title
stringlengths 2
244
⌀ | question
stringlengths 5
3.52k
| answer
stringlengths 10
67.1k
| okres
stringclasses 54
values | library
stringclasses 74
values | category
stringclasses 28
values | used_sources
stringlengths 7
4.18k
⌀ | date
timestamp[ns] | url
stringlengths 41
279
| id
int64 0
16.3k
| language
stringclasses 3
values | question_diacritics_korektor
stringlengths 0
3.06k
| answer_diacritics_korektor
stringlengths 0
67.1k
| question_spell_korektor
stringlengths 0
3.05k
| answer_spell_korektor
stringlengths 0
66.8k
| diacritics_correct
bool 2
classes |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Bouřky - bakalářská práce | Dobrý den,Dovolila bych si Vás oslovit ohledně získávání materiálů k mé bakalářské práci. Jedná se o téma - historické bouřky ( bouřkové události ) ve Středočeském kraji. Byla bych vděčná za jakoukoliv radu, pomoc nebo odkaz na zdroje, které bych mohla použit, ať už se jedná o obecnou literaturu o bouřkách, nebo historické záznamy či statistiky týkající se zadaného území. Téma práce mám prozatím "otevřené", takže budu vděčná za jakékoliv zajímavosti a nápady ke zpracování ohledně bouřek ve Středočeském kraji. Předem mockrát děkuji za ochotu.S pozdravem a přáním hezkého dne | Dobrý den, odkazy na zdroje: Český HydroMeteorologický Ústav. Historická data na vyžádání od ČHMÚ (asi placené):http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/zakladni-informaceAmatérská meteorologická společnost. Databáze pozorování bouřek. Obsahuje vyhledávání podle kraje, typu bouřky atd:. Od roku 1999:http://report.bourky.cz/Blitzortung.org. Celosvětová, komunitní síť detekce blesků. Datový archiv bleskové vývoje od 1. března 2008:http://cs.blitzortung.org/archive_data.php?map=10ostatní odkazy:http://wiki.mlab.cz,www.bourky.com Lynch, Amanda H. aCassano, John J.Applied atmospheric dynamics. Chichester: J. Wiley & Sons Ltd., ©2006. x, 280 s. ISBN 978-0-470-86172-1. Cotton, William R.,Bryan, George H. aHeever, Susan C. van den.Storm and cloud dynamics. 2nd edition. Amsterodam: Elsevier., 2011. xvi, 809 s. International geophysics series; 99. ISBN 978-0-12-088542-8. Fine, Gary Alan.Authors of the storm: meteorologists and the culture of prediction[online]. Chicago: University of Chicago Press, 2007 [cit. 2017-10-30]. Dostupné z:http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10343428. Hrudička, Bohuslav.O bouřkách: (k výzkumu bleskových území). [V Brně: Zeměpisný ústav Masarykovy university v Brně], 1935. 4 s. Hrudička, Bohuslav.O bouřkách; Základní charakteristiky bouřkových jevů v Československu; Zeměpisné rozložení bouřek v Československu: (k výzkumu bleskových území). [Praha: SNTL, 1935-1936?]. [10] s. Simonides, Jaroslav.O bouřkách a elektřině atmosférické. Praha: E. Weinfurter, 1904. 189 s. Knihovna Epochy; čís. 4. Simonides, Jaroslav.O bouřích. V Kroměříži: J. Simonides, 1898. 75 s. Bouřkové stanice v Čechách 1905-1915. 9. září 1908[kartografický dokument]. 1:750 000. [Česko]: [nakladatel není známý], [mezi 1905 a 1915?]. 1 mapa. | Mělník | Městská knihovna Neratovice | Fyzika a příbuzné vědy | null | 2017-10-30T08:00:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bourky-bakalarska-prace-7 | 900 | cs | Dobrý den,Dovolila bych si Vás oslovit ohledně získávání materiálů k mé bakalářské práci. Jedná se o téma - historické bouřky ( bouřkové události ) ve Středočeském kraji. Byla bych vděčná za jakoukoliv řadu, pomoc nebo odkaz na zdroje, které bych mohla použít, ať už se jedná o obecnou literaturu o bouřkách, nebo historické záznamy či statistiky týkající se zadaného území. Téma práce mám prozatím "otevřené", takže budu vděčná za jakékoliv zajímavosti a nápady ke zpracování ohledně bouřek ve Středočeském kraji. Předem mockrát děkuji za ochotu.S pozdravem a přáním hezkého dne | Dobrý den, odkazy na zdroje: Český hydrometeorologický Ústav. Historická data na vyžádání od ČHMÚ (asi placené):http://portál.chmi.cz/historička-data/počasí/základní-informaceAmatérská meteorologická společnost. Databáze pozorování bouřek. Obsahuje vyhledávání podle kraje, typu bouřky atd:. Od roku 1999:http://report.bouřky.cz/Blitzortung.org. Celosvětová, komunitní síť detekce blesků. Datový archiv bleskové vývoje od 1. března 2008:http://čs.blitzortung.org/archive_data.php?map=10ostatní odkazy:http://wiki.mlab.cz,www.bouřky.com Lynch, Amanda H. aCassano, John J.Applied atmospheric dynamics. Chichester: J. Wiley & Sons Ltd., ©2006. x, 280 s. ISBN 978-0-470-86172-1. Cotton, William R.,Bryan, George H. aHeever, Susan C. van den.Storm and cloud dynamics. 2nd edition. Amsterodam: Elsevier., 2011. xvi, 809 s. International geophysics series; 99. ISBN 978-0-12-088542-8. Fine, Gary Alan.Authors of the storm: meteorologists and the culture of prediction[online]. Chicago: University of Chicago Press, 2007 [cit. 2017-10-30]. Dostupné z:http://sítě.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10343428. Hrudička, Bohuslav.O bouřkách: (k výzkumu bleskových území). [V Brně: Zeměpisný ústav Masarykovy university v Brně], 1935. 4 s. Hrudička, Bohuslav.O bouřkách; Základní charakteristiky bouřkových jevů v Československu; Zeměpisné rozložení bouřek v Československu: (k výzkumu bleskových území). [Praha: SNTL, 1935-1936?]. [10] s. Simonides, Jaroslav.O bouřkách a elektřině atmosférické. Praha: E. Weinfurter, 1904. 189 s. Knihovna Epochy; čís. 4. Simonides, Jaroslav.O bouřích. V Kroměříži: J. Simonides, 1898. 75 s. Bouřkové stanice v Čechách 1905-1915. 9. září 1908[kartografický dokument]. 1:750 000. [Česko]: [nakladatel není známý], [mezi 1905 a 1915?]. 1 mapa. | Dobrý den,dovolila bych si vás oslovit ohledně získávání materiálů k mé bakalářské práci. Jedná se o téma - historické bouřky ( bouřkové události ) ve středočeském kraji. Byla bych vděčná za jakoukoliv radu, pomoc nebo odkaz na zdroje, které bych mohla použít, ať už se jedná o obecnou literaturu o bouřkách, nebo historické záznamy či statistiky týkající se zadaného území. Téma práce mám prozatím "otevřené", takže budu vděčná za jakékoliv zajímavosti a nápady ke zpracování ohledně bouřek ve středočeském kraji. Předem mockrát děkuji za ochotu.S pozdravem a přáním hezkého dne | Dobrý den, odkazy na zdroje: Český hydrometeorologický ústav. Historická data na vyžádání od ČHMÚ (asi placené):http://portál.chi.cz/historička-data/počasí/zaklapni-informaceAmatérská meteorologická společnost. Databáze pozorování bouřek. Obsahuje vyhledávání podle kraje, typu bouřky atd:. Od roku 1999:http://report.bouřky.cz/Blitzortung.org. Celosvětová, komunitní síť detekce blesků. Datový archiv bleskové vývoje od 1. března 2008:http://cs.blitzortung.org/archiv_data.pop?map=ostatní odkazy:http://Kiki.lab.cz,www.bouřky.com Lynch, Amanda H. Cassino, John J.Apple atmospheric dynamice. Chichester: J. Wiley & Sony Ltd., ©2006. x, 280 s. ISBN 978-0-470-86172-1. Cotton, William R.,Bryan, George H. hever, Susan C. van den.Storm and Cloud dynamice. and Editin. Amsterodam: Elsevier., 2011. vi, 809 s. International geophysics serie; 99. ISBN 978-0-12-088542-8. Fine, Gary Alan.Author of the Storm: meteorologists and the future of perdition[online]. Chicago: University of Chicago Press, 2007 [cit. 2017-10-30]. Dostupné z:http://sice.ebay.com/Lib/nato/doc?id=10343428. Hrdlička, Bohuslav.O bouřkách: (k výzkumu bleskových území). [v Brně: Zeměpisný ústav Masarykovy university v Brně], 1935. 4 s. Hrdlička, Bohuslav.O bouřkách; základní charakteristiky bouřkových jevů v Československu; zeměpisné rozložení bouřek v Československu: (k výzkumu bleskových území). [Praha: SNPL, 1935-1936?]. [10] s. Simonides, Jaroslav.O bouřkách a elektřině atmosférické. Praha: E. Weinfurter, 1904. 189 s. Knihovna epochy; čís. 4. Simonides, Jaroslav.O bouřích. V Kroměříži: J. Simonides, 1898. 75 s. Bouřkové stanice v Čechách 1905-1915. 9. září 1908[kartografický dokument]. 1:750 000. [Česko]: [nakladatel není známý], [mezi 1905 a 1915?]. 1 mapa. | true |
Boxscore of one basketball game | I would like to kindly ask you for a help in getting the boxscore (number of points scored by each player from both teams) from the following game played as a part of 1971/72 edition of European Champions' Cup in women basketball:13.01.1972 Slavia Prague - TTT Riga 55-74The best source for that boxscore, I believe, is "Ceskoslovensky sport". Thank you very much in advance. | Dear Mr./Ms.,the National Library of the CR has the periodical Československý sport from January 1972 in a such bad condition that it was removed to the archival collection and it is not accessible anymore. Nevertheless, we have found some information in other newspapers - Mladá fronta (1972, vol. 28, no. 11 (14.1.), p. 8) - but there are mentioned just players with highest scores not all who scored in the game. Just one more note, the Czech team was Sparta Praha not Slavia.Sparta Praha: Jarošová 20, Kolínská 9, Jirásková Magda 9.TTT Riga: Semjonová 33, Soleniecková 11, Bogdanovičová 9 (the surnames are not original, they are transcripted to Czech)Referees: Klimaj (Poland), Ardito (Italy) Maybe you could contact the club Sparta Praha (http://www2.spartabasketbal.cz/vedeni/- website available in Czech only), they could have some archive with more detailed information. | null | Národní knihovna ČR | Tělesná výchova a sport. Rekreace | null | 2015-06-01T08:00:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/boxscore-of-one-basketball-game | 901 | en | true |
||||
boxy na vracení knih | Dobrý den,můžete mi prosím napsat, které pobočky knihoven mají před svojí budovou boxy na vracení knih?Děkuji | Dobrý den, momentálně biblioboxy najdete před pobočkami Moravské Předměstí A - Formánkova, Moravské Předměstí B - Jana Masaryka, Nový Hradec Králové a Slezské Předměstí, ale plánujeme zřídit další. Více informací najdete na následujícím odkazu: http://www.knihovnahk.cz/pro-verejnost/sluzby/bibliobox | Hradec Králové | Knihovna města Hradce Králové | Informace o knihovně | http://www.knihovnahk.cz/pro-verejnost/sluzby/bibliobox | 2015-11-13T10:26:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/boxy-na-vraceni-knih | 902 | cs | Dobrý den,můžete mi prosím napsat, které pobočky knihoven mají před svojí budovou boxy na vrácení knih?Děkuji | Dobrý den, momentálně biblioboxy najdete před pobočkami Moravské Předměstí A - Formánková, Moravské Předměstí B - Jana Masaryka, Nový Hradec Králové a Slezské Předměstí, ale plánujeme zřídit další. Více informací najdete na následujícím odkazu: http://www.knihovnahk.cz/pro-veřejnost/služby/bibliobox | Dobrý den,můžete mi prosím napsat, které pobočky knihoven mají před svojí budovou boxy na vrácení knih?Děkuji | Dobrý den, momentálně bibliobusy najdete před pobočkami moravské předměstí a - Formánkova, moravské předměstí B - Jana Masaryka, nový Hradec Králové a slezské předměstí, ale plánujeme zřídit další. Více informací najdete na následujícím odkazu: http://www.knihovna.cz/pro-veřejnost/služby/bibliobus | true |
Božena Němcová | Potřebuji Zajímavosti o Boženě Němcové | Dobrý den, život a dílo Boženy Němcové je celé naplněno množstvím zajímavostí. Spisovatelka se ve své době stala literárním pojmem; byla ovlivněna řadou faktorů, sama pak svým pohledem na život ovlivnila řadu spisovatelů a následně celé generace čtenářů. Její vstup do umělecké společnosti byl "naprostým zjevením". Vyzdvihnout "zajímavost" z jejího života není jednoduché, neboť pro každého z nás je zajímavé na této autorce něco jiného. O životě a díle B. Němcové bylo napsáno velké množství článků a knih. Literární pozůstalost této spisovatelky je z velké části uložena v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze na Strahově, vizhttp://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/. Doporučuji přečíst si např.: IVANOV, Miroslav. Zahrada života paní Betty (později Boženy N.). Praha: Panorama, 1992. ISBN 80-7038-242-2. Pravda o matce Boženy Němcové. Praha: Památník národního písemnictví, 1973. SOBKOVÁ, Helena. Tajemství Barunky Panklové Portrét Boženy Němcové. Praha: Paseka, 2008. ISBN 978-80-7185-897-3. Z těchto knih se můžete např. dozvědět, že původ Boženy Němcové je obestřen tajemstvím, že ji matka nemilovala, neboť se narodila jako nechtěné nemanželské dítě a na matčinu přísnost a odměřenost prvorozená dcera reagovala vzdorovitostí. Není úplně jistý a doložený ani skutečný rok narození. Nejznámější dílo Babička, o kterém se soudilo, že popisuje láskyplné dětství Barunky ( Betty), ve skutečnost z reálného života Boženy Němcové moc nevychází. Z pozdějších informací zjišťujeme, že život B. Němcové se utvářel v prostředí, které bylo mnohdy dosti strastiplné. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2010-12-09T15:37:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bozena-nemcova | 903 | cs | Potřebují Zajímavosti o Boženě Němcové | Dobrý den, život a dílo Boženy Němcové je celé naplněno množstvím zajímavostí. Spisovatelka se ve své době stala literárním pojmem; byla ovlivněna řadou faktorů, sama pak svým pohledem na život ovlivnila řadu spisovatelů a následně celé generace čtenářů. Její vstup do umělecké společnosti byl "naprostým zjevením". Vyzdvihnout "zajímavost" z jejího života není jednoduché, neboť pro každého z nás je zajímavé na této autorce něco jiného. O životě a díle B. Němcové bylo napsáno velké množství článků a knih. Literární pozůstalost této spisovatelky je z velké části uložena v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze na Strahově, vizhttp://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/. Doporučuji přečíst si např.: IVANOV, Miroslav. Zahrada života paní Betty (později Boženy N.). Praha: Panorama, 1992. ISBN 80-7038-242-2. Pravda o matce Boženy Němcové. Praha: Památník národního písemnictví, 1973. SOBKOVÁ, Helena. Tajemství Barunky Panklové Portrét Boženy Němcové. Praha: Paseka, 2008. ISBN 978-80-7185-897-3. Z těchto knih se můžete např. dozvědět, že původ Boženy Němcové je obestřen tajemstvím, že ji matka nemilovala, neboť se narodila jako nechtěné nemanželské dítě a na matčinu přísnost a odměřenost prvorozená dcera reagovala vzdorovitostí. Není úplně jistý a doložený ani skutečný rok narození. Nejznámější dílo Babička, o kterém se soudilo, že popisuje láskyplné dětství Barunky ( Betty), ve skutečnost z reálného života Boženy Němcové moc nevychází. Z pozdějších informací zjišťujeme, že život B. Němcové se utvářel v prostředí, které bylo mnohdy dosti strastiplné. | Potřebuji zajímavosti o Boženě Němcové | Dobrý den, život a dílo Boženy Němcové je celé naplněno množstvím zajímavostí. Spisovatelka se ve své době stala literárním pojmem; byla ovlivněna řadou faktorů, sama pak svým pohledem na život ovlivnila řadu spisovatelů a následně celé generace čtenářů. Její vstup do umělecké společnosti byl "naprostým zjevením". Vyzdvihnout "zajímavost" z jejího života není jednoduché, neboť pro každého z nás je zajímavé na této autorce něco jiného. O životě a díle B. Němcové bylo napsáno velké množství článků a knih. Literární pozůstalost této spisovatelky je z velké části uložena v literárním archivu památníku národního písemnictví v Praze na Strahově, vizhttp://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/. Doporučuji přečíst si např.: IVANOV, Miroslav. Zahrada života paní Betty (později Boženy N.). Praha: Panorama, 1992. ISBN 80-7038-242-2. Pravda o matce Boženy Němcové. Praha: Památník národního písemnictví, 1973. SOBKOVÁ, Helena. Tajemství Barunky Panklové portrét Boženy Němcové. Praha: Paseka, 2008. ISBN 978-80-7185-897-3. Z těchto knih se můžete např. dozvědět, že původ Boženy Němcové je obestřen tajemstvím, že ji matka nemilovala, neboť se narodila jako nechtěné nemanželské dítě a na matčinu přísnost a odměřenost prvorozená dcera reagovala vzdorovitostí. Není úplně jistý a doložený ani skutečný rok narození. Nejznámější dílo babička, o kterém se soudilo, že popisuje láskyplné dětství Barunky ( Betty), ve skutečnost z reálného života Boženy Němcové moc nevychází. Z pozdějších informací zjišťujeme, že život B. Němcové se utvářel v prostředí, které bylo mnohdy dosti strastiplné. | true |
Božena Němcová, Babička | Kolik stran má první vydání z roku 1855 knihaBabička? | Dobry den, v Bibliografickem katalogu CSR. Ceske knihy 1955. Zvlastni sesit 2. 1.VIII.1955. byl uverejnen: KUNCOVA, Julie. Soupis kniznich vydani "Babicky" Bozeny Nemcove a literatury o ni v letech 1855-1955. Praha: Narodni nihovna v Praze, 1955. Zaznam o prvnim vydani uvadi NEMCOVA, Bozena. Babicka. Obrazy venkovskeho zivota. Praha: Jaroslav Pospisil, 1955. 16 x10,5 cm. 346 s. - Sesit 1-4. Dalsim zdrojem informaci je odkaz na Digitalni knihovnu, system Kramerius, monografie, na | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2010-01-06T18:13:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bozena-nemcova-babicka | 904 | cs | Kolik stran má první vydání z roku 1855 knihaBabička? | Dobrý den, v Bibliografickém katalogu ČSR. České knihy 1955. Zvláštní sešit 2. 1.VIII.1955. byl uveřejněn: KUNCOVÁ, Julie. Soupis knižních vydání "Babičky" Boženy Němcové a literatury o ní v letech 1855-1955. Praha: Národní nihovna v Praze, 1955. Záznam o prvním vydání uvádí NĚMCOVÁ, Božena. Babička. Obrazy venkovského života. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1955. 16 x10,5 cm. 346 s. - Sešit 1-4. Dalším zdrojem informací je odkaz na Digitální knihovnu, systém Kramerius, monografie, na | Kolik stran má první vydání z roku 1855 knihaBabička? | Dobrý den, v bibliografickém katalogu ČSR. Ceske knihy 1955. Vlastni sešit 2. 1.VIII.1955. byl uveřejněn: KUNCOVA, Julie. Soupis knižních vydané "Babický" Boženy Němcove a literatury o ni v letech 1855-1955. Praha: Nabodni knihovna v Praze, 1955. Záznam o prvním vydáni uvadá NĚMCOVÁ, Božena. Babička. Obrazy venkovského života. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1955. 16 x,5 cm. 346 s. - sešit 1-4. Dalsi zdrojem informací je odkaz na Digitalin knihovnu, systém Kramerius, monografie, na | true |
Božena Němcová: Babička, recenze na první vydání | Dobrý den, chtela jsem se zeptat, kde bych mohla najít recenzi na 1. vydání Babičky od Boženy Němcové? | Dobrý den, dle Bibliografie Boženy Němcové (Laiske, M.: Bibliografie Boženy Němcové. 1.vyd., Praha 1962 )byla první recenze ( resp. referát ) na knihu Babička otištěna v Pražských novinách ze dne 26.7. a 27.7.1855 (Babička. Obrazy z venkovského života od Boženy Němcové. Pražské noviny, 1855, č.174, 26/7; č.175, 27/7). Periodikum je ve fondu Národní knihovny. V témže roce na knihu reagoval dne 8.8.1855 i Moravský národní list (František Matouš Klácel, Babička. Moravský národní list 5, 1855, č. 63, dostupný ve fondu Vědecké knihovny Olomouc) a dne 5.9.1855 Obzor (Karel Boleslav Štorch, Babička.Obrazy venkovského života. Od Boženy Němcové. Obzor 1, 1855, č. 4, dostupný ve fondu Národní knihovny).První informace o knize Babička se objevují v časopise Lumír (Lumír 4, 1854, č.21, 25/5, str. 502, Lumír 5,1855, č.12, 22/3, str. 287, Lumír 5, 1855, č.17, 26/4, str. 408). Časopis Lumír je dostupný v prostřednictvím systému Kramerius (http://www.nkp.cz/pages/page.php3?nazev=Digitalni_knihovna&%20submenu2=98). | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2008-01-04T13:38:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bozena-nemcova-babicka-recenze-na-prvni-vydani | 905 | cs | Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, kde bych mohla najít recenzi na 1. vydání Babičky od Boženy Němcové? | Dobrý den, dle Bibliografie Boženy Němcové (Laiske, M.: Bibliografie Boženy Němcové. 1.vyd., Praha 1962 )byla první recenze ( resp. referát ) na knihu Babička otištěná v Pražských novinách ze dne 26.7. a 27.7.1855 (Babička. Obrazy z venkovského života od Boženy Němcové. Pražské noviny, 1855, č.174, 26/7; č.175, 27/7). Periodikum je ve fondu Národní knihovny. V témže roce na knihu reagoval dne 8.8.1855 i Moravský národní list (František Matouš Klácel, Babička. Moravský národní list 5, 1855, č. 63, dostupný ve fondu Vědecké knihovny Olomouc) a dne 5.9.1855 Obzor (Karel Boleslav Štorch, Babička.Obrazy venkovského života. Od Boženy Němcové. Obzor 1, 1855, č. 4, dostupný ve fondu Národní knihovny).První informace o knize Babička se objevují v časopise Lumír (Lumír 4, 1854, č.21, 25/5, str. 502, Lumír 5,1855, č.12, 22/3, str. 287, Lumír 5, 1855, č.17, 26/4, str. 408). Časopis Lumír je dostupný v prostřednictvím systému Kramerius (http://www.nkp.cz/pages/page.php3?název=Digitální_knihovna&%20submenu2=98). | Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, kde bych mohla najít recenzi na 1. vydání babičky od Boženy Němcové? | Dobrý den, dle bibliografie Boženy Němcové (Lake, M.: Bibliografie Boženy Němcové. 1.vyd., Praha 1962 )byla první recenze ( resp. referát ) na knihu babička otištěna v pražských novinách ze dne 26.7. a 27.7.1855 (babička. Obrazy z venkovského života od Boženy Němcové. Pražské noviny, 1855, č.174, 26/7; č.175, 27/7). Periodikum je ve fondu národní knihovny. V témže roce na knihu reagoval dne 8.8.1855 i moravský národní list (František Matouš Klácel, babička. Moravský národní list 5, 1855, č. 63, dostupný ve fondu vědecké knihovny Olomouc) a dne 5.9.1855 obzor (Karel Boleslav Štorch, babička.Obrazy venkovského života. Od Boženy Němcové. Obzor 1, 1855, č. 4, dostupný ve fondu národní knihovny).První informace o knize babička se objevují v časopise Lumír (Lumír 4, 1854, č.21, 25/5, str. 502, Lumír 5,1855, č.12, 22/3, str. 287, Lumír 5, 1855, č.17, 26/4, str. 408). Časopis Lumír je dostupný v prostřednictvím systému Kramerius (http://www.nku.cz/pages/page.php?název=Digitalin_knihovna&%20submenu2=98). | true |
Božena Nemcová - dopisy mužum | Chtěla bych si přečíst dopisy, které psala Božena Němcová mužům svého života. Prý existuje kniha, v níž jsou shrnuty. Děkuji předem za odpověď. | Dobry den, bohuzel se nam nepodarilo nalezt knihu vydanou v posledni dobe (cca od r. 1990), ktera by obsahovala pouze milostnou korespondenci B.Nemcove. V nize uvedenych publikacich jsou krome dopisu rodine, pratelum a "kolegum" obsazeny i dopisy manzelovi a intimnim pratelum:Milostny listar : vybor z milostne korespondence ceskych spisovatelu 19. a 20. stoleti. Praha : Odeon, 1986. 238 s. - s. 14-22 dopis B.Nemcove Josefu Nemcovi z 13.6.1857NEMCOVA, Bozena. Lamentace : dopisy muzum. Praha : Cesky spisovatel, 1995. 238 s. ISBN 80-202-0594-2- kniha mimo jine obsahuje dopisy J.Helceletovi, H.Jurenkovi, J. NemcoviNEMCOVA, Bozena. Dopisy lasky. Brumovice : Carpe Diem, 2004. 249 s. ISBN 80-86362-50-7- kniha mimo jine obsahuje J.Helceletovi, H.Jurenkovi, J. NemcoviKrome techto vyboru byla jiz nekolikrat publikovana korespondence B.Nemcove jako celek:NEMCOVA, Bozena. Bozena Nemcova - Korespondence. 3 sv. Praha : Nakladatelstvi Lidove noviny, 2003 - svazek I. 1884 - 1852. 2003. 391 s. ISBN 80-7106-162-x svazek II. 1853 - 1856. 2004. 558 s. ISBN 80-7106-697-4 svazek III dosud nebyl publikovanNEMCOVA, Bozena. Listy. Praha, 1951-1961. Knihovna klasiku. Nemcova, Bozena : Spisy dil 1. Ceskoslovensky spisovatel, 1951. 291 s. Nemcova, Bozena : Spisy ; Sv. 12dil 2. Ceskoslovensky spisovatel, 1952. 392 s. Nemcova, Bozena : Spisy ; Sv. 13dil 3. SNKLHU, 1960. 369 s. Nemcova, Bozena : Spisy ; Sv. 14 dil 4. SNKLHU, 1961. 222 s. Nemcova, Bozena : Spisy ; Sv. 15Pokud byste mela o korespondenci Bozeny Nemcove hlubsi zajem, doporucovali bychom Vam obratit se na Literarni archiv Pamatniku narodniho pisemnictvi (http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/,[email protected]) ktery korespondenci B.Nemcove uchovava. | null | Národní knihovna ČR | Informace o vydaných dokumentech | null | 2008-02-15T13:53:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bozena-nemcova-dopisy-muzum | 906 | cs | Chtěla bych si přečíst dopisy, které psala Božena Němcová mužům svého života. Prý existuje kniha, v níž jsou shrnuty. Děkuji předem za odpověď. | Dobrý den, bohužel se nám nepodařilo nalézt knihu vydanou v poslední době (cca od r. 1990), která by obsahovala pouze milostnou korespondenci B.Němcové. V níže uvedených publikacích jsou kromě dopisů rodině, přátelům a "kolegům" obsaženy i dopisy manželovi a intimním přátelům:Milostný listář : výbor z milostné korespondence českých spisovatelů 19. a 20. století. Praha : Odeon, 1986. 238 s. - s. 14-22 dopis B.Němcové Josefu Němcovi z 13.6.1857NEMCOVA, Božena. Lamentace : dopisy mužům. Praha : Český spisovatel, 1995. 238 s. ISBN 80-202-0594-2- kniha mimo jiné obsahuje dopisy J.Helceletovi, H.Jurenkovi, J. NemcoviNEMCOVA, Božena. Dopisy lásky. Brumovice : Carpe Diem, 2004. 249 s. ISBN 80-86362-50-7- kniha mimo jiné obsahuje J.Helceletovi, H.Jurenkovi, J. NemcoviKrome těchto výborů byla již několikrát publikována korespondence B.Němcové jako celek:NĚMCOVÁ, Božena. Božena Němcová - Korespondence. 3 sv. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2003 - svazek I. 1884 - 1852. 2003. 391 s. ISBN 80-7106-162-x svazek II. 1853 - 1856. 2004. 558 s. ISBN 80-7106-697-4 svazek III dosud nebyl publikovanNEMCOVA, Božena. Listy. Praha, 1951-1961. Knihovna klasiků. Němcová, Božena : Spisy díl 1. Československý spisovatel, 1951. 291 s. Němcová, Božena : Spisy ; Sv. 12dil 2. Československý spisovatel, 1952. 392 s. Němcová, Božena : Spisy ; Sv. 13dil 3. SNKLHU, 1960. 369 s. Němcová, Božena : Spisy ; Sv. 14 díl 4. SNKLHU, 1961. 222 s. Němcová, Božena : Spisy ; Sv. 15Pokud byste měla o korespondenci Boženy Němcové hlubší zájem, doporučovali bychom Vám obrátit se na Literární archiv Památníku národního písemnictví (http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/,[email protected]) který korespondenci B.Němcové uchovává. | Chtěla bych si přečíst dopisy, které psala Božena Němcová mužům svého života. Prý existuje kniha, v níž jsou shrnuty. Děkuji předem za odpověď. | Dobrý den, bohužel se nám nepodařilo nalézt knihu vydanou v poslední době (cca od r. 1990), která by obsahovala pouze milostnou korespondenci B.Němcove. V lize uvedených publikacích jsou kromě dopisu rodině, Patelum a "kolegům" obsazeny i dopisy manželovi a intimním Patelum:Milostný lista : výbor z milostné korespondence ceských spisovatelů 19. a 20. století. Praha : Odeon, 1986. 238 s. - s. 14-22 dopis B.Němcove Josefu Němcovi z 13.6.1857NEMCOVA, Božena. Lamentace : dopisy muzeum. Praha : Cesky spisovatel, 1995. 238 s. ISBN 80-202-0594-2- kniha mimo jiné obsahuje dopisy J.Helceletovi, H.Jurenkovi, J. NemcoviNEMCOVA, Božena. Dopisy lásky. Brumovice : Carpe Diem, 2004. 249 s. ISBN 80-86362-50-7- kniha mimo jiné obsahuje J.Helceletovi, H.Jurenkovi, J. NemcoviKrome techto výboru byla již několikrát publikována korespondence B.Němcove jako celek:NĚMCOVÁ, Božena. Božena Němcova - korespondence. 3 sv. Praha : Nakladatelství lidové noviny, 2003 - svazek I. 1884 - 1852. 2003. 391 s. ISBN 80-7106-162-x svazek II. 1853 - 1856. 2004. 558 s. ISBN 80-7106-697-4 svazek III dosud nebyl publikovanNEMCOVA, Božena. Listy. Praha, 1951-1961. Knihovna klasiku. Němcova, Božena : Spisy díl 1. Československy spisovatel, 1951. 291 s. Němcova, Božena : Spisy ; S. ádil 2. Československy spisovatel, 1952. 392 s. Němcova, Božena : Spisy ; S. ádil 3. SNKLHU, 1960. 369 s. Němcova, Božena : Spisy ; sv. 14 díl 4. SNKLHU, 1961. 222 s. Němcova, Božena : Spisy ; sv. 15Pokud byste měla o korespondenci Boženy Němcove hlubší zájem, doporučovali bychom vám obrátit se na Literární archiv Památníku národního písemnictví (http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/,[email protected]) ktery korespondenci B.Němcove uchovala. | true |
Božena Němcová, lidové motivy | Dobry den, chtela bych se zeptat, jestli byste mne neporadili se seminarni praci. Jsem studentka 2.semestru Masarykovy univerzity (pedagogicka fakulta) a do predmetu ceska literatura 19.st. mam seminarni praci na tema: Lidove motivy v dile Bozeny Nemcove. Mohli byste me poradit, jakym zpusobem bych mela postupovat? Domnivam se, ze lidove motivy se v dile B. N. vyskytuji predevsim v pohadkach, Babicce a Dive Bare... Dekuji za odpoved. | Dobry den, lidove motivy prostupuji cele dilo B.Nemcove. Nejvic se ale projevuji asi v Babicce a v pohadkach. Rozborem dila Bozeny Nemcove se zabyvalo mnoho literarnich vedcu v ruznych dobach, bylo napsano mnoho ruznych seminarnich, diplomovych a jinych praci.Knihy, ktere se zabyvaji Vami sledovanou problematikou, mozno najit mimo jine v elektronickem katalogu (NKC) Narodni knihovny CRwww.nkp.cz, ktery je volne pristupny na webu NK CR. Vyhledavat je mozno i podle klicovych slov/predmetu a hesla lze ruzne kombinovat, napr. Nemcova dilo pohadky apod. Napr. Motiv ozivovani stromu jako lidi ukazuje v pohadkach velkou lasku cloveka k prirode; toto tema vychazi z bezneho zivota lidu. S.116: "V ceske literature 19. stoleti se lidove pohadky, zejmena ve zpracovani Bozeny Nemcove, dostaly az do blizkosti nove se formujiciho typu realisticke venkovske prozy se socialnimi aspekty a v teto souvislosti byly take chapany jako "zdroj pouceni lidu ".S.263: "..Prave ve faktu, ze i v tomto optimistickem pojeti zivota se Nemcova shoduje s vlastnostmi folkloru a predevsim pohadky...tkvi jeden z podstatnych znaku lidovosti celeho jejiho dila."S.261: "Vodicka zde reaguje na Tilleho latkovou analyzu pohadek Nemcove...Vodickova koncepce predpoklada vsak u techto proz naopak lidovost..."SMAHELOVA, Hana: Prolamovani struktur. Praha: Karolinum, 2002. Dalsi zdroje:TILLE, Vaclav. Ceske pohadky do roku 1848. Praha: Ceska akademie cisare Frantiska Josefa pro vedy, slovesnost a umeni, 1909.PROPP, Vladimir Jakovlevic. Morfologie pohadky a jine studie. Jinocany: H&H, 1999. JANACKOVA, Jaroslava. Bozena Nemcova. Pribehy - situace - obrazy. Praha:Academia, 2007. V kazde z uvedenych prirucek, i v tech, ktere lze jeste najit v katalogu (naskenovany Generalni katalog KATIF) nebo databazi NK CR (NKC), bude jiste uvedena dalsi literatura, ktera se hodi svym obsahem pro Vasi, jak predpokladam, seminarni ci podobnou skolni praci. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2009-04-02T11:30:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bozena-nemcova-lidove-motivy | 907 | cs | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli byste mne neporadili se seminární práci. Jsem studentka 2.semestru Masarykovy univerzity (pedagogická fakulta) a do předmětů česká literatura 19.st. mám seminární práci na téma: Lidové motivy v díle Boženy Němcové. Mohli byste mě poradit, jakým způsobem bych měla postupovat? Domnívám se, že lidové motivy se v díle B. N. vyskytují především v pohádkách, Babičce a Divé Báře... Děkuji za odpověď. | Dobrý den, lidové motivy prostupují celé dílo B.Němcové. Nejvíc se ale projevují asi v Babičce a v pohádkách. Rozborem díla Boženy Němcové se zabývalo mnoho literárních vědců v různých dobách, bylo napsáno mnoho různých seminárních, diplomových a jiných prací.Knihy, které se zabývají Vámi sledovanou problematikou, možno najít mimo jiné v elektronickém katalogu (NKC) Národní knihovny CRwww.nkp.cz, který je volně přístupný na webu NK ČR. Vyhledávat je možno i podle klíčových slov/předmětů a hesla lze různě kombinovat, např. Němcová dílo pohádky apod. Např. Motiv oživování stromů jako lidí ukazuje v pohádkách velkou lásku člověka k přírodě; toto téma vychází z běžného života lidu. S.116: "V české literatuře 19. století se lidové pohádky, zejména ve zpracování Boženy Němcové, dostaly až do blízkosti nově se formujícího typu realistické venkovské prózy se sociálními aspekty a v této souvislosti byly také chápány jako "zdroj poučení lidu ".S.263: "..Právě ve faktu, že i v tomto optimistickém pojetí života se Němcová shoduje s vlastnostmi folklóru a především pohádky...tkví jeden z podstatných znaků lidovosti celého jejího díla."S.261: "Vodička zde reaguje na Tilleho látkovou analýzu pohádek Němcové...Vodičková koncepce předpokládá však u těchto próz naopak lidovost..."ŠMAHELOVÁ, Hana: Prolamování struktur. Praha: Karolinum, 2002. Další zdroje:TILLE, Václav. České pohádky do roku 1848. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1909.PROPP, Vladimír Jakovlevič. Morfologie pohádky a jiné studie. Jinočany: H&H, 1999. JANÁČKOVA, Jaroslava. Božena Němcová. Příběhy - situace - obrazy. Praha:Academia, 2007. V každé z uvedených příruček, i v těch, které lze ještě najít v katalogu (naskenovaný Generální katalog KATIF) nebo databázi NK ČR (NKC), bude jistě uvedena další literatura, která se hodí svým obsahem pro Vaši, jak předpokládám, seminární či podobnou školní práci. | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli byste mne neporadili se seminární práci. Jsem studentka 2.semestru Masarykovy univerzity (pedagogická fakulta) a do předmětu Ceska literatura 19.st. mám seminární práci na téma: Lidové motivy v díle Boženy Němcove. Mohli byste mi poradit, jakým způsobem bych měla postupovat? Domnívam se, že lidové motivy se v díle B. N. vyskytuji predevsím v pohádkách, babičce a div Bare... Dekuji za odpoved. | Dobrý den, lidové motivy prostupují celé dílo B.Němcove. Nejvíc se ale projevují asi v babičce a v pohádkách. Rozborem díla Boženy Němcove se zabývalo mnoho literárních vedou v různých dobách, bylo napsáno mnoho různých seminárních, diplomových a jiných prací.Knihy, které se zabývají vámi sledovanou problematikou, možno najít mimo jiné v elektronickém katalogu (NKÚ) Narodnik knihovny www.nku.cz, který je volně přístupny na webu NK ČR. Vyhledávat je možno i podle klidových slov/předmětu a hesla lze rune kombinovat, napr. Němcova dílo pohádky apod. Napr. Motiv oživovaný stromu jako lidi ukazuje v pohádkách velkou lásku cloveka k pripade; toto téma vychází z berního života lidu. S.116: "v Ceske literatura 19. století se lidové pohádky, zejména ve zpracované Boženy Němcove, dostaly až do blízkosti nově se formujícího typu realistické venkovské prózy se sociálními aspekty a v této souvislosti byly také chápany jako "zdroj poučeni lidu ".S.263: "..Prave ve faktu, že i v tomto optimistickém pojetí života se Němcova shoduje s vlastnostmi folkloru a predevsím pohádky...tkví jeden z podstatných znaku lidovosti celého jejího díla."S.261: "Vodička zde reaguje na Tilleho látkovou analýzu pohádek Němcove...Vodičkova koncepce předpokladu však u těchto pro naopak lidovost..."ŠMAHELOVÁ, Hana: Prolamovaní struktur. Praha: Karolinum, 2002. Dalsi zdroje:TILLE, Václav. Ceske pohádky do roku 1848. Praha: Ceska akademie Cesare Františka Josefa pro vědy, slovesnost a uměni, 1909.POPP, Vladimir Jakovlevič. Morfologie pohádky a jiné studie. Jinočany: H&h, 1999. JANATKOVI, Jaroslava. Božena Němcova. Proběhy - situace - obrazy. Praha:Academia, 2007. V kazdy z uvedených prirucek, i v těch, které lze jeste najít v katalogu (naskenovaný Generali katalog KATI) nebo databázi NK ČR (NKÚ), bude jistě uvedena dalsi literatura, která se hodí svým obsahem pro Vasi, jak předpokladem, seminární či podobnou skoleni prací. | false |
Božena Němcová: Pohorská vesnice | Dobrý den, zajímalo by mě, jak souvisely cesty na Slovensko s Pohorskou vesnicí Boženy Němcové a jaké byly konkrétní reakce jejich současníků na toto dílo. Děkuji za odpověď | Dobry den, abyste pochopila, jak souvisely cesty B. Nemcove na Slovensko a povidka-novela Pohorska vesnice, je potreba precist povidku a precist i napr. Obrazy ze zivota slovenskeho nebo jine prozy, ktere se nejakym zpusobem vazi k cestam spisovatelky na Slovensko a se zajmem spisovatelky o slovensky lid, ale treba take poznamky v biografickych slovnicich, kde je heslo Bozena Nemcova a zminovane dilo Pohorska vesnice. Doporucuji napr.:NOVAK, Arne a NOVAK, Jan V. Prehledne dejiny literatury ceske. Brno: Atlantis, 1995. Lexikon ceske literatury. Osobnosti, dila, instituce. Praha: Academia, 2000."...Novela Pohorska vesnice, ktera na chodsky venkov umistuje i zivel slovensky, je psana jako tzv. tezovy roman. Vedle vyliceni toho, jak skutecnost vypada, chce svymi deji a postavami odpovidat i na otazku, jak preklenout spolecenske rozpory (obecne mezi lidem a vyssimi vrstvami, specialne ve vztahu Cechu a Slovaku);..." BALAJKA, Bohus. Prehledne dejiny literatury. Dejiny ceske literatury s prehledem vyvojovych tendenci svetove literatury do devadesatych let 19. stoleti. Praha: SPN, 1995."V Pohorske vesnici se pokousi o harmonizaci vztahu mezi lidem a slechtou.Postava hrabete Hanuse Brezenskeho je proto vytvorena nikoli jako typ slechtice, ale spise jako cloveka, ktery se od slechtickeho prostredi odlisuje. I v nem ztvarnila Nemcova svou predstavu "dobreho cloveka" . Iluze bratrske lasky slechtice k drotarovi neodpovidala realnym moznostem spolecenskeho vyvoje, byla spis vyrazem touhy po idyle nez zobrazenim skutecnosti." Podrobny rozbor povidky Pohorska vesnice s prihlednutim k spisovatelcinym cestam na Slovensko jsme v nasich dostupnych zdrojich nenasli. Doporucujeme obratit se na pracovniky Ustavu pro ceskou literaturu AV CRhttp://www.ucl.cas.cz/, kde by Vam mohli mozna poradit jeste dalsi zdrojeinformaci. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2009-02-12T15:34:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bozena-nemcova-pohorska-vesnice | 908 | cs | Dobrý den, zajímalo by mě, jak souvisely cesty na Slovensko s Pohorskou vesnicí Boženy Němcové a jaké byly konkrétní reakce jejich současníků na toto dílo. Děkuji za odpověď | Dobrý den, abyste pochopila, jak souvisely cesty B. Němcové na Slovensko a povídka-novela Pohorská vesnice, je potřeba přečíst povídku a přečíst i např. Obrazy ze života slovenského nebo jiné prózy, které se nějakým způsobem váží k cestám spisovatelky na Slovensko a se zájmem spisovatelky o slovenský lid, ale třeba také poznámky v biografických slovnících, kde je heslo Božena Němcová a zmiňované dílo Pohorská vesnice. Doporučuji např.:NOVÁK, Arne a NOVÁK, Jan V. Přehledné dějiny literatury české. Brno: Atlantis, 1995. Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000."...Novela Pohorská vesnice, která na chodský venkov umisťuje i živel slovenský, je psaná jako tzv. tezovy roman. Vedle vylíčení toho, jak skutečnost vypadá, chce svými ději a postavami odpovídat i na otázku, jak překlenout společenské rozpory (obecně mezi lidem a vyššími vrstvami, speciálně ve vztahu Čechů a Slováků);..." BALAJKA, Bohuš. Přehledné dějiny literatury. Dějiny české literatury s přehledem vývojových tendencí světové literatury do devadesátých let 19. století. Praha: SPN, 1995."V Pohorské vesnici se pokouší o harmonizaci vztahů mezi lidem a šlechtou.Postava hraběte Hanuše Brezenskeho je proto vytvořena nikoli jako typ šlechtice, ale spíše jako člověka, který se od šlechtického prostředí odlišuje. I v něm ztvárnila Němcová svou představu "dobrého člověka" . Iluze bratrské lásky šlechtice k drotárovi neodpovídala reálným možnostem společenského vývoje, byla spíš výrazem touhy po idyle než zobrazením skutečnosti." Podrobný rozbor povídky Pohorská vesnice s přihlédnutím k spisovatelčiným cestám na Slovensko jsme v našich dostupných zdrojích nenašli. Doporučujeme obrátit se na pracovníky Ústavu pro českou literaturu AV CRhttp://www.účl.cas.cz/, kde by Vám mohli možná poradit ještě další zdrojeinformaci. | Dobrý den, zajímalo by mě, jak souvisely cesty na Slovensko s pohorskou vesnicí Boženy Němcové a jaké byly konkrétní reakce jejich současníků na toto dílo. Děkuji za odpověď | Dobrý den, abyste pochopila, jak souvisely cesty B. Němcove na Slovensko a povídka-novela pohorská vesnice, je potřeba preis povídku a preis i napr. Obrazy ze života slovenského nebo jiné prózy, které se nějakym způsobem vazy k cestám spisovatelky na Slovensko a se zájmem spisovatelky o slovenský lid, ale třeba také poznámky v biografických slovnících, kde je heslo Božena Němcova a zmiňované dílo pohorská vesnice. Doporučuji napr.:NOVÁK, Arne a NOVÁK, Jan V. Přehledné dějiny literatury Ceske. Brno: Atlantis, 1995. Lexikon Ceske literatury. Osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000."...Novela pohorská vesnice, která na chodský venkov umisťuje i živel slovensky, je psána jako tzv. tedovy román. Vedle vylíčeni toho, jak skutečnost vypadá, chce svými ději a postavami odpovídat i na otázku, jak překlenout společenské rozpory (obecně mezi lidem a vassami vrstvami, speciale ve vztahu Cechu a Slováku);..." BALAJKA, Bohuš. Přehledné dějiny literatury. Dějiny Ceske literatury s přehledem vývojových tendenci svetové literatury do devadesátých let 19. století. Praha: SPN, 1995."V pohorské vesnici se pokousá o harmonizaci vztahu mezi lidem a šlechtou.Postava hraběte Hanuse Brezenskeho je proto vytvořena nikoli jako typ šlechtice, ale spise jako cloveka, ktery se od šlechtického prostředí odlisuje. I v něm ztvárnila Němcova svou představu "dobrého cloveka" . Iluze bratrské lásky šlechtice k drotárovi neodpovídala reálnym možnostem společenského vývoje, byla spis výrazem touhy po idyle nez zobrazením skutečnosti." Podrobný rozbor povídky pohorská vesnice s prihlednutim k spisovatelčinym cesta na Slovensko jsme v našich dostupných zdrojích nenašli. Doporučujeme obrátit se na pracovníky ústavu pro českou literaturu AV http://www.ul.cas.cz/, kde by tam mohli mozna poradit jeste dalsi zdrojeinformaci. | true |
Božena Němcová, povídky | Dobrý den, prosím o informaci, kde bych mohla nalézt recenze na povídky Boženy Němcové Karla a Dobrý člověk. Děkuji. | Dobrý den, podrobný soupis literatury o díle Boženy Němcové najdete v následujícíchpublikacích: Bibliografie Boženy Němcové : Soupis jejího díla a lit. o něm / Miroslav Laiske. -- 1. vyd.. -- Praha : SPN, 1962. -- 484, [2] s. : [17] s. fot. a obr. příl. ; 8° Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce -- díl 3. M-Ř, sv. I. M-O / zpracoval autorský a redakční kolektiv, vedoucí redaktor Jiří Opelík. -- Praha : Academia, 2000. 728 s. V bibliografické bázi Ústavu pro českou literaturu se nám podařilo zjistit dvě studie těchto povídkách B. Němcové: Koblížek Vladimír, K jazykové stránce dvou povídek Boženy Němcové (Karla, Dobrý člověk), s.185-190 in:Prameny díla, dílo pramenem. : Sborník příspěvků z konference o životě a díle Boženy Němcové, konané 15.-16.září 1992 v Hradci Králové. / Usp. a edičně připravili Jana Bartůňková Jan Dvořák. Hradec Králové, Gaudeamus 1995. - 224 s. V tiráži vročení 1994. - K 130.výročí úmrtí Boženy Němcové. "Chlap s chlapek tancovat, totě tak, jak by jedl chléb s chlebem" - setkání s druhým pohledem queer teorie : [mj. o queer teorii, J. Karáskovi a povídce B. Němcové Karla] /Roar Lishaugen, s. 241-247 in: Setkání s druhým : Sborník příspěvků z VI. literární laboratoře konané v Hradci Králové 25.-26. ledna 2006 / Slovo Úvodem (s. 7) napsali editoři sborníku Alena Zachová, Petr Poslední, Václav Víška, 1. vyd. - Hradec Králové : Gaudeamus, nakladatelství při Univerzitě Hradec Králové, 2006. - 285 s. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2008-12-10T13:06:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bozena-nemcova-povidky | 909 | cs | Dobrý den, prosím o informaci, kde bych mohla nalézt recenze na povídky Boženy Němcové Karla a Dobrý člověk. Děkuji. | Dobrý den, podrobný soupis literatury o díle Boženy Němcové najdete v následujícíchpublikacích: Bibliografie Boženy Němcové : Soupis jejího díla a lit. o něm / Miroslav Laiske. -- 1. vyd.. -- Praha : SPN, 1962. -- 484, [2] s. : [17] s. foť. a obr. příl. ; 8° Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce -- díl 3. M-Ř, sv. I. M-O / zpracoval autorský a redakční kolektiv, vedoucí redaktor Jiří Opelík. -- Praha : Academia, 2000. 728 s. V bibliografické bázi Ústavu pro českou literaturu se nám podařilo zjistit dvě studie těchto povídkách B. Němcové: Koblížek Vladimír, K jazykové stránce dvou povídek Boženy Němcové (Karla, Dobrý člověk), s.185-190 in:Prameny díla, dílo pramenem. : Sborník příspěvků z konference o životě a díle Boženy Němcové, konané 15.-16.září 1992 v Hradci Králové. / Usp. a edičně připravili Jana Bartůňková Jan Dvořák. Hradec Králové, Gaudeamus 1995. - 224 s. V tiráži vročení 1994. - K 130.výročí úmrtí Boženy Němcové. "Chlap s chlápek tancovat, totě tak, jak by jedl chléb s chlebem" - setkání s druhým pohledem queer teorie : [mj. o queer teorií, J. Karáskovi a povídce B. Němcové Karla] /Roar Lishaugen, s. 241-247 in: Setkání s druhým : Sborník příspěvků z VI. literární laboratoře konané v Hradci Králové 25.-26. ledna 2006 / Slovo Úvodem (s. 7) napsali editoři sborníku Alena Zachová, Petr Poslední, Václav Víška, 1. vyd. - Hradec Králové : Gaudeamus, nakladatelství při Univerzitě Hradec Králové, 2006. - 285 s. | Dobrý den, prosím o informaci, kde bych mohla nalézt recenze na povídky Boženy Němcové Karla a dobrý člověk. Děkuji. | Dobrý den, podrobný soupis literatury o díle Boženy Němcové najdete v následujícíchpublikacích: Bibliografie Boženy Němcové : Soupis jejího díla a let. o něm / Miroslav Lake. -- 1. vyd.. -- Praha : SPN, 1962. -- 484, [2] s. : [17] s. fot. a obr. příl. ; 8° lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce -- díl 3. M-Ř, sv. I. M-O / zpracoval autorský a redakční kolektiv, vedoucí redaktor Jiří Opelík. -- Praha : Academia, 2000. 728 s. V bibliografické bázi ústavu pro českou literaturu se nám podařilo zjistit dvě studie těchto povídkách B. Němcové: Koblížek Vladimír, k jazykové stránce dvou povídek Boženy Němcové (Karla, dobrý člověk), s.185-190 in:Prameny díla, dílo pramenem. : Sborník příspěvků z konference o životě a díle Boženy Němcové, konané 15.-16.září 1992 v Hradci Králové. / sp. a edičně připravili Jana Bartůňková Jan Dvořák. Hradec Králové, Gaudeamus 1995. - 224 s. V tiráži vročení 1994. - k 130.výročí úmrtí Boženy Němcové. "chlap s chlapem tancovat, toto tak, jak by jedl chléb s chlebem" - setkání s druhým pohledem Quer teorie : [mj. o Quer teorii, J. Karáskovi a povídce B. Němcové Karla] /Road Lishaugen, s. 241-247 in: Setkání s druhým : Sborník příspěvků z VI. literární laboratoře konané v Hradci Králové 25.-26. ledna 2006 / slovo úvodem (s. 7) napsali editoři sborníku Alena zachová, Petr poslední, Václav Víška, 1. vyd. - Hradec Králové : Gaudeamus, nakladatelství při univerzitě Hradec Králové, 2006. - 285 s. | true |
Božena Němcová v Drážďanech | Dobrý den,na Wikipedii jsem se dočetl, že Božena Němcová navštívila Drážďany (což vzhledem ke kulturnímu významu tohoto města není výrazněji překvapivé). Jelikož tu a tam Drážďany provázím, přišlo by mi zajímavé, kdybych turistům mohl říct, nebo možná dokonce i ukázat, jaké objekty konkrétně (případně kdy nebo kolikrát apod.) tam pro Čechy emblematická spisovatelka navštívila (očekával bych nejpravděpodobněji Semperovu operu, případně nějaký soukromý byt, (...)). Je to možné nějak zjistit?Děkuji Vám. | Dobrý den, pokud je známo, Božena Němcová navštívila Drážďany pouze jednou, a to se svou sestrou Marií a s přítelkyní Sofií Podlipskou v létě 1852. Sama si psala z cesty zápisky, ale velmi stručné, dokonce spíše heslovité. (Vodítko k těmto zápiskům poskytuje příspěvek Yvetty DörflovéTlumok sběratele: zápisníky Boženy Němcové.) Nejvíce se věnovala návštěvě obrazárny (zřejmě je myšlena Obrazárna Starých mistrů), která ji zřejmě velmi zaujala, neboť vyjmenovává mnohá díla. Kromě toho zmiňuje Brühlovu terasu, nejmenované divadlo a kostel… Trochu rozvitěji o této návštěvě Drážďan píše Sofie Podlipská ve svémŽivotopise Boženy Němcové: "Druhého léta navštívila Němcovou její sestra Marie i se svým chotěm. Jela s ním z Vídně přes Prahu a odebírala se do Zaháně. Vyzvala Němcovou, aby ji do Drážďan doprovodila, což ona ráda přijala. Připojila jsem se k tomuto výletu. Tenkráte jevila se mi Němcová ještě v plné svěžesti svého výkvětu. Viděla jsem v její společnosti poprvé čarokrásné krajiny polabské, vybíhající v Saské Švýcarsko. V Drážďanech věnovaly jsme veškeren krátce nám vyměřený čas obrazárně, a díla této skvělé sbírky činila v její společnosti na mne tak mocný dojem, že jsem si je od té doby věrně v paměti zachovala sobě samé ku podivu. V noci sdílely jsme se o týž pokoj v hostinci, ale nepoužily jsme té doby ku spaní. Hovořily jsme, vlastně ona mluvila. Mezi tím odbíjely věžní blízké hodiny silným hlasem hodinu za hodinou v městě tom nápadně tichém, a dočkaly jsme se krásného letního jitra, jehož jsme ihned zase použily ku procházce." [Poté již autorka pokračuje jiným tématem.] Téhož zdroje využívá také Vincenc Vávra ve svémPokusu životopisném a literárním, dostupném také online na stránkách Muzea Boženy Němcové. | null | Knihovna Akademie věd České republiky | Jazyk, lingvistika a literatura | DÖRFLOVÁ, Yvetta. Tlumok sběratele: zápisníky Boženy Němcové. Acta Musei Nationalis Pragae, 65 (2020), č. 3–4, s. 93. Dostupné online:https://publikace.nm.cz/[…]/15_Maticni%20listy_Do%CC%88rflova%CC%81.pdf[cit. 27. 10. 2023]NĚMCOVÁ, Božena a NOVOTNÝ, Miloslav. Zápisník Boženy Němcové z let 1851–1855. Byblis. Praha: Kvasnička a Hampl, 1929, s. 33–34. Dostupné online (v Digitální knihovně):https://katalog.lib.cas.cz/[…]/001067407?sid=9670082[cit. 27. 10. 2023]PODLIPSKÁ, Sofie. Životopis Boženy Němcové. Praha: I. L. Kober, 1891, s. 60.VÁVRA, Vincenc V. Božena Němcová: pokus životopisný a literární. V Praze: Otta, [1895], s. 110. Dostupné online (v Digitální knihovně):https://katalog.lib.cas.cz/[…]/001977191?sid=9670431,téžhttps://www.muzeumbn.cz/[…]/[cit. 27. 10. 2023] | 2023-10-26T18:26:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bozena-nemcova-v-drazdanech | 910 | cs | Dobrý den,na Wikipedii jsem se dočetl, že Božena Němcová navštívila Drážďany (což vzhledem ke kulturnímu významu tohoto města není výrazněji překvapivé). Jelikož tu a tam Drážďany provážím, přišlo by mi zajímavé, kdybych turistům mohl říct, nebo možná dokonce i ukázat, jaké objekty konkrétně (případně kdy nebo kolikrát apod.) tam pro Čechy emblematická spisovatelka navštívila (očekával bych nejpravděpodobněji Semperovu operu, případně nějaký soukromý byt, (...)). Je to možné nějak zjistit?Děkuji Vám. | Dobrý den, pokud je známo, Božena Němcová navštívila Drážďany pouze jednou, a to se svou sestrou Marií a s přítelkyní Sofií Podlipskou v létě 1852. Sama si psala z cesty zápisky, ale velmi stručné, dokonce spíše heslovité. (Vodítko k těmto zápiskům poskytuje příspěvek Yvetty DörflovéTlumok sběratele: zápisníky Boženy Němcové.) Nejvíce se věnovala návštěvě obrazárny (zřejmě je myšlena Obrazárna Starých mistrů), která ji zřejmě velmi zaujala, neboť vyjmenovává mnohá díla. Kromě toho zmiňuje Brühlovu terasu, nejmenované divadlo a kostel… Trochu rozvitěji o této návštěvě Drážďan píše Sofie Podlipská ve svémŽivotopise Boženy Němcové: "Druhého léta navštívila Němcovou její sestra Marie i se svým chotěm. Jela s ním z Vídně přes Prahu a odebírala se do Zaháně. Vyzvala Němcovou, aby ji do Drážďan doprovodila, což ona ráda přijala. Připojila jsem se k tomuto výletu. Tenkráte jevila se mi Němcová ještě v plné svěžesti svého výkvětu. Viděla jsem v její společnosti poprvé čarokrásné krajiny polabské, vybíhající v Saské Švýcarsko. V Drážďanech věnovaly jsme veškeren krátce nám vyměřený čas obrazárně, a díla této skvělé sbírky činila v její společnosti na mne tak mocný dojem, že jsem si je od té doby věrně v paměti zachovala sobě samé ku podivu. V noci sdílely jsme se o týž pokoj v hostinci, ale nepoužily jsme té doby ku spaní. Hovořily jsme, vlastně ona mluvila. Mezi tím odbíjely věžní blízké hodiny silným hlasem hodinu za hodinou v městě tom nápadně tichém, a dočkaly jsme se krásného letního jitra, jehož jsme ihned zase použily ku procházce." [Poté již autorka pokračuje jiným tématem.] Téhož zdroje využívá také Vincenc Vávra ve svémPokusu životopisném a literárním, dostupném také online na stránkách Muzea Boženy Němcové. | Dobrý den,na Wikipedii jsem se dočetl, že Božena Němcová navštívila Drážďany (což vzhledem ke kulturnímu významu tohoto města není výrazněji překvapivé). Jelikož tu a tam Drážďany provází, přišlo by mi zajímavé, kdybych turistům mohl říct, nebo možná dokonce i ukázat, jaké objekty konkrétně (případně kdy nebo kolikrát apod.) tam pro Čechy emblematická spisovatelka navštívila (očekával bych nejpravděpodobněji Semperovu operu, případně nějaký soukromý byt, (...)). Je to možné nějak zjistit?Děkuji vám. | Dobrý den, pokud je známo, Božena Němcová navštívila Drážďany pouze jednou, a to se svou sestrou Marií a s přítelkyní Sofií podlipskou v létě 1852. Sama si psala z cesty zápisky, ale velmi stručné, dokonce spíše heslovité. (vodítko k těmto zápiskům poskytuje příspěvek Yvetty DörflovéTlumok sběratele: zápisníky Boženy Němcové.) Nejvíce se věnovala návštěvě obrazárny (zřejmě je myšlena obrazárna starých mistrů), která ji zřejmě velmi zaujala, neboť vyjmenovává mnohá díla. Kromě toho zmiňuje Brühlové terasu, nejmenované divadlo a kostel… Trochu rozviji o této návštěvě Drážďan píše Sofie Podlipské ve svémŽivotopise Boženy Němcové: "druhého léta navštívila Němcovou její sestra Marie i se svým chotěm. Jela s ním z Vídně přes Prahu a odebírala se do Zaháně. Vyzvala Němcovou, aby ji do Drážďan doprovodila, což ona ráda přijala. Připojila jsem se k tomuto výletu. Tenkráte jevila se mi Němcová ještě v plné svěžesti svého výkvětu. Viděla jsem v její společnosti poprvé čarokrásné krajiny polabské, vybíhající v saské Švýcarsko. V Drážďanech věnovaly jsme veškeren krátce nám vyměřený čas obrazárně, a díla této skvělé sbírky činila v její společnosti na mne tak mocný dojem, že jsem si je od té doby věrně v paměti zachovala sobě samé ku podivu. V noci sdílely jsme se o týž pokoj v hostinci, ale nepoužily jsme té doby ku spaní. Hovořily jsme, vlastně ona mluvila. Mezi tím odbíjely věžní blízké hodiny silným hlasem hodinu za hodinou v městě tom nápadně tichém, a dočkaly jsme se krásného letního jitra, jehož jsme ihned zase použily k procházce." [poté již autorka pokračuje jiným tématem.] Téhož zdroje využívá také Vincenc Vávra ve svémPokusu životopisném a literárním, dostupném také online na stránkách muzea Boženy Němcové. | true |
