{"type": "TF", "query": "Následující tvrzení se týkají spisovatele, jehož život a tvorba jsou tématem\nvýchozího textu. Rozhodněte o každém z těchto tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE).\n(Při řešení úlohy vycházejte z informací obsažených ve výchozím textu.)\nTento spisovatel dlouho odmítal povolit překlad svého románu\nNesmrtelnost do češtiny.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Zprvu prorežimní spisovatel, nějaký čas i člen KSČ, nakonec nepřítel režimu – tím\nvším byl *****. Tento rodák z Brna vstoupil do literatury jako básník, proslulým se však\nstal až díky svým prózám. Dnes <bold>patří</bold> k nejpřekládanějším autorům na světě. Z doby\npřed emigrací pochází jeho povídkový soubor <italic>Směšné lásky</italic> nebo román xxxxx, jedna\nz nejzásadnějších próz o absurditě života v totalitním státě. Tento příběh, odehrávající se\nv komunistickém Československu, začíná nevinným studentským vtípkem, který <bold>vede</bold>\nk vyloučení ze studia. Když se Ludvík, jeden z vypravěčů tohoto románu, chce později\npomstít původci svých nesnází, snaha o odplatu vyzní naprázdno.\nZa kritiku režimu si nadějný prozaik vysloužil zákaz publikování. Krátce před sedmým\nvýročím srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa proto vycestoval do\nFrancie a natrvalo se tam usadil. Rodnou zemi mohl navštívit až po sametové revoluci.\nDo své vlasti pak zavítal ještě několikrát, vždy ovšem v pozici cizince s francouzským\npasem (československého státního občanství ho totiž v roce 1979 zbavil komunistický\nrežim). Českým občanem se spisovatel stal až 28. listopadu 2019, listinu o nabytí českého\nobčanství <underline>mu</underline> při civilním obřadě v <underline>jeho</underline> pařížském bytě předal velvyslanec ČR ve Francii.\nBěhem života ve Francii uznávaný autor učil na vysokých školách a také se věnoval\npsaní. Postupně začal psát francouzsky, posledním románem, který napsal česky, je\n<italic>Nesmrtelnost.</italic> Jeho francouzské romány ovšem dlouhá léta v češtině vůbec nevycházely,\nkvůli špatným zkušenostem s neautorizovanými překlady k tomu totiž spisovatel\nnedal svolení. Zlom nastal až v roce 2020, kdy v českém překladu Anny Kareninové\nvyšel jeho nejnovější román <italic>Slavnost bezvýznamnosti.</italic> Podle odborníků se tímto dílem\ndvaadevadesátiletý spisovatel rozloučil se svou literární kariérou.\n<italic>(www.irozhlas.cz; L. Soldán a kol., Přehledné dějiny literatury III, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "TF", "query": "Následující tvrzení se týkají spisovatele, jehož život a tvorba jsou tématem\nvýchozího textu. Rozhodněte o každém z těchto tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE).\n(Při řešení úlohy vycházejte z informací obsažených ve výchozím textu.)\nJedním z francouzsky psaných děl tohoto spisovatele je i román, jehož český\nnázev zní Slavnost bezvýznamnosti.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Zprvu prorežimní spisovatel, nějaký čas i člen KSČ, nakonec nepřítel režimu – tím\nvším byl *****. Tento rodák z Brna vstoupil do literatury jako básník, proslulým se však\nstal až díky svým prózám. Dnes <bold>patří</bold> k nejpřekládanějším autorům na světě. Z doby\npřed emigrací pochází jeho povídkový soubor <italic>Směšné lásky</italic> nebo román xxxxx, jedna\nz nejzásadnějších próz o absurditě života v totalitním státě. Tento příběh, odehrávající se\nv komunistickém Československu, začíná nevinným studentským vtípkem, který <bold>vede</bold>\nk vyloučení ze studia. Když se Ludvík, jeden z vypravěčů tohoto románu, chce později\npomstít původci svých nesnází, snaha o odplatu vyzní naprázdno.\nZa kritiku režimu si nadějný prozaik vysloužil zákaz publikování. Krátce před sedmým\nvýročím srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa proto vycestoval do\nFrancie a natrvalo se tam usadil. Rodnou zemi mohl navštívit až po sametové revoluci.\nDo své vlasti pak zavítal ještě několikrát, vždy ovšem v pozici cizince s francouzským\npasem (československého státního občanství ho totiž v roce 1979 zbavil komunistický\nrežim). Českým občanem se spisovatel stal až 28. listopadu 2019, listinu o nabytí českého\nobčanství <underline>mu</underline> při civilním obřadě v <underline>jeho</underline> pařížském bytě předal velvyslanec ČR ve Francii.\nBěhem života ve Francii uznávaný autor učil na vysokých školách a také se věnoval\npsaní. Postupně začal psát francouzsky, posledním románem, který napsal česky, je\n<italic>Nesmrtelnost.</italic> Jeho francouzské romány ovšem dlouhá léta v češtině vůbec nevycházely,\nkvůli špatným zkušenostem s neautorizovanými překlady k tomu totiž spisovatel\nnedal svolení. Zlom nastal až v roce 2020, kdy v českém překladu Anny Kareninové\nvyšel jeho nejnovější román <italic>Slavnost bezvýznamnosti.</italic> Podle odborníků se tímto dílem\ndvaadevadesátiletý spisovatel rozloučil se svou literární kariérou.\n<italic>(www.irozhlas.cz; L. Soldán a kol., Přehledné dějiny literatury III, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "TF", "query": "Následující tvrzení se týkají spisovatele, jehož život a tvorba jsou tématem\nvýchozího textu. Rozhodněte o každém z těchto tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE).\n(Při řešení úlohy vycházejte z informací obsažených ve výchozím textu.)\nTento spisovatel začal žít ve Francii ještě předtím, než byl zbaven\nčeskoslovenského státního občanství.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Zprvu prorežimní spisovatel, nějaký čas i člen KSČ, nakonec nepřítel režimu – tím\nvším byl *****. Tento rodák z Brna vstoupil do literatury jako básník, proslulým se však\nstal až díky svým prózám. Dnes <bold>patří</bold> k nejpřekládanějším autorům na světě. Z doby\npřed emigrací pochází jeho povídkový soubor <italic>Směšné lásky</italic> nebo román xxxxx, jedna\nz nejzásadnějších próz o absurditě života v totalitním státě. Tento příběh, odehrávající se\nv komunistickém Československu, začíná nevinným studentským vtípkem, který <bold>vede</bold>\nk vyloučení ze studia. Když se Ludvík, jeden z vypravěčů tohoto románu, chce později\npomstít původci svých nesnází, snaha o odplatu vyzní naprázdno.\nZa kritiku režimu si nadějný prozaik vysloužil zákaz publikování. Krátce před sedmým\nvýročím srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa proto vycestoval do\nFrancie a natrvalo se tam usadil. Rodnou zemi mohl navštívit až po sametové revoluci.\nDo své vlasti pak zavítal ještě několikrát, vždy ovšem v pozici cizince s francouzským\npasem (československého státního občanství ho totiž v roce 1979 zbavil komunistický\nrežim). Českým občanem se spisovatel stal až 28. listopadu 2019, listinu o nabytí českého\nobčanství <underline>mu</underline> při civilním obřadě v <underline>jeho</underline> pařížském bytě předal velvyslanec ČR ve Francii.\nBěhem života ve Francii uznávaný autor učil na vysokých školách a také se věnoval\npsaní. Postupně začal psát francouzsky, posledním románem, který napsal česky, je\n<italic>Nesmrtelnost.</italic> Jeho francouzské romány ovšem dlouhá léta v češtině vůbec nevycházely,\nkvůli špatným zkušenostem s neautorizovanými překlady k tomu totiž spisovatel\nnedal svolení. Zlom nastal až v roce 2020, kdy v českém překladu Anny Kareninové\nvyšel jeho nejnovější román <italic>Slavnost bezvýznamnosti.</italic> Podle odborníků se tímto dílem\ndvaadevadesátiletý spisovatel rozloučil se svou literární kariérou.\n<italic>(www.irozhlas.cz; L. Soldán a kol., Přehledné dějiny literatury III, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "TF", "query": "Následující tvrzení se týkají spisovatele, jehož život a tvorba jsou tématem\nvýchozího textu. Rozhodněte o každém z těchto tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE).\n(Při řešení úlohy vycházejte z informací obsažených ve výchozím textu.)\nAlespoň jedno dílo, které tento spisovatel napsal před svou emigrací do\nFrancie, je vyprávěno více než jedním vypravěčem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Zprvu prorežimní spisovatel, nějaký čas i člen KSČ, nakonec nepřítel režimu – tím\nvším byl *****. Tento rodák z Brna vstoupil do literatury jako básník, proslulým se však\nstal až díky svým prózám. Dnes <bold>patří</bold> k nejpřekládanějším autorům na světě. Z doby\npřed emigrací pochází jeho povídkový soubor <italic>Směšné lásky</italic> nebo román xxxxx, jedna\nz nejzásadnějších próz o absurditě života v totalitním státě. Tento příběh, odehrávající se\nv komunistickém Československu, začíná nevinným studentským vtípkem, který <bold>vede</bold>\nk vyloučení ze studia. Když se Ludvík, jeden z vypravěčů tohoto románu, chce později\npomstít původci svých nesnází, snaha o odplatu vyzní naprázdno.\nZa kritiku režimu si nadějný prozaik vysloužil zákaz publikování. Krátce před sedmým\nvýročím srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa proto vycestoval do\nFrancie a natrvalo se tam usadil. Rodnou zemi mohl navštívit až po sametové revoluci.\nDo své vlasti pak zavítal ještě několikrát, vždy ovšem v pozici cizince s francouzským\npasem (československého státního občanství ho totiž v roce 1979 zbavil komunistický\nrežim). Českým občanem se spisovatel stal až 28. listopadu 2019, listinu o nabytí českého\nobčanství <underline>mu</underline> při civilním obřadě v <underline>jeho</underline> pařížském bytě předal velvyslanec ČR ve Francii.\nBěhem života ve Francii uznávaný autor učil na vysokých školách a také se věnoval\npsaní. Postupně začal psát francouzsky, posledním románem, který napsal česky, je\n<italic>Nesmrtelnost.</italic> Jeho francouzské romány ovšem dlouhá léta v češtině vůbec nevycházely,\nkvůli špatným zkušenostem s neautorizovanými překlady k tomu totiž spisovatel\nnedal svolení. Zlom nastal až v roce 2020, kdy v českém překladu Anny Kareninové\nvyšel jeho nejnovější román <italic>Slavnost bezvýznamnosti.</italic> Podle odborníků se tímto dílem\ndvaadevadesátiletý spisovatel rozloučil se svou literární kariérou.\n<italic>(www.irozhlas.cz; L. Soldán a kol., Přehledné dějiny literatury III, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je v něm správně zapsána\ninterpunkce (ANO), či nikoli (NE).\nNa posledním červnovém zasedání, pan starosta hovořil o tom, že by měla\nbýt uzákoněna povinnost chodit k volbám.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je v něm správně zapsána\ninterpunkce (ANO), či nikoli (NE).\nPro většinu voličů, kteří pravidelně volí, své zástupce do zastupitelstva\nměsta by se novelou zákona vůbec nic nezměnilo.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je v něm správně zapsána\ninterpunkce (ANO), či nikoli (NE).\nNěkteří lidé by sice chvíli přemýšleli nad tím, jak tuto povinnost obejít,\nnakonec by ale k volebním urnám přece jen zamířili.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je v něm správně zapsána\ninterpunkce (ANO), či nikoli (NE).\nLze však předpokládat, že nedobrovolné voliče by výsledky voleb stejně\nnezajímaly, a tak by řada z nich odevzdala neplatné volební lístky.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nNa rozdíl od většiny politických neologismů proniklo slovo „pravdoláskař“\ni do běžné mluvy.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Když poslouchám projevy některých politiků, mnohdy mě napadne: Co tím vlastně\nchtějí říct? Co je to třeba „oddelegovat“, „vydesignovat názor“ nebo „být negativně\ntolerován“? Bizarními novotvary či slovními obraty se to v politice jen hemží. <underline>Zkrátka to\nvypadá, jako by ryzí český jazyk byl pro politiky přespříliš fádní.</underline>\nVětšina politických neologismů se v běžné mluvě naštěstí neuchytí, existují však\nvýjimky. Jednou z nich je slovo, které vzniklo z legendárního výroku Václava Havla,\nže <italic>pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.</italic> Pojmenování „pravdoláskař“ se ujalo\npoměrně rychle, zpravidla se však užívá jako slovo hanlivé. Pejorativní nádech má také\nslovo „sluníčkář“. Někteří jazykovědci soudí, že tento výraz, označující člověka, který je\notevřen myšlence multikulturní společnosti, částečně nahradil poněkud krkolomné slovo\n„pravdoláskař“. Tato hypotéza však není podložena žádným vědeckým výzkumem.\nPokud si nějaké slovo vzešlé z české politiky zaslouží ocenění, je to „tunelování“.\nTímto českým výrazem, jenž se rozšířil i ve světě (viz anglické „tunneling“), se začaly\nv devadesátých letech minulého století označovat praktiky lidí, kteří převzali vedení\nprosperující firmy a poté ji odčerpáním veškerých finančních prostředků zcela zruinovali.\nKromě neologismů politici rádi používají také floskule xxxxx, jako třeba „uvidíme ve\nstřednědobém horizontu“ nebo „situaci zatím stále mapujeme“. Slovník politiků bývá\nnabitý i frazémy: poslanci s oblibou odhalují kostlivce ve skříních svých názorových *****\nnebo jim vyčítají, že zametají problémy pod koberec.\n<bold>(2)</bold> Lexikálním a slovotvorným nedostatkům zdárně ***** chyby syntaktické. Řada\npolitiků například hodlá „přihlížet na hlas lidu“ (správně je ale „přihlížet k hlasu lidu“)\nnebo slibuje „vyvarovat se chybám předchozí vlády“ (přitom správně je „vyvarovat se\nchyb předchozí vlády“). Specifické vyjadřování do světa politiky asi patří, doufejme ale,\nže v jiných prostředích se zmíněné nešvary neprosadí.\n<italic>(Magazín DNES 41/2016; www.idnes.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nSlovo „oddelegovat“ je nejužívanějším novotvarem vyskytujícím se\nv projevech politiků.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Když poslouchám projevy některých politiků, mnohdy mě napadne: Co tím vlastně\nchtějí říct? Co je to třeba „oddelegovat“, „vydesignovat názor“ nebo „být negativně\ntolerován“? Bizarními novotvary či slovními obraty se to v politice jen hemží. <underline>Zkrátka to\nvypadá, jako by ryzí český jazyk byl pro politiky přespříliš fádní.</underline>\nVětšina politických neologismů se v běžné mluvě naštěstí neuchytí, existují však\nvýjimky. Jednou z nich je slovo, které vzniklo z legendárního výroku Václava Havla,\nže <italic>pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.</italic> Pojmenování „pravdoláskař“ se ujalo\npoměrně rychle, zpravidla se však užívá jako slovo hanlivé. Pejorativní nádech má také\nslovo „sluníčkář“. Někteří jazykovědci soudí, že tento výraz, označující člověka, který je\notevřen myšlence multikulturní společnosti, částečně nahradil poněkud krkolomné slovo\n„pravdoláskař“. Tato hypotéza však není podložena žádným vědeckým výzkumem.\nPokud si nějaké slovo vzešlé z české politiky zaslouží ocenění, je to „tunelování“.\nTímto českým výrazem, jenž se rozšířil i ve světě (viz anglické „tunneling“), se začaly\nv devadesátých letech minulého století označovat praktiky lidí, kteří převzali vedení\nprosperující firmy a poté ji odčerpáním veškerých finančních prostředků zcela zruinovali.\nKromě neologismů politici rádi používají také floskule xxxxx, jako třeba „uvidíme ve\nstřednědobém horizontu“ nebo „situaci zatím stále mapujeme“. Slovník politiků bývá\nnabitý i frazémy: poslanci s oblibou odhalují kostlivce ve skříních svých názorových *****\nnebo jim vyčítají, že zametají problémy pod koberec.\n<bold>(2)</bold> Lexikálním a slovotvorným nedostatkům zdárně ***** chyby syntaktické. Řada\npolitiků například hodlá „přihlížet na hlas lidu“ (správně je ale „přihlížet k hlasu lidu“)\nnebo slibuje „vyvarovat se chybám předchozí vlády“ (přitom správně je „vyvarovat se\nchyb předchozí vlády“). Specifické vyjadřování do světa politiky asi patří, doufejme ale,\nže v jiných prostředích se zmíněné nešvary neprosadí.\n<italic>(Magazín DNES 41/2016; www.idnes.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nZatímco slovo „pravdoláskař“ je obvykle vnímáno jako hanlivé, slovo\n„sluníčkář“ je považováno za stylově neutrální.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Když poslouchám projevy některých politiků, mnohdy mě napadne: Co tím vlastně\nchtějí říct? Co je to třeba „oddelegovat“, „vydesignovat názor“ nebo „být negativně\ntolerován“? Bizarními novotvary či slovními obraty se to v politice jen hemží. <underline>Zkrátka to\nvypadá, jako by ryzí český jazyk byl pro politiky přespříliš fádní.</underline>\nVětšina politických neologismů se v běžné mluvě naštěstí neuchytí, existují však\nvýjimky. Jednou z nich je slovo, které vzniklo z legendárního výroku Václava Havla,\nže <italic>pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.</italic> Pojmenování „pravdoláskař“ se ujalo\npoměrně rychle, zpravidla se však užívá jako slovo hanlivé. Pejorativní nádech má také\nslovo „sluníčkář“. Někteří jazykovědci soudí, že tento výraz, označující člověka, který je\notevřen myšlence multikulturní společnosti, částečně nahradil poněkud krkolomné slovo\n„pravdoláskař“. Tato hypotéza však není podložena žádným vědeckým výzkumem.\nPokud si nějaké slovo vzešlé z české politiky zaslouží ocenění, je to „tunelování“.\nTímto českým výrazem, jenž se rozšířil i ve světě (viz anglické „tunneling“), se začaly\nv devadesátých letech minulého století označovat praktiky lidí, kteří převzali vedení\nprosperující firmy a poté ji odčerpáním veškerých finančních prostředků zcela zruinovali.\nKromě neologismů politici rádi používají také floskule xxxxx, jako třeba „uvidíme ve\nstřednědobém horizontu“ nebo „situaci zatím stále mapujeme“. Slovník politiků bývá\nnabitý i frazémy: poslanci s oblibou odhalují kostlivce ve skříních svých názorových *****\nnebo jim vyčítají, že zametají problémy pod koberec.\n<bold>(2)</bold> Lexikálním a slovotvorným nedostatkům zdárně ***** chyby syntaktické. Řada\npolitiků například hodlá „přihlížet na hlas lidu“ (správně je ale „přihlížet k hlasu lidu“)\nnebo slibuje „vyvarovat se chybám předchozí vlády“ (přitom správně je „vyvarovat se\nchyb předchozí vlády“). Specifické vyjadřování do světa politiky asi patří, doufejme ale,\nže v jiných prostředích se zmíněné nešvary neprosadí.\n<italic>(Magazín DNES 41/2016; www.idnes.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nČeské slovo „tunelování“, které se začalo používat v devadesátých letech\nminulého století, vzniklo z anglického výrazu „tunneling“.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Když poslouchám projevy některých politiků, mnohdy mě napadne: Co tím vlastně\nchtějí říct? Co je to třeba „oddelegovat“, „vydesignovat názor“ nebo „být negativně\ntolerován“? Bizarními novotvary či slovními obraty se to v politice jen hemží. <underline>Zkrátka to\nvypadá, jako by ryzí český jazyk byl pro politiky přespříliš fádní.</underline>\nVětšina politických neologismů se v běžné mluvě naštěstí neuchytí, existují však\nvýjimky. Jednou z nich je slovo, které vzniklo z legendárního výroku Václava Havla,\nže <italic>pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.</italic> Pojmenování „pravdoláskař“ se ujalo\npoměrně rychle, zpravidla se však užívá jako slovo hanlivé. Pejorativní nádech má také\nslovo „sluníčkář“. Někteří jazykovědci soudí, že tento výraz, označující člověka, který je\notevřen myšlence multikulturní společnosti, částečně nahradil poněkud krkolomné slovo\n„pravdoláskař“. Tato hypotéza však není podložena žádným vědeckým výzkumem.\nPokud si nějaké slovo vzešlé z české politiky zaslouží ocenění, je to „tunelování“.\nTímto českým výrazem, jenž se rozšířil i ve světě (viz anglické „tunneling“), se začaly\nv devadesátých letech minulého století označovat praktiky lidí, kteří převzali vedení\nprosperující firmy a poté ji odčerpáním veškerých finančních prostředků zcela zruinovali.\nKromě neologismů politici rádi používají také floskule xxxxx, jako třeba „uvidíme ve\nstřednědobém horizontu“ nebo „situaci zatím stále mapujeme“. Slovník politiků bývá\nnabitý i frazémy: poslanci s oblibou odhalují kostlivce ve skříních svých názorových *****\nnebo jim vyčítají, že zametají problémy pod koberec.\n<bold>(2)</bold> Lexikálním a slovotvorným nedostatkům zdárně ***** chyby syntaktické. Řada\npolitiků například hodlá „přihlížet na hlas lidu“ (správně je ale „přihlížet k hlasu lidu“)\nnebo slibuje „vyvarovat se chybám předchozí vlády“ (přitom správně je „vyvarovat se\nchyb předchozí vlády“). Specifické vyjadřování do světa politiky asi patří, doufejme ale,\nže v jiných prostředích se zmíněné nešvary neprosadí.\n<italic>(Magazín DNES 41/2016; www.idnes.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nPoté, co své dítě vytáhl z vody, měl Evert Nilsen rozporuplné pocity.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1) Zelené slunce</bold> se po prudké stráni skutálí ke skupině žen, které ho naloží na\nloďku. Arnold se nahoře pokouší sekat trávu kosou mnohem vyšší než on sám. I když\nse opravdu snaží, trávu jen uhlazuje. Má PLÁČ na krajíčku, ale směje se. <underline>Slyší i smích žen\npracujících na břehu.</underline> Jeho matka mu odtamtud zamává.\nKousek od Arnolda svižně seká přerostlou trávu jeho otec, málomluvný muž silnější\npostavy. Po chvíli prohodí k synovi: „Vezmi si hrábě.“ Arnold si tedy přinese HRÁBĚ od\nkluků, kteří pracují opodál: jsou mladší než on, všem je méně než devět let, přesto\nnejmenšímu z nich Arnold sahá sotva po ramena. Hrábě jsou ale těžké, a tak trávu začne\nshrabovat drobnýma ručičkama. Arnoldův otec, ve tváři už mírně potemnělý, mu úsečně\nřekne: „Nech toho! Běž balit trávu do balíků!“\n<bold>(2)</bold> Arnold to zkouší, ale nejde mu to. Cítí, jak mu hrdlem stoupá pláč, a tak se znovu\nrozesměje, pak se stočí do <bold>malého klubíčka</bold> a začne se koulet. Arnold, jediný syn Everta\na Aurory Nilsenových, se řítí jako utržené kolo ke srázu. <underline>Zprvu si toho nikdo nevšimne,</underline>\npak ale nastane panika: ženy přestanou nakládat balíky trávy, křičí, Evert běží za synem,\nale nestačí mu. <underline>Náhle se na ostrůvku rozhostí ticho.</underline> Arnold dopadne na široký KÁMEN,\nodrazí se od něj, přistane v nejtemnější části zálivu a pak před ZRAKY všech zmizí.\n<bold>(3)</bold> Po letech Arnold vyprávěl, že právě toho červnového podvečera, kdy se proměnil\nv <bold>živou kouli</bold> valící se ze svahu, se rozhodl utéct z domova. A zatímco pod hladinou spřádá\ndalší plány, <underline>ucítí na rameni otcův silný stisk.</underline> Vzápětí ho otec vytáhne na loďku. Evert Nilsen\nje zmatený: ulevilo se mu a zároveň zuří, je šťastný, a přece mu je těžko. Nemůže se zbavit\nmyšlenky: mám jen polovinu syna.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nElativ</bold> má tvar druhého stupně přídavných jmen, na rozdíl od komparativu však\nnevyjadřuje stupňování, nemá tedy význam srovnávací. <italic>Vrátil se do práce po <underline>delší</underline> nemoci.</italic>\n(elativ) × <italic>Jana má vlasy do pasu, Eva je má ale ještě <underline>delší.</underline></italic> (komparativ)\n<bold>Superlativ</bold> je tvar třetího stupně přídavných jmen.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nAčkoli je Arnoldovi více než devět let, jeho tělesná výška odpovídá výšce\nosmiletého chlapce.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1) Zelené slunce</bold> se po prudké stráni skutálí ke skupině žen, které ho naloží na\nloďku. Arnold se nahoře pokouší sekat trávu kosou mnohem vyšší než on sám. I když\nse opravdu snaží, trávu jen uhlazuje. Má PLÁČ na krajíčku, ale směje se. <underline>Slyší i smích žen\npracujících na břehu.</underline> Jeho matka mu odtamtud zamává.\nKousek od Arnolda svižně seká přerostlou trávu jeho otec, málomluvný muž silnější\npostavy. Po chvíli prohodí k synovi: „Vezmi si hrábě.“ Arnold si tedy přinese HRÁBĚ od\nkluků, kteří pracují opodál: jsou mladší než on, všem je méně než devět let, přesto\nnejmenšímu z nich Arnold sahá sotva po ramena. Hrábě jsou ale těžké, a tak trávu začne\nshrabovat drobnýma ručičkama. Arnoldův otec, ve tváři už mírně potemnělý, mu úsečně\nřekne: „Nech toho! Běž balit trávu do balíků!“\n<bold>(2)</bold> Arnold to zkouší, ale nejde mu to. Cítí, jak mu hrdlem stoupá pláč, a tak se znovu\nrozesměje, pak se stočí do <bold>malého klubíčka</bold> a začne se koulet. Arnold, jediný syn Everta\na Aurory Nilsenových, se řítí jako utržené kolo ke srázu. <underline>Zprvu si toho nikdo nevšimne,</underline>\npak ale nastane panika: ženy přestanou nakládat balíky trávy, křičí, Evert běží za synem,\nale nestačí mu. <underline>Náhle se na ostrůvku rozhostí ticho.</underline> Arnold dopadne na široký KÁMEN,\nodrazí se od něj, přistane v nejtemnější části zálivu a pak před ZRAKY všech zmizí.\n<bold>(3)</bold> Po letech Arnold vyprávěl, že právě toho červnového podvečera, kdy se proměnil\nv <bold>živou kouli</bold> valící se ze svahu, se rozhodl utéct z domova. A zatímco pod hladinou spřádá\ndalší plány, <underline>ucítí na rameni otcův silný stisk.</underline> Vzápětí ho otec vytáhne na loďku. Evert Nilsen\nje zmatený: ulevilo se mu a zároveň zuří, je šťastný, a přece mu je těžko. Nemůže se zbavit\nmyšlenky: mám jen polovinu syna.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nElativ</bold> má tvar druhého stupně přídavných jmen, na rozdíl od komparativu však\nnevyjadřuje stupňování, nemá tedy význam srovnávací. <italic>Vrátil se do práce po <underline>delší</underline> nemoci.</italic>\n(elativ) × <italic>Jana má vlasy do pasu, Eva je má ale ještě <underline>delší.</underline></italic> (komparativ)\n<bold>Superlativ</bold> je tvar třetího stupně přídavných jmen.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nNavzdory otcovým instrukcím Arnold záměrně vykonával činnosti\nnepřiměřené svým schopnostem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1) Zelené slunce</bold> se po prudké stráni skutálí ke skupině žen, které ho naloží na\nloďku. Arnold se nahoře pokouší sekat trávu kosou mnohem vyšší než on sám. I když\nse opravdu snaží, trávu jen uhlazuje. Má PLÁČ na krajíčku, ale směje se. <underline>Slyší i smích žen\npracujících na břehu.</underline> Jeho matka mu odtamtud zamává.\nKousek od Arnolda svižně seká přerostlou trávu jeho otec, málomluvný muž silnější\npostavy. Po chvíli prohodí k synovi: „Vezmi si hrábě.“ Arnold si tedy přinese HRÁBĚ od\nkluků, kteří pracují opodál: jsou mladší než on, všem je méně než devět let, přesto\nnejmenšímu z nich Arnold sahá sotva po ramena. Hrábě jsou ale těžké, a tak trávu začne\nshrabovat drobnýma ručičkama. Arnoldův otec, ve tváři už mírně potemnělý, mu úsečně\nřekne: „Nech toho! Běž balit trávu do balíků!“\n<bold>(2)</bold> Arnold to zkouší, ale nejde mu to. Cítí, jak mu hrdlem stoupá pláč, a tak se znovu\nrozesměje, pak se stočí do <bold>malého klubíčka</bold> a začne se koulet. Arnold, jediný syn Everta\na Aurory Nilsenových, se řítí jako utržené kolo ke srázu. <underline>Zprvu si toho nikdo nevšimne,</underline>\npak ale nastane panika: ženy přestanou nakládat balíky trávy, křičí, Evert běží za synem,\nale nestačí mu. <underline>Náhle se na ostrůvku rozhostí ticho.</underline> Arnold dopadne na široký KÁMEN,\nodrazí se od něj, přistane v nejtemnější části zálivu a pak před ZRAKY všech zmizí.\n<bold>(3)</bold> Po letech Arnold vyprávěl, že právě toho červnového podvečera, kdy se proměnil\nv <bold>živou kouli</bold> valící se ze svahu, se rozhodl utéct z domova. A zatímco pod hladinou spřádá\ndalší plány, <underline>ucítí na rameni otcův silný stisk.</underline> Vzápětí ho otec vytáhne na loďku. Evert Nilsen\nje zmatený: ulevilo se mu a zároveň zuří, je šťastný, a přece mu je těžko. Nemůže se zbavit\nmyšlenky: mám jen polovinu syna.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nElativ</bold> má tvar druhého stupně přídavných jmen, na rozdíl od komparativu však\nnevyjadřuje stupňování, nemá tedy význam srovnávací. <italic>Vrátil se do práce po <underline>delší</underline> nemoci.</italic>\n(elativ) × <italic>Jana má vlasy do pasu, Eva je má ale ještě <underline>delší.</underline></italic> (komparativ)\n<bold>Superlativ</bold> je tvar třetího stupně přídavných jmen.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nV době, kdy Arnold používal kosu, se na břehu nacházela skupina žen,\nmezi nimiž byla také Aurora Nilsenová.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1) Zelené slunce</bold> se po prudké stráni skutálí ke skupině žen, které ho naloží na\nloďku. Arnold se nahoře pokouší sekat trávu kosou mnohem vyšší než on sám. I když\nse opravdu snaží, trávu jen uhlazuje. Má PLÁČ na krajíčku, ale směje se. <underline>Slyší i smích žen\npracujících na břehu.</underline> Jeho matka mu odtamtud zamává.\nKousek od Arnolda svižně seká přerostlou trávu jeho otec, málomluvný muž silnější\npostavy. Po chvíli prohodí k synovi: „Vezmi si hrábě.“ Arnold si tedy přinese HRÁBĚ od\nkluků, kteří pracují opodál: jsou mladší než on, všem je méně než devět let, přesto\nnejmenšímu z nich Arnold sahá sotva po ramena. Hrábě jsou ale těžké, a tak trávu začne\nshrabovat drobnýma ručičkama. Arnoldův otec, ve tváři už mírně potemnělý, mu úsečně\nřekne: „Nech toho! Běž balit trávu do balíků!“\n<bold>(2)</bold> Arnold to zkouší, ale nejde mu to. Cítí, jak mu hrdlem stoupá pláč, a tak se znovu\nrozesměje, pak se stočí do <bold>malého klubíčka</bold> a začne se koulet. Arnold, jediný syn Everta\na Aurory Nilsenových, se řítí jako utržené kolo ke srázu. <underline>Zprvu si toho nikdo nevšimne,</underline>\npak ale nastane panika: ženy přestanou nakládat balíky trávy, křičí, Evert běží za synem,\nale nestačí mu. <underline>Náhle se na ostrůvku rozhostí ticho.</underline> Arnold dopadne na široký KÁMEN,\nodrazí se od něj, přistane v nejtemnější části zálivu a pak před ZRAKY všech zmizí.\n<bold>(3)</bold> Po letech Arnold vyprávěl, že právě toho červnového podvečera, kdy se proměnil\nv <bold>živou kouli</bold> valící se ze svahu, se rozhodl utéct z domova. A zatímco pod hladinou spřádá\ndalší plány, <underline>ucítí na rameni otcův silný stisk.</underline> Vzápětí ho otec vytáhne na loďku. Evert Nilsen\nje zmatený: ulevilo se mu a zároveň zuří, je šťastný, a přece mu je těžko. Nemůže se zbavit\nmyšlenky: mám jen polovinu syna.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nElativ</bold> má tvar druhého stupně přídavných jmen, na rozdíl od komparativu však\nnevyjadřuje stupňování, nemá tedy význam srovnávací. <italic>Vrátil se do práce po <underline>delší</underline> nemoci.</italic>\n(elativ) × <italic>Jana má vlasy do pasu, Eva je má ale ještě <underline>delší.</underline></italic> (komparativ)\n<bold>Superlativ</bold> je tvar třetího stupně přídavných jmen.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):\nJde o ukázku neuměleckého textu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nKdo snídá špek a tlustě si ho krájí,\nkdo pořád slídí a nic nechce najít,\n<underline>kdo usne, jenom když má v dlani minci,</underline>\nkdo z hlavy má jen stojan na čepici,\na přitom v nebi chtěl by housle hrát,\nten bude v pekle bubnovat.\nKdo vždycky pro nic za nic ztropí povyk,\n<underline>kdo pořád mluví, aniž něco poví,</underline>\nkdo za dvě zlatky vyměnil by duši,\n<underline>kdo hlavu má jen na nošení uší,</underline>\na přitom v nebi chtěl by housle hrát,\nten bude v pekle bubnovat.\n<bold>(2)</bold>\nKdo ze všech dveří poníženě couvá,\nkdo kozí nohu pod peřinu schoval,\nkdo v hlavě nemá a má pořád v gatích,\n<underline>kdo se ti směje, když jsi srdce ztratil,</underline>\na přitom v nebi chtěl by housle hrát,\nten bude v pekle bubnovat.\nNekrmte čerty, co se krčí v křoví,\nstejně vám nikdy, nikdy neodpoví!\nProč svět je jako kolotoč?\nA jenom řeknou: „Čert ví proč!“\n<italic>(T. Belko, Čert ví proč, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nEpizeuxis</bold> – opakování stejného slova bezprostředně za sebou v jednom verši.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):\nCelkový počet slok je sudý, každá sloka obsahuje sudý počet veršů.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nKdo snídá špek a tlustě si ho krájí,\nkdo pořád slídí a nic nechce najít,\n<underline>kdo usne, jenom když má v dlani minci,</underline>\nkdo z hlavy má jen stojan na čepici,\na přitom v nebi chtěl by housle hrát,\nten bude v pekle bubnovat.\nKdo vždycky pro nic za nic ztropí povyk,\n<underline>kdo pořád mluví, aniž něco poví,</underline>\nkdo za dvě zlatky vyměnil by duši,\n<underline>kdo hlavu má jen na nošení uší,</underline>\na přitom v nebi chtěl by housle hrát,\nten bude v pekle bubnovat.\n<bold>(2)</bold>\nKdo ze všech dveří poníženě couvá,\nkdo kozí nohu pod peřinu schoval,\nkdo v hlavě nemá a má pořád v gatích,\n<underline>kdo se ti směje, když jsi srdce ztratil,</underline>\na přitom v nebi chtěl by housle hrát,\nten bude v pekle bubnovat.\nNekrmte čerty, co se krčí v křoví,\nstejně vám nikdy, nikdy neodpoví!\nProč svět je jako kolotoč?\nA jenom řeknou: „Čert ví proč!“\n<italic>(T. Belko, Čert ví proč, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nEpizeuxis</bold> – opakování stejného slova bezprostředně za sebou v jednom verši.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):\nPoslední dva verše v poslední sloce mají stejný počet slabik.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nKdo snídá špek a tlustě si ho krájí,\nkdo pořád slídí a nic nechce najít,\n<underline>kdo usne, jenom když má v dlani minci,</underline>\nkdo z hlavy má jen stojan na čepici,\na přitom v nebi chtěl by housle hrát,\nten bude v pekle bubnovat.\nKdo vždycky pro nic za nic ztropí povyk,\n<underline>kdo pořád mluví, aniž něco poví,</underline>\nkdo za dvě zlatky vyměnil by duši,\n<underline>kdo hlavu má jen na nošení uší,</underline>\na přitom v nebi chtěl by housle hrát,\nten bude v pekle bubnovat.\n<bold>(2)</bold>\nKdo ze všech dveří poníženě couvá,\nkdo kozí nohu pod peřinu schoval,\nkdo v hlavě nemá a má pořád v gatích,\n<underline>kdo se ti směje, když jsi srdce ztratil,</underline>\na přitom v nebi chtěl by housle hrát,\nten bude v pekle bubnovat.\nNekrmte čerty, co se krčí v křoví,\nstejně vám nikdy, nikdy neodpoví!\nProč svět je jako kolotoč?\nA jenom řeknou: „Čert ví proč!“\n<italic>(T. Belko, Čert ví proč, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nEpizeuxis</bold> – opakování stejného slova bezprostředně za sebou v jednom verši.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):\nV poslední sloce se každý lichý verš rýmuje s bezprostředně následujícím\nveršem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nKdo snídá špek a tlustě si ho krájí,\nkdo pořád slídí a nic nechce najít,\n<underline>kdo usne, jenom když má v dlani minci,</underline>\nkdo z hlavy má jen stojan na čepici,\na přitom v nebi chtěl by housle hrát,\nten bude v pekle bubnovat.\nKdo vždycky pro nic za nic ztropí povyk,\n<underline>kdo pořád mluví, aniž něco poví,</underline>\nkdo za dvě zlatky vyměnil by duši,\n<underline>kdo hlavu má jen na nošení uší,</underline>\na přitom v nebi chtěl by housle hrát,\nten bude v pekle bubnovat.\n<bold>(2)</bold>\nKdo ze všech dveří poníženě couvá,\nkdo kozí nohu pod peřinu schoval,\nkdo v hlavě nemá a má pořád v gatích,\n<underline>kdo se ti směje, když jsi srdce ztratil,</underline>\na přitom v nebi chtěl by housle hrát,\nten bude v pekle bubnovat.\nNekrmte čerty, co se krčí v křoví,\nstejně vám nikdy, nikdy neodpoví!\nProč svět je jako kolotoč?\nA jenom řeknou: „Čert ví proč!“\n<italic>(T. Belko, Čert ví proč, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nEpizeuxis</bold> – opakování stejného slova bezprostředně za sebou v jednom verši.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je jednočlenná (ANO), nebo ne (NE):\nV zámku starých vrat zaskřípalo.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Příklad <bold>věty dvojčlenné:</bold> <italic>Na horách padal sníh.</italic>\nPříklad <bold>věty jednočlenné:</bold> <italic>Na horách sněžilo.</italic> (Věta nemá podmětovou část.)\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je jednočlenná (ANO), nebo ne (NE):\nV poledne se strhla prudká bouře.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Příklad <bold>věty dvojčlenné:</bold> <italic>Na horách padal sníh.</italic>\nPříklad <bold>věty jednočlenné:</bold> <italic>Na horách sněžilo.</italic> (Věta nemá podmětovou část.)\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je jednočlenná (ANO), nebo ne (NE):\nKvůli probdělé noci ho bolela hlava.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Příklad <bold>věty dvojčlenné:</bold> <italic>Na horách padal sníh.</italic>\nPříklad <bold>věty jednočlenné:</bold> <italic>Na horách sněžilo.</italic> (Věta nemá podmětovou část.)\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je jednočlenná (ANO), nebo ne (NE):\nKvůli odhozeným nedopalkům často hoří.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Příklad <bold>věty dvojčlenné:</bold> <italic>Na horách padal sníh.</italic>\nPříklad <bold>věty jednočlenné:</bold> <italic>Na horách sněžilo.</italic> (Věta nemá podmětovou část.)\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):\nKvůli problémům s orientací v prostoru pociťují astronauti nevolnost.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Píše se rok 2018. Dnes už nás záběry z vesmíru příliš nepřekvapí. Když se ale\nv prosinci 1968 vydala do vesmíru posádka Apolla 8, miliony televizních diváků s úžasem\nsledovaly, jak se předměty vznášejí v kabině kosmické lodi a jak velitel letu, americký\nastronaut Frank Borman, doslova „visí ve vzduchu“. Stav beztíže představuje nesmírnou\nzátěž, na niž je třeba astronauty připravit během náročného výcviku.\nV pozemských centrech pro výzkum vesmíru je stav beztíže simulován (např. pomocí\nrychlovýtahů). Nápodoba však není úplně věrná: jednak je doba simulovaného stavu\nbeztíže kratší než při pobytu ve vesmíru, jednak není možné zcela zrušit působení\nmagnetického pole Země. I tak se ale lze o stavu beztíže dozvědět mnoho užitečného.\nNa základě dlouhodobého pozorování astronautů kosmičtí lékaři konstatovali, že\nstav beztíže vyvolává jakousi „vesmírnou nemoc“. Astronauti mají pocit, <bold>že se propadají\ndo prázdna,</bold> protože nedokáží rozlišit, kde je nahoře a kde dole. V důsledku toho je jim\nnevolno. Beztížný stav způsobuje také emoční napětí či halucinace, k tomu se připojují\ni potíže motorické povahy.\n<bold>(2)</bold> Vědecké experimenty také prokázaly, že stav beztíže může vyvolat závažné defekty\nchromozomů, které mohou mít za následek potomstvo neschopné života. Jak na to\nvědci přišli? V roce 1967 kroužil 42 hodin kolem Země americký satelit s rostlinným\na živočišným materiálem. Kvůli absenci zemské přitažlivosti došlo k poškození zárodků\nmušky octomilky obecné – z poškozených larev se sice vyvinuly mušky, ty však brzy\nzahynuly. Negativní vliv měl beztížný stav i na rostliny.\nLze tedy dosáhnout toho, aby člověk zvládl stav beztíže bez jakékoli újmy? Těžko říct.\nPodle některých vědců je možné, že na konci roku 2040 budeme mít gravitaci Země pod\nkontrolou. <bold>Kdyby se to podařilo,</bold> zdraví astronautů by nebylo tolik ohroženo.\n<italic>(R. Gööck, Poslední záhady světa, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nSousloví</bold> je ustálené spojení dvou nebo více slov, které se používá ve větě jako jeden\ncelek s vlastním významem. Jednotlivé složky sousloví nelze nahradit synonymy, protože\nvýznam slovního spojení by se změnil, například ve větě <italic>Studuje na <underline>vysoké škole</underline></italic> nelze\nslovo <italic>vysoký</italic> nahradit synonymem <italic>velký</italic> – <italic>Studuje na velké škole.\n(V. Styblík, Český jazyk pro 7. ročník ZŠ, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):\nTzv. vesmírná nemoc byla poprvé diagnostikována u Franka Bormana.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Píše se rok 2018. Dnes už nás záběry z vesmíru příliš nepřekvapí. Když se ale\nv prosinci 1968 vydala do vesmíru posádka Apolla 8, miliony televizních diváků s úžasem\nsledovaly, jak se předměty vznášejí v kabině kosmické lodi a jak velitel letu, americký\nastronaut Frank Borman, doslova „visí ve vzduchu“. Stav beztíže představuje nesmírnou\nzátěž, na niž je třeba astronauty připravit během náročného výcviku.\nV pozemských centrech pro výzkum vesmíru je stav beztíže simulován (např. pomocí\nrychlovýtahů). Nápodoba však není úplně věrná: jednak je doba simulovaného stavu\nbeztíže kratší než při pobytu ve vesmíru, jednak není možné zcela zrušit působení\nmagnetického pole Země. I tak se ale lze o stavu beztíže dozvědět mnoho užitečného.\nNa základě dlouhodobého pozorování astronautů kosmičtí lékaři konstatovali, že\nstav beztíže vyvolává jakousi „vesmírnou nemoc“. Astronauti mají pocit, <bold>že se propadají\ndo prázdna,</bold> protože nedokáží rozlišit, kde je nahoře a kde dole. V důsledku toho je jim\nnevolno. Beztížný stav způsobuje také emoční napětí či halucinace, k tomu se připojují\ni potíže motorické povahy.\n<bold>(2)</bold> Vědecké experimenty také prokázaly, že stav beztíže může vyvolat závažné defekty\nchromozomů, které mohou mít za následek potomstvo neschopné života. Jak na to\nvědci přišli? V roce 1967 kroužil 42 hodin kolem Země americký satelit s rostlinným\na živočišným materiálem. Kvůli absenci zemské přitažlivosti došlo k poškození zárodků\nmušky octomilky obecné – z poškozených larev se sice vyvinuly mušky, ty však brzy\nzahynuly. Negativní vliv měl beztížný stav i na rostliny.\nLze tedy dosáhnout toho, aby člověk zvládl stav beztíže bez jakékoli újmy? Těžko říct.\nPodle některých vědců je možné, že na konci roku 2040 budeme mít gravitaci Země pod\nkontrolou. <bold>Kdyby se to podařilo,</bold> zdraví astronautů by nebylo tolik ohroženo.\n<italic>(R. Gööck, Poslední záhady světa, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nSousloví</bold> je ustálené spojení dvou nebo více slov, které se používá ve větě jako jeden\ncelek s vlastním významem. Jednotlivé složky sousloví nelze nahradit synonymy, protože\nvýznam slovního spojení by se změnil, například ve větě <italic>Studuje na <underline>vysoké škole</underline></italic> nelze\nslovo <italic>vysoký</italic> nahradit synonymem <italic>velký</italic> – <italic>Studuje na velké škole.\n(V. Styblík, Český jazyk pro 7. ročník ZŠ, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):\nPotomci astronautů, kteří zažili stav beztíže, mají nenávratně poškozené\nchromozomy.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Píše se rok 2018. Dnes už nás záběry z vesmíru příliš nepřekvapí. Když se ale\nv prosinci 1968 vydala do vesmíru posádka Apolla 8, miliony televizních diváků s úžasem\nsledovaly, jak se předměty vznášejí v kabině kosmické lodi a jak velitel letu, americký\nastronaut Frank Borman, doslova „visí ve vzduchu“. Stav beztíže představuje nesmírnou\nzátěž, na niž je třeba astronauty připravit během náročného výcviku.\nV pozemských centrech pro výzkum vesmíru je stav beztíže simulován (např. pomocí\nrychlovýtahů). Nápodoba však není úplně věrná: jednak je doba simulovaného stavu\nbeztíže kratší než při pobytu ve vesmíru, jednak není možné zcela zrušit působení\nmagnetického pole Země. I tak se ale lze o stavu beztíže dozvědět mnoho užitečného.\nNa základě dlouhodobého pozorování astronautů kosmičtí lékaři konstatovali, že\nstav beztíže vyvolává jakousi „vesmírnou nemoc“. Astronauti mají pocit, <bold>že se propadají\ndo prázdna,</bold> protože nedokáží rozlišit, kde je nahoře a kde dole. V důsledku toho je jim\nnevolno. Beztížný stav způsobuje také emoční napětí či halucinace, k tomu se připojují\ni potíže motorické povahy.\n<bold>(2)</bold> Vědecké experimenty také prokázaly, že stav beztíže může vyvolat závažné defekty\nchromozomů, které mohou mít za následek potomstvo neschopné života. Jak na to\nvědci přišli? V roce 1967 kroužil 42 hodin kolem Země americký satelit s rostlinným\na živočišným materiálem. Kvůli absenci zemské přitažlivosti došlo k poškození zárodků\nmušky octomilky obecné – z poškozených larev se sice vyvinuly mušky, ty však brzy\nzahynuly. Negativní vliv měl beztížný stav i na rostliny.\nLze tedy dosáhnout toho, aby člověk zvládl stav beztíže bez jakékoli újmy? Těžko říct.\nPodle některých vědců je možné, že na konci roku 2040 budeme mít gravitaci Země pod\nkontrolou. <bold>Kdyby se to podařilo,</bold> zdraví astronautů by nebylo tolik ohroženo.\n<italic>(R. Gööck, Poslední záhady světa, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nSousloví</bold> je ustálené spojení dvou nebo více slov, které se používá ve větě jako jeden\ncelek s vlastním významem. Jednotlivé složky sousloví nelze nahradit synonymy, protože\nvýznam slovního spojení by se změnil, například ve větě <italic>Studuje na <underline>vysoké škole</underline></italic> nelze\nslovo <italic>vysoký</italic> nahradit synonymem <italic>velký</italic> – <italic>Studuje na velké škole.\n(V. Styblík, Český jazyk pro 7. ročník ZŠ, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):\nMagnetické pole Země ovlivňuje simulaci stavu beztíže v pozemských\ncentrech pro výzkum vesmíru.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Píše se rok 2018. Dnes už nás záběry z vesmíru příliš nepřekvapí. Když se ale\nv prosinci 1968 vydala do vesmíru posádka Apolla 8, miliony televizních diváků s úžasem\nsledovaly, jak se předměty vznášejí v kabině kosmické lodi a jak velitel letu, americký\nastronaut Frank Borman, doslova „visí ve vzduchu“. Stav beztíže představuje nesmírnou\nzátěž, na niž je třeba astronauty připravit během náročného výcviku.\nV pozemských centrech pro výzkum vesmíru je stav beztíže simulován (např. pomocí\nrychlovýtahů). Nápodoba však není úplně věrná: jednak je doba simulovaného stavu\nbeztíže kratší než při pobytu ve vesmíru, jednak není možné zcela zrušit působení\nmagnetického pole Země. I tak se ale lze o stavu beztíže dozvědět mnoho užitečného.\nNa základě dlouhodobého pozorování astronautů kosmičtí lékaři konstatovali, že\nstav beztíže vyvolává jakousi „vesmírnou nemoc“. Astronauti mají pocit, <bold>že se propadají\ndo prázdna,</bold> protože nedokáží rozlišit, kde je nahoře a kde dole. V důsledku toho je jim\nnevolno. Beztížný stav způsobuje také emoční napětí či halucinace, k tomu se připojují\ni potíže motorické povahy.\n<bold>(2)</bold> Vědecké experimenty také prokázaly, že stav beztíže může vyvolat závažné defekty\nchromozomů, které mohou mít za následek potomstvo neschopné života. Jak na to\nvědci přišli? V roce 1967 kroužil 42 hodin kolem Země americký satelit s rostlinným\na živočišným materiálem. Kvůli absenci zemské přitažlivosti došlo k poškození zárodků\nmušky octomilky obecné – z poškozených larev se sice vyvinuly mušky, ty však brzy\nzahynuly. Negativní vliv měl beztížný stav i na rostliny.\nLze tedy dosáhnout toho, aby člověk zvládl stav beztíže bez jakékoli újmy? Těžko říct.\nPodle některých vědců je možné, že na konci roku 2040 budeme mít gravitaci Země pod\nkontrolou. <bold>Kdyby se to podařilo,</bold> zdraví astronautů by nebylo tolik ohroženo.\n<italic>(R. Gööck, Poslední záhady světa, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nSousloví</bold> je ustálené spojení dvou nebo více slov, které se používá ve větě jako jeden\ncelek s vlastním významem. Jednotlivé složky sousloví nelze nahradit synonymy, protože\nvýznam slovního spojení by se změnil, například ve větě <italic>Studuje na <underline>vysoké škole</underline></italic> nelze\nslovo <italic>vysoký</italic> nahradit synonymem <italic>velký</italic> – <italic>Studuje na velké škole.\n(V. Styblík, Český jazyk pro 7. ročník ZŠ, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE):\nHurikán je jediným svobodným člověkem ve Dvanáctém kraji.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Ráno vyrážím na lov. Jakmile se ocitám mezi stromy, <underline>beru si z tajného úkrytu luk</underline>\na šípy. V lese je jídlo, pokud ho umíte najít. Za pytlačení sice hrozí v <bold>celém</bold> našem\nDvanáctém kraji <bold>přísné</bold> tresty, já ale riskuji. Pro matku a pro Prim, svou mladší sestru.\nNa obvyklém místě čeká jediná osoba, s níž se cítím svobodně. Hurikán. Mohl by být\nmým bratrem. Je zhruba stejně vysoký jako já, má také stejně šedé, <bold>pronikavé</bold> oči\na rovné hnědé vlasy. Příbuzní však nejsme. <underline>Po několika hodinách máme dva zajíce</underline> a čtyři\nlitry lesních jahod. Při cestě domů se stavujeme na <bold>černém</bold> trhu, kde zajíce vyměníme za\nčerstvý chléb. Většina stánků už je teď zavřená. Dnes se totiž bude losovat.\n<bold>(2)</bold> Kdysi se kraje vzbouřily proti nadvládě Kapitolu. Krvavá vzpoura byla potlačena\na jako připomínka Temných dnů vznikly Hladové hry. Každý rok každý z dvanácti krajů\nmusí dodat jedno děvče a jednoho chlapce, kterým se říká splátci. Čtyřiadvacet splátců\npak bojuje v kapitolské aréně na život a na smrt. Poslední přeživší vyhrává.\nDo slosování jste zařazeni ve věku dvanácti let. <underline>Vaše jméno se toho roku ocitne</underline> v osudí\njednou. Ve třinácti jste tam dvakrát a tak dále. Naposled jste losováni v osmnácti. Systém\nlosování není spravedlivý, nejchudší lidé to vždy odnesou nejvíc. Když hladovíte, můžete\nk povinnému zápisu do osudí přidat ještě další. Za jeden zápis <underline>navíc získáte roční přísun\nobilí</underline> a oleje pro sebe. Totéž můžete udělat pro každého člena rodiny. Dnes, v mých\nšestnácti letech, bude v dívčím osudí dvacet lístků s mým jménem. Katniss Everdeenová.\n<italic>(S. Collinsová, Hunger Games – Aréna smrti, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE):\nPři bojích v kapitolské aréně každoročně zemře čtyřiadvacet lidí z dvanácti\nrůzných krajů.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Ráno vyrážím na lov. Jakmile se ocitám mezi stromy, <underline>beru si z tajného úkrytu luk</underline>\na šípy. V lese je jídlo, pokud ho umíte najít. Za pytlačení sice hrozí v <bold>celém</bold> našem\nDvanáctém kraji <bold>přísné</bold> tresty, já ale riskuji. Pro matku a pro Prim, svou mladší sestru.\nNa obvyklém místě čeká jediná osoba, s níž se cítím svobodně. Hurikán. Mohl by být\nmým bratrem. Je zhruba stejně vysoký jako já, má také stejně šedé, <bold>pronikavé</bold> oči\na rovné hnědé vlasy. Příbuzní však nejsme. <underline>Po několika hodinách máme dva zajíce</underline> a čtyři\nlitry lesních jahod. Při cestě domů se stavujeme na <bold>černém</bold> trhu, kde zajíce vyměníme za\nčerstvý chléb. Většina stánků už je teď zavřená. Dnes se totiž bude losovat.\n<bold>(2)</bold> Kdysi se kraje vzbouřily proti nadvládě Kapitolu. Krvavá vzpoura byla potlačena\na jako připomínka Temných dnů vznikly Hladové hry. Každý rok každý z dvanácti krajů\nmusí dodat jedno děvče a jednoho chlapce, kterým se říká splátci. Čtyřiadvacet splátců\npak bojuje v kapitolské aréně na život a na smrt. Poslední přeživší vyhrává.\nDo slosování jste zařazeni ve věku dvanácti let. <underline>Vaše jméno se toho roku ocitne</underline> v osudí\njednou. Ve třinácti jste tam dvakrát a tak dále. Naposled jste losováni v osmnácti. Systém\nlosování není spravedlivý, nejchudší lidé to vždy odnesou nejvíc. Když hladovíte, můžete\nk povinnému zápisu do osudí přidat ještě další. Za jeden zápis <underline>navíc získáte roční přísun\nobilí</underline> a oleje pro sebe. Totéž můžete udělat pro každého člena rodiny. Dnes, v mých\nšestnácti letech, bude v dívčím osudí dvacet lístků s mým jménem. Katniss Everdeenová.\n<italic>(S. Collinsová, Hunger Games – Aréna smrti, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE):\nČerstvý chléb lze ve Dvanáctém kraji získat pouze výměnou za zvěř\nulovenou bez oprávnění.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Ráno vyrážím na lov. Jakmile se ocitám mezi stromy, <underline>beru si z tajného úkrytu luk</underline>\na šípy. V lese je jídlo, pokud ho umíte najít. Za pytlačení sice hrozí v <bold>celém</bold> našem\nDvanáctém kraji <bold>přísné</bold> tresty, já ale riskuji. Pro matku a pro Prim, svou mladší sestru.\nNa obvyklém místě čeká jediná osoba, s níž se cítím svobodně. Hurikán. Mohl by být\nmým bratrem. Je zhruba stejně vysoký jako já, má také stejně šedé, <bold>pronikavé</bold> oči\na rovné hnědé vlasy. Příbuzní však nejsme. <underline>Po několika hodinách máme dva zajíce</underline> a čtyři\nlitry lesních jahod. Při cestě domů se stavujeme na <bold>černém</bold> trhu, kde zajíce vyměníme za\nčerstvý chléb. Většina stánků už je teď zavřená. Dnes se totiž bude losovat.\n<bold>(2)</bold> Kdysi se kraje vzbouřily proti nadvládě Kapitolu. Krvavá vzpoura byla potlačena\na jako připomínka Temných dnů vznikly Hladové hry. Každý rok každý z dvanácti krajů\nmusí dodat jedno děvče a jednoho chlapce, kterým se říká splátci. Čtyřiadvacet splátců\npak bojuje v kapitolské aréně na život a na smrt. Poslední přeživší vyhrává.\nDo slosování jste zařazeni ve věku dvanácti let. <underline>Vaše jméno se toho roku ocitne</underline> v osudí\njednou. Ve třinácti jste tam dvakrát a tak dále. Naposled jste losováni v osmnácti. Systém\nlosování není spravedlivý, nejchudší lidé to vždy odnesou nejvíc. Když hladovíte, můžete\nk povinnému zápisu do osudí přidat ještě další. Za jeden zápis <underline>navíc získáte roční přísun\nobilí</underline> a oleje pro sebe. Totéž můžete udělat pro každého člena rodiny. Dnes, v mých\nšestnácti letech, bude v dívčím osudí dvacet lístků s mým jménem. Katniss Everdeenová.\n<italic>(S. Collinsová, Hunger Games – Aréna smrti, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE):\nČlověk, který je zařazen do slosování, má v šestnácti letech v osudí\nminimálně pět lístků se svým jménem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Ráno vyrážím na lov. Jakmile se ocitám mezi stromy, <underline>beru si z tajného úkrytu luk</underline>\na šípy. V lese je jídlo, pokud ho umíte najít. Za pytlačení sice hrozí v <bold>celém</bold> našem\nDvanáctém kraji <bold>přísné</bold> tresty, já ale riskuji. Pro matku a pro Prim, svou mladší sestru.\nNa obvyklém místě čeká jediná osoba, s níž se cítím svobodně. Hurikán. Mohl by být\nmým bratrem. Je zhruba stejně vysoký jako já, má také stejně šedé, <bold>pronikavé</bold> oči\na rovné hnědé vlasy. Příbuzní však nejsme. <underline>Po několika hodinách máme dva zajíce</underline> a čtyři\nlitry lesních jahod. Při cestě domů se stavujeme na <bold>černém</bold> trhu, kde zajíce vyměníme za\nčerstvý chléb. Většina stánků už je teď zavřená. Dnes se totiž bude losovat.\n<bold>(2)</bold> Kdysi se kraje vzbouřily proti nadvládě Kapitolu. Krvavá vzpoura byla potlačena\na jako připomínka Temných dnů vznikly Hladové hry. Každý rok každý z dvanácti krajů\nmusí dodat jedno děvče a jednoho chlapce, kterým se říká splátci. Čtyřiadvacet splátců\npak bojuje v kapitolské aréně na život a na smrt. Poslední přeživší vyhrává.\nDo slosování jste zařazeni ve věku dvanácti let. <underline>Vaše jméno se toho roku ocitne</underline> v osudí\njednou. Ve třinácti jste tam dvakrát a tak dále. Naposled jste losováni v osmnácti. Systém\nlosování není spravedlivý, nejchudší lidé to vždy odnesou nejvíc. Když hladovíte, můžete\nk povinnému zápisu do osudí přidat ještě další. Za jeden zápis <underline>navíc získáte roční přísun\nobilí</underline> a oleje pro sebe. Totéž můžete udělat pro každého člena rodiny. Dnes, v mých\nšestnácti letech, bude v dívčím osudí dvacet lístků s mým jménem. Katniss Everdeenová.\n<italic>(S. Collinsová, Hunger Games – Aréna smrti, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):\nVýchozí text je próza.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> U lednice dítě stálo,\nz plna hrdla zpívalo.\nNa tranzistor k tomu hrálo,\ndo rytmu se kývalo.\n<bold>(2)</bold> „Hudba kvičí, nervy ničí,\nnepeče se pečeně.\nCosi syčí na vařiči,“\nmatka křičí zděšeně.\n<bold>(3)</bold> „Mléko prchá! Běda běda!\nNateklo mi do boty.\nTáta bude bez oběda,\npro tebe, ty zlobo, ty.\n<bold>(4)</bold> Zanech řvaní, moje zlato,\nhrej si – tu máš kohouta!“\nLedva matka dořekla to,\nbouch bác! Letí do kouta.\n<bold>(5)</bold> Podlily se krví oči\npovalené matičce.\nPozvedne se, povyskočí\na pak řekne kratičce:\n<bold>(6)</bold> „Pojď si proň, ty Polednice,\npojď, vem si ho, tuláka.\nStojí, stojí u lednice,\nnepracuje, huláká.“\n<bold>(7)</bold> Malá, bledá, tváře divé,\npod plachetkou osoba.\nŠkytá, heká, prská, plive,\nvichřici se podobá.\n<bold>(8)</bold> Vlivem síly odstředivé\nplachetka když zvedne se,\nodhalí se hnáty křivé,\nbože, to je recese.\n<italic>(J. Suchý, Polednice, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nAnafora</bold> – opakování slova, slov nebo slovního spojení na začátku bezprostředně\npo sobě jdoucích veršů.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):\nVýchozí text je ukázkou lyriky.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> U lednice dítě stálo,\nz plna hrdla zpívalo.\nNa tranzistor k tomu hrálo,\ndo rytmu se kývalo.\n<bold>(2)</bold> „Hudba kvičí, nervy ničí,\nnepeče se pečeně.\nCosi syčí na vařiči,“\nmatka křičí zděšeně.\n<bold>(3)</bold> „Mléko prchá! Běda běda!\nNateklo mi do boty.\nTáta bude bez oběda,\npro tebe, ty zlobo, ty.\n<bold>(4)</bold> Zanech řvaní, moje zlato,\nhrej si – tu máš kohouta!“\nLedva matka dořekla to,\nbouch bác! Letí do kouta.\n<bold>(5)</bold> Podlily se krví oči\npovalené matičce.\nPozvedne se, povyskočí\na pak řekne kratičce:\n<bold>(6)</bold> „Pojď si proň, ty Polednice,\npojď, vem si ho, tuláka.\nStojí, stojí u lednice,\nnepracuje, huláká.“\n<bold>(7)</bold> Malá, bledá, tváře divé,\npod plachetkou osoba.\nŠkytá, heká, prská, plive,\nvichřici se podobá.\n<bold>(8)</bold> Vlivem síly odstředivé\nplachetka když zvedne se,\nodhalí se hnáty křivé,\nbože, to je recese.\n<italic>(J. Suchý, Polednice, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nAnafora</bold> – opakování slova, slov nebo slovního spojení na začátku bezprostředně\npo sobě jdoucích veršů.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):\nDruhý a čtvrtý verš první sloky mají stejný počet slabik.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> U lednice dítě stálo,\nz plna hrdla zpívalo.\nNa tranzistor k tomu hrálo,\ndo rytmu se kývalo.\n<bold>(2)</bold> „Hudba kvičí, nervy ničí,\nnepeče se pečeně.\nCosi syčí na vařiči,“\nmatka křičí zděšeně.\n<bold>(3)</bold> „Mléko prchá! Běda běda!\nNateklo mi do boty.\nTáta bude bez oběda,\npro tebe, ty zlobo, ty.\n<bold>(4)</bold> Zanech řvaní, moje zlato,\nhrej si – tu máš kohouta!“\nLedva matka dořekla to,\nbouch bác! Letí do kouta.\n<bold>(5)</bold> Podlily se krví oči\npovalené matičce.\nPozvedne se, povyskočí\na pak řekne kratičce:\n<bold>(6)</bold> „Pojď si proň, ty Polednice,\npojď, vem si ho, tuláka.\nStojí, stojí u lednice,\nnepracuje, huláká.“\n<bold>(7)</bold> Malá, bledá, tváře divé,\npod plachetkou osoba.\nŠkytá, heká, prská, plive,\nvichřici se podobá.\n<bold>(8)</bold> Vlivem síly odstředivé\nplachetka když zvedne se,\nodhalí se hnáty křivé,\nbože, to je recese.\n<italic>(J. Suchý, Polednice, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nAnafora</bold> – opakování slova, slov nebo slovního spojení na začátku bezprostředně\npo sobě jdoucích veršů.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):\nKaždá sloka obsahuje alespoň dva verše, které se spolu rýmují.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> U lednice dítě stálo,\nz plna hrdla zpívalo.\nNa tranzistor k tomu hrálo,\ndo rytmu se kývalo.\n<bold>(2)</bold> „Hudba kvičí, nervy ničí,\nnepeče se pečeně.\nCosi syčí na vařiči,“\nmatka křičí zděšeně.\n<bold>(3)</bold> „Mléko prchá! Běda běda!\nNateklo mi do boty.\nTáta bude bez oběda,\npro tebe, ty zlobo, ty.\n<bold>(4)</bold> Zanech řvaní, moje zlato,\nhrej si – tu máš kohouta!“\nLedva matka dořekla to,\nbouch bác! Letí do kouta.\n<bold>(5)</bold> Podlily se krví oči\npovalené matičce.\nPozvedne se, povyskočí\na pak řekne kratičce:\n<bold>(6)</bold> „Pojď si proň, ty Polednice,\npojď, vem si ho, tuláka.\nStojí, stojí u lednice,\nnepracuje, huláká.“\n<bold>(7)</bold> Malá, bledá, tváře divé,\npod plachetkou osoba.\nŠkytá, heká, prská, plive,\nvichřici se podobá.\n<bold>(8)</bold> Vlivem síly odstředivé\nplachetka když zvedne se,\nodhalí se hnáty křivé,\nbože, to je recese.\n<italic>(J. Suchý, Polednice, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nAnafora</bold> – opakování slova, slov nebo slovního spojení na začátku bezprostředně\npo sobě jdoucích veršů.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá informacím\nobsaženým ve třetím odstavci výchozího textu (ANO), nebo ne (NE):\nOtcem manželky Amenhotepa III. byl Juja.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> V Údolí králů ležícím západně od Nilu je hrobka krále Tutanchamona. Nádherná\npohřební maska ze zlata nalezená v jeho hrobce připomíná dramatický příběh\nz egyptské historie.\n<bold>(2)</bold> Po smrti velkého faraona Amenhotepa III. nastoupil na trůn Achnaton. Ten se\nodvrátil od bohů svých předků, opustil tradiční náboženskou metropoli v Thébách\na vybudoval obřadní město Achetaton, v němž se usadil. Konec Achnatonovy vlády se\nztrácí ve zmatku, víme však, že kolem roku 1330 př. n. l. už seděl na egyptském trůně\ndevítiletý Tutanchamon. Když zemřel, byl pohřben do malé hrobky určené původně\nsnad pro soukromou osobu, nikoli pro krále. Všechny stopy Achnatona a všech jeho\nnásledníků totiž měly být z historie vymazány, protože Achnaton byl považován za\nkacíře. Nad hrobkou Tutanchamona proto brzy vyrostly nové stavby a díky tomu jeho\nhrobka zůstala nedotčena až do svého objevení v roce 1922.\n<bold>(3)</bold> Nález hrobu však vysvětlit rodinné vztahy mladého krále nedokázal. Sám\nTutanchamon sice zmínil v zápisech jako svého otce Amenhotepa III., to však nebyl\npřesvědčivý důkaz, neboť slovo„otec“ bylo tehdy možné chápat také ve významu\n„děd“ nebo„předek“. Vědci se tedy rozhodli analyzovat DNA Tutanchamona a deseti\ndalších mumií, *****, že to byli jeho blízcí příbuzní. Totožnost čtyř mumií znali: kromě\nTutanchamona a Amenhotepa III. už dříve identifikovali také Juju a Cuju – rodiče manželky\nAmenhotepa III. Mezi těmi neznámými byla mumie muže nalezená v jedné hrobce\noznačené KV55. Když vědci získali DNA ze čtyř mužských mumií (Tutanchamona, Juji,\nAmenhotepa III. a tajemného muže z hrobky KV55), začali vzorky porovnávat. Zjistili, že\nAmenhotep III. byl otcem muže z hrobky KV55 a ten byl zase Tutanchamonovým otcem.\n<italic>(National Geographic 9/2010, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá informacím\nobsaženým ve třetím odstavci výchozího textu (ANO), nebo ne (NE):\nVědci znali jménem všechny mumie z hrobky KV55.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> V Údolí králů ležícím západně od Nilu je hrobka krále Tutanchamona. Nádherná\npohřební maska ze zlata nalezená v jeho hrobce připomíná dramatický příběh\nz egyptské historie.\n<bold>(2)</bold> Po smrti velkého faraona Amenhotepa III. nastoupil na trůn Achnaton. Ten se\nodvrátil od bohů svých předků, opustil tradiční náboženskou metropoli v Thébách\na vybudoval obřadní město Achetaton, v němž se usadil. Konec Achnatonovy vlády se\nztrácí ve zmatku, víme však, že kolem roku 1330 př. n. l. už seděl na egyptském trůně\ndevítiletý Tutanchamon. Když zemřel, byl pohřben do malé hrobky určené původně\nsnad pro soukromou osobu, nikoli pro krále. Všechny stopy Achnatona a všech jeho\nnásledníků totiž měly být z historie vymazány, protože Achnaton byl považován za\nkacíře. Nad hrobkou Tutanchamona proto brzy vyrostly nové stavby a díky tomu jeho\nhrobka zůstala nedotčena až do svého objevení v roce 1922.\n<bold>(3)</bold> Nález hrobu však vysvětlit rodinné vztahy mladého krále nedokázal. Sám\nTutanchamon sice zmínil v zápisech jako svého otce Amenhotepa III., to však nebyl\npřesvědčivý důkaz, neboť slovo„otec“ bylo tehdy možné chápat také ve významu\n„děd“ nebo„předek“. Vědci se tedy rozhodli analyzovat DNA Tutanchamona a deseti\ndalších mumií, *****, že to byli jeho blízcí příbuzní. Totožnost čtyř mumií znali: kromě\nTutanchamona a Amenhotepa III. už dříve identifikovali také Juju a Cuju – rodiče manželky\nAmenhotepa III. Mezi těmi neznámými byla mumie muže nalezená v jedné hrobce\noznačené KV55. Když vědci získali DNA ze čtyř mužských mumií (Tutanchamona, Juji,\nAmenhotepa III. a tajemného muže z hrobky KV55), začali vzorky porovnávat. Zjistili, že\nAmenhotep III. byl otcem muže z hrobky KV55 a ten byl zase Tutanchamonovým otcem.\n<italic>(National Geographic 9/2010, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá informacím\nobsaženým ve třetím odstavci výchozího textu (ANO), nebo ne (NE):\nV době Tutanchamonovy vlády mělo slovo otec celkem dva významy.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> V Údolí králů ležícím západně od Nilu je hrobka krále Tutanchamona. Nádherná\npohřební maska ze zlata nalezená v jeho hrobce připomíná dramatický příběh\nz egyptské historie.\n<bold>(2)</bold> Po smrti velkého faraona Amenhotepa III. nastoupil na trůn Achnaton. Ten se\nodvrátil od bohů svých předků, opustil tradiční náboženskou metropoli v Thébách\na vybudoval obřadní město Achetaton, v němž se usadil. Konec Achnatonovy vlády se\nztrácí ve zmatku, víme však, že kolem roku 1330 př. n. l. už seděl na egyptském trůně\ndevítiletý Tutanchamon. Když zemřel, byl pohřben do malé hrobky určené původně\nsnad pro soukromou osobu, nikoli pro krále. Všechny stopy Achnatona a všech jeho\nnásledníků totiž měly být z historie vymazány, protože Achnaton byl považován za\nkacíře. Nad hrobkou Tutanchamona proto brzy vyrostly nové stavby a díky tomu jeho\nhrobka zůstala nedotčena až do svého objevení v roce 1922.\n<bold>(3)</bold> Nález hrobu však vysvětlit rodinné vztahy mladého krále nedokázal. Sám\nTutanchamon sice zmínil v zápisech jako svého otce Amenhotepa III., to však nebyl\npřesvědčivý důkaz, neboť slovo„otec“ bylo tehdy možné chápat také ve významu\n„děd“ nebo„předek“. Vědci se tedy rozhodli analyzovat DNA Tutanchamona a deseti\ndalších mumií, *****, že to byli jeho blízcí příbuzní. Totožnost čtyř mumií znali: kromě\nTutanchamona a Amenhotepa III. už dříve identifikovali také Juju a Cuju – rodiče manželky\nAmenhotepa III. Mezi těmi neznámými byla mumie muže nalezená v jedné hrobce\noznačené KV55. Když vědci získali DNA ze čtyř mužských mumií (Tutanchamona, Juji,\nAmenhotepa III. a tajemného muže z hrobky KV55), začali vzorky porovnávat. Zjistili, že\nAmenhotep III. byl otcem muže z hrobky KV55 a ten byl zase Tutanchamonovým otcem.\n<italic>(National Geographic 9/2010, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá informacím\nobsaženým ve třetím odstavci výchozího textu (ANO), nebo ne (NE):\nDědečkem egyptského krále Tutanchamona byl faraon Amenhotep III.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> V Údolí králů ležícím západně od Nilu je hrobka krále Tutanchamona. Nádherná\npohřební maska ze zlata nalezená v jeho hrobce připomíná dramatický příběh\nz egyptské historie.\n<bold>(2)</bold> Po smrti velkého faraona Amenhotepa III. nastoupil na trůn Achnaton. Ten se\nodvrátil od bohů svých předků, opustil tradiční náboženskou metropoli v Thébách\na vybudoval obřadní město Achetaton, v němž se usadil. Konec Achnatonovy vlády se\nztrácí ve zmatku, víme však, že kolem roku 1330 př. n. l. už seděl na egyptském trůně\ndevítiletý Tutanchamon. Když zemřel, byl pohřben do malé hrobky určené původně\nsnad pro soukromou osobu, nikoli pro krále. Všechny stopy Achnatona a všech jeho\nnásledníků totiž měly být z historie vymazány, protože Achnaton byl považován za\nkacíře. Nad hrobkou Tutanchamona proto brzy vyrostly nové stavby a díky tomu jeho\nhrobka zůstala nedotčena až do svého objevení v roce 1922.\n<bold>(3)</bold> Nález hrobu však vysvětlit rodinné vztahy mladého krále nedokázal. Sám\nTutanchamon sice zmínil v zápisech jako svého otce Amenhotepa III., to však nebyl\npřesvědčivý důkaz, neboť slovo„otec“ bylo tehdy možné chápat také ve významu\n„děd“ nebo„předek“. Vědci se tedy rozhodli analyzovat DNA Tutanchamona a deseti\ndalších mumií, *****, že to byli jeho blízcí příbuzní. Totožnost čtyř mumií znali: kromě\nTutanchamona a Amenhotepa III. už dříve identifikovali také Juju a Cuju – rodiče manželky\nAmenhotepa III. Mezi těmi neznámými byla mumie muže nalezená v jedné hrobce\noznačené KV55. Když vědci získali DNA ze čtyř mužských mumií (Tutanchamona, Juji,\nAmenhotepa III. a tajemného muže z hrobky KV55), začali vzorky porovnávat. Zjistili, že\nAmenhotep III. byl otcem muže z hrobky KV55 a ten byl zase Tutanchamonovým otcem.\n<italic>(National Geographic 9/2010, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), nebo ne (NE):\nNa otázky soudce Wargrawa odpovídají dva muži.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Generála Macarthura položili na postel. Armstrong ho naposledy prohlédl a poté\nsešel po schodech do přízemí. Celou společnost našel v salonu.\nSlečna Brentová pletla. Vera Claythornová stála u okna a pozorovala prudký déšť.\nBlore seděl zpříma na židli. Lombard neklidně přecházel po místnosti. V koutě seděl\nv hlubokém ušáku soudce Wargrawe. Měl přivřené oči. Otevřel je, <bold>když vstoupil\nArmstrong.\n(2)</bold> „Tak co, doktore?“ zeptal se ho nahlas soudce.\n„Nejde o selhání srdce,“ odpověděl Armstrong, „během dnešního dopoledne někdo\nuhodil Macarthura nějakým těžkým předmětem do týla.“\nZašuměl tichý šepot. Soudce se znovu obrátil na Armstronga: „Našel jste vražedný\nnástroj?“\n„Ne.“\n„A přesto jste si jist tím, co říkáte?“ ubezpečil se soudce.\n„Naprosto jist.“\n„Tak tedy víme, <bold>na čem jsme.</bold> Dopoledne jsem seděl zachumlán v lenošce na terase,“\npokračoval soudce, „a pozoroval jsem, jak se, pánové, činíte. Prohledávali jste ostrov,\nabyste objevili neznámého vraha. Je tedy zřejmé, že jste došli ke stejnému závěru\njako já, totiž že Anthony Marston a paní Rogersová nezemřeli náhodou ani nespáchali\nsebevraždu.“\n<bold>(3)</bold> Armstrong promluvil vzrušeně: „Ale na ostrově nikdo jiný není!“\nSoudce pravil <underline>vlídným</underline> hlasem: „Na to jsem přišel už časně ráno. Mohl jsem vám\nříct předem, že vaše pátrání bude <underline>neúspěšné.</underline> Hned po příjezdu na ostrov jsme přece\ndostali vzkaz od <underline>jistého</underline> pana Namyho, který nás sem vylákal. Sdělil nám, že sám\nvykoná spravedlnost na několika <underline>nečestných</underline> jedincích, <bold>jejichž nekalé skutky zákon\nnedostihne.</bold> Uvedl jasně, že těmi jedinci jsme my všichni. Svůj projekt může pan Namy\ntedy uskutečnit jen jediným způsobem. Jen jediným způsobem se totiž mohl dostat na\nostrov. Pan Namy je jeden z nás!“\n<italic>(A. Christie, Deset malých černoušků, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), nebo ne (NE):\nV den, kdy byl zavražděn generál Macarthur, pršelo.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Generála Macarthura položili na postel. Armstrong ho naposledy prohlédl a poté\nsešel po schodech do přízemí. Celou společnost našel v salonu.\nSlečna Brentová pletla. Vera Claythornová stála u okna a pozorovala prudký déšť.\nBlore seděl zpříma na židli. Lombard neklidně přecházel po místnosti. V koutě seděl\nv hlubokém ušáku soudce Wargrawe. Měl přivřené oči. Otevřel je, <bold>když vstoupil\nArmstrong.\n(2)</bold> „Tak co, doktore?“ zeptal se ho nahlas soudce.\n„Nejde o selhání srdce,“ odpověděl Armstrong, „během dnešního dopoledne někdo\nuhodil Macarthura nějakým těžkým předmětem do týla.“\nZašuměl tichý šepot. Soudce se znovu obrátil na Armstronga: „Našel jste vražedný\nnástroj?“\n„Ne.“\n„A přesto jste si jist tím, co říkáte?“ ubezpečil se soudce.\n„Naprosto jist.“\n„Tak tedy víme, <bold>na čem jsme.</bold> Dopoledne jsem seděl zachumlán v lenošce na terase,“\npokračoval soudce, „a pozoroval jsem, jak se, pánové, činíte. Prohledávali jste ostrov,\nabyste objevili neznámého vraha. Je tedy zřejmé, že jste došli ke stejnému závěru\njako já, totiž že Anthony Marston a paní Rogersová nezemřeli náhodou ani nespáchali\nsebevraždu.“\n<bold>(3)</bold> Armstrong promluvil vzrušeně: „Ale na ostrově nikdo jiný není!“\nSoudce pravil <underline>vlídným</underline> hlasem: „Na to jsem přišel už časně ráno. Mohl jsem vám\nříct předem, že vaše pátrání bude <underline>neúspěšné.</underline> Hned po příjezdu na ostrov jsme přece\ndostali vzkaz od <underline>jistého</underline> pana Namyho, který nás sem vylákal. Sdělil nám, že sám\nvykoná spravedlnost na několika <underline>nečestných</underline> jedincích, <bold>jejichž nekalé skutky zákon\nnedostihne.</bold> Uvedl jasně, že těmi jedinci jsme my všichni. Svůj projekt může pan Namy\ntedy uskutečnit jen jediným způsobem. Jen jediným způsobem se totiž mohl dostat na\nostrov. Pan Namy je jeden z nás!“\n<italic>(A. Christie, Deset malých černoušků, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), nebo ne (NE):\nSoudce jako jediný odhalil, že vražda Anthonyho Marstona měla\nvypadat jako sebevražda.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Generála Macarthura položili na postel. Armstrong ho naposledy prohlédl a poté\nsešel po schodech do přízemí. Celou společnost našel v salonu.\nSlečna Brentová pletla. Vera Claythornová stála u okna a pozorovala prudký déšť.\nBlore seděl zpříma na židli. Lombard neklidně přecházel po místnosti. V koutě seděl\nv hlubokém ušáku soudce Wargrawe. Měl přivřené oči. Otevřel je, <bold>když vstoupil\nArmstrong.\n(2)</bold> „Tak co, doktore?“ zeptal se ho nahlas soudce.\n„Nejde o selhání srdce,“ odpověděl Armstrong, „během dnešního dopoledne někdo\nuhodil Macarthura nějakým těžkým předmětem do týla.“\nZašuměl tichý šepot. Soudce se znovu obrátil na Armstronga: „Našel jste vražedný\nnástroj?“\n„Ne.“\n„A přesto jste si jist tím, co říkáte?“ ubezpečil se soudce.\n„Naprosto jist.“\n„Tak tedy víme, <bold>na čem jsme.</bold> Dopoledne jsem seděl zachumlán v lenošce na terase,“\npokračoval soudce, „a pozoroval jsem, jak se, pánové, činíte. Prohledávali jste ostrov,\nabyste objevili neznámého vraha. Je tedy zřejmé, že jste došli ke stejnému závěru\njako já, totiž že Anthony Marston a paní Rogersová nezemřeli náhodou ani nespáchali\nsebevraždu.“\n<bold>(3)</bold> Armstrong promluvil vzrušeně: „Ale na ostrově nikdo jiný není!“\nSoudce pravil <underline>vlídným</underline> hlasem: „Na to jsem přišel už časně ráno. Mohl jsem vám\nříct předem, že vaše pátrání bude <underline>neúspěšné.</underline> Hned po příjezdu na ostrov jsme přece\ndostali vzkaz od <underline>jistého</underline> pana Namyho, který nás sem vylákal. Sdělil nám, že sám\nvykoná spravedlnost na několika <underline>nečestných</underline> jedincích, <bold>jejichž nekalé skutky zákon\nnedostihne.</bold> Uvedl jasně, že těmi jedinci jsme my všichni. Svůj projekt může pan Namy\ntedy uskutečnit jen jediným způsobem. Jen jediným způsobem se totiž mohl dostat na\nostrov. Pan Namy je jeden z nás!“\n<italic>(A. Christie, Deset malých černoušků, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), nebo ne (NE):\nVšichni lidé přítomní v salonu prohledávali dopoledne ostrov, aby našli\nvraha Anthonyho Marstona a paní Rogersové.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Generála Macarthura položili na postel. Armstrong ho naposledy prohlédl a poté\nsešel po schodech do přízemí. Celou společnost našel v salonu.\nSlečna Brentová pletla. Vera Claythornová stála u okna a pozorovala prudký déšť.\nBlore seděl zpříma na židli. Lombard neklidně přecházel po místnosti. V koutě seděl\nv hlubokém ušáku soudce Wargrawe. Měl přivřené oči. Otevřel je, <bold>když vstoupil\nArmstrong.\n(2)</bold> „Tak co, doktore?“ zeptal se ho nahlas soudce.\n„Nejde o selhání srdce,“ odpověděl Armstrong, „během dnešního dopoledne někdo\nuhodil Macarthura nějakým těžkým předmětem do týla.“\nZašuměl tichý šepot. Soudce se znovu obrátil na Armstronga: „Našel jste vražedný\nnástroj?“\n„Ne.“\n„A přesto jste si jist tím, co říkáte?“ ubezpečil se soudce.\n„Naprosto jist.“\n„Tak tedy víme, <bold>na čem jsme.</bold> Dopoledne jsem seděl zachumlán v lenošce na terase,“\npokračoval soudce, „a pozoroval jsem, jak se, pánové, činíte. Prohledávali jste ostrov,\nabyste objevili neznámého vraha. Je tedy zřejmé, že jste došli ke stejnému závěru\njako já, totiž že Anthony Marston a paní Rogersová nezemřeli náhodou ani nespáchali\nsebevraždu.“\n<bold>(3)</bold> Armstrong promluvil vzrušeně: „Ale na ostrově nikdo jiný není!“\nSoudce pravil <underline>vlídným</underline> hlasem: „Na to jsem přišel už časně ráno. Mohl jsem vám\nříct předem, že vaše pátrání bude <underline>neúspěšné.</underline> Hned po příjezdu na ostrov jsme přece\ndostali vzkaz od <underline>jistého</underline> pana Namyho, který nás sem vylákal. Sdělil nám, že sám\nvykoná spravedlnost na několika <underline>nečestných</underline> jedincích, <bold>jejichž nekalé skutky zákon\nnedostihne.</bold> Uvedl jasně, že těmi jedinci jsme my všichni. Svůj projekt může pan Namy\ntedy uskutečnit jen jediným způsobem. Jen jediným způsobem se totiž mohl dostat na\nostrov. Pan Namy je jeden z nás!“\n<italic>(A. Christie, Deset malých černoušků, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je napsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE):\nZa vítězství zaplatil palčivými bolestmi v koleních kloubech a nezměrným\nvyčerpáním.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je napsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE):\nPři chůzi kopcovitou krajinou míjel větrné mlýny a roubené chalupy\nse sedlovými střechami.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je napsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE):\nParcely na jihovýchodních svazích jsou slunné, proto jsou také mimořádně\nvhodné pro pěstování vinné révy.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je napsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE):\nObrysy členů výpravy se ztrácely v nekonečné šedi sněhových plání, které\nsplývaly se ztemnělou polární oblohou.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nVíce než čtyřicet let bylo sklo jediným materiálem, z něhož se vyráběly\nkontaktní čočky.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Otcem měkkých kontaktních čoček je světově proslulý chemik Otto Wichterle.\nČeský vědec ovšem nebyl první, kdo zkusil vady zraku korigovat jinak než brýlemi.\nO totéž se snažil už v 19. století Adolf Fick. Jeho skleněné čočky ovšem nebyly příliš\npohodlné, a proto je člověk musel po pár hodinách odložit. Kontaktní čočky se vyráběly\nvýhradně ze skla od roku 1887, kdy byly uvedeny do výroby, až do počátku 30. let\nminulého století. Tehdy byl totiž vynalezen průhledný plast nazvaný plexisklo. Plastové\nčočky sice bylo možné nosit déle, ani ony ale neposkytovaly potřebný komfort. Navíc\noba tvrdé typy čoček (tj. skleněné a plastové) způsobovaly zdravotní problémy.\n(2) Při vynálezu nového, zcela vyhovujícího materiálu sehrála zásadní roli\nnáhoda. Roku 1952 jel Otto Wichterle vlakem do Prahy. Během cesty se dal do řeči\nse spolucestujícím, který četl oftalmologický časopis. Diskutovali i o materiálech\npoužívaných při výrobě kontaktních čoček. Wichterle si tehdy uvědomil, že by bylo\nžádoucí vynalézt nějakou měkčí hmotu, na niž by oko reagovalo lépe.\n(3) Zanedlouho Wichterle se svým asistentem vyvinuli v laboratoři hydrogel, který\nsi nechali roku 1955 patentovat. V následujících letech Wichterle zkoušel z hydrogelu\nvyrobit kontaktní čočky, ovšem neúspěšně. Přesto se nemínil vzdát.\n(4) Ve výzkumu pokračoval navzdory nepřátelskému postoji komunistického režimu.\nO Vánocích roku 1961 Wichterle doma sestavil ze stavebnice Merkur přístroj poháněný\ndynamem z jízdního kola, který vešel do dějin pod názvem čočkostroj, a vyrobil první\npoužitelnou sérii gelových kontaktních čoček. S pomocí dalších vědců výrobu posléze\nzdokonaloval v laboratorním prostředí.\n(5) Průlomový vynález Wichterlemu přinesl mezinárodní slávu, nikoli však bohatství.\nPatent na výrobu jeho kontaktních čoček totiž v roce 1965 Československo nevýhodně\nprodalo do USA. Spojené státy spustily jejich výrobu roku 1971. ***** V současnosti je\nWichterleho vynález nedílnou součástí našich životů.\nVysvětlivka: oftalmologický – týkající se očního lékařství\n(www.cocky-online.cz; www.vesmir.cz, upraveno)\nTEXT 2\nSouvětí typu A je jednoznačné, zájmeno který totiž odkazuje jen k jednomu\npodstatnému jménu v souvětí, např. Připravil pomazánku z celeru, která nám chutná nebo\nDan s Karlem vymysleli návod na přípravu nové masti, který ukryli na tajné místo.\nSouvětí typu B je nejednoznačné, zájmeno který totiž může odkazovat k více\npodstatným jménům v souvětí, např. Připravil pomazánku z mrkve, která nám chutná\nnebo Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nového léku, který ukryli na tajné místo.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nOtto Wichterle se poprvé pokusil vyrobit kontaktní čočky z hydrogelu\ndříve než v prosinci 1961.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Otcem měkkých kontaktních čoček je světově proslulý chemik Otto Wichterle.\nČeský vědec ovšem nebyl první, kdo zkusil vady zraku korigovat jinak než brýlemi.\nO totéž se snažil už v 19. století Adolf Fick. Jeho skleněné čočky ovšem nebyly příliš\npohodlné, a proto je člověk musel po pár hodinách odložit. Kontaktní čočky se vyráběly\nvýhradně ze skla od roku 1887, kdy byly uvedeny do výroby, až do počátku 30. let\nminulého století. Tehdy byl totiž vynalezen průhledný plast nazvaný plexisklo. Plastové\nčočky sice bylo možné nosit déle, ani ony ale neposkytovaly potřebný komfort. Navíc\noba tvrdé typy čoček (tj. skleněné a plastové) způsobovaly zdravotní problémy.\n(2) Při vynálezu nového, zcela vyhovujícího materiálu sehrála zásadní roli\nnáhoda. Roku 1952 jel Otto Wichterle vlakem do Prahy. Během cesty se dal do řeči\nse spolucestujícím, který četl oftalmologický časopis. Diskutovali i o materiálech\npoužívaných při výrobě kontaktních čoček. Wichterle si tehdy uvědomil, že by bylo\nžádoucí vynalézt nějakou měkčí hmotu, na niž by oko reagovalo lépe.\n(3) Zanedlouho Wichterle se svým asistentem vyvinuli v laboratoři hydrogel, který\nsi nechali roku 1955 patentovat. V následujících letech Wichterle zkoušel z hydrogelu\nvyrobit kontaktní čočky, ovšem neúspěšně. Přesto se nemínil vzdát.\n(4) Ve výzkumu pokračoval navzdory nepřátelskému postoji komunistického režimu.\nO Vánocích roku 1961 Wichterle doma sestavil ze stavebnice Merkur přístroj poháněný\ndynamem z jízdního kola, který vešel do dějin pod názvem čočkostroj, a vyrobil první\npoužitelnou sérii gelových kontaktních čoček. S pomocí dalších vědců výrobu posléze\nzdokonaloval v laboratorním prostředí.\n(5) Průlomový vynález Wichterlemu přinesl mezinárodní slávu, nikoli však bohatství.\nPatent na výrobu jeho kontaktních čoček totiž v roce 1965 Československo nevýhodně\nprodalo do USA. Spojené státy spustily jejich výrobu roku 1971. ***** V současnosti je\nWichterleho vynález nedílnou součástí našich životů.\nVysvětlivka: oftalmologický – týkající se očního lékařství\n(www.cocky-online.cz; www.vesmir.cz, upraveno)\nTEXT 2\nSouvětí typu A je jednoznačné, zájmeno který totiž odkazuje jen k jednomu\npodstatnému jménu v souvětí, např. Připravil pomazánku z celeru, která nám chutná nebo\nDan s Karlem vymysleli návod na přípravu nové masti, který ukryli na tajné místo.\nSouvětí typu B je nejednoznačné, zájmeno který totiž může odkazovat k více\npodstatným jménům v souvětí, např. Připravil pomazánku z mrkve, která nám chutná\nnebo Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nového léku, který ukryli na tajné místo.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nSoučástí nevýhodného obchodu s USA byl i prodej stavebnice Merkur, z níž\nbyl vyroben první čočkostroj.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Otcem měkkých kontaktních čoček je světově proslulý chemik Otto Wichterle.\nČeský vědec ovšem nebyl první, kdo zkusil vady zraku korigovat jinak než brýlemi.\nO totéž se snažil už v 19. století Adolf Fick. Jeho skleněné čočky ovšem nebyly příliš\npohodlné, a proto je člověk musel po pár hodinách odložit. Kontaktní čočky se vyráběly\nvýhradně ze skla od roku 1887, kdy byly uvedeny do výroby, až do počátku 30. let\nminulého století. Tehdy byl totiž vynalezen průhledný plast nazvaný plexisklo. Plastové\nčočky sice bylo možné nosit déle, ani ony ale neposkytovaly potřebný komfort. Navíc\noba tvrdé typy čoček (tj. skleněné a plastové) způsobovaly zdravotní problémy.\n(2) Při vynálezu nového, zcela vyhovujícího materiálu sehrála zásadní roli\nnáhoda. Roku 1952 jel Otto Wichterle vlakem do Prahy. Během cesty se dal do řeči\nse spolucestujícím, který četl oftalmologický časopis. Diskutovali i o materiálech\npoužívaných při výrobě kontaktních čoček. Wichterle si tehdy uvědomil, že by bylo\nžádoucí vynalézt nějakou měkčí hmotu, na niž by oko reagovalo lépe.\n(3) Zanedlouho Wichterle se svým asistentem vyvinuli v laboratoři hydrogel, který\nsi nechali roku 1955 patentovat. V následujících letech Wichterle zkoušel z hydrogelu\nvyrobit kontaktní čočky, ovšem neúspěšně. Přesto se nemínil vzdát.\n(4) Ve výzkumu pokračoval navzdory nepřátelskému postoji komunistického režimu.\nO Vánocích roku 1961 Wichterle doma sestavil ze stavebnice Merkur přístroj poháněný\ndynamem z jízdního kola, který vešel do dějin pod názvem čočkostroj, a vyrobil první\npoužitelnou sérii gelových kontaktních čoček. S pomocí dalších vědců výrobu posléze\nzdokonaloval v laboratorním prostředí.\n(5) Průlomový vynález Wichterlemu přinesl mezinárodní slávu, nikoli však bohatství.\nPatent na výrobu jeho kontaktních čoček totiž v roce 1965 Československo nevýhodně\nprodalo do USA. Spojené státy spustily jejich výrobu roku 1971. ***** V současnosti je\nWichterleho vynález nedílnou součástí našich životů.\nVysvětlivka: oftalmologický – týkající se očního lékařství\n(www.cocky-online.cz; www.vesmir.cz, upraveno)\nTEXT 2\nSouvětí typu A je jednoznačné, zájmeno který totiž odkazuje jen k jednomu\npodstatnému jménu v souvětí, např. Připravil pomazánku z celeru, která nám chutná nebo\nDan s Karlem vymysleli návod na přípravu nové masti, který ukryli na tajné místo.\nSouvětí typu B je nejednoznačné, zájmeno který totiž může odkazovat k více\npodstatným jménům v souvětí, např. Připravil pomazánku z mrkve, která nám chutná\nnebo Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nového léku, který ukryli na tajné místo.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nOtto Wichterle při jízdě vlakem pochopil, že myšlenku jeho spolucestujícího\nvyrábět měkké kontaktní čočky je možné realizovat.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Otcem měkkých kontaktních čoček je světově proslulý chemik Otto Wichterle.\nČeský vědec ovšem nebyl první, kdo zkusil vady zraku korigovat jinak než brýlemi.\nO totéž se snažil už v 19. století Adolf Fick. Jeho skleněné čočky ovšem nebyly příliš\npohodlné, a proto je člověk musel po pár hodinách odložit. Kontaktní čočky se vyráběly\nvýhradně ze skla od roku 1887, kdy byly uvedeny do výroby, až do počátku 30. let\nminulého století. Tehdy byl totiž vynalezen průhledný plast nazvaný plexisklo. Plastové\nčočky sice bylo možné nosit déle, ani ony ale neposkytovaly potřebný komfort. Navíc\noba tvrdé typy čoček (tj. skleněné a plastové) způsobovaly zdravotní problémy.\n(2) Při vynálezu nového, zcela vyhovujícího materiálu sehrála zásadní roli\nnáhoda. Roku 1952 jel Otto Wichterle vlakem do Prahy. Během cesty se dal do řeči\nse spolucestujícím, který četl oftalmologický časopis. Diskutovali i o materiálech\npoužívaných při výrobě kontaktních čoček. Wichterle si tehdy uvědomil, že by bylo\nžádoucí vynalézt nějakou měkčí hmotu, na niž by oko reagovalo lépe.\n(3) Zanedlouho Wichterle se svým asistentem vyvinuli v laboratoři hydrogel, který\nsi nechali roku 1955 patentovat. V následujících letech Wichterle zkoušel z hydrogelu\nvyrobit kontaktní čočky, ovšem neúspěšně. Přesto se nemínil vzdát.\n(4) Ve výzkumu pokračoval navzdory nepřátelskému postoji komunistického režimu.\nO Vánocích roku 1961 Wichterle doma sestavil ze stavebnice Merkur přístroj poháněný\ndynamem z jízdního kola, který vešel do dějin pod názvem čočkostroj, a vyrobil první\npoužitelnou sérii gelových kontaktních čoček. S pomocí dalších vědců výrobu posléze\nzdokonaloval v laboratorním prostředí.\n(5) Průlomový vynález Wichterlemu přinesl mezinárodní slávu, nikoli však bohatství.\nPatent na výrobu jeho kontaktních čoček totiž v roce 1965 Československo nevýhodně\nprodalo do USA. Spojené státy spustily jejich výrobu roku 1971. ***** V současnosti je\nWichterleho vynález nedílnou součástí našich životů.\nVysvětlivka: oftalmologický – týkající se očního lékařství\n(www.cocky-online.cz; www.vesmir.cz, upraveno)\nTEXT 2\nSouvětí typu A je jednoznačné, zájmeno který totiž odkazuje jen k jednomu\npodstatnému jménu v souvětí, např. Připravil pomazánku z celeru, která nám chutná nebo\nDan s Karlem vymysleli návod na přípravu nové masti, který ukryli na tajné místo.\nSouvětí typu B je nejednoznačné, zájmeno který totiž může odkazovat k více\npodstatným jménům v souvětí, např. Připravil pomazánku z mrkve, která nám chutná\nnebo Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nového léku, který ukryli na tajné místo.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), nebo ne (NE).\n(Posuzovaná slova jsou v TEXTU 1 vyznačena tučně.)\nSlovo jinak je v textu užito ve stejném významu jako v souvětí Musím hned\nvyrazit, jinak mi ujede vlak.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Otcem měkkých kontaktních čoček je světově proslulý chemik Otto Wichterle.\nČeský vědec ovšem nebyl první, kdo zkusil vady zraku korigovat jinak než brýlemi.\nO totéž se snažil už v 19. století Adolf Fick. Jeho skleněné čočky ovšem nebyly příliš\npohodlné, a proto je člověk musel po pár hodinách odložit. Kontaktní čočky se vyráběly\nvýhradně ze skla od roku 1887, kdy byly uvedeny do výroby, až do počátku 30. let\nminulého století. Tehdy byl totiž vynalezen průhledný plast nazvaný plexisklo. Plastové\nčočky sice bylo možné nosit déle, ani ony ale neposkytovaly potřebný komfort. Navíc\noba tvrdé typy čoček (tj. skleněné a plastové) způsobovaly zdravotní problémy.\n(2) Při vynálezu nového, zcela vyhovujícího materiálu sehrála zásadní roli\nnáhoda. Roku 1952 jel Otto Wichterle vlakem do Prahy. Během cesty se dal do řeči\nse spolucestujícím, který četl oftalmologický časopis. Diskutovali i o materiálech\npoužívaných při výrobě kontaktních čoček. Wichterle si tehdy uvědomil, že by bylo\nžádoucí vynalézt nějakou měkčí hmotu, na niž by oko reagovalo lépe.\n(3) Zanedlouho Wichterle se svým asistentem vyvinuli v laboratoři hydrogel, který\nsi nechali roku 1955 patentovat. V následujících letech Wichterle zkoušel z hydrogelu\nvyrobit kontaktní čočky, ovšem neúspěšně. Přesto se nemínil vzdát.\n(4) Ve výzkumu pokračoval navzdory nepřátelskému postoji komunistického režimu.\nO Vánocích roku 1961 Wichterle doma sestavil ze stavebnice Merkur přístroj poháněný\ndynamem z jízdního kola, který vešel do dějin pod názvem čočkostroj, a vyrobil první\npoužitelnou sérii gelových kontaktních čoček. S pomocí dalších vědců výrobu posléze\nzdokonaloval v laboratorním prostředí.\n(5) Průlomový vynález Wichterlemu přinesl mezinárodní slávu, nikoli však bohatství.\nPatent na výrobu jeho kontaktních čoček totiž v roce 1965 Československo nevýhodně\nprodalo do USA. Spojené státy spustily jejich výrobu roku 1971. ***** V současnosti je\nWichterleho vynález nedílnou součástí našich životů.\nVysvětlivka: oftalmologický – týkající se očního lékařství\n(www.cocky-online.cz; www.vesmir.cz, upraveno)\nTEXT 2\nSouvětí typu A je jednoznačné, zájmeno který totiž odkazuje jen k jednomu\npodstatnému jménu v souvětí, např. Připravil pomazánku z celeru, která nám chutná nebo\nDan s Karlem vymysleli návod na přípravu nové masti, který ukryli na tajné místo.\nSouvětí typu B je nejednoznačné, zájmeno který totiž může odkazovat k více\npodstatným jménům v souvětí, např. Připravil pomazánku z mrkve, která nám chutná\nnebo Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nového léku, který ukryli na tajné místo.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), nebo ne (NE).\n(Posuzovaná slova jsou v TEXTU 1 vyznačena tučně.)\nSlovo pohodlný je v textu užito ve stejném významu jako ve větě Obul si\npohodlné boty.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Otcem měkkých kontaktních čoček je světově proslulý chemik Otto Wichterle.\nČeský vědec ovšem nebyl první, kdo zkusil vady zraku korigovat jinak než brýlemi.\nO totéž se snažil už v 19. století Adolf Fick. Jeho skleněné čočky ovšem nebyly příliš\npohodlné, a proto je člověk musel po pár hodinách odložit. Kontaktní čočky se vyráběly\nvýhradně ze skla od roku 1887, kdy byly uvedeny do výroby, až do počátku 30. let\nminulého století. Tehdy byl totiž vynalezen průhledný plast nazvaný plexisklo. Plastové\nčočky sice bylo možné nosit déle, ani ony ale neposkytovaly potřebný komfort. Navíc\noba tvrdé typy čoček (tj. skleněné a plastové) způsobovaly zdravotní problémy.\n(2) Při vynálezu nového, zcela vyhovujícího materiálu sehrála zásadní roli\nnáhoda. Roku 1952 jel Otto Wichterle vlakem do Prahy. Během cesty se dal do řeči\nse spolucestujícím, který četl oftalmologický časopis. Diskutovali i o materiálech\npoužívaných při výrobě kontaktních čoček. Wichterle si tehdy uvědomil, že by bylo\nžádoucí vynalézt nějakou měkčí hmotu, na niž by oko reagovalo lépe.\n(3) Zanedlouho Wichterle se svým asistentem vyvinuli v laboratoři hydrogel, který\nsi nechali roku 1955 patentovat. V následujících letech Wichterle zkoušel z hydrogelu\nvyrobit kontaktní čočky, ovšem neúspěšně. Přesto se nemínil vzdát.\n(4) Ve výzkumu pokračoval navzdory nepřátelskému postoji komunistického režimu.\nO Vánocích roku 1961 Wichterle doma sestavil ze stavebnice Merkur přístroj poháněný\ndynamem z jízdního kola, který vešel do dějin pod názvem čočkostroj, a vyrobil první\npoužitelnou sérii gelových kontaktních čoček. S pomocí dalších vědců výrobu posléze\nzdokonaloval v laboratorním prostředí.\n(5) Průlomový vynález Wichterlemu přinesl mezinárodní slávu, nikoli však bohatství.\nPatent na výrobu jeho kontaktních čoček totiž v roce 1965 Československo nevýhodně\nprodalo do USA. Spojené státy spustily jejich výrobu roku 1971. ***** V současnosti je\nWichterleho vynález nedílnou součástí našich životů.\nVysvětlivka: oftalmologický – týkající se očního lékařství\n(www.cocky-online.cz; www.vesmir.cz, upraveno)\nTEXT 2\nSouvětí typu A je jednoznačné, zájmeno který totiž odkazuje jen k jednomu\npodstatnému jménu v souvětí, např. Připravil pomazánku z celeru, která nám chutná nebo\nDan s Karlem vymysleli návod na přípravu nové masti, který ukryli na tajné místo.\nSouvětí typu B je nejednoznačné, zájmeno který totiž může odkazovat k více\npodstatným jménům v souvětí, např. Připravil pomazánku z mrkve, která nám chutná\nnebo Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nového léku, který ukryli na tajné místo.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), nebo ne (NE).\n(Posuzovaná slova jsou v TEXTU 1 vyznačena tučně.)\nSlovo způsobovat je v textu užito ve významu být příčinou něčeho.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Otcem měkkých kontaktních čoček je světově proslulý chemik Otto Wichterle.\nČeský vědec ovšem nebyl první, kdo zkusil vady zraku korigovat jinak než brýlemi.\nO totéž se snažil už v 19. století Adolf Fick. Jeho skleněné čočky ovšem nebyly příliš\npohodlné, a proto je člověk musel po pár hodinách odložit. Kontaktní čočky se vyráběly\nvýhradně ze skla od roku 1887, kdy byly uvedeny do výroby, až do počátku 30. let\nminulého století. Tehdy byl totiž vynalezen průhledný plast nazvaný plexisklo. Plastové\nčočky sice bylo možné nosit déle, ani ony ale neposkytovaly potřebný komfort. Navíc\noba tvrdé typy čoček (tj. skleněné a plastové) způsobovaly zdravotní problémy.\n(2) Při vynálezu nového, zcela vyhovujícího materiálu sehrála zásadní roli\nnáhoda. Roku 1952 jel Otto Wichterle vlakem do Prahy. Během cesty se dal do řeči\nse spolucestujícím, který četl oftalmologický časopis. Diskutovali i o materiálech\npoužívaných při výrobě kontaktních čoček. Wichterle si tehdy uvědomil, že by bylo\nžádoucí vynalézt nějakou měkčí hmotu, na niž by oko reagovalo lépe.\n(3) Zanedlouho Wichterle se svým asistentem vyvinuli v laboratoři hydrogel, který\nsi nechali roku 1955 patentovat. V následujících letech Wichterle zkoušel z hydrogelu\nvyrobit kontaktní čočky, ovšem neúspěšně. Přesto se nemínil vzdát.\n(4) Ve výzkumu pokračoval navzdory nepřátelskému postoji komunistického režimu.\nO Vánocích roku 1961 Wichterle doma sestavil ze stavebnice Merkur přístroj poháněný\ndynamem z jízdního kola, který vešel do dějin pod názvem čočkostroj, a vyrobil první\npoužitelnou sérii gelových kontaktních čoček. S pomocí dalších vědců výrobu posléze\nzdokonaloval v laboratorním prostředí.\n(5) Průlomový vynález Wichterlemu přinesl mezinárodní slávu, nikoli však bohatství.\nPatent na výrobu jeho kontaktních čoček totiž v roce 1965 Československo nevýhodně\nprodalo do USA. Spojené státy spustily jejich výrobu roku 1971. ***** V současnosti je\nWichterleho vynález nedílnou součástí našich životů.\nVysvětlivka: oftalmologický – týkající se očního lékařství\n(www.cocky-online.cz; www.vesmir.cz, upraveno)\nTEXT 2\nSouvětí typu A je jednoznačné, zájmeno který totiž odkazuje jen k jednomu\npodstatnému jménu v souvětí, např. Připravil pomazánku z celeru, která nám chutná nebo\nDan s Karlem vymysleli návod na přípravu nové masti, který ukryli na tajné místo.\nSouvětí typu B je nejednoznačné, zájmeno který totiž může odkazovat k více\npodstatným jménům v souvětí, např. Připravil pomazánku z mrkve, která nám chutná\nnebo Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nového léku, který ukryli na tajné místo.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), nebo ne (NE).\n(Posuzovaná slova jsou v TEXTU 1 vyznačena tučně.)\nSlovo sehrát je v textu užito ve významu udělat něco jen naoko.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Otcem měkkých kontaktních čoček je světově proslulý chemik Otto Wichterle.\nČeský vědec ovšem nebyl první, kdo zkusil vady zraku korigovat jinak než brýlemi.\nO totéž se snažil už v 19. století Adolf Fick. Jeho skleněné čočky ovšem nebyly příliš\npohodlné, a proto je člověk musel po pár hodinách odložit. Kontaktní čočky se vyráběly\nvýhradně ze skla od roku 1887, kdy byly uvedeny do výroby, až do počátku 30. let\nminulého století. Tehdy byl totiž vynalezen průhledný plast nazvaný plexisklo. Plastové\nčočky sice bylo možné nosit déle, ani ony ale neposkytovaly potřebný komfort. Navíc\noba tvrdé typy čoček (tj. skleněné a plastové) způsobovaly zdravotní problémy.\n(2) Při vynálezu nového, zcela vyhovujícího materiálu sehrála zásadní roli\nnáhoda. Roku 1952 jel Otto Wichterle vlakem do Prahy. Během cesty se dal do řeči\nse spolucestujícím, který četl oftalmologický časopis. Diskutovali i o materiálech\npoužívaných při výrobě kontaktních čoček. Wichterle si tehdy uvědomil, že by bylo\nžádoucí vynalézt nějakou měkčí hmotu, na niž by oko reagovalo lépe.\n(3) Zanedlouho Wichterle se svým asistentem vyvinuli v laboratoři hydrogel, který\nsi nechali roku 1955 patentovat. V následujících letech Wichterle zkoušel z hydrogelu\nvyrobit kontaktní čočky, ovšem neúspěšně. Přesto se nemínil vzdát.\n(4) Ve výzkumu pokračoval navzdory nepřátelskému postoji komunistického režimu.\nO Vánocích roku 1961 Wichterle doma sestavil ze stavebnice Merkur přístroj poháněný\ndynamem z jízdního kola, který vešel do dějin pod názvem čočkostroj, a vyrobil první\npoužitelnou sérii gelových kontaktních čoček. S pomocí dalších vědců výrobu posléze\nzdokonaloval v laboratorním prostředí.\n(5) Průlomový vynález Wichterlemu přinesl mezinárodní slávu, nikoli však bohatství.\nPatent na výrobu jeho kontaktních čoček totiž v roce 1965 Československo nevýhodně\nprodalo do USA. Spojené státy spustily jejich výrobu roku 1971. ***** V současnosti je\nWichterleho vynález nedílnou součástí našich životů.\nVysvětlivka: oftalmologický – týkající se očního lékařství\n(www.cocky-online.cz; www.vesmir.cz, upraveno)\nTEXT 2\nSouvětí typu A je jednoznačné, zájmeno který totiž odkazuje jen k jednomu\npodstatnému jménu v souvětí, např. Připravil pomazánku z celeru, která nám chutná nebo\nDan s Karlem vymysleli návod na přípravu nové masti, který ukryli na tajné místo.\nSouvětí typu B je nejednoznačné, zájmeno který totiž může odkazovat k více\npodstatným jménům v souvětí, např. Připravil pomazánku z mrkve, která nám chutná\nnebo Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nového léku, který ukryli na tajné místo.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nAlininy schopnosti světlonošky se poprvé projevily během audience u krále.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Člun se dal do pohybu a nás obklopila temnota. Ocitli jsme se ve Vráse. Náhle jsme\ncosi zaslechli. Byly to volkry – zrůdná stvoření s obřími drápy, kožnatými křídly a zuby\n***** jako žiletky, jimiž s chutí trhají lidské maso. Ve chvíli, kdy na nás ty stvůry zaútočily,\nse mě poprvé zmocnil ten zvláštní pocit. Vzápětí vše kolem mě zalila pronikavá záře,\nkterá je zahnala.\nNásledující týden byl nabitý událostmi: první setkání s Temným, střet s nájemnými\nvrahy z Fjerdy a rychlý přesun do Os Alty – králova sídla. Nebylo divu, že jakmile mě\nv paláci zavedli do pokoje, padla jsem na postel a za minutu už jsem nevěděla o světě.\nZase je mi pět a jsem v sirotčinci. Všude je krev, na okně mé ložnice sedí volkra.\nNatahuje po mně drápy. Její oči mají šedivou barvu křemene. Jsou stejné, jako má\nTemný… S hrůzou jsem procitla. Srdce mi ještě zběsile tlouklo, když mi služebná\noznamovala, že se mám připravit na audienci u krále.\nZáhy už jsem před zraky zvědavých dvořanů kráčela ke zlatému trůnu. Král vypadal asi\nna čtyřicet, měl štíhlou postavu s kulatými rameny, vodnaté oči a světlý knír.\n„Vaše Veličenstvo, představuji vám Alinu Starkovou – světlonošku,“ pronesl Temný.\nNevěděla jsem, co mám dělat. Ana Kuya, svérázná hospodyně ze sirotčince, kde jsem\nvyrůstala, vyžadovala, abychom před šlechtici vždy dělali pukrle. To mi ale nyní připadalo\nnepatřičné. Král se na mě podíval a zklamaně řekl:„Vždyť vypadá úplně obyčejně.“\nNato Temný rozpřáhl ruce. Z jeho dlaní vytryskly temné stružky a prostory se začaly\nplnit černí, jež se vpíjela do vzduchu. V sále ***** temnotou se ozvaly zděšené výkřiky.\nVtom se něco uvnitř mě opět nekontrolovatelně dralo na povrch. Za chvilku celý sál\nzaplavilo zářivé světlo, které vmžiku zahnalo temnotu. Propukl aplaus. Několik lidí se\ndokonce radostí rozplakalo. Král se tvářil nadmíru spokojeně.\n(L. Bardugová, Světlo a stíny, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nJedna z volker, které ve Vráse zaútočily na člun, přiletěla za Alinou až do\nOs Alty, aby ji zabila.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Člun se dal do pohybu a nás obklopila temnota. Ocitli jsme se ve Vráse. Náhle jsme\ncosi zaslechli. Byly to volkry – zrůdná stvoření s obřími drápy, kožnatými křídly a zuby\n***** jako žiletky, jimiž s chutí trhají lidské maso. Ve chvíli, kdy na nás ty stvůry zaútočily,\nse mě poprvé zmocnil ten zvláštní pocit. Vzápětí vše kolem mě zalila pronikavá záře,\nkterá je zahnala.\nNásledující týden byl nabitý událostmi: první setkání s Temným, střet s nájemnými\nvrahy z Fjerdy a rychlý přesun do Os Alty – králova sídla. Nebylo divu, že jakmile mě\nv paláci zavedli do pokoje, padla jsem na postel a za minutu už jsem nevěděla o světě.\nZase je mi pět a jsem v sirotčinci. Všude je krev, na okně mé ložnice sedí volkra.\nNatahuje po mně drápy. Její oči mají šedivou barvu křemene. Jsou stejné, jako má\nTemný… S hrůzou jsem procitla. Srdce mi ještě zběsile tlouklo, když mi služebná\noznamovala, že se mám připravit na audienci u krále.\nZáhy už jsem před zraky zvědavých dvořanů kráčela ke zlatému trůnu. Král vypadal asi\nna čtyřicet, měl štíhlou postavu s kulatými rameny, vodnaté oči a světlý knír.\n„Vaše Veličenstvo, představuji vám Alinu Starkovou – světlonošku,“ pronesl Temný.\nNevěděla jsem, co mám dělat. Ana Kuya, svérázná hospodyně ze sirotčince, kde jsem\nvyrůstala, vyžadovala, abychom před šlechtici vždy dělali pukrle. To mi ale nyní připadalo\nnepatřičné. Král se na mě podíval a zklamaně řekl:„Vždyť vypadá úplně obyčejně.“\nNato Temný rozpřáhl ruce. Z jeho dlaní vytryskly temné stružky a prostory se začaly\nplnit černí, jež se vpíjela do vzduchu. V sále ***** temnotou se ozvaly zděšené výkřiky.\nVtom se něco uvnitř mě opět nekontrolovatelně dralo na povrch. Za chvilku celý sál\nzaplavilo zářivé světlo, které vmžiku zahnalo temnotu. Propukl aplaus. Několik lidí se\ndokonce radostí rozplakalo. Král se tvářil nadmíru spokojeně.\n(L. Bardugová, Světlo a stíny, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nÚtok volker, který se odehrál ve Vráse, časově předcházel střetu\ns nájemnými vrahy z Fjerdy.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Člun se dal do pohybu a nás obklopila temnota. Ocitli jsme se ve Vráse. Náhle jsme\ncosi zaslechli. Byly to volkry – zrůdná stvoření s obřími drápy, kožnatými křídly a zuby\n***** jako žiletky, jimiž s chutí trhají lidské maso. Ve chvíli, kdy na nás ty stvůry zaútočily,\nse mě poprvé zmocnil ten zvláštní pocit. Vzápětí vše kolem mě zalila pronikavá záře,\nkterá je zahnala.\nNásledující týden byl nabitý událostmi: první setkání s Temným, střet s nájemnými\nvrahy z Fjerdy a rychlý přesun do Os Alty – králova sídla. Nebylo divu, že jakmile mě\nv paláci zavedli do pokoje, padla jsem na postel a za minutu už jsem nevěděla o světě.\nZase je mi pět a jsem v sirotčinci. Všude je krev, na okně mé ložnice sedí volkra.\nNatahuje po mně drápy. Její oči mají šedivou barvu křemene. Jsou stejné, jako má\nTemný… S hrůzou jsem procitla. Srdce mi ještě zběsile tlouklo, když mi služebná\noznamovala, že se mám připravit na audienci u krále.\nZáhy už jsem před zraky zvědavých dvořanů kráčela ke zlatému trůnu. Král vypadal asi\nna čtyřicet, měl štíhlou postavu s kulatými rameny, vodnaté oči a světlý knír.\n„Vaše Veličenstvo, představuji vám Alinu Starkovou – světlonošku,“ pronesl Temný.\nNevěděla jsem, co mám dělat. Ana Kuya, svérázná hospodyně ze sirotčince, kde jsem\nvyrůstala, vyžadovala, abychom před šlechtici vždy dělali pukrle. To mi ale nyní připadalo\nnepatřičné. Král se na mě podíval a zklamaně řekl:„Vždyť vypadá úplně obyčejně.“\nNato Temný rozpřáhl ruce. Z jeho dlaní vytryskly temné stružky a prostory se začaly\nplnit černí, jež se vpíjela do vzduchu. V sále ***** temnotou se ozvaly zděšené výkřiky.\nVtom se něco uvnitř mě opět nekontrolovatelně dralo na povrch. Za chvilku celý sál\nzaplavilo zářivé světlo, které vmžiku zahnalo temnotu. Propukl aplaus. Několik lidí se\ndokonce radostí rozplakalo. Král se tvářil nadmíru spokojeně.\n(L. Bardugová, Světlo a stíny, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nAlespoň někteří lidé projevili pláčem radost poté, co ze sálu zmizela\ntemnota, kterou vyvolal Temný.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Člun se dal do pohybu a nás obklopila temnota. Ocitli jsme se ve Vráse. Náhle jsme\ncosi zaslechli. Byly to volkry – zrůdná stvoření s obřími drápy, kožnatými křídly a zuby\n***** jako žiletky, jimiž s chutí trhají lidské maso. Ve chvíli, kdy na nás ty stvůry zaútočily,\nse mě poprvé zmocnil ten zvláštní pocit. Vzápětí vše kolem mě zalila pronikavá záře,\nkterá je zahnala.\nNásledující týden byl nabitý událostmi: první setkání s Temným, střet s nájemnými\nvrahy z Fjerdy a rychlý přesun do Os Alty – králova sídla. Nebylo divu, že jakmile mě\nv paláci zavedli do pokoje, padla jsem na postel a za minutu už jsem nevěděla o světě.\nZase je mi pět a jsem v sirotčinci. Všude je krev, na okně mé ložnice sedí volkra.\nNatahuje po mně drápy. Její oči mají šedivou barvu křemene. Jsou stejné, jako má\nTemný… S hrůzou jsem procitla. Srdce mi ještě zběsile tlouklo, když mi služebná\noznamovala, že se mám připravit na audienci u krále.\nZáhy už jsem před zraky zvědavých dvořanů kráčela ke zlatému trůnu. Král vypadal asi\nna čtyřicet, měl štíhlou postavu s kulatými rameny, vodnaté oči a světlý knír.\n„Vaše Veličenstvo, představuji vám Alinu Starkovou – světlonošku,“ pronesl Temný.\nNevěděla jsem, co mám dělat. Ana Kuya, svérázná hospodyně ze sirotčince, kde jsem\nvyrůstala, vyžadovala, abychom před šlechtici vždy dělali pukrle. To mi ale nyní připadalo\nnepatřičné. Král se na mě podíval a zklamaně řekl:„Vždyť vypadá úplně obyčejně.“\nNato Temný rozpřáhl ruce. Z jeho dlaní vytryskly temné stružky a prostory se začaly\nplnit černí, jež se vpíjela do vzduchu. V sále ***** temnotou se ozvaly zděšené výkřiky.\nVtom se něco uvnitř mě opět nekontrolovatelně dralo na povrch. Za chvilku celý sál\nzaplavilo zářivé světlo, které vmžiku zahnalo temnotu. Propukl aplaus. Několik lidí se\ndokonce radostí rozplakalo. Král se tvářil nadmíru spokojeně.\n(L. Bardugová, Světlo a stíny, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nNa zklonku dne už znavení turisté postupovali hlemýždím tempem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nJeho nemístné poznámky ohledně mých blízkých se mě vážně dotkly.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nStrávila jsem dovolenou v zahraničí, protože ráda poznávám cizí země.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nNeuč se to nazpaměť, daleko důležitější je porozumět danému problému.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nDožínky, slavnost konající se po žních, byly inspirovány Dnem díkůvzdání.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Jedním z nejvýznamnějších svátků v USA je nepochybně Den díkůvzdání. Své kořeny\nmá ve slavnosti zvané dožínky, která se pořádá po ukončení žní.\nV listopadu 1620 do Ameriky připlulo zhruba sto Angličanů, *****. Bohužel si s sebou\nnepřivezli potřebné množství potravin a před nadcházející zimou si nestačili vytvořit\ndostatečné zásoby. Část osadníků proto první zimu v novém domově nepřežila. Hned na\njaře indiáni naučili nové sousedy pěstovat kukuřici a fazole. Jako výraz díků za bohatou\nsklizeň pro ně osadníci uspořádali dožínky, jejichž součástí byla velká hostina.\nZpočátku se díkůvzdání slavilo vždy v jiný den. V roce 1941 byl však termín oslavy\nDne díkůvzdání stanoven v USA zákonem a od té doby ho Američané slaví čtvrtý čtvrtek\nv listopadu. Ačkoli původně šlo o poděkování za úrodu, dnes je slavnost spojená hlavně\ns velkolepými průvody a rodinnými oslavami, na nichž nechybí tradiční pečený krocan.\nJeden z největších průvodů se na Den díkůvzdání pravidelně koná v New Yorku.\nRoku 2021 se na čtyřkilometrovou trasu, která vedla ulicemi Manhattanu, vydalo přes\n8 000 účastníků. Přímo z manhattanských chodníků průvodu přihlížely statisíce diváků,\ndesítky milionů Američanů událost sledovaly doma u televizních obrazovek.\nVysvětlivka: Manhattan – část New Yorku\n(www.novinky.cz; cz.usembassy.gov, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nTermín oslavy Dne díkůvzdání byl v USA uzákoněn v 1. polovině 20. století.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Jedním z nejvýznamnějších svátků v USA je nepochybně Den díkůvzdání. Své kořeny\nmá ve slavnosti zvané dožínky, která se pořádá po ukončení žní.\nV listopadu 1620 do Ameriky připlulo zhruba sto Angličanů, *****. Bohužel si s sebou\nnepřivezli potřebné množství potravin a před nadcházející zimou si nestačili vytvořit\ndostatečné zásoby. Část osadníků proto první zimu v novém domově nepřežila. Hned na\njaře indiáni naučili nové sousedy pěstovat kukuřici a fazole. Jako výraz díků za bohatou\nsklizeň pro ně osadníci uspořádali dožínky, jejichž součástí byla velká hostina.\nZpočátku se díkůvzdání slavilo vždy v jiný den. V roce 1941 byl však termín oslavy\nDne díkůvzdání stanoven v USA zákonem a od té doby ho Američané slaví čtvrtý čtvrtek\nv listopadu. Ačkoli původně šlo o poděkování za úrodu, dnes je slavnost spojená hlavně\ns velkolepými průvody a rodinnými oslavami, na nichž nechybí tradiční pečený krocan.\nJeden z největších průvodů se na Den díkůvzdání pravidelně koná v New Yorku.\nRoku 2021 se na čtyřkilometrovou trasu, která vedla ulicemi Manhattanu, vydalo přes\n8 000 účastníků. Přímo z manhattanských chodníků průvodu přihlížely statisíce diváků,\ndesítky milionů Američanů událost sledovaly doma u televizních obrazovek.\nVysvětlivka: Manhattan – část New Yorku\n(www.novinky.cz; cz.usembassy.gov, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nPrůvod, který se v roce 2021 konal v New Yorku na Den díkůvzdání, sledovaly\npřímo v ulicích Manhattanu statisíce diváků.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Jedním z nejvýznamnějších svátků v USA je nepochybně Den díkůvzdání. Své kořeny\nmá ve slavnosti zvané dožínky, která se pořádá po ukončení žní.\nV listopadu 1620 do Ameriky připlulo zhruba sto Angličanů, *****. Bohužel si s sebou\nnepřivezli potřebné množství potravin a před nadcházející zimou si nestačili vytvořit\ndostatečné zásoby. Část osadníků proto první zimu v novém domově nepřežila. Hned na\njaře indiáni naučili nové sousedy pěstovat kukuřici a fazole. Jako výraz díků za bohatou\nsklizeň pro ně osadníci uspořádali dožínky, jejichž součástí byla velká hostina.\nZpočátku se díkůvzdání slavilo vždy v jiný den. V roce 1941 byl však termín oslavy\nDne díkůvzdání stanoven v USA zákonem a od té doby ho Američané slaví čtvrtý čtvrtek\nv listopadu. Ačkoli původně šlo o poděkování za úrodu, dnes je slavnost spojená hlavně\ns velkolepými průvody a rodinnými oslavami, na nichž nechybí tradiční pečený krocan.\nJeden z největších průvodů se na Den díkůvzdání pravidelně koná v New Yorku.\nRoku 2021 se na čtyřkilometrovou trasu, která vedla ulicemi Manhattanu, vydalo přes\n8 000 účastníků. Přímo z manhattanských chodníků průvodu přihlížely statisíce diváků,\ndesítky milionů Američanů událost sledovaly doma u televizních obrazovek.\nVysvětlivka: Manhattan – část New Yorku\n(www.novinky.cz; cz.usembassy.gov, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nOd doby, kdy skupina Angličanů připlula do Ameriky, do doby, kdy je indiáni\nnaučili pěstovat některé plodiny, uplynul více než rok.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Jedním z nejvýznamnějších svátků v USA je nepochybně Den díkůvzdání. Své kořeny\nmá ve slavnosti zvané dožínky, která se pořádá po ukončení žní.\nV listopadu 1620 do Ameriky připlulo zhruba sto Angličanů, *****. Bohužel si s sebou\nnepřivezli potřebné množství potravin a před nadcházející zimou si nestačili vytvořit\ndostatečné zásoby. Část osadníků proto první zimu v novém domově nepřežila. Hned na\njaře indiáni naučili nové sousedy pěstovat kukuřici a fazole. Jako výraz díků za bohatou\nsklizeň pro ně osadníci uspořádali dožínky, jejichž součástí byla velká hostina.\nZpočátku se díkůvzdání slavilo vždy v jiný den. V roce 1941 byl však termín oslavy\nDne díkůvzdání stanoven v USA zákonem a od té doby ho Američané slaví čtvrtý čtvrtek\nv listopadu. Ačkoli původně šlo o poděkování za úrodu, dnes je slavnost spojená hlavně\ns velkolepými průvody a rodinnými oslavami, na nichž nechybí tradiční pečený krocan.\nJeden z největších průvodů se na Den díkůvzdání pravidelně koná v New Yorku.\nRoku 2021 se na čtyřkilometrovou trasu, která vedla ulicemi Manhattanu, vydalo přes\n8 000 účastníků. Přímo z manhattanských chodníků průvodu přihlížely statisíce diváků,\ndesítky milionů Američanů událost sledovaly doma u televizních obrazovek.\nVysvětlivka: Manhattan – část New Yorku\n(www.novinky.cz; cz.usembassy.gov, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nDo severní Afriky se šachy dostaly později než do Španělska.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě\nvznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před\n2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že\nkrál se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy\nřecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme\nsledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových\npísemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch\nnynějších značně lišily.\n(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval\nčtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto\nfigur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem\nhry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému\nspojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má\ntáhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.\nZ Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí.\nZároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako\ndnes) a časem ze hry založené na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století\npronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl\nspojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let\npozději se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily\nna sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou oblíbenou nejen\nna panovnických dvorech.\n(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)\nTEXT 2\nNázev nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména\na označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk),\nmělčina (= mělké místo ve vodě).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nBěhem hry nazývané„čaturanga“ mohl jeden hráč získat od ostatních hráčů\ncelkem čtyři figury krále.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě\nvznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před\n2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že\nkrál se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy\nřecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme\nsledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových\npísemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch\nnynějších značně lišily.\n(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval\nčtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto\nfigur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem\nhry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému\nspojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má\ntáhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.\nZ Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí.\nZároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako\ndnes) a časem ze hry založené na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století\npronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl\nspojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let\npozději se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily\nna sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou oblíbenou nejen\nna panovnických dvorech.\n(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)\nTEXT 2\nNázev nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména\na označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk),\nmělčina (= mělké místo ve vodě).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nPřesný popis vývoje šachů byl zaznamenán v jednom textu vzniklém před\n6. stoletím našeho letopočtu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě\nvznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před\n2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že\nkrál se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy\nřecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme\nsledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových\npísemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch\nnynějších značně lišily.\n(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval\nčtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto\nfigur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem\nhry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému\nspojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má\ntáhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.\nZ Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí.\nZároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako\ndnes) a časem ze hry založené na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století\npronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl\nspojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let\npozději se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily\nna sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou oblíbenou nejen\nna panovnických dvorech.\n(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)\nTEXT 2\nNázev nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména\na označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk),\nmělčina (= mělké místo ve vodě).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nPodle pověsti vymyslel šachy jeden Ind proto, aby panovníkovi vysvětlil, že\nse má přestat spoléhat na prostý lid.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě\nvznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před\n2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že\nkrál se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy\nřecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme\nsledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových\npísemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch\nnynějších značně lišily.\n(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval\nčtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto\nfigur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem\nhry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému\nspojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má\ntáhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.\nZ Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí.\nZároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako\ndnes) a časem ze hry založené na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století\npronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl\nspojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let\npozději se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily\nna sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou oblíbenou nejen\nna panovnických dvorech.\n(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)\nTEXT 2\nNázev nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména\na označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk),\nmělčina (= mělké místo ve vodě).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nBěhem zápasu se stupňovalo napjetí mezi fanoušky kanadského a českého\ntýmu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nJitrocelové kapky ulevily dědečkovy od nesnesitelné bolesti bohužel jen\ntrochu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nZpočátku jsem na ten lyžařský výcvik nechtěl jet, pak jsem se ale nechal\nzvyklat.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nNa zítřek jsme si domluvili schůzku s řemeslníky, abychom s nimi projednali\núpravy podkroví.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nČlenové tajné výpravy věděli, kde má netvor z vesničky svůj úkryt.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit,\nzda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na\ntéto tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším\nplánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás\nnepráskl ředitelce Peregrinové.\nPo večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku\njsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás\nčekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem,\nvtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný\nprovaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl\njsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme\ndva komplice.\n„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.\nNervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“\n„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala\njsem to už mockrát.“\n(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se\nzavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva\nmě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha.\nPak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě,\nopatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí\nnám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.\n(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nEmma jako jediná ze všech dětí byla na podobné tajné výpravě už několikrát.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit,\nzda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na\ntéto tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším\nplánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás\nnepráskl ředitelce Peregrinové.\nPo večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku\njsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás\nčekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem,\nvtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný\nprovaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl\njsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme\ndva komplice.\n„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.\nNervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“\n„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala\njsem to už mockrát.“\n(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se\nzavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva\nmě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha.\nPak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě,\nopatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí\nnám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.\n(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nČlenové tajné výpravy opustili budovu sirotčince v čase mezi večeří\na večerkou.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit,\nzda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na\ntéto tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším\nplánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás\nnepráskl ředitelce Peregrinové.\nPo večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku\njsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás\nčekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem,\nvtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný\nprovaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl\njsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme\ndva komplice.\n„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.\nNervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“\n„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala\njsem to už mockrát.“\n(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se\nzavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva\nmě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha.\nPak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě,\nopatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí\nnám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.\n(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nSeskok ze střechy domu všichni členové tajné výpravy přežili jen díky své\nschopnosti létat.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit,\nzda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na\ntéto tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším\nplánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás\nnepráskl ředitelce Peregrinové.\nPo večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku\njsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás\nčekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem,\nvtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný\nprovaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl\njsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme\ndva komplice.\n„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.\nNervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“\n„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala\njsem to už mockrát.“\n(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se\nzavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva\nmě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha.\nPak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě,\nopatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí\nnám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.\n(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu\nvýchozího textu považovat za synonyma (ANO), nebo ne (NE).