title
stringlengths 2
244
⌀ | question
stringlengths 5
3.52k
| answer
stringlengths 10
67.1k
| okres
stringclasses 54
values | library
stringclasses 74
values | category
stringclasses 28
values | used_sources
stringlengths 7
4.18k
⌀ | date
timestamp[ns] | url
stringlengths 41
279
| id
int64 0
16.3k
| language
stringclasses 3
values | question_diacritics_korektor
stringlengths 0
3.06k
| answer_diacritics_korektor
stringlengths 0
67.1k
| question_spell_korektor
stringlengths 0
3.05k
| answer_spell_korektor
stringlengths 0
66.8k
| diacritics_correct
bool 2
classes |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Barva uhlí | Dobrý den, chtěla bych se zeptat proč má černé uhlí černou barvu, slyšela jsem, že se převážně skládá ze světlých nebo bezbarvých složek, jak je tedy možné, že je černé?? Za odpověď velmi děkuji. | Dobrý den, barva černého uhlí souvisí zřejmě s procesem jeho vzniku. Uhlí vzniklo z nahromaděných odumřelých rostlinných látek (černé uhlí zejména z plavuní, přesliček a dalších vyšších rostlin) a zbytků nižších živočichů usazujících se v bažinách. Postupnou přeměnou vrstev odumřelých organických zbytků působením tlaku za nepřítomnosti vzduchu se přecházelo z fáze trouchnivění, rašelinění až k prouhelňování, což mělo za následek snižování obsahu kyslíku a vodíku a nárůst uhlíku. Důsledkem těchto procesů je současně i rozpad struktury rostlin a jejich postupné tmavnutí, což propůjčuje černému uhlí jeho typickou barvu. Rašelina postupně přecházela změnami na hnědé uhlí a to později na černé až antracit, černé uhlí je tedy geologicky starší než hnědé. Černá barva černého uhlí pochází zřejmě od uhlovodíků a huminů, které uhlí obsahuje. Použité zdroje: -http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%A9_uhl%C3%AD -http://www.fospaliva.wz.cz/page01.htm -http://referaty.portik.cz/2008/02/07/uhli/ Pokud by vás zajímalo více a podrobněji, zkuste se obrátit spíše na podobnou službu, kterou garantují geologové (http://nts1.cgu.cz/extranet/zeptejte-se-geologa). | null | Národní knihovna ČR | Geografie. Geologie. Vědy o zemi | null | 2009-02-19T15:31:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/barva-uhli | 600 | cs | Dobrý den, chtěla bych se zeptat proč má černé uhlí černou barvu, slyšela jsem, že se převážně skládá ze světlých nebo bezbarvých složek, jak je tedy možné, že je černé?? Za odpověď velmi děkuji. | Dobrý den, barva černého uhlí souvisí zřejmě s procesem jeho vzniku. Uhlí vzniklo z nahromaděných odumřelých rostlinných látek (černé uhlí zejména z plavuní, přesliček a dalších vyšších rostlin) a zbytků nižších živočichů usazujících se v bažinách. Postupnou přeměnou vrstev odumřelých organických zbytků působením tlaku za nepřítomnosti vzduchu se přecházelo z fáze trouchnivění, rašelinění až k prouhelňování, což mělo za následek snižování obsahu kyslíku a vodíku a nárůst uhlíku. Důsledkem těchto procesů je současně i rozpad struktury rostlin a jejich postupné tmavnutí, což propůjčuje černému uhlí jeho typickou barvu. Rašelina postupně přecházela změnami na hnědé uhlí a to později na černé až antracit, černé uhlí je tedy geologicky starší než hnědé. Černá barva černého uhlí pochází zřejmě od uhlovodíků a huminů, které uhlí obsahuje. Použité zdroje: -http://čs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%A9_uhl%C3%AD -http://www.fospaliva.wz.cz/page01.htm -http://referáty.portik.cz/2008/02/07/uhlí/ Pokud by vás zajímalo více a podrobněji, zkuste se obrátit spíše na podobnou službu, kterou garantují geologové (http://nts1.cgu.cz/extranet/zeptejte-se-geologa). | Dobrý den, chtěla bych se zeptat proč má černé uhlí černou barvu, slyšela jsem, že se převážně skládá ze světlých nebo bezbarvých složek, jak je tedy možné, že je černé?? Za odpověď velmi děkuji. | Dobrý den, barva černého uhlí souvisí zřejmě s procesem jeho vzniku. Uhlí vzniklo z nahromaděných odumřelých rostlinných látek (černé uhlí zejména z plavuní, přesliček a dalších vyšších rostlin) a zbytků nižších živočichů usazujících se v bažinách. Postupnou přeměnou vrstev odumřelých organických zbytků působením tlaku za nepřítomnosti vzduchu se přecházelo z fáze trouchnivění, rašelinní až k prouhelňování, což mělo za následek snižování obsahu kyslíku a vodíku a nárůst uhlíku. Důsledkem těchto procesů je současně i rozpad struktury rostlin a jejich postupné tmavnutí, což propůjčuje černému uhlí jeho typickou barvu. Rašelina postupně přecházela změnami na hnědé uhlí a to později na černé až antracit, černé uhlí je tedy geologicky starší než hnědé. Černá barva černého uhlí pochází zřejmě od uhlovodíků a hunů, které uhlí obsahuje. Použité zdroje: -http://cs.wikipedia.org/Miki/%C%CERN%C%Al_Uhl%CD%CD -http://www.fospaliva.cz.cz/page.htm -http://referáty.poetik.cz/2008/02/07/uhlí/ pokud by vás zajímalo více a podrobněji, zkuste se obrátit spíše na podobnou službu, kterou garantují geologové (http://nts.egu.cz/extranet/zeptejte-se-geologa). | true |
Barviva ve výtvarném umění | Přesná formulace dotazu: Dobrý den, potřebovala bych doporučit literaturu,která zpracovává barviva (především přírodní), která se bežně užívali,užívají v malířství.Zajímají mě, jak z hlediska chemického, tak z hlediska výtvarného umění.Předem děkuji za odpověď. | Dobrý den,pokud hledáte informace z oblasti umění, doporučujeme Vám Oborovou bránu umění a architektury:http://art.jib.cz/,http://art.jib.cz/vyhledavac. Dále při hledání literatury můžete využít katalog Národní knihovny (http://sigma.nkp.cz/), Souborný katalog ČR (http://www.caslin.cz/), nebo také Jednotnou informační bránu (http://info.jib.cz/). Při vyhledávání informací můžete také využít on-line databáze, přes NK (pokud jste registrovaný čtenář) :http://www.nkp.cz/pages/page.php3?nazev=Licencovane_online_databaze&submenu3=104. Elektronické informační zdroje můžete využít i přes knihovnu vaší VŠ (pokud jste student), většina VŠ má vzdálená přístup k elektronickým zdrojům bez registrace na základě vyplnění čísla ISIC karty: UK:http://pez.cuni.cz/ezdroje/,MU:http://library.muni.cz/ezdroje/,UP:http://ezdroje.upol.cz/ezdroje/. Vybrané vyhledané zdroje: *Artists' pigments : a handbook of their history and characteristics. New York : Oxford University Press, 1993-1997. ISBN 0-89468-189-9 (brož. : Vol.2) (chyb.). ISBN 0-89468-256-3 (váz. : Vol. 3). *HRADIL, David. Minerály starých obrazů : ukázky z průzkumu barevné vrstvy.Vesmír. Roč. 81, č. 7 (2002), s. 381-385. ISSN 0042-4544. *KARPENKO, V. Barvy z polí i z moře. Věda, technika a my. Roč. 56, č. 10 (200210), s. 48-49. ISSN 1210-0897. *KOPECKÁ, Ivana. Přehled přírodních barviv. Praha : Státní restaurátorské ateliéry, 1990. 88 s. *ŠTOLOVSKÝ, Aleš. Technika barev. 2., přeprac. a dopln. vyd. Praha : SNTL, 1990 (Ostrava : MTZ). 59 s. ISBN 80-03-00305-9. Internetové zdroje:*http://www.fp.tul.cz/kch/texty/fp/HIC/062Andelova-Barviva.pdf*http://www.gnj.cz/projekt1/facilitace/prace/4.prezentace-Hotovo/seminarniprace/4f/Pigmenty.doc - zajímavé informace, avšak nejsou doložené informačními zdroji*http://cs.wikipedia.org/wiki/Pigment Se svým dotazem se můžete obrátit také na Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze (http://www.knihovna.upm.cz/). | null | Národní knihovna ČR | Chemie. Krystalografie. Mineralogické vědy | null | 2010-08-19T12:17:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/barviva-ve-vytvarnem-umeni | 601 | cs | Přesná formulace dotazu: Dobrý den, potřebovala bych doporučit literaturu,která zpracovává barviva (především přírodní), která se běžně užívali,užívají v malířství.Zajímají mě, jak z hlediska chemického, tak z hlediska výtvarného umění.Předem děkuji za odpověď. | Přesná formulace dotazu: Dobrý den, potřebovala bych doporučit literaturu,která zpracovává barviva (především přírodní), která se běžně užívali,užívají v malířství.Zajímají mě, jak z hlediska chemického, tak z hlediska výtvarného umění.Předem děkuji za odpověď. | true |
||
barvy na vlajce | Dobrý den,chtěla bych se vás zeptat na jednu věc:jaký mají význam na vlajce Německa. Děkuji za odpověď | Dobrý den, do 19. století tvořilo římskou německou řísi několik feudálních států. Z následných pokusů o sjednocení vzešla i nová vlajka: černo/červeno/žlutá (oficiálně označovaná za zlatou) trikolora. Barvy byly převzaty z pruských vojenských uniforem konce 18. století. Tři vodorovné pruhy, černý, červený a žlutý, se zřejmě poprvé objevily na praporech, stuhách a kokardách užitých při národní manifestaci 27. květa 1832. Konala se na kopci Hambach u Neustadtu ve znamená znovuzrození Německa. V dobách Německého císařství byla roku 1871 původní trikolora nahrazena Bismarckovými barvami. Šlo o kombinaci červené (barvy Hansovního spolku) s bílou a černou (barvami Pruska, jehož byl Bismarck kancléřem). Po porážce Německého císařství v 1. světové válce byla v r. 1919 vyhlášena republika a černo/červeno/zlatá trikolora se vrátila. V roce 1933 převzala moc nacistická vláda a vlajka znovu dostala barvy císařství doplněné hákovým křížem. Po 2. světové válce se Německo rozdělilo. Obě části používaly černo/červeno/zlatou trikoloru, ale NDR přidala do středu znak. Znovu sjednocený stát používá hladkou trikoloru.Zdroje, ze kterých jsme čerpali:Kapesní atlas: vlajky světa. Praha: Ikar, 2000. ISBN 80-7202-439-6.BROŽEK, Aleš. Lexikon vlajek a znaků zemí světa. Praha: Kartografie Praha, 2003. ISBN 80-7011-776-1. | null | Národní knihovna ČR | politicke-vedy-politologie-politika-verejna-sprava-vojenstvi | null | 2007-12-18T15:20:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/barvy-na-vlajce | 602 | cs | Dobrý den,chtěla bych se vás zeptat na jednu věc:jaký mají význam na vlajce Německa. Děkuji za odpověď | Dobrý den, do 19. století tvořilo římskou německou říši několik feudálních států. Z následných pokusů o sjednocení vzešla i nová vlajka: černo/červeno/žlutá (oficiálně označovaná za zlatou) trikolóra. Barvy byly převzaty z pruských vojenských uniforem konce 18. století. Tři vodorovné pruhy, černý, červený a žlutý, se zřejmě poprvé objevily na praporech, stuhách a kokardách užitých při národní manifestaci 27. květa 1832. Konala se na kopci Hambach u Neustadtu ve znamená znovuzrození Německa. V dobách Německého císařství byla roku 1871 původní trikolóra nahrazena Bismarckovými barvami. Šlo o kombinaci červené (barvy Hansovního spolku) s bílou a černou (barvami Pruska, jehož byl Bismarck kancléřem). Po porážce Německého císařství v 1. světové válce byla v r. 1919 vyhlášena republika a černo/červeno/zlatá trikolóra se vrátila. V roce 1933 převzala moc nacistická vláda a vlajka znovu dostala barvy císařství doplněné hákovým křížem. Po 2. světové válce se Německo rozdělilo. Obě části používaly černo/červeno/zlatou trikolóru, ale NDR přidala do středu znak. Znovu sjednocený stát používá hladkou trikolóru.Zdroje, ze kterých jsme čerpali:Kapesní atlas: vlajky světa. Praha: Ikar, 2000. ISBN 80-7202-439-6.BROŽEK, Aleš. Lexikon vlajek a znaků zemí světa. Praha: Kartografie Praha, 2003. ISBN 80-7011-776-1. | Dobrý den,chtěla bych se vás zeptat na jednu věc:jaký mají význam na vlajce Německa. Děkuji za odpověď | Dobrý den, do 19. století tvořilo římskou německou říši několik feudálních států. Z následných pokusů o sjednocení vzešla i nová vlajka: černo/červeno/žlutá (oficiálně označovaná za zlatou) trikolora. Barvy byly převzaty z ruských vojenských uniforem konce 18. století. Tři vodorovné pruhy, černý, červený a žlutý, se zřejmě poprvé objevily na praporech, stuhách a kokardách užitých při národní manifestaci 27. května 1832. Konala se na kopci Hambech u Neustadtu ve znamená znovuzrození Německa. V dobách německého císařství byla roku 1871 původní trikolora nahrazena Bismarckovými barvami. Šlo o kombinaci červené (barvy hanzovního spolku) s bílou a černou (barvami Pruska, jehož byl Bismarck kancléřem). Po porážce německého císařství v 1. světové válce byla v r. 1919 vyhlášena republika a černo/červeno/zlatá trikolora se vrátila. V roce 1933 převzala moc nacistická vláda a vlajka znovu dostala barvy císařství doplněné hákovým křížem. Po 2. světové válce se Německo rozdělilo. Obě části používaly černo/červeno/zlatou trikoloru, ale NDR přidala do středu znak. Znovu sjednocený stát používá hladkou trikoloru.Zdroje, ze kterých jsme čerpali:Kapesní atlas: vlajky světa. Praha: Ikar, 2000. ISBN 80-7202-439-6.BROŽEK, Aleš. Lexikon vlajek a znaků zemí světa. Praha: Kartografie Praha, 2003. ISBN 80-7011-776-1. | true |
Basa piv | Vážená paní, vážený pane,proč se prosím používá slovní spojení basa piv?Děkuji. | Dobrý den, z dostupné literatury pro Vás vybíráme: "Slovo basa můžeme v češtině použít v několika zcela různých souvislostech. Když řekneme, že basa tvrdí muziku, víme, že řeč je o největším ze smyčcových nástrojů, o nástroji s hlubokým tónem, odborně zvaným kontrabas. Když slyšíme, že bratranec sousedovy snachy se minulý týden vrátil z basy, je nám jasné, že se nemluví o hudebním nástroji, ale o vězení neboli kriminále. A když si na chalupě к ohni koupíme basu piv, je zřejmé, že jsme si nekoupili ani hudební nástroj, ani kriminál, nýbrž to, čemu se úředně říká přepravka, a je to plastová bedna vymyšlená tak, aby se v ní skleněné láhve nepotloukly. Co mají tyhle tři české basy společného kromě toho, že se stejně píšou i vyslovují? S největší pravděpodobností mají společného hodně: pojmenování vězení slovem basa vzniklo z pojmenování hudebního nástroje a pojmenování přepravky vzniklo z pojmenování vězení. ……………S basou jako přepravkou je to jednoduché. Ta se tak jmenuje proto, že láhve jsou v ní jako ve vězení, v base. Nemohou se hýbat, aby se vzájemně nepotloukly a nerozbily." Zdroj: NOVOTNÝ, Michal.Zákulisí slov podruhé. Praha: Motto, 2004. s. 18-19. ISBN 80-7246-256-3. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:fe24e8d0-e62f-11e3-a012-005056825209 "basa 'hudební nástroj; přepravka na lahve ap.', ob. expr. 'vězení', basový, basista. Z něm. Bass, případně fr. basse tv., dále viz bas a kontrabas. Význam 'vězení' asi podle fr. au violon, doslova 'v houslích', odtud snad přeneseně i 'přepravka' (lahve jsou v ní 'uvězněny')" Zdroj: REJZEK, Jiří.Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2012. s. 71. ISBN 978-80-7335-296-7. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:9ae96d00-65d4-11e6-aed5-5ef3fc9ae867 "basa - 1. vězení, zejm. na vojně (tam obv. posádková věznice). Šel za to na dva tejdny do basy, ale večer ho kluci ze stráže stejně pouštěli na televizi na pévéesku. 2. přepravka na nářadí, na nápoje aj. Kup rovnou celou basu, ať nemusíme vo půlnoci jezdit někam k pumpě. - Vsadíme se vo basu piv, jo? 3. držet basu - neprozradit společné tajemství, být s někým solidární první dva výrazy uvádí Rippl 1926, druhý jako "dřevěná nůše na misky s vojenskou stravou"; Rejzek vysvětluje od basa ve smyslu hudební nástroj, z fr. violon vězení (it violone býval i basový nástroj), k významu přepravka uvádí "láhve jsou v ní uvězněny"; Treimer 1937 odvozuje z it. arg. bassa vězení, jeskyně, basso spodní, prý prostřednictvím vojenského žargonu." Zdroj: HUGO, Jan.Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost : historie a původ slov. Praha: Maxdorf, c2009. s. 57. ISBN 978-80-7345-198-1. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:275a5050-c5a7-11e7-a351-005056825209 | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2021-07-29T07:33:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basa-piv | 603 | cs | Vážená paní, vážený pane,proč se prosím používá slovní spojení basa piv?Děkuji. | Dobrý den, z dostupné literatury pro Vás vybíráme: "Slovo basa můžeme v češtině použít v několika zcela různých souvislostech. Když řekneme, že basa tvrdí muziku, víme, že řeč je o největším ze smyčcových nástrojů, o nástroji s hlubokým tónem, odborně zvaným kontrabas. Když slyšíme, že bratranec sousedovy snachy se minulý týden vrátil z basy, je nám jasné, že se nemluví o hudebním nástroji, ale o vězení neboli kriminále. A když si na chalupě к ohni koupíme basu piv, je zřejmé, že jsme si nekoupili ani hudební nástroj, ani kriminál, nýbrž to, čemu se úředně říká přepravka, a je to plastová bedna vymyšlená tak, aby se v ní skleněné láhve nepotloukly. Co mají tyhle tři české basy společného kromě toho, že se stejně píšou i vyslovují? S největší pravděpodobností mají společného hodně: pojmenování vězení slovem basa vzniklo z pojmenování hudebního nástroje a pojmenování přepravky vzniklo z pojmenování vězení. ……………S basou jako přepravkou je to jednoduché. Ta se tak jmenuje proto, že láhve jsou v ní jako ve vězení, v base. Nemohou se hýbat, aby se vzájemně nepotloukly a nerozbily." Zdroj: NOVOTNÝ, Michal.Zákulisí slov podruhé. Praha: Motto, 2004. s. 18-19. ISBN 80-7246-256-3. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:fe24e8d0-e62f-11e3-a012-005056825209 "basa hudební nástroj | Vážená paní, vážený pane,proč se prosím používá slovní spojení basa piv?Děkuji. | Dobrý den, z dostupné literatury pro Vás vybíráme: "Slovo basa můžeme v češtině použít v několika zcela různých souvislostech. Když řekneme, že basa tvrdí muziku, víme, že řeč je o největším ze smyčcových nástrojů, o nástroji s hlubokým tónem, odborně zvaným kontrabas. Když slyšíme, že bratranec sousedovy snachy se minulý týden vrátil z basy, je nám jasné, že se nemluví o hudebním nástroji, ale o vězení neboli kriminále. A když si na chalupě к ohni koupíme basu piv, je zřejmé, že jsme si nekoupili ani hudební nástroj, ani kriminál, nýbrž to, čemu se úředně říká přepravka, a je to plastová bedna vymyšlená tak, aby se v ní skleněné láhve nepotloukly. Co mají tyhle tři české basy společného kromě toho, že se stejně píšou i vyslovují? S největší pravděpodobností mají společného hodně: pojmenování vězení slovem basa vzniklo z pojmenování hudebního nástroje a pojmenování přepravky vzniklo z pojmenování vězení. ……………S basou jako přepravkou je to jednoduché. Ta se tak jmenuje proto, že láhve jsou v ní jako ve vězení, v base. Nemohou se hýbat, aby se vzájemně nepotloukly a nerozbily." Zdroj: NOVOTNÝ, Michal.Zákulisí slov podruhé. Praha: Motto, 2004. s. 18-19. ISBN 80-7246-256-3. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:fe24e8d0-e62f-11e3-a012-005056825209 "basa hudební nástroj | true |
Basální vs. basalní | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, která z variant je správná, zda basální, či basalní.Předem děkuji | Dobrý
den, správný
tvar slova je BAZÁLNÍ Podle
výkladu Akademického slovníku cizích slov: bazální
– týkající se báze 1, popř. na ní umístěný základový, spodní, klidový přídavné
jméno, z řečtiny, odborný výraz anatomicky:
bazální ganglia (uložená ve spodní části koncového mozku a ovlivňující
motorické a vegetativní funkce) botanicky:
bazální část rostliny (spodní; opakem je apikální) geologicky:
ležící naspodu vrstevního sledu, bazální slepence mineralogicky:
bazální pinakoid, pedion biologicky:
bazální tělísko ovládající pohyb bičíků a vířivých brv u bičíkovců apod. fyziologicky:
bazální metabolizmus (základní látková přeměna teplokrevných organizmu
v klidu), bazální teplota (měřená za klidových podmínek organizmu) Pramen: PETRÁČKOVÁ,
Věra. - KRAUS, Jiří.Akademický slovník cizích slov : I. díl : [A-K].Vyd. 1. Praha : Academia, 1995. 445 s. ISBN 80-200-0523-4. | null | Knihovna Filozofické fakulty UK | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2014-05-07T09:16:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basalni-vs-basalni | 604 | cs | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, která z variant je správná, zda basální, či basální.Předem děkuji | Dobrý
den, správný
tvar slova je BAZÁLNÍ Podle
výkladu Akademického slovníku cizích slov: bazální
– týkající se báze 1, popř. na ní umístěný základový, spodní, klidový přídavné
jméno, z řečtiny, odborný výraz anatomicky:
bazální ganglia (uložená ve spodní části koncového mozku a ovlivňující
motorické a vegetativní funkce) botanický:
bazální část rostliny (spodní; opakem je apikální) geologický:
ležící naspodu vrstevního sledu, bazální slepence mineralogický:
bazální pinakoid, pedion biologický:
bazální tělísko ovládající pohyb bičíků a vířivých brv u bičíkovců apod. fyziologický:
bazální metabolizmus (základní látková přeměna teplokrevných organizmu
v klidu), bazální teplota (měřená za klidových podmínek organizmu) Pramen: PETRÁČKOVÁ,
Věra. - KRAUS, Jiří.Akademický slovník cizích slov : I. díl : [A-K].Vyd. 1. Praha : Academia, 1995. 445 s. ISBN 80-200-0523-4. | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, která z variant je správná, zda banální, či basální.Předem děkuji | Dobrý
den, správný
tvar slova je BAZÁLNÍ podle
výkladu akademického slovníku cizích slov: bazální
– týkající se báze 1, popř. na ní umístěný základové, spodní, klidový přídavné
jméno, z řečtiny, odborný výraz anatomicky:
bazální ganglia (uložená ve spodní části koncového mozku a ovlivňující
motorické a vegetativní funkce) botanicky:
bazální část rostliny (spodní; opakem je apikální) geologicky:
ležící naspodu vrstevního sledu, bazální slepence mineralogické:
bazální pinakoid, gedeon biologicky:
bazální tělísko ovládající pohyb bičíků a vířivých brv u bičíkovců apod. fyziologicky:
bazální metabolizmus (základní látková přeměna teplokrevných organizmu
v klidu), bazální teplota (měřená za klidových podmínek organizmu) Pramen: PETRÁČKOVÉ,
Věra. - KRAUS, Jiří.Akademický slovník cizích slov : I. díl : [A-K].Vyd. 1. Praha : Academia, 1995. 445 s. ISBN 80-200-0523-4. | false |
basama fousama | Dobrý den, chtěl bych se zeptat, z čeho pochází nebo z čeho vznikl výraz basama fousama. | Dobrý den, podle námi dostupných pramenů pochází slovo basama z maďarštiny a používá se jako nadávka, zaklení. Slovník spisovného jazyka českého uvádí: basama, basamateremtete (citoslovce) - pochází z maď. hrubého zaklení, vyjadřuje hněv, zlobu, hrozbu, zpravidla žertovně: basama s fousama. Dále uvádí sloveso basamtit, basamaterentit - expresivně klít basama, basamateremtete nebo vůbec klít (basamarentí, až se všecko třese). Vedle toho se ve v jazykové poradně v odpovědi 4/2009 na otázku po původu názvu samoty Basamtka (Basantka) mj. zmiňuje vedle slovesa basamtit také sloveso basantiti = řáditi, klíti (viz Slovník pomístních jmen v Čechách. 2. část). Podobně v Etymologickém slovníku jazyka českého je uvedeno u slovesa basantit (basamtit) = klíti, nadávati, řáditi. Utvořeno z maďarského baszama (začátku kleteb). Novinář a autor knih Zákulisí slov..., které vznikly na základě rozhlasové rubriky, ve své odpovědi z 25.7.2005 na otázku "co je to basama s fousama" uvádí dále: "Mnoho maďarských kleteb totiž začíná slůvkem baszama, nikde jsem se bohužel nedočetl, zda to slovo má nějaký význam. Tato kletba pak přešla do češtiny. Fousy tam určitě nemají jiný smysl než ten, že se tak pěkně rýmují. Dodám ještě, že z maďarského baszama v češtině vzniklo dnes už zapomenuté, ale v Jungmannově slovníku ještě uvedené sloveso basantit, které znamenalo klít, nadávat." Pokud by Vám výše uvedené vysvětlení nestačilo, můžete se obrátit na jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk český AV ČR na adrese http://www.ujc.cas.cz/oddeleni/index.php?page=poradna. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 3. nezm. vyd. Praha : Academia, 1971, s. 47. Slovník pomístních jmen v Čechách. 2. část, (B - Bau). -- 1. vyd. -- Praha : Academia, 2006, s. 127. ISBN 80-200-1461-6 (brož.). Slovník spisovného jazyka českého. 1. díl, A-M / [zpracoval Bohuslav Havránek]. -- 1. vyd. -- Praha : Academia, 1971, s. 86. Webové stránky: Novotný, Michal. Pučtok a basama fousama. Československý rozhlas Regina, rubrika Slova, 25.7.2005. [Cit. 13.7.2010]. Dostupné z www: <http://www.rozhlas.cz/regina/slova/_zprava/175665>. Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český AV ČR [online]. [Cit.13.7.2010]. Dostupné z www: <http://www.ujc.cas.cz/oddeleni/index.php?page=poradna>. | null | null | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2010-07-14T05:27:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basama-fousama | 605 | cs | Dobrý den, chtěl bych se zeptat, z čeho pochází nebo z čeho vznikl výraz basama fousama. | Dobrý den, podle námi dostupných pramenů pochází slovo basama z maďarštiny a používá se jako nadávka, zaklení. Slovník spisovného jazyka českého uvádí: basama, basamateremtete (citoslovce) - pochází z maď. hrubého zaklení, vyjadřuje hněv, zlobu, hrozbu, zpravidla žertovně: basama s fousama. Dále uvádí sloveso basamtit, basamaterentit - expresivně klít basama, basamateremtete nebo vůbec klít (basamarentí, až se všecko třese). Vedle toho se ve v jazykové poradně v odpovědi 4/2009 na otázku po původu názvu samoty Basamtka (Basantka) mj. zmiňuje vedle slovesa basamtit také sloveso basantiti = řáditi, klíti (viz Slovník pomístních jmen v Čechách. 2. část). Podobně v Etymologickém slovníku jazyka českého je uvedeno u slovesa basantit (basamtit) = klíti, nadávati, řáditi. Utvořeno z maďarského baszama (začátku kleteb). Novinář a autor knih Zákulisí slov..., které vznikly na základě rozhlasové rubriky, ve své odpovědi z 25.7.2005 na otázku "co je to basama s fousama" uvádí dále: "Mnoho maďarských kleteb totiž začíná slůvkem baszama, nikde jsem se bohužel nedočetl, zda to slovo má nějaký význam. Tato kletba pak přešla do češtiny. Fousy tam určitě nemají jiný smysl než ten, že se tak pěkně rýmují. Dodám ještě, že z maďarského baszama v češtině vzniklo dnes už zapomenuté, ale v Jungmannově slovníku ještě uvedené sloveso basantit, které znamenalo klít, nadávat." Pokud by Vám výše uvedené vysvětlení nestačilo, můžete se obrátit na jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk český AV ČR na adrese http://www.újč.cas.cz/oddělení/index.php?page=poradna. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 3. nezm. vyd. Praha : Academia, 1971, s. 47. Slovník pomístních jmen v Čechách. 2. část, (B - Bau). -- 1. vyd. -- Praha : Academia, 2006, s. 127. ISBN 80-200-1461-6 (brož.). Slovník spisovného jazyka českého. 1. díl, A-M / [zpracoval Bohuslav Havránek]. -- 1. vyd. -- Praha : Academia, 1971, s. 86. Webové stránky: Novotný, Michal. Pučtok a basama fousama. Československý rozhlas Regina, rubrika Slova, 25.7.2005. [Cit. 13.7.2010]. Dostupné z www: <http://www.rozhlas.cz/regina/slova/_zpráva/175665>. Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český AV ČR [online]. [Cit.13.7.2010]. Dostupné z www: <http://www.újč.cas.cz/oddělení/index.php?page=poradna>. | Dobrý den, chtěl bych se zeptat, z čeho pochází nebo z čeho vznikl výraz basami fousama. | Dobrý den, podle námi dostupných pramenů pochází slovo basami z maďarštiny a používá se jako nadávka, zaklení. Slovník spisovného jazyka českého uvádí: basami, basamateremtete (citoslovce) - pochází z Maď. hrubého zaklení, vyjadřuje hněv, zlobu, hrozbu, zpravidla žertovně: basami s fousama. Dále uvádí sloveso basami, basamaterentit - expresivně klít basami, basamateremtete nebo vůbec klít (basamarentí, až se všecko třese). Vedle toho se ve v jazykové poradně v odpovědi 4/2009 na otázku po původu názvu samoty Basistka (Baranka) mj. zmiňuje vedle slovesa basami také sloveso basantiti = řádit, klít (viz slovník pomístních jmen v Čechách. 2. část). Podobně v etymologickém slovníku jazyka českého je uvedeno u slovesa bažanti (basami) = klít, nadávat, řádit. Utvořeno z maďarského basama (začátku kleteb). Novinář a autor knih zákulisí slov..., které vznikly na základě rozhlasové rubriky, ve své odpovědi z 25.7.2005 na otázku "co je to basami s fousama" uvádí dále: "mnoho maďarských kleteb totiž začíná slůvkem basama, nikde jsem se bohužel nedočetl, zda to slovo má nějaký význam. Tato kletba pak přešla do češtiny. Fousy tam určitě nemají jiný smysl než ten, že se tak pěkně rýmují. Dodám ještě, že z maďarského basama v češtině vzniklo dnes už zapomenuté, ale v Jungmannově slovníku ještě uvedené sloveso bažanti, které znamenalo klít, nadávat." Pokud by vám výše uvedené vysvětlení nestačilo, můžete se obrátit na jazykovou poradnu ústavu pro jazyk český AV ČR na adrese http://www.ují.cas.cz/odděleni/index.ph?page=poradna. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 3. nez. vyd. Praha : Academia, 1971, s. 47. Slovník pomístních jmen v Čechách. 2. část, (B - Bau). -- 1. vyd. -- Praha : Academia, 2006, s. 127. ISBN 80-200-1461-6 (brož.). Slovník spisovného jazyka českého. 1. díl, a-M / [zpracoval Bohuslav Havránek]. -- 1. vyd. -- Praha : Academia, 1971, s. 86. Webové stránky: Novotný, Michal. Potok a basama fousama. Československý rozhlas Regina, rubrika slova, 25.7.2005. [cit. 13.7.2010]. Dostupné z www: <http://www.rozhlas.cz/Regina/slova/_zpráva/175665>. Jazyková poradna ústavu pro jazyk český AV ČR [online]. [cit.13.7.2010]. Dostupné z www: <http://www.ují.cas.cz/odděleni/index.ph?page=poradna>. | true |
báseň | Prosím o nalezení básně, myslím, že byla odFrantiška Hrubína, a část textu je "když narodí se maličký, dar vidění má podvíčky....."Nemohu ji nikde najít, děkuji předem za vyřízení | Dobrý den, jedná se o báseň Františka Hrubína Maminčin dar. Zdroj: Hrubín, F.: Jak se chytá radost. Ostrava: Librex, 1997. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2012-01-06T11:28:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen | 606 | cs | Prosím o nalezení básně, myslím, že byla odFrantiška Hrubína, a část textu je "když narodí se maličký, dar vidění má podvíčky....."Nemohu ji nikde najít, děkuji předem za vyřízení | Dobrý den, jedná se o báseň Františka Hrubína Maminčin dar. Zdroj: Hrubín, F.: Jak se chytá radost. Ostrava: Librex, 1997. | Prosím o nalezení básně, myslím, že byla Františka Hrubína, a část textu je "když narodí se maličký, dar vidění má povídky....."Nemohu ji nikde najít, děkuji předem za vyřízení | Dobrý den, jedná se o báseň Františka Hrubína maminčin dar. Zdroj: Hrubín, F.: Jak se chytá radost. Ostrava: Librex, 1997. | true |
Báseň | Dobrý den, mám dotaz jak vyjádřit básnický slovo zahrada.Děkuji Balcárková | Dobrý den, podle slovníku Českého slovníku věcného a synonymického jiné výrazy pro slovo zahrada jsou např. park, sad, sady, stromovka, veřejná zahrada, liboháj, libosad, miloháj, milosad Jinak se zkuste obrátit na Jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk český, kontakt zde:http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html | Olomouc | Vědecká knihovna v Olomouci | Jazyk, lingvistika a literatura | Haller, Jiří. Český slovník věcný a synonymický. [Díl] 1. 1. vyd. Praha: SPN, 1969. 56, 291 s. Odborné slovníky. | 2017-02-28T11:28:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-1 | 607 | cs | Dobrý den, mám dotaz jak vyjádřit básnický slovo zahrada.Děkuji Balcárková | Dobrý den, podle slovníku Českého slovníku věcného a synonymického jiné výrazy pro slovo zahrada jsou např. park, sad, sady, stromovka, veřejná zahrada, liboháj, libosad, miloháj, milosad Jinak se zkuste obrátit na Jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk český, kontakt zde:http://www.újč.cas.cz/jazyková-pořádná/základní-kontakty.html | Dobrý den, mám dotaz jak vyjádřit básnický slovo zahrada.Děkuji Balcárkové | Dobrý den, podle slovníku Českého slovníku věcného a synonymického jiné výrazy pro slovo zahrada jsou např. park, sad, sady, stromovka, veřejná zahrada, libová, libosad, miloháj, milorad jinak se zkuste obrátit na jazykovou poradnu ústavu pro jazyk český, kontakt zde:http://www.ují.cas.cz/jazyková-poradna/zaklapni-kontakty.html | true |
Báseň | Dobrý den,pokoušela jsem se zjistit, zda se jedná o verš ruského (případně jiného) autora. Hledala jsem i znění v originále. Bohužel bezúspěšně. Proto Vás prosím v této souvislosti o radu a případnou informaci.Ty kráčíš zemí svou a není žádné síly,Jež mohla by tvé kroky zastavit.I vodopády hlas svůj utlumilyA rozplynul se opar mlhavý. | Dobrý den, Vámi hledaná báseň má název ,, Ty kráčíš zemí svou" a jejím autorem je ruský básník Michail Vasil'jevič Isakovskij (1900 - 1973 ) Uvádíme plné znění básně v překladu Zory Berákové: Tу kráčíš zemí svou. A není žádné síly, jež mohly by tvé kroky zastavit. I vodopády hlas svůj přitlumily a rozplynul se opar mlhavý. Ty kráčíš zemí svou. A podle tvého plánu si voda hledá nové řečiště a břehy moří s břehy oceánů se bratří vlnami svých bystrých řek. Ty kráčíš zemí svou. A země — dobrá máma ti brány otevřela dokořán. Jak koberec ti leží pod nohama kolchozní pole, široširý lán. I tam, kde vyschla koryta všech toků, kde vůni trávy zdusil prach a dým, i tudy jdeš — a ve stopách tvých kroků hned vyrůstají svěží zahrady. Tvé ohně víc než hvězdy zazářily, tvou jasnou cestu laská slunce svit. Ty kráčíš zemí svou. A není žádné síly, jež mohla by tvé kroky zastavit. V českém překladu vyšla báseň v publikaci ,,Vždy v první ředě buď: Sborník kulturního materiálu pro pionýry" , vydané roku 1953. Originál s názvem ,,ТЫ ПО СТРАНЕ ИДЕШЬ…" vyšel v knize ,,Стихи и песни" ( ,,Básně a písně" ) a je dostupný online: http://litresp.ru/chitat/ru/%D0%98/isakovskij-mihail-vasiljevich/stihi-i-pesni Použité zdroje: Vždy v první řadě buď! : sborník kulturního materiálu pro pionýry / [sestavila Eva Vejdělková]. -- 1. vyd.. -- Praha : Mladá fronta, 1953http://www.hrono.ru/biograf/bio_i/isakovski_mv.php http://litresp.ru/chitat/ru/%D0%98/isakovskij-mihail-vasiljevich/stihi-i-pesni | null | Národní knihovna ČR | Informace o vydaných dokumentech | null | 2017-10-12T11:28:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-2 | 608 | cs | Dobrý den,pokoušela jsem se zjistit, zda se jedná o verš ruského (případně jiného) autora. Hledala jsem i znění v originále. Bohužel bezúspěšně. Proto Vás prosím v této souvislosti o radu a případnou informaci.Ty kráčíš zemí svou a není žádné síly,Jež mohla by tvé kroky zastavit.I vodopády hlas svůj utlumilyA rozplynul se opar mlhavý. | Dobrý den,pokoušela jsem se zjistit, zda se jedná o verš ruského (případně jiného) autora. Hledala jsem i znění v originále. Bohužel bezúspěšně. Proto vás prosím v této souvislosti o radu a případnou informaci.Ty kráčíš zemí svou a není žádné síly,jež mohla by tvé kroky zastavit.I vodopády hlas svůj utlumily rozplynul se opar mlhavý. | true |
||
báseň "Být svým" | Hledám básnickou sbírku, jejíž součástí je báseň " Být svým " Jaroslava Vrchlického. Prosím o uvedení jejího názvu. | Dobrý den, báseň, kterou hledáte, je ze sbírky Na sedmi
strunách. Být svým! Být svým! To jádro všeho, to moudrost nejvyšší, od lauru sahá dolů až k cypřiši. Být svým a nepovolit a na svém vždycky stát, když kolem vše se bortí, se v klidu smát. A vidět, jak vše splývá na přelud, hračku, dým – že pevné jen, co zbývá: být vždycky svým! ( Část V: Templa Serena, str. 107). Báseň by měla být ještě v těchto vydání: Vrchlický, Jaroslav. Na sedmi strunách: Básně:
[1890-1897]. 2. vyd. Praha: Otto, [1910]. 174, 2 s. Soubor. vyd. básn. spisů;
20. Vrchlický, Jaroslav. Na sedmi strunách: básně Jaroslava
Vrchlického: (1890-1897). V Praze: Tiskem a nákladem J. Otty, 1898. 174 s.
Souborné vydání básnických spisů Jaroslava Vrchlického; sv. 20. (Digitalizovaný
dokument v systému Kramerius, Národní digitální knihovna nawww.nkp.cz) Vrchlický, Jaroslav. Život a smrt; Kytky aster; Kniha
sudiček; Napadlo rosy; Na sedmi strunách. 1. vyd. Praha: SNKLHU, 1960. 536,
[14] s. Vrchlický, Jaroslav: Básnické dílo; Sv. 16. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2014-04-02T12:03:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-byt-svym | 609 | cs | Hledám básnickou sbírku, jejíž součástí je báseň " Být svým " Jaroslava Vrchlického. Prosím o uvedení jejího názvu. | Dobrý den, báseň, kterou hledáte, je ze sbírky Na sedmi
strunách. Být svým! Být svým! To jádro všeho, to moudrost nejvyšší, od lauru sahá dolů až k cypřiši. Být svým a nepovolit a na svém vždycky stát, když kolem vše se bortí, se v klidu smát. A vidět, jak vše splývá na přelud, hračku, dým – že pevné jen, co zbývá: být vždycky svým! ( Část V: Templa Serena, str. 107). Báseň by měla být ještě v těchto vydání: Vrchlický, Jaroslav. Na sedmi strunách: Básně:
[1890-1897]. 2. vyd. Praha: Otto, [1910]. 174, 2 s. Soubor. vyd. básn. spisů;
20. Vrchlický, Jaroslav. Na sedmi strunách: básně Jaroslava
Vrchlického: (1890-1897). V Praze: Tiskem a nákladem J. Otty, 1898. 174 s.
Souborné vydání básnických spisů Jaroslava Vrchlického; sv. 20. (Digitalizovaný
dokument v systému Kramerius, Národní digitální knihovna nawww.nkp.cz) Vrchlický, Jaroslav. Život a smrt; Kytky aster; Kniha
sudiček; Napadlo rosy; Na sedmi strunách. 1. vyd. Praha: SNKLHU, 1960. 536,
[14] s. Vrchlický, Jaroslav: Básnické dílo; Sv. 16. | Hledám básnickou sbírku, jejíž součástí je báseň " být svým " Jaroslava Vrchlického. Prosím o uvedení jejího názvu. | Dobrý den, báseň, kterou hledáte, je ze sbírky na sedmi
strunách. Být svým! Být svým! To jádro všeho, to moudrost nejvyšší, od Lauru sahá dolů až k cypřiši. Být svým a nepovolit a na svém vždycky stát, když kolem vše se bortí, se v klidu smát. A vidět, jak vše splývá na přelud, hračku, dým – že pevné jen, co zbývá: být vždycky svým! ( část V: Tepla serena, str. 107). Báseň by měla být ještě v těchto vydání: Vrchlický, Jaroslav. Na sedmi strunách: Básně:
[1890-1897]. 2. vyd. Praha: Otto, [1910]. 174, 2 s. Soubor. vyd. bán. spisů;
20. Vrchlický, Jaroslav. Na sedmi strunách: básně Jaroslava
Vrchlického: (1890-1897). V Praze: Tiskem a nákladem J. Otty, 1898. 174 s.
Souborné vydání básnických spisů Jaroslava Vrchlického; sv. 20. (digitalizovaná
dokument v systému Kramerius, národní digitální knihovna www.nku.cz) Vrchlický, Jaroslav. Život a smrt; Kytky aster; kniha
sudiček; napadlo rosy; na sedmi strunách. 1. vyd. Praha: SNKLHU, 1960. 536,
[14] s. Vrchlický, Jaroslav: Básnické dílo; sv. 16. | true |
Báseň F. Halase | Moc ráda bych znala celou báseň, ze které uvádím tento nepřesný úryvek:"Slova zpozdilá? vám nevěřím, já věřím mlčení. Je nad slávou, je nade vším slavnost porozumění." | Dobrý den, báseň se jmenuje Slavnost porozumění a je ze sbírky Tvář. Pramen: HALAS, František.Básně. Praha: Československý spisovatel, 1957. Vydání 1. 494 s. | null | Knihovna Filozofické fakulty UK | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2014-04-17T09:46:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-f-halase | 610 | cs | Moc ráda bych znala celou báseň, ze které uvádím tento nepřesný úryvek:"Slova zpozdilá? vám nevěřím, já věřím mlčení. Je nad slávou, je nade vším slavnost porozumění." | Dobrý den, báseň se jmenuje Slavnost porozumění a je ze sbírky Tvář. Pramen: HALAS, František.Básně. Praha: Československý spisovatel, 1957. Vydání 1. 494 s. | Moc ráda bych znala celou báseň, ze které uvádím tento nepřesný úryvek:"Slova zpozdilá? vám nevěřím, já věřím mlčení. Je nad slávou, je nade vším slavnost porozumění." | Dobrý den, báseň se jmenuje slavnost porozumění a je ze sbírky tvář. Pramen: HLAS, František.Básně. Praha: Československý spisovatel, 1957. Vydání 1. 494 s. | true |
báseň Golem | Je autor E. E. Kisch autorem básně Golem? Pokudano, kde je otištěna?Kde lze najít báseň J. L. Borgese Golem z roku 1958? Kdo ji přeložil dočeštiny? | Dobrý den, báseň "Der Golem" Egona Erwina Kische byla otištěna v ženské příloze novin Bohemia vydaných dne 26. 1. 1908. Dané periodikum je volně dostupné v rámci systému Kramerius:http://kramerius.nkp.cz/(Periodika, B, Bohemia, 1908, (druhá příloha) ze dne 26.1., s. 2.) Báseň "El Golem" J. L. Borgese byla do češtiny přeložena Janem Jíchou a Alenou Rettovou v rámci soutěže o nejlepší studentský překlad projektu bienále e-Golems. Oba překlady byly otištěny v časopise Souvislosti. 2002, č. 3-4, s. 235 - 243. Překladům předchází článek Františka Vehala: K motivu Golema v díle Jorge Luise Borgese (s. 230 - 234). V originále vyšla báseň poprvé v žurnálu Davar v roce 1958, později byla vydána ve sbírce "Jiný a týž" ( El Otro, el mismo, 1964). O soutěži bienále e-Golems ve výroční zprávě zde: https://www.idu.cz/dokumenty/vyrocni-zprava-idu-za-rok-2009.pdf | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2012-01-18T14:16:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-golem | 611 | cs | Je autor E. E. Kisch autorem básně Golem? Pokudano, kde je otištěna?Kde lze najít báseň J. L. Borgese Gólem z roku 1958? Kdo ji přeložil dočeštiny? | Dobrý den, báseň "Der Gólem" Egona Erwina Kische byla otištěna v ženské příloze novin Bohemia vydaných dne 26. 1. 1908. Dané periodikum je volně dostupné v rámci systému Kramerius:http://kramerius.nkp.cz/(Periodika, B, Bohemia, 1908, (druhá příloha) ze dne 26.1., s. 2.) Báseň "El Gólem" J. L. Borgese byla do češtiny přeložena Janem Jíchou a Alenou Rettovou v rámci soutěže o nejlepší studentský překlad projektu bienále e-Golems. Oba překlady byly otištěny v časopise Souvislosti. 2002, č. 3-4, s. 235 - 243. Překladům předchází článek Františka Vehala: K motivu Golema v díle Jorge Luise Borgese (s. 230 - 234). V originále vyšla báseň poprvé v žurnálu Davar v roce 1958, později byla vydána ve sbírce "Jiný a týž" ( El Otro, el mismo, 1964). O soutěži bienále e-Golems ve výroční zprávě zde: https://www.idů.cz/dokumenty/výroční-zpráva-idů-za-rok-2009.pdf | Je autor E. E. Kisch autorem básně Golem? Pokušeno, kde je otištěna?Kde lze najít báseň J. L. Borgese Golem z roku 1958? Kdo ji přeložil češtiny? | Dobrý den, báseň "der Golem" Egona Erwina Kische byla otištěna v ženské příloze novin Bohemia vydaných dne 26. 1. 1908. Dané periodikum je volně dostupné v rámci systému Kramerius:http://Kramerius.nku.cz/(periodika, B, Bohemia, 1908, (druhá příloha) ze dne 26.1., s. 2.) Báseň "El Golem" J. L. Borgese byla do češtiny přeložena Janem Jíchou a Alenou Retkovou v rámci soutěže o nejlepší studentský překlad projektu bienále e-Golem. Oba překlady byly otištěny v časopise souvislosti. 2002, č. 3-4, s. 235 - 243. Překladům předchází článek Františka Váhala: K motivu Golema v díle Jorge Luise Borgese (s. 230 - 234). V originále vyšla báseň poprvé v žurnálu Dakar v roce 1958, později byla vydána ve sbírce "jiný a týž" ( El Otro, el mimo, 1964). O soutěži bienále e-Golem ve výroční zprávě zde: http://www.idu.cz/dokumenty/vymoci-zprava-du-za-rok-2009.pdf | true |
Báseň Gottfireda Benna | Dobrý den, potřebovala bych český překlad následující básně Gottfrieda Benna (překlad bude pravděpodobně od Ludvíka Kundery):»O Nacht! Ich nahm schon Kokain, / und Blutverteilung ist im Gange, / das Haar wird grau, die Jahre fliehn, / ich muß, ich muß im Überschwange / noch einmal vorm Vergängnis blühn.«Gottfried BennBáseň je v originále z: Benn, Gottfried, »Sämtliche Werke. Band I: Gedichte 1«, Stuttgart 1986, S. 46.U překladu bych poprosila také o celý název díla, včetně stránky uvedené básně.Děkuji. | Dobrý den, český překlad básně se nám nedaří najít. Našli jsme pouze ukázku začátku básně bez bližšího určení v knize: HAAG, Stefan.O druidských nápojích a čarodějném bejlí: léčivé a kouzelné byliny celého světa. Praha: Granit, 2003. S. 137 "...A ještě jeden nápoj vděčil kokainu za svůj vzestup mezi světově proslulé výrobky: roku 1880 vyvinul americký lékárník John S. Pemberton z Atlanty "kokové víno, ideální tonikum a stimulans", jež zbavil alkoholu a místo něho doplnil kofeinem, kolovým ořechem a různými aromatickými látkami. Konečně v roce 1886 uvedl na trh první limonádu s obsahem kokainu. Na svět přišla coca-cola..." Ach, noci! Já kokain vzal a hned krev v těle šumí, vře a pádí vlas šedne, závratný roků let, já musím, musím na křídlech mládí před koncem vzlétnout ještě naposled... Gottfried Benn (1886-1956): 0 Nacht (Ach, noci) http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:bb291d60-a81d-11e5-b770-5ef3fc9ae867 Básně G. Benna sice překládal Ludvík Kundera a vyšly v češtině v BENN, Gottfried.Básně.Praha: ERM, 1995., ale tuto báseň jsme tam nenašli. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2016-08-15T14:17:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-gottfireda-benna | 612 | cs | Dobrý den, potřebovala bych český překlad následující básně Gottfrieda Benna (překlad bude pravděpodobně od Ludvíka Kundery):»O Nacht! Ich nahm schon Kokain, / und Blutverteilung íst im Gange, / das Haar wird grau, die Jahre fliehn, / ich muß, ich muß im Überschwange / noch einmal vorm Vergängnis blühn.«Gottfried BennBáseň je v originále z: Benn, Gottfried, »Sämtliche Werke. Band I: Gedichte 1«, Stuttgart 1986, S. 46.U překladu bych poprosila také o celý název díla, včetně stránky uvedené básně.Děkuji. | Dobrý den, český překlad básně se nám nedaří najít. Našli jsme pouze ukázku začátku básně bez bližšího určení v knize: HAAG, Štefan.O druidských nápojích a čarodějném bejlí: léčivé a kouzelné byliny celého světa. Praha: Granit, 2003. S. 137 "...A ještě jeden nápoj vděčil kokainu za svůj vzestup mezi světově proslulé výrobky: roku 1880 vyvinul americký lékárník John S. Pemberton z Atlanty "kokové víno, ideální tonikum a stimulans", jež zbavil alkoholu a místo něho doplnil kofeinem, kolovým ořechem a různými aromatickými látkami. Konečně v roce 1886 uvedl na trh první limonádu s obsahem kokainu. Na svět přišla coca-cola..." Ach, noci! Já kokain vzal a hned krev v těle šumí, vře a pádí vlas šedne, závratný roků let, já musím, musím na křídlech mládí před koncem vzlétnout ještě naposled... Gottfried Benn (1886-1956): 0 Nacht (Ach, noci) http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:bb291d60-a81d-11e5-b770-5ef3fc9ae867 Básně G. Benna sice překládal Ludvík Kundera a vyšly v češtině v BENN, Gottfried.Básně.Praha: ERM, 1995., ale tuto báseň jsme tam nenašli. | Dobrý den, potřebovala bych český překlad následující básně Gottfrieda Benna (překlad bude pravděpodobně od Ludvíka Kundery):»O acht! Ich nam shon kokain, / und Blutverteilung st i gang, / das Haag word Grau, die Jahve liehm, / ich muž, ich mu i Überschwange / noc final vor Vergängnis blan.«Gottfried BennBáseň je v originále z: Benn, Gottfried, »Sämtliche Erki. Band I: Gedichte 1«, Stuttgart 1986, S. 46.U překladu bych poprosila také o celý název díla, včetně stránky uvedené básně.Děkuji. | Dobrý den, český překlad básně se nám nedaří najít. Našli jsme pouze ukázku začátku básně bez bližšího určení v knize: HAAG, Stefan.O druidských nápojích a čarodějném bejlí: léčivé a kouzelné byliny celého světa. Praha: Granit, 2003. S. 137 "...A ještě jeden nápoj vděčil kokainu za svůj vzestup mezi světově proslulé výrobky: roku 1880 vyvinul americký lékárník John S. Pemberton z Atlanty "kokové víno, ideální tonikum a stimulant", jež zbavil alkoholu a místo něho doplnil kofeinem, kovovým ořechem a různými aromatickými látkami. Konečně v roce 1886 uvedl na trh první limonádu s obsahem kokainu. Na svět přišla coca-cola..." Ach, noci! Já kokain vzal a hned krev v těle šumí, vře a pádí vlas šedne, závratný roku let, já musím, musím na křídlech mládí před koncem vzlétnout ještě naposled... Gottfried Benn (1886-1956): 0 jacht (ach, noci) http://Kramerius.nku.cz/Search/handl/id:bb291d60-ad-11e5-b770-5ef3fc9ae867 básně G. Benna sice překládal Ludvík Kundera a vyšly v češtině v BONN, Gottfried.Básně.Praha: RM, 1995., ale tuto báseň jsme tam nenašli. | true |
J. S. Machar: Tři prsteny | Potřebuji zjistit bližší vydavatelské údaje o lit.díle, je to epická báseň Prsten,jejíž hlavní postavou je arabský vládce,nechá zhotovit prsteny pro syny, údajným autorem by měl být J.S..Machar | Nize uvedena informace z databaze Ustavu ceske literatury AV CRhttp://www.ceska-poezie.cz/cek/, kde take najdete text basne: Machar, Josef Svatopluk: Barbaři (in Svědomím věků 3, in Macharovy spisy, svazek 16) (1932)J. S. Machara Barbaři vyšlo v pátém vydání v říjnu 1932 v Aventinu, nakladatelství Dra Ot. Štorcha-Mariena v Praze II, Purkyňova 6, jako 312.svazek edice Aventinum. Vysázeno písmem Slavoboje Tusara a v úpravě M. Kalába vytištěno v Průmyslové tiskárně v Praze. Dvacet číslovaných výtisků na ručním papíře autor podepsal.BÁSEŇ TŘI PRSTENY, str. 139-141 | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2008-02-28T09:47:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-j-s-machara-o-prstenu | 613 | cs | Potřebují zjistit bližší vydavatelské údaje o lit.díle, je to epická báseň Prsten,jejíž hlavní postavou je arabský vládce,nechá zhotovit prsteny pro syny, údajným autorem by měl být J.S..Machar | Níže uvedená informace z databáze Ústavu české literatury AV CRhttp://www.česká-poezie.cz/ček/, kde také najdete text básně: Machar, Josef Svatopluk: Barbaři (in Svědomím věků 3, in Macharovy spisy, svazek 16) (1932)J. S. Machara Barbaři vyšlo v pátém vydání v říjnu 1932 v Aventinu, nakladatelství Dra Ot. Štorcha-Mariena v Praze II, Purkyňova 6, jako 312.svazek edice Aventinum. Vysázeno písmem Slavoboje Tusara a v úpravě M. Kalába vytištěno v Průmyslové tiskárně v Praze. Dvacet číslovaných výtisků na ručním papíře autor podepsal.BÁSEŇ TŘI PRSTENY, str. 139-141 | Potřebuji zjistit bližší vydavatelské údaje o let.díle, je to epická báseň prsten,jejíž hlavní postavou je arabský vládce,nechá zhotovit prsteny pro syny, údajným autorem by měl být J.S..Machar | Nise uvedena informace z databáze stavu Ceske literatury AV http://www.cesta-poezie.cz/ek/, kde také najdete text žasne: Machar, Josef Svatopluk: Barbaři (in svědomím věků 3, in Macharovy spisy, svazek 16) (1932)J. S. Machara Barbaře vyšlo v pátém vydání v říjnu 1932 v Aventina, nakladatelství dra ot. Štorcha-Mariena v Praze II, Purkyňova 6, jako 312.svazek edice Aventinum. Vysázeno písmem Slavoje husara a v úpravě M. Kalába vytištěno v průmyslové tiskárně v Praze. Dvacet číslovaných výtisků na ručním papíře autor podepsal.BÁSEŇ tři PRSTENY, str. 139-141 | false |
báseň Jaromíra Boreckého | Dobrý den, která básnická sbírka Jaromíra Boreckého obsahuje báseň "V přestávkách dlouhých kdykoliv tě spatřím" jako pozdrav rodnému městu? | Dobrý den, podařilo se nám zjistit, že se báseň jmenuje Rodnému městu a je součástí publikace: Jihočeský sborník Budivoje, spolku akademiků jihočeských[Praha] : Budivoj, 1917, 144 s. Báseň naleznete na stranách 17-22. Podle souborného katalogu je sborník ve fondu: ABA001 [NK ČR Praha] , sg. 54 J 5273 CBA001 [JVK České Budějovice] TAE001 [Státní okresní archiv Tábor] | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2014-11-27T14:46:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-jaromira-boreckeho | 614 | cs | Dobrý den, která básnická sbírka Jaromíra Boreckého obsahuje báseň "V přestávkách dlouhých kdykoliv tě spatřím" jako pozdrav rodnému městu? | Dobrý den, podařilo se nám zjistit, že se báseň jmenuje Rodnému městu a je součástí publikace: Jihočeský sborník Budivoje, spolku akademiků jihočeských[Praha] : Budivoj, 1917, 144 s. Báseň naleznete na stranách 17-22. Podle souborného katalogu je sborník ve fondu: ABA001 [NK ČR Praha] , sg. 54 J 5273 CBA001 [JVK České Budějovice] TAE001 [Státní okresní archiv Tábor] | Dobrý den, která básnická sbírka Jaromíra Boreckého obsahuje báseň "v přestávkách dlouhých kdykoliv tě spatřím" jako pozdrav rodnému městu? | Dobrý den, podařilo se nám zjistit, že se báseň jmenuje rodnému městu a je součástí publikace: Jihočeský sborník Udivuje, spolku akademiků jihočeských[Praha] : Budivej, 1917, 144 s. Báseň naleznete na stranách 17-22. Podle souborného katalogu je sborník ve fondu: ABA001 [NK ČR Praha] , sg. 54 . 5273 CBA001 [JFK České Budějovice] TAE001 [státní okresní archiv Tábor] | true |
Báseň Jeftova dcera | Dobrý den,chtěla jsem se zeptat, zda básnická sbírka Hebrejské melodie od G. G. Byrona obsahuje i báseň, jejíž název v originálu zní Jephthah's Daughter (v češtině zřejmě Jefteho či Jiftáchova dcera). Nebo zda tato báseň není součástí jiné básnické sbírky? | Báseň G. G. Byrona Jephta's daughter - Dcera Jeftova se v knížečce Hebrejské melodie (V Praze : F. Šimáček, 1890. 79 s.) nachází v překladu J. Vrchlického, s. 22 a v překladu J. V. Sládka, s. 23. V přiloze máte opsané oba překlady. | null | Vědecká knihovna v Olomouci | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2009-07-02T13:29:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-jeftova-dcera | 615 | cs | true |
||||
Báseň Jevgenije Jevtušenka "Kariéra"... kde lze najít její český překlad? | Báseň je součástí Šostakovičovy 13. symfonie "Babij Jar". Můj dotaz zní: Vyšla "Kariéra" v nějakém Jevtušenkově českém výboru? A dále: Je možné někde dohledat překlad celého "libreta" 13. symfonie? Předem děkuji za odpověď. | Dobrý den, text třinácté symfonie Dmitrije Šostakoviče pochází od J.A. Jevtušenka. Jednotlivé věty symfonie se skládají z básní "Babij Jar", "Humor", "V obchodě", "Obavy", "Kariéra". Dotaz na česky vydaný překlad básně J. A. Jevtušenka "Babij Jar" již služba Ptejte se knihovny zodpovídala (odkaz: http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/cesky-vydany-preklad-basne-j-a-jevtusenka-babij-jar Jevtušenko ) a text básně se nalézá v této sbírce: JEVTUŠENKO, Jevgenij Aleksandrovič. Něha. Překlad Olga Mašková. 1. vyd. Praha: Svět sovětů, 1965. 57, [4] s. Báseň "Kariéra" vyšla v českém překladu v těchto sbírkách: JEVTUŠENKO, Jevgenij Aleksandrovič. Dlouhé volání. Překlad Václav Jelínek. 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1978. 88, [4] s. JEVTUŠENKO, Jevgenij Aleksandrovič a JELÍNEK, Václav, ed. Modré nebe pro můj svět: básnický portrét Jevgenije Jevtušenka. Překlad Václav Jelínek. 1. vyd. Praha: Dilia, 1978. 59 s. Bohužel, ostatní básně "Humor", "V obchodě", "Obavy" nebyly nalezeny v žádné sbírce J.A. Jevtušenka v českém jazyce, které se nalézají ve fondu NK ČR. Informace: http://jan-k-celis.webnode.cz/news/trinacta-symfonie-dmitrije-sostakovice-/ | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | Prozkoumaná literatura, která se nalézá v českém jazyce:JEVTUŠENKO, Jevgenij Aleksandrovič. Armstrongova trubka. Překlad Václav Jelínek. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1981. 87, [3] s. Poesie; Sv. 107.JEVTUŠENKO, Jevgenij Aleksandrovič. Fuku!. Překlad Helena Franková. 2. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1988. 106 s. Proudy. Velká řada; 34.JEVTUŠENKO, Jevgenij Aleksandrovič. Jahodový ráj. Překlad Jaroslav Hulák. 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1985. 289 s. Proudy. Velká řada; 21. Klub přátel sovět. lit.JEVTUŠENKO, Jevgenij Aleksandrovič. Něha. Překlad Olga Mašková. 1. vyd. Praha: Svět sovětů, 1965. 57, [4] s.JEVTUŠENKO, Jevgenij Aleksandrovič. Neumírej před smrtí. Překlad Ludmila Dušková. Vyd. 1. Praha: Jáma Cultural Foundation, 1996. 389 s. ISBN 80-902291-0-7.JEVTUŠENKO, Jevgenij Aleksandrovič. Zelené víno. 1. vyd. Praha: Svět sovětů, 1960. 93, [3] s. | 2017-02-01T09:27:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-jevgenije-jevtusenka-kariera-kde-lze-najit-jeji-cesky-preklad | 616 | cs | Báseň je součástí Šostakovičovy 13. symfonie "Babij Jar". Můj dotaz zní: Vyšla "Kariéra" v nějakém Jevtušenkově českém výboru? A dále: Je možné někde dohledat překlad celého "libreta" 13. symfonie? Předem děkuji za odpověď. | Dobrý den, text třinácté symfonie Dmitrije Šostakoviče pochází od J.A. Jevtušenka. Jednotlivé věty symfonie se skládají z básní "Babij Jar", "Humor", "V obchodě", "Obavy", "Kariéra". Dotaz na český vydaný překlad básně J. A. Jevtušenka "Babij Jar" již služba Ptejte se knihovny zodpovídala (odkaz: http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/český-vydaný-překlad-básně-j-a-jevtušenka-babij-jar Jevtušenko ) a text básně se nalézá v této sbírce: JEVTUŠENKO, Jevgenij Aleksandrovič. Něha. Překlad Olga Mašková. 1. vyd. Praha: Svět sovětů, 1965. 57, [4] s. Báseň "Kariéra" vyšla v českém překladu v těchto sbírkách: JEVTUŠENKO, Jevgenij Aleksandrovič. Dlouhé volání. Překlad Václav Jelínek. 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1978. 88, [4] s. JEVTUŠENKO, Jevgenij Aleksandrovič a JELÍNEK, Václav, ed. Modré nebe pro můj svět: básnický portrét Jevgenije Jevtušenka. Překlad Václav Jelínek. 1. vyd. Praha: Dilia, 1978. 59 s. Bohužel, ostatní básně "Humor", "V obchodě", "Obavy" nebyly nalezeny v žádné sbírce J.A. Jevtušenka v českém jazyce, které se nalézají ve fondu NK ČR. Informace: http://jan-k-čelíš.webnode.cz/news/třináctá-symfonie-dmitrije-šostakoviče-/ | Báseň je součástí Šostakovičovy 13. symfonie "Babej Jar". Můj dotaz zní: Vyšla "kariéra" v nějakém Jevtušenko českém výboru? A dále: Je možné někde dohledat překlad celého "libreta" 13. symfonie? Předem děkuji za odpověď. | Dobrý den, text třinácté symfonie Dmitrije Šostakoviče pochází od J.A. Jevtušenka. Jednotlivé věty symfonie se skládají z básní "Babej Jar", "humor", "v obchodě", "obavy", "kariéra". Dotaz na česky vydaný překlad básně J. A. Jevtušenka "Babej Jar" již služba ptejte se knihovny zodpovídala (odkaz: http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/cesky-vydaný-překlad-bane-j-a-Jevtušenka-babi-jar Jevtušenko ) a text básně se nalézá v této sbírce: JEVTUŠENKO, Jevgenij Aleksandrovi. Něha. Překlad Olga Mašková. 1. vyd. Praha: Svět sovětů, 1965. 57, [4] s. Báseň "kariéra" vyšla v českém překladu v těchto sbírkách: JEVTUŠENKO, Jevgenij Aleksandrovi. Dlouhé volání. Překlad Václav Jelínek. 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1978. 88, [4] s. JEVTUŠENKO, Jevgenij Aleksandrovi a JELÍNEK, Václav, ed. Modré nebe pro můj svět: básnický portrét Jevgenije Jevtušenka. Překlad Václav Jelínek. 1. vyd. Praha: Dilia, 1978. 59 s. Bohužel, ostatní básně "humor", "v obchodě", "obavy" nebyly nalezeny v žádné sbírce J.A. Jevtušenka v českém jazyce, které se nalézají ve fondu NK ČR. Informace: http://Jan-k-felis.webnode.cz/new/trinacta-symfonie-Dmitrije-šostakoviče-/ | true |