Božena němcová - V zámku a podzámčí | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaký funkční stylje tato kniha. Velice děkuji. :) | Dobrý den, tato novela "s výraznou dějovou výstavbou umožňuje vidět "dobrého člověka" na prostornějším společenském pozadí a dát vystoupit obrazu společnosti rozmanitě rozvrstvené, majetkově a existenčně diferencované. Protiklad mezi rozmařilým bohatstvím a ubohostí chudoby poskytuje příležitost k traktování naléhavých záležitostí sociálních." Zdroj: Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce. 3. M-Ř. Svazek I M-O. Praha: Academia, 2000. S.477 Povídka V zámku a podzámčí působí jako jako zrcadlově převrácený obraz k novele Pohorská vesnice. Obě tato díla vyšla přibližně ve stejnou dobu a zobrazují shodnou sociální tématiku. Je zde beletristicky vyjádřena představa, že "ušlechtilý soucit a rozumové poučení mohou odstranit společenské zlo". Novela V zámku a podzámčí ukazuje, jak je soudobá společnost "disharmonickým světem", výrazně rozlišený podle majetku a sociální příslušnosti. Na jedné straně přepych a nadbytek, na druhé straně bída a nuzota. Děj je nedovyprávěn, konec je otevřený, lze věřit v člověka a jeho lepší budoucnost, "nikoli však předvídat podobu a výsledek vývoje". Čerpáno z předmluvy Mojmíra Otruby ke knize NĚMCOVÁ, Božena. Pohorská vesnice. V zámku a podzámčí. Praha: Československý spisovatel, 1981. "V literární vědě představuje styl jednu z nejstarších odborných kategorií s velmi složitým, nestabilním, rozdílně interpretovaným významem... " Styl se hodnotí mimo jiné i podle zaměření, funkce, speciálního rázu (např. styl sarkastický, majestátní, humorný aj.)..." Čerpáno z: Slovník literární teorie. Praha: Československý spisovatel, 1984. Vycházíme-li z teorie, mohlo by se u této novely hovořit o stylu sociálně kritickém. Odborníky na literární vědu jsou ale pracovníci Ústavu pro českou literaturu AV ČRhttp://www.ucl.cas.cz/, doporučujeme obrátit se na ně. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2012-03-01T11:18:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bozena-nemcova-v-zamku-a-podzamci | 911 | cs | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaký funkční stylje tato kniha. Velice děkuji. :) | Dobrý den, tato novela "s výraznou dějovou výstavbou umožňuje vidět "dobrého člověka" na prostornějším společenském pozadí a dát vystoupit obrazu společnosti rozmanitě rozvrstvené, majetkově a existenčně diferencované. Protiklad mezi rozmařilým bohatstvím a ubohostí chudoby poskytuje příležitost k traktování naléhavých záležitostí sociálních." Zdroj: Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce. 3. M-Ř. Svazek I M-O. Praha: Academia, 2000. S.477 Povídka V zámku a podzámčí působí jako jako zrcadlově převrácený obraz k novele Pohorská vesnice. Obě tato díla vyšla přibližně ve stejnou dobu a zobrazují shodnou sociální tématiku. Je zde beletristicky vyjádřená představa, že "ušlechtilý soucit a rozumové poučení mohou odstranit společenské zlo". Novela V zámku a podzámčí ukazuje, jak je soudobá společnost "disharmonickým světem", výrazně rozlišený podle majetku a sociální příslušnosti. Na jedné straně přepych a nadbytek, na druhé straně bída a nuzota. Děj je nedovyprávěn, konec je otevřený, lze věřit v člověka a jeho lepší budoucnost, "nikoli však předvídat podobu a výsledek vývoje". Čerpáno z předmluvy Mojmíra Otruby ke knize NĚMCOVÁ, Božena. Pohorská vesnice. V zámku a podzámčí. Praha: Československý spisovatel, 1981. "V literární vědě představuje styl jednu z nejstarších odborných kategorií s velmi složitým, nestabilním, rozdílně interpretovaným významem... " Styl se hodnotí mimo jiné i podle zaměření, funkce, speciálního rázu (např. styl sarkastický, majestátní, humorný aj.)..." Čerpáno z: Slovník literární teorie. Praha: Československý spisovatel, 1984. Vycházíme-li z teorie, mohlo by se u této novely hovořit o stylu sociálně kritickém. Odborníky na literární vědu jsou ale pracovníci Ústavu pro českou literaturu AV ČRhttp://www.účl.cas.cz/, doporučujeme obrátit se na ně. | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaký funkční style tato kniha. Velice děkuji. :) | Dobrý den, tato novela "s výraznou dějovou výstavbou umožňuje vidět "dobrého člověka" na prostornější společenském pozadí a dát vystoupit obrazu společnosti rozmanitě rozvrstvené, majetkově a existenčně diferencované. Protiklad mezi rozmařilým bohatstvím a ubohostí chudoby poskytuje příležitost k traktování naléhavých záležitostí sociálních." Zdroj: Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce. 3. M-Ř. Svazek I M-O. Praha: Academia, 2000. S.477 povídka v zámku a podzámčí působí jako jako zrcadlově převrácený obraz k novele pohorská vesnice. Obě tato díla vyšla přibližně ve stejnou dobu a zobrazují shodnou sociální tématiku. Je zde beletristicky vyjádřena představa, že "ušlechtilý soucit a rozumové poučení mohou odstranit společenské zlo". Novela v zámku a podzámčí ukazuje, jak je soudobá společnost "disharmonickém světem", výrazně rozlišený podle majetku a sociální příslušnosti. Na jedné straně přepych a nadbytek, na druhé straně bída a nuzota. Děj je nedovyprávěn, konec je otevřený, lze věřit v člověka a jeho lepší budoucnost, "nikoli však předvídat podobu a výsledek vývoje". Čerpáno z předmluvy Mojmíra Otruby ke knize NĚMCOVÁ, Božena. Pohorská vesnice. V zámku a podzámčí. Praha: Československý spisovatel, 1981. "v literární vědě představuje styl jednu z nejstarších odborných kategorií s velmi složitým, nestabilním, rozdílně interpretovaným významem... " styl se hodnotí mimo jiné i podle zaměření, funkce, speciálního rázu (např. styl sarkastický, majestátní, humorný aj.)..." Čerpáno z: Slovník literární teorie. Praha: Československý spisovatel, 1984. Vycházíme-li z teorie, mohlo by se u této novely hovořit o stylu sociálně kritickém. Odborníky na literární vědu jsou ale pracovníci ústavu pro českou literaturu AV http://www.ul.cas.cz/, doporučujeme obrátit se na ně. | true |
Božena NĚMCOVÁ - V zámku a podzámčí | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaký funkční styl je tato kniha. Velice děkuji. | Dobrý den, tato novela "s výraznou dějovou výstavbou umožňuje vidět "dobrého člověka"na prostornějším společenském pozadí a dát vystoupit obrazu společnosti rozmanitě rozvrstvené, majetkově a existenčně diferencované. Protiklad mezi rozmařilým bohatstvím a ubohostí chudoby poskytuje příležitost k traktování naléhavých záležitostí sociálních."Zdroj: Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce. 3. M-Ř. Svazek I M-O. Praha: Academia, 2000. S.477 Povídka V zámku a podzámčí působí jako jako zrcadlově převrácený obraz k novele Pohorská vesnice. Obě tato díla vyšla přibližně ve stejnou dobu a zobrazují shodnou sociální tématiku. Je zde beletristicky vyjádřena představa, že "ušlechtilý soucit a rozumové poučení mohou odstranit společenské zlo". Novela V zámku a podzámčí ukazuje, jak je soudobá společnost "disharmonickým světem", výrazně rozlišený podle majetku a sociální příslušnosti. Na jedné straně přepych a nadbytek, na druhé straně bída a nuzota. Děj je nedovyprávěn, konec je otevřený, lze věřit v člověka a jeho lepší budoucnost, "nikoli však předvídat podobu a výsledek vývoje".Čerpáno z předmluvy Mojmíra Otruby ke knize NĚMCOVÁ, Božena. Pohorská vesnice. V zámku a podzámčí. Praha: Československý spisovatel, 1981. "V literární vědě představuje styl jednu z nejstarších odborných kategorií s velmi složitým, nestabilním, rozdílně interpretovaným významem... " Styl se hodnotí mimo jiné i podle zaměření, funkce, speciálního rázu (např. styl sarkastický, majestátní, humorný aj.)..."Čerpáno z: Slovník literární teorie. Praha: Československý spisovatel, 1984. Vycházíme-li z teorie, mohlo by se u této novely hovořit o stylu sociálně kritickém. Odborníky na literární vědu jsou ale pracovníci Ústavu pro českou literaturu AV ČRhttp://www.ucl.cas.cz/, doporučujeme obrátit se na ně. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2012-06-25T16:28:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bozena-nemcova-v-zamku-a-podzamci-1 | 912 | cs | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaký funkční styl je tato kniha. Velice děkuji. | Dobrý den, tato novela "s výraznou dějovou výstavbou umožňuje vidět "dobrého člověka"na prostornějším společenském pozadí a dát vystoupit obrazu společnosti rozmanitě rozvrstvené, majetkově a existenčně diferencované. Protiklad mezi rozmařilým bohatstvím a ubohostí chudoby poskytuje příležitost k traktování naléhavých záležitostí sociálních."Zdroj: Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce. 3. M-Ř. Svazek I M-O. Praha: Academia, 2000. S.477 Povídka V zámku a podzámčí působí jako jako zrcadlově převrácený obraz k novele Pohorská vesnice. Obě tato díla vyšla přibližně ve stejnou dobu a zobrazují shodnou sociální tématiku. Je zde beletristicky vyjádřená představa, že "ušlechtilý soucit a rozumové poučení mohou odstranit společenské zlo". Novela V zámku a podzámčí ukazuje, jak je soudobá společnost "disharmonickým světem", výrazně rozlišený podle majetku a sociální příslušnosti. Na jedné straně přepych a nadbytek, na druhé straně bída a nuzota. Děj je nedovyprávěn, konec je otevřený, lze věřit v člověka a jeho lepší budoucnost, "nikoli však předvídat podobu a výsledek vývoje".Čerpáno z předmluvy Mojmíra Otruby ke knize NĚMCOVÁ, Božena. Pohorská vesnice. V zámku a podzámčí. Praha: Československý spisovatel, 1981. "V literární vědě představuje styl jednu z nejstarších odborných kategorií s velmi složitým, nestabilním, rozdílně interpretovaným významem... " Styl se hodnotí mimo jiné i podle zaměření, funkce, speciálního rázu (např. styl sarkastický, majestátní, humorný aj.)..."Čerpáno z: Slovník literární teorie. Praha: Československý spisovatel, 1984. Vycházíme-li z teorie, mohlo by se u této novely hovořit o stylu sociálně kritickém. Odborníky na literární vědu jsou ale pracovníci Ústavu pro českou literaturu AV ČRhttp://www.účl.cas.cz/, doporučujeme obrátit se na ně. | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaký funkční styl je tato kniha. Velice děkuji. | Dobrý den, tato novela "s výraznou dějovou výstavbou umožňuje vidět "dobrého člověka"na prostornější společenském pozadí a dát vystoupit obrazu společnosti rozmanitě rozvrstvené, majetkově a existenčně diferencované. Protiklad mezi rozmařilým bohatstvím a ubohostí chudoby poskytuje příležitost k traktování naléhavých záležitostí sociálních."Zdroj: Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce. 3. M-Ř. Svazek I M-O. Praha: Academia, 2000. S.477 povídka v zámku a podzámčí působí jako jako zrcadlově převrácený obraz k novele pohorská vesnice. Obě tato díla vyšla přibližně ve stejnou dobu a zobrazují shodnou sociální tématiku. Je zde beletristicky vyjádřena představa, že "ušlechtilý soucit a rozumové poučení mohou odstranit společenské zlo". Novela v zámku a podzámčí ukazuje, jak je soudobá společnost "disharmonickém světem", výrazně rozlišený podle majetku a sociální příslušnosti. Na jedné straně přepych a nadbytek, na druhé straně bída a nuzota. Děj je nedovyprávěn, konec je otevřený, lze věřit v člověka a jeho lepší budoucnost, "nikoli však předvídat podobu a výsledek vývoje".Čerpáno z předmluvy Mojmíra Otruby ke knize NĚMCOVÁ, Božena. Pohorská vesnice. V zámku a podzámčí. Praha: Československý spisovatel, 1981. "v literární vědě představuje styl jednu z nejstarších odborných kategorií s velmi složitým, nestabilním, rozdílně interpretovaným významem... " styl se hodnotí mimo jiné i podle zaměření, funkce, speciálního rázu (např. styl sarkastický, majestátní, humorný aj.)..."Čerpáno z: Slovník literární teorie. Praha: Československý spisovatel, 1984. Vycházíme-li z teorie, mohlo by se u této novely hovořit o stylu sociálně kritickém. Odborníky na literární vědu jsou ale pracovníci ústavu pro českou literaturu AV http://www.ul.cas.cz/, doporučujeme obrátit se na ně. | true |
boží/božský | Dobrý den, zajímalo by mě, jaký je rozdíl ve významu přídavných jmen "boží" a "božský". Děkuji předem za odpověď! | Dobrý
den, na Váš
velmi zajímavý dotaz je těžké najít jednoznačnou odpověď. Slovníky uvádí pro
slovo "boží" následující vysvětlení: "vlastní, náležející, přivlastňovaný,
přičítaný bohu, pocházející od boha; božský"; pro slovo "božský" pak: "vlastní,
náležející bohu, od boha pocházející, bohem daný; boží". Je tedy zjevné, že oba
slova bývají používány jako synonyma, a že významový rozdíl mezi nimi je velice
nepatrný (u slova "boží" je silnější aspekt bytí přivlastňovaným bohem, slovo
"božský" se zdá být obecnější). Naše
služba není odborná, a tak by Vám možná lépe poradili v Jazykové poradně
Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR (http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/;
telefonní poradenství je bezplatné). Zdroje: Havránek,
B. a kol.: Slovník spisovného jazyka českého. Praha : Academia, 1989. Příruční
slovník jazyka českého. Praha: Statni nakladatelství : Školní nakladatelství :
SPN, 1935-1957. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2015-02-24T09:45:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bozi-bozsky | 913 | cs | Dobrý den, zajímalo by mě, jaký je rozdíl ve významu přídavných jmen "boží" a "božský". Děkuji předem za odpověď! | Dobrý
den, na Váš
velmi zajímavý dotaz je těžké najít jednoznačnou odpověď. Slovníky uvádí pro
slovo "boží" následující vysvětlení: "vlastní, náležející, přivlastňovaný,
přičítaný bohu, pocházející od boha; božský"; pro slovo "božský" pak: "vlastní,
náležející bohů, od boha pocházející, bohém daný; boží". Je tedy zjevné, že oba
slova bývají používány jako synonyma, a že významový rozdíl mezi nimi je velice
nepatrný (u slova "boží" je silnější aspekt bytí přivlastňovaným bohém, slovo
"božský" se zdá být obecnější). Naše
služba není odborná, a tak by Vám možná lépe poradili v Jazykové poradně
Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR (http://www.újč.cas.cz/jazyková-poradna/;
telefonní poradenství je bezplatné). Zdroje: Havránek,
B. a kol.: Slovník spisovného jazyka českého. Praha : Academia, 1989. Příruční
slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství : Školní nakladatelství :
SPN, 1935-1957. | Dobrý den, zajímalo by mě, jaký je rozdíl ve významu přídavných jmen "boží" a "božský". Děkuji předem za odpověď! | Dobrý
den, na váš
velmi zajímavý dotaz je těžké najít jednoznačnou odpověď. Slovníky uvádí pro
slovo "boží" následující vysvětlení: "vlastní, záležející, přivlastňování,
přičítaný bohu, pocházející od boha; božský"; pro slovo "božský" pak: "vlastní,
záležející bohu, od boha pocházející, bohem daný; boží". Je tedy zjevné, že oba
slova bývají používány jako synonyma, a že významový rozdíl mezi nimi je velice
nepatrný (u slova "boží" je silnější aspekt bytí přivlastňovacím bohem, slovo
"božský" se zdá být obecnější). Naše
služba není odborná, a tak by vám možná lépe poradili v jazykové poradně
ústavu pro jazyk český akademie věd ČR (http://www.ují.cas.cz/jazyková-poradna/;
telefonní poradenství je bezplatné). Zdroje: Havránek,
B. a kol.: Slovník spisovného jazyka českého. Praha : Academia, 1989. Příruční
slovník jazyka českého. Praha: Statní nakladatelství : Školní nakladatelství :
SPN, 1935-1957. | true |
Boží muka ve Vémyslicích na Znojemsku | Dobrý den,> měl bych dotaz. Jedná se mě o kříž(Boží muka) asi 3km za obcí Vémyslice na> Znojemsku. Je zde nápis, že zde byl 21.3.1883 zavražděn místní farář.> Snažím se o této události dohledat blížší informace, na koho se mohu> obrátit?. Pozn. Místní kronika mi zatím nic nesdělila. | Vážený pane, podle údajů na internetu se Vémyslice pyšní v prvé řaděrenesančními božími muky z roku 1627 naproti kostelu. - Ani na internetu,ani v v Bibliografii okresu Znojmo(Papírník, Miloš: Bibliografie okresu Znojmo, Brno 1992)jsem žádnou zmínku o kříži za Vémyslicemi nenašla (patříto opravdu do katastru Vémyslic? - Na internetu by se dalohledat i pod jménem toho faráře), ale doporučila bych Vámpodívat se na tyto dva odkazy: Hosák, Ladislav: Městečko Vémyslice 1234-1947.Vémyslice : MNV, 1947. -- 55 s. Výmyslice. - In: Haňák, Vilém: Moravsko-Krumlovskýokres. Brno 1913, s. 341-356. (Vlastivěda moravská) - Obě knihy má Městská knihovna ve Znojmě (druhouv novém vydání z roku 2007).Dále se můžete obrátit na Státní okresní archiv,pobočka Znojmo, Divišovo náměstí 172/5, 669 02 Znojmo(e-mail:[email protected])nebo na Jihomoravské muzeum ve Znojmě, Přemyslovců 8,669 45 Znojmo (e-mail:[email protected]). | null | Moravská zemská knihovna v Brně | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2009-08-11T07:44:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bozi-muka-ve-vemyslicich-na-znojemsku | 914 | cs | Dobrý den,> měl bych dotaz. Jedná se mě o kříž(Boží muka) asi 3km za obcí Vémyslice na> Znojemsku. Je zde nápis, že zde byl 21.3.1883 zavražděn místní farář.> Snažím se o této události dohledat blížší informace, na koho se mohu> obrátit?. Pozn. Místní kronika mi zatím nic nesdělila. | Vážený pane, podle údajů na internetu se Vémyslice pyšní v prvé řaděrenesančními božími muky z roku 1627 naproti kostelu. - Ani na internetu,ani v v Bibliografii okresu Znojmo(Papírník, Miloš: Bibliografie okresu Znojmo, Brno 1992)jsem žádnou zmínku o kříži za Vémyslicemi nenašla (patříto opravdu do katastru Vémyslic? - Na internetu by se dalohledat i pod jménem toho faráře), ale doporučila bych Vámpodívat se na tyto dva odkazy: Hošák, Ladislav: Městečko Vémyslice 1234-1947.Vémyslice : MNV, 1947. -- 55 s. Výmyslice. - In: Haňák, Vilém: Moravsko-Krumlovskýokres. Brno 1913, s. 341-356. (Vlastivěda moravská) - Obě knihy má Městská knihovna ve Znojmě (druhouv novém vydání z roku 2007).Dále se můžete obrátit na Státní okresní archiv,pobočka Znojmo, Divišovo náměstí 172/5, 669 02 Znojmo(e-mail:[email protected])nebo na Jihomoravské muzeum ve Znojmě, Přemyslovců 8,669 45 Znojmo (e-mail:[email protected]). | Dobrý den,> měl bych dotaz. Jedná se mě o kříž(boží muka) asi km za obcí Všemyslice na> Znojemsku. Je zde nápis, že zde byl 21.3.1883 zavražděn místní farář.> snažím se o této události dohledat bližší informace, na koho se mohu> obrátit?. Pozn. Místní kronika mi zatím nic nesdělila. | Vážený pane, podle údajů na internetu se Všemyslice pyšní v prvé řaděrenesančními božími ruky z roku 1627 naproti kostelu. - ani na internetu,ani v v bibliografii okresu Znojmo(papírník, Miloš: Bibliografie okresu Znojmo, Brno 1992)jsem žádnou zmínku o kříži za Všemyslicemi nenašla (patříte opravdu do katastru Vymysli? - na internetu by se dohledat i pod jménem toho faráře), ale doporučila bych Vámpodívat se na tyto dva odkazy: Husák, Ladislav: Městečko Všemyslice 1234-1947.Všemyslice : MV, 1947. -- 55 s. Výmyslech. - In: Hanák, Vilém: Moravsko-Krumlovskýokres. Brno 1913, s. 341-356. (vlastivěda moravská) - obě knihy má městská knihovna ve Znojmě (druhou nové vydání z roku 2007).Dále se můžete obrátit na státní okresní archiv,pobočka Znojmo, Divišovo náměstí 172/5, 669 02 Znojmo(e-mail:[email protected])nebo na jihomoravské muzeum ve Znojmě, Přemyslovců 8,669 45 Znojmo (e-mail:[email protected]). | true |
Boží paradox | Dobrý den, chtěl bych se dozvědět nějaké podrobnosti o filozofické otázce Božího paradoxu. | Dobrý den, paradoxů vzhledem k Bohu lze formulovat více. Pokud máte na mysli paradox související s boží všemohoucností, najdete podrobný rozbor na adrese:http://en.wikipedia.org/wiki/Omnipotence_paradox.Jednodušší na:http://simple.wikipedia.org/wiki/God_paradox.Jiným paradoxem je tzv. theodicea - tj. je-li Bůh dobrý, jak to, že existuje zlo. K tomu :http://www.religioustolerance.org/reac_ter3.htm.Dále můžete ovšem samostatně hledat na internetu nebo literaturu třeba v bázích NK:http://sigma.nkp.cz/F. | null | Národní knihovna ČR | Filozofie a náboženství | null | 2008-01-16T09:13:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bozi-paradox | 915 | cs | Dobrý den, chtěl bych se dozvědět nějaké podrobnosti o filozofické otázce Božího paradoxu. | Dobrý den, paradoxů vzhledem k Bohu lze formulovat více. Pokud máte na mysli paradox související s boží všemohoucností, najdete podrobný rozbor na adrese:http://en.wikipedia.org/wiki/Omnipotence_paradox.Jednodušší na:http://simple.wikipedia.org/wiki/God_paradox.Jiným paradoxem je tzv. theodicea - tj. je-li Bůh dobrý, jak to, že existuje zlo. K tomu :http://www.religioustolerance.org/reac_ter3.htm.Dále můžete ovšem samostatně hledat na internetu nebo literaturu třeba v bázích NK:http://sigma.nkp.cz/F. | Dobrý den, chtěl bych se dozvědět nějaké podrobnosti o filozofické otázce božího paradoxu. | Dobrý den, paradoxů vzhledem k bohu lze formulovat více. Pokud máte na mysli paradox související s boží všemohoucnosti, najdete podrobný rozbor na adrese:http://en.wikipedia.org/Miki/omnipotence_paradox.Jednodušší na:http://Simple.wikipedia.org/Miki/God_paradox.Jiným paradoxem je tzv. theodicea - tj. je-li bůh dobrý, jak to, že existuje zlo. K tomu :http://www.religioustolerance.org/real_terč.htm.Dále můžete ovšem samostatně hledat na internetu nebo literaturu třeba v bázích NK:http://sigma.nku.cz/F. | true |
BOZP při mimoškolních akcích studentů | Dobrý den,můžete mi, prosím, sdělit, kolik pedagogických pracovníků je nutné vyslat jako doprovod 20 studentů (věk 18-24 let) na zahraniční exkurzi?Děkuji a přeji pěkný den | Dobrý den, určení dohledu nad žáky je v kompetenci ředitele školy, který vydává pokyny - Viz vyhláška 263/2007 Sb. ze dne 4. října 2007 V příloze posíláme Věstník MŠMT s mimoškolními akcemi. § 6 Dohled nad žáky (1) Dohled11) k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve škole nebo školském zařízení při výchově a vzdělávání a s nimi souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb se vykonává v zájmu předcházení škodám na zdraví, majetku, přírodě a životním prostředí12). (2)Ředitel13) školy nebo školského zařízení určuje provádění dohledu nad žáky. Vychází z konkrétních podmínek a přihlíží zejména k vykonávané činnosti, věku žáků a jejich rozumové vyspělosti, dopravním a jiným rizikům. (3) Pedagogický pracovník koná podle rozvrhu dohled nad žáky zejména ve škole před vyučováním, o přestávkách mezi vyučovacími hodinami, podle potřeby při přecházení žáků mezi budovami školy, do zařízení školního stravování a do školní družiny. Jestliže ředitel školy povolí žákům pobyt ve škole před vyučováním, mezi dopoledním a odpoledním vyučováním nebo po vyučování, zabezpečí jejich dohled. Dohled ve škole začíná nejméně 15 minut před začátkem dopoledního vyučování a 15 minut před začátkem odpoledního vyučování a končí nejdříve ukončením výchovy a vzdělávání nebo poskytováním školských služeb. (4) Pedagogický pracovník vykonává podle pokynů ředitele dohled i mimo školu a školské zařízení, zejména při kurzech, exkurzích a jiných činnostech vyplývajících ze školních vzdělávacích programů nebo učebních dokumentů, při účasti na soutěžích, přehlídkách, popřípadě při jejich přípravě a na jiných akcích organizovaných školou nebo školským zařízením. (5) Při akcích konaných mimo školu nebo školské zařízení, kdy místem pro shromáždění žáků není škola nebo školské zařízení, začíná dohled nejpozději 15 minut před dobou shromáždění na určeném místě. Po skončení akce dohled končí na předem určeném místě a v předem stanoveném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce se oznámí nejméně jeden den před konáním akce zákonným zástupcům žáků. (6) Dohled může vykonávat vedle pedagogického pracovníka i jiný zletilý zaměstnanec školy nebo školského zařízení, jestliže byl o výkonu tohoto dohledu řádně poučen. O tomto poučení se provede záznam. | null | Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského | Výchova a vzdělávání | null | 2018-01-11T12:55:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bozp-pri-mimoskolnich-akcich-studentu | 916 | cs | Dobrý den,můžete mi, prosím, sdělit, kolik pedagogických pracovníků je nutné vyslat jako doprovod 20 studentů (věk 18-24 let) na zahraniční exkurzi?Děkuji a přeji pěkný den | Dobrý den, určení dohledu nad žáky je v kompetenci ředitele školy, který vydává pokyny - Viz vyhláška 263/2007 Sb. ze dne 4. října 2007 V příloze posíláme Věstník MŠMT s mimoškolními akcemi. § 6 Dohled nad žáky (1) Dohled11) k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve škole nebo školském zařízení při výchově a vzdělávání a s nimi souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb se vykonává v zájmu předcházení škodám na zdraví, majetku, přírodě a životním prostředí12). (2)Ředitel13) školy nebo školského zařízení určuje provádění dohledu nad žáky. Vychází z konkrétních podmínek a přihlíží zejména k vykonávané činnosti, věku žáků a jejich rozumové vyspělosti, dopravním a jiným rizikům. (3) Pedagogický pracovník koná podle rozvrhu dohled nad žáky zejména ve škole před vyučováním, o přestávkách mezi vyučovacími hodinami, podle potřeby při přecházení žáků mezi budovami školy, do zařízení školního stravování a do školní družiny. Jestliže ředitel školy povolí žákům pobyt ve škole před vyučováním, mezi dopoledním a odpoledním vyučováním nebo po vyučování, zabezpečí jejich dohled. Dohled ve škole začíná nejméně 15 minut před začátkem dopoledního vyučování a 15 minut před začátkem odpoledního vyučování a končí nejdříve ukončením výchovy a vzdělávání nebo poskytováním školských služeb. (4) Pedagogický pracovník vykonává podle pokynů ředitele dohled i mimo školu a školské zařízení, zejména při kurzech, exkurzích a jiných činnostech vyplývajících ze školních vzdělávacích programů nebo učebních dokumentů, při účasti na soutěžích, přehlídkách, popřípadě při jejich přípravě a na jiných akcích organizovaných školou nebo školským zařízením. (5) Při akcích konaných mimo školu nebo školské zařízení, kdy místem pro shromáždění žáků není škola nebo školské zařízení, začíná dohled nejpozději 15 minut před dobou shromáždění na určeném místě. Po skončení akce dohled končí na předem určeném místě a v předem stanoveném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce se oznámí nejméně jeden den před konáním akce zákonným zástupcům žáků. (6) Dohled může vykonávat vedle pedagogického pracovníka i jiný zletilý zaměstnanec školy nebo školského zařízení, jestliže byl o výkonu tohoto dohledu řádně poučen. O tomto poučení se provede záznam. | Dobrý den,můžete mi, prosím, sdělit, kolik pedagogických pracovníků je nutné vyslat jako doprovod 20 studentů (věk 18-24 let) na zahraniční exkurzi?Děkuji a přeji pěkný den | Dobrý den, určení dohledu nad žáky je v kompetenci ředitele školy, který vydává pokyny - viz vyhláška 263/2007 Sb. ze dne 4. října 2007 v příloze posíláme věstník MŠMT s mimoškolními akcemi. § 6 dohled nad žáky (1) Dohled) k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve škole nebo školském zařízení při výchově a vzdělávání a s nimi souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb se vykonává v zájmu předcházení škodám na zdraví, majetku, přírodě a životním prostředí). (2)Ředitel) školy nebo školského zařízení určuje provádění dohledu nad žáky. Vychází z konkrétních podmínek a přihlíží zejména k vykonávané činnosti, věku žáků a jejich rozumové vyspělosti, dopravním a jiným rizikům. (3) pedagogický pracovník koná podle rozvrhu dohled nad žáky zejména ve škole před vyučováním, o přestávkách mezi vyučovacím hodinami, podle potřeby při přecházení žáků mezi budovami školy, do zařízení školního stravování a do školní družiny. Jestliže ředitel školy povolí žákům pobyt ve škole před vyučováním, mezi dopoledním a odpoledním vyučováním nebo po vyučování, zabezpečí jejich dohled. Dohled ve škole začíná nejméně 15 minut před začátkem dopoledního vyučování a 15 minut před začátkem odpoledního vyučování a končí nejdříve ukončením výchovy a vzdělávání nebo poskytováním školských služeb. (4) pedagogický pracovník vykonává podle pokynů ředitele dohled i mimo školu a školské zařízení, zejména při kurzech, exkurzích a jiných činnostech vyplývajících ze školních vzdělávacích programů nebo učebních dokumentů, při účasti na soutěžích, přehlídkách, popřípadě při jejich přípravě a na jiných akcích organizovaných školou nebo školským zařízením. (5) při akcích konaných mimo školu nebo školské zařízení, kdy místem pro shromáždění žáků není škola nebo školské zařízení, začíná dohled nejpozději 15 minut před dobou shromáždění na určeném místě. Po skončení akce dohled končí na předem určeném místě a v předem stanoveném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce se oznámí nejméně jeden den před konáním akce zákonným zástupcům žáků. (6) dohled může vykonávat vedle pedagogického pracovníka i jiný zletilý zaměstnanec školy nebo školského zařízení, jestliže byl o výkonu tohoto dohledu řádně poučen. O tomto poučení se provede záznam. | true |
BP - akvizice nových zákazníků | Dobrý den,jsem studentka 3. ročníku a mám napsat bakalářskou práci na téma Akvizice nových zákazníků v podniku. Mohli byste mi, prosím, doporučit nějakou literaturu, ze které bych mohla vypracovat teoretickou část? Předem děkuji. | Dobrý den, heslo Akvizice (Acquisition) - součást odbytové politiky, jejímž cílem je získání nových zákazníků přímým kontaktem. Z různých článků distribučního řetězce se nejvíce při akvizici uplatňují obchodní cestující, prodejci (vlastní zaměstnanci) a obchodní zástupci. Zdroj: Hlavní název: Malý ekonomický výkladový slovník Vydání: 7. rozš. vyd. Autor: Fialová, Helena, 1939- Místo vydání: Praha Nakladatel/Vydavatel: A plus Vydáno : 2004 S. 9 http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:54fd3ef0-940f-11e3-b9bb-5ef3fc9bb22f Firmy mají tým prodejců, kteří těží především ze svých kontaktů a doporučení. Jako základ pro práci se tato varianta jeví jako optimální, bohužel časem obraty firmy stagnují a je potřeba oslovit nového potencionálního zákazníka... http://www.az-dialog.cz/umeni-akvizice-ziskavani-novych-zakazniku Spokojený zákazník se rád vrací a vytváří prostor pro odbyt. Otázka však zní, jak zákazníka získat, abychom mohli vůbec začít budovat jeho loajalitu. Rozšíření zákaznické báze a získávání zákazníky s určitými charakteristikami znamená nejen zajištění zvýšení obratu, ale také vytvoření silnějšího odbytového zázemí. Získání nového zákazníka (akvizice) je vždy dražší než jeho udržení (retence)... Chcete-li růst, rozšiřovat svůj podíl na trhu, vliv a obrat, je získávání nových zákazníků nevyhnutelné. http://www.acrea.cz/ulohy/akvizice-zakazniku V rámci vztahu se zákazníky podniky investují do tří možných způsobů CRM (Customer relationship management - řízení vztahů se zákazníky): Akvizice nových zákazníků získání nových zákazníků, kteří ještě nejsou zákazníci podniku... Prodloužení vztahu se zákazníkem maximalizace délky společného vztahu se zákazníkem podniku... Maximalizace hodnoty vztahu se zákazníkem podnik se snaží maximálně zužitkovat vztah, který má se zákazníkem... Když podnik zvažuje, které způsoby CRM bude využívat, musí zvažovat své potřeby a limitující faktory, které omezují jeho možnosti... http://www.systemonline.cz/clanky/strategie-zakazniku-prvni-krok-tvorby-strategie-crm-ii-dil.htm Z fondu Národní knihovny ČR jsme vybrali tyto knihy: KUBÁLEK, Tomáš a kol. Manažerská informatika BPOS a další nástroje efektivní komunikace. Brno: Tribun EU, 2010. Strategicke rizeni podniku v superturbulentnim globalnim svete. Dil V, Aktivne vytvorit budoucnost / Zdenek Soucek, Katerina Capkova, Daniela Navratilova. -- 1. vyd.. -- Olomouc : Moravska vysoka skola, 2011. -- 155 s. : il., portrety ; 30 cm Manazerske finance / Eva Kislingerova a kol.. -- 3. vyd.. -- V Praze : C.H. Beck, 2010. -- xxxviii, 811 s. : il. ; 25 cm + 1 CD-ROM (PowerPoint, priklady, kontrolni otazky, kviz, prilohy) Management svleceny donaha : co vas v zadne skole nenauci / Jo Owen ; [preklad Martina Kusinova]. -- 1. vyd.. -- Praha : Ekopress, 2008. -- 215 s. ; 21 cm http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:736b7140-609d-11e3-ae59-005056827e52 - Digitalizovany dokument Jak ziskavat nove zakazniky : direct mailing, e-maily, telefonovani, osobni jednani / Alexander Verweyen ; [preklad Iva Michnova]. -- 1. vyd.. -- Praha : Grada, 2007. -- 152 s. ; 24 cm Umeni prodavat / Tom Hopkins ; [z anglickeho originalu ... prelozil Martin Dobes]. -- Hodkovicky [Praha] : Pragma, c2009. -- 276 s. ; 22 cm Další literaturu můžete hledat sama ve volně přístupném elektronickém katalogu na stránkách Národní knihovny ČR, www.nkp.cz, katalogy a databáze, báze NKC (ANL - články). Vyhledávat lze podle klíčových slov (předmětových hesel). | null | Národní knihovna ČR | Ekonomické vědy, obchod | null | 2015-12-15T14:19:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bp-akvizice-novych-zakazniku | 917 | cs | Dobrý den,jsem studentka 3. ročníku a mám napsat bakalářskou práci na téma Akvizice nových zákazníků v podniku. Mohli byste mi, prosím, doporučit nějakou literaturu, ze které bych mohla vypracovat teoretickou část? Předem děkuji. | Dobrý den, heslo Akvizice (Acquisition) - součást odbytové politiky, jejímž cílem je získání nových zákazníků přímým kontaktem. Z různých článků distribučního řetězce se nejvíce při akvizici uplatňují obchodní cestující, prodejci (vlastní zaměstnanci) a obchodní zástupci. Zdroj: Hlavní název: Malý ekonomický výkladový slovník Vydání: 7. rozš. vyd. Autor: Fialová, Helena, 1939- Místo vydání: Praha Nakladatel/Vydavatel: A plus Vydáno : 2004 S. 9 http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:54fd3ef0-940f-11e3-b9bb-5ef3fc9bb22f Firmy mají tým prodejců, kteří těží především ze svých kontaktů a doporučení. Jako základ pro práci se tato varianta jeví jako optimální, bohužel časem obraty firmy stagnují a je potřeba oslovit nového potencionálního zákazníka... http://www.až-dialog.cz/umění-akvizice-získávání-nových-zákazníků Spokojený zákazník se rád vrací a vytváří prostor pro odbyt. Otázka však zní, jak zákazníka získat, abychom mohli vůbec začít budovat jeho loajalitu. Rozšíření zákaznické báze a získávání zákazníky s určitými charakteristikami znamená nejen zajištění zvýšení obratu, ale také vytvoření silnějšího odbytového zázemí. Získání nového zákazníka (akvizice) je vždy dražší než jeho udržení (retence)... Chcete-li růst, rozšiřovat svůj podíl na trhu, vliv a obrat, je získávání nových zákazníků nevyhnutelné. http://www.acrea.cz/úlohy/akvizice-zákazníků V rámci vztahu se zákazníky podniky investují do tří možných způsobů CRM (Customer relationship management - řízení vztahů se zákazníky): Akvizice nových zákazníků získání nových zákazníků, kteří ještě nejsou zákazníci podniku... Prodloužení vztahů se zákazníkem maximalizace délky společného vztahu se zákazníkem podniku... Maximalizace hodnoty vztahů se zákazníkem podnik se snaží maximálně zužitkovat vztah, který má se zákazníkem... Když podnik zvažuje, které způsoby CRM bude využívat, musí zvažovat své potřeby a limitující faktory, které omezují jeho možnosti... http://www.systemonline.cz/články/strategie-zákazníků-první-krok-tvorby-strategie-crm-ii-díl.htm Z fondu Národní knihovny ČR jsme vybrali tyto knihy: KUBÁLEK, Tomáš a kol. Manažerská informatika BPOS a další nástroje efektivní komunikace. Brno: Tribun EU, 2010. Strategické řízení podniku v superturbulentnim globálním světě. Díl V, Aktivně vytvořit budoucnost / Zdeněk Souček, Kateřina Čapková, Daniela Navrátilová. -- 1. vyd.. -- Olomouc : Moravská vysoká škola, 2011. -- 155 s. : il., portréty ; 30 cm Manažerské finance / Eva Kislingerova a kol.. -- 3. vyd.. -- V Praze : C.H. Beck, 2010. -- xxxviii, 811 s. : il. ; 25 cm + 1 CD-ROM (PowerPoint, příklady, kontrolní otázky, kvíz, přílohy) Management svlečený donaha : co vás v žádné škole nenaučí / Jo Owen ; [překlad Martina Kusinova]. -- 1. vyd.. -- Praha : Ekopress, 2008. -- 215 s. ; 21 cm http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:736b7140-609d-11e3-ae59-005056827e52 - Digitalizovány dokument Jak získávat nové zákazníky : direct mailing, e-maily, telefonování, osobní jednání / Alexander Verweyen ; [překlad Iva Michnová]. -- 1. vyd.. -- Praha : Grada, 2007. -- 152 s. ; 24 cm Umění prodávat / Tom Hopkins ; [z anglického originálu ... přeložil Martin Dobeš]. -- Hodkovičky [Praha] : Pragma, c2009. -- 276 s. ; 22 cm Další literaturu můžete hledat sama ve volně přístupném elektronickém katalogu na stránkách Národní knihovny ČR, www.nkp.cz, katalogy a databáze, báze NKC (ANL - články). Vyhledávat lze podle klíčových slov (předmětových hesel). | Dobrý den,jsem studentka 3. ročníku a mám napsat bakalářskou práci na téma akvizice nových zákazníků v podniku. Mohli byste mi, prosím, doporučit nějakou literaturu, ze které bych mohla vypracovat teoretickou část? Předem děkuji. | Dobrý den, heslo akvizice (Acquisition) - součást odbytové politiky, jejímž cílem je získání nových zákazníků přímým kontaktem. Z různých článků distribučního řetězce se nejvíce při akvizici uplatňují obchodní cestující, prodejci (vlastní zaměstnanci) a obchodní zástupci. Zdroj: Hlavní název: Malý ekonomický výkladový slovník vydání: 7. rozš. vyd. Autor: Fialová, Helena, 1939- místo vydání: Praha nakladatel/vydavatel: A plus vydáno : 2004 S. 9 http://Kramerius.nku.cz/Search/handl/id:54fd3ef0-940f-11e3-babb-5ef3fc9bb22f firmy mají tým prodejců, kteří těží především ze svých kontaktů a doporučení. Jako základ pro práci se tato varianta jeví jako optimální, bohužel časem obraty firmy stagnují a je potřeba oslovit nového potencionálního zákazníka... http://www.az-dialog.cz/uměni-akvizice-ziskavani-nových-zákazníku spokojený zákazník se rád vrací a vytváří prostor pro odbyt. Otázka však zní, jak zákazníka získat, abychom mohli vůbec začít budovat jeho loajalitu. Rozšíření zákaznické báze a získávání zákazníky s určitými charakteristikami znamená nejen zajištění zvýšení obratu, ale také vytvoření silnějšího odbytového zázemí. Získání nového zákazníka (akvizice) je vždy dražší než jeho udržení (retence)... Chcete-li růst, rozšiřovat svůj podíl na trhu, vliv a obrat, je získávání nových zákazníků nevyhnutelné. http://www.area.cz/úlohy/akvizice-zákazníku v rámci vztahu se zákazníky podniky investují do tří možných způsobů CRM (Hustoměr relationship management - řízení vztahů se zákazníky): Akvizice nových zákazníků získání nových zákazníků, kteří ještě nejsou zákazníci podniku... Prodloužení vztahu se zákazníkem maximalizace délky společného vztahu se zákazníkem podniku... Maximalizace hodnoty vztahu se zákazníkem podnik se snaží maximálně zužitkovat vztah, který má se zákazníkem... Když podnik zvažuje, které způsoby CRM bude využívat, musí zvažovat své potřeby a limitující faktory, které omezují jeho možnosti... http://www.systemonline.cz/clánky/strategie-zákazníku-první-krok-tvorby-strategie-cr-i-díl.htm z fondu národní knihovny ČR jsme vybrali tyto knihy: KUBÁLEK, Tomáš a kol. Manažerská informatika BPS a další nástroje efektivní komunikace. Brno: Tribun EU, 2010. Strategické šizeni podniku v superturbulentnim globálnim svete. Díl V, aktivně vytvořit budoucnost / Zdenek Souček, Kateřina Čapkova, Daniela Navrátilova. -- 1. vyd.. -- Olomouc : Moravská vysoká škola, 2011. -- 155 s. : il., portréty ; 30 cm Manažerské finance / Eva Kissingerova a kol.. -- 3. vyd.. -- v Praze : C.H. Beck, 2010. -- xxxvii, 811 s. : il. ; 25 cm + 1 CD-ROM (PowerPoint, proklady, kontrolní otázky, kviz, přílohy) management svlečeny donaha : co vás v zadní škole nenaučí / o Owen ; [překlad Martina Kudinova]. -- 1. vyd.. -- Praha : Express, 2008. -- 215 s. ; 21 cm http://Kramerius.nku.cz/Search/handl/id:736b7140-609d-11e3-ae-005056827e52 - digitalizovány dokument jak získávat nové zákazníky : direct mailing, e-maily, telefonováni, osobní jednaní / Alexander Verweyen ; [překlad Iva Michnová]. -- 1. vyd.. -- Praha : Grada, 2007. -- 152 s. ; 24 cm kmeni prodávat / Tom Hopkins ; [z anglického originálu ... přeložil Martin Dobeš]. -- Hodkovičky [Praha] : Praga, c2009. -- 276 s. ; 22 cm další literaturu můžete hledat sama ve volně přístupném elektronickém katalogu na stránkách národní knihovny ČR, www.nku.cz, katalogy a databáze, báze NK (AL - články). Vyhledávat lze podle klíčových slov (předmětových hesel). | true |
BP-modelování krizových situací | Dobrý den,jsem studentka 3. ročníku a mám napsat bakalářskou práci na téma Modelování krizových situací Hudebního festivalu. Mohli byste mi, prosím, doporučit nějakou literaturu, ze které bych mohla vypracovat teoretickou část? Předem děkuji.Klíčová slova: krizový management; řízení kulturních akcí; modelování podnikových procesů | Dobrý den, pokud dohledáváte literaturu k nějakému konkrétnímu tématu, například pro psaní akademické práce, existuje spousta vyhledávacích nástrojů. V následujících řádcích se Vám budeme snažit představit ty hlavní. V první řadě je dobré vyhledávat literaturu prostřednictvímSouborného katalogu ČR. V záznamu o dokumentu naleznete údaj o tom, v jakých knihovnách je možné si knihy vypůjčit. V některých případech může být kniha i zdigitalizována a Vy si ji můžete ve vybraných institucích (jako je například Národní knihovna) prohlížet online. To je případně možné i z domova, prostřednictvím vzdáleného přístupu přes Váš čtenářský průkaz. Níže citujeme některé dokumenty, které jsme nalezli. Doporučujeme do nich nahlédnout a zjistit tak, které z nich Vám budou vyhovovat nejvíce. ·http://aleph.nkp.cz/F/ Doporučujeme také vyhledávat prostřednictvímlicencované databáze EBSCO, která je rovněž přístupná v Národní knihovně, i skrze vzdálený přístup. U většiny odkazů jsou také připojené plné texty. Naleznete zde hlavně zahraniční studie. Dále se Vám vyhledá hodně odkazů například nahttps://scholar.google.cz. Můžete se také podívat na stránkytheses.cz, kde najdete obhájené akademické práce. Pomocí klíčových slov můžete vyhledat práce podobné té Vaší a hledat inspiraci jak v těchto pracích, tak zejména v odkazované literatuře. (VOJÍK, Vladimír. Podnikání v kultuře a umění = Arts management. Vydání první. Praha: ASPI, 2008. 183 s. ISBN 978-80-7357-356-0.) (KAISER, M. M., EGAN, B. Cyklus: Plánování pro dosažení úspěchu v umění. Washington, D.C., The DeVos Institute of Arts Management at the Kennedy Center, 2011) | null | Národní knihovna ČR | Ekonomické vědy, obchod | null | 2016-09-27T11:03:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bp-modelovani-krizovych-situaci | 918 | cs | Dobrý den,jsem studentka 3. ročníku a mám napsat bakalářskou práci na téma Modelování krizových situací Hudebního festivalu. Mohli byste mi, prosím, doporučit nějakou literaturu, ze které bych mohla vypracovat teoretickou část? Předem děkuji.Klíčová slova: krizový management; řízení kulturních akcí; modelování podnikových procesů | Dobrý den, pokud dohledáváte literaturu k nějakému konkrétnímu tématu, například pro psaní akademické práce, existuje spousta vyhledávacích nástrojů. V následujících řádcích se Vám budeme snažit představit ty hlavní. V první řadě je dobré vyhledávat literaturu prostřednictvímSouborného katalogů ČR. V záznamu o dokumentu naleznete údaj o tom, v jakých knihovnách je možné si knihy vypůjčit. V některých případech může být kniha i zdigitalizována a Vy si ji můžete ve vybraných institucích (jako je například Národní knihovna) prohlížet online. To je případně možné i z domova, prostřednictvím vzdáleného přístupu přes Váš čtenářský průkaz. Níže citujeme některé dokumenty, které jsme nalezli. Doporučujeme do nich nahlédnout a zjistit tak, které z nich Vám budou vyhovovat nejvíce. ·http://aleph.nkp.cz/F/ Doporučujeme také vyhledávat prostřednictvímlicencované databáze EBSCO, která je rovněž přístupná v Národní knihovně, i skrze vzdálený přístup. U většiny odkazů jsou také připojené plné texty. Naleznete zde hlavně zahraniční studie. Dále se Vám vyhledá hodně odkazů například nahttps://scholar.google.cz. Můžete se také podívat na stránkytheses.cz, kde najdete obhájené akademické práce. Pomocí klíčových slov můžete vyhledat práce podobné té Vaší a hledat inspiraci jak v těchto pracích, tak zejména v odkazované literatuře. (VOJÍK, Vladimír. Podnikání v kultuře a umění = Arts management. Vydání první. Praha: ASPI, 2008. 183 s. ISBN 978-80-7357-356-0.) (KAISER, M. M., EGAN, B. Cyklus: Plánování pro dosažení úspěchu v umění. Washington, D.C., The DeVos Institute of Arts Management at the Kennedy Center, 2011) | Dobrý den,jsem studentka 3. ročníku a mám napsat bakalářskou práci na téma modelování krizových situací hudebního festivalu. Mohli byste mi, prosím, doporučit nějakou literaturu, ze které bych mohla vypracovat teoretickou část? Předem děkuji.Klíčová slova: krizový management; řízení kulturních akcí; modelování podnikových procesů | Dobrý den, pokud dohledáváte literaturu k nějakému konkrétnímu tématu, například pro psaní akademické práce, existuje spousta vyhledávacích nástrojů. V následujících řádcích se vám budeme snažit představit ty hlavní. V první řadě je dobré vyhledávat literaturu prostřednictvímSouborného katalogu ČR. V záznamu o dokumentu naleznete údaj o tom, v jakých knihovnách je možné si knihy vypůjčit. V některých případech může být kniha i digitalizována a vy si ji můžete ve vybraných institucích (jako je například národní knihovna) prohlížet online. To je případně možné i z domova, prostřednictvím vzdáleného přístupu přes váš čtenářský průkaz. Níže citujeme některé dokumenty, které jsme nalezli. Doporučujeme do nich nahlédnout a zjistit tak, které z nich vám budou vyhovovat nejvíce. ·http://alepp.nku.cz/F/ doporučujeme také vyhledávat prostřednictvímlicencované databáze BSC, která je rovněž přístupná v národní knihovně, i skrze vzdálený přístup. U většiny odkazů jsou také připojené plné texty. Naleznete zde hlavně zahraniční studie. Dále se vám vyhledá hodně odkazů například nahttps://Schola.Google.cz. Můžete se také podívat na stránkytheses.cz, kde najdete obhájené akademické práce. Pomocí klíčových slov můžete vyhledat práce podobné té vaší a hledat inspiraci jak v těchto pracích, tak zejména v odkazované literatuře. (VOJÍK, Vladimír. Podnikání v kultuře a umění = Arts management. Vydání první. Praha: ASPI, 2008. 183 s. ISBN 978-80-7357-356-0.) (KAISER, M. M., EGAP, B. Cyklus: Plánování pro dosažení úspěchu v umění. Washington, D.C., the Devo institute of Arts management at the Kennedy center, 2011) | true |
brabencový, brabancový olej | Dobrý den, můžete, prosím, zjistit, co je to "brabencový" nebo "brabancový" olej? Zpívá se o něm třeba v lidových písních.Dlouho jsem si nemohla vybavit text té písně, kterou jsem naposledy slyšela v dětství, už jsem myslela, že to budu muset vzdát, až můj syn vyřkl klíčovou první větu - já mám trakař novej - a bylo to zachráněno - kompletní text jsem našla na www.oleje.cz - hymna olejáře - česká verze. V podání našeho zemřelého dědy zněla první sloka: já mám trakař novej, vozím na něm olej, od města k vesnici, děvčata, kupte si, olej brabencovej,... | Dobry den, bohuzel se mi nepodarilo najit zadnou zminku o brabencovem nebo brabancovem oleji v tistenem (kniznim nebo clankovem) zdroji. Pouze na internetu je nekolik webovych odkazu, kde je Vami hledany olej zminen. Odkazy Vam posilam, nemame moznost je ale overit. 1/ Vývoj kvality motorových olejů První motorové oleje neobsahovaly žádné přísady a šlo pouze o velmi málo rafinované základové oleje. Kvalita olejů se postupně zlepšovala jen účinnější rafinací. Dnes už ani nežijí pamětníci, kteří by pamatovali "brabancový olej", ve své době velmi populární a zmiňovaný dokonce i v hymně tribologů. To byl mazací olej, který pocházel z Brabantska, kde byla postavena jedna z prvních olejových rafinerií. 2/ OLIVOVÝ OLEJ /a. OLIVE OIL - nejkvalitnější olivový olej se vyrábí z rozdrcených čerstvých a dokonalé zralých oliv. Mírným tlakem za studena tj. při teplotě 20-25°C se získává nejkvalitnější tzv. "panenský olej - oleum virgineum", který se na mírným tlakem např. na centrifuze oddělí od příměsí a rafinuje. Žádné jiné postupy nejsou dovoleny. Neobsahuje žádné další chemické látky. Podle předpisů EU se takový výrobek podle stupně jakosti dělí: "přírodní olivový olej - extra panenský " (extra virgin), "panenský" (virgin) a "obyčejný panenský" (ordinary virgin). Druhým lisováním při vyšším tlaku se získává "brabancový olej - oleum optimum". Je ještě dobré jakosti, je jen mírně nažloutlý. Případné mírné zakalení těchto olejů není na závadu např. stane se tak při skladování za nižší teploty. Konečně vysokým tlakem a za tepla se získává tzv. "technický olej",který se musí již rafinovat ("rafinovaný olivový olej") 3/ http://www.cfs-cls.cz/Files/nastenka/page_4578/Version1/Sborn%C3%ADk_p%C5%99edn%C3%A1%C5%A1ek_-_d%C4%9Bjiny_farmacie_2006.pdf Pražské barokní sazby (1659 a 1699)12 uváděly více než sto olejů, mj. Ol. formicarum (Brabencový olej), Ol. menthae (Balšámový olej), Ol. lini (Lenový olej), Ol. philosophorum (Cihlový olej), Ol. petrae (Kamenný olej), Ol. vulpinum (Liškový olej) atp. Pokud by Vas tato informace neuspokojila, doporucuji obratit se na nektere z odbornych pracovist, napr.: Vysoka skola chemicko-technologicka v Praze http://www.vscht.cz/homepage/kontakty/kde Akademie ved Ceske republiky, oblast ved o zive prirode a chemickych ved | null | Národní knihovna ČR | Biologické vědy | null | 2007-11-08T14:15:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brabencovy-brabancovy-olej | 919 | cs | Dobrý den, můžete, prosím, zjistit, co je to "brabencový" nebo "brabancový" olej? Zpívá se o něm třeba v lidových písních.Dlouho jsem si nemohla vybavit text té písně, kterou jsem naposledy slyšela v dětství, už jsem myslela, že to budu muset vzdát, až můj syn vyřkl klíčovou první větu - já mám trakař novej - a bylo to zachráněno - kompletní text jsem našla na www.oleje.cz - hymna olejáře - česká verze. V podání našeho zemřelého dědy zněla první sloka: já mám trakař novej, vozím na něm olej, od města k vesnici, děvčata, kupte si, olej brabencovej,... | Dobrý den, bohužel se mi nepodařilo najít žádnou zmínku o brabencovem nebo brabancovem oleji v tištěném (knižním nebo článkovém) zdroji. Pouze na internetu je několik webových odkazů, kde je Vámi hledaný olej zmíněn. Odkazy Vám posílám, nemáme možnost je ale ověřit. 1/ Vývoj kvality motorových olejů První motorové oleje neobsahovaly žádné přísady a šlo pouze o velmi málo rafinované základové oleje. Kvalita olejů se postupně zlepšovala jen účinnější rafinací. Dnes už ani nežijí pamětníci, kteří by pamatovali "brabancový olej", ve své době velmi populární a zmiňovaný dokonce i v hymně tribologů. To byl mazací olej, který pocházel z Brabantska, kde byla postavena jedna z prvních olejových rafinerií. 2/ OLIVOVÝ OLEJ /a. OLIVĚ OIL - nejkvalitnější olivový olej se vyrábí z rozdrcených čerstvých a dokonalé zralých oliv. Mírným tlakem za studena tj. při teplotě 20-25°C se získává nejkvalitnější tzv. "panenský olej - oleum virgineum", který se na mírným tlakem např. na centrifuze oddělí od příměsí a rafinuje. Žádné jiné postupy nejsou dovoleny. Neobsahuje žádné další chemické látky. Podle předpisů EU se takový výrobek podle stupně jakosti dělí: "přírodní olivový olej - extra panenský " (extra virgin), "panenský" (virgin) a "obyčejný panenský" (ordinary virgin). Druhým lisováním při vyšším tlaku se získává "brabancový olej - oleum optimum". Je ještě dobré jakosti, je jen mírně nažloutlý. Případné mírné zakalení těchto olejů není na závadu např. stane se tak při skladování za nižší teploty. Konečně vysokým tlakem a za tepla se získává tzv. "technický olej",který se musí již rafinovat ("rafinovaný olivový olej") 3/ http://www.cfs-čls.cz/Files/nástěnka/page_4578/Version1/Sborn%C3%ADk_p%C5%99edn%C3%A1%C5%A1ek_-_d%C4%9Bjiny_farmacie_2006.pdf Pražské barokní sazby (1659 a 1699)12 uváděly více než sto olejů, mj. Ol. formicarum (Brabencový olej), Ol. menthae (Balšámový olej), Ol. líní (Lenový olej), Ol. philosophorum (Cihlový olej), Ol. petrae (Kamenný olej), Ol. vulpinum (Liškový olej) atp. Pokud by Vás tato informace neuspokojila, doporučuji obrátit se na některé z odborných pracovišť, např.: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze http://www.všcht.cz/homepage/kontakty/kde Akademie věd České republiky, oblast věd o živé přírodě a chemických věd | Dobrý den, můžete, prosím, zjistit, co je to "Brabencové" nebo "Brabencový" olej? Zpívá se o něm třeba v lidových písních.Dlouho jsem si nemohla vybavit text té písně, kterou jsem naposledy slyšela v dětství, už jsem myslela, že to budu muset vzdát, až můj syn vyřkl klíčovou první větu - já mám trakař novej - a bylo to zachráněno - kompletní text jsem našla na www.oleje.cz - hymna Olejáře - česká verze. V podání našeho zemřelého dědy zněla první sloka: já mám trakař novej, vozím na něm olej, od města k vesnici, děvčata, kupte si, olej brabencovejm,... | Dobrý den, bohužel se mi nepodařilo najít vadnou zmínku o Brabencovejm nebo brabencovejm oleji v listenem (knižnim nebo Cankovem) zdroji. Pouze na internetu je několik webových odkazu, kde je vámi hledaný olej zmizen. Odkazy Vam posila, nemáme možnost je ale ověřit. 1/ vývoj kvality motorových olejů první motorové oleje neobsahovaly žádné přísady a šlo pouze o velmi málo rafinované základové oleje. Kvalita olejů se postupně zlepšovala jen účinnější rafinací. Dnes už ani nežijí pamětníci, kteří by pamatovali "Brabencový olej", ve své době velmi populární a zmiňovaný dokonce i v hymně trialogů. To byl mazací olej, který pocházel z Brabantska, kde byla postavena jedna z prvních olejových rafinerií. 2/ OLIVOVÝ OLEJ /a. LIVE IL - nejkvalitnější olivový olej se vyrábí z rozdrcených čerstvých a dokonalé zralých oliv. Mírným tlakem za studena tj. při teplotě 20-25°C se získává nejkvalitnější tzv. "panenský olej - oleum virgilem", který se na mírným tlakem např. na centrifuze oddělí od příměsí a rafinuje. Žádné jiné postupy nejsou dovoleny. Neobsahuje žádné další chemické látky. Podle předpisů EU se takový výrobek podle stupně jakosti dělí: "přírodní olivový olej - extra panenský " (extra Virgin), "panenský" (Virgin) a "obyčejný panenský" (ordinací Virgin). Druhým lisováním při vyšším tlaku se získává "Brabencový olej - oleum optimum". Je ještě dobré jakosti, je jen mírně nažloutlý. Případné mírné zakalení těchto olejů není na závadu např. stane se tak při skladování za nižší teploty. Konečně vysokým tlakem a za tepla se získává tzv. "technický olej",který se musí již rafinovat ("rafinovaný olivový olej") 3/ http://www.cf-cs.cz/Miles/Nastěnka/page_4578/version/sbor%CD%Ak_p%CD%jedn%C%a%C%Ajek_-_d%CD%jiny_farmacie_2006.pdf pražské barokní sazby (1659 a 1699)12 uváděly více než sto olejů, mj. L. formicarum (Brabencová olej), O. menta (Balzámový olej), O. line (cenový olej), l. philosophorum (cihlový olej), O. Petra (kamenný olej), O. valinum (Lišková olej) atp. Pokud by vás tato informace neuspokojila, doporučuji obrátit se na nektare z odborných pracovišť, napr.: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze http://www.vrch.cz/homepage/kontakty/kde akademie věd Ceske republiky, oblast ved o live pripade a chemických ved | true |
Bradlo | Dobrý den,doporučíte mi publikaci týkající se vrcholu Bradla (spadající do Úsovské vrchoviny)? Potřebuji zjistit petrografické vlastnosti, mineralogické vlastnosti, složení horniny, stáří kamenu, stratigrafii,... | Dobrý den, Bradlo
(600 m n. m.) je kopec nazývaný Moravský Blaník. Bradlo je zároveň
nejvyšším bodem Úsovské vrchoviny, která je geomorfologickým podcelkem
Hanušovické vrchoviny. Nachází se na přechodu kulturní krajiny Hané a Jeseníků,
mezi městečkem Úsov a Libina (nejbližší vesnicí je Lipinka). Bradlo
bývalo pomyslnou hranicí mezi českým etnikem a sudetskými Němci. Proto se
zde pořádaly manifestace, české i německé oslavy.http://cs.wikipedia.org/wiki/Bradlo_(Hanu%C5%A1ovick%C3%A1_vrchovina). K
Bradlu se váží mnohé pověsti o jeho vzniku, ve skutečnosti je ale
sopečného původu. Na
jeho vrcholu se nalézá kvarcitový skalní útvar, který je zajímavým
turistickým cílem. Kvarcit
je odolná hornina, která obsahuje především křemen. Další příměsi v kvarcitech
jsou pyrit, slída, živec, magnetit. Kvarcit
vzniká regionální metamorfozou jiných hornin jako např.pískovce či
slepence. U této přeměny dochází k rekrystalizaci zrn křemene, která následně
rostou a zaklesávají se do sebe. Tímto procesem vzniká velmi pevná avšak křehká
hornina - kvarcit. Nedaleko
se nacházejí tři jiné útvary, místním známé jako "Tři kameny". Na
východním svahu rostl památný strom Král Bradla.. zdroj
:http://cs.wikipedia.org/wiki/Kvarcit Vhodnou literaturu k tématu můžete dohledat
prostřednictvím Online katalogu Národní knihovny ČR:http://aleph.nkp.cz/cze/nkc, Souborného
katalogu ČR:http://aleph.nkp.cz/cze/skcči Jednotné informační brány:http://www.jib.cz. Využít můžete též specializované bibliografie Geobibline:http://www.geobibline.cz/csa knihovny
České geologické služby:http://www.geology.cz/app/knihovna/hl.pl Příklady literatury
vyhledané v bázi NKC Národní knihovny,http://www.nkp.cz,
záložka Katalogy a databáze , zadáním klíčových slov "Jeseníky a
geologie" : [Č.záznamu: 002528272] Jeseníky : geologie
chráněných krajinných oblastí České republiky / [Mojmír Opletal ... et
al.]. -- Vyd. 1.. -- Praha : Česká geologická služba, c2013. -- 1 složený
l. ([12] s.) : barev. il., 1 mapa ; 21 cm [Č.záznamu: 000003833] Geologie spodního karbonu
jesenického bloku / Otakar Kumpera ; fot. O. Kumpera, M. Grmelová. -- 1. vyd..