\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)\nspolečného – hromadného", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit,\nzda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na\ntéto tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším\nplánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás\nnepráskl ředitelce Peregrinové.\nPo večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku\njsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás\nčekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem,\nvtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný\nprovaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl\njsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme\ndva komplice.\n„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.\nNervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“\n„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala\njsem to už mockrát.“\n(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se\nzavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva\nmě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha.\nPak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě,\nopatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí\nnám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.\n(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu\nvýchozího textu považovat za synonyma (ANO), nebo ne (NE).\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)\nvtom – najednou", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit,\nzda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na\ntéto tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším\nplánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás\nnepráskl ředitelce Peregrinové.\nPo večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku\njsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás\nčekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem,\nvtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný\nprovaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl\njsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme\ndva komplice.\n„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.\nNervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“\n„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala\njsem to už mockrát.“\n(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se\nzavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva\nmě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha.\nPak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě,\nopatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí\nnám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.\n(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu\nvýchozího textu považovat za synonyma (ANO), nebo ne (NE).\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)\nplánu – mapy", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit,\nzda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na\ntéto tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším\nplánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás\nnepráskl ředitelce Peregrinové.\nPo večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku\njsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás\nčekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem,\nvtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný\nprovaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl\njsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme\ndva komplice.\n„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.\nNervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“\n„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala\njsem to už mockrát.“\n(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se\nzavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva\nmě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha.\nPak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě,\nopatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí\nnám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.\n(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu\nvýchozího textu považovat za synonyma (ANO), nebo ne (NE).\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)\nsnesla – vydržela", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit,\nzda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na\ntéto tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším\nplánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás\nnepráskl ředitelce Peregrinové.\nPo večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku\njsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás\nčekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem,\nvtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný\nprovaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl\njsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme\ndva komplice.\n„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.\nNervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“\n„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala\njsem to už mockrát.“\n(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se\nzavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva\nmě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha.\nPak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě,\nopatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí\nnám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.\n(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nNovodobá vikingská vesnice leží u moře, které omývá břehy jižního Švédska.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "(1) Sen stát se aspoň na chvilku vikingem si bez obav můžete splnit na jihu Švédska\npoblíž města Malmö. Na břehu moře zde stojí přesná kopie vikingské vesnice. Skupina\nnadšenců tu před pár lety vybudovala obytná i hospodářská stavení ze dřeva, kamenů\na hlíny. Někteří z nich zde dokonce žijí trvale a provozují stejná řemesla jako jejich\ndávní předci, drsní severští válečníci. Když se totiž vikingové zrovna neplavili po moři\na nepodnikali loupeživé výpravy, živili se jako farmáři, rybáři, tesaři či kováři.\n(2) V novodobé vikingské vesnici nejsou k dispozici žádné moderní přístroje, používají\nse zde pouze napodobeniny tehdejších nástrojů. Například místní kovář Lukasz\nSzczepanski má ve svém dřevěném domku prostou dílnu, kterou tvoří jen malá železná\nkovadlina na dřevěném špalku a ohniště z jílu a kamenů. *****\nVe vesnici jsou vítáni návštěvníci ze všech zemí. Každoročně sem přijíždějí například\njedni čeští manželé. Vyrábějí zde předměty z kůže, zejména boty, a jejich výrobky jsou\nve vikingském světě velmi ceněné. I vy si můžete třeba o letních prázdninách vyzkoušet\ndrsný život vikingů. Nejen že zažijete dobrodružství, ale také se naučíte něco nového.\n(Týdeník Rozhlas 49/2016, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nJedni čeští manželé vyvážejí ze své vlasti kožené výrobky, které prodávají\nv novodobé vikingské vesnici.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Sen stát se aspoň na chvilku vikingem si bez obav můžete splnit na jihu Švédska\npoblíž města Malmö. Na břehu moře zde stojí přesná kopie vikingské vesnice. Skupina\nnadšenců tu před pár lety vybudovala obytná i hospodářská stavení ze dřeva, kamenů\na hlíny. Někteří z nich zde dokonce žijí trvale a provozují stejná řemesla jako jejich\ndávní předci, drsní severští válečníci. Když se totiž vikingové zrovna neplavili po moři\na nepodnikali loupeživé výpravy, živili se jako farmáři, rybáři, tesaři či kováři.\n(2) V novodobé vikingské vesnici nejsou k dispozici žádné moderní přístroje, používají\nse zde pouze napodobeniny tehdejších nástrojů. Například místní kovář Lukasz\nSzczepanski má ve svém dřevěném domku prostou dílnu, kterou tvoří jen malá železná\nkovadlina na dřevěném špalku a ohniště z jílu a kamenů. *****\nVe vesnici jsou vítáni návštěvníci ze všech zemí. Každoročně sem přijíždějí například\njedni čeští manželé. Vyrábějí zde předměty z kůže, zejména boty, a jejich výrobky jsou\nve vikingském světě velmi ceněné. I vy si můžete třeba o letních prázdninách vyzkoušet\ndrsný život vikingů. Nejen že zažijete dobrodružství, ale také se naučíte něco nového.\n(Týdeník Rozhlas 49/2016, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nNovodobou vikingskou vesnici může navštívit člověk z kterékoli země,\nvýhradně však během letních prázdnin.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Sen stát se aspoň na chvilku vikingem si bez obav můžete splnit na jihu Švédska\npoblíž města Malmö. Na břehu moře zde stojí přesná kopie vikingské vesnice. Skupina\nnadšenců tu před pár lety vybudovala obytná i hospodářská stavení ze dřeva, kamenů\na hlíny. Někteří z nich zde dokonce žijí trvale a provozují stejná řemesla jako jejich\ndávní předci, drsní severští válečníci. Když se totiž vikingové zrovna neplavili po moři\na nepodnikali loupeživé výpravy, živili se jako farmáři, rybáři, tesaři či kováři.\n(2) V novodobé vikingské vesnici nejsou k dispozici žádné moderní přístroje, používají\nse zde pouze napodobeniny tehdejších nástrojů. Například místní kovář Lukasz\nSzczepanski má ve svém dřevěném domku prostou dílnu, kterou tvoří jen malá železná\nkovadlina na dřevěném špalku a ohniště z jílu a kamenů. *****\nVe vesnici jsou vítáni návštěvníci ze všech zemí. Každoročně sem přijíždějí například\njedni čeští manželé. Vyrábějí zde předměty z kůže, zejména boty, a jejich výrobky jsou\nve vikingském světě velmi ceněné. I vy si můžete třeba o letních prázdninách vyzkoušet\ndrsný život vikingů. Nejen že zažijete dobrodružství, ale také se naučíte něco nového.\n(Týdeník Rozhlas 49/2016, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nLidé trvale žijící v novodobé vikingské vesnici se v přestrojení za drsné\nválečníky pravidelně vydávají na loupeživé výpravy.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Sen stát se aspoň na chvilku vikingem si bez obav můžete splnit na jihu Švédska\npoblíž města Malmö. Na břehu moře zde stojí přesná kopie vikingské vesnice. Skupina\nnadšenců tu před pár lety vybudovala obytná i hospodářská stavení ze dřeva, kamenů\na hlíny. Někteří z nich zde dokonce žijí trvale a provozují stejná řemesla jako jejich\ndávní předci, drsní severští válečníci. Když se totiž vikingové zrovna neplavili po moři\na nepodnikali loupeživé výpravy, živili se jako farmáři, rybáři, tesaři či kováři.\n(2) V novodobé vikingské vesnici nejsou k dispozici žádné moderní přístroje, používají\nse zde pouze napodobeniny tehdejších nástrojů. Například místní kovář Lukasz\nSzczepanski má ve svém dřevěném domku prostou dílnu, kterou tvoří jen malá železná\nkovadlina na dřevěném špalku a ohniště z jílu a kamenů. *****\nVe vesnici jsou vítáni návštěvníci ze všech zemí. Každoročně sem přijíždějí například\njedni čeští manželé. Vyrábějí zde předměty z kůže, zejména boty, a jejich výrobky jsou\nve vikingském světě velmi ceněné. I vy si můžete třeba o letních prázdninách vyzkoušet\ndrsný život vikingů. Nejen že zažijete dobrodružství, ale také se naučíte něco nového.\n(Týdeník Rozhlas 49/2016, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nStá repríza představení Toruk – The First Flight se odehrála v Mnichově.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Cirque du Soleil představil v Praze magický příběh z Pandory\n<bold>(1)</bold> Cirkusový fenomén, který nemá obdoby – přesně to je Cirque du Soleil. Tento\nsvětoznámý moderní <bold>cirkus</bold> založilo v roce 1984 několik mladých umělců, kteří chtěli\ncestovat po světě a bavit lidi. Z původně malého projektu se časem stala nadnárodní\nspolečnost s miliardovým ročním obratem (v dolarech). V roce 2019 měl Cirque du Soleil\nvíce než dvacet uměleckých souborů a zaměstnával přes 4 000 lidí, z toho 1 300 umělců\nz více než padesáti zemí.\nCirque du Soleil nabízí nejen dechberoucí akrobatická vystoupení ve spojení\ns podmanivou hudbou a nevšedními kostýmy, ale také mimořádné příběhy, které\nosloví úplně každého. <underline>Jeden z výjimečných uměleckých počinů, které má tato zábavní\nspolečnost v repertoáru, jsme mohli v červnu 2019 vidět i v Praze.</underline>\n<bold>(2)</bold> Inscenace Toruk – The First Flight je inspirována filmem Avatar, její děj se ale\nodehrává tisíce let před událostmi, jež zobrazuje filmový hit. Toruk se (stejně jako Avatar)\nzabývá soužitím planety Pandora a živých tvorů. Počítačové animace simulují příliv vody,\núchvatnou pandorskou <bold>džungli</bold> plnou čarokrásných rostlin i rozlévající se lávu, nasvícení\nscény umocňuje zážitky z náročných artistických čísel. Jednu z hlavních rolí ztvárnil český\nakrobat Jakub Plšek. <underline>Na přípravě Toruku, trvající celých pět let, se podílel i tým Jamese\nCamerona, režiséra Avataru.</underline>\nDiváci, kteří zavítali do O2 areny na jednu z osmi pražských repríz představení Toruk –\nThe First Flight, byli okouzleni. Praha byla pro ansámbl Toruku už 99. zastávkou, z české\nmetropole soubor zamířil do Mnichova, kde inscenaci zhlédli další diváci.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nDěj inscenace Toruk – The First Flight chronologicky navazuje na děj filmu\nAvatar.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Cirque du Soleil představil v Praze magický příběh z Pandory\n<bold>(1)</bold> Cirkusový fenomén, který nemá obdoby – přesně to je Cirque du Soleil. Tento\nsvětoznámý moderní <bold>cirkus</bold> založilo v roce 1984 několik mladých umělců, kteří chtěli\ncestovat po světě a bavit lidi. Z původně malého projektu se časem stala nadnárodní\nspolečnost s miliardovým ročním obratem (v dolarech). V roce 2019 měl Cirque du Soleil\nvíce než dvacet uměleckých souborů a zaměstnával přes 4 000 lidí, z toho 1 300 umělců\nz více než padesáti zemí.\nCirque du Soleil nabízí nejen dechberoucí akrobatická vystoupení ve spojení\ns podmanivou hudbou a nevšedními kostýmy, ale také mimořádné příběhy, které\nosloví úplně každého. <underline>Jeden z výjimečných uměleckých počinů, které má tato zábavní\nspolečnost v repertoáru, jsme mohli v červnu 2019 vidět i v Praze.</underline>\n<bold>(2)</bold> Inscenace Toruk – The First Flight je inspirována filmem Avatar, její děj se ale\nodehrává tisíce let před událostmi, jež zobrazuje filmový hit. Toruk se (stejně jako Avatar)\nzabývá soužitím planety Pandora a živých tvorů. Počítačové animace simulují příliv vody,\núchvatnou pandorskou <bold>džungli</bold> plnou čarokrásných rostlin i rozlévající se lávu, nasvícení\nscény umocňuje zážitky z náročných artistických čísel. Jednu z hlavních rolí ztvárnil český\nakrobat Jakub Plšek. <underline>Na přípravě Toruku, trvající celých pět let, se podílel i tým Jamese\nCamerona, režiséra Avataru.</underline>\nDiváci, kteří zavítali do O2 areny na jednu z osmi pražských repríz představení Toruk –\nThe First Flight, byli okouzleni. Praha byla pro ansámbl Toruku už 99. zastávkou, z české\nmetropole soubor zamířil do Mnichova, kde inscenaci zhlédli další diváci.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nV roce 2019 byli u společnosti Cirque du Soleil zaměstnáni lidé z více než\npadesáti zemí.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Cirque du Soleil představil v Praze magický příběh z Pandory\n<bold>(1)</bold> Cirkusový fenomén, který nemá obdoby – přesně to je Cirque du Soleil. Tento\nsvětoznámý moderní <bold>cirkus</bold> založilo v roce 1984 několik mladých umělců, kteří chtěli\ncestovat po světě a bavit lidi. Z původně malého projektu se časem stala nadnárodní\nspolečnost s miliardovým ročním obratem (v dolarech). V roce 2019 měl Cirque du Soleil\nvíce než dvacet uměleckých souborů a zaměstnával přes 4 000 lidí, z toho 1 300 umělců\nz více než padesáti zemí.\nCirque du Soleil nabízí nejen dechberoucí akrobatická vystoupení ve spojení\ns podmanivou hudbou a nevšedními kostýmy, ale také mimořádné příběhy, které\nosloví úplně každého. <underline>Jeden z výjimečných uměleckých počinů, které má tato zábavní\nspolečnost v repertoáru, jsme mohli v červnu 2019 vidět i v Praze.</underline>\n<bold>(2)</bold> Inscenace Toruk – The First Flight je inspirována filmem Avatar, její děj se ale\nodehrává tisíce let před událostmi, jež zobrazuje filmový hit. Toruk se (stejně jako Avatar)\nzabývá soužitím planety Pandora a živých tvorů. Počítačové animace simulují příliv vody,\núchvatnou pandorskou <bold>džungli</bold> plnou čarokrásných rostlin i rozlévající se lávu, nasvícení\nscény umocňuje zážitky z náročných artistických čísel. Jednu z hlavních rolí ztvárnil český\nakrobat Jakub Plšek. <underline>Na přípravě Toruku, trvající celých pět let, se podílel i tým Jamese\nCamerona, režiséra Avataru.</underline>\nDiváci, kteří zavítali do O2 areny na jednu z osmi pražských repríz představení Toruk –\nThe First Flight, byli okouzleni. Praha byla pro ansámbl Toruku už 99. zastávkou, z české\nmetropole soubor zamířil do Mnichova, kde inscenaci zhlédli další diváci.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nOd roku 1984 do roku 2019 vydělala společnost Cirque du Soleil celkem\nmiliardu dolarů.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Cirque du Soleil představil v Praze magický příběh z Pandory\n<bold>(1)</bold> Cirkusový fenomén, který nemá obdoby – přesně to je Cirque du Soleil. Tento\nsvětoznámý moderní <bold>cirkus</bold> založilo v roce 1984 několik mladých umělců, kteří chtěli\ncestovat po světě a bavit lidi. Z původně malého projektu se časem stala nadnárodní\nspolečnost s miliardovým ročním obratem (v dolarech). V roce 2019 měl Cirque du Soleil\nvíce než dvacet uměleckých souborů a zaměstnával přes 4 000 lidí, z toho 1 300 umělců\nz více než padesáti zemí.\nCirque du Soleil nabízí nejen dechberoucí akrobatická vystoupení ve spojení\ns podmanivou hudbou a nevšedními kostýmy, ale také mimořádné příběhy, které\nosloví úplně každého. <underline>Jeden z výjimečných uměleckých počinů, které má tato zábavní\nspolečnost v repertoáru, jsme mohli v červnu 2019 vidět i v Praze.</underline>\n<bold>(2)</bold> Inscenace Toruk – The First Flight je inspirována filmem Avatar, její děj se ale\nodehrává tisíce let před událostmi, jež zobrazuje filmový hit. Toruk se (stejně jako Avatar)\nzabývá soužitím planety Pandora a živých tvorů. Počítačové animace simulují příliv vody,\núchvatnou pandorskou <bold>džungli</bold> plnou čarokrásných rostlin i rozlévající se lávu, nasvícení\nscény umocňuje zážitky z náročných artistických čísel. Jednu z hlavních rolí ztvárnil český\nakrobat Jakub Plšek. <underline>Na přípravě Toruku, trvající celých pět let, se podílel i tým Jamese\nCamerona, režiséra Avataru.</underline>\nDiváci, kteří zavítali do O2 areny na jednu z osmi pražských repríz představení Toruk –\nThe First Flight, byli okouzleni. Praha byla pro ansámbl Toruku už 99. zastávkou, z české\nmetropole soubor zamířil do Mnichova, kde inscenaci zhlédli další diváci.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících možností, zda je zapsána pravopisně\nsprávně (ANO), či nikoli (NE).\nMezi cizými lidmi se vždy cítil nepříjemně, v rodinném kruhu z něj ale napětí\nokamžitě spadlo.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících možností, zda je zapsána pravopisně\nsprávně (ANO), či nikoli (NE).\nMinulý víkend se v televizi objevily zprávy o zadržení obou vůdců tohoto\nnezákonného spiknutí.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících možností, zda je zapsána pravopisně\nsprávně (ANO), či nikoli (NE).\nObyvatelé vesnice se ochotně zapojili do několikadenních příprav svatby\nstarostovi jediné dcery.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících možností, zda je zapsána pravopisně\nsprávně (ANO), či nikoli (NE).\nNestranné názory dvou zkušených kolegů jí pomohly, aby se zorientovala\nv komplikovaných vztazích na pracovišti.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nKomisař Durman se dostal na Židovské pece dříve, než odsouzený vrah\nVáclav Fiala zemřel.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> V domě panoval zmatek. Celá rodina Hedbávných se chystala na Židovské pece,\nkde se dnes bude konat veřejná poprava tuplovaného vraha Václava Fialy. Komisař\nDurman se moudře rozhodl zůstat doma. Popravy jej nudily svou předvídatelností.\n<bold>(2)</bold> Jakmile kočár odvážející Libušku a její rodiče zmizel z dohledu, komisař usedl do\nměkkého čalouněného křesla svého budoucího tchána a nalil si z jeho bohatých zásob\ndrahý koňak. Náhle se komisaře zmocnil podivný neklid. Otevřel tedy svou velkou bednu\nplnou převleků, chvíli přemýšlel a pak radostně luskl prsty. Když na Židovské pece, tak\nstylově! Svižně se přestrojil za rabína a šouravým krokem se vydal na cestu.\n<bold>(3)</bold> Zdálo se, že se u popraviště sešlo půl Prahy. Když Durman dorazil do cíle, kat právě\nutahoval vzpouzejícímu se Fialovi oprátku kolem krku, pak zatáhl za páku propadliště,\nodsouzenec si zatančil ve vzduchu a bylo po všem. Tělo odřízli, naložili na káru a odvezli.\n<bold>(4)</bold> Jenže pak se všech šedesát tisíc očí chtivě upřelo na zbytek provazu, houpající se\nve vánku. Lidé totiž věří, že provaz z oběšence nosí štěstí. Dav proto zešílel a začal <bold>se</bold> sám\n<bold>se</bold> sebou rvát. Komisař se snažil zorientovat, dělo se však příliš mnoho věcí. Tlačenice\nkolem oběšencova provazu zhoustla a roztočila se jako vír nad výlevkou. Nešťastníkům\nnasátým do jeho středu začaly pod tlakem lidských mas praskat kosti. Provaz každou\nchvíli držel někdo jiný, ale štěstí nepřinesl nikomu, protože *****, kdo se ho dotkl, ostatní\nušlapali.\nKonečně komisař spatřil Hedbávné. Uprostřed mely se tiskli k sobě a zatím odolávali\nnáporu lidu jako bárka na rozbouřeném moři. Zdálo se však, že je vlny davu brzy uchvátí.\n<italic>(P. Stančík, Mlýn na mumie, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nMezi Durmanem a Hedbávnými byly příbuzenské vztahy, neboť komisař se\ndo této rodiny přiženil.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> V domě panoval zmatek. Celá rodina Hedbávných se chystala na Židovské pece,\nkde se dnes bude konat veřejná poprava tuplovaného vraha Václava Fialy. Komisař\nDurman se moudře rozhodl zůstat doma. Popravy jej nudily svou předvídatelností.\n<bold>(2)</bold> Jakmile kočár odvážející Libušku a její rodiče zmizel z dohledu, komisař usedl do\nměkkého čalouněného křesla svého budoucího tchána a nalil si z jeho bohatých zásob\ndrahý koňak. Náhle se komisaře zmocnil podivný neklid. Otevřel tedy svou velkou bednu\nplnou převleků, chvíli přemýšlel a pak radostně luskl prsty. Když na Židovské pece, tak\nstylově! Svižně se přestrojil za rabína a šouravým krokem se vydal na cestu.\n<bold>(3)</bold> Zdálo se, že se u popraviště sešlo půl Prahy. Když Durman dorazil do cíle, kat právě\nutahoval vzpouzejícímu se Fialovi oprátku kolem krku, pak zatáhl za páku propadliště,\nodsouzenec si zatančil ve vzduchu a bylo po všem. Tělo odřízli, naložili na káru a odvezli.\n<bold>(4)</bold> Jenže pak se všech šedesát tisíc očí chtivě upřelo na zbytek provazu, houpající se\nve vánku. Lidé totiž věří, že provaz z oběšence nosí štěstí. Dav proto zešílel a začal <bold>se</bold> sám\n<bold>se</bold> sebou rvát. Komisař se snažil zorientovat, dělo se však příliš mnoho věcí. Tlačenice\nkolem oběšencova provazu zhoustla a roztočila se jako vír nad výlevkou. Nešťastníkům\nnasátým do jeho středu začaly pod tlakem lidských mas praskat kosti. Provaz každou\nchvíli držel někdo jiný, ale štěstí nepřinesl nikomu, protože *****, kdo se ho dotkl, ostatní\nušlapali.\nKonečně komisař spatřil Hedbávné. Uprostřed mely se tiskli k sobě a zatím odolávali\nnáporu lidu jako bárka na rozbouřeném moři. Zdálo se však, že je vlny davu brzy uchvátí.\n<italic>(P. Stančík, Mlýn na mumie, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nChování davu po popravě Václava Fialy souviselo s pověrou týkající se\nprovazu, na němž byl oběšen člověk.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> V domě panoval zmatek. Celá rodina Hedbávných se chystala na Židovské pece,\nkde se dnes bude konat veřejná poprava tuplovaného vraha Václava Fialy. Komisař\nDurman se moudře rozhodl zůstat doma. Popravy jej nudily svou předvídatelností.\n<bold>(2)</bold> Jakmile kočár odvážející Libušku a její rodiče zmizel z dohledu, komisař usedl do\nměkkého čalouněného křesla svého budoucího tchána a nalil si z jeho bohatých zásob\ndrahý koňak. Náhle se komisaře zmocnil podivný neklid. Otevřel tedy svou velkou bednu\nplnou převleků, chvíli přemýšlel a pak radostně luskl prsty. Když na Židovské pece, tak\nstylově! Svižně se přestrojil za rabína a šouravým krokem se vydal na cestu.\n<bold>(3)</bold> Zdálo se, že se u popraviště sešlo půl Prahy. Když Durman dorazil do cíle, kat právě\nutahoval vzpouzejícímu se Fialovi oprátku kolem krku, pak zatáhl za páku propadliště,\nodsouzenec si zatančil ve vzduchu a bylo po všem. Tělo odřízli, naložili na káru a odvezli.\n<bold>(4)</bold> Jenže pak se všech šedesát tisíc očí chtivě upřelo na zbytek provazu, houpající se\nve vánku. Lidé totiž věří, že provaz z oběšence nosí štěstí. Dav proto zešílel a začal <bold>se</bold> sám\n<bold>se</bold> sebou rvát. Komisař se snažil zorientovat, dělo se však příliš mnoho věcí. Tlačenice\nkolem oběšencova provazu zhoustla a roztočila se jako vír nad výlevkou. Nešťastníkům\nnasátým do jeho středu začaly pod tlakem lidských mas praskat kosti. Provaz každou\nchvíli držel někdo jiný, ale štěstí nepřinesl nikomu, protože *****, kdo se ho dotkl, ostatní\nušlapali.\nKonečně komisař spatřil Hedbávné. Uprostřed mely se tiskli k sobě a zatím odolávali\nnáporu lidu jako bárka na rozbouřeném moři. Zdálo se však, že je vlny davu brzy uchvátí.\n<italic>(P. Stančík, Mlýn na mumie, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nKomisař Durman se natolik zdržel výběrem vhodného převleku, že zmeškal\nodjezd Hedbávných a musel jít na popraviště pěšky.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> V domě panoval zmatek. Celá rodina Hedbávných se chystala na Židovské pece,\nkde se dnes bude konat veřejná poprava tuplovaného vraha Václava Fialy. Komisař\nDurman se moudře rozhodl zůstat doma. Popravy jej nudily svou předvídatelností.\n<bold>(2)</bold> Jakmile kočár odvážející Libušku a její rodiče zmizel z dohledu, komisař usedl do\nměkkého čalouněného křesla svého budoucího tchána a nalil si z jeho bohatých zásob\ndrahý koňak. Náhle se komisaře zmocnil podivný neklid. Otevřel tedy svou velkou bednu\nplnou převleků, chvíli přemýšlel a pak radostně luskl prsty. Když na Židovské pece, tak\nstylově! Svižně se přestrojil za rabína a šouravým krokem se vydal na cestu.\n<bold>(3)</bold> Zdálo se, že se u popraviště sešlo půl Prahy. Když Durman dorazil do cíle, kat právě\nutahoval vzpouzejícímu se Fialovi oprátku kolem krku, pak zatáhl za páku propadliště,\nodsouzenec si zatančil ve vzduchu a bylo po všem. Tělo odřízli, naložili na káru a odvezli.\n<bold>(4)</bold> Jenže pak se všech šedesát tisíc očí chtivě upřelo na zbytek provazu, houpající se\nve vánku. Lidé totiž věří, že provaz z oběšence nosí štěstí. Dav proto zešílel a začal <bold>se</bold> sám\n<bold>se</bold> sebou rvát. Komisař se snažil zorientovat, dělo se však příliš mnoho věcí. Tlačenice\nkolem oběšencova provazu zhoustla a roztočila se jako vír nad výlevkou. Nešťastníkům\nnasátým do jeho středu začaly pod tlakem lidských mas praskat kosti. Provaz každou\nchvíli držel někdo jiný, ale štěstí nepřinesl nikomu, protože *****, kdo se ho dotkl, ostatní\nušlapali.\nKonečně komisař spatřil Hedbávné. Uprostřed mely se tiskli k sobě a zatím odolávali\nnáporu lidu jako bárka na rozbouřeném moři. Zdálo se však, že je vlny davu brzy uchvátí.\n<italic>(P. Stančík, Mlýn na mumie, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nSlovo charisma mělo v řečtině původně jiný význam než obdarování,\nprojev přízně.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nSlovo <italic>charisma</italic> pochází z řečtiny, jeho původní význam je <italic>obdarování, projev přízně.</italic>\nVe středověku se toto slovo používalo hlavně v náboženském smyslu: charisma bylo\nvnímáno jako mimořádný dar od Boha. Sociolog Max Weber (1864–1920) chápal\ncharisma jako „určitou kvalitu, jež odlišuje jedince od ostatních a díky níž se mu dostává\nzacházení, jako by byl obdařen zcela jedinečnými schopnostmi“. <underline>Přestože se dlouho\nsoudilo, že charisma je vrozené, řada výzkumů z posledních let tento názor vyvrací.</underline>\nAmerická spisovatelka a lektorka Olivia Fox Cabaneová například tvrdí, že zvládnutím\nrůzných technik se charismatickým člověkem může stát každý. Podle Cabaneové se\ncharisma skládá ze tří základních složek: přítomnosti (člověk je plně mentálně přítomen),\nsíly (člověk vyzařuje sebedůvěru) a vřelosti (člověk působí dojmem, že mu na ostatních\nzáleží, a oni mu to věří). Málokterý charismatický člověk dosáhne úplné xxxxx všech tří\nsložek, většinou některá převažuje, zastoupeny však musí být všechny.\nCabaneová ***** s oblibou uvádí případ Stevea Jobse.\nKdo by nepodlehl kouzlu\nvizionáře představující v černém roláku převratné vynálezy? Ale <bold>divák,</bold> který zhlédne\nprvní Jobsovy prezentace z osmdesátých let, uvidí bázlivého <bold>mladíka,</bold> jenž neví, kam\ns očima. Jobs se zkrátka k charismatu propracoval.\nTěm, kteří charismatičtí nejsou, ale chtěli by být, Cabaneová radí: „Dívejte se jako\nmilenec, stůjte jako gorila, mluvte jako <bold>kazatel.“</bold> Její doporučení, s nimiž čtenáře\npodrobněji seznamuje ve svém bestselleru <italic>Charisma mýtů zbavené,</italic> nejsou přitom nijak\nxxxxx, jsou totiž převzatá z osvědčených terapeutických technik. O Oliviiny služby je ale\ntakový zájem, že lektorka může za své konzultace požadovat až tisíce dolarů.\n<italic>(Respekt 48/2016, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nJména činitelská</bold> pojmenovávají osoby na základě činnosti, kterou tyto osoby\nvykonávají; jsou tedy odvozena od slovesných základů.\n<italic>(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nCabaneová začala v osmdesátých letech minulého století poskytovat\nkonzultace Steveu Jobsovi.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nSlovo <italic>charisma</italic> pochází z řečtiny, jeho původní význam je <italic>obdarování, projev přízně.</italic>\nVe středověku se toto slovo používalo hlavně v náboženském smyslu: charisma bylo\nvnímáno jako mimořádný dar od Boha. Sociolog Max Weber (1864–1920) chápal\ncharisma jako „určitou kvalitu, jež odlišuje jedince od ostatních a díky níž se mu dostává\nzacházení, jako by byl obdařen zcela jedinečnými schopnostmi“. <underline>Přestože se dlouho\nsoudilo, že charisma je vrozené, řada výzkumů z posledních let tento názor vyvrací.</underline>\nAmerická spisovatelka a lektorka Olivia Fox Cabaneová například tvrdí, že zvládnutím\nrůzných technik se charismatickým člověkem může stát každý. Podle Cabaneové se\ncharisma skládá ze tří základních složek: přítomnosti (člověk je plně mentálně přítomen),\nsíly (člověk vyzařuje sebedůvěru) a vřelosti (člověk působí dojmem, že mu na ostatních\nzáleží, a oni mu to věří). Málokterý charismatický člověk dosáhne úplné xxxxx všech tří\nsložek, většinou některá převažuje, zastoupeny však musí být všechny.\nCabaneová ***** s oblibou uvádí případ Stevea Jobse.\nKdo by nepodlehl kouzlu\nvizionáře představující v černém roláku převratné vynálezy? Ale <bold>divák,</bold> který zhlédne\nprvní Jobsovy prezentace z osmdesátých let, uvidí bázlivého <bold>mladíka,</bold> jenž neví, kam\ns očima. Jobs se zkrátka k charismatu propracoval.\nTěm, kteří charismatičtí nejsou, ale chtěli by být, Cabaneová radí: „Dívejte se jako\nmilenec, stůjte jako gorila, mluvte jako <bold>kazatel.“</bold> Její doporučení, s nimiž čtenáře\npodrobněji seznamuje ve svém bestselleru <italic>Charisma mýtů zbavené,</italic> nejsou přitom nijak\nxxxxx, jsou totiž převzatá z osvědčených terapeutických technik. O Oliviiny služby je ale\ntakový zájem, že lektorka může za své konzultace požadovat až tisíce dolarů.\n<italic>(Respekt 48/2016, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nJména činitelská</bold> pojmenovávají osoby na základě činnosti, kterou tyto osoby\nvykonávají; jsou tedy odvozena od slovesných základů.\n<italic>(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nOd středověku až do roku 1864 převažoval ve společnosti názor, že\ncharisma je mimořádný dar od Boha.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nSlovo <italic>charisma</italic> pochází z řečtiny, jeho původní význam je <italic>obdarování, projev přízně.</italic>\nVe středověku se toto slovo používalo hlavně v náboženském smyslu: charisma bylo\nvnímáno jako mimořádný dar od Boha. Sociolog Max Weber (1864–1920) chápal\ncharisma jako „určitou kvalitu, jež odlišuje jedince od ostatních a díky níž se mu dostává\nzacházení, jako by byl obdařen zcela jedinečnými schopnostmi“. <underline>Přestože se dlouho\nsoudilo, že charisma je vrozené, řada výzkumů z posledních let tento názor vyvrací.</underline>\nAmerická spisovatelka a lektorka Olivia Fox Cabaneová například tvrdí, že zvládnutím\nrůzných technik se charismatickým člověkem může stát každý. Podle Cabaneové se\ncharisma skládá ze tří základních složek: přítomnosti (člověk je plně mentálně přítomen),\nsíly (člověk vyzařuje sebedůvěru) a vřelosti (člověk působí dojmem, že mu na ostatních\nzáleží, a oni mu to věří). Málokterý charismatický člověk dosáhne úplné xxxxx všech tří\nsložek, většinou některá převažuje, zastoupeny však musí být všechny.\nCabaneová ***** s oblibou uvádí případ Stevea Jobse.\nKdo by nepodlehl kouzlu\nvizionáře představující v černém roláku převratné vynálezy? Ale <bold>divák,</bold> který zhlédne\nprvní Jobsovy prezentace z osmdesátých let, uvidí bázlivého <bold>mladíka,</bold> jenž neví, kam\ns očima. Jobs se zkrátka k charismatu propracoval.\nTěm, kteří charismatičtí nejsou, ale chtěli by být, Cabaneová radí: „Dívejte se jako\nmilenec, stůjte jako gorila, mluvte jako <bold>kazatel.“</bold> Její doporučení, s nimiž čtenáře\npodrobněji seznamuje ve svém bestselleru <italic>Charisma mýtů zbavené,</italic> nejsou přitom nijak\nxxxxx, jsou totiž převzatá z osvědčených terapeutických technik. O Oliviiny služby je ale\ntakový zájem, že lektorka může za své konzultace požadovat až tisíce dolarů.\n<italic>(Respekt 48/2016, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nJména činitelská</bold> pojmenovávají osoby na základě činnosti, kterou tyto osoby\nvykonávají; jsou tedy odvozena od slovesných základů.\n<italic>(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nJedna ze tří základních složek charismatu, které rozlišuje Cabaneová, se\ntýká schopnosti charismatického člověka plně důvěřovat ostatním lidem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nSlovo <italic>charisma</italic> pochází z řečtiny, jeho původní význam je <italic>obdarování, projev přízně.</italic>\nVe středověku se toto slovo používalo hlavně v náboženském smyslu: charisma bylo\nvnímáno jako mimořádný dar od Boha. Sociolog Max Weber (1864–1920) chápal\ncharisma jako „určitou kvalitu, jež odlišuje jedince od ostatních a díky níž se mu dostává\nzacházení, jako by byl obdařen zcela jedinečnými schopnostmi“. <underline>Přestože se dlouho\nsoudilo, že charisma je vrozené, řada výzkumů z posledních let tento názor vyvrací.</underline>\nAmerická spisovatelka a lektorka Olivia Fox Cabaneová například tvrdí, že zvládnutím\nrůzných technik se charismatickým člověkem může stát každý. Podle Cabaneové se\ncharisma skládá ze tří základních složek: přítomnosti (člověk je plně mentálně přítomen),\nsíly (člověk vyzařuje sebedůvěru) a vřelosti (člověk působí dojmem, že mu na ostatních\nzáleží, a oni mu to věří). Málokterý charismatický člověk dosáhne úplné xxxxx všech tří\nsložek, většinou některá převažuje, zastoupeny však musí být všechny.\nCabaneová ***** s oblibou uvádí případ Stevea Jobse.\nKdo by nepodlehl kouzlu\nvizionáře představující v černém roláku převratné vynálezy? Ale <bold>divák,</bold> který zhlédne\nprvní Jobsovy prezentace z osmdesátých let, uvidí bázlivého <bold>mladíka,</bold> jenž neví, kam\ns očima. Jobs se zkrátka k charismatu propracoval.\nTěm, kteří charismatičtí nejsou, ale chtěli by být, Cabaneová radí: „Dívejte se jako\nmilenec, stůjte jako gorila, mluvte jako <bold>kazatel.“</bold> Její doporučení, s nimiž čtenáře\npodrobněji seznamuje ve svém bestselleru <italic>Charisma mýtů zbavené,</italic> nejsou přitom nijak\nxxxxx, jsou totiž převzatá z osvědčených terapeutických technik. O Oliviiny služby je ale\ntakový zájem, že lektorka může za své konzultace požadovat až tisíce dolarů.\n<italic>(Respekt 48/2016, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nJména činitelská</bold> pojmenovávají osoby na základě činnosti, kterou tyto osoby\nvykonávají; jsou tedy odvozena od slovesných základů.\n<italic>(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nText je próza.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\nFrodův žalozpěv o Gandalfovi</bold>\nKdyž v Kraji večer šedý byl,\nslýchal jsem v kopci jeho krok;\npřed svítáním se vytratil\nna dlouhou cestu beze slov.\n<underline>Od jižních hor v Severní říš,\nz divočiny na mořský břeh,\nskrz tajný vchod i dračí skrýš\non kráčel a byl přítel všech.</underline>\nAť s ním byl trpaslík, člověk, či hobit,\nanebo elf, který neumírá,\nGandalf, ten se všemi dovedl mluvit\njazykem, jenž srdce otevírá.\nHojící dlaň, smrtící meč,\nhlava, již sklání sudby tíž,\nhlas trubky, která volá v seč,\npoutník, jenž znaven hledá skrýš.\nJako pán moudrosti na trůnu sedal,\nrychle se hněval a rychle se smál;\nodřený klobouk a brada šedá,\no hůl se trnitou opíral.\nV Khazad-dûm on sám odrazil\nhrůzu i děs a žár i stín,\no kámen hůl svou přerazil\na z mostu spadl do hlubin.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nInverze</bold> – změna pořadí slov oproti neutrálnímu, tzn. běžnému, slovosledu, např. <italic>Jak se ti\nlíbí ten vzácný dar?</italic> (neutrální slovosled) × <italic>Dar ten vzácný jak líbí se ti?</italic> (inverze).\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nJde o ukázku literatury umělecké.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\nFrodův žalozpěv o Gandalfovi</bold>\nKdyž v Kraji večer šedý byl,\nslýchal jsem v kopci jeho krok;\npřed svítáním se vytratil\nna dlouhou cestu beze slov.\n<underline>Od jižních hor v Severní říš,\nz divočiny na mořský břeh,\nskrz tajný vchod i dračí skrýš\non kráčel a byl přítel všech.</underline>\nAť s ním byl trpaslík, člověk, či hobit,\nanebo elf, který neumírá,\nGandalf, ten se všemi dovedl mluvit\njazykem, jenž srdce otevírá.\nHojící dlaň, smrtící meč,\nhlava, již sklání sudby tíž,\nhlas trubky, která volá v seč,\npoutník, jenž znaven hledá skrýš.\nJako pán moudrosti na trůnu sedal,\nrychle se hněval a rychle se smál;\nodřený klobouk a brada šedá,\no hůl se trnitou opíral.\nV Khazad-dûm on sám odrazil\nhrůzu i děs a žár i stín,\no kámen hůl svou přerazil\na z mostu spadl do hlubin.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nInverze</bold> – změna pořadí slov oproti neutrálnímu, tzn. běžnému, slovosledu, např. <italic>Jak se ti\nlíbí ten vzácný dar?</italic> (neutrální slovosled) × <italic>Dar ten vzácný jak líbí se ti?</italic> (inverze).\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nKaždý sudý verš se rýmuje s bezprostředně následujícím veršem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\nFrodův žalozpěv o Gandalfovi</bold>\nKdyž v Kraji večer šedý byl,\nslýchal jsem v kopci jeho krok;\npřed svítáním se vytratil\nna dlouhou cestu beze slov.\n<underline>Od jižních hor v Severní říš,\nz divočiny na mořský břeh,\nskrz tajný vchod i dračí skrýš\non kráčel a byl přítel všech.</underline>\nAť s ním byl trpaslík, člověk, či hobit,\nanebo elf, který neumírá,\nGandalf, ten se všemi dovedl mluvit\njazykem, jenž srdce otevírá.\nHojící dlaň, smrtící meč,\nhlava, již sklání sudby tíž,\nhlas trubky, která volá v seč,\npoutník, jenž znaven hledá skrýš.\nJako pán moudrosti na trůnu sedal,\nrychle se hněval a rychle se smál;\nodřený klobouk a brada šedá,\no hůl se trnitou opíral.\nV Khazad-dûm on sám odrazil\nhrůzu i děs a žár i stín,\no kámen hůl svou přerazil\na z mostu spadl do hlubin.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nInverze</bold> – změna pořadí slov oproti neutrálnímu, tzn. běžnému, slovosledu, např. <italic>Jak se ti\nlíbí ten vzácný dar?</italic> (neutrální slovosled) × <italic>Dar ten vzácný jak líbí se ti?</italic> (inverze).\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nV podtrženém úseku textu mají všechny verše stejný počet slabik.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\nFrodův žalozpěv o Gandalfovi</bold>\nKdyž v Kraji večer šedý byl,\nslýchal jsem v kopci jeho krok;\npřed svítáním se vytratil\nna dlouhou cestu beze slov.\n<underline>Od jižních hor v Severní říš,\nz divočiny na mořský břeh,\nskrz tajný vchod i dračí skrýš\non kráčel a byl přítel všech.</underline>\nAť s ním byl trpaslík, člověk, či hobit,\nanebo elf, který neumírá,\nGandalf, ten se všemi dovedl mluvit\njazykem, jenž srdce otevírá.\nHojící dlaň, smrtící meč,\nhlava, již sklání sudby tíž,\nhlas trubky, která volá v seč,\npoutník, jenž znaven hledá skrýš.\nJako pán moudrosti na trůnu sedal,\nrychle se hněval a rychle se smál;\nodřený klobouk a brada šedá,\no hůl se trnitou opíral.\nV Khazad-dûm on sám odrazil\nhrůzu i děs a žár i stín,\no kámen hůl svou přerazil\na z mostu spadl do hlubin.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nInverze</bold> – změna pořadí slov oproti neutrálnímu, tzn. běžnému, slovosledu, např. <italic>Jak se ti\nlíbí ten vzácný dar?</italic> (neutrální slovosled) × <italic>Dar ten vzácný jak líbí se ti?</italic> (inverze).\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nCelková rozloha hlavních ostrovů, které tvoří souostroví Galapágy, je větší\nnež 19 km^2.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Souostroví Galapágy tvoří 19 hlavních ostrovů, ten nejmenší z nich má rozlohu\n1,04 km^2. Galapágy jsou výjimečné v mnoha směrech. Jsou třeba jediným místem, kde\nse na severní polokouli Země vyskytují tučňáci ve volné přírodě. Není divu, že souostroví\ninspirovalo také Charlese Darwina.\nTento slavný biolog se roku 1831 nalodil na loď Beagle jako člen přírodovědecké\nvýpravy, jejímž cílem bylo studium živočichů. <underline>Během</underline> expedice nabyl <underline>přesvědčení,</underline> že\nživočišné druhy se v průběhu času mění. Na různých ostrovech vykopal mnoho\nkosterních pozůstatků a tyto <bold>nálezy</bold> jeho závěr potvrzovaly. Klíčový byl ale pro Darwina\npětitýdenní pobyt na Galapágách. Zprvu ho zde zaujaly ohromné galapážské želvy,\nkterých na ostrovech žily statisíce. Zjistil, že rozdíly <underline>mezi</underline> želvami mají <bold>souvislost</bold>\ns odlišnými podmínkami danými prostředím, v němž želvy žijí. Ty, které se musí\nnatahovat za potravou do výšky, mají delší krk než želvy <underline>ukusující</underline> trávu u země.\n<bold>(2)</bold> Zásadní poznatky geniální vědec získal díky studiu pěnkav. Všiml si rozdílů\nv jednotlivých populacích těchto ptáků, které žily na různých galapážských ostrovech.\nVypozoroval, že tvar a velikost jejich zobáku jsou přizpůsobeny <bold>dostupným</bold> zdrojům\npotravy. Některé pěnkavy pomocí svého <bold>drobného</bold> zobáku snáze zkoumaly květy, jiné\npěnkavy měly silný zahnutý zobák jako papoušek a drtily jím oříšky. Na každém ostrově\nse u pěnkav vyvinuly znaky nejlépe zajišťující přežití druhu.\nPo návratu z výpravy Darwinovi trvalo více než dvacet let, než plně pochopil, že právě\npobyt na Galapágách je klíčem k porozumění evoluci. Svou evoluční teorii představil\nv roce 1859. V díle <italic>O vzniku druhů přírodním výběrem</italic> vysvětlil, že organismy se postupně\npřizpůsobují měnícím se podmínkám prostředí a že přežijí jen ty, které se na změny\nnejlépe adaptují. Jeho myšlenky posunuly vědecké poznání o značný krok vpřed.\n<italic>(kol. autorů, Planeta tajuplných světů; www.novinky.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nV době Darwinova pobytu na Galapágách žilo na tomto souostroví celkem\nsto tisíc galapážských želv.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Souostroví Galapágy tvoří 19 hlavních ostrovů, ten nejmenší z nich má rozlohu\n1,04 km^2. Galapágy jsou výjimečné v mnoha směrech. Jsou třeba jediným místem, kde\nse na severní polokouli Země vyskytují tučňáci ve volné přírodě. Není divu, že souostroví\ninspirovalo také Charlese Darwina.\nTento slavný biolog se roku 1831 nalodil na loď Beagle jako člen přírodovědecké\nvýpravy, jejímž cílem bylo studium živočichů. <underline>Během</underline> expedice nabyl <underline>přesvědčení,</underline> že\nživočišné druhy se v průběhu času mění. Na různých ostrovech vykopal mnoho\nkosterních pozůstatků a tyto <bold>nálezy</bold> jeho závěr potvrzovaly. Klíčový byl ale pro Darwina\npětitýdenní pobyt na Galapágách. Zprvu ho zde zaujaly ohromné galapážské želvy,\nkterých na ostrovech žily statisíce. Zjistil, že rozdíly <underline>mezi</underline> želvami mají <bold>souvislost</bold>\ns odlišnými podmínkami danými prostředím, v němž želvy žijí. Ty, které se musí\nnatahovat za potravou do výšky, mají delší krk než želvy <underline>ukusující</underline> trávu u země.\n<bold>(2)</bold> Zásadní poznatky geniální vědec získal díky studiu pěnkav. Všiml si rozdílů\nv jednotlivých populacích těchto ptáků, které žily na různých galapážských ostrovech.\nVypozoroval, že tvar a velikost jejich zobáku jsou přizpůsobeny <bold>dostupným</bold> zdrojům\npotravy. Některé pěnkavy pomocí svého <bold>drobného</bold> zobáku snáze zkoumaly květy, jiné\npěnkavy měly silný zahnutý zobák jako papoušek a drtily jím oříšky. Na každém ostrově\nse u pěnkav vyvinuly znaky nejlépe zajišťující přežití druhu.\nPo návratu z výpravy Darwinovi trvalo více než dvacet let, než plně pochopil, že právě\npobyt na Galapágách je klíčem k porozumění evoluci. Svou evoluční teorii představil\nv roce 1859. V díle <italic>O vzniku druhů přírodním výběrem</italic> vysvětlil, že organismy se postupně\npřizpůsobují měnícím se podmínkám prostředí a že přežijí jen ty, které se na změny\nnejlépe adaptují. Jeho myšlenky posunuly vědecké poznání o značný krok vpřed.\n<italic>(kol. autorů, Planeta tajuplných světů; www.novinky.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nV průběhu Darwinovy návštěvy Galapág se díky evoluci u pěnkav vyvinuly\nnejméně dva různé typy zobáků.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Souostroví Galapágy tvoří 19 hlavních ostrovů, ten nejmenší z nich má rozlohu\n1,04 km^2. Galapágy jsou výjimečné v mnoha směrech. Jsou třeba jediným místem, kde\nse na severní polokouli Země vyskytují tučňáci ve volné přírodě. Není divu, že souostroví\ninspirovalo také Charlese Darwina.\nTento slavný biolog se roku 1831 nalodil na loď Beagle jako člen přírodovědecké\nvýpravy, jejímž cílem bylo studium živočichů. <underline>Během</underline> expedice nabyl <underline>přesvědčení,</underline> že\nživočišné druhy se v průběhu času mění. Na různých ostrovech vykopal mnoho\nkosterních pozůstatků a tyto <bold>nálezy</bold> jeho závěr potvrzovaly. Klíčový byl ale pro Darwina\npětitýdenní pobyt na Galapágách. Zprvu ho zde zaujaly ohromné galapážské želvy,\nkterých na ostrovech žily statisíce. Zjistil, že rozdíly <underline>mezi</underline> želvami mají <bold>souvislost</bold>\ns odlišnými podmínkami danými prostředím, v němž želvy žijí. Ty, které se musí\nnatahovat za potravou do výšky, mají delší krk než želvy <underline>ukusující</underline> trávu u země.\n<bold>(2)</bold> Zásadní poznatky geniální vědec získal díky studiu pěnkav. Všiml si rozdílů\nv jednotlivých populacích těchto ptáků, které žily na různých galapážských ostrovech.\nVypozoroval, že tvar a velikost jejich zobáku jsou přizpůsobeny <bold>dostupným</bold> zdrojům\npotravy. Některé pěnkavy pomocí svého <bold>drobného</bold> zobáku snáze zkoumaly květy, jiné\npěnkavy měly silný zahnutý zobák jako papoušek a drtily jím oříšky. Na každém ostrově\nse u pěnkav vyvinuly znaky nejlépe zajišťující přežití druhu.\nPo návratu z výpravy Darwinovi trvalo více než dvacet let, než plně pochopil, že právě\npobyt na Galapágách je klíčem k porozumění evoluci. Svou evoluční teorii představil\nv roce 1859. V díle <italic>O vzniku druhů přírodním výběrem</italic> vysvětlil, že organismy se postupně\npřizpůsobují měnícím se podmínkám prostředí a že přežijí jen ty, které se na změny\nnejlépe adaptují. Jeho myšlenky posunuly vědecké poznání o značný krok vpřed.\n<italic>(kol. autorů, Planeta tajuplných světů; www.novinky.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nZ přírodovědecké výpravy plující na lodi Beagle se Darwin vrátil domů 20 let\npřed vydáním knihy O vzniku druhů přírodním výběrem, tedy v roce 1839.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Souostroví Galapágy tvoří 19 hlavních ostrovů, ten nejmenší z nich má rozlohu\n1,04 km^2. Galapágy jsou výjimečné v mnoha směrech. Jsou třeba jediným místem, kde\nse na severní polokouli Země vyskytují tučňáci ve volné přírodě. Není divu, že souostroví\ninspirovalo také Charlese Darwina.\nTento slavný biolog se roku 1831 nalodil na loď Beagle jako člen přírodovědecké\nvýpravy, jejímž cílem bylo studium živočichů. <underline>Během</underline> expedice nabyl <underline>přesvědčení,</underline> že\nživočišné druhy se v průběhu času mění. Na různých ostrovech vykopal mnoho\nkosterních pozůstatků a tyto <bold>nálezy</bold> jeho závěr potvrzovaly. Klíčový byl ale pro Darwina\npětitýdenní pobyt na Galapágách. Zprvu ho zde zaujaly ohromné galapážské želvy,\nkterých na ostrovech žily statisíce. Zjistil, že rozdíly <underline>mezi</underline> želvami mají <bold>souvislost</bold>\ns odlišnými podmínkami danými prostředím, v němž želvy žijí. Ty, které se musí\nnatahovat za potravou do výšky, mají delší krk než želvy <underline>ukusující</underline> trávu u země.\n<bold>(2)</bold> Zásadní poznatky geniální vědec získal díky studiu pěnkav. Všiml si rozdílů\nv jednotlivých populacích těchto ptáků, které žily na různých galapážských ostrovech.\nVypozoroval, že tvar a velikost jejich zobáku jsou přizpůsobeny <bold>dostupným</bold> zdrojům\npotravy. Některé pěnkavy pomocí svého <bold>drobného</bold> zobáku snáze zkoumaly květy, jiné\npěnkavy měly silný zahnutý zobák jako papoušek a drtily jím oříšky. Na každém ostrově\nse u pěnkav vyvinuly znaky nejlépe zajišťující přežití druhu.\nPo návratu z výpravy Darwinovi trvalo více než dvacet let, než plně pochopil, že právě\npobyt na Galapágách je klíčem k porozumění evoluci. Svou evoluční teorii představil\nv roce 1859. V díle <italic>O vzniku druhů přírodním výběrem</italic> vysvětlil, že organismy se postupně\npřizpůsobují měnícím se podmínkám prostředí a že přežijí jen ty, které se na změny\nnejlépe adaptují. Jeho myšlenky posunuly vědecké poznání o značný krok vpřed.\n<italic>(kol. autorů, Planeta tajuplných světů; www.novinky.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nPan Švábík měl minimálně dvě děti.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nJednoho rána se Řehořík Švábík proměnil v brouka. Maminka se s novou situací\nrychle vyrovnala, ale pan Švábík dal najevo, že ho jeho mladší syn opět <underline>zklamal.</underline> Řehořík\nse proto rozhodl tatínkovi dokázat své nekonečné broučí schopnosti. Zaletí na radnici\nměsta Opitzova a získá pro něj vysněné povolení otevřít si obchod.\nV Opitzově vládl starosta Majer s <underline>bandou</underline> pěti zlotřilých radních. Všichni vědomě\nporušovali zákony. <bold>Doktor Smund každého, kdo protestoval proti rozhodnutí městské\nrady, zavřel na psychiatrii. Buřiče zatýkal Donald Corleone, šéf policie a majitel\njediné místní televizní stanice.</bold> Ačkoli televizní zprávy MAJER TV1 ukazovaly Opitzov\njako spořádané město bez zločinců, ve skutečnosti zde zločinnost jen kvetla. Řediteli školy\nKurkovi se platilo za dobré známky a další radní Josef Ká měl na svědomí zoufalý stav\nměstské <underline>kanalizace.</underline> Franz Samsa, pátý radní a zároveň městský hygienik, nechal klidně\nv restauraci promenovat i šváby, pokud mu její majitel podstrčil správný obnos peněz.\nŘehořík kroužil kolem radnice. Vtom uviděl objemný balík nadepsaný Starosta Majer.\nKusadly <underline>prokousal</underline> do balíku dírku a vlezl dovnitř. Záhy se ocitl v kanceláři starosty.\n„Pánové,“ říkal zrovna městské radě Siggi Smund, „vyvinul jsem úplně nový přípravek,\npod jehož vlivem lidé udělají všechno, co se jim vsugeruje. Přimícháme Sugesteron\ndo mléka. Zítra před volbami se pančované mléko dodá na zápraží všem občanům.\nPan Corleone zajistí, aby v ranním vysílání každých pár minut probleskl na zlomek\nvteřiny subliminální vzkaz: <italic>Jestli je ti osmnáct a víc, je starosta Majer ve volbách tvůj princ.</italic>\nKdybychom neomezili věk, PŘIŠLY BY i děti. Ty ale podle zákona volit nesmějí a víte\ndobře, jak nám všem na dodržování zákonů záleží.“\nŘehořík už slyšel dost. Povolení počká. Tohle je daleko naléhavější.\n<italic>(V. Tumanov, Brouk Řehořík, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nIronie</bold> – posměšné užití slov vyjadřující opak toho, co se míní.\n<italic>(Slovník spisovné češtiny)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nTelevizní zprávy, které se vysílaly v MAJER TV1, předkládaly nepravdivý\nobraz města Opitzov.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nJednoho rána se Řehořík Švábík proměnil v brouka. Maminka se s novou situací\nrychle vyrovnala, ale pan Švábík dal najevo, že ho jeho mladší syn opět <underline>zklamal.</underline> Řehořík\nse proto rozhodl tatínkovi dokázat své nekonečné broučí schopnosti. Zaletí na radnici\nměsta Opitzova a získá pro něj vysněné povolení otevřít si obchod.\nV Opitzově vládl starosta Majer s <underline>bandou</underline> pěti zlotřilých radních. Všichni vědomě\nporušovali zákony. <bold>Doktor Smund každého, kdo protestoval proti rozhodnutí městské\nrady, zavřel na psychiatrii. Buřiče zatýkal Donald Corleone, šéf policie a majitel\njediné místní televizní stanice.</bold> Ačkoli televizní zprávy MAJER TV1 ukazovaly Opitzov\njako spořádané město bez zločinců, ve skutečnosti zde zločinnost jen kvetla. Řediteli školy\nKurkovi se platilo za dobré známky a další radní Josef Ká měl na svědomí zoufalý stav\nměstské <underline>kanalizace.</underline> Franz Samsa, pátý radní a zároveň městský hygienik, nechal klidně\nv restauraci promenovat i šváby, pokud mu její majitel podstrčil správný obnos peněz.\nŘehořík kroužil kolem radnice. Vtom uviděl objemný balík nadepsaný Starosta Majer.\nKusadly <underline>prokousal</underline> do balíku dírku a vlezl dovnitř. Záhy se ocitl v kanceláři starosty.\n„Pánové,“ říkal zrovna městské radě Siggi Smund, „vyvinul jsem úplně nový přípravek,\npod jehož vlivem lidé udělají všechno, co se jim vsugeruje. Přimícháme Sugesteron\ndo mléka. Zítra před volbami se pančované mléko dodá na zápraží všem občanům.\nPan Corleone zajistí, aby v ranním vysílání každých pár minut probleskl na zlomek\nvteřiny subliminální vzkaz: <italic>Jestli je ti osmnáct a víc, je starosta Majer ve volbách tvůj princ.</italic>\nKdybychom neomezili věk, PŘIŠLY BY i děti. Ty ale podle zákona volit nesmějí a víte\ndobře, jak nám všem na dodržování zákonů záleží.“\nŘehořík už slyšel dost. Povolení počká. Tohle je daleko naléhavější.\n<italic>(V. Tumanov, Brouk Řehořík, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nIronie</bold> – posměšné užití slov vyjadřující opak toho, co se míní.\n<italic>(Slovník spisovné češtiny)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nAlespoň jeden majitel restaurace ve městě Opitzov bral úplatky od\nFranze Samsy.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nJednoho rána se Řehořík Švábík proměnil v brouka. Maminka se s novou situací\nrychle vyrovnala, ale pan Švábík dal najevo, že ho jeho mladší syn opět <underline>zklamal.</underline> Řehořík\nse proto rozhodl tatínkovi dokázat své nekonečné broučí schopnosti. Zaletí na radnici\nměsta Opitzova a získá pro něj vysněné povolení otevřít si obchod.\nV Opitzově vládl starosta Majer s <underline>bandou</underline> pěti zlotřilých radních. Všichni vědomě\nporušovali zákony. <bold>Doktor Smund každého, kdo protestoval proti rozhodnutí městské\nrady, zavřel na psychiatrii. Buřiče zatýkal Donald Corleone, šéf policie a majitel\njediné místní televizní stanice.</bold> Ačkoli televizní zprávy MAJER TV1 ukazovaly Opitzov\njako spořádané město bez zločinců, ve skutečnosti zde zločinnost jen kvetla. Řediteli školy\nKurkovi se platilo za dobré známky a další radní Josef Ká měl na svědomí zoufalý stav\nměstské <underline>kanalizace.</underline> Franz Samsa, pátý radní a zároveň městský hygienik, nechal klidně\nv restauraci promenovat i šváby, pokud mu její majitel podstrčil správný obnos peněz.\nŘehořík kroužil kolem radnice. Vtom uviděl objemný balík nadepsaný Starosta Majer.\nKusadly <underline>prokousal</underline> do balíku dírku a vlezl dovnitř. Záhy se ocitl v kanceláři starosty.\n„Pánové,“ říkal zrovna městské radě Siggi Smund, „vyvinul jsem úplně nový přípravek,\npod jehož vlivem lidé udělají všechno, co se jim vsugeruje. Přimícháme Sugesteron\ndo mléka. Zítra před volbami se pančované mléko dodá na zápraží všem občanům.\nPan Corleone zajistí, aby v ranním vysílání každých pár minut probleskl na zlomek\nvteřiny subliminální vzkaz: <italic>Jestli je ti osmnáct a víc, je starosta Majer ve volbách tvůj princ.</italic>\nKdybychom neomezili věk, PŘIŠLY BY i děti. Ty ale podle zákona volit nesmějí a víte\ndobře, jak nám všem na dodržování zákonů záleží.“\nŘehořík už slyšel dost. Povolení počká. Tohle je daleko naléhavější.\n<italic>(V. Tumanov, Brouk Řehořík, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nIronie</bold> – posměšné užití slov vyjadřující opak toho, co se míní.\n<italic>(Slovník spisovné češtiny)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nDonald Corleone má zařídit, aby televize v den voleb vysílala jen\nněkolikaminutové pořady zakončené subliminálním vzkazem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nJednoho rána se Řehořík Švábík proměnil v brouka. Maminka se s novou situací\nrychle vyrovnala, ale pan Švábík dal najevo, že ho jeho mladší syn opět <underline>zklamal.</underline> Řehořík\nse proto rozhodl tatínkovi dokázat své nekonečné broučí schopnosti. Zaletí na radnici\nměsta Opitzova a získá pro něj vysněné povolení otevřít si obchod.\nV Opitzově vládl starosta Majer s <underline>bandou</underline> pěti zlotřilých radních. Všichni vědomě\nporušovali zákony. <bold>Doktor Smund každého, kdo protestoval proti rozhodnutí městské\nrady, zavřel na psychiatrii. Buřiče zatýkal Donald Corleone, šéf policie a majitel\njediné místní televizní stanice.</bold> Ačkoli televizní zprávy MAJER TV1 ukazovaly Opitzov\njako spořádané město bez zločinců, ve skutečnosti zde zločinnost jen kvetla. Řediteli školy\nKurkovi se platilo za dobré známky a další radní Josef Ká měl na svědomí zoufalý stav\nměstské <underline>kanalizace.</underline> Franz Samsa, pátý radní a zároveň městský hygienik, nechal klidně\nv restauraci promenovat i šváby, pokud mu její majitel podstrčil správný obnos peněz.\nŘehořík kroužil kolem radnice. Vtom uviděl objemný balík nadepsaný Starosta Majer.\nKusadly <underline>prokousal</underline> do balíku dírku a vlezl dovnitř. Záhy se ocitl v kanceláři starosty.\n„Pánové,“ říkal zrovna městské radě Siggi Smund, „vyvinul jsem úplně nový přípravek,\npod jehož vlivem lidé udělají všechno, co se jim vsugeruje. Přimícháme Sugesteron\ndo mléka. Zítra před volbami se pančované mléko dodá na zápraží všem občanům.\nPan Corleone zajistí, aby v ranním vysílání každých pár minut probleskl na zlomek\nvteřiny subliminální vzkaz: <italic>Jestli je ti osmnáct a víc, je starosta Majer ve volbách tvůj princ.</italic>\nKdybychom neomezili věk, PŘIŠLY BY i děti. Ty ale podle zákona volit nesmějí a víte\ndobře, jak nám všem na dodržování zákonů záleží.“\nŘehořík už slyšel dost. Povolení počká. Tohle je daleko naléhavější.\n<italic>(V. Tumanov, Brouk Řehořík, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nIronie</bold> – posměšné užití slov vyjadřující opak toho, co se míní.\n<italic>(Slovník spisovné češtiny)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je napsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nElektrické kabely poničila silná vichřice, která se minulou neděli nečekaně\npřehnala nad naším územím.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je napsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nLuxusní motocykly cizích značek parkovaly na náměstí, kde se při této\npříležitosti sešly davy zvědavců.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je napsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nHovězí maso s dušenou mrkví si pravidelně obědnávám v místní hospůdce,\nkterou vlastní zpěvák z naší kapely.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je napsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nRodinné firmy i podnikatelé uvítaly novou vyhlášku, která usnadňuje\nobchodování s evropskými zeměmi.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nText je poezie.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\nHousle\n(1)</bold>\nRok nebo dva jsem hrál\na hrozil se těch chvílí.\nJá jsem vás proklínal\na vy jste se mi mstily\núpěním zoufalým\nz hlubiny nitra svého.\nVšak už vás zahalím\ndo sukna zeleného.\nKdyž zaskřípěl váš hlas,\nstiskl jsem vám krk štíhlý.\nTak moci rozbít vás\núderem těžké cihly\na pak vám rozšlapat\nkobylku, hmatník, luby!\nA neuměje hrát\nk těm houslím jsem byl hrubý.\n<bold>(2)</bold>\nZáhy je pokryl prach\nkdes mezi harampádím.\nČas plynul v jiných hrách;\nuž se k nim nenavrátím\na lehce oželím\ntu nudu věčné škály.\nHousličkám zpuchřelým\npak struny popraskaly.\nUž vím, že to byl hřích,\na pykám za tu vinu.\nJak vděčně zlíbal bych\ndnes ruku maminčinu.\nTenkrát je koupila\na zbožně přinesla je.\nÓ léta zpozdilá! –\nZní housle. Někdo hraje.\n<bold>(3)</bold>\nKdo je to? Cožpak vím.\nHlas šeptá: Řekni jméno.\nA já ti položím\nsvou hlavu na rameno.\nKdybych je říci směl!\nVšak mlčím jako němý.\nHousličky, jen bych chtěl\npoprosit: Odpusťte mi.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nApostrofa</bold> – oslovení věcí, abstraktních (nehmatatelných) skutečností či nepřítomných\nosob, např. <italic><underline>skálo,</underline> lásky je tak málo.\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nJde o ukázku literatury nonsensové.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\nHousle\n(1)</bold>\nRok nebo dva jsem hrál\na hrozil se těch chvílí.\nJá jsem vás proklínal\na vy jste se mi mstily\núpěním zoufalým\nz hlubiny nitra svého.\nVšak už vás zahalím\ndo sukna zeleného.\nKdyž zaskřípěl váš hlas,\nstiskl jsem vám krk štíhlý.\nTak moci rozbít vás\núderem těžké cihly\na pak vám rozšlapat\nkobylku, hmatník, luby!\nA neuměje hrát\nk těm houslím jsem byl hrubý.\n<bold>(2)</bold>\nZáhy je pokryl prach\nkdes mezi harampádím.\nČas plynul v jiných hrách;\nuž se k nim nenavrátím\na lehce oželím\ntu nudu věčné škály.\nHousličkám zpuchřelým\npak struny popraskaly.\nUž vím, že to byl hřích,\na pykám za tu vinu.\nJak vděčně zlíbal bych\ndnes ruku maminčinu.\nTenkrát je koupila\na zbožně přinesla je.\nÓ léta zpozdilá! –\nZní housle. Někdo hraje.\n<bold>(3)</bold>\nKdo je to? Cožpak vím.\nHlas šeptá: Řekni jméno.\nA já ti položím\nsvou hlavu na rameno.\nKdybych je říci směl!\nVšak mlčím jako němý.\nHousličky, jen bych chtěl\npoprosit: Odpusťte mi.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nApostrofa</bold> – oslovení věcí, abstraktních (nehmatatelných) skutečností či nepřítomných\nosob, např. <italic><underline>skálo,</underline> lásky je tak málo.\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nV první části textu se vyskytuje alespoň jeden verš, který se rýmuje\ns bezprostředně následujícím veršem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\nHousle\n(1)</bold>\nRok nebo dva jsem hrál\na hrozil se těch chvílí.\nJá jsem vás proklínal\na vy jste se mi mstily\núpěním zoufalým\nz hlubiny nitra svého.\nVšak už vás zahalím\ndo sukna zeleného.\nKdyž zaskřípěl váš hlas,\nstiskl jsem vám krk štíhlý.\nTak moci rozbít vás\núderem těžké cihly\na pak vám rozšlapat\nkobylku, hmatník, luby!\nA neuměje hrát\nk těm houslím jsem byl hrubý.\n<bold>(2)</bold>\nZáhy je pokryl prach\nkdes mezi harampádím.\nČas plynul v jiných hrách;\nuž se k nim nenavrátím\na lehce oželím\ntu nudu věčné škály.\nHousličkám zpuchřelým\npak struny popraskaly.\nUž vím, že to byl hřích,\na pykám za tu vinu.\nJak vděčně zlíbal bych\ndnes ruku maminčinu.\nTenkrát je koupila\na zbožně přinesla je.\nÓ léta zpozdilá! –\nZní housle. Někdo hraje.\n<bold>(3)</bold>\nKdo je to? Cožpak vím.\nHlas šeptá: Řekni jméno.\nA já ti položím\nsvou hlavu na rameno.\nKdybych je říci směl!\nVšak mlčím jako němý.\nHousličky, jen bych chtěl\npoprosit: Odpusťte mi.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nApostrofa</bold> – oslovení věcí, abstraktních (nehmatatelných) skutečností či nepřítomných\nosob, např. <italic><underline>skálo,</underline> lásky je tak málo.\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nVe třetí části textu jsou všechny liché verše šestislabičné.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\nHousle\n(1)</bold>\nRok nebo dva jsem hrál\na hrozil se těch chvílí.\nJá jsem vás proklínal\na vy jste se mi mstily\núpěním zoufalým\nz hlubiny nitra svého.\nVšak už vás zahalím\ndo sukna zeleného.\nKdyž zaskřípěl váš hlas,\nstiskl jsem vám krk štíhlý.\nTak moci rozbít vás\núderem těžké cihly\na pak vám rozšlapat\nkobylku, hmatník, luby!\nA neuměje hrát\nk těm houslím jsem byl hrubý.\n<bold>(2)</bold>\nZáhy je pokryl prach\nkdes mezi harampádím.\nČas plynul v jiných hrách;\nuž se k nim nenavrátím\na lehce oželím\ntu nudu věčné škály.\nHousličkám zpuchřelým\npak struny popraskaly.\nUž vím, že to byl hřích,\na pykám za tu vinu.\nJak vděčně zlíbal bych\ndnes ruku maminčinu.\nTenkrát je koupila\na zbožně přinesla je.\nÓ léta zpozdilá! –\nZní housle. Někdo hraje.\n<bold>(3)</bold>\nKdo je to? Cožpak vím.\nHlas šeptá: Řekni jméno.\nA já ti položím\nsvou hlavu na rameno.\nKdybych je říci směl!\nVšak mlčím jako němý.\nHousličky, jen bych chtěl\npoprosit: Odpusťte mi.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nApostrofa</bold> – oslovení věcí, abstraktních (nehmatatelných) skutečností či nepřítomných\nosob, např. <italic><underline>skálo,</underline> lásky je tak málo.\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nJurij Gagarin na rozdíl od Marka Watneyho považoval sovětské lodě za velmi\nnebezpečné.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> DENÍKOVÝ ZÁZNAM: SOL 543\nUdělal jsem vše podle pokynů, které mi před několika soly poslala NASA. MAV je nyní\npřipravený odletět. Odletí za šest solů. Doufám. Nesdělili mi pravděpodobnost selhání\nmodulu, ale podle mě je dost vysoká. Jurij Gagarin měl daleko bezpečnější loď než já.\nA že sovětské lodi byly pořádné smrtící pasti.\nDENÍKOVÝ ZÁZNAM: SOL 549\nPrávě teď mám na sobě skafandr a sedím v MAV. <bold>Lhal bych, kdybych řekl, že nemám\nnaděláno v kalhotách.</bold> Za čtyři hodiny nastartuju MAV a obrovská exploze mě vynese\nna oběžnou dráhu, na níž se pohybuje kosmická loď <italic>Hermes.</italic> Vzlet není možné odložit.\nLoď <italic>Hermes</italic> nedokáže zastavit a počkat na mě, a proto se k ní MAV musí přiblížit na\ndosah, aby ho mohla zachytit. Existuje reálná možnost, že dnes zemřu. Nemůžu říct, jak\nto celé dopadne.\n<bold>(2)</bold> Kdyby MAV explodoval hned při startu, nebylo by to tak špatné. Bylo by totiž\nokamžitě po mně. Může se ale také stát, že kosmonauti z lodi <italic>Hermes</italic> vůbec MAV\nnezachytí. To je ta horší možnost. Vznášel bych se ve vesmíru, než by mi došel kyslík. Pro\ntenhle případ mám nouzový plán. Stáhnu obsah kyslíku ve směsi plynů na nulu a budu\ndýchat jen dusík, dokud se neudusím. Nic neucítím. Rychle usnu a zemřu.\nPořád ještě úplně nevěřím, že už je konec. Odlétám z Marsu. Z téhle mrazivé pouště,\nkterá byla přes rok mým domovem. Naučil jsem se, jak tady člověk může přežít. Nemám\ntu už žádné úkoly. Snědl jsem poslední potravinový balíček, zanechal jsem poslední\nstopy v rudém písku.\n<bold>(3)</bold> Já, Mark Watney, se vracím na Zemi. Už bylo načase.\nVysvětlivky: NASA – americký úřad pro výzkum vesmíru; MAV – marsovský odletový modul; sol – časová\njednotka na Marsu (trvá přibližně 24 hodin 40 minut)\n<italic>(A. Weir, Marťan, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nOd chvíle, kdy Mark Watney získal od NASA pokyny, do startu MAV uplyne\npřesně šest solů.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> DENÍKOVÝ ZÁZNAM: SOL 543\nUdělal jsem vše podle pokynů, které mi před několika soly poslala NASA. MAV je nyní\npřipravený odletět. Odletí za šest solů. Doufám. Nesdělili mi pravděpodobnost selhání\nmodulu, ale podle mě je dost vysoká. Jurij Gagarin měl daleko bezpečnější loď než já.\nA že sovětské lodi byly pořádné smrtící pasti.\nDENÍKOVÝ ZÁZNAM: SOL 549\nPrávě teď mám na sobě skafandr a sedím v MAV. <bold>Lhal bych, kdybych řekl, že nemám\nnaděláno v kalhotách.</bold> Za čtyři hodiny nastartuju MAV a obrovská exploze mě vynese\nna oběžnou dráhu, na níž se pohybuje kosmická loď <italic>Hermes.</italic> Vzlet není možné odložit.\nLoď <italic>Hermes</italic> nedokáže zastavit a počkat na mě, a proto se k ní MAV musí přiblížit na\ndosah, aby ho mohla zachytit. Existuje reálná možnost, že dnes zemřu. Nemůžu říct, jak\nto celé dopadne.\n<bold>(2)</bold> Kdyby MAV explodoval hned při startu, nebylo by to tak špatné. Bylo by totiž\nokamžitě po mně. Může se ale také stát, že kosmonauti z lodi <italic>Hermes</italic> vůbec MAV\nnezachytí. To je ta horší možnost. Vznášel bych se ve vesmíru, než by mi došel kyslík. Pro\ntenhle případ mám nouzový plán. Stáhnu obsah kyslíku ve směsi plynů na nulu a budu\ndýchat jen dusík, dokud se neudusím. Nic neucítím. Rychle usnu a zemřu.\nPořád ještě úplně nevěřím, že už je konec. Odlétám z Marsu. Z téhle mrazivé pouště,\nkterá byla přes rok mým domovem. Naučil jsem se, jak tady člověk může přežít. Nemám\ntu už žádné úkoly. Snědl jsem poslední potravinový balíček, zanechal jsem poslední\nstopy v rudém písku.\n<bold>(3)</bold> Já, Mark Watney, se vracím na Zemi. Už bylo načase.\nVysvětlivky: NASA – americký úřad pro výzkum vesmíru; MAV – marsovský odletový modul; sol – časová\njednotka na Marsu (trvá přibližně 24 hodin 40 minut)\n<italic>(A. Weir, Marťan, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nKosmická loď Hermes bude připravena zachytit MAV čtyři hodiny po\nstartu tohoto modulu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> DENÍKOVÝ ZÁZNAM: SOL 543\nUdělal jsem vše podle pokynů, které mi před několika soly poslala NASA. MAV je nyní\npřipravený odletět. Odletí za šest solů. Doufám. Nesdělili mi pravděpodobnost selhání\nmodulu, ale podle mě je dost vysoká. Jurij Gagarin měl daleko bezpečnější loď než já.\nA že sovětské lodi byly pořádné smrtící pasti.\nDENÍKOVÝ ZÁZNAM: SOL 549\nPrávě teď mám na sobě skafandr a sedím v MAV. <bold>Lhal bych, kdybych řekl, že nemám\nnaděláno v kalhotách.</bold> Za čtyři hodiny nastartuju MAV a obrovská exploze mě vynese\nna oběžnou dráhu, na níž se pohybuje kosmická loď <italic>Hermes.</italic> Vzlet není možné odložit.\nLoď <italic>Hermes</italic> nedokáže zastavit a počkat na mě, a proto se k ní MAV musí přiblížit na\ndosah, aby ho mohla zachytit. Existuje reálná možnost, že dnes zemřu. Nemůžu říct, jak\nto celé dopadne.\n<bold>(2)</bold> Kdyby MAV explodoval hned při startu, nebylo by to tak špatné. Bylo by totiž\nokamžitě po mně. Může se ale také stát, že kosmonauti z lodi <italic>Hermes</italic> vůbec MAV\nnezachytí. To je ta horší možnost. Vznášel bych se ve vesmíru, než by mi došel kyslík. Pro\ntenhle případ mám nouzový plán. Stáhnu obsah kyslíku ve směsi plynů na nulu a budu\ndýchat jen dusík, dokud se neudusím. Nic neucítím. Rychle usnu a zemřu.\nPořád ještě úplně nevěřím, že už je konec. Odlétám z Marsu. Z téhle mrazivé pouště,\nkterá byla přes rok mým domovem. Naučil jsem se, jak tady člověk může přežít. Nemám\ntu už žádné úkoly. Snědl jsem poslední potravinový balíček, zanechal jsem poslední\nstopy v rudém písku.\n<bold>(3)</bold> Já, Mark Watney, se vracím na Zemi. Už bylo načase.\nVysvětlivky: NASA – americký úřad pro výzkum vesmíru; MAV – marsovský odletový modul; sol – časová\njednotka na Marsu (trvá přibližně 24 hodin 40 minut)\n<italic>(A. Weir, Marťan, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nMožnost, že MAV exploduje hned při startu, považuje Mark Watney za\nlepší než možnost, že kosmonauti z lodi Hermes vůbec MAV nezachytí.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> DENÍKOVÝ ZÁZNAM: SOL 543\nUdělal jsem vše podle pokynů, které mi před několika soly poslala NASA. MAV je nyní\npřipravený odletět. Odletí za šest solů. Doufám. Nesdělili mi pravděpodobnost selhání\nmodulu, ale podle mě je dost vysoká. Jurij Gagarin měl daleko bezpečnější loď než já.\nA že sovětské lodi byly pořádné smrtící pasti.\nDENÍKOVÝ ZÁZNAM: SOL 549\nPrávě teď mám na sobě skafandr a sedím v MAV. <bold>Lhal bych, kdybych řekl, že nemám\nnaděláno v kalhotách.</bold> Za čtyři hodiny nastartuju MAV a obrovská exploze mě vynese\nna oběžnou dráhu, na níž se pohybuje kosmická loď <italic>Hermes.</italic> Vzlet není možné odložit.\nLoď <italic>Hermes</italic> nedokáže zastavit a počkat na mě, a proto se k ní MAV musí přiblížit na\ndosah, aby ho mohla zachytit. Existuje reálná možnost, že dnes zemřu. Nemůžu říct, jak\nto celé dopadne.\n<bold>(2)</bold> Kdyby MAV explodoval hned při startu, nebylo by to tak špatné. Bylo by totiž\nokamžitě po mně. Může se ale také stát, že kosmonauti z lodi <italic>Hermes</italic> vůbec MAV\nnezachytí. To je ta horší možnost. Vznášel bych se ve vesmíru, než by mi došel kyslík. Pro\ntenhle případ mám nouzový plán. Stáhnu obsah kyslíku ve směsi plynů na nulu a budu\ndýchat jen dusík, dokud se neudusím. Nic neucítím. Rychle usnu a zemřu.\nPořád ještě úplně nevěřím, že už je konec. Odlétám z Marsu. Z téhle mrazivé pouště,\nkterá byla přes rok mým domovem. Naučil jsem se, jak tady člověk může přežít. Nemám\ntu už žádné úkoly. Snědl jsem poslední potravinový balíček, zanechal jsem poslední\nstopy v rudém písku.\n<bold>(3)</bold> Já, Mark Watney, se vracím na Zemi. Už bylo načase.\nVysvětlivky: NASA – americký úřad pro výzkum vesmíru; MAV – marsovský odletový modul; sol – časová\njednotka na Marsu (trvá přibližně 24 hodin 40 minut)\n<italic>(A. Weir, Marťan, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nDiamant se v přírodě vyskytuje méně často než opál.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Drahé kameny <underline>se třpytily na krásných prstenech</underline> faraonů i římských vládců. Císař\nNero se zamiloval do smaragdů, které údajně používal jako zvětšovací sklo. Marnivé\nŘímanky si více potrpěly na perly, protože si je spojovaly s Venuší, římskou bohyní krásy\na lásky. Tato bohyně se totiž podle mýtů stejně jako perly zrodila z moře. Drahé kameny\n<underline>se opěvují i v literatuře.</underline> Už starověký básník Homér popisoval náhrdelník věhlasné\nPenelopé, manželky ithackého krále <italic>Odyssea.</italic>\n<bold>(2)</bold> Jak se vůbec posuzuje, který nerost je cennější než ten druhý? Mezi základní\nkritéria, která nerost zařadí do vznešené společnosti drahých kamenů, patří zejména\ntvrdost kamene, vzácnost jeho výskytu v přírodě, lesk, lom světla a zbarvení. Dříve byly\nza drahokamy považovány jen vzácné průhledné minerály s vysokou tvrdostí, vysokým\nleskem a lomem světla (např. diamant). O příčku níže stály polodrahokamy – nerosty,\nkteré nevyhovují všem výše uvedeným kritériím (např. opál je měkčí a v přírodě se\nvyskytuje častěji než kterýkoli drahokam). Nejméně cenné pak byly ozdobné kameny.\nToto dělení na tři kategorie ale nebylo přesné. Někdo totiž kladl větší důraz na vzácnost\nkamene, někdo zase na krásu jeho zbarvení. Jednotlivé kategorie se často prolínaly,\na proto se pro ně zavedlo jednotné označení <italic>drahý kámen.</italic>\n<bold>(3)</bold> Drahé kameny většinou <underline>nejsou používány v surovém stavu.</underline> Úpravami se odstraní\nkazy a zdůrazní se žádané vlastnosti kamenů. Jejich povrch se leští, a aby se zvýraznil lom\nsvětla, brousí se (plochy, které vznikly broušením, se nazývají fasety). Popularitu jednotlivých\ndrahých kamenů ovlivňují módní trendy. Kdysi třeba móda nakrátko vynesla na výsluní\nčeský granát, drahý kámen ohnivě červené barvy. Oblibu pravých diamantů ale nic ohrozit\nnedokázalo, dokonce ani jejich umělé napodobeniny, které <underline>byly uvedeny na trh</underline> ve 20. století.\n<italic>(V. Bouška; J. Kouřimský, Drahé kameny kolem nás, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVětné členy v přístavkovém vztahu</bold> pojmenovávají jednu skutečnost různými způsoby,\nnapř. <italic>večeřeli jsme <underline>pizzu, italské národní jídlo.</underline>\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nOznačení drahý kámen je jednotným pojmenováním pro drahokamy,\npolodrahokamy i ozdobné kameny.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Drahé kameny <underline>se třpytily na krásných prstenech</underline> faraonů i římských vládců. Císař\nNero se zamiloval do smaragdů, které údajně používal jako zvětšovací sklo. Marnivé\nŘímanky si více potrpěly na perly, protože si je spojovaly s Venuší, římskou bohyní krásy\na lásky. Tato bohyně se totiž podle mýtů stejně jako perly zrodila z moře. Drahé kameny\n<underline>se opěvují i v literatuře.</underline> Už starověký básník Homér popisoval náhrdelník věhlasné\nPenelopé, manželky ithackého krále <italic>Odyssea.</italic>\n<bold>(2)</bold> Jak se vůbec posuzuje, který nerost je cennější než ten druhý? Mezi základní\nkritéria, která nerost zařadí do vznešené společnosti drahých kamenů, patří zejména\ntvrdost kamene, vzácnost jeho výskytu v přírodě, lesk, lom světla a zbarvení. Dříve byly\nza drahokamy považovány jen vzácné průhledné minerály s vysokou tvrdostí, vysokým\nleskem a lomem světla (např. diamant). O příčku níže stály polodrahokamy – nerosty,\nkteré nevyhovují všem výše uvedeným kritériím (např. opál je měkčí a v přírodě se\nvyskytuje častěji než kterýkoli drahokam). Nejméně cenné pak byly ozdobné kameny.\nToto dělení na tři kategorie ale nebylo přesné. Někdo totiž kladl větší důraz na vzácnost\nkamene, někdo zase na krásu jeho zbarvení. Jednotlivé kategorie se často prolínaly,\na proto se pro ně zavedlo jednotné označení <italic>drahý kámen.</italic>\n<bold>(3)</bold> Drahé kameny většinou <underline>nejsou používány v surovém stavu.</underline> Úpravami se odstraní\nkazy a zdůrazní se žádané vlastnosti kamenů. Jejich povrch se leští, a aby se zvýraznil lom\nsvětla, brousí se (plochy, které vznikly broušením, se nazývají fasety). Popularitu jednotlivých\ndrahých kamenů ovlivňují módní trendy. Kdysi třeba móda nakrátko vynesla na výsluní\nčeský granát, drahý kámen ohnivě červené barvy. Oblibu pravých diamantů ale nic ohrozit\nnedokázalo, dokonce ani jejich umělé napodobeniny, které <underline>byly uvedeny na trh</underline> ve 20. století.\n<italic>(V. Bouška; J. Kouřimský, Drahé kameny kolem nás, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVětné členy v přístavkovém vztahu</bold> pojmenovávají jednu skutečnost různými způsoby,\nnapř. <italic>večeřeli jsme <underline>pizzu, italské národní jídlo.</underline>\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nDrahé kameny se většinou upravují, jejich broušením se odstraňují\npřirozené kazy nazývané fasety.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Drahé kameny <underline>se třpytily na krásných prstenech</underline> faraonů i římských vládců. Císař\nNero se zamiloval do smaragdů, které údajně používal jako zvětšovací sklo. Marnivé\nŘímanky si více potrpěly na perly, protože si je spojovaly s Venuší, římskou bohyní krásy\na lásky. Tato bohyně se totiž podle mýtů stejně jako perly zrodila z moře. Drahé kameny\n<underline>se opěvují i v literatuře.</underline> Už starověký básník Homér popisoval náhrdelník věhlasné\nPenelopé, manželky ithackého krále <italic>Odyssea.</italic>\n<bold>(2)</bold> Jak se vůbec posuzuje, který nerost je cennější než ten druhý? Mezi základní\nkritéria, která nerost zařadí do vznešené společnosti drahých kamenů, patří zejména\ntvrdost kamene, vzácnost jeho výskytu v přírodě, lesk, lom světla a zbarvení. Dříve byly\nza drahokamy považovány jen vzácné průhledné minerály s vysokou tvrdostí, vysokým\nleskem a lomem světla (např. diamant). O příčku níže stály polodrahokamy – nerosty,\nkteré nevyhovují všem výše uvedeným kritériím (např. opál je měkčí a v přírodě se\nvyskytuje častěji než kterýkoli drahokam). Nejméně cenné pak byly ozdobné kameny.\nToto dělení na tři kategorie ale nebylo přesné. Někdo totiž kladl větší důraz na vzácnost\nkamene, někdo zase na krásu jeho zbarvení. Jednotlivé kategorie se často prolínaly,\na proto se pro ně zavedlo jednotné označení <italic>drahý kámen.</italic>\n<bold>(3)</bold> Drahé kameny většinou <underline>nejsou používány v surovém stavu.</underline> Úpravami se odstraní\nkazy a zdůrazní se žádané vlastnosti kamenů. Jejich povrch se leští, a aby se zvýraznil lom\nsvětla, brousí se (plochy, které vznikly broušením, se nazývají fasety). Popularitu jednotlivých\ndrahých kamenů ovlivňují módní trendy. Kdysi třeba móda nakrátko vynesla na výsluní\nčeský granát, drahý kámen ohnivě červené barvy. Oblibu pravých diamantů ale nic ohrozit\nnedokázalo, dokonce ani jejich umělé napodobeniny, které <underline>byly uvedeny na trh</underline> ve 20. století.\n<italic>(V. Bouška; J. Kouřimský, Drahé kameny kolem nás, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVětné členy v přístavkovém vztahu</bold> pojmenovávají jednu skutečnost různými způsoby,\nnapř. <italic>večeřeli jsme <underline>pizzu, italské národní jídlo.</underline>\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nV určitém období byl český granát dražší než diamant.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Drahé kameny <underline>se třpytily na krásných prstenech</underline> faraonů i římských vládců. Císař\nNero se zamiloval do smaragdů, které údajně používal jako zvětšovací sklo. Marnivé\nŘímanky si více potrpěly na perly, protože si je spojovaly s Venuší, římskou bohyní krásy\na lásky. Tato bohyně se totiž podle mýtů stejně jako perly zrodila z moře. Drahé kameny\n<underline>se opěvují i v literatuře.</underline> Už starověký básník Homér popisoval náhrdelník věhlasné\nPenelopé, manželky ithackého krále <italic>Odyssea.</italic>\n<bold>(2)</bold> Jak se vůbec posuzuje, který nerost je cennější než ten druhý? Mezi základní\nkritéria, která nerost zařadí do vznešené společnosti drahých kamenů, patří zejména\ntvrdost kamene, vzácnost jeho výskytu v přírodě, lesk, lom světla a zbarvení. Dříve byly\nza drahokamy považovány jen vzácné průhledné minerály s vysokou tvrdostí, vysokým\nleskem a lomem světla (např. diamant). O příčku níže stály polodrahokamy – nerosty,\nkteré nevyhovují všem výše uvedeným kritériím (např. opál je měkčí a v přírodě se\nvyskytuje častěji než kterýkoli drahokam). Nejméně cenné pak byly ozdobné kameny.\nToto dělení na tři kategorie ale nebylo přesné. Někdo totiž kladl větší důraz na vzácnost\nkamene, někdo zase na krásu jeho zbarvení. Jednotlivé kategorie se často prolínaly,\na proto se pro ně zavedlo jednotné označení <italic>drahý kámen.</italic>\n<bold>(3)</bold> Drahé kameny většinou <underline>nejsou používány v surovém stavu.</underline> Úpravami se odstraní\nkazy a zdůrazní se žádané vlastnosti kamenů. Jejich povrch se leští, a aby se zvýraznil lom\nsvětla, brousí se (plochy, které vznikly broušením, se nazývají fasety). Popularitu jednotlivých\ndrahých kamenů ovlivňují módní trendy. Kdysi třeba móda nakrátko vynesla na výsluní\nčeský granát, drahý kámen ohnivě červené barvy. Oblibu pravých diamantů ale nic ohrozit\nnedokázalo, dokonce ani jejich umělé napodobeniny, které <underline>byly uvedeny na trh</underline> ve 20. století.\n<italic>(V. Bouška; J. Kouřimský, Drahé kameny kolem nás, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVětné členy v přístavkovém vztahu</bold> pojmenovávají jednu skutečnost různými způsoby,\nnapř. <italic>večeřeli jsme <underline>pizzu, italské národní jídlo.</underline>\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je napsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nPoutavé celodenní výlety po zapadlých hradech a tvrzích mě i mé spolužáky\nnesmírně zaujali.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je napsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nMinulou neděli jsme navštívili zámek se starobylou kaplí, která je opředena\nděsivými legendami.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je napsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nPodle kastelánovy rady jsme po prohlídce hradu zavítali na dobové trhy,\nkteré se konaly v blízké vsi.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je napsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nNa těžkých litinových pánvích se nad ohněm opékaly voňavé klobásy spolu\ns křehkým skopovým masem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):\nNa problematiku nedělního splínu jako první upozornili dva vědci z Francie.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> „Studený nohy schovám doma pod peřinou a ráno kafe dám si hustý jako tér,\npřežiju tuhle neděli tak jako každou jinou, na koho slovo padne, ten je solitér“ – to jsou\nslova refrénu jedné písně od Radůzy.\n<bold>(2)</bold> Poznáváte se ve známích verších oblíbené české písničkářky? Je nedělní\nodpoledne a vám je tak trochu mizerně? Svět okolo sebe téměř nevnímáte a přejete\nsi jediné – aby ten den už skončil? Pokud ano, patříte zřejmě k jedincům prožívajícím\nnedělní splín, <underline>tedy pravidelný pokles nálady</underline> bez zjevných příčin.\nPodle průzkumů má s nedělním splínem zkušenost nejméně 50 procent dospělých\nobyvatel vyspělého světa. Proč lidé pociťují zklíčenost zrovna v neděli, dosud zcela\npřesně nevíme, svou roly hraje mnoho faktorů. Někteří odborníci se domnívají, že důvod\nnedělního splínu tkví v blížícím se pondělku. „Neděle nebývá vnímána <underline>jako završení\nvíkendového volna,</underline> ale spíše jako předzvěst něčeho, na co se zpravidla většina z nás\nnetěší,“ vysvětlují francouzští vědci Ferreri a Bouchaud. Jak ale oba francouzi zdůrazňují,\nnedělní splín by bylo mylné zužovat jen na úzkost z pracovních povinností. Trpí jím totiž\ni podstatná část těch, které jejich zaměstnání vyloženě baví. <underline>Nepříjemné pocity v nich\nvzbuzuje strach</underline> z množství úkolů, které budou muset v nadcházejících dnech splnit.\n<bold>(3)</bold> Křesťanský Západ <underline>měl neděli vyhrazenou pro náboženské rituály.</underline> To se ovšem\nv druhé polovině minulého století radikálně změnilo. „Z neděle jsme vyprovodili Boha\na nenahradili ho ničím smysluplným. Neděle pro nás představuje takový odpadkový\nkoš, do kterého naházíme, co jsme nestihli udělat v pracovním týdnu,“ říká teolog Tomáš\nHalík. <bold>S volným dnem jak tedy naložit, odpovídá na otázku:</bold> „Lidé by se měli snažit\nprožít něco krásného, svátečního, na co ve všedním dni není čas.“\n<italic>(Respekt 8/2017, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):\nNedělní splín postihuje i ty jedince, jimž jejich zaměstnání působí potěšení.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> „Studený nohy schovám doma pod peřinou a ráno kafe dám si hustý jako tér,\npřežiju tuhle neděli tak jako každou jinou, na koho slovo padne, ten je solitér“ – to jsou\nslova refrénu jedné písně od Radůzy.\n<bold>(2)</bold> Poznáváte se ve známích verších oblíbené české písničkářky? Je nedělní\nodpoledne a vám je tak trochu mizerně? Svět okolo sebe téměř nevnímáte a přejete\nsi jediné – aby ten den už skončil? Pokud ano, patříte zřejmě k jedincům prožívajícím\nnedělní splín, <underline>tedy pravidelný pokles nálady</underline> bez zjevných příčin.\nPodle průzkumů má s nedělním splínem zkušenost nejméně 50 procent dospělých\nobyvatel vyspělého světa. Proč lidé pociťují zklíčenost zrovna v neděli, dosud zcela\npřesně nevíme, svou roly hraje mnoho faktorů. Někteří odborníci se domnívají, že důvod\nnedělního splínu tkví v blížícím se pondělku. „Neděle nebývá vnímána <underline>jako završení\nvíkendového volna,</underline> ale spíše jako předzvěst něčeho, na co se zpravidla většina z nás\nnetěší,“ vysvětlují francouzští vědci Ferreri a Bouchaud. Jak ale oba francouzi zdůrazňují,\nnedělní splín by bylo mylné zužovat jen na úzkost z pracovních povinností. Trpí jím totiž\ni podstatná část těch, které jejich zaměstnání vyloženě baví. <underline>Nepříjemné pocity v nich\nvzbuzuje strach</underline> z množství úkolů, které budou muset v nadcházejících dnech splnit.\n<bold>(3)</bold> Křesťanský Západ <underline>měl neděli vyhrazenou pro náboženské rituály.</underline> To se ovšem\nv druhé polovině minulého století radikálně změnilo. „Z neděle jsme vyprovodili Boha\na nenahradili ho ničím smysluplným. Neděle pro nás představuje takový odpadkový\nkoš, do kterého naházíme, co jsme nestihli udělat v pracovním týdnu,“ říká teolog Tomáš\nHalík. <bold>S volným dnem jak tedy naložit, odpovídá na otázku:</bold> „Lidé by se měli snažit\nprožít něco krásného, svátečního, na co ve všedním dni není čas.“\n<italic>(Respekt 8/2017, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):\nPodle průzkumů minimálně 50 procent všech lidí na světě zažilo jednou\nza život nedělní splín.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> „Studený nohy schovám doma pod peřinou a ráno kafe dám si hustý jako tér,\npřežiju tuhle neděli tak jako každou jinou, na koho slovo padne, ten je solitér“ – to jsou\nslova refrénu jedné písně od Radůzy.\n<bold>(2)</bold> Poznáváte se ve známích verších oblíbené české písničkářky? Je nedělní\nodpoledne a vám je tak trochu mizerně? Svět okolo sebe téměř nevnímáte a přejete\nsi jediné – aby ten den už skončil? Pokud ano, patříte zřejmě k jedincům prožívajícím\nnedělní splín, <underline>tedy pravidelný pokles nálady</underline> bez zjevných příčin.\nPodle průzkumů má s nedělním splínem zkušenost nejméně 50 procent dospělých\nobyvatel vyspělého světa. Proč lidé pociťují zklíčenost zrovna v neděli, dosud zcela\npřesně nevíme, svou roly hraje mnoho faktorů. Někteří odborníci se domnívají, že důvod\nnedělního splínu tkví v blížícím se pondělku. „Neděle nebývá vnímána <underline>jako završení\nvíkendového volna,</underline> ale spíše jako předzvěst něčeho, na co se zpravidla většina z nás\nnetěší,“ vysvětlují francouzští vědci Ferreri a Bouchaud. Jak ale oba francouzi zdůrazňují,\nnedělní splín by bylo mylné zužovat jen na úzkost z pracovních povinností. Trpí jím totiž\ni podstatná část těch, které jejich zaměstnání vyloženě baví. <underline>Nepříjemné pocity v nich\nvzbuzuje strach</underline> z množství úkolů, které budou muset v nadcházejících dnech splnit.\n<bold>(3)</bold> Křesťanský Západ <underline>měl neděli vyhrazenou pro náboženské rituály.</underline> To se ovšem\nv druhé polovině minulého století radikálně změnilo. „Z neděle jsme vyprovodili Boha\na nenahradili ho ničím smysluplným. Neděle pro nás představuje takový odpadkový\nkoš, do kterého naházíme, co jsme nestihli udělat v pracovním týdnu,“ říká teolog Tomáš\nHalík. <bold>S volným dnem jak tedy naložit, odpovídá na otázku:</bold> „Lidé by se měli snažit\nprožít něco krásného, svátečního, na co ve všedním dni není čas.“\n<italic>(Respekt 8/2017, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):\nKe změnám západní křesťanské společnosti došlo podle autora výchozího\ntextu v druhé polovině 19. století.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> „Studený nohy schovám doma pod peřinou a ráno kafe dám si hustý jako tér,\npřežiju tuhle neděli tak jako každou jinou, na koho slovo padne, ten je solitér“ – to jsou\nslova refrénu jedné písně od Radůzy.\n<bold>(2)</bold> Poznáváte se ve známích verších oblíbené české písničkářky? Je nedělní\nodpoledne a vám je tak trochu mizerně? Svět okolo sebe téměř nevnímáte a přejete\nsi jediné – aby ten den už skončil? Pokud ano, patříte zřejmě k jedincům prožívajícím\nnedělní splín, <underline>tedy pravidelný pokles nálady</underline> bez zjevných příčin.\nPodle průzkumů má s nedělním splínem zkušenost nejméně 50 procent dospělých\nobyvatel vyspělého světa. Proč lidé pociťují zklíčenost zrovna v neděli, dosud zcela\npřesně nevíme, svou roly hraje mnoho faktorů. Někteří odborníci se domnívají, že důvod\nnedělního splínu tkví v blížícím se pondělku. „Neděle nebývá vnímána <underline>jako završení\nvíkendového volna,</underline> ale spíše jako předzvěst něčeho, na co se zpravidla většina z nás\nnetěší,“ vysvětlují francouzští vědci Ferreri a Bouchaud. Jak ale oba francouzi zdůrazňují,\nnedělní splín by bylo mylné zužovat jen na úzkost z pracovních povinností. Trpí jím totiž\ni podstatná část těch, které jejich zaměstnání vyloženě baví. <underline>Nepříjemné pocity v nich\nvzbuzuje strach</underline> z množství úkolů, které budou muset v nadcházejících dnech splnit.\n<bold>(3)</bold> Křesťanský Západ <underline>měl neděli vyhrazenou pro náboženské rituály.</underline> To se ovšem\nv druhé polovině minulého století radikálně změnilo. „Z neděle jsme vyprovodili Boha\na nenahradili ho ničím smysluplným. Neděle pro nás představuje takový odpadkový\nkoš, do kterého naházíme, co jsme nestihli udělat v pracovním týdnu,“ říká teolog Tomáš\nHalík. <bold>S volným dnem jak tedy naložit, odpovídá na otázku:</bold> „Lidé by se měli snažit\nprožít něco krásného, svátečního, na co ve všedním dni není čas.“\n<italic>(Respekt 8/2017, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "TF", "query": "Autorem výchozího textu je Charles Baudelaire. Rozhodněte o každém\nz následujících tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE):\nCharles Baudelaire bývá zařazován mezi prokleté básníky.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Aby čas na moři za plavby krátilo si,\ntu mužstvo posádky si chytá v dlouhých dnech\nsvé <bold>němé průvodce</bold> na cestách, albatrosy,\nspějící za lodí po hořkých propastech.\nTi <bold>vládci blankytu,</bold> jen postaveni na zem,\nhned neohrabaní a plni ostychu,\nsvá křídla veliká jak vesla spustí rázem\na zplihlá po bocích je vlekou potichu.\nJak nemotorný je ten <bold>poutník okřídlený!</bold>\nOn, prve krásný tak, jak směšný, chudák, je!\nTen zobák dráždí mu svou lulkou z mořské pěny,\nten po něm, bezmocném, zas chodí kulhaje.\nA Básník také je jak tento <bold>kníže výší,</bold>\njenž létá bouřemi a z šípů má jen smích;\nkdyž stojí na zemi, kde posměch v tvář mu čiší,\npři chůzi vadí mu pár křídel olbřímích.\n<italic>(báseň od Ch. Baudelaira)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "TF", "query": "Autorem výchozího textu je Charles Baudelaire. Rozhodněte o každém\nz následujících tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE):\nCharles Baudelaire tvořil ve stejné době jako François Villon.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Aby čas na moři za plavby krátilo si,\ntu mužstvo posádky si chytá v dlouhých dnech\nsvé <bold>němé průvodce</bold> na cestách, albatrosy,\nspějící za lodí po hořkých propastech.\nTi <bold>vládci blankytu,</bold> jen postaveni na zem,\nhned neohrabaní a plni ostychu,\nsvá křídla veliká jak vesla spustí rázem\na zplihlá po bocích je vlekou potichu.\nJak nemotorný je ten <bold>poutník okřídlený!</bold>\nOn, prve krásný tak, jak směšný, chudák, je!\nTen zobák dráždí mu svou lulkou z mořské pěny,\nten po něm, bezmocném, zas chodí kulhaje.\nA Básník také je jak tento <bold>kníže výší,</bold>\njenž létá bouřemi a z šípů má jen smích;\nkdyž stojí na zemi, kde posměch v tvář mu čiší,\npři chůzi vadí mu pár křídel olbřímích.\n<italic>(báseň od Ch. Baudelaira)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "TF", "query": "Autorem výchozího textu je Charles Baudelaire. Rozhodněte o každém\nz následujících tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE):\nCharles Baudelaire uvedl do literatury typ zbytečného člověka.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Aby čas na moři za plavby krátilo si,\ntu mužstvo posádky si chytá v dlouhých dnech\nsvé <bold>němé průvodce</bold> na cestách, albatrosy,\nspějící za lodí po hořkých propastech.\nTi <bold>vládci blankytu,</bold> jen postaveni na zem,\nhned neohrabaní a plni ostychu,\nsvá křídla veliká jak vesla spustí rázem\na zplihlá po bocích je vlekou potichu.\nJak nemotorný je ten <bold>poutník okřídlený!</bold>\nOn, prve krásný tak, jak směšný, chudák, je!\nTen zobák dráždí mu svou lulkou z mořské pěny,\nten po něm, bezmocném, zas chodí kulhaje.\nA Básník také je jak tento <bold>kníže výší,</bold>\njenž létá bouřemi a z šípů má jen smích;\nkdyž stojí na zemi, kde posměch v tvář mu čiší,\npři chůzi vadí mu pár křídel olbřímích.\n<italic>(báseň od Ch. Baudelaira)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "TF", "query": "Autorem výchozího textu je Charles Baudelaire. Rozhodněte o každém\nz následujících tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE):\nCharles Baudelaire bývá považován za zakladatele naturalismu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Aby čas na moři za plavby krátilo si,\ntu mužstvo posádky si chytá v dlouhých dnech\nsvé <bold>němé průvodce</bold> na cestách, albatrosy,\nspějící za lodí po hořkých propastech.\nTi <bold>vládci blankytu,</bold> jen postaveni na zem,\nhned neohrabaní a plni ostychu,\nsvá křídla veliká jak vesla spustí rázem\na zplihlá po bocích je vlekou potichu.\nJak nemotorný je ten <bold>poutník okřídlený!</bold>\nOn, prve krásný tak, jak směšný, chudák, je!\nTen zobák dráždí mu svou lulkou z mořské pěny,\nten po něm, bezmocném, zas chodí kulhaje.\nA Básník také je jak tento <bold>kníže výší,</bold>\njenž létá bouřemi a z šípů má jen smích;\nkdyž stojí na zemi, kde posměch v tvář mu čiší,\npři chůzi vadí mu pár křídel olbřímích.\n<italic>(báseň od Ch. Baudelaira)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):\nPosledním krokem k ovládnutí jazyka je správné používání zájmena já.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Malé dítě se postupně učí spojovat význam slov a <bold>konkrétní</bold> zvukový obsah\n(sled hlásek). Poznává svět, zkouší pochopit i prostorové, časové a kauzální vztahy <italic>(kde,\nkdy, proč?).</italic> Dopouští se při tom mnoha chyb (např. neznámé muže oslovuje <italic>táto</italic> a tím\nzpůsobí, že se jeho maminka cítí trapně), své dosavadní představy musí stále zpřesňovat.\n<bold>(2)</bold> <underline>Významný je přitom fakt, že dítě se většinou nesetkává s izolovanými zvuky\nnebo významy, nýbrž s hotovým a velmi složitým systémem, z něhož si zpočátku\nvybírá nejfrekventovanější jevy.</underline> Jazykové jevy posuzuje dítě logicky a svým způsobem\nsprávně, přesto často v rozporu se zaběhnutými pravidly. <bold>Originální</bold> zacházení s jazykem\n<italic>(„Maminko, vyhni tu vosu.“ „Říká se vyžeň.“ „Mami, já už jsem tu vosu vyženil.“)</italic> je průkazným\nsvědectvím o tom, že u dítěte nejde o pouhé mechanické napodobování slyšeného, ale\no <bold>pasivní</bold> tvůrčí činnost. Mnoho takových chyb se stává součástí jazyka dospělých z okolí\ndítěte, v některých případech přecházejí tyto chyby ve formě neologismů i do jazyka\ncelého jazykového společenství.\n<bold>(3)</bold> V období od dvou do pěti let se dítě zařazuje do společenského života, vytváří si\nzákladní představy o světě, začíná si také uvědomovat samo sebe. Proces sebepoznávání\nje <bold>komplikovaný:</bold> o tom svědčí i fakt, že dítě dlouho nepoužívá správně zájmeno <italic>já.</italic> Je\nto pochopitelné – jak objasnit dvouletému Honzíkovi, že on je <italic>já,</italic> ale ne vždy, často je <italic>ty</italic>\nnebo jen <italic>Honzík.</italic> Proto o sobě říká <italic>„Honzík de“</italic> (místo <italic>„já jdu“).</italic> Okolo pěti let dítě zvládne\nvšechny těžkosti a v dalších letech se už jeho jazyk vyvíjí v podstatě jen co do kvantity.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):\nDětské neologismy jsou základním zdrojem obohacování národního jazyka.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Malé dítě se postupně učí spojovat význam slov a <bold>konkrétní</bold> zvukový obsah\n(sled hlásek). Poznává svět, zkouší pochopit i prostorové, časové a kauzální vztahy <italic>(kde,\nkdy, proč?).</italic> Dopouští se při tom mnoha chyb (např. neznámé muže oslovuje <italic>táto</italic> a tím\nzpůsobí, že se jeho maminka cítí trapně), své dosavadní představy musí stále zpřesňovat.\n<bold>(2)</bold> <underline>Významný je přitom fakt, že dítě se většinou nesetkává s izolovanými zvuky\nnebo významy, nýbrž s hotovým a velmi složitým systémem, z něhož si zpočátku\nvybírá nejfrekventovanější jevy.</underline> Jazykové jevy posuzuje dítě logicky a svým způsobem\nsprávně, přesto často v rozporu se zaběhnutými pravidly. <bold>Originální</bold> zacházení s jazykem\n<italic>(„Maminko, vyhni tu vosu.“ „Říká se vyžeň.“ „Mami, já už jsem tu vosu vyženil.“)</italic> je průkazným\nsvědectvím o tom, že u dítěte nejde o pouhé mechanické napodobování slyšeného, ale\no <bold>pasivní</bold> tvůrčí činnost. Mnoho takových chyb se stává součástí jazyka dospělých z okolí\ndítěte, v některých případech přecházejí tyto chyby ve formě neologismů i do jazyka\ncelého jazykového společenství.\n<bold>(3)</bold> V období od dvou do pěti let se dítě zařazuje do společenského života, vytváří si\nzákladní představy o světě, začíná si také uvědomovat samo sebe. Proces sebepoznávání\nje <bold>komplikovaný:</bold> o tom svědčí i fakt, že dítě dlouho nepoužívá správně zájmeno <italic>já.</italic> Je\nto pochopitelné – jak objasnit dvouletému Honzíkovi, že on je <italic>já,</italic> ale ne vždy, často je <italic>ty</italic>\nnebo jen <italic>Honzík.</italic> Proto o sobě říká <italic>„Honzík de“</italic> (místo <italic>„já jdu“).</italic> Okolo pěti let dítě zvládne\nvšechny těžkosti a v dalších letech se už jeho jazyk vyvíjí v podstatě jen co do kvantity.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):\nPokud dítě posuzuje jazykové jevy logicky, výsledek vždy odporuje jazykové\nnormě.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Malé dítě se postupně učí spojovat význam slov a <bold>konkrétní</bold> zvukový obsah\n(sled hlásek). Poznává svět, zkouší pochopit i prostorové, časové a kauzální vztahy <italic>(kde,\nkdy, proč?).</italic> Dopouští se při tom mnoha chyb (např. neznámé muže oslovuje <italic>táto</italic> a tím\nzpůsobí, že se jeho maminka cítí trapně), své dosavadní představy musí stále zpřesňovat.\n<bold>(2)</bold> <underline>Významný je přitom fakt, že dítě se většinou nesetkává s izolovanými zvuky\nnebo významy, nýbrž s hotovým a velmi složitým systémem, z něhož si zpočátku\nvybírá nejfrekventovanější jevy.</underline> Jazykové jevy posuzuje dítě logicky a svým způsobem\nsprávně, přesto často v rozporu se zaběhnutými pravidly. <bold>Originální</bold> zacházení s jazykem\n<italic>(„Maminko, vyhni tu vosu.“ „Říká se vyžeň.“ „Mami, já už jsem tu vosu vyženil.“)</italic> je průkazným\nsvědectvím o tom, že u dítěte nejde o pouhé mechanické napodobování slyšeného, ale\no <bold>pasivní</bold> tvůrčí činnost. Mnoho takových chyb se stává součástí jazyka dospělých z okolí\ndítěte, v některých případech přecházejí tyto chyby ve formě neologismů i do jazyka\ncelého jazykového společenství.\n<bold>(3)</bold> V období od dvou do pěti let se dítě zařazuje do společenského života, vytváří si\nzákladní představy o světě, začíná si také uvědomovat samo sebe. Proces sebepoznávání\nje <bold>komplikovaný:</bold> o tom svědčí i fakt, že dítě dlouho nepoužívá správně zájmeno <italic>já.</italic> Je\nto pochopitelné – jak objasnit dvouletému Honzíkovi, že on je <italic>já,</italic> ale ne vždy, často je <italic>ty</italic>\nnebo jen <italic>Honzík.</italic> Proto o sobě říká <italic>„Honzík de“</italic> (místo <italic>„já jdu“).</italic> Okolo pěti let dítě zvládne\nvšechny těžkosti a v dalších letech se už jeho jazyk vyvíjí v podstatě jen co do kvantity.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):\nNesprávným užitím slov může malé dítě způsobit, že se jeho maminka\noctne v nepříjemné situaci.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Malé dítě se postupně učí spojovat význam slov a <bold>konkrétní</bold> zvukový obsah\n(sled hlásek). Poznává svět, zkouší pochopit i prostorové, časové a kauzální vztahy <italic>(kde,\nkdy, proč?).</italic> Dopouští se při tom mnoha chyb (např. neznámé muže oslovuje <italic>táto</italic> a tím\nzpůsobí, že se jeho maminka cítí trapně), své dosavadní představy musí stále zpřesňovat.\n<bold>(2)</bold> <underline>Významný je přitom fakt, že dítě se většinou nesetkává s izolovanými zvuky\nnebo významy, nýbrž s hotovým a velmi složitým systémem, z něhož si zpočátku\nvybírá nejfrekventovanější jevy.</underline> Jazykové jevy posuzuje dítě logicky a svým způsobem\nsprávně, přesto často v rozporu se zaběhnutými pravidly. <bold>Originální</bold> zacházení s jazykem\n<italic>(„Maminko, vyhni tu vosu.“ „Říká se vyžeň.“ „Mami, já už jsem tu vosu vyženil.“)</italic> je průkazným\nsvědectvím o tom, že u dítěte nejde o pouhé mechanické napodobování slyšeného, ale\no <bold>pasivní</bold> tvůrčí činnost. Mnoho takových chyb se stává součástí jazyka dospělých z okolí\ndítěte, v některých případech přecházejí tyto chyby ve formě neologismů i do jazyka\ncelého jazykového společenství.\n<bold>(3)</bold> V období od dvou do pěti let se dítě zařazuje do společenského života, vytváří si\nzákladní představy o světě, začíná si také uvědomovat samo sebe. Proces sebepoznávání\nje <bold>komplikovaný:</bold> o tom svědčí i fakt, že dítě dlouho nepoužívá správně zájmeno <italic>já.</italic> Je\nto pochopitelné – jak objasnit dvouletému Honzíkovi, že on je <italic>já,</italic> ale ne vždy, často je <italic>ty</italic>\nnebo jen <italic>Honzík.</italic> Proto o sobě říká <italic>„Honzík de“</italic> (místo <italic>„já jdu“).</italic> Okolo pěti let dítě zvládne\nvšechny těžkosti a v dalších letech se už jeho jazyk vyvíjí v podstatě jen co do kvantity.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících možností, zda obsahuje pravopisnou\nchybu (ANO), či nikoli (NE):\nNa východním pobřeží ostrova je možné spatřit ještě panenskou přírodu\ns písečnými plážemi.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících možností, zda obsahuje pravopisnou\nchybu (ANO), či nikoli (NE):\nPodle stejnojmenného románu byl natočen jeden z nejznámějších\nhororových filmů Osvícení.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících možností, zda obsahuje pravopisnou\nchybu (ANO), či nikoli (NE):\nOdpoledne se na pódiu vystřídaly nejrůznější kapely, po setmění celý\nprogram spestřil skvělý ohňostroj.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících možností, zda obsahuje pravopisnou\nchybu (ANO), či nikoli (NE):\nNechvalně proslulý podnikatel, jehož firmy sídlí po celé republice, byl\nobviněn z poškozování cizých práv.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nVýtvarnice Jitka Válová se narodila ve 20. století a zemřela v 21. století.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> <underline>Životní příběh dvojčat Jitky a Květy Válových, zosobňujících originalitu, odvahu\na oddanost výtvarnému umění, se začal psát 13. prosince 1922.</underline> V jejich tvorbě, zásadně\n***** industriálním prostředím rodného Kladna, se projevují výrazné znaky proudu\nzvaného nová figurace.\nZa války sestry pracovaly v kladenských ocelárnách, pak studovaly malbu pod\nvedením profesora Filly. Do jejich profesní dráhy ovšem zasáhl komunistický puč. Zdálo\nby se, že mladým malířkám xxxxx hutě a pracující lid by režim mohl být nakloněn, díla\nsester Válových se však záhy stala terčem kritiky. Na jejich plátnech totiž dělníci nebyli\nvyfešákovaní <bold>panáci</bold> se širokým budovatelským úsměvem. „Válovky“ zobrazovaly\ndělnické prostředí v jeho nahotě a značně nekonvenčně.\n<bold>Diktát</bold> socialistického realismu odmítli i další umělci. V roce 1954 vznikla umělecká\nskupina Trasa. Její členové, mezi něž patřily také sestry Válovy, pořádali společné výstavy.\nKdyž se v 60. letech poměry uvolnily, Jitka s Květou konečně představily svou tvorbu na\nsamostatné výstavě. Slibně rozjetou kariéru však ukončil nástup normalizace. Dlouhá léta\nnesměla být díla sester Válových vystavována v oficiálních galeriích. Kladenské rodačky\npřesto tvořily dál a svá plátna prodávaly za pár šestáků známým.\n<bold>(2)</bold> <underline>Pro veřejnost byly sestry Válovy znovu objeveny v roce 1983, a to díky manželům\nŠevčíkovým, kteří připravili jejich velkou výstavu.</underline> Úplné satisfakce se však obě sestry\ndočkaly až po sametové revoluci. V 90. letech společně převzaly prestižní Herderovu\ncenu, jejich obrazy se začaly dobře prodávat (třeba Květin obraz z roku 1968 <italic>Čtyři proti\nvšem</italic> s vyvolávací cenou 471 tisíc byl v aukci vydražen za téměř 2,5 milionu korun). Když\nKvěta zemřela, byl to pro zdrcenou Jitku tak obrovský šok, že dočasně přestala malovat.\nSvé dvojče přežila o necelých 13 let. Příběh sester Válových dokládá, že za totality se\numělec nemusel stát <bold>služebníkem</bold> režimu.\n<italic>(www.ustrcr.cz; www.sanquis.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPředložky typu A</bold> mohou mít dvojí podobu: nevokalizovanou (např. <italic>k pláči, bez hnutí)</italic>\na vokalizovanou (např. <italic>ke kormidlu, beze mě).</italic>\n<bold>Předložky typu B</bold> mají pouze jednu podobu (např. <italic>na stromě, během roku).\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nSestry Válovy se v 60. letech vzdaly členství ve skupině Trasa, aby mohly mít\nsvou vlastní výstavu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> <underline>Životní příběh dvojčat Jitky a Květy Válových, zosobňujících originalitu, odvahu\na oddanost výtvarnému umění, se začal psát 13. prosince 1922.</underline> V jejich tvorbě, zásadně\n***** industriálním prostředím rodného Kladna, se projevují výrazné znaky proudu\nzvaného nová figurace.\nZa války sestry pracovaly v kladenských ocelárnách, pak studovaly malbu pod\nvedením profesora Filly. Do jejich profesní dráhy ovšem zasáhl komunistický puč. Zdálo\nby se, že mladým malířkám xxxxx hutě a pracující lid by režim mohl být nakloněn, díla\nsester Válových se však záhy stala terčem kritiky. Na jejich plátnech totiž dělníci nebyli\nvyfešákovaní <bold>panáci</bold> se širokým budovatelským úsměvem. „Válovky“ zobrazovaly\ndělnické prostředí v jeho nahotě a značně nekonvenčně.\n<bold>Diktát</bold> socialistického realismu odmítli i další umělci. V roce 1954 vznikla umělecká\nskupina Trasa. Její členové, mezi něž patřily také sestry Válovy, pořádali společné výstavy.\nKdyž se v 60. letech poměry uvolnily, Jitka s Květou konečně představily svou tvorbu na\nsamostatné výstavě. Slibně rozjetou kariéru však ukončil nástup normalizace. Dlouhá léta\nnesměla být díla sester Válových vystavována v oficiálních galeriích. Kladenské rodačky\npřesto tvořily dál a svá plátna prodávaly za pár šestáků známým.\n<bold>(2)</bold> <underline>Pro veřejnost byly sestry Válovy znovu objeveny v roce 1983, a to díky manželům\nŠevčíkovým, kteří připravili jejich velkou výstavu.</underline> Úplné satisfakce se však obě sestry\ndočkaly až po sametové revoluci. V 90. letech společně převzaly prestižní Herderovu\ncenu, jejich obrazy se začaly dobře prodávat (třeba Květin obraz z roku 1968 <italic>Čtyři proti\nvšem</italic> s vyvolávací cenou 471 tisíc byl v aukci vydražen za téměř 2,5 milionu korun). Když\nKvěta zemřela, byl to pro zdrcenou Jitku tak obrovský šok, že dočasně přestala malovat.\nSvé dvojče přežila o necelých 13 let. Příběh sester Válových dokládá, že za totality se\numělec nemusel stát <bold>služebníkem</bold> režimu.\n<italic>(www.ustrcr.cz; www.sanquis.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPředložky typu A</bold> mohou mít dvojí podobu: nevokalizovanou (např. <italic>k pláči, bez hnutí)</italic>\na vokalizovanou (např. <italic>ke kormidlu, beze mě).</italic>\n<bold>Předložky typu B</bold> mají pouze jednu podobu (např. <italic>na stromě, během roku).\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nKomunisté začali dílo sester Válových kritizovat poté, co místo objednaného\nobrazu pozitivně naladěného dělníka namalovaly mužský akt.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> <underline>Životní příběh dvojčat Jitky a Květy Válových, zosobňujících originalitu, odvahu\na oddanost výtvarnému umění, se začal psát 13. prosince 1922.</underline> V jejich tvorbě, zásadně\n***** industriálním prostředím rodného Kladna, se projevují výrazné znaky proudu\nzvaného nová figurace.\nZa války sestry pracovaly v kladenských ocelárnách, pak studovaly malbu pod\nvedením profesora Filly. Do jejich profesní dráhy ovšem zasáhl komunistický puč. Zdálo\nby se, že mladým malířkám xxxxx hutě a pracující lid by režim mohl být nakloněn, díla\nsester Válových se však záhy stala terčem kritiky. Na jejich plátnech totiž dělníci nebyli\nvyfešákovaní <bold>panáci</bold> se širokým budovatelským úsměvem. „Válovky“ zobrazovaly\ndělnické prostředí v jeho nahotě a značně nekonvenčně.\n<bold>Diktát</bold> socialistického realismu odmítli i další umělci. V roce 1954 vznikla umělecká\nskupina Trasa. Její členové, mezi něž patřily také sestry Válovy, pořádali společné výstavy.\nKdyž se v 60. letech poměry uvolnily, Jitka s Květou konečně představily svou tvorbu na\nsamostatné výstavě. Slibně rozjetou kariéru však ukončil nástup normalizace. Dlouhá léta\nnesměla být díla sester Válových vystavována v oficiálních galeriích. Kladenské rodačky\npřesto tvořily dál a svá plátna prodávaly za pár šestáků známým.\n<bold>(2)</bold> <underline>Pro veřejnost byly sestry Válovy znovu objeveny v roce 1983, a to díky manželům\nŠevčíkovým, kteří připravili jejich velkou výstavu.</underline> Úplné satisfakce se však obě sestry\ndočkaly až po sametové revoluci. V 90. letech společně převzaly prestižní Herderovu\ncenu, jejich obrazy se začaly dobře prodávat (třeba Květin obraz z roku 1968 <italic>Čtyři proti\nvšem</italic> s vyvolávací cenou 471 tisíc byl v aukci vydražen za téměř 2,5 milionu korun). Když\nKvěta zemřela, byl to pro zdrcenou Jitku tak obrovský šok, že dočasně přestala malovat.\nSvé dvojče přežila o necelých 13 let. Příběh sester Válových dokládá, že za totality se\numělec nemusel stát <bold>služebníkem</bold> režimu.\n<italic>(www.ustrcr.cz; www.sanquis.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPředložky typu A</bold> mohou mít dvojí podobu: nevokalizovanou (např. <italic>k pláči, bez hnutí)</italic>\na vokalizovanou (např. <italic>ke kormidlu, beze mě).</italic>\n<bold>Předložky typu B</bold> mají pouze jednu podobu (např. <italic>na stromě, během roku).\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nV době svého vzniku stál obraz Květy Válové Čtyři proti všem 471 tisíc,\nza několik desetiletí ale jeho cena stoupla na necelých 2,5 milionu korun.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> <underline>Životní příběh dvojčat Jitky a Květy Válových, zosobňujících originalitu, odvahu\na oddanost výtvarnému umění, se začal psát 13. prosince 1922.</underline> V jejich tvorbě, zásadně\n***** industriálním prostředím rodného Kladna, se projevují výrazné znaky proudu\nzvaného nová figurace.\nZa války sestry pracovaly v kladenských ocelárnách, pak studovaly malbu pod\nvedením profesora Filly. Do jejich profesní dráhy ovšem zasáhl komunistický puč. Zdálo\nby se, že mladým malířkám xxxxx hutě a pracující lid by režim mohl být nakloněn, díla\nsester Válových se však záhy stala terčem kritiky. Na jejich plátnech totiž dělníci nebyli\nvyfešákovaní <bold>panáci</bold> se širokým budovatelským úsměvem. „Válovky“ zobrazovaly\ndělnické prostředí v jeho nahotě a značně nekonvenčně.\n<bold>Diktát</bold> socialistického realismu odmítli i další umělci. V roce 1954 vznikla umělecká\nskupina Trasa. Její členové, mezi něž patřily také sestry Válovy, pořádali společné výstavy.\nKdyž se v 60. letech poměry uvolnily, Jitka s Květou konečně představily svou tvorbu na\nsamostatné výstavě. Slibně rozjetou kariéru však ukončil nástup normalizace. Dlouhá léta\nnesměla být díla sester Válových vystavována v oficiálních galeriích. Kladenské rodačky\npřesto tvořily dál a svá plátna prodávaly za pár šestáků známým.\n<bold>(2)</bold> <underline>Pro veřejnost byly sestry Válovy znovu objeveny v roce 1983, a to díky manželům\nŠevčíkovým, kteří připravili jejich velkou výstavu.</underline> Úplné satisfakce se však obě sestry\ndočkaly až po sametové revoluci. V 90. letech společně převzaly prestižní Herderovu\ncenu, jejich obrazy se začaly dobře prodávat (třeba Květin obraz z roku 1968 <italic>Čtyři proti\nvšem</italic> s vyvolávací cenou 471 tisíc byl v aukci vydražen za téměř 2,5 milionu korun). Když\nKvěta zemřela, byl to pro zdrcenou Jitku tak obrovský šok, že dočasně přestala malovat.\nSvé dvojče přežila o necelých 13 let. Příběh sester Válových dokládá, že za totality se\numělec nemusel stát <bold>služebníkem</bold> režimu.\n<italic>(www.ustrcr.cz; www.sanquis.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPředložky typu A</bold> mohou mít dvojí podobu: nevokalizovanou (např. <italic>k pláči, bez hnutí)</italic>\na vokalizovanou (např. <italic>ke kormidlu, beze mě).</italic>\n<bold>Předložky typu B</bold> mají pouze jednu podobu (např. <italic>na stromě, během roku).\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), či nikoli (NE).\nPodle předpovědi astronomů nastane částečné zatmění Slunce přesně za\nMěsíc.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), či nikoli (NE).\nZastupitelé města Ústí nad Labem schválili dotaci pro nově vybudovaný\npsí útulek.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), či nikoli (NE).\nTato zajímavá přednáška se bude konat pod záštitou Pedagogické Fakulty\nUniverzity Palackého.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), či nikoli (NE).\nNěkolik tisíc Pražanů tehdy demonstrovalo na Václavském náměstí proti\nvstupu do Evropské unie.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nNa návštěvu k matčině sestřenici odjely čtyři osoby ženského pohlaví.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Nikdo vlastně neví, co se tenkrát stalo. Ten týden, kdy babička umřela, jsme s mámou,\nMagi a Narou byly na návštěvě u máminý sestřenice. Táta s náma nejel, protože se staral\no stádo, a babička byla na cestu moc slabá. Doma nakonec zůstala i malá Ojuna.\nPři návratu se nám pokazilo auto, a tak jsme šly pěšky. Když už náš domov nebyl jen\nčerná tečka a my rozeznávaly rám dveří, všimly jsme si zborcený hromádky poblíž našeho\ngeru. <underline>Chvíli jsme nad babičkou bezradně stály, zničehonic ale máma zbělala a rozběhla\nse ke geru.</underline> Ojunu našla u kamen, <bold>zabranou</bold> do hry.\nPak už nic nebylo jako dřív. *****, který přestává zajímat svý uctívače a kámen po\nkameni se propadá do stepi. Ovó, kam babička jezdila nejradši, stálo na úpatí hory\n<italic>Boróny úl.</italic> Slunečný dny <bold>se</bold> tam <bold>daly</bold> spočítat na koňskym kopytu, celá hora byla\nneustále zahalená deštivym mrakem. Babička si na sebe vždycky brávala dél protkávanej\nstříbrnýma nitkama – měl podobně zvláštní zapínání, který máma na tátovi neměla ráda.\nPrávě k tomuhle ovó jsme se po babiččině smrti vypravili. Pro mě a mý sestry Magi\na Naru byl ten modlitební vejlet naplněnej vzrušenym čekánim na nový věci, který někdo\nmohyle daroval. Už zdálky byly vidět plápolající šátky. Byly tam taky další dobrý věci jako\npneumatiky, pivní lahve lidí z města nebo kusy starejch drátů. Obešli jsme ovó třikrát\ndokola a odříkali naučený formule. Po letech mě napadlo, jestli poslední babiččiny kroky\nnemířily právě sem. To místo, kde jsme ji našly, by tomu odpovídalo, nemohla jsem si ale\nvzpomenout, jestli ty šaty se stříbrnym prošívánim na sobě tenkrát měla, nebo ne. Kdyby\nměla, bylo by to jasný. Babička by se totiž v zašlym domácim délu k ovó nikdy nevydala,\nza to ručim.\n<italic>(P. Hůlová, Paměť mojí babičce, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nMatka nesla s nelibostí, že její muž rád nosil oblečení prošité stříbrnými\nnitěmi.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Nikdo vlastně neví, co se tenkrát stalo. Ten týden, kdy babička umřela, jsme s mámou,\nMagi a Narou byly na návštěvě u máminý sestřenice. Táta s náma nejel, protože se staral\no stádo, a babička byla na cestu moc slabá. Doma nakonec zůstala i malá Ojuna.\nPři návratu se nám pokazilo auto, a tak jsme šly pěšky. Když už náš domov nebyl jen\nčerná tečka a my rozeznávaly rám dveří, všimly jsme si zborcený hromádky poblíž našeho\ngeru. <underline>Chvíli jsme nad babičkou bezradně stály, zničehonic ale máma zbělala a rozběhla\nse ke geru.</underline> Ojunu našla u kamen, <bold>zabranou</bold> do hry.\nPak už nic nebylo jako dřív. *****, který přestává zajímat svý uctívače a kámen po\nkameni se propadá do stepi. Ovó, kam babička jezdila nejradši, stálo na úpatí hory\n<italic>Boróny úl.</italic> Slunečný dny <bold>se</bold> tam <bold>daly</bold> spočítat na koňskym kopytu, celá hora byla\nneustále zahalená deštivym mrakem. Babička si na sebe vždycky brávala dél protkávanej\nstříbrnýma nitkama – měl podobně zvláštní zapínání, který máma na tátovi neměla ráda.\nPrávě k tomuhle ovó jsme se po babiččině smrti vypravili. Pro mě a mý sestry Magi\na Naru byl ten modlitební vejlet naplněnej vzrušenym čekánim na nový věci, který někdo\nmohyle daroval. Už zdálky byly vidět plápolající šátky. Byly tam taky další dobrý věci jako\npneumatiky, pivní lahve lidí z města nebo kusy starejch drátů. Obešli jsme ovó třikrát\ndokola a odříkali naučený formule. Po letech mě napadlo, jestli poslední babiččiny kroky\nnemířily právě sem. To místo, kde jsme ji našly, by tomu odpovídalo, nemohla jsem si ale\nvzpomenout, jestli ty šaty se stříbrnym prošívánim na sobě tenkrát měla, nebo ne. Kdyby\nměla, bylo by to jasný. Babička by se totiž v zašlym domácim délu k ovó nikdy nevydala,\nza to ručim.\n<italic>(P. Hůlová, Paměť mojí babičce, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nOvó na úpatí hory Boróny úl bylo přístupné pouze několik dní v roce, když\npřestalo pršet.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Nikdo vlastně neví, co se tenkrát stalo. Ten týden, kdy babička umřela, jsme s mámou,\nMagi a Narou byly na návštěvě u máminý sestřenice. Táta s náma nejel, protože se staral\no stádo, a babička byla na cestu moc slabá. Doma nakonec zůstala i malá Ojuna.\nPři návratu se nám pokazilo auto, a tak jsme šly pěšky. Když už náš domov nebyl jen\nčerná tečka a my rozeznávaly rám dveří, všimly jsme si zborcený hromádky poblíž našeho\ngeru. <underline>Chvíli jsme nad babičkou bezradně stály, zničehonic ale máma zbělala a rozběhla\nse ke geru.</underline> Ojunu našla u kamen, <bold>zabranou</bold> do hry.\nPak už nic nebylo jako dřív. *****, který přestává zajímat svý uctívače a kámen po\nkameni se propadá do stepi. Ovó, kam babička jezdila nejradši, stálo na úpatí hory\n<italic>Boróny úl.</italic> Slunečný dny <bold>se</bold> tam <bold>daly</bold> spočítat na koňskym kopytu, celá hora byla\nneustále zahalená deštivym mrakem. Babička si na sebe vždycky brávala dél protkávanej\nstříbrnýma nitkama – měl podobně zvláštní zapínání, který máma na tátovi neměla ráda.\nPrávě k tomuhle ovó jsme se po babiččině smrti vypravili. Pro mě a mý sestry Magi\na Naru byl ten modlitební vejlet naplněnej vzrušenym čekánim na nový věci, který někdo\nmohyle daroval. Už zdálky byly vidět plápolající šátky. Byly tam taky další dobrý věci jako\npneumatiky, pivní lahve lidí z města nebo kusy starejch drátů. Obešli jsme ovó třikrát\ndokola a odříkali naučený formule. Po letech mě napadlo, jestli poslední babiččiny kroky\nnemířily právě sem. To místo, kde jsme ji našly, by tomu odpovídalo, nemohla jsem si ale\nvzpomenout, jestli ty šaty se stříbrnym prošívánim na sobě tenkrát měla, nebo ne. Kdyby\nměla, bylo by to jasný. Babička by se totiž v zašlym domácim délu k ovó nikdy nevydala,\nza to ručim.\n<italic>(P. Hůlová, Paměť mojí babičce, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nRodinu rozrušilo, že ovó bylo znečištěno různými odpadky, které tam po\nbabiččině smrti pohodili lidé z města.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Nikdo vlastně neví, co se tenkrát stalo. Ten týden, kdy babička umřela, jsme s mámou,\nMagi a Narou byly na návštěvě u máminý sestřenice. Táta s náma nejel, protože se staral\no stádo, a babička byla na cestu moc slabá. Doma nakonec zůstala i malá Ojuna.\nPři návratu se nám pokazilo auto, a tak jsme šly pěšky. Když už náš domov nebyl jen\nčerná tečka a my rozeznávaly rám dveří, všimly jsme si zborcený hromádky poblíž našeho\ngeru. <underline>Chvíli jsme nad babičkou bezradně stály, zničehonic ale máma zbělala a rozběhla\nse ke geru.</underline> Ojunu našla u kamen, <bold>zabranou</bold> do hry.\nPak už nic nebylo jako dřív. *****, který přestává zajímat svý uctívače a kámen po\nkameni se propadá do stepi. Ovó, kam babička jezdila nejradši, stálo na úpatí hory\n<italic>Boróny úl.</italic> Slunečný dny <bold>se</bold> tam <bold>daly</bold> spočítat na koňskym kopytu, celá hora byla\nneustále zahalená deštivym mrakem. Babička si na sebe vždycky brávala dél protkávanej\nstříbrnýma nitkama – měl podobně zvláštní zapínání, který máma na tátovi neměla ráda.\nPrávě k tomuhle ovó jsme se po babiččině smrti vypravili. Pro mě a mý sestry Magi\na Naru byl ten modlitební vejlet naplněnej vzrušenym čekánim na nový věci, který někdo\nmohyle daroval. Už zdálky byly vidět plápolající šátky. Byly tam taky další dobrý věci jako\npneumatiky, pivní lahve lidí z města nebo kusy starejch drátů. Obešli jsme ovó třikrát\ndokola a odříkali naučený formule. Po letech mě napadlo, jestli poslední babiččiny kroky\nnemířily právě sem. To místo, kde jsme ji našly, by tomu odpovídalo, nemohla jsem si ale\nvzpomenout, jestli ty šaty se stříbrnym prošívánim na sobě tenkrát měla, nebo ne. Kdyby\nměla, bylo by to jasný. Babička by se totiž v zašlym domácim délu k ovó nikdy nevydala,\nza to ručim.\n<italic>(P. Hůlová, Paměť mojí babičce, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nPorodnost je předmětem zájmu českých vědců častěji než úmrtnost.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>Pozdní středověk byl v českých zemích dobou velkých demografických krizí,\nkteré byly zapříčiněny mnoha faktory (války, hladomor, epidemie moru aj.).</underline> Populační\nvývoj se u nás zprvu zpomalil, v 15. století pak došlo k citelnému úbytku obyvatelstva.\nV následujícím století však nastává populační růst, a to navzdory dalším morovým\nepidemiím, které tehdy Čechy postihly. Jak tuto skutečnost vysvětlit? Klesla snad díky\nnejrůznějším protiepidemickým opatřením mortalita? Na tyto otázky není jednoduché\nODPOVĚDĚT.\n<bold>(2)</bold> Lze konstatovat, že zdravotní péče se v novověku bezesporu zlepšila. Ve větších\nměstech začali systematicky působit městští lékaři, kteří jednak vykonávali dozor\nnad ranhojiči, jednak v krizových chvílích spolupracovali s radními. K účinnému boji\ns nakažlivými nemocemi měly přispět také morové řády, vydávané panovníkem\ni jednotlivými městy. Vynález knihtisku zpřístupnil širší čtenářské obci již existující\nzdravotnickou literaturu, např. protimorové spisy. V nich je sice podstata nemoci\nvysvětlována mylně, můžeme zde však najít i užitečné informace. Některá doporučení\n(izolovat nemocné, udržovat čistotu obydlí a prádla, kontrolovat příchozí při vstupu do\nměst atd.) mohla šíření nákazy skutečně omezit.\n<bold>(3)</bold> Bezpečnostní opatření však rozhodně nebyla ***** dodržována. Například morový\nřád Ferdinanda I. nařizoval POCHOVÁVAT oběti moru mimo město, přesto během\nmorové epidemie v roce 1582 byli v Praze mrtví běžně házeni do <bold>šachet</bold> vyhloubených\nu <bold>kostelů.</bold> Výsledky všech <bold>snah</bold> směřujících ke snížení ***** tedy asi nebyly příliš\nuspokojivé.\n<bold>(4)</bold> Příčiny populačního růstu v 16. století proto čeští historici hledají spíše ve sféře\nporodnosti než ve sféře úmrtnosti. V tomto století se vytvořily příznivé podmínky pro\nvzestup sňatečnosti, který měl za následek vzestup porodnosti. Naprostá většina dětí se\ntotiž tehdy rodila v manželství. xxxxx\n<italic>(kolektiv autorů, Dějiny obyvatelstva českých zemí, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nAlespoň jedna z informací uvedených v protimorových spisech je\nnepravdivá.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>Pozdní středověk byl v českých zemích dobou velkých demografických krizí,\nkteré byly zapříčiněny mnoha faktory (války, hladomor, epidemie moru aj.).</underline> Populační\nvývoj se u nás zprvu zpomalil, v 15. století pak došlo k citelnému úbytku obyvatelstva.\nV následujícím století však nastává populační růst, a to navzdory dalším morovým\nepidemiím, které tehdy Čechy postihly. Jak tuto skutečnost vysvětlit? Klesla snad díky\nnejrůznějším protiepidemickým opatřením mortalita? Na tyto otázky není jednoduché\nODPOVĚDĚT.\n<bold>(2)</bold> Lze konstatovat, že zdravotní péče se v novověku bezesporu zlepšila. Ve větších\nměstech začali systematicky působit městští lékaři, kteří jednak vykonávali dozor\nnad ranhojiči, jednak v krizových chvílích spolupracovali s radními. K účinnému boji\ns nakažlivými nemocemi měly přispět také morové řády, vydávané panovníkem\ni jednotlivými městy. Vynález knihtisku zpřístupnil širší čtenářské obci již existující\nzdravotnickou literaturu, např. protimorové spisy. V nich je sice podstata nemoci\nvysvětlována mylně, můžeme zde však najít i užitečné informace. Některá doporučení\n(izolovat nemocné, udržovat čistotu obydlí a prádla, kontrolovat příchozí při vstupu do\nměst atd.) mohla šíření nákazy skutečně omezit.\n<bold>(3)</bold> Bezpečnostní opatření však rozhodně nebyla ***** dodržována. Například morový\nřád Ferdinanda I. nařizoval POCHOVÁVAT oběti moru mimo město, přesto během\nmorové epidemie v roce 1582 byli v Praze mrtví běžně házeni do <bold>šachet</bold> vyhloubených\nu <bold>kostelů.</bold> Výsledky všech <bold>snah</bold> směřujících ke snížení ***** tedy asi nebyly příliš\nuspokojivé.\n<bold>(4)</bold> Příčiny populačního růstu v 16. století proto čeští historici hledají spíše ve sféře\nporodnosti než ve sféře úmrtnosti. V tomto století se vytvořily příznivé podmínky pro\nvzestup sňatečnosti, který měl za následek vzestup porodnosti. Naprostá většina dětí se\ntotiž tehdy rodila v manželství. xxxxx\n<italic>(kolektiv autorů, Dějiny obyvatelstva českých zemí, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nPrvní texty se zdravotnickou tematikou vznikly v českých zemích až poté,\nco byl vynalezen knihtisk.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>Pozdní středověk byl v českých zemích dobou velkých demografických krizí,\nkteré byly zapříčiněny mnoha faktory (války, hladomor, epidemie moru aj.).</underline> Populační\nvývoj se u nás zprvu zpomalil, v 15. století pak došlo k citelnému úbytku obyvatelstva.\nV následujícím století však nastává populační růst, a to navzdory dalším morovým\nepidemiím, které tehdy Čechy postihly. Jak tuto skutečnost vysvětlit? Klesla snad díky\nnejrůznějším protiepidemickým opatřením mortalita? Na tyto otázky není jednoduché\nODPOVĚDĚT.\n<bold>(2)</bold> Lze konstatovat, že zdravotní péče se v novověku bezesporu zlepšila. Ve větších\nměstech začali systematicky působit městští lékaři, kteří jednak vykonávali dozor\nnad ranhojiči, jednak v krizových chvílích spolupracovali s radními. K účinnému boji\ns nakažlivými nemocemi měly přispět také morové řády, vydávané panovníkem\ni jednotlivými městy. Vynález knihtisku zpřístupnil širší čtenářské obci již existující\nzdravotnickou literaturu, např. protimorové spisy. V nich je sice podstata nemoci\nvysvětlována mylně, můžeme zde však najít i užitečné informace. Některá doporučení\n(izolovat nemocné, udržovat čistotu obydlí a prádla, kontrolovat příchozí při vstupu do\nměst atd.) mohla šíření nákazy skutečně omezit.\n<bold>(3)</bold> Bezpečnostní opatření však rozhodně nebyla ***** dodržována. Například morový\nřád Ferdinanda I. nařizoval POCHOVÁVAT oběti moru mimo město, přesto během\nmorové epidemie v roce 1582 byli v Praze mrtví běžně házeni do <bold>šachet</bold> vyhloubených\nu <bold>kostelů.</bold> Výsledky všech <bold>snah</bold> směřujících ke snížení ***** tedy asi nebyly příliš\nuspokojivé.\n<bold>(4)</bold> Příčiny populačního růstu v 16. století proto čeští historici hledají spíše ve sféře\nporodnosti než ve sféře úmrtnosti. V tomto století se vytvořily příznivé podmínky pro\nvzestup sňatečnosti, který měl za následek vzestup porodnosti. Naprostá většina dětí se\ntotiž tehdy rodila v manželství. xxxxx\n<italic>(kolektiv autorů, Dějiny obyvatelstva českých zemí, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nMorový řád Ferdinanda I. byl vydán v roce 1582, a to jako reakce na\nmorovou epidemii, která postihla Prahu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>Pozdní středověk byl v českých zemích dobou velkých demografických krizí,\nkteré byly zapříčiněny mnoha faktory (války, hladomor, epidemie moru aj.).</underline> Populační\nvývoj se u nás zprvu zpomalil, v 15. století pak došlo k citelnému úbytku obyvatelstva.\nV následujícím století však nastává populační růst, a to navzdory dalším morovým\nepidemiím, které tehdy Čechy postihly. Jak tuto skutečnost vysvětlit? Klesla snad díky\nnejrůznějším protiepidemickým opatřením mortalita? Na tyto otázky není jednoduché\nODPOVĚDĚT.\n<bold>(2)</bold> Lze konstatovat, že zdravotní péče se v novověku bezesporu zlepšila. Ve větších\nměstech začali systematicky působit městští lékaři, kteří jednak vykonávali dozor\nnad ranhojiči, jednak v krizových chvílích spolupracovali s radními. K účinnému boji\ns nakažlivými nemocemi měly přispět také morové řády, vydávané panovníkem\ni jednotlivými městy. Vynález knihtisku zpřístupnil širší čtenářské obci již existující\nzdravotnickou literaturu, např. protimorové spisy. V nich je sice podstata nemoci\nvysvětlována mylně, můžeme zde však najít i užitečné informace. Některá doporučení\n(izolovat nemocné, udržovat čistotu obydlí a prádla, kontrolovat příchozí při vstupu do\nměst atd.) mohla šíření nákazy skutečně omezit.\n<bold>(3)</bold> Bezpečnostní opatření však rozhodně nebyla ***** dodržována. Například morový\nřád Ferdinanda I. nařizoval POCHOVÁVAT oběti moru mimo město, přesto během\nmorové epidemie v roce 1582 byli v Praze mrtví běžně házeni do <bold>šachet</bold> vyhloubených\nu <bold>kostelů.</bold> Výsledky všech <bold>snah</bold> směřujících ke snížení ***** tedy asi nebyly příliš\nuspokojivé.\n<bold>(4)</bold> Příčiny populačního růstu v 16. století proto čeští historici hledají spíše ve sféře\nporodnosti než ve sféře úmrtnosti. V tomto století se vytvořily příznivé podmínky pro\nvzestup sňatečnosti, který měl za následek vzestup porodnosti. Naprostá většina dětí se\ntotiž tehdy rodila v manželství. xxxxx\n<italic>(kolektiv autorů, Dějiny obyvatelstva českých zemí, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nI když se kněz ocitl v nebezpečné situaci, spovědní tajemství neprozradil.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nV muzeu se nachází i sbírka rozmanitých nástrojů, které se ve středověku\npoužívaly při mučení.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nNový film, který zachycuje Zátopkovy mimořádné běžecké úspěchy, si\nihned získal přízeň mnoha diváků.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nPři vyčerpávajícím celodenním výstupu na nejvyšší horu Německa jsem si\nnamohl lýtkové svaly, proto jsem druhý den jen odpočíval.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nLibereckou iQLANDII ročně navštíví okolo 1,7 milionu lidí.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Hlavním cílem vědecko-zábavních center je popularizovat vědu a techniku.\nV České republice do nich ročně zavítá přibližně 1,7 milionu návštěvníků. Jedním\nz nejoblíbenějších míst je liberecká iQLANDIA, jejíž brány se otevřely 28. března 2014.\nV deseti stálých expozicích, které se nacházejí ve dvou čtyřpatrových budovách, je\numístěno 400 exponátů.\n(2) Nejrozsáhlejší expozice s názvem Člověk se zaměřuje na smysly a lidské tělo.\nNabízí třeba možnost stát se chirurgem a vyzkoušet si NÁROČNOU OPERACI srdce.\nPozornost zde ale budí především robot Thespian. Tento unikátní humanoidní robot\numí mluvit, sleduje člověka a jeho pohyb, navíc používá i mimiku. Měří 175 centimetrů,\nod pasu nahoru se umí hýbat, chodit ale neumí. Thespian ovšem není zástupcem UMĚLÉ\nINTELIGENCE, jeho naprogramované funkce jsou ovládány interaktivním displejem.\nNávštěvníci tedy sami zvolí, co má dělat či říkat.\n(3) Mezi vyhledávané expozice patří také Kosmo, část iQLANDIE věnující se vesmíru.\nZde je možné například nastoupit do věrné kopie přistávacího modulu Sojuz 28, v němž\nkdysi letěl Vladimír Remek, první československý kosmonaut. Návštěvníci se také mohou\nprojet vesmírným vozítkem Mars Rover. To ale ani zdaleka není vše.\n(4) Díky interaktivním exponátům a informativním tabulím se návštěvníci dozvědí, jak\nrozdílná je gravitace na různých planetách, pochopí střídání měsíčních fází, zjistí, proč je\nZemě v polárních oblastech zploštělá, nebo se mohou zúčastnit pitvy mimozemšťana.\nTaké ostatní expozice přinášejí řadu interaktivních prvků a názorných ukázek,\njako jsou optické klamy nebo simulace zemětřesení. Součástí centra jsou i laboratoře,\nv nichž se můžete věnovat vlastnímu badatelskému projektu. Množství aktivit je zkrátka\nzárukou, že když se do iQLANDIE po čase vrátíte, objevíte něco nového.\n(www.iqlandia.cz; www.radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)\nTEXT 2\nSousloví je ustálené spojení dvou nebo více slov, které se používá jako jeden celek\ns vlastním významem, např. koupila si spodní prádlo. Žádnou část sousloví nelze nahradit\nsynonymem, neboť význam slovního spojení by se změnil nebo by vzniklo velmi\nnezvyklé slovní spojení, např. koupila si dolní prádlo.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nV každé ze dvou budov liberecké iQLANDIE se nachází celkem 400 exponátů.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Hlavním cílem vědecko-zábavních center je popularizovat vědu a techniku.\nV České republice do nich ročně zavítá přibližně 1,7 milionu návštěvníků. Jedním\nz nejoblíbenějších míst je liberecká iQLANDIA, jejíž brány se otevřely 28. března 2014.\nV deseti stálých expozicích, které se nacházejí ve dvou čtyřpatrových budovách, je\numístěno 400 exponátů.\n(2) Nejrozsáhlejší expozice s názvem Člověk se zaměřuje na smysly a lidské tělo.\nNabízí třeba možnost stát se chirurgem a vyzkoušet si NÁROČNOU OPERACI srdce.\nPozornost zde ale budí především robot Thespian. Tento unikátní humanoidní robot\numí mluvit, sleduje člověka a jeho pohyb, navíc používá i mimiku. Měří 175 centimetrů,\nod pasu nahoru se umí hýbat, chodit ale neumí. Thespian ovšem není zástupcem UMĚLÉ\nINTELIGENCE, jeho naprogramované funkce jsou ovládány interaktivním displejem.\nNávštěvníci tedy sami zvolí, co má dělat či říkat.\n(3) Mezi vyhledávané expozice patří také Kosmo, část iQLANDIE věnující se vesmíru.\nZde je možné například nastoupit do věrné kopie přistávacího modulu Sojuz 28, v němž\nkdysi letěl Vladimír Remek, první československý kosmonaut. Návštěvníci se také mohou\nprojet vesmírným vozítkem Mars Rover. To ale ani zdaleka není vše.\n(4) Díky interaktivním exponátům a informativním tabulím se návštěvníci dozvědí, jak\nrozdílná je gravitace na různých planetách, pochopí střídání měsíčních fází, zjistí, proč je\nZemě v polárních oblastech zploštělá, nebo se mohou zúčastnit pitvy mimozemšťana.\nTaké ostatní expozice přinášejí řadu interaktivních prvků a názorných ukázek,\njako jsou optické klamy nebo simulace zemětřesení. Součástí centra jsou i laboratoře,\nv nichž se můžete věnovat vlastnímu badatelskému projektu. Množství aktivit je zkrátka\nzárukou, že když se do iQLANDIE po čase vrátíte, objevíte něco nového.\n(www.iqlandia.cz; www.radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)\nTEXT 2\nSousloví je ustálené spojení dvou nebo více slov, které se používá jako jeden celek\ns vlastním významem, např. koupila si spodní prádlo. Žádnou část sousloví nelze nahradit\nsynonymem, neboť význam slovního spojení by se změnil nebo by vzniklo velmi\nnezvyklé slovní spojení, např. koupila si dolní prádlo.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nV expozici Kosmo se návštěvníci mohou zúčastnit simulace letu do vesmíru\nvčetně přistání v modulu Sojuz 28.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Hlavním cílem vědecko-zábavních center je popularizovat vědu a techniku.\nV České republice do nich ročně zavítá přibližně 1,7 milionu návštěvníků. Jedním\nz nejoblíbenějších míst je liberecká iQLANDIA, jejíž brány se otevřely 28. března 2014.\nV deseti stálých expozicích, které se nacházejí ve dvou čtyřpatrových budovách, je\numístěno 400 exponátů.\n(2) Nejrozsáhlejší expozice s názvem Člověk se zaměřuje na smysly a lidské tělo.\nNabízí třeba možnost stát se chirurgem a vyzkoušet si NÁROČNOU OPERACI srdce.\nPozornost zde ale budí především robot Thespian. Tento unikátní humanoidní robot\numí mluvit, sleduje člověka a jeho pohyb, navíc používá i mimiku. Měří 175 centimetrů,\nod pasu nahoru se umí hýbat, chodit ale neumí. Thespian ovšem není zástupcem UMĚLÉ\nINTELIGENCE, jeho naprogramované funkce jsou ovládány interaktivním displejem.\nNávštěvníci tedy sami zvolí, co má dělat či říkat.\n(3) Mezi vyhledávané expozice patří také Kosmo, část iQLANDIE věnující se vesmíru.\nZde je možné například nastoupit do věrné kopie přistávacího modulu Sojuz 28, v němž\nkdysi letěl Vladimír Remek, první československý kosmonaut. Návštěvníci se také mohou\nprojet vesmírným vozítkem Mars Rover. To ale ani zdaleka není vše.\n(4) Díky interaktivním exponátům a informativním tabulím se návštěvníci dozvědí, jak\nrozdílná je gravitace na různých planetách, pochopí střídání měsíčních fází, zjistí, proč je\nZemě v polárních oblastech zploštělá, nebo se mohou zúčastnit pitvy mimozemšťana.\nTaké ostatní expozice přinášejí řadu interaktivních prvků a názorných ukázek,\njako jsou optické klamy nebo simulace zemětřesení. Součástí centra jsou i laboratoře,\nv nichž se můžete věnovat vlastnímu badatelskému projektu. Množství aktivit je zkrátka\nzárukou, že když se do iQLANDIE po čase vrátíte, objevíte něco nového.\n(www.iqlandia.cz; www.radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)\nTEXT 2\nSousloví je ustálené spojení dvou nebo více slov, které se používá jako jeden celek\ns vlastním významem, např. koupila si spodní prádlo. Žádnou část sousloví nelze nahradit\nsynonymem, neboť význam slovního spojení by se změnil nebo by vzniklo velmi\nnezvyklé slovní spojení, např. koupila si dolní prádlo.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nRobot Thespian je naprogramován tak, že dokáže napodobit mimiku\na pohyb každého člověka, který ho pozoruje.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Hlavním cílem vědecko-zábavních center je popularizovat vědu a techniku.\nV České republice do nich ročně zavítá přibližně 1,7 milionu návštěvníků. Jedním\nz nejoblíbenějších míst je liberecká iQLANDIA, jejíž brány se otevřely 28. března 2014.\nV deseti stálých expozicích, které se nacházejí ve dvou čtyřpatrových budovách, je\numístěno 400 exponátů.\n(2) Nejrozsáhlejší expozice s názvem Člověk se zaměřuje na smysly a lidské tělo.\nNabízí třeba možnost stát se chirurgem a vyzkoušet si NÁROČNOU OPERACI srdce.\nPozornost zde ale budí především robot Thespian. Tento unikátní humanoidní robot\numí mluvit, sleduje člověka a jeho pohyb, navíc používá i mimiku. Měří 175 centimetrů,\nod pasu nahoru se umí hýbat, chodit ale neumí. Thespian ovšem není zástupcem UMĚLÉ\nINTELIGENCE, jeho naprogramované funkce jsou ovládány interaktivním displejem.\nNávštěvníci tedy sami zvolí, co má dělat či říkat.\n(3) Mezi vyhledávané expozice patří také Kosmo, část iQLANDIE věnující se vesmíru.\nZde je možné například nastoupit do věrné kopie přistávacího modulu Sojuz 28, v němž\nkdysi letěl Vladimír Remek, první československý kosmonaut. Návštěvníci se také mohou\nprojet vesmírným vozítkem Mars Rover. To ale ani zdaleka není vše.\n(4) Díky interaktivním exponátům a informativním tabulím se návštěvníci dozvědí, jak\nrozdílná je gravitace na různých planetách, pochopí střídání měsíčních fází, zjistí, proč je\nZemě v polárních oblastech zploštělá, nebo se mohou zúčastnit pitvy mimozemšťana.\nTaké ostatní expozice přinášejí řadu interaktivních prvků a názorných ukázek,\njako jsou optické klamy nebo simulace zemětřesení. Součástí centra jsou i laboratoře,\nv nichž se můžete věnovat vlastnímu badatelskému projektu. Množství aktivit je zkrátka\nzárukou, že když se do iQLANDIE po čase vrátíte, objevíte něco nového.\n(www.iqlandia.cz; www.radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)\nTEXT 2\nSousloví je ustálené spojení dvou nebo více slov, které se používá jako jeden celek\ns vlastním významem, např. koupila si spodní prádlo. Žádnou část sousloví nelze nahradit\nsynonymem, neboť význam slovního spojení by se změnil nebo by vzniklo velmi\nnezvyklé slovní spojení, např. koupila si dolní prádlo.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nVe sklepě se v jednu chvíli nacházely pouze dvě osoby.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Dneska jsme se měli fotit na školním dvoře. Když jsem tam dorazil, paní učitelka\nprávě nadávala Augustýnovi, že přišel převlečený za Marťana. Augustýn má totiž hrozně\nbohatého tatínka, který koupí, nač si jeho jedináček vzpomene. Augustýn trval na svém,\nže chce na fotografii vypadat jako Marťan.\nPaní učitelka pak řekla fotografovi, ať si pospíší, abychom nepromarnili celou hodinu\nmatematiky. Celestýn, mazánek paní učitelky, prohlásil, že to by byla škoda, jelikož on má\nmatematiku rád. Albín mu chtěl dát ránu, jenže Celestýn nosí brýle, takže ho nemůžeme\nfackovat, kdy nás napadne.\nFotograf nám řekl, ať se rozdělíme do tří řad. První bude sedět na lavičkách, druhá se\npostaví za ni a třetí řada bude stát na bednách. Měl to fakt dobře promyšlené.\nPro bedny jsme šli do sklepa. Nebylo tam moc světla, protože lampa byla rozbitá. Byli\njsme tam sami, a tak jsme si užili dost legrace. Viktorín si dal na hlavu pytel a začal si hrát na\nducha a houkat:„Hú, hú, hú!“ Pak ale přišla paní učitelka. Tvářila se nespokojeně, a tak jsme\nvšichni urychleně vynesli bedny na dvůr. Jenom Viktorín tam zůstal. Neviděl totiž, co se děje.\nPořád vykřikoval, že je duch! Rozzlobená paní učitelka mu musela pytel z hlavy sundat.\nKdyž se pak oba vrátili ze sklepa na dvůr, paní učitelka pustila Viktorínovo ucho\na zděšeně zvolala: „Vždyť jste celí černí!“ Jak jsme totiž ve sklepě dělali špumprnákle,\ntrochu jsme se umazali. Kromě Celestýna měl čistý obličej jen Augustýn s marťanskou\nhelmou na hlavě. „Vidíte,“ řekl učitelce, „kdyby všichni přišli oblečení jako já, bylo by to\nbez problému.“ Paní učitelka ho chtěla vytahat za uši, ale na helmě se neměla zač chytit.\nTo marťanské oblečení je vážně výhodné!\n(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nAugustýnův zámožný tatínek koupí vše, co si jeho jediné dítě zamane.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Dneska jsme se měli fotit na školním dvoře. Když jsem tam dorazil, paní učitelka\nprávě nadávala Augustýnovi, že přišel převlečený za Marťana. Augustýn má totiž hrozně\nbohatého tatínka, který koupí, nač si jeho jedináček vzpomene. Augustýn trval na svém,\nže chce na fotografii vypadat jako Marťan.\nPaní učitelka pak řekla fotografovi, ať si pospíší, abychom nepromarnili celou hodinu\nmatematiky. Celestýn, mazánek paní učitelky, prohlásil, že to by byla škoda, jelikož on má\nmatematiku rád. Albín mu chtěl dát ránu, jenže Celestýn nosí brýle, takže ho nemůžeme\nfackovat, kdy nás napadne.\nFotograf nám řekl, ať se rozdělíme do tří řad. První bude sedět na lavičkách, druhá se\npostaví za ni a třetí řada bude stát na bednách. Měl to fakt dobře promyšlené.\nPro bedny jsme šli do sklepa. Nebylo tam moc světla, protože lampa byla rozbitá. Byli\njsme tam sami, a tak jsme si užili dost legrace. Viktorín si dal na hlavu pytel a začal si hrát na\nducha a houkat:„Hú, hú, hú!“ Pak ale přišla paní učitelka. Tvářila se nespokojeně, a tak jsme\nvšichni urychleně vynesli bedny na dvůr. Jenom Viktorín tam zůstal. Neviděl totiž, co se děje.\nPořád vykřikoval, že je duch! Rozzlobená paní učitelka mu musela pytel z hlavy sundat.\nKdyž se pak oba vrátili ze sklepa na dvůr, paní učitelka pustila Viktorínovo ucho\na zděšeně zvolala: „Vždyť jste celí černí!“ Jak jsme totiž ve sklepě dělali špumprnákle,\ntrochu jsme se umazali. Kromě Celestýna měl čistý obličej jen Augustýn s marťanskou\nhelmou na hlavě. „Vidíte,“ řekl učitelce, „kdyby všichni přišli oblečení jako já, bylo by to\nbez problému.“ Paní učitelka ho chtěla vytahat za uši, ale na helmě se neměla zač chytit.\nTo marťanské oblečení je vážně výhodné!\n(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nAlbín chtěl praštit Celestýna, protože mu vadilo, že tento oblíbenec paní\nučitelky nosí brýle.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Dneska jsme se měli fotit na školním dvoře. Když jsem tam dorazil, paní učitelka\nprávě nadávala Augustýnovi, že přišel převlečený za Marťana. Augustýn má totiž hrozně\nbohatého tatínka, který koupí, nač si jeho jedináček vzpomene. Augustýn trval na svém,\nže chce na fotografii vypadat jako Marťan.\nPaní učitelka pak řekla fotografovi, ať si pospíší, abychom nepromarnili celou hodinu\nmatematiky. Celestýn, mazánek paní učitelky, prohlásil, že to by byla škoda, jelikož on má\nmatematiku rád. Albín mu chtěl dát ránu, jenže Celestýn nosí brýle, takže ho nemůžeme\nfackovat, kdy nás napadne.\nFotograf nám řekl, ať se rozdělíme do tří řad. První bude sedět na lavičkách, druhá se\npostaví za ni a třetí řada bude stát na bednách. Měl to fakt dobře promyšlené.\nPro bedny jsme šli do sklepa. Nebylo tam moc světla, protože lampa byla rozbitá. Byli\njsme tam sami, a tak jsme si užili dost legrace. Viktorín si dal na hlavu pytel a začal si hrát na\nducha a houkat:„Hú, hú, hú!“ Pak ale přišla paní učitelka. Tvářila se nespokojeně, a tak jsme\nvšichni urychleně vynesli bedny na dvůr. Jenom Viktorín tam zůstal. Neviděl totiž, co se děje.\nPořád vykřikoval, že je duch! Rozzlobená paní učitelka mu musela pytel z hlavy sundat.\nKdyž se pak oba vrátili ze sklepa na dvůr, paní učitelka pustila Viktorínovo ucho\na zděšeně zvolala: „Vždyť jste celí černí!“ Jak jsme totiž ve sklepě dělali špumprnákle,\ntrochu jsme se umazali. Kromě Celestýna měl čistý obličej jen Augustýn s marťanskou\nhelmou na hlavě. „Vidíte,“ řekl učitelce, „kdyby všichni přišli oblečení jako já, bylo by to\nbez problému.“ Paní učitelka ho chtěla vytahat za uši, ale na helmě se neměla zač chytit.\nTo marťanské oblečení je vážně výhodné!\n(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nProtože se chlapci vrátili ze sklepa umazaní, paní učitelka uznala, že\nAugustýnův nápad fotit se v marťanském převleku je rozumný.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Dneska jsme se měli fotit na školním dvoře. Když jsem tam dorazil, paní učitelka\nprávě nadávala Augustýnovi, že přišel převlečený za Marťana. Augustýn má totiž hrozně\nbohatého tatínka, který koupí, nač si jeho jedináček vzpomene. Augustýn trval na svém,\nže chce na fotografii vypadat jako Marťan.\nPaní učitelka pak řekla fotografovi, ať si pospíší, abychom nepromarnili celou hodinu\nmatematiky. Celestýn, mazánek paní učitelky, prohlásil, že to by byla škoda, jelikož on má\nmatematiku rád. Albín mu chtěl dát ránu, jenže Celestýn nosí brýle, takže ho nemůžeme\nfackovat, kdy nás napadne.\nFotograf nám řekl, ať se rozdělíme do tří řad. První bude sedět na lavičkách, druhá se\npostaví za ni a třetí řada bude stát na bednách. Měl to fakt dobře promyšlené.\nPro bedny jsme šli do sklepa. Nebylo tam moc světla, protože lampa byla rozbitá. Byli\njsme tam sami, a tak jsme si užili dost legrace. Viktorín si dal na hlavu pytel a začal si hrát na\nducha a houkat:„Hú, hú, hú!“ Pak ale přišla paní učitelka. Tvářila se nespokojeně, a tak jsme\nvšichni urychleně vynesli bedny na dvůr. Jenom Viktorín tam zůstal. Neviděl totiž, co se děje.\nPořád vykřikoval, že je duch! Rozzlobená paní učitelka mu musela pytel z hlavy sundat.\nKdyž se pak oba vrátili ze sklepa na dvůr, paní učitelka pustila Viktorínovo ucho\na zděšeně zvolala: „Vždyť jste celí černí!“ Jak jsme totiž ve sklepě dělali špumprnákle,\ntrochu jsme se umazali. Kromě Celestýna měl čistý obličej jen Augustýn s marťanskou\nhelmou na hlavě. „Vidíte,“ řekl učitelce, „kdyby všichni přišli oblečení jako já, bylo by to\nbez problému.“ Paní učitelka ho chtěla vytahat za uši, ale na helmě se neměla zač chytit.\nTo marťanské oblečení je vážně výhodné!\n(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu\nvýchozího textu považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)\ntrval – přestal", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Dneska jsme se měli fotit na školním dvoře. Když jsem tam dorazil, paní učitelka\nprávě nadávala Augustýnovi, že přišel převlečený za Marťana. Augustýn má totiž hrozně\nbohatého tatínka, který koupí, nač si jeho jedináček vzpomene. Augustýn trval na svém,\nže chce na fotografii vypadat jako Marťan.\nPaní učitelka pak řekla fotografovi, ať si pospíší, abychom nepromarnili celou hodinu\nmatematiky. Celestýn, mazánek paní učitelky, prohlásil, že to by byla škoda, jelikož on má\nmatematiku rád. Albín mu chtěl dát ránu, jenže Celestýn nosí brýle, takže ho nemůžeme\nfackovat, kdy nás napadne.\nFotograf nám řekl, ať se rozdělíme do tří řad. První bude sedět na lavičkách, druhá se\npostaví za ni a třetí řada bude stát na bednách. Měl to fakt dobře promyšlené.\nPro bedny jsme šli do sklepa. Nebylo tam moc světla, protože lampa byla rozbitá. Byli\njsme tam sami, a tak jsme si užili dost legrace. Viktorín si dal na hlavu pytel a začal si hrát na\nducha a houkat:„Hú, hú, hú!“ Pak ale přišla paní učitelka. Tvářila se nespokojeně, a tak jsme\nvšichni urychleně vynesli bedny na dvůr. Jenom Viktorín tam zůstal. Neviděl totiž, co se děje.\nPořád vykřikoval, že je duch! Rozzlobená paní učitelka mu musela pytel z hlavy sundat.\nKdyž se pak oba vrátili ze sklepa na dvůr, paní učitelka pustila Viktorínovo ucho\na zděšeně zvolala: „Vždyť jste celí černí!“ Jak jsme totiž ve sklepě dělali špumprnákle,\ntrochu jsme se umazali. Kromě Celestýna měl čistý obličej jen Augustýn s marťanskou\nhelmou na hlavě. „Vidíte,“ řekl učitelce, „kdyby všichni přišli oblečení jako já, bylo by to\nbez problému.“ Paní učitelka ho chtěla vytahat za uši, ale na helmě se neměla zač chytit.\nTo marťanské oblečení je vážně výhodné!\n(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu\nvýchozího textu považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)\nfakt – domněnka", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Dneska jsme se měli fotit na školním dvoře. Když jsem tam dorazil, paní učitelka\nprávě nadávala Augustýnovi, že přišel převlečený za Marťana. Augustýn má totiž hrozně\nbohatého tatínka, který koupí, nač si jeho jedináček vzpomene. Augustýn trval na svém,\nže chce na fotografii vypadat jako Marťan.\nPaní učitelka pak řekla fotografovi, ať si pospíší, abychom nepromarnili celou hodinu\nmatematiky. Celestýn, mazánek paní učitelky, prohlásil, že to by byla škoda, jelikož on má\nmatematiku rád. Albín mu chtěl dát ránu, jenže Celestýn nosí brýle, takže ho nemůžeme\nfackovat, kdy nás napadne.\nFotograf nám řekl, ať se rozdělíme do tří řad. První bude sedět na lavičkách, druhá se\npostaví za ni a třetí řada bude stát na bednách. Měl to fakt dobře promyšlené.\nPro bedny jsme šli do sklepa. Nebylo tam moc světla, protože lampa byla rozbitá. Byli\njsme tam sami, a tak jsme si užili dost legrace. Viktorín si dal na hlavu pytel a začal si hrát na\nducha a houkat:„Hú, hú, hú!“ Pak ale přišla paní učitelka. Tvářila se nespokojeně, a tak jsme\nvšichni urychleně vynesli bedny na dvůr. Jenom Viktorín tam zůstal. Neviděl totiž, co se děje.\nPořád vykřikoval, že je duch! Rozzlobená paní učitelka mu musela pytel z hlavy sundat.\nKdyž se pak oba vrátili ze sklepa na dvůr, paní učitelka pustila Viktorínovo ucho\na zděšeně zvolala: „Vždyť jste celí černí!“ Jak jsme totiž ve sklepě dělali špumprnákle,\ntrochu jsme se umazali. Kromě Celestýna měl čistý obličej jen Augustýn s marťanskou\nhelmou na hlavě. „Vidíte,“ řekl učitelce, „kdyby všichni přišli oblečení jako já, bylo by to\nbez problému.“ Paní učitelka ho chtěla vytahat za uši, ale na helmě se neměla zač chytit.\nTo marťanské oblečení je vážně výhodné!\n(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu\nvýchozího textu považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)\nčistý – špinavý", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Dneska jsme se měli fotit na školním dvoře. Když jsem tam dorazil, paní učitelka\nprávě nadávala Augustýnovi, že přišel převlečený za Marťana. Augustýn má totiž hrozně\nbohatého tatínka, který koupí, nač si jeho jedináček vzpomene. Augustýn trval na svém,\nže chce na fotografii vypadat jako Marťan.\nPaní učitelka pak řekla fotografovi, ať si pospíší, abychom nepromarnili celou hodinu\nmatematiky. Celestýn, mazánek paní učitelky, prohlásil, že to by byla škoda, jelikož on má\nmatematiku rád. Albín mu chtěl dát ránu, jenže Celestýn nosí brýle, takže ho nemůžeme\nfackovat, kdy nás napadne.\nFotograf nám řekl, ať se rozdělíme do tří řad. První bude sedět na lavičkách, druhá se\npostaví za ni a třetí řada bude stát na bednách. Měl to fakt dobře promyšlené.\nPro bedny jsme šli do sklepa. Nebylo tam moc světla, protože lampa byla rozbitá. Byli\njsme tam sami, a tak jsme si užili dost legrace. Viktorín si dal na hlavu pytel a začal si hrát na\nducha a houkat:„Hú, hú, hú!“ Pak ale přišla paní učitelka. Tvářila se nespokojeně, a tak jsme\nvšichni urychleně vynesli bedny na dvůr. Jenom Viktorín tam zůstal. Neviděl totiž, co se děje.\nPořád vykřikoval, že je duch! Rozzlobená paní učitelka mu musela pytel z hlavy sundat.\nKdyž se pak oba vrátili ze sklepa na dvůr, paní učitelka pustila Viktorínovo ucho\na zděšeně zvolala: „Vždyť jste celí černí!“ Jak jsme totiž ve sklepě dělali špumprnákle,\ntrochu jsme se umazali. Kromě Celestýna měl čistý obličej jen Augustýn s marťanskou\nhelmou na hlavě. „Vidíte,“ řekl učitelce, „kdyby všichni přišli oblečení jako já, bylo by to\nbez problému.“ Paní učitelka ho chtěla vytahat za uši, ale na helmě se neměla zač chytit.\nTo marťanské oblečení je vážně výhodné!\n(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu\nvýchozího textu považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)\nvážně – vesele", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Dneska jsme se měli fotit na školním dvoře. Když jsem tam dorazil, paní učitelka\nprávě nadávala Augustýnovi, že přišel převlečený za Marťana. Augustýn má totiž hrozně\nbohatého tatínka, který koupí, nač si jeho jedináček vzpomene. Augustýn trval na svém,\nže chce na fotografii vypadat jako Marťan.\nPaní učitelka pak řekla fotografovi, ať si pospíší, abychom nepromarnili celou hodinu\nmatematiky. Celestýn, mazánek paní učitelky, prohlásil, že to by byla škoda, jelikož on má\nmatematiku rád. Albín mu chtěl dát ránu, jenže Celestýn nosí brýle, takže ho nemůžeme\nfackovat, kdy nás napadne.\nFotograf nám řekl, ať se rozdělíme do tří řad. První bude sedět na lavičkách, druhá se\npostaví za ni a třetí řada bude stát na bednách. Měl to fakt dobře promyšlené.\nPro bedny jsme šli do sklepa. Nebylo tam moc světla, protože lampa byla rozbitá. Byli\njsme tam sami, a tak jsme si užili dost legrace. Viktorín si dal na hlavu pytel a začal si hrát na\nducha a houkat:„Hú, hú, hú!“ Pak ale přišla paní učitelka. Tvářila se nespokojeně, a tak jsme\nvšichni urychleně vynesli bedny na dvůr. Jenom Viktorín tam zůstal. Neviděl totiž, co se děje.\nPořád vykřikoval, že je duch! Rozzlobená paní učitelka mu musela pytel z hlavy sundat.\nKdyž se pak oba vrátili ze sklepa na dvůr, paní učitelka pustila Viktorínovo ucho\na zděšeně zvolala: „Vždyť jste celí černí!“ Jak jsme totiž ve sklepě dělali špumprnákle,\ntrochu jsme se umazali. Kromě Celestýna měl čistý obličej jen Augustýn s marťanskou\nhelmou na hlavě. „Vidíte,“ řekl učitelce, „kdyby všichni přišli oblečení jako já, bylo by to\nbez problému.“ Paní učitelka ho chtěla vytahat za uši, ale na helmě se neměla zač chytit.\nTo marťanské oblečení je vážně výhodné!\n(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nIan Channell se začal zabývat kouzlením dříve než v roce 1976.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Novozélandské město Christchurch mělo dlouhá léta svého oficiálního kouzelníka. Ian\nChannell, kterému je nyní už skoro devadesát let, se začal věnovat kouzlení na veřejných\nprostranstvích již během prvních měsíců svého několikaletého pobytu v Austrálii. V této\nčinnosti pokračoval i po roce 1976, kdy se natrvalo usadil ve městě Christchurch.\nMístní radní zprvu nebyli z jeho netradičního řemesla nadšení a chtěli mu provoz\ntéto činnosti zakázat, ale veřejnost si kouzelníka oblíbila a proti zákazu se vzbouřila.\nChannell nakonec získal funkci oficiálního kouzelníka Nového Zélandu. Náplní jeho práce\nbylo třeba zaříkávat profesionální ragbyové týmy, aby začaly vyhrávat, žehnat lidem při\nrůzných událostech nebo pomáhat zemi v obdobích sucha tím, že vykonával dešťové\ntance.\nUznávaný kouzelník dostával od města za své služby v přepočtu 250 tisíc korun\nročně. V roce 2021 však městští radní smlouvu s čarodějem, který za své zásluhy\ndokonce převzal vyznamenání od královny Alžběty II., nečekaně rozvázali. Důvod jejich\nrozhodnutí není znám. Vzhledem k čarodějově velké popularitě je nicméně možné, že\nveřejnost si jeho služby opět vynutí.\n(www.aktualne.cz; www.denik.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nVe funkci oficiálního kouzelníka Nového Zélandu se Ian Channell věnoval\nrůzným činnostem včetně vykonávání dešťových tanců.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Novozélandské město Christchurch mělo dlouhá léta svého oficiálního kouzelníka. Ian\nChannell, kterému je nyní už skoro devadesát let, se začal věnovat kouzlení na veřejných\nprostranstvích již během prvních měsíců svého několikaletého pobytu v Austrálii. V této\nčinnosti pokračoval i po roce 1976, kdy se natrvalo usadil ve městě Christchurch.\nMístní radní zprvu nebyli z jeho netradičního řemesla nadšení a chtěli mu provoz\ntéto činnosti zakázat, ale veřejnost si kouzelníka oblíbila a proti zákazu se vzbouřila.\nChannell nakonec získal funkci oficiálního kouzelníka Nového Zélandu. Náplní jeho práce\nbylo třeba zaříkávat profesionální ragbyové týmy, aby začaly vyhrávat, žehnat lidem při\nrůzných událostech nebo pomáhat zemi v obdobích sucha tím, že vykonával dešťové\ntance.\nUznávaný kouzelník dostával od města za své služby v přepočtu 250 tisíc korun\nročně. V roce 2021 však městští radní smlouvu s čarodějem, který za své zásluhy\ndokonce převzal vyznamenání od královny Alžběty II., nečekaně rozvázali. Důvod jejich\nrozhodnutí není znám. Vzhledem k čarodějově velké popularitě je nicméně možné, že\nveřejnost si jeho služby opět vynutí.\n(www.aktualne.cz; www.denik.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nV roce 2021 se radní města Christchurch rozhodli z neznámých důvodů vzít\nIanu Channellovi ocenění, jímž ho vyznamenala královna Alžběta II.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Novozélandské město Christchurch mělo dlouhá léta svého oficiálního kouzelníka. Ian\nChannell, kterému je nyní už skoro devadesát let, se začal věnovat kouzlení na veřejných\nprostranstvích již během prvních měsíců svého několikaletého pobytu v Austrálii. V této\nčinnosti pokračoval i po roce 1976, kdy se natrvalo usadil ve městě Christchurch.\nMístní radní zprvu nebyli z jeho netradičního řemesla nadšení a chtěli mu provoz\ntéto činnosti zakázat, ale veřejnost si kouzelníka oblíbila a proti zákazu se vzbouřila.\nChannell nakonec získal funkci oficiálního kouzelníka Nového Zélandu. Náplní jeho práce\nbylo třeba zaříkávat profesionální ragbyové týmy, aby začaly vyhrávat, žehnat lidem při\nrůzných událostech nebo pomáhat zemi v obdobích sucha tím, že vykonával dešťové\ntance.\nUznávaný kouzelník dostával od města za své služby v přepočtu 250 tisíc korun\nročně. V roce 2021 však městští radní smlouvu s čarodějem, který za své zásluhy\ndokonce převzal vyznamenání od královny Alžběty II., nečekaně rozvázali. Důvod jejich\nrozhodnutí není znám. Vzhledem k čarodějově velké popularitě je nicméně možné, že\nveřejnost si jeho služby opět vynutí.\n(www.aktualne.cz; www.denik.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nZa celou dobu svého působení ve funkci oficiálního kouzelníka Nového\nZélandu si Ian Channell vydělal v přepočtu dohromady 250 tisíc korun.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Novozélandské město Christchurch mělo dlouhá léta svého oficiálního kouzelníka. Ian\nChannell, kterému je nyní už skoro devadesát let, se začal věnovat kouzlení na veřejných\nprostranstvích již během prvních měsíců svého několikaletého pobytu v Austrálii. V této\nčinnosti pokračoval i po roce 1976, kdy se natrvalo usadil ve městě Christchurch.\nMístní radní zprvu nebyli z jeho netradičního řemesla nadšení a chtěli mu provoz\ntéto činnosti zakázat, ale veřejnost si kouzelníka oblíbila a proti zákazu se vzbouřila.\nChannell nakonec získal funkci oficiálního kouzelníka Nového Zélandu. Náplní jeho práce\nbylo třeba zaříkávat profesionální ragbyové týmy, aby začaly vyhrávat, žehnat lidem při\nrůzných událostech nebo pomáhat zemi v obdobích sucha tím, že vykonával dešťové\ntance.\nUznávaný kouzelník dostával od města za své služby v přepočtu 250 tisíc korun\nročně. V roce 2021 však městští radní smlouvu s čarodějem, který za své zásluhy\ndokonce převzal vyznamenání od královny Alžběty II., nečekaně rozvázali. Důvod jejich\nrozhodnutí není znám. Vzhledem k čarodějově velké popularitě je nicméně možné, že\nveřejnost si jeho služby opět vynutí.\n(www.aktualne.cz; www.denik.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nObyvatelé Velikonočního ostrova mluví vlastním jazykem, jemuž říkají moai.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Velikonoční ostrov patří k nejodlehlejším obydleným místům na světě, nejbližší\nlidská sídla jsou od něj totiž vzdálena zhruba 2 000 kilometrů. Přesto alespoň něco\no tomto ostrově zaslechl fakt každý, a to v souvislosti se zvláštními sochami,\nv domorodém jazyce zvanými moai. Sochy poutají pozornost jak svým vzhledem (mají\nzploštělou hlavu s nápadným nosem a širokou bradou), tak svou velikostí. Většina z nich\nje zhruba 3,5 metru vysoká a váží kolem 14 tun, najde se zde však i několik 90tunových\nsoch, z nichž každá měří 12 metrů.\nPrvní písemná zmínka o legendárních sochách pochází z roku 1722. Tehdy totiž na\nvelikonoční neděli přistáli nizozemští námořníci u neznámého ostrova. Kapitán Jacob\nRoggeveen poté do lodního deníku napsal, že na Velikonočním ostrově, jak jej po\npřistání pojmenoval, nejsou skoro žádné stromy. Zmínil se také o zdejších obyvatelích\na nezvyklých sochách postavených na kamenných podstavcích podél pobřeží.\nVědci si dlouhá léta kladli otázku, jak domorodci mohli tak ohromné sochy vztyčit.\nZáhadu částečně objasnil český vědec Pavel Pavel. Ten totiž v roce 1986 provedl na\nVelikonočním ostrově svůj experiment, jímž dokázal, že přesunout obří sochu a vztyčit ji\nna podstavec zvládne pomocí primitivních nástrojů a lan méně než 20 lidí.\n(2) Kde se ale na ostrově bez stromů vzal materiál potřebný na přesun soch? Nedávná\nanalýza vzorků zeminy z ostrova potvrdila, že Velikonoční ostrov byl kdysi porostlý\nhustými lesy, byl zde tedy dostatek dřeva i lýka. Díky úrodné sopečné půdě a velkému\nmnožství zvěře nemuseli ostrované trávit čas jen sháněním obživy. Začali tedy vytvářet\nkamenné plošiny a stavět na ně sochy, nejspíše na počest bohů. Postupem času však\ndošlo k masivnímu odlesnění ostrova a nakonec zde přestaly vznikat i nové sochy.\n(kol. autorů, Jak to bylo doopravdy, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nVšechny dvanáctimetrové sochy, které se nacházejí na Velikonočním ostrově,\ndohromady váží více než 90 tun.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "(1) Velikonoční ostrov patří k nejodlehlejším obydleným místům na světě, nejbližší\nlidská sídla jsou od něj totiž vzdálena zhruba 2 000 kilometrů. Přesto alespoň něco\no tomto ostrově zaslechl fakt každý, a to v souvislosti se zvláštními sochami,\nv domorodém jazyce zvanými moai. Sochy poutají pozornost jak svým vzhledem (mají\nzploštělou hlavu s nápadným nosem a širokou bradou), tak svou velikostí. Většina z nich\nje zhruba 3,5 metru vysoká a váží kolem 14 tun, najde se zde však i několik 90tunových\nsoch, z nichž každá měří 12 metrů.\nPrvní písemná zmínka o legendárních sochách pochází z roku 1722. Tehdy totiž na\nvelikonoční neděli přistáli nizozemští námořníci u neznámého ostrova. Kapitán Jacob\nRoggeveen poté do lodního deníku napsal, že na Velikonočním ostrově, jak jej po\npřistání pojmenoval, nejsou skoro žádné stromy. Zmínil se také o zdejších obyvatelích\na nezvyklých sochách postavených na kamenných podstavcích podél pobřeží.\nVědci si dlouhá léta kladli otázku, jak domorodci mohli tak ohromné sochy vztyčit.\nZáhadu částečně objasnil český vědec Pavel Pavel. Ten totiž v roce 1986 provedl na\nVelikonočním ostrově svůj experiment, jímž dokázal, že přesunout obří sochu a vztyčit ji\nna podstavec zvládne pomocí primitivních nástrojů a lan méně než 20 lidí.\n(2) Kde se ale na ostrově bez stromů vzal materiál potřebný na přesun soch? Nedávná\nanalýza vzorků zeminy z ostrova potvrdila, že Velikonoční ostrov byl kdysi porostlý\nhustými lesy, byl zde tedy dostatek dřeva i lýka. Díky úrodné sopečné půdě a velkému\nmnožství zvěře nemuseli ostrované trávit čas jen sháněním obživy. Začali tedy vytvářet\nkamenné plošiny a stavět na ně sochy, nejspíše na počest bohů. Postupem času však\ndošlo k masivnímu odlesnění ostrova a nakonec zde přestaly vznikat i nové sochy.\n(kol. autorů, Jak to bylo doopravdy, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nObydlené místo se považuje za odlehlé pouze v případě, že je od jiného\nlidského sídla vzdáleno nejméně 2 000 kilometrů.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Velikonoční ostrov patří k nejodlehlejším obydleným místům na světě, nejbližší\nlidská sídla jsou od něj totiž vzdálena zhruba 2 000 kilometrů. Přesto alespoň něco\no tomto ostrově zaslechl fakt každý, a to v souvislosti se zvláštními sochami,\nv domorodém jazyce zvanými moai. Sochy poutají pozornost jak svým vzhledem (mají\nzploštělou hlavu s nápadným nosem a širokou bradou), tak svou velikostí. Většina z nich\nje zhruba 3,5 metru vysoká a váží kolem 14 tun, najde se zde však i několik 90tunových\nsoch, z nichž každá měří 12 metrů.\nPrvní písemná zmínka o legendárních sochách pochází z roku 1722. Tehdy totiž na\nvelikonoční neděli přistáli nizozemští námořníci u neznámého ostrova. Kapitán Jacob\nRoggeveen poté do lodního deníku napsal, že na Velikonočním ostrově, jak jej po\npřistání pojmenoval, nejsou skoro žádné stromy. Zmínil se také o zdejších obyvatelích\na nezvyklých sochách postavených na kamenných podstavcích podél pobřeží.\nVědci si dlouhá léta kladli otázku, jak domorodci mohli tak ohromné sochy vztyčit.\nZáhadu částečně objasnil český vědec Pavel Pavel. Ten totiž v roce 1986 provedl na\nVelikonočním ostrově svůj experiment, jímž dokázal, že přesunout obří sochu a vztyčit ji\nna podstavec zvládne pomocí primitivních nástrojů a lan méně než 20 lidí.\n(2) Kde se ale na ostrově bez stromů vzal materiál potřebný na přesun soch? Nedávná\nanalýza vzorků zeminy z ostrova potvrdila, že Velikonoční ostrov byl kdysi porostlý\nhustými lesy, byl zde tedy dostatek dřeva i lýka. Díky úrodné sopečné půdě a velkému\nmnožství zvěře nemuseli ostrované trávit čas jen sháněním obživy. Začali tedy vytvářet\nkamenné plošiny a stavět na ně sochy, nejspíše na počest bohů. Postupem času však\ndošlo k masivnímu odlesnění ostrova a nakonec zde přestaly vznikat i nové sochy.\n(kol. autorů, Jak to bylo doopravdy, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nCílem plavby nizozemské lodi, jíž velel kapitán Jacob Roggeveen, bylo\nprozkoumat zvláštní sochy na pobřeží Velikonočního ostrova.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Velikonoční ostrov patří k nejodlehlejším obydleným místům na světě, nejbližší\nlidská sídla jsou od něj totiž vzdálena zhruba 2 000 kilometrů. Přesto alespoň něco\no tomto ostrově zaslechl fakt každý, a to v souvislosti se zvláštními sochami,\nv domorodém jazyce zvanými moai. Sochy poutají pozornost jak svým vzhledem (mají\nzploštělou hlavu s nápadným nosem a širokou bradou), tak svou velikostí. Většina z nich\nje zhruba 3,5 metru vysoká a váží kolem 14 tun, najde se zde však i několik 90tunových\nsoch, z nichž každá měří 12 metrů.\nPrvní písemná zmínka o legendárních sochách pochází z roku 1722. Tehdy totiž na\nvelikonoční neděli přistáli nizozemští námořníci u neznámého ostrova. Kapitán Jacob\nRoggeveen poté do lodního deníku napsal, že na Velikonočním ostrově, jak jej po\npřistání pojmenoval, nejsou skoro žádné stromy. Zmínil se také o zdejších obyvatelích\na nezvyklých sochách postavených na kamenných podstavcích podél pobřeží.\nVědci si dlouhá léta kladli otázku, jak domorodci mohli tak ohromné sochy vztyčit.\nZáhadu částečně objasnil český vědec Pavel Pavel. Ten totiž v roce 1986 provedl na\nVelikonočním ostrově svůj experiment, jímž dokázal, že přesunout obří sochu a vztyčit ji\nna podstavec zvládne pomocí primitivních nástrojů a lan méně než 20 lidí.\n(2) Kde se ale na ostrově bez stromů vzal materiál potřebný na přesun soch? Nedávná\nanalýza vzorků zeminy z ostrova potvrdila, že Velikonoční ostrov byl kdysi porostlý\nhustými lesy, byl zde tedy dostatek dřeva i lýka. Díky úrodné sopečné půdě a velkému\nmnožství zvěře nemuseli ostrované trávit čas jen sháněním obživy. Začali tedy vytvářet\nkamenné plošiny a stavět na ně sochy, nejspíše na počest bohů. Postupem času však\ndošlo k masivnímu odlesnění ostrova a nakonec zde přestaly vznikat i nové sochy.\n(kol. autorů, Jak to bylo doopravdy, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nSvé soukromí si pečlivě chráním, Pavlovy zvídavé dotazy mi ale překvapivě\nvůbec nevadily.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nObchod s různými včelými produkty byl otevřen před měsícem, přesto si už\nzískal stálé zákazníky.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nVšichni se upřímně radovali z postupu do finále, protože takový úspěch\nskutečně nikdo neočekával.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nČekají nás mimořádně slunné dny, proto si s sebou nezapomeňte vzít\nkrém s vysokým ochranným faktorem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nVšechny opice obývající planetu Soror měly ve společnosti stejné postavení.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Do našeho oddělení vstoupily Zira a další dvě, mně do té chvíle neznámé opice.\nJako první kráčel orangutan. Byl shrbený a tvářil se velice přísně. Následovala ho\nšimpanzí samice, zřejmě jeho sekretářka. Bylo patrné, že Zira má k orangutanovi respekt.\nTaké gorily, které mě a ostatní zajatce na oddělení hlídaly, bleskurychle vyskočily ze židlí\na hluboce se mu uklonily. Jejich chování mi potvrdilo, že na planetě Soror, jak jsme ji\ns mými druhy nazvali hned po přistání, zjevně existuje společenská hierarchie.\n(2) Trojice příchozích zamířila rovnou ke mně. Bylo to logické. Já, Ulyxes Mérou,\npotomek lidského rodu ze vzdálené Země, jsem totiž byl nejzajímavější objekt na\noddělení. S úsměvem jsem pronesl k zachmuřenému orangutanovi: „Jsem šťasten, že se\nsetkávám s bytostí tak moudrou. Jsem si jist, že se nakonec domluvíme.“\nOrangutan sebou trhl a podezíravě zkoumal moji klec. Zira vytáhla z aktovky sešit\ns poznámkami, které si udělala při našem předchozím setkání. Z tónu jejích slov jsem\npochopil, že se snaží orangutana o něčem přesvědčit. Ten ovšem s rukama za zády\nrázoval po pokoji a jeho pohled nevěstil nic dobrého. Ohnul jsem se tedy, dal ruce za\nzáda a začal jsem s přísným výrazem ve tváři chodit sem a tam. Gorily se potají dusily\nsmíchem. Když si mě všiml orangutan, zatvářil se velice dotčeně. Následně cosi vztekle\nnadiktoval své opičí asistentce. Měl jsem už vážně dost jeho zaslepenosti, proto jsem\nnahlas řekl: „Mi Zaius.“ Zaslechl jsem totiž, že opice ho tak oslovují. Zaius, jak jsem\npozději zjistil, opravdu bylo orangutanovo jméno a mi jeho titul.\nVšechny opice rázem zkoprněly. Zaius nevěřícně zakroutil hlavou a naštvaně opustil\nmístnost. Zira si mě dlouho prohlížela. Pak odešla.\n(P. Boulle, Planeta opic, upraveno)\nTEXT 2\nNěkterá přídavná jména tvrdá mají jak dlouhé tvary (např. živý, živá), tak krátké tvary\n(např. živ, živa). Dlouhé tvary mají v koncovce dlouhou samohlásku (např. živ-ým),\npřípadně dvojhlásku.\nPozn. Koncovka je část slova, která stojí na jeho konci a při ohýbání slova se mění.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nPrvní setkání Ziry a Ulyxe Méroua časově předcházelo prvnímu setkání\nZaiuse a Ulyxe Méroua.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Do našeho oddělení vstoupily Zira a další dvě, mně do té chvíle neznámé opice.\nJako první kráčel orangutan. Byl shrbený a tvářil se velice přísně. Následovala ho\nšimpanzí samice, zřejmě jeho sekretářka. Bylo patrné, že Zira má k orangutanovi respekt.\nTaké gorily, které mě a ostatní zajatce na oddělení hlídaly, bleskurychle vyskočily ze židlí\na hluboce se mu uklonily. Jejich chování mi potvrdilo, že na planetě Soror, jak jsme ji\ns mými druhy nazvali hned po přistání, zjevně existuje společenská hierarchie.\n(2) Trojice příchozích zamířila rovnou ke mně. Bylo to logické. Já, Ulyxes Mérou,\npotomek lidského rodu ze vzdálené Země, jsem totiž byl nejzajímavější objekt na\noddělení. S úsměvem jsem pronesl k zachmuřenému orangutanovi: „Jsem šťasten, že se\nsetkávám s bytostí tak moudrou. Jsem si jist, že se nakonec domluvíme.“\nOrangutan sebou trhl a podezíravě zkoumal moji klec. Zira vytáhla z aktovky sešit\ns poznámkami, které si udělala při našem předchozím setkání. Z tónu jejích slov jsem\npochopil, že se snaží orangutana o něčem přesvědčit. Ten ovšem s rukama za zády\nrázoval po pokoji a jeho pohled nevěstil nic dobrého. Ohnul jsem se tedy, dal ruce za\nzáda a začal jsem s přísným výrazem ve tváři chodit sem a tam. Gorily se potají dusily\nsmíchem. Když si mě všiml orangutan, zatvářil se velice dotčeně. Následně cosi vztekle\nnadiktoval své opičí asistentce. Měl jsem už vážně dost jeho zaslepenosti, proto jsem\nnahlas řekl: „Mi Zaius.“ Zaslechl jsem totiž, že opice ho tak oslovují. Zaius, jak jsem\npozději zjistil, opravdu bylo orangutanovo jméno a mi jeho titul.\nVšechny opice rázem zkoprněly. Zaius nevěřícně zakroutil hlavou a naštvaně opustil\nmístnost. Zira si mě dlouho prohlížela. Pak odešla.\n(P. Boulle, Planeta opic, upraveno)\nTEXT 2\nNěkterá přídavná jména tvrdá mají jak dlouhé tvary (např. živý, živá), tak krátké tvary\n(např. živ, živa). Dlouhé tvary mají v koncovce dlouhou samohlásku (např. živ-ým),\npřípadně dvojhlásku.\nPozn. Koncovka je část slova, která stojí na jeho konci a při ohýbání slova se mění.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nAby Ulyxes Mérou přesvědčil Zaiuse o své inteligenci, začal postupně\nnapodobovat pohyby všech přítomných opic.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Do našeho oddělení vstoupily Zira a další dvě, mně do té chvíle neznámé opice.\nJako první kráčel orangutan. Byl shrbený a tvářil se velice přísně. Následovala ho\nšimpanzí samice, zřejmě jeho sekretářka. Bylo patrné, že Zira má k orangutanovi respekt.\nTaké gorily, které mě a ostatní zajatce na oddělení hlídaly, bleskurychle vyskočily ze židlí\na hluboce se mu uklonily. Jejich chování mi potvrdilo, že na planetě Soror, jak jsme ji\ns mými druhy nazvali hned po přistání, zjevně existuje společenská hierarchie.\n(2) Trojice příchozích zamířila rovnou ke mně. Bylo to logické. Já, Ulyxes Mérou,\npotomek lidského rodu ze vzdálené Země, jsem totiž byl nejzajímavější objekt na\noddělení. S úsměvem jsem pronesl k zachmuřenému orangutanovi: „Jsem šťasten, že se\nsetkávám s bytostí tak moudrou. Jsem si jist, že se nakonec domluvíme.“\nOrangutan sebou trhl a podezíravě zkoumal moji klec. Zira vytáhla z aktovky sešit\ns poznámkami, které si udělala při našem předchozím setkání. Z tónu jejích slov jsem\npochopil, že se snaží orangutana o něčem přesvědčit. Ten ovšem s rukama za zády\nrázoval po pokoji a jeho pohled nevěstil nic dobrého. Ohnul jsem se tedy, dal ruce za\nzáda a začal jsem s přísným výrazem ve tváři chodit sem a tam. Gorily se potají dusily\nsmíchem. Když si mě všiml orangutan, zatvářil se velice dotčeně. Následně cosi vztekle\nnadiktoval své opičí asistentce. Měl jsem už vážně dost jeho zaslepenosti, proto jsem\nnahlas řekl: „Mi Zaius.“ Zaslechl jsem totiž, že opice ho tak oslovují. Zaius, jak jsem\npozději zjistil, opravdu bylo orangutanovo jméno a mi jeho titul.\nVšechny opice rázem zkoprněly. Zaius nevěřícně zakroutil hlavou a naštvaně opustil\nmístnost. Zira si mě dlouho prohlížela. Pak odešla.\n(P. Boulle, Planeta opic, upraveno)\nTEXT 2\nNěkterá přídavná jména tvrdá mají jak dlouhé tvary (např. živý, živá), tak krátké tvary\n(např. živ, živa). Dlouhé tvary mají v koncovce dlouhou samohlásku (např. živ-ým),\npřípadně dvojhlásku.\nPozn. Koncovka je část slova, která stojí na jeho konci a při ohýbání slova se mění.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nUlyxes Mérou se uměl vyjadřovat slovy, čímž se lišil od opic přítomných\nv místnosti, které se dorozumívaly pouze gesty.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Do našeho oddělení vstoupily Zira a další dvě, mně do té chvíle neznámé opice.\nJako první kráčel orangutan. Byl shrbený a tvářil se velice přísně. Následovala ho\nšimpanzí samice, zřejmě jeho sekretářka. Bylo patrné, že Zira má k orangutanovi respekt.\nTaké gorily, které mě a ostatní zajatce na oddělení hlídaly, bleskurychle vyskočily ze židlí\na hluboce se mu uklonily. Jejich chování mi potvrdilo, že na planetě Soror, jak jsme ji\ns mými druhy nazvali hned po přistání, zjevně existuje společenská hierarchie.\n(2) Trojice příchozích zamířila rovnou ke mně. Bylo to logické. Já, Ulyxes Mérou,\npotomek lidského rodu ze vzdálené Země, jsem totiž byl nejzajímavější objekt na\noddělení. S úsměvem jsem pronesl k zachmuřenému orangutanovi: „Jsem šťasten, že se\nsetkávám s bytostí tak moudrou. Jsem si jist, že se nakonec domluvíme.“\nOrangutan sebou trhl a podezíravě zkoumal moji klec. Zira vytáhla z aktovky sešit\ns poznámkami, které si udělala při našem předchozím setkání. Z tónu jejích slov jsem\npochopil, že se snaží orangutana o něčem přesvědčit. Ten ovšem s rukama za zády\nrázoval po pokoji a jeho pohled nevěstil nic dobrého. Ohnul jsem se tedy, dal ruce za\nzáda a začal jsem s přísným výrazem ve tváři chodit sem a tam. Gorily se potají dusily\nsmíchem. Když si mě všiml orangutan, zatvářil se velice dotčeně. Následně cosi vztekle\nnadiktoval své opičí asistentce. Měl jsem už vážně dost jeho zaslepenosti, proto jsem\nnahlas řekl: „Mi Zaius.“ Zaslechl jsem totiž, že opice ho tak oslovují. Zaius, jak jsem\npozději zjistil, opravdu bylo orangutanovo jméno a mi jeho titul.\nVšechny opice rázem zkoprněly. Zaius nevěřícně zakroutil hlavou a naštvaně opustil\nmístnost. Zira si mě dlouho prohlížela. Pak odešla.\n(P. Boulle, Planeta opic, upraveno)\nTEXT 2\nNěkterá přídavná jména tvrdá mají jak dlouhé tvary (např. živý, živá), tak krátké tvary\n(např. živ, živa). Dlouhé tvary mají v koncovce dlouhou samohlásku (např. živ-ým),\npřípadně dvojhlásku.\nPozn. Koncovka je část slova, která stojí na jeho konci a při ohýbání slova se mění.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nObřad nazývaný Ďáblův skok se poprvé konal ve stejném století, kdy byl\nBenedikt XIV. zvolen papežem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Ve španělské vesničce Castrillo de Murcia se dodnes udržuje bizarní tradice. Jde\no obřad nazývaný Ďáblův skok. V rámci oslav Corpus Christi, červnového katolického\nsvátku, zdejší obyvatelé umístí na ulici několik matrací za sebou. Následně na ně položí\nsvé děti narozené během posledních 12 měsíců a muži převlečení za ďábly je přeskakují.\nPoté jsou nemluvňata zasypána lístky růží a vrácena rodičům. Přeskakování přes děti se\nodehrává vždy v neděli a je vyvrcholením celé týdenní slavnosti.\n(2) Nevšední zvyk má své počátky v 17. století. Obřad má děti mimo jiné očistit od\nprvotního hříchu, jehož se podle bible dopustili Adam a Eva, první lidé stvoření Bohem.\nI přes eventuální rizika, jako jsou třeba zakopnutí o matraci či pád mezi děti, však údajně\nnikdy nedošlo k žádnému zranění.\nStarobylá tradice má ovšem i své četné odpůrce. Například už Benedikt XIV., který byl\nv letech 1740–1758 papežem, usiloval o to, aby ani představitelé církve, ani místní věřící\ntento rituál nepodporovali. Stejný postoj mají někteří duchovní i dnes. Prvotní hřích totiž\nprý může být očištěn pouze svěcenou vodou při křtu.\n(www.idnes.cz; www.reflex.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nBěhem obřadu nazývaného Ďáblův skok jsou přeskakovány pouze ty děti,\nkteré se narodily během daného kalendářního roku.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Ve španělské vesničce Castrillo de Murcia se dodnes udržuje bizarní tradice. Jde\no obřad nazývaný Ďáblův skok. V rámci oslav Corpus Christi, červnového katolického\nsvátku, zdejší obyvatelé umístí na ulici několik matrací za sebou. Následně na ně položí\nsvé děti narozené během posledních 12 měsíců a muži převlečení za ďábly je přeskakují.\nPoté jsou nemluvňata zasypána lístky růží a vrácena rodičům. Přeskakování přes děti se\nodehrává vždy v neděli a je vyvrcholením celé týdenní slavnosti.\n(2) Nevšední zvyk má své počátky v 17. století. Obřad má děti mimo jiné očistit od\nprvotního hříchu, jehož se podle bible dopustili Adam a Eva, první lidé stvoření Bohem.\nI přes eventuální rizika, jako jsou třeba zakopnutí o matraci či pád mezi děti, však údajně\nnikdy nedošlo k žádnému zranění.\nStarobylá tradice má ovšem i své četné odpůrce. Například už Benedikt XIV., který byl\nv letech 1740–1758 papežem, usiloval o to, aby ani představitelé církve, ani místní věřící\ntento rituál nepodporovali. Stejný postoj mají někteří duchovní i dnes. Prvotní hřích totiž\nprý může být očištěn pouze svěcenou vodou při křtu.\n(www.idnes.cz; www.reflex.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nJedním z důvodů, proč jsou nemluvňata zatížena prvotním hříchem, od\nněhož musí být očištěna, je obřad nazývaný Ďáblův skok.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Ve španělské vesničce Castrillo de Murcia se dodnes udržuje bizarní tradice. Jde\no obřad nazývaný Ďáblův skok. V rámci oslav Corpus Christi, červnového katolického\nsvátku, zdejší obyvatelé umístí na ulici několik matrací za sebou. Následně na ně položí\nsvé děti narozené během posledních 12 měsíců a muži převlečení za ďábly je přeskakují.\nPoté jsou nemluvňata zasypána lístky růží a vrácena rodičům. Přeskakování přes děti se\nodehrává vždy v neděli a je vyvrcholením celé týdenní slavnosti.\n(2) Nevšední zvyk má své počátky v 17. století. Obřad má děti mimo jiné očistit od\nprvotního hříchu, jehož se podle bible dopustili Adam a Eva, první lidé stvoření Bohem.\nI přes eventuální rizika, jako jsou třeba zakopnutí o matraci či pád mezi děti, však údajně\nnikdy nedošlo k žádnému zranění.\nStarobylá tradice má ovšem i své četné odpůrce. Například už Benedikt XIV., který byl\nv letech 1740–1758 papežem, usiloval o to, aby ani představitelé církve, ani místní věřící\ntento rituál nepodporovali. Stejný postoj mají někteří duchovní i dnes. Prvotní hřích totiž\nprý může být očištěn pouze svěcenou vodou při křtu.\n(www.idnes.cz; www.reflex.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nObřad nazývaný Ďáblův skok se koná ve vesničce Castrillo de Murcia na\npočest jednoho katolického svátku, a to každou červnovou neděli.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Ve španělské vesničce Castrillo de Murcia se dodnes udržuje bizarní tradice. Jde\no obřad nazývaný Ďáblův skok. V rámci oslav Corpus Christi, červnového katolického\nsvátku, zdejší obyvatelé umístí na ulici několik matrací za sebou. Následně na ně položí\nsvé děti narozené během posledních 12 měsíců a muži převlečení za ďábly je přeskakují.\nPoté jsou nemluvňata zasypána lístky růží a vrácena rodičům. Přeskakování přes děti se\nodehrává vždy v neděli a je vyvrcholením celé týdenní slavnosti.\n(2) Nevšední zvyk má své počátky v 17. století. Obřad má děti mimo jiné očistit od\nprvotního hříchu, jehož se podle bible dopustili Adam a Eva, první lidé stvoření Bohem.\nI přes eventuální rizika, jako jsou třeba zakopnutí o matraci či pád mezi děti, však údajně\nnikdy nedošlo k žádnému zranění.\nStarobylá tradice má ovšem i své četné odpůrce. Například už Benedikt XIV., který byl\nv letech 1740–1758 papežem, usiloval o to, aby ani představitelé církve, ani místní věřící\ntento rituál nepodporovali. Stejný postoj mají někteří duchovní i dnes. Prvotní hřích totiž\nprý může být očištěn pouze svěcenou vodou při křtu.\n(www.idnes.cz; www.reflex.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nAlespoň jedna z 61 čar vytetovaných na Ötziho těle je dlouhá 40 milimetrů.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Ačkoli ještě nedávno bylo tetování vnímáno většinou negativně, dnes už je poměrně\nběžné. Málokdo ovšem ví, jak dlouhou má tradici.\n***** se lidé nechávali tetovat již v době měděné, svědčí mumie muže známého\npod přezdívkou Ötzi, jenž žil někdy mezi lety 3400 a 3100 př. n. l. Skvrny na jeho\ntěle, nalezeném v roce 1991, vědci zpočátku považovali za popáleniny, podrobnou\nanalýzou však bylo prokázáno, že jde o tetování. Většinu z celkem 61 vytetovaných čar\no maximální délce 40 mm má Ötzi na nohou a v dolní části zad, a to na místech, která\nvyužívá i dnešní akupunktura. Někteří uznávaní odborníci proto soudí, že jeho tetování\nmohlo označovat akupunkturní body.\nDůležité poznatky o tetování přinesly také gebeleinské mumie. Tato šestice\nmumifikovaných těl byla nalezena v Egyptě na sklonku 19. století. Před několika lety vědci\ndíky moderním technologiím zjistili, že dvě z mumií jsou potetované. Jejich tetování\npatrně poukazovalo na vyšší společenské postavení. Na paži gebeleinské ženy se našly\nčtyři symboly (mají tvar písmene S). Gebeleinský muž má na rameni dva zvířecí motivy:\njedno tetování pravděpodobně znázorňuje býka (ten byl v Egyptě symbolem moci a síly),\nv druhém případě jde nejspíš o paovci hřivnatou (zvíře podobné koze, které žije v Egyptě).\nTento objev vyvrátil domněnku, že starověcí Egypťané tetovali pouze ženy.\nTetování je typické i pro mnoho ostrovních kultur. S osobitým zdobením mužských\ntěl, sahajícím od beder až po kolena, se setkáme třeba u jednoho samojského kmene.\nNechat si udělat takové tetování je podmínkou pro to, aby byl dospívající Samojec přijat\nmezi dospělé. Je tedy zjevné, že tetování zdaleka není jen estetickou záležitostí, jak se\nmnozí lidé domnívají.\nVysvětlivka: akupunktura – léčebná metoda, při níž se do určitých míst pacientova těla vpichují speciální jehly\n(www.national-geographic.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nGebeleinské mumie byly nalezeny dříve než mumie muže přezdívaného\nÖtzi.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Ačkoli ještě nedávno bylo tetování vnímáno většinou negativně, dnes už je poměrně\nběžné. Málokdo ovšem ví, jak dlouhou má tradici.\n***** se lidé nechávali tetovat již v době měděné, svědčí mumie muže známého\npod přezdívkou Ötzi, jenž žil někdy mezi lety 3400 a 3100 př. n. l. Skvrny na jeho\ntěle, nalezeném v roce 1991, vědci zpočátku považovali za popáleniny, podrobnou\nanalýzou však bylo prokázáno, že jde o tetování. Většinu z celkem 61 vytetovaných čar\no maximální délce 40 mm má Ötzi na nohou a v dolní části zad, a to na místech, která\nvyužívá i dnešní akupunktura. Někteří uznávaní odborníci proto soudí, že jeho tetování\nmohlo označovat akupunkturní body.\nDůležité poznatky o tetování přinesly také gebeleinské mumie. Tato šestice\nmumifikovaných těl byla nalezena v Egyptě na sklonku 19. století. Před několika lety vědci\ndíky moderním technologiím zjistili, že dvě z mumií jsou potetované. Jejich tetování\npatrně poukazovalo na vyšší společenské postavení. Na paži gebeleinské ženy se našly\nčtyři symboly (mají tvar písmene S). Gebeleinský muž má na rameni dva zvířecí motivy:\njedno tetování pravděpodobně znázorňuje býka (ten byl v Egyptě symbolem moci a síly),\nv druhém případě jde nejspíš o paovci hřivnatou (zvíře podobné koze, které žije v Egyptě).\nTento objev vyvrátil domněnku, že starověcí Egypťané tetovali pouze ženy.\nTetování je typické i pro mnoho ostrovních kultur. S osobitým zdobením mužských\ntěl, sahajícím od beder až po kolena, se setkáme třeba u jednoho samojského kmene.\nNechat si udělat takové tetování je podmínkou pro to, aby byl dospívající Samojec přijat\nmezi dospělé. Je tedy zjevné, že tetování zdaleka není jen estetickou záležitostí, jak se\nmnozí lidé domnívají.\nVysvětlivka: akupunktura – léčebná metoda, při níž se do určitých míst pacientova těla vpichují speciální jehly\n(www.national-geographic.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nKaždý Samojec mužského pohlaví se po dosažení dospělosti musí nechat\npotetovat.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Ačkoli ještě nedávno bylo tetování vnímáno většinou negativně, dnes už je poměrně\nběžné. Málokdo ovšem ví, jak dlouhou má tradici.\n***** se lidé nechávali tetovat již v době měděné, svědčí mumie muže známého\npod přezdívkou Ötzi, jenž žil někdy mezi lety 3400 a 3100 př. n. l. Skvrny na jeho\ntěle, nalezeném v roce 1991, vědci zpočátku považovali za popáleniny, podrobnou\nanalýzou však bylo prokázáno, že jde o tetování. Většinu z celkem 61 vytetovaných čar\no maximální délce 40 mm má Ötzi na nohou a v dolní části zad, a to na místech, která\nvyužívá i dnešní akupunktura. Někteří uznávaní odborníci proto soudí, že jeho tetování\nmohlo označovat akupunkturní body.\nDůležité poznatky o tetování přinesly také gebeleinské mumie. Tato šestice\nmumifikovaných těl byla nalezena v Egyptě na sklonku 19. století. Před několika lety vědci\ndíky moderním technologiím zjistili, že dvě z mumií jsou potetované. Jejich tetování\npatrně poukazovalo na vyšší společenské postavení. Na paži gebeleinské ženy se našly\nčtyři symboly (mají tvar písmene S). Gebeleinský muž má na rameni dva zvířecí motivy:\njedno tetování pravděpodobně znázorňuje býka (ten byl v Egyptě symbolem moci a síly),\nv druhém případě jde nejspíš o paovci hřivnatou (zvíře podobné koze, které žije v Egyptě).\nTento objev vyvrátil domněnku, že starověcí Egypťané tetovali pouze ženy.\nTetování je typické i pro mnoho ostrovních kultur. S osobitým zdobením mužských\ntěl, sahajícím od beder až po kolena, se setkáme třeba u jednoho samojského kmene.\nNechat si udělat takové tetování je podmínkou pro to, aby byl dospívající Samojec přijat\nmezi dospělé. Je tedy zjevné, že tetování zdaleka není jen estetickou záležitostí, jak se\nmnozí lidé domnívají.\nVysvětlivka: akupunktura – léčebná metoda, při níž se do určitých míst pacientova těla vpichují speciální jehly\n(www.national-geographic.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nUmístění čar vytetovaných na Ötziho těle dokazuje, že akupunktura vznikla\nv roce 3400 př. n. l.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Ačkoli ještě nedávno bylo tetování vnímáno většinou negativně, dnes už je poměrně\nběžné. Málokdo ovšem ví, jak dlouhou má tradici.\n***** se lidé nechávali tetovat již v době měděné, svědčí mumie muže známého\npod přezdívkou Ötzi, jenž žil někdy mezi lety 3400 a 3100 př. n. l. Skvrny na jeho\ntěle, nalezeném v roce 1991, vědci zpočátku považovali za popáleniny, podrobnou\nanalýzou však bylo prokázáno, že jde o tetování. Většinu z celkem 61 vytetovaných čar\no maximální délce 40 mm má Ötzi na nohou a v dolní části zad, a to na místech, která\nvyužívá i dnešní akupunktura. Někteří uznávaní odborníci proto soudí, že jeho tetování\nmohlo označovat akupunkturní body.\nDůležité poznatky o tetování přinesly také gebeleinské mumie. Tato šestice\nmumifikovaných těl byla nalezena v Egyptě na sklonku 19. století. Před několika lety vědci\ndíky moderním technologiím zjistili, že dvě z mumií jsou potetované. Jejich tetování\npatrně poukazovalo na vyšší společenské postavení. Na paži gebeleinské ženy se našly\nčtyři symboly (mají tvar písmene S). Gebeleinský muž má na rameni dva zvířecí motivy:\njedno tetování pravděpodobně znázorňuje býka (ten byl v Egyptě symbolem moci a síly),\nv druhém případě jde nejspíš o paovci hřivnatou (zvíře podobné koze, které žije v Egyptě).\nTento objev vyvrátil domněnku, že starověcí Egypťané tetovali pouze ženy.\nTetování je typické i pro mnoho ostrovních kultur. S osobitým zdobením mužských\ntěl, sahajícím od beder až po kolena, se setkáme třeba u jednoho samojského kmene.\nNechat si udělat takové tetování je podmínkou pro to, aby byl dospívající Samojec přijat\nmezi dospělé. Je tedy zjevné, že tetování zdaleka není jen estetickou záležitostí, jak se\nmnozí lidé domnívají.\nVysvětlivka: akupunktura – léčebná metoda, při níž se do určitých míst pacientova těla vpichují speciální jehly\n(www.national-geographic.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nBěhem příštího víkendu společně navštívíme otcovi příbuzné z Moravy.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nPro nedostatečné důkazy ho ve všech bodech obžaloby zprostili obvinění.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nNávštěvníci se mohou zastavit v zámecké kaply, kde jsou vystaveny cenné\nbarokní malby.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nProtože se zřejmě brzy začne stmívat, musíme se co nejdřív vydat na\nzpáteční cestu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nEthan se nakonec dovtípil, že námořníci z Černé lodi zemřeli, když jejich loď\nnajela na skalnatý útes.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Když náš host dokončil děsuplný příběh o Černé lodi, nastalo hrobové ticho.\n„Jak by někdo mohl být mrtvý a nevědět o tom? Jak víte, co se děje na palubě Černé\nlodi?“ zeptal jsem se ve snaze utišit svůj strach. „Myslím, že odpověď na tyto otázky znáš,\nEthane,“ pravil Thackeray s úsměvem poněkud zabarveným smutkem. „Je čas se rozloučit.\nEthane a Káťo, bylo mi ctí vás poznat,“ dodal a odešel z naší krčmy.\n(2) Vyběhli jsme za ním a sledovali, jak zamířil k okraji skalnatého útesu. Bez váhání se\nvydal směrem dolů a za okamžik už byl na úpatí. U břehu na něj v člunu čekali dva muži.\nKdyž k nim nastoupil, vyrazili k jakési lodi kotvící opodál. Její trup byl proděravělý jako\nkabát prožraný moly, plachty měla potrhané. Podobně zbídačená byla i posádka.\n„To je ta Černá loď, že?“ hlesla Káťa. Přál jsem si odpovědět, že je to holý nesmysl,\nv hloubi duše jsem ale věděl, že má pravdu. Thackeray i posádka tajuplné lodi byli mrtví.\n(3) Vrátili jsme se do krčmy a posadili se ke krbu. Vtom jsme zvenku zaslechli chrastění\nklíčů. Rychle jsme se schovali do komory a škvírou mezi dveřmi vykukovali ven. Záhy do\nvýčepu vešli nějací zvláštně oblečení muži. Káťa z toho byla stejně zmatená jako já. Kdo\nto je? Co tu chtějí? Snad to nejsou lupiči!\n„Takže tenhle hostinec je opuštěný, Hughu?“ řekl jeden z nich.\n„Už dlouho, Montagueu,“ odpověděl druhý.\nMusel jsem zjistit, co jsou zač. Vylezl jsem tedy z úkrytu a pravil: „Co si přejete, pánové?“\n„Po té tragické události se mu místní začali vyhýbat,“ pokračoval Hugh a mě si vůbec\nnevšímal. „Ethane, oni nás neslyší a nejspíš ani nevidí,“ špitla Káťa. Přistoupil jsem blíž\nk jednomu z mužů, on se však náhle vydal k oknu. Prošel přitom přímo skrze mě!\n(Ch. Priestley, Příšerné příběhy z Černé lodi, upraveno)\nTEXT 2\nSlovesný tvar typu A: i bez okolního textu lze určit, zda je sloveso užito v jednotném, či\nmnožném čísle, např. odejdi (je to pouze tvar 2. osoby čísla jednotného).\nSlovesný tvar typu B: bez okolního textu nelze určit, zda je sloveso užito v jednotném,\nči množném čísle, např. odešla (dcera odešla × děvčata odešla).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nVe chvíli, kdy člun vyplul směrem k lodi s potrhanými plachtami, se v něm\nnacházely celkem dvě osoby.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Když náš host dokončil děsuplný příběh o Černé lodi, nastalo hrobové ticho.\n„Jak by někdo mohl být mrtvý a nevědět o tom? Jak víte, co se děje na palubě Černé\nlodi?“ zeptal jsem se ve snaze utišit svůj strach. „Myslím, že odpověď na tyto otázky znáš,\nEthane,“ pravil Thackeray s úsměvem poněkud zabarveným smutkem. „Je čas se rozloučit.\nEthane a Káťo, bylo mi ctí vás poznat,“ dodal a odešel z naší krčmy.\n(2) Vyběhli jsme za ním a sledovali, jak zamířil k okraji skalnatého útesu. Bez váhání se\nvydal směrem dolů a za okamžik už byl na úpatí. U břehu na něj v člunu čekali dva muži.\nKdyž k nim nastoupil, vyrazili k jakési lodi kotvící opodál. Její trup byl proděravělý jako\nkabát prožraný moly, plachty měla potrhané. Podobně zbídačená byla i posádka.\n„To je ta Černá loď, že?“ hlesla Káťa. Přál jsem si odpovědět, že je to holý nesmysl,\nv hloubi duše jsem ale věděl, že má pravdu. Thackeray i posádka tajuplné lodi byli mrtví.\n(3) Vrátili jsme se do krčmy a posadili se ke krbu. Vtom jsme zvenku zaslechli chrastění\nklíčů. Rychle jsme se schovali do komory a škvírou mezi dveřmi vykukovali ven. Záhy do\nvýčepu vešli nějací zvláštně oblečení muži. Káťa z toho byla stejně zmatená jako já. Kdo\nto je? Co tu chtějí? Snad to nejsou lupiči!\n„Takže tenhle hostinec je opuštěný, Hughu?“ řekl jeden z nich.\n„Už dlouho, Montagueu,“ odpověděl druhý.\nMusel jsem zjistit, co jsou zač. Vylezl jsem tedy z úkrytu a pravil: „Co si přejete, pánové?“\n„Po té tragické události se mu místní začali vyhýbat,“ pokračoval Hugh a mě si vůbec\nnevšímal. „Ethane, oni nás neslyší a nejspíš ani nevidí,“ špitla Káťa. Přistoupil jsem blíž\nk jednomu z mužů, on se však náhle vydal k oknu. Prošel přitom přímo skrze mě!\n(Ch. Priestley, Příšerné příběhy z Černé lodi, upraveno)\nTEXT 2\nSlovesný tvar typu A: i bez okolního textu lze určit, zda je sloveso užito v jednotném, či\nmnožném čísle, např. odejdi (je to pouze tvar 2. osoby čísla jednotného).\nSlovesný tvar typu B: bez okolního textu nelze určit, zda je sloveso užito v jednotném,\nči množném čísle, např. odešla (dcera odešla × děvčata odešla).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nThackeraye trochu rozesmutnilo, že na rozdíl od Ethana nezná odpověď na\notázky, které mu Ethan položil.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Když náš host dokončil děsuplný příběh o Černé lodi, nastalo hrobové ticho.\n„Jak by někdo mohl být mrtvý a nevědět o tom? Jak víte, co se děje na palubě Černé\nlodi?“ zeptal jsem se ve snaze utišit svůj strach. „Myslím, že odpověď na tyto otázky znáš,\nEthane,“ pravil Thackeray s úsměvem poněkud zabarveným smutkem. „Je čas se rozloučit.\nEthane a Káťo, bylo mi ctí vás poznat,“ dodal a odešel z naší krčmy.\n(2) Vyběhli jsme za ním a sledovali, jak zamířil k okraji skalnatého útesu. Bez váhání se\nvydal směrem dolů a za okamžik už byl na úpatí. U břehu na něj v člunu čekali dva muži.\nKdyž k nim nastoupil, vyrazili k jakési lodi kotvící opodál. Její trup byl proděravělý jako\nkabát prožraný moly, plachty měla potrhané. Podobně zbídačená byla i posádka.\n„To je ta Černá loď, že?“ hlesla Káťa. Přál jsem si odpovědět, že je to holý nesmysl,\nv hloubi duše jsem ale věděl, že má pravdu. Thackeray i posádka tajuplné lodi byli mrtví.\n(3) Vrátili jsme se do krčmy a posadili se ke krbu. Vtom jsme zvenku zaslechli chrastění\nklíčů. Rychle jsme se schovali do komory a škvírou mezi dveřmi vykukovali ven. Záhy do\nvýčepu vešli nějací zvláštně oblečení muži. Káťa z toho byla stejně zmatená jako já. Kdo\nto je? Co tu chtějí? Snad to nejsou lupiči!\n„Takže tenhle hostinec je opuštěný, Hughu?“ řekl jeden z nich.\n„Už dlouho, Montagueu,“ odpověděl druhý.\nMusel jsem zjistit, co jsou zač. Vylezl jsem tedy z úkrytu a pravil: „Co si přejete, pánové?“\n„Po té tragické události se mu místní začali vyhýbat,“ pokračoval Hugh a mě si vůbec\nnevšímal. „Ethane, oni nás neslyší a nejspíš ani nevidí,“ špitla Káťa. Přistoupil jsem blíž\nk jednomu z mužů, on se však náhle vydal k oknu. Prošel přitom přímo skrze mě!\n(Ch. Priestley, Příšerné příběhy z Černé lodi, upraveno)\nTEXT 2\nSlovesný tvar typu A: i bez okolního textu lze určit, zda je sloveso užito v jednotném, či\nmnožném čísle, např. odejdi (je to pouze tvar 2. osoby čísla jednotného).\nSlovesný tvar typu B: bez okolního textu nelze určit, zda je sloveso užito v jednotném,\nči množném čísle, např. odešla (dcera odešla × děvčata odešla).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nLupič Hugh se od místních lidí dozvěděl, že hostinec je opuštěný, a proto se\ndo něj on a jeho komplic Montague vloupali.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Když náš host dokončil děsuplný příběh o Černé lodi, nastalo hrobové ticho.\n„Jak by někdo mohl být mrtvý a nevědět o tom? Jak víte, co se děje na palubě Černé\nlodi?“ zeptal jsem se ve snaze utišit svůj strach. „Myslím, že odpověď na tyto otázky znáš,\nEthane,“ pravil Thackeray s úsměvem poněkud zabarveným smutkem. „Je čas se rozloučit.\nEthane a Káťo, bylo mi ctí vás poznat,“ dodal a odešel z naší krčmy.\n(2) Vyběhli jsme za ním a sledovali, jak zamířil k okraji skalnatého útesu. Bez váhání se\nvydal směrem dolů a za okamžik už byl na úpatí. U břehu na něj v člunu čekali dva muži.\nKdyž k nim nastoupil, vyrazili k jakési lodi kotvící opodál. Její trup byl proděravělý jako\nkabát prožraný moly, plachty měla potrhané. Podobně zbídačená byla i posádka.\n„To je ta Černá loď, že?“ hlesla Káťa. Přál jsem si odpovědět, že je to holý nesmysl,\nv hloubi duše jsem ale věděl, že má pravdu. Thackeray i posádka tajuplné lodi byli mrtví.\n(3) Vrátili jsme se do krčmy a posadili se ke krbu. Vtom jsme zvenku zaslechli chrastění\nklíčů. Rychle jsme se schovali do komory a škvírou mezi dveřmi vykukovali ven. Záhy do\nvýčepu vešli nějací zvláštně oblečení muži. Káťa z toho byla stejně zmatená jako já. Kdo\nto je? Co tu chtějí? Snad to nejsou lupiči!\n„Takže tenhle hostinec je opuštěný, Hughu?“ řekl jeden z nich.\n„Už dlouho, Montagueu,“ odpověděl druhý.\nMusel jsem zjistit, co jsou zač. Vylezl jsem tedy z úkrytu a pravil: „Co si přejete, pánové?“\n„Po té tragické události se mu místní začali vyhýbat,“ pokračoval Hugh a mě si vůbec\nnevšímal. „Ethane, oni nás neslyší a nejspíš ani nevidí,“ špitla Káťa. Přistoupil jsem blíž\nk jednomu z mužů, on se však náhle vydal k oknu. Prošel přitom přímo skrze mě!\n(Ch. Priestley, Příšerné příběhy z Černé lodi, upraveno)\nTEXT 2\nSlovesný tvar typu A: i bez okolního textu lze určit, zda je sloveso užito v jednotném, či\nmnožném čísle, např. odejdi (je to pouze tvar 2. osoby čísla jednotného).\nSlovesný tvar typu B: bez okolního textu nelze určit, zda je sloveso užito v jednotném,\nči množném čísle, např. odešla (dcera odešla × děvčata odešla).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), nebo ne (NE).\n(Posuzovaná slova jsou v TEXTU 1 vyznačena tučně.)\nV daném kontextu je synonymem slova zbídačený slovo zubožený.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Když náš host dokončil děsuplný příběh o Černé lodi, nastalo hrobové ticho.\n„Jak by někdo mohl být mrtvý a nevědět o tom? Jak víte, co se děje na palubě Černé\nlodi?“ zeptal jsem se ve snaze utišit svůj strach. „Myslím, že odpověď na tyto otázky znáš,\nEthane,“ pravil Thackeray s úsměvem poněkud zabarveným smutkem. „Je čas se rozloučit.\nEthane a Káťo, bylo mi ctí vás poznat,“ dodal a odešel z naší krčmy.\n(2) Vyběhli jsme za ním a sledovali, jak zamířil k okraji skalnatého útesu. Bez váhání se\nvydal směrem dolů a za okamžik už byl na úpatí. U břehu na něj v člunu čekali dva muži.\nKdyž k nim nastoupil, vyrazili k jakési lodi kotvící opodál. Její trup byl proděravělý jako\nkabát prožraný moly, plachty měla potrhané. Podobně zbídačená byla i posádka.\n„To je ta Černá loď, že?“ hlesla Káťa. Přál jsem si odpovědět, že je to holý nesmysl,\nv hloubi duše jsem ale věděl, že má pravdu. Thackeray i posádka tajuplné lodi byli mrtví.\n(3) Vrátili jsme se do krčmy a posadili se ke krbu. Vtom jsme zvenku zaslechli chrastění\nklíčů. Rychle jsme se schovali do komory a škvírou mezi dveřmi vykukovali ven. Záhy do\nvýčepu vešli nějací zvláštně oblečení muži. Káťa z toho byla stejně zmatená jako já. Kdo\nto je? Co tu chtějí? Snad to nejsou lupiči!\n„Takže tenhle hostinec je opuštěný, Hughu?“ řekl jeden z nich.\n„Už dlouho, Montagueu,“ odpověděl druhý.\nMusel jsem zjistit, co jsou zač. Vylezl jsem tedy z úkrytu a pravil: „Co si přejete, pánové?“\n„Po té tragické události se mu místní začali vyhýbat,“ pokračoval Hugh a mě si vůbec\nnevšímal. „Ethane, oni nás neslyší a nejspíš ani nevidí,“ špitla Káťa. Přistoupil jsem blíž\nk jednomu z mužů, on se však náhle vydal k oknu. Prošel přitom přímo skrze mě!\n(Ch. Priestley, Příšerné příběhy z Černé lodi, upraveno)\nTEXT 2\nSlovesný tvar typu A: i bez okolního textu lze určit, zda je sloveso užito v jednotném, či\nmnožném čísle, např. odejdi (je to pouze tvar 2. osoby čísla jednotného).\nSlovesný tvar typu B: bez okolního textu nelze určit, zda je sloveso užito v jednotném,\nči množném čísle, např. odešla (dcera odešla × děvčata odešla).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), nebo ne (NE).\n(Posuzovaná slova jsou v TEXTU 1 vyznačena tučně.)\nV daném kontextu je synonymem slova holý slovo naprostý.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Když náš host dokončil děsuplný příběh o Černé lodi, nastalo hrobové ticho.\n„Jak by někdo mohl být mrtvý a nevědět o tom? Jak víte, co se děje na palubě Černé\nlodi?“ zeptal jsem se ve snaze utišit svůj strach. „Myslím, že odpověď na tyto otázky znáš,\nEthane,“ pravil Thackeray s úsměvem poněkud zabarveným smutkem. „Je čas se rozloučit.\nEthane a Káťo, bylo mi ctí vás poznat,“ dodal a odešel z naší krčmy.\n(2) Vyběhli jsme za ním a sledovali, jak zamířil k okraji skalnatého útesu. Bez váhání se\nvydal směrem dolů a za okamžik už byl na úpatí. U břehu na něj v člunu čekali dva muži.\nKdyž k nim nastoupil, vyrazili k jakési lodi kotvící opodál. Její trup byl proděravělý jako\nkabát prožraný moly, plachty měla potrhané. Podobně zbídačená byla i posádka.\n„To je ta Černá loď, že?“ hlesla Káťa. Přál jsem si odpovědět, že je to holý nesmysl,\nv hloubi duše jsem ale věděl, že má pravdu. Thackeray i posádka tajuplné lodi byli mrtví.\n(3) Vrátili jsme se do krčmy a posadili se ke krbu. Vtom jsme zvenku zaslechli chrastění\nklíčů. Rychle jsme se schovali do komory a škvírou mezi dveřmi vykukovali ven. Záhy do\nvýčepu vešli nějací zvláštně oblečení muži. Káťa z toho byla stejně zmatená jako já. Kdo\nto je? Co tu chtějí? Snad to nejsou lupiči!\n„Takže tenhle hostinec je opuštěný, Hughu?“ řekl jeden z nich.\n„Už dlouho, Montagueu,“ odpověděl druhý.\nMusel jsem zjistit, co jsou zač. Vylezl jsem tedy z úkrytu a pravil: „Co si přejete, pánové?“\n„Po té tragické události se mu místní začali vyhýbat,“ pokračoval Hugh a mě si vůbec\nnevšímal. „Ethane, oni nás neslyší a nejspíš ani nevidí,“ špitla Káťa. Přistoupil jsem blíž\nk jednomu z mužů, on se však náhle vydal k oknu. Prošel přitom přímo skrze mě!\n(Ch. Priestley, Příšerné příběhy z Černé lodi, upraveno)\nTEXT 2\nSlovesný tvar typu A: i bez okolního textu lze určit, zda je sloveso užito v jednotném, či\nmnožném čísle, např. odejdi (je to pouze tvar 2. osoby čísla jednotného).\nSlovesný tvar typu B: bez okolního textu nelze určit, zda je sloveso užito v jednotném,\nči množném čísle, např. odešla (dcera odešla × děvčata odešla).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), nebo ne (NE).\n(Posuzovaná slova jsou v TEXTU 1 vyznačena tučně.)\nSlovo přistoupit je v textu užito ve stejném významu jako ve větě Přistoupil\nna jeho podmínky.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Když náš host dokončil děsuplný příběh o Černé lodi, nastalo hrobové ticho.\n„Jak by někdo mohl být mrtvý a nevědět o tom? Jak víte, co se děje na palubě Černé\nlodi?“ zeptal jsem se ve snaze utišit svůj strach. „Myslím, že odpověď na tyto otázky znáš,\nEthane,“ pravil Thackeray s úsměvem poněkud zabarveným smutkem. „Je čas se rozloučit.\nEthane a Káťo, bylo mi ctí vás poznat,“ dodal a odešel z naší krčmy.\n(2) Vyběhli jsme za ním a sledovali, jak zamířil k okraji skalnatého útesu. Bez váhání se\nvydal směrem dolů a za okamžik už byl na úpatí. U břehu na něj v člunu čekali dva muži.\nKdyž k nim nastoupil, vyrazili k jakési lodi kotvící opodál. Její trup byl proděravělý jako\nkabát prožraný moly, plachty měla potrhané. Podobně zbídačená byla i posádka.\n„To je ta Černá loď, že?“ hlesla Káťa. Přál jsem si odpovědět, že je to holý nesmysl,\nv hloubi duše jsem ale věděl, že má pravdu. Thackeray i posádka tajuplné lodi byli mrtví.\n(3) Vrátili jsme se do krčmy a posadili se ke krbu. Vtom jsme zvenku zaslechli chrastění\nklíčů. Rychle jsme se schovali do komory a škvírou mezi dveřmi vykukovali ven. Záhy do\nvýčepu vešli nějací zvláštně oblečení muži. Káťa z toho byla stejně zmatená jako já. Kdo\nto je? Co tu chtějí? Snad to nejsou lupiči!\n„Takže tenhle hostinec je opuštěný, Hughu?“ řekl jeden z nich.\n„Už dlouho, Montagueu,“ odpověděl druhý.\nMusel jsem zjistit, co jsou zač. Vylezl jsem tedy z úkrytu a pravil: „Co si přejete, pánové?“\n„Po té tragické události se mu místní začali vyhýbat,“ pokračoval Hugh a mě si vůbec\nnevšímal. „Ethane, oni nás neslyší a nejspíš ani nevidí,“ špitla Káťa. Přistoupil jsem blíž\nk jednomu z mužů, on se však náhle vydal k oknu. Prošel přitom přímo skrze mě!\n(Ch. Priestley, Příšerné příběhy z Černé lodi, upraveno)\nTEXT 2\nSlovesný tvar typu A: i bez okolního textu lze určit, zda je sloveso užito v jednotném, či\nmnožném čísle, např. odejdi (je to pouze tvar 2. osoby čísla jednotného).\nSlovesný tvar typu B: bez okolního textu nelze určit, zda je sloveso užito v jednotném,\nči množném čísle, např. odešla (dcera odešla × děvčata odešla).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), nebo ne (NE).\n(Posuzovaná slova jsou v TEXTU 1 vyznačena tučně.)\nSlovo projít je v textu užito ve stejném významu jako ve větě Učitel pečlivě\nprošel mé výpisky.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Když náš host dokončil děsuplný příběh o Černé lodi, nastalo hrobové ticho.\n„Jak by někdo mohl být mrtvý a nevědět o tom? Jak víte, co se děje na palubě Černé\nlodi?“ zeptal jsem se ve snaze utišit svůj strach. „Myslím, že odpověď na tyto otázky znáš,\nEthane,“ pravil Thackeray s úsměvem poněkud zabarveným smutkem. „Je čas se rozloučit.\nEthane a Káťo, bylo mi ctí vás poznat,“ dodal a odešel z naší krčmy.\n(2) Vyběhli jsme za ním a sledovali, jak zamířil k okraji skalnatého útesu. Bez váhání se\nvydal směrem dolů a za okamžik už byl na úpatí. U břehu na něj v člunu čekali dva muži.\nKdyž k nim nastoupil, vyrazili k jakési lodi kotvící opodál. Její trup byl proděravělý jako\nkabát prožraný moly, plachty měla potrhané. Podobně zbídačená byla i posádka.\n„To je ta Černá loď, že?“ hlesla Káťa. Přál jsem si odpovědět, že je to holý nesmysl,\nv hloubi duše jsem ale věděl, že má pravdu. Thackeray i posádka tajuplné lodi byli mrtví.\n(3) Vrátili jsme se do krčmy a posadili se ke krbu. Vtom jsme zvenku zaslechli chrastění\nklíčů. Rychle jsme se schovali do komory a škvírou mezi dveřmi vykukovali ven. Záhy do\nvýčepu vešli nějací zvláštně oblečení muži. Káťa z toho byla stejně zmatená jako já. Kdo\nto je? Co tu chtějí? Snad to nejsou lupiči!\n„Takže tenhle hostinec je opuštěný, Hughu?“ řekl jeden z nich.\n„Už dlouho, Montagueu,“ odpověděl druhý.\nMusel jsem zjistit, co jsou zač. Vylezl jsem tedy z úkrytu a pravil: „Co si přejete, pánové?“\n„Po té tragické události se mu místní začali vyhýbat,“ pokračoval Hugh a mě si vůbec\nnevšímal. „Ethane, oni nás neslyší a nejspíš ani nevidí,“ špitla Káťa. Přistoupil jsem blíž\nk jednomu z mužů, on se však náhle vydal k oknu. Prošel přitom přímo skrze mě!\n(Ch. Priestley, Příšerné příběhy z Černé lodi, upraveno)\nTEXT 2\nSlovesný tvar typu A: i bez okolního textu lze určit, zda je sloveso užito v jednotném, či\nmnožném čísle, např. odejdi (je to pouze tvar 2. osoby čísla jednotného).\nSlovesný tvar typu B: bez okolního textu nelze určit, zda je sloveso užito v jednotném,\nči množném čísle, např. odešla (dcera odešla × děvčata odešla).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nExistují zdroje, podle nichž se historicky první benátský karneval konal\nroku 1162.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Začátkem roku se v Benátkách tradičně pořádá karneval. Během něj italské město ožívá\nbarvami, hudbou a maškarními průvody. Po ukončení této několikadenní slavnosti nastává\nobdobí půstu, který se drží 40 dní před Velikonocemi.\nBenátský karneval se podle některých zdrojů poprvé konal už v roce 1162. Benátčané\nbyli z masek natolik nadšení, že je časem nosili už od října. V roce 1608 bylo proto\nuzákoněno, že masky lze v Benátkách nosit výhradně při karnevalu, a nikoli jindy. Tomu,\nkdo toto nařízení porušil, hrozil trest: zbičování nebo vězení.\nJednou z tradičních benátských masek je bauta, zlacená maska s otvory jen pro oči,\nkterá dokonale utají totožnost maskovaného. Ženám je určena zpravidla vkusně zdobená\ncolombina, překrásná maska zakrývající oči a kořen nosu. Nejznámější maskou je však\npatrně morový doktor. Tato bílá, hrozivě vypadající maska s dlouhým zahnutým zobákem\nbyla původně využívána pouze v lékařství. Během morových ran si totiž lékaři do tohoto\nzobáku vkládali byliny, jež měly svou vůní přebít zápach nemocných.\nMasky jsou typickým suvenýrem z Benátek. Kromě miniatur s ručně malovanou\nvýzdobou, vyrobené ze sádry, je zájem i o levnější masky z lisovaného papíru.\n(ct24.ceskatelevize.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nKarneval, který se koná v Benátkách, trvá několik dnů a v kalendářním roce\nčasově předchází Velikonocům.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Začátkem roku se v Benátkách tradičně pořádá karneval. Během něj italské město ožívá\nbarvami, hudbou a maškarními průvody. Po ukončení této několikadenní slavnosti nastává\nobdobí půstu, který se drží 40 dní před Velikonocemi.\nBenátský karneval se podle některých zdrojů poprvé konal už v roce 1162. Benátčané\nbyli z masek natolik nadšení, že je časem nosili už od října. V roce 1608 bylo proto\nuzákoněno, že masky lze v Benátkách nosit výhradně při karnevalu, a nikoli jindy. Tomu,\nkdo toto nařízení porušil, hrozil trest: zbičování nebo vězení.\nJednou z tradičních benátských masek je bauta, zlacená maska s otvory jen pro oči,\nkterá dokonale utají totožnost maskovaného. Ženám je určena zpravidla vkusně zdobená\ncolombina, překrásná maska zakrývající oči a kořen nosu. Nejznámější maskou je však\npatrně morový doktor. Tato bílá, hrozivě vypadající maska s dlouhým zahnutým zobákem\nbyla původně využívána pouze v lékařství. Během morových ran si totiž lékaři do tohoto\nzobáku vkládali byliny, jež měly svou vůní přebít zápach nemocných.\nMasky jsou typickým suvenýrem z Benátek. Kromě miniatur s ručně malovanou\nvýzdobou, vyrobené ze sádry, je zájem i o levnější masky z lisovaného papíru.\n(ct24.ceskatelevize.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nV minulosti mohl být člověk zbičován za to, že karnevalovou masku nosil\nv Benátkách jindy než během karnevalu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Začátkem roku se v Benátkách tradičně pořádá karneval. Během něj italské město ožívá\nbarvami, hudbou a maškarními průvody. Po ukončení této několikadenní slavnosti nastává\nobdobí půstu, který se drží 40 dní před Velikonocemi.\nBenátský karneval se podle některých zdrojů poprvé konal už v roce 1162. Benátčané\nbyli z masek natolik nadšení, že je časem nosili už od října. V roce 1608 bylo proto\nuzákoněno, že masky lze v Benátkách nosit výhradně při karnevalu, a nikoli jindy. Tomu,\nkdo toto nařízení porušil, hrozil trest: zbičování nebo vězení.\nJednou z tradičních benátských masek je bauta, zlacená maska s otvory jen pro oči,\nkterá dokonale utají totožnost maskovaného. Ženám je určena zpravidla vkusně zdobená\ncolombina, překrásná maska zakrývající oči a kořen nosu. Nejznámější maskou je však\npatrně morový doktor. Tato bílá, hrozivě vypadající maska s dlouhým zahnutým zobákem\nbyla původně využívána pouze v lékařství. Během morových ran si totiž lékaři do tohoto\nzobáku vkládali byliny, jež měly svou vůní přebít zápach nemocných.\nMasky jsou typickým suvenýrem z Benátek. Kromě miniatur s ručně malovanou\nvýzdobou, vyrobené ze sádry, je zájem i o levnější masky z lisovaného papíru.\n(ct24.ceskatelevize.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nZ původní karnevalové masky morového doktora se během morových ran\nstala nezbytná součást lékařského vybavení.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Začátkem roku se v Benátkách tradičně pořádá karneval. Během něj italské město ožívá\nbarvami, hudbou a maškarními průvody. Po ukončení této několikadenní slavnosti nastává\nobdobí půstu, který se drží 40 dní před Velikonocemi.\nBenátský karneval se podle některých zdrojů poprvé konal už v roce 1162. Benátčané\nbyli z masek natolik nadšení, že je časem nosili už od října. V roce 1608 bylo proto\nuzákoněno, že masky lze v Benátkách nosit výhradně při karnevalu, a nikoli jindy. Tomu,\nkdo toto nařízení porušil, hrozil trest: zbičování nebo vězení.\nJednou z tradičních benátských masek je bauta, zlacená maska s otvory jen pro oči,\nkterá dokonale utají totožnost maskovaného. Ženám je určena zpravidla vkusně zdobená\ncolombina, překrásná maska zakrývající oči a kořen nosu. Nejznámější maskou je však\npatrně morový doktor. Tato bílá, hrozivě vypadající maska s dlouhým zahnutým zobákem\nbyla původně využívána pouze v lékařství. Během morových ran si totiž lékaři do tohoto\nzobáku vkládali byliny, jež měly svou vůní přebít zápach nemocných.\nMasky jsou typickým suvenýrem z Benátek. Kromě miniatur s ručně malovanou\nvýzdobou, vyrobené ze sádry, je zájem i o levnější masky z lisovaného papíru.\n(ct24.ceskatelevize.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nJedna paže brazilské sochy Krista Spasitele měří celkem 23 metrů.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Na vrcholu hory Corcovado, která se vypíná nad brazilským městem Rio de Janeiro\ndo výšky 710 metrů nad mořem, stojí socha Krista Spasitele. Tento proslulý jihoamerický\nmonument, zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, <bold>patří</bold>\nk vyhledávaným turistickým cílům. Každoročně sem zavítá přes dva miliony turistů,\nzejména těch zahraničních. Cestu za památkou jim usnadňuje historická železniční dráha\nz 19. století, jejíž konečná stanice leží asi 40 metrů pod vrcholem Corcovada.\n<bold>(2)</bold> S nápadem postavit gigantickou sochu Krista Spasitele přišel jako první Pedro Maria\nBoss. Svůj ambiciózní plán tento kněz představil v roce 1859 brazilské princezně, ta ale\nprojekt odmítla finančně podpořit. Údajně byl důvodem zamítnutí tehdy platný brazilský\nzákon, který striktně odděloval světské <underline>záležitosti</underline> od církevních. Bossova myšlenka upadla\nna mnoho let v zapomnění.\nOriginální nápad vzkřísila katolická církev v souvislosti s blížícím se významným\njubileem. Základní kámen sochy Krista Spasitele byl položen v roce 1922, kdy Brazílie slavila\nsté výročí uznání své <underline>nezávislosti</underline> na Portugalsku. Výsledná podoba uměleckého díla však\ntehdy ještě nebyla známá. Architektonická soutěž, z níž vzešel vítězný návrh sochy Krista\nSpasitele, který na Rio de Janeiro shlíží s otevřenou náručí, totiž proběhla až o rok později.\n<bold>(3)</bold> Návrh se začal realizovat v roce 1926, o pět let později byla unikátní socha\nslavnostně odhalena. Železobetonovou konstrukci pokrývá mastek, který soše dodal\ncharakteristickou bílou barvu, použitá malta prý obsahuje i netradiční složky jako cukr\nnebo velrybí tuk. Třicetimetrová socha váží kolem 700 tun, rozpětí Kristových paží je\n23 metrů. Až do roku 1994, kdy ji o 4,2 metru překonal Kristus Svornosti v Bolívii, byla\nbrazilská socha nejvyšší sochou Ježíše na světě. Dnes drží světové prvenství polská socha\nKrista Krále.\n<italic>(www.zoommagazin.iprima.cz; www.stoplusjednicka.cz; upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nNejvyšší bod brazilské sochy Krista Spasitele se nachází výše než 710 metrů\nnad mořem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Na vrcholu hory Corcovado, která se vypíná nad brazilským městem Rio de Janeiro\ndo výšky 710 metrů nad mořem, stojí socha Krista Spasitele. Tento proslulý jihoamerický\nmonument, zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, <bold>patří</bold>\nk vyhledávaným turistickým cílům. Každoročně sem zavítá přes dva miliony turistů,\nzejména těch zahraničních. Cestu za památkou jim usnadňuje historická železniční dráha\nz 19. století, jejíž konečná stanice leží asi 40 metrů pod vrcholem Corcovada.\n<bold>(2)</bold> S nápadem postavit gigantickou sochu Krista Spasitele přišel jako první Pedro Maria\nBoss. Svůj ambiciózní plán tento kněz představil v roce 1859 brazilské princezně, ta ale\nprojekt odmítla finančně podpořit. Údajně byl důvodem zamítnutí tehdy platný brazilský\nzákon, který striktně odděloval světské <underline>záležitosti</underline> od církevních. Bossova myšlenka upadla\nna mnoho let v zapomnění.\nOriginální nápad vzkřísila katolická církev v souvislosti s blížícím se významným\njubileem. Základní kámen sochy Krista Spasitele byl položen v roce 1922, kdy Brazílie slavila\nsté výročí uznání své <underline>nezávislosti</underline> na Portugalsku. Výsledná podoba uměleckého díla však\ntehdy ještě nebyla známá. Architektonická soutěž, z níž vzešel vítězný návrh sochy Krista\nSpasitele, který na Rio de Janeiro shlíží s otevřenou náručí, totiž proběhla až o rok později.\n<bold>(3)</bold> Návrh se začal realizovat v roce 1926, o pět let později byla unikátní socha\nslavnostně odhalena. Železobetonovou konstrukci pokrývá mastek, který soše dodal\ncharakteristickou bílou barvu, použitá malta prý obsahuje i netradiční složky jako cukr\nnebo velrybí tuk. Třicetimetrová socha váží kolem 700 tun, rozpětí Kristových paží je\n23 metrů. Až do roku 1994, kdy ji o 4,2 metru překonal Kristus Svornosti v Bolívii, byla\nbrazilská socha nejvyšší sochou Ježíše na světě. Dnes drží světové prvenství polská socha\nKrista Krále.\n<italic>(www.zoommagazin.iprima.cz; www.stoplusjednicka.cz; upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nO definitivní podobě brazilské sochy Krista Spasitele bylo rozhodnuto\npozději, než byl položen základní kámen této sochy.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Na vrcholu hory Corcovado, která se vypíná nad brazilským městem Rio de Janeiro\ndo výšky 710 metrů nad mořem, stojí socha Krista Spasitele. Tento proslulý jihoamerický\nmonument, zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, <bold>patří</bold>\nk vyhledávaným turistickým cílům. Každoročně sem zavítá přes dva miliony turistů,\nzejména těch zahraničních. Cestu za památkou jim usnadňuje historická železniční dráha\nz 19. století, jejíž konečná stanice leží asi 40 metrů pod vrcholem Corcovada.\n<bold>(2)</bold> S nápadem postavit gigantickou sochu Krista Spasitele přišel jako první Pedro Maria\nBoss. Svůj ambiciózní plán tento kněz představil v roce 1859 brazilské princezně, ta ale\nprojekt odmítla finančně podpořit. Údajně byl důvodem zamítnutí tehdy platný brazilský\nzákon, který striktně odděloval světské <underline>záležitosti</underline> od církevních. Bossova myšlenka upadla\nna mnoho let v zapomnění.\nOriginální nápad vzkřísila katolická církev v souvislosti s blížícím se významným\njubileem. Základní kámen sochy Krista Spasitele byl položen v roce 1922, kdy Brazílie slavila\nsté výročí uznání své <underline>nezávislosti</underline> na Portugalsku. Výsledná podoba uměleckého díla však\ntehdy ještě nebyla známá. Architektonická soutěž, z níž vzešel vítězný návrh sochy Krista\nSpasitele, který na Rio de Janeiro shlíží s otevřenou náručí, totiž proběhla až o rok později.\n<bold>(3)</bold> Návrh se začal realizovat v roce 1926, o pět let později byla unikátní socha\nslavnostně odhalena. Železobetonovou konstrukci pokrývá mastek, který soše dodal\ncharakteristickou bílou barvu, použitá malta prý obsahuje i netradiční složky jako cukr\nnebo velrybí tuk. Třicetimetrová socha váží kolem 700 tun, rozpětí Kristových paží je\n23 metrů. Až do roku 1994, kdy ji o 4,2 metru překonal Kristus Svornosti v Bolívii, byla\nbrazilská socha nejvyšší sochou Ježíše na světě. Dnes drží světové prvenství polská socha\nKrista Krále.\n<italic>(www.zoommagazin.iprima.cz; www.stoplusjednicka.cz; upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nV roce, kdy Pedro Maria Boss předložil brazilské princezně svůj záměr\npostavit sochu Krista Spasitele, byla již Brazílie nezávislá na Portugalsku.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Na vrcholu hory Corcovado, která se vypíná nad brazilským městem Rio de Janeiro\ndo výšky 710 metrů nad mořem, stojí socha Krista Spasitele. Tento proslulý jihoamerický\nmonument, zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, <bold>patří</bold>\nk vyhledávaným turistickým cílům. Každoročně sem zavítá přes dva miliony turistů,\nzejména těch zahraničních. Cestu za památkou jim usnadňuje historická železniční dráha\nz 19. století, jejíž konečná stanice leží asi 40 metrů pod vrcholem Corcovada.\n<bold>(2)</bold> S nápadem postavit gigantickou sochu Krista Spasitele přišel jako první Pedro Maria\nBoss. Svůj ambiciózní plán tento kněz představil v roce 1859 brazilské princezně, ta ale\nprojekt odmítla finančně podpořit. Údajně byl důvodem zamítnutí tehdy platný brazilský\nzákon, který striktně odděloval světské <underline>záležitosti</underline> od církevních. Bossova myšlenka upadla\nna mnoho let v zapomnění.\nOriginální nápad vzkřísila katolická církev v souvislosti s blížícím se významným\njubileem. Základní kámen sochy Krista Spasitele byl položen v roce 1922, kdy Brazílie slavila\nsté výročí uznání své <underline>nezávislosti</underline> na Portugalsku. Výsledná podoba uměleckého díla však\ntehdy ještě nebyla známá. Architektonická soutěž, z níž vzešel vítězný návrh sochy Krista\nSpasitele, který na Rio de Janeiro shlíží s otevřenou náručí, totiž proběhla až o rok později.\n<bold>(3)</bold> Návrh se začal realizovat v roce 1926, o pět let později byla unikátní socha\nslavnostně odhalena. Železobetonovou konstrukci pokrývá mastek, který soše dodal\ncharakteristickou bílou barvu, použitá malta prý obsahuje i netradiční složky jako cukr\nnebo velrybí tuk. Třicetimetrová socha váží kolem 700 tun, rozpětí Kristových paží je\n23 metrů. Až do roku 1994, kdy ji o 4,2 metru překonal Kristus Svornosti v Bolívii, byla\nbrazilská socha nejvyšší sochou Ježíše na světě. Dnes drží světové prvenství polská socha\nKrista Krále.\n<italic>(www.zoommagazin.iprima.cz; www.stoplusjednicka.cz; upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nNabitý sál přivítal známého zpěváka i jeho kapelu bouřlivým potleskem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nSvým starostlivým rodičům jsem musel slíbit, že do setmění budu doma.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nPřestože jeho argumenty zněly rozumně, původní názor jsem nezměnila.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nNově zavedený systém chrání zákazníky před vychytralími kapesními zloději.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nProtože díky svým schopnostem Ijon zjistil, na co nezvaný host myslí, začal\nmu vyhrožovat rvačkou.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nZačalo to záhy po mém návratu z kosmu. Právě jsem si v kuchyni chystal večeři, když\nvtom se celý dům otřásl. Z horního patra se ozval zvláštní dunivý zvuk. Spadla snad\nstřecha? Nebo to byl meteorit? Ihned jsem utíkal nahoru.\nOtevřel jsem dveře své pracovny a spatřil horu knih pod nakloněnou knihovnou. Zpod\n<bold>tlustých</bold> svazků kosmické encyklopedie se po kolenou vyhrabával nějaký člověk. Do\ntváře jsem tomu vetřelci neviděl, jeho postava mi ale byla povědomá. Po chvíli jsem ho\npoznal. Byl jsem to já. Jako kdybych se díval do zrcadla.\n„Co to má znamenat?“ zeptal jsem se ještě klidně.\n„Vysvětlím ti to,“ odpověděl nezvaný host. Usedl drze do mého křesla, vzal do ruky mou\ndýmku a najisto sáhl do zásuvky mého stolku pro tabák. To už na mě bylo moc.\n„To je ale nestydatost!“ zařval jsem. On však jen pokynul, abych si také sedl. <bold>Dobrá,</bold>\ndám mu pět minut, a když se mi neomluví, vyřídíme si to jinak.\n„Přece se nechceš prát, Ijone,“ s úsměvem pravil nezvaný host. „Nezapomeň, že každá\nmá dnešní modřina bude později tvoje!“\n„Jak můžeš vědět, na co jsem myslel? A co tady chceš?“\nNávštěvník se pousmál a řekl:„Přicházím z roku 2661, abych ti předložil zajímavý\nnávrh. Vědecká rada Temporistického úřadu si přeje, aby ses stal ředitelem programu\nTEOSVĚDĚHYP. To je zkratka pro telechronickou optimalizaci světových dějin\nhyperpočítačem. V našem století máme mír, daří se nám skvěle, ale co se historie týče,\nstále nemáme <bold>klid.</bold> Minulost planety Země je proto nutné opravit a zdokonalit na základě\nprincipů humanity. <bold>Určitě</bold> chápeš, že když má <underline>lidstvo</underline> v rodokmenu takové řeže a válečná\n<underline>jatka,</underline> stydíme se tlačit mezi vyspělé kosmické <underline>civilizace.</underline> Tak co na tu nabídku říkáš?“\n<italic>(S. Lem, Futurologický kongres, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPodstatná jména hromadná</bold> mají pouze tvary čísla jednotného a označují jimi soubor\njednotlivin (např. <italic>stromoví</italic> = skupina stromů).\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nNež Ijon vstoupil do pracovny, byl přesvědčen o tom, že příčinou otřesu\ndomu bylo zřícení střechy.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nZačalo to záhy po mém návratu z kosmu. Právě jsem si v kuchyni chystal večeři, když\nvtom se celý dům otřásl. Z horního patra se ozval zvláštní dunivý zvuk. Spadla snad\nstřecha? Nebo to byl meteorit? Ihned jsem utíkal nahoru.\nOtevřel jsem dveře své pracovny a spatřil horu knih pod nakloněnou knihovnou. Zpod\n<bold>tlustých</bold> svazků kosmické encyklopedie se po kolenou vyhrabával nějaký člověk. Do\ntváře jsem tomu vetřelci neviděl, jeho postava mi ale byla povědomá. Po chvíli jsem ho\npoznal. Byl jsem to já. Jako kdybych se díval do zrcadla.\n„Co to má znamenat?“ zeptal jsem se ještě klidně.\n„Vysvětlím ti to,“ odpověděl nezvaný host. Usedl drze do mého křesla, vzal do ruky mou\ndýmku a najisto sáhl do zásuvky mého stolku pro tabák. To už na mě bylo moc.\n„To je ale nestydatost!“ zařval jsem. On však jen pokynul, abych si také sedl. <bold>Dobrá,</bold>\ndám mu pět minut, a když se mi neomluví, vyřídíme si to jinak.\n„Přece se nechceš prát, Ijone,“ s úsměvem pravil nezvaný host. „Nezapomeň, že každá\nmá dnešní modřina bude později tvoje!“\n„Jak můžeš vědět, na co jsem myslel? A co tady chceš?“\nNávštěvník se pousmál a řekl:„Přicházím z roku 2661, abych ti předložil zajímavý\nnávrh. Vědecká rada Temporistického úřadu si přeje, aby ses stal ředitelem programu\nTEOSVĚDĚHYP. To je zkratka pro telechronickou optimalizaci světových dějin\nhyperpočítačem. V našem století máme mír, daří se nám skvěle, ale co se historie týče,\nstále nemáme <bold>klid.</bold> Minulost planety Země je proto nutné opravit a zdokonalit na základě\nprincipů humanity. <bold>Určitě</bold> chápeš, že když má <underline>lidstvo</underline> v rodokmenu takové řeže a válečná\n<underline>jatka,</underline> stydíme se tlačit mezi vyspělé kosmické <underline>civilizace.</underline> Tak co na tu nabídku říkáš?“\n<italic>(S. Lem, Futurologický kongres, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPodstatná jména hromadná</bold> mají pouze tvary čísla jednotného a označují jimi soubor\njednotlivin (např. <italic>stromoví</italic> = skupina stromů).\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nCílem programu TEOSVĚDĚHYP je upravit důkazy svědčící o násilnostech,\nkteré se odehrály v roce 2661.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nZačalo to záhy po mém návratu z kosmu. Právě jsem si v kuchyni chystal večeři, když\nvtom se celý dům otřásl. Z horního patra se ozval zvláštní dunivý zvuk. Spadla snad\nstřecha? Nebo to byl meteorit? Ihned jsem utíkal nahoru.\nOtevřel jsem dveře své pracovny a spatřil horu knih pod nakloněnou knihovnou. Zpod\n<bold>tlustých</bold> svazků kosmické encyklopedie se po kolenou vyhrabával nějaký člověk. Do\ntváře jsem tomu vetřelci neviděl, jeho postava mi ale byla povědomá. Po chvíli jsem ho\npoznal. Byl jsem to já. Jako kdybych se díval do zrcadla.\n„Co to má znamenat?“ zeptal jsem se ještě klidně.\n„Vysvětlím ti to,“ odpověděl nezvaný host. Usedl drze do mého křesla, vzal do ruky mou\ndýmku a najisto sáhl do zásuvky mého stolku pro tabák. To už na mě bylo moc.\n„To je ale nestydatost!“ zařval jsem. On však jen pokynul, abych si také sedl. <bold>Dobrá,</bold>\ndám mu pět minut, a když se mi neomluví, vyřídíme si to jinak.\n„Přece se nechceš prát, Ijone,“ s úsměvem pravil nezvaný host. „Nezapomeň, že každá\nmá dnešní modřina bude později tvoje!“\n„Jak můžeš vědět, na co jsem myslel? A co tady chceš?“\nNávštěvník se pousmál a řekl:„Přicházím z roku 2661, abych ti předložil zajímavý\nnávrh. Vědecká rada Temporistického úřadu si přeje, aby ses stal ředitelem programu\nTEOSVĚDĚHYP. To je zkratka pro telechronickou optimalizaci světových dějin\nhyperpočítačem. V našem století máme mír, daří se nám skvěle, ale co se historie týče,\nstále nemáme <bold>klid.</bold> Minulost planety Země je proto nutné opravit a zdokonalit na základě\nprincipů humanity. <bold>Určitě</bold> chápeš, že když má <underline>lidstvo</underline> v rodokmenu takové řeže a válečná\n<underline>jatka,</underline> stydíme se tlačit mezi vyspělé kosmické <underline>civilizace.</underline> Tak co na tu nabídku říkáš?“\n<italic>(S. Lem, Futurologický kongres, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPodstatná jména hromadná</bold> mají pouze tvary čísla jednotného a označují jimi soubor\njednotlivin (např. <italic>stromoví</italic> = skupina stromů).\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nIjon sice zprvu neviděl vetřelci do tváře, díky zrcadlu umístěnému\nv pracovně ho však identifikoval dřív, než vetřelec nahlas promluvil.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nZačalo to záhy po mém návratu z kosmu. Právě jsem si v kuchyni chystal večeři, když\nvtom se celý dům otřásl. Z horního patra se ozval zvláštní dunivý zvuk. Spadla snad\nstřecha? Nebo to byl meteorit? Ihned jsem utíkal nahoru.\nOtevřel jsem dveře své pracovny a spatřil horu knih pod nakloněnou knihovnou. Zpod\n<bold>tlustých</bold> svazků kosmické encyklopedie se po kolenou vyhrabával nějaký člověk. Do\ntváře jsem tomu vetřelci neviděl, jeho postava mi ale byla povědomá. Po chvíli jsem ho\npoznal. Byl jsem to já. Jako kdybych se díval do zrcadla.\n„Co to má znamenat?“ zeptal jsem se ještě klidně.\n„Vysvětlím ti to,“ odpověděl nezvaný host. Usedl drze do mého křesla, vzal do ruky mou\ndýmku a najisto sáhl do zásuvky mého stolku pro tabák. To už na mě bylo moc.\n„To je ale nestydatost!“ zařval jsem. On však jen pokynul, abych si také sedl. <bold>Dobrá,</bold>\ndám mu pět minut, a když se mi neomluví, vyřídíme si to jinak.\n„Přece se nechceš prát, Ijone,“ s úsměvem pravil nezvaný host. „Nezapomeň, že každá\nmá dnešní modřina bude později tvoje!“\n„Jak můžeš vědět, na co jsem myslel? A co tady chceš?“\nNávštěvník se pousmál a řekl:„Přicházím z roku 2661, abych ti předložil zajímavý\nnávrh. Vědecká rada Temporistického úřadu si přeje, aby ses stal ředitelem programu\nTEOSVĚDĚHYP. To je zkratka pro telechronickou optimalizaci světových dějin\nhyperpočítačem. V našem století máme mír, daří se nám skvěle, ale co se historie týče,\nstále nemáme <bold>klid.</bold> Minulost planety Země je proto nutné opravit a zdokonalit na základě\nprincipů humanity. <bold>Určitě</bold> chápeš, že když má <underline>lidstvo</underline> v rodokmenu takové řeže a válečná\n<underline>jatka,</underline> stydíme se tlačit mezi vyspělé kosmické <underline>civilizace.</underline> Tak co na tu nabídku říkáš?“\n<italic>(S. Lem, Futurologický kongres, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPodstatná jména hromadná</bold> mají pouze tvary čísla jednotného a označují jimi soubor\njednotlivin (např. <italic>stromoví</italic> = skupina stromů).\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nPes, který slouží v armádě, alespoň jednou absolvoval rentgenové vyšetření\nkyčelních kloubů.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Požadavky na psy, <underline>který mají sloužit v armádě,</underline> jsou vysoké. Každého budoucího\narmádního psa nejprve čeká zdravotní prohlídka, jejíž součástí je také rentgen kyčelních\nkloubů, a zkouška předpokladů, která zahrnuje mimo jiné test poslušnosti či chůzi po\nrůzných typech terénu. Vybraní jedinci absolvují kurz v Centru vojenské kynologie. Zde\n<bold>je</bold> specialisté cvičí v dovednostech ***** pro službu v armádě. Třeba psi, jejichž úkolem\nbude hledat drogy, procházejí náročným výcvikem xxxxx na speciální pachové práce.\nVycvičení psi jsou <bold>poté</bold> přiděleni ke konkrétnímu vojenskému útvaru.\nDovednosti všech armádních psů <underline>jsou rozvíjený kondičním tréninkem</underline> a také se\npravidelně testují. Kritéria pro splnění takového testu <underline>jsou skutečně přísný:</underline> souhrnný\nvýsledek za všechny disciplíny včetně poslušnosti musí být minimálně 70 % bodů.\nPokud pes jednou neuspěje, může test opakovat, po druhém neúspěchu musí znovu\nabsolvovat kurz. Zásadní je ovšem zkouška poslušnosti: jestliže ji pes nezvládne, bez\nmožnosti reparátu se ihned vrací do kurzu. <underline>Kdyby totiž pes neposlechl psovodův příkaz</underline>\nběhem ostré akce, mohlo by to mít tragické následky pro celou vojenskou <bold>jednotku.</bold>\nDélka služby armádního psa závisí na jeho zdravotním stavu, obvykle psi slouží šest až\ndevět let. Důchod pak většinou prožijí <bold>se</bold> svými bývalými psovody v jejich domovech.\n<italic>(www.acr.army.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nPrůměrná doba, po kterou armádní pes slouží u konkrétního vojenského\nútvaru, je devět let.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Požadavky na psy, <underline>který mají sloužit v armádě,</underline> jsou vysoké. Každého budoucího\narmádního psa nejprve čeká zdravotní prohlídka, jejíž součástí je také rentgen kyčelních\nkloubů, a zkouška předpokladů, která zahrnuje mimo jiné test poslušnosti či chůzi po\nrůzných typech terénu. Vybraní jedinci absolvují kurz v Centru vojenské kynologie. Zde\n<bold>je</bold> specialisté cvičí v dovednostech ***** pro službu v armádě. Třeba psi, jejichž úkolem\nbude hledat drogy, procházejí náročným výcvikem xxxxx na speciální pachové práce.\nVycvičení psi jsou <bold>poté</bold> přiděleni ke konkrétnímu vojenskému útvaru.\nDovednosti všech armádních psů <underline>jsou rozvíjený kondičním tréninkem</underline> a také se\npravidelně testují. Kritéria pro splnění takového testu <underline>jsou skutečně přísný:</underline> souhrnný\nvýsledek za všechny disciplíny včetně poslušnosti musí být minimálně 70 % bodů.\nPokud pes jednou neuspěje, může test opakovat, po druhém neúspěchu musí znovu\nabsolvovat kurz. Zásadní je ovšem zkouška poslušnosti: jestliže ji pes nezvládne, bez\nmožnosti reparátu se ihned vrací do kurzu. <underline>Kdyby totiž pes neposlechl psovodův příkaz</underline>\nběhem ostré akce, mohlo by to mít tragické následky pro celou vojenskou <bold>jednotku.</bold>\nDélka služby armádního psa závisí na jeho zdravotním stavu, obvykle psi slouží šest až\ndevět let. Důchod pak většinou prožijí <bold>se</bold> svými bývalými psovody v jejich domovech.\n<italic>(www.acr.army.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nPokud armádní pes splní zkoušku poslušnosti a ostatní disciplíny pouze\nna 70 %, musí se vrátit zpět do kurzu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Požadavky na psy, <underline>který mají sloužit v armádě,</underline> jsou vysoké. Každého budoucího\narmádního psa nejprve čeká zdravotní prohlídka, jejíž součástí je také rentgen kyčelních\nkloubů, a zkouška předpokladů, která zahrnuje mimo jiné test poslušnosti či chůzi po\nrůzných typech terénu. Vybraní jedinci absolvují kurz v Centru vojenské kynologie. Zde\n<bold>je</bold> specialisté cvičí v dovednostech ***** pro službu v armádě. Třeba psi, jejichž úkolem\nbude hledat drogy, procházejí náročným výcvikem xxxxx na speciální pachové práce.\nVycvičení psi jsou <bold>poté</bold> přiděleni ke konkrétnímu vojenskému útvaru.\nDovednosti všech armádních psů <underline>jsou rozvíjený kondičním tréninkem</underline> a také se\npravidelně testují. Kritéria pro splnění takového testu <underline>jsou skutečně přísný:</underline> souhrnný\nvýsledek za všechny disciplíny včetně poslušnosti musí být minimálně 70 % bodů.\nPokud pes jednou neuspěje, může test opakovat, po druhém neúspěchu musí znovu\nabsolvovat kurz. Zásadní je ovšem zkouška poslušnosti: jestliže ji pes nezvládne, bez\nmožnosti reparátu se ihned vrací do kurzu. <underline>Kdyby totiž pes neposlechl psovodův příkaz</underline>\nběhem ostré akce, mohlo by to mít tragické následky pro celou vojenskou <bold>jednotku.</bold>\nDélka služby armádního psa závisí na jeho zdravotním stavu, obvykle psi slouží šest až\ndevět let. Důchod pak většinou prožijí <bold>se</bold> svými bývalými psovody v jejich domovech.\n<italic>(www.acr.army.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nZkouška předpokladů, kterou absolvuje budoucí armádní pes, se skládá\ncelkem ze dvou částí, a to z testu poslušnosti a z chůze po různých površích.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Požadavky na psy, <underline>který mají sloužit v armádě,</underline> jsou vysoké. Každého budoucího\narmádního psa nejprve čeká zdravotní prohlídka, jejíž součástí je také rentgen kyčelních\nkloubů, a zkouška předpokladů, která zahrnuje mimo jiné test poslušnosti či chůzi po\nrůzných typech terénu. Vybraní jedinci absolvují kurz v Centru vojenské kynologie. Zde\n<bold>je</bold> specialisté cvičí v dovednostech ***** pro službu v armádě. Třeba psi, jejichž úkolem\nbude hledat drogy, procházejí náročným výcvikem xxxxx na speciální pachové práce.\nVycvičení psi jsou <bold>poté</bold> přiděleni ke konkrétnímu vojenskému útvaru.\nDovednosti všech armádních psů <underline>jsou rozvíjený kondičním tréninkem</underline> a také se\npravidelně testují. Kritéria pro splnění takového testu <underline>jsou skutečně přísný:</underline> souhrnný\nvýsledek za všechny disciplíny včetně poslušnosti musí být minimálně 70 % bodů.\nPokud pes jednou neuspěje, může test opakovat, po druhém neúspěchu musí znovu\nabsolvovat kurz. Zásadní je ovšem zkouška poslušnosti: jestliže ji pes nezvládne, bez\nmožnosti reparátu se ihned vrací do kurzu. <underline>Kdyby totiž pes neposlechl psovodův příkaz</underline>\nběhem ostré akce, mohlo by to mít tragické následky pro celou vojenskou <bold>jednotku.</bold>\nDélka služby armádního psa závisí na jeho zdravotním stavu, obvykle psi slouží šest až\ndevět let. Důchod pak většinou prožijí <bold>se</bold> svými bývalými psovody v jejich domovech.\n<italic>(www.acr.army.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nZa objev penicilinu získali v roce 1945 Nobelovu cenu tři vědci včetně\nAlexandra Fleminga.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Nebýt objevu penicilinu, miliony lidí by zemřely na infekční onemocnění. Cesta\nk zázračnému léku ovšem nebyla jednoduchá.\nKdyž jednoho zářijového rána roku 1928 skotský lékař a vědec Alexander Fleming\nzačal pracovat ve své londýnské laboratoři, pravděpodobně netušil, že ještě týž den\nvýrazně pokročí ve svém výzkumu. Odpoledne si všiml, že se v jedné z laboratorních\nmisek šíří zvláštní zelená plíseň, jejíž výtrusy se do jeho laboratoře patrně dostaly\notevřeným oknem. Během následných laboratorních zkoušek Fleming zjistil, že zelená\nplíseň vylučuje neznámou látku, která spolehlivě zabíjí různé choroboplodné zárodky\na navíc není jedovatá. Bohužel však tato látka velmi rychle (V ŘÁDU HODIN, MAXIMÁLNĚ\nNĚKOLIKA DNŮ) ztrácela na své účinnosti. Následovala léta trpělivé práce. Bylo nutné,\naby látka byla zbavena příměsí. Izolovat čistý penicilin se v roce 1940 podařilo Ernstu\nChainovi a Howardu Floreymu, vědcům z Oxfordské univerzity, kteří s Flemingem začali\nspolupracovat. Za objev penicilinu byla v roce 1945 všem třem udělena Nobelova cena.\n(2) Přes počáteční problémy s distribucí se penicilin, první antibiotikum na světě,\npřece jen dostal do nemocnic i na bojiště. Během invaze do Normandie v červnu 1944\nse zásluhou tohoto léku uzdravilo asi 95 procent raněných vojáků ohrožených infekcí. Po\nskončení druhé světové války se penicilin stal jednou z hlavních zbraní medicíny. Další\nantibiotika, třeba streptomycin, byla objevena záhy.\nBoj proti bakteriím ale ani zdaleka není vyhraný. Naším aktuálním problémem je jejich\nvzrůstající odolnost vůči antibiotikům. Hledají se proto nové způsoby, jak s bakteriálními\ninfekcemi úspěšně bojovat. Vědecký tým z Univerzity Palackého například zkoumá\nnanočástice stříbra, které by v budoucnu mohly vlastnosti antibiotik zlepšit. Musíme\ndoufat, že klinické testy nebudou trvat příliš dlouho.\n(kol. autorů, Kdy, kde, proč & jak se to stalo, upraveno)\nTEXT 2\nSouvětí typu A: v první větě souvětí je podmět nevyjádřený, např. Stále neví, proč to bratr\nudělal.\nSouvětí typu B: podmět první věty souvětí je vyjádřen celou následující větou,\nnapř. Stále se neví, proč to bratr udělal (kdo, co se neví? – podmět proč to bratr udělal).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nNobelova cena za objev penicilinu byla udělena pět let poté, co Alexander\nFleming objevil látku obsahující penicilin.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Nebýt objevu penicilinu, miliony lidí by zemřely na infekční onemocnění. Cesta\nk zázračnému léku ovšem nebyla jednoduchá.\nKdyž jednoho zářijového rána roku 1928 skotský lékař a vědec Alexander Fleming\nzačal pracovat ve své londýnské laboratoři, pravděpodobně netušil, že ještě týž den\nvýrazně pokročí ve svém výzkumu. Odpoledne si všiml, že se v jedné z laboratorních\nmisek šíří zvláštní zelená plíseň, jejíž výtrusy se do jeho laboratoře patrně dostaly\notevřeným oknem. Během následných laboratorních zkoušek Fleming zjistil, že zelená\nplíseň vylučuje neznámou látku, která spolehlivě zabíjí různé choroboplodné zárodky\na navíc není jedovatá. Bohužel však tato látka velmi rychle (V ŘÁDU HODIN, MAXIMÁLNĚ\nNĚKOLIKA DNŮ) ztrácela na své účinnosti. Následovala léta trpělivé práce. Bylo nutné,\naby látka byla zbavena příměsí. Izolovat čistý penicilin se v roce 1940 podařilo Ernstu\nChainovi a Howardu Floreymu, vědcům z Oxfordské univerzity, kteří s Flemingem začali\nspolupracovat. Za objev penicilinu byla v roce 1945 všem třem udělena Nobelova cena.\n(2) Přes počáteční problémy s distribucí se penicilin, první antibiotikum na světě,\npřece jen dostal do nemocnic i na bojiště. Během invaze do Normandie v červnu 1944\nse zásluhou tohoto léku uzdravilo asi 95 procent raněných vojáků ohrožených infekcí. Po\nskončení druhé světové války se penicilin stal jednou z hlavních zbraní medicíny. Další\nantibiotika, třeba streptomycin, byla objevena záhy.\nBoj proti bakteriím ale ani zdaleka není vyhraný. Naším aktuálním problémem je jejich\nvzrůstající odolnost vůči antibiotikům. Hledají se proto nové způsoby, jak s bakteriálními\ninfekcemi úspěšně bojovat. Vědecký tým z Univerzity Palackého například zkoumá\nnanočástice stříbra, které by v budoucnu mohly vlastnosti antibiotik zlepšit. Musíme\ndoufat, že klinické testy nebudou trvat příliš dlouho.\n(kol. autorů, Kdy, kde, proč & jak se to stalo, upraveno)\nTEXT 2\nSouvětí typu A: v první větě souvětí je podmět nevyjádřený, např. Stále neví, proč to bratr\nudělal.\nSouvětí typu B: podmět první věty souvětí je vyjádřen celou následující větou,\nnapř. Stále se neví, proč to bratr udělal (kdo, co se neví? – podmět proč to bratr udělal).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nDíky penicilinu se vyléčilo přibližně 95 procent ze všech vojáků, kteří během\ndruhé světové války utrpěli nějaké zranění.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Nebýt objevu penicilinu, miliony lidí by zemřely na infekční onemocnění. Cesta\nk zázračnému léku ovšem nebyla jednoduchá.\nKdyž jednoho zářijového rána roku 1928 skotský lékař a vědec Alexander Fleming\nzačal pracovat ve své londýnské laboratoři, pravděpodobně netušil, že ještě týž den\nvýrazně pokročí ve svém výzkumu. Odpoledne si všiml, že se v jedné z laboratorních\nmisek šíří zvláštní zelená plíseň, jejíž výtrusy se do jeho laboratoře patrně dostaly\notevřeným oknem. Během následných laboratorních zkoušek Fleming zjistil, že zelená\nplíseň vylučuje neznámou látku, která spolehlivě zabíjí různé choroboplodné zárodky\na navíc není jedovatá. Bohužel však tato látka velmi rychle (V ŘÁDU HODIN, MAXIMÁLNĚ\nNĚKOLIKA DNŮ) ztrácela na své účinnosti. Následovala léta trpělivé práce. Bylo nutné,\naby látka byla zbavena příměsí. Izolovat čistý penicilin se v roce 1940 podařilo Ernstu\nChainovi a Howardu Floreymu, vědcům z Oxfordské univerzity, kteří s Flemingem začali\nspolupracovat. Za objev penicilinu byla v roce 1945 všem třem udělena Nobelova cena.\n(2) Přes počáteční problémy s distribucí se penicilin, první antibiotikum na světě,\npřece jen dostal do nemocnic i na bojiště. Během invaze do Normandie v červnu 1944\nse zásluhou tohoto léku uzdravilo asi 95 procent raněných vojáků ohrožených infekcí. Po\nskončení druhé světové války se penicilin stal jednou z hlavních zbraní medicíny. Další\nantibiotika, třeba streptomycin, byla objevena záhy.\nBoj proti bakteriím ale ani zdaleka není vyhraný. Naším aktuálním problémem je jejich\nvzrůstající odolnost vůči antibiotikům. Hledají se proto nové způsoby, jak s bakteriálními\ninfekcemi úspěšně bojovat. Vědecký tým z Univerzity Palackého například zkoumá\nnanočástice stříbra, které by v budoucnu mohly vlastnosti antibiotik zlepšit. Musíme\ndoufat, že klinické testy nebudou trvat příliš dlouho.\n(kol. autorů, Kdy, kde, proč & jak se to stalo, upraveno)\nTEXT 2\nSouvětí typu A: v první větě souvětí je podmět nevyjádřený, např. Stále neví, proč to bratr\nudělal.\nSouvětí typu B: podmět první věty souvětí je vyjádřen celou následující větou,\nnapř. Stále se neví, proč to bratr udělal (kdo, co se neví? – podmět proč to bratr udělal).