Báseň Jiřího Havla - Jak vrána chtěla zpívat v opeře | Dobrý den, zajímalo by mne, v jaké knize bych našla báseň pro děti od Jiřího Havla - Jak vrána chtěla zpívat v opeře? Předem děkuji a přeji příjemný den, | Dobrý den, k vyřízení Vašeho dotazu jsme se spojili s dětským oddělením Městské knihovny v Praze, není v našich silách prohlížet všechny knihy, kterých je několik desítek.Báseň "Jak vrána chtěla zpívat v opeře?" je na straně 37-/39/ knihy HAVEL, Jiří. Než zazvoní potřetí. Ilustroval Karel Franta. 1. vyd. Praha: SPN, 1988. 85 s. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2009-10-07T16:53:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-jiriho-havla-jak-vrana-chtela-zpivat-v-opere | 617 | cs | Dobrý den, zajímalo by mne, v jaké knize bych našla báseň pro děti od Jiřího Havla - Jak vrána chtěla zpívat v opeře? Předem děkuji a přeji příjemný den, | Dobrý den, k vyřízení Vašeho dotazu jsme se spojili s dětským oddělením Městské knihovny v Praze, není v našich silách prohlížet všechny knihy, kterých je několik desítek.Báseň "Jak vrána chtěla zpívat v opeře?" je na straně 37-/39/ knihy HAVEL, Jiří. Než zazvoní potřetí. Ilustroval Karel Franta. 1. vyd. Praha: SPN, 1988. 85 s. | Dobrý den, zajímalo by mne, v jaké knize bych našla báseň pro děti od Jiřího Havla - jak vrána chtěla zpívat v opeře? Předem děkuji a přeji příjemný den, | Dobrý den, k vyřízení vašeho dotazu jsme se spojili s dětským oddělením městské knihovny v Praze, není v našich silách prohlížet všechny knihy, kterých je několik desítek.Báseň "jak vrána chtěla zpívat v opeře?" je na straně 37-/39/ knihy HAVEL, Jiří. Než zazvoní potřetí. Ilustroval Karel Franta. 1. vyd. Praha: SPN, 1988. 85 s. | true |
báseň Josefa Kainara | Nedaří se nám zjistit, ve které sbírce básní je báseň "Domů" od Josefa Kainara. Údajně začíná verši: "Zachtělo se mi vody ze studánky, čepici sejmout pokleknout, pár doušku z dlaně ..." | Kainarova báseň Domů vyšla v těchto sbírkách: Lazar a píseň: SNKLHU 1960 ; ČS 198413 kytar: MF 1967Básně a blues: ČS 1978Básně : ČS 1980Nikdy nejsem sám: Práce 1982Netrpěliví motýli: MF 1988Poslední blues: ČS 1990 | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2008-01-03T13:14:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-josefa-kainara | 618 | cs | Nedaří se nám zjistit, ve které sbírce básní je báseň "Domů" od Josefa Kainara. Údajně začíná verši: "Zachtělo se mi vody ze studánky, čepici sejmout pokleknout, pár doušků z dlaně ..." | Kainarova báseň Domů vyšla v těchto sbírkách: Lazar a píseň: SNKLHU 1960 ; ČS 198413 kytar: MF 1967Básně a blues: ČS 1978Básně : ČS 1980Nikdy nejsem sám: Práce 1982Netrpěliví motýlí: MF 1988Poslední blues: ČS 1990 | Nedaří se nám zjistit, ve které sbírce básní je báseň "domů" od Josefa Kainara. Údajně začíná verši: "zachtělo se mi vody ze studánky, čepici sejmout pokleknout, pár doušku z dlaně ..." | Kainarova báseň domů vyšla v těchto sbírkách: Lazar a píseň: SNKLHU 1960 ; ČS 198413 kytar: MF 1967Básně a blues: ČS 1978Básně : ČS 1980Nikdy nejsem sám: Práce 1982Netrpěliví motýli: MF 1988Poslední blues: ČS 1990 | true |
Báseň Josefa Kainara Fotbalisté | Prosíme o informaci, která básnická sbírka JosefaKainara obsahuje báseň Fotbalisté.Děkujeme za odpověď | Dobrý den,předem se velmi omlouváme, že na Váš dotaz odpovídáme až dnes. Vyhledávání v dokumentech bylo časově náročnější. Báseň "Fotbalisté" je součástí Kainarovy sbírky Říkadla. Tato sbírka je součástí výboru spisů Josefa Kainara:* KAINAR, Josef. Veliké lásky a sny. 1. souborné vyd. Praha :Československý spisovatel, 1989. Doplněná o krásné ilustrace Zdeňka Seydla vyšla nově v roce 2008:* KAINAR, Josef. Říkadla / napsal Josef Kainar ; ilustroval Zdenek Seydl/.Vyd. 3., přeprac. s novými ilustracemi podle 2. vyd. V Praze : Knižní klub, 2008. ISBN 978-80-242-2267-7. Předchozí vydání:* KAINAR, Josef. Říkadla 2., přeprac. vyd., (v SNDK 1. vyd.). Praha : SNDK, 1961.* KAINAR, Josef. Říkadla. 1. vyd. Praha : Družstvo Dílo, 1948. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2010-10-05T08:00:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-josefa-kainara-fotbaliste | 619 | cs | Prosíme o informaci, která básnická sbírka JosefaKainara obsahuje báseň Fotbalisté.Děkujeme za odpověď | Dobrý den,předem se velmi omlouváme, že na Váš dotaz odpovídáme až dnes. Vyhledávání v dokumentech bylo časově náročnější. Báseň "Fotbalisté" je součástí Kainarovy sbírky Říkadla. Tato sbírka je součástí výboru spisů Josefa Kainara:* KAINAR, Josef. Veliké lásky a sny. 1. souborné vyd. Praha :Československý spisovatel, 1989. Doplněná o krásné ilustrace Zdeňka Seydla vyšla nově v roce 2008:* KAINAR, Josef. Říkadla / napsal Josef Kainar ; ilustroval Zdenek Seydl/.Vyd. 3., přeprac. s novými ilustracemi podle 2. vyd. V Praze : Knižní klub, 2008. ISBN 978-80-242-2267-7. Předchozí vydání:* KAINAR, Josef. Říkadla 2., přeprac. vyd., (v SNDK 1. vyd.). Praha : SNDK, 1961.* KAINAR, Josef. Říkadla. 1. vyd. Praha : Družstvo Dílo, 1948. | Prosíme o informaci, která básnická sbírka JosefaKainara obsahuje báseň fotbalisté.Děkujeme za odpověď | Dobrý den,předem se velmi omlouváme, že na váš dotaz odpovídáme až dnes. Vyhledávání v dokumentech bylo časově náročnější. Báseň "fotbalisté" je součástí Kainarovy sbírky říkadla. Tato sbírka je součástí výboru spisů Josefa Kainara:* KAINAR, Josef. Veliké lásky a sny. 1. souborné vyd. Praha :Československý spisovatel, 1989. Doplněná o krásné ilustrace Zdeňka Seydla vyšla nově v roce 2008:* KAINAR, Josef. Říkadla / napsal Josef Kainar ; ilustroval Zdenek Seydl/.Vyd. 3., přepral. s novými ilustracemi podle 2. vyd. V Praze : Knižní klub, 2008. ISBN 978-80-242-2267-7. Předchozí vydání:* KAINAR, Josef. Říkadla 2., přepral. vyd., (v SNDK 1. vyd.). Praha : SNDK, 1961.* KAINAR, Josef. Říkadla. 1. vyd. Praha : Družstvo dílo, 1948. | true |
báseň Karla Šiktance | Na základě dotazu naší čtenářky Vás prosím o zjištění, ve které básnické sbírce Karla Šiktance byla publikována báseň , jejíž název je čtenářkou uveden jako: \"Střípky z orloje\". | Prošli jsme velkou část sbírek K. Šiktance a posléze jsme dotaz konzultovali s Městskou knihovnou v Praze, která vede katalog názvů básní: báseň /"Střípky z orloje/" jsme nenalezli, nejblíže je báseň /"Střípky/" ze sbírky /"Vlnobití/", Praha 1956, s. 51-52. Z básně žádná narážka nebo souvislost s orlojem patrná není. Bylo by možné, že si vaše čtenářka báseň nějak spojuje s pozdější Šiktancovou skladbou /"Český orloj/"? | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2008-01-24T08:36:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-karla-siktance | 620 | cs | Na základě dotazů naší čtenářky Vás prosím o zjištění, ve které básnické sbírce Karla Šiktance byla publikována báseň , jejíž název je čtenářkou uveden jako: \"Střípky z orloje\". | Prošli jsme velkou část sbírek K. Šiktance a posléze jsme dotaz konzultovali s Městskou knihovnou v Praze, která vede katalog názvů básní: báseň /"Střípky z orloje/" jsme nenalezli, nejblíže je báseň /"Střípky/" ze sbírky /"Vlnobití/", Praha 1956, s. 51-52. Z básně žádná narážka nebo souvislost s orlojem patrná není. Bylo by možné, že si vaše čtenářka báseň nějak spojuje s pozdější Šiktancovou skladbou /"Český orloj/"? | Na základě dotazu naší čtenářky vás prosím o zjištění, ve které básnické sbírce Karla Šiktance byla publikována báseň , jejíž název je čtenářkou uveden jako: \"střípky z orloje\". | Prošli jsme velkou část sbírek K. Šiktance a posléze jsme dotaz konzultovali s městskou knihovnou v Praze, která vede katalog názvů básní: báseň /"střípky z orloje/" jsme nenalezli, nejblíže je báseň /"střípky/" ze sbírky /"vlnobití/", Praha 1956, s. 51-52. Z básně žádná narážka nebo souvislost s orlojem patrná není. Bylo by možné, že si vaše čtenářka báseň nějak spojuje s pozdější Šiktancovou skladbou /"Český orloj/"? | true |
Báseň Ludmilina šála od Jaroslava Seiferta - kde ji hledat? | Dobrý den,chtěla bych se zeptat, zda je možné zjistit, ve které sbírce vyšla báseň Ludmilina šála od Jaroslava Seiferta, případně zda vyšla samostatně? Bohužel to nemůžu zjistit, na internetu jsem našla pouze její text bez odkazu na případnou sbírku a další informace.Děkuji | Dobrý den,okolnosti vzniku Vámi zmiňované básně jsou uvedené v knize "Dobrodružství Jaroslava Seiferta" (HAMPL, František a Pavel LISÝ. Dobrodružství Jaroslava Seiferta. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1969. s. 39. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:cf6d5780-a5b5-11e3-a597-5ef3fc9bb22f).Podle autorů byla báseň, nazvaná "Domek v psím víně", poprvé otištěna v almanachu "Čtení o Berouně" (PÁLENÍČEK, Ludvík. Čtení o Berouně 1265-1965: [sborník]. Beroun: Měst. NV, 1965. s. 11. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:65f01950-6beb-11e7-8b50-001018b5eb5c). V pozdějších sebraných vydáních Seifertova díla se nám Vámi zmiňovanou báseň nepodařilo najít. Pod názvem "Domek ve psím víně" se objevuje jiná báseň, která tu Vámi zmiňovanou připomíná jen částečně. Viz SEIFERT, Jaroslav, Jiří FLAIŠMAN a Jaroslav SEIFERT. Jaro, sbohem: Přilba hlíny : dodatky (1939–1948). Praha: Akropolis, 2012. s. 233. ISBN 80-7304-006-9. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:0635b490-40c7-11e4-bc3a-005056827e51 | Praha | Knihovna Akademie věd České republiky | Jazyk, lingvistika a literatura | HAMPL, František a Pavel LISÝ. Dobrodružství Jaroslava Seiferta. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1969. s. 39. Dostupné také z:https://dnnt.mzk.cz/[…]/uuid:cf6d5780-a5b5-11e3-a597-5ef3fc9bb22fPÁLENÍČEK, Ludvík. Čtení o Berouně 1265-1965: [sborník]. Beroun: Měst. NV, 1965. s. 11. Dostupné také z:https://dnnt.mzk.cz/[…]/uuid:65f01950-6beb-11e7-8b50-001018b5eb5cSEIFERT, Jaroslav, Jiří FLAIŠMAN a Jaroslav SEIFERT. Jaro, sbohem: Přilba hlíny : dodatky (1939–1948). Praha: Akropolis, 2012. s. 233. ISBN 80-7304-006-9. Dostupné také z:https://dnnt.mzk.cz/[…]/uuid:0635b490-40c7-11e4-bc3a-005056827e51 | 2021-01-25T14:42:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-ludmilina-sala-od-jaroslava-seiferta-kde-ji-hledat-1 | 621 | cs | Dobrý den,chtěla bych se zeptat, zda je možné zjistit, ve které sbírce vyšla báseň Ludmilina šála od Jaroslava Seiferta, případně zda vyšla samostatně? Bohužel to nemůžu zjistit, na internetu jsem našla pouze její text bez odkazu na případnou sbírku a další informace.Děkuji | Dobrý den,okolnosti vzniku Vámi zmiňované básně jsou uvedené v knize "Dobrodružství Jaroslava Seiferta" (HAMPL, František a Pavel LISÝ. Dobrodružství Jaroslava Seiferta. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1969. s. 39. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:cf6d5780-a5b5-11e3-a597-5ef3fc9bb22f).Podle autorů byla báseň, nazvaná "Domek v psím víně", poprvé otištěna v almanachu "Čtení o Berouně" (PÁLENÍČEK, Ludvík. Čtení o Berouně 1265-1965: [sborník]. Beroun: Měst. NV, 1965. s. 11. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:65f01950-6beb-11e7-8b50-001018b5eb5c). V pozdějších sebraných vydáních Seifertova díla se nám Vámi zmiňovanou báseň nepodařilo najít. Pod názvem "Domek ve psím víně" se objevuje jiná báseň, která tu Vámi zmiňovanou připomíná jen částečně. Viz SEIFERT, Jaroslav, Jiří FLAIŠMAN a Jaroslav SEIFERT. Jaro, sbohem: Přilba hlíny : dodatky (1939–1948). Praha: Akropolis, 2012. s. 233. ISBN 80-7304-006-9. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:0635b490-40c7-11e4-bc3a-005056827e51 | Dobrý den,chtěla bych se zeptat, zda je možné zjistit, ve které sbírce vyšla báseň Ludmilina šála od Jaroslava Seiferta, případně zda vyšla samostatně? Bohužel to nemůžu zjistit, na internetu jsem našla pouze její text bez odkazu na případnou sbírku a další informace.Děkuji | Dobrý den,okolnosti vzniku vámi zmiňované básně jsou uvedené v knize "dobrodružství Jaroslava Seiferta" (HAMPL, František a Pavel Lisý. Dobrodružství Jaroslava Seiferta. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1969. s. 39. Dostupné také z: http://dont.mrk.cz/id/id:cf6d5780-abu-11e3-a597-5ef3fc9bb22f).Podle autorů byla báseň, nazvaná "domek v psím víně", poprvé otištěna v almanachu "čtení o Berouně" (PÁLENÍČEK, Ludvík. Čtení o Berouně 1265-1965: [sborník]. Beroun: Měst. Ne, 1965. s. 11. Dostupné také z: http://dont.mrk.cz/id/id:65f01950-Abeb-11e7-8b50-001018b5eb5c). V pozdějších sebraných vydáních Seifertova díla se nám vámi zmiňovanou báseň nepodařilo najít. Pod názvem "domek v psím víně" se objevuje jiná báseň, která tu vámi zmiňovanou připomíná jen částečně. Viz SEIFERT, Jaroslav, Jiří FLAIŠMAN a Jaroslav SEIFERT. Jaro, sbohem: Přilba hlíny : dodatky (1939–1948). Praha: Akropolis, 2012. s. 233. ISBN 80-7304-006-9. Dostupné také z: http://dont.mrk.cz/id/id:0635b490-40c7-11e4-ba-005056827e51 | true |
báseň Ludmilina šála od Jaroslava Seiferta - kde ji hledat? | Dobrý den,chtěla bych se zeptat, zda je možné zjistit, ve které sbírce vyšla báseň Ludmilina šála od Jaroslava Seiferta, případně zda vyšla samostatně? Bohužel to nemůžu zjistit, na internetu jsem našla pouze její text bez odkazu na případnou sbírku a další informace.Děkuji | Dobrý den, pátrala jsem asi hodinu (také nemám v současné chvíli jinou možnost než internet) a báseň s tímto jménem jsem vůbec nenalezla. Našla jsem ale báseňDomek v psím víně, která je o Tetíně a o Ludmilině šále se v ní hovoří. Nemohlo by se jednat o záměnu názvu? Tato báseň vyšla několikrát. Například ve sbírceTy, lásko, pozdravena buď!nebo ve sbírceJaro sbohem: v části Přilba hlíny (například zde: https://search.mlp.cz/cz/titul/jaro-sbohem-prilba-hliny-dodatky-1939-1948/3810125/#book-content). Snad jsem trochu pomohla. | Praha | Knihovna Filozofické fakulty UK | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2021-01-25T14:44:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-ludmilina-sala-od-jaroslava-seiferta-kde-ji-hledat-2 | 622 | cs | Dobrý den,chtěla bych se zeptat, zda je možné zjistit, ve které sbírce vyšla báseň Ludmilina šála od Jaroslava Seiferta, případně zda vyšla samostatně? Bohužel to nemůžu zjistit, na internetu jsem našla pouze její text bez odkazu na případnou sbírku a další informace.Děkuji | Dobrý den, pátrala jsem asi hodinu (také nemám v současné chvíli jinou možnost než internet) a báseň s tímto jménem jsem vůbec nenalezla. Našla jsem ale báseňDomek v psím víně, která je o Tetíně a o Ludmilině šále se v ní hovoří. Nemohlo by se jednat o záměnu názvu? Tato báseň vyšla několikrát. Například ve sbírceTy, lásko, pozdravena buď!nebo ve sbírceJaro sbohem: v části Přilba hlíny (například zde: https://search.mlp.cz/cz/titul/jaro-sbohem-přilba-hlíny-dodatky-1939-1948/3810125/#book-content). Snad jsem trochu pomohla. | Dobrý den,chtěla bych se zeptat, zda je možné zjistit, ve které sbírce vyšla báseň Ludmilina šála od Jaroslava Seiferta, případně zda vyšla samostatně? Bohužel to nemůžu zjistit, na internetu jsem našla pouze její text bez odkazu na případnou sbírku a další informace.Děkuji | Dobrý den, pátrala jsem asi hodinu (také nemám v současné chvíli jinou možnost než internet) a báseň s tímto jménem jsem vůbec nenalezla. Našla jsem ale báseňDomek v psím víně, která je o Tetíně a o Ludmilině šále se v ní hovoří. Nemohlo by se jednat o záměnu názvu? Tato báseň vyšla několikrát. Například ve sbírce, lásko, pozdravena buď!nebo ve sbírceJaro sbohem: v části přilba hlíny (například zde: http://Search.ml.cz/cz/titul/jaro-sbohem-přilba-hlíny-dodatky-1939-1948/3810125/#book-comment). Snad jsem trochu pomohla. | true |
báseň Ludmilina šála od Jaroslava Seiferta - kde ji hledat? | Dobrý den,chtěla bych se zeptat, zda je možné zjistit, ve které sbírce vyšla báseň Ludmilina šála od Jaroslava Seiferta, případně zda vyšla samostatně? Bohužel to nemůžu zjistit, na internetu jsem našla pouze její text bez odkazu na případnou sbírku a další informace.Děkuji | Dobrý den,nemůže se jednat o báseň Domek v psím víně?Jedná se o třetí a čtvrtý verš poslední sloky:,, Ale já vidím bílý šálNa hrdle Lidmilině"Báseň můžete najít v:SEIFERT, Jaroslav. Vějíř Boženy Němcové: Přilba hlíny ; Ruka a plamen ; Píseň o Viktorce. Praha: Československý spisovatel, 1987.Sbírka: Přílba hlíny, část nazvaná Zhasněte světla. Str. 106.SEIFERT, Jaroslav. Jaro, sbohem: Přilba hlíny : dodatky (1939-1948). Praha: Akropolis, 2012.Sbírka: Přílba hlíny, část nazvaná Zhasněte světla. Str. 233.PÁLENÍČEK, Ludvík. Čtení o Berouně 1265-1965: [sborník]. Beroun: Měst. NV, 1965.V této verzi je o sloku více a místo Lidmilina je napsáno Ludmilina. Báseň naleznete na str. 11. | Praha | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2021-01-25T14:46:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-ludmilina-sala-od-jaroslava-seiferta-kde-ji-hledat-3 | 623 | cs | Dobrý den,chtěla bych se zeptat, zda je možné zjistit, ve které sbírce vyšla báseň Ludmilina šála od Jaroslava Seiferta, případně zda vyšla samostatně? Bohužel to nemůžu zjistit, na internetu jsem našla pouze její text bez odkazu na případnou sbírku a další informace.Děkuji | Dobrý den,nemůže se jednat o báseň Domek v psím víně?Jedná se o třetí a čtvrtý verš poslední sloky:,, Ale já vidím bílý šálNa hrdle Lidmilině"Báseň můžete najít v:SEIFERT, Jaroslav. Vějíř Boženy Němcové: Přilba hlíny ; Ruka a plamen ; Píseň o Viktorce. Praha: Československý spisovatel, 1987.Sbírka: Přílba hlíny, část nazvaná Zhasněte světla. Str. 106.SEIFERT, Jaroslav. Jaro, sbohem: Přilba hlíny : dodatky (1939-1948). Praha: Akropolis, 2012.Sbírka: Přílba hlíny, část nazvaná Zhasněte světla. Str. 233.PÁLENÍČEK, Ludvík. Čtení o Berouně 1265-1965: [sborník]. Beroun: Měst. NV, 1965.V této verzi je o sloku více a místo Lidmilina je napsáno Ludmilina. Báseň naleznete na str. 11. | Dobrý den,chtěla bych se zeptat, zda je možné zjistit, ve které sbírce vyšla báseň Ludmilina šála od Jaroslava Seiferta, případně zda vyšla samostatně? Bohužel to nemůžu zjistit, na internetu jsem našla pouze její text bez odkazu na případnou sbírku a další informace.Děkuji | Dobrý den,nemůže se jednat o báseň domek v psím víně?Jedná se o třetí a čtvrtý verš poslední sloky:,, ale já vidím bílý šála hrdle Ludmilině"báseň můžete najít v:SEIFERT, Jaroslav. Vějíř Boženy Němcové: Přilba hlíny ; ruka a plamen ; píseň o Viktorce. Praha: Československý spisovatel, 1987.Sbírka: Přílba hlíny, část nazvaná zhasněte světla. Str. 106.SEIFERT, Jaroslav. Jaro, sbohem: Přilba hlíny : dodatky (1939-1948). Praha: Akropolis, 2012.Sbírka: Přílba hlíny, část nazvaná zhasněte světla. Str. 233.PÁLENÍČEK, Ludvík. Čtení o Berouně 1265-1965: [sborník]. Beroun: Měst. Ne, 1965.V této verzi je o sloku více a místo Ludmilina je napsáno Ludmilin. Báseň naleznete na str. 11. | true |
Báseň - Maminka spí | Dobrý den,hledám knihu, jejíž součástí byla báseň, která se asi jmenovala Maminka spí a začínala zřejmě takto:Na sněhobílém polštáři spí krásná hlava maminčina, hvězdy se nad ní rozzáří, nejsou to hvězdy, ale oči syna. Maminka spí..... Nevíte prosím jak je to dál. | Dobrý den, básnička, která Vás zajímá, je z knihy pro děti - Bílý čáp, báseň Maminka spí. Na sněhobílém polštářispí krásná hlava maminčina.Hvězdy se nad ní rozzáří.Ne hvězdy, ale oči syna. Maminka spí... Je dlouhá noc,marná jsou slova, marné sliby.Mně nepřijde už na pomoc.A maminka mi tolik chybí... HILČR, Jindřich a Miloslav TROUP.Bílý čáp: písničky, písně, zaříkadla. Praha: Albatros, 1980, s. 55. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:f34ca230-f928-11e2-9584-001018b5eb5c | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2016-01-18T11:26:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-maminka-spi | 624 | cs | Dobrý den,hledám knihu, jejíž součástí byla báseň, která se asi jmenovala Maminka spí a začínala zřejmě takto:Na sněhobílém polštáři spí krásná hlava maminčina, hvězdy se nad ní rozzáří, nejsou to hvězdy, ale oči syna. Maminka spí..... Nevíte prosím jak je to dál. | Dobrý den, básnička, která Vás zajímá, je z knihy pro děti - Bílý čáp, báseň Maminka spí. Na sněhobílém polštářispí krásná hlava maminčina.Hvězdy se nad ní rozzáří.Ne hvězdy, ale oči syna. Maminka spí... Je dlouhá noc,marná jsou slova, marné sliby.Mně nepřijde už na pomoc.A maminka mi tolik chybí... HILČR, Jindřich a Miloslav TROUP.Bílý čáp: písničky, písně, zaříkadla. Praha: Albatros, 1980, s. 55. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:f34ca230-f928-11e2-9584-001018b5eb5c | Dobrý den,hledám knihu, jejíž součástí byla báseň, která se asi jmenovala maminka spí a začínala zřejmě takto:Na sněhobílém polštáři spí krásná hlava maminčina, hvězdy se nad ní rozzáří, nejsou to hvězdy, ale oči syna. Maminka spí..... Nevíte prosím jak je to dál. | Dobrý den, básnička, která vás zajímá, je z knihy pro děti - bílý čáp, báseň maminka spí. Na sněhobílém polštářispí krásná hlava maminčina.Hvězdy se nad ní rozzáří.Ne hvězdy, ale oči syna. Maminka spí... Je dlouhá noc,marná jsou slova, marné sliby.Mně nepřijde už na pomoc.A maminka mi tolik chybí... HILAR, Jindřich a Miloslav GROUP.Bílý čáp: písničky, písně, zaříkadla. Praha: Albatros, 1980, s. 55. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:f34ca230-f928-11e2-9584-001018b5eb5c | true |
Báseň Morfin od Heinricha Heineho | Dobrý den,potřebuji vědět,kde najdu českou verzi básně Morfin (Morphine?) od Heinricha Heineho,jestli vůbec vyšla v českém překladu.Potřebuji to kvůli citaci. Děkuji. | Dobrý den,Báseň Morphine nebyla pojata do žádného ze samostatných edičních celků. Vyšla spolu s dalšími nezařazenými básněmi a básněmi z pozůstalosti ve vydavatelské edici těchto básní nazvané "Nachlese zu den Gedichten". V češtině vyšla sbírka pod názvem "Doběrky básní" jako součást "Výboru z díla I." (1951).* HEINE, Heinrich. Výbor z díla I. 1., autoriz. vyd. [Praha] : Svoboda, 1951.Báseň naleznete na straně 482. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2012-12-11T11:20:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-morfin-od-heinricha-heineho | 625 | cs | Dobrý den,potřebují vědět,kde najdu českou verzi básně Morfin (Morphine?) od Heinricha Heineho,jestli vůbec vyšla v českém překladu.Potřebují to kvůli citaci. Děkuji. | Dobrý den,Báseň Morphine nebyla pojata do žádného ze samostatných edičních celků. Vyšla spolu s dalšími nezařazenými básněmi a básněmi z pozůstalosti ve vydavatelské edici těchto básní nazvané "Nachlese zú den Gedichten". V češtině vyšla sbírka pod názvem "Doběrky básní" jako součást "Výboru z díla I." (1951).* HEINE, Heinrich. Výbor z díla I. 1., autoriz. vyd. [Praha] : Svoboda, 1951.Báseň naleznete na straně 482. | Dobrý den,potřebuji vědět,kde najdu českou verzi básně morfin (Morzine?) od Heinricha Heineho,jestli vůbec vyšla v českém překladu.Potřebuji to kvůli citaci. Děkuji. | Dobrý den,báseň Morzine nebyla pojata do žádného ze samostatných edičních celků. Vyšla spolu s dalšími nezařazenými básněmi a básněmi z pozůstalosti ve vydavatelské edici těchto básní nazvané "Machlase za den Gedichten". V češtině vyšla sbírka pod názvem "dobírky básní" jako součást "výboru z díla I." (1951).* HEINE, Heinrich. Výbor z díla I. 1., autorit. vyd. [Praha] : Svoboda, 1951.Báseň naleznete na straně 482. | false |
báseň - Na paloučku | Dobrý den, žádám Vás o nelehký úkol. Z dětství si pamatuji část básně, ale nedaří se mi ji nalézt. Začínala myslím slovy : Na paloučku v modrém kvítku, žilo bylo deset skřítků. První četl, druhý pletl ...pro třetího tlustý svetr,myslím... nepamatuji se...děkuji za název a autora. | Dobrý den, autorkou je Vlasta Dvořáčková a básnička Skřítkové je vlastně pohádkou leporela Na pasece... Citace: Dvořáčková, Vlasta a Plicková, Edita. Na pasece v modrém kvítku... 1. vyd. Praha: AZ servis, 1994. [10] s. ISBN 80-901554-4-8. http://www.rdastra.estranky.cz/clanky/pohadky.html http://www.knihovnalibosovice.webk.cz/gallery/gallery.html | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2014-05-20T17:29:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-na-paloucku | 626 | cs | Dobrý den, žádám Vás o nelehký úkol. Z dětství si pamatuji část básně, ale nedaří se mi ji nalézt. Začínala myslím slovy : Na paloučku v modrém kvítku, žilo bylo deset skřítků. První četl, druhý pletl ...pro třetího tlustý svetr,myslím... nepamatuji se...děkuji za název a autora. | Dobrý den, autorkou je Vlasta Dvořáčková a básnička Skřítkové je vlastně pohádkou leporela Na pasece... Citace: Dvořáčková, Vlasta a Plicková, Edita. Na pasece v modrém kvítku... 1. vyd. Praha: AŽ servis, 1994. [10] s. ISBN 80-901554-4-8. http://www.rdastra.estranky.cz/články/pohádky.html http://www.knihovnalibosovice.webk.cz/gallery/gallery.html | Dobrý den, žádám vás o nelehký úkol. Z dětství si pamatuji část básně, ale nedaří se mi ji nalézt. Začínala myslím slovy : Na paloučku v modrém kvítku, žilo bylo deset skřítků. První četl, druhý pletl ...pro třetího tlustý svetr,myslím... nepamatuji se...děkuji za název a autora. | Dobrý den, autorkou je Vlasta Dvořáčková a básnička skřítkové je vlastně pohádkou leporela na pasece... Citace: Dvořáčková, Vlasta a Picková, Edita. Na pasece v modrém kvítku... 1. vyd. Praha: AZ servis, 1994. [10] s. ISBN 80-901554-4-8. http://www.castra.stránky.cz/Blanky/pohádky.html http://www.knihovnalibosovice.web.cz/Gallery/Gallery.html | true |
Báseň na zamýšlený Plečnikův sloup | Dobrý den,www.mrakotin.cz/monolit.htmPíše se zde, že Josip Plečnik na počátku 20. let 20. stol dostal za úkol navrhnout v jižních zahradách Pražského hradu pomník padlým v 1. světové válce. Po složitých peripetiích se Plečnik rozhodl umístit do Rajské zahrady monolit z mrákotínské žuly, opatřený oslavnou básní. Údajně prý došlo mezi básníky ke sporu, čí verše budou na sloupu zvěčněny. K realizaci tohoto návrhu v Rajské zahradě nakonec nedošlo, vznikl známý monument naTřetím hradním nádvoří bez jakéhokoli nápisu.Dalo by se prosím konkrétně zjistit, kteří autoři a kterými verši hodlali zamýšlený obelisk dekorovat? A vůbec něco bližšího o této "kauze"? Zajímá mě to proto, že Plečnikův pražský monument a jeho historie svým způsobem souvisí s pomníkem padlých vztyčeným před vjezdem do lánského zámku.Děkuji za Váš zájem. | Dobrý den, děkujeme za Váš zajímavý dotaz. "Historie Plečnikova obelisku je velmi dramatická. Na počátku bylo přání prezidenta Masaryka postavit v areálu Hradu pomník obětem první světové války. Slovinský architekt v té době - tedy v letech 1920 až 1921 - pracoval na kompozici Rajské zahrady (...) Z centra malé zahrady přenesl barokní kašnu o kus dál na východ, do zahrady Na Valech, a na její místo nechal umístit obrovskou kamennou mísu z jediného kusu mrákotínské žuly. Monument rafinovaně osadil na dva kamenně bloky, tak aby se vznášel nad zemí. K této výrazné dominantě zahrady pak hodlal přidat ještě jeden výrazný prvek, který by tvořil protiváhu mohutné mísy. Tím měl být štíhlý, devatenáct metrů vysoký sloup umístěný v dolní třetině schodiště. A právě tento sloup se měl stát oním památníkem obětí války. Projekt štíhlé vertikály měl řadu variant. Plečnik chtěl sestavit sloup z kamenných kvádrů tak, aby v hor- ní třetině vznikl otvor s věčným světlem. Vrchol měl být ukončen plastikou: alternativ byla celá řada - zlatá koule s blesky, orel nebo lev. Nakonec zvítězila varianta se lvem, který se vzpíná na dvojitý slovenský kříž. Plastiku vymodeloval ve skutečné velikosti Jan Štursa (model se zachoval v hradním depozitáři). Pak nastaly problémy - slovenským zástupcům se nelíbilo, že lev je nad křížem. Štursa tedy promptně naskicoval variantu, kde je lev dole a kříž má zaražený do zad. Kompozice se však ukázala jako nezdařená a Plečnik ideu sochařské dekorace vrcholu sloupu zcela odmítl. Další spor vyvolal požadavek prezidenta, aby sloup nesl krátkou báseň věnovanou padlým vojákům. Několik literátů ale předložilo texty většinou dlouhé nebo příliš patetické. Prezident oslovil ještě generála Medka, ale ani s jeho návrhem nebyl spokojen. Plečnik s Masarykem se nakonec rozhodli na text rezignovat. A architekt se přiklonil к tomu nejprostšímu řešení: holý kámen - monolit - v podobě obe lisku bez jakýchkoli dekorací. Přišly další problémy, tentokrát prozaičtější. Tak velký kámen nebyl dosud nikde v Evropě vylomen; až 1921 v Mrákotíně se podařilo získat kus vhodných proporcí. Nešťastnou shodou okolností se však pří transportu do Prahy zlomil, když byl inženýr odpovědný za přepravu náhle odvolán a vojáci přes jeho zákaz pokračovali v manipulaci (...)." zdroj: BLAŽKOVÁ, Gabriela, Lubomír FUXA a Jaroslav PROKOP. Příběh Pražského hradu. Praha: Správa Pražského hradu, 2003. s. 454. ISBN 80-86161-72-2. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:aba5e54ebbadb71dd97a2b5d1c532b9d Jací básnící se s návrhem přihlásili a jaké ty návrhy byly, bohužel není v našich dostupných dokumentech a dobovém tisku podrobněji rozvedeno. V knihách a článcích se pouze uvádí, že žádost o navrhnutí verše vedla k rozporu mezi básníky. Sám Masaryk se posléze rozhodl, že obelisk bude bez vytesaného verše. "První problém myšlence způsobili čeští básníci, tradičně (což se určitě netýká výhradně básníků) neschopní dohodnout se na tom, čí verš bude vytesán do sloupu. Každý to považoval za čest, která přináleží výhradně jemu. Masaryk sám nakonec rozhodl, že tam raději verš nebude žádný." ŽÁČEK, Jan a Přemysl VACEK. Zahrady u Pražského hradu. Praha: Havlíček Brain Team, 2008. s. 71. Je možné, že více informací byste nalezl v archivních dokumentech. Předpokládáme, že nejvíce možných informací by k dané otázce mohlo být uloženo v Archivu Pražského hradu:https://www.prazskyhradarchiv.cz/cs/archivph, popřípadě by zmínka mohla být i v archivu Jože Plečnika, který ovšem není dosud zpracován (a dostupný badatelům). Další informace k obelisku můžete nalézt v knihách: * PRELOVŠEK, Damjan. Josip Plečnik: život a dílo. Brno: ERA, 2003. s. 142. ISBN 80-86517-72-1. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:41094e50-e084-11e2-a0b3-5ef3fc9bb22f( o básnících a jejich výtvorech zde ovšem informace scházejí) * Damjan. Architekt Josip Plečnik: práce pro prezidenta Masaryka. Praha: Pražská edice, 2001. s. 33. ISBN 80-86239-01-2. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:2645d5a0-5a94-11e7-95d2-005056825209 * ŽÁČEK, Jan a Přemysl VACEK. Zahrady u Pražského hradu. Praha: Havlíček Brain Team, 2008. s. 71. ISBN 978-80-87109-06-9. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1f0d5e10-9579-11e6-bfc2-001018b5eb5c * VALENA, Tomáš. Plečnikova Rajská zahrada Pražského hradu. Vývoj ideje projektu. Umění : časopis Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky 51, č. 5, (2003,) s. 428-436. * VODVÁŘKA, Václav. Jak Josip Plečnik rozséval mrákotínskou žulu. Václav Vodvářka. In: Rakovnický historický sborník / Rakovník : Státní oblastní archiv v Praze - Státní okresní archiv Rakovník 9, (2012), s. 5-13. (Z části o lánském pomníku padlým) * PRELOVŠEK, Damjan. Karel Teige a mrákotínský monolit. Umění : časopis Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky 43, č. 1-2, (1995,) s. 111-112 * KORBEL, Zdeněk. Z historie mrákotínského monolitu. In: Jubilejní pátá zpráva Muzejního spolku v Telči. za r. 1992-1996 / Telč : Muzejní spolek v Telči, 1997 s. 45-54. - bohužel nemáme Řadu dobových článků - zvláště pak k převozu monolitu - je možné nalézt v digitálních knihovnách Kramerius:http://kramerius.nkp.cz/ | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2020-06-04T06:48:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-na-zamysleny-ale-nepostaveny-plecnikuv-sloup-v-male-rajske-zahrade-prazskeho-hradu | 627 | cs | Dobrý den,www.mrákotín.cz/monolit.htmPíše se zde, že Josip Plečnik na počátku 20. let 20. stol dostal za úkol navrhnout v jižních zahradách Pražského hradu pomník padlým v 1. světové válce. Po složitých peripetiích se Plečnik rozhodl umístit do Rajské zahrady monolit z mrákotínské žuly, opatřený oslavnou básní. Údajně prý došlo mezi básníky ke sporu, čí verše budou na sloupu zvěčněny. K realizaci tohoto návrhu v Rajské zahradě nakonec nedošlo, vznikl známý monument naTřetím hradním nádvoří bez jakéhokoli nápisu.Dalo by se prosím konkrétně zjistit, kteří autoři a kterými verši hodlali zamýšlený obelisk dekorovat? A vůbec něco bližšího o této "kauze"? Zajímá mě to proto, že Plečnikův pražský monument a jeho historie svým způsobem souvisí s pomníkem padlých vztyčeným před vjezdem do lánského zámku.Děkuji za Váš zájem. | Dobrý den, děkujeme za Váš zajímavý dotaz. "Historie Plečnikova obelisku je velmi dramatická. Na počátku bylo přání prezidenta Masaryka postavit v areálu Hradu pomník obětem první světové války. Slovinský architekt v té době - tedy v letech 1920 až 1921 - pracoval na kompozici Rajské zahrady (...) Z centra malé zahrady přenesl barokní kašnu o kus dál na východ, do zahrady Na Valech, a na její místo nechal umístit obrovskou kamennou mísu z jediného kusu mrákotínské žuly. Monument rafinovaně osadil na dva kamenně bloky, tak aby se vznášel nad zemí. K této výrazné dominantě zahrady pak hodlal přidat ještě jeden výrazný prvek, který by tvořil protiváhu mohutné mísy. Tím měl být štíhlý, devatenáct metrů vysoký sloup umístěný v dolní třetině schodiště. A právě tento sloup se měl stát oním památníkem obětí války. Projekt štíhlé vertikály měl řadu variant. Plečnik chtěl sestavit sloup z kamenných kvádrů tak, aby v hor- ní třetině vznikl otvor s věčným světlem. Vrchol měl být ukončen plastikou: alternativ byla celá řada - zlatá koule s blesky, orel nebo lev. Nakonec zvítězila varianta se lvem, který se vzpíná na dvojitý slovenský kříž. Plastiku vymodeloval ve skutečné velikosti Jan Štursa (model se zachoval v hradním depozitáři). Pak nastaly problémy - slovenským zástupcům se nelíbilo, že lev je nad křížem. Štursa tedy promptně naskicoval variantu, kde je lev dole a kříž má zaražený do zad. Kompozice se však ukázala jako nezdařená a Plečnik ideu sochařské dekorace vrcholu sloupu zcela odmítl. Další spor vyvolal požadavek prezidenta, aby sloup nesl krátkou báseň věnovanou padlým vojákům. Několik literátů ale předložilo texty většinou dlouhé nebo příliš patetické. Prezident oslovil ještě generála Medka, ale ani s jeho návrhem nebyl spokojen. Plečnik s Masarykem se nakonec rozhodli na text rezignovat. A architekt se přiklonil к tomu nejprostšímu řešení: holý kámen - monolit - v podobě obě lišku bez jakýchkoli dekorací. Přišly další problémy, tentokrát prozaičtější. Tak velký kámen nebyl dosud nikde v Evropě vylomen; až 1921 v Mrákotíně se podařilo získat kus vhodných proporcí. Nešťastnou shodou okolností se však pří transportu do Prahy zlomil, když byl inženýr odpovědný za přepravu náhle odvolán a vojáci přes jeho zákaz pokračovali v manipulaci (...)." zdroj: BLAŽKOVÁ, Gabriela, Lubomír FUXA a Jaroslav PROKOP. Příběh Pražského hradu. Praha: Správa Pražského hradu, 2003. s. 454. ISBN 80-86161-72-2. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:aba5e54ebbadb71dd97a2b5d1c532b9d Jací básnící se s návrhem přihlásili a jaké ty návrhy byly, bohužel není v našich dostupných dokumentech a dobovém tisku podrobněji rozvedeno. V knihách a článcích se pouze uvádí, že žádost o navrhnutí verše vedla k rozporu mezi básníky. Sám Masaryk se posléze rozhodl, že obelisk bude bez vytesaného verše. "První problém myšlence způsobili čeští básníci, tradičně (což se určitě netýká výhradně básníků) neschopní dohodnout se na tom, čí verš bude vytesán do sloupu. Každý to považoval za čest, která přináleží výhradně jemu. Masaryk sám nakonec rozhodl, že tam raději verš nebude žádný." ŽÁČEK, Jan a Přemysl VACEK. Zahrady u Pražského hradu. Praha: Havlíček Brain Team, 2008. s. 71. Je možné, že více informací byste nalezl v archivních dokumentech. Předpokládáme, že nejvíce možných informací by k dané otázce mohlo být uloženo v Archivu Pražského hradu:https://www.prazskyhradarchiv.cz/čs/archivph, popřípadě by zmínka mohla být i v archivu Jože Plečnika, který ovšem není dosud zpracován (a dostupný badatelům). Další informace k obelisku můžete nalézt v knihách: * PRELOVŠEK, Damjan. Josip Plečnik: život a dílo. Brno: ÉRA, 2003. s. 142. ISBN 80-86517-72-1. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:41094e50-e084-11e2-a0b3-5ef3fc9bb22f( o básnících a jejich výtvorech zde ovšem informace scházejí) * Damjan. Architekt Josip Plečnik: práce pro prezidenta Masaryka. Praha: Pražská edice, 2001. s. 33. ISBN 80-86239-01-2. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:2645d5a0-5a94-11e7-95d2-005056825209 * ŽÁČEK, Jan a Přemysl VACEK. Zahrady u Pražského hradu. Praha: Havlíček Brain Team, 2008. s. 71. ISBN 978-80-87109-06-9. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1f0d5e10-9579-11e6-bfc2-001018b5eb5c * VALENA, Tomáš. Plečnikova Rajská zahrada Pražského hradu. Vývoj ideje projektu. Umění : časopis Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky 51, č. 5, (2003,) s. 428-436. * VODVÁŘKA, Václav. Jak Josip Plečnik rozséval mrákotínskou žulu. Václav Vodvářka. In: Rakovnický historický sborník / Rakovník : Státní oblastní archiv v Praze - Státní okresní archiv Rakovník 9, (2012), s. 5-13. (Z části o lánském pomníku padlým) * PRELOVŠEK, Damjan. Karel Teige a mrákotínský monolit. Umění : časopis Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky 43, č. 1-2, (1995,) s. 111-112 * KORBEL, Zdeněk. Z historie mrákotínského monolitu. In: Jubilejní pátá zpráva Muzejního spolku v Telči. za r. 1992-1996 / Telč : Muzejní spolek v Telči, 1997 s. 45-54. - bohužel nemáme Řadu dobových článků - zvláště pak k převozu monolitu - je možné nalézt v digitálních knihovnách Kramerius:http://kramerius.nkp.cz/ | Dobrý den,www.mrákotín.cz/monolit.htmPíše se zde, že Josip Plečnik na počátku 20. let 20. stol dostal za úkol navrhnout v jižních zahradách pražského hradu pomník padlým v 1. světové válce. Po složitých peripetiích se Plečnik rozhodl umístit do rajské zahrady monolit z mrákotínské žuly, opatřený oslavnou básní. Údajně prý došlo mezi básníky ke sporu, či verše budou na sloupu zvěčněny. K realizaci tohoto návrhu v rajské zahradě nakonec nedošlo, vznikl známý monument natřením hradním nádvoří bez jakéhokoli nápisu.Dalo by se prosím konkrétně zjistit, kteří autoři a kterými verši hodlali zamýšlený obelisk dekorovat? A vůbec něco bližšího o této "kauze"? Zajímá mě to proto, že Plečnikův pražský monument a jeho historie svým způsobem souvisí s pomníkem padlých vztyčeným před vjezdem do lánského zámku.Děkuji za váš zájem. | Dobrý den, děkujeme za váš zajímavý dotaz. "historie Plečnikova obelisku je velmi dramatická. Na počátku bylo přání prezidenta Masaryka postavit v areálu hradu pomník obětem první světové války. Slovinský architekt v té době - tedy v letech 1920 až 1921 - pracoval na kompozici rajské zahrady (...) Z centra malé zahrady přenesl barokní kašnu o kus dál na východ, do zahrady na valech, a na její místo nechal umístit obrovskou kamennou mísu z jediného kusu mrákotínské žuly. Monument rafinovaně osadil na dva kamenné bloky, tak aby se vznášel nad zemí. K této výrazné dominantě zahrady pak hodlal přidat ještě jeden výrazný prvek, který by tvořil protiváhu mohutné mísy. Tím měl být štíhlý, devatenáct metrů vysoký sloup umístěný v dolní třetině schodiště. A právě tento sloup se měl stát oním památníkem obětí války. Projekt štíhlé vertikály měl řadu variant. Plečnik chtěl sestavit sloup z kamenných kvádrů tak, aby v hor- ní třetině vznikl otvor s věčným světlem. Vrchol měl být ukončen plastikou: alternativ byla celá řada - zlatá koule s blesky, orel nebo lev. Nakonec zvítězila varianta se lvem, který se vzpíná na dvojitý slovenský kříž. Plastiku vymodeloval ve skutečné velikosti Jan Štursa (model se zachoval v hradním depozitáři). Pak nastaly problémy - slovenským zástupcům se nelíbilo, že lev je nad křížem. Štursa tedy promptně naskicoval variantu, kde je lev dole a kříž má zaražený do zad. Kompozice se však ukázala jako nezdařená a Plečnik ideu sochařské dekorace vrcholu sloupu zcela odmítl. Další spor vyvolal požadavek prezidenta, aby sloup nesl krátkou báseň věnovanou padlým vojákům. Několik literátů ale předložilo texty většinou dlouhé nebo příliš patetické. Prezident oslovil ještě generála Medka, ale ani s jeho návrhem nebyl spokojen. Plečnik s Masarykem se nakonec rozhodli na text rezignovat. A architekt se přiklonil k tomu neprostšímu řešení: holý kámen - monolit - v podobě obě lesku bez jakýchkoli dekorací. Přišly další problémy, tentokrát prozaičtější. Tak velký kámen nebyl dosud nikde v Evropě vylomen; až 1921 v Mrákotíně se podařilo získat kus vhodných proporcí. Nešťastnou shodou okolností se však při transportu do Prahy zlomil, když byl inženýr odpovědný za přepravu náhle odvolán a vojáci přes jeho zákaz pokračovali v manipulaci (...)." zdroj: BLAŽKOVÁ, Gabriela, Lubomír Fuxa a Jaroslav PROKOP. Příběh pražského hradu. Praha: Správa pražského hradu, 2003. s. 454. ISBN 80-86161-72-2. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:aba5e54ebbadb71dd97a2b5d1c532b9d jací básnící se s návrhem přihlásili a jaké ty návrhy byly, bohužel není v našich dostupných dokumentech a dobovém tisku podrobněji rozvedeno. V knihách a článcích se pouze uvádí, že žádost o navrhnutí verše vedla k rozporu mezi básníky. Sám Masaryk se posléze rozhodl, že obelisk bude bez vytesaného verše. "první problém myšlence způsobili čeští básníci, tradičně (což se určitě netýká výhradně básníků) neschopní dohodnout se na tom, čí verš bude vytesán do sloupu. Každý to považoval za čest, která přináleží výhradně jemu. Masaryk sám nakonec rozhodl, že tam raději verš nebude žádný." ŽÁČEK, Jan a Přemysl VACEK. Zahrady u pražského hradu. Praha: Havlíček Braun team, 2008. s. 71. Je možné, že více informací byste nalezl v archivních dokumentech. Předpokládáme, že nejvíce možných informací by k dané otázce mohlo být uloženo v archivu pražského hradu:http://www.prazskyhradarchiv.cz/cs/archiv, popřípadě by zmínka mohla být i v archivu Jože Plečnika, který ovšem není dosud zpracován (a dostupný badatelům). Další informace k obelisku můžete nalézt v knihách: * PRELOVŠEK, Damian. Josip Plečnik: život a dílo. Brno: IRA, 2003. s. 142. ISBN 80-86517-72-1. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:41094e50-e084-11e2-abu-5ef3fc9bb22f( o básnících a jejich výtvorech zde ovšem informace scházejí) * Damian. Architekt Josip Plečnik: práce pro prezidenta Masaryka. Praha: Pražská edice, 2001. s. 33. ISBN 80-86239-01-2. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:2645d5a0-5a94-11e7-95d2-005056825209 * ŽÁČEK, Jan a Přemysl VACEK. Zahrady u pražského hradu. Praha: Havlíček Braun team, 2008. s. 71. ISBN 978-80-87109-06-9. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:1f0d5e10-9579-11e6-fc-001018b5eb5c * VALENA, Tomáš. Plečnikova rajská zahrada pražského hradu. Vývoj ideje projektu. Umění : časopis ústavu dějin umění akademie věd České republiky 51, č. 5, (2003,) s. 428-436. * VODVÁŘKA, Václav. Jak Josip Plečnik rozséval mrákotínskou žulu. Václav Vodvářka. In: Rakovnický historický sborník / Rakovník : Státní oblastní archiv v Praze - státní okresní archiv Rakovník 9, (2012), s. 5-13. (z části o lánském pomníku padlým) * PRELOVŠEK, Damian. Karel Teige a mrákotínský monolit. Umění : časopis ústavu dějin umění akademie věd České republiky 43, č. 1-2, (1995,) s. 111-112 * KORBEL, Zdeněk. Z historie mrákotínského monolitu. In: Jubilejní pátá zpráva muzejního spolku v Telči. za r. 1992-1996 / Telč : Muzejní spolek v Telči, 1997 s. 45-54. - bohužel nemáme řadu dobových článků - zvláště pak k převozu monolitu - je možné nalézt v digitálních knihovnách Kramerius:http://Kramerius.nku.cz/ | true |
báseň o havířích | Dobrý den, mohli byste mi prosím poradit, kde bychnašla krátkou a vtipnou báseň o havířích? Děkuji. Přeji pěkný den. | Dobrý den, o těžkém havířském řemesle moc vtipných básniček asi není, aspoň nám se je nedařilo v našich dostupných zdrojích najít. Nevíme, pro jakou věkovou skupinu nebo k jaké příležitosti báseň potřebujete. Je-li v poezii horník, havíř, jedná se spíš o vážné téma. Uvádíme Vám příklady některých básniček. Naše Slezsko od Henryka Jasiczka ze sbírky Krásné jak housle. Báseň Příliš křehký plech od Petra Motýla ze sbírky Kam chodí uhlí spát. Doporučujeme zkusit využít některou z písní s havířskou tématikou, které vyšly na CD Zdař Bůh! Ostrava: Stylton, 1999. Jsou zde písně vážné i veselé, př. Vy havrani umazaní (Humorně - hornická lidová) http://www.hornickyspolekstribro.cz/clanek/32-ceske-hornicke-pisne/ O dívce havířce se zmiňuje v textu písně Havířská Karel Kryl | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2012-01-03T09:30:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-o-havirich | 628 | cs | Dobrý den, mohli byste mi prosím poradit, kde bychnašla krátkou a vtipnou báseň o havířích? Děkuji. Přeji pěkný den. | Dobrý den, o těžkém havířském řemesle moc vtipných básniček asi není, aspoň nám se je nedařilo v našich dostupných zdrojích najít. Nevíme, pro jakou věkovou skupinu nebo k jaké příležitosti báseň potřebujete. Je-li v poezii horník, havíř, jedná se spíš o vážné téma. Uvádíme Vám příklady některých básniček. Naše Slezsko od Henryka Jasiczka ze sbírky Krásné jak housle. Báseň Příliš křehký plech od Petra Motýla ze sbírky Kam chodí uhlí spát. Doporučujeme zkusit využít některou z písní s havířskou tématikou, které vyšly na CD Zdař Bůh! Ostrava: Stylton, 1999. Jsou zde písně vážné i veselé, př. Vy havrani umazání (Humorně - hornická lidová) http://www.hornickyspolekstribro.cz/článek/32-české-hornické-písně/ O dívce havířce se zmiňuje v textu písně Havířská Karel Kryl | Dobrý den, mohli byste mi prosím poradit, kde bychnašla krátkou a vtipnou báseň o havířích? Děkuji. Přeji pěkný den. | Dobrý den, o těžkém havířském řemesle moc vtipných básniček asi není, aspoň nám se je nedařilo v našich dostupných zdrojích najít. Nevíme, pro jakou věkovou skupinu nebo k jaké příležitosti báseň potřebujete. Je-li v poezii horník, havíř, jedná se spíš o vážné téma. Uvádíme vám příklady některých básniček. Naše Slezsko od Henryka Jasiczka ze sbírky krásné jak housle. Báseň příliš křehký plech od Petra motýla ze sbírky kam chodí uhlí spát. Doporučujeme zkusit využít některou z písní s havířskou tématikou, které vyšly na CD zdař bůh! Ostrava: Stanton, 1999. Jsou zde písně vážné i veselé, př. Vy havrani mazaní (humorně - hornická lidová) http://www.hornickyspolekstribro.cz/članek/32-Ceske-hornické-pine/ o dívce havíře se zmiňuje v textu písně havířská Karel Kryl | true |
Báseň o jaru | Dobrý den,prosím o tip na kratší básně o jaru od českých básníků (ne dětské).Děkuji. | Dobrý den, zde několik tipů, kde hledat: 1/ mnoho básní s tématem jara napsal Antonín Sova (Sova, Antonín : Básně, Host, 2014) 2/ určitě zkuste také dílo Jaroslava Seiferta, napříkladJaro sbohem, Přilba hlíny, Kamenný most 3/ a určitě bych doporučovala prohledat knihuČeský rok v pohádkách, písních, hrách a tancích, říkadlech a hádankách. [První svazek], Jaro / [uspořádali] Karel Plicka, František Volf ; [ilustroval] Karel Svolinský, Praha, Mladá Fronta 2010 | null | Knihovna Filozofické fakulty UK | Jazyk, lingvistika a literatura | viz text odpovědi | 2019-02-21T11:37:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-o-jaru | 629 | cs | Dobrý den,prosím o tip na kratší básně o jaru od českých básníků (ne dětské).Děkuji. | Dobrý den, zde několik tipů, kde hledat: 1/ mnoho básní s tématem jara napsal Antonín Sova (Sova, Antonín : Básně, Host, 2014) 2/ určitě zkuste také dílo Jaroslava Seiferta, napříkladJaro sbohem, Přilba hlíny, Kamenný most 3/ a určitě bych doporučovala prohledat knihuČeský rok v pohádkách, písních, hrách a tancích, říkadlech a hádankách. [První svazek], Jaro / [uspořádali] Karel Plicka, František Volf ; [ilustroval] Karel Svolinský, Praha, Mladá Fronta 2010 | Dobrý den,prosím o tip na kratší básně o jaru od českých básníků (ne dětské).Děkuji. | Dobrý den, zde několik tipů, kde hledat: 1/ mnoho básní s tématem jara napsal Antonín Sova (Sova, Antonín : Básně, host, 2014) 2/ určitě zkuste také dílo Jaroslava Seiferta, napříkladJaro sbohem, přilba hlíny, kamenný most 3/ a určitě bych doporučovala prohledat knihuČeský rok v pohádkách, písních, hrách a tancích, říkadlech a hádankách. [první svazek], jaro / [uspořádali] Karel Plicka, František Volf ; [ilustroval] Karel Svolinský, Praha, mladá fronta 2010 | true |
Báseň O korunu | Dobrý den, chtěla bych znát autora básně, která seprý jmenuje O korunu.Děkuji a přeji pěkný den. | Dobrý den, autorem básně "O korunu" je významný český básník, dramatik a překladatel Jaroslav Vrchlický (vl. jménem Emil Frída, 17.2.1853-9.9.1912). Báseň je součástí sbírky: VRCHLICKÝ, Jaroslav. Epické básně. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1949. 473, [5] s. Vrchlický, Jaroslav: Básnické dílo; Sv. 12. Kniha je pro registrované uživatele dostupná v NK ČR (bibligrafický záznam a možnost objednání v online katalogu NKC na adresehttp://aleph.nkp.cz/F, v Souborném katalogu SKC na téže adrese zjistíte její dostupnost v dalších českých knihovnách. Více informací o Jaroslavu Vrchlickém se dozvíte v podstatě v každém slovníku českých spisovatelů, např. * MENCLOVÁ, Věra a kol. Slovník českých spisovatelů. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2005. 822 s. ISBN 80-7277-179-5. * NOVÁK, Jan Václav; NOVÁK, Arne. Přehledné dějiny literatury české od nejstarších dob až po naše dny. Vyd. 5. Brno: Atlantis, 1995. 1804 s. ISBN 80-7108-105-1. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2012-01-10T18:47:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-o-korunu | 630 | cs | Dobrý den, chtěla bych znát autora básně, která seprý jmenuje O korunu.Děkuji a přeji pěkný den. | Dobrý den, autorem básně "O korunu" je významný český básník, dramatik a překladatel Jaroslav Vrchlický (vl. jménem Emil Frída, 17.2.1853-9.9.1912). Báseň je součástí sbírky: VRCHLICKÝ, Jaroslav. Epické básně. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1949. 473, [5] s. Vrchlický, Jaroslav: Básnické dílo; Sv. 12. Kniha je pro registrované uživatele dostupná v NK ČR (bibligrafický záznam a možnost objednání v online katalogu NKC na adresehttp://aleph.nkp.cz/F, v Souborném katalogu SKC na téže adrese zjistíte její dostupnost v dalších českých knihovnách. Více informací o Jaroslavu Vrchlickém se dozvíte v podstatě v každém slovníku českých spisovatelů, např. * MENCLOVÁ, Věra a kol. Slovník českých spisovatelů. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2005. 822 s. ISBN 80-7277-179-5. * NOVÁK, Jan Václav; NOVÁK, Arne. Přehledné dějiny literatury české od nejstarších dob až po naše dny. Vyd. 5. Brno: Atlantis, 1995. 1804 s. ISBN 80-7108-105-1. | Dobrý den, chtěla bych znát autora básně, která prý jmenuje o korunu.Děkuji a přeji pěkný den. | Dobrý den, autorem básně "o korunu" je významný český básník, dramatik a překladatel Jaroslav Vrchlický (vl. jménem Emil Frída, 17.2.1853-9.9.1912). Báseň je součástí sbírky: VRCHLICKÝ, Jaroslav. Epické básně. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1949. 473, [5] s. Vrchlický, Jaroslav: Básnické dílo; sv. 12. Kniha je pro registrované uživatele dostupná v NK ČR (bibliografický záznam a možnost objednání v online katalogu NKÚ na adresehttp://alepp.nku.cz/F, v souborném katalogu SK na téže adrese zjistíte její dostupnost v dalších českých knihovnách. Více informací o Jaroslavu Vrchlickému se dozvíte v podstatě v každém slovníku českých spisovatelů, např. * MENCLOVÁ, Věra a kol. Slovník českých spisovatelů. 2., přepral. a dol. vyd. Praha: Libri, 2005. 822 s. ISBN 80-7277-179-5. * NOVÁK, Jan Václav; NOVÁK, Arne. Přehledné dějiny literatury české od nejstarších dob až po naše dny. Vyd. 5. Brno: Atlantis, 1995. 1804 s. ISBN 80-7108-105-1. | true |
báseň o mamince | Dobrý den. Snažím se nalézt básničku, kterou jsem kdysi dávno recitoval mamce k MDŽ (kolem roku 1988) :) Pamatuji si, že jí tenkráte udělala radost! Bohužel nevím, kdo básničku složil, ani jak se jmenovala, pamatuji si jen část : " šatů plnou skříň a hraček plnou bednu, ale svoji maminku, tu mám jenom jednu ... ". Zatím marně hledám na iNetu, za pomoc bych byl velmi vděčný! | Vážený pane, básničku se nám bohužel nepodařilo identifikovat, pouze kolegyně na internetu našla o něco delší úryvek: Mám deset prstů na rukou a šatů plnou skříň.A knih a bot a barviček já nemám o nic míň.I to snad stojí za zmínku, že hraček mám snad bednu.Maminku jen maminku mám JEDNU! http://jyxo.1188.cz/s?q=hra%C4%8Dek+plnou+sk%C5%99%C3%AD%C5%88+maminku+jen+jednu&d=cz&m=http%3A%2F%2Fwww.praminek.cz%2Fms%2Fakce.html Pokusíme se ještě pátrat a pokud k něčemu dospějeme, ozveme se. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2008-09-04T08:07:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-o-mamince | 631 | cs | Dobrý den. Snažím se nalézt básničku, kterou jsem kdysi dávno recitoval mamce k MDŽ (kolem roku 1988) :) Pamatuji si, že jí tenkráte udělala radost! Bohužel nevím, kdo básničku složil, ani jak se jmenovala, pamatuji si jen část : " šatů plnou skříň a hraček plnou bednu, ale svoji maminku, tu mám jenom jednu ... ". Zatím marně hledám na iNetu, za pomoc bych byl velmi vděčný! | Vážený pane, básničku se nám bohužel nepodařilo identifikovat, pouze kolegyně na internetu našla o něco delší úryvek: Mám deset prstů na rukou a šatů plnou skříň.A knih a bot a barviček já nemám o nic míň.I to snad stojí za zmínku, že hraček mám snad bednu.Maminku jen maminku mám JEDNU! http://jyxo.1188.cz/s?q=hra%C4%8Dek+plnou+sk%C5%99%C3%AD%C5%88+maminku+jen+jednu&d=cz&m=http%3A%2F%2Fwww.pramínek.cz%2Fms%2Fakce.html Pokusíme se ještě pátrat a pokud k něčemu dospějeme, ozveme se. | Dobrý den. Snažím se nalézt básničku, kterou jsem kdysi dávno recitoval mamce k MDŽ (kolem roku 1988) :) Pamatuji si, že jí tenkráte udělala radost! Bohužel nevím, kdo básničku složil, ani jak se jmenovala, pamatuji si jen část : " šatů plnou skříň a hraček plnou bednu, ale svoji maminku, tu mám jenom jednu ... ". Zatím marně hledám na Netu, za pomoc bych byl velmi vděčný! | Vážený pane, básničku se nám bohužel nepodařilo identifikovat, pouze kolegyně na internetu našla o něco delší úryvek: Mám deset prstů na rukou a šatů plnou skříň.A knih a bot a barviček já nemám o nic míň.I to snad stojí za zmínku, že hraček mám snad bednu.Maminku jen maminku mám JEDNU! http://jako.1188.cz/s?q=hra%C%dek+plnou+sk%C%99%C%a%C%88+maminku+jen+jednu&d=cz&m=http%A%F%www.pramínek.cz%FMS%akce.html pokusíme se ještě pátrat a pokud k něčemu dospějeme, ozveme se. | true |