-- Praha : Academia, 1983. -- 172 s. : obr., mp., tb., [16] s. fot. ; 21 cm
+ [4] tb. růz. formátů [Č.záznamu: 001990734] Analýza antropických vlivů v
nejcennějších částech CHKO Jeseníky : sborník AOPK ČR / [ed. Ondřej
Vítek]. -- Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky,
2009. -- 159 s. : il., mapy ; 21 cm | null | Národní knihovna ČR | Geografie. Geologie. Vědy o zemi | null | 2014-11-18T16:17:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bradlo | 920 | cs | Dobrý den,doporučíte mi publikaci týkající se vrcholu Bradla (spadající do Úsovské vrchoviny)? Potřebují zjistit petrografické vlastnosti, mineralogické vlastnosti, složení horniny, stáří kamenů, stratigrafií,... | Dobrý den, Bradlo
(600 m n. m.) je kopec nazývaný Moravský Blaník. Bradlo je zároveň
nejvyšším bodem Úsovské vrchoviny, která je geomorfologickým podcelkem
Hanušovické vrchoviny. Nachází se na přechodu kulturní krajiny Hané a Jeseníků,
mezi městečkem Úsov a Libina (nejbližší vesnicí je Lipinka). Bradlo
bývalo pomyslnou hranicí mezi českým etnikem a sudetskými Němci. Proto se
zde pořádaly manifestace, české i německé oslavy.http://čs.wikipedia.org/wiki/Bradlo_(Hanu%C5%A1ovick%C3%A1_vrchovina). K
Bradlu se váží mnohé pověsti o jeho vzniku, ve skutečnosti je ale
sopečného původu. Na
jeho vrcholu se nalézá kvarcitový skalní útvar, který je zajímavým
turistickým cílem. Kvarcit
je odolná hornina, která obsahuje především křemen. Další příměsi v kvarcitech
jsou pýřit, slída, živec, magnetit. Kvarcit
vzniká regionální metamorfózou jiných hornin jako např.pískovce či
slepence. U této přeměny dochází k rekrystalizaci zrn křemene, která následně
rostou a zaklesávají se do sebe. Tímto procesem vzniká velmi pevná avšak křehká
hornina - kvarcit. Nedaleko
se nacházejí tři jiné útvary, místním známé jako "Tři kameny". Na
východním svahu rostl památný strom Král Bradla.. zdroj
:http://čs.wikipedia.org/wiki/Kvarcit Vhodnou literaturu k tématu můžete dohledat
prostřednictvím Online katalogu Národní knihovny ČR:http://aleph.nkp.cz/cze/nkc, Souborného
katalogu ČR:http://aleph.nkp.cz/cze/skcči Jednotné informační brány:http://www.jib.cz. Využít můžete též specializované bibliografie Geobibline:http://www.geobibline.cz/čsa knihovny
České geologické služby:http://www.geology.cz/app/knihovna/hl.pl Příklady literatury
vyhledané v bázi NKC Národní knihovny,http://www.nkp.cz,
záložka Katalogy a databáze , zadáním klíčových slov "Jeseníky a
geologie" : [Č.záznamů: 002528272] Jeseníky : geologie
chráněných krajinných oblastí České republiky / [Mojmír Opletal ... et
al.]. -- Vyd. 1.. -- Praha : Česká geologická služba, c2013. -- 1 složený
l. ([12] s.) : barev. il., 1 mapa ; 21 cm [Č.záznamů: 000003833] Geologie spodního karbonu
jesenického bloku / Otakar Kumpera ; foť. O. Kumpera, M. Grmelová. -- 1. vyd..
-- Praha : Academia, 1983. -- 172 s. : obr., mp., tb., [16] s. foť. ; 21 cm
+ [4] tb. růž. formátů [Č.záznamů: 001990734] Analýza antropických vlivů v
nejcennějších částech CHKO Jeseníky : sborník AOPK ČR / [ed. Ondřej
Vítek]. -- Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky,
2009. -- 159 s. : il., mapy ; 21 cm | Dobrý den,doporučíte mi publikaci týkající se vrcholu bradla (spadající do Psovské vrchoviny)? Potřebuji zjistit petrografické vlastnosti, mineralogické vlastnosti, složení horniny, stáří kamenů, stratigrafie,... | Dobrý den, bradlo
(600 m n. m.) je kopec nazývaný moravský Blaník. Bradlo je zároveň
nejvyšším bodem Psovské vrchoviny, která je geomorfologickým podcelkem
hanušovické vrchoviny. Nachází se na přechodu kulturní krajiny Hané a Jeseníků,
mezi městečkem Úsov a Libina (nejbližší vesnicí je Lipinka). Bradlo
bývalo pomyslnou hranici mezi českým etnikem a sudetskými Němci. Proto se
zde pořádaly manifestace, české i německé oslavy.http://cs.wikipedia.org/Miki/bradlo_(Hanu%CD%A1ovick%CD%Al_vrchovina). K
Bradu se váží mnohé pověsti o jeho vzniku, ve skutečnosti je ale
sopečného původu. Na
jeho vrcholu se nalézá kvartový skalní útvar, který je zajímavým
turistickým cílem. Kvartet
je odolná hornina, která obsahuje především křemen. Další příměsi v kvartetech
jsou parit, slída, živec, magnetit. Kvartet
vzniká regionální metamorfózou jiných hornin jako např.pískovce či
slepence. U této přeměny dochází k rekrystalizaci zrn křemene, která následně
rostou a zaklesávají se do sebe. Tímto procesem vzniká velmi pevná avšak křehká
hornina - kvartet. Nedaleko
se nacházejí tři jiné útvary, místním známé jako "tři kameny". Na
východním svahu rostl památný strom Král Brada.. zdroj
:http://cs.wikipedia.org/Miki/Kvartet vhodnou literaturu k tématu můžete dohledat
prostřednictvím online katalogu národní knihovny ČR:http://alepp.nku.cz/cze/noc, souborného
katalogu ČR:http://alepp.nku.cz/cze/skeči jednotné informační brány:http://www.ji.cz. Využít můžete též specializované bibliografie Geobibline:http://www.geobibline.cz/cs knihovny
České geologické služby:http://www.geology.cz/ap/knihovna/hl.pl příklady literatury
vyhledané v bázi NK národní knihovny,http://www.nku.cz,
záložka katalogy a databáze , zadáním klíčových slov "Jeseníky a
geologie" : [Č.záznamu: 002528272] Jeseníky : geologie
chráněných krajinných oblastí České republiky / [Mojmír Opletal ... et
al.]. -- vyd. 1.. -- Praha : Česká geologická služba, c2013. -- 1 složený
l. ([12] s.) : barev. il., 1 mapa ; 21 cm [Č.záznamu: 000003833] geologie spodního karbonu
jesenického bloku / Otakar Kummera ; fot. O. Kummera, M. Grmelová. -- 1. vyd..
-- Praha : Academia, 1983. -- 172 s. : obr., mp., b., [16] s. fot. ; 21 cm
+ [4] b. roz. formátů [Č.záznamu: 001990734] analýza entropických vlivů v
nejcennějších částech CHKO Jeseníky : sborník APK ČR / [ed. Ondřej
Vítek]. -- Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky,
2009. -- 159 s. : il., mapy ; 21 cm | false |
Braillovo písmo | Má Braillovo písmo nějako logickou posloupnost, podle které jsou jednotlivé hrbolky raženy ? | Dobrý den, od Goethe-Institutu jsme obdrželi Váš dotaz k zodpovězení. "Braillova písmena jsou tvořena ze dvou vertikálních sloupců o třech bodech. Rozměry písmen zhruba odpovídají rozměrům ukazováčků, kterými se čte. Soustava je skutečnou abecedou rozměrem i obsahem. Je plně ortografická. (...) V roce 1827 vzniká první rozsáhlejší Braillův rukopis, ve kterém je jeho soustava popsána i s návodem k používání. Podařilo se mu využít předcházející zkušenosti s Barbierovým písmem, geniálně je zjednodušit a vytvořit nový logický systém. (...) Písmena jsou tvořena malým počtem reliéfních bodů a jejich ideálním rozložením do lehce rozlišitelných reliéfních obrazců. V poznávacím procesu nevidomého čtenáře se uplatňují následující řetězce: na elementárním stupni čtení se jednotlivé body číslují, a tak je určeno jejich pořadí. Začátečník je takto zpočátku i vnímá. Postupně se představy o umístění jednotlivých bodů sdružují a vybavují jako obrazce představující písmena." (Zdroj: SMÝKAL, Josef. Pohled do dějin slepeckého písma. Praha : Česká unie nevidomých a slabozrakých, 1994. s. 38 - 40.) Více informací o Braillovu písmu můžete nalézt ve výše zmíněné publikaci či v následujících článcích a odkazech: * SMÝKAL, Josef. Pohled do dějin slepeckého písma. Praha : Česká unie nevidomých a slabozrakých, 1994. (http://smykal.ecn.cz/publikace/kniha08t.htm) *http://www.ikaros.cz/node/4297 * Braillovo písmo. 100+1. Roč. 39, č. 13 (2002), s. 52-54. *http://cs.wikipedia.org/wiki/Braillovo_p%C3%ADsmo | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2011-10-21T12:39:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/braillovo-pismo | 921 | cs | Má Braillovo písmo nějako logickou posloupnost, podle které jsou jednotlivé hrbolky raženy ? | Dobrý den, od Goethe-Institutu jsme obdrželi Váš dotaz k zodpovězení. "Braillova písmena jsou tvořena ze dvou vertikálních sloupců o třech bodech. Rozměry písmen zhruba odpovídají rozměrům ukazováčků, kterými se čte. Soustava je skutečnou abecedou rozměrem i obsahem. Je plně ortografická. (...) V roce 1827 vzniká první rozsáhlejší Braillův rukopis, ve kterém je jeho soustava popsána i s návodem k používání. Podařilo se mu využít předcházející zkušenosti s Barbierovým písmem, geniálně je zjednodušit a vytvořit nový logický systém. (...) Písmena jsou tvořena malým počtem reliéfních bodů a jejich ideálním rozložením do lehce rozlišitelných reliéfních obrazců. V poznávacím procesu nevidomého čtenáře se uplatňují následující řetězce: na elementárním stupni čtení se jednotlivé body číslují, a tak je určeno jejich pořadí. Začátečník je takto zpočátku i vnímá. Postupně se představy o umístění jednotlivých bodů sdružují a vybavují jako obrazce představující písmena." (Zdroj: SMÝKAL, Josef. Pohled do dějin slepeckého písma. Praha : Česká unie nevidomých a slabozrakých, 1994. s. 38 - 40.) Více informací o Braillovu písmu můžete nalézt ve výše zmíněné publikaci či v následujících článcích a odkazech: * SMÝKAL, Josef. Pohled do dějin slepeckého písma. Praha : Česká unie nevidomých a slabozrakých, 1994. (http://smýkal.ecn.cz/publikace/kniha08t.htm) *http://www.ikaros.cz/nodě/4297 * Braillovo písmo. 100+1. Roč. 39, č. 13 (2002), s. 52-54. *http://čs.wikipedia.org/wiki/Braillovo_p%C3%ADsmo | Má Braillovo písmo nějako logickou posloupnost, podle které jsou jednotlivé hrbolky raženy ? | Dobrý den, od Goethe-institutu jsme obdrželi váš dotaz k zodpovězení. "Braillova písmena jsou tvořena ze dvou vertikálních sloupců o třech bodech. Rozměry písmen zhruba odpovídají rozměrům ukazováčku, kterými se čte. Soustava je skutečnou abecedou rozměrem i obsahem. Je plně ortografická. (...) V roce 1827 vzniká první rozsáhlejší Braillův rukopis, ve kterém je jeho soustava popsána i s návodem k používání. Podařilo se mu využít předcházející zkušenosti s Barberovým písmem, geniálně je zjednodušit a vytvořit nový logický systém. (...) Písmena jsou tvořena malým počtem reliéfních bodů a jejich ideálním rozložením do lehce rozlišitelných reliéfních obrazců. V poznávacím procesu nevidomého čtenáře se uplatňují následující řetězce: na elementárním stupni čtení se jednotlivé body číslují, a tak je určeno jejich pořadí. Začátečník je takto zpočátku i vnímá. Postupně se představy o umístění jednotlivých bodů sdružují a vybavují jako obrazce představující písmena." (zdroj: SMÝKAL, Josef. Pohled do dějin slepeckého písma. Praha : Česká unie nevidomých a slabozrakých, 1994. s. 38 - 40.) Více informací o Braillově písmu můžete nalézt ve výše zmíněné publikaci či v následujících článcích a odkazech: * SMÝKAL, Josef. Pohled do dějin slepeckého písma. Praha : Česká unie nevidomých a slabozrakých, 1994. (http://smýkal.en.cz/publikace/kniha08t.htm) *http://www.Ikaros.cz/nože/4297 * Braillovo písmo. 100+1. Roč. 39, č. 13 (2002), s. 52-54. *http://cs.wikipedia.org/Miki/Braillovo_p%CD%Adam | true |
Bramborová medaile | Vážení,v souvislosti s udělováním medailí na LOH mě napadlo, proč se za 4. místo uděluje pomyslná bramborová medaile. Někoho potěší, jiného naštve. Dá se prosím zjistit původ?Děkuji. | Dobrý den, ve zdrojích Národní knihovny : všeobecné encyklopedie, slovníky rčení a argotu, se nám termín "bramborová medaile " nepodařilo nalézt.Pouze na internetovém odkazuhttp://www.odpovedi.cz/otazky/kde-se-vzal-pojem-bramborova-medajle, jsou následující informace: "I když se bramborová medaile nikdy fakticky neuděluje, je stejně známá jako její kovové kolegyně . Kdo první s tímto termínem přišel, není známo. Zato se ví, že jinde ve světě "oceňují" 4. místo dřevěnou medailí (např. v Rusku).Pojem bramborová medaile ve sportovním žargonu zřejmě vychází z toho, že první brambory byly vzácné, protože zachránily např. Branibory před hladomorem, byly obživou vojáků. Získat 4. místo ve sportu je úspěch, ale kovy jsou určitě cennější". | null | Národní knihovna ČR | Tělesná výchova a sport. Rekreace | null | 2012-12-13T13:30:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bramborova-medaile | 922 | cs | Vážení,v souvislosti s udělováním medailí na LOH mě napadlo, proč se za 4. místo uděluje pomyslná bramborová medaile. Někoho potěší, jiného naštve. Dá se prosím zjistit původ?Děkuji. | Dobrý den, ve zdrojích Národní knihovny : všeobecné encyklopedie, slovníky rčení a argotu, se nám termín "bramborová medaile " nepodařilo nalézt.Pouze na internetovém odkazuhttp://www.odpovědi.cz/otázky/kde-se-vzal-pojem-bramborová-medajle, jsou následující informace: "I když se bramborová medaile nikdy fakticky neuděluje, je stejně známá jako její kovové kolegyně . Kdo první s tímto termínem přišel, není známo. Zato se ví, že jinde ve světě "oceňují" 4. místo dřevěnou medailí (např. v Rusku).Pojem bramborová medaile ve sportovním žargonu zřejmě vychází z toho, že první brambory byly vzácné, protože zachránily např. Branibory před hladomorem, byly obživou vojáků. Získat 4. místo ve sportu je úspěch, ale kovy jsou určitě cennější". | Vážení,v souvislosti s udělováním medailí na OH mě napadlo, proč se za 4. místo uděluje pomyslná bramborová medaile. Někoho potěší, jiného naštve. Dá se prosím zjistit původ?Děkuji. | Dobrý den, ve zdrojích národní knihovny : všeobecné encyklopedie, slovníky rčení a argotu, se nám termín "bramborová medaile " nepodařilo nalézt.Pouze na internetovém odkazuhttp://www.odpovědi.cz/otázky/kde-se-vzal-pojem-bramborová-medaile, jsou následující informace: "i když se bramborová medaile nikdy fakticky neuděluje, je stejně známá jako její kovové kolegyně . Kdo první s tímto termínem přišel, není známo. Zato se ví, že jinde ve světě "oceňují" 4. místo dřevěnou medailí (např. v Rusku).Pojem bramborová medaile ve sportovním žargonu zřejmě vychází z toho, že první brambory byly vzácné, protože zachránily např. Braniborů před hladomorem, byly obživou vojáků. Získat 4. místo ve sportu je úspěch, ale kovy jsou určitě cennější". | true |
Brambory | Jaké konkretní Hospodařské využiti mají brambory? | Brambory se rozdělují podle komerčního využití na jednotlivé užitkové směry: U sadbových brambor je cílem získat zdravou sadbu, proto je technologie pěstování zaměřena na zdravotní stav hlíz. Konzumní brambory se dále rozdělují na stolní rané, stolní pozdní a brambory na potravinářské výrobky. Stolní rané brambory představují velmi rané odrůdy sklízené před dosažením úplné zralosti, u nichž lze snadno odstranit slupku. Na trh jsou dodávány bezprostředně po sklizni (červen, červenec) jako tzv. nové brambory. Stolní pozdní brambory jsou určené ke konzumu v průběhu celého roku, sklízejí se s dobře vyvinutou pevnou slupkou. Na brambory pro výrobu potravinářských výrobků jsou kladeny různé požadavky v závislosti na druhu výrobku. Průmyslové brambory představují odrůdy s vysokým obsahem škrobu (nad 17 %), velkými škrobovými zrny a vysokým výnosem. Jsou důležitou surovinou hlavně pro výrobu škrobu. Výroba lihu z brambor poklesla v ČR na minimum, neboť ji vytlačuje snadnější, levnější a ekologičtější (u brambor problémy s odpadními vodami) výroba z obilí, kukuřice a melasy. Pro krmení hospodářských zvířat jsou využívány hlavně odpady z konzumních, sadbových a průmyslových brambor, případně přebytky. Brambory jako energetická rostlina – využití brambor v zařízeních na výrobu bioplynu k získávání energie. | null | null | Zemědělství | null | 2013-04-05T09:36:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brambory | 923 | cs | Jaké konkrétní Hospodářské využití mají brambory? | Brambory se rozdělují podle komerčního využití na jednotlivé užitkové směry: U sadbových brambor je cílem získat zdravou sadbu, proto je technologie pěstování zaměřena na zdravotní stav hlíz. Konzumní brambory se dále rozdělují na stolní rané, stolní pozdní a brambory na potravinářské výrobky. Stolní rané brambory představují velmi rané odrůdy sklízené před dosažením úplné zralosti, u nichž lze snadno odstranit slupku. Na trh jsou dodávány bezprostředně po sklizni (červen, červenec) jako tzv. nové brambory. Stolní pozdní brambory jsou určené ke konzumu v průběhu celého roku, sklízejí se s dobře vyvinutou pevnou slupkou. Na brambory pro výrobu potravinářských výrobků jsou kladeny různé požadavky v závislosti na druhu výrobků. Průmyslové brambory představují odrůdy s vysokým obsahem škrobu (nad 17 %), velkými škrobovými zrny a vysokým výnosem. Jsou důležitou surovinou hlavně pro výrobu škrobu. Výroba lihu z brambor poklesla v ČR na minimum, neboť ji vytlačuje snadnější, levnější a ekologičtější (u brambor problémy s odpadními vodami) výroba z obilí, kukuřice a melasy. Pro krmení hospodářských zvířat jsou využívány hlavně odpady z konzumních, sadbových a průmyslových brambor, případně přebytky. Brambory jako energetická rostlina – využití brambor v zařízeních na výrobu bioplynu k získávání energie. | Jaké konkrétní hospodářské využití mají brambory? | Brambory se rozdělují podle komerčního využití na jednotlivé užitkové směry: U sadbových brambor je cílem získat zdravou sadbu, proto je technologie pěstování zaměřena na zdravotní stav hlíz. Konzumní brambory se dále rozdělují na stolní rané, stolní pozdní a brambory na potravinářské výrobky. Stolní rané brambory představují velmi rané odrůdy sklizené před dosažením úplné zralosti, u nichž lze snadno odstranit slupku. Na trh jsou dodávány bezprostředně po sklizni (červen, červenec) jako tzv. nové brambory. Stolní pozdní brambory jsou určené ke konzumu v průběhu celého roku, sklízejí se s dobře vyvinutou pevnou slupkou. Na brambory pro výrobu potravinářských výrobků jsou kladeny různé požadavky v závislosti na druhu výrobku. Průmyslové brambory představují odrůdy s vysokým obsahem škrobu (nad 17 %), velkými škrobovými zrny a vysokým výnosem. Jsou důležitou surovinou hlavně pro výrobu škrobu. Výroba lihu z brambor poklesla v ČR na minimum, neboť ji vytlačuje snadnější, levnější a ekologičtější (u brambor problémy s odpadními vodami) výroba z obilí, kukuřice a melasy. Pro krmení hospodářských zvířat jsou využívány hlavně odpady z konzumních, sadbových a průmyslových brambor, případně přebytky. Brambory jako energetická rostlina – využití brambor v zařízeních na výrobu bioplynu k získávání energie. | false |
Brandýs nad Labem | Dobrý den,existují nějaké dokumenty, či jiné materiály k historii vývoje správních orgánu do r. 1918 v obci Brandýs n/L - St. Boleslav? | Dobrý den, pro získání informací o vývoji správních orgánů v obci
Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Vám doporučujeme projít knihy o historii
obce, dále využít archivní sbírky, v jejichž fondech naleznete cenné informace
a v neposlední řadě je dobré se obrátit na příslušné úřady přímo v Brandýse. V Souborném katalogu ČR můžete dohledat knihy, které se
zabývají historií Brandýsa nad Labem a mohly by zde tedy být zmínky také o
administrativních záležitostech města. Záznamy knih a informace o jejich
dostupnosti v českých knihovnách dohledáte v již zmíněném Souborném katalogu ČR
na adresehttp://aleph.nkp.cz/F: * PRÁŠEK, Justin Václav. Brandejs nad Labem: město,
panství i okres. Vyd. 2. V Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi: Oblastní muzeum
Praha-východ, 2007-2010. 3 sv. ISBN 978-80-254-3475-8. * PRÁŠEK, Justin Václav. Brandejs nad Labem: město,
panství i okres. Vyd. 2. V Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi: Oblastní
muzeum Praha-východ, 2008. sv. ISBN 978-80-254-3475-8. * ŠNAIBERK, Miroslav. Putování brandýskou historií. Vyd.
1. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: [Miroslav Šnaiberk], 2005. 144 s. ISBN
80-239-5464-4. * PRÁŠEK, Justin Václav. Okres Brandejsský nad Labem:
nástin historicko-archaeologický. V Praze: Fr. A. Urbánek, 1875. 240 s.
Bibliotéka místních dějepisův pro školu a dům; sv. 4. Články z českých periodik (od r. 1991, využita báze ANL (http://aleph.nkp.cz/F/): * BERÁNEK, Vladimír. Hospodářská proměna panství Brandýs
nad Labem za Rudolfa II. Historický obzor, 2005, 16(9/10), s. 211-217. ISSN
1210-6097. * PÁTROVÁ, Karin. Písemnosti Brandýsa nad Labem =
Schriftstücke von Brandýs nad Labem (Brandeis an der Elbe). Studie a zprávy,
2007, 16, s. 121-131. ISSN 0862-3589. Pro dohledání knih, článků či příspěvků ve sbornících Vám
také doporučujeme využít databáze Historického ústavu AV ČR, které naleznete na
adresehttp://biblio.hiu.cas.cz/, resp.http://www.hiu.cas.cz/cs/databaze.ep/. Na stránkách Ministerstva vnitra ČR je možné dohledat
archivní sbírky a fondy v ČR. Vyhledávání naleznete na adresehttp://aplikace.mvcr.cz/archivni-fondy-cr/Default.aspx.
Některé z fondů jsou bohužel v současné době stále nepřístupné, ukázkou Vám
však uvádíme ty, do kterých můžete nahlédnout a mohly by pro Vás být užitečné. Název fondu (sbírky):Četnická stanice Brandýs nad Labem
Uloženo v archivu:Státní okresní archiv Praha-východ se sídlem v Přemyšlení
Místo vzniku fondu (sbírky):Brandýs nad Labem Časový rozsah:1849-1945 Metráž:0 bm zpracováno (z toho 0 bm inventarizováno),
0,83 bm nezpracováno Přístupnost:Archivní soubor je částečně přístupný pro
nahlížení Původce fondu(sbírky):Četnická stanice Brandýs nad Labem Tematický
popis: Archivní pomůcky: Žádné archivní pomůcky Název fondu (sbírky):Okresní úřad Brandýs nad Labem
Uloženo v archivu:Státní okresní archiv Praha-východ se sídlem v Přemyšlení
Místo vzniku fondu (sbírky):Brandýs nad Labem Časový rozsah:1855-1945 Metráž:0 bm zpracováno (z toho 0 bm inventarizováno),
211,88 bm nezpracováno Přístupnost:Archivní soubor je částečně přístupný pro
nahlížení Původce fondu(sbírky):Okresní úřad Brandýs nad Labem (1855-1867)
Okresní hejtmanství Brandýs nad Labem (1.9.1908-1928) Okresní úřad Brandýs nad
Labem(15.11.1928-1945) Tematický popis:Zákony a normálie, věci vojenské,
kulturní, školní, zdravotnické, chudinské, dobročinné ústavy, samospráva a
státní správa. Zemědělství, lesnictví, hornictví, honba, obchod, živnosti,
řemesla, spolky, volby do NS 1920, obecní volby 1923, volby do obecního
zastupitelstva 1907 a později, presidiální spisy, záležitosti jednotlivých
obcí, far, škol, věci matriční, státní občanství, domovské právo, záležitosti
civilních techniků, stavební, požární, dopravní a strojní, věci finanční. Archivní pomůcky: Žádné archivní pomůcky Název fondu (sbírky):Berní úřad Brandýs nad Labem Uloženo
v archivu:Státní okresní archiv Praha-východ se sídlem v Přemyšlení Místo
vzniku fondu (sbírky):Brandýs nad Labem Časový rozsah:1850-1949 Metráž:0 bm zpracováno (z toho 0 bm inventarizováno),
9,71 bm nezpracováno Přístupnost:Archivní soubor je částečně přístupný pro
nahlížení Původce fondu(sbírky):Berní úřad Brandýs nad Labem Tematický
popis:Berní knihy. Archivní pomůcky: Žádné archivní pomůcky Název fondu (sbírky):Děkanský úřad Brandýs nad Labem
Uloženo v archivu:Státní okresní archiv Praha-východ se sídlem v Přemyšlení
Místo vzniku fondu (sbírky):Brandýs nad Labem Časový rozsah:1618-1955 Metráž:0 bm zpracováno (z toho 0 bm inventarizováno),
6,45 bm nezpracováno Přístupnost:Archivní soubor je částečně přístupný pro
nahlížení Původce fondu(sbírky):Farní úřad Brandýs nad Labem Tematický
popis:Kroniky 1657-1837,kn. konsistoriál. dekretů a patentů 1731-1748,seznam
duší děkanství brandýs. pro město Brandýs,obce Zápy,Ostrov,Stránka,Toušeň
1833-57,změny náboženství 1837-1921,kn. prohlášek sl. božích 1816-1930,pořádek
sl. božích 18371920-kn. biřmovanýc h 1837-78, ohl. snoubenců 1816-30, snub.
protokoly 1789-1895,kn. hosp. a úč. 1802-1948,chudinské 1852-69,inventář
archivu 1850-73. Normálie a instrukce 1802-1947, záležitosti správců a zaměst.
kostela 1780-1949,sp.duch.správy 1752-1947,sp. přístupů a odstupů z církve
1852-1932,šk. záležitosti 1758-1913,nadace 1700-1948,fin. hosp.
1618-1950,pozemky 1751-1952,stavební 1726-1955,spolky 1888-1915,hist.výpisky
1820-20.st., sv.ohl. 1.pol.19.st.-50.léta 20.st. Archivní pomůcky: Žádné archivní pomůcky Užitečné informace by Vám také mohli poskytnout v
Oblastním muzeu Praha-východ, které sídlí právě v Brandýsehttp://www.muzeumompv.cz/, případně na
městském úřadu v Brandýsehttp://www.brandysko.cz/,http://www.brandysko.cz/mestsky-urad-s424.html. | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2014-11-04T13:32:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brandys-nad-labem | 924 | cs | Dobrý den,existují nějaké dokumenty, či jiné materiály k historii vývoje správních orgánů do r. 1918 v obci Brandýs n/L - St. Boleslav? | Dobrý den, pro získání informací o vývoji správních orgánů v obci
Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Vám doporučujeme projít knihy o historii
obce, dále využít archivní sbírky, v jejichž fondech naleznete cenné informace
a v neposlední řadě je dobré se obrátit na příslušné úřady přímo v Brandýse. V Souborném katalogu ČR můžete dohledat knihy, které se
zabývají historií Brandýsa nad Labem a mohly by zde tedy být zmínky také o
administrativních záležitostech města. Záznamy knih a informace o jejich
dostupnosti v českých knihovnách dohledáte v již zmíněném Souborném katalogu ČR
na adresehttp://aleph.nkp.cz/F: * PRÁŠEK, Justin Václav. Brandejs nad Labem: město,
panství i okres. Vyd. 2. V Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi: Oblastní muzeum
Praha-východ, 2007-2010. 3 sv. ISBN 978-80-254-3475-8. * PRÁŠEK, Justin Václav. Brandejs nad Labem: město,
panství i okres. Vyd. 2. V Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi: Oblastní
muzeum Praha-východ, 2008. sv. ISBN 978-80-254-3475-8. * ŠNAIBERK, Miroslav. Putování brandýskou historií. Vyd.
1. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: [Miroslav Šnaiberk], 2005. 144 s. ISBN
80-239-5464-4. * PRÁŠEK, Justin Václav. Okres Brandejsský nad Labem:
nástin historicko-archaeologický. V Praze: Fr. A. Urbánek, 1875. 240 s.
Bibliotéka místních dějepisův pro školu a dům; sv. 4. Články z českých periodik (od r. 1991, využitá báze ANL (http://aleph.nkp.cz/F/): * BERÁNEK, Vladimír. Hospodářská proměna panství Brandýs
nad Labem za Rudolfa II. Historický obzor, 2005, 16(9/10), s. 211-217. ISSN
1210-6097. * PÁTROVÁ, Karin. Písemnosti Brandýsa nad Labem =
Schriftstücke von Brandýs nad Labem (Brandeis an der Elbe). Studie a zprávy,
2007, 16, s. 121-131. ISSN 0862-3589. Pro dohledání knih, článků či příspěvků ve sbornících Vám
také doporučujeme využít databáze Historického ústavu AV ČR, které naleznete na
adresehttp://biblio.hiu.cas.cz/, resp.http://www.hiu.cas.cz/cs/databáze.ep/. Na stránkách Ministerstva vnitra ČR je možné dohledat
archivní sbírky a fondy v ČR. Vyhledávání naleznete na adresehttp://aplikace.mvcr.cz/archivní-fondy-čr/Default.aspx.
Některé z fondů jsou bohužel v současné době stále nepřístupné, ukázkou Vám
však uvádíme ty, do kterých můžete nahlédnout a mohly by pro Vás být užitečné. Název fondu (sbírky):Četnická stanice Brandýs nad Labem
Uloženo v archivu:Státní okresní archiv Praha-východ se sídlem v Přemýšlení
Místo vzniku fondu (sbírky):Brandýs nad Labem Časový rozsah:1849-1945 Metráž:0 bm zpracováno (z toho 0 bm inventarizováno),
0,83 bm nezpracováno Přístupnost:Archivní soubor je částečně přístupný pro
nahlížení Původce fondu(sbírky):Četnická stanice Brandýs nad Labem Tematický
popis: Archivní pomůcky: Žádné archivní pomůcky Název fondu (sbírky):Okresní úřad Brandýs nad Labem
Uloženo v archivu:Státní okresní archiv Praha-východ se sídlem v Přemýšlení
Místo vzniku fondu (sbírky):Brandýs nad Labem Časový rozsah:1855-1945 Metráž:0 bm zpracováno (z toho 0 bm inventarizováno),
211,88 bm nezpracováno Přístupnost:Archivní soubor je částečně přístupný pro
nahlížení Původce fondu(sbírky):Okresní úřad Brandýs nad Labem (1855-1867)
Okresní hejtmanství Brandýs nad Labem (1.9.1908-1928) Okresní úřad Brandýs nad
Labem(15.11.1928-1945) Tematický popis:Zákony a normálie, věci vojenské,
kulturní, školní, zdravotnické, chudinské, dobročinné ústavy, samospráva a
státní správa. Zemědělství, lesnictví, hornictví, honba, obchod, živnosti,
řemesla, spolky, volby do NS 1920, obecní volby 1923, volby do obecního
zastupitelstva 1907 a později, presidiální spisy, záležitosti jednotlivých
obcí, far, škol, věci matriční, státní občanství, domovské právo, záležitostí
civilních techniků, stavební, požární, dopravní a strojní, věci finanční. Archivní pomůcky: Žádné archivní pomůcky Název fondu (sbírky):Berní úřad Brandýs nad Labem Uloženo
v archivu:Státní okresní archiv Praha-východ se sídlem v Přemýšlení Místo
vzniku fondu (sbírky):Brandýs nad Labem Časový rozsah:1850-1949 Metráž:0 bm zpracováno (z toho 0 bm inventarizováno),
9,71 bm nezpracováno Přístupnost:Archivní soubor je částečně přístupný pro
nahlížení Původce fondu(sbírky):Berní úřad Brandýs nad Labem Tematický
popis:Berní knihy. Archivní pomůcky: Žádné archivní pomůcky Název fondu (sbírky):Děkanský úřad Brandýs nad Labem
Uloženo v archivu:Státní okresní archiv Praha-východ se sídlem v Přemýšlení
Místo vzniku fondu (sbírky):Brandýs nad Labem Časový rozsah:1618-1955 Metráž:0 bm zpracováno (z toho 0 bm inventarizováno),
6,45 bm nezpracováno Přístupnost:Archivní soubor je částečně přístupný pro
nahlížení Původce fondu(sbírky):Farní úřad Brandýs nad Labem Tematický
popis:Kroniky 1657-1837,kn. konsistoriál. dekretů a patentů 1731-1748,seznam
duší děkanství brandýs. pro město Brandýs,obce Zápy,Ostrov,Stránka,Toušeň
1833-57,změny náboženství 1837-1921,kn. prohlášek sl. božích 1816-1930,pořádek
sl. božích 18371920-kn. biřmovanýc h 1837-78, ohl. snoubenců 1816-30, snub.
protokoly 1789-1895,kn. hosp. a úč. 1802-1948,chudinské 1852-69,inventář
archivu 1850-73. Normálie a instrukce 1802-1947, záležitostí správců a zaměst.
kostela 1780-1949,sp.duch.správy 1752-1947,sp. přístupů a odstupů z církve
1852-1932,šk. záležitostí 1758-1913,nadace 1700-1948,fin. hosp.
1618-1950,pozemky 1751-1952,stavební 1726-1955,spolky 1888-1915,hist.výpisky
1820-20.st., sv.ohl. 1.pol.19.st.-50.léta 20.st. Archivní pomůcky: Žádné archivní pomůcky Užitečné informace by Vám také mohli poskytnout v
Oblastním muzeu Praha-východ, které sídlí právě v Brandýsehttp://www.muzeumompv.cz/, případně na
městském úřadu v Brandýsehttp://www.brandýsko.cz/,http://www.brandýsko.cz/městský-úřad-s424.html. | Dobrý den,existují nějaké dokumenty, či jiné materiály k historii vývoje správních orgánů do r. 1918 v obci Brandýs n/l - St. Boleslav? | Dobrý den, pro získání informací o vývoji správních orgánů v obci
Brandýs nad Labem - stará Boleslav vám doporučujeme projít knihy o historii
obce, dále využít archivní sbírky, v jejichž fondech naleznete cenné informace
a v neposlední řadě je dobré se obrátit na příslušné úřady přímo v Brandýse. V souborném katalogu ČR můžete dohledat knihy, které se
zabývají historií Brandýsa nad Labem a mohly by zde tedy být zmínky také o
administrativních záležitostech města. Záznamy knih a informace o jejich
dostupnosti v českých knihovnách dohledáte v již zmíněném souborném katalogu ČR
na adresehttp://alepp.nku.cz/F: * PRÁŠEK, Justin Václav. Brandejs nad Labem: město,
panství i okres. Vyd. 2. V Brandýse nad Labem-staré Boleslavi: Oblastní muzeum
Praha-východ, 2007-2010. 3 sv. ISBN 978-80-254-3475-8. * PRÁŠEK, Justin Václav. Brandejs nad Labem: město,
panství i okres. Vyd. 2. V Brandýse nad Labem - staré Boleslavi: Oblastní
muzeum Praha-východ, 2008. sv. ISBN 978-80-254-3475-8. * ŠNAIBERK, Miroslav. Putování brandýskou historií. Vyd.
1. Brandýs nad Labem-stará Boleslav: [Miroslav Šamberk], 2005. 144 s. ISBN
80-239-5464-4. * PRÁŠEK, Justin Václav. Okres Brandejsský nad Labem:
nástin historicko-archeologický. V Praze: Fr. A. Urbánek, 1875. 240 s.
Bibliotéka místních dějepisů pro školu a dům; sv. 4. Články z českých periodik (od r. 1991, využita báze AOL (http://alepp.nku.cz/F/): * BERÁNEK, Vladimír. Hospodářská proměna panství Brandýs
nad Labem za Rudolfa II. Historický obzor, 2005, 16(9/10), s. 211-217. ISBN
1210-6097. * PATROVÁ, Karin. Písemnosti Brandýsa nad Labem =
Schriftstücke von Brandýs nad Labem (Brandeis an der Elbe). Studie a zprávy,
2007, 16, s. 121-131. ISBN 0862-3589. Pro dohledání knih, článků či příspěvků ve sbornících vám
také doporučujeme využít databáze historického ústavu AV ČR, které naleznete na
adresehttp://bibli.hu.cas.cz/, resp.http://www.hu.cas.cz/cs/databáze.ep/. Na stránkách ministerstva vnitra ČR je možné dohledat
archivní sbírky a fondy v ČR. Vyhledávání naleznete na adresehttp://aplikace.mvcr.cz/archivní-fondy-cr/Default.apx.
Některé z fondů jsou bohužel v současné době stále nepřístupné, ukázkou vám
však uvádíme ty, do kterých můžete nahlédnout a mohly by pro vás být užitečné. Název fondu (sbírky):Četnická stanice Brandýs nad Labem
uloženo v archivu:Státní okresní archiv Praha-východ se sídlem v přemýšlení
místo vzniku fondu (sbírky):Brandýs nad Labem časový rozsah:1849-1945 metráž:0 b zpracováno (z toho 0 bm inventarizován),
0,83 m nezpracováno přístupnost:Archivní soubor je částečně přístupný pro
nahlížení původce fondu(sbírky):Četnická stanice Brandýs nad Labem tematický
popis: Archivní pomůcky: Žádné archivní pomůcky název fondu (sbírky):Okresní úřad Brandýs nad Labem
uloženo v archivu:Státní okresní archiv Praha-východ se sídlem v přemýšlení
místo vzniku fondu (sbírky):Brandýs nad Labem časový rozsah:1855-1945 metráž:0 b zpracováno (z toho 0 bm inventarizován),
211,88 m nezpracováno přístupnost:Archivní soubor je částečně přístupný pro
nahlížení původce fondu(sbírky):Okresní úřad Brandýs nad Labem (1855-1867)
okresní hejtmanství Brandýs nad Labem (1.9.1908-1928) okresní úřad Brandýs nad
Labem(15.11.1928-1945) tematický popis:Zákony a normále, věci vojenské,
kulturní, školní, zdravotnické, chudinské, dobročinné ústavy, samospráva a
státní správa. Zemědělství, lesnictví, hornictví, honba, obchod, živnosti,
řemesla, spolky, volby do MS 1920, obecní volby 1923, volby do obecního
zastupitelstva 1907 a později, prezidiální spisy, záležitosti jednotlivých
obcí, far, škol, věci matriční, státní občanství, domovské právo, záležitosti
civilních techniků, stavební, požární, dopravní a strojní, věci finanční. Archivní pomůcky: Žádné archivní pomůcky název fondu (sbírky):Berní úřad Brandýs nad Labem uloženo
v archivu:Státní okresní archiv Praha-východ se sídlem v přemýšlení místo
vzniku fondu (sbírky):Brandýs nad Labem časový rozsah:1850-1949 metráž:0 b zpracováno (z toho 0 bm inventarizován),
9,71 m nezpracováno přístupnost:Archivní soubor je částečně přístupný pro
nahlížení původce fondu(sbírky):Berní úřad Brandýs nad Labem tematický
popis:Berní knihy. Archivní pomůcky: Žádné archivní pomůcky název fondu (sbírky):Děkanský úřad Brandýs nad Labem
uloženo v archivu:Státní okresní archiv Praha-východ se sídlem v přemýšlení
místo vzniku fondu (sbírky):Brandýs nad Labem časový rozsah:1618-1955 metráž:0 b zpracováno (z toho 0 bm inventarizován),
6,45 m nezpracováno přístupnost:Archivní soubor je částečně přístupný pro
nahlížení původce fondu(sbírky):Farní úřad Brandýs nad Labem tematický
popis:Kroniky 1657-1837,km. konsistoriál. dekretů a patentů 1731-1748,seznam
duší děkanství Brandýs. pro město Brandýs,obce Zápy,Ostrov,stránka,Toušeň
1833-57,změny náboženství 1837-1921,km. prohlášen sl. božích 1816-1930,pořádek
sl. božích 18371920-k. biřmovanec h 1837-78, hl. snoubenců 1816-30, snub.
protokoly 1789-1895,k. hosp. a č. 1802-1948,chudinské 1852-69,inventář
archivu 1850-73. Normále a instrukce 1802-1947, záležitosti správců a zamést.
kostela 1780-1949,sp.duch.správy 1752-1947,sp. přístupů a odstupů z církve
1852-1932,k. záležitosti 1758-1913,nadace 1700-1948,fin. hosp.