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nPodle vědců z Univerzity Palackého mohou být v budoucnosti antibiotika\nnahrazena účinnějšími nanočásticemi stříbra.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Nebýt objevu penicilinu, miliony lidí by zemřely na infekční onemocnění. Cesta\nk zázračnému léku ovšem nebyla jednoduchá.\nKdyž jednoho zářijového rána roku 1928 skotský lékař a vědec Alexander Fleming\nzačal pracovat ve své londýnské laboratoři, pravděpodobně netušil, že ještě týž den\nvýrazně pokročí ve svém výzkumu. Odpoledne si všiml, že se v jedné z laboratorních\nmisek šíří zvláštní zelená plíseň, jejíž výtrusy se do jeho laboratoře patrně dostaly\notevřeným oknem. Během následných laboratorních zkoušek Fleming zjistil, že zelená\nplíseň vylučuje neznámou látku, která spolehlivě zabíjí různé choroboplodné zárodky\na navíc není jedovatá. Bohužel však tato látka velmi rychle (V ŘÁDU HODIN, MAXIMÁLNĚ\nNĚKOLIKA DNŮ) ztrácela na své účinnosti. Následovala léta trpělivé práce. Bylo nutné,\naby látka byla zbavena příměsí. Izolovat čistý penicilin se v roce 1940 podařilo Ernstu\nChainovi a Howardu Floreymu, vědcům z Oxfordské univerzity, kteří s Flemingem začali\nspolupracovat. Za objev penicilinu byla v roce 1945 všem třem udělena Nobelova cena.\n(2) Přes počáteční problémy s distribucí se penicilin, první antibiotikum na světě,\npřece jen dostal do nemocnic i na bojiště. Během invaze do Normandie v červnu 1944\nse zásluhou tohoto léku uzdravilo asi 95 procent raněných vojáků ohrožených infekcí. Po\nskončení druhé světové války se penicilin stal jednou z hlavních zbraní medicíny. Další\nantibiotika, třeba streptomycin, byla objevena záhy.\nBoj proti bakteriím ale ani zdaleka není vyhraný. Naším aktuálním problémem je jejich\nvzrůstající odolnost vůči antibiotikům. Hledají se proto nové způsoby, jak s bakteriálními\ninfekcemi úspěšně bojovat. Vědecký tým z Univerzity Palackého například zkoumá\nnanočástice stříbra, které by v budoucnu mohly vlastnosti antibiotik zlepšit. Musíme\ndoufat, že klinické testy nebudou trvat příliš dlouho.\n(kol. autorů, Kdy, kde, proč & jak se to stalo, upraveno)\nTEXT 2\nSouvětí typu A: v první větě souvětí je podmět nevyjádřený, např. Stále neví, proč to bratr\nudělal.\nSouvětí typu B: podmět první věty souvětí je vyjádřen celou následující větou,\nnapř. Stále se neví, proč to bratr udělal (kdo, co se neví? – podmět proč to bratr udělal).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu\nTEXTU 1 považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).\n(První slovo z každé dvojice pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)\njednoduchá – složitá", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Nebýt objevu penicilinu, miliony lidí by zemřely na infekční onemocnění. Cesta\nk zázračnému léku ovšem nebyla jednoduchá.\nKdyž jednoho zářijového rána roku 1928 skotský lékař a vědec Alexander Fleming\nzačal pracovat ve své londýnské laboratoři, pravděpodobně netušil, že ještě týž den\nvýrazně pokročí ve svém výzkumu. Odpoledne si všiml, že se v jedné z laboratorních\nmisek šíří zvláštní zelená plíseň, jejíž výtrusy se do jeho laboratoře patrně dostaly\notevřeným oknem. Během následných laboratorních zkoušek Fleming zjistil, že zelená\nplíseň vylučuje neznámou látku, která spolehlivě zabíjí různé choroboplodné zárodky\na navíc není jedovatá. Bohužel však tato látka velmi rychle (V ŘÁDU HODIN, MAXIMÁLNĚ\nNĚKOLIKA DNŮ) ztrácela na své účinnosti. Následovala léta trpělivé práce. Bylo nutné,\naby látka byla zbavena příměsí. Izolovat čistý penicilin se v roce 1940 podařilo Ernstu\nChainovi a Howardu Floreymu, vědcům z Oxfordské univerzity, kteří s Flemingem začali\nspolupracovat. Za objev penicilinu byla v roce 1945 všem třem udělena Nobelova cena.\n(2) Přes počáteční problémy s distribucí se penicilin, první antibiotikum na světě,\npřece jen dostal do nemocnic i na bojiště. Během invaze do Normandie v červnu 1944\nse zásluhou tohoto léku uzdravilo asi 95 procent raněných vojáků ohrožených infekcí. Po\nskončení druhé světové války se penicilin stal jednou z hlavních zbraní medicíny. Další\nantibiotika, třeba streptomycin, byla objevena záhy.\nBoj proti bakteriím ale ani zdaleka není vyhraný. Naším aktuálním problémem je jejich\nvzrůstající odolnost vůči antibiotikům. Hledají se proto nové způsoby, jak s bakteriálními\ninfekcemi úspěšně bojovat. Vědecký tým z Univerzity Palackého například zkoumá\nnanočástice stříbra, které by v budoucnu mohly vlastnosti antibiotik zlepšit. Musíme\ndoufat, že klinické testy nebudou trvat příliš dlouho.\n(kol. autorů, Kdy, kde, proč & jak se to stalo, upraveno)\nTEXT 2\nSouvětí typu A: v první větě souvětí je podmět nevyjádřený, např. Stále neví, proč to bratr\nudělal.\nSouvětí typu B: podmět první věty souvětí je vyjádřen celou následující větou,\nnapř. Stále se neví, proč to bratr udělal (kdo, co se neví? – podmět proč to bratr udělal).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu\nTEXTU 1 považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).\n(První slovo z každé dvojice pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)\nčistý – umazaný", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Nebýt objevu penicilinu, miliony lidí by zemřely na infekční onemocnění. Cesta\nk zázračnému léku ovšem nebyla jednoduchá.\nKdyž jednoho zářijového rána roku 1928 skotský lékař a vědec Alexander Fleming\nzačal pracovat ve své londýnské laboratoři, pravděpodobně netušil, že ještě týž den\nvýrazně pokročí ve svém výzkumu. Odpoledne si všiml, že se v jedné z laboratorních\nmisek šíří zvláštní zelená plíseň, jejíž výtrusy se do jeho laboratoře patrně dostaly\notevřeným oknem. Během následných laboratorních zkoušek Fleming zjistil, že zelená\nplíseň vylučuje neznámou látku, která spolehlivě zabíjí různé choroboplodné zárodky\na navíc není jedovatá. Bohužel však tato látka velmi rychle (V ŘÁDU HODIN, MAXIMÁLNĚ\nNĚKOLIKA DNŮ) ztrácela na své účinnosti. Následovala léta trpělivé práce. Bylo nutné,\naby látka byla zbavena příměsí. Izolovat čistý penicilin se v roce 1940 podařilo Ernstu\nChainovi a Howardu Floreymu, vědcům z Oxfordské univerzity, kteří s Flemingem začali\nspolupracovat. Za objev penicilinu byla v roce 1945 všem třem udělena Nobelova cena.\n(2) Přes počáteční problémy s distribucí se penicilin, první antibiotikum na světě,\npřece jen dostal do nemocnic i na bojiště. Během invaze do Normandie v červnu 1944\nse zásluhou tohoto léku uzdravilo asi 95 procent raněných vojáků ohrožených infekcí. Po\nskončení druhé světové války se penicilin stal jednou z hlavních zbraní medicíny. Další\nantibiotika, třeba streptomycin, byla objevena záhy.\nBoj proti bakteriím ale ani zdaleka není vyhraný. Naším aktuálním problémem je jejich\nvzrůstající odolnost vůči antibiotikům. Hledají se proto nové způsoby, jak s bakteriálními\ninfekcemi úspěšně bojovat. Vědecký tým z Univerzity Palackého například zkoumá\nnanočástice stříbra, které by v budoucnu mohly vlastnosti antibiotik zlepšit. Musíme\ndoufat, že klinické testy nebudou trvat příliš dlouho.\n(kol. autorů, Kdy, kde, proč & jak se to stalo, upraveno)\nTEXT 2\nSouvětí typu A: v první větě souvětí je podmět nevyjádřený, např. Stále neví, proč to bratr\nudělal.\nSouvětí typu B: podmět první věty souvětí je vyjádřen celou následující větou,\nnapř. Stále se neví, proč to bratr udělal (kdo, co se neví? – podmět proč to bratr udělal).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu\nTEXTU 1 považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).\n(První slovo z každé dvojice pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)\njednou – víckrát", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Nebýt objevu penicilinu, miliony lidí by zemřely na infekční onemocnění. Cesta\nk zázračnému léku ovšem nebyla jednoduchá.\nKdyž jednoho zářijového rána roku 1928 skotský lékař a vědec Alexander Fleming\nzačal pracovat ve své londýnské laboratoři, pravděpodobně netušil, že ještě týž den\nvýrazně pokročí ve svém výzkumu. Odpoledne si všiml, že se v jedné z laboratorních\nmisek šíří zvláštní zelená plíseň, jejíž výtrusy se do jeho laboratoře patrně dostaly\notevřeným oknem. Během následných laboratorních zkoušek Fleming zjistil, že zelená\nplíseň vylučuje neznámou látku, která spolehlivě zabíjí různé choroboplodné zárodky\na navíc není jedovatá. Bohužel však tato látka velmi rychle (V ŘÁDU HODIN, MAXIMÁLNĚ\nNĚKOLIKA DNŮ) ztrácela na své účinnosti. Následovala léta trpělivé práce. Bylo nutné,\naby látka byla zbavena příměsí. Izolovat čistý penicilin se v roce 1940 podařilo Ernstu\nChainovi a Howardu Floreymu, vědcům z Oxfordské univerzity, kteří s Flemingem začali\nspolupracovat. Za objev penicilinu byla v roce 1945 všem třem udělena Nobelova cena.\n(2) Přes počáteční problémy s distribucí se penicilin, první antibiotikum na světě,\npřece jen dostal do nemocnic i na bojiště. Během invaze do Normandie v červnu 1944\nse zásluhou tohoto léku uzdravilo asi 95 procent raněných vojáků ohrožených infekcí. Po\nskončení druhé světové války se penicilin stal jednou z hlavních zbraní medicíny. Další\nantibiotika, třeba streptomycin, byla objevena záhy.\nBoj proti bakteriím ale ani zdaleka není vyhraný. Naším aktuálním problémem je jejich\nvzrůstající odolnost vůči antibiotikům. Hledají se proto nové způsoby, jak s bakteriálními\ninfekcemi úspěšně bojovat. Vědecký tým z Univerzity Palackého například zkoumá\nnanočástice stříbra, které by v budoucnu mohly vlastnosti antibiotik zlepšit. Musíme\ndoufat, že klinické testy nebudou trvat příliš dlouho.\n(kol. autorů, Kdy, kde, proč & jak se to stalo, upraveno)\nTEXT 2\nSouvětí typu A: v první větě souvětí je podmět nevyjádřený, např. Stále neví, proč to bratr\nudělal.\nSouvětí typu B: podmět první věty souvětí je vyjádřen celou následující větou,\nnapř. Stále se neví, proč to bratr udělal (kdo, co se neví? – podmět proč to bratr udělal).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu\nTEXTU 1 považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).\n(První slovo z každé dvojice pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)\nzdaleka – zblízka", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Nebýt objevu penicilinu, miliony lidí by zemřely na infekční onemocnění. Cesta\nk zázračnému léku ovšem nebyla jednoduchá.\nKdyž jednoho zářijového rána roku 1928 skotský lékař a vědec Alexander Fleming\nzačal pracovat ve své londýnské laboratoři, pravděpodobně netušil, že ještě týž den\nvýrazně pokročí ve svém výzkumu. Odpoledne si všiml, že se v jedné z laboratorních\nmisek šíří zvláštní zelená plíseň, jejíž výtrusy se do jeho laboratoře patrně dostaly\notevřeným oknem. Během následných laboratorních zkoušek Fleming zjistil, že zelená\nplíseň vylučuje neznámou látku, která spolehlivě zabíjí různé choroboplodné zárodky\na navíc není jedovatá. Bohužel však tato látka velmi rychle (V ŘÁDU HODIN, MAXIMÁLNĚ\nNĚKOLIKA DNŮ) ztrácela na své účinnosti. Následovala léta trpělivé práce. Bylo nutné,\naby látka byla zbavena příměsí. Izolovat čistý penicilin se v roce 1940 podařilo Ernstu\nChainovi a Howardu Floreymu, vědcům z Oxfordské univerzity, kteří s Flemingem začali\nspolupracovat. Za objev penicilinu byla v roce 1945 všem třem udělena Nobelova cena.\n(2) Přes počáteční problémy s distribucí se penicilin, první antibiotikum na světě,\npřece jen dostal do nemocnic i na bojiště. Během invaze do Normandie v červnu 1944\nse zásluhou tohoto léku uzdravilo asi 95 procent raněných vojáků ohrožených infekcí. Po\nskončení druhé světové války se penicilin stal jednou z hlavních zbraní medicíny. Další\nantibiotika, třeba streptomycin, byla objevena záhy.\nBoj proti bakteriím ale ani zdaleka není vyhraný. Naším aktuálním problémem je jejich\nvzrůstající odolnost vůči antibiotikům. Hledají se proto nové způsoby, jak s bakteriálními\ninfekcemi úspěšně bojovat. Vědecký tým z Univerzity Palackého například zkoumá\nnanočástice stříbra, které by v budoucnu mohly vlastnosti antibiotik zlepšit. Musíme\ndoufat, že klinické testy nebudou trvat příliš dlouho.\n(kol. autorů, Kdy, kde, proč & jak se to stalo, upraveno)\nTEXT 2\nSouvětí typu A: v první větě souvětí je podmět nevyjádřený, např. Stále neví, proč to bratr\nudělal.\nSouvětí typu B: podmět první věty souvětí je vyjádřen celou následující větou,\nnapř. Stále se neví, proč to bratr udělal (kdo, co se neví? – podmět proč to bratr udělal).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nWill Scarlett se vrátil do Anglie hned poté, co byl propuštěn z armády.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Robin Hood kráčel po stezce Sherwoodského lesa. Náhle se z hloubi lesa ozvaly tóny\nznámé milostné písně. Zbojník se proto bleskurychle skryl za strom. Vzápětí se na pěšině\nobjevil majitel onoho mohutného basu. Když opodál spatřil stádo vysoké, ihned ztichl,\nvyňal šíp a zvedl luk. Vtom zpoza dubu vyskočil Robin: „Zadrž! V mém lese nikdo nebude\nplýtvat střelami a zabíjet zvěř.“\n„Budu dělat, co se mi zamane,“ drze odsekl cizinec, „kliď se mi z očí, nebo pocítíš rány\nmého kyje!“\n„Ty že mi natlučeš? To spíš já vyzkouším na nejvyšší větvi pružnost tvého krku a váhu\ntvého těla.“\n*****\n„Blázne! Neznáme se, a přece si počínáme jako nepřátelé. Luk je smrtonosná zbraň,\nzastrč tedy šíp zpět do toulce a popadni tyč.“\n„Inu dobrá,“ souhlasil se zbojníkovým návrhem cizinec.\nZačali měřit své síly. Znenadání se ale Robin zarazil: „Tvé modré oči se mi zdají\npovědomé. Vybavily se mi dávné vzpomínky. Řekni, jak se jmenuješ.“\nPo chvíli cizinec zdráhavě odvětil: „Will Scarlett.“\n„Wille, tak ty ses vrátil domů! Poznáváš mě, příteli? Já jsem Robin Hood.“\nMuži se srdečně objali a pak Will začal vyprávět: „Dlouho jsem bojoval v Normandii.\nCelou tu dobu jsem neustále myslel na svou lásku. Byla mou odvahou na válečném poli.\nNedávno se mi ale zdál zvláštní sen. Má drahá Maud, potřísněná krví, prosila o pomoc.\nVěděl jsem, že hned musím zpět do Anglie za svou rodinou. Jsem zběh, Robine.“\n„Ubohý Wille, tvá rodná vesnice byla zničena. Krutá zkáza ale nepřítele přišla draho.\nJá a moji muži jsme družinu vyslanou králem Jindřichem pronásledovali a dvě třetiny těch\nvojáků jsme pobili. Wille, stal jsem se vůdcem zbojníků a hájím práva slabých!“\nNato Robin pronikavě zatroubil na roh. Z lesa se vynořili muži v zeleném a mlčky\nobstoupili svého velitele.\n(A. Dumas, Robin Hood, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nBěhem války v Normandii se Willovi na bojišti neustále zjevoval přelud\nzkrvavené Maud.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Robin Hood kráčel po stezce Sherwoodského lesa. Náhle se z hloubi lesa ozvaly tóny\nznámé milostné písně. Zbojník se proto bleskurychle skryl za strom. Vzápětí se na pěšině\nobjevil majitel onoho mohutného basu. Když opodál spatřil stádo vysoké, ihned ztichl,\nvyňal šíp a zvedl luk. Vtom zpoza dubu vyskočil Robin: „Zadrž! V mém lese nikdo nebude\nplýtvat střelami a zabíjet zvěř.“\n„Budu dělat, co se mi zamane,“ drze odsekl cizinec, „kliď se mi z očí, nebo pocítíš rány\nmého kyje!“\n„Ty že mi natlučeš? To spíš já vyzkouším na nejvyšší větvi pružnost tvého krku a váhu\ntvého těla.“\n*****\n„Blázne! Neznáme se, a přece si počínáme jako nepřátelé. Luk je smrtonosná zbraň,\nzastrč tedy šíp zpět do toulce a popadni tyč.“\n„Inu dobrá,“ souhlasil se zbojníkovým návrhem cizinec.\nZačali měřit své síly. Znenadání se ale Robin zarazil: „Tvé modré oči se mi zdají\npovědomé. Vybavily se mi dávné vzpomínky. Řekni, jak se jmenuješ.“\nPo chvíli cizinec zdráhavě odvětil: „Will Scarlett.“\n„Wille, tak ty ses vrátil domů! Poznáváš mě, příteli? Já jsem Robin Hood.“\nMuži se srdečně objali a pak Will začal vyprávět: „Dlouho jsem bojoval v Normandii.\nCelou tu dobu jsem neustále myslel na svou lásku. Byla mou odvahou na válečném poli.\nNedávno se mi ale zdál zvláštní sen. Má drahá Maud, potřísněná krví, prosila o pomoc.\nVěděl jsem, že hned musím zpět do Anglie za svou rodinou. Jsem zběh, Robine.“\n„Ubohý Wille, tvá rodná vesnice byla zničena. Krutá zkáza ale nepřítele přišla draho.\nJá a moji muži jsme družinu vyslanou králem Jindřichem pronásledovali a dvě třetiny těch\nvojáků jsme pobili. Wille, stal jsem se vůdcem zbojníků a hájím práva slabých!“\nNato Robin pronikavě zatroubil na roh. Z lesa se vynořili muži v zeleném a mlčky\nobstoupili svého velitele.\n(A. Dumas, Robin Hood, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nKrál Jindřich, nepřítel Robina Hooda, vyslal do Willovy rodné vesnice dvě\ntřetiny svého vojska.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Robin Hood kráčel po stezce Sherwoodského lesa. Náhle se z hloubi lesa ozvaly tóny\nznámé milostné písně. Zbojník se proto bleskurychle skryl za strom. Vzápětí se na pěšině\nobjevil majitel onoho mohutného basu. Když opodál spatřil stádo vysoké, ihned ztichl,\nvyňal šíp a zvedl luk. Vtom zpoza dubu vyskočil Robin: „Zadrž! V mém lese nikdo nebude\nplýtvat střelami a zabíjet zvěř.“\n„Budu dělat, co se mi zamane,“ drze odsekl cizinec, „kliď se mi z očí, nebo pocítíš rány\nmého kyje!“\n„Ty že mi natlučeš? To spíš já vyzkouším na nejvyšší větvi pružnost tvého krku a váhu\ntvého těla.“\n*****\n„Blázne! Neznáme se, a přece si počínáme jako nepřátelé. Luk je smrtonosná zbraň,\nzastrč tedy šíp zpět do toulce a popadni tyč.“\n„Inu dobrá,“ souhlasil se zbojníkovým návrhem cizinec.\nZačali měřit své síly. Znenadání se ale Robin zarazil: „Tvé modré oči se mi zdají\npovědomé. Vybavily se mi dávné vzpomínky. Řekni, jak se jmenuješ.“\nPo chvíli cizinec zdráhavě odvětil: „Will Scarlett.“\n„Wille, tak ty ses vrátil domů! Poznáváš mě, příteli? Já jsem Robin Hood.“\nMuži se srdečně objali a pak Will začal vyprávět: „Dlouho jsem bojoval v Normandii.\nCelou tu dobu jsem neustále myslel na svou lásku. Byla mou odvahou na válečném poli.\nNedávno se mi ale zdál zvláštní sen. Má drahá Maud, potřísněná krví, prosila o pomoc.\nVěděl jsem, že hned musím zpět do Anglie za svou rodinou. Jsem zběh, Robine.“\n„Ubohý Wille, tvá rodná vesnice byla zničena. Krutá zkáza ale nepřítele přišla draho.\nJá a moji muži jsme družinu vyslanou králem Jindřichem pronásledovali a dvě třetiny těch\nvojáků jsme pobili. Wille, stal jsem se vůdcem zbojníků a hájím práva slabých!“\nNato Robin pronikavě zatroubil na roh. Z lesa se vynořili muži v zeleném a mlčky\nobstoupili svého velitele.\n(A. Dumas, Robin Hood, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nPřítomnost muže, který se později představil jako Will Scarlett, zaregistroval\nRobin Hood dříve sluchem než zrakem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Robin Hood kráčel po stezce Sherwoodského lesa. Náhle se z hloubi lesa ozvaly tóny\nznámé milostné písně. Zbojník se proto bleskurychle skryl za strom. Vzápětí se na pěšině\nobjevil majitel onoho mohutného basu. Když opodál spatřil stádo vysoké, ihned ztichl,\nvyňal šíp a zvedl luk. Vtom zpoza dubu vyskočil Robin: „Zadrž! V mém lese nikdo nebude\nplýtvat střelami a zabíjet zvěř.“\n„Budu dělat, co se mi zamane,“ drze odsekl cizinec, „kliď se mi z očí, nebo pocítíš rány\nmého kyje!“\n„Ty že mi natlučeš? To spíš já vyzkouším na nejvyšší větvi pružnost tvého krku a váhu\ntvého těla.“\n*****\n„Blázne! Neznáme se, a přece si počínáme jako nepřátelé. Luk je smrtonosná zbraň,\nzastrč tedy šíp zpět do toulce a popadni tyč.“\n„Inu dobrá,“ souhlasil se zbojníkovým návrhem cizinec.\nZačali měřit své síly. Znenadání se ale Robin zarazil: „Tvé modré oči se mi zdají\npovědomé. Vybavily se mi dávné vzpomínky. Řekni, jak se jmenuješ.“\nPo chvíli cizinec zdráhavě odvětil: „Will Scarlett.“\n„Wille, tak ty ses vrátil domů! Poznáváš mě, příteli? Já jsem Robin Hood.“\nMuži se srdečně objali a pak Will začal vyprávět: „Dlouho jsem bojoval v Normandii.\nCelou tu dobu jsem neustále myslel na svou lásku. Byla mou odvahou na válečném poli.\nNedávno se mi ale zdál zvláštní sen. Má drahá Maud, potřísněná krví, prosila o pomoc.\nVěděl jsem, že hned musím zpět do Anglie za svou rodinou. Jsem zběh, Robine.“\n„Ubohý Wille, tvá rodná vesnice byla zničena. Krutá zkáza ale nepřítele přišla draho.\nJá a moji muži jsme družinu vyslanou králem Jindřichem pronásledovali a dvě třetiny těch\nvojáků jsme pobili. Wille, stal jsem se vůdcem zbojníků a hájím práva slabých!“\nNato Robin pronikavě zatroubil na roh. Z lesa se vynořili muži v zeleném a mlčky\nobstoupili svého velitele.\n(A. Dumas, Robin Hood, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).\nOba spiklenci si potřebovali říct alespoň několik slov soukromě.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).\nPři svitu měsíce vypadal hrad ještě tajeměji než za denního světla.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).\nZlatou medaili získala díky své nesmírné píli a mimořádnému sportovnímu\nnadání.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).\nPřed vstupem do přísně střeženého areálu odevzdejte jmenný seznam\nvšech studentů.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nPrvní dva roky po svém vzniku se mudlovský famfrpál hrál výhradně na\núzemí USA.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Fanoušci Harryho Pottera se rozhodli přenést proslulý kouzelnický sport famfrpál\ndo reálného světa. Mudlovský famfrpál vznikl v roce 2005, a to v USA. První mistrovství\nsvěta se konalo již v roce 2007.\n(2) Sportovní náčiní, používané při mudlovském famfrpálu, do jisté míry kopíruje\npůvodní hru z knižní série. Potloukem je míč na vybíjenou, roli camrálu převzal mírně\nvyfouknutý volejbalový míč. V 17. minutě zápasu se na hřišti poprvé objeví zlatonka, což\nje tenisový míček zavěšený na žlutých kraťasech nestranného sprintera. Hra se neobejde\nani bez košťat. Nejsou sice létající, hráčům ale podstatně ztěžují pohyb.\n(3) ***** Je to totiž poměrně drsný sport, navíc se složitými pravidly. Na hřišti spolu\nsoupeří dva sedmičlenné týmy. Aby byly síly vyrovnané, v každém z nich smí být\nmaximálně čtyři hráči téhož pohlaví. Brankář chrání obruče svého týmu, střelci se snaží\nprohodit camrál některou z obručí svého protivníka, odrážeči se potloukem trefují do\nprotihráčů a chytač se snaží chytit zlatonku.\nMudlovský famfrpál je zábavný a dynamický. Přijďte na zápas a přesvědčte se sami!\n(www.idnes.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nAčkoliv je v jednom famfrpálovém týmu celkem sedm hráčů, na hřišti smí\nbýt pouze čtyři z nich.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Fanoušci Harryho Pottera se rozhodli přenést proslulý kouzelnický sport famfrpál\ndo reálného světa. Mudlovský famfrpál vznikl v roce 2005, a to v USA. První mistrovství\nsvěta se konalo již v roce 2007.\n(2) Sportovní náčiní, používané při mudlovském famfrpálu, do jisté míry kopíruje\npůvodní hru z knižní série. Potloukem je míč na vybíjenou, roli camrálu převzal mírně\nvyfouknutý volejbalový míč. V 17. minutě zápasu se na hřišti poprvé objeví zlatonka, což\nje tenisový míček zavěšený na žlutých kraťasech nestranného sprintera. Hra se neobejde\nani bez košťat. Nejsou sice létající, hráčům ale podstatně ztěžují pohyb.\n(3) ***** Je to totiž poměrně drsný sport, navíc se složitými pravidly. Na hřišti spolu\nsoupeří dva sedmičlenné týmy. Aby byly síly vyrovnané, v každém z nich smí být\nmaximálně čtyři hráči téhož pohlaví. Brankář chrání obruče svého týmu, střelci se snaží\nprohodit camrál některou z obručí svého protivníka, odrážeči se potloukem trefují do\nprotihráčů a chytač se snaží chytit zlatonku.\nMudlovský famfrpál je zábavný a dynamický. Přijďte na zápas a přesvědčte se sami!\n(www.idnes.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nÚkolem hráče na pozici střelce je prohodit camrál kteroukoli z obručí,\nkteré se na hřišti nacházejí.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Fanoušci Harryho Pottera se rozhodli přenést proslulý kouzelnický sport famfrpál\ndo reálného světa. Mudlovský famfrpál vznikl v roce 2005, a to v USA. První mistrovství\nsvěta se konalo již v roce 2007.\n(2) Sportovní náčiní, používané při mudlovském famfrpálu, do jisté míry kopíruje\npůvodní hru z knižní série. Potloukem je míč na vybíjenou, roli camrálu převzal mírně\nvyfouknutý volejbalový míč. V 17. minutě zápasu se na hřišti poprvé objeví zlatonka, což\nje tenisový míček zavěšený na žlutých kraťasech nestranného sprintera. Hra se neobejde\nani bez košťat. Nejsou sice létající, hráčům ale podstatně ztěžují pohyb.\n(3) ***** Je to totiž poměrně drsný sport, navíc se složitými pravidly. Na hřišti spolu\nsoupeří dva sedmičlenné týmy. Aby byly síly vyrovnané, v každém z nich smí být\nmaximálně čtyři hráči téhož pohlaví. Brankář chrání obruče svého týmu, střelci se snaží\nprohodit camrál některou z obručí svého protivníka, odrážeči se potloukem trefují do\nprotihráčů a chytač se snaží chytit zlatonku.\nMudlovský famfrpál je zábavný a dynamický. Přijďte na zápas a přesvědčte se sami!\n(www.idnes.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nNež se na hřiště poprvé dostane zlatonka, uběhne více než 17 minut\nzápasu mudlovského famfrpálu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Fanoušci Harryho Pottera se rozhodli přenést proslulý kouzelnický sport famfrpál\ndo reálného světa. Mudlovský famfrpál vznikl v roce 2005, a to v USA. První mistrovství\nsvěta se konalo již v roce 2007.\n(2) Sportovní náčiní, používané při mudlovském famfrpálu, do jisté míry kopíruje\npůvodní hru z knižní série. Potloukem je míč na vybíjenou, roli camrálu převzal mírně\nvyfouknutý volejbalový míč. V 17. minutě zápasu se na hřišti poprvé objeví zlatonka, což\nje tenisový míček zavěšený na žlutých kraťasech nestranného sprintera. Hra se neobejde\nani bez košťat. Nejsou sice létající, hráčům ale podstatně ztěžují pohyb.\n(3) ***** Je to totiž poměrně drsný sport, navíc se složitými pravidly. Na hřišti spolu\nsoupeří dva sedmičlenné týmy. Aby byly síly vyrovnané, v každém z nich smí být\nmaximálně čtyři hráči téhož pohlaví. Brankář chrání obruče svého týmu, střelci se snaží\nprohodit camrál některou z obručí svého protivníka, odrážeči se potloukem trefují do\nprotihráčů a chytač se snaží chytit zlatonku.\nMudlovský famfrpál je zábavný a dynamický. Přijďte na zápas a přesvědčte se sami!\n(www.idnes.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda zcela odpovídá požadavkům\nuvedeným ve výchozím textu (ANO), nebo ne (NE):\nProdej světlého bytu 2+1 v Letňanech, 45 m^2, metro 300 m, zděný dům,\npodkroví, cena 2.800.000 Kč.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Koupím byt 1+1 nebo 2+1 v dosahu MHD, Praha 9, nejlépe Letňany, ne přízemí,\nne v panelovém domě. Cena do 3 mil. Platím hotově.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda zcela odpovídá požadavkům\nuvedeným ve výchozím textu (ANO), nebo ne (NE):\nProdám 1+1, 36 m^2, Praha 9 – klidná ulice, byt po rekonstrukci – zděné\njádro, 7. patro, panel, bus 5 min.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Koupím byt 1+1 nebo 2+1 v dosahu MHD, Praha 9, nejlépe Letňany, ne přízemí,\nne v panelovém domě. Cena do 3 mil. Platím hotově.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda zcela odpovídá požadavkům\nuvedeným ve výchozím textu (ANO), nebo ne (NE):\nNabízím k prodeji 2+1, 50 m^2, terasa 4 m^2, zděná novostavba, Letňany,\ngaráž pod domem, cena 3.800.000 Kč.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Koupím byt 1+1 nebo 2+1 v dosahu MHD, Praha 9, nejlépe Letňany, ne přízemí,\nne v panelovém domě. Cena do 3 mil. Platím hotově.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda zcela odpovídá požadavkům\nuvedeným ve výchozím textu (ANO), nebo ne (NE):\nPronájem částečně zařízeného bytu 1+1, 38 m^2, Praha 9, zděný dům,\n7. patro, kauci 10.000 Kč nutné složit hotově.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Koupím byt 1+1 nebo 2+1 v dosahu MHD, Praha 9, nejlépe Letňany, ne přízemí,\nne v panelovém domě. Cena do 3 mil. Platím hotově.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá informacím\nobsaženým ve výchozím textu (ANO), nebo ne (NE):\nZtuhlá láva je křehká, a proto je odolná vůči erozi.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Na území Česka sopky již dávno nebouří, ale stopy po výrazné geologické aktivitě\nzde najdeme dodnes. Dokladem jsou například stolové hory, útvary pojmenované podle\nsvého tvaru – jejich vrchol tvoří <bold>plošina</bold> připomínající desku stolu. K nejzajímavějším\nstolovým horám u nás patří Kozelka (659,6 m), kterou naleznete v Plzeňském kraji. Ani\nz velké dálky ji nelze přehlédnout. Vyčnívá asi 100 až 150 metrů nad okolní terén a výstup\nna její vrchol stojí za námahu, protože je z něj nádherný výhled.\n<bold>(2)</bold> Tato stolová hora „povstala ze země“ někdy v mladších třetihorách. Tehdy bylo naše\núzemí pokryto převážně listnatými pralesy a v nich žili např. sloni <bold>rodu</bold> Deinotherium,\nkteří vážili až čtrnáct tun. Planeta Země tou dobou zažívala bouřlivé období svého\nvývoje – probíhalo formování dnešních kontinentů. Pevninské desky svým posunováním\nvytvářely pohoří (například evropské pohoří Alpy) a údolí. Leckde byl <bold>tlak</bold> tak silný, že\nzemě pukla a ven se vylila žhavá láva. Vyplňovala údolí, zdvihala výšku terénu a tuhla.\nProtože ztuhlá láva je křehká, časem se lávový příkrov začal vlivem eroze rozpadat\na rozdrobené částečky odplavila voda. Na některých místech však zbytky lávy zůstaly\nčnět nad úrovní krajiny například jako stolové hory. Tak vznikla i Kozelka.\n<bold>(3)</bold> Po jejím obvodu najdete věže, <bold>pyramidy</bold> a další skalní útvary vzniklé postupným\noddělováním částí stolové hory. Na některých místech dokonce z podzemí stále uniká\nvýrazně teplejší vzduch! Právě kvůli těmto únikům se pro Kozelku ujal lidový název Dračí\nhora. <underline>Kdysi byla totiž pára, která stoupala z hory, vidět a lidem to připadalo, jako by\nuvnitř spal drak a jeho horký dech unikal spárami ven.</underline>\n<italic>(www.abicko.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá informacím\nobsaženým ve výchozím textu (ANO), nebo ne (NE):\nV období mladších třetihor žili na našem území až čtrnáctitunoví savci.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Na území Česka sopky již dávno nebouří, ale stopy po výrazné geologické aktivitě\nzde najdeme dodnes. Dokladem jsou například stolové hory, útvary pojmenované podle\nsvého tvaru – jejich vrchol tvoří <bold>plošina</bold> připomínající desku stolu. K nejzajímavějším\nstolovým horám u nás patří Kozelka (659,6 m), kterou naleznete v Plzeňském kraji. Ani\nz velké dálky ji nelze přehlédnout. Vyčnívá asi 100 až 150 metrů nad okolní terén a výstup\nna její vrchol stojí za námahu, protože je z něj nádherný výhled.\n<bold>(2)</bold> Tato stolová hora „povstala ze země“ někdy v mladších třetihorách. Tehdy bylo naše\núzemí pokryto převážně listnatými pralesy a v nich žili např. sloni <bold>rodu</bold> Deinotherium,\nkteří vážili až čtrnáct tun. Planeta Země tou dobou zažívala bouřlivé období svého\nvývoje – probíhalo formování dnešních kontinentů. Pevninské desky svým posunováním\nvytvářely pohoří (například evropské pohoří Alpy) a údolí. Leckde byl <bold>tlak</bold> tak silný, že\nzemě pukla a ven se vylila žhavá láva. Vyplňovala údolí, zdvihala výšku terénu a tuhla.\nProtože ztuhlá láva je křehká, časem se lávový příkrov začal vlivem eroze rozpadat\na rozdrobené částečky odplavila voda. Na některých místech však zbytky lávy zůstaly\nčnět nad úrovní krajiny například jako stolové hory. Tak vznikla i Kozelka.\n<bold>(3)</bold> Po jejím obvodu najdete věže, <bold>pyramidy</bold> a další skalní útvary vzniklé postupným\noddělováním částí stolové hory. Na některých místech dokonce z podzemí stále uniká\nvýrazně teplejší vzduch! Právě kvůli těmto únikům se pro Kozelku ujal lidový název Dračí\nhora. <underline>Kdysi byla totiž pára, která stoupala z hory, vidět a lidem to připadalo, jako by\nuvnitř spal drak a jeho horký dech unikal spárami ven.</underline>\n<italic>(www.abicko.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá informacím\nobsaženým ve výchozím textu (ANO), nebo ne (NE):\nV okolí hory Kozelky lze nalézt stolové hory až o 150 metrů vyšší, než je\nKozelka.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Na území Česka sopky již dávno nebouří, ale stopy po výrazné geologické aktivitě\nzde najdeme dodnes. Dokladem jsou například stolové hory, útvary pojmenované podle\nsvého tvaru – jejich vrchol tvoří <bold>plošina</bold> připomínající desku stolu. K nejzajímavějším\nstolovým horám u nás patří Kozelka (659,6 m), kterou naleznete v Plzeňském kraji. Ani\nz velké dálky ji nelze přehlédnout. Vyčnívá asi 100 až 150 metrů nad okolní terén a výstup\nna její vrchol stojí za námahu, protože je z něj nádherný výhled.\n<bold>(2)</bold> Tato stolová hora „povstala ze země“ někdy v mladších třetihorách. Tehdy bylo naše\núzemí pokryto převážně listnatými pralesy a v nich žili např. sloni <bold>rodu</bold> Deinotherium,\nkteří vážili až čtrnáct tun. Planeta Země tou dobou zažívala bouřlivé období svého\nvývoje – probíhalo formování dnešních kontinentů. Pevninské desky svým posunováním\nvytvářely pohoří (například evropské pohoří Alpy) a údolí. Leckde byl <bold>tlak</bold> tak silný, že\nzemě pukla a ven se vylila žhavá láva. Vyplňovala údolí, zdvihala výšku terénu a tuhla.\nProtože ztuhlá láva je křehká, časem se lávový příkrov začal vlivem eroze rozpadat\na rozdrobené částečky odplavila voda. Na některých místech však zbytky lávy zůstaly\nčnět nad úrovní krajiny například jako stolové hory. Tak vznikla i Kozelka.\n<bold>(3)</bold> Po jejím obvodu najdete věže, <bold>pyramidy</bold> a další skalní útvary vzniklé postupným\noddělováním částí stolové hory. Na některých místech dokonce z podzemí stále uniká\nvýrazně teplejší vzduch! Právě kvůli těmto únikům se pro Kozelku ujal lidový název Dračí\nhora. <underline>Kdysi byla totiž pára, která stoupala z hory, vidět a lidem to připadalo, jako by\nuvnitř spal drak a jeho horký dech unikal spárami ven.</underline>\n<italic>(www.abicko.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá informacím\nobsaženým ve výchozím textu (ANO), nebo ne (NE):\nTeplý vzduch unikající z průduchů na hoře Kozelce dokazuje, že tato hora\nje dosud činnou sopkou.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Na území Česka sopky již dávno nebouří, ale stopy po výrazné geologické aktivitě\nzde najdeme dodnes. Dokladem jsou například stolové hory, útvary pojmenované podle\nsvého tvaru – jejich vrchol tvoří <bold>plošina</bold> připomínající desku stolu. K nejzajímavějším\nstolovým horám u nás patří Kozelka (659,6 m), kterou naleznete v Plzeňském kraji. Ani\nz velké dálky ji nelze přehlédnout. Vyčnívá asi 100 až 150 metrů nad okolní terén a výstup\nna její vrchol stojí za námahu, protože je z něj nádherný výhled.\n<bold>(2)</bold> Tato stolová hora „povstala ze země“ někdy v mladších třetihorách. Tehdy bylo naše\núzemí pokryto převážně listnatými pralesy a v nich žili např. sloni <bold>rodu</bold> Deinotherium,\nkteří vážili až čtrnáct tun. Planeta Země tou dobou zažívala bouřlivé období svého\nvývoje – probíhalo formování dnešních kontinentů. Pevninské desky svým posunováním\nvytvářely pohoří (například evropské pohoří Alpy) a údolí. Leckde byl <bold>tlak</bold> tak silný, že\nzemě pukla a ven se vylila žhavá láva. Vyplňovala údolí, zdvihala výšku terénu a tuhla.\nProtože ztuhlá láva je křehká, časem se lávový příkrov začal vlivem eroze rozpadat\na rozdrobené částečky odplavila voda. Na některých místech však zbytky lávy zůstaly\nčnět nad úrovní krajiny například jako stolové hory. Tak vznikla i Kozelka.\n<bold>(3)</bold> Po jejím obvodu najdete věže, <bold>pyramidy</bold> a další skalní útvary vzniklé postupným\noddělováním částí stolové hory. Na některých místech dokonce z podzemí stále uniká\nvýrazně teplejší vzduch! Právě kvůli těmto únikům se pro Kozelku ujal lidový název Dračí\nhora. <underline>Kdysi byla totiž pára, která stoupala z hory, vidět a lidem to připadalo, jako by\nuvnitř spal drak a jeho horký dech unikal spárami ven.</underline>\n<italic>(www.abicko.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):\nText je ukázkou epiky.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Jsou věci který člověk nepochopí\ntak třeba například ty rádiový vlny\nVe vzduchu po nich není ani stopy\na přitom všude kolem je to vlastně plný\nAnebo balón – přece když to lítá\nčlověk by uvnitř čekal ňáký zařízení\nřekněme vrtuli co by tam byla skrytá\n– jenže v tý kouli nic ale lautr nic není!\n<bold>(2)</bold> A tak má každý balón svoji duši\nduši neviditelnou co ho nese vzhůru\ndál mi to rozebírat nepřísluší\nna to jsou odborníci nahoře na kúru\nA když má duši balón mám ji taky\na ta mi poskytuje jedinečnou šanci\nže kdybych odhodil ty saky paky\ntak bych se vznášet moh se stejnou elegancí\n<bold>(3)</bold> Vzhůru nese tě to vzhůru\nnedá se to nahmatat ani změřit\nvzhůru nese tě to vzhůru\nnezbývá nic jiného nežli věřit\nže když odhodíš všechna závaží\na nažhavíš srdce hořáky\nvzhůru že poletíš vzhůru\naž nad mraky\n<italic>(M. Eben, O balónu, zkráceno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nEpanastrofa</bold> – opakování stejného slova nebo slovního spojení na konci jednoho a na\nzačátku bezprostředně následujícího verše.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):\nText vykazuje znaky charakteristické pro literaturu sci-fi.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Jsou věci který člověk nepochopí\ntak třeba například ty rádiový vlny\nVe vzduchu po nich není ani stopy\na přitom všude kolem je to vlastně plný\nAnebo balón – přece když to lítá\nčlověk by uvnitř čekal ňáký zařízení\nřekněme vrtuli co by tam byla skrytá\n– jenže v tý kouli nic ale lautr nic není!\n<bold>(2)</bold> A tak má každý balón svoji duši\nduši neviditelnou co ho nese vzhůru\ndál mi to rozebírat nepřísluší\nna to jsou odborníci nahoře na kúru\nA když má duši balón mám ji taky\na ta mi poskytuje jedinečnou šanci\nže kdybych odhodil ty saky paky\ntak bych se vznášet moh se stejnou elegancí\n<bold>(3)</bold> Vzhůru nese tě to vzhůru\nnedá se to nahmatat ani změřit\nvzhůru nese tě to vzhůru\nnezbývá nic jiného nežli věřit\nže když odhodíš všechna závaží\na nažhavíš srdce hořáky\nvzhůru že poletíš vzhůru\naž nad mraky\n<italic>(M. Eben, O balónu, zkráceno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nEpanastrofa</bold> – opakování stejného slova nebo slovního spojení na konci jednoho a na\nzačátku bezprostředně následujícího verše.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):\nVšechny verše první sloky mají stejný počet slabik.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Jsou věci který člověk nepochopí\ntak třeba například ty rádiový vlny\nVe vzduchu po nich není ani stopy\na přitom všude kolem je to vlastně plný\nAnebo balón – přece když to lítá\nčlověk by uvnitř čekal ňáký zařízení\nřekněme vrtuli co by tam byla skrytá\n– jenže v tý kouli nic ale lautr nic není!\n<bold>(2)</bold> A tak má každý balón svoji duši\nduši neviditelnou co ho nese vzhůru\ndál mi to rozebírat nepřísluší\nna to jsou odborníci nahoře na kúru\nA když má duši balón mám ji taky\na ta mi poskytuje jedinečnou šanci\nže kdybych odhodil ty saky paky\ntak bych se vznášet moh se stejnou elegancí\n<bold>(3)</bold> Vzhůru nese tě to vzhůru\nnedá se to nahmatat ani změřit\nvzhůru nese tě to vzhůru\nnezbývá nic jiného nežli věřit\nže když odhodíš všechna závaží\na nažhavíš srdce hořáky\nvzhůru že poletíš vzhůru\naž nad mraky\n<italic>(M. Eben, O balónu, zkráceno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nEpanastrofa</bold> – opakování stejného slova nebo slovního spojení na konci jednoho a na\nzačátku bezprostředně následujícího verše.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):\nAlespoň dvě sloky obsahují jeden verš, který se nerýmuje s žádným jiným\nveršem v téže sloce.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Jsou věci který člověk nepochopí\ntak třeba například ty rádiový vlny\nVe vzduchu po nich není ani stopy\na přitom všude kolem je to vlastně plný\nAnebo balón – přece když to lítá\nčlověk by uvnitř čekal ňáký zařízení\nřekněme vrtuli co by tam byla skrytá\n– jenže v tý kouli nic ale lautr nic není!\n<bold>(2)</bold> A tak má každý balón svoji duši\nduši neviditelnou co ho nese vzhůru\ndál mi to rozebírat nepřísluší\nna to jsou odborníci nahoře na kúru\nA když má duši balón mám ji taky\na ta mi poskytuje jedinečnou šanci\nže kdybych odhodil ty saky paky\ntak bych se vznášet moh se stejnou elegancí\n<bold>(3)</bold> Vzhůru nese tě to vzhůru\nnedá se to nahmatat ani změřit\nvzhůru nese tě to vzhůru\nnezbývá nic jiného nežli věřit\nže když odhodíš všechna závaží\na nažhavíš srdce hořáky\nvzhůru že poletíš vzhůru\naž nad mraky\n<italic>(M. Eben, O balónu, zkráceno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nEpanastrofa</bold> – opakování stejného slova nebo slovního spojení na konci jednoho a na\nzačátku bezprostředně následujícího verše.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), nebo ne (NE):\nLimonádového Joea naučil dobře střílet z revolveru proslulý pistolník Jesse\nJames.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Jakýsi fotograf z Topeky tvrdil, že se před několika měsíci setkal s mužem, který\nto s revolverem uměl právě tak dobře jako legendární pistolník Jesse James. <bold>Říkali mu\nLimonádový Joe.</bold> Ten chlapík vyřídil jednou rukou, jediným šestiraňákem, v necelé\nminutě osm pistolníků.\nStalo se to v baru U Kulhavý kobyly. Barman měl plné ruce práce, aby obsloužil\nskupinku pěti kovbojů z Abilene sedících u stolu. Limonádový Joe se opíral o pult\na popíjel sklenici limonády. Vtom se rozlétnou dveře a do baru vrazí osm zabíječů,\nrevolvery v ruce. Kovbojové rychle mizí pod stoly, protože vědí, co přijde. Zabijáci si mezi\nsebou nevyměnili ani slovo a místo toho nechali hlasitě hovořit své kolty.\n<bold>(2)</bold> Když rachot umlkl, *****. Limonádový Joe stál u pultu, zdráv a svěží, a na zemi\nleželo osm chlapíků s prostřelenými čely. Joe zasunoval pravicí do pouzdra pistoli\na v levici otáčel rozpačitě sklenkou, jejíž vrchní půle byla ustřelena. Otočil se k strachy\npolomrtvému barmanovi a pravil:\n„Ještě jednu sklenici Catlettovy limonády, prosím. Myslím, že v téhle jsou střepy.\nKdybych se z ní napil, mohlo by se mi třeba něco stát.“\n<bold>(3)</bold> Všichni na něj civěli jako na ducha, a jak teprve ustrnuli, když zjistili, že vyřídil osm\nchlapů jediným šestiraňákem.\n„Nechtělo se mi nadarmo plýtvat střelivem,“ řekl Joe. „Matka mě totiž vždycky\nnabádala k spořivosti.“\n„Kdybych tam neseděl a ten střelecký zázrak neviděl na vlastní oči,“ zakončil příběh\nfotograf z Topeky, „tak bych tomu prostě nevěřil.“\n<italic>(J. Brdečka, Limonádový Joe, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), nebo ne (NE):\nAlespoň jedna rána, kterou vypálil Limonádový Joe, zabila více než jednoho\nz osmi pistolníků.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Jakýsi fotograf z Topeky tvrdil, že se před několika měsíci setkal s mužem, který\nto s revolverem uměl právě tak dobře jako legendární pistolník Jesse James. <bold>Říkali mu\nLimonádový Joe.</bold> Ten chlapík vyřídil jednou rukou, jediným šestiraňákem, v necelé\nminutě osm pistolníků.\nStalo se to v baru U Kulhavý kobyly. Barman měl plné ruce práce, aby obsloužil\nskupinku pěti kovbojů z Abilene sedících u stolu. Limonádový Joe se opíral o pult\na popíjel sklenici limonády. Vtom se rozlétnou dveře a do baru vrazí osm zabíječů,\nrevolvery v ruce. Kovbojové rychle mizí pod stoly, protože vědí, co přijde. Zabijáci si mezi\nsebou nevyměnili ani slovo a místo toho nechali hlasitě hovořit své kolty.\n<bold>(2)</bold> Když rachot umlkl, *****. Limonádový Joe stál u pultu, zdráv a svěží, a na zemi\nleželo osm chlapíků s prostřelenými čely. Joe zasunoval pravicí do pouzdra pistoli\na v levici otáčel rozpačitě sklenkou, jejíž vrchní půle byla ustřelena. Otočil se k strachy\npolomrtvému barmanovi a pravil:\n„Ještě jednu sklenici Catlettovy limonády, prosím. Myslím, že v téhle jsou střepy.\nKdybych se z ní napil, mohlo by se mi třeba něco stát.“\n<bold>(3)</bold> Všichni na něj civěli jako na ducha, a jak teprve ustrnuli, když zjistili, že vyřídil osm\nchlapů jediným šestiraňákem.\n„Nechtělo se mi nadarmo plýtvat střelivem,“ řekl Joe. „Matka mě totiž vždycky\nnabádala k spořivosti.“\n„Kdybych tam neseděl a ten střelecký zázrak neviděl na vlastní oči,“ zakončil příběh\nfotograf z Topeky, „tak bych tomu prostě nevěřil.“\n<italic>(J. Brdečka, Limonádový Joe, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), nebo ne (NE):\nNež začalo osm pistolníků střílet po Limonádovém Joeovi, rychle si nahlas\nodsouhlasili strategii.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Jakýsi fotograf z Topeky tvrdil, že se před několika měsíci setkal s mužem, který\nto s revolverem uměl právě tak dobře jako legendární pistolník Jesse James. <bold>Říkali mu\nLimonádový Joe.</bold> Ten chlapík vyřídil jednou rukou, jediným šestiraňákem, v necelé\nminutě osm pistolníků.\nStalo se to v baru U Kulhavý kobyly. Barman měl plné ruce práce, aby obsloužil\nskupinku pěti kovbojů z Abilene sedících u stolu. Limonádový Joe se opíral o pult\na popíjel sklenici limonády. Vtom se rozlétnou dveře a do baru vrazí osm zabíječů,\nrevolvery v ruce. Kovbojové rychle mizí pod stoly, protože vědí, co přijde. Zabijáci si mezi\nsebou nevyměnili ani slovo a místo toho nechali hlasitě hovořit své kolty.\n<bold>(2)</bold> Když rachot umlkl, *****. Limonádový Joe stál u pultu, zdráv a svěží, a na zemi\nleželo osm chlapíků s prostřelenými čely. Joe zasunoval pravicí do pouzdra pistoli\na v levici otáčel rozpačitě sklenkou, jejíž vrchní půle byla ustřelena. Otočil se k strachy\npolomrtvému barmanovi a pravil:\n„Ještě jednu sklenici Catlettovy limonády, prosím. Myslím, že v téhle jsou střepy.\nKdybych se z ní napil, mohlo by se mi třeba něco stát.“\n<bold>(3)</bold> Všichni na něj civěli jako na ducha, a jak teprve ustrnuli, když zjistili, že vyřídil osm\nchlapů jediným šestiraňákem.\n„Nechtělo se mi nadarmo plýtvat střelivem,“ řekl Joe. „Matka mě totiž vždycky\nnabádala k spořivosti.“\n„Kdybych tam neseděl a ten střelecký zázrak neviděl na vlastní oči,“ zakončil příběh\nfotograf z Topeky, „tak bych tomu prostě nevěřil.“\n<italic>(J. Brdečka, Limonádový Joe, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), nebo ne (NE):\nStřela jednoho z osmi pistolníků rozbila Joeovu sklenku a její střepy zranily\nminimálně jednoho člověka.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Jakýsi fotograf z Topeky tvrdil, že se před několika měsíci setkal s mužem, který\nto s revolverem uměl právě tak dobře jako legendární pistolník Jesse James. <bold>Říkali mu\nLimonádový Joe.</bold> Ten chlapík vyřídil jednou rukou, jediným šestiraňákem, v necelé\nminutě osm pistolníků.\nStalo se to v baru U Kulhavý kobyly. Barman měl plné ruce práce, aby obsloužil\nskupinku pěti kovbojů z Abilene sedících u stolu. Limonádový Joe se opíral o pult\na popíjel sklenici limonády. Vtom se rozlétnou dveře a do baru vrazí osm zabíječů,\nrevolvery v ruce. Kovbojové rychle mizí pod stoly, protože vědí, co přijde. Zabijáci si mezi\nsebou nevyměnili ani slovo a místo toho nechali hlasitě hovořit své kolty.\n<bold>(2)</bold> Když rachot umlkl, *****. Limonádový Joe stál u pultu, zdráv a svěží, a na zemi\nleželo osm chlapíků s prostřelenými čely. Joe zasunoval pravicí do pouzdra pistoli\na v levici otáčel rozpačitě sklenkou, jejíž vrchní půle byla ustřelena. Otočil se k strachy\npolomrtvému barmanovi a pravil:\n„Ještě jednu sklenici Catlettovy limonády, prosím. Myslím, že v téhle jsou střepy.\nKdybych se z ní napil, mohlo by se mi třeba něco stát.“\n<bold>(3)</bold> Všichni na něj civěli jako na ducha, a jak teprve ustrnuli, když zjistili, že vyřídil osm\nchlapů jediným šestiraňákem.\n„Nechtělo se mi nadarmo plýtvat střelivem,“ řekl Joe. „Matka mě totiž vždycky\nnabádala k spořivosti.“\n„Kdybych tam neseděl a ten střelecký zázrak neviděl na vlastní oči,“ zakončil příběh\nfotograf z Topeky, „tak bych tomu prostě nevěřil.“\n<italic>(J. Brdečka, Limonádový Joe, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících větných celků, zda je zapsán pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nNěkteří živočichové mění barvu, aby splynuli s okolním prostředím.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících větných celků, zda je zapsán pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nZahraniční výpravy se kromě několika Čechů zúčastnili také němečtí vědci.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících větných celků, zda je zapsán pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nZásoby posypové soly se kvůli velkým mrazům vyčerpaly už v polovině\nledna.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících větných celků, zda je zapsán pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nPři nachlazení Petrovi vždy pomohl zázvorový čaj, který si sladil včelím\nmedem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nHmotnost každého dospělého kapustňáka, který měří 4,5 metru, činí\n600 kilogramů.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Kapustňáci jsou velcí býložraví savci, kteří žijí v pobřežních vodách i v ústích řek.\nVzhledově se trochu podobají tuleňům, oproti nim ale kapustňáci mají výraznější,\nmírně zploštělou hlavu. Dospělí jedinci dorůstají délky 2,5 až 4,5 metru a váží 200 až\n600 kilogramů. Jejich potravu tvoří především mořské trávy a řasy. Díky tomu získali\npřezdívku mořské krávy, ačkoliv s kravami, které se pasou na loukách, příbuzní rozhodně\nnejsou. Kapustňáci se vyvinuli před více než 50 miliony let ze čtyřnohých suchozemských\nsavců a společné předky mají – poněkud překvapivě – se slony.\nPokud vezmeme v potaz poměr mezi hmotností mozku a celkovou hmotností\nživočicha, pak kapustňák má menší mozek než většina savců. To ale neznamená,\nže je hloupý. Podle vědců jsou kapustňáci v URČITÉM směru srovnatelní s delfíny,\npovažovanými za jedny z nejinteligentnějších tvorů ve zvířecí říši.\nKapustňáci mají malé oči, nicméně zrak jim slouží docela dobře. Aby se ale podívali\nsměrem, kterým potřebují, musí otočit celé tělo. Místo 7 krčních obratlů, což je počet\nobvyklý u savců, jich totiž kapustňák má pouze 6 (stejně jako lenochod krátkokrký).\nCo se týče zubů, mohli bychom kapustňákům závidět. Člověk totiž PROJDE přirozenou\nvýměnou chrupu jen jednou za život, zato když kapustňákovi vypadne zub (většinou\nnásledkem konzumace stravy se zrnky písku), vždy mu doroste.\nKapustňáci jsou zdatní plavci – mají velký silný ocas, který jim USNADŇUJE pohyb ve\nvodě. Nad hladinu se vynořují zpravidla každých 5 minut, i když pod vodou vydrží bez\nnádechu až 20 minut. Nemají silnou vrstvu podkožního tuku, a tak dlouhodobě nejsou\nschopni snášet nižší teploty. *****\nKapustňáci jsou velmi přátelští tvorové. V současné době však jejich počty z dosud\nneznámých důvodů stále klesají. Byli proto zapsáni na seznam OHROŽENÝCH živočišných\ndruhů.\n(www.epochaplus.cz; www.national-geographic.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nPo dvacetiminutovém pobytu pod vodou se kapustňák musí na 5 minut\nvynořit nad hladinu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Kapustňáci jsou velcí býložraví savci, kteří žijí v pobřežních vodách i v ústích řek.\nVzhledově se trochu podobají tuleňům, oproti nim ale kapustňáci mají výraznější,\nmírně zploštělou hlavu. Dospělí jedinci dorůstají délky 2,5 až 4,5 metru a váží 200 až\n600 kilogramů. Jejich potravu tvoří především mořské trávy a řasy. Díky tomu získali\npřezdívku mořské krávy, ačkoliv s kravami, které se pasou na loukách, příbuzní rozhodně\nnejsou. Kapustňáci se vyvinuli před více než 50 miliony let ze čtyřnohých suchozemských\nsavců a společné předky mají – poněkud překvapivě – se slony.\nPokud vezmeme v potaz poměr mezi hmotností mozku a celkovou hmotností\nživočicha, pak kapustňák má menší mozek než většina savců. To ale neznamená,\nže je hloupý. Podle vědců jsou kapustňáci v URČITÉM směru srovnatelní s delfíny,\npovažovanými za jedny z nejinteligentnějších tvorů ve zvířecí říši.\nKapustňáci mají malé oči, nicméně zrak jim slouží docela dobře. Aby se ale podívali\nsměrem, kterým potřebují, musí otočit celé tělo. Místo 7 krčních obratlů, což je počet\nobvyklý u savců, jich totiž kapustňák má pouze 6 (stejně jako lenochod krátkokrký).\nCo se týče zubů, mohli bychom kapustňákům závidět. Člověk totiž PROJDE přirozenou\nvýměnou chrupu jen jednou za život, zato když kapustňákovi vypadne zub (většinou\nnásledkem konzumace stravy se zrnky písku), vždy mu doroste.\nKapustňáci jsou zdatní plavci – mají velký silný ocas, který jim USNADŇUJE pohyb ve\nvodě. Nad hladinu se vynořují zpravidla každých 5 minut, i když pod vodou vydrží bez\nnádechu až 20 minut. Nemají silnou vrstvu podkožního tuku, a tak dlouhodobě nejsou\nschopni snášet nižší teploty. *****\nKapustňáci jsou velmi přátelští tvorové. V současné době však jejich počty z dosud\nneznámých důvodů stále klesají. Byli proto zapsáni na seznam OHROŽENÝCH živočišných\ndruhů.\n(www.epochaplus.cz; www.national-geographic.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nJak kapustňák, tak lenochod krátkokrký mají menší počet krčních obratlů,\nnež je u savců běžné.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Kapustňáci jsou velcí býložraví savci, kteří žijí v pobřežních vodách i v ústích řek.\nVzhledově se trochu podobají tuleňům, oproti nim ale kapustňáci mají výraznější,\nmírně zploštělou hlavu. Dospělí jedinci dorůstají délky 2,5 až 4,5 metru a váží 200 až\n600 kilogramů. Jejich potravu tvoří především mořské trávy a řasy. Díky tomu získali\npřezdívku mořské krávy, ačkoliv s kravami, které se pasou na loukách, příbuzní rozhodně\nnejsou. Kapustňáci se vyvinuli před více než 50 miliony let ze čtyřnohých suchozemských\nsavců a společné předky mají – poněkud překvapivě – se slony.\nPokud vezmeme v potaz poměr mezi hmotností mozku a celkovou hmotností\nživočicha, pak kapustňák má menší mozek než většina savců. To ale neznamená,\nže je hloupý. Podle vědců jsou kapustňáci v URČITÉM směru srovnatelní s delfíny,\npovažovanými za jedny z nejinteligentnějších tvorů ve zvířecí říši.\nKapustňáci mají malé oči, nicméně zrak jim slouží docela dobře. Aby se ale podívali\nsměrem, kterým potřebují, musí otočit celé tělo. Místo 7 krčních obratlů, což je počet\nobvyklý u savců, jich totiž kapustňák má pouze 6 (stejně jako lenochod krátkokrký).\nCo se týče zubů, mohli bychom kapustňákům závidět. Člověk totiž PROJDE přirozenou\nvýměnou chrupu jen jednou za život, zato když kapustňákovi vypadne zub (většinou\nnásledkem konzumace stravy se zrnky písku), vždy mu doroste.\nKapustňáci jsou zdatní plavci – mají velký silný ocas, který jim USNADŇUJE pohyb ve\nvodě. Nad hladinu se vynořují zpravidla každých 5 minut, i když pod vodou vydrží bez\nnádechu až 20 minut. Nemají silnou vrstvu podkožního tuku, a tak dlouhodobě nejsou\nschopni snášet nižší teploty. *****\nKapustňáci jsou velmi přátelští tvorové. V současné době však jejich počty z dosud\nneznámých důvodů stále klesají. Byli proto zapsáni na seznam OHROŽENÝCH živočišných\ndruhů.\n(www.epochaplus.cz; www.national-geographic.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nVezmeme-li v potaz poměr mezi hmotností mozku a celkovou hmotností\nživočicha, pak většina savců má větší mozek než kapustňák.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Kapustňáci jsou velcí býložraví savci, kteří žijí v pobřežních vodách i v ústích řek.\nVzhledově se trochu podobají tuleňům, oproti nim ale kapustňáci mají výraznější,\nmírně zploštělou hlavu. Dospělí jedinci dorůstají délky 2,5 až 4,5 metru a váží 200 až\n600 kilogramů. Jejich potravu tvoří především mořské trávy a řasy. Díky tomu získali\npřezdívku mořské krávy, ačkoliv s kravami, které se pasou na loukách, příbuzní rozhodně\nnejsou. Kapustňáci se vyvinuli před více než 50 miliony let ze čtyřnohých suchozemských\nsavců a společné předky mají – poněkud překvapivě – se slony.\nPokud vezmeme v potaz poměr mezi hmotností mozku a celkovou hmotností\nživočicha, pak kapustňák má menší mozek než většina savců. To ale neznamená,\nže je hloupý. Podle vědců jsou kapustňáci v URČITÉM směru srovnatelní s delfíny,\npovažovanými za jedny z nejinteligentnějších tvorů ve zvířecí říši.\nKapustňáci mají malé oči, nicméně zrak jim slouží docela dobře. Aby se ale podívali\nsměrem, kterým potřebují, musí otočit celé tělo. Místo 7 krčních obratlů, což je počet\nobvyklý u savců, jich totiž kapustňák má pouze 6 (stejně jako lenochod krátkokrký).\nCo se týče zubů, mohli bychom kapustňákům závidět. Člověk totiž PROJDE přirozenou\nvýměnou chrupu jen jednou za život, zato když kapustňákovi vypadne zub (většinou\nnásledkem konzumace stravy se zrnky písku), vždy mu doroste.\nKapustňáci jsou zdatní plavci – mají velký silný ocas, který jim USNADŇUJE pohyb ve\nvodě. Nad hladinu se vynořují zpravidla každých 5 minut, i když pod vodou vydrží bez\nnádechu až 20 minut. Nemají silnou vrstvu podkožního tuku, a tak dlouhodobě nejsou\nschopni snášet nižší teploty. *****\nKapustňáci jsou velmi přátelští tvorové. V současné době však jejich počty z dosud\nneznámých důvodů stále klesají. Byli proto zapsáni na seznam OHROŽENÝCH živočišných\ndruhů.\n(www.epochaplus.cz; www.national-geographic.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nJediným místem, kam dětský pokoj dokázal člověka přenést, byla Afrika.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Lydia stála uprostřed kuchyně a přihlížela, jak si jídlo na sporáku spokojeně\npobrukuje. „Asi by ses měl podívat do dětského pokoje, Georgi.“\n„Proč? Stalo se něco?“ zajímalo George.\n„Zkrátka mi to tam teď připadá divné.“\nŠli spolu chodbou svého dokonalého domu. Jen samotný nábytek a nejrůznější\ntechnické vychytávky je přišly na třicet tisíc dolarů.\n„Tak co se ti tu nezdá?“ zeptal se George, když vstoupili do dětského pokoje.\n(2) Chvilku se nic nedělo, záhy se ale před očima manželů Hadleyových zjevila africká\nsavana, věrně zachycená do posledního kamínku a stébla trávy, a strop pokoje se\nproměnil v oblohu spalovanou žhavým sluncem. Georgeovi se rázem orosilo čelo potem.\n„Pojď z toho slunce,“ řekl Lydii, „tohle už je moc skutečné. Stejně ale nechápu, co tě na\ntom znepokojuje.“\nVtom se z přístrojů v rozích pokoje začaly linout pachy: horká vůně trávy, chladivý\nzávan napajedla, ostrý zápach zvířat. Posléze se přidaly i první zvuky africké savany:\ndusot antilopích kopýtek, šustot supích křídel. Z keřů se vynořili lvi a pomalu se blížili\nk manželům Hadleyovým. George zaplavil obdiv ke géniovi, který tohle vše vymyslel.\nDětský pokoj občas vypadal až neuvěřitelně přesně. Když George dostal chuť odskočit si\ndo jakékoliv země, stačil mžik – a přání se splnilo.\nLvi se nyní zastavili a upřeně George s Lydií pozorovali. Znenadání se k nim rozběhli.\nLydia zaječela a utekla na chodbu. George vyrazil za ní. Jakmile za sebou zabouchl dveře\npokoje, rozesmál se.\n„Georgi, málem nás sežrali!“ polykala slzy Lydia.\n„Uznávám, nepochybně to působí, jako by to bylo opravdové – úplná Afrika v domě.\nAle nezapomeň, že to byl jen prostorový barevný film o přírodě.“\n(R. Bradbury, Ilustrovaný muž, upraveno)\nTEXT 2\nPersonifikace se uplatňuje např. ve spojení mráz kreslil na okna květy – něco (mráz), co je\nv našem běžném životě neživé, dělá něco (kreslí), co je typické pro člověka. Ve spojení\nnastaly silné mrazy se personifikace neuplatňuje.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nManželé Hadleyovi koupili svůj dokonalý dům za celkem třicet tisíc dolarů.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Lydia stála uprostřed kuchyně a přihlížela, jak si jídlo na sporáku spokojeně\npobrukuje. „Asi by ses měl podívat do dětského pokoje, Georgi.“\n„Proč? Stalo se něco?“ zajímalo George.\n„Zkrátka mi to tam teď připadá divné.“\nŠli spolu chodbou svého dokonalého domu. Jen samotný nábytek a nejrůznější\ntechnické vychytávky je přišly na třicet tisíc dolarů.\n„Tak co se ti tu nezdá?“ zeptal se George, když vstoupili do dětského pokoje.\n(2) Chvilku se nic nedělo, záhy se ale před očima manželů Hadleyových zjevila africká\nsavana, věrně zachycená do posledního kamínku a stébla trávy, a strop pokoje se\nproměnil v oblohu spalovanou žhavým sluncem. Georgeovi se rázem orosilo čelo potem.\n„Pojď z toho slunce,“ řekl Lydii, „tohle už je moc skutečné. Stejně ale nechápu, co tě na\ntom znepokojuje.“\nVtom se z přístrojů v rozích pokoje začaly linout pachy: horká vůně trávy, chladivý\nzávan napajedla, ostrý zápach zvířat. Posléze se přidaly i první zvuky africké savany:\ndusot antilopích kopýtek, šustot supích křídel. Z keřů se vynořili lvi a pomalu se blížili\nk manželům Hadleyovým. George zaplavil obdiv ke géniovi, který tohle vše vymyslel.\nDětský pokoj občas vypadal až neuvěřitelně přesně. Když George dostal chuť odskočit si\ndo jakékoliv země, stačil mžik – a přání se splnilo.\nLvi se nyní zastavili a upřeně George s Lydií pozorovali. Znenadání se k nim rozběhli.\nLydia zaječela a utekla na chodbu. George vyrazil za ní. Jakmile za sebou zabouchl dveře\npokoje, rozesmál se.\n„Georgi, málem nás sežrali!“ polykala slzy Lydia.\n„Uznávám, nepochybně to působí, jako by to bylo opravdové – úplná Afrika v domě.\nAle nezapomeň, že to byl jen prostorový barevný film o přírodě.“\n(R. Bradbury, Ilustrovaný muž, upraveno)\nTEXT 2\nPersonifikace se uplatňuje např. ve spojení mráz kreslil na okna květy – něco (mráz), co je\nv našem běžném životě neživé, dělá něco (kreslí), co je typické pro člověka. Ve spojení\nnastaly silné mrazy se personifikace neuplatňuje.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nManželé Hadleyovi vnímali africkou savanu v dětském pokoji dříve zrakem\nnež sluchem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Lydia stála uprostřed kuchyně a přihlížela, jak si jídlo na sporáku spokojeně\npobrukuje. „Asi by ses měl podívat do dětského pokoje, Georgi.“\n„Proč? Stalo se něco?“ zajímalo George.\n„Zkrátka mi to tam teď připadá divné.“\nŠli spolu chodbou svého dokonalého domu. Jen samotný nábytek a nejrůznější\ntechnické vychytávky je přišly na třicet tisíc dolarů.\n„Tak co se ti tu nezdá?“ zeptal se George, když vstoupili do dětského pokoje.\n(2) Chvilku se nic nedělo, záhy se ale před očima manželů Hadleyových zjevila africká\nsavana, věrně zachycená do posledního kamínku a stébla trávy, a strop pokoje se\nproměnil v oblohu spalovanou žhavým sluncem. Georgeovi se rázem orosilo čelo potem.\n„Pojď z toho slunce,“ řekl Lydii, „tohle už je moc skutečné. Stejně ale nechápu, co tě na\ntom znepokojuje.“\nVtom se z přístrojů v rozích pokoje začaly linout pachy: horká vůně trávy, chladivý\nzávan napajedla, ostrý zápach zvířat. Posléze se přidaly i první zvuky africké savany:\ndusot antilopích kopýtek, šustot supích křídel. Z keřů se vynořili lvi a pomalu se blížili\nk manželům Hadleyovým. George zaplavil obdiv ke géniovi, který tohle vše vymyslel.\nDětský pokoj občas vypadal až neuvěřitelně přesně. Když George dostal chuť odskočit si\ndo jakékoliv země, stačil mžik – a přání se splnilo.\nLvi se nyní zastavili a upřeně George s Lydií pozorovali. Znenadání se k nim rozběhli.\nLydia zaječela a utekla na chodbu. George vyrazil za ní. Jakmile za sebou zabouchl dveře\npokoje, rozesmál se.\n„Georgi, málem nás sežrali!“ polykala slzy Lydia.\n„Uznávám, nepochybně to působí, jako by to bylo opravdové – úplná Afrika v domě.\nAle nezapomeň, že to byl jen prostorový barevný film o přírodě.“\n(R. Bradbury, Ilustrovaný muž, upraveno)\nTEXT 2\nPersonifikace se uplatňuje např. ve spojení mráz kreslil na okna květy – něco (mráz), co je\nv našem běžném životě neživé, dělá něco (kreslí), co je typické pro člověka. Ve spojení\nnastaly silné mrazy se personifikace neuplatňuje.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nKdyž George poprvé spatřil obraz africké savany v dětském pokoji, zpotil se\nstrachem z toho, co bude následovat.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Lydia stála uprostřed kuchyně a přihlížela, jak si jídlo na sporáku spokojeně\npobrukuje. „Asi by ses měl podívat do dětského pokoje, Georgi.“\n„Proč? Stalo se něco?“ zajímalo George.\n„Zkrátka mi to tam teď připadá divné.“\nŠli spolu chodbou svého dokonalého domu. Jen samotný nábytek a nejrůznější\ntechnické vychytávky je přišly na třicet tisíc dolarů.\n„Tak co se ti tu nezdá?“ zeptal se George, když vstoupili do dětského pokoje.\n(2) Chvilku se nic nedělo, záhy se ale před očima manželů Hadleyových zjevila africká\nsavana, věrně zachycená do posledního kamínku a stébla trávy, a strop pokoje se\nproměnil v oblohu spalovanou žhavým sluncem. Georgeovi se rázem orosilo čelo potem.\n„Pojď z toho slunce,“ řekl Lydii, „tohle už je moc skutečné. Stejně ale nechápu, co tě na\ntom znepokojuje.“\nVtom se z přístrojů v rozích pokoje začaly linout pachy: horká vůně trávy, chladivý\nzávan napajedla, ostrý zápach zvířat. Posléze se přidaly i první zvuky africké savany:\ndusot antilopích kopýtek, šustot supích křídel. Z keřů se vynořili lvi a pomalu se blížili\nk manželům Hadleyovým. George zaplavil obdiv ke géniovi, který tohle vše vymyslel.\nDětský pokoj občas vypadal až neuvěřitelně přesně. Když George dostal chuť odskočit si\ndo jakékoliv země, stačil mžik – a přání se splnilo.\nLvi se nyní zastavili a upřeně George s Lydií pozorovali. Znenadání se k nim rozběhli.\nLydia zaječela a utekla na chodbu. George vyrazil za ní. Jakmile za sebou zabouchl dveře\npokoje, rozesmál se.\n„Georgi, málem nás sežrali!“ polykala slzy Lydia.\n„Uznávám, nepochybně to působí, jako by to bylo opravdové – úplná Afrika v domě.\nAle nezapomeň, že to byl jen prostorový barevný film o přírodě.“\n(R. Bradbury, Ilustrovaný muž, upraveno)\nTEXT 2\nPersonifikace se uplatňuje např. ve spojení mráz kreslil na okna květy – něco (mráz), co je\nv našem běžném životě neživé, dělá něco (kreslí), co je typické pro člověka. Ve spojení\nnastaly silné mrazy se personifikace neuplatňuje.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), nebo ne (NE).\n(Posuzovaná slova jsou v TEXTU 1 vyznačena tučně.)\nSlovo připadat je v textu užito ve významu někomu se nějak jevit.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Lydia stála uprostřed kuchyně a přihlížela, jak si jídlo na sporáku spokojeně\npobrukuje. „Asi by ses měl podívat do dětského pokoje, Georgi.“\n„Proč? Stalo se něco?“ zajímalo George.\n„Zkrátka mi to tam teď připadá divné.“\nŠli spolu chodbou svého dokonalého domu. Jen samotný nábytek a nejrůznější\ntechnické vychytávky je přišly na třicet tisíc dolarů.\n„Tak co se ti tu nezdá?“ zeptal se George, když vstoupili do dětského pokoje.\n(2) Chvilku se nic nedělo, záhy se ale před očima manželů Hadleyových zjevila africká\nsavana, věrně zachycená do posledního kamínku a stébla trávy, a strop pokoje se\nproměnil v oblohu spalovanou žhavým sluncem. Georgeovi se rázem orosilo čelo potem.\n„Pojď z toho slunce,“ řekl Lydii, „tohle už je moc skutečné. Stejně ale nechápu, co tě na\ntom znepokojuje.“\nVtom se z přístrojů v rozích pokoje začaly linout pachy: horká vůně trávy, chladivý\nzávan napajedla, ostrý zápach zvířat. Posléze se přidaly i první zvuky africké savany:\ndusot antilopích kopýtek, šustot supích křídel. Z keřů se vynořili lvi a pomalu se blížili\nk manželům Hadleyovým. George zaplavil obdiv ke géniovi, který tohle vše vymyslel.\nDětský pokoj občas vypadal až neuvěřitelně přesně. Když George dostal chuť odskočit si\ndo jakékoliv země, stačil mžik – a přání se splnilo.\nLvi se nyní zastavili a upřeně George s Lydií pozorovali. Znenadání se k nim rozběhli.\nLydia zaječela a utekla na chodbu. George vyrazil za ní. Jakmile za sebou zabouchl dveře\npokoje, rozesmál se.\n„Georgi, málem nás sežrali!“ polykala slzy Lydia.\n„Uznávám, nepochybně to působí, jako by to bylo opravdové – úplná Afrika v domě.\nAle nezapomeň, že to byl jen prostorový barevný film o přírodě.“\n(R. Bradbury, Ilustrovaný muž, upraveno)\nTEXT 2\nPersonifikace se uplatňuje např. ve spojení mráz kreslil na okna květy – něco (mráz), co je\nv našem běžném životě neživé, dělá něco (kreslí), co je typické pro člověka. Ve spojení\nnastaly silné mrazy se personifikace neuplatňuje.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), nebo ne (NE).\n(Posuzovaná slova jsou v TEXTU 1 vyznačena tučně.)\nSlovo věrně je v textu užito ve významu výstižně, přesně.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Lydia stála uprostřed kuchyně a přihlížela, jak si jídlo na sporáku spokojeně\npobrukuje. „Asi by ses měl podívat do dětského pokoje, Georgi.“\n„Proč? Stalo se něco?“ zajímalo George.\n„Zkrátka mi to tam teď připadá divné.“\nŠli spolu chodbou svého dokonalého domu. Jen samotný nábytek a nejrůznější\ntechnické vychytávky je přišly na třicet tisíc dolarů.\n„Tak co se ti tu nezdá?“ zeptal se George, když vstoupili do dětského pokoje.\n(2) Chvilku se nic nedělo, záhy se ale před očima manželů Hadleyových zjevila africká\nsavana, věrně zachycená do posledního kamínku a stébla trávy, a strop pokoje se\nproměnil v oblohu spalovanou žhavým sluncem. Georgeovi se rázem orosilo čelo potem.\n„Pojď z toho slunce,“ řekl Lydii, „tohle už je moc skutečné. Stejně ale nechápu, co tě na\ntom znepokojuje.“\nVtom se z přístrojů v rozích pokoje začaly linout pachy: horká vůně trávy, chladivý\nzávan napajedla, ostrý zápach zvířat. Posléze se přidaly i první zvuky africké savany:\ndusot antilopích kopýtek, šustot supích křídel. Z keřů se vynořili lvi a pomalu se blížili\nk manželům Hadleyovým. George zaplavil obdiv ke géniovi, který tohle vše vymyslel.\nDětský pokoj občas vypadal až neuvěřitelně přesně. Když George dostal chuť odskočit si\ndo jakékoliv země, stačil mžik – a přání se splnilo.\nLvi se nyní zastavili a upřeně George s Lydií pozorovali. Znenadání se k nim rozběhli.\nLydia zaječela a utekla na chodbu. George vyrazil za ní. Jakmile za sebou zabouchl dveře\npokoje, rozesmál se.\n„Georgi, málem nás sežrali!“ polykala slzy Lydia.\n„Uznávám, nepochybně to působí, jako by to bylo opravdové – úplná Afrika v domě.\nAle nezapomeň, že to byl jen prostorový barevný film o přírodě.“\n(R. Bradbury, Ilustrovaný muž, upraveno)\nTEXT 2\nPersonifikace se uplatňuje např. ve spojení mráz kreslil na okna květy – něco (mráz), co je\nv našem běžném životě neživé, dělá něco (kreslí), co je typické pro člověka. Ve spojení\nnastaly silné mrazy se personifikace neuplatňuje.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), nebo ne (NE).\n(Posuzovaná slova jsou v TEXTU 1 vyznačena tučně.)\nSlovo vyrazit je v textu užito ve významu silou způsobit, že něco vypadne.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Lydia stála uprostřed kuchyně a přihlížela, jak si jídlo na sporáku spokojeně\npobrukuje. „Asi by ses měl podívat do dětského pokoje, Georgi.“\n„Proč? Stalo se něco?“ zajímalo George.\n„Zkrátka mi to tam teď připadá divné.“\nŠli spolu chodbou svého dokonalého domu. Jen samotný nábytek a nejrůznější\ntechnické vychytávky je přišly na třicet tisíc dolarů.\n„Tak co se ti tu nezdá?“ zeptal se George, když vstoupili do dětského pokoje.\n(2) Chvilku se nic nedělo, záhy se ale před očima manželů Hadleyových zjevila africká\nsavana, věrně zachycená do posledního kamínku a stébla trávy, a strop pokoje se\nproměnil v oblohu spalovanou žhavým sluncem. Georgeovi se rázem orosilo čelo potem.\n„Pojď z toho slunce,“ řekl Lydii, „tohle už je moc skutečné. Stejně ale nechápu, co tě na\ntom znepokojuje.“\nVtom se z přístrojů v rozích pokoje začaly linout pachy: horká vůně trávy, chladivý\nzávan napajedla, ostrý zápach zvířat. Posléze se přidaly i první zvuky africké savany:\ndusot antilopích kopýtek, šustot supích křídel. Z keřů se vynořili lvi a pomalu se blížili\nk manželům Hadleyovým. George zaplavil obdiv ke géniovi, který tohle vše vymyslel.\nDětský pokoj občas vypadal až neuvěřitelně přesně. Když George dostal chuť odskočit si\ndo jakékoliv země, stačil mžik – a přání se splnilo.\nLvi se nyní zastavili a upřeně George s Lydií pozorovali. Znenadání se k nim rozběhli.\nLydia zaječela a utekla na chodbu. George vyrazil za ní. Jakmile za sebou zabouchl dveře\npokoje, rozesmál se.\n„Georgi, málem nás sežrali!“ polykala slzy Lydia.\n„Uznávám, nepochybně to působí, jako by to bylo opravdové – úplná Afrika v domě.\nAle nezapomeň, že to byl jen prostorový barevný film o přírodě.“\n(R. Bradbury, Ilustrovaný muž, upraveno)\nTEXT 2\nPersonifikace se uplatňuje např. ve spojení mráz kreslil na okna květy – něco (mráz), co je\nv našem běžném životě neživé, dělá něco (kreslí), co je typické pro člověka. Ve spojení\nnastaly silné mrazy se personifikace neuplatňuje.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), nebo ne (NE).\n(Posuzovaná slova jsou v TEXTU 1 vyznačena tučně.)\nSlovo nepochybně je v textu užito ve významu určitě, jistě.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Lydia stála uprostřed kuchyně a přihlížela, jak si jídlo na sporáku spokojeně\npobrukuje. „Asi by ses měl podívat do dětského pokoje, Georgi.“\n„Proč? Stalo se něco?“ zajímalo George.\n„Zkrátka mi to tam teď připadá divné.“\nŠli spolu chodbou svého dokonalého domu. Jen samotný nábytek a nejrůznější\ntechnické vychytávky je přišly na třicet tisíc dolarů.\n„Tak co se ti tu nezdá?“ zeptal se George, když vstoupili do dětského pokoje.\n(2) Chvilku se nic nedělo, záhy se ale před očima manželů Hadleyových zjevila africká\nsavana, věrně zachycená do posledního kamínku a stébla trávy, a strop pokoje se\nproměnil v oblohu spalovanou žhavým sluncem. Georgeovi se rázem orosilo čelo potem.\n„Pojď z toho slunce,“ řekl Lydii, „tohle už je moc skutečné. Stejně ale nechápu, co tě na\ntom znepokojuje.“\nVtom se z přístrojů v rozích pokoje začaly linout pachy: horká vůně trávy, chladivý\nzávan napajedla, ostrý zápach zvířat. Posléze se přidaly i první zvuky africké savany:\ndusot antilopích kopýtek, šustot supích křídel. Z keřů se vynořili lvi a pomalu se blížili\nk manželům Hadleyovým. George zaplavil obdiv ke géniovi, který tohle vše vymyslel.\nDětský pokoj občas vypadal až neuvěřitelně přesně. Když George dostal chuť odskočit si\ndo jakékoliv země, stačil mžik – a přání se splnilo.\nLvi se nyní zastavili a upřeně George s Lydií pozorovali. Znenadání se k nim rozběhli.\nLydia zaječela a utekla na chodbu. George vyrazil za ní. Jakmile za sebou zabouchl dveře\npokoje, rozesmál se.\n„Georgi, málem nás sežrali!“ polykala slzy Lydia.\n„Uznávám, nepochybně to působí, jako by to bylo opravdové – úplná Afrika v domě.\nAle nezapomeň, že to byl jen prostorový barevný film o přírodě.“\n(R. Bradbury, Ilustrovaný muž, upraveno)\nTEXT 2\nPersonifikace se uplatňuje např. ve spojení mráz kreslil na okna květy – něco (mráz), co je\nv našem běžném životě neživé, dělá něco (kreslí), co je typické pro člověka. Ve spojení\nnastaly silné mrazy se personifikace neuplatňuje.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nRočně se ve Florencii uskuteční celkem tři zápasy ve florentském fotbale.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Mezi nejagresivnější hry na světě zaručeně patří florentský fotbal. Tento sport, jehož\nkořeny sahají do 16. století, se hraje výhradně v italském městě Florencii.\nVe florentském fotbale spolu soupeří dva týmy po 27 hráčích. Někteří na sobě během\nzápasu mají kromě bot jen nabírané kalhoty ke kolenům a hrdě divákům ukazují svalnatá\npotetovaná záda, jiní jsou oblečeni v kompletních kostýmech. Tým, jehož hráči se podaří\ndopravit kožený míček do soupeřovy sítě, získává bod. Jeden zápas trvá 50 minut,\nvítězem se stává tým, který získá více bodů. Během utkání je například zakázáno kopat\nprotihráče do hlavy, řada tvrdých zákroků je ale povolena. Týmy rozhodně *****, zápas\nproto občas připomíná masovou rvačku. Pokud se souboj příliš vyostří, zamává rozhodčí\nhráčům před obličeji pštrosím perem, aby je dostal od sebe.\nV současnosti se tomuto sportu věnují pouhé čtyři týmy. Sezóna je ve Florencii\nzahájena vždy začátkem června, a to dvěma zápasy. Jejich vítězové se 24. června utkají\nve finálovém zápase, jímž se završí oslavy svátku svatého Jana Křtitele, patrona Florencie.\nVíc utkání se v daném roce nekoná, což je vzhledem k brutalitě tohoto sportu jen dobře.\n(www.reflex.cz; plus.rozhlas.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nNěkteří z hráčů florentského fotbalu mají při zápasu částečně obnažená těla.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Mezi nejagresivnější hry na světě zaručeně patří florentský fotbal. Tento sport, jehož\nkořeny sahají do 16. století, se hraje výhradně v italském městě Florencii.\nVe florentském fotbale spolu soupeří dva týmy po 27 hráčích. Někteří na sobě během\nzápasu mají kromě bot jen nabírané kalhoty ke kolenům a hrdě divákům ukazují svalnatá\npotetovaná záda, jiní jsou oblečeni v kompletních kostýmech. Tým, jehož hráči se podaří\ndopravit kožený míček do soupeřovy sítě, získává bod. Jeden zápas trvá 50 minut,\nvítězem se stává tým, který získá více bodů. Během utkání je například zakázáno kopat\nprotihráče do hlavy, řada tvrdých zákroků je ale povolena. Týmy rozhodně *****, zápas\nproto občas připomíná masovou rvačku. Pokud se souboj příliš vyostří, zamává rozhodčí\nhráčům před obličeji pštrosím perem, aby je dostal od sebe.\nV současnosti se tomuto sportu věnují pouhé čtyři týmy. Sezóna je ve Florencii\nzahájena vždy začátkem června, a to dvěma zápasy. Jejich vítězové se 24. června utkají\nve finálovém zápase, jímž se završí oslavy svátku svatého Jana Křtitele, patrona Florencie.\nVíc utkání se v daném roce nekoná, což je vzhledem k brutalitě tohoto sportu jen dobře.\n(www.reflex.cz; plus.rozhlas.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nBěhem utkání ve florentském fotbale se na hřišti pohybuje jeden rozhodčí\na celkem 27 hráčů.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Mezi nejagresivnější hry na světě zaručeně patří florentský fotbal. Tento sport, jehož\nkořeny sahají do 16. století, se hraje výhradně v italském městě Florencii.\nVe florentském fotbale spolu soupeří dva týmy po 27 hráčích. Někteří na sobě během\nzápasu mají kromě bot jen nabírané kalhoty ke kolenům a hrdě divákům ukazují svalnatá\npotetovaná záda, jiní jsou oblečeni v kompletních kostýmech. Tým, jehož hráči se podaří\ndopravit kožený míček do soupeřovy sítě, získává bod. Jeden zápas trvá 50 minut,\nvítězem se stává tým, který získá více bodů. Během utkání je například zakázáno kopat\nprotihráče do hlavy, řada tvrdých zákroků je ale povolena. Týmy rozhodně *****, zápas\nproto občas připomíná masovou rvačku. Pokud se souboj příliš vyostří, zamává rozhodčí\nhráčům před obličeji pštrosím perem, aby je dostal od sebe.\nV současnosti se tomuto sportu věnují pouhé čtyři týmy. Sezóna je ve Florencii\nzahájena vždy začátkem června, a to dvěma zápasy. Jejich vítězové se 24. června utkají\nve finálovém zápase, jímž se završí oslavy svátku svatého Jana Křtitele, patrona Florencie.\nVíc utkání se v daném roce nekoná, což je vzhledem k brutalitě tohoto sportu jen dobře.\n(www.reflex.cz; plus.rozhlas.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nV okamžiku, kdy se jednomu hráči podaří dopravit míček do soupeřovy sítě,\ndané utkání vyhrává tým tohoto hráče.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Mezi nejagresivnější hry na světě zaručeně patří florentský fotbal. Tento sport, jehož\nkořeny sahají do 16. století, se hraje výhradně v italském městě Florencii.\nVe florentském fotbale spolu soupeří dva týmy po 27 hráčích. Někteří na sobě během\nzápasu mají kromě bot jen nabírané kalhoty ke kolenům a hrdě divákům ukazují svalnatá\npotetovaná záda, jiní jsou oblečeni v kompletních kostýmech. Tým, jehož hráči se podaří\ndopravit kožený míček do soupeřovy sítě, získává bod. Jeden zápas trvá 50 minut,\nvítězem se stává tým, který získá více bodů. Během utkání je například zakázáno kopat\nprotihráče do hlavy, řada tvrdých zákroků je ale povolena. Týmy rozhodně *****, zápas\nproto občas připomíná masovou rvačku. Pokud se souboj příliš vyostří, zamává rozhodčí\nhráčům před obličeji pštrosím perem, aby je dostal od sebe.\nV současnosti se tomuto sportu věnují pouhé čtyři týmy. Sezóna je ve Florencii\nzahájena vždy začátkem června, a to dvěma zápasy. Jejich vítězové se 24. června utkají\nve finálovém zápase, jímž se završí oslavy svátku svatého Jana Křtitele, patrona Florencie.\nVíc utkání se v daném roce nekoná, což je vzhledem k brutalitě tohoto sportu jen dobře.\n(www.reflex.cz; plus.rozhlas.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):\nPopisované představení se uskutečnilo v pražském Národním divadle.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\nLes Ballets Bubeníček – událost taneční sezony 2014\n(1)</bold> Nalijme si *****, se skutečným uměním se v Čechách nesetkáváme příliš často\n(alespoň ne tak často, jak by si mnozí z nás přáli). Ale protože xxxxx růže přináší, mohlo\nkonečně pražské publikum po dlouhých pěti letech zhlédnout další skvost z tvorby bratrů\nBubeníčkových. Moderní tanec světové úrovně ovládl zlatou kapličku po dva lednové večery.\nKe spolupráci si Otto a Jiří Bubeníčkovi, synové známého artisty, tentokrát přizvali\nvynikající tanečníky. Mimořádné autorské představení, propracované do sebemenšího\ndetailu, se skládalo ze čtyř částí, na nichž se oba všestranní umělci podíleli nejen\njako interpreti. Choreografie byla dílem Jiřího, který ukázal hloubku svých tvůrčích\nschopností, Otto se představil zejména jako hudební skladatel a jevištní výtvarník.\n<bold>(2)</bold> Již od půl sedmé bylo hlediště plné. Diváci s napětím čekali na chvíly, kdy začne\nvelkolepá podívaná. <underline>Hynaisova</underline> opona odkryla scénu přesně v sedm. Představení zahájila\nhravá choreografie, inspirovaná obrazy jednoho z nejvýznamnějších umělců všech dob\n<underline>Leonarda da Vinciho.</underline> Poté následovala sólová vystoupení na skladbu <underline>Otty</underline> Bubeníčka. Její\ntóny se do hlediště sypali jako energií nabité korálky. Tanečníci ve střídmých trikotech\nuchvátili všechny přítomné dokonale provedenými krokovými variacemi, ztemělá scéna\njen posílila celkový dojem z první poloviny představení.\nOd předchozích dvou částí se poměrně zásadně lišil dějový balet <underline>Faun,</underline> rozjímající\no stiných stránkách duše, jako jsou hříšné tužby či smyslnost. Nevšední představení pak\nvyvrcholilo ztvárněním slavného příběhu o věčném sváru dobra a zla. Román Obraz\n<underline>Doriana Graye</underline> od <underline>Oscara Wilda</underline> poskytl dvojčatům velmi efektní téma. Bez jakékoli\nnadsázky lze hovořit o tanečním koncertu.\nJistě nebudu moc přehánět, když bratry Bubeníčkovy, obdařené nevídaným talentem,\noznačím za legendy mezinárodní taneční scény. Na tento zážitek bude vděčné publikum\nvzpomínat hodně dlouho.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nApozice</bold> – významový syntaktický vztah mezi větnými členy, které různým způsobem\noznačují tutéž skutečnost, např. <italic>smažený kapr, tradiční české vánoční jídlo.\n(Mluvnice češtiny pro střední školy, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):\nPopisované představení mělo světovou premiéru v roce 2009, česká\npremiéra se konala o pět let později.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\nLes Ballets Bubeníček – událost taneční sezony 2014\n(1)</bold> Nalijme si *****, se skutečným uměním se v Čechách nesetkáváme příliš často\n(alespoň ne tak často, jak by si mnozí z nás přáli). Ale protože xxxxx růže přináší, mohlo\nkonečně pražské publikum po dlouhých pěti letech zhlédnout další skvost z tvorby bratrů\nBubeníčkových. Moderní tanec světové úrovně ovládl zlatou kapličku po dva lednové večery.\nKe spolupráci si Otto a Jiří Bubeníčkovi, synové známého artisty, tentokrát přizvali\nvynikající tanečníky. Mimořádné autorské představení, propracované do sebemenšího\ndetailu, se skládalo ze čtyř částí, na nichž se oba všestranní umělci podíleli nejen\njako interpreti. Choreografie byla dílem Jiřího, který ukázal hloubku svých tvůrčích\nschopností, Otto se představil zejména jako hudební skladatel a jevištní výtvarník.\n<bold>(2)</bold> Již od půl sedmé bylo hlediště plné. Diváci s napětím čekali na chvíly, kdy začne\nvelkolepá podívaná. <underline>Hynaisova</underline> opona odkryla scénu přesně v sedm. Představení zahájila\nhravá choreografie, inspirovaná obrazy jednoho z nejvýznamnějších umělců všech dob\n<underline>Leonarda da Vinciho.</underline> Poté následovala sólová vystoupení na skladbu <underline>Otty</underline> Bubeníčka. Její\ntóny se do hlediště sypali jako energií nabité korálky. Tanečníci ve střídmých trikotech\nuchvátili všechny přítomné dokonale provedenými krokovými variacemi, ztemělá scéna\njen posílila celkový dojem z první poloviny představení.\nOd předchozích dvou částí se poměrně zásadně lišil dějový balet <underline>Faun,</underline> rozjímající\no stiných stránkách duše, jako jsou hříšné tužby či smyslnost. Nevšední představení pak\nvyvrcholilo ztvárněním slavného příběhu o věčném sváru dobra a zla. Román Obraz\n<underline>Doriana Graye</underline> od <underline>Oscara Wilda</underline> poskytl dvojčatům velmi efektní téma. Bez jakékoli\nnadsázky lze hovořit o tanečním koncertu.\nJistě nebudu moc přehánět, když bratry Bubeníčkovy, obdařené nevídaným talentem,\noznačím za legendy mezinárodní taneční scény. Na tento zážitek bude vděčné publikum\nvzpomínat hodně dlouho.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nApozice</bold> – významový syntaktický vztah mezi větnými členy, které různým způsobem\noznačují tutéž skutečnost, např. <italic>smažený kapr, tradiční české vánoční jídlo.\n(Mluvnice češtiny pro střední školy, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):\nPředlohou pro první část popisovaného představení bylo autobiografické\ndílo Leonarda da Vinciho.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\nLes Ballets Bubeníček – událost taneční sezony 2014\n(1)</bold> Nalijme si *****, se skutečným uměním se v Čechách nesetkáváme příliš často\n(alespoň ne tak často, jak by si mnozí z nás přáli). Ale protože xxxxx růže přináší, mohlo\nkonečně pražské publikum po dlouhých pěti letech zhlédnout další skvost z tvorby bratrů\nBubeníčkových. Moderní tanec světové úrovně ovládl zlatou kapličku po dva lednové večery.\nKe spolupráci si Otto a Jiří Bubeníčkovi, synové známého artisty, tentokrát přizvali\nvynikající tanečníky. Mimořádné autorské představení, propracované do sebemenšího\ndetailu, se skládalo ze čtyř částí, na nichž se oba všestranní umělci podíleli nejen\njako interpreti. Choreografie byla dílem Jiřího, který ukázal hloubku svých tvůrčích\nschopností, Otto se představil zejména jako hudební skladatel a jevištní výtvarník.\n<bold>(2)</bold> Již od půl sedmé bylo hlediště plné. Diváci s napětím čekali na chvíly, kdy začne\nvelkolepá podívaná. <underline>Hynaisova</underline> opona odkryla scénu přesně v sedm. Představení zahájila\nhravá choreografie, inspirovaná obrazy jednoho z nejvýznamnějších umělců všech dob\n<underline>Leonarda da Vinciho.</underline> Poté následovala sólová vystoupení na skladbu <underline>Otty</underline> Bubeníčka. Její\ntóny se do hlediště sypali jako energií nabité korálky. Tanečníci ve střídmých trikotech\nuchvátili všechny přítomné dokonale provedenými krokovými variacemi, ztemělá scéna\njen posílila celkový dojem z první poloviny představení.\nOd předchozích dvou částí se poměrně zásadně lišil dějový balet <underline>Faun,</underline> rozjímající\no stiných stránkách duše, jako jsou hříšné tužby či smyslnost. Nevšední představení pak\nvyvrcholilo ztvárněním slavného příběhu o věčném sváru dobra a zla. Román Obraz\n<underline>Doriana Graye</underline> od <underline>Oscara Wilda</underline> poskytl dvojčatům velmi efektní téma. Bez jakékoli\nnadsázky lze hovořit o tanečním koncertu.\nJistě nebudu moc přehánět, když bratry Bubeníčkovy, obdařené nevídaným talentem,\noznačím za legendy mezinárodní taneční scény. Na tento zážitek bude vděčné publikum\nvzpomínat hodně dlouho.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nApozice</bold> – významový syntaktický vztah mezi větnými členy, které různým způsobem\noznačují tutéž skutečnost, např. <italic>smažený kapr, tradiční české vánoční jídlo.\n(Mluvnice češtiny pro střední školy, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):\nVýsledný dojem z precizně provedených tanečních prvků umocnila i volba\nokázalých kostýmů v druhé části popisovaného představení.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\nLes Ballets Bubeníček – událost taneční sezony 2014\n(1)</bold> Nalijme si *****, se skutečným uměním se v Čechách nesetkáváme příliš často\n(alespoň ne tak často, jak by si mnozí z nás přáli). Ale protože xxxxx růže přináší, mohlo\nkonečně pražské publikum po dlouhých pěti letech zhlédnout další skvost z tvorby bratrů\nBubeníčkových. Moderní tanec světové úrovně ovládl zlatou kapličku po dva lednové večery.\nKe spolupráci si Otto a Jiří Bubeníčkovi, synové známého artisty, tentokrát přizvali\nvynikající tanečníky. Mimořádné autorské představení, propracované do sebemenšího\ndetailu, se skládalo ze čtyř částí, na nichž se oba všestranní umělci podíleli nejen\njako interpreti. Choreografie byla dílem Jiřího, který ukázal hloubku svých tvůrčích\nschopností, Otto se představil zejména jako hudební skladatel a jevištní výtvarník.\n<bold>(2)</bold> Již od půl sedmé bylo hlediště plné. Diváci s napětím čekali na chvíly, kdy začne\nvelkolepá podívaná. <underline>Hynaisova</underline> opona odkryla scénu přesně v sedm. Představení zahájila\nhravá choreografie, inspirovaná obrazy jednoho z nejvýznamnějších umělců všech dob\n<underline>Leonarda da Vinciho.</underline> Poté následovala sólová vystoupení na skladbu <underline>Otty</underline> Bubeníčka. Její\ntóny se do hlediště sypali jako energií nabité korálky. Tanečníci ve střídmých trikotech\nuchvátili všechny přítomné dokonale provedenými krokovými variacemi, ztemělá scéna\njen posílila celkový dojem z první poloviny představení.\nOd předchozích dvou částí se poměrně zásadně lišil dějový balet <underline>Faun,</underline> rozjímající\no stiných stránkách duše, jako jsou hříšné tužby či smyslnost. Nevšední představení pak\nvyvrcholilo ztvárněním slavného příběhu o věčném sváru dobra a zla. Román Obraz\n<underline>Doriana Graye</underline> od <underline>Oscara Wilda</underline> poskytl dvojčatům velmi efektní téma. Bez jakékoli\nnadsázky lze hovořit o tanečním koncertu.\nJistě nebudu moc přehánět, když bratry Bubeníčkovy, obdařené nevídaným talentem,\noznačím za legendy mezinárodní taneční scény. Na tento zážitek bude vděčné publikum\nvzpomínat hodně dlouho.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nApozice</bold> – významový syntaktický vztah mezi větnými členy, které různým způsobem\noznačují tutéž skutečnost, např. <italic>smažený kapr, tradiční české vánoční jídlo.\n(Mluvnice češtiny pro střední školy, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):\nRuský režisér Sergej utekl ze své vlasti před stalinismem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Herci skoro vždycky mlčí, dokud nedostanou do ruky text, a to bylo Sergejovi\nodjakživa sympatické. Raději proto vedl dílny jen s herci, které pro žádného ruského\nrežiséra není těžké získat. Dokonce i tady v Čechách, které ruské tanky nejdřív\nosvobodily, <underline>a pak navrch ještě jednou,</underline> jako když se osladí už oslazený čaj, takže je na\nvylití, se zachovala až překvapivá úcta k ruské herecké škole. Snad proto, že v ní často\npanovala větší disciplína než v ruské armádě a o trochu méně se v ní improvizovalo.\nSergej věděl, že doteď se tu čte Stanislavskij a že Mejerchold zní jako zaklínadlo a kdekdo\nna něj pěje ódy.\nJenže dílny se tentokrát měli účastnit kromě studentů herectví také začínající režiséři\na dramaturgové. A zvlášť ti se Sergejovi od začátku nelíbili. Zastával názor, že pro tuto\nprofesi není vlastně důvod. Otěže má držet v rukou jeden muž. Takový dramaturg, to je,\njako kdyby měl k sobě Stalin ještě druhého Stalina. Co by si s ním počal?\nA taky že se dramaturgové do Sergeje hned na úvodní besedě pustili.\n<bold>(2)</bold> „Proč dělat znova Dostojevského, když jsou přece i novější ruští autoři?“\n„A kteří?“\n„Třeba Bunin.“\n„Ten je podle tebe nový? Bunin stejně není pro divadlo.“\n„Přesně to si myslím i já. Ale co takový Nabokov?“\n„Kdo tady řekl jméno Nabokov? Jak se jmenuješ?“\n„Pavel.“\n„Pavle, kdyby ses narodil jako Rus, chápal bys, že Vladimir Nabokov není ruský autor.“\n„Jak to, že není? Protože všechno napsal až v exilu?“\n„Ne, to nevadí. Dostojevskij taky psal v různých lázních po Evropě. Ale Nabokov\nnemá patřičnou hloubku a vážnost… Máte nějaké další návrhy, koho inscenovat místo\nDostojevského?“\n<italic>(J. Němec, Ruský člověk, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nMetonymie</bold> – přenesení pojmenování na základě věcné nebo logické souvislosti,\nnapř. <italic>vypil celou sklenici.\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):\nRuští herci jsou sice disciplinovanější než herci čeští, jejich slabou stránkou\nje však improvizace.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Herci skoro vždycky mlčí, dokud nedostanou do ruky text, a to bylo Sergejovi\nodjakživa sympatické. Raději proto vedl dílny jen s herci, které pro žádného ruského\nrežiséra není těžké získat. Dokonce i tady v Čechách, které ruské tanky nejdřív\nosvobodily, <underline>a pak navrch ještě jednou,</underline> jako když se osladí už oslazený čaj, takže je na\nvylití, se zachovala až překvapivá úcta k ruské herecké škole. Snad proto, že v ní často\npanovala větší disciplína než v ruské armádě a o trochu méně se v ní improvizovalo.\nSergej věděl, že doteď se tu čte Stanislavskij a že Mejerchold zní jako zaklínadlo a kdekdo\nna něj pěje ódy.\nJenže dílny se tentokrát měli účastnit kromě studentů herectví také začínající režiséři\na dramaturgové. A zvlášť ti se Sergejovi od začátku nelíbili. Zastával názor, že pro tuto\nprofesi není vlastně důvod. Otěže má držet v rukou jeden muž. Takový dramaturg, to je,\njako kdyby měl k sobě Stalin ještě druhého Stalina. Co by si s ním počal?\nA taky že se dramaturgové do Sergeje hned na úvodní besedě pustili.\n<bold>(2)</bold> „Proč dělat znova Dostojevského, když jsou přece i novější ruští autoři?“\n„A kteří?“\n„Třeba Bunin.“\n„Ten je podle tebe nový? Bunin stejně není pro divadlo.“\n„Přesně to si myslím i já. Ale co takový Nabokov?“\n„Kdo tady řekl jméno Nabokov? Jak se jmenuješ?“\n„Pavel.“\n„Pavle, kdyby ses narodil jako Rus, chápal bys, že Vladimir Nabokov není ruský autor.“\n„Jak to, že není? Protože všechno napsal až v exilu?“\n„Ne, to nevadí. Dostojevskij taky psal v různých lázních po Evropě. Ale Nabokov\nnemá patřičnou hloubku a vážnost… Máte nějaké další návrhy, koho inscenovat místo\nDostojevského?“\n<italic>(J. Němec, Ruský člověk, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nMetonymie</bold> – přenesení pojmenování na základě věcné nebo logické souvislosti,\nnapř. <italic>vypil celou sklenici.\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):\nZatímco Stanislavského Češi obdivují a dosud čtou jeho knihy,\no Mejercholdovi mluví s despektem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Herci skoro vždycky mlčí, dokud nedostanou do ruky text, a to bylo Sergejovi\nodjakživa sympatické. Raději proto vedl dílny jen s herci, které pro žádného ruského\nrežiséra není těžké získat. Dokonce i tady v Čechách, které ruské tanky nejdřív\nosvobodily, <underline>a pak navrch ještě jednou,</underline> jako když se osladí už oslazený čaj, takže je na\nvylití, se zachovala až překvapivá úcta k ruské herecké škole. Snad proto, že v ní často\npanovala větší disciplína než v ruské armádě a o trochu méně se v ní improvizovalo.\nSergej věděl, že doteď se tu čte Stanislavskij a že Mejerchold zní jako zaklínadlo a kdekdo\nna něj pěje ódy.\nJenže dílny se tentokrát měli účastnit kromě studentů herectví také začínající režiséři\na dramaturgové. A zvlášť ti se Sergejovi od začátku nelíbili. Zastával názor, že pro tuto\nprofesi není vlastně důvod. Otěže má držet v rukou jeden muž. Takový dramaturg, to je,\njako kdyby měl k sobě Stalin ještě druhého Stalina. Co by si s ním počal?\nA taky že se dramaturgové do Sergeje hned na úvodní besedě pustili.\n<bold>(2)</bold> „Proč dělat znova Dostojevského, když jsou přece i novější ruští autoři?“\n„A kteří?“\n„Třeba Bunin.“\n„Ten je podle tebe nový? Bunin stejně není pro divadlo.“\n„Přesně to si myslím i já. Ale co takový Nabokov?“\n„Kdo tady řekl jméno Nabokov? Jak se jmenuješ?“\n„Pavel.“\n„Pavle, kdyby ses narodil jako Rus, chápal bys, že Vladimir Nabokov není ruský autor.“\n„Jak to, že není? Protože všechno napsal až v exilu?“\n„Ne, to nevadí. Dostojevskij taky psal v různých lázních po Evropě. Ale Nabokov\nnemá patřičnou hloubku a vážnost… Máte nějaké další návrhy, koho inscenovat místo\nDostojevského?“\n<italic>(J. Němec, Ruský člověk, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nMetonymie</bold> – přenesení pojmenování na základě věcné nebo logické souvislosti,\nnapř. <italic>vypil celou sklenici.\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):\nJeden účastník besedy odmítá považovat Nabokova za ruského autora,\nprotože tento spisovatel napsal všechna svá díla v emigraci.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Herci skoro vždycky mlčí, dokud nedostanou do ruky text, a to bylo Sergejovi\nodjakživa sympatické. Raději proto vedl dílny jen s herci, které pro žádného ruského\nrežiséra není těžké získat. Dokonce i tady v Čechách, které ruské tanky nejdřív\nosvobodily, <underline>a pak navrch ještě jednou,</underline> jako když se osladí už oslazený čaj, takže je na\nvylití, se zachovala až překvapivá úcta k ruské herecké škole. Snad proto, že v ní často\npanovala větší disciplína než v ruské armádě a o trochu méně se v ní improvizovalo.\nSergej věděl, že doteď se tu čte Stanislavskij a že Mejerchold zní jako zaklínadlo a kdekdo\nna něj pěje ódy.\nJenže dílny se tentokrát měli účastnit kromě studentů herectví také začínající režiséři\na dramaturgové. A zvlášť ti se Sergejovi od začátku nelíbili. Zastával názor, že pro tuto\nprofesi není vlastně důvod. Otěže má držet v rukou jeden muž. Takový dramaturg, to je,\njako kdyby měl k sobě Stalin ještě druhého Stalina. Co by si s ním počal?\nA taky že se dramaturgové do Sergeje hned na úvodní besedě pustili.\n<bold>(2)</bold> „Proč dělat znova Dostojevského, když jsou přece i novější ruští autoři?“\n„A kteří?“\n„Třeba Bunin.“\n„Ten je podle tebe nový? Bunin stejně není pro divadlo.“\n„Přesně to si myslím i já. Ale co takový Nabokov?“\n„Kdo tady řekl jméno Nabokov? Jak se jmenuješ?“\n„Pavel.“\n„Pavle, kdyby ses narodil jako Rus, chápal bys, že Vladimir Nabokov není ruský autor.“\n„Jak to, že není? Protože všechno napsal až v exilu?“\n„Ne, to nevadí. Dostojevskij taky psal v různých lázních po Evropě. Ale Nabokov\nnemá patřičnou hloubku a vážnost… Máte nějaké další návrhy, koho inscenovat místo\nDostojevského?“\n<italic>(J. Němec, Ruský člověk, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nMetonymie</bold> – přenesení pojmenování na základě věcné nebo logické souvislosti,\nnapř. <italic>vypil celou sklenici.\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):\nRumcajs s Cipískem uzavřou spojenectví poté, co zbaví vodní zdroj nečistot.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> První řada <bold>známého</bold> rumcajsovského seriálu <italic>(O loupežníku Rumcajsovi)</italic> vznikla\nv roce 1967. Rumcajs se v ní jeví jako zástupce dobově příznačného tématu člověk\nv dějinách: na jeho život dopadá existence <bold>necitelného</bold> mocnáře, který má snad až\npříliš silnou vazbu k Jičínu. Provoz Rumcajsovy ševcovské živnosti narušuje i svévolně\nrozhodující byrokracie, která se snaží prosadit svoje vidění světa navzdory úsudku\nselského rozumu (např. při prestižním boji o to, kdo má větší nohy).\n<bold>(2)</bold> Rumcajs tedy odchází do lesa a výchozí jánošíkovský mýtus je obohacen o koncept\nživota v přírodě (typický pro preromantismus). V lese Řáholci je vše na svém místě, žádné\nvětve či šišky na zemi. Eliminací zimního období z vyprávění se pak i život v jeskyni\njeví jako zcela plnohodnotný. Čas od času je Rumcajs opětovně vystavován náporům\nměstského světa (musí nejen přechytračit knížepána, ale i překejchat generála), které ho\npřesvědčují, že jeho rozhodnutí zvolit lesní exil bylo správné.^1\nV pokračování rumcajsovských příběhů z roku 1972 <italic>(O loupežnickém synku\nCipískovi)</italic> je centrálním tématem nejen život v přírodě, ale také rodina jako prostor\nbezpečí i prostor výchovy. Cipískovi rodiče dobře znají nástrahy okolního světa, a tak\nmohou neposlušného synáčka opakovaně zachraňovat a poučovat. Vzniklá aliance\n<bold>neohroženého</bold> Rumcajse a jeho syna Cipíska je pak schopna například vyčistit studánku,\npovalit medvěda či vytrestat sládka <bold>pochybné</bold> pověsti.\n^1 Rumcajs je vlastně jakýmsi večerníčkovským obrazem babičky z Babičky: jako ona žila ve světě, on žil\nve městě, a tudíž ví, proč tam již žít nemá. O to víc pak může vnášet řád do Řáholce, stejně jako babička\nvnesla řád na Staré bělidlo.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):\nVe vyprávění o Rumcajsovi z roku 1967 jsou rovnoměrně zastoupena\nvšechna čtyři roční období.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> První řada <bold>známého</bold> rumcajsovského seriálu <italic>(O loupežníku Rumcajsovi)</italic> vznikla\nv roce 1967. Rumcajs se v ní jeví jako zástupce dobově příznačného tématu člověk\nv dějinách: na jeho život dopadá existence <bold>necitelného</bold> mocnáře, který má snad až\npříliš silnou vazbu k Jičínu. Provoz Rumcajsovy ševcovské živnosti narušuje i svévolně\nrozhodující byrokracie, která se snaží prosadit svoje vidění světa navzdory úsudku\nselského rozumu (např. při prestižním boji o to, kdo má větší nohy).\n<bold>(2)</bold> Rumcajs tedy odchází do lesa a výchozí jánošíkovský mýtus je obohacen o koncept\nživota v přírodě (typický pro preromantismus). V lese Řáholci je vše na svém místě, žádné\nvětve či šišky na zemi. Eliminací zimního období z vyprávění se pak i život v jeskyni\njeví jako zcela plnohodnotný. Čas od času je Rumcajs opětovně vystavován náporům\nměstského světa (musí nejen přechytračit knížepána, ale i překejchat generála), které ho\npřesvědčují, že jeho rozhodnutí zvolit lesní exil bylo správné.^1\nV pokračování rumcajsovských příběhů z roku 1972 <italic>(O loupežnickém synku\nCipískovi)</italic> je centrálním tématem nejen život v přírodě, ale také rodina jako prostor\nbezpečí i prostor výchovy. Cipískovi rodiče dobře znají nástrahy okolního světa, a tak\nmohou neposlušného synáčka opakovaně zachraňovat a poučovat. Vzniklá aliance\n<bold>neohroženého</bold> Rumcajse a jeho syna Cipíska je pak schopna například vyčistit studánku,\npovalit medvěda či vytrestat sládka <bold>pochybné</bold> pověsti.\n^1 Rumcajs je vlastně jakýmsi večerníčkovským obrazem babičky z Babičky: jako ona žila ve světě, on žil\nve městě, a tudíž ví, proč tam již žít nemá. O to víc pak může vnášet řád do Řáholce, stejně jako babička\nvnesla řád na Staré bělidlo.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):\nOd chvíle, kdy Rumcajs odešel do lesa Řáholce, příběh zcela rezignuje na\npočáteční jánošíkovský mýtus.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> První řada <bold>známého</bold> rumcajsovského seriálu <italic>(O loupežníku Rumcajsovi)</italic> vznikla\nv roce 1967. Rumcajs se v ní jeví jako zástupce dobově příznačného tématu člověk\nv dějinách: na jeho život dopadá existence <bold>necitelného</bold> mocnáře, který má snad až\npříliš silnou vazbu k Jičínu. Provoz Rumcajsovy ševcovské živnosti narušuje i svévolně\nrozhodující byrokracie, která se snaží prosadit svoje vidění světa navzdory úsudku\nselského rozumu (např. při prestižním boji o to, kdo má větší nohy).\n<bold>(2)</bold> Rumcajs tedy odchází do lesa a výchozí jánošíkovský mýtus je obohacen o koncept\nživota v přírodě (typický pro preromantismus). V lese Řáholci je vše na svém místě, žádné\nvětve či šišky na zemi. Eliminací zimního období z vyprávění se pak i život v jeskyni\njeví jako zcela plnohodnotný. Čas od času je Rumcajs opětovně vystavován náporům\nměstského světa (musí nejen přechytračit knížepána, ale i překejchat generála), které ho\npřesvědčují, že jeho rozhodnutí zvolit lesní exil bylo správné.^1\nV pokračování rumcajsovských příběhů z roku 1972 <italic>(O loupežnickém synku\nCipískovi)</italic> je centrálním tématem nejen život v přírodě, ale také rodina jako prostor\nbezpečí i prostor výchovy. Cipískovi rodiče dobře znají nástrahy okolního světa, a tak\nmohou neposlušného synáčka opakovaně zachraňovat a poučovat. Vzniklá aliance\n<bold>neohroženého</bold> Rumcajse a jeho syna Cipíska je pak schopna například vyčistit studánku,\npovalit medvěda či vytrestat sládka <bold>pochybné</bold> pověsti.\n^1 Rumcajs je vlastně jakýmsi večerníčkovským obrazem babičky z Babičky: jako ona žila ve světě, on žil\nve městě, a tudíž ví, proč tam již žít nemá. O to víc pak může vnášet řád do Řáholce, stejně jako babička\nvnesla řád na Staré bělidlo.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):\nV rumcajsovských příbězích z roku 1972 se objevuje jak téma života\nv přírodě, tak téma rodičovství.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> První řada <bold>známého</bold> rumcajsovského seriálu <italic>(O loupežníku Rumcajsovi)</italic> vznikla\nv roce 1967. Rumcajs se v ní jeví jako zástupce dobově příznačného tématu člověk\nv dějinách: na jeho život dopadá existence <bold>necitelného</bold> mocnáře, který má snad až\npříliš silnou vazbu k Jičínu. Provoz Rumcajsovy ševcovské živnosti narušuje i svévolně\nrozhodující byrokracie, která se snaží prosadit svoje vidění světa navzdory úsudku\nselského rozumu (např. při prestižním boji o to, kdo má větší nohy).\n<bold>(2)</bold> Rumcajs tedy odchází do lesa a výchozí jánošíkovský mýtus je obohacen o koncept\nživota v přírodě (typický pro preromantismus). V lese Řáholci je vše na svém místě, žádné\nvětve či šišky na zemi. Eliminací zimního období z vyprávění se pak i život v jeskyni\njeví jako zcela plnohodnotný. Čas od času je Rumcajs opětovně vystavován náporům\nměstského světa (musí nejen přechytračit knížepána, ale i překejchat generála), které ho\npřesvědčují, že jeho rozhodnutí zvolit lesní exil bylo správné.^1\nV pokračování rumcajsovských příběhů z roku 1972 <italic>(O loupežnickém synku\nCipískovi)</italic> je centrálním tématem nejen život v přírodě, ale také rodina jako prostor\nbezpečí i prostor výchovy. Cipískovi rodiče dobře znají nástrahy okolního světa, a tak\nmohou neposlušného synáčka opakovaně zachraňovat a poučovat. Vzniklá aliance\n<bold>neohroženého</bold> Rumcajse a jeho syna Cipíska je pak schopna například vyčistit studánku,\npovalit medvěda či vytrestat sládka <bold>pochybné</bold> pověsti.\n^1 Rumcajs je vlastně jakýmsi večerníčkovským obrazem babičky z Babičky: jako ona žila ve světě, on žil\nve městě, a tudíž ví, proč tam již žít nemá. O to víc pak může vnášet řád do Řáholce, stejně jako babička\nvnesla řád na Staré bělidlo.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), či nikoli (NE):\nItalští fotbalisté sehráli se Španěly vyrovnané utkání, které však skončilo\nvítězstvím španělského mužstva.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), či nikoli (NE):\nVe Vysokých Tatrách jsme vyhledávali rázovité horské vesničky, v jejichž\nblízkosti slovenští bačové pasou svá stáda ovcí.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), či nikoli (NE):\nNejzajímavějšími hosty festivalu v Karlových Varech byli známí japončtí\nherci, kteří za hlavní role v novém filmu získali cenu diváků.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), či nikoli (NE):\nNěmečtí archeologové nedávno odhalili pozůstatky rozlehlé budovy, která\nzřejmě sloužila jako škola pro gladiátory ve starověkém Římě.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících úseků výchozího textu, zda se v něm\nuplatňuje obraznost (ANO), či nikoli (NE):\n(Uvedené úseky je nutné posuzovat v kontextu výchozího textu.)\nJak se smyčka pomalu utahovala.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold>\nPrvní hraný film o Janu Palachovi a událostech, které po jeho činu následovaly, natočila\nrenomovaná režisérka Agnieszka Holland. „Na Palachově příběhu mě zajímala anatomie\nnormalizace. Jak se smyčka pomalu utahovala. Proč to lidé vzdávají, proč se JICH\nzmocňuje <underline>apatie</underline> a kdy se vytrácí energie k odporu,“ říká režisérka světového formátu\nv rozhovoru o pohnutých OKAMŽICÍCH československých dějin.\n<bold>V době Palachova činu jste v Praze studovala. *****</bold>\nKdyž se to v lednu stalo, byla jsem po Vánocích ještě doma v Polsku. Zprávu o jeho úmrtí\njsem dostala od svých českých známých. Palachův odchod mě zasáhl. Připadalo mi, jako\nby šlo o MÉHO kolegu ze STUDIÍCH.\n<bold>(2)\nJak jste Palachův protest vnímala?</bold>\nJeho čin jsme s přátely vnímali jako projev hrdinství. Zcela upřímně jsme věřili, že se poté\nněco změní. Já jsem ale velice brzy pochopila, že to svým způsobem naopak urychlilo\nrezignaci celého národa.\n<bold>Jak to myslíte?</bold>\nPodle mně Palach vzbudil skoro vlasteneckou <underline>euforii.</underline> A když opadla, lidé si zřejmě\nuvědomili, že jestli bojovat o svobodu znamená takovou oběť, tak oni nejsou ochotni\nji podstoupit. Normalizace nastoupila nečekaně rychle. Lidé se raději systému podvolili\na vedli zdánlivě bezstarostný život. Skutečnost, že žijí v <underline>asertivním</underline> světě plném\nmanipulací a lží, přestala mnohým vadit.\n<bold>Polské kultuře je heroismus vlastní. Posuzovala jste proto Palachův čin jinak než\nčeští umělci?</bold>\nNeřekla bych. Protest Jana Palacha byl všude přijat jako čin názorově spřízněného\nvrstevníka. My jsme se s ním stotožňovali. Je ale pravda, že Palach je vyloženě polský\nhrdina. Jeho čin je <underline>extrémní,</underline> svým způsobem romantický, ale marný.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících úseků výchozího textu, zda se v něm\nuplatňuje obraznost (ANO), či nikoli (NE):\n(Uvedené úseky je nutné posuzovat v kontextu výchozího textu.)\nV době Palachova činu jste v Praze studovala.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold>\nPrvní hraný film o Janu Palachovi a událostech, které po jeho činu následovaly, natočila\nrenomovaná režisérka Agnieszka Holland. „Na Palachově příběhu mě zajímala anatomie\nnormalizace. Jak se smyčka pomalu utahovala. Proč to lidé vzdávají, proč se JICH\nzmocňuje <underline>apatie</underline> a kdy se vytrácí energie k odporu,“ říká režisérka světového formátu\nv rozhovoru o pohnutých OKAMŽICÍCH československých dějin.\n<bold>V době Palachova činu jste v Praze studovala. *****</bold>\nKdyž se to v lednu stalo, byla jsem po Vánocích ještě doma v Polsku. Zprávu o jeho úmrtí\njsem dostala od svých českých známých. Palachův odchod mě zasáhl. Připadalo mi, jako\nby šlo o MÉHO kolegu ze STUDIÍCH.\n<bold>(2)\nJak jste Palachův protest vnímala?</bold>\nJeho čin jsme s přátely vnímali jako projev hrdinství. Zcela upřímně jsme věřili, že se poté\nněco změní. Já jsem ale velice brzy pochopila, že to svým způsobem naopak urychlilo\nrezignaci celého národa.\n<bold>Jak to myslíte?</bold>\nPodle mně Palach vzbudil skoro vlasteneckou <underline>euforii.</underline> A když opadla, lidé si zřejmě\nuvědomili, že jestli bojovat o svobodu znamená takovou oběť, tak oni nejsou ochotni\nji podstoupit. Normalizace nastoupila nečekaně rychle. Lidé se raději systému podvolili\na vedli zdánlivě bezstarostný život. Skutečnost, že žijí v <underline>asertivním</underline> světě plném\nmanipulací a lží, přestala mnohým vadit.\n<bold>Polské kultuře je heroismus vlastní. Posuzovala jste proto Palachův čin jinak než\nčeští umělci?</bold>\nNeřekla bych. Protest Jana Palacha byl všude přijat jako čin názorově spřízněného\nvrstevníka. My jsme se s ním stotožňovali. Je ale pravda, že Palach je vyloženě polský\nhrdina. Jeho čin je <underline>extrémní,</underline> svým způsobem romantický, ale marný.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících úseků výchozího textu, zda se v něm\nuplatňuje obraznost (ANO), či nikoli (NE):\n(Uvedené úseky je nutné posuzovat v kontextu výchozího textu.)\nNa Palachově příběhu mě zajímala anatomie normalizace.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold>\nPrvní hraný film o Janu Palachovi a událostech, které po jeho činu následovaly, natočila\nrenomovaná režisérka Agnieszka Holland. „Na Palachově příběhu mě zajímala anatomie\nnormalizace. Jak se smyčka pomalu utahovala. Proč to lidé vzdávají, proč se JICH\nzmocňuje <underline>apatie</underline> a kdy se vytrácí energie k odporu,“ říká režisérka světového formátu\nv rozhovoru o pohnutých OKAMŽICÍCH československých dějin.\n<bold>V době Palachova činu jste v Praze studovala. *****</bold>\nKdyž se to v lednu stalo, byla jsem po Vánocích ještě doma v Polsku. Zprávu o jeho úmrtí\njsem dostala od svých českých známých. Palachův odchod mě zasáhl. Připadalo mi, jako\nby šlo o MÉHO kolegu ze STUDIÍCH.\n<bold>(2)\nJak jste Palachův protest vnímala?</bold>\nJeho čin jsme s přátely vnímali jako projev hrdinství. Zcela upřímně jsme věřili, že se poté\nněco změní. Já jsem ale velice brzy pochopila, že to svým způsobem naopak urychlilo\nrezignaci celého národa.\n<bold>Jak to myslíte?</bold>\nPodle mně Palach vzbudil skoro vlasteneckou <underline>euforii.</underline> A když opadla, lidé si zřejmě\nuvědomili, že jestli bojovat o svobodu znamená takovou oběť, tak oni nejsou ochotni\nji podstoupit. Normalizace nastoupila nečekaně rychle. Lidé se raději systému podvolili\na vedli zdánlivě bezstarostný život. Skutečnost, že žijí v <underline>asertivním</underline> světě plném\nmanipulací a lží, přestala mnohým vadit.\n<bold>Polské kultuře je heroismus vlastní. Posuzovala jste proto Palachův čin jinak než\nčeští umělci?</bold>\nNeřekla bych. Protest Jana Palacha byl všude přijat jako čin názorově spřízněného\nvrstevníka. My jsme se s ním stotožňovali. Je ale pravda, že Palach je vyloženě polský\nhrdina. Jeho čin je <underline>extrémní,</underline> svým způsobem romantický, ale marný.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících úseků výchozího textu, zda se v něm\nuplatňuje obraznost (ANO), či nikoli (NE):\n(Uvedené úseky je nutné posuzovat v kontextu výchozího textu.)\nZprávu o jeho úmrtí jsem dostala od svých českých známých.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold>\nPrvní hraný film o Janu Palachovi a událostech, které po jeho činu následovaly, natočila\nrenomovaná režisérka Agnieszka Holland. „Na Palachově příběhu mě zajímala anatomie\nnormalizace. Jak se smyčka pomalu utahovala. Proč to lidé vzdávají, proč se JICH\nzmocňuje <underline>apatie</underline> a kdy se vytrácí energie k odporu,“ říká režisérka světového formátu\nv rozhovoru o pohnutých OKAMŽICÍCH československých dějin.\n<bold>V době Palachova činu jste v Praze studovala. *****</bold>\nKdyž se to v lednu stalo, byla jsem po Vánocích ještě doma v Polsku. Zprávu o jeho úmrtí\njsem dostala od svých českých známých. Palachův odchod mě zasáhl. Připadalo mi, jako\nby šlo o MÉHO kolegu ze STUDIÍCH.\n<bold>(2)\nJak jste Palachův protest vnímala?</bold>\nJeho čin jsme s přátely vnímali jako projev hrdinství. Zcela upřímně jsme věřili, že se poté\nněco změní. Já jsem ale velice brzy pochopila, že to svým způsobem naopak urychlilo\nrezignaci celého národa.\n<bold>Jak to myslíte?</bold>\nPodle mně Palach vzbudil skoro vlasteneckou <underline>euforii.</underline> A když opadla, lidé si zřejmě\nuvědomili, že jestli bojovat o svobodu znamená takovou oběť, tak oni nejsou ochotni\nji podstoupit. Normalizace nastoupila nečekaně rychle. Lidé se raději systému podvolili\na vedli zdánlivě bezstarostný život. Skutečnost, že žijí v <underline>asertivním</underline> světě plném\nmanipulací a lží, přestala mnohým vadit.\n<bold>Polské kultuře je heroismus vlastní. Posuzovala jste proto Palachův čin jinak než\nčeští umělci?</bold>\nNeřekla bych. Protest Jana Palacha byl všude přijat jako čin názorově spřízněného\nvrstevníka. My jsme se s ním stotožňovali. Je ale pravda, že Palach je vyloženě polský\nhrdina. Jeho čin je <underline>extrémní,</underline> svým způsobem romantický, ale marný.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), či nikoli (NE):\nV první sloce se vyskytuje rým obkročný.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "A bývalo i hrozně na vinici\nNa věky sami Černé hlavy vína\nležely sťaté lidský život byl\nperonospora marná prašivina\nA přece láska jako modrá skalice\nta krásná dřina k uzoufání\nnás zachránila Dozrál vinohrad\npod tíhou hroznů čas se sklání\nZas konec léta Zas je blízko k vínu\na čistý vítr zpívá o podzimu\ntak jako tenkrát dávno kdysi\nAť život sklání se či nesklání\ndny lásky jsou jak sklepy ve stráni\nlisovny s dubovými lisy\nPozn. peronospora – plíseň révy vinné\n<italic>(báseň J. Skácela ze sbírky Dávné proso)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), či nikoli (NE):\nVe třetí sloce se uplatňuje personifikace.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "A bývalo i hrozně na vinici\nNa věky sami Černé hlavy vína\nležely sťaté lidský život byl\nperonospora marná prašivina\nA přece láska jako modrá skalice\nta krásná dřina k uzoufání\nnás zachránila Dozrál vinohrad\npod tíhou hroznů čas se sklání\nZas konec léta Zas je blízko k vínu\na čistý vítr zpívá o podzimu\ntak jako tenkrát dávno kdysi\nAť život sklání se či nesklání\ndny lásky jsou jak sklepy ve stráni\nlisovny s dubovými lisy\nPozn. peronospora – plíseň révy vinné\n<italic>(báseň J. Skácela ze sbírky Dávné proso)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), či nikoli (NE):\nVe čtvrté sloce se vyskytuje přirovnání.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "A bývalo i hrozně na vinici\nNa věky sami Černé hlavy vína\nležely sťaté lidský život byl\nperonospora marná prašivina\nA přece láska jako modrá skalice\nta krásná dřina k uzoufání\nnás zachránila Dozrál vinohrad\npod tíhou hroznů čas se sklání\nZas konec léta Zas je blízko k vínu\na čistý vítr zpívá o podzimu\ntak jako tenkrát dávno kdysi\nAť život sklání se či nesklání\ndny lásky jsou jak sklepy ve stráni\nlisovny s dubovými lisy\nPozn. peronospora – plíseň révy vinné\n<italic>(báseň J. Skácela ze sbírky Dávné proso)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), či nikoli (NE):\nTřetí a čtvrtá sloka jsou psány volným veršem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "A bývalo i hrozně na vinici\nNa věky sami Černé hlavy vína\nležely sťaté lidský život byl\nperonospora marná prašivina\nA přece láska jako modrá skalice\nta krásná dřina k uzoufání\nnás zachránila Dozrál vinohrad\npod tíhou hroznů čas se sklání\nZas konec léta Zas je blízko k vínu\na čistý vítr zpívá o podzimu\ntak jako tenkrát dávno kdysi\nAť život sklání se či nesklání\ndny lásky jsou jak sklepy ve stráni\nlisovny s dubovými lisy\nPozn. peronospora – plíseň révy vinné\n<italic>(báseň J. Skácela ze sbírky Dávné proso)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):\nObdobí mississipu skončilo před 298 miliony let.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Díky obrazovým rekonstrukcím malíře Zdeňka Buriana (1905–1981) se karbonský\nprales dostal do povědomí většiny z nás jako bizarní svět stromovitých plavuní, přesliček\na kapradin, jejichž pozůstatkem jsou dnes vrstvy černého uhlí. <italic>Přestože jsou Burianovy\npředstavy zachycené na plátnech i po bezmála 50 letech od svého vzniku v principu správné,\nněkolik desetiletí vědeckých výzkumů přece jen trochu posunulo hranice našeho poznání\nkupředu.</italic> Jak se tedy dívá na karbonský svět geolog a paleontolog počátku 21. století?\nFormálně spadá karbon (předposlední útvar prvohor) do období přibližně před\n354–298 miliony let a dělí se na starší mississip a mladší pennsylvan. Hranice mezi\nmississipem a pennsylvanem není přesně určena, trvání pennsylvanu se nejčastěji\nodhaduje na 30–40 milionů let. Planetu Zemi bychom v karbonu patrně nepoznali.\nAlespoň ne podle rozložení a tvaru kontinentů. Většina pevnin byla tehdy soustředěna\ndo jediného superkontinentu Pangea, vzniklého spojením několika kontinentů, z nichž\nnejvětší byly Gondwana na jihu a Laurussie na severu. V permu (poslední útvar prvohor)\nse k nim připojily i menší kontinenty, Siberia a Kazachstania. Území dnešního Česka se\nv období karbonu vyhřívalo pod rovníkovým Sluncem, nedaleko východního okraje\nPangey.\nKarbon je i obdobím výrazných klimatických změn. V mississipu převládalo teplé\npodnebí, které posunulo hranice klimatických pásem do vyšších zeměpisných šířek.\nRozloha pevninských ledovců byla proto malá a hladina světového oceánu naopak\nvysoká. Přímořské nížiny <underline>byly zaplaveny.</underline> Počátkem pennsylvanu vstoupila Země do doby\nledové. Ochlazení vedlo k velkému zalednění jižní polokoule doprovázenému poklesem\nhladiny světového oceánu o téměř 100 metrů.\n<italic>(www.casopis.vesmir.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):\nÚzemí nynějšího Česka se v období karbonu nacházelo severněji než\nv současnosti.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Díky obrazovým rekonstrukcím malíře Zdeňka Buriana (1905–1981) se karbonský\nprales dostal do povědomí většiny z nás jako bizarní svět stromovitých plavuní, přesliček\na kapradin, jejichž pozůstatkem jsou dnes vrstvy černého uhlí. <italic>Přestože jsou Burianovy\npředstavy zachycené na plátnech i po bezmála 50 letech od svého vzniku v principu správné,\nněkolik desetiletí vědeckých výzkumů přece jen trochu posunulo hranice našeho poznání\nkupředu.</italic> Jak se tedy dívá na karbonský svět geolog a paleontolog počátku 21. století?\nFormálně spadá karbon (předposlední útvar prvohor) do období přibližně před\n354–298 miliony let a dělí se na starší mississip a mladší pennsylvan. Hranice mezi\nmississipem a pennsylvanem není přesně určena, trvání pennsylvanu se nejčastěji\nodhaduje na 30–40 milionů let. Planetu Zemi bychom v karbonu patrně nepoznali.\nAlespoň ne podle rozložení a tvaru kontinentů. Většina pevnin byla tehdy soustředěna\ndo jediného superkontinentu Pangea, vzniklého spojením několika kontinentů, z nichž\nnejvětší byly Gondwana na jihu a Laurussie na severu. V permu (poslední útvar prvohor)\nse k nim připojily i menší kontinenty, Siberia a Kazachstania. Území dnešního Česka se\nv období karbonu vyhřívalo pod rovníkovým Sluncem, nedaleko východního okraje\nPangey.\nKarbon je i obdobím výrazných klimatických změn. V mississipu převládalo teplé\npodnebí, které posunulo hranice klimatických pásem do vyšších zeměpisných šířek.\nRozloha pevninských ledovců byla proto malá a hladina světového oceánu naopak\nvysoká. Přímořské nížiny <underline>byly zaplaveny.</underline> Počátkem pennsylvanu vstoupila Země do doby\nledové. Ochlazení vedlo k velkému zalednění jižní polokoule doprovázenému poklesem\nhladiny světového oceánu o téměř 100 metrů.\n<italic>(www.casopis.vesmir.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):\nPangea je superkontinent, který vznikl v období permu spojením\nLaurussie s Gondwanou.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Díky obrazovým rekonstrukcím malíře Zdeňka Buriana (1905–1981) se karbonský\nprales dostal do povědomí většiny z nás jako bizarní svět stromovitých plavuní, přesliček\na kapradin, jejichž pozůstatkem jsou dnes vrstvy černého uhlí. <italic>Přestože jsou Burianovy\npředstavy zachycené na plátnech i po bezmála 50 letech od svého vzniku v principu správné,\nněkolik desetiletí vědeckých výzkumů přece jen trochu posunulo hranice našeho poznání\nkupředu.</italic> Jak se tedy dívá na karbonský svět geolog a paleontolog počátku 21. století?\nFormálně spadá karbon (předposlední útvar prvohor) do období přibližně před\n354–298 miliony let a dělí se na starší mississip a mladší pennsylvan. Hranice mezi\nmississipem a pennsylvanem není přesně určena, trvání pennsylvanu se nejčastěji\nodhaduje na 30–40 milionů let. Planetu Zemi bychom v karbonu patrně nepoznali.\nAlespoň ne podle rozložení a tvaru kontinentů. Většina pevnin byla tehdy soustředěna\ndo jediného superkontinentu Pangea, vzniklého spojením několika kontinentů, z nichž\nnejvětší byly Gondwana na jihu a Laurussie na severu. V permu (poslední útvar prvohor)\nse k nim připojily i menší kontinenty, Siberia a Kazachstania. Území dnešního Česka se\nv období karbonu vyhřívalo pod rovníkovým Sluncem, nedaleko východního okraje\nPangey.\nKarbon je i obdobím výrazných klimatických změn. V mississipu převládalo teplé\npodnebí, které posunulo hranice klimatických pásem do vyšších zeměpisných šířek.\nRozloha pevninských ledovců byla proto malá a hladina světového oceánu naopak\nvysoká. Přímořské nížiny <underline>byly zaplaveny.</underline> Počátkem pennsylvanu vstoupila Země do doby\nledové. Ochlazení vedlo k velkému zalednění jižní polokoule doprovázenému poklesem\nhladiny světového oceánu o téměř 100 metrů.\n<italic>(www.casopis.vesmir.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):\nDůsledkem zvýšení hladiny světového oceánu a zmenšení rozlohy\npevninských ledovců bylo výrazné oteplení v období mississipu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Díky obrazovým rekonstrukcím malíře Zdeňka Buriana (1905–1981) se karbonský\nprales dostal do povědomí většiny z nás jako bizarní svět stromovitých plavuní, přesliček\na kapradin, jejichž pozůstatkem jsou dnes vrstvy černého uhlí. <italic>Přestože jsou Burianovy\npředstavy zachycené na plátnech i po bezmála 50 letech od svého vzniku v principu správné,\nněkolik desetiletí vědeckých výzkumů přece jen trochu posunulo hranice našeho poznání\nkupředu.</italic> Jak se tedy dívá na karbonský svět geolog a paleontolog počátku 21. století?\nFormálně spadá karbon (předposlední útvar prvohor) do období přibližně před\n354–298 miliony let a dělí se na starší mississip a mladší pennsylvan. Hranice mezi\nmississipem a pennsylvanem není přesně určena, trvání pennsylvanu se nejčastěji\nodhaduje na 30–40 milionů let. Planetu Zemi bychom v karbonu patrně nepoznali.\nAlespoň ne podle rozložení a tvaru kontinentů. Většina pevnin byla tehdy soustředěna\ndo jediného superkontinentu Pangea, vzniklého spojením několika kontinentů, z nichž\nnejvětší byly Gondwana na jihu a Laurussie na severu. V permu (poslední útvar prvohor)\nse k nim připojily i menší kontinenty, Siberia a Kazachstania. Území dnešního Česka se\nv období karbonu vyhřívalo pod rovníkovým Sluncem, nedaleko východního okraje\nPangey.\nKarbon je i obdobím výrazných klimatických změn. V mississipu převládalo teplé\npodnebí, které posunulo hranice klimatických pásem do vyšších zeměpisných šířek.\nRozloha pevninských ledovců byla proto malá a hladina světového oceánu naopak\nvysoká. Přímořské nížiny <underline>byly zaplaveny.</underline> Počátkem pennsylvanu vstoupila Země do doby\nledové. Ochlazení vedlo k velkému zalednění jižní polokoule doprovázenému poklesem\nhladiny světového oceánu o téměř 100 metrů.\n<italic>(www.casopis.vesmir.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda obsahuje pravopisnou\nchybu (ANO), či nikoli (NE):\nBude-li ochotna vyvinout alespoň nějaké úsilí, cesta k vysněnému cíly\npro ni bude daleko snazší.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda obsahuje pravopisnou\nchybu (ANO), či nikoli (NE):\nKdyž skončila s líčením svého strastiplného životního příběhu,\nvšichni přítomní se zalykali slzami.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda obsahuje pravopisnou\nchybu (ANO), či nikoli (NE):\nUprostřed pralesa objevil několik hliněných domků, v nichž bydleli\nnaštěstí poměrně vstřícní domorodci.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda obsahuje pravopisnou\nchybu (ANO), či nikoli (NE):\nNejcennější součástí mé sbírky je půlkilogramový exemplář z ryzího\nstříbra, na němž jsou motivy australské přírody.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), nebo ne (NE).\nJde o lyrickou báseň.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1)\nKouká osel na zajíce,\njak se v trávě válí:\n„Uši máme stejně dlouhé –\nproč ty jsi tak malý?“\n„Byl jsem taky velký osel,“\nzajíc smutně mrknul,\n„jenže na mě přišla bída.\nHlady jsem se scvrknul.“\n„Ubožáčku!“ hýkl osel,\ncitem rozechvělý,\na hned běží, aby sehnal\nmrkev, jetel, zelí…\n(2)\nVšechno nosí zajícovi\npod nos do pelíšku.\n„Hodně jez a to ti vrátí\nsprávnou oslí výšku!“\nZajíc chroupe a jen funí,\njak mu to jde k duhu –\nz dobráka si chytrák snadno\nlží udělá sluhu.\n(M. Kratochvíl, Zajíc a osel)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), nebo ne (NE).\nV první části textu se vyskytuje slovo zdrobnělé.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "(1)\nKouká osel na zajíce,\njak se v trávě válí:\n„Uši máme stejně dlouhé –\nproč ty jsi tak malý?“\n„Byl jsem taky velký osel,“\nzajíc smutně mrknul,\n„jenže na mě přišla bída.\nHlady jsem se scvrknul.“\n„Ubožáčku!“ hýkl osel,\ncitem rozechvělý,\na hned běží, aby sehnal\nmrkev, jetel, zelí…\n(2)\nVšechno nosí zajícovi\npod nos do pelíšku.\n„Hodně jez a to ti vrátí\nsprávnou oslí výšku!“\nZajíc chroupe a jen funí,\njak mu to jde k duhu –\nz dobráka si chytrák snadno\nlží udělá sluhu.\n(M. Kratochvíl, Zajíc a osel)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), nebo ne (NE).\nV druhé části textu jsou všechny podtržené verše šestislabičné.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "(1)\nKouká osel na zajíce,\njak se v trávě válí:\n„Uši máme stejně dlouhé –\nproč ty jsi tak malý?“\n„Byl jsem taky velký osel,“\nzajíc smutně mrknul,\n„jenže na mě přišla bída.\nHlady jsem se scvrknul.“\n„Ubožáčku!“ hýkl osel,\ncitem rozechvělý,\na hned běží, aby sehnal\nmrkev, jetel, zelí…\n(2)\nVšechno nosí zajícovi\npod nos do pelíšku.\n„Hodně jez a to ti vrátí\nsprávnou oslí výšku!“\nZajíc chroupe a jen funí,\njak mu to jde k duhu –\nz dobráka si chytrák snadno\nlží udělá sluhu.\n(M. Kratochvíl, Zajíc a osel)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), nebo ne (NE).\nV každé sloce se rýmuje druhý verš se čtvrtým.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "(1)\nKouká osel na zajíce,\njak se v trávě válí:\n„Uši máme stejně dlouhé –\nproč ty jsi tak malý?“\n„Byl jsem taky velký osel,“\nzajíc smutně mrknul,\n„jenže na mě přišla bída.\nHlady jsem se scvrknul.“\n„Ubožáčku!“ hýkl osel,\ncitem rozechvělý,\na hned běží, aby sehnal\nmrkev, jetel, zelí…\n(2)\nVšechno nosí zajícovi\npod nos do pelíšku.\n„Hodně jez a to ti vrátí\nsprávnou oslí výšku!“\nZajíc chroupe a jen funí,\njak mu to jde k duhu –\nz dobráka si chytrák snadno\nlží udělá sluhu.\n(M. Kratochvíl, Zajíc a osel)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nPůvodní obyvatelé Severní Ameriky si vážili všech zvířat vyjma kojotů.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Kojot prérijní byl jako druh psovité šelmy popsán až v roce 1832, vypráví se však\no něm už ve starých indiánských mýtech. Často v nich představuje vychytralého, někdy\naž zlomyslného šibala porušující zavedená pravidla. Faktem je, že kojot je mazaný\na dokáže se obdivuhodně přizpůsobit novým podmínkám.\n(2) Už mnoho staletí je domovem kojotů Severní Amerika. Indiáni, tedy původní\nobyvatelé tohoto kontinentu, měli v úctě všechna zvířata včetně kojotů. Evropani, kteří\nv 16. století začali Severní Ameriku osidlovat, však zaujali jiný postoj. Neúctu ke zvířatům\nprojevovali třeba vymýšlením barvitých nadávek, jako prašivý vlk, zbabělý kojot, kterými\nse mezi sebou častovali. Nově příchozí také začali zvířata nemilosrdně zabíjet, a to jak\nkvůli masu, tak pro zábavu. V ohrožení byly celé živočišné druhy. Kojoti však přežili nejen\nsurové útoky osadníků, ale dokonce i „strychninovou válku“. Tehdy farmáři políčili na\npredátory hovězí maso napuštěné strychninem, aby před nimi ochránili svůj dobytek.\nZatímco vlci se snadno nachytali a téměř kvůli tomu vyhynuli, kojoti se naopak naučili\notrávenému masu vyhýbat.\n(3) Poslední dobou kojoti nacházejí vhodné podmínky pro život v těsné blízkosti\nčlověka. Jedno kojotí teritorium nalezneme třeba v Chicagu, které je z hlediska počtu\nobyvatel třetím největším městem Spojených států amerických. V městském prostředí\nse kojoti živí různými živočichy i odpadky z popelnic. Často také hodují na mršinách\nzvířat sražených auty, což je ale docela riskantní. Srážka s autem je v městském prostředí\nnejčastější příčinou úmrtí kojotů. Ve srovnání s jejich přirozenými nepřáteli, jako jsou\npumy či medvědi, jsou však řidiči menší hrozbou. Ve městě mají kojoti téměř třikrát vyšší\nnaději na přežití než ve volné přírodě.\nVysvětlivka: strychnin – prudký jed\n(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nHlavní příčinou radikálního snížení počtu vlků během „strychninové války“\nbylo, že se kojoti naučili identifikovat otrávené maso.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Kojot prérijní byl jako druh psovité šelmy popsán až v roce 1832, vypráví se však\no něm už ve starých indiánských mýtech. Často v nich představuje vychytralého, někdy\naž zlomyslného šibala porušující zavedená pravidla. Faktem je, že kojot je mazaný\na dokáže se obdivuhodně přizpůsobit novým podmínkám.\n(2) Už mnoho staletí je domovem kojotů Severní Amerika. Indiáni, tedy původní\nobyvatelé tohoto kontinentu, měli v úctě všechna zvířata včetně kojotů. Evropani, kteří\nv 16. století začali Severní Ameriku osidlovat, však zaujali jiný postoj. Neúctu ke zvířatům\nprojevovali třeba vymýšlením barvitých nadávek, jako prašivý vlk, zbabělý kojot, kterými\nse mezi sebou častovali. Nově příchozí také začali zvířata nemilosrdně zabíjet, a to jak\nkvůli masu, tak pro zábavu. V ohrožení byly celé živočišné druhy. Kojoti však přežili nejen\nsurové útoky osadníků, ale dokonce i „strychninovou válku“. Tehdy farmáři políčili na\npredátory hovězí maso napuštěné strychninem, aby před nimi ochránili svůj dobytek.\nZatímco vlci se snadno nachytali a téměř kvůli tomu vyhynuli, kojoti se naopak naučili\notrávenému masu vyhýbat.\n(3) Poslední dobou kojoti nacházejí vhodné podmínky pro život v těsné blízkosti\nčlověka. Jedno kojotí teritorium nalezneme třeba v Chicagu, které je z hlediska počtu\nobyvatel třetím největším městem Spojených států amerických. V městském prostředí\nse kojoti živí různými živočichy i odpadky z popelnic. Často také hodují na mršinách\nzvířat sražených auty, což je ale docela riskantní. Srážka s autem je v městském prostředí\nnejčastější příčinou úmrtí kojotů. Ve srovnání s jejich přirozenými nepřáteli, jako jsou\npumy či medvědi, jsou však řidiči menší hrozbou. Ve městě mají kojoti téměř třikrát vyšší\nnaději na přežití než ve volné přírodě.\nVysvětlivka: strychnin – prudký jed\n(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nVe Spojených státech amerických existují pouze dvě města, která mají vyšší\npočet obyvatel než Chicago.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "(1) Kojot prérijní byl jako druh psovité šelmy popsán až v roce 1832, vypráví se však\no něm už ve starých indiánských mýtech. Často v nich představuje vychytralého, někdy\naž zlomyslného šibala porušující zavedená pravidla. Faktem je, že kojot je mazaný\na dokáže se obdivuhodně přizpůsobit novým podmínkám.\n(2) Už mnoho staletí je domovem kojotů Severní Amerika. Indiáni, tedy původní\nobyvatelé tohoto kontinentu, měli v úctě všechna zvířata včetně kojotů. Evropani, kteří\nv 16. století začali Severní Ameriku osidlovat, však zaujali jiný postoj. Neúctu ke zvířatům\nprojevovali třeba vymýšlením barvitých nadávek, jako prašivý vlk, zbabělý kojot, kterými\nse mezi sebou častovali. Nově příchozí také začali zvířata nemilosrdně zabíjet, a to jak\nkvůli masu, tak pro zábavu. V ohrožení byly celé živočišné druhy. Kojoti však přežili nejen\nsurové útoky osadníků, ale dokonce i „strychninovou válku“. Tehdy farmáři políčili na\npredátory hovězí maso napuštěné strychninem, aby před nimi ochránili svůj dobytek.\nZatímco vlci se snadno nachytali a téměř kvůli tomu vyhynuli, kojoti se naopak naučili\notrávenému masu vyhýbat.\n(3) Poslední dobou kojoti nacházejí vhodné podmínky pro život v těsné blízkosti\nčlověka. Jedno kojotí teritorium nalezneme třeba v Chicagu, které je z hlediska počtu\nobyvatel třetím největším městem Spojených států amerických. V městském prostředí\nse kojoti živí různými živočichy i odpadky z popelnic. Často také hodují na mršinách\nzvířat sražených auty, což je ale docela riskantní. Srážka s autem je v městském prostředí\nnejčastější příčinou úmrtí kojotů. Ve srovnání s jejich přirozenými nepřáteli, jako jsou\npumy či medvědi, jsou však řidiči menší hrozbou. Ve městě mají kojoti téměř třikrát vyšší\nnaději na přežití než ve volné přírodě.\nVysvětlivka: strychnin – prudký jed\n(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nPo srážce s autem zemře třikrát méně kojotů než po útoku medvěda.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Kojot prérijní byl jako druh psovité šelmy popsán až v roce 1832, vypráví se však\no něm už ve starých indiánských mýtech. Často v nich představuje vychytralého, někdy\naž zlomyslného šibala porušující zavedená pravidla. Faktem je, že kojot je mazaný\na dokáže se obdivuhodně přizpůsobit novým podmínkám.\n(2) Už mnoho staletí je domovem kojotů Severní Amerika. Indiáni, tedy původní\nobyvatelé tohoto kontinentu, měli v úctě všechna zvířata včetně kojotů. Evropani, kteří\nv 16. století začali Severní Ameriku osidlovat, však zaujali jiný postoj. Neúctu ke zvířatům\nprojevovali třeba vymýšlením barvitých nadávek, jako prašivý vlk, zbabělý kojot, kterými\nse mezi sebou častovali. Nově příchozí také začali zvířata nemilosrdně zabíjet, a to jak\nkvůli masu, tak pro zábavu. V ohrožení byly celé živočišné druhy. Kojoti však přežili nejen\nsurové útoky osadníků, ale dokonce i „strychninovou válku“. Tehdy farmáři políčili na\npredátory hovězí maso napuštěné strychninem, aby před nimi ochránili svůj dobytek.\nZatímco vlci se snadno nachytali a téměř kvůli tomu vyhynuli, kojoti se naopak naučili\notrávenému masu vyhýbat.\n(3) Poslední dobou kojoti nacházejí vhodné podmínky pro život v těsné blízkosti\nčlověka. Jedno kojotí teritorium nalezneme třeba v Chicagu, které je z hlediska počtu\nobyvatel třetím největším městem Spojených států amerických. V městském prostředí\nse kojoti živí různými živočichy i odpadky z popelnic. Často také hodují na mršinách\nzvířat sražených auty, což je ale docela riskantní. Srážka s autem je v městském prostředí\nnejčastější příčinou úmrtí kojotů. Ve srovnání s jejich přirozenými nepřáteli, jako jsou\npumy či medvědi, jsou však řidiči menší hrozbou. Ve městě mají kojoti téměř třikrát vyšší\nnaději na přežití než ve volné přírodě.\nVysvětlivka: strychnin – prudký jed\n(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je napsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nNa listech zelí jsme objevili motýlí larvy, proto jsme velmi rychle zakoupili\núčinné ochranné prostředky.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je napsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nPři prořezávání ovocných stromů, které probíhalo během jarních víkendů,\njsme dřeviny zbavili přebytečných větví.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je napsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nNezbytnou součástí mnoha pokrmů je kořennová zelenina, proto máme za\ndomem malou zahrádku s petrželí a mrkví.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je napsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nNejdříve jsme se vyzbrojili motyčkou a pevnými nervy, potom jsme\nspolečně zaútočili na bylinkový záhon zarostlý plevelem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nTo, že ve vybavení pokojů Draculova hradu chybí zrcadla, Jonathan považuje\nza jeden z nedostatků tohoto sídla.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\nZ deníku Jonathana Harkera\n(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde\njasné známky BOHATSTVÍ – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky.\nTřeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu\na nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků. V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval\nodpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem\nvčera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem\ntedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.\n(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem\nv jeho knihovně.„Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny.\nV Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré\nšpičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní ZÁLEŽITOST\ntýkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější\notázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.\n(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad STŮL\na začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se\nřízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem\nse. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem\na jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.\n„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl\nzastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.\n(B. Stoker, Dracula, upraveno)\nTEXT 2\nSouhláska je slabikotvorná pouze tehdy, když společně s jednou nebo více souhláskami\ntvoří slabiku, která neobsahuje žádnou samohlásku ani dvojhlásku. Ve slově SLZA je\nslabikotvornou souhláskou L.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nV místnosti, v níž Jonathan večeřel, se nachází minimálně troje dveře.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\nZ deníku Jonathana Harkera\n(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde\njasné známky BOHATSTVÍ – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky.\nTřeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu\na nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků. V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval\nodpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem\nvčera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem\ntedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.\n(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem\nv jeho knihovně.„Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny.\nV Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré\nšpičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní ZÁLEŽITOST\ntýkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější\notázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.\n(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad STŮL\na začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se\nřízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem\nse. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem\na jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.\n„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl\nzastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.\n(B. Stoker, Dracula, upraveno)\nTEXT 2\nSouhláska je slabikotvorná pouze tehdy, když společně s jednou nebo více souhláskami\ntvoří slabiku, která neobsahuje žádnou samohlásku ani dvojhlásku. Ve slově SLZA je\nslabikotvornou souhláskou L.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nPřed setkáním v knihovně se hrabě Dracula a Jonathan už alespoň jednou\nviděli.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\nZ deníku Jonathana Harkera\n(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde\njasné známky BOHATSTVÍ – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky.\nTřeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu\na nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků. V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval\nodpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem\nvčera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem\ntedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.\n(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem\nv jeho knihovně.„Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny.\nV Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré\nšpičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní ZÁLEŽITOST\ntýkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější\notázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.\n(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad STŮL\na začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se\nřízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem\nse. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem\na jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.\n„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl\nzastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.\n(B. Stoker, Dracula, upraveno)\nTEXT 2\nSouhláska je slabikotvorná pouze tehdy, když společně s jednou nebo více souhláskami\ntvoří slabiku, která neobsahuje žádnou samohlásku ani dvojhlásku. Ve slově SLZA je\nslabikotvornou souhláskou L.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nOd doby, kdy Jonathan začal s prohlídkou Draculova hradu, do doby, kdy se\nřízl břitvou, uplynulo více než 24 hodin.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\nZ deníku Jonathana Harkera\n(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde\njasné známky BOHATSTVÍ – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky.\nTřeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu\na nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků. V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval\nodpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem\nvčera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem\ntedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.\n(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem\nv jeho knihovně.„Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny.\nV Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré\nšpičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní ZÁLEŽITOST\ntýkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější\notázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.\n(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad STŮL\na začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se\nřízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem\nse. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem\na jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.\n„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl\nzastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.\n(B. Stoker, Dracula, upraveno)\nTEXT 2\nSouhláska je slabikotvorná pouze tehdy, když společně s jednou nebo více souhláskami\ntvoří slabiku, která neobsahuje žádnou samohlásku ani dvojhlásku. Ve slově SLZA je\nslabikotvornou souhláskou L.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících úseků TEXTU 1, zda tučně vyznačený\nvětný člen je přívlastkem neshodným (ANO), nebo ne (NE).\npak vyhodil mé zrcátko z okna", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\nZ deníku Jonathana Harkera\n(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde\njasné známky BOHATSTVÍ – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky.\nTřeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu\na nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků. V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval\nodpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem\nvčera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem\ntedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.\n(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem\nv jeho knihovně.„Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny.\nV Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré\nšpičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní ZÁLEŽITOST\ntýkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější\notázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.\n(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad STŮL\na začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se\nřízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem\nse. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem\na jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.\n„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl\nzastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.\n(B. Stoker, Dracula, upraveno)\nTEXT 2\nSouhláska je slabikotvorná pouze tehdy, když společně s jednou nebo více souhláskami\ntvoří slabiku, která neobsahuje žádnou samohlásku ani dvojhlásku. Ve slově SLZA je\nslabikotvornou souhláskou L.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících úseků TEXTU 1, zda tučně vyznačený\nvětný člen je přívlastkem neshodným (ANO), nebo ne (NE).\nvtom jsem ucítil na rameni ruku", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\nZ deníku Jonathana Harkera\n(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde\njasné známky BOHATSTVÍ – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky.\nTřeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu\na nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků. V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval\nodpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem\nvčera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem\ntedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.\n(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem\nv jeho knihovně.„Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny.\nV Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré\nšpičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní ZÁLEŽITOST\ntýkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější\notázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.\n(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad STŮL\na začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se\nřízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem\nse. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem\na jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.\n„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl\nzastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.\n(B. Stoker, Dracula, upraveno)\nTEXT 2\nSouhláska je slabikotvorná pouze tehdy, když společně s jednou nebo více souhláskami\ntvoří slabiku, která neobsahuje žádnou samohlásku ani dvojhlásku. Ve slově SLZA je\nslabikotvornou souhláskou L.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících úseků TEXTU 1, zda tučně vyznačený\nvětný člen je přívlastkem neshodným (ANO), nebo ne (NE).\nz četby mě vyrušil až příchod hraběte", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\nZ deníku Jonathana Harkera\n(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde\njasné známky BOHATSTVÍ – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky.\nTřeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu\na nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků. V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval\nodpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem\nvčera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem\ntedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.\n(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem\nv jeho knihovně.„Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny.\nV Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré\nšpičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní ZÁLEŽITOST\ntýkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější\notázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.\n(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad STŮL\na začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se\nřízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem\nse. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem\na jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.\n„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl\nzastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.\n(B. Stoker, Dracula, upraveno)\nTEXT 2\nSouhláska je slabikotvorná pouze tehdy, když společně s jednou nebo více souhláskami\ntvoří slabiku, která neobsahuje žádnou samohlásku ani dvojhlásku. Ve slově SLZA je\nslabikotvornou souhláskou L.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících úseků TEXTU 1, zda tučně vyznačený\nvětný člen je přívlastkem neshodným (ANO), nebo ne (NE).\nruka se dotkla mého růžence po babičce", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\nZ deníku Jonathana Harkera\n(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde\njasné známky BOHATSTVÍ – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky.\nTřeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu\na nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků. V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval\nodpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem\nvčera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem\ntedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.\n(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem\nv jeho knihovně.„Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny.\nV Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré\nšpičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní ZÁLEŽITOST\ntýkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější\notázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.\n(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad STŮL\na začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se\nřízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem\nse. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem\na jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.\n„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl\nzastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.\n(B. Stoker, Dracula, upraveno)\nTEXT 2\nSouhláska je slabikotvorná pouze tehdy, když společně s jednou nebo více souhláskami\ntvoří slabiku, která neobsahuje žádnou samohlásku ani dvojhlásku. Ve slově SLZA je\nslabikotvornou souhláskou L.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):\nText je ukázkou dobrodružné prózy.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nJdu s děravou patou,\nmám horečku zlatou,\njsem chudý, jsem sláb, nemocen.\nHlava mě pálí\na v modravé dáli\nse leskne a třpytí můj sen.\n<bold>(2)</bold>\nKraj pod sněhem mlčí,\ntam stopy jsou vlčí,\ntam zbytečně budeš mi psát.\nSám v dřevěné boudě\nsen o zlaté hroudě\njá nechám si tisíckrát zdát.\n<bold>(3)</bold>\nSeverní vítr je krutý,\npočítej, lásko má, s tím.\nK nohám ti dám zlaté pruty,\nnebo se vůbec nevrátím.\n<bold>(4)</bold>\nTak zarůstám vousem\na vlci už jdou sem,\nuž slyším je výt blíž a blíž.\nUž mají mou stopu,\nuž větří, že kopu\nsvůj hrob a že stloukám si kříž.\n<bold>(5)</bold>\nZde leží ten blázen,\nchtěl dům a chtěl bazén\na opustil tvou krásnou tvář.\nMá plechovej hrnek,\nv něm pár zlatejch zrnek\na nad hrobem polární zář.\n<italic>(Z. Svěrák, Severní vítr, zkráceno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nAnafora</bold> – opakování stejného slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):\nKaždá sloka obsahuje sudý počet veršů.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nJdu s děravou patou,\nmám horečku zlatou,\njsem chudý, jsem sláb, nemocen.\nHlava mě pálí\na v modravé dáli\nse leskne a třpytí můj sen.\n<bold>(2)</bold>\nKraj pod sněhem mlčí,\ntam stopy jsou vlčí,\ntam zbytečně budeš mi psát.\nSám v dřevěné boudě\nsen o zlaté hroudě\njá nechám si tisíckrát zdát.\n<bold>(3)</bold>\nSeverní vítr je krutý,\npočítej, lásko má, s tím.\nK nohám ti dám zlaté pruty,\nnebo se vůbec nevrátím.\n<bold>(4)</bold>\nTak zarůstám vousem\na vlci už jdou sem,\nuž slyším je výt blíž a blíž.\nUž mají mou stopu,\nuž větří, že kopu\nsvůj hrob a že stloukám si kříž.\n<bold>(5)</bold>\nZde leží ten blázen,\nchtěl dům a chtěl bazén\na opustil tvou krásnou tvář.\nMá plechovej hrnek,\nv něm pár zlatejch zrnek\na nad hrobem polární zář.\n<italic>(Z. Svěrák, Severní vítr, zkráceno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nAnafora</bold> – opakování stejného slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):\nV první sloce se každý lichý verš rýmuje s bezprostředně následujícím\nveršem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nJdu s děravou patou,\nmám horečku zlatou,\njsem chudý, jsem sláb, nemocen.\nHlava mě pálí\na v modravé dáli\nse leskne a třpytí můj sen.\n<bold>(2)</bold>\nKraj pod sněhem mlčí,\ntam stopy jsou vlčí,\ntam zbytečně budeš mi psát.\nSám v dřevěné boudě\nsen o zlaté hroudě\njá nechám si tisíckrát zdát.\n<bold>(3)</bold>\nSeverní vítr je krutý,\npočítej, lásko má, s tím.\nK nohám ti dám zlaté pruty,\nnebo se vůbec nevrátím.\n<bold>(4)</bold>\nTak zarůstám vousem\na vlci už jdou sem,\nuž slyším je výt blíž a blíž.\nUž mají mou stopu,\nuž větří, že kopu\nsvůj hrob a že stloukám si kříž.\n<bold>(5)</bold>\nZde leží ten blázen,\nchtěl dům a chtěl bazén\na opustil tvou krásnou tvář.\nMá plechovej hrnek,\nv něm pár zlatejch zrnek\na nad hrobem polární zář.\n<italic>(Z. Svěrák, Severní vítr, zkráceno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nAnafora</bold> – opakování stejného slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):\nVe čtvrté sloce začínají všechny verše jednoslabičným slovem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nJdu s děravou patou,\nmám horečku zlatou,\njsem chudý, jsem sláb, nemocen.\nHlava mě pálí\na v modravé dáli\nse leskne a třpytí můj sen.\n<bold>(2)</bold>\nKraj pod sněhem mlčí,\ntam stopy jsou vlčí,\ntam zbytečně budeš mi psát.\nSám v dřevěné boudě\nsen o zlaté hroudě\njá nechám si tisíckrát zdát.\n<bold>(3)</bold>\nSeverní vítr je krutý,\npočítej, lásko má, s tím.\nK nohám ti dám zlaté pruty,\nnebo se vůbec nevrátím.\n<bold>(4)</bold>\nTak zarůstám vousem\na vlci už jdou sem,\nuž slyším je výt blíž a blíž.\nUž mají mou stopu,\nuž větří, že kopu\nsvůj hrob a že stloukám si kříž.\n<bold>(5)</bold>\nZde leží ten blázen,\nchtěl dům a chtěl bazén\na opustil tvou krásnou tvář.\nMá plechovej hrnek,\nv něm pár zlatejch zrnek\na nad hrobem polární zář.\n<italic>(Z. Svěrák, Severní vítr, zkráceno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nAnafora</bold> – opakování stejného slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE):\nNěkteří vědci mají oprávněné obavy, že vynález nanorobota bude zneužit.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1) Světovým</bold> prvenstvím se chlubí experti z univerzity v Manchesteru, kteří\nv roce 2017 sestrojili unikátního nanorobota. Je tak malý, že miliarda miliard takových\nnanorobotů by vytvořila objekt o velikosti zrnka soli. Vývojem nanorobotů se zabývá\ntaké pražská nanolaboratoř. Čeští vědci v čele s Martinem Pumerou, chemikem\n<bold>proslulým</bold> i v zahraničí, by chtěli vyvinout nanoroboty, kteří k pohybu nebudou\npotřebovat motorek, protože místo něj využijí chemickou energii z okolního prostředí.\n<bold>(2)</bold> Takoví nanoroboti by mohli posunout dál onkologii nebo i <bold>medicínu</bold> obecně,\nmohou ***** pomoci třeba při léčbě tak <bold>závažné</bold> nemoci, ***** je rakovina. Nejdřív ale\nmusíme vyřešit, aby nám nanoroboti v těle neškodili (tedy aby při <bold>likvidaci</bold> rakovinných\nbuněk nedocházelo k <bold>ničení</bold> těch zdravých) a zároveň aby snadno vyšli z těla ven. Jak by\nto mohlo vypadat v praxi? Lékař podá pacientovi pilulku obsahující miniaturní roboty,\nkteří „nesou na zádech“ léčivo. Tito roboti jsou navíc schopni mezi sebou komunikovat.\nKdyž v těle narazí na škodlivé shluky buněk, uvolní <bold>lék.</bold> Pak tělo opustí.\n<bold>(3)</bold> Nanoroboti však nemusí pomáhat jen jednotlivci bojujícímu s rakovinou.\nPředstavte si třeba ropnou havárii na moři. Vinou úniku ropy vznikne toxická skvrna\nohrožující delfíny, želvy a další vodní živočichy. Pokud by v této situaci byla možnost\nvyužít inteligence nanorobotů, můžeme jim přikázat, aby se vydali ke zdroji kontaminace\na ropnou skvrnu vyčistili. Nanoroboti by tak mohli zabránit ekologické katastrofě rychleji\nnež lidé.\n<bold>(4)</bold> Nanoroboti nás mohou také varovat v různých krizových situacích. V případě, že\nse budou pohybovat ve vodě, v níž vzroste hladina určité škodliviny, roboti změní barvu.\n<underline>Tím na zvýšení její koncentrace upozorní.</underline> Malí pomocníci mohou být prospěšní pro celé\nlidstvo, zároveň je ale <bold>důležité</bold> myslet na to, aby tento vynález nebyl zneužit.\n<italic>(www.abicko.cz, www.ceskatelevize.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE):\nCílem vědců je vyvinout inteligentní nanoroboty, kteří budou umět předejít\núniku ropy do moře.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1) Světovým</bold> prvenstvím se chlubí experti z univerzity v Manchesteru, kteří\nv roce 2017 sestrojili unikátního nanorobota. Je tak malý, že miliarda miliard takových\nnanorobotů by vytvořila objekt o velikosti zrnka soli. Vývojem nanorobotů se zabývá\ntaké pražská nanolaboratoř. Čeští vědci v čele s Martinem Pumerou, chemikem\n<bold>proslulým</bold> i v zahraničí, by chtěli vyvinout nanoroboty, kteří k pohybu nebudou\npotřebovat motorek, protože místo něj využijí chemickou energii z okolního prostředí.\n<bold>(2)</bold> Takoví nanoroboti by mohli posunout dál onkologii nebo i <bold>medicínu</bold> obecně,\nmohou ***** pomoci třeba při léčbě tak <bold>závažné</bold> nemoci, ***** je rakovina. Nejdřív ale\nmusíme vyřešit, aby nám nanoroboti v těle neškodili (tedy aby při <bold>likvidaci</bold> rakovinných\nbuněk nedocházelo k <bold>ničení</bold> těch zdravých) a zároveň aby snadno vyšli z těla ven. Jak by\nto mohlo vypadat v praxi? Lékař podá pacientovi pilulku obsahující miniaturní roboty,\nkteří „nesou na zádech“ léčivo. Tito roboti jsou navíc schopni mezi sebou komunikovat.\nKdyž v těle narazí na škodlivé shluky buněk, uvolní <bold>lék.</bold> Pak tělo opustí.\n<bold>(3)</bold> Nanoroboti však nemusí pomáhat jen jednotlivci bojujícímu s rakovinou.\nPředstavte si třeba ropnou havárii na moři. Vinou úniku ropy vznikne toxická skvrna\nohrožující delfíny, želvy a další vodní živočichy. Pokud by v této situaci byla možnost\nvyužít inteligence nanorobotů, můžeme jim přikázat, aby se vydali ke zdroji kontaminace\na ropnou skvrnu vyčistili. Nanoroboti by tak mohli zabránit ekologické katastrofě rychleji\nnež lidé.\n<bold>(4)</bold> Nanoroboti nás mohou také varovat v různých krizových situacích. V případě, že\nse budou pohybovat ve vodě, v níž vzroste hladina určité škodliviny, roboti změní barvu.\n<underline>Tím na zvýšení její koncentrace upozorní.</underline> Malí pomocníci mohou být prospěšní pro celé\nlidstvo, zároveň je ale <bold>důležité</bold> myslet na to, aby tento vynález nebyl zneužit.\n<italic>(www.abicko.cz, www.ceskatelevize.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE):\nNanorobota, který se pohybuje díky chemické energii čerpané z okolí,\nvyrobili v pražské nanolaboratoři.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1) Světovým</bold> prvenstvím se chlubí experti z univerzity v Manchesteru, kteří\nv roce 2017 sestrojili unikátního nanorobota. Je tak malý, že miliarda miliard takových\nnanorobotů by vytvořila objekt o velikosti zrnka soli. Vývojem nanorobotů se zabývá\ntaké pražská nanolaboratoř. Čeští vědci v čele s Martinem Pumerou, chemikem\n<bold>proslulým</bold> i v zahraničí, by chtěli vyvinout nanoroboty, kteří k pohybu nebudou\npotřebovat motorek, protože místo něj využijí chemickou energii z okolního prostředí.\n<bold>(2)</bold> Takoví nanoroboti by mohli posunout dál onkologii nebo i <bold>medicínu</bold> obecně,\nmohou ***** pomoci třeba při léčbě tak <bold>závažné</bold> nemoci, ***** je rakovina. Nejdřív ale\nmusíme vyřešit, aby nám nanoroboti v těle neškodili (tedy aby při <bold>likvidaci</bold> rakovinných\nbuněk nedocházelo k <bold>ničení</bold> těch zdravých) a zároveň aby snadno vyšli z těla ven. Jak by\nto mohlo vypadat v praxi? Lékař podá pacientovi pilulku obsahující miniaturní roboty,\nkteří „nesou na zádech“ léčivo. Tito roboti jsou navíc schopni mezi sebou komunikovat.\nKdyž v těle narazí na škodlivé shluky buněk, uvolní <bold>lék.</bold> Pak tělo opustí.\n<bold>(3)</bold> Nanoroboti však nemusí pomáhat jen jednotlivci bojujícímu s rakovinou.\nPředstavte si třeba ropnou havárii na moři. Vinou úniku ropy vznikne toxická skvrna\nohrožující delfíny, želvy a další vodní živočichy. Pokud by v této situaci byla možnost\nvyužít inteligence nanorobotů, můžeme jim přikázat, aby se vydali ke zdroji kontaminace\na ropnou skvrnu vyčistili. Nanoroboti by tak mohli zabránit ekologické katastrofě rychleji\nnež lidé.\n<bold>(4)</bold> Nanoroboti nás mohou také varovat v různých krizových situacích. V případě, že\nse budou pohybovat ve vodě, v níž vzroste hladina určité škodliviny, roboti změní barvu.\n<underline>Tím na zvýšení její koncentrace upozorní.</underline> Malí pomocníci mohou být prospěšní pro celé\nlidstvo, zároveň je ale <bold>důležité</bold> myslet na to, aby tento vynález nebyl zneužit.\n<italic>(www.abicko.cz, www.ceskatelevize.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE):\nNanoroboti, kteří se dostanou prostřednictvím pilulky do těla nemocného\nčlověka, budou s lékařem během léčby komunikovat.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1) Světovým</bold> prvenstvím se chlubí experti z univerzity v Manchesteru, kteří\nv roce 2017 sestrojili unikátního nanorobota. Je tak malý, že miliarda miliard takových\nnanorobotů by vytvořila objekt o velikosti zrnka soli. Vývojem nanorobotů se zabývá\ntaké pražská nanolaboratoř. Čeští vědci v čele s Martinem Pumerou, chemikem\n<bold>proslulým</bold> i v zahraničí, by chtěli vyvinout nanoroboty, kteří k pohybu nebudou\npotřebovat motorek, protože místo něj využijí chemickou energii z okolního prostředí.\n<bold>(2)</bold> Takoví nanoroboti by mohli posunout dál onkologii nebo i <bold>medicínu</bold> obecně,\nmohou ***** pomoci třeba při léčbě tak <bold>závažné</bold> nemoci, ***** je rakovina. Nejdřív ale\nmusíme vyřešit, aby nám nanoroboti v těle neškodili (tedy aby při <bold>likvidaci</bold> rakovinných\nbuněk nedocházelo k <bold>ničení</bold> těch zdravých) a zároveň aby snadno vyšli z těla ven. Jak by\nto mohlo vypadat v praxi? Lékař podá pacientovi pilulku obsahující miniaturní roboty,\nkteří „nesou na zádech“ léčivo. Tito roboti jsou navíc schopni mezi sebou komunikovat.\nKdyž v těle narazí na škodlivé shluky buněk, uvolní <bold>lék.</bold> Pak tělo opustí.\n<bold>(3)</bold> Nanoroboti však nemusí pomáhat jen jednotlivci bojujícímu s rakovinou.\nPředstavte si třeba ropnou havárii na moři. Vinou úniku ropy vznikne toxická skvrna\nohrožující delfíny, želvy a další vodní živočichy. Pokud by v této situaci byla možnost\nvyužít inteligence nanorobotů, můžeme jim přikázat, aby se vydali ke zdroji kontaminace\na ropnou skvrnu vyčistili. Nanoroboti by tak mohli zabránit ekologické katastrofě rychleji\nnež lidé.\n<bold>(4)</bold> Nanoroboti nás mohou také varovat v různých krizových situacích. V případě, že\nse budou pohybovat ve vodě, v níž vzroste hladina určité škodliviny, roboti změní barvu.\n<underline>Tím na zvýšení její koncentrace upozorní.</underline> Malí pomocníci mohou být prospěšní pro celé\nlidstvo, zároveň je ale <bold>důležité</bold> myslet na to, aby tento vynález nebyl zneužit.\n<italic>(www.abicko.cz, www.ceskatelevize.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE):\nČlenové Überwaldského hnutí umírněných mají zakázáno říkat nahlas slovo\nkrev.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Ve dveřích redakce <italic>Ankh-morporské Komety</italic> stál kdosi celý v černém.\n„Chledáte ikonografa? Jsem mistr témnych komor Otto Schrecklich,“ promluvil. „Mojí\nfýchodou je flastní zašizení, positifní pšistup a jsem taky tuchaplný!“\n„No, můžeme vám zpočátku dát –“ začala Sacharóza.\n„Sacharózo!!!“ sykl Mikuláš. „Je to upír!“\n„Já protestuji,“ řekl Otto. „Je jednotuché pržedpoklátat, še kaštý, kto má überfaldiš\npšisfuk, je upír, nestá se fám? Já tety, schodou okolností, upír jsem. Ále v inzerátu pylo\n‚pržijme se ikonograf‘, tak jsem sfé pržijetí pofašofal za chotofou věc. Taky mám tochle,“\na ukázal jim černou stuhu. „Uš táfno nejsem nějaký chloupý násoska!“\n<bold>(2)</bold> „Aha, vy jste členem Überwaldského hnutí umírněných,“ poznala stuhu Sacharóza.\nHned začala nechápajícímu Mikulášovi trpělivě vysvětlovat: „Každý člen hnutí musí\npodepsat smlouvu a odpřisáhnout, že se navždy odříká lidské krve –“\n„My dáváme pržednost tomu, kdyš se ržíká <italic>slofo s k,“</italic> ozval se nesměle Otto.\n„– se odříká <italic>slova s k,“</italic> opravila se Sacharóza.\n<bold>(3)</bold> „Dobrá… tak platí,“ přikývl Mikuláš a pak se zamyslel. <bold>Přemítal nad tím, proč se\ntak dlouho upíři na rozdíl od trpaslíků či skřítků nedokázali do lidské společnosti\nzačlenit.</bold> Upíři se nikdy dřív na společenském dění nepodíleli. <underline>Teď ale někteří z těch\nbystřejších pochopili, že jediná cesta k tomu, aby je lidé začali akceptovat, je přestat být\nupíry.</underline> Cena za to byla sice obrovská, ale ne zas tak velká, jako když vám do srdce vrazili\nkolík. Koneckonců krvavé steaky taky nebyly špatné. Nutno ale podotknout, že každý,\nkdo se začal živit masem z ankh-morporských jatek, se vrhl do života plného nebezpečí,\nkterý uspokojil i náročné dobrodruhy.\n„Nepojte,“ vytrhl ho z přemýšlení Otto. „Jsem ochromně reformovaný a flídný.“\n<italic>(T. Pratchett, Pravda, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE):\nMaso z ankh-morporských jatek je určeno výhradně upírům dobrodružné\npovahy.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Ve dveřích redakce <italic>Ankh-morporské Komety</italic> stál kdosi celý v černém.\n„Chledáte ikonografa? Jsem mistr témnych komor Otto Schrecklich,“ promluvil. „Mojí\nfýchodou je flastní zašizení, positifní pšistup a jsem taky tuchaplný!“\n„No, můžeme vám zpočátku dát –“ začala Sacharóza.\n„Sacharózo!!!“ sykl Mikuláš. „Je to upír!“\n„Já protestuji,“ řekl Otto. „Je jednotuché pržedpoklátat, še kaštý, kto má überfaldiš\npšisfuk, je upír, nestá se fám? Já tety, schodou okolností, upír jsem. Ále v inzerátu pylo\n‚pržijme se ikonograf‘, tak jsem sfé pržijetí pofašofal za chotofou věc. Taky mám tochle,“\na ukázal jim černou stuhu. „Uš táfno nejsem nějaký chloupý násoska!“\n<bold>(2)</bold> „Aha, vy jste členem Überwaldského hnutí umírněných,“ poznala stuhu Sacharóza.\nHned začala nechápajícímu Mikulášovi trpělivě vysvětlovat: „Každý člen hnutí musí\npodepsat smlouvu a odpřisáhnout, že se navždy odříká lidské krve –“\n„My dáváme pržednost tomu, kdyš se ržíká <italic>slofo s k,“</italic> ozval se nesměle Otto.\n„– se odříká <italic>slova s k,“</italic> opravila se Sacharóza.\n<bold>(3)</bold> „Dobrá… tak platí,“ přikývl Mikuláš a pak se zamyslel. <bold>Přemítal nad tím, proč se\ntak dlouho upíři na rozdíl od trpaslíků či skřítků nedokázali do lidské společnosti\nzačlenit.</bold> Upíři se nikdy dřív na společenském dění nepodíleli. <underline>Teď ale někteří z těch\nbystřejších pochopili, že jediná cesta k tomu, aby je lidé začali akceptovat, je přestat být\nupíry.</underline> Cena za to byla sice obrovská, ale ne zas tak velká, jako když vám do srdce vrazili\nkolík. Koneckonců krvavé steaky taky nebyly špatné. Nutno ale podotknout, že každý,\nkdo se začal živit masem z ankh-morporských jatek, se vrhl do života plného nebezpečí,\nkterý uspokojil i náročné dobrodruhy.\n„Nepojte,“ vytrhl ho z přemýšlení Otto. „Jsem ochromně reformovaný a flídný.“\n<italic>(T. Pratchett, Pravda, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE):\nNa základě inzerátu nabízejícího pozici ikonografa v Ankh-morporské\nKometě očekával Otto, že na tuto pozici bude přijat.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Ve dveřích redakce <italic>Ankh-morporské Komety</italic> stál kdosi celý v černém.\n„Chledáte ikonografa? Jsem mistr témnych komor Otto Schrecklich,“ promluvil. „Mojí\nfýchodou je flastní zašizení, positifní pšistup a jsem taky tuchaplný!“\n„No, můžeme vám zpočátku dát –“ začala Sacharóza.\n„Sacharózo!!!“ sykl Mikuláš. „Je to upír!“\n„Já protestuji,“ řekl Otto. „Je jednotuché pržedpoklátat, še kaštý, kto má überfaldiš\npšisfuk, je upír, nestá se fám? Já tety, schodou okolností, upír jsem. Ále v inzerátu pylo\n‚pržijme se ikonograf‘, tak jsem sfé pržijetí pofašofal za chotofou věc. Taky mám tochle,“\na ukázal jim černou stuhu. „Uš táfno nejsem nějaký chloupý násoska!“\n<bold>(2)</bold> „Aha, vy jste členem Überwaldského hnutí umírněných,“ poznala stuhu Sacharóza.\nHned začala nechápajícímu Mikulášovi trpělivě vysvětlovat: „Každý člen hnutí musí\npodepsat smlouvu a odpřisáhnout, že se navždy odříká lidské krve –“\n„My dáváme pržednost tomu, kdyš se ržíká <italic>slofo s k,“</italic> ozval se nesměle Otto.\n„– se odříká <italic>slova s k,“</italic> opravila se Sacharóza.\n<bold>(3)</bold> „Dobrá… tak platí,“ přikývl Mikuláš a pak se zamyslel. <bold>Přemítal nad tím, proč se\ntak dlouho upíři na rozdíl od trpaslíků či skřítků nedokázali do lidské společnosti\nzačlenit.</bold> Upíři se nikdy dřív na společenském dění nepodíleli. <underline>Teď ale někteří z těch\nbystřejších pochopili, že jediná cesta k tomu, aby je lidé začali akceptovat, je přestat být\nupíry.</underline> Cena za to byla sice obrovská, ale ne zas tak velká, jako když vám do srdce vrazili\nkolík. Koneckonců krvavé steaky taky nebyly špatné. Nutno ale podotknout, že každý,\nkdo se začal živit masem z ankh-morporských jatek, se vrhl do života plného nebezpečí,\nkterý uspokojil i náročné dobrodruhy.\n„Nepojte,“ vytrhl ho z přemýšlení Otto. „Jsem ochromně reformovaný a flídný.“\n<italic>(T. Pratchett, Pravda, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE):\nSacharóza identifikovala Ottovo členství v Überwaldském hnutí umírněných\nna základě černé stuhy, kterou Otto ukázal jí a Mikulášovi.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Ve dveřích redakce <italic>Ankh-morporské Komety</italic> stál kdosi celý v černém.\n„Chledáte ikonografa? Jsem mistr témnych komor Otto Schrecklich,“ promluvil. „Mojí\nfýchodou je flastní zašizení, positifní pšistup a jsem taky tuchaplný!“\n„No, můžeme vám zpočátku dát –“ začala Sacharóza.\n„Sacharózo!!!“ sykl Mikuláš. „Je to upír!“\n„Já protestuji,“ řekl Otto. „Je jednotuché pržedpoklátat, še kaštý, kto má überfaldiš\npšisfuk, je upír, nestá se fám? Já tety, schodou okolností, upír jsem. Ále v inzerátu pylo\n‚pržijme se ikonograf‘, tak jsem sfé pržijetí pofašofal za chotofou věc. Taky mám tochle,“\na ukázal jim černou stuhu. „Uš táfno nejsem nějaký chloupý násoska!“\n<bold>(2)</bold> „Aha, vy jste členem Überwaldského hnutí umírněných,“ poznala stuhu Sacharóza.\nHned začala nechápajícímu Mikulášovi trpělivě vysvětlovat: „Každý člen hnutí musí\npodepsat smlouvu a odpřisáhnout, že se navždy odříká lidské krve –“\n„My dáváme pržednost tomu, kdyš se ržíká <italic>slofo s k,“</italic> ozval se nesměle Otto.\n„– se odříká <italic>slova s k,“</italic> opravila se Sacharóza.\n<bold>(3)</bold> „Dobrá… tak platí,“ přikývl Mikuláš a pak se zamyslel. <bold>Přemítal nad tím, proč se\ntak dlouho upíři na rozdíl od trpaslíků či skřítků nedokázali do lidské společnosti\nzačlenit.</bold> Upíři se nikdy dřív na společenském dění nepodíleli. <underline>Teď ale někteří z těch\nbystřejších pochopili, že jediná cesta k tomu, aby je lidé začali akceptovat, je přestat být\nupíry.</underline> Cena za to byla sice obrovská, ale ne zas tak velká, jako když vám do srdce vrazili\nkolík. Koneckonců krvavé steaky taky nebyly špatné. Nutno ale podotknout, že každý,\nkdo se začal živit masem z ankh-morporských jatek, se vrhl do života plného nebezpečí,\nkterý uspokojil i náročné dobrodruhy.\n„Nepojte,“ vytrhl ho z přemýšlení Otto. „Jsem ochromně reformovaný a flídný.“\n<italic>(T. Pratchett, Pravda, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je napsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE):\nKdyž divadelní prázdniny skončily, místní divadelní soubory představily\nnový podzimní program.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je napsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE):\nTisíce lidí si připomněly tu smutnou chvíli, kdy na území dnešní České\nrepubliky vjely sovětské tanky.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je napsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE):\nNěkteří politici se téměř vysmívají pravidlům slušného chování, dokonce\nsvým voličům předkládají doměnky a lži.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je napsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE):\nV Ústí nad Labem jsme znovu navštívili zoologickou zahradu, protože při\nposlední návštěvě nás upoutali šimpanzi a gorily ve společném výběhu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nDeník La Repubblica je více protiněmecký než deník La Stampa.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Milánská La Scala zaujímá význačné postavení mezi operními domy. Zvenčí\nvypadá budova s kamenným průčelím téměř obyčejně, zato interiéry, zdobené\ndrahocennými látkami a zlacennými nástěnnými svítidli, působí velkolepě. Jeviště,\nvybavené čtyřmi oponami, překvapí svými rozměry (běžně zde vystupuje sbor čítající\npřes čtyři sta zpěváků). Večer ztrávený v La Scale zkrátka všechny ohromí.\nSezona v La Scale začíná podle <underline>tradice</underline> vždy 7. prosince. Pokaždé jde o výjimečný\nzážitek, který příjemně zpestří monotónní sychravé večery. V roce 2012 však výběr díla\nzahajujícího sezonu vyvolal negativní reakce. Tehdy diváci zhlédli operu Lohengrin.\nPředstavení se živě přenášelo do šesti set kinosálů v mnoha zemích, přímý přenos\nnabídly také italské televize. Přestože si Italové Wagnerovy opery oblíbily, tentokrát volba\nLohengrina vzbudila nelibost. Mnozí milovníci hudby obvinili uměleckou správu divadla\nz toho, že se nezachovala vlastenecky. Vedení divadla prý nemělo zvolit dílo německého\nskladatele, ale jednu z Verdiho skvostných oper.\n<bold>(2)</bold> Některá média dala <bold>otevřeně</bold> najevo, na čí straně jsou.„La Scala drze odstavila\nnašeho Verdiho ve prospěch Němce,“ napsal například deník La Repubblica. Deník\nLa Stampa, jenž na rozdíl od deníku La Repubblica není tolik protiněmecký, se problémem\n<bold>podrobně</bold> zabýval ve zvláštním <underline>vydání</underline> věnovaném této rozepři. Součástí jednoho z článků\nbyla anketa mapující postoje laiků i odborníků, v níž třeba dirigent orchestru La Scaly\nuvedl, že hraní Wagnera vnímá jako <italic>ránu zasazenou národní hrdosti.</italic> Ředitel La Scaly však\noznačil spor za <bold>důležitý:„Máme</bold> přece mnohem závažnější problémy než nějaké derby\nWagner–Verdi!“\n<bold>(3)</bold> Vášnivé <underline>dohady</underline> jako by odrážely někdejší rivalitu obou hudebníků, již dokládá\nnapříklad historka z italské premiéry Lohengrina v roce 1871: během představení si Verdi\nnapsal na <underline>program</underline> poznámku „nevalný dojem“.\nCelá kauza, která dočasně rozdělila Italy na dva tábory, má ale <bold>jasného</bold> vítěze. Již\nnásledující rok totiž sezonu otevírala Verdiho Aida.\n<italic>(www.kultura.idnes.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nV roce 2012 vedení La Scaly čelilo kritice kvůli nízké úrovni nastudování\ndíla zahajujícího sezonu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Milánská La Scala zaujímá význačné postavení mezi operními domy. Zvenčí\nvypadá budova s kamenným průčelím téměř obyčejně, zato interiéry, zdobené\ndrahocennými látkami a zlacennými nástěnnými svítidli, působí velkolepě. Jeviště,\nvybavené čtyřmi oponami, překvapí svými rozměry (běžně zde vystupuje sbor čítající\npřes čtyři sta zpěváků). Večer ztrávený v La Scale zkrátka všechny ohromí.\nSezona v La Scale začíná podle <underline>tradice</underline> vždy 7. prosince. Pokaždé jde o výjimečný\nzážitek, který příjemně zpestří monotónní sychravé večery. V roce 2012 však výběr díla\nzahajujícího sezonu vyvolal negativní reakce. Tehdy diváci zhlédli operu Lohengrin.\nPředstavení se živě přenášelo do šesti set kinosálů v mnoha zemích, přímý přenos\nnabídly také italské televize. Přestože si Italové Wagnerovy opery oblíbily, tentokrát volba\nLohengrina vzbudila nelibost. Mnozí milovníci hudby obvinili uměleckou správu divadla\nz toho, že se nezachovala vlastenecky. Vedení divadla prý nemělo zvolit dílo německého\nskladatele, ale jednu z Verdiho skvostných oper.\n<bold>(2)</bold> Některá média dala <bold>otevřeně</bold> najevo, na čí straně jsou.„La Scala drze odstavila\nnašeho Verdiho ve prospěch Němce,“ napsal například deník La Repubblica. Deník\nLa Stampa, jenž na rozdíl od deníku La Repubblica není tolik protiněmecký, se problémem\n<bold>podrobně</bold> zabýval ve zvláštním <underline>vydání</underline> věnovaném této rozepři. Součástí jednoho z článků\nbyla anketa mapující postoje laiků i odborníků, v níž třeba dirigent orchestru La Scaly\nuvedl, že hraní Wagnera vnímá jako <italic>ránu zasazenou národní hrdosti.</italic> Ředitel La Scaly však\noznačil spor za <bold>důležitý:„Máme</bold> přece mnohem závažnější problémy než nějaké derby\nWagner–Verdi!“\n<bold>(3)</bold> Vášnivé <underline>dohady</underline> jako by odrážely někdejší rivalitu obou hudebníků, již dokládá\nnapříklad historka z italské premiéry Lohengrina v roce 1871: během představení si Verdi\nnapsal na <underline>program</underline> poznámku „nevalný dojem“.\nCelá kauza, která dočasně rozdělila Italy na dva tábory, má ale <bold>jasného</bold> vítěze. Již\nnásledující rok totiž sezonu otevírala Verdiho Aida.\n<italic>(www.kultura.idnes.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nVerdi si byl vědom toho, že při premiéře jeho opery v roce 1871 italské\npublikum reagovalo vlažně.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Milánská La Scala zaujímá význačné postavení mezi operními domy. Zvenčí\nvypadá budova s kamenným průčelím téměř obyčejně, zato interiéry, zdobené\ndrahocennými látkami a zlacennými nástěnnými svítidli, působí velkolepě. Jeviště,\nvybavené čtyřmi oponami, překvapí svými rozměry (běžně zde vystupuje sbor čítající\npřes čtyři sta zpěváků). Večer ztrávený v La Scale zkrátka všechny ohromí.\nSezona v La Scale začíná podle <underline>tradice</underline> vždy 7. prosince. Pokaždé jde o výjimečný\nzážitek, který příjemně zpestří monotónní sychravé večery. V roce 2012 však výběr díla\nzahajujícího sezonu vyvolal negativní reakce. Tehdy diváci zhlédli operu Lohengrin.\nPředstavení se živě přenášelo do šesti set kinosálů v mnoha zemích, přímý přenos\nnabídly také italské televize. Přestože si Italové Wagnerovy opery oblíbily, tentokrát volba\nLohengrina vzbudila nelibost. Mnozí milovníci hudby obvinili uměleckou správu divadla\nz toho, že se nezachovala vlastenecky. Vedení divadla prý nemělo zvolit dílo německého\nskladatele, ale jednu z Verdiho skvostných oper.\n<bold>(2)</bold> Některá média dala <bold>otevřeně</bold> najevo, na čí straně jsou.„La Scala drze odstavila\nnašeho Verdiho ve prospěch Němce,“ napsal například deník La Repubblica. Deník\nLa Stampa, jenž na rozdíl od deníku La Repubblica není tolik protiněmecký, se problémem\n<bold>podrobně</bold> zabýval ve zvláštním <underline>vydání</underline> věnovaném této rozepři. Součástí jednoho z článků\nbyla anketa mapující postoje laiků i odborníků, v níž třeba dirigent orchestru La Scaly\nuvedl, že hraní Wagnera vnímá jako <italic>ránu zasazenou národní hrdosti.</italic> Ředitel La Scaly však\noznačil spor za <bold>důležitý:„Máme</bold> přece mnohem závažnější problémy než nějaké derby\nWagner–Verdi!“\n<bold>(3)</bold> Vášnivé <underline>dohady</underline> jako by odrážely někdejší rivalitu obou hudebníků, již dokládá\nnapříklad historka z italské premiéry Lohengrina v roce 1871: během představení si Verdi\nnapsal na <underline>program</underline> poznámku „nevalný dojem“.\nCelá kauza, která dočasně rozdělila Italy na dva tábory, má ale <bold>jasného</bold> vítěze. Již\nnásledující rok totiž sezonu otevírala Verdiho Aida.\n<italic>(www.kultura.idnes.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nPřímý přenos představení, které v roce 2012 zahájilo sezonu v La Scale,\nbylo možné sledovat v 600 kinosálech v Itálii.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Milánská La Scala zaujímá význačné postavení mezi operními domy. Zvenčí\nvypadá budova s kamenným průčelím téměř obyčejně, zato interiéry, zdobené\ndrahocennými látkami a zlacennými nástěnnými svítidli, působí velkolepě. Jeviště,\nvybavené čtyřmi oponami, překvapí svými rozměry (běžně zde vystupuje sbor čítající\npřes čtyři sta zpěváků). Večer ztrávený v La Scale zkrátka všechny ohromí.\nSezona v La Scale začíná podle <underline>tradice</underline> vždy 7. prosince. Pokaždé jde o výjimečný\nzážitek, který příjemně zpestří monotónní sychravé večery. V roce 2012 však výběr díla\nzahajujícího sezonu vyvolal negativní reakce. Tehdy diváci zhlédli operu Lohengrin.\nPředstavení se živě přenášelo do šesti set kinosálů v mnoha zemích, přímý přenos\nnabídly také italské televize. Přestože si Italové Wagnerovy opery oblíbily, tentokrát volba\nLohengrina vzbudila nelibost. Mnozí milovníci hudby obvinili uměleckou správu divadla\nz toho, že se nezachovala vlastenecky. Vedení divadla prý nemělo zvolit dílo německého\nskladatele, ale jednu z Verdiho skvostných oper.\n<bold>(2)</bold> Některá média dala <bold>otevřeně</bold> najevo, na čí straně jsou.„La Scala drze odstavila\nnašeho Verdiho ve prospěch Němce,“ napsal například deník La Repubblica. Deník\nLa Stampa, jenž na rozdíl od deníku La Repubblica není tolik protiněmecký, se problémem\n<bold>podrobně</bold> zabýval ve zvláštním <underline>vydání</underline> věnovaném této rozepři. Součástí jednoho z článků\nbyla anketa mapující postoje laiků i odborníků, v níž třeba dirigent orchestru La Scaly\nuvedl, že hraní Wagnera vnímá jako <italic>ránu zasazenou národní hrdosti.</italic> Ředitel La Scaly však\noznačil spor za <bold>důležitý:„Máme</bold> přece mnohem závažnější problémy než nějaké derby\nWagner–Verdi!“\n<bold>(3)</bold> Vášnivé <underline>dohady</underline> jako by odrážely někdejší rivalitu obou hudebníků, již dokládá\nnapříklad historka z italské premiéry Lohengrina v roce 1871: během představení si Verdi\nnapsal na <underline>program</underline> poznámku „nevalný dojem“.\nCelá kauza, která dočasně rozdělila Italy na dva tábory, má ale <bold>jasného</bold> vítěze. Již\nnásledující rok totiž sezonu otevírala Verdiho Aida.\n<italic>(www.kultura.idnes.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nPrvní scéna Shakespearovy hry Zkrocení zlé ženy začíná setkáním Kateřiny\na Petruchia.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>První setkání Kateřiny a Petruchia, hlavních postav komedie <italic>Zkrocení zlé ženy</italic> od\nWilliama Shakespeara, patří k velmi slavným divadelním scénám.</underline> Kateřina má jazyk\nostrý jako meč a nelítostně jím Petruchia seká. Petruchio však její ***** odráží s lehkostí,\nnakonec ji zkrotí, a dokonce si věří natolik, že chce přátelům předvést výsledek svého\núsilí. Vsadí se s nimi o to, kdo má poslušnější ženu, a sázku vyhraje. Když totiž muži\nvyzvou své manželky, aby za nimi okamžitě přišly, poslechne pouze Kateřina. Navíc na\npožádání Petruchia pronese mravokárnou řeč o ženské poslušnosti. Ohňostroj slovních\nhříček z úvodu hry s touto řečí nyní již mírumilovné Kateřiny silně *****.\nJe ale Kateřina opravdu zkrocena a je její závěrečný monolog jednoznačným\ntriumfem Petruchia? Anebo mluví ironicky a myslí si pravý opak toho, co říká? Obě\ntyto interpretace celou hru zjednodušují. Důležité je, že Petruchio nepřiměl svou ženu\nk pokornému mlčení, které patřilo k dobovému stereotypu správné manželky.\n<bold>(2)</bold> Význam této závěrečné divadelní akce vynikne ještě víc, <bold>provedeme-li</bold> s textem\nhry malý experiment: část Kateřinina textu dáme do úst Petruchiovi. <underline>Přesně to samé\nudělal anglický dramatik David Garrick ve své adaptaci Shakespearova dramatu,\npříznačně nazvané <italic>Kateřina a Petruchio.</underline></italic> Na konci Garrickovy hry řekne Petruchio to, co\nv Shakespearově hře říká Kateřina: „Stydím se za ženy, co hloupě válčí, / když měly by spíš\nsnažně prosit o mír, / co panovačně prosazují svou, / když s láskyplnou péčí mají sloužit.“\nGarrick tak potvrzuje dominantní mužskou roli Petruchia. To je ovšem konec\nprvoplánový, tedy bytostně neshakespearovský. Rozdíl mezi oběma díly lze vyjádřit\nslovní hříčkou. Zatímco v závěru Garrickovy hry Kateřina poslouchá Petruchia, v závěru\nShakespearovy komedie Petruchio poslouchá Kateřinu.\n<italic>(M. Hilský, Shakespeare a jeviště svět, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nGarrickova hra Kateřina a Petruchio vznikla později než Shakespearova hra\nZkrocení zlé ženy.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>První setkání Kateřiny a Petruchia, hlavních postav komedie <italic>Zkrocení zlé ženy</italic> od\nWilliama Shakespeara, patří k velmi slavným divadelním scénám.</underline> Kateřina má jazyk\nostrý jako meč a nelítostně jím Petruchia seká. Petruchio však její ***** odráží s lehkostí,\nnakonec ji zkrotí, a dokonce si věří natolik, že chce přátelům předvést výsledek svého\núsilí. Vsadí se s nimi o to, kdo má poslušnější ženu, a sázku vyhraje. Když totiž muži\nvyzvou své manželky, aby za nimi okamžitě přišly, poslechne pouze Kateřina. Navíc na\npožádání Petruchia pronese mravokárnou řeč o ženské poslušnosti. Ohňostroj slovních\nhříček z úvodu hry s touto řečí nyní již mírumilovné Kateřiny silně *****.\nJe ale Kateřina opravdu zkrocena a je její závěrečný monolog jednoznačným\ntriumfem Petruchia? Anebo mluví ironicky a myslí si pravý opak toho, co říká? Obě\ntyto interpretace celou hru zjednodušují. Důležité je, že Petruchio nepřiměl svou ženu\nk pokornému mlčení, které patřilo k dobovému stereotypu správné manželky.\n<bold>(2)</bold> Význam této závěrečné divadelní akce vynikne ještě víc, <bold>provedeme-li</bold> s textem\nhry malý experiment: část Kateřinina textu dáme do úst Petruchiovi. <underline>Přesně to samé\nudělal anglický dramatik David Garrick ve své adaptaci Shakespearova dramatu,\npříznačně nazvané <italic>Kateřina a Petruchio.</underline></italic> Na konci Garrickovy hry řekne Petruchio to, co\nv Shakespearově hře říká Kateřina: „Stydím se za ženy, co hloupě válčí, / když měly by spíš\nsnažně prosit o mír, / co panovačně prosazují svou, / když s láskyplnou péčí mají sloužit.“\nGarrick tak potvrzuje dominantní mužskou roli Petruchia. To je ovšem konec\nprvoplánový, tedy bytostně neshakespearovský. Rozdíl mezi oběma díly lze vyjádřit\nslovní hříčkou. Zatímco v závěru Garrickovy hry Kateřina poslouchá Petruchia, v závěru\nShakespearovy komedie Petruchio poslouchá Kateřinu.\n<italic>(M. Hilský, Shakespeare a jeviště svět, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nNa konci Garrickovy hry Kateřina a Petruchio říká Petruchiovy repliky ze hry\nZkrocení zlé ženy postava Kateřiny.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>První setkání Kateřiny a Petruchia, hlavních postav komedie <italic>Zkrocení zlé ženy</italic> od\nWilliama Shakespeara, patří k velmi slavným divadelním scénám.</underline> Kateřina má jazyk\nostrý jako meč a nelítostně jím Petruchia seká. Petruchio však její ***** odráží s lehkostí,\nnakonec ji zkrotí, a dokonce si věří natolik, že chce přátelům předvést výsledek svého\núsilí. Vsadí se s nimi o to, kdo má poslušnější ženu, a sázku vyhraje. Když totiž muži\nvyzvou své manželky, aby za nimi okamžitě přišly, poslechne pouze Kateřina. Navíc na\npožádání Petruchia pronese mravokárnou řeč o ženské poslušnosti. Ohňostroj slovních\nhříček z úvodu hry s touto řečí nyní již mírumilovné Kateřiny silně *****.\nJe ale Kateřina opravdu zkrocena a je její závěrečný monolog jednoznačným\ntriumfem Petruchia? Anebo mluví ironicky a myslí si pravý opak toho, co říká? Obě\ntyto interpretace celou hru zjednodušují. Důležité je, že Petruchio nepřiměl svou ženu\nk pokornému mlčení, které patřilo k dobovému stereotypu správné manželky.\n<bold>(2)</bold> Význam této závěrečné divadelní akce vynikne ještě víc, <bold>provedeme-li</bold> s textem\nhry malý experiment: část Kateřinina textu dáme do úst Petruchiovi. <underline>Přesně to samé\nudělal anglický dramatik David Garrick ve své adaptaci Shakespearova dramatu,\npříznačně nazvané <italic>Kateřina a Petruchio.</underline></italic> Na konci Garrickovy hry řekne Petruchio to, co\nv Shakespearově hře říká Kateřina: „Stydím se za ženy, co hloupě válčí, / když měly by spíš\nsnažně prosit o mír, / co panovačně prosazují svou, / když s láskyplnou péčí mají sloužit.“\nGarrick tak potvrzuje dominantní mužskou roli Petruchia. To je ovšem konec\nprvoplánový, tedy bytostně neshakespearovský. Rozdíl mezi oběma díly lze vyjádřit\nslovní hříčkou. Zatímco v závěru Garrickovy hry Kateřina poslouchá Petruchia, v závěru\nShakespearovy komedie Petruchio poslouchá Kateřinu.\n<italic>(M. Hilský, Shakespeare a jeviště svět, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nPostava Kateřiny ze Shakespearovy hry Zkrocení zlé ženy odpovídá ve všech\naspektech typické představě o správné manželce v Shakespearově době.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>První setkání Kateřiny a Petruchia, hlavních postav komedie <italic>Zkrocení zlé ženy</italic> od\nWilliama Shakespeara, patří k velmi slavným divadelním scénám.</underline> Kateřina má jazyk\nostrý jako meč a nelítostně jím Petruchia seká. Petruchio však její ***** odráží s lehkostí,\nnakonec ji zkrotí, a dokonce si věří natolik, že chce přátelům předvést výsledek svého\núsilí. Vsadí se s nimi o to, kdo má poslušnější ženu, a sázku vyhraje. Když totiž muži\nvyzvou své manželky, aby za nimi okamžitě přišly, poslechne pouze Kateřina. Navíc na\npožádání Petruchia pronese mravokárnou řeč o ženské poslušnosti. Ohňostroj slovních\nhříček z úvodu hry s touto řečí nyní již mírumilovné Kateřiny silně *****.\nJe ale Kateřina opravdu zkrocena a je její závěrečný monolog jednoznačným\ntriumfem Petruchia? Anebo mluví ironicky a myslí si pravý opak toho, co říká? Obě\ntyto interpretace celou hru zjednodušují. Důležité je, že Petruchio nepřiměl svou ženu\nk pokornému mlčení, které patřilo k dobovému stereotypu správné manželky.\n<bold>(2)</bold> Význam této závěrečné divadelní akce vynikne ještě víc, <bold>provedeme-li</bold> s textem\nhry malý experiment: část Kateřinina textu dáme do úst Petruchiovi. <underline>Přesně to samé\nudělal anglický dramatik David Garrick ve své adaptaci Shakespearova dramatu,\npříznačně nazvané <italic>Kateřina a Petruchio.</underline></italic> Na konci Garrickovy hry řekne Petruchio to, co\nv Shakespearově hře říká Kateřina: „Stydím se za ženy, co hloupě válčí, / když měly by spíš\nsnažně prosit o mír, / co panovačně prosazují svou, / když s láskyplnou péčí mají sloužit.“\nGarrick tak potvrzuje dominantní mužskou roli Petruchia. To je ovšem konec\nprvoplánový, tedy bytostně neshakespearovský. Rozdíl mezi oběma díly lze vyjádřit\nslovní hříčkou. Zatímco v závěru Garrickovy hry Kateřina poslouchá Petruchia, v závěru\nShakespearovy komedie Petruchio poslouchá Kateřinu.\n<italic>(M. Hilský, Shakespeare a jeviště svět, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících možností, zda je napsána pravopisně\nsprávně (ANO), či nikoli (NE).\nVášniví sběratelé dorazili na aukci jen kvůli pamětní medaili z ryzího zlata.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících možností, zda je napsána pravopisně\nsprávně (ANO), či nikoli (NE).\nKaždodenní úklid celého bytu vnímala už od dětství jako plýtvání časem\ni energií.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících možností, zda je napsána pravopisně\nsprávně (ANO), či nikoli (NE).\nSe zájmem jsme pozorovali lvi, kteří silnými čelistmi trhali veliké kusy\nsyrového masa.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících možností, zda je napsána pravopisně\nsprávně (ANO), či nikoli (NE).\nZe všech cizojazyčných filmů, které se na festivalu promítaly, nás oslovily\njen dva francouzské snímky.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda se v něm vyskytuje\nskladebná chyba popsaná ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE).\nNa schůzi nám oznámil, že uvažuje se zavedením pružné pracovní doby.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Někdy dochází ke vzniku nové vazby na základě nezáměrného smíšení (kontaminace)\nvazeb dvou sloves, která často mají podobný význam. Např. sloveso <italic>přihlížet</italic> má\nnáležitou vazbu se 3. pádem. Pod vlivem náležité vazby významově podobného slovesa\n<italic>dívat se na něco</italic> vzniká nová, nenáležitá vazba <italic>přihlížet na něco.</italic> Takto vzniklá nenáležitá\nvazba je považována za skladebnou chybu.\n<italic>(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda se v něm vyskytuje\nskladebná chyba popsaná ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE).\nKdyby se řidič více zajímal o situaci na silnici, jistě by této havárii zabránil.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Někdy dochází ke vzniku nové vazby na základě nezáměrného smíšení (kontaminace)\nvazeb dvou sloves, která často mají podobný význam. Např. sloveso <italic>přihlížet</italic> má\nnáležitou vazbu se 3. pádem. Pod vlivem náležité vazby významově podobného slovesa\n<italic>dívat se na něco</italic> vzniká nová, nenáležitá vazba <italic>přihlížet na něco.</italic> Takto vzniklá nenáležitá\nvazba je považována za skladebnou chybu.\n<italic>(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda se v něm vyskytuje\nskladebná chyba popsaná ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE).\nŘeditel nám všem přikázal, abychom hlasovali proti navrhovaným změnám.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Někdy dochází ke vzniku nové vazby na základě nezáměrného smíšení (kontaminace)\nvazeb dvou sloves, která často mají podobný význam. Např. sloveso <italic>přihlížet</italic> má\nnáležitou vazbu se 3. pádem. Pod vlivem náležité vazby významově podobného slovesa\n<italic>dívat se na něco</italic> vzniká nová, nenáležitá vazba <italic>přihlížet na něco.</italic> Takto vzniklá nenáležitá\nvazba je považována za skladebnou chybu.\n<italic>(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda se v něm vyskytuje\nskladebná chyba popsaná ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE).\nJakmile instruktor zpozoroval lavinu, upozornil mě o blížícím se nebezpečí.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Někdy dochází ke vzniku nové vazby na základě nezáměrného smíšení (kontaminace)\nvazeb dvou sloves, která často mají podobný význam. Např. sloveso <italic>přihlížet</italic> má\nnáležitou vazbu se 3. pádem. Pod vlivem náležité vazby významově podobného slovesa\n<italic>dívat se na něco</italic> vzniká nová, nenáležitá vazba <italic>přihlížet na něco.</italic> Takto vzniklá nenáležitá\nvazba je považována za skladebnou chybu.\n<italic>(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nVýstava Okna do pravěku začala být připravována v druhém desetiletí\n21. století.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Národní muzeum v Praze otevřelo 24. listopadu 2021 novou výstavu s názvem\nOkna do pravěku. Ve čtyřech výstavních sálech mohou návštěvníci obdivovat unikátní\nexponáty přibližující vývoj života na Zemi od prvohor do čtvrtohor.\nSoučástí výstavy je asi dva tisíce exponátů. Nad vitrínami s černým rámem, v nichž\nse některé z vystavovaných předmětů nacházejí, jsou umístěny pohyblivé reflektory, jež\npomocí světel a stínů vytvářejí iluzi terénu TEHDEJŠÍ KRAJINY. Pozornost upoutají také\nanimace, zaměřené převážně na dětské publikum, které HRAVÝM ZPŮSOBEM a zároveň\nnaučně vysvětlují komplikovaný proces vzniku zkamenělin. Ve výstavních sálech jsou\ndále umístěny odlitky zkamenělin nebo interaktivní tabule, jež komiksovou formou\npředstavují paleontologii, přírodní vědu zabývající se studiem zkamenělin.\nV prvním sále se nachází například zkamenělina nejstarší suchozemské rostliny,\nkterá na Zemi rostla asi před 432 miliony let. Tento exponát, pocházející ze sbírky, jejímž\nmajitelem byl Joachim Barrande, muzeum získalo před více než sto lety.\n(2) V druhém sále je umístěn model jediného dinosaura kdysi žijícího na českém\núzemí. Tělo veleještěra trhají žraloci. Dramatické ztvárnění drsného souboje inspiroval\nnález třiceticentimetrové kosti tohoto dávného tvora, na níž byly patrné otisky žraločích\nzubů. Sál číslo 3 seznamuje návštěvníky nejen se sopečnou činností, ale i s různými\nživočichy z období třetihor, ve čtvrtém sále je vystaven obří model mamuta s mládětem.\nCílem Oken do pravěku je propojovat dějiny s vývojem přírody. Od zahájení příprav\nvýstavy do jejího zpřístupnění veřejnosti uběhlo sedm let. Předpokládá se, že Okna do\npravěku budou v muzeu k vidění ještě velmi dlouho.\n(www.nm.cz; radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)\nTEXT 2\nUniverbizace: z víceslovného pojmenování vzniká jednoslovné pojmenování\nstejného/podobného významu. Výsledkem univerbizace je např. pojmenování náklaďák\n(nákladní vůz o náklaďák).\nMultiverbizace: z jednoslovného pojmenování vzniká víceslovné pojmenování\nstejného/podobného významu. Výsledkem multiverbizace je např. pojmenování vykonat\nnávštěvu (navštívit o vykonat návštěvu).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nJeden z exponátů výstavy Okna do pravěku pochází ze sbírky, která alespoň\nnějaký čas patřila Joachimu Barrandovi.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Národní muzeum v Praze otevřelo 24. listopadu 2021 novou výstavu s názvem\nOkna do pravěku. Ve čtyřech výstavních sálech mohou návštěvníci obdivovat unikátní\nexponáty přibližující vývoj života na Zemi od prvohor do čtvrtohor.\nSoučástí výstavy je asi dva tisíce exponátů. Nad vitrínami s černým rámem, v nichž\nse některé z vystavovaných předmětů nacházejí, jsou umístěny pohyblivé reflektory, jež\npomocí světel a stínů vytvářejí iluzi terénu TEHDEJŠÍ KRAJINY. Pozornost upoutají také\nanimace, zaměřené převážně na dětské publikum, které HRAVÝM ZPŮSOBEM a zároveň\nnaučně vysvětlují komplikovaný proces vzniku zkamenělin. Ve výstavních sálech jsou\ndále umístěny odlitky zkamenělin nebo interaktivní tabule, jež komiksovou formou\npředstavují paleontologii, přírodní vědu zabývající se studiem zkamenělin.\nV prvním sále se nachází například zkamenělina nejstarší suchozemské rostliny,\nkterá na Zemi rostla asi před 432 miliony let. Tento exponát, pocházející ze sbírky, jejímž\nmajitelem byl Joachim Barrande, muzeum získalo před více než sto lety.\n(2) V druhém sále je umístěn model jediného dinosaura kdysi žijícího na českém\núzemí. Tělo veleještěra trhají žraloci. Dramatické ztvárnění drsného souboje inspiroval\nnález třiceticentimetrové kosti tohoto dávného tvora, na níž byly patrné otisky žraločích\nzubů. Sál číslo 3 seznamuje návštěvníky nejen se sopečnou činností, ale i s různými\nživočichy z období třetihor, ve čtvrtém sále je vystaven obří model mamuta s mládětem.\nCílem Oken do pravěku je propojovat dějiny s vývojem přírody. Od zahájení příprav\nvýstavy do jejího zpřístupnění veřejnosti uběhlo sedm let. Předpokládá se, že Okna do\npravěku budou v muzeu k vidění ještě velmi dlouho.\n(www.nm.cz; radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)\nTEXT 2\nUniverbizace: z víceslovného pojmenování vzniká jednoslovné pojmenování\nstejného/podobného významu. Výsledkem univerbizace je např. pojmenování náklaďák\n(nákladní vůz o náklaďák).\nMultiverbizace: z jednoslovného pojmenování vzniká víceslovné pojmenování\nstejného/podobného významu. Výsledkem multiverbizace je např. pojmenování vykonat\nnávštěvu (navštívit o vykonat návštěvu).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nPro účely výstavy Okna do pravěku byl vydán komiks, v němž vystupuje\npaleontolog představující svůj vědní obor.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Národní muzeum v Praze otevřelo 24. listopadu 2021 novou výstavu s názvem\nOkna do pravěku. Ve čtyřech výstavních sálech mohou návštěvníci obdivovat unikátní\nexponáty přibližující vývoj života na Zemi od prvohor do čtvrtohor.\nSoučástí výstavy je asi dva tisíce exponátů. Nad vitrínami s černým rámem, v nichž\nse některé z vystavovaných předmětů nacházejí, jsou umístěny pohyblivé reflektory, jež\npomocí světel a stínů vytvářejí iluzi terénu TEHDEJŠÍ KRAJINY. Pozornost upoutají také\nanimace, zaměřené převážně na dětské publikum, které HRAVÝM ZPŮSOBEM a zároveň\nnaučně vysvětlují komplikovaný proces vzniku zkamenělin. Ve výstavních sálech jsou\ndále umístěny odlitky zkamenělin nebo interaktivní tabule, jež komiksovou formou\npředstavují paleontologii, přírodní vědu zabývající se studiem zkamenělin.\nV prvním sále se nachází například zkamenělina nejstarší suchozemské rostliny,\nkterá na Zemi rostla asi před 432 miliony let. Tento exponát, pocházející ze sbírky, jejímž\nmajitelem byl Joachim Barrande, muzeum získalo před více než sto lety.\n(2) V druhém sále je umístěn model jediného dinosaura kdysi žijícího na českém\núzemí. Tělo veleještěra trhají žraloci. Dramatické ztvárnění drsného souboje inspiroval\nnález třiceticentimetrové kosti tohoto dávného tvora, na níž byly patrné otisky žraločích\nzubů. Sál číslo 3 seznamuje návštěvníky nejen se sopečnou činností, ale i s různými\nživočichy z období třetihor, ve čtvrtém sále je vystaven obří model mamuta s mládětem.\nCílem Oken do pravěku je propojovat dějiny s vývojem přírody. Od zahájení příprav\nvýstavy do jejího zpřístupnění veřejnosti uběhlo sedm let. Předpokládá se, že Okna do\npravěku budou v muzeu k vidění ještě velmi dlouho.\n(www.nm.cz; radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)\nTEXT 2\nUniverbizace: z víceslovného pojmenování vzniká jednoslovné pojmenování\nstejného/podobného významu. Výsledkem univerbizace je např. pojmenování náklaďák\n(nákladní vůz o náklaďák).\nMultiverbizace: z jednoslovného pojmenování vzniká víceslovné pojmenování\nstejného/podobného významu. Výsledkem multiverbizace je např. pojmenování vykonat\nnávštěvu (navštívit o vykonat návštěvu).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nKaždý ze zhruba dvou tisíc vystavovaných předmětů, které jsou součástí\nvýstavy Okna do pravěku, je umístěn ve vitríně s černým rámem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Národní muzeum v Praze otevřelo 24. listopadu 2021 novou výstavu s názvem\nOkna do pravěku. Ve čtyřech výstavních sálech mohou návštěvníci obdivovat unikátní\nexponáty přibližující vývoj života na Zemi od prvohor do čtvrtohor.\nSoučástí výstavy je asi dva tisíce exponátů. Nad vitrínami s černým rámem, v nichž\nse některé z vystavovaných předmětů nacházejí, jsou umístěny pohyblivé reflektory, jež\npomocí světel a stínů vytvářejí iluzi terénu TEHDEJŠÍ KRAJINY. Pozornost upoutají také\nanimace, zaměřené převážně na dětské publikum, které HRAVÝM ZPŮSOBEM a zároveň\nnaučně vysvětlují komplikovaný proces vzniku zkamenělin. Ve výstavních sálech jsou\ndále umístěny odlitky zkamenělin nebo interaktivní tabule, jež komiksovou formou\npředstavují paleontologii, přírodní vědu zabývající se studiem zkamenělin.\nV prvním sále se nachází například zkamenělina nejstarší suchozemské rostliny,\nkterá na Zemi rostla asi před 432 miliony let. Tento exponát, pocházející ze sbírky, jejímž\nmajitelem byl Joachim Barrande, muzeum získalo před více než sto lety.\n(2) V druhém sále je umístěn model jediného dinosaura kdysi žijícího na českém\núzemí. Tělo veleještěra trhají žraloci. Dramatické ztvárnění drsného souboje inspiroval\nnález třiceticentimetrové kosti tohoto dávného tvora, na níž byly patrné otisky žraločích\nzubů. Sál číslo 3 seznamuje návštěvníky nejen se sopečnou činností, ale i s různými\nživočichy z období třetihor, ve čtvrtém sále je vystaven obří model mamuta s mládětem.\nCílem Oken do pravěku je propojovat dějiny s vývojem přírody. Od zahájení příprav\nvýstavy do jejího zpřístupnění veřejnosti uběhlo sedm let. Předpokládá se, že Okna do\npravěku budou v muzeu k vidění ještě velmi dlouho.\n(www.nm.cz; radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)\nTEXT 2\nUniverbizace: z víceslovného pojmenování vzniká jednoslovné pojmenování\nstejného/podobného významu. Výsledkem univerbizace je např. pojmenování náklaďák\n(nákladní vůz o náklaďák).\nMultiverbizace: z jednoslovného pojmenování vzniká víceslovné pojmenování\nstejného/podobného významu. Výsledkem multiverbizace je např. pojmenování vykonat\nnávštěvu (navštívit o vykonat návštěvu).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících větných celků, zda je zapsán pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nOba předsedové včera večer stvrdili svým podpisem koaliční smlouvu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících větných celků, zda je zapsán pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nZe spadaných švestek upekla závin podle osvědčeného rodinného receptu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících větných celků, zda je zapsán pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nJejí poměnkově modré oči, zářivý úsměv a husté vlasy upoutaly každého,\nkdo ji spatřil.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících větných celků, zda je zapsán pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nVysvětlení této kauzy stále není dostačující, proto je nutné celý případ\nznovu přezkoumat.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nParta se skládala celkem ze tří kamarádů: Prcka, Držkouna a Třesprdelky.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Když se Prcek vrátil ze zajetí zpět ke svým kamarádům, ***** jim nemusel vyprávět, co\nse mu přihodilo. Držkoun to totiž celou dobu sledoval ze své pozorovatelny na stromě\na neprodleně vše hlásil ostatním. Všichni tak s Prckem prožívali zajetí, výprask prutem,\nvšechny ty dlouhé minuty plné utrpení, strachu a vzteku a nakonec i propuštění.\n„Musíme zdrhat!“ řekl Třesprdelka, kterému velitelovo příšerné dobrodružství\npřipomnělo jeho vlastní nemilé zážitky.\n„Nejdřív se musím voblíct,“ namítl Prcek a položil na zem raneček udělaný z košile.\nKdyž rozvázal její rukávy, našel boty, triko, ale kalhoty nikde…\n„Co se stalo s mejma kalhotama?“ zděsil se.\n„Možná žes je ztratil cestou,“ napadlo Držkouna.\nParta kamarádů se ihned pustila do hledání. I když ale pořádně prozkoumali bojiště,\nžádný kus látky, který by připomínal kalhoty, na louce neležel. Držkoun dokonce vylezl\nna strom a díval se, ***** někam nezapadly. Za okamžik oznámil: „Nic nevidím. Seš si\njistej, Prcku, žes je strčil dovnitř, když ses za tím křovím převlíkal?“\n„Sem si jistej,“ odpověděl znepokojeně velitel.\nNáhle kamarádi zaslechli vítězný zpěv svých protivníků vracejících se domů. Držkoun\nse natahoval, aby na ně skrz větve viděl, a vtom vztekle zařval: „Voni maj tvoje kalhoty.\nČmajzli ti je, lumpové! Navlíkli je na klacek místo svýho praporu.“\n„Tak to sem vyřízenej! Jak projdu vesnicí? A co řeknu doma?“ zbledl Prcek.\nPo nekonečných minutách usilovného přemýšlení se Držkoun plácl do čela: „Mám to!\nHele, já k vám jít nemůžu, protože by mě tví rodiče mohli načapat. Ty tam ale jít můžeš.\nSvlíknu si svoje kalhoty a dám ti je. Ty se zadem dostaneš domů, vezmeš si jiný kalhoty\na ty moje mi přineseš.“ Zdálo se, že je to geniální nápad.\n(L. Pergaud, Knoflíková válka, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nPrcek si byl už ve chvíli, kdy rozvazoval raneček, jistý tím, že mu kalhoty vzali\njeho protivníci.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Když se Prcek vrátil ze zajetí zpět ke svým kamarádům, ***** jim nemusel vyprávět, co\nse mu přihodilo. Držkoun to totiž celou dobu sledoval ze své pozorovatelny na stromě\na neprodleně vše hlásil ostatním. Všichni tak s Prckem prožívali zajetí, výprask prutem,\nvšechny ty dlouhé minuty plné utrpení, strachu a vzteku a nakonec i propuštění.\n„Musíme zdrhat!“ řekl Třesprdelka, kterému velitelovo příšerné dobrodružství\npřipomnělo jeho vlastní nemilé zážitky.\n„Nejdřív se musím voblíct,“ namítl Prcek a položil na zem raneček udělaný z košile.\nKdyž rozvázal její rukávy, našel boty, triko, ale kalhoty nikde…\n„Co se stalo s mejma kalhotama?“ zděsil se.\n„Možná žes je ztratil cestou,“ napadlo Držkouna.\nParta kamarádů se ihned pustila do hledání. I když ale pořádně prozkoumali bojiště,\nžádný kus látky, který by připomínal kalhoty, na louce neležel. Držkoun dokonce vylezl\nna strom a díval se, ***** někam nezapadly. Za okamžik oznámil: „Nic nevidím. Seš si\njistej, Prcku, žes je strčil dovnitř, když ses za tím křovím převlíkal?“\n„Sem si jistej,“ odpověděl znepokojeně velitel.\nNáhle kamarádi zaslechli vítězný zpěv svých protivníků vracejících se domů. Držkoun\nse natahoval, aby na ně skrz větve viděl, a vtom vztekle zařval: „Voni maj tvoje kalhoty.\nČmajzli ti je, lumpové! Navlíkli je na klacek místo svýho praporu.“\n„Tak to sem vyřízenej! Jak projdu vesnicí? A co řeknu doma?“ zbledl Prcek.\nPo nekonečných minutách usilovného přemýšlení se Držkoun plácl do čela: „Mám to!\nHele, já k vám jít nemůžu, protože by mě tví rodiče mohli načapat. Ty tam ale jít můžeš.\nSvlíknu si svoje kalhoty a dám ti je. Ty se zadem dostaneš domů, vezmeš si jiný kalhoty\na ty moje mi přineseš.“ Zdálo se, že je to geniální nápad.\n(L. Pergaud, Knoflíková válka, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nPrckovo zajetí časově předcházelo výprasku, který od stejných protivníků\nschytal Třesprdelka.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Když se Prcek vrátil ze zajetí zpět ke svým kamarádům, ***** jim nemusel vyprávět, co\nse mu přihodilo. Držkoun to totiž celou dobu sledoval ze své pozorovatelny na stromě\na neprodleně vše hlásil ostatním. Všichni tak s Prckem prožívali zajetí, výprask prutem,\nvšechny ty dlouhé minuty plné utrpení, strachu a vzteku a nakonec i propuštění.\n„Musíme zdrhat!“ řekl Třesprdelka, kterému velitelovo příšerné dobrodružství\npřipomnělo jeho vlastní nemilé zážitky.\n„Nejdřív se musím voblíct,“ namítl Prcek a položil na zem raneček udělaný z košile.\nKdyž rozvázal její rukávy, našel boty, triko, ale kalhoty nikde…\n„Co se stalo s mejma kalhotama?“ zděsil se.\n„Možná žes je ztratil cestou,“ napadlo Držkouna.\nParta kamarádů se ihned pustila do hledání. I když ale pořádně prozkoumali bojiště,\nžádný kus látky, který by připomínal kalhoty, na louce neležel. Držkoun dokonce vylezl\nna strom a díval se, ***** někam nezapadly. Za okamžik oznámil: „Nic nevidím. Seš si\njistej, Prcku, žes je strčil dovnitř, když ses za tím křovím převlíkal?“\n„Sem si jistej,“ odpověděl znepokojeně velitel.\nNáhle kamarádi zaslechli vítězný zpěv svých protivníků vracejících se domů. Držkoun\nse natahoval, aby na ně skrz větve viděl, a vtom vztekle zařval: „Voni maj tvoje kalhoty.\nČmajzli ti je, lumpové! Navlíkli je na klacek místo svýho praporu.“\n„Tak to sem vyřízenej! Jak projdu vesnicí? A co řeknu doma?“ zbledl Prcek.\nPo nekonečných minutách usilovného přemýšlení se Držkoun plácl do čela: „Mám to!\nHele, já k vám jít nemůžu, protože by mě tví rodiče mohli načapat. Ty tam ale jít můžeš.\nSvlíknu si svoje kalhoty a dám ti je. Ty se zadem dostaneš domů, vezmeš si jiný kalhoty\na ty moje mi přineseš.“ Zdálo se, že je to geniální nápad.\n(L. Pergaud, Knoflíková válka, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nDržkoun se odmítl vrátit k sobě domů, protože se domníval, že by ho tam\nmohli přistihnout Prckovi rodiče.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Když se Prcek vrátil ze zajetí zpět ke svým kamarádům, ***** jim nemusel vyprávět, co\nse mu přihodilo. Držkoun to totiž celou dobu sledoval ze své pozorovatelny na stromě\na neprodleně vše hlásil ostatním. Všichni tak s Prckem prožívali zajetí, výprask prutem,\nvšechny ty dlouhé minuty plné utrpení, strachu a vzteku a nakonec i propuštění.\n„Musíme zdrhat!“ řekl Třesprdelka, kterému velitelovo příšerné dobrodružství\npřipomnělo jeho vlastní nemilé zážitky.\n„Nejdřív se musím voblíct,“ namítl Prcek a položil na zem raneček udělaný z košile.\nKdyž rozvázal její rukávy, našel boty, triko, ale kalhoty nikde…\n„Co se stalo s mejma kalhotama?“ zděsil se.\n„Možná žes je ztratil cestou,“ napadlo Držkouna.\nParta kamarádů se ihned pustila do hledání. I když ale pořádně prozkoumali bojiště,\nžádný kus látky, který by připomínal kalhoty, na louce neležel. Držkoun dokonce vylezl\nna strom a díval se, ***** někam nezapadly. Za okamžik oznámil: „Nic nevidím. Seš si\njistej, Prcku, žes je strčil dovnitř, když ses za tím křovím převlíkal?“\n„Sem si jistej,“ odpověděl znepokojeně velitel.\nNáhle kamarádi zaslechli vítězný zpěv svých protivníků vracejících se domů. Držkoun\nse natahoval, aby na ně skrz větve viděl, a vtom vztekle zařval: „Voni maj tvoje kalhoty.\nČmajzli ti je, lumpové! Navlíkli je na klacek místo svýho praporu.“\n„Tak to sem vyřízenej! Jak projdu vesnicí? A co řeknu doma?“ zbledl Prcek.\nPo nekonečných minutách usilovného přemýšlení se Držkoun plácl do čela: „Mám to!\nHele, já k vám jít nemůžu, protože by mě tví rodiče mohli načapat. Ty tam ale jít můžeš.\nSvlíknu si svoje kalhoty a dám ti je. Ty se zadem dostaneš domů, vezmeš si jiný kalhoty\na ty moje mi přineseš.“ Zdálo se, že je to geniální nápad.\n(L. Pergaud, Knoflíková válka, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu\nvýchozího textu považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)\nneprodleně – okamžitě", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Když se Prcek vrátil ze zajetí zpět ke svým kamarádům, ***** jim nemusel vyprávět, co\nse mu přihodilo. Držkoun to totiž celou dobu sledoval ze své pozorovatelny na stromě\na neprodleně vše hlásil ostatním. Všichni tak s Prckem prožívali zajetí, výprask prutem,\nvšechny ty dlouhé minuty plné utrpení, strachu a vzteku a nakonec i propuštění.\n„Musíme zdrhat!“ řekl Třesprdelka, kterému velitelovo příšerné dobrodružství\npřipomnělo jeho vlastní nemilé zážitky.\n„Nejdřív se musím voblíct,“ namítl Prcek a položil na zem raneček udělaný z košile.\nKdyž rozvázal její rukávy, našel boty, triko, ale kalhoty nikde…\n„Co se stalo s mejma kalhotama?“ zděsil se.\n„Možná žes je ztratil cestou,“ napadlo Držkouna.\nParta kamarádů se ihned pustila do hledání. I když ale pořádně prozkoumali bojiště,\nžádný kus látky, který by připomínal kalhoty, na louce neležel. Držkoun dokonce vylezl\nna strom a díval se, ***** někam nezapadly. Za okamžik oznámil: „Nic nevidím. Seš si\njistej, Prcku, žes je strčil dovnitř, když ses za tím křovím převlíkal?“\n„Sem si jistej,“ odpověděl znepokojeně velitel.\nNáhle kamarádi zaslechli vítězný zpěv svých protivníků vracejících se domů. Držkoun\nse natahoval, aby na ně skrz větve viděl, a vtom vztekle zařval: „Voni maj tvoje kalhoty.\nČmajzli ti je, lumpové! Navlíkli je na klacek místo svýho praporu.“\n„Tak to sem vyřízenej! Jak projdu vesnicí? A co řeknu doma?“ zbledl Prcek.\nPo nekonečných minutách usilovného přemýšlení se Držkoun plácl do čela: „Mám to!\nHele, já k vám jít nemůžu, protože by mě tví rodiče mohli načapat. Ty tam ale jít můžeš.\nSvlíknu si svoje kalhoty a dám ti je. Ty se zadem dostaneš domů, vezmeš si jiný kalhoty\na ty moje mi přineseš.“ Zdálo se, že je to geniální nápad.\n(L. Pergaud, Knoflíková válka, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu\nvýchozího textu považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)\nrozvázal – svázal", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Když se Prcek vrátil ze zajetí zpět ke svým kamarádům, ***** jim nemusel vyprávět, co\nse mu přihodilo. Držkoun to totiž celou dobu sledoval ze své pozorovatelny na stromě\na neprodleně vše hlásil ostatním. Všichni tak s Prckem prožívali zajetí, výprask prutem,\nvšechny ty dlouhé minuty plné utrpení, strachu a vzteku a nakonec i propuštění.\n„Musíme zdrhat!“ řekl Třesprdelka, kterému velitelovo příšerné dobrodružství\npřipomnělo jeho vlastní nemilé zážitky.\n„Nejdřív se musím voblíct,“ namítl Prcek a položil na zem raneček udělaný z košile.\nKdyž rozvázal její rukávy, našel boty, triko, ale kalhoty nikde…\n„Co se stalo s mejma kalhotama?“ zděsil se.\n„Možná žes je ztratil cestou,“ napadlo Držkouna.\nParta kamarádů se ihned pustila do hledání. I když ale pořádně prozkoumali bojiště,\nžádný kus látky, který by připomínal kalhoty, na louce neležel. Držkoun dokonce vylezl\nna strom a díval se, ***** někam nezapadly. Za okamžik oznámil: „Nic nevidím. Seš si\njistej, Prcku, žes je strčil dovnitř, když ses za tím křovím převlíkal?“\n„Sem si jistej,“ odpověděl znepokojeně velitel.\nNáhle kamarádi zaslechli vítězný zpěv svých protivníků vracejících se domů. Držkoun\nse natahoval, aby na ně skrz větve viděl, a vtom vztekle zařval: „Voni maj tvoje kalhoty.\nČmajzli ti je, lumpové! Navlíkli je na klacek místo svýho praporu.“\n„Tak to sem vyřízenej! Jak projdu vesnicí? A co řeknu doma?“ zbledl Prcek.\nPo nekonečných minutách usilovného přemýšlení se Držkoun plácl do čela: „Mám to!\nHele, já k vám jít nemůžu, protože by mě tví rodiče mohli načapat. Ty tam ale jít můžeš.\nSvlíknu si svoje kalhoty a dám ti je. Ty se zadem dostaneš domů, vezmeš si jiný kalhoty\na ty moje mi přineseš.“ Zdálo se, že je to geniální nápad.\n(L. Pergaud, Knoflíková válka, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu\nvýchozího textu považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)\nmožná – nemožná", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Když se Prcek vrátil ze zajetí zpět ke svým kamarádům, ***** jim nemusel vyprávět, co\nse mu přihodilo. Držkoun to totiž celou dobu sledoval ze své pozorovatelny na stromě\na neprodleně vše hlásil ostatním. Všichni tak s Prckem prožívali zajetí, výprask prutem,\nvšechny ty dlouhé minuty plné utrpení, strachu a vzteku a nakonec i propuštění.\n„Musíme zdrhat!“ řekl Třesprdelka, kterému velitelovo příšerné dobrodružství\npřipomnělo jeho vlastní nemilé zážitky.\n„Nejdřív se musím voblíct,“ namítl Prcek a položil na zem raneček udělaný z košile.\nKdyž rozvázal její rukávy, našel boty, triko, ale kalhoty nikde…\n„Co se stalo s mejma kalhotama?“ zděsil se.\n„Možná žes je ztratil cestou,“ napadlo Držkouna.\nParta kamarádů se ihned pustila do hledání. I když ale pořádně prozkoumali bojiště,\nžádný kus látky, který by připomínal kalhoty, na louce neležel. Držkoun dokonce vylezl\nna strom a díval se, ***** někam nezapadly. Za okamžik oznámil: „Nic nevidím. Seš si\njistej, Prcku, žes je strčil dovnitř, když ses za tím křovím převlíkal?“\n„Sem si jistej,“ odpověděl znepokojeně velitel.\nNáhle kamarádi zaslechli vítězný zpěv svých protivníků vracejících se domů. Držkoun\nse natahoval, aby na ně skrz větve viděl, a vtom vztekle zařval: „Voni maj tvoje kalhoty.\nČmajzli ti je, lumpové! Navlíkli je na klacek místo svýho praporu.“\n„Tak to sem vyřízenej! Jak projdu vesnicí? A co řeknu doma?“ zbledl Prcek.\nPo nekonečných minutách usilovného přemýšlení se Držkoun plácl do čela: „Mám to!\nHele, já k vám jít nemůžu, protože by mě tví rodiče mohli načapat. Ty tam ale jít můžeš.\nSvlíknu si svoje kalhoty a dám ti je. Ty se zadem dostaneš domů, vezmeš si jiný kalhoty\na ty moje mi přineseš.“ Zdálo se, že je to geniální nápad.\n(L. Pergaud, Knoflíková válka, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu\nvýchozího textu považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)\npustila – chytila", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Když se Prcek vrátil ze zajetí zpět ke svým kamarádům, ***** jim nemusel vyprávět, co\nse mu přihodilo. Držkoun to totiž celou dobu sledoval ze své pozorovatelny na stromě\na neprodleně vše hlásil ostatním. Všichni tak s Prckem prožívali zajetí, výprask prutem,\nvšechny ty dlouhé minuty plné utrpení, strachu a vzteku a nakonec i propuštění.\n„Musíme zdrhat!“ řekl Třesprdelka, kterému velitelovo příšerné dobrodružství\npřipomnělo jeho vlastní nemilé zážitky.\n„Nejdřív se musím voblíct,“ namítl Prcek a položil na zem raneček udělaný z košile.\nKdyž rozvázal její rukávy, našel boty, triko, ale kalhoty nikde…\n„Co se stalo s mejma kalhotama?“ zděsil se.\n„Možná žes je ztratil cestou,“ napadlo Držkouna.\nParta kamarádů se ihned pustila do hledání. I když ale pořádně prozkoumali bojiště,\nžádný kus látky, který by připomínal kalhoty, na louce neležel. Držkoun dokonce vylezl\nna strom a díval se, ***** někam nezapadly. Za okamžik oznámil: „Nic nevidím. Seš si\njistej, Prcku, žes je strčil dovnitř, když ses za tím křovím převlíkal?“\n„Sem si jistej,“ odpověděl znepokojeně velitel.\nNáhle kamarádi zaslechli vítězný zpěv svých protivníků vracejících se domů. Držkoun\nse natahoval, aby na ně skrz větve viděl, a vtom vztekle zařval: „Voni maj tvoje kalhoty.\nČmajzli ti je, lumpové! Navlíkli je na klacek místo svýho praporu.“\n„Tak to sem vyřízenej! Jak projdu vesnicí? A co řeknu doma?“ zbledl Prcek.\nPo nekonečných minutách usilovného přemýšlení se Držkoun plácl do čela: „Mám to!\nHele, já k vám jít nemůžu, protože by mě tví rodiče mohli načapat. Ty tam ale jít můžeš.\nSvlíknu si svoje kalhoty a dám ti je. Ty se zadem dostaneš domů, vezmeš si jiný kalhoty\na ty moje mi přineseš.“ Zdálo se, že je to geniální nápad.\n(L. Pergaud, Knoflíková válka, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nSkutečnost, že Pigcasso je prase malující obrazy, je známá více než 57 tisícům\nlidí.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "(1) Prase Pigcasso, žijící na farmě v Jihoafrické republice, je světoznámé díky svým\nobrazům. Chybělo však málo a o tohoto talentovaného malíře bychom přišli.\nS malováním začal Pigcasso krátce poté, co ho v roce 2016 jedna žena odkoupila\nz místních jatek, čímž mu zachránila život. V novém bydlišti čekaly na Pigcassa různé\nhračky, sele však všechny rozdupalo nebo snědlo. Nedotčených zůstalo pouze několik\nstarých štětců. Pigcassovu majitelku proto napadlo před prasátko postavit plátno\na barvy. Pigcasso si vzal štětec do rypáku, začal s ním kroužit po plátně a první dílo\nprasečího umělce bylo na světě. Od té doby vytvořil přes čtyři stovky obrazů.\n(2) Fotky a videa zachycující toto talentované prasátko, jak maluje obrazy či hrdě\npózuje před svými výtvory, sleduje na sociálních sítích přes 57 tisíc lidí. Pigcassova\ndíla se dobře prodávají, například v roce 2021 zaplatil kupec za jeden jeho obraz skoro\npůl milionu korun, což je nový rekord v oblasti prodeje uměleckého díla vytvořeného\nzvířetem. Pigcasso tak překonal dosavadního rekordmana šimpanze Conga, jehož malba\nse v roce 2005 prodala za 350 tisíc korun. Veškeré výtěžky z prodeje Pigcassových obrazů\nputují na dobročinné účely, zejména na provoz útulků pro domácí zvířata.\n(www.aktualne.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nPigcassova majitelka zachránila seleti život, protože chtěla, aby se naučilo\nmalovat.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Prase Pigcasso, žijící na farmě v Jihoafrické republice, je světoznámé díky svým\nobrazům. Chybělo však málo a o tohoto talentovaného malíře bychom přišli.\nS malováním začal Pigcasso krátce poté, co ho v roce 2016 jedna žena odkoupila\nz místních jatek, čímž mu zachránila život. V novém bydlišti čekaly na Pigcassa různé\nhračky, sele však všechny rozdupalo nebo snědlo. Nedotčených zůstalo pouze několik\nstarých štětců. Pigcassovu majitelku proto napadlo před prasátko postavit plátno\na barvy. Pigcasso si vzal štětec do rypáku, začal s ním kroužit po plátně a první dílo\nprasečího umělce bylo na světě. Od té doby vytvořil přes čtyři stovky obrazů.\n(2) Fotky a videa zachycující toto talentované prasátko, jak maluje obrazy či hrdě\npózuje před svými výtvory, sleduje na sociálních sítích přes 57 tisíc lidí. Pigcassova\ndíla se dobře prodávají, například v roce 2021 zaplatil kupec za jeden jeho obraz skoro\npůl milionu korun, což je nový rekord v oblasti prodeje uměleckého díla vytvořeného\nzvířetem. Pigcasso tak překonal dosavadního rekordmana šimpanze Conga, jehož malba\nse v roce 2005 prodala za 350 tisíc korun. Veškeré výtěžky z prodeje Pigcassových obrazů\nputují na dobročinné účely, zejména na provoz útulků pro domácí zvířata.\n(www.aktualne.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nPigcasso zničil všechny předměty, které mu jeho majitelka v novém domově\npřipravila, včetně štětců.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Prase Pigcasso, žijící na farmě v Jihoafrické republice, je světoznámé díky svým\nobrazům. Chybělo však málo a o tohoto talentovaného malíře bychom přišli.\nS malováním začal Pigcasso krátce poté, co ho v roce 2016 jedna žena odkoupila\nz místních jatek, čímž mu zachránila život. V novém bydlišti čekaly na Pigcassa různé\nhračky, sele však všechny rozdupalo nebo snědlo. Nedotčených zůstalo pouze několik\nstarých štětců. Pigcassovu majitelku proto napadlo před prasátko postavit plátno\na barvy. Pigcasso si vzal štětec do rypáku, začal s ním kroužit po plátně a první dílo\nprasečího umělce bylo na světě. Od té doby vytvořil přes čtyři stovky obrazů.\n(2) Fotky a videa zachycující toto talentované prasátko, jak maluje obrazy či hrdě\npózuje před svými výtvory, sleduje na sociálních sítích přes 57 tisíc lidí. Pigcassova\ndíla se dobře prodávají, například v roce 2021 zaplatil kupec za jeden jeho obraz skoro\npůl milionu korun, což je nový rekord v oblasti prodeje uměleckého díla vytvořeného\nzvířetem. Pigcasso tak překonal dosavadního rekordmana šimpanze Conga, jehož malba\nse v roce 2005 prodala za 350 tisíc korun. Veškeré výtěžky z prodeje Pigcassových obrazů\nputují na dobročinné účely, zejména na provoz útulků pro domácí zvířata.\n(www.aktualne.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nV 21. století se prodaly celkem dva obrazy malované zvířetem: první\nvytvořil šimpanz Congo, druhý namalovalo prase jménem Pigcasso.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Prase Pigcasso, žijící na farmě v Jihoafrické republice, je světoznámé díky svým\nobrazům. Chybělo však málo a o tohoto talentovaného malíře bychom přišli.\nS malováním začal Pigcasso krátce poté, co ho v roce 2016 jedna žena odkoupila\nz místních jatek, čímž mu zachránila život. V novém bydlišti čekaly na Pigcassa různé\nhračky, sele však všechny rozdupalo nebo snědlo. Nedotčených zůstalo pouze několik\nstarých štětců. Pigcassovu majitelku proto napadlo před prasátko postavit plátno\na barvy. Pigcasso si vzal štětec do rypáku, začal s ním kroužit po plátně a první dílo\nprasečího umělce bylo na světě. Od té doby vytvořil přes čtyři stovky obrazů.\n(2) Fotky a videa zachycující toto talentované prasátko, jak maluje obrazy či hrdě\npózuje před svými výtvory, sleduje na sociálních sítích přes 57 tisíc lidí. Pigcassova\ndíla se dobře prodávají, například v roce 2021 zaplatil kupec za jeden jeho obraz skoro\npůl milionu korun, což je nový rekord v oblasti prodeje uměleckého díla vytvořeného\nzvířetem. Pigcasso tak překonal dosavadního rekordmana šimpanze Conga, jehož malba\nse v roce 2005 prodala za 350 tisíc korun. Veškeré výtěžky z prodeje Pigcassových obrazů\nputují na dobročinné účely, zejména na provoz útulků pro domácí zvířata.\n(www.aktualne.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nJihoamerický stát, v němž leží městečko Cândido Godói, na jihu sousedí\ns Brazílií.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Pohled na fotografie z ulic Cândido Godói vyvolá v člověku dojem, že vidí dvojitě.\nZákony pravděpodobnosti totiž v tomto městečku, ležícím na jihu Brazílie poblíž\nArgentiny, zřejmě neplatí. Zatímco např. v České republice připadá jeden porod dvojčat\nna zhruba padesát jednočetných porodů, v Cândido Godói se dvojčata rodí při každém\ndesátém porodu. Město si na své výjimečnosti zakládá. Jeho symbolem je socha ženy\nchovající <bold>identická</bold> dvojčata, nad městskou bránou spatříte nápis <italic>Vítejte v zemi dvojčat.</italic>\n<bold>(2)</bold> Zvýšený výskyt dvojčat neunikl pozornosti <bold>vědcům,</bold> tento fenomén zde zkoumají\njiž od 60. let minulého století. Nedávno jihoamerické městečko vzbudilo zájem\ncelého světa, a to kvůli odvážné a dosti ***** teorii argentinského historika Jorgeho\nCamarasy, který vysoký podíl dvojčat v tamější populaci spojuje s odpornými zločinnými\npraktikami Josefa Mengeleho. Ve své publikaci z roku 2008 nazvané <italic>Mengele: Anděl\nsmrti v Jižní Americe</italic> Camarasa uvedl, že jeden z nejznámějších nacistických lékařů měl\nv Cândido Godói laboratoř, v níž prováděl různé experimenty směřující k jedinému\ncíli – uměle zvýšit počet jedinců vyhovujících nacistickému ideálu „čisté rasy“. K <bold>tomuto</bold>\nzávěru Camarasa dospěl na základě <bold>svědectví</bold> místních pamětníků. Josef Mengele\nprý v Cândido Godói působil: údajně byl poměrně ceněnným odborníkem, který pod\njménem Rudolf Weiss pečoval o těhotné ženy. Jaká je ale pravda? Odhalil Camarasa nová\nfakta ze života Anděla smrti, nebo se dopustil (možná nezáměrně) ***** veřejnosti?\n<bold>(3)</bold> Ve prospěch jeho hypotézy hovoří některé skutečnosti: Mengele se výzkumem,\njehož cílem bylo zvýšit pravděpodobnost vícečetného těhotenství, zabýval na Hitlerův\npříkaz už během svého působení v koncentračním táboře Osvětim a po válce opravdu\nžil pod falešnou identitou v Jižní Americe. Početná skupina odborníků ale Camarasovu\nteorii odmítá jako nepodloženou. Příčinu celé záhady tedy asi nenajdeme v ničem jiném\nnež v dědičnosti.\n<italic>(vtm.e15.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nFenoménem zvýšeného výskytu dvojčat v Cândido Godói se vědci zabývají\nod 60. let 19. století.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Pohled na fotografie z ulic Cândido Godói vyvolá v člověku dojem, že vidí dvojitě.\nZákony pravděpodobnosti totiž v tomto městečku, ležícím na jihu Brazílie poblíž\nArgentiny, zřejmě neplatí. Zatímco např. v České republice připadá jeden porod dvojčat\nna zhruba padesát jednočetných porodů, v Cândido Godói se dvojčata rodí při každém\ndesátém porodu. Město si na své výjimečnosti zakládá. Jeho symbolem je socha ženy\nchovající <bold>identická</bold> dvojčata, nad městskou bránou spatříte nápis <italic>Vítejte v zemi dvojčat.</italic>\n<bold>(2)</bold> Zvýšený výskyt dvojčat neunikl pozornosti <bold>vědcům,</bold> tento fenomén zde zkoumají\njiž od 60. let minulého století. Nedávno jihoamerické městečko vzbudilo zájem\ncelého světa, a to kvůli odvážné a dosti ***** teorii argentinského historika Jorgeho\nCamarasy, který vysoký podíl dvojčat v tamější populaci spojuje s odpornými zločinnými\npraktikami Josefa Mengeleho. Ve své publikaci z roku 2008 nazvané <italic>Mengele: Anděl\nsmrti v Jižní Americe</italic> Camarasa uvedl, že jeden z nejznámějších nacistických lékařů měl\nv Cândido Godói laboratoř, v níž prováděl různé experimenty směřující k jedinému\ncíli – uměle zvýšit počet jedinců vyhovujících nacistickému ideálu „čisté rasy“. K <bold>tomuto</bold>\nzávěru Camarasa dospěl na základě <bold>svědectví</bold> místních pamětníků. Josef Mengele\nprý v Cândido Godói působil: údajně byl poměrně ceněnným odborníkem, který pod\njménem Rudolf Weiss pečoval o těhotné ženy. Jaká je ale pravda? Odhalil Camarasa nová\nfakta ze života Anděla smrti, nebo se dopustil (možná nezáměrně) ***** veřejnosti?\n<bold>(3)</bold> Ve prospěch jeho hypotézy hovoří některé skutečnosti: Mengele se výzkumem,\njehož cílem bylo zvýšit pravděpodobnost vícečetného těhotenství, zabýval na Hitlerův\npříkaz už během svého působení v koncentračním táboře Osvětim a po válce opravdu\nžil pod falešnou identitou v Jižní Americe. Početná skupina odborníků ale Camarasovu\nteorii odmítá jako nepodloženou. Příčinu celé záhady tedy asi nenajdeme v ničem jiném\nnež v dědičnosti.\n<italic>(vtm.e15.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nZatímco v České republice jsou jednočetné porody častější než porody\ndvojčat, v Cândido Godói je to naopak.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Pohled na fotografie z ulic Cândido Godói vyvolá v člověku dojem, že vidí dvojitě.\nZákony pravděpodobnosti totiž v tomto městečku, ležícím na jihu Brazílie poblíž\nArgentiny, zřejmě neplatí. Zatímco např. v České republice připadá jeden porod dvojčat\nna zhruba padesát jednočetných porodů, v Cândido Godói se dvojčata rodí při každém\ndesátém porodu. Město si na své výjimečnosti zakládá. Jeho symbolem je socha ženy\nchovající <bold>identická</bold> dvojčata, nad městskou bránou spatříte nápis <italic>Vítejte v zemi dvojčat.</italic>\n<bold>(2)</bold> Zvýšený výskyt dvojčat neunikl pozornosti <bold>vědcům,</bold> tento fenomén zde zkoumají\njiž od 60. let minulého století. Nedávno jihoamerické městečko vzbudilo zájem\ncelého světa, a to kvůli odvážné a dosti ***** teorii argentinského historika Jorgeho\nCamarasy, který vysoký podíl dvojčat v tamější populaci spojuje s odpornými zločinnými\npraktikami Josefa Mengeleho. Ve své publikaci z roku 2008 nazvané <italic>Mengele: Anděl\nsmrti v Jižní Americe</italic> Camarasa uvedl, že jeden z nejznámějších nacistických lékařů měl\nv Cândido Godói laboratoř, v níž prováděl různé experimenty směřující k jedinému\ncíli – uměle zvýšit počet jedinců vyhovujících nacistickému ideálu „čisté rasy“. K <bold>tomuto</bold>\nzávěru Camarasa dospěl na základě <bold>svědectví</bold> místních pamětníků. Josef Mengele\nprý v Cândido Godói působil: údajně byl poměrně ceněnným odborníkem, který pod\njménem Rudolf Weiss pečoval o těhotné ženy. Jaká je ale pravda? Odhalil Camarasa nová\nfakta ze života Anděla smrti, nebo se dopustil (možná nezáměrně) ***** veřejnosti?\n<bold>(3)</bold> Ve prospěch jeho hypotézy hovoří některé skutečnosti: Mengele se výzkumem,\njehož cílem bylo zvýšit pravděpodobnost vícečetného těhotenství, zabýval na Hitlerův\npříkaz už během svého působení v koncentračním táboře Osvětim a po válce opravdu\nžil pod falešnou identitou v Jižní Americe. Početná skupina odborníků ale Camarasovu\nteorii odmítá jako nepodloženou. Příčinu celé záhady tedy asi nenajdeme v ničem jiném\nnež v dědičnosti.\n<italic>(vtm.e15.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nHypotéza Jorgeho Camarasy byla zveřejněna v autobiografické knize od\nnacistického lékaře nazvané Mengele: Anděl smrti v Jižní Americe.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Pohled na fotografie z ulic Cândido Godói vyvolá v člověku dojem, že vidí dvojitě.\nZákony pravděpodobnosti totiž v tomto městečku, ležícím na jihu Brazílie poblíž\nArgentiny, zřejmě neplatí. Zatímco např. v České republice připadá jeden porod dvojčat\nna zhruba padesát jednočetných porodů, v Cândido Godói se dvojčata rodí při každém\ndesátém porodu. Město si na své výjimečnosti zakládá. Jeho symbolem je socha ženy\nchovající <bold>identická</bold> dvojčata, nad městskou bránou spatříte nápis <italic>Vítejte v zemi dvojčat.</italic>\n<bold>(2)</bold> Zvýšený výskyt dvojčat neunikl pozornosti <bold>vědcům,</bold> tento fenomén zde zkoumají\njiž od 60. let minulého století. Nedávno jihoamerické městečko vzbudilo zájem\ncelého světa, a to kvůli odvážné a dosti ***** teorii argentinského historika Jorgeho\nCamarasy, který vysoký podíl dvojčat v tamější populaci spojuje s odpornými zločinnými\npraktikami Josefa Mengeleho. Ve své publikaci z roku 2008 nazvané <italic>Mengele: Anděl\nsmrti v Jižní Americe</italic> Camarasa uvedl, že jeden z nejznámějších nacistických lékařů měl\nv Cândido Godói laboratoř, v níž prováděl různé experimenty směřující k jedinému\ncíli – uměle zvýšit počet jedinců vyhovujících nacistickému ideálu „čisté rasy“. K <bold>tomuto</bold>\nzávěru Camarasa dospěl na základě <bold>svědectví</bold> místních pamětníků. Josef Mengele\nprý v Cândido Godói působil: údajně byl poměrně ceněnným odborníkem, který pod\njménem Rudolf Weiss pečoval o těhotné ženy. Jaká je ale pravda? Odhalil Camarasa nová\nfakta ze života Anděla smrti, nebo se dopustil (možná nezáměrně) ***** veřejnosti?\n<bold>(3)</bold> Ve prospěch jeho hypotézy hovoří některé skutečnosti: Mengele se výzkumem,\njehož cílem bylo zvýšit pravděpodobnost vícečetného těhotenství, zabýval na Hitlerův\npříkaz už během svého působení v koncentračním táboře Osvětim a po válce opravdu\nžil pod falešnou identitou v Jižní Americe. Početná skupina odborníků ale Camarasovu\nteorii odmítá jako nepodloženou. Příčinu celé záhady tedy asi nenajdeme v ničem jiném\nnež v dědičnosti.\n<italic>(vtm.e15.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících větných celků, zda je v něm správně\nzapsána interpunkce (ANO), či nikoli (NE).\nI přes důraznou výstrahu před blížící se bouří, jsme se vydali na velmi\nnáročný pěší výlet do hor.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících větných celků, zda je v něm správně\nzapsána interpunkce (ANO), či nikoli (NE).\nS přáteli jsme zhlédli inscenaci, kterou režíroval jejich syn a po představení\njsme poseděli v divadelní kavárně.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících větných celků, zda je v něm správně\nzapsána interpunkce (ANO), či nikoli (NE).\nNa minulých závodech, o nichž se dozvěděla až na poslední chvíli, zvítězila\njak ve sprintu, tak v běhu přes překážky.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících větných celků, zda je v něm správně\nzapsána interpunkce (ANO), či nikoli (NE).\nNa život ve městě si už sice pomalu zvykal, po sérii loupežných přepadení,\nvšak dospěl k závěru, že se přece jen vrátí zpět na venkov.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím slově, zda je ve výchozím textu užito ve\nstejném pádě jako slovo přiznání v úseku přiznání z nás dostanou docela jistě (ANO), či nikoli (NE).\n(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu zapsána velkými písmeny.)\nucho", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Strana lidi přesvědčovala, že na citech nezáleží. Jakmile se člověk jednou dostal\ndo <bold>spárů</bold> Strany, nebylo důležité, co dělal nebo nedělal. Tak jako tak byl vyňat z proudu\ndějin. Přitom ještě před dvěma generacemi záleželo na osobních <underline>vztazích a slzy,</underline> objetí\nči slovo pronesené k <bold>umírajícímu</bold> měly hodnotu. Dnes zůstali lidští už jen proléti.\nZachovali si emoce, kterým se teď Winston musel učit s vědomým úsilím. Vzpomněl si, že\nještě nedávno na ulici odkopl do <bold>příkopu</bold> utrženou lidskou ruku jako zelný košťál.\n„Až nás jednou chytí,“ přemýšlel nahlas před Julií, „nebudeme moci jeden pro druhého\nnic udělat. Když se přiznám, zastřelí tě, a pokud se přiznat odmítnu, zastřelí tě taky. Nic,\nco udělám, tvou smrt neoddálí ani o pět minut. Budeme naprosto <bold>bezmocní.</bold> Bude\nzáležet jedině na tom, abychom jeden druhého nezradili.“\n„Přiznání z nás dostanou docela jistě,“ řekla mu Julie. „Budou nás mučit. Každý se\nnakonec přizná.“\n„***** Kdyby mě dokázali přinutit, abych tě přestal milovat, teprve to by byla zrada.“\n„To jediné nemohou,“ odvětila. „Nemohou se ti vecpat do duše.“\n<bold>(2)</bold> Winston pomyslel na obrazovku a její UCHO, které nikdy nespí. Členové Strany\ntě špehují dnem i nocí, pokud si však zachováš jasnou HLAVU, můžeš je přelstít. Přes\nvšechnu tu chytrost ještě pořád nedokáží zjistit, co si jiná lidská bytost myslí. Co když se\njim ale člověk opravdu dostane do RUKOU? Nebylo složité uhodnout, co se děje uvnitř\nMinisterstva lásky: mučení, drogy, pozvolné vyčerpání neustálými <underline>výslechy a nespavostí.</underline>\nFakta se v žádném případě nedají skrýt. Co na tom ale záleží, jestliže cílem není zůstat\nnaživu, nýbrž zůstat lidský? Winston věděl, že Strana nakonec odhalí vše, co kdy člověk\nudělal nebo řekl. Věřil ale, že nitro lidského SRDCE zůstane netknuté.\n<italic>(G. Orwell, román 1984, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím slově, zda je ve výchozím textu užito ve\nstejném pádě jako slovo přiznání v úseku přiznání z nás dostanou docela jistě (ANO), či nikoli (NE).\n(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu zapsána velkými písmeny.)\nhlavu", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Strana lidi přesvědčovala, že na citech nezáleží. Jakmile se člověk jednou dostal\ndo <bold>spárů</bold> Strany, nebylo důležité, co dělal nebo nedělal. Tak jako tak byl vyňat z proudu\ndějin. Přitom ještě před dvěma generacemi záleželo na osobních <underline>vztazích a slzy,</underline> objetí\nči slovo pronesené k <bold>umírajícímu</bold> měly hodnotu. Dnes zůstali lidští už jen proléti.\nZachovali si emoce, kterým se teď Winston musel učit s vědomým úsilím. Vzpomněl si, že\nještě nedávno na ulici odkopl do <bold>příkopu</bold> utrženou lidskou ruku jako zelný košťál.\n„Až nás jednou chytí,“ přemýšlel nahlas před Julií, „nebudeme moci jeden pro druhého\nnic udělat. Když se přiznám, zastřelí tě, a pokud se přiznat odmítnu, zastřelí tě taky. Nic,\nco udělám, tvou smrt neoddálí ani o pět minut. Budeme naprosto <bold>bezmocní.</bold> Bude\nzáležet jedině na tom, abychom jeden druhého nezradili.“\n„Přiznání z nás dostanou docela jistě,“ řekla mu Julie. „Budou nás mučit. Každý se\nnakonec přizná.“\n„***** Kdyby mě dokázali přinutit, abych tě přestal milovat, teprve to by byla zrada.“\n„To jediné nemohou,“ odvětila. „Nemohou se ti vecpat do duše.“\n<bold>(2)</bold> Winston pomyslel na obrazovku a její UCHO, které nikdy nespí. Členové Strany\ntě špehují dnem i nocí, pokud si však zachováš jasnou HLAVU, můžeš je přelstít. Přes\nvšechnu tu chytrost ještě pořád nedokáží zjistit, co si jiná lidská bytost myslí. Co když se\njim ale člověk opravdu dostane do RUKOU? Nebylo složité uhodnout, co se děje uvnitř\nMinisterstva lásky: mučení, drogy, pozvolné vyčerpání neustálými <underline>výslechy a nespavostí.</underline>\nFakta se v žádném případě nedají skrýt. Co na tom ale záleží, jestliže cílem není zůstat\nnaživu, nýbrž zůstat lidský? Winston věděl, že Strana nakonec odhalí vše, co kdy člověk\nudělal nebo řekl. Věřil ale, že nitro lidského SRDCE zůstane netknuté.\n<italic>(G. Orwell, román 1984, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím slově, zda je ve výchozím textu užito ve\nstejném pádě jako slovo přiznání v úseku přiznání z nás dostanou docela jistě (ANO), či nikoli (NE).\n(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu zapsána velkými písmeny.)\nrukou", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Strana lidi přesvědčovala, že na citech nezáleží. Jakmile se člověk jednou dostal\ndo <bold>spárů</bold> Strany, nebylo důležité, co dělal nebo nedělal. Tak jako tak byl vyňat z proudu\ndějin. Přitom ještě před dvěma generacemi záleželo na osobních <underline>vztazích a slzy,</underline> objetí\nči slovo pronesené k <bold>umírajícímu</bold> měly hodnotu. Dnes zůstali lidští už jen proléti.\nZachovali si emoce, kterým se teď Winston musel učit s vědomým úsilím. Vzpomněl si, že\nještě nedávno na ulici odkopl do <bold>příkopu</bold> utrženou lidskou ruku jako zelný košťál.\n„Až nás jednou chytí,“ přemýšlel nahlas před Julií, „nebudeme moci jeden pro druhého\nnic udělat. Když se přiznám, zastřelí tě, a pokud se přiznat odmítnu, zastřelí tě taky. Nic,\nco udělám, tvou smrt neoddálí ani o pět minut. Budeme naprosto <bold>bezmocní.</bold> Bude\nzáležet jedině na tom, abychom jeden druhého nezradili.“\n„Přiznání z nás dostanou docela jistě,“ řekla mu Julie. „Budou nás mučit. Každý se\nnakonec přizná.“\n„***** Kdyby mě dokázali přinutit, abych tě přestal milovat, teprve to by byla zrada.“\n„To jediné nemohou,“ odvětila. „Nemohou se ti vecpat do duše.“\n<bold>(2)</bold> Winston pomyslel na obrazovku a její UCHO, které nikdy nespí. Členové Strany\ntě špehují dnem i nocí, pokud si však zachováš jasnou HLAVU, můžeš je přelstít. Přes\nvšechnu tu chytrost ještě pořád nedokáží zjistit, co si jiná lidská bytost myslí. Co když se\njim ale člověk opravdu dostane do RUKOU? Nebylo složité uhodnout, co se děje uvnitř\nMinisterstva lásky: mučení, drogy, pozvolné vyčerpání neustálými <underline>výslechy a nespavostí.</underline>\nFakta se v žádném případě nedají skrýt. Co na tom ale záleží, jestliže cílem není zůstat\nnaživu, nýbrž zůstat lidský? Winston věděl, že Strana nakonec odhalí vše, co kdy člověk\nudělal nebo řekl. Věřil ale, že nitro lidského SRDCE zůstane netknuté.\n<italic>(G. Orwell, román 1984, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím slově, zda je ve výchozím textu užito ve\nstejném pádě jako slovo přiznání v úseku přiznání z nás dostanou docela jistě (ANO), či nikoli (NE).\n(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu zapsána velkými písmeny.)\nsrdce", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Strana lidi přesvědčovala, že na citech nezáleží. Jakmile se člověk jednou dostal\ndo <bold>spárů</bold> Strany, nebylo důležité, co dělal nebo nedělal. Tak jako tak byl vyňat z proudu\ndějin. Přitom ještě před dvěma generacemi záleželo na osobních <underline>vztazích a slzy,</underline> objetí\nči slovo pronesené k <bold>umírajícímu</bold> měly hodnotu. Dnes zůstali lidští už jen proléti.\nZachovali si emoce, kterým se teď Winston musel učit s vědomým úsilím. Vzpomněl si, že\nještě nedávno na ulici odkopl do <bold>příkopu</bold> utrženou lidskou ruku jako zelný košťál.\n„Až nás jednou chytí,“ přemýšlel nahlas před Julií, „nebudeme moci jeden pro druhého\nnic udělat. Když se přiznám, zastřelí tě, a pokud se přiznat odmítnu, zastřelí tě taky. Nic,\nco udělám, tvou smrt neoddálí ani o pět minut. Budeme naprosto <bold>bezmocní.</bold> Bude\nzáležet jedině na tom, abychom jeden druhého nezradili.“\n„Přiznání z nás dostanou docela jistě,“ řekla mu Julie. „Budou nás mučit. Každý se\nnakonec přizná.“\n„***** Kdyby mě dokázali přinutit, abych tě přestal milovat, teprve to by byla zrada.“\n„To jediné nemohou,“ odvětila. „Nemohou se ti vecpat do duše.“\n<bold>(2)</bold> Winston pomyslel na obrazovku a její UCHO, které nikdy nespí. Členové Strany\ntě špehují dnem i nocí, pokud si však zachováš jasnou HLAVU, můžeš je přelstít. Přes\nvšechnu tu chytrost ještě pořád nedokáží zjistit, co si jiná lidská bytost myslí. Co když se\njim ale člověk opravdu dostane do RUKOU? Nebylo složité uhodnout, co se děje uvnitř\nMinisterstva lásky: mučení, drogy, pozvolné vyčerpání neustálými <underline>výslechy a nespavostí.</underline>\nFakta se v žádném případě nedají skrýt. Co na tom ale záleží, jestliže cílem není zůstat\nnaživu, nýbrž zůstat lidský? Winston věděl, že Strana nakonec odhalí vše, co kdy člověk\nudělal nebo řekl. Věřil ale, že nitro lidského SRDCE zůstane netknuté.\n<italic>(G. Orwell, román 1984, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nAutor zmiňovaného povídkového souboru vzal při vytváření fikčního světa\nv potaz podněty čtenářů.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Styl povídky <italic>Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku</italic> je neobyčejně úsporný. To, co\nprůměrný beletrista musí čtenáři sdělovat v několika odstavcích (či dokonce na několika\nstranách), dokáže ***** vtěsnat do necelých tří řádků. Informace ovšem mnohdy\njen naznačí a počítá s aktivní spoluprací čtenáře při konstruování fikčního světa:\nnapř. vyjádřením „v patře nad námi“ čtenáři sděluje, že vypravěč bydlí v nájemním domě\nspolu s dalšími postavami.\n<bold>(2)</bold> Zajímavá je v této povídce i pointa: není ani lyricky rozevlátá jako v <italic>Hastrmanovi</italic>\n<underline>(„Dál už povídat nebudu, dál už neumím.“;</underline> s. 146), ani fejetonisticky povídavá jako\nv <italic>Doktoru Kazisvětovi</italic> („Ani nevím, žije-li. Musím se jednou poptat.“; s. 139), nýbrž zcizující\na paradoxní. Nad sebevrahovou mrtvolou se policejní komisař upřímně raduje z krásně\nnakouřené pěnovky, která se stala spouštěcím mechanismem krachu pana Vorla. xxxxx\nZmíněné tři povídky, zveřejněné nejprve časopisecky v roce 1876, utvořily kompaktní\ncelek, jádro budoucí knihy. Při svém rozpomínání na život v rodné pražské čtvrti <bold>(zprvu</bold>\nmožná skutečně zamýšleném jen jako série nostalgických fejetonů) spisovatel objevil\n<bold>hned</bold> několik velkých témat: osamělost, nenávist, smrt. Autorova výpověď o společnosti,\n<bold>zpočátku</bold> celkem poklidná, se tedy postupně proměnila ve výpověď existenciální, která\npřináší svědectví o světě zdánlivě hladkém jako zrcadlo, a přece plném puklin.\n<bold>(3)</bold> To, co spisovatel zachytil již ve svých verších, často obalených slupkou ironie, se\n<bold>nyní</bold> pokusil vyjádřit prózou. Vznikl tak kompozičně vyvážený soubor třinácti povídek\nvydaný pod názvem *****. Rámec tohoto souboru tvoří povídky <italic>Týden v tichém domě</italic>\na <italic>Figurky,</italic> z nichž první jmenovaná je ze všech povídek v této knize nejdelší.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nZmiňovaný povídkový soubor přináší výpověď o světě, který se sice jeví jako\nzkažený, ale ve skutečnosti je lepší.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Styl povídky <italic>Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku</italic> je neobyčejně úsporný. To, co\nprůměrný beletrista musí čtenáři sdělovat v několika odstavcích (či dokonce na několika\nstranách), dokáže ***** vtěsnat do necelých tří řádků. Informace ovšem mnohdy\njen naznačí a počítá s aktivní spoluprací čtenáře při konstruování fikčního světa:\nnapř. vyjádřením „v patře nad námi“ čtenáři sděluje, že vypravěč bydlí v nájemním domě\nspolu s dalšími postavami.\n<bold>(2)</bold> Zajímavá je v této povídce i pointa: není ani lyricky rozevlátá jako v <italic>Hastrmanovi</italic>\n<underline>(„Dál už povídat nebudu, dál už neumím.“;</underline> s. 146), ani fejetonisticky povídavá jako\nv <italic>Doktoru Kazisvětovi</italic> („Ani nevím, žije-li. Musím se jednou poptat.“; s. 139), nýbrž zcizující\na paradoxní. Nad sebevrahovou mrtvolou se policejní komisař upřímně raduje z krásně\nnakouřené pěnovky, která se stala spouštěcím mechanismem krachu pana Vorla. xxxxx\nZmíněné tři povídky, zveřejněné nejprve časopisecky v roce 1876, utvořily kompaktní\ncelek, jádro budoucí knihy. Při svém rozpomínání na život v rodné pražské čtvrti <bold>(zprvu</bold>\nmožná skutečně zamýšleném jen jako série nostalgických fejetonů) spisovatel objevil\n<bold>hned</bold> několik velkých témat: osamělost, nenávist, smrt. Autorova výpověď o společnosti,\n<bold>zpočátku</bold> celkem poklidná, se tedy postupně proměnila ve výpověď existenciální, která\npřináší svědectví o světě zdánlivě hladkém jako zrcadlo, a přece plném puklin.\n<bold>(3)</bold> To, co spisovatel zachytil již ve svých verších, často obalených slupkou ironie, se\n<bold>nyní</bold> pokusil vyjádřit prózou. Vznikl tak kompozičně vyvážený soubor třinácti povídek\nvydaný pod názvem *****. Rámec tohoto souboru tvoří povídky <italic>Týden v tichém domě</italic>\na <italic>Figurky,</italic> z nichž první jmenovaná je ze všech povídek v této knize nejdelší.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nPovídka Týden v tichém domě je delší než kterákoli jiná ze zbylých dvanácti\npovídek zmiňovaného povídkového souboru.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Styl povídky <italic>Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku</italic> je neobyčejně úsporný. To, co\nprůměrný beletrista musí čtenáři sdělovat v několika odstavcích (či dokonce na několika\nstranách), dokáže ***** vtěsnat do necelých tří řádků. Informace ovšem mnohdy\njen naznačí a počítá s aktivní spoluprací čtenáře při konstruování fikčního světa:\nnapř. vyjádřením „v patře nad námi“ čtenáři sděluje, že vypravěč bydlí v nájemním domě\nspolu s dalšími postavami.\n<bold>(2)</bold> Zajímavá je v této povídce i pointa: není ani lyricky rozevlátá jako v <italic>Hastrmanovi</italic>\n<underline>(„Dál už povídat nebudu, dál už neumím.“;</underline> s. 146), ani fejetonisticky povídavá jako\nv <italic>Doktoru Kazisvětovi</italic> („Ani nevím, žije-li. Musím se jednou poptat.“; s. 139), nýbrž zcizující\na paradoxní. Nad sebevrahovou mrtvolou se policejní komisař upřímně raduje z krásně\nnakouřené pěnovky, která se stala spouštěcím mechanismem krachu pana Vorla. xxxxx\nZmíněné tři povídky, zveřejněné nejprve časopisecky v roce 1876, utvořily kompaktní\ncelek, jádro budoucí knihy. Při svém rozpomínání na život v rodné pražské čtvrti <bold>(zprvu</bold>\nmožná skutečně zamýšleném jen jako série nostalgických fejetonů) spisovatel objevil\n<bold>hned</bold> několik velkých témat: osamělost, nenávist, smrt. Autorova výpověď o společnosti,\n<bold>zpočátku</bold> celkem poklidná, se tedy postupně proměnila ve výpověď existenciální, která\npřináší svědectví o světě zdánlivě hladkém jako zrcadlo, a přece plném puklin.\n<bold>(3)</bold> To, co spisovatel zachytil již ve svých verších, často obalených slupkou ironie, se\n<bold>nyní</bold> pokusil vyjádřit prózou. Vznikl tak kompozičně vyvážený soubor třinácti povídek\nvydaný pod názvem *****. Rámec tohoto souboru tvoří povídky <italic>Týden v tichém domě</italic>\na <italic>Figurky,</italic> z nichž první jmenovaná je ze všech povídek v této knize nejdelší.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nPovídky Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku, Hastrman a Doktor Kazisvět byly\npublikovány dříve, než byl zmiňovaný povídkový soubor vydán knižně.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Styl povídky <italic>Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku</italic> je neobyčejně úsporný. To, co\nprůměrný beletrista musí čtenáři sdělovat v několika odstavcích (či dokonce na několika\nstranách), dokáže ***** vtěsnat do necelých tří řádků. Informace ovšem mnohdy\njen naznačí a počítá s aktivní spoluprací čtenáře při konstruování fikčního světa:\nnapř. vyjádřením „v patře nad námi“ čtenáři sděluje, že vypravěč bydlí v nájemním domě\nspolu s dalšími postavami.\n<bold>(2)</bold> Zajímavá je v této povídce i pointa: není ani lyricky rozevlátá jako v <italic>Hastrmanovi</italic>\n<underline>(„Dál už povídat nebudu, dál už neumím.“;</underline> s. 146), ani fejetonisticky povídavá jako\nv <italic>Doktoru Kazisvětovi</italic> („Ani nevím, žije-li. Musím se jednou poptat.“; s. 139), nýbrž zcizující\na paradoxní. Nad sebevrahovou mrtvolou se policejní komisař upřímně raduje z krásně\nnakouřené pěnovky, která se stala spouštěcím mechanismem krachu pana Vorla. xxxxx\nZmíněné tři povídky, zveřejněné nejprve časopisecky v roce 1876, utvořily kompaktní\ncelek, jádro budoucí knihy. Při svém rozpomínání na život v rodné pražské čtvrti <bold>(zprvu</bold>\nmožná skutečně zamýšleném jen jako série nostalgických fejetonů) spisovatel objevil\n<bold>hned</bold> několik velkých témat: osamělost, nenávist, smrt. Autorova výpověď o společnosti,\n<bold>zpočátku</bold> celkem poklidná, se tedy postupně proměnila ve výpověď existenciální, která\npřináší svědectví o světě zdánlivě hladkém jako zrcadlo, a přece plném puklin.\n<bold>(3)</bold> To, co spisovatel zachytil již ve svých verších, často obalených slupkou ironie, se\n<bold>nyní</bold> pokusil vyjádřit prózou. Vznikl tak kompozičně vyvážený soubor třinácti povídek\nvydaný pod názvem *****. Rámec tohoto souboru tvoří povídky <italic>Týden v tichém domě</italic>\na <italic>Figurky,</italic> z nichž první jmenovaná je ze všech povídek v této knize nejdelší.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), nebo ne (NE).\nText je próza.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1)\nUmím prase ZEPŘEDU,\nnic jiného nesvedu,\nmoje ruka nic jiného nenakreslí,\nzkoušel jsem i kobylu,\nale došlo k omylu,\nvyšla z toho žirafa, a tak jsem skleslý.\n(2)\nKuneš umí ještěrku,\njak se hřeje na štěrku,\njinak je též beznadějně nenadaný,\nVaněk umí parohy\njenom PODLE předlohy,\nKovandová pořád kreslí kočkodany.\n(3)\nCo se týče talentu,\ndám na žáka Valentu,\nkterý tvrdí, že se z toho nezblázníme,\nValenta je z Jinonic\na neumí vůbec nic,\npropiskou si dělá pouze čáry přímé.\n(4)\nKdyž se ale spojíme,\nmy, co málo umíme,\nnakreslíme stádo zvěře velmi hravě,\ntygry, koně, různý skot,\nValenta nám dodá plot,\nmůžeme s tím vyniknouti na výstavě.\n(Z. Svěrák, Umím prase zepředu)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), nebo ne (NE).\nVšechny podtržené verše jsou sedmislabičné.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "(1)\nUmím prase ZEPŘEDU,\nnic jiného nesvedu,\nmoje ruka nic jiného nenakreslí,\nzkoušel jsem i kobylu,\nale došlo k omylu,\nvyšla z toho žirafa, a tak jsem skleslý.\n(2)\nKuneš umí ještěrku,\njak se hřeje na štěrku,\njinak je též beznadějně nenadaný,\nVaněk umí parohy\njenom PODLE předlohy,\nKovandová pořád kreslí kočkodany.\n(3)\nCo se týče talentu,\ndám na žáka Valentu,\nkterý tvrdí, že se z toho nezblázníme,\nValenta je z Jinonic\na neumí vůbec nic,\npropiskou si dělá pouze čáry přímé.\n(4)\nKdyž se ale spojíme,\nmy, co málo umíme,\nnakreslíme stádo zvěře velmi hravě,\ntygry, koně, různý skot,\nValenta nám dodá plot,\nmůžeme s tím vyniknouti na výstavě.\n(Z. Svěrák, Umím prase zepředu)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), nebo ne (NE).\nV každé sloce se rýmuje první verš s veršem bezprostředně následujícím.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "(1)\nUmím prase ZEPŘEDU,\nnic jiného nesvedu,\nmoje ruka nic jiného nenakreslí,\nzkoušel jsem i kobylu,\nale došlo k omylu,\nvyšla z toho žirafa, a tak jsem skleslý.\n(2)\nKuneš umí ještěrku,\njak se hřeje na štěrku,\njinak je též beznadějně nenadaný,\nVaněk umí parohy\njenom PODLE předlohy,\nKovandová pořád kreslí kočkodany.\n(3)\nCo se týče talentu,\ndám na žáka Valentu,\nkterý tvrdí, že se z toho nezblázníme,\nValenta je z Jinonic\na neumí vůbec nic,\npropiskou si dělá pouze čáry přímé.\n(4)\nKdyž se ale spojíme,\nmy, co málo umíme,\nnakreslíme stádo zvěře velmi hravě,\ntygry, koně, různý skot,\nValenta nám dodá plot,\nmůžeme s tím vyniknouti na výstavě.\n(Z. Svěrák, Umím prase zepředu)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), nebo ne (NE).\nV druhé sloce se vyskytuje jedno slovo zdrobnělé.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1)\nUmím prase ZEPŘEDU,\nnic jiného nesvedu,\nmoje ruka nic jiného nenakreslí,\nzkoušel jsem i kobylu,\nale došlo k omylu,\nvyšla z toho žirafa, a tak jsem skleslý.\n(2)\nKuneš umí ještěrku,\njak se hřeje na štěrku,\njinak je též beznadějně nenadaný,\nVaněk umí parohy\njenom PODLE předlohy,\nKovandová pořád kreslí kočkodany.\n(3)\nCo se týče talentu,\ndám na žáka Valentu,\nkterý tvrdí, že se z toho nezblázníme,\nValenta je z Jinonic\na neumí vůbec nic,\npropiskou si dělá pouze čáry přímé.\n(4)\nKdyž se ale spojíme,\nmy, co málo umíme,\nnakreslíme stádo zvěře velmi hravě,\ntygry, koně, různý skot,\nValenta nám dodá plot,\nmůžeme s tím vyniknouti na výstavě.\n(Z. Svěrák, Umím prase zepředu)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nV průběhu celého procesu hibernace živočich zvětšuje své dosavadní tukové\nzásoby.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Udržet si během zimy stálou tělesnou teplotu stojí živočichy hodně úsilí, přitom ale\npotravy, z níž energii získávají, jim v tomto období příroda nabízí méně. Někteří z nich\nproto zimu jednoduše prospí.\nHibernace (zimní spánek) je složitý proces. Předchází mu důkladná příprava: živočich\nmusí jednak nahromadit dostatečné tukové zásoby (svou STÁVAJÍCÍ hmotnost zvýší\no 20–30 procent), jednak najít vhodný úkryt. Do pravého zimního spánku upadají\nvětšinou drobní savci, např. svišti, ježci či určité druhy netopýrů. Za skutečné krále\nzimních spáčů jsou považováni sysli – ve stavu hibernace mohou strávit až osm měsíců.\nBěhem hibernace tělesná teplota živočichů radikálně klesne, jejich dech i tepová\nfrekvence se výrazně zpomalí. Dá se říct, že se nacházejí na hranici života a smrti (jako\nmrtví i vypadají), neboť jejich životní funkce jsou omezeny na minimum. Přepnutím do\núsporného režimu šetří potřebnou energii. Hibernující živočich neleží rovně natažený,\nale je stočený do klubíčka, aby šetřil tělesným teplem. *****\nVětšina pravých zimních spáčů si udržuje tělesnou teplotu mírně nad nulou, mráz by\ntotiž roztrhal jejich buňky. Existují však i hibernující živočichové, jejichž teplota může\nklesnout pod bod mrazu, až na minus 3 stupně Celsia, a oni přesto přežijí. Jejich buněčná\ntekutina obsahuje látky podobné těm, které se používají při výrobě nemrznoucích směsí\ndo chladičů aut. Ovšem i tito NÁRAMNÍ otužilci občas pomocí slabých záchvěvů svalů\nsvou tělesnou teplotu zvýší. Vědci se domnívají, že tak zabraňují poškození mozku.\nNěkteří živočichové spí tzv. nepravým zimním spánkem, který ovšem hibernací není.\nBěhem tohoto spánku tělesná teplota klesá jen o několik stupňů, dech ani tep se ale\nnemění, výjimečné není ani krátké probuzení ze spánku. K takovému typu zimních spáčů\nse řadí třeba jezevci, medvědi nebo křečci.\n(www.abicko.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nNa rozdíl od tzv. nepravého zimního spánku dojde během hibernace ke\nzměně tepové frekvence.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Udržet si během zimy stálou tělesnou teplotu stojí živočichy hodně úsilí, přitom ale\npotravy, z níž energii získávají, jim v tomto období příroda nabízí méně. Někteří z nich\nproto zimu jednoduše prospí.\nHibernace (zimní spánek) je složitý proces. Předchází mu důkladná příprava: živočich\nmusí jednak nahromadit dostatečné tukové zásoby (svou STÁVAJÍCÍ hmotnost zvýší\no 20–30 procent), jednak najít vhodný úkryt. Do pravého zimního spánku upadají\nvětšinou drobní savci, např. svišti, ježci či určité druhy netopýrů. Za skutečné krále\nzimních spáčů jsou považováni sysli – ve stavu hibernace mohou strávit až osm měsíců.\nBěhem hibernace tělesná teplota živočichů radikálně klesne, jejich dech i tepová\nfrekvence se výrazně zpomalí. Dá se říct, že se nacházejí na hranici života a smrti (jako\nmrtví i vypadají), neboť jejich životní funkce jsou omezeny na minimum. Přepnutím do\núsporného režimu šetří potřebnou energii. Hibernující živočich neleží rovně natažený,\nale je stočený do klubíčka, aby šetřil tělesným teplem. *****\nVětšina pravých zimních spáčů si udržuje tělesnou teplotu mírně nad nulou, mráz by\ntotiž roztrhal jejich buňky. Existují však i hibernující živočichové, jejichž teplota může\nklesnout pod bod mrazu, až na minus 3 stupně Celsia, a oni přesto přežijí. Jejich buněčná\ntekutina obsahuje látky podobné těm, které se používají při výrobě nemrznoucích směsí\ndo chladičů aut. Ovšem i tito NÁRAMNÍ otužilci občas pomocí slabých záchvěvů svalů\nsvou tělesnou teplotu zvýší. Vědci se domnívají, že tak zabraňují poškození mozku.\nNěkteří živočichové spí tzv. nepravým zimním spánkem, který ovšem hibernací není.\nBěhem tohoto spánku tělesná teplota klesá jen o několik stupňů, dech ani tep se ale\nnemění, výjimečné není ani krátké probuzení ze spánku. K takovému typu zimních spáčů\nse řadí třeba jezevci, medvědi nebo křečci.\n(www.abicko.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nHibernace je typická pro menší savce, vyskytuje se však i u některých\nvětších živočichů, jako jsou například medvědi.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Udržet si během zimy stálou tělesnou teplotu stojí živočichy hodně úsilí, přitom ale\npotravy, z níž energii získávají, jim v tomto období příroda nabízí méně. Někteří z nich\nproto zimu jednoduše prospí.\nHibernace (zimní spánek) je složitý proces. Předchází mu důkladná příprava: živočich\nmusí jednak nahromadit dostatečné tukové zásoby (svou STÁVAJÍCÍ hmotnost zvýší\no 20–30 procent), jednak najít vhodný úkryt. Do pravého zimního spánku upadají\nvětšinou drobní savci, např. svišti, ježci či určité druhy netopýrů. Za skutečné krále\nzimních spáčů jsou považováni sysli – ve stavu hibernace mohou strávit až osm měsíců.\nBěhem hibernace tělesná teplota živočichů radikálně klesne, jejich dech i tepová\nfrekvence se výrazně zpomalí. Dá se říct, že se nacházejí na hranici života a smrti (jako\nmrtví i vypadají), neboť jejich životní funkce jsou omezeny na minimum. Přepnutím do\núsporného režimu šetří potřebnou energii. Hibernující živočich neleží rovně natažený,\nale je stočený do klubíčka, aby šetřil tělesným teplem. *****\nVětšina pravých zimních spáčů si udržuje tělesnou teplotu mírně nad nulou, mráz by\ntotiž roztrhal jejich buňky. Existují však i hibernující živočichové, jejichž teplota může\nklesnout pod bod mrazu, až na minus 3 stupně Celsia, a oni přesto přežijí. Jejich buněčná\ntekutina obsahuje látky podobné těm, které se používají při výrobě nemrznoucích směsí\ndo chladičů aut. Ovšem i tito NÁRAMNÍ otužilci občas pomocí slabých záchvěvů svalů\nsvou tělesnou teplotu zvýší. Vědci se domnívají, že tak zabraňují poškození mozku.\nNěkteří živočichové spí tzv. nepravým zimním spánkem, který ovšem hibernací není.\nBěhem tohoto spánku tělesná teplota klesá jen o několik stupňů, dech ani tep se ale\nnemění, výjimečné není ani krátké probuzení ze spánku. K takovému typu zimních spáčů\nse řadí třeba jezevci, medvědi nebo křečci.\n(www.abicko.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nZe všech živočichů schopných hibernace tvoří menší část ti, jejichž tělesná\nteplota může dosáhnout hodnot nižších než bod mrazu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Udržet si během zimy stálou tělesnou teplotu stojí živočichy hodně úsilí, přitom ale\npotravy, z níž energii získávají, jim v tomto období příroda nabízí méně. Někteří z nich\nproto zimu jednoduše prospí.\nHibernace (zimní spánek) je složitý proces. Předchází mu důkladná příprava: živočich\nmusí jednak nahromadit dostatečné tukové zásoby (svou STÁVAJÍCÍ hmotnost zvýší\no 20–30 procent), jednak najít vhodný úkryt. Do pravého zimního spánku upadají\nvětšinou drobní savci, např. svišti, ježci či určité druhy netopýrů. Za skutečné krále\nzimních spáčů jsou považováni sysli – ve stavu hibernace mohou strávit až osm měsíců.\nBěhem hibernace tělesná teplota živočichů radikálně klesne, jejich dech i tepová\nfrekvence se výrazně zpomalí. Dá se říct, že se nacházejí na hranici života a smrti (jako\nmrtví i vypadají), neboť jejich životní funkce jsou omezeny na minimum. Přepnutím do\núsporného režimu šetří potřebnou energii. Hibernující živočich neleží rovně natažený,\nale je stočený do klubíčka, aby šetřil tělesným teplem. *****\nVětšina pravých zimních spáčů si udržuje tělesnou teplotu mírně nad nulou, mráz by\ntotiž roztrhal jejich buňky. Existují však i hibernující živočichové, jejichž teplota může\nklesnout pod bod mrazu, až na minus 3 stupně Celsia, a oni přesto přežijí. Jejich buněčná\ntekutina obsahuje látky podobné těm, které se používají při výrobě nemrznoucích směsí\ndo chladičů aut. Ovšem i tito NÁRAMNÍ otužilci občas pomocí slabých záchvěvů svalů\nsvou tělesnou teplotu zvýší. Vědci se domnívají, že tak zabraňují poškození mozku.\nNěkteří živočichové spí tzv. nepravým zimním spánkem, který ovšem hibernací není.\nBěhem tohoto spánku tělesná teplota klesá jen o několik stupňů, dech ani tep se ale\nnemění, výjimečné není ani krátké probuzení ze spánku. K takovému typu zimních spáčů\nse řadí třeba jezevci, medvědi nebo křečci.\n(www.abicko.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nRázova dcera byla upálena, protože do svého piva přidávala jed.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Kdysi byl majitelem jednoho ze ***** na Malé Straně konšel Matěj Ráz. Bůhvíproč\nale v roce 1503 skončil v rukou kata. Záhy postihlo jeho rodinu další neštěstí. Rázova\ndcera, která převzala živnost po otci, byla upálena, jelikož prý otrávila své sousedy. Zlé\njazyky škodolibě říkaly, že tím jedem bylo její ředěné pivo.\nPošramocenou pověst tamějšího piva vylepšil až nový majitel pivovaru Václav. Tento\nsládek měl vlastní tajný recept na vaření piva a toto tajemství střežil jako oko v hlavě.\nJeho hospoda se časem zaplnila spokojenými hosty. Své nejvzácnější pivo, určené jen\npro zvláštní příležitosti, však Václav ukrýval ve sklepě pod pivovarem. Sklep byl zamčený\nna sedm zámků a klíče od nich sládek schovával i před svou ženou.\n(2) Jednoho dne do hospody zavítal cizinec z Bavor, na první pohled urozený pán\nvznešeného chování. Představil se Václavovi jako majitel pivovaru a vyprávěl mu, že do\nPrahy přijel jen proto, aby se setkal s tak věhlasným sládkem, a že i za ***** se Václavovo\npivo těší vynikající pověsti. Nebylo divu, že po tolika poklonách malostranský sládek brzy\nroztál. Nejenže dal cizinci ochutnat pivo ze sklepa, ale dokonce mu ochotně prozradil\nsvůj tajný recept.\n(3) Na druhý den se cizinec rozloučil. Z kočáru ještě na svého hostitele volal, že mu\npošle dárek na památku jejich nezapomenutelného setkání. Své slovo dané ***** splnil:\nneuplynulo ani půl roku a Václav skutečně dostal z Bavor sud piva uvařeného přesně\npodle jeho receptu. Zprvu vyváděl jako smyslů zbavený, ale potom převelice pečlivě\nspočítal všechny své náklady a zisk. Zjistil, že se mu vyplatí daleko víc, když své pivo vařit\npřestane a bude objednávat a prodávat jen pivo bavorské. Když zavěsil klíče od sklepa na\ndomovní štít, pivovarskému domu už nikdo neřekl jinak než U Klíčů.\n(V. Cibula, Pražské pověsti, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nVáclav tajil nejen před cizími lidmi, ale i před svou ženou, že má pod svým\npivovarem sklep.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Kdysi byl majitelem jednoho ze ***** na Malé Straně konšel Matěj Ráz. Bůhvíproč\nale v roce 1503 skončil v rukou kata. Záhy postihlo jeho rodinu další neštěstí. Rázova\ndcera, která převzala živnost po otci, byla upálena, jelikož prý otrávila své sousedy. Zlé\njazyky škodolibě říkaly, že tím jedem bylo její ředěné pivo.\nPošramocenou pověst tamějšího piva vylepšil až nový majitel pivovaru Václav. Tento\nsládek měl vlastní tajný recept na vaření piva a toto tajemství střežil jako oko v hlavě.\nJeho hospoda se časem zaplnila spokojenými hosty. Své nejvzácnější pivo, určené jen\npro zvláštní příležitosti, však Václav ukrýval ve sklepě pod pivovarem. Sklep byl zamčený\nna sedm zámků a klíče od nich sládek schovával i před svou ženou.\n(2) Jednoho dne do hospody zavítal cizinec z Bavor, na první pohled urozený pán\nvznešeného chování. Představil se Václavovi jako majitel pivovaru a vyprávěl mu, že do\nPrahy přijel jen proto, aby se setkal s tak věhlasným sládkem, a že i za ***** se Václavovo\npivo těší vynikající pověsti. Nebylo divu, že po tolika poklonách malostranský sládek brzy\nroztál. Nejenže dal cizinci ochutnat pivo ze sklepa, ale dokonce mu ochotně prozradil\nsvůj tajný recept.\n(3) Na druhý den se cizinec rozloučil. Z kočáru ještě na svého hostitele volal, že mu\npošle dárek na památku jejich nezapomenutelného setkání. Své slovo dané ***** splnil:\nneuplynulo ani půl roku a Václav skutečně dostal z Bavor sud piva uvařeného přesně\npodle jeho receptu. Zprvu vyváděl jako smyslů zbavený, ale potom převelice pečlivě\nspočítal všechny své náklady a zisk. Zjistil, že se mu vyplatí daleko víc, když své pivo vařit\npřestane a bude objednávat a prodávat jen pivo bavorské. Když zavěsil klíče od sklepa na\ndomovní štít, pivovarskému domu už nikdo neřekl jinak než U Klíčů.\n(V. Cibula, Pražské pověsti, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nCizinci z Bavor se podařilo vlichotit se do Václavovy přízně už při jejich\nprvním osobním setkání.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "(1) Kdysi byl majitelem jednoho ze ***** na Malé Straně konšel Matěj Ráz. Bůhvíproč\nale v roce 1503 skončil v rukou kata. Záhy postihlo jeho rodinu další neštěstí. Rázova\ndcera, která převzala živnost po otci, byla upálena, jelikož prý otrávila své sousedy. Zlé\njazyky škodolibě říkaly, že tím jedem bylo její ředěné pivo.\nPošramocenou pověst tamějšího piva vylepšil až nový majitel pivovaru Václav. Tento\nsládek měl vlastní tajný recept na vaření piva a toto tajemství střežil jako oko v hlavě.\nJeho hospoda se časem zaplnila spokojenými hosty. Své nejvzácnější pivo, určené jen\npro zvláštní příležitosti, však Václav ukrýval ve sklepě pod pivovarem. Sklep byl zamčený\nna sedm zámků a klíče od nich sládek schovával i před svou ženou.\n(2) Jednoho dne do hospody zavítal cizinec z Bavor, na první pohled urozený pán\nvznešeného chování. Představil se Václavovi jako majitel pivovaru a vyprávěl mu, že do\nPrahy přijel jen proto, aby se setkal s tak věhlasným sládkem, a že i za ***** se Václavovo\npivo těší vynikající pověsti. Nebylo divu, že po tolika poklonách malostranský sládek brzy\nroztál. Nejenže dal cizinci ochutnat pivo ze sklepa, ale dokonce mu ochotně prozradil\nsvůj tajný recept.\n(3) Na druhý den se cizinec rozloučil. Z kočáru ještě na svého hostitele volal, že mu\npošle dárek na památku jejich nezapomenutelného setkání. Své slovo dané ***** splnil:\nneuplynulo ani půl roku a Václav skutečně dostal z Bavor sud piva uvařeného přesně\npodle jeho receptu. Zprvu vyváděl jako smyslů zbavený, ale potom převelice pečlivě\nspočítal všechny své náklady a zisk. Zjistil, že se mu vyplatí daleko víc, když své pivo vařit\npřestane a bude objednávat a prodávat jen pivo bavorské. Když zavěsil klíče od sklepa na\ndomovní štít, pivovarskému domu už nikdo neřekl jinak než U Klíčů.\n(V. Cibula, Pražské pověsti, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nBavorské pivo uvařené podle Václavova receptu bylo mnohem chutnější\nnež Václavovo pivo uvařené na Malé Straně.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Kdysi byl majitelem jednoho ze ***** na Malé Straně konšel Matěj Ráz. Bůhvíproč\nale v roce 1503 skončil v rukou kata. Záhy postihlo jeho rodinu další neštěstí. Rázova\ndcera, která převzala živnost po otci, byla upálena, jelikož prý otrávila své sousedy. Zlé\njazyky škodolibě říkaly, že tím jedem bylo její ředěné pivo.\nPošramocenou pověst tamějšího piva vylepšil až nový majitel pivovaru Václav. Tento\nsládek měl vlastní tajný recept na vaření piva a toto tajemství střežil jako oko v hlavě.\nJeho hospoda se časem zaplnila spokojenými hosty. Své nejvzácnější pivo, určené jen\npro zvláštní příležitosti, však Václav ukrýval ve sklepě pod pivovarem. Sklep byl zamčený\nna sedm zámků a klíče od nich sládek schovával i před svou ženou.\n(2) Jednoho dne do hospody zavítal cizinec z Bavor, na první pohled urozený pán\nvznešeného chování. Představil se Václavovi jako majitel pivovaru a vyprávěl mu, že do\nPrahy přijel jen proto, aby se setkal s tak věhlasným sládkem, a že i za ***** se Václavovo\npivo těší vynikající pověsti. Nebylo divu, že po tolika poklonách malostranský sládek brzy\nroztál. Nejenže dal cizinci ochutnat pivo ze sklepa, ale dokonce mu ochotně prozradil\nsvůj tajný recept.\n(3) Na druhý den se cizinec rozloučil. Z kočáru ještě na svého hostitele volal, že mu\npošle dárek na památku jejich nezapomenutelného setkání. Své slovo dané ***** splnil:\nneuplynulo ani půl roku a Václav skutečně dostal z Bavor sud piva uvařeného přesně\npodle jeho receptu. Zprvu vyváděl jako smyslů zbavený, ale potom převelice pečlivě\nspočítal všechny své náklady a zisk. Zjistil, že se mu vyplatí daleko víc, když své pivo vařit\npřestane a bude objednávat a prodávat jen pivo bavorské. Když zavěsil klíče od sklepa na\ndomovní štít, pivovarskému domu už nikdo neřekl jinak než U Klíčů.\n(V. Cibula, Pražské pověsti, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je napsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).\nVztahy mezi Francouzi a Španěli byly celý týden mimořádně napjaté.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je napsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).\nBratrovy bláznivé nápady často vyvolávaly mezi našimi přáteli rozmíšky.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je napsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).\nKvůli nečekanému dědictví stačil během měsíce neuvěřitelně zpychnout.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je napsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).\nPo vítězství v minulých závodech přidal do své sbírky další cennou medaili.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nBěhem zápasu se stupňovalo napjetí mezi fanoušky kanadského a českého\ntýmu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nJitrocelové kapky ulevily dědečkovy od nesnesitelné bolesti bohužel jen\ntrochu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nZpočátku jsem na ten lyžařský výcvik nechtěl jet, pak jsem se ale nechal\nzvyklat.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nNa zítřek jsme si domluvili schůzku s řemeslníky, abychom s nimi projednali\núpravy podkroví.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nDo severní Afriky se šachy dostaly později než do Španělska.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě\nvznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před\n2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že\nkrál se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy\nřecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme\nsledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových\npísemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch\nnynějších značně lišily.\n(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval\nčtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto\nfigur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem\nhry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému\nspojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má\ntáhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.\nZ Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí. Zároveň\nse začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako dnes)\na časem ze hry ***** na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století pronikly\nšachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl spojením\nperského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let později\nse šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily na\nsever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou xxxxx nejen na\npanovnických dvorech.\n(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)\nTEXT 2\nNázev nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména\na označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk),\nmělčina (= mělké místo ve vodě).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nBěhem hry nazývané„čaturanga“ mohl jeden hráč získat od ostatních hráčů\ncelkem čtyři figury krále.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě\nvznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před\n2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že\nkrál se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy\nřecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme\nsledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových\npísemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch\nnynějších značně lišily.\n(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval\nčtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto\nfigur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem\nhry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému\nspojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má\ntáhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.\nZ Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí. Zároveň\nse začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako dnes)\na časem ze hry ***** na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století pronikly\nšachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl spojením\nperského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let později\nse šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily na\nsever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou xxxxx nejen na\npanovnických dvorech.\n(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)\nTEXT 2\nNázev nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména\na označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk),\nmělčina (= mělké místo ve vodě).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nPřesný popis vývoje šachů byl zaznamenán v jednom textu vzniklém před\n6. stoletím našeho letopočtu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě\nvznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před\n2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že\nkrál se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy\nřecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme\nsledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových\npísemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch\nnynějších značně lišily.\n(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval\nčtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto\nfigur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem\nhry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému\nspojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má\ntáhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.\nZ Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí. Zároveň\nse začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako dnes)\na časem ze hry ***** na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století pronikly\nšachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl spojením\nperského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let později\nse šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily na\nsever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou xxxxx nejen na\npanovnických dvorech.\n(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)\nTEXT 2\nNázev nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména\na označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk),\nmělčina (= mělké místo ve vodě).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nPodle pověsti vymyslel šachy jeden Ind proto, aby panovníkovi vysvětlil, že\nse má přestat spoléhat na prostý lid.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě\nvznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před\n2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že\nkrál se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy\nřecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme\nsledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových\npísemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch\nnynějších značně lišily.\n(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval\nčtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto\nfigur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem\nhry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému\nspojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má\ntáhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.\nZ Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí. Zároveň\nse začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako dnes)\na časem ze hry ***** na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století pronikly\nšachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl spojením\nperského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let později\nse šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily na\nsever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou xxxxx nejen na\npanovnických dvorech.\n(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)\nTEXT 2\nNázev nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména\na označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk),\nmělčina (= mělké místo ve vodě).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nNedílnou součástí ranního rituálu ve škole je kromě zpěvu hymny také\nsborová recitace básně.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Byl skoro prosinec a Jonas začínal mít strach z blížícího se výcviku. Ne, špatné\nslovo, opravil se v duchu. Strach cítil před rokem, když se nad společenstvím ukázalo\nneznámé letadlo. Všichni občané tehdy dostali rozkaz, aby se ihned skryli ve svých\ndomech. Za okamžik JIM hlas v amplionu sdělil, že pilot popletl navigační instrukce\na za to bude vyřazen. Vyřazení! Tak strašlivý trest se uplatňoval jen v případě\nneomluvitelného pochybení. Tohle slovo se nesmělo bezmyšlenkovitě používat.\nJednou při závodech Jonas křikl na kamaráda, kvůli němuž ztratili bod: „Jsi vyřazený!“\nTrenér si Jonase vzal stranou a důrazně si s NÍM promluvil. Od té doby si Jonas dával na\nvyjadřování velký pozor. Ne jako Asher.\n(2) Jonas si vybavil, jak se Asher jednou vřítil do třídy uprostřed zpěvu ranní hymny.\nKdyž vlastenecká píseň dozněla a spolužáci se posadili, Asher zůstal stát, aby přednesl\npředepsanou omluvu, na niž všichni čekali.\n(3) „Omlouvám se, že jsem vyrušil své učební společenství,“ rychle vysypal povinnou\nfrázi. Pak svůj pozdní příchod objasnil: „Vyšel jsem z domu brzy, ale když jsem jel kolem\nrybí líhně, pracovní četa právě třídila lososy. Ta podívaná mě natolik zajmula, že jsem\nzapomněl na čas.“\n„Přijímáme tvoji omluvu, Ashere,“ sborově zarecitovala třída.\n„Přijímám tvoji omluvu, Ashere,“ řekl učitel, „a děkuji, že mi tvá chyba opět poskytla\npříležitost k výkladu o jazyce.“ Pak učitel na tabuli napsal zajmout, hned vedle připsal\nslovo zaujmout a začal se věnovat jejich významům.\nJonas se při té vzpomínce usmál. Znovu začal přemýšlet o významech slov a usoudil,\nže slovo strach opravdu přesně nevystihuje, co teď cítí. Je to příliš silné podstatné jméno.\nJonas byl dychtivý, cítil ale i špetku nervozity. Znepokojení, usoudil nakonec. Ano, to cítí.\n(L. Lowryová, Dárce, upraveno)\nTEXT 2\nOtevřená slabika – slabika, která končí samohláskou.\nZavřená slabika – slabika, která končí souhláskou.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nVe srovnání se slovem strach slovo znepokojení lépe vystihovalo Jonasovy\npocity před blížícím se výcvikem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Byl skoro prosinec a Jonas začínal mít strach z blížícího se výcviku. Ne, špatné\nslovo, opravil se v duchu. Strach cítil před rokem, když se nad společenstvím ukázalo\nneznámé letadlo. Všichni občané tehdy dostali rozkaz, aby se ihned skryli ve svých\ndomech. Za okamžik JIM hlas v amplionu sdělil, že pilot popletl navigační instrukce\na za to bude vyřazen. Vyřazení! Tak strašlivý trest se uplatňoval jen v případě\nneomluvitelného pochybení. Tohle slovo se nesmělo bezmyšlenkovitě používat.\nJednou při závodech Jonas křikl na kamaráda, kvůli němuž ztratili bod: „Jsi vyřazený!“\nTrenér si Jonase vzal stranou a důrazně si s NÍM promluvil. Od té doby si Jonas dával na\nvyjadřování velký pozor. Ne jako Asher.\n(2) Jonas si vybavil, jak se Asher jednou vřítil do třídy uprostřed zpěvu ranní hymny.\nKdyž vlastenecká píseň dozněla a spolužáci se posadili, Asher zůstal stát, aby přednesl\npředepsanou omluvu, na niž všichni čekali.\n(3) „Omlouvám se, že jsem vyrušil své učební společenství,“ rychle vysypal povinnou\nfrázi. Pak svůj pozdní příchod objasnil: „Vyšel jsem z domu brzy, ale když jsem jel kolem\nrybí líhně, pracovní četa právě třídila lososy. Ta podívaná mě natolik zajmula, že jsem\nzapomněl na čas.“\n„Přijímáme tvoji omluvu, Ashere,“ sborově zarecitovala třída.\n„Přijímám tvoji omluvu, Ashere,“ řekl učitel, „a děkuji, že mi tvá chyba opět poskytla\npříležitost k výkladu o jazyce.“ Pak učitel na tabuli napsal zajmout, hned vedle připsal\nslovo zaujmout a začal se věnovat jejich významům.\nJonas se při té vzpomínce usmál. Znovu začal přemýšlet o významech slov a usoudil,\nže slovo strach opravdu přesně nevystihuje, co teď cítí. Je to příliš silné podstatné jméno.\nJonas byl dychtivý, cítil ale i špetku nervozity. Znepokojení, usoudil nakonec. Ano, to cítí.\n(L. Lowryová, Dárce, upraveno)\nTEXT 2\nOtevřená slabika – slabika, která končí samohláskou.\nZavřená slabika – slabika, která končí souhláskou.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nV souvislosti s chybou, jíž se Asher dopustil ve své promluvě, se učitel začal\nzabývat významy slov zajmout a zaujmout.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Byl skoro prosinec a Jonas začínal mít strach z blížícího se výcviku. Ne, špatné\nslovo, opravil se v duchu. Strach cítil před rokem, když se nad společenstvím ukázalo\nneznámé letadlo. Všichni občané tehdy dostali rozkaz, aby se ihned skryli ve svých\ndomech. Za okamžik JIM hlas v amplionu sdělil, že pilot popletl navigační instrukce\na za to bude vyřazen. Vyřazení! Tak strašlivý trest se uplatňoval jen v případě\nneomluvitelného pochybení. Tohle slovo se nesmělo bezmyšlenkovitě používat.\nJednou při závodech Jonas křikl na kamaráda, kvůli němuž ztratili bod: „Jsi vyřazený!“\nTrenér si Jonase vzal stranou a důrazně si s NÍM promluvil. Od té doby si Jonas dával na\nvyjadřování velký pozor. Ne jako Asher.\n(2) Jonas si vybavil, jak se Asher jednou vřítil do třídy uprostřed zpěvu ranní hymny.\nKdyž vlastenecká píseň dozněla a spolužáci se posadili, Asher zůstal stát, aby přednesl\npředepsanou omluvu, na niž všichni čekali.\n(3) „Omlouvám se, že jsem vyrušil své učební společenství,“ rychle vysypal povinnou\nfrázi. Pak svůj pozdní příchod objasnil: „Vyšel jsem z domu brzy, ale když jsem jel kolem\nrybí líhně, pracovní četa právě třídila lososy. Ta podívaná mě natolik zajmula, že jsem\nzapomněl na čas.“\n„Přijímáme tvoji omluvu, Ashere,“ sborově zarecitovala třída.\n„Přijímám tvoji omluvu, Ashere,“ řekl učitel, „a děkuji, že mi tvá chyba opět poskytla\npříležitost k výkladu o jazyce.“ Pak učitel na tabuli napsal zajmout, hned vedle připsal\nslovo zaujmout a začal se věnovat jejich významům.\nJonas se při té vzpomínce usmál. Znovu začal přemýšlet o významech slov a usoudil,\nže slovo strach opravdu přesně nevystihuje, co teď cítí. Je to příliš silné podstatné jméno.\nJonas byl dychtivý, cítil ale i špetku nervozity. Znepokojení, usoudil nakonec. Ano, to cítí.\n(L. Lowryová, Dárce, upraveno)\nTEXT 2\nOtevřená slabika – slabika, která končí samohláskou.\nZavřená slabika – slabika, která končí souhláskou.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nVe společenství, v němž Jonas žije, je ztráta jediného bodu během závodů\nzásadním pochybením, za které je člověk potrestán vyřazením.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Byl skoro prosinec a Jonas začínal mít strach z blížícího se výcviku. Ne, špatné\nslovo, opravil se v duchu. Strach cítil před rokem, když se nad společenstvím ukázalo\nneznámé letadlo. Všichni občané tehdy dostali rozkaz, aby se ihned skryli ve svých\ndomech. Za okamžik JIM hlas v amplionu sdělil, že pilot popletl navigační instrukce\na za to bude vyřazen. Vyřazení! Tak strašlivý trest se uplatňoval jen v případě\nneomluvitelného pochybení. Tohle slovo se nesmělo bezmyšlenkovitě používat.\nJednou při závodech Jonas křikl na kamaráda, kvůli němuž ztratili bod: „Jsi vyřazený!“\nTrenér si Jonase vzal stranou a důrazně si s NÍM promluvil. Od té doby si Jonas dával na\nvyjadřování velký pozor. Ne jako Asher.\n(2) Jonas si vybavil, jak se Asher jednou vřítil do třídy uprostřed zpěvu ranní hymny.\nKdyž vlastenecká píseň dozněla a spolužáci se posadili, Asher zůstal stát, aby přednesl\npředepsanou omluvu, na niž všichni čekali.\n(3) „Omlouvám se, že jsem vyrušil své učební společenství,“ rychle vysypal povinnou\nfrázi. Pak svůj pozdní příchod objasnil: „Vyšel jsem z domu brzy, ale když jsem jel kolem\nrybí líhně, pracovní četa právě třídila lososy. Ta podívaná mě natolik zajmula, že jsem\nzapomněl na čas.“\n„Přijímáme tvoji omluvu, Ashere,“ sborově zarecitovala třída.\n„Přijímám tvoji omluvu, Ashere,“ řekl učitel, „a děkuji, že mi tvá chyba opět poskytla\npříležitost k výkladu o jazyce.“ Pak učitel na tabuli napsal zajmout, hned vedle připsal\nslovo zaujmout a začal se věnovat jejich významům.\nJonas se při té vzpomínce usmál. Znovu začal přemýšlet o významech slov a usoudil,\nže slovo strach opravdu přesně nevystihuje, co teď cítí. Je to příliš silné podstatné jméno.\nJonas byl dychtivý, cítil ale i špetku nervozity. Znepokojení, usoudil nakonec. Ano, to cítí.\n(L. Lowryová, Dárce, upraveno)\nTEXT 2\nOtevřená slabika – slabika, která končí samohláskou.\nZavřená slabika – slabika, která končí souhláskou.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nOd roku 2012 do roku 2020 se závodu The Color Run každoročně účastnilo\npřes osm milionů lidí.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "The Color Run je unikátní běžecký závod. Výkon v tomto závodě není podstatný,\njde hlavně o zábavu. Na startu pětikilometrové trasy mají na sobě všichni běžci čistě\nbílá trička, to se ale záhy změní. Po každém zdolaném kilometru jsou totiž zasypáni\nbarevnými prášky. Nezáleží na tom, jak rychle trasu uběhnou, čas se vůbec neměří.\nThe Color Run především propaguje zdravý životní styl – přes 60 % lidí běží tak dlouhou\ntrasu poprvé v životě a některým z nich se běh natolik zalíbí, že po závodě začnou svou\nkondici zlepšovat pravidelným běháním.\n„Závodu se přezdívá Pět nejšťastnějších kilometrů na Zemi, protože tato neobvyklá,\nale zábavná akce spojuje přátele i rodiny. Chtěl jsem tím lidi povzbudit ke sportování,“\nvysvětluje Travis Snyder, zakladatel netradičního závodu.\nThe Color Run se poprvé konal v březnu 2011 v USA, závodu se tehdy zúčastnilo\nkolem šesti tisíc závodníků. Během následujících devíti let závod absolvovalo přes osm\nmilionů lidí z více než 50 zemí světa, a tak se The Color Run stal jednou z největších\nběžeckých událostí na planetě.\n(www.thecolorrun.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nVíce než 60 % účastníků The Color Run začne po tomto závodě pravidelně\nběhat trasy dlouhé 5 kilometrů.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "The Color Run je unikátní běžecký závod. Výkon v tomto závodě není podstatný,\njde hlavně o zábavu. Na startu pětikilometrové trasy mají na sobě všichni běžci čistě\nbílá trička, to se ale záhy změní. Po každém zdolaném kilometru jsou totiž zasypáni\nbarevnými prášky. Nezáleží na tom, jak rychle trasu uběhnou, čas se vůbec neměří.\nThe Color Run především propaguje zdravý životní styl – přes 60 % lidí běží tak dlouhou\ntrasu poprvé v životě a některým z nich se běh natolik zalíbí, že po závodě začnou svou\nkondici zlepšovat pravidelným běháním.\n„Závodu se přezdívá Pět nejšťastnějších kilometrů na Zemi, protože tato neobvyklá,\nale zábavná akce spojuje přátele i rodiny. Chtěl jsem tím lidi povzbudit ke sportování,“\nvysvětluje Travis Snyder, zakladatel netradičního závodu.\nThe Color Run se poprvé konal v březnu 2011 v USA, závodu se tehdy zúčastnilo\nkolem šesti tisíc závodníků. Během následujících devíti let závod absolvovalo přes osm\nmilionů lidí z více než 50 zemí světa, a tak se The Color Run stal jednou z největších\nběžeckých událostí na planetě.\n(www.thecolorrun.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nKdyž se účastník The Color Run ocitne v polovině trasy tohoto závodu, byl\ndo této chvíle zasypán barevnými prášky celkem dvakrát.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "The Color Run je unikátní běžecký závod. Výkon v tomto závodě není podstatný,\njde hlavně o zábavu. Na startu pětikilometrové trasy mají na sobě všichni běžci čistě\nbílá trička, to se ale záhy změní. Po každém zdolaném kilometru jsou totiž zasypáni\nbarevnými prášky. Nezáleží na tom, jak rychle trasu uběhnou, čas se vůbec neměří.\nThe Color Run především propaguje zdravý životní styl – přes 60 % lidí běží tak dlouhou\ntrasu poprvé v životě a některým z nich se běh natolik zalíbí, že po závodě začnou svou\nkondici zlepšovat pravidelným běháním.\n„Závodu se přezdívá Pět nejšťastnějších kilometrů na Zemi, protože tato neobvyklá,\nale zábavná akce spojuje přátele i rodiny. Chtěl jsem tím lidi povzbudit ke sportování,“\nvysvětluje Travis Snyder, zakladatel netradičního závodu.\nThe Color Run se poprvé konal v březnu 2011 v USA, závodu se tehdy zúčastnilo\nkolem šesti tisíc závodníků. Během následujících devíti let závod absolvovalo přes osm\nmilionů lidí z více než 50 zemí světa, a tak se The Color Run stal jednou z největších\nběžeckých událostí na planetě.\n(www.thecolorrun.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nNetradiční běžecký závod s původním názvem Pět nejšťastnějších kilometrů\nna Zemi byl svým zakladatelem přejmenován na The Color Run.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "The Color Run je unikátní běžecký závod. Výkon v tomto závodě není podstatný,\njde hlavně o zábavu. Na startu pětikilometrové trasy mají na sobě všichni běžci čistě\nbílá trička, to se ale záhy změní. Po každém zdolaném kilometru jsou totiž zasypáni\nbarevnými prášky. Nezáleží na tom, jak rychle trasu uběhnou, čas se vůbec neměří.\nThe Color Run především propaguje zdravý životní styl – přes 60 % lidí běží tak dlouhou\ntrasu poprvé v životě a některým z nich se běh natolik zalíbí, že po závodě začnou svou\nkondici zlepšovat pravidelným běháním.\n„Závodu se přezdívá Pět nejšťastnějších kilometrů na Zemi, protože tato neobvyklá,\nale zábavná akce spojuje přátele i rodiny. Chtěl jsem tím lidi povzbudit ke sportování,“\nvysvětluje Travis Snyder, zakladatel netradičního závodu.\nThe Color Run se poprvé konal v březnu 2011 v USA, závodu se tehdy zúčastnilo\nkolem šesti tisíc závodníků. Během následujících devíti let závod absolvovalo přes osm\nmilionů lidí z více než 50 zemí světa, a tak se The Color Run stal jednou z největších\nběžeckých událostí na planetě.\n(www.thecolorrun.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nOstrov São Miguel zabírá většinu celkové rozlohy portugalského souostroví\nAzory.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Portugalské souostroví Azory, ležící v Atlantském oceánu přibližně 1 500 km od\nLisabonu, se skládá z devíti obydlených ostrovů. Největší z nich, ostrov São Miguel, byl\naž do začátku 21. století jediným místem v Evropě, kde se pěstoval a zpracovával čaj.\nAzorské čajovníkové plantáže jsou unikátní: čaj se zde pěstuje už ve výšce 150 metrů nad\nmořem, jde tedy o nejníže položené plantáže na světě.\nLidé z těchto ostrovů na své půdě odpradávna pěstovali pomeranče. Když ale\npočátkem 19. století pomerančovníky zničila zhoubná plíseň, azorští zemědělci přišli\no hlavní zdroj obživy. Hledali tedy novou plodinu vhodnou k pěstování, kterou by také\nmohli vyvážet. Skutečnost, že vedle ananasu a maracuji nakonec vsadili i na čajovník,\nmá na svědomí Jacinto Leite, někdejší voják brazilské armády. Na svůj rodný ostrov\nSão Miguel totiž přivezl z Rio de Janeira sazenice čajovníku.\nV úrodné půdě a stabilním klimatu se plodině záhy začalo dařit. Z první sklizně čaje\nbyly dva vzorky, konkrétně 8 kg černého a 10 kg zeleného čaje, poslány do Anglie na\nodborné analýzy. Díky své nesporné kvalitě oba dostaly vynikající posudky. Cesta\nna evropské trhy se rázem otevřela a na Azorách nastaly lepší časy. Už v roce 1850 se\nčajovníkové plantáže rozprostíraly na 300 hektarech půdy a tamější manufaktury ročně\nvyprodukovaly 250 tun čaje.\nČilý obchod se zahraničím ale narušila první světová válka, *****. Důsledkem tohoto\ntrendu, pokračujícího i po válce, byly ztráty na ziscích a krachování manufaktur. Do roku\n1970 svou činnost ukončilo devět z původních čtrnácti azorských výrobců čaje, během\nnásledujících let zkrachovali další čtyři. Počátku 21. století se dočkala pouze společnost\nChá Gorreana. Tento výrobce dodnes ze svých plantáží o rozloze 40 hektarů ročně\nvyprodukuje 40 tun kvalitního čaje.\n(Lidé a Země 12/2007, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nZhoubná plíseň, která zničila pomerančovníky, byla na ostrov São Miguel\nzavlečena z Rio de Janeira.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Portugalské souostroví Azory, ležící v Atlantském oceánu přibližně 1 500 km od\nLisabonu, se skládá z devíti obydlených ostrovů. Největší z nich, ostrov São Miguel, byl\naž do začátku 21. století jediným místem v Evropě, kde se pěstoval a zpracovával čaj.\nAzorské čajovníkové plantáže jsou unikátní: čaj se zde pěstuje už ve výšce 150 metrů nad\nmořem, jde tedy o nejníže položené plantáže na světě.\nLidé z těchto ostrovů na své půdě odpradávna pěstovali pomeranče. Když ale\npočátkem 19. století pomerančovníky zničila zhoubná plíseň, azorští zemědělci přišli\no hlavní zdroj obživy. Hledali tedy novou plodinu vhodnou k pěstování, kterou by také\nmohli vyvážet. Skutečnost, že vedle ananasu a maracuji nakonec vsadili i na čajovník,\nmá na svědomí Jacinto Leite, někdejší voják brazilské armády. Na svůj rodný ostrov\nSão Miguel totiž přivezl z Rio de Janeira sazenice čajovníku.\nV úrodné půdě a stabilním klimatu se plodině záhy začalo dařit. Z první sklizně čaje\nbyly dva vzorky, konkrétně 8 kg černého a 10 kg zeleného čaje, poslány do Anglie na\nodborné analýzy. Díky své nesporné kvalitě oba dostaly vynikající posudky. Cesta\nna evropské trhy se rázem otevřela a na Azorách nastaly lepší časy. Už v roce 1850 se\nčajovníkové plantáže rozprostíraly na 300 hektarech půdy a tamější manufaktury ročně\nvyprodukovaly 250 tun čaje.\nČilý obchod se zahraničím ale narušila první světová válka, *****. Důsledkem tohoto\ntrendu, pokračujícího i po válce, byly ztráty na ziscích a krachování manufaktur. Do roku\n1970 svou činnost ukončilo devět z původních čtrnácti azorských výrobců čaje, během\nnásledujících let zkrachovali další čtyři. Počátku 21. století se dočkala pouze společnost\nChá Gorreana. Tento výrobce dodnes ze svých plantáží o rozloze 40 hektarů ročně\nvyprodukuje 40 tun kvalitního čaje.\n(Lidé a Země 12/2007, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nPři první sklizni azorského čaje bylo sklizeno přesně o 2 kilogramy více\nzeleného čaje než čaje černého.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Portugalské souostroví Azory, ležící v Atlantském oceánu přibližně 1 500 km od\nLisabonu, se skládá z devíti obydlených ostrovů. Největší z nich, ostrov São Miguel, byl\naž do začátku 21. století jediným místem v Evropě, kde se pěstoval a zpracovával čaj.\nAzorské čajovníkové plantáže jsou unikátní: čaj se zde pěstuje už ve výšce 150 metrů nad\nmořem, jde tedy o nejníže položené plantáže na světě.\nLidé z těchto ostrovů na své půdě odpradávna pěstovali pomeranče. Když ale\npočátkem 19. století pomerančovníky zničila zhoubná plíseň, azorští zemědělci přišli\no hlavní zdroj obživy. Hledali tedy novou plodinu vhodnou k pěstování, kterou by také\nmohli vyvážet. Skutečnost, že vedle ananasu a maracuji nakonec vsadili i na čajovník,\nmá na svědomí Jacinto Leite, někdejší voják brazilské armády. Na svůj rodný ostrov\nSão Miguel totiž přivezl z Rio de Janeira sazenice čajovníku.\nV úrodné půdě a stabilním klimatu se plodině záhy začalo dařit. Z první sklizně čaje\nbyly dva vzorky, konkrétně 8 kg černého a 10 kg zeleného čaje, poslány do Anglie na\nodborné analýzy. Díky své nesporné kvalitě oba dostaly vynikající posudky. Cesta\nna evropské trhy se rázem otevřela a na Azorách nastaly lepší časy. Už v roce 1850 se\nčajovníkové plantáže rozprostíraly na 300 hektarech půdy a tamější manufaktury ročně\nvyprodukovaly 250 tun čaje.\nČilý obchod se zahraničím ale narušila první světová válka, *****. Důsledkem tohoto\ntrendu, pokračujícího i po válce, byly ztráty na ziscích a krachování manufaktur. Do roku\n1970 svou činnost ukončilo devět z původních čtrnácti azorských výrobců čaje, během\nnásledujících let zkrachovali další čtyři. Počátku 21. století se dočkala pouze společnost\nChá Gorreana. Tento výrobce dodnes ze svých plantáží o rozloze 40 hektarů ročně\nvyprodukuje 40 tun kvalitního čaje.\n(Lidé a Země 12/2007, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nOd roku 1850 do počátku 21. století se roční produkce azorské společnosti\nChá Gorreana snížila z původních 250 tun čaje na 40 tun.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Portugalské souostroví Azory, ležící v Atlantském oceánu přibližně 1 500 km od\nLisabonu, se skládá z devíti obydlených ostrovů. Největší z nich, ostrov São Miguel, byl\naž do začátku 21. století jediným místem v Evropě, kde se pěstoval a zpracovával čaj.\nAzorské čajovníkové plantáže jsou unikátní: čaj se zde pěstuje už ve výšce 150 metrů nad\nmořem, jde tedy o nejníže položené plantáže na světě.\nLidé z těchto ostrovů na své půdě odpradávna pěstovali pomeranče. Když ale\npočátkem 19. století pomerančovníky zničila zhoubná plíseň, azorští zemědělci přišli\no hlavní zdroj obživy. Hledali tedy novou plodinu vhodnou k pěstování, kterou by také\nmohli vyvážet. Skutečnost, že vedle ananasu a maracuji nakonec vsadili i na čajovník,\nmá na svědomí Jacinto Leite, někdejší voják brazilské armády. Na svůj rodný ostrov\nSão Miguel totiž přivezl z Rio de Janeira sazenice čajovníku.\nV úrodné půdě a stabilním klimatu se plodině záhy začalo dařit. Z první sklizně čaje\nbyly dva vzorky, konkrétně 8 kg černého a 10 kg zeleného čaje, poslány do Anglie na\nodborné analýzy. Díky své nesporné kvalitě oba dostaly vynikající posudky. Cesta\nna evropské trhy se rázem otevřela a na Azorách nastaly lepší časy. Už v roce 1850 se\nčajovníkové plantáže rozprostíraly na 300 hektarech půdy a tamější manufaktury ročně\nvyprodukovaly 250 tun čaje.\nČilý obchod se zahraničím ale narušila první světová válka, *****. Důsledkem tohoto\ntrendu, pokračujícího i po válce, byly ztráty na ziscích a krachování manufaktur. Do roku\n1970 svou činnost ukončilo devět z původních čtrnácti azorských výrobců čaje, během\nnásledujících let zkrachovali další čtyři. Počátku 21. století se dočkala pouze společnost\nChá Gorreana. Tento výrobce dodnes ze svých plantáží o rozloze 40 hektarů ročně\nvyprodukuje 40 tun kvalitního čaje.\n(Lidé a Země 12/2007, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), nebo ne (NE).\nVěta podtržená ve výchozím textu obsahuje dva přívlastky shodné.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Portugalské souostroví Azory, ležící v Atlantském oceánu přibližně 1 500 km od\nLisabonu, se skládá z devíti obydlených ostrovů. Největší z nich, ostrov São Miguel, byl\naž do začátku 21. století jediným místem v Evropě, kde se pěstoval a zpracovával čaj.\nAzorské čajovníkové plantáže jsou unikátní: čaj se zde pěstuje už ve výšce 150 metrů nad\nmořem, jde tedy o nejníže položené plantáže na světě.\nLidé z těchto ostrovů na své půdě odpradávna pěstovali pomeranče. Když ale\npočátkem 19. století pomerančovníky zničila zhoubná plíseň, azorští zemědělci přišli\no hlavní zdroj obživy. Hledali tedy novou plodinu vhodnou k pěstování, kterou by také\nmohli vyvážet. Skutečnost, že vedle ananasu a maracuji nakonec vsadili i na čajovník,\nmá na svědomí Jacinto Leite, někdejší voják brazilské armády. Na svůj rodný ostrov\nSão Miguel totiž přivezl z Rio de Janeira sazenice čajovníku.\nV úrodné půdě a stabilním klimatu se plodině záhy začalo dařit. Z první sklizně čaje\nbyly dva vzorky, konkrétně 8 kg černého a 10 kg zeleného čaje, poslány do Anglie na\nodborné analýzy. Díky své nesporné kvalitě oba dostaly vynikající posudky. Cesta\nna evropské trhy se rázem otevřela a na Azorách nastaly lepší časy. Už v roce 1850 se\nčajovníkové plantáže rozprostíraly na 300 hektarech půdy a tamější manufaktury ročně\nvyprodukovaly 250 tun čaje.\nČilý obchod se zahraničím ale narušila první světová válka, *****. Důsledkem tohoto\ntrendu, pokračujícího i po válce, byly ztráty na ziscích a krachování manufaktur. Do roku\n1970 svou činnost ukončilo devět z původních čtrnácti azorských výrobců čaje, během\nnásledujících let zkrachovali další čtyři. Počátku 21. století se dočkala pouze společnost\nChá Gorreana. Tento výrobce dodnes ze svých plantáží o rozloze 40 hektarů ročně\nvyprodukuje 40 tun kvalitního čaje.\n(Lidé a Země 12/2007, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), nebo ne (NE).\nVěta podtržená ve výchozím textu obsahuje podmět několikanásobný.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Portugalské souostroví Azory, ležící v Atlantském oceánu přibližně 1 500 km od\nLisabonu, se skládá z devíti obydlených ostrovů. Největší z nich, ostrov São Miguel, byl\naž do začátku 21. století jediným místem v Evropě, kde se pěstoval a zpracovával čaj.\nAzorské čajovníkové plantáže jsou unikátní: čaj se zde pěstuje už ve výšce 150 metrů nad\nmořem, jde tedy o nejníže položené plantáže na světě.\nLidé z těchto ostrovů na své půdě odpradávna pěstovali pomeranče. Když ale\npočátkem 19. století pomerančovníky zničila zhoubná plíseň, azorští zemědělci přišli\no hlavní zdroj obživy. Hledali tedy novou plodinu vhodnou k pěstování, kterou by také\nmohli vyvážet. Skutečnost, že vedle ananasu a maracuji nakonec vsadili i na čajovník,\nmá na svědomí Jacinto Leite, někdejší voják brazilské armády. Na svůj rodný ostrov\nSão Miguel totiž přivezl z Rio de Janeira sazenice čajovníku.\nV úrodné půdě a stabilním klimatu se plodině záhy začalo dařit. Z první sklizně čaje\nbyly dva vzorky, konkrétně 8 kg černého a 10 kg zeleného čaje, poslány do Anglie na\nodborné analýzy. Díky své nesporné kvalitě oba dostaly vynikající posudky. Cesta\nna evropské trhy se rázem otevřela a na Azorách nastaly lepší časy. Už v roce 1850 se\nčajovníkové plantáže rozprostíraly na 300 hektarech půdy a tamější manufaktury ročně\nvyprodukovaly 250 tun čaje.\nČilý obchod se zahraničím ale narušila první světová válka, *****. Důsledkem tohoto\ntrendu, pokračujícího i po válce, byly ztráty na ziscích a krachování manufaktur. Do roku\n1970 svou činnost ukončilo devět z původních čtrnácti azorských výrobců čaje, během\nnásledujících let zkrachovali další čtyři. Počátku 21. století se dočkala pouze společnost\nChá Gorreana. Tento výrobce dodnes ze svých plantáží o rozloze 40 hektarů ročně\nvyprodukuje 40 tun kvalitního čaje.\n(Lidé a Země 12/2007, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), nebo ne (NE).\nVěta podtržená ve výchozím textu obsahuje jedno příslovečné určení času.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Portugalské souostroví Azory, ležící v Atlantském oceánu přibližně 1 500 km od\nLisabonu, se skládá z devíti obydlených ostrovů. Největší z nich, ostrov São Miguel, byl\naž do začátku 21. století jediným místem v Evropě, kde se pěstoval a zpracovával čaj.\nAzorské čajovníkové plantáže jsou unikátní: čaj se zde pěstuje už ve výšce 150 metrů nad\nmořem, jde tedy o nejníže položené plantáže na světě.\nLidé z těchto ostrovů na své půdě odpradávna pěstovali pomeranče. Když ale\npočátkem 19. století pomerančovníky zničila zhoubná plíseň, azorští zemědělci přišli\no hlavní zdroj obživy. Hledali tedy novou plodinu vhodnou k pěstování, kterou by také\nmohli vyvážet. Skutečnost, že vedle ananasu a maracuji nakonec vsadili i na čajovník,\nmá na svědomí Jacinto Leite, někdejší voják brazilské armády. Na svůj rodný ostrov\nSão Miguel totiž přivezl z Rio de Janeira sazenice čajovníku.\nV úrodné půdě a stabilním klimatu se plodině záhy začalo dařit. Z první sklizně čaje\nbyly dva vzorky, konkrétně 8 kg černého a 10 kg zeleného čaje, poslány do Anglie na\nodborné analýzy. Díky své nesporné kvalitě oba dostaly vynikající posudky. Cesta\nna evropské trhy se rázem otevřela a na Azorách nastaly lepší časy. Už v roce 1850 se\nčajovníkové plantáže rozprostíraly na 300 hektarech půdy a tamější manufaktury ročně\nvyprodukovaly 250 tun čaje.\nČilý obchod se zahraničím ale narušila první světová válka, *****. Důsledkem tohoto\ntrendu, pokračujícího i po válce, byly ztráty na ziscích a krachování manufaktur. Do roku\n1970 svou činnost ukončilo devět z původních čtrnácti azorských výrobců čaje, během\nnásledujících let zkrachovali další čtyři. Počátku 21. století se dočkala pouze společnost\nChá Gorreana. Tento výrobce dodnes ze svých plantáží o rozloze 40 hektarů ročně\nvyprodukuje 40 tun kvalitního čaje.\n(Lidé a Země 12/2007, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), nebo ne (NE).\nVěta podtržená ve výchozím textu obsahuje jedno příslovečné určení místa.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Portugalské souostroví Azory, ležící v Atlantském oceánu přibližně 1 500 km od\nLisabonu, se skládá z devíti obydlených ostrovů. Největší z nich, ostrov São Miguel, byl\naž do začátku 21. století jediným místem v Evropě, kde se pěstoval a zpracovával čaj.\nAzorské čajovníkové plantáže jsou unikátní: čaj se zde pěstuje už ve výšce 150 metrů nad\nmořem, jde tedy o nejníže položené plantáže na světě.\nLidé z těchto ostrovů na své půdě odpradávna pěstovali pomeranče. Když ale\npočátkem 19. století pomerančovníky zničila zhoubná plíseň, azorští zemědělci přišli\no hlavní zdroj obživy. Hledali tedy novou plodinu vhodnou k pěstování, kterou by také\nmohli vyvážet. Skutečnost, že vedle ananasu a maracuji nakonec vsadili i na čajovník,\nmá na svědomí Jacinto Leite, někdejší voják brazilské armády. Na svůj rodný ostrov\nSão Miguel totiž přivezl z Rio de Janeira sazenice čajovníku.\nV úrodné půdě a stabilním klimatu se plodině záhy začalo dařit. Z první sklizně čaje\nbyly dva vzorky, konkrétně 8 kg černého a 10 kg zeleného čaje, poslány do Anglie na\nodborné analýzy. Díky své nesporné kvalitě oba dostaly vynikající posudky. Cesta\nna evropské trhy se rázem otevřela a na Azorách nastaly lepší časy. Už v roce 1850 se\nčajovníkové plantáže rozprostíraly na 300 hektarech půdy a tamější manufaktury ročně\nvyprodukovaly 250 tun čaje.\nČilý obchod se zahraničím ale narušila první světová válka, *****. Důsledkem tohoto\ntrendu, pokračujícího i po válce, byly ztráty na ziscích a krachování manufaktur. Do roku\n1970 svou činnost ukončilo devět z původních čtrnácti azorských výrobců čaje, během\nnásledujících let zkrachovali další čtyři. Počátku 21. století se dočkala pouze společnost\nChá Gorreana. Tento výrobce dodnes ze svých plantáží o rozloze 40 hektarů ročně\nvyprodukuje 40 tun kvalitního čaje.\n(Lidé a Země 12/2007, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nHasiči i Schultze dorazili k hořícímu muzeu za pouhých pět minut od\nzaložení požáru.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Poté, co Marcel odhalil Schultzův zkázonosný plán, pochopil, že hodiny jeho života\njsou sečteny. Pořád myslel na Francouzské město, které se ten bídák rozhodl zničit. To\nse nesmí stát, jsou tam přece jeho přátelé! Celou noc Marcel nezamhouřil oka. Musí\nz Ocelového města uprchnout, to věděl zcela bezpečně. Jenže jak?\nRáno zamířil rovnou do parku, jenž byl součástí uzavřeného domovního bloku,\nv němž byl vězněn. Ano, mohl se procházet, jeho volnost však byla jen zdánlivá. V patách\nměl totiž stále dva mlčenlivé obry s revolverem, jejichž slabostí byl tabák.\n(2) Když kráčel k říčce, která odtéká podzemním kanálem ven z města, všiml si\nzvláštního křoví, rostoucího podél zdi. Ihned ho poznal. V jeho listech se skrývá účinný\nuspávací prostředek. Plán útěku nabýval zřetelných obrysů. Marcel potají přidal pár lístků\ndo tabáku a nabídl ho svým dozorcům. Za okamžik se areálem rozléhalo dvojí rytmické\nchrápání. Marcel na nic nečekal a utíkal do muzea modelů Schultzových strojů. Jakmile\npronikl do hlavního sálu, vytáhl zápalku a škrtl.\n(3) Za chvíli už z oken šlehaly plameny. Ze všech stran přijížděli hasiči, přispěchal\ni Schultze. Když bylo po pěti minutách hašení všem jasné, že muzeum lehne popelem,\nSchultze zvolal: „Deset tisíc dolarů tomu, kdo zachrání exponát 3175!“ I když to byla částka\nskutečně vysoká, nikdo se nehlásil. Náhle se odněkud vynořil Marcel a řekl: „Já to udělám.“\nSchultze se zatvářil nedůvěřivě, pak ale kývl. Nemůže přece nic ztratit, naopak. Marcel\nsi vzal dýchací přístroj a zmizel v kouři. Ani ho ale nenapadlo zachraňovat exponát.\nRychle proběhl deštěm žhavých jisker, vyběhl zadním vchodem a skočil do říčky. Po chvíli\nvplul do podzemního kanálu, zcela zaplněného vodou. Byl v něm deset minut, když\nvtom narazil na železnou mříž. Zmocnilo se ho zoufalství. Z posledních sil zacloumal\nmříží. Naštěstí povolila. Proud ho unášel neznámo kam.\n(J. Verne, Ocelové město, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nZa záchranu exponátu 3175 Schultze nabídl částku převyšující skutečnou\nhodnotu tohoto exponátu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Poté, co Marcel odhalil Schultzův zkázonosný plán, pochopil, že hodiny jeho života\njsou sečteny. Pořád myslel na Francouzské město, které se ten bídák rozhodl zničit. To\nse nesmí stát, jsou tam přece jeho přátelé! Celou noc Marcel nezamhouřil oka. Musí\nz Ocelového města uprchnout, to věděl zcela bezpečně. Jenže jak?\nRáno zamířil rovnou do parku, jenž byl součástí uzavřeného domovního bloku,\nv němž byl vězněn. Ano, mohl se procházet, jeho volnost však byla jen zdánlivá. V patách\nměl totiž stále dva mlčenlivé obry s revolverem, jejichž slabostí byl tabák.\n(2) Když kráčel k říčce, která odtéká podzemním kanálem ven z města, všiml si\nzvláštního křoví, rostoucího podél zdi. Ihned ho poznal. V jeho listech se skrývá účinný\nuspávací prostředek. Plán útěku nabýval zřetelných obrysů. Marcel potají přidal pár lístků\ndo tabáku a nabídl ho svým dozorcům. Za okamžik se areálem rozléhalo dvojí rytmické\nchrápání. Marcel na nic nečekal a utíkal do muzea modelů Schultzových strojů. Jakmile\npronikl do hlavního sálu, vytáhl zápalku a škrtl.\n(3) Za chvíli už z oken šlehaly plameny. Ze všech stran přijížděli hasiči, přispěchal\ni Schultze. Když bylo po pěti minutách hašení všem jasné, že muzeum lehne popelem,\nSchultze zvolal: „Deset tisíc dolarů tomu, kdo zachrání exponát 3175!“ I když to byla částka\nskutečně vysoká, nikdo se nehlásil. Náhle se odněkud vynořil Marcel a řekl: „Já to udělám.“\nSchultze se zatvářil nedůvěřivě, pak ale kývl. Nemůže přece nic ztratit, naopak. Marcel\nsi vzal dýchací přístroj a zmizel v kouři. Ani ho ale nenapadlo zachraňovat exponát.\nRychle proběhl deštěm žhavých jisker, vyběhl zadním vchodem a skočil do říčky. Po chvíli\nvplul do podzemního kanálu, zcela zaplněného vodou. Byl v něm deset minut, když\nvtom narazil na železnou mříž. Zmocnilo se ho zoufalství. Z posledních sil zacloumal\nmříží. Naštěstí povolila. Proud ho unášel neznámo kam.\n(J. Verne, Ocelové město, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nOd doby, kdy Marcel skočil do říčky, do doby, kdy narazil na železnou mříž,\nuběhlo víc než deset minut.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "(1) Poté, co Marcel odhalil Schultzův zkázonosný plán, pochopil, že hodiny jeho života\njsou sečteny. Pořád myslel na Francouzské město, které se ten bídák rozhodl zničit. To\nse nesmí stát, jsou tam přece jeho přátelé! Celou noc Marcel nezamhouřil oka. Musí\nz Ocelového města uprchnout, to věděl zcela bezpečně. Jenže jak?\nRáno zamířil rovnou do parku, jenž byl součástí uzavřeného domovního bloku,\nv němž byl vězněn. Ano, mohl se procházet, jeho volnost však byla jen zdánlivá. V patách\nměl totiž stále dva mlčenlivé obry s revolverem, jejichž slabostí byl tabák.\n(2) Když kráčel k říčce, která odtéká podzemním kanálem ven z města, všiml si\nzvláštního křoví, rostoucího podél zdi. Ihned ho poznal. V jeho listech se skrývá účinný\nuspávací prostředek. Plán útěku nabýval zřetelných obrysů. Marcel potají přidal pár lístků\ndo tabáku a nabídl ho svým dozorcům. Za okamžik se areálem rozléhalo dvojí rytmické\nchrápání. Marcel na nic nečekal a utíkal do muzea modelů Schultzových strojů. Jakmile\npronikl do hlavního sálu, vytáhl zápalku a škrtl.\n(3) Za chvíli už z oken šlehaly plameny. Ze všech stran přijížděli hasiči, přispěchal\ni Schultze. Když bylo po pěti minutách hašení všem jasné, že muzeum lehne popelem,\nSchultze zvolal: „Deset tisíc dolarů tomu, kdo zachrání exponát 3175!“ I když to byla částka\nskutečně vysoká, nikdo se nehlásil. Náhle se odněkud vynořil Marcel a řekl: „Já to udělám.“\nSchultze se zatvářil nedůvěřivě, pak ale kývl. Nemůže přece nic ztratit, naopak. Marcel\nsi vzal dýchací přístroj a zmizel v kouři. Ani ho ale nenapadlo zachraňovat exponát.\nRychle proběhl deštěm žhavých jisker, vyběhl zadním vchodem a skočil do říčky. Po chvíli\nvplul do podzemního kanálu, zcela zaplněného vodou. Byl v něm deset minut, když\nvtom narazil na železnou mříž. Zmocnilo se ho zoufalství. Z posledních sil zacloumal\nmříží. Naštěstí povolila. Proud ho unášel neznámo kam.\n(J. Verne, Ocelové město, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nPři ranní procházce Marcel zjistil, že z Ocelového města vede podzemní\nkanál přímo do Francouzského města.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Poté, co Marcel odhalil Schultzův zkázonosný plán, pochopil, že hodiny jeho života\njsou sečteny. Pořád myslel na Francouzské město, které se ten bídák rozhodl zničit. To\nse nesmí stát, jsou tam přece jeho přátelé! Celou noc Marcel nezamhouřil oka. Musí\nz Ocelového města uprchnout, to věděl zcela bezpečně. Jenže jak?\nRáno zamířil rovnou do parku, jenž byl součástí uzavřeného domovního bloku,\nv němž byl vězněn. Ano, mohl se procházet, jeho volnost však byla jen zdánlivá. V patách\nměl totiž stále dva mlčenlivé obry s revolverem, jejichž slabostí byl tabák.\n(2) Když kráčel k říčce, která odtéká podzemním kanálem ven z města, všiml si\nzvláštního křoví, rostoucího podél zdi. Ihned ho poznal. V jeho listech se skrývá účinný\nuspávací prostředek. Plán útěku nabýval zřetelných obrysů. Marcel potají přidal pár lístků\ndo tabáku a nabídl ho svým dozorcům. Za okamžik se areálem rozléhalo dvojí rytmické\nchrápání. Marcel na nic nečekal a utíkal do muzea modelů Schultzových strojů. Jakmile\npronikl do hlavního sálu, vytáhl zápalku a škrtl.\n(3) Za chvíli už z oken šlehaly plameny. Ze všech stran přijížděli hasiči, přispěchal\ni Schultze. Když bylo po pěti minutách hašení všem jasné, že muzeum lehne popelem,\nSchultze zvolal: „Deset tisíc dolarů tomu, kdo zachrání exponát 3175!“ I když to byla částka\nskutečně vysoká, nikdo se nehlásil. Náhle se odněkud vynořil Marcel a řekl: „Já to udělám.“\nSchultze se zatvářil nedůvěřivě, pak ale kývl. Nemůže přece nic ztratit, naopak. Marcel\nsi vzal dýchací přístroj a zmizel v kouři. Ani ho ale nenapadlo zachraňovat exponát.\nRychle proběhl deštěm žhavých jisker, vyběhl zadním vchodem a skočil do říčky. Po chvíli\nvplul do podzemního kanálu, zcela zaplněného vodou. Byl v něm deset minut, když\nvtom narazil na železnou mříž. Zmocnilo se ho zoufalství. Z posledních sil zacloumal\nmříží. Naštěstí povolila. Proud ho unášel neznámo kam.\n(J. Verne, Ocelové město, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu\nvýchozího textu považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)\nbezpečně – nebezpečně", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Poté, co Marcel odhalil Schultzův zkázonosný plán, pochopil, že hodiny jeho života\njsou sečteny. Pořád myslel na Francouzské město, které se ten bídák rozhodl zničit. To\nse nesmí stát, jsou tam přece jeho přátelé! Celou noc Marcel nezamhouřil oka. Musí\nz Ocelového města uprchnout, to věděl zcela bezpečně. Jenže jak?\nRáno zamířil rovnou do parku, jenž byl součástí uzavřeného domovního bloku,\nv němž byl vězněn. Ano, mohl se procházet, jeho volnost však byla jen zdánlivá. V patách\nměl totiž stále dva mlčenlivé obry s revolverem, jejichž slabostí byl tabák.\n(2) Když kráčel k říčce, která odtéká podzemním kanálem ven z města, všiml si\nzvláštního křoví, rostoucího podél zdi. Ihned ho poznal. V jeho listech se skrývá účinný\nuspávací prostředek. Plán útěku nabýval zřetelných obrysů. Marcel potají přidal pár lístků\ndo tabáku a nabídl ho svým dozorcům. Za okamžik se areálem rozléhalo dvojí rytmické\nchrápání. Marcel na nic nečekal a utíkal do muzea modelů Schultzových strojů. Jakmile\npronikl do hlavního sálu, vytáhl zápalku a škrtl.\n(3) Za chvíli už z oken šlehaly plameny. Ze všech stran přijížděli hasiči, přispěchal\ni Schultze. Když bylo po pěti minutách hašení všem jasné, že muzeum lehne popelem,\nSchultze zvolal: „Deset tisíc dolarů tomu, kdo zachrání exponát 3175!“ I když to byla částka\nskutečně vysoká, nikdo se nehlásil. Náhle se odněkud vynořil Marcel a řekl: „Já to udělám.“\nSchultze se zatvářil nedůvěřivě, pak ale kývl. Nemůže přece nic ztratit, naopak. Marcel\nsi vzal dýchací přístroj a zmizel v kouři. Ani ho ale nenapadlo zachraňovat exponát.\nRychle proběhl deštěm žhavých jisker, vyběhl zadním vchodem a skočil do říčky. Po chvíli\nvplul do podzemního kanálu, zcela zaplněného vodou. Byl v něm deset minut, když\nvtom narazil na železnou mříž. Zmocnilo se ho zoufalství. Z posledních sil zacloumal\nmříží. Naštěstí povolila. Proud ho unášel neznámo kam.\n(J. Verne, Ocelové město, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu\nvýchozího textu považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)\nrovnou – nerovnou", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Poté, co Marcel odhalil Schultzův zkázonosný plán, pochopil, že hodiny jeho života\njsou sečteny. Pořád myslel na Francouzské město, které se ten bídák rozhodl zničit. To\nse nesmí stát, jsou tam přece jeho přátelé! Celou noc Marcel nezamhouřil oka. Musí\nz Ocelového města uprchnout, to věděl zcela bezpečně. Jenže jak?\nRáno zamířil rovnou do parku, jenž byl součástí uzavřeného domovního bloku,\nv němž byl vězněn. Ano, mohl se procházet, jeho volnost však byla jen zdánlivá. V patách\nměl totiž stále dva mlčenlivé obry s revolverem, jejichž slabostí byl tabák.\n(2) Když kráčel k říčce, která odtéká podzemním kanálem ven z města, všiml si\nzvláštního křoví, rostoucího podél zdi. Ihned ho poznal. V jeho listech se skrývá účinný\nuspávací prostředek. Plán útěku nabýval zřetelných obrysů. Marcel potají přidal pár lístků\ndo tabáku a nabídl ho svým dozorcům. Za okamžik se areálem rozléhalo dvojí rytmické\nchrápání. Marcel na nic nečekal a utíkal do muzea modelů Schultzových strojů. Jakmile\npronikl do hlavního sálu, vytáhl zápalku a škrtl.\n(3) Za chvíli už z oken šlehaly plameny. Ze všech stran přijížděli hasiči, přispěchal\ni Schultze. Když bylo po pěti minutách hašení všem jasné, že muzeum lehne popelem,\nSchultze zvolal: „Deset tisíc dolarů tomu, kdo zachrání exponát 3175!“ I když to byla částka\nskutečně vysoká, nikdo se nehlásil. Náhle se odněkud vynořil Marcel a řekl: „Já to udělám.“\nSchultze se zatvářil nedůvěřivě, pak ale kývl. Nemůže přece nic ztratit, naopak. Marcel\nsi vzal dýchací přístroj a zmizel v kouři. Ani ho ale nenapadlo zachraňovat exponát.\nRychle proběhl deštěm žhavých jisker, vyběhl zadním vchodem a skočil do říčky. Po chvíli\nvplul do podzemního kanálu, zcela zaplněného vodou. Byl v něm deset minut, když\nvtom narazil na železnou mříž. Zmocnilo se ho zoufalství. Z posledních sil zacloumal\nmříží. Naštěstí povolila. Proud ho unášel neznámo kam.\n(J. Verne, Ocelové město, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu\nvýchozího textu považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)\nudělám – neudělám", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "(1) Poté, co Marcel odhalil Schultzův zkázonosný plán, pochopil, že hodiny jeho života\njsou sečteny. Pořád myslel na Francouzské město, které se ten bídák rozhodl zničit. To\nse nesmí stát, jsou tam přece jeho přátelé! Celou noc Marcel nezamhouřil oka. Musí\nz Ocelového města uprchnout, to věděl zcela bezpečně. Jenže jak?\nRáno zamířil rovnou do parku, jenž byl součástí uzavřeného domovního bloku,\nv němž byl vězněn. Ano, mohl se procházet, jeho volnost však byla jen zdánlivá. V patách\nměl totiž stále dva mlčenlivé obry s revolverem, jejichž slabostí byl tabák.\n(2) Když kráčel k říčce, která odtéká podzemním kanálem ven z města, všiml si\nzvláštního křoví, rostoucího podél zdi. Ihned ho poznal. V jeho listech se skrývá účinný\nuspávací prostředek. Plán útěku nabýval zřetelných obrysů. Marcel potají přidal pár lístků\ndo tabáku a nabídl ho svým dozorcům. Za okamžik se areálem rozléhalo dvojí rytmické\nchrápání. Marcel na nic nečekal a utíkal do muzea modelů Schultzových strojů. Jakmile\npronikl do hlavního sálu, vytáhl zápalku a škrtl.\n(3) Za chvíli už z oken šlehaly plameny. Ze všech stran přijížděli hasiči, přispěchal\ni Schultze. Když bylo po pěti minutách hašení všem jasné, že muzeum lehne popelem,\nSchultze zvolal: „Deset tisíc dolarů tomu, kdo zachrání exponát 3175!“ I když to byla částka\nskutečně vysoká, nikdo se nehlásil. Náhle se odněkud vynořil Marcel a řekl: „Já to udělám.“\nSchultze se zatvářil nedůvěřivě, pak ale kývl. Nemůže přece nic ztratit, naopak. Marcel\nsi vzal dýchací přístroj a zmizel v kouři. Ani ho ale nenapadlo zachraňovat exponát.\nRychle proběhl deštěm žhavých jisker, vyběhl zadním vchodem a skočil do říčky. Po chvíli\nvplul do podzemního kanálu, zcela zaplněného vodou. Byl v něm deset minut, když\nvtom narazil na železnou mříž. Zmocnilo se ho zoufalství. Z posledních sil zacloumal\nmříží. Naštěstí povolila. Proud ho unášel neznámo kam.\n(J. Verne, Ocelové město, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu\nvýchozího textu považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)\npovolila – nepovolila", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "(1) Poté, co Marcel odhalil Schultzův zkázonosný plán, pochopil, že hodiny jeho života\njsou sečteny. Pořád myslel na Francouzské město, které se ten bídák rozhodl zničit. To\nse nesmí stát, jsou tam přece jeho přátelé! Celou noc Marcel nezamhouřil oka. Musí\nz Ocelového města uprchnout, to věděl zcela bezpečně. Jenže jak?\nRáno zamířil rovnou do parku, jenž byl součástí uzavřeného domovního bloku,\nv němž byl vězněn. Ano, mohl se procházet, jeho volnost však byla jen zdánlivá. V patách\nměl totiž stále dva mlčenlivé obry s revolverem, jejichž slabostí byl tabák.\n(2) Když kráčel k říčce, která odtéká podzemním kanálem ven z města, všiml si\nzvláštního křoví, rostoucího podél zdi. Ihned ho poznal. V jeho listech se skrývá účinný\nuspávací prostředek. Plán útěku nabýval zřetelných obrysů. Marcel potají přidal pár lístků\ndo tabáku a nabídl ho svým dozorcům. Za okamžik se areálem rozléhalo dvojí rytmické\nchrápání. Marcel na nic nečekal a utíkal do muzea modelů Schultzových strojů. Jakmile\npronikl do hlavního sálu, vytáhl zápalku a škrtl.\n(3) Za chvíli už z oken šlehaly plameny. Ze všech stran přijížděli hasiči, přispěchal\ni Schultze. Když bylo po pěti minutách hašení všem jasné, že muzeum lehne popelem,\nSchultze zvolal: „Deset tisíc dolarů tomu, kdo zachrání exponát 3175!“ I když to byla částka\nskutečně vysoká, nikdo se nehlásil. Náhle se odněkud vynořil Marcel a řekl: „Já to udělám.“\nSchultze se zatvářil nedůvěřivě, pak ale kývl. Nemůže přece nic ztratit, naopak. Marcel\nsi vzal dýchací přístroj a zmizel v kouři. Ani ho ale nenapadlo zachraňovat exponát.\nRychle proběhl deštěm žhavých jisker, vyběhl zadním vchodem a skočil do říčky. Po chvíli\nvplul do podzemního kanálu, zcela zaplněného vodou. Byl v něm deset minut, když\nvtom narazil na železnou mříž. Zmocnilo se ho zoufalství. Z posledních sil zacloumal\nmříží. Naštěstí povolila. Proud ho unášel neznámo kam.\n(J. Verne, Ocelové město, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nStěhovaví ptáci odletěli do teplých krajů, kosi a sýkory ale v naší zemi jako\nvždy zůstaly.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nPo vyčerpávajícím tréninku ho bolely svaly, začal mít také problémy\ns kolenními vazy.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nNěkteré děti předčasně odjely na prázdniny, zbylí žáci pomáhali učitelům\ns vyklízením kabinetů.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nZemědělci vyzívají k boji s přemnoženými hraboši, vědci jsou však vůči\nplošnému používání jedů zdrženliví.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE):\nVe výchozím textu je definován termín z oblasti literární teorie.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> ***** je žánr drobné epiky, v němž zvířata, někdy i věci vystupují jako alegorické\nobrazy lidských vlastností a jednají jako lidé. Alegorie pomáhá názorněji vyjádřit\nautorovu kritiku negativních lidských vlastností, mezilidských i společenských vztahů.\nJsou to příběhy didaktické, většinou totiž končí závěrečným mravním ponaučením. Tento\nžánr má své kořeny ve starověku, za jeho <bold>otce</bold> je považován ƔƔƔƔƔ.\n<bold>(2)</bold> O tomto antickém autorovi toho dosud mnoho nevíme. Pravděpodobně se\nnarodil v zajetí jako otrok. Podle některých záznamů v mládí vážně onemocněl, z jiných\n<bold>pramenů</bold> se dozvídáme, že byl od narození mrzák. O jeho propuštění z otroctví koluje\nmnoho historek. V jedné z nejznámějších se pravý, že <underline>díky</underline> své chytrosti pomohl svému\npánovi vyhrát sázku. Za odměnu od něj získal vytouženou svobodu. Poté hodně cestoval,\npříliš si však volnosti neužil. Podle pověsti byl křivě obviněn ze svatokrádeže a odsouzen\nk smrti – údajně byl shozen ze skály do propasti.\n<bold>(3)</bold> Zásluhou kusích informací o tomto neobyčejném člověku nabyl jeho životopis\nbájných rozměrů. Není proto divu, že se na tuto osobnost nezapomělo a že jeho\npříběh lákal ke zfilmování. Na sklonku 60. let minulého století natočil bulharský režisér\nRangel Valčanov velkofilm, jehož ústředním hrdinou je právě tento mýty opředený autor.\nFilm zobrazuje otroka, který touží po svobodě a hlásá, že krutovládcům je třeba se směle\npostavit. Za své přesvědčení je ochoten položit i život. Tehdejší mocipáni se však kvůli\ntématu snímku rozzlobili a okamžitě podnikli příslušné <bold>kroky.</bold> Film proto ještě před\npremiérou zkončil v trezoru, diváci ho tedy měli možnost zhlédnout až po <bold>pádu</bold> železné\nopony.\n<bold>(4)</bold> Pro mnoho literárních vědců zůstává otázka, zda tento legendární Řek skutečně žil,\nstále otevřená. Nikdo však zatím jeho existenci nevyvrátil, a tak se s jeho jménem stále\nsetkáváme, a to zdaleka nejen v učebnicích.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE):\nVe výchozím textu je mimo jiné zmíněn příklad totalitních praktik.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> ***** je žánr drobné epiky, v němž zvířata, někdy i věci vystupují jako alegorické\nobrazy lidských vlastností a jednají jako lidé. Alegorie pomáhá názorněji vyjádřit\nautorovu kritiku negativních lidských vlastností, mezilidských i společenských vztahů.\nJsou to příběhy didaktické, většinou totiž končí závěrečným mravním ponaučením. Tento\nžánr má své kořeny ve starověku, za jeho <bold>otce</bold> je považován ƔƔƔƔƔ.\n<bold>(2)</bold> O tomto antickém autorovi toho dosud mnoho nevíme. Pravděpodobně se\nnarodil v zajetí jako otrok. Podle některých záznamů v mládí vážně onemocněl, z jiných\n<bold>pramenů</bold> se dozvídáme, že byl od narození mrzák. O jeho propuštění z otroctví koluje\nmnoho historek. V jedné z nejznámějších se pravý, že <underline>díky</underline> své chytrosti pomohl svému\npánovi vyhrát sázku. Za odměnu od něj získal vytouženou svobodu. Poté hodně cestoval,\npříliš si však volnosti neužil. Podle pověsti byl křivě obviněn ze svatokrádeže a odsouzen\nk smrti – údajně byl shozen ze skály do propasti.\n<bold>(3)</bold> Zásluhou kusích informací o tomto neobyčejném člověku nabyl jeho životopis\nbájných rozměrů. Není proto divu, že se na tuto osobnost nezapomělo a že jeho\npříběh lákal ke zfilmování. Na sklonku 60. let minulého století natočil bulharský režisér\nRangel Valčanov velkofilm, jehož ústředním hrdinou je právě tento mýty opředený autor.\nFilm zobrazuje otroka, který touží po svobodě a hlásá, že krutovládcům je třeba se směle\npostavit. Za své přesvědčení je ochoten položit i život. Tehdejší mocipáni se však kvůli\ntématu snímku rozzlobili a okamžitě podnikli příslušné <bold>kroky.</bold> Film proto ještě před\npremiérou zkončil v trezoru, diváci ho tedy měli možnost zhlédnout až po <bold>pádu</bold> železné\nopony.\n<bold>(4)</bold> Pro mnoho literárních vědců zůstává otázka, zda tento legendární Řek skutečně žil,\nstále otevřená. Nikdo však zatím jeho existenci nevyvrátil, a tak se s jeho jménem stále\nsetkáváme, a to zdaleka nejen v učebnicích.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE):\nVe výchozím textu se vyskytují pouze doložená literárněhistorická fakta.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> ***** je žánr drobné epiky, v němž zvířata, někdy i věci vystupují jako alegorické\nobrazy lidských vlastností a jednají jako lidé. Alegorie pomáhá názorněji vyjádřit\nautorovu kritiku negativních lidských vlastností, mezilidských i společenských vztahů.\nJsou to příběhy didaktické, většinou totiž končí závěrečným mravním ponaučením. Tento\nžánr má své kořeny ve starověku, za jeho <bold>otce</bold> je považován ƔƔƔƔƔ.\n<bold>(2)</bold> O tomto antickém autorovi toho dosud mnoho nevíme. Pravděpodobně se\nnarodil v zajetí jako otrok. Podle některých záznamů v mládí vážně onemocněl, z jiných\n<bold>pramenů</bold> se dozvídáme, že byl od narození mrzák. O jeho propuštění z otroctví koluje\nmnoho historek. V jedné z nejznámějších se pravý, že <underline>díky</underline> své chytrosti pomohl svému\npánovi vyhrát sázku. Za odměnu od něj získal vytouženou svobodu. Poté hodně cestoval,\npříliš si však volnosti neužil. Podle pověsti byl křivě obviněn ze svatokrádeže a odsouzen\nk smrti – údajně byl shozen ze skály do propasti.\n<bold>(3)</bold> Zásluhou kusích informací o tomto neobyčejném člověku nabyl jeho životopis\nbájných rozměrů. Není proto divu, že se na tuto osobnost nezapomělo a že jeho\npříběh lákal ke zfilmování. Na sklonku 60. let minulého století natočil bulharský režisér\nRangel Valčanov velkofilm, jehož ústředním hrdinou je právě tento mýty opředený autor.\nFilm zobrazuje otroka, který touží po svobodě a hlásá, že krutovládcům je třeba se směle\npostavit. Za své přesvědčení je ochoten položit i život. Tehdejší mocipáni se však kvůli\ntématu snímku rozzlobili a okamžitě podnikli příslušné <bold>kroky.</bold> Film proto ještě před\npremiérou zkončil v trezoru, diváci ho tedy měli možnost zhlédnout až po <bold>pádu</bold> železné\nopony.\n<bold>(4)</bold> Pro mnoho literárních vědců zůstává otázka, zda tento legendární Řek skutečně žil,\nstále otevřená. Nikdo však zatím jeho existenci nevyvrátil, a tak se s jeho jménem stále\nsetkáváme, a to zdaleka nejen v učebnicích.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE):\nVe výchozím textu se zpochybňuje umělecká kvalita životopisného filmu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> ***** je žánr drobné epiky, v němž zvířata, někdy i věci vystupují jako alegorické\nobrazy lidských vlastností a jednají jako lidé. Alegorie pomáhá názorněji vyjádřit\nautorovu kritiku negativních lidských vlastností, mezilidských i společenských vztahů.\nJsou to příběhy didaktické, většinou totiž končí závěrečným mravním ponaučením. Tento\nžánr má své kořeny ve starověku, za jeho <bold>otce</bold> je považován ƔƔƔƔƔ.\n<bold>(2)</bold> O tomto antickém autorovi toho dosud mnoho nevíme. Pravděpodobně se\nnarodil v zajetí jako otrok. Podle některých záznamů v mládí vážně onemocněl, z jiných\n<bold>pramenů</bold> se dozvídáme, že byl od narození mrzák. O jeho propuštění z otroctví koluje\nmnoho historek. V jedné z nejznámějších se pravý, že <underline>díky</underline> své chytrosti pomohl svému\npánovi vyhrát sázku. Za odměnu od něj získal vytouženou svobodu. Poté hodně cestoval,\npříliš si však volnosti neužil. Podle pověsti byl křivě obviněn ze svatokrádeže a odsouzen\nk smrti – údajně byl shozen ze skály do propasti.\n<bold>(3)</bold> Zásluhou kusích informací o tomto neobyčejném člověku nabyl jeho životopis\nbájných rozměrů. Není proto divu, že se na tuto osobnost nezapomělo a že jeho\npříběh lákal ke zfilmování. Na sklonku 60. let minulého století natočil bulharský režisér\nRangel Valčanov velkofilm, jehož ústředním hrdinou je právě tento mýty opředený autor.\nFilm zobrazuje otroka, který touží po svobodě a hlásá, že krutovládcům je třeba se směle\npostavit. Za své přesvědčení je ochoten položit i život. Tehdejší mocipáni se však kvůli\ntématu snímku rozzlobili a okamžitě podnikli příslušné <bold>kroky.</bold> Film proto ještě před\npremiérou zkončil v trezoru, diváci ho tedy měli možnost zhlédnout až po <bold>pádu</bold> železné\nopony.\n<bold>(4)</bold> Pro mnoho literárních vědců zůstává otázka, zda tento legendární Řek skutečně žil,\nstále otevřená. Nikdo však zatím jeho existenci nevyvrátil, a tak se s jeho jménem stále\nsetkáváme, a to zdaleka nejen v učebnicích.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), či nikoli (NE):\nSoučástí textu je poznámka pod čarou, která obsahuje bibliografický\núdaj.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Typologií osobnosti se mimo jiné zabýval také Carl Gustav Jung^1, v této souvislosti\nzačal pracovat s pojmy extraverze a introverze. Podle Jungovy teorie existují\npredispozice, které jsou vrozené a které do jisté míry <underline>určují</underline> naše chování. Obvykle se\nrozlišují čtyři základní dvojice preferencí. Můžete se řadit k typu:\n- extravertnímu, nebo introvertnímu;\n- smyslovému, nebo intuitivnímu;\n- s převahou myšlení, nebo cítění;\n- s převahou posuzování, nebo vnímání.\nTyto typy odrážejí genetické vlastnosti a vše, co vás zásadním způsobem ovlivnilo\npředevším v ranném dětství. Také vnější okolí totiž usměrňuje vaše preference během\ndalšího vývoje.\nPokud máte například predispozice pro extraverta, vyroste z vás velmi\npravděpodobně extravert. Vývoj jedince však ovlivňuje i mnoho dalších faktorů. Mezi\nnejvýznamnější vnější vlivy patří samozřejmě prostředí, v němž jedinec vyrůstá. Působí\nna vás třeba chování ostatních členů rodiny nebo funkčnost/nefunkčnost vztahů mezi\nčleny rodiny. Pokud jste extravert v introvertní rodině, budete se chovat jinak, než když\nbudete vyrůstat v extravertní rodině <bold>řídícím se zákonem</bold> „vítězí ten nejhlasitější“. V obou\npřípadech se sice stanete extravertem, <bold>ale pokaždé jiným.</bold>\nV průběhu vývoje se extraverze tvaruje, <bold>postupně nabývá jiných forem</bold> a mění\nse i její projevy. S dozráváním osobnosti se život obohacuje i o jiné preference. Svou\npřirozenou podstatu však nikdy nepotlačíte, vaše predispozice se vždy přihlásí o slovo,\naniž byste si to vůbec uvědomovali. Extravert <bold>se nikdy nestane introvertem,</bold> a naopak.\n^1 Švýcarský lékař a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie, který žil v letech 1875–1961.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), či nikoli (NE):\nÚčelem textu je přimět adresáta, aby se začal řídit uvedenými\ndoporučeními.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Typologií osobnosti se mimo jiné zabýval také Carl Gustav Jung^1, v této souvislosti\nzačal pracovat s pojmy extraverze a introverze. Podle Jungovy teorie existují\npredispozice, které jsou vrozené a které do jisté míry <underline>určují</underline> naše chování. Obvykle se\nrozlišují čtyři základní dvojice preferencí. Můžete se řadit k typu:\n- extravertnímu, nebo introvertnímu;\n- smyslovému, nebo intuitivnímu;\n- s převahou myšlení, nebo cítění;\n- s převahou posuzování, nebo vnímání.\nTyto typy odrážejí genetické vlastnosti a vše, co vás zásadním způsobem ovlivnilo\npředevším v ranném dětství. Také vnější okolí totiž usměrňuje vaše preference během\ndalšího vývoje.\nPokud máte například predispozice pro extraverta, vyroste z vás velmi\npravděpodobně extravert. Vývoj jedince však ovlivňuje i mnoho dalších faktorů. Mezi\nnejvýznamnější vnější vlivy patří samozřejmě prostředí, v němž jedinec vyrůstá. Působí\nna vás třeba chování ostatních členů rodiny nebo funkčnost/nefunkčnost vztahů mezi\nčleny rodiny. Pokud jste extravert v introvertní rodině, budete se chovat jinak, než když\nbudete vyrůstat v extravertní rodině <bold>řídícím se zákonem</bold> „vítězí ten nejhlasitější“. V obou\npřípadech se sice stanete extravertem, <bold>ale pokaždé jiným.</bold>\nV průběhu vývoje se extraverze tvaruje, <bold>postupně nabývá jiných forem</bold> a mění\nse i její projevy. S dozráváním osobnosti se život obohacuje i o jiné preference. Svou\npřirozenou podstatu však nikdy nepotlačíte, vaše predispozice se vždy přihlásí o slovo,\naniž byste si to vůbec uvědomovali. Extravert <bold>se nikdy nestane introvertem,</bold> a naopak.\n^1 Švýcarský lékař a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie, který žil v letech 1875–1961.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), či nikoli (NE):\nV textu se vyskytují ve vysoké míře expresivní slova, která snižují jeho\npřijatelnost pro adresáta.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Typologií osobnosti se mimo jiné zabýval také Carl Gustav Jung^1, v této souvislosti\nzačal pracovat s pojmy extraverze a introverze. Podle Jungovy teorie existují\npredispozice, které jsou vrozené a které do jisté míry <underline>určují</underline> naše chování. Obvykle se\nrozlišují čtyři základní dvojice preferencí. Můžete se řadit k typu:\n- extravertnímu, nebo introvertnímu;\n- smyslovému, nebo intuitivnímu;\n- s převahou myšlení, nebo cítění;\n- s převahou posuzování, nebo vnímání.\nTyto typy odrážejí genetické vlastnosti a vše, co vás zásadním způsobem ovlivnilo\npředevším v ranném dětství. Také vnější okolí totiž usměrňuje vaše preference během\ndalšího vývoje.\nPokud máte například predispozice pro extraverta, vyroste z vás velmi\npravděpodobně extravert. Vývoj jedince však ovlivňuje i mnoho dalších faktorů. Mezi\nnejvýznamnější vnější vlivy patří samozřejmě prostředí, v němž jedinec vyrůstá. Působí\nna vás třeba chování ostatních členů rodiny nebo funkčnost/nefunkčnost vztahů mezi\nčleny rodiny. Pokud jste extravert v introvertní rodině, budete se chovat jinak, než když\nbudete vyrůstat v extravertní rodině <bold>řídícím se zákonem</bold> „vítězí ten nejhlasitější“. V obou\npřípadech se sice stanete extravertem, <bold>ale pokaždé jiným.</bold>\nV průběhu vývoje se extraverze tvaruje, <bold>postupně nabývá jiných forem</bold> a mění\nse i její projevy. S dozráváním osobnosti se život obohacuje i o jiné preference. Svou\npřirozenou podstatu však nikdy nepotlačíte, vaše predispozice se vždy přihlásí o slovo,\naniž byste si to vůbec uvědomovali. Extravert <bold>se nikdy nestane introvertem,</bold> a naopak.\n^1 Švýcarský lékař a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie, který žil v letech 1875–1961.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), či nikoli (NE):\nAutoři textu se snaží adresáta dovést k závěru, že Jungovy myšlenky\njsou dnes už dávno překonány.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Typologií osobnosti se mimo jiné zabýval také Carl Gustav Jung^1, v této souvislosti\nzačal pracovat s pojmy extraverze a introverze. Podle Jungovy teorie existují\npredispozice, které jsou vrozené a které do jisté míry <underline>určují</underline> naše chování. Obvykle se\nrozlišují čtyři základní dvojice preferencí. Můžete se řadit k typu:\n- extravertnímu, nebo introvertnímu;\n- smyslovému, nebo intuitivnímu;\n- s převahou myšlení, nebo cítění;\n- s převahou posuzování, nebo vnímání.\nTyto typy odrážejí genetické vlastnosti a vše, co vás zásadním způsobem ovlivnilo\npředevším v ranném dětství. Také vnější okolí totiž usměrňuje vaše preference během\ndalšího vývoje.\nPokud máte například predispozice pro extraverta, vyroste z vás velmi\npravděpodobně extravert. Vývoj jedince však ovlivňuje i mnoho dalších faktorů. Mezi\nnejvýznamnější vnější vlivy patří samozřejmě prostředí, v němž jedinec vyrůstá. Působí\nna vás třeba chování ostatních členů rodiny nebo funkčnost/nefunkčnost vztahů mezi\nčleny rodiny. Pokud jste extravert v introvertní rodině, budete se chovat jinak, než když\nbudete vyrůstat v extravertní rodině <bold>řídícím se zákonem</bold> „vítězí ten nejhlasitější“. V obou\npřípadech se sice stanete extravertem, <bold>ale pokaždé jiným.</bold>\nV průběhu vývoje se extraverze tvaruje, <bold>postupně nabývá jiných forem</bold> a mění\nse i její projevy. S dozráváním osobnosti se život obohacuje i o jiné preference. Svou\npřirozenou podstatu však nikdy nepotlačíte, vaše predispozice se vždy přihlásí o slovo,\naniž byste si to vůbec uvědomovali. Extravert <bold>se nikdy nestane introvertem,</bold> a naopak.\n^1 Švýcarský lékař a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie, který žil v letech 1875–1961.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), či nikoli (NE):\nVeřejná knihovna sloužila jako útočiště před mladistvými výtržníky.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Já, teda Alex, a moji frendíci, to jako Pítrs, Jiřík a Tupoun, kterej je opravdu tupej, sme\nseděli v mlíčňáku Korova a decidovali sme, co budem ten večer dělat. Jedna z těch tří\nptic stojících u pultu, ta se zelenou parukou, pořád vystrkovala břicho do rytmu toho,\nčemu říkaly hudba. Cítil sem, jak z vypitýho starýho mlíka vyskakujou nože a jak se mi\nnajednou chce rozdat si někde trochu přesilovky. Tak sem zařval jako pucák: „Deme\ndeme deme!“ A pak sem praštil toho neznámýho hjumaníka, co seděl vedle mě, a pěkně\nsem mu ji usadil na ajko nebo možná na ucho, ale on to vůbec necítil a dál si mumlal:\n„Telefonní relátka a když farkulele se dostane do šubyduba.“ Pocítí to dost dobře, až se\nz tý svý země vrátí.\n„Kam deme?“ ptal se Jiřík.\n„Ále, jen se tak projít,“ odpověděl sem, „a luknout, co se děje, bratříčci moji.“\nTak sme všichni čtyři vypadli z baru do velký zimní najtky a pakovali si to po\nMarghanitině bulváru a zahli do aleje Boothbyho a tady sme našli drobnou srandičku\nna začátek večera. <bold>Byl to sešlej týpek učitelskýho ouldana, s brejlema a lipsama\notevřenejma ve studeným nočním vzduchu. V podpaží měl knihy a zasranej\ndeštník.</bold> Vyšel zpoza rohu z Veřejný knihovny, kam dneska zrovna moc píplů nechodí.\nDneska už moc těchhle starších buržoazních týpků po setmění na ulici neuvidíte, zvlášť,\nkdyž policajtů je čím dál míň a chodíme tady my, príma bajati, a taky tenhle profesorskej\ntýpek byl na celý ulici úplně sám. Tak sme si to k němu doguljali a já řekl zdvořile:\n„Promiň, bratře.“\nVypadal dost vypuganě, když nás čtyři maníky zlukoval, jak ho tak tiše obestupujeme,\nale řekl: „Ano? O co jde?“ Promluvil strašně nahlas učitelským vojsem, jako by nám chtěl\nukázat, že není vypuganej.\n<italic>(A. Burgess, Mechanický pomeranč, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), či nikoli (NE):\nUž v baru dostal alespoň jeden z přítomných chuť se s někým poprat.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Já, teda Alex, a moji frendíci, to jako Pítrs, Jiřík a Tupoun, kterej je opravdu tupej, sme\nseděli v mlíčňáku Korova a decidovali sme, co budem ten večer dělat. Jedna z těch tří\nptic stojících u pultu, ta se zelenou parukou, pořád vystrkovala břicho do rytmu toho,\nčemu říkaly hudba. Cítil sem, jak z vypitýho starýho mlíka vyskakujou nože a jak se mi\nnajednou chce rozdat si někde trochu přesilovky. Tak sem zařval jako pucák: „Deme\ndeme deme!“ A pak sem praštil toho neznámýho hjumaníka, co seděl vedle mě, a pěkně\nsem mu ji usadil na ajko nebo možná na ucho, ale on to vůbec necítil a dál si mumlal:\n„Telefonní relátka a když farkulele se dostane do šubyduba.“ Pocítí to dost dobře, až se\nz tý svý země vrátí.\n„Kam deme?“ ptal se Jiřík.\n„Ále, jen se tak projít,“ odpověděl sem, „a luknout, co se děje, bratříčci moji.“\nTak sme všichni čtyři vypadli z baru do velký zimní najtky a pakovali si to po\nMarghanitině bulváru a zahli do aleje Boothbyho a tady sme našli drobnou srandičku\nna začátek večera. <bold>Byl to sešlej týpek učitelskýho ouldana, s brejlema a lipsama\notevřenejma ve studeným nočním vzduchu. V podpaží měl knihy a zasranej\ndeštník.</bold> Vyšel zpoza rohu z Veřejný knihovny, kam dneska zrovna moc píplů nechodí.\nDneska už moc těchhle starších buržoazních týpků po setmění na ulici neuvidíte, zvlášť,\nkdyž policajtů je čím dál míň a chodíme tady my, príma bajati, a taky tenhle profesorskej\ntýpek byl na celý ulici úplně sám. Tak sme si to k němu doguljali a já řekl zdvořile:\n„Promiň, bratře.“\nVypadal dost vypuganě, když nás čtyři maníky zlukoval, jak ho tak tiše obestupujeme,\nale řekl: „Ano? O co jde?“ Promluvil strašně nahlas učitelským vojsem, jako by nám chtěl\nukázat, že není vypuganej.\n<italic>(A. Burgess, Mechanický pomeranč, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), či nikoli (NE):\nKdyž se setmí, všichni muži zákona se z ulic vytratí, protože mají strach\nz partiček výrostků.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Já, teda Alex, a moji frendíci, to jako Pítrs, Jiřík a Tupoun, kterej je opravdu tupej, sme\nseděli v mlíčňáku Korova a decidovali sme, co budem ten večer dělat. Jedna z těch tří\nptic stojících u pultu, ta se zelenou parukou, pořád vystrkovala břicho do rytmu toho,\nčemu říkaly hudba. Cítil sem, jak z vypitýho starýho mlíka vyskakujou nože a jak se mi\nnajednou chce rozdat si někde trochu přesilovky. Tak sem zařval jako pucák: „Deme\ndeme deme!“ A pak sem praštil toho neznámýho hjumaníka, co seděl vedle mě, a pěkně\nsem mu ji usadil na ajko nebo možná na ucho, ale on to vůbec necítil a dál si mumlal:\n„Telefonní relátka a když farkulele se dostane do šubyduba.“ Pocítí to dost dobře, až se\nz tý svý země vrátí.\n„Kam deme?“ ptal se Jiřík.\n„Ále, jen se tak projít,“ odpověděl sem, „a luknout, co se děje, bratříčci moji.“\nTak sme všichni čtyři vypadli z baru do velký zimní najtky a pakovali si to po\nMarghanitině bulváru a zahli do aleje Boothbyho a tady sme našli drobnou srandičku\nna začátek večera. <bold>Byl to sešlej týpek učitelskýho ouldana, s brejlema a lipsama\notevřenejma ve studeným nočním vzduchu. V podpaží měl knihy a zasranej\ndeštník.</bold> Vyšel zpoza rohu z Veřejný knihovny, kam dneska zrovna moc píplů nechodí.\nDneska už moc těchhle starších buržoazních týpků po setmění na ulici neuvidíte, zvlášť,\nkdyž policajtů je čím dál míň a chodíme tady my, príma bajati, a taky tenhle profesorskej\ntýpek byl na celý ulici úplně sám. Tak sme si to k němu doguljali a já řekl zdvořile:\n„Promiň, bratře.“\nVypadal dost vypuganě, když nás čtyři maníky zlukoval, jak ho tak tiše obestupujeme,\nale řekl: „Ano? O co jde?“ Promluvil strašně nahlas učitelským vojsem, jako by nám chtěl\nukázat, že není vypuganej.\n<italic>(A. Burgess, Mechanický pomeranč, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), či nikoli (NE):\nParta mladíků se předem domluvila, že si před knihovnou počkají na\njednoho učitele a budou ho pronásledovat.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Já, teda Alex, a moji frendíci, to jako Pítrs, Jiřík a Tupoun, kterej je opravdu tupej, sme\nseděli v mlíčňáku Korova a decidovali sme, co budem ten večer dělat. Jedna z těch tří\nptic stojících u pultu, ta se zelenou parukou, pořád vystrkovala břicho do rytmu toho,\nčemu říkaly hudba. Cítil sem, jak z vypitýho starýho mlíka vyskakujou nože a jak se mi\nnajednou chce rozdat si někde trochu přesilovky. Tak sem zařval jako pucák: „Deme\ndeme deme!“ A pak sem praštil toho neznámýho hjumaníka, co seděl vedle mě, a pěkně\nsem mu ji usadil na ajko nebo možná na ucho, ale on to vůbec necítil a dál si mumlal:\n„Telefonní relátka a když farkulele se dostane do šubyduba.“ Pocítí to dost dobře, až se\nz tý svý země vrátí.\n„Kam deme?“ ptal se Jiřík.\n„Ále, jen se tak projít,“ odpověděl sem, „a luknout, co se děje, bratříčci moji.“\nTak sme všichni čtyři vypadli z baru do velký zimní najtky a pakovali si to po\nMarghanitině bulváru a zahli do aleje Boothbyho a tady sme našli drobnou srandičku\nna začátek večera. <bold>Byl to sešlej týpek učitelskýho ouldana, s brejlema a lipsama\notevřenejma ve studeným nočním vzduchu. V podpaží měl knihy a zasranej\ndeštník.</bold> Vyšel zpoza rohu z Veřejný knihovny, kam dneska zrovna moc píplů nechodí.\nDneska už moc těchhle starších buržoazních týpků po setmění na ulici neuvidíte, zvlášť,\nkdyž policajtů je čím dál míň a chodíme tady my, príma bajati, a taky tenhle profesorskej\ntýpek byl na celý ulici úplně sám. Tak sme si to k němu doguljali a já řekl zdvořile:\n„Promiň, bratře.“\nVypadal dost vypuganě, když nás čtyři maníky zlukoval, jak ho tak tiše obestupujeme,\nale řekl: „Ano? O co jde?“ Promluvil strašně nahlas učitelským vojsem, jako by nám chtěl\nukázat, že není vypuganej.\n<italic>(A. Burgess, Mechanický pomeranč, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):\nPočítačový vir se z poboček Rodinné banky rozšířil do několika\nevropských zemí.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Vážení klienti,\nupozorňujeme na nový počítačový vir, který se objevil v některých evropských zemích\nvčetně ČR a který nabádá klienty internetového bankovnictví k instalaci bezpečnostní\naplikace do mobilního telefonu.\nPři používání internetového bankovnictví buďte proto obezřetní. Jestliže Vás při zadávání\npřístupových údajů systém vyzve k instalaci bezpečnostní mobilní aplikace, nereagujte\nna zobrazenou výzvu a neprovádějte instalaci této aplikace do svého mobilního\ntelefonu. Nejedná se o naši bezpečnostní aplikaci, ale o počítačový vir.\nDodržujte základní bezpečnostní zásadu: Nikdy neinstalujte do svých mobilních telefonů\nani do počítačů aplikace z neznámých zdrojů. Ve svém počítači používejte vždy kvalitní\nantivirovou ochranu.\nV případě, že jste ve svém internetovém bankovnictví již zaznamenali nezvyklé\nchování, např. zmíněnou výzvu k instalaci bezpečnostní aplikace do mobilního zařízení,\nkontaktujte neprodleně bezplatnou informační linku Rodinné banky 800 660 660.\nJestliže máte jakékoli dotazy týkající se tohoto počítačového viru, můžete se na nás\ns důvěrou obrátit prostřednictvím e-mailu na adresu info-vir@rbanka.cz, která byla za\ntímto účelem dočasně zřízena. <bold>Také na ukázky chování počítačového nebezpečného\nviru se můžete podívat do možného přehledu zpráv.</bold>\nVaše Rodinná banka\n<italic>(www.servis24.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):\nZa účelem ochrany svých klientů Rodinná banka uvedla na trh\nbezpečnostní aplikaci.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Vážení klienti,\nupozorňujeme na nový počítačový vir, který se objevil v některých evropských zemích\nvčetně ČR a který nabádá klienty internetového bankovnictví k instalaci bezpečnostní\naplikace do mobilního telefonu.\nPři používání internetového bankovnictví buďte proto obezřetní. Jestliže Vás při zadávání\npřístupových údajů systém vyzve k instalaci bezpečnostní mobilní aplikace, nereagujte\nna zobrazenou výzvu a neprovádějte instalaci této aplikace do svého mobilního\ntelefonu. Nejedná se o naši bezpečnostní aplikaci, ale o počítačový vir.\nDodržujte základní bezpečnostní zásadu: Nikdy neinstalujte do svých mobilních telefonů\nani do počítačů aplikace z neznámých zdrojů. Ve svém počítači používejte vždy kvalitní\nantivirovou ochranu.\nV případě, že jste ve svém internetovém bankovnictví již zaznamenali nezvyklé\nchování, např. zmíněnou výzvu k instalaci bezpečnostní aplikace do mobilního zařízení,\nkontaktujte neprodleně bezplatnou informační linku Rodinné banky 800 660 660.\nJestliže máte jakékoli dotazy týkající se tohoto počítačového viru, můžete se na nás\ns důvěrou obrátit prostřednictvím e-mailu na adresu info-vir@rbanka.cz, která byla za\ntímto účelem dočasně zřízena. <bold>Také na ukázky chování počítačového nebezpečného\nviru se můžete podívat do možného přehledu zpráv.</bold>\nVaše Rodinná banka\n<italic>(www.servis24.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):\nV případě napadení počítače virem dostanou klienti Rodinné banky\nantivirovou ochranu zdarma.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Vážení klienti,\nupozorňujeme na nový počítačový vir, který se objevil v některých evropských zemích\nvčetně ČR a který nabádá klienty internetového bankovnictví k instalaci bezpečnostní\naplikace do mobilního telefonu.\nPři používání internetového bankovnictví buďte proto obezřetní. Jestliže Vás při zadávání\npřístupových údajů systém vyzve k instalaci bezpečnostní mobilní aplikace, nereagujte\nna zobrazenou výzvu a neprovádějte instalaci této aplikace do svého mobilního\ntelefonu. Nejedná se o naši bezpečnostní aplikaci, ale o počítačový vir.\nDodržujte základní bezpečnostní zásadu: Nikdy neinstalujte do svých mobilních telefonů\nani do počítačů aplikace z neznámých zdrojů. Ve svém počítači používejte vždy kvalitní\nantivirovou ochranu.\nV případě, že jste ve svém internetovém bankovnictví již zaznamenali nezvyklé\nchování, např. zmíněnou výzvu k instalaci bezpečnostní aplikace do mobilního zařízení,\nkontaktujte neprodleně bezplatnou informační linku Rodinné banky 800 660 660.\nJestliže máte jakékoli dotazy týkající se tohoto počítačového viru, můžete se na nás\ns důvěrou obrátit prostřednictvím e-mailu na adresu info-vir@rbanka.cz, která byla za\ntímto účelem dočasně zřízena. <bold>Také na ukázky chování počítačového nebezpečného\nviru se můžete podívat do možného přehledu zpráv.</bold>\nVaše Rodinná banka\n<italic>(www.servis24.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):\nKlienti Rodinné banky musí s ohledem na výskyt počítačového viru\ndočasně přestat používat internetové bankovnictví.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Vážení klienti,\nupozorňujeme na nový počítačový vir, který se objevil v některých evropských zemích\nvčetně ČR a který nabádá klienty internetového bankovnictví k instalaci bezpečnostní\naplikace do mobilního telefonu.\nPři používání internetového bankovnictví buďte proto obezřetní. Jestliže Vás při zadávání\npřístupových údajů systém vyzve k instalaci bezpečnostní mobilní aplikace, nereagujte\nna zobrazenou výzvu a neprovádějte instalaci této aplikace do svého mobilního\ntelefonu. Nejedná se o naši bezpečnostní aplikaci, ale o počítačový vir.\nDodržujte základní bezpečnostní zásadu: Nikdy neinstalujte do svých mobilních telefonů\nani do počítačů aplikace z neznámých zdrojů. Ve svém počítači používejte vždy kvalitní\nantivirovou ochranu.\nV případě, že jste ve svém internetovém bankovnictví již zaznamenali nezvyklé\nchování, např. zmíněnou výzvu k instalaci bezpečnostní aplikace do mobilního zařízení,\nkontaktujte neprodleně bezplatnou informační linku Rodinné banky 800 660 660.\nJestliže máte jakékoli dotazy týkající se tohoto počítačového viru, můžete se na nás\ns důvěrou obrátit prostřednictvím e-mailu na adresu info-vir@rbanka.cz, která byla za\ntímto účelem dočasně zřízena. <bold>Také na ukázky chování počítačového nebezpečného\nviru se můžete podívat do možného přehledu zpráv.</bold>\nVaše Rodinná banka\n<italic>(www.servis24.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE):\nSvětlana Alexijevičová uvedla, že kdyby tvořila v 18. století, psala by fikci.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Nobelova cena za příběhy utrpení a odvahy\nČeši mají jediného držitele nejprestižnějšího ocenění na poli literatury. To rusky\npíšících laureátů Nobelovy ceny za literaturu je více. Přesto od doby, kdy byla tato cena\nudělena disidentovi Alexandru Solženicynovi, uplynulo dlouhých 45 let, než se stejné\npocty dočkal další rusky píšící spisovatel (nepočítáme-li Josifa Brodského, který v roce\n1987 cenu dostal jako Američan). Stalo se tak 24 let po zániku SSSR, tedy v roce 2015.\nTehdy totiž slavnou cenu získala Světlana Alexijevičová – autorka, která se netají svými\nnázory na totalitní režimy.\nVelikáni ruské literatury bývali mistři fikce, JEJÍCHŽ účelem bylo vytvořit sytější obraz\nruské společnosti, než nabízela realita. <underline>Jeden z prvních, kdo pochopil, že skutečnost je\nbarvitější než fikce, byl Solženicyn, autor známého díla <italic>Souostroví Gulag,</italic> které popisuje\nosudy vězňů v ruských lágrech.</underline> Alexijevičová však jde mnohem dál. Jak sama říká, kdyby\ntvořila ve stejném století jako Dostojevskij, psala by fikci, jenže dnes „beletrie nedokáže\npopsat hrůzy, které lidé prožívají“.\nAlexijevičová kombinuje literaturu s novinařinou, přístupem ke sběru materiálu se\nliší od ostatních spisovatelů. Její metoda práce rozhodně není <bold>standardní:</bold> cestuje po\ncelém postsovětském prostoru a mluví se stovkami lidí. Z jejich zpovědí vytváří celek,\njenž vyráží dech. <bold>Fádní</bold> nejsou jen samotné příběhy, ale i autorčina práce s jazykovými\nprostředky. Alexijevičová umí vyslechnutá svědectví přepsat do formy, která zachovává\n<bold>autenticitu</bold> výpovědí a současně je mění v literární dílo. Témata knih dokazují její cit\npro neuralgické body sovětských dějin: válka v Afghánistánu (očima veteránů i očima\ntěch, kterým se příbuzní vrátili z války v rakvích) nebo Černobyl (očima těch, kteří viděli\nzáři nad elektrárnou). Alexijevičová tyto příběhy uchopila s nebývalou <bold>invencí.</bold> Každého\nčtenáře, JEHOŽ podobná témata oslovují, její knihy zaujmou.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE):\nJosif Brodskij a Alexandr Solženicyn se stali laureáty Nobelovy ceny za\nliteraturu před zánikem Sovětského svazu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Nobelova cena za příběhy utrpení a odvahy\nČeši mají jediného držitele nejprestižnějšího ocenění na poli literatury. To rusky\npíšících laureátů Nobelovy ceny za literaturu je více. Přesto od doby, kdy byla tato cena\nudělena disidentovi Alexandru Solženicynovi, uplynulo dlouhých 45 let, než se stejné\npocty dočkal další rusky píšící spisovatel (nepočítáme-li Josifa Brodského, který v roce\n1987 cenu dostal jako Američan). Stalo se tak 24 let po zániku SSSR, tedy v roce 2015.\nTehdy totiž slavnou cenu získala Světlana Alexijevičová – autorka, která se netají svými\nnázory na totalitní režimy.\nVelikáni ruské literatury bývali mistři fikce, JEJÍCHŽ účelem bylo vytvořit sytější obraz\nruské společnosti, než nabízela realita. <underline>Jeden z prvních, kdo pochopil, že skutečnost je\nbarvitější než fikce, byl Solženicyn, autor známého díla <italic>Souostroví Gulag,</italic> které popisuje\nosudy vězňů v ruských lágrech.</underline> Alexijevičová však jde mnohem dál. Jak sama říká, kdyby\ntvořila ve stejném století jako Dostojevskij, psala by fikci, jenže dnes „beletrie nedokáže\npopsat hrůzy, které lidé prožívají“.\nAlexijevičová kombinuje literaturu s novinařinou, přístupem ke sběru materiálu se\nliší od ostatních spisovatelů. Její metoda práce rozhodně není <bold>standardní:</bold> cestuje po\ncelém postsovětském prostoru a mluví se stovkami lidí. Z jejich zpovědí vytváří celek,\njenž vyráží dech. <bold>Fádní</bold> nejsou jen samotné příběhy, ale i autorčina práce s jazykovými\nprostředky. Alexijevičová umí vyslechnutá svědectví přepsat do formy, která zachovává\n<bold>autenticitu</bold> výpovědí a současně je mění v literární dílo. Témata knih dokazují její cit\npro neuralgické body sovětských dějin: válka v Afghánistánu (očima veteránů i očima\ntěch, kterým se příbuzní vrátili z války v rakvích) nebo Černobyl (očima těch, kteří viděli\nzáři nad elektrárnou). Alexijevičová tyto příběhy uchopila s nebývalou <bold>invencí.</bold> Každého\nčtenáře, JEHOŽ podobná témata oslovují, její knihy zaujmou.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE):\nNa rozdíl od Alexandra Solženicyna, odpůrce sovětského totalitního\nrežimu, Světlana Alexijevičová totalitní režimy veřejně obhajuje.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Nobelova cena za příběhy utrpení a odvahy\nČeši mají jediného držitele nejprestižnějšího ocenění na poli literatury. To rusky\npíšících laureátů Nobelovy ceny za literaturu je více. Přesto od doby, kdy byla tato cena\nudělena disidentovi Alexandru Solženicynovi, uplynulo dlouhých 45 let, než se stejné\npocty dočkal další rusky píšící spisovatel (nepočítáme-li Josifa Brodského, který v roce\n1987 cenu dostal jako Američan). Stalo se tak 24 let po zániku SSSR, tedy v roce 2015.\nTehdy totiž slavnou cenu získala Světlana Alexijevičová – autorka, která se netají svými\nnázory na totalitní režimy.\nVelikáni ruské literatury bývali mistři fikce, JEJÍCHŽ účelem bylo vytvořit sytější obraz\nruské společnosti, než nabízela realita. <underline>Jeden z prvních, kdo pochopil, že skutečnost je\nbarvitější než fikce, byl Solženicyn, autor známého díla <italic>Souostroví Gulag,</italic> které popisuje\nosudy vězňů v ruských lágrech.</underline> Alexijevičová však jde mnohem dál. Jak sama říká, kdyby\ntvořila ve stejném století jako Dostojevskij, psala by fikci, jenže dnes „beletrie nedokáže\npopsat hrůzy, které lidé prožívají“.\nAlexijevičová kombinuje literaturu s novinařinou, přístupem ke sběru materiálu se\nliší od ostatních spisovatelů. Její metoda práce rozhodně není <bold>standardní:</bold> cestuje po\ncelém postsovětském prostoru a mluví se stovkami lidí. Z jejich zpovědí vytváří celek,\njenž vyráží dech. <bold>Fádní</bold> nejsou jen samotné příběhy, ale i autorčina práce s jazykovými\nprostředky. Alexijevičová umí vyslechnutá svědectví přepsat do formy, která zachovává\n<bold>autenticitu</bold> výpovědí a současně je mění v literární dílo. Témata knih dokazují její cit\npro neuralgické body sovětských dějin: válka v Afghánistánu (očima veteránů i očima\ntěch, kterým se příbuzní vrátili z války v rakvích) nebo Černobyl (očima těch, kteří viděli\nzáři nad elektrárnou). Alexijevičová tyto příběhy uchopila s nebývalou <bold>invencí.</bold> Každého\nčtenáře, JEHOŽ podobná témata oslovují, její knihy zaujmou.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE):\nTéma války v Afghánistánu představila Světlana Alexijevičová mimo jiné\nz pohledu lidí, kteří byli příbuznými obětí tohoto válečného konfliktu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Nobelova cena za příběhy utrpení a odvahy\nČeši mají jediného držitele nejprestižnějšího ocenění na poli literatury. To rusky\npíšících laureátů Nobelovy ceny za literaturu je více. Přesto od doby, kdy byla tato cena\nudělena disidentovi Alexandru Solženicynovi, uplynulo dlouhých 45 let, než se stejné\npocty dočkal další rusky píšící spisovatel (nepočítáme-li Josifa Brodského, který v roce\n1987 cenu dostal jako Američan). Stalo se tak 24 let po zániku SSSR, tedy v roce 2015.\nTehdy totiž slavnou cenu získala Světlana Alexijevičová – autorka, která se netají svými\nnázory na totalitní režimy.\nVelikáni ruské literatury bývali mistři fikce, JEJÍCHŽ účelem bylo vytvořit sytější obraz\nruské společnosti, než nabízela realita. <underline>Jeden z prvních, kdo pochopil, že skutečnost je\nbarvitější než fikce, byl Solženicyn, autor známého díla <italic>Souostroví Gulag,</italic> které popisuje\nosudy vězňů v ruských lágrech.</underline> Alexijevičová však jde mnohem dál. Jak sama říká, kdyby\ntvořila ve stejném století jako Dostojevskij, psala by fikci, jenže dnes „beletrie nedokáže\npopsat hrůzy, které lidé prožívají“.\nAlexijevičová kombinuje literaturu s novinařinou, přístupem ke sběru materiálu se\nliší od ostatních spisovatelů. Její metoda práce rozhodně není <bold>standardní:</bold> cestuje po\ncelém postsovětském prostoru a mluví se stovkami lidí. Z jejich zpovědí vytváří celek,\njenž vyráží dech. <bold>Fádní</bold> nejsou jen samotné příběhy, ale i autorčina práce s jazykovými\nprostředky. Alexijevičová umí vyslechnutá svědectví přepsat do formy, která zachovává\n<bold>autenticitu</bold> výpovědí a současně je mění v literární dílo. Témata knih dokazují její cit\npro neuralgické body sovětských dějin: válka v Afghánistánu (očima veteránů i očima\ntěch, kterým se příbuzní vrátili z války v rakvích) nebo Černobyl (očima těch, kteří viděli\nzáři nad elektrárnou). Alexijevičová tyto příběhy uchopila s nebývalou <bold>invencí.</bold> Každého\nčtenáře, JEHOŽ podobná témata oslovují, její knihy zaujmou.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), či nikoli (NE):\nBěhem výslechu si vzpomněla, že chvíli před tím přepadením se jí ptal na\ncestu nějaký cizí muž.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), či nikoli (NE):\nPo prudké vichřici, která se přehnala přes vesnici a její nejbližší okolí, nezbyl\nna holích polích ani klas obilí.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), či nikoli (NE):\nZletilý pachatel, který byl minulý týden odsouzen za ublížení na zdraví, si\nodpiká sedm měsíců za mřížemi.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), či nikoli (NE):\nMezi strmými skalními stěnami ochránci přírody objevili už jen zbytky orlích\nhnízd, což ve vědeckých kruzích vyvolalo zděšení.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):\nSociální vyloučení je jedinou závažnou příčinou relativní chudoby.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Chudoba je závažný globální problém. I v 21. století žijí na světě lidé, kteří nemají\nzajištěné základní podmínky pro důstojný život. Přitom několik set nejbohatších rodin\nmá stejný majetek jako několik miliard nejchudších obyvatel planety dohromady.\nAbsolutní (nebo také extrémní) chudoba se obecně definuje příjmem nižším než\n1,9 amerického dolaru na osobu na den. Nikde na světě taková částka nestačí na pokrytí\nzákladních životních potřeb. Naštěstí se v posledních desetiletích počet extrémně\nchudých lidí radikálně snížil. Podle <bold>hrubých</bold> odhadů Světové banky žilo v roce 2001\nna Zemi přes miliardu extrémně chudých lidí, v roce 2017 „jen“ kolem 800 milionů.\nOdborníci předpokládají, že i v <bold>dalších</bold> letech bude počet extrémně chudých lidí klesat.\nNa rozdíl od absolutní chudoby je chudoba relativní měřena vzdáleností od průměrné\nživotní úrovně v konkrétní společnosti. Relativní chudoba může znamenat, že člověk\nchudý ve vlastní zemi, v níž žije na okraji společnosti, by v zemi jiné byl relativně bohatý.\nRelativně chudí lidé strádají <bold>zejména</bold> sociálně. Jedním ze závažných důsledků relativní\nchudoby je totiž sociální vyloučení.\n<bold>(2)</bold> Chudobou se zabývá mnoho mezinárodních organizacích, často se také diskutuje\no závažných problémech <bold>přímo</bold> souvisejících s tímto tématem. Většina odborníků si je\ntotiž vědoma toho, že chudoba nepřináší jen hlad či náchylnost k nemocem, ale i vyšší\nriziko nežádoucích jevů, jako je např. kriminalita. Je nesporné, že člověku, který se ocitne\nv nouzi, jsme povinni pomáhat. Měli bychom jednak poskytnout jedinci prostředky na\nzajištění základních životních potřeb, <underline>avšak</underline> ho motivovat k tomu, aby byl schopen se ze\nzávislosti na pomoci vymanit.\n<italic>(encyklopedie.soc.cas.cz; www.novinky.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nU některých přídavných jmen vzoru <italic>mladý</italic> existují tvary složené (např. <italic>bosý, bosá)</italic> i tvary\njmenné (např. <italic>bos, bosa).</italic> Od přídavných jmen vzoru <italic>jarní</italic> se jmenné tvary netvoří.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):\nDůstojný život může v 21. století vést jen několik stovek nejmajetnějších\nrodin světa.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Chudoba je závažný globální problém. I v 21. století žijí na světě lidé, kteří nemají\nzajištěné základní podmínky pro důstojný život. Přitom několik set nejbohatších rodin\nmá stejný majetek jako několik miliard nejchudších obyvatel planety dohromady.\nAbsolutní (nebo také extrémní) chudoba se obecně definuje příjmem nižším než\n1,9 amerického dolaru na osobu na den. Nikde na světě taková částka nestačí na pokrytí\nzákladních životních potřeb. Naštěstí se v posledních desetiletích počet extrémně\nchudých lidí radikálně snížil. Podle <bold>hrubých</bold> odhadů Světové banky žilo v roce 2001\nna Zemi přes miliardu extrémně chudých lidí, v roce 2017 „jen“ kolem 800 milionů.\nOdborníci předpokládají, že i v <bold>dalších</bold> letech bude počet extrémně chudých lidí klesat.\nNa rozdíl od absolutní chudoby je chudoba relativní měřena vzdáleností od průměrné\nživotní úrovně v konkrétní společnosti. Relativní chudoba může znamenat, že člověk\nchudý ve vlastní zemi, v níž žije na okraji společnosti, by v zemi jiné byl relativně bohatý.\nRelativně chudí lidé strádají <bold>zejména</bold> sociálně. Jedním ze závažných důsledků relativní\nchudoby je totiž sociální vyloučení.\n<bold>(2)</bold> Chudobou se zabývá mnoho mezinárodních organizacích, často se také diskutuje\no závažných problémech <bold>přímo</bold> souvisejících s tímto tématem. Většina odborníků si je\ntotiž vědoma toho, že chudoba nepřináší jen hlad či náchylnost k nemocem, ale i vyšší\nriziko nežádoucích jevů, jako je např. kriminalita. Je nesporné, že člověku, který se ocitne\nv nouzi, jsme povinni pomáhat. Měli bychom jednak poskytnout jedinci prostředky na\nzajištění základních životních potřeb, <underline>avšak</underline> ho motivovat k tomu, aby byl schopen se ze\nzávislosti na pomoci vymanit.\n<italic>(encyklopedie.soc.cas.cz; www.novinky.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nU některých přídavných jmen vzoru <italic>mladý</italic> existují tvary složené (např. <italic>bosý, bosá)</italic> i tvary\njmenné (např. <italic>bos, bosa).</italic> Od přídavných jmen vzoru <italic>jarní</italic> se jmenné tvary netvoří.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):\nSvětová banka odhaduje, že každých šestnáct let se sníží počet extrémně\nchudých lidí o dvě stě milionů.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Chudoba je závažný globální problém. I v 21. století žijí na světě lidé, kteří nemají\nzajištěné základní podmínky pro důstojný život. Přitom několik set nejbohatších rodin\nmá stejný majetek jako několik miliard nejchudších obyvatel planety dohromady.\nAbsolutní (nebo také extrémní) chudoba se obecně definuje příjmem nižším než\n1,9 amerického dolaru na osobu na den. Nikde na světě taková částka nestačí na pokrytí\nzákladních životních potřeb. Naštěstí se v posledních desetiletích počet extrémně\nchudých lidí radikálně snížil. Podle <bold>hrubých</bold> odhadů Světové banky žilo v roce 2001\nna Zemi přes miliardu extrémně chudých lidí, v roce 2017 „jen“ kolem 800 milionů.\nOdborníci předpokládají, že i v <bold>dalších</bold> letech bude počet extrémně chudých lidí klesat.\nNa rozdíl od absolutní chudoby je chudoba relativní měřena vzdáleností od průměrné\nživotní úrovně v konkrétní společnosti. Relativní chudoba může znamenat, že člověk\nchudý ve vlastní zemi, v níž žije na okraji společnosti, by v zemi jiné byl relativně bohatý.\nRelativně chudí lidé strádají <bold>zejména</bold> sociálně. Jedním ze závažných důsledků relativní\nchudoby je totiž sociální vyloučení.\n<bold>(2)</bold> Chudobou se zabývá mnoho mezinárodních organizacích, často se také diskutuje\no závažných problémech <bold>přímo</bold> souvisejících s tímto tématem. Většina odborníků si je\ntotiž vědoma toho, že chudoba nepřináší jen hlad či náchylnost k nemocem, ale i vyšší\nriziko nežádoucích jevů, jako je např. kriminalita. Je nesporné, že člověku, který se ocitne\nv nouzi, jsme povinni pomáhat. Měli bychom jednak poskytnout jedinci prostředky na\nzajištění základních životních potřeb, <underline>avšak</underline> ho motivovat k tomu, aby byl schopen se ze\nzávislosti na pomoci vymanit.\n<italic>(encyklopedie.soc.cas.cz; www.novinky.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nU některých přídavných jmen vzoru <italic>mladý</italic> existují tvary složené (např. <italic>bosý, bosá)</italic> i tvary\njmenné (např. <italic>bos, bosa).</italic> Od přídavných jmen vzoru <italic>jarní</italic> se jmenné tvary netvoří.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):\nPokud denní příjem konkrétního jedince klesne pod 1,9 amerického\ndolaru, stává se z absolutní chudoby chudoba extrémní.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Chudoba je závažný globální problém. I v 21. století žijí na světě lidé, kteří nemají\nzajištěné základní podmínky pro důstojný život. Přitom několik set nejbohatších rodin\nmá stejný majetek jako několik miliard nejchudších obyvatel planety dohromady.\nAbsolutní (nebo také extrémní) chudoba se obecně definuje příjmem nižším než\n1,9 amerického dolaru na osobu na den. Nikde na světě taková částka nestačí na pokrytí\nzákladních životních potřeb. Naštěstí se v posledních desetiletích počet extrémně\nchudých lidí radikálně snížil. Podle <bold>hrubých</bold> odhadů Světové banky žilo v roce 2001\nna Zemi přes miliardu extrémně chudých lidí, v roce 2017 „jen“ kolem 800 milionů.\nOdborníci předpokládají, že i v <bold>dalších</bold> letech bude počet extrémně chudých lidí klesat.\nNa rozdíl od absolutní chudoby je chudoba relativní měřena vzdáleností od průměrné\nživotní úrovně v konkrétní společnosti. Relativní chudoba může znamenat, že člověk\nchudý ve vlastní zemi, v níž žije na okraji společnosti, by v zemi jiné byl relativně bohatý.\nRelativně chudí lidé strádají <bold>zejména</bold> sociálně. Jedním ze závažných důsledků relativní\nchudoby je totiž sociální vyloučení.\n<bold>(2)</bold> Chudobou se zabývá mnoho mezinárodních organizacích, často se také diskutuje\no závažných problémech <bold>přímo</bold> souvisejících s tímto tématem. Většina odborníků si je\ntotiž vědoma toho, že chudoba nepřináší jen hlad či náchylnost k nemocem, ale i vyšší\nriziko nežádoucích jevů, jako je např. kriminalita. Je nesporné, že člověku, který se ocitne\nv nouzi, jsme povinni pomáhat. Měli bychom jednak poskytnout jedinci prostředky na\nzajištění základních životních potřeb, <underline>avšak</underline> ho motivovat k tomu, aby byl schopen se ze\nzávislosti na pomoci vymanit.\n<italic>(encyklopedie.soc.cas.cz; www.novinky.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nU některých přídavných jmen vzoru <italic>mladý</italic> existují tvary složené (např. <italic>bosý, bosá)</italic> i tvary\njmenné (např. <italic>bos, bosa).</italic> Od přídavných jmen vzoru <italic>jarní</italic> se jmenné tvary netvoří.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE):\nVe větě Mezi těmito dvěma díly není rozdíl je tvar číslovky nespisovný.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE):\nVe větě Josef II. vydal patent o zrušení nevolnictví je slovo nevolnictví\narchaické.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE):\nVe větě Žalobce svůj případ projel na celé čáře je slovo projel užito jako\nslovo expresivní.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE):\nVe větě V příručce pro začínající šachisty jsou popsány šachové partie je\nslovní spojení šachové partie slangové.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), či nikoli (NE):\nVe výchozím textu je uveden důvod, proč je popisovaná divadelní hra\nnadčasová.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "***** je umělecký směr rozvíjející se v 17. a 18. století hlavně ve Francii. Podle\nantického vzoru se tehdy rozlišovaly žánry vysoké (óda, tragédie) a nízké (fraška,\nkomedie). Bariéry mezi vysokými a nízkými žánry však ve svých dílech záměrně narušoval\nnapř. ƔƔƔƔƔ.\nTento <bold>slavný francouzský dramatik a nadaný herec</bold> napsal v roce 1668 komedii\ns nehrdinským hrdinou Harpagonem, v níž vykreslil portrét člověka chorobně závislého\nna zlaťácích, který mamonu obětuje i vztahy se svými blýzkými. Neovladatelná touha\npo hromadění majetku je lidský nešvar, který se bohužel dosud nepodařilo vymítit.\nPrávě proto je komedie Lakomec stále aktuální a proslulý skrblík se stále drží na českých\ni světových divadelních scénách.\nHarpagon je sice zámožný pán, ale šetří úplně na všem. Celému domu vládne\nželeznou rukou a ani sobě nedopřává žádná povyražení. Až na jednu výjimku, a tou\nje slabost pro mladičkou Marianu. Netuší však, že Mariana má ráda jeho syna Kleanta.\nBudoucnost svých dětí má Harpagon dokonale promyšlenou. Dceru Elišku hodlá provdat\nza bohatého stárnoucího muže a Kleantovi chce namluvit bohatou vdovu. Eliška ale\ntajně miluje správce Valéra, který se kvůli ní snaží získat Harpagonovu přízeň. Sňatky\norganizuje důvtipná dohazovačka Frosina, do děje také zasáhne vychytralý sluha Čipera,\nkterý svému pánovi odcizí truhlu s penězy. Nakonec však Harpagon objímá místo\nMariany stracené a <bold>znovunalezené zlaťáky a vlastní děti</bold> už nechce ani vidět, ani slyšet.\nModerní adaptaci této divadelní hry připravila Česká televize. Režisér Zdeněk Zelenka\nposílil roli Frosiny (Jiřina Bohdalová) a zdůraznil etické poselství komedie, na <underline>jejichž</underline>\nkonci <bold>zůstává osamělý a opuštěný chudák</bold> k politování. Harpagon nepotřebuje rodinu,\nnepotřebuje lásku, lakomcovo zkamenělé srdce náleží jen našetřenému zlatu. Diváci\njistě ocení Viktora Preisse v titulní roli a <bold>jeho obratné hledání a nalézání směšnosti</bold>\nv tragikomické postavě.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), či nikoli (NE):\nJiřina Bohdalová v roli Frosiny svým výkonem zastínila Viktora Preisse\nv roli Harpagona.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "***** je umělecký směr rozvíjející se v 17. a 18. století hlavně ve Francii. Podle\nantického vzoru se tehdy rozlišovaly žánry vysoké (óda, tragédie) a nízké (fraška,\nkomedie). Bariéry mezi vysokými a nízkými žánry však ve svých dílech záměrně narušoval\nnapř. ƔƔƔƔƔ.\nTento <bold>slavný francouzský dramatik a nadaný herec</bold> napsal v roce 1668 komedii\ns nehrdinským hrdinou Harpagonem, v níž vykreslil portrét člověka chorobně závislého\nna zlaťácích, který mamonu obětuje i vztahy se svými blýzkými. Neovladatelná touha\npo hromadění majetku je lidský nešvar, který se bohužel dosud nepodařilo vymítit.\nPrávě proto je komedie Lakomec stále aktuální a proslulý skrblík se stále drží na českých\ni světových divadelních scénách.\nHarpagon je sice zámožný pán, ale šetří úplně na všem. Celému domu vládne\nželeznou rukou a ani sobě nedopřává žádná povyražení. Až na jednu výjimku, a tou\nje slabost pro mladičkou Marianu. Netuší však, že Mariana má ráda jeho syna Kleanta.\nBudoucnost svých dětí má Harpagon dokonale promyšlenou. Dceru Elišku hodlá provdat\nza bohatého stárnoucího muže a Kleantovi chce namluvit bohatou vdovu. Eliška ale\ntajně miluje správce Valéra, který se kvůli ní snaží získat Harpagonovu přízeň. Sňatky\norganizuje důvtipná dohazovačka Frosina, do děje také zasáhne vychytralý sluha Čipera,\nkterý svému pánovi odcizí truhlu s penězy. Nakonec však Harpagon objímá místo\nMariany stracené a <bold>znovunalezené zlaťáky a vlastní děti</bold> už nechce ani vidět, ani slyšet.\nModerní adaptaci této divadelní hry připravila Česká televize. Režisér Zdeněk Zelenka\nposílil roli Frosiny (Jiřina Bohdalová) a zdůraznil etické poselství komedie, na <underline>jejichž</underline>\nkonci <bold>zůstává osamělý a opuštěný chudák</bold> k politování. Harpagon nepotřebuje rodinu,\nnepotřebuje lásku, lakomcovo zkamenělé srdce náleží jen našetřenému zlatu. Diváci\njistě ocení Viktora Preisse v titulní roli a <bold>jeho obratné hledání a nalézání směšnosti</bold>\nv tragikomické postavě.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), či nikoli (NE):\nSoučástí výchozího textu je vnější charakteristika hlavní postavy\npopisované divadelní hry.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "***** je umělecký směr rozvíjející se v 17. a 18. století hlavně ve Francii. Podle\nantického vzoru se tehdy rozlišovaly žánry vysoké (óda, tragédie) a nízké (fraška,\nkomedie). Bariéry mezi vysokými a nízkými žánry však ve svých dílech záměrně narušoval\nnapř. ƔƔƔƔƔ.\nTento <bold>slavný francouzský dramatik a nadaný herec</bold> napsal v roce 1668 komedii\ns nehrdinským hrdinou Harpagonem, v níž vykreslil portrét člověka chorobně závislého\nna zlaťácích, který mamonu obětuje i vztahy se svými blýzkými. Neovladatelná touha\npo hromadění majetku je lidský nešvar, který se bohužel dosud nepodařilo vymítit.\nPrávě proto je komedie Lakomec stále aktuální a proslulý skrblík se stále drží na českých\ni světových divadelních scénách.\nHarpagon je sice zámožný pán, ale šetří úplně na všem. Celému domu vládne\nželeznou rukou a ani sobě nedopřává žádná povyražení. Až na jednu výjimku, a tou\nje slabost pro mladičkou Marianu. Netuší však, že Mariana má ráda jeho syna Kleanta.\nBudoucnost svých dětí má Harpagon dokonale promyšlenou. Dceru Elišku hodlá provdat\nza bohatého stárnoucího muže a Kleantovi chce namluvit bohatou vdovu. Eliška ale\ntajně miluje správce Valéra, který se kvůli ní snaží získat Harpagonovu přízeň. Sňatky\norganizuje důvtipná dohazovačka Frosina, do děje také zasáhne vychytralý sluha Čipera,\nkterý svému pánovi odcizí truhlu s penězy. Nakonec však Harpagon objímá místo\nMariany stracené a <bold>znovunalezené zlaťáky a vlastní děti</bold> už nechce ani vidět, ani slyšet.\nModerní adaptaci této divadelní hry připravila Česká televize. Režisér Zdeněk Zelenka\nposílil roli Frosiny (Jiřina Bohdalová) a zdůraznil etické poselství komedie, na <underline>jejichž</underline>\nkonci <bold>zůstává osamělý a opuštěný chudák</bold> k politování. Harpagon nepotřebuje rodinu,\nnepotřebuje lásku, lakomcovo zkamenělé srdce náleží jen našetřenému zlatu. Diváci\njistě ocení Viktora Preisse v titulní roli a <bold>jeho obratné hledání a nalézání směšnosti</bold>\nv tragikomické postavě.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), či nikoli (NE):\nVe výchozím textu je vyjádřen rozpor mezi poselstvím původní\ndivadelní hry a poselstvím Zelenkovy adaptace této hry.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "***** je umělecký směr rozvíjející se v 17. a 18. století hlavně ve Francii. Podle\nantického vzoru se tehdy rozlišovaly žánry vysoké (óda, tragédie) a nízké (fraška,\nkomedie). Bariéry mezi vysokými a nízkými žánry však ve svých dílech záměrně narušoval\nnapř. ƔƔƔƔƔ.\nTento <bold>slavný francouzský dramatik a nadaný herec</bold> napsal v roce 1668 komedii\ns nehrdinským hrdinou Harpagonem, v níž vykreslil portrét člověka chorobně závislého\nna zlaťácích, který mamonu obětuje i vztahy se svými blýzkými. Neovladatelná touha\npo hromadění majetku je lidský nešvar, který se bohužel dosud nepodařilo vymítit.\nPrávě proto je komedie Lakomec stále aktuální a proslulý skrblík se stále drží na českých\ni světových divadelních scénách.\nHarpagon je sice zámožný pán, ale šetří úplně na všem. Celému domu vládne\nželeznou rukou a ani sobě nedopřává žádná povyražení. Až na jednu výjimku, a tou\nje slabost pro mladičkou Marianu. Netuší však, že Mariana má ráda jeho syna Kleanta.\nBudoucnost svých dětí má Harpagon dokonale promyšlenou. Dceru Elišku hodlá provdat\nza bohatého stárnoucího muže a Kleantovi chce namluvit bohatou vdovu. Eliška ale\ntajně miluje správce Valéra, který se kvůli ní snaží získat Harpagonovu přízeň. Sňatky\norganizuje důvtipná dohazovačka Frosina, do děje také zasáhne vychytralý sluha Čipera,\nkterý svému pánovi odcizí truhlu s penězy. Nakonec však Harpagon objímá místo\nMariany stracené a <bold>znovunalezené zlaťáky a vlastní děti</bold> už nechce ani vidět, ani slyšet.\nModerní adaptaci této divadelní hry připravila Česká televize. Režisér Zdeněk Zelenka\nposílil roli Frosiny (Jiřina Bohdalová) a zdůraznil etické poselství komedie, na <underline>jejichž</underline>\nkonci <bold>zůstává osamělý a opuštěný chudák</bold> k politování. Harpagon nepotřebuje rodinu,\nnepotřebuje lásku, lakomcovo zkamenělé srdce náleží jen našetřenému zlatu. Diváci\njistě ocení Viktora Preisse v titulní roli a <bold>jeho obratné hledání a nalézání směšnosti</bold>\nv tragikomické postavě.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými v TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):\nPlaton a Aristoteles nadřazovali politické zájmy morálním hodnotám.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Lze v politice volit k dosahování vyšších cílů jakékoliv prostředky, tzn. morální\ni nemorální? Zastánci použití nemorálních prostředků tvrdí, že v politice nejsou\nrozhodující prostředky, ale právě cíle.\n<bold>(2)</bold> V dějinách to byl renesanční politik, filosof a spisovatel Niccolò Machiavelli, který\npolitiku nadřadil morálce, a to natolik, že morálka šla stranou. Tím se lišil například od\nPlatona a Aristotela, kteří naopak politiku podřizovali morálce. Machiavelliho politickým\ncílem bylo překonat rozdrobenost svářících se italských městských států a vytvořit\n<bold>jednotnou</bold> Itálii žijící v míru. V jejím čele měl být silný a mocný panovník, který nebude\nváhat použít i <underline>nemorální prostředky (od lží, podvodů až po vyvražďování politických</underline>\nodpůrců), pokud tím zajistí blaho státu. Tyto ideje představil Machiavelli ve svém <bold>zřejmě</bold>\nnejznámějším díle <italic>Vladař.</italic>\n<bold>(3)</bold> Podobné názory zaznívají i v jeho dalším spise <italic>Úvahy o vládnutí a vojenství,</italic> v tomto\ndíle se však už objevují také myšlenky o lidskosti a starořímských republikánských\nctnostech – ovšem jako ideálu až v budoucí sjednocené Itálii. Přesto byl Machiavelli\nnadále prezentován velmi jednostranně jako zastánce nemorálnosti v politice, <bold>zvláště</bold>\njako zastánce násilí – tedy v podobě tzv. machiavellismu.^1\n<bold>(4)</bold> Novodobými vyznavači tohoto principu byli konstruktéři totalitních diktatur –\nStalin, Mussolini a Hitler. Násilím zlikvidovali uvnitř svých států opozici (praktikovali „stát\njako organizované násilí“) a drtivou většinu obyvatelstva, kterou donutili k poslušnosti,\npak záměrně vehnali do <bold>různých</bold> válečných konfliktů.\n^1 Machiavellismus označuje jednak teorii učení N. Machiavelliho, jednak politiku založenou na principech,\nkteré Machiavelli propagoval. Za machiavellistu je pak označován člověk, který se dopouští morálně\npochybných jednání ve snaze dosáhnout obecně prospěšného cíle.\n<italic>(J. Sedlák, Vybrané problémy ze sociální etiky, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nPřístavek je větný člen, jehož podstatou je to, že jiným způsobem označuje totéž co\nvětný člen předchozí <italic>(Žije v moravské metropoli, v Brně.).</italic> Podle významu je možné\npřístavek dělit například na <bold>hodnotící</bold> <italic>(Šér Chán, nejobávanější tvor džungle, Mauglího\nnenáviděl.),</italic> <bold>shrnující</bold> <italic>(Toho tygra se báli medvědi, vlci, opice, zkrátka všechna zvířata.),</italic>\n<bold>výčtový</bold> <italic>(Všechna zvířata, opice, vlci i medvědi, tančila té noci tanec vítězství.)</italic> nebo\n<bold>vysvětlující</bold> <italic>(Mauglí nedosáhl svého vítězství, totiž přemožení Šér Chána, bez pomoci\npřátel.).\n(Akademická příručka českého jazyka, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými v TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):\nJednání machiavellisty vystihuje ustálené spojení účel světí prostředky.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Lze v politice volit k dosahování vyšších cílů jakékoliv prostředky, tzn. morální\ni nemorální? Zastánci použití nemorálních prostředků tvrdí, že v politice nejsou\nrozhodující prostředky, ale právě cíle.\n<bold>(2)</bold> V dějinách to byl renesanční politik, filosof a spisovatel Niccolò Machiavelli, který\npolitiku nadřadil morálce, a to natolik, že morálka šla stranou. Tím se lišil například od\nPlatona a Aristotela, kteří naopak politiku podřizovali morálce. Machiavelliho politickým\ncílem bylo překonat rozdrobenost svářících se italských městských států a vytvořit\n<bold>jednotnou</bold> Itálii žijící v míru. V jejím čele měl být silný a mocný panovník, který nebude\nváhat použít i <underline>nemorální prostředky (od lží, podvodů až po vyvražďování politických</underline>\nodpůrců), pokud tím zajistí blaho státu. Tyto ideje představil Machiavelli ve svém <bold>zřejmě</bold>\nnejznámějším díle <italic>Vladař.</italic>\n<bold>(3)</bold> Podobné názory zaznívají i v jeho dalším spise <italic>Úvahy o vládnutí a vojenství,</italic> v tomto\ndíle se však už objevují také myšlenky o lidskosti a starořímských republikánských\nctnostech – ovšem jako ideálu až v budoucí sjednocené Itálii. Přesto byl Machiavelli\nnadále prezentován velmi jednostranně jako zastánce nemorálnosti v politice, <bold>zvláště</bold>\njako zastánce násilí – tedy v podobě tzv. machiavellismu.^1\n<bold>(4)</bold> Novodobými vyznavači tohoto principu byli konstruktéři totalitních diktatur –\nStalin, Mussolini a Hitler. Násilím zlikvidovali uvnitř svých států opozici (praktikovali „stát\njako organizované násilí“) a drtivou většinu obyvatelstva, kterou donutili k poslušnosti,\npak záměrně vehnali do <bold>různých</bold> válečných konfliktů.\n^1 Machiavellismus označuje jednak teorii učení N. Machiavelliho, jednak politiku založenou na principech,\nkteré Machiavelli propagoval. Za machiavellistu je pak označován člověk, který se dopouští morálně\npochybných jednání ve snaze dosáhnout obecně prospěšného cíle.\n<italic>(J. Sedlák, Vybrané problémy ze sociální etiky, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nPřístavek je větný člen, jehož podstatou je to, že jiným způsobem označuje totéž co\nvětný člen předchozí <italic>(Žije v moravské metropoli, v Brně.).</italic> Podle významu je možné\npřístavek dělit například na <bold>hodnotící</bold> <italic>(Šér Chán, nejobávanější tvor džungle, Mauglího\nnenáviděl.),</italic> <bold>shrnující</bold> <italic>(Toho tygra se báli medvědi, vlci, opice, zkrátka všechna zvířata.),</italic>\n<bold>výčtový</bold> <italic>(Všechna zvířata, opice, vlci i medvědi, tančila té noci tanec vítězství.)</italic> nebo\n<bold>vysvětlující</bold> <italic>(Mauglí nedosáhl svého vítězství, totiž přemožení Šér Chána, bez pomoci\npřátel.).\n(Akademická příručka českého jazyka, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými v TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):\nPodmínkou pro sjednocení Itálie byl podle Machiavelliho návrat\nk antickým ctnostem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Lze v politice volit k dosahování vyšších cílů jakékoliv prostředky, tzn. morální\ni nemorální? Zastánci použití nemorálních prostředků tvrdí, že v politice nejsou\nrozhodující prostředky, ale právě cíle.\n<bold>(2)</bold> V dějinách to byl renesanční politik, filosof a spisovatel Niccolò Machiavelli, který\npolitiku nadřadil morálce, a to natolik, že morálka šla stranou. Tím se lišil například od\nPlatona a Aristotela, kteří naopak politiku podřizovali morálce. Machiavelliho politickým\ncílem bylo překonat rozdrobenost svářících se italských městských států a vytvořit\n<bold>jednotnou</bold> Itálii žijící v míru. V jejím čele měl být silný a mocný panovník, který nebude\nváhat použít i <underline>nemorální prostředky (od lží, podvodů až po vyvražďování politických</underline>\nodpůrců), pokud tím zajistí blaho státu. Tyto ideje představil Machiavelli ve svém <bold>zřejmě</bold>\nnejznámějším díle <italic>Vladař.</italic>\n<bold>(3)</bold> Podobné názory zaznívají i v jeho dalším spise <italic>Úvahy o vládnutí a vojenství,</italic> v tomto\ndíle se však už objevují také myšlenky o lidskosti a starořímských republikánských\nctnostech – ovšem jako ideálu až v budoucí sjednocené Itálii. Přesto byl Machiavelli\nnadále prezentován velmi jednostranně jako zastánce nemorálnosti v politice, <bold>zvláště</bold>\njako zastánce násilí – tedy v podobě tzv. machiavellismu.^1\n<bold>(4)</bold> Novodobými vyznavači tohoto principu byli konstruktéři totalitních diktatur –\nStalin, Mussolini a Hitler. Násilím zlikvidovali uvnitř svých států opozici (praktikovali „stát\njako organizované násilí“) a drtivou většinu obyvatelstva, kterou donutili k poslušnosti,\npak záměrně vehnali do <bold>různých</bold> válečných konfliktů.\n^1 Machiavellismus označuje jednak teorii učení N. Machiavelliho, jednak politiku založenou na principech,\nkteré Machiavelli propagoval. Za machiavellistu je pak označován člověk, který se dopouští morálně\npochybných jednání ve snaze dosáhnout obecně prospěšného cíle.\n<italic>(J. Sedlák, Vybrané problémy ze sociální etiky, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nPřístavek je větný člen, jehož podstatou je to, že jiným způsobem označuje totéž co\nvětný člen předchozí <italic>(Žije v moravské metropoli, v Brně.).</italic> Podle významu je možné\npřístavek dělit například na <bold>hodnotící</bold> <italic>(Šér Chán, nejobávanější tvor džungle, Mauglího\nnenáviděl.),</italic> <bold>shrnující</bold> <italic>(Toho tygra se báli medvědi, vlci, opice, zkrátka všechna zvířata.),</italic>\n<bold>výčtový</bold> <italic>(Všechna zvířata, opice, vlci i medvědi, tančila té noci tanec vítězství.)</italic> nebo\n<bold>vysvětlující</bold> <italic>(Mauglí nedosáhl svého vítězství, totiž přemožení Šér Chána, bez pomoci\npřátel.).\n(Akademická příručka českého jazyka, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými v TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):\nV díle Úvahy o vládnutí a vojenství Machiavelli popřel principy,\nkteré představil ve Vladaři.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Lze v politice volit k dosahování vyšších cílů jakékoliv prostředky, tzn. morální\ni nemorální? Zastánci použití nemorálních prostředků tvrdí, že v politice nejsou\nrozhodující prostředky, ale právě cíle.\n<bold>(2)</bold> V dějinách to byl renesanční politik, filosof a spisovatel Niccolò Machiavelli, který\npolitiku nadřadil morálce, a to natolik, že morálka šla stranou. Tím se lišil například od\nPlatona a Aristotela, kteří naopak politiku podřizovali morálce. Machiavelliho politickým\ncílem bylo překonat rozdrobenost svářících se italských městských států a vytvořit\n<bold>jednotnou</bold> Itálii žijící v míru. V jejím čele měl být silný a mocný panovník, který nebude\nváhat použít i <underline>nemorální prostředky (od lží, podvodů až po vyvražďování politických</underline>\nodpůrců), pokud tím zajistí blaho státu. Tyto ideje představil Machiavelli ve svém <bold>zřejmě</bold>\nnejznámějším díle <italic>Vladař.</italic>\n<bold>(3)</bold> Podobné názory zaznívají i v jeho dalším spise <italic>Úvahy o vládnutí a vojenství,</italic> v tomto\ndíle se však už objevují také myšlenky o lidskosti a starořímských republikánských\nctnostech – ovšem jako ideálu až v budoucí sjednocené Itálii. Přesto byl Machiavelli\nnadále prezentován velmi jednostranně jako zastánce nemorálnosti v politice, <bold>zvláště</bold>\njako zastánce násilí – tedy v podobě tzv. machiavellismu.^1\n<bold>(4)</bold> Novodobými vyznavači tohoto principu byli konstruktéři totalitních diktatur –\nStalin, Mussolini a Hitler. Násilím zlikvidovali uvnitř svých států opozici (praktikovali „stát\njako organizované násilí“) a drtivou většinu obyvatelstva, kterou donutili k poslušnosti,\npak záměrně vehnali do <bold>různých</bold> válečných konfliktů.\n^1 Machiavellismus označuje jednak teorii učení N. Machiavelliho, jednak politiku založenou na principech,\nkteré Machiavelli propagoval. Za machiavellistu je pak označován člověk, který se dopouští morálně\npochybných jednání ve snaze dosáhnout obecně prospěšného cíle.\n<italic>(J. Sedlák, Vybrané problémy ze sociální etiky, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nPřístavek je větný člen, jehož podstatou je to, že jiným způsobem označuje totéž co\nvětný člen předchozí <italic>(Žije v moravské metropoli, v Brně.).</italic> Podle významu je možné\npřístavek dělit například na <bold>hodnotící</bold> <italic>(Šér Chán, nejobávanější tvor džungle, Mauglího\nnenáviděl.),</italic> <bold>shrnující</bold> <italic>(Toho tygra se báli medvědi, vlci, opice, zkrátka všechna zvířata.),</italic>\n<bold>výčtový</bold> <italic>(Všechna zvířata, opice, vlci i medvědi, tančila té noci tanec vítězství.)</italic> nebo\n<bold>vysvětlující</bold> <italic>(Mauglí nedosáhl svého vítězství, totiž přemožení Šér Chána, bez pomoci\npřátel.).\n(Akademická příručka českého jazyka, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), či nikoli (NE):\nNa veletrhu Svět knihy vzbudily velký ohlas detektivky ze Severských\nzemí.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), či nikoli (NE):\nFilmový festival v Poříčí nad Sázavou zahájila projekce filmu Domácí\npéče.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), či nikoli (NE):\nVýstavu Muchova cyklu obrazů Slovanská epopej uspořádala Národní\ngalerie v Praze.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), či nikoli (NE):\nRodačka z Českých Budějovic Marta Kubišová musela kvůli začínající\nNormalizaci odejít z veřejného života.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov užitých v TEXTU 1, zda je\nustáleným slovním spojením (ANO), či nikoli (NE):\nobecní úřad", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nVolič který nebude volit ve volebním okrsku v jehož stálém seznamu je zapsán může ode\ndne vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR požádat obecní úřad který\nvede stálý seznam o vydání voličského průkazu.\nZpůsoby podání žádosti:\n- žádost lze zaslat poštou v listinné podobě opatřené úředně ověřeným podpisem\nvoliče;\n- žádost lze zaslat prostřednictvím e-mailu v elektronické podobě podepsané\nelektronickým podpisem;\n- žádost lze podat osobně.\nDůležité upozornění pro voliče\nx <bold>Písemné podání</bold> žádosti opatřené ověřeným podpisem voliče musí být doručeno\nnejpozději 7 dnů přede dnem voleb, tj. <bold>do 18. 10. 2013</bold> (do 14:00 hodin), na adresu:\nÚřad městské části Praha 4, odbor správních agend, Antala Staška 2059/80b,\n140 46\nPraha 4, na obálku je nutné napsat <bold>„Voličský průkaz“.\n- Podání v elektronické podobě</bold> podepsané elektronickým podpisem se zasílá na\nadresu jana.kamzikova@praha4.cz <bold>do 17. 10. 2013</bold> (do 16:00 hodin).\n<bold>- Osobní podání</bold> žádosti musí proběhnout od vyhlášení voleb <bold>do 9. 10. 2013</bold>\n(do 16:00 hodin) v informačních kancelářích MČ Praha 4, nebo <bold>do 23. 10. 2013</bold>\n(do 16:00 hodin) na Úřadu městské části Praha 4, Antala Staška 2059/80b.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nVedle <bold>volných spojení slov,</bold> která vznikají v aktuálních kontextech (např. <italic>škola – moderní,\nprestižní…),</italic> existuje v jazyce i velké množství <bold>spojení ustálených</bold> <italic>(vysoká škola),</italic> která\nmají charakter formálně vícečlenných, avšak významově celistvých lexikálních jednotek,\nreprodukovatelných pouze jako celek. O celistvosti těchto spojení svědčí mj. nemožnost\nnahrazovat jejich členy synonymy <italic>(*velká škola),</italic> antonymy <italic>(*nízká škola).\n(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov užitých v TEXTU 1, zda je\nustáleným slovním spojením (ANO), či nikoli (NE):\nměstská část", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nVolič který nebude volit ve volebním okrsku v jehož stálém seznamu je zapsán může ode\ndne vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR požádat obecní úřad který\nvede stálý seznam o vydání voličského průkazu.\nZpůsoby podání žádosti:\n- žádost lze zaslat poštou v listinné podobě opatřené úředně ověřeným podpisem\nvoliče;\n- žádost lze zaslat prostřednictvím e-mailu v elektronické podobě podepsané\nelektronickým podpisem;\n- žádost lze podat osobně.\nDůležité upozornění pro voliče\nx <bold>Písemné podání</bold> žádosti opatřené ověřeným podpisem voliče musí být doručeno\nnejpozději 7 dnů přede dnem voleb, tj. <bold>do 18. 10. 2013</bold> (do 14:00 hodin), na adresu:\nÚřad městské části Praha 4, odbor správních agend, Antala Staška 2059/80b,\n140 46\nPraha 4, na obálku je nutné napsat <bold>„Voličský průkaz“.\n- Podání v elektronické podobě</bold> podepsané elektronickým podpisem se zasílá na\nadresu jana.kamzikova@praha4.cz <bold>do 17. 10. 2013</bold> (do 16:00 hodin).\n<bold>- Osobní podání</bold> žádosti musí proběhnout od vyhlášení voleb <bold>do 9. 10. 2013</bold>\n(do 16:00 hodin) v informačních kancelářích MČ Praha 4, nebo <bold>do 23. 10. 2013</bold>\n(do 16:00 hodin) na Úřadu městské části Praha 4, Antala Staška 2059/80b.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nVedle <bold>volných spojení slov,</bold> která vznikají v aktuálních kontextech (např. <italic>škola – moderní,\nprestižní…),</italic> existuje v jazyce i velké množství <bold>spojení ustálených</bold> <italic>(vysoká škola),</italic> která\nmají charakter formálně vícečlenných, avšak významově celistvých lexikálních jednotek,\nreprodukovatelných pouze jako celek. O celistvosti těchto spojení svědčí mj. nemožnost\nnahrazovat jejich členy synonymy <italic>(*velká škola),</italic> antonymy <italic>(*nízká škola).\n(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov užitých v TEXTU 1, zda je\nustáleným slovním spojením (ANO), či nikoli (NE):\nvolební okrsek", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nVolič který nebude volit ve volebním okrsku v jehož stálém seznamu je zapsán může ode\ndne vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR požádat obecní úřad který\nvede stálý seznam o vydání voličského průkazu.\nZpůsoby podání žádosti:\n- žádost lze zaslat poštou v listinné podobě opatřené úředně ověřeným podpisem\nvoliče;\n- žádost lze zaslat prostřednictvím e-mailu v elektronické podobě podepsané\nelektronickým podpisem;\n- žádost lze podat osobně.\nDůležité upozornění pro voliče\nx <bold>Písemné podání</bold> žádosti opatřené ověřeným podpisem voliče musí být doručeno\nnejpozději 7 dnů přede dnem voleb, tj. <bold>do 18. 10. 2013</bold> (do 14:00 hodin), na adresu:\nÚřad městské části Praha 4, odbor správních agend, Antala Staška 2059/80b,\n140 46\nPraha 4, na obálku je nutné napsat <bold>„Voličský průkaz“.\n- Podání v elektronické podobě</bold> podepsané elektronickým podpisem se zasílá na\nadresu jana.kamzikova@praha4.cz <bold>do 17. 10. 2013</bold> (do 16:00 hodin).\n<bold>- Osobní podání</bold> žádosti musí proběhnout od vyhlášení voleb <bold>do 9. 10. 2013</bold>\n(do 16:00 hodin) v informačních kancelářích MČ Praha 4, nebo <bold>do 23. 10. 2013</bold>\n(do 16:00 hodin) na Úřadu městské části Praha 4, Antala Staška 2059/80b.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nVedle <bold>volných spojení slov,</bold> která vznikají v aktuálních kontextech (např. <italic>škola – moderní,\nprestižní…),</italic> existuje v jazyce i velké množství <bold>spojení ustálených</bold> <italic>(vysoká škola),</italic> která\nmají charakter formálně vícečlenných, avšak významově celistvých lexikálních jednotek,\nreprodukovatelných pouze jako celek. O celistvosti těchto spojení svědčí mj. nemožnost\nnahrazovat jejich členy synonymy <italic>(*velká škola),</italic> antonymy <italic>(*nízká škola).\n(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov užitých v TEXTU 1, zda je\nustáleným slovním spojením (ANO), či nikoli (NE):\ndůležité upozornění", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nVolič který nebude volit ve volebním okrsku v jehož stálém seznamu je zapsán může ode\ndne vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR požádat obecní úřad který\nvede stálý seznam o vydání voličského průkazu.\nZpůsoby podání žádosti:\n- žádost lze zaslat poštou v listinné podobě opatřené úředně ověřeným podpisem\nvoliče;\n- žádost lze zaslat prostřednictvím e-mailu v elektronické podobě podepsané\nelektronickým podpisem;\n- žádost lze podat osobně.\nDůležité upozornění pro voliče\nx <bold>Písemné podání</bold> žádosti opatřené ověřeným podpisem voliče musí být doručeno\nnejpozději 7 dnů přede dnem voleb, tj. <bold>do 18. 10. 2013</bold> (do 14:00 hodin), na adresu:\nÚřad městské části Praha 4, odbor správních agend, Antala Staška 2059/80b,\n140 46\nPraha 4, na obálku je nutné napsat <bold>„Voličský průkaz“.\n- Podání v elektronické podobě</bold> podepsané elektronickým podpisem se zasílá na\nadresu jana.kamzikova@praha4.cz <bold>do 17. 10. 2013</bold> (do 16:00 hodin).\n<bold>- Osobní podání</bold> žádosti musí proběhnout od vyhlášení voleb <bold>do 9. 10. 2013</bold>\n(do 16:00 hodin) v informačních kancelářích MČ Praha 4, nebo <bold>do 23. 10. 2013</bold>\n(do 16:00 hodin) na Úřadu městské části Praha 4, Antala Staška 2059/80b.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nVedle <bold>volných spojení slov,</bold> která vznikají v aktuálních kontextech (např. <italic>škola – moderní,\nprestižní…),</italic> existuje v jazyce i velké množství <bold>spojení ustálených</bold> <italic>(vysoká škola),</italic> která\nmají charakter formálně vícečlenných, avšak významově celistvých lexikálních jednotek,\nreprodukovatelných pouze jako celek. O celistvosti těchto spojení svědčí mj. nemožnost\nnahrazovat jejich členy synonymy <italic>(*velká škola),</italic> antonymy <italic>(*nízká škola).\n(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nJde o epický text psaný prózou.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nJindřich Hořejší: Monolog bývalého pěšáka\n<bold>(1)</bold>\nNikdy jsem neviděl <bold>cizí</bold> země.\nJen trocha vzpomínek ze školy\nmyšlenku na ně <bold>živila.</bold>\nTovárna, denní robota,\nto byla mého života\nneměnná městská idyla.\n<bold>(2)</bold>\nPoprvé osud se laskavě sklonil ke mně,\nkdyž vypukla válka.\n<underline>Konečně kynula dálka!</underline>\nSnad milost to nebyla, jenom škleb.\nMně – jako můj každodenní chléb –\nudělili ji páni.\nNastalo toužebné cestování\nSrbskem, Ruskem a Itálií.\n<bold>(3)</bold>\nCo jsem chtěl poznat, poznal jsem.\nViděl jsem:\nvšude jsou stejné mozoly na tvrdé dlani,\nvšude je stejné milování,\nstejné umírání.\n<underline>Noc se dnem se všude stejně střídá.</underline>\nJsme lidé, jsme lidé.\nJsme na světě sami.\nJen my jsme s námi.\n<bold>(4)</bold>\nDnes zase jsem doma. Už neopíjí\nhlas dálek. Vše <bold>slilo se</bold> v tichý sen,\nradostný jako bílý den.\nAle má radost je nějak kusá.\n(Snad i ta <bold>stará</bold> bolest dobolí.)\nVzpomínám stále na toho Rusa,\njak jsem ho bod, jak\n<underline>rty rudé měl, modrý zrak,</underline>\nobličej bílý jak křída.\n<bold>TEXT 2\nAliterace</bold> – v rámci jednoho verše se v těsném sousedství vyskytují slova začínající\nstejnou hláskou nebo skupinou hlásek.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nCelkem ve dvou částech textu se druhý verš rýmuje se třetím veršem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nJindřich Hořejší: Monolog bývalého pěšáka\n<bold>(1)</bold>\nNikdy jsem neviděl <bold>cizí</bold> země.\nJen trocha vzpomínek ze školy\nmyšlenku na ně <bold>živila.</bold>\nTovárna, denní robota,\nto byla mého života\nneměnná městská idyla.\n<bold>(2)</bold>\nPoprvé osud se laskavě sklonil ke mně,\nkdyž vypukla válka.\n<underline>Konečně kynula dálka!</underline>\nSnad milost to nebyla, jenom škleb.\nMně – jako můj každodenní chléb –\nudělili ji páni.\nNastalo toužebné cestování\nSrbskem, Ruskem a Itálií.\n<bold>(3)</bold>\nCo jsem chtěl poznat, poznal jsem.\nViděl jsem:\nvšude jsou stejné mozoly na tvrdé dlani,\nvšude je stejné milování,\nstejné umírání.\n<underline>Noc se dnem se všude stejně střídá.</underline>\nJsme lidé, jsme lidé.\nJsme na světě sami.\nJen my jsme s námi.\n<bold>(4)</bold>\nDnes zase jsem doma. Už neopíjí\nhlas dálek. Vše <bold>slilo se</bold> v tichý sen,\nradostný jako bílý den.\nAle má radost je nějak kusá.\n(Snad i ta <bold>stará</bold> bolest dobolí.)\nVzpomínám stále na toho Rusa,\njak jsem ho bod, jak\n<underline>rty rudé měl, modrý zrak,</underline>\nobličej bílý jak křída.\n<bold>TEXT 2\nAliterace</bold> – v rámci jednoho verše se v těsném sousedství vyskytují slova začínající\nstejnou hláskou nebo skupinou hlásek.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nV první části textu se vyskytují celkem čtyři osmislabičné verše.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nJindřich Hořejší: Monolog bývalého pěšáka\n<bold>(1)</bold>\nNikdy jsem neviděl <bold>cizí</bold> země.\nJen trocha vzpomínek ze školy\nmyšlenku na ně <bold>živila.</bold>\nTovárna, denní robota,\nto byla mého života\nneměnná městská idyla.\n<bold>(2)</bold>\nPoprvé osud se laskavě sklonil ke mně,\nkdyž vypukla válka.\n<underline>Konečně kynula dálka!</underline>\nSnad milost to nebyla, jenom škleb.\nMně – jako můj každodenní chléb –\nudělili ji páni.\nNastalo toužebné cestování\nSrbskem, Ruskem a Itálií.\n<bold>(3)</bold>\nCo jsem chtěl poznat, poznal jsem.\nViděl jsem:\nvšude jsou stejné mozoly na tvrdé dlani,\nvšude je stejné milování,\nstejné umírání.\n<underline>Noc se dnem se všude stejně střídá.</underline>\nJsme lidé, jsme lidé.\nJsme na světě sami.\nJen my jsme s námi.\n<bold>(4)</bold>\nDnes zase jsem doma. Už neopíjí\nhlas dálek. Vše <bold>slilo se</bold> v tichý sen,\nradostný jako bílý den.\nAle má radost je nějak kusá.\n(Snad i ta <bold>stará</bold> bolest dobolí.)\nVzpomínám stále na toho Rusa,\njak jsem ho bod, jak\n<underline>rty rudé měl, modrý zrak,</underline>\nobličej bílý jak křída.\n<bold>TEXT 2\nAliterace</bold> – v rámci jednoho verše se v těsném sousedství vyskytují slova začínající\nstejnou hláskou nebo skupinou hlásek.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nVe čtvrté části textu se vyskytují celkem čtyři přirovnání.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nJindřich Hořejší: Monolog bývalého pěšáka\n<bold>(1)</bold>\nNikdy jsem neviděl <bold>cizí</bold> země.\nJen trocha vzpomínek ze školy\nmyšlenku na ně <bold>živila.</bold>\nTovárna, denní robota,\nto byla mého života\nneměnná městská idyla.\n<bold>(2)</bold>\nPoprvé osud se laskavě sklonil ke mně,\nkdyž vypukla válka.\n<underline>Konečně kynula dálka!</underline>\nSnad milost to nebyla, jenom škleb.\nMně – jako můj každodenní chléb –\nudělili ji páni.\nNastalo toužebné cestování\nSrbskem, Ruskem a Itálií.\n<bold>(3)</bold>\nCo jsem chtěl poznat, poznal jsem.\nViděl jsem:\nvšude jsou stejné mozoly na tvrdé dlani,\nvšude je stejné milování,\nstejné umírání.\n<underline>Noc se dnem se všude stejně střídá.</underline>\nJsme lidé, jsme lidé.\nJsme na světě sami.\nJen my jsme s námi.\n<bold>(4)</bold>\nDnes zase jsem doma. Už neopíjí\nhlas dálek. Vše <bold>slilo se</bold> v tichý sen,\nradostný jako bílý den.\nAle má radost je nějak kusá.\n(Snad i ta <bold>stará</bold> bolest dobolí.)\nVzpomínám stále na toho Rusa,\njak jsem ho bod, jak\n<underline>rty rudé měl, modrý zrak,</underline>\nobličej bílý jak křída.\n<bold>TEXT 2\nAliterace</bold> – v rámci jednoho verše se v těsném sousedství vyskytují slova začínající\nstejnou hláskou nebo skupinou hlásek.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nŠáhdžahán, někdejší vládce Mughalské říše, byl pohřben v Tádž Mahalu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Na pravém břehu řeky Jamuny v indickém městě Ágra už po staletí stojí Tádž\nMahal, výjimečný architektonický skvost z bělostného mramoru. <bold>Vznik</bold> této stavby, jejíž\nkrása ohromila celý svět, je spojen s romantickým příběhem.\nMocný císař Šáhdžahán, jenž v letech 1628–1658 vládl Mughalské říši, se již jako\npatnáctiletý mladík zamiloval do půvabné Ardžomand. Politická situace však způsobila,\nže trvalo pět let, než se mohl se svou životní láskou <bold>konečně</bold> oženit. Ardžomand, jíž se\npo sňatku uzavřeném v roce 1612 začalo říkat Mumtáz Mahal (Perla paláce), svého muže\ndoprovázela na výpravách a probírala s ním <bold>důležité</bold> státní záležitosti. Když zemřela,\nsklíčený císař <bold>vyhlásil</bold> státní smutek. Přísahal také, že pro Mumtáz Mahal postaví\nnejkrásnější hrobku na světě.\nStavební práce na Tádž Mahalu započaly v roce 1632. Na stavbě pracovalo asi\n20 000 dělníků, více než 1 000 slonů přepravovalo mramor ze vzdálených lomů.\nDrahokamy se dovážely z Ruska, Číny či Persie, zruční řemeslníci z těchto zemí se\npostarali o výzdobu hrobky. V roce 1643 dokončili stavitelé hlavní chrám, tedy první část\nprostorného komplexu, který se dále skládá z geometricky uspořádané zahrady, čtyř\nmenších chrámů a brány, symbolizující vstup do ráje. Podle jednoho dochovaného zdroje\nbyl celý komplex Tádž Mahal dokončen roku 1648. Většina odborníků je ale přesvědčena\no tom, že stavební práce pokračovaly ještě několik dalších let, nejspíše do roku 1654.\n<bold>(2)</bold> Šáhdžahán chtěl na protějším břehu Jamuny postavit vlastní hrobku z černého\nmramoru a můstkem přes řeku ji spojit s Tádž Mahalem. Most měl všem příchozím\npřipomínat nesmrtelnou lásku císařského páru. Císařův syn však svého otce sesadil\nz trůnu a zaujal jeho místo. Šáhdžahán se stáhl do ústraní a z plánované stavby jeho\nhrobky sešlo. Když v roce 1666 zemřel, nalezl místo posledního odpočinku vedle své\nmilované v Tádž Mahalu.\n<italic>(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nZpodstatnělá přídavná jména</bold> mají tvary přídavných jmen, ale ve větě plní funkce,\nkteré běžně zastávají podstatná jména, např. <italic>zaslechli jsme nářek <underline>raněných</underline> lidí</italic> (přídavné\njméno) × <italic><underline>raněného</underline> jsme odvezli do nemocnice</italic> (zpodstatnělé přídavné jméno).\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nŠáhdžahán se oženil s Ardžomand dříve, než začal vládnout Mughalské říši.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Na pravém břehu řeky Jamuny v indickém městě Ágra už po staletí stojí Tádž\nMahal, výjimečný architektonický skvost z bělostného mramoru. <bold>Vznik</bold> této stavby, jejíž\nkrása ohromila celý svět, je spojen s romantickým příběhem.\nMocný císař Šáhdžahán, jenž v letech 1628–1658 vládl Mughalské říši, se již jako\npatnáctiletý mladík zamiloval do půvabné Ardžomand. Politická situace však způsobila,\nže trvalo pět let, než se mohl se svou životní láskou <bold>konečně</bold> oženit. Ardžomand, jíž se\npo sňatku uzavřeném v roce 1612 začalo říkat Mumtáz Mahal (Perla paláce), svého muže\ndoprovázela na výpravách a probírala s ním <bold>důležité</bold> státní záležitosti. Když zemřela,\nsklíčený císař <bold>vyhlásil</bold> státní smutek. Přísahal také, že pro Mumtáz Mahal postaví\nnejkrásnější hrobku na světě.\nStavební práce na Tádž Mahalu započaly v roce 1632. Na stavbě pracovalo asi\n20 000 dělníků, více než 1 000 slonů přepravovalo mramor ze vzdálených lomů.\nDrahokamy se dovážely z Ruska, Číny či Persie, zruční řemeslníci z těchto zemí se\npostarali o výzdobu hrobky. V roce 1643 dokončili stavitelé hlavní chrám, tedy první část\nprostorného komplexu, který se dále skládá z geometricky uspořádané zahrady, čtyř\nmenších chrámů a brány, symbolizující vstup do ráje. Podle jednoho dochovaného zdroje\nbyl celý komplex Tádž Mahal dokončen roku 1648. Většina odborníků je ale přesvědčena\no tom, že stavební práce pokračovaly ještě několik dalších let, nejspíše do roku 1654.\n<bold>(2)</bold> Šáhdžahán chtěl na protějším břehu Jamuny postavit vlastní hrobku z černého\nmramoru a můstkem přes řeku ji spojit s Tádž Mahalem. Most měl všem příchozím\npřipomínat nesmrtelnou lásku císařského páru. Císařův syn však svého otce sesadil\nz trůnu a zaujal jeho místo. Šáhdžahán se stáhl do ústraní a z plánované stavby jeho\nhrobky sešlo. Když v roce 1666 zemřel, nalezl místo posledního odpočinku vedle své\nmilované v Tádž Mahalu.\n<italic>(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nZpodstatnělá přídavná jména</bold> mají tvary přídavných jmen, ale ve větě plní funkce,\nkteré běžně zastávají podstatná jména, např. <italic>zaslechli jsme nářek <underline>raněných</underline> lidí</italic> (přídavné\njméno) × <italic><underline>raněného</underline> jsme odvezli do nemocnice</italic> (zpodstatnělé přídavné jméno).\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nŠáhdžahán plánoval vystavět pro sebe hrobku na levém břehu řeky Jamuny.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Na pravém břehu řeky Jamuny v indickém městě Ágra už po staletí stojí Tádž\nMahal, výjimečný architektonický skvost z bělostného mramoru. <bold>Vznik</bold> této stavby, jejíž\nkrása ohromila celý svět, je spojen s romantickým příběhem.\nMocný císař Šáhdžahán, jenž v letech 1628–1658 vládl Mughalské říši, se již jako\npatnáctiletý mladík zamiloval do půvabné Ardžomand. Politická situace však způsobila,\nže trvalo pět let, než se mohl se svou životní láskou <bold>konečně</bold> oženit. Ardžomand, jíž se\npo sňatku uzavřeném v roce 1612 začalo říkat Mumtáz Mahal (Perla paláce), svého muže\ndoprovázela na výpravách a probírala s ním <bold>důležité</bold> státní záležitosti. Když zemřela,\nsklíčený císař <bold>vyhlásil</bold> státní smutek. Přísahal také, že pro Mumtáz Mahal postaví\nnejkrásnější hrobku na světě.\nStavební práce na Tádž Mahalu započaly v roce 1632. Na stavbě pracovalo asi\n20 000 dělníků, více než 1 000 slonů přepravovalo mramor ze vzdálených lomů.\nDrahokamy se dovážely z Ruska, Číny či Persie, zruční řemeslníci z těchto zemí se\npostarali o výzdobu hrobky. V roce 1643 dokončili stavitelé hlavní chrám, tedy první část\nprostorného komplexu, který se dále skládá z geometricky uspořádané zahrady, čtyř\nmenších chrámů a brány, symbolizující vstup do ráje. Podle jednoho dochovaného zdroje\nbyl celý komplex Tádž Mahal dokončen roku 1648. Většina odborníků je ale přesvědčena\no tom, že stavební práce pokračovaly ještě několik dalších let, nejspíše do roku 1654.\n<bold>(2)</bold> Šáhdžahán chtěl na protějším břehu Jamuny postavit vlastní hrobku z černého\nmramoru a můstkem přes řeku ji spojit s Tádž Mahalem. Most měl všem příchozím\npřipomínat nesmrtelnou lásku císařského páru. Císařův syn však svého otce sesadil\nz trůnu a zaujal jeho místo. Šáhdžahán se stáhl do ústraní a z plánované stavby jeho\nhrobky sešlo. Když v roce 1666 zemřel, nalezl místo posledního odpočinku vedle své\nmilované v Tádž Mahalu.\n<italic>(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nZpodstatnělá přídavná jména</bold> mají tvary přídavných jmen, ale ve větě plní funkce,\nkteré běžně zastávají podstatná jména, např. <italic>zaslechli jsme nářek <underline>raněných</underline> lidí</italic> (přídavné\njméno) × <italic><underline>raněného</underline> jsme odvezli do nemocnice</italic> (zpodstatnělé přídavné jméno).\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nNa přepravu mramoru, potřebného při stavbě Tádž Mahalu, měla každá\nskupina 20 dělníků k dispozici vždy jednoho slona.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Na pravém břehu řeky Jamuny v indickém městě Ágra už po staletí stojí Tádž\nMahal, výjimečný architektonický skvost z bělostného mramoru. <bold>Vznik</bold> této stavby, jejíž\nkrása ohromila celý svět, je spojen s romantickým příběhem.\nMocný císař Šáhdžahán, jenž v letech 1628–1658 vládl Mughalské říši, se již jako\npatnáctiletý mladík zamiloval do půvabné Ardžomand. Politická situace však způsobila,\nže trvalo pět let, než se mohl se svou životní láskou <bold>konečně</bold> oženit. Ardžomand, jíž se\npo sňatku uzavřeném v roce 1612 začalo říkat Mumtáz Mahal (Perla paláce), svého muže\ndoprovázela na výpravách a probírala s ním <bold>důležité</bold> státní záležitosti. Když zemřela,\nsklíčený císař <bold>vyhlásil</bold> státní smutek. Přísahal také, že pro Mumtáz Mahal postaví\nnejkrásnější hrobku na světě.\nStavební práce na Tádž Mahalu započaly v roce 1632. Na stavbě pracovalo asi\n20 000 dělníků, více než 1 000 slonů přepravovalo mramor ze vzdálených lomů.\nDrahokamy se dovážely z Ruska, Číny či Persie, zruční řemeslníci z těchto zemí se\npostarali o výzdobu hrobky. V roce 1643 dokončili stavitelé hlavní chrám, tedy první část\nprostorného komplexu, který se dále skládá z geometricky uspořádané zahrady, čtyř\nmenších chrámů a brány, symbolizující vstup do ráje. Podle jednoho dochovaného zdroje\nbyl celý komplex Tádž Mahal dokončen roku 1648. Většina odborníků je ale přesvědčena\no tom, že stavební práce pokračovaly ještě několik dalších let, nejspíše do roku 1654.\n<bold>(2)</bold> Šáhdžahán chtěl na protějším břehu Jamuny postavit vlastní hrobku z černého\nmramoru a můstkem přes řeku ji spojit s Tádž Mahalem. Most měl všem příchozím\npřipomínat nesmrtelnou lásku císařského páru. Císařův syn však svého otce sesadil\nz trůnu a zaujal jeho místo. Šáhdžahán se stáhl do ústraní a z plánované stavby jeho\nhrobky sešlo. Když v roce 1666 zemřel, nalezl místo posledního odpočinku vedle své\nmilované v Tádž Mahalu.\n<italic>(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nZpodstatnělá přídavná jména</bold> mají tvary přídavných jmen, ale ve větě plní funkce,\nkteré běžně zastávají podstatná jména, např. <italic>zaslechli jsme nářek <underline>raněných</underline> lidí</italic> (přídavné\njméno) × <italic><underline>raněného</underline> jsme odvezli do nemocnice</italic> (zpodstatnělé přídavné jméno).\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nV roce 1871 v Anglii onemocněl cholerou jediný člověk, a to Stivvings.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Řád tohoto světa je dost zvláštní. Zdá se, že každý člověk má to, co nechce, a to,\nco chce, mají ti druzí. Kdysi se mnou do třídy chodil jistý Stivvings. Byl to pozoruhodný\nchlapec. Učení pro něj bylo potěšením! Před spaním si četl knihy v řečtině a od <bold>studia</bold>\nfrancouzských nepravidelných sloves ho nikdo nemohl ODTRHNOUT. Měl všelijaká\nprapodivná – a pro mě zcela nepochopitelná – přání: toužil se stát pýchou rodičů, být\nchloubou školy a vyspět v moudrého muže.\n<bold>(2)</bold> Stivvings se vždycky dvakrát týdně rozstonal. Není na světě chlapce, který by\nstonal jako on. Kdyby se deset mil od něho vyskytla nějaká nemoc, dostal by ji. V parném\nlétě míval zánět průdušek, o Vánocích sennou rýmu, a když šel ven za listopadové mlhy,\nvrátil se domů se slunečním úžehem. Jednou mu chudákovi vytrhali v narkóze všechny\nzuby a dali mu umělé, protože trpíval <bold>bolestí</bold> zubů. Okamžitě ho však začaly TRÁPIT\nneustálé migrény. Rýmy se zbavil jen jednou v životě, když dostal spálu, a omrzliny\nměl pořád. Když se v roce 1871 po celé Anglii rozšířila cholera, naše město epidemie\nkupodivu minula. V celém okolí se vyskytl jen jediný případ, a tím byl mladý Stivvings.\nKdykoli onemocněl, musel ZŮSTAT v posteli. <underline>Ačkoli o něj rodiče starostlivě pečovali,\nStivvings plakal, poněvadž mu nedovolili DĚLAT úlohy z latiny.</underline> My, Stivvingsovi\nspolužáci, bychom rádi obětovali cokoli za jediný den nemoci, abychom nemuseli jít do\nškoly. Nikdy se nám však nepodařilo, aby nás během školního roku aspoň zaškrabalo\nv krku. Záměrně jsme se honili v průvanu, jedli jsme věci, po kterých bývá špatně, ale nic.\nAť jsme se snažili jakkoli, nerozstonali jsme se – dokud tedy neskončila škola. Zato hned\nprvní den prázdnin jsme onemocněli. Takový je prostě život.\n<italic>(J. Klapka Jerome, Tři muži ve člunu, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nZ důvodu nepolevujících migrén byly Stivvingsovi vytrhány všechny zuby.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Řád tohoto světa je dost zvláštní. Zdá se, že každý člověk má to, co nechce, a to,\nco chce, mají ti druzí. Kdysi se mnou do třídy chodil jistý Stivvings. Byl to pozoruhodný\nchlapec. Učení pro něj bylo potěšením! Před spaním si četl knihy v řečtině a od <bold>studia</bold>\nfrancouzských nepravidelných sloves ho nikdo nemohl ODTRHNOUT. Měl všelijaká\nprapodivná – a pro mě zcela nepochopitelná – přání: toužil se stát pýchou rodičů, být\nchloubou školy a vyspět v moudrého muže.\n<bold>(2)</bold> Stivvings se vždycky dvakrát týdně rozstonal. Není na světě chlapce, který by\nstonal jako on. Kdyby se deset mil od něho vyskytla nějaká nemoc, dostal by ji. V parném\nlétě míval zánět průdušek, o Vánocích sennou rýmu, a když šel ven za listopadové mlhy,\nvrátil se domů se slunečním úžehem. Jednou mu chudákovi vytrhali v narkóze všechny\nzuby a dali mu umělé, protože trpíval <bold>bolestí</bold> zubů. Okamžitě ho však začaly TRÁPIT\nneustálé migrény. Rýmy se zbavil jen jednou v životě, když dostal spálu, a omrzliny\nměl pořád. Když se v roce 1871 po celé Anglii rozšířila cholera, naše město epidemie\nkupodivu minula. V celém okolí se vyskytl jen jediný případ, a tím byl mladý Stivvings.\nKdykoli onemocněl, musel ZŮSTAT v posteli. <underline>Ačkoli o něj rodiče starostlivě pečovali,\nStivvings plakal, poněvadž mu nedovolili DĚLAT úlohy z latiny.</underline> My, Stivvingsovi\nspolužáci, bychom rádi obětovali cokoli za jediný den nemoci, abychom nemuseli jít do\nškoly. Nikdy se nám však nepodařilo, aby nás během školního roku aspoň zaškrabalo\nv krku. Záměrně jsme se honili v průvanu, jedli jsme věci, po kterých bývá špatně, ale nic.\nAť jsme se snažili jakkoli, nerozstonali jsme se – dokud tedy neskončila škola. Zato hned\nprvní den prázdnin jsme onemocněli. Takový je prostě život.\n<italic>(J. Klapka Jerome, Tři muži ve člunu, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nStivvings měl spolužáky, kteří vědomě jednali tak, aby během školního roku\nonemocněli.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Řád tohoto světa je dost zvláštní. Zdá se, že každý člověk má to, co nechce, a to,\nco chce, mají ti druzí. Kdysi se mnou do třídy chodil jistý Stivvings. Byl to pozoruhodný\nchlapec. Učení pro něj bylo potěšením! Před spaním si četl knihy v řečtině a od <bold>studia</bold>\nfrancouzských nepravidelných sloves ho nikdo nemohl ODTRHNOUT. Měl všelijaká\nprapodivná – a pro mě zcela nepochopitelná – přání: toužil se stát pýchou rodičů, být\nchloubou školy a vyspět v moudrého muže.\n<bold>(2)</bold> Stivvings se vždycky dvakrát týdně rozstonal. Není na světě chlapce, který by\nstonal jako on. Kdyby se deset mil od něho vyskytla nějaká nemoc, dostal by ji. V parném\nlétě míval zánět průdušek, o Vánocích sennou rýmu, a když šel ven za listopadové mlhy,\nvrátil se domů se slunečním úžehem. Jednou mu chudákovi vytrhali v narkóze všechny\nzuby a dali mu umělé, protože trpíval <bold>bolestí</bold> zubů. Okamžitě ho však začaly TRÁPIT\nneustálé migrény. Rýmy se zbavil jen jednou v životě, když dostal spálu, a omrzliny\nměl pořád. Když se v roce 1871 po celé Anglii rozšířila cholera, naše město epidemie\nkupodivu minula. V celém okolí se vyskytl jen jediný případ, a tím byl mladý Stivvings.\nKdykoli onemocněl, musel ZŮSTAT v posteli. <underline>Ačkoli o něj rodiče starostlivě pečovali,\nStivvings plakal, poněvadž mu nedovolili DĚLAT úlohy z latiny.</underline> My, Stivvingsovi\nspolužáci, bychom rádi obětovali cokoli za jediný den nemoci, abychom nemuseli jít do\nškoly. Nikdy se nám však nepodařilo, aby nás během školního roku aspoň zaškrabalo\nv krku. Záměrně jsme se honili v průvanu, jedli jsme věci, po kterých bývá špatně, ale nic.\nAť jsme se snažili jakkoli, nerozstonali jsme se – dokud tedy neskončila škola. Zato hned\nprvní den prázdnin jsme onemocněli. Takový je prostě život.\n<italic>(J. Klapka Jerome, Tři muži ve člunu, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nStivvings se dvakrát týdně nakazil nemocí, která se vyskytla ve vzdálenosti\ndeset mil od jeho bydliště.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Řád tohoto světa je dost zvláštní. Zdá se, že každý člověk má to, co nechce, a to,\nco chce, mají ti druzí. Kdysi se mnou do třídy chodil jistý Stivvings. Byl to pozoruhodný\nchlapec. Učení pro něj bylo potěšením! Před spaním si četl knihy v řečtině a od <bold>studia</bold>\nfrancouzských nepravidelných sloves ho nikdo nemohl ODTRHNOUT. Měl všelijaká\nprapodivná – a pro mě zcela nepochopitelná – přání: toužil se stát pýchou rodičů, být\nchloubou školy a vyspět v moudrého muže.\n<bold>(2)</bold> Stivvings se vždycky dvakrát týdně rozstonal. Není na světě chlapce, který by\nstonal jako on. Kdyby se deset mil od něho vyskytla nějaká nemoc, dostal by ji. V parném\nlétě míval zánět průdušek, o Vánocích sennou rýmu, a když šel ven za listopadové mlhy,\nvrátil se domů se slunečním úžehem. Jednou mu chudákovi vytrhali v narkóze všechny\nzuby a dali mu umělé, protože trpíval <bold>bolestí</bold> zubů. Okamžitě ho však začaly TRÁPIT\nneustálé migrény. Rýmy se zbavil jen jednou v životě, když dostal spálu, a omrzliny\nměl pořád. Když se v roce 1871 po celé Anglii rozšířila cholera, naše město epidemie\nkupodivu minula. V celém okolí se vyskytl jen jediný případ, a tím byl mladý Stivvings.\nKdykoli onemocněl, musel ZŮSTAT v posteli. <underline>Ačkoli o něj rodiče starostlivě pečovali,\nStivvings plakal, poněvadž mu nedovolili DĚLAT úlohy z latiny.</underline> My, Stivvingsovi\nspolužáci, bychom rádi obětovali cokoli za jediný den nemoci, abychom nemuseli jít do\nškoly. Nikdy se nám však nepodařilo, aby nás během školního roku aspoň zaškrabalo\nv krku. Záměrně jsme se honili v průvanu, jedli jsme věci, po kterých bývá špatně, ale nic.\nAť jsme se snažili jakkoli, nerozstonali jsme se – dokud tedy neskončila škola. Zato hned\nprvní den prázdnin jsme onemocněli. Takový je prostě život.\n<italic>(J. Klapka Jerome, Tři muži ve člunu, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nZ výrazu jeho obličeje jsem mylně usoudil, že si se mnou chce ihned\nsoukromě promluvit.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nVčera jsme zhlédli výborné představení, které pro naši školu připravilo jedno\nz nejznámějších divadel.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nDesítky hostů obdivovali nádherné plesové šaty, které pocházely z dílny\npředního českého návrháře.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nPřestože do našeho vědeckého týmu nedávno přibyl nový člen, povinností\nnám překvapivě příliš neubylo.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nV rámci 27. ročníku Českého lva byl film Vlastníci oceněn ve více než jedné\nkategorii.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Slavnostní ceremoniál 27. ročníku Českého lva se konal 7. března 2020. O prestižní\nocenění se ucházelo 64 českých filmů, které byly do distribuce uvedeny v roce 2019, pro\nty cizojazyčné totiž Český lev samostatnou kategorii nemá.\nPodle <bold>počtu</bold> nominací byly jednoznačnými favority snímky Vlastníci, Staříci\na Nabarvené ptáče. Ani brilantní tragikomedie zachycující schůzi vlastníků bytů, ani\ndechberoucí road movie o stáří a <bold>pomstě</bold> však za sebou neměly takový příběh tvůrčího\nobětování jako Nabarvené ptáče. Černobílá ***** slavné knihy Jerzyho Kosińského\no putování malého chlapce válečnou východní Evropou nakonec proměnila osm\nz jedenácti nominací, režisér filmu Václav Marhoul si navíc odnesl ještě další cenu za\nmimořádný počin v oblasti audiovize.\n<bold>(2)</bold> V řadě kategorií Ptáče získalo Českého lva právem, například lyricky drsná kamera\nVladimíra Smutného nebo SCÉNOGRAFIE Jana Vlasáka si trofej rozhodně zasloužily. Cena\nza nejlepší režii je ale přinejmenším diskutabilní. Marhoul totiž vynikl víc jako schopný\nproducent než skvělý režisér. Jeho režijnímu <bold>pojetí</bold> chyběla jasná vize: temnou látku se\nmu nepodařilo vynést z tenat <bold>popisnosti.</bold> Vyloženě ***** by bylo, <underline>kdyby si Ptáče odneslo\ncenu i za scénář.</underline> Ta ale naštěstí skončila v rukách Jiřího Havelky za mrazivě vtipné\nVlastníky. Ptáče nebodovalo ani v hereckých kategoriích: HEREČKA Jitka Čvančarová\nsice podala skvělý výkon, o ceny se ale nakonec podělili Staříci (Jiří Schmitzer a Ladislav\nMrkvička) a Vlastníci (Tereza Ramba a Klára Melíšková).\n<bold>(3)</bold> Nabarvené ptáče je nepochybně unikát: dostalo se do užšího výběru na Oscara,\núčastnilo se hlavní soutěže na festivalu v Benátkách, v níž česká kinematografie měla\nnaposledy zastoupení před čtvrtstoletím. Mezinárodní viditelnost je silný argument,\nproč snímku dát svůj hlas. Nabarvené ptáče, <underline>které je rozpočtem i délkou vzniku\npozoruhodným tuzemským solitérem,</underline> nás zkrátka reprezentovalo nejlépe a akademici to\nnáležitě ocenili.\n<italic>(www.ceskylev.cz; www.respekt.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPřechylování</bold> je vztah mezi dvěma podstatnými jmény označujícími osoby či živočichy:\nze základového slova je pomocí přípony odvozeno <bold>přechýlené jméno</bold> (např. <italic>otrok</italic> ї\n<italic>otrokyně).</italic> Podstatou přechylování je změna gramatického rodu odpovídající rozdílu\nv pohlaví.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nDo hlavní soutěže na festivalu v Benátkách se v minulém století dostal\nalespoň jeden český film.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Slavnostní ceremoniál 27. ročníku Českého lva se konal 7. března 2020. O prestižní\nocenění se ucházelo 64 českých filmů, které byly do distribuce uvedeny v roce 2019, pro\nty cizojazyčné totiž Český lev samostatnou kategorii nemá.\nPodle <bold>počtu</bold> nominací byly jednoznačnými favority snímky Vlastníci, Staříci\na Nabarvené ptáče. Ani brilantní tragikomedie zachycující schůzi vlastníků bytů, ani\ndechberoucí road movie o stáří a <bold>pomstě</bold> však za sebou neměly takový příběh tvůrčího\nobětování jako Nabarvené ptáče. Černobílá ***** slavné knihy Jerzyho Kosińského\no putování malého chlapce válečnou východní Evropou nakonec proměnila osm\nz jedenácti nominací, režisér filmu Václav Marhoul si navíc odnesl ještě další cenu za\nmimořádný počin v oblasti audiovize.\n<bold>(2)</bold> V řadě kategorií Ptáče získalo Českého lva právem, například lyricky drsná kamera\nVladimíra Smutného nebo SCÉNOGRAFIE Jana Vlasáka si trofej rozhodně zasloužily. Cena\nza nejlepší režii je ale přinejmenším diskutabilní. Marhoul totiž vynikl víc jako schopný\nproducent než skvělý režisér. Jeho režijnímu <bold>pojetí</bold> chyběla jasná vize: temnou látku se\nmu nepodařilo vynést z tenat <bold>popisnosti.</bold> Vyloženě ***** by bylo, <underline>kdyby si Ptáče odneslo\ncenu i za scénář.</underline> Ta ale naštěstí skončila v rukách Jiřího Havelky za mrazivě vtipné\nVlastníky. Ptáče nebodovalo ani v hereckých kategoriích: HEREČKA Jitka Čvančarová\nsice podala skvělý výkon, o ceny se ale nakonec podělili Staříci (Jiří Schmitzer a Ladislav\nMrkvička) a Vlastníci (Tereza Ramba a Klára Melíšková).\n<bold>(3)</bold> Nabarvené ptáče je nepochybně unikát: dostalo se do užšího výběru na Oscara,\núčastnilo se hlavní soutěže na festivalu v Benátkách, v níž česká kinematografie měla\nnaposledy zastoupení před čtvrtstoletím. Mezinárodní viditelnost je silný argument,\nproč snímku dát svůj hlas. Nabarvené ptáče, <underline>které je rozpočtem i délkou vzniku\npozoruhodným tuzemským solitérem,</underline> nás zkrátka reprezentovalo nejlépe a akademici to\nnáležitě ocenili.\n<italic>(www.ceskylev.cz; www.respekt.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPřechylování</bold> je vztah mezi dvěma podstatnými jmény označujícími osoby či živočichy:\nze základového slova je pomocí přípony odvozeno <bold>přechýlené jméno</bold> (např. <italic>otrok</italic> ї\n<italic>otrokyně).</italic> Podstatou přechylování je změna gramatického rodu odpovídající rozdílu\nv pohlaví.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nOd začátku ledna 2019 do konce prosince téhož roku se v českých kinech\npromítalo celkem 64 filmů včetně těch českých.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Slavnostní ceremoniál 27. ročníku Českého lva se konal 7. března 2020. O prestižní\nocenění se ucházelo 64 českých filmů, které byly do distribuce uvedeny v roce 2019, pro\nty cizojazyčné totiž Český lev samostatnou kategorii nemá.\nPodle <bold>počtu</bold> nominací byly jednoznačnými favority snímky Vlastníci, Staříci\na Nabarvené ptáče. Ani brilantní tragikomedie zachycující schůzi vlastníků bytů, ani\ndechberoucí road movie o stáří a <bold>pomstě</bold> však za sebou neměly takový příběh tvůrčího\nobětování jako Nabarvené ptáče. Černobílá ***** slavné knihy Jerzyho Kosińského\no putování malého chlapce válečnou východní Evropou nakonec proměnila osm\nz jedenácti nominací, režisér filmu Václav Marhoul si navíc odnesl ještě další cenu za\nmimořádný počin v oblasti audiovize.\n<bold>(2)</bold> V řadě kategorií Ptáče získalo Českého lva právem, například lyricky drsná kamera\nVladimíra Smutného nebo SCÉNOGRAFIE Jana Vlasáka si trofej rozhodně zasloužily. Cena\nza nejlepší režii je ale přinejmenším diskutabilní. Marhoul totiž vynikl víc jako schopný\nproducent než skvělý režisér. Jeho režijnímu <bold>pojetí</bold> chyběla jasná vize: temnou látku se\nmu nepodařilo vynést z tenat <bold>popisnosti.</bold> Vyloženě ***** by bylo, <underline>kdyby si Ptáče odneslo\ncenu i za scénář.</underline> Ta ale naštěstí skončila v rukách Jiřího Havelky za mrazivě vtipné\nVlastníky. Ptáče nebodovalo ani v hereckých kategoriích: HEREČKA Jitka Čvančarová\nsice podala skvělý výkon, o ceny se ale nakonec podělili Staříci (Jiří Schmitzer a Ladislav\nMrkvička) a Vlastníci (Tereza Ramba a Klára Melíšková).\n<bold>(3)</bold> Nabarvené ptáče je nepochybně unikát: dostalo se do užšího výběru na Oscara,\núčastnilo se hlavní soutěže na festivalu v Benátkách, v níž česká kinematografie měla\nnaposledy zastoupení před čtvrtstoletím. Mezinárodní viditelnost je silný argument,\nproč snímku dát svůj hlas. Nabarvené ptáče, <underline>které je rozpočtem i délkou vzniku\npozoruhodným tuzemským solitérem,</underline> nás zkrátka reprezentovalo nejlépe a akademici to\nnáležitě ocenili.\n<italic>(www.ceskylev.cz; www.respekt.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPřechylování</bold> je vztah mezi dvěma podstatnými jmény označujícími osoby či živočichy:\nze základového slova je pomocí přípony odvozeno <bold>přechýlené jméno</bold> (např. <italic>otrok</italic> ї\n<italic>otrokyně).</italic> Podstatou přechylování je změna gramatického rodu odpovídající rozdílu\nv pohlaví.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nFilm Nabarvené ptáče získal v rámci 27. ročníku Českého lva celkem osm\ntrofejí: cenu za mimořádný počin v oblasti audiovize a dalších sedm cen.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Slavnostní ceremoniál 27. ročníku Českého lva se konal 7. března 2020. O prestižní\nocenění se ucházelo 64 českých filmů, které byly do distribuce uvedeny v roce 2019, pro\nty cizojazyčné totiž Český lev samostatnou kategorii nemá.\nPodle <bold>počtu</bold> nominací byly jednoznačnými favority snímky Vlastníci, Staříci\na Nabarvené ptáče. Ani brilantní tragikomedie zachycující schůzi vlastníků bytů, ani\ndechberoucí road movie o stáří a <bold>pomstě</bold> však za sebou neměly takový příběh tvůrčího\nobětování jako Nabarvené ptáče. Černobílá ***** slavné knihy Jerzyho Kosińského\no putování malého chlapce válečnou východní Evropou nakonec proměnila osm\nz jedenácti nominací, režisér filmu Václav Marhoul si navíc odnesl ještě další cenu za\nmimořádný počin v oblasti audiovize.\n<bold>(2)</bold> V řadě kategorií Ptáče získalo Českého lva právem, například lyricky drsná kamera\nVladimíra Smutného nebo SCÉNOGRAFIE Jana Vlasáka si trofej rozhodně zasloužily. Cena\nza nejlepší režii je ale přinejmenším diskutabilní. Marhoul totiž vynikl víc jako schopný\nproducent než skvělý režisér. Jeho režijnímu <bold>pojetí</bold> chyběla jasná vize: temnou látku se\nmu nepodařilo vynést z tenat <bold>popisnosti.</bold> Vyloženě ***** by bylo, <underline>kdyby si Ptáče odneslo\ncenu i za scénář.</underline> Ta ale naštěstí skončila v rukách Jiřího Havelky za mrazivě vtipné\nVlastníky. Ptáče nebodovalo ani v hereckých kategoriích: HEREČKA Jitka Čvančarová\nsice podala skvělý výkon, o ceny se ale nakonec podělili Staříci (Jiří Schmitzer a Ladislav\nMrkvička) a Vlastníci (Tereza Ramba a Klára Melíšková).\n<bold>(3)</bold> Nabarvené ptáče je nepochybně unikát: dostalo se do užšího výběru na Oscara,\núčastnilo se hlavní soutěže na festivalu v Benátkách, v níž česká kinematografie měla\nnaposledy zastoupení před čtvrtstoletím. Mezinárodní viditelnost je silný argument,\nproč snímku dát svůj hlas. Nabarvené ptáče, <underline>které je rozpočtem i délkou vzniku\npozoruhodným tuzemským solitérem,</underline> nás zkrátka reprezentovalo nejlépe a akademici to\nnáležitě ocenili.\n<italic>(www.ceskylev.cz; www.respekt.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPřechylování</bold> je vztah mezi dvěma podstatnými jmény označujícími osoby či živočichy:\nze základového slova je pomocí přípony odvozeno <bold>přechýlené jméno</bold> (např. <italic>otrok</italic> ї\n<italic>otrokyně).</italic> Podstatou přechylování je změna gramatického rodu odpovídající rozdílu\nv pohlaví.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), či nikoli (NE).\nRodinnou dovolenou vždy trávíme v České republice, konkrétně v jižních\nČechách.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), či nikoli (NE).\nZa jednoho z hejtmanů nově vybudovaného města Tábor si husité zvolili\nJana Žižku z Trocnova.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), či nikoli (NE).\nPobyt v Krkonoších jsme si zpříjemnili návštěvou Špindlerova mlýna,\nznámého horského městečka.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), či nikoli (NE).\nJosef Dobrovský, jedna z největších osobností národního obrození,\npředstavuje dokonalý typ osvícenského vědce.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nDanny zapnul rádio, protože si chtěl poslechnout prušácký pochod.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Zapnul jsem rádio a z přijímače se ozval prušácký pochod. Takže ještě nic. Ani\nstopa po revoluci. Z východu přijdou Rusové, ze západu Američani a všechno slavně\nosvoboděj. A my zas nic. Otráveně jsem šel do kuchyně <underline>připravit</underline> snídani. Postavil jsem\nvodu na čaj, podíval se z okna a vtom mě to <bold>praštilo</bold> do očí. Naproti na domě stavitele\nBaumana vlála československá vlajka.\n<bold>(2)</bold> Zalil mě zvláštní pocit. Pocit, že je mi zase čtrnáct let a zase je osmadvacátého\nříjna. Už šest let tahle vlajka nikde nevisela, až teď. Tak přece revoluce. Najednou se\nz rádia konečně ozval neznámý hlas. Pražané, všichni, kdo máte zbraně, přijďte ihned\ndo rozhlasu. Srdce se mi vecpalo do krku. Ta senzace! Tohle neměli nikde! Aby povstali\na dirigovali si povstání rozhlasem! Dostal jsem chuť <underline>se</underline> toho <underline>účastnit.</underline> Rychle jsem se\noblékl a vypadl z bytu. Schody jsem bral po dvou.\n<bold>(3)</bold> Když jsem v druhém poschodí míjel Strnadovic dveře, objevila se v nich paní\nStrnadová. „Pane Danny!“ volala hystericky. V očích se jí koulely slzy.\n„Rukulíbám,“ řekl jsem a zazubil se na ni.\n„Tak už máme svobodu, pane Danny,“ křičela, „teď bude zas radost žít. A všechny ty\nbestie německý by se měly postřílet. A všechny ty, co s nima táhli, bez milosti pozavírat.“\n„Samozřejmě,“ řekl jsem. Věděl jsem, proč je ta baba tak radikální. Muž její sousedky\nbyl kolaborant. A ona se se sousedkou nesnesla.\n„Víte, já bych kuřeti neublížila, ale pro tyhle bestie nemám slitování. Jsou lidi, který by\nna to chtěli zapomenout. Ale já nezapomenu nikdy. Já ne! Protože když teď zapomenem,\nza dvacet let tu máme Němce zas. Podruhý už se to prostě nesmí stát.“\n<italic>(J. Škvorecký, Zbabělci, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nPaní Strnadová si přeje, aby její sousedka byla za své zločiny zastřelena.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Zapnul jsem rádio a z přijímače se ozval prušácký pochod. Takže ještě nic. Ani\nstopa po revoluci. Z východu přijdou Rusové, ze západu Američani a všechno slavně\nosvoboděj. A my zas nic. Otráveně jsem šel do kuchyně <underline>připravit</underline> snídani. Postavil jsem\nvodu na čaj, podíval se z okna a vtom mě to <bold>praštilo</bold> do očí. Naproti na domě stavitele\nBaumana vlála československá vlajka.\n<bold>(2)</bold> Zalil mě zvláštní pocit. Pocit, že je mi zase čtrnáct let a zase je osmadvacátého\nříjna. Už šest let tahle vlajka nikde nevisela, až teď. Tak přece revoluce. Najednou se\nz rádia konečně ozval neznámý hlas. Pražané, všichni, kdo máte zbraně, přijďte ihned\ndo rozhlasu. Srdce se mi vecpalo do krku. Ta senzace! Tohle neměli nikde! Aby povstali\na dirigovali si povstání rozhlasem! Dostal jsem chuť <underline>se</underline> toho <underline>účastnit.</underline> Rychle jsem se\noblékl a vypadl z bytu. Schody jsem bral po dvou.\n<bold>(3)</bold> Když jsem v druhém poschodí míjel Strnadovic dveře, objevila se v nich paní\nStrnadová. „Pane Danny!“ volala hystericky. V očích se jí koulely slzy.\n„Rukulíbám,“ řekl jsem a zazubil se na ni.\n„Tak už máme svobodu, pane Danny,“ křičela, „teď bude zas radost žít. A všechny ty\nbestie německý by se měly postřílet. A všechny ty, co s nima táhli, bez milosti pozavírat.“\n„Samozřejmě,“ řekl jsem. Věděl jsem, proč je ta baba tak radikální. Muž její sousedky\nbyl kolaborant. A ona se se sousedkou nesnesla.\n„Víte, já bych kuřeti neublížila, ale pro tyhle bestie nemám slitování. Jsou lidi, který by\nna to chtěli zapomenout. Ale já nezapomenu nikdy. Já ne! Protože když teď zapomenem,\nza dvacet let tu máme Němce zas. Podruhý už se to prostě nesmí stát.“\n<italic>(J. Škvorecký, Zbabělci, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nVlajka visící na domě stavitele Baumana signalizovala kapitulaci\nČeskoslovenska.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Zapnul jsem rádio a z přijímače se ozval prušácký pochod. Takže ještě nic. Ani\nstopa po revoluci. Z východu přijdou Rusové, ze západu Američani a všechno slavně\nosvoboděj. A my zas nic. Otráveně jsem šel do kuchyně <underline>připravit</underline> snídani. Postavil jsem\nvodu na čaj, podíval se z okna a vtom mě to <bold>praštilo</bold> do očí. Naproti na domě stavitele\nBaumana vlála československá vlajka.\n<bold>(2)</bold> Zalil mě zvláštní pocit. Pocit, že je mi zase čtrnáct let a zase je osmadvacátého\nříjna. Už šest let tahle vlajka nikde nevisela, až teď. Tak přece revoluce. Najednou se\nz rádia konečně ozval neznámý hlas. Pražané, všichni, kdo máte zbraně, přijďte ihned\ndo rozhlasu. Srdce se mi vecpalo do krku. Ta senzace! Tohle neměli nikde! Aby povstali\na dirigovali si povstání rozhlasem! Dostal jsem chuť <underline>se</underline> toho <underline>účastnit.</underline> Rychle jsem se\noblékl a vypadl z bytu. Schody jsem bral po dvou.\n<bold>(3)</bold> Když jsem v druhém poschodí míjel Strnadovic dveře, objevila se v nich paní\nStrnadová. „Pane Danny!“ volala hystericky. V očích se jí koulely slzy.\n„Rukulíbám,“ řekl jsem a zazubil se na ni.\n„Tak už máme svobodu, pane Danny,“ křičela, „teď bude zas radost žít. A všechny ty\nbestie německý by se měly postřílet. A všechny ty, co s nima táhli, bez milosti pozavírat.“\n„Samozřejmě,“ řekl jsem. Věděl jsem, proč je ta baba tak radikální. Muž její sousedky\nbyl kolaborant. A ona se se sousedkou nesnesla.\n„Víte, já bych kuřeti neublížila, ale pro tyhle bestie nemám slitování. Jsou lidi, který by\nna to chtěli zapomenout. Ale já nezapomenu nikdy. Já ne! Protože když teď zapomenem,\nza dvacet let tu máme Němce zas. Podruhý už se to prostě nesmí stát.“\n<italic>(J. Škvorecký, Zbabělci, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nDanny se chystá zapojit do povstání, přestože minulý rok oslavil teprve\nčtrnácté narozeniny.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Zapnul jsem rádio a z přijímače se ozval prušácký pochod. Takže ještě nic. Ani\nstopa po revoluci. Z východu přijdou Rusové, ze západu Američani a všechno slavně\nosvoboděj. A my zas nic. Otráveně jsem šel do kuchyně <underline>připravit</underline> snídani. Postavil jsem\nvodu na čaj, podíval se z okna a vtom mě to <bold>praštilo</bold> do očí. Naproti na domě stavitele\nBaumana vlála československá vlajka.\n<bold>(2)</bold> Zalil mě zvláštní pocit. Pocit, že je mi zase čtrnáct let a zase je osmadvacátého\nříjna. Už šest let tahle vlajka nikde nevisela, až teď. Tak přece revoluce. Najednou se\nz rádia konečně ozval neznámý hlas. Pražané, všichni, kdo máte zbraně, přijďte ihned\ndo rozhlasu. Srdce se mi vecpalo do krku. Ta senzace! Tohle neměli nikde! Aby povstali\na dirigovali si povstání rozhlasem! Dostal jsem chuť <underline>se</underline> toho <underline>účastnit.</underline> Rychle jsem se\noblékl a vypadl z bytu. Schody jsem bral po dvou.\n<bold>(3)</bold> Když jsem v druhém poschodí míjel Strnadovic dveře, objevila se v nich paní\nStrnadová. „Pane Danny!“ volala hystericky. V očích se jí koulely slzy.\n„Rukulíbám,“ řekl jsem a zazubil se na ni.\n„Tak už máme svobodu, pane Danny,“ křičela, „teď bude zas radost žít. A všechny ty\nbestie německý by se měly postřílet. A všechny ty, co s nima táhli, bez milosti pozavírat.“\n„Samozřejmě,“ řekl jsem. Věděl jsem, proč je ta baba tak radikální. Muž její sousedky\nbyl kolaborant. A ona se se sousedkou nesnesla.\n„Víte, já bych kuřeti neublížila, ale pro tyhle bestie nemám slitování. Jsou lidi, který by\nna to chtěli zapomenout. Ale já nezapomenu nikdy. Já ne! Protože když teď zapomenem,\nza dvacet let tu máme Němce zas. Podruhý už se to prostě nesmí stát.“\n<italic>(J. Škvorecký, Zbabělci, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nInspirace životními osudy jedné literární postavy vedla ke vzniku fenoménu\nhikikomori.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> „Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se\nv posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz.“ Těmito slovy začíná *****, světoznámého\npředstavitele pražské německé literatury. Řehořova metamorfóza obnaží pokřivené\nrodinné vztahy. Řehoř nakonec umírá, uvězněn mezi čtyřmi zdmi svého pokoje.\nTato kniha patří k oblíbené četbě tzv. hikikomori – lidí, kteří se izolovali od okolního\nsvěta. Na fenomén hikikomori (volně přeloženo jako <italic>stažení se do ústraní),</italic> který se\nz Japonska šíří do celého světa, poprvé upozornil psycholog Tamaki Saitó. Podle něj jsou\npro hikikomori signifikantní tři skutečnosti:\n– do sociální izolace se jedinec uchýlí před 30. rokem života;\n– sociální izolace trvá minimálně šest měsíců;\n– stav, v němž se jedinec ocitl, není zapříčiněn psychickou poruchou^1.\n<bold>(2)</bold> Podle odhadů v Japonsku žije přes 600 000 hikikomori. Dotyční nechodí do školy\nani do zaměstnání, celé dny tráví ve svém pokoji. Ven buď nevycházejí vůbec, nebo\njen v nejnutnějších případech. Přímý kontakt s lidmi je pro ně extrémně stresující,\nnekomunikují dokonce ani se svými blízkými. Jejich jediným spojením s okolním světem\nje internet. Co je příčinou této dobrovolné izolace? Řada mladých lidí (většinou mužů)\nnení schopna vyhovět vysokým nárokům, které na ně klade okolí. Orientace na výkon,\nkritika, absence mužského vzoru (otec v rodině chybí nebo neplní svou rodičovskou\nfunkci), různá individuální <underline>traumata,</underline> k <underline>nimž</underline> patří například šikana ve škole – to vše vede\nk uzavření se před světem.\n<bold>(3)</bold> Ještě nedávno se v Japonsku o tomto problému veřejně nemluvilo: rodiče se\nstyděli kontaktovat psychologa a své děti raději nechávali žít v osamění. xxxxx Vychází\nmnoho článků informujících o hikikomori, roste zájem o odbornou pomoc.\n^1 Sekundárně se ovšem u tohoto jedince mohou rozvinout úzkosti či deprese, a to jako důsledek\ndlouhodobé sociální izolace.\n<italic>(www.pharmapoint.cz; www.plus.rozhlas.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nSubstantivizovaná adjektiva</bold> mají tvary adjektiv, ve větě ale plní funkce, které běžně\nzastávají substantiva.\nx <italic>Je to nemocný člověk.</italic> – ve větě se vyskytuje adjektivum <italic>nemocný</italic> a substantivum\n<italic>člověk</italic>\nx <italic>Včera byl nemocný hospitalizován. –</italic> ve větě se vyskytuje substantivizované\nadjektivum <italic>nemocný\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nNěkteří hikikomori mohou vlivem dlouhodobé sociální izolace začít trpět\ndepresemi.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> „Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se\nv posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz.“ Těmito slovy začíná *****, světoznámého\npředstavitele pražské německé literatury. Řehořova metamorfóza obnaží pokřivené\nrodinné vztahy. Řehoř nakonec umírá, uvězněn mezi čtyřmi zdmi svého pokoje.\nTato kniha patří k oblíbené četbě tzv. hikikomori – lidí, kteří se izolovali od okolního\nsvěta. Na fenomén hikikomori (volně přeloženo jako <italic>stažení se do ústraní),</italic> který se\nz Japonska šíří do celého světa, poprvé upozornil psycholog Tamaki Saitó. Podle něj jsou\npro hikikomori signifikantní tři skutečnosti:\n– do sociální izolace se jedinec uchýlí před 30. rokem života;\n– sociální izolace trvá minimálně šest měsíců;\n– stav, v němž se jedinec ocitl, není zapříčiněn psychickou poruchou^1.\n<bold>(2)</bold> Podle odhadů v Japonsku žije přes 600 000 hikikomori. Dotyční nechodí do školy\nani do zaměstnání, celé dny tráví ve svém pokoji. Ven buď nevycházejí vůbec, nebo\njen v nejnutnějších případech. Přímý kontakt s lidmi je pro ně extrémně stresující,\nnekomunikují dokonce ani se svými blízkými. Jejich jediným spojením s okolním světem\nje internet. Co je příčinou této dobrovolné izolace? Řada mladých lidí (většinou mužů)\nnení schopna vyhovět vysokým nárokům, které na ně klade okolí. Orientace na výkon,\nkritika, absence mužského vzoru (otec v rodině chybí nebo neplní svou rodičovskou\nfunkci), různá individuální <underline>traumata,</underline> k <underline>nimž</underline> patří například šikana ve škole – to vše vede\nk uzavření se před světem.\n<bold>(3)</bold> Ještě nedávno se v Japonsku o tomto problému veřejně nemluvilo: rodiče se\nstyděli kontaktovat psychologa a své děti raději nechávali žít v osamění. xxxxx Vychází\nmnoho článků informujících o hikikomori, roste zájem o odbornou pomoc.\n^1 Sekundárně se ovšem u tohoto jedince mohou rozvinout úzkosti či deprese, a to jako důsledek\ndlouhodobé sociální izolace.\n<italic>(www.pharmapoint.cz; www.plus.rozhlas.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nSubstantivizovaná adjektiva</bold> mají tvary adjektiv, ve větě ale plní funkce, které běžně\nzastávají substantiva.\nx <italic>Je to nemocný člověk.</italic> – ve větě se vyskytuje adjektivum <italic>nemocný</italic> a substantivum\n<italic>člověk</italic>\nx <italic>Včera byl nemocný hospitalizován. –</italic> ve větě se vyskytuje substantivizované\nadjektivum <italic>nemocný\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nHikikomori stráví v izolaci více než půl roku, maximálně však do dovršení\nsvých třiceti let.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> „Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se\nv posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz.“ Těmito slovy začíná *****, světoznámého\npředstavitele pražské německé literatury. Řehořova metamorfóza obnaží pokřivené\nrodinné vztahy. Řehoř nakonec umírá, uvězněn mezi čtyřmi zdmi svého pokoje.\nTato kniha patří k oblíbené četbě tzv. hikikomori – lidí, kteří se izolovali od okolního\nsvěta. Na fenomén hikikomori (volně přeloženo jako <italic>stažení se do ústraní),</italic> který se\nz Japonska šíří do celého světa, poprvé upozornil psycholog Tamaki Saitó. Podle něj jsou\npro hikikomori signifikantní tři skutečnosti:\n– do sociální izolace se jedinec uchýlí před 30. rokem života;\n– sociální izolace trvá minimálně šest měsíců;\n– stav, v němž se jedinec ocitl, není zapříčiněn psychickou poruchou^1.\n<bold>(2)</bold> Podle odhadů v Japonsku žije přes 600 000 hikikomori. Dotyční nechodí do školy\nani do zaměstnání, celé dny tráví ve svém pokoji. Ven buď nevycházejí vůbec, nebo\njen v nejnutnějších případech. Přímý kontakt s lidmi je pro ně extrémně stresující,\nnekomunikují dokonce ani se svými blízkými. Jejich jediným spojením s okolním světem\nje internet. Co je příčinou této dobrovolné izolace? Řada mladých lidí (většinou mužů)\nnení schopna vyhovět vysokým nárokům, které na ně klade okolí. Orientace na výkon,\nkritika, absence mužského vzoru (otec v rodině chybí nebo neplní svou rodičovskou\nfunkci), různá individuální <underline>traumata,</underline> k <underline>nimž</underline> patří například šikana ve škole – to vše vede\nk uzavření se před světem.\n<bold>(3)</bold> Ještě nedávno se v Japonsku o tomto problému veřejně nemluvilo: rodiče se\nstyděli kontaktovat psychologa a své děti raději nechávali žít v osamění. xxxxx Vychází\nmnoho článků informujících o hikikomori, roste zájem o odbornou pomoc.\n^1 Sekundárně se ovšem u tohoto jedince mohou rozvinout úzkosti či deprese, a to jako důsledek\ndlouhodobé sociální izolace.\n<italic>(www.pharmapoint.cz; www.plus.rozhlas.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nSubstantivizovaná adjektiva</bold> mají tvary adjektiv, ve větě ale plní funkce, které běžně\nzastávají substantiva.\nx <italic>Je to nemocný člověk.</italic> – ve větě se vyskytuje adjektivum <italic>nemocný</italic> a substantivum\n<italic>člověk</italic>\nx <italic>Včera byl nemocný hospitalizován. –</italic> ve větě se vyskytuje substantivizované\nadjektivum <italic>nemocný\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nPřes 600 000 mladých Japonců, z nichž se stali hikikomori, pochází\nz neúplných rodin a žije pouze s matkou.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> „Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se\nv posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz.“ Těmito slovy začíná *****, světoznámého\npředstavitele pražské německé literatury. Řehořova metamorfóza obnaží pokřivené\nrodinné vztahy. Řehoř nakonec umírá, uvězněn mezi čtyřmi zdmi svého pokoje.\nTato kniha patří k oblíbené četbě tzv. hikikomori – lidí, kteří se izolovali od okolního\nsvěta. Na fenomén hikikomori (volně přeloženo jako <italic>stažení se do ústraní),</italic> který se\nz Japonska šíří do celého světa, poprvé upozornil psycholog Tamaki Saitó. Podle něj jsou\npro hikikomori signifikantní tři skutečnosti:\n– do sociální izolace se jedinec uchýlí před 30. rokem života;\n– sociální izolace trvá minimálně šest měsíců;\n– stav, v němž se jedinec ocitl, není zapříčiněn psychickou poruchou^1.\n<bold>(2)</bold> Podle odhadů v Japonsku žije přes 600 000 hikikomori. Dotyční nechodí do školy\nani do zaměstnání, celé dny tráví ve svém pokoji. Ven buď nevycházejí vůbec, nebo\njen v nejnutnějších případech. Přímý kontakt s lidmi je pro ně extrémně stresující,\nnekomunikují dokonce ani se svými blízkými. Jejich jediným spojením s okolním světem\nje internet. Co je příčinou této dobrovolné izolace? Řada mladých lidí (většinou mužů)\nnení schopna vyhovět vysokým nárokům, které na ně klade okolí. Orientace na výkon,\nkritika, absence mužského vzoru (otec v rodině chybí nebo neplní svou rodičovskou\nfunkci), různá individuální <underline>traumata,</underline> k <underline>nimž</underline> patří například šikana ve škole – to vše vede\nk uzavření se před světem.\n<bold>(3)</bold> Ještě nedávno se v Japonsku o tomto problému veřejně nemluvilo: rodiče se\nstyděli kontaktovat psychologa a své děti raději nechávali žít v osamění. xxxxx Vychází\nmnoho článků informujících o hikikomori, roste zájem o odbornou pomoc.\n^1 Sekundárně se ovšem u tohoto jedince mohou rozvinout úzkosti či deprese, a to jako důsledek\ndlouhodobé sociální izolace.\n<italic>(www.pharmapoint.cz; www.plus.rozhlas.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nSubstantivizovaná adjektiva</bold> mají tvary adjektiv, ve větě ale plní funkce, které běžně\nzastávají substantiva.\nx <italic>Je to nemocný člověk.</italic> – ve větě se vyskytuje adjektivum <italic>nemocný</italic> a substantivum\n<italic>člověk</italic>\nx <italic>Včera byl nemocný hospitalizován. –</italic> ve větě se vyskytuje substantivizované\nadjektivum <italic>nemocný\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nCísaři z dynastie Ming vládli déle než císaři z dynastie Chan.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> <underline>Velká čínská zeď, jeden z nových sedmi divů světa, je systém opevnění táhnoucí\nse severní Čínou.</underline> O tomto patrně nejvýznamnějším lidském díle se šíří různé nepravdy,\njimž mnoho lidí věří, například že zeď je viditelná z povrchu Měsíce pouhým okem. Slavná\npamátka, jíž se nelichotivě přezdívá největší hřbitov světa, zkrátka přitahuje pozornost.\n<bold>(2)</bold> Počátky budování slavného opevnění, ***** tvarem dračí tělo, souvisí s epochou\nčínských dějin nazývanou Období xxxxx států. Aby se státy chránily před vzájemnými\nútoky, stavěly tehdy obranné zdi. Válčící státy nakonec dobyl Čchin Š’-chuang-ti a tím\npoprvé v historii sjednotil celou zemi. <underline>Po převzetí moci Čchin Š’-chuang-ti, první císař\nsjednocené Číny, nařídil rozšířit stávající obranný systém.</underline> Na stavbě pracovalo milion\nvězňů, pomáhala jim také početná armáda. Původní obranné zdi se postupně\npropojovaly a díky usilovné práci brzy vznikl první souvislý úsek Velké čínské zdi.\nV započatém díle pak pokračovali císaři z dynastie Chan (vládli 206 př. n. l. – 220 n. l.).\nPoslední význačná fáze stavby proběhla za vlády císařů z dynastie Ming (vládli 1368–1644),\nkdy po <bold>nepředvídaném</bold> nájezdu loupeživých kmenů bylo nutné obranný systém Číny\nposílit. K obraně před útoky ovšem <bold>nestačila</bold> jen samotná zeď, říši chránily také vojenské\nposádky. Součástí zdi bylo 25 000 strážních věží, <bold>vysokých</bold> zhruba 13 metrů. Tyto věže\n<bold>umožňovaly</bold> rychlou komunikaci pomocí kouřových signálů: zpráva došla z jednoho\nkonce zdi na druhý za 24 hodin.\nStavba Velké čínské zdi si vyžádala nespočet obětí, podle některých zdrojů dokonce\nv 7. století během stavebních prací zahynulo za deset dnů na 500 000 mužů. Dnes už se\nzeď místy rozpadá, její nejzachovalejší části se nacházejí poblíž čínské vesničky Pa-ta-ling.\n<italic>(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVětné členy v přístavkovém vztahu</bold> pojmenovávají jednu skutečnost různými způsoby,\nnapř. <italic>večeřeli jsme <underline>pizzu, italské národní jídlo.</underline>\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nSoučástí prvního souvislého úseku Velké čínské zdi byly obranné zdi\npostavené před sjednocením Číny.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> <underline>Velká čínská zeď, jeden z nových sedmi divů světa, je systém opevnění táhnoucí\nse severní Čínou.</underline> O tomto patrně nejvýznamnějším lidském díle se šíří různé nepravdy,\njimž mnoho lidí věří, například že zeď je viditelná z povrchu Měsíce pouhým okem. Slavná\npamátka, jíž se nelichotivě přezdívá největší hřbitov světa, zkrátka přitahuje pozornost.\n<bold>(2)</bold> Počátky budování slavného opevnění, ***** tvarem dračí tělo, souvisí s epochou\nčínských dějin nazývanou Období xxxxx států. Aby se státy chránily před vzájemnými\nútoky, stavěly tehdy obranné zdi. Válčící státy nakonec dobyl Čchin Š’-chuang-ti a tím\npoprvé v historii sjednotil celou zemi. <underline>Po převzetí moci Čchin Š’-chuang-ti, první císař\nsjednocené Číny, nařídil rozšířit stávající obranný systém.</underline> Na stavbě pracovalo milion\nvězňů, pomáhala jim také početná armáda. Původní obranné zdi se postupně\npropojovaly a díky usilovné práci brzy vznikl první souvislý úsek Velké čínské zdi.\nV započatém díle pak pokračovali císaři z dynastie Chan (vládli 206 př. n. l. – 220 n. l.).\nPoslední význačná fáze stavby proběhla za vlády císařů z dynastie Ming (vládli 1368–1644),\nkdy po <bold>nepředvídaném</bold> nájezdu loupeživých kmenů bylo nutné obranný systém Číny\nposílit. K obraně před útoky ovšem <bold>nestačila</bold> jen samotná zeď, říši chránily také vojenské\nposádky. Součástí zdi bylo 25 000 strážních věží, <bold>vysokých</bold> zhruba 13 metrů. Tyto věže\n<bold>umožňovaly</bold> rychlou komunikaci pomocí kouřových signálů: zpráva došla z jednoho\nkonce zdi na druhý za 24 hodin.\nStavba Velké čínské zdi si vyžádala nespočet obětí, podle některých zdrojů dokonce\nv 7. století během stavebních prací zahynulo za deset dnů na 500 000 mužů. Dnes už se\nzeď místy rozpadá, její nejzachovalejší části se nacházejí poblíž čínské vesničky Pa-ta-ling.\n<italic>(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVětné členy v přístavkovém vztahu</bold> pojmenovávají jednu skutečnost různými způsoby,\nnapř. <italic>večeřeli jsme <underline>pizzu, italské národní jídlo.</underline>\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nPodle některých zdrojů při stavbě Velké čínské zdi zahynulo nejvíce lidí\nv 7. století, kdy každý den zemřelo 50 000 mužů.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> <underline>Velká čínská zeď, jeden z nových sedmi divů světa, je systém opevnění táhnoucí\nse severní Čínou.</underline> O tomto patrně nejvýznamnějším lidském díle se šíří různé nepravdy,\njimž mnoho lidí věří, například že zeď je viditelná z povrchu Měsíce pouhým okem. Slavná\npamátka, jíž se nelichotivě přezdívá největší hřbitov světa, zkrátka přitahuje pozornost.\n<bold>(2)</bold> Počátky budování slavného opevnění, ***** tvarem dračí tělo, souvisí s epochou\nčínských dějin nazývanou Období xxxxx států. Aby se státy chránily před vzájemnými\nútoky, stavěly tehdy obranné zdi. Válčící státy nakonec dobyl Čchin Š’-chuang-ti a tím\npoprvé v historii sjednotil celou zemi. <underline>Po převzetí moci Čchin Š’-chuang-ti, první císař\nsjednocené Číny, nařídil rozšířit stávající obranný systém.</underline> Na stavbě pracovalo milion\nvězňů, pomáhala jim také početná armáda. Původní obranné zdi se postupně\npropojovaly a díky usilovné práci brzy vznikl první souvislý úsek Velké čínské zdi.\nV započatém díle pak pokračovali císaři z dynastie Chan (vládli 206 př. n. l. – 220 n. l.).\nPoslední význačná fáze stavby proběhla za vlády císařů z dynastie Ming (vládli 1368–1644),\nkdy po <bold>nepředvídaném</bold> nájezdu loupeživých kmenů bylo nutné obranný systém Číny\nposílit. K obraně před útoky ovšem <bold>nestačila</bold> jen samotná zeď, říši chránily také vojenské\nposádky. Součástí zdi bylo 25 000 strážních věží, <bold>vysokých</bold> zhruba 13 metrů. Tyto věže\n<bold>umožňovaly</bold> rychlou komunikaci pomocí kouřových signálů: zpráva došla z jednoho\nkonce zdi na druhý za 24 hodin.\nStavba Velké čínské zdi si vyžádala nespočet obětí, podle některých zdrojů dokonce\nv 7. století během stavebních prací zahynulo za deset dnů na 500 000 mužů. Dnes už se\nzeď místy rozpadá, její nejzachovalejší části se nacházejí poblíž čínské vesničky Pa-ta-ling.\n<italic>(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVětné členy v přístavkovém vztahu</bold> pojmenovávají jednu skutečnost různými způsoby,\nnapř. <italic>večeřeli jsme <underline>pizzu, italské národní jídlo.</underline>\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nZpráva odeslaná z jedné ze strážních věží, které jsou součástí Velké čínské\nzdi, dorazila na sousední strážní věž přesně za 24 hodin.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> <underline>Velká čínská zeď, jeden z nových sedmi divů světa, je systém opevnění táhnoucí\nse severní Čínou.</underline> O tomto patrně nejvýznamnějším lidském díle se šíří různé nepravdy,\njimž mnoho lidí věří, například že zeď je viditelná z povrchu Měsíce pouhým okem. Slavná\npamátka, jíž se nelichotivě přezdívá největší hřbitov světa, zkrátka přitahuje pozornost.\n<bold>(2)</bold> Počátky budování slavného opevnění, ***** tvarem dračí tělo, souvisí s epochou\nčínských dějin nazývanou Období xxxxx států. Aby se státy chránily před vzájemnými\nútoky, stavěly tehdy obranné zdi. Válčící státy nakonec dobyl Čchin Š’-chuang-ti a tím\npoprvé v historii sjednotil celou zemi. <underline>Po převzetí moci Čchin Š’-chuang-ti, první císař\nsjednocené Číny, nařídil rozšířit stávající obranný systém.</underline> Na stavbě pracovalo milion\nvězňů, pomáhala jim také početná armáda. Původní obranné zdi se postupně\npropojovaly a díky usilovné práci brzy vznikl první souvislý úsek Velké čínské zdi.\nV započatém díle pak pokračovali císaři z dynastie Chan (vládli 206 př. n. l. – 220 n. l.).\nPoslední význačná fáze stavby proběhla za vlády císařů z dynastie Ming (vládli 1368–1644),\nkdy po <bold>nepředvídaném</bold> nájezdu loupeživých kmenů bylo nutné obranný systém Číny\nposílit. K obraně před útoky ovšem <bold>nestačila</bold> jen samotná zeď, říši chránily také vojenské\nposádky. Součástí zdi bylo 25 000 strážních věží, <bold>vysokých</bold> zhruba 13 metrů. Tyto věže\n<bold>umožňovaly</bold> rychlou komunikaci pomocí kouřových signálů: zpráva došla z jednoho\nkonce zdi na druhý za 24 hodin.\nStavba Velké čínské zdi si vyžádala nespočet obětí, podle některých zdrojů dokonce\nv 7. století během stavebních prací zahynulo za deset dnů na 500 000 mužů. Dnes už se\nzeď místy rozpadá, její nejzachovalejší části se nacházejí poblíž čínské vesničky Pa-ta-ling.\n<italic>(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVětné členy v přístavkovém vztahu</bold> pojmenovávají jednu skutečnost různými způsoby,\nnapř. <italic>večeřeli jsme <underline>pizzu, italské národní jídlo.</underline>\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nSvým přátelům by nikdy vědomně neublížil, tím jsem si úplně jistý.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nMluvil plynně anglicky a francouzsky, proto se téměř všude dorozuměl.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nSlušně jsem pozdravila manželovy bývalé kolegy, oni mi ale neodpověděli.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nBlikající výstražné nápisy varovaly řidiče, že se blíží k nebezpečnému úseku.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nErvin, manžel Elsy Helerové, zemřel před rokem 1938.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>Hana Helerová často přemýšlela, jak jiný by byl jejich život, kdyby tehdy prodaly\ndům.</underline> Kdyby odjely. Byla to totiž ona, kdo na konci léta 1938 zcela změnil osud celé rodiny.\nPASY a víza už byly tehdy vyřízené, až na ty Rosiny. Vydání jejích DOKLADŮ se\nopozdilo, neboť jako nezletilá nepředložila souhlas obou rodičů.\n„Celé město ví, že už jsem kolik let vdova, ale veledůležitý úředník musí vidět papír,“\nbrblala Elsa, když ze zásuvky vytahovala úmrtní list svého manžela Ervina. Dala\ndokument do obálky a zavolala na dceru Hanu: „Zanes to na poštu. Já nemám čas,\npřijdou Drozdovi kvůli baráku. Snad ho koupí.“\nKdyž se před necelým měsícem po městě rozkřiklo, že dům na náměstí je na prodej,\npřilákalo to hned několik zájemců. Všichni ale věděli, proč vdova Helerová svůj dům\nprodává tak narychlo, a proto jí nabízeli směšně nízké částky. Elsa byla zoufalá, to ano.\nByla také <bold>vyděšená,</bold> stejně jako tisíce Židů, kteří pochopili, že Československo už pro ně\nnení bezpečné. Nebyla však natolik zoufalá, aby se nechala <bold>oškubat.</bold> Pořád doufala, že za\ndům dostane to, co požaduje.\n<bold>(2)</bold> Hana si obálku strčila do kapsy lehkého sáčka. „Dej si to do kabelky. Jestli to ztratíš,\nnepojedeme nikam,“ upozornila ji Elsa.\nNebýt těchto slov, Hana by došla na poštu, za pár dní by Rosa dostala doklady\na všechny tři Helerovy by v září odjely do Anglie. Drozdovi totiž byli slušní lidé a jako\njediní přistoupili na Elsinu cenu. Jenže Hana si vzpomněla na Jaroslava. Sice ho pár týdnů\nneviděla, při posledním setkání jí ale řekl, že to s ní myslí vážně. Než to vyslovil, skoro se\nnechala zviklat matčinými nehezkými poznámkami na jeho adresu. Teď si ale byla jistá,\nže její budoucnost je zde, s Jaroslavem. Rozhodla se proto dopis schovat.\n<italic>(A. Mornštajnová, Hana, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nV obálce, kterou měla Hana zanést na poštu, byl kromě pasu Rosy Helerové\nještě jeden dokument.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>Hana Helerová často přemýšlela, jak jiný by byl jejich život, kdyby tehdy prodaly\ndům.</underline> Kdyby odjely. Byla to totiž ona, kdo na konci léta 1938 zcela změnil osud celé rodiny.\nPASY a víza už byly tehdy vyřízené, až na ty Rosiny. Vydání jejích DOKLADŮ se\nopozdilo, neboť jako nezletilá nepředložila souhlas obou rodičů.\n„Celé město ví, že už jsem kolik let vdova, ale veledůležitý úředník musí vidět papír,“\nbrblala Elsa, když ze zásuvky vytahovala úmrtní list svého manžela Ervina. Dala\ndokument do obálky a zavolala na dceru Hanu: „Zanes to na poštu. Já nemám čas,\npřijdou Drozdovi kvůli baráku. Snad ho koupí.“\nKdyž se před necelým měsícem po městě rozkřiklo, že dům na náměstí je na prodej,\npřilákalo to hned několik zájemců. Všichni ale věděli, proč vdova Helerová svůj dům\nprodává tak narychlo, a proto jí nabízeli směšně nízké částky. Elsa byla zoufalá, to ano.\nByla také <bold>vyděšená,</bold> stejně jako tisíce Židů, kteří pochopili, že Československo už pro ně\nnení bezpečné. Nebyla však natolik zoufalá, aby se nechala <bold>oškubat.</bold> Pořád doufala, že za\ndům dostane to, co požaduje.\n<bold>(2)</bold> Hana si obálku strčila do kapsy lehkého sáčka. „Dej si to do kabelky. Jestli to ztratíš,\nnepojedeme nikam,“ upozornila ji Elsa.\nNebýt těchto slov, Hana by došla na poštu, za pár dní by Rosa dostala doklady\na všechny tři Helerovy by v září odjely do Anglie. Drozdovi totiž byli slušní lidé a jako\njediní přistoupili na Elsinu cenu. Jenže Hana si vzpomněla na Jaroslava. Sice ho pár týdnů\nneviděla, při posledním setkání jí ale řekl, že to s ní myslí vážně. Než to vyslovil, skoro se\nnechala zviklat matčinými nehezkými poznámkami na jeho adresu. Teď si ale byla jistá,\nže její budoucnost je zde, s Jaroslavem. Rozhodla se proto dopis schovat.\n<italic>(A. Mornštajnová, Hana, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nDrozdovi, zájemci o koupi domu Elsy Helerové, akceptovali cenu, kterou\nElsa za svůj dům požadovala.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>Hana Helerová často přemýšlela, jak jiný by byl jejich život, kdyby tehdy prodaly\ndům.</underline> Kdyby odjely. Byla to totiž ona, kdo na konci léta 1938 zcela změnil osud celé rodiny.\nPASY a víza už byly tehdy vyřízené, až na ty Rosiny. Vydání jejích DOKLADŮ se\nopozdilo, neboť jako nezletilá nepředložila souhlas obou rodičů.\n„Celé město ví, že už jsem kolik let vdova, ale veledůležitý úředník musí vidět papír,“\nbrblala Elsa, když ze zásuvky vytahovala úmrtní list svého manžela Ervina. Dala\ndokument do obálky a zavolala na dceru Hanu: „Zanes to na poštu. Já nemám čas,\npřijdou Drozdovi kvůli baráku. Snad ho koupí.“\nKdyž se před necelým měsícem po městě rozkřiklo, že dům na náměstí je na prodej,\npřilákalo to hned několik zájemců. Všichni ale věděli, proč vdova Helerová svůj dům\nprodává tak narychlo, a proto jí nabízeli směšně nízké částky. Elsa byla zoufalá, to ano.\nByla také <bold>vyděšená,</bold> stejně jako tisíce Židů, kteří pochopili, že Československo už pro ně\nnení bezpečné. Nebyla však natolik zoufalá, aby se nechala <bold>oškubat.</bold> Pořád doufala, že za\ndům dostane to, co požaduje.\n<bold>(2)</bold> Hana si obálku strčila do kapsy lehkého sáčka. „Dej si to do kabelky. Jestli to ztratíš,\nnepojedeme nikam,“ upozornila ji Elsa.\nNebýt těchto slov, Hana by došla na poštu, za pár dní by Rosa dostala doklady\na všechny tři Helerovy by v září odjely do Anglie. Drozdovi totiž byli slušní lidé a jako\njediní přistoupili na Elsinu cenu. Jenže Hana si vzpomněla na Jaroslava. Sice ho pár týdnů\nneviděla, při posledním setkání jí ale řekl, že to s ní myslí vážně. Než to vyslovil, skoro se\nnechala zviklat matčinými nehezkými poznámkami na jeho adresu. Teď si ale byla jistá,\nže její budoucnost je zde, s Jaroslavem. Rozhodla se proto dopis schovat.\n<italic>(A. Mornštajnová, Hana, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nElsiny poznámky týkající se Jaroslava rozptýlily nejistotu, kterou Hana\nHelerová před schůzkou se svým chlapcem pociťovala.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>Hana Helerová často přemýšlela, jak jiný by byl jejich život, kdyby tehdy prodaly\ndům.</underline> Kdyby odjely. Byla to totiž ona, kdo na konci léta 1938 zcela změnil osud celé rodiny.\nPASY a víza už byly tehdy vyřízené, až na ty Rosiny. Vydání jejích DOKLADŮ se\nopozdilo, neboť jako nezletilá nepředložila souhlas obou rodičů.\n„Celé město ví, že už jsem kolik let vdova, ale veledůležitý úředník musí vidět papír,“\nbrblala Elsa, když ze zásuvky vytahovala úmrtní list svého manžela Ervina. Dala\ndokument do obálky a zavolala na dceru Hanu: „Zanes to na poštu. Já nemám čas,\npřijdou Drozdovi kvůli baráku. Snad ho koupí.“\nKdyž se před necelým měsícem po městě rozkřiklo, že dům na náměstí je na prodej,\npřilákalo to hned několik zájemců. Všichni ale věděli, proč vdova Helerová svůj dům\nprodává tak narychlo, a proto jí nabízeli směšně nízké částky. Elsa byla zoufalá, to ano.\nByla také <bold>vyděšená,</bold> stejně jako tisíce Židů, kteří pochopili, že Československo už pro ně\nnení bezpečné. Nebyla však natolik zoufalá, aby se nechala <bold>oškubat.</bold> Pořád doufala, že za\ndům dostane to, co požaduje.\n<bold>(2)</bold> Hana si obálku strčila do kapsy lehkého sáčka. „Dej si to do kabelky. Jestli to ztratíš,\nnepojedeme nikam,“ upozornila ji Elsa.\nNebýt těchto slov, Hana by došla na poštu, za pár dní by Rosa dostala doklady\na všechny tři Helerovy by v září odjely do Anglie. Drozdovi totiž byli slušní lidé a jako\njediní přistoupili na Elsinu cenu. Jenže Hana si vzpomněla na Jaroslava. Sice ho pár týdnů\nneviděla, při posledním setkání jí ale řekl, že to s ní myslí vážně. Než to vyslovil, skoro se\nnechala zviklat matčinými nehezkými poznámkami na jeho adresu. Teď si ale byla jistá,\nže její budoucnost je zde, s Jaroslavem. Rozhodla se proto dopis schovat.\n<italic>(A. Mornštajnová, Hana, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nAmerický stát Washington, přes nějž vede trasa PCT, sousedí s Kanadou.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Monika Benešová se vydala na Pacific Crest Trail (PCT), jednu z nejtěžších pěších\ntras světa. Trasu dlouhou necelých 4 300 kilometrů, vedoucí vyprahlou pouští i přes\nvelehory, ušla za pouhých pět měsíců. Musela se přitom vypořádat nejen s výkyvy počasí,\nale i s následky své vážné nemoci.\nPCT vede od hranic s Mexikem přes tři americké státy (nejprve Kalifornii, pak Oregon\na nakonec Washington) ke kanadským hranicím, cestou projdete sedmi národními parky\na dalšími 25 přírodními rezervacemi. Zdolání trasy je náročné jak fyzicky, tak psychicky.\nRočně se na PCT vydají zhruba 3 000 lidí, do cíle ale dorazí jen desetina z nich.\n<bold>(2)</bold> Během svého putování Monika potkala různá zvířata, <bold>třeba</bold> medvědy, vlky či\npumy, musela se <bold>také</bold> vyhýbat chřestýšům. Chodidla jí pokryly bolestivé puchýře,\na <bold>protože</bold> zažila sněhovou bouři, na nohou i rukou měla omrzliny. Ve všech krizových\nsituacích si však poradila. Po návratu domů řekla novinářům: „Chtěla jsem dokázat nejen\nsobě, ale <bold>hlavně</bold> dalším nemocným lidem, že s nepřízní osudu lze bojovat.“\n<italic>(www.tyden.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nTrasa PCT je rozdělena na dva úseky, první z nich vede přes sedm národních\nparků.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Monika Benešová se vydala na Pacific Crest Trail (PCT), jednu z nejtěžších pěších\ntras světa. Trasu dlouhou necelých 4 300 kilometrů, vedoucí vyprahlou pouští i přes\nvelehory, ušla za pouhých pět měsíců. Musela se přitom vypořádat nejen s výkyvy počasí,\nale i s následky své vážné nemoci.\nPCT vede od hranic s Mexikem přes tři americké státy (nejprve Kalifornii, pak Oregon\na nakonec Washington) ke kanadským hranicím, cestou projdete sedmi národními parky\na dalšími 25 přírodními rezervacemi. Zdolání trasy je náročné jak fyzicky, tak psychicky.\nRočně se na PCT vydají zhruba 3 000 lidí, do cíle ale dorazí jen desetina z nich.\n<bold>(2)</bold> Během svého putování Monika potkala různá zvířata, <bold>třeba</bold> medvědy, vlky či\npumy, musela se <bold>také</bold> vyhýbat chřestýšům. Chodidla jí pokryly bolestivé puchýře,\na <bold>protože</bold> zažila sněhovou bouři, na nohou i rukou měla omrzliny. Ve všech krizových\nsituacích si však poradila. Po návratu domů řekla novinářům: „Chtěla jsem dokázat nejen\nsobě, ale <bold>hlavně</bold> dalším nemocným lidem, že s nepřízní osudu lze bojovat.“\n<italic>(www.tyden.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nO tom, že trasa PCT je opravdu náročná, svědčí i fakt, že ročně ji zvládne ujít\npouze deset lidí.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Monika Benešová se vydala na Pacific Crest Trail (PCT), jednu z nejtěžších pěších\ntras světa. Trasu dlouhou necelých 4 300 kilometrů, vedoucí vyprahlou pouští i přes\nvelehory, ušla za pouhých pět měsíců. Musela se přitom vypořádat nejen s výkyvy počasí,\nale i s následky své vážné nemoci.\nPCT vede od hranic s Mexikem přes tři americké státy (nejprve Kalifornii, pak Oregon\na nakonec Washington) ke kanadským hranicím, cestou projdete sedmi národními parky\na dalšími 25 přírodními rezervacemi. Zdolání trasy je náročné jak fyzicky, tak psychicky.\nRočně se na PCT vydají zhruba 3 000 lidí, do cíle ale dorazí jen desetina z nich.\n<bold>(2)</bold> Během svého putování Monika potkala různá zvířata, <bold>třeba</bold> medvědy, vlky či\npumy, musela se <bold>také</bold> vyhýbat chřestýšům. Chodidla jí pokryly bolestivé puchýře,\na <bold>protože</bold> zažila sněhovou bouři, na nohou i rukou měla omrzliny. Ve všech krizových\nsituacích si však poradila. Po návratu domů řekla novinářům: „Chtěla jsem dokázat nejen\nsobě, ale <bold>hlavně</bold> dalším nemocným lidem, že s nepřízní osudu lze bojovat.“\n<italic>(www.tyden.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nUjít celou trasu PCT, která je dlouhá skoro 4 300 kilometrů, trvá zpravidla\nméně než pět měsíců.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Monika Benešová se vydala na Pacific Crest Trail (PCT), jednu z nejtěžších pěších\ntras světa. Trasu dlouhou necelých 4 300 kilometrů, vedoucí vyprahlou pouští i přes\nvelehory, ušla za pouhých pět měsíců. Musela se přitom vypořádat nejen s výkyvy počasí,\nale i s následky své vážné nemoci.\nPCT vede od hranic s Mexikem přes tři americké státy (nejprve Kalifornii, pak Oregon\na nakonec Washington) ke kanadským hranicím, cestou projdete sedmi národními parky\na dalšími 25 přírodními rezervacemi. Zdolání trasy je náročné jak fyzicky, tak psychicky.\nRočně se na PCT vydají zhruba 3 000 lidí, do cíle ale dorazí jen desetina z nich.\n<bold>(2)</bold> Během svého putování Monika potkala různá zvířata, <bold>třeba</bold> medvědy, vlky či\npumy, musela se <bold>také</bold> vyhýbat chřestýšům. Chodidla jí pokryly bolestivé puchýře,\na <bold>protože</bold> zažila sněhovou bouři, na nohou i rukou měla omrzliny. Ve všech krizových\nsituacích si však poradila. Po návratu domů řekla novinářům: „Chtěla jsem dokázat nejen\nsobě, ale <bold>hlavně</bold> dalším nemocným lidem, že s nepřízní osudu lze bojovat.“\n<italic>(www.tyden.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):\nMontážní hala, v níž se vyrábějí automobily, má rozlohu 2,2 kilometru\nčtverečního.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Areál firmy Škoda Auto má rozlohu 2,2 kilometru čtverečního, je tedy o něco větší\nnež Monako. U brány mě vyzvedl vedoucí výroby vozů Ondřej Pekárek a stal se mým\nprůvodcem ve škodováckém labyrintu. Proplétáme se kolem administrativních budov,\nabychom se dostali k montážní hale. <underline>Cestou mi pan Pekárek říká, že základem všeho\nnejsou stroje, ale lidé.</underline> Na lidech totiž stojí veškerý úspěch.\nV montážní hale je lidí i automobilů plno. Tedy automobilů… Na začátku to jsou jen\ntorza, kolem nichž tančí skupiny dělníků. Jeden tým montuje airbagy, druhý lišty, třetí\nupevňuje koberečky, čtvrtý lepí skla, pátý dělá bůhvíco a tak dál. Vše se děje nacvičenými\npohyby, nijak zběsilými, ne však línými.\nDo haly jsme přišli v 11:00, jak jsem zjistil z informačního panelu umístěném vysoko\nnad stroji. Další čísla svítící na obrovském panelu se týkají právě pracující ranní směny:\n415 – tolik vozů musí směna vyrobit do konce své pracovní doby.\n265 – tolik vozů směna vyrobila od začátku své pracovní doby.\n430 – tolik vozů by směna vyrobila do konce své pracovní doby za stávajícího tempa.\n<bold>(2)</bold> Na výrobě vozů participují stroje, lidé – a také zvířata. RESPEKTIVE jejich hlasy.\nV případě potíží pracovní týmy ihned vysílají zvukový signál a podle toho, zda se ozve\nbečení, bučení, či mečení, je okamžitě identifikována povaha problému.\n<bold>Napíšu-li, že vyráběná auta jsou zpočátku podobná nevěstě v nedbalkách, jež\nse po dlouhé zkrášlovací proceduře, při níž prochází rukama stylistů, kadeřníků\na kosmetiček, nakonec zaskví v celé své kráse, nemyslete si, že jsem se zbláznil.</bold>\nFinálnímu spojení motoru s karosérií se opravdu říká svatba – podle pana Pekárka prý\nproto, že by toto spojení mělo vydržet desítky let. Ačkoli lidem fandím, obávám se,\nže motoru s karosérií vydrží manželství déle než těm, kteří na svatební hostině jedí\nknedlíčkovou polévku z jednoho talíře.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):\nPracovní týmy, které se podílejí na výrobě vozů, využívají za účelem\nnahlášení problému zvukové signály.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Areál firmy Škoda Auto má rozlohu 2,2 kilometru čtverečního, je tedy o něco větší\nnež Monako. U brány mě vyzvedl vedoucí výroby vozů Ondřej Pekárek a stal se mým\nprůvodcem ve škodováckém labyrintu. Proplétáme se kolem administrativních budov,\nabychom se dostali k montážní hale. <underline>Cestou mi pan Pekárek říká, že základem všeho\nnejsou stroje, ale lidé.</underline> Na lidech totiž stojí veškerý úspěch.\nV montážní hale je lidí i automobilů plno. Tedy automobilů… Na začátku to jsou jen\ntorza, kolem nichž tančí skupiny dělníků. Jeden tým montuje airbagy, druhý lišty, třetí\nupevňuje koberečky, čtvrtý lepí skla, pátý dělá bůhvíco a tak dál. Vše se děje nacvičenými\npohyby, nijak zběsilými, ne však línými.\nDo haly jsme přišli v 11:00, jak jsem zjistil z informačního panelu umístěném vysoko\nnad stroji. Další čísla svítící na obrovském panelu se týkají právě pracující ranní směny:\n415 – tolik vozů musí směna vyrobit do konce své pracovní doby.\n265 – tolik vozů směna vyrobila od začátku své pracovní doby.\n430 – tolik vozů by směna vyrobila do konce své pracovní doby za stávajícího tempa.\n<bold>(2)</bold> Na výrobě vozů participují stroje, lidé – a také zvířata. RESPEKTIVE jejich hlasy.\nV případě potíží pracovní týmy ihned vysílají zvukový signál a podle toho, zda se ozve\nbečení, bučení, či mečení, je okamžitě identifikována povaha problému.\n<bold>Napíšu-li, že vyráběná auta jsou zpočátku podobná nevěstě v nedbalkách, jež\nse po dlouhé zkrášlovací proceduře, při níž prochází rukama stylistů, kadeřníků\na kosmetiček, nakonec zaskví v celé své kráse, nemyslete si, že jsem se zbláznil.</bold>\nFinálnímu spojení motoru s karosérií se opravdu říká svatba – podle pana Pekárka prý\nproto, že by toto spojení mělo vydržet desítky let. Ačkoli lidem fandím, obávám se,\nže motoru s karosérií vydrží manželství déle než těm, kteří na svatební hostině jedí\nknedlíčkovou polévku z jednoho talíře.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):\nVedoucí výroby vozů tvrdí, že spojení motoru s karosérií vydrží déle než\nmanželství uzavřené mezi mužem a ženou.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Areál firmy Škoda Auto má rozlohu 2,2 kilometru čtverečního, je tedy o něco větší\nnež Monako. U brány mě vyzvedl vedoucí výroby vozů Ondřej Pekárek a stal se mým\nprůvodcem ve škodováckém labyrintu. Proplétáme se kolem administrativních budov,\nabychom se dostali k montážní hale. <underline>Cestou mi pan Pekárek říká, že základem všeho\nnejsou stroje, ale lidé.</underline> Na lidech totiž stojí veškerý úspěch.\nV montážní hale je lidí i automobilů plno. Tedy automobilů… Na začátku to jsou jen\ntorza, kolem nichž tančí skupiny dělníků. Jeden tým montuje airbagy, druhý lišty, třetí\nupevňuje koberečky, čtvrtý lepí skla, pátý dělá bůhvíco a tak dál. Vše se děje nacvičenými\npohyby, nijak zběsilými, ne však línými.\nDo haly jsme přišli v 11:00, jak jsem zjistil z informačního panelu umístěném vysoko\nnad stroji. Další čísla svítící na obrovském panelu se týkají právě pracující ranní směny:\n415 – tolik vozů musí směna vyrobit do konce své pracovní doby.\n265 – tolik vozů směna vyrobila od začátku své pracovní doby.\n430 – tolik vozů by směna vyrobila do konce své pracovní doby za stávajícího tempa.\n<bold>(2)</bold> Na výrobě vozů participují stroje, lidé – a také zvířata. RESPEKTIVE jejich hlasy.\nV případě potíží pracovní týmy ihned vysílají zvukový signál a podle toho, zda se ozve\nbečení, bučení, či mečení, je okamžitě identifikována povaha problému.\n<bold>Napíšu-li, že vyráběná auta jsou zpočátku podobná nevěstě v nedbalkách, jež\nse po dlouhé zkrášlovací proceduře, při níž prochází rukama stylistů, kadeřníků\na kosmetiček, nakonec zaskví v celé své kráse, nemyslete si, že jsem se zbláznil.</bold>\nFinálnímu spojení motoru s karosérií se opravdu říká svatba – podle pana Pekárka prý\nproto, že by toto spojení mělo vydržet desítky let. Ačkoli lidem fandím, obávám se,\nže motoru s karosérií vydrží manželství déle než těm, kteří na svatební hostině jedí\nknedlíčkovou polévku z jednoho talíře.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi\nobsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):\nAutor výchozího textu uvádí, že přišel do montážní haly v okamžiku, kdy\nranní směna vyrobila o 15 aut víc, než měla podle plánu vyrobit do konce\npracovní doby.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Areál firmy Škoda Auto má rozlohu 2,2 kilometru čtverečního, je tedy o něco větší\nnež Monako. U brány mě vyzvedl vedoucí výroby vozů Ondřej Pekárek a stal se mým\nprůvodcem ve škodováckém labyrintu. Proplétáme se kolem administrativních budov,\nabychom se dostali k montážní hale. <underline>Cestou mi pan Pekárek říká, že základem všeho\nnejsou stroje, ale lidé.</underline> Na lidech totiž stojí veškerý úspěch.\nV montážní hale je lidí i automobilů plno. Tedy automobilů… Na začátku to jsou jen\ntorza, kolem nichž tančí skupiny dělníků. Jeden tým montuje airbagy, druhý lišty, třetí\nupevňuje koberečky, čtvrtý lepí skla, pátý dělá bůhvíco a tak dál. Vše se děje nacvičenými\npohyby, nijak zběsilými, ne však línými.\nDo haly jsme přišli v 11:00, jak jsem zjistil z informačního panelu umístěném vysoko\nnad stroji. Další čísla svítící na obrovském panelu se týkají právě pracující ranní směny:\n415 – tolik vozů musí směna vyrobit do konce své pracovní doby.\n265 – tolik vozů směna vyrobila od začátku své pracovní doby.\n430 – tolik vozů by směna vyrobila do konce své pracovní doby za stávajícího tempa.\n<bold>(2)</bold> Na výrobě vozů participují stroje, lidé – a také zvířata. RESPEKTIVE jejich hlasy.\nV případě potíží pracovní týmy ihned vysílají zvukový signál a podle toho, zda se ozve\nbečení, bučení, či mečení, je okamžitě identifikována povaha problému.\n<bold>Napíšu-li, že vyráběná auta jsou zpočátku podobná nevěstě v nedbalkách, jež\nse po dlouhé zkrášlovací proceduře, při níž prochází rukama stylistů, kadeřníků\na kosmetiček, nakonec zaskví v celé své kráse, nemyslete si, že jsem se zbláznil.</bold>\nFinálnímu spojení motoru s karosérií se opravdu říká svatba – podle pana Pekárka prý\nproto, že by toto spojení mělo vydržet desítky let. Ačkoli lidem fandím, obávám se,\nže motoru s karosérií vydrží manželství déle než těm, kteří na svatební hostině jedí\nknedlíčkovou polévku z jednoho talíře.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):\nDědův starší bratr byl ředitelem banky.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Mého dědu a mou babičku už dávno procedily kůrou šeříky hřbitova u malé\nvesnice v Polabí. Pod žulovým náhrobkem možná ještě zbylo pár gramů vápníku,\nfosforu a železa, ale voda, jíž jsme především, už dávno odtekla k hnědé řece, která\nhučí městem M., kde jsem se narodil. Poslední půlnoc už odbila také dědovu staršímu\nbratru, toho času řediteli banky, a o něco později i mému strýci, který uměl nahrávat na\nslovní smeče. Vítr už odvál ostatky dvou gestapáků, kteří hledali mouku v dědově statku,\na roznesl i popel tajného se zlatým odznáčkem srpu a kladiva. Tehdejší svět byl plný\npodivných strachů, lží a gest, ale mně ten svět připadal normální, protože jsem o životě\nještě nic nevěděl.\n<bold>(2)</bold> V době, kdy jsem v M. žil, město provozovalo stálé divadlo. Hrála v něm směsice\nalkoholiků, kterým bylo jasné, že budoucnost už byla, a mladých talentů, z nichž někteří\nuž také začínali holdovat alkoholu.\nOpona se každý večer zvedala v osm hodin. Většina herců ale bydlela v Praze\na poslední rychlík stavěl na nádraží v půl jedenácté. Několik osobáků sice jelo do Prahy\ni později, byly ale špinavé a mívaly zpoždění. To, co diváci viděli na jevišti, tedy často\nsouviselo spíš s jízdním řádem než s Revizorem či Lakomcem.\nZatímco třeba <bold>premiéra</bold> jedné Shakespearovy hry trvala čtyři hodiny, o týden později\nse to celé <bold>sfouklo</bold> už za hodiny dvě. V sále nikdo nic nepostrádal: ubohá Ofélie zešílela,\npak si <bold>hrobníci</bold> chvíli házeli Yorickovou lebkou, ***** se zeptal <italic>být, či nebýt,</italic> pak tasil\nmeč a pomstil otce, diváci vděčně zatleskali a před půl jedenáctou už Ofélie, Polonius,\nClaudius a další <bold>podupávali</bold> na peroně a napjatě naslouchali, kdy se v dálce ozve rachot\nrychlíku, který je dopraví domů před půlnocí.\n<italic>(J. Novák, Děda, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nZpodstatnělá přídavná jména</bold> vznikají substantivizací adjektiv. Tvar adjektiva zůstává\nzachován, slovo ale ve větě plní funkci substantiva, např. <italic><underline>vrchní</underline> číšník obsluhoval hosty</italic>\n(adjektivum) × <italic><underline>vrchní</underline> obsluhoval hosty</italic> (substantivum).\n<italic>(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):\nZe všech herců, kteří v městském divadle hráli, měli sklon k alkoholismu\nvýhradně ti pražští.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Mého dědu a mou babičku už dávno procedily kůrou šeříky hřbitova u malé\nvesnice v Polabí. Pod žulovým náhrobkem možná ještě zbylo pár gramů vápníku,\nfosforu a železa, ale voda, jíž jsme především, už dávno odtekla k hnědé řece, která\nhučí městem M., kde jsem se narodil. Poslední půlnoc už odbila také dědovu staršímu\nbratru, toho času řediteli banky, a o něco později i mému strýci, který uměl nahrávat na\nslovní smeče. Vítr už odvál ostatky dvou gestapáků, kteří hledali mouku v dědově statku,\na roznesl i popel tajného se zlatým odznáčkem srpu a kladiva. Tehdejší svět byl plný\npodivných strachů, lží a gest, ale mně ten svět připadal normální, protože jsem o životě\nještě nic nevěděl.\n<bold>(2)</bold> V době, kdy jsem v M. žil, město provozovalo stálé divadlo. Hrála v něm směsice\nalkoholiků, kterým bylo jasné, že budoucnost už byla, a mladých talentů, z nichž někteří\nuž také začínali holdovat alkoholu.\nOpona se každý večer zvedala v osm hodin. Většina herců ale bydlela v Praze\na poslední rychlík stavěl na nádraží v půl jedenácté. Několik osobáků sice jelo do Prahy\ni později, byly ale špinavé a mívaly zpoždění. To, co diváci viděli na jevišti, tedy často\nsouviselo spíš s jízdním řádem než s Revizorem či Lakomcem.\nZatímco třeba <bold>premiéra</bold> jedné Shakespearovy hry trvala čtyři hodiny, o týden později\nse to celé <bold>sfouklo</bold> už za hodiny dvě. V sále nikdo nic nepostrádal: ubohá Ofélie zešílela,\npak si <bold>hrobníci</bold> chvíli házeli Yorickovou lebkou, ***** se zeptal <italic>být, či nebýt,</italic> pak tasil\nmeč a pomstil otce, diváci vděčně zatleskali a před půl jedenáctou už Ofélie, Polonius,\nClaudius a další <bold>podupávali</bold> na peroně a napjatě naslouchali, kdy se v dálce ozve rachot\nrychlíku, který je dopraví domů před půlnocí.\n<italic>(J. Novák, Děda, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nZpodstatnělá přídavná jména</bold> vznikají substantivizací adjektiv. Tvar adjektiva zůstává\nzachován, slovo ale ve větě plní funkci substantiva, např. <italic><underline>vrchní</underline> číšník obsluhoval hosty</italic>\n(adjektivum) × <italic><underline>vrchní</underline> obsluhoval hosty</italic> (substantivum).\n<italic>(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):\nV divadle, které provozovalo město M., trvaly všechny premiéry dvakrát\ndéle než reprízy těchto her.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Mého dědu a mou babičku už dávno procedily kůrou šeříky hřbitova u malé\nvesnice v Polabí. Pod žulovým náhrobkem možná ještě zbylo pár gramů vápníku,\nfosforu a železa, ale voda, jíž jsme především, už dávno odtekla k hnědé řece, která\nhučí městem M., kde jsem se narodil. Poslední půlnoc už odbila také dědovu staršímu\nbratru, toho času řediteli banky, a o něco později i mému strýci, který uměl nahrávat na\nslovní smeče. Vítr už odvál ostatky dvou gestapáků, kteří hledali mouku v dědově statku,\na roznesl i popel tajného se zlatým odznáčkem srpu a kladiva. Tehdejší svět byl plný\npodivných strachů, lží a gest, ale mně ten svět připadal normální, protože jsem o životě\nještě nic nevěděl.\n<bold>(2)</bold> V době, kdy jsem v M. žil, město provozovalo stálé divadlo. Hrála v něm směsice\nalkoholiků, kterým bylo jasné, že budoucnost už byla, a mladých talentů, z nichž někteří\nuž také začínali holdovat alkoholu.\nOpona se každý večer zvedala v osm hodin. Většina herců ale bydlela v Praze\na poslední rychlík stavěl na nádraží v půl jedenácté. Několik osobáků sice jelo do Prahy\ni později, byly ale špinavé a mívaly zpoždění. To, co diváci viděli na jevišti, tedy často\nsouviselo spíš s jízdním řádem než s Revizorem či Lakomcem.\nZatímco třeba <bold>premiéra</bold> jedné Shakespearovy hry trvala čtyři hodiny, o týden později\nse to celé <bold>sfouklo</bold> už za hodiny dvě. V sále nikdo nic nepostrádal: ubohá Ofélie zešílela,\npak si <bold>hrobníci</bold> chvíli házeli Yorickovou lebkou, ***** se zeptal <italic>být, či nebýt,</italic> pak tasil\nmeč a pomstil otce, diváci vděčně zatleskali a před půl jedenáctou už Ofélie, Polonius,\nClaudius a další <bold>podupávali</bold> na peroně a napjatě naslouchali, kdy se v dálce ozve rachot\nrychlíku, který je dopraví domů před půlnocí.\n<italic>(J. Novák, Děda, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nZpodstatnělá přídavná jména</bold> vznikají substantivizací adjektiv. Tvar adjektiva zůstává\nzachován, slovo ale ve větě plní funkci substantiva, např. <italic><underline>vrchní</underline> číšník obsluhoval hosty</italic>\n(adjektivum) × <italic><underline>vrchní</underline> obsluhoval hosty</italic> (substantivum).\n<italic>(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):\nNa rozdíl od vypravěče, který se narodil ve městě M., se vypravěčův děda\nnarodil v malé vesnici v Polabí.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Mého dědu a mou babičku už dávno procedily kůrou šeříky hřbitova u malé\nvesnice v Polabí. Pod žulovým náhrobkem možná ještě zbylo pár gramů vápníku,\nfosforu a železa, ale voda, jíž jsme především, už dávno odtekla k hnědé řece, která\nhučí městem M., kde jsem se narodil. Poslední půlnoc už odbila také dědovu staršímu\nbratru, toho času řediteli banky, a o něco později i mému strýci, který uměl nahrávat na\nslovní smeče. Vítr už odvál ostatky dvou gestapáků, kteří hledali mouku v dědově statku,\na roznesl i popel tajného se zlatým odznáčkem srpu a kladiva. Tehdejší svět byl plný\npodivných strachů, lží a gest, ale mně ten svět připadal normální, protože jsem o životě\nještě nic nevěděl.\n<bold>(2)</bold> V době, kdy jsem v M. žil, město provozovalo stálé divadlo. Hrála v něm směsice\nalkoholiků, kterým bylo jasné, že budoucnost už byla, a mladých talentů, z nichž někteří\nuž také začínali holdovat alkoholu.\nOpona se každý večer zvedala v osm hodin. Většina herců ale bydlela v Praze\na poslední rychlík stavěl na nádraží v půl jedenácté. Několik osobáků sice jelo do Prahy\ni později, byly ale špinavé a mívaly zpoždění. To, co diváci viděli na jevišti, tedy často\nsouviselo spíš s jízdním řádem než s Revizorem či Lakomcem.\nZatímco třeba <bold>premiéra</bold> jedné Shakespearovy hry trvala čtyři hodiny, o týden později\nse to celé <bold>sfouklo</bold> už za hodiny dvě. V sále nikdo nic nepostrádal: ubohá Ofélie zešílela,\npak si <bold>hrobníci</bold> chvíli házeli Yorickovou lebkou, ***** se zeptal <italic>být, či nebýt,</italic> pak tasil\nmeč a pomstil otce, diváci vděčně zatleskali a před půl jedenáctou už Ofélie, Polonius,\nClaudius a další <bold>podupávali</bold> na peroně a napjatě naslouchali, kdy se v dálce ozve rachot\nrychlíku, který je dopraví domů před půlnocí.\n<italic>(J. Novák, Děda, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nZpodstatnělá přídavná jména</bold> vznikají substantivizací adjektiv. Tvar adjektiva zůstává\nzachován, slovo ale ve větě plní funkci substantiva, např. <italic><underline>vrchní</underline> číšník obsluhoval hosty</italic>\n(adjektivum) × <italic><underline>vrchní</underline> obsluhoval hosty</italic> (substantivum).\n<italic>(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), či nikoli (NE):\nBěhem vysněné dovolené, kterou bych chtěl prožít u Středozemního moře,\nbych rád procestoval španělské pobřeží.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), či nikoli (NE):\nKdyž přijedu do Ústí nad Orlicí, jdu se svými přáteli do jedné restaurace,\nv níž si vždy vychutnám svůj oblíbený jelení guláš.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), či nikoli (NE):\nVe Spojených státech amerických patří parkovací kamery k povinnému\nvybavení aut, v zemích Evropské unie se podobné opatření zvažuje.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), či nikoli (NE):\nDíky množství léčebných pramenů se Česká Republika pyšní desítkami\nlázeňských měst, nejvýznamnější nalezneme poblíž hranic s Německem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nNa rozdíl od zdrobněliny Helmutek lze jméno Helmut bez problémů zapsat\ndo české matriky.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Výběrem jména pro dítě stráví budoucí rodiče <bold>většinou</bold> dost času. Co tuto volbu\novlivňuje v různých koutech světa? Třeba severoameričtí indiáni vždy usilovali o to,\naby jméno co nejlépe charakterizovalo daného jedince. Pokud se během JEHO života\nukázalo, že původní výběr nebyl vhodný, dotyčného jednoduše přejmenovali. Například\nproslulý náčelník Sedící býk, dodnes symbolizující revoltu indiánů proti útlaku ze strany\nbělochů, byl v dětství údajně Skákající jezevec.\nPři hledání jména bývají inspirací i známé osobnosti. Když se Barack Obama stal\nprezidentem, v kmeni Luo, početném etniku žijícím na západě dnešní Keni, přišly na svět\nstovky malých Obamů. Otec tohoto bývalého prezidenta je totiž tamější rodák.\nJména někdy mívají záměrné negativní konotace. V Zimbabwe lze potkat muže\npojmenované Nhamo („neštěstí“), v jednom nigerijském kmeni se zase používá\njméno, které v překladu znamená „narozen na hromadě odpadků“. Nejde však o projev\nnedostatečné rodičovské lásky, <bold>právě</bold> naopak. <underline>Zdejší</underline> rodiče totiž věří, že taková jména\nchrání před zlými duchy – ti prý usoudí, že dítě není milováno, a tak o něj ztratí zájem.\n<bold>(2)</bold> V Česku se dnes rodiče <bold>často</bold> řídí tím, jak jméno zní či jak se hodí k příjmení. Pro\nzápis osobních jmen do české matriky ovšem platí určitá pravidla: jméno například musí\noficiálně existovat v nějakém jazyce. Bezproblémový je tedy třeba zápis jména Helmut,\nnaopak zdrobnělá (Helmutek), zkomolená (Hemlut) či vymyšlená jména akceptována\nnejsou. Střetu s matrikáři se proto nevyhnuli rodiče, kteří dceři vybrali jméno Půlnoční\nbouře. Dívka byla nakonec po téměř ročním boji s úřady přejmenována na Elišku Gaiu.\n<bold>(3)</bold> Na české matrice nedosáhli SVÉHO ani ti, kteří chtěli vzdát hold známé lihovině\na dítě pojmenovat Hennessy, ani ti, kteří přišli s bizarním neologismem Jardariáš.\nOjediněle se však i v Česku setkáme s <underline>nositelem</underline> kuriózního jména – stačí zajet do Brna za\nMonty Pepou. Fantazie <bold>zkrátka</bold> nezná hranic.\n<italic>(www.stoplusjednicka.cz; radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nZ přivlastňovacích zájmen se v určitých kontextech mohou stát <bold>zájmena zpodstatnělá,</bold>\ncož znamená, že plní funkci podstatného jména. Např. zájmeno <italic>našim</italic> ve větě <italic>Fandil\nnašim hokejistům</italic> není zpodstatnělé, ale ve větě <italic>Jdeme k našim na oběd</italic> zpodstatnělé je.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nV jednom nigerijském kmeni ženy rodí na hromadě odpadků, aby svoje děti\nochránily před zlými duchy.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Výběrem jména pro dítě stráví budoucí rodiče <bold>většinou</bold> dost času. Co tuto volbu\novlivňuje v různých koutech světa? Třeba severoameričtí indiáni vždy usilovali o to,\naby jméno co nejlépe charakterizovalo daného jedince. Pokud se během JEHO života\nukázalo, že původní výběr nebyl vhodný, dotyčného jednoduše přejmenovali. Například\nproslulý náčelník Sedící býk, dodnes symbolizující revoltu indiánů proti útlaku ze strany\nbělochů, byl v dětství údajně Skákající jezevec.\nPři hledání jména bývají inspirací i známé osobnosti. Když se Barack Obama stal\nprezidentem, v kmeni Luo, početném etniku žijícím na západě dnešní Keni, přišly na svět\nstovky malých Obamů. Otec tohoto bývalého prezidenta je totiž tamější rodák.\nJména někdy mívají záměrné negativní konotace. V Zimbabwe lze potkat muže\npojmenované Nhamo („neštěstí“), v jednom nigerijském kmeni se zase používá\njméno, které v překladu znamená „narozen na hromadě odpadků“. Nejde však o projev\nnedostatečné rodičovské lásky, <bold>právě</bold> naopak. <underline>Zdejší</underline> rodiče totiž věří, že taková jména\nchrání před zlými duchy – ti prý usoudí, že dítě není milováno, a tak o něj ztratí zájem.\n<bold>(2)</bold> V Česku se dnes rodiče <bold>často</bold> řídí tím, jak jméno zní či jak se hodí k příjmení. Pro\nzápis osobních jmen do české matriky ovšem platí určitá pravidla: jméno například musí\noficiálně existovat v nějakém jazyce. Bezproblémový je tedy třeba zápis jména Helmut,\nnaopak zdrobnělá (Helmutek), zkomolená (Hemlut) či vymyšlená jména akceptována\nnejsou. Střetu s matrikáři se proto nevyhnuli rodiče, kteří dceři vybrali jméno Půlnoční\nbouře. Dívka byla nakonec po téměř ročním boji s úřady přejmenována na Elišku Gaiu.\n<bold>(3)</bold> Na české matrice nedosáhli SVÉHO ani ti, kteří chtěli vzdát hold známé lihovině\na dítě pojmenovat Hennessy, ani ti, kteří přišli s bizarním neologismem Jardariáš.\nOjediněle se však i v Česku setkáme s <underline>nositelem</underline> kuriózního jména – stačí zajet do Brna za\nMonty Pepou. Fantazie <bold>zkrátka</bold> nezná hranic.\n<italic>(www.stoplusjednicka.cz; radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nZ přivlastňovacích zájmen se v určitých kontextech mohou stát <bold>zájmena zpodstatnělá,</bold>\ncož znamená, že plní funkci podstatného jména. Např. zájmeno <italic>našim</italic> ve větě <italic>Fandil\nnašim hokejistům</italic> není zpodstatnělé, ale ve větě <italic>Jdeme k našim na oběd</italic> zpodstatnělé je.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nAlespoň jeden příbuzný Baracka Obamy, dnes již bývalého prezidenta, se\nnarodil na území dnešní Keni.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Výběrem jména pro dítě stráví budoucí rodiče <bold>většinou</bold> dost času. Co tuto volbu\novlivňuje v různých koutech světa? Třeba severoameričtí indiáni vždy usilovali o to,\naby jméno co nejlépe charakterizovalo daného jedince. Pokud se během JEHO života\nukázalo, že původní výběr nebyl vhodný, dotyčného jednoduše přejmenovali. Například\nproslulý náčelník Sedící býk, dodnes symbolizující revoltu indiánů proti útlaku ze strany\nbělochů, byl v dětství údajně Skákající jezevec.\nPři hledání jména bývají inspirací i známé osobnosti. Když se Barack Obama stal\nprezidentem, v kmeni Luo, početném etniku žijícím na západě dnešní Keni, přišly na svět\nstovky malých Obamů. Otec tohoto bývalého prezidenta je totiž tamější rodák.\nJména někdy mívají záměrné negativní konotace. V Zimbabwe lze potkat muže\npojmenované Nhamo („neštěstí“), v jednom nigerijském kmeni se zase používá\njméno, které v překladu znamená „narozen na hromadě odpadků“. Nejde však o projev\nnedostatečné rodičovské lásky, <bold>právě</bold> naopak. <underline>Zdejší</underline> rodiče totiž věří, že taková jména\nchrání před zlými duchy – ti prý usoudí, že dítě není milováno, a tak o něj ztratí zájem.\n<bold>(2)</bold> V Česku se dnes rodiče <bold>často</bold> řídí tím, jak jméno zní či jak se hodí k příjmení. Pro\nzápis osobních jmen do české matriky ovšem platí určitá pravidla: jméno například musí\noficiálně existovat v nějakém jazyce. Bezproblémový je tedy třeba zápis jména Helmut,\nnaopak zdrobnělá (Helmutek), zkomolená (Hemlut) či vymyšlená jména akceptována\nnejsou. Střetu s matrikáři se proto nevyhnuli rodiče, kteří dceři vybrali jméno Půlnoční\nbouře. Dívka byla nakonec po téměř ročním boji s úřady přejmenována na Elišku Gaiu.\n<bold>(3)</bold> Na české matrice nedosáhli SVÉHO ani ti, kteří chtěli vzdát hold známé lihovině\na dítě pojmenovat Hennessy, ani ti, kteří přišli s bizarním neologismem Jardariáš.\nOjediněle se však i v Česku setkáme s <underline>nositelem</underline> kuriózního jména – stačí zajet do Brna za\nMonty Pepou. Fantazie <bold>zkrátka</bold> nezná hranic.\n<italic>(www.stoplusjednicka.cz; radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nZ přivlastňovacích zájmen se v určitých kontextech mohou stát <bold>zájmena zpodstatnělá,</bold>\ncož znamená, že plní funkci podstatného jména. Např. zájmeno <italic>našim</italic> ve větě <italic>Fandil\nnašim hokejistům</italic> není zpodstatnělé, ale ve větě <italic>Jdeme k našim na oběd</italic> zpodstatnělé je.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nMatrikářům trvalo skoro rok, než na nátlak rodičů konečně povolili změnu\núředně schváleného jména jejich dcery na jméno Eliška Gaia.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Výběrem jména pro dítě stráví budoucí rodiče <bold>většinou</bold> dost času. Co tuto volbu\novlivňuje v různých koutech světa? Třeba severoameričtí indiáni vždy usilovali o to,\naby jméno co nejlépe charakterizovalo daného jedince. Pokud se během JEHO života\nukázalo, že původní výběr nebyl vhodný, dotyčného jednoduše přejmenovali. Například\nproslulý náčelník Sedící býk, dodnes symbolizující revoltu indiánů proti útlaku ze strany\nbělochů, byl v dětství údajně Skákající jezevec.\nPři hledání jména bývají inspirací i známé osobnosti. Když se Barack Obama stal\nprezidentem, v kmeni Luo, početném etniku žijícím na západě dnešní Keni, přišly na svět\nstovky malých Obamů. Otec tohoto bývalého prezidenta je totiž tamější rodák.\nJména někdy mívají záměrné negativní konotace. V Zimbabwe lze potkat muže\npojmenované Nhamo („neštěstí“), v jednom nigerijském kmeni se zase používá\njméno, které v překladu znamená „narozen na hromadě odpadků“. Nejde však o projev\nnedostatečné rodičovské lásky, <bold>právě</bold> naopak. <underline>Zdejší</underline> rodiče totiž věří, že taková jména\nchrání před zlými duchy – ti prý usoudí, že dítě není milováno, a tak o něj ztratí zájem.\n<bold>(2)</bold> V Česku se dnes rodiče <bold>často</bold> řídí tím, jak jméno zní či jak se hodí k příjmení. Pro\nzápis osobních jmen do české matriky ovšem platí určitá pravidla: jméno například musí\noficiálně existovat v nějakém jazyce. Bezproblémový je tedy třeba zápis jména Helmut,\nnaopak zdrobnělá (Helmutek), zkomolená (Hemlut) či vymyšlená jména akceptována\nnejsou. Střetu s matrikáři se proto nevyhnuli rodiče, kteří dceři vybrali jméno Půlnoční\nbouře. Dívka byla nakonec po téměř ročním boji s úřady přejmenována na Elišku Gaiu.\n<bold>(3)</bold> Na české matrice nedosáhli SVÉHO ani ti, kteří chtěli vzdát hold známé lihovině\na dítě pojmenovat Hennessy, ani ti, kteří přišli s bizarním neologismem Jardariáš.\nOjediněle se však i v Česku setkáme s <underline>nositelem</underline> kuriózního jména – stačí zajet do Brna za\nMonty Pepou. Fantazie <bold>zkrátka</bold> nezná hranic.\n<italic>(www.stoplusjednicka.cz; radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nZ přivlastňovacích zájmen se v určitých kontextech mohou stát <bold>zájmena zpodstatnělá,</bold>\ncož znamená, že plní funkci podstatného jména. Např. zájmeno <italic>našim</italic> ve větě <italic>Fandil\nnašim hokejistům</italic> není zpodstatnělé, ale ve větě <italic>Jdeme k našim na oběd</italic> zpodstatnělé je.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nArťomův vzhled ovlivnila skutečnost, že se narodil jinde než v podzemí.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "Těsně předtím, než byl zničen téměř celý pozemský svět, se některým šťastlivcům\npodařilo nalézt útočiště v prostorách metra. Časem z jednotlivých stanic vznikly\nzvláštní státy s přísně střeženými hranicemi. Úkolem strážců bylo bránit lidi z domovské\nstanice, především klást odpor zlu pronikajícímu z povrchu do tunelů – zlu v podobě\nnebezpečných mutantů.\nStrážní stanoviště, kde teď Arťom s ostatními hlídali, se nacházelo poblíž stanice\n<italic>VDNCH.</italic> Arťomovi bylo něco přes dvacet. Světlo světa spatřil ještě tam nahoře, proto\nnebyl tak hubený a bledý jako ti, kteří se na rozdíl od něj narodili v podzemí. Arťom žil\ns matkou v metru od svých pěti let. Život tady plynul klidně až do dne, kdy na jejich\nstanici <italic>Timirjazevská</italic> zaútočily krysy.\nProud ohromných hlodavců se tehdy vyvalil ze severního tunelu a zaplavil celý\nprostor. Útoku se vyhnulo jen pět mužů, kteří drželi stráž v jižním tunelu – na stanovišti\ns jedinou drezínou. Jakmile zaslechli křik, jeden z nich jménem Saša se rozběhl\nk nástupišti. Záhy spatřil, že stanice se zmítá ve smrtelném zápasu. Jejím obyvatelům\nuž nebylo pomoci. Vtom Sašu zahlédla jakási žena a s tváří zkřivenou strachy vykřikla:\n„Zachraň aspoň mého Arťoma!“ A natáhla k <bold>němu</bold> ruce, v nichž držela dítě. Saša <bold>je</bold> vzal\ndo náručí a běžel s ním směrem k drezíně. Zdálky na své druhy volal, ať nahodí motor.\nOkamžitě vyjeli, v patách nelítostné zabijácké krysy. Začal závod se smrtí. Uprchlíci\nprosvištěli stanicí <italic>Dmitrovská,</italic> kterou záhy dobyla šedá armáda jejich pronásledovatelů.\nKdyž byla na DOHLED hlídka před stanicí <italic>Savjolovská,</italic> Saša zařval: „Blíží se krysy!“ Na\n<italic>Savjolovské</italic> se naštěstí nacházelo něco, co nejspíš všem dalším stanicím na této trase\nzachránilo život – NEOBYČEJNĚ silný plamenomet. Z temnoty už znělo škrábání tisíců\ndrápků, když vyšlehl mohutný plamen.\nZe vzpomínek Arťoma náhle vytrhly podezřelé zvuky. <underline>Nedaleko jejich stanoviště,\nz hlubiny tunelu vedoucího přímo k nim, byly slyšet cupitavé kroky a slabé šustění.</underline>\n<italic>(D. Glukhovsky, Metro 2033, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nStanice Savjolovská byla konečnou stanicí té trasy metra, po níž jela\ndrezína s uprchlíky.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Těsně předtím, než byl zničen téměř celý pozemský svět, se některým šťastlivcům\npodařilo nalézt útočiště v prostorách metra. Časem z jednotlivých stanic vznikly\nzvláštní státy s přísně střeženými hranicemi. Úkolem strážců bylo bránit lidi z domovské\nstanice, především klást odpor zlu pronikajícímu z povrchu do tunelů – zlu v podobě\nnebezpečných mutantů.\nStrážní stanoviště, kde teď Arťom s ostatními hlídali, se nacházelo poblíž stanice\n<italic>VDNCH.</italic> Arťomovi bylo něco přes dvacet. Světlo světa spatřil ještě tam nahoře, proto\nnebyl tak hubený a bledý jako ti, kteří se na rozdíl od něj narodili v podzemí. Arťom žil\ns matkou v metru od svých pěti let. Život tady plynul klidně až do dne, kdy na jejich\nstanici <italic>Timirjazevská</italic> zaútočily krysy.\nProud ohromných hlodavců se tehdy vyvalil ze severního tunelu a zaplavil celý\nprostor. Útoku se vyhnulo jen pět mužů, kteří drželi stráž v jižním tunelu – na stanovišti\ns jedinou drezínou. Jakmile zaslechli křik, jeden z nich jménem Saša se rozběhl\nk nástupišti. Záhy spatřil, že stanice se zmítá ve smrtelném zápasu. Jejím obyvatelům\nuž nebylo pomoci. Vtom Sašu zahlédla jakási žena a s tváří zkřivenou strachy vykřikla:\n„Zachraň aspoň mého Arťoma!“ A natáhla k <bold>němu</bold> ruce, v nichž držela dítě. Saša <bold>je</bold> vzal\ndo náručí a běžel s ním směrem k drezíně. Zdálky na své druhy volal, ať nahodí motor.\nOkamžitě vyjeli, v patách nelítostné zabijácké krysy. Začal závod se smrtí. Uprchlíci\nprosvištěli stanicí <italic>Dmitrovská,</italic> kterou záhy dobyla šedá armáda jejich pronásledovatelů.\nKdyž byla na DOHLED hlídka před stanicí <italic>Savjolovská,</italic> Saša zařval: „Blíží se krysy!“ Na\n<italic>Savjolovské</italic> se naštěstí nacházelo něco, co nejspíš všem dalším stanicím na této trase\nzachránilo život – NEOBYČEJNĚ silný plamenomet. Z temnoty už znělo škrábání tisíců\ndrápků, když vyšlehl mohutný plamen.\nZe vzpomínek Arťoma náhle vytrhly podezřelé zvuky. <underline>Nedaleko jejich stanoviště,\nz hlubiny tunelu vedoucího přímo k nim, byly slyšet cupitavé kroky a slabé šustění.</underline>\n<italic>(D. Glukhovsky, Metro 2033, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nObyvatelstvo států vzniklých ve stanicích metra tvořili především mutanti,\npředstavující pro přeživší lidi nebezpečí.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Těsně předtím, než byl zničen téměř celý pozemský svět, se některým šťastlivcům\npodařilo nalézt útočiště v prostorách metra. Časem z jednotlivých stanic vznikly\nzvláštní státy s přísně střeženými hranicemi. Úkolem strážců bylo bránit lidi z domovské\nstanice, především klást odpor zlu pronikajícímu z povrchu do tunelů – zlu v podobě\nnebezpečných mutantů.\nStrážní stanoviště, kde teď Arťom s ostatními hlídali, se nacházelo poblíž stanice\n<italic>VDNCH.</italic> Arťomovi bylo něco přes dvacet. Světlo světa spatřil ještě tam nahoře, proto\nnebyl tak hubený a bledý jako ti, kteří se na rozdíl od něj narodili v podzemí. Arťom žil\ns matkou v metru od svých pěti let. Život tady plynul klidně až do dne, kdy na jejich\nstanici <italic>Timirjazevská</italic> zaútočily krysy.\nProud ohromných hlodavců se tehdy vyvalil ze severního tunelu a zaplavil celý\nprostor. Útoku se vyhnulo jen pět mužů, kteří drželi stráž v jižním tunelu – na stanovišti\ns jedinou drezínou. Jakmile zaslechli křik, jeden z nich jménem Saša se rozběhl\nk nástupišti. Záhy spatřil, že stanice se zmítá ve smrtelném zápasu. Jejím obyvatelům\nuž nebylo pomoci. Vtom Sašu zahlédla jakási žena a s tváří zkřivenou strachy vykřikla:\n„Zachraň aspoň mého Arťoma!“ A natáhla k <bold>němu</bold> ruce, v nichž držela dítě. Saša <bold>je</bold> vzal\ndo náručí a běžel s ním směrem k drezíně. Zdálky na své druhy volal, ať nahodí motor.\nOkamžitě vyjeli, v patách nelítostné zabijácké krysy. Začal závod se smrtí. Uprchlíci\nprosvištěli stanicí <italic>Dmitrovská,</italic> kterou záhy dobyla šedá armáda jejich pronásledovatelů.\nKdyž byla na DOHLED hlídka před stanicí <italic>Savjolovská,</italic> Saša zařval: „Blíží se krysy!“ Na\n<italic>Savjolovské</italic> se naštěstí nacházelo něco, co nejspíš všem dalším stanicím na této trase\nzachránilo život – NEOBYČEJNĚ silný plamenomet. Z temnoty už znělo škrábání tisíců\ndrápků, když vyšlehl mohutný plamen.\nZe vzpomínek Arťoma náhle vytrhly podezřelé zvuky. <underline>Nedaleko jejich stanoviště,\nz hlubiny tunelu vedoucího přímo k nim, byly slyšet cupitavé kroky a slabé šustění.</underline>\n<italic>(D. Glukhovsky, Metro 2033, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nDůvodem, proč se Saša rozběhl k nástupišti stanice Timirjazevská, byl\nvarovný výkřik Arťomovy vystrašené matky.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Těsně předtím, než byl zničen téměř celý pozemský svět, se některým šťastlivcům\npodařilo nalézt útočiště v prostorách metra. Časem z jednotlivých stanic vznikly\nzvláštní státy s přísně střeženými hranicemi. Úkolem strážců bylo bránit lidi z domovské\nstanice, především klást odpor zlu pronikajícímu z povrchu do tunelů – zlu v podobě\nnebezpečných mutantů.\nStrážní stanoviště, kde teď Arťom s ostatními hlídali, se nacházelo poblíž stanice\n<italic>VDNCH.</italic> Arťomovi bylo něco přes dvacet. Světlo světa spatřil ještě tam nahoře, proto\nnebyl tak hubený a bledý jako ti, kteří se na rozdíl od něj narodili v podzemí. Arťom žil\ns matkou v metru od svých pěti let. Život tady plynul klidně až do dne, kdy na jejich\nstanici <italic>Timirjazevská</italic> zaútočily krysy.\nProud ohromných hlodavců se tehdy vyvalil ze severního tunelu a zaplavil celý\nprostor. Útoku se vyhnulo jen pět mužů, kteří drželi stráž v jižním tunelu – na stanovišti\ns jedinou drezínou. Jakmile zaslechli křik, jeden z nich jménem Saša se rozběhl\nk nástupišti. Záhy spatřil, že stanice se zmítá ve smrtelném zápasu. Jejím obyvatelům\nuž nebylo pomoci. Vtom Sašu zahlédla jakási žena a s tváří zkřivenou strachy vykřikla:\n„Zachraň aspoň mého Arťoma!“ A natáhla k <bold>němu</bold> ruce, v nichž držela dítě. Saša <bold>je</bold> vzal\ndo náručí a běžel s ním směrem k drezíně. Zdálky na své druhy volal, ať nahodí motor.\nOkamžitě vyjeli, v patách nelítostné zabijácké krysy. Začal závod se smrtí. Uprchlíci\nprosvištěli stanicí <italic>Dmitrovská,</italic> kterou záhy dobyla šedá armáda jejich pronásledovatelů.\nKdyž byla na DOHLED hlídka před stanicí <italic>Savjolovská,</italic> Saša zařval: „Blíží se krysy!“ Na\n<italic>Savjolovské</italic> se naštěstí nacházelo něco, co nejspíš všem dalším stanicím na této trase\nzachránilo život – NEOBYČEJNĚ silný plamenomet. Z temnoty už znělo škrábání tisíců\ndrápků, když vyšlehl mohutný plamen.\nZe vzpomínek Arťoma náhle vytrhly podezřelé zvuky. <underline>Nedaleko jejich stanoviště,\nz hlubiny tunelu vedoucího přímo k nim, byly slyšet cupitavé kroky a slabé šustění.</underline>\n<italic>(D. Glukhovsky, Metro 2033, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nByl nalezen alespoň jeden hmatatelný důkaz potvrzující, že Jericho\nexistovalo již v 8. tisíciletí př. n. l.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Stálá sídla začali lidé budovat v době, kdy přecházeli od <underline>kočovného</underline> života sběračů\na lovců k usedlému životnímu stylu. Prvním stálým sídlem je zřejmě Jericho. Opevněným\nměstem bylo již v 8. tisíciletí př. n. l., což dokládá např. nález zbytku mohutné zdi.\nO městech vyprávějí i dávné příběhy: *****, patrně nejstarší literární památka, líčí Uruk\na jeho nesmrtelné hradby, ve starořeckém díle Ilias, za jehož autora bývá považován\nxxxxx, je zase popisována bájná Trója. Města ovšem odjakživa měla i svou stinnou\nstránku, <underline>koncentrace</underline> velkého množství lidí na malé ploše totiž přinášela potíže.\nPlánováním a výstavbou měst se zabývá urbanismus (z latinského <italic>urbs</italic> – město).\nKořeny této vědní disciplíny sahají do renesance. Město tehdy začalo být vnímáno\njako funkční celek nadřazený svým částem (budovám, ulicím, náměstím), ideálem se\nstal symetrický městský půdorys ve tvaru hvězdy. Koncepcí měst se zabývalo mnoho\nrenesančních myslitelů, inspirativní jsou především poznámky a skici Leonarda\nda Vinciho. Součástí jeho nadčasového projektu přestavby města Milán, v té době\n<bold>trpícím</bold> přelidněním, je mimo jiné návrh vybudovat v okolí tohoto sídla deset satelitních\nměsteček, čímž by se získalo bydlení pro celkem 300 000 obyvatel.\nV baroku došlo k významným proměnám již existujících měst, důraz byl kladen na\nvznešenost a <underline>monumentalitu.</underline> Vznikaly jak paláce s velkoryse koncipovanými zahradami,\ntak i impozantní <underline>světské</underline> stavby (např. kostely na římském náměstí Piazza del Popolo).\n<bold>(2)</bold> Na utváření současných měst mělo zásadní vliv 19. století. Města se potýkala\ns hromadícím se odpadem, který způsoboval kontaminaci vody, nebo se znečištěným\novzduším, <bold>plným</bold> uhelného dýmu. Složitá situace si žádala rychlou nápravu. Ke zlepšení\nhygienických podmínek přispělo zprovoznění čistíren odpadních vod a vybudování\nmoderních kanalizačních sítí, kvalitě ovzduší prospělo zavedení dálkového vytápění\na oddělení průmyslových zón od obytných čtvrtí.\n<bold>(3)</bold> Dnes čelíme dalším výzvám: je nutné bezodkladně řešit nedostupnost bydlení či\npotíže spojené s dopravou.\n<italic>(J. Hrůza, J. Zajíc, Vývoj urbanismu, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nNáměstí, které mělo půdorys jiného tvaru než tvaru hvězdy, bylo v období\nrenesance považováno za asymetrické.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Stálá sídla začali lidé budovat v době, kdy přecházeli od <underline>kočovného</underline> života sběračů\na lovců k usedlému životnímu stylu. Prvním stálým sídlem je zřejmě Jericho. Opevněným\nměstem bylo již v 8. tisíciletí př. n. l., což dokládá např. nález zbytku mohutné zdi.\nO městech vyprávějí i dávné příběhy: *****, patrně nejstarší literární památka, líčí Uruk\na jeho nesmrtelné hradby, ve starořeckém díle Ilias, za jehož autora bývá považován\nxxxxx, je zase popisována bájná Trója. Města ovšem odjakživa měla i svou stinnou\nstránku, <underline>koncentrace</underline> velkého množství lidí na malé ploše totiž přinášela potíže.\nPlánováním a výstavbou měst se zabývá urbanismus (z latinského <italic>urbs</italic> – město).\nKořeny této vědní disciplíny sahají do renesance. Město tehdy začalo být vnímáno\njako funkční celek nadřazený svým částem (budovám, ulicím, náměstím), ideálem se\nstal symetrický městský půdorys ve tvaru hvězdy. Koncepcí měst se zabývalo mnoho\nrenesančních myslitelů, inspirativní jsou především poznámky a skici Leonarda\nda Vinciho. Součástí jeho nadčasového projektu přestavby města Milán, v té době\n<bold>trpícím</bold> přelidněním, je mimo jiné návrh vybudovat v okolí tohoto sídla deset satelitních\nměsteček, čímž by se získalo bydlení pro celkem 300 000 obyvatel.\nV baroku došlo k významným proměnám již existujících měst, důraz byl kladen na\nvznešenost a <underline>monumentalitu.</underline> Vznikaly jak paláce s velkoryse koncipovanými zahradami,\ntak i impozantní <underline>světské</underline> stavby (např. kostely na římském náměstí Piazza del Popolo).\n<bold>(2)</bold> Na utváření současných měst mělo zásadní vliv 19. století. Města se potýkala\ns hromadícím se odpadem, který způsoboval kontaminaci vody, nebo se znečištěným\novzduším, <bold>plným</bold> uhelného dýmu. Složitá situace si žádala rychlou nápravu. Ke zlepšení\nhygienických podmínek přispělo zprovoznění čistíren odpadních vod a vybudování\nmoderních kanalizačních sítí, kvalitě ovzduší prospělo zavedení dálkového vytápění\na oddělení průmyslových zón od obytných čtvrtí.\n<bold>(3)</bold> Dnes čelíme dalším výzvám: je nutné bezodkladně řešit nedostupnost bydlení či\npotíže spojené s dopravou.\n<italic>(J. Hrůza, J. Zajíc, Vývoj urbanismu, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nSlovo urbanismus, které označuje vědní disciplínu zabývající se plánováním\na výstavbou měst, bylo utvořeno z latinského slova s významem město.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Stálá sídla začali lidé budovat v době, kdy přecházeli od <underline>kočovného</underline> života sběračů\na lovců k usedlému životnímu stylu. Prvním stálým sídlem je zřejmě Jericho. Opevněným\nměstem bylo již v 8. tisíciletí př. n. l., což dokládá např. nález zbytku mohutné zdi.\nO městech vyprávějí i dávné příběhy: *****, patrně nejstarší literární památka, líčí Uruk\na jeho nesmrtelné hradby, ve starořeckém díle Ilias, za jehož autora bývá považován\nxxxxx, je zase popisována bájná Trója. Města ovšem odjakživa měla i svou stinnou\nstránku, <underline>koncentrace</underline> velkého množství lidí na malé ploše totiž přinášela potíže.\nPlánováním a výstavbou měst se zabývá urbanismus (z latinského <italic>urbs</italic> – město).\nKořeny této vědní disciplíny sahají do renesance. Město tehdy začalo být vnímáno\njako funkční celek nadřazený svým částem (budovám, ulicím, náměstím), ideálem se\nstal symetrický městský půdorys ve tvaru hvězdy. Koncepcí měst se zabývalo mnoho\nrenesančních myslitelů, inspirativní jsou především poznámky a skici Leonarda\nda Vinciho. Součástí jeho nadčasového projektu přestavby města Milán, v té době\n<bold>trpícím</bold> přelidněním, je mimo jiné návrh vybudovat v okolí tohoto sídla deset satelitních\nměsteček, čímž by se získalo bydlení pro celkem 300 000 obyvatel.\nV baroku došlo k významným proměnám již existujících měst, důraz byl kladen na\nvznešenost a <underline>monumentalitu.</underline> Vznikaly jak paláce s velkoryse koncipovanými zahradami,\ntak i impozantní <underline>světské</underline> stavby (např. kostely na římském náměstí Piazza del Popolo).\n<bold>(2)</bold> Na utváření současných měst mělo zásadní vliv 19. století. Města se potýkala\ns hromadícím se odpadem, který způsoboval kontaminaci vody, nebo se znečištěným\novzduším, <bold>plným</bold> uhelného dýmu. Složitá situace si žádala rychlou nápravu. Ke zlepšení\nhygienických podmínek přispělo zprovoznění čistíren odpadních vod a vybudování\nmoderních kanalizačních sítí, kvalitě ovzduší prospělo zavedení dálkového vytápění\na oddělení průmyslových zón od obytných čtvrtí.\n<bold>(3)</bold> Dnes čelíme dalším výzvám: je nutné bezodkladně řešit nedostupnost bydlení či\npotíže spojené s dopravou.\n<italic>(J. Hrůza, J. Zajíc, Vývoj urbanismu, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nLeonardo da Vinci navrhl ve svém projektu přesunout všech 300 000 obyvatel,\nkteří tehdy bydleli v Miláně, do satelitních městeček postavených v okolí\ntohoto města.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Stálá sídla začali lidé budovat v době, kdy přecházeli od <underline>kočovného</underline> života sběračů\na lovců k usedlému životnímu stylu. Prvním stálým sídlem je zřejmě Jericho. Opevněným\nměstem bylo již v 8. tisíciletí př. n. l., což dokládá např. nález zbytku mohutné zdi.\nO městech vyprávějí i dávné příběhy: *****, patrně nejstarší literární památka, líčí Uruk\na jeho nesmrtelné hradby, ve starořeckém díle Ilias, za jehož autora bývá považován\nxxxxx, je zase popisována bájná Trója. Města ovšem odjakživa měla i svou stinnou\nstránku, <underline>koncentrace</underline> velkého množství lidí na malé ploše totiž přinášela potíže.\nPlánováním a výstavbou měst se zabývá urbanismus (z latinského <italic>urbs</italic> – město).\nKořeny této vědní disciplíny sahají do renesance. Město tehdy začalo být vnímáno\njako funkční celek nadřazený svým částem (budovám, ulicím, náměstím), ideálem se\nstal symetrický městský půdorys ve tvaru hvězdy. Koncepcí měst se zabývalo mnoho\nrenesančních myslitelů, inspirativní jsou především poznámky a skici Leonarda\nda Vinciho. Součástí jeho nadčasového projektu přestavby města Milán, v té době\n<bold>trpícím</bold> přelidněním, je mimo jiné návrh vybudovat v okolí tohoto sídla deset satelitních\nměsteček, čímž by se získalo bydlení pro celkem 300 000 obyvatel.\nV baroku došlo k významným proměnám již existujících měst, důraz byl kladen na\nvznešenost a <underline>monumentalitu.</underline> Vznikaly jak paláce s velkoryse koncipovanými zahradami,\ntak i impozantní <underline>světské</underline> stavby (např. kostely na římském náměstí Piazza del Popolo).\n<bold>(2)</bold> Na utváření současných měst mělo zásadní vliv 19. století. Města se potýkala\ns hromadícím se odpadem, který způsoboval kontaminaci vody, nebo se znečištěným\novzduším, <bold>plným</bold> uhelného dýmu. Složitá situace si žádala rychlou nápravu. Ke zlepšení\nhygienických podmínek přispělo zprovoznění čistíren odpadních vod a vybudování\nmoderních kanalizačních sítí, kvalitě ovzduší prospělo zavedení dálkového vytápění\na oddělení průmyslových zón od obytných čtvrtí.\n<bold>(3)</bold> Dnes čelíme dalším výzvám: je nutné bezodkladně řešit nedostupnost bydlení či\npotíže spojené s dopravou.\n<italic>(J. Hrůza, J. Zajíc, Vývoj urbanismu, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), či nikoli (NE).\nPo pádu totalitního režimu se opět shledala se svými rodiči, které neviděla\nosmnáct let.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), či nikoli (NE).\nNeklidně přešlapovala za dveřmi, desky s vysvědčením schovávala za zády\na tvářila se zklesle.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), či nikoli (NE).\nZ okna nového bytu měl výhled na rozlehlý třípatrový dům s vikýři, které\nvystupovaly ze strmé břidlicové střechy.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), či nikoli (NE).\nNejzazší termín pro odevzdání povinné seminární práce byl třicátého dubna,\njá jsem ji však odevzdal už v průběhu března.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nBritská organizace Stonewall byla založena v den výročí přijetí článku 28.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>Konec chlapců, dívek a starých časů?\n(1)</bold> Britskou organizaci Stonewall založili 24. května 1989 odpůrci článku 28\n(dodatek k zákonu o místní samosprávě)^1, který školám zakazoval představovat při\nvýuce homosexualitu jako legitimní způsob života. V současnosti je Stonewall jednou\nz nejvlivnějších organizací lobbujících za práva LGBT+^2. Její aktivity se zaměřují i na\noblast školství.\nCílem projektu <italic>Stonewall School & College Champion</italic> je pomoct školám\ns problematikou LGBT+. Roční poplatky za účast v projektu se liší podle velikosti\ninstituce: například školy, které mají maximálně 100 žáků, zaplatí 150 liber, školy\ns více než 2 000 žáky zaplatí 800 liber. <underline>Pro školy zapojené do projektu jsou připraveny\nxxxxx různé vzdělávací materiály, ale i online školení.</underline> Stonewall školám také garantuje\nceloroční podporu ***** týmem odborníků. Několik doporučení ***** v rámci tohoto\nprojektu ovšem vyvolává rozporuplné reakce.\n<bold>(2)</bold> Podle Stonewallu by například tradiční pojmenování <italic>chlapec</italic> či <italic>dívka</italic> měla být\nnahrazena slovem <italic>studující,</italic> místo slova <italic>matka</italic> je vhodnější říkat <italic>rodič, který porodil.</italic>\nOrganizace má vyhraněný názor i na oblečení žáků. Ve Velké Británii se ve většině škol\nnosí klasické školní uniformy, jejichž účelem je mimo jiné eliminovat sociální rozdíly\nmezi dětmi. Stonewall tvrdí, že žáci by se měli sami rozhodnout, zda chtějí nosit raději\nuniformu se sukní, či s kalhotami. Ani záchody a šatny by neměly být striktně rozděleny\nna chlapecké a dívčí – žáci by prý měli používat ty, kde se cítí nejpohodlněji.\n<bold>(3)</bold> Někteří rodiče projektu fandí, jiní k němu naopak mají výhrady. „Jelikož respektuji\npráva všech menšin, přirozeně očekávám, že budou respektována i moje práva. Třeba\nodosobněné oslovování popírající přirozené rozdíly mezi pohlavími mi opravdu vadí,“\nříká matka jedné žákyně.\n^1 Článek 28, přijatý dne 24. 5. 1988, byl definitivně zrušen v roce 2003.\n^2 Zkratka používaná pro označení různých sexuálních orientací a genderových identit.\n<italic>(inspirováno článkem na www.echo24.cz)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nMezi doporučení britské organizace Stonewall patří používání výrazů\nvýhradně mužského rodu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>Konec chlapců, dívek a starých časů?\n(1)</bold> Britskou organizaci Stonewall založili 24. května 1989 odpůrci článku 28\n(dodatek k zákonu o místní samosprávě)^1, který školám zakazoval představovat při\nvýuce homosexualitu jako legitimní způsob života. V současnosti je Stonewall jednou\nz nejvlivnějších organizací lobbujících za práva LGBT+^2. Její aktivity se zaměřují i na\noblast školství.\nCílem projektu <italic>Stonewall School & College Champion</italic> je pomoct školám\ns problematikou LGBT+. Roční poplatky za účast v projektu se liší podle velikosti\ninstituce: například školy, které mají maximálně 100 žáků, zaplatí 150 liber, školy\ns více než 2 000 žáky zaplatí 800 liber. <underline>Pro školy zapojené do projektu jsou připraveny\nxxxxx různé vzdělávací materiály, ale i online školení.</underline> Stonewall školám také garantuje\nceloroční podporu ***** týmem odborníků. Několik doporučení ***** v rámci tohoto\nprojektu ovšem vyvolává rozporuplné reakce.\n<bold>(2)</bold> Podle Stonewallu by například tradiční pojmenování <italic>chlapec</italic> či <italic>dívka</italic> měla být\nnahrazena slovem <italic>studující,</italic> místo slova <italic>matka</italic> je vhodnější říkat <italic>rodič, který porodil.</italic>\nOrganizace má vyhraněný názor i na oblečení žáků. Ve Velké Británii se ve většině škol\nnosí klasické školní uniformy, jejichž účelem je mimo jiné eliminovat sociální rozdíly\nmezi dětmi. Stonewall tvrdí, že žáci by se měli sami rozhodnout, zda chtějí nosit raději\nuniformu se sukní, či s kalhotami. Ani záchody a šatny by neměly být striktně rozděleny\nna chlapecké a dívčí – žáci by prý měli používat ty, kde se cítí nejpohodlněji.\n<bold>(3)</bold> Někteří rodiče projektu fandí, jiní k němu naopak mají výhrady. „Jelikož respektuji\npráva všech menšin, přirozeně očekávám, že budou respektována i moje práva. Třeba\nodosobněné oslovování popírající přirozené rozdíly mezi pohlavími mi opravdu vadí,“\nříká matka jedné žákyně.\n^1 Článek 28, přijatý dne 24. 5. 1988, byl definitivně zrušen v roce 2003.\n^2 Zkratka používaná pro označení různých sexuálních orientací a genderových identit.\n<italic>(inspirováno článkem na www.echo24.cz)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nKaždé škole s více než 100 žáky, která se zapojí do projektu Stonewall\nSchool & College Champion, je ročně účtováno 800 liber.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>Konec chlapců, dívek a starých časů?\n(1)</bold> Britskou organizaci Stonewall založili 24. května 1989 odpůrci článku 28\n(dodatek k zákonu o místní samosprávě)^1, který školám zakazoval představovat při\nvýuce homosexualitu jako legitimní způsob života. V současnosti je Stonewall jednou\nz nejvlivnějších organizací lobbujících za práva LGBT+^2. Její aktivity se zaměřují i na\noblast školství.\nCílem projektu <italic>Stonewall School & College Champion</italic> je pomoct školám\ns problematikou LGBT+. Roční poplatky za účast v projektu se liší podle velikosti\ninstituce: například školy, které mají maximálně 100 žáků, zaplatí 150 liber, školy\ns více než 2 000 žáky zaplatí 800 liber. <underline>Pro školy zapojené do projektu jsou připraveny\nxxxxx různé vzdělávací materiály, ale i online školení.</underline> Stonewall školám také garantuje\nceloroční podporu ***** týmem odborníků. Několik doporučení ***** v rámci tohoto\nprojektu ovšem vyvolává rozporuplné reakce.\n<bold>(2)</bold> Podle Stonewallu by například tradiční pojmenování <italic>chlapec</italic> či <italic>dívka</italic> měla být\nnahrazena slovem <italic>studující,</italic> místo slova <italic>matka</italic> je vhodnější říkat <italic>rodič, který porodil.</italic>\nOrganizace má vyhraněný názor i na oblečení žáků. Ve Velké Británii se ve většině škol\nnosí klasické školní uniformy, jejichž účelem je mimo jiné eliminovat sociální rozdíly\nmezi dětmi. Stonewall tvrdí, že žáci by se měli sami rozhodnout, zda chtějí nosit raději\nuniformu se sukní, či s kalhotami. Ani záchody a šatny by neměly být striktně rozděleny\nna chlapecké a dívčí – žáci by prý měli používat ty, kde se cítí nejpohodlněji.\n<bold>(3)</bold> Někteří rodiče projektu fandí, jiní k němu naopak mají výhrady. „Jelikož respektuji\npráva všech menšin, přirozeně očekávám, že budou respektována i moje práva. Třeba\nodosobněné oslovování popírající přirozené rozdíly mezi pohlavími mi opravdu vadí,“\nříká matka jedné žákyně.\n^1 Článek 28, přijatý dne 24. 5. 1988, byl definitivně zrušen v roce 2003.\n^2 Zkratka používaná pro označení různých sexuálních orientací a genderových identit.\n<italic>(inspirováno článkem na www.echo24.cz)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nBritská organizace Stonewall zpochybňuje většinový názor, že nošení\nškolních uniforem přispívá ke snížení sociálních nerovností.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>Konec chlapců, dívek a starých časů?\n(1)</bold> Britskou organizaci Stonewall založili 24. května 1989 odpůrci článku 28\n(dodatek k zákonu o místní samosprávě)^1, který školám zakazoval představovat při\nvýuce homosexualitu jako legitimní způsob života. V současnosti je Stonewall jednou\nz nejvlivnějších organizací lobbujících za práva LGBT+^2. Její aktivity se zaměřují i na\noblast školství.\nCílem projektu <italic>Stonewall School & College Champion</italic> je pomoct školám\ns problematikou LGBT+. Roční poplatky za účast v projektu se liší podle velikosti\ninstituce: například školy, které mají maximálně 100 žáků, zaplatí 150 liber, školy\ns více než 2 000 žáky zaplatí 800 liber. <underline>Pro školy zapojené do projektu jsou připraveny\nxxxxx různé vzdělávací materiály, ale i online školení.</underline> Stonewall školám také garantuje\nceloroční podporu ***** týmem odborníků. Několik doporučení ***** v rámci tohoto\nprojektu ovšem vyvolává rozporuplné reakce.\n<bold>(2)</bold> Podle Stonewallu by například tradiční pojmenování <italic>chlapec</italic> či <italic>dívka</italic> měla být\nnahrazena slovem <italic>studující,</italic> místo slova <italic>matka</italic> je vhodnější říkat <italic>rodič, který porodil.</italic>\nOrganizace má vyhraněný názor i na oblečení žáků. Ve Velké Británii se ve většině škol\nnosí klasické školní uniformy, jejichž účelem je mimo jiné eliminovat sociální rozdíly\nmezi dětmi. Stonewall tvrdí, že žáci by se měli sami rozhodnout, zda chtějí nosit raději\nuniformu se sukní, či s kalhotami. Ani záchody a šatny by neměly být striktně rozděleny\nna chlapecké a dívčí – žáci by prý měli používat ty, kde se cítí nejpohodlněji.\n<bold>(3)</bold> Někteří rodiče projektu fandí, jiní k němu naopak mají výhrady. „Jelikož respektuji\npráva všech menšin, přirozeně očekávám, že budou respektována i moje práva. Třeba\nodosobněné oslovování popírající přirozené rozdíly mezi pohlavími mi opravdu vadí,“\nříká matka jedné žákyně.\n^1 Článek 28, přijatý dne 24. 5. 1988, byl definitivně zrušen v roce 2003.\n^2 Zkratka používaná pro označení různých sexuálních orientací a genderových identit.\n<italic>(inspirováno článkem na www.echo24.cz)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nPrvní splátka za diamantový náhrdelník byla vyčíslena na jeden dukát.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nPřed Marií Antoinettou se objeví rozčilený klenotník Böhmer. Historka, kterou\nkrálovně vypravuje, je neuvěřitelná. Jakási hraběnka de Valois, královnina důvěrná\npřítelkyně – <underline>„Jakže? Nikdy jsem dámu toho jména nepřijala!“</underline> – prý prohlásila, že královna\nsi přeje tajně koupit diamantový náhrdelník, a kardinál Rohan – „Cože? Ten protivný\nchlap?“ – jej prý z nařízení Jejího Veličenstva převzal. Náhrdelník měl být zaplacen ve\nsplátkách. Lhůta první splátky ale již uplynula a klenotník dosud nedostal ani dukát.\nMarie Antoinetta se chvěje vztekem nad podlým zneužitím svého jména. Se slzami\nv očích žádá krále, aby kardinála příkladně potrestal. Toho dne se Versailles stanou\nsvědkem překvapivého divadla. Zatímco celý dvůr i nic netušící představitel hlavní role\nRohan čekají, až bude Ludvík XVI. kráčet na mši, přistupuje k Rohanovi služebná. Král prý\nkardinála žádá, ať se ihned dostaví do <bold>jeho</bold> pokoje a podá <bold>mu</bold> vysvětlení v jisté záležitosti.\nTam stojí se sevřenými rty Marie Antoinetta. Na kardinálův pozdrav neodpoví. Ministr\nBreteuil, kardinálův osobní nepřítel, je stejně ledový. Král začne zpříma: „Jak je to s tím\nnáhrdelníkem, jejž jste koupil jménem královny?“\nRohan zbledne. Chtěl by králi vše vysvětlit, ale jazyk mu VYPOVÍDÁ službu. Tento\nzmatek, u Rohana tolik neobvyklý, vzbudí králův soucit. „Napište, co mi chcete říci,“ praví.\nPak s chotí a ministrem opouští komnatu.\nO samotě napsal kardinál pár řádek, a když se král vrátil, lístek s vysvětlením mu\nodevzdal. Jistá žena kardinála přiměla, aby onen náhrdelník získal pro královnu. Nyní\nvidí, že byl touto ženou podveden.\n„Máte ten diamantový náhrdelník?“ zeptá se král.\n„Je v rukou té ženy.“\n„A plná moc, kterou údajně vyhotovila královna?“\nZdrcený kardinál přiznává: „Sire, mám ji u sebe. Ta listina byla, teď už je to zcela jasné,\npadělána.“\nKrál řekne přísně: „Chápete vůbec, co jste způsobil? Touto aférou byla královna\nkompromitována! Pane, nemohu jinak než dát zapečetit váš dům a na vás uvalit vazbu.“\n<italic>(S. Zweig, Marie Antoinetta, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVsuvka</bold> (parenteze) je celek, který s větou, do níž je vložen, významově souvisí jen volně\na který do gramatické stavby této věty není začleněn, např. <italic>Toto vyjádření, domnívám se,\nje plné lží.\n(Akademická příručka českého jazyka, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nAféra týkající se diamantového náhrdelníku podle krále poškodila\nkrálovninu pověst.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nPřed Marií Antoinettou se objeví rozčilený klenotník Böhmer. Historka, kterou\nkrálovně vypravuje, je neuvěřitelná. Jakási hraběnka de Valois, královnina důvěrná\npřítelkyně – <underline>„Jakže? Nikdy jsem dámu toho jména nepřijala!“</underline> – prý prohlásila, že královna\nsi přeje tajně koupit diamantový náhrdelník, a kardinál Rohan – „Cože? Ten protivný\nchlap?“ – jej prý z nařízení Jejího Veličenstva převzal. Náhrdelník měl být zaplacen ve\nsplátkách. Lhůta první splátky ale již uplynula a klenotník dosud nedostal ani dukát.\nMarie Antoinetta se chvěje vztekem nad podlým zneužitím svého jména. Se slzami\nv očích žádá krále, aby kardinála příkladně potrestal. Toho dne se Versailles stanou\nsvědkem překvapivého divadla. Zatímco celý dvůr i nic netušící představitel hlavní role\nRohan čekají, až bude Ludvík XVI. kráčet na mši, přistupuje k Rohanovi služebná. Král prý\nkardinála žádá, ať se ihned dostaví do <bold>jeho</bold> pokoje a podá <bold>mu</bold> vysvětlení v jisté záležitosti.\nTam stojí se sevřenými rty Marie Antoinetta. Na kardinálův pozdrav neodpoví. Ministr\nBreteuil, kardinálův osobní nepřítel, je stejně ledový. Král začne zpříma: „Jak je to s tím\nnáhrdelníkem, jejž jste koupil jménem královny?“\nRohan zbledne. Chtěl by králi vše vysvětlit, ale jazyk mu VYPOVÍDÁ službu. Tento\nzmatek, u Rohana tolik neobvyklý, vzbudí králův soucit. „Napište, co mi chcete říci,“ praví.\nPak s chotí a ministrem opouští komnatu.\nO samotě napsal kardinál pár řádek, a když se král vrátil, lístek s vysvětlením mu\nodevzdal. Jistá žena kardinála přiměla, aby onen náhrdelník získal pro královnu. Nyní\nvidí, že byl touto ženou podveden.\n„Máte ten diamantový náhrdelník?“ zeptá se král.\n„Je v rukou té ženy.“\n„A plná moc, kterou údajně vyhotovila královna?“\nZdrcený kardinál přiznává: „Sire, mám ji u sebe. Ta listina byla, teď už je to zcela jasné,\npadělána.“\nKrál řekne přísně: „Chápete vůbec, co jste způsobil? Touto aférou byla královna\nkompromitována! Pane, nemohu jinak než dát zapečetit váš dům a na vás uvalit vazbu.“\n<italic>(S. Zweig, Marie Antoinetta, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVsuvka</bold> (parenteze) je celek, který s větou, do níž je vložen, významově souvisí jen volně\na který do gramatické stavby této věty není začleněn, např. <italic>Toto vyjádření, domnívám se,\nje plné lží.\n(Akademická příručka českého jazyka, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nKardinál Rohan se písemně přiznal, že padělal královnin podpis za účelem\nzískání diamantového náhrdelníku.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nPřed Marií Antoinettou se objeví rozčilený klenotník Böhmer. Historka, kterou\nkrálovně vypravuje, je neuvěřitelná. Jakási hraběnka de Valois, královnina důvěrná\npřítelkyně – <underline>„Jakže? Nikdy jsem dámu toho jména nepřijala!“</underline> – prý prohlásila, že královna\nsi přeje tajně koupit diamantový náhrdelník, a kardinál Rohan – „Cože? Ten protivný\nchlap?“ – jej prý z nařízení Jejího Veličenstva převzal. Náhrdelník měl být zaplacen ve\nsplátkách. Lhůta první splátky ale již uplynula a klenotník dosud nedostal ani dukát.\nMarie Antoinetta se chvěje vztekem nad podlým zneužitím svého jména. Se slzami\nv očích žádá krále, aby kardinála příkladně potrestal. Toho dne se Versailles stanou\nsvědkem překvapivého divadla. Zatímco celý dvůr i nic netušící představitel hlavní role\nRohan čekají, až bude Ludvík XVI. kráčet na mši, přistupuje k Rohanovi služebná. Král prý\nkardinála žádá, ať se ihned dostaví do <bold>jeho</bold> pokoje a podá <bold>mu</bold> vysvětlení v jisté záležitosti.\nTam stojí se sevřenými rty Marie Antoinetta. Na kardinálův pozdrav neodpoví. Ministr\nBreteuil, kardinálův osobní nepřítel, je stejně ledový. Král začne zpříma: „Jak je to s tím\nnáhrdelníkem, jejž jste koupil jménem královny?“\nRohan zbledne. Chtěl by králi vše vysvětlit, ale jazyk mu VYPOVÍDÁ službu. Tento\nzmatek, u Rohana tolik neobvyklý, vzbudí králův soucit. „Napište, co mi chcete říci,“ praví.\nPak s chotí a ministrem opouští komnatu.\nO samotě napsal kardinál pár řádek, a když se král vrátil, lístek s vysvětlením mu\nodevzdal. Jistá žena kardinála přiměla, aby onen náhrdelník získal pro královnu. Nyní\nvidí, že byl touto ženou podveden.\n„Máte ten diamantový náhrdelník?“ zeptá se král.\n„Je v rukou té ženy.“\n„A plná moc, kterou údajně vyhotovila královna?“\nZdrcený kardinál přiznává: „Sire, mám ji u sebe. Ta listina byla, teď už je to zcela jasné,\npadělána.“\nKrál řekne přísně: „Chápete vůbec, co jste způsobil? Touto aférou byla královna\nkompromitována! Pane, nemohu jinak než dát zapečetit váš dům a na vás uvalit vazbu.“\n<italic>(S. Zweig, Marie Antoinetta, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVsuvka</bold> (parenteze) je celek, který s větou, do níž je vložen, významově souvisí jen volně\na který do gramatické stavby této věty není začleněn, např. <italic>Toto vyjádření, domnívám se,\nje plné lží.\n(Akademická příručka českého jazyka, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).\nDivadelní představení s kardinálem Rohanem v hlavní roli, které se mělo\nhrát ve Versailles, bylo kvůli aféře s diamantovým náhrdelníkem odloženo.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nPřed Marií Antoinettou se objeví rozčilený klenotník Böhmer. Historka, kterou\nkrálovně vypravuje, je neuvěřitelná. Jakási hraběnka de Valois, královnina důvěrná\npřítelkyně – <underline>„Jakže? Nikdy jsem dámu toho jména nepřijala!“</underline> – prý prohlásila, že královna\nsi přeje tajně koupit diamantový náhrdelník, a kardinál Rohan – „Cože? Ten protivný\nchlap?“ – jej prý z nařízení Jejího Veličenstva převzal. Náhrdelník měl být zaplacen ve\nsplátkách. Lhůta první splátky ale již uplynula a klenotník dosud nedostal ani dukát.\nMarie Antoinetta se chvěje vztekem nad podlým zneužitím svého jména. Se slzami\nv očích žádá krále, aby kardinála příkladně potrestal. Toho dne se Versailles stanou\nsvědkem překvapivého divadla. Zatímco celý dvůr i nic netušící představitel hlavní role\nRohan čekají, až bude Ludvík XVI. kráčet na mši, přistupuje k Rohanovi služebná. Král prý\nkardinála žádá, ať se ihned dostaví do <bold>jeho</bold> pokoje a podá <bold>mu</bold> vysvětlení v jisté záležitosti.\nTam stojí se sevřenými rty Marie Antoinetta. Na kardinálův pozdrav neodpoví. Ministr\nBreteuil, kardinálův osobní nepřítel, je stejně ledový. Král začne zpříma: „Jak je to s tím\nnáhrdelníkem, jejž jste koupil jménem královny?“\nRohan zbledne. Chtěl by králi vše vysvětlit, ale jazyk mu VYPOVÍDÁ službu. Tento\nzmatek, u Rohana tolik neobvyklý, vzbudí králův soucit. „Napište, co mi chcete říci,“ praví.\nPak s chotí a ministrem opouští komnatu.\nO samotě napsal kardinál pár řádek, a když se král vrátil, lístek s vysvětlením mu\nodevzdal. Jistá žena kardinála přiměla, aby onen náhrdelník získal pro královnu. Nyní\nvidí, že byl touto ženou podveden.\n„Máte ten diamantový náhrdelník?“ zeptá se král.\n„Je v rukou té ženy.“\n„A plná moc, kterou údajně vyhotovila královna?“\nZdrcený kardinál přiznává: „Sire, mám ji u sebe. Ta listina byla, teď už je to zcela jasné,\npadělána.“\nKrál řekne přísně: „Chápete vůbec, co jste způsobil? Touto aférou byla královna\nkompromitována! Pane, nemohu jinak než dát zapečetit váš dům a na vás uvalit vazbu.“\n<italic>(S. Zweig, Marie Antoinetta, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVsuvka</bold> (parenteze) je celek, který s větou, do níž je vložen, významově souvisí jen volně\na který do gramatické stavby této věty není začleněn, např. <italic>Toto vyjádření, domnívám se,\nje plné lží.\n(Akademická příručka českého jazyka, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nLatinské slovo velum bylo odvozeno od slova vexillum.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Vexilologie se zabývá vlajkami, především jejich symbolikou a historií. Název této\nvědní disciplíny vznikl z latinského slova <italic>vexillum</italic> (zdrobnělina slova <italic>velum</italic> – plachta).\nV českém textu se slovo vexilologie (tehdy ovšem psané vexillologie) poprvé objevilo ve\nstudii Josefa Česáka, publikované roku 1969 v knize <italic>Sbíráme odznaky.</italic>\nVexilologové dokáží z vlajek vyčíst mnohé. Jako příklad si uveďme modrou\nbotswanskou vlajku, jejímž středem prochází černý vodorovný pruh ohraničený z obou\nstran bílými proužky. Její symboliku <bold>laik</bold> pravděpodobně neodhalí, vexilolog ale ví,\nže vlajka vyjadřuje přání, ať spolu zdejší bělošská <bold>minorita</bold> a většinové černošské\nobyvatelstvo žijí v míru pod blankytnou oblohou. Zároveň modrá barva připomíná\ntouhu po životadárné vodě, které se Botswaňanům nedostává.\n<bold>(2)</bold> ***** Na státní vlajce Republiky Nauru totiž <underline>modrá barva symbolizuje rozbouřené\nvlny oceánu,</underline> žlutý horizontální pruh znázorňuje rovník a dvanácticípá hvězda umístěná\npod tímto pruhem sděluje, že stát leží těsně pod rovníkem. Ani podoba hvězdy není\nnáhodná: její bílá barva značí fosfáty, díky nimž země dočasně zbohatla, a číslo dvanáct\nse vztahuje k POČTU původních kmenů žijících na tomto ostrově.\n<bold>(3)</bold> Modrá se vyskytuje také na vlajce České republiky, v tomto případě však nejde\no barvu dominantní. Historickou vlajkou Čech bývala bílo-červená bikolóra, vycházející\nz českého erbu (stříbrný český lev v červeném poli). Teprve v OBDOBÍ národního obrození\nse v českých zemích začala prosazovat trikolóra obsahující také barvu modrou. Po VZNIKU\nsamostatného Československa se nějaký čas používala dvoubarevná vlajka, v březnu 1920\npak byla uzákoněna nová podoba československé státní vlajky: <underline>mezi bílé a červené pole\nse tehdy vsunul modrý klín,</underline> směřující do poloviny vlajky. Podle některých výkladů modrá\ntehdy znázorňovala Slovensko, od roku 1993 se pak stala symbolem Moravy.\n<italic>(Grand biblio 12/2008; www.vexilologie.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nBílo-červená bikolóra, která byla vlajkou Čech, vznikla dříve než v době\nnárodního obrození.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Vexilologie se zabývá vlajkami, především jejich symbolikou a historií. Název této\nvědní disciplíny vznikl z latinského slova <italic>vexillum</italic> (zdrobnělina slova <italic>velum</italic> – plachta).\nV českém textu se slovo vexilologie (tehdy ovšem psané vexillologie) poprvé objevilo ve\nstudii Josefa Česáka, publikované roku 1969 v knize <italic>Sbíráme odznaky.</italic>\nVexilologové dokáží z vlajek vyčíst mnohé. Jako příklad si uveďme modrou\nbotswanskou vlajku, jejímž středem prochází černý vodorovný pruh ohraničený z obou\nstran bílými proužky. Její symboliku <bold>laik</bold> pravděpodobně neodhalí, vexilolog ale ví,\nže vlajka vyjadřuje přání, ať spolu zdejší bělošská <bold>minorita</bold> a většinové černošské\nobyvatelstvo žijí v míru pod blankytnou oblohou. Zároveň modrá barva připomíná\ntouhu po životadárné vodě, které se Botswaňanům nedostává.\n<bold>(2)</bold> ***** Na státní vlajce Republiky Nauru totiž <underline>modrá barva symbolizuje rozbouřené\nvlny oceánu,</underline> žlutý horizontální pruh znázorňuje rovník a dvanácticípá hvězda umístěná\npod tímto pruhem sděluje, že stát leží těsně pod rovníkem. Ani podoba hvězdy není\nnáhodná: její bílá barva značí fosfáty, díky nimž země dočasně zbohatla, a číslo dvanáct\nse vztahuje k POČTU původních kmenů žijících na tomto ostrově.\n<bold>(3)</bold> Modrá se vyskytuje také na vlajce České republiky, v tomto případě však nejde\no barvu dominantní. Historickou vlajkou Čech bývala bílo-červená bikolóra, vycházející\nz českého erbu (stříbrný český lev v červeném poli). Teprve v OBDOBÍ národního obrození\nse v českých zemích začala prosazovat trikolóra obsahující také barvu modrou. Po VZNIKU\nsamostatného Československa se nějaký čas používala dvoubarevná vlajka, v březnu 1920\npak byla uzákoněna nová podoba československé státní vlajky: <underline>mezi bílé a červené pole\nse tehdy vsunul modrý klín,</underline> směřující do poloviny vlajky. Podle některých výkladů modrá\ntehdy znázorňovala Slovensko, od roku 1993 se pak stala symbolem Moravy.\n<italic>(Grand biblio 12/2008; www.vexilologie.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).\nZdvojené písmeno se v českém názvu vědy, která se zabývá vlajkami,\npřestalo psát v roce 1969.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Vexilologie se zabývá vlajkami, především jejich symbolikou a historií. Název této\nvědní disciplíny vznikl z latinského slova <italic>vexillum</italic> (zdrobnělina slova <italic>velum</italic> – plachta).\nV českém textu se slovo vexilologie (tehdy ovšem psané vexillologie) poprvé objevilo ve\nstudii Josefa Česáka, publikované roku 1969 v knize <italic>Sbíráme odznaky.</italic>\nVexilologové dokáží z vlajek vyčíst mnohé. Jako příklad si uveďme modrou\nbotswanskou vlajku, jejímž středem prochází černý vodorovný pruh ohraničený z obou\nstran bílými proužky. Její symboliku <bold>laik</bold> pravděpodobně neodhalí, vexilolog ale ví,\nže vlajka vyjadřuje přání, ať spolu zdejší bělošská <bold>minorita</bold> a většinové černošské\nobyvatelstvo žijí v míru pod blankytnou oblohou. Zároveň modrá barva připomíná\ntouhu po životadárné vodě, které se Botswaňanům nedostává.\n<bold>(2)</bold> ***** Na státní vlajce Republiky Nauru totiž <underline>modrá barva symbolizuje rozbouřené\nvlny oceánu,</underline> žlutý horizontální pruh znázorňuje rovník a dvanácticípá hvězda umístěná\npod tímto pruhem sděluje, že stát leží těsně pod rovníkem. Ani podoba hvězdy není\nnáhodná: její bílá barva značí fosfáty, díky nimž země dočasně zbohatla, a číslo dvanáct\nse vztahuje k POČTU původních kmenů žijících na tomto ostrově.\n<bold>(3)</bold> Modrá se vyskytuje také na vlajce České republiky, v tomto případě však nejde\no barvu dominantní. Historickou vlajkou Čech bývala bílo-červená bikolóra, vycházející\nz českého erbu (stříbrný český lev v červeném poli). Teprve v OBDOBÍ národního obrození\nse v českých zemích začala prosazovat trikolóra obsahující také barvu modrou. Po VZNIKU\nsamostatného Československa se nějaký čas používala dvoubarevná vlajka, v březnu 1920\npak byla uzákoněna nová podoba československé státní vlajky: <underline>mezi bílé a červené pole\nse tehdy vsunul modrý klín,</underline> směřující do poloviny vlajky. Podle některých výkladů modrá\ntehdy znázorňovala Slovensko, od roku 1993 se pak stala symbolem Moravy.\n<italic>(Grand biblio 12/2008; www.vexilologie.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), či nikoli (NE).\nÚdery zvonu ohlásily v den Všech svatých básníkovu smrt.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Je po Všech svatých,\ndrolí se první sníh\na básník umřel.\nPod údery zvonu,\nkterým šturmovali,\nkdyž ve městě hořelo,\nchvěla se celá věž.\nNetopýři spali dál.\nJen ptáci schoulení na římse\npoplašeně vzlétli,\naby po chvilce si opět sedali\nna padající vločky.\nKdybych měl na památku\naspoň to skřípající pero,\njímž mrzutě psával\nv advokátní kanceláři\nprávníka Durase v Litoměřicích.\nNebo jeho snubní prstýnek,\nměl přece pár dní před svatbou.\nNebo ten dlouhý, smutný dopis\nnešťastné Lori.\nRozhněvaně jej roztrhal a spálil.\nNemám nic.\nMám jen útlou knížku\no lásce a máji.\nA ta je líbezná\njako ňadro <underline>šestnáctileté,</underline>\nkterá o té květinové kráse\nještě neví.\nPozn. <italic>šturmovat</italic> – zvonit, bít na poplach\n<italic>(J. Seifert, báseň ze sbírky Odlévání zvonů)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), či nikoli (NE).\nNa počest zesnulého básníka byla vydána kniha s milostnou tematikou.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Je po Všech svatých,\ndrolí se první sníh\na básník umřel.\nPod údery zvonu,\nkterým šturmovali,\nkdyž ve městě hořelo,\nchvěla se celá věž.\nNetopýři spali dál.\nJen ptáci schoulení na římse\npoplašeně vzlétli,\naby po chvilce si opět sedali\nna padající vločky.\nKdybych měl na památku\naspoň to skřípající pero,\njímž mrzutě psával\nv advokátní kanceláři\nprávníka Durase v Litoměřicích.\nNebo jeho snubní prstýnek,\nměl přece pár dní před svatbou.\nNebo ten dlouhý, smutný dopis\nnešťastné Lori.\nRozhněvaně jej roztrhal a spálil.\nNemám nic.\nMám jen útlou knížku\no lásce a máji.\nA ta je líbezná\njako ňadro <underline>šestnáctileté,</underline>\nkterá o té květinové kráse\nještě neví.\nPozn. <italic>šturmovat</italic> – zvonit, bít na poplach\n<italic>(J. Seifert, báseň ze sbírky Odlévání zvonů)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), či nikoli (NE).\nBásník zrušil prostřednictvím dopisu své zasnoubení, a to jen několik dní\npřed svatbou.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Je po Všech svatých,\ndrolí se první sníh\na básník umřel.\nPod údery zvonu,\nkterým šturmovali,\nkdyž ve městě hořelo,\nchvěla se celá věž.\nNetopýři spali dál.\nJen ptáci schoulení na římse\npoplašeně vzlétli,\naby po chvilce si opět sedali\nna padající vločky.\nKdybych měl na památku\naspoň to skřípající pero,\njímž mrzutě psával\nv advokátní kanceláři\nprávníka Durase v Litoměřicích.\nNebo jeho snubní prstýnek,\nměl přece pár dní před svatbou.\nNebo ten dlouhý, smutný dopis\nnešťastné Lori.\nRozhněvaně jej roztrhal a spálil.\nNemám nic.\nMám jen útlou knížku\no lásce a máji.\nA ta je líbezná\njako ňadro <underline>šestnáctileté,</underline>\nkterá o té květinové kráse\nještě neví.\nPozn. <italic>šturmovat</italic> – zvonit, bít na poplach\n<italic>(J. Seifert, báseň ze sbírky Odlévání zvonů)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu\ntextu (ANO), či nikoli (NE).\nPřed svou smrtí básník sepsal závěť u advokáta, jehož kancelář se nacházela\nv Litoměřicích.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "Je po Všech svatých,\ndrolí se první sníh\na básník umřel.\nPod údery zvonu,\nkterým šturmovali,\nkdyž ve městě hořelo,\nchvěla se celá věž.\nNetopýři spali dál.\nJen ptáci schoulení na římse\npoplašeně vzlétli,\naby po chvilce si opět sedali\nna padající vločky.\nKdybych měl na památku\naspoň to skřípající pero,\njímž mrzutě psával\nv advokátní kanceláři\nprávníka Durase v Litoměřicích.\nNebo jeho snubní prstýnek,\nměl přece pár dní před svatbou.\nNebo ten dlouhý, smutný dopis\nnešťastné Lori.\nRozhněvaně jej roztrhal a spálil.\nNemám nic.\nMám jen útlou knížku\no lásce a máji.\nA ta je líbezná\njako ňadro <underline>šestnáctileté,</underline>\nkterá o té květinové kráse\nještě neví.\nPozn. <italic>šturmovat</italic> – zvonit, bít na poplach\n<italic>(J. Seifert, báseň ze sbírky Odlévání zvonů)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nDílo Epos o Gilgamešovi, zaznamenané na hliněných tabulkách, vzniklo před\nzhruba dvěma tisíci pěti sty lety.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Za nejstarší literární památku je považován Epos o Gilgamešovi, vytvořený\nkolem roku 2500 před naším letopočtem. Toto dílo se nám dochovalo pouze v opisech,\nzaznamenaných na hliněných tabulkách. Ručně pořízený opis byl dlouhou dobu jedinou\nmožností, jak vyrobit kopii knihy. Lidstvo muselo ujít pořádný kus cesty, než dostalo do\nrukou tak převratný vynález, jakým je knihtisk.\nJeště ve středověku knihy ručně opisovali mniši v klášterech. Středověké knihy byly\nbohatě zdobené, na začátku kapitoly se obvykle nacházela iniciála – počáteční písmeno\nprvního slova, které je nejen barevně, ale často i velikostí odlišené od okolního textu.\nCo kniha, to originál. Značně nevýhodné ovšem bylo, že výroba takové knihy byla\nvelmi zdlouhavá a navíc i nákladná. Vlastnit v té době knihu si proto mohli dovolit jen ti\nnejmajetnější.\nNovodobé dějiny ***** v první polovině 15. století Johannes Gutenberg. Tento\nněmecký zlatník totiž složil řádky textu z liter (jednotlivých písmen) odlitých z kovu, litery\numístěné do tiskové formy potřel barvou a text vytiskl na papír pomocí tiskařského lisu.\nPo ukončení tisku litery rozebral a použil při tisku jiného textu.\n(2) Pohyblivé litery, z nichž bylo možné složit text a ten pak vytisknout, se údajně\npoprvé začaly používat v Číně, a to již v 11. století. Přesvědčivý důkaz ale chybí, a tak\nje prvenství obvykle připisováno Gutenbergovi. Podle některých zdrojů byl knihtisk\nvynalezen roku 1440, jde však o nepotvrzený časový údaj. Prvním velkým dílem, které\nbylo vytištěno pomocí Gutenbergova knihtisku, byla ovšem zcela nepochybně bible.\nGutenbergův vynález odstartoval informační revoluci: informace se zpřístupnily\nmasám, vzdělání bylo dostupné pro větší množství lidí, věda se rozvíjela rychleji.\nZpůsob tištění knih zůstal v podstatě stejný až do konce 18. století, poté se díky novým\ntechnologiím začal měnit.\n(kol. autorů, Nejvýznamnější postavy v historii světa, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nZpůsobem, který vynalezl Johannes Gutenberg, se knihy tiskly do roku 1899,\npoté se princip knihtisku změnil.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Za nejstarší literární památku je považován Epos o Gilgamešovi, vytvořený\nkolem roku 2500 před naším letopočtem. Toto dílo se nám dochovalo pouze v opisech,\nzaznamenaných na hliněných tabulkách. Ručně pořízený opis byl dlouhou dobu jedinou\nmožností, jak vyrobit kopii knihy. Lidstvo muselo ujít pořádný kus cesty, než dostalo do\nrukou tak převratný vynález, jakým je knihtisk.\nJeště ve středověku knihy ručně opisovali mniši v klášterech. Středověké knihy byly\nbohatě zdobené, na začátku kapitoly se obvykle nacházela iniciála – počáteční písmeno\nprvního slova, které je nejen barevně, ale často i velikostí odlišené od okolního textu.\nCo kniha, to originál. Značně nevýhodné ovšem bylo, že výroba takové knihy byla\nvelmi zdlouhavá a navíc i nákladná. Vlastnit v té době knihu si proto mohli dovolit jen ti\nnejmajetnější.\nNovodobé dějiny ***** v první polovině 15. století Johannes Gutenberg. Tento\nněmecký zlatník totiž složil řádky textu z liter (jednotlivých písmen) odlitých z kovu, litery\numístěné do tiskové formy potřel barvou a text vytiskl na papír pomocí tiskařského lisu.\nPo ukončení tisku litery rozebral a použil při tisku jiného textu.\n(2) Pohyblivé litery, z nichž bylo možné složit text a ten pak vytisknout, se údajně\npoprvé začaly používat v Číně, a to již v 11. století. Přesvědčivý důkaz ale chybí, a tak\nje prvenství obvykle připisováno Gutenbergovi. Podle některých zdrojů byl knihtisk\nvynalezen roku 1440, jde však o nepotvrzený časový údaj. Prvním velkým dílem, které\nbylo vytištěno pomocí Gutenbergova knihtisku, byla ovšem zcela nepochybně bible.\nGutenbergův vynález odstartoval informační revoluci: informace se zpřístupnily\nmasám, vzdělání bylo dostupné pro větší množství lidí, věda se rozvíjela rychleji.\nZpůsob tištění knih zůstal v podstatě stejný až do konce 18. století, poté se díky novým\ntechnologiím začal měnit.\n(kol. autorů, Nejvýznamnější postavy v historii světa, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nIniciála, běžně se vyskytující na začátku kapitol ve středověkých knihách, se\nod okolního textu odlišuje alespoň jednou vlastností.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "(1) Za nejstarší literární památku je považován Epos o Gilgamešovi, vytvořený\nkolem roku 2500 před naším letopočtem. Toto dílo se nám dochovalo pouze v opisech,\nzaznamenaných na hliněných tabulkách. Ručně pořízený opis byl dlouhou dobu jedinou\nmožností, jak vyrobit kopii knihy. Lidstvo muselo ujít pořádný kus cesty, než dostalo do\nrukou tak převratný vynález, jakým je knihtisk.\nJeště ve středověku knihy ručně opisovali mniši v klášterech. Středověké knihy byly\nbohatě zdobené, na začátku kapitoly se obvykle nacházela iniciála – počáteční písmeno\nprvního slova, které je nejen barevně, ale často i velikostí odlišené od okolního textu.\nCo kniha, to originál. Značně nevýhodné ovšem bylo, že výroba takové knihy byla\nvelmi zdlouhavá a navíc i nákladná. Vlastnit v té době knihu si proto mohli dovolit jen ti\nnejmajetnější.\nNovodobé dějiny ***** v první polovině 15. století Johannes Gutenberg. Tento\nněmecký zlatník totiž složil řádky textu z liter (jednotlivých písmen) odlitých z kovu, litery\numístěné do tiskové formy potřel barvou a text vytiskl na papír pomocí tiskařského lisu.\nPo ukončení tisku litery rozebral a použil při tisku jiného textu.\n(2) Pohyblivé litery, z nichž bylo možné složit text a ten pak vytisknout, se údajně\npoprvé začaly používat v Číně, a to již v 11. století. Přesvědčivý důkaz ale chybí, a tak\nje prvenství obvykle připisováno Gutenbergovi. Podle některých zdrojů byl knihtisk\nvynalezen roku 1440, jde však o nepotvrzený časový údaj. Prvním velkým dílem, které\nbylo vytištěno pomocí Gutenbergova knihtisku, byla ovšem zcela nepochybně bible.\nGutenbergův vynález odstartoval informační revoluci: informace se zpřístupnily\nmasám, vzdělání bylo dostupné pro větší množství lidí, věda se rozvíjela rychleji.\nZpůsob tištění knih zůstal v podstatě stejný až do konce 18. století, poté se díky novým\ntechnologiím začal měnit.\n(kol. autorů, Nejvýznamnější postavy v historii světa, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nVe středověku byla výroba knihy časově i finančně velmi náročná, proto\nv tomto období každý velmi bohatý člověk vlastnil jedinou knihu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Za nejstarší literární památku je považován Epos o Gilgamešovi, vytvořený\nkolem roku 2500 před naším letopočtem. Toto dílo se nám dochovalo pouze v opisech,\nzaznamenaných na hliněných tabulkách. Ručně pořízený opis byl dlouhou dobu jedinou\nmožností, jak vyrobit kopii knihy. Lidstvo muselo ujít pořádný kus cesty, než dostalo do\nrukou tak převratný vynález, jakým je knihtisk.\nJeště ve středověku knihy ručně opisovali mniši v klášterech. Středověké knihy byly\nbohatě zdobené, na začátku kapitoly se obvykle nacházela iniciála – počáteční písmeno\nprvního slova, které je nejen barevně, ale často i velikostí odlišené od okolního textu.\nCo kniha, to originál. Značně nevýhodné ovšem bylo, že výroba takové knihy byla\nvelmi zdlouhavá a navíc i nákladná. Vlastnit v té době knihu si proto mohli dovolit jen ti\nnejmajetnější.\nNovodobé dějiny ***** v první polovině 15. století Johannes Gutenberg. Tento\nněmecký zlatník totiž složil řádky textu z liter (jednotlivých písmen) odlitých z kovu, litery\numístěné do tiskové formy potřel barvou a text vytiskl na papír pomocí tiskařského lisu.\nPo ukončení tisku litery rozebral a použil při tisku jiného textu.\n(2) Pohyblivé litery, z nichž bylo možné složit text a ten pak vytisknout, se údajně\npoprvé začaly používat v Číně, a to již v 11. století. Přesvědčivý důkaz ale chybí, a tak\nje prvenství obvykle připisováno Gutenbergovi. Podle některých zdrojů byl knihtisk\nvynalezen roku 1440, jde však o nepotvrzený časový údaj. Prvním velkým dílem, které\nbylo vytištěno pomocí Gutenbergova knihtisku, byla ovšem zcela nepochybně bible.\nGutenbergův vynález odstartoval informační revoluci: informace se zpřístupnily\nmasám, vzdělání bylo dostupné pro větší množství lidí, věda se rozvíjela rychleji.\nZpůsob tištění knih zůstal v podstatě stejný až do konce 18. století, poté se díky novým\ntechnologiím začal měnit.\n(kol. autorů, Nejvýznamnější postavy v historii světa, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu\nvýchozího textu považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)\npořádný – nepořádný", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Za nejstarší literární památku je považován Epos o Gilgamešovi, vytvořený\nkolem roku 2500 před naším letopočtem. Toto dílo se nám dochovalo pouze v opisech,\nzaznamenaných na hliněných tabulkách. Ručně pořízený opis byl dlouhou dobu jedinou\nmožností, jak vyrobit kopii knihy. Lidstvo muselo ujít pořádný kus cesty, než dostalo do\nrukou tak převratný vynález, jakým je knihtisk.\nJeště ve středověku knihy ručně opisovali mniši v klášterech. Středověké knihy byly\nbohatě zdobené, na začátku kapitoly se obvykle nacházela iniciála – počáteční písmeno\nprvního slova, které je nejen barevně, ale často i velikostí odlišené od okolního textu.\nCo kniha, to originál. Značně nevýhodné ovšem bylo, že výroba takové knihy byla\nvelmi zdlouhavá a navíc i nákladná. Vlastnit v té době knihu si proto mohli dovolit jen ti\nnejmajetnější.\nNovodobé dějiny ***** v první polovině 15. století Johannes Gutenberg. Tento\nněmecký zlatník totiž složil řádky textu z liter (jednotlivých písmen) odlitých z kovu, litery\numístěné do tiskové formy potřel barvou a text vytiskl na papír pomocí tiskařského lisu.\nPo ukončení tisku litery rozebral a použil při tisku jiného textu.\n(2) Pohyblivé litery, z nichž bylo možné složit text a ten pak vytisknout, se údajně\npoprvé začaly používat v Číně, a to již v 11. století. Přesvědčivý důkaz ale chybí, a tak\nje prvenství obvykle připisováno Gutenbergovi. Podle některých zdrojů byl knihtisk\nvynalezen roku 1440, jde však o nepotvrzený časový údaj. Prvním velkým dílem, které\nbylo vytištěno pomocí Gutenbergova knihtisku, byla ovšem zcela nepochybně bible.\nGutenbergův vynález odstartoval informační revoluci: informace se zpřístupnily\nmasám, vzdělání bylo dostupné pro větší množství lidí, věda se rozvíjela rychleji.\nZpůsob tištění knih zůstal v podstatě stejný až do konce 18. století, poté se díky novým\ntechnologiím začal měnit.\n(kol. autorů, Nejvýznamnější postavy v historii světa, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu\nvýchozího textu považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)\nnevýhodné – výhodné", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "(1) Za nejstarší literární památku je považován Epos o Gilgamešovi, vytvořený\nkolem roku 2500 před naším letopočtem. Toto dílo se nám dochovalo pouze v opisech,\nzaznamenaných na hliněných tabulkách. Ručně pořízený opis byl dlouhou dobu jedinou\nmožností, jak vyrobit kopii knihy. Lidstvo muselo ujít pořádný kus cesty, než dostalo do\nrukou tak převratný vynález, jakým je knihtisk.\nJeště ve středověku knihy ručně opisovali mniši v klášterech. Středověké knihy byly\nbohatě zdobené, na začátku kapitoly se obvykle nacházela iniciála – počáteční písmeno\nprvního slova, které je nejen barevně, ale často i velikostí odlišené od okolního textu.\nCo kniha, to originál. Značně nevýhodné ovšem bylo, že výroba takové knihy byla\nvelmi zdlouhavá a navíc i nákladná. Vlastnit v té době knihu si proto mohli dovolit jen ti\nnejmajetnější.\nNovodobé dějiny ***** v první polovině 15. století Johannes Gutenberg. Tento\nněmecký zlatník totiž složil řádky textu z liter (jednotlivých písmen) odlitých z kovu, litery\numístěné do tiskové formy potřel barvou a text vytiskl na papír pomocí tiskařského lisu.\nPo ukončení tisku litery rozebral a použil při tisku jiného textu.\n(2) Pohyblivé litery, z nichž bylo možné složit text a ten pak vytisknout, se údajně\npoprvé začaly používat v Číně, a to již v 11. století. Přesvědčivý důkaz ale chybí, a tak\nje prvenství obvykle připisováno Gutenbergovi. Podle některých zdrojů byl knihtisk\nvynalezen roku 1440, jde však o nepotvrzený časový údaj. Prvním velkým dílem, které\nbylo vytištěno pomocí Gutenbergova knihtisku, byla ovšem zcela nepochybně bible.\nGutenbergův vynález odstartoval informační revoluci: informace se zpřístupnily\nmasám, vzdělání bylo dostupné pro větší množství lidí, věda se rozvíjela rychleji.\nZpůsob tištění knih zůstal v podstatě stejný až do konce 18. století, poté se díky novým\ntechnologiím začal měnit.\n(kol. autorů, Nejvýznamnější postavy v historii světa, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu\nvýchozího textu považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)\nnepotvrzený – potvrzený", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "(1) Za nejstarší literární památku je považován Epos o Gilgamešovi, vytvořený\nkolem roku 2500 před naším letopočtem. Toto dílo se nám dochovalo pouze v opisech,\nzaznamenaných na hliněných tabulkách. Ručně pořízený opis byl dlouhou dobu jedinou\nmožností, jak vyrobit kopii knihy. Lidstvo muselo ujít pořádný kus cesty, než dostalo do\nrukou tak převratný vynález, jakým je knihtisk.\nJeště ve středověku knihy ručně opisovali mniši v klášterech. Středověké knihy byly\nbohatě zdobené, na začátku kapitoly se obvykle nacházela iniciála – počáteční písmeno\nprvního slova, které je nejen barevně, ale často i velikostí odlišené od okolního textu.\nCo kniha, to originál. Značně nevýhodné ovšem bylo, že výroba takové knihy byla\nvelmi zdlouhavá a navíc i nákladná. Vlastnit v té době knihu si proto mohli dovolit jen ti\nnejmajetnější.\nNovodobé dějiny ***** v první polovině 15. století Johannes Gutenberg. Tento\nněmecký zlatník totiž složil řádky textu z liter (jednotlivých písmen) odlitých z kovu, litery\numístěné do tiskové formy potřel barvou a text vytiskl na papír pomocí tiskařského lisu.\nPo ukončení tisku litery rozebral a použil při tisku jiného textu.\n(2) Pohyblivé litery, z nichž bylo možné složit text a ten pak vytisknout, se údajně\npoprvé začaly používat v Číně, a to již v 11. století. Přesvědčivý důkaz ale chybí, a tak\nje prvenství obvykle připisováno Gutenbergovi. Podle některých zdrojů byl knihtisk\nvynalezen roku 1440, jde však o nepotvrzený časový údaj. Prvním velkým dílem, které\nbylo vytištěno pomocí Gutenbergova knihtisku, byla ovšem zcela nepochybně bible.\nGutenbergův vynález odstartoval informační revoluci: informace se zpřístupnily\nmasám, vzdělání bylo dostupné pro větší množství lidí, věda se rozvíjela rychleji.\nZpůsob tištění knih zůstal v podstatě stejný až do konce 18. století, poté se díky novým\ntechnologiím začal měnit.\n(kol. autorů, Nejvýznamnější postavy v historii světa, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu\nvýchozího textu považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)\ndostupné – nedostupné", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "(1) Za nejstarší literární památku je považován Epos o Gilgamešovi, vytvořený\nkolem roku 2500 před naším letopočtem. Toto dílo se nám dochovalo pouze v opisech,\nzaznamenaných na hliněných tabulkách. Ručně pořízený opis byl dlouhou dobu jedinou\nmožností, jak vyrobit kopii knihy. Lidstvo muselo ujít pořádný kus cesty, než dostalo do\nrukou tak převratný vynález, jakým je knihtisk.\nJeště ve středověku knihy ručně opisovali mniši v klášterech. Středověké knihy byly\nbohatě zdobené, na začátku kapitoly se obvykle nacházela iniciála – počáteční písmeno\nprvního slova, které je nejen barevně, ale často i velikostí odlišené od okolního textu.\nCo kniha, to originál. Značně nevýhodné ovšem bylo, že výroba takové knihy byla\nvelmi zdlouhavá a navíc i nákladná. Vlastnit v té době knihu si proto mohli dovolit jen ti\nnejmajetnější.\nNovodobé dějiny ***** v první polovině 15. století Johannes Gutenberg. Tento\nněmecký zlatník totiž složil řádky textu z liter (jednotlivých písmen) odlitých z kovu, litery\numístěné do tiskové formy potřel barvou a text vytiskl na papír pomocí tiskařského lisu.\nPo ukončení tisku litery rozebral a použil při tisku jiného textu.\n(2) Pohyblivé litery, z nichž bylo možné složit text a ten pak vytisknout, se údajně\npoprvé začaly používat v Číně, a to již v 11. století. Přesvědčivý důkaz ale chybí, a tak\nje prvenství obvykle připisováno Gutenbergovi. Podle některých zdrojů byl knihtisk\nvynalezen roku 1440, jde však o nepotvrzený časový údaj. Prvním velkým dílem, které\nbylo vytištěno pomocí Gutenbergova knihtisku, byla ovšem zcela nepochybně bible.\nGutenbergův vynález odstartoval informační revoluci: informace se zpřístupnily\nmasám, vzdělání bylo dostupné pro větší množství lidí, věda se rozvíjela rychleji.\nZpůsob tištění knih zůstal v podstatě stejný až do konce 18. století, poté se díky novým\ntechnologiím začal měnit.\n(kol. autorů, Nejvýznamnější postavy v historii světa, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nBitva na maisbelském poli se odehrála týž den, kdy byl založen požár na\nhradě Genoreu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Když se král Aurelius po letech vrátil do Británie, své rodné země, rozhodl se, že se\nnejdřív pomstí Vortigernovi za vraždu svého otce. Zjistil, že tento tyran uprchl se svými\nvěrnými rytíři na hrad Genoreu, pevnost ukrytou v lesích. Těsně před setměním už\nAurelius a jeho vojáci stáli u hradních bran. Ihned zažehli ohně a vzápětí byl celý hrad\nv plamenech. Královi muži nelítostným pohledem sledovali, jak se mohutná stavba\nhroutí pod nápory běsnícího živlu, dokud nezůstaly jen zčernalé trámy a ubohé\nhromádky zdiva.\n(2) Ráno před Aureliem znenadání stanul ČARODĚJ Merlin. „Správně jsi zúčtoval\nnapřed s Vortigernem, králi,“ řekl vážně, „ještě tě však čeká boj se zrádnými Sasy. Slyš mé\nproroctví: v nadcházející bitvě zvítězíš, vidím ale i tvou smrt, dopřeješ-li nepříteli klid!“ Po\ntěchto slovech Merlin zmizel.\nJeště týž den byla na maisbelském poli svedena rozhodující bitva. Bitevní pláň zrudla\nkrví, jen několik nepřátel stačilo před Brity utéct do lesů. Aurelius zprvu zamýšlel zbylé\nSasy pochytat, důležitější však bylo co nejdřív nastolit pořádek v rozvrácené zemi. Kvůli\nvladařským povinnostem král na Merlinovu věštbu brzy zapomněl.\nMezitím Sas jménem Eopa čekal na svou příležitost. Na rozdíl od svých druhů uměl\nhovořit tak, že byl od rodilého Brita k nerozeznání, nemusel se tedy skrývat jako ostatní\nv lesích. Zanedlouho se doslechl, že Aurelius ochuravěl, a tak si oblékl mnišský šat\na vydal se za králem. Aurelius domnělého mnicha ihned přijal. Eopa krále prohlédl a pak\nmu řekl: „Budeš zdráv, stačí jen posilující spánek. Připravím ti bylinkový odvar.“\nLstivý Sas ovšem mezi bylinky zamíchal smrtící jed. Aurelius vypil nápoj, za OKAMŽIK\nusnul a více už se neprobudil. Po jeho skonu vzešla nad Británií prazvláštní hvězda. Měla\npodobu draka, z jehož tlamy šlehal oheň.\n(V. Hulpach, Příběhy kruhového stolu, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nCelé Merlinovo proroctví, které tento čaroděj sdělil králi Aureliovi, se\nnakonec vyplnilo.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "(1) Když se král Aurelius po letech vrátil do Británie, své rodné země, rozhodl se, že se\nnejdřív pomstí Vortigernovi za vraždu svého otce. Zjistil, že tento tyran uprchl se svými\nvěrnými rytíři na hrad Genoreu, pevnost ukrytou v lesích. Těsně před setměním už\nAurelius a jeho vojáci stáli u hradních bran. Ihned zažehli ohně a vzápětí byl celý hrad\nv plamenech. Královi muži nelítostným pohledem sledovali, jak se mohutná stavba\nhroutí pod nápory běsnícího živlu, dokud nezůstaly jen zčernalé trámy a ubohé\nhromádky zdiva.\n(2) Ráno před Aureliem znenadání stanul ČARODĚJ Merlin. „Správně jsi zúčtoval\nnapřed s Vortigernem, králi,“ řekl vážně, „ještě tě však čeká boj se zrádnými Sasy. Slyš mé\nproroctví: v nadcházející bitvě zvítězíš, vidím ale i tvou smrt, dopřeješ-li nepříteli klid!“ Po\ntěchto slovech Merlin zmizel.\nJeště týž den byla na maisbelském poli svedena rozhodující bitva. Bitevní pláň zrudla\nkrví, jen několik nepřátel stačilo před Brity utéct do lesů. Aurelius zprvu zamýšlel zbylé\nSasy pochytat, důležitější však bylo co nejdřív nastolit pořádek v rozvrácené zemi. Kvůli\nvladařským povinnostem král na Merlinovu věštbu brzy zapomněl.\nMezitím Sas jménem Eopa čekal na svou příležitost. Na rozdíl od svých druhů uměl\nhovořit tak, že byl od rodilého Brita k nerozeznání, nemusel se tedy skrývat jako ostatní\nv lesích. Zanedlouho se doslechl, že Aurelius ochuravěl, a tak si oblékl mnišský šat\na vydal se za králem. Aurelius domnělého mnicha ihned přijal. Eopa krále prohlédl a pak\nmu řekl: „Budeš zdráv, stačí jen posilující spánek. Připravím ti bylinkový odvar.“\nLstivý Sas ovšem mezi bylinky zamíchal smrtící jed. Aurelius vypil nápoj, za OKAMŽIK\nusnul a více už se neprobudil. Po jeho skonu vzešla nad Británií prazvláštní hvězda. Měla\npodobu draka, z jehož tlamy šlehal oheň.\n(V. Hulpach, Příběhy kruhového stolu, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nKrál Aurelius se narodil v Británii, více než jeden rok svého života však\nprožil jinde než v této zemi.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "(1) Když se král Aurelius po letech vrátil do Británie, své rodné země, rozhodl se, že se\nnejdřív pomstí Vortigernovi za vraždu svého otce. Zjistil, že tento tyran uprchl se svými\nvěrnými rytíři na hrad Genoreu, pevnost ukrytou v lesích. Těsně před setměním už\nAurelius a jeho vojáci stáli u hradních bran. Ihned zažehli ohně a vzápětí byl celý hrad\nv plamenech. Královi muži nelítostným pohledem sledovali, jak se mohutná stavba\nhroutí pod nápory běsnícího živlu, dokud nezůstaly jen zčernalé trámy a ubohé\nhromádky zdiva.\n(2) Ráno před Aureliem znenadání stanul ČARODĚJ Merlin. „Správně jsi zúčtoval\nnapřed s Vortigernem, králi,“ řekl vážně, „ještě tě však čeká boj se zrádnými Sasy. Slyš mé\nproroctví: v nadcházející bitvě zvítězíš, vidím ale i tvou smrt, dopřeješ-li nepříteli klid!“ Po\ntěchto slovech Merlin zmizel.\nJeště týž den byla na maisbelském poli svedena rozhodující bitva. Bitevní pláň zrudla\nkrví, jen několik nepřátel stačilo před Brity utéct do lesů. Aurelius zprvu zamýšlel zbylé\nSasy pochytat, důležitější však bylo co nejdřív nastolit pořádek v rozvrácené zemi. Kvůli\nvladařským povinnostem král na Merlinovu věštbu brzy zapomněl.\nMezitím Sas jménem Eopa čekal na svou příležitost. Na rozdíl od svých druhů uměl\nhovořit tak, že byl od rodilého Brita k nerozeznání, nemusel se tedy skrývat jako ostatní\nv lesích. Zanedlouho se doslechl, že Aurelius ochuravěl, a tak si oblékl mnišský šat\na vydal se za králem. Aurelius domnělého mnicha ihned přijal. Eopa krále prohlédl a pak\nmu řekl: „Budeš zdráv, stačí jen posilující spánek. Připravím ti bylinkový odvar.“\nLstivý Sas ovšem mezi bylinky zamíchal smrtící jed. Aurelius vypil nápoj, za OKAMŽIK\nusnul a více už se neprobudil. Po jeho skonu vzešla nad Británií prazvláštní hvězda. Měla\npodobu draka, z jehož tlamy šlehal oheň.\n(V. Hulpach, Příběhy kruhového stolu, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nPo bitvě na maisbelském poli se Eopa uchýlil mezi mnichy a zde vyčkával\nna to, až král Aurelius onemocní.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Když se král Aurelius po letech vrátil do Británie, své rodné země, rozhodl se, že se\nnejdřív pomstí Vortigernovi za vraždu svého otce. Zjistil, že tento tyran uprchl se svými\nvěrnými rytíři na hrad Genoreu, pevnost ukrytou v lesích. Těsně před setměním už\nAurelius a jeho vojáci stáli u hradních bran. Ihned zažehli ohně a vzápětí byl celý hrad\nv plamenech. Královi muži nelítostným pohledem sledovali, jak se mohutná stavba\nhroutí pod nápory běsnícího živlu, dokud nezůstaly jen zčernalé trámy a ubohé\nhromádky zdiva.\n(2) Ráno před Aureliem znenadání stanul ČARODĚJ Merlin. „Správně jsi zúčtoval\nnapřed s Vortigernem, králi,“ řekl vážně, „ještě tě však čeká boj se zrádnými Sasy. Slyš mé\nproroctví: v nadcházející bitvě zvítězíš, vidím ale i tvou smrt, dopřeješ-li nepříteli klid!“ Po\ntěchto slovech Merlin zmizel.\nJeště týž den byla na maisbelském poli svedena rozhodující bitva. Bitevní pláň zrudla\nkrví, jen několik nepřátel stačilo před Brity utéct do lesů. Aurelius zprvu zamýšlel zbylé\nSasy pochytat, důležitější však bylo co nejdřív nastolit pořádek v rozvrácené zemi. Kvůli\nvladařským povinnostem král na Merlinovu věštbu brzy zapomněl.\nMezitím Sas jménem Eopa čekal na svou příležitost. Na rozdíl od svých druhů uměl\nhovořit tak, že byl od rodilého Brita k nerozeznání, nemusel se tedy skrývat jako ostatní\nv lesích. Zanedlouho se doslechl, že Aurelius ochuravěl, a tak si oblékl mnišský šat\na vydal se za králem. Aurelius domnělého mnicha ihned přijal. Eopa krále prohlédl a pak\nmu řekl: „Budeš zdráv, stačí jen posilující spánek. Připravím ti bylinkový odvar.“\nLstivý Sas ovšem mezi bylinky zamíchal smrtící jed. Aurelius vypil nápoj, za OKAMŽIK\nusnul a více už se neprobudil. Po jeho skonu vzešla nad Británií prazvláštní hvězda. Měla\npodobu draka, z jehož tlamy šlehal oheň.\n(V. Hulpach, Příběhy kruhového stolu, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).\nBěhem maškarního průvodu čerti neustále řinčeli svými řetězy.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).\nDíky novému učiteli si četbu oblíbili žáci z nižších i vyšších ročníků.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).\nTěmto květinám se zřejmě bude lépe dařit na okenních parapetech.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).\nNaděje na usmíření obou rozhádaných bratrů se bohužel rozplinula.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nPokud má discgolfista dost zkušeností, obvykle mu stačí na celou hru\npouhé tři hody.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Jedním z netradičních sportů, který si své příznivce našel i v naší zemi, je discgolf.\nVznikl v 70. letech minulého století v USA a podobá se klasickému golfu. Místo míčků\na golfových holí se však při hře používají létající talíře neboli frisbee.\nBěhem hry musí discgolfista postupně dostat frisbee do všech kovových košů na\nhřišti, a to co nejmenším počtem hodů. Po prvním výhozu z výhoziště hráč hází vždy\nz místa, kam létající talíř dopadl, a v házení pokračuje, dokud se do koše netrefí. Zkušeným\nhráčům na to obvykle stačí pouhé tři hody. Jakmile frisbee skončí v koši, přechází se\nna další výhoziště. Discgolfová hřiště mají od 9 do 18 košů, průměrná vzdálenost mezi\njednotlivými koši je 100–120 metrů.\n(2) Většina discgolfových hřišť je vybudována v městských parcích či v okolí měst,\nnedílnou součástí hracích ploch jsou přírodní překážky, například stromy nebo vodní\nplochy. Hraním discgolfu si bezesporu zlepšíte kondici, navíc je to sport finančně\nnenáročný. Stačí vám jenom frisbee a to koupíte i za méně než 500 Kč. Zkuste si discgolf\nzahrát. Uvidíte, jaká je to zábava.\n(www.cald.cz; www.cesky-sport.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nDiscgolf, netradiční sport vzniklý v 70. letech 20. století, ovlivnil podobu\nklasického golfu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Jedním z netradičních sportů, který si své příznivce našel i v naší zemi, je discgolf.\nVznikl v 70. letech minulého století v USA a podobá se klasickému golfu. Místo míčků\na golfových holí se však při hře používají létající talíře neboli frisbee.\nBěhem hry musí discgolfista postupně dostat frisbee do všech kovových košů na\nhřišti, a to co nejmenším počtem hodů. Po prvním výhozu z výhoziště hráč hází vždy\nz místa, kam létající talíř dopadl, a v házení pokračuje, dokud se do koše netrefí. Zkušeným\nhráčům na to obvykle stačí pouhé tři hody. Jakmile frisbee skončí v koši, přechází se\nna další výhoziště. Discgolfová hřiště mají od 9 do 18 košů, průměrná vzdálenost mezi\njednotlivými koši je 100–120 metrů.\n(2) Většina discgolfových hřišť je vybudována v městských parcích či v okolí měst,\nnedílnou součástí hracích ploch jsou přírodní překážky, například stromy nebo vodní\nplochy. Hraním discgolfu si bezesporu zlepšíte kondici, navíc je to sport finančně\nnenáročný. Stačí vám jenom frisbee a to koupíte i za méně než 500 Kč. Zkuste si discgolf\nzahrát. Uvidíte, jaká je to zábava.\n(www.cald.cz; www.cesky-sport.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nMaximální povolená vzdálenost mezi jedním a druhým košem na\ndiscgolfovém hřišti je 120 metrů.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Jedním z netradičních sportů, který si své příznivce našel i v naší zemi, je discgolf.\nVznikl v 70. letech minulého století v USA a podobá se klasickému golfu. Místo míčků\na golfových holí se však při hře používají létající talíře neboli frisbee.\nBěhem hry musí discgolfista postupně dostat frisbee do všech kovových košů na\nhřišti, a to co nejmenším počtem hodů. Po prvním výhozu z výhoziště hráč hází vždy\nz místa, kam létající talíř dopadl, a v házení pokračuje, dokud se do koše netrefí. Zkušeným\nhráčům na to obvykle stačí pouhé tři hody. Jakmile frisbee skončí v koši, přechází se\nna další výhoziště. Discgolfová hřiště mají od 9 do 18 košů, průměrná vzdálenost mezi\njednotlivými koši je 100–120 metrů.\n(2) Většina discgolfových hřišť je vybudována v městských parcích či v okolí měst,\nnedílnou součástí hracích ploch jsou přírodní překážky, například stromy nebo vodní\nplochy. Hraním discgolfu si bezesporu zlepšíte kondici, navíc je to sport finančně\nnenáročný. Stačí vám jenom frisbee a to koupíte i za méně než 500 Kč. Zkuste si discgolf\nzahrát. Uvidíte, jaká je to zábava.\n(www.cald.cz; www.cesky-sport.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nExistují alespoň nějaká discgolfová hřiště, která se nacházejí jinde než\nv městských parcích nebo v okolí měst.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "(1) Jedním z netradičních sportů, který si své příznivce našel i v naší zemi, je discgolf.\nVznikl v 70. letech minulého století v USA a podobá se klasickému golfu. Místo míčků\na golfových holí se však při hře používají létající talíře neboli frisbee.\nBěhem hry musí discgolfista postupně dostat frisbee do všech kovových košů na\nhřišti, a to co nejmenším počtem hodů. Po prvním výhozu z výhoziště hráč hází vždy\nz místa, kam létající talíř dopadl, a v házení pokračuje, dokud se do koše netrefí. Zkušeným\nhráčům na to obvykle stačí pouhé tři hody. Jakmile frisbee skončí v koši, přechází se\nna další výhoziště. Discgolfová hřiště mají od 9 do 18 košů, průměrná vzdálenost mezi\njednotlivými koši je 100–120 metrů.\n(2) Většina discgolfových hřišť je vybudována v městských parcích či v okolí měst,\nnedílnou součástí hracích ploch jsou přírodní překážky, například stromy nebo vodní\nplochy. Hraním discgolfu si bezesporu zlepšíte kondici, navíc je to sport finančně\nnenáročný. Stačí vám jenom frisbee a to koupíte i za méně než 500 Kč. Zkuste si discgolf\nzahrát. Uvidíte, jaká je to zábava.\n(www.cald.cz; www.cesky-sport.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nNausiku, která je sirotkem, již nějakou dobu vychovává Theresa.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\nČasně zrána, když se vesničané modlili u společného oltáře, proletěl nad rybářskou\nvesničkou sokol. Přiletěl zleva a to vůbec nebylo dobré. Theresa se dlouho rozhlížela po\nobloze, jestli bohové nepošlou zprava nějakou opravu. Neposlali.\nAž do oběda se ale nic mimořádného nestalo, a tak Theresa na nepříznivé znamení\nzapomněla. Po poledni přišla nenadálá bouře, která do vsi přivedla velekněžku s jejími\nprůvodci. Vesničané chtěli vzácné hosty uctít a obveselit. HRNČÍŘE Melanippa napadlo,\nže Nausika by mohla ukázat, jak přemetem přeskakuje divokou kozu. Když se o tom\ndozvěděla Theresa, zděsila se a zašeptala: „Svému osudu člověk nikdy nemůže uniknout.“\nPak se obrátila na Nausiku: „O ničem s těmi lidmi nemluv, nic jim neukazuj.“\nJenže vtom už za dívkou přišli kněží: „Prý umíš něco, co v Poseidonově kultu dokážou\npouze vyvolení. Ukážeš nám to?“ Nausika ochotně přikývla.\nPo hlavním chodu, který se skládal ze silného vývaru a pečeně, přivedl Melanippos\ndivokou kozu. Nausika se rozběhla a bravurně se přenesla přes její hřbet. Všichni\nvesničané jí uznale zatleskali, přihlížející kněží však strnuli překvapením. „Kdo tě to\nnaučil?“ zeptala se velekněžka. Nausika odpověděla, že to ona sama, že ji to baví.\n„Čí je to děvče? Kde jsou její rodiče?“ rozhlédla se velekněžka po přítomných.\n„Její rodiče už nežijí, paní. Odmala ji vychovává Theresa,“ řekl tiše RYBÁŘ Mesaulios.\n„Tak odteď se o děvče postará náš kult,“ řekla velekněžka.\n„Ale její matka mi ji před svou smrtí svěřila. Nemůžete mi ji vzít!“ zoufale vykřikla\nTheresa. K jejím nohám dopadlo několik zlatých plíšků a velká perla.\n„To tvou ztrátu zmírní. Potřebujeme takové, jako je ona,“ nesmlouvavě pronesla\nvelekněžka. Druhý den ještě před svítáním Nausika odjela s velekněžkou a celým jejím\ndoprovodem do paláce Poseidonova kultu.\nVysvětlivky: Poseidonův kult je společenství lidí, kteří uctívají boha Poseidona.\n(I. Březinová, Nausika, dívka z Knossu, upraveno)\nTEXT 2\nKonatelská jména označují osoby, které vykonávají nějakou činnost spjatou se\nskutečností vyjádřenou podstatným jménem, z něhož bylo dané konatelské jméno\nutvořeno. Mezi jména konatelská patří například slovo lesník (tj. člověk, který se stará\no les) nebo slovo dramatik (tj. člověk, který píše dramata).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nVelekněžka a její průvodci strávili ve vesnici méně než 24 hodin.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\nČasně zrána, když se vesničané modlili u společného oltáře, proletěl nad rybářskou\nvesničkou sokol. Přiletěl zleva a to vůbec nebylo dobré. Theresa se dlouho rozhlížela po\nobloze, jestli bohové nepošlou zprava nějakou opravu. Neposlali.\nAž do oběda se ale nic mimořádného nestalo, a tak Theresa na nepříznivé znamení\nzapomněla. Po poledni přišla nenadálá bouře, která do vsi přivedla velekněžku s jejími\nprůvodci. Vesničané chtěli vzácné hosty uctít a obveselit. HRNČÍŘE Melanippa napadlo,\nže Nausika by mohla ukázat, jak přemetem přeskakuje divokou kozu. Když se o tom\ndozvěděla Theresa, zděsila se a zašeptala: „Svému osudu člověk nikdy nemůže uniknout.“\nPak se obrátila na Nausiku: „O ničem s těmi lidmi nemluv, nic jim neukazuj.“\nJenže vtom už za dívkou přišli kněží: „Prý umíš něco, co v Poseidonově kultu dokážou\npouze vyvolení. Ukážeš nám to?“ Nausika ochotně přikývla.\nPo hlavním chodu, který se skládal ze silného vývaru a pečeně, přivedl Melanippos\ndivokou kozu. Nausika se rozběhla a bravurně se přenesla přes její hřbet. Všichni\nvesničané jí uznale zatleskali, přihlížející kněží však strnuli překvapením. „Kdo tě to\nnaučil?“ zeptala se velekněžka. Nausika odpověděla, že to ona sama, že ji to baví.\n„Čí je to děvče? Kde jsou její rodiče?“ rozhlédla se velekněžka po přítomných.\n„Její rodiče už nežijí, paní. Odmala ji vychovává Theresa,“ řekl tiše RYBÁŘ Mesaulios.\n„Tak odteď se o děvče postará náš kult,“ řekla velekněžka.\n„Ale její matka mi ji před svou smrtí svěřila. Nemůžete mi ji vzít!“ zoufale vykřikla\nTheresa. K jejím nohám dopadlo několik zlatých plíšků a velká perla.\n„To tvou ztrátu zmírní. Potřebujeme takové, jako je ona,“ nesmlouvavě pronesla\nvelekněžka. Druhý den ještě před svítáním Nausika odjela s velekněžkou a celým jejím\ndoprovodem do paláce Poseidonova kultu.\nVysvětlivky: Poseidonův kult je společenství lidí, kteří uctívají boha Poseidona.\n(I. Březinová, Nausika, dívka z Knossu, upraveno)\nTEXT 2\nKonatelská jména označují osoby, které vykonávají nějakou činnost spjatou se\nskutečností vyjádřenou podstatným jménem, z něhož bylo dané konatelské jméno\nutvořeno. Mezi jména konatelská patří například slovo lesník (tj. člověk, který se stará\no les) nebo slovo dramatik (tj. člověk, který píše dramata).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nTheresa se snažila velekněžku uplatit zlatem a perlou, aby Nausika mohla\nzůstat ve vesnici.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\nČasně zrána, když se vesničané modlili u společného oltáře, proletěl nad rybářskou\nvesničkou sokol. Přiletěl zleva a to vůbec nebylo dobré. Theresa se dlouho rozhlížela po\nobloze, jestli bohové nepošlou zprava nějakou opravu. Neposlali.\nAž do oběda se ale nic mimořádného nestalo, a tak Theresa na nepříznivé znamení\nzapomněla. Po poledni přišla nenadálá bouře, která do vsi přivedla velekněžku s jejími\nprůvodci. Vesničané chtěli vzácné hosty uctít a obveselit. HRNČÍŘE Melanippa napadlo,\nže Nausika by mohla ukázat, jak přemetem přeskakuje divokou kozu. Když se o tom\ndozvěděla Theresa, zděsila se a zašeptala: „Svému osudu člověk nikdy nemůže uniknout.“\nPak se obrátila na Nausiku: „O ničem s těmi lidmi nemluv, nic jim neukazuj.“\nJenže vtom už za dívkou přišli kněží: „Prý umíš něco, co v Poseidonově kultu dokážou\npouze vyvolení. Ukážeš nám to?“ Nausika ochotně přikývla.\nPo hlavním chodu, který se skládal ze silného vývaru a pečeně, přivedl Melanippos\ndivokou kozu. Nausika se rozběhla a bravurně se přenesla přes její hřbet. Všichni\nvesničané jí uznale zatleskali, přihlížející kněží však strnuli překvapením. „Kdo tě to\nnaučil?“ zeptala se velekněžka. Nausika odpověděla, že to ona sama, že ji to baví.\n„Čí je to děvče? Kde jsou její rodiče?“ rozhlédla se velekněžka po přítomných.\n„Její rodiče už nežijí, paní. Odmala ji vychovává Theresa,“ řekl tiše RYBÁŘ Mesaulios.\n„Tak odteď se o děvče postará náš kult,“ řekla velekněžka.\n„Ale její matka mi ji před svou smrtí svěřila. Nemůžete mi ji vzít!“ zoufale vykřikla\nTheresa. K jejím nohám dopadlo několik zlatých plíšků a velká perla.\n„To tvou ztrátu zmírní. Potřebujeme takové, jako je ona,“ nesmlouvavě pronesla\nvelekněžka. Druhý den ještě před svítáním Nausika odjela s velekněžkou a celým jejím\ndoprovodem do paláce Poseidonova kultu.\nVysvětlivky: Poseidonův kult je společenství lidí, kteří uctívají boha Poseidona.\n(I. Březinová, Nausika, dívka z Knossu, upraveno)\nTEXT 2\nKonatelská jména označují osoby, které vykonávají nějakou činnost spjatou se\nskutečností vyjádřenou podstatným jménem, z něhož bylo dané konatelské jméno\nutvořeno. Mezi jména konatelská patří například slovo lesník (tj. člověk, který se stará\no les) nebo slovo dramatik (tj. člověk, který píše dramata).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).\nDovednost přeskočit divokou kozu je charakteristickým znakem všech\nčlenů Poseidonova kultu.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\nČasně zrána, když se vesničané modlili u společného oltáře, proletěl nad rybářskou\nvesničkou sokol. Přiletěl zleva a to vůbec nebylo dobré. Theresa se dlouho rozhlížela po\nobloze, jestli bohové nepošlou zprava nějakou opravu. Neposlali.\nAž do oběda se ale nic mimořádného nestalo, a tak Theresa na nepříznivé znamení\nzapomněla. Po poledni přišla nenadálá bouře, která do vsi přivedla velekněžku s jejími\nprůvodci. Vesničané chtěli vzácné hosty uctít a obveselit. HRNČÍŘE Melanippa napadlo,\nže Nausika by mohla ukázat, jak přemetem přeskakuje divokou kozu. Když se o tom\ndozvěděla Theresa, zděsila se a zašeptala: „Svému osudu člověk nikdy nemůže uniknout.“\nPak se obrátila na Nausiku: „O ničem s těmi lidmi nemluv, nic jim neukazuj.“\nJenže vtom už za dívkou přišli kněží: „Prý umíš něco, co v Poseidonově kultu dokážou\npouze vyvolení. Ukážeš nám to?“ Nausika ochotně přikývla.\nPo hlavním chodu, který se skládal ze silného vývaru a pečeně, přivedl Melanippos\ndivokou kozu. Nausika se rozběhla a bravurně se přenesla přes její hřbet. Všichni\nvesničané jí uznale zatleskali, přihlížející kněží však strnuli překvapením. „Kdo tě to\nnaučil?“ zeptala se velekněžka. Nausika odpověděla, že to ona sama, že ji to baví.\n„Čí je to děvče? Kde jsou její rodiče?“ rozhlédla se velekněžka po přítomných.\n„Její rodiče už nežijí, paní. Odmala ji vychovává Theresa,“ řekl tiše RYBÁŘ Mesaulios.\n„Tak odteď se o děvče postará náš kult,“ řekla velekněžka.\n„Ale její matka mi ji před svou smrtí svěřila. Nemůžete mi ji vzít!“ zoufale vykřikla\nTheresa. K jejím nohám dopadlo několik zlatých plíšků a velká perla.\n„To tvou ztrátu zmírní. Potřebujeme takové, jako je ona,“ nesmlouvavě pronesla\nvelekněžka. Druhý den ještě před svítáním Nausika odjela s velekněžkou a celým jejím\ndoprovodem do paláce Poseidonova kultu.\nVysvětlivky: Poseidonův kult je společenství lidí, kteří uctívají boha Poseidona.\n(I. Březinová, Nausika, dívka z Knossu, upraveno)\nTEXT 2\nKonatelská jména označují osoby, které vykonávají nějakou činnost spjatou se\nskutečností vyjádřenou podstatným jménem, z něhož bylo dané konatelské jméno\nutvořeno. Mezi jména konatelská patří například slovo lesník (tj. člověk, který se stará\no les) nebo slovo dramatik (tj. člověk, který píše dramata).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících úseků TEXTU 1, zda se v něm vyskytuje\npříslovečné určení místa (ANO), nebo ne (NE).\nproletěl nad rybářskou vesničkou sokol", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\nČasně zrána, když se vesničané modlili u společného oltáře, proletěl nad rybářskou\nvesničkou sokol. Přiletěl zleva a to vůbec nebylo dobré. Theresa se dlouho rozhlížela po\nobloze, jestli bohové nepošlou zprava nějakou opravu. Neposlali.\nAž do oběda se ale nic mimořádného nestalo, a tak Theresa na nepříznivé znamení\nzapomněla. Po poledni přišla nenadálá bouře, která do vsi přivedla velekněžku s jejími\nprůvodci. Vesničané chtěli vzácné hosty uctít a obveselit. HRNČÍŘE Melanippa napadlo,\nže Nausika by mohla ukázat, jak přemetem přeskakuje divokou kozu. Když se o tom\ndozvěděla Theresa, zděsila se a zašeptala: „Svému osudu člověk nikdy nemůže uniknout.“\nPak se obrátila na Nausiku: „O ničem s těmi lidmi nemluv, nic jim neukazuj.“\nJenže vtom už za dívkou přišli kněží: „Prý umíš něco, co v Poseidonově kultu dokážou\npouze vyvolení. Ukážeš nám to?“ Nausika ochotně přikývla.\nPo hlavním chodu, který se skládal ze silného vývaru a pečeně, přivedl Melanippos\ndivokou kozu. Nausika se rozběhla a bravurně se přenesla přes její hřbet. Všichni\nvesničané jí uznale zatleskali, přihlížející kněží však strnuli překvapením. „Kdo tě to\nnaučil?“ zeptala se velekněžka. Nausika odpověděla, že to ona sama, že ji to baví.\n„Čí je to děvče? Kde jsou její rodiče?“ rozhlédla se velekněžka po přítomných.\n„Její rodiče už nežijí, paní. Odmala ji vychovává Theresa,“ řekl tiše RYBÁŘ Mesaulios.\n„Tak odteď se o děvče postará náš kult,“ řekla velekněžka.\n„Ale její matka mi ji před svou smrtí svěřila. Nemůžete mi ji vzít!“ zoufale vykřikla\nTheresa. K jejím nohám dopadlo několik zlatých plíšků a velká perla.\n„To tvou ztrátu zmírní. Potřebujeme takové, jako je ona,“ nesmlouvavě pronesla\nvelekněžka. Druhý den ještě před svítáním Nausika odjela s velekněžkou a celým jejím\ndoprovodem do paláce Poseidonova kultu.\nVysvětlivky: Poseidonův kult je společenství lidí, kteří uctívají boha Poseidona.\n(I. Březinová, Nausika, dívka z Knossu, upraveno)\nTEXT 2\nKonatelská jména označují osoby, které vykonávají nějakou činnost spjatou se\nskutečností vyjádřenou podstatným jménem, z něhož bylo dané konatelské jméno\nutvořeno. Mezi jména konatelská patří například slovo lesník (tj. člověk, který se stará\no les) nebo slovo dramatik (tj. člověk, který píše dramata).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících úseků TEXTU 1, zda se v něm vyskytuje\npříslovečné určení místa (ANO), nebo ne (NE).\njak přemetem přeskakuje divokou kozu", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\nČasně zrána, když se vesničané modlili u společného oltáře, proletěl nad rybářskou\nvesničkou sokol. Přiletěl zleva a to vůbec nebylo dobré. Theresa se dlouho rozhlížela po\nobloze, jestli bohové nepošlou zprava nějakou opravu. Neposlali.\nAž do oběda se ale nic mimořádného nestalo, a tak Theresa na nepříznivé znamení\nzapomněla. Po poledni přišla nenadálá bouře, která do vsi přivedla velekněžku s jejími\nprůvodci. Vesničané chtěli vzácné hosty uctít a obveselit. HRNČÍŘE Melanippa napadlo,\nže Nausika by mohla ukázat, jak přemetem přeskakuje divokou kozu. Když se o tom\ndozvěděla Theresa, zděsila se a zašeptala: „Svému osudu člověk nikdy nemůže uniknout.“\nPak se obrátila na Nausiku: „O ničem s těmi lidmi nemluv, nic jim neukazuj.“\nJenže vtom už za dívkou přišli kněží: „Prý umíš něco, co v Poseidonově kultu dokážou\npouze vyvolení. Ukážeš nám to?“ Nausika ochotně přikývla.\nPo hlavním chodu, který se skládal ze silného vývaru a pečeně, přivedl Melanippos\ndivokou kozu. Nausika se rozběhla a bravurně se přenesla přes její hřbet. Všichni\nvesničané jí uznale zatleskali, přihlížející kněží však strnuli překvapením. „Kdo tě to\nnaučil?“ zeptala se velekněžka. Nausika odpověděla, že to ona sama, že ji to baví.\n„Čí je to děvče? Kde jsou její rodiče?“ rozhlédla se velekněžka po přítomných.\n„Její rodiče už nežijí, paní. Odmala ji vychovává Theresa,“ řekl tiše RYBÁŘ Mesaulios.\n„Tak odteď se o děvče postará náš kult,“ řekla velekněžka.\n„Ale její matka mi ji před svou smrtí svěřila. Nemůžete mi ji vzít!“ zoufale vykřikla\nTheresa. K jejím nohám dopadlo několik zlatých plíšků a velká perla.\n„To tvou ztrátu zmírní. Potřebujeme takové, jako je ona,“ nesmlouvavě pronesla\nvelekněžka. Druhý den ještě před svítáním Nausika odjela s velekněžkou a celým jejím\ndoprovodem do paláce Poseidonova kultu.\nVysvětlivky: Poseidonův kult je společenství lidí, kteří uctívají boha Poseidona.\n(I. Březinová, Nausika, dívka z Knossu, upraveno)\nTEXT 2\nKonatelská jména označují osoby, které vykonávají nějakou činnost spjatou se\nskutečností vyjádřenou podstatným jménem, z něhož bylo dané konatelské jméno\nutvořeno. Mezi jména konatelská patří například slovo lesník (tj. člověk, který se stará\no les) nebo slovo dramatik (tj. člověk, který píše dramata).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících úseků TEXTU 1, zda se v něm vyskytuje\npříslovečné určení místa (ANO), nebo ne (NE).\nkdyž se vesničané modlili u společného oltáře", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\nČasně zrána, když se vesničané modlili u společného oltáře, proletěl nad rybářskou\nvesničkou sokol. Přiletěl zleva a to vůbec nebylo dobré. Theresa se dlouho rozhlížela po\nobloze, jestli bohové nepošlou zprava nějakou opravu. Neposlali.\nAž do oběda se ale nic mimořádného nestalo, a tak Theresa na nepříznivé znamení\nzapomněla. Po poledni přišla nenadálá bouře, která do vsi přivedla velekněžku s jejími\nprůvodci. Vesničané chtěli vzácné hosty uctít a obveselit. HRNČÍŘE Melanippa napadlo,\nže Nausika by mohla ukázat, jak přemetem přeskakuje divokou kozu. Když se o tom\ndozvěděla Theresa, zděsila se a zašeptala: „Svému osudu člověk nikdy nemůže uniknout.“\nPak se obrátila na Nausiku: „O ničem s těmi lidmi nemluv, nic jim neukazuj.“\nJenže vtom už za dívkou přišli kněží: „Prý umíš něco, co v Poseidonově kultu dokážou\npouze vyvolení. Ukážeš nám to?“ Nausika ochotně přikývla.\nPo hlavním chodu, který se skládal ze silného vývaru a pečeně, přivedl Melanippos\ndivokou kozu. Nausika se rozběhla a bravurně se přenesla přes její hřbet. Všichni\nvesničané jí uznale zatleskali, přihlížející kněží však strnuli překvapením. „Kdo tě to\nnaučil?“ zeptala se velekněžka. Nausika odpověděla, že to ona sama, že ji to baví.\n„Čí je to děvče? Kde jsou její rodiče?“ rozhlédla se velekněžka po přítomných.\n„Její rodiče už nežijí, paní. Odmala ji vychovává Theresa,“ řekl tiše RYBÁŘ Mesaulios.\n„Tak odteď se o děvče postará náš kult,“ řekla velekněžka.\n„Ale její matka mi ji před svou smrtí svěřila. Nemůžete mi ji vzít!“ zoufale vykřikla\nTheresa. K jejím nohám dopadlo několik zlatých plíšků a velká perla.\n„To tvou ztrátu zmírní. Potřebujeme takové, jako je ona,“ nesmlouvavě pronesla\nvelekněžka. Druhý den ještě před svítáním Nausika odjela s velekněžkou a celým jejím\ndoprovodem do paláce Poseidonova kultu.\nVysvětlivky: Poseidonův kult je společenství lidí, kteří uctívají boha Poseidona.\n(I. Březinová, Nausika, dívka z Knossu, upraveno)\nTEXT 2\nKonatelská jména označují osoby, které vykonávají nějakou činnost spjatou se\nskutečností vyjádřenou podstatným jménem, z něhož bylo dané konatelské jméno\nutvořeno. Mezi jména konatelská patří například slovo lesník (tj. člověk, který se stará\no les) nebo slovo dramatik (tj. člověk, který píše dramata).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících úseků TEXTU 1, zda se v něm vyskytuje\npříslovečné určení místa (ANO), nebo ne (NE).\njestli bohové nepošlou zprava nějakou opravu", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\nČasně zrána, když se vesničané modlili u společného oltáře, proletěl nad rybářskou\nvesničkou sokol. Přiletěl zleva a to vůbec nebylo dobré. Theresa se dlouho rozhlížela po\nobloze, jestli bohové nepošlou zprava nějakou opravu. Neposlali.\nAž do oběda se ale nic mimořádného nestalo, a tak Theresa na nepříznivé znamení\nzapomněla. Po poledni přišla nenadálá bouře, která do vsi přivedla velekněžku s jejími\nprůvodci. Vesničané chtěli vzácné hosty uctít a obveselit. HRNČÍŘE Melanippa napadlo,\nže Nausika by mohla ukázat, jak přemetem přeskakuje divokou kozu. Když se o tom\ndozvěděla Theresa, zděsila se a zašeptala: „Svému osudu člověk nikdy nemůže uniknout.“\nPak se obrátila na Nausiku: „O ničem s těmi lidmi nemluv, nic jim neukazuj.“\nJenže vtom už za dívkou přišli kněží: „Prý umíš něco, co v Poseidonově kultu dokážou\npouze vyvolení. Ukážeš nám to?“ Nausika ochotně přikývla.\nPo hlavním chodu, který se skládal ze silného vývaru a pečeně, přivedl Melanippos\ndivokou kozu. Nausika se rozběhla a bravurně se přenesla přes její hřbet. Všichni\nvesničané jí uznale zatleskali, přihlížející kněží však strnuli překvapením. „Kdo tě to\nnaučil?“ zeptala se velekněžka. Nausika odpověděla, že to ona sama, že ji to baví.\n„Čí je to děvče? Kde jsou její rodiče?“ rozhlédla se velekněžka po přítomných.\n„Její rodiče už nežijí, paní. Odmala ji vychovává Theresa,“ řekl tiše RYBÁŘ Mesaulios.\n„Tak odteď se o děvče postará náš kult,“ řekla velekněžka.\n„Ale její matka mi ji před svou smrtí svěřila. Nemůžete mi ji vzít!“ zoufale vykřikla\nTheresa. K jejím nohám dopadlo několik zlatých plíšků a velká perla.\n„To tvou ztrátu zmírní. Potřebujeme takové, jako je ona,“ nesmlouvavě pronesla\nvelekněžka. Druhý den ještě před svítáním Nausika odjela s velekněžkou a celým jejím\ndoprovodem do paláce Poseidonova kultu.\nVysvětlivky: Poseidonův kult je společenství lidí, kteří uctívají boha Poseidona.\n(I. Březinová, Nausika, dívka z Knossu, upraveno)\nTEXT 2\nKonatelská jména označují osoby, které vykonávají nějakou činnost spjatou se\nskutečností vyjádřenou podstatným jménem, z něhož bylo dané konatelské jméno\nutvořeno. Mezi jména konatelská patří například slovo lesník (tj. člověk, který se stará\no les) nebo slovo dramatik (tj. člověk, který píše dramata).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nNa rozdíl od obrázku hvězdy má sumerský piktograf zobrazující nohu jediný\nvýznam.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Díky nálezům nástrojů, zbraní či soch toho o prastarém národu Sumerů víme\npoměrně dost. Zásadní poznatky jsme ale získali z jejich písemných dokumentů.\nNejstarší sumerské písemné památky, pocházející z doby kolem roku 3100 př. n. l.,\njsou zapsané pomocí piktografů (obrázkových znaků). Piktografické písmo, nejstarší\nznámé písmo vůbec, je v principu poměrně jednoduché. Slova jsou vyjádřena znaky\nzobrazujícími příslušné předměty (například obrázek klasu označuje „obilí“). Tímto\npísmem lze vyjádřit i abstraktní pojem nebo děj: například obrázek hvězdy má nejen\nvýznam „hvězda“, ale také „nebe“ nebo „bůh“; obrázek nohy má kromě svého základního\nvýznamu také význam „chodit“.\n(2) Některé texty Sumerové vyrývali do kamene, zpravidla však psali na hliněné\ntabulky, hlína pro ně totiž byla dostupným materiálem a pro psaní byla vhodnější.\nStačilo ji nabrat, navlhčit, vytvarovat do tabulky, pak seříznout rákos a tímto psacím\nnáčiním začít psát. Když byl text napsán, na boční stranu hliněné tabulky se otiskl\npečetní váleček (otisk měl funkci podpisu a zajistil alespoň částečnou ochranu před\npaděláním). Váleček Sumerové nosili zavěšený na krku: bohatý a vznešený člověk měl\npečetní váleček zdobnější a z dražšího materiálu než člověk chudý.\n(3) Piktografické písmo bylo vhodné pro záznam *****. Z piktografů se proto postupně\nvyvinulo klínové písmo, kterým bylo možné zapisovat i složité texty. Počet dochovaných\nsumerských dokumentů, které jsou zapsány klínovým písmem, se odhaduje na statisíce.\nTyto texty nejsou lehkým čtením ani pro odborníky, dodnes jich proto bylo rozluštěno\nněco přes padesát tisíc. Výzkumnou práci ovlivňuje také fakt, že řada textů je značně\npoškozena.\n(V. Zamarovský, Na počátku byl Sumer, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nNejstarší písemné památky, které vytvořili Sumerové, vznikly před více než\npěti tisíci lety.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "(1) Díky nálezům nástrojů, zbraní či soch toho o prastarém národu Sumerů víme\npoměrně dost. Zásadní poznatky jsme ale získali z jejich písemných dokumentů.\nNejstarší sumerské písemné památky, pocházející z doby kolem roku 3100 př. n. l.,\njsou zapsané pomocí piktografů (obrázkových znaků). Piktografické písmo, nejstarší\nznámé písmo vůbec, je v principu poměrně jednoduché. Slova jsou vyjádřena znaky\nzobrazujícími příslušné předměty (například obrázek klasu označuje „obilí“). Tímto\npísmem lze vyjádřit i abstraktní pojem nebo děj: například obrázek hvězdy má nejen\nvýznam „hvězda“, ale také „nebe“ nebo „bůh“; obrázek nohy má kromě svého základního\nvýznamu také význam „chodit“.\n(2) Některé texty Sumerové vyrývali do kamene, zpravidla však psali na hliněné\ntabulky, hlína pro ně totiž byla dostupným materiálem a pro psaní byla vhodnější.\nStačilo ji nabrat, navlhčit, vytvarovat do tabulky, pak seříznout rákos a tímto psacím\nnáčiním začít psát. Když byl text napsán, na boční stranu hliněné tabulky se otiskl\npečetní váleček (otisk měl funkci podpisu a zajistil alespoň částečnou ochranu před\npaděláním). Váleček Sumerové nosili zavěšený na krku: bohatý a vznešený člověk měl\npečetní váleček zdobnější a z dražšího materiálu než člověk chudý.\n(3) Piktografické písmo bylo vhodné pro záznam *****. Z piktografů se proto postupně\nvyvinulo klínové písmo, kterým bylo možné zapisovat i složité texty. Počet dochovaných\nsumerských dokumentů, které jsou zapsány klínovým písmem, se odhaduje na statisíce.\nTyto texty nejsou lehkým čtením ani pro odborníky, dodnes jich proto bylo rozluštěno\nněco přes padesát tisíc. Výzkumnou práci ovlivňuje také fakt, že řada textů je značně\npoškozena.\n(V. Zamarovský, Na počátku byl Sumer, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nNa vytvarování hlíny do podoby tabulek, které byly určeny pro záznam\ntextů, Sumerové používali seříznutý rákos.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Díky nálezům nástrojů, zbraní či soch toho o prastarém národu Sumerů víme\npoměrně dost. Zásadní poznatky jsme ale získali z jejich písemných dokumentů.\nNejstarší sumerské písemné památky, pocházející z doby kolem roku 3100 př. n. l.,\njsou zapsané pomocí piktografů (obrázkových znaků). Piktografické písmo, nejstarší\nznámé písmo vůbec, je v principu poměrně jednoduché. Slova jsou vyjádřena znaky\nzobrazujícími příslušné předměty (například obrázek klasu označuje „obilí“). Tímto\npísmem lze vyjádřit i abstraktní pojem nebo děj: například obrázek hvězdy má nejen\nvýznam „hvězda“, ale také „nebe“ nebo „bůh“; obrázek nohy má kromě svého základního\nvýznamu také význam „chodit“.\n(2) Některé texty Sumerové vyrývali do kamene, zpravidla však psali na hliněné\ntabulky, hlína pro ně totiž byla dostupným materiálem a pro psaní byla vhodnější.\nStačilo ji nabrat, navlhčit, vytvarovat do tabulky, pak seříznout rákos a tímto psacím\nnáčiním začít psát. Když byl text napsán, na boční stranu hliněné tabulky se otiskl\npečetní váleček (otisk měl funkci podpisu a zajistil alespoň částečnou ochranu před\npaděláním). Váleček Sumerové nosili zavěšený na krku: bohatý a vznešený člověk měl\npečetní váleček zdobnější a z dražšího materiálu než člověk chudý.\n(3) Piktografické písmo bylo vhodné pro záznam *****. Z piktografů se proto postupně\nvyvinulo klínové písmo, kterým bylo možné zapisovat i složité texty. Počet dochovaných\nsumerských dokumentů, které jsou zapsány klínovým písmem, se odhaduje na statisíce.\nTyto texty nejsou lehkým čtením ani pro odborníky, dodnes jich proto bylo rozluštěno\nněco přes padesát tisíc. Výzkumnou práci ovlivňuje také fakt, že řada textů je značně\npoškozena.\n(V. Zamarovský, Na počátku byl Sumer, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nOdborníci už rozluštili více než polovinu všech dochovaných sumerských\ndokumentů, které jsou zapsány klínovým písmem.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Díky nálezům nástrojů, zbraní či soch toho o prastarém národu Sumerů víme\npoměrně dost. Zásadní poznatky jsme ale získali z jejich písemných dokumentů.\nNejstarší sumerské písemné památky, pocházející z doby kolem roku 3100 př. n. l.,\njsou zapsané pomocí piktografů (obrázkových znaků). Piktografické písmo, nejstarší\nznámé písmo vůbec, je v principu poměrně jednoduché. Slova jsou vyjádřena znaky\nzobrazujícími příslušné předměty (například obrázek klasu označuje „obilí“). Tímto\npísmem lze vyjádřit i abstraktní pojem nebo děj: například obrázek hvězdy má nejen\nvýznam „hvězda“, ale také „nebe“ nebo „bůh“; obrázek nohy má kromě svého základního\nvýznamu také význam „chodit“.\n(2) Některé texty Sumerové vyrývali do kamene, zpravidla však psali na hliněné\ntabulky, hlína pro ně totiž byla dostupným materiálem a pro psaní byla vhodnější.\nStačilo ji nabrat, navlhčit, vytvarovat do tabulky, pak seříznout rákos a tímto psacím\nnáčiním začít psát. Když byl text napsán, na boční stranu hliněné tabulky se otiskl\npečetní váleček (otisk měl funkci podpisu a zajistil alespoň částečnou ochranu před\npaděláním). Váleček Sumerové nosili zavěšený na krku: bohatý a vznešený člověk měl\npečetní váleček zdobnější a z dražšího materiálu než člověk chudý.\n(3) Piktografické písmo bylo vhodné pro záznam *****. Z piktografů se proto postupně\nvyvinulo klínové písmo, kterým bylo možné zapisovat i složité texty. Počet dochovaných\nsumerských dokumentů, které jsou zapsány klínovým písmem, se odhaduje na statisíce.\nTyto texty nejsou lehkým čtením ani pro odborníky, dodnes jich proto bylo rozluštěno\nněco přes padesát tisíc. Výzkumnou práci ovlivňuje také fakt, že řada textů je značně\npoškozena.\n(V. Zamarovský, Na počátku byl Sumer, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nUčitele příjemně překvapilo, že si děti poradily se zadanými úlohami úplně\nsamy.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nFotbalové týmy nastoupily k zápasu, který byl klíčový zejména pro\nfrancouzské hráče.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nSvými častými připomínkami mi tak stěžoval práci, že jsem požádal\no přeřazení na jinou pozici.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně\nsprávně (ANO), nebo ne (NE).\nK vyřešení tohoto složitého případu značně přispěly výslechy dvou svědků,\nkteří se přihlásili na poslední chvíli.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nTrvalo několik let, než Britové dovolili jiným zemím používat Warrenův\npřístroj.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Černá skříňka, jeden z klíčových vynálezů v letecké dopravě, podává svědectví\no příčině havárie letadla. Aby bylo možné skříňku co nejsnáze najít, je dnes toto\nzařízení zářivě oranžové. Proč se jí tedy stále říká černá? Jedno z možných ***** nabízí\npředchůdce černých skříněk. Kdysi se totiž údaje o letu zaznamenávaly na fotografický\nfilm, který musel být uschován v temné krabici.\n(2) První přístroj podobný dnešním černým skříňkám vynalezl David Warren, a to před\nvíce než šedesáti lety. Jeho vynález zásadně zlepšil práci vyšetřovatelů leteckých neštěstí,\nkteří předtím jen obtížně odhadovali, zda havárie letadla byla zapříčiněna špatným\npočasím, chybou pilotů, či mechanickou poruchou. Warrenův přístroj, kvůli svému\nvzhledu přezdívaný červené vejce, dokázal nahrávat nejen údaje o letu, ale i všechny\nzvuky v pilotní kabině. Užitečné zařízení se nejprve instalovalo do britských letadel,\nběhem několika let se pak rozšířilo po celém světě.\nDnes je každé dopravní letadlo vybaveno ***** černými skříňkami, v budoucnu však\ntyto přístroje možná nebudou potřeba. Informace by se totiž mohly během letu posílat\nna zem přes satelity.\n(www.lidovky.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nPřístroj přezdívaný červené vejce dokázal zaznamenat i to, co někdo nahlas\nřekl v pilotní kabině.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 0, "context": "(1) Černá skříňka, jeden z klíčových vynálezů v letecké dopravě, podává svědectví\no příčině havárie letadla. Aby bylo možné skříňku co nejsnáze najít, je dnes toto\nzařízení zářivě oranžové. Proč se jí tedy stále říká černá? Jedno z možných ***** nabízí\npředchůdce černých skříněk. Kdysi se totiž údaje o letu zaznamenávaly na fotografický\nfilm, který musel být uschován v temné krabici.\n(2) První přístroj podobný dnešním černým skříňkám vynalezl David Warren, a to před\nvíce než šedesáti lety. Jeho vynález zásadně zlepšil práci vyšetřovatelů leteckých neštěstí,\nkteří předtím jen obtížně odhadovali, zda havárie letadla byla zapříčiněna špatným\npočasím, chybou pilotů, či mechanickou poruchou. Warrenův přístroj, kvůli svému\nvzhledu přezdívaný červené vejce, dokázal nahrávat nejen údaje o letu, ale i všechny\nzvuky v pilotní kabině. Užitečné zařízení se nejprve instalovalo do britských letadel,\nběhem několika let se pak rozšířilo po celém světě.\nDnes je každé dopravní letadlo vybaveno ***** černými skříňkami, v budoucnu však\ntyto přístroje možná nebudou potřeba. Informace by se totiž mohly během letu posílat\nna zem přes satelity.\n(www.lidovky.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nDíky Warrenovu vynálezu se snížil počet leteckých nehod, které byly\nzpůsobeny nepříznivými povětrnostními podmínkami.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Černá skříňka, jeden z klíčových vynálezů v letecké dopravě, podává svědectví\no příčině havárie letadla. Aby bylo možné skříňku co nejsnáze najít, je dnes toto\nzařízení zářivě oranžové. Proč se jí tedy stále říká černá? Jedno z možných ***** nabízí\npředchůdce černých skříněk. Kdysi se totiž údaje o letu zaznamenávaly na fotografický\nfilm, který musel být uschován v temné krabici.\n(2) První přístroj podobný dnešním černým skříňkám vynalezl David Warren, a to před\nvíce než šedesáti lety. Jeho vynález zásadně zlepšil práci vyšetřovatelů leteckých neštěstí,\nkteří předtím jen obtížně odhadovali, zda havárie letadla byla zapříčiněna špatným\npočasím, chybou pilotů, či mechanickou poruchou. Warrenův přístroj, kvůli svému\nvzhledu přezdívaný červené vejce, dokázal nahrávat nejen údaje o letu, ale i všechny\nzvuky v pilotní kabině. Užitečné zařízení se nejprve instalovalo do britských letadel,\nběhem několika let se pak rozšířilo po celém světě.\nDnes je každé dopravní letadlo vybaveno ***** černými skříňkami, v budoucnu však\ntyto přístroje možná nebudou potřeba. Informace by se totiž mohly během letu posílat\nna zem přes satelity.\n(www.lidovky.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "TF", "query": "Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá\nz výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).\nProtože by se černý přístroj obtížně hledal v troskách letadla, původní barvu\nčerné skříňky je před každým odletem nutné přetřít barvou oranžovou.", "choices": ["ANO", "NE"], "gold": 1, "context": "(1) Černá skříňka, jeden z klíčových vynálezů v letecké dopravě, podává svědectví\no příčině havárie letadla. Aby bylo možné skříňku co nejsnáze najít, je dnes toto\nzařízení zářivě oranžové. Proč se jí tedy stále říká černá? Jedno z možných ***** nabízí\npředchůdce černých skříněk. Kdysi se totiž údaje o letu zaznamenávaly na fotografický\nfilm, který musel být uschován v temné krabici.\n(2) První přístroj podobný dnešním černým skříňkám vynalezl David Warren, a to před\nvíce než šedesáti lety. Jeho vynález zásadně zlepšil práci vyšetřovatelů leteckých neštěstí,\nkteří předtím jen obtížně odhadovali, zda havárie letadla byla zapříčiněna špatným\npočasím, chybou pilotů, či mechanickou poruchou. Warrenův přístroj, kvůli svému\nvzhledu přezdívaný červené vejce, dokázal nahrávat nejen údaje o letu, ale i všechny\nzvuky v pilotní kabině. Užitečné zařízení se nejprve instalovalo do britských letadel,\nběhem několika let se pak rozšířilo po celém světě.\nDnes je každé dopravní letadlo vybaveno ***** černými skříňkami, v budoucnu však\ntyto přístroje možná nebudou potřeba. Informace by se totiž mohly během letu posílat\nna zem přes satelity.\n(www.lidovky.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}