Báseň O mamince od Jindřicha Hilčra | Dobrý den. Již podruhé se na vás obracím s prosbou, protože jsem byla velice spokojená s odpovědí na mou minulou otázku (za to vám samozřejmě děkuji). Ráda bych vás totiž požádala o pomoc. Ve škole bych se ráda zúčastnila recitační soutěže. Již na základní škole jsem měla s jednou básní velký úspěch. Ta báseň se jmenovala O mamince a napsal ji Jindřich Hilčr. Byla součástí sbírky básní, na jejíž název si ovšem nepamatuji. Byla to kniha, kterou mi kdysi půjčila paní učitelka a byla určena mládeži (pokud vám to pomůže,byla šedo-zelená...). Dnes si ale nepamatuji bohužel ani báseň, ale ani název oné publikace. Má otázka tedy zní, zda-li by se dalo zjistit,jak se kniha jmenuje (abych si ji popřípadě mohla zapůjčit v městské knihovně) nebo zda-li je dokonce báseň přístupná on-line na internetu? Nebo existuje ještě jiná kniha obsahující tuto báseň? Předem děkuji, těším se na vaši brzkou odpověď. | Dobrý den, máte nejspíše na mysli báseň "O mamince. Vzpominka", která je z knihy: HILČR, Jindřich. Bílý čáp: písničky písně zaříkadla. Praha: Albatros, 1974. (báseň na str. 50) | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2008-01-31T14:09:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-o-mamince-od-jindricha-hilcra | 632 | cs | Dobrý den. Již podruhé se na vás obracím s prosbou, protože jsem byla velice spokojená s odpovědí na mou minulou otázku (za to vám samozřejmě děkuji). Ráda bych vás totiž požádala o pomoc. Ve škole bych se ráda zúčastnila recitační soutěže. Již na základní škole jsem měla s jednou básní velký úspěch. Ta báseň se jmenovala O mamince a napsal ji Jindřich Hilčr. Byla součástí sbírky básní, na jejíž název si ovšem nepamatuji. Byla to kniha, kterou mi kdysi půjčila paní učitelka a byla určena mládeží (pokud vám to pomůže,byla šedo-zelená...). Dnes si ale nepamatuji bohužel ani báseň, ale ani název oné publikace. Má otázka tedy zní, zda-li by se dalo zjistit,jak se kniha jmenuje (abych si ji popřípadě mohla zapůjčit v městské knihovně) nebo zda-li je dokonce báseň přístupná on-line na internetu? Nebo existuje ještě jiná kniha obsahující tuto báseň? Předem děkuji, těším se na vaši brzkou odpověď. | Dobrý den, máte nejspíše na mysli báseň "O mamince. Vzpomínka", která je z knihy: HILČR, Jindřich. Bílý čáp: písničky písně zaříkadla. Praha: Albatros, 1974. (báseň na str. 50) | Dobrý den. Již podruhé se na vás obrací s prosbou, protože jsem byla velice spokojená s odpovědí na mou minulou otázku (za to vám samozřejmě děkuji). Ráda bych vás totiž požádala o pomoc. Ve škole bych se ráda zúčastnila recitační soutěže. Již na základní škole jsem měla s jednou básní velký úspěch. Ta báseň se jmenovala o mamince a napsal ji Jindřich Hilar. Byla součástí sbírky básní, na jejíž název si ovšem nepamatuji. Byla to kniha, kterou mi kdysi půjčila paní učitelka a byla určena mládeži (pokud vám to pomůže,byla šedo-zelená...). Dnes si ale nepamatuji bohužel ani báseň, ale ani název oné publikace. Má otázka tedy zní, zda-li by se dalo zjistit,jak se kniha jmenuje (abych si ji popřípadě mohla zapůjčit v městské knihovně) nebo zda-li je dokonce báseň přístupná on-line na internetu? Nebo existuje ještě jiná kniha obsahující tuto báseň? Předem děkuji, těším se na vaši brzkou odpověď. | Dobrý den, máte nejspíše na mysli báseň "o mamince. Vzpomínka", která je z knihy: HILAR, Jindřich. Bílý čáp: písničky písně zaříkadla. Praha: Albatros, 1974. (báseň na str. 50) | true |
báseň o syslovi | Dobrý den. Prosím Vás, prý existuje báseň o syslovi, kterou napsal J. Vodňanský. Mohla bych Vás poprosit o zaslání textu této básně? Nebo případně jiné básně o syslovi? Děkuji. | Dobrý den, prošli jsme sbírky poezie včetně publikací pro děti a leporel od Jana Vodňanského, které máme v Národní knihovně k dispozici, nicméně žádnou báseň, která by se věnovala syslovi, jsme v nich neobjevili. Pouze v publikaci Pojď se dívat, pojď si hrát, na to, co je protiklad (Praha: Albatros, 1986) jsme nalezli říkadlo bez názvu, ve kterém se sysel objevuje: "Slepýš bývá vodorovný,sysel zase svislý,když si stoupne do zákrytuza ostatní sysly.Večer se také natáhnena zem jako slepýš.Ani já jinak nespinkám,i ty jinak nespíš.Netopýr, ten mezi všemijediná je výjimka.Hlavou dolů zavěšený,tak se blázen vyspinká." Vyhledávání básní od dalších autorů je velmi komplikované, v katalozích knihoven je možné hledat pouze podle názvu sbírek, záznamy básnických sbírek bohužel neobsahují tak detailní informace jako je přehled obsažených básní. Pomocí databáze Česká elektronická knihovna - Plnotextová databáze české poezie 19.století (přístup možný zdarma po registraci), kterou spravuje Ústav pro českou literaturu AV ČR a která umožňuje i vyhledávání v plných textech básní, jsme nalezli báseň s názvem Sysel a liška od Josefa Václava Sládka (sbírka Zvony a zvonky. V Praze: Melantrich, 1939): "Pozval sysel liškuna hostinu,uvařil jí proso,hrachovinu. Na hrášku si liškapochutnala,ale za to proso,děkovala. Teprv pod večerem,kdy šla domů,snědla zrnko prosa,sysla k tomu." Více by Vám snad ještě mohl pomoci již zmíněný Ústav pro českou literaturu AV ČR (http://www.ucl.cas.cz). | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2009-04-09T15:13:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-o-syslovi | 633 | cs | Dobrý den. Prosím Vás, prý existuje báseň o syslovi, kterou napsal J. Vodňanský. Mohla bych Vás poprosit o zaslání textu této básně? Nebo případně jiné básně o syslovi? Děkuji. | Dobrý den, prošli jsme sbírky poezie včetně publikací pro děti a leporel od Jana Vodňanského, které máme v Národní knihovně k dispozici, nicméně žádnou báseň, která by se věnovala syslovi, jsme v nich neobjevili. Pouze v publikaci Pojď se dívat, pojď si hrát, na to, co je protiklad (Praha: Albatros, 1986) jsme nalezli říkadlo bez názvu, ve kterém se sysel objevuje: "Slepýš bývá vodorovný,sysel zase svislý,když si stoupne do zákrytuza ostatní sysly.Večer se také natáhnena zem jako slepýš.Ani já jinak nespinkám,i ty jinak nespíš.Netopýr, ten mezi všemijediná je výjimka.Hlavou dolů zavěšený,tak se blázen vyspinká." Vyhledávání básní od dalších autorů je velmi komplikované, v katalozích knihoven je možné hledat pouze podle názvu sbírek, záznamy básnických sbírek bohužel neobsahují tak detailní informace jako je přehled obsažených básní. Pomocí databáze Česká elektronická knihovna - Plnotextová databáze české poezie 19.století (přístup možný zdarma po registraci), kterou spravuje Ústav pro českou literaturu AV ČR a která umožňuje i vyhledávání v plných textech básní, jsme nalezli báseň s názvem Sysel a liška od Josefa Václava Sládka (sbírka Zvony a zvonky. V Praze: Melantrich, 1939): "Pozval sysel liškuna hostinu,uvařil jí proso,hrachovinů. Na hrášku si liškapochutnala,ale za to proso,děkovala. Teprv pod večerem,kdy šla domů,snědla zrnko prosa,sysla k tomu." Více by Vám snad ještě mohl pomoci již zmíněný Ústav pro českou literaturu AV ČR (http://www.účl.cas.cz). | Dobrý den. Prosím vás, prý existuje báseň o syslové, kterou napsal J. Vodňanský. Mohla bych vás poprosit o zaslání textu této básně? Nebo případně jiné básně a syslové? Děkuji. | Dobrý den, prošli jsme sbírky poezie včetně publikací pro děti a leporel od Jana Vodňanského, které máme v národní knihovně k dispozici, nicméně žádnou báseň, která by se věnovala syslové, jsme v nich neobjevili. Pouze v publikaci pojď se dívat, pojď si hrát, na to, co je protiklad (Praha: Albatros, 1986) jsme nalezli říkadlo bez názvu, ve kterém se sysel objevuje: "slepýš bývá vodorovný,sysel zase svislý,když si stoupne do zákrytu ostatní smysly.Večer se také natáhne zem jako slepýš.Ani já jinak nepinkám,i ty jinak nespíš.Netopýr, ten mezi všemijediná je výjimka.Hlavou dolů zavěšený,tak se blázen vyspinká." Vyhledávání básní od dalších autorů je velmi komplikované, v katalozích knihoven je možné hledat pouze podle názvu sbírek, záznamy básnických sbírek bohužel neobsahují tak detailní informace jako je přehled obsažených básní. Pomocí databáze Česká elektronická knihovna - plnotextové databáze české poezie 19.století (přístup možný zdarma po registraci), kterou spravuje ústav pro českou literaturu AV ČR a která umožňuje i vyhledávání v plných textech básní, jsme nalezli báseň s názvem sysel a liška od Josefa Václava sládka (sbírka zvony a zvonky. V Praze: Melantrich, 1939): "pozval sysel liška hostinu,uvařil jí proso,hrachovinu. Na hrášku si liškapochutnala,ale za to proso,děkovala. Teprv pod večerem,kdy šla domů,snědla zrnko prosa,sysla k tomu." Více by vám snad ještě mohl pomoci již zmíněný ústav pro českou literaturu AV ČR (http://www.ul.cas.cz). | true |
Báseň o věrozvěstech | Existuje nějaká báseň (balada apod.) z nedávné nebo současné doby (1800-současnost), která by oslavovala věrozvěsty nebo alespoň je zmiňovala. Možná i Velehrad. | Dobry den,nasli jsme nekolik basni, kde se zminuje Velehrad nebo Cyril a Metodej, na ukazku posilame dve z nich, viz pril.Cerpali jsme z databaze Ceska elektronicka knihovna. Plnotextova databaze ceske poezie 19. a pocatku 20. stoleti. Praha: Ustav pro ceskou literaturu AV CR. KYSELY, Frantisek. Akkordy. Basne. Praha: Cyrillo-Metodejska knihtiskarna a nakladatelstvi V. Kotrba, 1903. NECAS, Jan Evangelista. Ovzdusi naseho Radhoste. Frenstat pod Radhostem:Pohorska jednota Radhost, 1901. Dalsi basne je mozno hledat ve zminene databazihttp://www.ceska-poezie.cz/cek/. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2008-07-04T10:13:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-o-verozvestech | 634 | cs | Existuje nějaká báseň (balada apod.) z nedávné nebo současné doby (1800-současnost), která by oslavovala věrozvěsty nebo alespoň je zmiňovala. Možná i Velehrad. | Dobrý den,našli jsme několik básní, kde se zmiňuje Velehrad nebo Cyril a Metoděj, na ukázku posíláme dvě z nich, viz příl.Čerpali jsme z databáze Česká elektronická knihovna. Plnotextová databáze české poezie 19. a počátku 20. století. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR. KYSELÝ, František. Akkordy. Básně. Praha: Cyrillo-Metodejska knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1903. NEČAS, Jan Evangelista. Ovzduší našeho Radhoště. Frenštát pod Radhoštěm:Pohorská jednota Radhošť, 1901. Další básně je možno hledat ve zmíněné databazihttp://www.česká-poezie.cz/ček/. | Existuje nějaká báseň (balada apod.) z nedávné nebo současné doby (1800-současnost), která by oslavovala věrozvěsty nebo alespoň je zmiňovala. Možná i Velehrad. | Dobrý den,našli jsme několik básni, kde se zmiňuje Velehrad nebo Cyril a Metoděj, na ukázku posilami dvě z nich, viz pil.Čerpali jsme z databáze Ceska elektronická knihovna. Plnotextové databáze Ceske poezie 19. a počátku 20. století. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR. KYSELY, František. Akordy. Base. Praha: Cyrilo-Metodejska knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1903. NEČAS, Jan evangelista. Ovzduší naseho Radosti. Frenštát pod radostem:Pohorská jednota radost, 1901. Dalsi base je možno hledat ve zmizení databazihttp://www.cesta-poezie.cz/ek/. | true |
báseň od Vl. Majakovského | Dobrý večer, prosím hledám báseň od Vl. Majakovského a nevím žádné jiné pomocné informace. Zněla asi takto :"Fičelo z října jako vždy, jak fičívá v kapitalismu. Fičely auta i tramvaje, hady kolejí se prohryzaly z mlh. Pod mostem Něva, po Něvě plují námořníci z F... pušky přes zuby slabikují, co ještě .... hledá tu?Po dobrém složte zbraň, vždyť na nás krátcí jste! K paláci ze všech stran jdou rudí gardisté. a v Smolném přemýšleje o bitvách o vojsku, Lenin maskovaný chodí krokem, zatím co před mapou soudruh ...., praporky posunuje, útok za útokem."je tu už moc dlouho, rok 1977, nebo o něco později, co byla otištěná v tehdejším časopise Televize. | Dobrý den, jedná se o delší Majakovského báseň Správná věc!, která byla i několikrát vydána knižně v českém překladu Jiřího Taufera (v r. 1947 vydavatelstvím Svoboda, v r. 1967 vydavatelstvím Dilia a v r. 1972 vydavatelstvím Mladá fronta). | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2013-05-30T13:20:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-od-vl-majakovskeho | 635 | cs | Dobrý večer, prosím hledám báseň od Vl. Majakovského a nevím žádné jiné pomocné informace. Zněla asi takto :"Fičelo z října jako vždy, jak fičívá v kapitalismu. Fičely auta i tramvaje, hady kolejí se prohryzaly z mlh. Pod mostem Něva, po Něvě plují námořníci z F... pušky přes zuby slabikují, co ještě .... hledá tu?Po dobrém složte zbraň, vždyť na nás krátcí jste! K paláci ze všech stran jdou rudí gardisté. a v Smolném přemýšleje o bitvách o vojsku, Lenin maskovaný chodí krokem, zatím co před mapou soudruh ...., praporky posunuje, útok za útokem."je tu už moc dlouho, rok 1977, nebo o něco později, co byla otištěná v tehdejším časopise Televize. | Dobrý den, jedná se o delší Majakovského báseň Správná věc!, která byla i několikrát vydána knižně v českém překladu Jiřího Taufera (v r. 1947 vydavatelstvím Svoboda, v r. 1967 vydavatelstvím Dilia a v r. 1972 vydavatelstvím Mladá fronta). | Dobrý večer, prosím hledám báseň od l. Majakovského a nevím žádné jiné pomocné informace. Zněla asi takto :"Fičelo z října jako vždy, jak ničivá v kapitalismu. Fičeli auta i tramvaje, hady kolejí se prohryzaly z mlh. Pod mostem Nova, po Něvě plují námořníci z F... pušky přes zuby slabikují, co ještě .... hledá tu?Po dobrém složte zbraň, vždyť na nás krátce jste! K paláci ze všech stran jdou rudí gardisté. a v smolném přemýšlejí o bitvách o vojsku, Lenin maskovaný chodí krokem, zatím co před mapou soudruh ...., praporky posunuje, útok za útokem."je tu už moc dlouho, rok 1977, nebo o něco později, co byla otištěna v tehdejším časopise televize. | Dobrý den, jedná se o delší Majakovského báseň správná věc!, která byla i několikrát vydána knižně v českém překladu Jiřího Tauera (v r. 1947 vydavatelstvím Svoboda, v r. 1967 vydavatelstvím Dilia a v r. 1972 vydavatelstvím mladá fronta). | true |
Báseň Oldřicha Mikuláška | Oldřich Mikulášek někdy v něčem napsal:Ó dušičky vy chabé se sedmi metry střev...", ale nevím kde a jak je to celé. | Zmiňovaný citát je z básně "Hudba" sbírky: MIKULÁŠEK, Oldřich.Ortely a milosti. Verše z let 1946 – 1958. Praha : Československý spisovatel, 1958. 93 str | null | Knihovna Filozofické fakulty UK | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2014-07-03T09:57:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-oldricha-mikulaska | 636 | cs | Oldřich Mikulášek někdy v něčem napsal:Ó dušičky vy chabé se sedmi metry střev...", ale nevím kde a jak je to celé. | Zmiňovaný citát je z básně "Hudba" sbírky: MIKULÁŠEK, Oldřich.Ortely a milosti. Verše z let 1946 – 1958. Praha : Československý spisovatel, 1958. 93 str | Oldřich Mikulášek někdy v něčem napsal:Ó dušičky vy chabé se sedmi metry střev...", ale nevím kde a jak je to celé. | Zmiňovaný citát je z básně "hudba" sbírky: MIKULÁŠE, Oldřich.Ortely a milosti. Verše z let 1946 – 1958. Praha : Československý spisovatel, 1958. 93 str | true |
Báseň Plumlov a Kytara | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, v jakých sbírkách najdu báseň Plumlov od P. Bezruče a báseň Kytara od J. Kvapila. Děkuji za odpověď. | Dobry den, basen Kytara je ze sbirkyKVAPIL, Jaroslav: Padajici hvezdy: basne. Praha: nakl.vlast., 1889.KVAPIL, Jaroslav: Padajici hvezdy: Basne: 1888. Praha: J. Otto, 1897.Basen Plumlov je ze sbirky Slezske pisne. Sbirka byla vydana mnohokrat v ruznych upravach a vydani, nazev Plumlov je pro dve basne (Plumlov I a Plumlov II).Napr. v:BEZRUC, Petr: Slezske pisne. Brno: Doplnek, 2003.Dodavame, ze obe sbirky dnes najdete v elektronicke podobe v Ceske elektronicke knihovne:http://www.ceska-poezie.cz/cek/. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2007-12-03T14:19:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-plumlov-a-kytara | 637 | cs | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, v jakých sbírkách najdu báseň Plumlov od P. Bezruče a báseň Kytara od J. Kvapila. Děkuji za odpověď. | Dobrý den, báseň Kytara je ze sbirkyKVAPIL, Jaroslav: Padající hvězdy: básně. Praha: nakl.vlast., 1889.KVAPIL, Jaroslav: Padající hvězdy: Básně: 1888. Praha: J. Otto, 1897.Báseň Plumlov je ze sbírky Slezské písně. Sbírka byla vydána mnohokrát v různých úpravách a vydání, název Plumlov je pro dvě básně (Plumlov I a Plumlov II).Např. v:BEZRUČ, Petr: Slezské písně. Brno: Doplněk, 2003.Dodáváme, že obě sbírky dnes najdete v elektronické podobě v České elektronické knihovně:http://www.česká-poezie.cz/ček/. | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, v jakých sbírkách najdu báseň Plumlov od P. Bezruče a báseň kytara od J. Kvapila. Děkuji za odpověď. | Dobrý den, basem kytara je ze sbirkyKVAPIL, Jaroslav: Padající hvězdy: base. Praha: nakl.vlast., 1889.KVAPIL, Jaroslav: Padající hvězdy: Bane: 1888. Praha: J. Otto, 1897.Baden Plumlov je ze sbírky Slezska pine. Sbírka byla vydána mnohokrát v různých úpravách a vydaní, název Plumlov je pro dvě base (Plumlov I a Plumlov II).Napr. v:BEZRUČ, Petr: Slezské pine. Brno: Doplnek, 2003.Dodáváme, že obě sbírky dnes najdete v elektronické podobě v Ceske elektronické knihovně:http://www.cesta-poezie.cz/ek/. | true |
Báseň Rudyarda Kiplinga | Dobrý den, rád bych věděla zda existuje český překlad básně Mandalay nebo Cesta do Mandalay. Nejsem si zcela jista jaký je přesný název této básně. | Dobrý den, báseň přeložil Jaroslav Vrchlický a vyšla v samostatném vydání: Mandalay : Báseň / Rudyard Kipling ; Přel. Jarosl. Vrchlický ; Linoryty vyzdob. a příl. kolor. Leo Brož. -- [Praha : Brož, 1925]. -- 11 l. ; v. 8° Vrchlický ovšem zemřel v r. 1912, a tedy nemusí jít o první vydání. Dřívější otisk se nám nepodařilo zjistit, Vrchlický vydal několik souborů překladů a kromě toho publikoval řadu věcí časopisecky. Podle slovníku anglických spisovatelů (viz níže) je vydání z r. 1925 první. Slovník spisovatelů / [za vedení Martina Procházky a Zdeňka Stříbrného zpracovali Marcel Arbeit ... et al.]. -- 2., opr. a dopl. vyd.. -- Praha : Libri, 2003. -- 823 s. ; 20 cm | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2008-01-31T11:23:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-rudyarda-kiplinga | 638 | cs | Dobrý den, rád bych věděla zda existuje český překlad básně Mandalay nebo Cesta do Mandalay. Nejsem si zcela jistá jaký je přesný název této básně. | Dobrý den, báseň přeložil Jaroslav Vrchlický a vyšla v samostatném vydání: Mandalay : Báseň / Rudyard Kipling ; Přel. Jarosl. Vrchlický ; Linoryty výzdob. a příl. kolor. Leo Brož. -- [Praha : Brož, 1925]. -- 11 l. ; v. 8° Vrchlický ovšem zemřel v r. 1912, a tedy nemusí jít o první vydání. Dřívější otisk se nám nepodařilo zjistit, Vrchlický vydal několik souborů překladů a kromě toho publikoval řadu věcí časopisecky. Podle slovníku anglických spisovatelů (viz níže) je vydání z r. 1925 první. Slovník spisovatelů / [za vedení Martina Procházky a Zdeňka Stříbrného zpracovali Marcel Arbeit ... et al.]. -- 2., opr. a dopl. vyd.. -- Praha : Libri, 2003. -- 823 s. ; 20 cm | Dobrý den, rád bych věděla zda existuje český překlad básně mandaly nebo cesta do mandaly. Nejsem si zcela jista jaký je přesný název této básně. | Dobrý den, báseň přeložil Jaroslav Vrchlický a vyšla v samostatném vydání: Mandaly : Báseň / Rudyard Kipling ; přel. Jarost. Vrchlický ; linoryty výzdob. a příl. kolo. Leo Brož. -- [Praha : Brož, 1925]. -- 11 l. ; v. 8° Vrchlický ovšem zemřel v r. 1912, a tedy nemusí jít o první vydání. Dřívější otisk se nám nepodařilo zjistit, Vrchlický vydal několik souborů překladů a kromě toho publikoval řadu věcí časopisecky. Podle slovníku anglických spisovatelů (viz níže) je vydání z r. 1925 první. Slovník spisovatelů / [za vedení Martina Procházky a Zdeňka stříbrného zpracovali Marcel Arbi ... et al.]. -- 2., obr. a dol. vyd.. -- Praha : Libri, 2003. -- 823 s. ; 20 cm | true |
Báseň Vojákovo volno | Dobrý den, potřebovala bych vědět, ze které sbírky Jacquea Préverta je báseň Vojákovo volno, děkuji. | Dobrý den,báseň Vojákovo volno je ze sbírky Slova. Informace z Ediční poznámky v PRÉVERT, Jacques. Pro tebe, má lásko. Výbor z veršů. Praha: Mladá fronta, 1997.Báseň je na straně 14, Ediční poznámka na str.131: "...Básně řazeny víceméně chronologicky podle vydaných sbírek;...Verše na str. 8 - 69 pocházejí ze sbírky Slova (Paroles, 1945, 1947, 1949) | null | Národní knihovna ČR | Informace o vydaných dokumentech | null | 2012-12-21T10:57:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-vojakovo-volno | 639 | cs | Dobrý den, potřebovala bych vědět, ze které sbírky Jacquea Préverta je báseň Vojákovo volno, děkuji. | Dobrý den,báseň Vojákovo volno je ze sbírky Slova. Informace z Ediční poznámky v PRÉVERT, Jacques. Pro tebe, má lásko. Výbor z veršů. Praha: Mladá fronta, 1997.Báseň je na straně 14, Ediční poznámka na str.131: "...Básně řazeny víceméně chronologicky podle vydaných sbírek;...Verše na str. 8 - 69 pocházejí ze sbírky Slova (Paroles, 1945, 1947, 1949) | Dobrý den, potřebovala bych vědět, ze které sbírky Jacquesa Préverta je báseň vojákovo volno, děkuji. | Dobrý den,báseň vojákovo volno je ze sbírky slova. Informace z ediční poznámky v PRÉVERT, Jacques. Pro tebe, má lásko. Výbor z veršů. Praha: Mladá fronta, 1997.Báseň je na straně 14, ediční poznámka na str.131: "...Básně řazeny víceméně chronologicky podle vydaných sbírek;...Verše na str. 8 - 69 pocházejí ze sbírky slova (Parolek, 1945, 1947, 1949) | true |
Báseň Williama Kean Seymoura "Fighter Pilot" - český překlad. | Dobrý den.Na památníku československých pilotů RAF v Praze na Klárově je napsán citát z básně Williama Kean Seymoura "Fighter Pilot", "Stíhací pilot".Rád bych věděl zda existuje básnický překlad tohoto díla do češtiny. Nejlépe na nějaké www. stránce, nebo alespoň, kde je dostupné případné knižní vydání.Překlady, které jsem nalezl na internetu pocházejí z automatických překladačů. Tam ale mnohé formulace nedávají žádný smysl a samozřejmě nemají umělecké provedení.Předem děkuji za pomoc. | Dobrý den, je nám to líto, ale ani přes dvoudenní snahu se nám nepodařilo požadovaný překlad dohledat. | null | Knihovna Filozofické fakulty UK | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2021-09-20T23:54:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-williama-kean-seymoura-fighter-pilot-cesky-preklad | 640 | cs | Dobrý den.Na památníku československých pilotů RAF v Praze na Klárově je napsán citát z básně Williama Kean Seymoura "Fighter Pilot", "Stíhací pilot".Rád bych věděl zda existuje básnický překlad tohoto díla do češtiny. Nejlépe na nějaké www. stránce, nebo alespoň, kde je dostupné případné knižní vydání.Překlady, které jsem nalezl na internetu pocházejí z automatických překladačů. Tam ale mnohé formulace nedávají žádný smysl a samozřejmě nemají umělecké provedení.Předem děkuji za pomoc. | Dobrý den, je nám to líto, ale ani přes dvoudenní snahu se nám nepodařilo požadovaný překlad dohledat. | Dobrý den.Na památníku československých pilotů RF v Praze na Klárově je napsán citát z básně Williama Kean Seymoura "Fighter pilot", "stíhací pilot".Rád bych věděl zda existuje básnický překlad tohoto díla do češtiny. Nejlépe na nějaké www. stránce, nebo alespoň, kde je dostupné případné knižní vydání.Překlady, které jsem nalezl na internetu pocházejí z automatických překladačů. Tam ale mnohé formulace nedávají žádný smysl a samozřejmě nemají umělecké provedení.Předem děkuji za pomoc. | Dobrý den, je nám to líto, ale ani přes dvoudenní snahu se nám nepodařilo požadovaný překlad dohledat. | true |
Báseň začínajíci takto: na břehu Gangy v svatou hledě řeku | Dobrý den, před mnoha léty na školní recit. soutěži zazněla báseň začínajíci takto: na břehu Gangy v svatou hledě řeku, žil zbožný Brahmín...dále nevím a neznám ani autora, ale pamatuji si obsah.Mnohokrát jsem hledala a také v knihovně jsem učinila dotaz,ale přes veškerou snahu personálu jsme nic nenašli. Oslovila jsem paní učitelku mé vnučky, která organizovala recit. soutěže a také nic.Proto se obracím touto cestou na Vás, ale zároveň chci dodat, že pokud by Vám tento dotaz zabral zbytečně mnoho času nechci obtěžovat a na odpovědi netrvám. Děkuji a jsem s přáním hezkého dne | Dobrý den, zřejmě jde o báseň"Matka"od Josefa Václava Sládka ze sbírky "V zimním slunci". Zde si můžete celou básnickou sbírku přečíst online v rámci projektu Městské knihovny v PrazeE-knihovna:https://web2.mlp.cz/koweb/00/03/65/67/93/v_zimnim_slunci.pdf Vámi požadovaná báseň začíná na straně 83. | null | Knihovna Akademie věd České republiky | Informace o vydaných dokumentech | null | 2016-01-06T12:25:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-zacinajici-takto-na-brehu-gangy-v-svatou-hlede-reku | 641 | cs | Dobrý den, před mnoha léty na školní řečit. soutěži zazněla báseň začínající takto: na břehu Gangy v svatou hledě řeku, žil zbožný Brahmín...dále nevím a neznám ani autora, ale pamatuji si obsah.Mnohokrát jsem hledala a také v knihovně jsem učinila dotaz,ale přes veškerou snahu personálu jsme nic nenašli. Oslovila jsem paní učitelku mé vnučky, která organizovala řečit. soutěže a také nic.Proto se obracím touto cestou na Vás, ale zároveň chci dodat, že pokud by Vám tento dotaz zabral zbytečně mnoho času nechci obtěžovat a na odpovědi netrvám. Děkuji a jsem s přáním hezkého dne | Dobrý den, zřejmě jde o báseň"Matka"od Josefa Václava Sládka ze sbírky "V zimním slunci". Zde si můžete celou básnickou sbírku přečíst online v rámci projektu Městské knihovny v PrazeE-knihovna:https://web2.mlp.cz/koweb/00/03/65/67/93/v_zimním_slunci.pdf Vámi požadovaná báseň začíná na straně 83. | Dobrý den, před mnoha lety na školní reci. soutěži zazněla báseň začínající takto: na břehu Gangy v svatou hledě řeku, žil zbožný brahmín...dále nevím a neznám ani autora, ale pamatuji si obsah.Mnohokrát jsem hledala a také v knihovně jsem učinila dotaz,ale přes veškerou snahu personálu jsme nic nenašli. Oslovila jsem paní učitelku mé vnučky, která organizovala recht. soutěže a také nic.Proto se obracím touto cestou na vás, ale zároveň chci dodat, že pokud by vám tento dotaz zabral zbytečně mnoho času nechci obtěžovat a na odpovědi netrvám. Děkuji a jsem s přáním hezkého dne | Dobrý den, zřejmě jde o báseň"matka"od Josefa Václava sládka ze sbírky "v zimním slunci". Zde si můžete celou básnickou sbírku přečíst online v rámci projektu městské knihovny v Praze-knihovna:http://web.ml.cz/koreb/00/03/65/67/93/v_zimním_slunci.pdf vámi požadovaná báseň začíná na straně 83. | true |
Báseň ze soutěže v Blois | Dobrý den.Prosím Vás, potřebuji pomoct.Nemohu přijít na rozbor jedné z villonových básní. Jedná se o Baladu ze soutěže v Blois.Přijde mi, že verš je naprosto volný.Chvíli je ABAB, pak se najednou změní. Co si o tom myslíte Vy?Délkou strofy jsem si celkem jistá. Řekla bych, že se jedná vždy o sdružení 5 veršů.U rytmu absolutně netuším. Napadá mě maximálně spondej. A básnické obraty jsem nebyla schopna najít snad žádné.Předem děkuji za odpověď! | Dobrý den,rozbor balady je nejspíše vaší školní úlohou. Podle pravidel Ptejte se knihovny, (viz zadávání dotazuhttp://www.ptejteseknihovny.cz/zadani-dotazu"Nežádejte od nás, abychom vypracovali vaše referáty, úkoly a jiné školní úlohy..."), školní úlohy nevypracováváme.Knihu, která by se přímo zabývala rozborem Villonových balad, jsme nenašli. Čerpat můžete ale i z doslovů a předmluv k různým vydání Villonova díla, kde lze najít myšlenky a odpovědi aspoň na některé vaše otázky. Dvorská poezie a tedy i poezie F. Villona se zabývá láskou, ale i skepsí; skepse - přesvědčení, že nic nelze tvrdit, že všemu vládne nejistota ("mám za jisté, co v nejistotu vyzní").V dvorské poezii je plození totéž co tvoření a poezie totéž co láska a pramen inspirace i pramen lásky vysychá. V dvorské poezii je pramen (nebo studánka) symbolem nejvyššího stupně lásky. V tomto smyslu o něm hovoří Francois Villon i v Baladě ze soutěže v Blois: "Já umírám zde u studánky žížní".Čerpáno z: POHORSKÝ, Aleš. Francois Villon Šibeničník. Praha: Československý spisovatel, 1987.Baladické verše klasika francouzské středověké literatury dodnes udivují čtenáře. Dnes již klasický literární termín "villonovská balada" je útvar, složený "ze čtyř slok, z nichž první tři obsahují 7-12 veršů, zatímco závěrečná čtvrtá sloka v sobě skrývá už jen polovinu veršů ze slok předcházejících..."Charakteristiku Villonových balad lze najít např. ve volně přístupné práci na internetu:"- forma francouzské /villonské balady/ - skládá se ze třech delších strof /každá z nich má 7 až 12 veršů/ a z dozpěvu /poslání/ o polovičním rozsahu, poslední verš každé strofy se opakuje jako písňový refrén."Další zdroj říká:vedle subjektivního a otevřeného pohledu na svět vnesl francouzský básník do literatury nový literární útvar - villonskou baladu. Jedná se o lyricko-epickou skladbu, která je rozčleněna do tří strof po sedmi až dvanácti verších, které gradují v závěrečnou čtvrtou strofu. Ta je složena za čtyř až šesti veršů, rekapituluje námět předchozích strof a vyjadřuje hlavní myšlenku celé balady. Poslední verš každé strofy se opakuje. Označuje se jako refrén, Villon se v něm obrací ke čtenáři a vyzdvihuje motiv celé básně.Všechny balady (sociální, lidová, umělá) se vyznačují tragickým zakončením. Je tomu tak i u Villona, který vyjádřil svůj tragický životní osud a svou rozpolcenost básnickými oxymórony (protimluva, v lingvistice spojení slov, jejichž význam se navzájem vylučuje - např. "ohlušující ticho"...). "Já u pramene jsem a žízní hynu; horký jak oheň, zuby drkotám..."Právě kontrastnost se stala znakem Villonovy balady, která po něm byla později pojmenována.Za přečtení stojí i rozbor a shrnutí díla v práci, vizhttp://dspace.upce.cz/bitstream/10195/32551/1/CL202.pdf | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2012-12-11T11:36:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basen-ze-souteze-v-blois | 642 | cs | Dobrý den.Prosím Vás, potřebují pomoct.Nemohu přijít na rozbor jedné z villonových básní. Jedná se o Baladu ze soutěže v Blois.Přijde mi, že verš je naprosto volný.Chvíli je ABAB, pak se najednou změní. Co si o tom myslíte Vy?Délkou strofy jsem si celkem jistá. Řekla bych, že se jedná vždy o sdružení 5 veršů.U rytmu absolutně netuším. Napadá mě maximálně spondej. A básnické obraty jsem nebyla schopna najít snad žádné.Předem děkuji za odpověď! | Dobrý den,rozbor balady je nejspíše vaší školní úlohou. Podle pravidel Ptejte se knihovny, (viz zadávání dotazuhttp://www.ptejteseknihovny.cz/zadání-dotazu"Nežádejte od nás, abychom vypracovali vaše referáty, úkoly a jiné školní úlohy..."), školní úlohy nevypracováváme.Knihu, která by se přímo zabývala rozborem Villonových balad, jsme nenašli. Čerpat můžete ale i z doslovů a předmluv k různým vydání Villonova díla, kde lze najít myšlenky a odpovědi aspoň na některé vaše otázky. Dvorská poezie a tedy i poezie F. Villona se zabývá láskou, ale i skepsí; skepse - přesvědčení, že nic nelze tvrdit, že všemu vládne nejistota ("mám za jisté, co v nejistotu vyzní").V dvorské poezii je plození totéž co tvoření a poezie totéž co láska a pramen inspirace i pramen lásky vysychá. V dvorské poezii je pramen (nebo studánka) symbolem nejvyššího stupně lásky. V tomto smyslu o něm hovoří Francois Villon i v Baladě ze soutěže v Blois: "Já umírám zde u studánky žížní".Čerpáno z: POHORSKÝ, Aleš. Francois Villon Šibeničník. Praha: Československý spisovatel, 1987.Baladické verše klasika francouzské středověké literatury dodnes udivují čtenáře. Dnes již klasický literární termín "villonovská balada" je útvar, složený "ze čtyř slok, z nichž první tři obsahují 7-12 veršů, zatímco závěrečná čtvrtá sloka v sobě skrývá už jen polovinu veršů ze slok předcházejících..."Charakteristiku Villonových balad lze najít např. ve volně přístupné práci na internetu:"- forma francouzské /villonské balady/ - skládá se ze třech delších strof /každá z nich má 7 až 12 veršů/ a z dozpěvu /poslání/ o polovičním rozsahu, poslední verš každé strofy se opakuje jako písňový refrén."Další zdroj říká:vedle subjektivního a otevřeného pohledu na svět vnesl francouzský básník do literatury nový literární útvar - villonskou baladu. Jedná se o lyricko-epickou skladbu, která je rozčleněna do tří strof po sedmi až dvanácti verších, které gradují v závěrečnou čtvrtou strofu. Ta je složena za čtyř až šesti veršů, rekapituluje námět předchozích strof a vyjadřuje hlavní myšlenku celé balady. Poslední verš každé strofy se opakuje. Označuje se jako refrén, Villon se v něm obrací ke čtenáři a vyzdvihuje motiv celé básně.Všechny balady (sociální, lidová, umělá) se vyznačují tragickým zakončením. Je tomu tak i u Villona, který vyjádřil svůj tragický životní osud a svou rozpolcenost básnickými oxymórony (protimluva, v lingvistice spojení slov, jejichž význam se navzájem vylučuje - např. "ohlušující ticho"...). "Já u pramene jsem a žízní hynu; horký jak oheň, zuby drkotám..."Právě kontrastnost se stala znakem Villonovy balady, která po něm byla později pojmenována.Za přečtení stojí i rozbor a shrnutí díla v práci, vizhttp://dspace.upce.cz/bitstream/10195/32551/1/CL202.pdf | Dobrý den.Prosím vás, potřebuji pomoct.Nemohu přijít na rozbor jedné z Villonových básní. Jedná se o baladu ze soutěže v Blois.Přijde mi, že verš je naprosto volný.Chvíli je ABA, pak se najednou změní. Co si o tom myslíte vy?Délkou strofy jsem si celkem jistá. Řekla bych, že se jedná vždy o sdružení 5 veršů.U rytmu absolutně netuším. Napadá mě maximálně sundej. A básnické obraty jsem nebyla schopna najít snad žádné.Předem děkuji za odpověď! | Dobrý den,rozbor balady je nejspíše vaší školní úlohou. Podle pravidel ptejte se knihovny, (viz zadávání dotazuhttp://www.ptejteseknihovny.cz/zadaní-dotazu"nežádejte od nás, abychom vypracovali vaše referáty, úkoly a jiné školní úlohy..."), školní úlohy nevypracováváme.Knihu, která by se přímo zabývala rozborem Villonových balad, jsme nenašli. Čerpat můžete ale i z doslovů a předmluva k různým vydání Villonovy díla, kde lze najít myšlenky a odpovědi aspoň na některé vaše otázky. Dvorská poezie a tedy i poezie F. Villona se zabývá láskou, ale i skepsí; skepse - přesvědčení, že nic nelze tvrdit, že všemu vládne nejistota ("mám za jisté, co v nejistotu vyzní").V dvorské poezii je plození totéž co tvoření a poezie totéž co láska a pramen inspirace i pramen lásky vysychá. V dvorské poezii je pramen (nebo studánka) symbolem nejvyššího stupně lásky. V tomto smyslu o něm hovoří Francois Villon i v baladě ze soutěže v Blois: "já umírám zde u studánky žízní".Čerpáno z: POBORSKÝ, Aleš. Francois Villon šibeničník. Praha: Československý spisovatel, 1987.Baladické verše klasika francouzské středověké literatury dodnes udivují čtenáře. Dnes již klasický literární termín "villonovská balada" je útvar, složený "ze čtyř slok, z nichž první tři obsahují 7-12 veršů, zatímco závěrečná čtvrtá sloka v sobě skrývá už jen polovinu veršů ze slok předcházejících..."Charakteristiku Villonových balad lze najít např. ve volně přístupné práci na internetu:"- forma francouzské /valonské balady/ - skládá se ze třech delších strof /každá z nich má 7 až 12 veršů/ a z zpěvu /poslání/ o polovičním rozsahu, poslední verš každé strofy se opakuje jako písňový refrén."Další zdroj říká:vedle subjektivního a otevřeného pohledu na svět vnesl francouzský básník do literatury nový literární útvar - valonskou baladu. Jedná se o lyricko-epickou skladbu, která je rozčleněna do tří strof po sedmi až dvanácti verších, které gradují v závěrečnou čtvrtou strofu. Ta je složena za čtyř až šesti veršů, rekapituluje námět předchozích strof a vyjadřuje hlavní myšlenku celé balady. Poslední verš každé strofy se opakuje. Označuje se jako refrén, Villon se v něm obrací ke čtenáři a vyzdvihuje motiv celé básně.Všechny balady (sociální, lidová, umělá) se vyznačují tragickým zakončením. Je tomu tak i u Villona, který vyjádřil svůj tragický životní osud a svou rozpolcenost básnickými oxymóron (protimluv, v lingvistice spojení slov, jejichž význam se navzájem vylučuje - např. "ohlušující ticho"...). "já u pramene jsem a žízní hyne; horký jak oheň, zuby drkotám..."Právě kontrastnost se stala znakem Villonovy balady, která po něm byla později pojmenována.Za přečtení stojí i rozbor a shrnutí díla v práci, vizhttp://espace.opce.cz/bistrem/10195/32551/1/CL202.pdf | true |
basketbal, historie | Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda nevite, kdy presne a jak se dostal basketbal do českých zemí. Kdo ho sem prinesl a jak se rozvijel. Jde mi zkratka o ty nejranější informace o české košíkové či basketbalu. dal me pochopitelne zajímá, kde vsude je mozné sehnat informace, zdroje. Jestli napriklad na AV ČR by věděli, či kronikáři nebo ČSTV atd. Anebo knihy a ruzne publikace. Zkratka nejstarsi zminky o basketbale u nas a jak se vyvijel dal. Dekuji moc a preji pekny den. | Dobrý den, bohužel k dějinám basketbalu na internetu v encyklopediích Cotoje.cz a Wikopedia.cz příliš mnoho není. Na stránkách oddílu města Turnova je k historii uvedeno"Když v roce 1891 učitel tělesné výchovy na vysoké škole ve Springfieldu (USA) James Naismith vymyslel hru, při které studenti házeli míč do koše na broskve přibitého na stěnu, jistě netušil, že položil základ k snad nejrozšířenější a nejoblíbenější hře na světě. Už první pravidla (1982) stanovila jako vůdčí zásady slušnost a kolektivnost, čemuž se ani při svém dalším vývoji nikdy nezpronevěřila. Z USA se košíková rozšířila do Kanady, Jižní Ameriky, na Filipíny a na Daleký východ, do Evropy pronikla až po 1. světové válce. V Čechách se první košíková hrála už v roce 1897 na RG ve Vysokém Mýtě zásluhou učitele Karáska na koších bez desek, první pravidla vytvořil v roce 1898 profesor Josef Klenka. Hra se neujala a k rozšíření došlo až po roce 1918 hlavně zásluhou stoupající obliby mezi studenty, pronikla i do Sokola, velkou roli sehrála YMCA. První pravidelné soutěže se hrály v Praze od roku 1928. Na podnět F.M.Marka ředitele pražské YMCA byla v roce 1931 založena Mezinárodní federace košíkové FIBA. Od roku 1935 se hrálo mistrovství ČSR a v témže roce obsadila ČSR na 1.mistrovství Evropy v Ženevě 3. místo. V době okupace bylo možno hrát jen domácí zápasy. Po roce 1945 nastal velký rozvoj basketbalu, ČR se zařadila mezi nejlepší evropská družstva (např. titul mistrů Evropy v roce 1946 v Ženevě), výborných výsledků dosahovaly rovněž ženy. V současné době je basketbal oblíbený na celém světě a hraje se snad ve všech státech. K jeho popularitě přispěl určitě i start amerických profesionálů na OH v Barceloně, jména Jordan, Pipen, "Magic" Johanson, Barkley, Petrovic, O'Neil atd. zná dnes snad každé dítě."Podrobnější informace jsou k dispozici v tištěných encyklopediích Encyklopedie tělesné kultury:A-O. Praha: 1988.Malá encyklopédia telesnej výchovy a športu. Bratislava: 1982.VITOUŠ, Pavel. Malá encyklopedie sportu. Praha: 1980. - zde je i statistický přehled vítězů významých soutěžíČlánek k tématu:Vzpomínky na úspěchy : [Československý basketbal] / Pavel Petera, Karel Bucek In: Slovenské listy. -- ISSN 1210-9118. -- Roč. 3, č. 12 (1995), s. 23Doporučujeme Vám kontaktovat specializované knihovny Národní muzeum (http://www.nm.cz) - Historické muzeum - odd. dějin tělesné výchovy a sportu - knihovna Praha 7, Kostelní 44, tel: 257311703 Univerzita Karlova - Fakulta tělesné výchovy a sportu - Ústřední tělovýchovná knihovna José Martího 31, 162 52 Praha 6 - Veleslavínhttp://www.ftvs.cuni.cz/knihovna/index.htm | null | Národní knihovna ČR | Tělesná výchova a sport. Rekreace | null | 2008-02-15T13:42:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basketbal-historie | 643 | cs | Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda nevíte, kdy přesně a jak se dostal basketbal do českých zemí. Kdo ho sem přinesl a jak se rozvíjel. Jde mi zkrátka o ty nejranější informace o české košíkové či basketbalu. dal mě pochopitelně zajímá, kde všude je možné sehnat informace, zdroje. Jestli například na AV ČR by věděli, či kronikáři nebo ČSTV atd. Anebo knihy a různé publikace. Zkrátka nejstarší zmínky o basketbale u nás a jak se vyvíjel dál. Děkuji moc a přeji pěkný den. | Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda nevíte, kdy prese a jak se dostal basketbal do českých zemí. Kdo ho sem přinesl a jak se rozvíjel. Jde mi zkrátka o ty nejhranější informace o české košíkové či basketbalu. dal mě pochopitelně zajímá, kde všude je možné sehnat informace, zdroje. Jestli například na AV ČR by věděli, či kronikáři nebo ČTV atd. Anebo knihy a rezne publikace. Zkratka nejstarší zmínky o basketbale u nás a jak se vyvíjel dal. Dekuji moc a přeji prkny den. | true |
||
Basketball question | Hello! I'm looking for information how many points Uljana Semenova (USSR player) scored in the following European Championship match against the Czechoslovak women´s team:14.09.1985 Soviet Union - Czechoslovakia 111:43I think that information can be found in Czechoslovensky Sport (next day issue).I hope you will help me. | We have succeeded in finding the required information in the diary Mladá fronta, vol. 41, 1985, 16.9. There was no surprising information about this match in the Československý sport journal, although. Uljana Semjonova scored 12 points in the match Soviet Union against Czechoslovakia (111 :43, 57 :15)Here are other information from this game:Points of Czechoslovakia: Adamcová 10, Kysilková 8, Chlebowczyková 5, Brzialová 4, Zarevúcka 4, Prettlová 4, Kalužáková 3, Hájková 3, Brůhová 1.Points of Soviet Union: Barelova 23, Savicka 21, Semjonova 12.Referees: Metzger (Germany), Paszucha (Poland). | null | Národní knihovna ČR | Tělesná výchova a sport. Rekreace | null | 2007-12-21T14:06:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basketball-question | 644 | en | true |
||||
básně o mamince | dobrýde.máte náke básne o mamince ? | Dobry den, ze zadani Vaseho dotazu neni uplne jasne, zda mate na mysli basne z ceske literatury nebo mohou byt i od cizich autoru prelozenych do cestiny, pripadne v jakem jazyce, ale hlavne pro jaky vekovy stupen (mladsi deti, mladez, dospeli).Vybrali jsme pro Vas nekolik titulu, viz nize: TOMEK, Vaclav. Maminka. Praha: Manibus propriis, 1999. Signatura NK CR 54 H 229482 SEIFERT, Jaroslav. Maminka. Praha: Mlada fronta, 1997. Signatura NK CR 54 K 055783, 54 K 071577, SF III 018590 SEIFERT, Jaroslav. Sel malir chude do sveta. Praha: Akropolis, 2003. Signatura NK CR 54 F 072932, 54 F 081099 BLATNY, Ivan. Kyticka pro maminku. Brno: Blok, 1996. Signatura NK CR 54 H 166853 Narodni knihovna CR zpristupnuje volne na svych webovych strankachwww.nkp.czsvoje katalogy a databaze. Pres katalogy a databaze , elektronicky katalog (NKC)http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=nkcsi muzete sama vyhledat literaturu, ktera Vas zajima, bud podle autoru, klicovych slov (predmetovych hesel), roku vydani apod.Pokud mate platny ctenarsky prukaz NK CR, muzete si knihy objednat primo z jakehokoli pocitace pripojeneho na internet. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2008-10-16T14:29:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basne-o-mamince | 645 | cs | dobrýde.máte ňáké básně o mamince ? | Dobrý den, že zadání Vašeho dotazu není úplně jasné, zda máte na mysli básně z české literatury nebo mohou být i od cizích autorů přeložených do češtiny, případně v jakém jazyce, ale hlavně pro jaký věkový stupeň (mladší děti, mládež, dospělí).Vybrali jsme pro Vás několik titulů, viz níže: TOMEK, Václav. Maminka. Praha: Manibus propriis, 1999. Signatura NK ČR 54 H 229482 SEIFERT, Jaroslav. Maminka. Praha: Mladá fronta, 1997. Signatura NK ČR 54 K 055783, 54 K 071577, SF III 018590 SEIFERT, Jaroslav. Šel malíř chudě do světa. Praha: Akropolis, 2003. Signatura NK ČR 54 F 072932, 54 F 081099 BLATNÝ, Ivan. Kytička pro maminku. Brno: Blok, 1996. Signatura NK ČR 54 H 166853 Národní knihovna ČR zpřístupňuje volně na svých webových strankachwww.nkp.czsvoje katalogy a databáze. Přes katalogy a databáze , elektronický katalog (NKC)http://sigma.nkp.cz/F/?func=filé&filé_name=find-b&local_base=nkcsi můžete sama vyhledat literaturu, která Vás zajímá, buď podle autorů, klíčových slov (předmětových hesel), roku vydání apod.Pokud máte platný čtenářský průkaz NK ČR, můžete si knihy objednat přímo z jakéhokoli počítače připojeného na internet. | dobrý.máte nákl básně o mamince ? | Dobrý den, ze zadaní vašeho dotazu není uplyne jasné, zda máte na mysli base z Ceske literatury nebo mohou být i od cizích autorů prelozenych do šestiny, pripadne v jakém jazyce, ale hlavně pro jaký nekovy stupeň (mladči deti, mladej, dospěli).Vybrali jsme pro vás několik titulu, viz vize: ROMEK, Václav. Maminka. Praha: Minibus proprii, 1999. Signatura NK ČR 54 , 229482 SEIFERT, Jaroslav. Maminka. Praha: Mladá fronta, 1997. Signatura NK ČR 54 : 055783, 54 . 071577, SF III 018590 SEIFERT, Jaroslav. Sel malér chudě do světa. Praha: Akropolis, 2003. Signatura NK ČR 54 F 072932, 54 F 081099 BLATNÝ, Ivan. Kytička pro maminku. Brno: Blok, 1996. Signatura NK ČR 54 , 166853 Narodnik knihovna ČR zpristupnuje volně na svých webových strankachwww.nku.svoje katalogy a databáze. Přes katalogy a databáze , elektronický katalog (NKÚ)http://sigma.nku.cz/F/?fun=filé&file_nam=find-b&Local_base=akci muzete sama vyhledat literaturu, která vás zajímá, bude podle autorů, klidových slov (predmetovych hesel), roku vydáni apod.Pokud máte platny ctenarsky průkaz NK ČR, muzete si knihy objednat primo z jakéhokoli politice připojeného na internet. | false |
básníci 20. století | básníci 20. století | Dobrý den, váš dotaz je bohužel velmi obecný, nevíme, co Vás konkrétněji zajímá (zda poezie česká či zahraniční, jednotliví autoři apod.). Nejvhodnější bude, když si dokumenty v elektronickém katalogu Národní knihovny ČR (http://sigma.nkp.cz/cze/nkc) sama vyhledáte, projdete a vyberete ty, které by Vám nejvíce vyhovovaly. My jsme použili zadání básní? and 20? and stol? ("?" rozšiřuje zadané výrazy o 0 a více znaků), poezie and 20? and stol? do pole Předmět. Při vyhledání velkého množství záznamů můžete dotaz omezit na dokumenty v češtině, rokem vydání atd. pomocí odkazů Upřesnit a Filtrovat v horní liště. Je možné rovněž použít klíčová slova z nalezených záznamů a vyhledat tak další dokumenty. Několik vyhledaných dokumentů uvádíme: * JAŘAB, Josef. American Poetry and Poets of Four Centuries : určeno pro posl. filozof. fak. a pro postgrad. Studium. Praha : SPN, 1989 (TZ 52). -- 287 s. ; 29 cm * básníci američtí - stol. 17.-20. - antologie - učebnice vysokošk. * Báseň mého srdce : (poezie jako výraz osobnosti) : rukopisy, portréty, kréda současných českých básníků. Brno : Host ; Praha : Litterula, 2005. 233 s. : portréty, faksim. ; 33 cm. ISBN 80-7294-154-2 (Host : váz.)* česká poezie -- 1945- * čeští básníci -- 20.-21. stol. * VONDRÁK, Jiří. Básníci Evropy : Okudžava, Suchý, Lasica, Paoli, Bécaud, Aufray, Doga, Jordanov, Van Veen, Hirsch, Donovan, Wecker, Anderson, Turnau. Praha : Česká televize, 2007. 277 s. : il. (převážně barev.), portréty, faksim. ; 22 cm. ISBN 978-80-85005-89-9 (váz.) * VALOUCH, František. Česká poezie v období Mnichova : (Hora, Seifert, Halas, Holan). Olomouc : Univerzita Palackého, Filozofická fakulta, 1970 (Šumperk : MTZ 15). 194, [1] s. ; 8° * International who's who in poetry. 12th ed. (2004)-. London : Europa Publications, c2002-. -- sv. ; 28 cm. ISSN 1740-0171.* světoví básníci -- 20.-21. stol. * The Oxford companion to twentieth-century poetry in English / edited by Ian Hamilton. Oxford ; New York : Oxford University Press, c1994. xvi, 602 s. ; 23 cm. ISBN 0-19-866147-9 * Slovníček básníků / Medailóny naps. Petr Bílek ; [Úvod:] Jaromíra Nejedlá.Praha : Československý spisovatel, [1978] (ST 2). 61, [3] s. ; 8° * Šťastná setkání : moderní italská poezie / Saba ... [et al.] ; přeložil Vladimír Mikeš. V Praze : Práce, 1984 (Most : SG 7). 239 s. ; 21 cm.* výbory * básníci italští - stol. 20. - život a dílo * poezie italská - stol. 20. - výbory * PETERKA, Josef. Zrychlený tep : antologie mladé české poezie. Praha : Mladá fronta, 1980 (Mír 6). -- 162, [6] s. [16] s. obr. příl. ; 8° Resumé: ve sborníku, přinášejícím průřez dosavadní tvorbou, se představují M. Černík, M. Chmarová, J. Peterka, P. Skarlant, K. Sýs, J. Šimon a J. Žáček. Závěrečná studie zařazuje jejich tvorbu do kontextu české moderní poezie.. * Básníci čeští - stol. 20., léta 60.-70. - studie a ukázky * ŠOTOLA, Jiří. A co básník : antologie čes. poezie 20. století. Praha : Mladá fronta, 1964 (Mír 2). 376, [9] s. : 26 s. příl. ; 8° * Antologie české poezie / [vybral a uspořádal kolektiv editorů ve složení Simona Martínková-Racková et al. ; předmluva Ludvík Kundera]. Praha : Dybbuk, 2007-. -- sv. : il., portréty ; 24 cm. ISBN 978-80-86862-30-9 (2. díl : váz.)* česká poezie -- 20.-21. stol. * česká poezie * antologie * HONZÍKOVÁ, Milena; NEJEDLÁ, Jaromíra. Antologie české poezie 20. století :Určeno pro posl. fak. filosof. 1. [díl] Praha : SPN, 1972 (ST 6). 300 s. ; 4° * HONZÍKOVÁ, Milena; NEJEDLÁ, Jaromíra. Antologie české poezie 20. století : Určeno pro posl. fak. filosof. 2. [díl]. Praha : SPN, 1972 (ST 6). -- 236 s. ; 4° * BLAHYNKA, Milan. Česká poezie dvacátého století. Praha: Československý spisovatel, 1980. 635, [7] s. : obr. ; 8°. * Jazyk, jímž porozumíš větru : antologie lužickosrbské poezie / vybral, uspořádal a přeložil Milan Hrabal ; ilustrace Isa Bryccyna. Praha : Protis, 2007. 223 s. : il., portréty ; 20 cm. ISBN 978-80-7386-019-6 (váz.) V případě, že byste měla zájem o vyhledání literatury vztahující se ke konkrétním autorům nebo dílům, můžete využít některou z článkových bibliografií:- ANL - články v českých časopisech, novinách a sbornících -http://sigma.nkp.cz/cze/anl- Retrospektivní bibliografie české literární vědy (do r. 1945) -http://isis.ucl.cas.cz/?form=ret- Bibliografie české literární vědy od r. 1961 -http://isis.ucl.cas.cz?form=biblio Básnická díla z počátku 20. století naleznete v plném textu také v databázi Česká elektronická knihovna: plnotextová databáze české poezie 19. a počátku 20 stol. (http://www.ceska-poezie.cz/), která je volně přístupná, je však nutné se zdarma registrovat a získat přístupové heslo. V této databázi je možné vyhledávat mj. i v plných textech. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2009-11-26T14:39:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basnici-20-stoleti | 646 | cs | básníci 20. století | básníci 20. století | true |
||
básnička | Dobrý den,ráda bych Vás požádala o pomoc s hledáním úplného znění básně a jejího autora. Mám k dispozici pouze níže uvedený text od manželovi babičky a velmi ráda bych jí udělala radost s vyhledáním úplného znění vč.autora. Jedná se o osobní záležitost vysoké citové hodnoty.Předem mockrát děkuji za Vaši pomoc a přeji Vám krásný den,Z osudu rukou vzal jsem svůj los,jak zrno jež hodil na brázdu kdos,jak obilé stéblo jež vyroste v klasa k zemi se schýlí, když dozraje mu čas.Mře slunce a moře nad světem krvavě vřeváš okraj zlacený, brázdí ty plameny v lehounké hře. | Dobrý den, báseň, kterou hledáte, se jmenuje Z osudu rukou a je ze
sbírky Josefa Václava Sládka Selské písně a České znělky; poslední verše, které
jste napsala a tam nepatří, jsou od Josefa Svatopluka Machara ze sbírky
Vteřiny: Listy z deníku z let 1903 - 1905. Báseň najdete také na internetu, viz odkaz http://cs.wikisource.org/wiki/Selsk%C3%A9_p%C3%ADsn%C4%9B_a_%C4%8Desk%C3%A9_zn%C4%9Blky/Z_osudu_rukou Z osudu rukou vzal jsem svůj los, jak zrno, jež hodil na brázdu kdos. Jak obilné stéblo, jež vyroste v klas a k zemi se chýlí, když dospěl mu čas. Vzklíčí a roste, dá zrno a dost; jak ono na zemi jsem jenom host. Tak všichni jsme z lidí, vládce i rob; a mne život těší a neděsí hrob. V zem, jež ho vydala, schýlí se klas; – kdes v boží zahradě vyrostu zas. (SLÁDEK, Josef Václav.Spisy básnické 1.Praha. J.
Otto, 1907.) Báseň Josefa Svatopluka Machara se jmenuje Sentimentalita
večera. Nic mě tak neláká, večerní oblaka, jak ten váš let! Plachty se rozpjaly - do dáli, do dáli, a nikdy zpět! Mře slunce, tichne zem. A moře nad světem Krvavě vře - váš okraj zlacený brázdí ty plameny v lehounké hře. Vy lodi nádherné, po pláni nesměrné letíte v dál - rád bych s tou hlavou mdlou pod plachtou zarudlou tam kdesi stál! (MACHAR, Josef Svatopluk.Vteřiny: Listy z deníku z
let 1903 - 1905. Praha: F. Šimáček, 1905.) | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2014-06-26T09:54:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basnicka | 647 | cs | Dobrý den,ráda bych Vás požádala o pomoc s hledáním úplného znění básně a jejího autora. Mám k dispozici pouze níže uvedený text od manželovi babičky a velmi ráda bych jí udělala radost s vyhledáním úplného znění vč.autora. Jedná se o osobní záležitost vysoké citové hodnoty.Předem mockrát děkuji za Vaši pomoc a přeji Vám krásný den,Z osudu rukou vzal jsem svůj los,jak zrno jež hodil na brázdu kdos,jak obilé stéblo jež vyroste v klasa k zemi se schýlí, když dozraje mu čas.Mře slunce a moře nad světem krvavě vřeváš okraj zlacený, brázdí ty plameny v lehounké hře. | Dobrý den, báseň, kterou hledáte, se jmenuje Z osudu rukou a je ze
sbírky Josefa Václava Sládka Selské písně a České znělky; poslední verše, které
jste napsala a tam nepatří, jsou od Josefa Svatopluka Machara ze sbírky
Vteřiny: Listy z deníku z let 1903 - 1905. Báseň najdete také na internetu, viz odkaz http://čs.wikisource.org/wiki/Selsk%C3%A9_p%C3%ADsn%C4%9B_a_%C4%8Desk%C3%A9_zn%C4%9Blky/Ž_osudu_rukou Z osudu rukou vzal jsem svůj los, jak zrno, jež hodil na brázdu kdos. Jak obilné stéblo, jež vyroste v klas a k zemi se chýlí, když dospěl mu čas. Vzklíčí a roste, dá zrno a dost; jak ono na zemi jsem jenom host. Tak všichni jsme z lidí, vládce i rob; a mně život těší a neděsí hrob. V zem, jež ho vydala, schýlí se klas; – kdes v boží zahradě vyrostu zas. (SLÁDEK, Josef Václav.Spisy básnické 1.Praha. J.
Otto, 1907.) Báseň Josefa Svatopluka Machara se jmenuje Sentimentalita
večera. Nic mě tak neláká, večerní oblaka, jak ten váš let! Plachty se rozpjaly - do dáli, do dáli, a nikdy zpět! Mře slunce, tichne zem. A moře nad světem Krvavě vře - váš okraj zlacený brázdí ty plameny v lehounké hře. Vy lodi nádherné, po pláni nesměrné letíte v dál - rád bych s tou hlavou mdlou pod plachtou zarudlou tam kdesi stál! (MACHAR, Josef Svatopluk.Vteřiny: Listy z deníku z
let 1903 - 1905. Praha: F. Šimáček, 1905.) | Dobrý den,ráda bych vás požádala o pomoc s hledáním úplného znění básně a jejího autora. Mám k dispozici pouze níže uvedený text od manželovi babičky a velmi ráda bych jí udělala radost s vyhledáním úplného znění vč.autora. Jedná se o osobní záležitost vysoké citové hodnoty.Předem mockrát děkuji za vaši pomoc a přeji vám krásný den,z osudu rukou vzal jsem svůj los,jak zrno jež hodil na brázdu kdos,jak obilí stéblo jež vyroste v klasa k zemi se chýlí, když dozraje mu čas.Mře slunce a moře nad světem krvavě vřelá okraj zlacený, brázdí ty plameny v lehounké hře. | Dobrý den, báseň, kterou hledáte, se jmenuje z osudu rukou a je ze
sbírky Josefa Václava sládka selské písně a České znělky; poslední verše, které
jste napsala a tam nepatří, jsou od Josefa Svatopluka Machara ze sbírky
vteřiny: Listy z deníku z let 1903 - 1905. Báseň najdete také na internetu, viz odkaz http://cs.wikisource.org/Miki/Selik%C%Al_p%CD%ADS%CD%B_a_%C%desk%C%Al_zn%CD%Bly/Z_osudu_rukou z osudu rukou vzal jsem svůj los, jak zrno, jež hodil na brázdu kdos. Jak obilné stéblo, jež vyroste v klas a k zemi se chýlí, když dospěl mu čas. Vzklíčí a roste, dá zrno a dost; jak ono na zemi jsem jenom host. Tak všichni jsme z lidí, vládce i Rob; a mne život těší a neděsí hrob. V zem, jež ho vydala, chýlí se klas; – kdes v boží zahradě vyrostu zas. (SLÁDEK, Josef Václav.Spisy básnické 1.Praha. J.