1618-1950,pozemky 1751-1952,stavební 1726-1955,spolky 1888-1915,hist.výpisky
1820-20.st., sv.hl. 1.pol.19.st.-50.léta 20.st. Archivní pomůcky: Žádné archivní pomůcky užitečné informace by vám také mohli poskytnout v
oblastním muzeu Praha-východ, které sídlí právě v Brandýsehttp://www.muzeumompv.cz/, případně na
městském úřadu v Brandýsehttp://www.Brandýsko.cz/,http://www.Brandýsko.cz/městsky-rad-s424.html. | true |
Brandýs nad Orlicí | Dobrý den máš eště jeden dotaz a týká se to také jména, ale tentokrát Brandýs nad Orlicí. Chtěl bych vědět, jak vzniklo toto jméno resp. původ. | Dobry den, mistni jmeno /"Brandys"/ vzniklo nejpravdepodobneji z prijmeni /"Brant"/ (stejny uvod maji i jmena /"Brandov"/, /"Brandysek"/).Brandys nad Orlici byl zalozen pred r. 1289. V historickych pramenech nazev mesta se objevuje i v podobach: /"Brandiz"/, /"Brandis"/, /"Brandyz"/, /"Brandeiz"/, /"Brandiss"/, /"Brandeys"/, /"Brandays"/, /"Brandais"/. Zdroj: Profous, A. a kol.: Mistni jmena v Cechach: jejich vznik, puvod, vyznam a zmeny. Praha: Nakladatelstvi Ceskoslovenske akademie ved, 1949-1960 | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2007-12-05T12:39:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brandys-nad-orlici | 925 | cs | Dobrý den máš eště jeden dotaz a týká se to také jména, ale tentokrát Brandýs nad Orlicí. Chtěl bych vědět, jak vzniklo toto jméno resp. původ. | Dobrý den, místní jméno /"Brandýs"/ vzniklo nejpravděpodobněji z příjmení /"Brant"/ (stejný úvod mají i jména /"Brandov"/, /"Brandýsek"/).Brandýs nad Orlicí byl založen před r. 1289. V historických pramenech název města se objevuje i v podobách: /"Brandiz"/, /"Brandis"/, /"Brandyz"/, /"Brandeiz"/, /"Brandiss"/, /"Brandeys"/, /"Brandays"/, /"Brandais"/. Zdroj: Profous, A. a kol.: Místní jména v Čechách: jejich vznik, původ, význam a změny. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949-1960 | Dobrý den máš eště jeden dotaz a týká se to také jména, ale tentokrát Brandýs nad Orlicí. Chtěl bych vědět, jak vzniklo toto jméno resp. původ. | Dobrý den, mistní jmeno /"Brandýs"/ vzniklo nejpravděpodobněji z prameni /"Brant"/ (stejný úvod mají i jména /"Brando"/, /"Brandýsek"/).Brandýs nad Orlicí byl založen před r. 1289. V historických pramenech název města se objevuje i v podobách: /"Brandi"/, /"Brandes"/, /"Brandy"/, /"Brandeis"/, /"Brandejs"/, /"Brandeis"/, /"Brandýs"/, /"Brandeis"/. Zdroj: Profous, A. a kol.: Mistní jména v Cechach: jejich vznik, původ, význam a změny. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949-1960 | true |
Brandýs nad Orlicí. | Kdy byl zřízen poštovní úřad v Brandýse nad Orlicí a jakým výnosem nebo rozhodnutím? Kde lze doklady o zřízení poštovního úřadu v Brandýse nad Orlicí dohledat a lze do nich nahlédnout? | Dobrý den, bohužel v publikacích, které jsou nám v knihovně dostupné, a které se zmiňují o historii Brandýsa nad Orlicí, není žádná zmínka o vzniku pošty. Doporučujeme Vám obrátit se přímo na město Brandýs nad Orlicí, kde by měla být tato informace jistě v archivu města či jiných administrativních materiálech dostupná. Webové stránky města jsouhttp://www.mesto-brandys.cz/, oficiální emailová adresa :[email protected]. Regionální literaturu shromažďuje také knihovna Městského muzea Ústí nad Orlicí (http://www.muzeum-uo.cz/?sekce=knihovna), informace či přímo prameny by zde také mohly být dostupné. Dále na webových stránkách ministerstva vnitra ČRwww.mvcr.czje k dispozici báze archivních fondů a sbírek v ČR. Po zadání dotatu "Brandýs nad Orlicí" se zobrazí cca 50 archivních sbírek, mezi nimi i archiv města Br. n. Orl. z let 1483-1945(1959), uložen ve Státním okresním archivu v Ústí n. Orlicí, je však nepřístupný. Přesto můžete o informace požádat i archiv, viz.http://www.vychodoceskearchivy.cz/. Přínosné by také mohlo být projití následujících publikací, které se nachází v Městská knih. Ústí nad Orlicí,http://www.knihovna-uo.cz/: * JENDEKOVÁ, Božena. Procházky Brandýsem nad Orlicí. Brandýs nad Orlicí : s.n., 2003?. 40 s. : * PORŠ, Vladimír. Brandýs nad Orlicí : Stručné dějiny města. 1. vyd. Brandýs nad Orlicí : Městský národní výbor, 1977. nestr. * VOTAVA, Jan; MARTÍNKOVÁ, Jana. Brandýs nad Orlicí. Vyd. 1.. Praha : Futura, 2003. 59 s., [16] s. barev. obr. příl. ISBN 80-85523-92-2. * Brandýs nad Orlicí 1503-2003 : 500. výročí udělení městského znaku a práva pečetit zeleným voskem. [text Jaroslav Truhlička] ; [fotografie Čestmír Karpíšek ... et al.]. Brandýs nad Orlicí : Město Brandýs nad Orlicí, 2003.[64] s. Záznamy knih naleznete v Souborném katalogu SKC na adresehttp://sigma.nkp.cz/F/. | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2009-05-06T15:05:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brandys-nad-orlici-1 | 926 | cs | Kdy byl zřízen poštovní úřad v Brandýse nad Orlicí a jakým výnosem nebo rozhodnutím? Kde lze doklady o zřízení poštovního úřadu v Brandýse nad Orlicí dohledat a lze do nich nahlédnout? | Dobrý den, bohužel v publikacích, které jsou nám v knihovně dostupné, a které se zmiňují o historii Brandýsa nad Orlicí, není žádná zmínka o vzniku pošty. Doporučujeme Vám obrátit se přímo na město Brandýs nad Orlicí, kde by měla být tato informace jistě v archivu města či jiných administrativních materiálech dostupná. Webové stránky města jsouhttp://www.město-brandýs.cz/, oficiální emailová adresa :info@město-brandýs.cz. Regionální literaturu shromažďuje také knihovna Městského muzea Ústí nad Orlicí (http://www.muzeum-úo.cz/?sekce=knihovna), informace či přímo prameny by zde také mohly být dostupné. Dále na webových stránkách ministerstva vnitra ČRwww.mvčr.czje k dispozici báze archivních fondů a sbírek v ČR. Po zadání dotatu "Brandýs nad Orlicí" se zobrazí cca 50 archivních sbírek, mezi nimi i archiv města Br. n. Orl. z let 1483-1945(1959), uložen ve Státním okresním archivu v Ústí n. Orlicí, je však nepřístupný. Přesto můžete o informace požádat i archiv, viz.http://www.vychodoceskearchivy.cz/. Přínosné by také mohlo být projití následujících publikací, které se nachází v Městská knih. Ústí nad Orlicí,http://www.knihovna-úo.cz/: * JENDEKOVÁ, Božena. Procházky Brandýsem nad Orlicí. Brandýs nad Orlicí : s.n., 2003?. 40 s. : * PORŠ, Vladimír. Brandýs nad Orlicí : Stručné dějiny města. 1. vyd. Brandýs nad Orlicí : Městský národní výbor, 1977. nestr. * VOTAVA, Jan; MARTÍNKOVÁ, Jana. Brandýs nad Orlicí. Vyd. 1.. Praha : Futura, 2003. 59 s., [16] s. barev. obr. příl. ISBN 80-85523-92-2. * Brandýs nad Orlicí 1503-2003 : 500. výročí udělení městského znaku a práva pečetit zeleným voskem. [text Jaroslav Truhlička] ; [fotografie Čestmír Karpíšek ... et al.]. Brandýs nad Orlicí : Město Brandýs nad Orlicí, 2003.[64] s. Záznamy knih naleznete v Souborném katalogu SKC na adresehttp://sigma.nkp.cz/F/. | Kdy byl zřízen poštovní úřad v Brandýse nad Orlicí a jakým výnosem nebo rozhodnutím? Kde lze doklady o zřízení poštovního úřadu v Brandýse nad Orlicí dohledat a lze do nich nahlédnout? | Dobrý den, bohužel v publikacích, které jsou nám v knihovně dostupné, a které se zmiňují o historii Brandýsa nad Orlicí, není žádná zmínka o vzniku pošty. Doporučujeme vám obrátit se přímo na město Brandýs nad Orlicí, kde by měla být tato informace jistě v archivu města či jiných administrativních materiálech dostupná. Webové stránky města jsouhttp://www.město-brandy.cz/, oficiální emailová adresa :[email protected]. Regionální literaturu shromažďuje také knihovna městského muzea Ústí nad Orlicí (http://www.muzeum-o.cz/?sekce=knihovna), informace či přímo prameny by zde také mohly být dostupné. Dále na webových stránkách ministerstva vnitra www.mvcr.cze k dispozici báze archivních fondů a sbírek v ČR. Po zadání dotazu "Brandýs nad Orlicí" se zobrazí cca 50 archivních sbírek, mezi nimi i archiv města Br. n. Orl. z let 1483-1945(1959), uložen ve státním okresním archivu v Ústí n. Orlicí, je však nepřístupný. Přesto můžete o informace požádat i archiv, viz.http://www.vychodoceskearchivy.cz/. Přínosné by také mohlo být projití následujících publikací, které se nachází v městská knih. Ústí nad Orlicí,http://www.knihovna-o.cz/: * JENDEKOVÁ, Božena. Procházky Brandýsem nad Orlicí. Brandýs nad Orlicí : s.n., 2003?. 40 s. : * PORG, Vladimír. Brandýs nad Orlicí : Stručné dějiny města. 1. vyd. Brandýs nad Orlicí : Městský národní výbor, 1977. nestor. * VLTAVA, Jan; MARTÍNKOVÁ, Jana. Brandýs nad Orlicí. Vyd. 1.. Praha : Futura, 2003. 59 s., [16] s. barev. obr. příl. ISBN 80-85523-92-2. * Brandýs nad Orlicí 1503-2003 : 500. výročí udělení městského znaku a práva pečetit zeleným voskem. [text Jaroslav truhlička] ; [fotografie Čestmír Karpíšek ... et al.]. Brandýs nad Orlicí : Město Brandýs nad Orlicí, 2003.[64] s. Záznamy knih naleznete v souborném katalogu SK na adresehttp://sigma.nku.cz/F/. | true |
Braneac | Odkud pochází příjmení BRANEAC | Dobrý den, Děkujeme za využití služby Ptejte se knihovny. Příjmení Braneac je v České republice značně nestandardní, z toho důvodu se nám v literatuře bohužel nepodařilo dohledat jeho původ. Zároveň také v zahraničí jsme toto jméno nikde četnější neobjevili, takže si nemůžeme dovolit ani informovaně spekulovat o jeho kořenech. Možná by toto jméno mohlo pocházet z Rumunska, kde se nám v databázi My Heritage podařilo dohledat rodinu z města Borumlaca. V rumunštině slovo braneac má význam a znamená podprsenka. Na webu příjmení.cz můžete nahlédnout například do statistik výskytu tohoto příjmení. https://www.prijmeni.cz/Braneac Pro další pátrání navrhujeme zkusit kontaktovat například Ústav pro jazyk český Akademie Věd. https://ujc.avcr.cz/ | null | Národní knihovna ČR | Sociologie | null | 2022-09-20T00:28:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/braneac | 927 | cs | Odkud pochází příjmení BRANEAC | Dobrý den, Děkujeme za využití služby Ptejte se knihovny. Příjmení Braneac je v České republice značně nestandardní, z toho důvodu se nám v literatuře bohužel nepodařilo dohledat jeho původ. Zároveň také v zahraničí jsme toto jméno nikde četnější neobjevili, takže si nemůžeme dovolit ani informovaně spekulovat o jeho kořenech. Možná by toto jméno mohlo pocházet z Rumunska, kde se nám v databázi My Heritage podařilo dohledat rodinu z města Borumlaca. V rumunštině slovo braneac má význam a znamená podprsenka. Na webu příjmení.cz můžete nahlédnout například do statistik výskytu tohoto příjmení. https://www.příjmení.cz/Braneac Pro další pátrání navrhujeme zkusit kontaktovat například Ústav pro jazyk český Akademie Věd. https://újč.avčr.cz/ | Odkud pochází příjmení BRANEC | Dobrý den, děkujeme za využití služby ptejte se knihovny. Příjmení branec je v České republice značně nestandardní, z toho důvodu se nám v literatuře bohužel nepodařilo dohledat jeho původ. Zároveň také v zahraničí jsme toto jméno nikde četnější neobjevili, takže si nemůžeme dovolit ani informovaně spekulovat o jeho kořenech. Možná by toto jméno mohlo pocházet z Rumunska, kde se nám v databázi my Heritage podařilo dohledat rodinu z města Brumlala. V rumunštině slovo branec má význam a znamená podprsenka. Na webu příjmení.cz můžete nahlédnout například do statistik výskytu tohoto příjmení. http://www.prameni.cz/branec pro další pátrání navrhujeme zkusit kontaktovat například ústav pro jazyk český akademie věd. http://ují.mvcr.cz/ | true |
branná povinnost, odvod a narukování pro ročníky narození 1908 | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, v jakém věku a roku (které by odpovídalo roku jeho narození) musel můj děda, narozený v lednu 1908 narukovat - kdy mu začala branná povinnost, kdy asi musel k odvodu a kdy asi měl nástup na vojenskou službu. Jeho písemnosti byly ve VHA skartovány.Děkuji | Dobrý den, pravidla pro odvody a dobu trvání povinné vojenské služby byly po roce 1920 následující: "Výkon branné povinnosti (...) branná povinnost je všeobecná a nutno ji vykonati osobně. Podléhají jí všichni českoslovenští občané od 20 do 50 let. Dobrovolníkům může být povolen vstup od 17 let. Za války může president republiky nařídit předčasný odvod 18- a i 19letých mladých mužů a opětný odvod starších ročníků a přidržení k válečné službě členů spolků, které pěstují vojenský výcvik, od 17 do 60 let. Odvodní povinnost počíná 1. lednem v roce, v němž občan dosáhne 20 let, a končí 31. prosincem roku, v němž dosáhne stáří 22 let. Pro ty, kteří nesplní odvodní povinnost, trvá až do 50 let. Příslušníci téhož roku narození jsou povinni dostaviti se k odvodu ve třech za sebou jdoucích letech, pokud nebyli odvedeni již v 1. neb v 2. roce, takže v každém roce jsou povolány k odvodu zároveň 3 ročníky. Ministerstvo národní obrany může však povolat k odvodu pouze 1 nebo 2 nejstarší ročníky. Hlavní odvody jsou zpravidla v sídle okresního politického úřadu v době od 1. března do konce května. Osoby, které se nemohly dostavit k těmto odvodům, zúčastní se podle potřeby odvodů dodatečných u doplňovacích okresních velitelství. Podle výsledku lékařské prohlídky je branec klasifikován značkou A (schopen bez vady k řadové službě) В (schopen s vadou k pomocným službám) а С (neschopen). Na základě lékařské klasifikace je pak branec bud odveden, neodveden neb je jeho odvod odročen na příští rok. Do odvodního rozhodnutí není opravného prostředku. Dobrovolně se může podrobit odvodu u okresního doplňovacího velitelství ten, komu byl povolen dobrovolný vstup do československé branné moci." (Malypetr, Jan, 1938, s. 187) "Délka prezenční služby byla vzhledem k proměnlivosti vnitropolitické i zahraniční situace několikrát změněna. Branný zákon z 19. března (č. 193/1920 z. a n.) v § 17 stanovil bez dalších výkladů, že prezenční služba je stanovena na čtrnáct měsíců. V přechodných ustanoveních tohoto zákona najdeme § 61, který určil, že odvedenci v roce 1920-1922 jsou povinni po vykonání normální prezenční služby setrvat v další činné službě po dobu deseti měsíců (v součtu tedy dva roky) a odvedení v roce 1923-1925 po dobu čtyř měsíců (v součtu tedy osmnáct měsíců). Osmnáctiměsíční prezenční služba byla zákonem č. 51/1927 Sb. z. a n. prodloužena i brancům odvedeným v roce 1926 a později. Teprve zákon č. 66/1932 Sb. z. a n. vyslovil, že branci odvedeni v roce 1933 nebo později absolvují již jen čtrnáctiměsíční službu." (Talár, Josef, 2012, s. 24) | null | Národní knihovna ČR | Politické vědy. Vojenství | * MEDEK, Rudolf a Silvestr BLÁHA. Dvacet let československé armády v osvobozeném státě: [1918-1938. V Praze: Svaz čs. důstojnictva, 1938. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:670d4f00-6de5-11e2-bb2a-005056827e51* MALYPETR, Jan, František SOUKUP a Jan KAPRAS. Armáda a národ. V Praze: Národní rada československá v nakladatelství L. Mazáč, 1938. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:f4832aa0-4947-11e4-8113-005056827e52* TALÁR, Josef. Vývoj vojenské správy na našem území. Balkalářská práce, 2012:https://is.muni.cz/[…]/Vyvoj_vojenske_spravy_na_nasem_uzemi.pdf*https://www.noveaspi.cz/pro[…]e-presencni-sluzby-vojenske*http://ftp.aspi.cz/opispdf/1920/041-1920.pdf*https://www.epravo.cz/vyhle[…]1&IdPara=1&ParaC=2. | 2020-01-27T08:00:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/branna-povinnost-odvod-a-narukovani-pro-rocniky-narozeni-1908 | 928 | cs | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, v jakém věku a roku (které by odpovídalo roku jeho narození) musel můj děda, narozený v lednu 1908 narukovat - kdy mu začala branná povinnost, kdy asi musel k odvodu a kdy asi měl nástup na vojenskou službu. Jeho písemnosti byly ve VHA skartovány.Děkuji | Dobrý den, pravidla pro odvody a dobu trvání povinné vojenské služby byly po roce 1920 následující: "Výkon branné povinnosti (...) branná povinnost je všeobecná a nutno ji vykonati osobně. Podléhají jí všichni českoslovenští občané od 20 do 50 let. Dobrovolníkům může být povolen vstup od 17 let. Za války může president republiky nařídit předčasný odvod 18- a i 19letých mladých mužů a opětný odvod starších ročníků a přidržení k válečné službě členů spolků, které pěstují vojenský výcvik, od 17 do 60 let. Odvodní povinnost počíná 1. lednem v roce, v němž občan dosáhne 20 let, a končí 31. prosincem roku, v němž dosáhne stáří 22 let. Pro ty, kteří nesplní odvodní povinnost, trvá až do 50 let. Příslušníci téhož roku narození jsou povinni dostaviti se k odvodu ve třech za sebou jdoucích letech, pokud nebyli odvedeni již v 1. neb v 2. roce, takže v každém roce jsou povolány k odvodu zároveň 3 ročníky. Ministerstvo národní obrany může však povolat k odvodu pouze 1 nebo 2 nejstarší ročníky. Hlavní odvody jsou zpravidla v sídle okresního politického úřadu v době od 1. března do konce května. Osoby, které se nemohly dostavit k těmto odvodům, zúčastní se podle potřeby odvodů dodatečných u doplňovacích okresních velitelství. Podle výsledků lékařské prohlídky je branec klasifikován značkou A (schopen bez vady k řadové službě) В (schopen s vadou k pomocným službám) а С (neschopen). Na základě lékařské klasifikace je pak branec buď odveden, neodveden neb je jeho odvod odročen na příští rok. Do odvodního rozhodnutí není opravného prostředku. Dobrovolně se může podrobit odvodu u okresního doplňovacího velitelství ten, komu byl povolen dobrovolný vstup do československé branné moci." (Malypetr, Jan, 1938, s. 187) "Délka prezenční služby byla vzhledem k proměnlivosti vnitropolitické i zahraniční situace několikrát změněna. Branný zákon z 19. března (č. 193/1920 z. a n.) v § 17 stanovil bez dalších výkladů, že prezenční služba je stanovena na čtrnáct měsíců. V přechodných ustanoveních tohoto zákona najdeme § 61, který určil, že odvedenci v roce 1920-1922 jsou povinni po vykonání normální prezenční služby setrvat v další činné službě po dobu deseti měsíců (v součtu tedy dva roky) a odvedení v roce 1923-1925 po dobu čtyř měsíců (v součtu tedy osmnáct měsíců). Osmnáctiměsíční prezenční služba byla zákonem č. 51/1927 Sb. z. a n. prodloužená i brancům odvedeným v roce 1926 a později. Teprve zákon č. 66/1932 Sb. z. a n. vyslovil, že branci odvedeni v roce 1933 nebo později absolvují již jen čtrnáctiměsíční službu." (Talár, Josef, 2012, s. 24) | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, v jakém věku a roku (které by odpovídalo roku jeho narození) musel můj děda, narozený v lednu 1908 narukovat - kdy mu začala branná povinnost, kdy asi musel k odvodu a kdy asi měl nástup na vojenskou službu. Jeho písemnosti byly ve VH skartovány.Děkuji | Dobrý den, pravidla pro odvody a dobu trvání povinné vojenské služby byly po roce 1920 následující: "výkon branné povinnosti (...) branná povinnost je všeobecná a nutno ji vykonati osobně. Podléhají jí všichni českoslovenští občané od 20 do 50 let. Dobrovolníkům může být povolen vstup od 17 let. Za války může president republiky nařídit předčasný odvod 18- a i 19letých mladých mužů a opětný odvod starších ročníků a přidržení k válečné službě členů spolků, které pěstují vojenský výcvik, od 17 do 60 let. Odvodní povinnost počíná 1. lednem v roce, v němž občan dosáhne 20 let, a končí 31. prosince roku, v němž dosáhne stáří 22 let. Pro ty, kteří nesplní odvodní povinnost, trvá až do 50 let. Příslušníci téhož roku narození jsou povinni dostavit se k odvodu ve třech za sebou jdoucích letech, pokud nebyli odvedeni již v 1. neb v 2. roce, takže v každém roce jsou povolány k odvodu zároveň 3 ročníky. Ministerstvo národní obrany může však povolat k odvodu pouze 1 nebo 2 nejstarší ročníky. Hlavní odvody jsou zpravidla v sídle okresního politického úřadu v době od 1. března do konce května. Osoby, které se nemohly dostavit k těmto odvodům, zúčastní se podle potřeby odvodů dodatečných u doplňovacích okresních velitelství. Podle výsledku lékařské prohlídky je branec klasifikován značkou a (schopen bez vady k řadové službě) . (schopen s vadou k pomocným službám) . " (neschopen). Na základě lékařské klasifikace je pak branec bud odveden, neodvede neb je jeho odvod odročen na příští rok. Do odvodního rozhodnutí není opravného prostředku. Dobrovolně se může podrobit odvodu u okresního doplňovacího velitelství ten, komu byl povolen dobrovolný vstup do československé branné moci." (Malypetr, Jan, 1938, s. 187) "délka prezenční služby byla vzhledem k proměnlivosti vnitropolitické i zahraniční situace několikrát změněna. Branný zákon z 19. března (č. 193/1920 s. a n.) v § 17 stanovil bez dalších výkladů, že prezenční služba je stanovena na čtrnáct měsíců. V přechodných ustanoveních tohoto zákona najdeme § 61, který určil, že odvedenci v roce 1920-1922 jsou povinni po vykonání normální prezenční služby setrvat v další činné službě po dobu deseti měsíců (v součtu tedy dva roky) a odvedení v roce 1923-1925 po dobu čtyř měsíců (v součtu tedy osmnáct měsíců). Osmnáctiměsíční prezenční služba byla zákonem č. 51/1927 Sb. z. a n. prodloužena i brancům odvedeným v roce 1926 a později. Teprve zákon č. 66/1932 Sb. z. a n. vyslovil, že branci odvedeni v roce 1933 nebo později absolvují již jen čtrnáctiměsíční službu." (talár, Josef, 2012, s. 24) | true |
Braňte svoje zdraví | Hezký den,chtěla jsem se zeptat, jestli už jste si objednali od MUDr. Karla Hrnčíře, nakladatelství PLOT knihu Braňte svoje zdraví? | Dobrý den, Kniha:Hochmannová, Jana aHrnčíř, Karel.Braňte svoje zdraví!: co dělat, aby nám výdobytky civilizace nezkracovaly život. Vydání první. Praha: Plot, 2015. 215 stran. je ve fondu VKOL a je možné si ji objednat S pozdravem Anna Vitásková | Olomouc | Vědecká knihovna v Olomouci | Informace o vydaných dokumentech | null | 2015-10-07T11:48:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brante-svoje-zdravi | 929 | cs | Hezký den,chtěla jsem se zeptat, jestli už jste si objednali od MUDr. Karla Hrnčíře, nakladatelství PLOT knihu Braňte svoje zdraví? | Dobrý den, Kniha:Hochmannová, Jana aHrnčíř, Karel.Braňte svoje zdraví!: co dělat, aby nám výdobytky civilizace nezkracovaly život. Vydání první. Praha: Plot, 2015. 215 stran. je ve fondu VKOL a je možné si ji objednat S pozdravem Anna Vitásková | Hezký den,chtěla jsem se zeptat, jestli už jste si objednali od MUDr. Karla hrnčíře, nakladatelství PLOT knihu braňte svoje zdraví? | Dobrý den, kniha:Hochmannové, Jana hrnčíř, Karel.Braňte svoje zdraví!: co dělat, aby nám výdobytky civilizace nezkracovali život. Vydání první. Praha: Plot, 2015. 215 stran. je ve fondu ŠKOL a je možné si ji objednat s pozdravem Anna Vitásková | true |
Brašna na notebook | Zajímalo by mě z jakého důvodu není možné vstupovat do Všeobecné studovny NK v Praze s obalem na notebook (brašnou)? | Podminky přístupu do studoven Národní knihovny České republiky byly nově upraveny v Knihovním řádu naší knihovny, jenž vstoupil v účinnost toto pondělí - 3. října 2005:http://www.nkp.cz/files/kr.pdf. V ustanovení jeho části 3. bodu 6 se uvádí: "Příruční zavazadlo, vyjma přenosných počítačů, které uživatel může vnášet do vyhrazeného prostoru, nesmí v žádném uvedeném parametru překročit rozměry 30x21x10 cm a na vyžádání Národní knihovny a ostrahy vždy podléhá kontrole obsahu."Z uvedeného vyplývá, že notebook je možné vnášet do vyhrazeného prostoru za kontrolním stanovištěm u vchodu do knihovny jen bez obalu. Nicméně, uživatel může pro přenášení notebooku, příp. dalšího (studijního) materiálu použít vlastní nebo v šatně knihovny na vyžádání poskytnutou PRŮHLEDNOU odnosnou tašku, což bude akceptováno.K této úpravě Národní knihovna ČR sáhla v důsledku častého zneužívání dřívějšího tolerantního postupu, jakož i na základě poznatků, že čtenáři obalů na notebooky používali rovněž k přenášení knih a jiného materiálu a tak se vyhýbali kontrole. Závěrem si dovolím obrátit Vaši pozornost na další ustanovení Knihovního řádu NKČR, jenž v zájmu zachovávání klidu, zejména studijního prostředí, ve čtenářských prostorách požaduje vypnout akustickou signalizaci všech vnášených zařízení (nelze tedy ani provozovat mnohdy po výtce hlučnou signalizaci notebooků při jejich zapínání - KŘ Část 3., bod 2), návštěvní řády jednotlivých studoven rovněž zapovídají hlasovou komunikaci prostřednictvím jakéhokoli zařízení ve studovnách. Věřím, že důvody uvedených opatření pochopíte: jsou vedeny než snahou zajistit optimální podmínky pro práci současných i budoucích uživatelů Národní knihovny České republiky. | null | Národní knihovna ČR | Informace o knihovně | null | 2008-02-06T17:47:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brasna-na-notebook | 930 | cs | Zajímalo by mě z jakého důvodu není možné vstupovat do Všeobecné studovny NK v Praze s obalem na notebook (brašnou)? | Podmínky přístupu do studoven Národní knihovny České republiky byly nově upraveny v Knihovním řádu naší knihovny, jenž vstoupil v účinnost toto pondělí - 3. října 2005:http://www.nkp.cz/files/kr.pdf. V ustanovení jeho části 3. bodu 6 se uvádí: "Příruční zavazadlo, vyjma přenosných počítačů, které uživatel může vnášet do vyhrazeného prostoru, nesmí v žádném uvedeném parametru překročit rozměry 30x21x10 cm a na vyžádání Národní knihovny a ostrahy vždy podléhá kontrole obsahu."Z uvedeného vyplývá, že notebook je možné vnášet do vyhrazeného prostoru za kontrolním stanovištěm u vchodu do knihovny jen bez obalu. Nicméně, uživatel může pro přenášení notebooku, příp. dalšího (studijního) materiálu použít vlastní nebo v šatně knihovny na vyžádání poskytnutou PRŮHLEDNOU odnosnou tašku, což bude akceptováno.K této úpravě Národní knihovna ČR sáhla v důsledku častého zneužívání dřívějšího tolerantního postupu, jakož i na základě poznatků, že čtenáři obalů na notebooky používali rovněž k přenášení knih a jiného materiálu a tak se vyhýbali kontrole. Závěrem si dovolím obrátit Vaši pozornost na další ustanovení Knihovního řádu NKČR, jenž v zájmu zachovávání klidu, zejména studijního prostředí, ve čtenářských prostorách požaduje vypnout akustickou signalizaci všech vnášených zařízení (nelze tedy ani provozovat mnohdy po výtce hlučnou signalizací notebooků při jejich zapínání - KŘ Část 3., bod 2), návštěvní řády jednotlivých studoven rovněž zapovídají hlasovou komunikaci prostřednictvím jakéhokoli zařízení ve studovnách. Věřím, že důvody uvedených opatření pochopíte: jsou vedeny než snahou zajistit optimální podmínky pro práci současných i budoucích uživatelů Národní knihovny České republiky. | Zajímalo by mě z jakého důvodu není možné vstupovat do všeobecné studovny NK v Praze s obalem na notebook (brašnou)? | Podmínky přístupu do studoven národní knihovny České republiky byly nově upraveny v knihovním řádu naší knihovny, jenž vstoupil v účinnost toto pondělí - 3. října 2005:http://www.nku.cz/Miles/Kr.pdf. V ustanovení jeho části 3. bodu 6 se uvádí: "příruční zavazadlo, vyjma přenosných počítačů, které uživatel může vnášet do vyhrazeného prostoru, nesmí v žádném uvedeném parametru překročit rozměry 30x21x10 cm a na vyžádání národní knihovny a ostrahy vždy podléhá kontrole obsahu."Z uvedeného vyplývá, že notebook je možné vnášet do vyhrazeného prostoru za kontrolním stanovištěm u vchodu do knihovny jen bez obalu. Nicméně, uživatel může pro přenášení notebooku, příp. dalšího (studijního) materiálu použít vlastní nebo v šatně knihovny na vyžádání poskytnutou PRŮHLEDNOU odnosnou tašku, což bude akceptováno.K této úpravě národní knihovna ČR sáhla v důsledku častého zneužívání dřívějšího tolerantního postupu, jakož i na základě poznatků, že čtenáři obalů na notebooky používali rovněž k přenášení knih a jiného materiálu a tak se vyhýbali kontrole. Závěrem si dovolím obrátit vaši pozornost na další ustanovení knihovního řádu ČR, jenž v zájmu zachovávání klidu, zejména studijního prostředí, ve čtenářských prostorách požaduje vypnout akustickou signalizaci všech vnášených zařízení (nelze tedy ani provozovat mnohdy po výtce hlučnou signalizaci notebooků při jejich zapínání - K část 3., bod 2), návštěvní řády jednotlivých studoven rovněž zapovídají hlasovou komunikaci prostřednictvím jakéhokoli zařízení ve studovnách. Věřím, že důvody uvedených opatření pochopíte: jsou vedeny než snahou zajistit optimální podmínky pro práci současných i budoucích uživatelů národní knihovny České republiky. | true |
brát či dávat | když mě svrbí dlaň říká se ,že budu brát, ale pravánebo levá, brát či dávat | Dobrá den, k Vašemu dotazu se nám podařilo dohledat následující informace : u Romů se dodnes traduje několik pověr ve spojení s penězi. V jedné z nich se říká, že když vás svrbí levá dlaň, znamená to, že v nejbližší době obdržíte nějaké peníze. A když vás naopak svrbí pravá dlaň, Romové říkají, že budete muset něco zaplatit. Levá bere, pravá dává. Nejsem pověrčivý, ale říká se, že jsou věci mezi nebem a zemí. U nás tomu věřila pouze matka: když si škrábala levou dlaň, říkala, že už brzy přijde listonoška a přinese jí peníze. My jsme se jen posmívali, ale vždy tomu tak bylo. Nikdy se nestalo, že by ji tato pověra zklamala. V životě jsem se několikrát přesvědčil, že znamení této pověry je pravdivé a dnes už jí věřím i já. Vždy si vzpomenu, jak nám matka vysvětlovala, že každé svrbění levé dlaně není stejné. Podle ní vás začne svrbět levá dlaň vždy dva až tři dny před tím, než dostanete peníze. A prý záleží i na tom, kde přesně dlaň svrbí. Čím více ke středu, tím více peněz dostanete. Když svrbí pouze kolem prstů, znamená to, že částka nebude velká. Po celou dobu svrbění levé dlaně o tom nesmíte s nikým mluvit a také se nesmíte svrbění dlaně zbavovat, jinak by kouzlo pominulo. zdroj: http://www.romanohangos.cekit.cz/clanek.php?id_clanek=333 http://www.e-kniha.com/mezi-nebem-a-zemi.html | null | Národní knihovna ČR | Antropologie, etnografie | null | 2011-08-01T11:06:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brat-ci-davat | 931 | cs | když mě svrbí dlaň říká se ,že budu brát, ale pravánebo levá, brát či dávat | Dobrá den, k Vašemu dotazu se nám podařilo dohledat následující informace : u Romů se dodnes traduje několik pověr ve spojení s penězi. V jedné z nich se říká, že když vás svrbí levá dlaň, znamená to, že v nejbližší době obdržíte nějaké peníze. A když vás naopak svrbí pravá dlaň, Romové říkají, že budete muset něco zaplatit. Levá bere, pravá dává. Nejsem pověrčivý, ale říká se, že jsou věci mezi nebem a zemí. U nás tomu věřila pouze matka: když si škrábala levou dlaň, říkala, že už brzy přijde listonoška a přinese jí peníze. My jsme se jen posmívali, ale vždy tomu tak bylo. Nikdy se nestalo, že by jí tato pověra zklamala. V životě jsem se několikrát přesvědčil, že znamení této pověry je pravdivé a dnes už jí věřím i já. Vždy si vzpomenu, jak nám matka vysvětlovala, že každé svrbění levé dlaně není stejné. Podle ní vás začne svrbět levá dlaň vždy dva až tři dny před tím, než dostanete peníze. A prý záleží i na tom, kde přesně dlaň svrbí. Čím více ke středu, tím více peněz dostanete. Když svrbí pouze kolem prstů, znamená to, že částka nebude velká. Po celou dobu svrbění levé dlaně o tom nesmíte s nikým mluvit a také se nesmíte svrbění dlaně zbavovat, jinak by kouzlo pominulo. zdroj: http://www.romanohangos.cekit.cz/článek.php?id_článek=333 http://www.e-kniha.com/mezi-nebem-a-zemi.html | když mě svrbí dlaň říká se ,že budu brát, ale pravánebo levá, brát či dávat | Dobrá den, k vašemu dotazu se nám podařilo dohledat následující informace : u Romů se dodnes traduje několik pověr ve spojení s penězi. V jedné z nich se říká, že když vás svrbí levá dlaň, znamená to, že v nejbližší době obdržíte nějaké peníze. A když vás naopak svrbí pravá dlaň, Romové říkají, že budete muset něco zaplatit. Levá bere, pravá dává. Nejsem pověrčivý, ale říká se, že jsou věci mezi nebem a zemí. U nás tomu věřila pouze matka: když si škrábala levou dlaň, říkala, že už brzy přijde listonoška a přinese jí peníze. My jsme se jen posmívali, ale vždy tomu tak bylo. Nikdy se nestalo, že by ji tato pověra zklamala. V životě jsem se několikrát přesvědčil, že znamení této pověry je pravdivé a dnes už jí věřím i já. Vždy si vzpomenu, jak nám matka vysvětlovala, že každé svrbění levé dlaně není stejné. Podle ní vás začne svrbět levá dlaň vždy dva až tři dny před tím, než dostanete peníze. A prý záleží i na tom, kde přesně dlaň svrbí. Čím více ke středu, tím více peněz dostanete. Když svrbí pouze kolem prstů, znamená to, že částka nebude velká. Po celou dobu svrbění levé dlaně o tom nesmíte s nikým mluvit a také se nesmíte svrbění dlaně zbavovat, jinak by kouzlo pominulo. zdroj: http://www.romanohangos.cekat.cz/članek.ph?id_članek=333 http://www.e-kniha.com/mezi-nebem-a-zemi.html | true |
bratři Grimmové | Můžete mi, prosím, napsat názvy všech knih bratří Grimmů? Děkuji Vám. | Základní bibliografii bratří Grimmů najdete na první z následujících adres, na druhé najdete heslo o nich a v dolní části odkazy na další stránky. http://www-personal.ksu.edu/~ajc5656/bibliography.html http://de.wikipedia.org/wiki/Br%C3%BCder_Grimm#Literatur | null | Národní knihovna ČR | Informace o vydaných dokumentech | null | 2008-02-06T12:45:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bratri-grimmove | 932 | cs | Můžete mi, prosím, napsat názvy všech knih bratří Grimmů? Děkuji Vám. | Základní bibliografii bratří Grimmů najdete na první z následujících adres, na druhé najdete heslo o nich a v dolní části odkazy na další stránky. http://www-personál.ksu.edu/~ajc5656/bibliography.html http://dé.wikipedia.org/wiki/Br%C3%BCder_Grimm#Literatur | Můžete mi, prosím, napsat názvy všech knih bratří Grimmů? Děkuji vám. | Základní bibliografii bratří Grimmů najdete na první z následujících adres, na druhé najdete heslo o nich a v dolní části odkazy na další stránky. http://www-personál.ku.edu/~ajc5656/bibliografy.html http://de.wikipedia.org/Miki/Br%CD%Boder_Grimm#literatur | true |
bratři Grimmové | Dobrý den, prosím, mohli byste mi poradit, kde hledat informace o překladech pohádek bratří Grimmů? Od jakého roku se tyto pohádky překládají i do češtiny, v jakých knížkách bych nalezla více informací?A kde bych mohla najít jijich životopis? Předem děkuji za odpověď. | Dobrý den, bohužel se nám nepodařilo nalézt žádnou publikaci či studii věnující se překladům pohádek bratří Grimmů, dle našich zdrojů nebyla ani zpracována jejich personální bibliografie nebo bibliografie českých překladů sahající tak hluboko do minulosti. Můžeme Vám tedy pouze doporučit zdroje, s jejichž pomocí byste mohla získat podrobnější informace. Informace o existujících překladech: * pro vyhledání překladů (nejen v češtině), které má Národní knihovna ve fondu můžete použít elektronický katalog NK ČR - báze NKC (http://sigma.nkp.cz/cze/nkc), ve vyhledávacím formuláři stačí do pole Autor zadat "grimm jacob", pro vyhledání pouze českých překladů zvolte ještě pole Kód jazyka dokumentu a zadejte zkratku cze. Ve výsledku vyhledávání jsme jako nejstarší překlad nalezli knihu: Weselá Přástewnice, aneb, Rozmanité wyprawowánj, čili, Pohádky dle Grimmowých báchorek. Djlek prwý od Frant. Boh. Tomsy. W Praze ; a w Hradci Králowé : Nákladem Jana Hostwjta Pospjssila, 1832. Na tento svazek navazují další díly vydávané později. * Index translationum. Paris : Unesco, 1932- . Obsahuje údaje o překladech publikovaných ve více než 100 zemích , bohužel byl vydáván až od r. 1932. Ročníky 1932-1979 jsou v tištěné podobě dostupné např. v příruční knihovně studovny Referenčního centra NK ČR. Od r. 1979 jsou informace dostupné online na adresehttp://databases.unesco.org/xtrans/xtra-form.shtml. * Deutsche Literatur in der Tschechoslowakei von 1945 bis Mai 1959. Prag: PEN club, 1959. - dostupné také v příruční knihovně Referenčního centra, signatura RC 82.035=30=850(01) DEU * na stránkách Obce překladatelů je uveřejněna Databáze českého uměleckého překladu po r. 1945 (http://www.obecprekladatelu.cz/DUP00.htm), kde jsou překlady pohádek bratří Grimmů také zastoupeny - v hlavním menu si vyberte možnost jazykové oblasti, dále německá a poté překlady. Přehled je abecedně řazen podle příjmení autorů. * bohatá bibliografie k osobnostem bratří Grimmů i k jejich dílu je obsažena v publikaci: Schmidt, Heiner. Quellenlexikon zur deutschen Literaturgeschichte. Band 9 Goe-Gua. Duisburg: Verlag für Pädagogische Dokumentation, 1996. ISBN 3-930551-09-8. Domníváme se, že by se zde informace o překladech mohly objevit, lexikon je dostupný opět ve studovně Referenčního centra se signaturou RC 830(01) SCH 9. * hledali jsme i v katalogu Knihovny Ústavu pro českou literaturu AV ČR(http://tinweb.ucl.cas.cz/) i v online přístupných databázích Bibliografie české literární vědy, konkrétně Bibliografie do roku 1945 (http://isis.ucl.cas.cz/?form=ret) a Bibliografie od roku 1961 (http://isis.ucl.cas.cz/?form=biblio), ale také neúspěšně. Nicméně doporučovali bychom Vám zmíněný ústav kontaktovat, Bibliogragfie z r. 1945 je přepisem předmětové části Retrospektivní bibliografie 1770-1945, tj. lístkového katalogu, ale přepis není ještě úplný, proto by mohly být některé práce opomenuty. WWW stránky ÚČL:http://www.ucl.cas.cz/. Stručné informace o díle bratří Grimmů a jejich životě můžete nalézt např. v těchto zdrojích: * Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských. Praha: Odeon, 1987. Str. 280.* Allgemeine Deutsche Biographie. Band 9. Leipzig, 1879. Str. 678.* Ottův slovník naučný. V Praze : J. Otto, 1888-1909.* Universum: všeobecná encyklopedie. Praha : Odeon, 2000-2001.* Bahr, Ehrhard. Dějiny německé literatury, sv. 2: od osvícenství k době předbřeznové. Praha: Karolinum, 2006. Str. 297 (literatura na str. 325). ISBN 80-246-1048-5.* Stromšík, Jiří. Kapitoly z německé litertury: od Grimmelshausena k Dürrenmattovi. Praha: Nakladatelství H&H, 1994. Str. 67. ISBN 80-85787-68-7. Internetové odkazy:http://cs.wikipedia.org/wiki/Brat%C5%99i_Grimmov%C3%A9http://en.wikipedia.org/wiki/Brothers_Grimmhttp://www.nationalgeographic.com/grimm/http://www.pitt.edu/~dash/grimm.html Publikace věnující se pouze životu a dílu bratří Grimmů: 1) Seitz, Gabriele. Die Brüder Grimm : Leben. Werk, Zeit. Leipzig : S. Hirzel, 1990. -- 191 s. : il. ; 29 cm. ISBN 3-7401-0178-4 (váz.) 2) Scurla, Herbert. Die Brüder Grimm : ein Lebensbild. 1. Aufl. Berlin : Verl. der Nation, 1985. -- 381 s. 3) Lemmer, Manfred, 1928- . Die Brüder Grimm. 3., neubearb. Aufl.. -- Leipzig : Bibliogr. Inst., 1985. -- 96 s. : obr. příl. ; 20 cm. ISBN (Váz.) 4) Wetzel, Christoph, 1944- Brüder Grimm. Salzburg : Andreas, 1983. -- 304 s. : il.. -- (Die grossen Klassiker. Literatur der Welt in Bildern, Texten, Daten ; Bd. 34) 5) Denecke, Ludwig. Jacob Grimm und sein Bruder Wilhelm. Stuttgart : J.B. Metzler, 1971. -- 227 s. ; 19 cm.-- (Sammlung Metzler ;) (Realienbücher für Germanisten. D, Literaturgeschichte). ISBN 3-476-10100-2 (brož.) 6) Grimm, Jacob Ludwig Karl, 1785-1863. Die Brüder Grimm : Erbe und Rezeption : Stockholmer Symposium 1984. Stockholm: Almqvist och Wiksell, 1985. -- 256 s. : il.. -- (Acta Universitatis Stockholmiensis) (Stockholmer germanistische Forschungen ; [Bd.] 32) 7) Schmidt-Wiegand, Ruth, 1926- . Der Bruder und der Freund : Zum 200. Geburtstag von Wilhelm Grimm. Marburg : Universitätsbibl., 1988. -- 66 s. :il.. -- (Schriften der Universitätsbibliothek Marburg ; Nr. 39). 8) Bolte, Johannes; Jiří Polívka. Anmerkungen zu den Kinder- u Hausmärchen der Brüder Grimm. Band I., II. Leipzig: F. Weicher, 1913-1915. Výše uvedené tituly si můžete vyhledat v elektronickém katalogu NK ČR(http://sigma.nkp.cz/cze/nkc) zadáním příslušného výrazu do pole autor nebo název. Údaje o možnosti výpůjčky zjistíte v poli Exempláře. Pokud vlastníte platný čtenářský průkaz naší knihovny, můžete si titul objednat ihned ze systému pomocí odkazu objednat. V případě, že u nás registrována nejste a měla byste o registraci zájem, naleznete více informací na stráncehttp://www.nkp.cz/pages/page.php3?nazev=Jak_to_tady_chodi&submenu3=98.Poslední z jmenovaných titulů (č. 8) je možné vyhledat pouze pomocí naskenovaných katalogů Katif (http://katif.nkp.cz), kde si v záložce Katalogy zvolíte Generální katalog I, poté skříň Biblí-Botg, zásuvku Bolet-Bondš, číslo záznamu 570, signatura 3 C 390. Knihu si pomocí odkazu Objednat titul můžete také nechat vyexpedovat ze skladu, stačí vyplnit objednávkový formulář, v tomto případě čtenářský průkaz není nutný, až při vyzvednutí objednaných dokumentů. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2008-02-21T11:10:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bratri-grimmove-1 | 933 | cs | Dobrý den, prosím, mohli byste mi poradit, kde hledat informace o překladech pohádek bratří Grimmů? Od jakého roku se tyto pohádky překládají i do češtiny, v jakých knížkách bych nalezla více informací?A kde bych mohla najít jijich životopis? Předem děkuji za odpověď. | Dobrý den, bohužel se nám nepodařilo nalézt žádnou publikaci či studii věnující se překladům pohádek bratří Grimmů, dle našich zdrojů nebyla ani zpracována jejich personální bibliografie nebo bibliografie českých překladů sahající tak hluboko do minulosti. Můžeme Vám tedy pouze doporučit zdroje, s jejichž pomocí byste mohla získat podrobnější informace. Informace o existujících překladech: * pro vyhledání překladů (nejen v češtině), které má Národní knihovna ve fondu můžete použít elektronický katalog NK ČR - báze NKC (http://sigma.nkp.cz/cze/nkc), ve vyhledávacím formuláři stačí do pole Autor žádat "grimm jacob", pro vyhledání pouze českých překladů zvolte ještě pole Kód jazyka dokumentů a zadejte zkratku cze. Ve výsledku vyhledávání jsme jako nejstarší překlad nalezli knihu: Weselá Přástewnice, aneb, Rozmanité wyprawowánj, čili, Pohádky dle Grimmowých báchorek. Djlek prwý od Frant. Boh. Tomsy. W Praze ; a w Hradci Králowé : Nákladem Jana Hostwjta Pospjssila, 1832. Na tento svazek navazují další díly vydávané později. * Index translationum. Paris : Unesco, 1932- . Obsahuje údaje o překladech publikovaných ve více než 100 zemích , bohužel byl vydáván až od r. 1932. Ročníky 1932-1979 jsou v tištěné podobě dostupné např. v příruční knihovně studovny Referenčního centra NK ČR. Od r. 1979 jsou informace dostupné online na adresehttp://databases.unesco.org/xtrans/xtra-form.shtml. * Deutsche Literatur in der Tschechoslowakei von 1945 bis Mai 1959. Prag: PEN club, 1959. - dostupné také v příruční knihovně Referenčního centra, signatura RC 82.035=30=850(01) DEU * na stránkách Obce překladatelů je uveřejněna Databáze českého uměleckého překladu po r. 1945 (http://www.obecprekladatelu.cz/DUP00.htm), kde jsou překlady pohádek bratří Grimmů také zastoupeny - v hlavním menu si vyberte možnost jazykové oblasti, dále německá a poté překlady. Přehled je abecedně řazen podle příjmení autorů. * bohatá bibliografie k osobnostem bratří Grimmů i k jejich dílu je obsažena v publikaci: Schmidt, Heiner. Quellenlexikon zuř deutschen Literaturgeschichte. Band 9 Góe-Gua. Duisburg: Verlag für Pädagogische Dokumentation, 1996. ISBN 3-930551-09-8. Domníváme se, že by se zde informace o překladech mohly objevit, lexikon je dostupný opět ve studovně Referenčního centra se signaturou RC 830(01) SCH 9. * hledali jsme i v katalogu Knihovny Ústavu pro českou literaturu AV ČR(http://tinweb.účl.cas.cz/) i v online přístupných databázích Bibliografie české literární vědy, konkrétně Bibliografie do roku 1945 (http://isis.účl.cas.cz/?form=ret) a Bibliografie od roku 1961 (http://isis.účl.cas.cz/?form=biblio), ale také neúspěšně. Nicméně doporučovali bychom Vám zmíněný ústav kontaktovat, Bibliogragfie z r. 1945 je přepisem předmětové části Retrospektivní bibliografie 1770-1945, tj. lístkového katalogu, ale přepis není ještě úplný, proto by mohly být některé práce opomenuty. WWW stránky ÚČL:http://www.účl.cas.cz/. Stručné informace o díle bratří Grimmů a jejich životě můžete nalézt např. v těchto zdrojích: * Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských. Praha: Odeon, 1987. Str. 280.* Allgemeine Deutsche Biographie. Band 9. Leipzig, 1879. Str. 678.* Ottův slovník naučný. V Praze : J. Otto, 1888-1909.* Universum: všeobecná encyklopedie. Praha : Odeon, 2000-2001.* Bahr, Ehrhard. Dějiny německé literatury, sv. 2: od osvícenství k době předbřeznové. Praha: Karolinum, 2006. Str. 297 (literatura na str. 325). ISBN 80-246-1048-5.* Stromšík, Jiří. Kapitoly z německé litertury: od Grimmelshausena k Dürrenmattovi. Praha: Nakladatelství H&H, 1994. Str. 67. ISBN 80-85787-68-7. Internetové odkazy:http://čs.wikipedia.org/wiki/Brát%C5%99i_Grimmov%C3%A9http://en.wikipedia.org/wiki/Brothers_Grimmhttp://www.nationalgeographic.com/grimm/http://www.pitt.edu/~dash/grimm.html Publikace věnující se pouze životu a dílu bratří Grimmů: 1) Seitz, Gabriele. Die Brüder Grimm : Leben. Werk, Zeit. Leipzig : S. Hirzel, 1990. -- 191 s. : il. ; 29 cm. ISBN 3-7401-0178-4 (váz.) 2) Scurla, Herbert. Die Brüder Grimm : ein Lebensbild. 1. Aufl. Berlín : Verl. der Nation, 1985. -- 381 s. 3) Lemmer, Manfred, 1928- . Die Brüder Grimm. 3., neubearb. Aufl.. -- Leipzig : Bibliogr. Inst., 1985. -- 96 s. : obr. příl. ; 20 cm. ISBN (Váz.) 4) Wetzel, Christoph, 1944- Brüder Grimm. Salzburg : Andreas, 1983. -- 304 s. : il.. -- (Die grossen Klassiker. Literatur der Welt in Bildern, Texten, Daten ; Bd. 34) 5) Denecke, Ludwig. Jacob Grimm und sein Bruder Wilhelm. Stuttgart : J.B. Metzler, 1971. -- 227 s. ; 19 cm.-- (Sammlung Metzler ;) (Realienbücher für Germanisten. D, Literaturgeschichte). ISBN 3-476-10100-2 (brož.) 6) Grimm, Jacob Ludwig Karl, 1785-1863. Die Brüder Grimm : Erbe und Rezeption : Stockholmer Symposium 1984. Stockholm: Almqvist och Wiksell, 1985. -- 256 s. : il.. -- (Acta Universitatis Stockholmiensis) (Stockholmer germanistische Forschungen ; [Bd.] 32) 7) Schmidt-Wiegand, Ruth, 1926- . Der Bruder und der Freund : Zum 200. Geburtstag von Wilhelm Grimm. Marburg : Universitätsbibl., 1988. -- 66 s. :il.. -- (Schriften der Universitätsbibliothek Marburg ; Nr. 39). 8) Bolte, Johannes; Jiří Polívka. Anmerkungen zú den Kinder- u Hausmärchen děr Brüder Grimm. Band I., II. Leipzig: F. Weicher, 1913-1915. Výše uvedené tituly si můžete vyhledat v elektronickém katalogu NK ČR(http://sigma.nkp.cz/cze/nkc) zadáním příslušného výrazu do pole autor nebo název. Údaje o možnosti výpůjčky zjistíte v poli Exempláře. Pokud vlastníte platný čtenářský průkaz naší knihovny, můžete si titul objednat ihned ze systému pomocí odkazu objednat. V případě, že u nás registrována nejste a měla byste o registraci zájem, naleznete více informací na stráncehttp://www.nkp.cz/pages/page.php3?název=Jak_to_tady_chodí&submenu3=98.Poslední z jmenovaných titulů (č. 8) je možné vyhledat pouze pomocí naskenovaných katalogů Katif (http://katif.nkp.cz), kde si v záložce Katalogy zvolíte Generální katalog I, poté skříň Biblí-Botg, zásuvku Bolet-Bondš, číslo záznamu 570, signatura 3 C 390. Knihu si pomocí odkazu Objednat titul můžete také nechat vyexpedovat ze skladu, stačí vyplnit objednávkový formulář, v tomto případě čtenářský průkaz není nutný, až při vyzvednutí objednaných dokumentů. | Dobrý den, prosím, mohli byste mi poradit, kde hledat informace o překladech pohádek bratří Grimmů? Od jakého roku se tyto pohádky překládají i do češtiny, v jakých knížkách bych nalezla více informací?A kde bych mohla najít jejich životopis? Předem děkuji za odpověď. | Dobrý den, bohužel se nám nepodařilo nalézt žádnou publikaci či studii věnující se překladům pohádek bratří Grimmů, dle našich zdrojů nebyla ani zpracována jejich personální bibliografie nebo bibliografie českých překladů sahající tak hluboko do minulosti. Můžeme vám tedy pouze doporučit zdroje, s jejichž pomocí byste mohla získat podrobnější informace. Informace o existujících překladech: * pro vyhledání překladů (nejen v češtině), které má národní knihovna ve fondu můžete použít elektronický katalog NK ČR - báze NK (http://sigma.nku.cz/cze/noc), ve vyhledávacím formuláři stačí do pole autor zadat "Grimm Jacob", pro vyhledání pouze českých překladů zvolte ještě pole kód jazyka dokumentu a zadejte zkratku cze. Ve výsledku vyhledávání jsme jako nejstarší překlad nalezli knihu: Veselá Přástewnice, aneb, rozmanité wyprawowánj, čili, pohádky dle Grimmových báchorek. Dílek prý od Frant. Boj. Tomsy. V Praze ; a v Hradci Králové : Nákladem Jana Hostujte Pospjssila, 1832. Na tento svazek navazují další díly vydávané později. * index translationum. Paris : Unesco, 1932- . Obsahuje údaje o překladech publikovaných ve více než 100 zemích , bohužel byl vydáván až od r. 1932. Ročníky 1932-1979 jsou v tištěné podobě dostupné např. v příruční knihovně studovny referenčního centra NK ČR. Od r. 1979 jsou informace dostupné online na adresehttp://databases.Unesco.org/trans/extra-formu.shtml. * Deutsche literatur in der Tschechoslowakei von 1945 bis Mai 1959. Prag: PEN club, 1959. - dostupné také v příruční knihovně referenčního centra, signatura RC 82.035=30=850(01) EU * na stránkách obce překladatelů je uveřejněna databáze českého uměleckého překladu po r. 1945 (http://www.obecprekladatelu.cz/dup.htm), kde jsou překlady pohádek bratří Grimmů také zastoupeny - v hlavním menu si vyberte možnost jazykové oblasti, dále německá a poté překlady. Přehled je abecedně řazen podle příjmení autorů. * bohatá bibliografie k osobnostem bratří Grimmů i k jejich dílu je obsažena v publikaci: Schmidt, Heiner. Quellenlexikon eur Deutsche Literaturgeschichte. Band 9 go-Guy. Duisburg: Verlag für Pädagogische Dokumentation, 1996. ISBN 3-930551-09-8. Domníváme se, že by se zde informace o překladech mohly objevit, lexikon je dostupný opět ve studovně referenčního centra se signaturou RC 830(01) SH 9. * hledali jsme i v katalogu knihovny ústavu pro českou literaturu AV ČR(http://tine.ul.cas.cz/) i v online přístupných databázích bibliografie české literární vědy, konkrétně bibliografie do roku 1945 (http://Isis.ul.cas.cz/?fort=ret) a bibliografie od roku 1961 (http://Isis.ul.cas.cz/?from=bibli), ale také neúspěšně. Nicméně doporučovali bychom vám zmíněný ústav kontaktovat, bibliografie z r. 1945 je přepisem předmětové části retrospektivní bibliografie 1770-1945, tj. lístkového katalogu, ale přepis není ještě úplný, proto by mohly být některé práce opomenuty. WWW stránky ÚČL:http://www.ul.cas.cz/. Stručné informace o díle bratří Grimmů a jejich životě můžete nalézt např. v těchto zdrojích: * slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských. Praha: Odeon, 1987. Str. 280.* Allgemeine Deutsche Biografie. Band 9. Leipzig, 1879. Str. 678.* Ottův slovník naučný. V Praze : J. Otto, 1888-1909.* universum: všeobecná encyklopedie. Praha : Odeon, 2000-2001.* Bahr, Erhard. Dějiny německé literatury, sv. 2: od osvícenství k době předbřeznové. Praha: Karolinum, 2006. Str. 297 (literatura na str. 325). ISBN 80-246-1048-5.* Stromšík, Jiří. Kapitoly z německé literatury: od Grimmelshausena k Dürrenmattovi. Praha: Nakladatelství h&h, 1994. Str. 67. ISBN 80-85787-68-7. Internetové odkazy:http://cs.wikipedia.org/Miki/Brit%C%i_Grimmové%C%Http://en.wikipedia.org/Miki/Brothers_Grimmhttp://www.nationalgeographic.com/Grimm/http://www.Pitt.edu/~cash/Grimm.html publikace věnující se pouze životu a dílu bratří Grimmů: 1) Seitz, Gabriele. Die Border Grimm : Leden. Week, Zeit. Leipzig : S. Herzl, 1990. -- 191 s. : il. ; 29 cm. ISBN 3-7401-0178-4 (váz.) 2) Scukla, Herbert. Die Border Grimm : ein Lebensbild. 1. Aul. Berlin : Vel. der Nation, 1985. -- 381 s. 3) lemme, Manfred, 1928- . Die Ryder Grimm. 3., neubert. Aul.. -- Leipzig : Bibliogr. Ins., 1985. -- 96 s. : obr. příl. ; 20 cm. ISBN (váz.) 4) Wetzel, Christoph, 1944- Ryder Grimm. Salzburg : Andreas, 1983. -- 304 s. : il.. -- (die grossem Klasikem. Literatur der Welt in Biden, textem, datem ; B. 34) 5) Denice, Ludwig. Jacob Grimm und sen Bruner Wilhelm. Stuttgart : J.B. Metzger, 1971. -- 227 s. ; 19 cm.-- (Samsung Metzlera ;) (Realienbücher für Germanista. D, Literaturgeschichte). ISBN 3-476-10100-2 (brož.) 6) Grimm, Jacob Ludwig Karl, 1785-1863. Die Border Grimm : Erbe und Rezeption : Stockholmem symposium 1984. Stockholm: Alquist och Wicksell, 1985. -- 256 s. : il.. -- (acta Universitami Stockholmiensis) (Stockholmem germanistice Forschungen ; [B.] 32) 7) Schmidt-Wiegand, Ruth, 1926- . Der Bruner und der Freund : Zem 200. Geburtstag von Wilhelm Grimm. Marburg : Universitätsbibl., 1988. -- 66 s. :il.. -- (Schifter der Universitätsbibliothek Marburg ; r. 39). 8) Bolt, Johannes; Jiří Polívka. Anmerkungen za den Kinder- u Hausmärchen der Ryder Grimm. Band I., II. Leipzig: F. Reicher, 1913-1915. Výše uvedené tituly si můžete vyhledat v elektronickém katalogu NK ČR(http://sigma.nku.cz/cze/noc) zadáním příslušného výrazu do pole autor nebo název. Údaje o možnosti výpůjčky zjistíte v poli exempláře. Pokud vlastníte platný čtenářský průkaz naší knihovny, můžete si titul objednat ihned ze systému pomocí odkazu objednat. V případě, že u nás registrována nejste a měla byste o registraci zájem, naleznete více informací na stráncehttp://www.nku.cz/pages/page.php?název=jak_to_tady_chodí&submenu3=98.Poslední z jmenovaných titulů (č. 8) je možné vyhledat pouze pomocí naskenovaných katalogů Katič (http://kati.nku.cz), kde si v záložce katalogy zvolíte generální katalog I, poté skříň biblí-bot, zásuvku bolet-Bonds, číslo záznamu 570, signatura 3 . 390. Knihu si pomocí odkazu objednat titul můžete také nechat vyexpedovat ze skladu, stačí vyplnit objednávkový formulář, v tomto případě čtenářský průkaz není nutný, až při vyzvednutí objednaných dokumentů. | true |
Bratři Grimmové | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak to bylo ve skutečnosti s úpravou pohádek bratří Grimmů, s jejich tzv. pokřesťanšťováním, které měl mít na svědomí Wilhelm Grimm...? Kterých pohádek například se tyto úpravy týkaly a do jaké míry změnily konečné vyznění pohádek? Je možné dnes někde sehnat "neupravenou verzi" pohádek bratří Grimmů, popř. kde? Předem děkuji za odpověď. | Dobry den, Slovnik spisovatelu nemeckeho jazyka a spisovatelů luzickosrbskych. Praha:Odeon, 1987.uvadi v Uvodni studii a pod hesly bratri Grimmove Str. 23"...Subjektivismus, prechazejici nekdy az k irealitu, ...Cit, fantazie byly opet dosazeny do svych prav, zrodil se symbol nesplnitelne touhy, ... zanry se chaoticky prolinaly, magie, sen, mystika, mytus,... hnuti velmi slozite , se slozkami pokrokovymi i reakcnimi, ktere na jedne strane propagovalo navrat do minulosti, k feudalismu, ozivovalo nabozenskou mystiku, na druhe strane soustredilo zajem na lidovou tvorbu, pohadku (bratri Grimmove)..." Str. 280 "... Bratri Grimmove sdileli nazory heidelberske romantiky na vyznam lid.tvorivosti... sbirali od 1807 pohadky, ktere vydali... Zakladem byla lid.vypraveni z okoli Kasselu a z Westfalska, zcasti i sb. poh. z 16. - 18.stoleti. G-ove provadeli upravy - spojovali krajove varianty, vybirali rysy, ktere povazovali za nejlepsi, prohlubovali motivaci apod. Tim nenarusovali sve pojeti vernosti lidovemu podani, protoze v poh. videli zbytky starych mytu, ktere takto chteli rekonstruoavat. Pro jejich poh. je typicky rys neuprosne, nekdy az krute odplaty zla a hruzostrasnost. G-ove vystihli stylististicky dokonale charakter lid. pohadky a ucinili ji plnopravnym zanrem...." Student, o kterem jste se zminovala, nejspis cerpal z "doslovu" k vydani pohadek bri Grimmu: STROMSIK, Jiri. Pohadka ve stoleti vedy. In GRIMMOVE, Jacob a Wilhelm. Pohadky. Praha: Odeon, 1988, s. 277 - 284. Signatura NK CR 54 B 3283 "... Prava umelecka tvorba byla pro Jacoba predevsim projevem jakesi kolektivni "duse naroda", ktera se do moderni doby dochovala v relativne ciste podobe prave jen ve zbytcich ustniho podani, predevsim mezi venkovskym lidem. Neni jasne, do jake miry si oba Grimmove uvedomovali, ze i ustni podani melo vzdy svou dynamiku, ze i lidovi vypraveci v prubehu veku nutne prizpusobovali tradovane latky sve dobe (pokrestanstovani pohanskych latek, promena realii apod.); trebaze je tato dynamika mnohem mensi nez u kultury vzdelanecke, byla "puvodnost" verzi zapsanych na pocatku 19. stoleti problematicka...." Myslim si, ze by bylo prinosne, abyste si precetla celou Stromsikovu stat, kterou tu opisovat nemohu. Zajimavy je i clanek JANECEK, Petr. Fama universalis. In: Tvar, Roc. 19, c. 10 (20080515), s. 15. Pokud se touto problematikou zabyvali nekteri autori, mohlo to byt spise v nemeckem jazyce (prip. i jinych jazycich) a potom je potreba, abyste si sama vyhodnotila, jsou-li tam informace, ktere hledate. O zivote a dile bratri Grimmu bylo napsano nekolik knih, ale prave v nemeckem jazyce. Je-li tam nekde v textu zminena Vami sledovana problematika, neni mozne ji jednodussim zpusobem najit, nez ze si knihu sama prectete. Myslim si, ze, jak pisete, "neupravena verze" pohadek bri Grimmu, nevysla v cestine, pouze ukazky z ni se objevily v casopise Babylon (http://www.ibabylon.cz/), bohuzel nevime, v kterem roce a cisle; pokud vysla v uplnosti, tak jen v originale, tedy v nemcine. Bohuzel to ale nemohu dolozit. Pokud byste chtela opravdu ziskat tuto informaci, musela byste srovnavat jednotliva vydani a to jak nemecka, tak ceska, prip. jina. Doporucuji obratit se s dotazem napr. na pracovniky Deutsche national Bibliothekhttp://www.d-nb.de/eng/kontakt/index.htm, Brüder Grimm Muzeum Kasselhttp://www.grimms.de/contenido/cms/front_content.php?idcat=5, prip.na Ustav germanskych studii Univerzity Karlovy v Praze, katedru germanistiky, kde by se nekdo mohl srovnavanim jednotlivych vydani pohadek vedecky zabyvathttp://german.ff.cuni.cz/index.php?id=5&PHPSESSID=2a88dea3fb01c83112d77044672585a4. Kontaktovat muzete take knihovnu Goethe-Institutu prostrednictvim teto sluzby. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2009-02-26T10:40:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bratri-grimmove-2 | 934 | cs | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak to bylo ve skutečnosti s úpravou pohádek bratří Grimmů, s jejich tzv. pokřesťanšťováním, které měl mít na svědomí Wilhelm Grimm...? Kterých pohádek například se tyto úpravy týkaly a do jaké míry změnily konečné vyznění pohádek? Je možné dnes někde sehnat "neupravenou verzi" pohádek bratří Grimmů, popř. kde? Předem děkuji za odpověď. | Dobrý den, Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských. Praha:Odeon, 1987.uvádí v Úvodní studii a pod hesly bratři Grimmové Str. 23"...Subjektivismus, přecházející někdy až k irealitu, ...Cit, fantazie byly opět dosaženy do svých práv, zrodil se symbol nesplnitelné touhy, ... žánry se chaoticky prolínaly, magie, sen, mystika, mýtus,... hnutí velmi složité , se složkami pokrokovými i reakčními, které na jedné straně propagovalo návrat do minulosti, k feudalismu, oživovalo náboženskou mystiku, na druhé straně soustředilo zájem na lidovou tvorbu, pohádku (bratři Grimmové)..." Str. 280 "... Bratři Grimmové sdíleli názory heidelberské romantiky na význam lid.tvořivosti... sbírali od 1807 pohádky, které vydali... Základem byla lid.vyprávění z okolí Kasselu a z Westfálská, zčásti i sb. poh. z 16. - 18.století. G-ove prováděli úpravy - spojovali krajové varianty, vybírali rysy, které považovali za nejlepší, prohlubovali motivaci apod. Tím nenarušovali své pojetí věrnosti lidovému podání, protože v poh. viděli zbytky starých mýtů, které takto chtěli rekonstruoavat. Pro jejich poh. je typický rys neúprosně, někdy až kruté odplaty zla a hrůzostrašnost. G-ove vystihli stylististicky dokonale charakter lid. pohádky a učinili ji plnoprávným žánrem...." Student, o kterém jste se zmiňovala, nejspíš čerpal z "doslovu" k vydání pohádek bri Grimmů: STROMŠÍK, Jiří. Pohádka ve století vědy. In GRIMMOVÉ, Jacob a Wilhelm. Pohádky. Praha: Odeon, 1988, s. 277 - 284. Signatura NK ČR 54 B 3283 "... Pravá umělecká tvorba byla pro Jacoba především projevem jakési kolektivní "duše národa", která se do moderní doby dochovala v relativně čisté podobě právě jen ve zbytcích ústního podání, především mezi venkovským lidem. Není jasné, do jaké míry si oba Grimmové uvědomovali, že i ústní podání mělo vždy svou dynamiku, že i lidoví vypravěči v průběhu věku nutně přizpůsobovali tradované látky své době (pokrestanstovani pohanských látek, proměna reálií apod.); třebaže je tato dynamika mnohem menší než u kultury vzdělanecké, byla "původnost" verzi zapsaných na počátku 19. století problematická...." Myslím si, že by bylo přínosné, abyste si přečetla celou Stromsikovu stát, kterou tu opisovat nemohu. Zajímavý je i článek JANEČEK, Petr. Fáma universalis. In: Tvář, Roč. 19, č. 10 (20080515), s. 15. Pokud se touto problematikou zabývali někteří autoři, mohlo to být spíše v německém jazyce (příp. i jiných jazycích) a potom je potřeba, abyste si sama vyhodnotila, jsou-li tam informace, které hledáte. O životě a díle bratří Grimmů bylo napsáno několik knih, ale právě v německém jazyce. Je-li tam někde v textu zmíněná Vámi sledovaná problematika, není možné ji jednodušším způsobem najít, než že si knihu sama přečtete. Myslím si, že, jak píšete, "neupravená verze" pohádek bri Grimmů, nevyšla v češtině, pouze ukázky z ní se objevily v časopise Babylon (http://www.ibabylon.cz/), bohužel nevíme, v kterém roce a čísle; pokud vyšla v úplnosti, tak jen v originále, tedy v němčině. Bohužel to ale nemohu doložit. Pokud byste chtěla opravdu získat tuto informaci, musela byste srovnávat jednotlivá vydání a to jak německá, tak česká, příp. jiná. Doporučuji obrátit se s dotazem např. na pracovníky Deutsche national Bibliothekhttp://www.d-nb.de/eng/kontakt/index.htm, Brüder Grimm Muzeum Kasselhttp://www.grimms.de/contenido/čms/front_content.php?idcat=5, příp.na Ústav germánských studií Univerzity Karlovy v Praze, katedru germanistiky, kde by se někdo mohl srovnáváním jednotlivých vydání pohádek vědecky zabyvathttp://german.ff.cuni.cz/index.php?id=5&PHPSESSID=2a88dea3fb01c83112d77044672585a4. Kontaktovat můžete také knihovnu Goethe-Institutu prostřednictvím této služby. | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak to bylo ve skutečnosti s úpravou pohádek bratří Grimmů, s jejich tzv. pokřesťanšťováním, které měl mít na svědomí Wilhelm Grimm...? Kterých pohádek například se tyto úpravy týkaly a do jaké míry změnily konečné vyznění pohádek? Je možné dnes někde sehnat "neupravenou verzi" pohádek bratří Grimmů, popř. kde? Předem děkuji za odpověď. | Dobrý den, slovník spisovatelů nemeckého jazyka a spisovatelů lužickosrbských. Praha:Odeon, 1987.uvadá v zvodni studii a pod hesly bratři Grimmové str. 23"...Subjektivismus, prechazejici nekdy až k realitu, ...Cit, fantazie byly opět dosazeny do svých práv, zrodil se symbol nesplnitelné touhy, ... žanry se chaoticky prolínaly, magie, sen, mystika, mýtus,... hnutí velmi složité , se složkami pokrokovými i reakčními, které na jedné straně propagovalo návrat do minulosti, k feudalismu, oživovalo náboženskou mystiku, na druhé straně soustředilo zájem na lidovou tvorbu, pohádku (bratři Grimmové)..." Str. 280 "... Bratři Grimmové sdíleli názory heidelberské romantiky na význam lid.tvořivosti... sbírali od 1807 pohádky, které vydali... Základem byla lid.vypraveni z okolí Kasselu a z Vestfálska, zmasti i Sb. poh. z 16. - 18.století. G-ve prováděli úpravy - spojovali krajové varianty, vybírali rysy, které považovali za nejlepsi, prohlubovali motivaci apod. Tím nenarušovali své pojetí věrnosti lidovému podané, protože v poh. viděli zbytky starých mýtu, které takto chtěli rekonstruovat. Pro jejich poh. je typický rys neuprosme, někdy až kruté odplaty zla a hrůzostrašnost. G-ve vystihli stylististicky dokonale charakter lid. pohádky a učinili ji plnoprávnym Zanem...." Student, o kterém jste se zmiňovala, nejspíš čerpal z "doslovu" k vydáni pohádek pri Grimmů: STROSI, Jiri. Pohádka ve století vědy. In GRIMMOVÉ, Jacob a Wilhelm. Pohádky. Praha: Odeon, 1988, s. 277 - 284. Signatura NK ČR 54 . 3283 "... Pravá umělecká tvorba byla pro Jacoba predevsím projevem jakési kolektivní "duše národa", která se do moderní doby dochovala v relativně ciste podobě prave jen ve zbytcích ústního Kodani, predevsím mezi venkovským lidem. Není jasné, do jaké míry si oba Grimmové uvědomovali, že i usni podané melo vzdy svou dynamiku, ze i lidové vypraveni v průběhu věku nutně přizpůsobovali tradované látky sve dobe (pokrestanstovani pohanských látek, proměna reálii apod.); třebaže je tato dynamika mnohem menši nez u kultury vzdělanecké, byla "původnost" verzi zapsaných na počátku 19. století problematická...." Myslím si, že by bylo prione, abyste si přečetla celou Stromsikovu stát, kterou tu opisovat nemohu. Zajímavé je i clánek JANEČEK, Petr. Fáma universalií. In: Tvar, doc. 19, c. 10 (20080515), s. 15. Pokud se touto problematikou zabývali některé autory, mohlo to být spise v nemeckém jazyce (prap. i jiných jazycích) a potom je potřeba, abyste si sama vyhodnotila, jsou-li tam informace, které hledáte. O zivote a díle bratry Grimmů bylo napsáno několik knih, ale prave v Německem jazyce. Je-li tam někde v textu zmizena vámi sledovaná problematika, není mozna ji jednoduššim způsobem najít, než že si knihu sama přečtete. Myslím si, že, jak pijete, "neupravená verze" pohádek pri Grimmů, nevyšla v cystine, pouze ukázky z ní se objevily v časopise Babylon (http://www.babylon.cz/), bohužel nevíme, v kterém roce a cihle; pokud vyšla v úplnosti, tak jen v originále, tedy v nemine. Bohužel to ale nemohu doložit. Pokud byste chtěla opravdu získat tuto informaci, musela byste srovnávat jednotlivá vydané a to jak nemecká, tak Ceska, prap. jiná. Doporučuji obrátit se s dotazem napr. na pracovníky Deutsche National Bibliothekhttp://www.d-b.de/ing/kontakt/index.htm, Ryder Grimm muzeum Kasselhttp://www.grimas.de/contenido/cm/front_comment.ph?idc=5, prap.na stav germánských studií univerzity Karlovy v Praze, katedru germanistiky, kde by se někdo mohl srovnávanym jednotlivých vydané pohádek vědecky zabyvathttp://German.F.Cuny.cz/index.ph?id=5&PHPSESSID=2a88dea3fb01c83112d77044672585a4. Kontaktovat muzete také knihovnu Goethe-institutu prostřednictvím této služby. | true |
bratři Grimmové | Dobrý den, potřebovala bych vědět, kolikrát u nás vyšly pohádky bratří Grimmů, zda byla období (desetiletí), kdy se nevydávaly vůbec. Je možné dostat odpověď do pátku? | Dobrý den, první český překlad všech 200 textů klasické sbírky německých pohádek (originální název Kinder und Hausmärchen) sebraných bratry Grimmovými, překlad : Helena Helceletová, u nás vyšel ve Státním nakladatelství krásné literatury,hudby a umění v roce 1961. Signatura Národní knihovny je II 057458, záznam v bázi NKC Národní knihovnyhttp://sigma.nkp.cz/F/S2TCEN4CQE4G38BH7QLQMKH5BXRN643L9S4ETE7Q1AXSBAVEGH-58484?func=full-set-set&set_number=060287&set_entry=000001&format=031. Pokud jde o periodicitu vydávání pohádek bratří Grimmů, soupis vydání byste nalezla v Bibliografii děl bratří Grimmů. Ta je součástí publikace Evy Krejčové : Besedujeme s dětmi o německých pohádkách bratří Grimmů : (téze besedy pro mladší děti). Praha : Městská lidová knihovna, 1963.Pro tuto příručku se můžete zkusit obrátit na vydavatele - Městskou knihovnu v Praze,http://www.mlp.cz. V Národní knihovně jsou exempláře této publikace uloženy v Národním konzervačním fondu v depozitáři Hostivař pod signaturami III 042704 a III 041824. | null | Národní knihovna ČR | Informace o vydaných dokumentech | null | 2009-05-06T15:01:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bratri-grimmove-3 | 935 | cs | Dobrý den, potřebovala bych vědět, kolikrát u nás vyšly pohádky bratří Grimmů, zda byla období (desetiletí), kdy se nevydávaly vůbec. Je možné dostat odpověď do pátku? | Dobrý den, první český překlad všech 200 textů klasické sbírky německých pohádek (originální název Kinder und Hausmärchen) sebraných bratry Grimmovými, překlad : Helena Helceletová, u nás vyšel ve Státním nakladatelství krásné literatury,hudby a umění v roce 1961. Signatura Národní knihovny je II 057458, záznam v bázi NKC Národní knihovnyhttp://sigma.nkp.cz/F/S2TCEN4CQE4G38BH7QLQMKH5BXRN643L9S4ETE7Q1AXSBAVEGH-58484?func=full-set-set&set_number=060287&set_entry=000001&formát=031. Pokud jde o periodicitu vydávání pohádek bratří Grimmů, soupis vydání byste nalezla v Bibliografii děl bratří Grimmů. Ta je součástí publikace Evy Krejčové : Besedujeme s dětmi o německých pohádkách bratří Grimmů : (téže besedy pro mladší děti). Praha : Městská lidová knihovna, 1963.Pro tuto příručku se můžete zkusit obrátit na vydavatele - Městskou knihovnu v Praze,http://www.mlp.cz. V Národní knihovně jsou exempláře této publikace uloženy v Národním konzervačním fondu v depozitáři Hostivař pod signaturami III 042704 a III 041824. | Dobrý den, potřebovala bych vědět, kolikrát u nás vyšly pohádky bratří Grimmů, zda byla období (desetiletí), kdy se nevydávaly vůbec. Je možné dostat odpověď do pátku? | Dobrý den, první český překlad všech 200 textů klasické sbírky německých pohádek (originální název Kinder und Hausmärchen) sebraných bratry Grimmovými, překlad : Helena Helceletová, u nás vyšel ve státním nakladatelství krásné literatury,hudby a umění v roce 1961. Signatura národní knihovny je II 057458, záznam v bázi NK národní knihovnyhttp://sigma.nku.cz/F/S2TCEN4CQE4G38BH7QLQMKH5BXRN643L9S4ETE7Q1AXSBAVEGH-58484?fun=full-set-set&set_number=060287&set_centry=000001&formát=031. Pokud jde o periodicitu vydávání pohádek bratří Grimmů, soupis vydání byste nalezla v bibliografii děl bratří Grimmů. Ta je součástí publikace Evy krejčové : Besedujeme s dětmi o německých pohádkách bratří Grimmů : (téze besedy pro mladší děti). Praha : Městská lidová knihovna, 1963.Pro tuto příručku se můžete zkusit obrátit na vydavatele - městskou knihovnu v Praze,http://www.ml.cz. V národní knihovně jsou exempláře této publikace uloženy v národním konzervačním fondu v depozitáři Hostivař pod signaturami III 042704 a III 041824. | true |
Bratřické hnutí | Prosim o seznam literatury zabyvajici se bratrickym hnutim ve stredni Evrope. | Dobrý den, bratřickému hnutí se mimo jiné věnuje následující kniha:* HOFFMANN, Ladislav. Bratříci - slavní protifeudální bojovníci 15. století: Příspěvek k dějinám husitství na Slovensku. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1959. 84, [4] s. Živá minulost; Sv. 38. a články: * Moravec, Milan : Bratříci - slavní bojovníci 15. století. In: Jihlava a Basilejská kompaktáta. Jihlava, Muz. Vysočiny - OA 1992, s. 203-220.* Jurok, Jiří : Čeští husitští a katoličtí kondotiéři z Moravy na Slovensku v 15. století (období bratříků). Vojenská história 9, 2005, č. 4, s. 3-15. (http://www.vhu.sk/data/att/476_subor.pdf)* Rady, Martyn : Jiskra, Hussitism and Slovakia. In: Confession and Nation in the Era of Reformations. Central Europe in Comparative Perspective. Praha, Institute of History 2011, s. 77-90. Zmínku o bratřickém hnutí byste mohl nalézt i v publikacích o husitském hnutí (např.):* JUROK, Jiří. Příčiny, struktury a osobnosti husitské revoluce. Vyd. 1. České Budějovice: Veduta, 2006. 298 s. ISBN 80-86829-22-7.* ČORNEJ, Petr. Světla a stíny husitství: (události, osobnosti, texty, tradice): výbor z úvah a studií. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 481 s. ISBN 978-80-7422-084-5. Internetové zdroje:*http://books.google.cz/books?id=scAXAQAAIAAJ&pg=PA789&dq=brat%C5%99%C3%ADci&hl=cs&sa=X&ei=tCi-UNqvH6je4QSGkoCwBA&ved=0CDQQ6AEwAQ#v=onepage&q=brat%C5%99%C3%ADci&f=false*http://www.husitstvi.cz/n-a3.php*http://www.husitstvi.cz/rp7.php*http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Jiskra_z_Brand%C3%BDsa Další vhodnou literaturu k tématu můžete dohledat prostřednictvím níže uvedených katalogů a databází:* Online katalog Národní knihovny ČR:http://aleph.nkp.cz/cze/nkc* Naskenované katalogy NK ČR:http://katif.nkp.cz* Souborný katalog ČR:http://aleph.nkp.cz/cze/skc* Jednotná informační brána:http://www.jib.cz* Databáze Historického ústavu AV ČR :http://biblio.hiu.cas.cz/ | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2013-01-09T09:52:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bratricke-hnuti | 936 | cs | Prosím o seznam literatury zabývající se bratrickym hnutím ve střední Evropě. | Dobrý den, bratřickému hnutí se mimo jiné věnuje následující kniha:* HOFFMANN, Ladislav. Bratříci - slavní protifeudální bojovníci 15. století: Příspěvek k dějinám husitství na Slovensku. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1959. 84, [4] s. Živá minulost; Sv. 38. a články: * Moravec, Milan : Bratříci - slavní bojovníci 15. století. In: Jihlava a Basilejská kompaktáta. Jihlava, Muž. Vysočiny - OA 1992, s. 203-220.* Jurok, Jiří : Čeští husitští a katoličtí kondotiéři z Moravy na Slovensku v 15. století (období bratříků). Vojenská história 9, 2005, č. 4, s. 3-15. (http://www.vhu.sk/data/att/476_subor.pdf)* Rady, Martyn : Jiskra, Hussitism and Slovakia. In: Confession and Nation in the Éra of Reformations. Central Europe in Comparative Perspective. Praha, Institute of History 2011, s. 77-90. Zmínku o bratřickém hnutí byste mohl nalézt i v publikacích o husitském hnutí (např.):* JUROK, Jiří. Příčiny, struktury a osobnosti husitské revoluce. Vyd. 1. České Budějovice: Veduta, 2006. 298 s. ISBN 80-86829-22-7.* ČORNEJ, Petr. Světla a stíny husitství: (události, osobnosti, texty, tradice): výbor z úvah a studií. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 481 s. ISBN 978-80-7422-084-5. Internetové zdroje:*http://books.google.cz/books?id=scAXAQAAIAAJ&pg=PA789&dq=brát%C5%99%C3%ADci&hl=cs&sa=X&ei=tCi-UNqvH6je4QSGkoCwBA&ved=0CDQQ6AEwAQ#v=onepage&q=brát%C5%99%C3%ADci&f=false*http://www.husitství.cz/n-a3.php*http://www.husitství.cz/rp7.php*http://čs.wikipedia.org/wiki/Jan_Jiskra_z_Brand%C3%BDsa Další vhodnou literaturu k tématu můžete dohledat prostřednictvím níže uvedených katalogů a databází:* Online katalog Národní knihovny ČR:http://aleph.nkp.cz/cze/nkc* Naskenované katalogy NK ČR:http://katif.nkp.cz* Souborný katalog ČR:http://aleph.nkp.cz/cze/skc* Jednotná informační brána:http://www.jib.cz* Databáze Historického ústavu AV ČR :http://biblio.hiu.cas.cz/ | Prosím o seznam literatury zabyvajici se bratrskym hnutím ve střední Evropě. | Dobrý den, bystřickému hnutí se mimo jiné věnuje následující kniha:* HOFFMANN, Ladislav. Bratříci - slavní protifeudální bojovníci 15. století: Příspěvek k dějinám husitství na Slovensku. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1959. 84, [4] s. Živá minulost; sv. 38. a články: * Moravec, Milan : Bratříci - slavní bojovníci 15. století. In: Jihlava a basilejská kompaktáta. Jihlava, Muz. Vysočiny - o 1992, s. 203-220.* Turok, Jiří : Čeští husitští a katoličtí kondotiéři z Moravy na Slovensku v 15. století (období bratřík). Vojenská historia 9, 2005, č. 4, s. 3-15. (http://www.vu.sk/data/at/476_sbor.pdf)* rady, Martin : Jiskra, Hussitism and Slovakia. In: Confession and Nation in the Era of Reformations. Central Europe in komparative Perspektiv. Praha, institute of History 2011, s. 77-90. Zmínku o branickém hnutí byste mohl nalézt i v publikacích o husitském hnutí (např.):* JURO, Jiří. Příčiny, struktury a osobnosti husitské revoluce. Vyd. 1. České Budějovice: Veduta, 2006. 298 s. ISBN 80-86829-22-7.* ČERNEJ, Petr. Světla a stíny husitství: (události, osobnosti, texty, tradice): výbor z úvah a studií. Vyd. 1. Praha: LN, nakladatelství lidové noviny, 2011. 481 s. ISBN 978-80-7422-084-5. Internetové zdroje:*http://book.Google.cz/book?id=scAXAQAAIAAJ&g=PA789&d=brát%C%99%CD%ADC&hl=cs&sa=X&e=ti-UNqvH6je4QSGkoCwBA&ved=0CDQQ6AEwAQ#v=homepage&q=brát%C%99%CD%ADC&f=False*http://www.husitství.cz/n-a.ph*http://www.husitství.cz/rpr.ph*http://cs.wikipedia.org/Miki/Jan_Jiskra_z_Brant%C%basa další vhodnou literaturu k tématu můžete dohledat prostřednictvím níže uvedených katalogů a databází:* online katalog národní knihovny ČR:http://alepp.nku.cz/cze/noc* naskenované katalogy NK ČR:http://kati.nku.cz* souborný katalog ČR:http://alepp.nku.cz/cze/sk* jednotná informační brána:http://www.ji.cz* databáze historického ústavu AV ČR :http://bibli.hu.cas.cz/ | false |
Brdek, Miroslav | Stručné informace (profese, kariéra, působení, publikační činnost) o autorovi knihy Trendy v evropské sociální politice (Miroslav Brdek) | Dobrý den, základní biografické údaje o tomto autorovi naleznete v bázi AUT, která je volně dostupná na našich stránkáchhttp://sigma.nkp.cz/F/, zde je uvedeno Brdek, Miroslav, 1930-Biograf.údajeNarozen 2.4.1930 v Praze. Doc., Ing., CSc., ekonom a vysokoškolský pedagog. Práce v oboru sociální politiky.Přehled jeho publikační činnosti sestavíte z báze NKC (knihy), báze ANL (články v českých časopisech od roku 1991) – báze NKČR viz odkaz výše, tištěné bibliografii Články v českých časopisech 1953-1990 (dostupná v Referenčním centru), případně v databázi Web of Science pro publikovaní v zahraničních periodikách – viz seznam online zdrojů v naší knihovně -http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_infozdroje_han.php3, připadně pro zahraniční monografie doporučujeme využít rozhraní UK v Karlsruhehttp://www.ubka.uni-karlsruhe.de/kvk.html Další informace – studium a působení jsou k dispozici např.http://www.universityswiss.ch/cz/docenti/s_brdek.htm(nebo anglická verzehttp://www.universityswiss.ch/docenti/s_brdek.htm). | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2009-01-29T11:17:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brdek-miroslav | 937 | cs | Stručné informace (profese, kariéra, působení, publikační činnost) o autorovi knihy Trendy v evropské sociální politice (Miroslav Brdek) | Dobrý den, základní biografické údaje o tomto autorovi naleznete v bázi AUT, která je volně dostupná na našich stránkáchhttp://sigma.nkp.cz/F/, zde je uvedeno Brdek, Miroslav, 1930-Biograf.údajeNarozen 2.4.1930 v Praze. Doc., Ing., CSc., ekonom a vysokoškolský pedagog. Práce v oboru sociální politiky.Přehled jeho publikační činnosti sestavíte z báze NKC (knihy), báze ANL (články v českých časopisech od roku 1991) – báze NKČR víz odkaz výše, tištěné bibliografii Články v českých časopisech 1953-1990 (dostupná v Referenčním centru), případně v databázi Web of Science pro publikování v zahraničních periodikách – víz seznam online zdrojů v naší knihovně -http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=služ_infozdroje_han.php3, případně pro zahraniční monografie doporučujeme využít rozhraní UK v Karlsruhehttp://www.ubka.uni-karlsruhe.de/kvk.html Další informace – studium a působení jsou k dispozici např.http://www.universityswiss.ch/cz/docenti/s_brdek.htm(nebo anglická verzehttp://www.universityswiss.ch/docenti/s_brdek.htm). | Stručné informace (profese, kariéra, působení, publikační činnost) o autorovi knihy trendy v evropské sociální politice (Miroslav Broek) | Dobrý den, základní biografické údaje o tomto autorovi naleznete v bázi AT, která je volně dostupná na našich stránkáchhttp://sigma.nku.cz/F/, zde je uvedeno Broek, Miroslav, 1930-biograf.údajeNarozen 2.4.1930 v Praze. Doc., Ing., CSc., ekonom a vysokoškolský pedagog. Práce v oboru sociální politiky.Přehled jeho publikační činnosti sestavíte z báze NK (knihy), báze AOL (články v českých časopisech od roku 1991) – báze ČR viz odkaz výše, tištěné bibliografii články v českých časopisech 1953-1990 (dostupná v referenčním centru), případně v databázi Web of Science pro publikování v zahraničních periodikách – viz seznam online zdrojů v naší knihovně -http://www.nku.cz/pages/page.php?page=slz_infozdroje_han.php, případně pro zahraniční monografie doporučujeme využít rozhraní UK v Karlsruhehttp://www.Hubka.Uni-Karlsruhe.de/krk.html další informace – studium a působení jsou k dispozici např.http://www.universityswiss.ch/cz/docenti/s_budek.htm(nebo anglická verzehttp://www.universityswiss.ch/docenti/s_brek.htm). | true |
břečťan v mytologii, v symbolech, v křesťanství | Dobrý den, čtenářka /lékárnice/ shání informace o rostlině břečťan v mytologii, v křesťanství a v symbolech. | Dobrý den, Lexikon symbolů uvádí k břečťanu následující symboliku: "(...) Protože je stálezelený, evokoval myšlenku na nesmrtelnost. V jiné souvislosti jej však považovali za rostlinu démonickou. Thyrsy boha opojení Dionýsa nebyly zdobeny jen révou, ale i břečťanem. Účinek břečťanu se popisoval jako ochlazující a povzbuzující k hlubokým myšlenkám, čímž měl kompenzovat žár vína. Břečťanové věnce měly při hostinách zchlazovat čelo. Také Thaleia (Thálie), Múza veselého básnictví a komedie, byla zobrazována s břečťanovým věncem. Pro přilnavost a pevné uchycení úponek se stal symbolem věrné lásky a přátelství, díky své vitalitě navíc symbolem tajné radosti ze života. Zdobil Satyry a Sirény a hrál roli v egyptském kultu zmrtvýchvstalého Usira (Osirida). A protože se pne po mrtvých stromech a stále se zelená, středověcí křesťanští symbolikové jej povýšili na symbol dalšího života duše po smrti těla. Barokní básník Wolf Helmhardt von Hohberg (1612 - 1688) složil na alegorický význam břečťanu tyto zbožné verše: "Břečťan po dubu až na vrchol se vine, ni vichr nejprudší nesvede jej smést, člověku v přízni Boží vše zlé se vyhne a vbrzku radostně vzhůru bude spět". " Zdroj: BIEDERMANN, Hans. Lexikon symbolů. Vyd. 1. Praha: Beta, 2008. s. 44 - 45. Břečťan byl též symbolem síly. Pro jeho údajné posilující účinky byly jeho plody přidávány do keltského piva. Jiná lidová tradice přisuzovala břečťanu schopnost tlumit opilost. Což bývá dáváno do souvislosti s již zmíněným zobrazováním břečťanových věnců na hlavě Dionýsa (Bakchuse). | null | Národní knihovna ČR | Filozofie a náboženství | * BIEDERMANN, Hans. Lexikon symbolů. Vyd. 1. Praha: Beta, 2008. 503 s., [16] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7306-362-7.* BERTRAND, Bernard. Herbář: fakta, mýty a legendy o jedovatých rostlinách. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2014. 196 s. ISBN 978-80-255-0809-1.* BAUMANN, Helmut. Flora mythologica: griechische Pflanzenwelt in der Antike. Vollständig überarb. Ausg. Kilchberg: Akanthus, 2007. 173 s. Akanthus crescens; 8. ISBN 978-3-905083-24-8. | 2015-08-21T08:19:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brectan-v-mytologii-v-symbolech-v-krestanstvi | 938 | cs | Dobrý den, čtenářka /lékárnice/ shání informace o rostlině břečťan v mytologii, v křesťanství a v symbolech. | Dobrý den, Lexikon symbolů uvádí k břečťanu následující symboliku: "(...) Protože je stálezelený, evokoval myšlenku na nesmrtelnost. V jiné souvislosti jej však považovali za rostlinu démonickou. Thyrsy boha opojení Dionýsa nebyly zdobeny jen révou, ale i břečťanem. Účinek břečťanu se popisoval jako ochlazující a povzbuzující k hlubokým myšlenkám, čímž měl kompenzovat žár vína. Břečťanové věnce měly při hostinách zchlazovat čelo. Také Thaleia (Thálie), Múza veselého básnictví a komedie, byla zobrazována s břečťanovým věncem. Pro přilnavost a pevné uchycení úponek se stal symbolem věrné lásky a přátelství, díky své vitalitě navíc symbolem tajné radosti ze života. Zdobil Satyry a Sirény a hrál roli v egyptském kultu zmrtvýchvstalého Usira (Osirida). A protože se pne po mrtvých stromech a stále se zelená, středověcí křesťanští symbolikové jej povýšili na symbol dalšího života duše po smrti těla. Barokní básník Wolf Helmhardt von Hohberg (1612 - 1688) složil na alegorický význam břečťanu tyto zbožné verše: "Břečťan po dubu až na vrchol se vine, ni vichr nejprudší nesvede jej smést, člověku v přízni Boží vše zlé se vyhne a vbrzku radostně vzhůru bude spět". " Zdroj: BIEDERMANN, Hans. Lexikon symbolů. Vyd. 1. Praha: Beta, 2008. s. 44 - 45. Břečťan byl též symbolem síly. Pro jeho údajné posilující účinky byly jeho plody přidávány do keltského piva. Jiná lidová tradice přisuzovala břečťanu schopnost tlumit opilost. Což bývá dáváno do souvislosti s již zmíněným zobrazováním břečťanových věnců na hlavě Dionýsa (Bakchuse). | Dobrý den, čtenářka /lékárnice/ shání informace o rostlině břečťan v mytologii, v křesťanství a v symbolech. | Dobrý den, lexikon symbolů uvádí k břečťanu následující symboliku: "(...) Protože je stálezelený, evokoval myšlenku na nesmrtelnost. V jiné souvislosti jej však považovali za rostlinu démonickou. Thiry boha opojení Dionýsa nebyly zdobeny jen révou, ale i břečťanem. Účinek břečťanu se popisoval jako ochlazující a povzbuzující k hlubokým myšlenkám, čímž měl kompenzovat žár vína. Břečťanový věnce měly při hostinách ochlazovat čelo. Také thalia (Thálie), múza veselého básnictví a komedie, byla zobrazována s břečťanovým věncem. Pro přilnavost a pevné uchycení úponek se stal symbolem věrné lásky a přátelství, díky své vitalitě navíc symbolem tajné radosti ze života. Zdobil satyry a sirény a hrál roli v egyptském kultu zmrtvýchvstalého sira (Osirida). A protože se pne po mrtvých stromech a stále se zelená, středověcí křesťanští symbolikou jej povýšili na symbol dalšího života duše po smrti těla. Barokní básník Wolf Helmhardt von Holberg (1612 - 1688) složil na alegorický význam břečťanu tyto zbožné verše: "břečťan po dubu až na vrchol se vine, ni vichr neprudší nesvede jej smést, člověku v přízni boží vše zlé se vyhne a vbrzku radostně vzhůru bude spět". " zdroj: BIEDERMAN, Hans. Lexikon symbolů. Vyd. 1. Praha: Beta, 2008. s. 44 - 45. Břečťan byl též symbolem síly. Pro jeho údajné posilující účinky byly jeho plody přidávány do keltského piva. Jiná lidová tradice přisuzovala břečťanu schopnost tlumit opilost. Což bývá dáváno do souvislosti s již zmíněným zobrazováním břečťanových věnců na hlavě Dionýsa (Bakchus). | true |
Břehové porosty, rekonstrukce břehových porostů | Prosím o vyhledání knih, publikací,.. s tematikou břehových porostů, jejich popis a jejich rekonstrukce. Konkrétně břehové porosty řek. Děkuji | k orientaci ve fondu Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje -http://www.svkpl.cz(dále jen SVK PK) slouží katalog dostupný na:http://aleph.svkpl.cz/F.Na ukázku Vám zasílám několik vybraných záznamů z elektronického katalogu Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje (pro potřeby této zprávy jsou záznamy upraveny dle ISO 690) a je k nim připojena signatura SVK. Monografie lze půjčit dle běžných podmínek výpůjčního řádu.BÍNOVÁ, Ludmila (ed.). Obnova ekologických funkcí břehových a doprovodných porostů - revitalizace ekosystémů niv. Praha : Ministerstvo životního prostředí, 2007. 6 s. ISBN 978-80-7212-467-1. Signatura SVK PK: 391A55530JARABÁČ, Milan a UHLÍŘ, Rostislav. Funkce břehové zeleně v krajinném prostředí : výběrová bibliografie pro odborný seminář Ústřední komise životního prostředí Československé akademie zemědělské. Ostrava : Státní vědecká knihovna, 1985. 46 s. Signatura SVK PK: 392A7681Dále je možno vyhledávat také v Souborném katalogu České republiky dostupném na:http://www.caslin.cz.Z něj opět vybírám:ŠIMÍČEK, Václav. Břehové a doprovodné porosty vodních toků - součást lužních ekosystémů. Praha : Agrospoj, 1999. 102 s. Dostupné v SVK PK prostřednictvím služeb MVS (více viz.http://www.svkpl.cz/cs/sluzby/sluzby-knihovnam/meziknihovni-sluzby/).Zdroje analytických informací (tzn. stati a články) z českého periodického tisku jsou shromažďovány např. v bibliografické databázi Česká národní bibliografie : články v českých novinách, časopisech a sbornících. Dostupné na:http://aleph.nkp.cz/F(báze ANL).Opět ukázka:BÍNOVÁ, Ludmila. Břehové a doprovodné porosty vodních toků : základní pojmy a legislativní úprava. Zahrada - park - krajina. 2004, roč. 14, č. 5, s. 14-17. ISSN 1211-1678.V případě zájmu Vám mohu nabídnout rešeršní služby, které poskytuje pracoviště speciální studovna (viz.http://www.svkpl.cz/cs/sluzby/bibliograficke-sluzby/resersni-sluzby-ve-specialni-studovne/).Jedná se o placenou službu (viz. ceník na:http://www.svkpl.cz/cs/sluzby/cenik-sluzeb/) a lze ji sjednat osobně ve speciální studovně SVK PK po-pá 8-18 hod. | null | Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje v Plzni | Geografie. Geologie. Vědy o zemi | null | 2010-10-18T10:18:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brehove-porosty-rekonstrukce-brehovych-porostu | 939 | cs | Prosím o vyhledání knih, publikací,.. s tematikou břehových porostů, jejich popis a jejich rekonstrukce. Konkrétně břehové porosty řek. Děkuji | k orientaci ve fondu Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje -http://www.svkpl.cz(dále jen SVK PK) slouží katalog dostupný na:http://aleph.svkpl.cz/F.Na ukázku Vám zasílám několik vybraných záznamů z elektronického katalogu Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje (pro potřeby této zprávy jsou záznamy upraveny dle ISO 690) a je k nim připojena signatura SVK. Monografie lze půjčit dle běžných podmínek výpůjčního řádu.BÍNOVÁ, Ludmila (ed.). Obnova ekologických funkcí břehových a doprovodných porostů - revitalizace ekosystémů niv. Praha : Ministerstvo životního prostředí, 2007. 6 s. ISBN 978-80-7212-467-1. Signatura SVK PK: 391A55530JARABÁČ, Milan a UHLÍŘ, Rostislav. Funkce břehové zeleně v krajinném prostředí : výběrová bibliografie pro odborný seminář Ústřední komise životního prostředí Československé akademie zemědělské. Ostrava : Státní vědecká knihovna, 1985. 46 s. Signatura SVK PK: 392A7681Dále je možno vyhledávat také v Souborném katalogu České republiky dostupném na:http://www.caslin.cz.Z něj opět vybírám:ŠIMÍČEK, Václav. Břehové a doprovodné porosty vodních toků - součást lužních ekosystémů. Praha : Agrospoj, 1999. 102 s. Dostupné v SVK PK prostřednictvím služeb MVS (více viz.http://www.svkpl.cz/čs/služby/služby-knihovnám/meziknihovní-služby/).Zdroje analytických informací (tzn. stati a články) z českého periodického tisku jsou shromažďovány např. v bibliografické databázi Česká národní bibliografie : články v českých novinách, časopisech a sbornících. Dostupné na:http://aleph.nkp.cz/F(báze ANL).Opět ukázka:BÍNOVÁ, Ludmila. Břehové a doprovodné porosty vodních toků : základní pojmy a legislativní úprava. Zahrada - park - krajina. 2004, roč. 14, č. 5, s. 14-17. ISSN 1211-1678.V případě zájmu Vám mohu nabídnout rešeršní služby, které poskytuje pracoviště speciální studovna (viz.http://www.svkpl.cz/čs/služby/bibliografické-služby/rešeršní-služby-ve-speciální-studovně/).Jedná se o placenou službu (viz. ceník na:http://www.svkpl.cz/čs/služby/ceník-služeb/) a lze ji sjednat osobně ve speciální studovně SVK PK po-pá 8-18 hod. | Prosím o vyhledání knih, publikací,.. s tematikou břehových porostů, jejich popis a jejich rekonstrukce. Konkrétně břehové porosty řek. Děkuji | k orientaci ve fondu studijní a vědecké knihovny plzeňského kraje -http://www.sval.cz(dále jen SK PK) slouží katalog dostupný na:http://alepp.sokol.cz/F.Na ukázku vám zasílám několik vybraných záznamů z elektronického katalogu studijní a vědecké knihovny plzeňského kraje (pro potřeby této zprávy jsou záznamy upraveny dle ISO 690) a je k nim připojena signatura SK. Monografie lze půjčit dle běžných podmínek výpůjčního řádu.BÍNOVÁ, Ludmila (ed.). Obnova ekologických funkcí břehových a doprovodných porostů - revitalizace ekosystémů niv. Praha : Ministerstvo životního prostředí, 2007. 6 s. ISBN 978-80-7212-467-1. Signatura SK PK: 391A55530JARABÁČ, Milan a UHLÍŘ, Rostislav. Funkce břehové zeleně v krajinné prostředí : výběrová bibliografie pro odborný seminář ústřední komise životního prostředí československé akademie zemědělské. Ostrava : Státní vědecká knihovna, 1985. 46 s. Signatura SK PK: 392A7681Dále je možno vyhledávat také v souborném katalogu České republiky dostupné na:http://www.casin.cz.Z něj opět vybírám:ŠIMÍČEK, Václav. Břehové a doprovodné porosty vodních toků - součást lužních ekosystémů. Praha : Agropol, 1999. 102 s. Dostupné v SK PK prostřednictvím služeb MVS (více viz.http://www.sval.cz/cs/služby/služby-knihovna/meziknihovní-služby/).Zdroje analytických informací (tzn. stati a články) z českého periodického tisku jsou shromažďovány např. v bibliografické databázi Česká národní bibliografie : články v českých novinách, časopisech a sbornících. Dostupné na:http://alepp.nku.cz/F(báze AOL).Opět ukázka:BÍNOVÁ, Ludmila. Břehové a doprovodné porosty vodních toků : základní pojmy a legislativní úprava. Zahrada - park - krajina. 2004, roč. 14, č. 5, s. 14-17. ISBN 1211-1678.V případě zájmu vám mohu nabídnout rešeršní služby, které poskytuje pracoviště speciální studovna (viz.http://www.sval.cz/cs/služby/bibliografické-služby/reseni-služby-v-speciální-studovna/).Jedná se o placenou službu (viz. ceník na:http://www.sval.cz/cs/služby/ceník-služeb/) a lze ji sjednat osobně ve speciální studovně SK PK po-pá 8-18 hod. | true |
břeně | Dobrý den,ráda bych se zeptala, co přesně znamená slovo břeně. Nemyslím si, že by mí přátelé a příbuzní byli neandrtálci, ale přesto mi nikdo z nich nedokáže poradit. | Dobrý den, zjistila jsem, že o slově, které zajímá Vás, se živě diskutuje i na internetu. Zdá se, že téměř každý, kdo přispěl do diskusí, měl svým způsobem pravdu. Nabízíme několik vysvětlení. Břeň (Břenek) - z osobního jména Břetislav = slavný bojovým rykem; nářečně slovo obecného významu břeň = ryba mřenka Zdroj: MOLDANOVÁ, Dobrava. Naše příjmení. Praha: AGENTURA Pankrác, 2004. ISBN 80-86781-03-8 Břenčěti staročeské: lehce zvučeti, subtinnire. Z něho redukcí (se samohláskou více méně volnou) moravsky břančet mečeti (o jehňatech), peiorativně o pláči dětí, břanět zníti, břáňat (řetězem), břinkati ostruhami, břunět (o zvuku letícího chrousta) Mřenka: rod.ryb Nemachilus: staročesky mřeň, mřeněk..., nářečně břen, břínka, břeňďák... Zdroj: MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-242-1 Mřeně, mřeň - ryba, expresivně o dítěti Břeň, dialekt, druh ryby mřenka, málo používaný Zdroj: Příruční slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství, 1935-1937. Břen, - a maskulinum, nářečně mřenka; z toho zdrobněle břínek, břínka Zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. A - G. Praha: Academia, 1989. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2012-04-02T08:00:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brene | 940 | cs | Dobrý den,ráda bych se zeptala, co přesně znamená slovo břeně. Nemyslím si, že by mí přátelé a příbuzní byli neandrtálci, ale přesto mi nikdo z nich nedokáže poradit. | Dobrý den, zjistila jsem, že o slově, které zajímá Vás, se živě diskutuje i na internetu. Zdá se, že téměř každý, kdo přispěl do diskusí, měl svým způsobem pravdu. Nabízíme několik vysvětlení. Břeň (Břeněk) - z osobního jména Břetislav = slavný bojovým rykem; nářečně slovo obecného významu břeň = ryba mřenka Zdroj: MOLDANOVÁ, Dobrava. Naše příjmení. Praha: AGENTURA Pankrác, 2004. ISBN 80-86781-03-8 Břenčěti staročeské: lehce zvučeti, subtinnire. Z něho redukcí (se samohláskou více méně volnou) moravský břančet mečeti (o jehňatech), peiorativně o pláči dětí, břanět zníti, břáňat (řetězem), břinkati ostruhami, břunět (o zvuku letícího chrousta) Mřenka: rod.ryb Nemachilus: staročeský mřeň, mřeněk..., nářečně břeň, břínka, břeňďák... Zdroj: MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-242-1 Mřeně, mřeň - ryba, expresivně o dítěti Břeň, dialekt, druh ryby mřenka, málo používaný Zdroj: Příruční slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství, 1935-1937. Břeň, - a maskulinum, nářečně mřenka; z toho zdrobněle břínek, břínka Zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. A - G. Praha: Academia, 1989. | Dobrý den,ráda bych se zeptala, co přesně znamená slovo dřeně. Nemyslím si, že by mí přátelé a příbuzní byli neandrtálci, ale přesto mi nikdo z nich nedokáže poradit. | Dobrý den, zjistila jsem, že o slově, které zajímá vás, se živě diskutuje i na internetu. Zdá se, že téměř každý, kdo přispěl do diskusí, měl svým způsobem pravdu. Nabízíme několik vysvětlení. Břeh (Křenek) - z osobního jména Břetislav = slavný bojovým rykem; nářečně slovo obecného významu břeh = ryba mřenky zdroj: MOLDANOVA, Doubrava. Naše příjmení. Praha: AGENTURA Pankrác, 2004. ISBN 80-86781-03-8 Břenčěti staročeské: lehce zvučeti, subtinnire. Z něho redukcí (se samohláskou více méně volnou) moravsky řinčet mečet (o jehňatech), pejorativně o pláči dětí, brant zníti, báňat (řetězem), břinkati ostruhami, brunet (o zvuku letícího chrousta) Mařenka: rod.ryb Nemachilus: staročesky dřeň, mřenek..., nářečně ben, Břínka, beňák... Zdroj: MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Nakladatelství lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-242-1 dřeně, dřeň - ryba, expresivně o dítěti dřeň, dialekt, druh ryby mřenky, málo používaný zdroj: Příruční slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství, 1935-1937. Ben, - a maskulinum, nářečně mřenky; z toho zdrobněle Dřínek, Břínka zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. A - G. Praha: Academia, 1989. | true |
Břetislav Kafka: Svítání v duši | Je v některé knihovně kniha Břetislav Kafka: Svítání v duši (vyšla asi v roce 1924)?Děkuji za Vaši odpověď. | Dobrý den, ¨ knihu od Břetislava Kafky Svítání v duši: duševědné výzkumy a objevy má ve fondu např. Národní knihovna ČR a to ve třech vydáních z roku 1927, 1932 a 1938. Záznamy těchto publikací si můžete prohlédnout buď v elektronickém katalogu knihovny na adresehttp://sigma.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=nkc, stačí zadat příslušný údaj do pole autor, popř. název.Vydání z roku 1927 a 1938 jsou dostupná i v naskenovaných katalozích Katif (http://katif.nkp.cz), kde zvolíte Generální katalog I, skříň K-Kleš, zásuvku Kadli-Kahm a číslo záznamů 730 a 731. Dokumenty si můžete z tohoto katalogu ihned objednat přes odkaz Objednat titul a poté studovat ve studovně. K tomu je však nutné mít registraci v Národní knihovně a platný čtenářský průkaz. Více informací naleznete v případě potřeby nahttp://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_jak_to_chodi.htm.Kromě Národní knihovny by podle Souborného katalogu ČR(http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=skc) knihu Svítání v duši měla mít i Národní lékařská knihovna (vydání z r. 1938, signatura K 76291) a Moravská zemská knihovna v Brně (vydání z r. 1927, signatura DEML 0646.414). Žádné vydání z roku 1924 jsme bohužel nenalezli. | null | Národní knihovna ČR | Informace o vydaných dokumentech | null | 2007-12-21T10:57:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bretislav-kafka-svitani-v-dusi | 941 | cs | Je v některé knihovně kniha Břetislav Kafka: Svítání v duši (vyšla asi v roce 1924)?Děkuji za Vaši odpověď. | Dobrý den, ¨ knihu od Břetislava Kafky Svítání v duši: duševědné výzkumy a objevy má ve fondu např. Národní knihovna ČR a to ve třech vydáních z roku 1927, 1932 a 1938. Záznamy těchto publikací si můžete prohlédnout buď v elektronickém katalogu knihovny na adresehttp://sigma.nkp.cz/F/?func=filé&filé_name=find-a&local_base=nkc, stačí zadat příslušný údaj do pole autor, popř. název.Vydání z roku 1927 a 1938 jsou dostupná i v naskenovaných katalozích Katif (http://katif.nkp.cz), kde zvolíte Generální katalog I, skříň K-Kleš, zásuvku Kadli-Kahm a číslo záznamů 730 a 731. Dokumenty si můžete z tohoto katalogu ihned objednat přes odkaz Objednat titul a poté studovat ve studovně. K tomu je však nutné mít registraci v Národní knihovně a platný čtenářský průkaz. Více informací naleznete v případě potřeby nahttp://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=služ_jak_to_chodí.htm.Kromě Národní knihovny by podle Souborného katalogu ČR(http://sigma.nkp.cz/F/?func=filé&filé_name=find-a&local_base=skc) knihu Svítání v duši měla mít i Národní lékařská knihovna (vydání z r. 1938, signatura K 76291) a Moravská zemská knihovna v Brně (vydání z r. 1927, signatura DEML 0646.414). Žádné vydání z roku 1924 jsme bohužel nenalezli. | Je v některé knihovně kniha Břetislav Kafka: Svítání v duši (vyšla asi v roce 1924)?Děkuji za vaši odpověď. | Dobrý den, ¨ knihu od Břetislava Kafky svítání v duši: duševědné výzkumy a objevy má ve fondu např. Národní knihovna ČR a to ve třech vydáních z roku 1927, 1932 a 1938. Záznamy těchto publikací si můžete prohlédnout buď v elektronickém katalogu knihovny na adresehttp://sigma.nku.cz/F/?fun=filé&file_nam=find-a&Local_base=noc, stačí zadat příslušný údaj do pole autor, popř. název.Vydání z roku 1927 a 1938 jsou dostupná i v naskenovaných katalozích Katič (http://kati.nku.cz), kde zvolíte generální katalog I, skříň K-Aleš, zásuvku padli-Kahn a číslo záznamů 730 a 731. Dokumenty si můžete z tohoto katalogu ihned objednat přes odkaz objednat titul a poté studovat ve studovně. K tomu je však nutné mít registraci v národní knihovně a platný čtenářský průkaz. Více informací naleznete v případě potřeby http://www.nku.cz/pages/page.php?page=slz_jak_to_chodí.htm.Kromě národní knihovny by podle souborného katalogu ČR(http://sigma.nku.cz/F/?fun=filé&file_nam=find-a&Local_base=sk) knihu svítání v duši měla mít i národní lékařská knihovna (vydání z r. 1938, signatura ( 76291) a moravská zemská knihovna v Brně (vydání z r. 1927, signatura DEM 0646.414). Žádné vydání z roku 1924 jsme bohužel nenalezli. | true |
Breton, Soupault: Magnetická pole | Dobrý den, ve škole jsme se učili o údajně prvním surrealistickém literárním díle, jakémsi manifestu surrealismu, který měl sepsat André Breton a Philippe Soupault pod názvem Les champs magnétiques (Magnetická pole, 1920). Několik let vždy namátkou zjišťuji, jestli se dá toto dílo v některé knihovně ČR půjčit (a bylo vůbec přeloženo do češtiny?). Pozn.: Pod názvem \"Magnetická pole\" vydal roku 1967 Československý spisovatel výbor z děl různých surrealistů, ale to není požadovaná kniha. Databáze NK mi našla ještě tento záznam: \"Magnetická pole = Les Champs magnétiques : André Breton a Skupina surrealistů v Československu (1934 - 1938) : [Kat. výstavy], Praha 28. května - 8. srpna 1993 / Text Růžena Hamanová ; Úvod Olivier Poivre d\'Arvor ; Graf. \" - ale to taky předpokládám není zmíněná kniha... | Bretonova a Soupaultova Magnetická pole byla do češtiny přeložena a vydána v roce 2014. BRETON, André aSOUPAULT, Philippe.Magnetická pole. Překlad Petr Král. Vyd. 1. Praha: Sdružení Analogonu, 2014. 133 s. ISBN 978-80-904419-9-6. BRETON, André aSOUPAULT, Philippe.Magnetická pole. Překlad Petr Král. Vyd. 1. Praha: Sdružení Analogonu, 2014. 133 s. ISBN 978-80-904419-9-6. Ukázku z knihy najdete také ve stejnojmenné antologii, kterou sám uvádíte. Druhá publikace téhož názvu, kterou zmiňujete, se týká výstavy na téma André Breton a Skupina surrealistů v Československu. Francouzský text Magnetických polí má ve svých fondech např. knihovna Francouzského institutu v Praze, a to v souborném díle A. Bretona: A. Breton, Oeuvres Completes I, Paris, Gallimard 1988. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2008-01-31T15:08:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/breton-soupault-magneticka-pole | 942 | cs | Bretonova a Soupaultova Magnetická pole byla do češtiny přeložena a vydána v roce 2014. BRETON, André aSOUPAULT, Philippe.Magnetická pole. Překlad Petr Král. Vyd. 1. Praha: Sdružení Analogonu, 2014. 133 s. ISBN 978-80-904419-9-6. BRETON, André aSOUPAULT, Philippe.Magnetická pole. Překlad Petr Král. Vyd. 1. Praha: Sdružení Analogonu, 2014. 133 s. ISBN 978-80-904419-9-6. Ukázku z knihy najdete také ve stejnojmenné antologii, kterou sám uvádíte. Druhá publikace téhož názvu, kterou zmiňujete, se týká výstavy na téma André Breton a Skupina surrealistů v Československu. Francouzský text Magnetických polí má ve svých fondech např. knihovna Francouzského institutu v Praze, a to v souborném díle A. Bretona: A. Breton, Oeuvres Completes I, Paris, Gallimard 1988. | Bretonovi a Soupaultovi magnetická pole byla do češtiny přeložena a vydána v roce 2014. BRETON, André Soupault, Philippe.Magnetická pole. Překlad Petr Král. Vyd. 1. Praha: Sdružení Analogon, 2014. 133 s. ISBN 978-80-904419-9-6. BRETON, André Soupault, Philippe.Magnetická pole. Překlad Petr Král. Vyd. 1. Praha: Sdružení Analogon, 2014. 133 s. ISBN 978-80-904419-9-6. Ukázku z knihy najdete také ve stejnojmenné antologii, kterou sám uvádíte. Druhá publikace téhož názvu, kterou zmiňujete, se týká výstavy na téma André Breton a skupina surrealistů v Československu. Francouzský text magnetických polí má ve svých fondech např. knihovna francouzského institutu v Praze, a to v souborném díle A. Bretona: A. Breton, Levres Complete I, Paris, Gallimard 1988. | true |
||
Březen měsíc knihy | V minulých létech probíhala v březnu ve všech knihovnách akce Březen - měsíc knihy, pak - měsíc internetu. Letos ale už nic o této akci nemohu najít. Byla zrušena? Nebo snad ještě je pár knihoven, které březen slaví? | Dobrý den, minulý ročník akce Březen měsíc internetu byl opravdu poslední, v příštích letech se již vyhlašovat nebude. Záleží pouze na aktivitách jednotlivých knihoven, zda budou v tradici pokračovat. Řada konferencí a aktivit, které vznikly v rámci BMI, však pokračuje i nadále -http://www.brezen.cz/cs/sekce/mesic-internetu/hlavni-akce. Namátkou se nám podařilo nalézt několik knihoven, které se rozhodly akce v rámci BMI pořádat:* Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně -http://mesta.obce.cz/jicin/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=870881&p1=0&p2=&p3=* Městská knihovna v Třebíči -http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/mesic-internetu-vznikl-v-dobe-kdy-byl-20090309.html,http://www.knihovnatr.cz/* Městská knihovna v Hulíně -http://www.hulin.cz/aktualne/brezen-mesic-internetu* Městská knihovna Česká Třebová -http://knihovna.ceska-trebova.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=169&Itemid=55* Městská knihovna Frýdek-Místek -http://www.mkmistek.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=101* Městská knihovna Kyjov -http://www.ickyjov.cz/akce/7815/* Centrum informačních a knihovnických služeb VŠE pořádá např. Březen - měsíc informační gramotnosti -http://www.vse.cz/zpravy/news.php?ID=10801. | null | Národní knihovna ČR | Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura | null | 2009-03-19T15:29:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brezen-mesic-knihy | 943 | cs | V minulých létech probíhala v březnu ve všech knihovnách akce Březen - měsíc knihy, pak - měsíc internetu. Letos ale už nic o této akci nemohu najít. Byla zrušena? Nebo snad ještě je pár knihoven, které březen slaví? | Dobrý den, minulý ročník akce Březen měsíc internetu byl opravdu poslední, v příštích letech se již vyhlašovat nebude. Záleží pouze na aktivitách jednotlivých knihoven, zda budou v tradici pokračovat. Řada konferencí a aktivit, které vznikly v rámci BMI, však pokračuje i nadále -http://www.březen.cz/cs/sekce/měsíc-internetu/hlavní-akce. Namátkou se nám podařilo nalézt několik knihoven, které se rozhodly akce v rámci BMI pořádat:* Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně -http://města.obce.cz/jičín/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=870881&p1=0&p2=&p3=* Městská knihovna v Třebíči -http://třebíčský.deník.cz/zprávy_region/měsíc-internetu-vznikl-v-době-kdy-byl-20090309.html,http://www.knihovnatr.cz/* Městská knihovna v Hulíně -http://www.hulín.cz/aktualne/březen-měsíc-internetu* Městská knihovna Česká Třebová -http://knihovna.česká-třebová.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=169&Itemid=55* Městská knihovna Frýdek-Místek -http://www.mkmistek.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=101* Městská knihovna Kyjov -http://www.ickyjov.cz/akce/7815/* Centrum informačních a knihovnických služeb VŠE pořádá např. Březen - měsíc informační gramotnosti -http://www.vše.cz/zprávy/news.php?ID=10801. | V minulých letech probíhala v březnu ve všech knihovnách akce březen - měsíc knihy, pak - měsíc internetu. Letos ale už nic o této akci nemohu najít. Byla zrušena? Nebo snad ještě je pár knihoven, které březen slaví? | Dobrý den, minulý ročník akce březen měsíc internetu byl opravdu poslední, v příštích letech se již vyhlašovat nebude. Záleží pouze na aktivitách jednotlivých knihoven, zda budou v tradici pokračovat. Řada konferencí a aktivit, které vznikly v rámci BMI, však pokračuje i nadále -http://www.březen.cz/cs/sekce/music-internetu/hlavni-akce. Namátkou se nám podařilo nalézt několik knihoven, které se rozhodly akce v rámci BMI pořádat:* knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně -http://města.obce.cz/ricin/visko/dokumenty.ap?u=5954&id_org=5954&id=870881&p=0&p=&p=* městská knihovna v Třebíči -http://trebicsky.deník.cz/zprávy_region/music-internetu-vznikl-v-dobe-kdy-byl-20090309.html,http://www.knihovna.cz/* městská knihovna v Hulíně -http://www.Hulín.cz/aktualne/březen-music-internetu* městská knihovna Česká Třebová -http://knihovna.Ceska-třebová.cz/index.ph?optron=com_comment&task=View&id=169&Artemid=55* městská knihovna Frýdek-Místek -http://www.kristek.cz/index.ph?optron=com_comment&task=View&id=101* městská knihovna Kyjov -http://www.ickyjov.cz/akce/7815/* centrum informačních a knihovnických služeb VŠE pořádá např. Březen - měsíc informační gramotnosti -http://www.vse.cz/zprávy/News.pop?Id=10801. | true |
BRIC/BRICS | Dobrý den,prosím o doporučení literatury či periodik (v češtině), kde je pojednáno ohospodářském uskupení BRIC/BRICS.Děkuji. | Dobrý den, periodikum, zaměřené přímo na danou problematiku Česko-německé deklarace či uskupení BRIC, v České republice nevychází. Daným tématům se věnují některé články různých českých deníků a časopisů. Výběrový přehled těchto článků můžete nalézt například prostřednictvím databáze ANL - Články v českých novinách, časopisech a sbornících:http://aleph.nkp.cz/cze/anl(vyhledávací výrazy: Česko-německá deklarace; BRIC). Dalším vhodným zdrojem by pro Vás mohla být plnotextová článková databáze Anopress. Tato databáze ovšem patří mezi licencované databáze. Využívat ji mohou pouze čtenáři konkrétních knihoven, jež mají licenci k databázi uzavřenou. V Národní knihovně ČR je databáze dostupná registrovaným čtenářům v Referenčním centru Klementina. Několik článků k Česko-německé deklaraci nabízí také bibliografická databáze Historického ústavu AV ČR:http://biblio.hiu.cas.cz/. Pomoci by Vám možná mohl i katalog Vysoké školy ekonomické:https://katalog.vse.cz/. Další literaturu k tématu můžete dohledat prostřednictvím Online katalogu Národní knihovny ČR:http://aleph.nkp.cz/cze/nkc, Souborného katalogu ČR:http://aleph.nkp.cz/cze/skcči portálu Knihovny:https://www.knihovny.cz/. Vybrané články a publikace (z databáze ANL a Online katalogu NK ČR): Česko-německá deklarace: * PEŠEKOVÁ, Mária. Česko-německá deklarace. Deset let poté. Mezinárodní politika. roč. 32, č. 3 (2008), s. 38-39. ISSN 0543-7962. * HANDL, Vladimír. Česko-německá deklarace 1997 - mezi minulostí. Mezinárodní vztahy. roč. 33, č. 3 (1998), s. 5-[17]. ISSN 0323-1844. * PETRÁČEK, Zbyněk. Méně mohlo být více : Česko-německá deklarace je schválená za cenu kompromisu. Respekt. roč. 8, č. 8 (19970217), s. 3. ISSN 0862-6545. Kniha: * Česko-německá deklarace : deset let poté. 1. vyd. Praha : CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku, 2007.ISBN 978-80-86547-66-4. BRIC: * HRDÝ, Petr. BRIC nabízí riziko i zisk. Kapitál. č. 10 (říjen 2007), s. 20-21. ISSN 1211-748X. * NĚMEC, Petr. Východ dobývá Západ. Ekonom. roč. 52, č. 14 (20080403), s. 52-57. ISSN 1210-0714. * NĚMEC, Petr. Výměna světových tahounů. Ekonom. roč. 53, č. 38 (20090924), s. 42-45. ISSN 1210-0714. Kniha: * BALABÁN, Miloš. Nezápadní aktéři světové bezpečnosti. 1. vyd. V Praze : Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1721-3. | null | Národní knihovna ČR | Politické vědy. Vojenství | null | 2012-01-03T08:50:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bric-brics | 944 | cs | Dobrý den,prosím o doporučení literatury či periodik (v češtině), kde je pojednáno ohospodářském uskupení BRIC/BRICS.Děkuji. | Dobrý den, periodikum, zaměřené přímo na danou problematiku Česko-německé deklarace či uskupení BRIC, v České republice nevychází. Daným tématům se věnují některé články různých českých deníků a časopisů. Výběrový přehled těchto článků můžete nalézt například prostřednictvím databáze ANL - Články v českých novinách, časopisech a sbornících:http://aleph.nkp.cz/cze/anl(vyhledávací výrazy: Česko-německá deklarace; BRIC). Dalším vhodným zdrojem by pro Vás mohla být plnotextová článková databáze Anopress. Tato databáze ovšem patří mezi licencované databáze. Využívat ji mohou pouze čtenáři konkrétních knihoven, jež mají licenci k databázi uzavřenou. V Národní knihovně ČR je databáze dostupná registrovaným čtenářům v Referenčním centru Klementina. Několik článků k Česko-německé deklaraci nabízí také bibliografická databáze Historického ústavu AV ČR:http://biblio.hiu.cas.cz/. Pomoci by Vám možná mohl i katalog Vysoké školy ekonomické:https://katalog.vse.cz/. Další literaturu k tématu můžete dohledat prostřednictvím Online katalogu Národní knihovny ČR:http://aleph.nkp.cz/cze/nkc, Souborného katalogu ČR:http://aleph.nkp.cz/cze/skcči portálu Knihovny:https://www.knihovny.cz/. Vybrané články a publikace (z databáze ANL a Online katalogu NK ČR): Česko-německá deklarace: * PEŠEKOVÁ, Mária. Česko-německá deklarace. Deset let poté. Mezinárodní politika. roč. 32, č. 3 (2008), s. 38-39. ISSN 0543-7962. * HANDL, Vladimír. Česko-německá deklarace 1997 - mezi minulostí. Mezinárodní vztahy. roč. 33, č. 3 (1998), s. 5-[17]. ISSN 0323-1844. * PETRÁČEK, Zbyněk. Méně mohlo být více : Česko-německá deklarace je schválená za cenu kompromisů. Respekt. roč. 8, č. 8 (19970217), s. 3. ISSN 0862-6545. Kniha: * Česko-německá deklarace : deset let poté. 1. vyd. Praha : CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku, 2007.ISBN 978-80-86547-66-4. BRIC: * HRDÝ, Petr. BRIC nabízí riziko i zisk. Kapitál. č. 10 (říjen 2007), s. 20-21. ISSN 1211-748X. * NĚMEC, Petr. Východ dobývá Západ. Ekonom. roč. 52, č. 14 (20080403), s. 52-57. ISSN 1210-0714. * NĚMEC, Petr. Výměna světových tahounů. Ekonom. roč. 53, č. 38 (20090924), s. 42-45. ISSN 1210-0714. Kniha: * BALABÁN, Miloš. Nezápadní aktéři světové bezpečnosti. 1. vyd. V Praze : Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1721-3. | Dobrý den,prosím o doporučení literatury či periodik (v češtině), kde je pojednáno hospodářském uskupení BIC/BIS.Děkuji. | Dobrý den, periodikum, zaměřené přímo na danou problematiku česko-německé deklarace či uskupení BIC, v České republice nevychází. Daným tématům se věnují některé články různých českých deníků a časopisů. Výběrový přehled těchto článků můžete nalézt například prostřednictvím databáze AN - články v českých novinách, časopisech a sbornících:http://alepp.nku.cz/cze/an(vyhledávací výrazy: Česko-německá deklarace; BIC). Dalším vhodným zdrojem by pro vás mohla být plnotextové článkový databáze anopress. Tato databáze ovšem patří mezi licencované databáze. Využívat ji mohou pouze čtenáři konkrétních knihoven, jež mají licenci k databázi uzavřenou. V národní knihovně ČR je databáze dostupná registrovaným čtenářům v referenčním centru Klementina. Několik článků k česko-německé deklaraci nabízí také bibliografická databáze historického ústavu AV ČR:http://bibli.hu.cas.cz/. Pomoci by vám možná mohl i katalog Vysoké školy ekonomické:http://katalog.vse.cz/. Další literaturu k tématu můžete dohledat prostřednictvím online katalogu národní knihovny ČR:http://alepp.nku.cz/cze/noc, souborného katalogu ČR:http://alepp.nku.cz/cze/skeči portálu knihovny:http://www.knihovny.cz/. Vybrané články a publikace (z databáze AOL a online katalogu NK ČR): Česko-německá deklarace: * PEŠKOVÁ, Mária. Česko-německá deklarace. Deset let poté. Mezinárodní politika. roč. 32, č. 3 (2008), s. 38-39. ISBN 0543-7962. * HANDL, Vladimír. Česko-německá deklarace 1997 - mezi minulostí. Mezinárodní vztahy. roč. 33, č. 3 (1998), s. 5-[17]. ISBN 0323-1844. * PETRÁČEK, Zbyněk. Méně mohlo být více : Česko-německá deklarace je schválená za cenu kompromisu. Respekt. roč. 8, č. 8 (19970217), s. 3. ISBN 0862-6545. Kniha: * česko-německá deklarace : deset let poté. 1. vyd. Praha : CP - centrum pro ekonomiku a politiku, 2007.ISBN 978-80-86547-66-4. BIC: * HRDÝ, Petr. BIC nabízí riziko i zisk. Kapitál. č. 10 (říjen 2007), s. 20-21. ISBN 1211-748X. * NĚMEC, Petr. Východ dobývá západ. Ekonom. roč. 52, č. 14 (20080403), s. 52-57. ISBN 1210-0714. * NĚMEC, Petr. Výměna světových tahounů. Ekonom. roč. 53, č. 38 (20090924), s. 42-45. ISBN 1210-0714. Kniha: * BALABÁN, Miloš. Nezápadní aktéři světové bezpečnosti. 1. vyd. V Praze : Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1721-3. | true |
brigáda | Dobrý den, dnes se na této stránce ptám poprvé, a můj dotaz jest od jakého věku je možné dělat placené brigády u firem? (Mimo rodinu) | Dobrý den, na placenou brigádu můžete nastoupit po dosažení 15 roku
věku, kdy jste již částečně právně odpovědný za svoje jednání a můžete na
základě občanského průkazu prokázat svojí totožnost a uzavřít mimo jiné dohodu
o pracovní činnosti. Druhou podmínkou je dokončená povinná školní
docházka. Obě zmíněné skutečnosti musí být v den nástupu na brigádní místo
splněny. Pro osoby do 18 let platí dle zákoníku práce jistá omezení v
náročnosti, délce a možné mzdě za odvedenou práci (díl 5 - § 243 až 247:http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-262-2006-sb-zakonik-prace/uplne/#p243,
§ 245:http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-262-2006-sb-zakonik-prace/uplne/#p245;
§ 79a:http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-262-2006-sb-zakonik-prace/uplne/#p79,
mzda:http://www.podnikatel.cz/zakony/narizeni-vlady-567-2006-sb-/uplne/#p4). Použité a doporučené zdroje: *http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/nezarazene-dotazy/2143-od-kolika-let-muze-dite-vydelavat-na-brigade.html *http://www.podnikatel.cz/clanky/prazdninove-brigady-mladistvy-zamestnanci/ *http://www.mesec.cz/clanky/kdo-a-odkdy-muze-na-brigadu *https://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/faq/letni_brigada.php *http://finance.idnes.cz/studentske-brigady-nejcastejsi-otazky-d92-/viteze.aspx?c=A070611_130340_fi_blind_amr *http://deti.ochrance.cz/vek-na-brigadu-a-dane/ *http://www.atraktivni-prace.cz/zakonik-prace-pracovni-pravo-personalistika/ | null | Národní knihovna ČR | Právo | null | 2014-06-26T14:25:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brigada | 945 | cs | Dobrý den, dnes se na této stránce ptám poprvé, a můj dotaz jest od jakého věku je možné dělat placené brigády u firem? (Mimo rodinu) | Dobrý den, na placenou brigádu můžete nastoupit po dosažení 15 roku
věku, kdy jste již částečně právně odpovědný za svoje jednání a můžete na
základě občanského průkazu prokázat svojí totožnost a uzavřít mimo jiné dohodu
o pracovní činnosti. Druhou podmínkou je dokončená povinná školní
docházka. Obě zmíněné skutečnosti musí být v den nástupu na brigádní místo
splněny. Pro osoby do 18 let platí dle zákoníku práce jistá omezení v
náročnosti, délce a možné mzdě za odvedenou práci (díl 5 - § 243 až 247:http://www.podnikatel.cz/zákony/zákon-c-262-2006-sb-zákoník-práce/úplně/#p243,
§ 245:http://www.podnikatel.cz/zákony/zákon-c-262-2006-sb-zákoník-práce/úplně/#p245;
§ 79a:http://www.podnikatel.cz/zákony/zákon-c-262-2006-sb-zákoník-práce/úplně/#p79,
mzda:http://www.podnikatel.cz/zákony/nařízení-vlády-567-2006-sb-/úplně/#p4). Použité a doporučené zdroje: *http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/různé/nezařazené-dotazy/2143-od-kolika-let-muže-dítě-vydělávat-na-brigádě.html *http://www.podnikatel.cz/články/prázdninové-brigády-mladistvý-zaměstnanci/ *http://www.měšec.cz/články/kdo-a-odkdy-může-na-brigádu *https://osha.europa.eu/fop/czech-republic/čs/faq/letní_brigáda.php *http://finance.idnes.cz/studentské-brigády-nejčastější-otázky-d92-/vítěze.aspx?c=A070611_130340_fi_blind_amr *http://deti.ochránce.cz/věk-na-brigádu-a-daně/ *http://www.atraktivní-práce.cz/zákoník-práce-pracovní-právo-personalistika/ | Dobrý den, dnes se na této stránce ptám poprvé, a můj dotaz jest od jakého věku je možné dělat placené brigády u firem? (mimo rodinu) | Dobrý den, na placenou brigádu můžete nastoupit po dosažení 15 roku
věku, kdy jste již částečně právně odpovědný za svoje jednání a můžete na
základě občanského průkazu prokázat svoji totožnost a uzavřít mimo jiné dohodu
o pracovní činnosti. Druhou podmínkou je dokončená povinná školní
docházka. Obě zmíněné skutečnosti musí být v den nástupu na brigádní místo
splněny. Pro osoby do 18 let platí dle zákoníku práce jistá omezení v
náročnosti, délce a možné mzdě za odvedenou práci (díl 5 - § 243 až 247:http://www.podnikatel.cz/zákony/zákon-c-262-2006-b-zákoník-práce/uplyne/#p243,
§ 245:http://www.podnikatel.cz/zákony/zákon-c-262-2006-b-zákoník-práce/uplyne/#p245;
§ na:http://www.podnikatel.cz/zákony/zákon-c-262-2006-b-zákoník-práce/uplyne/#p,
mzda:http://www.podnikatel.cz/zákony/narozeni-vlády-567-2006-b-/uplyne/#p). Použité a doporučené zdroje: *http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/rune/nezařazení-dotazy/2143-od-kolika-let-muze-die-vydělávat-na-brigádě.html *http://www.podnikatel.cz/clánky/prázdninové-brigády-mladistvý-zaměstnanci/ *http://www.Vesec.cz/clánky/kdo-a-odkdy-muze-na-brigádu *http://osa.Europa.eu/op/czech-Republic/cs/fa/letní_brigáda.ph *http://finance.dnes.cz/studentské-brigády-nejcastejsi-otázky-dm2-/Viteze.apx?c=A070611_130340_fi_blind_Amr *http://deti.ochránce.cz/věk-na-brigádu-a-dane/ *http://www.atraktivní-prace.cz/zákoník-práce-pracovní-pravo-personalistika/ | true |
brigáda | dobrý den, měla bych zájem o brigádu v dětském oddělení knih , mám namysli třeba vracení knih zpět do regálu nebo pomoc hledání správné knihy pro zákazníka | Dobrý den, děkujeme za Váš zájem o brigádu v dětském oddělení. Z finančních důvodů Vám ale můžeme nabídnout pouze práci dobrovolnickou (tedy zdarma). Pokud byste měla zájem o tento způsob spolupráce, ozvěte se prosím přímo vedoucí dětského oddělení paní Markétě Poživilové (tel. 601 576 800,[email protected]), která by s Vámi domluvila podrobnosti. | Hradec Králové | Knihovna města Hradce Králové | Informace o knihovně | null | 2015-11-24T20:47:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brigada-2 | 946 | cs | dobrý den, měla bych zájem o brigádu v dětském oddělení knih , mám namysli třeba vrácení knih zpět do regálu nebo pomoc hledání správné knihy pro zákazníka | Dobrý den, děkujeme za Váš zájem o brigádu v dětském oddělení. Z finančních důvodů Vám ale můžeme nabídnout pouze práci dobrovolnickou (tedy zdarma). Pokud byste měla zájem o tento způsob spolupráce, ozvěte se prosím přímo vedoucí dětského oddělení paní Markétě Poživilové (tel. 601 576 800,[email protected]), která by s Vámi domluvila podrobnosti. | dobrý den, měla bych zájem o brigádu v dětském oddělení knih , mám namysli třeba vrácení knih zpět do regálu nebo pomoc hledání správné knihy pro zákazníka | Dobrý den, děkujeme za váš zájem o brigádu v dětském oddělení. Z finančních důvodů vám ale můžeme nabídnout pouze práci dobrovolnickou (tedy zdarma). Pokud byste měla zájem o tento způsob spolupráce, ozvěte se prosím přímo vedoucí dětského oddělení paní Markétě Poživačové (tel. 601 576 800,[email protected]), která by s vámi domluvila podrobnosti. | true |
briskně - bryskně | Prosím, zda byste mi mohli zjistit, jakého původu je slovo bryskně(domnívám se, že se píše y - podle Slovníku spisovné češtiny), zda se píše pouze tvrdé y nebo je přípustné i měkké i. | Dobrý den, slovo bryskně, bryskní je z francouzštiny (brusque=prudký, hrubý, náhlý), a to zase původně z latiny (bruscus=trpký - např. o víně).Starší Slovník spisovného jazyka českého uvádí i variantu briskně, ale nový Slovník spisovné češtiny i Pravidla českého pravopisu pouze bryskně.Francouzskému psaní a výslovnosti ( -u- se čte jako y) odpovídá v češtině y.Psaní s i můžebýt ovlivněno podobnými slovy (napž. brizantní), ale v zásadě asi není jazykově adekvátní a dnes je bráno jako nesprávné.Více k vašemu dotazu by vám ale řeli v jazykové poradně Ústavu pro jazykčeký: www.ujc.cas.cz .Další literatura:Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím / Josef Holub, Stanislav Lyer. -- 4. vyd.. -- Praha : SPN, 1992. -- 483 s. ; 21 cm | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2007-10-26T17:42:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/briskne-bryskne | 947 | cs | Prosím, zda byste mi mohli zjistit, jakého původu je slovo bryskně(domnívám se, že se píše y - podle Slovníku spisovné češtiny), zda se píše pouze tvrdé y nebo je přípustné i měkké i. | Dobrý den, slovo bryskně, bryskní je z francouzštiny (brusque=prudký, hrubý, náhlý), a to zase původně z latiny (bruscus=trpký - např. o víně).Starší Slovník spisovného jazyka českého uvádí i variantu briskně, ale nový Slovník spisovné češtiny i Pravidla českého pravopisu pouze bryskně.Francouzskému psaní a výslovnosti ( -u- se čte jako y) odpovídá v češtině y.Psaní s i můžebýt ovlivněno podobnými slovy (napž. brizantní), ale v zásadě asi není jazykově adekvátní a dnes je bráno jako nesprávné.Více k vašemu dotazu by vám ale řeli v jazykové poradně Ústavu pro jazykčeký: www.újč.cas.cz .Další literatura:Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím / Josef Holub, Stanislav Lyer. -- 4. vyd.. -- Praha : SPN, 1992. -- 483 s. ; 21 cm | Prosím, zda byste mi mohli zjistit, jakého původu je slovo bryskně(domnívám se, že se píše y - podle slovníku spisovné češtiny), zda se píše pouze tvrdé y nebo je přípustné i měkké i. | Dobrý den, slovo bryskně, bryskní je z francouzštiny (bosque=prudký, hrubý, náhlý), a to zase původně z latiny (brutus=trpký - např. o víně).Starší slovník spisovného jazyka českého uvádí i variantu briskně, ale nový slovník spisovné češtiny i pravidla českého pravopisu pouze bryskně.Francouzskému psaní a výslovnosti ( -u- se čte jako y) odpovídá v češtině y.Psaní s i můžebýt ovlivněno podobnými slovy (např. brizantní), ale v zásadě asi není jazykově adekvátní a dnes je bráno jako nesprávné.Více k vašemu dotazu by vám ale řekli v jazykové poradně ústavu pro jazykčeký: www.ují.cas.cz .Další literatura:Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím / Josef holub, Stanislav Dyer. -- 4. vyd.. -- Praha : SPN, 1992. -- 483 s. ; 21 cm | true |
Britská politika ve vztahu k ČSR v roce 1933 | Do jaké míry věnovala britská politika po roce 1933 pozornost otázce bezpečnosti v souvislosti s Československem? | Pohled britských představitelů se od roku 1933
v souvislosti s praktikovanými principy politiky appeasementu odvíjel
od mezinárodních okolností a lze říci, že v kontextu
s "internacionalizací" sudetoněmecké otázky pozornost Britů vůči Československu
stoupala. Ke studiu této problematiky doporučujeme: Zejména: Nenaplněné naděje : politické a diplomatické vztahy
Československa a Velké Británie od zrodu První republiky po konferenci v
Mnichově (1918-1938) / Jindřich Dejmek. -- Vyd. 1.. -- Praha : Karolinum, 2003.
-- 495 s., ve fondu Historického kabinetu FF UK Neville Chamberlain : od usmiřování k válce: britská
zahraniční politika, 1937-1940 / Jiří Ellinger. -- Vyd. 1.. -- Praha :
Nakladatelství Lidové noviny, 2009. -- 592 s. : čb. fot., ve fondu Historického kabinetu FF UK Evropské velmoci a Mnichovská dohoda [rukopis] : vznik a
důsledky politiky vrcholného britsko-francouzského appeasementu pro
Československo / Martina Heranová ; vedoucí práce Dagmar Moravcová. -- Praha,
2007. -- 205 s., UK, Jinonice NOVOTNÝ, L. Foreign Office, britské vyslanectví v Praze a
sudetoněmecká otázka v roce 1937.Moderní dějiny,2013, roč. 21, č. 2,
s. 101-130. ISSN: 1210-6860, FF UK Historický kabinet NOVOTNÝ, L. Machníkův výnos z roku 1936 a jeho vnímání ze
strany britského vyslanectví v Praze a britského ministerstva zahraničí. InČeši
a Němci v meziválečném Československu.Ostrava: KEY Publishing, 2013. s.
204-212. ISBN: 978-80-87475-37-9, UK Jinonice NOVOTNÝ, L. Pokusy československé vlády o dohodu se
sudetskými Němci z počátku roku 1937 očima britského vyslanectví v Praze. InOdraz
německého národního socialismu ve třicátých letech v Československu a ve
státech střední Evropy.Ostrava: KEY Publishing, 2013. s. 173-180. ISBN:
978-80-87475-28-7, NK Praha Částečně: Do poslední pence : československo-britská jednání o
majetkoprávních a finančních otázkách 1938-1982 / Jan Kuklík. -- Vyd. 1.. --
Praha : Karolinum, 2007. -- 472 s. ; 21 cm, FF UK Historický kabinet | null | Knihovna Filozofické fakulty UK | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2014-05-29T11:05:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/britska-politika-v-csr-v-roce-1933 | 948 | cs | Do jaké míry věnovala britská politika po roce 1933 pozornost otázce bezpečnosti v souvislosti s Československem? | Pohled britských představitelů se od roku 1933
v souvislosti s praktikovanými principy politiky appeasementu odvíjel
od mezinárodních okolností a lze říci, že v kontextu
s "internacionalizací" sudetoněmecké otázky pozornost Britů vůči Československu
stoupala. Ke studiu této problematiky doporučujeme: Zejména: Nenaplněné naděje : politické a diplomatické vztahy
Československa a Velké Británie od zrodu První republiky po konferenci v
Mnichově (1918-1938) / Jindřich Dejmek. -- Vyd. 1.. -- Praha : Karolinum, 2003.
-- 495 s., ve fondu Historického kabinetu FF UK Neville Chamberlain : od usmiřování k válce: britská
zahraniční politika, 1937-1940 / Jiří Ellinger. -- Vyd. 1.. -- Praha :
Nakladatelství Lidové noviny, 2009. -- 592 s. : čb. fot., ve fondu Historického kabinetu FF UK Evropské velmoci a Mnichovská dohoda [rukopis] : vznik a
důsledky politiky vrcholného britsko-francouzského appeasementu pro
Československo / Martina Heranová ; vedoucí práce Dagmar Moravcová. -- Praha,
2007. -- 205 s., UK, Jinonice NOVOTNÝ, L. Foreign Office, britské vyslanectví v Praze a
sudetoněmecká otázka v roce 1937.Moderní dějiny,2013, roč. 21, č. 2,
s. 101-130. ISSN: 1210-6860, FF UK Historický kabinet NOVOTNÝ, L. Machníkův výnos z roku 1936 a jeho vnímání ze
strany britského vyslanectví v Praze a britského ministerstva zahraničí. InČeši
a Němci v meziválečném Československu.Ostrava: KEY Publishing, 2013. s.
204-212. ISBN: 978-80-87475-37-9, UK Jinonice NOVOTNÝ, L. Pokusy československé vlády o dohodu se
sudetskými Němci z počátku roku 1937 očima britského vyslanectví v Praze. InOdraz
německého národního socialismu ve třicátých letech v Československu a ve
státech střední Evropy.Ostrava: KEY Publishing, 2013. s. 173-180. ISBN:
978-80-87475-28-7, NK Praha Částečně: Do poslední pence : československo-britská jednání o
majetkoprávních a finančních otázkách 1938-1982 / Jan Kuklík. -- Vyd. 1.. --
Praha : Karolinum, 2007. -- 472 s. ; 21 cm, FF UK Historický kabinet | Do jaké míry věnovala britská politika po roce 1933 pozornost otázce bezpečnosti v souvislosti s Československem? | Pohled britských představitelů se od roku 1933
v souvislosti s praktikovanými principy politiky appeasementu odvíjel
od mezinárodních okolností a lze říci, že v kontextu
s "internacionalizací" sudetoněmecké otázky pozornost Britů vůči Československu
stoupala. Ke studiu této problematiky doporučujeme: Zejména: Nenaplněné naděje : politické a diplomatické vztahy
Československa a velké Británie od zrodu první republiky po konferenci v
Mnichově (1918-1938) / Jindřich Dejmek. -- vyd. 1.. -- Praha : Karolinum, 2003.
-- 495 s., ve fondu historického kabinetu FF UK Neville Chamberlain : od usmiřování k válce: britská
zahraniční politika, 1937-1940 / Jiří Edlinger. -- vyd. 1.. -- Praha :
Nakladatelství lidové noviny, 2009. -- 592 s. : čb. fot., ve fondu historického kabinetu FF UK evropské velmoci a mnichovská dohoda [rukopis] : vznik a
důsledky politiky vrcholného britsko-francouzského appeasementu pro
Československo / Martina Beranová ; vedoucí práce Dagmar Moravcová. -- Praha,
2007. -- 205 s., UK, Jinonice NOVOTNÝ, L. Foreign Office, britské vyslanectví v Praze a
sudetoněmecká otázka v roce 1937.Moderní dějiny,2013, roč. 21, č. 2,
s. 101-130. ISBN: 1210-6860, FF UK historický kabinet NOVOTNÝ, L. Machkův výnos z roku 1936 a jeho vnímání ze
strany britského vyslanectví v Praze a britského ministerstva zahraničí. Češi
a Němci v meziválečném Československu.Ostrava: Ke Publishing, 2013. s.
204-212. ISBN: 978-80-87475-37-9, UK Jinonice NOVOTNÝ, L. Pokusy československé vlády o dohodu se
sudetskými Němci z počátku roku 1937 očima britského vyslanectví v Praze. Indra
německého národního socialismu ve třicátých letech v Československu a ve
státech střední Evropy.Ostrava: Ke Publishing, 2013. s. 173-180. ISBN:
978-80-87475-28-7, NK Praha částečně: Do poslední pence : československo-britská jednání o
majetkoprávních a finančních otázkách 1938-1982 / Jan Kuklík. -- vyd. 1.. --
Praha : Karolinum, 2007. -- 472 s. ; 21 cm, FF UK historický kabinet | true |
Britské impérium | Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kolik procent Země (pevniny a vodní plochy) ovládalo Britské imperium za svého vrcholu.Děkuji | Dobrý den,největšího imperiálního rozmachu dosáhlo Britské impérium za vlády královny Viktorie (1819-1901). Británie postupně spravovala stále větší území a stávala se nejenom imperiální mocností, ale také světovou mocností v mnoha dalších ohledech. Za vrchol je považován začátek 20. století, což dokazují také čísla: v roce 1860 zabíralo britské impérium asi 9,5 milionu čtverečních mil; do roku. 1909 se celková plocha zvýšila na 12,7 milionu, což lze odhadnout na 25% povrchu zemské souše - bylo tedy třikrát větší než impérium francouzské, desetkrát větší než německé - a ovládalo zhruba stejný podíl světového obyvatelstva: celkem asi 444 milionů lidí žilo pod nějakou formou britské vlády. Pokud se hlouběji zajímáte o Britské impérium, doporučujeme Vám projít především následující knihy, z kterých jsme čerpali uvedené informace:* Ferguson, Niall. Britské impérium: cesta k modernímu světu. V českém jazyce vyd. 1. Praha: Prostor, 2007. 422 s. Obzor; sv. 69. ISBN 978-80-7260-175-2.Obsah:http://toc.nkp.cz/NKC/200711/contents/nkc20071757714_1.pdf * Judd, Denis. Impérium: britská imperiální zkušenost od roku 1765 do současnosti. 1. vyd. v českém jazyce. [Praha]: BB art, 1999. 507 s., [24] s. obr. příl. ISBN 80-7257-046-3. * Morgan, Kenneth O. a kol. Dějiny Británie. 2., dopl. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 656 s. Dějiny států. ISBN 978-80-7106-432-9.Obsah:http://toc.nkp.cz/NKC/200901/contents/nkc20081835635_1.pdf Inspirovat Vás mohou také internetové odkazy, např. :*http://cs.wikipedia.org/wiki/Britsk%C3%A9_imp%C3%A9rium- internetová encyklopedie Wikipedie dokonce uvádí rozlohu 33 milionů kilometrů čtverečních v roce 1921, naleznete zde i vyjmenované území v Britském impériu*http://kolonialismus.webnode.cz/*http://en.wikipedia.org/wiki/British_Empire | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2012-12-06T15:44:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/britske-imperium | 949 | cs | Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kolik procent Země (pevniny a vodní plochy) ovládalo Britské impérium za svého vrcholu.Děkuji | Dobrý den,největšího imperiálního rozmachu dosáhlo Britské impérium za vlády královny Viktorie (1819-1901). Británie postupně spravovala stále větší území a stávala se nejenom imperiální mocností, ale také světovou mocností v mnoha dalších ohledech. Za vrchol je považován začátek 20. století, což dokazují také čísla: v roce 1860 zabíralo britské impérium asi 9,5 milionu čtverečních mil; do roku. 1909 se celková plocha zvýšila na 12,7 milionů, což lze odhadnout na 25% povrchu zemské souše - bylo tedy třikrát větší než impérium francouzské, desetkrát větší než německé - a ovládalo zhruba stejný podíl světového obyvatelstva: celkem asi 444 milionů lidí žilo pod nějakou formou britské vlády. Pokud se hlouběji zajímáte o Britské impérium, doporučujeme Vám projít především následující knihy, z kterých jsme čerpali uvedené informace:* Ferguson, Niall. Britské impérium: cesta k modernímu světu. V českém jazyce vyd. 1. Praha: Prostor, 2007. 422 s. Obzor; sv. 69. ISBN 978-80-7260-175-2.Obsah:http://toč.nkp.cz/NKC/200711/contents/nkc20071757714_1.pdf * Judd, Denis. Impérium: britská imperiální zkušenost od roku 1765 do současnosti. 1. vyd. v českém jazyce. [Praha]: BB art, 1999. 507 s., [24] s. obr. příl. ISBN 80-7257-046-3. * Morgan, Kenneth O. a kol. Dějiny Británie. 2., dopl. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 656 s. Dějiny států. ISBN 978-80-7106-432-9.Obsah:http://toč.nkp.cz/NKC/200901/contents/nkc20081835635_1.pdf Inspirovat Vás mohou také internetové odkazy, např. :*http://čs.wikipedia.org/wiki/Britsk%C3%A9_imp%C3%A9rium- internetová encyklopedie Wikipedie dokonce uvádí rozlohu 33 milionů kilometrů čtverečních v roce 1921, naleznete zde i vyjmenované území v Britském impériu*http://kolonialismus.webnode.cz/*http://en.wikipedia.org/wiki/British_Empire | Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kolik procent země (pevniny a vodní plochy) ovládalo britské impérium za svého vrcholu.Děkuji | Dobrý den,největšího imperiálního rozmachu dosáhlo britské impérium za vlády královny Viktorie (1819-1901). Británie postupně spravovala stále větší území a stávala se nejenom imperiální mocností, ale také světovou mocností v mnoha dalších ohledech. Za vrchol je považován začátek 20. století, což dokazují také čísla: v roce 1860 zabíralo britské impérium asi 9,5 milionu čtverečních mil; do roku. 1909 se celková plocha zvýšila na 12,7 milionu, což lze odhadnout na 25% povrchu zemské souše - bylo tedy třikrát větší než impérium francouzské, desetkrát větší než německé - a ovládalo zhruba stejný podíl světového obyvatelstva: celkem asi 444 milionů lidí žilo pod nějakou formou britské vlády. Pokud se hlouběji zajímáte o britské impérium, doporučujeme vám projít především následující knihy, z kterých jsme čerpali uvedené informace:* Ferguson, niell. Britské impérium: cesta k modernímu světu. V českém jazyce vyd. 1. Praha: Prostor, 2007. 422 s. Obzor; sv. 69. ISBN 978-80-7260-175-2.Obsah:http://to.nku.cz/NK/200711/contents/nkc20071757714_1.pdf * Judd, Denis. Impérium: britská imperiální zkušenost od roku 1765 do současnosti. 1. vyd. v českém jazyce. [Praha]: B art, 1999. 507 s., [24] s. obr. příl. ISBN 80-7257-046-3. * Morgan, Kenneth O. a kol. Dějiny Británie. 2., dol. vyd. Praha: LN, nakladatelství lidové noviny, 2008. 656 s. Dějiny států. ISBN 978-80-7106-432-9.Obsah:http://to.nku.cz/NK/200901/contents/nkc20081835635_1.pdf inspirovat vás mohou také internetové odkazy, např. :*http://cs.wikipedia.org/Miki/Britek%C%Al_imp%CD%Atrium- internetová encyklopedie Wikipedie dokonce uvádí rozlohu 33 milionů kilometrů čtverečních v roce 1921, naleznete zde i vyjmenované území v britském impériu*http://kolonialismus.webnode.cz/*http://en.wikipedia.org/Miki/British_empire | true |
britské mince | Nevím, do jaké kategorie dotaz zařadit, rozhodla jsem se pro \"umění\", ale asi to nebude to pravé. Ráda bych se dozvěděla, kolik má tváří (nebo zad?) anglická librová mince a co různé obrázky na zadní straně mince znamenají, k čemu odkazují. Má snad každé hrabství vlastní podobu libry? Sama jsem se setkala asi se sedmi variantami během jediného dne, předpokládám tedy, že jich bude mnohem více. Děkuji za odpověď. | Dobry den, podle informaci uverejnenych na strankach kralovske mincovny predstavuji ruzne rubove strany jednolibrove mince Spojene kralovstvi a jeho ctyri zakladni casti - Skotsko, Wales, Seveni Irsko a Anglii. V prvni serii byly na rubove strany minci pouzity rostlinne motivy, v druhe serii byly zvoleny heraldicke symboly. Na teto stranehttp://www.royalmint.com/TheRoyalMint/Corporate/BritishCoinage/CoinDesign/OnePoundCoin.aspxnaleznete prehled dosud pouzitych motivu vcetne jejich vykladu. Vysvetleni symbolu vcetne zobrazeni je pak k dispozici nahttp://www.royalmint.com/RoyalMint/web/site/Corporate/Corp_british_coinage/CoinDesign/OnePoundCoin.asp. Zakladni informace naleznete i ve Wikipedii -http://en.wikipedia.org/wiki/British_one_pound_coin. | null | Národní knihovna ČR | politicke-vedy-politologie-politika-verejna-sprava-vojenstvi | null | 2007-10-26T13:05:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/britske-mince | 950 | cs | Nevím, do jaké kategorie dotaz zařadit, rozhodla jsem se pro \"umění\", ale asi to nebude to pravé. Ráda bych se dozvěděla, kolik má tváří (nebo záď?) anglická librová mince a co různé obrázky na zadní straně mince znamenají, k čemu odkazují. Má snad každé hrabství vlastní podobu libry? Sama jsem se setkala asi se sedmi variantami během jediného dne, předpokládám tedy, že jich bude mnohem více. Děkuji za odpověď. | Dobrý den, podle informací uveřejněných na stránkách královské mincovny představují různé rubové strany jednolibrove mince Spojené království a jeho čtyři základní části - Skotsko, Wales, Seveni Irsko a Anglii. V první sérii byly na rubové strany mincí použity rostlinné motivy, v druhé sérii byly zvoleny heraldické symboly. Na této stranehttp://www.royalmint.com/TheRoyalMint/Corporate/BritishCoinage/CoinDesign/OnePoundCoin.aspxnaleznete přehled dosud použitých motivů včetně jejich výkladu. Vysvětlení symbolů včetně zobrazení je pak k dispozici nahttp://www.royalmint.com/RoyalMint/web/sítě/Corporate/Corp_british_coinage/CoinDesign/OnePoundCoin.asp. Základní informace naleznete i ve Wikipedii -http://en.wikipedia.org/wiki/British_one_pound_coin. | Nevím, do jaké kategorie dotaz zařadit, rozhodla jsem se pro \"umění\", ale asi to nebude to pravé. Ráda bych se dozvěděla, kolik má tváří (nebo zad?) anglická librová mince a co různé obrázky na zadní straně mince znamenají, k čemu odkazují. Má snad každé hrabství vlastní podobu libry? Sama jsem se setkala asi se sedmi variantami během jediného dne, předpokládám tedy, že jich bude mnohem více. Děkuji za odpověď. | Dobrý den, podle informací uverejnenych na stránkách královské mincovny představuji rune rubové strany jednolitrové mince spojené království a jeho čtyři zakladeni časti - Skotsko, Wales, siveni Irsko a Anglii. V první sérii byly na rubové strany minci použity rostlinné motivy, v druhé serii byly zvoleny heraldické symboly. Na této stranehttp://www.royalmint.com/TheRoyalMint/Corporate/BritishCoinage/CoinDesign/OnePoundCoin.aspxnaleznete přehled dosud použitých motivu vmetne jejich výkladu. Vysvětleni symbolu vmetne zobrazení je pak k dispozici http://www.royalmint.com/RoyalMint/web/sice/Corporate/Corp_British_conane/CoinDesign/OnePoundCoin.ap. Zaklapni informace naleznete i ve Wikipedii -http://en.wikipedia.org/Miki/British_one_Pound_Cain. | false |
Britský časopis "Farmers weekly" | Dobrý den, prosím laskavě o informaci, zda bych si mohl vypůjčit starší ročníky časopisu "Farmers weekly". Jednalo by se o roky; 1990, 1991, 1992, 1993. | Dobrý den, těší nás Váš zájem o naše časopisy Farmers Weekly (1990-1993), které skutečně máme, ale jsou uloženy v našem depozitní skladu v Kojeticích u Prahy. Pro Vaši představu je to za uvedené období cca 35 svazků. Informace k výpůjčkám najdete na:http://www.knihovnasvehly.cz/vypujcni-sluzby/ a obraťte se prosím tedy přímo se svým požadavkem navý[email protected] Pro možné studium případně i přímo v Kojeticích u Prahy, je ale potřeba mít předem naši platnou čtenářskou legitimaci. | Praha | Knihovna Antonína Švehly | Zemědělství | null | 2018-02-14T05:47:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/britsky-casopis-farmers-weekly | 951 | cs | Dobrý den, prosím laskavě o informaci, zda bych si mohl vypůjčit starší ročníky časopisu "Farmers weekly". Jednalo by se o roky; 1990, 1991, 1992, 1993. | Dobrý den, těší nás Váš zájem o naše časopisy Farmers Weekly (1990-1993), které skutečně máme, ale jsou uloženy v našem depozitní skladu v Kojeticích u Prahy. Pro Vaši představu je to za uvedené období cca 35 svazků. Informace k výpůjčkám najdete na:http://www.knihovnasvehly.cz/výpůjční-služby/ a obraťte se prosím tedy přímo se svým požadavkem navý[email protected] Pro možné studium případně i přímo v Kojeticích u Prahy, je ale potřeba mít předem naši platnou čtenářskou legitimaci. | Dobrý den, prosím laskavě o informaci, zda bych si mohl vypůjčit starší ročníky časopisu "Frames Weekly". Jednalo by se o roky; 1990, 1991, 1992, 1993. | Dobrý den, těší nás váš zájem o naše časopisy Frames Weekly (1990-1993), které skutečně máme, ale jsou uloženy v našem depozitní skladu v Kojeticích u Prahy. Pro vaši představu je to za uvedené období cca 35 svazků. Informace k výpůjčkám najdete na:http://www.knihovnasvehly.cz/vycucni-služby/ a obraťte se prosím tedy přímo se svým požadavkem navý[email protected] pro možné studium případně i přímo v Kojeticích u Prahy, je ale potřeba mít předem naši platnou čtenářskou legitimaci. | true |
Britský jazykový ústav | Dobrý den. V ČR máme Ústav pro jazyk český. Existuje britský ekvivalent? Tedy něco jako Ústav pro jazyk anglický?Děkuji | Dobrý den, britský ekvivalent Ústavu pro jazyk český neexistuje. Britské akademie a učené společnosti nejsou strukturované stejným způsobem jako Akademie věd České republiky. Akademie věd je rozdělena na více pracovišť - ústavů, v rámci kterých působí vědečtí pracovníci. Britské společnosti tímto způsobem rozdělené nejsou. Některé z nich jsou rozdělené na sekce podle předmětů studia, ale ne natolik úzce zaměření jako Ústav pro jazyk český. Nejvíce se blíží vašemu hledání sekce Lingvistika a Filologie (Linguistics and Philology) Britské Akademie (The British Academy). | null | Knihovna Akademie věd České republiky | Jazyk, lingvistika a literatura | royalsociety.orgthebritishacademy.ac.ukhttps://www.thebritishacademy.ac.uk/[…]/avcr.cz/cs/o-nas/struktura/pracoviste-av | 2022-11-16T06:43:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/britsky-jazykovy-ustav | 952 | cs | Dobrý den. V ČR máme Ústav pro jazyk český. Existuje britský ekvivalent? Tedy něco jako Ústav pro jazyk anglický?Děkuji | Dobrý den, britský ekvivalent Ústavu pro jazyk český neexistuje. Britské akademie a učené společnosti nejsou strukturované stejným způsobem jako Akademie věd České republiky. Akademie věd je rozdělena na více pracovišť - ústavů, v rámci kterých působí vědečtí pracovníci. Britské společnosti tímto způsobem rozdělené nejsou. Některé z nich jsou rozdělené na sekce podle předmětů studia, ale ne natolik úzce zaměření jako Ústav pro jazyk český. Nejvíce se blíží vašemu hledání sekce Lingvistika a Filologie (Linguistics and Philology) Britské Akademie (The British Academy). | Dobrý den. V ČR máme ústav pro jazyk český. Existuje britský ekvivalent? Tedy něco jako ústav pro jazyk anglický?Děkuji | Dobrý den, britský ekvivalent ústavu pro jazyk český neexistuje. Britské akademie a učené společnosti nejsou strukturované stejným způsobem jako akademie věd České republiky. Akademie věd je rozdělena na více pracovišť - ústavů, v rámci kterých působí vědečtí pracovníci. Britské společnosti tímto způsobem rozdělené nejsou. Některé z nich jsou rozdělené na sekce podle předmětů studia, ale ne natolik úzce zaměření jako ústav pro jazyk český. Nejvíce se blíží vašemu hledání sekce lingvistika a filologie (Linguistics and Filology) britské akademie (the British Academy). | true |
Brněnská německá periodika v letech 1804 - 1848 | Dobrý den,pro svou bakalářskou práci vyhledávám brněnská německá periodika proanalýzu, která vycházela v letech 1804 - 1848. Zatím jsem se setkala sknihou KUBÍČEK, Jaromír. Noviny a časopisy na Moravě a ve Slezsku do roku1918. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2001, 475 s. ISBN80-705-1133-8.Pro mé potřeby jsem ale dostatek periodik z potřebného období neobjevila.Obracím se proto na vás o radu, kde bych mohla zapátrat, abych sepotřebných materiálů k analýze dobrala. Ať už jde o rejstříky či přímo tipyna periodika. Zajímám se pouze o periodika, která se zabývala obecnýmiinformacemi - tedy politickou scénou, hospodářskou situací země apod.Za odpověď mnohokrát děkuji. | Vážená paní, doporučila bych Vám bibliografii: KUBÍČEK, Jaromír a Zdeněk ŠIMEČEK.Brněnské noviny a časopisy od doby nejstarší až do roku 1975. 1. vyd. Brno: Universitní knihovna, 1976, 594, [2] s. a na stránkách MZK bych Vám doporučila databáziPeriodika vydávaná v českých zemích: v časovém rozmezí mi sice vyšlo 40 periodik, ale často máme jen jeden rok nebo jen jedno číslo. Z našeho fondu bych Vám doporučila signaturu:Nov.-0009.058, na které se nachází nejen Brünner Zeitung, ale i jeho předchůdci, např. Wochentlicher Intelligenz-Zettel aus dem Frag-Amt der Kayserlich-Königlichen privilegirten Lehen-Bank zu unser lieben Frauen in Brünn 1755-1777 nebo Brünner Zeitung der kaiserl.-königl. privileg. Mährischen Lehenbank 1778-1811 nebo Mährisch-ständische Brünner Zeitung 1818-1848 nebo Brünner politische Zeitung 1814-1817 a další. Pokud by Vám to nestačilo, můžete se obrátit též na naši vedoucí odd. periodik Mgr. Radku Chlupovou: [email protected] anebo naVědeckou knihovnu v Olomouci( [email protected] ) anebo naMoravský zemský archiv v Brně( [email protected] ), ale musíte počítat s tím, že takto staré fondy mohou být všude neúplné (dále se můžete obrátit naNárodní knihovnu v Prazeanebo naRakouskou národní knihovnu ve Vídni). | null | Moravská zemská knihovna v Brně | Informace o vydaných dokumentech | null | 2015-01-06T08:35:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brnenska-nemecka-periodika-v-letech-1804-1848 | 953 | cs | Dobrý den,pro svou bakalářskou práci vyhledávám brněnská německá periodika proanalýzu, která vycházela v letech 1804 - 1848. Zatím jsem se setkala sknihou KUBÍČEK, Jaromír. Noviny a časopisy na Moravě a ve Slezsku do roku1918. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2001, 475 s. ISBN80-705-1133-8.Pro mé potřeby jsem ale dostatek periodik z potřebného období neobjevila.Obracím se proto na vás o radu, kde bych mohla zapátrat, abych sepotřebných materiálů k analýze dobrala. Ať už jde o rejstříky či přímo tipyna periodika. Zajímám se pouze o periodika, která se zabývala obecnýmiinformacemi - tedy politickou scénou, hospodářskou situací země apod.Za odpověď mnohokrát děkuji. | Vážená paní, doporučila bych Vám bibliografii: KUBÍČEK, Jaromír a Zdeněk ŠIMEČEK.Brněnské noviny a časopisy od doby nejstarší až do roku 1975. 1. vyd. Brno: Universitní knihovna, 1976, 594, [2] s. a na stránkách MZK bych Vám doporučila databáziPeriodika vydávaná v českých zemích: v časovém rozmezí mi sice vyšlo 40 periodik, ale často máme jen jeden rok nebo jen jedno číslo. Z našeho fondu bych Vám doporučila signaturu:Nov.-0009.058, na které se nachází nejen Brünner Zeitung, ale i jeho předchůdci, např. Wochentlicher Intelligenz-Zettel aus dem Frag-Amt děr Kayserlich-Königlichen privilegirten Lehen-Bank zú unser lieben Frauen in Brünn 1755-1777 nebo Brünner Zeitung der kaiserl.-königl. privileg. Mährischen Lehenbank 1778-1811 nebo Mährisch-ständische Brünner Zeitung 1818-1848 nebo Brünner politische Zeitung 1814-1817 a další. Pokud by Vám to nestačilo, můžete se obrátit též na naší vedoucí odd. periodik Mgr. Řádku Chlupovou: [email protected] anebo naVědeckou knihovnu v Olomouci( [email protected] ) anebo naMoravský zemský archiv v Brně( křížová@mza.cz ), ale musíte počítat s tím, že takto staré fondy mohou být všude neúplné (dále se můžete obrátit naNárodní knihovnu v Prazeanebo naRakouskou národní knihovnu ve Vídni). | Dobrý den,pro svou bakalářskou práci vyhledávám brněnská německá periodika proanalýzu, která vycházela v letech 1804 - 1848. Zatím jsem se setkala knihou KUBÍČEK, Jaromír. Noviny a časopisy na Moravě a ve Slezsku do roku1918. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2001, 475 s. ISBN-705-1133-8.Pro mé potřeby jsem ale dostatek periodik z potřebného období neobjevila.Obracím se proto na vás o radu, kde bych mohla zapátrat, abych nepotřebných materiálů k analýze dobrala. Ať už jde o rejstříky či přímo tipna periodika. Zajímám se pouze o periodika, která se zabývala obecnýmiinformacemi - tedy politickou scénou, hospodářskou situací země apod.Za odpověď mnohokrát děkuji. | Vážená paní, doporučila bych vám bibliografii: KUBÍČEK, Jaromír a Zdeněk ŠIMEČEK.Brněnské noviny a časopisy od doby nejstarší až do roku 1975. 1. vyd. Brno: Universitní knihovna, 1976, 594, [2] s. a na stránkách MZK bych vám doporučila databáziPeriodika vydávaná v českých zemích: v časovém rozmezí mi sice vyšlo 40 periodik, ale často máme jen jeden rok nebo jen jedno číslo. Z našeho fondu bych vám doporučila signaturu:Nov.-0009.058, na které se nachází nejen Brenner Zeitung, ale i jeho předchůdci, např. Wochentlicher Intelligence-Zetlel aus dem Frag-mt der Kayserlich-Königlichen privilegirten Lehn-Bank za user Liebe Fran in Brünn 1755-1777 nebo Brenner Zeitung der Kaiser.-König. privilej. Mährischen Lehenbank 1778-1811 nebo Mährisch-standishe Brenner Zeitung 1818-1848 nebo Brenner politice Zeitung 1814-1817 a další. Pokud by vám to nestačilo, můžete se obrátit též na naši vedoucí odd. periodik Mgr. Radku Chlupovou: Radka.Chlupova@mák.cz anebo nevědeckou knihovnu v Olomouci( [email protected] ) anebo nemoravský zemský archiv v Brně( krizová@za.cz ), ale musíte počítat s tím, že takto staré fondy mohou být všude neúplné (dále se můžete obrátit národní knihovnu v Prazeanebo nerakouskou národní knihovnu ve Vídni). | true |
Brněnské noviny z období 1939-1945 | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaké noviny jsou u vás k dispozici z let 1939-1945. Mělo by se jednat o brněnské deníky. | Vážená paní,pokud jde o přesný soupis brněnských časopisů a novin, od kterých vyšlo 1939-1945 alespoň jedno číslo, doporučila bych Vám hledat v těchto bibliografiích:Sign. 2-0842.630Pasák, Tomáš, 1933-1995Soupis legálních novin, časopisů a úředních věstníků v českých zemích z let 1939-1945. -- Praha : Univerzita Karlova, 1980. -- 441 s.Dostupné též v digitalni podobě na:http://kramerius.mzk.cz.Sign. 3-0769.893 ; Sign.: PK-0079.485Kubíček, Jaromír, 1938-Brněnské noviny a časopisy od doby nejstarší až do roku 1975/ Jaromír Kubíček, Zdeněk Šimeček. -- 1. vyd.. -- Brno : Universitní knihovna : Archiv města Brna, 1976. -- 594, [2] s. : [32] s. fot. příl.. -- (Bibliografie města Brna ; sv. 2 )1000 výt. - Spoluvyd. Archiv. města Brna a Muzejní spolek v Brně. - Souběž. rus. a něm. předml. - Bibliogr. prameny. - Pozn. - Odkazy na lit. - Rejstřík vydavatelů a systematický rejstřík. - S tb. v textu. - Il. předsádky. - Obálka a vazba: Jan Jordán. -- Dostupné též v digitalni podobě na:http://kramerius.mzk.cz.Bibliografie si můžete objednat ze skladiště MZK anebo si je můžete prezenčně vypůjčit u pultu v Humanitní studovně ve 4. patře MZK, kde máme i další podobné bibliografie.Z nejběžnějších brněnských deníku za války vycházely:Sign. Skř.17-0849.021,Rok:1893-1945,48-52 (mikrofilm)LIDOVÉ NOVINY. -- V Brně : Vydavatelské družstvo lidové strany v Brně, 1893-1945, 1948-1952. -- Mikrofilm-negativPodnázev od roč. 2, č. 75 (1894): Orgán strany lidové na Moravě. - Od roč. 16, č. 73 (1908) bez podnázvu. - Podnázev od roč. 47, č. 169 (1939): List Národního souručenství. - Od roč. 50, č. 134 (1942) bez podnázvu. - Podnázev od roč. 56, č. 109 (1948): List Syndikátu českých spisovatelů. - Podnázev od roč. 57, č. 57 (1949): List Svazu československých spisovatelů. -- Vydavatel od roč. 47, č. 109(1948): Syndikát českých spisovatelů. - Vydavatel od roč. 57, č. 57 (1949): Svaz československých spisovatelů. -- V r. 1918-1919 vycházely souběžně Malé Lidové noviny (sváz. se zákl. čas.). - V r. 1939-1944 a 1948-1949 period. příl.: Lidové noviny dětem (sváz. se zákl. čas.) - V r. 1950-1952 period. příl.: Kulturní neděle (sváz. se zákl. čas.). -- ISSN 1802-6265 je platné pro roky 1893 až 1945 a ISSN 0862-5921 pro roky 1948 až 1952. -- Dostupné též v digitalni podobě v aplikaci Kramerius. --ISSN 1802-6265 ISSN 0862-5921 Sign. Skř.17-1040.950,Rok:1863-1943 (mikrofilm; do roku 1943)MORAVSKÁ ORLICE. -- V Brně : František Uman, 1863-1943. -- Mikrofilm-negativNakl. od roč.2, č. 64 (1864): Jindřich Dvořák. - Nakl. od roč. 7, č. 172 (1869): Josef Šnaidr. - Vydav. od roč. 9 (1871): Karel Flemich. - Vydav. od roč. 21 (1883): František E.Slovák- - Vydav. od roč. 38 (1900): Družstvo Moravské orlice. - Vydav. od roč. 48, č. 279 (1910): Jan Ehrenberger. - Vydav. od roč. 64, č. 273 (1926): Otakar Lebloch. - Vydav. od roč. 65, č. 151 (1927): Adolf Galgonek. - Vydav. od roč. 65, č. 160 (1927): Josef Mathon. - Vydav. od roč. 65, č. 170 (1927): Rudolf Obrovský. - Vydav. od roč. 67, č. 12 (1929): Karel Červinka. - Vydav. od roč. 67, č. 49 (1929): Marian Sedmík. - Vydav. od roč. 68, č. 45 (23. 3. 1930): Antonín Jarušek. - Vydav. od roč. 68, č. 42 (1930): Rudolf Jarušek. - Vydav. od roč. 69, č. 45 (1931): Antonín Jarušek. - Vydav. od roč. 69, č. 49 (1931): Robert Jarušek. - Vydav. od roč. 70, č. 36 (1932): Josef Pištělák. - Vydav. od roč. 71, č. 30 (1933): Bohumil Pištělák. -- Podnázev od roč. 66, č. 4 (1928): Polit. nezávislý list. - Podnázev od roč. 67, č. 18 (1929): Politický nezávislý týdeník. - Od roč. 70, č. 11 (1932): Bez podnázvu. - Podnázev od roč. 70, č. 35 (1932): Nejstarší moravský list. - Podnázev od roč. 70, č. 47 (1932): Politicky nezávislý a nestranný list. - Od roč. 71, č. 30 (1933): Bez podnázvu. - Podnázev od roč. 72, č. 8 (1934): Neodvislý deník. - Podnázev od roč. 72, č. 87 (1934): Nejstarší deník moravský. Neodvislý deník. - Podnázev od roč. 73, č. 13 (1935): Neodvislý deník moravský. - Podnázev od roč. 73, č. 252 (1936): Neodvislý deník, hájící zájmy země Moravskoslezské a Slovenska. - Podnázev od roč. 74, č. 102 (1936): Tribuna země Moravskoslezské. - Podnázev od roč. 76 (1938): Nestranný a nezávislý list země Moravskoslezské. - Od roč. 77, č. 2 (1939): bez podnázvu. - Podnázev od roč. 77, č. 78 (1939): List Národního souručenství. - Od roč. 80, č. 57 (1942): bez podnázvu. --Sign. MF-1094.107,Rok:1939-1940 (mikrofilm; do roku 1940)VOLKSDEUTSCHE ZEITUNG[mikrodokument] : Tagblatt der deutschen Volksgruppe in der Tschecho-Slowakei. -- Brünn : Friedrich Irrgang, 1939-1940. -- sv. ; 46 cmPodnázev v Jg. 89, Folge 22 (1939): Tagblatt der deutschen Volksgruppe in Bőhmen, Mähren, Mähren-Schlesien und in der Slowakei. - Podnázev v Jg. 89, Folge 23 (1939): Deutsches Tagblatt in Bőhmen, Mähren und in der Slowakei. - Podnázev od Jg. 89, Folge 24 (1939): Deutsches Tagblatt in Böhmenun Mähren. -- Vydavatel od Jg. 90, Folge 232 (1940): Mährischer Zeitungsverlag. --Dříve jako: Tagesbote aus MährenSign. MF-1094.107,Rok:1941-44 (mikrofilm; od roku 1941)BRÜNNER TAGBLATT: deutsche Tageszeitung in Böhmen und Mähren. -- Brünn : Mährischer Zeitungsverlag, [1851]-1945. -- sv. ; 46 cmDříve jako: Volksdeutsche Zeitung Montag-MorgenMikrofilmy těchto novin si můžete objednat přes internet do Studovny novin a časopisů v 2. patře Moravské zemské knihovny.S pozdravem Eva KmoníčkováOddělení informačních služebÚsek Humanitní studovnyMZK Brno | null | Moravská zemská knihovna v Brně | Informace o vydaných dokumentech | null | 2014-10-30T08:43:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brnenske-noviny-z-obdobi-1939-1945 | 954 | cs | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaké noviny jsou u vás k dispozici z let 1939-1945. Mělo by se jednat o brněnské deníky. | Vážená paní,pokud jde o přesný soupis brněnských časopisů a novin, od kterých vyšlo 1939-1945 alespoň jedno číslo, doporučila bych Vám hledat v těchto bibliografiích:Sign. 2-0842.630Pasák, Tomáš, 1933-1995Soupis legálních novin, časopisů a úředních věstníků v českých zemích z let 1939-1945. -- Praha : Univerzita Karlova, 1980. -- 441 s.Dostupné též v digitální podobě na:http://kramerius.mzk.cz.Sign. 3-0769.893 ; Sign.: PK-0079.485Kubíček, Jaromír, 1938-Brněnské noviny a časopisy od doby nejstarší až do roku 1975/ Jaromír Kubíček, Zdeněk Šimeček. -- 1. vyd.. -- Brno : Universitní knihovna : Archiv města Brna, 1976. -- 594, [2] s. : [32] s. foť. příl.. -- (Bibliografie města Brna ; sv. 2 )1000 výt. - Spoluvyd. Archiv. města Brna a Muzejní spolek v Brně. - Souběž. rus. a něm. předml. - Bibliogr. prameny. - Pozn. - Odkazy na lit. - Rejstřík vydavatelů a systematický rejstřík. - S tb. v textu. - Il. předsádky. - Obálka a vazba: Jan Jordán. -- Dostupné též v digitální podobě na:http://kramerius.mzk.cz.Bibliografie si můžete objednat ze skladiště MZK anebo si je můžete prezenčně vypůjčit u pultu v Humanitní studovně ve 4. patře MZK, kde máme i další podobné bibliografie.Z nejběžnějších brněnských deníků za války vycházely:Sign. Skř.17-0849.021,Rok:1893-1945,48-52 (mikrofilm)LIDOVÉ NOVINY. -- V Brně : Vydavatelské družstvo lidové strany v Brně, 1893-1945, 1948-1952. -- Mikrofilm-negativPodnázev od roč. 2, č. 75 (1894): Orgán strany lidové na Moravě. - Od roč. 16, č. 73 (1908) bez podnázvu. - Podnázev od roč. 47, č. 169 (1939): List Národního souručenství. - Od roč. 50, č. 134 (1942) bez podnázvu. - Podnázev od roč. 56, č. 109 (1948): List Syndikátu českých spisovatelů. - Podnázev od roč. 57, č. 57 (1949): List Svazu československých spisovatelů. -- Vydavatel od roč. 47, č. 109(1948): Syndikát českých spisovatelů. - Vydavatel od roč. 57, č. 57 (1949): Svaz československých spisovatelů. -- V r. 1918-1919 vycházely souběžně Malé Lidové noviny (sváz. se zákl. čas.). - V r. 1939-1944 a 1948-1949 period. příl.: Lidové noviny dětem (sváz. se zákl. čas.) - V r. 1950-1952 period. příl.: Kulturní neděle (sváz. se zákl. čas.). -- ISSN 1802-6265 je platné pro roky 1893 až 1945 a ISSN 0862-5921 pro roky 1948 až 1952. -- Dostupné též v digitální podobě v aplikaci Kramerius. --ISSN 1802-6265 ISSN 0862-5921 Sign. Skř.17-1040.950,Rok:1863-1943 (mikrofilm; do roku 1943)MORAVSKÁ ORLICE. -- V Brně : František Umaň, 1863-1943. -- Mikrofilm-negativNakl. od roč.2, č. 64 (1864): Jindřich Dvořák. - Nakl. od roč. 7, č. 172 (1869): Josef Šnaidr. - Vydav. od roč. 9 (1871): Karel Flemich. - Vydav. od roč. 21 (1883): František E.Slovák- - Vydav. od roč. 38 (1900): Družstvo Moravské orlice. - Vydav. od roč. 48, č. 279 (1910): Jan Ehrenberger. - Vydav. od roč. 64, č. 273 (1926): Otakar Lebloch. - Vydav. od roč. 65, č. 151 (1927): Adolf Galgonek. - Vydav. od roč. 65, č. 160 (1927): Josef Mathon. - Vydav. od roč. 65, č. 170 (1927): Rudolf Obrovský. - Vydav. od roč. 67, č. 12 (1929): Karel Červinka. - Vydav. od roč. 67, č. 49 (1929): Marián Sedmík. - Vydav. od roč. 68, č. 45 (23. 3. 1930): Antonín Jarůšek. - Vydav. od roč. 68, č. 42 (1930): Rudolf Jarůšek. - Vydav. od roč. 69, č. 45 (1931): Antonín Jarůšek. - Vydav. od roč. 69, č. 49 (1931): Robert Jarůšek. - Vydav. od roč. 70, č. 36 (1932): Josef Pištělák. - Vydav. od roč. 71, č. 30 (1933): Bohumil Pištělák. -- Podnázev od roč. 66, č. 4 (1928): Polit. nezávislý list. - Podnázev od roč. 67, č. 18 (1929): Politický nezávislý týdeník. - Od roč. 70, č. 11 (1932): Bez podnázvu. - Podnázev od roč. 70, č. 35 (1932): Nejstarší moravský list. - Podnázev od roč. 70, č. 47 (1932): Politický nezávislý a nestranný list. - Od roč. 71, č. 30 (1933): Bez podnázvu. - Podnázev od roč. 72, č. 8 (1934): Neodvislý deník. - Podnázev od roč. 72, č. 87 (1934): Nejstarší deník moravský. Neodvislý deník. - Podnázev od roč. 73, č. 13 (1935): Neodvislý deník moravský. - Podnázev od roč. 73, č. 252 (1936): Neodvislý deník, hájící zájmy země Moravskoslezské a Slovenská. - Podnázev od roč. 74, č. 102 (1936): Tribuna země Moravskoslezské. - Podnázev od roč. 76 (1938): Nestranný a nezávislý list země Moravskoslezské. - Od roč. 77, č. 2 (1939): bez podnázvu. - Podnázev od roč. 77, č. 78 (1939): List Národního souručenství. - Od roč. 80, č. 57 (1942): bez podnázvu. --Sign. MF-1094.107,Rok:1939-1940 (mikrofilm; do roku 1940)VOLKSDEUTSCHE ZEITUNG[mikrodokument] : Tagblatt děr deutschen Volksgruppe in der Tschecho-Slowakei. -- Brünn : Friedrich Irrgang, 1939-1940. -- sv. ; 46 cmPodnázev v Jg. 89, Folge 22 (1939): Tagblatt děr deutschen Volksgruppe in Bőhmen, Mähren, Mähren-Schlesien und in der Slowakei. - Podnázev v Jg. 89, Folge 23 (1939): Deutsches Tagblatt in Bőhmen, Mähren und in der Slowakei. - Podnázev od Jg. 89, Folge 24 (1939): Deutsches Tagblatt in Böhmenun Mähren. -- Vydavatel od Jg. 90, Folge 232 (1940): Mährischer Zeitungsverlag. --Dříve jako: Tagesbote aus MährenSign. MF-1094.107,Rok:1941-44 (mikrofilm; od roku 1941)BRÜNNER TAGBLATT: deutsche Tageszeitung in Böhmen und Mähren. -- Brünn : Mährischer Zeitungsverlag, [1851]-1945. -- sv. ; 46 cmDříve jako: Volksdeutsche Zeitung Montag-MorgenMikrofilmy těchto novin si můžete objednat přes internet do Studovny novin a časopisů v 2. patře Moravské zemské knihovny.S pozdravem Eva KmoníčkováOddělení informačních služebÚsek Humanitní studovnyMZK Brno | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaké noviny jsou u vás k dispozici z let 1939-1945. Mělo by se jednat o brněnské deníky. | Vážená paní,pokud jde o přesný soupis brněnských časopisů a novin, od kterých vyšlo 1939-1945 alespoň jedno číslo, doporučila bych vám hledat v těchto bibliografiích:Sign. 2-0842.630Pasák, Tomáš, 1933-1995Soupis legálních novin, časopisů a úředních věstníků v českých zemích z let 1939-1945. -- Praha : Univerzita Karlova, 1980. -- 441 s.Dostupné též v digitalin podobě na:http://Kramerius.mrk.cz.Sign. 3-0769.893 ; sign.: PK-0079.485Kubíček, Jaromír, 1938-brněnské noviny a časopisy od doby nejstarší až do roku 1975/ Jaromír Kubíček, Zdeněk Šimeček. -- 1. vyd.. -- Brno : Universitní knihovna : Archiv města Brna, 1976. -- 594, [2] s. : [32] s. fot. příl.. -- (bibliografie města Brna ; sv. 2 )1000 výt. - Spoluvin. Archiv. města Brna a muzejní spolek v Brně. - Soutěž. Rus. o něm. předěl. - Bibliogr. prameny. - pozn. - odkazy na let. - rejstřík vydavatelů a systematický rejstřík. - S b. v textu. - I. předsudky. - obálka a vazba: Jan Jordán. -- dostupné též v digitalin podobě na:http://Kramerius.mrk.cz.Bibliografie si můžete objednat ze skladiště MZK anebo si je můžete prezenčně vypůjčit u pultu v humanitní studovně ve 4. patře MZK, kde máme i další podobné bibliografie.Z nejběžnějších brněnských deníku za války vycházely:Sign. Sk.17-0849.021,rok:1893-1945,48-52 (mikrofilm)LIDOVÉ NOVINY. -- v Brně : Vydavatelské družstvo lidové strany v Brně, 1893-1945, 1948-1952. -- mikrofilm-negativPodnázev od roč. 2, č. 75 (1894): Orgán strany lidové na Moravě. - od roč. 16, č. 73 (1908) bez podnázvu. - podnázev od roč. 47, č. 169 (1939): List národního souručenství. - od roč. 50, č. 134 (1942) bez podnázvu. - podnázev od roč. 56, č. 109 (1948): List syndikátu českých spisovatelů. - podnázev od roč. 57, č. 57 (1949): List svazu československých spisovatelů. -- vydavatel od roč. 47, č. 109(1948): Syndikát českých spisovatelů. - vydavatel od roč. 57, č. 57 (1949): Svaz československých spisovatelů. -- v r. 1918-1919 vycházely souběžně malé lidové noviny (svaz. se zákl. čas.). - v r. 1939-1944 a 1948-1949 period. příl.: Lidové noviny dětem (svaz. se zákl. čas.) - v r. 1950-1952 period. příl.: Kulturní neděle (svaz. se zákl. čas.). -- ISBN 1802-6265 je platné pro roky 1893 až 1945 a ISBN 0862-5921 pro roky 1948 až 1952. -- dostupné též v digitalin podobě v aplikaci Kramerius. --ISBN 1802-6265 ISS 0862-5921 sign. Sk.17-1040.950,rok:1863-1943 (mikrofilm; do roku 1943)MORAVSKÁ ORLICÍ. -- v Brně : František man, 1863-1943. -- mikrofilm-negativNakl. od roč.2, č. 64 (1864): Jindřich Dvořák. - nakl. od roč. 7, č. 172 (1869): Josef Šnajdr. - vydav. od roč. 9 (1871): Karel Lamich. - vydav. od roč. 21 (1883): František E.Slovák- - vydav. od roč. 38 (1900): Družstvo moravské orlice. - vydav. od roč. 48, č. 279 (1910): Jan Ehrenberger. - vydav. od roč. 64, č. 273 (1926): Otakar Leblech. - vydav. od roč. 65, č. 151 (1927): Adolf Galgonek. - vydav. od roč. 65, č. 160 (1927): Josef Mathon. - vydav. od roč. 65, č. 170 (1927): Rudolf Obrovský. - vydav. od roč. 67, č. 12 (1929): Karel Červinka. - vydav. od roč. 67, č. 49 (1929): Marian Sedmík. - vydav. od roč. 68, č. 45 (23. 3. 1930): Antonín Jarušek. - vydav. od roč. 68, č. 42 (1930): Rudolf Jarušek. - vydav. od roč. 69, č. 45 (1931): Antonín Jarušek. - vydav. od roč. 69, č. 49 (1931): Robert Jarušek. - vydav. od roč. 70, č. 36 (1932): Josef Pištělák. - vydav. od roč. 71, č. 30 (1933): Bohumil Pištělák. -- podnázev od roč. 66, č. 4 (1928): Polit. nezávislý list. - podnázev od roč. 67, č. 18 (1929): Politický nezávislý týdeník. - od roč. 70, č. 11 (1932): Bez podnázvu. - podnázev od roč. 70, č. 35 (1932): Nejstarší moravský list. - podnázev od roč. 70, č. 47 (1932): Politicky nezávislý a nestranný list. - od roč. 71, č. 30 (1933): Bez podnázvu. - podnázev od roč. 72, č. 8 (1934): Neodvislý deník. - podnázev od roč. 72, č. 87 (1934): Nejstarší deník moravský. Neodvislý deník. - podnázev od roč. 73, č. 13 (1935): Neodvislý deník moravský. - podnázev od roč. 73, č. 252 (1936): Neodvislý deník, hájící zájmy země moravskoslezské a Slovenska. - podnázev od roč. 74, č. 102 (1936): Tribuna země moravskoslezské. - podnázev od roč. 76 (1938): Nestranný a nezávislý list země moravskoslezské. - od roč. 77, č. 2 (1939): bez podnázvu. - podnázev od roč. 77, č. 78 (1939): List národního souručenství. - od roč. 80, č. 57 (1942): bez podnázvu. --sign. MF-1094.107,rok:1939-1940 (mikrofilm; do roku 1940)VOLKSDEUTSCHE ZEITUNG[mikrodokument] : Tagblatt der Deutsche Volksgruppe in der Escheho-Slowakei. -- Brünn : Friedrich Irrgang, 1939-1940. -- sv. ; 46 cmPodnázev v g. 89, Folle 22 (1939): Tagblatt der Deutsche Volksgruppe in Böhme, Mahen, Mahen-Schlesien und in der Slowakei. - podnázev v g. 89, Folle 23 (1939): Deutsche Tagblatt in Böhme, Mahen und in der Slowakei. - podnázev od g. 89, Folle 24 (1939): Deutsche Tagblatt in Böhmenun Mahen. -- vydavatel od g. 90, Folle 232 (1940): Mährischer Zeitungsverlag. --dříve jako: Tagesbote aus MährenSign. MF-1094.107,rok:1941-44 (mikrofilm; od roku 1941)BRÜNNE TAGBLATT: Deutsche Tageszeitung in Böhme und Mahen. -- Brünn : Mährischer Zeitungsverlag, [1851]-1945. -- sv. ; 46 cmDříve jako: Volksdeutsche Zeitung Montas-MorgenMikrofilmy těchto novin si můžete objednat přes internet do studovny novin a časopisů v 2. patře moravské zemské knihovny.S pozdravem Eva KmoníčkováOddělení informačních služebÚsek humanitní studovnyMZK Brno | true |
brněnské podzemí | Dobrý den, píši diplomovou práci na téma brněnské podzemí, poradite mi prosím nejaké dobré zdroje z kterých mohu čerpat. Děkuji. | Dobrý den, brněnského podzemí se týkají např. následující knihy:SVOBODA,Aleš. Brněnské podzemí. Brno : R-atelier, 2001. s.165 -ve fondu např. NK ČR, Moravská zemská knihovna Brno, Vědecká knihovna v Olomouci, aj.LAHODA,Ladislav. Tajnostmi podzemí : po stopách legend a příběhů z temnot : podzemím českých zemí : od hradních sklepů až k podzemním továrnám. Praha : Lubor Kasal, 2004. 166 s.-ve fondu např. NK ČR, Vědecká knihovna v Olomouci, Studijní a vědecká knihovna v Plzni, aj.[text Jaroslav Hromas ... et. al.]. Podzemí v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha : Olympia, 2002. 269 s., mapy, plány (některé barev.) -ve fondu např. NK ČR, MZK Brno, Vědecká knihovna Olomouc, aj.SVOBODA,Aleš. Brněnské podzemí. [Kniha druhá]. Brno : R-atelier, 2005. 207 s.-ve fondu Moravské galerie v Brně, Studijní a vědecké knihovny v Plzni, Severočeské vědecké knihovny v Ústí n. LabemPokorný,Kamil. Podzemní kryty v Brně. Magazín 2000 záhad. Roč. 13, č. 9 (2006). 1211-4928. s. 12-13 -Knihovna Jiřího Mahena v BrněTéto tematice se také venuje www stránka:http://www.podzemi.brno.cz/Pro konkrétnější informace, např.plány podzemí, další publikace, apod. kontaktujte např. následující instituce v Brně:Moravské zemské muzeum-http://www.mzm.cz/Moravská zemská knihovna Brno-http://www.mzk.cz/Knihovna jiřího mahena v Brně-http://www.kjm.cz/ | null | Národní knihovna ČR | Umění, architektura, muzeologie | null | 2008-01-18T16:18:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brnenske-podzemi | 955 | cs | Dobrý den, píší diplomovou práci na téma brněnské podzemí, poradíte mi prosím nějaké dobré zdroje z kterých mohu čerpat. Děkuji. | Dobrý den, brněnského podzemí se týkají např. následující knihy:SVOBODA,Aleš. Brněnské podzemí. Brno : R-ateliér, 2001. s.165 -ve fondu např. NK ČR, Moravská zemská knihovna Brno, Vědecká knihovna v Olomouci, aj.LAHODA,Ladislav. Tajnostmi podzemí : po stopách legend a příběhů z temnot : podzemím českých zemí : od hradních sklepů až k podzemním továrnám. Praha : Lubor Kasal, 2004. 166 s.-ve fondu např. NK ČR, Vědecká knihovna v Olomouci, Studijní a vědecká knihovna v Plzni, aj.[text Jaroslav Hromas ... et. al.]. Podzemí v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha : Olympia, 2002. 269 s., mapy, plány (některé barev.) -ve fondu např. NK ČR, MZK Brno, Vědecká knihovna Olomouc, aj.SVOBODA,Aleš. Brněnské podzemí. [Kniha druhá]. Brno : R-ateliér, 2005. 207 s.-ve fondu Moravské galerie v Brně, Studijní a vědecké knihovny v Plzni, Severočeské vědecké knihovny v Ústí n. LabemPokorný,Kamil. Podzemní kryty v Brně. Magazín 2000 záhad. Roč. 13, č. 9 (2006). 1211-4928. s. 12-13 -Knihovna Jiřího Mahena v BrněTéto tématice se také věnuje www stránka:http://www.podzemí.brno.cz/Pro konkrétnější informace, např.plány podzemí, další publikace, apod. kontaktujte např. následující instituce v Brně:Moravské zemské muzeum-http://www.mzm.cz/Moravská zemská knihovna Brno-http://www.mzk.cz/Knihovna jiřího mahena v Brně-http://www.kjm.cz/ | Dobrý den, píši diplomovou práci na téma brněnské podzemí, poradíte mi prosím nějaké dobré zdroje z kterých mohu čerpat. Děkuji. | Dobrý den, brněnského podzemí se týkají např. následující knihy:SVOBODA,Aleš. Brněnské podzemí. Brno : R-atelier, 2001. s.165 -ve fondu např. NK ČR, moravská zemská knihovna Brno, vědecká knihovna v Olomouci, aj.LAHODA,Ladislav. Tajnostmi podzemí : po stopách legend a příběhů z temnot : podzemím českých zemí : od hradních sklepů až k podzemním továrnám. Praha : Lubor Kasal, 2004. 166 s.-ve fondu např. NK ČR, vědecká knihovna v Olomouci, studijní a vědecká knihovna v Plzni, aj.[text Jaroslav Hromas ... t. l.]. Podzemí v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha : Olympia, 2002. 269 s., mapy, plány (některé barev.) -ve fondu např. NK ČR, MZK Brno, vědecká knihovna Olomouc, aj.SVOBODA,Aleš. Brněnské podzemí. [kniha druhá]. Brno : R-atelier, 2005. 207 s.-ve fondu moravské galerie v Brně, studijní a vědecké knihovny v Plzni, severočeské vědecké knihovny v Ústí n. LabemPokorný,Kamil. Podzemní kryty v Brně. Magazín 2000 záhad. Roč. 13, č. 9 (2006). 1211-4928. s. 12-13 -knihovna Jiřího Mahena v BrněTéto tematice se také věnuje www stránka:http://www.podzemí.Brno.cz/pro konkrétnější informace, např.plány podzemí, další publikace, apod. kontaktujte např. následující instituce v Brně:Moravské zemské muzeum-http://www.mým.cz/moravská zemská knihovna Brno-http://www.mrk.cz/knihovna Jiřího Mahena v Brně-http://www.km.cz/ | false |
Brněnský Devětsil | Dobrý den, prosím o nasměrování, kde bych našlainformace o brněnském Devětsilu a historiku J. B. Svrčkovi. Děkuji | Dobrý den, historie a dokumenty Brněnského Devětsilu jsou popsány v časopisu Česká literatura (1965). Konkrétně se jedná o články:* BÍLEK, Jaroslav. O vzniku Brněnského Devětsilu. K historii Brněnského Devětsilu. Česká literatura. roč. 13/1965, č. 1, strana 76 - 84.* SUS, Oleg. Z Dokumentů Brněnského Devětsilu. Česká literatura. roč.13/1965, č. 1, strana 85 - 90. Oba články můžete nalézt v digitálním archivu Ústavu pro českou literaturu:http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=CesLit/13.1965/1/76.png. Další články k danému tématu:* SUS, Oleg. Brněnský Devětsil 1924-1964. Rovnost. roč. 79, č. 71 (22. 3.), s. 4. 1964.* BÍLEK, Jaroslav. Brněnský Devětsil a Pásmo. Rovnost. roč. 94, č. 65 (17.3.), příl., s. 2. 1979.* HEK, Jiří. Z dokumentů a korespondence Brněnského Devětsilu 1923 - 1927.Literární archiv : Sborník Památníku národního písemnictví. roč. 2, s.176-215. Praha : Orbis, 1967. Na Brněnský Devětsil vzpomíná také Bedřich Václavka v knize:* VÁCLAVEK, Bedřich. Literární studie a podobizny. 1. vyd. Praha :Československý spisovatel, 1962. str. 261 - 265. Článků o Devětsilu obecně vyšla celá řada. Podrobné heslo k Devětsilu naleznete v Lexikonu české literatury. díl 1. A-G. 1. vyd. Praha : Academia, 1985. Součástí hesla je také další doporučená literatura k tématu. Řadu dalších informačních zdrojů k tématu můžete nalézt také v katalozích a databázích Ústavu pro českou literaturu:http://isis.ucl.cas.cz/db.jsp. Osobnost výtvarného a literárního teoretika a kritika Jaroslava B. Svrčka přibližuje heslo v Galerii brněnských osobností (4):* CHMEL, Zdeněk. Galerie brněnských osobností. sv. 4. S-T. 1.vyd. Brno :Ante, 2005. Další informační zdroje k J.B. Svrčkovi:* ZÁVODSKÝ, Artur. Zemřel nejstarší člen Devětsilu. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada literárněvědná (D). roč. 29, č. 27, s. 192-193. 1980.* SVRČEK, Jaroslav B. Mladý osmdesátník vzpomíná. Rovnost. roč. 82, č. 284 (26. 11.), s. 5. 1967. | null | Národní knihovna ČR | Informace o vydaných dokumentech | null | 2010-04-27T08:58:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brnensky-devetsil | 956 | cs | Dobrý den, prosím o nasměrování, kde bych našlainformace o brněnském Devětsilu a historiků J. B. Švrčkovi. Děkuji | Dobrý den, historie a dokumenty Brněnského Devětsilu jsou popsány v časopisu Česká literatura (1965). Konkrétně se jedná o články:* BÍLEK, Jaroslav. O vzniku Brněnského Devětsilu. K historii Brněnského Devětsilu. Česká literatura. roč. 13/1965, č. 1, strana 76 - 84.* SUS, Oleg. Z Dokumentů Brněnského Devětsilu. Česká literatura. roč.13/1965, č. 1, strana 85 - 90. Oba články můžete nalézt v digitálním archivu Ústavu pro českou literaturu:http://archiv.účl.cas.cz/index.php?path=CesLit/13.1965/1/76.png. Další články k danému tématu:* SUS, Oleg. Brněnský Devětsil 1924-1964. Rovnost. roč. 79, č. 71 (22. 3.), s. 4. 1964.* BÍLEK, Jaroslav. Brněnský Devětsil a Pásmo. Rovnost. roč. 94, č. 65 (17.3.), příl., s. 2. 1979.* HEK, Jiří. Z dokumentů a korespondence Brněnského Devětsilu 1923 - 1927.Literární archiv : Sborník Památníku národního písemnictví. roč. 2, s.176-215. Praha : Orbis, 1967. Na Brněnský Devětsil vzpomíná také Bedřich Václavka v knize:* VÁCLAVEK, Bedřich. Literární studie a podobizny. 1. vyd. Praha :Československý spisovatel, 1962. str. 261 - 265. Článků o Devětsilu obecně vyšla celá řada. Podrobné heslo k Devětsilu naleznete v Lexikonu české literatury. díl 1. A-G. 1. vyd. Praha : Academia, 1985. Součástí hesla je také další doporučená literatura k tématu. Řadu dalších informačních zdrojů k tématu můžete nalézt také v katalozích a databázích Ústavu pro českou literaturu:http://isis.účl.cas.cz/db.jsp. Osobnost výtvarného a literárního teoretika a kritika Jaroslava B. Švrčka přibližuje heslo v Galerii brněnských osobností (4):* CHMEL, Zdeněk. Galerie brněnských osobností. sv. 4. S-T. 1.vyd. Brno :Ante, 2005. Další informační zdroje k J.B. Švrčkovi:* ZÁVODSKÝ, Artur. Zemřel nejstarší člen Devětsilu. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada literárněvědná (D). roč. 29, č. 27, s. 192-193. 1980.* ŠVRČEK, Jaroslav B. Mladý osmdesátník vzpomíná. Rovnost. roč. 82, č. 284 (26. 11.), s. 5. 1967. | Dobrý den, prosím o nasměrování, kde bych našlainformace o brněnském devětsilu a historiku J. B. Smrčkovi. Děkuji | Dobrý den, historie a dokumenty brněnského devětsilu jsou popsány v časopisu Česká literatura (1965). Konkrétně se jedná o články:* BÍLEK, Jaroslav. O vzniku brněnského devětsilu. K historii brněnského devětsilu. Česká literatura. roč. 13/1965, č. 1, strana 76 - 84.* SAS, Oleg. Z dokumentů brněnského devětsilu. Česká literatura. roč.13/1965, č. 1, strana 85 - 90. Oba články můžete nalézt v digitálním archivu ústavu pro českou literaturu:http://archiv.ul.cas.cz/index.ph?pat=cest/13.1965/1/76.ing. Další články k danému tématu:* SAS, Oleg. Brněnský devětsil 1924-1964. Rovnost. roč. 79, č. 71 (22. 3.), s. 4. 1964.* BÍLEK, Jaroslav. Brněnský devětsil a pásmo. Rovnost. roč. 94, č. 65 (17.3.), příl., s. 2. 1979.* EK, Jiří. Z dokumentů a korespondence brněnského devětsilu 1923 - 1927.Literární archiv : Sborník památníku národního písemnictví. roč. 2, s.176-215. Praha : Orbis, 1967. Na brněnský devětsil vzpomíná také Bedřich Václavka v knize:* VÁCLAVEM, Bedřich. Literární studie a podobizny. 1. vyd. Praha :Československý spisovatel, 1962. str. 261 - 265. Článků o devětsilu obecně vyšla celá řada. Podrobné heslo k devětsilu naleznete v lexikonu české literatury. díl 1. A-G. 1. vyd. Praha : Academia, 1985. Součástí hesla je také další doporučená literatura k tématu. Řadu dalších informačních zdrojů k tématu můžete nalézt také v katalozích a databázích ústavu pro českou literaturu:http://Isis.ul.cas.cz/db.sp. Osobnost výtvarného a literárního teoretika a kritika Jaroslava B. Smrčka přibližuje heslo v galerii brněnských osobností (4):* CHMEL, Zdeněk. Galerie brněnských osobností. sv. 4. S-T. 1.vyd. Brno :Ante, 2005. Další informační zdroje k J.B. Smrčkovi:* ZÁVODSKÝ, Artur. Zemřel nejstarší člen devětsilu. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada literárněvědná (D). roč. 29, č. 27, s. 192-193. 1980.* SVRČEK, Jaroslav B. Mladý osmdesátník vzpomíná. Rovnost. roč. 82, č. 284 (26. 11.), s. 5. 1967. | false |
Brno | Jak vznikl název města Brna? | Nejstarší doklady se týkají brněnského hradu, jehož poloha nebyla dosud spolehlivě určena. V Kosmově kronice k r. 1091 Brynen, Birnen, Byrno, Brnno. Jméno Brno bývá vykládáno z keltského Eburodunom, z maďarského "brunno" = studně. Další výklady vidí ve jméně Brno staročeské "brně" = brnění (jméno Brno prý znamená opevněné místo) nebo původní "brdno" = kopcovité, brdovité místo. Ani jeden z těchto výkladů však není správný. Na celém slovanském prostoru (Morava, Čechy, Slovensko) existují místní jména odvozená od praslovanského slova "brn", "brnie" = kal, špína, bláto z hlíny (nalezneme je např. ve jménech Brník, Brnné, Brňany, Brnice aj.). Místní jméno Brno je tedy od původu jmenná podoba přídavného jména odvozená od základu "brnie" příponou středního rodu -no > brn-no > brnno, tj. brnné, brněné místo = místo na blátě, blátivé. V nejstarších dokladech má přípona mužský rod, protože se týká hradu Brn-en = hrad na blátivém místě.Informace čerpnány z:LUTTERER, I. - MAJTÁN, M. - ŠRÁMEK, R. Zeměpisná jména Československa: slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 1.vyd. Praha: Mladá fronta, 1982. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2008-02-27T14:11:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brno | 957 | cs | Jak vznikl název města Brna? | Nejstarší doklady se týkají brněnského hradu, jehož poloha nebyla dosud spolehlivě určena. V Kosmově kronice k r. 1091 Brynen, Birnen, Byrno, Brnno. Jméno Brno bývá vykládáno z keltského Eburodunom, z maďarského "brunno" = studně. Další výklady vidí ve jméně Brno staročeské "brně" = brnění (jméno Brno prý znamená opevněné místo) nebo původní "brdno" = kopcovité, brdovité místo. Ani jeden z těchto výkladů však není správný. Na celém slovanském prostoru (Morava, Čechy, Slovensko) existují místní jména odvozená od praslovanského slova "brň", "brnie" = kal, špína, bláto z hlíny (nalezneme je např. ve jménech Brník, Brnné, Brňany, Brníce aj.). Místní jméno Brno je tedy od původu jmenná podoba přídavného jména odvozená od základu "brnie" příponou středního rodu -no > brň-no > brnno, tj. brnné, brněné místo = místo na blátě, blátivé. V nejstarších dokladech má přípona mužský rod, protože se týká hradu Brn-en = hrad na blátivém místě.Informace čerpnány z:LUTTERER, I. - MAJTÁN, M. - ŠRÁMEK, R. Zeměpisná jména Československa: slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 1.vyd. Praha: Mladá fronta, 1982. | Jak vznikl název města Brna? | Nejstarší doklady se týkají brněnského hradu, jehož poloha nebyla dosud spolehlivě určena. V Kosmově kronice k r. 1091 Branek, Brnem, Brno, Brno. Jméno Brno bývá vykládáno z keltského Eburodunom, z maďarského "Bruno" = studně. Další výklady vidí ve jméně Brno staročeské "Brně" = brnění (jméno Brno prý znamená opevněné místo) nebo původní "brdo" = kopcovité, obrovité místo. Ani jeden z těchto výkladů však není správný. Na celém slovanském prostoru (Morava, Čechy, Slovensko) existují místní jména odvozená od praslovanského slova "bin", "Brie" = kal, špína, bláto z hlíny (nalezneme je např. ve jménech Baník, Brné, Brňany, ornice aj.). Místní jméno Brno je tedy od původu jmenná podoba přídavného jména odvozená od základu "Brie" příponou středního rodu -no > ben-no > Brno, tj. branné, brnění místo = místo na blátě, blátivé. V nejstarších dokladech má přípona mužský rod, protože se týká hradu Brno-en = hrad na blátivém místě.Informace čerpány z:LUTTERERA, I. - MAJTÁN, M. - ŠRÁMEK, R. Zeměpisná jména Československa: slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 1.vyd. Praha: Mladá fronta, 1982. | true |
Brno-"divoký odsun" | Prosím o informaci, zda existuje seznam lidí z brněnského "divokého odsunu" v květnu 1945 a podle jakého klíče byli Němci vybíráni.Děkuji. | Dobrý den, k tématu odsunu a pochodu smrti německých obyvatel z Brna byla vydána řada publikací. Vybrané publikace naleznete níže. Další články a knihy jsou obsažené v referencích těchto publikací a také v referencích hesla "Brněnský pochod smrti" na Wikipedii. Konkrétní jmenné seznamy jsme nalezli v publikaci Vojtěcha Žampacha z roku 2014, jedná se ale jen o seznamy zemřelých v táboře v Pohořelicích. Pokud se chcete pokusit o nalezení dalších seznamů, pak bychom si Vám dovolili doporučit kontaktovat Archiv města Brna (https://archiv.brno.cz/), ev. Moravský zemský archiv (https://www.mza.cz/). Co se týká "klíče", podle jakého byli Němci vybíráni, jednalo se pravděpodobně i zde o poměrně živelnou událost. Např. v článku Brněnský pochod smrti je uvedeno, že v Brně o tom, kdo bude odsunut, rozhodly potravinové lístky. "Následující den přišlo Pekařovým hlášení, že ještě ten den v 18 hodin mají být připraveni před domem. Nikdo jim však neřekl, kam půjdou a co se s nimi bude dít, a nikdo se neodvážil odporovat. O tom, kdo si musel sbalit věci do rance a odevzdat klíče od bytu domovníkům, rozhodly potravinové lístky. "Byly různé druhy. Jiné pro Němce, jiné pro Čechy, pro matky s dětmi a podobně. Lístky vyzvedávala vždycky domovnice a pak je předávala nájemníkům. Tak se poznalo, kdo je Němec. Ti všichni museli jít." zdroj: VERZICHOVÁ, Petra. Brněnský pochod smrti. In: Paměť národa [online]. 29. 5. 2019 [cit. 2020-08-06]. Dostupné z:https://www.pametnaroda.cz/cs/magazin/stalo-se/brnensky-pochod-smrti Vybrané zdroje: *BÍZOVÁ, Barbora. Odsun Němců z Brna po 2. světové válce. Hustopeče: Gymnázium T. G. Masaryka, 2011. Středoškolská odborná činnost. Dostupné z:http://www.starovicky.cz/data/10752.pdf *HABEL, Fritz Peter: Ztráty na životech sudetských Němců při vyhnání v letech 1945-1946. In: Střední Evropa: Revue pro středoevropskou kulturu a politiku, roč. 13, č. 67 (1997), s. 274-282 *HERTL, Hanns, ed. et al. Němci ven! = Die Deutschen raus!: brněnský pochod smrti 1945: dokumentace. Překlad Jana Šlajchrtová. Dotisk [i.e. 2. vyd.]. Praha: Dauphin, 2005. 277 s. ISBN 80-7272-070-8. *MARKEL, Martin a VOJENSKÁ AKADEMIE ANTONÍNA ZÁPOTOCKÉHO. Vysídlení Němců z jižní Moravy 1945-1949. Brno: Vojenská akademie, 2002. 191 s. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:44d486f0-dea0-11e4-9c07-5ef3fc9bb22f *NOVÁČEK, Silvestr. Vystěhování Němců z Brna a odsun z jihomoravského pohraničí: Drang nach Westen. [Říčany u Prahy]: Orego, 1996. 39 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-902107-1-6. *ŽAMPACH, Vojtěch. Vysídlení německého obyvatelstva z Brna ve dnech 30. a 31. května 1945 a nouzový ubytovací tábor v Pohořelicích 1.6.-7.7.1945. Brno: Šimon Ryšavý, 2014. 109 s. ISBN 978-80-7354-123-1. - v této publikaci se objevuje seznam brněnských občanů německé národnosti, kteří zemřeli v Pohořelicích a jsou tam pohřbeni. *Brněnský pochod smrti na Wikipedii:https://cs.wikipedia.org/wiki/Brn%C4%9Bnsk%C3%BD_pochod_smrti- obsahuje velice podrobné reference (odkazy na literaturu) *http://www.portafontium.eu/cbguide/na/850 - seznamy Němců odsunutých z jednotlivých sběrných středisek do americké zóny Německa - středisko Maloměřice-Brno (tehdejší o. Brno-venkov). *http://www.bruenn.eu/bruna/cz/pdf/Cesi-an-Nemci.pdf *https://www.dejepis.com/divoke-odsuny-nemcu/ | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2020-08-05T22:46:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brno-divoky-odsun | 958 | cs | Prosím o informaci, zda existuje seznam lidí z brněnského "divokého odsunu" v květnu 1945 a podle jakého klíče byli Němci vybíráni.Děkuji. | Dobrý den, k tématu odsunu a pochodu smrti německých obyvatel z Brna byla vydána řada publikací. Vybrané publikace naleznete níže. Další články a knihy jsou obsažené v referencích těchto publikací a také v referencích hesla "Brněnský pochod smrti" na Wikipedii. Konkrétní jmenné seznamy jsme nalezli v publikaci Vojtěcha Žampacha z roku 2014, jedná se ale jen o seznamy zemřelých v táboře v Pohořelicích. Pokud se chcete pokusit o nalezení dalších seznamů, pak bychom si Vám dovolili doporučit kontaktovat Archiv města Brna (https://archiv.brno.cz/), ev. Moravský zemský archiv (https://www.mza.cz/). Co se týká "klíče", podle jakého byli Němci vybíráni, jednalo se pravděpodobně i zde o poměrně živelnou událost. Např. v článku Brněnský pochod smrti je uvedeno, že v Brně o tom, kdo bude odsunut, rozhodly potravinové lístky. "Následující den přišlo Pekařovým hlášení, že ještě ten den v 18 hodin mají být připraveni před domem. Nikdo jim však neřekl, kam půjdou a co se s nimi bude dít, a nikdo se neodvážil odporovat. O tom, kdo si musel sbalit věci do ranče a odevzdat klíče od bytu domovníkům, rozhodly potravinové lístky. "Byly různé druhy. Jiné pro Němce, jiné pro Čechy, pro matky s dětmi a podobně. Lístky vyzvedávala vždycky domovnice a pak je předávala nájemníkům. Tak se poznalo, kdo je Němec. Ti všichni museli jít." zdroj: VERZICHOVÁ, Petra. Brněnský pochod smrti. In: Paměť národa [online]. 29. 5. 2019 [cit. 2020-08-06]. Dostupné z:https://www.pametnaroda.cz/čs/magazín/stalo-se/brněnský-pochod-smrtí Vybrané zdroje: *BÍZOVÁ, Barbora. Odsun Němců z Brna po 2. světové válce. Hustopeče: Gymnázium T. G. Masaryka, 2011. Středoškolská odborná činnost. Dostupné z:http://www.starovicky.cz/data/10752.pdf *HABEL, Fritz Peter: Ztráty na životech sudetských Němců při vyhnání v letech 1945-1946. In: Střední Evropa: Revue pro středoevropskou kulturu a politiku, roč. 13, č. 67 (1997), s. 274-282 *HERTL, Hanns, ed. et al. Němci ven! = Die Deutschen rauš!: brněnský pochod smrti 1945: dokumentace. Překlad Jana Šlajchrtová. Dotisk [i.e. 2. vyd.]. Praha: Dauphin, 2005. 277 s. ISBN 80-7272-070-8. *MARKEL, Martin a VOJENSKÁ AKADEMIE ANTONÍNA ZÁPOTOCKÉHO. Vysídlení Němců z jižní Moravy 1945-1949. Brno: Vojenská akademie, 2002. 191 s. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:44d486f0-dea0-11e4-9c07-5ef3fc9bb22f *NOVÁČEK, Silvestr. Vystěhování Němců z Brna a odsun z jihomoravského pohraničí: Drang nach Westen. [Říčany u Prahy]: Orego, 1996. 39 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-902107-1-6. *ŽAMPACH, Vojtěch. Vysídlení německého obyvatelstva z Brna ve dnech 30. a 31. května 1945 a nouzový ubytovací tábor v Pohořelicích 1.6.-7.7.1945. Brno: Šimon Ryšavý, 2014. 109 s. ISBN 978-80-7354-123-1. - v této publikaci se objevuje seznam brněnských občanů německé národnosti, kteří zemřeli v Pohořelicích a jsou tam pohřbeni. *Brněnský pochod smrti na Wikipedii:https://čs.wikipedia.org/wiki/Brň%C4%9Bnsk%C3%BD_pochod_smrti- obsahuje velice podrobné reference (odkazy na literaturu) *http://www.portafontium.eu/cbguide/na/850 - seznamy Němců odsunutých z jednotlivých sběrných středisek do americké zóny Německa - středisko Maloměřice-Brno (tehdejší o. Brno-venkov). *http://www.bruenn.eu/bruna/cz/pdf/Češi-an-Němci.pdf *https://www.dějepis.com/divoké-odsuny-němců/ | Prosím o informaci, zda existuje seznam lidí z brněnského "divokého odsunu" v květnu 1945 a podle jakého klíče byli Němci vybíráni.Děkuji. | Dobrý den, k tématu odsunu a pochodu smrti německých obyvatel z Brna byla vydána řada publikací. Vybrané publikace naleznete níže. Další články a knihy jsou obsažené v referencích těchto publikací a také v referencích hesla "brněnský pochod smrti" na Wikipedii. Konkrétní jmenné seznamy jsme nalezli v publikaci Vojtěcha Žampachu z roku 2014, jedná se ale jen o seznamy zemřelých v táboře v Pohořelicích. Pokud se chcete pokusit o nalezení dalších seznamů, pak bychom si vám dovolili doporučit kontaktovat archiv města Brna (http://archiv.Brno.cz/), iv. Moravský zemský archiv (http://www.ma.cz/). Co se týká "klíče", podle jakého byli Němci vybíráni, jednalo se pravděpodobně i zde o poměrně živelnou událost. Např. v článku brněnský pochod smrti je uvedeno, že v Brně o tom, kdo bude odsunut, rozhodly potravinové lístky. "následující den přišlo pekařovým hlášení, že ještě ten den v 18 hodin mají být připraveni před domem. Nikdo jim však neřekl, kam půjdou a co se s nimi bude dít, a nikdo se neodvážil odporovat. O tom, kdo si musel sbalit věci do rance a odevzdat klíče od bytu domovníků, rozhodly potravinové lístky. "byly různé druhy. Jiné pro Němce, jiné pro Čechy, pro matky s dětmi a podobně. Lístky vyzvedávala vždycky domovnice a pak je předávala nájemníkům. Tak se poznalo, kdo je Němec. Ti všichni museli jít." zdroj: VERZICHOVÁ, Petra. Brněnský pochod smrti. In: Paměť národa [online]. 29. 5. 2019 [cit. 2020-08-06]. Dostupné z:http://www.pametnaroda.cz/cs/magazín/stalo-se/brněnský-pochod-smrti vybrané zdroje: *BZOVÁ, Barbora. Odsun Němců z Brna po 2. světové válce. Hustopeče: Gymnázium T. G. Masaryka, 2011. Středoškolská odborná činnost. Dostupné z:http://www.starověky.cz/data/10752.pdf *HAVEL, Fritz Peter: Ztráty na životech sudetských Němců při vyhnání v letech 1945-1946. In: Střední Evropa: Revue pro středoevropskou kulturu a politiku, roč. 13, č. 67 (1997), s. 274-282 *HERTL, Hanns, ed. et al. Němci ven! = die Deutsche raus!: brněnský pochod smrti 1945: dokumentace. Překlad Jana Šlajchrtové. Dotisk [i.e. 2. vyd.]. Praha: Dauphin, 2005. 277 s. ISBN 80-7272-070-8. *MARKEM, Martin a VOJENSKÁ AKADEMIE ANTONÍN ZÁPOTOCKÉHO. Vysídlení Němců z jižní Moravy 1945-1949. Brno: Vojenská akademie, 2002. 191 s. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:44d486f0-dea-11e4-9c07-5ef3fc9bb22f *NOVÁČEK, Silvestr. Vystěhování Němců z Brna a odsun z jihomoravského pohraničí: Dang nach Westem. [Říčany u Prahy]: Oregon, 1996. 39 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-902107-1-6. *ŽAMPACH, Vojtěch. Vysídlení německého obyvatelstva z Brna ve dnech 30. a 31. května 1945 a nouzový ubytovací tábor v Pohořelicích 1.6.-7.7.1945. Brno: Šimon ryšavý, 2014. 109 s. ISBN 978-80-7354-123-1. - v této publikaci se objevuje seznam brněnských občanů německé národnosti, kteří zemřeli v Pohořelicích a jsou tam pohřbeni. *brněnský pochod smrti na Wikipedii:http://cs.wikipedia.org/Miki/Brno%C%Bask%C%D_pochod_smrti- obsahuje velice podrobné reference (odkazy na literaturu) *http://www.portafontium.eu/guide/a/850 - seznamy Němců odsunutých z jednotlivých sběrných středisek do americké zóny Německa - středisko Maloměřice-Brno (tehdejší o. Brno-venkov). *http://www.bruno.eu/Bruna/cz/pdf/cesi-an-Němci.pdf *http://www.dějepis.com/divoké-odsuny-nemu/ | true |
Brno - etymologie | Prosím informaci o původu názvu města Brno. Je možné, že slovo má společný základ s názvy obcí v Rakousku, kde se často vyskytuje Brunn a podobně? | Dobrý den, název /"Brno"/ se poprvé objevuje v pramenech z r. 1048 jako /"Brnen"/(hrad) a r. 1091 jako /"Brno"/ (město). Základem názvu je staročeské slovo /"brnije"/ - "hliniště, jíl, bláto" a to v podobě přídavného jména:/"brn-en"/ (mužský rod) a /"brn-o"/ (střední rod) s významem "hlinitý, blátivý, bažinatý" (tj. hrad nebo město postavené na bažinaté půdě). O tom, že Brno vzniklo na toho druhu půdě, svědčí řada dalších místních i pomístních jmen v Brně a jeho okoli, např. /"Hlinky"/ ("hliniště"), /"Žabovřesky"/ ("místo, kde vřískají žáby"), /"Komárov"/ ("místo, kde je hodně komárů"). Z podobného staročeského základu vzniklo také hodně dalších toponym na území Čech, Moravy a Slezska. Mylně bývá původ názvu /"Brno"/ odvozován i od keltského slova /"Eburodunom"/ a maďarského /"brunno"/ - "studně"- Bohužel, nepodařilo se nám najit přímý důkaz na to, aby tento místní název měl či neměl společnou etymologii s místními názvy na území Rakouska, o nichž se zmiňujete. Je možné, že i některé z těchto názvu vznikly na slovanském základě, ovšem pravděpodobnější se zdá, že byla odvozena od německých slov, např. /"brünne"/ - "brnění" nebo /"brunnen"/ - "studna, pramen". Zdroj: Lutterer, I. - Kropáček, L. - Huňáček, V.: Původ zeměpisných jmen. Praha: Mladá fronta, 1976. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2009-06-05T13:22:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brno-etymologie | 959 | cs | Prosím informaci o původu názvu města Brno. Je možné, že slovo má společný základ s názvy obcí v Rakousku, kde se často vyskytuje Brunn a podobně? | Dobrý den, název /"Brno"/ se poprvé objevuje v pramenech z r. 1048 jako /"Brněn"/(hrad) a r. 1091 jako /"Brno"/ (město). Základem názvu je staročeské slovo /"brnije"/ - "hliniště, jíl, bláto" a to v podobě přídavného jména:/"brň-en"/ (mužský rod) a /"brň-o"/ (střední rod) s významem "hlinitý, blátivý, bažinatý" (tj. hrad nebo město postavené na bažinaté půdě). O tom, že Brno vzniklo na toho druhu půdě, svědčí řada dalších místních i pomístních jmen v Brně a jeho okolí, např. /"Hlinky"/ ("hliniště"), /"Žabovřesky"/ ("místo, kde vřískají žáby"), /"Komárov"/ ("místo, kde je hodně komárů"). Z podobného staročeského základu vzniklo také hodně dalších toponym na území Čech, Moravy a Slezska. Mylně bývá původ názvu /"Brno"/ odvozován i od keltského slova /"Eburodunom"/ a maďarského /"brunno"/ - "studně"- Bohužel, nepodařilo se nám najít přímý důkaz na to, aby tento místní název měl či neměl společnou etymologii s místními názvy na území Rakouska, o nichž se zmiňujete. Je možné, že i některé z těchto názvů vznikly na slovanském základě, ovšem pravděpodobnější se zdá, že byla odvozena od německých slov, např. /"brünne"/ - "brnění" nebo /"brunnen"/ - "studna, pramen". Zdroj: Lutterer, I. - Kropáček, L. - Huňáček, V.: Původ zeměpisných jmen. Praha: Mladá fronta, 1976. | Prosím informaci o původu názvu města Brno. Je možné, že slovo má společný základ s názvy obcí v Rakousku, kde se často vyskytuje Bruno a podobně? | Dobrý den, název /"Brno"/ se poprvé objevuje v pramenech z r. 1048 jako /"Brnem"/(hrad) a r. 1091 jako /"Brno"/ (město). Základem názvu je staročeské slovo /"brie"/ - "hliniště, jíl, bláto" a to v podobě přídavného jména:/"ben-en"/ (mužský rod) a /"bin-o"/ (střední rod) s významem "hlinité, blátivý, bažinatý" (tj. hrad nebo město postavené na bažinaté půdě). O tom, že Brno vzniklo na toho druhu půdě, svědčí řada dalších místních i pomístních jmen v Brně a jeho okolí, např. /"Hlinky"/ ("hliniště"), /"Žabovřesky"/ ("místo, kde vřískají žáby"), /"Komárov"/ ("místo, kde je hodně komárů"). Z podobného staročeského základu vzniklo také hodně dalších toponym na území Čech, Moravy a Slezska. Mylně bývá původ názvu /"Brno"/ odvozován i od keltského slova /"Eburodunom"/ a maďarského /"Bruno"/ - "studně"- bohužel, nepodařilo se nám najít přímý důkaz na to, aby tento místní název měl či neměl společnou etymologii s místními názvy na území Rakouska, o nichž se zmiňujete. Je možné, že i některé z těchto názvu vznikly na slovanském základě, ovšem pravděpodobnější se zdá, že byla odvozena od německých slov, např. /"Brünn"/ - "brnění" nebo /"brunner"/ - "studna, pramen". Zdroj: Lutterera, I. - Kropáček, L. - Huňáček, V.: Původ zeměpisných jmen. Praha: Mladá fronta, 1976. | true |
Brno - ulice Jindřichova | Dobrý den,bydlíme v Brně na ulici JINDŘICHOVA (Žabovřesky).Bylo by možné znát původ tohoto jména ulice?Mockrát děkuji | Dobrý den, děkujeme za dotaz. Ulice je pojmenovaná po českém hudebním skladateli a sběrateli lidových písní Jindřichu Jindřichovi (1876-1967). Více informací o tomto skladateli naleznete např. na: http://www.chodsko.net/chodskem/celeb-detail/451 https://www.domazlicky-dejepis.cz/clanky/osobnosti/ostatni/jindrich-jindrich.html Použité zdroje: FLODROVÁ, Milena.Brněnské ulice a vývoj jejich názvů od 13. století po dnešek. Brno: Magistrát města Brna, 1997. ISBN 80-238-1790-6. Dostupné také z:http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:6582bd60-62d2-11e6-8e4e-005056827e51 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=7167 | Brno-město | Moravská zemská knihovna v Brně | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2022-12-13T15:08:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brno-ulice-jindrichova | 960 | cs | Dobrý den,bydlíme v Brně na ulici JINDŘICHOVA (Žabovřesky).Bylo by možné znát původ tohoto jména ulice?Mockrát děkuji | Dobrý den, děkujeme za dotaz. Ulice je pojmenovaná po českém hudebním skladateli a sběrateli lidových písní Jindřichu Jindřichovi (1876-1967). Více informací o tomto skladateli naleznete např. na: http://www.chodsko.net/chodskem/čeleb-detail/451 https://www.domažlický-dějepis.cz/články/osobností/ostatní/jindřich-jindřich.html Použité zdroje: FLODROVÁ, Milena.Brněnské ulice a vývoj jejich názvů od 13. století po dnešek. Brno: Magistrát města Brna, 1997. ISBN 80-238-1790-6. Dostupné také z:http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:6582bd60-62d2-11e6-8e4e-005056827e51 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=7167 | Dobrý den,bydlíme v Brně na ulici JINDŘICHOVA (Žabovřesky).Bylo by možné znát původ tohoto jména ulice?Mockrát děkuji | Dobrý den, děkujeme za dotaz. Ulice je pojmenovaná po českém hudebním skladateli a sběrateli lidových písní Jindřichu Jindřichovi (1876-1967). Více informací o tomto skladateli naleznete např. na: http://www.Chodsko.net/Chodskem/celek-detail/451 http://www.domažlický-dějepis.cz/clánky/osobnosti/ostatní/Jindřich-Jindřich.html použité zdroje: FLÍDROVÁ, Milena.Brněnské ulice a vývoj jejich názvů od 13. století po dnešek. Brno: Magistrát města Brna, 1997. ISBN 80-238-1790-6. Dostupné také z:http://www.digitalniknihovna.cz/mák/id/id:6582bd60-62d2-11e6-lee-005056827e51 http://encyklopedie.Brna.cz/Home-mb/?ac=profil_ulice&lad=7167 | true |
Brodský mlýn | prosím o historii Brodského mlýna kolem roku 1850 | Dobrý den, zřejmě se jedná o Brodský (též Rabasův) mlýn na Všehrdském potoce, čp. 34. Liblínský mlynář František Brodský koupil od obce Všehrdy u Kralovic stavební místo, sousední pozemky a právo používat vody Všehrdského potoka v r. 1860; mlýn byl dostavěn v roce 1862 (Sklenář 2013, s. 119). Poměrně podrobné informace o mlýnu se nacházejí na s. 119-122 v následující knize: SKLENÁŘ, Jaroslav.Voda - mlýny a mlynáři na Kralovicku, Plasku a Manětínsku. 5. vyd. Čistá: J. Sklenář, 2013. 240 s.Signatura Studijní a vědecké knihovny v Plzni: 31A73148 O mlýnu se můžete dočíst také zde na s. 77-78: KLEMPERA, Josef.Vodní mlýny v Čechách. IV, Plzeňsko, Rokycansko, Kralovicko, Manětínsko, Přešticko, Klatovsko, Domažlicko a Pošumaví. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 201 s. ISBN 80-7277-052-7.Sig. SVK PK: 31A87185-4 Zmínky o mlýnu se nachází v následující publikaci na s. 129 a 154: CHMELENSKÝ, Jiří, ed.Vesnické technické památky V: sborník referátů ze semináře. Vysoké Mýto: Regionální museum, 2014. ISBN 978-80-904401-5-9. Dostupné také z:http://muzeum-myto.cz/box-stahovani/file_1415698269.pdf. | Plzeň-město | Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje v Plzni | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | katalogy a databáze SVK PK a NK, databáze HÚ AV ČR, JIBregionální informační zdrojeinternet | 2017-09-26T15:46:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brodsky-mlyn | 961 | cs | prosím o historii Brodského mlýna kolem roku 1850 | Dobrý den, zřejmě se jedná o Brodský (též Rabasův) mlýn na Všehrdském potoce, čp. 34. Liblínský mlynář František Brodský koupil od obce Všehrdy u Královic stavební místo, sousední pozemky a právo používat vody Všehrdského potoka v r. 1860; mlýn byl dostavěn v roce 1862 (Sklenář 2013, s. 119). Poměrně podrobné informace o mlýnu se nacházejí na s. 119-122 v následující knize: SKLENÁŘ, Jaroslav.Voda - mlýny a mlynáři na Kralovicku, Plášků a Manětínsku. 5. vyd. Čistá: J. Sklenář, 2013. 240 s.Signatura Studijní a vědecké knihovny v Plzni: 31A73148 O mlýnu se můžete dočíst také zde na s. 77-78: KLEMPERA, Josef.Vodní mlýny v Čechách. IV, Plzeňsko, Rokycansko, Kralovicko, Manětínsko, Přešticko, Klatovsko, Domažlicko a Pošumaví. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 201 s. ISBN 80-7277-052-7.Sig. SVK PK: 31A87185-4 Zmínky o mlýnu se nachází v následující publikaci na s. 129 a 154: CHMELENSKÝ, Jiří, ed.Vesnické technické památky V: sborník referátů ze semináře. Vysoké Mýto: Regionální museum, 2014. ISBN 978-80-904401-5-9. Dostupné také z:http://muzeum-mýto.cz/box-stahování/filé_1415698269.pdf. | prosím o historii Brodského mlýna kolem roku 1850 | Dobrý den, zřejmě se jedná o Brodský (též Rabasův) mlýn na všehrdské potoce, čp. 34. Libínský mlynář František Brodský koupil od obce Všehrdy u Kralovic stavební místo, sousední pozemky a právo používat vody všehrdského potoka v r. 1860; mlýn byl dostavěn v roce 1862 (Sklenář 2013, s. 119). Poměrně podrobné informace o mlýnu se nacházejí na s. 119-122 v následující knize: SKLENÁŘ, Jaroslav.Voda - mlýny a mlynáři na Kralovické, Pasku a Manětínské. 5. vyd. Čistá: J. Sklenář, 2013. 240 s.Signatura studijní a vědecké knihovny v Plzni: 31A73148 o mlýnu se můžete dočíst také zde na s. 77-78: KLEMPERA, Josef.Vodní mlýny v Čechách. IV, Plzeňsko, Rokycansko, kralovické, manětínské, Přešticko, Klatovsko, Domažlicko a Pošumaví. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 201 s. ISBN 80-7277-052-7.Sig. SK PK: 31A87185-4 zmínky o mlýnu se nachází v následující publikaci na s. 129 a 154: CHMELENSKÝ, Jiří, ed.Vesnické technické památky V: sborník referátů ze semináře. Vysoké Mýto: Regionální museum, 2014. ISBN 978-80-904401-5-9. Dostupné také z:http://muzeum-mýto.cz/box-stahovaní/file_1415698269.pdf. | true |
Broučci od Jana Karafiáta | Kolik vydání knihy Broučci dosud vyšlo? | Dobrý den, co se týče vydání v češtině, vzhledem ke "stáří" Broučků (poprvé vydáni anonymně v roce 1876) a ke značné výši počtu vydání, kterých kniha Jana Karafiáta dosáhla, je velmi obtížné určit jejich přesný počet, novější bibliografie bohužel nebyla vydána. Pokud budeme vycházet ze soupisu Lubomíra Balcara, který vyšel ve sborníku "Nad Karafiátovými Broučky" u příležitosti 50. vydání Broučků v roce 1941, a doplnili bychom ho počtem vydání publikovaných od r. 1941, včetně, do současnosti z databáze České národní bibliografie (https://aleph.nkp.cz/cze/cnb), došli bychom k číslu 119 vydání.Podle vydání nakladatelství Albatros z roku 1989 se jedná již o 84. celkové vydání. Pokud opět doplníme všechna novější vydání z databáze ČNB, dostaneme počet 122 vydání. Vydání z roku 1999 je podle Albatrosu 86. vydání, avšak mezi lety 1989 a 1999 byli Broučci vydání více než dvakrát. Tento údaj tedy není přesný. Mohli bychom tedy říci, že kniha zatím dosáhla okolo 120 českých vydání. Kniha byla dále přeložena do řady cizích jazyků. První překlad byl pořízen v lužické srbštině, dále například ve slovinštině, němčině, slovenštině, rétorománštině, angličtině, francouzštině, italštině, ruštině, bulharštině, polštině, norštině, dánštině. O nejstarších překladech podrobněji pojednává opět výše uvedená publikace Nad Karafiátovými Broučky, s. 135-138. Informace o dalších překladech obsahuje online katalog Národní knihovny ČR (https://aleph.nkp.cz/cze/nkc), naskenovaný katalog NK ČR - RetrIS (https://retris.nkp.cz/Catalog?sigla=ABA001), Souborný katalog ČR (https://aleph.nkp.cz/cze/skc) nebo také databáze UNESCO Index Translationum (http://www.unesco.org/xtrans/ - databáze byla v době zpracování dotazu nedostupná). Zjišťování všech vydání i v cizích jazycích však již přesahuje možnosti služby Ptejte se knihovny a spadá do služeb rešeršních, které jsou placené. | null | Národní knihovna ČR | Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura | * BALCAR, Lubomír, ed. Nad Karafiátovými Broučky: sborník k 50. jubilejnímu vydání Broučků. V Praze: Synodní rada českobratrské církve evangelické, 1941. S. 135-142. Obsah:https://www.obalkyknih.cz/file/toc/377331/pdf.Dostupné také z (po přihlášení účtem oprávněné instituce):https://ndk.cz/[…]/uuid:3cc3a290-1894-11e7-981b-005056825209.* KARAFIÁT, Jan. Broučci: pro malé i velké děti: pro děti od 5 let. 84. vyd. Praha: Albatros, 1989. 91 s. Dostupné také z (po přihlášení účtem oprávněné instituce):https://ndk.cz/[…]/uuid:b3a78af0-1ca9-11e4-90aa-005056825209* KAŠPAROVÁ, Veronika. Reflexe Broučků Jana Karafiáta. Pardubice, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice. Fakulta filozofická. Dostupné také z:https://dk.upce.cz/[…]/KasparovaV_Reflexe-Broucku_AK_2017.pdf | 2021-04-07T16:08:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/broucci-od-jana-karafiata | 962 | cs | Kolik vydání knihy Broučci dosud vyšlo? | Dobrý den, co se týče vydání v češtině, vzhledem ke "stáří" Broučků (poprvé vydání anonymně v roce 1876) a ke značné výši počtu vydání, kterých kniha Jana Karafiáta dosáhla, je velmi obtížné určit jejich přesný počet, novější bibliografie bohužel nebyla vydána. Pokud budeme vycházet ze soupisu Lubomíra Balcara, který vyšel ve sborníku "Nad Karafiátovými Broučky" u příležitosti 50. vydání Broučků v roce 1941, a doplnili bychom ho počtem vydání publikovaných od r. 1941, včetně, do současnosti z databáze České národní bibliografie (https://aleph.nkp.cz/cze/čnb), došli bychom k číslu 119 vydání.Podle vydání nakladatelství Albatros z roku 1989 se jedná již o 84. celkové vydání. Pokud opět doplníme všechna novější vydání z databáze ČNB, dostaneme počet 122 vydání. Vydání z roku 1999 je podle Albatrosu 86. vydání, avšak mezi lety 1989 a 1999 byli Broučci vydání více než dvakrát. Tento údaj tedy není přesný. Mohli bychom tedy říci, že kniha zatím dosáhla okolo 120 českých vydání. Kniha byla dále přeložena do řady cizích jazyků. První překlad byl pořízen v lužické srbštině, dále například ve slovinštině, němčině, slovenštině, rétorománštině, angličtině, francouzštině, italštině, ruštině, bulharštině, polštině, norštině, dánštině. O nejstarších překladech podrobněji pojednává opět výše uvedená publikace Nad Karafiátovými Broučky, s. 135-138. Informace o dalších překladech obsahuje online katalog Národní knihovny ČR (https://aleph.nkp.cz/cze/nkc), naskenovaný katalog NK ČR - RetrIS (https://retris.nkp.cz/Catalog?sigla=ABA001), Souborný katalog ČR (https://aleph.nkp.cz/cze/skc) nebo také databáze UNESCO Index Translationum (http://www.unesco.org/xtrans/ - databáze byla v době zpracování dotazů nedostupná). Zjišťování všech vydání i v cizích jazycích však již přesahuje možnosti služby Ptejte se knihovny a spadá do služeb rešeršních, které jsou placené. | Kolik vydání knihy broučci dosud vyšlo? | Dobrý den, co se týče vydání v češtině, vzhledem ke "stáří" broučků (poprvé vydáni anonymně v roce 1876) a ke značné výši počtu vydání, kterých kniha Jana Karafiáta dosáhla, je velmi obtížné určit jejich přesný počet, novější bibliografie bohužel nebyla vydána. Pokud budeme vycházet ze soupisu Lubomíra Balcara, který vyšel ve sborníku "nad Karafiátovými broučky" u příležitosti 50. vydání broučků v roce 1941, a doplnili bychom ho počtem vydání publikovaných od r. 1941, včetně, do současnosti z databáze České národní bibliografie (http://alepp.nku.cz/cze/cb), došli bychom k číslu 119 vydání.Podle vydání nakladatelství albatros z roku 1989 se jedná již o 84. celkové vydání. Pokud opět doplníme všechna novější vydání z databáze ČNB, dostaneme počet 122 vydání. Vydání z roku 1999 je podle albatrosu 86. vydání, avšak mezi lety 1989 a 1999 byli broučci vydání více než dvakrát. Tento údaj tedy není přesný. Mohli bychom tedy říci, že kniha zatím dosáhla okolo 120 českých vydání. Kniha byla dále přeložena do řady cizích jazyků. První překlad byl pořízen v lužické srbštině, dále například ve slovenštině, němčině, slovenštině, rétorománštině, angličtině, francouzštině, italštině, ruštině, bulharštině, polštině, norštině, dánštině. O nejstarších překladech podrobněji pojednává opět výše uvedená publikace nad Karafiátovými broučky, s. 135-138. Informace o dalších překladech obsahuje online katalog národní knihovny ČR (http://alepp.nku.cz/cze/noc), naskenovaný katalog NK ČR - Tetris (http://Cetris.nku.cz/katalog?sila=ABA001), souborný katalog ČR (http://alepp.nku.cz/cze/sec) nebo také databáze UNESCO index Translationum (http://www.Unesco.org/trans/ - databáze byla v době zpracování dotazu nedostupná). Zjišťování všech vydání i v cizích jazycích však již přesahuje možnosti služby ptejte se knihovny a spadá do služeb rešeršních, které jsou placené. | true |
Brouci | Dobrý den, mám dotaz kolik druhů brouků žije v ČRpodle posledního sčítání v r. 1993. Někde je uváděno méně než 6000, jinde až7000 druhů. Existuje přesnější počet? Děkuji | Dobrý den, předpokládáme, že máte na mysli soupis, který vyšel jako supplement časopisu Folia Heyrovskyana v roce 1993: * JELÍNEK, Josef. Check-list of Czechoslovak Insects IV (Coleoptera) = Seznam československých brouků. Folia Heyrovskyana, 1993, Suppl. 1, 172 s. Tento dokument bohužel NK ČR nemá ve svém fondu, takže nemůžeme ověřit, kolik druhů brouků je zde uvedeno pro území ČR. Podle Souborného katalogu ČR (http://skc.nkp.cz) a Jednotné informační brány (http://www.jib.cz) je kniha dostupná v níže uvedených českých knihovnách: * Výzkumný ústav les. hospodářství a myslivosti Praha (http://www.vulhm.cz/index.html?did=36&lang=cz), signatura 21055,a,b * Přírodovědecká Fakulta Univerzity Karlovy - Biologická knihovna(http://lib.natur.cuni.cz/BIBLIO/index.php?menu=bio) * Studijní a vědecká knihovna Plzeň (http://www.svkpl.cz) , signatura 391A54466/93-1 * Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové (http://www.svkhk.cz), signatura 648 049 * Středočeská vědecká knihovna Kladno (http://www.svkkl.cz), signatura J 185386 Podle knihy "Brouci České a Slovenské republiky" výše zmíněný seznam odpovídá stavu znalostí k 31.12.1992 a zahrnuje na 6700 zástupců řádu. Do dneška došlo k nárůstu přibližně o 150 druhů. Nálezy nových druhů pro území obou republik byly a jsou publikovány především v českém časopise Klapalekiana a ve slovenských časopisech Entomological Problems a Entomofauna Carpathica. Jiný souhrnný údaj, který by se výrazně lišili, jsme nenašli, uváděná počty se pohybují kolem zmíněných 6000. V prověřené literatuře je počet brouků ve většině případů citován z výše zmíněného seznamu. Novější údaje by snad mohl obsahovat "Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí". Zde jsou u jednotlivých čeledí řádu Coleoptera uvedeny ve rámci stručné charakteristiky čeledi i počty druhů vyskytujících se na území ČR. Pro získání aktuálních údajů bychom Vám doporučili obrátit se na odborníky, např. Entomologický ústav AV ČR (http://www.entu.cas.cz/) , Entomologické oddělení Národního muzea (http://www.nm.cz/prirodovedecke-muzeum/entomologie.php) , Českou společnost entomologickou (http://entospol.wz.cz/) nebo entomologická pracoviště vysokých škol (např.http://web.natur.cuni.cz/zoologie/entomologie/index.htm) Použitá literatura: * HŮRKA, Karel. Brouci České a Slovenské republiky. Zlín : Kabourek, 2005. s. 5. ISBN 80-86447-11-1. * FARKAČ, Jan ; KRÁL, David ; ŠKORPÍK, Martin. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí = Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005. s. 406-558. ISBN 80-86064-96-4. Online dostupné nahttp://www.sci.muni.cz/zoolecol/inverteb/DipteraLab_UM/cerv_seznam_CR__bezobratli2005%5B1%5D.pdf | null | Národní knihovna ČR | Biologické vědy | null | 2009-07-28T14:51:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brouci | 963 | cs | Dobrý den, mám dotaz kolik druhů brouků žije v ČRpodle posledního sčítání v r. 1993. Někde je uváděno méně než 6000, jinde až7000 druhů. Existuje přesnější počet? Děkuji | Dobrý den, předpokládáme, že máte na mysli soupis, který vyšel jako supplement časopisů Folia Heyrovskyana v roce 1993: * JELÍNEK, Josef. Check-list of Czechoslovak Insects IV (Coleoptera) = Seznam československých brouků. Folia Heyrovskyana, 1993, Suppl. 1, 172 s. Tento dokument bohužel NK ČR nemá ve svém fondu, takže nemůžeme ověřit, kolik druhů brouků je zde uvedeno pro území ČR. Podle Souborného katalogu ČR (http://skc.nkp.cz) a Jednotné informační brány (http://www.jib.cz) je kniha dostupná v níže uvedených českých knihovnách: * Výzkumný ústav les. hospodářství a myslivosti Praha (http://www.vulhm.cz/index.html?did=36&lang=cz), signatura 21055,a,b * Přírodovědecká Fakulta Univerzity Karlovy - Biologická knihovna(http://lib.nátur.cuni.cz/BIBLIO/index.php?menu=bio) * Studijní a vědecká knihovna Plzeň (http://www.svkpl.cz) , signatura 391A54466/93-1 * Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové (http://www.svkhk.cz), signatura 648 049 * Středočeská vědecká knihovna Kladno (http://www.svkkl.cz), signatura J 185386 Podle knihy "Brouci České a Slovenské republiky" výše zmíněný seznam odpovídá stavu znalostí k 31.12.1992 a zahrnuje na 6700 zástupců řádu. Do dneška došlo k nárůstu přibližně o 150 druhů. Nálezy nových druhů pro území obou republik byly a jsou publikovány především v českém časopise Klapalekiana a ve slovenských časopisech Entomological Problems a Entomofauna Carpathica. Jiný souhrnný údaj, který by se výrazně lišili, jsme nenašli, uváděná počty se pohybují kolem zmíněných 6000. V prověřené literatuře je počet brouků ve většině případů citován z výše zmíněného seznamu. Novější údaje by snad mohl obsahovat "Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí". Zde jsou u jednotlivých čeledí řádu Coleoptera uvedeny ve rámci stručné charakteristiky čeledi i počty druhů vyskytujících se na území ČR. Pro získání aktuálních údajů bychom Vám doporučili obrátit se na odborníky, např. Entomologický ústav AV ČR (http://www.entů.cas.cz/) , Entomologické oddělení Národního muzea (http://www.nm.cz/přírodovědecké-muzeum/entomologie.php) , Českou společnost entomologickou (http://entospol.wz.cz/) nebo entomologická pracoviště vysokých škol (např.http://web.nátur.cuni.cz/zoologie/entomologie/index.htm) Použitá literatura: * HŮRKA, Karel. Brouci České a Slovenské republiky. Zlín : Kabourek, 2005. s. 5. ISBN 80-86447-11-1. * FARKAČ, Jan ; KRÁL, David ; ŠKORPÍK, Martin. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí = Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005. s. 406-558. ISBN 80-86064-96-4. Online dostupné nahttp://www.sci.muni.cz/zoolecol/inverteb/DipteraLab_UM/červ_seznam_ČR__bezobratli2005%5B1%5D.pdf | Dobrý den, mám dotaz kolik druhů brouků žije v podle posledního sčítání v r. 1993. Někde je uváděno méně než 6000, jinde až7000 druhů. Existuje přesnější počet? Děkuji | Dobrý den, předpokládáme, že máte na mysli soupis, který vyšel jako suplement časopisu folia Heyrovskyana v roce 1993: * JELÍNEK, Josef. Chick-list of Czechoslovakia Insert IV (Coleoptera) = seznam československých brouků. Folia Heyrovskyana, 1993, supl. 1, 172 s. Tento dokument bohužel NK ČR nemá ve svém fondu, takže nemůžeme ověřit, kolik druhů brouků je zde uvedeno pro území ČR. Podle souborného katalogu ČR (http://sec.nku.cz) a jednotné informační brány (http://www.ji.cz) je kniha dostupná v níže uvedených českých knihovnách: * výzkumný ústav les. hospodářství a myslivosti Praha (http://www.vilém.cz/index.html?id=36&Lang=cz), signatura 21055,a,b * přírodovědecká fakulta univerzity Karlovy - biologická knihovna(http://Lib.nátur.Cuny.cz/BIBLI/index.ph?menu=bio) * studijní a vědecká knihovna Plzeň (http://www.vkp.cz) , signatura 391A54466/93-1 * studijní a vědecká knihovna Hradec Králové (http://www.skok.cz), signatura 648 049 * středočeská vědecká knihovna Kladno (http://www.zvykl.cz), signatura J 185386 podle knihy "brouci České a slovenské republiky" výše zmíněný seznam odpovídá stavu znalostí k 31.12.1992 a zahrnuje na 6700 zástupců řádu. Do dneška došlo k nárůstu přibližně o 150 druhů. Nálezy nových druhů pro území obou republik byly a jsou publikovány především v českém časopise Klapalekiana a ve slovenských časopisech Entomological Problemy a Entomofauna Carpathica. Jiný souhrnný údaj, který by se výrazně lišili, jsme nenašli, uváděná počty se pohybují kolem zmíněných 6000. V prověřené literatuře je počet brouků ve většině případů citován z výše zmíněného seznamu. Novější údaje by snad mohl obsahovat "červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí". Zde jsou u jednotlivých čeledí řádu Coleoptera uvedeny v rámci stručné charakteristiky čeledi i počty druhů vyskytujících se na území ČR. Pro získání aktuálních údajů bychom vám doporučili obrátit se na odborníky, např. Entomologický ústav AV ČR (http://www.Gentu.cas.cz/) , entomologické oddělení národního muzea (http://www.nm.cz/prirodovedecke-muzeum/entomologie.ph) , Českou společnost entomologickou (http://ekospol.cz.cz/) nebo entomologická pracoviště vysokých škol (např.http://web.nátur.Cuny.cz/zoologie/entomologie/index.htm) použitá literatura: * HŮRKA, Karel. Brouci České a slovenské republiky. Zlín : Kabourek, 2005. s. 5. ISBN 80-86447-11-1. * FARKAČ, Jan ; KRÁL, David ; ŠKORPÍK, Martin. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí = Red list of threatened specie in the Czech Republic. Invertebrates. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005. s. 406-558. ISBN 80-86064-96-4. Online dostupné http://www.sci.mini.cz/zoolecol/inverze/DipteraLab_M/červ_seznam_ČR__bezobratli2005%b%D.pdf | true |
brouci | Čím se živí:-zlatohlávek-světluška menší-tesařík obecný-mandelinka bramborová-mandelinka topolová-dřepčík polní-pilous černý-klikoroh devětsilový-klikoroh borový-květopas jabloňový-červotoč proužkovaný-lýkožrout smrkový-nosorožík kapucínek | Dobrý
den, v internetových
zdrojích se nám podařilo vyhledat následující (Informace z internetu ovšem
neověřujeme): *
Zlatohlávek: Brouci
se živí pylem, nektarem a zralými plody, larvy zpráchnivělou dřevěnou drtí a
odumřelými kořeny rostlin. (http://prirodakarlovarska.cz/clanky/1015-zlatohlavek-zlaty-cetonia-aurata) *
Světluška menší: Potravou
světluškám jsou plži, které larvy usmrtí jedem při kousnutí. Dospělci taktéž,
většinou ale potravu nepřijímají. (http://www.hajany.com/clanky/zvirata/svetluska-vetsi-neboli-svatojansky-broucek.html,http://vkskaut.blog.cz/0706/svetluska-mensi) *
Tesařík obecný: Larvy
se živí trouchnivějícím dřevem, brouci pylem a částmi květů. (http://www.desinsekta.cz/atlas-kdc/75-tesarik-obecny) Brouci
létají v teplých slunečných dnech a usedají na květy (často miříkovitých
rostlin), kde se živí pylem nebo květními částmi. Často jsou také k spatření na
starých pařezech nebo jiném mrtvém dřevě, do kterého samičky kladou vajíčka.
Nejčastěji si vybírají smrkové a borovicové dřevo, měné často jedlové či
modřínové, v severní Evropě dubové. Larvy vykusují ve dřevě křivolaké chodby,
které ucpávají drtí. (http://venuse66.blog.cz/1203/tesarik-obecny-corymbia-rubra) * Mandelinka
bramborová: Okusuje
především listy brambor. Vedle
brambor ale navíc mohou napadat i rajčata a některé domácí rostliny z čeledi
lilkovitých. (http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=2466).
Dospělí
se živí i spásánímbramborovénatě. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Mandelinka_bramborov%C3%A1)
(JAVOUREK, Vladimír. Brouci.) *
Mandelinka topolová: Okusuje
především listy natopolech. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Mandelinka_topolov%C3%A1) * Dřepčík
polní: Přezimující
brouci napadají po přezimování jarní brukvovité rostliny a způsobují perforace
listů.Larvy ožírají kořínky rostlin. Dospělci dokážou silně poškodit vzcházející
jarní řepku. Škodlivost larev na koříncích je zanedbatelná. (http://www.agromanual.cz/cz/atlas/skudci/skudce/drepcik-polni.html) *
Pilous černý: Napadá
obilné zásoby, uskladněné těstoviny, rýži, pohanku, špagety, luštěniny, žaludy,
sušenky pro psa aj. Ve skladech nosatci preferují hlubší vrstvy hromad obilí
(až do hloubky 1 m) z důvodu vyšší teploty. (http://cit.vfu.cz/vet-ekologie/rozdeleni_skudcu/pilous_cerny.htm)
(JAVOUREK, Vladimír. Brouci.) *
Klikoroh devětsilový: Samička
nabodává stonky devětsilu, podbělu a bolševníku, kam klade vajíčka. Larvy v
nich vyvrtávají dlouhé chodby a kuklí se v půdě. Ožírá kmínky sazenic. Proto se
ještě v lesní školce před vysazením do lesa namáčejí sazenice v přípravku
zabraňujícím ožeru. (http://fotoblog.in/clanek/114) Brouci se živí listy
devětsilu(Petasites)a podbělu(Tussilago).Larvy se živí kořeny devětsilu a podbělu. (http://www.rendy.eu/zivocichove-seznam/klikoroh-dedetsilovy) * Klikoroh borový: Samičky kladou na
jaře a v létě vajíčka do kůry kořenů převážně borových pařezů, kde se v lýku a
ve dřevě vyvíjejí bělavé larvy. Většina brouků se líhne až po přezimování larev
na jaře a ihned intenzivně okusují kůru a lýko právě vysazených sazenic různých
jehličnatých dřevin. (http://www.mezistromy.cz/cz/les/zivocichove-v-lese/hmyz/brouci/klikoroh-borovy) * Květopas
jabloňový: Ožírají
jabloně a hrušně. (http://www.agromanual.cz/cz/atlas/skudci/skudce/kvetopas-jablonovy.html)
(JAVOUREK, Vladimír. Brouci.) *
Červotoč proužkovaný: Škůdce dřeva a výrobků ze dřeva. Svoje pojmenování má podle
zřetelně tečkovaných rýh na krovkách. Samice po páření kladou vejce do štěrbin
ve dřevu, do starých výletových otvorů, většinou na neošetřené a zakryté části
nábytku, Dávají přednost dřevu ve, kterém vyrostly.Červotoč proužkovaný napadá jen starší dřevo, které je již nějakou dobu
používáno. Souvisí to také z vlhkostí dřeva. Larvy se líhnou asi po 14ti dnech
a larva se zavrtává do dřeva. vytváří ve dřevu podélné chodby, které ucpává
výkaly.Před kuklením se larva přiblíží k povrchu dřeva a max. 1 mm od povrchu se
zakuklí. Po vylíhnutí brouk opouští tzv. výletových otvorem dřevo. (http://www.skudci.com/cervotoc-prouzkovany) * Lýkožrout smrkový: Je zřejmě
nejškodlivější hmyzí škůdce v našem lesním hospodářství, nejnebezpečnější je
především v oblastech rozsáhlých smrkových monokultur. Lýkožrout smrkový
napadá převážně smrkové porosty starší 60 let. Vybírá si přednostně
fyziologicky oslabené stromy, vývraty, zlomy nebo stromy pokácené. Při
přemnožení však napadá i stromy zcela zdravé, které dokáže zahubit za několik
málo týdnů. Kůrovci začínají z jara naletovat na místa těsně pod zelenou
korunou stromů a strom postupně osídlují do koruny a k patě. (http://www.mezistromy.cz/cz/les/zivocichove-v-lese/hmyz/brouci/lykozrout-smrkovy)
(JAVOUREK, Vladimír. Brouci.) * Nosorožík
kapucínek: Až 40 mm velké
brouky můžeme nalézt od konce jara do konce léta především na skládkách
dřevního odpadu, v kompostu či v přírodně zachovalých listnatých lesích. (http://www.ceskestredohori.cz/zvirena/oryctes-nasicornis-nosorozik-kapucinek.htm) Zdroje: *
JAVOUREK, Vladimír. Brouci. 1.vyd. Praha : Orbis, 1954. *
POKORNÝ, Vladimír. Atlas brouků. 1. Vyd. Praha : Paseka, 2002. ISBN
80-7185-484-0. | null | Národní knihovna ČR | Biologické vědy | null | 2014-05-27T13:22:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brouci-1 | 964 | cs | Čím se živí:-zlatohlávek-světluška menší-tesařík obecný-mandelinka bramborová-mandelinka topolová-dřepčík polní-pilous černý-klikoroh devětsilový-klikoroh borový-květopas jabloňový-červotoč proužkovaný-lýkožrout smrkový-nosorožík kapucínek | Dobrý
den, v internetových
zdrojích se nám podařilo vyhledat následující (Informace z internetu ovšem
neověřujeme): *
Zlatohlávek: Brouci
se živí pylem, nektarem a zralými plody, larvy zpráchnivělou dřevěnou drtí a
odumřelými kořeny rostlin. (http://prirodakarlovarska.cz/články/1015-zlatohlávek-zlatý-cetonia-aurata) *
Světluška menší: Potravou
světluškám jsou plži, které larvy usmrtí jedem při kousnutí. Dospělci taktéž,
většinou ale potravu nepřijímají. (http://www.hajány.com/články/zvířata/světluška-větší-neboli-svatojánský-brouček.html,http://vkskaut.blog.cz/0706/světluška-menší) *
Tesařík obecný: Larvy
se živí trouchnivějícím dřevem, brouci pylem a částmi květů. (http://www.desinsekta.cz/atlas-kdc/75-tesařík-obecný) Brouci
létají v teplých slunečných dnech a usedají na květy (často miříkovitých
rostlin), kde se živí pylem nebo květními částmi. Často jsou také k spatření na
starých pařezech nebo jiném mrtvém dřevě, do kterého samičky kladou vajíčka.
Nejčastěji si vybírají smrkové a borovicové dřevo, měné často jedlové či
modřínové, v severní Evropě dubové. Larvy vykusují ve dřevě křivolaké chodby,
které ucpávají drtí. (http://venuse66.blog.cz/1203/tesařík-obecný-corymbia-rubra) * Mandelinka
bramborová: Okusuje
především listy brambor. Vedle
brambor ale navíc mohou napadat i rajčata a některé domácí rostliny z čeledi
lilkovitých. (http://www.příroda.cz/lexikon.php?detail=2466).
Dospělí
se živí i spásánímbramborovénatě. (http://čs.wikipedia.org/wiki/Mandelinka_bramborov%C3%A1)
(JAVOUREK, Vladimír. Brouci.) *
Mandelinka topolová: Okusuje
především listy natopolech. (http://čs.wikipedia.org/wiki/Mandelinka_topolov%C3%A1) * Dřepčík
polní: Přezimující
brouci napadají po přezimování jarní brukvovité rostliny a způsobují perforace
listů.Larvy ožírají kořínky rostlin. Dospělci dokážou silně poškodit vzcházející
jarní řepku. Škodlivost larev na koříncích je zanedbatelná. (http://www.agromanual.cz/cz/atlas/škůdci/škůdce/dřepčík-polní.html) *
Pilous černý: Napadá
obilné zásoby, uskladněné těstoviny, rýži, pohanku, špagety, luštěniny, žaludy,
sušenky pro psa aj. Ve skladech nosatci preferují hlubší vrstvy hromad obilí
(až do hloubky 1 m) z důvodu vyšší teploty. (http://cit.vfu.cz/vět-ekologie/rozdělení_škůdců/pilous_černý.htm)
(JAVOUREK, Vladimír. Brouci.) *
Klikoroh devětsilový: Samička
nabodává stonky devětsilu, podbělu a bolševníku, kam klade vajíčka. Larvy v
nich vyvrtávají dlouhé chodby a kuklí se v půdě. Ožírá kmínky sazenic. Proto se
ještě v lesní školce před vysazením do lesa namáčejí sazenice v přípravku
zabraňujícím ožeru. (http://fotoblog.in/článek/114) Brouci se živí listy
devětsilu(Petasites)a podbělu(Tussilago).Larvy se živí kořeny devětsilu a podbělu. (http://www.rendy.eu/živočichové-seznam/klikoroh-dedetsilovy) * Klikoroh borový: Samičky kladou na
jaře a v létě vajíčka do kůry kořenů převážně borových pařezů, kde se v lýku a
ve dřevě vyvíjejí bělavé larvy. Většina brouků se líhne až po přezimování larev
na jaře a ihned intenzivně okusují kůru a lýko právě vysázených sazenic různých
jehličnatých dřevin. (http://www.mezistromy.cz/cz/les/živočichové-v-lese/hmyz/brouci/klikoroh-borový) * Květopas
jabloňový: Ožírají
jabloně a hrušně. (http://www.agromanual.cz/cz/atlas/škůdci/škůdce/květopas-jabloňový.html)
(JAVOUREK, Vladimír. Brouci.) *
Červotoč proužkovaný: Škůdce dřeva a výrobků ze dřeva. Svoje pojmenování má podle
zřetelně tečkovaných rýh na krovkách. Samice po páření kladou vejce do štěrbin
ve dřevu, do starých výletových otvorů, většinou na neošetřené a zakryté části
nábytku, Dávají přednost dřevu ve, kterém vyrostly.Červotoč proužkovaný napadá jen starší dřevo, které je již nějakou dobu
používáno. Souvisí to také z vlhkostí dřeva. Larvy se líhnou asi po 14ti dnech
a larva se zavrtává do dřeva. vytváří ve dřevu podélné chodby, které ucpává
výkaly.Před kuklením se larva přiblíží k povrchu dřeva a max. 1 mm od povrchu se
zakuklí. Po vylíhnutí brouk opouští tzv. výletových otvorem dřevo. (http://www.škůdci.com/červotoč-proužkovaný) * Lýkožrout smrkový: Je zřejmě
nejškodlivější hmyzí škůdce v našem lesním hospodářství, nejnebezpečnější je
především v oblastech rozsáhlých smrkových monokultur. Lýkožrout smrkový
napadá převážně smrkové porosty starší 60 let. Vybírá si přednostně
fyziologicky oslabené stromy, vývraty, zlomy nebo stromy pokácené. Při
přemnožení však napadá i stromy zcela zdravé, které dokáže zahubit za několik
málo týdnů. Kůrovci začínají z jara naletovat na místa těsně pod zelenou
korunou stromů a strom postupně osídlují do koruny a k patě. (http://www.mezistromy.cz/cz/les/živočichové-v-lese/hmyz/brouci/lýkožrout-smrkový)
(JAVOUREK, Vladimír. Brouci.) * Nosorožík
kapucínek: Až 40 mm velké
brouky můžeme nalézt od konce jara do konce léta především na skládkách
dřevního odpadu, v kompostu či v přírodně zachovalých listnatých lesích. (http://www.ceskestredohori.cz/zvířena/oryctes-nasicornis-nosorozik-kapucínek.htm) Zdroje: *
JAVOUREK, Vladimír. Brouci. 1.vyd. Praha : Orbis, 1954. *
POKORNÝ, Vladimír. Atlas brouků. 1. Vyd. Praha : Paseka, 2002. ISBN
80-7185-484-0. | Čím se živí:-zlatohlávek-světluška menší-tesařík obecný-mandelinka bramborová-mandelinka topolová-dřepčík polní-pilous černý-klikoroh devětsilový-klikoroh borový-květopas jabloňová-červotoč proužkovaný-lýkožrout smrkový-nosorožec kapucínek | Dobrý
den, v internetových
zdrojích se nám podařilo vyhledat následující (informace z internetu ovšem
neověřujeme): *
zlatohlávek: Brouci
se živí pylem, nektarem a zralými plody, larvy zpráchnivělou dřevěnou drtí a
odumřelými kořeny rostlin. (http://prirodakarlovarska.cz/clánky/1015-zlatohlávek-zlatý-catania-arata) *
světluška menší: Potravou
světluškám jsou plži, které larvy usmrtí jedem při kousnutí. Dospělci taktéž,
většinou ale potravu nepřijímají. (http://www.hajan.com/clánky/zvířata/světluška-versi-neboli-svatojanské-brouček.html,http://skaut.blok.cz/0706/světluška-menši) *
tesařík obecný: Larvy
se živí trouchnivějícím dřevem, brouci pylem a částmi květů. (http://www.desinsekce.cz/atlas-kdo/75-tesařík-obecný) brouci
létají v teplých slunečných dnech a usedají na květy (často miříkovitých
rostlin), kde se živí pylem nebo květními částmi. Často jsou také k spatření na
starých pařezech nebo jiném mrtvém dřevě, do kterého samičky kladou vajíčka.
Nejčastěji si vybírají smrkové a borovicové dřevo, mění často jedlové či
modřínové, v severní Evropě dubové. Larvy vykusují ve dřevě křivolaké chodby,
které uspávají drtí. (http://venuse66.blok.cz/1203/tesařík-obecný-columbia-rubra) * mandelinka
bramborová: Okusuje
především listy brambor. Vedle
brambor ale navíc mohou napadat i rajčata a některé domácí rostliny z čeledi
lilkovitých. (http://www.příroda.cz/lexikon.ph?detail=2466).
Dospělí
se živí i spásánímbramborovénatě. (http://cs.wikipedia.org/Miki/mandelinka_bramborový%C%A)
(JAVOREK, Vladimír. Brouci.) *
mandelinka topolová: Okusuje
především listy topolech. (http://cs.wikipedia.org/Miki/mandelinka_Topalov%C%A) * dřepčík
polní: Přezimující
brouci napadají po přezimování jarní brukvovité rostliny a způsobují perforace
listů.Larvy ožírají kořínky rostlin. Dospělci dokážou silně poškodit vycházející
jarní řepku. Škodlivost larev na koříncích je zanedbatelná. (http://www.agromanual.cz/cz/atlas/soudci/soudce/replik-polní.html) *
pilous černý: Napadá
obilné zásoby, uskladněné těstoviny, rýži, pohanku, špagety, luštěniny, žaludy,
sušenky pro psa aj. Ve skladech nosatci preferují hlubší vrstvy hromad obilí
(až do hloubky 1 m) z důvodu vyšší teploty. (http://cit.vu.cz/vet-ekologie/rozděleni_soudce/pilous_ceny.htm)
(JAVOREK, Vladimír. Brouci.) *
Klikoroh devětsilový: Samička
nabodává stonky devětsilu, podbělu a bolševníku, kam klade vajíčka. Larvy v
nich vyvrtávají dlouhé chodby a kukly se v půdě. Ožírá kmínky sazenic. Proto se
ještě v lesní školce před vysazením do lesa namáčejí sazenice v přípravku
zabraňující operu. (http://fotoblog.in/clánek/114) brouci se živí listy
devětsilu(Petasites)a podbělu(Tussilago).Larvy se živí kořeny devětsilu a podbělu. (http://www.Bendy.u/zivocichove-seznam/klikoroh-dedetsilovy) * Klikoroh borový: Samičky kladou na
jaře a v létě vajíčka do kůry kořenů převážně borových pařezů, kde se v léku a
ve dřevě vyvíjejí bělavé larvy. Většina brouků se líhne až po přezimování larev
na jaře a ihned intenzivně okusují kůru a lýko právě vysázených sazenic různých
jehličnatých dřevin. (http://www.mezistromy.cz/cz/les/zivocichove-v-lese/hmyz/brouci/klikoroh-borový) * květopas
jabloňové: Ožírají
jabloně a hrušně. (http://www.agromanual.cz/cz/atlas/soudci/soudce/květopas-jablokovy.html)
(JAVOREK, Vladimír. Brouci.) *
červotoč proužkovaný: Škůdce dřeva a výrobků ze dřeva. Svoje pojmenování má podle
zřetelně tečkovaných rýh na krovkách. Samice po páření kladou vejce do štěrbin
ve dřevu, do starých vletových otvorů, většinou na neošetřené a zakryté části
nábytku, dávají přednost dřevu ve, které vyrostly.Červotoč proužkovaný napadá jen starší dřevo, které je již nějakou dobu
používáno. Souvisí to také z vlhkostí dřeva. Larvy se líhnou asi po ti dnech
a larva se zavrtává do dřeva. vytváří ve dřevu podélné chodby, které uspává
výkaly.Před kuklením se larva přiblíží k povrchu dřeva a max. 1 mm od povrchu se
zakuklí. Po vylíhnutí brouk opouští tzv. vletových otvorem dřevo. (http://www.soudci.com/červotoč-proužkovaný) * lýkožrout smrkový: Je zřejmě
neškodlivější hmyzí škůdce v našem lesním hospodářství, nejnebezpečnější je
především v oblastech rozsáhlých smrkových monokultur. Lýkožrout smrkový
napadá převážně smrkové porosty starší 60 let. Vybírá si přednostně
fyziologicky oslabené stromy, vývraty, zlomy nebo stromy pokácené. Při
přemnožení však napadá i stromy zcela zdravé, které dokáže zahubit za několik
málo týdnů. Kůrovci začínají z jara zaletovat na místa těsně pod zelenou
korunou stromů a strom postupně osídlují do koruny a k patě. (http://www.mezistromy.cz/cz/les/zivocichove-v-lese/hmyz/brouci/lýkožrout-smrkový)
(JAVOREK, Vladimír. Brouci.) * Nosorožec
kapucínek: Až 40 mm velké
brouky můžeme nalézt od konce jara do konce léta především na skládkách
dřevního odpadu, v kompostu či v přírodně zachovalých listnatých lesích. (http://www.ceskestredohori.cz/zvířena/orctem-nasicornis-nosorozik-kapucínek.htm) zdroje: *
JAVOREK, Vladimír. Brouci. 1.vyd. Praha : Orbis, 1954. *
POKORNÝ, Vladimír. Atlas brouků. 1. Vyd. Praha : Paseka, 2002. ISBN
80-7185-484-0. | true |
Brownfields ve Slovinsku | Dobry den, rada bych se zeptala na Brownfields ve Slovinsku. Dekuji | Dobry den, na nize uvedenem odkazu najdete zminky o Brownfields ve Slovinsku (Maribor)http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2003/2003-04/11_europark.pdf.V tistene podobe (knihy, clanky z periodik) jsme zadny odkaz nenasli. | null | Národní knihovna ČR | Geografie. Geologie. Vědy o zemi | null | 2008-01-16T09:54:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/brownfields-ve-slovinsku | 965 | cs | Dobrý den, ráda bych se zeptala na Brownfields ve Slovinsku. Děkuji | Dobrý den, na níže uvedeném odkazu najdete zmínky o Brownfields ve Slovinsku (Maribor)http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2003/2003-04/11_europark.pdf.V tištěné podobě (knihy, články z periodik) jsme žádný odkaz nenašli. | Dobrý den, ráda bych se zeptala na Brownfields ve Slovinsku. Dekuji | Dobrý den, na noze uvedeném odkazu najdete zmínky o Brownfields ve Slovinsku (Maribor)http://www.eur.cz/image/publikace/eur/2003/2003-04/11_evropark.pdf.V listene podobě (knihy, clánky z periodik) jsme zadní odkaz nenašli. | false |
Bruenner Taschenbuch | Mohli byste mi, prosim, opet pomoci pri vyhledanitzv.Brnenskeho almanachu, presne Genealogischen Taschenbuch der Ritter- undAdelsgeschlechter, vydavany v Brne od r.1870. Potrebuji rocnik 1 rok 1870 arocnik 3 rok 1878. V naskenovanem katalogu I Tart-Taue zaznam 173 jsou tytorocniky uvedeny, ale signatury jsou pravdepodobne jen pro roky 1888-1893? Jemozne najit svazky pro rok 1870 a 1878? | Dobrý den, signatura uvedená na katalogizačním lístku, tedy 23 L 120, je podobně jako u většiny periodik stejná pro každý jednotlivý svazek ročenky, které se při objednání odlišují pouze uvedením požadovaného ročníku a roku. Svazky začínající signaturou 23 jsou uloženy ve skladu v Hostivaři, expedice proto probíhá vždy následující pracovní den od objednání po 12. hodině. Nepředpokládáme, že by Vám svazky nebyly vyexpedovány např. z důvodu ztráty nebo poškození, nicméně roky 1870 a 1878 Genealogisches Taschenbuch by měla mít v případě potřeby ve fondu i Moravská zemská knihovna Brno pod signaturou 1-0010.390 (http://www.mzk.cz) a Vědecká knihovna v Olomouci pod signaturou 19.182 (http://www.vkol.cz). V Souborném katalogu ČR (http://aleph.nkp.cz/cze/skc) jsou v záznamu publikace k dispozici i odkazy přímo na záznamy v originálních katalozích zmíněných knihoven. | null | Národní knihovna ČR | Informace o vydaných dokumentech | null | 2011-02-01T14:18:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bruenner-taschenbuch | 966 | cs | Mohli byste mi, prosím, opět pomoci při vyhledanitzv.Brněnského almanachu, přesně Genealogischen Taschenbuch der Ritter- undAdelsgeschlechter, vydávaný v Brně od r.1870. Potřebují ročník 1 rok 1870 arocnik 3 rok 1878. V naskenovaném katalogu I Tart-Taue záznam 173 jsou tytorocniky uvedený, ale signatury jsou pravděpodobně jen pro roky 1888-1893? Jemozne najít svazky pro rok 1870 a 1878? | Dobrý den, signatura uvedená na katalogizačním lístku, tedy 23 L 120, je podobně jako u většiny periodik stejná pro každý jednotlivý svazek ročenky, které se při objednání odlišují pouze uvedením požadovaného ročníku a roku. Svazky začínající signaturou 23 jsou uloženy ve skladu v Hostivaři, expedice proto probíhá vždy následující pracovní den od objednání po 12. hodině. Nepředpokládáme, že by Vám svazky nebyly vyexpedovány např. z důvodu ztráty nebo poškození, nicméně roky 1870 a 1878 Genealogisches Taschenbuch by měla mít v případě potřeby ve fondu i Moravská zemská knihovna Brno pod signaturou 1-0010.390 (http://www.mzk.cz) a Vědecká knihovna v Olomouci pod signaturou 19.182 (http://www.vkol.cz). V Souborném katalogu ČR (http://aleph.nkp.cz/cze/skc) jsou v záznamu publikace k dispozici i odkazy přímo na záznamy v originálních katalozích zmíněných knihoven. | Mohli byste mi, prosím, opět pomoci při vyhledanitzv.Brněnského almanachu, prese Genealogischen Aschenbach der Ritter- undAdelsgeschlechter, vydávaný v Brně od r.1870. Potřebuji ročník 1 rok 1870 ironik 3 rok 1878. V naskenovaným katalogu I art-Take záznam 173 jsou tytorocniky uvedeny, ale signatury jsou pravděpodobně jen pro roky 1888-1893? Jemine najít svazky pro rok 1870 a 1878? | Dobrý den, signatura uvedená na katalogizačním lístku, tedy 23 . 120, je podobně jako u většiny periodik stejná pro každý jednotlivý svazek ročenky, které se při objednání odlišují pouze uvedením požadovaného ročníku a roku. Svazky začínající signaturou 23 jsou uloženy ve skladu v Hostivaři, expedice proto probíhá vždy následující pracovní den od objednání po 12. hodině. Nepředpokládáme, že by vám svazky nebyly vyexpedovány např. z důvodu ztráty nebo poškození, nicméně roky 1870 a 1878 Genealogisches Aschenbach by měla mít v případě potřeby ve fondu i moravská zemská knihovna Brno pod signaturou 1-0010.390 (http://www.mrk.cz) a vědecká knihovna v Olomouci pod signaturou 19.182 (http://www.vol.cz). V souborném katalogu ČR (http://alepp.nku.cz/cze/sec) jsou v záznamu publikace k dispozici i odkazy přímo na záznamy v originálních katalozích zmíněných knihoven. | true |
bublanina | Dobrý den,ráda bych se Vás zeptala na historii slova bublanina. Chápu, že je odvozeno od slovesa bublat, a že bude pravděpodobně staré. Ráda bych se zeptala na jeho první výskyt v literatuře. Předem děkuji za Váš čas a odpověď na můj dotaz | Dobrý den, název "bublanina" pro "pečený kyprý sladký
moučník, hlavně z mléka a vajec, s třešněmi n. jiným ovocem" (Příruční
slovník jazyka českého) byl odvozen ze slova bublat, neboť zapečením ovoce v
koláči vznikne dojem, že moučník bublá. Slovo bublati je již staročeské. Lidově se někdy ve
stejném významu též používalo žbublati. Slovo vzniklo z praslovanského
bǫbƄlati, a to z bƄm-bƄl-ati. Zdroj: * Příruční slovník jazyka českého:http://bara.ujc.cas.cz/psjc/ * MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého.
Fotoreprint 3. vyd. z roku 1971. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny,
1997. 866 s. ISBN 80-7106-242-1. | null | Archeologický ústav AV ČR, Praha | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2014-04-30T08:53:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bublanina | 967 | cs | Dobrý den,ráda bych se Vás zeptala na historii slova bublanina. Chápu, že je odvozeno od slovesa bublat, a že bude pravděpodobně staré. Ráda bych se zeptala na jeho první výskyt v literatuře. Předem děkuji za Váš čas a odpověď na můj dotaz | Dobrý den, název "bublanina" pro "pečený kyprý sladký
moučník, hlavně z mléka a vajec, s třešněmi n. jiným ovocem" (Příruční
slovník jazyka českého) byl odvozen ze slova bublat, neboť zapečením ovoce v
koláči vznikne dojem, že moučník bublá. Slovo bublati je již staročeské. Lidově se někdy ve
stejném významu též používalo žbublati. Slovo vzniklo z praslovanského
bǫbƄlati, a to z bƄm-bƄl-ati. Zdroj: * