Datasets:

ctu-aic
/

ask_library_cs

Dataset card Data Studio Files Files and versions Community

Split (1)

train · 16.3k rows

title stringlengths 2 244 ⌀	question stringlengths 5 3.52k	answer stringlengths 10 67.1k	okres stringclasses 54 values	library stringclasses 74 values	category stringclasses 28 values	used_sources stringlengths 7 4.18k ⌀	date timestamp[ns]	url stringlengths 41 279	id int64 0 16.3k	language stringclasses 3 values	question_diacritics_korektor stringlengths 0 3.06k	answer_diacritics_korektor stringlengths 0 67.1k	question_spell_korektor stringlengths 0 3.05k	answer_spell_korektor stringlengths 0 66.8k	diacritics_correct bool 2 classes
Antiperspirant s obsahem aluminia (Driclor)	Prosím Vás o odpověď na moji otázku-pokud používám antiperspirant(Driclor-aluminium chloride hexahydrate 20%)je možný výskyt rakoviny prsu? A co řeknete tady k tomu?Rizika při používání produktů obsahujíci aluminium (hliník)Health Care Education InstituteMVS - Quality Management ConsultantsVystavením vlivu velkého množství aluminia vzniká náchylnost k různým zdravotním problémům: poškození centrálního nervového systému, demence a ztráta paměti, apatie a těžké třesení.Výsledky laboratorních testů prováděných posledních pár let ukazují, že materiály obsahující aluminium vedou k rozvoji rakovinného bujení, a stejně tak poukazují na spojení mezi rakovinou prsu a materiály obsahující aluminium.Sloučeniny aluminia mají na tělo stejný účinek jako ženský hormon – estrogen. Když aluminium prostupuje tělem simuluje vlastnosti tohoto hormonu. Následkem toho je narušeno přirozené fungování estrogenu - což může vést k rakovině prsu.Aluminium může pronikat do těla skrz jídlo, dýchání nebo kůži.Tento problém je mnohem závažnější u deodorantů a antiperspirantů obsahující velké množství aluminia, které může dostatečně jednoduše pronikat přes kůži.Při používání těchto produktů obsahujících aluminium je riziko mnohem vyšší než při používání jiných produktů, protože:• Jsou aplikovány do oblasti podpaží, která je velmi blízko prsům• Sloučeniny aluminia obsažené v produktech zůstávají v těle několik hodin, což má za následek pokračující vystavování vlivu nebezpečné látky, když tato látka má možnost jednoduše prostupovat kůží do těla.• Používáním deodorantů a antiperspirantů do podpaží, které jsme předtím zbavili ochlupení - vyholili (což samo o sobě není pro kůži tak škodlivé), dovolujeme nebezpečným materiálům ještě jednodušeji pronikat do těla a celotělního krevního oběhového systému.Abychom se vyvarovali takovým rizikům v důsledku vlivu solí s aluminiem, je žádoucí přestat používat běžné produkty a začít používat produkty bez alumina, které jsou navíc mnohem účinnější v samotné prevenci před zápachem potu.Dr. Vered Kaufman, CEO, MVS – Quality Management Consultants	Dobrý den, myslíme, že se nemáte čeho obávat. Tato informace je zařazena mezi poplašné zprávy na serveru Hoax, který obdobné zprávy shromažďuje. Emaily na stejné, anebo podobné téma V České republice kolovaly a kolují, jejich obsah naleznete na webových stránkách: (http://www.hoax.cz/hoax/rakovina-prsu-pouzivanim-antiperspirantu/#deliverance) a také v řadě diskuzí na internetu. Všechny dosavadní šetření ukazují, že soli aluminia, které antiperspiranty obsahují a spotřebitelé považují kvůli e-mailu za nebezpečné, rakovinu prsu způsobit nemohou. Soli aluminia mají velkou molekulu, jež velmi obtížně proniká kůží. Prs je navíc chráněn systémem několika dalších membrán. Navíc průniku k prsu brání několik dalších membrán. Soli aluminia jsou v antiperspirantech přítomny pouze v přesně stanovené koncentraci, která je přísně kontrolována. Pakliže si chcete ověřit danou informaci ještě u odborné veřejnosti, mohu Vás odkázat na článek "Nebezpečné deodoranty?" od předního onkologa Bohuslava Konopáska z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, dle něhož onkologové pro nedostatek důkazů podobná tvrzení odmítají. Ve stejném duchu se v tomto článku vyjadřuje i doc. Jaromír Vachoušek z Centra pro nemoci prsu. V článku "E-mail straší ženy rakovinou z kosmetiky" také i Dagmar Jírová, z Referenčního centra pro kosmetiku uvádí, že neexistují důkazy, které by vztah mezi rakovinou prsu a solemi aluminia potvrdily. Použité zdroje:* ZÁVESKÁ, Dominika. Nebezpečné deodoranty? Instinkt. ISSN 1213-774X. 2008, Roč. 7, č. 28 (20080710) s. 48-[49].http://www.mamo.cz/index.php?pg=aktuality&aid=160 ŠKAPIKOVÁ, Šárka. E- mail straší ženy rakovinou z kosmetiky. Opavský a Hlučínský deník. 2008, roč. 8, č. 139 (14.6.2008), s. 11.*http://zpravy.idnes.cz/antiperspirant-muze-zabijet-hrozi-poplasny-e-mail-fw7-/domaci.asp?c=A071122_115541_domaci_jba Pokud Vaše obava trvá, obraťte se prosím na specializovaná pracoviště.	null	Národní knihovna ČR	Lékařství	null	2012-12-10T11:59:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antiperspirant-s-obsahem-aluminia-driclor	300	cs	Prosím Vás o odpověď na moji otázku-pokud používám antiperspirant(Driclor-aluminium chloride hexahydrate 20%)je možný výskyt rakoviny prsu? A co řeknete tady k tomu?Rizika při používání produktů obsahující aluminium (hliník)Health Care Education InstituteMVS - Quality Management ConsultantsVystavením vlivů velkého množství aluminia vzniká náchylnost k různým zdravotním problémům: poškození centrálního nervového systému, demence a ztráta paměti, apatie a těžké třesení.Výsledky laboratorních testů prováděných posledních pár let ukazují, že materiály obsahující aluminium vedou k rozvoji rakovinného bujení, a stejně tak poukazují na spojení mezi rakovinou prsu a materiály obsahující aluminium.Sloučeniny aluminia mají na tělo stejný účinek jako ženský hormon – estrogen. Když aluminium prostupuje tělem simuluje vlastnosti tohoto hormonu. Následkem toho je narušeno přirozené fungování estrogenu - což může vést k rakovině prsu.Aluminium může pronikat do těla skrz jídlo, dýchání nebo kůži.Tento problém je mnohem závažnější u deodorantů a antiperspirantů obsahující velké množství aluminia, které může dostatečně jednoduše pronikat přes kůži.Při používání těchto produktů obsahujících aluminium je riziko mnohem vyšší než při používání jiných produktů, protože:• Jsou aplikovány do oblasti podpaží, která je velmi blízko prsům• Sloučeniny aluminia obsažené v produktech zůstávají v těle několik hodin, což má za následek pokračující vystavování vlivu nebezpečné látky, když tato látka má možnost jednoduše prostupovat kůží do těla.• Používáním deodorantů a antiperspirantů do podpaží, které jsme předtím zbavili ochlupení - vyholili (což samo o sobě není pro kůži tak škodlivé), dovolujeme nebezpečným materiálům ještě jednodušeji pronikat do těla a celotělního krevního oběhového systému.Abychom se vyvarovali takovým rizikům v důsledku vlivu solí s aluminiem, je žádoucí přestat používat běžné produkty a začít používat produkty bez alumina, které jsou navíc mnohem účinnější v samotné prevenci před zápachem potu.Dr. Vered Kaufman, CEO, MVS – Quality Management Consultants	Dobrý den, myslíme, že se nemáte čeho obávat. Tato informace je zařazena mezi poplašné zprávy na serveru Hoax, který obdobné zprávy shromažďuje. Emaily na stejné, anebo podobné téma V České republice kolovaly a kolují, jejich obsah naleznete na webových stránkách: (http://www.hoax.cz/hoax/rakovina-prsu-používáním-antiperspirantů/#deliverance) a také v řadě diskuzí na internetu. Všechny dosavadní šetření ukazují, že solí aluminia, které antiperspiranty obsahují a spotřebitelé považují kvůli e-mailu za nebezpečné, rakovinu prsu způsobit nemohou. Soli aluminia mají velkou molekulu, jež velmi obtížně proniká kůží. Prs je navíc chráněn systémem několika dalších membrán. Navíc průniku k prsu brání několik dalších membrán. Soli aluminia jsou v antiperspirantech přítomný pouze v přesně stanovené koncentraci, která je přísně kontrolována. Pakliže si chcete ověřit danou informaci ještě u odborné veřejnosti, mohu Vás odkázat na článek "Nebezpečné deodoranty?" od předního onkologa Bohuslava Konopáska z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, dle něhož onkologové pro nedostatek důkazů podobná tvrzení odmítají. Ve stejném duchu se v tomto článku vyjadřuje i doc. Jaromír Vachoušek z Centra pro nemoci prsu. V článku "E-mail straší ženy rakovinou z kosmetiky" také i Dagmar Jírová, z Referenčního centra pro kosmetiku uvádí, že neexistují důkazy, které by vztah mezi rakovinou prsu a solemi aluminia potvrdily. Použité zdroje:* ZÁVESKÁ, Dominika. Nebezpečné deodoranty? Instinkt. ISSN 1213-774X. 2008, Roč. 7, č. 28 (20080710) s. 48-[49].http://www.mamo.cz/index.php?pg=aktuality&aid=160 ŠKÁPÍKOVÁ, Šárka. E- mail straší ženy rakovinou z kosmetiky. Opavský a Hlučínský deník. 2008, roč. 8, č. 139 (14.6.2008), s. 11.*http://zprávy.idnes.cz/antiperspirant-muže-zabíjet-hrozí-poplašný-e-mail-fw7-/domácí.asp?c=A071122_115541_domácí_jba Pokud Vaše obava trvá, obraťte se prosím na specializovaná pracoviště.	Prosím vás o odpověď na moji otázku-pokud používám antiperspirant(Tricolor-aluminium chloride hexahydrate 20%)je možný výskyt rakoviny prsu? A co řeknete tady k tomu?Rizika při používání produktů obsahující aluminium (hliník)Health Care Education institutem - duality management ConsultantsVystavením vlivu velkého množství aluminia vzniká náchylnost k různým zdravotním problémům: poškození centrálního nervového systému, demence a ztráta paměti, apatie a těžké třesení.Výsledky laboratorních testů prováděných posledních pár let ukazují, že materiály obsahující aluminium vedou k rozvoji rakovinného bujení, a stejně tak poukazují na spojení mezi rakovinou prsu a materiály obsahující aluminium.Sloučeniny aluminia mají na tělo stejný účinek jako ženský hormon – estrogen. Když aluminium prostupuje tělem simuluje vlastnosti tohoto hormonu. Následkem toho je narušeno přirozené fungování estrogenu - což může vést k rakovině prsu.Aluminium může pronikat do těla skrz jídlo, dýchání nebo kůži.Tento problém je mnohem závažnější u deodorantů a antiperspirantů obsahující velké množství aluminia, které může dostatečně jednoduše pronikat přes kůži.Při používání těchto produktů obsahujících aluminium je riziko mnohem vyšší než při používání jiných produktů, protože:• jsou aplikovány do oblasti podpaží, která je velmi blízko prsům• sloučeniny aluminia obsažené v produktech zůstávají v těle několik hodin, což má za následek pokračující vystavování vlivu nebezpečné látky, když tato látka má možnost jednoduše prostupovat kůží do těla.• používáním deodorantů a antiperspirantů do podpaží, které jsme předtím zbavili ochlupení - vyholili (což samo o sobě není pro kůži tak škodlivé), dovolujeme nebezpečným materiálům ještě jednodušeji pronikat do těla a celotělního krevního oběhového systému.Abychom se vyvarovali takovým rizikům v důsledku vlivu solí s aluminiem, je žádoucí přestat používat běžné produkty a začít používat produkty bez aluminia, které jsou navíc mnohem účinnější v samotné prevenci před zápachem potu.Dr. Vere Kaufman, CO, MVS – duality management Konsultant	Dobrý den, myslíme, že se nemáte čeho obávat. Tato informace je zařazena mezi poplašné zprávy na serveru hoax, který obdobné zprávy shromažďuje. Emaily na stejné, anebo podobné téma v České republice kolovaly a kolují, jejich obsah naleznete na webových stránkách: (http://www.hoax.cz/hoax/rakovina-prsu-pouzivanim-antiperspiranty/#deliverance) a také v řadě diskuzí na internetu. Všechny dosavadní šetření ukazují, že soli aluminia, které antiperspiranty obsahují a spotřebitelé považují kvůli e-mailu za nebezpečné, rakovinu prsu způsobit nemohou. Soli aluminia mají velkou molekulu, jež velmi obtížně proniká kůží. Prs je navíc chráněn systémem několika dalších membrán. Navíc průniku k prsu brání několik dalších membrán. Soli aluminia jsou v antiperspirantech přítomny pouze v přesně stanovené koncentraci, která je přísně kontrolována. Pakliže si chcete ověřit danou informaci ještě u odborné veřejnosti, mohu vás odkázat na článek "nebezpečné deodoranty?" od předního onkologa Bohuslava Konopáska z onkologické kliniky všeobecné fakultní nemocnice v Praze, dle něhož onkologové pro nedostatek důkazů podobná tvrzení odmítají. Ve stejném duchu se v tomto článku vyjadřuje i doc. Jaromír Vachoušek z centra pro nemoci prsu. V článku "e-mail straší ženy rakovinou z kosmetiky" také i Dagmar Jírová, z referenčního centra pro kosmetiku uvádí, že neexistují důkazy, které by vztah mezi rakovinou prsu a solemi aluminia potvrdily. Použité zdroje:* ZÁVESKÝ, Dominika. Nebezpečné deodoranty? Instinkt. ISBN 1213-774X. 2008, roč. 7, č. 28 (20080710) s. 48-[49].http://www.mamo.cz/index.ph?g=aktuality&id=160 ŠKAPÍKOVÉ, Šárka. E- mail straší ženy rakovinou z kosmetiky. Opavský a Hlučínský deník. 2008, roč. 8, č. 139 (14.6.2008), s. 11.*http://zprávy.dnes.cz/antiperspirant-muze-zabíjet-hrozí-poplatny-e-mail-fwa-/domoci.asi?c=A071122_115541_dotaci_ba pokud vaše obava trvá, obraťte se prosím na specializovaná pracoviště.	true
antiperspiranty	dobrý den, je aluminum chlorohydrate obsažený v antiperspirantech zdraví škodlivý? existují i antiperspiranty, které ho neobsahují?	Dobrý den, v posledních letech se objevily domněnky, že může existovat souvislost mezi používání antiperspirantů a rakovinou prsu, tato zpráva je však řazena mezi poplašné. I České republice kolovaly e-maily na to téma, jejich znění najdete např. na serveru Hoax (http://www.hoax.cz/hoax/rakovina-prsu-pouzivanim-antiperspirantu/#deliverance) a také v řadě diskuzí na internetu. Podle vyjádření odborníků nejsou známy žádné spolehlivé důkazy, které by tuto souvislost potvrzovaly. V článku "Nebezpečné deodoranty?" onkolog Bohuslav Konopásek z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze uvádí, že většina onkologů vzhledem k neexistenci spolehlivých důkazů podobná tvrzení odmítá. Obdobně se v tomto článku vyjadřuje i doc. Jaromír Vachoušek z Centra pro nemoci prsu, podle kterého používání těchto přípravků ke vzniku rakoviny prsu nepřispívá. Obdobně o tomto tématu mluví "E- mail straší ženy rakovinou z kosmetiky" i Dagmar Jírová, z Referenčního centra pro kosmetiku. V článku uvádí, že neexistují důkazy, které by toto tvrzení potvrdily. Všechna dosavadní šetření ukazují, že soli aluminia, které spotřebitelé považují kvůli e- mailu za nebezpečné, rakovinu prsu způsobit nemohou. Soli aluminia mají velkou molekulu a ta velmi obtížně penetruje do kůže, respektive nepenetruje vůbec. Navíc průniku k prsu brání několik dalších membrán. Soli aluminia jsou navíc v antiperspirantech přítomny pouze ve stanovené koncentraci, která je přísně kontrolována. Některé přípravky neobsahující aluminium chlorohydrate jsou zmíněny i v níže uvedených článcích, další je možné nalézt na internetu, ve všech případnech jde o deodranty, nikoliv antiperspiranty: http://www.lekarna.cz/sanoflore-bio-deodorant-bez-aluminiovych-soli-50ml-17212521/http://www.lekarnaparizska.cz/vichy-deodorant-bez-aluminiovych-soli-stick-p-5990.htmlhttps://distrib.foreverliving.com/cms/downloads/Aloe_Ever_Shield_Deodorant_2http://www.pevnezdravi.cz/zbozi/bioderma-sensibio-deo-deodorant-roll-on-50ml-33199?idkategorie=138&idvyrobce=-1http://www.pevnezdravi.cz/zbozi/vichy-deo-roll-on-bez-aluminiovych-soli-50ml-31325?idkategorie=138&idvyrobce=-1https://www.weleda.cz/produkty/pece-o-plet-a-telo/deo/http://www.lekarna.cz/bioderma-sensibio-deo-deodorant-roll-on-50ml/ použité zdroje:http://www.mamo.cz/index.php?pg=aktuality&aid=160http://zpravy.idnes.cz/antiperspirant-muze-zabijet-hrozi-poplasny-e-mail-fw7-/domaci.asp?c=A071122_115541_domaci_jba ZÁVESKÁ, Dominika. Nebezpečné deodoranty? Instinkt. ISSN 1213-774X. 2008, Roč. 7, č. 28 (20080710) s. 48-[49].* ŠKAPIKOVÁ, Šárka. E- mail straší ženy rakovinou z kosmetiky. Opavský a Hlučínský deník. 2008, roč. 8, č. 139 (14.6.2008), s. 11. Pokud máte z používání těchto výrobků obavu, doporučili bychom Vám obrátit se s dotazem na odborná pracoviště, některá z nich byla výše jmenována a která Vám zajisté podají odborný výklad.	null	Národní knihovna ČR	Chemie. Krystalografie. Mineralogické vědy	null	2009-06-10T10:36:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antiperspiranty	301	cs	dobrý den, je aluminum chlorohydrate obsažený v antiperspirantech zdraví škodlivý? existují i antiperspiranty, které ho neobsahují?	Dobrý den, v posledních letech se objevily domněnky, že může existovat souvislost mezi používání antiperspirantů a rakovinou prsu, tato zpráva je však řazena mezi poplašné. I České republice kolovaly e-maily na to téma, jejich znění najdete např. na serveru Hoax (http://www.hoax.cz/hoax/rakovina-prsu-používáním-antiperspirantů/#deliverance) a také v řadě diskuzí na internetu. Podle vyjádření odborníků nejsou známy žádné spolehlivé důkazy, které by tuto souvislost potvrzovaly. V článku "Nebezpečné deodoranty?" onkolog Bohuslav Konopásek z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze uvádí, že většina onkologů vzhledem k neexistenci spolehlivých důkazů podobná tvrzení odmítá. Obdobně se v tomto článku vyjadřuje i doc. Jaromír Vachoušek z Centra pro nemoci prsu, podle kterého používání těchto přípravků ke vzniku rakoviny prsu nepřispívá. Obdobně o tomto tématu mluví "E- mail straší ženy rakovinou z kosmetiky" i Dagmar Jírová, z Referenčního centra pro kosmetiku. V článku uvádí, že neexistují důkazy, které by toto tvrzení potvrdily. Všechna dosavadní šetření ukazují, že solí aluminia, které spotřebitelé považují kvůli e- mailu za nebezpečné, rakovinu prsu způsobit nemohou. Soli aluminia mají velkou molekulu a ta velmi obtížně penetruje do kůže, respektive nepenetruje vůbec. Navíc průniku k prsu brání několik dalších membrán. Soli aluminia jsou navíc v antiperspirantech přítomny pouze ve stanovené koncentraci, která je přísně kontrolována. Některé přípravky neobsahující aluminium chlorohydrate jsou zmíněny i v níže uvedených článcích, další je možné nalézt na internetu, ve všech případnech jde o deodranty, nikoliv antiperspiranty: http://www.lékárna.cz/sanoflore-bio-deodorant-bez-aluminiových-soli-50ml-17212521/http://www.lekarnaparizska.cz/vichy-deodorant-bez-aluminiových-soli-stick-p-5990.htmlhttps://distrib.foreverliving.com/cms/downloads/Aloe_Ever_Shield_Deodorant_2http://www.pevnezdravi.cz/zboží/bioderma-sensibio-deo-deodorant-roll-on-50ml-33199?idkategorie=138&idvyrobce=-1http://www.pevnezdravi.cz/zboží/vichy-deo-roll-on-bez-aluminiových-soli-50ml-31325?idkategorie=138&idvyrobce=-1https://www.weleda.cz/produkty/péče-o-pleť-a-tělo/deo/http://www.lékárna.cz/bioderma-sensibio-deo-deodorant-roll-on-50ml/ použité zdroje:http://www.mamo.cz/index.php?pg=aktuality&aid=160http://zprávy.idnes.cz/antiperspirant-muže-zabíjet-hrozí-poplašný-e-mail-fw7-/domácí.asp?c=A071122_115541_domácí_jba ZÁVESKÁ, Dominika. Nebezpečné deodoranty? Instinkt. ISSN 1213-774X. 2008, Roč. 7, č. 28 (20080710) s. 48-[49].* ŠKÁPÍKOVÁ, Šárka. E- mail straší ženy rakovinou z kosmetiky. Opavský a Hlučínský deník. 2008, roč. 8, č. 139 (14.6.2008), s. 11. Pokud máte z používání těchto výrobků obavu, doporučili bychom Vám obrátit se s dotazem na odborná pracoviště, některá z nich byla výše jmenována a která Vám zajisté podají odborný výklad.	dobrý den, je aluminium chlorohydrate obsažený v antiperspirantech zdraví škodlivé? existují i antiperspiranty, které ho neobsahují?	Dobrý den, v posledních letech se objevily domněnky, že může existovat souvislost mezi používání antiperspirantů a rakovinou prsu, tato zpráva je však řazena mezi poplašné. I České republice kolovaly e-maily na to téma, jejich znění najdete např. na serveru hoax (http://www.hoax.cz/hoax/rakovina-prsu-pouzivanim-antiperspiranty/#deliverance) a také v řadě diskuzí na internetu. Podle vyjádření odborníků nejsou známy žádné spolehlivé důkazy, které by tuto souvislost potvrzovaly. V článku "nebezpečné deodoranty?" onkolog Bohuslav Konopásek z onkologické kliniky všeobecné fakultní nemocnice v Praze uvádí, že většina onkologů vzhledem k neexistenci spolehlivých důkazů podobná tvrzení odmítá. Obdobně se v tomto článku vyjadřuje i doc. Jaromír Vachoušek z centra pro nemoci prsu, podle kterého používání těchto přípravků ke vzniku rakoviny prsu nepřispívá. Obdobně o tomto tématu mluví "e- mail straší ženy rakovinou z kosmetiky" i Dagmar Jírová, z referenčního centra pro kosmetiku. V článku uvádí, že neexistují důkazy, které by toto tvrzení potvrdily. Všechna dosavadní šetření ukazují, že soli aluminia, které spotřebitelé považují kvůli e- mailu za nebezpečné, rakovinu prsu způsobit nemohou. Soli aluminia mají velkou molekulu a ta velmi obtížně penetrují do kůže, respektive nepenetruje vůbec. Navíc průniku k prsu brání několik dalších membrán. Soli aluminia jsou navíc v antiperspirantech přítomny pouze ve stanovené koncentraci, která je přísně kontrolována. Některé přípravky neobsahující aluminium chlorohydrate jsou zmíněny i v níže uvedených článcích, další je možné nalézt na internetu, ve všech případech jde o deodoranty, nikoliv antiperspiranty: http://www.lékárna.cz/sanoflore-bio-deodorant-bez-aluminiových-soli-ml-17212521/http://www.lekarnaparizska.cz/Vichy-deodorant-bez-aluminiových-soli-stack-p-5990.htmlhttp://diatrib.foreverliving.com/cm/download/aloe_Eve_Shield_deodorant_2http://www.pevnezdravi.cz/bozi/biederman-senzibil-de-deodorant-roll-on-ml-33199?kategorie=138&idvyrobce=-1http://www.pevnezdravi.cz/bozi/Vichy-de-roll-on-bez-aluminiových-soli-ml-31325?kategorie=138&idvyrobce=-1http://www.wilda.cz/produkty/pece-o-plet-a-tělo/den/http://www.lékárna.cz/biederman-senzibil-de-deodorant-roll-on-ml/ použité zdroje:http://www.mamo.cz/index.ph?g=aktuality&id=160http://zprávy.dnes.cz/antiperspirant-muze-zabíjet-hrozí-poplatny-e-mail-fwa-/domoci.asi?c=A071122_115541_dotaci_ba ZÁVESKÝ, Dominika. Nebezpečné deodoranty? Instinkt. ISBN 1213-774X. 2008, roč. 7, č. 28 (20080710) s. 48-[49].* ŠKAPÍKOVÉ, Šárka. E- mail straší ženy rakovinou z kosmetiky. Opavský a Hlučínský deník. 2008, roč. 8, č. 139 (14.6.2008), s. 11. Pokud máte z používání těchto výrobků obavu, doporučili bychom vám obrátit se s dotazem na odborná pracoviště, některá z nich byla výše jmenována a která vám zajisté podají odborný výklad.	true
Antitrust	Dobrý den,Potřeboval bych nějaké informace o vzniku antitrustu v USA v letech1880-1900?Sehnal jsem jen několik stručných materiálů, které nejsou dostatečné.Potřebuji to k napsání první části bakalářky.	Dobrý den, uvádíme odkazy na internetové stránky Wikipedie, a několik bibliografických záznamů. Při hledání v různých databázích, rejstřících apod. je třeba hledat nejen jako antitrust (law), ale také Sherman (antitrust) act, competition law apod. V NK ČR je k dispozici tato kniha, která se této otázce zčásti věnuje: The Antitrust Laws of the United States of America : A Study of Competition Enforced by Law / A.D. Neale ; With a Foreword by Abe Fortas. -- Cambridge : [s.n.], 1966. -- 16, 516 s. Z báze Ebsco vybíráme dva články, bylo by však třeba hledat důkladněji (u obou je k dispozici pouze záznam a abstrakt, nikoli plné texty). Mueller, Dennis C.: Lessons from the United States's antitrust history. International Journal of Industrial Organization; Jun96, Vol. 14 Issue 4, p415, 31p Traces the changes in antitrust policy that have occurred and the concurrent shifts in thinking among economists on antitrust questions. Appraisal of both the economic underspinning of the new learnings on antitrust matters and the changes in antitrust policy; Implications of the analysis for European antitrust policy. ISSN: 0167-7187 May, James: THE ROLE OF THE STATES IN THE FIRST CENTURY OF THE SHERMAN ACT AND THE LARGER PICTURE OF ANTITRUST HISTORY. Antitrust Law Journal; 1990, Vol. 59 Issue 1, p93, 15p Document Type: Speech *SPEECHES, addresses, etc. COLLEGE teachers -- United States Centennial of Sherman Act in the U.S. Pattern of the historical interpretations of federal antitrust law; Relevance of antitrust history on the practice and thinking of antitrust enforcement; Nature and differences between early and modern antitrust analysis. ISSN: 6056 Základní přehled a hlavně odkazy k další literatuře najdete v nejrůznějších dějinách USA, encyklopediích atd., je dobré podívat se do knih věnovaných ekonomice, ekonomickým dějinám ale také obecným dějinám USA. The growth of the American republic / Samuel Eliot Morison and Henrz Steele Commager. -- 1st ed.. -- New York : Oxford University Press, 1942. -- 2 sv. The New Palgrave : a dictionary of economics / edited by John Eatwell, Murray Milgate, Peter Newman. -- Repr.. -- London : Macmillan, 1996. -- 4 sv. ; 25 cm (heslo antitrust policy) The limits of liberty : American history, 1607-1992 / Maldwyn A. Jones. -- 2. Ed.. -- Oxford : Oxford University Press, 1995. -- 14, 727 s. : mp. (obsahuje soupis literatury k příslušné kapitole). rozsáhlejší soupis by již přesahoval do rešerše, což je placená služba. Doporučujeme také dotázat se prostřednictvím této služby u knihoven ekonomického zaměření.	null	Národní knihovna ČR	Ekonomické vědy, obchod	null	2009-03-02T11:53:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antitrust	302	cs	Dobrý den,Potřeboval bych nějaké informace o vzniku antitrustu v USA v letech1880-1900?Sehnal jsem jen několik stručných materiálů, které nejsou dostatečné.Potřebují to k napsání první části bakalářky.		Dobrý den,potřeboval bych nějaké informace o vzniku antikristu v USA v letech1880-1900?Sehnal jsem jen několik stručných materiálů, které nejsou dostatečné.Potřebuji to k napsání první části bakalářky.		true
antologie a výbor	Prosím Vás o vysvětlení, jaký je rozdíl mezi literárními pojmy antologie a výbor.	Dobrý den, pojmy antologie a výbor nejsou striktně odlišené a do jisté míry se používají synonymně. Slovníky literární teorie shodně uvádějí pouze pojem antologie a vysvětlují jej pomocí slova výbor:antologie - výbor z lit. děl různých autorů (zpravidla již dříve publikujících nebo klasických; v tom se liší od almanachu). ... Antologie bývá někdy chápána jako výběr pouze děl poetických, a to na rozdíl od chrestomatie, obsahující výňatky z děl prozaických. (Slovník literární teorie)Na rozdíl od antologie se slovo výbor používá i pro výbor z díla jednoho autora (termín antologie se v tomto významu objevuje také, ale jen výjimečně a lze říci, že takové použití je okrajové a spíše starší - příklady najdete v katalogu některých knihoven, když hledáte slova: antologie z díla). Prameny:Slovník literární teorie / Red. a předml. Štěpán Vlašín. -- 2., rozš. vyd.. -- Praha : Československý spisovatel, 1984. -- 465 s. ; 24 cm Lexikon literárních pojmů / Libor Pavera, František Všetička. -- 1. vyd.. -- Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2002. -- 422 s. ; 24 cm.	null	Národní knihovna ČR	Jazyk, lingvistika a literatura	null	2009-06-11T09:36:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antologie-a-vybor	303	cs	Prosím Vás o vysvětlení, jaký je rozdíl mezi literárními pojmy antologie a výbor.	Dobrý den, pojmy antologie a výbor nejsou striktně odlišené a do jisté míry se používají synonymně. Slovníky literární teorie shodně uvádějí pouze pojem antologie a vysvětlují jej pomocí slova výbor:antologie - výbor z lit. děl různých autorů (zpravidla již dříve publikujících nebo klasických; v tom se liší od almanachu). ... Antologie bývá někdy chápána jako výběr pouze děl poetických, a to na rozdíl od chrestomatie, obsahující výňatky z děl prozaických. (Slovník literární teorie)Na rozdíl od antologie se slovo výbor používá i pro výbor z díla jednoho autora (termín antologie se v tomto významu objevuje také, ale jen výjimečně a lze říci, že takové použití je okrajové a spíše starší - příklady najdete v katalogu některých knihoven, když hledáte slova: antologie z díla). Prameny:Slovník literární teorie / Red. a předml. Štěpán Vlašín. -- 2., rozš. vyd.. -- Praha : Československý spisovatel, 1984. -- 465 s. ; 24 cm Lexikon literárních pojmů / Libor Pavera, František Všetička. -- 1. vyd.. -- Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2002. -- 422 s. ; 24 cm.	Prosím vás o vysvětlení, jaký je rozdíl mezi literárními pojmy antologie a výbor.	Dobrý den, pojmy antologie a výbor nejsou striktně odlišené a do jisté míry se používají synonymní. Slovníky literární teorie shodně uvádějí pouze pojem antologie a vysvětlují jej pomocí slova výbor:antologie - výbor z let. děl různých autorů (zpravidla již dříve publikujících nebo klasických; v tom se liší od almanachu). ... Antologie bývá někdy chápána jako výběr pouze děl poetických, a to na rozdíl od chrestomatii, obsahující výňatky z děl prozaických. (slovník literární teorie)na rozdíl od antologie se slovo výbor používá i pro výbor z díla jednoho autora (termín antologie se v tomto významu objevuje také, ale jen výjimečně a lze říci, že takové použití je okrajové a spíše starší - příklady najdete v katalogu některých knihoven, když hledáte slova: antologie z díla). Prameny:Slovník literární teorie / Red. a předal. Štěpán Vlašín. -- 2., rozš. vyd.. -- Praha : Československý spisovatel, 1984. -- 465 s. ; 24 cm lexikon literárních pojmů / Libor Pavera, František Všetička. -- 1. vyd.. -- Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2002. -- 422 s. ; 24 cm.	true
Anton(a) Margharita (či Margherita)	Dobrý den, dočetla jsem se, že zdrojem antisemitismu Martina Luthera byl jistý Anton (či Antona?) Margherita, či Margharita, syn rabína, pak (1522) konvertita ke křesťanství a následně - v díle "Celá židovská víra" - krutý a lživý pomlouvač Židů. Na internetu jsem o něm nic nenašla. Mohla bych prosím dostat podrobnější informace a odkazy? Děkuji	Dobrý den, omlouvám se za opožděnou odpověď. Informaci o existenci Vámi zmíněné osoby jsem našla až v poslední knize, kterou jsem studovala. V dokumentu LEPPIN, Volker, ed. a SCHNEIDER-LUDORFF, Gury, ed. Das Luther-Lexikon. Regensburg: Bückle & Böhm, [2014], ©2014. 820 stran. ISBN 978-3-941530-05-8. byla stručná informace o této osobě, která ovlivnila Lutherovy postoje vůči Židům. Více informací najdete v přiložených odkazech, které jsou v němčině a angličtině. https://de.wikipedia.org/wiki/Antonius_Margaritha https://en.wikipedia.org/wiki/Anton_Margaritha http://www.jewishencyclopedia.com/articles/10404-margarita-antonius	null	Národní knihovna ČR	Filozofie a náboženství	null	2019-08-30T03:46:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/anton-a-margharita-ci-margherita	304	cs	Dobrý den, dočetla jsem se, že zdrojem antisemitismu Martina Luthera byl jistý Anton (či Antona?) Margherita, či Margharita, syn rabína, pak (1522) konvertita ke křesťanství a následně - v díle "Celá židovská víra" - krutý a lživý pomlouvač Židů. Na internetu jsem o něm nic nenašla. Mohla bych prosím dostat podrobnější informace a odkazy? Děkuji	Dobrý den, omlouvám se za opožděnou odpověď. Informaci o existenci Vámi zmíněné osoby jsem našla až v poslední knize, kterou jsem studovala. V dokumentu LEPPIN, Volker, ed. a SCHNEIDER-LUDORFF, Gury, ed. Das Luther-Lexikon. Regensburg: Bückle & Böhm, [2014], ©2014. 820 stran. ISBN 978-3-941530-05-8. byla stručná informace o této osobě, která ovlivnila Lutherovy postoje vůči Židům. Více informací najdete v přiložených odkazech, které jsou v němčině a angličtině. https://dé.wikipedia.org/wiki/Antonius_Margaritha https://en.wikipedia.org/wiki/Anton_Margaritha http://www.jewishencyclopedia.com/articles/10404-margarita-antonius	Dobrý den, dočetla jsem se, že zdrojem antisemitismu Martina Luthera byl jistý Anton (či Antona?) Margherita, či Margherita, syn rabína, pak (1522) konvertita ke křesťanství a následně - v díle "celá židovská víra" - krutý a lživý pomlouvač Židů. Na internetu jsem o něm nic nenašla. Mohla bych prosím dostat podrobnější informace a odkazy? Děkuji	Dobrý den, omlouvám se za opožděnou odpověď. Informaci o existenci vámi zmíněné osoby jsem našla až v poslední knize, kterou jsem studovala. V dokumentu LEPPIN, Volker, ed. a SCHNEIDER-LUDOLF, Gary, ed. Das Luther-lexikon. Regensburg: Rückle & Böhm, [2014], ©2014. 820 stran. ISBN 978-3-941530-05-8. byla stručná informace o této osobě, která ovlivnila Lutherovi postoje vůči Židům. Více informací najdete v přiložených odkazech, které jsou v němčině a angličtině. http://de.wikipedia.org/Miki/Antonius_Margarita http://en.wikipedia.org/Miki/Anton_Margarita http://www.jewishencyclopedia.com/Article/10404-margarita-Antonius	true
Anton Hykisch	In the Royal Library of Copenhagen there is a danish translation of a play by Anton Hykisch. Danish title is "Lyde" ("Sounds")and is from 1970.It says it is translated from the german and english version. I have not been able to find either, nor the original czech titel. Can you help me with exact references?	We suppose that the radio play from Anton Hykisch which you are interested in could probably be Praskanie (easily translated like "cracking, cracking noise" -http://www.interculturaldialogue2008.eu/763.0.html?&L=5) from 1966.In the Encyclopedia of Slovak dramatic arts (original title: Encyklopédia dramatických umeni Slovenska. 1, A-L. Bratislava: Veda, vydavatelstvo Slovenskej akadémie vied, 1989. P. 507) is mentioned that in this play Hykisch used surprising and new access to "play of voices". The play was also performed in the radios abroad - Germany (1968), Denmark and Switzerland (1969), Hungary (1970, 1972) and Belgium (1976). Unfortunately it seems that the play was never published, we did not find it in any available resource (the complete list of resources please see below), so these are the only information we are able to offer you. Anton Hykisch is Slovak author, not Czech, so maybe you can ask for more information in Slovak libraries (e.g. Slovak national library in Martin - Ask the library -http://www.snk.sk/?spytajte-sa-kniznice). Searched resources:* Electronic catalogue of the National Library of CR(http://sigma.nkp.cz/eng/nkc)* Scanned catalogues of the National Library - General Catalogue II(http://katif.nkp.cz/Default.aspx?lang=1)* Union catalogue of CR (http://sigma.nkp.cz/eng/skc)* Uniform information gateway(http://www.jib.cz/V/?func=quick-1&new_lng=eng)* Online databases of Theatre Institute(http://institute.theatre.cz/databaze.asp)* Archive of Czech Radio (formerly Czechoslovak Radio, 1938-1992,http://www.rozhlas.cz/english/portal/)* Catalogues and databases of Institute of Czech literature(http://www.ucl.cas.cz/en/)* Online catalogue of Slovak national library(http://www.snk.sk/?on-line-katalog-snk)* Slovak Library - the portal for the access to catalogues and collections of Slovak libraries (https://www.kis3g.sk/index.en.html).	null	Národní knihovna ČR	Jazyk, lingvistika a literatura	null	2009-05-07T09:13:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/anton-hykisch	305	en					true
Anton Pavlovič Čechov	Dobrý den, zajímalo by mě, jak se lišil výklad dělAntona Pavloviče Čechova (konkrétně třeba Strýčka Váni nebo Višňového sadu)v dílech vydávaných před rokem 1989 a poté.. Tedy zda tehdejší režimpřikazoval v dílech tohoto dramatika zdůrazňovat jisté momenty či jevykládat po svém (nebo dokonce zkreslovat), oproti dnešním, modernímvýkladům současných literárních historiků/odborníků. (Pokud tento dotazpřesahuje možnosti této služby, prosím alespoň o stručnou odpověď čidoporučení nějakých monografií, článků nebo studií vydaných před rokem 1989a poté, z nichž by byl rozdíl patrný). Děkuji a přeji hezký den	Dobrý den, procházet knihy s výkladem děl A. P. Čechova je bohužel opravdu nad možnosti této služby. Níže Vám uvádíme knihy, které se věnují jeho postavě a dílu, vydané jak před rokem 1989, tak publikace novější. Nemůžeme vám však doporučit jednu konkrétní, kde lze najít případné "zkreslené" či "upravené" informace minulým režimem o jeho dílech. Při procházení aspoň některých knih jsme narazili na některé ideově zabarvenější výklady, ovšem aby nedošlo k omylu je třeba je zasadit do širšího kontextu knihy. Knihy vydané před r. 1989: HERMANOVÁ, Eva; SVATOŇOVÁ, Ilja; TÁBORSKÁ, Jiřina; ZADRAŽIL, Ladislav. Čtvero setkání s ruským realismem : Příspěvky k dějinám rusko-českých literárních vztahů. 1. vyd.. Praha : ČSAV, 1958. 354. * čtenáři s platným průkazem si mohou knihu objednat pro prezenční studuim prostřednictvím naskenovaného katalogu KATIF, na adresehttp://katif.nkp.cz/Katalogy.aspx. Pro dohledání knihy použijte Generální katalog II/ HARTN-HOSOPDÁ/ HERMANA-HERRL/záložka č.173. JERMILOV, V. Dramatik A.P. Čechov. 1. vyd.. Praha : Československý spisovatel, 1951. 275. * záznam pro objednání knihy pro prezenční studium naleznete opět v KATUFu, http://katif.nkp.cz/Katalogy.aspx. GK II/ JEN - KANTO/ JEQ-JER/ záložka č. 503. * v knize je např. na straně 141 psáno: "Nepochopíme Tři sestry, neuvidíme-li nesmírný, převratný význam této hry pro celou ideově tvůrčí cestu Čechova. Díla posledních let spisovatelova života...otvírala nové údobí v rozvoji Čechovovy tvorby, v údobí zbarvené atmosférou bezprostředně se blížící revoluce. Předčasná smrt přervala tento nejdůležitější proces, takže vidíme pouze počátek nového Čechova...." Str. 60:"Čechov byl umělcem "malých"obyčejných, ruských lidí, pohotových vždy k hrdinskému činu ve jménu pravdy, spravedlnosti,... .Život byl krutý a nespravedlivý k "malým lidem", klamal je, nestoudně vykořisťoval jejich smysl pro sebeoběť ve jménu vysokého cíle. V buržoasní společnosti jsou lidé přinucení dávat své nejlepší síly nicotnému, sobeckému štěstí malé menšiny." A.P. Čechov 1860-1904 : 100. výročí narození : [Studie / Autor:] Julius Dolanský ; Bibliogr. [sest.] F[rantišek] H[ejl]. Ústí nad Labem : Kraj. knihovna Maxima Gorkého, 1960. [5] s. * str. 2(3): "v povídce "Můj život" pronesl přísnou, ale spravedlivou obžalobu vládnoucí buržoazie, naduté a brutálně vyděračské vůči prostým dělníkům. ..." CIGÁNEK, Jan. A.P. Čechov : [Monografie]. Překlady ukázek z Čechovova díla: Anna Zahradníčková a Bohumil Mathesius. 1. vyd.. Praha : Orbis, 1964. 197 s. BOTURA, Mojmír a kol. Slovník ruských spisovatelů od počátků ruské literatury do roku 1917. 2., dopln. a opr. vyd.. Praha : Lidové nakladatelství, 1978. 357 s. JÍŠA, Jan. A.P. Čechov - bojovník za krásu života. Praha : Orbis, 1954. 20 s. * záznam knihy v KATIFu,http://katif.nkp.cz/Katalogy.aspx. GK II/JEN-KANTO/ JIRKO-JOE/ záložka č. 603. Lidský talent : tvorba A.P. Čechova a její působení u nás. 1. vyd.. Praha : Univ. Karlova, 1989. 214 s. Knihy vydané po roce 1989: SEKERA, Jaroslav. Černý mnich : A.P. Čechov - osobnost a dílo. Vyd. 1.. Šenov u Ostravy : Tilia, 2002. 165 s. ISBN 80-86101-67-3 Jak čteme ruské klasiky : příspěvky z konference věnované 100. výročí úmrtí A.P. Čechova = [Kak my čitajem russkich klassikov :vystuplenija na konferencii, posvjaščennoj stoletnej godovščine so dnja smerti A.P. Čechova. Sestavily Radka Hříbková a Marta Hrabáková]. 1. vyd.. Praha : Národní knihovna České republiky, Slovanská knihovna, 2005. 214 s. ISBN 80-7050-464-1 HRISTIC, Jovan. Čechov dramatik. Přeložil Dušan Karpatský. Olomouc : Votobia, 2003. 157 s. ISBN 80-7198-544-9 Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů. [Pod vedenim Iva Pospíšila zpracovali Galina Bumbálková ... et al.]. 1. vyd.. Praha : Libri, 2001. 680 s. ISBN 80-7277-068-3 Záznamy knih naleznete v online katalogu NKC, na adresehttp://sigma.nkp.cz/F/. Pro dohledání knih ve fondech V ostatních knihovnách v ČR můžete využít Souborný katalog ČR dostupný taktéž nahttp://sigma.nkp.cz/F/. Do pole klíčových slov zadejte , např. Čechov, Čechov dílo, atd. Nalezené záznamy můžete dále upravovat pomocí funkcí "filtrovat, zpřesnit".	null	Národní knihovna ČR	Jazyk, lingvistika a literatura	null	2008-05-05T08:00:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/anton-pavlovic-cechov	306	cs	Dobrý den, zajímalo by mě, jak se lišil výklad dělAntona Pavloviče Čechova (konkrétně třeba Strýčka Váni nebo Višňového sadu)v dílech vydávaných před rokem 1989 a poté.. Tedy zda tehdejší režimpřikazoval v dílech tohoto dramatika zdůrazňovat jisté momenty či jevykládat po svém (nebo dokonce zkreslovat), oproti dnešním, modernímvýkladům současných literárních historiků/odborníků. (Pokud tento dotazpřesahuje možností této služby, prosím alespoň o stručnou odpověď čidoporučení nějakých monografií, článků nebo studií vydaných před rokem 1989a poté, z nichž by byl rozdíl patrný). Děkuji a přeji hezký den	Dobrý den, procházet knihy s výkladem děl A. P. Čechová je bohužel opravdu nad možností této služby. Níže Vám uvádíme knihy, které se věnují jeho postavě a dílu, vydané jak před rokem 1989, tak publikace novější. Nemůžeme vám však doporučit jednu konkrétní, kde lze najít případné "zkreslené" či "upravené" informace minulým režimem o jeho dílech. Při procházení aspoň některých knih jsme narazili na některé ideově zabarvenější výklady, ovšem aby nedošlo k omylu je třeba je zasadit do širšího kontextu knihy. Knihy vydané před r. 1989: HERMANOVÁ, Eva; SVATOŇOVÁ, Ilja; TÁBORSKÁ, Jiřina; ZADRAŽIL, Ladislav. Čtvero setkání s ruským realismem : Příspěvky k dějinám rusko-českých literárních vztahů. 1. vyd.. Praha : ČSAV, 1958. 354. * čtenáři s platným průkazem si mohou knihu objednat pro prezenční studuim prostřednictvím naskenovaného katalogu KATIF, na adresehttp://katif.nkp.cz/Katalogy.aspx. Pro dohledání knihy použijte Generální katalog II/ HARTN-HOSOPDÁ/ HERMANA-HERRL/záložka č.173. JERMILOV, V. Dramatik A.P. Čechov. 1. vyd.. Praha : Československý spisovatel, 1951. 275. * záznam pro objednání knihy pro prezenční studium naleznete opět v KATUFu, http://katif.nkp.cz/Katalogy.aspx. GK II/ JEN - KANTÓ/ JEQ-JER/ záložka č. 503. * v knize je např. na straně 141 psáno: "Nepochopíme Tři sestry, neuvidíme-li nesmírný, převratný význam této hry pro celou ideově tvůrčí cestu Čechová. Díla posledních let spisovatelova života...otvírala nové údobí v rozvoji Čechovovy tvorby, v údobí zbarvené atmosférou bezprostředně se blížící revoluce. Předčasná smrt přervala tento nejdůležitější proces, takže vidíme pouze počátek nového Čechova...." Str. 60:"Čechov byl umělcem "malých"obyčejných, ruských lidí, pohotových vždy k hrdinskému činu ve jménu pravdy, spravedlnosti,... .Život byl krutý a nespravedlivý k "malým lidem", klamal je, nestoudně vykořisťoval jejich smysl pro sebeoběť ve jménu vysokého cíle. V buržoasní společnosti jsou lidé přinucení dávat své nejlepší síly nicotnému, sobeckému štěstí malé menšiny." A.P. Čechov 1860-1904 : 100. výročí narození : [Studie / Autor:] Julius Dolanský ; Bibliogr. [šest.] F[rantišek] H[ejl]. Ústí nad Labem : Kraj. knihovna Maxima Gorkého, 1960. [5] s. * str. 2(3): "v povídce "Můj život" pronesl přísnou, ale spravedlivou obžalobu vládnoucí buržoazie, naduté a brutálně vyděračské vůči prostým dělníkům. ..." CIGÁNEK, Jan. A.P. Čechov : [Monografie]. Překlady ukázek z Čechovova díla: Anna Zahradníčková a Bohumil Mathesius. 1. vyd.. Praha : Orbis, 1964. 197 s. BOTURA, Mojmír a kol. Slovník ruských spisovatelů od počátků ruské literatury do roku 1917. 2., doplň. a opr. vyd.. Praha : Lidové nakladatelství, 1978. 357 s. JÍŠA, Jan. A.P. Čechov - bojovník za krásu života. Praha : Orbis, 1954. 20 s. * záznam knihy v KATIFu,http://katif.nkp.cz/Katalogy.aspx. GK II/JEN-KANTÓ/ JIRKO-JOE/ záložka č. 603. Lidský talent : tvorba A.P. Čechová a její působení u nás. 1. vyd.. Praha : Univ. Karlova, 1989. 214 s. Knihy vydané po roce 1989: SEKERA, Jaroslav. Černý mnich : A.P. Čechov - osobnost a dílo. Vyd. 1.. Šenov u Ostravy : Tilia, 2002. 165 s. ISBN 80-86101-67-3 Jak čteme ruské klasiky : příspěvky z konference věnované 100. výročí úmrtí A.P. Čechová = [Kak my čitajem russkich klassikov :vystuplenija na konferencii, posvjaščennoj stoletnej godovščine so dnja smerti A.P. Čechová. Sestavily Radka Hříbková a Marta Hrabáková]. 1. vyd.. Praha : Národní knihovna České republiky, Slovanská knihovna, 2005. 214 s. ISBN 80-7050-464-1 HRISTIC, Jovan. Čechov dramatik. Přeložil Dušan Karpatský. Olomouc : Votobia, 2003. 157 s. ISBN 80-7198-544-9 Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů. [Pod vedením Iva Pospíšila zpracovali Galina Bumbálková ... et al.]. 1. vyd.. Praha : Libri, 2001. 680 s. ISBN 80-7277-068-3 Záznamy knih naleznete v online katalogu NKC, na adresehttp://sigma.nkp.cz/F/. Pro dohledání knih ve fondech V ostatních knihovnách v ČR můžete využít Souborný katalog ČR dostupný taktéž nahttp://sigma.nkp.cz/F/. Do pole klíčových slov zadejte , např. Čechov, Čechov dílo, atd. Nalezené záznamy můžete dále upravovat pomocí funkcí "filtrovat, zpřesnit".	Dobrý den, zajímalo by mě, jak se lišil výklad dělAntona Pavloviče Čechova (konkrétně třeba strýčka Váni nebo višňového sadu)v dílech vydávaných před rokem 1989 a poté.. Tedy zda tehdejší režimpřikazoval v dílech tohoto dramatika zdůrazňovat jisté momenty či nevykládat po svém (nebo dokonce zkreslovat), oproti dnešním, modernímvýkladům současných literárních historiků/odborníků. (pokud tento dotazpřesahuje možnosti této služby, prosím alespoň o stručnou odpověď doporučení nějakých monografií, článků nebo studií vydaných před rokem 1989a poté, z nichž by byl rozdíl patrný). Děkuji a přeji hezký den	Dobrý den, procházet knihy s výkladem děl A. P. Čechova je bohužel opravdu nad možnosti této služby. Níže vám uvádíme knihy, které se věnují jeho postavě a dílu, vydané jak před rokem 1989, tak publikace novější. Nemůžeme vám však doporučit jednu konkrétní, kde lze najít případné "zkreslené" či "upravené" informace minulým režimem o jeho dílech. Při procházení aspoň některých knih jsme narazili na některé ideově zabarvenější výklady, ovšem aby nedošlo k omylu je třeba je zasadit do širšího kontextu knihy. Knihy vydané před r. 1989: HERMANOVÁ, Eva; SVATOŇOVÁ, Ilja; TÁBORSKÁ, Jiřina; ZADRAŽIL, Ladislav. Čtvero setkání s ruským realismem : Příspěvky k dějinám rusko-českých literárních vztahů. 1. vyd.. Praha : ČSAV, 1958. 354. * čtenáři s platným průkazem si mohou knihu objednat pro prezenční studium prostřednictvím naskenovaného katalogu KATI, na adresehttp://kati.nku.cz/katalogy.apx. Pro dohledání knihy použijte generální katalog II/ HART-HOSPODA/ HERMANA-HERTL/záložka č.173. JARMILO, V. Dramatik A.P. Čechov. 1. vyd.. Praha : Československý spisovatel, 1951. 275. * záznam pro objednání knihy pro prezenční studium naleznete opět v kataru, http://kati.nku.cz/katalogy.apx. G II/ PEN - KANTA/ JEP-JAR/ záložka č. 503. * v knize je např. na straně 141 psáno: "nepochopíme tři sestry, neuvidíme-li nesmírný, převratný význam této hry pro celou ideově tvůrčí cestu Čechova. Díla posledních let spisovatelova života...otvírala nové údobí v rozvoji Čechovovy tvorby, v údobí zbarvené atmosférou bezprostředně se blížící revoluce. Předčasná smrt přervala tento nejdůležitější proces, takže vidíme pouze počátek nového Čechova...." Str. 60:"Čechov byl umělcem "malých"obyčejných, ruských lidí, pohotových vždy k hrdinskému činu ve jménu pravdy, spravedlnosti,... .Život byl krutý a nespravedlivý k "malým lidem", klamal je, nestoudně vykořisťoval jejich smysl pro sebeoběť ve jménu vysokého cíle. V buržoasní společnosti jsou lidé přinucení dávat své nejlepší síly nicotnému, sobeckému štěstí malé menšiny." A.P. Čechov 1860-1904 : 100. výročí narození : [studie / autor:] Julius Dolanský ; Bibliogr. [šest.] F[František] ,[el]. Ústí nad Labem : Kraj. knihovna Maxima Gorkého, 1960. [5] s. * str. 2(3): "v povídce "můj život" pronesl přísnou, ale spravedlivou obžalobu vládnoucí buržoazie, naduté a brutálně vyděračské vůči prostým dělníkům. ..." CIGÁNEK, Jan. A.P. Čechov : [monografie]. Překlady ukázek z Čechovova díla: Anna Zahradníčková a Bohumil Mathesius. 1. vyd.. Praha : Orbis, 1964. 197 s. BOURA, Mojmír a kol. Slovník ruských spisovatelů od počátků ruské literatury do roku 1917. 2., doplní. a or. vyd.. Praha : Lidové nakladatelství, 1978. 357 s. Jíša, Jan. A.P. Čechov - bojovník za krásu života. Praha : Orbis, 1954. 20 s. * záznam knihy v kataru,http://kati.nku.cz/katalogy.apx. G II/PEN-KANTA/ JIRKO-Joe/ záložka č. 603. Lidský talent : tvorba A.P. Čechova a její působení u nás. 1. vyd.. Praha : Univ. Karlova, 1989. 214 s. Knihy vydané po roce 1989: SEKERA, Jaroslav. Černý mnich : A.P. Čechov - osobnost a dílo. Vyd. 1.. Šenov u Ostravy : Tilia, 2002. 165 s. ISBN 80-86101-67-3 jak čteme ruské klasiky : příspěvky z konference věnované 100. výročí úmrtí A.P. Čechova = [Kak my čajem ruských klasikou :vystuplenija na konferenci, posvjaščennoj stoletej godovščine so dna smrti A.P. Čechova. Sestavily Radka Hříbkové a Marta Hrabáková]. 1. vyd.. Praha : Národní knihovna České republiky, slovanská knihovna, 2005. 214 s. ISBN 80-7050-464-1 HRSTI, Jovan. Čechov dramatik. Přeložil Dušan karpatský. Olomouc : Votobia, 2003. 157 s. ISBN 80-7198-544-9 slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů. [pod vedením Iva Pospíšila zpracovali Galina Bumbálkové ... et al.]. 1. vyd.. Praha : Libri, 2001. 680 s. ISBN 80-7277-068-3 záznamy knih naleznete v online katalogu NK, na adresehttp://sigma.nku.cz/F/. Pro dohledání knih ve fondech v ostatních knihovnách v ČR můžete využít souborný katalog ČR dostupný taktéž http://sigma.nku.cz/F/. Do pole klíčových slov zadejte , např. Čechov, Čechov dílo, atd. Nalezené záznamy můžete dále upravovat pomocí funkcí "filtrovat, zpřesnit".	true
Antonín Bereck	Dobrý den, prosím tímto o informaci o vojínu Antonínu Bereckovi * 9.11.1873 v obci Březolupy okr. Uh. Hradiště. Narukoval 1915, v roce 1916-1917 se po zranění doléčil v domácí péči a poté odjel na italskou frontu /Piava/ a jeho další osud je neznám. Děkuji	Dobrý den, pokud bojoval Váš předek na straně rakousko-uherské armády a na italské frontě padl, můžete k dohledání více informací použít seznam padlých "Verlustliste ausgegeben am ...", popřípadě seznam hospitalizovaných osob "Nachrichten über Verwundete und Kranke ausgegeben am...". Tyto dokumenty jsou volně dostupné v digitalizované podobě v rámci systému Kramerius Národní knihovny ČR: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/24625946 http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/24665809 http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/24597520 V systému je možné fulltextově vyhledávat. Pro vyhledávání je třeba zadávat hledané výrazy v různých tvarech a pádech, při hledání dvou blízkých slov se používají uvozovky (např. "Berecka, Antonín"; "Antonín Berecka", "Antonína Berecka" apod.). Zápis padlých, zajatých či raněných vojáků je v listu povětšinou ve tvaru "příjmení, jméno". Zběžným vyhledáváním se nám ovšem žádné údaje k osobě Antonína Berecka dohledat nepodařilo. Načtení nekvalitního textu předlohy metodou OCR není ovšem vždy spolehlivé. Můžete tedy zkusit projít dané seznamy jednotlivě. Bohužel ani zápis o narození (http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/9513/?strana=121) neobsahuje žádný přípis, který by další osud Vašeho předka naznačoval. Pokud by Váš příbuzný patřil k legionářům, byl by uveden v databázi legionářů Vojenského ústředního archivu:http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/DatabazeLegionaru.aspx Osoba s příjmení "Berecka" zde ovšem není zastoupena. Doporučujeme Vám obrátit se s dotazem na Vojenský historický archiv:http://www.vuapraha.cz/Pages/AdresyAKontakty.aspx, který dochované vojenské materiály archivuje. V současné době se ovšem archiv stěhuje. Činnost archivu je proto dočasně omezena. V tomto případě můžete vyčkat na jeho znovuotevření či spuštění databáze "Padlých vojáků 1. světové války" (plánováno na tento rok). Více informací k pohybu českých vojáků na italské frontě by Vám mohli poskytnout i kolegové z Knihovny Vojenského historického ústavu:http://www.vhu.cz/, popřípadě se můžete obrátit též na Československou obec legionářskou:http://www.csol.cz/ Knihy o bitvě na Piavě: NEDOROST, Libor. Češi v 1. světové válce. 3. díl, Do hořkého konce. Vyd. 1. Praha: Libri, 2007. 299 s. ISBN 978-80-7277-327-5. * FUČÍK, Josef. Piava 1918. Vyd. 1. Praha: Havran, 2001. 285 s., [8] s. obr. příl. Krok; sv. 1. ISBN 80-86515-05-2. * ČEPELKA, Milan. Fronta v Dolomitech 1915-1917: příběhy, události, fakta, muzea války v přírodě, 1. světová válka v Dolomitech, minulost a dnešek na dávném frontovém území. 6., dopl. a rozš. vyd. [Lysá nad Labem]: M. Čepelka, 2011. 319 s. ISBN 978-80-260-0385- aj. Viz Online katalog Národní knihovny ČR:http://aleph.nkp.cz/cze/nkc Databáze legionářů a válečných hrobů: http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/DatabazeLegionaru.aspx http://www.valecnehroby.army.cz/htm/5_0.html Další zajímavé odkazy: *http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10169695205-muj-deda-byl-vojak-valcil-na-piave/408235100021005/	null	Národní knihovna ČR	Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie	null	2014-07-25T13:04:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antonin-bereck	307	cs	Dobrý den, prosím tímto o informaci o vojínu Antonínu Bereckovi * 9.11.1873 v obci Březolupy okr. Uh. Hradiště. Narukoval 1915, v roce 1916-1917 se po zranění doléčil v domácí péči a poté odjel na italskou frontu /Piava/ a jeho další osud je neznám. Děkuji	Dobrý den, pokud bojoval Váš předek na straně rakousko-uherské armády a na italské frontě padl, můžete k dohledání více informací použít seznam padlých "Verlustliste ausgegeben am ...", popřípadě seznam hospitalizovaných osob "Nachrichten über Verwundete und Kranke ausgegeben am...". Tyto dokumenty jsou volně dostupné v digitalizované podobě v rámci systému Kramerius Národní knihovny ČR: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/24625946 http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/24665809 http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/24597520 V systému je možné fulltextově vyhledávat. Pro vyhledávání je třeba zadávat hledané výrazy v různých tvarech a pádech, při hledání dvou blízkých slov se používají uvozovky (např. "Berecka, Antonín"; "Antonín Berecka", "Antonína Berecka" apod.). Zápis padlých, zajatých či raněných vojáků je v listu povětšinou ve tvaru "příjmení, jméno". Zběžným vyhledáváním se nám ovšem žádné údaje k osobě Antonína Berecka dohledat nepodařilo. Načtení nekvalitního textu předlohy metodou OCR není ovšem vždy spolehlivé. Můžete tedy zkusit projít dané seznamy jednotlivě. Bohužel ani zápis o narození (http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlížeč/9513/?strana=121) neobsahuje žádný přípis, který by další osud Vašeho předka naznačoval. Pokud by Váš příbuzný patřil k legionářům, byl by uveden v databázi legionářů Vojenského ústředního archivu:http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/DatabazeLegionaru.aspx Osoba s příjmení "Berecka" zde ovšem není zastoupena. Doporučujeme Vám obrátit se s dotazem na Vojenský historický archiv:http://www.vuapraha.cz/Pages/AdresyAKontakty.aspx, který dochované vojenské materiály archivuje. V současné době se ovšem archiv stěhuje. Činnost archivu je proto dočasně omezena. V tomto případě můžete vyčkat na jeho znovuotevření či spuštění databáze "Padlých vojáků 1. světové války" (plánováno na tento rok). Více informací k pohybu českých vojáků na italské frontě by Vám mohli poskytnout i kolegové z Knihovny Vojenského historického ústavu:http://www.vhu.cz/, popřípadě se můžete obrátit též na Československou obec legionářskou:http://www.csol.cz/ Knihy o bitvě na Piavě: NEDOROST, Libor. Češi v 1. světové válce. 3. díl, Do hořkého konce. Vyd. 1. Praha: Libri, 2007. 299 s. ISBN 978-80-7277-327-5. * FUČÍK, Josef. Piava 1918. Vyd. 1. Praha: Havran, 2001. 285 s., [8] s. obr. příl. Krok; sv. 1. ISBN 80-86515-05-2. * ČEPELKA, Milan. Fronta v Dolomitech 1915-1917: příběhy, události, fakta, muzea války v přírodě, 1. světová válka v Dolomitech, minulost a dnešek na dávném frontovém území. 6., dopl. a rozš. vyd. [Lysá nad Labem]: M. Čepelka, 2011. 319 s. ISBN 978-80-260-0385- aj. Viz Online katalog Národní knihovny ČR:http://aleph.nkp.cz/cze/nkc Databáze legionářů a válečných hrobů: http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/DatabazeLegionaru.aspx http://www.valecnehroby.army.cz/htm/5_0.html Další zajímavé odkazy: *http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10169695205-můj-děda-byl-voják-válčil-na-piavě/408235100021005/	Dobrý den, prosím tímto o informaci o vojínu Antonínu Berkovi * 9.11.1873 v obci Březolup okr. Uh. Hradiště. Narukoval 1915, v roce 1916-1917 se po zranění doléčil v domácí péči a poté odjel na italskou frontu /Piava/ a jeho další osud je neznám. Děkuji	Dobrý den, pokud bojoval váš předek na straně rakousko-uherské armády a na italské frontě padl, můžete k dohledání více informací použít seznam padlých "Verlustliste ausgegeben am ...", popřípadě seznam hospitalizovaných osob "Nachrichten ber Verwundete und Krankl ausgegeben am...". Tyto dokumenty jsou volně dostupné v digitalizované podobě v rámci systému Kramerius národní knihovny ČR: http://Kramerius.nku.cz/Kramerius/handle/ABA001/24625946 http://Kramerius.nku.cz/Kramerius/handle/ABA001/24665809 http://Kramerius.nku.cz/Kramerius/handle/ABA001/24597520 v systému je možné fulltextové vyhledávat. Pro vyhledávání je třeba zadávat hledané výrazy v různých tvarech a pádech, při hledání dvou blízkých slov se používají uvozovky (např. "Benecka, Antonín"; "Antonín Benecka", "Antonína Benecka" apod.). Zápis padlých, zajatých či raněných vojáků je v listu povětšinou ve tvaru "příjmení, jméno". Zběžným vyhledáváním se nám ovšem žádné údaje k osobě Antonína Benecka dohledat nepodařilo. Načtení nekvalitního textu předlohy metodou OCR není ovšem vždy spolehlivé. Můžete tedy zkusit projít dané seznamy jednotlivě. Bohužel ani zápis o narození (http://actapublica.u/matriky/Brno/prohlizec/9513/?strana=121) neobsahuje žádný přípis, který by další osud vašeho předka naznačoval. Pokud by váš příbuzný patřil k legionářům, byl by uveden v databázi legionářů vojenského ústředního archivu:http://www.vuapraha.cz/Page/DatabazeVHA/DatabazeLegionaru.apx osoba s příjmení "Benecka" zde ovšem není zastoupena. Doporučujeme vám obrátit se s dotazem na vojenský historický archiv:http://www.vuapraha.cz/Page/AdresyAKontakty.apx, který dochované vojenské materiály archivuje. V současné době se ovšem archiv stěhuje. Činnost archivu je proto dočasně omezena. V tomto případě můžete vyčkat na jeho znovuotevření či spuštění databáze "padlých vojáků 1. světové války" (plánováno na tento rok). Více informací k pohybu českých vojáků na italské frontě by vám mohli poskytnout i kolegové z knihovny vojenského historického ústavu:http://www.vu.cz/, popřípadě se můžete obrátit též na československou obec legionářskou:http://www.sol.cz/ knihy o bitvě na Piavě: NEDOROST, Libor. Češi v 1. světové válce. 3. díl, do hořkého konce. Vyd. 1. Praha: Libri, 2007. 299 s. ISBN 978-80-7277-327-5. * FUČÍK, Josef. Piava 1918. Vyd. 1. Praha: Havran, 2001. 285 s., [8] s. obr. příl. Krok; sv. 1. ISBN 80-86515-05-2. * ČEPELKA, Milan. Fronta v dolomitech 1915-1917: příběhy, události, fakta, muzea války v přírodě, 1. světová válka v dolomitech, minulost a dnešek na dávném frontové území. 6., dol. a rozš. vyd. [Lysá nad Labem]: M. Čepelka, 2011. 319 s. ISBN 978-80-260-0385- aj. Viz online katalog národní knihovny ČR:http://alepp.nku.cz/cze/noc databáze legionářů a válečných hrobů: http://www.vuapraha.cz/Page/DatabazeVHA/DatabazeLegionaru.apx http://www.valecnehroby.army.cz/htm/5_0.html další zajímavé odkazy: *http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10169695205-muž-děda-byl-voják-valil-na-Piave/408235100021005/	true
Antonín Cífka	Dobrý den.Prosím o vyhladanie životopisnych údajov o ANTONINU CÍFKOVI -Spoluautorovi knihy "Systém dynamické rozpínavosti" vydanej v roku 1940, nakladatelství Františka Kodyma.Ďakujem .	Dobrý den, bohužel se nám o tomto autorovi nepodařilo vyhledat nic zcela relevantního. V databázi World bibliographical Index Online (biografické archivy obsahující životopisné informace o cca 5 milionech osobností všech povolání a hodností )jsme našli informace o Antonínu Cífkovi, který se narodil v roce 1870 v Praze. Nejsme si ale zcela jisti, zda se jedná o jednu a tutéž osobu či o dvě různé osoby (spíše se obáváme, že se jedná o dvě různé osoby). O zmíněném A. Cífkovi, který se narodil v roce 1870 v Praze se nám dále podařilo zjistit pouze toto: Byl ředitelem cukrovaru Čelákovice. Vystudoval obchodní akademii v Mnichově. Po nabytí odborných zkušeností v Plzni, Mnichově, Berlíně, Švýcarsku a severní Francii se vystěhoval do Ameriky. Zde absolvoval I. Akademy of Brewing v Chicagu a později pobýval v Jižní Karolíně, Minesotě, Iouvě a nakonec v největším českém podniku v Americe - Plzeňském pivovaře v Chicagu. Byl také víceprezidentem Sdružení sládků státu Illinois. Více informací se nám bohužel vyhledat nepodařilo, včetně roku úmrtí. Vzhledem k tomu, že se nám zdá, že toto zaměření, zcela neodpovídá tomu, čím se zabývá Vámi zmíněná kniha, domníváme se, že jde spíše o jinou osobu, bohužel ale jiného Antonína Cífku se nám vyhledat nepodařilo a to ani pod přezdívkou Dr. Kent, kterou Vámi hledaný A. Cífka užíval. Zdroje: * Kdo je kdo : osobnosti České současnosti : 5000 životopisů. 5. vyd. Praha : Kdo je kdo, 2005. ISBN 80-902586-9-7. (-> obsahuje biografické archivy obsahující životopisné informace o cca 5 milionech osobností všech povolání a hodností, je to online rejstřík k mikrofišové kolekci World Biographical Archive (přístup v Referenčním centru)) * Kdo je kdo 91/92. 1. díl (A-M). 1. vyd. Praha : Kdo je kdo, 1991. ISBN 80-901103-0-4. * Churaň, Milan. Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I. díl (A-M). Praha : Libri, 1998. ISBN 80- 85983-44-3. * Kol. autorů. Encyklopedie osobností Evropy : od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha : Nakladatelský dům OP, 1993. ISBN 80-85841-00-2.	null	Národní knihovna ČR	Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie	null	2013-04-23T09:03:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antonin-cifka	308	sk					true
Antonín Cífka	Dobry den.prosim o vyhladanie zivotopisnych udajov o ANTONINU CIFKOVI. Spoluautorovi knihy "System dynamicke rozpinavosti" vydanej v roku 1940, nakladatelstvi Frantiska Kodyma.Dakujem .	Dobrý den, bohužel se nám o tomto autorovi nepodařilo vyhledat nic zcela relevantního. V databázi World bibliographical Index Online (biografické archivy obsahující životopisné informace o cca 5 milionech osobností všech povolání a hodností )jsme našli informace o Antonínu Cífkovi, který se narodil v roce 1870 v Praze. Nejsme si ale zcela jisti, zda se jedná o jednu a tutéž osobu či o dvě různé osoby (spíše se obáváme, že se jedná o dvě různé osoby). O zmíněném A. Cífkovi, který se narodil v roce 1870 v Praze se nám dále podařilo zjistit pouze toto: Byl ředitelem cukrovaru Čelákovice. Vystudoval obchodní akademii v Mnichově. Po nabytí odborných zkušeností v Plzni, Mnichově, Berlíně, Švýcarsku a severní Francii se vystěhoval do Ameriky. Zde absolvoval I. Akademy of Brewing v Chicagu a později pobýval v Jižní Karolíně, Minesotě, Iouvě a nakonec v největším českém podniku v Americe - Plzeňském pivovaře v Chicagu. Byl také víceprezidentem Sdružení sládků státu Illinois. Více informací se nám bohužel vyhledat nepodařilo, včetně roku úmrtí. Vzhledem k tomu, že se nám zdá, že toto zaměření, zcela neodpovídá tomu, čím se zabývá Vámi zmíněná kniha, domníváme se, že jde spíše o jinou osobu, bohužel ale jiného Antonína Cífku se nám vyhledat nepodařilo a to ani pod přezdívkou Dr. Kent, kterou Vámi hledaný A. Cífka užíval. Zdroje: * Kdo je kdo : osobnosti České současnosti : 5000 životopisů. 5. vyd. Praha : Kdo je kdo, 2005. ISBN 80-902586-9-7.* Databáze World bibliographical Information System (WBIS) Onlinehttp://db.saur.de/WBIS/welcome.jsf(-> obsahuje biografické archivy obsahující životopisné informace o cca 5 milionech osobností všech povolání a hodností, je to online rejstřík k mikrofišové kolekci World Biographical Archive (přístup v Referenčním centru))* Kdo je kdo 91/92. 1. díl (A-M). 1. vyd. Praha : Kdo je kdo, 1991. ISBN 80-901103-0-4. * Churaň, Milan. Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I. díl (A-M). Praha : Libri, 1998. ISBN 80- 85983-44-3. * Ústav pro českou literaturu:http://www.ucl.cas.cz/cs/knihovna/elektronicky-katalog * Kol. autorů. Encyklopedie osobností Evropy : od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha : Nakladatelský dům OP, 1993. ISBN 80-85841-00-2. * systém Krameriushttp://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do	null	Národní knihovna ČR	Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie	null	2013-06-05T13:06:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antonin-cifka-1	309	sk					true
Antonín Dvořák	We will perform a Dvorák project in the next season. The programme will consist of the serenade for strings and the serenade for winds. I am interested in some unusual pictures of Antonín Dvorák for our seasonal brochure. For example, action pictures. Do you have some pictures for me, or can you tell me where to obtain these. I would be very thankful.	We have consulted our Music department and we attach some titles. Good Dvoraks iconography is Antonin Dvorak, by Horejs. Nevertheless, our library is not specialized in this sorte of material and it would be better if you contacted directly the Antonin Dvorak Museum. The Museum is assigned as a source in most of publications about Dvorak and, we think, colleagues there could help you more better than our library.Muzeum Antonína Dvoráka (Antonin Dvorak Museum)Praha 2, Ke Karlovu 20tel.+fax (+420)224923363; (+420)224918013email:[email protected]. Horejs, A., Antonin Dvorak, Son oeuvre et sa vie en images, Artia, Prague1955, Honolka, K., Antonin Dvorak in Selbstzeugnissen und Bilddokumenten, Rowohlt,Reinbek bei Hamburg, 1974, Döge, K., Antonin Dvorak: Leben - Werke - Dokumente, Zürich und Mainz 1951.	null	Národní knihovna ČR	Hudba	null	2008-01-10T14:35:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antonin-dvorak	310	en					true
Antonín Dvořák	I am looking for sakred music by A. Dvorak. Just now I can not find the second version of the duet O sanctissima dulcis virgo Maria! B 95Bbis op 19a for soprano and contralto.	I'm responding to your enquiry about Dvorak's O sanctissima... The second version of the duet O sanctissima dulcis virgo Maria (95Bbis op. 19a) - for soprano and contralto has been never published according to Jarmil Burghauser's Antonín Dvořák Thematic Catalogue. There is also written in the book:"This newly found autograph was offered for sale by the Musikantiquariat Hans Schneider (8132 Tutzing über München) at the beginning of 1970. The dealer published its description and a fascimile of the first page in his catalogue. There is no information about its purchase." Within the context of this, I'm afraid, our library can't help you more with this question.	null	Národní knihovna ČR	Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie	null	2009-05-07T09:24:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antonin-dvorak-1	311	en					true
Antonín Lain	Dobrý večer, pěkně vás prosím o laskavou pomoc.Pátrám po našem rodákovi a nemohu se o něm nic dovědět.Byl prý to prozaik a jmenoval se Antonín Lain, Hořešovičky, (u Slaného).Jednomu domu se u nás dodnes říká "Lainovna". Kdysi ( pol. 50. let) k námjezdívala jakási paní Lainová snad z Kladna nebo Libušína - měla syna Lumíraa ten byl hudebník - snad profesor na hud. škole, hrával jako chlapec nahousle. O tom prozaikovi ale nic nevím a ani nikdo z mých známých mi o němnebyl schopen nic říci.Děkuji vám za laskavost a zůstávám s Přátelským pozdravem	Dobrý den, stručné informace o Antonínu Lainovi jsme nalezli v online dostupných autoritních databázích - Databázi národních autorit NK ČR (http://sigma.nkp.cz/cze/aut) a Souborech autorit a regionální faktografie Středočeské vědecké knihovny v Kladně (http://svk6.svkkl.cz/i2/i2.entry.cls?ictx=kl&src=l_un_auth&ok.x=37&ok.y=4): * Lain, Antonín 1895-1971, Narozen 6.6.1895 v Malých Hořešovicích u Slaného, zemřel 8.12.1971 v Praze. Romanopisec. Prozaik, umělecký překladatel. Podrobnější informace obsahuje Slovník soudobých českých spisovatelů: krásné písemnictví v letech 1918-45 od Jaroslava Kunce (Praha: Orbis, 1945. Str.453): * Antonín Lain (* 6. června 1895 v Malých Horešovicích u Slaného), bankovní úředník v Praze, romanopisec, který těží pro své práce výhradně ze zkušeností českého člověka z prvé světové války. Románový skizzář Zajatci (1930) živě podává dojmy zajatce od Přemyšlu, který se dostane na jižní úbočí Kavkazu a prožije tu obě revoluce. Lain postihuje všechnu tu syrovou hrůzu života na pozadí věčného nebe, na rozmezí Evropy a Asie, kde se mísí prvky západní křesťanské vzdělanosti s pohanskými pověrami, se směsí národů, ras a náboženství. - Z osobních zajateckých zážitků na Rusi načerpal Lain také román Na Makarijských ostrovech (1931). Pestré osudy zajatce, uprchnuvšího z transportu do Sibiře a zachráněného duchovním před zastřelením pro simulování, se končí na stepním velkostatku, ale tu už navazuje třetí Lainova práce Tisíciletá noc (1937) z chystaného většího cyklu "Ruská cesta". Duše zmučená a zdeptaná marnými sny o blažených ostrovech se dostává do další fáze - satyrské stepní divokosti. Na obrazy života na šlechtickém statku v mužické vsi v Povolží naštěpoval autor motiv smyslné lásky hraběcí komtesy k českému zajatci. Nervem vyprávění je však satyrská thematika. Všichni totiž na statku vidí fauna v přírodním člověku, rumunském pastýři prasat. Příběhy nesou pečeť bezprostřednosti líčených zážitků jak z prostředí šlechtického domu, tak z ovzduší stepních primitivů. A dále v Lexikonu české literatury. Díl 2, sv. II., K-L. Praha: Academia, 1993. Str. 1129. ISBN 80-200-0469-6: Antonín Lain - prozaik evokující skrze zajatecké osudy vojáků první světové války uvolnění animálních složek lidské bytosti. Po narukování do první svět. války se brzy dostal do ruského zajetí. Po návratu do vlasti pracoval v Praze jako bankovní úředník. Lain situoval všecky své prózy, opíraje se o autopsii a vnášeje tak do nich rys jisté reportážnosti, do ruského vnitrozemí za let první světové války a inscenoval je jako příběhy zajatců z řad rakouské armády, nuceně pracujících na šlechtických velkostatcích, resp. podnikajících dobrodružný návrat domů. Pro romány, spjaté řadou společných figur, jsou charakteristické zejména efektní evokace elementárních životních forem v krajích vzdálených civilizaci a výlevů lidského běsovství a satyrské erotiky, životem uprostřed stepní přírody uvolněných. - Časopisecky uveřejňoval Lain překlady sovětské prózy. Příspěvky v: Dobrý den (1929), Národní osvobození (1927), Rozhledy (1937), Tribuna (1927), Večerník Práva lidu (1930-31), Venkov (1931) Knižně: Zajatci (1930), Na Makarijských ostrovech (1931), Tisíciletá noc (1937). Dále následuje výčet literatury, zejména recenze na jeho díla. Všechna tři uvedená díla Antonína Laina má Národní knihovna ČR ve svém fondu. Bibliografické záznamy dokumentů je možné nalézt v naskenovaném katalogu Katif (http://katif.nkp.cz), záložka Katalogy - Generální katalog I, skříň Kunze-Lenir, zásuvka Laffl-Lai, čísla záznamů 1431-1433. Publikace je možné objednat k prezenčnímu studiu do studovny přes odkaz Objednat titul v horní části. K vyzvednutí dokumentů ve studovně je nutné mít platný čtenářský průkaz NK ČR. Pokud byste měla chuť pátrat dále, doporučovali bychom Vám kontaktovat zejména Památník národního písemnictví (http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/) a dále paměťové instituce Státní okresní archiv Kladno (http://kladno.soapraha.cz/kladno/) nebo Vlastivědné muzeum ve Slaném (http://muzeum.slansko.cz/). Mohli by Vám sdělit podrobnější informace nebo odkázat na další možné zdroje a prameny.	null	Národní knihovna ČR	Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie	null	2008-06-24T12:25:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antonin-lain	312	cs	Dobrý večer, pěkně vás prosím o laskavou pomoc.Pátrám po našem rodákovi a nemohu se o něm nic dovědět.Byl prý to prozaik a jmenoval se Antonín Lain, Hořešovičky, (u Slaného).Jednomu domu se u nás dodnes říká "Lainovna". Kdysi ( pol. 50. let) k námjezdívala jakási paní Lainová snad z Kladna nebo Libušína - měla syna Lumíraa ten byl hudebník - snad profesor na hud. škole, hrával jako chlapec nahousle. O tom prozaikovi ale nic nevím a ani nikdo z mých známých mi o němnebyl schopen nic říci.Děkuji vám za laskavost a zůstávám s Přátelským pozdravem	Dobrý den, stručné informace o Antonínu Lainovi jsme nalezli v online dostupných autoritních databázích - Databázi národních autorit NK ČR (http://sigma.nkp.cz/cze/aut) a Souborech autorit a regionální faktografie Středočeské vědecké knihovny v Kladně (http://svk6.svkkl.cz/i2/i2.entry.čls?ictx=kl&src=l_un_auth&ok.x=37&ok.y=4): * Lain, Antonín 1895-1971, Narozen 6.6.1895 v Malých Hořešovicích u Slaného, zemřel 8.12.1971 v Praze. Romanopisec. Prozaik, umělecký překladatel. Podrobnější informace obsahuje Slovník soudobých českých spisovatelů: krásné písemnictví v letech 1918-45 od Jaroslava Kunce (Praha: Orbis, 1945. Str.453): * Antonín Lain (* 6. června 1895 v Malých Hořešovicích u Slaného), bankovní úředník v Praze, romanopisec, který těží pro své práce výhradně ze zkušeností českého člověka z prvé světové války. Románový skizzář Zajatci (1930) živě podává dojmy zajatce od Přemyšlu, který se dostane na jižní úbočí Kavkazu a prožije tu obě revoluce. Lain postihuje všechnu tu syrovou hrůzu života na pozadí věčného nebe, na rozmezí Evropy a Asie, kde se mísí prvky západní křesťanské vzdělanosti s pohanskými pověrami, se směsí národů, ras a náboženství. - Z osobních zajateckých zážitků na Rusi načerpal Lain také román Na Makarijských ostrovech (1931). Pestré osudy zajatce, uprchnuvšího z transportu do Sibiře a zachráněného duchovním před zastřelením pro simulování, se končí na stepním velkostatku, ale tu už navazuje třetí Lainova práce Tisíciletá noc (1937) z chystaného většího cyklu "Ruská cesta". Duše zmučená a zdeptaná marnými sny o blažených ostrovech se dostává do další fáze - satyrské stepní divokosti. Na obrazy života na šlechtickém statku v mužické vsi v Povolží naštěpoval autor motiv smyslné lásky hraběcí komtesy k českému zajatci. Nervem vyprávění je však satyrská thematika. Všichni totiž na statku vidí fauna v přírodním člověku, rumunském pastýři prasat. Příběhy nesou pečeť bezprostřednosti líčených zážitků jak z prostředí šlechtického domu, tak z ovzduší stepních primitivů. A dále v Lexikonu české literatury. Díl 2, sv. II., K-L. Praha: Academia, 1993. Str. 1129. ISBN 80-200-0469-6: Antonín Lain - prozaik evokující skrze zajatecké osudy vojáků první světové války uvolnění animálních složek lidské bytosti. Po narukování do první svět. války se brzy dostal do ruského zajetí. Po návratu do vlasti pracoval v Praze jako bankovní úředník. Lain situoval všecky své prózy, opíraje se o autopsii a vnášeje tak do nich rys jisté reportážnosti, do ruského vnitrozemí za let první světové války a inscenoval je jako příběhy zajatců z řad rakouské armády, nuceně pracujících na šlechtických velkostatcích, resp. podnikajících dobrodružný návrat domů. Pro romány, spjaté řadou společných figur, jsou charakteristické zejména efektní evokace elementárních životních forem v krajích vzdálených civilizací a výlevů lidského běsovství a satyrské erotiky, životem uprostřed stepní přírody uvolněných. - Časopisecky uveřejňoval Lain překlady sovětské prózy. Příspěvky v: Dobrý den (1929), Národní osvobození (1927), Rozhledy (1937), Tribuna (1927), Večerník Práva lidu (1930-31), Venkov (1931) Knižně: Zajatci (1930), Na Makarijských ostrovech (1931), Tisíciletá noc (1937). Dále následuje výčet literatury, zejména recenze na jeho díla. Všechna tři uvedená díla Antonína Laina má Národní knihovna ČR ve svém fondu. Bibliografické záznamy dokumentů je možné nalézt v naskenovaném katalogu Katif (http://katif.nkp.cz), záložka Katalogy - Generální katalog I, skříň Kunze-Lenir, zásuvka Laffl-Lai, čísla záznamů 1431-1433. Publikace je možné objednat k prezenčnímu studiu do studovny přes odkaz Objednat titul v horní části. K vyzvednutí dokumentů ve studovně je nutné mít platný čtenářský průkaz NK ČR. Pokud byste měla chuť pátrat dále, doporučovali bychom Vám kontaktovat zejména Památník národního písemnictví (http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/) a dále paměťové instituce Státní okresní archiv Kladno (http://kladno.soapraha.cz/kladno/) nebo Vlastivědné muzeum ve Slaném (http://muzeum.slánsko.cz/). Mohli by Vám sdělit podrobnější informace nebo odkázat na další možné zdroje a prameny.	Dobrý večer, pěkně vás prosím o laskavou pomoc.Pátrám po našem rodákovi a nemohu se o něm nic dovědět.Byl prý to prozaik a jmenoval se Antonín Lin, Holešovičky, (u Slaného).Jednomu domu se u nás dodnes říká "Lanovka". Kdysi ( pol. 50. let) k nejezdívala jakási paní Linová snad z Kladna nebo Libušína - měla syna Lumíra ten byl hudebník - snad profesor na hod. škole, hrával jako chlapec housle. O tom prozaikovi ale nic nevím a ani nikdo z mých známých mi o němnebyl schopen nic říci.Děkuji vám za laskavost a zůstávám s přátelským pozdravem	Dobrý den, stručné informace o Antonínu Lacinovi jsme nalezli v online dostupných autoritních databázích - databázi národních autorit NK ČR (http://sigma.nku.cz/cze/aut) a souborech autorit a regionální faktografie středočeské vědecké knihovny v Kladně (http://sk.sval.cz/i/i.centry.cs?ict=l&sr=l_en_auto&ok.x=37&ok.y=4): * Lin, Antonín 1895-1971, narozen 6.6.1895 v malých Hořešovicích u Slaného, zemřel 8.12.1971 v Praze. Romanopisec. Prozaik, umělecký překladatel. Podrobnější informace obsahuje slovník soudobých českých spisovatelů: krásné písemnictví v letech 1918-45 od Jaroslava Kunce (Praha: Orbis, 1945. Str.453): * Antonín Lin (* 6. června 1895 v malých Hořešovicích u Slaného), bankovní úředník v Praze, romanopisec, který těží pro své práce výhradně ze zkušeností českého člověka z prvé světové války. Románový skizzám zajatci (1930) živě podává dojmy zajatce od Přemyslu, který se dostane na jižní úbočí Kavkazu a prožije tu obě revoluce. Lin postihuje všechnu tu syrovou hrůzu života na pozadí věčného nebe, na rozmezí Evropy a Asie, kde se mísí prvky západní křesťanské vzdělanosti s pohanskými pověrami, se směsí národů, ras a náboženství. - z osobních zajateckých zážitků na Rusi načerpal Lin také román na Makarských ostrovech (1931). Pestré osudy zajatce, uprchnuvšího z transportu do Sibiře a zachráněného duchovním před zastřelením pro simulování, se končí na stepním velkostatku, ale tu už navazuje třetí Lannova práce tisíciletá noc (1937) z chystaného většího cyklu "ruská cesta". Duše zmučená a zdeptaná marnými sny o blažených ostrovech se dostává do další fáze - satyrské stepní divokosti. Na obrazy života na šlechtickém statku v mužické vsi v Povolží neštěpoval autor motiv smyslné lásky hraběcí komtesy k českému zajatci. Nervem vyprávění je však satyrská tematika. Všichni totiž na statku vidí fauna v přírodním člověku, rumunském pastýři prasat. Příběhy nesou pečeť bezprostřednosti líčených zážitků jak z prostředí šlechtického domu, tak z ovzduší stepních primitivů. A dále v lexikonu české literatury. Díl 2, sv. II., K-L. Praha: Academia, 1993. Str. 1129. ISBN 80-200-0469-6: Antonín Lin - prozaik evokující skrze zajatecké osudy vojáků první světové války uvolnění animálních složek lidské bytosti. Po narukování do první svět. války se brzy dostal do ruského zajetí. Po návratu do vlasti pracoval v Praze jako bankovní úředník. Lin situoval všecky své prózy, opíraje se o autopsie a vnášejí tak do nich rys jisté reportážnosti, do ruského vnitrozemí za let první světové války a inscenoval je jako příběhy zajatců z řad rakouské armády, nuceně pracujících na šlechtických velkostatcích, resp. podnikajících dobrodružný návrat domů. Pro romány, spjaté řadou společných figur, jsou charakteristické zejména efektní evokace elementárních životních forem v krajích vzdálených civilizací a výlevů lidského běsovští a satyrská erotiky, životem uprostřed stepní přírody uvolněných. - časopisecky uveřejňoval Lin překlady sovětské prózy. Příspěvky v: Dobrý den (1929), národní osvobození (1927), rozhledy (1937), tribuna (1927), Večerník práva lidu (1930-31), venkov (1931) knižně: Zajatci (1930), na Makarských ostrovech (1931), tisíciletá noc (1937). Dále následuje výčet literatury, zejména recenze na jeho díla. Všechna tři uvedená díla Antonína Laina má národní knihovna ČR ve svém fondu. Bibliografické záznamy dokumentů je možné nalézt v naskenovaným katalogu Katič (http://kati.nku.cz), záložka katalogy - generální katalog I, skříň Kunze-Lener, zásuvka Lal-Lay, čísla záznamů 1431-1433. Publikace je možné objednat k prezenčnímu studiu do studovny přes odkaz objednat titul v horní části. K vyzvednutí dokumentů ve studovně je nutné mít platný čtenářský průkaz NK ČR. Pokud byste měla chuť pátrat dále, doporučovali bychom vám kontaktovat zejména památník národního písemnictví (http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/) a dále paměťové instituce státní okresní archiv Kladno (http://Kladno.souprava.cz/Kladno/) nebo vlastivědné muzeum ve Slaném (http://muzeum.Blansko.cz/). Mohli by vám sdělit podrobnější informace nebo odkázat na další možné zdroje a prameny.	true