Otto, 1907.) Báseň Josefa Svatopluka Machara se jmenuje sentimentalita
večera. Nic mě tak neláká, večerní oblaka, jak ten váš let! Plachty se rozpjaly - do dáli, do dáli, a nikdy zpět! Mře slunce, tichne zem. A moře nad světem krvavě vře - váš okraj zlacený brázdí ty plameny v lehounké hře. Vy lodi nádherné, po pláni nesmírné letíte v dál - rád bych s tou hlavou mdlou pod plachtou zarudlo tam kdesi stál! (MACHAR, Josef Svatopluk.Vteřiny: Listy z deníku z
let 1903 - 1905. Praha: F. Šimáček, 1905.) | true |
básnička o myšce | Prosím o zaslání celého textu básničky.Znám pouze první sloky:Byla jedna myška malá,tuze ráda malovala.Vzala papír, vzala tužku,nakreslila velkou hrušku.Vedle hrušky kousek sýraa ten sýr byl samá díra.Pak si ořezala špičku,nakreslila jitrničku...Pokračuje to dál, ale bohužel nevím, jak.Pomozte mi, abych mohla vnučky něco hezkého naučit. | Dobrý den, básniček o malé myšce je víc. Tu, která napadla vás, jsme
v žádné knížce nenašli. Byla by to náhoda, kdybychom na ni někde přišli. Knihy
podle jednotlivých básní/ veršů nerozepisujeme. Ani Městská knihovna v Praze,
kde budují katalog podle začínajícího textu básní, nám neporadila. Povedlo se
nám Vámi hledanou básničku najít ale na internetu; jen nevíme, jestli je celá
nebo je to jen její část; v každém případě je o kousek delší, než uvádíte
Vy. Byla jedna myška malá, tuze ráda malovala. Vzala papír, vzala tužku, nakreslila velkou hrušku. Vedle hrušky kousek sýra a ten sýr byl samá díra. Pak si zastrouhala špičku, nakreslila jitrničku. Jitrnička a dvě housky, naježila pyšně fousky. Další básnička o malé myšce, např.: Byla jedna myška malá, tuze ráda cestovala. Vzala kufr, vzala tašku a odjela na Aljašku. Na Aljašce, tam je zima, ale myšce bylo príma. Viděla tam medvěda, co má dupku dohněda. (Pozn.: "dupka" znamená v Ostravě
"zadeček") | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2014-06-26T09:51:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basnicka-o-mysce | 648 | cs | Prosím o zaslání celého textu básničky.Znám pouze první sloky:Byla jedna myška malá,tuze ráda malovala.Vzala papír, vzala tužku,nakreslila velkou hrušku.Vedle hrušky kousek sýraa ten sýr byl samá díra.Pak si ořezala špičku,nakreslila jitrničku...Pokračuje to dál, ale bohužel nevím, jak.Pomozte mi, abych mohla vnučky něco hezkého naučit. | Dobrý den, básniček o malé myšce je víc. Tu, která napadla vás, jsme
v žádné knížce nenašli. Byla by to náhoda, kdybychom na ni někde přišli. Knihy
podle jednotlivých básní/ veršů nerozepisujeme. Ani Městská knihovna v Praze,
kde budují katalog podle začínajícího textu básní, nám neporadila. Povedlo se
nám Vámi hledanou básničku najít ale na internetu; jen nevíme, jestli je celá
nebo je to jen její část; v každém případě je o kousek delší, než uvádíte
Vy. Byla jedna myška malá, tuze ráda malovala. Vzala papír, vzala tužku, nakreslila velkou hrušku. Vedle hrušky kousek sýra a ten sýr byl samá díra. Pak si zastrouhala špičku, nakreslila jitrničku. Jitrnička a dvě housky, naježila pyšně fousky. Další básnička o malé myšce, např.: Byla jedna myška malá, tuze ráda cestovala. Vzala kufr, vzala tašku a odjela na Aljašku. Na Aljašce, tam je zima, ale myšce bylo přímá. Viděla tam medvěda, co má dupku dohněda. (Pozn.: "dupka" znamená v Ostravě
"zadeček") | Prosím o zaslání celého textu básničky.Znám pouze první sloky:Byla jedna myška malá,tuze ráda malovala.Vzala papír, vzala tužku,nakreslila velkou hrušku.Vedle hrušky kousek sýra ten sýr byl samá díra.Pak si ořezali špičku,nakreslila jitrničku...Pokračuje to dál, ale bohužel nevím, jak.Pomozte mi, abych mohla vnučky něco hezkého naučit. | Dobrý den, básniček o malé myšce je víc. Tu, která napadla vás, jsme
v žádné knížce nenašli. Byla by to náhoda, kdybychom na ni někde přišli. Knihy
podle jednotlivých básní/ veršů nerozepisujeme. Ani městská knihovna v Praze,
kde budují katalog podle začínajícího textu básní, nám neporadila. Povedlo se
nám vámi hledanou básničku najít ale na internetu; jen nevíme, jestli je celá
nebo je to jen její část; v každém případě je o kousek delší, než uvádíte
vy. Byla jedna myška malá, tuze ráda malovala. Vzala papír, vzala tužku, nakreslila velkou hrušku. Vedle hrušky kousek sýra a ten sýr byl samá díra. Pak si nastrouhala špičku, nakreslila jitrničku. Jitrnička a dvě housky, naježila pyšně fousky. Další básnička o malé myšce, např.: Byla jedna myška malá, tuze ráda cestovala. Vzala kufr, vzala tašku a odjela na Aljašku. Na Aljašce, tam je zima, ale myšce bylo prima. Viděla tam medvěda, co má depku dohněda. (pozn.: "dumka" znamená v Ostravě
"zadeček") | true |
Vítězslav Nezval: Básně noci | Dobrý den, prosím Vás mohli byste mi poradit sekundární literaturu k dílu Básně noci (Vítězslav Nezval). Předem děkuji za odpověď. | Básně noci Básně noci vyšly v podobě, v jaké je známe dnes, poprvé roku 1930 a shrnovaly nejzásadnější básně z Nezvalova poetistického období poezie. Sbírka obsahuje tyto básně: Dedikace, Noci, Podivuhodný kouzelník, Akrobat, Edison, Silvestrovská noc a Neznámá ze Seiny Zdroje: Červenka, Miroslav et al. Slovník básnických knih: díla české poezie od obrození do roku 1945. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1990. 428 s. ISBN 80-202-0217-X., str. 29-31 (odkaz:http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/prirucky/obsah/SBK/7.pdf) Mukařovský, Jan, ed. Dějiny české literatury. IV, Literatura od konce 19. století do roku 1945. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. str. 512 Macháček, Miroslav. Vítězslav Nezval. 1. vydání. Praha: Horizont, 1980. 148 stran. Medailóny. Dále rozbory jednotlivých básní například: Blahynka, Milan.Vítězslav Nezval. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1981. 219 s. Portréty spisovatelů. Pechar, Jiří, 1929- Interpretace a analýza literárního díla / Jiří Pejchar Praha : Filosofia, 2002. ISBN: 80-7007-163-X | null | Krajská knihovna v Pardubicích | Jazyk, lingvistika a literatura | Souborný katalog ČRFaktografická kartotéka Krajské knihovny v Pardubicích | 2019-12-09T08:03:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basnicka-sbirka | 649 | cs | Dobrý den, prosím Vás mohli byste mi poradit sekundární literaturu k dílu Básně noci (Vítězslav Nezval). Předem děkuji za odpověď. | Básně noci Básně noci vyšly v podobě, v jaké je známe dnes, poprvé roku 1930 a shrnovaly nejzásadnější básně z Nezvalova poetistického období poezie. Sbírka obsahuje tyto básně: Dedikace, Noci, Podivuhodný kouzelník, Akrobat, Edison, Silvestrovská noc a Neznámá ze Seiny Zdroje: Červenka, Miroslav et al. Slovník básnických knih: díla české poezie od obrození do roku 1945. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1990. 428 s. ISBN 80-202-0217-X., str. 29-31 (odkaz:http://www.účl.cas.cz/edicee/data/příručky/obsah/SBK/7.pdf) Mukařovský, Jan, ed. Dějiny české literatury. IV, Literatura od konce 19. století do roku 1945. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. str. 512 Macháček, Miroslav. Vítězslav Nezval. 1. vydání. Praha: Horizont, 1980. 148 stran. Medailóny. Dále rozbory jednotlivých básní například: Blahynka, Milan.Vítězslav Nezval. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1981. 219 s. Portréty spisovatelů. Pechar, Jiří, 1929- Interpretace a analýza literárního díla / Jiří Pejchar Praha : Filosofia, 2002. ISBN: 80-7007-163-X | Dobrý den, prosím vás mohli byste mi poradit sekundární literaturu k dílu básně noci (Vítězslav Nezval). Předem děkuji za odpověď. | Básně noci básně noci vyšly v podobě, v jaké je známe dnes, poprvé roku 1930 a shrnovaly nezásadnější básně z Nezvalova poetistického období poezie. Sbírka obsahuje tyto básně: Dedikace, noci, podivuhodný kouzelník, akrobat, Edison, silvestrovská noc a neznámá ze Seiny zdroje: Červenka, Miroslav et al. Slovník básnických knih: díla české poezie od obrození do roku 1945. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1990. 428 s. ISBN 80-202-0217-X., str. 29-31 (odkaz:http://www.ul.cas.cz/edice/data/prorocky/obsah/SK/7.pdf) Mukařovský, Jan, ed. Dějiny české literatury. IV, literatura od konce 19. století do roku 1945. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. str. 512 Macháček, Miroslav. Vítězslav Nezval. 1. vydání. Praha: Horizont, 1980. 148 stran. Medailóny. Dále rozbory jednotlivých básní například: Blahynka, Milan.Vítězslav Nezval. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1981. 219 s. Portréty spisovatelů. Pechar, Jiří, 1929- interpretace a analýza literárního díla / Jiří Pejchar Praha : Filosofie, 2002. ISBN: 80-7007-163-X | true |
Básnické střevo | Proč se říká, že někdo má básnické střevo? Chápu, že je to někdo, kdo se dokáže vyjadřovat prostřednictvím básně, má k tomu nadání. Ale proč "střevo"? Proč ne třeba srdce? Jak to vzniklo? | Dobrý den, vzhledem k uzavírce VŠ i jiných knihoven jsem bohužel odkázána na internetové zdroje. Obávám se ale, že ani v literatuře ale nebude možné přesný původ s jistotou dohledat. Přesto jsem našla zajímavé zdůvodnění tohoto slovního spojení: Proč básnické střevo? Asi proto, že to nejlépe ze všech orgánů vystihuje tu podstatu, že člověk je plný názorů, pocitů, pohledů a slov, které z něj pak vycházejí v podobě básně." Což převedeno na stomiky by mohlo znamenat třeba "Plný pytel básní, když se stomik zasní". | null | Knihovna Filozofické fakulty UK | Jazyk, lingvistika a literatura | https://www.ilco.cz/akce-a-projekty/basnicke-strevo-soutez/ | 2020-04-20T08:00:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basnicke-strevo | 650 | cs | Proč se říká, že někdo má básnické střevo? Chápu, že je to někdo, kdo se dokáže vyjadřovat prostřednictvím básně, má k tomu nadání. Ale proč "střevo"? Proč ne třeba srdce? Jak to vzniklo? | Dobrý den, vzhledem k uzavírce VŠ i jiných knihoven jsem bohužel odkázána na internetové zdroje. Obávám se ale, že ani v literatuře ale nebude možné přesný původ s jistotou dohledat. Přesto jsem našla zajímavé zdůvodnění tohoto slovního spojení: Proč básnické střevo? Asi proto, že to nejlépe ze všech orgánů vystihuje tu podstatu, že člověk je plný názorů, pocitů, pohledů a slov, které z něj pak vycházejí v podobě básně." Což převedeno na stomiky by mohlo znamenat třeba "Plný pytel básní, když se stomik zasní". | Proč se říká, že někdo má básnické střevo? Chápu, že je to někdo, kdo se dokáže vyjadřovat prostřednictvím básně, má k tomu nadání. Ale proč "střevo"? Proč ne třeba srdce? Jak to vzniklo? | Dobrý den, vzhledem k uzavírce V i jiných knihoven jsem bohužel odkázána na internetové zdroje. Obávám se ale, že ani v literatuře ale nebude možné přesný původ s jistotou dohledat. Přesto jsem našla zajímavé zdůvodnění tohoto slovního spojení: Proč básnické střevo? Asi proto, že to nejlépe ze všech orgánů vystihuje tu podstatu, že člověk je plný názorů, pocitů, pohledů a slov, které z něj pak vycházejí v podobě básně." Což převedeno na stoiky by mohlo znamenat třeba "plný pytel básní, když se stoik zasní". | true |
Básník Jaroslav Želiva | Dobrý den!Měl bych dotaz.V roce 2013 má výročí narození básník Ferdinand Rýpar ml., který psal pod uměleckým jménem Jaroslav Želiva. Psal básně a napsal dvě divadelní hry.Máte od něj v knihovně nějaké dílo?Děkuji. | Dobrý den, v našem fondu se nacházejí tato díla: AIM, Vojtěch Bořivoj.Vzkříšení na vsi[hudebnina]: mužskýs sbor. Na slova Jaroslava ŽELIVY. Praha: Hudební matice umělecké besedy, 1940. 7 s. ŽELIVA, Jaroslav.Polární země: verše. Vyškov, 1907. 44 s. ŽELIVA, Jaroslav.Bilé chiméry: verše. Těšetice, 1904. ŽELIVA, Jaroslav.Kde dohořely hvězdy: verše. [Příbor: nákl. vl.], [1903]. 53 s. | null | Vědecká knihovna v Olomouci | Informace o vydaných dokumentech | null | 2014-03-25T09:12:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basnik-jaroslav-zeliva | 651 | cs | Dobrý den!Měl bych dotaz.V roce 2013 má výročí narození básník Ferdinand Rýpar ml., který psal pod uměleckým jménem Jaroslav Želiva. Psal básně a napsal dvě divadelní hry.Máte od něj v knihovně nějaké dílo?Děkuji. | Dobrý den, v našem fondu se nacházejí tato díla: AIM, Vojtěch Bořivoj.Vzkříšení na vsi[hudebnina]: mužskýs sbor. Na slova Jaroslava ŽELIVY. Praha: Hudební matice umělecké besedy, 1940. 7 s. ŽELIVA, Jaroslav.Polární země: verše. Vyškov, 1907. 44 s. ŽELIVA, Jaroslav.Bílé chiméry: verše. Těšetice, 1904. ŽELIVA, Jaroslav.Kde dohořely hvězdy: verše. [Příbor: nákl. vl.], [1903]. 53 s. | Dobrý den!Měl bych dotaz.V roce 2013 má výročí narození básník Ferdinand Rýpar ml., který psal pod uměleckým jménem Jaroslav Želiva. Psal básně a napsal dvě divadelní hry.Máte od něj v knihovně nějaké dílo?Děkuji. | Dobrý den, v našem fondu se nacházejí tato díla: AIM, Vojtěch Bořivoj.Vzkříšení na vsi[hudebnin]: mužský sbor. Na slova Jaroslava ŽELIVI. Praha: Hudební matice umělecké besedy, 1940. 7 s. ŽELIVA, Jaroslav.Polární země: verše. Vyškov, 1907. 44 s. ŽELIVA, Jaroslav.Bílé chiméry: verše. Těšetice, 1904. ŽELIVA, Jaroslav.Kde dohořely hvězdy: verše. [Příbor: nákl. vl.], [1903]. 53 s. | true |
Básník tvořící v období komunismu | Jak se jmenuje cesky basnik tvorici v obdobikomunismu, ktery rekl:Jsem clovek ustrky a stulci sveta tak vztekly do zhava, ze je mi jedno, cimse mu odplatim. Clovek tak orvany, tak ubity, tak smolny, ze zivot vsadimnackoli a bud si polepsim a bud zajdu.Vlastimil Tresnak ho v knize Klic je pod rohozkou oznacil za vraha.Dotaz z mailu čtenářky naši knihovny - můžete nám pomoci? | Dobrý den, Věc je asi poněkud složitější. Citát, který uvádíte, je původně ze třetího jednání (III, 1) Shakespearova Macbetha; jde o promluvy dvou vrahů, kteří Macbethovi naznačují, že jsou schopni všeho. V Třešňákově románu je patrně vyznění citátu posunuto. Hlavní postava Třešňákova románu, pan Prag, je podle většiny interpretací románu obrazem samotného autora. Předobrazem druhé postavy, pana Moritze má být Třešňákův přítel, výtvarník Václav Martinek. Nejsme ovšem schopni uvedený citát v rozsáhlém románu najít a nevíme, které postavě autor vkládá do úst citát ze Shakespeara. Pokud by slova v románu vyslovila některá další postava, nevíme ani, zda má či nikoli nějaký předobraz, ačkoli je to pravděpodobné. Kdyby vaše čtenářka znala stranu, na které Třešňák citát uvádí, zkusili bychom se na to ještě podívat. Literatura: Lukáš Foldyna: Klíč je pod rohožkou (Puzzle). in: V souřadnicích volnosti: Česká literatura devadesátých let dvacátého století v interpretacích / Editoři a redaktoři Petr Hruška, Lubomír Machala, Libor Vodička, Jiří Zizler; Praha : Academia, 2008, s. 425-430. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2009-04-17T14:54:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basnik-tvorici-v-obdobi-komunismu | 652 | cs | Jak se jmenuje český básník tvořící v obdobikomunismu, který řekl:Jsem člověk ústrky a štulci světa tak vzteklý do žhavá, že je mi jedno, cimse mu odplatím. Člověk tak orvaný, tak ubitý, tak smolný, že život vsadimnackoli a buď si polepším a buď zajdu.Vlastimil Třešňák ho v knize Klíč je pod rohožkou označil za vraha.Dotaz z mailu čtenářky naší knihovny - můžete nám pomoci? | Dobrý den, Věc je asi poněkud složitější. Citát, který uvádíte, je původně ze třetího jednání (III, 1) Shakespearova Macbetha; jde o promluvy dvou vrahů, kteří Macbethovi naznačují, že jsou schopni všeho. V Třešňákově románu je patrně vyznění citátu posunuto. Hlavní postava Třešňáková románu, pan Prag, je podle většiny interpretací románu obrazem samotného autora. Předobrazem druhé postavy, pana Moritze má být Třešňákův přítel, výtvarník Václav Martínek. Nejsme ovšem schopni uvedený citát v rozsáhlém románu najít a nevíme, které postavě autor vkládá do úst citát ze Shakespeara. Pokud by slova v románu vyslovila některá další postava, nevíme ani, zda má či nikoli nějaký předobraz, ačkoli je to pravděpodobné. Kdyby vaše čtenářka znala stranu, na které Třešňák citát uvádí, zkusili bychom se na to ještě podívat. Literatura: Lukáš Foldyna: Klíč je pod rohožkou (Puzzle). in: V souřadnicích volnosti: Česká literatura devadesátých let dvacátého století v interpretacích / Editoři a redaktoři Petr Hruška, Lubomír Machala, Libor Vodička, Jiří Zizler; Praha : Academia, 2008, s. 425-430. | Jak se jmenuje cesky básník tvořili v obdobikomunismu, který řekl:Jsem clovek ústrky a stolci světa tak vzteklý do ohava, ze je mi jedno, cimře mu odplatim. Clovek tak orvané, tak ubity, tak smolný, ze zivot vsadimnackoli a bud si polepšim a bud zajdu.Vlastimil Rusnak ho v knize ulic je pod rohožkou označil za vraha.Dotaz z mailu čtenářky naší knihovny - můžete nám pomoci? | Dobrý den, věc je asi poněkud složitější. Citát, který uvádíte, je původně ze třetího jednání (III, 1) Shakespearova Macbetha; jde o promluvy dvou vrahů, kteří Macbethovi naznačují, že jsou schopni všeho. V Třešňákovu románu je patrně vyznění citátu posunuto. Hlavní postava Třešňáková románu, pan prag, je podle většiny interpretací románu obrazem samotného autora. Předobrazem druhé postavy, pana Moritze má být Třešňákův přítel, výtvarník Václav Martinek. Nejsme ovšem schopni uvedený citát v rozsáhlém románu najít a nevíme, které postavě autor vkládá do úst citát ze Shakespeara. Pokud by slova v románu vyslovila některá další postava, nevíme ani, zda má či nikoli nějaký předobraz, ačkoli je to pravděpodobné. Kdyby vaše čtenářka znala stranu, na které Třešňák citát uvádí, zkusili bychom se na to ještě podívat. Literatura: Lukáš Foldyna: Klíč je pod rohožkou (puzzle). in: V souřadnicích volnosti: Česká literatura devadesátých let dvacátého století v interpretacích / editoři a redaktoři Petr Hruška, Lubomír Machala, Libor Vodička, Jiří Cízler; Praha : Academia, 2008, s. 425-430. | false |
Baterie do mobilního telefonu - fungování | Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak fungují baterie do mobilních telefonu nebo fotoaparatů.Např. co se děje při nabíjení baterie nebo při používání telefonu. | Základní informace o tom, jak fungují různé typy baterií naleznete na internetu: 1. http://www.vscht.cz/ufmt/cs/index.html | null | null | Fyzika a příbuzné vědy | null | 2008-07-07T14:09:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/baterie-do-mobilniho-telefonu-fungovani | 653 | cs | Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak fungují baterie do mobilních telefonů nebo fotoaparátů.Např. co se děje při nabíjení baterie nebo při používání telefonů. | Základní informace o tom, jak fungují různé typy baterií naleznete na internetu: 1. http://www.všcht.cz/ufmt/čs/index.html | Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak fungují baterie do mobilních telefonů nebo fotoaparátů.Např. co se děje při nabíjení baterie nebo při používání telefonu. | Základní informace o tom, jak fungují různé typy baterií naleznete na internetu: 1. http://www.vrch.cz/fm/cs/index.html | false |
Baťkovo nám. dříve | prosím o informaci, jak se jmenovalo Baťkovo náměstí před r. 1989 (jednu dobu určitě Legerovo)děkuji a přeji hezký den, | Dobrý den, Baťkovo náměstí se od roku 1923 jmenovalo Legerovo, od r. 1940 Baťkovo, od r. 1955 dr. Šmerala a od r. 1990 opět Baťkovo. | Hradec Králové | Knihovna města Hradce Králové | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | DEJMEK, Bohumír. Historie a současnost Hradce Králové ve jménech ulic. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1993. 186 s. | 2015-11-27T14:48:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/batkovo-nam-drive | 654 | cs | prosím o informaci, jak se jmenovalo Baťkovo náměstí před r. 1989 (jednu dobu určitě Legerovo)děkuji a přeji hezký den, | Dobrý den, Baťkovo náměstí se od roku 1923 jmenovalo Legerovo, od r. 1940 Baťkovo, od r. 1955 dr. Šmerala a od r. 1990 opět Baťkovo. | prosím o informaci, jak se jmenovalo Baťkovo náměstí před r. 1989 (jednu dobu určitě Legerova)děkuji a přeji hezký den, | Dobrý den, Baťkovo náměstí se od roku 1923 jmenovalo Legerova, od r. 1940 Baťková, od r. 1955 dr. Šmerala a od r. 1990 opět Baťková. | true |
Baugartenova knihovna | Dobrý den,potřebovala bych zjistit, kde nebo co to byla Baugartenova knihovna hlavního města Olomouce a zda některá z olomouckých knihoven vlastní její fond. | Dobrý den, snažili jsme se zjistit něco o Baumgartenově knihovně. Podle našeho bývalého kolegy, který se zabývá dějinami knihovem v Olomouci, taková knihovna nebyla - tedy ve smyslu budovy, která by pak přešla pod jinou atd. Podle něho jde o část fondu, který byl Baumgartenovi (první olomoucký tiskař) věnována a takto označena. Tedy část fondu v tomto případě starých tisků se jakoby vyčlenila a označila se jako B knihovna. Dnes je takto označnena např. pozůstalost po některých osobnostech. Takže nejde o knihovnu jako takovou, ale část nějaké sbírky v rámci knihovny. Zda tato sbírka byla součástí fondu Vědecké knihovny nebo Knihovny města Olomouce (přesněji jejich předchůdkyň) ovšem netuší. Snad by bylo ještě dobré se obráti se na Státní okresní archiv v Olomouci Adresa: U Husova sboru 1191/10 779 00, Olomouc-Nová Ulice | null | Vědecká knihovna v Olomouci | Informace o knihovně | null | 2013-02-06T14:56:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/baugartenova-knihovna-2 | 655 | cs | Dobrý den,potřebovala bych zjistit, kde nebo co to byla Baugartenova knihovna hlavního města Olomouce a zda některá z olomouckých knihoven vlastní její fond. | Dobrý den, snažili jsme se zjistit něco o Baumgartenově knihovně. Podle našeho bývalého kolegy, který se zabývá dějinami knihovem v Olomouci, taková knihovna nebyla - tedy ve smyslu budovy, která by pak přešla pod jinou atd. Podle něho jde o část fondu, který byl Baumgartenovi (první olomoucký tiskař) věnována a takto označena. Tedy část fondu v tomto případě starých tisků se jakoby vyčlenila a označila se jako B knihovna. Dnes je takto označnena např. pozůstalost po některých osobnostech. Takže nejde o knihovnu jako takovou, ale část nějaké sbírky v rámci knihovny. Zda tato sbírka byla součástí fondu Vědecké knihovny nebo Knihovny města Olomouce (přesněji jejich předchůdkyň) ovšem netuší. Snad by bylo ještě dobré se obrátí se na Státní okresní archiv v Olomouci Adresa: U Husova sboru 1191/10 779 00, Olomouc-Nová Ulice | Dobrý den,potřebovala bych zjistit, kde nebo co to byla Baumgartenovi knihovna hlavního města Olomouce a zda některá z olomouckých knihoven vlastní její fond. | Dobrý den, snažili jsme se zjistit něco o Baumgartenovi knihovně. Podle našeho bývalého kolegy, který se zabývá dějinami knihoven v Olomouci, taková knihovna nebyla - tedy ve smyslu budovy, která by pak přešla pod jinou atd. Podle něho jde o část fondu, který byl Baumgartenovi (první olomoucký tiskař) věnována a takto označena. Tedy část fondu v tomto případě starých tisků se jakoby vyčlenila a označila se jako B knihovna. Dnes je takto označena např. pozůstalost po některých osobnostech. Takže nejde o knihovnu jako takovou, ale část nějaké sbírky v rámci knihovny. Zda tato sbírka byla součástí fondu vědecké knihovny nebo knihovny města Olomouce (přesněji jejich předchůdkyň) ovšem netuší. Snad by bylo ještě dobré se obrátí se na státní okresní archiv v Olomouci adresa: U Husova sboru 1191/10 779 00, Olomouc-Nová ulice | true |
bazální stimulace | Prosím o jakýkoliv materiál, časopisy, knihy k tématu bazální stimulace, popřípadě kde toto seženu, koupím, vypůjčím... Potřebuji nutně na bakalářskou práci. děkuji | Dobrý den, zjistili jsme jedinu publikaci v češtině a několik článků: PODPORA VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ A ŽÁKŮ S TĚŽKÝM ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM II. METODA BAZÁLNÍ STIMULACEZpracovala Marie Vítková na základě zahraničních odborných publikací. Určeno pro pedagogy a další odborníky, kteří pracují s dětmi a žáky s těžkým zdravotním postižením V úvodních kapitolách tohoto textu je osvětlena metoda bazální stimulace, její systém a jednotlivé oblasti podpory u jedinců s těžkým zdravotním postižením. V textu je pojednáno o těžkém zdravotním postižení, o možnostech podpory v souvislosti se vzděláváním jedinců s těžkým zdravotním postižením, jsou uvedeny zkušenosti z Německa a z Rakouska, je popsána i současná situace v České republice. Dále jsou uvedeny didaktické koncepce podpory vzdělávání žáků s tě-žkým zdravotním postižením (Bazální stimulace podle Frohlicha, Bazální aktivace podle Breiten-gera a Fischera) a základní informace k plánování pedagogických aktivit při sestavování indivi-duálního vzdělávacího programu. Závěrem je doložena případová studie jako konkrétní příklad využití této metody u dívky s těžkým zdravotním postižením a s vyhodnocením přínosu bazální stimulace.Vydal Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR, Praha 2001. 34 stran formátu A4.Stránky vydavatele knihy jsou:www.ippp.cz, knihu má Národní pedagogická knihovna Komenského:www.npkk.cz. Články najdete v bázi BMC (http://www.nlk.cz/nlkcz/- rubrika katalogy a databáze), zadáte-li ve vyhledávání slova : bazální stimulace, zobrazí se údaje o několika článcích. Na internetu najdete řadu odkazů např. přes vyhledávačwww.google.com, vhodné je zkusit anglický termín basal stimulation, popř. německý termín basale stimulation. Např. stránkahttp://www.basale-stimulation.de/. Možná vám pomůže přehled volných zdrojů na stránkách Národní lékařské knihovny:http://www.nlk.cz/nlkcz/. | null | Národní knihovna ČR | Lékařství | null | 2008-02-07T13:44:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bazalni-stimulace | 656 | cs | Prosím o jakýkoliv materiál, časopisy, knihy k tématu bazální stimulace, popřípadě kde toto seženu, koupím, vypůjčím... Potřebují nutně na bakalářskou práci. děkuji | Dobrý den, zjistili jsme jedinu publikací v češtině a několik článků: PODPORA VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ A ŽÁKŮ S TĚŽKÝM ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM II. METODA BAZÁLNÍ STIMULACEZpracovala Marie Vítková na základě zahraničních odborných publikací. Určeno pro pedagogy a další odborníky, kteří pracují s dětmi a žáky s těžkým zdravotním postižením V úvodních kapitolách tohoto textu je osvětlena metoda bazální stimulace, její systém a jednotlivé oblasti podpory u jedinců s těžkým zdravotním postižením. V textu je pojednáno o těžkém zdravotním postižení, o možnostech podpory v souvislosti se vzděláváním jedinců s těžkým zdravotním postižením, jsou uvedeny zkušenosti z Německa a z Rakouska, je popsána i současná situace v České republice. Dále jsou uvedeny didaktické koncepce podpory vzdělávání žáků s tě-žkým zdravotním postižením (Bazální stimulace podle Frohlicha, Bazální aktivace podle Breiten-gera a Fischera) a základní informace k plánování pedagogických aktivit při sestavování indivi-duálního vzdělávacího programu. Závěrem je doložena případová studie jako konkrétní příklad využití této metody u dívky s těžkým zdravotním postižením a s vyhodnocením přínosu bazální stimulace.Vydal Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR, Praha 2001. 34 stran formátu A4.Stránky vydavatele knihy jsou:www.ippp.cz, knihu má Národní pedagogická knihovna Komenského:www.npkk.cz. Články najdete v bázi BMC (http://www.nlk.cz/nlkcz/- rubrika katalogy a databáze), zadáte-li ve vyhledávání slova : bazální stimulace, zobrazí se údaje o několika článcích. Na internetu najdete řadu odkazů např. přes vyhledávačwww.google.com, vhodné je zkusit anglický termín basal stimulation, popř. německý termín basale stimulation. Např. stránkahttp://www.basale-stimulation.de/. Možná vám pomůže přehled volných zdrojů na stránkách Národní lékařské knihovny:http://www.nlk.cz/nlkcz/. | Prosím o jakýkoliv materiál, časopisy, knihy k tématu bazální stimulace, popřípadě kde toto seženu, koupím, vypůjčím... Potřebuji nutně na bakalářskou práci. děkuji | Dobrý den, zjistili jsme jednu publikaci v češtině a několik článků: PODPORA VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ a Žáků s TĚŽKÝM ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM II. METODA BAZÁLNÍ STIMULACEZpracovala Marie Vítková na základě zahraničních odborných publikací. Určeno pro pedagogy a další odborníky, kteří pracují s dětmi a žáky s těžkým zdravotním postižením v úvodních kapitolách tohoto textu je osvětlena metoda bazální stimulace, její systém a jednotlivé oblasti podpory u jedinců s těžkým zdravotním postižením. V textu je pojednáno o těžkém zdravotním postižení, o možnostech podpory v souvislosti se vzděláváním jedinců s těžkým zdravotním postižením, jsou uvedeny zkušenosti z Německa a z Rakouska, je popsána i současná situace v České republice. Dále jsou uvedeny didaktické koncepce podpory vzdělávání žáků s tě-kým zdravotním postižením (bazální stimulace podle Fröhlicha, bazální aktivace podle Brien-Gera a Fischera) a základní informace k plánování pedagogických aktivit při sestavování indovi-duálního vzdělávacího programu. Závěrem je doložena případové studie jako konkrétní příklad využití této metody u dívky s těžkým zdravotním postižením a s vyhodnocením přínosu bazální stimulace.Vydal institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR, Praha 2001. 34 stran formátu A.Stránky vydavatele knihy jsou:www.ppp.cz, knihu má národní pedagogická knihovna Komenského:www.npk.cz. Články najdete v bázi BMC (http://www.Vlk.cz/nlkcz/- rubrika katalogy a databáze), zadáte-li ve vyhledávání slova : bazální stimulace, zobrazí se údaje o několika článcích. Na internetu najdete řadu odkazů např. přes vyhledávačwww.Google.com, vhodné je zkusit anglický termín basa stimulation, popř. německý termín Kasale stimulation. Např. stránkahttp://www.Kasale-stimulation.de/. Možná vám pomůže přehled volných zdrojů na stránkách národní lékařské knihovny:http://www.Vlk.cz/nlkcz/. | true |
Bazální stimulace | Dobrý den, jedná se literaturu k tématu bakalářsképráce ---- BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSKÉ PRAXIzaměření na historii, poslání, druhy bazální stimulace. Využití bazálnístimulace v domově seniorů a nemocničním prostředí intenzivní péče. | Dobrý den, k dané problematice existuje řada pramenů, uvádíme některé z nich vyhledané prostřednictvím elektronického katalogu Národní knihovny ČR(http://aleph.nkp.cz/cze/nkc) : FRIEDLOVÁ, Karolína. Bazální stimulace [elektronický zdroj]. Opava: Slezská univerzita, Fakulta veřejných politik, 2010.1 CD-ROM : barev. ; 12 cm. ISBN 978-80-7248-575-8. * ošetřovatelská péče * bazální stimulace * učebnice vysokých škol * CD-ROM FRIEDLOVÁ, Karolína. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. Praha: Grada, 2007. 168 s. : il. ; 21 cm. (Sestra). ISBN 978-80-247-1314-4. Cesta k humánnímu ošetřovatelství: historicky II. národní konference bazální stimulace s mezinárodní účastí: sborník příspěvků. Frýdek-Místek : Institut Bazální stimulace, 2007. 88 s. : il., portréty ; 21 cm. ISBN 978-80-254-0757-8. * ošetřovatelská péče * bazální stimulace * sborníky konferencí FRIEDLOVÁ, Karolína. Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství I. Frýdek-Místek : Institut Bazální stimulace, 2005. 50, 50 s.: il. ; 30 cm. ISBN 80-239-6132-2 (brož.) Obsahuje též: Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství II. Kapitoly v publikacích (další je možné případně dohledat v elektronickém katalogu NK ČR zadáním spojení bazální stimulace do vyhledávacího pole Slova z obsahu): Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I: obecná část / Renata Vytejčková [et al.]. Praha: Grada, 2011. 228 s., 24 s. barev. obr. příl. : il. ; 24 cm. (Sestra). ISBN 978-80-247-3419-4. ROZSYPALOVÁ, Marie a kol. Ošetřovatelství II: pro 2. ročník středních zdravotnických škol. Praha: Informatorium, 2010. 252 s. : il. ; 21 cm. ISBN 978-80-7333-076-7. KAPOUNOVÁ, Gabriela. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Praha: Grada, 2007. 350 s., [16] s. barev. obr. příl. : il. (některé barev.) ; 24 cm. (Sestra). ISBN 978-80-247-1830-9. MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních [sic] zařízeních. Praha: Grada, 2011. 328 s.; 24 cm. (Sestra). ISBN Pečovatelská služba v České republice / kolektiv autorů: Lucie Bicková [et al.]. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky, 2010.u432 s.: il. ; 22 cm. ISBN 978-80-904668-0-7. PAVLÍKOVÁ, Pavla. Podklady pro praktická cvičení v ošetřovatelských postupech. Praha: Karolinum, 2010. 166 s. ; 21 cm. (Učební texty Univerzity Karlovy v Praze). ISBN 978-80-246-1835-7. Dále příspěvek ve sborníku z databáze ANL - Články v českých časopisech, novinách a sbornících (http://aleph.nkp.cz/cze/anl): FRIEDLOVÁ, Karolína. Implementace konceptu bazální stimulace do ošetřovatelské péče v České republice. In: Cesta k profesionálnímu ošetřovatelství: sborník příspěvků 1. Slezské konference ošetřovatelství s mezinárodní účastí; [odpovědný redaktor Alexandra Archalousová]. Opava: Slezská univerzita, 2006. ISBN 80-7248-388-9 s. 23-26. * bazální stimulace * hybnost * komunikace (sdělování) * ošetřovatelská péče * ošetřovatelství Z odborných zdrojů, které bychom Vám doporučovali k dalšímu vyhledávání, se jedná zejména o článkovou bibliografickou databázi Bibliographia Medica Čechoslovaca Národní lékařské knihovny (http://www.medvik.cz/bmc/) a pak také odborné zahraniční placené zdroje, jako např. databáze MEDLINE, které rovněž zpřístupňuje Národní lékařská knihovna svým registrovaným uživatelům (http://rx4jt8nl5k.search.serialssolutions.com/). Užitečným zdrojem by pro Vás mohla být také volně dostupná databáze PubMed (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/), která výběrově obsahuje i odkazy na plné texty. Odkazy na další literaturu k tématu naleznete také na stránkách Institutu bazální stimulace - https://www.bazalni-stimulace.cz/nabidka/literatura/ . | null | Národní knihovna ČR | Lékařství | null | 2012-02-01T10:13:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bazalni-stimulace-1 | 657 | cs | Dobrý den, jedná se literaturu k tématu bakalářsképráce ---- BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSKÉ PRAXIzaměření na historii, poslání, druhý bazální stimulace. Využití bazálnístimulace v domově seniorů a nemocničním prostředí intenzivní péče. | Dobrý den, k dané problematice existuje řada pramenů, uvádíme některé z nich vyhledané prostřednictvím elektronického katalogu Národní knihovny ČR(http://aleph.nkp.cz/cze/nkc) : FRIEDLOVÁ, Karolína. Bazální stimulace [elektronický zdroj]. Opava: Slezská univerzita, Fakulta veřejných politik, 2010.1 CD-ROM : barev. ; 12 cm. ISBN 978-80-7248-575-8. * ošetřovatelská péče * bazální stimulace * učebnice vysokých škol * CD-ROM FRIEDLOVÁ, Karolína. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. Praha: Grada, 2007. 168 s. : il. ; 21 cm. (Sestra). ISBN 978-80-247-1314-4. Cesta k humánnímu ošetřovatelství: historicky II. národní konference bazální stimulace s mezinárodní účastí: sborník příspěvků. Frýdek-Místek : Institut Bazální stimulace, 2007. 88 s. : il., portréty ; 21 cm. ISBN 978-80-254-0757-8. * ošetřovatelská péče * bazální stimulace * sborníky konferencí FRIEDLOVÁ, Karolína. Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství I. Frýdek-Místek : Institut Bazální stimulace, 2005. 50, 50 s.: il. ; 30 cm. ISBN 80-239-6132-2 (brož.) Obsahuje též: Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství II. Kapitoly v publikacích (další je možné případně dohledat v elektronickém katalogu NK ČR zadáním spojení bazální stimulace do vyhledávacího pole Slova z obsahu): Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I: obecná část / Renata Vytejčková [et al.]. Praha: Grada, 2011. 228 s., 24 s. barev. obr. příl. : il. ; 24 cm. (Sestra). ISBN 978-80-247-3419-4. ROZSYPALOVÁ, Marie a kol. Ošetřovatelství II: pro 2. ročník středních zdravotnických škol. Praha: Informatorium, 2010. 252 s. : il. ; 21 cm. ISBN 978-80-7333-076-7. KAPOUNOVÁ, Gabriela. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Praha: Grada, 2007. 350 s., [16] s. barev. obr. příl. : il. (některé barev.) ; 24 cm. (Sestra). ISBN 978-80-247-1830-9. MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních [sic] zařízeních. Praha: Grada, 2011. 328 s.; 24 cm. (Sestra). ISBN Pečovatelská služba v České republice / kolektiv autorů: Lucie Bicková [et al.]. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky, 2010.u432 s.: il. ; 22 cm. ISBN 978-80-904668-0-7. PAVLÍKOVÁ, Pavla. Podklady pro praktická cvičení v ošetřovatelských postupech. Praha: Karolinum, 2010. 166 s. ; 21 cm. (Učební texty Univerzity Karlovy v Praze). ISBN 978-80-246-1835-7. Dále příspěvek ve sborníku z databáze ANL - Články v českých časopisech, novinách a sbornících (http://aleph.nkp.cz/cze/anl): FRIEDLOVÁ, Karolína. Implementace konceptu bazální stimulace do ošetřovatelské péče v České republice. In: Cesta k profesionálnímu ošetřovatelství: sborník příspěvků 1. Slezské konference ošetřovatelství s mezinárodní účastí; [odpovědný redaktor Alexandra Archalousová]. Opava: Slezská univerzita, 2006. ISBN 80-7248-388-9 s. 23-26. * bazální stimulace * hybnost * komunikace (sdělování) * ošetřovatelská péče * ošetřovatelství Z odborných zdrojů, které bychom Vám doporučovali k dalšímu vyhledávání, se jedná zejména o článkovou bibliografickou databázi Bibliographia Medica Čechoslovaca Národní lékařské knihovny (http://www.medvik.cz/bmc/) a pak také odborné zahraniční placené zdroje, jako např. databáze MEDLINE, které rovněž zpřístupňuje Národní lékařská knihovna svým registrovaným uživatelům (http://rx4jt8nl5k.search.serialssolutions.com/). Užitečným zdrojem by pro Vás mohla být také volně dostupná databáze PubMed (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/), která výběrově obsahuje i odkazy na plné texty. Odkazy na další literaturu k tématu naleznete také na stránkách Institutu bazální stimulace - https://www.bazální-stimulace.cz/nabídka/literatura/ . | Dobrý den, jedná se literaturu k tématu bakalářsképráce ---- BAZÁLNÍ STIMULACE v OŠETŘOVATELSKÉ PRAXIzaměření na historii, poslání, druhy bazální stimulace. Využití bazálnístimulace v domově seniorů a nemocničním prostředí intenzivní péče. | Dobrý den, k dané problematice existuje řada pramenů, uvádíme některé z nich vyhledané prostřednictvím elektronického katalogu národní knihovny ČR(http://alepp.nku.cz/cze/noc) : FRIEDLOVÁ, Karolína. Bazální stimulace [elektronický zdroj]. Opava: Slezská univerzita, fakulta veřejných politik, 2010.1 CD-ROM : barev. ; 12 cm. ISBN 978-80-7248-575-8. * ošetřovatelská péče * bazální stimulace * učebnice vysokých škol * CD-ROM FRIEDLOVÁ, Karolína. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. Praha: Grada, 2007. 168 s. : il. ; 21 cm. (sestra). ISBN 978-80-247-1314-4. Cesta k humánnímu ošetřovatelství: historicky II. národní konference bazální stimulace s mezinárodní účastí: sborník příspěvků. Frýdek-Místek : Institut bazální stimulace, 2007. 88 s. : il., portréty ; 21 cm. ISBN 978-80-254-0757-8. * ošetřovatelská péče * bazální stimulace * sborníky konferencí FRIEDLOVÁ, Karolína. Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství I. Frýdek-Místek : Institut bazální stimulace, 2005. 50, 50 s.: il. ; 30 cm. ISBN 80-239-6132-2 (brož.) Obsahuje též: Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství II. Kapitoly v publikacích (další je možné případně dohledat v elektronickém katalogu NK ČR zadáním spojení bazální stimulace do vyhledávacího pole slova z obsahu): Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I: obecná část / Renata Vítečková [et al.]. Praha: Grada, 2011. 228 s., 24 s. barev. obr. příl. : il. ; 24 cm. (sestra). ISBN 978-80-247-3419-4. ROZSYPALOVÁ, Marie a kol. Ošetřovatelství II: pro 2. ročník středních zdravotnických škol. Praha: Informatorium, 2010. 252 s. : il. ; 21 cm. ISBN 978-80-7333-076-7. KAPOUNOVÁ, Gabriela. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Praha: Grada, 2007. 350 s., [16] s. barev. obr. příl. : il. (některé barev.) ; 24 cm. (sestra). ISBN 978-80-247-1830-9. MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních [sic] zařízeních. Praha: Grada, 2011. 328 s.; 24 cm. (sestra). ISBN pečovatelská služba v České republice / kolektiv autorů: Lucie Becková [et al.]. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky, 2010.u432 s.: il. ; 22 cm. ISBN 978-80-904668-0-7. PAVLÍKOVÁ, Pavla. Podklady pro praktická cvičení v ošetřovatelských postupech. Praha: Karolinum, 2010. 166 s. ; 21 cm. (učební texty univerzity Karlovy v Praze). ISBN 978-80-246-1835-7. Dále příspěvek ve sborníku z databáze AN - články v českých časopisech, novinách a sbornících (http://alepp.nku.cz/cze/an): FRIEDLOVÁ, Karolína. Implementace konceptu bazální stimulace do ošetřovatelské péče v České republice. In: Cesta k profesionálnímu ošetřovatelství: sborník příspěvků 1. Slezské konference ošetřovatelství s mezinárodní účastí; [odpovědný redaktor Alexandra Archalousová]. Opava: Slezská univerzita, 2006. ISBN 80-7248-388-9 s. 23-26. * bazální stimulace * hybnost * komunikace (sdělování) * ošetřovatelská péče * ošetřovatelství z odborných zdrojů, které bychom vám doporučovali k dalšímu vyhledávání, se jedná zejména o článkovou bibliografickou databázi Bibliographia Medica Čechoslovana národní lékařské knihovny (http://www.medik.cz/bm/) a pak také odborné zahraniční placené zdroje, jako např. databáze MEDINĚ, které rovněž zpřístupňuje národní lékařská knihovna svým registrovaným uživatelům (http://rx4jt8nl5k.Search.serialssolutions.com/). Užitečným zdrojem by pro vás mohla být také volně dostupná databáze pube (http://www.nebi.lm.nic.gov/pube/), která výběrově obsahuje i odkazy na plné texty. Odkazy na další literaturu k tématu naleznete také na stránkách institutu bazální stimulace - http://www.bazální-stimulace.cz/nabídka/literatura/ . | true |
BBC - vysílání v češtině | Dobrý den,již několik týdnů sháním podklady pro moji seminární práci na téma:"Vysílání BBC v češtině v letech 1939-1968 - zaměření na zpravodajské apublicistické žánry". Moc Vám děkuji za odpověď a za Vaši ochotu. | Dobrý den, o československém vysílání BBC se nám bohužel nepodařilo nalézt příliš informací, až na několik výjimek se spíše věnují jeho historii, žádný z nalezených dokumentů se nezabývá pouze zkoumáním charakteru jednotlivých relací. Nejvíce informací o československé sekci BBC byste mohla nalézt v knize "Volá Londýn", kterou v roce 1989 vydala BBC. V NK ČR se tato publikace bohužel nachází pouze v Národním konzervačním fondu (signatura NKF III 120028). Dokumenty z tohoto fondu se zpřístupňují pouze ve Studovně v Centrálním depozitáři Hostivař ( Pouze dílčí vztah k československému vysílání BBC má článek: * Raška, Francis D[ostál] : Rozhlasové vysílání BBC Wenzla Jaksche: Zapomenutá kapitola česko-sudetoněmeckých vztahů v britském exilu za druhé světové války. Studia territorialia 3, 2001 [vyd. 2002], s. 189-204. Zajímavé by pro Vás mohly být i projevy, které v československém vysílání BBC pronesli např. Prokop Drtina, František Langer nebo Jan Masaryk: * DRTINA, Prokop. A nyní promluví Pavel Svatý- : londýnské rozhlasové epištoly z let 1940-1945. Praha : Vladimír Žikeš, 1945. 453 s. * MASARYK, Jan. Volá Londýn. Praha : Práce, 1946. 311 s. * LANGER, František. BBC Londýn. V Praze : Fr. Borový, 1947. 120 s. Z názvu vaší práce předpokládáme, že jejím předmětem by měl být rozbor či charakteristika konkrétních relací. Důležité by tedy mohly být i informace obsažené v archivních dokumentech, v Archivu Ministerstva zahraničních věcí ( any_archiv.html) je uložena "Sbírka gramodesek" se záznamy vysílání BBC, v Archivu Českého rozhlasu ( | null | Národní knihovna ČR | Informace o vydaných dokumentech | null | 2010-01-06T18:48:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bbc-vysilani-v-cestine | 658 | cs | Dobrý den,již několik týdnů sháním podklady pro moji seminární práci na téma:"Vysílání BBC v češtině v letech 1939-1968 - zaměření na zpravodajské apublicistické žánry". Moc Vám děkuji za odpověď a za Vaši ochotu. | Dobrý den, o československém vysílání BBC se nám bohužel nepodařilo nalézt příliš informací, až na několik výjimek se spíše věnují jeho historii, žádný z nalezených dokumentů se nezabývá pouze zkoumáním charakteru jednotlivých relací. Nejvíce informací o československé sekci BBC byste mohla nalézt v knize "Volá Londýn", kterou v roce 1989 vydala BBC. V NK ČR se tato publikace bohužel nachází pouze v Národním konzervačním fondu (signatura NKF III 120028). Dokumenty z tohoto fondu se zpřístupňují pouze ve Studovně v Centrálním depozitáři Hostivař ( Pouze dílčí vztah k československému vysílání BBC má článek: * Raška, Francis D[ostál] : Rozhlasové vysílání BBC Wenzla Jaksche: Zapomenutá kapitola česko-sudetoněmeckých vztahů v britském exilu za druhé světové války. Studia territorialia 3, 2001 [vyd. 2002], s. 189-204. Zajímavé by pro Vás mohly být i projevy, které v československém vysílání BBC pronesli např. Prokop Drtina, František Langer nebo Jan Masaryk: * DRTINA, Prokop. A nyní promluví Pavel Svatý- : londýnské rozhlasové epištoly z let 1940-1945. Praha : Vladimír Žikeš, 1945. 453 s. * MASARYK, Jan. Volá Londýn. Praha : Práce, 1946. 311 s. * LANGER, František. BBC Londýn. V Praze : Fr. Borový, 1947. 120 s. Z názvu vaší práce předpokládáme, že jejím předmětem by měl být rozbor či charakteristika konkrétních relací. Důležité by tedy mohly být i informace obsažené v archivních dokumentech, v Archivu Ministerstva zahraničních věcí ( any_archiv.html) je uložena "Sbírka gramodesek" se záznamy vysílání BBC, v Archívu Českého rozhlasu ( | Dobrý den,již několik týdnů sháním podklady pro moji seminární práci na téma:"Vysílání BBC v češtině v letech 1939-1968 - zaměření na zpravodajské publicistické žánry". Moc vám děkuji za odpověď a za vaši ochotu. | Dobrý den, o československém vysílání BBC se nám bohužel nepodařilo nalézt příliš informací, až na několik výjimek se spíše věnují jeho historii, žádný z nalezených dokumentů se nezabývá pouze zkoumáním charakteru jednotlivých relací. Nejvíce informací o československé sekci BBC byste mohla nalézt v knize "volá Londýn", kterou v roce 1989 vydala BBC. V NK ČR se tato publikace bohužel nachází pouze v národním konzervačním fondu (signatura NKÚ III 120028). Dokumenty z tohoto fondu se zpřístupňují pouze ve studovně v centrálním depozitáři Hostivař ( pouze dílčí vztah k československému vysílání BBC má článek: * Raška, Francis ![Dostál] : Rozhlasové vysílání BBC Wenzela Jaksche: Zapomenutá kapitola česko-sudetoněmeckých vztahů v britském exilu za druhé světové války. Studia teritorialit 3, 2001 [vyd. 2002], s. 189-204. Zajímavé by pro vás mohly být i projevy, které v československém vysílání BBC pronesli např. Prokop Drtina, František Langer nebo Jan Masaryk: * DRTINA, Prokop. A nyní promluví Pavel svatý- : londýnské rozhlasové epištoly z let 1940-1945. Praha : Vladimír Mikeš, 1945. 453 s. * MASARYK, Jan. Volá Londýn. Praha : Práce, 1946. 311 s. * LANGER, František. BBC Londýn. V Praze : Fr. Borový, 1947. 120 s. Z názvu vaší práce předpokládáme, že jejím předmětem by měl být rozbor či charakteristika konkrétních relací. Důležité by tedy mohly být i informace obsažené v archivních dokumentech, v archivu ministerstva zahraničních věcí ( ani_archiv.html) je uložena "sbírka gramodesek" se záznamy vysílání BBC, v archivu Českého rozhlasu ( | true |
Bean | Dobrý den, při studiu materiálů pro historii školství v našem regionu jsme narazili na text, obsahující výraz "bean".Text hovoří o tom, že na univerzitu přišlo v roce 1582 7 beanů. Nepodařilo se nám dosud zjistit, co tento výraz přesně znamená, můžete mi, prosím, poradit? Děkuji. | Dobrý den, výraz "bean" jsme nalezli pouze v Kartotéce lexikálního archivu (1911-1991) Ústavu pro jazyk český AV ČR (http://bara.ujc.cas.cz/psjc/), jazykové slovníky spíše uvádějí termín "beán". Beán je vysvětlován jako středověký student nováček, přeneseně také nezkušený začátečník. Pochází ze středověké latiny z výrazu "beanus", a to snad ze starofrancouzštiny "bec jaune" = vlastně žlutý zobák, mládě ("bec" z latinského beccus, "jaune" z latinského galbinus, obojí původu keltského).Od beána je odvozena také "beánie" = (ve středověku) slavnostní přijímání nových studentů (beánů); (v současné době) na některých fakultách slavnost se zábavou a tancem, na které starší studenti vítají studenty nově přijaté. Podrobnější informace je možné získat z Ottova slovníku naučného pod heslem"beaunus": česky beán nebo beján, slovo původu nejasného (vysvětluje se buď z mezislovce "bé", jímž napodobí se hlas ovčí, aneb z francouzského "bec jaune", t.j. žlutý zobák, pískle, ptáče mladé), značilo za středověku studenta, jenž zapsán byv na univerzitě ve společenstvo studentské uveden byl obřady žertovnými., druhdy i hrubými, ano i krutými. Již ve IV. st. př.Kr. v Athénách starší studenti dobírali si nováčky začátečníky ve studiích a obyčej ten přešel na univerzitu pařížskou a odtamtud rozšířil se téměř po celé Evropě. Účelem toho uvádění, jemuž říkáno depositio (skládání), bylo, aby mladíci se sebe složili sprostotu i selské mravy a otesali se a ostříleli se. Nováček z ostatních vybraný, na nějž pak úštěpkův i ran jen sršelo, nazýván byl arcibeán. Pro zmáhající se nevázanost uvádění to na mnohých univerzitách zapovídáno neb aspoň upravováno. Tak vydali r. 1544 mistři učení pražského rozkaz, aby s beány "vlídněji a mírněji než před tím se nakládalo". Někdy užívá se slova beanus vůbec o člověku nedospělém, nedoučeném, nebo nemotorném, nejapném. Použité zdroje:* HOLUB, Josef; LYER, Stanislav. Stručný etymologický lsovník jazykačeského: se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha: SPN, 1978.Str. 91. ISBN 80-04-23715-0.* Akademický slovník cizích slov. I. díl, A-K. Praha: Academia, 1995. Str.97. ISBN 80-200-0523-4.* LEXIKO: webové hnízdo o novodobé české slovní zásobě a výkladových slovnících -http://lexiko.ujc.cas.cz/* Ottův slovník naučný: ilustrovaná ecnyklopaedie obecných vědomostí. Třetí díl, B-Bianchi. V Praze: J. Otto, 1890. Str. 546-547. | null | Národní knihovna ČR | Výchova a vzdělávání | null | 2011-09-22T14:37:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bean | 659 | cs | Dobrý den, při studiu materiálů pro historii školství v našem regionu jsme narazili na text, obsahující výraz "bean".Text hovoří o tom, že na univerzitu přišlo v roce 1582 7 beanů. Nepodařilo se nám dosud zjistit, co tento výraz přesně znamená, můžete mi, prosím, poradit? Děkuji. | Dobrý den, výraz "bean" jsme nalezli pouze v Kartotéce lexikálního archivu (1911-1991) Ústavu pro jazyk český AV ČR (http://bára.újč.cas.cz/psjc/), jazykové slovníky spíše uvádějí termín "beán". Beán je vysvětlován jako středověký student nováček, přeneseně také nezkušený začátečník. Pochází ze středověké latiny z výrazu "beanus", a to snad ze starofrancouzštiny "beč jaune" = vlastně žlutý zobák, mládě ("beč" z latinského beccus, "jaune" z latinského galbinus, obojí původu keltského).Od beána je odvozena také "beánie" = (ve středověku) slavnostní přijímání nových studentů (beánů); (v současné době) na některých fakultách slavnost se zábavou a tancem, na které starší studenti vítají studenty nově přijaté. Podrobnější informace je možné získat z Ottova slovníku naučného pod heslem"beaunus": český beán nebo beján, slovo původu nejasného (vysvětluje se buď z mezislovce "bé", jímž napodobí se hlas ovčí, aneb z francouzského "beč jaune", t.j. žlutý zobák, pískle, ptáče mladé), značilo za středověku studenta, jenž zapsán býv na univerzitě ve společenstvo studentské uveden byl obřady žertovnými., druhdy i hrubými, ano i krutými. Již ve IV. st. př.Kr. v Athénách starší studenti dobírali si nováčky začátečníky ve studiích a obyčej ten přešel na univerzitu pařížskou a odtamtud rozšířil se téměř po celé Evropě. Účelem toho uvádění, jemuž říkáno depositio (skládání), bylo, aby mladíci se sebe složili sprostotu i selské mravy a otesali se a ostříleli se. Nováček z ostatních vybraný, na nějž pak úštěpkův i ran jen sršelo, nazýván byl arcibeán. Pro zmáhající se nevázanost uvádění to na mnohých univerzitách zapovídáno neb aspoň upravováno. Tak vydali r. 1544 mistři učení pražského rozkaz, aby s beány "vlídněji a mírněji než před tím se nakládalo". Někdy užívá se slova beanus vůbec o člověku nedospělém, nedoučeném, nebo nemotorném, nejapném. Použité zdroje:* HOLUB, Josef; LYER, Stanislav. Stručný etymologický lsovník jazykačeského: se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha: SPN, 1978.Str. 91. ISBN 80-04-23715-0.* Akademický slovník cizích slov. I. díl, A-K. Praha: Academia, 1995. Str.97. ISBN 80-200-0523-4.* LEXIKO: webové hnízdo o novodobé české slovní zásobě a výkladových slovnících -http://lexiko.újč.cas.cz/* Ottův slovník naučný: ilustrovaná ecnyklopaedie obecných vědomostí. Třetí díl, B-Bianchi. V Praze: J. Otto, 1890. Str. 546-547. | Dobrý den, při studiu materiálů pro historii školství v našem regionu jsme narazili na text, obsahující výraz "Bean".Text hovoří o tom, že na univerzitu přišlo v roce 1582 7 Beanů. Nepodařilo se nám dosud zjistit, co tento výraz přesně znamená, můžete mi, prosím, poradit? Děkuji. | Dobrý den, výraz "ben" jsme nalezli pouze v kartotéce lexikálního archivu (1911-1991) ústavu pro jazyk český AV ČR (http://bar.ují.cas.cz/psic/), jazykové slovníky spíše uvádějí termín "ben". Bean je vysvětlován jako středověký student nováček, přeneseně také nezkušený začátečník. Pochází ze středověké latiny z výrazu "Beanu", a to snad ze starofrancouzštiny "be Jane" = vlastně žlutý zobák, mládě ("be" z latinského leccos, "Jane" z latinského galinu, obojí původu keltského).Od bána je odvozena také "bernie" = (ve středověku) slavnostní přijímání nových studentů (Beanů); (v současné době) na některých fakultách slavnost se zábavou a tancem, na které starší studenti vítají studenty nově přijaté. Podrobnější informace je možné získat z Ottova slovníku naučného pod heslem"braunu": česky brán nebo bekán, slovo původu nejasného (vysvětluje se buď z neziskovce "bé", jímž napodobí se hlas ovčí, aneb z francouzského "be Jane", t.j. žlutý zobák, pískle, ptáče mladé), značilo za středověku studenta, jenž zapsán byl na univerzitě ve společenstvo studentské uveden byl obřady žertovnými., druhdy i hrubými, ano i krutými. Již ve IV. st. př.Kr. v Athénách starší studenti dobírali si nováčky začátečníky ve studiích a obyčej ten přešel na univerzitu pařížskou a odtamtud rozšířil se téměř po celé Evropě. Účelem toho uvádění, jemuž říkáno deposit (skládání), bylo, aby mladíci se sebe složili sprostotu i selské mravy a otesali se a stříleli se. Nováček z ostatních vybraný, na nějž pak úštěpků i ran jen sršelo, nazýván byl arcibeán. Pro vzmáhající se nevázanost uvádění to na mnohých univerzitách zpovídáno neb aspoň upravováno. Tak vydali r. 1544 mistři učení pražského rozkaz, aby s brány "vlídněji a mírněji než před tím se nakládalo". Někdy užívá se slova Beanu vůbec o člověku nedospělé, nedoučeném, nebo nemotorné, nejapné. Použité zdroje:* HOLUB, Josef; LYE, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazykačeského: se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha: SPN, 1978.Str. 91. ISBN 80-04-23715-0.* akademický slovník cizích slov. I. díl, a-K. Praha: Academia, 1995. Str.97. ISBN 80-200-0523-4.* MEXIKO: webové hnízdo o novodobé české slovní zásobě a výkladových slovnících -http://Mexiko.ují.cas.cz/* Ottův slovník naučný: ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Třetí díl, B-Bianchi. V Praze: J. Otto, 1890. Str. 546-547. | true |
Beanchlearning | Prosím Vás o pomoc s vyhledáním pojmubeanchlearning. Bohužel se mi vůbec nepodařilo zjistit co konkrétně tentopojem znamená, vím jen, že se týká managementu. Mohli byste mi poradit,kde bych o něm mohla zjistit více informací. | Benchlearning Definice: Hlavním cílem benchlearningu, anebo benchmarkingu je snaha nalézt lepší způsoby realizace činností s cílem zlepšit celkovou výkonnost organizace. Metoda vychází z lepších výsledků dosažených jinými organizacemi. Benchmarking v obecném smyslu je proces, pomocí něhož organizace vyhledává jiné organizace, s nimiž se může porovnávat, tedy provádět benchmarking. Tato metoda představuje efektivní nástroj pro rozvoj organizace, neboť využívá osvědčené základní principy, například "neobjevovat Ameriku" a "učit se od jiných". Pro analýzu organizace lze využít model CAF a jiné vhodné nástroje. organizace lze využít model CAF a jiné vhodné nástroje. Při benchlearningu, na rozdíl od klasického benchmarkingu, není nutno vyhledávat srovnatelné organizace a používat jasné ukazatele pro přímá srovnání. Větší důraz není kladen na porovnávání, ale na proces učení se od jiných. Cílem benchlearningu je poučit se ze silných stránek jiných organizací, učit se od nich to, co dělají dobře, hledat inspiraci a poučit se z chyb jiných a následně se jich vyvarovat. Jedná se o aktivní a neustálý proces, nikoli o porovnání benchmarků*: faktů a měření. In: Zlepšování organizací pomocí sebezhodnocení. Aplikační příručka modelu CAF. Národní politika podpory jakosti - viz. www.npj.cz/publikace_get.asp?id_14=104 Další možné prameny: http://www.mgmtpress.cz/ukazky/270moder_mgmt_jakosti.pdf? Po zadání slova Benchlearning do internetového prohlížeče najdete i další zdroje informací. | null | Centrum informačních a knihovnických služeb Vysoké školy ekonomické v Praze | Ekonomické vědy, obchod | null | 2009-01-15T08:35:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/beanchlearning | 660 | cs | Prosím Vás o pomoc s vyhledáním pojmubeanchlearning. Bohužel se mi vůbec nepodařilo zjistit co konkrétně tentopojem znamená, vím jen, že se týká managementu. Mohli byste mi poradit,kde bych o něm mohla zjistit více informací. | Benchlearning Definice: Hlavním cílem benchlearningu, anebo benchmarkingu je snaha nalézt lepší způsoby realizace činností s cílem zlepšit celkovou výkonnost organizace. Metoda vychází z lepších výsledků dosažených jinými organizacemi. Benchmarking v obecném smyslu je proces, pomocí něhož organizace vyhledává jiné organizace, s nimiž se může porovnávat, tedy provádět benchmarking. Tato metoda představuje efektivní nástroj pro rozvoj organizace, neboť využívá osvědčené základní principy, například "neobjevovat Ameriku" a "učit se od jiných". Pro analýzu organizace lze využít model ČAF a jiné vhodné nástroje. organizace lze využít model ČAF a jiné vhodné nástroje. Při benchlearningu, na rozdíl od klasického benchmarkingu, není nutno vyhledávat srovnatelné organizace a používat jasné ukazatele pro přímá srovnání. Větší důraz není kladen na porovnávání, ale na proces učení se od jiných. Cílem benchlearningu je poučit se ze silných stránek jiných organizací, učit se od nich to, co dělají dobře, hledat inspiraci a poučit se z chyb jiných a následně se jich vyvarovat. Jedná se o aktivní a neustálý proces, nikoli o porovnání benchmarků*: faktů a měření. In: Zlepšování organizací pomocí sebezhodnocení. Aplikační příručka modelu ČAF. Národní politika podpory jakosti - viz. www.npj.cz/publikace_get.asp?id_14=104 Další možné prameny: http://www.mgmtpress.cz/ukázky/270moder_mgmt_jakosti.pdf? Po zadání slova Benchlearning do internetového prohlížeče najdete i další zdroje informací. | Prosím vás o pomoc s vyhledáním pojmubeanchlearning. Bohužel se mi vůbec nepodařilo zjistit co konkrétně tentopojem znamená, vím jen, že se týká managementu. Mohli byste mi poradit,kde bych o něm mohla zjistit více informací. | Benchlearning definice: Hlavním cílem benchlearningu, anebo benchmarkingu je snaha nalézt lepší způsoby realizace činností s cílem zlepšit celkovou výkonnost organizace. Metoda vychází z lepších výsledků dosažených jinými organizacemi. Benchmarking v obecném smyslu je proces, pomocí něhož organizace vyhledává jiné organizace, s nimiž se může porovnávat, tedy provádět benchmarking. Tato metoda představuje efektivní nástroj pro rozvoj organizace, neboť využívá osvědčené základní principy, například "neobjevoval Ameriku" a "učit se od jiných". Pro analýzu organizace lze využít model AF a jiné vhodné nástroje. organizace lze využít model AF a jiné vhodné nástroje. Při benchlearningu, na rozdíl od klasického benchmarkingu, není nutno vyhledávat srovnatelné organizace a používat jasné ukazatele pro přímá srovnání. Větší důraz není kladen na porovnávání, ale na proces učení se od jiných. Cílem benchlearningu je poučit se ze silných stránek jiných organizací, učit se od nich to, co dělají dobře, hledat inspiraci a poučit se z chyb jiných a následně se jich vyvarovat. Jedná se o aktivní a neustálý proces, nikoli o porovnání benchmarků*: faktů a měření. In: Zlepšování organizací pomocí sebehodnocení. Aplikační příručka modelu AF. Národní politika podpory jakosti - viz. www.nej.cz/publikae_Get.asi?id_14=104 další možné prameny: http://www.mgmtpress.cz/ukázky/270moder_mgm_jakosti.pdf? Po zadání slova Benchlearning do internetového prohlížeče najdete i další zdroje informací. | true |
Beat Generation | Prosím, je americký spisovatel Charles Bukowski opravdu Američan? /zvláštní jméno/ rok úmrtí Alena Ginsberga, narozen 1926 žije ještě William Burroughs - narozen 1914? | Bukowski Charles (16.8.1920-9.3.1994) se narodil v Německu v Ardenách jako jediné dítě amerického vojáka a německé matky. Když mu byly 3 roky rodina se přestěhovala do USA (Los Angeles). Ginsberg Allen (3.6.1926-5.4.1997) Burroughs William Seward (5.2.1914-2.8.1997) | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2008-02-07T14:52:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/beat-generation | 661 | cs | Prosím, je americký spisovatel Charles Bukowski opravdu Američan? /zvláštní jméno/ rok úmrtí Alena Ginsberga, narozen 1926 žije ještě William Burroughs - narozen 1914? | Bukowski Charles (16.8.1920-9.3.1994) se narodil v Německu v Ardenách jako jediné dítě amerického vojáka a německé matky. Když mu byly 3 roky rodina se přestěhovala do USA (Los Angeles). Ginsberg Allen (3.6.1926-5.4.1997) Burroughs William Seward (5.2.1914-2.8.1997) | Prosím, je americký spisovatel Charles Bukowski opravdu Američan? /zvláštní jméno/ rok úmrtí Alena Ginsberga, narozen 1926 žije ještě William Burroughs - narozen 1914? | Bukowski Charles (16.8.1920-9.3.1994) se narodil v Německu v Ardenách jako jediné dítě amerického vojáka a německé matky. Když mu byly 3 roky rodina se přestěhovala do USA (Los Angeles). Ginsberg Allen (3.6.1926-5.4.1997) Burroughs William Seward (5.2.1914-2.8.1997) | true |
Bedřich Anderle | Mám obraz od Bedřicha Anderleho,Pohled na Svatobor. Olejomalba.Má nějaký význam? | Dobrý den, Bedřich Anderle (ve slovnících uváděn také jako Bedřich Adrle) byl malířem západních Čech. Maloval především krajinu Klatovska a Sušicka. Biografické údaje o umělci naleznete v archivu služby Ptejte se knihovny (Bedřich Andrle):http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/malir-bedrich-andrle. Další podrobnosti z malířova života nabízí článek: HOLÝ, Jan Prokop. I Chodsko ožilo jeho štětcem a paletou. Domažlický deník, roč.6, č.132 (7.6.1997), s.13.Uměleckou hodnotu obrazů B.Anderleho nejsme, jako laici v tomto oboru, schopni posoudit. V této otázce je třeba obrátit se přímo na znalce v oboru výtvarného umění. Pokud máte na mysli cenu obrazů B.Anderleho na současném trhu s uměním, můžeme Vám pro představu uvést dvě nabídky, které dílo B.Anderleho nabízejí:*http://starozitnosti-nakup.prodej.net/8619/obrazy/*http://www.antikpraha.cz/index.php?idAktualni=8&idInzerat=2355 Cena obrazu je povětšinou stanovena na základě znaleckého posudku. Obrazy jsou prodávány na aukcích, popřípadě nabízeny v galeriích, obchodech se starožitnostmi či v antikvariátech. | null | Národní knihovna ČR | Umění, architektura, muzeologie | null | 2009-06-18T10:04:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bedrich-anderle | 662 | cs | Mám obraz od Bedřicha Anderleho,Pohled na Svatobor. Olejomalba.Má nějaký význam? | Dobrý den, Bedřich Anderle (ve slovnících uváděn také jako Bedřich Adrle) byl malířem západních Čech. Maloval především krajinu Klatovska a Sušička. Biografické údaje o umělci naleznete v archivu služby Ptejte se knihovny (Bedřich Andrle):http://www.ptejteseknihovny.cz/úložiště/aba001/malíř-bedřich-andrle. Další podrobnosti z malířova života nabízí článek: HOLÝ, Jan Prokop. I Chodsko ožilo jeho štětcem a paletou. Domažlický deník, roč.6, č.132 (7.6.1997), s.13.Uměleckou hodnotu obrazů B.Anderleho nejsme, jako laici v tomto oboru, schopni posoudit. V této otázce je třeba obrátit se přímo na znalce v oboru výtvarného umění. Pokud máte na mysli cenu obrazů B.Anderleho na současném trhu s uměním, můžeme Vám pro představu uvést dvě nabídky, které dílo B.Anderleho nabízejí:*http://starožitnosti-nákup.prodej.net/8619/obrazy/*http://www.antikpraha.cz/index.php?idAktualni=8&idInzerat=2355 Cena obrazu je povětšinou stanovena na základě znaleckého posudku. Obrazy jsou prodávány na aukcích, popřípadě nabízeny v galeriích, obchodech se starožitnostmi či v antikvariátech. | Mám obraz od Bedřicha Anderleho,pohled na Svatobor. Olejomalba.Má nějaký význam? | Dobrý den, Bedřich Anderle (ve slovnících uváděn také jako Bedřich Andrle) byl malířem západních Čech. Maloval především krajinu Klatovska a Sušicka. Biografické údaje o umělci naleznete v archivu služby ptejte se knihovny (Bedřich Andrle):http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/malér-Bedřich-Andrle. Další podrobnosti z malířova života nabízí článek: Holý, Jan Prokop. I Chodsko ožilo jeho štětcem a paletou. Domažlický deník, roč.6, č.132 (7.6.1997), s.13.Uměleckou hodnotu obrazů B.Anderleho nejsme, jako laici v tomto oboru, schopni posoudit. V této otázce je třeba obrátit se přímo na znalce v oboru výtvarného umění. Pokud máte na mysli cenu obrazů B.Anderleho na současném trhu s uměním, můžeme vám pro představu uvést dvě nabídky, které dílo B.Anderleho nabízejí:*http://starožitnosti-nákup.prodej.net/8619/obrazy/*http://www.antikpraha.cz/index.ph?idAktualni=8&idInzerat=2355 cena obrazu je povětšinou stanovena na základě znaleckého posudku. Obrazy jsou prodávány na aukcích, popřípadě nabízeny v galeriích, obchodech se starožitnostmi či v antikvariátech. | true |
Bedřich Kočí | Dobrý den,chtěla bych se zeptat, jaké byly osudy nakladatele Bedřicha Kočího v období 2. SV. a po válce. Děkuji za zodpovězení a přeji příjemný den. | Dobrý den, omlouváme se, ale k osudům nakladatele Bedřicha Kočího během 2. světové války a po 2. světové válce se nám nepodařilo nic zjistit. Bedřich Kočí sice žil do roku 1955, ale veškeré informace o něm, které se nám podařilo vyhledat, se týkají pouze období do roku 1936 (tedy ještě před 2. svět. válkou) a dále není možné z našich zdrojů ani dohledat, zda něco v této době vydával nebo ne. Poslední kniha, která je u nás v Národní knihovně od Bedřicha Kočího, je vydaná roku 1936. A protože po tomto roce není o Bedřichu Kočím možné vyhledat jakýkoli údaj, domníváme se, že vzhledem k tomu, že mu v této době bylo kolem 67 let, mohl jít do důchodu, nebo mohl mít také zakázanou činnost, což by bylo pravděpodobné vzhledem k tomu, že se zabýval i duchovními záležitostmi a psal a přednášel o nich. Protože, se také podílel na vzniku nakladatelství Orbis, je možné, že by nějaké informace mohli být ještě v knize "55 let nakladatelství Orbisˮ od Štěpána Englse, tato kniha je ale bohužel ve skladu, který je v rekonstrukci a tak není možné se k ní teď dostat. Také existuje kniha "Nakladatel B. Kočí vzpomínáˮ od Jarmily Kroftové-Kočové, ve které by také mohli být i další informace, protože byla vydaná až v roce 1948. Tato kniha je ale v Národní knihovně jen v Národním konzervačním fondu jako archivní exemplář a bylo by tedy poměrně náročné se k ní dostat. Podle Souborného katalogu České republiky [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000597604&local_base=SKC] je tato kniha dostupná ještě ze Slovanské knihovny v Praze, dále Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, z Archivu hl. m. Prahy, Moravské zemské knihovny v Brně, z PedF MU - Ústřední knihovna Brno a Vědecké knihovny Olomouc. Pokud byste měla zájem, můžete si ji objednat v některé z těchto knihoven a pokud nejste čtenářem žádné z uvedených knihoven, můžete si tuto knihu objednat také prostřednictvím MVS (tj. Meziknihovní výpůjční služby) v knihovně, kam chodíte a kde jste zaregistrovaným čtenářem. Projité zdroje: * databáze: World bibliografical Index Online * HALADA, Jan. Encyklopedie českých nakladatelství 1949-2006. 1.vyd. Praha : Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-165-3 (váz.) * ŠTORCH-MARIEN, Otakar. Ohňostroj : Paměti nakladatele II. 2. vyd., v Aventinu 1. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1969. ISBN 80-7151-540-x. * ŠTORCH-MARIEN, Otakar. Sladko je žít : Paměti nakladatele I. 2. vyd., v Aventinu 1. vyd. Praha : Aventinum, 1992. ISBN 80-85277-97-2. * KUNC, Jaroslav. (zprac.) Kdy zemřeli...? Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962. 2. vyd. doplněné a podstatně rošířené. Praha :Státní knihovna ČSSR - Národní knihovna, 1962. * Čeští knihkupci, nakladatelé a hudebnináři 1945. Praha : Svaz českých knihkupců a nakladatelů, 1945. * VOIT, Petr. Encyklopedie knihy : Starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a 19. století I. díl. 2. vyd. Praha : Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-390-9. * Ottův slovník naučný nové doby : dodatky k Velikému Ottovu slovníku naučnému. 3. díl, 1. sv. Praha : J. Otto, 1934. * Masarykův slovník naučný : lidová encyklopedie všeobecných vědomostí. Praha : Československý kompas, 1925 – 1933. * Vopravil, Jaroslav. Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře. Praha : Státní nakladatelství, 1973. | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2012-03-16T14:32:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bedrich-koci | 663 | cs | Dobrý den,chtěla bych se zeptat, jaké byly osudy nakladatele Bedřicha Kočího v období 2. SV. a po válce. Děkuji za zodpovězení a přeji příjemný den. | Dobrý den, omlouváme se, ale k osudům nakladatele Bedřicha Kočího během 2. světové války a po 2. světové válce se nám nepodařilo nic zjistit. Bedřich Kočí sice žil do roku 1955, ale veškeré informace o něm, které se nám podařilo vyhledat, se týkají pouze období do roku 1936 (tedy ještě před 2. svět. válkou) a dále není možné z našich zdrojů ani dohledat, zda něco v této době vydával nebo ne. Poslední kniha, která je u nás v Národní knihovně od Bedřicha Kočího, je vydaná roku 1936. A protože po tomto roce není o Bedřichu Kočím možné vyhledat jakýkoli údaj, domníváme se, že vzhledem k tomu, že mu v této době bylo kolem 67 let, mohl jít do důchodu, nebo mohl mít také zakázanou činnost, což by bylo pravděpodobné vzhledem k tomu, že se zabýval i duchovními záležitostmi a psal a přednášel o nich. Protože, se také podílel na vzniku nakladatelství Orbis, je možné, že by nějaké informace mohli být ještě v knize "55 let nakladatelství Orbisˮ od Štěpána Englse, tato kniha je ale bohužel ve skladu, který je v rekonstrukci a tak není možné se k ní teď dostat. Také existuje kniha "Nakladatel B. Kočí vzpomínáˮ od Jarmily Kroftové-Kočové, ve které by také mohli být i další informace, protože byla vydaná až v roce 1948. Tato kniha je ale v Národní knihovně jen v Národním konzervačním fondu jako archivní exemplář a bylo by tedy poměrně náročné se k ní dostat. Podle Souborného katalogu České republiky [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000597604&local_base=SKC] je tato kniha dostupná ještě ze Slovanské knihovny v Praze, dále Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, z Archivu hl. m. Prahy, Moravské zemské knihovny v Brně, z PedF MU - Ústřední knihovna Brno a Vědecké knihovny Olomouc. Pokud byste měla zájem, můžete si ji objednat v některé z těchto knihoven a pokud nejste čtenářem žádné z uvedených knihoven, můžete si tuto knihu objednat také prostřednictvím MVS (tj. Meziknihovní výpůjční služby) v knihovně, kam chodíte a kde jste zaregistrovaným čtenářem. Projité zdroje: * databáze: World bibliografical Index Online * HALADA, Jan. Encyklopedie českých nakladatelství 1949-2006. 1.vyd. Praha : Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-165-3 (váz.) * ŠTORCH-MARIEN, Otakar. Ohňostroj : Paměti nakladatele II. 2. vyd., v Aventinu 1. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1969. ISBN 80-7151-540-x. * ŠTORCH-MARIEN, Otakar. Sladko je žít : Paměti nakladatele I. 2. vyd., v Aventinu 1. vyd. Praha : Aventinum, 1992. ISBN 80-85277-97-2. * KUNC, Jaroslav. (zprac.) Kdy zemřeli...? Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962. 2. vyd. doplněné a podstatně rošířené. Praha :Státní knihovna ČSSR - Národní knihovna, 1962. * Čeští knihkupci, nakladatelé a hudebnináři 1945. Praha : Svaz českých knihkupců a nakladatelů, 1945. * VOIT, Petr. Encyklopedie knihy : Starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a 19. století I. díl. 2. vyd. Praha : Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-390-9. * Ottův slovník naučný nové doby : dodatky k Velikému Ottovu slovníku naučnému. 3. díl, 1. sv. Praha : J. Otto, 1934. * Masarykův slovník naučný : lidová encyklopedie všeobecných vědomostí. Praha : Československý kompas, 1925 – 1933. * Vopravil, Jaroslav. Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře. Praha : Státní nakladatelství, 1973. | Dobrý den,chtěla bych se zeptat, jaké byly osudy nakladatele Bedřicha kočího v období 2. V. a po válce. Děkuji za zodpovězení a přeji příjemný den. | Dobrý den, omlouváme se, ale k osudům nakladatele Bedřicha kočího během 2. světové války a po 2. světové válce se nám nepodařilo nic zjistit. Bedřich kočí sice žil do roku 1955, ale veškeré informace o něm, které se nám podařilo vyhledat, se týkají pouze období do roku 1936 (tedy ještě před 2. svět. válkou) a dále není možné z našich zdrojů ani dohledat, zda něco v této době vydával nebo ne. Poslední kniha, která je u nás v národní knihovně od Bedřicha kočího, je vydaná roku 1936. A protože po tomto roce není o Bedřichu kočím možné vyhledat jakýkoli údaj, domníváme se, že vzhledem k tomu, že mu v této době bylo kolem 67 let, mohl jít do důchodu, nebo mohl mít také zakázanou činnost, což by bylo pravděpodobné vzhledem k tomu, že se zabýval i duchovními záležitostmi a psal a přednášel o nich. Protože, se také podílel na vzniku nakladatelství Orbis, je možné, že by nějaké informace mohli být ještě v knize "55 let nakladatelství Orbis od Štěpána Engelse, tato kniha je ale bohužel ve skladu, který je v rekonstrukci a tak není možné se k ní teď dostat. Také existuje kniha "nakladatel B. Kočí vzpomíná od Jarmily Kroftové-Kočové, ve které by také mohli být i další informace, protože byla vydaná až v roce 1948. Tato kniha je ale v národní knihovně jen v národním konzervačním fondu jako archivní exemplář a bylo by tedy poměrně náročné se k ní dostat. Podle souborného katalogu České republiky [http://alepp.nku.cz/F/?fun=direct&doc_number=000597604&Local_base=SK] je tato kniha dostupná ještě ze slovanské knihovny v Praze, dále uměleckoprůmyslového muzea v Praze, z archivu hl. m. Prahy, moravské zemské knihovny v Brně, z ped M - ústřední knihovna Brno a vědecké knihovny Olomouc. Pokud byste měla zájem, můžete si ji objednat v některé z těchto knihoven a pokud nejste čtenářem žádné z uvedených knihoven, můžete si tuto knihu objednat také prostřednictvím MVS (tj. Meziknihovní výpůjční služby) v knihovně, kam chodíte a kde jste zaregistrovaným čtenářem. Projeté zdroje: * databáze: World bibliografical index online * HALADA, Jan. Encyklopedie českých nakladatelství 1949-2006. 1.vyd. Praha : Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-165-3 (váz.) * ŠTORCH-MARIE, Otakar. Ohňostroj : Paměti nakladatele II. 2. vyd., v Aventina 1. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1969. ISBN 80-7151-540-x. * ŠTORCH-MARIE, Otakar. Sladké je žít : Paměti nakladatele I. 2. vyd., v Aventina 1. vyd. Praha : Aventinum, 1992. ISBN 80-85277-97-2. * Kunc, Jaroslav. (prac.) Kdy zemřeli...? Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962. 2. vyd. doplněné a podstatně rozšířené. Praha :Státní knihovna ČSSR - národní knihovna, 1962. * Čeští knihkupci, nakladatelé a hudebninami 1945. Praha : Svaz českých knihkupců a nakladatelů, 1945. * VOID, Petr. Encyklopedie knihy : Starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a 19. století I. díl. 2. vyd. Praha : Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-390-9. * Ottův slovník naučný nové doby : dodatky k velikému Ottovu slovníku naučnému. 3. díl, 1. sv. Praha : J. Otto, 1934. * Masarykův slovník naučný : lidová encyklopedie všeobecných vědomostí. Praha : Československý kompas, 1925 – 1933. * opravil, Jaroslav. Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře. Praha : Státní nakladatelství, 1973. | true |
BEDŘICH MUDROCH, JOSEF JAKŠI | Dobrý den, moc Vás žádám o poskytnutí zdrojů informací o těchto dvou jihočeských malířích, jsou součástí mé práce o Zapomenutých malířích Vodňanska. Děkuji Vám a jsem s pozdravem. | Dobrý den, v příloze vám zasíláme přehled zdrojů, které o obou malířích píší. kromě toho některé z nich uvádějí i další literaturu. Lze se také dotázat knihovny Uměleckoprůmyslového muzea (prostřednictvím této služby), která má rozsáhlé sbírky v oblasti výtvarného umění. | null | Národní knihovna ČR | Umění, architektura, muzeologie | null | 2009-02-12T13:42:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bedrich-mudroch-josef-jaksi | 664 | cs | Dobrý den, moc Vás žádám o poskytnutí zdrojů informací o těchto dvou jihočeských malířích, jsou součástí mé práce o Zapomenutých malířích Vodňanská. Děkuji Vám a jsem s pozdravem. | Dobrý den, v příloze vám zasíláme přehled zdrojů, které o obou malířích píší. kromě toho některé z nich uvádějí i další literaturu. Lze se také dotázat knihovny Uměleckoprůmyslového muzea (prostřednictvím této služby), která má rozsáhlé sbírky v oblasti výtvarného umění. | Dobrý den, moc vás žádám o poskytnutí zdrojů informací o těchto dvou jihočeských malířích, jsou součástí mé práce o zapomenutých malířích Vodňanska. Děkuji vám a jsem s pozdravem. | Dobrý den, v příloze vám zasíláme přehled zdrojů, které o obou malířích píší. kromě toho některé z nich uvádějí i další literaturu. Lze se také dotázat knihovny uměleckoprůmyslového muzea (prostřednictvím této služby), která má rozsáhlé sbírky v oblasti výtvarného umění. | true |
Bedřich Smetana nosil brýle? | Bedřich Smetana nosil brýle? Jakou měl tedy oční vadu? | Dobrý den, Bedřich Smetana byl krátkozraký a užíval korekci - 7,0 D do dálky. Podle zápisu ve svém deníku nosil brýle od roku 1838, tedy od svých 14 let. První známý Smetanův portrét s brýlemi pochází asi z r. 1843. Nejstarší charakteristiku tváře B. Smetany čteme v jeho Deníku I, v zápise z 29.2.1841. "Myslel jsem, že moje fyziognomie s mohutným nosem, silným obočím, krátkozrakýma očima, jak havran černými vlasy nemůže nikoho upoutat." Podle Z. Nejedlého B. Smetana nosil brýle (lehké ráfkové) značně silné a bez nich takřka neviděl. Ze vzpomínek Smetanova vnuka se dozvídáme, že jeho děda měl nejistý těkavý pohled přes osu brýlí a stranou směřující pohled. Působil dojmem člověka smutného; smutek mohl být zaviněn právě i silnými brýlemi s osmi dioptriemi Bedřich Smetana měl modré oči, v mládí jasné a veselé, ale silně krátkozraké. V posledních letech života měl výraz tváře i očí smutný, pohled neklidný (stále se otáčel dozadu, snad vlivem hluchoty), který směřoval jakoby stranou. To ovlivňovalo i jeho chůzi, která se zdála být kosou. Podle dochovaných brýlí, připisovaných B. Smetanovi, používal ke korekci své oční vady do dálky v brýlích (lunetky) bikonkávní skla —7,0 D a u dalších brýlí (lunetky) periskopická skla o hodnotách —5,0 D. Oboje brýle odpovídají presbyopické akomodační ztrátě na bližší vzdálenost při čtení not při hře na klavír. Zdroj: Časopis Národního muzea v Praze. Řada historická. Praha: Národní muzeum, 1988. Díl 3-4.http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:6fe57f30-5564-11e5-b7d6-5ef3fc9bb22f Doporučujeme obrátit se příp. i na Muzeum Bedřicha Smetany (Společnost Bedřicha Smetany); třeba by tam byly ještě další informace k této problematice. Společnost Bedřicha SmetanyMuzeum Bedřicha SmetanyNovotného lávka 1110 00 Praha 1Dr. Václav Němec, místopředseda a jednatel (tel. 281 962 158,[email protected]), PhDr. Olga Mojžíšová, vedoucí Muzea Bedřicha Smetany (tel. 222 220 082,[email protected]) | null | Národní knihovna ČR | Hudba | null | 2016-05-16T17:15:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bedrich-smetana-nosil-bryle-jakou-mel-tedy-ocni-vadu | 665 | cs | Bedřich Smetana nosil brýle? Jakou měl tedy oční vadu? | Dobrý den, Bedřich Smetana byl krátkozraký a užíval korekci - 7,0 D do dálky. Podle zápisu ve svém deníku nosil brýle od roku 1838, tedy od svých 14 let. První známý Smetanův portrét s brýlemi pochází asi z r. 1843. Nejstarší charakteristiku tváře B. Smetany čteme v jeho Deníku I, v zápise z 29.2.1841. "Myslel jsem, že moje fyziognomie s mohutným nosem, silným obočím, krátkozrakýma očima, jak havran černými vlasy nemůže nikoho upoutat." Podle Z. Nejedlého B. Smetana nosil brýle (lehké ráfkové) značně silné a bez nich takřka neviděl. Ze vzpomínek Smetanova vnuka se dozvídáme, že jeho děda měl nejistý těkavý pohled přes osu brýlí a stranou směřující pohled. Působil dojmem člověka smutného; smutek mohl být zaviněn právě i silnými brýlemi s osmi dioptriemi Bedřich Smetana měl modré oči, v mládí jasné a veselé, ale silně krátkozraké. V posledních letech života měl výraz tváře i očí smutný, pohled neklidný (stále se otáčel dozadu, snad vlivem hluchoty), který směřoval jakoby stranou. To ovlivňovalo i jeho chůzí, která se zdála být kosou. Podle dochovaných brýlí, připisovaných B. Smetanovi, používal ke korekci své oční vady do dálky v brýlích (lunetky) bikonkávní skla —7,0 D a u dalších brýlí (lunetky) periskopická skla o hodnotách —5,0 D. Oboje brýle odpovídají presbyopické akomodační ztrátě na bližší vzdálenost při čtení not při hře na klavír. Zdroj: Časopis Národního muzea v Praze. Řada historická. Praha: Národní muzeum, 1988. Díl 3-4.http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:6fe57f30-5564-11e5-b7d6-5ef3fc9bb22f Doporučujeme obrátit se příp. i na Muzeum Bedřicha Smetany (Společnost Bedřicha Smetany); třeba by tam byly ještě další informace k této problematice. Společnost Bedřicha SmetanyMuzeum Bedřicha SmetanyNovotného lávka 1110 00 Praha 1Dr. Václav Němec, místopředseda a jednatel (tel. 281 962 158,ně[email protected]), PhDr. Olga Mojžíšová, vedoucí Muzea Bedřicha Smetany (tel. 222 220 082,olga_mojžíšová@nm.cz) | Bedřich Smetana nosil brýle? Jakou měl tedy oční vadu? | Dobrý den, Bedřich Smetana byl krátkozraký a užíval korekci - 7,0 D do dálky. Podle zápisu ve svém deníku nosil brýle od roku 1838, tedy od svých 14 let. První známý Smetanův portrét s brýlemi pochází asi z r. 1843. Nejstarší charakteristiku tváře B. Smetany čteme v jeho deníku I, v zápise z 29.2.1841. "myslel jsem, že moje fyziognomie s mohutným nosem, silným obočím, krátkozrakýma očima, jak havran černými vlasy nemůže nikoho upoutat." Podle Z. Nejedlého B. Smetana nosil brýle (lehké ráčkové) značně silné a bez nich takřka neviděl. Ze vzpomínek Smetanova vnuka se dozvídáme, že jeho děda měl nejistý těkavý pohled přes osu brýlí a stranou směřující pohled. Působil dojmem člověka smutného; smutek mohl být zaviněn právě i silnými brýlemi s osmi dioptriemi Bedřich Smetana měl modré oči, v mládí jasné a veselé, ale silně krátkozraké. V posledních letech života měl výraz tváře i očí smutný, pohled neklidný (stále se otáčel dozadu, snad vlivem hluchoty), který směřoval jakoby stranou. To ovlivňovalo i jeho chůzi, která se zdála být kosou. Podle dochovaných brýlí, připisovaných B. Smetanovi, používal ke korekci své oční vady do dálky v brýlích (lunety) konkávní skla —7,0 D a u dalších brýlí (lunety) periskopická skla o hodnotách —5,0 D. Oboje brýle odpovídají presbyopické akomodační ztrátě na bližší vzdálenost při čtení not při hře na klavír. Zdroj: Časopis národního muzea v Praze. Řada historická. Praha: Národní muzeum, 1988. Díl 3-4.http://Kramerius.nku.cz/Search/handl/id:6fe57f30-5564-11e5-bod-5ef3fc9bb22f doporučujeme obrátit se příp. i na muzeum Bedřicha Smetany (společnost Bedřicha Smetany); třeba by tam byly ještě další informace k této problematice. Společnost Bedřicha SmetanyMuzeum Bedřicha SmetanyNovotného lávka 1110 00 Praha dr. Václav Němec, místopředseda a jednatel (tel. 281 962 158,Ně[email protected]), PhDr. Olga Mojžíšová, vedoucí muzea Bedřicha Smetany (tel. 222 220 082,[email protected]) | true |
Bedřich Štiess | Hledam bibliografii sklarskeho historika Bedricha Stiesse (1907-1988). Zatim jsem nasla dve od Miloslava Belohlavka v Minulosti Zapadoceskeho kraje 5/1967 a 14/1978. Rada bych vedela, zda se da najit i jina bibliografie, ktera byla napr. sepsana po smrti B.Stiesse ci existuje-li jiz vypracovana reserse v knihovne | BibliografieBĚLOHLÁVEK, Miloslav. 60 let Bedřicha Štiesse. In Minulostí Západočeského kraje. Sv. 5. Plzeň : Západočeské nakladatelství, 1962, s. 271-274. BĚLOHLÁVEK, Miloslav. Sedmdesát let Bedřicha Štiesse : soupis prací B. Štiesse od roku 1966. In Minulostí Západočeského kraje. sv. 14. Plzeň : Západočeské nakladatelství, 1978, s. 162-163. MERGL, Jan. Bedřich Štiess osmdesátiletý; Doplněk k soupisu prací Bedřicha Štiesse (1982-1986). In Minulostí Západočeského kraje. Sv. 23. Plzeň : Západočeské nakladatelství, 1987, s. 233-234.Bedřich ŠTIESS – o němBYSTRICKÝ, Vladimír. Odešel Bedřich Štiess. Archivní časopis. 1989, roč. 39, č. 1, s. 61.MARTINOVSKÝ, Ivan. In memoriam Bedřicha Štiesse. In Minulostí Západočeského kraje. Sv. 24. Plzeň : Západočeské nakladatelství 1988, s. 256.PTÁČNÍK, František. Bedřich Štiess. Plzeňský deník. 1999, roč. 8, č. 16 (20.1.1999), s. 14.BĚLOHLÁVEK, Miloslav. Sedmdesát pět let Bedřicha Štiesse. In Minulostí Západočeského kraje. Sv. 18. Plzeň : Západočeské nakladatelství, 1982, s. 279.Bedřich ŠTIESS – díloŠTIESS, Bedřich. Z historie míšovské sklárny. In Minulostí Západočeského kraje. Sv. 18. Plzeň : Západočeské nakladatelství, 1982, s. 143-148.ŠTIESS, Bedřich. Poznámky k práci Hermanna Wagnera, Die Aufschreibungen des Franz Poschinger (1963-1701) vom Glashűttengut Frauenau [Glashistorische Forschungshefte 2. Sauerlach : 1985. 148 s.]. In Minulostí Západočeského kraje. Sv. 22 Plzeň : Západočeské nakladatelství 1986, s. 195-197.ŠTIESS, Bedřich. Hans-Joachim Häupler, Das Drama von Ludwigsthal, Wie die Glasherren Abele und Hafenbrädl um ihr Vermögen kamen [Glashistorische Forschunghefte 1. Sauerlach : 1982, 121 s.] In Minulostí Západočeského kraje. Sv. 18. Plzeň : Západočeské nakladatelství 1982, s. 289. | null | Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje v Plzni | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2009-06-01T15:47:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bedrich-stiess | 666 | cs | Hledám bibliografii sklářského historika Bedřicha Stiesse (1907-1988). Zatím jsem našla dvě od Miloslava Bělohlávka v Minulosti Západočeského kraje 5/1967 a 14/1978. Ráda bych věděla, zda se dá najít i jiná bibliografie, která byla např. sepsána po smrti B.Stiesse či existuje-li již vypracovaná rešerše v knihovně | BibliografieBĚLOHLÁVEK, Miloslav. 60 let Bedřicha Štiesse. In Minulostí Západočeského kraje. Sv. 5. Plzeň : Západočeské nakladatelství, 1962, s. 271-274. BĚLOHLÁVEK, Miloslav. Sedmdesát let Bedřicha Štiesse : soupis prací B. Štiesse od roku 1966. In Minulostí Západočeského kraje. sv. 14. Plzeň : Západočeské nakladatelství, 1978, s. 162-163. MERGL, Jan. Bedřich Štiess osmdesátiletý; Doplněk k soupisu prací Bedřicha Štiesse (1982-1986). In Minulostí Západočeského kraje. Sv. 23. Plzeň : Západočeské nakladatelství, 1987, s. 233-234.Bedřich ŠTIESS – o němBYSTRICKÝ, Vladimír. Odešel Bedřich Štiess. Archivní časopis. 1989, roč. 39, č. 1, s. 61.MARTINOVSKÝ, Ivan. In memoriam Bedřicha Štiesse. In Minulostí Západočeského kraje. Sv. 24. Plzeň : Západočeské nakladatelství 1988, s. 256.PTÁČNÍK, František. Bedřich Štiess. Plzeňský deník. 1999, roč. 8, č. 16 (20.1.1999), s. 14.BĚLOHLÁVEK, Miloslav. Sedmdesát pět let Bedřicha Štiesse. In Minulostí Západočeského kraje. Sv. 18. Plzeň : Západočeské nakladatelství, 1982, s. 279.Bedřich ŠTIESS – díloŠTIESS, Bedřich. Z historie míšovské sklárny. In Minulostí Západočeského kraje. Sv. 18. Plzeň : Západočeské nakladatelství, 1982, s. 143-148.ŠTIESS, Bedřich. Poznámky k práci Hermanna Wagnera, Die Aufschreibungen děs Franz Poschinger (1963-1701) vom Glashűttengut Frauenau [Glashistorische Forschungshefte 2. Sauerlach : 1985. 148 s.]. In Minulostí Západočeského kraje. Sv. 22 Plzeň : Západočeské nakladatelství 1986, s. 195-197.ŠTIESS, Bedřich. Hans-Joachim Häupler, Das Drama von Ludwigsthal, Wie die Glasherren Ábele und Hafenbrädl um ihr Vermögen kámen [Glashistorische Forschunghefte 1. Sauerlach : 1982, 121 s.] In Minulostí Západočeského kraje. Sv. 18. Plzeň : Západočeské nakladatelství 1982, s. 289. | Hledám bibliografii szklarskiho historika Bedřicha Stiesse (1907-1988). Zatím jsem našla dvě od Miloslava Bělohlávka v minulosti Zapadoceskeho kraje 5/1967 a 14/1978. Ráda bych vedla, zda se dá najít i jiná bibliografie, která byla napr. sepsána po smrti B.Stiesse ci existuje-li již vypracovaná reverse v knihovně | BibliografieBĚLOHLÁVEK, Miloslav. 60 let Bedřicha Stiesse. In minulostí západočeského kraje. Sv. 5. Plzeň : Západočeské nakladatelství, 1962, s. 271-274. BĚLOHLÁVEK, Miloslav. Sedmdesát let Bedřicha Stiesse : soupis prací B. Stiesse od roku 1966. In minulostí západočeského kraje. sv. 14. Plzeň : Západočeské nakladatelství, 1978, s. 162-163. MERGL, Jan. Bedřich Stiess osmdesátiletý; doplněk k soupisu prací Bedřicha Stiesse (1982-1986). In minulostí západočeského kraje. Sv. 23. Plzeň : Západočeské nakladatelství, 1987, s. 233-234.Bedřich STIESS – o němBYSTRICKÝ, Vladimír. Odešel Bedřich Stiess. Archivní časopis. 1989, roč. 39, č. 1, s. 61.MARTINOVSKÝ, Ivan. In memoriam Bedřicha Stiesse. In minulostí západočeského kraje. Sv. 24. Plzeň : Západočeské nakladatelství 1988, s. 256.PTÁČNÍK, František. Bedřich Stiess. Plzeňský deník. 1999, roč. 8, č. 16 (20.1.1999), s. 14.BĚLOHLÁVEK, Miloslav. Sedmdesát pět let Bedřicha Stiesse. In minulostí západočeského kraje. Sv. 18. Plzeň : Západočeské nakladatelství, 1982, s. 279.Bedřich STIESS – díloŠTIESS, Bedřich. Z historie mírovské sklárny. In minulostí západočeského kraje. Sv. 18. Plzeň : Západočeské nakladatelství, 1982, s. 143-148.STIESS, Bedřich. Poznámky k práci Hermanna Wagnera, die Aufschreibungen des Franz Puchinger (1963-1701) von Glashűttengut Braunau [Glashistorische Forschungshefte 2. Auerbach : 1985. 148 s.]. In minulostí západočeského kraje. Sv. 22 Plzeň : Západočeské nakladatelství 1986, s. 195-197.STIESS, Bedřich. Hans-Joachim Häuple, das drama von Ludwigsthal, Wye die Glasherren Abel und Hafenbrädl um hr Vermögen kamen [Glashistorische Forschunghefte 1. Auerbach : 1982, 121 s.] In minulostí západočeského kraje. Sv. 18. Plzeň : Západočeské nakladatelství 1982, s. 289. | false |
Běh na lyžích - muži - asi rok 1950 | Potřebovala bych se dozvědět,jakých běžeckýchzávodů na lyžích se zůčastnil p.Stanislav Dvořák,nar. 14.8.1928 -Plzeňsko.Údajně vyhrál mistrovství republiky,ale nevím rok.Prosím o zjištění a předem děkuji | Dobrý den, mistrovství ČSR v běhu na lyžích na 18 km v roce 1950 opravdu vyhrál Dvořák, ale Karel, nikoliv Stanislav. Mistrovství se konalo v Tatranskej Lomnici, Karel Dvořák běžel za Nové Město na Moravě. Karel Dvořák byl také jedním z členů vítězné štafety na 4 x 10 km spolu se Zajíčkem, Hlaváčem a Balvínem. Ve stejném složení štafeta zvítězila i v roce 1949 (Špindlerův Mlýn), 1948 (Šp. Mlýn, Tatranská Lomnice) a 1947 (Šp. Mlýn) , na mistrovství z r. 1947 pouze místo Hlaváče jel Kosour. V předchozích ani dalších letech v individuálním závodě na mistrovství ČSR již Dvořák nezvítězil. Pomocí digitální knihovny Kramerius NK ČR (http://kramerius.nkp.cz) jsme v naskenovaných starších číslech periodik o Karlu Dvořákovi nalezli zmínky ještě v souvislosti s jeho účastí na několika ročnících sdruženého závodu o "Zlatou lyži Českomoravské Vysočiny" v Novém Městě na Moravě a lyžařského závodu o memoriál Josefa Německého. Podrobnější informace o jednotlivých závodech jsou k dispozici v níže uvedených článcích, přístup k plnému textu v digitalizované podobě je však vzhledem k autorskému zákonu přístupný v plném rozsahu pouze z počítačů Národní knihovny ČR; Rudé právo z požadovaných let je v digitální podobě volně zpřístupněno na stránkách Ústavu pro jazyk český AV ČR v Archivu digitalizovaných časopisů (http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo): * Z lyžařských závodů. In Rudé právo. 25.1.1952, s. 4 http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/18325466 * Z nedělních lyžařských mistrovských závodů. In Rudé právo. 26.1.1953, s. 4. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/18361280 * Sportovní události ve zkratce. In Rudé právo. 27.1.1952, s. 6. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/18325451 * Vašicová a Cardal mistry ČSR v běhu na lyžích. In Rudé právo. 4.3.1952, s. 6. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/18326078 * Štafety zahájily mistrovství. In Severočeská Mladá fronta. 16.2.1950, s. 6. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/29561884 * První den závodů o Zlatou lyži. In Lidové noviny. 22.1.1950, s. 6. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17647355 * Dvořák mistrem ČSR v běhu na 18 km. In Rudé právo. 21.2.1950, s. 4. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/18423418 * Páté vítězství Kosourovo v závodě o Zlatou lyži. In Lidové noviny. 18.1.1949, s. 6. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17578094 * O Zlatou lyži Českomoravské Vysočiny zvítězil K. Dvořák před Kosourem. In Lidové noviny. 20.2.1951, s. 4. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17586250 * Po patnácté o Zlatou lyži: zvítězil opět K. Dvořák před Kosourem. In Lidové noviny. 29.1.1952, s. 4. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17586393 * Dvořák vyhrál "Zlatou lyži". In Mladá fronta. 29.1.1952, s. 3. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/30204776 Dále jsme použili následující zdroje: * Zlatá kniha lyžování : z dějin čs. a světového lyžařství / Otto Kulhánek ; spoluprac. Ján Mráz, Jaroslav Trousil ; fot. Juraj Bobula [et al.]. Praha : Olympia, 1989 (PG). 597 s. : obr., fot., tb. ; 25 cm. (Olymp). * CHOVANEC, Felix. Stručný přehled vývoje lyžařství : určeno pro posl. fak. tělesné výchovy a sportu. Praha : SPN, 1971 (SČT 17). 156 s. ; 4°. | null | Národní knihovna ČR | Tělesná výchova a sport. Rekreace | null | 2011-07-22T12:02:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/beh-na-lyzich-muzi-asi-rok-1950 | 667 | cs | Potřebovala bych se dozvědět,jakých běžeckýchzávodů na lyžích se zůčastnil p.Stanislav Dvořák,nar. 14.8.1928 -Plzeňsko.Údajně vyhrál mistrovství republiky,ale nevím rok.Prosím o zjištění a předem děkuji | Dobrý den, mistrovství ČSR v běhu na lyžích na 18 km v roce 1950 opravdu vyhrál Dvořák, ale Karel, nikoliv Stanislav. Mistrovství se konalo v Tatranskej Lomnici, Karel Dvořák běžel za Nové Město na Moravě. Karel Dvořák byl také jedním z členů vítězné štafety na 4 x 10 km spolu se Zajíčkem, Hlaváčem a Balvínem. Ve stejném složení štafeta zvítězila i v roce 1949 (Špindlerův Mlýn), 1948 (Šp. Mlýn, Tatranská Lomnice) a 1947 (Šp. Mlýn) , na mistrovství z r. 1947 pouze místo Hlaváče jel Kosour. V předchozích ani dalších letech v individuálním závodě na mistrovství ČSR již Dvořák nezvítězil. Pomocí digitální knihovny Kramerius NK ČR (http://kramerius.nkp.cz) jsme v naskenovaných starších číslech periodik o Karlu Dvořákovi nalezli zmínky ještě v souvislosti s jeho účastí na několika ročnících sdruženého závodu o "Zlatou lyži Českomoravské Vysočiny" v Novém Městě na Moravě a lyžařského závodu o memoriál Josefa Německého. Podrobnější informace o jednotlivých závodech jsou k dispozici v níže uvedených článcích, přístup k plnému textu v digitalizované podobě je však vzhledem k autorskému zákonu přístupný v plném rozsahu pouze z počítačů Národní knihovny ČR; Rudé právo z požadovaných let je v digitální podobě volně zpřístupněno na stránkách Ústavu pro jazyk český AV ČR v Archivu digitalizovaných časopisů (http://archiv.účl.cas.cz/index.php?path=RudePravo): * Z lyžařských závodů. In Rudé právo. 25.1.1952, s. 4 http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/18325466 * Z nedělních lyžařských mistrovských závodů. In Rudé právo. 26.1.1953, s. 4. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/18361280 * Sportovní události ve zkratce. In Rudé právo. 27.1.1952, s. 6. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/18325451 * Vašicová a Cardal mistry ČSR v běhu na lyžích. In Rudé právo. 4.3.1952, s. 6. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/18326078 * Štafety zahájily mistrovství. In Severočeská Mladá fronta. 16.2.1950, s. 6. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/29561884 * První den závodů o Zlatou lyži. In Lidové noviny. 22.1.1950, s. 6. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17647355 * Dvořák mistrem ČSR v běhu na 18 km. In Rudé právo. 21.2.1950, s. 4. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/18423418 * Páté vítězství Kosourovo v závodě o Zlatou lyži. In Lidové noviny. 18.1.1949, s. 6. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17578094 * O Zlatou lyži Českomoravské Vysočiny zvítězil K. Dvořák před Kosourem. In Lidové noviny. 20.2.1951, s. 4. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17586250 * Po patnácté o Zlatou lyži: zvítězil opět K. Dvořák před Kosourem. In Lidové noviny. 29.1.1952, s. 4. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17586393 * Dvořák vyhrál "Zlatou lyži". In Mladá fronta. 29.1.1952, s. 3. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/30204776 Dále jsme použili následující zdroje: * Zlatá kniha lyžování : z dějin čs. a světového lyžařství / Otto Kulhánek ; spoluprac. Ján Mráz, Jaroslav Trousil ; foť. Juraj Bobula [et al.]. Praha : Olympia, 1989 (PG). 597 s. : obr., foť., tb. ; 25 cm. (Olymp). * CHOVANEC, Felix. Stručný přehled vývoje lyžařství : určeno pro posl. fak. tělesné výchovy a sportu. Praha : SPN, 1971 (SČT 17). 156 s. ; 4°. | Potřebovala bych se dozvědět,jakých běžeckýchzávodů na lyžích se zúčastnil p.Stanislav Dvořák,nar. 14.8.1928 -Plzeňsko.Údajně vyhrál mistrovství republiky,ale nevím rok.Prosím o zjištění a předem děkuji | Dobrý den, mistrovství ČSR v běhu na lyžích na 18 km v roce 1950 opravdu vyhrál Dvořák, ale Karel, nikoliv Stanislav. Mistrovství se konalo v tatranskej Lomnici, Karel Dvořák běžel za nové město na Moravě. Karel Dvořák byl také jedním z členů vítězné štafety na 4 x 10 km spolu se zajíčkem, hlaváčem a Balvínem. Ve stejném složení štafeta zvítězila i v roce 1949 (Špindlerův mlýn), 1948 (Šp. Mlýn, tatranská Lomnice) a 1947 (Šp. Mlýn) , na mistrovství z r. 1947 pouze místo hlaváče jel kocour. V předchozích ani dalších letech v individuálním závodě na mistrovství ČSR již Dvořák nezvítězil. Pomocí digitální knihovny Kramerius NK ČR (http://Kramerius.nku.cz) jsme v naskenovaných starších číslech periodik o Karlu Dvořákovi nalezli zmínky ještě v souvislosti s jeho účastí na několika ročnících sdruženého závodu o "zlatou lyži českomoravské vysočiny" v novém městě na Moravě a lyžařského závodu o memoriál Josefa německého. Podrobnější informace o jednotlivých závodech jsou k dispozici v níže uvedených článcích, přístup k plnému textu v digitalizované podobě je však vzhledem k autorskému zákonu přístupný v plném rozsahu pouze z počítačů národní knihovny ČR; rudé právo z požadovaných let je v digitální podobě volně zpřístupněno na stránkách ústavu pro jazyk český AV ČR v archivu digitalizovaných časopisů (http://archiv.ul.cas.cz/index.ph?pat=RudePravo): * z lyžařských závodů. In rudé právo. 25.1.1952, s. 4 http://Kramerius.nku.cz/Kramerius/handle/ABA001/18325466 * z nedělních lyžařských mistrovských závodů. In rudé právo. 26.1.1953, s. 4. http://Kramerius.nku.cz/Kramerius/handle/ABA001/18361280 * sportovní události ve zkratce. In rudé právo. 27.1.1952, s. 6. http://Kramerius.nku.cz/Kramerius/handle/ABA001/18325451 * Vašicova a Carda mistry ČSR v běhu na lyžích. In rudé právo. 4.3.1952, s. 6. http://Kramerius.nku.cz/Kramerius/handle/ABA001/18326078 * štafety zahájily mistrovství. In severočeská mladá fronta. 16.2.1950, s. 6. http://Kramerius.nku.cz/Kramerius/handle/ABA001/29561884 * první den závodu o zlatou lyži. In lidové noviny. 22.1.1950, s. 6. http://Kramerius.nku.cz/Kramerius/handle/ABA001/17647355 * Dvořák mistrem ČSR v běhu na 18 km. In rudé právo. 21.2.1950, s. 4. http://Kramerius.nku.cz/Kramerius/handle/ABA001/18423418 * páté vítězství kocourovo v závodě o zlatou lyži. In lidové noviny. 18.1.1949, s. 6. http://Kramerius.nku.cz/Kramerius/handle/ABA001/17578094 * o zlatou lyži českomoravské vysočiny zvítězil K. Dvořák před kocourem. In lidové noviny. 20.2.1951, s. 4. http://Kramerius.nku.cz/Kramerius/handle/ABA001/17586250 * po patnácté o zlatou lyži: zvítězil opět K. Dvořák před kocourem. In lidové noviny. 29.1.1952, s. 4. http://Kramerius.nku.cz/Kramerius/handle/ABA001/17586393 * Dvořák vyhrál "zlatou lyži". I mladá fronta. 29.1.1952, s. 3. http://Kramerius.nku.cz/Kramerius/handle/ABA001/30204776 dále jsme použili následující zdroje: * zlatá kniha lyžování : z dějin čs. a světového lyžařství / Otto Kulhánek ; spoluprací. Ján Mráz, Jaroslav Trousil ; fot. Juraj Babula [et al.]. Praha : Olympia, 1989 (G). 597 s. : obr., fot., b. ; 25 cm. (Olymp). * CHOVANEC, Felix. Stručný přehled vývoje lyžařství : určeno pro posl. ak. tělesné výchovy a sportu. Praha : SPN, 1971 (SPT 17). 156 s. ; 4°. | true |
Běhoun | Dobrý den,znal jsem od mala slovo běhoun ve smyslu dlouhého koberce. Ovšem zdá se, že v některých částech naší republiky se toto slovo používá ve smyslu úzkého ubrusu na stůl. Jak je to možné ? Po stole se přeci neběhá. Jak se z koberce stane ubrus ? | Dobrý den, výraz běhoun je odvozen od slovesa běhat/běhati. Samotnou genezi významu běhoun ve smyslu nástolník či koberec slovníky neuvádějí. Kromě nástolníku a podélného koberce slovníky uvádějí ještě pojmenování panského sluhy, mlýnský kámen, součástku povozu a mladé zvíře (nejčastěji vepře). | null | Knihovna Filozofické fakulty UK | Jazyk, lingvistika a literatura | TRÁVNÍČEK, František. Slovník jazyka českého. 4. vyd., ve Slovan. nakl. 1. přeprac. a dopln. vyd. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952. 15, 1801, [1] s.HAVRÁNEK, Bohuslav, ed. a kol. Slovník spisovného jazyka českého. 2., nezměn. vyd. Praha: Academia, 1989. 8 sv. | 2023-01-30T07:21:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/behoun | 668 | cs | Dobrý den,znal jsem od mala slovo běhoun ve smyslu dlouhého koberce. Ovšem zdá se, že v některých částech naší republiky se toto slovo používá ve smyslu úzkého ubrusu na stůl. Jak je to možné ? Po stole se přeci neběhá. Jak se z koberce stane ubrus ? | Dobrý den, výraz běhoun je odvozen od slovesa běhat/běhati. Samotnou genezi významu běhoun ve smyslu nástolník či koberec slovníky neuvádějí. Kromě nástolníku a podélného koberce slovníky uvádějí ještě pojmenování panského sluhy, mlýnský kámen, součástku povozů a mladé zvíře (nejčastěji vepře). | Dobrý den,znal jsem od mala slovo běhoun ve smyslu dlouhého koberce. Ovšem zdá se, že v některých částech naší republiky se toto slovo používá ve smyslu úzkého ubrusu na stůl. Jak je to možné ? Po stole se přeci neběhá. Jak se z koberce stane ubrus ? | Dobrý den, výraz běhoun je odvozen od slovesa běhat/běhat. Samotnou genezi významu běhoun ve smyslu násilník či koberec slovníky neuvádějí. Kromě nátělníku a podélného koberce slovníky uvádějí ještě pojmenování panského sluhy, mlýnský kámen, součástku povozu a mladé zvíře (nejčastěji vepře). | true |
Nejčtenější periodika 89-97 | Dobrý den, ráda bych věděla, jaká periodika v České republice byla nejčtenější mezi lety 1989 - 1997. Děkuji | Dobrý den, statistiky čtenosti periodik z konce 80. a z 90. let se shánějí poměrně obtížně, nicméně jsme byli schopni dohledat náklady vydavatelů jednotlivých periodik. V České republice ověřování nákladu tisku probíhá od března 1993, kdy tuto službu začala organizačně a metodicky zajišťovat Unie vydavatelů. Z dohledatelných zdrojů je možné vyvodit následující: Za rok 1993 vycházel největším nákladem deník Blesk (376 028 výtisků), druhým deníkem s největším nákladem byla Mladá fronta a následovalo Rudé právo. Z časopisů vycházel největším nákladem v roce 1993 Tv Magazín (644 096), Týdeník televize a MAXI magazín pro ženy. 1994 – deníky: MF Dnes (340 275), Právo a deník Blesk. Časopisy: Magazín Právo (540 411), Blesk Magazín a Magazín MF Dnes. 1995 – deníky: MF Dnes (365 949), Blesk a Zemské noviny Časopisy: Magazín Právo (529 934), Magazín MF Dnes a Blesk Magazín. Dále Kancelář ověřování nákladu tisku uvádí statistiky nákladu z let 1996- 1997 vždy za jednotlivé měsíce, nikoli souhrnně za celý ročník. Náklady se v jednotlivých měsících dosti liší, proto doporučujeme, abyste do nich nahlédla sama. Tabulky obsahující náklady jednotlivých periodik od roku 1993 do roku 2015 jsou k dispozici ke stažení pod následujícím odkazem: • http://www.abccr.cz/overovana-data/periodicky-tisk/ Naleznete zde například i rozdělení na průměrný vynaložený náklad a průměrný prodaný náklad, atd. Pod následujícím odkazem naleznete data týkající se přímo čtenosti jednotlivých deníků z novějších let: http://www.unievydavatelu.cz/cs/deniky/fakta_cisla_denicich/ctenost_deniku/239-deniky_celostatni Žádný jiný zdroj, který by shromažďoval data, co se týče čtenosti, či nákladu jednotlivých deníků z 90. let, jsme bohužel nenašli. Zbývá jen doporučit obrátit se na jednotlivé vydavatele, zda tyto údaje nearchivují, či se s dotazem obrátit prostřednictvím emailu na tyto instituce: • [email protected] • [email protected] | null | Národní knihovna ČR | Informace o vydaných dokumentech | null | 2016-04-05T12:43:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bejctenejsi-periodika-89-97 | 669 | cs | Dobrý den, ráda bych věděla, jaká periodika v České republice byla nejčtenější mezi lety 1989 - 1997. Děkuji | Dobrý den, statistiky čtenosti periodik z konce 80. a z 90. let se shánějí poměrně obtížně, nicméně jsme byli schopni dohledat náklady vydavatelů jednotlivých periodik. V České republice ověřování nákladů tisku probíhá od března 1993, kdy tuto službu začala organizačně a metodicky zajišťovat Unie vydavatelů. Z dohledatelných zdrojů je možné vyvodit následující: Za rok 1993 vycházel největším nákladem deník Blesk (376 028 výtisků), druhým deníkem s největším nákladem byla Mladá fronta a následovalo Rudé právo. Z časopisů vycházel největším nákladem v roce 1993 Tv Magazín (644 096), Týdeník televize a MAXI magazín pro ženy. 1994 – deníky: MF Dnes (340 275), Právo a deník Blesk. Časopisy: Magazín Právo (540 411), Blesk Magazín a Magazín MF Dnes. 1995 – deníky: MF Dnes (365 949), Blesk a Zemské noviny Časopisy: Magazín Právo (529 934), Magazín MF Dnes a Blesk Magazín. Dále Kancelář ověřování nákladů tisku uvádí statistiky nákladů z let 1996- 1997 vždy za jednotlivé měsíce, nikoli souhrnně za celý ročník. Náklady se v jednotlivých měsících dosti liší, proto doporučujeme, abyste do nich nahlédla sama. Tabulky obsahující náklady jednotlivých periodik od roku 1993 do roku 2015 jsou k dispozici ke stažení pod následujícím odkazem: • http://www.abccr.cz/ověřovaná-data/periodicky-tisk/ Naleznete zde například i rozdělení na průměrný vynaložený náklad a průměrný prodaný náklad, atd. Pod následujícím odkazem naleznete data týkající se přímo čtenosti jednotlivých deníků z novějších let: http://www.unievydavatelu.cz/čs/deníky/fakta_čísla_denících/čtenost_deníku/239-deníky_celostátní Žádný jiný zdroj, který by shromažďoval data, co se týče čtenosti, či nákladů jednotlivých deníků z 90. let, jsme bohužel nenašli. Zbývá jen doporučit obrátit se na jednotlivé vydavatele, zda tyto údaje nearchívují, či se s dotazem obrátit prostřednictvím emailu na tyto instituce: • [email protected] • [email protected] | Dobrý den, ráda bych věděla, jaká periodika v České republice byla nejčtenější mezi lety 1989 - 1997. Děkuji | Dobrý den, statistiky čtenosti periodik z konce 80. a z 90. let se shánějí poměrně obtížně, nicméně jsme byli schopni dohledat náklady vydavatelů jednotlivých periodik. V České republice ověřování nákladu tisku probíhá od března 1993, kdy tuto službu začala organizačně a metodicky zajišťovat Unie vydavatelů. Z dohledatelných zdrojů je možné vyvodit následující: Za rok 1993 vycházel největším nákladem deník blesk (376 028 výtisků), druhým deníkem s největším nákladem byla mladá fronta a následovalo rudé právo. Z časopisů vycházel největším nákladem v roce 1993 tv magazín (644 096), týdeník televize a Maxi magazín pro ženy. 1994 – deníky: MF dnes (340 275), právo a deník blesk. Časopisy: Magazín právo (540 411), Blesk magazín a magazín MF dnes. 1995 – deníky: MF dnes (365 949), Blesk a zemské noviny časopisy: Magazín právo (529 934), magazín MF dnes a Blesk magazín. Dále kancelář ověřování nákladu tisku uvádí statistiky nákladu z let 1996- 1997 vždy za jednotlivé měsíce, nikoli souhrnně za celý ročník. Náklady se v jednotlivých měsících dosti liší, proto doporučujeme, abyste do nich nahlédla sama. Tabulky obsahující náklady jednotlivých periodik od roku 1993 do roku 2015 jsou k dispozici ke stažení pod následujícím odkazem: • http://www.abc.cz/operovaná-data/periodicky-tisk/ naleznete zde například i rozdělení na průměrný vynaložený náklad a průměrný prodaný náklad, atd. Pod následujícím odkazem naleznete data týkající se přímo čtenosti jednotlivých deníků z novějších let: http://www.unievydavatelu.cz/cs/deníky/fakta_cihla_denicích/ctnost_deníku/239-deníky_celostátní žádný jiný zdroj, který by shromažďoval data, co se týče čtenosti, či nákladu jednotlivých deníků z 90. let, jsme bohužel nenašli. Zbývá jen doporučit obrátit se na jednotlivé vydavatele, zda tyto údaje nearchivuje, či se s dotazem obrátit prostřednictvím emailu na tyto instituce: • [email protected] • [email protected] | true |
Belárie | Dobrý den, potřebuji zjistit původ jména městské části Belárie. Jediné co jsem zjistilje, že slovo bellare v latině znamená bojovat a v italštině belare znamená mečet, bečet nebo brečet. Já bydlím v této části Prahy a rád bych věděl, proč se tak nazývá. | Dobrý den, pojem Bellárie je vysvětlen v Knize o Praze 12. Píše se zde, že název Bellaria nesla rekreační vila (čp.262), kterou v roce 1917 začal budovat pražský drogista Vítek. Vítek zde zakoupil pozemky na západním a severozápadním svahu kopce směrem k Praze, na nichž zřídil zahradnictví. Zahradnictví bylo po roce 1945 znárodněno a zpustlo. Název Bellárie, který znamená čistý nebo krásný vzduch (z italštiny - bell aria ), zde byl ovšem zachován v názvu dvou ulic (Pod Belárií a Nad Belárií) a tramvajových a autobusových zastávek Belárie. Zdroj:Kniha o Praze 12 : Modřany a okolí : Cholupice, Kamýk, Komořany, Točná. Praha : MILPO, 1997. ISBN 80-86098-02-8 (váz.)(s.36) Pražský uličník : encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství.1.díl. 1. vyd. Praha : Libri, 1997-1998. 80-85983-24-9 (díl 1 : váz.) ROSENDORFSKÝ, Jaroslav. Česko-italský slovník. 3. upr. vyd. Praha : SPN, 1997, c1988. ISBN 80-04-26632-0 (váz.) | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2008-01-03T12:11:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/belarie | 670 | cs | Dobrý den, potřebují zjistit původ jména městské části Belárie. Jediné co jsem zjistilje, že slovo bellare v latině znamená bojovat a v italštině belare znamená mečet, bečet nebo brečet. Já bydlím v této části Prahy a rád bych věděl, proč se tak nazývá. | Dobrý den, pojem Bellárie je vysvětlen v Knize o Praze 12. Píše se zde, že název Bellaria nesla rekreační vila (čp.262), kterou v roce 1917 začal budovat pražský drogista Vítek. Vítek zde zakoupil pozemky na západním a severozápadním svahu kopce směrem k Praze, na nichž zřídil zahradnictví. Zahradnictví bylo po roce 1945 znárodněno a zpustlo. Název Bellárie, který znamená čistý nebo krásný vzduch (z italštiny - bell aria ), zde byl ovšem zachován v názvu dvou ulic (Pod Belárií a Nad Belárií) a tramvajových a autobusových zastávek Belárie. Zdroj:Kniha o Praze 12 : Modřany a okolí : Cholupice, Kamýk, Komořany, Točná. Praha : MILPO, 1997. ISBN 80-86098-02-8 (váz.)(s.36) Pražský uličník : encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství.1.díl. 1. vyd. Praha : Libri, 1997-1998. 80-85983-24-9 (díl 1 : váz.) ROSENDORFSKÝ, Jaroslav. Česko-italský slovník. 3. upr. vyd. Praha : SPN, 1997, c1988. ISBN 80-04-26632-0 (váz.) | Dobrý den, potřebuji zjistit původ jména městské části Belgie. Jediné co jsem zjistil, že slovo Pellare v latině znamená bojovat a v italštině beďare znamená mečet, bečet nebo brečet. Já bydlím v této části Prahy a rád bych věděl, proč se tak nazývá. | Dobrý den, pojem Bellárie je vysvětlen v knize o Praze 12. Píše se zde, že název Bellagia nesla rekreační vila (čp.262), kterou v roce 1917 začal budovat pražský drogista Vítek. Vítek zde zakoupil pozemky na západním a severozápadním svahu kopce směrem k Praze, na nichž zřídil zahradnictví. Zahradnictví bylo po roce 1945 znárodněn a zpustl. Název Bellárie, který znamená čistý nebo krásný vzduch (z italštiny - bill aria ), zde byl ovšem zachován v názvu dvou ulic (pod Belgií a nad Belgií) a tramvajových a autobusových zastávek Belgie. Zdroj:Kniha o Praze 12 : Modřany a okolí : Cholupice, Kamýk, Komořany, točná. Praha : MILO, 1997. ISBN 80-86098-02-8 (váz.)(s.36) pražský uličník : encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství.1.díl. 1. vyd. Praha : Libri, 1997-1998. 80-85983-24-9 (díl 1 : váz.) ROSENDORFSKÝ, Jaroslav. Česko-italský slovník. 3. pr. vyd. Praha : SPN, 1997, c1988. ISBN 80-04-26632-0 (váz.) | true |
bělení včelího vosku | Jak se bělí včelí vosk? Metody, technologické postupy. | Dobrý den, informace ohledně bělení vosku získáte v publikacích: * BLAŽKOVÁ, Lenka. Voskařství. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 100 s., [8] s. obr. příl. Řemesla, tradice, technika. ISBN 80-247-1341-1. * JAKŠ, Václav. Vosk, jeho čištění a užití. Praha: Knihkupectví A. Reinwart, 1901. 43 s. Kniha od Lenky Blažkové - ačkoli se jedná o nové vydání -se zabývá spíše historií tohoto řemesla, takže zde můžete nalézt postup bělení vosku pomocí rozpuštění vosku v nádobě s dvojitým dnem, kdy voskař naběračkou tekutý vosk nabíral a přeléval ho přes síto, kde se uchytily největší nečistoty. Takto se vosk rozpouštěl několikrát a nechal se protékat skrz síto, tenké plátno, apod. Další krok představovalo použití zpravidla otáčivého válce, který byl umístěn po okraji nádoby s chladnou vodou. Poblíž se nacházela nádoba s roztaveným voskem. Z ní se vosk pomalu naléval na válec, který se jednou svou částí mohl dotýkat přímo vodní hladiny. Válcem se otáčelo, vosk se přes něj přeléval, čímž postupně vznikaly různě široké pásy vosku, které ve studené vodě dobře tuhly. Vychladlé pásy se vystavovaly na slunci, aby se působením slunečních paprsků vybělily. Tento způsob bělení se používal až do 20. století. Bělení na slunci bylo obecně nejpoužívanější metodou, během tohoto bělení se vosk několikrát přetavoval, tzn. rozpustil a přefiltroval. Drobní voskaři v Čechách bělili vosk po prvním přetavení většinou už jen na slunci a více ho nepřetavovali. Celý proces bělení mohl trvat od 3 do 7 týdnů. Další možností je bělení pomocí chemických prostředků, kdy se vosk čistí např. přimísením určitého množství oxidujících prostředků, např. manganistanu draselného, dvojchromanu draselného, chlorečnanu draselného, peroxidu vodíku, kyseliny sírové, atd. Kniha od Václava Jakše se spíše zabývá čistěním vosku. Poznatky byste mohl získat také v článku Křenková, Eva. Měly by být léčivy první volby. 4, Včelí vosk. Včelařství, 2009, 62(4), s. 96-97. ISSN 0042-2924 (předmětová hesla: včelařské produkty * včelí vosk * fyzikálně-chemické vlastnosti * chemické složení * zpracování * bělení * čištění * využívání * farmaceutický průmysl * maziva). Bibliografický záznam článku naleznete v bázi ANL na adresehttp://aleph.nkp.cz/cze/anl. Zajímavé by také mohly být následující internetové odkazy: http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/print.php?page=2572&typ=html Diplomová práce z včelařského řemesla -https://is.muni.cz/th/216405/ff_m/II._cast.docx Více informací či konkrétnější postupy se nám bohužel nepodařilo dohledat. S dotazem se můžete obrátit také na Zemědělskou knihovnuhttps://kas.uzei.cz/. | null | Národní knihovna ČR | Zemědělství | null | 2012-03-15T15:59:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/beleni-vceliho-vosku | 671 | cs | Jak se bělí včelí vosk? Metody, technologické postupy. | Dobrý den, informace ohledně bělení vosku získáte v publikacích: * BLAŽKOVÁ, Lenka. Voskařství. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 100 s., [8] s. obr. příl. Řemesla, tradice, technika. ISBN 80-247-1341-1. * JAKŠ, Václav. Vosk, jeho čištění a užití. Praha: Knihkupectví A. Reinwart, 1901. 43 s. Kniha od Lenky Blažkové - ačkoli se jedná o nové vydání -se zabývá spíše historií tohoto řemesla, takže zde můžete nalézt postup bělení vosků pomocí rozpuštění vosku v nádobě s dvojitým dnem, kdy voskař naběračkou tekutý vosk nabíral a přeléval ho přes síto, kde se uchytily největší nečistoty. Takto se vosk rozpouštěl několikrát a nechal se protékat skrz síto, tenké plátno, apod. Další krok představovalo použití zpravidla otáčivého válce, který byl umístěn po okraji nádoby s chladnou vodou. Poblíž se nacházela nádoba s roztaveným voskem. Z ní se vosk pomalu naléval na válec, který se jednou svou částí mohl dotýkat přímo vodní hladiny. Válcem se otáčelo, vosk se přes něj přeléval, čímž postupně vznikaly různě široké pásy vosků, které ve studené vodě dobře tuhly. Vychladlé pásy se vystavovaly na slunci, aby se působením slunečních paprsků vybělily. Tento způsob bělení se používal až do 20. století. Bělení na slunci bylo obecně nejpoužívanější metodou, během tohoto bělení se vosk několikrát přetavoval, tzn. rozpustil a přefiltroval. Drobní voskaři v Čechách bělili vosk po prvním přetavení většinou už jen na slunci a více ho nepřetavovali. Celý proces bělení mohl trvat od 3 do 7 týdnů. Další možností je bělení pomocí chemických prostředků, kdy se vosk čistí např. přimísením určitého množství oxidujících prostředků, např. manganistanu draselného, dvojchromanu draselného, chlorečnanu draselného, peroxidu vodíku, kyseliny sírové, atd. Kniha od Václava Jakše se spíše zabývá čištěním vosku. Poznatky byste mohl získat také v článku Křenková, Eva. Měly by být léčivy první volby. 4, Včelí vosk. Včelařství, 2009, 62(4), s. 96-97. ISSN 0042-2924 (předmětová hesla: včelařské produkty * včelí vosk * fyzikálně-chemické vlastnosti * chemické složení * zpracování * bělení * čištění * využívání * farmaceutický průmysl * maziva). Bibliografický záznam článku naleznete v bázi ANL na adresehttp://aleph.nkp.cz/cze/anl. Zajímavé by také mohly být následující internetové odkazy: http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/print.php?page=2572&typ=html Diplomová práce z včelařského řemesla -https://is.muni.cz/th/216405/ff_m/II._část.docx Více informací či konkrétnější postupy se nám bohužel nepodařilo dohledat. S dotazem se můžete obrátit také na Zemědělskou knihovnuhttps://kaš.uzei.cz/. | Jak se bělí včelí vosk? Metody, technologické postupy. | Dobrý den, informace ohledně bělení vosku získáte v publikacích: * BLAŽKOVÁ, Lenka. Cvočkařství. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 100 s., [8] s. obr. příl. Řemesla, tradice, technika. ISBN 80-247-1341-1. * Jakš, Václav. Vosk, jeho čištění a užití. Praha: Knihkupectví A. Reinhart, 1901. 43 s. Kniha od Lenky Blažkové - ačkoli se jedná o nové vydání -se zabývá spíše historií tohoto řemesla, takže zde můžete nalézt postup bělení vosku pomocí rozpuštění vosku v nádobě s dvojitým dnem, kdy Voska naběračkou tekutý vosk nabíral a přeléval ho přes síto, kde se uchytily největší nečistoty. Takto se vosk rozpouštěl několikrát a nechal se protékat skrz síto, tenké plátno, apod. Další krok představovalo použití zpravidla otáčivého válce, který byl umístěn po okraji nádoby s chladnou vodou. Poblíž se nacházela nádoba s roztaveným voskem. Z ní se vosk pomalu naléval na válec, který se jednou svou částí mohl dotýkat přímo vodní hladiny. Válcem se otáčelo, vosk se přes něj přeléval, čímž postupně vznikaly různě široké pásy vosku, které ve studené vodě dobře tuhly. Vychladlé pásy se vystavovaly na slunci, aby se působením slunečních paprsků vybělila. Tento způsob bělení se používal až do 20. století. Bělení na slunci bylo obecně nepoužívanější metodou, během tohoto bělení se vosk několikrát přetahoval, tzn. rozpustil a přefiltroval. Drobní oskaři v Čechách dělili vosk po prvním přetavení většinou už jen na slunci a více ho nepřetavovali. Celý proces bělení mohl trvat od 3 do 7 týdnů. Další možností je bělení pomocí chemických prostředků, kdy se vosk čistí např. přimísením určitého množství oxidujících prostředků, např. manganistanu draselného, dvojchromanu draselného, chlorečnan draselného, peroxidu vodíku, kyseliny sírové, atd. Kniha od Václava Jakše se spíše zabývá čistěním vosku. Poznatky byste mohl získat také v článku Křečková, Eva. Měly by být léčivy první volby. 4, včelí vosk. Včelařství, 2009, 62(4), s. 96-97. ISBN 0042-2924 (předmětová hesla: včelařské produkty * včelí vosk * fyzikálně-chemické vlastnosti * chemické složení * zpracování * bělení * čištění * využívání * farmaceutický průmysl * maziva). Bibliografický záznam článku naleznete v bázi AN na adresehttp://alepp.nku.cz/cze/an. Zajímavé by také mohly být následující internetové odkazy: http://web.Mendel.cz/a_291_projekty/vse/Print.ph?page=2572&typ=html diplomová práce z včelařského řemesla -http://s.mini.cz/th/216405/f_m/II._cest.doc více informací či konkrétnější postupy se nám bohužel nepodařilo dohledat. S dotazem se můžete obrátit také na zemědělskou knihovnuhttps://kas.uzel.cz/. | true |
BĚLENÍ ZUBŮ | Dobrý den,chtěla bych se zeptat jaké chemické reakce probíhají při bělení zubů (chemické) a u bělení zubů přírodní cestou (například kokosovým olejem nebo pomocí černého uhlí). | Dobrý den, při chemickém bělení zubů dochází k oxidaci organického materiálu na méně komplexní molekuly. Tyto nově vzniklé menší molekuly jsou barevně světlejší než původní makromolekuly. "Při bělení zubů dochází k oxidačně redukčním reakcím – tzv. redox reakce. Jedná se o chemické reakce, při kterých se mění oxidační čísla atomů. Každá taková reakce je tvořena ze dvou poloreakcí, které probíhají současně. Jsou to oxidace a redukce. Při oxidaci atom elektron ztrácí a jeho oxidační číslo se zvyšuje. Při redukci atom elektron přijíma, oxidační číslo se snižuje. Během redox reakce peroxidu vodíku dojde k uvolnění volných radikálů s nepárovými elektrony a tím se stávají redukovanými. Jako volný radikál ve fyziologii nazýváme takový radikál, který zvyšuje oxidační charakter a posiluje redoxní reakce vnitřního prostředí organizmu. Molekuly nenasycených organických barevných látek v dyskolorovaných zubech přijímají nepárové elektrony a jsou oxidovány a tím dochází k zesvětlení barevného odstínu zubu." Podrobnější informace o chemickém procesu při bělení zubů např. i přírodní cestou se dočtete v citované bakalářské práci. | null | Národní knihovna ČR | Chemie. Krystalografie. Mineralogické vědy | CHEFDEVILLE, Klára. Bělení zubů. Praha, 2012. Bakalářská práce. Dostupné z:https://dspace.cuni.cz/[…]/BPTX_2011_1__0_269391_0_116579.pdf?sequence=1 | 2018-04-30T08:00:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/beleni-zubu | 672 | cs | Dobrý den,chtěla bych se zeptat jaké chemické reakce probíhají při bělení zubů (chemické) a u bělení zubů přírodní cestou (například kokosovým olejem nebo pomocí černého uhlí). | Dobrý den, při chemickém bělení zubů dochází k oxidaci organického materiálu na méně komplexní molekuly. Tyto nově vzniklé menší molekuly jsou barevně světlejší než původní makromolekuly. "Při bělení zubů dochází k oxidačně redukčním reakcím – tzv. redox reakce. Jedná se o chemické reakce, při kterých se mění oxidační čísla atomů. Každá taková reakce je tvořena ze dvou poloreakcí, které probíhají současně. Jsou to oxidace a redukce. Při oxidaci atom elektron ztrácí a jeho oxidační číslo se zvyšuje. Při redukci atom elektron přijímá, oxidační číslo se snižuje. Během redox reakce peroxidu vodíku dojde k uvolnění volných radikálů s nepárovými elektrony a tím se stávají redukovanými. Jako volný radikál ve fyziologii nazýváme takový radikál, který zvyšuje oxidační charakter a posiluje redoxní reakce vnitřního prostředí organizmu. Molekuly nenasycených organických barevných látek v dyskolorovaných zubech přijímají nepárové elektrony a jsou oxidovány a tím dochází k zesvětlení barevného odstínu zubů." Podrobnější informace o chemickém procesu při bělení zubů např. i přírodní cestou se dočtete v citované bakalářské práci. | Dobrý den,chtěla bych se zeptat jaké chemické reakce probíhají při bělení zubů (chemické) a u bělení zubů přírodní cestou (například kokosovým olejem nebo pomocí černého uhlí). | Dobrý den, při chemickém bělení zubů dochází k oxidaci organického materiálu na méně komplexní molekuly. Tyto nově vzniklé menší molekuly jsou barevně světlejší než původní makromolekuly. "při bělení zubů dochází k oxidační redukčním reakcím – tzv. Redo reakce. Jedná se o chemické reakce, při kterých se mění oxidační čísla atomů. Každá taková reakce je tvořena ze dvou poloreakcí, které probíhají současně. Jsou to oxidace a redukce. Při oxidaci atom elektron ztrácí a jeho oxidační číslo se zvyšuje. Při redukci atom elektron přijímá, oxidační číslo se snižuje. Během Redo reakce peroxidu vodíku dojde k uvolnění volných radikálů s nepárovými elektrony a tím se stávají redukovanými. Jako volný radikál ve fyziologii nazýváme takový radikál, který zvyšuje oxidační charakter a posiluje redoxní reakce vnitřního prostředí organizmu. Molekuly nenasycených organických barevných látek v dyskolorovaných zubech přijímají nepárové elektrony a jsou oxidovány a tím dochází k zesvětlení barevného odstínu zubu." Podrobnější informace o chemickém procesu při bělení zubů např. i přírodní cestou se dočtete v citované bakalářské práci. | true |
Beletrie o koktavosti | Nemáte nějaký tip, jak vyhledat českou beletrii o koktavosti = s koktavým hrdinou? Neznáte sami, osobně nějakou?Předem díky za zamyšlení. | Tippmannová, Marie: Koktavý (román). Praha, 1933Normanová, Diana: Dáma s hedvábnou maskou. Praha, 2007.Graves, Robert: Já, Cladius. Praha, 1971, 1984, 1985, 1987, 2000,2006Graves, Robert: Claudius bůh a jeho žena Messalina. Praha, 1972,1984, 1985, 2000, 2006 | null | Vědecká knihovna v Olomouci | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2008-12-23T15:25:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/beletrie-o-koktavosti | 673 | cs | Nemáte nějaký tip, jak vyhledat českou beletrii o koktavosti = s koktavým hrdinou? Neznáte sami, osobně nějakou?Předem díky za zamyšlení. | Tippmannová, Marie: Koktavý (román). Praha, 1933Normanová, Diana: Dáma s hedvábnou maskou. Praha, 2007.Graves, Robert: Já, Cladius. Praha, 1971, 1984, 1985, 1987, 2000,2006Graves, Robert: Claudius bůh a jeho žena Messalina. Praha, 1972,1984, 1985, 2000, 2006 | Nemáte nějaký tip, jak vyhledat českou beletrii o koktavosti = s koktavým hrdinou? Neznáte sami, osobně nějakou?Předem díky za zamyšlení. | Lippmannové, Marie: Koktavý (román). Praha, 1933Normanová, Diana: Dáma s hedvábnou maskou. Praha, 2007.Graves, Robert: Já, Claudius. Praha, 1971, 1984, 1985, 1987, 2000,2006Graves, Robert: Claudius bůh a jeho žena Messalina. Praha, 1972,1984, 1985, 2000, 2006 | true |
beletrie o starověkém Řecku | Dobrý den, bylo by možné zjistit, kolik dokumentů o starověkém Řecku zpracovaných formou beletrie lze v ČR nalézt? | Dobrý den,dohledat knihy dle Vámi uvedeného zadání (česky vydaná beletrie o starověkém Řecku) v úplnosti je bohužel prostřednictvím dostupných katalogů značně obtížné. Způsob vyhledávání, který bude zmíněn níže, vede povětšinou pouze k určité dílčí části odpovídající literatury. Nemožnost jednotného rychlého a spolehlivého vyhledání odpovídající literatury je dána nejednotností či absencí jmenného popisu dokumentů (zvláště u starších záznamů).K vyhledávání je možné použít katalog Národní knihovny ČR (https://aleph.nkp.cz/cze/nkc ). Do vyhledávacího pole můžete zadat vyhledávací výraz: starověk* řeck* a zaškrtnout pole "pouze dokumenty v češtině" (celkem 952 výsledků). Nyní máte přehled všech dokumentů, které jsou v katalogu popsány heslem "starověké Řecko" (ani tento přehled ovšem není úplný, neboť starší dokumenty - zvláště beletrie - nebyly v minulosti popisovány dle obsahu, tedy např. místa děje apod. - do uvedeného seznamu nejsou zahrnuty).Pokud byste výsledek chtěli dále zpřesňovat, je to možné prostřednictvím tlačítka "Zpřesnit" v horní liště nad výsledky vyhledávání. Použit můžete např. heslo "romány OR pověsti OR mýty OR povídky OR báje").Jak již ovšem bylo uvedeno, z výše zmíněných důvodů je i toto vyhledávání bohužel značně neúplné. | null | Národní knihovna ČR | Informace o vydaných dokumentech | null | 2022-12-08T11:21:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/beletrie-o-starovekem-recku | 674 | cs | Dobrý den, bylo by možné zjistit, kolik dokumentů o starověkém Řecku zpracovaných formou beletrie lze v ČR nalézt? | Dobrý den,dohledat knihy dle Vámi uvedeného zadání (česky vydaná beletrie o starověkém Řecku) v úplnosti je bohužel prostřednictvím dostupných katalogů značně obtížné. Způsob vyhledávání, který bude zmíněn níže, vede povětšinou pouze k určité dílčí části odpovídající literatury. Nemožnost jednotného rychlého a spolehlivého vyhledání odpovídající literatury je dána nejednotností či absencí jmenného popisu dokumentů (zvláště u starších záznamů).K vyhledávání je možné použít katalog Národní knihovny ČR (https://aleph.nkp.cz/cze/nkc ). Do vyhledávacího pole můžete žádat vyhledávací výraz: starověk* řeck* a zaškrtnout pole "pouze dokumenty v češtině" (celkem 952 výsledků). Nyní máte přehled všech dokumentů, které jsou v katalogu popsány heslem "starověké Řecko" (ani tento přehled ovšem není úplný, neboť starší dokumenty - zvláště beletrie - nebyly v minulosti popisovány dle obsahu, tedy např. místa děje apod. - do uvedeného seznamu nejsou zahrnuty).Pokud byste výsledek chtěli dále zpřesňovat, je to možné prostřednictvím tlačítka "Zpřesnit" v horní liště nad výsledky vyhledávání. Použít můžete např. heslo "romány OR pověsti OR mýty OR povídky OR báje").Jak již ovšem bylo uvedeno, z výše zmíněných důvodů je i toto vyhledávání bohužel značně neúplné. | Dobrý den, bylo by možné zjistit, kolik dokumentů o starověkém Řecku zpracovaných formou beletrie lze v ČR nalézt? | Dobrý den,dohledat knihy dle vámi uvedeného zadání (česky vydaná beletrie o starověkém Řecku) v úplnosti je bohužel prostřednictvím dostupných katalogů značně obtížné. Způsob vyhledávání, který bude zmíněn níže, vede povětšinou pouze k určité dílčí části odpovídající literatury. Nemožnost jednotného rychlého a spolehlivého vyhledání odpovídající literatury je dána nejednotností či absencí jmenného popisu dokumentů (zvláště u starších záznamů).K vyhledávání je možné použít katalog národní knihovny ČR (http://alepp.nku.cz/cze/noc ). Do vyhledávacího pole můžete zadat vyhledávací výraz: starověk* řek* a zaškrtnout pole "pouze dokumenty v češtině" (celkem 952 výsledků). Nyní máte přehled všech dokumentů, které jsou v katalogu popsány heslem "starověké Řecko" (ani tento přehled ovšem není úplný, neboť starší dokumenty - zvláště beletrie - nebyly v minulosti popisovány dle obsahu, tedy např. místa děje apod. - do uvedeného seznamu nejsou zahrnuty).Pokud byste výsledek chtěli dále zpřesňovat, je to možné prostřednictvím tlačítka "zpřesnit" v horní liště nad výsledky vyhledávání. Použít můžete např. heslo "romány OR pověsti OR mýty OR povídky OR báje").Jak již ovšem bylo uvedeno, z výše zmíněných důvodů je i toto vyhledávání bohužel značně neúplné. | true |
Beletrie o starověkých Germánech | Dobrý den,měla bych k Vám dotaz, jestli byste mi prosím nemohli poradit nějakou beletrii, která by se týkala tématu starověkých Germánů (to hlavně), ale potažmo i středověkých seveřanů. Nemělo by se jednat o literaturu faktu. Byla bych Vám velmi vděčná za případný seznam knih nebo doporučených autorů! | Dobrý den, literatura severogermánských národů (Dánů, Švédů, Norů,
Islanďanů, Faeřanů) až do přelomu 15. století je zpravidla dělena na
staroseverskou a středověkou. Uvádíme příklady staroseverské literatury vyhledané v
bázi NKC Národní knihovny,http://www.nkp.cz,
záložka Katalogy a databáze : -[Č.záznamu: 002431165] Databáze ság a jiných písemností [elektronický zdroj] :
archivovaná próza a poezie starého Severu. -- [Slaný] : Tomáš Vlasatý, 2010- - [Č.záznamu: 001303007] Germánská kniha mrtvých : výklad severského eposu Edda a
esoterní nauka o třech světech, strom světa Iggdrasil a kladivo Tóra
Hromovládného, síň padlých Valhalla a nesmrtelné valkýry / Holger Kalweit ;
přeložil Miloslav Korbelík ; [doslov Oldřich Hrabánek]. -- Praha : Eminent,
c2003. -- 361 s. - [Č.záznamu: 001970707] Sága o Hervaře : komentář / Jan Kozák jr. -- Vyd. 1.. --
Praha : Herrmann & synové, 2009. -- 207 s. Obsahuje bibliografii,
bibliografické odkazy a rejstřík -[Č.záznamu: 000156313] Germáni : mezi Thorsbergem a Ravennou : kulturní dějiny
Germánů do konce doby stěhování národů / Friedrich Schlette ; [z německého
originálu ... přeložil Lubomír Košnar]. -- 1. vyd.. -- Praha : Orbis, 1977. --
303 s., Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstřík - [Č.záznamu: 001301409] Tacitova Germania, čili, Kniha o poloze, mravech a
národech Germanie / přeložil František Kott. -- 2. vyd.. -- V Praze : Edvard
Grégr a syn, 1886. -- 80 s. Digitalizovaný dokument. - [Č.záznamu: 002389889] Germánie / Brendan McNally ; [z anglického originálu ...
přeložily Bohumila Macáková a Kateřina McNally]. -- V Praze : XYZ, 2012. -- 445
s Středověká literatura světská (v národních jazycích) : a) hrdinský národní epos - příběh s bohatým dějem, epickou
šíří, vztahuje se k jedné postavě nebo rodu, idealizace hrdiny-šlechtice. -německy : Píseň o Nibelunzích, konec 13. století - z
dějin Burgunů a Hunů -severský, skandinávský : Edda (tzv. starší), zač. 13.
století - vikingské mýty a hrdinské pověsti - islandský : Edda (tzv. mladší) - 13. století,
starobylé ságy - o dobrodružstvích skandinávských kmenů a o osídlení Islandu
-finský : Kalevala-soubor epických run (zpěvů)-severské mýty a dějiny
Finů b)rytířský dvorský
epos: - Tristan a Isolda - epos z keltských pověstí o tragické
lásce rytíře a dcery irského krále- balady a kroniky c)Středověká literatura
náboženská (latinsky) : -Křesťanská bible (Starý a Nový zákon), tzv. Písmo svaté
Uvedenou literaturu můžete rovněž vyhledávat na výše uvedené internetové adrese
Národní knihovny. Použité zdroje, ze kterých můžete čerpat další literaturu
: -Dějiny severských literatur. Středověk. Praha :
Karolinum 1997 s uvedením českých překladů severské středověké literatury. - Kompletní přehled české a světové literatury.
M.Sochrová. Praha : Fragment 2007 - Literatura v kostce. M.Sochrová. Praha : Fragment 2007 | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2013-05-28T17:38:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/beletrie-o-starovekych-germanech | 675 | cs | Dobrý den,měla bych k Vám dotaz, jestli byste mi prosím nemohli poradit nějakou beletrii, která by se týkala tématu starověkých Germánů (to hlavně), ale potažmo i středověkých seveřanů. Nemělo by se jednat o literaturu faktu. Byla bych Vám velmi vděčná za případný seznam knih nebo doporučených autorů! | Dobrý den, literatura severogermánských národů (Dánů, Švédů, Norů,
Islanďanů, Faeřanů) až do přelomu 15. století je zpravidla dělena na
staroseverskou a středověkou. Uvádíme příklady staroseverské literatury vyhledané v
bázi NKC Národní knihovny,http://www.nkp.cz,
záložka Katalogy a databáze : -[Č.záznamů: 002431165] Databáze ság a jiných písemností [elektronický zdroj] :
archivovaná próza a poezie starého Severu. -- [Slaný] : Tomáš Vlasatý, 2010- - [Č.záznamů: 001303007] Germánská kniha mrtvých : výklad severského eposu Edda a
esoterní nauka o třech světech, strom světa Iggdrasil a kladivo Tóra
Hromovládného, síň padlých Valhalla a nesmrtelné valkýry / Holger Kalweit ;
přeložil Miloslav Korbelík ; [doslov Oldřich Hrabánek]. -- Praha : Eminent,
c2003. -- 361 s. - [Č.záznamů: 001970707] Sága o Hervaře : komentář / Jan Kozák jr. -- Vyd. 1.. --
Praha : Herrmann & synové, 2009. -- 207 s. Obsahuje bibliografii,
bibliografické odkazy a rejstřík -[Č.záznamů: 000156313] Germáni : mezi Thorsbergem a Ravennou : kulturní dějiny
Germánů do konce doby stěhování národů / Friedrich Schlette ; [z německého
originálu ... přeložil Lubomír Košnar]. -- 1. vyd.. -- Praha : Orbis, 1977. --
303 s., Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstřík - [Č.záznamů: 001301409] Tacitova Germania, čili, Kniha o poloze, mravech a
národech Germánie / přeložil František Kott. -- 2. vyd.. -- V Praze : Edvard
Grégr a syn, 1886. -- 80 s. Digitalizovaný dokument. - [Č.záznamů: 002389889] Germánie / Brendan McNally ; [z anglického originálu ...
přeložily Bohumila Mačáková a Kateřina McNally]. -- V Praze : XYZ, 2012. -- 445
s Středověká literatura světská (v národních jazycích) : a) hrdinský národní epos - příběh s bohatým dějem, epickou
šíří, vztahuje se k jedné postavě nebo rodu, idealizace hrdiny-šlechtice. -německy : Píseň o Nibelunzích, konec 13. století - z
dějin Burgunů a Hunů -severský, skandinávský : Edda (tzv. starší), zač. 13.
století - vikingské mýty a hrdinské pověsti - islandský : Edda (tzv. mladší) - 13. století,
starobylé ságy - o dobrodružstvích skandinávských kmenů a o osídlení Islandu
-finský : Kalevala-soubor epických run (zpěvů)-severské mýty a dějiny
Finů b)rytířský dvorský
epos: - Tristan a Isolda - epos z keltských pověstí o tragické
lásce rytíře a dcery irského krále- balady a kroniky c)Středověká literatura
náboženská (latinsky) : -Křesťanská bible (Starý a Nový zákon), tzv. Písmo svaté
Uvedenou literaturu můžete rovněž vyhledávat na výše uvedené internetové adrese
Národní knihovny. Použité zdroje, ze kterých můžete čerpat další literaturu
: -Dějiny severských literatur. Středověk. Praha :
Karolinum 1997 s uvedením českých překladů severské středověké literatury. - Kompletní přehled české a světové literatury.
M.Sochrová. Praha : Fragment 2007 - Literatura v kostce. M.Sochrová. Praha : Fragment 2007 | Dobrý den,měla bych k vám dotaz, jestli byste mi prosím nemohli poradit nějakou beletrii, která by se týkala tématu starověkých Germánů (to hlavně), ale potažmo i středověkých seveřanů. Nemělo by se jednat o literaturu faktu. Byla bych vám velmi vděčná za případný seznam knih nebo doporučených autorů! | Dobrý den, literatura severogermánských národů (Dánů, Švédů, Norů,
Islanďanů, Faeřanů) až do přelomu 15. století je zpravidla dělena na
staroseverskou a středověkou. Uvádíme příklady staroseverská literatury vyhledané v
bázi NK národní knihovny,http://www.nku.cz,
záložka katalogy a databáze : -[Č.záznamu: 002431165] databáze ság a jiných písemností [elektronický zdroj] :
archivovaná próza a poezie starého Severu. -- [Slaný] : Tomáš vlasatý, 2010- - [Č.záznamu: 001303007] germánská kniha mrtvých : výklad severského eposu Edda a
esoterní nauka o třech světech, strom světa Iggdrasil a kladivo tóra
hromovládného, síň padlých Valhalla a nesmrtelné valkýry / Holger Kalit ;
přeložil Miloslav Korbel ; [doslov Oldřich Hrabánek]. -- Praha : Eminent,
c2003. -- 361 s. - [Č.záznamu: 001970707] sága o Herbáře : komentář / Jan Kozák r. -- vyd. 1.. --
Praha : Herrmann & synové, 2009. -- 207 s. Obsahuje bibliografii,
bibliografické odkazy a rejstřík -[Č.záznamu: 000156313] Germáni : mezi Forsbergem a Ravennu : kulturní dějiny
Germánů do konce doby stěhování národů / Friedrich Schlee ; [z německého
originálu ... přeložil Lubomír Košnar]. -- 1. vyd.. -- Praha : Orbis, 1977. --
303 s., obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstřík - [Č.záznamu: 001301409] Tacitova germania, čili, kniha o poloze, mravech a
národech Germánie / přeložil František Kott. -- 2. vyd.. -- v Praze : Edvard
Grégr a syn, 1886. -- 80 s. Digitalizovaná dokument. - [Č.záznamu: 002389889] Germánie / Brendan McNally ; [z anglického originálu ...
přeložily Bohumila Macáková a Kateřina McNally]. -- v Praze : XY, 2012. -- 445
s středověká literatura světská (v národních jazycích) : a) hrdinský národní epos - příběh s bohatým dějem, epickou
šíří, vztahuje se k jedné postavě nebo rodu, idealizace hrdiny-šlechtice. -německy : Píseň o Nibelunzích, konec 13. století - z
dějin Burgundů a Hunů -severský, skandinávský : Edda (tzv. starší), zač. 13.
století - vikingské mýty a hrdinské pověsti - islandský : Edda (tzv. mladší) - 13. století,
starobylé ságy - o dobrodružstvích skandinávských kmenů a o osídlení Islandu
-finský : Kalevala-soubor epických run (zpěvů)-severské mýty a dějiny
Finů b)rytířský dvorský
epos: - Tristan a Isolda - epos z keltských pověstí o tragické
lásce rytíře a dcery irského krále- balady a kroniky c)středověká literatura
náboženská (latinsky) : -křesťanská bible (starý a nový zákon), tzv. Písmo svaté
uvedenou literaturu můžete rovněž vyhledávat na výše uvedené internetové adrese
národní knihovny. Použité zdroje, ze kterých můžete čerpat další literaturu
: -dějiny severských literatur. Středověk. Praha :
Karolinum 1997 s uvedením českých překladů severské středověké literatury. - kompletní přehled české a světové literatury.
M.Sichrová. Praha : Fragment 2007 - literatura v kostce. M.Sichrová. Praha : Fragment 2007 | true |
Beletrie odehrávající se v kavárenském prostředí | Dobrý den, ráda bych si přečetla nějakou beletrii, která se týká prostředí kavárny, můžete mi prosím doporučit nějaké tituly? Děkuji moc za odpověď. | Dobrý den, děkujeme za zajímavý dotaz! Zdá se, že beletrie, jejíž děj je bezprostředně spjat s kavárenským prostředím, není zrovna poskrovnu. Není divu, vždyť kavárny již nějakou dobu jsou a pravděpodobně i nadále budou častým a oblíbeným místem setkávání. Níže citujeme beletrii doplněnou odkazem na detailnější popis obsahu knihy. Uvedený výčet má dle našeho subjektivního uvážení kvalitativně sestupnou tendenci. • VČELIČKA, Géza. Kavárna na hlavní třídě. 9. vyd., v Čs. spis. 4. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 339 s. Slunovrat. Ilustrovaná řada. http://www.databazeknih.cz/knihy/kavarna-na-hlavni-tride-76456 • RODRIGUEZ, Deborah. Kavárnička v Kábulu. Překlad Jitka Jeníková. Vydání první. Praha: Argo, 2015. 317 stran. ISBN 978-80-257-1435-5. http://www.databazeknih.cz/knihy/kavarnicka-v-kabulu-247542?c=all • BULL, Bartle. Kavárna na Nilu. Překlad Pavlína Kozáková. 1. vyd. v českém jazyce. [Praha]: BB art, 2000. 471 s. ISBN 80-7257-277-6. http://www.databazeknih.cz/knihy/kavarna-na-nilu-14780 • STRELECKY, John P. Kavárna U tří otázek. Vyd. 1. Praha: Beta, 2006. 94 s. ISBN 80-7306-242-9. http://www.databazeknih.cz/knihy/kavarna-u-tri-otazek-78409 • SPRINGER, Kristina. Espressologie. 1. vyd. V Praze: CooBoo, 2012. 191 s. ISBN 978-80-7447-151-3. http://www.databazeknih.cz/knihy/espressologie-136323?c=all Román určený primárně pro dospívající, o kávě a o lásce! Dva níže uvedené dokumenty jsou knihami vzpomínek na pražské kavárny první poloviny 20. století, které byly vždy místem setkávání pražských intelektuálů a umělců. • HOFFMEISTER, Adolf, ed. Kavárna Union: sborník vzpomínek pamětníků. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958. 126 s., xvii s. obr. příl. Praha - město umění; sv. 3. http://www.databazeknih.cz/knihy/kavarna-union-145570 • REINEROVÁ, Lenka. Kavárna nad Prahou: vzpomínky poslední německy píšící autorky z Prahy nejen na Egona Erwina Kische. Překlad Jana Zoubková. 2. vyd. V Praze: Labyrint, 2010. 77 s. ISBN 978-80-87260-16-6. http://www.databazeknih.cz/knihy/kavarna-nad-prahou-6381 Útlá kniha vzpomínek Lenky Reinerové na pražské kavárny, v nichž se setkávala s významnými osobnostmi, jakými byli Franz Kafka, Max Brod, E. E. Kisch a jiní. Přejeme Vám příjemné čtení a spoustu dobré kávy. | Praha | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2017-02-07T16:34:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/beletrie-odehravajici-se-v-kavarenskem-prostredi | 676 | cs | Dobrý den, ráda bych si přečetla nějakou beletrii, která se týká prostředí kavárny, můžete mi prosím doporučit nějaké tituly? Děkuji moc za odpověď. | Dobrý den, děkujeme za zajímavý dotaz! Zdá se, že beletrie, jejíž děj je bezprostředně spjat s kavárenským prostředím, není zrovna poskrovnu. Není divu, vždyť kavárny již nějakou dobu jsou a pravděpodobně i nadále budou častým a oblíbeným místem setkávání. Níže citujeme beletrii doplněnou odkazem na detailnější popis obsahu knihy. Uvedený výčet má dle našeho subjektivního uvážení kvalitativně sestupnou tendenci. • VČELIČKA, Géza. Kavárna na hlavní třídě. 9. vyd., v Čs. spíš. 4. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 339 s. Slunovrat. Ilustrovaná řada. http://www.databazeknih.cz/knihy/kavárna-na-hlavní-třídě-76456 • RODRIGUEZ, Deborah. Kavárnička v Kábulu. Překlad Jitka Jeníková. Vydání první. Praha: Argo, 2015. 317 stran. ISBN 978-80-257-1435-5. http://www.databazeknih.cz/knihy/kavárnička-v-kábulu-247542?c=all • BULL, Bartle. Kavárna na Nilu. Překlad Pavlína Kozáková. 1. vyd. v českém jazyce. [Praha]: BB art, 2000. 471 s. ISBN 80-7257-277-6. http://www.databazeknih.cz/knihy/kavárna-na-nilu-14780 • STŘELECKY, John P. Kavárna U tří otázek. Vyd. 1. Praha: Beta, 2006. 94 s. ISBN 80-7306-242-9. http://www.databazeknih.cz/knihy/kavárna-u-tři-otázek-78409 • SPRINGER, Kristina. Espressologie. 1. vyd. V Praze: CooBoo, 2012. 191 s. ISBN 978-80-7447-151-3. http://www.databazeknih.cz/knihy/espressologie-136323?c=all Román určený primárně pro dospívající, o kávě a o lásce! Dva níže uvedené dokumenty jsou knihami vzpomínek na pražské kavárny první poloviny 20. století, které byly vždy místem setkávání pražských intelektuálů a umělců. • HOFFMEISTER, Adolf, ed. Kavárna Union: sborník vzpomínek pamětníků. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958. 126 s., xvii s. obr. příl. Praha - město umění; sv. 3. http://www.databazeknih.cz/knihy/kavárna-union-145570 • REINEROVÁ, Lenka. Kavárna nad Prahou: vzpomínky poslední německy píšící autorky z Prahy nejen na Egona Erwina Kische. Překlad Jana Zoubková. 2. vyd. V Praze: Labyrint, 2010. 77 s. ISBN 978-80-87260-16-6. http://www.databazeknih.cz/knihy/kavárna-nad-prahou-6381 Útlá kniha vzpomínek Lenky Reinerové na pražské kavárny, v nichž se setkávala s významnými osobnostmi, jakými byli Franz Kafka, Max Brod, E. E. Kisch a jiní. Přejeme Vám příjemné čtení a spoustu dobré kávy. | Dobrý den, ráda bych si přečetla nějakou beletrii, která se týká prostředí kavárny, můžete mi prosím doporučit nějaké tituly? Děkuji moc za odpověď. | Dobrý den, děkujeme za zajímavý dotaz! Zdá se, že beletrie, jejíž děj je bezprostředně spjat s kavárenským prostředím, není zrovna poskrovnu. Není divu, vždyť kavárny již nějakou dobu jsou a pravděpodobně i nadále budou častým a oblíbeným místem setkávání. Níže citujeme beletrii doplněnou odkazem na detailnější popis obsahu knihy. Uvedený výčet má dle našeho subjektivního uvážení kvalitativně sestupnou tendenci. • VČELIČKA, Géza. Kavárna na hlavní třídě. 9. vyd., v čs. spis. 4. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 339 s. Slunovrat. Ilustrovaná řada. http://www.databazeknih.cz/knihy/kavárna-na-hlavní-trade-76456 • RODRIGUEZ, Deborah. Kavárnička v Kábulu. Překlad Jitka Jeníková. Vydání první. Praha: Argo, 2015. 317 stran. ISBN 978-80-257-1435-5. http://www.databazeknih.cz/knihy/kavárnička-v-Kabulu-247542?c=all • Bull, Bartl. Kavárna na Nilu. Překlad pavlína Kozáková. 1. vyd. v českém jazyce. [Praha]: B art, 2000. 471 s. ISBN 80-7257-277-6. http://www.databazeknih.cz/knihy/kavárna-na-Nilu-14780 • STŘELECKY, John P. Kavárna u tří otázek. Vyd. 1. Praha: Beta, 2006. 94 s. ISBN 80-7306-242-9. http://www.databazeknih.cz/knihy/kavárna-u-tri-otázek-78409 • SPRINGER, Kristina. Espressologie. 1. vyd. V Praze: combo, 2012. 191 s. ISBN 978-80-7447-151-3. http://www.databazeknih.cz/knihy/espressologie-136323?c=all román určený primárně pro dospívající, o kávě a o lásce! Dva níže uvedené dokumenty jsou knihami vzpomínek na pražské kavárny první poloviny 20. století, které byly vždy místem setkávání pražských intelektuálů a umělců. • HOFFMEISTER, Adolf, ed. Kavárna Union: sborník vzpomínek pamětníků. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958. 126 s., avii s. obr. příl. Praha - město umění; sv. 3. http://www.databazeknih.cz/knihy/kavárna-Union-145570 • REINEROVÁ, Lenka. Kavárna nad Prahou: vzpomínky poslední německy píšící autorky z Prahy nejen na Egona Erwina Kische. Překlad Jana zoubková. 2. vyd. V Praze: Labyrint, 2010. 77 s. ISBN 978-80-87260-16-6. http://www.databazeknih.cz/knihy/kavárna-nad-Prahou-6381 útlá kniha vzpomínek Lenky Reinerové na pražské kavárny, v nichž se setkávala s významnými osobnostmi, jakými byli Franz Kafka, Max Brod, E. E. Kisch a jiní. Přejeme vám příjemné čtení a spoustu dobré kávy. | true |
Beletrie - překlady cizích autorů do češtiny | Buďte tak laskavi a nasměrujte mě (dejte přesnýodkaz, četnost aktualizace a možnosti jednoduchého přístupu) na databázipřekladů cizích autorů do češtiny - časove rozlišení - od roku 1950 -dodnes. | Dobrý den, k dohledání překladů knih z jiného jazyka do češtiny můžete použít několik zdrojů. Překladům z jednoho jazyka do druhého se věnuje Index translationum. (Paris : Unesco, 1932- ). Obsahuje údaje o překladech publikovaných ve více než 100 zemích. Ročníky 1932-1979 jsou v tištěné podobě dostupné např. v příruční knihovně studovny Referenčního centra NK ČR. Od r. 1979 jsou informace dostupné online na adresehttp://databases.unesco.org/xtrans/xtra-form.shtml. Dále můžete využít Online katalog Národní knihovny:http://sigma.nkp.cz/cze/nkcči Českou národní bibliografii:http://sigma.nkp.cz/cze/cnb. Díky povinnému výtisku, který Národní knihovna od roku 1935 ze zákona získává, by fondy Národní knihovny měly obsahovat všechny knihy vydané v ČR po tomto datu. V katalogu vyberete v horní liště vyhledávání "Z různých polí". V "Polích pro vyhledávání" můžete vybrat "Kód jazyka dokumentu"(cze - čeština) a v druhém řádku "Kód jazyka originálu" (přehled kódů jazyků naleznete pod vyhledávacími poli). Svoje požadavky můžete dále zpřesňovat pomocí funkce "Zpřesnit". Neméně užitečným zdrojem by pro Vás mohla být databáze Českého uměleckého překladu po roce 1945. Databáze je volně přístupná na stránkách Obce překladatelů:http://www.obecprekladatelu.cz/DUP00.htm. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2008-06-11T11:35:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/beletrie-preklady-cizich-autoru-do-cestiny | 677 | cs | Buďte tak laskaví a nasměrujte mě (dejte přesnýodkaz, četnost aktualizace a možnosti jednoduchého přístupu) na databázipřekladů cizích autorů do češtiny - časové rozlišení - od roku 1950 -dodnes. | Dobrý den, k dohledání překladů knih z jiného jazyka do češtiny můžete použít několik zdrojů. Překladům z jednoho jazyka do druhého se věnuje Index translationum. (Paris : Unesco, 1932- ). Obsahuje údaje o překladech publikovaných ve více než 100 zemích. Ročníky 1932-1979 jsou v tištěné podobě dostupné např. v příruční knihovně studovny Referenčního centra NK ČR. Od r. 1979 jsou informace dostupné online na adresehttp://databases.unesco.org/xtrans/xtra-form.shtml. Dále můžete využít Online katalog Národní knihovny:http://sigma.nkp.cz/cze/nkcči Českou národní bibliografii:http://sigma.nkp.cz/cze/čnb. Díky povinnému výtisku, který Národní knihovna od roku 1935 ze zákona získává, by fondy Národní knihovny měly obsahovat všechny knihy vydané v ČR po tomto datu. V katalogu vyberete v horní liště vyhledávání "Z různých polí". V "Polích pro vyhledávání" můžete vybrat "Kód jazyka dokumentu"(cze - čeština) a v druhém řádku "Kód jazyka originálu" (přehled kódů jazyků naleznete pod vyhledávacími poli). Svoje požadavky můžete dále zpřesňovat pomocí funkce "Zpřesnit". Neméně užitečným zdrojem by pro Vás mohla být databáze Českého uměleckého překladu po roce 1945. Databáze je volně přístupná na stránkách Obce překladatelů:http://www.obecprekladatelu.cz/DUP00.htm. | Buďte tak laskaví a nasměrujte mě (dejte přesnýodkaz, četnost aktualizace a možnosti jednoduchého přístupu) na databázipřekladů cizích autorů do češtiny - časové rozlišení - od roku 1950 -dodnes. | Dobrý den, k dohledání překladů knih z jiného jazyka do češtiny můžete použít několik zdrojů. Překladům z jednoho jazyka do druhého se věnuje index translationum. (Paris : Unesco, 1932- ). Obsahuje údaje o překladech publikovaných ve více než 100 zemích. Ročníky 1932-1979 jsou v tištěné podobě dostupné např. v příruční knihovně studovny referenčního centra NK ČR. Od r. 1979 jsou informace dostupné online na adresehttp://databases.Unesco.org/trans/extra-formu.shtml. Dále můžete využít online katalog národní knihovny:http://sigma.nku.cz/cze/akci Českou národní bibliografii:http://sigma.nku.cz/cze/cb. Díky povinnému výtisku, který národní knihovna od roku 1935 ze zákona získává, by fondy národní knihovny měly obsahovat všechny knihy vydané v ČR po tomto datu. V katalogu vyberete v horní liště vyhledávání "z různých polí". V "polích pro vyhledávání" můžete vybrat "kód jazyka dokumentu"(cze - čeština) a v druhém řádku "kód jazyka originálu" (přehled kódů jazyků naleznete pod vyhledávacími poli). Svoje požadavky můžete dále zpřesňovat pomocí funkce "zpřesnit". Neméně užitečným zdrojem by pro vás mohla být databáze Českého uměleckého překladu po roce 1945. Databáze je volně přístupná na stránkách obce překladatelů:http://www.obecprekladatelu.cz/dup.htm. | false |
Beletrie pro děti z období středověku | Dobrý den, prosím, poradili byste mi nějakou zajímavou beletrii pro děti do 10 let, která by poutavou formou (pověsti, příběhy,..) přiblížila dětem období středověku, nejlépe dobu vládnutí Karla IV.?Děkuji | Dobrý den, naše kolegyně z dětského oddělení doporučují tyto knihy: 1) Ježková Alena: Karel IV.2) Ježková Alena: Staré pověsti české a moravské3) Ježková Alena: 77 pražských legend4) Ježková Alena: Příběhy českých knížat a králů5) Pecharová Lenka: Po stopách Karla IV.6) Drijverová Martina: České pověsti pro malé děti 1, 27) Drijverová Martina: České dějiny očima psa 1, 2 | Hradec Králové | Knihovna města Hradce Králové | Informace o vydaných dokumentech | null | 2016-05-10T20:06:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/beletrie-pro-deti-z-obdobi-stredoveku | 678 | cs | Dobrý den, prosím, poradili byste mi nějakou zajímavou beletrii pro děti do 10 let, která by poutavou formou (pověsti, příběhy,..) přiblížila dětem období středověku, nejlépe dobu vládnutí Karla IV.?Děkuji | Dobrý den, naše kolegyně z dětského oddělení doporučují tyto knihy: 1) Ježková Alena: Karel IV.2) Ježková Alena: Staré pověsti české a moravské3) Ježková Alena: 77 pražských legend4) Ježková Alena: Příběhy českých knížat a králů5) Pecharová Lenka: Po stopách Karla IV.6) Drijverová Martina: České pověsti pro malé děti 1, 27) Drijverová Martina: České dějiny očima psa 1, 2 | Dobrý den, prosím, poradili byste mi nějakou zajímavou beletrii pro děti do 10 let, která by poutavou formou (pověsti, příběhy,..) přiblížila dětem období středověku, nejlépe dobu vládnutí Karla IV.?Děkuji | Dobrý den, naše kolegyně z dětského oddělení doporučují tyto knihy: 1) Ježková Alena: Karel IV.2) Ježková Alena: Staré pověsti české a moravské) Ježková Alena: 77 pražských legend) Ježková Alena: Příběhy českých knížat a králů) Pecharová Lenka: Po stopách Karla IV.6) Drijverová Martina: České pověsti pro malé děti 1, 27) Drijverová Martina: České dějiny očima psa 1, 2 | true |
beletrie s námětem reformace a protireformace, především 16. a 17. století, a života J.A.Komenského | Zabývám se postavou J.A.Komenského . Ráda bych si přečetla více knížek jednak přímo o něm, a také o Jednotě bratrské, reformaci a protireformaci a 30leté válce. Prosím o poslání doporučenýxch titulů knih. Děkuji. | Dobrý den, literatury k Vámi zmiňovaným tématům je poměrně mnoho, proto jsem vybrala jen některé tituly z odborné literatury. Existují samozřejmě i vydané dobové prameny a v případě J. A. Komenského nejrůznější rozbory děl a filozofické studie, které jsem ale do seznamu nezahrnula. Pokud byste měla zájem o podrobnou rešerši, můžete si ji zadat v našem referenčním centru, poplatek činí 2 Kč za 1 záznam. Naučná literaturaJ. A. KomenskýSomr, Miroslav.Jan Amos Komenský: (pravý člověk v (ne)pravém světě). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2013. 192 s. ISBN 978-80-7394-435-3.Exulant Jan Amos Komenský: sborník konference s mezinárodní účastí k 380. výročí odchodu Českých bratří a Jana Amose Komenského do zahraničního exilu: Janské Lázně, 19.-21. září 2008. 1. vyd. Praha: Heosforos, 2009. 144 s. ISBN 978-80-904085-1-7.FLOSS, Pavel.Poselství J. A. Komenského současné Evropě.1. vyd. Brno: Soliton, 2005. 165 s.POLIŠENSKÝ, Josef.Komenský, muž labyrintů a naděje.1. vyd. Praha: Academia, 1996. 218 s. Jednota bratrskáZemek, Petr, Jan Kumpera a Jan Amos Komenský.Jednota bratrská: zbožnost, mravnost, tolerance: odkaz české reformace evropské duchovní kultuře: 550. výročí vzniku (1457-2007). Vyd. 1. V Uherském Brodě: Muzeum Jana Amose Komenského, 2007. 62 s. ISBN 978-80-254-0498-0.Halama, Jindřich et al.Jednota bratrská 1457-2007. V Přerově: Muzeum Komenského, 2007. 32 s. ISBN 978-80-239-9879-5.Molnár, Amedeo.Na rozhraní věků: cesty reformace. 2. vyd., V Kalichu 1. Praha: Kalich, 2007, s. 297-320, 339-370. ISBN 978-80-7017-076-2.Říčan, Rudolf a Amedeo Molnár.Dějiny Jednoty bratrské. 1. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1957. 518 s. Reformace, protireformaceMikulec, Jiří a kol.Církev a společnost raného novověku v Čechách a na Moravě. Praha: Historický ústav, 2013. 516 s. Práce Historického ústavu AV ČR = Opera Instituti Historici Pragae. Řada A, Monographia; sv. 42.ISBN 978-80-7286-206-1.ČORNEJOVÁ, Ivana, Jiří KAŠE, Jiří MIKULEC a Vít VLNAS.Velké dějiny zemí Koruny české VIII, 1618-1683. Praha-Litomyšl, 2008. ISBN 978-80-7185-947-5.Louthan, Howard.Obracení Čech na víru, aneb, Rekatolizace po dobrém a po zlém. Vyd. 1. V Praze: Rybka, 2011. 382 s.ISBN 978-80-87067-07-9.Fiala, Jan.Hrozné doby protireformace. 1. vyd. Heršpice: EMAN, 1997. 170 s.ISBN 80-901854-7-9. 30letá válkaFukala, Radek.Třicetiletá válka, nebo všeobecný evropský konflikt 17. století?: otázky, úvahy a problémy. Vyd. 1. České Budějovice: Veduta, 2012. 193 s.ISBN 978-80-86829-81-4.Fukala, Radek.Sen o odplatě: dramata třicetileté války. 1. vyd. Praha: Epocha, ©2005. 389 s. Polozapomenuté války, sv. 5.ISBN 80-86328-84-8.Klučina, Petr.Třicetiletá válka: obraz doby 1618-1648. Vyd. 2. V Praze: Paseka, 2004. 409 s.ISBN 80-7185-663-0.Englund, Peter.Nepokojná léta: historie třicetileté války. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 679 s.ISBN 80-7106-355-X.Klíma, Arnošt.Dlouhá válka: (1618-1648). 1. vyd. Praha: Slovo, 1996. 260 s.ISBN 80-900148-3-6.Polišenský, Josef.Třicetiletá válka a český národ. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1960. 238. Živá minulost, sv. 43. BeletrieJ. A. KomenskýBÉDARD, Jean.Komenský: labyrint srdce a peklo světa.Vyd. 1. Brno: JOTA, 2005. Román. 297 s. ISBN 80-7217-372-3.Doskočilová, Hana.Když velcí byli kluci. 1. vyd. Praha: Amulet, 1999. 96 s. ISBN 80-86299-06-6. (životopisná vyprávění o mládí 20 později slavných osobností)Kratochvíl, Miloš Václav.Život Jana Amose: román. 3. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1984. 243 s.Mašínová, Leontina.Mladá léta Jana Amose. 3. vyd. Praha: Melantrich, 1982. 242 s.Mašínová, Leontina.Nesmrtelný poutník.Díl 1, Mladá léta Jana Ámose. 2. vyd. Praha: Melantrich, 1969. 321 s.Mašínová, Leontina.Nesmrtelný poutník.2. díl, Do labyrintu světa. 2. vyd. Praha: Melantrich, 1969. 312 s.Mašínová, Leontina.Nesmrtelný poutník.3. díl, Planoucí oheň. 2. vyd. Praha: Melantrich, 1969. 504 s.Mikula, Joža.Zrazené naděje: drama z doby pobělohorské ze života J.A. Komenského o 6 obrazech. Praha: Dilia, 1969. 87 s.Hanuš, Miroslav.Osud národa. Vyd. 3. Praha: Československý spisovatel, 1967. 666 s.Hanuš, Miroslav.Poutník v Amsterodamu: [román o] Janu Amosu Komenském.2. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1967. 487 s. Jednota bratrskáKalfus, Radim a Leontina Mašínová.Moravané: román z dějin Jednoty bratrské. Albrechtice: Křesťanský život, ©2009. 272 s. ISBN 978-80-7112-141-1.Mašínová, Leontina.Tiší v zemi. Albrechtice: Křesťanský život, ©2009. 239 s. ISBN 978-80-7112-140-4. 30letá válkaZais, Jiří.Rytíř David Tamfeld z Hranic.Kniha první, Za Stavovského povstání na Moravě. Praha: Beletris, 2014. 321 s. ISBN 978-80-7520-012-9.Bauer, Jan.Hvězda Valdštejnova srdce: romantický příběh z doby třicetileté války. Vyd. 1. Brno: MOBA, ©2011. 223 s. ISBN 978-80-243-4242-9.Novotná, Dagmar.Mušketýrská čest. Vyd. 1. Brno: Moba, 2009. 254 s. ISBN 978-80-243-3486-8.Svátek, Josef.Švédové v Praze: román ze XVII. století. V Akcentu vyd. 1. Třebíč: Akcent, 2008. 373 s. ISBN 978-80-7268-470-0.Rottová, Inna.Vděk mocných, aneb, Švédský klobouk. 1. vyd. Praha: Evropský literární klub, 2006. 207 s. ISBN 80-86316-69-6.Neff, Vladimír.Krásná čarodějka: další příběhy Petra Kukaně z Kukaně. Vyd. 4., V Jotě 1. Brno: Jota, 2000. 428 s. Příběhy srdce; sv. 8. ISBN 80-7217-122-4.Durych, Jaroslav a Hana Pospíšilová, ed.Bloudění: větší valdštejnská trilogie. 8. vyd. Brno: Atlantis, 1993. 622 s. ISBN 80-7108-037-3.Beneš Třebízský, Václav.Trnová koruna. 4. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1984. 323 s. Slunovrat. Velká řada; sv. 79.Vrbová, Alena.Když kohout dozpíval. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1981. 412 s. Žatva.Brecht, Bertolt.Matka Kuráž a její děti: kronika z třicetileté války. Překlad Rudolf VÁPENÍK a Ludvík KUNDERA. Praha: Dilia, 1977. 94 s.Kaplický, Václav.Veliké theatrum: prolog k tragédii, jejíž jméno je třicetiletá válka. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1977. 253 s. Žatva.Kratochvíl, Miloš Václav.Matyášův meč. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1971. 299 s. Omnia.Durych, Jaroslav a Strohsová, Eva, ed.Rekviem: menší valdštejnská trilogie. Vyd. 5. Praha: Vyšehrad, 1971. 82 s.Le Fort, Gertrud von.Magdeburská svatba. Překlad Jitka Fučíková. Vyd. 2. V Praze: Vyšehrad, 1970. 189 s.Grimmelshausen, Hans Jakob Christoffel von.Poběhlice Kuráž; Divous Skočdopole. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1968. 268 s. Světová četba, sv. 399.Grimmelshausen, Hans Jakob Christoffel von.Vojna: trilogie z třicetileté války. Praha: Melantrich, 1952. 400 s. | null | Knihovna města Hradce Králové | Jazyk, lingvistika a literatura | Česká národní bibliografiehttp://aleph22.nkp.cz/F/?fu[…]e=find-b&local_base=cnbBibliografie českých zemí Historického ústavu Akademie věd ČRhttp://biblio.hiu.cas.cz/ | 2015-06-02T08:10:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/beletrie-s-nametem-reformace-a-protireformace-predevsim-16-a-17-stoleti-a-zivota-j-a-komenskeho | 679 | cs | Zabývám se postavou J.A.Komenského . Ráda bych si přečetla více knížek jednak přímo o něm, a také o Jednotě bratrské, reformací a protireformací a 30leté válce. Prosím o poslání doporučenýxch titulů knih. Děkuji. | Dobrý den, literatury k Vámi zmiňovaným tématům je poměrně mnoho, proto jsem vybrala jen některé tituly z odborné literatury. Existují samozřejmě i vydané dobové prameny a v případě J. A. Komenského nejrůznější rozbory děl a filozofické studie, které jsem ale do seznamu nezahrnula. Pokud byste měla zájem o podrobnou rešerši, můžete si ji žádat v našem referenčním centru, poplatek činí 2 Kč za 1 záznam. Naučná literaturaJ. A. KomenskýSomr, Miroslav.Jan Amos Komenský: (pravý člověk v (ne)pravém světě). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2013. 192 s. ISBN 978-80-7394-435-3.Exulant Jan Amos Komenský: sborník konference s mezinárodní účastí k 380. výročí odchodu Českých bratří a Jana Amose Komenského do zahraničního exilu: Janské Lázně, 19.-21. září 2008. 1. vyd. Praha: Heosforos, 2009. 144 s. ISBN 978-80-904085-1-7.FLOSS, Pavel.Poselství J. A. Komenského současné Evropě.1. vyd. Brno: Soliton, 2005. 165 s.POLIŠENSKÝ, Josef.Komenský, muž labyrintů a naděje.1. vyd. Praha: Academia, 1996. 218 s. Jednota bratrskáZemek, Petr, Jan Kumpera a Jan Amos Komenský.Jednota bratrská: zbožnost, mravnost, tolerance: odkaz české reformace evropské duchovní kultuře: 550. výročí vzniku (1457-2007). Vyd. 1. V Uherském Brodě: Muzeum Jana Amose Komenského, 2007. 62 s. ISBN 978-80-254-0498-0.Halama, Jindřich et al.Jednota bratrská 1457-2007. V Přerově: Muzeum Komenského, 2007. 32 s. ISBN 978-80-239-9879-5.Molnár, Amedeo.Na rozhraní věků: cesty reformace. 2. vyd., V Kalichu 1. Praha: Kalich, 2007, s. 297-320, 339-370. ISBN 978-80-7017-076-2.Říčan, Rudolf a Amedeo Molnár.Dějiny Jednoty bratrské. 1. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1957. 518 s. Reformace, protireformaceMikulec, Jiří a kol.Církev a společnost raného novověku v Čechách a na Moravě. Praha: Historický ústav, 2013. 516 s. Práce Historického ústavu AV ČR = Opera Instituti Historici Pragae. Řada A, Monographia; sv. 42.ISBN 978-80-7286-206-1.ČORNEJOVÁ, Ivana, Jiří KAŠE, Jiří MIKULEC a Vít VLNAS.Velké dějiny zemí Koruny české VIII, 1618-1683. Praha-Litomyšl, 2008. ISBN 978-80-7185-947-5.Louthan, Howard.Obrácení Čech na víru, aneb, Rekatolizace po dobrém a po zlém. Vyd. 1. V Praze: Rybka, 2011. 382 s.ISBN 978-80-87067-07-9.Fiala, Jan.Hrozné doby protireformace. 1. vyd. Heršpice: EMAN, 1997. 170 s.ISBN 80-901854-7-9. 30letá válkaFukala, Radek.Třicetiletá válka, nebo všeobecný evropský konflikt 17. století?: otázky, úvahy a problémy. Vyd. 1. České Budějovice: Veduta, 2012. 193 s.ISBN 978-80-86829-81-4.Fukala, Radek.Sen o odplatě: dramata třicetileté války. 1. vyd. Praha: Epocha, ©2005. 389 s. Polozapomenuté války, sv. 5.ISBN 80-86328-84-8.Klučina, Petr.Třicetiletá válka: obraz doby 1618-1648. Vyd. 2. V Praze: Paseka, 2004. 409 s.ISBN 80-7185-663-0.Englund, Peter.Nepokojná léta: historie třicetileté války. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 679 s.ISBN 80-7106-355-X.Klíma, Arnošt.Dlouhá válka: (1618-1648). 1. vyd. Praha: Slovo, 1996. 260 s.ISBN 80-900148-3-6.Polišenský, Josef.Třicetiletá válka a český národ. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1960. 238. Živá minulost, sv. 43. BeletrieJ. A. KomenskýBÉDARD, Jean.Komenský: labyrint srdce a peklo světa.Vyd. 1. Brno: JOTA, 2005. Román. 297 s. ISBN 80-7217-372-3.Doskočilová, Hana.Když velcí byli kluci. 1. vyd. Praha: Amulet, 1999. 96 s. ISBN 80-86299-06-6. (životopisná vyprávění o mládí 20 později slavných osobností)Kratochvíl, Miloš Václav.Život Jana Amose: román. 3. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1984. 243 s.Mašínová, Leontina.Mladá léta Jana Amose. 3. vyd. Praha: Melantrich, 1982. 242 s.Mašínová, Leontina.Nesmrtelný poutník.Díl 1, Mladá léta Jana Ámose. 2. vyd. Praha: Melantrich, 1969. 321 s.Mašínová, Leontina.Nesmrtelný poutník.2. díl, Do labyrintu světa. 2. vyd. Praha: Melantrich, 1969. 312 s.Mašínová, Leontina.Nesmrtelný poutník.3. díl, Planoucí oheň. 2. vyd. Praha: Melantrich, 1969. 504 s.Mikula, Joža.Zrazené naděje: drama z doby pobělohorské ze života J.A. Komenského o 6 obrazech. Praha: Dilia, 1969. 87 s.Hanuš, Miroslav.Osud národa. Vyd. 3. Praha: Československý spisovatel, 1967. 666 s.Hanuš, Miroslav.Poutník v Amsterodamu: [román o] Janu Ámosu Komenském.2. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1967. 487 s. Jednota bratrskáKalfus, Radim a Leontina Mašínová.Moravané: román z dějin Jednoty bratrské. Albrechtice: Křesťanský život, ©2009. 272 s. ISBN 978-80-7112-141-1.Mašínová, Leontina.Tiší v zemi. Albrechtice: Křesťanský život, ©2009. 239 s. ISBN 978-80-7112-140-4. 30letá válkaZais, Jiří.Rytíř David Tamfeld z Hranic.Kniha první, Za Stavovského povstání na Moravě. Praha: Beletris, 2014. 321 s. ISBN 978-80-7520-012-9.Bauer, Jan.Hvězda Valdštejnova srdce: romantický příběh z doby třicetileté války. Vyd. 1. Brno: MOBA, ©2011. 223 s. ISBN 978-80-243-4242-9.Novotná, Dagmar.Mušketýrská čest. Vyd. 1. Brno: Moba, 2009. 254 s. ISBN 978-80-243-3486-8.Svátek, Josef.Švédové v Praze: román ze XVII. století. V Akcentu vyd. 1. Třebíč: Akcent, 2008. 373 s. ISBN 978-80-7268-470-0.Rottová, Inna.Vděk mocných, aneb, Švédský klobouk. 1. vyd. Praha: Evropský literární klub, 2006. 207 s. ISBN 80-86316-69-6.Neff, Vladimír.Krásná čarodějka: další příběhy Petra Kukaně z Kukaně. Vyd. 4., V Jotě 1. Brno: Jota, 2000. 428 s. Příběhy srdce; sv. 8. ISBN 80-7217-122-4.Durych, Jaroslav a Hana Pospíšilová, ed.Bloudění: větší valdštejnská trilogie. 8. vyd. Brno: Atlantis, 1993. 622 s. ISBN 80-7108-037-3.Beneš Třebízský, Václav.Trnová koruna. 4. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1984. 323 s. Slunovrat. Velká řada; sv. 79.Vrbová, Alena.Když kohout dozpíval. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1981. 412 s. Žatva.Brecht, Bertolt.Matka Kuráž a její děti: kronika z třicetileté války. Překlad Rudolf VÁPENÍK a Ludvík KUNDERA. Praha: Dilia, 1977. 94 s.Kaplický, Václav.Veliké theatrum: prolog k tragédii, jejíž jméno je třicetiletá válka. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1977. 253 s. Žatva.Kratochvíl, Miloš Václav.Matyášův meč. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1971. 299 s. Omnia.Durych, Jaroslav a Strohsová, Eva, ed.Rekviem: menší valdštejnská trilogie. Vyd. 5. Praha: Vyšehrad, 1971. 82 s.Le Fořt, Gertrud von.Magdeburská svatba. Překlad Jitka Fučíková. Vyd. 2. V Praze: Vyšehrad, 1970. 189 s.Grimmelshausen, Hans Jakob Christoffel von.Poběhlice Kuráž; Divous Skočdopole. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1968. 268 s. Světová četba, sv. 399.Grimmelshausen, Hans Jakob Christoffel von.Vojna: trilogie z třicetileté války. Praha: Melantrich, 1952. 400 s. | Zabývám se postavou J.A.Komenského . Ráda bych si přečetla více knížek jednak přímo o něm, a také o jednotě bratrské, reformace a protireformace a 30leté válce. Prosím o poslání doporučených titulů knih. Děkuji. | Dobrý den, literatury k vámi zmiňovaným tématům je poměrně mnoho, proto jsem vybrala jen některé tituly z odborné literatury. Existují samozřejmě i vydané dobové prameny a v případě J. A. Komenského nejrůznější rozbory děl a filozofické studie, které jsem ale do seznamu nezahrnula. Pokud byste měla zájem o podrobnou rešerši, můžete si ji zadat v našem referenčním centru, poplatek činí 2 Kč za 1 záznam. Naučná literatura. A. KomenskýSomr, Miroslav.Jan Amos Komenský: (pravý člověk v (ne)pravém světě). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2013. 192 s. ISBN 978-80-7394-435-3.Exulant Jan Amos Komenský: sborník konference s mezinárodní účastí k 380. výročí odchodu Českých bratří a Jana Amose Komenského do zahraničního exilu: Janské lázně, 19.-21. září 2008. 1. vyd. Praha: Heosforos, 2009. 144 s. ISBN 978-80-904085-1-7.FLOS, Pavel.Poselství J. A. Komenského současné Evropě.1. vyd. Brno: Solutan, 2005. 165 s.POLIŠENSKÝ, Josef.Komenský, muž labyrintu a naděje.1. vyd. Praha: Academia, 1996. 218 s. Jednota bratrskáZemek, Petr, Jan Kummera a Jan Amos Komenský.Jednota bratrská: zbožnost, mravnost, tolerance: odkaz české reformace evropské duchovní kultuře: 550. výročí vzniku (1457-2007). Vyd. 1. V uherském Brodě: Muzeum Jana Amose Komenského, 2007. 62 s. ISBN 978-80-254-0498-0.Halama, Jindřich et al.Jednota bratrská 1457-2007. V Přerově: Muzeum Komenského, 2007. 32 s. ISBN 978-80-239-9879-5.Molnár, Amedeo.Na rozhraní věků: cesty reformace. 2. vyd., v kalichu 1. Praha: Kalich, 2007, s. 297-320, 339-370. ISBN 978-80-7017-076-2.Říčan, Rudolf a Amedeo Molnár.Dějiny jednoty bratrské. 1. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1957. 518 s. Reformace, protireformaceMikulec, Jiří a kol.Církev a společnost raného novověku v Čechách a na Moravě. Praha: Historický ústav, 2013. 516 s. Práce historického ústavu AV ČR = opera institut historici Prague. Řada a, Monographia; sv. 42.ISBN 978-80-7286-206-1.ČORNEJOVÁ, Ivana, Jiří KAŠE, Jiří MIKULE a Vít VLNAS.Velké dějiny zemí koruny české VIII, 1618-1683. Praha-Litomyšl, 2008. ISBN 978-80-7185-947-5.Luhan, Howard.Obracení Čech na víru, aneb, rekatolizace po dobrém a po zlém. Vyd. 1. V Praze: Rybka, 2011. 382 s.ISBN 978-80-87067-07-9.Fiala, Jan.Hrozné doby protireformace. 1. vyd. Heršpice: MAN, 1997. 170 s.ISBN 80-901854-7-9. 30letá válkaFukala, Radek.Třicetiletá válka, nebo všeobecný evropský konflikt 17. století?: otázky, úvahy a problémy. Vyd. 1. České Budějovice: Veduta, 2012. 193 s.ISBN 978-80-86829-81-4.Fukala, Radek.Sen o odplatě: dramata třicetileté války. 1. vyd. Praha: Epocha, ©2005. 389 s. Polozapomenuté války, sv. 5.ISBN 80-86328-84-8.Klučina, Petr.Třicetiletá válka: obraz doby 1618-1648. Vyd. 2. V Praze: Paseka, 2004. 409 s.ISBN 80-7185-663-0.Englund, Peter.Nepokojná léta: historie třicetileté války. Praha: LN, nakladatelství lidové noviny, 2000. 679 s.ISBN 80-7106-355-X.Klíma, Arnošt.Dlouhá válka: (1618-1648). 1. vyd. Praha: Slovo, 1996. 260 s.ISBN 80-900148-3-6.Polišenský, Josef.Třicetiletá válka a český národ. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1960. 238. Živá minulost, sv. 43. Beletrie. A. KomenskýBÉDARD, Jean.Komenský: labyrint srdce a peklo světa.Vyd. 1. Brno: JITA, 2005. Román. 297 s. ISBN 80-7217-372-3.Doskočilová, Hana.Když velcí byli kluci. 1. vyd. Praha: Amulet, 1999. 96 s. ISBN 80-86299-06-6. (životopisná vyprávění o mládí 20 později slavných osobností)Kratochvíl, Miloš Václav.Život Jana Amose: román. 3. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1984. 243 s.Mašínová, Leontýna.Mladá léta Jana Amose. 3. vyd. Praha: Melantrich, 1982. 242 s.Mašínová, Leontýna.Nesmrtelný poutník.Díl 1, mladá léta Jana Ámose. 2. vyd. Praha: Melantrich, 1969. 321 s.Mašínová, Leontýna.Nesmrtelný poutník.2. díl, do labyrintu světa. 2. vyd. Praha: Melantrich, 1969. 312 s.Mašínová, Leontýna.Nesmrtelný poutník.3. díl, planoucí oheň. 2. vyd. Praha: Melantrich, 1969. 504 s.Mikula, Joža.Zrazené naděje: drama z doby pobělohorské ze života J.A. Komenského o 6 obrazech. Praha: Dilia, 1969. 87 s.Hanuš, Miroslav.Osud národa. Vyd. 3. Praha: Československý spisovatel, 1967. 666 s.Hanuš, Miroslav.Poutník v Amsterodamu: [román o] Janu Amos Komenském.2. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1967. 487 s. Jednota bratrskáKalfus, Radim a Leontýna Mašínová.Moravané: román z dějin jednoty bratrské. Albrechtice: Křesťanský život, ©2009. 272 s. ISBN 978-80-7112-141-1.Mašínová, Leontýna.Tiší v zemi. Albrechtice: Křesťanský život, ©2009. 239 s. ISBN 978-80-7112-140-4. 30letá válkaZais, Jiří.Rytíř David Timfeld z Hranic.Kniha první, a stavovského povstání na Moravě. Praha: Beletrie, 2014. 321 s. ISBN 978-80-7520-012-9.Bauer, Jan.Hvězda Valdštejnova srdce: romantický příběh z doby třicetileté války. Vyd. 1. Brno: Moba, ©2011. 223 s. ISBN 978-80-243-4242-9.Novotná, Dagmar.Mušketýrská čest. Vyd. 1. Brno: Oba, 2009. 254 s. ISBN 978-80-243-3486-8.Svátek, Josef.Švédové v Praze: román ze XVII. století. V akcentu vyd. 1. Třebíč: Akcent, 2008. 373 s. ISBN 978-80-7268-470-0.Rottová, Inna.Vděk mocných, aneb, švédský klobouk. 1. vyd. Praha: Evropský literární klub, 2006. 207 s. ISBN 80-86316-69-6.Neff, Vladimír.Krásná čarodějka: další příběhy Petra kukaně z kukaně. Vyd. 4., v botě 1. Brno: Jota, 2000. 428 s. Příběhy srdce; sv. 8. ISBN 80-7217-122-4.Durych, Jaroslav a Hana Pospíšilová, ed.Bloudění: větší valdštejnská trilogie. 8. vyd. Brno: Atlantis, 1993. 622 s. ISBN 80-7108-037-3.Beneš třebízský, Václav.Trnová koruna. 4. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1984. 323 s. Slunovrat. Velká řada; sv. 79.Vrbová, Alena.Když kohout dozpíval. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1981. 412 s. Žatva.Brecht, Bertolt.Matka kuráž a její děti: kronika z třicetileté války. Překlad Rudolf VÁPENÍK a Ludvík KUNDERA. Praha: Dilia, 1977. 94 s.Kaplický, Václav.Veliké theatre: prolog k tragédii, jejíž jméno je třicetiletá válka. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1977. 253 s. Žatva.Kratochvíl, Miloš Václav.Matyášův meč. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1971. 299 s. Omnia.Durych, Jaroslav a Struhová, Eva, ed.Rekviem: menší valdštejnská trilogie. Vyd. 5. Praha: Vyšehrad, 1971. 82 s.Le Fort, Gertrud von.Magdeburská svatba. Překlad Jitka Fučíková. Vyd. 2. V Praze: Vyšehrad, 1970. 189 s.Grimmelshausen, Hans Jakob Christofem von.Poběhlice kuráž; divous Skočdopole. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1968. 268 s. Světová četba, sv. 399.Grimmelshausen, Hans Jakob Christofem von.Vojna: trilogie z třicetileté války. Praha: Melantrich, 1952. 400 s. | true |
beletrie s tematikou zaniklých vsí v pohraničí | Chtěla bych se zeptat, zda existuje nějaká současná česká próza s tematikou zaniklých vsí v pohraničí (po odsunu německého obyvatelstva). | Dobrý den, doporučujeme tyto tituly (řazeno abecedně dle autora): BIGAS, Jiří. Vrahovice 119. V Praze: Dauphin, 2009. 262 s. ISBN 978-80-7272-211-2.(povídky zasazené do různých časových období zachycují osudy obyvatel Vrahovic, odlehlé vesnice ležící v pohraničním pásmu) HOBIZAL, František.Šumavská trilogie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2004. 359 s. ISBN 80-7192-729-5.(román na pozadí příběhu zaniklé obce Cudrovice v česko-německém pohraničí) SICHINGERr, Martin.Cukrový klaun. Vyd. 1. V Praze: Knižní klub, 2008. 236 s. ISBN 978-80-242-2268-4.(rámec příběhu tvoří zaniklá pohraniční osada, vojenský újezd Boletice) STRÁNSKÝ, Jiří.Zdivočelá země. Aukce. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Hejkal, 1997. 867 s. ISBN 80-86026-01-9. ŠMÍD, Zdeněk.Cejch. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 1992. 308 s.ISBN 80-85634-01-5.(sága německého rodu na české straně Krušných hor na pozadí příběhu horské Bach vsi od jejího založení až po její zánik) A dále: FIBIGER, Martin.Anděl odešel. Vyd. 1. Brno: Weles, 2008. 95 s. ISBN 978-80-904160-4-8.(novela s atmosférou krajiny zvané Sudety) MIKŠČEK, Petr.Sudetská pouť, aneb, Waldgang. Praha: Dokořán, 2005. 165 s. ISBN 80-7363-009-5.(cestopisné vyprávění o hraničních horách s popisem zaniklých obcí) URBAN, Josef.7 dní hříchů: román o zradě, lásce, přátelství. 1. vyd. Praha: Fragment, 2012. 238 s.ISBN 978-80-253-1627-6.(příběh zasazen do Sudet, zaniklé fiktivní vsi pod Králickým Sněžníkem) | Plzeň-město | Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje v Plzni | Jazyk, lingvistika a literatura | katalog SVK PK a souborný katalog ČR, Internet | 2017-10-02T14:52:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/beletrie-s-tematikou-zaniklych-vsi-v-pohranici | 680 | cs | Chtěla bych se zeptat, zda existuje nějaká současná česká próza s tematikou zaniklých vsí v pohraničí (po odsunu německého obyvatelstva). | Dobrý den, doporučujeme tyto tituly (řazeno abecedně dle autora): BIGAS, Jiří. Vrahovice 119. V Praze: Dauphin, 2009. 262 s. ISBN 978-80-7272-211-2.(povídky zasazené do různých časových období zachycují osudy obyvatel Vrahovic, odlehlé vesnice ležící v pohraničním pásmu) HOBIZAL, František.Šumavská trilogie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2004. 359 s. ISBN 80-7192-729-5.(román na pozadí příběhu zaniklé obce Cudrovice v česko-německém pohraničí) SICHINGERr, Martin.Cukrový klaun. Vyd. 1. V Praze: Knižní klub, 2008. 236 s. ISBN 978-80-242-2268-4.(rámec příběhů tvoří zaniklá pohraniční osada, vojenský újezd Boletice) STRÁNSKÝ, Jiří.Zdivočelá země. Aukce. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Hejkal, 1997. 867 s. ISBN 80-86026-01-9. ŠMÍD, Zdeněk.Cejch. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 1992. 308 s.ISBN 80-85634-01-5.(sága německého rodu na české straně Krušných hor na pozadí příběhu horské Bach vsi od jejího založení až po její zánik) A dále: FIBIGER, Martin.Anděl odešel. Vyd. 1. Brno: Weles, 2008. 95 s. ISBN 978-80-904160-4-8.(novela s atmosférou krajiny zvané Sudety) MIKŠČEK, Petr.Sudetská pouť, aneb, Waldgang. Praha: Dokořán, 2005. 165 s. ISBN 80-7363-009-5.(cestopisné vyprávění o hraničních horách s popisem zaniklých obcí) URBAN, Josef.7 dní hříchů: román o zradě, lásce, přátelství. 1. vyd. Praha: Fragment, 2012. 238 s.ISBN 978-80-253-1627-6.(příběh zasažen do Sudet, zaniklé fiktivní vsi pod Králickým Sněžníkem) | Chtěla bych se zeptat, zda existuje nějaká současná česká próza s tematikou zaniklých vsí v pohraničí (po odsunu německého obyvatelstva). | Dobrý den, doporučujeme tyto tituly (řazeno abecedně dle autora): BIGGS, Jiří. Vrahovice 119. V Praze: Dauphin, 2009. 262 s. ISBN 978-80-7272-211-2.(povídky zasazené do různých časových období zachycují osudy obyvatel vrahovi, odlehlé vesnice ležící v pohraničním pásmu) HOBZA, František.Šumavská trilogie. Kostelní vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2004. 359 s. ISBN 80-7192-729-5.(román na pozadí příběhu zaniklé obce Cukrovce v česko-německém pohraničí) Eichinger, Martin.Cukrový klaun. Vyd. 1. V Praze: Knižní klub, 2008. 236 s. ISBN 978-80-242-2268-4.(rámec příběhu tvoří zaniklá pohraniční osada, vojenský újezd Boletice) STRÁNSKÝ, Jiří.Zdivočelá země. Aukce. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Hejkal, 1997. 867 s. ISBN 80-86026-01-9. Šmíd, Zdeněk.Cejch. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 1992. 308 s.ISBN 80-85634-01-5.(sága německého rodu na české straně krušných hor na pozadí příběhu horské Bach vsi od jejího založení až po její zánik) a dále: LIBIGER, Martin.Anděl odešel. Vyd. 1. Brno: Wales, 2008. 95 s. ISBN 978-80-904160-4-8.(novela s atmosférou krajiny zvané Sudety) MIKŠÍČEK, Petr.Sudetská pouť, aneb, Wolfgang. Praha: Dokořán, 2005. 165 s. ISBN 80-7363-009-5.(cestopisné vyprávění o hraničních horách s popisem zaniklých obcí) URBAN, Josef.7 dní hříchů: román o zradě, lásce, přátelství. 1. vyd. Praha: Fragment, 2012. 238 s.ISBN 978-80-253-1627-6.(příběh zasazen do Sudet, zaniklé fiktivní vsi pod králickým Sněžníkem) | true |
Bělič a Běličová (naši jazykovědci) | Dobrý den,jaký byl, prosím, skutečný vztah, zdali tedy nějaký panoval, mezi českým hispanistou prof. PhDr. Oldřichem Běličem, DrSc. (1920, Násedlovice-2002; FF UK), bohemistou prof. PhDr. Jaromírem Běličem, DrSc. (1914, Násedlovice-1977) a slavistkou doc. PhDr. Helenou Běličovou, DrSc. (* 1929)? Nemohu se totiž již dlouhou dobu zbaviti dojmu, pocitu, že příbuznými skutečně museli/musejí býti.Děkuji Vám za odpověď. | Dobrý den, z níže uvedené citace z knihy "Rozhovory s českými lingvisty" vyplývá, že prof. PhDr. Jaromír Bělič, DrCs. a prof. PhDr. Jaromír Bělič, DrCs. byli bratři: "JCH: Zatím jste nezmínil dvě jména, která bych u vás čekal skoro na prvním místě, jsou to František Kopečný a Jaromír Bělič. MK: Ano, to je velice důležité. Běliče jsem znal velmi dobře, jistým způsobem jsem byl jeho žák, přestože on měl jako svou disciplínu především dialektologii, kterou jsem zase tak nepěstoval. Později jsem se s ním seznámil blíže, když jsem byl přijat jako asistent na katedru bohemistiky, které tehdy vládl on. Bělič byl také oponentem mé disertační práce. Potom přešel do Prahy. Jeho bratr Oldřich byl romanista, dobrý odborník, především znalec francouzské literatury. Rozdíl mezi nimi bych definoval takto: Jaromír Bělič byl velmi vznětlivý člověk; když se mu něco nelíbilo, zařval, ale už druhý den o tom nevěděl. Nikdy jste nemohli čekat, že by vám podrazil nohy. Oldřich Bělič byl jiný. Oba byli komunisté, ovšem oba byli předtím sociální demokraté, kteří potom přestoupili." zdroj: CHROMÝ, Jan, ed. a LEHEČKOVÁ, Eva, ed. Rozhovory s českými lingvisty. Sv. 1, V Praze: Dauphin, 2007. str. 149. Příbuzenský vztah mezi PhDr. Helenou Běličovou, DrCs. a prof. PhDr. Jaromírem Běličem, DrCs. zmiňuje níže uvedená Výroční zprava Archivu NM z roku 2006, kde je Helena Běličová zmíněna jako manželka Jaromíra Běliče - viz: http://www.nm.cz/admin/files/HM/download/archiv/ANM-2006.pdf | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2018-03-27T17:56:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/belic-a-belicova-nasi-jazykovedci | 681 | cs | Dobrý den,jaký byl, prosím, skutečný vztah, zdali tedy nějaký panoval, mezi českým hispanistou prof. PhDr. Oldřichem Běličem, DrSc. (1920, Násedlovice-2002; FF UK), bohemistou prof. PhDr. Jaromírem Běličem, DrSc. (1914, Násedlovice-1977) a slávistkou doc. PhDr. Helenou Běličovou, DrSc. (* 1929)? Nemohu se totiž již dlouhou dobu zbaviti dojmu, pocitu, že příbuznými skutečně museli/musejí býti.Děkuji Vám za odpověď. | Dobrý den, z níže uvedené citace z knihy "Rozhovory s českými lingvisty" vyplývá, že prof. PhDr. Jaromír Bělič, DrCs. a prof. PhDr. Jaromír Bělič, DrCs. byli bratři: "JCH: Zatím jste nezmínil dvě jména, která bych u vás čekal skoro na prvním místě, jsou to František Kopečný a Jaromír Bělič. MK: Ano, to je velice důležité. Běliče jsem znal velmi dobře, jistým způsobem jsem byl jeho žák, přestože on měl jako svou disciplínu především dialektologii, kterou jsem zase tak nepěstoval. Později jsem se s ním seznámil blíže, když jsem byl přijat jako asistent na katedru bohemistiky, které tehdy vládl on. Bělič byl také oponentem mé disertační práce. Potom přešel do Prahy. Jeho bratr Oldřich byl romanista, dobrý odborník, především znalec francouzské literatury. Rozdíl mezi nimi bych definoval takto: Jaromír Bělič byl velmi vznětlivý člověk; když se mu něco nelíbilo, zařval, ale už druhý den o tom nevěděl. Nikdy jste nemohli čekat, že by vám podrazil nohy. Oldřich Bělič byl jiný. Oba byli komunisté, ovšem oba byli předtím sociální demokraté, kteří potom přestoupili." zdroj: CHROMÝ, Jan, ed. a LEHEČKOVÁ, Eva, ed. Rozhovory s českými lingvisty. Sv. 1, V Praze: Dauphin, 2007. str. 149. Příbuzenský vztah mezi PhDr. Helenou Běličovou, DrCs. a prof. PhDr. Jaromírem Běličem, DrCs. zmiňuje níže uvedená Výroční zpráva Archivu NM z roku 2006, kde je Helena Běličová zmíněná jako manželka Jaromíra Běliče - viz: http://www.nm.cz/admin/files/HM/download/archiv/ANM-2006.pdf | Dobrý den,jaký byl, prosím, skutečný vztah, zdali tedy nějaký panoval, mezi českým hispanistou prof. PhDr. Oldřichem Biličem, DrSc. (1920, Násedlovice-2002; FF UK), bohemistou prof. PhDr. Jaromírem Biličem, DrSc. (1914, Násedlovice-1977) a slavistikou doc. PhDr. Helenou Bělíkovou, DrSc. (* 1929)? Nemohu se totiž již dlouhou dobu zbavit dojmu, pocitu, že příbuznými skutečně museli/musejí býti.Děkuji vám za odpověď. | Dobrý den, z níže uvedené citace z knihy "rozhovory s českými lingvisty" vyplývá, že prof. PhDr. Jaromír Bilič, Drs. a prof. PhDr. Jaromír Bilič, Drs. byli bratři: "CH: Zatím jste nezmínil dvě jména, která bych u vás čekal skoro na prvním místě, jsou to František Kopečný a Jaromír Bilič. MK: Ano, to je velice důležité. Bělče jsem znal velmi dobře, jistým způsobem jsem byl jeho žák, přestože on měl jako svou disciplínu především dialektologii, kterou jsem zase tak nepěstoval. Později jsem se s ním seznámil blíže, když jsem byl přijat jako asistent na katedru bohemistiky, které tehdy vládl on. Bilič byl také oponentem mé disertační práce. Potom přešel do Prahy. Jeho bratr Oldřich byl romanista, dobrý odborník, především znalec francouzské literatury. Rozdíl mezi nimi bych definoval takto: Jaromír Bilič byl velmi vznětlivý člověk; když se mu něco nelíbilo, zařval, ale už druhý den o tom nevěděl. Nikdy jste nemohli čekat, že by vám podrazil nohy. Oldřich Bilič byl jiný. Oba byli komunisté, ovšem oba byli předtím sociální demokraté, kteří potom přestoupili." zdroj: CHROMÝ, Jan, ed. a LEHEČKOVÁ, Eva, ed. Rozhovory s českými lingvisty. Sv. 1, v Praze: Dauphin, 2007. str. 149. Příbuzenský vztah mezi PhDr. Helenou Bělíkovou, Drs. a prof. PhDr. Jaromírem Biličem, Drs. zmiňuje níže uvedená výroční zpráva archivu NG z roku 2006, kde je Helena běličové zmíněna jako manželka Jaromíra Bělče - viz: http://www.nm.cz/admin/Miles/M/download/archiv/AN-2006.pdf | true |
Benátky nad Jizerou | Rád bych se dozvěděl co nejvíce o etymologii názvu města Benátky nad Jizerou a souvislosti s používáním označení (slova) "Benátky" pro město Venezia (Venice) v Itálii. | Dobrý den, etymologie jména Benátky nad Jizerou a případná souvislost s italskými Benátkami je popsána v knize:PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. Díl 1, A-H. K vyd. připr. Stanislav Petíra ; Věd. red.: Vladimír Šmilauer. [Dotisk] 1. vyd.. Praha : ČSAV, 1954. 7, 821, [2] s."... jm.Benátky upomíná svou koncovkou -átky na česká místní jména Kojátky, Miřátky, Služátky, apod..jež jsou deminutiva (tj.zdrobněliny) ke jménům Kojetice, Miřetice, Služetice. Ale ani jedno z uvedených Benátek (pozn. v knize autor zmiňuje celkem 9 Benátek, které se vyskytují na našem území) nemají na blízku osadu Benětice a rovněž ani jediné Benátky se nejmenovaly Benětice(Služátky u Pelhřimova se totiž původně jmenovaly Služetice).Deminutivum od jm. Benětice by vlastně znělo Beňátky a po tom není ani u jedné z osad památky. Proto nezbývá než pokládat jm. Benátky za přenesené z Itálie. K jeho použití nás sváděla povaha míst. Všechny Benátky v Čechách totiž leží u řek nebo potoků a kromě toho jsou u některých ve vlhké, močálovité poloze upravené vodní toky. Lidé, kteří českým osadám dali jméno Benátky, vzpomínali bezpochyby na italské Benátky, město pověstné svou polohou a svými stavbami na říčním nánosu v Adriatickém moři. Toto město se nazývá lat. Venetia, ital. Venezia, slovin. Benetke(odtud asi české Benátky), něm. Venedig. V tomto MJ. je jm. Venetů, národa blízkého Illyrům, který sídlil asi od 13. stol. př.Kr. v sv. Itálii a dal jí jméno Venetia.Když bylo nejdůležitější město tohoto území Aquileja zničeno r.452 po Kr.Attilou, utekli obyvatelé Venetie na ostrůvky a založili tam město Venetii, které brzy nabylo nesmírné obchodní a kulturní důležitosti." V publikaci Lexikon historických míst Čech, Moravy a Slezska. Uspořádali Joachim Bahlcke, Winfried Eberhard, Miloslav Polívka ; [z německého originálu přeložili Jan Dobeš ... et al.]. Vyd. 1.. Praha : Argo, 2001. 811 s. ISBN 80-7203-402-2 je na straně 10 uvedeno:Benátky nad Jizerou - "Vesnice na levém břehu Jizery naproti vrchu Hradiště je poprvé zmiňována r.1359. Majitel dražického panství, Jan ml. z Dražic, nechal osadu kvůli otevřené poloze přestěhovat na vrch na pravém břehu řeky a udělil jí městská práva. R. 1369 jsou B. doloženy pod názvem "Juvenisbenatek". Více se o Benátkách nad Jizerou-převážně však o historii-můžete dočíst vknihách:KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 1, A-G. 1. vyd.. Praha : Libri, 1996, 874 s. ISBN 80-85983-13-3 AUGUSTIN, Josef. Velká encyklopedie měst a obcí ČR. Vyd. 1.. Sokolov : Arbor ; Praha : Knižní klub, 2001. 992 s. ISBN 80-242-0565-3 (Euromedia Group - Knižní klub : váz.) * 80-901534-1-0 (Arbor : váz.) | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2008-01-09T15:23:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/benatky-nad-jizerou | 682 | cs | Rád bych se dozvěděl co nejvíce o etymologii názvu města Benátky nad Jizerou a souvislosti s používáním označení (slova) "Benátky" pro město Venezia (Venice) v Itálii. | Dobrý den, etymologie jména Benátky nad Jizerou a případná souvislost s italskými Benátkami je popsána v knize:PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. Díl 1, A-H. K vyd. připr. Stanislav Petíra ; Věd. red.: Vladimír Šmilauer. [Dotisk] 1. vyd.. Praha : ČSAV, 1954. 7, 821, [2] s."... jm.Benátky upomíná svou koncovkou -átky na česká místní jména Kojátky, Miřátky, Služátky, apod..jež jsou deminutiva (tj.zdrobněliny) ke jménům Kojetice, Miřetice, Služetice. Ale ani jedno z uvedených Benátek (pozn. v knize autor zmiňuje celkem 9 Benátek, které se vyskytují na našem území) nemají na blízku osadu Benětice a rovněž ani jediné Benátky se nejmenovaly Benětice(Služátky u Pelhřimova se totiž původně jmenovaly Služetice).Deminutivum od jm. Benětice by vlastně znělo Beňátky a po tom není ani u jedné z osad památky. Proto nezbývá než pokládat jm. Benátky za přenesené z Itálie. K jeho použití nás sváděla povaha míst. Všechny Benátky v Čechách totiž leží u řek nebo potoků a kromě toho jsou u některých ve vlhké, močálovité poloze upravené vodní toky. Lidé, kteří českým osadám dali jméno Benátky, vzpomínali bezpochyby na italské Benátky, město pověstné svou polohou a svými stavbami na říčním nánosu v Adriatickém moři. Toto město se nazývá lat. Venetia, ital. Venezia, slovin. Benetke(odtud asi české Benátky), něm. Venedig. V tomto MJ. je jm. Venetů, národa blízkého Illyrům, který sídlil asi od 13. stol. př.Kr. v sv. Itálii a dal jí jméno Venetia.Když bylo nejdůležitější město tohoto území Aquileja zničeno r.452 po Kr.Attilou, utekli obyvatelé Venetie na ostrůvky a založili tam město Venetii, které brzy nabylo nesmírné obchodní a kulturní důležitosti." V publikaci Lexikon historických míst Čech, Moravy a Slezska. Uspořádali Joachim Bahlcke, Winfried Eberhard, Miloslav Polívka ; [z německého originálu přeložili Jan Dobeš ... et al.]. Vyd. 1.. Praha : Argo, 2001. 811 s. ISBN 80-7203-402-2 je na straně 10 uvedeno:Benátky nad Jizerou - "Vesnice na levém břehu Jizery naproti vrchu Hradiště je poprvé zmiňována r.1359. Majitel dražického panství, Jan ml. z Dražic, nechal osadu kvůli otevřené poloze přestěhovat na vrch na pravém břehu řeky a udělil jí městská práva. R. 1369 jsou B. doložený pod názvem "Juvenisbenatek". Více se o Benátkách nad Jizerou-převážně však o historii-můžete dočíst vknihách:KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 1, A-G. 1. vyd.. Praha : Libri, 1996, 874 s. ISBN 80-85983-13-3 AUGUSTIN, Josef. Velká encyklopedie měst a obcí ČR. Vyd. 1.. Sokolov : Arbor ; Praha : Knižní klub, 2001. 992 s. ISBN 80-242-0565-3 (Euromedia Group - Knižní klub : váz.) * 80-901534-1-0 (Arbor : váz.) | Rád bych se dozvěděl co nejvíce o etymologii názvu města Benátky nad Jizerou a souvislosti s používáním označení (slova) "Benátky" pro město Venezia (Venice) v Itálii. | Dobrý den, etymologie jména Benátky nad Jizerou a případná souvislost s italskými Benátkami je popsána v knize:PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. Díl 1, a-H. K vyd. připr. Stanislav Petera ; věd. red.: Vladimír Šmilauer. [dotisk] 1. vyd.. Praha : ČSAV, 1954. 7, 821, [2] s."... jm.Benátky upomíná svou koncovkou -látky na česká místní jména Košátky, Mařatky, Služky, apod..jež jsou deminutiva (tj.zdrobněliny) ke jménům Kojetice, Miřetice, Služebnice. Ale ani jedno z uvedených Benátek (pozn. v knize autor zmiňuje celkem 9 Benátek, které se vyskytují na našem území) nemají na blízku osadu Benefice a rovněž ani jediné Benátky se nejmenovaly Benefice(Služky u Pelhřimova se totiž původně jmenovaly Služebnice).Deminutivum od jm. Benefice by vlastně znělo Benátky a po tom není ani u jedné z osad památky. Proto nezbývá než pokládat je. Benátky za přenesené z Itálie. K jeho použití nás sváděla povaha míst. Všechny Benátky v Čechách totiž leží u řek nebo potoků a kromě toho jsou u některých ve vlhké, močálovité poloze upravené vodní toky. Lidé, kteří českým osadám dali jméno Benátky, vzpomínali bezpochyby na italské Benátky, město pověstné svou polohou a svými stavbami na říčním nánosu v adriatické moři. Toto město se nazývá lat. Venezia, Ital. Venezia, Slovin. Benetka(odtud asi české Benátky), něm. Venedi. V tomto J. je jm. Venetu, národa blízkého Ilyrům, který sídlil asi od 13. stol. př.Kr. v sv. Itálii a dal jí jméno Venezia.Když bylo nejdůležitější město tohoto území Aquila zničeno r.452 po Kr.Attilou, utekli obyvatelé Veneti na ostrůvky a založili tam město Veneti, které brzy nabylo nesmírné obchodní a kulturní důležitosti." V publikaci lexikon historických míst Čech, Moravy a Slezska. Uspořádali Joachim Balce, Winfried Eberhard, Miloslav Polívka ; [z německého originálu přeložil Jan Dobeš ... et al.]. Vyd. 1.. Praha : Argo, 2001. 811 s. ISBN 80-7203-402-2 je na straně 10 uvedeno:Benátky nad Jizerou - "vesnice na levém břehu Jizery naproti vrchu Hradiště je poprvé zmiňována r.1359. Majitel Dražického panství, Jan ml. z Dražic, nechal osadu kvůli otevřené poloze přestěhovat na vrch na pravém břehu řeky a udělil jí městská práva. R. 1369 jsou B. doloženy pod názvem "Juvenisbenatek". Více se o Benátkách nad Jizerou-převážně však o historii-můžete dočíst knihách:KUBA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 1, a-G. 1. vyd.. Praha : Libri, 1996, 874 s. ISBN 80-85983-13-3 AUGUSTIN, Josef. Velká encyklopedie měst a obcí ČR. Vyd. 1.. Sokolov : Arbor ; Praha : Knižní klub, 2001. 992 s. ISBN 80-242-0565-3 (Euromedia Group - knižní klub : váz.) * 80-901534-1-0 (arbor : váz.) | true |
Benátky, patron města | kdo je patronem Benátek a odkud jeho ostatky dovezli do Benátek | Dobry den, pokud se Vam jedna o Benatky v severni Italii, tak prameny uvadeji jako patrona evangelistu Marka. Zdroj: RAMES, Vaclav. Po kom se jmenujeme. Encyklopedie krestnich jmen.Praha: Libri, 2000. "...Jmeno Marek pravdepodobne vzniklo zkracenim z delsiho Martius, tj. Martuv nebo nalezejici Martovi, rimskemu bohu valky. Dalo by se tedy rici, ze Marek znamena totez, co "bojovnik" nebo "valecnik".... Ve Skutcich apostolu se muzeme docist, ze Petr, kdyz byl vysvobozen ze zalare, sel do domu Marie, matky Jana zvaneho Marek. Mladik se stal vernym pruvodcem stareho apostola na misijnich cestach.... Po Petrove smrti odesel r.65 do Alexandrie, aby zde zalozil cirkev a stal se prvnim biskupem. Asi po dvou letech sveho pobytu byl primo pri bohosluzbe prepaden a lanem obtocenym kolem krku usmykan k smrti. Teprve za 750 let privezli krestane jeho pozustatky do Benatek. Na miste jeho druheho pohrbu byla v letech 1063-73 vystavena uchvatna bazilika, nesouci jeho jmeno. Marek byl jmenovan patronem Benatek a jeho symbol - okridleny lev - je od te doby znakem tohoto prekrasneho mesta na lagunach...." Zdroj:KAMINSKI, Marion. Benátky: umění a architektura. Praha: Slovart, 2007. 578 s., obr. ISBN 978-80-7209-875-0 ze str. 9 "... převezení ostatků sv. Marka r. 828 z Alexandrie do Benátek, kde byl pro ně okamžitě zřízen kostel. Současně vznikla i legenda: v době, kdy byl v laguně jako misionář, se prý apoštolovi ve snu zjevil anděl. Na místě, kde stojí kostel sv. Marka, zvěstoval anděl svatému, že tam, kde právě spí, bude v budoucnu jeho hrob a místo nejvyššího uctívání...."Dalsim zdrojem informaci muze byt i nasledujici odkaz:http://zivotfarnosti.hyperlink.cz/Svati4.htmMAREK25. dubenPatron: BenátekAtributy: okřídlený lev, psací náčiníI. století "Evangelista Marek splývá podle názoru většiny vykladačů bible s Janem přezvaným Marek, o němž se mluví ve Skutcích apoštolů. Při první zmínce je uváděn jako syn vdovy Marie; patřil mu v Jeruzalémě dům kde se scházeli učedníci, tam hledal útulek i Petr, když vyšel zázračně z vězení. Marek se obrátil na křesťanskou víru a začal svou apoštolskou dráhu pod záštitou svého bratrance Barnabáše; když se vracel Pavel z Jeruzaléma do Antiochie, vzali ho s sebou; staral se o hmotné záležitosti. V Perge v Pamfýlii se od Pavla a Barnabáše oddělil a vrátil se do Jeruzaléma, takže na druhou misionářskou cestu ho už nechtěl apoštol národů vzít. Barnabáš s Markem vsedli na lod'a pluli na rodný ostrov Kypr.To bylo roku 50 a pak se s ním setkáváme až za dvanáct nebo třináct let v Římě, kde pobývá s Aristarchem a Ježíšem řečeným Spravedlivý. Petr ho ve svém listě z Říma označuje jako svého "syna". Je pravděpodobné, i když ne jisté, že Marek potom káže v Alexandrii; tvrdit, že založil alexandrijskou církevní obec nebo že za Trajana podstoupil mučednickou smrt, s určitostí nelze. Jeho tělo bylo v Alexandrii dlouho uctíváno a kolem roku 815 prý benátští kupci odnesli jeho kosti ukryté na dně koše a pohřbili pod hlavním oltářem chrámu svatého Marka; v každém případě se stal patronem tohoto města, Markův znak, lev (majestátním hlasem Jana Křtitele na poušti začíná evangelium), se stal znakem benátské republiky.Marek je autorem druhého evangelia, jež je však ze všech nejstarší. Napsal je jako žák Petrův, jako jeho interpret. Vždycky rád sloužil jako druhý, dávaje přednost výraznější osobnosti, než byl sám, ale jeho styl, živý, konkrétní a přímý, nám mnoho říká o něm samém. " | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2008-10-06T14:51:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/benatky-patron-mesta | 683 | cs | kdo je patronem Benátek a odkud jeho ostatky dovezli do Benátek | kdo je patronem Benátek a odkud jeho ostatky dovezli do Benátek | true |
||
"benediktínů" nebo "benediktýnů" | Dobrý den, chci se zeptat, když mluvim o klášteru benediktinského řádu, je správné psát ve větě: klášter "benediktínů" nebo "benediktýnů"? Díky. | Dobrý den, podle Slovníku spisovného jazyka českého je správně jak verze "klášter Benediktinů" tak "klášter Benediktýnů".1) Častěji jsme při hledání ovšem narazili na první způsob. Jméno Benediktin pochází z latinského Benedictus Nursias. V českém jazyce je správně také překlad Benediktýn: "Benediktin, benediktýn - člen mnišského řádu svátého Benedikta" 2) Zdroj: 1) HAVRÁNEK, Bohuslav, ed. a kol. Slovník spisovného jazyka českého. 2., nezměn. vyd. Praha: Academia, 1989. 8 sv. 2) VEBROVÁ, Jitka, ed. a kol. Slovník cizích slov. Vyd. 1. Praha: Plot, 2006. 367 s. ISBN 80-86523-77-2. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2018-10-23T20:53:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/benediktinu-nebo-benediktynu | 684 | cs | Dobrý den, chci se zeptat, když mluvím o klášteru benediktinského řádu, je správné psát ve větě: klášter "benediktínů" nebo "benediktýnů"? Díky. | Dobrý den, podle Slovníku spisovného jazyka českého je správně jak verze "klášter Benediktinů" tak "klášter Benediktýnů".1) Častěji jsme při hledání ovšem narazili na první způsob. Jméno Benediktin pochází z latinského Benedictus Nursias. V českém jazyce je správně také překlad Benediktýn: "Benediktin, benediktýn - člen mnišského řádu svátého Benedikta" 2) Zdroj: 1) HAVRÁNEK, Bohuslav, ed. a kol. Slovník spisovného jazyka českého. 2., nezměň. vyd. Praha: Academia, 1989. 8 sv. 2) VEBROVÁ, Jitka, ed. a kol. Slovník cizích slov. Vyd. 1. Praha: Plot, 2006. 367 s. ISBN 80-86523-77-2. | Dobrý den, chci se zeptat, když mluvím o klášteru benediktinského řádu, je správné psát ve větě: klášter "benediktinů" nebo "benediktýnů"? Díky. | Dobrý den, podle slovníku spisovného jazyka českého je správně jak verze "klášter benediktinů" tak "klášter benediktýnů".1) častěji jsme při hledání ovšem narazili na první způsob. Jméno benediktin pochází z latinského Benedictus Nuria. V českém jazyce je správně také překlad benediktýn: "benediktin, benediktýn - člen mnišského řádu svatého Benedikta" 2) zdroj: 1) HAVRÁNEK, Bohuslav, ed. a kol. Slovník spisovného jazyka českého. 2., nezmění. vyd. Praha: Academia, 1989. 8 sv. 2) VEBROVÉ, Jitka, ed. a kol. Slovník cizích slov. Vyd. 1. Praha: Plot, 2006. 367 s. ISBN 80-86523-77-2. | true |
Benelux | Dobrý den, ráda bych se dozvěděla, kde všude se mohu dočíst(knihy, časopisy, internet) o Beneluxu a jestli nemá náhodou více významů. Velmi Vám děkuji za pomoc. | Dobrý den, výraz Benelux má pouze následující význam: Benelux (fr. + hol.) = Belgique-Nederland-Luxembourg; spojení Belgie, Lucemburska a Nizozemska zprvu v celní unii a měnovou unii (s účinností od 1.1.1948 uzavřena smlouva o celní unii); na základě smlouvy z roku 1958 uzavřené v Haagu s účinností od 1.11.1960 tato celní unie převedena na unii hospodářskou a nová smlouva nahradila všechny předchozí dohody Beneluxu. V rámci Beneluxu se vytvořil prní volný mezinárodní trh práce, odstraněna pasová povinnost, zrušena cla. Sídlem generálního sekretariátu je Brusel. Použité zdroje:KOS, Zdeněk. Zkratky, značky, akronymy. Praha: Horizont, 1983. Str. 44.Universum: všeobecná encyklopedie. 1 díl/A-B. Praha: Euromedia Groups - Odeon, 2000. Str. 500. ISBN 80-207-1061-2.Velký slovník naučný. A-L. Praha: Encyklopedie Diderot, 1999 Str. 158. ISBN 80-902723-1-2. Pro vyhledání knih a časopisů můžete použít elektronický katalog NK ČR - báze NKC (http://sigma.nkp.cz/cze/nkc), do vyhledávacího pole Všechna pole zadejte výraz benelux?, znaménko ? nahrazuje 1 a více znaků. Katalog tak vyhledá také výrazy jako např. Beneluxu, Beneluxem apod. Podobně můžete postupovat při vyhledávání článků pomocí článkové databáze ANL - Články v českých časopisech, novinách a sbornících (http://sigma.nkp.cz/cze/anl). Aktuální informace můžete nalézt v plnotextových článkových databázích Anopress nebo Newton IT, které knihovny zpřístupňují ze svých počítačů na základě čtenářských průkazů. Knihovny nabízejí také zahraniční placené článkové databáze (viz např.nabídka NK ČR -http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_infozdr.php3),které mohou být zpřístupněny přímo v knihovnách (nutný čtenářský průkaz) nebo odkudkoli přes vzdálený přístup (vzdálený přístup NK ČR -http://www.nkp.cz/pages/page.php3?nazev=Licencovane_online_databaze&submenu3=104). Pro vyhledávání dokumentů na internetu můžete použít některý z webových vyhledávačů, např. Google. Pro získání odborných textů (článků, zpráv aj.) je vhodné použít Google Scholar (http://scholar.google.cz). | null | Národní knihovna ČR | Politické vědy. Vojenství | null | 2009-04-29T11:51:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/benelux | 685 | cs | Dobrý den, ráda bych se dozvěděla, kde všude se mohu dočíst(knihy, časopisy, internet) o Beneluxu a jestli nemá náhodou více významů. Velmi Vám děkuji za pomoc. | Dobrý den, výraz Benelux má pouze následující význam: Benelux (fr. + hol.) = Belgique-Nederland-Luxembourg; spojení Belgie, Lucemburska a Nizozemska zprvu v celní unii a měnovou unii (s účinností od 1.1.1948 uzavřena smlouva o celní unii); na základě smlouvy z roku 1958 uzavřené v Haagu s účinností od 1.11.1960 tato celní unie převedena na unii hospodářskou a nová smlouva nahradila všechny předchozí dohody Beneluxu. V rámci Beneluxu se vytvořil prní volný mezinárodní trh práce, odstraněna pasová povinnost, zrušená cla. Sídlem generálního sekretariátu je Brusel. Použité zdroje:KOS, Zdeněk. Zkratky, značky, akronymy. Praha: Horizont, 1983. Str. 44.Universum: všeobecná encyklopedie. 1 díl/A-B. Praha: Euromedia Groups - Odeon, 2000. Str. 500. ISBN 80-207-1061-2.Velký slovník naučný. A-L. Praha: Encyklopedie Diderot, 1999 Str. 158. ISBN 80-902723-1-2. Pro vyhledání knih a časopisů můžete použít elektronický katalog NK ČR - báze NKC (http://sigma.nkp.cz/cze/nkc), do vyhledávacího pole Všechna pole zadejte výraz benelux?, znaménko ? nahrazuje 1 a více znaků. Katalog tak vyhledá také výrazy jako např. Beneluxu, Beneluxem apod. Podobně můžete postupovat při vyhledávání článků pomocí článkové databáze ANL - Články v českých časopisech, novinách a sbornících (http://sigma.nkp.cz/cze/anl). Aktuální informace můžete nalézt v plnotextových článkových databázích Anopress nebo Newton IT, které knihovny zpřístupňují ze svých počítačů na základě čtenářských průkazů. Knihovny nabízejí také zahraniční placené článkové databáze (viz např.nabídka NK ČR -http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=služ_infozdr.php3),které mohou být zpřístupněny přímo v knihovnách (nutný čtenářský průkaz) nebo odkudkoli přes vzdálený přístup (vzdálený přístup NK ČR -http://www.nkp.cz/pages/page.php3?název=Licencované_online_databáze&submenu3=104). Pro vyhledávání dokumentů na internetu můžete použít některý z webových vyhledávačů, např. Google. Pro získání odborných textů (článků, zpráv aj.) je vhodné použít Google Scholar (http://scholar.google.cz). | Dobrý den, ráda bych se dozvěděla, kde všude se mohu dočíst(knihy, časopisy, internet) o beneluxu a jestli nemá náhodou více významů. Velmi vám děkuji za pomoc. | Dobrý den, výraz benelux má pouze následující význam: Benelux (fr. + hol.) = Belgique-Nederlands-Luxembourg; spojení Belgie, Lucemburska a Nizozemska zprvu v celní unii a měnovou unii (s účinností od 1.1.1948 uzavřena smlouva o celní unii); na základě smlouvy z roku 1958 uzavřené v Haagu s účinností od 1.11.1960 tato celní unie převedena na unii hospodářskou a nová smlouva nahradila všechny předchozí dohody beneluxu. V rámci beneluxu se vytvořil první volný mezinárodní trh práce, odstraněna pasová povinnost, zrušena cla. Sídlem generálního sekretariátu je Brusel. Použité zdroje:Kos, Zdeněk. Zkratky, značky, akronymy. Praha: Horizont, 1983. Str. 44.Universum: všeobecná encyklopedie. 1 díl/a-B. Praha: Euromedia Group - Odeon, 2000. Str. 500. ISBN 80-207-1061-2.Velký slovník naučný. A-L. Praha: Encyklopedie Diderot, 1999 str. 158. ISBN 80-902723-1-2. Pro vyhledání knih a časopisů můžete použít elektronický katalog NK ČR - báze NK (http://sigma.nku.cz/cze/noc), do vyhledávacího pole všechna pole zadejte výraz benelux?, znaménko ? nahrazuje 1 a více znaků. Katalog tak vyhledá také výrazy jako např. Beneluxu, beneluxem apod. Podobně můžete postupovat při vyhledávání článků pomocí článkový databáze AL - články v českých časopisech, novinách a sbornících (http://sigma.nku.cz/cze/an). Aktuální informace můžete nalézt v plnotextových článkových databázích anopress nebo Newton it, které knihovny zpřístupňují ze svých počítačů na základě čtenářských průkazů. Knihovny nabízejí také zahraniční placené článkový databáze (viz např.nabídka NK ČR -http://www.nku.cz/pages/page.php?page=slz_infozdr.php),které mohou být zpřístupněny přímo v knihovnách (nutný čtenářský průkaz) nebo odkudkoli přes vzdálený přístup (vzdálený přístup NK ČR -http://www.nku.cz/pages/page.php?název=licencované_online_databáze&submenu3=104). Pro vyhledávání dokumentů na internetu můžete použít některý z webových vyhledávačů, např. Google. Pro získání odborných textů (článků, zpráv aj.) je vhodné použít Google Schola (http://Schola.Google.cz). | true |
Benzínové generátory el. energie, hospodárnost | Hledám údaje o hospodárnosti benzínových generátorů elektrické energie, používaných zejména při nedostupnosti energie z rozvodné sítě. Jak vím, cena takto získávané energie bývá vzhledem ke spotřebě benzínu výrazně vyšší než při odběru ze sítě. Lze někde najít srovnání spotřeby různých typů generátorů, uvedení průměrných cen kWh elektrické energie vyráběné generátorem a srovnání s cenami u rozvodné sítě?Předem děkuji. | Dobrý den,souhrnný dokument, který by mapoval spotřebu různých typu generátorů ve srovnání s cenami elektřiny u rozvodné sítě jsme nenalezli.Můžeme Vás ale odkázat na zdroje, které se týkají jednotlivých témat:Cenu za elektřinu lze zjistit například na stránkách společnosti ČEZ v sekci občané a domácnosti/elektřinahttp://www.cez.cz/cs/produkty-a-sluzby/obcane-a-domacnosti/elektricka-energie.htmlSkladba ceny elektřiny a výpočet celkové roční platby za elektřinuhttp://www.cez.cz/cs/pece-a-podpora/caste-otazky/skladba-ceny-elektriny.htmlTypy benzínových generátorů včetně výkonu naleznete například na stránkách následující firmy:http://www.gude.cz/naradi-technika/benzinove.htmlMůžete se také obrátit například na:Fakultu elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO17. listopadu 15708 33 Ostrava - PorubaSekretariát:+420 596 919 353, Fax: +420 596 919 597E-mail: [email protected] | null | null | vse | null | 2008-12-23T10:57:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/benzinove-generatory-el-energie-hospodarnost | 686 | cs | Hledám údaje o hospodárnosti benzínových generátorů elektrické energie, používaných zejména při nedostupnosti energie z rozvodné sítě. Jak vím, cena takto získávané energie bývá vzhledem ke spotřebě benzínu výrazně vyšší než při odběru ze sítě. Lze někde najít srovnání spotřeby různých typů generátorů, uvedení průměrných cen kWh elektrické energie vyráběné generátorem a srovnání s cenami u rozvodné sítě?Předem děkuji. | Dobrý den,souhrnný dokument, který by mapoval spotřebu různých typů generátorů ve srovnání s cenami elektřiny u rozvodné sítě jsme nenalezli.Můžeme Vás ale odkázat na zdroje, které se týkají jednotlivých témat:Cenu za elektřinu lze zjistit například na stránkách společnosti ČEZ v sekci občané a domácnosti/elektřinahttp://www.čez.cz/čs/produkty-a-služby/občané-a-domácnosti/električka-energie.htmlSkladba ceny elektřiny a výpočet celkové roční platby za elektřinuhttp://www.čez.cz/cs/péče-a-podpora/časté-otázky/skladba-ceny-elektřiny.htmlTypy benzínových generátorů včetně výkonu naleznete například na stránkách následující firmy:http://www.gude.cz/nářadí-technika/benzinové.htmlMůžete se také obrátit například na:Fakultu elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO17. listopadu 15708 33 Ostrava - PorubaSekretariát:+420 596 919 353, Fax: +420 596 919 597E-mail: sekretariát.fei@všb.cz | Hledám údaje o hospodárnosti benzínových generátorů elektrické energie, používaných zejména při nedostupnosti energie z rozvodné sítě. Jak vím, cena takto získávané energie bývá vzhledem ke spotřebě benzínu výrazně vyšší než při odběru ze sítě. Lze někde najít srovnání spotřeby různých typů generátorů, uvedení průměrných cen kWh elektrické energie vyráběné generátorem a srovnání s cenami u rozvodné sítě?Předem děkuji. | Dobrý den,souhrnný dokument, který by mapoval spotřebu různých typu generátorů ve srovnání s cenami elektřiny u rozvodné sítě jsme nenalezli.Můžeme vás ale odkázat na zdroje, které se týkají jednotlivých témat:Cenu za elektřinu lze zjistit například na stránkách společnosti ČEZ v sekci občané a domácnosti/elektřinahttp://www.cz.cz/cs/produkty-a-služby/občane-a-domácnosti/elektrická-energie.htmlSkladba ceny elektřiny a výpočet celkové roční platby za elektřinuhttp://www.cz.cz/cs/pece-a-podpora/casto-otázky/skladba-ceny-elektřiny.htmlTypy benzínových generátorů včetně výkonu naleznete například na stránkách následující firmy:http://www.Jude.cz/neradi-technika/benzinové.htmlMůžete se také obrátit například na:Fakultu elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO17. listopadu 15708 33 Ostrava - PorubaSekretariát:+420 596 919 353, fax: +420 596 919 597E-mail: sekretariá[email protected] | true |
Béowulf a Vikingové | Dobrý den,mohli byste mi prosím říct, jak vypovídá starogermánský epos Béowulf o kultuře mnohem pozdějších Vikingů? | Dobrý den, v rozhovoru s překladatelem Janem Čermákem se můžete o vnímání Vikingů v rámci eposu dočíst mimo jiné následující: "Existují teorie o autorovi a vzniku díla? Skladba a její autor se dají hledat v různých stoletích raného středověku a v různých částech Anglie. Dá se uvažovat, zda je to typické středověké dílo vzniklé redakcí určitých pramenů, zda byl napsán po paměti slyšeného, nebo ho někdo diktoval. Odpověď však z historických souvislostí nevyplývá. Autor byl nepochybně vzdělaný, spjatý s klášterním prostředím. Těžko říci, s kterou dobou. Zlomovou událostí jsou vikinské nájezdy na Anglii. Vikingové jsou zde líčeni ve velmi neutrálních barvách, bez ostnu nenávisti. Proto musel Béowulf vikinským nájezdům buď výrazně předcházet, nebo pochází z doby, kdy nepřátelství dočasně opadlo. Tradičně se předpokládá spíše starší datum, národnostně vypjaté teorie hledají původ skladby již počátkem osmého století. V poslední době se však počítá spíše s datem blízkým rukopisu, tedy konec desátého, dokonce i počátek jedenáctého století." (HORÁČKOVÁ, Alice. Dávný příběh, který inspiroval Tolkiena. Mladá fronta Dnes. roč. 15, č. 65 (17. 3. 2004), s. 9.) Konkrétní prvky vikingské kultury je ovšem třeba hledat přímo v eposu. V českém jazyce vyšel Béowulf již několikrát: • Beowulf. 1. vyd. Praha: Fragment, 2007. 84 s. Legendy & mýty. ISBN 978-80-253-0536-2. • Béowulf. Vyd. 1. Praha: Torst, 2003. 343 s. ISBN 80-7215-199-1. • ČERMÁK, Jan. Beowulf. Praha, 1993. 234 s. • ( NYE, Robert. Béowulf. 1. vyd. Praha: Plus, 2011. 142 s. ISBN 978-80-259-0104-5) O legendě a českém překladu vyšlo i několik článků – viz Články v českých novinách, časopisech a sbornících:http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=anl, využít též můžete databáze Ústavu pro českou literaturu AV ČR:http://www.ucl.cas.cz/cs/databaze/bibliograficke-databaze. | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2013-05-10T13:39:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/beowulf-a-vikingove | 687 | cs | Dobrý den,mohli byste mi prosím říct, jak vypovídá starogermánský epos Béowulf o kultuře mnohem pozdějších Vikingů? | Dobrý den, v rozhovoru s překladatelem Janem Čermákem se můžete o vnímání Vikingů v rámci eposu dočíst mimo jiné následující: "Existují teorie o autorovi a vzniku díla? Skladba a její autor se dají hledat v různých stoletích raného středověku a v různých částech Anglie. Dá se uvažovat, zda je to typické středověké dílo vzniklé redakcí určitých pramenů, zda byl napsán po paměti slyšeného, nebo ho někdo diktoval. Odpověď však z historických souvislostí nevyplývá. Autor byl nepochybně vzdělaný, spjatý s klášterním prostředím. Těžko říci, s kterou dobou. Zlomovou událostí jsou vikinské nájezdy na Anglii. Vikingové jsou zde líčení ve velmi neutrálních barvách, bez ostnů nenávisti. Proto musel Béowulf vikinským nájezdům buď výrazně předcházet, nebo pochází z doby, kdy nepřátelství dočasně opadlo. Tradičně se předpokládá spíše starší datum, národnostně vypjaté teorie hledají původ skladby již počátkem osmého století. V poslední době se však počítá spíše s datem blízkým rukopisů, tedy konec desátého, dokonce i počátek jedenáctého století." (HORÁČKOVÁ, Alice. Dávný příběh, který inspiroval Tolkiena. Mladá fronta Dnes. roč. 15, č. 65 (17. 3. 2004), s. 9.) Konkrétní prvky vikingské kultury je ovšem třeba hledat přímo v eposu. V českém jazyce vyšel Béowulf již několikrát: • Beowulf. 1. vyd. Praha: Fragment, 2007. 84 s. Legendy & mýty. ISBN 978-80-253-0536-2. • Béowulf. Vyd. 1. Praha: Torst, 2003. 343 s. ISBN 80-7215-199-1. • ČERMÁK, Jan. Beowulf. Praha, 1993. 234 s. • ( NYE, Robert. Béowulf. 1. vyd. Praha: Plus, 2011. 142 s. ISBN 978-80-259-0104-5) O legendě a českém překladu vyšlo i několik článků – víz Články v českých novinách, časopisech a sbornících:http://aleph.nkp.cz/F/?func=filé&filé_name=find-b&local_base=anl, využít též můžete databáze Ústavu pro českou literaturu AV ČR:http://www.účl.cas.cz/cs/databáze/bibliografické-databáze. | Dobrý den,mohli byste mi prosím říct, jak vypovídá starogermánský epos Béowulf o kultuře mnohem pozdějších Vikingů? | Dobrý den, v rozhovoru s překladatelem Janem Čermákem se můžete o vnímání Vikingů v rámci eposu dočíst mimo jiné následující: "existují teorie o autorovi a vzniku díla? Skladba a její autor se dají hledat v různých stoletích raného středověku a v různých částech Anglie. Dá se uvažovat, zda je to typické středověké dílo vzniklé redakcí určitých pramenů, zda byl napsán po paměti slyšeného, nebo ho někdo diktoval. Odpověď však z historických souvislostí nevyplývá. Autor byl nepochybně vzdělaný, spjatý s klášterním prostředím. Těžko říci, s kterou dobou. Zlomovou událostí jsou vikinské nájezdy na Anglii. Vikingové jsou zde líčeni ve velmi neutrálních barvách, bez ostnu nenávisti. Proto musel Béowulf vikinským nájezdům buď výrazně předcházet, nebo pochází z doby, kdy nepřátelství dočasně opadlo. Tradičně se předpokládá spíše starší datum, národnostně vypjaté teorie hledají původ skladby již počátkem osmého století. V poslední době se však počítá spíše s datem blízkým rukopisu, tedy konec desátého, dokonce i počátek jedenáctého století." (HORÁČKOVÁ, Alice. Dávný příběh, který inspiroval Tolkiena. Mladá fronta dnes. roč. 15, č. 65 (17. 3. 2004), s. 9.) Konkrétní prvky vikingské kultury je ovšem třeba hledat přímo v eposu. V českém jazyce vyšel Béowulf již několikrát: • Beowulf. 1. vyd. Praha: Fragment, 2007. 84 s. Legendy & mýty. ISBN 978-80-253-0536-2. • Béowulf. Vyd. 1. Praha: Torst, 2003. 343 s. ISBN 80-7215-199-1. • ČERMÁK, Jan. Beowulf. Praha, 1993. 234 s. • ( NY, Robert. Béowulf. 1. vyd. Praha: Plus, 2011. 142 s. ISBN 978-80-259-0104-5) o legendě a českém překladu vyšlo i několik článků – viz články v českých novinách, časopisech a sbornících:http://alepp.nku.cz/F/?fun=filé&file_nam=find-b&Local_base=ano, využít též můžete databáze ústavu pro českou literaturu AV ČR:http://www.ul.cas.cz/cs/databáze/bibliografické-databáze. | true |
Beraní králík | Chtěla bych se zeptat, jak a kdy se vyšlechtili beraní králíci. | O beranovitých plemenech králíků se píše např. v časopisech Fauna nebo Chovatel: Šimek, Vlastimil. Beranovitá plemena králíků u nás. I. díl. Fauna. - Č. 2 (2012), s. 49-50.Šimek, Vlastimil. Beranovitá plemena králíků u nás. II. díl, Anglický beran. Fauna. - Č. 3 (2012), s. 52-53.Šimek, Vlastimil. Beranovitá plemena králíků u nás. III. díl, Francouzský beran. Fauna. - Č. 5 (2012), s. 53-54.Schönfelder, Jiří: Anglický beran. Chovatel. - ISSN 0323-1534. - Roč. 50, č. 10 (2011), s. 2-3.Schönfelder, Jiří: Králík francouzský beran. Chovatel. - ISSN 0323-1534. - Roč. 49, č. 12 (2010), s. 2-4. Z prvního jmenovaného článku cituji:"Vznik beranovitých králíků není možné přesně datovat, protože probíhal pozvolna. Přibližně od počátku 19. století jsou známi králíci, kteří se vzhledem začínali podobat dnešním beranům (měli střídavě visící uši či uši ve vodorovné poloze). K nejvýraznějšímu prošlechtění na beranovitý typ došlo právě v 19. století v zemích západní Evropy. Názor na původ svěšených uší není jednotný. Někdy se hovoří jen o selekci (kdy se k chovu po generace vybírala jen zvířata s co nejníže položenými ušními boltci), jindy že primárním vlivem byla mutace v genotypu beranovitého prapředka, jindy že došlo k přikřížení "cizokrajných" králíků. V každém případě se stalo to, že chovatelé tento znak v chovech utužili." | null | null | Zemědělství | null | 2013-04-05T08:48:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/berani-kralik | 688 | cs | Chtěla bych se zeptat, jak a kdy se vyšlechtili beraní králíci. | O beranovitých plemenech králíků se píše např. v časopisech Fauna nebo Chovatel: Šimek, Vlastimil. Beranovitá plemena králíků u nás. I. díl. Fauna. - Č. 2 (2012), s. 49-50.Šimek, Vlastimil. Beranovitá plemena králíků u nás. II. díl, Anglický beran. Fauna. - Č. 3 (2012), s. 52-53.Šimek, Vlastimil. Beranovitá plemena králíků u nás. III. díl, Francouzský beran. Fauna. - Č. 5 (2012), s. 53-54.Schönfelder, Jiří: Anglický beran. Chovatel. - ISSN 0323-1534. - Roč. 50, č. 10 (2011), s. 2-3.Schönfelder, Jiří: Králík francouzský beran. Chovatel. - ISSN 0323-1534. - Roč. 49, č. 12 (2010), s. 2-4. Z prvního jmenovaného článku cituji:"Vznik beranovitých králíků není možné přesně datovat, protože probíhal pozvolna. Přibližně od počátku 19. století jsou známí králíci, kteří se vzhledem začínali podobat dnešním beranům (měli střídavě visící uši či uši ve vodorovné poloze). K nejvýraznějšímu prošlechtění na beranovitý typ došlo právě v 19. století v zemích západní Evropy. Názor na původ svěšených uší není jednotný. Někdy se hovoří jen o selekci (kdy se k chovu po generace vybírala jen zvířata s co nejníže položenými ušními boltci), jindy že primárním vlivem byla mutace v genotypu beranovitého prapředka, jindy že došlo k přikřížení "cizokrajných" králíků. V každém případě se stalo to, že chovatelé tento znak v chovech utužili." | Chtěla bych se zeptat, jak a kdy se vyšlechtili beraní králíci. | O beranových plemenech králíků se píše např. v časopisech fauna nebo chovatel: Šimek, Vlastimil. Beranová plemena králíků u nás. I. díl. Fauna. - Č. 2 (2012), s. 49-50.Šimek, Vlastimil. Beranová plemena králíků u nás. II. díl, anglický beran. Fauna. - Č. 3 (2012), s. 52-53.Šimek, Vlastimil. Beranová plemena králíků u nás. III. díl, francouzský beran. Fauna. - Č. 5 (2012), s. 53-54.Schönfelde, Jiří: Anglický beran. Chovatel. - ISS 0323-1534. - roč. 50, č. 10 (2011), s. 2-3.Schönfelde, Jiří: Králík francouzský beran. Chovatel. - ISS 0323-1534. - roč. 49, č. 12 (2010), s. 2-4. Z prvního jmenovaného článku cituji:"Vznik beranových králíků není možné přesně datovat, protože probíhal pozvolna. Přibližně od počátku 19. století jsou známi králíci, kteří se vzhledem začínali podobat dnešním beranům (měli střídavě visící uši či uši ve vodorovné poloze). K nejvýraznějším prošlechtěné na beranovi typ došlo právě v 19. století v zemích západní Evropy. Názor na původ svěřených uší není jednotný. Někdy se hovoří jen o selekci (kdy se k chovu po generace vybírala jen zvířata s co nejníže položenými ušními boltci), jindy že primárním vlivem byla mutace v genotypu beranovitého prapředka, jindy že došlo k přikřížení "cizokrajných" králíků. V každém případě se stalo to, že chovatelé tento znak v chovech utužili." | true |
berlínští rodáci | Dobrý den, zajímali by mě významné osobnosti minulosti i současnosti narozené v Berlíně. | Dobrý den, mezi významnými berlínskými rodáky naleznete vedle německých panovníků i umělce (spisovatele, výtvarné umělce, hudebníky), vědce i sportovce. Patří mezi ně např. následující osobnosti: * Vilém I. z dynastie Hohenzollernů (1798-1888) - pruský král, od r. 1871 první německý císař* Vilém II. z dynastaie Hohenzollernů (1859-1941) - poslední německý císař a pruský král, vládl v letech 1888-1918* Karl Gutzkow (1811-1878) - spisovatel* Adolf Glassbrenner (1810-1876) - humorista, satirik* Eduard Spranger (1882-1963) - filozof, pedagog, psycholog* Eduard Gans (1798-1839) - právní filozof* Alexander von Humboldt (1769-1859) - přírodovědec, geograf* Paul Langerhans (1847-1888) - patolog, čestný občan Berlína (http://www.parlament-berlin.de/pari/web/wdefault.nsf/vHTML/G11_6-00113?OpenDocument)* Emil Rathenau (1838-1915) - elektroinženýr, průkopník elektrotechniky, v roce 1883 založil "Deutsche Edison-Gesellschaft" a "Berliner Elektrizitätswerke", které se v roce 1887 spojily 1887 do společnosti "Allgemeine Elektrizitäts-Gesellschaft" (A. E. G.).* Heinrich August Wilhelm Stolze (1798-1867) - vynálezce německé těsnopisné soustavy* Max Liebermann (1847-1935) - malíř, čestný občan Berlína (http://www.parlament-berlin.de/pari/web/wdefault.nsf/vHTML/G11_6-00075?OpenDocument)* John Heartfield, vlastním jménem Helmut Herzfeld (1891-1968) - grafik, tvůrce fotomontáží* Helmut Newton (1920-2004) - fotograf* Walter Gropius (1883-1969) - architekt, v roce 1919 založil Bauhaus, školu pro architekturu, malířství a užité umění* Gerhard Marcks (1889-1981) - sochař, grafik* Luigi Colani (1928- ) - průmyslový designer* Leni Riefenstahl (1902-2003) - filmová režisérka a herečka, fotografka* Marlene Dietrich (1991-1992) - herečka* Nina Hagen (1955- ) - rocková zpěvačka* Erik Zabel (1970- ) - cyklista Další významné osobnosti narozené v Berlíně si můžete vyhledat v těchtoseznamech:*http://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_S%C3%B6hne_und_T%C3%B6chter_der_Stadt_Berlin*http://en.wikipedia.org/wiki/Category:People_from_Berlin Použitá literatura:* KNOBLOCH, Heinz. Berliner Grabsteine. Berlin : Buchverlag Der Morgen, 1987. 236 s. ISBN 3-371-00085-0.* GALL, Lothar. Die Grossen Deutschen userer Epoche. Berlin : Propyläen Verlag, 1985. 495 s. ISBN 3-549-0-5329-0. | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2009-10-08T09:14:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/berlinsti-rodaci | 689 | cs | Dobrý den, zajímali by mě významné osobnosti minulosti i současnosti narozené v Berlíně. | Dobrý den, mezi významnými berlínskými rodáky naleznete vedle německých panovníků i umělce (spisovatele, výtvarné umělce, hudebníky), vědce i sportovce. Patří mezi ně např. následující osobnosti: * Vilém I. z dynastie Hohenzollernů (1798-1888) - pruský král, od r. 1871 první německý císař* Vilém II. z dynastaie Hohenzollernů (1859-1941) - poslední německý císař a pruský král, vládl v letech 1888-1918* Karl Gutzkow (1811-1878) - spisovatel* Adolf Glassbrenner (1810-1876) - humorista, satirik* Eduard Spranger (1882-1963) - filozof, pedagog, psycholog* Eduard Gans (1798-1839) - právní filozof* Alexander von Humboldt (1769-1859) - přírodovědec, geograf* Paul Langerhans (1847-1888) - patolog, čestný občan Berlína (http://www.parlament-berlín.de/paří/web/wdefault.nsf/vHTML/G11_6-00113?OpenDocument)* Emil Rathenau (1838-1915) - elektroinženýr, průkopník elektrotechniky, v roce 1883 založil "Deutsche Edison-Gesellschaft" a "Berliner Elektrizitätswerke", které se v roce 1887 spojily 1887 do společnosti "Allgemeine Elektrizitäts-Gesellschaft" (A. E. G.).* Heinrich August Wilhelm Stolze (1798-1867) - vynálezce německé těsnopisné soustavy* Max Liebermann (1847-1935) - malíř, čestný občan Berlína (http://www.parlament-berlín.de/paří/web/wdefault.nsf/vHTML/G11_6-00075?OpenDocument)* John Heartfield, vlastním jménem Helmut Herzfeld (1891-1968) - grafik, tvůrce fotomontáží* Helmut Newton (1920-2004) - fotograf* Walter Gropius (1883-1969) - architekt, v roce 1919 založil Bauhaus, školu pro architekturu, malířství a užité umění* Gerhard Marcks (1889-1981) - sochař, grafik* Luigi Colani (1928- ) - průmyslový designér* Leni Riefenstahl (1902-2003) - filmová režisérka a herečka, fotografka* Marlene Dietrich (1991-1992) - herečka* Nina Hagen (1955- ) - rocková zpěvačka* Erik Zabel (1970- ) - cyklista Další významné osobnosti narozené v Berlíně si můžete vyhledat v těchtoseznamech:*http://dé.wikipedia.org/wiki/Listě_der_S%C3%B6hne_und_T%C3%B6chter_der_Stadt_Berlín*http://en.wikipedia.org/wiki/Category:People_from_Berlín Použitá literatura:* KNOBLOCH, Heinz. Berliner Grabsteine. Berlín : Buchverlag Der Morgen, 1987. 236 s. ISBN 3-371-00085-0.* GALL, Lothar. Die Grossen Deutschen userer Epoche. Berlín : Propyläen Verlag, 1985. 495 s. ISBN 3-549-0-5329-0. | Dobrý den, zajímali by mě významné osobnosti minulosti i současnosti narozené v Berlíně. | Dobrý den, mezi významnými berlínskými rodáky naleznete vedle německých panovníků i umělce (spisovatele, výtvarné umělce, hudebníky), vědce i sportovce. Patří mezi ně např. následující osobnosti: * Vilém I. z dynastie Hohenzollernů (1798-1888) - pruský král, od r. 1871 první německý císař* Vilém II. z dynastie Hohenzollernů (1859-1941) - poslední německý císař a pruský král, vládl v letech 1888-1918* Karl Gutzkow (1811-1878) - spisovatel* Adolf Glassbrenner (1810-1876) - humorista, satirik* Eduard Spranger (1882-1963) - filozof, pedagog, psycholog* Eduard Gans (1798-1839) - právní filozof* Alexander von Humboldt (1769-1859) - přírodovědec, geograf* Paul Langhans (1847-1888) - patolog, čestný občan Berlína (http://www.parlament-Berlin.de/pri/web/wdefault.ns/HTML/D11_6-00113?OpenDocument)* Emil Rathenau (1838-1915) - elektroinženýr, průkopník elektrotechniky, v roce 1883 založil "Deutsche Edison-Gesellschaft" a "Berliner Elektrizitätswerke", které se v roce 1887 spojily 1887 do společnosti "Allgemeine Elektrizitäts-Gesellschaft" (A. E. G.).* Heinrich august Wilhelm Stolz (1798-1867) - vynálezce německé těsnopisné soustavy* Max Liebermann (1847-1935) - malíř, čestný občan Berlína (http://www.parlament-Berlin.de/pri/web/wdefault.ns/HTML/D11_6-00075?OpenDocument)* John Hetfield, vlastním jménem Helmut Hitzfeld (1891-1968) - grafik, tvůrce fotomontáží* Helmut Newton (1920-2004) - fotograf* Walter Gropius (1883-1969) - architekt, v roce 1919 založil Bauhaus, školu pro architekturu, malířství a užité umění* Gerhard Marks (1889-1981) - sochař, grafik* Luigi Colini (1928- ) - průmyslový designer* Leni Riefenstahl (1902-2003) - filmová režisérka a herečka, fotografka* Marlene Dietrich (1991-1992) - herečka* Nina Hagen (1955- ) - rocková zpěvačka* Erik Zabel (1970- ) - cyklista další významné osobnosti narozené v Berlíně si můžete vyhledat v těchtoseznamech:*http://de.wikipedia.org/Miki/List_der_s%CD%Böhme_und_t%CD%Becher_der_Stadt_Berlin*http://en.wikipedia.org/Miki/Category:People_from_Berlin použitá literatura:* KNOBLOCH, Heinz. Berliner Grabštejne. Berlin : Buchverlag der Morgan, 1987. 236 s. ISBN 3-371-00085-0.* ALL, Lothar. Die Grossem Deutsche unserer epoch. Berlin : Propylén Verlag, 1985. 495 s. ISBN 3-549-0-5329-0. | true |
Bernard Guldener - biografie | Dobrý den.Při procházení historie panství Tažovice a Ohrazenice na Strakonicku jsem zjistila, že je kolem r. 1820 vlastnil rod Guldenerů z Lobs, ze kterého pochází také spisovatel Bernard Guldener (1836 - 1877). Bohužel na internetu je o něm pouze zmínka, že se narodil v Horažďovicích, ale mě by zajímalo něco více o jeho rodičích. Existuje nějaká biografie pojednávající o této osobě? | Dobrý den, podařilo se nám vyhledat dvě knihy, které by mohly obsahovat nějaké informace o Bernardu Guldenerovi a možná tedy i jeho rodičích. Ale bohužel se nacházejí pouze v Národním konzervačním fondu. A tedy si je nemůžeme půjčit a prozkoumat, zda v nich jsou skutečně obsaženy informace, které potřebujete. Zasíláme odkazy na záznamy těchto dvou knih, jednak z našeho fondu (Národní knihovny) a jednak ze souborného katalgu České republiky Caslin, kde uvidíte, které knihovny po České republice tyto knihy vlastní.Nejprve tedy záznamy z NK ČR:[http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000749318&local_base=NKC] [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000907939&local_base=NKC] Když tyto odkazy otevřete, je zde kolonka exempláře, u níž je obrázek knížek, pokud na něj kliknete, objeví se Vám všechny exempláře, které v Národní knihovně máme a je zde také uvedeno, jak je možné si je půjčit. Ve Vašem případě se oba exempláře knih nacházejí pouze v NKF (Národním konzervačním fondu). Je tedy možné je studovat pouze prezenčně po předchozí domluvě ve studovně Centrálního depozitáře Národní knihovny ČR v Hostivaři. <http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_cdh_studovna.htm>, provoz pondělí a středa 13-19, úterý a čtvrtek 9-19, pátek 9-12 hodin, v červenci a srpnu pouze v úterý a ve čtvrtek. Tel. 281 013 108 (z telefonu NK v Klementinu 55 108).A dále odkazy na záznamy ze souborného katalogu Caslin:[http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000626102&local_base=SKC] [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000670345&local_base=SKC]. Po rozkliknutí tohoto odkazu, uvidíte záznam všech knihoven v České republice, které vlastní tuto knihu ve svém fondu. U uvedených knihoven jsou odkazy "lokální záznam" pokud na tento odkaz kliknete, dostanete se přímo do katalogu dané knihovny. Pokud by se knihy nacházely v jiné knihovně než, ve které jste čtenářem, můžete o jejich zapůjčení zažádat přes MVS (meziknihovní výpůjční službu) v knihovně, v které jste registrovaným čtenářem. Dále se nám podařilo vyhledat nějaké články ale o Bernardu Guldenerovi mladším, tedy synovi Bernarda Guldenera staršího. Zasíláme odkaz na záznam článků z Bibliografické databáze Historického ústavu AV ČR.http://biblio.hiu.cas.cz/cgi-bin/search.cgi/?IsisScript=/wbib.xis&dot=h&type=k&from=1&pocet=10&db=biblio&lang=cz&format=standard&to=10&exp1=Guldener%20Bernard%20[1836-1877]&.V databázi národních autorit NK ČRhttp://aleph.nkp.cz/cze/aut, se o Bernardu Guldenerovi nachází pouze velmi malé množství informací. Zasíláme odkaz [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000008807&local_base=AUT]. V mikrofišových záznamech se nám podařilo vyhledat záznam z Lexikonu české republiky o tom, že Bernard Guldener skutečně pocházel ze staré patriarchální rodiny, která v 16. století získala vladycký přídomek "z Lobez". Otec v době B. Guldenerova narození hospodařil na statku v Horažďovicích, od roku 1839 pak žil v Plzni, kde se účastnil společenského života. Rodinné prostředí, ve kterém Bernard Guldener vyrůstal bylo kulturní a národně uvědomělé (k hostům domácnosti náležel např. i mladý B. Smetana. Dále je zde bez konkrétního roku uvedeno, že během příprav B. Guldenera na druhé rigorózum náhle jeho otec zemřel. Když B. Guldener zemřel, chtěl jeho přítel J. Neruda vydat literární pozůstalosti tohoto spisovatele, ale vdova po B. Guldenerovi se nechtěla rozloučit s rukopisy a tak tyto pozůstalosti nemohly být vydány. | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2012-07-24T10:12:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bernard-guldener-biografie | 690 | cs | Dobrý den.Při procházení historie panství Tažovice a Ohrazenice na Strakonicku jsem zjistila, že je kolem r. 1820 vlastnil rod Guldenerů z Lobs, ze kterého pochází také spisovatel Bernard Guldener (1836 - 1877). Bohužel na internetu je o něm pouze zmínka, že se narodil v Horažďovicích, ale mě by zajímalo něco více o jeho rodičích. Existuje nějaká biografie pojednávající o této osobě? | Dobrý den, podařilo se nám vyhledat dvě knihy, které by mohly obsahovat nějaké informace o Bernardu Guldenerovi a možná tedy i jeho rodičích. Ale bohužel se nacházejí pouze v Národním konzervačním fondu. A tedy si je nemůžeme půjčit a prozkoumat, zda v nich jsou skutečně obsaženy informace, které potřebujete. Zasíláme odkazy na záznamy těchto dvou knih, jednak z našeho fondu (Národní knihovny) a jednak že souborného katalgu České republiky Caslin, kde uvidíte, které knihovny po České republice tyto knihy vlastní.Nejprve tedy záznamy z NK ČR:[http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000749318&local_base=NKC] [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000907939&local_base=NKC] Když tyto odkazy otevřete, je zde kolonka exempláře, u níž je obrázek knížek, pokud na něj kliknete, objeví se Vám všechny exempláře, které v Národní knihovně máme a je zde také uvedeno, jak je možné si je půjčit. Ve Vašem případě se oba exempláře knih nacházejí pouze v NKF (Národním konzervačním fondu). Je tedy možné je studovat pouze prezenčně po předchozí domluvě ve studovně Centrálního depozitáře Národní knihovny ČR v Hostivaři. <http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=služ_cdh_studovna.htm>, provoz pondělí a středa 13-19, úterý a čtvrtek 9-19, pátek 9-12 hodin, v červenci a srpnu pouze v úterý a ve čtvrtek. Tel. 281 013 108 (z telefonů NK v Klementinu 55 108).A dále odkazy na záznamy ze souborného katalogu Caslin:[http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000626102&local_base=SKC] [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000670345&local_base=SKC]. Po rozkliknutí tohoto odkazu, uvidíte záznam všech knihoven v České republice, které vlastní tuto knihu ve svém fondu. U uvedených knihoven jsou odkazy "lokální záznam" pokud na tento odkaz kliknete, dostanete se přímo do katalogu dané knihovny. Pokud by se knihy nacházely v jiné knihovně než, ve které jste čtenářem, můžete o jejich zapůjčení zažádat přes MVS (meziknihovní výpůjční službu) v knihovně, v které jste registrovaným čtenářem. Dále se nám podařilo vyhledat nějaké články ale o Bernardu Guldenerovi mladším, tedy synovi Bernarda Guldenera staršího. Zasíláme odkaz na záznam článků z Bibliografické databáze Historického ústavu AV ČR.http://biblio.hiu.cas.cz/cgi-bin/search.cgi/?IsisScript=/wbib.xis&dot=h&type=k&from=1&počet=10&db=biblio&lang=cz&formát=standard&to=10&exp1=Guldener%20Bernard%20[1836-1877]&.V databázi národních autorit NK ČRhttp://aleph.nkp.cz/cze/aut, se o Bernardu Guldenerovi nachází pouze velmi malé množství informací. Zasíláme odkaz [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000008807&local_base=AUT]. V mikrofišových záznamech se nám podařilo vyhledat záznam z Lexikonu české republiky o tom, že Bernard Guldener skutečně pocházel ze staré patriarchální rodiny, která v 16. století získala vladycký přídomek "z Lobez". Otec v době B. Guldenerova narození hospodařil na statku v Horažďovicích, od roku 1839 pak žil v Plzni, kde se účastnil společenského života. Rodinné prostředí, ve kterém Bernard Guldener vyrůstal bylo kulturní a národně uvědomělé (k hostům domácnosti náležel např. i mladý B. Smetana. Dále je zde bez konkrétního roku uvedeno, že během příprav B. Guldenera na druhé rigorózum náhle jeho otec zemřel. Když B. Guldener zemřel, chtěl jeho přítel J. Neruda vydat literární pozůstalosti tohoto spisovatele, ale vdova po B. Guldenerovi se nechtěla rozloučit s rukopisy a tak tyto pozůstalosti nemohly být vydány. | Dobrý den.Při procházení historie panství Tasovice a Ohrazenice na Strakonicku jsem zjistila, že je kolem r. 1820 vlastnil rod Guldenů z Los, ze kterého pochází také spisovatel Bernard guldene (1836 - 1877). Bohužel na internetu je o něm pouze zmínka, že se narodil v Horažďovicích, ale mě by zajímalo něco více o jeho rodičích. Existuje nějaká biografie pojednávající o této osobě? | Dobrý den, podařilo se nám vyhledat dvě knihy, které by mohly obsahovat nějaké informace o Bernardu Guldenerovi a možná tedy i jeho rodičích. Ale bohužel se nacházejí pouze v národním konzervačním fondu. A tedy si je nemůžeme půjčit a prozkoumat, zda v nich jsou skutečně obsaženy informace, které potřebujete. Zasíláme odkazy na záznamy těchto dvou knih, jednak z našeho fondu (národní knihovny) a jednak ze souborného katalogu České republiky Carlin, kde uvidíte, které knihovny po České republice tyto knihy vlastní.Nejprve tedy záznamy z NK ČR:[http://alepp.nku.cz/F/?fun=direct&doc_number=000749318&Local_base=NKÚ] [http://alepp.nku.cz/F/?fun=direct&doc_number=000907939&Local_base=NKÚ] když tyto odkazy otevřete, je zde kolonka exempláře, u níž je obrázek knížek, pokud na něj kliknete, objeví se vám všechny exempláře, které v národní knihovně máme a je zde také uvedeno, jak je možné si je půjčit. Ve vašem případě se oba exempláře knih nacházejí pouze v NKÚ (národním konzervačním fondu). Je tedy možné je studovat pouze prezenčně po předchozí domluvě ve studovně centrálního depozitáře národní knihovny ČR v Hostivaři. <http://www.nku.cz/pages/page.php?page=slz_ch_studovna.htm>, provoz pondělí a středa 13-19, úterý a čtvrtek 9-19, pátek 9-12 hodin, v červenci a srpnu pouze v úterý a ve čtvrtek. Tel. 281 013 108 (z telefonu NK v Klementinu 55 108).A dále odkazy na záznamy ze souborného katalogu Carlin:[http://alepp.nku.cz/F/?fun=direct&doc_number=000626102&Local_base=SK] [http://alepp.nku.cz/F/?fun=direct&doc_number=000670345&Local_base=SK]. Po rozkřiknuti tohoto odkazu, uvidíte záznam všech knihoven v České republice, které vlastní tuto knihu ve svém fondu. U uvedených knihoven jsou odkazy "lokální záznam" pokud na tento odkaz kliknete, dostanete se přímo do katalogu dané knihovny. Pokud by se knihy nacházely v jiné knihovně než, ve které jste čtenářem, můžete o jejich zapůjčení zažádat přes MVS (meziknihovní výpůjční službu) v knihovně, v které jste registrovaným čtenářem. Dále se nám podařilo vyhledat nějaké články ale o Bernardu Guldenerovi mladším, tedy synovi Bernarda Guldenem staršího. Zasíláme odkaz na záznam článků z bibliografické databáze historického ústavu AV ČR.http://bibli.hu.cas.cz/ci-bin/Search.ci/?IsisScript=/web.tis&dot=h&typ=k&from=1&pocet=10&db=bibli&Lang=cz&formát=standard&to=10&exp=guldene%Bernard%20[1836-1877]&.V databázi národních autorit NK http://alepp.nku.cz/cze/aut, se o Bernardu Guldenerovi nachází pouze velmi malé množství informací. Zasíláme odkaz [http://alepp.nku.cz/F/?fun=direct&doc_number=000008807&Local_base=AT]. V mikrofonových záznamech se nám podařilo vyhledat záznam z lexikonu české republiky o tom, že Bernard guldene skutečně pocházel ze staré patriarchální rodiny, která v 16. století získala vladycký přídomek "z Lopez". Otec v době B. Guldenerova narození hospodařil na statku v Horažďovicích, od roku 1839 pak žil v Plzni, kde se účastnil společenského života. Rodinné prostředí, ve kterém Bernard guldene vyrůstal bylo kulturní a národně uvědomělé (k hostům domácnosti náležel např. i mladý B. Smetana. Dále je zde bez konkrétního roku uvedeno, že během příprav B. Guldenem na druhé rigorózum náhle jeho otec zemřel. Když B. Guldenem zemřel, chtěl jeho přítel J. Neruda vydat literární pozůstalosti tohoto spisovatele, ale vdova po B. Guldenerovi se nechtěla rozloučit s rukopisy a tak tyto pozůstalosti nemohly být vydány. | true |
Bernhard Dietrich Haage | Dobrý den. Mám za úkol pojednat o knize, jejížnázev je "Středověká alchymie" a autorem je Bernhard Dietrich Haage.Pojednat o té knize se mi podařilo. Ale aby mé pojednání bylo úplné, takmusím ke spokojenosti svého vyučujícího dodat nějaké biografické údaje oautorovi této knihy. Budu vděčný za jakékoliv informace o tomto historikovy.Myslím zejména informace týkající se jeho vzdělání, vědeckého a profesníhozaměření, původu, místu narození a pokud to půjde tak i současném pobytu.Předem děkuji za snahu a za případné zodpovězení dotazu. | Dobrý den, v bázi autorit Rakouské národních knihovny,http://www.onb.ac.at/se nám podařilo zjistit, že autor knihy Středověká alchymie Bernhard Dietrich Haage se narodil 11.5.1942 v Olomouci, profesí je lékař a filolog.B. D. Haage v současné době působí na univerzitě v Mannheimu jako profesor pro německý jazyk a literaturu středověku a raného novověku.Protože v dostupných zdrojích (kromě anotace na výše uvedenou knihu) žádné další informace nejsou, doporučujeme Vám obrátit se na vydavatele knihy.V roce 2001 ji vydalo nakladatelství Vyšehrad,http://www.ivysehrad.cz/, případně na Universitu Manheim,http://www.uni-mannheim.de/1/english/startpage/index.htmlanebo na Rakouskou národní knihovnu,http://www.onb.ac.at/kontakt.htm, která má ve svém katalogu sedm knih tohoto autora. | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2010-04-27T14:23:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bernhard-dietrich-haage | 691 | cs | Dobrý den. Mám za úkol pojednat o knize, jejížnázev je "Středověká alchymie" a autorem je Bernhard Dietrich Haage.Pojednat o té knize se mi podařilo. Ale aby mé pojednání bylo úplné, takmusím ke spokojenosti svého vyučujícího dodat nějaké biografické údaje oautorovi této knihy. Budu vděčný za jakékoliv informace o tomto historikovy.Myslím zejména informace týkající se jeho vzdělání, vědeckého a profesníhozaměření, původu, místu narození a pokud to půjde tak i současném pobytu.Předem děkuji za snahu a za případné zodpovězení dotazů. | Dobrý den, v bázi autorit Rakouské národních knihovny,http://www.onb.ac.at/se nám podařilo zjistit, že autor knihy Středověká alchymie Bernhard Dietrich Haage se narodil 11.5.1942 v Olomouci, profesí je lékař a filolog.B. D. Haage v současné době působí na univerzitě v Mannheimu jako profesor pro německý jazyk a literaturu středověku a raného novověku.Protože v dostupných zdrojích (kromě anotace na výše uvedenou knihu) žádné další informace nejsou, doporučujeme Vám obrátit se na vydavatele knihy.V roce 2001 ji vydalo nakladatelství Vyšehrad,http://www.ivysehrad.cz/, případně na Universitu Manheim,http://www.uni-mannheim.de/1/english/startpage/index.htmlanebo na Rakouskou národní knihovnu,http://www.onb.ac.at/kontakt.htm, která má ve svém katalogu sedm knih tohoto autora. | Dobrý den. Mám za úkol pojednat o knize, jejížnázev je "středověká alchymie" a autorem je Bernhard Dietrich Haag.Pojednat o té knize se mi podařilo. Ale aby mé pojednání bylo úplné, zakusím ke spokojenosti svého vyučujícího dodat nějaké biografické údaje autorovi této knihy. Budu vděčný za jakékoliv informace o tomto historikové.Myslím zejména informace týkající se jeho vzdělání, vědeckého a profesníhozaměření, původu, místu narození a pokud to půjde tak i současném pobytu.Předem děkuji za snahu a za případné zodpovězení dotazu. | Dobrý den, v bázi autorit rakouské národních knihovny,http://www.on.ac.at/se nám podařilo zjistit, že autor knihy středověká alchymie Bernhard Dietrich Haag se narodil 11.5.1942 v Olomouci, profesí je lékař a filolog.B. D. Haag v současné době působí na univerzitě v Mannheimu jako profesor pro německý jazyk a literaturu středověku a raného novověku.Protože v dostupných zdrojích (kromě anotace na výše uvedenou knihu) žádné další informace nejsou, doporučujeme vám obrátit se na vydavatele knihy.V roce 2001 ji vydalo nakladatelství Vyšehrad,http://www.vyšehrad.cz/, případně na universitu Mannheim,http://www.Uni-Mannheim.de/1/English/startpage/index.htmlanebo na rakouskou národní knihovnu,http://www.on.ac.at/kontakt.htm, která má ve svém katalogu sedm knih tohoto autora. | true |
Berní rejstřík Plzeňského kraje | Dobrý den, píši bakalářskou práci na téma Řenecké panství, obec a tvrz v proměnách staletí. V různých zdrojích (ať již internetových či z kronik) nacházím, že první zmínka o zakladatelích obce Řenče je v roce 1379 v Berním rejstříku Plzeňského kraje, jedná se u Sudu Řeneckého z Řeneč. Tento spis/rejstřík nemohu nikde najít. Prosím můžete mi pomoci? Také bych byla vděčna za pomoc ve vyhledávání literatury s obsahem či zmínkou obce Řenče (její historií, tvrz, kostel). | Dobrý den,odpovídáme na Váš dotaz zaslaný prostřednictvím služby Ptejte se knihovny zaslaný 13.9.2016.Vámi hledaný Berní rejstřík je součástí fondu SVK PK:Emler, Josef.Ein Bernaregister des Pilsner Kreises vom Jahre 1379. Prag: Verlag der königl. böhm. Gesellschaft der Wissenschaften, 1876, XIV, 32 stran. (Řence s. 5; jako majitelé uvedeni Blahosslai, Litoldi a Galli). Sig.SVK PK: VID38/1Z další literatury o vsi Řenče:Sedláček, August.Místopisný slovník historický království Českého. V Praze: Nakladatelé Bursík a Kohout, [1909?]. 1043 s. (Řeneč, Řenče, ves u Přeštic, s. 761)Sig. SVK PK: 8D657Profous, Antonín.Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. Díl III, M-Ř. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1951, 629 s. (Řenče, s. 556)Sig. SVK PK: IIIB944/3Bělohlávek, Miloslav et al.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 4, Západní Čechy. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1985. 521 s. (Řenče, s. 300-301)Sig. SVK PK: 32A896-4Hostaš, Karel a Vaněk, Ferdinand.Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XXV, Politický okres Přeštický. V Praze: Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1907. 131 s. (Řenče, s. 85)Sig. SVK PK: 26794-25Otto, Jan.Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Dvacátýprvý díl, R (Ř)-Rozkoš. [1. vyd.]. Praha: Otto, 1904. 1072 s. (Řence, Řenče, Renče, s. 552)Sig. SVK PK: 18003-21Otto, Jan, ed.Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Dvacátýčtvrtý díl., Staroženské-Šyl. Praha: Otto, 1906. 901 s. (Suda Řenecký, s. 328-329)Sig. SVK PK: 18003-24Dále můžete využít zpoplatněných rešeršních služeb (tj. zpracování seznamů článků, statí, publikací k danému tématu z tištěných a elektronických zdrojů informací). Více na: http://svkpk.cz/pro-verejnost/prezencni-sluzby/specialni-studovna/ | Plzeň-město | Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje v Plzni | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | Katalogy Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje a Souborný katalog České republiky | 2016-09-13T09:35:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/berni-rejstrik-plzenskeho-kraje | 692 | cs | Dobrý den, píší bakalářskou práci na téma Řenecké panství, obec a tvrz v proměnách staletí. V různých zdrojích (ať již internetových či z kronik) nacházím, že první zmínka o zakladatelích obce Řenče je v roce 1379 v Berním rejstříku Plzeňského kraje, jedná se u Sudu Řeneckého z Řeneč. Tento spis/rejstřík nemohu nikde najít. Prosím můžete mi pomoci? Také bych byla vděčná za pomoc ve vyhledávání literatury s obsahem či zmínkou obce Řenče (její historií, tvrz, kostel). | Dobrý den,odpovídáme na Váš dotaz zaslaný prostřednictvím služby Ptejte se knihovny zaslaný 13.9.2016.Vámi hledaný Berní rejstřík je součástí fondu SVK PK:Emler, Josef.Ein Bernaregister des Pilsner Kreises vom Jahre 1379. Prag: Verlag der königl. böhm. Gesellschaft der Wissenschaften, 1876, XIV, 32 stran. (Řence s. 5; jako majitelé uvedení Blahosslai, Litoldi a Galli). Sig.SVK PK: VID38/1Z další literatury o vsi Řenče:Sedláček, August.Místopisný slovník historický království Českého. V Praze: Nakladatelé Bursík a Kohout, [1909?]. 1043 s. (Řeneč, Řenče, ves u Přeštic, s. 761)Sig. SVK PK: 8D657Profous, Antonín.Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. Díl III, M-Ř. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1951, 629 s. (Řenče, s. 556)Sig. SVK PK: IIIB944/3Bělohlávek, Miloslav et al.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 4, Západní Čechy. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1985. 521 s. (Řenče, s. 300-301)Sig. SVK PK: 32A896-4Hostaš, Karel a Vaněk, Ferdinand.Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XXV, Politický okres Přeštický. V Praze: Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1907. 131 s. (Řenče, s. 85)Sig. SVK PK: 26794-25Otto, Jan.Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Dvacátýprvý díl, R (Ř)-Rozkoš. [1. vyd.]. Praha: Otto, 1904. 1072 s. (Řence, Řenče, Renče, s. 552)Sig. SVK PK: 18003-21Otto, Jan, ed.Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Dvacátýčtvrtý díl., Staroženské-Šyl. Praha: Otto, 1906. 901 s. (Suda Řenecký, s. 328-329)Sig. SVK PK: 18003-24Dále můžete využít zpoplatněných rešeršních služeb (tj. zpracování seznamů článků, statí, publikací k danému tématu z tištěných a elektronických zdrojů informací). Více na: http://svkpk.cz/pro-veřejnost/prezenční-služby/speciální-studovna/ | Dobrý den, píši bakalářskou práci na téma senecké panství, obec a tvrz v proměnách staletí. V různých zdrojích (ať již internetových či z kronik) nacházím, že první zmínka o zakladatelích obce Renče je v roce 1379 v berním rejstříku plzeňského kraje, jedná se u sudu seneckého z Jeneč. Tento spis/rejstřík nemohu nikde najít. Prosím můžete mi pomoci? Také bych byla vděčna za pomoc ve vyhledávání literatury s obsahem či zmínkou obce Renče (její historií, tvrz, kostel). | Dobrý den,odpovídáme na váš dotaz zaslaný prostřednictvím služby ptejte se knihovny zaslaný 13.9.2016.Vámi hledaný berní rejstřík je součástí fondu SK PK:Emler, Josef.Ein Bernaregister des Pilsner Kreise von Jahve 1379. Prag: Verlag der König. Böhm. Gesellschaft der Wissenschaften, 1876, XIV, 32 stran. (pence s. 5; jako majitelé uvedeni Blahoslav, Witoldi a Galli). Sig.SK PK: vidí/CZ další literatury o vsi Renče:Sedláček, august.Místopisný slovník historický království Českého. V Praze: Nakladatelé Bursík a kohout, [1909?]. 1043 s. (Jeneč, Renče, ves u Přeštic, s. 761)Sig. SK PK: 8D657Profous, Antonín.Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. Díl III, M-Ř. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1951, 629 s. (Renče, s. 556)Sig. SK PK: IIIB944/bělohlávek, Miloslav et al.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 4, západní Čechy. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1985. 521 s. (Renče, s. 300-301)Sig. SK PK: 32A896-hosta, Karel a Vaněk, Ferdinand.Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XXV, politický okres přeštické. V Praze: Nákladem archeologické komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1907. 131 s. (Renče, s. 85)Sig. SK PK: 26794-Otto, Jan.Ottův slovník naučný: ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Dvacátýprvý díl, R (!)-rozkoš. [1. vyd.]. Praha: Otto, 1904. 1072 s. (Mence, Renče, Renče, s. 552)Sig. SK PK: 18003-Otto, Jan, ed.Ottův slovník naučný: ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Dvacátýčtvrtý díl., Staročeské-byl. Praha: Otto, 1906. 901 s. (Suda senecký, s. 328-329)Sig. SK PK: 18003-24Dále můžete využít zpoplatněných rešeršních služeb (tj. zpracování seznamů článků, statí, publikací k danému tématu z tištěných a elektronických zdrojů informací). Více na: http://skok.cz/pro-veřejnost/prezenci-služby/speciální-studovna/ | true |
Berní rula | Prosím, kde získat informace z Berní Ruly o panství vokšickém, obec Hrdoňovice 34, Knob. Předem děkuji za informace. | Dobrý den, přehled sedláků, chalupníků a zahradníků ve vesnici Hrdoňovice (panství Skála [Hrubá Skála] hraběte Maximiliana z Valdštejna) naleznete ve vydaném přepisu Berní ruly pro Boleslavský kraj, vizitace Boleslavska probíhala v průběhu roku 1654. Vámi uváděné jméno Knob se však v této vesnici bohužel neuvádí. Příjmení Knob jsme nenalezli ani v generálním rejstříku k Berní rule. * Berní rula. 8-9, Kraj Boleslavský. Praha : Státní ústřední archiv, 2001. s. 42. ISBN 80-85475-79-0* ČERVENÝ, Václav ; ČERVENÁ, Jarmila. Berní rula : generální rejstřík ke všem svazkům (vydaným i dosud nevydaným) berní ruly z roku 1654 doplněný (tam, kde se nedochovaly) o soupis poddaných z roku 1651. 1. sv., A-L. Praha : Libri, 2003. 1047 s. ISBN 80-7277-058-6. Originální Berní rula je uložena ve fondech Národního archivu ČR (1. oddělení -http://www.nacr.cz/C-fondy/pruv.aspx). Bližší informace k možnostem studia těchto originálních pramenů Vám poskytnou přímo pracovníci Národního archivu ČR (http://www.nacr.cz/A-onas/kont.aspx). Pokusili jsme se jméno Knob v Hrdoňovicích nalézt alespoň v Soupisu poddaných podle víry, kde by měli být uvedeni obyvatelé vesnice bez ohledu na majetek. Bohužel podle informací v předmluvě celkový soupis valdštejnského panství Skála chybí.* Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Boleslavsko. 2., dopl. vyd. Praha : Národní archiv, 2005. 2 sv. (367 s., s. 373-739). ISBN 80-86712-28-1. Doplnění otázky: Dobrý den, děkuji Vám za odpověď, i když jste mě nepotěšila. Chtěl bych Vám ještě něco upřesnit. Obec Hrdoňovice patřila v 17 století ke dvěma panstvím, jedno bylo Skály a druhé Vokšické nebo Velišské. Dále moje příjmení Knob se mohlo psát jinak, protože v první polovině 18 století jsem objevil v knize narozených naše příjmení napsané Knopp. Jestli se Vám něco podaří zjistit budu moc rád. Odpověď: Dobrý den, v Berní rule pro Boleslavský kraj jsou v Hrdoňovicích (panství Skála [HrubáSkála]) uvedeni následující sedláci, chalupníci a zahradníci - Černoch, Krudych, Mazouch, Kořínek, Pekařů, Kyselo, Mendyk, Martinů, Bartoušek, Jurda, Kořínek, Tkadlec. Jiné Hrdoňovice jsme v Berní rule pro Boleslavský kraj ani sousední Hradecký kraj nenašli. V Generálním rejstříku Berní ruly jsou uvedena tato jména:* Knob - jmenován v obcích Holetice, Kněžice* Knop - jmenován v obcích Třeboň, Nová Paka, Staňkov, Plzeň, Skvrňany* Knopp - jmenován v obcích Česká Kamenice, Janská Prošli jsme rejstříky obcí v Soupisech poddaných podle víry pro Boleslavsko a Hradecko-Bydžovsko, ale ani zde jsme Hrdoňovice nenalezli. Pokud byste měl zájem, můžete si jednotlivé díly Berní ruly prostudovat. Kompletní údaje o dosud vydaných svazcích naleznete např. v Elektronickém katalogu NK ČR - bázi NKC (http://sigma.nkp.cz/cze/nkc). Do pole Název stačí zadat dotaz Berní rula. Obdobně lze v bázi NKC vyhledat dosud publikované Soupisy poddaných podle víry. Dostupnost těchto publikací v českých knihovnách si můžete ověřit přímo v katalogu knihovny, kterou navštěvujete nebo v Souborném katalogu ČR (http://skc.nkp.cz), Souborném katalogu SKAT (http://www.skat.cz) a Jednotné informační bráně (http://www.jib.cz). | null | Národní knihovna ČR | Informace o vydaných dokumentech | null | 2008-12-11T11:39:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/berni-rula | 693 | cs | Prosím, kde získat informace z Berní Ruly o panství vokšickém, obec Hrdoňovice 34, Knob. Předem děkuji za informace. | Dobrý den, přehled sedláků, chalupníků a zahradníků ve vesnici Hrdoňovice (panství Skála [Hrubá Skála] hraběte Maximiliana z Valdštejna) naleznete ve vydaném přepisu Berní ruly pro Boleslavský kraj, vizitace Boleslavská probíhala v průběhu roku 1654. Vámi uváděné jméno Knob se však v této vesnici bohužel neuvádí. Příjmení Knob jsme nenalezli ani v generálním rejstříku k Berní rule. * Berní rula. 8-9, Kraj Boleslavský. Praha : Státní ústřední archiv, 2001. s. 42. ISBN 80-85475-79-0* ČERVENÝ, Václav ; ČERVENÁ, Jarmila. Berní rula : generální rejstřík ke všem svazkům (vydaným i dosud nevydaným) berní ruly z roku 1654 doplněný (tam, kde se nedochovaly) o soupis poddaných z roku 1651. 1. sv., A-L. Praha : Libri, 2003. 1047 s. ISBN 80-7277-058-6. Originální Berní rula je uložena ve fondech Národního archivu ČR (1. oddělení -http://www.nacr.cz/C-fondy/pruv.aspx). Bližší informace k možnostem studia těchto originálních pramenů Vám poskytnou přímo pracovníci Národního archivu ČR (http://www.nacr.cz/A-onas/kont.aspx). Pokusili jsme se jméno Knob v Hrdoňovicích nalézt alespoň v Soupisu poddaných podle víry, kde by měli být uvedení obyvatelé vesnice bez ohledu na majetek. Bohužel podle informací v předmluvě celkový soupis valdštejnského panství Skála chybí.* Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Boleslavsko. 2., dopl. vyd. Praha : Národní archiv, 2005. 2 sv. (367 s., s. 373-739). ISBN 80-86712-28-1. Doplnění otázky: Dobrý den, děkuji Vám za odpověď, i když jste mě nepotěšila. Chtěl bych Vám ještě něco upřesnit. Obec Hrdoňovice patřila v 17 století ke dvěma panstvím, jedno bylo Skály a druhé Vokšické nebo Velišské. Dále moje příjmení Knob se mohlo psát jinak, protože v první polovině 18 století jsem objevil v knize narozených naše příjmení napsané Knopp. Jestli se Vám něco podaří zjistit budu moc rád. Odpověď: Dobrý den, v Berní rule pro Boleslavský kraj jsou v Hrdoňovicích (panství Skála [HrubáSkála]) uvedení následující sedláci, chalupníci a zahradníci - Černoch, Krudych, Mazouch, Kořínek, Pekařů, Kyselo, Mendyk, Martinů, Bartoušek, Jurda, Kořínek, Tkadlec. Jiné Hrdoňovice jsme v Berní rule pro Boleslavský kraj ani sousední Hradecký kraj nenašli. V Generálním rejstříku Berní ruly jsou uvedena tato jména:* Knob - jmenován v obcích Holetice, Kněžice* Knop - jmenován v obcích Třeboň, Nová Paka, Staňkov, Plzeň, Skvrňany* Knopp - jmenován v obcích Česká Kamenice, Jánská Prošli jsme rejstříky obcí v Soupisech poddaných podle víry pro Boleslavsko a Hradecko-Bydžovsko, ale ani zde jsme Hrdoňovice nenalezli. Pokud byste měl zájem, můžete si jednotlivé díly Berní ruly prostudovat. Kompletní údaje o dosud vydaných svazcích naleznete např. v Elektronickém katalogu NK ČR - bázi NKC (http://sigma.nkp.cz/cze/nkc). Do pole Název stačí zadat dotaz Berní rula. Obdobně lze v bázi NKC vyhledat dosud publikované Soupisy poddaných podle víry. Dostupnost těchto publikací v českých knihovnách si můžete ověřit přímo v katalogu knihovny, kterou navštěvujete nebo v Souborném katalogu ČR (http://skc.nkp.cz), Souborném katalogu SKAT (http://www.skat.cz) a Jednotné informační bráně (http://www.jib.cz). | Prosím, kde získat informace z berní ruly o panství Vošickém, obec Hrotovice 34, snob. Předem děkuji za informace. | Dobrý den, přehled sedláků, chalupníků a zahradníků ve vesnici Hrotovice (panství Skála [hrubá skála] hraběte Maximiliana z Valdštejna) naleznete ve vydaném přepisu berní ruly pro boleslavský kraj, vizitace boleslavská probíhala v průběhu roku 1654. Vámi uváděné jméno snob se však v této vesnici bohužel neuvádí. Příjmení snob jsme nenalezli ani v generálním rejstříku k berní rule. * berní rula. 8-9, kraj boleslavský. Praha : Státní ústřední archiv, 2001. s. 42. ISBN 80-85475-79-0* ČERVENÝ, Václav ; ČERVENÁ, Jarmila. Berní rula : generální rejstřík ke všem svazkům (vydaným i dosud nevídaným) berní ruly z roku 1654 doplněný (tam, kde se nedochovaly) o soupis poddaných z roku 1651. 1. sv., A-L. Praha : Libri, 2003. 1047 s. ISBN 80-7277-058-6. Originální berní rula je uložena ve fondech národního archivu ČR (1. oddělení -http://www.nar.cz/c-fondy/práv.apx). Bližší informace k možnostem studia těchto originálních pramenů vám poskytnou přímo pracovníci národního archivu ČR (http://www.napr.cz/a-ona/kont.apx). Pokusili jsme se jméno snob v Hrotovicích nalézt alespoň v soupisu poddaných podle víry, kde by měli být uvedeni obyvatelé vesnice bez ohledu na majetek. Bohužel podle informací v předmluvě celkový soupis valdštejnského panství Skála chybí.* soupis poddaných podle víry z roku 1651. Boleslavsko. 2., dol. vyd. Praha : Národní archiv, 2005. 2 sv. (367 s., s. 373-739). ISBN 80-86712-28-1. Doplnění otázky: Dobrý den, děkuji vám za odpověď, i když jste mě nepotěšila. Chtěl bych vám ještě něco upřesnit. Obec Hrotovice patřila v 17 století ke dvěma panstvím, jedno bylo Skály a druhé Košické nebo velšské. Dále moje příjmení snob se mohlo psát jinak, protože v první polovině 18 století jsem objevil v knize narozených naše příjmení napsané Knopp. Jestli se vám něco podaří zjistit budu moc rád. Odpověď: Dobrý den, v berní rule pro boleslavský kraj jsou v Hrotovicích (panství Skála [HrubáSkála]) uvedeni následující sedláci, chalupníci a zahradníci - černoch, Krulich, Mazouch, Kořínek, pekařů, Kysela, mendík, Martinů, Bartošek, Jarda, Kořínek, tkadlec. Jiné Hrotovice jsme v berní rule pro boleslavský kraj ani sousední hradecký kraj nenašli. V generálním rejstříku berní ruly jsou uvedena tato jména:* snob - jmenován v obcích Boletice, kněžice* Knop - jmenován v obcích Třeboň, nová Paka, Staňkov, Plzeň, Skvrňany* Knopp - jmenován v obcích Česká Kamenice, Jánská prošli jsme rejstříky obcí v soupisech poddaných podle víry pro Boleslavsko a Hradecko-Bydžovska, ale ani zde jsme Hrotovice nenalezli. Pokud byste měl zájem, můžete si jednotlivé díly berní ruly prostudovat. Kompletní údaje o dosud vydaných svazcích naleznete např. v elektronickém katalogu NK ČR - bázi NK (http://sigma.nku.cz/cze/noc). Do pole název stačí zadat dotaz berní rula. Obdobně lze v bázi NK vyhledat dosud publikované soupisy poddaných podle víry. Dostupnost těchto publikací v českých knihovnách si můžete ověřit přímo v katalogu knihovny, kterou navštěvujete nebo v souborném katalogu ČR (http://sec.nku.cz), souborném katalogu SKA (http://www.skot.cz) a jednotné informační bráně (http://www.ji.cz). | true |
Berní rula | Rád bych se Vás dotázal na přesnost rejstříku berní ruly. Podle kopie z SVKUL je na Prácheňsku uváděno 5 osob příjmením Slavíček a celkem 16 osob tohoto příjmení v českých zemích. Zajímavé je, že zcela chybí oblast Kutné Hory, kde by toto příjmení mělo být dle jiných pramenů dost početně zastoupeno. Osobně se zajímám o historii tohoto rodu z Prácheňska a konkrétně Štěkenského panství se zvláštním zřetelem na obec Dunovice. | Dobrý den, předpokládáme, že rejstřík Berní ruly je spolehlivý pramen, ale samozřejmě nemáme možnost kontrolovat edici tohoto druhu. Otázka ale možná spočívá jinde. Berní rula vznikla v době, kdy ještě nebyla plně ustálena příjmení, dále BR byla soupisem poddaných pro daňové účely a nezahrnovala tedy veškeré obyvatelstvo Čech (např. pracovníci na statcích, nádeníci atd. v BR nejsou uváděni a v té době měli příjmí, z nějž vznikalo rodové příjmení, jen v menšině), a konečně BR nebyla ve všech krajích zpracována zcela stejně a v některých oblastech se nedochovala. To, že nějaké jméno není doloženo pro určité místo, může plynout z některého z výše zmíněných důvodů, anebo se také mohli nositelé jména přistěhovat do místa později. Některé údaje najdete v úvodu ke generálnímu rejstříku BR, v úvodním svazku edice BR. Pokud jde o Kutnou Horu, ta patřila do Čáslavského kraje a možná byste v příslušných svazcích narazil na nějaké informace, které by vám pomohly. Prameny: Berní rula : generální rejstřík ke všem svazkům (vydaným i dosud nevydaným) berní ruly z roku 1654 doplněný (tam, kde se nedochovaly) o soupis poddaných z roku 1651 / sestavili Václav Červený & Jarmila Červená. -- 1. vyd.. -- Praha : Libri, 2003. -- 2 sv.), K edici Berní ruly : [Úv. pojednání] / Red. Otakar Bauer [a j.] ; Úv. k Berní rule [naps.] Bedřich Spáčil ; Předml. [naps.] Otakar Bauer. -- Praha : Archiv bývalé země České, 1950. -- 129, [2] s. : [1] obr. příl. ; 4° Berní rula. sv. 10, Kraj Čáslavský. 1. [díl] / zprac., úvodem, tb., rejstříkem a mapami opatřil František Beneš. -- 1. vyd.. -- Praha : SPN, 1954. -- 454, [1] s. : [1] obr. příl. [1] barev. mp. ; 4° Berní rula. sv. 11, Kraj Čáslavský. 2. [díl] / zprac., úvodem, tabulkami, [místním] rejstříkem a mapami opatřil František Beneš. -- 1. vyd.. -- Praha : SPN, 1955. -- [2] s., s. 463-1066, [1] s. : [1] tb. [1] barev. mp. [1] obr. příl. ; 4° + 2 vol. příl. | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2009-02-19T15:35:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/berni-rula-1 | 694 | cs | Rád bych se Vás dotázal na přesnost rejstříku berní ruly. Podle kopie z SVKUL je na Prácheňsku uváděno 5 osob příjmením Slavíček a celkem 16 osob tohoto příjmení v českých zemích. Zajímavé je, že zcela chybí oblast Kutné Hory, kde by toto příjmení mělo být dle jiných pramenů dost početně zastoupeno. Osobně se zajímám o historii tohoto rodu z Prácheňska a konkrétně Štěkenského panství se zvláštním zřetelem na obec Dunovice. | Dobrý den, předpokládáme, že rejstřík Berní ruly je spolehlivý pramen, ale samozřejmě nemáme možnost kontrolovat edici tohoto druhu. Otázka ale možná spočívá jinde. Berní rula vznikla v době, kdy ještě nebyla plně ustálená příjmení, dále BR byla soupisem poddaných pro daňové účely a nezahrnovala tedy veškeré obyvatelstvo Čech (např. pracovníci na statcích, nádeníci atd. v BR nejsou uvádění a v té době měli příjmí, z nějž vznikalo rodové příjmení, jen v menšině), a konečně BR nebyla ve všech krajích zpracována zcela stejně a v některých oblastech se nedochovala. To, že nějaké jméno není doloženo pro určité místo, může plynout z některého z výše zmíněných důvodů, anebo se také mohli nositelé jména přistěhovat do místa později. Některé údaje najdete v úvodu ke generálnímu rejstříku BR, v úvodním svazku edice BR. Pokud jde o Kutnou Horu, ta patřila do Čáslavského kraje a možná byste v příslušných svazcích narazil na nějaké informace, které by vám pomohly. Prameny: Berní rula : generální rejstřík ke všem svazkům (vydaným i dosud nevydaným) berní ruly z roku 1654 doplněný (tam, kde se nedochovaly) o soupis poddaných z roku 1651 / sestavili Václav Červený & Jarmila Červená. -- 1. vyd.. -- Praha : Libri, 2003. -- 2 sv.), K edici Berní ruly : [Úv. pojednání] / Red. Otakar Bauer [a j.] ; Úv. k Berní rule [naps.] Bedřich Spáčil ; Předml. [naps.] Otakar Bauer. -- Praha : Archiv bývalé země České, 1950. -- 129, [2] s. : [1] obr. příl. ; 4° Berní rula. sv. 10, Kraj Čáslavský. 1. [díl] / zprac., úvodem, tb., rejstříkem a mapami opatřil František Beneš. -- 1. vyd.. -- Praha : SPN, 1954. -- 454, [1] s. : [1] obr. příl. [1] barev. mp. ; 4° Berní rula. sv. 11, Kraj Čáslavský. 2. [díl] / zprac., úvodem, tabulkami, [místním] rejstříkem a mapami opatřil František Beneš. -- 1. vyd.. -- Praha : SPN, 1955. -- [2] s., s. 463-1066, [1] s. : [1] tb. [1] barev. mp. [1] obr. příl. ; 4° + 2 vol. příl. | Rád bych se vás dotázal na přesnost rejstříku berní ruly. Podle kopie z SÚKL je na Prácheňsku uváděno 5 osob příjmením slavíček a celkem 16 osob tohoto příjmení v českých zemích. Zajímavé je, že zcela chybí oblast Kutné Hory, kde by toto příjmení mělo být dle jiných pramenů dost početně zastoupeno. Osobně se zajímám o historii tohoto rodu z Prácheňska a konkrétně Štětínského panství se zvláštním zřetelem na obec Drnovice. | Dobrý den, předpokládáme, že rejstřík berní ruly je spolehlivý pramen, ale samozřejmě nemáme možnost kontrolovat edici tohoto druhu. Otázka ale možná spočívá jinde. Berní rula vznikla v době, kdy ještě nebyla plně ustálena příjmení, dále BR byla soupisem poddaných pro daňové účely a nezahrnovala tedy veškeré obyvatelstvo Čech (např. pracovníci na statcích, nádeníci atd. v BR nejsou uváděni a v té době měli příjmy, z nějž vznikalo rodové příjmení, jen v menšině), a konečně BR nebyla ve všech krajích zpracována zcela stejně a v některých oblastech se nedochovala. To, že nějaké jméno není doloženo pro určité místo, může plynout z některého z výše zmíněných důvodů, anebo se také mohli nositelé jména přistěhovat do místa později. Některé údaje najdete v úvodu ke generálnímu rejstříku BR, v úvodním svazku edice BR. Pokud jde o kutnou horu, ta patřila do čáslavského kraje a možná byste v příslušných svazcích narazil na nějaké informace, které by vám pomohly. Prameny: Berní rula : generální rejstřík ke všem svazkům (vydaným i dosud nevídaným) berní ruly z roku 1654 doplněný (tam, kde se nedochovaly) o soupis poddaných z roku 1651 / sestavili Václav červený & Jarmila červená. -- 1. vyd.. -- Praha : Libri, 2003. -- 2 sv.), k edici berní ruly : [ÚV. pojednání] / Red. Otakar Bauer [a j.] ; ÚV. k berní rule [napr.] Bedřich Spáčil ; Předm. [napr.] Otakar Bauer. -- Praha : Archiv bývalé země České, 1950. -- 129, [2] s. : [1] obr. příl. ; 4° berní rula. sv. 10, kraj čáslavský. 1. [díl] / prac., úvodem, b., rejstříkem a mapami opatřil František Beneš. -- 1. vyd.. -- Praha : SPN, 1954. -- 454, [1] s. : [1] obr. příl. [1] barev. mp. ; 4° berní rula. sv. 11, kraj čáslavský. 2. [díl] / prac., úvodem, tabulkami, [místní] rejstříkem a mapami opatřil František Beneš. -- 1. vyd.. -- Praha : SPN, 1955. -- [2] s., s. 463-1066, [1] s. : [1] b. [1] barev. mp. [1] obr. příl. ; 4° + 2 vol. příl. | true |
Berní rula | Dobrý den, jsou nějaké podrobné informace v Berní rule o p. Šedivém z Olšovic na Netolicku. O Jiřím Šedivém z Maršova na Táborsku, a Vítu Šedivém z Pašovic u Týna nad Vltavou? Děkuji. | Dobrý den,k Řehoři Šedivému z obce Olšovice (Volšovice) uvádí Berní rula - Prácheňsko(1) následující údaje:Řehoř Šedivý, role má: 75, na zimu seje: 20, na jaře seje: 16, potahů chovati může: 6, chová koní: 0, chová volů: 6, chová krav: 3, chová jalovic:2, chová ovcí: 44, chová sviní: 3, vyhořeli, defalcírováni k 4. quartálu1665 Zdroj:Berní rula. Sv. 27, Kraj Prácheňský. Zprac. a úvodem a mapkou opatřil Antonín Haas 1. díl. 1. vyd. Praha : SPN, 1954. s. 316. | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2012-06-25T15:59:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/berni-rula-1-1 | 695 | cs | Dobrý den, jsou nějaké podrobné informace v Berní rule o p. Šedivém z Olšovic na Netoličku. O Jiřím Šedivém z Maršova na Táborsku, a Vítu Šedivém z Pašovic u Týna nad Vltavou? Děkuji. | Dobrý den,k Řehoři Šedivému z obce Olšovice (Volšovice) uvádí Berní rula - Prácheňsko(1) následující údaje:Řehoř Šedivý, role má: 75, na zimu seje: 20, na jaře seje: 16, potahů chovati může: 6, chová koní: 0, chová volů: 6, chová krav: 3, chová jalovic:2, chová ovcí: 44, chová sviní: 3, vyhořeli, defalcírováni k 4. quartálu1665 Zdroj:Berní rula. Sv. 27, Kraj Prácheňský. Zprac. a úvodem a mapkou opatřil Antonín Haas 1. díl. 1. vyd. Praha : SPN, 1954. s. 316. | Dobrý den, jsou nějaké podrobné informace v berní rule o p. Šedivém z Olšovec na Netolický. O Jiřím šedivém z Maršova na Táborsku, a Vítu šedivém z pašovi u týna nad Vltavou? Děkuji. | Dobrý den,k Řehoře šedivému z obce Olšovce (Vršovice) uvádí berní rula - Prácheňsko(1) následující údaje:Řehoř šedivý, role má: 75, na zimu seje: 20, na jaře seje: 16, potahů chovati může: 6, chová koní: 0, chová volů: 6, chová krav: 3, chová jalovic:2, chová ovcí: 44, chová sviní: 3, vyhořeli, defalcírováni k 4. quartálu1665 zdroj:Berní rula. Sv. 27, kraj prácheňský. Prac. a úvodem a mapkou opatřil Antonín Haas 1. díl. 1. vyd. Praha : SPN, 1954. s. 316. | true |
Berní rula | Dobrý den, jsou nějaké podrobné informace v Berní rule o p.Bártů z Proseče pod Křemešníkem č. p. 33 panství pelhřimovské a p. Bártů z Lešova č. 9 panství novorychnovské? | Dobrý den,Vámi zmíněné obce spadají do Berní ruly - Bechyňsko. Tato část ovšem dosud nevyšla tiskem. Pravděpodobně i z důvodu, že se její poměrně značná část nedochovala. V současné době je zachovaná část Berní ruly dostupná pouze v originále v Národním archivu:http://www.nacr.cz/index.htm.Dle souhrnného indexu: Berní rula. 2, Popis Čech r. 1654 : souhrnný index obcí, osad a samot k berní rule. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1953-1954, je obec Lesov (panství Červená Řečice, držitel: Arnošt Albrecht hr. Z Harrachu, kardinál arcibiskup pražský; dnešní Lešov) uvedena ve ztracené části, obec Proseč pod Křemešníkem by měla být v dochované části (patřila mezi vesnice královského města Pelhřimov). K ověření výskytu Vámi uvedeného příjmení v Berní rule jsme použili generální rejstřík: * ČERNÝ, Václav. Berní rula : generální rejstřík ke všem svazkům (vydaným i dosud nevydaným) berní ruly z roku 1654 doplněný (tam, kde se nedochovaly) o soupis poddaných z roku 1651. 1. vyd. Praha : Libri, 2003. Vámi uvedené jméno se ovšem ve spojitosti s obcí Proseč pod Křemešníkem v rejstříku neuvádí. Je tedy možné, že ani v dochované části Berní ruly Bechyňsko není zmíněná obec podrobněji rozepsána. Ve svém genealogickém pátrání se můžete zkusit zaměřit ještě na pozemkové(gruntovní) knihy, pokud neshořely s již zmíněnými matrikami, či další doplňkové dokumenty pořízené v rámci správy obce vrchností .*http://www.genea.cz/informace/badani-v-archivu/velkostatky/ Další prameny:*http://www.genea.cz/informace/badani-v-archivu/cirkevni-prameny/ Cenné rady a pomoc při sestavování rodokmenu Vám mohou poskytnout následující knihy a internetové stránky:* PETERKA, Josef. Cesta k rodinným kořenům aneb Praktická příručka občanské genealogie. Praha : Libri, 2006. 137 s. ISBN 80-7277-307-0.* SVOBODA, Vladimír. Minimum o rodokmenu. Praha : Olympia, 1998. 78 s. ISBN 80-7033-549-1.* ŘÍČAŘ, Kristoslav. Občanská genealogie. Praha : IZ, 2000. 136 s. ISBN 80-240-1080-1.* MAREČKOVÁ, Marie. Příručka praktické genealogie : jak sestavit rodokmen.Praha ; Litomysl : Paseka, 2005. 193 s. 80-7185-769-6.* ŘÍČAŘ, Kristoslav. Úvod do genealogie : kdo jsou moji předkové a odkud přišli? Praha : Horizont, 1995. 94 s. ISBN 80-7012-082-7.* Genea:http://www.genea.cz/*http://www.genealogie.cz*http://www.rodclan.cz/index.php?PHPSESSID=d7c83857b7db0974f346d5dacfd05b29 | null | Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích | vse | null | 2012-12-11T13:52:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/berni-rula-1-2 | 696 | cs | Dobrý den, jsou nějaké podrobné informace v Berní rule o p.Bártů z Proseče pod Křemešníkem č. p. 33 panství pelhřimovské a p. Bártů z Lešova č. 9 panství novorychnovské? | Dobrý den,Vámi zmíněné obce spadají do Berní ruly - Bechyňsko. Tato část ovšem dosud nevyšla tiskem. Pravděpodobně i z důvodu, že se její poměrně značná část nedochovala. V současné době je zachovaná část Berní ruly dostupná pouze v originále v Národním archivu:http://www.nacr.cz/index.htm.Dle souhrnného indexu: Berní rula. 2, Popis Čech r. 1654 : souhrnný index obcí, osad a samot k berní rule. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1953-1954, je obec Lesov (panství Červená Řečice, držitel: Arnošt Albrecht hr. Z Harrachů, kardinál arcibiskup pražský; dnešní Lešov) uvedena ve ztracené části, obec Proseč pod Křemešníkem by měla být v dochované části (patřila mezi vesnice královského města Pelhřimov). K ověření výskytu Vámi uvedeného příjmení v Berní rule jsme použili generální rejstřík: * ČERNÝ, Václav. Berní rula : generální rejstřík ke všem svazkům (vydaným i dosud nevydaným) berní ruly z roku 1654 doplněný (tam, kde se nedochovaly) o soupis poddaných z roku 1651. 1. vyd. Praha : Libri, 2003. Vámi uvedené jméno se ovšem ve spojitosti s obcí Proseč pod Křemešníkem v rejstříku neuvádí. Je tedy možné, že ani v dochované části Berní ruly Bechyňsko není zmíněná obec podrobněji rozepsána. Ve svém genealogickém pátrání se můžete zkusit zaměřit ještě na pozemkové(gruntovní) knihy, pokud neshořely s již zmíněnými matrikami, či další doplňkové dokumenty pořízené v rámci správy obce vrchností .*http://www.genea.cz/informace/bádání-v-archivu/velkostatky/ Další prameny:*http://www.genea.cz/informace/bádání-v-archivu/církevní-prameny/ Cenné rady a pomoc při sestavování rodokmenu Vám mohou poskytnout následující knihy a internetové stránky:* PETERKA, Josef. Cesta k rodinným kořenům aneb Praktická příručka občanské genealogie. Praha : Libri, 2006. 137 s. ISBN 80-7277-307-0.* SVOBODA, Vladimír. Minimum o rodokmenu. Praha : Olympia, 1998. 78 s. ISBN 80-7033-549-1.* ŘÍČAŘ, Kristoslav. Občanská genealogie. Praha : IZ, 2000. 136 s. ISBN 80-240-1080-1.* MAREČKOVÁ, Marie. Příručka praktické genealogie : jak sestavit rodokmen.Praha ; Litomyšl : Paseka, 2005. 193 s. 80-7185-769-6.* ŘÍČAŘ, Kristoslav. Úvod do genealogie : kdo jsou moji předkové a odkud přišli? Praha : Horizont, 1995. 94 s. ISBN 80-7012-082-7.* Genea:http://www.genea.cz/*http://www.genealogie.cz*http://www.rodclan.cz/index.php?PHPSESSID=d7c83857b7db0974f346d5dacfd05b29 | Dobrý den, jsou nějaké podrobné informace v berní rule o p.Bártů z Proseče pod Křemešníkem č. p. 33 panství pelhřimovské a p. Bártů z Lišova č. 9 panství novorychnovské? | Dobrý den,vámi zmíněné obce spadají do berní ruly - Bechyňsko. Tato část ovšem dosud nevyšla tiskem. Pravděpodobně i z důvodu, že se její poměrně značná část nedochovala. V současné době je zachovaná část berní ruly dostupná pouze v originále v národním archivu:http://www.nar.cz/index.htm.Dle souhrnného indexu: Berní rula. 2, popis Čech r. 1654 : souhrnný index obcí, osad a samot k berní rule. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1953-1954, je obec Letov (panství červená Řečice, držitel: Arnošt Albrecht hr. Z Harrachu, kardinál arcibiskup pražský; dnešní Lišov) uvedena ve ztracené části, obec Proseč pod Křemešníkem by měla být v dochované části (patřila mezi vesnice královského města Pelhřimov). K ověření výskytu vámi uvedeného příjmení v berní rule jsme použili generální rejstřík: * ČERNÝ, Václav. Berní rula : generální rejstřík ke všem svazkům (vydaným i dosud nevídaným) berní ruly z roku 1654 doplněný (tam, kde se nedochovaly) o soupis poddaných z roku 1651. 1. vyd. Praha : Libri, 2003. Vámi uvedené jméno se ovšem ve spojitosti s obcí Proseč pod Křemešníkem v rejstříku neuvádí. Je tedy možné, že ani v dochované části berní ruly Bechyňsko není zmíněná obec podrobněji rozepsána. Ve svém genealogickém pátrání se můžete zkusit zaměřit ještě na pozemkové(gruntovní) knihy, pokud neshořely s již zmíněnými matrikami, či další doplňkové dokumenty pořízené v rámci správy obce vrchností .*http://www.genia.cz/informace/Kadani-v-archivu/velkostatky/ další prameny:*http://www.genia.cz/informace/Kadani-v-archivu/církevní-prameny/ cenné rady a pomoc při sestavování rodokmenu vám mohou poskytnout následující knihy a internetové stránky:* PETERKA, Josef. Cesta k rodinným kořenům aneb praktická příručka občanské genealogie. Praha : Libri, 2006. 137 s. ISBN 80-7277-307-0.* SVOBODA, Vladimír. Minimum o rodokmenu. Praha : Olympia, 1998. 78 s. ISBN 80-7033-549-1.* ŘÍČAN, Kristoslav. Občanská genealogie. Praha : I, 2000. 136 s. ISBN 80-240-1080-1.* MAREČKOVÁ, Marie. Příručka praktické genealogie : jak sestavit rodokmen.Praha ; Litomyšl : Paseka, 2005. 193 s. 80-7185-769-6.* ŘÍČAN, Kristoslav. Úvod do genealogie : kdo jsou moji předkové a odkud přišli? Praha : Horizont, 1995. 94 s. ISBN 80-7012-082-7.* Gene:http://www.genia.cz/*http://www.genealogie.cz*http://www.rodan.cz/index.ph?PHPSESSID=d7c83857b7db0974f346d5dacfd05b29 | true |
Berní rula | Dobrý den, chtěla bych vědět, zda jsou v BR bližší údaje k těmto osobám: Bokvaj Jiřík chalupník ze Zábrdovic, Brzák Jan sedlák z Bobnic, Holej Pavel rolník ze Zábrdovic. Děkuji. | Dobrý den,K majetku a osobě chalupníka Jiříka Bokwaye jsou v berní rule Boleslavského kraje uvedeny následující informace:chalupník: Jiřík Bokwayrolí: 12osévají na zimu: 3osévají na jaro: 3vnově se osazují léta: [16] 52potahů: 2krav: 2jalovic: 0ovcí: 0sviní: 0 Další dvě uvedené osoby jsou zaznamenány v berní rule - Hradecko. Berní rula 12, kraj Hradecký I. dílrolník: Jan Brzákrolí: 144osévají na zimu: 5osévají na jaro: 2potahů: 0krav: 2jalovic: 1ovcí: 0sviní: 0poznámky: p. 1,jsou zkaženi(vyhořel, defalcírován): vh df 1696 Berní rula 13, kraj Hradecký II. dílrolník: Pavel Holejrolí: 12osévají na zimu: 0osévají na jaro: 2,2potahů: 2krav: 1jalovic: 0ovcí: 0sviní: 2poznámka (nově usedlí, pohořelí, různé): vnově se osazuje 1653 (vyhořel, defalcírován): vh df 1692 Zdroj:* PEŠÁK, Václav, ed. Berní rula. 13, Kraj Hradecký. II. díl. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1954. 521 s., [1] l. obr. příl.* PEŠÁK, Václav. Berní rula. Sv. 12, Kraj Hradecký. 1. díl. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství učebnic v Praze, 1951. 365 s., [1] l . obr. příl.* RYANTOVÁ, Marie, ed., CHALUPA, Aleš, ed. a ČECHURA, Jaroslav, ed. Berní rula. 8-9, Kraj Boleslavský. Vyd. 1. V Praze: Státní ústřední archiv v Praze, 2001. 443 s. ISBN 80-85475-79-0. | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2013-06-07T12:23:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/berni-rula-1-3 | 697 | cs | Dobrý den, chtěla bych vědět, zda jsou v BR bližší údaje k těmto osobám: Bokvaj Jiřík chalupník ze Zábrdovic, Brzák Jan sedlák z Bobnic, Holej Pavel rolník ze Zábrdovic. Děkuji. | Dobrý den,K majetku a osobě chalupníka Jiříka Bokwaye jsou v berní rule Boleslavského kraje uvedeny následující informace:chalupník: Jiřík Bokwayrolí: 12osévají na zimu: 3osévají na jaro: 3vnově se osazují léta: [16] 52potahů: 2krav: 2jalovic: 0ovcí: 0sviní: 0 Další dvě uvedené osoby jsou zaznamenány v berní rule - Hradecko. Berní rula 12, kraj Hradecký I. dílrolník: Jan Brzákrolí: 144osévají na zimu: 5osévají na jaro: 2potahů: 0krav: 2jalovic: 1ovcí: 0sviní: 0poznámky: p. 1,jsou zkažení(vyhořel, defalcírován): vh df 1696 Berní rula 13, kraj Hradecký II. dílrolník: Pavel Holejrolí: 12osévají na zimu: 0osévají na jaro: 2,2potahů: 2krav: 1jalovic: 0ovcí: 0sviní: 2poznámka (nově usedlí, pohořelí, různé): vnově se osazuje 1653 (vyhořel, defalcírován): vh df 1692 Zdroj:* PĚŠÁK, Václav, ed. Berní rula. 13, Kraj Hradecký. II. díl. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1954. 521 s., [1] l. obr. příl.* PĚŠÁK, Václav. Berní rula. Sv. 12, Kraj Hradecký. 1. díl. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství učebnic v Praze, 1951. 365 s., [1] l . obr. příl.* RYANTOVÁ, Marie, ed., CHALUPA, Aleš, ed. a ČECHURA, Jaroslav, ed. Berní rula. 8-9, Kraj Boleslavský. Vyd. 1. V Praze: Státní ústřední archiv v Praze, 2001. 443 s. ISBN 80-85475-79-0. | Dobrý den, chtěla bych vědět, zda jsou v BR bližší údaje k těmto osobám: Mokvaj Jiřík chalupník ze Zábrdovic, Brzák Jan sedlák z Bohnic, olej Pavel rolník ze Zábrdovic. Děkuji. | Dobrý den,k majetku a osobě chalupníka Jiříka Bakšaye jsou v berní rule boleslavského kraje uvedeny následující informace:chalupník: Jiřík Bokwayrolí: osévají na zimu: osévají na jaro: nově se osazují léta: [16] potahů: krav: jalovic: ovcí: sviní: 0 další dvě uvedené osoby jsou zaznamenány v berní role - Hradecko. Berní rula 12, kraj Hradecký I. dílrolník: Jan Brzákrolí: 144osévají na zimu: osévají na jaro: potahů: krav: jalovic: ovcí: sviní: poznámky: p. 1,jsou zkažení(vyhořel, defalcírován): v f 1696 berní rula 13, kraj Hradecký II. dílrolník: Pavel Holejrolí: osévají na zimu: osévají na jaro: 2,potahů: krav: jalovic: ovcí: sviní: poznámka (nově usedlí, pohořeli, různé): nově se osazuje 1653 (vyhořel, defalcírován): v f 1692 zdroj:* PEŠÁK, Václav, ed. Berní rula. 13, kraj Hradecký. II. díl. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1954. 521 s., [1] l. obr. příl.* PEŠÁK, Václav. Berní rula. Sv. 12, kraj Hradecký. 1. díl. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství učebnic v Praze, 1951. 365 s., [1] l . obr. příl.* RYANOVÁ, Marie, ed., CHALUPA, Aleš, ed. a ČECHURA, Jaroslav, ed. Berní rula. 8-9, kraj boleslavský. Vyd. 1. V Praze: Státní ústřední archiv v Praze, 2001. 443 s. ISBN 80-85475-79-0. | true |
Berní rula 1654 | Dobrý den,prosím o informaci, zda se v publikaci "Berní rula: generální rejstřík ke všem svazkům berní ruly z roku 1654 ..." nachází více než jedno příjmení Slunečko (nebo odvozené tvary Slunéčko, Slunečka, Sluníčko, apod.).V jednotlivých svazcích berní ruly se mi podařilo najít jen tuto osobu :Václav Slunéčko, krejčí, Kamberk u Ml.Vožice. | Dobrý den, V generálním rejstříku k Berní rule se nám podařilo dohledat následující jména. Bohužel, Vámi uvedený Václav Slunéčko z Kamberka v něm uveden nebyl. Jméno Kraj Obec Soudní okres Panství povolání Slunéčko Jan Bechyňsko Slavín Votice Vlčkovice Sedlák Slunéčko Petr Prácheňsko Krušlov Volyně Němčice Sedlák Slunéčko Tomáš Prácheňsko Čepice Sušice Žichovice Zkažený | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2014-08-18T16:30:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/berni-rula-1654 | 698 | cs | Dobrý den,prosím o informaci, zda se v publikaci "Berní rula: generální rejstřík ke všem svazkům berní ruly z roku 1654 ..." nachází více než jedno příjmení Slunéčko (nebo odvozené tvary Slunéčko, Slunéčka, Sluníčko, apod.).V jednotlivých svazcích berní ruly se mi podařilo najít jen tuto osobu :Václav Slunéčko, krejčí, Kamberk u Ml.Vožice. | Dobrý den, V generálním rejstříku k Berní rule se nám podařilo dohledat následující jména. Bohužel, Vámi uvedený Václav Slunéčko z Kamberka v něm uveden nebyl. Jméno Kraj Obec Soudní okres Panství povolání Slunéčko Jan Bechyňsko Slavín Votice Vlčkovice Sedlák Slunéčko Petr Prácheňsko Krušlov Volyně Němčice Sedlák Slunéčko Tomáš Prácheňsko Čepice Sušice Žichovice Zkažený | Dobrý den,prosím o informaci, zda se v publikaci "berní rula: generální rejstřík ke všem svazkům berní ruly z roku 1654 ..." nachází více než jedno příjmení Slunečko (nebo odvozené tvary slunéčko, slunečka, sluníčko, apod.).V jednotlivých svazcích berní ruly se mi podařilo najít jen tuto osobu :Václav Slunečko, krejčí, Kamber u ml.Vožice. | Dobrý den, v generálním rejstříku k berní rule se nám podařilo dohledat následující jména. Bohužel, vámi uvedený Václav Slunečko z Žamberka v něm uveden nebyl. Jméno kraj obec soudní okres panství povolání slunéčko Jan Bechyňsko Slavín Votice Vlkovice sedlák Slunečko Petr Prácheňsko Krumlov Volyně Němčice sedlák Slunečko Tomáš Prácheňsko čepice Sušice Žichovic zkažený | true |
Berní rula 1654 | Dobrý den,prosím o informaci, zda se v Berní rule z roku 1654 nachází jméno Kašpar Žilán (Kašpar Zylan) mlynář z Volduch, Plzeňsko. Děkuji | Dobrý den,v rejstříku k Berní rule z roku 1654, jsme nalezli:Zylan, Kašpar. Okres Plzeň. Obec Volduchy. Soudní okres Rokycany. Panství/statek Osek. Zapsaný jako sedlák. | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | Berní rula: generální rejstřík ke všem svazkům (vydaným i dosud nevydaným) berní ruly z roku 1654 doplněný (tam, kde se nedochovaly) o soupis poddaných z roku 1651. Praha: Libri. sv. 2 s. 2177. ISBN 80-7277-058-6. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:cb219e50-a399-11e5-b770-5ef3fc9ae867 | 2021-02-02T14:11:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/berni-rula-1654-1 | 699 | cs | Dobrý den,prosím o informaci, zda se v Berní rule z roku 1654 nachází jméno Kašpar Žilán (Kašpar Zylan) mlynář z Volduch, Plzeňsko. Děkuji | Dobrý den,v rejstříku k Berní rule z roku 1654, jsme nalezli:Zylan, Kašpar. Okres Plzeň. Obec Volduchy. Soudní okres Rokycany. Panství/statek Osek. Zapsaný jako sedlák. | Dobrý den,prosím o informaci, zda se v berní rule z roku 1654 nachází jméno kašpar Milán (kašpar Dylan) mlynář z Volduch, Plzeňsko. Děkuji | Dobrý den,v rejstříku k berní rule z roku 1654, jsme nalezli:Dylan, kašpar. Okres Plzeň. Obec Volduchy. Soudní okres Rokycany. Panství/statek Osek. Zapsaný jako sedlák. | true |
Subsets and Splits