Antonín Nečásek	Dobrý den, hledám knihu (nebo snad povídku) od Antonína Nečáska : \"Sňatek na smrtelnémloži\" (nebo tak nějak podobně). Vyšlo to snad někdy kolem r. 1890. Je to regionální spisovatel z Podkrkonoší a údajně se děj knihy (povídky) má odehrávat m.j. ve mlýně ve Staré Vsi u Vysokého nad Jizerou.	Dobry den, prosli jsme nekolik souboru povidek a crt Antonina Necaska, ktere mame ve fondu Narodni knihovny CR. Knihy mely sice obsahy, ale povidka s nazvem, ktery jste uvedl, ani s nazvem podobnym, tam nebyla. Knihy jsme prolistovali, i kdyz tuto sluzbu bezne nedelame a nasli jsme povidku s nazvem U Sv. Kateriny. Domnivame se, ze by se mohlo jednat o Vami hledanou povidku. Dej se odehrava z casti ve mlyne, nevesta zahynula v den svatby, i kdyz ne na smrtelnem lozi. Vami zminovana vesnice se tam neuvadi.Povidka je z knihy:NECASEK, Antonin. Brazdami zivota. Nove povidky a crty. Praha: J. Otto, [1915]. signatura NK CR 54 H 46. Sv. 251 V pripade zajmu si muzete povidku objednat jako kopii, jedna se o sluzbu placenou podle platneho ceniku NK CR. Podminky objednani a cenik je uveden na webovych strankach NK CRwww.nkp.cz.	null	Národní knihovna ČR	Jazyk, lingvistika a literatura	null	2008-02-14T11:04:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antonin-necasek	313	cs	Dobrý den, hledám knihu (nebo snad povídku) od Antonína Nečáska : \"Sňatek na smrtelnémloži\" (nebo tak nějak podobně). Vyšlo to snad někdy kolem r. 1890. Je to regionální spisovatel z Podkrkonoší a údajně se děj knihy (povídky) má odehrávat m.j. ve mlýně ve Staré Vsi u Vysokého nad Jizerou.	Dobrý den, prošli jsme několik souborů povídek a črt Antonína Necaska, které máme ve fondu Národní knihovny ČR. Knihy měly sice obsahy, ale povídka s názvem, který jste uvedl, ani s názvem podobným, tam nebyla. Knihy jsme prolistovali, i když tuto službu běžně neděláme a našli jsme povídku s názvem U Sv. Kateřiny. Domníváme se, že by se mohlo jednat o Vámi hledanou povídku. Děj se odehrává z části ve mlýně, nevěsta zahynula v den svatby, i když ne na smrtelném loži. Vámi zmiňovaná vesnice se tam neuvádí.Povídka je z knihy:NECASEK, Antonín. Brázdami života. Nové povídky a črty. Praha: J. Otto, [1915]. signatura NK ČR 54 H 46. Sv. 251 V případě zájmu si můžete povídku objednat jako kopii, jedná se o službu placenou podle platného ceníku NK ČR. Podmínky objednání a ceník je uveden na webových stránkách NK CRwww.nkp.cz.	Dobrý den, hledám knihu (nebo snad povídku) od Antonína Neláska : \"sňatek na smrtelnémloži\" (nebo tak nějak podobně). Vyšlo to snad někdy kolem r. 1890. Je to regionální spisovatel z Podkrkonoší a údajně se děj knihy (povídky) má odehrávat m.j. ve mlýně ve staré vsi u Vysokého nad Jizerou.	Dobrý den, prošli jsme několik souboru povídek a črt Antonína Neláska, které máme ve fondu Narodnik knihovny ČR. Knihy měly sice obsahy, ale povídka s názvem, který jste uvedl, ani s názvem podobným, tam nebyla. Knihy jsme prolistovali, i když tuto službu beze neděláme a našli jsme povídku s názvem u sv. Kateřiny. Domníváme se, že by se mohlo jednat o vámi hledanou povídku. Dej se odehrav z pasti ve plyne, nevěsta zahynula v den svatby, i když ne na smrtelném loži. Vámi zmiňovaná vesnice se tam neuvad.Povídka je z knihy:NEČASE, Antonín. Brázdami života. Nové povídky a rty. Praha: J. Otto, [1915]. signatura NK ČR 54 . 46. Sv. 251 v pripade zajmu si muzete povídku objednat jako kopii, jedná se o službu placenou podle platného ceníku NK ČR. Podmínky objednaný a ceník je uveden na webových stránkách NK www.nku.cz.	true
Antonín Nedvěd	Dobrý den, mám prosbu. Jako seminárku do školy máme psát slovníkové heslo na 3 normostrany o některé z osobností z médií. Já konkrétně o novináři Antonínu Nedvědovi, nar. 1889. Chci se zeptat, zda mi můžete poradit, kde přesně mám hledat, případně zda vůbec je možné něco najít, na internetu jsem našla jen jednu zmínku na řádek. Děkuji	Dobrý den,v našich databázích se nám podařilo dohledat dva novináře se jménem Antonín Nedvěd, ani jeden z nic se ovšem nenarodil v roce 1889. Prvním z nich je Antonín Nedvěd - narozen 17. 5. 1895 v Domažlicích, zemřel 8. 3. 1941 ve Výmaru po převozu z koncentračního tábora Buchenwald. Novinář, psal básně a reportáže.Druhým novinářem s tímto jménem byl Antonín Nedvěd - narozen 3.1.1899 v Tuchlovicích u Kladna, zemřel 27.8.1954 v Bratislavě. Středoškolský profesor, redaktor a politik. Informace o výše jmenovaných novinářích můžete nalézt v.Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli ...? : Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962. - 2. vyd. doplněné a podstatně rozšířené. - Praha : Státní knihovna ČSSR, 1962.--- Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli ...? : Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1. října 1938 do 31. prosince 1956 / sestavil Jaroslav Kunc. - Praha : Národní knihovna, 1957.* Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli ...? : Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962. - 2. vyd. doplněné a podstatně rozšířené. - Praha : Státní knihovna ČSSR, 1962.* Encyklopédia Slovenska. - Bratislava : Veda, 1977-1982. - 6 zväz.* Slovenský biografický slovník : od roku 833 do roku 1990. - Martin : Matica Slovenská, 1986-1994. - Zv. 1-6 (uvádí další biografické zdroje)* files.koncelik.eu/200000043-50739516d1/groman_50_leta.pdf Výše uvedená biografická hesla jsou dostupná taktéž na mikrofiších přináležejících k databázi World Biographical Index Online ( licencovaná databáze ), databáze i mikrofiše jsou k dispozici v Referenčním centru Národní knihovny ČR (http://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/studovny/refc).	null	Národní knihovna ČR	Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie	null	2013-01-09T12:54:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antonin-nedved	314	cs	Dobrý den, mám prosbu. Jako seminárku do školy máme psát slovníkové heslo na 3 normostrany o některé z osobností z médií. Já konkrétně o novináři Antonínu Nedvědovi, nar. 1889. Chci se zeptat, zda mi můžete poradit, kde přesně mám hledat, případně zda vůbec je možné něco najít, na internetu jsem našla jen jednu zmínku na řádek. Děkuji	Dobrý den,v našich databázích se nám podařilo dohledat dva novináře se jménem Antonín Nedvěd, ani jeden z nic se ovšem nenarodil v roce 1889. Prvním z nich je Antonín Nedvěd - narozen 17. 5. 1895 v Domažlicích, zemřel 8. 3. 1941 ve Výmaru po převozu z koncentračního tábora Buchenwald. Novinář, psal básně a reportáže.Druhým novinářem s tímto jménem byl Antonín Nedvěd - narozen 3.1.1899 v Tuchlovicích u Kladna, zemřel 27.8.1954 v Bratislavě. Středoškolský profesor, redaktor a politik. Informace o výše jmenovaných novinářích můžete nalézt v.Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli ...? : Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962. - 2. vyd. doplněné a podstatně rozšířené. - Praha : Státní knihovna ČSSR, 1962.--- Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli ...? : Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1. října 1938 do 31. prosince 1956 / sestavil Jaroslav Kunc. - Praha : Národní knihovna, 1957.* Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli ...? : Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962. - 2. vyd. doplněné a podstatně rozšířené. - Praha : Státní knihovna ČSSR, 1962.* Encyklopédia Slovenska. - Bratislava : Věda, 1977-1982. - 6 zväz.* Slovenský biografický slovník : od roku 833 do roku 1990. - Martin : Matica Slovenská, 1986-1994. - Zv. 1-6 (uvádí další biografické zdroje)* files.koncelik.eu/200000043-50739516d1/groman_50_léta.pdf Výše uvedená biografická hesla jsou dostupná taktéž na mikrofiších přináležejících k databázi World Biographical Index Online ( licencovaná databáze ), databáze i mikrofiše jsou k dispozici v Referenčním centru Národní knihovny ČR (http://www.nkp.cz/služby/důležité-odkazy/studovny/refc).	Dobrý den, mám prosbu. Jako semenáčku do školy máme psát slovníkové heslo na 3 normostrany o některé z osobností z médií. Já konkrétně o novináři Antonínu Nedvědovi, nar. 1889. Chci se zeptat, zda mi můžete poradit, kde přesně mám hledat, případně zda vůbec je možné něco najít, na internetu jsem našla jen jednu zmínku na řádek. Děkuji	Dobrý den,v našich databázích se nám podařilo dohledat dva novináře se jménem Antonín Nedvěd, ani jeden z nich se ovšem nenarodil v roce 1889. Prvním z nich je Antonín Nedvěd - narozen 17. 5. 1895 v Domažlicích, zemřel 8. 3. 1941 ve Výmaru po převozu z koncentračního tábora Buchenwald. Novinář, psal básně a reportáže.Druhým novinářem s tímto jménem byl Antonín Nedvěd - narozen 3.1.1899 v Tuchlovicích u Kladna, zemřel 27.8.1954 v Bratislavě. Středoškolský profesor, redaktor a politik. Informace o výše jmenovaných novinářích můžete nalézt v.Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli ...? : Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962. - 2. vyd. doplněné a podstatně rozšířené. - Praha : Státní knihovna ČSSR, 1962.--- Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli ...? : Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1. října 1938 do 31. prosince 1956 / sestavil Jaroslav Kunc. - Praha : Národní knihovna, 1957.* Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli ...? : Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962. - 2. vyd. doplněné a podstatně rozšířené. - Praha : Státní knihovna ČSSR, 1962.* encyklopédii Slovenska. - Bratislava : Věda, 1977-1982. - 6 zvvz.* slovenský biografický slovník : od roku 833 do roku 1990. - Martin : Matica slovenská, 1986-1994. - v. 1-6 (uvádí další biografické zdroje)* Miles.kondelík.u/200000043-50739516d1/roman_50_leta.pdf výše uvedená biografická hesla jsou dostupná taktéž na mikrofiších přináležejících k databázi World Biographical index online ( licencovaná databáze ), databáze i mikrofiše jsou k dispozici v referenčním centru národní knihovny ČR (http://www.nku.cz/služby/dolezete-odkazy/studovny/ref).	true
Antonín Novotný - Polaroid	Dobrý den,chtěla bych vědět jestli si koupil fotoaparát Polaroid československý prezident Antonín Novotný nebo zda to byl jeho syn, generální ředitel Artie.Děkuji	Dobry den,bohuzel se nam nepodarilo zjistit, zda si fotoaparat znacky Polaroid zakoupil prezident nebo jeho syn.Snad pry nekde existuje fotografie, kde drzi prezident v rukou fotoaparat, ale je to jen nepodlozena zprava "pametnika". Nevyplyva z ni, zda je to zakoupeny fotoaparat prezidentem nebo fotoaparat nekoho jineho.	null	Národní knihovna ČR	Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie	null	2008-07-04T10:28:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antonin-novotny-polaroid	315	cs	Dobrý den,chtěla bych vědět jestli si koupil fotoaparát Polaroid československý prezident Antonín Novotný nebo zda to byl jeho syn, generální ředitel Artie.Děkuji	Dobrý den,bohužel se nám nepodařilo zjistit, zda si fotoaparát značky Polaroid zakoupil prezident nebo jeho syn.Snad prý někde existuje fotografie, kde drží prezident v rukou fotoaparát, ale je to jen nepodložená zpráva "pamětníka". Nevyplývá z ní, zda je to zakoupený fotoaparát prezidentem nebo fotoaparát někoho jiného.	Dobrý den,chtěla bych vědět jestli si koupil fotoaparát Polaroid československý prezident Antonín Novotný nebo zda to byl jeho syn, generální ředitel Artie.Děkuji	Dobrý den,bohužel se nám nepodařilo zjistit, zda si fotoaparát značky Polaroid zakoupil prezident nebo jeho syn.Snad prý někde existuje fotografie, kde drzí prezident v rukou fotoaparát, ale je to jen nepodložena zpráva "pamětníka". Nevyplývá z ní, zda je to zakoupený fotoaparát prezidentem nebo fotoaparát někoho jiného.	true
Antonín Pelíšek	Dobrý den, ráda bych Vás požádala, zda byste mi nemohli poradit s literaturou týkající se tématu mé bakalářské práce, která se zabývá Antonínem Pelíškem, konkrétně je tato práce orientovaná na jeho romány o osamělých mužích a zaniklými vesnicemi.Předem Vám děkuji.	Dobrý den,k Vašemu dotazu na literaturu týkající se děl Antonína Pelíška jsme našli spíše články, převážně recenze.Pro jejich dohledání jsou výborné báze Ústavu pro českou literaturu AV ČR (http://www.ucl.cas.cz/cs/databaze/bibliograficke-databaze), z nich Vám uvádíme vybrané příklady některých dohledaných článků: * Hrdinové bílí a černí? / Antonín Pelíšek. In: Kmen. - Roč. 1, č. 36 (8.9.). - 1988. - S.11 pol-> Člověk z pavilónu N. [novela] / Antonín Pelíšek. - České Budějovice, Jihočeské nakladatelství 1988. - 152 s.[Polemika s recenzí: Vít David (Kmen č.32); též o recenzi: Vlašín Štěpán (Lidová demokracie 5.8.).] * Lidem neutečeš. / Vladimír Píša. In: Rudé právo. - Roč. 69, č. 239 (10.10.). - 1988. - S.5 rec-> Člověk z pavilónu N. [novela] / Antonín Pelíšek. - České Budějovice, Jihočeské nakladatelství 1988. - 152 s.[Recenze.] * Talent více než slibný. / Božena Plánská. In: Jihočeská pravda. - Roč. 44, č. 225 (23.9.). - 1988. - S.8 rec-> Člověk z pavilónu N. [román] / Antonín Pelíšek. - České Budějovice, Jihočeské nakladatelství 1988. - 152 s.[Recenze; též recenze jeho knihy Rybí oko.] * Podruhé výše? / David Vít. In: Kmen. - Roč. 1, č. 32 (11.8.). - 1988. - S.11 rec-> Člověk z pavilónu N. [novela] / Antonín Pelíšek. - České Budějovice, Jihočeské nakladatelství 1988. - 152 s.[Recenze.] * Citliví lidé to mají v životě těžké. : O krizích mladých manželství - rezignovaně i optimisticky. / Štěpán VlašínIn: Lidová demokracie. - Roč. 44, č. 183 (5.8.). - 1988. - S.5 rec-> Člověk z pavilónu N. [román] / Antonín Pelíšek. - České Budějovice, Jihočeské nakladatelství 1988. - 152 s.[Recenze; též recenze románu: Mandát František, Facky do života.] * Je lehké být dospělým? Podepsáno -bí-. In: Nové knihy. - Č. 38 (16.9.). - 1987. - S.1 rec-> Rybí oko. [román] / Antonín Pelíšek. - České Budějovice, Jihočeské nakladatelství 1987. - 210 s.[Recenze.] * Svět z pohledu "rybího oka". Podepsáno (P). In: Jihočeská pravda. - Roč. 44, č. 183 (5.8.). - 1988. - S.8 rec-> Rybí oko. [novela] / Antonín Pelíšek. - České Budějovice, Jihočeské nakladatelství 1987. - 210 s.[Recenze.] * Antonín Pelíšek. / Zdeněk Mráz. In: Jihočeská pravda. - Roč. 46, č. 268 (15.11.). - 1990. - S.4 med-> / Antonín Pelíšek[Medailón v cyklu Z galerie soudobých spisovatelů jižních Čech (nar.1.3.1952 Čes.Budějovice).] * Jak zlikvidovat šéfa. / Vlado Ríša Podepsáno vr. In: Ikarie. - Č. 5 (květen). - 1994. - S.58-59 rec . - České Budějovice, Jih 1993 [Recenze; autoři Daňková Ilona, Mls Ivan, Pelíšek Antonín, Klimek Hynek.] Další články lze dohledat v bázi ANL (http://aleph.nkp.cz/F/) - články z českých novin, časopisů a sborníků od roku 1991. Příkladem opět uvádíme:* Kubát, Petr. "Vyděšení muži nám vyprávěli, že v noci málem uplavali i s postelí": bývalý redaktor jihočeské přílohy MF Dnes Antonín Pelíšek vzpomíná, jak při první vlně povodní vyjížděl do zatopených obcí a měst v kraji. Mladá fronta Dnes - Jihočeské vydání, 2012, 23(187). Jižní Čechy Dnes, s. B3. ISSN 1210-1168.Pozn.: Recenze na: Pelíšek, Antonín. Povodeň. -- V Českých Budějovicích : Syndikát jihočeských novinářů, 2002 * Zimmelová, Lenka. Vyšly nové knihy o jižních Čechách. Mladá fronta Dnes, 2006, 17(272). Jižní Čechy Dnes, s. C4. ISSN 1210-1168.Pozn.: Recenze na: Pelíšek, Antonín. --a po nás planina. -- České Budějovice : PENI, 2006. Berger, Jiří. Jihočeský kraj z nebe. -- Vyd. 1.. -- Plzeň : Starý most, 2006. -- ISBN 80-239-7961-2 (váz.). Pokud byste měla zájem dohledat články také před rokem 1991, je možné využít klasickou tištěnou bibliografii "Články v českých časopisech", která je dostupná ve větších knihovnách, např. typu krajské. V NK ČR je bibliografie dostupná v Referenčním centru NK ČR (vizhttp://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/studovny/refc).Vzhledem k tomu, že pan Antonín Pelíšek je redaktorem Mladé fronty, u převážné většiny novějších článků je jejich autorem (zjistíte vyhledáváním v bázi ANL), články o něm tedy nejlépe dohledáte zadáním jeho jména do předmětu dotazu. Dále můžete využít volně dostupné internetové příspěvky, u nich je však třeba dbát na důvěryhodnost:*http://www.v-art.cz/chudove_koreny/r01c01/net-party/niedl_pelisek.htm Procházeli jsme také knihy, které se věnují českým spisovatelům (typu Slovník českých spisovatelů), ale bohužel Antonín Pelíšek zde uveden není.	null	Národní knihovna ČR	Jazyk, lingvistika a literatura	null	2013-06-10T08:42:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antonin-pelisek	316	cs	Dobrý den, ráda bych Vás požádala, zda byste mi nemohli poradit s literaturou týkající se tématu mé bakalářské práce, která se zabývá Antonínem Pelíškem, konkrétně je tato práce orientovaná na jeho romány o osamělých mužích a zaniklými vesnicemi.Předem Vám děkuji.	Dobrý den,k Vašemu dotazu na literaturu týkající se děl Antonína Pelíška jsme našli spíše články, převážně recenze.Pro jejich dohledání jsou výborné báze Ústavu pro českou literaturu AV ČR (http://www.účl.cas.cz/cs/databáze/bibliografické-databáze), z nich Vám uvádíme vybrané příklady některých dohledaných článků: * Hrdinové bílí a černí? / Antonín Pelíšek. In: Kmen. - Roč. 1, č. 36 (8.9.). - 1988. - S.11 pol-> Člověk z pavilónu N. [novela] / Antonín Pelíšek. - České Budějovice, Jihočeské nakladatelství 1988. - 152 s.[Polemika s recenzí: Vít David (Kmen č.32); též o recenzi: Vlašín Štěpán (Lidová demokracie 5.8.).] * Lidem neutečeš. / Vladimír Píša. In: Rudé právo. - Roč. 69, č. 239 (10.10.). - 1988. - S.5 řeč-> Člověk z pavilónu N. [novela] / Antonín Pelíšek. - České Budějovice, Jihočeské nakladatelství 1988. - 152 s.[Recenze.] * Talent více než slibný. / Božena Plánská. In: Jihočeská pravda. - Roč. 44, č. 225 (23.9.). - 1988. - S.8 řeč-> Člověk z pavilónu N. [román] / Antonín Pelíšek. - České Budějovice, Jihočeské nakladatelství 1988. - 152 s.[Recenze; též recenze jeho knihy Rybí oko.] * Podruhé výše? / David Vít. In: Kmen. - Roč. 1, č. 32 (11.8.). - 1988. - S.11 řeč-> Člověk z pavilónu N. [novela] / Antonín Pelíšek. - České Budějovice, Jihočeské nakladatelství 1988. - 152 s.[Recenze.] * Citliví lidé to mají v životě těžké. : O krizích mladých manželství - rezignovaně i optimisticky. / Štěpán VlašínIn: Lidová demokracie. - Roč. 44, č. 183 (5.8.). - 1988. - S.5 řeč-> Člověk z pavilónu N. [román] / Antonín Pelíšek. - České Budějovice, Jihočeské nakladatelství 1988. - 152 s.[Recenze; též recenze románu: Mandát František, Facky do života.] * Je lehké být dospělým? Podepsáno -bí-. In: Nové knihy. - Č. 38 (16.9.). - 1987. - S.1 řeč-> Rybí oko. [román] / Antonín Pelíšek. - České Budějovice, Jihočeské nakladatelství 1987. - 210 s.[Recenze.] * Svět z pohledu "rybího oka". Podepsáno (P). In: Jihočeská pravda. - Roč. 44, č. 183 (5.8.). - 1988. - S.8 řeč-> Rybí oko. [novela] / Antonín Pelíšek. - České Budějovice, Jihočeské nakladatelství 1987. - 210 s.[Recenze.] * Antonín Pelíšek. / Zdeněk Mráz. In: Jihočeská pravda. - Roč. 46, č. 268 (15.11.). - 1990. - S.4 med-> / Antonín Pelíšek[Medailón v cyklu Z galerie soudobých spisovatelů jižních Čech (nar.1.3.1952 Češ.Budějovice).] * Jak zlikvidovat šéfa. / Vlado Ríša Podepsáno vr. In: Ikarie. - Č. 5 (květen). - 1994. - S.58-59 řeč . - České Budějovice, Jih 1993 [Recenze; autoři Daňková Ilona, Mls Ivan, Pelíšek Antonín, Klimek Hynek.] Další články lze dohledat v bázi ANL (http://aleph.nkp.cz/F/) - články z českých novin, časopisů a sborníků od roku 1991. Příkladem opět uvádíme:* Kubát, Petr. "Vyděšení muži nám vyprávěli, že v noci málem uplavali i s postelí": bývalý redaktor jihočeské přílohy MF Dnes Antonín Pelíšek vzpomíná, jak při první vlně povodní vyjížděl do zatopených obcí a měst v kraji. Mladá fronta Dnes - Jihočeské vydání, 2012, 23(187). Jižní Čechy Dnes, s. B3. ISSN 1210-1168.Pozn.: Recenze na: Pelíšek, Antonín. Povodeň. -- V Českých Budějovicích : Syndikát jihočeských novinářů, 2002 * Zimmelová, Lenka. Vyšly nové knihy o jižních Čechách. Mladá fronta Dnes, 2006, 17(272). Jižní Čechy Dnes, s. C4. ISSN 1210-1168.Pozn.: Recenze na: Pelíšek, Antonín. --a po nás planina. -- České Budějovice : PĚNÍ, 2006. Berger, Jiří. Jihočeský kraj z nebe. -- Vyd. 1.. -- Plzeň : Starý most, 2006. -- ISBN 80-239-7961-2 (váz.). Pokud byste měla zájem dohledat články také před rokem 1991, je možné využít klasickou tištěnou bibliografii "Články v českých časopisech", která je dostupná ve větších knihovnách, např. typu krajské. V NK ČR je bibliografie dostupná v Referenčním centru NK ČR (vizhttp://www.nkp.cz/služby/důležité-odkazy/studovny/refc).Vzhledem k tomu, že pan Antonín Pelíšek je redaktorem Mladé fronty, u převážné většiny novějších článků je jejich autorem (zjistíte vyhledáváním v bázi ANL), články o něm tedy nejlépe dohledáte zadáním jeho jména do předmětů dotazů. Dále můžete využít volně dostupné internetové příspěvky, u nich je však třeba dbát na důvěryhodnost:*http://www.v-art.cz/chudove_kořeny/r01c01/net-party/niedl_pelíšek.htm Procházeli jsme také knihy, které se věnují českým spisovatelům (typu Slovník českých spisovatelů), ale bohužel Antonín Pelíšek zde uveden není.	Dobrý den, ráda bych vás požádala, zda byste mi nemohli poradit s literaturou týkající se tématu mé bakalářské práce, která se zabývá Antonínem pelíškem, konkrétně je tato práce orientovaná na jeho romány o osamělých mužích a zaniklými vesnicemi.Předem vám děkuji.	Dobrý den,k vašemu dotazu na literaturu týkající se děl Antonína Pelíška jsme našli spíše články, převážně recenze.Pro jejich dohledání jsou výborné báze ústavu pro českou literaturu AV ČR (http://www.ul.cas.cz/cs/databáze/bibliografické-databáze), z nich vám uvádíme vybrané příklady některých dohledaných článků: * Hrdinové bílí a černí? / Antonín Pelíšek. In: Kmen. - roč. 1, č. 36 (8.9.). - 1988. - S.11 pol-> člověk z pavilónu N. [novela] / Antonín Pelíšek. - České Budějovice, jihočeské nakladatelství 1988. - 152 s.[polemika s recenzí: Vít David (kmen č.32); též o recenzi: Vlašín Štěpán (lidová demokracie 5.8.).] * lidem neutečeš. / Vladimír Píša. In: Rudé právo. - roč. 69, č. 239 (10.10.). - 1988. - S.5 re-> člověk z pavilónu N. [novela] / Antonín Pelíšek. - České Budějovice, jihočeské nakladatelství 1988. - 152 s.[recenze.] * talent více než slibný. / Božena plánská. In: Jihočeská pravda. - roč. 44, č. 225 (23.9.). - 1988. - S.8 re-> člověk z pavilónu N. [román] / Antonín Pelíšek. - České Budějovice, jihočeské nakladatelství 1988. - 152 s.[recenze; též recenze jeho knihy rybí oko.] * podruhé výše? / David Vít. In: Kmen. - roč. 1, č. 32 (11.8.). - 1988. - S.11 re-> člověk z pavilónu N. [novela] / Antonín Pelíšek. - České Budějovice, jihočeské nakladatelství 1988. - 152 s.[recenze.] * citliví lidé to mají v životě těžké. : O krizích mladých manželství - rezignovaně i optimisticky. / Štěpán Vlašíni: Lidová demokracie. - roč. 44, č. 183 (5.8.). - 1988. - S.5 re-> člověk z pavilónu N. [román] / Antonín Pelíšek. - České Budějovice, jihočeské nakladatelství 1988. - 152 s.[recenze; též recenze románu: Mandát František, facky do života.] * je lehké být dospělým? Podepsáno -by-. In: Nové knihy. - Č. 38 (16.9.). - 1987. - S.1 re-> rybí oko. [román] / Antonín Pelíšek. - České Budějovice, jihočeské nakladatelství 1987. - 210 s.[recenze.] * svět z pohledu "rybího oka". Podepsáno (P). In: Jihočeská pravda. - roč. 44, č. 183 (5.8.). - 1988. - S.8 re-> rybí oko. [novela] / Antonín Pelíšek. - České Budějovice, jihočeské nakladatelství 1987. - 210 s.[recenze.] * Antonín Pelíšek. / Zdeněk Mráz. In: Jihočeská pravda. - roč. 46, č. 268 (15.11.). - 1990. - S.4 med-> / Antonín Pelíšek[medailón v cyklu z galerie soudobých spisovatelů jižních Čech (nar.1.3.1952 es.Budějovice).] * jak zlikvidovat šéfa. / Vlado Ríša podepsáno vr. In: Ikarie. - Č. 5 (květen). - 1994. - S.58-59 re . - České Budějovice, jih 1993 [recenze; autoři Daňková Ilona, mls Ivan, Pelíšek Antonín, Klimek Hynek.] Další články lze dohledat v bázi AN (http://alepp.nku.cz/F/) - články z českých novin, časopisů a sborníků od roku 1991. Příkladem opět uvádíme:* Kubát, Petr. "vyděšení muži nám vyprávěli, že v noci málem uplavali i s postelí": bývalý redaktor jihočeské přílohy MF dnes Antonín Pelíšek vzpomíná, jak při první vlně povodní vyjížděl do zatopených obcí a měst v kraji. Mladá fronta dnes - jihočeské vydání, 2012, 23(187). Jižní Čechy dnes, s. B. ISBN 1210-1168.Pozn.: Recenze na: Pelíšek, Antonín. Povodeň. -- v Českých Budějovicích : Syndikát jihočeských novinářů, 2002 * Zimmerová, Lenka. Vyšly nové knihy o jižních Čechách. Mladá fronta dnes, 2006, 17(272). Jižní Čechy dnes, s. C. ISBN 1210-1168.Pozn.: Recenze na: Pelíšek, Antonín. --a po nás planina. -- České Budějovice : PEN, 2006. Berger, Jiří. Jihočeský kraj z nebe. -- vyd. 1.. -- Plzeň : Starý most, 2006. -- ISBN 80-239-7961-2 (váz.). Pokud byste měla zájem dohledat články také před rokem 1991, je možné využít klasickou tištěnou bibliografii "články v českých časopisech", která je dostupná ve větších knihovnách, např. typu krajské. V NK ČR je bibliografie dostupná v referenčním centru NK ČR (vizhttp://www.nku.cz/služby/dolezete-odkazy/studovny/ref).Vzhledem k tomu, že pan Antonín Pelíšek je redaktorem mladé fronty, u převážné většiny novějších článků je jejich autorem (zjistíte vyhledáváním v bázi AOL), články o něm tedy nejlépe dohledáte zadáním jeho jména do předmětu dotazu. Dále můžete využít volně dostupné internetové příspěvky, u nich je však třeba dbát na důvěryhodnost:*http://www.v-art.cz/Chodove_kořeny/r01c01/net-party/Riedl_Plisek.htm procházeli jsme také knihy, které se věnují českým spisovatelům (typu slovník českých spisovatelů), ale bohužel Antonín Pelíšek zde uveden není.	true
Antonín Plhal	Dobrý den,chtěla bych zjistit něco o Antonínu Plhalovi. V lexikonu české literatury jsem ho nenašla, asi proto, že nepůjde o běžného spisovatele, psal spíše do časopisů, působil jako redaktor v prvorepublikové Davidově houpačce (tam je jednou koncem 20. let uveden i jako Antonín St. Plhal) a zřejmě i v Komárovi a Československém kurýrovi. Můžete mi poradit, kde bych o Plhalovi našla něco víc? Ještě bych se chtěla zeptat, jak dlouho bude Davidova houpačka v krameriu NK nedostupná, když 70 let, které nařizuje autorský zákon, už uběhlo?Děkuji.	Dobrý den, Antonín Plhal, narozen 13. 11. 1900 v Brně, politik, redaktor - redaktor periodika Proud : obrázkový týdeník; [vych. 1x týdně, v letech 1923-1955] - redaktor periodika Davidova houpačka : humoristická příloha Československého kurýra [vych. v letech 1926-1931] - řídil periodikum Obrana práce : orgán závodních politických organizací ČSL; Brno - výkonný výbor čs. Strany lidové; vych. 1947-1948, týdeník - publikoval v Lidové demokracii, Národní obrodě nebo Hlasu. - politicky činný Československé straně lidové O Antonínu Plhalovi jsme našli zmínky v následujících zdrojích: Publikoval: . PLHAL, Antonín. Hlídka dělnicko-zaměstnanecká - A nyní od slov k činům. Národní obroda: ústřední orgán československé strany lidové. 1945, roč. 1, č. 105, 12. 9. 1945. s. 2 Součástí sloupku též informace o něm: "Tajemník Antonín Plhal, pověřený vedením agendy dělnicko-zaměstnanecké úřaduje pravidelně každý den odpoledne v době od 3-6 hodin v zemském sekretariátu Čs. Strany lidové v Brně, Běhounská 22." http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:be87ec10-7b02-11e8-be68-5ef3fc9bb22f . PLHAL, Antonín. Ohrožuje poměrné zastoupení jednotu ROH?. Hlas: orgán československé rady lidové. 1947, roč. 3, čís. 143, 21. 6. 1947, s. 1 http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:f17f0af0-6d47-11e7-94b3-005056825209 O něm: . Plná pozornost ČSL akci Výstavba Ostravska. Lidová demokracie : orgán Československé strany lidové. 1950, roč. 6, č. 211, 8. 9. 1950, s. 2. Zasedání užšího předsednictva ČSL 7.9. .. "Funkcí zapisovatele pro užší i širší předsednictvo strany byl pověřen náměstek generálního tajemníka Antonín Plhal." http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:16668c90-9bc9-11e6-89b1-5ef3fc9ae867 . Lidový tábor. Našinec. 1934, roč. 70, č. 280, 8. 12. 1934, s. 4 Šestidenní škola pro výchovu občanstva, uspořádaná Okresní lidovou jednotou... Přednášejí:.."Antonín Plhal, odb. tajemník z Moravské Ostravy". http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/3380131 Redaktorská činnost: . KUBÍČEK, Jaromír, ed. Bibliografie periodik Jihomoravského kraje 1945-1965. 1. vyd. Brno: Univ. knihovna, 1975. 398, [2] s. Bibliografie a prameny k vývoji Moravy; sv. 2. V této bibliografii je zmiňován A. Plhal jako redaktor týdeníku "Obrana práce : orgán závodních politických organizací ČSL; Brno - výkonný výbor čs. Strany lidové; vych. 1947-1948, týdeník; řídil Antoním Plhal s red. kruhem." http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:1ee9d1a0-e313-11e2-9439-005056825209 . Davidova houpačka: humoristický týdeník. Brno: Václav David, 1926-1928. ISSN 1803-9480. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/21166998 Týdeník Davidova houpačka a jeho dostupnost z pohledu autorského zákona. V rámci digitální knihovny Kramerius se zveřejňují výhradně volná díla, teda taková díla, u nichž uplynulo nejen 50 let od vydání, ale zároveň 70 let od smrti všech spoluautorů díla. V případě monografií je poměrně snadné zjišťování, kdy je dílo volné (většinou lze zjistit kdy autoři zemřeli, ev. další původci díla - ilustrátoři, editoři.). U periodik k jejich zveřejňování nedochází právě z důvodu komplikovaného ověřování osobních dat u všech přispěvatelů. V tomto případě se jedná o periodika ze 30. - 50. let 20. století a je tedy velice pravděpodobné, že většina autorů podmínku, že uplynulo 70 let od jejich smrti, nesplňuje. Bohužel tedy toto periodikum nebude v dohledné době zveřejněno.	null	Národní knihovna ČR	Jazyk, lingvistika a literatura	null	2019-04-01T08:00:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antonin-plhal	317	cs	Dobrý den,chtěla bych zjistit něco o Antonínu Plhalovi. V lexikonu české literatury jsem ho nenašla, asi proto, že nepůjde o běžného spisovatele, psal spíše do časopisů, působil jako redaktor v prvorepublikové Davidově houpačce (tam je jednou koncem 20. let uveden i jako Antonín St. Plhal) a zřejmě i v Komárovi a Československém kurýrovi. Můžete mi poradit, kde bych o Plhalovi našla něco víc? Ještě bych se chtěla zeptat, jak dlouho bude Davidova houpačka v krameriu NK nedostupná, když 70 let, které nařizuje autorský zákon, už uběhlo?Děkuji.	Dobrý den, Antonín Plhal, narozen 13. 11. 1900 v Brně, politik, redaktor - redaktor periodika Proud : obrázkový týdeník; [vých. 1x týdně, v letech 1923-1955] - redaktor periodika Davidová houpačka : humoristická příloha Československého kurýra [vých. v letech 1926-1931] - řídil periodikum Obrana práce : orgán závodních politických organizací ČSL; Brno - výkonný výbor čs. Strany lidové; vých. 1947-1948, týdeník - publikoval v Lidové demokracii, Národní obrodě nebo Hlasu. - politicky činný Československé straně lidové O Antonínu Plhalovi jsme našli zmínky v následujících zdrojích: Publikoval: . PLHAL, Antonín. Hlídka dělnicko-zaměstnanecká - A nyní od slov k činům. Národní obroda: ústřední orgán československé strany lidové. 1945, roč. 1, č. 105, 12. 9. 1945. s. 2 Součástí sloupku též informace o něm: "Tajemník Antonín Plhal, pověřený vedením agendy dělnicko-zaměstnanecké úřaduje pravidelně každý den odpoledne v době od 3-6 hodin v zemském sekretariátu Čs. Strany lidové v Brně, Běhounská 22." http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:be87ec10-7b02-11e8-be68-5ef3fc9bb22f . PLHAL, Antonín. Ohrožuje poměrné zastoupení jednotu ROH?. Hlas: orgán československé rady lidové. 1947, roč. 3, čís. 143, 21. 6. 1947, s. 1 http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:f17f0af0-6d47-11e7-94b3-005056825209 O něm: . Plná pozornost ČSL akcí Výstavba Ostravská. Lidová demokracie : orgán Československé strany lidové. 1950, roč. 6, č. 211, 8. 9. 1950, s. 2. Zasedání užšího předsednictva ČSL 7.9. .. "Funkcí zapisovatelé pro užší i širší předsednictvo strany byl pověřen náměstek generálního tajemníka Antonín Plhal." http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:16668c90-9bc9-11e6-89b1-5ef3fc9ae867 . Lidový tábor. Našinec. 1934, roč. 70, č. 280, 8. 12. 1934, s. 4 Šestidenní škola pro výchovu občanstva, uspořádaná Okresní lidovou jednotou... Přednášejí:.."Antonín Plhal, odb. tajemník z Moravské Ostravy". http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/3380131 Redaktorská činnost: . KUBÍČEK, Jaromír, ed. Bibliografie periodik Jihomoravského kraje 1945-1965. 1. vyd. Brno: Univ. knihovna, 1975. 398, [2] s. Bibliografie a prameny k vývoji Moravy; sv. 2. V této bibliografii je zmiňován A. Plhal jako redaktor týdeníku "Obrana práce : orgán závodních politických organizací ČSL; Brno - výkonný výbor čs. Strany lidové; vých. 1947-1948, týdeník; řídil Antoním Plhal s red. kruhem." http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:1ee9d1a0-e313-11e2-9439-005056825209 . Davidova houpačka: humoristický týdeník. Brno: Václav David, 1926-1928. ISSN 1803-9480. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/21166998 Týdeník Davidova houpačka a jeho dostupnost z pohledu autorského zákona. V rámci digitální knihovny Kramerius se zveřejňují výhradně volná díla, teda taková díla, u nichž uplynulo nejen 50 let od vydání, ale zároveň 70 let od smrti všech spoluautorů díla. V případě monografií je poměrně snadné zjišťování, kdy je dílo volné (většinou lze zjistit kdy autoři zemřeli, ev. další původci díla - ilustrátoři, editoři.). U periodik k jejich zveřejňování nedochází právě z důvodů komplikovaného ověřování osobních dat u všech přispěvatelů. V tomto případě se jedná o periodika ze 30. - 50. let 20. století a je tedy velice pravděpodobné, že většina autorů podmínku, že uplynulo 70 let od jejich smrti, nesplňuje. Bohužel tedy toto periodikum nebude v dohledné době zveřejněno.	Dobrý den,chtěla bych zjistit něco o Antonínu Plíhalovi. V lexikonu české literatury jsem ho nenašla, asi proto, že nepůjde o běžného spisovatele, psal spíše do časopisů, působil jako redaktor v prvorepublikové Davidově houpačce (tam je jednou koncem 20. let uveden i jako Antonín St. Lhal) a zřejmě i v Komárově a československém kurýrovi. Můžete mi poradit, kde bych o Plíhalovi našla něco víc? Ještě bych se chtěla zeptat, jak dlouho bude Davidova houpačka v Krameru NK nedostupná, když 70 let, které nařizuje autorský zákon, už uběhlo?Děkuji.	Dobrý den, Antonín lhal, narozen 13. 11. 1900 v Brně, politik, redaktor - redaktor periodika proud : obrázkový týdeník; [vých. x týdně, v letech 1923-1955] - redaktor periodika Davidova houpačka : humoristická příloha československého kurýra [vích. v letech 1926-1931] - řídil periodikum obrana práce : orgán závodních politických organizací ČSL; Brno - výkonný výbor čs. Strany lidové; bych. 1947-1948, týdeník - publikoval v lidové demokracii, národní obrodě nebo hlasu. - politicky činný československé straně lidové o Antonínu Plíhalovi jsme našli zmínky v následujících zdrojích: Publikoval: . PLHA, Antonín. Hlídka dělnicko-zaměstnanecká - a nyní od slov k činům. Národní obroda: ústřední orgán československé strany lidové. 1945, roč. 1, č. 105, 12. 9. 1945. s. 2 součástí sloupku též informace o něm: "tajemník Antonín lhal, pověřený vedením agendy dělnicko-zaměstnanecké úřaduje pravidelně každý den odpoledne v době od 3-6 hodin v zemském sekretariátu čs. Strany lidové v Brně, Běhounské 22." http://Kramerius.nku.cz/Search/handl/id:be87ec10-7b02-11e8-ben-5ef3fc9bb22f . PLHA, Antonín. Ohrožuje poměrné zastoupení jednotu ROH?. Hlas: orgán československé rady lidové. 1947, roč. 3, čís. 143, 21. 6. 1947, s. 1 http://Kramerius.nku.cz/Search/handl/id:f17f0af0-d7-11e7-94b3-005056825209 o něm: . Plná pozornost ČSL akci výstavba Ostravska. Lidová demokracie : orgán československé strany lidové. 1950, roč. 6, č. 211, 8. 9. 1950, s. 2. Zasedání užšího předsednictva ČSL 7.9. .. "funkcí zapisovatele pro užší i širší předsednictvo strany byl pověřen náměstek generálního tajemníka Antonín lhal." http://Kramerius.nku.cz/Search/handl/id:16668c90-bbc-11e6-89b1-5ef3fc9ae867 . Lidový tábor. Našinec. 1934, roč. 70, č. 280, 8. 12. 1934, s. 4 Šestidenní škola pro výchovu občanstva, uspořádaná okresní lidovou jednotou... Přednášejí:.."Antonín lhal, od. tajemník z moravské Ostravy". http://Kramerius.nku.cz/Kramerius/handle/ABA001/3380131 redaktorská činnost: . KUBÍČEK, Jaromír, ed. Bibliografie periodik jihomoravského kraje 1945-1965. 1. vyd. Brno: Univ. knihovna, 1975. 398, [2] s. Bibliografie a prameny k vývoji Moravy; sv. 2. V této bibliografii je zmiňován A. Lhal jako redaktor týdeníku "obrana práce : orgán závodních politických organizací ČSL; Brno - výkonný výbor čs. Strany lidové; bych. 1947-1948, týdeník; řídil Antonín lhal s red. kruhem." http://Kramerius.nku.cz/Search/handl/id:1ee9d1a0-e313-11e2-9439-005056825209 . Davidova houpačka: humoristický týdeník. Brno: Václav David, 1926-1928. ISBN 1803-9480. http://Kramerius.nku.cz/Kramerius/handle/ABA001/21166998 týdeník Davidova houpačka a jeho dostupnost z pohledu autorského zákona. V rámci digitální knihovny Kramerius se zveřejňují výhradně volná díla, teda taková díla, u nichž uplynulo nejen 50 let od vydání, ale zároveň 70 let od smrti všech spoluautorů díla. V případě monografií je poměrně snadné zjišťování, kdy je dílo volné (většinou lze zjistit kdy autoři zemřeli, v. další původci díla - ilustrátoři, editoři.). U periodik k jejich zveřejňování nedochází právě z důvodu komplikovaného ověřování osobních dat u všech přispěvatelů. V tomto případě se jedná o periodika ze 30. - 50. let 20. století a je tedy velice pravděpodobné, že většina autorů podmínku, že uplynulo 70 let od jejich smrti, nesplňuje. Bohužel tedy toto periodikum nebude v dohledné době zveřejněno.	true
Antonín Pudlač – základní biografické informace	Dobrý den,ve 20. letech minulého století působil na Ministerstvu pro správu Slovenska v Bratislavě český vysoký úředník Antonín Pudlač (nar. 1887). Jsou k dispozici bližší údaje o jeho životě?Děkuji	Dobrý den, ucelené biografické heslo jsem k dané osobě v nám dostupných zdrojích nenalezli. Z dobových novin a digitalizovaných archivních materiálů jsme poskládali alespoň střípky z jeho života. Nemůžeme bohužel jednoznačně zaručit, že všechny níže uvedené informace se vztahují k jedné a též osobě. Jelikož je ovšem příjmení Pudlač poměrně vzácné, je to, jak doufáme, pravděpodobné. JUDr. Antonín Pudlač se narodil v Praze dne 5. 1. 1887 jako syn krejčího Konráda Pudlače a jeho ženy Alžběty (rozené Linek). V roce 1884 bydleli jeho rodiče na Karlově náměstí, později se přestěhovali do Týnské ulice. (zdroj: adresáře města Prahy) Měl ještě dva starší bratry Josefa a Rudolfa, kteří ovšem oba zemřeli v červnu roku 1888. Jeho otec krejčí Konrád zemřel o sedm let později (tedy v Antonínově osmi letech) v roce 1895 v zařízení pro duševně choré. Viz zápis:http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=D584B23992FC11E2870440618600A675&scan=1#scan1 I přes pravděpodobně nelehké dětství se ovšem podařilo Antonímu Podlačovi vystudovat Akademické gymnázium v Praze a složit zkoušky na Právnickou fakultu Karlovy univerzity, kde v roce 1912 ukončil svá studia rigorózní zkouškou. Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Univerzity Karlovy, inventární číslo 3, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity III., strana 1194 :http://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1569619878951260/198/?lang=cs V následujících letech získal místo jako místodržitelský koncipista: 1916 - místodržitelským koncipistou: Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok. V Praze: Nákladem vydavatelstva Politického kalendáře občanského a adresáře zemí koruny České, 1916. č. 1. s. 244. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:d3b19f20-2ffe-11e5-8b04-5ef3fc9bb22f 1917 - místodržitelským koncipistou: Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok. V Praze: Nákladem vydavatelstva Politického kalendáře občanského a adresáře zemí koruny České, 1917. č. 1. s. 214. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:8131eb50-2ffa-11e5-b57a-005056825209 1918 - místodržitelským koncipistou: Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok. V Praze: Nákladem vydavatelstva Politického kalendáře občanského a adresáře zemí koruny České, 1918. č. 1. s. 192. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:ac29cf80-2fdc-11e5-b57a-005056825209 Tuto činnost pravděpodobně vykonával ve východních Čechách, nejspíše v Chocni, neboť s tímto městem je spojován v oznámení o jeho sňatku v roce 1919 se slečnou Lid. Schejbalovou. Svatba se konala dne 27. dubna na Slovensku. zdroj: Východ. 1919, roč. 2, č. 35 (3.5.), s. 7: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/5604104 Jeho následný kariérní postup byl následující: V roce 1920 je v tisku uváděno jeho jmenování státním tajemníkem v Bratislavě: Pressburger Zeitung. z 20.09.1920, s. 3:http://digitalna.kniznica.info/s/B6KJYCVtSr 1925 sepsal spisek k volbám na Slovensku: * PUDLAČ, Antonín 1581 Voľby do Národného shromaždenia 1925. Pre potrebu voličov na Slovensku napísal dr. Ant. Pudlac. Bratislava. Nákladom vlastným, typ. Slovenská kníhtlač. 1925. 8° VII, 37 s. A byl jmenován odborovým rádcem: Slovenský národ : neodvislý autonomistický denník z 08.05.1925, s. 5:http://digitalna.kniznica.info/s/znKa2ClYii Rozruch ve slovenském tisku vyvolalo jeho jmenování členem meziministerské komise pro vystěhovalství a kolonizaci za Slovensko v roce 1929: Slovák z 23.01.1929, s. 7:http://digitalna.kniznica.info/s/f96MIW0yHc V témže roce byl též jmenován vrchním radou kraj. úřadu - za obor sociální péče: ŘÍHA, Jiří. Zdravotnická ročenka československá. Praha: Piras, 1929. č. 1. s. 15. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:43c2b7b0-c4a2-11e7-80e7-5ef3fc9bb22f Tuto činnost vykonával nejméně do roku 1936: 1931 - vrchní rádca kraj. úradu:http://digitalna.kniznica.info/s/jZ0LCRTl0Q 1931 - ŘÍHA, Jiří. Zdravotnická ročenka československá. Praha: Piras, 1931. č. 1. s. 69. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:36956200-c573-11e7-9c14-005056827e51 1933 - ŘÍHA, Jiří. Zdravotnická ročenka československá. Praha: Piras, 1933. č. 1. s. 79. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1fa9e220-ca49-11e7-9c14-005056827e51 1935- ŘÍHA, Jiří. Zdravotnická ročenka československá. Praha: Piras, 1935. č. 1. s. 86. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:4a3c6be0-c4e8-11e7-b059-5ef3fc9ae867 1936, 1937 - vrchní rada pol. správy 9. oddělení zemského úřadu - sociálnej pečlivosti: http://digitalna.kniznica.info/s/E65q25Up3s;http://digitalna.kniznica.info/s/imjWMjSFX8 1936 - ŘÍHA, Jiří. Zdravotnická ročenka československá. Praha: Piras, 1936. č. 1. s. 72. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:5be8ae30-c4c0-11e7-80e7-5ef3fc9bb22f Další jeho činnost není v nám dostupných zdrojích uváděna. Jeho jméno se ovšem objevuje v souvislosti s protektorátem mezi osobami, jež byly vyznamenány II. stupněm Čestného štítu protektorátu Čechy a Morava:https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120344691 "II. stupně PUDLAČ, Antonín (Dr.) 5.1.1887 vládní rada - Praha - 9/1944 či později" Po skončení 2. světové války se nám již bohužel nepodařilo další osud Antonína Pudlače zrekonstruovat. Jediná a poslední poznámka k jeho životu po roce 1945 byla otištěna v Pravdě roku 1978, kde si můžete přečíst následující: "Rozloučení se zesnulými zítra na ústředním hřbitově v Plzni - kremace: (...) 15.00 JUDr. Antonín Pudlač (91), Volduchy". zdroj: Pravda. Plzeň: Tiskařské a nakladatelské družstvo Pravda, 1978. č. 247. s. 3. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:5eb1c8b0-1e4f-11e9-b427-005056827e51	null	Národní knihovna ČR	Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie	null	2020-08-25T19:20:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antonin-pudlac-2013-zakladni-biograficke-informace	318	cs	Dobrý den,ve 20. letech minulého století působil na Ministerstvu pro správu Slovenska v Bratislavě český vysoký úředník Antonín Pudlač (nar. 1887). Jsou k dispozici bližší údaje o jeho životě?Děkuji	Dobrý den, ucelené biografické heslo jsem k dané osobě v nám dostupných zdrojích nenalezli. Z dobových novin a digitalizovaných archivních materiálů jsme poskládali alespoň střípky z jeho života. Nemůžeme bohužel jednoznačně zaručit, že všechny níže uvedené informace se vztahují k jedné a též osobě. Jelikož je ovšem příjmení Pudlač poměrně vzácné, je to, jak doufáme, pravděpodobné. JUDr. Antonín Pudlač se narodil v Praze dne 5. 1. 1887 jako syn krejčího Konráda Pudlače a jeho ženy Alžběty (rozené Linek). V roce 1884 bydleli jeho rodiče na Karlově náměstí, později se přestěhovali do Týnské ulice. (zdroj: adresáře města Prahy) Měl ještě dva starší bratry Josefa a Rudolfa, kteří ovšem oba zemřeli v červnu roku 1888. Jeho otec krejčí Konrád zemřel o sedm let později (tedy v Antonínově osmi letech) v roce 1895 v zařízení pro duševně choré. Viz zápis:http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=D584B23992FC11E2870440618600A675&scan=1#scan1 I přes pravděpodobně nelehké dětství se ovšem podařilo Antonímu Podlačovi vystudovat Akademické gymnázium v Praze a složit zkoušky na Právnickou fakultu Karlovy univerzity, kde v roce 1912 ukončil svá studia rigorózní zkouškou. Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Univerzity Karlovy, inventární číslo 3, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity III., strana 1194 :http://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1569619878951260/198/?lang=čs V následujících letech získal místo jako místodržitelský koncipista: 1916 - místodržitelským koncipistou: Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok. V Praze: Nákladem vydavatelstva Politického kalendáře občanského a adresáře zemí koruny České, 1916. č. 1. s. 244. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:d3b19f20-2ffe-11e5-8b04-5ef3fc9bb22f 1917 - místodržitelským koncipistou: Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok. V Praze: Nákladem vydavatelstva Politického kalendáře občanského a adresáře zemí koruny České, 1917. č. 1. s. 214. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:8131eb50-2ffa-11e5-b57a-005056825209 1918 - místodržitelským koncipistou: Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok. V Praze: Nákladem vydavatelstva Politického kalendáře občanského a adresáře zemí koruny České, 1918. č. 1. s. 192. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:ac29cf80-2fdc-11e5-b57a-005056825209 Tuto činnost pravděpodobně vykonával ve východních Čechách, nejspíše v Chocni, neboť s tímto městem je spojován v oznámení o jeho sňatku v roce 1919 se slečnou Lid. Schejbalovou. Svatba se konala dne 27. dubna na Slovensku. zdroj: Východ. 1919, roč. 2, č. 35 (3.5.), s. 7: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/5604104 Jeho následný kariérní postup byl následující: V roce 1920 je v tisku uváděno jeho jmenování státním tajemníkem v Bratislavě: Pressburger Zeitung. z 20.09.1920, s. 3:http://digitalna.kniznica.info/s/B6KJYCVtSr 1925 sepsal spisek k volbám na Slovensku: * PUDLAČ, Antonín 1581 Voľby do Národného shromaždenia 1925. Pře potřebu voličov na Slovensku napísal dr. Ant. Pudlac. Bratislava. Nákladom vlastným, typ. Slovenská kníhtlač. 1925. 8° VII, 37 s. A byl jmenován odborovým rádcem: Slovenský národ : neodvislý autonomistický denník z 08.05.1925, s. 5:http://digitalna.kniznica.info/s/znKa2ClYii Rozruch ve slovenském tisku vyvolalo jeho jmenování členem meziministerské komise pro vystěhovalství a kolonizaci za Slovensko v roce 1929: Slovák z 23.01.1929, s. 7:http://digitalna.kniznica.info/s/f96MIW0yHc V témže roce byl též jmenován vrchním radou kraj. úřadu - za obor sociální péče: ŘÍHA, Jiří. Zdravotnická ročenka československá. Praha: Piras, 1929. č. 1. s. 15. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:43c2b7b0-c4a2-11e7-80e7-5ef3fc9bb22f Tuto činnost vykonával nejméně do roku 1936: 1931 - vrchní rádca kraj. úřadu:http://digitalna.kniznica.info/s/jZ0LCRTl0Q 1931 - ŘÍHA, Jiří. Zdravotnická ročenka československá. Praha: Piras, 1931. č. 1. s. 69. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:36956200-c573-11e7-9c14-005056827e51 1933 - ŘÍHA, Jiří. Zdravotnická ročenka československá. Praha: Piras, 1933. č. 1. s. 79. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1fa9e220-ca49-11e7-9c14-005056827e51 1935- ŘÍHA, Jiří. Zdravotnická ročenka československá. Praha: Piras, 1935. č. 1. s. 86. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:4a3c6be0-c4e8-11e7-b059-5ef3fc9ae867 1936, 1937 - vrchní rada pol. správy 9. oddělení zemského úřadu - sociálnej pečlivostí: http://digitalna.kniznica.info/s/E65q25Up3s;http://digitalna.kniznica.info/s/imjWMjSFX8 1936 - ŘÍHA, Jiří. Zdravotnická ročenka československá. Praha: Piras, 1936. č. 1. s. 72. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:5be8ae30-c4c0-11e7-80e7-5ef3fc9bb22f Další jeho činnost není v nám dostupných zdrojích uváděna. Jeho jméno se ovšem objevuje v souvislosti s protektorátem mezi osobami, jež byly vyznamenány II. stupněm Čestného štítu protektorátu Čechy a Morava:https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120344691 "II. stupně PUDLAČ, Antonín (Dr.) 5.1.1887 vládní rada - Praha - 9/1944 či později" Po skončení 2. světové války se nám již bohužel nepodařilo další osud Antonína Pudlače zrekonstruovat. Jediná a poslední poznámka k jeho životu po roce 1945 byla otištěna v Pravdě roku 1978, kde si můžete přečíst následující: "Rozloučení se zesnulými zítra na ústředním hřbitově v Plzni - kremace: (...) 15.00 JUDr. Antonín Pudlač (91), Volduchy". zdroj: Pravda. Plzeň: Tiskařské a nakladatelské družstvo Pravda, 1978. č. 247. s. 3. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:5eb1c8b0-1e4f-11e9-b427-005056827e51	Dobrý den,ve 20. letech minulého století působil na ministerstvu pro správu Slovenska v Bratislavě český vysoký úředník Antonín pudla (nar. 1887). Jsou k dispozici bližší údaje o jeho životě?Děkuji	Dobrý den, ucelené biografické heslo jsem k dané osobě v nám dostupných zdrojích nenalezli. Z dobových novin a digitalizovaných archivních materiálů jsme poskládali alespoň střípky z jeho života. Nemůžeme bohužel jednoznačně zaručit, že všechny níže uvedené informace se vztahují k jedné a též osobě. Jelikož je ovšem příjmení pudla poměrně vzácné, je to, jak doufáme, pravděpodobné. JUDr. Antonín pudla se narodil v Praze dne 5. 1. 1887 jako syn krejčího Konráda Pudla a jeho ženy Alžběty (rozené linek). V roce 1884 bydleli jeho rodiče na Karlově náměstí, později se přestěhovali do týnské ulice. (zdroj: adresáře města Prahy) měl ještě dva starší bratry Josefa a Rudolfa, kteří ovšem oba zemřeli v červnu roku 1888. Jeho otec krejčí Konrád zemřel o sedm let později (tedy v Antonínově osmi letech) v roce 1895 v zařízení pro duševně choré. Viz zápis:http://katalog.amp.cz/pragapublica/permalink?id=D584B23992FC11E2870440618600A675&scan=1#scan i přes pravděpodobně nelehké dětství se ovšem podařilo Antonínu Podlahovi vystudovat akademické gymnázium v Praze a složit zkoušky na právnickou fakultu Karlovy univerzity, kde v roce 1912 ukončil svá studia rigorózní zkouškou. Archiv univerzity Karlovy, fond matriky univerzity Karlovy, inventární číslo 3, matrika doktorů české Karla-Ferdinandovy univerzity III., strana 1194 :http://s.Cuny.cz/webapps/archiv/public/book/b/1569619878951260/198/?Lang=cs v následujících letech získal místo jako místodržitelský koncipienta: 1916 - místodržitelským koncipistou: Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok. V Praze: Nákladem vydavatelství politického kalendáře občanského a adresáře zemí koruny české, 1916. č. 1. s. 244. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:d3b19f20-Uffe-11e5-8b04-5ef3fc9bb22f 1917 - místodržitelským koncipistou: Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok. V Praze: Nákladem vydavatelství politického kalendáře občanského a adresáře zemí koruny české, 1917. č. 1. s. 214. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:8131eb50-Effa-11e5-ba-005056825209 1918 - místodržitelským koncipistou: Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok. V Praze: Nákladem vydavatelství politického kalendáře občanského a adresáře zemí koruny české, 1918. č. 1. s. 192. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:ac29cf80-mfd-11e5-ba-005056825209 tuto činnost pravděpodobně vykonával ve východních Čechách, nejspíše v Chocni, neboť s tímto městem je spojován v oznámení o jeho sňatku v roce 1919 se slečnou lid. Schejbalovou. Svatba se konala dne 27. dubna na Slovensku. zdroj: Východ. 1919, roč. 2, č. 35 (3.5.), s. 7: http://Kramerius.nku.cz/Kramerius/handle/ABA001/5604104 jeho následný kariérní postup byl následující: V roce 1920 je v tisku uváděno jeho jmenování státním tajemníkem v Bratislavě: Pressburger Zeitung. z 20.09.1920, s. 3:http://digitálně.knižnice.info/s/B6KJYCVtSr 1925 sepsal spisek k volbám na Slovensku: * PUDLA, Antonín 1581 Voby do národního shromaždenia 1925. Pro potřebu voličovy na Slovensku napsal dr. Ant. Pudla. Bratislava. Nákladem vlastním, typ. Slovenská kníhtlač. 1925. 8° VII, 37 s. A byl jmenován odborovým rádcem: Slovenský národ : neodvislý autonomistický denník z 08.05.1925, s. 5:http://digitálně.knižnice.info/s/znKa2ClYii rozruch ve slovenském tisku vyvolalo jeho jmenování členem meziministerské komise pro vystěhovalectví a kolonizaci za Slovensko v roce 1929: Slovák z 23.01.1929, s. 7:http://digitálně.knižnice.info/s/f96MIW0yHc v témže roce byl též jmenován vrchním radou kraj. úřadu - za obor sociální péče: Říha, Jiří. Zdravotnická ročenka československá. Praha: Pires, 1929. č. 1. s. 15. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:43c2b7b0-cac-11e7-80e7-5ef3fc9bb22f tuto činnost vykonával nejméně do roku 1936: 1931 - vrchní rádce kraj. úřadu:http://digitálně.knižnice.info/s/jZ0LCRTl0Q 1931 - Říha, Jiří. Zdravotnická ročenka československá. Praha: Pires, 1931. č. 1. s. 69. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:36956200-cm3-11e7-c1-005056827e51 1933 - Říha, Jiří. Zdravotnická ročenka československá. Praha: Pires, 1933. č. 1. s. 79. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:1fa9e220-cac-11e7-c1-005056827e51 1935- Říha, Jiří. Zdravotnická ročenka československá. Praha: Pires, 1935. č. 1. s. 86. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:4a3c6be0-ce-11e7-b059-5ef3fc9ae867 1936, 1937 - vrchní rada pol. správy 9. oddělení zemského úřadu - sociálnem pečlivosti: http://digitálně.knižnice.info/s/E65q25Up3s;http://digitálně.knižnice.info/s/imjWMjSFX8 1936 - Říha, Jiří. Zdravotnická ročenka československá. Praha: Pires, 1936. č. 1. s. 72. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:5be8ae30-cac-11e7-80e7-5ef3fc9bb22f další jeho činnost není v nám dostupných zdrojích uváděna. Jeho jméno se ovšem objevuje v souvislosti s protektorátem mezi osobami, jež byly vyznamenány II. stupněm čestného štítu protektorátu Čechy a Morava:http://s.Cuny.cz/webapps/zip/download/120344691 "II. stupně PUDLA, Antonín (dr.) 5.1.1887 vládní rada - Praha - 9/1944 či později" po skončení 2. světové války se nám již bohužel nepodařilo další osud Antonína Pudla zrekonstruovat. Jediná a poslední poznámka k jeho životu po roce 1945 byla otištěna v pravdě roku 1978, kde si můžete přečíst následující: "rozloučení se zesnulými zítra na ústředním hřbitově v Plzni - kremace: (...) 15.00 JUDr. Antonín pudla (91), Volduchy". zdroj: Pravda. Plzeň: Tiskařské a nakladatelské družstvo pravda, 1978. č. 247. s. 3. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:5eb1c8b0-eff-11e9-b427-005056827e51	true
Antonín Scheibner, Amalie Scheibnerová	Dobrý den. Hledám informace o osobě Antonín Scheibner a Amalie Scheibnerová. Oba jsou pohřbeni na Olšanském hřbitově. Antonín byl pohřben dne 9. 2. 1881 a Amalie dne 28. 5. 1884. Jsou ve společné hrobce s Vilémem Ringhofferem, průmyslníkem (1826–1885). Můžete mi prosím poradit, kde bych našel informace o výše psaných Scheibnerech? Děkuji za pomoc.	Dobrý den, zmínku o Vámi uvedeném Antonínu Scheibnerovi a jeho ženě Amálii jsme nalezli v konskripcích, tedy pražských pobytových přihláškách, zveřejněných v digitalizované podobě na stránkách Národního archivu: http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=dc478322e7b3b1e7744544aba9b337db074aa5c75e22b87c18dae929ce04c6d1&action=image&record=1. Antonín (Anton) Scheibner, je zde uveden jako penzionovaný c. k. vrchní poštovní kontrolor narozený v roce 1806 ve Vyškově na Moravě. Jeho manželka Amálie, rozená Ringhofferová, se narodila v roce 1816 v Praze, zemřela 26. května 1884. Dále je zde uveden i jejich syn Adolf (narozen 1836, Praha), telegrafní úředník ve Vídni. Konkrétní datum úmrtí Antonína Schreibnera je uvedeno zde: http://amp.bach.cz/pragapublica/Zoomify.action?scanIndex=0&entityRef=%28%5En%29%28%28%28localArchiv%2C%5En%2Chot_%29%28unidata%29%29%28214551%29%29 Příslušnost k rodině Ringhofferů je z výše uvedeného zřejmá. K historii rodu Ringhofferů přináší bližší informace kniha "Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy", ve které se píše: "Historie rodu Ringhofferů v Čechách sahá do roku 1769, kdy chudý kotlářský tovaryš František Ringhoffer přišel z Müllerdorfu, který ležel v tehdejších Uhrách, do Prahy. O rok později si pronajal malou dílničku a začal vyrábět varné pánve pro pivovary. Jeho syn Josef Ringhoffer (...) už měl malý závod a specializoval se na výrobu zařízení pro cukrovary a lihovary. Rozšířil také podnik o hamry v Kamenici u Jílového. (...) Ringhoffer brzy získal titul dvorního kovářského mistra. Od výroby měděného zboží a zařízení pro cukrovary přešla firma Ringhffer roku 1855 k výrově železničních vozů a později také tramvají." (více viz heslo Martin Ringhoffer ve zmíněné publikaci ). * SZABO, Miloš. Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy I. & II. 1. vyd. Praha: Libri, 2010. 207 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7277-442-5. Další informace k Antonínu Scheibnerovi a jeho ženě můžete nalézt v matričních zápisech (jména rodičů aj.). Digitalizované matriky Vyškova i Prahy jsou již volně dostupné na internetu: Acta Publica (Moravský zemský archiv Brno): http://actapublica.eu/hledej/, SOA Praha: http://ebadatelna.soapraha.cz/pages/IndexPage;jsessionid=5F8CC7ED9D7F9169749C0B88DEEF6A84?0	null	Národní knihovna ČR	Informace o knihovně	null	2014-10-09T13:34:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antonin-scheibner-amalie-scheibnerova	319	cs	Dobrý den. Hledám informace o osobě Antonín Scheibner a Amálie Scheibnerová. Oba jsou pohřbeni na Olšanském hřbitově. Antonín byl pohřben dne 9. 2. 1881 a Amálie dne 28. 5. 1884. Jsou ve společné hrobce s Vilémem Ringhofferem, průmyslníkem (1826–1885). Můžete mi prosím poradit, kde bych našel informace o výše psaných Scheibnerech? Děkuji za pomoc.	Dobrý den, zmínku o Vámi uvedeném Antonínu Scheibnerovi a jeho ženě Amálii jsme nalezli v konskripcích, tedy pražských pobytových přihláškách, zveřejněných v digitalizované podobě na stránkách Národního archivu: http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=dc478322e7b3b1e7744544aba9b337db074aa5c75e22b87c18dae929ce04c6d1&action=image&record=1. Antonín (Anton) Scheibner, je zde uveden jako penzionovaný c. k. vrchní poštovní kontrolor narozený v roce 1806 ve Vyškově na Moravě. Jeho manželka Amálie, rozená Ringhofferová, se narodila v roce 1816 v Praze, zemřela 26. května 1884. Dále je zde uveden i jejich syn Adolf (narozen 1836, Praha), telegrafní úředník ve Vídni. Konkrétní datum úmrtí Antonína Schreibnera je uvedeno zde: http://amp.bach.cz/pragapublica/Zoomify.action?scanIndex=0&entityRef=%28%5En%29%28%28%28localArchiv%2C%5En%2Chot_%29%28unidata%29%29%28214551%29%29 Příslušnost k rodině Ringhofferů je z výše uvedeného zřejmá. K historii rodu Ringhofferů přináší bližší informace kniha "Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy", ve které se píše: "Historie rodu Ringhofferů v Čechách sahá do roku 1769, kdy chudý kotlářský tovaryš František Ringhoffer přišel z Müllerdorfu, který ležel v tehdejších Uhrách, do Prahy. O rok později si pronajal malou dílničku a začal vyrábět varné pánve pro pivovary. Jeho syn Josef Ringhoffer (...) už měl malý závod a specializoval se na výrobu zařízení pro cukrovary a lihovary. Rozšířil také podnik o hamry v Kamenici u Jílového. (...) Ringhoffer brzy získal titul dvorního kovářského mistra. Od výroby měděného zboží a zařízení pro cukrovary přešla firma Ringhffer roku 1855 k výrově železničních vozů a později také tramvají." (více viz heslo Martin Ringhoffer ve zmíněné publikaci ). * SZABÓ, Miloš. Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy I. & II. 1. vyd. Praha: Libri, 2010. 207 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7277-442-5. Další informace k Antonínu Scheibnerovi a jeho ženě můžete nalézt v matričních zápisech (jména rodičů aj.). Digitalizované matriky Vyškova i Prahy jsou již volně dostupné na internetu: Acta Publica (Moravský zemský archiv Brno): http://actapublica.eu/hledej/, ŠOA Praha: http://ebadatelna.soapraha.cz/pages/IndexPage;jsessionid=5F8CC7ED9D7F9169749C0B88DEEF6A84?0	Dobrý den. Hledám informace o osobě Antonín Scheiner a Amalie Schreiberová. Oba jsou pohřbeni na Olšanském hřbitově. Antonín byl pohřben dne 9. 2. 1881 a Amalie dne 28. 5. 1884. Jsou ve společné hrobce s Vilémem Ringhofferem, průmyslníkem (1826–1885). Můžete mi prosím poradit, kde bych našel informace o výše psaných Scheinerech? Děkuji za pomoc.	Dobrý den, zmínku o vámi uvedeném Antonínu Scheinerovi a jeho ženě Amálii jsme nalezli v konskripcích, tedy pražských pobytových přihláškách, zveřejněných v digitalizované podobě na stránkách národního archivu: http://Gigi.napr.cz/prihlasky2/?session=dc478322e7b3b1e7744544aba9b337db074aa5c75e22b87c18dae929ce04c6d1&Action=image&record=1. Antonín (Anton) Scheiner, je zde uveden jako penzionovaný c. k. vrchní poštovní kontrolor narozený v roce 1806 ve Vyškově na Moravě. Jeho manželka Amálie, rozená Ringhofferové, se narodila v roce 1816 v Praze, zemřela 26. května 1884. Dále je zde uveden i jejich syn Adolf (narozen 1836, Praha), telegrafní úředník ve Vídni. Konkrétní datum úmrtí Antonína Schreibera je uvedeno zde: http://amp.Bach.cz/pragapublica/Zoomy.Action?scanIndex=0&entityRef=%28%En%29%28%28%28localArchiv%C%En%chat_%29%28unidata%29%29%28214551%29%29 příslušnost k rodině Ringhofferů je z výše uvedeného zřejmá. K historii rodu Ringhofferů přináší bližší informace kniha "pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy", ve které se píše: "historie rodu Ringhofferů v Čechách sahá do roku 1769, kdy chudý kolářský tovaryš František Ringhoffer přišel z Müllerdorfu, který ležel v tehdejších Uhrách, do Prahy. O rok později si pronajal malou dílničku a začal vyrábět varné pánve pro pivovary. Jeho syn Josef Ringhoffer (...) už měl malý závod a specializoval se na výrobu zařízení pro cukrovary a lihovary. Rozšířil také podnik o hamry v Kamenici u jílového. (...) Ringhoffer brzy získal titul dvorního kovářského mistra. Od výroby měděného zboží a zařízení pro cukrovary přešla firma Ringhoffer roku 1855 k výrobě železničních vozů a později také tramvají." (více viz heslo Martin Ringhoffer ve zmíněné publikaci ). * SZABÓ, Miloš. Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy I. & II. 1. vyd. Praha: Libri, 2010. 207 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7277-442-5. Další informace k Antonínu Scheinerovi a jeho ženě můžete nalézt v matričních zápisech (jména rodičů aj.). Digitalizované matriky Vyškova i Prahy jsou již volně dostupné na internetu: Acta Public (moravský zemský archiv Brno): http://actapublica.u/hledej/, SOS Praha: http://badatelna.souprava.cz/pages/indexace;jsessionid=5F8CC7ED9D7F9169749C0B88DEEF6A84?0	true
Antonín Zbuzek, Zbuzkova ulice	Dobrý den, rád bych se dozvěděl, jaký je původ pojmenování Zbuzkovy ulice v Praze -Vysočanech, kdy a po kom byla Zbuzkova ulice takto pojmenována. Děkuji.	Dobrý den, ulice Zbuzkova vznikla ze dvou ulic: 1. ulice Bořka Dohalského, která vznikla před rokem 1900 a jmenovala se Čechova, 1940-1945 Nižborská, 1945-1948 znovu Čechova, 1948-1952 Bořka Dohalského a 2. ulice Vávrova - bývalá Viniční, 1900-1904 Puchmajerova, 1904-1948 Podvinní, 1948-1952 Vávrova. Roku 1952 byly obě ulice spojeny a celá ulice nazvána Zbuzkova.Název získala podle Antonína Zbuzka (1901-1941), dělníka a odbojového pracovníka, člena ilegáního krajského výboru KSČ, který byl 29.9.1941 popraven na Pankráci. Použitá literatura:Čarek, Jiří a kol. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška. Praha: Orbis, 1958. Augusta, Pavel; Zdeňková, Marie. Ilustrovaná encyklopedie osobností v názvech pražských ulic a náměstí. Praha: MILPO MEDIA, 2006. ISBN 80-87040-03-1.	null	Národní knihovna ČR	Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura	null	2008-01-03T12:03:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antonin-zbuzek-zbuzkova-ulice	320	cs	Dobrý den, rád bych se dozvěděl, jaký je původ pojmenování Zbuzkovy ulice v Praze -Vysočanech, kdy a po kom byla Zbuzkova ulice takto pojmenována. Děkuji.	Dobrý den, ulice Zbuzkova vznikla ze dvou ulic: 1. ulice Bořka Dohalského, která vznikla před rokem 1900 a jmenovala se Čechová, 1940-1945 Nižborská, 1945-1948 znovu Čechová, 1948-1952 Bořka Dohalského a 2. ulice Vávrová - bývalá Viniční, 1900-1904 Puchmajerova, 1904-1948 Podvinní, 1948-1952 Vávrová. Roku 1952 byly obě ulice spojeny a celá ulice nazvána Zbuzkova.Název získala podle Antonína Zbuzka (1901-1941), dělníka a odbojového pracovníka, člena ilegáního krajského výboru KSČ, který byl 29.9.1941 popraven na Pankráci. Použitá literatura:Čárek, Jiří a kol. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška. Praha: Orbis, 1958. Augusta, Pavel; Zdeňková, Marie. Ilustrovaná encyklopedie osobností v názvech pražských ulic a náměstí. Praha: MILPO MÉDIA, 2006. ISBN 80-87040-03-1.	Dobrý den, rád bych se dozvěděl, jaký je původ pojmenování Buzkovy ulice v Praze -Vysočanech, kdy a po kom byla Buzkova ulice takto pojmenována. Děkuji.	Dobrý den, ulice Buzková vznikla ze dvou ulic: 1. ulice Bořka Dohalského, která vznikla před rokem 1900 a jmenovala se Čechová, 1940-1945 nižborská, 1945-1948 znovu Čechová, 1948-1952 Bořka Dohalského a 2. ulice Vávrova - bývalá viniční, 1900-1904 Puchmajerova, 1904-1948 Podviní, 1948-1952 Vávrová. Roku 1952 byly obě ulice spojeny a celá ulice nazvána Buzková.Název získala podle Antonína Zuzka (1901-1941), dělníka a odbojového pracovníka, člena ilegálního krajského výboru KSČ, který byl 29.9.1941 popraven na Pankráci. Použitá literatura:Čarek, Jiří a kol. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška. Praha: Orbis, 1958. Augusta, Pavel; Zdeňková, Marie. Ilustrovaná encyklopedie osobností v názvech pražských ulic a náměstí. Praha: MILO MEDIA, 2006. ISBN 80-87040-03-1.	true
Antonio Gramsci, jeho knihy a knihy o něm	Jsem nevidomy a hledam udaje o knihach napsanych filozofem a politickym myslitelem ktery se jemenuje Antonio Gramsci heldam knihy, ktere byli vydanyv Ceske Republice, potreboval bych jejich jmena rok vydani kdo je vydal a dalsi bibliograficke udaje, abych mohl kontaktovat prislusna vydavatelstvi za ucelem ziskani techto knih v elektronicke forme. Potreboval bych take vsechny knihy ktere se zabivaji timto myslitelem, byli by nalezeny v sekcich politologie a filozofie, zajimaji me knihy v cestine a anglictine. Dekuji za Vasi odpoved. Prosim zaslete ji na moji emailovou adresu.	Vazeny pane,zasilame vam v priloze odpovedi nekolik titulu od Gramsciho a o nem, ktere jsme zjistili v nasich katalozich. Seznam Gramsciho del prelozenych do cestiny by mel byt relativne uplny. U sekundarni literatury v anglictine by zpracovani vyzadovalo rozsahlejsi resersi, coz je jiz placena sluzba.Uvedene tituly jsou k dispozici v Narodni knihovne.Zaznamy v priloze jsou podrobne, tj. uvadeji nekdy take resume dila a dalsi udaje.	null	Národní knihovna ČR	politicke-vedy-politologie-politika-verejna-sprava-vojenstvi	null	2008-02-25T14:15:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antonio-gramsci-jeho-knihy-a-knihy-o-nem	321	cs	Jsem nevidomý a hledám údaje o knihách napsaných filozofem a politickým myslitelem který se jemenuje Antonio Gramsci heldam knihy, které byli vydanyv České Republice, potřeboval bych jejich jména rok vydání kdo je vydal a další bibliografické údaje, abych mohl kontaktovat příslušná vydavatelství za účelem získání těchto knih v elektronické formě. Potřeboval bych také všechny knihy které se zabivaji tímto myslitelem, byli by nalezeny v sekcích politologie a filozofie, zajímají mé knihy v češtině a angličtině. Děkuji za Vaši odpověď. Prosím zašlete ji na moji emailovou adresu.	Vážený pane,zasíláme vám v příloze odpovědi několik titulů od Gramsciho a o něm, které jsme zjistili v našich katalozích. Seznam Gramsciho děl přeložených do češtiny by měl být relativně úplný. U sekundární literatury v angličtině by zpracování vyžadovalo rozsáhlejší rešerši, což je již placená služba.Uvedené tituly jsou k dispozici v Národní knihovně.Záznamy v příloze jsou podrobně, tj. uvádějí někdy také resumé díla a další údaje.	Jsem nevidomý a hledám údaje o knihách napsaných filozofem a politickým myslitelem ktery se jmenuje Antonio Gramsci hledam knihy, které byli vydanym Ceske Republice, potřeboval bych jejich jména rok vydáni kdo je vydal a dalsi bibliografické údaje, abych mohl kontaktovat prislusna vydavatelství za umelem získáni těchto knih v elektronické formě. Potřeboval bych také všechny knihy které se zabývají tímto myslitelem, byli by nalezeny v sekcích politologie a filozofie, zajímají mě knihy v cystine a angličtině. Dekuji za Vasi odpoved. Prosím zašlete ji na moji emailovou adresu.	Vazeny pane,zasíláme vám v príloze odpovědi nekolik titulu od Gramsciho a o něm, které jsme zjistili v našich katalozích. Seznam Gramsciho del prelozenych do šestiny by měl být relativně plny. U sekundární literatury v angličtině by zpracované vyžadovalo rozsáhleji recesi, což je již placená služba.Uvedené tituly jsou k dispozici v Nabodni knihovně.Záznamy v príloze jsou podrobně, tj. uvadej někdy také resumé díla a dalsi údaje.	false
António Salazar	Zdravím, měl bych dotaz ohledně portugalského politika Antonia Salazara. Vím, že Benito Mussolini měl titul DUCE, Adolf Hitler zase FUHRER a zajímalo by mě, jaké přízvisko měl Salazar. Díky!	Dobrý den, v roce 1932 se Salazar stal premiérem ve vládě Antonio de Fragoso Carmony a od tohoto okamžiku započala jeho kariéra ve vysoké politice, jež ovlivnila celé Portugalsko na téměř čtyřicet let.V březnu roku 1933 Salazar předložil novou korporativní neboli stavovskou ústavu, částečně inspirovanou idejemi, přicházejícími z Mussoliniho Itálie. Oproti postavě Duceho však byl Salazar radikálně odlišnou osobou. Nikdy se neprohlásil za diktátora, ani se nenechal oslovovat jakýmkoli ekvivalentem slova vůdce. Jeho ústava měla z jednoho z nejchudších evropských států vytvořit tzv. Estado Nuovo a pozdvihnout jeho životní úroveň. Cesta k tomuto cíli však byla v té době nevídaná. Parlament měl omezenou pravomoc, nebyl však zrušen, politické strany prakticky vymizely - přísně zakázány byly extrémistické strany, zvláště komunistická, socialistická, ale i fašistická či národně socialistická - a o všech zásadních otázkách hospodářství, politiky i kultury víceméně rozhodovaly přesně strukturované korporativní komory. Každý zaměstnanec patřil do některého syndikátu, jenž si své čelní představitele volil a pokud s nimi nebyl spokojen, odvolal je. Syndikáty jednaly se sdruženími zaměstnavatelů, tzv.grémii, a snažily se pro své členy dohodnout přijatelné pracovní podmínky i výhody pro své členy.zdroj :http://www.valka.cz/clanek_10768.html.	null	Národní knihovna ČR	Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie	null	2010-05-18T14:32:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antonio-salazar	322	cs	Zdravím, měl bych dotaz ohledně portugalského politika Antonia Salazara. Vím, že Benito Mussolini měl titul DUCE, Adolf Hitler zase FUHRER a zajímalo by mě, jaké přízvisko měl Salazar. Díky!	Dobrý den, v roce 1932 se Salazar stal premiérem ve vládě Antonio de Fragoso Carmony a od tohoto okamžiku započala jeho kariéra ve vysoké politice, jež ovlivnila celé Portugalsko na téměř čtyřicet let.V březnu roku 1933 Salazar předložil novou korporativní neboli stavovskou ústavu, částečně inspirovanou idejemi, přicházejícími z Mussoliniho Itálie. Oproti postavě Duceho však byl Salazar radikálně odlišnou osobou. Nikdy se neprohlásil za diktátora, ani se nenechal oslovovat jakýmkoli ekvivalentem slova vůdce. Jeho ústava měla z jednoho z nejchudších evropských států vytvořit tzv. Estado Nuovo a pozdvihnout jeho životní úroveň. Cesta k tomuto cíli však byla v té době nevídaná. Parlament měl omezenou pravomoc, nebyl však zrušen, politické strany prakticky vymizely - přísně zakázány byly extrémistické strany, zvláště komunistická, socialistická, ale i fašistická či národně socialistická - a o všech zásadních otázkách hospodářství, politiky i kultury víceméně rozhodovaly přesně strukturované korporativní komory. Každý zaměstnanec patřil do některého syndikátu, jenž si své čelní představitele volil a pokud s nimi nebyl spokojen, odvolal je. Syndikáty jednaly se sdruženími zaměstnavatelů, tzv.grémií, a snažily se pro své členy dohodnout přijatelné pracovní podmínky i výhody pro své členy.zdroj :http://www.valka.cz/článek_10768.html.	Zdravím, měl bych dotaz ohledně portugalského politika Antonia Salazara. Vím, že Benito Mussolini měl titul UCE, Adolf Hitler zase FÜHRER a zajímalo by mě, jaké přízvisko měl Salazar. Díky!	Dobrý den, v roce 1932 se Salazar stal premiérem ve vládě Antonio de Raguso Carmony a od tohoto okamžiku započala jeho kariéra ve vysoké politice, jež ovlivnila celé Portugalsko na téměř čtyřicet let.V březnu roku 1933 Salazar předložil novou korporativní neboli stavovskou ústavu, částečně inspirovanou idejemi, přicházejícími z Mussoliniho Itálie. Oproti postavě Duceho však byl Salazar radikálně odlišnou osobou. Nikdy se neprohlásil za diktátora, ani se nenechal oslovovat jakýmkoli ekvivalentem slova vůdce. Jeho ústava měla z jednoho z nejchudších evropských států vytvořit tzv. Espado novo a pozdvihnout jeho životní úroveň. Cesta k tomuto cíli však byla v té době nevídaná. Parlament měl omezenou pravomoc, nebyl však zrušen, politické strany prakticky vymizely - přísně zakázány byly extrémistické strany, zvláště komunistická, socialistická, ale i fašistická či národně socialistická - a o všech zásadních otázkách hospodářství, politiky i kultury víceméně rozhodovaly přesně strukturované korporativní komory. Každý zaměstnanec patřil do některého syndikátu, jenž si své čelní představitele volil a pokud s nimi nebyl spokojen, odvolal je. Syndikáty jednaly se sdruženími zaměstnavatelů, tzv.grémií, a snažily se pro své členy dohodnout přijatelné pracovní podmínky i výhody pro své členy.zdroj :http://www.valka.cz/članek_10768.html.	true
antonymum diferenciace	Dobrý den,chtěla bych se Vás zeptat, jaké lze použít antonymum ke slovu diferenciace, konkrétně ve spojení diferencované zpravodajství? Lze případně užít nediferencované zpravodajství?Děkuji	Dobrý den, užití termínu diferencované zpravodajství je poměrně nejednoznačné a používá se zřídka. Spojení termínu diferencovaný se slovem žurnalistika jsme ověřovali i v rámci Českého národního korpusu a není rozhodně obvyklé (vizhttps://www.korpus.cz/slovo-v-kostce/search/cs/diferencovan%C3%A9). Nejvíce se vyskytuje slovo "diferencovaný" ve spojení se slovy buňka, společnost, přístup. V těchto spojeních poměrně dobře koresponduje s významy, které lze dohledat v slovnících synonym. V souvislosti s buňkami jsme také nalezli použití termínu nediferencované. Slovník synonym a antonym říká: diference- rozdíl, různost, neshoda, rozpor, odlišnost diferenciace- 1 rozlišení, odlišení, rozdílnost ♦ sjednocení, přiblížení 2 psych, rozlišení (podnětů), odlišení 3 bioi. specializace (buněk) ♦ diferenciace diferencovaný- rozlišený, různý, odlišný, rozdílný ♦ stejný, shodný diferencovat- 1 rozlišovat (do skupin), odlišovat, (kniž.) rozrůzňovat ♦ přiblížit 2 rozlišovat mezi kým, odlišovat diferencovat se- 1 rozlišovat se, různit se, lišit se, (kniž.) rozrůzňovat se ♦ přibližovat se 2 biol. vyvíjet se (buňky), vytvářet se, vznikat Zdroj: Lingea (firma).Slovník českých synonym a antonym. V Brně: Lingea, 2012. s. 60. ISBN 978-80-87471-40-1. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:523f3390-9306-11e7-8167-005056825209 Domníváme se z kontextu, že jako "diferencované zpravodajství" se označuje zpravodajství v jistých ohledech odlišné – objektivní, nezávislé, bez předsudků. Níže jsme vybrali citace, kde je toto slovní spojení použito. "Zvláštním oceněním za dlouhodobou vynikající novinářskou činnost budou kromě toho oceněny také novinářské formáty a novináři, kteří se v delším časovém období zasloužili o diferencované zpravodajství o sousední zemi. V rámci pátého ročníku udělí Česko-německý fond budoucnosti společně s novinářskými svazy obou zemí (Syndikát novinářů ČR a DJV) opět celkem osm cen vynikajícím novinářkám a novinářům, kteří svou tvorbou vzbuzují zájem o sousední zemi a diferencovaným a do souvislostí zasazeným zpravodajstvím přispívají k lepšímu porozumění mezi Čechy a Němci." Zdroj:https://www.elbelabe.eu/cz/news/2020/zacina-cesko-nemecka-novinarska-cena-2020/ V německé verzi je použito: "Wir würdigen Qualitätsjournalismus, d.h. unabhängige und vorurteilsfreie Beiträge, die auf fundierter Sachkenntnis des Autors beruhen." Jedná se tedy o kvalitní žurnalistiku, tzn. příspěvky nezávislé, objektivní a bez předsudků. Zdroj:https://deutsch-tschechischer-journalistenpreis.de/uber-den-preis/ "Citlivé a diferencované zpravodajství může přispívat k odtabuizování umírání. Existenční a každodenní zkušenosti umírajících lidí jsou podstatným tématem naší doby." Zdroj: MILFAIT, René a BARTOŇ, Daniel.Lidská práva osob s postižením, nevyléčitelně nemocných a umírajících na pozadí nacistických sterilizací a programu "Euthanasie". Středokluky: Zdeněk Susa, 2013. s. 406. ISBN 978-80-86057-85-9. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:3d9b2870-17dd-11e8-8ee4-005056825209 Při použití antonyma bychom tedy doporučili, užití takového termínu, který bude vystihovat význam, ve kterém bude termín použitý s ohledem na kontext, např. neobjektivní, nevyvážené, standardní (zpravodajství)?? Nenalezli jsme, že by se výraz nediferencovaný, v souvislosti se zpravodajstvím běžně užíval. Pro odpověď na Váš dotaz jsme využili dostupné zdroje, avšak nejsme jazykovědci, proto bychom si Vám dovolili doporučit oslovit jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk český AV ČR (https://ujc.avcr.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html), kde Vám poradí odborníci.	null	Národní knihovna ČR	Jazyk, lingvistika a literatura	null	2021-10-25T21:28:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antonymum-diferenciace	323	cs	Dobrý den,chtěla bych se Vás zeptat, jaké lze použít antonymum ke slovu diferenciace, konkrétně ve spojení diferencované zpravodajství? Lze případně užít nediferencované zpravodajství?Děkuji	Dobrý den, užití termínu diferencované zpravodajství je poměrně nejednoznačné a používá se zřídka. Spojení termínu diferencovaný se slovem žurnalistika jsme ověřovali i v rámci Českého národního korpusu a není rozhodně obvyklé (vizhttps://www.korpus.cz/slovo-v-kostce/search/cs/diferencován%C3%A9). Nejvíce se vyskytuje slovo "diferencovaný" ve spojení se slovy buňka, společnost, přístup. V těchto spojeních poměrně dobře koresponduje s významy, které lze dohledat v slovnících synonym. V souvislosti s buňkami jsme také nalezli použití termínu nediferencované. Slovník synonym a antonym říká: diference- rozdíl, různost, neshoda, rozpor, odlišnost diferenciace- 1 rozlišení, odlišení, rozdílnost ♦ sjednocení, přiblížení 2 psych, rozlišení (podnětů), odlišení 3 bioi. specializace (buněk) ♦ diferenciace diferencovaný- rozlišený, různý, odlišný, rozdílný ♦ stejný, shodný diferencovat- 1 rozlišovat (do skupin), odlišovat, (kniž.) rozrůzňovat ♦ přiblížit 2 rozlišovat mezi kým, odlišovat diferencovat se- 1 rozlišovat se, různit se, lišit se, (kniž.) rozrůzňovat se ♦ přibližovat se 2 biol. vyvíjet se (buňky), vytvářet se, vznikat Zdroj: Lingea (firma).Slovník českých synonym a antonym. V Brně: Lingea, 2012. s. 60. ISBN 978-80-87471-40-1. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:523f3390-9306-11e7-8167-005056825209 Domníváme se z kontextu, že jako "diferencované zpravodajství" se označuje zpravodajství v jistých ohledech odlišné – objektivní, nezávislé, bez předsudků. Níže jsme vybrali citace, kde je toto slovní spojení použito. "Zvláštním oceněním za dlouhodobou vynikající novinářskou činnost budou kromě toho oceněny také novinářské formáty a novináři, kteří se v delším časovém období zasloužili o diferencované zpravodajství o sousední zemi. V rámci pátého ročníku udělí Česko-německý fond budoucnosti společně s novinářskými svazy obou zemí (Syndikát novinářů ČR a DJV) opět celkem osm cen vynikajícím novinářkám a novinářům, kteří svou tvorbou vzbuzují zájem o sousední zemi a diferencovaným a do souvislostí zasaženým zpravodajstvím přispívají k lepšímu porozumění mezi Čechy a Němci." Zdroj:https://www.elbelabe.eu/cz/news/2020/začíná-česko-německá-novinářská-cena-2020/ V německé verzi je použito: "Wir würdigen Qualitätsjournalismus, d.h. unabhängige und vorurteilsfreie Beiträge, die auf fundierter Sachkenntnis des Autors beruhen." Jedná se tedy o kvalitní žurnalistiku, tzn. příspěvky nezávislé, objektivní a bez předsudků. Zdroj:https://deutsch-tschechischer-journalistenpreis.de/uber-den-preis/ "Citlivé a diferencované zpravodajství může přispívat k odtabuizování umírání. Existenční a každodenní zkušeností umírajících lidí jsou podstatným tématem naší doby." Zdroj: MILFAIT, René a BARTOŇ, Daniel.Lidská práva osob s postižením, nevyléčitelně nemocných a umírajících na pozadí nacistických sterilizací a programu "Euthanasie". Středokluky: Zdeněk Sůsa, 2013. s. 406. ISBN 978-80-86057-85-9. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:3d9b2870-17dd-11e8-8ee4-005056825209 Při použití antonyma bychom tedy doporučili, užití takového termínu, který bude vystihovat význam, ve kterém bude termín použitý s ohledem na kontext, např. neobjektivní, nevyvážené, standardní (zpravodajství)?? Nenalezli jsme, že by se výraz nediferencovaný, v souvislosti se zpravodajstvím běžně užíval. Pro odpověď na Váš dotaz jsme využili dostupné zdroje, avšak nejsme jazykovědci, proto bychom si Vám dovolili doporučit oslovit jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk český AV ČR (https://újč.avčr.cz/jazyková-pořádná/základní-kontakty.html), kde Vám poradí odborníci.	Dobrý den,chtěla bych se vás zeptat, jaké lze použít antonymum ke slovu diferenciace, konkrétně ve spojení diferencované zpravodajství? Lze případně užít nediferencované zpravodajství?Děkuji	Dobrý den, užití termínu diferencované zpravodajství je poměrně nejednoznačné a používá se zřídka. Spojení termínu diferencovaný se slovem žurnalistika jsme ověřovali i v rámci Českého národního korpusu a není rozhodně obvyklé (vizhttps://www.korpus.cz/slovo-v-kostce/Search/cs/diferencovaný%CD%A). Nejvíce se vyskytuje slovo "diferencovaný" ve spojení se slovy buňka, společnost, přístup. V těchto spojeních poměrně dobře koresponduje s významy, které lze dohledat v slovnících synonym. V souvislosti s buňkami jsme také nalezli použití termínu nediferencované. Slovník synonym a antonym říká: diference- rozdíl, různost, neshoda, rozpor, odlišnost diferenciace- 1 rozlišení, odlišení, rozdílnost ♦ sjednocení, přiblížení 2 psych, rozlišení (podnětů), odlišení 3 bio. specializace (buněk) ♦ diferenciace diferencovaný- rozlišený, různý, odlišný, rozdílný ♦ stejný, shodný diferencovat- 1 rozlišovat (do skupin), odlišovat, (niž.) rozrůzňovat ♦ přiblížit 2 rozlišovat mezi kým, odlišovat diferencovat se- 1 rozlišovat se, různit se, lišit se, (niž.) rozrůzňovat se ♦ přibližovat se 2 bil. vyvíjet se (buňky), vytvářet se, vznikat zdroj: Lingea (firma).Slovník českých synonym a antonym. V Brně: Lingea, 2012. s. 60. ISBN 978-80-87471-40-1. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:523f3390-9306-11e7-8167-005056825209 domníváme se z kontextu, že jako "diferencované zpravodajství" se označuje zpravodajství v jistých ohledech odlišné – objektivní, nezávislé, bez předsudků. Níže jsme vybrali citace, kde je toto slovní spojení použito. "zvláštním oceněním za dlouhodobou vynikající novinářskou činnost budou kromě toho oceněny také novinářské formáty a novináři, kteří se v delším časovém období zasloužili o diferencované zpravodajství o sousední zemi. V rámci pátého ročníku udělí česko-německý fond budoucnosti společně s novinářskými svazy obou zemí (syndikát novinářů ČR a DJ) opět celkem osm cen vynikajícím novinářkám a novinářům, kteří svou tvorbou vzbuzují zájem o sousední zemi a diferencovaným a do souvislostí zasazeným zpravodajstvím přispívají k lepšímu porozumění mezi Čechy a Němci." Zdroj:http://www.elbela.eu/cz/News/2020/zadina-česko-Německa-novinarska-cena-2020/ v německé verzi je použito: "War würdigen Qualitätsjournalismus, d.h. unabhängige und vorurteilsfreie Beiträge, die aut fundierter Sachkenntnis des autor bergen." Jedná se tedy o kvalitní žurnalistiku, tzn. příspěvky nezávislé, objektivní a bez předsudků. Zdroj:http://Deutsch-tschechischer-journalistenpreis.de/uber-den-Preis/ "citlivé a diferencované zpravodajství může přispívat k odtabuizování umírání. Existenční a každodenní zkušenosti umírajících lidí jsou podstatným tématem naší doby." Zdroj: MILFAIT, René a BARTOŇ, Daniel.Lidská práva osob s postižením, nevyléčitelně nemocných a umírajících na pozadí nacistických sterilizací a programu "euthanasie". Středokluky: Zdeněk Susa, 2013. s. 406. ISBN 978-80-86057-85-9. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:3d9b2870-odd-11e8-lee-005056825209 při použití antonyma bychom tedy doporučili, užití takového termínu, který bude vystihovat význam, ve kterém bude termín použitý s ohledem na kontext, např. neobjektivní, nevyvážené, standardní (zpravodajství)?? Nenalezli jsme, že by se výraz nediferencované, v souvislosti se zpravodajstvím běžně užíval. Pro odpověď na váš dotaz jsme využili dostupné zdroje, avšak nejsme jazykovědci, proto bychom si vám dovolili doporučit oslovit jazykovou poradnu ústavu pro jazyk český AV ČR (http://ují.mvcr.cz/jazyková-poradna/zaklapni-kontakty.html), kde vám poradí odborníci.	true
Antropogenní znečištění Labských sedimentů	Hezký den, chtěla bych se zeptat jaká literatura by se mi hodila k bakalářské práci na téma Antropogenní znečištění Labských sedimentů? Práce by měla být zaměřena na výskyt těžkých kovů v okolí Poděbrad. Děkuji za odpověď	Dobrý den, dokumenty k vysokoškolské práci by si měl student najít sám, neboť touto rešerší dokazuje svoji schopnost práce s informačními zdroji. Níže tak uvádíme seznam zdrojů, které můžete pro vyhledávání využít a ukázku některých vyhledaných titulů. Nejedná se o celkový soupis, neboť to by se již jednalo o placenou službu rešerše. Primárně Vám doporučujeme pro hledání knih využívat katalogy volně dostupné na adresehttps://aleph.nkp.cz/F, jedná se především o Souborný katalog ČR (báze SKC), katalog Národní knihovny ČR (báze NKC) či Českou národní bibliografii (báze ČNB). Dále by pro Vás mohl být vhodný i portál Knihovny.cz (https://www.knihovny.cz). Přímo k tématu antropogenní znečištění labských sedimentů se nám v Souborném katalogu ČR podařilo najít 2 dokumenty: * FURRER, Rüdiger. Antropogenní a geogenní znečištění sedimentů v povodí Labe těžkými kovy [kartografický dokument]. Magdeburg: Mezinárodní komise pro ochranu Labe, [1998]. 1 mapa. * RUDŠ, Miroslav, VALENTA, Petr a NOL, Ondřej. Effect of polluted sediments settled in flood plains on environment and ground water. 1st ed. Prague: T.G. Masaryk Water Research Institute, 2008. 81 s., [49] s. obr. příl. Research publications, issue 200. ISBN 978-80-85900-87-3. Dále uvádíme příklady vyhledaných dokumentů obecně k tématu znečištění Labe, toku Labe apod.: * VESELÝ, Josef a SIROTEK, Zdeněk. Kontaminace říčních sedimentů v povodí Labe toxickými stopovými prvky. 1. vyd. Praha: Český geologický ústav, 1991. 23 listy, 10 listů obr. * VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ. Tabulky hodnot fyzikálních, chemických a biologických ukazatelů Mezinárodního programu měření MKOL 2000. Magdeburg: Mezinárodní komise pro ochranu Labe, 2001. 49, T-1 - T-101 s. * Vybrané výsledky projektu Labe IV 2003-2006: hydrologická tematika se zaměřením na retenci vody v povodí: Praha 6. února 2007. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, 2007. 100 s. ISBN 978-80-02-01947-3. * SOLDÁN, Přemysl. Ekotoxicita možných znečišťujících látek v povodí řeky Labe. Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka v Praze, 2006. 27 s. ISBN 80-85900-65-3. * FUKSA, Josef K. Biomonitoring českého Labe: výsledky z let 1993-1996-1999. Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, 2002. 103 s. Výzkum pro praxi, seš. 46. ISBN 80-85900-44-0. * NESMĚRÁK, Ivan, ed., NOVICKÝ, Oldřich, ed. a BLAŽKOVÁ, Šárka, ed. Projekt Labe II. Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský Tomáše Garrigua Masaryka, 1998. 52 s. ISBN 80-85900-25-4. * NESMĚRÁK, Ivan a kol. Projekt Labe: výsledky a přínosy. Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, 1995. 40 s., [4] s. barev. obr. příl. ISBN 80-85900-06-8. Užitečná by pro Vás mohla být také báze ANL – články v českých novinách, časopisech a sbornících (https://aleph.nkp.cz/F/), kde můžete dohledat české články vydané od r. 1991, příkladem uvádíme: * VERNER, S. Vývoj specifického znečištění Labe v letech 1990 - 2000. Vodní hospodářství, 2000, 50(11), s. 257-260. ISSN 1211-0760. * BOROVEC, Zdeněk a MRÁZ, Ladislav. Sediments as pollution indicators for heavy metals in the Labe River. In: 12th Conference on Clay Mineralogy and Petrology - Book of Abstracts, 1992, s. 11. * LANGHAMMER, Jakub. Trends of water quality of the Elbe River. Acta Universitatis Carolinae. Geographica, 2000, 35(1), s. 127-128. ISSN 0300-5402. K tématu jsou dispozici také některé webové stránky, zde je však třeba dbát na jejich důvěryhodnost: https://geografie.cz/media/pdf/geo_1995100040268.pdf https://journals.muni.cz/gvms/article/view/4758 http://www.pla.cz/planet/public/dokumenty/VH_bilance/2010/VHB_Jakost_POV_2010.pdf Jelikož je Váš dotaz poměrně úzce oborově zaměřen, kromě několika málo dokumentů, které se tématu přímo týkají, budou využité dokumenty spíše pokrývat obecné téma tohoto problému. Pro konkrétní data či závěry by bylo pravděpodobně nejlepší obrátit se přímo na instituce typu Výzkumný ústav vodohospodářský (http://www.vuv.cz/), Ministerstvo životního prostředí ČR (http://www.mzp.cz/), Povodí Labe (http://www.pla.cz/planet/webportal/internet/default.aspx?AspxAutoDetectCookieSupport=1).	null	Národní knihovna ČR	Geografie. Geologie. Vědy o zemi	null	2014-12-16T15:36:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antropogenni-znecisteni-labskych-sedimentu	324	cs	Hezký den, chtěla bych se zeptat jaká literatura by se mi hodila k bakalářské práci na téma Antropogenní znečištění Labských sedimentů? Práce by měla být zaměřena na výskyt těžkých kovů v okolí Poděbrad. Děkuji za odpověď	Dobrý den, dokumenty k vysokoškolské práci by si měl student najít sám, neboť touto rešerší dokazuje svoji schopnost práce s informačními zdroji. Níže tak uvádíme seznam zdrojů, které můžete pro vyhledávání využít a ukázku některých vyhledaných titulů. Nejedná se o celkový soupis, neboť to by se již jednalo o placenou službu rešerše. Primárně Vám doporučujeme pro hledání knih využívat katalogy volně dostupné na adresehttps://aleph.nkp.cz/F, jedná se především o Souborný katalog ČR (báze SKC), katalog Národní knihovny ČR (báze NKC) či Českou národní bibliografii (báze ČNB). Dále by pro Vás mohl být vhodný i portál Knihovny.cz (https://www.knihovny.cz). Přímo k tématu antropogenní znečištění labských sedimentů se nám v Souborném katalogu ČR podařilo najít 2 dokumenty: * FURRER, Rüdiger. Antropogenní a geogenní znečištění sedimentů v povodí Labe těžkými kovy [kartografický dokument]. Magdeburg: Mezinárodní komise pro ochranu Labe, [1998]. 1 mapa. * RUDŠ, Miroslav, VALENTA, Petr a NOL, Ondřej. Effect of polluted sediments settled in flood plains on environment and ground water. 1st ed. Prague: T.G. Masaryk Water Research Institute, 2008. 81 s., [49] s. obr. příl. Research publications, issue 200. ISBN 978-80-85900-87-3. Dále uvádíme příklady vyhledaných dokumentů obecně k tématu znečištění Labe, toku Labe apod.: * VESELÝ, Josef a SIROTEK, Zdeněk. Kontaminace říčních sedimentů v povodí Labe toxickými stopovými prvky. 1. vyd. Praha: Český geologický ústav, 1991. 23 listy, 10 listů obr. * VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ. Tabulky hodnot fyzikálních, chemických a biologických ukazatelů Mezinárodního programu měření MKOL 2000. Magdeburg: Mezinárodní komise pro ochranu Labe, 2001. 49, T-1 - T-101 s. * Vybrané výsledky projektu Labe IV 2003-2006: hydrologická tematika se zaměřením na retenci vody v povodí: Praha 6. února 2007. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, 2007. 100 s. ISBN 978-80-02-01947-3. * SOLDÁN, Přemysl. Ekotoxicita možných znečišťujících látek v povodí řeky Labe. Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka v Praze, 2006. 27 s. ISBN 80-85900-65-3. * FUKSA, Josef K. Biomonitoring českého Labe: výsledky z let 1993-1996-1999. Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, 2002. 103 s. Výzkum pro praxi, seš. 46. ISBN 80-85900-44-0. * NESMĚRÁK, Ivan, ed., NOVICKÝ, Oldřich, ed. a BLAŽKOVÁ, Šárka, ed. Projekt Labe II. Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský Tomáše Garrigua Masaryka, 1998. 52 s. ISBN 80-85900-25-4. * NESMĚRÁK, Ivan a kol. Projekt Labe: výsledky a přínosy. Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, 1995. 40 s., [4] s. barev. obr. příl. ISBN 80-85900-06-8. Užitečná by pro Vás mohla být také báze ANL – články v českých novinách, časopisech a sbornících (https://aleph.nkp.cz/F/), kde můžete dohledat české články vydané od r. 1991, příkladem uvádíme: * VERNER, S. Vývoj specifického znečištění Labe v letech 1990 - 2000. Vodní hospodářství, 2000, 50(11), s. 257-260. ISSN 1211-0760. * BOROVEC, Zdeněk a MRÁZ, Ladislav. Sediments as pollution indicators for heavy metals in the Labe River. In: 12th Conference on Clay Mineralogy and Petrology - Book of Abstracts, 1992, s. 11. * LANGHAMMER, Jakub. Trends of water quality of the Elbě River. Acta Universitatis Carolinae. Geographica, 2000, 35(1), s. 127-128. ISSN 0300-5402. K tématu jsou dispozici také některé webové stránky, zde je však třeba dbát na jejich důvěryhodnost: https://geografie.cz/média/pdf/geo_1995100040268.pdf https://journals.muni.cz/gvms/article/view/4758 http://www.pla.cz/planet/public/dokumenty/VH_bilance/2010/VHB_Jakost_POV_2010.pdf Jelikož je Váš dotaz poměrně úzce oborově zaměřen, kromě několika málo dokumentů, které se tématu přímo týkají, budou využité dokumenty spíše pokrývat obecné téma tohoto problému. Pro konkrétní data či závěry by bylo pravděpodobně nejlepší obrátit se přímo na instituce typu Výzkumný ústav vodohospodářský (http://www.vúv.cz/), Ministerstvo životního prostředí ČR (http://www.mžp.cz/), Povodí Labe (http://www.pla.cz/planet/webportal/internet/default.aspx?AspxAutoDetectCookieSupport=1).	Hezký den, chtěla bych se zeptat jaká literatura by se mi hodila k bakalářské práci na téma antropogenní znečištění labských sedimentů? Práce by měla být zaměřena na výskyt těžkých kovů v okolí Poděbrad. Děkuji za odpověď	Dobrý den, dokumenty k vysokoškolské práci by si měl student najít sám, neboť touto rešerší dokazuje svoji schopnost práce s informačními zdroji. Níže tak uvádíme seznam zdrojů, které můžete pro vyhledávání využít a ukázku některých vyhledaných titulů. Nejedná se o celkový soupis, neboť to by se již jednalo o placenou službu rešerše. Primárně vám doporučujeme pro hledání knih využívat katalogy volně dostupné na adresehttps://alepp.nku.cz/F, jedná se především o souborný katalog ČR (báze SK), katalog národní knihovny ČR (báze NK) či Českou národní bibliografii (báze ČNB). Dále by pro vás mohl být vhodný i portál knihovny.cz (http://www.knihovny.cz). Přímo k tématu antropogenní znečištění labských sedimentů se nám v souborném katalogu ČR podařilo najít 2 dokumenty: * FERRERO, Rudiger. Antropogenní a exogenní znečištění sedimentů v povodí Labe těžkými kovy [kartografický dokument]. Magdeburg: Mezinárodní komise pro ochranu Labe, [1998]. 1 mapa. * RUDI, Miroslav, VALENTA, Petr a NHL, Ondřej. Effech of polluxe sedimenty seattle in food Plains on environment and ground Water. st ed. Prague: T.G. Masaryk Water Research institute, 2008. 81 s., [49] s. obr. příl. Research publications, Issu 200. ISBN 978-80-85900-87-3. Dále uvádíme příklady vyhledaných dokumentů obecně k tématu znečištění Labe, toku Labe apod.: * VESELÝ, Josef a SIROTEK, Zdeněk. Kontaminace říčních sedimentů v povodí Labe toxickými stopovými prvky. 1. vyd. Praha: Český geologický ústav, 1991. 23 listy, 10 listů obr. * VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ. Tabulky hodnot fyzikálních, chemických a biologických ukazatelů mezinárodního programu měření KOL 2000. Magdeburg: Mezinárodní komise pro ochranu Labe, 2001. 49, T-1 - T-101 s. * vybrané výsledky projektu Labe IV 2003-2006: hydrologická tematika se zaměřením na retenci vody v povodí: Praha 6. února 2007. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský GM, 2007. 100 s. ISBN 978-80-02-01947-3. * SOLDÁN, Přemysl. Ekotoxicita možných znečišťujících látek v povodí řeky Labe. Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka v Praze, 2006. 27 s. ISBN 80-85900-65-3. * FUKSA, Josef K. Biomonitoring českého Labe: výsledky z let 1993-1996-1999. Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, 2002. 103 s. Výzkum pro praxi, seš. 46. ISBN 80-85900-44-0. * NESMĚLÁ, Ivan, ed., NOVICKÝ, Oldřich, ed. a BLAŽKOVÁ, Šárka, ed. Projekt Labe II. Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský Tomáše Garrigua Masaryka, 1998. 52 s. ISBN 80-85900-25-4. * NESMĚLÁ, Ivan a kol. Projekt Labe: výsledky a přínosy. Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský GM, 1995. 40 s., [4] s. barev. obr. příl. ISBN 80-85900-06-8. Užitečná by pro vás mohla být také báze AN – články v českých novinách, časopisech a sbornících (http://alepp.nku.cz/F/), kde můžete dohledat české články vydané od r. 1991, příkladem uvádíme: * VERNER, S. Vývoj specifického znečištění Labe v letech 1990 - 2000. Vodní hospodářství, 2000, 50(11), s. 257-260. ISBN 1211-0760. * BOROVEC, Zdeněk a Mráz, Ladislav. Sedimenty s pollution indicators for heavy metal in the Labe River. In: th Conference on Clay mineralogy and metrology - book of Abstrakt, 1992, s. 11. * LANGHAMER, Jakub. Trend of Water duality of the Elbe River. Acta Universitami Carolina. Geographic, 2000, 35(1), s. 127-128. ISBN 0300-5402. K tématu jsou dispozici také některé webové stránky, zde je však třeba dbát na jejich důvěryhodnost: http://geografie.cz/media/pdf/Leo_1995100040268.pdf http://journal.mini.cz/gm/Article/View/4758 http://www.pl.cz/planet/public/dokumenty/VH_bilance/2010/HVB_jakost_PVO_2010.pdf jelikož je váš dotaz poměrně úzce oborově zaměřen, kromě několika málo dokumentů, které se tématu přímo týkají, budou využité dokumenty spíše pokrývat obecné téma tohoto problému. Pro konkrétní data či závěry by bylo pravděpodobně nejlepší obrátit se přímo na instituce typu výzkumný ústav vodohospodářský (http://www.vu.cz/), ministerstvo životního prostředí ČR (http://www.zp.cz/), povodí Labe (http://www.pl.cz/planet/webportal/internet/default.apx?AspxAutoDetectCookieSupport=1).	true
Antropologický výzkum rodiny a rozvodů v ČR i ve světě.	Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda v ČR byl někdy proveden výzkum rodiny a rozvodů z antropologického hlediska a zda takový výzkum byl proveden ve světě.Děkuji	Dobrý den, informace k antropologickému výzkumu s obecným zaměřením na rodinu a rozvodovost jsme bohužel v našich databázích nenalezli. Provedeny zde byly antropologické výzkumy zaměřené na rodiny určitých etnik (např. romské rodiny apod.). Uceleně na rodinu a rozvodovost v ČR výzkumy vznikly. Jedná se však převážně o výzkumy sociologické: * Projekt Proměny české společnosti: http://www.promenyceskespolecnosti.cz/obsah_a_cile_vyzkumu.php * Národní zpráva o rodině - Ministerstvo práce a sociálních věcí (2004): http://www.mpsv.cz/files/clanky/900/zprava_zkr.pdf Srovnávací studie: ŠŤASTNÁ, Anna. Neúplné rodiny v České republice a ve vybraných evropských zemích. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2009. 131, 7 s. ISBN 978-80-7416-038-7. Práce Sociologického ústavu: * UDOVÁ, Radka. Otcovství po rozchodu rodičovského páru. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2008. 234 s. Sociologické disertace. ISBN 978-80-7330-136-1. * http://www.tatanaplnyuvazek.cz/wp-content/uploads/2013/05/zaverecna-zprava-podoby-otcovstvi.pdf * DUDOVÁ, Radka a HASTRMANOVÁ, Šárka. Otcové, matky a porozvodová péče o děti. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2007. 129 s. Sociologické studie = Sociological studies; 07: 7. ISBN 978-80-7330-124-8. článek: * FUČÍK, P. Genderové aspekty rozvodovosti. Co může studium rozvodu nabídnout teoreticky zaměřené sociologii rodiny? (Czech). : Gender Aspects of Divorce: How the Study of Divorce Can Contribute to Theoretical Approaches to the Sociology of the Family. (English). Czech Sociological Review. 52, 4, 557, Aug. 2016. ISSN: 00380288. (plný text dostupný prostřednictvím databáze EBSCO např. v NK ČR) U článku je velmi obsáhlý aparát použité a doporučené literaturu k tématu (zahraniční i české) Dále práce jiných organizací: * RYCHTAŘÍKOVÁ, Jitka, ed. a KUCHAŘOVÁ, Věra, ed. Rodina, partnerství a demografické stárnutí. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, 2008. 169 s. ISBN 978-80-86561-52-3. * MOŽNÝ, Ivo. Rodina a společnost. 2., upr. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2008. 323 s. Studijní texty; sv. 38. ISBN 978-80-86429-87-8. * TUTTEROVÁ, Jitka, HARL, Jan a VOŇKOVÁ, Jiřina. Stabilita rodiny. Praha: Pobočka Výzkumného ústavu sociálního rozvoje a práce Bratislava, 1990. 82 s. Výzkumné práce; Č. 115. Práce Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí: * http://www.vupsv.cz/index.php?p=family Z pohledu kulturní a sociální antropologie se na problematiku příbuzenství a rodiny u nás zaměřuje PhDr. Jaroslav Skupnik, Ph.D: * SKUPNIK, Jaroslav. Antropologie příbuzenství: příbuzenství, manželství a rodina v kulturněantropologické perspektivě. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010. 402 s. Studijní texty; sv. 47. ISBN 978-80-7419-019-3. Dále například Mgr. Lenka Budilová - Jakoubková: http://www.antropologie.org/cs/lenka-jakoubkova-budilova Naše článkové databáze jsou obsahově omezené na vybrané články z určitých časopisů. Je tedy možné, že výsledky určitého výzkumu zmiňovaného zaměření mohly být publikovány v některém z antropologických časopisů v ČR: http://www.antropoweb.cz/cs/antropologicke-casopisy-v-ceske-republice-a-na-slovensku Určitě doporučujeme prostudovat i tyto zdroje. Další literatura k tématu rozvodů v ČR: * ŠMÍD, Ondřej a kol. Rozvod manželství. Vyd. 1. Praha: Leges, 2013. 336 s. Teoretik. ISBN 978-80-87576-66-3. * JANSKÝ, Petr, PERTOLD, Filip a ŠATAVA, Jiří. Rozvody a příjmy žen v České republice: první zjištění v České republice na základě individuálních dat. [Praha]: Národohospodářský ústav AV ČR, v.v.i., 2016. 20 stran. Studie; 9/2016. ISBN 978-80-7344-380-1. články: * KOCOVÁ, Markéta, KUSOVSKÁ, Marie a ŠÍDLO, Luděk. Rozvodovost po česku = Divorce Rate: Czech Style. Geografické rozhledy, 2014/2015, 24(5), s. 20-21. ISSN 1210-3004. * VOHLÍDALOVÁ, Marta. Rozpady kohabitací, rozvody manželství: jiné a/nebo stejné sociální fenomény?. Gender - rovné příležitosti - výzkum, 2011, 12(2), s. 3-15. ISSN 1213-0028. Dostupné také z: http://www.genderonline.cz/en/issue/30-volume-12-number-2-2011. * VOHLÍDALOVÁ, Marta. Kdo podává žádost o rozvod a jaké jsou příčiny rozpadu partnerských vztahů?. Gender - rovné příležitosti - výzkum, 2010, 11(2), s. 48-56. ISSN 1213-0028. Dostupné také z: http://www.genderonline.cz/en/issue/14-volume-11-number-2-2010. * KVAPILOVÁ BARTOŠOVÁ, Michaela a SLEPIČKOVÁ, Lenka. Složené rodiny a perspektiva dětských aktérů: nové tématické a metodologické přístupy ve výzkumu rodin po rozvodu. Sociální studia, 2009, 6(4), s. 73-90. ISSN 1214-813X. Dostupné také z: http://socstudia.fss.muni.cz/?q=content/reprodukce-nebo-intimita. * FUČÍK, Petr. Rozvod a změny sňatkových reprodukčních strategií. Data a výzkum, 2008, 2(2), s. 91-107. ISSN 1802-8152. Dostupné také z: http://dav.soc.cas.cz/issue/7-data-a-vyzkum-2-2008/38. * VOHLÍDALOVÁ, Marta. Rozvod z té lepší stránky. Gender - rovné příležitosti - výzkum, 2008, 9(1), s. 65-67. ISSN 1213-0028. Dostupné také z: http://www.genderonline.cz/en/issue/9-volume-9-number-1-2008. * DUDOVÁ, Radka. Genderové aspekty rozchodu manželství. Gender - rovné příležitosti - výzkum, 2004, 5(4), s. 9-10. ISSN 1213-0028. Dostupné také z: http://www.genderonline.cz/en/issue/28-volume-5-number-4-2004. * RADIMSKÁ, Radka. Rozvedené a svobodné matky v České republice. Gender - rovné příležitosti - výzkum, 2003, 4(1/2), s. 11-14. ISSN 1213-0028. Dostupné také z: http://www.genderonline.cz/en/issue/24-volume-4-number-1-2-2003/198. Ze zahraničních studí je možné dohledat pouze ty, které byly publikovány v knižní podobě či jako články dostupné přes licencované databáze. Tyto dokumenty tedy můžete vyhledat prostřednictvím katalogu WorldCat: http://www.worldcat.org/. Využít můžete také vyhledávač Google Books: http://books.google.cz/. K dohledání zahraničních článků k tématu můžete užít online licencované databáze knihoven (v Národní knihovně ČR jsou dostupné databáze viz http://www.nkp.cz/pages/page.php3?nazev=Licencovane_online_databaze&submenu3=104 ). Volně dostupné jsou článkové databáze portálu JIB (http://www.jib.cz - zahraniční články, zahraniční články - licencované) a databáze Google Scholar ( http://scholar.google.cz/) .	null	Národní knihovna ČR	Antropologie, etnografie	null	2017-10-02T08:00:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antropologicky-vyzkum-rodiny-a-rozvodu-v-cr-i-ve-svete	325	cs	Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda v ČR byl někdy proveden výzkum rodiny a rozvodů z antropologického hlediska a zda takový výzkum byl proveden ve světě.Děkuji	Dobrý den, informace k antropologickému výzkumu s obecným zaměřením na rodinu a rozvodovost jsme bohužel v našich databázích nenalezli. Provedeny zde byly antropologické výzkumy zaměřené na rodiny určitých etnik (např. romské rodiny apod.). Uceleně na rodinu a rozvodovost v ČR výzkumy vznikly. Jedná se však převážně o výzkumy sociologické: * Projekt Proměny české společnosti: http://www.promenyceskespolecnosti.cz/obsah_a_cíle_výzkumu.php * Národní zpráva o rodině - Ministerstvo práce a sociálních věcí (2004): http://www.mpsv.cz/files/články/900/zpráva_zkr.pdf Srovnávací studie: ŠŤASTNÁ, Anna. Neúplné rodiny v České republice a ve vybraných evropských zemích. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2009. 131, 7 s. ISBN 978-80-7416-038-7. Práce Sociologického ústavu: * UDOVÁ, Radka. Otcovství po rozchodu rodičovského páru. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2008. 234 s. Sociologické disertace. ISBN 978-80-7330-136-1. * http://www.tatanaplnyuvazek.cz/wp-content/uploads/2013/05/závěrečná-zpráva-podoby-otcovství.pdf * DUDOVÁ, Radka a HASTRMANOVÁ, Šárka. Otcové, matky a porozvodová péče o děti. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2007. 129 s. Sociologické studie = Sociological studies; 07: 7. ISBN 978-80-7330-124-8. článek: * FUČÍK, P. Genderové aspekty rozvodovosti. Co může studium rozvodu nabídnout teoreticky zaměřené sociologii rodiny? (Czech). : Gender Aspects of Divorce: How the Study of Divorce Can Contribute to Theoretical Approaches to the Sociology of the Family. (English). Czech Sociological Review. 52, 4, 557, Aug. 2016. ISSN: 00380288. (plný text dostupný prostřednictvím databáze EBSCO např. v NK ČR) U článku je velmi obsáhlý aparát použité a doporučené literaturu k tématu (zahraniční i české) Dále práce jiných organizací: * RYCHTAŘÍKOVÁ, Jitka, ed. a KUCHAŘOVÁ, Věra, ed. Rodina, partnerství a demografické stárnutí. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, 2008. 169 s. ISBN 978-80-86561-52-3. * MOŽNÝ, Ivo. Rodina a společnost. 2., upr. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2008. 323 s. Studijní texty; sv. 38. ISBN 978-80-86429-87-8. * TUTTEROVÁ, Jitka, HARL, Jan a VOŇKOVÁ, Jiřina. Stabilita rodiny. Praha: Pobočka Výzkumného ústavu sociálního rozvoje a práce Bratislava, 1990. 82 s. Výzkumné práce; Č. 115. Práce Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí: * http://www.vupsv.cz/index.php?p=family Z pohledu kulturní a sociální antropologie se na problematiku příbuzenství a rodiny u nás zaměřuje PhDr. Jaroslav Skupnik, Ph.D: * SKUPNIK, Jaroslav. Antropologie příbuzenství: příbuzenství, manželství a rodina v kulturněantropologické perspektivě. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010. 402 s. Studijní texty; sv. 47. ISBN 978-80-7419-019-3. Dále například Mgr. Lenka Budilová - Jakoubková: http://www.antropologie.org/cs/lenka-jakoubková-budilova Naše článkové databáze jsou obsahově omezené na vybrané články z určitých časopisů. Je tedy možné, že výsledky určitého výzkumu zmiňovaného zaměření mohly být publikovány v některém z antropologických časopisů v ČR: http://www.antropoweb.cz/čs/antropologické-časopisy-v-české-republice-a-na-slovensku Určitě doporučujeme prostudovat i tyto zdroje. Další literatura k tématu rozvodů v ČR: * ŠMÍD, Ondřej a kol. Rozvod manželství. Vyd. 1. Praha: Leges, 2013. 336 s. Teoretik. ISBN 978-80-87576-66-3. * JÁNSKÝ, Petr, PERTOLD, Filip a ŠÁTAVA, Jiří. Rozvody a příjmy žen v České republice: první zjištění v České republice na základě individuálních dat. [Praha]: Národohospodářský ústav AV ČR, v.v.i., 2016. 20 stran. Studie; 9/2016. ISBN 978-80-7344-380-1. články: * KOČOVÁ, Markéta, KUSOVSKÁ, Marie a ŠÍDLO, Luděk. Rozvodovost po česku = Divorce Rate: Czech Style. Geografické rozhledy, 2014/2015, 24(5), s. 20-21. ISSN 1210-3004. * VOHLÍDALOVÁ, Marta. Rozpady kohabitací, rozvody manželství: jiné a/nebo stejné sociální fenomény?. Gender - rovné příležitosti - výzkum, 2011, 12(2), s. 3-15. ISSN 1213-0028. Dostupné také z: http://www.genderonline.cz/en/issue/30-volume-12-number-2-2011. * VOHLÍDALOVÁ, Marta. Kdo podává žádost o rozvod a jaké jsou příčiny rozpadu partnerských vztahů?. Gender - rovné příležitosti - výzkum, 2010, 11(2), s. 48-56. ISSN 1213-0028. Dostupné také z: http://www.genderonline.cz/en/issue/14-volume-11-number-2-2010. * KVAPILOVÁ BARTOŠOVÁ, Michaela a SLEPIČKOVÁ, Lenka. Složené rodiny a perspektiva dětských aktérů: nové tématické a metodologické přístupy ve výzkumu rodin po rozvodu. Sociální studia, 2009, 6(4), s. 73-90. ISSN 1214-813X. Dostupné také z: http://socstudia.fss.muni.cz/?q=content/reprodukce-nebo-intimita. * FUČÍK, Petr. Rozvod a změny sňatkových reprodukčních strategií. Data a výzkum, 2008, 2(2), s. 91-107. ISSN 1802-8152. Dostupné také z: http://dav.soc.cas.cz/issue/7-data-a-výzkum-2-2008/38. * VOHLÍDALOVÁ, Marta. Rozvod z té lepší stránky. Gender - rovné příležitosti - výzkum, 2008, 9(1), s. 65-67. ISSN 1213-0028. Dostupné také z: http://www.genderonline.cz/en/issue/9-volume-9-number-1-2008. * DUDOVÁ, Radka. Genderové aspekty rozchodu manželství. Gender - rovné příležitosti - výzkum, 2004, 5(4), s. 9-10. ISSN 1213-0028. Dostupné také z: http://www.genderonline.cz/en/issue/28-volume-5-number-4-2004. * RADIMSKÁ, Radka. Rozvedené a svobodné matky v České republice. Gender - rovné příležitosti - výzkum, 2003, 4(1/2), s. 11-14. ISSN 1213-0028. Dostupné také z: http://www.genderonline.cz/en/issue/24-volume-4-number-1-2-2003/198. Ze zahraničních studí je možné dohledat pouze ty, které byly publikovány v knižní podobě či jako články dostupné přes licencované databáze. Tyto dokumenty tedy můžete vyhledat prostřednictvím katalogu WorldCat: http://www.worldcat.org/. Využít můžete také vyhledávač Google Books: http://books.google.cz/. K dohledání zahraničních článků k tématu můžete užít online licencované databáze knihoven (v Národní knihovně ČR jsou dostupné databáze viz http://www.nkp.cz/pages/page.php3?název=Licencované_online_databáze&submenu3=104 ). Volně dostupné jsou článkové databáze portálu JIB (http://www.jib.cz - zahraniční články, zahraniční články - licencované) a databáze Google Scholar ( http://scholar.google.cz/) .	Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda v ČR byl někdy proveden výzkum rodiny a rozvodů z antropologického hlediska a zda takový výzkum byl proveden ve světě.Děkuji	Dobrý den, informace k antropologickému výzkumu s obecným zaměřením na rodinu a rozvodovost jsme bohužel v našich databázích nenalezli. Provedeny zde byly antropologické výzkumy zaměřené na rodiny určitých etnik (např. romské rodiny apod.). Uceleně na rodinu a rozvodovost v ČR výzkumy vznikly. Jedná se však převážně o výzkumy sociologické: * projekt proměny české společnosti: http://www.promenyceskespolecnosti.cz/obsah___cíle_výzkumu.pop * národní zpráva o rodině - ministerstvo práce a sociálních věcí (2004): http://www.mps.cz/fils/clánky/900/zpráva_zkr.pdf srovnávací studie: ŠŤASTNÁ, Anna. Neúplné rodiny v České republice a ve vybraných evropských zemích. 1. vyd. Praha: ÚPV, 2009. 131, 7 s. ISBN 978-80-7416-038-7. Práce sociologického ústavu: * UDOVI, Radka. Otcovství po rozchodu rodičovského páru. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2008. 234 s. Sociologické disertace. ISBN 978-80-7330-136-1. * http://www.tatanaplnyuvazek.cz/p-comment/upload/2013/05/zavedena-zprava-podoby-otcovství.pdf * DUDOVÁ, Radka a HASTRMANOVI, Šárka. Otcové, matky a porozvodová péče o děti. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2007. 129 s. Sociologické studie = Sociological studies; 07: 7. ISBN 978-80-7330-124-8. článek: * FUČÍK, P. Genderové aspekty rozvodovosti. Co může studium rozvodu nabídnout teoreticky zaměřené sociologii rodiny? (Czech). : Gender Aspekt of dvorce: How the study of dvorce Can Contribute to Theoretical Approaches to the sociology of the Family. (English). Czech Sociological Review. 52, 4, 557, ag. 2016. ISBN: 00380288. (plný text dostupný prostřednictvím databáze BSC např. v NK ČR) u článku je velmi obsáhlý aparát použité a doporučené literaturu k tématu (zahraniční i české) dále práce jiných organizací: * RYCHTAŘÍKOVÁ, Jitka, ed. a KUCHAŘOVÁ, Věra, ed. Rodina, partnerství a demografické stárnutí. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova v Praze, přírodovědecká fakulta, 2008. 169 s. ISBN 978-80-86561-52-3. * MOŽNÝ, Ivo. Rodina a společnost. 2., pr. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLO), 2008. 323 s. Studijní texty; sv. 38. ISBN 978-80-86429-87-8. * TUTTEROVA, Jitka, HART, Jan a VOŇKOVÁ, Jiřina. Stabilita rodiny. Praha: Pobočka výzkumného ústavu sociálního rozvoje a práce Bratislava, 1990. 82 s. Výzkumné práce; Č. 115. Práce výzkumného ústavu práce a sociálních věcí: * http://www.ups.cz/index.ph?p=family z pohledu kulturní a sociální antropologie se na problematiku příbuzenství a rodiny u nás zaměřuje PhDr. Jaroslav Skunk, ph.D: * SKUPIN, Jaroslav. Antropologie příbuzenství: příbuzenství, manželství a rodina v kulturněantropologické perspektivě. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLO), 2010. 402 s. Studijní texty; sv. 47. ISBN 978-80-7419-019-3. Dále například Mgr. Lenka Budilova - Jakoubková: http://www.antropologie.org/cs/lenka-Jakoubková-Budilova naše článkový databáze jsou obsahově omezené na vybrané články z určitých časopisů. Je tedy možné, že výsledky určitého výzkumu zmiňovaného zaměření mohly být publikovány v některém z antropologických časopisů v ČR: http://www.antropoweb.cz/cs/antropologické-časopisy-v-Ceske-republice-a-na-Slovensku určitě doporučujeme prostudovat i tyto zdroje. Další literatura k tématu rozvodů v ČR: * Šmíd, Ondřej a kol. Rozvod manželství. Vyd. 1. Praha: Lege, 2013. 336 s. Teoretik. ISBN 978-80-87576-66-3. * JANSKÝ, Petr, PERTOLD, Filip a ŠATAVA, Jiří. Rozvody a příjmy žen v České republice: první zjištění v České republice na základě individuálních dat. [Praha]: Národohospodářský ústav AV ČR, V.V.I., 2016. 20 stran. Studie; 9/2016. ISBN 978-80-7344-380-1. články: * KOCOVÁ, Markéta, KOSOVSKÁ, Marie a ŠÍDLO, Luděk. Rozvodovost po česku = dvorce Rate: Czech style. Geografické rozhledy, 2014/2015, 24(5), s. 20-21. ISBN 1210-3004. * VOHLÍDALOVÁ, Marta. Rozpady kohabitace, rozvody manželství: jiné a/nebo stejné sociální fenomény?. Gender - rovné příležitosti - výzkum, 2011, 12(2), s. 3-15. ISBN 1213-0028. Dostupné také z: http://www.genderonline.cz/en/Issu/30-volume-12-number-2-2011. * VOHLÍDALOVÁ, Marta. Kdo podává žádost o rozvod a jaké jsou příčiny rozpadu partnerských vztahů?. Gender - rovné příležitosti - výzkum, 2010, 11(2), s. 48-56. ISBN 1213-0028. Dostupné také z: http://www.genderonline.cz/en/Issu/14-volume-11-number-2-2010. * KVAPILOVÁ BARTOŠOVÁ, Michaela a SLEPIČKOVÁ, Lenka. Složené rodiny a perspektiva dětských aktérů: nové tématické a metodologické přístupy ve výzkumu rodin po rozvodu. Sociální studia, 2009, 6(4), s. 73-90. ISBN 1214-813X. Dostupné také z: http://socstudia.ss.mini.cz/?q=comment/reprodukce-nebo-intimita. * FUČÍK, Petr. Rozvod a změny sňatkových reprodukčních strategií. Data a výzkum, 2008, 2(2), s. 91-107. ISBN 1802-8152. Dostupné také z: http://dav.soc.cas.cz/Issu/7-data-a-výzkum-2-2008/38. * VOHLÍDALOVÁ, Marta. Rozvod z té lepší stránky. Gender - rovné příležitosti - výzkum, 2008, 9(1), s. 65-67. ISBN 1213-0028. Dostupné také z: http://www.genderonline.cz/en/Issu/9-volume-9-number-1-2008. * DUDOVÁ, Radka. Genderové aspekty rozchodu manželství. Gender - rovné příležitosti - výzkum, 2004, 5(4), s. 9-10. ISBN 1213-0028. Dostupné také z: http://www.genderonline.cz/en/Issu/28-volume-5-number-4-2004. * RADIMSKÝ, Radka. Rozvedené a svobodné matky v České republice. Gender - rovné příležitosti - výzkum, 2003, 4(1/2), s. 11-14. ISBN 1213-0028. Dostupné také z: http://www.genderonline.cz/en/Issu/24-volume-4-number-1-2-2003/198. Ze zahraničních studií je možné dohledat pouze ty, které byly publikovány v knižní podobě či jako články dostupné přes licencované databáze. Tyto dokumenty tedy můžete vyhledat prostřednictvím katalogu WorldCom: http://www.worldcom.org/. Využít můžete také vyhledávač Google Brooks: http://book.Google.cz/. K dohledání zahraničních článků k tématu můžete užít online licencované databáze knihoven (v národní knihovně ČR jsou dostupné databáze viz http://www.nku.cz/pages/page.php?název=licencované_online_databáze&submenu3=104 ). Volně dostupné jsou článkový databáze portálu IB (http://www.ji.cz - zahraniční články, zahraniční články - licencované) a databáze Google Schola ( http://Schola.Google.cz/) .	true
antropologie turismu	Hledám 3knihy z oboru antropologie turismu.	Dobrý den, literaturu k předmětu antropologie turismu či antropologie cestovního ruch nabízejí stránky:http://ects.upce.cz/predmet/KSV/ANCR?lang=cs&rocnik=3http://fim.uhk.cz/telegraf/img/clanek/2006/01/sylabus.dochttp://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=predmet&kod=YBQAMT4 Mezi základní publikace k danému předmětu patří: BURNS, P. M., An introduction to tourism and anthropology. London: Routledge,1999.* SMITH, V. L. (ed.),The Anthropology of Tourism. Philadelphia: University of Pennsylvania Press,1998.* CHAMBERS, E., Native Tours. The Anthropology of Travel and Tourism. Waveland Press, Inc., 2000. Další publikace naleznete ve výše uvedených internetových odkazech, Souborném katalogu ČR:http://sigma.nkp.cz/cze/skcči volně dostupné databázi odborných knih:http://books.google.com/.	null	Národní knihovna ČR	Technika, technologie, inženýrství	null	2009-04-30T13:56:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antropologie-turismu	326	cs	Hledám 3knihy z oboru antropologie turismu.	Dobrý den, literaturu k předmětu antropologie turismu či antropologie cestovního ruch nabízejí stránky:http://ects.upce.cz/předmět/KSV/ANCR?lang=cs&ročník=3http://fim.uhk.cz/telegraf/img/článek/2006/01/sylabus.dochttp://is.cuni.cz/studium/předměty/index.php?do=předmět&kód=YBQAMT4 Mezi základní publikace k danému předmětu patří: BURNS, P. M., An introduction to tourism and anthropology. London: Routledge,1999.* SMITH, V. L. (ed.),The Anthropology of Tourism. Philadelphia: University of Pennsylvania Press,1998.* CHAMBERS, E., Native Tours. The Anthropology of Travel and Tourism. Waveland Press, Inc., 2000. Další publikace naleznete ve výše uvedených internetových odkazech, Souborném katalogu ČR:http://sigma.nkp.cz/cze/skcči volně dostupné databázi odborných knih:http://books.google.com/.	Hledám knihy z oboru antropologie turismu.	Dobrý den, literaturu k předmětu antropologie turismu či antropologie cestovního ruch nabízejí stránky:http://ect.opce.cz/předmět/KSČ/NCR?Lang=cs&ročník=3http://fi.uk.cz/telegraf/ing/clánek/2006/01/kalabus.dochttp://s.Cuny.cz/studium/předměty/index.ph?do=předmět&kod=YBQAMT4 mezi základní publikace k danému předmětu patří: BURNS, P. M., AN introduction to tours and antropology. London: Routledge,1999.* SMITH, V. L. (ed.),the antropology of Tours. Philadelphia: University of Pennsylvania Press,1998.* CHAMBERS, E., native Tours. The antropology of Travel and Tours. Wieland Press, inc., 2000. Další publikace naleznete ve výše uvedených internetových odkazech, souborném katalogu ČR:http://sigma.nku.cz/cze/skáči volně dostupné databázi odborných knih:http://book.Google.com/.	true
Antropometrický výzkum 1951	Jaká byla podle antropometrického výzkumu, který se uskutečnil v roce 1951, na počátku 50. let průměrná hmotnost a výška českých mužů a žen?	Dobrý den,pravděpodobně máte na mysli první celostátní antropometrický výzkum z roku 1951. Daný výzkum byl ovšem zaměřen na děti a mládež od 0 – 18 let věku. Nejednalo se tedy o výzkum dospělé populace.Výsledky tohoto prvního celostátního měření (výška, váha aj.) byly uveřejněny v tabulce přiložené jako volně vložená příloha č. 22 do "Příručky pro lékaře dětských poraden a dětských oddělení zdravotních středisek" (1954).Jako srovnávací studie s dalším měřením v roce 1961 byla otištěna autory výzkumu v roce 1963 v článku:"FETTER, V., J.SUCHÝ, M. PROKOPEC aj. ŠOBOVÁ. Vývojová akcelerace u mládeže podle antropologických výzkumů z let 1951 a 1961. Československá pediatrie. 1963, r. 18, č. 8, s. 673 – 677." Údaje z následujícího výzkumu z roku 1961 jsou dostupné v článku: • FETTER, V., J. SUCHÝ a M. PROKOPEC. Nová antropologická norma vývoje mládeže v ČSSR. Časopis lékařů českých 1966, r. 105, č. 48 (2.12.), s. 1323 – 1324. Potřebná antropometrická data dospělých osob byste možná mohla/mohl nalézt též v následujících článcích a publikacích:• KOPECKÝ, Miroslav, Kateřina KIKALOVÁ a Jiří CHARAMZA. Sekundární trend v tělesné výšce a hmotnosti dospělé populace v České republice. Časopis lékařů českých. 2016, 155, 357 -364. Část textu dostupná též z:https://www.prolekare.cz/casopisy/casopis-lekaru-ceskych/2016-7/sekularni-trend-v-telesne-vysce-a-hmotnosti-dospele-populace-v-ceske-republice-59856 • KOPECKÝ, Miroslav, Michaela HŘIVNOVÁ, Univerzita Palackého a Univerzita Palackého. Antropologický obraz populace moravských lokalit: psychosomatické studie, Svazek 2: Antropometrické a fyziologické charakteristiky dětí a dospívajících v olomouckém regionu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. s. 8. ISBN 80-244-1151-2. • CACEK, Jan a kol. Vybrané aspekty zdatnosti dospělé populace České republiky. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 128 s. ISBN 978-80-210-6852-0.	null	Národní knihovna ČR	Lékařství	null	2020-04-30T08:36:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/antropometricky-vyzkum-1951	327	cs	Jaká byla podle antropometrického výzkumu, který se uskutečnil v roce 1951, na počátku 50. let průměrná hmotnost a výška českých mužů a žen?	Dobrý den,pravděpodobně máte na mysli první celostátní antropometrický výzkum z roku 1951. Daný výzkum byl ovšem zaměřen na děti a mládež od 0 – 18 let věku. Nejednalo se tedy o výzkum dospělé populace.Výsledky tohoto prvního celostátního měření (výška, váha aj.) byly uveřejněny v tabulce přiložené jako volně vložená příloha č. 22 do "Příručky pro lékaře dětských poraden a dětských oddělení zdravotních středisek" (1954).Jako srovnávací studie s dalším měřením v roce 1961 byla otištěna autory výzkumů v roce 1963 v článku:"FETTER, V., J.SUCHÝ, M. PROKOPEC aj. ŠOBOVÁ. Vývojová akcelerace u mládeže podle antropologických výzkumů z let 1951 a 1961. Československá pediatrie. 1963, r. 18, č. 8, s. 673 – 677." Údaje z následujícího výzkumu z roku 1961 jsou dostupné v článku: • FETTER, V., J. SUCHÝ a M. PROKOPEC. Nová antropologická norma vývoje mládeže v ČSSR. Časopis lékařů českých 1966, r. 105, č. 48 (2.12.), s. 1323 – 1324. Potřebná antropometrická data dospělých osob byste možná mohla/mohl nalézt též v následujících článcích a publikacích:• KOPECKÝ, Miroslav, Kateřina KIKALOVÁ a Jiří CHARAMZA. Sekundární trend v tělesné výšce a hmotnosti dospělé populace v České republice. Časopis lékařů českých. 2016, 155, 357 -364. Část textu dostupná též z:https://www.prolekare.cz/časopisy/časopis-lékařů-českých/2016-7/sekulární-trend-v-tělesně-výšce-a-hmotnosti-dospělé-populace-v-české-republice-59856 • KOPECKÝ, Miroslav, Michaela HŘIVNOVÁ, Univerzita Palackého a Univerzita Palackého. Antropologický obraz populace moravských lokalit: psychosomatické studie, Svazek 2: Antropometrické a fyziologické charakteristiky dětí a dospívajících v olomouckém regionu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. s. 8. ISBN 80-244-1151-2. • CACEK, Jan a kol. Vybrané aspekty zdatnosti dospělé populace České republiky. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 128 s. ISBN 978-80-210-6852-0.	Jaká byla podle antropometrického výzkumu, který se uskutečnil v roce 1951, na počátku 50. let průměrná hmotnost a výška českých mužů a žen?	Dobrý den,pravděpodobně máte na mysli první celostátní antropometrické výzkum z roku 1951. Daný výzkum byl ovšem zaměřen na děti a mládež od 0 – 18 let věku. Nejednalo se tedy o výzkum dospělé populace.Výsledky tohoto prvního celostátního měření (výška, váha aj.) byly uveřejněny v tabulce přiložené jako volně vložená příloha č. 22 do "příručky pro lékaře dětských poraden a dětských oddělení zdravotních středisek" (1954).Jako srovnávací studie s dalším měřením v roce 1961 byla otištěna autory výzkumu v roce 1963 v článku:"FETTER, V., J.SUCHÝ, M. PROKOPEC aj. ŠOBOVI. Vývojová akcelerace u mládeže podle antropologických výzkumů z let 1951 a 1961. Československá pediatrie. 1963, r. 18, č. 8, s. 673 – 677." Údaje z následujícího výzkumu z roku 1961 jsou dostupné v článku: • FETTER, V., J. SUCHÝ a M. PROKOPEC. Nová antropologická norma vývoje mládeže v ČSSR. Časopis lékařů českých 1966, r. 105, č. 48 (2.12.), s. 1323 – 1324. Potřebná antropometrická data dospělých osob byste možná mohla/mohl nalézt též v následujících článcích a publikacích:• KOPECKÝ, Miroslav, Kateřina KYKALOVÁ a Jiří CHARAMA. Sekundární trend v tělesné výšce a hmotnosti dospělé populace v České republice. Časopis lékařů českých. 2016, 155, 357 -364. Část textu dostupná též z:http://www.polekaje.cz/časopisy/časopis-Learu-ceských/2016-7/sekulární-trend-v-tělesně-vysoce-a-hmotnosti-dospěle-populace-v-Ceske-republice-59856 • KOPECKÝ, Miroslav, Michaela HŘIVNOU, univerzita Palackého a univerzita Palackého. Antropologický obraz populace moravských lokalit: psychosomatické studie, svazek 2: Antropometrické a fyziologické charakteristiky dětí a dospívajících v olomouckém regionu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. s. 8. ISBN 80-244-1151-2. • VACEK, Jan a kol. Vybrané aspekty zdatnosti dospělé populace České republiky. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 128 s. ISBN 978-80-210-6852-0.	true
apatický a fluorescenční	dobrý den, nevíte, co zamenají slova apatický a fluorescenční? děkuji	Dobrý den, apatický znamená "jevící apatii, lhostejný, netečný". Podstatné jméno apatie= lhostejnost, netečnost, naprostá pasivita. Fluorescenční se používá ve spojení f.záření, f.barva. Odvozené od podst. jména fluorescence= světélkování; druh luminiscence (luminiscence= větší vyzařování světla látkou, než by vyzařovalo absolutně černé těleso stejné teploty, způsobené přechody vybuzených elektronů do základního stavu; světélkování). Použitá literatura:* Akademický slovník cizích slov : [A-Ž]. Kolektiv autorů pod vedením Věry Petráčkové a Jiřího Krause. 1. vyd.. Praha : Academia, 1997. 834 s. ISBN 80-200-0607-9.	null	Národní knihovna ČR	Jazyk, lingvistika a literatura	null	2009-06-10T10:56:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/apaticky-a-fluorescencni	328	cs	dobrý den, nevíte, co zamenají slova apatický a fluorescenční? děkuji	Dobrý den, apatický znamená "jevící apatii, lhostejný, netečný". Podstatné jméno apatie= lhostejnost, netečnost, naprostá pasivita. Fluorescenční se používá ve spojení f.záření, f.barva. Odvozené od podst. jména fluorescence= světélkování; druh luminiscence (luminiscence= větší vyzařování světla látkou, než by vyzařovalo absolutně černé těleso stejné teploty, způsobené přechody vybuzených elektronů do základního stavu; světélkování). Použitá literatura:* Akademický slovník cizích slov : [A-Ž]. Kolektiv autorů pod vedením Věry Petráčkové a Jiřího Krause. 1. vyd.. Praha : Academia, 1997. 834 s. ISBN 80-200-0607-9.	dobrý den, nevíte, co znamenají slova apatický a fluorescenční? děkuji	Dobrý den, apatický znamená "jevící apatii, lhostejný, netečný". Podstatné jméno apatie= lhostejnost, netečnost, naprostá pasivita. Fluorescenční se používá ve spojení f.záření, f.barva. Odvozené od odst. jména fluorescence= světélkování; druh luminiscenci (luminiscenci= větší vyzařování světla látkou, než by vyzařovalo absolutně černé těleso stejné teploty, způsobené přechody vybuzených elektronů do základního stavu; světélkování). Použitá literatura:* akademický slovník cizích slov : [A-Ž]. Kolektiv autorů pod vedením Věry Petrákové a Jiřího Krause. 1. vyd.. Praha : Academia, 1997. 834 s. ISBN 80-200-0607-9.	true
APEC	Dobry den, chci se zeptat na: význam sdružení APEC na ekonomiku Asie, Ameriky, Australie a Oceánie?	Dobrý den, zasíláme několik odkazů na stránky s informacemi o APECu, většina z nich je v angličtině, v češtině jsou k dispozici alespoň základní údaje.http://www.apec.org/http://www.apec.org/content/apec/about_apec/history.htmlhttp://www.celysvet.cz/apec.phphttp://en.wikipedia.org/wiki/Asia-Pacific_Economic_Cooperationhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Asia-Pacific_Economic_Cooperation	null	Národní knihovna ČR	Ekonomické vědy, obchod	null	2007-12-10T08:00:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/apec	329	cs	Dobrý den, chci se zeptat na: význam sdružení APEC na ekonomiku Asie, Ameriky, Austrálie a Oceánie?	Dobrý den, zasíláme několik odkazů na stránky s informacemi o APECu, většina z nich je v angličtině, v češtině jsou k dispozici alespoň základní údaje.http://www.apec.org/http://www.apec.org/content/apec/about_apec/history.htmlhttp://www.celysvet.cz/apec.phphttp://en.wikipedia.org/wiki/Asia-Pacific_Economic_Cooperationhttp://čs.wikipedia.org/wiki/Asia-Pacific_Economic_Cooperation	Dobrý den, chci se zeptat na: význam sdružení APEC na ekonomiku Asie, Ameriky, Austrálie a Oceánie?	Dobrý den, zasíláme několik odkazů na stránky s informacemi o APEC, většina z nich je v angličtině, v češtině jsou k dispozici alespoň základní údaje.http://www.pec.org/http://www.pec.org/comment/pec/About_pec/History.htmlhttp://www.celysvet.cz/pec.phphttp://en.wikipedia.org/Miki/Asia-Pacific_Economic_Cooperationhttp://cs.wikipedia.org/Miki/Asia-Pacific_Economic_Cooperation	false
Aplikace evropského práva	Dobry den, chcela by som Vas poprosit o blizsie informacie, typu strucneho obsahu k teme Aplikacia EU prava a tiez zodpovedajucu literaturu k tejto teme.Vopred velmi pekne dakujem za odpoved.	Dobrý den, asi Vás zklameme, ale obsahy děl (a to ani stručné) nezpracováváme. S největší pravděpodobností je Váš dotaz součástí školní práce a školní práce podle pravidel služby Ptejte se knihovny nezpracováváme, vizhttp://www.ptejteseknihovny.cz/zadani-dotazu. Literaturu ke svému dotazu můžete sama najít např. ve volně přístupném elektronickém katalogu Národní knihovny ČR nawww.nkp.cz, katalogy a databáze, báze NKC - knihy a báze ANL články. Na ukázku Vám posíláme několik bibliografických záznamů knih z našeho katalogu. Hledat můžete podle různých kritérií, např. podle klíčových slov (předmětových hesel). O evropském právu i o aplikaci evropského práva vyšlo větší množství knih. Aplikace evropskeho prava narodnim soudcem / uvod Philippe Coste ; [prelozeno z francouzstiny]. -- Praha : Institut pro dalsi vzdelavani soudcu a statnich zastupcu, 1997. -- 63 s. ; 21 cm. -- (Prirucky Ministerstva spravedlnosti Ceske republiky ; sv. 56) ISBN 80-238-1955-0 (v knize neuvedeno : broz.) : neprodejne Poznamky -- Pro uredni potrebu -- Obsahuje ctyri texty ze seminare konaneho v Praze 3. a 4. rijna 1996 Coste, Philippe * Evropska unie * soudnictvi -- zeme Evropske unie * evropske pravo * mezinarodni soudnictvi -- Evropa * sborniky Signatury:* 54 H 172140* 54 H 334593 SF II 062403 Sejvl, Michal, 1974- Aplikace prava EU v Ceske republice : vybrane problemy / Michal Sejvl a kolektiv. -- Praha : Ustav statu a prava AV CR ; Plzen : Vydavatelstvi a nakladatelstvi Ales Cenek, 2009. -- 245 s. ; 21 cm. -- (Edicni rada Ustavu statu a prava AV CR) ISBN 978-80-904024-3-0 (Ustav statu a prava AV CR : broz.). -- ISBN 978-80-7380-254-7 (Vydavatelstvi a nakladatelstvi Ales Cenek : broz.) Anglicke resume . -- Obsahuje bibliografii, bibliograficke odkazy a rejstrik evropske pravo * pravo -- Cesko * aplikace prava -- Cesko * monografie Signatury:* 54 H 307772 Kratochvil, Vladimir, 1948- Ceske trestni pravo hmotne a procesni v evropskem pravnim prostredi : (vybrane problemy) / Vladimir Kratochvil. -- 1. vyd.. -- Brno : Masarykova univerzita, 2009. -- 184 s. ; 21 cm. -- (Spisy Pravnicke fakulty Masarykovy univerzity ; sv. 355 = Acta Universitatis Brunensis Iuridica ; no 355. Rada teoreticka) ISBN 978-80-210-4982-6 (broz.) Na obalce nad nazvem: Masarykova univerzita, Pravnicka fakulta -- 200 vyt.. -- Obsahuje bibliografii, bibliograficke odkazy a rejstrik Masarykova univerzita. Pravnicka fakulta * trestni pravo hmotne -- Cesko * trestni pravo procesni -- Cesko * evropske pravo * monografie Signatury:* 54 H 306247 Pauknerova, Monika, 1951- Evropske mezinarodni pravo soukrome / Monika Pauknerova. -- 1. vyd.. -- V Praze : C.H. Beck, 2008. -- xxxii, 409 s. ; 23 cm. -- (Pravnicke ucebnice) ISBN 978-80-7400-034-8 (vaz.) Anglicke resume . -- Obsahuje bibliografii, bibliograficke odkazy a rejstrik * mezinarodni pravo soukrome -- zeme Evropske unie * ucebnice Signatury:* 54 H 283023 Evropske pravo / Lubos Tichy ... [et al.]. -- 4. vyd.. -- V Praze : C.H. Beck, 2011. -- lii, 953 s. ; 23 cm. -- (Pravnicke ucebnice) ISBN 978-80-7400-333-2 (vaz.) . -- Obsahuje bibliografii a rejstriky Tichy, Lubos, 1948- * Evropska unie * evropske pravo * ucebnice Signatury:* 54 H 317264* 54 H 321787 Forejtova, Monika, 1971- Evropske pravo v praxi / Monika Forejtova, Michaela Troneckova. -- Plzen : Vydavatelstvi a nakladatelstvi Ales Cenek, 2011. -- 246 s. : barev. il., mapy ; 23 cm. -- (Monografie) ISBN 978-80-7380-301-8 (broz.) Anglicke resume Adresar evropskych instituci. -- Obsahuje bibliografii, bibliograficke odkazy a rejstrik Troneckova, Michaela * evropske pravo * evropske pravo -- Cesko * monografie * pripadove studie Signatury:* 54 F 107192* 54 F 108975 Hebltova, Ivana Evropsky soudni system / Ivana Hebltova. -- 1. vyd.. -- Praha : Metropolitni univerzita Praha, 2010. -- 221 s. : il. ; 21 cm ISBN 978-80-86855-62-2 (broz.) 300 vyt.. -- Obsahuje bibliografii, bibliograficke odkazy a rejstrik * Soudni dvur Evropskych spolecenstvi * mezinarodni soudy -- zeme Evropske unie * mezinarodni soudnictvi -- zeme Evropske unie * evropske pravo * monografie Signatury:* 54 H 315504 Outla, Veronika, 1977- Pravo Evropske unie / Veronika Outla a kol.. -- 2., upr. vyd.. -- Plzen : Vydavatelstvi a nakladatelstvi Ales Cenek, 2008. -- 387 s. ; 21 cm. -- (Pravnicke ucebnice) ISBN 978-80-7380-084-0 (broz.) . -- Obsahuje bibliografie, bibliograficke odkazy a rejstrik * Evropska unie * evropske pravo * ucebnice vysokych skol Signatury:* 54 H 279929 Informace o aplikace evropského práva najdete i ve vyhledávačích na webu, viz např. http://www.mzv.cz/file/508637/RM_13_02_08_4_shrnuti_velke_.pdf	null	Národní knihovna ČR	Právo	null	2014-01-08T10:40:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/aplikace-evropskeho-prava	330	sk					true
aplikace ilikeq	Dobrý den,chtěl bych se Vás zeptat, zda-li je internetová aplikace ilikeq zdarma a jaký je rozdíl v aplikaci twoo mezi Aktivovat Unlimited a Stáhni si Twoo aplikaci pro Windows	Dobrý den, aplikace Ilikeq je prozatím k dispozici pouze pro operační systém Android. Uvedenou aplikaci nabízí těž Itunes. Instalace této aplikace je zdarma - viz:https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.likeq.app&hl=cs. Rozdíl mezi Twoo a Twoo unlimited je v možnostech, které jednotlivé účty svému uživateli nabízejí. Běžný účet v Twoo je zdarma, některé funkce jsou ovšem nedostupné. Přístup ke všem funkcím mají registrovaní uživatelé, kteří zaplatili členský poplatek a mají tak Twoo unlimited přístup. Více informací o Twoo unlimited přístupu naleznete zde:http://www.twoo.com/cs/faq?category=UNLIMITED&id=UPGRADE#UPGRADE	null	Národní knihovna ČR	Výpočetní technika	null	2015-01-08T15:52:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/aplikace-ilikeq	331	cs	Dobrý den,chtěl bych se Vás zeptat, zda-li je internetová aplikace ilikeq zdarma a jaký je rozdíl v aplikaci twoo mezi Aktivovat Unlimited a Stáhni si Twoo aplikací pro Windows	Dobrý den, aplikace Ilikeq je prozatím k dispozici pouze pro operační systém Android. Uvedenou aplikaci nabízí těž Itunes. Instalace této aplikace je zdarma - viz:https://play.google.com/stóře/apps/details?id=cz.likeq.app&hl=čs. Rozdíl mezi Twoo a Twoo unlimited je v možnostech, které jednotlivé účty svému uživateli nabízejí. Běžný účet v Twoo je zdarma, některé funkce jsou ovšem nedostupné. Přístup ke všem funkcím mají registrovaní uživatelé, kteří zaplatili členský poplatek a mají tak Twoo unlimited přístup. Více informací o Twoo unlimited přístupů naleznete zde:http://www.twoo.com/cs/faq?category=UNLIMITED&id=UPGRADE#UPGRADE	Dobrý den,chtěl bych se vás zeptat, zda-li je internetová aplikace like zdarma a jaký je rozdíl v aplikaci Two mezi aktivovat Unlimited a stáhni si Too aplikaci pro Windows	Dobrý den, aplikace Like je prozatím k dispozici pouze pro operační systém android. Uvedenou aplikaci nabízí též Tunel. Instalace této aplikace je zdarma - viz:http://play.Google.com/story/apus/detail?id=cz.Like.ap&hl=cs. Rozdíl mezi Two a Two unlimited je v možnostech, které jednotlivé účty svému uživateli nabízejí. Běžný účet v Two je zdarma, některé funkce jsou ovšem nedostupné. Přístup ke všem funkcím mají registrovaní uživatelé, kteří zaplatili členský poplatek a mají tak Too unlimited přístup. Více informací o Two unlimited přístupu naleznete zde:http://www.Two.com/cs/fa?category=UNLIMITED&id=UPGRADE#UPGRADE	true
aplikovaná makromolekulární chmie	Lze využít metodu DSC při studiu termosetů?	Dobrý den, Vaše dotazy, které jste nám zaslal do Ptejte se knihovny: 1. Lze využít metodu DSC při studiu termosetů? 2. Lze využít metodu DSC při studiu termosetů?a proč?podrobně diskutovat.. 3. proč se v grafu u polypropylenu při metodě DSC vyskytuje několik píku? jsou velmi specializované a v Národní knihovně bohužel nemáme k dispozici dostatek materiálů, abychom Vám mohli kvalifikovaně odpovědět. Doporučili bychom Vám obrátit se spíše na odbornou knihovnu, např. Ústřední knihovnu Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (http://knihovna.vscht.cz/). V článkové databázi ANL - Články v českých novinách, časopisech a sbornících (http://sigma.nkp.cz/cze/anl) jsme nalezli 2 články, které by Vám mohli pomoci: 1) KRATOCHVÍL, Jaroslav. Studie směsí dvou krystalizujících polymerů DSC metodou. In: Kalorimetrický seminář 2003. Ostrava : Ostravská univerzita, 2003. S. 115-118. ISBN 80-7042-836-8. 2) NITSCHKE, Thomas. Využití DSC v oblasti termosetů. In: Plasty a kaučuk. Roč. 36, č. 11 (199911 ), s. 328-329. ISSN 0322-7340. Na internetu jsou k dispozici spíše dokumenty týkající se metody DSC obecně: http://www.ft.vslib.cz/depart/ktm/files/20060106/prednaska3.pdf http://www.ft.vslib.cz/depart/ktm/files/20060106/prednaska5.pdf	null	Národní knihovna ČR	Chemie. Krystalografie. Mineralogické vědy	null	2009-01-29T14:12:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/aplikovana-makromolekularni-chmie	332	cs	Lze využít metodu DSC při studiu termosetů?	Dobrý den, Vaše dotazy, které jste nám zaslal do Ptejte se knihovny: 1. Lze využít metodu DSC při studiu termosetů? 2. Lze využít metodu DSC při studiu termosetů?a proč?podrobně diskutovat.. 3. proč se v grafu u polypropylenu při metodě DSC vyskytuje několik píku? jsou velmi specializované a v Národní knihovně bohužel nemáme k dispozici dostatek materiálů, abychom Vám mohli kvalifikovaně odpovědět. Doporučili bychom Vám obrátit se spíše na odbornou knihovnu, např. Ústřední knihovnu Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (http://knihovna.všcht.cz/). V článkové databázi ANL - Články v českých novinách, časopisech a sbornících (http://sigma.nkp.cz/cze/anl) jsme nalezli 2 články, které by Vám mohli pomoci: 1) KRATOCHVÍL, Jaroslav. Studie směsí dvou krystalizujících polymerů DSC metodou. In: Kalorimetrický seminář 2003. Ostrava : Ostravská univerzita, 2003. S. 115-118. ISBN 80-7042-836-8. 2) NITSCHKE, Thomas. Využití DSC v oblasti termosetů. In: Plasty a kaučuk. Roč. 36, č. 11 (199911 ), s. 328-329. ISSN 0322-7340. Na internetu jsou k dispozici spíše dokumenty týkající se metody DSC obecně: http://www.ft.vslib.cz/depart/ktm/files/20060106/prednaska3.pdf http://www.ft.vslib.cz/depart/ktm/files/20060106/prednaska5.pdf	Lze využít metodu DSC při studiu termosetů?	Dobrý den, vaše dotazy, které jste nám zaslal do ptejte se knihovny: 1. Lze využít metodu DSC při studiu termosetů? 2. Lze využít metodu DSC při studiu termosetů?a proč?podrobně diskutovat.. 3. proč se v grafu u polypropylenu při metodě DSC vyskytuje několik píku? jsou velmi specializované a v národní knihovně bohužel nemáme k dispozici dostatek materiálů, abychom vám mohli kvalifikovaně odpovědět. Doporučili bychom vám obrátit se spíše na odbornou knihovnu, např. Ústřední knihovnu Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (http://knihovna.vrch.cz/). V článkový databázi AL - články v českých novinách, časopisech a sbornících (http://sigma.nku.cz/cze/an) jsme nalezli 2 články, které by vám mohli pomoci: 1) KRATOCHVÍL, Jaroslav. Studie směsí dvou krystalizujících polymerů DSC metodou. In: Kalorimetrický seminář 2003. Ostrava : Ostravská univerzita, 2003. S. 115-118. ISBN 80-7042-836-8. 2) NITSCH, Thomas. Využití DSC v oblasti termosetů. In: Plasty a kaučuk. Roč. 36, č. 11 (199911 ), s. 328-329. ISBN 0322-7340. Na internetu jsou k dispozici spíše dokumenty týkající se metody DSC obecně: http://www.t.slib.cz/part/km/fils/20060106/prednaska3.pdf http://www.t.slib.cz/part/km/fils/20060106/prednaska5.pdf	true
Apollinaire Alkoholy	Dobrý den, při četbě Apollinairových Alkoholů jsem narazila na zajímavé otázky, na které ale neznám odpovědi:1.Na jaké oddíly se člení sbírka a podle čeho, jaká jsou témata?2.Jaké jsou ve sbírce rámcové skladby?	Dobrý den, pokud vám uvedené otázky přišly na mysl během četby ApollinairovýchAlkoholů, není těžké na ně odpovědět, stačí nalistovat obsah knihy a některé básně alespoň zběžně přečíst. Pokud by náhodou šlo o školní úlohu, v tom případě vám můžeme pomoci jen doporučením pramenů. Řadu informací najdete na internetu, když budete vyhledávat podle jména autora a názvu knihy.Apollinairovy básně vyšly v češtině v řadě vydání, většinou výborů, kde Alkoholy tvoří podstatnou část. Celý překlad Alkoholů je dílem Petra Kopty, vydání doplňuje pěkný doslov Václava Černého, obsáhlý výbor z Alkoholů přeložil Gustav Francl. Rozsáhlý výbor z Apollinaira (Apollinaire známý a neznámý) obsahuje také komentář, mj. i k Alkoholům, z něhož by bylo možné čerpat. (přesné údaje o knihách viz níže) Jak jste asi při četbě zjistila, sbírka je poměrně různorodá, to je dáno tím, že sdružuje básně z dlouhého období 1898-1912. V čele sbírky stojí slavná básnická skladba Pásmo, která v Čechách inspirovala řadu básníků.Pásmo bylo napsáno jako poslední z celé sbírky, přesto ji otevírá a svou inspirací v tehdejším moderním umění, např. kubismu, do značné míry udává tón celé knihy. Prameny:Alkoholy / Guillaume Apollinaire ; [z francouzského originálu ... vybral, přeložil a doslov napsal Gustav Francl]. -- Vyd. ve Vyšehradu 1.. -- V Praze : Vyšehrad, 2006. Alkoholy / Guillaume Apollinaire ; [z francouzštiny přeložil Petr Kopta]. -- Vyd. 1.. -- Praha : Odeon, 1996. Apollinaire známý a neznámý : Výbor z básnického díla / Guillaume Apollinaire ; Vybral a uspoř. Adolf Kroupa ; Z franc. přel. Karel Čapek ... [aj.] ; Ohlasy, glosy, pocty naps. a vybrali A. Kroupa a Jiří Látal ; Komentář,chronologii, ediční pozn. naps. a obr. materiál vybral a uspoř. A. Kroupa. -- 1. vyd.. -- Praha : Odeon, 1981. Doplnění dotazu: Děkuji vám za vstřícnou odpověď. Většinu informací v ní obsažené jsem bohužel či bohudík už věděla, ale ty, co jsem potřebovala, tam jsem se pomoci nedočkala. Opravdu je to školní úloha (ovšem mnohem delší než zmíněné dvě otázky), ale myslela jsem, že odmítáte vypracovat rozsáhlé referáty, nikoli odpověď na tři řádky. Na internetu jsem hledáním strávila hodinu, nic rozumného k nalezení nebylo. Knihu jsem přečetla dvakrát a moje intelektuální úroveň ještě nejspíš nedosáhla té Apollinairové, jelikož je nad mé chápání vše, co tím chtěl autor říci, poznat. Tudíž ani nemohu odpovědět na dotazy ze školy. Ještě jednou děkuji za pomoc. Odpoveď: V pravidlech této služby (najdete je pod formulářem pro zadání dotazu) je výslovně uvedeno, že nezpracováváme žádné domácí úkoly. Může se stát, že to z dotazu nepoznáme, ale i tak se snažíme tazatele spíše nasměrovat k pramenům. - Smysl této služby je v tom ukázat tazateli, jak se k hledané informaci dostane, a to na základě naší knihovnické praxe a znalostí. Uvažte, že kdybychom vědomě zpracovávali domácí úkoly, vlastně bychom se dopouštěli podvodu.Možná, že někdo vám takovou službu poskytne, Národní knihovna je ale státní instituce, má určitou historii a poslání a také musí respektovat určitá pravidla.Chápeme, že Apollinairova poezie vám nemusí nic říkat, a možná pro vás je i nesrozumitelná. V takovém případě byste ale věc měla řešit se svým učitelem, nikoli v Národní knihovně. Domníváme se, že dobrý učitel literatury by měl být schopen ukázat, v čem přece jen je Apollinaire, i jiní básníci, zajímavý.Nakonec připomínáme, že jsem vám uvedli odkazy na několik knih. Kdybyste si přečetla pár doslovů a komentářů v různých vydáních, jistě byste našla, co hledáte.	null	Národní knihovna ČR	Jazyk, lingvistika a literatura	null	2009-10-30T10:54:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/apollinaire-alkoholy	333	cs	Dobrý den, při četbě Apollinairových Alkoholů jsem narazila na zajímavé otázky, na které ale neznám odpovědi:1.Na jaké oddíly se člení sbírka a podle čeho, jaká jsou témata?2.Jaké jsou ve sbírce rámcové skladby?	Dobrý den, pokud vám uvedené otázky přišly na mysl během četby ApollinairovýchAlkoholů, není těžké na ně odpovědět, stačí nalistovat obsah knihy a některé básně alespoň zběžně přečíst. Pokud by náhodou šlo o školní úlohu, v tom případě vám můžeme pomoci jen doporučením pramenů. Řadu informací najdete na internetu, když budete vyhledávat podle jména autora a názvu knihy.Apollinairovy básně vyšly v češtině v řadě vydání, většinou výborů, kde Alkoholy tvoří podstatnou část. Celý překlad Alkoholů je dílem Petra Kopty, vydání doplňuje pěkný doslov Václava Černého, obsáhlý výbor z Alkoholů přeložil Gustav Francl. Rozsáhlý výbor z Apollinaira (Apollinaire známý a neznámý) obsahuje také komentář, mj. i k Alkoholům, z něhož by bylo možné čerpat. (přesné údaje o knihách viz níže) Jak jste asi při četbě zjistila, sbírka je poměrně různorodá, to je dáno tím, že sdružuje básně z dlouhého období 1898-1912. V čele sbírky stojí slavná básnická skladba Pásmo, která v Čechách inspirovala řadu básníků.Pásmo bylo napsáno jako poslední z celé sbírky, přesto ji otevírá a svou inspirací v tehdejším moderním umění, např. kubismu, do značné míry udává tón celé knihy. Prameny:Alkoholy / Guillaume Apollinaire ; [z francouzského originálu ... vybral, přeložil a doslov napsal Gustav Francl]. -- Vyd. ve Vyšehradu 1.. -- V Praze : Vyšehrad, 2006. Alkoholy / Guillaume Apollinaire ; [z francouzštiny přeložil Petr Kopta]. -- Vyd. 1.. -- Praha : Odeon, 1996. Apollinaire známý a neznámý : Výbor z básnického díla / Guillaume Apollinaire ; Vybral a uspoř. Adolf Kroupa ; Z franc. přel. Karel Čapek ... [aj.] ; Ohlasy, glosy, počty naps. a vybrali A. Kroupa a Jiří Látal ; Komentář,chronologii, ediční pozn. naps. a obr. materiál vybral a uspoř. A. Kroupa. -- 1. vyd.. -- Praha : Odeon, 1981. Doplnění dotazu: Děkuji vám za vstřícnou odpověď. Většinu informací v ní obsažené jsem bohužel či bohudík už věděla, ale ty, co jsem potřebovala, tam jsem se pomoci nedočkala. Opravdu je to školní úloha (ovšem mnohem delší než zmíněné dvě otázky), ale myslela jsem, že odmítáte vypracovat rozsáhlé referáty, nikoli odpověď na tři řádky. Na internetu jsem hledáním strávila hodinu, nic rozumného k nalezení nebylo. Knihu jsem přečetla dvakrát a moje intelektuální úroveň ještě nejspíš nedosáhla té Apollinairové, jelikož je nad mé chápání vše, co tím chtěl autor říci, poznat. Tudíž ani nemohu odpovědět na dotazy ze školy. Ještě jednou děkuji za pomoc. Odpověď: V pravidlech této služby (najdete je pod formulářem pro zadání dotazu) je výslovně uvedeno, že nezpracováváme žádné domácí úkoly. Může se stát, že to z dotazů nepoznáme, ale i tak se snažíme tazatele spíše nasměrovat k pramenům. - Smysl této služby je v tom ukázat tazateli, jak se k hledané informaci dostane, a to na základě naší knihovnické praxe a znalostí. Uvažte, že kdybychom vědomě zpracovávali domácí úkoly, vlastně bychom se dopouštěli podvodu.Možná, že někdo vám takovou službu poskytne, Národní knihovna je ale státní instituce, má určitou historii a poslání a také musí respektovat určitá pravidla.Chápeme, že Apollinairova poezie vám nemusí nic říkat, a možná pro vás je i nesrozumitelná. V takovém případě byste ale věc měla řešit se svým učitelem, nikoli v Národní knihovně. Domníváme se, že dobrý učitel literatury by měl být schopen ukázat, v čem přece jen je Apollinaire, i jiní básníci, zajímavý.Nakonec připomínáme, že jsem vám uvedli odkazy na několik knih. Kdybyste si přečetla pár doslovů a komentářů v různých vydáních, jistě byste našla, co hledáte.	Dobrý den, při četbě Apollinairových alkoholů jsem narazila na zajímavé otázky, na které ale neznám odpovědi:1.Na jaké oddíly se člení sbírka a podle čeho, jaká jsou témata?2.Jaké jsou ve sbírce rámcové skladby?	Dobrý den, pokud vám uvedené otázky přišly na mysl během četby ApollinairovýchAlkoholů, není těžké na ně odpovědět, stačí nalistovat obsah knihy a některé básně alespoň zběžně přečíst. Pokud by náhodou šlo o školní úlohu, v tom případě vám můžeme pomoci jen doporučením pramenů. Řadu informací najdete na internetu, když budete vyhledávat podle jména autora a názvu knihy.Apollinairovy básně vyšly v češtině v řadě vydání, většinou výborů, kde alkoholy tvoří podstatnou část. Celý překlad alkoholu je dílem Petra Kopty, vydání doplňuje pěkný doslov Václava Černého, obsáhlý výbor z alkoholu přeložil Gustav Francl. Rozsáhlý výbor z Apollinaira (Apollinaire známý a neznámý) obsahuje také komentář, mj. i k alkoholům, z něhož by bylo možné čerpat. (přesné údaje o knihách viz níže) jak jste asi při četbě zjistila, sbírka je poměrně různorodá, to je dáno tím, že sdružuje básně z dlouhého období 1898-1912. V čele sbírky stojí slavná básnická skladba pásmo, která v Čechách inspirovala řadu básníků.Pásmo bylo napsáno jako poslední z celé sbírky, přesto ji otevírá a svou inspirací v tehdejším moderním umění, např. kubismu, do značné míry udává tón celé knihy. Prameny:Alkoholy / Guillaume Apollinaire ; [z francouzského originálu ... vybral, přeložil a doslov napsal Gustav Francl]. -- vyd. ve Vyšehradu 1.. -- v Praze : Vyšehrad, 2006. Alkoholy / Guillaume Apollinaire ; [z francouzštiny přeložil Petr Kopta]. -- vyd. 1.. -- Praha : Odeon, 1996. Apollinaire známý a neznámý : Výbor z básnického díla / Guillaume Apollinaire ; vybral a spoř. Adolf Kroupa ; Z franc. přel. Karel Čapek ... [aj.] ; ohlasy, glosy, pocty např. a vybrali A. Kroupa a Jiří Látal ; komentář,chronologii, ediční pozn. např. a obr. materiál vybral a spoř. A. Kroupa. -- 1. vyd.. -- Praha : Odeon, 1981. Doplnění dotazu: Děkuji vám za vstřícnou odpověď. Většinu informací v ní obsažené jsem bohužel či bohudík už věděla, ale ty, co jsem potřebovala, tam jsem se pomoci nedočkala. Opravdu je to školní úloha (ovšem mnohem delší než zmíněné dvě otázky), ale myslela jsem, že odmítáte vypracovat rozsáhlé referáty, nikoli odpověď na tři řádky. Na internetu jsem hledáním strávila hodinu, nic rozumného k nalezení nebylo. Knihu jsem přečetla dvakrát a moje intelektuální úroveň ještě nejspíš nedosáhla té Apollinairova, jelikož je nad mé chápání vše, co tím chtěl autor říci, poznat. Tudíž ani nemohu odpovědět na dotazy ze školy. Ještě jednou děkuji za pomoc. Odpověď: V pravidlech této služby (najdete je pod formulářem pro zadání dotazu) je výslovně uvedeno, že nezpracováváme žádné domácí úkoly. Může se stát, že to z dotazu nepoznáme, ale i tak se snažíme tazatele spíše nasměrovat k pramenům. - smysl této služby je v tom ukázat tazateli, jak se k hledané informaci dostane, a to na základě naší knihovnické praxe a znalostí. Uvažte, že kdybychom vědomě zpracovávali domácí úkoly, vlastně bychom se dopouštěli podvodu.Možná, že někdo vám takovou službu poskytne, národní knihovna je ale státní instituce, má určitou historii a poslání a také musí respektovat určitá pravidla.Chápeme, že Apollinairova poezie vám nemusí nic říkat, a možná pro vás je i nesrozumitelná. V takovém případě byste ale věc měla řešit se svým učitelem, nikoli v národní knihovně. Domníváme se, že dobrý učitel literatury by měl být schopen ukázat, v čem přece jen je Apollinaire, i jiní básníci, zajímavý.Nakonec připomínáme, že jsem vám uvedli odkazy na několik knih. Kdybyste si přečetla pár doslovů a komentářů v různých vydáních, jistě byste našla, co hledáte.	true
Apoštolská posloupnost	Dobrý den,chtěl bych se zeptat kde a jakým způsobem se dá dohledat u českých katolických kněží pořadí svěcení v rámci apoštolské posloupnosti (kdo na koho vkládal ruce v dějinách).Jsou zachovány nějaké seznamy?Lze se takto dopátrat až k prvním apoštolům?Předem děkuji za pomoc či další zdroje.	Dobrý den, Apoštolská posloupnost (též apoštolská sukcese) je teologický termín, jímž se rozumí návaznost, ve které každý katolický biskup je "následníkem" dalších biskupů a toto "následnictví" sahá až k apoštolům (proto apoštolská). Podle tohoto pojetí je křesťanská církev duchovní nástupkyní apoštolů. Různé křesťanské církve však tuto nauku vykládají různým způsobem. Dotaz, který jste nám poslal, vyžaduje odbornější výklad, než který jsme my schopni z našich zdrojů zpracovat. Doporučujeme proto obrátit se např. na Katolickou theologickou fakultu Univerzity Karlovyhttps://www.ktf.cuni.cz/ nebo širší odkaz https://www.google.cz/search?dcr=0&source=hp&ei=MHuvWtrBL87fwQLP2pqQCQ&q=teologick%C3%A1%20fakulta%20knihovna&oq=theologick%C3%A1+fakulta&gs_l=psy-ab.1.3.0i13k1l10.2142.7442.0.18723.19.19.0.0.0.0.85.1023.19.19.0....0...1c.1.64.psy-ab..0.19.1020...0j0i131k1j0i10k1j0i10i30k1j0i30k1j0i5i30k1j0i5i10i30k1j0i22i10i30k1j0i22i30k1.0.GseNlD1ajrM&npsic=0&rflfq=1&rlha=0&rllag=50073749,14414266,3738&tbm=lcl&rldimm=15380762140162631334&ved=0ahUKEwiPxYyVgvjZAhWMYVAKHUqQDxMQvS4IUDAC&rldoc=1&tbs=lrf:!2m1!1e3!3sIAE,lf:1,lf_ui:3#rlfi=hd:;si:15380762140162631334;mv:!1m3!1d31101.465091216567!2d14.414266750000001!3d50.073749299999996!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i359!2i583!4f13.1;tbs:lrf:!2m1!1e3!3sIAE,lf:1,lf_ui:3 Domníváme se, že by Vás mohla zajímat kniha BENEDIKT XVI. O počátcích církve: promluvy o apoštolech a jejich spolupracovnících. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2008. Jedna kapitola je věnovaná Apoštolské posloupnosti. Z různých zdrojů vybíráme: Ježíš ustanovil církev, která má od Boha Ducha sv. V této církvi je stejná víra, členové církve jsou Boží děti povýšeni do nadpřirozeného přátelství s Bohem a Ježíšem Kristem. Ježíš Kristus je v církvi nového zákona jediným a nejvyšším knězem a to učitelem, pastýřem a obětníkem. Aby jeho kněžská služba i viditelně pokračovala, totiž pro věřící lid, členy církve, Ježíš povolal apoštoly a dal jim svou moc, aby v jeho jménu jednali a učili… "To čiňte na mou památku." "Učte všechny národy, křtěte je…" "Komu hříchy odpustíte, tomu budou odpuštěny…" Apoštolové chápali, že tato moc služby z pověření Krista Ježíše musí být stále v církvi a předává se: "Já jsem s vámi až do skonání světa". Proto i Skutky apoštolů dosvědčují, že skrze vkládání rukou se předávala Kristova kněžská moc na jáhny, presbytery a episkopy Skutky 6,6, 14,22, 2.Tim 1,6. Moc předání svátosti kněžské byla od začátku církve udělována vkládáním rukou a modlitbou skrze apoštola biskupa a tak se udílí až do dneška. Apoštol – biskup udílí tuto svátost jménem Kristovým. Kristus tuto svátost ustanovil povšechně a církev v Duch sv. ji obřadem rozpracovala... Čerpáno z:http://postoloprty.farnost.cz/duchovni-slovo/katecheze/svatost-sveceni-knezi/ https://milost.cz/vkladani-rukou/ https://cs.wikipedia.org/wiki/Apo%C5%A1tolsk%C3%A1_posloupnost	null	Národní knihovna ČR	Filozofie a náboženství	null	2018-03-13T17:21:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/apostolska-posloupnost	334	cs	Dobrý den,chtěl bych se zeptat kde a jakým způsobem se dá dohledat u českých katolických kněží pořadí svěcení v rámci apoštolské posloupnosti (kdo na koho vkládal ruce v dějinách).Jsou zachovány nějaké seznamy?Lze se takto dopátrat až k prvním apoštolům?Předem děkuji za pomoc či další zdroje.	Dobrý den, Apoštolská posloupnost (též apoštolská sukcese) je teologický termín, jímž se rozumí návaznost, ve které každý katolický biskup je "následníkem" dalších biskupů a toto "následnictví" sahá až k apoštolům (proto apoštolská). Podle tohoto pojetí je křesťanská církev duchovní nástupkyní apoštolů. Různé křesťanské církve však tuto nauku vykládají různým způsobem. Dotaz, který jste nám poslal, vyžaduje odbornější výklad, než který jsme my schopni z našich zdrojů zpracovat. Doporučujeme proto obrátit se např. na Katolickou theologickou fakultu Univerzity Karlovyhttps://www.ktf.cuni.cz/ nebo širší odkaz https://www.google.cz/search?dcr=0&source=hp&ei=MHuvWtrBL87fwQLP2pqQCQ&q=teologick%C3%A1%20fakulta%20knihovna&oq=theologick%C3%A1+fakulta&gš_l=psy-ab.1.3.0i13k1l10.2142.7442.0.18723.19.19.0.0.0.0.85.1023.19.19.0....0...1c.1.64.psy-ab..0.19.1020...0j0i131k1j0i10k1j0i10i30k1j0i30k1j0i5i30k1j0i5i10i30k1j0i22i10i30k1j0i22i30k1.0.GseNlD1ajrM&npsic=0&rflfq=1&rlha=0&rllag=50073749,14414266,3738&tbm=lcl&rldimm=15380762140162631334&ved=0ahUKEwiPxYyVgvjZAhWMYVAKHUqQDxMQvS4IUDAC&rldoc=1&tbs=lrf:!2m1!1e3!3sIAE,lf:1,lf_ui:3#rlfi=hd:;si:15380762140162631334;mv:!1m3!1d31101.465091216567!2d14.414266750000001!3d50.073749299999996!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i359!2i583!4f13.1;tbs:lrf:!2m1!1e3!3sIAE,lf:1,lf_ui:3 Domníváme se, že by Vás mohla zajímat kniha BENEDIKT XVI. O počátcích církve: promluvy o apoštolech a jejich spolupracovnících. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2008. Jedna kapitola je věnovaná Apoštolské posloupnosti. Z různých zdrojů vybíráme: Ježíš ustanovil církev, která má od Boha Ducha sv. V této církvi je stejná víra, členové církve jsou Boží děti povýšení do nadpřirozeného přátelství s Bohem a Ježíšem Kristem. Ježíš Kristus je v církvi nového zákona jediným a nejvyšším knězem a to učitelem, pastýřem a obětníkem. Aby jeho kněžská služba i viditelně pokračovala, totiž pro věřící lid, členy církve, Ježíš povolal apoštoly a dal jim svou moc, aby v jeho jménu jednali a učili… "To čiňte na mou památku." "Učte všechny národy, křtěte je…" "Komu hříchy odpustíte, tomu budou odpuštěny…" Apoštolové chápali, že tato moc služby z pověření Krista Ježíše musí být stále v církvi a předává se: "Já jsem s vámi až do skonání světa". Proto i Skutky apoštolů dosvědčují, že skrze vkládání rukou se předávala Kristova kněžská moc na jáhny, presbytery a episkopy Skutky 6,6, 14,22, 2.Tím 1,6. Moc předání svátosti kněžské byla od začátku církve udělována vkládáním rukou a modlitbou skrze apoštola biskupa a tak se udílí až do dneška. Apoštol – biskup udílí tuto svátost jménem Kristovým. Kristus tuto svátost ustanovil povšechně a církev v Duch sv. ji obřadem rozpracovala... Čerpáno z:http://postoloprty.farnost.cz/duchovní-slovo/katecheze/svátost-svěcení-kněží/ https://milost.cz/vkládání-rukou/ https://čs.wikipedia.org/wiki/Apo%C5%A1tolsk%C3%A1_posloupnost	Dobrý den,chtěl bych se zeptat kde a jakým způsobem se dá dohledat u českých katolických kněží pořadí svěcení v rámci apoštolské posloupnosti (kdo na koho vkládal ruce v dějinách).Jsou zachovány nějaké seznamy?Lze se takto dopátrat až k prvním apoštolům?Předem děkuji za pomoc či další zdroje.	Dobrý den, apoštolská posloupnost (též apoštolská sukcese) je teologický termín, jímž se rozumí návaznost, ve které každý katolický biskup je "následníkem" dalších biskupů a toto "následnictví" sahá až k apoštolům (proto apoštolská). Podle tohoto pojetí je křesťanská církev duchovní nástupkyní apoštolů. Různé křesťanské církve však tuto nauku vykládají různým způsobem. Dotaz, který jste nám poslal, vyžaduje odbornější výklad, než který jsme my schopni z našich zdrojů zpracovat. Doporučujeme proto obrátit se např. na katolickou teologickou fakultu univerzity Karlovyhttps://www.kt.Cuny.cz/ nebo širší odkaz http://www.Google.cz/Search?dr=0&soudce=hp&e=MHuvWtrBL87fwQLP2pqQCQ&q=teologický%C%a%fakulta%knihovna&q=theologický%CD%AC+fakulta&g_l=psy-b.1.3.0i13k1l10.2142.7442.0.18723.19.19.0.0.0.0.85.1023.19.19.0....0...c.1.64.psy-a..0.19.1020...0j0i131k1j0i10k1j0i10i30k1j0i30k1j0i5i30k1j0i5i10i30k1j0i22i10i30k1j0i22i30k1.0.GseNlD1ajrM&psic=0&ralf=1&mlha=0&lag=50073749,14414266,3738&tým=ll&radim=15380762140162631334&ved=0ahUKEwiPxYyVgvjZAhWMYVAKHUqQDxMQvS4IUDAC&doc=1&tbc=luf:!m!e!SAE,l:1,l_u:3#rafi=d:;si:15380762140162631334;v:!m3!1d31101.465091216567!d1.414266750000001!d5.073749299999996!m3!f!f!f!m2!1i359!2i583!4f13.1;tbc:luf:!m!e!SAE,l:1,l_u:3 domníváme se, že by vás mohla zajímat kniha BENEDIKT XVI. O počátcích církve: promluvy o apoštolech a jejich spolupracovnících. Kostelní vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2008. Jedna kapitola je věnovaná apoštolské posloupnosti. Z různých zdrojů vybíráme: Ježíš ustanovil církev, která má od boha ducha sv. V této církvi je stejná víra, členové církve jsou boží děti povýšeni do nadpřirozeného přátelství s bohem a Ježíšem Kristem. Ježíš Kristus je v církvi nového zákona jediným a nejvyšším knězem a to učitelem, pastýřem a obětníkem. Aby jeho kněžská služba i viditelně pokračovala, totiž pro věřící lid, členy církve, Ježíš povolal apoštoly a dal jim svou moc, aby v jeho jménu jednali a učili… "to čiňte na mou památku." "čte všechny národy, křtěte je…" "komu hříchy odpustíte, tomu budou odpuštěny…" Apoštolové chápali, že tato moc služby z pověření Krista Ježíše musí být stále v církvi a předává se: "já jsem s vámi až do skonání světa". Proto i skutky apoštolů dosvědčují, že skrze vkládání rukou se předávala Kristova kněžská moc na jáhna, presbytery a episody skutky 6,6, 14,22, 2.Tim 1,6. Moc předání svátosti kněžské byla od začátku církve udělována vkládáním rukou a modlitbou skrze apoštola biskupa a tak se udílí až do dneška. Apoštol – biskup udílí tuto svátost jménem Kristovým. Kristus tuto svátost ustanovil povšechně a církev v duch sv. ji obřadem rozpracovala... Čerpáno z:http://Postoloprty.farnost.cz/duchovní-slovo/katecheze/svatost-svěceni-knězi/ http://milost.cz/Vladani-rukou/ http://cs.wikipedia.org/Miki/Apo%CD%Autolak%CD%Al_posloupnost	true
Arabská pec	Dobrý den, sháním jakékoliv informace (popisy, nákresy, ...) týkající se tradičního způsobu vypalování keramického zboží/majoliky/ v tzv. arabské nebo také španělské peci. Děkuji.	Dobrý den, Bohužel se nám v literatuře k arabské peci podařilo nalézt pouze kusé informace. * "Běžné hrnčířské zboží se obvykle pálí volně, nechráněné před ohněm ani kouřem. Nádoby stavíme v peci do sloupců, přiklopené na sebe neglazovanými okraji (párované). V otevřeném ohni se s oblibou pálí i šamotová plastika, protože plameny a kouř dokáží vytvořit přirozenou patinu. K dokonalému vybarvení potřebují kouř a plameny také redukční glazury. Majolikové, fajánskové a některé další glazury však redukční ovzduší nesnášejí. Vypalují se proto v elektrických pecích, šamotových pouzdrech nebo mufli (Mufle je schránka z ohnivzdorných cihel uvnitř pece, chránící keramiku před přímým účinkem ohně a plynů. )" Zdroj: RADA, Pravoslav. Slabikář keramika. 1. vyd. Praha: Grada, 1997. 160, [28] s. ISBN 80-7169-419-3. * "U nejstarších typů pecí se využívala hlavně pevná paliva a z nich nejdostupnější - dřevo. Nejjednodušší pece tvořilo v podstatě ohraničené ohniště. Postupně vznikalo ohniště se vzestupným plamenem. K dokonalosti přivedli tento typ pecí arabští hrnčíři. Pec, nejlépe s kruhovým průřezem, má topeniště umístěné v dolní části. Plamen prochází přes výrobky a odchází komínem nebo jen otvorem ve středu stropu. V tomto typu pecí bylo možno dosáhnout teploty okolo 1000 st. C." Zdroj: ŽÍLA, Karel. Průvodce keramika. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 120 s., [12] s. barev. obr. příl. ISBN 80-247-0920-1. V rámci dotazu jsme hledali na internetu a prošli následující zdroje. Žádné informace k arabským či španělským pecím jsme nenašli v: * CHAVARRIA, Joaquim. Velká kniha keramiky: průvodce historií, materiály, vybavením a technikami ručního vytváření, vytáčení, výroby forem, vypalování výrobků v pecích a glazování hrnčířských výrobků a jiných keramických předmětů. Vyd. 3. Praha: Knihcentrum, 1999. 192 s. ISBN 80-86054-92-6. * TICHÝ, Oldřich. Tepelná technika pro keramiky. 1. vyd. Praha: Silikátová společnost České republiky, 2004. 211 s. ISBN 80-02-01570-3. * POSPÍŠIL, Zdeněk aj. Jemná keramika: Úvod a základy technologie. 1. vyd. Praha: SNTL, 1981. 465 s. * HERAINOVÁ, Marcela. Sušení a výpal. 1. vyd. Praha: Silikátový svaz, 2003. 56 s., [4] s. barev. obr. příl. Učební texty pro střední odborné školy. Technologie keramiky; část 6. ISBN 80-903113-7-7. * PLACÁKOVÁ, Eta, POŠUSTOVÁ, Marcela a VONDRUŠKOVÁ, Alena. Keramika I: bez hrnčířského kruhu. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 48 s. Šikovné ruce. ISBN 80-247-0889-2. * VALENTA, Ladislav. Keramická příručka. 2., V Silikátovém svazu 1., dopl. a upr. vyd. [Praha]: Silikátový svaz, 2007. 417 s. ISBN 978-80-86821-46-7. * RADA, Pravoslav. Keramika. Praha: Aventinum, 2007. 216 s. Výtvarné techniky. ISBN 978-80-86858-45-6.	null	Národní knihovna ČR	Antropologie, etnografie	null	2014-05-30T09:52:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/arabska-pec	335	cs	Dobrý den, sháním jakékoliv informace (popisy, nákresy, ...) týkající se tradičního způsobu vypalování keramického zboží/majoliky/ v tzv. arabské nebo také španělské péči. Děkuji.	Dobrý den, Bohužel se nám v literatuře k arabské péči podařilo nalézt pouze kusé informace. * "Běžné hrnčířské zboží se obvykle pálí volně, nechráněné před ohněm ani kouřem. Nádoby stavíme v péči do sloupců, přiklopené na sebe neglazovanými okraji (párované). V otevřeném ohni se s oblibou pálí i šamotová plastika, protože plameny a kouř dokáží vytvořit přirozenou patinu. K dokonalému vybarvení potřebují kouř a plameny také redukční glazury. Majolikové, fajánskové a některé další glazury však redukční ovzduší nesnášejí. Vypalují se proto v elektrických pecích, šamotových pouzdrech nebo mufli (Mufle je schránka z ohnivzdorných cihel uvnitř péče, chránící keramiku před přímým účinkem ohně a plynů. )" Zdroj: RADA, Pravoslav. Slabikář keramika. 1. vyd. Praha: Grada, 1997. 160, [28] s. ISBN 80-7169-419-3. * "U nejstarších typů péčí se využívala hlavně pevná paliva a z nich nejdostupnější - dřevo. Nejjednodušší péče tvořilo v podstatě ohraničené ohniště. Postupně vznikalo ohniště se vzestupným plamenem. K dokonalosti přivedli tento typ péčí arabští hrnčíři. Pec, nejlépe s kruhovým průřezem, má topeniště umístěné v dolní části. Plamen prochází přes výrobky a odchází komínem nebo jen otvorem ve středu stropu. V tomto typu péčí bylo možno dosáhnout teploty okolo 1000 st. C." Zdroj: ŽÍLA, Karel. Průvodce keramika. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 120 s., [12] s. barev. obr. příl. ISBN 80-247-0920-1. V rámci dotazu jsme hledali na internetu a prošli následující zdroje. Žádné informace k arabským či španělským pecím jsme nenašli v: * CHAVARRIA, Joaquim. Velká kniha keramiky: průvodce historií, materiály, vybavením a technikami ručního vytváření, vytáčení, výroby forem, vypalování výrobků v pecích a glazování hrnčířských výrobků a jiných keramických předmětů. Vyd. 3. Praha: Knihcentrum, 1999. 192 s. ISBN 80-86054-92-6. * TICHÝ, Oldřich. Tepelná technika pro keramiky. 1. vyd. Praha: Silikátová společnost České republiky, 2004. 211 s. ISBN 80-02-01570-3. * POSPÍŠIL, Zdeněk aj. Jemná keramika: Úvod a základy technologie. 1. vyd. Praha: SNTL, 1981. 465 s. * HERAINOVÁ, Marcela. Sušení a výpal. 1. vyd. Praha: Silikátový svaz, 2003. 56 s., [4] s. barev. obr. příl. Učební texty pro střední odborné školy. Technologie keramiky; část 6. ISBN 80-903113-7-7. * PLACÁKOVÁ, Eta, POŠUSTOVÁ, Marcela a VONDRUŠKOVÁ, Alena. Keramika I: bez hrnčířského kruhu. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 48 s. Šikovné ruce. ISBN 80-247-0889-2. * VALENTA, Ladislav. Keramická příručka. 2., V Silikátovém svazu 1., dopl. a upr. vyd. [Praha]: Silikátový svaz, 2007. 417 s. ISBN 978-80-86821-46-7. * RADA, Pravoslav. Keramika. Praha: Aventinum, 2007. 216 s. Výtvarné techniky. ISBN 978-80-86858-45-6.	Dobrý den, sháním jakékoliv informace (popisy, nákresy, ...) týkající se tradičního způsobu vypalování keramického zboží/majolky/ v tzv. arabské nebo také španělské peci. Děkuji.	Dobrý den, bohužel se nám v literatuře k arabské peci podařilo nalézt pouze kusé informace. * "běžné hrnčířské zboží se obvykle pálí volně, nechráněné před ohněm ani kouřem. Nádoby stavíme v peci do sloupců, přiklopené na sebe neglazovanými okraji (kárované). V otevřeném ohni se s oblibou pálí i šamotová plastika, protože plameny a kouř dokáží vytvořit přirozenou patinu. K dokonalému vybarvení potřebují kouř a plameny také redukční glazury. Majolikový, fajánsové a některé další glazury však redukční ovzduší nesnášejí. Vypalují se proto v elektrických pecích, šamotových pouzdrech nebo mušli (mule je schránka z ohnivzdorných cihel uvnitř pece, chránící keramiku před přímým účinkem ohně a plynů. )" zdroj: Rada, Pravoslav. Slabikář keramika. 1. vyd. Praha: Grada, 1997. 160, [28] s. ISBN 80-7169-419-3. * "u nejstarších typů pecí se využívala hlavně pevná paliva a z nich nedostupnější - dřevo. Nejjednodušší pece tvořilo v podstatě ohraničené ohniště. Postupně vznikalo ohniště se vzestupným plamenem. K dokonalosti přivedli tento typ pecí arabští hrnčíři. Pec, nejlépe s kruhovým průřezem, má topeniště umístěné v dolní části. Plamen prochází přes výrobky a odchází komínem nebo jen otvorem ve středu stropu. V tomto typu pecí bylo možno dosáhnout teploty okolo 1000 st. C." Zdroj: Žíla, Karel. Průvodce keramika. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 120 s., [12] s. barev. obr. příl. ISBN 80-247-0920-1. V rámci dotazu jsme hledali na internetu a prošli následující zdroje. Žádné informace k arabským či španělským pecím jsme nenašli v: * CHAVARRIA, Joaquim. Velká kniha keramiky: průvodce historií, materiály, vybavením a technikami ručního vytváření, vytáčení, výroby forem, vypalování výrobků v pecích a glazování hrnčířských výrobků a jiných keramických předmětů. Vyd. 3. Praha: Knihcentrum, 1999. 192 s. ISBN 80-86054-92-6. * TICHÝ, Oldřich. Tepelná technika pro keramiky. 1. vyd. Praha: Silikátová společnost České republiky, 2004. 211 s. ISBN 80-02-01570-3. * POSPÍŠIL, Zdeněk aj. Jemná keramika: Úvod a základy technologie. 1. vyd. Praha: SNPL, 1981. 465 s. * HEROINOVÁ, Marcela. Sušení a výpad. 1. vyd. Praha: Silikátové svaz, 2003. 56 s., [4] s. barev. obr. příl. Učební texty pro střední odborné školy. Technologie keramiky; část 6. ISBN 80-903113-7-7. * PLACÁKOVI, Eta, POŠUSTOVÁ, Marcela a VONDRUŠKOVÁ, Alena. Keramika I: bez hrnčířského kruhu. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 48 s. Šikovné ruce. ISBN 80-247-0889-2. * VALENTA, Ladislav. Keramická příručka. 2., v silikátovém svazu 1., dol. a pr. vyd. [Praha]: Silikátové svaz, 2007. 417 s. ISBN 978-80-86821-46-7. * RAWA, Pravoslav. Keramika. Praha: Aventinum, 2007. 216 s. Výtvarné techniky. ISBN 978-80-86858-45-6.	false
Arabské jaro	Dobrý den, mám dotaz týkajícího se arabského jara. Byla tato vlna protestů očekávána politology a sdělovacími prostředky ve světě, nebo to byla neočekávaná událost?	Dobrý den, drtivá většina odborníků se shoduje v názoru, že události arabského jara byly pro světovou veřejnost i odborníky překvapením. Za neočekávané se přitom považuje jak vypuknutí první revoluce v Tunisku, tak i rychlé rozšíření revolučních nálad do dalších zemí severní Afriky a Blízkého východu. V úvodu ke sborníku Arabské revoluce, vydanému v r. 2013 nakladatelstvím Academia, čteme: "Většina specialistů na tuto oblast byla těmito událostmi překvapená stejně jako široká veřejnost. Při pohledu zpět bylo pochopitelně jasné, že mnohé arabské režimy byly zkostnatělé, nepopulární a čelily závažným politickým problémům - o těch ekonomických a demografických ani nemluvě. Přesto se většina odborníků do té doby spíše soustředila na vysvětlování toho, proč na Blízkém východě nedemokratické režimy přetrvávají a jaké jsou mechanismy jejich přežívání. Odpověď pak nacházely zejména v příhodném regionálním uzpůsobení, koloniální minulosti, problematickém vzniku států v průběhu 20. století a jejich robustnosti a zároveň křehkosti, ve finančních pobídkách vyplývajících z toho, že stát ovládal ekonomiku (patrimonialismus), či vojensko-bezpečnostním aparátu a pochopitelně i jeho rovněž pravidelným užívání brutální síly. O všech těchto ohledech odborníci vyjadřovali celou řadu domněnek a hypotéz a většina z nich se počátkem roku 2011 ukázala lichými. (...) Vysvětlit ve stručnosti důvody vedoucí k arabským revolucím je stejně obtížné jako jednoduše vysvětlit důvody samostatné existence i přežívání autoritářských režimů na Blízkém východě. Vedle (...) aspektů spjatých právě s autoritářskou povahou režimů se na revolucích podepsala i demografická situace. Zhruba 60 % obyvatelstva arabského světa se nachází pod hranici 30 let. Ve věku mezi 15 a 21 lety, tedy v období vstupu na pracovní trh, je na příklad v Tunisku 29 %, v Egyptě 30 % a v Libyi 34 % obyvatelstva. K tomu je zapotřebí přičíst i vysokou míru nezaměstnanosti právě těchto mladých kategorií populace (...). K nezaměstnaným také velmi často patří absolventi vysokých škol. Všechno toto dohromady samozřejmě tvoří velkou míru frustrace, která se projevila právě v roce 2011. (...) Podobnou měrou se na vzniku revolucí podepsala i potravinová krize. Několik arabských zemí (včetně Egypta, Tuniska a Libye) bylo už začátkem roku 2011 označeno za potenciální oběti potravinových problémů. (...) Vedle samotné povahy autoritářských režimů, jejich snahy ustoupit z některých svých slibů vůči občanům a jejich zkorumpovanosti, demografických tlaků, potravinové krize a rovněž vytvoření nového veřejného prostoru pomocí satelitních televizí a internetu je ovšem také nutné brát v potaz proměnlivý lidský faktor a roli neočekávaných a nepředpověditelných události. Revoluce jsou zkrátka komplikované jevy a jejich vysvětlení není možné podle předem narýsovaných linek. Navíc byť všechny tyto faktory promluvily do dění téměř ve všech arabských zemích, nesmíme zapomínat na jejich lokální specifika a odlišný historický i politický vývoj." Více se o arabském jaru dočtete například v následujících publikacích: BERÁNEK, Ondřej (ed.). Arabské revoluce: demokratické výzvy, politický islám a geopolitické dopady. Praha: Academia, 2013. MENDEL, Miloš. Arabské jaro : Historické a kulturní pozadí událostí na Blízkém východě. Praha: Academia, 2015. KŘÍŽEK, Daniel - TARANT, Zbyněk et al.: Arabské jaro - příčiny, průběh, důsledky : II. díl : Sýrie a Arabský poloostrov. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2014.	null	Národní knihovna ČR	Politické vědy. Vojenství	BERÁNEK, Ondřej. Úvod. In BERÁNEK, Ondřej (ed.). Arabské revoluce: demokratické výzvy, politický islám a geopolitické dopady. Praha: Academia, 2013, s. 9-22.	2017-12-18T08:00:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/arabske-jaro	336	cs	Dobrý den, mám dotaz týkajícího se arabského jara. Byla tato vlna protestů očekávána politology a sdělovacími prostředky ve světě, nebo to byla neočekávaná událost?	Dobrý den, drtivá většina odborníků se shoduje v názoru, že události arabského jara byly pro světovou veřejnost i odborníky překvapením. Za neočekávané se přitom považuje jak vypuknutí první revoluce v Tunisku, tak i rychlé rozšíření revolučních nálad do dalších zemí severní Afriky a Blízkého východu. V úvodu ke sborníku Arabské revoluce, vydanému v r. 2013 nakladatelstvím Academia, čteme: "Většina specialistů na tuto oblast byla těmito událostmi překvapená stejně jako široká veřejnost. Při pohledu zpět bylo pochopitelně jasné, že mnohé arabské režimy byly zkostnatělé, nepopulární a čelily závažným politickým problémům - o těch ekonomických a demografických ani nemluvě. Přesto se většina odborníků do té doby spíše soustředila na vysvětlování toho, proč na Blízkém východě nedemokratické režimy přetrvávají a jaké jsou mechanismy jejich přežívání. Odpověď pak nacházely zejména v příhodném regionálním uzpůsobení, koloniální minulosti, problematickém vzniku států v průběhu 20. století a jejich robustností a zároveň křehkostí, ve finančních pobídkách vyplývajících z toho, že stát ovládal ekonomiku (patrimonialismus), či vojensko-bezpečnostním aparátu a pochopitelně i jeho rovněž pravidelným užívání brutální síly. O všech těchto ohledech odborníci vyjadřovali celou řadu domněnek a hypotéz a většina z nich se počátkem roku 2011 ukázala lichými. (...) Vysvětlit ve stručnosti důvody vedoucí k arabským revolucím je stejně obtížné jako jednoduše vysvětlit důvody samostatné existence i přežívání autoritářských režimů na Blízkém východě. Vedle (...) aspektů spjatých právě s autoritářskou povahou režimů se na revolucích podepsala i demografická situace. Zhruba 60 % obyvatelstva arabského světa se nachází pod hranici 30 let. Ve věku mezi 15 a 21 lety, tedy v období vstupu na pracovní trh, je na příklad v Tunisku 29 %, v Egyptě 30 % a v Libyi 34 % obyvatelstva. K tomu je zapotřebí přičíst i vysokou míru nezaměstnanosti právě těchto mladých kategorií populace (...). K nezaměstnaným také velmi často patří absolventi vysokých škol. Všechno toto dohromady samozřejmě tvoří velkou míru frustrace, která se projevila právě v roce 2011. (...) Podobnou měrou se na vzniku revolucí podepsala i potravinová krize. Několik arabských zemí (včetně Egypta, Tuniska a Libye) bylo už začátkem roku 2011 označeno za potenciální oběti potravinových problémů. (...) Vedle samotné povahy autoritářských režimů, jejich snahy ustoupit z některých svých slibů vůči občanům a jejich zkorumpovanosti, demografických tlaků, potravinové krize a rovněž vytvoření nového veřejného prostoru pomocí satelitních televizí a internetu je ovšem také nutné brát v potaz proměnlivý lidský faktor a roli neočekávaných a nepředpověditelných událostí. Revoluce jsou zkrátka komplikované jevy a jejich vysvětlení není možné podle předem narýsovaných linek. Navíc byť všechny tyto faktory promluvily do dění téměř ve všech arabských zemích, nesmíme zapomínat na jejich lokální specifika a odlišný historický i politický vývoj." Více se o arabském jaru dočtete například v následujících publikacích: BERÁNEK, Ondřej (ed.). Arabské revoluce: demokratické výzvy, politický islám a geopolitické dopady. Praha: Academia, 2013. MENDEL, Miloš. Arabské jaro : Historické a kulturní pozadí událostí na Blízkém východě. Praha: Academia, 2015. KŘÍŽEK, Daniel - TARANT, Zbyněk et al.: Arabské jaro - příčiny, průběh, důsledky : II. díl : Sýrie a Arabský poloostrov. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2014.	Dobrý den, mám dotaz týkajícího se arabského jara. Byla tato vlna protestů očekávána politology a sdělovacími prostředky ve světě, nebo to byla neočekávaná událost?	Dobrý den, drtivá většina odborníků se shoduje v názoru, že události arabského jara byly pro světovou veřejnost i odborníky překvapením. Za neočekávané se přitom považuje jak vypuknutí první revoluce v Tunisku, tak i rychlé rozšíření revolučních nálad do dalších zemí severní Afriky a blízkého východu. V úvodu ke sborníku arabské revoluce, vydanému v r. 2013 nakladatelstvím Academia, čteme: "většina specialistů na tuto oblast byla těmito událostmi překvapená stejně jako široká veřejnost. Při pohledu zpět bylo pochopitelně jasné, že mnohé arabské režimy byly zkostnatělé, nepopulární a čelily závažným politickým problémům - o těch ekonomických a demografických ani nemluvě. Přesto se většina odborníků do té doby spíše soustředila na vysvětlování toho, proč na blízkém východě nedemokratické režimy přetrvávají a jaké jsou mechanismy jejich přežívání. Odpověď pak nacházely zejména v příhodném regionálním uzpůsobení, koloniální minulosti, problematickém vzniku států v průběhu 20. století a jejich robustnosti a zároveň křehkosti, ve finančních pobídkách vyplývajících z toho, že stát ovládal ekonomiku (patrimonialismus), či vojensko-bezpečnostním aparátu a pochopitelně i jeho rovněž pravidelném užívání brutální síly. O všech těchto ohledech odborníci vyjadřovali celou řadu domněnek a hypotéz a většina z nich se počátkem roku 2011 ukázala lichými. (...) Vysvětlit ve stručnosti důvody vedoucí k arabským revolucím je stejně obtížné jako jednoduše vysvětlit důvody samostatné existence i přežívání autoritářských režimů na blízkém východě. Vedle (...) aspektů spjatých právě s autoritářskou povahou režimů se na revolucích podepsala i demografická situace. Zhruba 60 % obyvatelstva arabského světa se nachází pod hranici 30 let. Ve věku mezi 15 a 21 lety, tedy v období vstupu na pracovní trh, je na příklad v Tunisku 29 %, v Egyptě 30 % a v Libyi 34 % obyvatelstva. K tomu je zapotřebí přičíst i vysokou míru nezaměstnanosti právě těchto mladých kategorií populace (...). K nezaměstnaným také velmi často patří absolventi vysokých škol. Všechno toto dohromady samozřejmě tvoří velkou míru frustrace, která se projevila právě v roce 2011. (...) Podobnou měrou se na vzniku revolucí podepsala i potravinová krize. Několik arabských zemí (včetně Egypta, Tuniska a Libye) bylo už začátkem roku 2011 označeno za potenciální oběti potravinových problémů. (...) Vedle samotné povahy autoritářských režimů, jejich snahy ustoupit z některých svých slibů vůči občanům a jejich zkorumpovanosti, demografických tlaků, potravinové krize a rovněž vytvoření nového veřejného prostoru pomocí satelitních televizí a internetu je ovšem také nutné brát v potaz proměnlivý lidský faktor a roli neočekávaných a nepředpověditelných události. Revoluce jsou zkrátka komplikované jevy a jejich vysvětlení není možné podle předem narýsovaných linek. Navíc byť všechny tyto faktory promluvily do dění téměř ve všech arabských zemích, nesmíme zapomínat na jejich lokální specifika a odlišný historický i politický vývoj." Více se o arabském jaru dočtete například v následujících publikacích: BERÁNEK, Ondřej (ed.). Arabské revoluce: demokratické výzvy, politický islám a geopolitické dopady. Praha: Academia, 2013. MENDEL, Miloš. Arabské jaro : Historické a kulturní pozadí událostí na blízkém východě. Praha: Academia, 2015. KŘÍŽE, Daniel - TARANT, Zbyněk et Al.: Arabské jaro - příčiny, průběh, důsledky : II. díl : Sýrie a arabský poloostrov. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2014.	true
arabské jaro - Egypt / Libye	Dobrý den,můžete mi prosím poskytnout nějaké zahraniční sekundární zdroje k této problematice? Musím vypracovat komparativní analýzu na tyto dve země.Velice děkuji.Chtěl bych Vám strašně moc poděkovat za Vaši prozatímní pomoc. Vaše odpovědi jsou vyčerpávající. Patří Vám velké děkuji :-)	Dobrý den, na zahraniční zdroje vyzkoušejte na příklad http://www.worldcat.org , viz níže. Pokud si literaturu budete chtít objednat, podívejte se, zda je dostupná v ČR v rámci Souborného katalogu ČR: http://www.caslin.cz/ , dále Jednotné informační brány: http://www.jib.cz/V?RN=639932417 a portálu Knihovny.cz: https://www.knihovny.cz/ • Economist Intelligence Unit. North Africa: Economic Structure and Analysis : Morocco, Algeria, Tunisia, Libya, Egypt, Sudan. London: EIU, 1991. • Tawadros, E. Geology of Egypt and Libya. Rotterdam, Netherlands: A.A. Balkema, 2001. • McCaffrey, Paul. The Arab Spring. Ipswich, Mass: H.W. Wilson, 2012. • United States. The Petroleum Resources of Libya, Algeria, and Egypt. Washington, D.C.: Energy Information Administration, Office of Oil and Gas, U.S. Dept. of Energy, 1984. • Zartman, Ira William. Political Elites in Arab North Africa: Marocco, Algeria, Tunisia, Libya, and Egypt. London: Longman, 1982. • Ziadeh, Farhat J. Property Law in the Arab World: Real Rights in Egypt, Iraq, Jordan, Lebanon, Libya, Syria, Saudi Arabia and the Gulf States. London: Graham and Trotman, 1979. • Taylor, W. Military Responses to the Arab Uprisings and the Future of Civil-Military Relations in the ... Middle East: Analysis from Egypt, Tunisia, Libya. [Place of publication not identified]: Palgrave Macmillan, 2016. • Pritchett, Diane Tueller. The Language of Arab Nationalism and Arab Foreign Policy: The Relations of Egypt, Libya and Syria, 1969-1981. 1992. • Saferworld (Organization). "It's Dangerous to Be the First": Security Barriers to Women's Public Participation in Egypt, Libya, and Yemen. 2013. • Haddad, George M. Egypt, the Sudan, Yemen and Libya. New York: Speller, 1973. • Ellis, Matthew H. Desert Borderland: The Making of Modern Egypt and Libya. 2018. • Bergstrand, Bengt-Göran. Economic and Military Expenditures Trends in North Africa: Algeria, Egypt, Libya, Mauritania, Morocco, Tunisia. Stockholm: FOI--Swedish Defence Research Agency, Defence Analysis, 2009. • Abdelnasser, Walid Mahmoud. The Islamic Movement in Egypt: Perceptions of International Relations, 1967-81. London: Kegan Paul International, 1994. • Peterson, James A. Assessment of Undiscovered Conventionally Recoverable Petroleum Resources of North Africa: (Including Egypt, Libya, Eastern Tunisia, Pelagian Shelf, and Central Algeria). [Reston, VA]: U.S. Geological Survey, 1982. Články: • Benson, Merv. 2017. "Egypt Strikes Terrorist Camps in Libya Following Mass Murder of Christians". Prairie Pundit. 2017-05. • Lawfare. 2017. "Trump Administration Sends Mixed Messages About Syria Strike, Christians Targeted in Egypt, and a New Proposal for Libya". Lawfare. 2017-04. • 2017. "Egypt As a Counter-Terrorism Partner". Peacefare.Net. 2017-03. • 2017. "Cautious Progress in Libya's Oil Output". The Barrel Blog: the Essential Perspective on Global Energy. 2017-05. • Security Council Report. 2017. "Briefing on the Political Situation in Libya". What's In Blue. 2017-02. • House Of Commons Library, and UK Parliament House Of Commons. 2017. "Libya's Civil War: Haftar the Strongman?" Second Reading: The House of Commons Library Blog. 2017-03. • 2017. "The EU-Libya Migrant Deal: A Deal of Convenience". E-International Relations. 2017-04. • Brookings Institution. 2017. "Does the Road to Stability in Libya Pass Through Cairo?"Markaz: Brookings Institution. 2017-06.	null	Národní knihovna ČR	Politické vědy. Vojenství	null	2017-09-14T22:29:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/arabske-jaro-egypt-libye	337	cs	Dobrý den,můžete mi prosím poskytnout nějaké zahraniční sekundární zdroje k této problematice? Musím vypracovat komparativní analýzu na tyto dvě země.Velice děkuji.Chtěl bych Vám strašně moc poděkovat za Vaši prozatímní pomoc. Vaše odpovědi jsou vyčerpávající. Patří Vám velké děkuji :-)		Dobrý den,můžete mi prosím poskytnout nějaké zahraniční sekundární zdroje k této problematice? Musím vypracovat komparativní analýzu na tyto dvě země.Velice děkuji.Chtěl bych vám strašně moc poděkovat za vaši prozatímní pomoc. Vaše odpovědi jsou vyčerpávající. Patří vám velké děkuji :-)		true
arabské státy	Dobrý den, nevíte jaké státy patří do arabskýchstátů.	Dobrý den, souhrnný název "Arabské (Islámské) státy" bývá nejčastěji užíván pro státy, ve kterých je islám státním náboženstvím. Tato skupina zahrnuje následující státy: Afghánistán, Alžírsko, Bahrajn, Bangladéš, Brunej, Čečensko - Ičkerie, Egypt, Irák, Írán, Jemen, Katar, Komory, Kuvajt, Libye, Malajsie, Maledivy, Maroko, Mauritánie, Omán, Pákistán, Saudská Arábie, Somálsko, Spojené arabské emiráty, Súdán a Tunisko. V užším slova smyslu jsou to státy, u kterých je islám základem zákonodárství: Afghánistán, Brunej, Čečensko - Ičkerie, Írán, Jemen, Komory, Libye, Mauritánie, Pákistán, Saudská Arábie, Súdán. Zdroj informací: LIŠĆÁK, Vladimír. Státy a území světa. 2., aktualiz., přeprac. a rozš. vyd. Praha : Libri, 1998. ISBN 80-85983-53-2 (váz.)	null	Národní knihovna ČR	Geografie. Geologie. Vědy o zemi	null	2008-06-24T13:07:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/arabske-staty	338	cs	Dobrý den, nevíte jaké státy patří do arabskýchstátů.	Dobrý den, souhrnný název "Arabské (Islámské) státy" bývá nejčastěji užíván pro státy, ve kterých je islám státním náboženstvím. Tato skupina zahrnuje následující státy: Afghánistán, Alžírsko, Bahrajn, Bangladéš, Brunej, Čečensko - Ičkerie, Egypt, Irák, Írán, Jemen, Katar, Komory, Kuvajt, Libye, Malajsie, Maledivy, Maroko, Mauritánie, Omán, Pákistán, Saúdská Arábie, Somálsko, Spojené arabské emiráty, Súdán a Tunisko. V užším slova smyslu jsou to státy, u kterých je islám základem zákonodárství: Afghánistán, Brunej, Čečensko - Ičkerie, Írán, Jemen, Komory, Libye, Mauritánie, Pákistán, Saúdská Arábie, Súdán. Zdroj informací: LIŠĆÁK, Vladimír. Státy a území světa. 2., aktualiz., přeprac. a rozš. vyd. Praha : Libri, 1998. ISBN 80-85983-53-2 (váz.)	Dobrý den, nevíte jaké státy patří do arabskýchstátů.	Dobrý den, souhrnný název "arabské (islámské) státy" bývá nejčastěji užíván pro státy, ve kterých je islám státním náboženstvím. Tato skupina zahrnuje následující státy: Afghánistán, Alžírsko, Bahrajn, Bangladéš, Brunej, Čečensko - Ičkerije, Egypt, Irák, Írán, Jemen, katar, komory, Kuvajt, Libye, Malajsie, Maledivy, Maroko, Mauritánie, Omán, Pákistán, Saudská Arábie, Somálsko, spojené arabské emiráty, Súdán a Tunisko. V užším slova smyslu jsou to státy, u kterých je islám základem zákonodárství: Afghánistán, Brunej, Čečensko - Ičkerije, Írán, Jemen, komory, Libye, Mauritánie, Pákistán, Saudská Arábie, Súdán. Zdroj informací: LIŠÁK, Vladimír. Státy a území světa. 2., aktualit., přepral. a rozš. vyd. Praha : Libri, 1998. ISBN 80-85983-53-2 (váz.)	true
Arabské státy	Dobrý deň,chcela by Vás požiadať o zaslanie informácii týkajúcich sa arabských krajín- ktoré tam patria, charakteristiky,politický a historický vývoj,prípadnéekonomické a hospodárske ukazatele.	"Arabské (Islámské) státy" bývá nejčastěji užíván pro státy, ve kterých je islám státním náboženstvím. Tato skupina zahrnuje následující státy: Afghánistán, Alžírsko, Bahrajn, Bangladéš, Brunej, Čečensko - Ičkerie, Egypt, Irák, Írán, Jemen, Katar, Komory, Kuvajt, Libye, Malajsie, Maledivy, Maroko, Mauritánie, Omán, Pákistán, Saudská Arábie, Somálsko, Spojené arabské emiráty, Súdán a Tunisko. V užším slova smyslu jsou to státy, u kterých je islám základem zákonodárství: Afghánistán, Brunej, Čečensko - Ičkerie, Írán, Jemen, Komory, Libye, Mauritánie, Pákistán, Saudská Arábie, Súdán. Zdroj informací: LIŠĆÁK, Vladimír. Státy a území světa. 2., aktualiz., přeprac. a rozš. vyd. Praha : Libri, 1998. ISBN 80-85983-53-2 (váz.) Bližší informace o historii, politickém a ekonomickém vývoji (včetně ekonomických ukazatelů) najdete v uvedených knihách nebo internetových odkazech. Další možnou literaturu můžete vyhledávat v souborném katalogu VŠE na adrese http://library.vse.cz nebo v jednotné informační bráně http://jib.cz. Na webových stránkách Mezinárodního měnového fondu (IMF) http://www.imf.org/external/index.htm, Světové banky (WB) http://www.worldbank.org/, OPEC http://www.opec.org/home/, OECD http://www.oecd.org/home/0,2987,en_2649_201185_1_1_1_1_1,00.html a OSN http://www.un.org/ jsou k dispozici ekonomické ukazatele. Na portále Business.info najdete teritoriální informace o jednotlivých zemích. Literatura: Laabas, Belkacem: Arab development challenges of the new millennium. Aldershot : Ashgate, c2002. Investment regimes in the Arab world : issues and policies.New York : United Nations, 2000 Barnett, Michael N.: Dialogues in Arab politics : negotiations in regional order. New York : Columbia University, 1998. Robinson, Francis: The Cambridge illustrated history of the Islamic world. Cambridge : Cambridge University Press, 1996. Hourani, Albert Habib: A history of the Arab peoples. London : Faber and Faber, 1991. Rathmann, Lothar: Arabische Staaten : Bilanz, Probleme, Entwicklungstendenzen. Berlin : Akademie, 1988. Sally, Razeen: New frontiers in free trade : globalization's future and Asia's rising role. Washington : Cato Institute, 2008. Making reforms succeed : moving forward with the MENA investment policy agenda. Nugent, Jeffrey B.: Explaining growth in the Middle East. Amsterdam : Elsevier, 2007. Loewe, Markus: The impact of favouritism on the business climate : a study on wasta in Jordan. Bonn : DIE, Deutsches Institut für Entwicklungspolitik, 2007. Lewis, Bernard: Dějiny Blízkého východu. Praha : Lidové noviny, 1997. Internetové odkazy: http://cs.wikipedia.org/wiki/Arabsk%C3%BD_sv%C4%9Bt http://theses.cz/id/8s08fi/ http://www.investujeme.cz/clanky/spojene-arabske-emiraty-fascinujici-zeme/ http://www.anticapitalista.com/revo-cz/2009/05/20/islamsky-socialismus-v-arabskych-zemich/ http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/arabske-staty http://www.chovani.eu/clanky/zobrazit/315-Islamske_zeme http://www.natur.cuni.cz/~koc/spv/clanky/GR_Arabie.pdf http://www.e-islam.cz/node/42 http://www.004.cz/view.php?cisloclanku=2008052702-Cestovani-Arabsky-poloostrov http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/zahranicni-obchod/1000435/ http://dumfinanci.cz/?text=174-obchodni-jednani-iii-arabove http://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/asie/spojene-arabske-emiraty/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Asie http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/index.html http://www.apec.org/	null	Centrum informačních a knihovnických služeb Vysoké školy ekonomické v Praze	Ekonomické vědy, obchod	null	2010-01-11T11:35:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/arabske-staty-1	339	sk					true
arabské země	Dobrý deň,chcela by Vás požiadať o zaslanie informácii týkajúcich sa arabských krajín- ktoré tam patria, charakteristiky,politický a historický vývoj,prípadnéekonomické a hospodárske ukazatele.	Dobrý den, částečnou odpověď na svůj dotaz můžete nalézt v archivu služby Ptejte se knihovny (http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/arabske-staty) : Název "Arabské (Islámské) státy" bývá nejčastěji užíván pro státy, ve kterých je islám státním náboženstvím. Tato skupina zahrnuje následující státy: Afghánistán, Alžírsko, Bahrajn, Bangladéš, Brunej, Čečensko - Ičkerie, Egypt, Irák, Írán, Jemen, Katar, Komory, Kuvajt, Libye, Malajsie, Maledivy, Maroko, Mauritánie, Omán, Pákistán, Saudská Arábie, Somálsko, Spojené arabské emiráty, Súdán a Tunisko. V užším slova smyslu jsou to státy, u kterých je islám základem zákonodárství: Afghánistán, Brunej, Čečensko - Ičkerie, Írán, Jemen, Komory, Libye, Mauritánie, Pákistán, Saudská Arábie, Súdán. Článek o arabských státech obsahuje také Wikipedie -http://cs.wikipedia.org/wiki/Arabsk%C3%BD_sv%C4%9Bt, podrobnější informace o jednotlivých státech získáte kliknutím na jejich název. Stručné informace týkající se geografie, hospodářství, ekonomiky, historie atd. jednotlivých států obsahují následující slovníky, ze zdrojů dostupných na internetu Vám můžeme doporučit databázi CIA World Factbook (https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/) : ŠÁRA, Pavel; KOŠNÁŘ, Marek. Lexikon zemí světa : fakta, příroda, historie. Praha : Kartografie, 2005. 223 s. : barev. il., mapy, erby ; 34 cm + mapa (2 s. ; 96 x 136 cm). ISBN 80-7011-877-6 (váz.). ZWETTLER, Otto. Lexikon zemí 2003. Praha : Fortuna Print, 2002. 503 s. : barev. il., mapy, portréty ; 21 cm. ISBN 80-7321-038-X (váz.). LIŠČÁK, Vladimír. Státy a území světa. Praha : Libri, 2009. 895 s., [32] s. barev. obr. příl. : il. ; 21 cm ISBN 978-80-7277-414-2 (váz.). Další literaturu si můžete vyhledat např. pomocí elektronického katalogu NK ČR (http://sigma.nkp.cz/cze/nkc) , pro zadání klíčových slov lze použít obecné termíny jako arabské země, arabské státy, severní Afrika, blízký východ nebo jména konkrétních států v kombinaci s výrazy hospodářství, ekonomika, historie apod. Hledaná slova zadávejte nejlépe do vyhledávacích polí Předmět nebo Název, pomocí znaménka "?" je můžete také pravostranně rozšířit o 1 a více znaků (např. na dotaz arab? and zem? se vyhledají dokumenty obsahující v záznamech klíčová slova jako arabské země, arabských zemí atd.). Při vrácení velkého množství nalezených záznamů můžete dotaz upřesnit dalším klíčovým slovem, omezit na určité roky vydání, dokumenty vydané v češtině apod.	null	Národní knihovna ČR	Ekonomické vědy, obchod	null	2009-12-16T10:36:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/arabske-zeme	340	sk					true
Arch. Ing. Otto Stainl	Dobrý den.Marně se snažím získat ke své práci informace o architektovi Otto Stainlovi(životopis), který nějaký čas působil v Karlových Varech a má na svědomí stavbu budovy České spořitelny. Vím jen, že zemřel roku 1907, rok po dokončení stavby. Stačily by mi tituly knih, kde se o něm něco více dozvím. Děkuji za pomoc.	Arch. Ing. Otto Stainl (1875 - 12. července 1907), inženýr projektant, karlovarský městský stavební mistr a městský stavitel v Teplicích.Vypracoval projekt nárožního třípatrového domu spořitelny, jehož funkčnost se harmonicky snoubila s moderní secesní dekorativností. Spolupracoval se stavitelem Josefem Waldertem. Celkové náklady, zahrnující cenu pozemku, výstavbu a vnitřní zařízení, činily 1 047 766 korun. Stavba byla dokončena v průběhu zimních měsíců 1905-1906. Provoz ve spořitelně byl zahájen 1. dubna 1906. Budova karlovarské spořitelny je zařazena do seznamu státem chráněných památek druhé kategorie.V druhé knize je jméno architekta uvedeno ve tvaruSteinl, Otto.Literatura:Linke, Eugen: Heimatkunde des Karlsbader Bezirkes. Kunstgeschichte 1. Karlsbad 1937. S. 41.Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha, Academia 2004. S.624.	null	Krajská knihovna Karlovy Vary	Umění, architektura, muzeologie	null	2008-03-14T10:51:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/arch-ing-otto-stainl	341	cs	Dobrý den.Marně se snažím získat ke své práci informace o architektovi Otto Stainlovi(životopis), který nějaký čas působil v Karlových Varech a má na svědomí stavbu budovy České spořitelny. Vím jen, že zemřel roku 1907, rok po dokončení stavby. Stačily by mi tituly knih, kde se o něm něco více dozvím. Děkuji za pomoc.	Arch. Ing. Otto Stainl (1875 - 12. července 1907), inženýr projektant, karlovarský městský stavební mistr a městský stavitel v Teplicích.Vypracoval projekt nárožního třípatrového domu spořitelny, jehož funkčnost se harmonicky snoubila s moderní secesní dekorativností. Spolupracoval se stavitelem Josefem Waldertem. Celkové náklady, zahrnující cenu pozemků, výstavbu a vnitřní zařízení, činily 1 047 766 korun. Stavba byla dokončena v průběhu zimních měsíců 1905-1906. Provoz ve spořitelně byl zahájen 1. dubna 1906. Budova karlovarské spořitelny je zařazena do seznamu státem chráněných památek druhé kategorie.V druhé knize je jméno architekta uvedeno ve tvaruSteinl, Otto.Literatura:Linke, Eugen: Heimatkunde des Karlsbader Bezirkes. Kunstgeschichte 1. Karlsbad 1937. S. 41.Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha, Academia 2004. S.624.	Dobrý den.Marně se snažím získat ke své práci informace o architektovi Otto Stalinovi(životopis), který nějaký čas působil v Karlových Varech a má na svědomí stavbu budovy České spořitelny. Vím jen, že zemřel roku 1907, rok po dokončení stavby. Stačily by mi tituly knih, kde se o něm něco více dozvím. Děkuji za pomoc.	Arch. Ing. Otto Stal (1875 - 12. července 1907), inženýr projektant, karlovarský městský stavební mistr a městský stavitel v Teplicích.Vypracoval projekt nárožního třípatrového domu spořitelny, jehož funkčnost se harmonicky snoubila s moderní secesní dekorativností. Spolupracoval se stavitelem Josefem Walterem. Celkové náklady, zahrnující cenu pozemku, výstavbu a vnitřní zařízení, činily 1 047 766 korun. Stavba byla dokončena v průběhu zimních měsíců 1905-1906. Provoz ve spořitelně byl zahájen 1. dubna 1906. Budova karlovarské spořitelny je zařazena do seznamu státem chráněných památek druhé kategorie.V druhé knize je jméno architekta uvedeno v tvaruSteinl, Otto.Literatura:Linke, Eugen: Heimatkunde des Karlsbadu Bezirkes. Kunstgeschichte 1. Carlsbad 1937. S. 41.Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha, Academia 2004. S.624.	true
Archeologická lokalita v okolí	Dobrý den,chtěl bych se zeptat, kde je nejbližší archeologická lokalita či naleziště z období pravěku v okolí Rožnova pod Radhoštěm/Valašského Meziříčí či Karolinky/Nového Hrozenkova.Předem děkuji za odpověď!	Vážený pane (...),předali jsme Váš dotaz panu archeologovi Samuelu Španihelovi z Muzea regionu Valašsko, zde je jeho odpověď: Pre Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita Hrádky, kopec v katastri Krhové. Vyšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak par mensich veci je i blíž, ale vyslovene sídelna/pohrebná lokalita je asi toto,jak nerátáme trebas náhodný nález sekeromlatu a podobne.Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita Hrádky, kopec v katastri Krhové. Vyšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak par mensich veci je i blíž, ale vyslovene sídelna/pohrebná lokalita je asi toto,jak nerátáme trebas náhodný nález sekeromlatu a podobne.Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita Hrádky, kopec v katastri Krhové. Vyšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak par mensich veci je i blíž, ale vyslovene sídelna/pohrebná lokalita je asi toto,jak nerátáme trebas náhodný nález sekeromlatu a podobne.Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita Hrádky, kopec v katastri Krhové. Vyšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak par mensich veci je i blíž, ale vyslovene sídelna/pohrebná lokalita je asi toto,jak nerátáme trebas náhodný nález sekeromlatu a podobne.Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita Hrádky, kopec v katastri Krhové. Vyšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak par mensich veci je i blíž, ale vyslovene sídelna/pohrebná lokalita je asi toto,jak nerátáme trebas náhodný nález sekeromlatu a podobne.Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita Hrádky, kopec v katastri Krhové. Vyšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak par mensich veci je i blíž, ale vyslovene sídelna/pohrebná lokalita je asi toto,jak nerátáme trebas náhodný nález sekeromlatu a podobne.Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita Hrádky, kopec v katastri Krhové. Vyšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak par mensich veci je i blíž, ale vyslovene sídelna/pohrebná lokalita je asi toto,jak nerátáme trebas náhodný nález sekeromlatu a podobne.Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita Hrádky, kopec v katastri Krhové. Vyšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak par mensich veci je i blíž, ale vyslovene sídelna/pohrebná lokalita je asi toto,jak nerátáme trebas náhodný nález sekeromlatu a podobne.Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita Hrádky, kopec v katastri Krhové. Vyšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak par mensich veci je i blíž, ale vyslovene sídelna/pohrebná lokalita je asi toto,jak nerátáme trebas náhodný nález sekeromlatu a podobne.Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita Hrádky, kopec v katastri Krhové. Vyšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak par mensich veci je i blíž, ale vyslovene sídelna/pohrebná lokalita je asi toto,jak nerátáme trebas náhodný nález sekeromlatu a podobne.Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita Hrádky, kopec v katastri Krhové. Vyšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak par mensich veci je i blíž, ale vyslovene sídelna/pohrebná lokalita je asi toto,jak nerátáme trebas náhodný nález sekeromlatu a podobne.Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita Hrádky, kopec v katastri Krhové. Vyšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak par mensich veci je i blíž, ale vyslovene sídelna/pohrebná lokalita je asi toto,jak nerátáme trebas náhodný nález sekeromlatu a podobne.Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nerátáme trebas náhodný nález sekeromlatu a podobne.Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nerátáme trebas náhodný nález sekeromlatu a podobne.Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nerátáme trebas náhodný nález sekeromlatu a podobne.Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nerátáme trebas náhodný nález sekeromlatu a podobne.Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nerátáme trebas náhodný nález sekeromlatu a podobne.Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nerátáme trebas náhodný nález sekeromlatu a podobne.Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nerátáme trebas náhodný nález sekeromlatu a podobne.Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nerátáme trebas náhodný nález sekeromlatu a podobne.Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nerátáme trebas náhodný nález sekeromlatu a podobne. jak nerátáme trebas náhodný nález sekeromlatu a podobne. Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou. Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická. Pre Hrozenkov a Karolinku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídlište, respektivepyrotechnicky areal. Obe zas patria slezskoplátenickej kulture, na Potúčkách bude asi aj daka starsia vec - kultura lužická. To sú lokality, keby som mal menovat nahodne individuálne nálezy,tak tých je napr na rožnovskej bečve hodne, napr medena sekara kultury s nalevkovitymi pohary zo Zasovej. Prakticky v každej pravobreznej dedine mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou. Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení).	Zlín	Masarykova veřejná knihovna Vsetín	Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie	ŠPANIHEL, Samuel. Archeologie Valašska I.: Starší a střední doba kamenná. Valašsko: vlastivědná revue. 2016/1, č. 36, s. 58-59.ŠPANIHEL, Samuel. Archeologie Valašska II.: Mladší doba kamenná. Valašsko: vlastivědná revue. 2016/2, č. 37, s. 57-58.ŠPANIHEL, Samuel. Archeologie Valašska III.: Doba měděná. Valašsko: vlastivědná revue. 2017/1, č. 38, s. 56-58.ŠPANIHEL, Samuel. Archeologie Valašska IV.: Doba bronzová. Valašsko: vlastivědná revue. 2017/2, č. 39, s. 56-59.ŠPANIHEL, Samuel. Archeologie Valašska V.: Doba železná. Valašsko: vlastivědná revue. 2018/1, č. 40, s. 55-57.ŠPANIHEL, Samuel. Archeologie Valašska VI.: Doba římská a stěhování národů. Valašsko: vlastivědná revue. 2018/2, č. 41, s. 56-58.ŠPANIHEL, Samuel. Archeologie Valašska VII.: Raný středověk neboli doba hradištní. Valašsko: vlastivědná revue. 2019/1, č. 42, s. 56-59.ŠPANIHEL, Samuel. Archeologie Valašska VIII.: Vrcholný a pozdní středověk. Valašsko: vlastivědná revue. 2019/2, č. 43, s. 56-58.ŠPANIHEL, Samuel. Archeologie Valašska IX.: Raný novověk. Valašsko: vlastivědná revue. 2020/1, č. 44, s. 54-56.ŠPANIHEL, Samuel. Archeologie Valašska X.: Industriální a moderní doba. Valašsko: vlastivědná revue. 2020/2, č. 45, s. 57-59.ŠPANIHEL, Samuel. Muzejní kukátko: Nejstarší lidské stopy v našem regionu. Valašský deník. 2020, č.179 (3.8.2020), s.10.	2022-10-05T20:05:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archeologicka-lokalita-v-okoli	342	cs	Dobrý den,chtěl bych se zeptat, kde je nejbližší archeologická lokalita či naleziště z období pravěku v okolí Rožnova pod Radhoštěm/Valašského Meziříčí či Karolinky/Nového Hrozenkova.Předem děkuji za odpověď!	Vážený pane (...),předali jsme Váš dotaz panu archeologovi Samuelu Španihelovi z Muzea regionu Valašsko, zde je jeho odpověď: Pře Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita Hrádky, kopec v katastri Krhové. Výšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak pár menších věcí je i blíž, ale vysloveně sídelna/pohřebná lokalita je asi toto,jak nerátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pře Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita Hrádky, kopec v katastri Krhové. Výšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak pár menších věcí je i blíž, ale vysloveně sídelna/pohřebná lokalita je asi toto,jak nerátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pře Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita Hrádky, kopec v katastri Krhové. Výšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak pár menších věcí je i blíž, ale vysloveně sídelna/pohřebná lokalita je asi toto,jak nerátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pře Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita Hrádky, kopec v katastri Krhové. Výšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak pár menších věcí je i blíž, ale vysloveně sídelna/pohřebná lokalita je asi toto,jak nerátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pře Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita Hrádky, kopec v katastri Krhové. Výšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak pár menších věcí je i blíž, ale vysloveně sídelna/pohřebná lokalita je asi toto,jak nerátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pře Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita Hrádky, kopec v katastri Krhové. Výšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak pár menších věcí je i blíž, ale vysloveně sídelna/pohřebná lokalita je asi toto,jak nerátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pře Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita Hrádky, kopec v katastri Krhové. Výšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak pár menších věcí je i blíž, ale vysloveně sídelna/pohřebná lokalita je asi toto,jak nerátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pře Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita Hrádky, kopec v katastri Krhové. Výšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak pár menších věcí je i blíž, ale vysloveně sídelna/pohřebná lokalita je asi toto,jak nerátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pře Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita Hrádky, kopec v katastri Krhové. Výšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak pár menších věcí je i blíž, ale vysloveně sídelna/pohřebná lokalita je asi toto,jak nerátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pře Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita Hrádky, kopec v katastri Krhové. Výšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak pár menších věcí je i blíž, ale vysloveně sídelna/pohřebná lokalita je asi toto,jak nerátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pře Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita Hrádky, kopec v katastri Krhové. Výšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak pár menších věcí je i blíž, ale vysloveně sídelna/pohřebná lokalita je asi toto,jak nerátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pře Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita Hrádky, kopec v katastri Krhové. Výšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak pár menších věcí je i blíž, ale vysloveně sídelna/pohřebná lokalita je asi toto,jak nerátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nerátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nerátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nerátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nerátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nerátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nerátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nerátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nerátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nerátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně. jak nerátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně. Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická.To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej.Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou. Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická. Pře Hrozenkov a Karolínku je tohradisko Kopce v Lidečku, opäť slezskoplátenická kultura.Ve Valmezu je vysloveněpohrebisko žiarove v ulici Potůčkya vLhotce nad Bečvouje nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas patria slezskoplátenickej kultuře, na Potúčkách bude asi aj daka starsia věc - kultura lužická. To sú lokality, keby som mal menovat náhodně individuálně nálezy,tak tých je např na rožnovskej bečvě hodně, např měděná sekara kultury s nálevkovitými poháry zo Zasovej. Prakticky v každej pravobreznej dědině mezi VM a RnR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými pohármi, alebo kultura s šňúrovou keramikou. Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení).	Dobrý den,chtěl bych se zeptat, kde je nejbližší archeologická lokalita či naleziště z období pravěku v okolí Rožnova pod Radhoštěm/valašského meziříčí či Karolinky/nového Hrozenkova.Předem děkuji za odpověď!	Vážený pane (...),předali jsme váš dotaz panu archeologovi Samuelu Španihelovi z muzea regionu Valašsko, zde je jeho odpověď: Pre Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita hrádky, kopec v katastru Krhové. Výšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak par mensách věci je i blíž, ale vysloveně jídelna/pohřebná lokalita je asi toto,jak nelátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita hrádky, kopec v katastru Krhové. Výšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak par mensách věci je i blíž, ale vysloveně jídelna/pohřebná lokalita je asi toto,jak nelátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita hrádky, kopec v katastru Krhové. Výšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak par mensách věci je i blíž, ale vysloveně jídelna/pohřebná lokalita je asi toto,jak nelátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita hrádky, kopec v katastru Krhové. Výšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak par mensách věci je i blíž, ale vysloveně jídelna/pohřebná lokalita je asi toto,jak nelátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita hrádky, kopec v katastru Krhové. Výšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak par mensách věci je i blíž, ale vysloveně jídelna/pohřebná lokalita je asi toto,jak nelátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita hrádky, kopec v katastru Krhové. Výšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak par mensách věci je i blíž, ale vysloveně jídelna/pohřebná lokalita je asi toto,jak nelátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita hrádky, kopec v katastru Krhové. Výšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak par mensách věci je i blíž, ale vysloveně jídelna/pohřebná lokalita je asi toto,jak nelátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita hrádky, kopec v katastru Krhové. Výšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak par mensách věci je i blíž, ale vysloveně jídelna/pohřebná lokalita je asi toto,jak nelátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita hrádky, kopec v katastru Krhové. Výšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak par mensách věci je i blíž, ale vysloveně jídelna/pohřebná lokalita je asi toto,jak nelátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita hrádky, kopec v katastru Krhové. Výšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak par mensách věci je i blíž, ale vysloveně jídelna/pohřebná lokalita je asi toto,jak nelátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita hrádky, kopec v katastru Krhové. Výšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak par mensách věci je i blíž, ale vysloveně jídelna/pohřebná lokalita je asi toto,jak nelátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Rožnov pod Radhoštěm je najbližšialokalita hrádky, kopec v katastru Krhové. Výšinné sídliště kultury slezskoplátenické.Inak par mensách věci je i blíž, ale vysloveně jídelna/pohřebná lokalita je asi toto,jak nelátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nelátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nelátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nelátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nelátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nelátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nelátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nelátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nelátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně.Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). jak nelátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně. jak nelátáme třebas náhodný nález sekeromlatů a podobně. Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou.Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení). Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická.To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej.Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou. Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická. Pre Hrozenkov a Karolínku je hradisko kopce v Lidečku, opoť slezskoplátenická kultura.Ve Valdezu je vysloveněpohrebisko žirové v ulici Potůčka Lhotce nad Bečvou nížinné sídliště, respektivepyrotechnicky areál. Obě zas Patria slezskoplátenickej kultuře, na Potočkách bude asi aj dala stars věc - kultura lužická. To se lokality, kecy som měl menovat nabodne individuální nálezy,tak tých je napr na rožnovskej Bečvě hodně, např vedena sekera kultury s nálevkovitými poháry za časovej. Prakticky v každej pravobreznej dedinek mezi VM a RR je aspoň jeden brúsenny kamenný nástroj z eneolitu, buď kultura s nálevkovitými poháry, anebo kultura s šňůrovou keramikou. Pan Samuel Španihel je odborník na slovo vzatý, kdybyste potřeboval více informací můžete nakouknout do jeho článků, které jsou dostupné i v knihovně (3. patro, regionální oddělení).	true
Archeologické nálezy - Hukvaldy	Dobrý den, připravuji seminární práci na téma archeologické nálezy na hradě Hukvaldy. Našla jsem mnoho informací o historii hradu, ale minimum zmínek o archeologickém výzkumu.Prosím o zaslání informací nebo seznam doporučené literatury.	Dobrý den, k tématu archeologického výzkumu na hradě Hukvaldy jsme nalezli následujícíčlánky: * Boris, Milan. Pravěké Hukvaldy. Pravěk. Sv. 10(2000), Nová řada. Brno : Ústav archeologické památkové péče Brno, 2001. s. 93-102. ISBN 80-86399-05-02.* Rudolf Žáček. Dosavadní výsledky archeologického výzkumu na hradě Hukvaldy. Těšínsko l974, č. 3, str. l9-22.* Rudolf Žáček. Nález středověkých nádob na hradě Hukvaldy. Těšínsko 1981, č. 3, str. 12-15. (s P. Kouřilem)* Rudolf Žáček. Příspěvek k dějinám hradu Hukvaldy na severní Moravě. Archeologia historica 6, 1981, str. 253-271. (s P. Kouřilem)* Rudolf Žáček. Vybavení hukvaldského hradu ve 30. letech 18. století. Těšínsko 1994, č. 4. str. 11-13. Více informací by Vám mohl poskytnout archeolog Mgr. Aleš Knápek z Muzea Novojíčínska (http://muzeum.novy-jicin.cz/), který seznamoval veřejnost s archeologickým a historickým výzkumem hradu Hukvaldy v květnu roku 2009.Kontaktovat můžete i Muzeum Beskyd, kde by měla být uložena část nálezů z archeologického průzkumu:http://www.muzeumbeskyd.com/uvodni-strana/	null	Národní knihovna ČR	Umění, architektura, muzeologie	null	2009-12-17T16:11:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archeologicke-nalezy-hukvaldy	343	cs	Dobrý den, připravují seminární práci na téma archeologické nálezy na hradě Hukvaldy. Našla jsem mnoho informací o historii hradu, ale minimum zmínek o archeologickém výzkumu.Prosím o zaslání informací nebo seznam doporučené literatury.	Dobrý den, k tématu archeologického výzkumu na hradě Hukvaldy jsme nalezli následujícíčlánky: * Boris, Milan. Pravěké Hukvaldy. Pravěk. Sv. 10(2000), Nová řada. Brno : Ústav archeologické památkové péče Brno, 2001. s. 93-102. ISBN 80-86399-05-02.* Rudolf Žáček. Dosavadní výsledky archeologického výzkumu na hradě Hukvaldy. Těšínsko l974, č. 3, str. l9-22.* Rudolf Žáček. Nález středověkých nádob na hradě Hukvaldy. Těšínsko 1981, č. 3, str. 12-15. (s P. Kouřilem)* Rudolf Žáček. Příspěvek k dějinám hradu Hukvaldy na severní Moravě. Archeologia historica 6, 1981, str. 253-271. (s P. Kouřilem)* Rudolf Žáček. Vybavení hukvaldského hradu ve 30. letech 18. století. Těšínsko 1994, č. 4. str. 11-13. Více informací by Vám mohl poskytnout archeolog Mgr. Aleš Knápek z Muzea Novojíčínska (http://muzeum.novy-jičín.cz/), který seznamoval veřejnost s archeologickým a historickým výzkumem hradu Hukvaldy v květnu roku 2009.Kontaktovat můžete i Muzeum Beskyd, kde by měla být uložena část nálezů z archeologického průzkumu:http://www.muzeumbeskyd.com/úvodní-strana/	Dobrý den, připravuji seminární práci na téma archeologické nálezy na hradě Hukvaldy. Našla jsem mnoho informací o historii hradu, ale minimum zmínek o archeologickém výzkumu.Prosím o zaslání informací nebo seznam doporučené literatury.	Dobrý den, k tématu archeologického výzkumu na hradě Hukvaldy jsme nalezli následujícíčlánky: * Boris, Milan. Pravěké Hukvaldy. Pravěk. Sv. 10(2000), Nová řada. Brno : Ústav archeologické památkové péče Brno, 2001. s. 93-102. ISBN 80-86399-05-02.* Rudolf žáček. Dosavadní výsledky archeologického výzkumu na hradě Hukvaldy. Těšínsko l974, č. 3, str. l-22.* Rudolf žáček. Nález středověkých nádob na hradě Hukvaldy. Těšínsko 1981, č. 3, str. 12-15. (s P. Kouřilem)* Rudolf žáček. Příspěvek k dějinám hradu Hukvaldy na severní Moravě. Archeologa historici 6, 1981, str. 253-271. (s P. Kouřilem)* Rudolf žáček. Vybavení hukvaldského hradu ve 30. letech 18. století. Těšínsko 1994, č. 4. str. 11-13. Více informací by vám mohl poskytnout archeolog Mgr. Aleš Knápek z muzea Novojičínska (http://muzeum.novy-ricin.cz/), který seznamoval veřejnost s archeologickým a historickým výzkumem hradu Hukvaldy v květnu roku 2009.Kontaktovat můžete i muzeum Beskyd, kde by měla být uložena část nálezů z archeologického průzkumu:http://www.muzeumbeskyd.com/uvodnik-strana/	true
archeologické památky na zemědělské půdě	Jak je pečováno o archeologické památky na území orné půdy, zeměděleském půdním fondu z pohledu zemědělců a z pohledu archeologů. Jaká se k této problematice váže legislativa .. je důležitější zachovat pole nebo archeologickou památku, kdo má hlavní slovo a jak probíhá spolupráce mezi zemědělci a archeology.Děkuji	Zemědělsky obdělávané archeologické lokality mohou být chráněny přímo jako kulturní památky (např. hradiště), nebo jako území s archeologickými nálezy. Památkový zákon č. 20/1987 Sb. stanovuje povinnost majitele kulturní památky (majitele pozemku, na němž se nachází archeologická lokalita) udržovat a chránit ji před poškozením a nahlásit záměr stavební nebo obdobné činnosti Archeologickému ústavu a umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu. Památkový zákon č. 20/1987 Sb.https://www.npu.cz/cs/npu-a-pamatkova-pece/pamatky-a-pamatkova-pece/pravni-predpisy-a-mezinarodni-dokumenty/zakon-o-pamatkove-peci Management archeologického dědictví obecně a současné právní předpisy pro péči o archeologické dědictví shrnuje BUREŠ, Michal.Management archeologického dědictví. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2014. ISBN 978-80-261-0378-3.https://www.academia.edu/31924617/Management_archeologick%C3%A9ho_d%C4%9Bdictv%C3%AD Při hluboké orbě dochází k pravidelnému narušování horních částí výplní archeologických objektů a u objektů jen mělce zahloubených dochází k jejich naprosté devastaci. Ničeny jsou vedle sídlištních objektů i pohřebiště, většinou žárová pohřebiště popelnicových polí (Kolbinger 1992, 42). Zničení pohřebišť lidu popelnicových polí orbou ve východních Čechách konstatuje V. Vokolek (1991-1992), orba má vliv i na dochování kostrových pravěkých pohřebišť (Tichý – Kolert 2016). KOLBINGER, Dalibor. Povrchový výzkum a zemědělské obdělávání půdy. In:Pravěk. Nová řada1/1991. Brno: Masarykova univerzita, 1992, s. 42-43. VOKOLEK, Vít. K současným problémům východočeské archeologie.Zpravodaj muzea v Hradci Králové. 1991-1992, 18, s. 37-39. TICHÝ, Radomír a Václav Maria KOLERT. K otázce vlivu eroze a recentní orby na dochování kostrových pravěkých pohřebišť....tenkrát na východě...: sborník k 80. narozeninám Víta Vokolka / Miroslav Popelka, Renata Šmidtová, Pavel Burgert, Jan Jílek (eds.). Praehistorica ; 33/1-2. Praha: Karolinum, 2016, 405-424. ISSN 0231-5432.	Praha	Archeologický ústav AV ČR, Praha	Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie	null	2022-04-04T08:00:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archeologicke-pamatky-na-zemedelske-pude	344	cs	Jak je pečováno o archeologické památky na území orné půdy, zeměděleském půdním fondu z pohledu zemědělců a z pohledu archeologů. Jaká se k této problematice váže legislativa .. je důležitější zachovat pole nebo archeologickou památku, kdo má hlavní slovo a jak probíhá spolupráce mezi zemědělci a archeology.Děkuji	Zemědělsky obdělávané archeologické lokality mohou být chráněny přímo jako kulturní památky (např. hradiště), nebo jako území s archeologickými nálezy. Památkový zákon č. 20/1987 Sb. stanovuje povinnost majitele kulturní památky (majitelé pozemků, na němž se nachází archeologická lokalita) udržovat a chránit ji před poškozením a nahlásit záměr stavební nebo obdobné činnosti Archeologickému ústavu a umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu. Památkový zákon č. 20/1987 Sb.https://www.npu.cz/čs/npu-a-památková-péče/památky-a-památková-péče/právní-předpisy-a-mezinárodní-dokumenty/zákon-o-památkové-péči Management archeologického dědictví obecně a současné právní předpisy pro péči o archeologické dědictví shrnuje BUREŠ, Michal.Management archeologického dědictví. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2014. ISBN 978-80-261-0378-3.https://www.academia.edu/31924617/Management_archeologick%C3%A9ho_d%C4%9Bdictv%C3%AD Při hluboké orbě dochází k pravidelnému narušování horních částí výplní archeologických objektů a u objektů jen mělce zahloubených dochází k jejich naprosté devastaci. Ničeny jsou vedle sídlištních objektů i pohřebiště, většinou žárová pohřebiště popelnicových polí (Kolbinger 1992, 42). Zničení pohřebišť lidu popelnicových polí orbou ve východních Čechách konstatuje V. Vokolek (1991-1992), orba má vliv i na dochování kostrových pravěkých pohřebišť (Tichý – Kolert 2016). KOLBINGER, Dalibor. Povrchový výzkum a zemědělské obdělávání půdy. In:Pravěk. Nová řada1/1991. Brno: Masarykova univerzita, 1992, s. 42-43. VOKOLEK, Vít. K současným problémům východočeské archeologie.Zpravodaj muzea v Hradci Králové. 1991-1992, 18, s. 37-39. TICHÝ, Radomír a Václav Maria KOLERT. K otázce vlivu eroze a recentní orby na dochování kostrových pravěkých pohřebišť....tenkrát na východě...: sborník k 80. narozeninám Víta Vokolka / Miroslav Popelka, Renata Šmidtová, Pavel Burgert, Jan Jílek (eds.). Praehistorica ; 33/1-2. Praha: Karolinum, 2016, 405-424. ISSN 0231-5432.	Jak je pečováno o archeologické památky na území orné půdy, zemědělském půdním fondu z pohledu zemědělců a z pohledu archeologů. Jaká se k této problematice váže legislativa .. je důležitější zachovat pole nebo archeologickou památku, kdo má hlavní slovo a jak probíhá spolupráce mezi zemědělci a archeology.Děkuji	Zemědělsky obdělávané archeologické lokality mohou být chráněny přímo jako kulturní památky (např. hradiště), nebo jako území s archeologickými nálezy. Památkový zákon č. 20/1987 Sb. stanovuje povinnost majitele kulturní památky (majitele pozemku, na němž se nachází archeologická lokalita) udržovat a chránit ji před poškozením a nahlásit záměr stavební nebo obdobné činnosti archeologickému ústavu a umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu. Památkový zákon č. 20/1987 Sb.http://www.nu.cz/cs/nu-a-památková-pece/památky-a-památková-pece/prvni-předpisy-a-mezinárodní-dokumenty/zákon-o-památkové-peci management archeologického dědictví obecně a současné právní předpisy pro péči o archeologické dědictví shrnuje BUREŠ, Michal.Management archeologického dědictví. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2014. ISBN 978-80-261-0378-3.http://www.Academia.edu/31924617/management_archeologický%C%Aho_d%CD%9Bdictv%C%a při hluboké orbě dochází k pravidelnému narušování horních částí výplní archeologických objektů a u objektů jen mělce zahloubených dochází k jejich naprosté devastaci. Ničeny jsou vedle sídlištních objektů i pohřebiště, většinou žárové pohřebiště popelnicových polí (Klinger 1992, 42). Zničení pohřebišť lidu popelnicových polí obou ve východních Čechách konstatuje V. Vokolek (1991-1992), orba má vliv i na pochování kostrových pravěkých pohřebišť (tichý – Kollert 2016). KOLBINGER, Dalibor. Povrchový výzkum a zemědělské obdělávání půdy. In:Pravěk. Nová řada/1991. Brno: Masarykova univerzita, 1992, s. 42-43. VOKOLEK, Vít. K současným problémům východočeské archeologie.Zpravodaj muzea v Hradci Králové. 1991-1992, 18, s. 37-39. TICHÝ, Radomír a Václav Maria KOLER. K otázce vlivu eroze a recentní orby na pochování kostrových pravěkých pohřebišť....tenkrát na východě...: sborník k 80. narozeninám Víta Vokolka / Miroslav Popelka, Renata Šmídová, Pavel Burger, Jan Jílek (ed.). Prehistorici ; 33/1-2. Praha: Karolinum, 2016, 405-424. ISBN 0231-5432.	true
archeologie	archeologické nálezy na chebsku,pravěké osídlení chebska	Dobrý den, o archeologii pravěku, výzkumech a objevech existují knihy většinou v souvislosti se západními Čechy, na téma výzkumů konkrétně v Chebu dokumenty bohužel nejsou. Uvádíme Vám tedy záznamy knih o archeologii západních Čech, snad zde najdete i zmínky o Chebsku. * Archeologické studijní materiály Archeologického ústavu ČSAV= Aufsätze zur Vorgeschichte des Westböhmischen Gebietes : die Freunde an Václav Čtrnáct zu seinem 80Jährigen Geburtstag. [Sv.] 2, Kapitoly k pravěku Západočeského kraje. Praha : Archeologický ústav Akademie věd České republiky, 1965. 131 s. * BŘICHÁČEK, Pavel. Počátky osídlení západních Čech. 1. vyd.. Plzeň : Pedagogické centrum, 2001. 27 s. ISBN 80-7020-087-1. * CHYTRÁČEK, Miloslav; MELIČKA, Milan. Die Höhensiedlungen der Hallstatt- und Latènezeit in Westböhmen. Praha : Archeologický ústav Akademie věd České republiky, 2004. 303 s. ISBN 80-86124-47-9. * Příspěvky k archeologii západních Čech. Praha : Československá společnost archeologická při ČSAV, 1990. 78 s.- kniha ve fondu Vědecké knihovny Olomouc, sign. II 830.439,www.vkol.cz. Knihy pojednávající přímo o Chebu pravěk zmiňují jen velmi stručně, většinou začínají cca 5.stoletím n.l.Našli jsme jen následující zmínky:"Jeho (Chebu) geograficky výhodnou sídlištní polohou v chráněné kotlině mezi Českým lesem, Smrčinami, Halštrovským pohořím a Krušnými horami potvrzují jak dochované stopy osídlení z mladší doby kamenné (asi 3000 př.n.l.), tak objev popelnicového pohřebiště z mladší doby bronzové (1100-750 př.n.l.) u Žírovic nedaleko Františkových Lázní. ... Z dnešního stavu poznání je zřejmé, že po sídelní vlně Keltů a Markomanů je archeologicky nejlépe doloženo období slovanského osídlení z 9.-11.stol.n.l. ..." (BOHÁČ, str.5) (BOHÁČ, Jaromír. Cheb. Vyd. 1.. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2008. 85 s., [76] s.obr. ISBN 978-80-7185-899-7.) Pokud byste měla zájem i o archeologické výzkumy a historii pozdějšího období, tzn.od cca 5.stol-středověk, informace můžete nalézt v publikacích:* ŠIMEK, Emanuel. Chebsko - dnešní nejzápadnější slovanské území v staré době. 1. vyd.. Brno : Masarykova univerzita, 1955. 388 s.Historická monografie se zabývá dějinami Chebska od dob jeho osídlení kmenem Sedličanů někdy ve 4. nebo 5. století, německou okupací Chebska v první polovici 12. století, jeho kolonisací a germanisací, která byla provedena v době jednoho století, postupnými změnami státní příslušnosti Chebska ve 12.-14. století až do jeho opětného a konečného spojení s českým státem r. 1322. Své vývody, jimiž se namnoze odchyluje od starších historických prací, opírá autor o kritický rozbor pramenů, vyhodnocení archeologických památek a podrobný rozbor názvoslovný. * ČTVERÁK, Vladimír et al. Encyklopedie hradišť v Čechách. 1. vyd.. Praha : Libri, 2003. 431 s. ISBN 80-7277-173-6. * Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [Díl] 4, Západní Čechy. 1. vyd.. Praha : Svoboda, 1985. 521 s. : fot., mp., [32] s. barev. fot., [4] s. barev. obr. * Sborník Chebského muzea. Cheb : Chebské muzeum, [1993]-2006. -- sv. ISSN 1211-9210. * Střepy, kosti, zdi... : nejnovější objevy středověké archeologie v západních Čechách (1992-1997) : průvodce výstavou 23.8.-6.9.1998 v Plzni. Autoři výstavy P. Braun ... [et al. ; průvodce sestavil R. Široký]. V Plzni : Západočeské muzeum, 1998. 30 s. ISBN 80-85125-99-4. * HEJNA, Antonín. Slovanské hradiště v Chebu. 1. vyd.. Cheb : [s.n.], 1965. 36 s.- ve fondu Regionálního muzea Kolín,www.muzeumkolin.cz. * ŠIMEK, Emanuel. Chebsko - dnešní nejzápadnější slovanské území v staré době. 1. vyd.. Brno : Masarykova univerzita, 1955. 388, [4] s.- pro čtenáře NK ČR výtisk pro prezenční studium dostupný na adresehttp://katif.nkp.cz// Generální katalog II/ŠIKL - THUR/ ŠIMEK-ŠIMON(záložka č.30. Články v českých novinách, jejichž záznamy naleznete v bázi ANL-Články v českých novinách, časopisech a sbornících na adresehttp://sigma.nkp.cz/F/:* Objevy archeologů. (jit). In: Chebsko. Sokolov. Roč. 9, č. 13 (19990331), s. [1]. ISSN 1211-0140. * BLAŽEK, Jan. Mostečtí archeologové se věnují výzkumům od Chebu po Ústí : [Rozhovor s ředitelem Ústavu archeologické památkové péče Most]. In: Deník Mostecka. Roč. 5, č. 64 (19970317), s. 5. ISSN 1210-6291. Pomoci by Vám mohly také časopisy týkající se archeologie konkrétně západních Čech či jen archeologie obecně. Není však v našich možnostech procházet tyto periodika, proto Vám bohužel nemůžeme zajistit relevanci k Chebsku. * ... Treffen. Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen. Rahden/Westf. : Leidorf, [1992]-. -- sv. ISSN 1438-6631. * Západočeský historický sborník. [Uspořádal Vladimír Bystrický ... et al.]. Vyd. 1.. Plzeň : Státní oblastní archiv, 1995- . -- sv. * Archeologické rozhledy : Informační orgán archeologických a příbuzných vědeckých ústavů v ČR. Praha : Archeologický ústav Akademie věd České republiky, 1949-. -- sv. ISSN 0323-1267. Dostupnost knih v českých knihovnách zjistíte pomocí Souborného katalogu ČR (SKC), časopisů v Souborném katalogu periodik (SKC/P), vše na adresehttp://sigma.nkp.cz/F/. Obrátit se můžete také na Muzeum v Chebu, zda by Vám jeho pracovníci neposkytli informace -http://www.muzeumcheb.cz, formulář pro dotazy nahttp://www.muzeumcheb.cz/Index/mail.html.	null	Národní knihovna ČR	Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie	null	2009-10-08T09:21:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archeologie	345	cs	archeologické nálezy na chebsku,pravěké osídlení chebska	Dobrý den, o archeologii pravěku, výzkumech a objevech existují knihy většinou v souvislosti se západními Čechy, na téma výzkumů konkrétně v Chebu dokumenty bohužel nejsou. Uvádíme Vám tedy záznamy knih o archeologii západních Čech, snad zde najdete i zmínky o Chebsku. * Archeologické studijní materiály Archeologického ústavu ČSAV= Aufsätze zuř Vorgeschichte des Westböhmischen Gebietes : die Freunde an Václav Čtrnáct zú seinem 80Jährigen Geburtstag. [Sv.] 2, Kapitoly k pravěku Západočeského kraje. Praha : Archeologický ústav Akademie věd České republiky, 1965. 131 s. * BŘICHÁČEK, Pavel. Počátky osídlení západních Čech. 1. vyd.. Plzeň : Pedagogické centrum, 2001. 27 s. ISBN 80-7020-087-1. * CHYTRÁČEK, Miloslav; MELIČKA, Milan. Die Höhensiedlungen der Hallstatt- und Latènezeit in Westböhmen. Praha : Archeologický ústav Akademie věd České republiky, 2004. 303 s. ISBN 80-86124-47-9. * Příspěvky k archeologii západních Čech. Praha : Československá společnost archeologická při ČSAV, 1990. 78 s.- kniha ve fondu Vědecké knihovny Olomouc, sign. II 830.439,www.vkol.cz. Knihy pojednávající přímo o Chebu pravěk zmiňují jen velmi stručně, většinou začínají cca 5.stoletím n.l.Našli jsme jen následující zmínky:"Jeho (Chebu) geograficky výhodnou sídlištní polohou v chráněné kotlině mezi Českým lesem, Smrčinami, Halštrovským pohořím a Krušnými horami potvrzují jak dochované stopy osídlení z mladší doby kamenné (asi 3000 př.n.l.), tak objev popelnicového pohřebiště z mladší doby bronzové (1100-750 př.n.l.) u Žírovic nedaleko Františkových Lázní. ... Z dnešního stavu poznání je zřejmé, že po sídelní vlně Keltů a Markomanů je archeologický nejlépe doloženo období slovanského osídlení z 9.-11.stol.n.l. ..." (BOHÁČ, str.5) (BOHÁČ, Jaromír. Cheb. Vyd. 1.. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2008. 85 s., [76] s.obr. ISBN 978-80-7185-899-7.) Pokud byste měla zájem i o archeologické výzkumy a historii pozdějšího období, tzn.od cca 5.stol-středověk, informace můžete nalézt v publikacích:* ŠIMEK, Emanuel. Chebsko - dnešní nejzápadnější slovanské území v staré době. 1. vyd.. Brno : Masarykova univerzita, 1955. 388 s.Historická monografie se zabývá dějinami Chebska od dob jeho osídlení kmenem Sedličanů někdy ve 4. nebo 5. století, německou okupací Chebska v první polovici 12. století, jeho kolonisací a germanisací, která byla provedena v době jednoho století, postupnými změnami státní příslušnosti Chebska ve 12.-14. století až do jeho opětného a konečného spojení s českým státem r. 1322. Své vývody, jimiž se namnoze odchyluje od starších historických prací, opírá autor o kritický rozbor pramenů, vyhodnocení archeologických památek a podrobný rozbor názvoslovný. * ČTVERÁK, Vladimír et al. Encyklopedie hradišť v Čechách. 1. vyd.. Praha : Libri, 2003. 431 s. ISBN 80-7277-173-6. * Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [Díl] 4, Západní Čechy. 1. vyd.. Praha : Svoboda, 1985. 521 s. : foť., mp., [32] s. barev. fot., [4] s. barev. obr. * Sborník Chebského muzea. Cheb : Chebské muzeum, [1993]-2006. -- sv. ISSN 1211-9210. * Střepy, kosti, zdi... : nejnovější objevy středověké archeologie v západních Čechách (1992-1997) : průvodce výstavou 23.8.-6.9.1998 v Plzni. Autoři výstavy P. Braun ... [et al. ; průvodce sestavil R. Široký]. V Plzni : Západočeské muzeum, 1998. 30 s. ISBN 80-85125-99-4. * HEJNA, Antonín. Slovanské hradiště v Chebu. 1. vyd.. Cheb : [s.n.], 1965. 36 s.- ve fondu Regionálního muzea Kolín,www.muzeumkolin.cz. * ŠIMEK, Emanuel. Chebsko - dnešní nejzápadnější slovanské území v staré době. 1. vyd.. Brno : Masarykova univerzita, 1955. 388, [4] s.- pro čtenáře NK ČR výtisk pro prezenční studium dostupný na adresehttp://katif.nkp.cz// Generální katalog II/ŠIKL - THUR/ ŠIMEK-ŠIMON(záložka č.30. Články v českých novinách, jejichž záznamy naleznete v bázi ANL-Články v českých novinách, časopisech a sbornících na adresehttp://sigma.nkp.cz/F/:* Objevy archeologů. (jít). In: Chebsko. Sokolov. Roč. 9, č. 13 (19990331), s. [1]. ISSN 1211-0140. * BLAŽEK, Jan. Mostečtí archeologové se věnují výzkumům od Chebu po Ústí : [Rozhovor s ředitelem Ústavu archeologické památkové péče Most]. In: Deník Mostecka. Roč. 5, č. 64 (19970317), s. 5. ISSN 1210-6291. Pomoci by Vám mohly také časopisy týkající se archeologie konkrétně západních Čech či jen archeologie obecně. Není však v našich možnostech procházet tyto periodika, proto Vám bohužel nemůžeme zajistit relevanci k Chebsku. * ... Treffen. Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen. Rahden/Westf. : Leidorf, [1992]-. -- sv. ISSN 1438-6631. * Západočeský historický sborník. [Uspořádal Vladimír Bystřický ... et al.]. Vyd. 1.. Plzeň : Státní oblastní archiv, 1995- . -- sv. * Archeologické rozhledy : Informační orgán archeologických a příbuzných vědeckých ústavů v ČR. Praha : Archeologický ústav Akademie věd České republiky, 1949-. -- sv. ISSN 0323-1267. Dostupnost knih v českých knihovnách zjistíte pomocí Souborného katalogu ČR (SKC), časopisů v Souborném katalogu periodik (SKC/P), vše na adresehttp://sigma.nkp.cz/F/. Obrátit se můžete také na Muzeum v Chebu, zda by Vám jeho pracovníci neposkytli informace -http://www.muzeumcheb.cz, formulář pro dotazy nahttp://www.muzeumcheb.cz/Index/mail.html.	archeologické nálezy na Chebsku,pravěké osídlení Chebska	Dobrý den, o archeologii pravěku, výzkumech a objevech existují knihy většinou v souvislosti se západními Čechy, na téma výzkumů konkrétně v Chebu dokumenty bohužel nejsou. Uvádíme vám tedy záznamy knih o archeologii západních Čech, snad zde najdete i zmínky o Chebsku. * archeologické studijní materiály archeologického ústavu ČSAV= Aufsätze eur Vorgeschichte des Westböhmischen Gebietes : die Freund an Václav Čtrnáct za senem 80Jährigen Geburtstag. [sv.] 2, kapitoly k pravěku západočeského kraje. Praha : Archeologický ústav akademie věd České republiky, 1965. 131 s. * BŘICHÁČEK, Pavel. Počátky osídlení západních Čech. 1. vyd.. Plzeň : Pedagogické centrum, 2001. 27 s. ISBN 80-7020-087-1. * CHYTRÁČEK, Miloslav; TELIČKA, Milan. Die Höhensiedlungen der Hallstatt- und Latènezeit i Westböhmen. Praha : Archeologický ústav akademie věd České republiky, 2004. 303 s. ISBN 80-86124-47-9. * příspěvky k archeologii západních Čech. Praha : Československá společnost archeologická při ČSAV, 1990. 78 s.- kniha ve fondu vědecké knihovny Olomouc, sign. II 830.439,www.vol.cz. Knihy pojednávající přímo o Chebu pravěk zmiňují jen velmi stručně, většinou začínají cca 5.století n.l.Našli jsme jen následující zmínky:"Jeho (Chebu) geograficky výhodnou sídlištní polohou v chráněné kotlině mezi Českým lesem, smrčinami, Halštrovským pohořím a krušnými horami potvrzují jak dochované stopy osídlení z mladší doby kamenné (asi 3000 př.n.l.), tak objev popelnicového pohřebiště z mladší doby bronzové (1100-750 př.n.l.) u Žárovic nedaleko Františkových lázní. ... Z dnešního stavu poznání je zřejmé, že po sídelní vlně Keltů a Markomanů je archeologicky nejlépe doloženo období slovanského osídlení z 9.-11.stol.n.l. ..." (BOHÁČ, str.5) (BOHÁČ, Jaromír. Cheb. Vyd. 1.. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2008. 85 s., [76] s.obr. ISBN 978-80-7185-899-7.) Pokud byste měla zájem i o archeologické výzkumy a historii pozdějšího období, tzn.od cca 5.stol-středověk, informace můžete nalézt v publikacích:* ŠIMEK, Emanuel. Chebsko - dnešní nezápadnější slovanské území v staré době. 1. vyd.. Brno : Masarykova univerzita, 1955. 388 s.Historická monografie se zabývá dějinami Chebska od dob jeho osídlení kmenem Sedlčan někdy ve 4. nebo 5. století, německou okupací Chebska v první polovici 12. století, jeho kolonizací a germanizací, která byla provedena v době jednoho století, postupnými změnami státní příslušnosti Chebska ve 12.-14. století až do jeho opětného a konečného spojení s českým státem r. 1322. Své vývody, jimiž se namnoze odchyluje od starších historických prací, opírá autor o kritický rozbor pramenů, vyhodnocení archeologických památek a podrobný rozbor názvoslovné. * ČTVERÁK, Vladimír et al. Encyklopedie hradišť v Čechách. 1. vyd.. Praha : Libri, 2003. 431 s. ISBN 80-7277-173-6. * hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [díl] 4, západní Čechy. 1. vyd.. Praha : Svoboda, 1985. 521 s. : fot., mp., [32] s. barev. fot., [4] s. barev. obr. * sborník chebského muzea. Cheb : Chebské muzeum, [1993]-2006. -- sv. ISBN 1211-9210. * střepy, kosti, zdi... : nejnovější objevy středověké archeologie v západních Čechách (1992-1997) : průvodce výstavou 23.8.-6.9.1998 v Plzni. Autoři výstavy P. Braun ... [et al. ; průvodce sestavil R. Široký]. V Plzni : Západočeské muzeum, 1998. 30 s. ISBN 80-85125-99-4. * HEJNA, Antonín. Slovanské hradiště v Chebu. 1. vyd.. Cheb : [S.n.], 1965. 36 s.- ve fondu regionálního muzea Kolín,www.muzeumkolin.cz. * ŠIMEK, Emanuel. Chebsko - dnešní nezápadnější slovanské území v staré době. 1. vyd.. Brno : Masarykova univerzita, 1955. 388, [4] s.- pro čtenáře NK ČR výtisk pro prezenční studium dostupný na adresehttp://kati.nku.cz// generální katalog II/Šikl - Thur/ ŠIMEK-ŠIMON(záložka č.30. Články v českých novinách, jejichž záznamy naleznete v bázi AL-články v českých novinách, časopisech a sbornících na adresehttp://sigma.nku.cz/F/:* objevy archeologů. (jit). In: Chebsko. Sokolov. Roč. 9, č. 13 (19990331), s. [1]. ISBN 1211-0140. * BLAŽEK, Jan. Mostečtí archeologové se věnují výzkumům od Chebu po Ústí : [rozhovor s ředitelem ústavu archeologické památkové péče Most]. In: Deník mostecka. Roč. 5, č. 64 (19970317), s. 5. ISBN 1210-6291. Pomoci by vám mohly také časopisy týkající se archeologie konkrétně západních Čech či jen archeologie obecně. Není však v našich možnostech procházet tyto periodika, proto vám bohužel nemůžeme zajistit relevanci k Chebsku. * ... Trefen. Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen. Radek/West. : Seedorf, [1992]-. -- sv. ISBN 1438-6631. * západočeský historický sborník. [uspořádal Vladimír bystřický ... et al.]. Vyd. 1.. Plzeň : Státní oblastní archiv, 1995- . -- sv. * archeologické rozhledy : Informační orgán archeologických a příbuzných vědeckých ústavů v ČR. Praha : Archeologický ústav akademie věd České republiky, 1949-. -- sv. ISBN 0323-1267. Dostupnost knih v českých knihovnách zjistíte pomocí souborného katalogu ČR (SK), časopisů v souborném katalogu periodik (SK/P), vše na adresehttp://sigma.nku.cz/F/. Obrátit se můžete také na muzeum v Chebu, zda by vám jeho pracovníci neposkytli informace -http://www.muzeumcheb.cz, formulář pro dotazy http://www.muzeumcheb.cz/index/mail.html.	true
Archimedovské postupy, Archimedes	Dobry den, rada bych se zeptala na některé archimedovské postupy? dekuji	Dobrý den, Archimédés (asi 287 př.n.l. - 212 př.n.l.), matematik, fyzik, mechanik a astronom.Fyzika: zabýval se jednoduchými stroji (mj. pákou, nakloněnou rovinou), objevil hydrostatický zákon , t.zv. Archimédův zákon, definoval kritérium podobnosti při usazování, t.zv. Archimédovo kritérium.Teoretické poznatky ověřoval a realizoval v praxi : konstruoval mj. válečné vrhací stroje používané při obraně Syrakus proti Římanům za 2. punské války, sestrojil šroubový dopravník pro sypké n. kapalné materiály.Matematika: zabýval se kuželosečkami, obsahem a obvodem kruhu atd.Filozofie: pro ni mělo význam jeho zkoumání nekonečna (traktát o počtu písečných zrn, jež by vyplnila vesmír).Archimédův zákon - zákon, podle kterého na těleso ponořené v kapalině (plynu) působí kromě tíhy opačně orientovaná síla (vztlak), která těleso nadlehčuje. Velikost této síly je rovna tíze kapaliny (plynu) stejného objemu, jaký má ponořené těleso. Je to základní zákon hydrostatiky. Na působení vztlakové síly se zakládá plování těles ve vodě n. vznášení se těles ve vzduchu (např. balonů, vzducholodí).Archimédův šroub - označení pro typ šnekového dopravníku, kterým se dopravuje sypký nebo kapalný materiál pomocí šroubovice, otáčející se na hřídeli, obvykle v šikmé trubce nebo žlabu.Archimédovo kritérum - kritérium podobnosti používané při popisu usazování, při němž jde o kombinaci těchto fyzikálních veličin: gravitačního zrychlení, charakteristického délkového rozměru, rozdílu hustot usazujících se částic a spojité fáze, viskozity tekutiny. Využívá se k výpočtu rychlosti usazování.Podle: Ottova všeobecná encyklopedie. I : A-L. Praha : Ottovo nakl., 2003, s. 70.Podrobnější definice viz: Technický naučný slovník. I : A-D. Praha : SNTL, 1981, s. 102-103.O okolnostech jednotlivých objevů a jejich použití v praxi viz: Slovník antické kultury. Praha : Nakl. Svoboda, 1974, s. 66.Archimedes : největší vědec starověku / Jindřich Bečvář, Ivan Štoll. -- 1. vyd.. -- Praha : Prometheus, 2005. -- 72 s., [8] s. obr. příl. : il., portréty, faksim. ; 21 cm	null	Národní knihovna ČR	Fyzika a příbuzné vědy	null	2008-01-08T17:53:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archimedovske-postupy-archimedes	346	cs	Dobrý den, ráda bych se zeptala na některé archimedovské postupy? děkuji	Dobrý den, Archimédés (asi 287 př.n.l. - 212 př.n.l.), matematik, fyzik, mechanik a astronom.Fyzika: zabýval se jednoduchými stroji (mj. pákou, nakloněnou rovinou), objevil hydrostatický zákon , t.zv. Archimédův zákon, definoval kritérium podobnosti při usazování, t.zv. Archimédovo kritérium.Teoretické poznatky ověřoval a realizoval v praxi : konstruoval mj. válečné vrhací stroje používané při obraně Syrákús proti Římanům za 2. punské války, sestrojil šroubový dopravník pro sypké n. kapalné materiály.Matematika: zabýval se kuželosečkami, obsahem a obvodem kruhů atd.Filozofie: pro ni mělo význam jeho zkoumání nekonečná (traktát o počtu písečných zrn, jež by vyplnila vesmír).Archimédův zákon - zákon, podle kterého na těleso ponořené v kapalině (plynu) působí kromě tíhy opačně orientovaná síla (vztlak), která těleso nadlehčuje. Velikost této síly je rovná tíže kapaliny (plynu) stejného objemu, jaký má ponořené těleso. Je to základní zákon hydrostatiky. Na působení vztlakové síly se zakládá plování těles ve vodě n. vznášení se těles ve vzduchu (např. balónů, vzducholodí).Archimédův šroub - označení pro typ šnekového dopravníku, kterým se dopravuje sypký nebo kapalný materiál pomocí šroubovice, otáčející se na hřídeli, obvykle v šikmé trubce nebo žlabu.Archimédovo kritérum - kritérium podobnosti používané při popisu usazování, při němž jde o kombinaci těchto fyzikálních veličin: gravitačního zrychlení, charakteristického délkového rozměru, rozdílu hustot usazujících se částic a spojité fáze, viskozity tekutiny. Využívá se k výpočtu rychlostí usazování.Podle: Ottova všeobecná encyklopedie. I : A-L. Praha : Ottovo nakl., 2003, s. 70.Podrobnější definice viz: Technický naučný slovník. I : A-D. Praha : SNTL, 1981, s. 102-103.O okolnostech jednotlivých objevů a jejich použití v praxi viz: Slovník antické kultury. Praha : Nakl. Svoboda, 1974, s. 66.Archimédes : největší vědec starověku / Jindřich Bečvář, Ivan Štoll. -- 1. vyd.. -- Praha : Prométheus, 2005. -- 72 s., [8] s. obr. příl. : il., portréty, faksim. ; 21 cm	Dobrý den, ráda bych se zeptala na některé archimedové postupy? dekuji	Dobrý den, Archimédés (asi 287 př.n.l. - 212 př.n.l.), matematik, fyzik, mechanik a astronom.Fyzika: zabýval se jednoduchými stroji (mj. pákou, nakloněnou rovinou), objevil hydrostatický zákon , t.zv. Archimédův zákon, definoval kritérium podobnosti při usazování, t.zv. Archimedovo kritérium.Teoretické poznatky ověřoval a realizoval v praxi : konstruoval mj. válečné vrhací stroje používané při obraně Syrakus proti Římanům za 2. punské války, sestrojil šroubový dopravník pro sypké n. kapalné materiály.Matematika: zabýval se kuželosečkami, obsahem a obvodem kruhu atd.Filozofie: pro ni mělo význam jeho zkoumání nekonečna (traktát o počtu písečných zrn, jež by vyplnila vesmír).Archimédův zákon - zákon, podle kterého na těleso ponořené v kapalině (plynu) působí kromě tíhy opačně orientovaná síla (vztlak), která těleso nadlehčuje. Velikost této síly je rovna tíze kapaliny (plynu) stejného objemu, jaký má ponořené těleso. Je to základní zákon hydrostatiky. Na působení vztlakové síly se zakládá plavání těles ve vodě n. vznášení se těles ve vzduchu (např. balonů, vzducholodí).Archimédův šroub - označení pro typ šekového dopravníku, kterým se dopravuje sypký nebo kapalný materiál pomocí šroubovice, otáčející se na hřídeli, obvykle v šikmé trubce nebo žlabu.Archimedovo kritérium - kritérium podobnosti používané při popisu usazování, při němž jde o kombinaci těchto fyzikálních veličin: gravitačního zrychlení, charakteristického dálkového rozměru, rozdílu hustot usazujících se částic a spojité fáze, viskozity tekutiny. Využívá se k výpočtu rychlosti usazování.Podle: Ottova všeobecná encyklopedie. I : A-L. Praha : Ottovo nakl., 2003, s. 70.Podrobnější definice viz: Technický naučný slovník. I : A-D. Praha : SNPL, 1981, s. 102-103.O okolnostech jednotlivých objevů a jejich použití v praxi viz: Slovník antické kultury. Praha : Nakl. Svoboda, 1974, s. 66.Archimedes : největší vědec starověku / Jindřich bečvář, Ivan Štoll. -- 1. vyd.. -- Praha : Prometheus, 2005. -- 72 s., [8] s. obr. příl. : il., portréty, fasim. ; 21 cm	false
architekt Emil Lifka	Hledám jakoukoliv informaci k osobě architekta EMILA LIFKY,který byl projektantem židovské synagogy v Sokolově(Falknově) otevřené 31.8 1897. Předem děkuji.	Dobrý den, o Emilu Lifkovi jsme našli jen krátké heslo v níže uvedené encyklopedii, které reprodukujeme:Emil Lifka, stavitel v Sokolově. V r. 1895 se přihlásil do soutěže o projekt nové školní budovy v Duchcově a umístil se druhý. V témže roce vytvořil plány k nové synagoze ve Falknově (Sokolov), která měla být ještě téhož roku vybudována. Znám je také stavbou kostela v Oloví (Sokolov), kterou však do r. 1902 (kostel byl vysvěcen 28. září) prováděl podle plánů Rudolfa Vomáčky, vrchního stavebního rady.Literatura:Technický obzor III, 1895Architektonický obzor II, 1903, 15.Zdroj:Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách / [zpracovali Pavel Vlček (editor) ... et al.]. -- Vyd. 1.. -- Praha : Academia, 2004. -- 761 s. ; 27 cm	null	Národní knihovna ČR	Umění, architektura, muzeologie	null	2007-11-07T11:15:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/architekt-emil-lifka	347	cs	Hledám jakoukoliv informaci k osobě architekta EMILA LIFKY,který byl projektantem židovské synagogy v Sokolově(Falknově) otevřené 31.8 1897. Předem děkuji.	Dobrý den, o Emilu Lifkovi jsme našli jen krátké heslo v níže uvedené encyklopedii, které reprodukujeme:Emil Lifka, stavitel v Sokolově. V r. 1895 se přihlásil do soutěže o projekt nové školní budovy v Duchcově a umístil se druhý. V témže roce vytvořil plány k nové synagoze ve Falknově (Sokolov), která měla být ještě téhož roku vybudována. Znám je také stavbou kostela v Oloví (Sokolov), kterou však do r. 1902 (kostel byl vysvěcen 28. září) prováděl podle plánů Rudolfa Vomáčky, vrchního stavebního rady.Literatura:Technický obzor III, 1895Architektonický obzor II, 1903, 15.Zdroj:Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách / [zpracovali Pavel Vlček (editor) ... et al.]. -- Vyd. 1.. -- Praha : Academia, 2004. -- 761 s. ; 27 cm	Hledám jakoukoliv informaci k osobě architekta EMILA LIŠKY,který byl projektantem židovské synagogy v Sokolově(Falkovi) otevřené 31.8 1897. Předem děkuji.	Dobrý den, o Emilu Liškovi jsme našli jen krátké heslo v níže uvedené encyklopedii, které reprodukujeme:Emil Lička, stavitel v Sokolově. V r. 1895 se přihlásil do soutěže o projekt nové školní budovy v Duchcově a umístil se druhý. V témže roce vytvořil plány k nové synagoze v Falkovi (Sokolov), která měla být ještě téhož roku vybudována. Znám je také stavbou kostela v Oloví (Sokolov), kterou však do r. 1902 (kostel byl vysvěcen 28. září) prováděl podle plánů Rudolfa Vomáčky, vrchního stavebního rady.Literatura:Technický obzor III, 1895Architektonický obzor II, 1903, 15.Zdroj:Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách / [zpracovali Pavel vlček (editor) ... et al.]. -- vyd. 1.. -- Praha : Academia, 2004. -- 761 s. ; 27 cm	true
Architekt František Grossmann	Vážení,rád bych se dozvěděl více o architektu Františku Grossmannovi, který se narodil 3. srpna 1876 v Pustějově a zemřel v roce 1933 v Ostravě.Mohli byste mne, prosím, sdělit, kde bych o něm mohl najít bližší informace?Děkuji Vám za laskavost.	Dobrý den, z dostupných informací jsme nalezli literaturu a webové stránky hovořící zejména o práci Františka Grossmana (jinak také Franze Großmanna) a projektech firmy Grossmann & Fiala. Jeho životopis je popsán jen velmi stručně, a to jak v publikacích, tak na internetu (v obou případech v zásadě stejnou měrou). Tento architekt je uváděn spíše v literatuře zaměřující se čistě na architekturu konkrétních moravských oblastí (měst, krajů) v průběhu první poloviny 20. století. Níže zasíláme výčet nalezené literatury nejrelevantnější pro probádání jeho práce, projektů a života: Pro další informace můžete ještě zkusit oslovit vybrané moravské archivy, z nichž někteří autoři čerpali, a které jsou místem pobytu a práce Františka Grossmana.	null	Národní knihovna ČR	Umění, architektura, muzeologie	null	2023-11-14T14:10:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/architekt-frantisek-grossmann	348	cs	Vážení,rád bych se dozvěděl více o architektu Františku Grossmannovi, který se narodil 3. srpna 1876 v Pustějově a zemřel v roce 1933 v Ostravě.Mohli byste mne, prosím, sdělit, kde bych o něm mohl najít bližší informace?Děkuji Vám za laskavost.	Dobrý den, z dostupných informací jsme nalezli literaturu a webové stránky hovořící zejména o práci Františka Grossmana (jinak také Franze Großmanna) a projektech firmy Grossmann & Fiala. Jeho životopis je popsán jen velmi stručně, a to jak v publikacích, tak na internetu (v obou případech v zásadě stejnou měrou). Tento architekt je uváděn spíše v literatuře zaměřující se čistě na architekturu konkrétních moravských oblastí (měst, krajů) v průběhu první poloviny 20. století. Níže zasíláme výčet nalezené literatury nejrelevantnější pro probádání jeho práce, projektů a života: Pro další informace můžete ještě zkusit oslovit vybrané moravské archivy, z nichž někteří autoři čerpali, a které jsou místem pobytu a práce Františka Grossmana.	Vážení,rád bych se dozvěděl více o architektu Františku Grossmannovi, který se narodil 3. srpna 1876 v Pustějově a zemřel v roce 1933 v Ostravě.Mohli byste mne, prosím, sdělit, kde bych o něm mohl najít bližší informace?Děkuji vám za laskavost.	Dobrý den, z dostupných informací jsme nalezli literaturu a webové stránky hovořící zejména o práci Františka Grossmana (jinak také Franze Grosmanna) a projektech firmy Grossmann & Fiala. Jeho životopis je popsán jen velmi stručně, a to jak v publikacích, tak na internetu (v obou případech v zásadě stejnou měrou). Tento architekt je uváděn spíše v literatuře zaměřující se čistě na architekturu konkrétních moravských oblastí (měst, krajů) v průběhu první poloviny 20. století. Níže zasíláme výčet nalezené literatury nerelevantnější pro probádání jeho práce, projektů a života: Pro další informace můžete ještě zkusit oslovit vybrané moravské archivy, z nichž někteří autoři čerpali, a které jsou místem pobytu a práce Františka Grossmana.	true
architekt Gočár	Dobry den. Dovoluji se dotazat, zda by bylo mozne nekde zjistit mista /adresy/ v Praze, kde zil nebo alespon pracoval architekt kubismu Gocar. Dekuji predem za jakoukoliv informaci a preji hezky den.	Dobry den, Kulturni adresar CSR z roku 1934 a 1936 uvadi bydliste Josefa Gocara v:Praha XIX. Bubenec, Cechova 31.Zdroj: DOLENSKY, Ant. Kulturni adresar CSR. Biograficky slovnik zijicich kulturnich pracovniku a pracovnic. Praha : Nakladatelstvi Josef Zeibrlich, 1934.Chytiluv adresar hl. mesta Prahy z roku 1925 uvadi adresu bydliste: V-199, Mikulasska 30.Prazsky adresar z roku 1937-1938 uvadi: Gocar Jos. (*majitel domu) arch., m Marie, XIX Cechova 31, 74124 V nasledujicich odkazech na webove stranky jsou biograficke udaje a seznam realizovanych staveb.V nasich dostupnych zdrojich se mi ale nepodarilo najit, kde mel v Praze Josef Gocar pracoviste.http://www.sweb.cz/Lazne.Bohdanec/gocar/http://www.sweb.cz/Lazne.Bohdanec/gocar/realizace.htm	null	Národní knihovna ČR	Umění, architektura, muzeologie	null	2007-12-03T15:51:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/architekt-gocar	349	cs	Dobrý den. Dovoluji se dotázat, zda by bylo možné někde zjistit místa /adresy/ v Praze, kde žil nebo alespoň pracoval architekt kubismu Gočár. Děkuji předem za jakoukoliv informaci a přeji hezký den.	Dobrý den, Kulturní adresář ČSR z roku 1934 a 1936 uvádí bydliště Josefa Gočára v:Praha XIX. Bubeneč, Čechová 31.Zdroj: DOLENSKÝ, Ant. Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Praha : Nakladatelství Josef Zeibrlich, 1934.Chytiluv adresář hl. města Prahy z roku 1925 uvádí adresu bydliště: V-199, Mikulášská 30.Pražský adresář z roku 1937-1938 uvádí: Gočár Jos. (*majitel domu) arch., m Marie, XIX Čechová 31, 74124 V následujících odkazech na webové stránky jsou biografické údaje a seznam realizovaných staveb.V našich dostupných zdrojích se mi ale nepodařilo najít, kde měl v Praze Josef Gočár pracoviště.http://www.sweb.cz/Lázně.Bohdaneč/gočár/http://www.sweb.cz/Lázně.Bohdaneč/gočár/realizace.htm	Dobrý den. Dovoluji se dotázat, zda by bylo mozna někde zjistit místa /adresy/ v Praze, kde žil nebo alespon pracoval architekt kubismu Kocar. Dekuji předem za jakoukoliv informaci a přeji hezký den.	Dobrý den, kulturní adresa ČSR z roku 1934 a 1936 uvadá bydliště Josefa Kocara v:Praha XIX. Bubeneč, Čechova 31.Zdroj: DOLENSKÝ, Ant. Kulturní adresa ČSR. Biografický slovník zimicích kulturních pracovníku a pracovnic. Praha : Nakladatelství Josef Zeibrlich, 1934.Chytilu adresa hl. města Prahy z roku 1925 uvadl adresu bydliště: V-199, Mikulovska 30.Pražsky adresa z roku 1937-1938 uvadá: Kocar Jos. (*majitel domu) arch., m Marie, XIX Čechova 31, 74124 v nasledujicich odkazech na webové stránky jsou biografické údaje a seznam realizovaných staveb.V našich dostupných zdrojích se mi ale nepodařilo najít, kde měl v Praze Josef Kocar pracoviště.http://www.sweb.cz/Lane.Bohdaneč/Socar/http://www.sweb.cz/Lane.Bohdaneč/Socar/realizace.htm	false
Architekt Hlaváček	Dobrý den, prosím o informace ohledně architekta Hlaváčka tchána Ing. arch. Josefa Lipše.	Dobrý den, v dostupných publikacích jsme nalezli několik architektů/stavitelů tohoto příjmení. Souhrn Informací o architektovi Josefu Lipšovi je k dispozici v odpovědi na jeden z předchozích dotazů (https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ing-arch-josef-lips). Podrobností o rodině architekta či o jeho příbuzných známe ovšem jen několik, a to zejména díky zprávám z denního tisku z přelomu března a dubna roku 1930, které pojednávají o tragické události v této rodině. Duševně nemocná Marie Hlaváčková, 44letá dcera Hlaváčka, tchána Josefa Lipše, postřelila architektovy děti (a rovněž sebe). O Hlaváčkovi ale nemáme další informace, patrně byl v této době již po smrti; jeho manželka žila s rodinou Lipšových ve společné domácnosti v Bubenči. Dle informací z přehledové knihy Pavla VlčkaUmělecké památky Prahy:Malá Stranaz roku 1999 by mohl patřit k rodině Josefa Lipše například architektJosef HlaváčekneboVáclav Hlaváček. Publikace uvádí dvě stavení v Holešovicích jako sídlo Josefa Hlaváčka (čp. 1127-28, 1434-35) a domy v Dejvicích u Václava Hlaváčka (čp. 1500, 1705, 1804), což by nás mohlo vést ke spojitosti s Josefem Lipšem, který v šíři lokalit Dejvic, potažmo Bubenči měl také dům (čp. 254). Jedná se ale skutečně pouze o dohady založené na malém množství informací. Architekty s tímto příjmením uvádí rovněžEncyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čecháchz roku 2004. Z nich by mohl připadat v úvahuJaro HlaváčekneboFrantišek Hlaváček. Jaro Hlaváček "stavební inženýr a stavitel z Malé Strany. V r. 1911 postavil rodinný dům čp. 353/XIX v ul. U Vorlíků v Bubenči ve stylu geometrické secese." K FrantiškoviHlaváčkovi, "staviteli v Praze", by seděla oblast Vyšehradu spojená s rodinou Hlaváčkových skrze švagrovou Josefa Lipše, Marii Hlaváčkovou, jež na Vyšehradě bydlela: "Jeho patrně nejvýznamnější stavby se zachovaly na Vyšehradě…"; "Ještě v r. 1907 stavěl nájemní dům čp. 151/VI v Neklanově ul. na Vyšehradě…". (s. 237) Při hledání bychom mohli být úspěšnější se znalostí křestní jméno architekta, jestli je znáte, doporučujeme k Vašemu dalšímu hledání níže uvedené publikace. Jak se dostat k podrobnějším informacím by Vám mohli též poradit v Archivu architektury a stavitelství Národního technického muzea. Literatura a zdroje VLČEK, Pavel.Umělecké památky Prahy: Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 685 s. ISBN 80-200-0771-73.VLČEK, Pavel.Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8.Nesign. Strašlivá tragedie odehrála se na dnešek v noci na Vyšehradě.Národní politika. Praha, 31. 3. 1930, 48(89), s. 3.Nesign.: Druhá oběť vyšehradského dramatu.Národní politika. Praha, 1. 4. 1930, 48(90), s. 4.Nesign. K vraždě v Praze-Vyšehradě.Lidové noviny. Brno, 1.4.1930, 38(166), s. 4. https://www.ntm.cz/archiv-knihovna/archiv-architektury	null	Národní knihovna ČR	Technika, technologie, inženýrství	null	2022-06-09T09:47:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/architekt-hlavacek	350	cs	Dobrý den, prosím o informace ohledně architekta Hlaváčka tchána Ing. arch. Josefa Lipše.	Dobrý den, v dostupných publikacích jsme nalezli několik architektů/stavitelů tohoto příjmení. Souhrn Informací o architektovi Josefu Lipšovi je k dispozici v odpovědi na jeden z předchozích dotazů (https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ing-arch-josef-lips). Podrobností o rodině architekta či o jeho příbuzných známe ovšem jen několik, a to zejména díky zprávám z denního tisku z přelomu března a dubna roku 1930, které pojednávají o tragické události v této rodině. Duševně nemocná Marie Hlaváčková, 44letá dcera Hlaváčka, tchána Josefa Lipše, postřelila architektovy děti (a rovněž sebe). O Hlaváčkovi ale nemáme další informace, patrně byl v této době již po smrti; jeho manželka žila s rodinou Lipšových ve společné domácnosti v Bubenči. Dle informací z přehledové knihy Pavla VlčkaUmělecké památky Prahy:Malá Stranaz roku 1999 by mohl patřit k rodině Josefa Lipše například architektJosef HlaváčekneboVáclav Hlaváček. Publikace uvádí dvě stavení v Holešovicích jako sídlo Josefa Hlaváčka (čp. 1127-28, 1434-35) a domy v Dejvicích u Václava Hlaváčka (čp. 1500, 1705, 1804), což by nás mohlo vést ke spojitosti s Josefem Lipšem, který v šíři lokalit Dejvic, potažmo Bubenči měl také dům (čp. 254). Jedná se ale skutečně pouze o dohady založené na malém množství informací. Architekty s tímto příjmením uvádí rovněžEncyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čecháchz roku 2004. Z nich by mohl připadat v úvahuJaro HlaváčekneboFrantišek Hlaváček. Jaro Hlaváček "stavební inženýr a stavitel z Malé Strany. V r. 1911 postavil rodinný dům čp. 353/XIX v ul. U Vorlíků v Bubenči ve stylu geometrické secese." K FrantiškoviHlaváčkovi, "staviteli v Praze", by seděla oblast Vyšehradu spojená s rodinou Hlaváčkových skrze švagrovou Josefa Lipše, Marii Hlaváčkovou, jež na Vyšehradě bydlela: "Jeho patrně nejvýznamnější stavby se zachovaly na Vyšehradě…"; "Ještě v r. 1907 stavěl nájemní dům čp. 151/VÍ v Neklanově ul. na Vyšehradě…". (s. 237) Při hledání bychom mohli být úspěšnější se znalostí křestní jméno architekta, jestli je znáte, doporučujeme k Vašemu dalšímu hledání níže uvedené publikace. Jak se dostat k podrobnějším informacím by Vám mohli též poradit v Archivu architektury a stavitelství Národního technického muzea. Literatura a zdroje VLČEK, Pavel.Umělecké památky Prahy: Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 685 s. ISBN 80-200-0771-73.VLČEK, Pavel.Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8.Nesign. Strašlivá tragédie odehrála se na dnešek v noci na Vyšehradě.Národní politika. Praha, 31. 3. 1930, 48(89), s. 3.Nesign.: Druhá oběť vyšehradského dramatu.Národní politika. Praha, 1. 4. 1930, 48(90), s. 4.Nesign. K vraždě v Praze-Vyšehradě.Lidové noviny. Brno, 1.4.1930, 38(166), s. 4. https://www.ntm.cz/archiv-knihovna/archiv-architektury	Dobrý den, prosím o informace ohledně architekta Hlaváčka tchána Ing. arch. Josefa Lippe.	Dobrý den, v dostupných publikacích jsme nalezli několik architektů/stavitelů tohoto příjmení. Souhrn informací o architektovi Josefu Lipkovi je k dispozici v odpovědi na jeden z předchozích dotazů (http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ing-arch-Josef-lip). Podrobnosti o rodině architekta či o jeho příbuzných známe ovšem jen několik, a to zejména díky zprávám z denního tisku z přelomu března a dubna roku 1930, které pojednávají o tragické události v této rodině. Duševně nemocná Marie Hlaváčková, 44letá dcera Hlaváčka, tchána Josefa Lippe, postřelila architektovy děti (a rovněž sebe). O Hlaváčkovi ale nemáme další informace, patrně byl v této době již po smrti; jeho manželka žila s rodinou lipových ve společné domácnosti v Bubenči. Dle informací z přehledové knihy Pavla VlčkaUmělecké památky Prahy:Malá Strana roku 1999 by mohl patřit k rodině Josefa Lippe například architektJosef HlaváčekneboVáclav Hlaváček. Publikace uvádí dvě stavení v Holešovicích jako sídlo Josefa Hlaváčka (čp. 1127-28, 1434-35) a domy v Dejvicích u Václava Hlaváčka (čp. 1500, 1705, 1804), což by nás mohlo vést ke spojitosti s Josefem Lipnem, který v šíři lokalit Dejvic, potažmo Bubenči měl také dům (čp. 254). Jedná se ale skutečně pouze o dohady založené na malém množství informací. Architekty s tímto příjmením uvádí rovněžEncyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách roku 2004. Z nich by mohl připadat v úvahuJaro HlaváčekneboFrantišek Hlaváček. Jaro Hlaváček "stavební inženýr a stavitel z malé Strany. V r. 1911 postavil rodinný dům čp. 353/XIX v ul. U Vorlíčků v Bubenči ve stylu geometrické secese." K FrantiškoviHlaváčkovi, "staviteli v Praze", by seděla oblast Vyšehradu spojená s rodinou Hlaváčkových skrze švagrovou Josefa Lippe, Marii Hlaváčkovou, jež na Vyšehradě bydlela: "jeho patrně nejvýznamnější stavby se zachovaly na Vyšehradě…"; "ještě v r. 1907 stavěl nájemní dům čp. 151/VI v Neklanově ul. na Vyšehradě…". (s. 237) při hledání bychom mohli být úspěšnější se znalostí křestní jméno architekta, jestli je znáte, doporučujeme k vašemu dalšímu hledání níže uvedené publikace. Jak se dostat k podrobnějším informacím by vám mohli též poradit v archivu architektury a stavitelství národního technického muzea. Literatura a zdroje VLČEK, Pavel.Umělecké památky Prahy: Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 685 s. ISBN 80-200-0771-73.VLČEK, Pavel.Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8.Design. Strašlivá tragedie odehrála se na dnešek v noci na Vyšehradě.Národní politika. Praha, 31. 3. 1930, 48(89), s. 3.Design.: Druhá oběť vyšehradského dramatu.Národní politika. Praha, 1. 4. 1930, 48(90), s. 4.Design. K vraždě v Praze-Vyšehradě.Lidové noviny. Brno, 1.4.1930, 38(166), s. 4. http://www.nt.cz/archiv-knihovna/archiv-architektury	true
architekt Jiří Jiljí Justich (23. dubna 1876 Častrov -?	Dovoluji se dotazat na datum jeho umrti prip. misto hrobu. Dekuji	Dobrý den, bohužel další životopisná data architekta Jiřího Justicha se nám nepodařilo ověřit. Pravděpodobně nejpodrobnější biografické údaje jsou v současné době na Wikipedii. Přes uvedené odkazy je možné se podívat i do matrik a Soupisů pražského obyvatelstva, kde je uveden i jeho sňatek s Johannou Zelenkovou 19. 7. 1905. Ostatní zdroje někdy udávají nepřesně narození v r. 1877, např.https://cs.isabart.org/person/43935. Podrobný článek o díle J. Justicha je v časopise Architektura z roku 1990. Veškeré zmínky o jeho dílech končí do roku 1914. Zdroj: Z. Lukeš, J. Svoboda, Dva architekti pražské secese: Alois Masák a Jiří Justich. Architektura 1990/1, s. 6-8. Prohledali jsme také dostupné seznamy obětí 1. světové války. Protože přestal tvořit, napadá nás úmrtí nebo emigrace. Bohužel v těchto seznamech jsme nebyli úspěšní. Nalezli jsme úmrtní oznámení tchána Josefa Zelenky, kde je J. Justich s manželkou podepsán jakou jeden z pozůstalých – mají rodinnou hrobku na hřbitově olšanském. Národní listy. Praha: Julius Grégr, 23.1.1908,48(22). s. 7. ISSN 1214-1240. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:ee0baab0-6205-11e7-8b50-001018b5eb5c	null	Národní knihovna ČR	Umění, architektura, muzeologie	null	2022-05-10T12:09:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/architekt-jiri-jilji-justich-23-dubna-1876-castrov	351	cs	Dovoluji se dotázat na datum jeho úmrtí příp. místo hrobu. Děkuji	Dobrý den, bohužel další životopisná data architekta Jiřího Justicha se nám nepodařilo ověřit. Pravděpodobně nejpodrobnější biografické údaje jsou v současné době na Wikipedii. Přes uvedené odkazy je možné se podívat i do matrik a Soupisů pražského obyvatelstva, kde je uveden i jeho sňatek s Johannou Zelenkovou 19. 7. 1905. Ostatní zdroje někdy udávají nepřesně narození v r. 1877, např.https://čs.isabart.org/person/43935. Podrobný článek o díle J. Justicha je v časopise Architektura z roku 1990. Veškeré zmínky o jeho dílech končí do roku 1914. Zdroj: Z. Lukeš, J. Svoboda, Dva architekti pražské secese: Alois Masák a Jiří Justich. Architektura 1990/1, s. 6-8. Prohledali jsme také dostupné seznamy obětí 1. světové války. Protože přestal tvořit, napadá nás úmrtí nebo emigrace. Bohužel v těchto seznamech jsme nebyli úspěšní. Nalezli jsme úmrtní oznámení tchána Josefa Zelenky, kde je J. Justich s manželkou podepsán jakou jeden z pozůstalých – mají rodinnou hrobku na hřbitově olšanském. Národní listy. Praha: Julius Grégr, 23.1.1908,48(22). s. 7. ISSN 1214-1240. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:ee0baab0-6205-11e7-8b50-001018b5eb5c	Dovoluji se dotázat na datum jeho smrti prap. místo hrobu. Dekuji	Dobrý den, bohužel další životopisná data architekta Jiřího Justice se nám nepodařilo ověřit. Pravděpodobně nepodrobnější biografické údaje jsou v současné době na Wikipedii. Přes uvedené odkazy je možné se podívat i do matrik a soupisů pražského obyvatelstva, kde je uveden i jeho sňatek s Johannou Zelenkovou 19. 7. 1905. Ostatní zdroje někdy udávají nepřesně narození v r. 1877, např.http://cs.sabat.org/person/43935. Podrobný článek o díle J. Justice je v časopise architektura z roku 1990. Veškeré zmínky o jeho dílech končí do roku 1914. Zdroj: Z. Lukeš, J. Svoboda, dva architekti pražské secese: Alois Masák a Jiří Justech. Architektura 1990/1, s. 6-8. Prohledali jsme také dostupné seznamy obětí 1. světové války. Protože přestal tvořit, napadá nás úmrtí nebo emigrace. Bohužel v těchto seznamech jsme nebyli úspěšní. Nalezli jsme úmrtní oznámení tchána Josefa Zelenky, kde je J. Justice s manželkou podepsán jako jeden z pozůstalých – mají rodinnou hrobku na hřbitově olšanském. Národní listy. Praha: Julius Grégr, 23.1.1908,48(22). s. 7. ISBN 1214-1240. Dostupné také z: http://Kramerius.nku.cz/id/id:ee0baab0-6205-11e7-8b50-001018b5eb5c	false
architekt Jiří Trnka	Dovoluji se dotázat na jakekoliv informace o arch. Jirim Trnkovi (syn slavného JT), který mj. projektoval vetraci veze Strahovského tunelu na Strahove. Dekuji.	Dobrý den, o architektu Jiřím Trnkovi mnoho informací není. "Oficiální" životopis se nám nepodařilo v našich dostupných zdrojích najít. Informace, které uvádíme, jsou posbírané z různých zdrojů, jedná se ale spíš o střípky z jeho života. Architekt Jiří Trnka byl synem malíře Jiřího Trnky z prvního manželství. Narodil se 16. ledna v roce 1940, zemřel v roce 2002. Údaje z Artarchivu,http://www.artarchiv.cz/, vizhttp://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?x=0&y=0&Fprijmeni=trnka&Fjmeno=ji%C5%99%C3%AD&FnarozDen=&FnarozMes=&FnarozRok=1940&Fmisto=&FumrtiDen=&FumrtiMes=&FumrtiRok=&Fmistoumrti=&Fobor= Z knih doporučujeme: CHVOJKOVÁ, Helena.Jiří Trnka. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1990. TRNKOVÁ, Růžena.Můj syn. Praha: Československý spisovatel, 1972. Podle vyprávění a zápisků Růženy Trnkové a podle vlastních vzpomínek a korespondence napsala Helena Chvojková. V obou knihách jsou zmínky i o Jiřím Trnkovi ml. Další zdroje, z kterých citujeme: "... bratr Jiří, který již bohužel zemřel, byl architekt a s otcem často spolupracoval – třeba při výtvarném zpracování naší expozice v Montrealu..". Zdroj:http://www.nase-rodina.cz/article.php?clanek=1731 (Turbová) Na počátku 90. let se sem hodlala nastěhovat taneční škola, která začala s chaotickými úpravami. Po uplatnění restitučního nároku a následném prodeji Turbové roku 1993 tu mělo být zřízeno kulturní středisko a španělské obchodní zastupitelství. Na zalesněných pozemcích měly být dostavěny rodinné domy podle architektonického návrhu architekta Jiřího Trnky ml., aby bylo možné pokrýt vysoké náklady na rekonstrukci. Nový majitel však zemřel a spolu s ním byly pohřbeny i veškeré plány. Zdroj:http://smichov.blog.cz/0707 Pojďte, pojďte se mnou na silniční most v Praze 7, který spojuje Tróju a Holešovice. Na most, který postavil architekt Jiří Trnka a Petr Dobrovský v letech 1972 - 1980. Na most který stál jen pět milionů korun. Věděl jsi, že tento most není původní? A že se dříve jmenoval trojský most a vedla po něm tramvajová dráha?... Zdroj:http://turista.blog.cz/en/0904/most-barikadniku-informace O ojedinělosti české loutkářské tradice ve světě, složité situaci současných tvůrců českého animovaného filmu, ale především o unikátním díle Jiřího Trnky pohovořili ve středu odpoledne primátor Martin Baxa a náměstkyně pro kulturu Eva Herinková s Trnkovými potomky u příležitosti stého výročí narození mezinárodně uznávaného výtvarníka a tvůrce animovaných filmů, plzeňského rodáka, které si nejen v tomto týdnu město připomíná. Setkání se zúčastnily čtyři z pěti Trnkových dětí - Zuzana Ceplová s manželem, Helena Trösterová a Klára Trnková, obě v doprovodu dcer, a Jan Trnka. Svého zesnulého manžela, syna Jiřího Trnky Jiřího zastoupila v doprovodu dcery a syna Helena Trnková. Zdroj:http://www.regionplzen.cz/zpravodajstvi/?trnkovi-potomci-se-sesli-na-plzenske-radnici Větrací věž Strahovského tunelu – 49 metrů vysoká věž postavená podle návrhu architekta Jiřího Trnky, syna malíře Jiřího Trnky. Zdroj:http://www.usedlosti.ctrnactka.net/pos33.htm Ing. arch. JIŘÍ TRNKA Číslo autorizace 886 Typ autorizace VP: autorizace se všeobecnou působností (A.0) Typ členství UKONČENÉ členství Stav autorizace zaniklá (§ 10 odst. 1 zákona) Kontakt Adresa: NAD VODOVODEM 43, 100 00, PRAHA 10 Telefon: 274 772 175 Zdroj:http://www.cka.cc/seznam-architektu/result (Malíř Jiří Trnka) v roce 1967 přispěl vlastními projekty do expozic československého pavilonu a mezinárodního uměleckého pavilonu na Expo 67 v Montrealu (spolu s Jiřím Trnkou ml.). Rodinné zázemí Jiří Trnka vyrůstal v rodině klempířského mistra a švadleny v Plzni. Vyprávění a zápisky matky Růženy Trnkové (1891–1958) poskytly Trnkově první manželce, výtvarnici Heleně Chvojkové (1914–1988), materiál ke knize Můj syn, v níž čerpala i z vlastních vzpomínek a manželovy korespondence. Helena Chvojková je rovněž autorkou prózy pro děti Zuzanka objevuje svět, kterou Jiří Trnka ilustroval a která byla věnována dceři, redaktorce a editorce Zuzaně (* 1938, provdaná Ceplová). Zesnulý syn Jiří (* 1940) byl architektem a dcera Helena (* 1945, provdaná Trösterová) výtvarnou redaktorkou. Z druhého manželství s Věnceslavou Trnkovou se narodila dcera Klára (* 1949) a syn Jan (* 1956), jež oba jsou výtvarníky. Dcera Klára vystudovala u prof. Hoffmeistera na UMPRUM. V současné době vede se svou dcerou úspěšné nakladatelství Studio Trnka. Je možné, že informace by mohla poskytnout nevlastní sestra Jiřího Trnky, vizhttp://www.studiotrnka.cz/page/kontakty/.	null	Národní knihovna ČR	Umění, architektura, muzeologie	null	2014-10-14T08:01:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/architekt-jiri-trnka	352	cs	Dovoluji se dotázat na jakékoliv informace o arch. Jiřím Trnkovi (syn slavného JT), který mj. projektoval větrací věže Strahovského tunelu na Strahově. Děkuji.	Dobrý den, o architektu Jiřím Trnkovi mnoho informací není. "Oficiální" životopis se nám nepodařilo v našich dostupných zdrojích najít. Informace, které uvádíme, jsou posbírané z různých zdrojů, jedná se ale spíš o střípky z jeho života. Architekt Jiří Trnka byl synem malíře Jiřího Trnky z prvního manželství. Narodil se 16. ledna v roce 1940, zemřel v roce 2002. Údaje z Artarchivu,http://www.artarchiv.cz/, vizhttp://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?x=0&y=0&Fprijmeni=trnka&Fjmeno=ji%C5%99%C3%AD&FnarozDen=&FnarozMes=&FnarozRok=1940&Fmisto=&FumrtiDen=&FumrtiMes=&FumrtiRok=&Fmistoumrti=&Fobor= Z knih doporučujeme: CHVOJKOVÁ, Helena.Jiří Trnka. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1990. TRNKOVÁ, Růžena.Můj syn. Praha: Československý spisovatel, 1972. Podle vyprávění a zápisků Růženy Trnkové a podle vlastních vzpomínek a korespondence napsala Helena Chvojková. V obou knihách jsou zmínky i o Jiřím Trnkovi ml. Další zdroje, z kterých citujeme: "... bratr Jiří, který již bohužel zemřel, byl architekt a s otcem často spolupracoval – třeba při výtvarném zpracování naší expozice v Montrealu..". Zdroj:http://www.naše-rodina.cz/article.php?článek=1731 (Turbová) Na počátku 90. let se sem hodlala nastěhovat taneční škola, která začala s chaotickými úpravami. Po uplatnění restitučního nároku a následném prodeji Turbové roku 1993 tu mělo být zřízeno kulturní středisko a španělské obchodní zastupitelství. Na zalesněných pozemcích měly být dostavěny rodinné domy podle architektonického návrhu architekta Jiřího Trnky ml., aby bylo možné pokrýt vysoké náklady na rekonstrukci. Nový majitel však zemřel a spolu s ním byly pohřbeny i veškeré plány. Zdroj:http://smíchov.blog.cz/0707 Pojďte, pojďte se mnou na silniční most v Praze 7, který spojuje Tróju a Holešovice. Na most, který postavil architekt Jiří Trnka a Petr Dobrovský v letech 1972 - 1980. Na most který stál jen pět milionů korun. Věděl jsi, že tento most není původní? A že se dříve jmenoval trojský most a vedla po něm tramvajová dráha?... Zdroj:http://turista.blog.cz/en/0904/most-barikádníků-informace O ojedinělosti české loutkářské tradice ve světě, složité situaci současných tvůrců českého animovaného filmu, ale především o unikátním díle Jiřího Trnky pohovořili ve středu odpoledne primátor Martin Baxa a náměstkyně pro kulturu Eva Herinková s Trnkovými potomky u příležitosti stého výročí narození mezinárodně uznávaného výtvarníka a tvůrce animovaných filmů, plzeňského rodáka, které si nejen v tomto týdnu město připomíná. Setkání se zúčastnily čtyři z pěti Trnkových dětí - Zuzana Čeplová s manželem, Helena Trösterová a Klára Trnková, obě v doprovodu dcer, a Jan Trnka. Svého zesnulého manžela, syna Jiřího Trnky Jiřího zastoupila v doprovodu dcery a syna Helena Trnková. Zdroj:http://www.regionplzen.cz/zpravodajství/?trnkovi-potomci-se-sešli-na-plzeňské-radnici Větrací věž Strahovského tunelu – 49 metrů vysoká věž postavená podle návrhu architekta Jiřího Trnky, syna malíře Jiřího Trnky. Zdroj:http://www.usedlosti.čtrnáctka.net/pos33.htm Ing. arch. JIŘÍ TRNKA Číslo autorizace 886 Typ autorizace VP: autorizace se všeobecnou působností (A.0) Typ členství UKONČENÉ členství Stav autorizace zaniklá (§ 10 odst. 1 zákona) Kontakt Adresa: NAD VODOVODEM 43, 100 00, PRAHA 10 Telefon: 274 772 175 Zdroj:http://www.čka.cc/seznam-architektů/result (Malíř Jiří Trnka) v roce 1967 přispěl vlastními projekty do expozic československého pavilónu a mezinárodního uměleckého pavilonu na Expo 67 v Montrealu (spolu s Jiřím Trnkou ml.). Rodinné zázemí Jiří Trnka vyrůstal v rodině klempířského mistra a švadleny v Plzni. Vyprávění a zápisky matky Růženy Trnkové (1891–1958) poskytly Trnkově první manželce, výtvarníci Heleně Chvojkové (1914–1988), materiál ke knize Můj syn, v níž čerpala i z vlastních vzpomínek a manželovy korespondence. Helena Chvojková je rovněž autorkou prózy pro děti Zuzanka objevuje svět, kterou Jiří Trnka ilustroval a která byla věnována dceři, redaktorce a editorce Zuzaně (* 1938, provdaná Čeplová). Zesnulý syn Jiří (* 1940) byl architektem a dcera Helena (* 1945, provdaná Trösterová) výtvarnou redaktorkou. Z druhého manželství s Věnceslavou Trnkovou se narodila dcera Klára (* 1949) a syn Jan (* 1956), jež oba jsou výtvarníky. Dcera Klára vystudovala u prof. Hoffmeistera na UMPRUM. V současné době vede se svou dcerou úspěšné nakladatelství Studio Trnka. Je možné, že informace by mohla poskytnout nevlastní sestra Jiřího Trnky, vizhttp://www.studiotrnka.cz/page/kontakty/.	Dovoluji se dotázat na jakékoliv informace o arch. Jiri Trnkovi (syn slavného J), který mj. projektoval větrací veze strahovského tunelu na Strahov. Dekuji.	Dobrý den, o architektu Jiřím Trnkovi mnoho informací není. "oficiální" životopis se nám nepodařilo v našich dostupných zdrojích najít. Informace, které uvádíme, jsou posbírané z různých zdrojů, jedná se ale spíš o střípky z jeho života. Architekt Jiří Trnka byl synem malíře Jiřího Trnky z prvního manželství. Narodil se 16. ledna v roce 1940, zemřel v roce 2002. Údaje z Artarchivu,http://www.artarchiv.cz/, vizhttp://Habart-full.artarchiv.cz/osoby.pop?x=0&y=0&Fprijmeni=trnka&jmeno=ji%C%99%CD%D&narozen=&FnarozMes=&FnarozRok=1940&misto=&FumrtiDen=&FumrtiMes=&FumrtiRok=&Fmistoumrti=&obor= z knih doporučujeme: CHVOJKOVÁ, Helena.Jiří Trnka. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1990. TRNKOVÁ, Růžena.Můj syn. Praha: Československý spisovatel, 1972. Podle vyprávění a zápisků Růženy Trnkové a podle vlastních vzpomínek a korespondence napsala Helena chvojková. V obou knihách jsou zmínky i o Jiřím Trnkovi ml. Další zdroje, z kterých citujeme: "... bratr Jiří, který již bohužel zemřel, byl architekt a s otcem často spolupracoval – třeba při výtvarném zpracování naší expozice v Montrealu..". Zdroj:http://www.nase-rodina.cz/Article.ph?članek=1731 (Turbová) na počátku 90. let se sem hodlala nastěhovat taneční škola, která začala s chaotickými úpravami. Po uplatnění restitučního nároku a následném prodeji Turbové roku 1993 tu mělo být zřízeno kulturní středisko a španělské obchodní zastupitelství. Na zalesněných pozemcích měly být dostavěny rodinné domy podle architektonického návrhu architekta Jiřího Trnky ml., aby bylo možné pokrýt vysoké náklady na rekonstrukci. Nový majitel však zemřel a spolu s ním byly pohřbeny i veškeré plány. Zdroj:http://Smíchov.blok.cz/0707 pojďte, pojďte se mnou na silniční most v Praze 7, který spojuje Tróju a Holešovice. Na most, který postavil architekt Jiří Trnka a Petr Dobrovský v letech 1972 - 1980. Na most který stál jen pět milionů korun. Věděl si, že tento most není původní? A že se dříve jmenoval trojský most a vedla po něm tramvajová dráha?... Zdroj:http://turista.blok.cz/en/0904/most-barikádníku-informace o ojedinělosti české loutkářské tradice ve světě, složité situaci současných tvůrců českého animovaného filmu, ale především o unikátním díle Jiřího Trnky pohovořili ve středu odpoledne primátor Martin Baxa a náměstkyně pro kulturu Eva Herynková s trnkovými potomky u příležitosti stého výročí narození mezinárodně uznávaného výtvarníka a tvůrce animovaných filmů, plzeňského rodáka, které si nejen v tomto týdnu město připomíná. Setkání se zúčastnily čtyři z pěti trnkových dětí - Zuzana Čeplová s manželem, Helena Trösterové a Klára trnková, obě v doprovodu dcer, a Jan Trnka. Svého zesnulého manžela, syna Jiřího Trnky Jiřího zastoupila v doprovodu dcery a syna Helena trnková. Zdroj:http://www.regionplzen.cz/zpravodajství/?Trnkovi-potomci-se-sesli-na-plzeňské-radnici větrací věž strahovského tunelu – 49 metrů vysoká věž postavená podle návrhu architekta Jiřího Trnky, syna malíře Jiřího Trnky. Zdroj:http://www.usedlosti.čtrnáctka.net/post.htm Ing. arch. JIŘÍ TRNKA číslo autorizace 886 typ autorizace VP: autorizace se všeobecnou působností (A.0) typ členství UKONČENÉ členství stav autorizace zaniklá (§ 10 odst. 1 zákona) kontakt adresa: Nad VODOVODEM 43, 100 00, PRAHA 10 telefon: 274 772 175 zdroj:http://www.ca.cz/seznam-architektu/resort (malíř Jiří Trnka) v roce 1967 přispěl vlastními projekty do expozic československého pavilonu a mezinárodního uměleckého pavilonu na Expo 67 v Montrealu (spolu s Jiřím Trnkou ml.). Rodinné zázemí Jiří Trnka vyrůstal v rodině klempířského mistra a švadleny v Plzni. Vyprávění a zápisky matky Růženy Trnkové (1891–1958) poskytly Trnkově první manželce, výtvarnici Heleně Chvojkovo (1914–1988), materiál ke knize můj syn, v níž čerpala i z vlastních vzpomínek a manželovy korespondence. Helena chvojková je rovněž autorkou prózy pro děti Zuzanka objevuje svět, kterou Jiří Trnka ilustroval a která byla věnována dceři, redaktorce a editorce Zuzaně (* 1938, provdaná Čeplová). Zesnulý syn Jiří (* 1940) byl architektem a dcera Helena (* 1945, provdaná Trösterové) výtvarnou redaktorkou. Z druhého manželství s Věnceslavu trnkovou se narodila dcera Klára (* 1949) a syn Jan (* 1956), jež oba jsou výtvarníky. Dcera Klára vystudovala u prof. Hoffmeistera na UMPRUM. V současné době vede se svou dcerou úspěšné nakladatelství studio Trnka. Je možné, že informace by mohla poskytnout nevlastní sestra Jiřího Trnky, vizhttp://www.studiotrnka.cz/page/kontakty/.	false
architekt Josef Liebl	Přeji dobrý den, marně sháním datum narození a úmrtí architekta Josefa Liebla. Můžete mi prosím pomoci?	Dobrý den, informace o staviteli Josefu Lieblovi nabízí kniha: Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Josef Liebl se narodil 25.července 1806 v Heiligenkreutz (tzn. Újezd sv.Kříže (Klatovy)) a zemřel 1.března 1873 v Praze (pohřben na Olšanech).Patřil mezi nejproduktivnější stavitele 2.třetiny 19.století. Je autorem přestaveb řady pražských domů a několika plánů pro výstavbu domů nových. Přehled jeho práce a biografických údajů z jeho života naleznete v již zmíněné publikaci. Zdroj: Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. 1.vyd. Praha : Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8 (váz.)	null	Národní knihovna ČR	Umění, architektura, muzeologie	null	2007-12-05T16:41:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/architekt-josef-liebl	353	cs	Přeji dobrý den, marně sháním datum narození a úmrtí architekta Josefa Liebla. Můžete mi prosím pomoci?	Dobrý den, informace o staviteli Josefu Lieblovi nabízí kniha: Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Josef Liebl se narodil 25.července 1806 v Heiligenkreutz (tzn. Újezd sv.Kříže (Klatovy)) a zemřel 1.března 1873 v Praze (pohřben na Olšanech).Patřil mezi nejproduktivnější stavitelé 2.třetiny 19.století. Je autorem přestaveb řady pražských domů a několika plánů pro výstavbu domů nových. Přehled jeho práce a biografických údajů z jeho života naleznete v již zmíněné publikaci. Zdroj: Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. 1.vyd. Praha : Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8 (váz.)	Přeji dobrý den, marně sháním datum narození a úmrtí architekta Josefa Liebla. Můžete mi prosím pomoci?	Dobrý den, informace o staviteli Josefu Lieblovi nabízí kniha: Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Josef Liebl se narodil 25.července 1806 v Heiligenkreutz (tzn. Újezd sv.Kříže (Klatovy)) a zemřel 1.března 1873 v Praze (pohřben na Olšanech).Patřil mezi nejproduktivnější stavitele 2.třetiny 19.století. Je autorem přestaveb řady pražských domů a několika plánů pro výstavbu domů nových. Přehled jeho práce a biografických údajů z jeho života naleznete v již zmíněné publikaci. Zdroj: Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. 1.vyd. Praha : Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8 (váz.)	true
architektonická soutěž Rozárka	Dobrý den,dne 7.12.2016 se konala ve vaší knihovně vernisáž projektů pro arch.soutěž rozárka.Je možné zhlédnout všech 12 soutěžních projektů třeba v grafické podobě(jako má v současnosti výstava soutěžě na administrativní budobu Lesy ČR v galerii U přívozu -SVKHK) nebo je možné získat elektronickou podobu projektů?Zveřejňované jsou pouze oceněné projekty.Děkuji	Dobrý den, naše knihovna pouze poskytovala prostory pro výstavu, kterou organizoval Magistrát města Hradec Králové, konkrétně Ing. Dana Kolková z odboru hlavního architekta (tel.:495 707 619, e-mail: [email protected]). Kontaktujte prosím ji, my bohužel projekty nemáme k dispozici.	Hradec Králové	Knihovna města Hradce Králové	Informace o knihovně	null	2017-02-20T16:42:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/architektonicka-soutez-rozarka	354	cs	Dobrý den,dne 7.12.2016 se konala ve vaší knihovně vernisáž projektů pro arch.soutěž rozárka.Je možné zhlédnout všech 12 soutěžních projektů třeba v grafické podobě(jako má v současnosti výstava soutěžě na administrativní budobu Lesy ČR v galerii U přívozu -SVKHK) nebo je možné získat elektronickou podobu projektů?Zveřejňované jsou pouze oceněné projekty.Děkuji	Dobrý den, naše knihovna pouze poskytovala prostory pro výstavu, kterou organizoval Magistrát města Hradec Králové, konkrétně Ing. Dana Kolková z odboru hlavního architekta (tel.:495 707 619, e-mail: [email protected]). Kontaktujte prosím ji, my bohužel projekty nemáme k dispozici.	Dobrý den,dne 7.12.2016 se konala ve vaší knihovně vernisáž projektů pro arch.soutěž Rozárka.Je možné zhlédnout všech 12 soutěžních projektů třeba v grafické podobě(jako má v současnosti výstava soutěže na administrativní budovu lesy ČR v galerii u přívozu -SVAH) nebo je možné získat elektronickou podobu projektů?Zveřejňované jsou pouze oceněné projekty.Děkuji	Dobrý den, naše knihovna pouze poskytovala prostory pro výstavu, kterou organizoval magistrát města Hradec Králové, konkrétně Ing. Dana Kolkova z odboru hlavního architekta (tel.:495 707 619, e-mail: [email protected]). Kontaktujte prosím ji, my bohužel projekty nemáme k dispozici.	true
architektura	Dobry den. Jap. novinar, ktery tu zpracovava claneko moderni predvalecne architekture v Praze se zajimal o to, kdo jearchitektem vily MV CR na Pavim vrchu v Praze 5 /c. p. 1949 na Smichove/.Bylo by mozne zjistit, kdo byl architektem teto vily a kdo ji pred valkouvlastnil? Nemohu to nikde /PIS, historici architektury/ zjistit.Dekuji mnohokrat za jakoukoliv informaci.	DOTAZ ZODPOVĚDĚLA KNIHOVNA UMĚLECKO PRŮMYSLOVÉHO MUZEA. Dobrý den, bohužel zjištění této informace z dobových pramenů by byla práce velice náročná, zdlouhavá a hlavně by nemusela přinést výsledek. (Dalo by se pátrat např. v architektonických časopisech a pod.) Domníváme se, že nejlepší by bylo obrátit se na Útvar rozvoje hlavního města Prahy nebo na oddělení architektury Národního technického muzea v Praze nebo na Katastrální úřad.	null	Národní knihovna ČR	Umění, architektura, muzeologie	null	2008-05-20T17:52:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/architektura	355	cs	Dobrý den. Jap. novinář, který tu zpracovává claneko moderní předválečné architektuře v Praze se zajímal o to, kdo jearchitektem vily MV ČR na Pavím vrchu v Praze 5 /č. p. 1949 na Smíchově/.Bylo by možné zjistit, kdo byl architektem této vily a kdo ji před valkouvlastnil? Nemohu to nikde /PIŠ, historici architektury/ zjistit.Děkuji mnohokrát za jakoukoliv informaci.	DOTAZ ZODPOVĚDĚLA KNIHOVNA UMĚLECKO PRŮMYSLOVÉHO MUZEA. Dobrý den, bohužel zjištění této informace z dobových pramenů by byla práce velice náročná, zdlouhavá a hlavně by nemusela přinést výsledek. (Dalo by se pátrat např. v architektonických časopisech a pod.) Domníváme se, že nejlepší by bylo obrátit se na Útvar rozvoje hlavního města Prahy nebo na oddělení architektury Národního technického muzea v Praze nebo na Katastrální úřad.	Dobrý den. Jap. novina, který tu zpracovala clánek moderní prevalence architektura v Praze se zajímal o to, kdo architektem vily MV ČR na pavím vrchu v Praze 5 /c. p. 1949 na Smíchove/.Bylo by mozna zjistit, kdo byl architektem této vily a kdo ji pred valkouvlastnil? Nemohu to nikde /PIS, historici architektury/ zjistit.Děkuji mnohokrát za jakoukoliv informaci.	DOTAZ ZODPOVĚDĚLA KNIHOVNA UMĚLECKO PRŮMYSLOVÉHO MUZEA. Dobrý den, bohužel zjištění této informace z dobových pramenů by byla práce velice náročná, zdlouhavá a hlavně by nemusela přinést výsledek. (dalo by se pátrat např. v architektonických časopisech a pod.) Domníváme se, že nejlepší by bylo obrátit se na útvar rozvoje hlavního města Prahy nebo na oddělení architektury národního technického muzea v Praze nebo na katastrální úřad.	true
Architektura a historie domů v ulici Pechlátova, Praha 5	Dobrý den,zabývá se nějaká literatura architekturou a historií i méně významných pražských domů? Konkrétně se mi jedná o domy v ulici Pechlátova, Praha 5, Radlice.Děkuji	Dobrý den, bohužel "méně významnými" domy se literatura moc nezabývá. K Vašemu dotazu jsme našli v nám dostupných zdrojích pouze zmínku o jednom domě v Pechlátově ulici a to v VEVERKA, Přemysl a kol. Slavné stavby Praha 5. Praha: Městská část, Folbios, 2005. Na konci publikace v Adresáři architektonicky a historicky pozoruhodných staveb je pouze uvedeno: Pechlátova 16 (Smíchov, 2503), nájemní dům, Rudolf hrabě, 1924 - 1925. Na knize se podílel také jako autor Zdeněk Lukeš, který je významným pražským architektem a znalce pražské architektury. Možná by poradil. Jinak doporučujeme Archiv hl. m. Prahyhttp://www.ahmp.cz/, Národní technické muzeumhttp://www.ntm.cz/, Národní archiv ČR,https://www.nacr.cz/, Muzeum hl. m. Prahyhttp://www.muzeumprahy.cz/nebo Městskou knihovnu s oddělením Pragensiíhttps://www.mlp.cz/cz/. Doporučujeme i Českou komoru architektů a Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavběhttps://www.ckait.cz/content/ceska-komora-architektu. Zmínky o ulici např. v: Pechlátova 43d Radlice, Smíchov Augustin Pechlát (1877-1941), tělovýchovný pracovník popravený za odbojovou činnost v době okupace. Husova do 1940 Jan Hus, viz Husova. Ulice nesla název od svého vzniku někdy kolem roku 1905. Danielova 1940-1945 Daniel (fl 167), pražský biskup v letech 1148-1167. Husova 1945-1947. Pražský uličník. Libri. s. 53. Dostupné také zhttps://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:72c98e50-416d-11e4-8f33-5ef3fc9ae867 Pechlátova (16 Radlice, Smíchov) 18 Radlická Ze Smíchova ulicí Radlickou směrem do Radlic, od stanice Radlická vlevo, 1. příčná. Původně (asi od 1905) do 1940 Husova, 1940—1945 Danielova, 1945—1947 opět Husova, od 1947 Pechlátova. M. Jan Hus viz Husova ulice. — Daniel, biskup pražský v letech 1148—1167. — Augustin Pechlát (1877—1941), tělovýchovný pracovník, popravený pro odbojovou činnost. Václav HLAVSA, Josef JANÁČEK, Jiří ČAREK. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška. Praha: Orbis, 1958. s. 290. Dostupné také zhttps://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:7797bc10-d975-11e2-b28b-001018b5eb5c	null	Národní knihovna ČR	Umění, architektura, muzeologie	null	2020-07-20T13:38:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/architektura-a-historie-domu-v-ulici-pechlatova-praha-5	356	cs	Dobrý den,zabývá se nějaká literatura architekturou a historií i méně významných pražských domů? Konkrétně se mi jedná o domy v ulici Pechlátova, Praha 5, Radlice.Děkuji	Dobrý den, bohužel "méně významnými" domy se literatura moc nezabývá. K Vašemu dotazu jsme našli v nám dostupných zdrojích pouze zmínku o jednom domě v Pechlátově ulici a to v VEVERKA, Přemysl a kol. Slavné stavby Praha 5. Praha: Městská část, Folbios, 2005. Na konci publikace v Adresáři architektonicky a historicky pozoruhodných staveb je pouze uvedeno: Pechlátova 16 (Smíchov, 2503), nájemní dům, Rudolf hrabě, 1924 - 1925. Na knize se podílel také jako autor Zdeněk Lukeš, který je významným pražským architektem a znalce pražské architektury. Možná by poradil. Jinak doporučujeme Archiv hl. m. Prahyhttp://www.ahmp.cz/, Národní technické muzeumhttp://www.ntm.cz/, Národní archiv ČR,https://www.nacr.cz/, Muzeum hl. m. Prahyhttp://www.muzeumprahy.cz/nebo Městskou knihovnu s oddělením Pragensiíhttps://www.mlp.cz/cz/. Doporučujeme i Českou komoru architektů a Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavběhttps://www.ckait.cz/content/česká-komora-architektů. Zmínky o ulici např. v: Pechlátova 43d Radlice, Smíchov Augustin Pechlát (1877-1941), tělovýchovný pracovník popravený za odbojovou činnost v době okupace. Husova do 1940 Jan Hus, viz Husova. Ulice nesla název od svého vzniku někdy kolem roku 1905. Danielová 1940-1945 Daniel (fl 167), pražský biskup v letech 1148-1167. Husova 1945-1947. Pražský uličník. Libri. s. 53. Dostupné také zhttps://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:72c98e50-416d-11e4-8f33-5ef3fc9ae867 Pechlátova (16 Radlice, Smíchov) 18 Radlická Ze Smíchova ulicí Radlickou směrem do Radlic, od stanice Radlická vlevo, 1. příčná. Původně (asi od 1905) do 1940 Husova, 1940—1945 Danielová, 1945—1947 opět Husova, od 1947 Pechlátova. M. Jan Hus viz Husova ulice. — Daniel, biskup pražský v letech 1148—1167. — Augustin Pechlát (1877—1941), tělovýchovný pracovník, popravený pro odbojovou činnost. Václav HLAVSA, Josef JANÁČEK, Jiří ČÁREK. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška. Praha: Orbis, 1958. s. 290. Dostupné také zhttps://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:7797bc10-d975-11e2-b28b-001018b5eb5c	Dobrý den,zabývá se nějaká literatura architekturou a historií i méně významných pražských domů? Konkrétně se mi jedná o domy v ulici Pechlátovi, Praha 5, radlice.Děkuji	Dobrý den, bohužel "méně významnými" domy se literatura moc nezabývá. K vašemu dotazu jsme našli v nám dostupných zdrojích pouze zmínku o jednom domě v Pechlátovi ulici a to v VEVERKA, Přemysl a kol. Slavné stavby Praha 5. Praha: Městská část, Folio, 2005. Na konci publikace v adresáři architektonicky a historicky pozoruhodných staveb je pouze uvedeno: Pechlátovi 16 (Smíchov, 2503), nájemní dům, Rudolf hrabě, 1924 - 1925. Na knize se podílel také jako autor Zdeněk Lukeš, který je významným pražským architektem a znalce pražské architektury. Možná by poradil. Jinak doporučujeme archiv hl. m. Prahyhttp://www.amp.cz/, národní technické muzeumhttp://www.nt.cz/, národní archiv ČR,http://www.napr.cz/, muzeum hl. m. Prahyhttp://www.muzeumprahy.cz/nebo městskou knihovnu s oddělením Pragensiíhttps://www.ml.cz/cz/. Doporučujeme i Českou komoru architektů a Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavběhttps://www.kat.cz/comment/cesta-komora-architektu. Zmínky o ulici např. v: Pechlátovi od radlice, Smíchov Augustin Pechlát (1877-1941), tělovýchovný pracovník popravený za odbojovou činnost v době okupace. Husova do 1940 Jan Hus, viz Husova. Ulice nesla název od svého vzniku někdy kolem roku 1905. Danielova 1940-1945 Daniel (l 167), pražský biskup v letech 1148-1167. Husova 1945-1947. Pražský uličník. Libri. s. 53. Dostupné také http://Kramerius.nku.cz/id/id:72c98e50-416d-11e4-8f33-5ef3fc9ae867 Pechlátovi (16 radlice, Smíchov) 18 Radlická ze Smíchova ulicí radlickou směrem do radlic, od stanice Radlická vlevo, 1. příčná. Původně (asi od 1905) do 1940 Husova, 1940—1945 Danielova, 1945—1947 opět Husova, od 1947 Pechlátovi. M. Jan Hus viz Husova ulice. — Daniel, biskup pražský v letech 1148—1167. — Augustin Pechlát (1877—1941), tělovýchovný pracovník, popravený pro odbojovou činnost. Václav HLAVSA, Josef JANÁČEK, Jiří MAREK. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška. Praha: Orbis, 1958. s. 290. Dostupné také http://Kramerius.nku.cz/id/id:7797bc10-d7-11e2-bob-001018b5eb5c	true
Architektury v parcích pozdního 18. a raného 19. století	Dobrý den,prosím o doporučení literatury o architekturách v romantických parcích (pozdního 18. a raného 19. století). Moc děkuji.	Dobrý den, k tématu "architektura v romantických parcích" můžete nalézt informace mimo jiné v níže uvedených publikacích a článcích: Knihy: * Kyselka, Igor. Architektura krajiny a rekreace: architektura a urbanismus krajiny a zeleně. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2007. 182 s. ISBN 978-80-248-1642-5 * Historická zeleň regionu střední Čechy. Historická zeleň regionu střední Čechy: 3. ročník projektu: soubor odborných textů pro výuku zahradní tvorby: sborník přednášek. [Mělník: Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola, 2012]. 265 s. ISBN 978-80-87610-02-2. * Hendrych, Jan. Tvorba krajiny a zahrad: historické zahrady, parky a krajina jako významné prvky kulturní krajiny: jejich proměny, hodnoty, význam a ochrana. Vyd. 2., přeprac. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2005. 199 s., [80] l. obr. příl. ISBN 80-01-03163-2. * Pacáková-Hošťálková, Božena et al. Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2. vyd. Praha: Libri, 2004. 526 s., [32] s. barev. obr. příl. ISBN 80-7277-279-1. * Stejskalová, Jana, Vlasák, Martin a Ezechel, Miroslav. Památky zahradního umění a historická krajina středních Čech. Mělník: Vyšší odborná škola zahradnická a střední zahradnická škola, 2012. 140 s. ISBN 978-80-87610-03-9. * Kupka, Jiří et al. Slavné zahrady a parky Středočeského kraje. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos, 2011. 239 s. ISBN 978-80-87073-36-0. Články: * Novák, Zdeněk, Projevy romantismu v zahradách Evropy a českých zemí na příkladu okolí zámku v Lednici na Moravě. Novák, Zdeněk. In: Kamenná kniha. = The Stone Book. Sborník k romantickému historismu - novogotice / Sychrov : Zámek Sychrov, 1997 s. 242-247. * BAŠEOVÁ, Olga. Krajinářský park romantismu. In: Kamenná kniha: sborník k romantickému historismu - novogotice. Sychrov, 1997. s. 257-260. * SVOBODA, Jan. Historie romantického parku ve Vlašimi. Pod Blaníkem, 2005, 9(31)(4). Příloha časopisu Pod Blaníkem, s. iv-v. ISSN 1213-1040. * Stejskalová, Eva. Knihy o anglických zahradách na zámku Kačině. Stejskalová, Eva. In: Kamenná kniha. = The Stone Book. Sborník k romantickému historismu - novogotice / Sychrov : Zámek Sychrov, 1997 s. 222-235. * Vlček, Pavel. Adenda k romantickému parku v Krásném Dvoře a parku na Cibulce v Praze. Vlček, Pavel. In: Umění. Časopis Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky. = The Art. Bimonthly of the Institute of the History of Art of Academy of Sciences of Czech Republic / Praha : Ústav dějin umění AV ČR 51, č. 5, (2003,) s. 423-427. * Pincová, Veronika. Historie romantického parku ve Vlašimi. Pincová, Veronika. In: Historické zahrady Kroměříž 2006. Umění a společenská činnost v historických zahradách. Sborník vydaný u příležitosti konání odborného semináře ve dnech 8. - 10. 6. 2006 v Kroměříži. Hrdějovice : Agentura Bonus, 2006 s. 35-37. * Nusek, Jindřich. K fragmentům parkové a zámecké architektury ve Vlašimi. Nusek, Jindřich. In: Středočeský vlastivědný sborník Muzeum a současnost. Řada společenskovědní / Roztoky u Prahy : Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy 26, (2008,) s. 92-101. * Riedl, Dušan. Zahrada a park Liechtensteinů v Adamově. Riedl, Dušan. In: Vlastivědný věstník moravský. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost 61, č. 1, (2009,) s. 15-28. K dohledání další literatury k tématu můžete použít Online katalog Národní knihovny ČR:http://aleph.nkp.cz/cze/nkc, Souborný katalog ČR:http://aleph.nkp.cz/cze/skc, Jednotnou informační bránu:http://www.jib.cza oborovou bránu ART:http://art.jib.cz/. Články lze dohledat prostřednictvím výběrové databáze ANL :http://www.jib.cz. Využít též můžete online databázi Historického ústavu AV ČR:http://biblio.hiu.cas.cz/.	null	Národní knihovna ČR	Umění, architektura, muzeologie	null	2013-12-19T10:18:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/architektury-v-parcich-pozdniho-18-a-raneho-19-stoleti	357	cs	Dobrý den,prosím o doporučení literatury o architekturách v romantických parcích (pozdního 18. a raného 19. století). Moc děkuji.	Dobrý den, k tématu "architektura v romantických parcích" můžete nalézt informace mimo jiné v níže uvedených publikacích a článcích: Knihy: * Kyselka, Igor. Architektura krajiny a rekreace: architektura a urbanismus krajiny a zeleně. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2007. 182 s. ISBN 978-80-248-1642-5 * Historická zeleň regionu střední Čechy. Historická zeleň regionu střední Čechy: 3. ročník projektu: soubor odborných textů pro výuku zahradní tvorby: sborník přednášek. [Mělník: Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola, 2012]. 265 s. ISBN 978-80-87610-02-2. * Hendrych, Jan. Tvorba krajiny a zahrad: historické zahrady, parky a krajina jako významné prvky kulturní krajiny: jejich proměny, hodnoty, význam a ochrana. Vyd. 2., přeprac. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2005. 199 s., [80] l. obr. příl. ISBN 80-01-03163-2. * Pacáková-Hošťálková, Božena et al. Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2. vyd. Praha: Libri, 2004. 526 s., [32] s. barev. obr. příl. ISBN 80-7277-279-1. * Stejskalová, Jana, Vlasák, Martin a Ezechel, Miroslav. Památky zahradního umění a historická krajina středních Čech. Mělník: Vyšší odborná škola zahradnická a střední zahradnická škola, 2012. 140 s. ISBN 978-80-87610-03-9. * Kupka, Jiří et al. Slavné zahrady a parky Středočeského kraje. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos, 2011. 239 s. ISBN 978-80-87073-36-0. Články: * Novák, Zdeněk, Projevy romantismu v zahradách Evropy a českých zemí na příkladu okolí zámku v Lednici na Moravě. Novák, Zdeněk. In: Kamenná kniha. = The Stone Book. Sborník k romantickému historismu - novogotice / Sychrov : Zámek Sychrov, 1997 s. 242-247. * BAŠEOVÁ, Olga. Krajinářský park romantismu. In: Kamenná kniha: sborník k romantickému historismu - novogotice. Sychrov, 1997. s. 257-260. * SVOBODA, Jan. Historie romantického parku ve Vlašimi. Pod Blaníkem, 2005, 9(31)(4). Příloha časopisu Pod Blaníkem, s. iv-v. ISSN 1213-1040. * Stejskalová, Eva. Knihy o anglických zahradách na zámku Kačině. Stejskalová, Eva. In: Kamenná kniha. = The Stone Book. Sborník k romantickému historismu - novogotice / Sychrov : Zámek Sychrov, 1997 s. 222-235. * Vlček, Pavel. Adenda k romantickému parku v Krásném Dvoře a parku na Cibulce v Praze. Vlček, Pavel. In: Umění. Časopis Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky. = The Art. Bimonthly of the Institute of the History of Art of Academy of Sciences of Czech Republic / Praha : Ústav dějin umění AV ČR 51, č. 5, (2003,) s. 423-427. * Pincová, Veronika. Historie romantického parku ve Vlašimi. Pincová, Veronika. In: Historické zahrady Kroměříž 2006. Umění a společenská činnost v historických zahradách. Sborník vydaný u příležitosti konání odborného semináře ve dnech 8. - 10. 6. 2006 v Kroměříži. Hrdějovice : Agentura Bonus, 2006 s. 35-37. * Nůsek, Jindřich. K fragmentům parkové a zámecké architektury ve Vlašimi. Nůsek, Jindřich. In: Středočeský vlastivědný sborník Muzeum a současnost. Řada společenskovědní / Roztoky u Prahy : Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy 26, (2008,) s. 92-101. * Riedl, Dušan. Zahrada a park Liechtensteinů v Adamově. Riedl, Dušan. In: Vlastivědný věstník moravský. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost 61, č. 1, (2009,) s. 15-28. K dohledání další literatury k tématu můžete použít Online katalog Národní knihovny ČR:http://aleph.nkp.cz/cze/nkc, Souborný katalog ČR:http://aleph.nkp.cz/cze/skc, Jednotnou informační bránu:http://www.jib.cza oborovou bránu ART:http://art.jib.cz/. Články lze dohledat prostřednictvím výběrové databáze ANL :http://www.jib.cz. Využít též můžete online databázi Historického ústavu AV ČR:http://biblio.hiu.cas.cz/.	Dobrý den,prosím o doporučení literatury o architekturách v romantických parcích (pozdního 18. a raného 19. století). Moc děkuji.	Dobrý den, k tématu "architektura v romantických parcích" můžete nalézt informace mimo jiné v níže uvedených publikacích a článcích: Knihy: * Kysilka, Igor. Architektura krajiny a rekreace: architektura a urbanismus krajiny a zeleně. 1. vyd. Ostrava: VŠB - technická univerzita Ostrava, 2007. 182 s. ISBN 978-80-248-1642-5 * historická zeleň regionu střední Čechy. Historická zeleň regionu střední Čechy: 3. ročník projektu: soubor odborných textů pro výuku zahradní tvorby: sborník přednášek. [Mělník: Vyšší odborná škola zahradnická a střední zahradnická škola, 2012]. 265 s. ISBN 978-80-87610-02-2. * Hendrych, Jan. Tvorba krajiny a zahrad: historické zahrady, parky a krajina jako významné prvky kulturní krajiny: jejich proměny, hodnoty, význam a ochrana. Vyd. 2., přepral. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2005. 199 s., [80] l. obr. příl. ISBN 80-01-03163-2. * Pacáková-Hošťálková, Božena et al. Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2. vyd. Praha: Libri, 2004. 526 s., [32] s. barev. obr. příl. ISBN 80-7277-279-1. * Stejskalová, Jana, Vlasák, Martin a Ezechiel, Miroslav. Památky zahradního umění a historická krajina středních Čech. Mělník: Vyšší odborná škola zahradnická a střední zahradnická škola, 2012. 140 s. ISBN 978-80-87610-03-9. * Kupka, Jiří et al. Slavné zahrady a parky středočeského kraje. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos, 2011. 239 s. ISBN 978-80-87073-36-0. Články: * Novák, Zdeněk, projevy romantismu v zahradách Evropy a českých zemí na příkladu okolí zámku v lednici na Moravě. Novák, Zdeněk. In: Kamenná kniha. = the Stone book. Sborník k romantickému historismu - novogotice / Sychrov : Zámek Sychrov, 1997 s. 242-247. * BAŠTOVA, Olga. Krajinářský park romantismu. In: Kamenná kniha: sborník k romantickému historismu - novogotice. Sychrov, 1997. s. 257-260. * SVOBODA, Jan. Historie romantického parku ve Vlašimi. Pod Blaníkem, 2005, 9(31)(4). Příloha časopisu pod Blaníkem, s. iv-v. ISBN 1213-1040. * Stejskalová, Eva. Knihy o anglických zahradách na zámku Kačina. Stejskalová, Eva. In: Kamenná kniha. = the Stone book. Sborník k romantickému historismu - novogotice / Sychrov : Zámek Sychrov, 1997 s. 222-235. * vlček, Pavel. Agenda k romantickému parku v krásném Dvoře a parku na Cibulce v Praze. Vlček, Pavel. In: Umění. Časopis ústavu dějin umění akademie věd České republiky. = the Art. Bimonthly of the institute of the History of Art of Academy of Sciences of Czech Republic / Praha : Ústav dějin umění AV ČR 51, č. 5, (2003,) s. 423-427. * Pincová, Veronika. Historie romantického parku ve Vlašimi. Pincová, Veronika. In: Historické zahrady Kroměříž 2006. Umění a společenská činnost v historických zahradách. Sborník vydaný u příležitosti konání odborného semináře ve dnech 8. - 10. 6. 2006 v Kroměříži. Hrdějovice : Agentura bonus, 2006 s. 35-37. * Nosek, Jindřich. K fragmentů parkové a zámecké architektury ve Vlašimi. Nosek, Jindřich. In: Středočeský vlastivědný sborník muzeum a současnost. Řada společenskovědní / Roztoky u Prahy : Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy 26, (2008,) s. 92-101. * Riedl, Dušan. Zahrada a park Liechtensteinů v Adamově. Riedl, Dušan. In: Vlastivědný věstník moravský. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost 61, č. 1, (2009,) s. 15-28. K dohledání další literatury k tématu můžete použít online katalog národní knihovny ČR:http://alepp.nku.cz/cze/noc, souborný katalog ČR:http://alepp.nku.cz/cze/sec, jednotnou informační bránu:http://www.ji.za oborovou bránu ART:http://art.ji.cz/. Články lze dohledat prostřednictvím výběrové databáze AOL :http://www.ji.cz. Využít též můžete online databázi historického ústavu AV ČR:http://bibli.hu.cas.cz/.	true
Archiv český I.	Vážení, přeji příjemný den. Potřeboval bych se dostat k publikaci Archiv český I., Praha 1840, kde na str. 56-58 má být list Václava IV. vydaný na hradě Žebráku dne 30.května 1395, ve kterém se píše o úřadu krajských poprávců,případně jiný pozdější pramen, kde by byl text listiny k dispozici. Děkuji.	Dobry den, Archiv cesky je v plnem textu volne dostupny na portalu "Czech Medieval Sources on-line" (http://cms.flu.cas.cz/redaction.php?action=showRedaction&id_categoryNode=1113), ktery spravuje Centrum medievistickych studii. Vami hledany text z 1. svazku Archivu ceskeho zacina nahttp://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=10&bookid=93&page=56.	null	Národní knihovna ČR	Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie	null	2009-06-18T10:49:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archiv-cesky-i	358	cs	Vážení, přeji příjemný den. Potřeboval bych se dostat k publikaci Archiv český I., Praha 1840, kde na str. 56-58 má být list Václava IV. vydaný na hradě Žebráků dne 30.května 1395, ve kterém se píše o úřadu krajských poprávců,případně jiný pozdější pramen, kde by byl text listiny k dispozici. Děkuji.	Dobrý den, Archiv česky je v plném textu volně dostupný na portálu "Czech Medieval Sources on-line" (http://čms.flu.cas.cz/redaction.php?action=showRedaction&id_categoryNode=1113), který spravuje Centrum medievistickych studií. Vámi hledaný text z 1. svazku Archívu českého začíná nahttp://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=10&bookid=93&page=56.	Vážení, přeji příjemný den. Potřeboval bych se dostat k publikaci archiv český I., Praha 1840, kde na str. 56-58 má být list Václava IV. vydaný na hradě Žebráku dne 30.května 1395, ve kterém se píše o úřadu krajských oprávců,případně jiný pozdější pramen, kde by byl text listiny k dispozici. Děkuji.	Dobrý den, archiv cesky je v plném textu volně dostupný na portálu "Czech medieval Sofres on-line" (http://cm.fu.cas.cz/redaction.ph?Action=showRedaction&id_categoryNode=1113), který spravuje centrum medievistickych studii. Vámi hledaný text z 1. svazku archivu českého Pacina http://147.231.53.91/sec/index.ph?s=v&cit=10&book=93&page=56.	false
Archiv dizertací na FF UK	Dobrý deň, kvôli výskumu autorky Katherine Mansfieldovej by som potrebovala zistiť, či Filozofická fakulta UK archivuje okrem dizertačných prác aj ich posudky. Konkrétne by som potrebovala posudky na dizertačnú prácu Otílie Tuhovej (Tukovej) jej meno je inak v zázname NK ako v práci samotnej. Práca je z roku 1951, názov je Katherine Mansfield: Kritická studie.Ďakujem veľmi pekne.	Dobrý den, Filozofická fakulta sice posudky na dizertační práce uchovává, ale až z pozdějších let. Posudek na práci z roku 1951 můžete získat jedině v Archivu Univerzity Karlovy (http://udauk.cuni.cz/ARCHIV-9.html). Se svým dotazem se proto obraťte se, prosím, na Archiv UK.	null	Knihovna Filozofické fakulty UK	Informace o knihovně	null	2014-03-06T13:41:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archiv-dizertaci-na-ff-uk	359	sk					true
Archiv - Karel Ignác Thám	Dobrý den,Prosím o radu sháním knihu od Běly Pražákové název Karel Ignác Thám. Našla jsem ji v archivu, ale nevím jak se k ní dostat.	Dobrý den, dokument, který jste nalezla, předpokládáme v Literárním archivu Památníku národního písemnictví, je soupis literární pozůstalosti bratří Thámů, slouží jako archivní pomůcka. PRAŽÁKOVÁ, Běla. Karel Ignác Thám (1763-1816) ; Václav Thám (1765-1816?) : soupis osobního fondu. Praha, Literární archiv Památníku národního písemnictví,1986. 3 s. Přístup k dokumentu byste měl získat přímo v Literárním archivu, v databázi Archivních fondů a sbírek v ČR (http://aplikace.mvcr.cz/vozidla/peva/index.php) jsme nalezli podrobnější informace o osobním fondu K.I.Tháma: Název fondu (sbírky): Thám Karel Ignác Uloženo v archivu: Literární archiv Památníku národního písemnictví Časový rozsah: 1794-1818 Metráž: 0,10 bm (vše je zpracováno a inventarizováno) Fond je částečně přístupný v souladu se zněním archivního zákona a dalších právních předpisů Původce fondu (sbírky): THÁM Karel Ignác 1763 - 1816; národní buditel, překladatel, lexikograf. Tematický popis: 1. Rukopisy vlastní (překlad, přepis vyprávění očitého svědka popravy z r. 1621).2. Tisky.3. Varia. Archivní pomůcky: PRAŽÁKOVÁ BĚLA: THÁM IGNÁC KAREL /1763-1816/ THÁM VÁCLAV /1765-CCA 1816/, 1794 - 1818 (1936). Inventář, 1986, s. 3, ev.č. 648. Tento soupis má ve fondu také Knihovna Ústavu pro českou literaturu AV ČR, viz katalog knihovny (http://tinweb.ucl.cas.cz/), signatura svazku Dt 45/37. V dalších knihovnách jsme již dokument nenalezli. Pokud byste potřebovala získat další informace o Karlu Ignáci Thámovi, můžete využít databázi Bibliografie české literární vědy od roku 1961 (http://isis.ucl.cas.cz/?form=biblio), kterou rovněž buduje Ústav pro českou literaturu AV ČR. Vyhledali jsme zde následující články: * BOHÁČ, Antonín. K některým aspektům společenské funkce překladové tvorby : (Na okraj Thámova překladu Schillerových Loupežníků). In: Literárněvědný sborník Památníku národního písemnictví, s. 34-44. - 1979 -> Loupežníci [drama] / Friedrich Schiller Karel Ignác Thám * HANZAL, Josef. Jazyková otázka ve vývoji obrozenského školství. In: Československý časopis historický. - Roč. 16, č. 3 (červen), s. 317-339. - 1968 [Mj. se zmínkami o F. M. Pelclovi, K. I. Thámovi, J. Jungmannovi, K. Vinařickém a F. Palackém.] * KUSÁKOVÁ, Lenka. Nejedlého kritika Thámovy české gramatiky z r.1798. In: Naše řeč. - Roč. 68, č. 3 (srpen). - 1985. - S.125-140 -> / Karel Ignác Thám [O kritickém spisku Kritische Revision der Thamischen Grammatik, podepsané šifrou J.N-vý (Nejedlý Jan) a věnovaném 3.vydání Thámovy gramatiky, nazvané tu Böhmische Grammatik zum Gebrauche der Deutschen.] * VACULÍK, Lubomír. Chvála řeči české. In: Učitelské noviny. - Roč. 36, č. 9 (27.2.). - 1986. - S.12 -> / Karel Ignác Thám [Též o jeho mladším bratru: Thám Václav.] * Akademické gymnázium. : Štěpánská 22. 1556-1996. / Vedoucí redaktor Martin Horký. Praha, Akademické gymnázium 1996. - 239 s. Almanach Akademického gymnázia, školy hlavního města Prahy, vydaný v roce 1996 k 440.výročí jeho založení. [Sborník, mj. s oddíly: Osobnosti spjaté s AG (s.48-63, medailónky mj.: Bendl Václav Čeněk, Durdík Josef, Fairaizl Jindřich, Heller Servác Bonifác, Kohák Erazim, Kvapil František, Masaryk Jan, Petříček Miroslav jr., Sabina Karel, Štolba Josef, Thám Karel Ignác, Thám Václav, Vlček Václav, Vyskočil Ivan, Zelený Václav); Děti slavných rodičů na AG (s.64-70, medailónky mj. synů: Čelakovský František Ladislav, Frič Josef Václav, Chocholoušek Prokop, Jungmann Josef, Klicpera Václav Kliment, Palacký František, Šafařík Pavel Josef, Winter Zikmund); se vzpomínkami profesorů i žáků; s ukázkami z literární a výtvarné tvorby studentů (s.166-220); s přehledem Akademické gymnázium v historické tabulce (s.226-231); se seznamem ředitelů a profesorů od roku 1945 do roku 1996, s tablem Profesorský sbor AG ve školním roce 1996/1997.] * ŘEPA, Milan. Moravské písemnictví v období napoleonských válek. In: Duha. - Roč. 19, č. 4 (zima), s. 8-10. - 2005 [Článek o stavu moravského písemnictví na přelomu 18. a 19. století.] -> Adolf Pilař ; František Moravec ; Otto Steinbach z Kranichsteina ; Leopold Jan Šeršník ; Adam Chwoyka ; Jan Bonaventura Pitr ; Alois Habrich ; Řehoř Volný ; František Josef Schwoy ; Josef Edmund Horký ; Jan Alois Hanke z Hankensteina ; Bernard Bolzano ; Filip Nediele ; Matěj Josef Sychra ; František Polášek ; Václav Stach ; Josef Dobrovský ; Karel Ignác Thám ; Tomáš Fryčaj ; Josef Heřman Agapit Gallaš ; Václav František Hříb ; František Dominik Kynský ; Josef Jungmann ; Václav Michal Pešina z Čechorodu ; Vincenc Ziak ; František Sušil ; Alois Vojtěch Šembera Ještě by Vás mohl zajímat následující článek z bibliografických databází Historického ústavu AV ČR (http://biblio.hiu.cas.cz): * ŠORM, Ivan : Předkové národních buditelů - Karla a Václava Thámových. Genealogické a heraldické listy, 28, 2008, č. 2, s. 2-7. Genealogie, rody a rodiny, Thám [rodina], Thám Karel Ignác [1763-1816], Thám Václav [1765-cca 1816] Odkazy na další relevantní literaturu k osobě K.I.Tháma by mohl obsahovat také Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce (Praha : Academia, 1985-2008. 7 sv. ; 24 cm).	null	Národní knihovna ČR	Informace o vydaných dokumentech	null	2009-12-16T09:59:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archiv-karel-ignac-tham	360	cs	Dobrý den,Prosím o řadu sháním knihu od Běly Pražákové název Karel Ignác Thám. Našla jsem ji v archivu, ale nevím jak se k ní dostat.	Dobrý den, dokument, který jste nalezla, předpokládáme v Literárním archivu Památníku národního písemnictví, je soupis literární pozůstalosti bratří Thámů, slouží jako archivní pomůcka. PRAŽÁKOVÁ, Běla. Karel Ignác Thám (1763-1816) ; Václav Thám (1765-1816?) : soupis osobního fondu. Praha, Literární archiv Památníku národního písemnictví,1986. 3 s. Přístup k dokumentu byste měl získat přímo v Literárním archivu, v databázi Archivních fondů a sbírek v ČR (http://aplikace.mvcr.cz/vozidla/peva/index.php) jsme nalezli podrobnější informace o osobním fondu K.I.Tháma: Název fondu (sbírky): Thám Karel Ignác Uloženo v archivu: Literární archiv Památníku národního písemnictví Časový rozsah: 1794-1818 Metráž: 0,10 bm (vše je zpracováno a inventarizováno) Fond je částečně přístupný v souladu se zněním archivního zákona a dalších právních předpisů Původce fondu (sbírky): THÁM Karel Ignác 1763 - 1816; národní buditel, překladatel, lexikograf. Tematický popis: 1. Rukopisy vlastní (překlad, přepis vyprávění očitého svědka popravy z r. 1621).2. Tisky.3. Varia. Archivní pomůcky: PRAŽÁKOVÁ BĚLA: THÁM IGNÁC KAREL /1763-1816/ THÁM VÁCLAV /1765-CCA 1816/, 1794 - 1818 (1936). Inventář, 1986, s. 3, ev.č. 648. Tento soupis má ve fondu také Knihovna Ústavu pro českou literaturu AV ČR, viz katalog knihovny (http://tinweb.účl.cas.cz/), signatura svazku Dt 45/37. V dalších knihovnách jsme již dokument nenalezli. Pokud byste potřebovala získat další informace o Karlu Ignáci Thámovi, můžete využít databázi Bibliografie české literární vědy od roku 1961 (http://isis.účl.cas.cz/?form=biblio), kterou rovněž buduje Ústav pro českou literaturu AV ČR. Vyhledali jsme zde následující články: * BOHÁČ, Antonín. K některým aspektům společenské funkce překladové tvorby : (Na okraj Thámova překladu Schillerových Loupežníků). In: Literárněvědný sborník Památníku národního písemnictví, s. 34-44. - 1979 -> Loupežníci [drama] / Friedrich Schiller Karel Ignác Thám * HANZAL, Josef. Jazyková otázka ve vývoji obrozenského školství. In: Československý časopis historický. - Roč. 16, č. 3 (červen), s. 317-339. - 1968 [Mj. se zmínkami o F. M. Pelclovi, K. I. Thámovi, J. Jungmannovi, K. Vinařickém a F. Palackém.] * KUSÁKOVÁ, Lenka. Nejedlého kritika Thámovy české gramatiky z r.1798. In: Naše řeč. - Roč. 68, č. 3 (srpen). - 1985. - S.125-140 -> / Karel Ignác Thám [O kritickém spisku Kritische Revision děr Thamischen Grammatik, podepsané šifrou J.N-vý (Nejedlý Jan) a věnovaném 3.vydání Thámovy gramatiky, nazvané tu Böhmische Grammatik zum Gebrauche děr Deutschen.] * VACULÍK, Lubomír. Chvála řeči české. In: Učitelské noviny. - Roč. 36, č. 9 (27.2.). - 1986. - S.12 -> / Karel Ignác Thám [Též o jeho mladším bratru: Thám Václav.] * Akademické gymnázium. : Štěpánská 22. 1556-1996. / Vedoucí redaktor Martin Horký. Praha, Akademické gymnázium 1996. - 239 s. Almanach Akademického gymnázia, školy hlavního města Prahy, vydaný v roce 1996 k 440.výročí jeho založení. [Sborník, mj. s oddíly: Osobnosti spjaté s AG (s.48-63, medailónky mj.: Bendl Václav Čeněk, Durdík Josef, Fairaizl Jindřich, Heller Servác Bonifác, Kohák Erazim, Kvapil František, Masaryk Jan, Petříček Miroslav jr., Sabina Karel, Štolba Josef, Thám Karel Ignác, Thám Václav, Vlček Václav, Vyskočil Ivan, Zelený Václav); Děti slavných rodičů na AG (s.64-70, medailónky mj. synů: Čelakovský František Ladislav, Frič Josef Václav, Chocholoušek Prokop, Jungmann Josef, Klicpera Václav Kliment, Palacký František, Šafařík Pavel Josef, Winter Zikmund); se vzpomínkami profesorů i žáků; s ukázkami z literární a výtvarné tvorby studentů (s.166-220); s přehledem Akademické gymnázium v historické tabulce (s.226-231); se seznamem ředitelů a profesorů od roku 1945 do roku 1996, s tablem Profesorský sbor AG ve školním roce 1996/1997.] * ŘEPA, Milan. Moravské písemnictví v období napoleonských válek. In: Duha. - Roč. 19, č. 4 (zima), s. 8-10. - 2005 [Článek o stavu moravského písemnictví na přelomu 18. a 19. století.] -> Adolf Pilař ; František Moravec ; Otto Steinbach z Kranichsteina ; Leopold Jan Šeršník ; Adam Chwoyka ; Jan Bonaventura Pitr ; Alois Habřích ; Řehoř Volný ; František Josef Schwoy ; Josef Edmund Horký ; Jan Alois Hanke z Hankensteina ; Bernard Bolzano ; Filip Nediele ; Matěj Josef Sychra ; František Polášek ; Václav Stach ; Josef Dobrovský ; Karel Ignác Thám ; Tomáš Fryčaj ; Josef Heřman Agapit Gallaš ; Václav František Hříb ; František Dominik Kynský ; Josef Jungmann ; Václav Michal Pešina z Čechorodu ; Vincenc Žiak ; František Sušil ; Alois Vojtěch Šembera Ještě by Vás mohl zajímat následující článek z bibliografických databází Historického ústavu AV ČR (http://biblio.hiu.cas.cz): * ŠORM, Ivan : Předkové národních buditelů - Karla a Václava Thámových. Genealogické a heraldické listy, 28, 2008, č. 2, s. 2-7. Genealogie, rody a rodiny, Thám [rodina], Thám Karel Ignác [1763-1816], Thám Václav [1765-cca 1816] Odkazy na další relevantní literaturu k osobě K.I.Tháma by mohl obsahovat také Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce (Praha : Academia, 1985-2008. 7 sv. ; 24 cm).	Dobrý den,prosím o radu sháním knihu od Běly Pražáková název Karel Ignác Thám. Našla jsem ji v archivu, ale nevím jak se k ní dostat.	Dobrý den, dokument, který jste nalezla, předpokládáme v literárním archivu památníku národního písemnictví, je soupis literární pozůstalosti bratří Thámů, slouží jako archivní pomůcka. PRAŽÁKOVÁ, Běla. Karel Ignác Thám (1763-1816) ; Václav Thám (1765-1816?) : soupis osobního fondu. Praha, literární archiv památníku národního písemnictví,1986. 3 s. Přístup k dokumentu byste měl získat přímo v literárním archivu, v databázi archivních fondů a sbírek v ČR (http://aplikace.mvcr.cz/vozidla/piva/index.pp) jsme nalezli podrobnější informace o osobním fondu K.I.Tháma: Název fondu (sbírky): Thám Karel Ignác uloženo v archivu: Literární archiv památníku národního písemnictví časový rozsah: 1794-1818 metráž: 0,10 m (vše je zpracováno a inventarizováno) fond je částečně přístupný v souladu se zněním archivního zákona a dalších právních předpisů původce fondu (sbírky): Thám Karel Ignác 1763 - 1816; národní buditel, překladatel, lexikograf. Tematický popis: 1. Rukopisy vlastní (překlad, přepis vyprávění očitého svědka popravy z r. 1621).2. Tisky.3. Maria. Archivní pomůcky: PRAŽÁKOVÁ Běla: Thám IGNÁC KAREL /1763-1816/ Thám VÁCLAV /1765-CIA 1816/, 1794 - 1818 (1936). Inventář, 1986, s. 3, v.č. 648. Tento soupis má ve fondu také knihovna ústavu pro českou literaturu AV ČR, viz katalog knihovny (http://tine.ul.cas.cz/), signatura svazku t 45/37. V dalších knihovnách jsme již dokument nenalezli. Pokud byste potřebovala získat další informace o Karlu Ignáci Thámovy, můžete využít databázi bibliografie české literární vědy od roku 1961 (http://Isis.ul.cas.cz/?from=bibli), kterou rovněž buduje ústav pro českou literaturu AV ČR. Vyhledali jsme zde následující články: * BOHÁČ, Antonín. K některým aspektům společenské funkce překladové tvorby : (na okraj Thámova překladu Schillerových loupežníků). In: Literárněvědný sborník památníku národního písemnictví, s. 34-44. - 1979 -> loupežníci [drama] / Friedrich Schiller Karel Ignác Thám * HANZAL, Josef. Jazyková otázka ve vývoji obrozenského školství. In: Československý časopis historický. - roč. 16, č. 3 (červen), s. 317-339. - 1968 [mj. se zmínkami o F. M. Pelcovi, K. I. Thámovy, J. Jungmannovi, K. Vinařickém a F. Palackém.] * KUSÁKOVÉ, Lenka. Nejedlého kritika Thámovy české gramatiky z r.1798. In: Naše řeč. - roč. 68, č. 3 (srpen). - 1985. - S.125-140 -> / Karel Ignác Thám [o kritickém spisku Kritice Division der Thamischen Grammatika, podepsané šifrou J.N-vy (nejedlý Jan) a věnovaném 3.vydání Thámovy gramatiky, nazvané tu Böhmische Grammatika zem Gebrauche der Deutsche.] * VACULÍK, Lubomír. Chvála řeči české. In: Učitelské noviny. - roč. 36, č. 9 (27.2.). - 1986. - S.12 -> / Karel Ignác Thám [též o jeho mladším bratru: Thám Václav.] * akademické gymnázium. : Štěpánská 22. 1556-1996. / vedoucí redaktor Martin horký. Praha, akademické gymnázium 1996. - 239 s. Almanach akademického gymnázia, školy hlavního města Prahy, vydaný v roce 1996 k 440.výročí jeho založení. [sborník, mj. s oddíly: Osobnosti spjaté s AG (s.48-63, medailónky mj.: Bendl Václav Čeněk, Durdík Josef, Fairaizl Jindřich, Heller Servác Bonifác, Kohák Erazim, Kvapil František, Masaryk Jan, Petříček Miroslav dr., Sabina Karel, štolba Josef, Thám Karel Ignác, Thám Václav, vlček Václav, Vyskočil Ivan, zelený Václav); děti slavných rodičů na AG (s.64-70, medailónky mj. synů: Čelakovský František Ladislav, Frič Josef Václav, Chocholoušek Prokop, Jungmann Josef, Klicpera Václav kliment, Palacký František, Šafařík Pavel Josef, Winter Zikmund); se vzpomínkami profesorů i žáků; s ukázkami z literární a výtvarné tvorby studentů (s.166-220); s přehledem akademické gymnázium v historické tabulce (s.226-231); se seznamem ředitelů a profesorů od roku 1945 do roku 1996, s tablem profesorský sbor AG ve školním roce 1996/1997.] * EPA, Milan. Moravské písemnictví v období napoleonských válek. In: Duha. - roč. 19, č. 4 (zima), s. 8-10. - 2005 [článek o stavu moravského písemnictví na přelomu 18. a 19. století.] -> Adolf pilař ; František Moravec ; Otto Steinbach & Kranichsteina ; Leopold Jan Černík ; Adam Chvojka ; Jan Bonaventura Pitr ; Alois Habich ; Řehoř volný ; František Josef Schwob ; Josef Edmund horký ; Jan Alois Hanke & Hankensteina ; Bernard Bolzano ; Filip Neděle ; Matěj Josef Sychra ; František Polášek ; Václav Stach ; Josef Dobrovský ; Karel Ignác Thám ; Tomáš Fryč ; Josef Heřman Agapé Gallas ; Václav František Hřib ; František Dominik Kinský ; Josef Jungmann ; Václav Michal Pešina z Čechovou ; Vincenc Žiak ; František Sušil ; Alois Vojtěch Šembera ještě by vás mohl zajímat následující článek z bibliografických databází historického ústavu AV ČR (http://bibli.hu.cas.cz): * Šorm, Ivan : Předkové národních buditelů - Karla a Václava Thámových. Genealogické a heraldické listy, 28, 2008, č. 2, s. 2-7. Genealogie, rody a rodiny, Thám [rodina], Thám Karel Ignác [1763-1816], Thám Václav [1765-cca 1816] odkazy na další relevantní literaturu k osobě K.I.Tháma by mohl obsahovat také lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce (Praha : Academia, 1985-2008. 7 sv. ; 24 cm).	true
archiv knih a cena	Dobrý den, mám dotaz. Zda jde někde najít archivknih, vydaných v r. 1997 a v r. 2006. Jedná se mi o konkrétní : Občanskýsoudní řád komentář 3.vydání 1997, Občanský soudní řád komentář 10. vydání2006 + 11. vydání 2006 + 7. vydání 2006. Zajímalo by mě cena. Děkuji za odp.	Dobrý den, pro vyhledání informací o dokumentech vydaných u nás i v zahraničí lze v první řadě využít bibliografie, resp. bibliografické databáze. Tyto zdroje mohou kromě bibliografických údajů (název, autor, vydavatel, rok vydání atd.) obsahovat i údaje o doporučené ceně publikace, nejedná se však z hlediska katalogizace o povinný údaj. Knihy a časopisy vydané u nás je možné hledat především v České národní bibliografii (http://aleph.nkp.cz/cze/cnb), případně elektronickém katalogu Národní knihovny ČR (http://aleph.nkp.cz/cze/nkc). Tyto zdroje jsme prověřili, nalezli jsme 3. vydání Občanského soudního řádu z r. 1997 a jeho 7. vydání z roku 2006 (vydáno ve dvou svazcích), informace o jiných vydáních z roku 2006 již katalogy neobsahují. Pro úplnost níže uvádíme záznamy publikací, cenu však bohužel neuvádějí: BUREŠ, Jaroslav; DRÁPAL, Ljubomír; MAZANEC, Michal. Občanský soudní řád: komentář. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 1997. xxi, 1317 s. ; 20 cm. (Beckova edice komentované zákony). ISBN 80-7179-146-6 (C.H. Beck : váz.) BUREŠ, Jaroslav; DRÁPAL, Ljubomír, KRČMÁŘ, Zdeněk a kol. Občanský soudní řád: komentář. 7. vyd. Praha : C.H. Beck, 2006. 2 sv. ; 23 cm. (Beckova edice komentované zákony). ISBN 80-7179-378-7 (soubor : váz.). Obsahuje: díl I. (§ 1 až 200za). xxii, 1042 s. -- díl II. (§ 201 až 376). viii s., s. 1043-2088. Hledali jsme také v dalších knihovních katalozích, jako Souborném katalogu ČR (http://aleph.nkp.cz/cze/skc), Centrálním katalogu Univerzity Karlovy (http://ckis.cuni.cz), Souborném katalogu Masarykovy univerzity v Brně (http://aleph.muni.cz/F) nebo Souborném katalogu Vysoké školy ekonomické v Praze (http://library.vse.cz), prohlédli jsme rovněž přímo požadovaná vydání, ani zde ceny publikací nebyly uvedeny. Dále je možné hledat také v databázi vydaných titulů - české knihy, která je volně přístupná na stránkách Svazu českých knihkupců a nakladatelů (http://www.sckn.cz/ceskeknihy/) . V této databázi jsme nalezli cenu pro 7. vydání z roku 2006 -http://www.sckn.cz/ceskeknihy/html/titul.php?id=15590. Domníváme se, že v tomto případě byste se mohla obrátit přímo na nakladatelství C.H. Beck (http://www.beck.cz/cz/kontakty/default.aspx) ,které by mělo mít údaje o cenách k dispozici.	null	Národní knihovna ČR	Antropologie, etnografie	null	2011-07-20T11:29:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archiv-knih-a-cena	361	cs	Dobrý den, mám dotaz. Zda jde někde najít archivknih, vydaných v r. 1997 a v r. 2006. Jedná se mi o konkrétní : Občanskýsoudní řád komentář 3.vydání 1997, Občanský soudní řád komentář 10. vydání2006 + 11. vydání 2006 + 7. vydání 2006. Zajímalo by mě cena. Děkuji za odp.	Dobrý den, pro vyhledání informací o dokumentech vydaných u nás i v zahraničí lze v první řadě využít bibliografie, resp. bibliografické databáze. Tyto zdroje mohou kromě bibliografických údajů (název, autor, vydavatel, rok vydání atd.) obsahovat i údaje o doporučené ceně publikace, nejedná se však z hlediska katalogizace o povinný údaj. Knihy a časopisy vydané u nás je možné hledat především v České národní bibliografii (http://aleph.nkp.cz/cze/čnb), případně elektronickém katalogu Národní knihovny ČR (http://aleph.nkp.cz/cze/nkc). Tyto zdroje jsme prověřili, nalezli jsme 3. vydání Občanského soudního řádu z r. 1997 a jeho 7. vydání z roku 2006 (vydáno ve dvou svazcích), informace o jiných vydáních z roku 2006 již katalogy neobsahují. Pro úplnost níže uvádíme záznamy publikací, cenu však bohužel neuvádějí: BUREŠ, Jaroslav; DRÁPAL, Ljubomír; MAZANEC, Michal. Občanský soudní řád: komentář. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 1997. xxi, 1317 s. ; 20 cm. (Beckova edice komentované zákony). ISBN 80-7179-146-6 (Č.H. Beck : váz.) BUREŠ, Jaroslav; DRÁPAL, Ljubomír, KRČMÁŘ, Zdeněk a kol. Občanský soudní řád: komentář. 7. vyd. Praha : C.H. Beck, 2006. 2 sv. ; 23 cm. (Beckova edice komentované zákony). ISBN 80-7179-378-7 (soubor : váz.). Obsahuje: díl I. (§ 1 až 200za). xxii, 1042 s. -- díl II. (§ 201 až 376). viii s., s. 1043-2088. Hledali jsme také v dalších knihovních katalozích, jako Souborném katalogu ČR (http://aleph.nkp.cz/cze/skc), Centrálním katalogu Univerzity Karlovy (http://ckis.cuni.cz), Souborném katalogu Masarykovy univerzity v Brně (http://aleph.muni.cz/F) nebo Souborném katalogu Vysoké školy ekonomické v Praze (http://library.vše.cz), prohlédli jsme rovněž přímo požadovaná vydání, ani zde ceny publikací nebyly uvedeny. Dále je možné hledat také v databázi vydaných titulů - české knihy, která je volně přístupná na stránkách Svazu českých knihkupců a nakladatelů (http://www.sčkn.cz/ceskeknihy/) . V této databázi jsme nalezli cenu pro 7. vydání z roku 2006 -http://www.sčkn.cz/ceskeknihy/html/titul.php?id=15590. Domníváme se, že v tomto případě byste se mohla obrátit přímo na nakladatelství C.H. Beck (http://www.beck.cz/cz/kontakty/default.aspx) ,které by mělo mít údaje o cenách k dispozici.	Dobrý den, mám dotaz. Zda jde někde najít archivnim, vydaných v r. 1997 a v r. 2006. Jedná se mi o konkrétní : Občanskýsoudní řád komentář 3.vydání 1997, občanský soudní řád komentář 10. vydání2006 + 11. vydání 2006 + 7. vydání 2006. Zajímalo by mě cena. Děkuji za op.	Dobrý den, pro vyhledání informací o dokumentech vydaných u nás i v zahraničí lze v první řadě využít bibliografie, resp. bibliografické databáze. Tyto zdroje mohou kromě bibliografických údajů (název, autor, vydavatel, rok vydání atd.) obsahovat i údaje o doporučené ceně publikace, nejedná se však z hlediska katalogizace o povinný údaj. Knihy a časopisy vydané u nás je možné hledat především v České národní bibliografii (http://alepp.nku.cz/cze/cb), případně elektronickém katalogu národní knihovny ČR (http://alepp.nku.cz/cze/noc). Tyto zdroje jsme prověřili, nalezli jsme 3. vydání občanského soudního řádu z r. 1997 a jeho 7. vydání z roku 2006 (vydáno ve dvou svazcích), informace o jiných vydáních z roku 2006 již katalogy neobsahují. Pro úplnost níže uvádíme záznamy publikací, cenu však bohužel neuvádějí: BUREŠ, Jaroslav; DRÁPAL, Lubomír; MAZANEC, Michal. Občanský soudní řád: komentář. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 1997. XXI, 1317 s. ; 20 cm. (Beckova edice komentované zákony). ISBN 80-7179-146-6 (C.H. Beck : váz.) BUREŠ, Jaroslav; DRÁPAL, Lubomír, KRČMÁŘ, Zdeněk a kol. Občanský soudní řád: komentář. 7. vyd. Praha : C.H. Beck, 2006. 2 sv. ; 23 cm. (Beckova edice komentované zákony). ISBN 80-7179-378-7 (soubor : váz.). Obsahuje: díl I. (§ 1 až 200za). xxii, 1042 s. -- díl II. (§ 201 až 376). vizi s., s. 1043-2088. Hledali jsme také v dalších knihovních katalozích, jako souborném katalogu ČR (http://alepp.nku.cz/cze/sec), centrálním katalogu univerzity Karlovy (http://cis.Cuny.cz), souborném katalogu Masarykovy univerzity v Brně (http://alepp.mini.cz/F) nebo souborném katalogu Vysoké školy ekonomické v Praze (http://libnary.vse.cz), prohlédli jsme rovněž přímo požadovaná vydání, ani zde ceny publikací nebyly uvedeny. Dále je možné hledat také v databázi vydaných titulů - české knihy, která je volně přístupná na stránkách svazu českých knihkupců a nakladatelů (http://www.scén.cz/ceskeknihy/) . V této databázi jsme nalezli cenu pro 7. vydání z roku 2006 -http://www.scén.cz/ceskeknihy/html/titul.ph?id=15590. Domníváme se, že v tomto případě byste se mohla obrátit přímo na nakladatelství C.H. Beck (http://www.Beck.cz/cz/kontakty/default.apx) ,které by mělo mít údaje o cenách k dispozici.	true
Archiv Lidových novin ročník 1991	Dobrý den,v rámci studia žurnalistiky píši seminární práci na téma poslední léta života Ferdinanda Peroutky a přesun jeho ostatků na Vyšehradský hřbitov. Zjistila jsem, že Peroutkovy ostatky byly přemístěny 24.4.1991, nejsem však nikde schopna nalézt archiv Lidových novin z tohoto období. Bohužel mě tlačí čas, a proto prosím o Vaši pomoc..	Dobrý den,úplný archiv článků z Lidových novin z roku 1991 volně přístupný asi nikde není. Výběrová článková databáze nawww.nkp.cz, katalogy a databáze, báze NKC - články (ANL) informaci o F. Peroutkovi neuvádí. Lidové noviny na mikrofilmu jsou ve fondu Národní knihovny, zběžně jsme prošli duben 1991, ale zprávu o Ferdinandu Peroutkovi jsme nenašli. (Bohužel podrobně pročítat celé periodikum není možné.) Našli jsme ale záznam v databázi Ústavu pro českou literaturu AV ČR, viz níže, mohlo by Vás zajímat i toto datum, pokud příspěvek neznáte.JANÁČEK, Pavel. Svoboda je složité dílo. : Václav Havel: "Jsem rád, že se vrátil...". / Pavel Janáček Podepsáno (pal). In: Lidové noviny. - Roč. 4, č. 112 (15.5.). - 1991. - S.1 zpr-> / Ferdinand Peroutka [Zpráva o slavnostním aktu uložení pozůstatků F.P. na vyšehradském hřbitově 14.5.; Havel Václav.]http://isis.ucl.cas.cz/detail.jsp?rowID=53291&db=B8090	Praha	Národní knihovna ČR	Jazyk, lingvistika a literatura	null	2015-05-07T11:14:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archiv-lidovych-novin-rocnik-1991	362	cs	Dobrý den,v rámci studia žurnalistiky píší seminární práci na téma poslední léta života Ferdinanda Peroutky a přesun jeho ostatků na Vyšehradský hřbitov. Zjistila jsem, že Peroutkovy ostatky byly přemístěny 24.4.1991, nejsem však nikde schopna nalézt archiv Lidových novin z tohoto období. Bohužel mě tlačí čas, a proto prosím o Vaši pomoc..	Dobrý den,úplný archiv článků z Lidových novin z roku 1991 volně přístupný asi nikde není. Výběrová článková databáze nawww.nkp.cz, katalogy a databáze, báze NKC - články (ANL) informací o F. Peroutkovi neuvádí. Lidové noviny na mikrofilmu jsou ve fondu Národní knihovny, zběžně jsme prošli duben 1991, ale zprávu o Ferdinandu Peroutkovi jsme nenašli. (Bohužel podrobně pročítat celé periodikum není možné.) Našli jsme ale záznam v databázi Ústavu pro českou literaturu AV ČR, viz níže, mohlo by Vás zajímat i toto datum, pokud příspěvek neznáte.JANÁČEK, Pavel. Svoboda je složité dílo. : Václav Havel: "Jsem rád, že se vrátil...". / Pavel Janáček Podepsáno (pal). In: Lidové noviny. - Roč. 4, č. 112 (15.5.). - 1991. - S.1 zpr-> / Ferdinand Peroutka [Zpráva o slavnostním aktu uložení pozůstatků F.P. na vyšehradském hřbitově 14.5.; Havel Václav.]http://isis.účl.cas.cz/detail.jsp?rowID=53291&db=B8090	Dobrý den,v rámci studia žurnalistiky píši seminární práci na téma poslední léta života Ferdinanda Peroutky a přesun jeho ostatků na vyšehradský hřbitov. Zjistila jsem, že Peroutkovy ostatky byly přemístěny 24.4.1991, nejsem však nikde schopna nalézt archiv lidových novin z tohoto období. Bohužel mě tlačí čas, a proto prosím o vaši pomoc..	Dobrý den,úplný archiv článků z lidových novin z roku 1991 volně přístupný asi nikde není. Výběrová článková databáze www.nku.cz, katalogy a databáze, báze NK - články (AOL) informaci o F. Peroutkovi neuvádí. Lidové noviny na mikrofilmu jsou ve fondu národní knihovny, zběžně jsme prošli duben 1991, ale zprávu o Ferdinandu Peroutkovi jsme nenašli. (bohužel podrobně pročítat celé periodikum není možné.) Našli jsme ale záznam v databázi ústavu pro českou literaturu AV ČR, viz níže, mohlo by vás zajímat i toto datum, pokud příspěvek neznáte.JANÁČEK, Pavel. Svoboda je složité dílo. : Václav Havel: "jsem rád, že se vrátil...". / Pavel Janáček podepsáno (pal). In: Lidové noviny. - roč. 4, č. 112 (15.5.). - 1991. - S.1 pr-> / Ferdinand Peroutka [zpráva o slavnostním aktu uložení pozůstatků F.P. na vyšehradském hřbitově 14.5.; Havel Václav.]http://Isis.ul.cas.cz/detail.sp?Ropid=53291&b=B8090	true
Archív novin Nové Hradecko a Hradecký kurýr	Dobrý den,vede vaše knihovna elektronický archív výše zmíněných periodik a pokud ano, je možné k němu po registraci vzdáleně přistupovat? Děkuji za odpověď.	Dobrý den, Nové Hradeckonajdete digitalizované v Krameriu Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. V rámci Děl nedostupných na trhu si ho můžete prohlížet po přihlášení (stejné jako do Vašeho čtenářského konta) -https://kramerius.svkhk.cz/uuid/uuid:e94a1130-80e9-4525-a559-5a42291d4d53. Hradecký kurýrbohužel digitalizovaný není.	Hradec Králové	Knihovna města Hradce Králové	Informace o knihovně	null	2024-06-05T21:28:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archiv-novin-nove-hradecko-a-hradecky-kuryr	363	cs	Dobrý den,vede vaše knihovna elektronický archív výše zmíněných periodik a pokud ano, je možné k němu po registraci vzdáleně přistupovat? Děkuji za odpověď.	Dobrý den, Nové Hradeckonajdete digitalizované v Krameriu Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. V rámci Děl nedostupných na trhu si ho můžete prohlížet po přihlášení (stejné jako do Vašeho čtenářského konta) -https://kramerius.svkhk.cz/uuid/uuid:e94a1130-80e9-4525-a559-5a42291d4d53. Hradecký kurýrbohužel digitalizovaný není.	Dobrý den,vede vaše knihovna elektronický archiv výše zmíněných periodik a pokud ano, je možné k němu po registraci vzdáleně přistupovat? Děkuji za odpověď.	Dobrý den, nové Hradeckonajdete digitalizované v Kramerius studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. V rámci děl nedostupných na trhu si ho můžete prohlížet po přihlášení (stejně jako do vašeho čtenářského konta) -http://Kramerius.skok.cz/id/id:e94a1130-80e9-4525-a559-5a42291d4d53. Hradecký kurýrbohužel digitalizované není.	true
Archiv noviny - dárek k narozeninám	Dobrý den,můj otec se narodil 20.7.1951 v Zábřehu. Ráda bych mu věnovala nějaký výtisk novin či časopisu, který vyšel v den jeho narozenin. Chtěla bych se zeptat, zda-li je něco takového pořídit u vás a pokud ano, co je třeba, aby výtisk mohl obdržet v den svých narozenin.Děkuji moc.Přeji hezký denZdeňka Krásová	Dobrý den, noviny archivujeme až od roku 1953, takže, bohužel, žádaný ročník nevlastníme. Všechny výtisky novin (i starší ročníky) jsou uchovány v Archivu města Ostravy. V příloze posíláme elektronickou adresu. S pozdravem Kateřina Koubová studovna KMO	Ostrava-město	Knihovna města Ostravy	Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura	https://amo.ostrava.cz/cs	2016-07-14T14:09:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archiv-noviny-darek-k-narozeninam	364	cs	Dobrý den,můj otec se narodil 20.7.1951 v Zábřehu. Ráda bych mu věnovala nějaký výtisk novin či časopisů, který vyšel v den jeho narozenin. Chtěla bych se zeptat, zda-li je něco takového pořídit u vás a pokud ano, co je třeba, aby výtisk mohl obdržet v den svých narozenin.Děkuji moc.Přeji hezký denZdeňka Krásová	Dobrý den, noviny archivujeme až od roku 1953, takže, bohužel, žádaný ročník nevlastníme. Všechny výtisky novin (i starší ročníky) jsou uchovány v Archivu města Ostravy. V příloze posíláme elektronickou adresu. S pozdravem Kateřina Koubová studovna KMO	Dobrý den,můj otec se narodil 20.7.1951 v Zábřehu. Ráda bych mu věnovala nějaký výtisk novin či časopisu, který vyšel v den jeho narozenin. Chtěla bych se zeptat, zda-li je něco takového pořídit u vás a pokud ano, co je třeba, aby výtisk mohl obdržet v den svých narozenin.Děkuji moc.Přeji hezký denZdeňka Krásová	Dobrý den, noviny archivujeme až od roku 1953, takže, bohužel, žádaný ročník nevlastníme. Všechny výtisky novin (i starší ročníky) jsou uchovány v archivu města Ostravy. V příloze posíláme elektronickou adresu. S pozdravem Kateřina Koubová studovna KO	true
Archív Obchodní a živnostenské komory v Praze	Dobrý den, náhodně jsem se propracovala vyhledáváním přes internet k tomu, že je u vás v knihovně uložena část archívu bývalé Obchodní a živnostenské komory v Praze.Pátrám po archivních plánech a a jakýchkoliv údajích o výstavbě tétobudovy, vzhledem k tomu, že budovu užívalo Ministerstvo vnitra, taknejsou zpracovány ani pasporty, ani památkové rešerše, ani není nic uloženo v archívu odboru výstavby Prahy 1. Volala jsem i na vnitro, ale mají tam jen novodobé socialistické údaje. Potřebuji přitom nutně zjistit, který architekt budovu navrhl, případně další podílející se umělce (na výzdobě). Zatím jsem jen vypátrala náhodně v katalogu bývalé stavební firmy Nekvasil, že objekt postavili kolem roku 1904.Napadlo mne, jestli ve vašem archívu nejsou založeny buď plány výstavby budovy, kolaudační rozhodnutí, platební příkazy architektům nebo něco jiného, co by mi pomohlo. Kdybyste v tomto ohledu něco mohli zjistit, pomohli byste mi v argumentaci, jak budovu zachránit (má z ní být tuctový hotel zahraniční společnosti).	Dobrý den, v NK je jen velmi nepatrné torzo. Připojujeme popis z našich stránek:Obchodní a živnostenská komora v Praze 1896-1923 V Rakousku bylo zákonem z roku 1850 zavedeno 60 živnostenských komor. V českých zemích to byly komory v Praze, Liberci, Chebu, Plzni, Českých Budějovicích, Brně, Olomouci a Opavě. Jejich úkolem bylo podávat státním a zemským úřadům na základě jejich žádostí i z vlastní iniciativy zprávy, návrhy a názory o potřebách obchodu, živností a stavu dopravních prostředků i dobrozdání, posudky a připomínky k zákonům o organizaci veřejných ústavů pro povzbuzení obchodu a živností ap.Fond obsahuje jen nepatrné torzo účetních knih pražské komory. Zpřístupněn inventářem a lístkovým katalogem.http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_archiv_nk.htm#fknihovnyFond pražské Obchodní a živnostenské komory má v péči Státní oblastní archiv v Praze (http://www.soapraha.cz/). Údaje podobného charakteru lze najít v databázi farchivních fondů na stránkách ministrstva vnitra (nebo Národního archivu):http://www.mvcr.cz/archivnictvi/index.html.Připojujeme výpis z databáze.Pokud budete chtít kontaktovat dr. Hekrdlovou ([email protected]), je třeba ještě potvrdit automatický dotaz serveru (který má vyloučit spamy).1. Název fondu (sbírky): Obchodní a živnostenská komora PrahaUloženo v archivu: Státní oblastní archiv v Praze Místa vzniku fondu Praha Časový rozsah: 1850-1949Metráž: 254,54 bm zpracováno a inventarizováno 18,42 bm nezpracováno Fond je částečně přístupný v souladu se zněním archivního zákona a dalších právních předpisů Původce fondu (sbírky): Obchodní a živnostenská komora v Praze.Tematický popis: Fond je při nedostatku přímých pramenů - registratur průmyslových a obchodních podniků - významným pramenem pro poznání hospodářského i sociálního vývoje komorního obvodu i celé země (po r. 1918 i celého státu) v období kapitalismu.Archivní pomůckyo LAMEŠ J.: OBCHODNÍ A ŽIVNOSTENSKÁ KOMORA V PRAZE, 1850 - 1949.Prozatímní inventární seznam, 1961, s. 53, ev.č. 23.o LAMEŠ J.-LANCINGER L.-VÁVROVÁ M.: OBCHODNÍ A ŽIVNOSTENSKÁ KOMORAPRAHA, 1850 - 1949, DÍL I.. Inventář, 1963, s. 283, ev.č. 31.o CHURAŇOVÁ I.-LAMEŠ J.-LANCINGER L.-VÁVROVÁ M.: OBCHODNÍ AŽIVNOSTENSKÁ KOMORA PRAHA, 1850 - 1949, DÍL II.. Inventář, 1967, s. 93, ev.č. 32.	null	Národní knihovna ČR	Informace o knihovně	null	2008-01-11T12:05:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archiv-obchodni-a-zivnostenske-komory-v-praze	365	cs	Dobrý den, náhodně jsem se propracovala vyhledáváním přes internet k tomu, že je u vás v knihovně uložena část archívu bývalé Obchodní a živnostenské komory v Praze.Pátrám po archivních plánech a a jakýchkoliv údajích o výstavbě tétobudovy, vzhledem k tomu, že budovu užívalo Ministerstvo vnitra, taknejsou zpracovány ani pasporty, ani památkové rešerše, ani není nic uloženo v archívu odboru výstavby Prahy 1. Volala jsem i na vnitro, ale mají tam jen novodobé socialistické údaje. Potřebují přitom nutně zjistit, který architekt budovu navrhl, případně další podílející se umělce (na výzdobě). Zatím jsem jen vypátrala náhodně v katalogu bývalé stavební firmy Nekvasil, že objekt postavili kolem roku 1904.Napadlo mne, jestli ve vašem archívu nejsou založeny buď plány výstavby budovy, kolaudační rozhodnutí, platební příkazy architektům nebo něco jiného, co by mi pomohlo. Kdybyste v tomto ohledu něco mohli zjistit, pomohli byste mi v argumentaci, jak budovu zachránit (má z ní být tuctový hotel zahraniční společnosti).	Dobrý den, v NK je jen velmi nepatrné torzo. Připojujeme popis z našich stránek:Obchodní a živnostenská komora v Praze 1896-1923 V Rakousku bylo zákonem z roku 1850 zavedeno 60 živnostenských komor. V českých zemích to byly komory v Praze, Liberci, Chebu, Plzni, Českých Budějovicích, Brně, Olomouci a Opavě. Jejich úkolem bylo podávat státním a zemským úřadům na základě jejich žádostí i z vlastní iniciativy zprávy, návrhy a názory o potřebách obchodu, živností a stavu dopravních prostředků i dobrozdání, posudky a připomínky k zákonům o organizaci veřejných ústavů pro povzbuzení obchodů a živností ap.Fond obsahuje jen nepatrné torzo účetních knih pražské komory. Zpřístupněn inventářem a lístkovým katalogem.http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=služ_archiv_nk.htm#fknihovnyFond pražské Obchodní a živnostenské komory má v péči Státní oblastní archiv v Praze (http://www.soapraha.cz/). Údaje podobného charakteru lze najít v databázi farchivních fondů na stránkách ministrstva vnitra (nebo Národního archivu):http://www.mvcr.cz/archivnictví/index.html.Připojujeme výpis z databáze.Pokud budete chtít kontaktovat dr. Hekrdlovou (Hekrdlova.Kateř[email protected]), je třeba ještě potvrdit automatický dotaz serveru (který má vyloučit spamy).1. Název fondu (sbírky): Obchodní a živnostenská komora PrahaUloženo v archivu: Státní oblastní archiv v Praze Místa vzniku fondu Praha Časový rozsah: 1850-1949Metráž: 254,54 bm zpracováno a inventarizováno 18,42 bm nezpracováno Fond je částečně přístupný v souladu se zněním archivního zákona a dalších právních předpisů Původce fondu (sbírky): Obchodní a živnostenská komora v Praze.Tematický popis: Fond je při nedostatku přímých pramenů - registratur průmyslových a obchodních podniků - významným pramenem pro poznání hospodářského i sociálního vývoje komorního obvodu i celé země (po r. 1918 i celého státu) v období kapitalismu.Archivní pomůckyo LÁMEŠ J.: OBCHODNÍ A ŽIVNOSTENSKÁ KOMORA V PRAZE, 1850 - 1949.Prozatímní inventární seznam, 1961, s. 53, ev.č. 23.o LÁMEŠ J.-LANCINGER L.-VÁVROVÁ M.: OBCHODNÍ A ŽIVNOSTENSKÁ KOMORAPRAHA, 1850 - 1949, DÍL I.. Inventář, 1963, s. 283, ev.č. 31.o CHURAŇOVÁ I.-LÁMEŠ J.-LANCINGER L.-VÁVROVÁ M.: OBCHODNÍ AŽIVNOSTENSKÁ KOMORA PRAHA, 1850 - 1949, DÍL II.. Inventář, 1967, s. 93, ev.č. 32.	Dobrý den, náhodně jsem se propracovala vyhledáváním přes internet k tomu, že je u vás v knihovně uložena část archívu bývalé obchodní a živnostenské komory v Praze.Pátrám po archivních plánech a a jakýchkoliv údajích o výstavbě tétobudovy, vzhledem k tomu, že budovu užívalo ministerstvo vnitra, taknejsou zpracovány ani pasporty, ani památkové rešerše, ani není nic uloženo v archívu odboru výstavby Prahy 1. Volala jsem i na vnitro, ale mají tam jen novodobé socialistické údaje. Potřebuji přitom nutně zjistit, který architekt budovu navrhl, případně další podílející se umělce (na výzdobě). Zatím jsem jen vypátrala náhodně v katalogu bývalé stavební firmy Nekvasil, že objekt postavili kolem roku 1904.Napadlo mne, jestli ve vašem archívu nejsou založeny buď plány výstavby budovy, kolaudační rozhodnutí, platební příkazy architektům nebo něco jiného, co by mi pomohlo. Kdybyste v tomto ohledu něco mohli zjistit, pomohli byste mi v argumentaci, jak budovu zachránit (má z ní být tuctový hotel zahraniční společnosti).	Dobrý den, v NK je jen velmi nepatrné torzo. Připojujeme popis z našich stránek:Obchodní a živnostenská komora v Praze 1896-1923 v Rakousku bylo zákonem z roku 1850 zavedeno 60 živnostenských komor. V českých zemích to byly komory v Praze, Liberci, Chebu, Plzni, Českých Budějovicích, Brně, Olomouci a Opavě. Jejich úkolem bylo podávat státním a zemským úřadům na základě jejich žádostí i z vlastní iniciativy zprávy, návrhy a názory o potřebách obchodu, živností a stavu dopravních prostředků i dobrozdání, posudky a připomínky k zákonům o organizaci veřejných ústavů pro povzbuzení obchodu a živností ap.Fond obsahuje jen nepatrné torzo účetních knih pražské komory. Zpřístupněn inventářem a lístkovým katalogem.http://www.nku.cz/pages/page.php?page=slz_archiv_n.htm#fknihovnyFond pražské obchodní a živnostenské komory má v péči státní oblastní archiv v Praze (http://www.souprava.cz/). Údaje podobného charakteru lze najít v databázi archivních fondů na stránkách ministerstva vnitra (nebo národního archivu):http://www.mvcr.cz/archivnictví/index.html.Připojujeme výpis z databáze.Pokud budete chtít kontaktovat dr. Hertlovou (Hendlova.Kateř[email protected]), je třeba ještě potvrdit automatický dotaz serveru (který má vyloučit samy).1. Název fondu (sbírky): Obchodní a živnostenská komora PrahaUloženo v archivu: Státní oblastní archiv v Praze místa vzniku fondu Praha časový rozsah: 1850-1949Metráž: 254,54 m zpracováno a inventarizováno 18,42 m nezpracováno fond je částečně přístupný v souladu se zněním archivního zákona a dalších právních předpisů původce fondu (sbírky): Obchodní a živnostenská komora v Praze.Tematický popis: Fond je při nedostatku přímých pramenů - registratur průmyslových a obchodních podniků - významným pramenem pro poznání hospodářského i sociálního vývoje komorního obvodu i celé země (po r. 1918 i celého státu) v období kapitalismu.Archivní pomůcky LAMEL J.: OBCHODNÍ a ŽIVNOSTENSKÁ KOMORA v PRAZE, 1850 - 1949.Prozatímní inventární seznam, 1961, s. 53, v.č. 23.o LAMEL J.-LANCINGER L.-VÁVROVÁ M.: OBCHODNÍ a ŽIVNOSTENSKÁ KOMORAPRAHA, 1850 - 1949, DSL ... Inventář, 1963, s. 283, v.č. 31.o CHURAŇOVÉ I.-LAMEL J.-LANCINGER L.-VÁVROVÁ M.: OBCHODNÍ ŽIVNOSTENSKÁ KOMORA PRAHA, 1850 - 1949, DHL II.. Inventář, 1967, s. 93, v.č. 32.	true
Archív RAR	Dobrý den,zajímalo by mě, jakým způsobem lze rozbalit soubory z archívu RAR. Děkuji	Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz. Archivní soubory s příponou .rar můžete rozbalit v programu WinRAR, který je ve zkušební verzi volně k dispozici ke stažení na následujícím odkazu: http://www.rar.cz/download.php. Pokud byste se chtěl více dozvědět o komprimačních a archivačních programech, můžete si prostudovat následující publikace z našeho fondu: Pecinovský, Josef.Archivace a komprimace dat: jak zálohovat data, jak komprimovat soubory WinRAR, WinZip, WinAce, Windows a nástroje komprese dat, jak archivovat data ve Windows. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. 116 s. Snadno a rychle. ISBN 80-247-0659-8. Záznam dostupný z:https://vufind.techlib.cz/Record/000163354 Kříž, Libor.Komprimační a archivační programy. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002. x, 115 s. Utility. ISBN 80-7226-757-4. Záznam dostupný z:https://vufind.techlib.cz/Record/000161754 BRÁZA, Jiří.WinZip, WinRAR a další komprimační programy. 3. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2000. Snadno a rychle. ISBN 80-24790-05-X. Záznam dostupný z:https://vufind.techlib.cz/Record/000004464 Pokud budete mít další dotazy, neváhejte se na nás obrátit. S pozdravem Vojtěch Turek Oddělení služeb Národní technická knihovna	null	Národní technická knihovna	Výpočetní technika	null	2017-09-21T20:52:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archiv-rar	366	cs	Dobrý den,zajímalo by mě, jakým způsobem lze rozbalit soubory z archívu RAR. Děkuji	Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz. Archivní soubory s příponou .rar můžete rozbalit v programu WinRAR, který je ve zkušební verzi volně k dispozici ke stažení na následujícím odkazu: http://www.rar.cz/download.php. Pokud byste se chtěl více dozvědět o komprimačních a archivačních programech, můžete si prostudovat následující publikace z našeho fondu: Pecinovský, Josef.Archivace a komprimace dát: jak zálohovat data, jak komprimovat soubory WinRAR, WinZip, WinAce, Windows a nástroje komprese dat, jak archivovat data ve Windows. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. 116 s. Snadno a rychle. ISBN 80-247-0659-8. Záznam dostupný z:https://vufind.techlib.cz/Record/000163354 Kříž, Libor.Komprimační a archivační programy. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002. x, 115 s. Utility. ISBN 80-7226-757-4. Záznam dostupný z:https://vufind.techlib.cz/Record/000161754 BRÁZA, Jiří.WinZip, WinRAR a další komprimační programy. 3. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2000. Snadno a rychle. ISBN 80-24790-05-X. Záznam dostupný z:https://vufind.techlib.cz/Record/000004464 Pokud budete mít další dotazy, neváhejte se na nás obrátit. S pozdravem Vojtěch Turek Oddělení služeb Národní technická knihovna	Dobrý den,zajímalo by mě, jakým způsobem lze rozbalit soubory z archívu RUR. Děkuji	Dobrý den, děkujeme za váš dotaz. Archivní soubory s příponou .dar můžete rozbalit v programu Wintra, který je ve zkušební verzi volně k dispozici ke stažení na následujícím odkazu: http://www.bar.cz/download.ph. Pokud byste se chtěl více dozvědět o komprimačních a archivačních programech, můžete si prostudovat následující publikace z našeho fondu: Pecinovský, Josef.Archivace a komprimace dat: jak zálohovat data, jak komprimovat soubory Wintra, WinZip, mince, Windows a nástroje komprese dat, jak archivovat data ve Windows. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. 116 s. Snadno a rychle. ISBN 80-247-0659-8. Záznam dostupný z:http://find.nechlub.cz/record/000163354 Kříž, Libor.Komprimační a archivační programy. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002. x, 115 s. Utility. ISBN 80-7226-757-4. Záznam dostupný z:http://find.nechlub.cz/record/000161754 BRÁZD, Jiří.WinZip, Wina a další komprimační programy. 3. aktualit. vyd. Praha: Grada, 2000. Snadno a rychle. ISBN 80-24790-05-X. Záznam dostupný z:http://find.nechlub.cz/record/000004464 pokud budete mít další dotazy, neváhejte se na nás obrátit. S pozdravem Vojtěch Turek oddělení služeb národní technická knihovna	true
Archivace a anonymizace dat klientů knihovny	Dobrý den, v legislativě se mi nedaří objevit pasáž, v níž se pojednává o archivaci a anonymizaci dat klientů knihovny. Moc prosím o přesný odkaz, kde se pasáž dá najít. Hledala jsem v ochraně dat a osobních údajů, ale stále se mi objevují jen další odkazy na novely a metodické pokyny atd. Děkuji!	Dobrý den, zákon o ochraně osobních údajů (celým názvem zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů), je základním právním předpisem upravujícím ochranu osobních údajů a činnost Úřadu pro ochranu osobních údajů :http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kon_o_ochran%C4%9B_osobn%C3%ADch_%C3%BAdaj%C5%AF,http://business.center.cz/business/pravo/zakony/oou/. Při zpracování osobních údajů postupuje Národní knihovna ČR podle tohoto zákona, interního předpisu a dalších obecně závazných předpisů,http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/05_index.htm.. Pro ilustraci uvádíme "Doporučení pro zpracovávání osobních údajů čtenářů"na příkladu Městské knihovny ve Vyškově, kdy doporučení pro zpracovávání osobních údajů čtenářů vychází z pravidel Městské knihovny v Praze, akceptovaných Úřadem pro ochranu osobních údajů - jde mj. o výsledek komplexní kontroly Úřadu v této knihovně,www.kkdvyskov.cz/content/ochrana-osobnich-udaju.rtf. Dále uvádíme výňatek z Knihovního řádu NK ČR,http://www.nkp.cz/pages/page.php3?nazev=Knihovni_rad&submenu2=117část čtvrtá :Registrace uživatele, zpracování a ochrana osobních údajů Bod. 5 Osobní údaje, jejichž uvedení Národní knihovna od žadatele o registraci požaduje, podléhají režimu zákona č. 101/2000 Sb., O ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Národní knihovna je ve smyslu tohoto zákona správcem osobních údajů a je registrována u Úřadu pro ochranu osobních údajů. Údaje Národní knihovna zpracovává zejména za účelem ochrany svého majetku, statistického hodnocení činnosti a naplnění povinností uložených Národní knihovně obecně závaznými předpisy. Národní knihovna zpracovává osobní údaje registrovaných uživatelů od okamžiku, kdy uživatel při registraci udělí souhlas s jejich zpracováním. § 20 Likvidace osobních údajů(1) Správce nebo na základě jeho pokynu zpracovatel je povinen provést likvidaci osobních údajů, jakmile pomine účel, pro který byly osobní údaje zpracovány, nebo na základě žádosti subjektu údajů podle § 21.Smyslem zákona o ochraně osobních údajů je Listinou základních práv a svobod zaručené právo na ochranu občana před neoprávněným zasahováním do jeho soukromého a osobního života neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů. Provádění zákona realizuje především Úřad pro ochranu osobních údajů. Pokud byste potřebovala další konzultaci ohledně této problematiky, doporučujeme Vám obrátit se na Ladislavu Zemánkovou z Odboru knihovnictví NK ČR,http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/05_index.htm.	null	Národní knihovna ČR	Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura	null	2012-08-13T07:32:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archivace-a-anonymizace-dat-klientu-knihovny	367	cs	Dobrý den, v legislativě se mi nedaří objevit pasáž, v níž se pojednává o archivaci a anonymizaci dat klientů knihovny. Moc prosím o přesný odkaz, kde se pasáž dá najít. Hledala jsem v ochraně dat a osobních údajů, ale stále se mi objevují jen další odkazy na novely a metodické pokyny atd. Děkuji!	Dobrý den, zákon o ochraně osobních údajů (celým názvem zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů), je základním právním předpisem upravujícím ochranu osobních údajů a činnost Úřadu pro ochranu osobních údajů :http://čs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kon_o_ochran%C4%9B_osobn%C3%ADch_%C3%bádaj%C5%AF,http://business.center.cz/business/právo/zákony/oou/. Při zpracování osobních údajů postupuje Národní knihovna ČR podle tohoto zákona, interního předpisu a dalších obecně závazných předpisů,http://knihovnám.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/05_index.htm.. Pro ilustraci uvádíme "Doporučení pro zpracovávání osobních údajů čtenářů"na příkladu Městské knihovny ve Vyškově, kdy doporučení pro zpracovávání osobních údajů čtenářů vychází z pravidel Městské knihovny v Praze, akceptovaných Úřadem pro ochranu osobních údajů - jde mj. o výsledek komplexní kontroly Úřadů v této knihovně,www.kkdvyskov.cz/content/ochrana-osobních-údajů.rtf. Dále uvádíme výňatek z Knihovního řádu NK ČR,http://www.nkp.cz/pages/page.php3?název=Knihovní_rád&submenu2=117část čtvrtá :Registrace uživatele, zpracování a ochrana osobních údajů Bod. 5 Osobní údaje, jejichž uvedení Národní knihovna od žadatele o registraci požaduje, podléhají režimu zákona č. 101/2000 Sb., O ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Národní knihovna je ve smyslu tohoto zákona správcem osobních údajů a je registrována u Úřadu pro ochranu osobních údajů. Údaje Národní knihovna zpracovává zejména za účelem ochrany svého majetku, statistického hodnocení činnosti a naplnění povinností uložených Národní knihovně obecně závaznými předpisy. Národní knihovna zpracovává osobní údaje registrovaných uživatelů od okamžiku, kdy uživatel při registraci udělí souhlas s jejich zpracováním. § 20 Likvidace osobních údajů(1) Správce nebo na základě jeho pokynů zpracovatel je povinen provést likvidaci osobních údajů, jakmile pomine účel, pro který byly osobní údaje zpracovány, nebo na základě žádostí subjektů údajů podle § 21.Smyslem zákona o ochraně osobních údajů je Listinou základních práv a svobod zaručené právo na ochranu občana před neoprávněným zasahováním do jeho soukromého a osobního života neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů. Provádění zákona realizuje především Úřad pro ochranu osobních údajů. Pokud byste potřebovala další konzultaci ohledně této problematiky, doporučujeme Vám obrátit se na Ladislavu Zemánkovou z Odboru knihovnictví NK ČR,http://knihovnám.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/05_index.htm.	Dobrý den, v legislativě se mi nedaří objevit pasáž, v níž se pojednává o archivaci a anonymizaci dat klientů knihovny. Moc prosím o přesný odkaz, kde se pasáž dá najít. Hledala jsem v ochraně dat a osobních údajů, ale stále se mi objevují jen další odkazy na novely a metodické pokyny atd. Děkuji!	Dobrý den, zákon o ochraně osobních údajů (celým názvem zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů), je základním právním předpisem upravujícím ochranu osobních údajů a činnost úřadu pro ochranu osobních údajů :http://cs.wikipedia.org/Miki/Z%CD%Akkon___ochran%C%B_osob%C%ach_%C%Budaj%C%AF,http://business.center.cz/business/právo/zákony/You/. Při zpracování osobních údajů postupuje národní knihovna ČR podle tohoto zákona, interního předpisu a dalších obecně závazných předpisů,http://knihovnám.nku.cz/sekce.php?page=03_Leg/01_Lego/05_index.htm.. Pro ilustraci uvádíme "doporučení pro zpracovávání osobních údajů čtenářů"na příkladu městské knihovny ve Vyškově, kdy doporučení pro zpracovávání osobních údajů čtenářů vychází z pravidel městské knihovny v Praze, akceptovaných úřadem pro ochranu osobních údajů - jde mj. o výsledek komplexní kontroly úřadu v této knihovně,www.kkdvyskov.cz/comment/ochrana-osobních-udaje.rty. Dále uvádíme výňatek z knihovního řádu NK ČR,http://www.nku.cz/pages/page.php?název=knihovny_rad&submenu2=117část čtvrtá :Registrace uživatele, zpracování a ochrana osobních údajů bod. 5 osobní údaje, jejichž uvedení národní knihovna od žadatele o registraci požaduje, podléhají režimu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Národní knihovna je ve smyslu tohoto zákona správcem osobních údajů a je registrována u úřadu pro ochranu osobních údajů. Údaje národní knihovna zpracovává zejména za účelem ochrany svého majetku, statistického hodnocení činnosti a naplnění povinností uložených národní knihovně obecně závaznými předpisy. Národní knihovna zpracovává osobní údaje registrovaných uživatelů od okamžiku, kdy uživatel při registraci udělí souhlas s jejich zpracováním. § 20 likvidace osobních údajů(1) správce nebo na základě jeho pokynu zpracovatel je povinen provést likvidaci osobních údajů, jakmile pomine účel, pro který byly osobní údaje zpracovány, nebo na základě žádosti subjektu údajů podle § 21.Smyslem zákona o ochraně osobních údajů je listinou základních práv a svobod zaručené právo na ochranu občana před neoprávněným zasahováním do jeho soukromého a osobního života neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů. Provádění zákona realizuje především úřad pro ochranu osobních údajů. Pokud byste potřebovala další konzultaci ohledně této problematiky, doporučujeme vám obrátit se na Ladislavu Zemánkovou z odboru knihovnictví NK ČR,http://knihovnám.nku.cz/sekce.php?page=03_Leg/01_Lego/05_index.htm.	true
archivace dokladů o výpůjčce	Dobry den, zajimalo by me, jestli je nekde uvedeno jak dlouho se maji skladovat (archivovat) napr. vypujcni stvrzenky.	Dobrý den, podle Spisového a skartačního řádu NK ČR potvrzení o výpůjče před definitivní skartací uchováváme 3 roky. Déle jen ty, které slouží jako podklady pro soudní vymáhání nevrácených výpůjček.	null	Národní knihovna ČR	Informace o knihovně	null	2008-02-13T18:17:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archivace-dokladu-o-vypujcce	368	cs	Dobrý den, zajímalo by mě, jestli je někde uvedeno jak dlouho se mají skladovat (archivovat) např. výpůjční stvrzenky.	Dobrý den, podle Spisového a skartačního řádu NK ČR potvrzení o výpůjče před definitivní skartací uchováváme 3 roky. Déle jen ty, které slouží jako podklady pro soudní vymáhání nevrácených výpůjček.	Dobrý den, zajimalo by me, jestli je někde uvedeno jak dlouho se mají skladovat (archivovat) napr. vycucni stvrzenky.	Dobrý den, podle spisového a skartačního řádu NK ČR potvrzení o výpůjčce před definitivní skartací uchováváme 3 roky. Déle jen ty, které slouží jako podklady pro soudní vymáhání navrácených výpůjček.	true
archivace reklamy	Existuje v ČR instituce či organizace, která by více či méně systematicky sbírala a archivovala reklamní sdělení (TV, billboardy, citylight atp.)?	Dobrý den, archiv reklamy v pravém slova smyslu, jak bychom si ho asi představovali, neexistuje. Archiv by měl obsahovat reklamní letáky, plakáty, spoty apod. od samého vzniku nebo rozšíření reklamy u nás. Domníváme se však, že si svoje "výtvory" archivuje každá reklamní agentura nebo instituce, která si reklamní kampaň nechala podle svého zadání připravit. To souvisí s povinností archivování podnikových dokumentů, viz první odkaz níže. Od roku 1993 se pokouší o vznik databáze reklam za obsahové podpory Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace a Asociace komunikačních agentur Národní galerie reklamy, vizhttp://galeriereklamy.mediar.cz/o-narodni-galerii-reklamy/ Národní galerii reklamy Vytváříme archiv české reklamy, počínaje díly s dobou vzniku 1993. Soustavnější a obsažnější, než průběžně plněné "galerie reklamy" oborových časopisů i než naše dosavadní "Národní galerie reklamy" na Médiáři. Cílem je sehnat postupně na jedno místo všechny důležité, z nejrůznějších důvodů nezapomenutelné kampaně, které proběhly tuzemskými médii – televizí, tiskem, rádiem, internetem, na venkovních či jiných nosičích. Přitom velmi uvítáme vaši pomoc, reklamymůžete kdykoli sami nahrávat. Odkazy: http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/ucetnictvi/jak-dlouho-musite-archivovat-firemni-dokumenty/ https://support.google.com/admob/v2/answer/3250761?hl=cs https://support.google.com/dfp_sb/topic/16126?hl=cs&ref_topic=13155 http://reklamy.hostuju.cz/ Pokud by se podařilo vytvořit databázi reklamy a doplňovala by se retrospektivně, mohl by to být hojně využívaný zajímavý informační zdroj.	null	Národní knihovna ČR	Ekonomické vědy, obchod	null	2014-11-20T14:06:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archivace-reklamy	369	cs	Existuje v ČR instituce či organizace, která by více či méně systematicky sbírala a archivovala reklamní sdělení (TV, billboardy, citylight atp.)?	Dobrý den, archiv reklamy v pravém slova smyslu, jak bychom si ho asi představovali, neexistuje. Archiv by měl obsahovat reklamní letáky, plakáty, spoty apod. od samého vzniku nebo rozšíření reklamy u nás. Domníváme se však, že si svoje "výtvory" archivuje každá reklamní agentura nebo instituce, která si reklamní kampaň nechala podle svého zadání připravit. To souvisí s povinností archivování podnikových dokumentů, viz první odkaz níže. Od roku 1993 se pokouší o vznik databáze reklam za obsahové podpory Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace a Asociace komunikačních agentur Národní galerie reklamy, vizhttp://galeriereklamy.mediar.cz/o-národní-galerii-reklamy/ Národní galerii reklamy Vytváříme archiv české reklamy, počínaje díly s dobou vzniku 1993. Soustavnější a obsažnější, než průběžně plněné "galerie reklamy" oborových časopisů i než naše dosavadní "Národní galerie reklamy" na Médiáři. Cílem je sehnat postupně na jedno místo všechny důležité, z nejrůznějších důvodů nezapomenutelné kampaně, které proběhly tuzemskými médii – televizí, tiskem, rádiem, internetem, na venkovních či jiných nosičích. Přitom velmi uvítáme vaši pomoc, reklamymůžete kdykoli sami nahrávat. Odkazy: http://portál.pohoda.cz/daně-účetnictví-mzdy/účetnictví/jak-dlouho-musíte-archivovat-firemní-dokumenty/ https://support.google.com/admob/v2/answer/3250761?hl=cs https://support.google.com/dfp_sb/topič/16126?hl=cs&ref_topič=13155 http://reklamy.hostuju.cz/ Pokud by se podařilo vytvořit databázi reklamy a doplňovala by se retrospektivně, mohl by to být hojně využívaný zajímavý informační zdroj.	Existuje v ČR instituce či organizace, která by více či méně systematicky sbírala a archivovala reklamní sdělení (TV, billboardy, citylight atp.)?	Dobrý den, archiv reklamy v pravém slova smyslu, jak bychom si ho asi představovali, neexistuje. Archiv by měl obsahovat reklamní letáky, plakáty, spoty apod. od samého vzniku nebo rozšíření reklamy u nás. Domníváme se však, že si svoje "výtvory" archivuje každá reklamní agentura nebo instituce, která si reklamní kampaň nechala podle svého zadání připravit. To souvisí s povinností archivování podnikových dokumentů, viz první odkaz níže. Od roku 1993 se pokouší o vznik databáze reklam za obsahové podpory asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace a asociace komunikačních agentur národní galerie reklamy, vizhttp://galeriereklamy.media.cz/a-nabodni-galerii-reklamy/ národní galerii reklamy vytváříme archiv české reklamy, počínaje díly s dobou vzniku 1993. Soustavnější a obsažnější, než průběžně plněné "galerie reklamy" oborových časopisů i než naše dosavadní "národní galerie reklamy" na Diáři. Cílem je sehnat postupně na jedno místo všechny důležité, z nejrůznějších důvodů nezapomenutelné kampaně, které proběhly tuzemskými médii – televizí, tiskem, rádiem, internetem, na venkovních či jiných nosičích. Přitom velmi uvítáme vaši pomoc, reklamymůžete kdykoli sami nahrávat. Odkazy: http://portál.pohoda.cz/daně-ucetnictvi-mzdy/ucetnictvi/jak-dlouho-musíte-archivovat-firemní-dokumenty/ http://support.Google.com/dob/v/anser/3250761?hl=cs http://support.Google.com/dup_b/topič/16126?hl=cs&re_topič=13155 http://reklamy.hostuju.cz/ pokud by se podařilo vytvořit databázi reklamy a doplňovala by se retrospektivně, mohl by to být hojně využívaný zajímavý informační zdroj.	true
Archivní dokumenty města Dobruška	Dobrý den, můj dotaz se týká města Dobrušky. Mí předci pocházejí právě odtamtud a při tvoření rodokmenu jsem narazila na problém. V roce 1806 shořely prý všechny matriky města. Jak se mohu posunout dál, existuje berní rula, nebo soupis poddaných z Dobrušky? Jde mi především o jméno Hradecký, poslední o kterém vím, byl Václav-provazník nar. v roce 1797 nebo v roce 1801. Za jakoukoliv radu děkuji a přeji hezký den.	Dobrý den, existujeBerní rula,cožje soupis poddaných z roku 1651,alepozdější záznamy, které hledáte, v ní nemůžete najít.U nás v knihovně máme pouze svazek Berní ruly pro oblast Hradecka a zde jsem Dobrušku nenalezla. Jiné svazky Berní ruly ve fondu nemáme. Ohledně psaní rodokmenu, bych Vám doporučila se obrátit na odborníky v této oblasti = pracovníky archivu v Rychnově nad Kněžnou, kam Dobruška spadá. Tam Vám jistě poradí, které prameny můžete prostudovat a kde je naleznete.http://vychodoceskearchivy.cz/rychnovnadkneznou/ Přes internet si můžete prohlédnout nascenované pamětní knihy města Dobrušky,na tomto odkaze:http://vychodoceskearchivy.cz/rychnovnadkneznou/dobruska/. Více Vám z knihovny pomoci nemůžeme.	Hradec Králové	Knihovna města Hradce Králové	Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie	null	2015-08-07T21:47:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archivni-dokumenty-mesta-dobruska	370	cs	Dobrý den, můj dotaz se týká města Dobrušky. Mí předci pocházejí právě odtamtud a při tvoření rodokmenu jsem narazila na problém. V roce 1806 shořely prý všechny matriky města. Jak se mohu posunout dál, existuje berní rula, nebo soupis poddaných z Dobrušky? Jde mi především o jméno Hradecký, poslední o kterém vím, byl Václav-provazník nar. v roce 1797 nebo v roce 1801. Za jakoukoliv řadu děkuji a přeji hezký den.	Dobrý den, existujeBerní rula,cožje soupis poddaných z roku 1651,alepozdější záznamy, které hledáte, v ní nemůžete najít.U nás v knihovně máme pouze svazek Berní ruly pro oblast Hradecká a zde jsem Dobrušku nenalezla. Jiné svazky Berní ruly ve fondu nemáme. Ohledně psaní rodokmenu, bych Vám doporučila se obrátit na odborníky v této oblasti = pracovníky archivů v Rychnově nad Kněžnou, kam Dobruška spadá. Tam Vám jistě poradí, které prameny můžete prostudovat a kde je naleznete.http://vychodoceskearchivy.cz/rychnovnadkneznou/ Přes internet si můžete prohlédnout nascenované pamětní knihy města Dobrušky,na tomto odkáže:http://vychodoceskearchivy.cz/rychnovnadkneznou/dobruška/. Více Vám z knihovny pomoci nemůžeme.	Dobrý den, můj dotaz se týká města Dobrušky. Mí předci pocházejí právě odtamtud a při tvoření rodokmenu jsem narazila na problém. V roce 1806 shořely prý všechny matriky města. Jak se mohu posunout dál, existuje berní rula, nebo soupis poddaných z Dobrušky? Jde mi především o jméno Hradecký, poslední o kterém vím, byl Václav-provazník nar. v roce 1797 nebo v roce 1801. Za jakoukoliv radu děkuji a přeji hezký den.	Dobrý den, existujeBerní rula,cože soupis poddaných z roku 1651,nepozdější záznamy, které hledáte, v ní nemůžete najít.U nás v knihovně máme pouze svazek berní ruly pro oblast Hradecka a zde jsem Dobrušku nenalezla. Jiné svazky berní ruly ve fondu nemáme. Ohledně psaní rodokmenu, bych vám doporučila se obrátit na odborníky v této oblasti = pracovníky archivu v Rychnově nad Kněžnou, kam Dobruška spadá. Tam vám jistě poradí, které prameny můžete prostudovat a kde je naleznete.http://vychodoceskearchivy.cz/rychnovnadkneznou/ přes internet si můžete prohlédnout naskenované pamětní knihy města Dobrušky,na tomto odkaze:http://vychodoceskearchivy.cz/rychnovnadkneznou/Dobruška/. Více vám z knihovny pomoci nemůžeme.	true
Archivní fondy četnických stanic	Dobrý den, ve kterém archívu nebo v jiné instituci lze dohledat osobní dokumenty a služební průkazy četníků v období let 1930 - 1945. Děkuji.	Dobrý den, (název fondu: četni)	null	Národní knihovna ČR	Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie	null	2012-12-27T12:32:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archivni-fondy-cetnickych-stanic	371	cs	Dobrý den, ve kterém archívu nebo v jiné instituci lze dohledat osobní dokumenty a služební průkazy četníků v období let 1930 - 1945. Děkuji.	Dobrý den, (název fondů: četní)	Dobrý den, ve kterém archívu nebo v jiné instituci lze dohledat osobní dokumenty a služební průkazy četníků v období let 1930 - 1945. Děkuji.	Dobrý den, (název fondu: četní)	true
Archivní pomůcky	Dobrý den,existuje nějaká knihovna, kde by bylo možné vypůjčit si archivní pomůcky (inventáře, katalogy apod.)? Hádám, že budou přístupné v jednotlivých archivech, které příslušné fondy spravují, nicméně jezdit stovky kilometrů za nejistým výsledkem (ve fondu by už podle pomůcky nic užitečného nemuselo být) se mi úplně nechce.Děkuji,	Dobrý den, bohužel žádná knihovna nemá k dispozici archivní pomůcky ze všech archivů ČR a ze zahraničí. Vždy se budete potýkat s problémem, že bude nutné příslušný archiv kontaktovat a domluvit se, zda je daný fond veřejnosti přístupný, zpracovaný a tudíž lze s ním s využitím patřičných archivních pomůcek i pracovat. Obecně lze napsat, že některé fondy archivů jsou zdigitalizované včetně archivních pomůcek, jindy na stránkách archivu či souborného odkazu pro více archivů, naleznete informaci, jaký podíl fondu je již zpracován je a kolik zbývá zpracovat. V takovém případě není k dispozici ani archivní pomůcka. Případně fond zdigitalizován není, ale zpracován je, tudíž je u fondu odcitována archivní pomůcka, kterou budete potřebovat. Kontaktovali jsme Oddělení rukopisů a starých tisků NK ČR s žádostí o pomoc ve věci Vašeho dotazu a bylo Vám doporučeno s konkrétním případem kontaktovat Národní archiv (odkaz: http://www.nacr.cz/A-onas/kont.aspx ), jako metodickou centrálu pro všechny archivy v ČR, případně Katedru pomocných věd historických a archivního studia (odkaz: http://www.ff.cuni.cz/fakulta/katedry-a-ustavy/katedra-pomocnych-ved-historickych-a-archivniho-studia/ ).	null	Národní knihovna ČR	Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie	null	2016-05-31T11:10:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archivni-pomucky	372	cs	Dobrý den,existuje nějaká knihovna, kde by bylo možné vypůjčit si archivní pomůcky (inventáře, katalogy apod.)? Hádám, že budou přístupné v jednotlivých archivech, které příslušné fondy spravují, nicméně jezdit stovky kilometrů za nejistým výsledkem (ve fondu by už podle pomůcky nic užitečného nemuselo být) se mi úplně nechce.Děkuji,	Dobrý den, bohužel žádná knihovna nemá k dispozici archivní pomůcky ze všech archivů ČR a ze zahraničí. Vždy se budete potýkat s problémem, že bude nutné příslušný archiv kontaktovat a domluvit se, zda je daný fond veřejnosti přístupný, zpracovaný a tudíž lze s ním s využitím patřičných archivních pomůcek i pracovat. Obecně lze napsat, že některé fondy archivů jsou zdigitalizované včetně archivních pomůcek, jindy na stránkách archivu či souborného odkazu pro více archivů, naleznete informaci, jaký podíl fondu je již zpracován je a kolik zbývá zpracovat. V takovém případě není k dispozici ani archivní pomůcka. Případně fond zdigitalizován není, ale zpracován je, tudíž je u fondu odcitována archivní pomůcka, kterou budete potřebovat. Kontaktovali jsme Oddělení rukopisů a starých tisků NK ČR s žádostí o pomoc ve věci Vašeho dotazu a bylo Vám doporučeno s konkrétním případem kontaktovat Národní archiv (odkaz: http://www.nacr.cz/A-onas/kont.aspx ), jako metodickou centrálu pro všechny archivy v ČR, případně Katedru pomocných věd historických a archivního studia (odkaz: http://www.ff.cuni.cz/fakulta/katedry-a-ústavy/katedra-pomocných-věd-historických-a-archivního-studia/ ).	Dobrý den,existuje nějaká knihovna, kde by bylo možné vypůjčit si archivní pomůcky (inventáře, katalogy apod.)? Hádám, že budou přístupné v jednotlivých archivech, které příslušné fondy spravují, nicméně jezdit stovky kilometrů za nejistým výsledkem (ve fondu by už podle pomůcky nic užitečného nemuselo být) se mi úplně nechce.Děkuji,	Dobrý den, bohužel žádná knihovna nemá k dispozici archivní pomůcky ze všech archivů ČR a ze zahraničí. Vždy se budete potýkat s problémem, že bude nutné příslušný archiv kontaktovat a domluvit se, zda je daný fond veřejnosti přístupný, zpracovaný a tudíž lze s ním s využitím patřičných archivních pomůcek i pracovat. Obecně lze napsat, že některé fondy archivů jsou digitalizované včetně archivních pomůcek, jindy na stránkách archivu či souborného odkazu pro více archivů, naleznete informaci, jaký podíl fondu je již zpracován je a kolik zbývá zpracovat. V takovém případě není k dispozici ani archivní pomůcka. Případně fond zdigitalizován není, ale zpracován je, tudíž je u fondu ocitována archivní pomůcka, kterou budete potřebovat. Kontaktovali jsme oddělení rukopisů a starých tisků NK ČR s žádostí o pomoc ve věci vašeho dotazu a bylo vám doporučeno s konkrétním případem kontaktovat národní archiv (odkaz: http://www.napr.cz/a-ona/kont.apx ), jako metodickou centrálu pro všechny archivy v ČR, případně katedru pomocných věd historických a archivního studia (odkaz: http://www.F.Cuny.cz/fakulta/katedry-a-ústavy/katedra-pomocných-ved-historických-a-archivního-studia/ ).	true
Archivní rešerše	Přesná formulace dotazu: Dotazuji se, v čem spočívá archivní rešerše, jakéúdaje přináší a případně v čem se odlišuje od rešerše v knihovnictví.Zajímalo by mě též, jak je to s územní působností. Například když provádírešerši archiv oblastní / zemský, jsou zahrnuty i dokumenty z okresnícharchivů v jeho oblasti?Předem děkuji.	Dobrý den, bohužel v publikacích, které se týkají archivnictví a jeho terminologie, ani na webových stránkách archivů, není pojem archivní rešerše podrobnějivysvětlen: 1. studium archivních pomůcek, archivních fondů a dostupné literatury s určitým stanoveným cílem 2. výsledek tohoto studia Zdroj: MRUŠKOVIČ, Viliam. Slovník literárnoarchívnej terminológie. Martin:Matica slovenská, 1999. Str. 100. ISBN 80-7090-514-X. - archivní rešerše obsahují přehled či soupis materiálu ke zcela konkrétnímu tématu, většinou na objednávku Zdroj: BARTOŠ, Josef; CHOBOT, Karel. Úvod do archivnictví pro historiky.Olomouc: Univerzita Palackého, 2000. Str. 46. ISBN 80-244-0142-8. Z tohoto vyplývá, že archivní rešerše se mohou do značné míry podobat bibliografickým rešerším v knihovnictví, které také obsahují seznam citací dokumentů relevantních k určitému tématu. Zároveň se ale domníváme, že archivy mohou zpracovávat i rešerše, jejichž výsledkem jsou již konkrétní, tedy faktografické, informace. Doporučovali bychom Vám obrátit se spíše na konkrétní archiv (seznam archivů naleznete na stránkách České archivní společnosti -http://www.cesarch.cz/adresar.aspx, nebo na stránkách Ministerstva vnitra ČR-http://www.mvcr.cz/docDetail.aspx?docid=21017000&docType=ART) nebo např.na Knihovnu Katedry pomocných věd historických a archivního studia UK (http://pvh.ff.cuni.cz/).	null	Národní knihovna ČR	Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura	null	2008-08-19T10:19:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archivni-reserse	373	cs	Přesná formulace dotazu: Dotazují se, v čem spočívá archivní rešerše, jakéúdaje přináší a případně v čem se odlišuje od rešerše v knihovnictví.Zajímalo by mě též, jak je to s územní působností. Například když provádírešerši archív oblastní / zemský, jsou zahrnuty i dokumenty z okresnícharchivů v jeho oblasti?Předem děkuji.	Dobrý den, bohužel v publikacích, které se týkají archivnictví a jeho terminologie, ani na webových stránkách archivů, není pojem archivní rešerše podrobnějivysvětlen: 1. studium archivních pomůcek, archivních fondů a dostupné literatury s určitým stanoveným cílem 2. výsledek tohoto studia Zdroj: MRUŠKOVIČ, Viliam. Slovník literárnoarchívnej terminológie. Martin:Matica slovenská, 1999. Str. 100. ISBN 80-7090-514-X. - archivní rešerše obsahují přehled či soupis materiálu ke zcela konkrétnímu tématu, většinou na objednávku Zdroj: BARTOŠ, Josef; CHOBOT, Karel. Úvod do archivnictví pro historiky.Olomouc: Univerzita Palackého, 2000. Str. 46. ISBN 80-244-0142-8. Z tohoto vyplývá, že archivní rešerše se mohou do značné míry podobat bibliografickým rešerším v knihovnictví, které také obsahují seznam citací dokumentů relevantních k určitému tématu. Zároveň se ale domníváme, že archivy mohou zpracovávat i rešerše, jejichž výsledkem jsou již konkrétní, tedy faktografické, informace. Doporučovali bychom Vám obrátit se spíše na konkrétní archiv (seznam archivů naleznete na stránkách České archivní společnosti -http://www.cesarch.cz/adresář.aspx, nebo na stránkách Ministerstva vnitra ČR-http://www.mvcr.cz/docDetail.aspx?docid=21017000&docType=ART) nebo např.na Knihovnu Katedry pomocných věd historických a archivního studia UK (http://pvh.ff.cuni.cz/).	Přesná formulace dotazu: Dotazuji se, v čem spočívá archivní rešerše, jakéúdaje přináší a případně v čem se odlišuje od rešerše v knihovnictví.Zajímalo by mě též, jak je to s územní působností. Například když provádírešerši archiv oblastní / zemský, jsou zahrnuty i dokumenty z okresnícharchivů v jeho oblasti?Předem děkuji.	Dobrý den, bohužel v publikacích, které se týkají archivnictví a jeho terminologie, ani na webových stránkách archivů, není pojem archivní rešerše podrobnějivysvětlen: 1. studium archivních pomůcek, archivních fondů a dostupné literatury s určitým stanoveným cílem 2. výsledek tohoto studia zdroj: HRUŠKOVI, Viliam. Slovník literárnoarchívnej terminologie. Martin:Matica slovenská, 1999. Str. 100. ISBN 80-7090-514-X. - archivní rešerše obsahují přehled či soupis materiálu ke zcela konkrétnímu tématu, většinou na objednávku zdroj: BARTOŠ, Josef; CHOBOT, Karel. Úvod do archivnictví pro historiky.Olomouc: Univerzita Palackého, 2000. Str. 46. ISBN 80-244-0142-8. Z tohoto vyplývá, že archivní rešerše se mohou do značné míry podobat bibliografickým rešerším v knihovnictví, které také obsahují seznam citací dokumentů relevantních k určitému tématu. Zároveň se ale domníváme, že archivy mohou zpracovávat i rešerše, jejichž výsledkem jsou již konkrétní, tedy faktografické, informace. Doporučovali bychom vám obrátit se spíše na konkrétní archiv (seznam archivů naleznete na stránkách České archivní společnosti -http://www.cesarech.cz/adresa.apx, nebo na stránkách ministerstva vnitra ČR-http://www.mvcr.cz/docDetail.apx?docil=21017000&dosype=ART) nebo např.na knihovnu katedry pomocných věd historických a archivního studia UK (http://ph.F.Cuny.cz/).	true
Archivované české noviny	Jaké máte české archivované noviny z období 50 až 70 let minulého století ?Děkuji .	Dobrý den, u nás v knihovně naleznete většinu celostátního tisku, který v té době vycházel: Rudé právo Mladá fronta Lidová demokracie Zemědělské noviny Práce Svobodné slovo Československý sport z regionálních to jsou např. Stráž lidu, Rovnost, Nová svoboda apod. Noviny jsou pouze k prezenčnímu studiu, některé ročníky mohou být zdigitalizované a jsou v knihovně přístupné pouze přes počítač v knihovně. Záleží na tom, který rok, měsíc a den potřebujete, může se stát, že zrovna to konkrétní číslo nemáme.	null	Vědecká knihovna v Olomouci	Informace o vydaných dokumentech	null	2017-09-06T16:09:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archivovane-ceske-noviny-1	374	cs	Jaké máte české archivované noviny z období 50 až 70 let minulého století ?Děkuji .	Dobrý den, u nás v knihovně naleznete většinu celostátního tisku, který v té době vycházel: Rudé právo Mladá fronta Lidová demokracie Zemědělské noviny Práce Svobodné slovo Československý sport z regionálních to jsou např. Stráž lidu, Rovnost, Nová svoboda apod. Noviny jsou pouze k prezenčnímu studiu, některé ročníky mohou být zdigitalizované a jsou v knihovně přístupné pouze přes počítač v knihovně. Záleží na tom, který rok, měsíc a den potřebujete, může se stát, že zrovna to konkrétní číslo nemáme.	Jaké máte české archivované noviny z období 50 až 70 let minulého století ?Děkuji .	Dobrý den, u nás v knihovně naleznete většinu celostátního tisku, který v té době vycházel: Rudé právo mladá fronta lidová demokracie zemědělské noviny Práce svobodné slovo československý sport z regionálních to jsou např. Stráž lidu, rovnost, Nová svoboda apod. Noviny jsou pouze k prezenčnímu studiu, některé ročníky mohou být digitalizované a jsou v knihovně přístupné pouze přes počítač v knihovně. Záleží na tom, který rok, měsíc a den potřebujete, může se stát, že zrovna to konkrétní číslo nemáme.	true
Archivujete časopis Rekord rok 1949?	Časopis rekord byl list fotbalového svazu který vychazel asi do r 1950. Máte některé ročniky tohoto časopisu, hlavně mne zajima ročník 1949.?	Dobrý den, časopis Rekord: československý všesportovní list. Praha: Karel Klapač, vycházel pod tímto názvem v letech 1930-1948. Posléze byl nahrazen názvem Instruktor kopané: list ústředí kopané ČOS. Praha: ČOS, 1949-1950. Po druhým názvem je k dispozici i časopis z roku 1949. Pokud jste registrovaným čtenářem Národní knihovny, můžete si časopis objednat přes lístkový naskenovaný katalog, viz https://retris.nkp.cz/Catalog?sigla=ABA001&catalogId=010gk1%20%20%20%20&caseId=31&drawerId=1&recordId=31011377&bookmarkId=null&filterId=null&page=null&batchId=null&phase=null&batchUser=null. Časopis by Vám byl k dispozici k prezenčnímu studiu v knihovně. Pokud nejste čtenářem knihovny a chcete se jím stát, doporučujeme prostudovat následující informace: https://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/jak-to-tady-chodi V případě zájmu o papírové placené kopie z časopisu se můžete obrátit na email [email protected]	Praha	Národní knihovna ČR	Informace o knihovně	null	2018-01-04T22:44:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archivujete-casopis-rekord-rok-1949	375	cs	Časopis rekord byl list fotbalového svazu který vycházel asi do r 1950. Máte některé ročníky tohoto časopisu, hlavně mne zajímá ročník 1949.?	Dobrý den, časopis Rekord: československý všesportovní list. Praha: Karel Klapáč, vycházel pod tímto názvem v letech 1930-1948. Posléze byl nahrazen názvem Instruktor kopané: list ústředí kopané ČOS. Praha: ČOS, 1949-1950. Po druhým názvem je k dispozici i časopis z roku 1949. Pokud jste registrovaným čtenářem Národní knihovny, můžete si časopis objednat přes lístkový naskenovaný katalog, viz https://retris.nkp.cz/Catalog?sigla=ABA001&catalogId=010gk1%20%20%20%20&caseId=31&drawerId=1&recordId=31011377&bookmarkId=null&filterId=null&page=null&batchId=null&phase=null&batchUser=null. Časopis by Vám byl k dispozici k prezenčnímu studiu v knihovně. Pokud nejste čtenářem knihovny a chcete se jím stát, doporučujeme prostudovat následující informace: https://www.nkp.cz/služby/důležité-odkazy/jak-to-tady-chodí V případě zájmu o papírové placené kopie z časopisu se můžete obrátit na email [email protected]	Časopis rekord byl list fotbalového svazu který vycházel asi do r 1950. Máte některé ročníky tohoto časopisu, hlavně mne zajímá ročník 1949.?	Dobrý den, časopis rekord: československý všesportovní list. Praha: Karel Klapáč, vycházel pod tímto názvem v letech 1930-1948. Posléze byl nahrazen názvem instruktor kopané: list ústředí kopané ČS. Praha: ČS, 1949-1950. Po druhým názvem je k dispozici i časopis z roku 1949. Pokud jste registrovaným čtenářem národní knihovny, můžete si časopis objednat přes lístkový naskenovaný katalog, viz http://Cetris.nku.cz/katalog?sila=ABA001&catalogId=010gk1%20%20%20%20&case=31&drawerId=1&record=31011377&bookmarkId=nula&filterId=nula&page=nula&patchi=nula&Chase=nula&batchUser=nula. Časopis by vám byl k dispozici k prezenčnímu studiu v knihovně. Pokud nejste čtenářem knihovny a chcete se jím stát, doporučujeme prostudovat následující informace: http://www.nku.cz/služby/dolezete-odkazy/jak-to-tady-chodí v případě zájmu o papírové placené kopie z časopisu se můžete obrátit na email [email protected]	false
Archivum franciscanum historicum	Dobrý den, rád bych se informoval na možnost zápůjčky či pořízení kopií několika ročníků časopisu "Archivum franciscanum historicum". Protože se nemohu dostavit osobně do Prahy, rád bych se zeptal, zda existuje nějaká možnost pořízení kopií (kopírka, digitální kopie,..) a jejich zaslání prostřednictvím emailu nebo pošty. Nebo zda by byla možná u tohoto časopisu meziknihovní výpůjčka do Olomouce. Předem děkuji za odpověď.	Dobrý den, co se týče časopisu Archivum Franciscanum Historicum, Národní knihovna má ve svém fondu následující ročníky: 1908-1940, 1969-1971, 1973-1975 (z poznámky v lístkovém katalogu ovšem vyplývá, že je pravděpodobné, že v jednotlivých ročnících chybí některá čísla). Dle Souborného katalogu ČR (http://aleph.nkp.cz/cze/skcp) kromě NK vlastní výtisky tohoto periodika i následující knihovny: Knihovna Židovského muzea v Praze (ročníky 1908, 1910-1911, 1914), Moravská zemská knihovna v Brně (ročníky 1908-1910, 1964-1972, 1974, 1977-1997), Vědecká knihovna v Olomouci (ročníky 1911, 1918, 1920, 1922-1925, 1927-1928, 1930, 1938 a 1942). Z našeho fondu standardně pořizujeme tištěné kopie, a to černobílé (v ceně 2 Kč za 1 stránku pro formát A4, 4 Kč pro formát A3) nebo barevné (12 Kč za 1 stránku pro formát A4, 19 Kč pro formát A3). K tomu připočítáváme poplatek za přípravu předloh (30 Kč paušálně do 10 citací, 3 Kč za 11 a každou další citaci), balné (35 Kč) a poštovné dle tarifů České pošty. Ceny uvádím dle současně platného Ceníku placených služeb a poplatků NK ČR (http://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/cenik), ráda bych Vás ale upozornila, že se ke dni 10. 2. 2014 bude Ceník měnit - v souvislosti s touto změnou budou pozměněny i ceny reprografických služeb (pro více informací vizhttp://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/cenik/soubory/sluz/cenik-2014). Cena případné zakázky bude v případě objednávek odeslaných do 9. 2. včetně účtována podle starého Ceníku. Dále bych Vás ráda upozornila, že vzhledem ke komplikacím způsobeným rekonstrukcí depozitáře, v němž se nachází výtisky časopisu, pořízení a doručení zakázky může trvat delší dobu. Pro případné závazné objednání kopií nás prosím kontaktujte na mailové [email protected]. Do textu objednávky uveďte prosím co nejpodrobnější informace o tom, o která čísla časopisu Archivum Franciscanum Historicum máte zájem. Uveďte také prosím, že jste již byl informován o ceně služby a s cenami souhlasíte. Máte-li zájem o meziknihovní výpůjčku z Národní knihovny, obraťte se prosím na svou místní knihovnu, která výpůjčku zprostředkuje. Domníváme se, že by s poskytnutím této služby v zásadě neměl být problém, je ovšem možné, že bude dostupnost periodika dočasně omezena kvůli zmíněné rekonstrukci skladu. Vnitrostátní meziknihovní výpůjčky v rámci českých knihoven jsou bezplatnou službou.	null	Národní knihovna ČR	Informace o vydaných dokumentech	null	2014-02-04T12:14:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archivum-franciscanum-historicum	376	cs	Dobrý den, rád bych se informoval na možnost zápůjčky či pořízení kopií několika ročníků časopisu "Archivům franciscanum historicum". Protože se nemohu dostavit osobně do Prahy, rád bych se zeptal, zda existuje nějaká možnost pořízení kopií (kopírka, digitální kopie,..) a jejich zaslání prostřednictvím emailu nebo pošty. Nebo zda by byla možná u tohoto časopisu meziknihovní výpůjčka do Olomouce. Předem děkuji za odpověď.	Dobrý den, co se týče časopisu Archivům Franciscanum Historicum, Národní knihovna má ve svém fondu následující ročníky: 1908-1940, 1969-1971, 1973-1975 (z poznámky v lístkovém katalogu ovšem vyplývá, že je pravděpodobné, že v jednotlivých ročnících chybí některá čísla). Dle Souborného katalogu ČR (http://aleph.nkp.cz/cze/skcp) kromě NK vlastní výtisky tohoto periodika i následující knihovny: Knihovna Židovského muzea v Praze (ročníky 1908, 1910-1911, 1914), Moravská zemská knihovna v Brně (ročníky 1908-1910, 1964-1972, 1974, 1977-1997), Vědecká knihovna v Olomouci (ročníky 1911, 1918, 1920, 1922-1925, 1927-1928, 1930, 1938 a 1942). Z našeho fondu standardně pořizujeme tištěné kopie, a to černobílé (v ceně 2 Kč za 1 stránku pro formát A4, 4 Kč pro formát A3) nebo barevné (12 Kč za 1 stránku pro formát A4, 19 Kč pro formát A3). K tomu připočítáváme poplatek za přípravu předloh (30 Kč paušálně do 10 citací, 3 Kč za 11 a každou další citaci), balné (35 Kč) a poštovné dle tarifů České pošty. Ceny uvádím dle současně platného Ceníku placených služeb a poplatků NK ČR (http://www.nkp.cz/služby/důležité-odkazy/ceník), ráda bych Vás ale upozornila, že se ke dni 10. 2. 2014 bude Ceník měnit - v souvislosti s touto změnou budou pozměněny i ceny reprografických služeb (pro více informací vizhttp://www.nkp.cz/služby/důležité-odkazy/ceník/soubory/služ/ceník-2014). Cena případné zakázky bude v případě objednávek odeslaných do 9. 2. včetně účtována podle starého Ceníku. Dále bych Vás ráda upozornila, že vzhledem ke komplikacím způsobeným rekonstrukcí depozitáře, v němž se nachází výtisky časopisu, pořízení a doručení zakázky může trvat delší dobu. Pro případné závažné objednání kopií nás prosím kontaktujte na mailové [email protected]. Do textu objednávky uveďte prosím co nejpodrobnější informace o tom, o která čísla časopisu Archivům Franciscanum Historicum máte zájem. Uveďte také prosím, že jste již byl informován o ceně služby a s cenami souhlasíte. Máte-li zájem o meziknihovní výpůjčku z Národní knihovny, obraťte se prosím na svou místní knihovnu, která výpůjčku zprostředkuje. Domníváme se, že by s poskytnutím této služby v zásadě neměl být problém, je ovšem možné, že bude dostupnost periodika dočasně omezena kvůli zmíněné rekonstrukci skladu. Vnitrostátní meziknihovní výpůjčky v rámci českých knihoven jsou bezplatnou službou.	Dobrý den, rád bych se informoval na možnost zápůjčky či pořízení kopií několika ročníků časopisu "archivum franciscanum historikum". Protože se nemohu dostavit osobně do Prahy, rád bych se zeptal, zda existuje nějaká možnost pořízení kopií (kopírka, digitální kopie,..) a jejich zaslání prostřednictvím emailu nebo pošty. Nebo zda by byla možná u tohoto časopisu meziknihovní výpůjčka do Olomouce. Předem děkuji za odpověď.	Dobrý den, co se týče časopisu archivu Franciscanum Historikum, národní knihovna má ve svém fondu následující ročníky: 1908-1940, 1969-1971, 1973-1975 (z poznámky v lístkovým katalogu ovšem vyplývá, že je pravděpodobné, že v jednotlivých ročnících chybí některá čísla). Dle souborného katalogu ČR (http://alepp.nku.cz/cze/skip) kromě NK vlastní výtisky tohoto periodika i následující knihovny: Knihovna židovského muzea v Praze (ročníky 1908, 1910-1911, 1914), moravská zemská knihovna v Brně (ročníky 1908-1910, 1964-1972, 1974, 1977-1997), vědecká knihovna v Olomouci (ročníky 1911, 1918, 1920, 1922-1925, 1927-1928, 1930, 1938 a 1942). Z našeho fondu standardně pořizujeme tištěné kopie, a to černobílé (v ceně 2 Kč za 1 stránku pro formát Al, 4 Kč pro formát A) nebo barevné (12 Kč za 1 stránku pro formát Al, 19 Kč pro formát A). K tomu přepočítáváme poplatek za přípravu předloh (30 Kč paušálně do 10 citací, 3 Kč za 11 a každou další citaci), balné (35 Kč) a poštovné dle tarifů České pošty. Ceny uvádím dle současně platného ceníku placených služeb a poplatků NK ČR (http://www.nku.cz/služby/dolezete-odkazy/ceník), ráda bych vás ale upozornila, že se ke dni 10. 2. 2014 bude ceník měnit - v souvislosti s touto změnou budou pozměněny i ceny reprografických služeb (pro více informací vizhttp://www.nku.cz/služby/dolezete-odkazy/ceník/soubory/slz/ceník-2014). Cena případné zakázky bude v případě objednávek odeslaných do 9. 2. včetně účtována podle starého ceníku. Dále bych vás ráda upozornila, že vzhledem ke komplikacím způsobeným rekonstrukcí depozitáře, v němž se nachází výtisky časopisu, pořízení a doručení zakázky může trvat delší dobu. Pro případné závazné objednání kopií nás prosím kontaktujte na mailové [email protected]. Do textu objednávky uveďte prosím co nepodrobnější informace o tom, o která čísla časopisu archivu Franciscanum Historikum máte zájem. Uveďte také prosím, že jste již byl informován o ceně služby a s cenami souhlasíte. Máte-li zájem o meziknihovní výpůjčku z národní knihovny, obraťte se prosím na svou místní knihovnu, která výpůjčku zprostředkuje. Domníváme se, že by s poskytnutím této služby v zásadě neměl být problém, je ovšem možné, že bude dostupnost periodika dočasně omezena kvůli zmíněné rekonstrukci skladu. Vnitrostátní meziknihovní výpůjčky v rámci českých knihoven jsou bezplatnou službou.	true
Archivy	Dobrý den, zajímalo by mě, zda archivy (a které) odvádějí nějaké peníze za kopie materiálů z jejich fondu, které si tam vyhotovím. Děkuji	Nejsme si jisti, zda rozumime otazce. Pokud si uzivatel necha v archivu udelat za uplatu reprografickou kopii, mel by archiv odvest 0,10 Kc (u barevne kopie 0,20 Kc) za kazdou stranu kolektivnim spravcum autorskych prav. Pokud jde o financni prijmy z kopirovani a jinych aktivit, tak se domnivam, ze u archivu, ktery je organizacni slozkou statu se jedna o prijem statniho rozpoctu a archiv prijmy odvadi do statniho rozpoctu. Jinak bych doporucil tuto otazku spise polozit v nejakem archivu.Cenik sluzeb poskytovanych v archivech je na:http://www.cesarch.cz/legislat/2004-645.htm#pril4	null	Národní knihovna ČR	Informace o knihovně	null	2008-02-20T16:36:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archivy	377	cs	Dobrý den, zajímalo by mě, zda archivy (a které) odvádějí nějaké peníze za kopie materiálů z jejich fondů, které si tam vyhotovím. Děkuji	Nejsme si jisti, zda rozumíme otázce. Pokud si uživatel nechá v archivu udělat za úplatu reprografickou kopií, měl by archiv odvést 0,10 Kč (u barevné kopie 0,20 Kč) za každou stranu kolektivním správcům autorských práv. Pokud jde o finanční příjmy z kopírování a jiných aktivit, tak se domnívám, že u archivu, který je organizační složkou státu se jedná o příjem státního rozpočtu a archiv příjmy odvádí do státního rozpočtu. Jinak bych doporučil tuto otázku spíše položit v nějakém archivu.Ceník služeb poskytovaných v archivech je na:http://www.cesarch.cz/legislat/2004-645.htm#pril4	Dobrý den, zajímalo by mě, zda archivy (a které) odvádějí nějaké peníze za kopie materiálů z jejich fondu, které si tam vyhotoví. Děkuji	Nejsme si jisti, zda rozumíme otázce. Pokud si uživatel nechá v archivu udělat za úplatu reprografickou kopii, měl by archiv odvést 0,10 Kč (u barevné kopie 0,20 Kč) za každou stranu kolektivním správcum autorských práv. Pokud jde o financi primy z kopírované a jiných aktivit, tak se domnívam, že u archivu, který je organizaci složkou státu se jedna o průjem statného rozpočtu a archiv primy odvádí do statného rozpočtu. Jinak bych doporučil tuto otázku spise položit v nejtkem archivu.Ceník služeb poskytovaných v archivech je na:http://www.cesarech.cz/legislat/2004-645.htm#pil	false
Rozkazy MV	Dobrý den, můžete mi prosím poradit, kde dohledám tajný rozkazy ministra vnitra a ministra NB. Předem děkuji.	Dobrý den, příslušné dokumenty by měly být ve správě Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek, který je tomuto ústavu podřízen. Zde by vám měli poskytnout informace o dostupnosti a zpracování různých dokumentů.Webové stránky s kontakty:http://www.ustrcr.cz/index.html.	null	Národní knihovna ČR	Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura	null	2008-03-13T15:02:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archivy-ministerstva-vnitra	378	cs	Dobrý den, můžete mi prosím poradit, kde dohledám tajný rozkazy ministra vnitra a ministra NB. Předem děkuji.	Dobrý den, příslušné dokumenty by měly být ve správě Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivů bezpečnostních složek, který je tomuto ústavu podřízen. Zde by vám měli poskytnout informace o dostupnosti a zpracování různých dokumentů.Webové stránky s kontakty:http://www.ustrcr.cz/index.html.	Dobrý den, můžete mi prosím poradit, kde dohledá tajný rozkazy ministra vnitra a ministra B. Předem děkuji.	Dobrý den, příslušné dokumenty by měly být ve správě ústavu pro studium totalitních režimů a archivu bezpečnostních složek, který je tomuto ústavu podřízen. Zde by vám měli poskytnout informace o dostupnosti a zpracování různých dokumentů.Webové stránky s kontakty:http://www.ustrne.cz/index.html.	true
archivy MSVK	Kde má Moravskoslezská vědecká knihovna archivy a co všechno v nich má?	Archivy se v naší knihovně označují tzv. odkládací sklady, ve kterých jsou uloženy knihy s těmito signaturami: A, B, D, E, G 1 - G 176.499, G 200.000 - 223.399, H 1 - H 54.999, 1.000 G -11.999 G, 2.000 H - , tyto knihy jsou na objednávku do druhého dne (nikoliv však z pátku na sobotu) po 13.hod. Dále zde jsou uloženy starší ročníky časopisů a novin. Sklady máme na ulici Macharově 11, Hynaisově 9, Prokešovo nám. 7. Tyto prostory nejsou přístupné uživatelům knihovny.	null	Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě	Informace o knihovně	null	2008-01-17T15:00:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archivy-msvk	379	cs	Kde má Moravskoslezská vědecká knihovna archivy a co všechno v nich má?	Archivy se v naší knihovně označují tzv. odkládací sklady, ve kterých jsou uloženy knihy s těmito signaturami: A, B, D, E, G 1 - G 176.499, G 200.000 - 223.399, H 1 - H 54.999, 1.000 G -11.999 G, 2.000 H - , tyto knihy jsou na objednávku do druhého dne (nikoliv však z pátku na sobotu) po 13.hod. Dále zde jsou uloženy starší ročníky časopisů a novin. Sklady máme na ulici Macharově 11, Hynaisově 9, Prokešovo nám. 7. Tyto prostory nejsou přístupné uživatelům knihovny.	Kde má moravskoslezská vědecká knihovna archivy a co všechno v nich má?	Archivy se v naší knihovně označují tzv. odkládací sklady, ve kterých jsou uloženy knihy s těmito signaturami: A, b, D, E, G 1 - G 176.499, G 200.000 - 223.399, H 1 - H 54.999, 1.000 . -11.999 ), 2.000 . - , tyto knihy jsou na objednávku do druhého dne (nikoliv však z pátku na sobotu) po 13.hod. Dále zde jsou uloženy starší ročníky časopisů a novin. Sklady máme na ulici Macharově 11, Hynaisovi 9, Prokešovo nám. 7. Tyto prostory nejsou přístupné uživatelům knihovny.	true
Archón	Dobrý den chci se zeptat jaký význam mělo ve starém Řecku slovo \"archón\"	Dobrý den,Archón jednotné číslo od archonti (řec. archontes ) = sbor devíti nejvyšších úředníků v Aténách. Vznikli pozvolným omezováním moci krále (v 8. a 7.století)První archón, předseda sboru, činný jakou soudce zejména ve věcech rodinných a dědických.Druhý archón - archón král (archón basileus) řídil kult bohů, soudil provinění sakrální, konal státní oběti, měl na starosti pořádání slavností (řídil slavnosti na počest boha vína Dionýsa. Jeho žena, basilinna, se směla se čtrnácti staršími ženami zúčastnit tajných obřadů konaných v noci o druhém dni slavnosti - den džbánu).Třetí archón, polemarchos, původně vojevůdce, později sakrální úředník, který řídil např. slavnosti ke cti padlých, předseda soudu nad cizinci (metoiky).Šest archontů zv. thesmothetai (doslovně "zákonodárci"), sbor znalců práva a soudců, kteří zkoumali zákony a jejich nedostatky předkládali sněmu k opravě, určovali poroty a předsedali trestním soudům. Zpravidla spor jen vyřešili, kdežto rozsudek vynášel nejvyšší lidový soud v Aténách (héliaiá). Před nastoupením do úřadu podrobovali se archonti prověrce (dokimasiá), jíž měl být prokázán jejich občanský původ, splnění povinnosti vojenské i závazků vůči státu a úcta k rodičům. Jejich funkce byla roční. Po skončení činnosti podávali zprávu radě (výbor deseti revizních úředníků, zvaných logistai). Na sněmu mohlo být o každém archontu hlasováno zvlášť, při stížnosti mohl být suspendován. Archonti jsou známi i z jiných řeckých měst. Jejich význam poklesl po ustavení sboru stratégů.Čerpáno z:Slovník antické kultury / Sest. [kol.]. -- Praha : Svoboda, 1974. -- 717, [2] s. : 96 s. fot. příl. Encyklopedie antiky / Zprac. kol. za ved. Ludvíka Svobody. -- 1. vyd.. -- Praha : Academia, 1973. -- 741, [3] s. : [16] s. barev. fot. příl. 4 tb. [6] mp.	null	Národní knihovna ČR	Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie	null	2008-02-25T15:24:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archon	380	cs	Dobrý den chci se zeptat jaký význam mělo ve starém Řecku slovo \"archón\"	Dobrý den,Archón jednotné číslo od archonti (řec. archontes ) = sbor devíti nejvyšších úředníků v Aténách. Vznikli pozvolným omezováním moci krále (v 8. a 7.století)První archón, předseda sboru, činný jakou soudce zejména ve věcech rodinných a dědických.Druhý archón - archón král (archón basileus) řídil kult bohů, soudil provinění sakrální, konal státní oběti, měl na starosti pořádání slavností (řídil slavnosti na počest boha vína Dionýsa. Jeho žena, basilinna, se směla se čtrnácti staršími ženami zúčastnit tajných obřadů konaných v noci o druhém dni slavnosti - den džbánu).Třetí archón, polemarchos, původně vojevůdce, později sakrální úředník, který řídil např. slavnosti ke cti padlých, předseda soudu nad cizinci (metoiky).Šest archontů zv. thesmothetai (doslovně "zákonodárci"), sbor znalců práva a soudců, kteří zkoumali zákony a jejich nedostatky předkládali sněmu k opravě, určovali poroty a předsedali trestním soudům. Zpravidla spor jen vyřešili, kdežto rozsudek vynášel nejvyšší lidový soud v Aténách (héliaiá). Před nastoupením do úřadu podrobovali se archonti prověrce (dokimasiá), jíž měl být prokázán jejich občanský původ, splnění povinnosti vojenské i závazků vůči státu a úcta k rodičům. Jejich funkce byla roční. Po skončení činnosti podávali zprávu radě (výbor deseti revizních úředníků, zvaných logistai). Na sněmu mohlo být o každém archontu hlasováno zvlášť, při stížnosti mohl být suspendován. Archonti jsou známí i z jiných řeckých měst. Jejich význam poklesl po ustavení sboru stratégů.Čerpáno z:Slovník antické kultury / Šest. [kol.]. -- Praha : Svoboda, 1974. -- 717, [2] s. : 96 s. foť. příl. Encyklopedie antiky / Zprac. kol. za věd. Ludvíka Svobody. -- 1. vyd.. -- Praha : Academia, 1973. -- 741, [3] s. : [16] s. barev. foť. příl. 4 tb. [6] mp.	Dobrý den chci se zeptat jaký význam mělo ve starém Řecku slovo \"arch\"	Dobrý den,Arch jednotné číslo od parchanti (řec. archontes ) = sbor devíti nejvyšších úředníků v Aténách. Vznikli pozvolným omezováním moci krále (v 8. a 7.století)první archa, předseda sboru, činný jako soudce zejména ve věcech rodinných a dědických.Druhý arch - arch král (arch basileus) řídil kult bohů, soudil provinění sakrální, konal státní oběti, měl na starosti pořádání slavností (řídil slavnosti na počest boha vína Dionýsa. Jeho žena, basilika, se směla se čtrnácti staršími ženami zúčastnit tajných obřadů konaných v noci o druhém dni slavnosti - den džbánu).Třetí archa, polemarchos, původně vojevůdce, později sakrální úředník, který řídil např. slavnosti ke cti padlých, předseda soudu nad cizinci (metodiky).Šest parchantů zv. thesmothetai (doslovně "zákonodárci"), sbor znalců práva a soudců, kteří zkoumali zákony a jejich nedostatky předkládali sněmu k opravě, určovali poroty a předsedali trestním soudům. Zpravidla spor jen vyřešili, kdežto rozsudek vynášel nejvyšší lidový soud v Aténách (hélia). Před nastoupením do úřadu podrobovali se parchanti prověrce (dokimasiá), jíž měl být prokázán jejich občanský původ, splnění povinnosti vojenské i závazků vůči státu a úcta k rodičům. Jejich funkce byla roční. Po skončení činnosti podávali zprávu radě (výbor deseti revizních úředníků, zvaných ligista). Na sněmu mohlo být o každém rachotu hlasováno zvlášť, při stížnosti mohl být suspendován. Parchanti jsou známi i z jiných řeckých měst. Jejich význam poklesl po ustavení sboru stratégů.Čerpáno z:Slovník antické kultury / test. [kol.]. -- Praha : Svoboda, 1974. -- 717, [2] s. : 96 s. ot. příl. Encyklopedie antiky / prac. kol. za věd. Ludvíka Svobody. -- 1. vyd.. -- Praha : Academia, 1973. -- 741, [3] s. : [16] s. barev. fot. příl. 4 b. [6] mp.	true
Archonti	DOBRY DEN, CHTĚLA BYCH SLYŠET ODPOVĚĎ NA MOJI OTÁZKU?OTÁZKA ZNÍ: MOHLI BYSTE NAPSAT VŠECHNO, CO VÍTE O ARCHONTECH? (TÝKÁ SE TO ŘECKA). DĚKUJI!	Archonti - devítičlenný nejvyšší úřední sbor v Athénách volený zpočátku z aristokracie, později demokratická instituce. V čele stál archont eponymos, podle něhož byl označován rok, archont polemarchos byl vrchním vojevůdcem, archont basileus (král) řídil státní náboženství. Zbývajících šest členů tvořili znalci práva a soudci. Tolik stručné heslo ze Všeobecné encyklopedie. Tato problematika je však mnohem složitější, takže v případě hlubšího zájmu byste si měla půjčit nějakou knihu o řeckých dějinách.	null	Vědecká knihovna v Olomouci	Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie	null	2008-01-10T11:38:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/archonti-1	381	cs	DOBRÝ DEN, CHTĚLA BYCH SLYŠET ODPOVĚĎ NA MOJI OTÁZKU?OTÁZKA ZNÍ: MOHLI BYSTE NAPSAT VŠECHNO, CO VÍTE O ARCHONTECH? (TÝKÁ SE TO ŘECKA). DĚKUJI!	Archonti - devítičlenný nejvyšší úřední sbor v Athénách volený zpočátku z aristokracie, později demokratická instituce. V čele stál archont eponymos, podle něhož byl označován rok, archont polemarchos byl vrchním vojevůdcem, archont basileus (král) řídil státní náboženství. Zbývajících šest členů tvořili znalci práva a soudci. Tolik stručné heslo ze Všeobecné encyklopedie. Tato problematika je však mnohem složitější, takže v případě hlubšího zájmu byste si měla půjčit nějakou knihu o řeckých dějinách.	DOBRÝ den, CHTĚLA BYCH SLYŠET ODPOVĚĎ na MOJI OTÁZKU?OTÁZKA zní: MOHLI BYSTE NAPSAT VŠECHNO, co Víte o ARCHONTECH? (TÝKÁ se to ŘECKA). DĚKUJI!	Parchanti - devítičlenný nejvyšší úřední sbor v Athénách volený zpočátku z aristokracie, později demokratická instituce. V čele stál parchant euonymus, podle něhož byl označován rok, rachot polemarchos byl vrchním vojevůdcem, parchant basileus (král) řídil státní náboženství. Zbývajících šest členů tvořili znalci práva a soudci. Tolik stručné heslo ze všeobecné encyklopedie. Tato problematika je však mnohem složitější, takže v případě hlubšího zájmu byste si měla půjčit nějakou knihu o řeckých dějinách.	true
Arcivévoda Albrecht	Prosím o pomoc při pátrání. Hledám osobnost jménem arcivévoda Albert nebo Albrecht. Působil za první světové války v Tyrolsku. Byl jím vyznamenán můj dědeček. Předem děkuji.	Dobrý den, z Vámi poskytnutých informací usuzujeme, že by se moho jednat oAlbrechta, jediného syna arcivévody Friedricha a princezny Isabelly z Croye a Dülmenu, nar. 24.7. 1897 ve Weilburgu (Bádensko), zemř. 23.7. 1955 v Buenos Aires, pohřben v Halbthurnu (Burgenland). Albrecht narukoval jako 18letý v první světové válce a rychle povýšil na poručíka a nadporučíka. Po převratu v roce 1918 se o něm spekulovalo jako o možném kandidátovi na uherský trůn. Vystupoval, stejně jako arcivévoda Josef, jako Maďar, měl v Maďarsku rozsáhlý pozemkový majetek a po matčině linii Croyů se cítil spřízněn s Arpádovci. Spekulacemi o uherském trůnu se dostal do konfliktu s exilovým císařem Karlem.Albrecht se třikrát oženil pod svůj stav: v roce 1930 s rozvedenou Irenou Lellbachovou, s níž se rozešel v roce 1937, pak s Katarinou Bocskayovou z Felsö-Bánya, rozvod v roce 1951, poté s Lydií Straussovou. Z druhého manželství pocházejí dvě dcery.Čerpáno z:Habsburkové : životopisná encyklopedie / Brigitte Hamannová ; [z němčiny přeložili Milada a Milan Kouřimských]. -- Vyd. 1.. -- Praha : Brána : Knižní klub, 1996. -- 403 s. : il., portréty, genealogické tab.	null	Národní knihovna ČR	Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie	null	2008-02-25T16:30:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/arcivevoda-albrecht	382	cs	Prosím o pomoc při pátrání. Hledám osobnost jménem arcivévoda Albert nebo Albrecht. Působil za první světové války v Tyrolsku. Byl jím vyznamenán můj dědeček. Předem děkuji.	Dobrý den, z Vámi poskytnutých informací usuzujeme, že by se moho jednat oAlbrechta, jediného syna arcivévody Friedricha a princezny Isabelly z Croye a Dülmenu, nar. 24.7. 1897 ve Weilburgu (Bádensko), zemř. 23.7. 1955 v Buenos Aires, pohřben v Halbthurnu (Burgenland). Albrecht narukoval jako 18letý v první světové válce a rychle povýšil na poručíka a nadporučíka. Po převratu v roce 1918 se o něm spekulovalo jako o možném kandidátovi na uherský trůn. Vystupoval, stejně jako arcivévoda Josef, jako Maďar, měl v Maďarsku rozsáhlý pozemkový majetek a po matčině linii Croyů se cítil spřízněn s Arpádovci. Spekulacemi o uherském trůnu se dostal do konfliktu s exilovým císařem Karlem.Albrecht se třikrát oženil pod svůj stav: v roce 1930 s rozvedenou Irenou Lellbachovou, s níž se rozešel v roce 1937, pak s Katarínou Bocskayovou z Felsö-Bánya, rozvod v roce 1951, poté s Lydií Straussovou. Z druhého manželství pocházejí dvě dcery.Čerpáno z:Habsburkové : životopisná encyklopedie / Brigitte Hamannová ; [z němčiny přeložili Milada a Milan Kouřimských]. -- Vyd. 1.. -- Praha : Brána : Knižní klub, 1996. -- 403 s. : il., portréty, genealogické tab.	Prosím o pomoc při pátrání. Hledám osobnost jménem arcivévoda Albert nebo Albrecht. Působil za první světové války v Tyrolsku. Byl jím vyznamenán můj dědeček. Předem děkuji.	Dobrý den, z vámi poskytnutých informací usuzujeme, že by se mohlo jednat Albrechta, jediného syna arcivévody Friedricha a princezny Isabelly z Crowe a Dülmen, nar. 24.7. 1897 ve Tilburgu (Bádensko), země. 23.7. 1955 v Buenos Aires, pohřben v Halbthurnu (Burgenland). Albrecht narukoval jako 18letý v první světové válce a rychle povýšil na poručíka a nadporučíka. Po převratu v roce 1918 se o něm spekulovalo jako o možném kandidátovi na uherský trůn. Vystupoval, stejně jako arcivévoda Josef, jako Maďar, měl v Maďarsku rozsáhlý pozemkový majetek a po matčině linii Croyů se cítil spřízněn s Arpádovci. Spekulacemi o uherském trůnu se dostal do konfliktu s exilovým císařem Karlem.Albrecht se třikrát oženil pod svůj stav: v roce 1930 s rozvedenou Irenou Lellbachovou, s níž se rozešel v roce 1937, pak s Katarinou Bocskayovi z Fel-bány, rozvod v roce 1951, poté s Lydií Straussovou. Z druhého manželství pocházejí dvě dcery.Čerpáno z:Habsburkové : životopisná encyklopedie / Brigitte Hamannová ; [z němčiny přeložili Milada a Milan kouřimských]. -- vyd. 1.. -- Praha : Brána : Knižní klub, 1996. -- 403 s. : il., portréty, genealogické tab.	true
Areál křížovníků s červenou hvězdou v Českém Krumlově	Dobrý den, pracuji na diplomové práci s názvemAreál křižovníků s červenou hvězdou v Českém Krumlově- návrh řešeníklášterní zahrady a nádvoří Tramín. Při získávání podkladů se zaměřením nahistorii se mi dostala do rukou kopie textu (9 A4 stránek), ze kterých nelzezjistit z jakého zdroje text pochází, místo a datum vydání atp. (veškeréinfo, které musím uvádět v citaci).Vím akorát, jak se jmenuje první kapitola(Stručný historický vývoj zahradních areálů od středověku po barokní obdobíse zaměřením na klášterní zahrady), dále je na konci textu ručně dopsáno: VČeském Krumlově, 30.1.1996 + nečitelný podpis- zřejmě Anna K....Je možné sevůbec dopátrat na základě těchto údajů nějakých dalších informací? Údajně jeprý možné, že dokument je součástí archivu města Český Krumlov- v tomtopřípadě můžu v citaci uvést pouze tento fakt, nebo je nutné znát přesnýnázev atp.? Resp. existuje nějaký tip citace v případě, že chci pracovat sinformacemi jejichž zdroj nelze dohledat (mám-li, jako v tomto případě, textvytržený z kontextu)?Dále bych Vás chtěla poprosit o radu, kde můžu najít další vhodné informacetýkající se tohoto tématu diplomové práce- případně které knihy byste midoporučili (zajímá mě hlavně historie-především spíš jak areál dřívevypadal, k čemu sloužil, klášterní zahrady obecně- např. i v souvislosti sesadovými úpravami,...). Hodně informací jsem nalezla např. v knize ČeskýKrumlov,jeho život a umělecký růsta na webových stránkách města.	Dobry den, bohuzel jsme nenasli temer zadne podstatne informace k Vasi praci. Domnivame se, ze by Vas mohli nasmerovat jiz zminovani pracovnici krumlovskeho archivuhttp://www.firmy.cz/detail/480601-statni-okresni-archiv-cesky-krumlov-cesky-krumlov-plesivec.html.Zkopirovala jsem Vam nekolik odkazu, mozna ze je jiz znate, ktere obsahuji aspon zminky nebo odkazy na literaturu. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9273911http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/mesto_histor_hvzren.xmlhttp://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/mesto_histor_zaklmi.xmlhttp://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/mesto_histor_hvzmik.xmlhttp://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus81/santruc.htm http://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:XAVY_CAwKXMJ:www.libri.cz/ukazka.php%3Fpdf%3D122+stru%C4%8Dn%C3%BD+historick%C3%BD+v%C3%BDvoj+zahradn%C3%ADch&hl=cs&gl=cz&pid=bl&srcid=ADGEESgM1Ko-i7I3sUOUdLGY-b0VB7cqrGqjq-SLlwxUBZ4TWyWNMwM0b2pQ3Rl5328lmEsNQ2NFM6PRYyycKIvGwRrpKNjo0liUD2HJCKB8pjUvMoheVPNOfAk1aNjqyXhJaoLnjHuI&sig=AHIEtbQa5ndS4bqTRL4bzIkyJNBjHVi7Vw Dalsi zdroj, ktery jsme prosli, je clankova plnotextova databaze Anopress, jeden clanek (viz. nize) zminuje klasterni zahradu. 700 LET ČESKÉHO KRUMLOVASkóre: 0.77Název zdroje: Travel in the Czech Republic Datum vydání: 13.03.2009Nadpis: 700 LET ČESKÉHO KRUMLOVAStrana: 6Rubrika: MOZAIKARočník: 6Číslo: 2Odkaz:http://www.mf.czOblast: Časopisy - společnost a životní stylZpracováno: 15.03.2009 10:07Identifikace: CZTR20090313010000 czKlíčová slova: klášterních zahradách Český Krumlov slaví v letošním roce 700 let od první písemné zmínky o městě.Přesně na den po sedmi stech letech, kdy byla 2. srpna 1309 sepsána listina Jindřicha I. z Rožmberka, která poprvé zmiňuje Český Krumlov jako město, se ve zdejších klášterních zahradách uskuteční malá slavnost. Její součástí bude kromě historického programu také akce s pracovním názvem Vzkaz potomkům. Každý z občanů a návštěvníků dostane možnost napsat svůj vzkaz na listinu jako poselství budoucím generacím. Listina pak bude uložena v kovové truhlici do jedné z českokrumlovských věžních kupolí. Předpokládanému velkému zájmu bude odpovídat i rozměr listiny. V elektronickem katalogu (NKC) Narodni knihovny CR jsme vybrali nasledujici tituly, ktere by mohly byt take pro Vas zdrojem informaci. Cislo zaznamu: 1[C.zaznamu: 001203234]Belohlavek, Vaclav, 1870-1967Dejiny ceskych krizovniku s cervenou hvezdou. 1. a 2. dil / V.Belohlavek, J. Hradec. -- Praha : Rad ceskych krizovniku, 1930. -- 233, 202 s.Hradec, Josef, 1874-1938Signatury:* 54 F 046452 Cislo zaznamu: 2[C.zaznamu: 000552634]Belohlavek, Vaclav, 1870-1967Dejiny Ceskych krizovniku s cervenou hvezdou. [Dil I] / sepsali V.Belohlavek ... a P.J. Hradec ...]. -- V Praze : Rad Ceskych krizovniku, 1930 (Ceskoslovanska akciova tiskarna). -- 233 s. ; 8Obsahuje privazek: Dejiny ceskych krizovniku s cervenou hvezdou. Dil 2, Konvent Vratislavsky / P.J. HradecHradec, Josef, 1874-1938Signatury:* 54 E 007039/Dil 1-2* II 038049* II 038049/priv. 1 [C.zaznamu: 000997876]Rad Krizovniku 1237-1937. -- V Praze : Rad Krizovniku s cervenou hvezdou, [1937]. --14 s. ; 17 cmISBN (Broz.)* krizovnici s cervenou hvezdou -- Cesko -- 1237-1937* prehledySignatury:* I 395196	null	Národní knihovna ČR	vse	null	2010-02-04T13:18:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/areal-krizovniku-s-rudou-hvezdou-v-ceskem-krumlove	383	cs	Dobrý den, pracují na diplomové práci s názvemAreál křižovníků s červenou hvězdou v Českém Krumlově- návrh řešeníklášterní zahrady a nádvoří Tramín. Při získávání podkladů se zaměřením nahistorii se mi dostala do rukou kopie textu (9 A4 stránek), ze kterých nelzezjistit z jakého zdroje text pochází, místo a datum vydání atp. (veškeréinfo, které musím uvádět v citaci).Vím akorát, jak se jmenuje první kapitola(Stručný historický vývoj zahradních areálů od středověku po barokní obdobíse zaměřením na klášterní zahrady), dále je na konci textu ručně dopsáno: VČeském Krumlově, 30.1.1996 + nečitelný podpis- zřejmě Anna K....Je možné sevůbec dopátrat na základě těchto údajů nějakých dalších informací? Údajně jeprý možné, že dokument je součástí archivu města Český Krumlov- v tomtopřípadě můžu v citaci uvést pouze tento fakt, nebo je nutné znát přesnýnázev atp.? Resp. existuje nějaký tip citace v případě, že chci pracovat sinformacemi jejichž zdroj nelze dohledat (mám-li, jako v tomto případě, textvytržený z kontextu)?Dále bych Vás chtěla poprosit o radu, kde můžu najít další vhodné informacetýkající se tohoto tématu diplomové práce- případně které knihy byste midoporučili (zajímá mě hlavně historie-především spíš jak areál dřívevypadal, k čemu sloužil, klášterní zahrady obecně- např. i v souvislosti sesadovými úpravami,...). Hodně informací jsem nalezla např. v knize ČeskýKrumlov,jeho život a umělecký růsta na webových stránkách města.	Dobrý den, bohužel jsme nenašli téměř žádné podstatné informace k Vaší práci. Domníváme se, že by Vás mohli nasměrovat již zmiňovaní pracovníci krumlovského archivuhttp://www.firmy.cz/detail/480601-státní-okresní-archiv-český-krumlov-český-krumlov-plešivec.html.Zkopírovala jsem Vám několik odkazů, možná že je již znáte, které obsahují aspoň zmínky nebo odkazy na literaturu. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9273911http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/mesto_histor_hvzren.xmlhttp://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/mesto_histor_zaklmi.xmlhttp://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/mesto_histor_hvzmik.xmlhttp://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus81/santruc.htm http://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:XAVY_CAwKXMJ:www.libri.cz/ukázka.php%3Fpdf%3D122+stru%C4%8Dn%C3%BD+historick%C3%BD+v%C3%BDvoj+zahradn%C3%ADch&hl=cs&gl=cz&pid=bl&srcid=ADGEESgM1Ko-i7I3sUOUdLGY-b0VB7cqrGqjq-SLlwxUBZ4TWyWNMwM0b2pQ3Rl5328lmEsNQ2NFM6PRYyycKIvGwRrpKNjo0liUD2HJCKB8pjUvMoheVPNOfAk1aNjqyXhJaoLnjHuI&sig=AHIEtbQa5ndS4bqTRL4bzIkyJNBjHVi7Vw Další zdroj, který jsme prošli, je článková plnotextová databáze Anopress, jeden článek (viz. níže) zmiňuje klášterní zahradu. 700 LET ČESKÉHO KRUMLOVASkóre: 0.77Název zdroje: Travel in the Czech Republic Datum vydání: 13.03.2009Nadpis: 700 LET ČESKÉHO KRUMLOVAStrana: 6Rubrika: MOZAIKARočník: 6Číslo: 2Odkaz:http://www.mf.czOblast: Časopisy - společnost a životní stylZpracováno: 15.03.2009 10:07Identifikace: CZTR20090313010000 czKlíčová slova: klášterních zahradách Český Krumlov slaví v letošním roce 700 let od první písemné zmínky o městě.Přesně na den po sedmi stech letech, kdy byla 2. srpna 1309 sepsána listina Jindřicha I. z Rožmberka, která poprvé zmiňuje Český Krumlov jako město, se ve zdejších klášterních zahradách uskuteční malá slavnost. Její součástí bude kromě historického programu také akce s pracovním názvem Vzkaz potomkům. Každý z občanů a návštěvníků dostane možnost napsat svůj vzkaz na listinu jako poselství budoucím generacím. Listina pak bude uložena v kovové truhlici do jedné z českokrumlovských věžních kupolí. Předpokládanému velkému zájmu bude odpovídat i rozměr listiny. V elektronickém katalogu (NKC) Národní knihovny ČR jsme vybrali následující tituly, které by mohly být také pro Vás zdrojem informací. Číslo záznamů: 1[C.záznamů: 001203234]Bělohlávek, Václav, 1870-1967Dejiny českých křižovníků s červenou hvězdou. 1. a 2. díl / V.Bělohlávek, J. Hradec. -- Praha : Řád českých křížovníků, 1930. -- 233, 202 s.Hradec, Josef, 1874-1938Signatury:* 54 F 046452 Číslo záznamů: 2[C.záznamů: 000552634]Bělohlávek, Václav, 1870-1967Dejiny Českých křižovníků s červenou hvězdou. [Díl I] / sepsali V.Bělohlávek ... a P.J. Hradec ...]. -- V Praze : Řád Českých křížovníků, 1930 (Českoslovanská akciová tiskárna). -- 233 s. ; 8Obsahuje přívažek: Dějiny českých křižovníků s červenou hvězdou. Díl 2, Konvent Vratislavský / P.J. HradecHradec, Josef, 1874-1938Signatury:* 54 E 007039/Díl 1-2* II 038049* II 038049/priv. 1 [C.záznamů: 000997876]Řád Křižovníků 1237-1937. -- V Praze : Řád Křižovníků s červenou hvězdou, [1937]. --14 s. ; 17 cmISBN (Brož.)* křižovníci s červenou hvězdou -- Česko -- 1237-1937* prehledySignatury:* I 395196	Dobrý den, pracuji na diplomové práci s názvemAreál křižovníků s červenou hvězdou v Českém Krumlově- návrh řešeníklášterní zahrady a nádvoří tramín. Při získávání podkladů se zaměřením historii se mi dostala do rukou kopie textu (9 a stránek), ze kterých nelzezjistit z jakého zdroje text pochází, místo a datum vydání atp. (veškeréinfo, které musím uvádět v citaci).Vím akorát, jak se jmenuje první kapitola(stručný historický vývoj zahradních areálů od středověku po barokní období zaměřením na klášterní zahrady), dále je na konci textu ručně dopsáno: Českém Krumlově, 30.1.1996 + nečitelný podpis- zřejmě Anna K....Je možné vůbec dopátrat na základě těchto údajů nějakých dalších informací? Údajně prý možné, že dokument je součástí archivu města Český Krumlov- v tomtopřípadě můžu v citaci uvést pouze tento fakt, nebo je nutné znát přesnýnázev atp.? Resp. existuje nějaký tip citace v případě, že chci pracovat informacemi jejichž zdroj nelze dohledat (mám-li, jako v tomto případě, textvytržený z kontextu)?Dále bych vás chtěla poprosit o radu, kde můžu najít další vhodné informacetýkající se tohoto tématu diplomové práce- případně které knihy byste doporučili (zajímá mě hlavně historie-především spíš jak areál dřívevypadal, k čemu sloužil, klášterní zahrady obecně- např. i v souvislosti nesadovými úpravami,...). Hodně informací jsem nalezla např. v knize ČeskýKrumlov,jeho život a umělecký růst na webových stránkách města.	Dobrý den, bohužel jsme nenašli timer zadní podstatné informace k Vasi praci. Domníváme se, že by vás mohli nasměrovat již zmiňovaní pracovníci krumlovského archivuhttp://www.firmy.cz/detail/480601-statní-okresní-archiv-cesky-Krumlov-cesky-Krumlov-Plešivec.html.Zkopírovala jsem vám několik odkazu, mozna ze je již znáte, které obsahují aspon zmínky nebo odkazy na literaturu. http://Kramerius.nku.cz/Kramerius/handle/ABA001/9273911http://www.encyklopedie.krumlov.cz/docs/cz/mesto_histon_heren.xmlhttp://www.encyklopedie.krumlov.cz/docs/cz/mesto_histon_zatkli.xmlhttp://www.encyklopedie.krumlov.cz/docs/cz/mesto_histon_vznik.xmlhttp://knihovna.nku.cz/knihovnaplus81/santu.htm http://docs.Google.com/viewer?u=v&q=cache:DAVY_CAwKXMJ:www.Libri.cz/ukázka.ph%pdf%3D122+str%C%DN%CD%D+historik%CD%CD+v%CD%Bivoj+zahrada%C%ach&hl=cs&g=cz&id=b&scud=ADGEESgM1Ko-i7I3sUOUdLGY-b0VB7cqrGqjq-SLlwxUBZ4TWyWNMwM0b2pQ3Rl5328lmEsNQ2NFM6PRYyycKIvGwRrpKNjo0liUD2HJCKB8pjUvMoheVPNOfAk1aNjqyXhJaoLnjHuI&Sig=AHIEtbQa5ndS4bqTRL4bzIkyJNBjHVi7Vw dalsi zdroj, který jsme prošli, je Cankova plnotextové databáze anopress, jeden clánek (viz. vize) zmiňuje klasterni zahradu. 700 let ČESKÉHO KRUMLOVASkóre: 0.77Název zdroje: Travel in the Czech Republic datum vydání: 13.03.2009Nadpis: 700 let ČESKÉHO KRUMLOVAStrana: rubrika: MOZAIKARočník: číslo: odkaz:http://www.m.zoblas: Časopisy - společnost a životní stylZpracováno: 15.03.2009 10:07Identifikace: CZTR20090313010000 czKlíčová slova: klášterních zahradách Český Krumlov slaví v letošním roce 700 let od první písemné zmínky o městě.Přesně na den po sedmi stech letech, kdy byla 2. srpna 1309 sepsána listina Jindřicha I. z Rožmberka, která poprvé zmiňuje Český Krumlov jako město, se ve zdejších klášterních zahradách uskuteční malá slavnost. Její součástí bude kromě historického programu také akce s pracovním názvem vzkaz potomkům. Každý z občanů a návštěvníků dostane možnost napsat svůj vzkaz na listinu jako poselství budoucím generacím. Listina pak bude uložena v kovové truhlici do jedné z českokrumlovských věžních kupolí. Předpokládanému velkému zájmu bude odpovídat i rozměr listiny. V elektronickém katalogu (NKÚ) Narodnik knihovny ČR jsme vybrali nasledujici tituly, které by mohly být také pro vás zdrojem informací. Cisco záznamu: 1[C.záznamu: 001203234]Bělohlávek, Václav, 1870-1967Dejiny ceských krizovniku s červenou hvězdou. 1. a 2. díl / V.Bělohlávek, J. Hradec. -- Praha : Rad ceských krizovniku, 1930. -- 233, 202 s.Hradec, Josef, 1874-1938Signatury:* 54 F 046452 Cisco záznamu: 2[C.záznamu: 000552634]Bělohlávek, Václav, 1870-1967Dejiny ceských krizovniku s červenou hvězdou. [Del I] / sepsali V.Bělohlávek ... a P.J. Hradec ...]. -- v Praze : Rad ceských krizovniku, 1930 (Českoslovanská akciová tiskárna). -- 233 s. ; obsahuje provázek: Dějiny ceských krizovniku s červenou hvězdou. Díl 2, konvent vratislavský / P.J. HradecHradec, Josef, 1874-1938Signatury:* 54 . 007039/Del 1-2* II 038049* II 038049/pri. 1 [C.záznamu: 000997876]rad Krizovniku 1237-1937. -- v Praze : Rad Krizovniku s červenou hvězdou, [1937]. --14 s. ; 17 ISBN (Broz.)* krizovnici s červenou hvězdou -- Česko -- 1237-1937* prehledySignatury:* I 395196	false
argot napoleonských válek - pojem "surovec"	Kdo, nebo co byl ve vojenskem napoleonskem argotu "Surovec", nebo "Surovci" (fr. Brutal)?	Dobrý den, v Napoleonově Velké armádě označovali vojáci tímto termínem děla. Pokud se ve vzpomínkách hovoří o "řevu surovců" jedná se o dělostřeleckou palbu.	Praha	Vojenský historický ústav - knihovna	Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie	null	2017-05-29T08:00:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/argot-napoleonskych-valek-pojem-surovec	384	cs	Kdo, nebo co byl ve vojenském napoleonském argotu "Surovec", nebo "Surovci" (fr. Brutal)?	Dobrý den, v Napoleonově Velké armádě označovali vojáci tímto termínem dělá. Pokud se ve vzpomínkách hovoří o "řevu surovců" jedná se o dělostřeleckou palbu.	Kdo, nebo co byl ve vojenském napoleonským argotu "surovec", nebo "surovci" (fr. Bruta)?	Dobrý den, v Napoleonově velké armádě označovali vojáci tímto termínem děla. Pokud se ve vzpomínkách hovoří o "řevu surovců" jedná se o dělostřeleckou palbu.	false
argus	kdo byl argus?	Dobrý den, jméno Argus odkazuje k několika postavám řecké mytologie. Neznámější z nich je stooký obr Argus, jenž proslul svou bdělostí a sílou. Argus nikdy neusínal, neboť když jedny jeho oči dřímaly, druhé bděly. Mezi jeho oběti patřila obludná Echidna – matka mnoha nestvůr. Kvůli Argovým nadlidským schopnostem ho žárlivá bohyně Héra pověřila, aby hlídal kněžku a Diovu milenku Ió, již předtím Héra proměnila v krávu. Diovi se Ió zželelo, a tak k Argovi poslal boha Herma, který Arga uspal a zabil. Héra pak na jeho památku rozsela obrovy oči po peří svého oblíbeného ptáka, páva. V některých verzích mýtu má obr Argus pouze dva páry očí, z nichž jeden se nachází na temeni hlavy. Další postavou s tímto jménem byl syn Dia a první smrtelné ženy, do níž se Zeus zamiloval. Byl králem na Peloponésu. Jméno Argus patřilo i jednomu ze stavitelů lodi Argó a také Odysseovu psu, o němž působivě pojednává úryvek Odyssei týkající se hrdinova návratu na Ithaku. Když po dvaceti letech nepřítomnosti dorazil Odysseus v převlečení domů, byl pes Argus jediným, kdo ho poznal. Brzy na to zvíře zemřelo stářím. Argovo jméno se často používá v příměrech označujících bdělého hlídače. Je přítomno i ve frazeologii mnoha evropských jazyků: "Argusovy oči", "mít oči jako Argus". Tvar "Argus" je polatinštěna verze původního řeckého "Argos". Zdroj: Martin, R.: Slovník řecko-římské mytologie a kultury. Praha : EWA, 1993.	null	Národní knihovna ČR	Jazyk, lingvistika a literatura	null	2014-11-20T13:55:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/argus	385	cs	kdo byl argus?	Dobrý den, jméno Argus odkazuje k několika postavám řecké mytologie. Neznámější z nich je stooký obr Argus, jenž proslul svou bdělostí a sílou. Argus nikdy neusínal, neboť když jedny jeho oči dřímaly, druhé bdělý. Mezi jeho obětí patřila obludná Echidna – matka mnoha nestvůr. Kvůli Argovým nadlidským schopnostem ho žárlivá bohyně Héra pověřila, aby hlídal kněžku a Diovu milenku Ió, již předtím Héra proměnila v krávu. Diovi se Ió zželelo, a tak k Argovi poslal boha Herma, který Arga uspal a zabil. Héra pak na jeho památku rozsela obrovy oči po peří svého oblíbeného ptáka, páva. V některých verzích mýtu má obr Argus pouze dva páry očí, z nichž jeden se nachází na temeni hlavy. Další postavou s tímto jménem byl syn Dia a první smrtelné ženy, do níž se Zeus zamiloval. Byl králem na Peloponésu. Jméno Argus patřilo i jednomu ze stavitelů lodí Argó a také Odysseovu psu, o němž působivě pojednává úryvek Odyssei týkající se hrdinova návratu na Ithaku. Když po dvaceti letech nepřítomnosti dorazil Odysseus v převlečení domů, byl pes Argus jediným, kdo ho poznal. Brzy na to zvíře zemřelo stářím. Argovo jméno se často používá v příměrech označujících bdělého hlídače. Je přítomno i ve frazeologii mnoha evropských jazyků: "Argusovy očí", "mít oči jako Argus". Tvář "Argus" je polatinštěna verze původního řeckého "Argos". Zdroj: Martin, R.: Slovník řecko-římské mytologie a kultury. Praha : EWA, 1993.	kdo byl Argus?	Dobrý den, jméno Argus odkazuje k několika postavám řecké mytologie. Nejznámější z nich je stovky obr Argus, jenž proslul svou bdělostí a silou. Argus nikdy neusínal, neboť když jedny jeho oči dřímaly, druhé bděly. Mezi jeho obětí patřila obludná Echidna – matka mnoha nestvůr. Kvůli Arpovým nadlidským schopnostem ho žárlivá bohyně Héra pověřila, aby hlídal kněžku a Diovi milenku I, již předtím Héra proměnila v krávu. Diovi se i zželelo, a tak k Argovi poslal boha Herma, který Arga uspal a zabil. Héra pak na jeho památku rozsela obrovy oči po peří svého oblíbeného ptáka, páva. V některých verzích mýtu má obr Argus pouze dva páry očí, z nichž jeden se nachází na temeni hlavy. Další postavou s tímto jménem byl syn Dia a první smrtelné ženy, do níž se Zeus zamiloval. Byl králem na Peloponésu. Jméno Argus patřilo i jednomu ze stavitelů lodi Argo a také Odysseovu psu, o němž působivě pojednává úryvek Odyssey týkající se hrdinova návratu na Ithaku. Když po dvaceti letech nepřítomnosti dorazil Odysseus v převlečení domů, byl pes Argus jediným, kdo ho poznal. Brzy na to zvíře zemřelo stářím. Vargovo jméno se často používá v příměrech označujících bdělého hlídače. Je přítomno i ve frazeologii mnoha evropských jazyků: "Angusovy oči", "mít oči jako Argus". Tvar "Argus" je polatinštěna verze původního řeckého "Argos". Zdroj: Martin, R.: Slovník řecko-římské mytologie a kultury. Praha : ETA, 1993.	true
Árie a etuda	Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda vznik árie a etudy patří do baroka. Pokud ne, kam tedy patří?Děkuji	Dobrý den, vývoj obou hudebních forem byl pozvolný. Baroko či barok (zřejmě z port.pérola barroca - perla nepravidelného tvaru) je umělecko-kulturní směr, který vládl v Evropě mezi roky 1600 a 1750. Vznikl v Itálii a rozšířil se po celé Evropě a v jejích koloniích. Slovem baroko se pak označuje i toto období. Árie, it.aria, fr. air.,původně označovala v hudbě výraznou melodii, kterou obvykle, i když ne vždy, interpretoval zpěvák.Výraz původně znamenal píseň, melodii. Později se ustálil pro označení sólového zpěvu v opeře, oratoriu a kantátě, též v samostatné koncertní skladbě (koncertní árie).Princip výrazné sólové melodie doprovázené akordickými celky se prosadil v 16. století. Zpočátku měla árie strofickou funkci (strofa), v 18. století se v tzv. neapolské škole ustálila v třídílné formě s opakovaným prvním dílem (da capo arie).V baroku se formový rozvrh árie stabilizoval na trojdílnou formu ABA, třetí díl byl opakováním prvního dílu. V barokní suitě znamenala její pomalou část.Operní árie je protějškem recitativu a jako taková nemá přímo dějovou, nýbrž spíše výrazově-emocionální funkci. V opeře 19. století ztrácí árie svou původní, dominující funkci. Hudební drama árii nezná. Znovu se k ní vracejí skladatelé 20. století orientovaní na neoklasicismus.V současnosti termín árie označuje nejčastějí samostatný hudební kus pro jeden hlas s orchestrálním doprovodem. Etuda, z fr. étude, studium. jedná se o drobný literární, dramatický, filmový a jiný útvar, zpravidla řazený v cyklus, rozvíjející určité, předem dané téma či motivy.V hudbě etuda znamená : 1. cvičení. studijní skladbu, 2. koncertní etuda = náročná, virtuózní koncertní skladba.Je to tedy drobná hudební skladba pro jeden nástroj, sloužící k výuce instrumentalisty. Jejím cílem tedy není sdělit nějakou výraznější hudební myšlenku, ale představuje především způsob, jak pomoci žáku osvojit si techniku hry.Některé technické etudy, např. klavírní etudy C.Czerného, M.Clementiho, houslové N.Paganiniho splňují i umělecké požadavky.Skladatelé F.Chopin op. 10, op. 25), F.Liszt (12 transcendentálních etud), C.Debussy, A.N.Skrjabin, kteří byli sami vynikající klavírní virtuozové, psali své etudy přímo pro koncertní účely a dosáhli v nich vrcholné uměleckosti. Mistrovskou koncertní etudu Na břehu mořském složil B.Smetana. zdroj :J.Vysloužil : Hudební slovník pro každého, Vizovice : Lípa, 1995 http://cs.wikipedia.org/wiki/Etudahttp://cs.wikipedia.org/wiki/Barokohttp://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%81rie	null	Národní knihovna ČR	Hudba	null	2010-11-04T08:38:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/arie-a-etuda	386	cs	Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda vznik árie a etudy patří do baroka. Pokud ne, kam tedy patří?Děkuji	Dobrý den, vývoj obou hudebních forem byl pozvolný. Baroko či barok (zřejmě z port.pérola barroca - perla nepravidelného tvaru) je umělecko-kulturní směr, který vládl v Evropě mezi roky 1600 a 1750. Vznikl v Itálii a rozšířil se po celé Evropě a v jejích koloniích. Slovem baroko se pak označuje i toto období. Árie, it.aria, fr. air.,původně označovala v hudbě výraznou melodii, kterou obvykle, i když ne vždy, interpretoval zpěvák.Výraz původně znamenal píseň, melodii. Později se ustálil pro označení sólového zpěvu v opeře, oratoriu a kantátě, též v samostatné koncertní skladbě (koncertní árie).Princip výrazné sólové melodie doprovázené akordickými celky se prosadil v 16. století. Zpočátku měla árie strofickou funkci (štrofa), v 18. století se v tzv. neapolské škole ustálila v třídílné formě s opakovaným prvním dílem (da capo arie).V baroku se formový rozvrh árie stabilizoval na trojdílnou formu ABA, třetí díl byl opakováním prvního dílu. V barokní suitě znamenala její pomalou část.Operní árie je protějškem recitativu a jako taková nemá přímo dějovou, nýbrž spíše výrazově-emocionální funkci. V opeře 19. století ztrácí árie svou původní, dominující funkci. Hudební drama árií nezná. Znovu se k ní vracejí skladatelé 20. století orientovaní na neoklasicismus.V současnosti termín árie označuje nejčastějí samostatný hudební kus pro jeden hlas s orchestrálním doprovodem. Etuda, z fr. étude, studium. jedná se o drobný literární, dramatický, filmový a jiný útvar, zpravidla řazený v cyklus, rozvíjející určité, předem dané téma či motivy.V hudbě etuda znamená : 1. cvičení. studijní skladbu, 2. koncertní etuda = náročná, virtuózní koncertní skladba.Je to tedy drobná hudební skladba pro jeden nástroj, sloužící k výuce instrumentalisty. Jejím cílem tedy není sdělit nějakou výraznější hudební myšlenku, ale představuje především způsob, jak pomocí žáků osvojit si techniku hry.Některé technické etudy, např. klavírní etudy C.Czerného, M.Clementiho, houslové N.Paganiniho splňují i umělecké požadavky.Skladatelé F.Chopin op. 10, op. 25), F.Liszt (12 transcendentálních etud), C.Debussy, A.N.Skrjabin, kteří byli sami vynikající klavírní virtuózové, psali své etudy přímo pro koncertní účely a dosáhli v nich vrcholné uměleckosti. Mistrovskou koncertní etudu Na břehu mořském složil B.Smetana. zdroj :J.Vysloužil : Hudební slovník pro každého, Vizovice : Lípa, 1995 http://čs.wikipedia.org/wiki/Etudahttp://čs.wikipedia.org/wiki/Barokohttp://čs.wikipedia.org/wiki/%C3%81rie	Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda vznik árie a etudy patří do baroka. Pokud ne, kam tedy patří?Děkuji	Dobrý den, vývoj obou hudebních forem byl pozvolný. Baroko či barok (zřejmě z port.parola barrowa - perla nepravidelného tvaru) je umělecko-kulturní směr, který vládl v Evropě mezi roky 1600 a 1750. Vznikl v Itálii a rozšířil se po celé Evropě a v jejích koloniích. Slovem baroko se pak označuje i toto období. Árie, it.aria, fr. air.,původně označovala v hudbě výraznou melodii, kterou obvykle, i když ne vždy, interpretoval zpěvák.Výraz původně znamenal píseň, melodii. Později se ustálil pro označení sólového zpěvu v opeře, oratoriu a kantátě, též v samostatné koncertní skladbě (koncertní árie).Princip výrazné sólové melodie doprovázené akordickými celky se prosadil v 16. století. Zpočátku měla árie strofickou funkci (strofa), v 18. století se v tzv. neapolské škole ustálila v třídílné formě s opakovaným prvním dílem (da capo Arie).V baroku se formový rozvrh árie stabilizoval na trojdílnou formu ABA, třetí díl byl opakováním prvního dílu. V barokní suitě znamenala její pomalou část.Operní árie je protějškem recitativu a jako taková nemá přímo dějovou, nýbrž spíše výrazově-emocionální funkci. V opeře 19. století ztrácí árie svou původní, dominující funkci. Hudební drama árii nezná. Znovu se k ní vracejí skladatelé 20. století orientovaní na neoklasicismus.V současnosti termín árie označuje nejčastěji samostatný hudební kus pro jeden hlas s orchestrálním doprovodem. Etuda, z fr. stude, studium. jedná se o drobný literární, dramatický, filmový a jiný útvar, zpravidla řazený v cyklus, rozvíjející určité, předem dané téma či motivy.V hudbě etuda znamená : 1. cvičení. studijní skladbu, 2. koncertní etuda = náročná, virtuózní koncertní skladba.Je to tedy drobná hudební skladba pro jeden nástroj, sloužící k výuce instrumentalisty. Jejím cílem tedy není sdělit nějakou výraznější hudební myšlenku, ale představuje především způsob, jak pomoci žáku osvojit si techniku hry.Některé technické etudy, např. klavírní etudy C.Czerného, M.Clementis, houslové N.Paganiniho splňují i umělecké požadavky.Skladatelé F.Chopin op. 10, op. 25), F.Liszt (12 transcendentálních etud), C.Debussy, A.N.Skrjabin, kteří byli sami vynikající klavírní virtuosové, psali své etudy přímo pro koncertní účely a dosáhli v nich vrcholné uměleckosti. Mistrovskou koncertní etudu na břehu mořském složil B.Smetana. zdroj :J.Vysloužil : Hudební slovník pro každého, Vizovice : Lípa, 1995 http://cs.wikipedia.org/Miki/Etudahttp://cs.wikipedia.org/Miki/Barokohttp://cs.wikipedia.org/Miki/%CD%arie	true
"Árijští" konvertité k judaismu v nacistickém Německu	Jak se v nacistickém Německu zacházelo s osobami "árijského" původu, které konvertovaly k židovskému náboženství?	Konverze k judaismu není příliš běžná (jak kvůli složitému "přijímacímu procesu", tak vzhledem k dlouhodobým antisemitským náladám), nicméně možné to je. Přímo v tomto období jako dobrý příklad posloužíErnst von Manstein, německý vojenský důstojník a učitel, který konvertoval k judaismu v roce 1892 a dotkla se ho i pozdější 2. světová válka. Na rozdíl od ostatních Židů ale nebyl deportován do koncentračního tábora, pouze nemohl vykonávat práci učitele. Norimberské rasové zákony, tedy Zákon o ochraně německé krve a německé cti a Zákon o říšském občasntví (1935), nejsou příliš konkrétní. Existuje komentář Hanse Globkeho, který by měl být podrobnější a popisovat různé případy, které mohou nastat, ale nepodařilo se mi jej najít online. Nicméně nacistům obecně nešlo ani tak o potlačení židovského náboženství, jako o "čistotu rasy" (z hlediska původu), Tedy ikdyž se Žid nechal pokřtít, pro nacisty zůstal nadále Židem (to, jak byli konvertité vnímáni a přijímáni samotnou židovskou obcí, je jiná otázka). Člověk "čisté krve", který by naopak konvertoval k judaismu, by zůstal Němcem z hlediska rasy (což bylo prvořadější) a židem z hlediska víry, díky čemuž mu nehrozil tak tragický osud, ale s nepříjemnostmi a zřejmě i tlakem, aby se víry zřekl, se jistě potýkal. Vlákno přesně k tomuto tématu se vyskytuje i na platforměReddit (r/history), byť to nelze považovat za stoprocentně spolehlivý zdroj informcí, ale dají se tam nalézt zajímavé poznámky.	null	Knihovna Akademie věd České republiky	Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie	HESCHEL, Susannah. "Sacrament versus Racism: Converted Jews in Nazi Germany". On Being Adjacent to Historical Violence, edited by Irene Kacandes, Berlin, Boston: De Gruyter, 2022, pp. 89-112. Dostupné online:https://doi.org/10.1515/9783110753295-007[cit. 9. 4. 2024]https://www.reddit.com/[…]/[cit. 9. 4. 2024]https://en.wikipedia.org/wiki/Ernst_von_Manstein[cit. 9 4. 2024]	2024-04-09T09:46:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/arijsti-konvertite-k-judaismu-v-nacistickem-nemecku	387	cs	Jak se v nacistickém Německu zacházelo s osobami "árijského" původu, které konvertovaly k židovskému náboženství?	Konverze k judaismu není příliš běžná (jak kvůli složitému "přijímacímu procesu", tak vzhledem k dlouhodobým antisemitským náladám), nicméně možné to je. Přímo v tomto období jako dobrý příklad posloužíErnst von Manstein, německý vojenský důstojník a učitel, který konvertoval k judaismu v roce 1892 a dotkla se ho i pozdější 2. světová válka. Na rozdíl od ostatních Židů ale nebyl deportován do koncentračního tábora, pouze nemohl vykonávat práci učitele. Norimberské rasové zákony, tedy Zákon o ochraně německé krve a německé cti a Zákon o říšském občasntví (1935), nejsou příliš konkrétní. Existuje komentář Hanse Globkeho, který by měl být podrobnější a popisovat různé případy, které mohou nastat, ale nepodařilo se mi jej najít online. Nicméně nacistům obecně nešlo ani tak o potlačení židovského náboženství, jako o "čistotu rasy" (z hlediska původu), Tedy ikdyž se Žid nechal pokřtít, pro nacisty zůstal nadále Židem (to, jak byli konvertité vnímání a přijímání samotnou židovskou obcí, je jiná otázka). Člověk "čisté krve", který by naopak konvertoval k judaismu, by zůstal Němcem z hlediska rasy (což bylo prvořadější) a židem z hlediska víry, díky čemuž mu nehrozil tak tragický osud, ale s nepříjemnostmi a zřejmě i tlakem, aby se víry zřekl, se jistě potýkal. Vlákno přesně k tomuto tématu se vyskytuje i na platforměReddit (r/history), byť to nelze považovat za stoprocentně spolehlivý zdroj informcí, ale dají se tam nalézt zajímavé poznámky.	Jak se v nacistickém Německu zacházelo s osobami "árijského" původu, které konvertovaly k židovskému náboženství?	Konverze k judaismu není příliš běžná (jak kvůli složitému "přijímacímu procesu", tak vzhledem k dlouhodobým antisemitským náladám), nicméně možné to je. Přímo v tomto období jako dobrý příklad posloužíErnst von Manstein, německý vojenský důstojník a učitel, který konvertoval k judaismu v roce 1892 a dotkla se ho i pozdější 2. světová válka. Na rozdíl od ostatních Židů ale nebyl deportován do koncentračního tábora, pouze nemohl vykonávat práci učitele. Norimberské rasové zákony, tedy zákon o ochraně německé krve a německé cti a zákon o říšské občanství (1935), nejsou příliš konkrétní. Existuje komentář Hanse Golkeho, který by měl být podrobnější a popisovat různé případy, které mohou nastat, ale nepodařilo se mi jej najít online. Nicméně nacistům obecně nešlo ani tak o potlačení židovského náboženství, jako o "čistotu rasy" (z hlediska původu), tedy když se Žid nechal pokřtít, pro nacisty zůstal nadále Židem (to, jak byli konvertité vnímáni a přijímáni samotnou židovskou obcí, je jiná otázka). Člověk "čisté krve", který by naopak konvertoval k judaismu, by zůstal Němcem z hlediska rasy (což bylo prvořadější) a židem z hlediska víry, díky čemuž mu nehrozil tak tragický osud, ale s nepříjemnostmi a zřejmě i tlakem, aby se víry zřekl, se jistě potýkal. Vlákno přesně k tomuto tématu se vyskytuje i na platforměReddit (r/History), byť to nelze považovat za stoprocentně spolehlivý zdroj informací, ale dají se tam nalézt zajímavé poznámky.	true
Aristoteles - životopis	Dobrý den, potřeboval bych se zeptat, zda se v knihovně nachází k výpůjčce kniha na téma Aristoteles - životopis. Případně zda jde k tomuto tématu požádat o rešerži a kolik bude stát poplatek za ni. Předem děkuji za rychlou odpověď :-)	Dobrý den, informace o Aristotelově životě najdete v knize: Aristoteles : život a učení. Praha: Nová Akropolis, 1996 anebo také ve filozofických lexikonech a slovnících, např.: McGreal, I. P.: Velké postavy západního myšlení : slovník myslitelů. Praha : Prostor, 1997. Obě zmíněné knihy jsou k dispozici v Národní knihovně, ovšem pouze k objednání do studovny. Abyste mohl objednávat svazky z fondu NK, musíte mít platný čtenářský průkaz. Knihy si můžete objednat přes elektronický katalog Národní knihovny(http://sigma.nkp.cz/cze/nkc) nebo pomocí papírových lístku, které dostanete v Hale služeb. Prověřený zdroj: http://sigma.nkp.cz/cze/nkc.	null	Národní knihovna ČR	Filozofie a náboženství	null	2008-12-17T15:50:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/aristoteles-zivotopis	388	cs	Dobrý den, potřeboval bych se zeptat, zda se v knihovně nachází k výpůjčce kniha na téma Aristoteles - životopis. Případně zda jde k tomuto tématu požádat o rešerži a kolik bude stát poplatek za ni. Předem děkuji za rychlou odpověď :-)	Dobrý den, informace o Aristotelově životě najdete v knize: Aristoteles : život a učení. Praha: Nová Akropolis, 1996 anebo také ve filozofických lexikonech a slovnících, např.: McGreal, I. P.: Velké postavy západního myšlení : slovník myslitelů. Praha : Prostor, 1997. Obě zmíněné knihy jsou k dispozici v Národní knihovně, ovšem pouze k objednání do studovny. Abyste mohl objednávat svazky z fondu NK, musíte mít platný čtenářský průkaz. Knihy si můžete objednat přes elektronický katalog Národní knihovny(http://sigma.nkp.cz/cze/nkc) nebo pomocí papírových lístků, které dostanete v Hale služeb. Prověřený zdroj: http://sigma.nkp.cz/cze/nkc.	Dobrý den, potřeboval bych se zeptat, zda se v knihovně nachází k výpůjčce kniha na téma Aristoteles - životopis. Případně zda jde k tomuto tématu požádat o rešerši a kolik bude stát poplatek za ni. Předem děkuji za rychlou odpověď :-)	Dobrý den, informace o Aristotelově životě najdete v knize: Aristoteles : život a učení. Praha: Nová Akropolis, 1996 anebo také ve filozofických lexikonech a slovnících, např.: McGraw, I. P.: Velké postavy západního myšlení : slovník myslitelů. Praha : Prostor, 1997. Obě zmíněné knihy jsou k dispozici v národní knihovně, ovšem pouze k objednání do studovny. Abyste mohl objednávat svazky z fondu NK, musíte mít platný čtenářský průkaz. Knihy si můžete objednat přes elektronický katalog národní knihovny(http://sigma.nku.cz/cze/noc) nebo pomocí papírových lístků, které dostanete v hale služeb. Prověřený zdroj: http://sigma.nku.cz/cze/noc.	true
Aristotelova klasifikace věd	Dobrý den, obracím se na Vás s žádostí o pomoc při vyhledání dokumentů či volbě rešeršní strategie. Jakou součást své zápočtové práce musím odevzdat referát na téma Aristotelova klasifikace věd. Přese všechnu snahu se mi nepodařilo najít žádný dokument zabývající se touto problematikou (vyjma článku Dušana Machovce Aristotelova klasifikace věd a postavení filosofie v ní, jehož exemplář se mi však zatím nepodařilo vypátrat). Dokonce ani netuším, které konkrétní Aristotelovo dílo tuto klasifikaci věd obsahuje, a tak se nemám o co opřít. Předem děkuji za odpověď.	Dobrý den, základem Vaší práce by nejspíše mělo být přímo Aristotelovo dílo, ve kterém je klasifikace věd popsána. Tím by měl být Aristotelův spis Metafyzika. V českém překladu vyšla následujících vydání:* ARISTOTELES. Aristotelova Metafysika. Praha : Česká akademie věd a umění, 1927.* ARISTOTELES. Metafysika. 1. vyd. V Praze : Jan Laichter, 1946.* ARISTOTELES. Metafysika. 2. vyd. Praha : Jan Laichter, 1946.* ARISTOTELES. Metafyzika. 2. vyd. Praha : Petr Rezek, 2003. ISBN 80-86027-19-8. Příspěvky k Aristotelově klasifikaci věd naleznete například v publikacích:* PATOČKA, Jan. Aristotelés : přednášky z antické filosofie. 1. vyd. Praha : Vyšehrad, 1994. ISBN 80-7021-067-2 (kapitola V.)* HOLZBACHOVÁ. Ivana. Filozofické a metodologické problémy vědy. 2.vyd. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2000, c1996. ISBN 80-210-2394-5 (brož.)* Filozofický slovník. díl 1.: A-N./ edit. G. Klaus, M. Buhr/ 1. vyd. Praha : Svoboda, 1985* MACHOVEC, Dušan. Dějiny antické filosofie. Praha : SPN, 1962 Článek Dušana Machovce: "Aristotelova klasifikace věd a postavení filosofie v ní" se nachází v periodicky vycházejícím sborníku Acta Universitatis Carolinae - řada Philosophica et Historica, ročník 1960, číslo 2, strana 145- 183. V Národní knihovně ČR je možné vypůjčit si exemplář sborníku k prezenčnímu studiu do Všeobecné studovny v Klementinu. Dokument je možné objednat přes Naskenované katalogy:http://katif.nkp.cz/( Generální katalog III, ACTA/N -ACTA Univ./C, číslo lístku: 145) přes formulář v nabídce "Objednat titul". Objednat dokument můžete i v případě, že dosud nejste čtenářkou Národní knihovny, pro přístup k němu je ovšem již registrace v NK ČR nezbytá(http://www.nkp.cz/pages/page.php3?nazev=Jak_to_tady_chodi&submenu3=98).	null	Národní knihovna ČR	Filozofie a náboženství	null	2008-11-06T08:48:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/aristotelova-klasifikace-ved	389	cs	Dobrý den, obracím se na Vás s žádostí o pomoc při vyhledání dokumentů či volbě rešeršní strategie. Jakou součást své zápočtové práce musím odevzdat referát na téma Aristotelova klasifikace věd. Přese všechnu snahu se mi nepodařilo najít žádný dokument zabývající se touto problematikou (vyjma článku Dušana Machovce Aristotelova klasifikace věd a postavení filosofie v ní, jehož exemplář se mi však zatím nepodařilo vypátrat). Dokonce ani netuším, které konkrétní Aristotelovo dílo tuto klasifikaci věd obsahuje, a tak se nemám o co opřít. Předem děkuji za odpověď.	Dobrý den, základem Vaší práce by nejspíše mělo být přímo Aristotelovo dílo, ve kterém je klasifikace věd popsána. Tím by měl být Aristotelův spis Metafyzika. V českém překladu vyšla následujících vydání:* ARISTOTELES. Aristotelova Metafysika. Praha : Česká akademie věd a umění, 1927.* ARISTOTELES. Metafysika. 1. vyd. V Praze : Jan Laichter, 1946.* ARISTOTELES. Metafysika. 2. vyd. Praha : Jan Laichter, 1946.* ARISTOTELES. Metafyzika. 2. vyd. Praha : Petr Rezek, 2003. ISBN 80-86027-19-8. Příspěvky k Aristotelově klasifikaci věd naleznete například v publikacích:* PATOČKA, Jan. Aristotelés : přednášky z antické filosofie. 1. vyd. Praha : Vyšehrad, 1994. ISBN 80-7021-067-2 (kapitola V.)* HOLZBACHOVÁ. Ivana. Filozofické a metodologické problémy vědy. 2.vyd. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2000, c1996. ISBN 80-210-2394-5 (brož.)* Filozofický slovník. díl 1.: A-N./ edit. G. Klaus, M. Buhr/ 1. vyd. Praha : Svoboda, 1985* MACHOVEC, Dušan. Dějiny antické filosofie. Praha : SPN, 1962 Článek Dušana Machovce: "Aristotelova klasifikace věd a postavení filosofie v ní" se nachází v periodicky vycházejícím sborníku Acta Universitatis Carolinae - řada Philosophica et Historica, ročník 1960, číslo 2, strana 145- 183. V Národní knihovně ČR je možné vypůjčit si exemplář sborníku k prezenčnímu studiu do Všeobecné studovny v Klementinu. Dokument je možné objednat přes Naskenované katalogy:http://katif.nkp.cz/( Generální katalog III, ACTA/N -ACTA Univ./C, číslo lístků: 145) přes formulář v nabídce "Objednat titul". Objednat dokument můžete i v případě, že dosud nejste čtenářkou Národní knihovny, pro přístup k němu je ovšem již registrace v NK ČR nezbytá(http://www.nkp.cz/pages/page.php3?název=Jak_to_tady_chodí&submenu3=98).	Dobrý den, obracím se na vás s žádostí o pomoc při vyhledání dokumentů či volbě rešeršní strategie. Jakou součást své zápočtové práce musím odevzdat referát na téma Aristotelova klasifikace věd. Přes všechnu snahu se mi nepodařilo najít žádný dokument zabývající se touto problematikou (vyjma článku Dušana Machovce Aristotelova klasifikace věd a postavení filosofie v ní, jehož exemplář se mi však zatím nepodařilo vypátrat). Dokonce ani netuším, které konkrétní Aristotelovo dílo tuto klasifikaci věd obsahuje, a tak se nemám o co opřít. Předem děkuji za odpověď.	Dobrý den, základem vaší práce by nejspíše mělo být přímo Aristotelovo dílo, ve kterém je klasifikace věd popsána. Tím by měl být Aristotelův spis metafyzika. V českém překladu vyšla následujících vydání:* ARISTOTELES. Aristotelova metafyzika. Praha : Česká akademie věd a umění, 1927.* ARISTOTELES. Metafyzika. 1. vyd. V Praze : Jan Laichter, 1946.* ARISTOTELES. Metafyzika. 2. vyd. Praha : Jan Laichter, 1946.* ARISTOTELES. Metafyzika. 2. vyd. Praha : Petr rezek, 2003. ISBN 80-86027-19-8. Příspěvky k Aristotelově klasifikaci věd naleznete například v publikacích:* PATOČKA, Jan. Aristotelés : přednášky z antické filosofie. 1. vyd. Praha : Vyšehrad, 1994. ISBN 80-7021-067-2 (kapitola V.)* HOLBACHOVÉ. Ivana. Filozofické a metodologické problémy vědy. 2.vyd. Brno : Masarykova univerzita, filozofická fakulta, 2000, c1996. ISBN 80-210-2394-5 (brož.)* filozofický slovník. díl 1.: A-N./ Edit. G. Klaus, M. Bohr/ 1. vyd. Praha : Svoboda, 1985* MACHOVEC, Dušan. Dějiny antické filosofie. Praha : SPN, 1962 článek Dušana Machovce: "Aristotelova klasifikace věd a postavení filosofie v ní" se nachází v periodicky vycházejícím sborníku Act Universitami Carolina - řada Philosophica et Historia, ročník 1960, číslo 2, strana 145- 183. V národní knihovně ČR je možné vypůjčit si exemplář sborníku k prezenčnímu studiu do všeobecné studovny v Klementinu. Dokument je možné objednat přes naskenované katalogy:http://kati.nku.cz/( generální katalog III, ATA/n -ATA Univ./C, číslo lístku: 145) přes formulář v nabídce "objednat titul". Objednat dokument můžete i v případě, že dosud nejste čtenářkou národní knihovny, pro přístup k němu je ovšem již registrace v NK ČR nezbytná(http://www.nku.cz/pages/page.php?název=jak_to_tady_chodí&submenu3=98).	true
Aristotelova metafyzika	Dobrý den,rád bych se informoval, zda máte k dispozici 4.knihu Aristotelovy metafyziky, část 1012a22?Bohužel on-line katalog je mímo provoz.	Dobrý den, elektronický katalog Národní knihovny ČR (http://aleph.nkp.cz/cze/nkc) informace tak podrobného charakteru o obsahu jednotlivých dokumentů bohužel neposkytuje. Je třeba nahlédnout do samotných knih a informaci ověřit. Ve fondu NK ČR máme 4 česká vydání Aristotelovy Metafyziky, všechna jednosvazková: * Aristotelova Metafysika / přeložil, úvodem a poznámkami opatřil F. Joklík ; revidoval Fr. Krejčí. Praha : Česká akademie věd a umění, 1927. xiv, 273 s. ; 24 cm. * Metafysika / Aristoteles ; přeložil Antonín Kříž. 2. vyd. Praha : Jan Laichter, 1946. 498 s. ; 8°. (Základní spisy Aristotelovy ; sv.1) * Metafyzika / Aristotelés ; přeložil a poznámkami opatřil Antonín Kříž. 2. vyd. Praha : Petr Rezek, 2003. 579 s. ; 28 cm. ISBN 80-86027-19-8. * Metafyzika / Aristotelés ; přeložil a poznámkami opatřil Antonín Kříž ; [překlad upravil Petr Rezek]. 3. vyd., V nakl. Petr Rezek 2. Praha : Rezek, 2008. 482 s. ; 20 cm. ISBN 978-80-86027-27-2. Pouze v novějších vydáních (2003, 2008) jsou však kromě jednotlivých úseků (např. 1012a) a kapitol číslovány i řádky, a to vždy po pěti (5, 10, 15, 20, 25, 30, příp. 35). Obě publikace byly vydány podle vydání Jana Laichtera z r. 1946, v překladu a s poznámkami dr. Antonína Kříže. Překlad byl doplněn číslováním řádků podle Bekkerova vydání (August Immanuel Bekker,http://www.mlahanas.de/Greeks/LX/BekkerNumbers.html); toto číslování ovšem slouží pouze k orientaci, protože překlad není doslovný. Označník (ǀ) vyznačuje začátek uvedené řádky. Pokud je začátek vyznačeného řádku shodný se začátkem odstavce nebo citovaného verše překladu, označník uveden není (viz ediční poznámka vydání z r. 2008, str. 482). Protože řádky nejsou číslovány jednotlivě, nedokážeme spolehlivě identifikovat řádek 1012a22, uvádíme přesný opis části od řádku 20 až po řádek předcházející řádku 25 v přesném znění a řádkování. Citujeme z vydání z roku 2003, str. 128: 20 pravdu námitce a přisvědčí, ǀ že vyplývající závěr jepravdivý. Jedni tedy došli k tomu názoru touto cestou,druzí proto, že pro všechno hledají důvod. Ale proti všemje třeba vycházet z výměru neboli pojmu věci. Výměr sepak uskutečňuje tím, že protivníci nutně označují něcourčitého. Neboť pak se pojem, jehož známkou je slovo,stává výměrem.	null	Národní knihovna ČR	Filozofie a náboženství	null	2011-09-20T15:57:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/aristotelova-metafyzika	390	cs	Dobrý den,rád bych se informoval, zda máte k dispozici 4.knihu Aristotelovy metafyziky, část 1012a22?Bohužel on-line katalog je mímo provoz.	Dobrý den, elektronický katalog Národní knihovny ČR (http://aleph.nkp.cz/cze/nkc) informace tak podrobného charakteru o obsahu jednotlivých dokumentů bohužel neposkytuje. Je třeba nahlédnout do samotných knih a informací ověřit. Ve fondu NK ČR máme 4 česká vydání Aristotelovy Metafyziky, všechna jednosvazková: * Aristotelova Metafysika / přeložil, úvodem a poznámkami opatřil F. Joklík ; revidoval Fr. Krejčí. Praha : Česká akademie věd a umění, 1927. xiv, 273 s. ; 24 cm. * Metafysika / Aristoteles ; přeložil Antonín Kříž. 2. vyd. Praha : Jan Laichter, 1946. 498 s. ; 8°. (Základní spisy Aristotelovy ; sv.1) * Metafyzika / Aristotelés ; přeložil a poznámkami opatřil Antonín Kříž. 2. vyd. Praha : Petr Rezek, 2003. 579 s. ; 28 cm. ISBN 80-86027-19-8. * Metafyzika / Aristotelés ; přeložil a poznámkami opatřil Antonín Kříž ; [překlad upravil Petr Rezek]. 3. vyd., V nakl. Petr Rezek 2. Praha : Rezek, 2008. 482 s. ; 20 cm. ISBN 978-80-86027-27-2. Pouze v novějších vydáních (2003, 2008) jsou však kromě jednotlivých úseků (např. 1012a) a kapitol číslovány i řádky, a to vždy po pěti (5, 10, 15, 20, 25, 30, příp. 35). Obě publikace byly vydány podle vydání Jana Laichtera z r. 1946, v překladu a s poznámkami dr. Antonína Kříže. Překlad byl doplněn číslováním řádků podle Bekkerova vydání (August Immanuel Bekker,http://www.mlahanas.de/Greeks/LX/BekkerNumbers.html); toto číslování ovšem slouží pouze k orientaci, protože překlad není doslovný. Označník (ǀ) vyznačuje začátek uvedené řádky. Pokud je začátek vyznačeného řádku shodný se začátkem odstavce nebo citovaného verše překladů, označník uveden není (viz ediční poznámka vydání z r. 2008, str. 482). Protože řádky nejsou číslovány jednotlivě, nedokážeme spolehlivě identifikovat řádek 1012a22, uvádíme přesný opis části od řádku 20 až po řádek předcházející řádku 25 v přesném znění a řádkování. Citujeme z vydání z roku 2003, str. 128: 20 pravdu námitce a přisvědčí, ǀ že vyplývající závěr jepravdivý. Jedni tedy došli k tomu názoru touto cestou,druzí proto, že pro všechno hledají důvod. Ale proti všemje třeba vycházet z výměru neboli pojmu věcí. Výměr sepak uskutečňuje tím, že protivníci nutně označují něcourčitého. Neboť pak se pojem, jehož známkou je slovo,stává výměrem.	Dobrý den,rád bych se informoval, zda máte k dispozici 4.knihu Aristotelovy metafyziky, část 1012a22?Bohužel on-line katalog je mimo provoz.	Dobrý den, elektronický katalog národní knihovny ČR (http://alepp.nku.cz/cze/noc) informace tak podrobného charakteru o obsahu jednotlivých dokumentů bohužel neposkytuje. Je třeba nahlédnout do samotných knih a informaci ověřit. Ve fondu NK ČR máme 4 česká vydání Aristotelovy metafyziky, všechna jednosvazková: * Aristotelova metafyzika / přeložil, úvodem a poznámkami opatřil F. Soklík ; revidoval Fr. Krejčí. Praha : Česká akademie věd a umění, 1927. piv, 273 s. ; 24 cm. * metafyzika / Aristoteles ; přeložil Antonín Kříž. 2. vyd. Praha : Jan Laichter, 1946. 498 s. ; 8°. (základní spisy Aristotelovy ; sv.1) * metafyzika / Aristotelés ; přeložil a poznámkami opatřil Antonín Kříž. 2. vyd. Praha : Petr rezek, 2003. 579 s. ; 28 cm. ISBN 80-86027-19-8. * metafyzika / Aristotelés ; přeložil a poznámkami opatřil Antonín Kříž ; [překlad upravil Petr rezek]. 3. vyd., v nakl. Petr rezek 2. Praha : Rezek, 2008. 482 s. ; 20 cm. ISBN 978-80-86027-27-2. Pouze v novějších vydáních (2003, 2008) jsou však kromě jednotlivých úseků (např. 1012a) a kapitol číslovány i řádky, a to vždy po pěti (5, 10, 15, 20, 25, 30, příp. 35). Obě publikace byly vydány podle vydání Jana Laichtera z r. 1946, v překladu a s poznámkami dr. Antonína Kříže. Překlad byl doplněn číslováním řádků podle Beckerova vydání (august Immanuel Becker,http://www.mlazenas.de/Gees/LX/BekkerNumbers.html); toto číslování ovšem slouží pouze k orientaci, protože překlad není doslovný. Označník (!) vyznačuje začátek uvedené řádky. Pokud je začátek vyznačeného řádku shodný se začátkem odstavce nebo citovaného verše překladu, označník uveden není (viz ediční poznámka vydání z r. 2008, str. 482). Protože řádky nejsou číslovány jednotlivě, nedokážeme spolehlivě identifikovat řádek 1012a22, uvádíme přesný opis části od řádku 20 až po řádek předcházející řádku 25 v přesném znění a řádkování. Citujeme z vydání z roku 2003, str. 128: 20 pravdu námitce a přisvědčí, a že vyplývající závěr nepravdivý. Jedni tedy došli k tomu názoru touto cestou,druzí proto, že pro všechno hledají důvod. Ale proti všem třeba vycházet z výměru neboli pojmu věci. Výměr Spak uskutečňuje tím, že protivníci nutně označují něcourčitého. Neboť pak se pojem, jehož známkou je slovo,stává výměrem.	true
arktické výpravy	výpravy cestovatelov do arktickej oblasti Zeme od minulosti po súčasnosť	Dobrý den, existuje slušné množství literatury týkající se expedicí do arktických oblastí - především knih věnovaných konkrétním výpravám a cestovatelům. Řadu z nich najdete v online katalogu Národní knihovny (http://aleph.nkp.cz/cze/nkc), když do základního vyhledávacího formuláře zadáte klíčová slova ("arktické výpravy", "polární expedice", "Arktida expedice" apod.). Našli jsme např. následující tituly: IMBERT, Bertrand. Velké polární výpravy. Překlad Blanka Neužilová. [Praha]: Slovart, 1996. 224 s. Horizonty. ISBN 80-85871-16-5. MESSNER, Reinhold. Ledové póly: věčný běh o závod na konec světa. Vyd. 1. Praha: Brána, 2010. 251 s. ISBN 978-80-7243-473-2. CENTKIEWICZOWA, Alina a CENTKIEWICZ, Czesław Jacek. Dobývání Arktidy. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1958. 448 s., [28] s. obr. příl. Globus; sv. 31. BÁRTL, Stanislav. Arktida stopami průkopníků. 1. vyd. Praha: Olympia, 1986. 182 s. Cestopisy. SPIRIN, Ivan Timofejevič. Dobytí severního pólu. Překlad František Soukup. Vyd. 1. Praha: Svět sovětů, 1952. 279 s. BUBÁK, Oldřich. Doteky konců světa: paralelní pohledy do Arktidy a Antarktidy. 1. vyd. V Pardubicích: [Oldřich Bubák], 2003. 343 s. ISBN 80-239-1301-8. COOKMAN, Scott. Ice blink: the tragic fate of Sir John Franklin's lost polar expedition. New York: Wiley, 2000. xii, 244 s. ISBN 0-471-37790-2. HEMPLEMAN-ADAMS, David a UHLIG, Robert. Ledovou pustinou k severnímu pólu. Vyd. 1. Praha: Brána, 2000. 235 s., [20] s. barev. obr. příl. ISBN 80-7243-069-6. JENNESS, Stuart E. The making of an explorer: George Hubert Wilkins and the Canadian Arctic Expedition, 1913-1916. Montreal: McGill-Queen's University Press, C2004. xxii, 418 s. McGill-Queen's native and northern series; 38. ISBN 0-7735-2798-2. ŠŤOVÍČEK, Jan. Mapy končí nad Nordkappem: šest dobrodruhů tvořících expediční tým Arctos I se vydává na daleké Špicberky, kde medvědi dávají dobrou noc. 1. vyd. Praha: Olympia, 2004. 284 s. Edice malých cestopisů. ISBN 80-7033-830-X. BŘEZINOVÁ, Taťana a ČERNÝ, Mikuláš. Návrat zmizelého letce: pátrání po dramatickém osudu českého polárníka Jana Březiny. Vyd. 1. V Praze: Rybka, 2010. 319 s. ISBN 978-80-87067-83-3. HORN, Mike. Pokořil jsem ledové království. Frýdek-Místek: Alpress, 2006. 339 s. Klokan. ISBN 80-7362-348-X. LOOMIS, Chauncey C. Tajuplné a tragické břehy: příběh objevitele Charlese Francise Halla. Překlad Jiří Martínek. 1. vyd. V Praze: Metafora, 2001. 334 s. Terra incognita. ISBN 80-86518-03-5. MESSNER, Reinhold. Už nikdy: Severní pól / Mount Everest / Jižní pól: tři kritické body. Překlad Alena Opletalová. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 1998. 262 s. ISBN 80-204-0670-0. LAUBE, Roman. Z Čech a Moravy až k Severnímu pólu: historie polárních expedic na lodích Germanie a Hansa (1869 až 1870), na lodi Admirál Tegetthoff (1872 až 1874), a vzducholodi Italia (1928). Vyd. 1. Praha: Mare-Czech, 2009. 146 s. Lodě v české minulosti; sv. 21. ISBN 978-80-86930-11-4. MAREŠ, Vladislav. Z Čech až k severnímu pólu: věnováno památce českých účastníků této už zapomenuté polární výpravy. Vyd. 1. Třebíč: Akcent, 2000. 158 s. Fakta. ISBN 80-7268-068-4. CROSS, Wilbur. Ztroskotání na pólu: tragédie vzducholodi Italia a Nobileho výprava k severnímu pólu v roce 1928. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2002. 229 s., [16] s. obr. příl. Poseidon; sv. 2. ISBN 80-7185-487-5. JANOUCH, Michal. 180 dní ve službách Krále Jiřího: [v zajetí ledu a sněhu]. Hradec Králové: Michal Janouch, 2001. 107 s. ISBN 80-238-9454-4. BUBLÁK, Karel. Adin: se psím spřežením na Jamal. Vyd. 1. Bečov nad Teplou: K. Bublák, 2011. 296 s. ISBN 978-80-254-9581-0. WILLIAMS, Glyndwr. Arctic labyrinth: the quest for the Northwest Passage. 1st University of California Press ed. Berkeley: Univ. of California Press, 2010. xix, 439 s., [16] s.obr. příl. ISBN 978-0-520-26627-8. NATIONAL GEOGRAPHIC SOCIETY. Atlas expedic. Praha: Sanoma Magazines Praha, [2004]. 296 s. ISBN 80-7026-257-5 BUBÁK, Oldřich. Doteky konců světa: paralelní pohledy do Arktidy a Antarktidy. 1. vyd. V Pardubicích: [Oldřich Bubák], 2003. 343 s. ISBN 80-239-1301-8. OFFICER, Charles B. a PAGE, Jake. A fabulous kingdom: the exploration of the Arctic. 2nd ed. Oxford: Oxford University Press, C2012. x, 220 s. ISBN 978-0-19-983780-9. RICHES, Sue a RICHES, Victoria. Frigidní ženy. Překlad Marcela Nejedlá. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2005. 224 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 80-7341-550-X. ROOTES, David. Objevování polárních krajů. 1. české vyd. Bratislava: INA, 1996. 48 s. Objevování. ISBN 80-85680-76-9. MESSNER, Reinhold. Póly: dobrodružné cesty Hjalmara Johansena. 1. vyd. Praha: Brána, 2012. 219 s. ISBN 978-80-7243-566-1. Vyhledávat můžete i v Souborném katalogu České republiky (http://aleph.nkp.cz/cze/skc), který sdružuje záznamy knihovních jednotek z celé země. Princip vyhledávání je stejný, jako v případě elektronického katalogu NK.	null	Národní knihovna ČR	Geografie. Geologie. Vědy o zemi	Online katalog Národní knihovny ČR -http://aleph.nkp.cz/cze/nkc	2017-05-31T19:37:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/arkticke-vypravy	391	sk					true
Armand Hammer	Dobrý den, jaký je pohled historiků na roliArmanda Hammera - americký průmyslníka- na vztahy mezi USA a Ruskem?Děkuji.	Dobrý den, obáváme se, že k uspojivému zodpovězení Vašeho dotazu bohužel nemáme k dispozici dostatek zdrojů. V elektronickém katalogu Národní knihovny ČR (http://aleph.nkp.cz/cze/nkc) jsme nalezli pouze jednu biografii o Armandu Hammerovi, která se nám ale nezdá úplně objektivní, Armand Hammer se na ní pravděpodobně do značné míry podílel: * Pozoruhodný život Dr. Armanda Hammera / Bob Considine ; z ruského vydání s přihlédnutím k anglickému originálu přeložila Zdeňka Psůtková ; předmluva A. Hammer ; [doslov] Galina Sullivanová. Praha: Odeon, 1983. 185 s. Dále jsme nalezli ještě dva články v článkové bibliografii ANL - Články v českých časopisech, novinách a sbornících (http://aleph.nkp.cz/cze/anl): * ŠVAMBERK, Jaromír. Geniální podnikatel, nebo podvodník? In: Národní listy. Roč. 2, č. 14 (1993), s. 5. * FRAJEROVÁ, Blanka. Armand Hammer. In: ZN zemské noviny. Praha. ISSN 1210-7492. Roč. 7, č. 143 (19970620). In: Příl. Náš domov - čtení na víkend. S. 9. První článek popisuje pouze ne vždy úplně čisté obchody Armanda Hammera, konkrétně jeho společnosti Occidental Petroleum a pak také žalobu v souvislosti s vyšetřováním aféry Watergate kvůli nezákonným příspěvkům na kampaň za Nixonovo znovuzvolení; Hammer nakonec zaplatil pouze pokutu. Druhý článek by pro Vás již mohl být zajímavější. Armand Hammer byl ještě několik let po své smrti pokládán za uznávanou a ušlechtilou osobnost, zejména díky různým nadacím, které založil a financoval. Byl také uznávaným prostředníkem mezi Amerikou a Ruskem. Novináři, Eduardu Jay Epsteinovi, se však podařilo potvrdit dosud pouze tichou domněnku o tom, že Armand Hammer byl špionem Sovětského svazu v USA. Epstein to zjistil při pátrání po Hammerových předcích, kdy využíval i spisy FBI a KGB. Špionážní činnost pro Sovětský svaz prováděl již Armandův otec, Julius, židovský lékař z Oděsy, který uprchl před carským režimem do New Yorku. Později, díky vlastnictví několika lékáren, částečně financoval komunistickou špionážní činnost v Americe. Jeho syn, Armand, měl vybudou podzemní obchodní vztahy, které by pomohly obejít blokádu uvalenou Spojenými státy na Sovětský svaz. Podrobnější informace už naleznete přímo ve zmíněném článku. Snažili jsme se v českých knihovnách také nalézt přímo Epsteinovu publikaci, avšak bez úspěchu. S největší pravděpodobností tedy nebude dostupná na území ČR: * Dossier : the secret history of Armand Hammer / Edward Jay Epstein; Armand Hammer. New York : Random House, 1996. xii, 418 p. : ill. ; 24 cm. ISBN 0679448020. Existují ještě další dvě zajímavé knihy, které jsme rovněž nenalezli v žádné české knihovně: * The dark side of power: the real Armand Hammer / Carl Blumay; Henry Edwards. New York : Simon & Schuster, 1992. 494 p., [24] p. of plates : ill. ; 25 cm. ISBN 0671700537. * Armand Hammer: the untold story / Steve Weinberg. Boston : Little, Brown, 1989. x, 501 p., [16] p. of plates : ill. ; 24 cm. ISBN 0316928399. Pokud byste měl zájem o vypůjčení některé z těchto publikací, je možné požádat v knihovně, kterou navštěvujete, o zprostředkování mezinárodní meziknihovní výpůjčky ze zahraniční knihovny. Tato služba je placená, cena se řídí podle místa vydání požadovaného dokumentu. Mezinárodní meziknihovní služby poskytuje také Národní knihovna, bližší informace o podmínkách služby registrovaným uživatelům NK ČR jsou k dispozici nahttp://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_mmvsj.htm.	null	Národní knihovna ČR	Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie	null	2011-11-23T13:53:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/armand-hammer	392	cs	Dobrý den, jaký je pohled historiků na roliArmanda Hammera - americký průmyslníka- na vztahy mezi USA a Ruskem?Děkuji.	Dobrý den, obáváme se, že k uspojivému zodpovězení Vašeho dotazu bohužel nemáme k dispozici dostatek zdrojů. V elektronickém katalogu Národní knihovny ČR (http://aleph.nkp.cz/cze/nkc) jsme nalezli pouze jednu biografii o Armandu Hammerovi, která se nám ale nezdá úplně objektivní, Armand Hammer se na ní pravděpodobně do značné míry podílel: * Pozoruhodný život Dr. Armanda Hammera / Bob Considine ; z ruského vydání s přihlédnutím k anglickému originálu přeložila Zdeňka Psůtková ; předmluva A. Hammer ; [doslov] Galina Sullivanová. Praha: Odeon, 1983. 185 s. Dále jsme nalezli ještě dva články v článkové bibliografii ANL - Články v českých časopisech, novinách a sbornících (http://aleph.nkp.cz/cze/anl): * ŠVAMBERK, Jaromír. Geniální podnikatel, nebo podvodník? In: Národní listy. Roč. 2, č. 14 (1993), s. 5. * FRAJEROVÁ, Blanka. Armand Hammer. In: ZN zemské noviny. Praha. ISSN 1210-7492. Roč. 7, č. 143 (19970620). In: Příl. Náš domov - čtení na víkend. S. 9. První článek popisuje pouze ne vždy úplně čisté obchody Armanda Hammera, konkrétně jeho společnosti Occidental Petroleum a pak také žalobu v souvislosti s vyšetřováním aféry Watergate kvůli nezákonným příspěvkům na kampaň za Nixonovo znovuzvolení; Hammer nakonec zaplatil pouze pokutu. Druhý článek by pro Vás již mohl být zajímavější. Armand Hammer byl ještě několik let po své smrti pokládán za uznávanou a ušlechtilou osobnost, zejména díky různým nadacím, které založil a financoval. Byl také uznávaným prostředníkem mezi Amerikou a Ruskem. Novináři, Eduardu Jay Epsteinovi, se však podařilo potvrdit dosud pouze tichou domněnku o tom, že Armand Hammer byl špionem Sovětského svazu v USA. Epstein to zjistil při pátrání po Hammerových předcích, kdy využíval i spisy FBI a KGB. Špionážní činnost pro Sovětský svaz prováděl již Armandův otec, Julius, židovský lékař z Oděsy, který uprchl před carským režimem do New Yorku. Později, díky vlastnictví několika lékáren, částečně financoval komunistickou špionážní činnost v Americe. Jeho syn, Armand, měl vybudou podzemní obchodní vztahy, které by pomohly obejít blokádu uvalenou Spojenými státy na Sovětský svaz. Podrobnější informace už naleznete přímo ve zmíněném článku. Snažili jsme se v českých knihovnách také nalézt přímo Epsteinovu publikaci, avšak bez úspěchu. S největší pravděpodobností tedy nebude dostupná na území ČR: * Dossier : the secret history of Armand Hammer / Edward Jay Epstein; Armand Hammer. New York : Random House, 1996. xii, 418 p. : ill. ; 24 cm. ISBN 0679448020. Existují ještě další dvě zajímavé knihy, které jsme rovněž nenalezli v žádné české knihovně: * The dark side of power: the real Armand Hammer / Carl Blumay; Henry Edwards. New York : Simon & Schuster, 1992. 494 p., [24] p. of plates : ill. ; 25 cm. ISBN 0671700537. * Armand Hammer: the untold story / Steve Weinberg. Boston : Little, Brown, 1989. x, 501 p., [16] p. of plates : ill. ; 24 cm. ISBN 0316928399. Pokud byste měl zájem o vypůjčení některé z těchto publikací, je možné požádat v knihovně, kterou navštěvujete, o zprostředkování mezinárodní meziknihovní výpůjčky ze zahraniční knihovny. Tato služba je placená, cena se řídí podle místa vydání požadovaného dokumentu. Mezinárodní meziknihovní služby poskytuje také Národní knihovna, bližší informace o podmínkách služby registrovaným uživatelům NK ČR jsou k dispozici nahttp://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=služ_mmvsj.htm.	Dobrý den, jaký je pohled historiků na roliArmanda Hammera - americký průmyslníka- na vztahy mezi USA a Ruskem?Děkuji.	Dobrý den, obáváme se, že k pojivému zodpovězení vašeho dotazu bohužel nemáme k dispozici dostatek zdrojů. V elektronickém katalogu národní knihovny ČR (http://alepp.nku.cz/cze/noc) jsme nalezli pouze jednu biografii o Armandu Hammerovi, která se nám ale nezdá úplně objektivní, Armand Hammer se na ní pravděpodobně do značné míry podílel: * pozoruhodný život dr. Armanda Hammera / Bob Conradine ; z ruského vydání s přihlédnutím k anglickému originálu přeložila Zdeňka Psůtková ; předmluva A. Hammer ; [doslov] Galina Sullivanová. Praha: Odeon, 1983. 185 s. Dále jsme nalezli ještě dva články v článkový bibliografii AL - články v českých časopisech, novinách a sbornících (http://alepp.nku.cz/cze/an): * ŠVAMBERK, Jaromír. Geniální podnikatel, nebo podvodník? In: Národní listy. Roč. 2, č. 14 (1993), s. 5. * FRAJEROVÉ, Blanka. Armand Hammer. In: Z zemské noviny. Praha. ISBN 1210-7492. Roč. 7, č. 143 (19970620). In: Příl. Náš domov - čtení na víkend. S. 9. První článek popisuje pouze ne vždy úplně čisté obchody Armanda Hammera, konkrétně jeho společnosti Occidental Petroleum a pak také žalobu v souvislosti s vyšetřováním aféry Watergate kvůli nezákonným příspěvkům na kampaň za Nixonovo znovuzvolení; Hammer nakonec zaplatil pouze pokutu. Druhý článek by pro vás již mohl být zajímavější. Armand Hammer byl ještě několik let po své smrti pokládán za uznávanou a ušlechtilou osobnost, zejména díky různým nadacím, které založil a financoval. Byl také uznávaným prostředníkem mezi Amerikou a Ruskem. Novináři, Eduardu Jay Epsteinovi, se však podařilo potvrdit dosud pouze tichou domněnku o tom, že Armand Hammer byl špionem sovětského svazu v USA. Epstein to zjistil při pátrání po Hammerových předcích, kdy využíval i spisy FBI a KGB. Špionážní činnost pro sovětský svaz prováděl již Armandův otec, Julius, židovský lékař z oděsy, který uprchl před carským režimem do New Yorku. Později, díky vlastnictví několika lékáren, částečně financoval komunistickou špionážní činnost v Americe. Jeho syn, Armand, měl vybudou podzemní obchodní vztahy, které by pomohly obejít blokádu uvalenou spojenými státy na sovětský svaz. Podrobnější informace už naleznete přímo ve zmíněném článku. Snažili jsme se v českých knihovnách také nalézt přímo Epsteinovu publikaci, avšak bez úspěchu. S největší pravděpodobností tedy nebude dostupná na území ČR: * dossier : the Secret History of Armand Hammer / Edward Jay Epstein; Armand Hammer. New York : Random house, 1996. Mii, 418 p. : ill. ; 24 cm. ISBN 0679448020. Existují ještě další dvě zajímavé knihy, které jsme rovněž nenalezli v žádné české knihovně: * the Dark Side of power: the Real Armand Hammer / Carl Bluma; Henry Edwards. New York : Simon & Schuster, 1992. 494 p., [24] p. of plate : ill. ; 25 cm. ISBN 0671700537. * Armand Hammer: the untold story / Steve Weinberg. Boston : Little, Brown, 1989. x, 501 p., [16] p. of plate : ill. ; 24 cm. ISBN 0316928399. Pokud byste měl zájem o vypůjčení některé z těchto publikací, je možné požádat v knihovně, kterou navštěvujete, o zprostředkování mezinárodní meziknihovní výpůjčky ze zahraniční knihovny. Tato služba je placená, cena se řídí podle místa vydání požadovaného dokumentu. Mezinárodní meziknihovní služby poskytuje také národní knihovna, bližší informace o podmínkách služby registrovaným uživatelům NK ČR jsou k dispozici http://www.nku.cz/pages/page.php?page=slz_mms.htm.	true
arménština	Dobrý den, hledám něco na způsob arménská gramatika, učebnice arménštiny atd. O knize česko-arménská konverzace už vím. Díky za jakékoliv info.	Vážený pane, nepodařilo se nám zjistit žádnou další podobnou knihu v češtině (kromě Česko-arménské konverzace, kterou zmiňujete). Existují ale příručky v jiných jazycích. Podle toho, co jsme našli v našich fondech, ani těch ale nebude mnoho: Kratkij kurs armjanskogo jazyka : Posobije dlja samostojatel'nogo izučenija / Ararat Garibjan, Džul'jetta Garibjan. -- 6., pererab. izd.. -- Jerevan : Lujs, 1987. -- 431 s. /několik vydání/ English-Armenian Dictionary / Edit. by H.A. Asmangulian and M.I. Hovhannisian. -- Yerevan : Hayastan, 1984. -- 1143 s. Armenian dictionary in transliteration : western pronuntiation : armenian-english : english-armenian. -- 2. titl.. -- New York : Armenian National Education Committee, 1993. - 139 s. Elementary modern armenian grammar / A. B. Kevork H.Gulian. -- [S.l. : s.n.], [S.a] /více vydání, některá datovaná 1902, 196 s./ Pokud je pro vás Národní knihovna v Praze nedostupná, přicházela by v úvahu meziknihovní výpůjčka, kterou by vám zprostředkovala vaše knihovna (v rámci ČR zdarma). Některé další, spíše speciálnější knihy najdete v našem elektronickém katalogu (http://sigma.nkp.cz/F/), když do pole předmět zadáte : arménština.	null	Národní knihovna ČR	Jazyk, lingvistika a literatura	null	2008-02-14T14:08:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/armenstina	393	cs	Dobrý den, hledám něco na způsob arménská gramatika, učebnice arménštiny atd. O knize česko-arménská konverzace už vím. Díky za jakékoliv info.	Vážený pane, nepodařilo se nám zjistit žádnou další podobnou knihu v češtině (kromě Česko-arménské konverzace, kterou zmiňujete). Existují ale příručky v jiných jazycích. Podle toho, co jsme našli v našich fondech, ani těch ale nebude mnoho: Kratkij kurs armjanskogo jazyka : Posobije dlja samostojatelnogo izučenija / Ararat Garibjan, Džuljetta Garibjan. -- 6., pererab. izd.. -- Jerevan : Lujs, 1987. -- 431 s. /několik vydání/ English-Armenian Dictionary / Edit. by H.A. Asmangulian and M.I. Hovhannisian. -- Yerevan : Hayastan, 1984. -- 1143 s. Armenian dictionary in transliteration : western pronuntiation : armenian-english : english-armenian. -- 2. titl.. -- New York : Armenian National Education Committee, 1993. - 139 s. Elementary modern armenian grammar / A. B. Kevork H.Gulian. -- [S.l. : s.n.], [S.a] /více vydání, některá datovaná 1902, 196 s./ Pokud je pro vás Národní knihovna v Praze nedostupná, přicházela by v úvahu meziknihovní výpůjčka, kterou by vám zprostředkovala vaše knihovna (v rámci ČR zdarma). Některé další, spíše speciálnější knihy najdete v našem elektronickém katalogu (http://sigma.nkp.cz/F/), když do pole předmět zadáte : arménština.	Dobrý den, hledám něco na způsob arménská gramatika, učebnice arménština atd. O knize česko-arménská konverzace už vím. Díky za jakékoliv info.	Vážený pane, nepodařilo se nám zjistit žádnou další podobnou knihu v češtině (kromě česko-arménské konverzace, kterou zmiňujete). Existují ale příručky v jiných jazycích. Podle toho, co jsme našli v našich fondech, ani těch ale nebude mnoho: Krátkej kurs armjanskogo jazyka : Osobuje Ilja samostojatelnogo izučenija / Ararat Garibjan, Džuljetta Garibjan. -- 6., petera. id.. -- Jerevan : Luis, 1987. -- 431 s. /několik vydání/ English-Armenia Dictionary / Edit. by H.A. Asmangulian and M.I. Hovhannisian. -- Jerevan : Hayastan, 1984. -- 1143 s. Armenia dictionary i transliteration : western pronuntiation : Armenia-English : English-Armenia. -- 2. titul.. -- New York : Armenia National Education Committee, 1993. - 139 s. Elementy Modern Armenia grammy / A. B. Levora H.Julian. -- [S.l. : s.n.], [S.a] /více vydání, některá datovaná 1902, 196 s./ pokud je pro vás národní knihovna v Praze nedostupná, přicházela by v úvahu meziknihovní výpůjčka, kterou by vám zprostředkovala vaše knihovna (v rámci ČR zdarma). Některé další, spíše speciálnější knihy najdete v našem elektronickém katalogu (http://sigma.nku.cz/F/), když do pole předmět zadáte : arménština.	true
Armin Brunner	Dobrý den, potřebovala bych pomoc při hledání informací ke spisovateli, novináři, dramatikovi Arminu Brunnerovi. Narozen 1.8.1864 v Miroslavi u Znojma, zemřel 8.11.1929 ve Vídni. Mám pouze jediný materiál ze Slovníku spisovatelů německého jazyka. Děkuji.	Zasíláme požadované informace o Arminu Brunnerovi. Armin Brunner (Miroslavice u Znojma 1.8. 1864 - Vídeň 8.11. 1929)Pseudonymy: B. Armin, Adrian Berger, B. Paul, Teutoburg - spisovatel, redaktor, dramatik, básník1887 - nastoupil do Zpravodajské kanceláře ve Vídni1893 - jako redaktor začal pracovat v "Neuen Wiener Journal" a později se také stal redaktorem "Neuen Freien Presse"1915 - redaktorem "Concordia"-Kalender, kromě toho přispíval svými fejetony do mnohých jiných deníků a literárních a humoristických časopisů Armin Brunner psal také dětskou literaturu, básně, libreta k operám, kritické úvahy (např. Schlecht Deutsch, 1895), zábavnou literaturu (Erbgift, 1900, Das Frülingsfest, 1906), divadelní hry Spisy: Schlecht Deutsch. Kritik der neuhochdeutschen Mundunarten, 1895"Ich sterbe freiwillig.!". Wiener Kriminalroman, 1899Willi Meinard (román), 1988Erbgift. Ein Wiener Roman, 1900Das Frühlingsfest (veselohra), 1907Ewig Dein (komedie), 1912Wir spielen Weltkrieg! Verse. Ein zeitgenössisches Bilderbuch für unsere Kleinen, 1915Die Handwerker, 1920Unsere lieben Haustiere, 1920Der rote Faden. Ein lustiges Bilderbuch mit Versen. Für die Mutter zum Vorlesen, 1921Reisen zum Licht. Drei freimaurerische Vorträge, 1931 Čerpáno z:Deutsche biographische Enzyklopädie : (DBE) / herausgegeben von Walther Killy. München : Saur, 1995- (2. sv., str. 168), kniha dostupná v NK Deutsches Literatur-Lexikon : das 20.Jahrhundert : biographisches-bibliographisches Handbuch / begründet von Wilhelm Kosch ; herausgegeben von Carl Ludwig Lang. 3. Aufl.. Bern : Saur, 2000- (3 díl, str. 423), kniha dostupná v NK Další informace naleznete např. v:Lexikon deutsch-jüdischer Autoren / redaktionelle Leitung: Renate Heuer. München : Saur, 1992- . (4. sv., str. 225 - 229), kniha dostupná v NK - podrobně zpracované heslo Deutsch-österreichisches Künstler- und Schriftsteller-Lexikon ; hrsg. von Herm. Cl. Kosel. Bd. 1, Biographien der Wiener Künstler und Schriftsteller. -- Wien : Gesselschaft für graphische Industrie, 1902. - dostupná v Knihovně Akademie věd Theather-Lexikon. Biographien und Bibliographien Handbuch, 1953 - (1. sv., str. 223) Österreich Biographisch Lexikon 1815-1950, 1957 - (1. sv., str. 121) D. Juden und Jedengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart herausgegeben H. Gold, 1929. KLOTZ, A., Kinder und Jugendliteratur in Deutschland. 1840 - 1950. CZEIKE, F., Historisch Lexikon. Wien I, 1992.	null	Národní knihovna ČR	Jazyk, lingvistika a literatura	null	2008-01-24T09:10:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/armin-brunner	394	cs	Dobrý den, potřebovala bych pomoc při hledání informací ke spisovateli, novináři, dramatikovi Arminu Brunnerovi. Narozen 1.8.1864 v Miroslavi u Znojma, zemřel 8.11.1929 ve Vídni. Mám pouze jediný materiál ze Slovníku spisovatelů německého jazyka. Děkuji.	Zasíláme požadované informace o Arminu Brunnerovi. Armin Brunner (Miroslavice u Znojma 1.8. 1864 - Vídeň 8.11. 1929)Pseudonymy: B. Armin, Adrian Berger, B. Paul, Teutoburg - spisovatel, redaktor, dramatik, básník1887 - nastoupil do Zpravodajské kanceláře ve Vídni1893 - jako redaktor začal pracovat v "Neuen Wiener Journal" a později se také stal redaktorem "Neuen Freien Presse"1915 - redaktorem "Concordia"-Kalender, kromě toho přispíval svými fejetony do mnohých jiných deníků a literárních a humoristických časopisů Armin Brunner psal také dětskou literaturu, básně, libreta k opěrám, kritické úvahy (např. Schlecht Deutsch, 1895), zábavnou literaturu (Erbgift, 1900, Das Frülingsfest, 1906), divadelní hry Spisy: Schlecht Deutsch. Kritik der neuhochdeutschen Mundunarten, 1895"Ich sterbe freiwillig.!". Wiener Kriminalroman, 1899Willi Meinard (román), 1988Erbgift. Ein Wiener Roman, 1900Das Frühlingsfest (veselohra), 1907Ewig Dein (komedie), 1912Wir spielen Weltkrieg! Verše. Ein zeitgenössisches Bilderbuch für unsere Kleinen, 1915Die Handwerker, 1920Unsere lieben Haustiere, 1920Der rotě Faden. Ein lustiges Bilderbuch mít Versen. Für die Mutter zum Vorlesen, 1921Reisen zum Licht. Drei freimaurerische Vorträge, 1931 Čerpáno z:Deutsche biographische Enzyklopädie : (DBE) / herausgegeben von Walther Killy. München : Saur, 1995- (2. sv., str. 168), kniha dostupná v NK Deutsches Literatur-Lexikon : das 20.Jahrhundert : biographisches-bibliographisches Handbuch / begründet von Wilhelm Kosch ; herausgegeben von Carl Ludwig Lang. 3. Aufl.. Bern : Saur, 2000- (3 díl, str. 423), kniha dostupná v NK Další informace naleznete např. v:Lexikon deutsch-jüdischer Autoren / redaktionelle Leitung: Renate Heuer. München : Saur, 1992- . (4. sv., str. 225 - 229), kniha dostupná v NK - podrobně zpracované heslo Deutsch-österreichisches Künstler- und Schriftsteller-Lexikon ; hrsg. von Herm. Čl. Kosel. Bd. 1, Biographien der Wiener Künstler und Schriftsteller. -- Wien : Gesselschaft für graphische Industrie, 1902. - dostupná v Knihovně Akademie věd Theather-Lexikon. Biographien und Bibliographien Handbuch, 1953 - (1. sv., str. 223) Österreich Biographisch Lexikon 1815-1950, 1957 - (1. sv., str. 121) D. Juden und Jedengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart herausgegeben H. Gold, 1929. KLOTZ, A., Kinder und Jugendliteratur in Deutschland. 1840 - 1950. CZEIKE, F., Historisch Lexikon. Wien I, 1992.	Dobrý den, potřebovala bych pomoc při hledání informací ke spisovateli, novináři, dramatikovi Arminu Brunnerovi. Narozen 1.8.1864 v Miroslavi u Znojma, zemřel 8.11.1929 ve Vídni. Mám pouze jediný materiál ze slovníku spisovatelů německého jazyka. Děkuji.	Zasíláme požadované informace o Arminu Brunnerovi. Armin Brunner (Miroslave u Znojma 1.8. 1864 - Vídeň 8.11. 1929)pseudonymy: B. Armin, Adrian Berger, B. Paul, Teutoburg - spisovatel, redaktor, dramatik, básník1887 - nastoupil do zpravodajské kanceláře ve Vídni1893 - jako redaktor začal pracovat v "Neue Wiener journal" a později se také stal redaktorem "neue Freie Presse"1915 - redaktorem "Concordia"-Kalendář, kromě toho přispíval svými fejetony do mnohých jiných deníků a literárních a humoristických časopisů Armin Brunner psal také dětskou literaturu, básně, libreta k operám, kritické úvahy (např. Schicht Deutsch, 1895), zábavnou literaturu (Erbgift, 1900, das Frülingsfest, 1906), divadelní hry spisy: Schicht Deutsch. Kritik der neuhochdeutschen Mundunarten, 1895"Ich sterne freiwillig.!". Wiener Kriminalroman, 1899Willi Menard (román), 1988Erbgift. Ein Wiener Roman, 1900Das Frühlingsfest (veselohra), 1907Ewig Dean (komedie), 1912Wir selen Weltkrieg! Verse. Ein zeitgenössisches Bilderbuch für Unsere Kleine, 1915Die Handwerker, 1920Unsere Liebe Hausere, 1920Der role Baden. Ein lustiger Bilderbuch mit verse. Für die Tutter zem Vorlesen, 1921Reisen sum Light. Dres freimaurerische Vorträge, 1931 čerpáno z:Deutsche biographische Enzyklopädie : (DB) / herausgegeben von Walther Killy. Manche : Saur, 1995- (2. sv., str. 168), kniha dostupná v NK Deutsche literatur-lexikon : das 20.Jahrhundert : biographisches-bibliographisches handbuch / begründet von Wilhelm Koch ; herausgegeben von Carl Ludwig Lang. 3. Aul.. Bern : Saur, 2000- (3 díl, str. 423), kniha dostupná v NK další informace naleznete např. v:Lexikon Deutsch-jüdischer autorem / redaktionelle Zeitung: Renate Heuer. Manche : Saur, 1992- . (4. sv., str. 225 - 229), kniha dostupná v NK - podrobně zpracované heslo Deutsch-österreichisches Künstler- und Schriftsteller-lexikon ; hrst. von Her. Cl. Kosel. B. 1, Biographien der Wiener Künstler und Schriftsteller. -- Wien : Gesselschaft für graphische industrie, 1902. - dostupná v knihovně akademie věd Theater-lexikon. Biographien und Bibliographien handbuch, 1953 - (1. sv., str. 223) Österreich Biographisch lexikon 1815-1950, 1957 - (1. sv., str. 121) D. Jeden und Jedengemeinden Mährens in Vergangenheit und Hegenbart herausgegeben H. Gold, 1929. KLOTZ, A., Kinder und Jugendliteratur in Deutschland. 1840 - 1950. CZEIKE, F., Historiích lexikon. Wien I, 1992.	true
Arne Laurin a Arnošt Lustig	Dobrý den,ráda bych se zeptala, zda byl Arne Laurin (vlastním jménem Arnošt Lustig),vydavatel německy psaného Prager Presse, nějak příbuzný se svým nedávnozesnulým jmenovcem - spisovatelem Arnoštem Lustigem? Tuším, že přímo jehootec to nebyl, ale nemohl to být například jeho strýc?	Dobrý den, podle dostupných biografických údajů, pocházel spisovatel Arnošt Lustig (1926-2011)z rodiny malého obchodníka. Otec se jmenoval Emil, maminka Terezie, dědeček Ferdinand, strýček Eman. Zdroj: * LUSTIG, Arnošt. Zpověď. Praha: Nakladatelství Franze Kafky, 2009. * HAMAN, Aleš. Arnošt Lustig. jinočany: H&H, 1995. Pozůstalost Arne Laurina je uložena v Literárním archivu Památníku národního písemnictví, doporučujeme obrátit se s dotazem tamhttps://pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/o-literarnim-archivu/. V nám dostupných zdrojích se informace o případném příbuzenském vztahu obou pánů nepodařilo najít. Pokud by v některé z biografických knih o Arnoštu Lustigovi tato informace byla, služba Ptejte se knihovny nemůže z kapacitních důvodů knihy pročítat a pouhým prolistováním jsme na informaci nepřišli.	null	Národní knihovna ČR	Jazyk, lingvistika a literatura	null	2012-02-23T15:08:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/arne-laurin-a-arnost-lustig	395	cs	Dobrý den,ráda bych se zeptala, zda byl Arne Laurin (vlastním jménem Arnošt Lustig),vydavatel německy psaného Prager Presse, nějak příbuzný se svým nedávnozesnulým jmenovcem - spisovatelem Arnoštem Lustigem? Tuším, že přímo jehootec to nebyl, ale nemohl to být například jeho strýc?	Dobrý den, podle dostupných biografických údajů, pocházel spisovatel Arnošt Lustig (1926-2011)z rodiny malého obchodníka. Otec se jmenoval Emil, maminka Terezie, dědeček Ferdinand, strýček Eman. Zdroj: * LUSTIG, Arnošt. Zpověď. Praha: Nakladatelství Franze Kafky, 2009. * HAMAN, Aleš. Arnošt Lustig. jinočany: H&H, 1995. Pozůstalost Arne Laurina je uložena v Literárním archivu Památníku národního písemnictví, doporučujeme obrátit se s dotazem tamhttps://pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/o-literárním-archivu/. V nám dostupných zdrojích se informace o případném příbuzenském vztahu obou pánů nepodařilo najít. Pokud by v některé z biografických knih o Arnoštu Lustigovi tato informace byla, služba Ptejte se knihovny nemůže z kapacitních důvodů knihy pročítat a pouhým prolistováním jsme na informaci nepřišli.	Dobrý den,ráda bych se zeptala, zda byl Arne Laurin (vlastním jménem Arnošt Lustig),vydavatel německy psaného Prager Presse, nějak příbuzný se svým nedávnozesnulým jmenovcem - spisovatelem Arnoštem Lustigem? Tuším, že přímo jehootec to nebyl, ale nemohl to být například jeho strýc?	Dobrý den, podle dostupných biografických údajů, pocházel spisovatel Arnošt Lustig (1926-2011)z rodiny malého obchodníka. Otec se jmenoval Emil, maminka Terezie, dědeček Ferdinand, strýček Eman. Zdroj: * LUSTIG, Arnošt. Zpověď. Praha: Nakladatelství Franze Kafky, 2009. * HAMAN, Aleš. Arnošt Lustig. Jinočany: H&h, 1995. Pozůstalost Arne Laurina je uložena v literárním archivu památníku národního písemnictví, doporučujeme obrátit se s dotazem tamhttps://pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/a-literárnim-archivu/. V nám dostupných zdrojích se informace o případném příbuzenském vztahu obou pánů nepodařilo najít. Pokud by v některé z biografických knih o Arnoštu Lustigovi tato informace byla, služba ptejte se knihovny nemůže z kapacitních důvodů knihy pročítat a pouhým prolistování jsme na informaci nepřišli.	true
Arnošt Chleborád. Popis okresu bechyňského	Zdravím a přeji hezký dobrý den. Při sestavování rodokmenu rodu jsem se dozvěděl o publikaci Arnošta Chleboráda – Popis okresu bechyňského, měl bych dotaz, zda uvedenou publikaci nemáte k nahlédnutí či půjčení. Předem děkuji.	Dobrý den, tuto publikaci jsme nalezli ve fondu Národní knihovny,http://www.nkp.cz, záložka Katalogy a databáze, báze NKC : [Č.záznamu: 000539260]Popis okresu bechyňského : na oslavu 10 let. výročí trvání Československé republiky a na paměť 80letého zrušení roboty / Sepsal Arnošt Chleborad .... -- V Bechyni : Okresní záložna hospodářská, 1928. -- 494 s. (http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000539260&local_base=NKC) Knihu je možné vypůjčit si do některé ze studoven Národní knihovny s platným průkazem čtenáře,http://www.nkp.cz/pages/page.php3?nazev=Pro_uzivatele_a_navstevniky&submenu2=16. Pokud tento průkaz zatím nemáte, můžete se v NK předregistrovat (http://www.nkp.cz/pages/page.php3?nazev=Predregistrace_uzivatelu&submenu3=174) a knížku si na základě předregistrace ke studiu objednat. Předregistraci je nutné dokončit osobně v NK do 7 dnů.	null	Národní knihovna ČR	Informace o vydaných dokumentech	null	2012-06-04T08:28:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/arnost-chleborad-popis-okresu-bechynskeho	396	cs	Zdravím a přeji hezký dobrý den. Při sestavování rodokmenu rodu jsem se dozvěděl o publikaci Arnošta Chleboráda – Popis okresu bechyňského, měl bych dotaz, zda uvedenou publikaci nemáte k nahlédnutí či půjčení. Předem děkuji.	Dobrý den, tuto publikaci jsme nalezli ve fondu Národní knihovny,http://www.nkp.cz, záložka Katalogy a databáze, báze NKC : [Č.záznamů: 000539260]Popis okresu bechyňského : na oslavu 10 let. výročí trvání Československé republiky a na paměť 80letého zrušení roboty / Sepsal Arnošt Chleborad .... -- V Bechyni : Okresní záložna hospodářská, 1928. -- 494 s. (http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000539260&local_base=NKC) Knihu je možné vypůjčit si do některé ze studoven Národní knihovny s platným průkazem čtenáře,http://www.nkp.cz/pages/page.php3?název=Pro_uživatelé_a_návštěvníky&submenu2=16. Pokud tento průkaz zatím nemáte, můžete se v NK předregistrovat (http://www.nkp.cz/pages/page.php3?název=Predregistrace_uživatelů&submenu3=174) a knížku si na základě předregistrace ke studiu objednat. Předregistraci je nutné dokončit osobně v NK do 7 dnů.	Zdravím a přeji hezký dobrý den. Při sestavování rodokmenu rodu jsem se dozvěděl o publikaci Arnošta Chleboráda – popis okresu bechyňského, měl bych dotaz, zda uvedenou publikaci nemáte k nahlédnutí či půjčení. Předem děkuji.	Dobrý den, tuto publikaci jsme nalezli ve fondu národní knihovny,http://www.nku.cz, záložka katalogy a databáze, báze NK : [Č.záznamu: 000539260]popis okresu bechyňského : na oslavu 10 let. výročí trvání československé republiky a na paměť 80letého zrušení roboty / sepsal Arnošt Chleborad .... -- v Bechyni : Okresní záložna hospodářská, 1928. -- 494 s. (http://alepp.nku.cz/F/?fun=direct&doc_number=000539260&Local_base=KC) knihu je možné vypůjčit si do některé ze studoven národní knihovny s platným průkazem čtenáře,http://www.nku.cz/pages/page.php?název=pro_uživatele___navstevniky&submenu2=16. Pokud tento průkaz zatím nemáte, můžete se v NK přeregistrovat (http://www.nku.cz/pages/page.php?název=Přeregistrace_uživatelů&submenu3=174) a knížku si na základě přeregistrace ke studiu objednat. Přeregistraci je nutné dokončit osobně v NK do 7 dnů.	true
ARNOŠT LUSTIG	Dobrý den, potřebovala bych upřesnit, která díla spisovatele Arnošta Luctiga se vyznačují neorealismem. Předem děkuji za odpověď.	Dobrý den, odpovídáme na dotaz, který jste zaslala nám a knihovně Goethe-Institutu.Nenarazili jsme na to, že by díla A. Lustiga byla spojována s neorealismem. Patrně byste musela jeho dílo prostudovat, a hledat styčné body mezi ním a neorealistickými tendencemi (které ovšem bývají spojovány zejména s italským umění a především s filmem). Sr. např. hesla ve Wikipedii (http://cs.wikipedia.org/wiki/Neorealismus+ v dalších jazycích).Snad by bylo možné vyjít z tohoto citátu z Hamanovy monografie:" ,Lustig je naprosto srozumitelný autor. Jeho povídky a romány jsou kronikou genocidy a jejích důsledků, psanou precizně vypracovaným reportážním stylem, jenž mrazí svým detailním, jakoby dokumentárním realismem.Vypráví nám povídky, jako by fotografoval, neúčastně a objektivně a jeho zničující obrazy nás nutí stávat se jejich svědky.' To napsala americká kritička New York Times v recenzi knihy povídek, která vyšla pod názvem Neslušné sny v roce 1988."(Aleš Haman: Arnošt Lustig, Praha 1995, s. 95) V citátu je myšleno zřejmě anglické vydání neslušných snů,které vyšlo v roce 1988 v USA (Evanston, IL : Northwestern University Press) a obsahovalo tyto povídky : Blue day -- The girl with the scar -- Indecent dreams. První české vydání je z r. 1995. Další literaturu o A. Lustigovi můžete hledat v bázích NKC, ANL (http://sigma.nkp.cz/F), a v bázích Ústavu pro jazyk český (www.ucl.cas.cz).	null	Národní knihovna ČR	Jazyk, lingvistika a literatura	null	2009-02-05T15:49:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/arnost-lustig	397	cs	Dobrý den, potřebovala bych upřesnit, která díla spisovatele Arnošta Luctiga se vyznačují neorealismem. Předem děkuji za odpověď.		Dobrý den, potřebovala bych upřesnit, která díla spisovatele Arnošta Lustiga se vyznačují neorealismem. Předem děkuji za odpověď.		true
Arnošt Lustig - Démanty noci	Dobrý den,chtěla bych se zeptat,jestli existuje nějaký pramen, kde bych našla o čemjsou povídky v knize Arnošta Lustiga - Démanty noci.	Dobrý den, odpověď na podobný dotaz najdete v Archivu služby Ptejte se knihovny, viz: http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2010/sekundarni-literatura-k-dilum-arnosta-lustiga/?searchterm=arnoštlustig. Obecně se v učebnicích literatury a v dalších publikacích o české literatuře (viz seznam zdrojů níže) píše: Démanty noci jsou povídky s židovskou tématikou, typicky obsahují autentické vyjádření prožitků. Povídky vycházejí z nepřikrášlovaných záznamů z každodenního života v ghettu a v koncentačních táborech. Zdroje: Janoušek, Pavel [et al.]. Dějiny české literatury 1945-1989. Vyd. 1. Praha : Academia, 2007-2008. 4 sv. ISBN 978-80-200-1527-3 (sv. 1 : váz.). -- ISBN 978-80-200-1528-0 (sv. 2 : váz.). -- ISBN 978-80-200-1583-9 (sv. 3 : váz.). -- ISBN 978-80-200-1631-7 (sv. 4 : váz.). Lehár, Jan [et al.]. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-7106-963-8 (váz.). Martinková, Věra. Literatura 4 : česká a světová literatura 1945-2005. 1. vyd. v nakl. Fraus, Plzeň : Fraus, 2009. 343 s. ISBN 978-80-7238-922-3 (brož.). Soukal, Josef. Literatura pro IV. ročník gymnázií. 1. vyd. Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2005. 390 s. ISBN 80-7235-311-X (brož.). Soukal, Josef. Přehled dějin literatury : pro střední školy. 4, Česká a světová literatura od konce světové války do současnosti. 1. vyd. Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2007. 143 s. ISBN 978-80-7235-356-9 (brož.). Elektronické zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Arno%C5%A1t_Lustig http://ld.johanesville.net/lustig-05-demanty-noci?page=1 http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/arnost-lustig/demanty-noci.html http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=507 http://pohodaveskole.net/literatura/demanty-noci-arnost-lustig/	null	Národní knihovna ČR	Jazyk, lingvistika a literatura	null	2010-11-26T16:12:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/arnost-lustig-demanty-noci	398	cs	Dobrý den,chtěla bych se zeptat,jestli existuje nějaký pramen, kde bych našla o čemjsou povídky v knize Arnošta Lustiga - Démanty noci.	Dobrý den, odpověď na podobný dotaz najdete v Archivu služby Ptejte se knihovny, viz: http://www.ptejteseknihovny.cz/úložiště/aba001/2010/sekundární-literatura-k-dílům-arnošta-lustiga/?searchterm=arnoštlustig. Obecně se v učebnicích literatury a v dalších publikacích o české literatuře (viz seznam zdrojů níže) píše: Démanty noci jsou povídky s židovskou tématikou, typicky obsahují autentické vyjádření prožitků. Povídky vycházejí z nepřikrášlovaných záznamů z každodenního života v ghettu a v koncentačních táborech. Zdroje: Janoušek, Pavel [et al.]. Dějiny české literatury 1945-1989. Vyd. 1. Praha : Academia, 2007-2008. 4 sv. ISBN 978-80-200-1527-3 (sv. 1 : váz.). -- ISBN 978-80-200-1528-0 (sv. 2 : váz.). -- ISBN 978-80-200-1583-9 (sv. 3 : váz.). -- ISBN 978-80-200-1631-7 (sv. 4 : váz.). Lehár, Jan [et al.]. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-7106-963-8 (váz.). Martínková, Věra. Literatura 4 : česká a světová literatura 1945-2005. 1. vyd. v nakl. Fraus, Plzeň : Fraus, 2009. 343 s. ISBN 978-80-7238-922-3 (brož.). Soukal, Josef. Literatura pro IV. ročník gymnázií. 1. vyd. Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2005. 390 s. ISBN 80-7235-311-X (brož.). Soukal, Josef. Přehled dějin literatury : pro střední školy. 4, Česká a světová literatura od konce světové války do současnosti. 1. vyd. Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2007. 143 s. ISBN 978-80-7235-356-9 (brož.). Elektronické zdroje: http://čs.wikipedia.org/wiki/Arno%C5%A1t_Lustig http://ld.johanesville.net/lustig-05-démanty-noci?page=1 http://www.český-jazyk.cz/čtenářský-deník/arnošt-lustig/démanty-noci.html http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=507 http://pohodaveskole.net/literatura/démanty-noci-arnošt-lustig/	Dobrý den,chtěla bych se zeptat,jestli existuje nějaký pramen, kde bych našla o nejsou povídky v knize Arnošta Lustiga - démanty noci.	Dobrý den, odpověď na podobný dotaz najdete v archivu služby ptejte se knihovny, viz: http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2010/sekundární-literatura-k-dílum-Arnošta-Lustiga/?searchterm=arnoštlustig. Obecně se v učebnicích literatury a v dalších publikacích o české literatuře (viz seznam zdrojů níže) píše: Démanty noci jsou povídky s židovskou tématikou, typicky obsahují autentické vyjádření prožitků. Povídky vycházejí z nepřikrášlovaných záznamů z každodenního života v ghettu a v koncentračních táborech. Zdroje: Janoušek, Pavel [et al.]. Dějiny české literatury 1945-1989. Vyd. 1. Praha : Academia, 2007-2008. 4 sv. ISBN 978-80-200-1527-3 (sv. 1 : váz.). -- ISBN 978-80-200-1528-0 (sv. 2 : váz.). -- ISBN 978-80-200-1583-9 (sv. 3 : váz.). -- ISBN 978-80-200-1631-7 (sv. 4 : váz.). Lehár, Jan [et al.]. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dol. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha : LN, nakladatelství lidové noviny, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-7106-963-8 (váz.). Martinková, Věra. Literatura 4 : česká a světová literatura 1945-2005. 1. vyd. v nakl. Kraus, Plzeň : Kraus, 2009. 343 s. ISBN 978-80-7238-922-3 (brož.). Soukal, Josef. Literatura pro IV. ročník gymnázií. 1. vyd. Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2005. 390 s. ISBN 80-7235-311-X (brož.). Soukal, Josef. Přehled dějin literatury : pro střední školy. 4, Česká a světová literatura od konce světové války do současnosti. 1. vyd. Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2007. 143 s. ISBN 978-80-7235-356-9 (brož.). Elektronické zdroje: http://cs.wikipedia.org/Miki/Arno%C%Art_Lustig http://l.johanesville.net/Lustig-05-démanty-noci?page=1 http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-deník/marnost-Lustig/démanty-noci.html http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsi?docil=507 http://pohodaveskole.net/literatura/démanty-noci-marnost-Lustig/	true
Arnoštova naháňka	tzv.Arnoštova naháňka byla používána na jakou zvěř? Na divoké králíky nebo koroptve a nebo černou zvěř	Dobrý den, tzv. Arnoštova naháňka je určena králíkům. Dokumentuje to příspěvek v knize Otakara Kokeše o životě zajíců a divokých králíků (viz níže). Lov jako naháňka se slídiči je velmi zajímavý. Uskutečňuje se především tam, kde mají králíci dostatek rostlinného úkrytu. Při lesním ploužení a naháňce se zpravidla nejedná o zvláštní honbu králíků, ale odstřelují se současně s jinou zvěří, především zajíci a bažanty. Výjimečně se stává, když jsou určité leče obsazené hustě králíky, že jsou prováděné výhradně kvůli nim. Poněvadž je králík, mimo obvyklé pernaté, jedním z nejčastějších obyvatelů bažantnic, proto se odbývají oba způsoby odstřelu spolu s honbou bažantů. Speciálně králíkům je určen jeden způsob naháňky a to tzv. naháňka Arnoštova, která je nazvána " podle jejího vynálezce, dobříšského nadlesního Arnošta, jenž sám o ní mluvil jako o lovu zahradním, nebo lépe o lovu v ohradách." Základem je nahnání většího počtu králíků do jakési narychlo zřízené ohrady. Nadlesní Arnošt si k tomu účelu pořídil řadu lehkých a snadno přenosných plotů, kterými ohradil ze tří stran plochu, aby byla úplně oplocená, kdežto strana čtvrtá měla několik otvorů, které honci zahradili v momentě, jakmile vešli do ohrady. Tito honci totiž natlačují proti ohradě zvěř asi ze dvou třetin leče, jež zůstane neohrazená; uzávěrová pole plotu po svém vstupu do ohrady zadrátují. V horních rozích takto obstavené leče jsou zřízena dvě lovecká stanoviště, k nimž byly nadělány tři průstřely, asi 25 m dlouhé a 2 m široké. Toto zařízení je dosti nákladné a nelze ho všude použít. Dnes se jedná spíše o historickou věc, která dokládá, jak se kdysi v Čechách honívalo.	null	Národní knihovna ČR	Zemědělství	Čerpáno z: KOKEŠ, Otakar, KOKEŠOVÁ, Marie. Zajíc, jeho život, chov a lov. Divoký králík, jeho život a lov. Praha: Studentská tiskárna, 1948.http://kramerius4.nkp.cz/[…]/uuid:cda448f0-9706-11e2-8f81-5ef3fc9ae867	2016-05-10T13:15:00	https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/arnostova-nahanka	399	cs	tzv.Arnoštova naháňka byla používána na jakou zvěř? Na divoké králíky nebo koroptve a nebo černou zvěř	Dobrý den, tzv. Arnoštova naháňka je určena králíkům. Dokumentuje to příspěvek v knize Otakara Kokeše o životě zajíců a divokých králíků (viz níže). Lov jako naháňka se slídiči je velmi zajímavý. Uskutečňuje se především tam, kde mají králíci dostatek rostlinného úkrytu. Při lesním ploužení a naháňce se zpravidla nejedná o zvláštní honbu králíků, ale odstřelují se současně s jinou zvěří, především zajíci a bažanty. Výjimečně se stává, když jsou určité leče obsazené hustě králíky, že jsou prováděné výhradně kvůli nim. Poněvadž je králík, mimo obvyklé pernaté, jedním z nejčastějších obyvatelů bažantnic, proto se odbývají oba způsoby odstřelu spolu s honbou bažantů. Speciálně králíkům je určen jeden způsob naháňky a to tzv. naháňka Arnoštova, která je nazvána " podle jejího vynálezce, dobříšského nadlesního Arnošta, jenž sám o ní mluvil jako o lovu zahradním, nebo lépe o lovu v ohradách." Základem je nahnání většího počtu králíků do jakési narychlo zřízené ohrady. Nadlesní Arnošt si k tomu účelu pořídil řadu lehkých a snadno přenosných plotů, kterými ohradil ze tří stran plochu, aby byla úplně oplocená, kdežto strana čtvrtá měla několik otvorů, které honci zahradili v momentě, jakmile vešli do ohrady. Tito honci totiž natlačují proti ohradě zvěř asi ze dvou třetin leče, jež zůstane neohrazená; uzávěrová pole plotu po svém vstupu do ohrady zadrátují. V horních rozích takto obstavené leče jsou zřízena dvě lovecká stanoviště, k nimž byly nadělány tři průstřely, asi 25 m dlouhé a 2 m široké. Toto zařízení je dosti nákladné a nelze ho všude použít. Dnes se jedná spíše o historickou věc, která dokládá, jak se kdysi v Čechách honívalo.	tzv.Arnoštova naháňka byla používána na jakou zvěř? Na divoké králíky nebo koroptve a nebo černou zvěř	Dobrý den, tzv. Arnoštova naháňka je určena králíkům. Dokumentuje to příspěvek v knize Otakara Kokeše o životě zajíců a divokých králíků (viz níže). Lov jako naháňka se slídiči je velmi zajímavý. Uskutečňuje se především tam, kde mají králíci dostatek rostlinného úkrytu. Při lesním loužení a naháňce se zpravidla nejedná o zvláštní honbu králíků, ale odstřelují se současně s jinou zvěří, především zajíce a bažanty. Výjimečně se stává, když jsou určité leče obsazené hustě králíky, že jsou prováděné výhradně kvůli nim. Poněvadž je králík, mimo obvyklé pernaté, jedním z nejčastějších obyvatelů bažantnic, proto se odbývají oba způsoby odstřelu spolu s honbou bažantů. Speciálně králíkům je určen jeden způsob naháňky a to tzv. naháňka Arnoštova, která je nazvána " podle jejího vynálezce, dobříšského nadlesního Arnošta, jenž sám o ní mluvil jako o lovu zahradním, nebo lépe o lovu v ohradách." Základem je nahnáni většího počtu králíků do jakési narychlo zřízené ohrady. Nadlesní Arnošt si k tomu účelu pořídil řadu lehkých a snadno přenosných plotů, kterými ohradil ze tří stran plochu, aby byla úplně oplocená, kdežto strana čtvrtá měla několik otvorů, které honci zahradili v momentě, jakmile vešli do ohrady. Tito honci totiž zatlačují proti ohradě zvěř asi ze dvou třetin leče, jež zůstane neuhrazená; uzávěrová pole plotu po svém vstupu do ohrady zadrátují. V horních rozích takto obstavené leče jsou zřízena dvě lovecká stanoviště, k nimž byly nadělány tři průstřely, asi 25 m dlouhé a 2 m široké. Toto zařízení je dosti nákladné a nelze ho všude použít. Dnes se jedná spíše o historickou věc, která dokládá, jak se kdysi v Čechách honíval.	true

Subsets and Splits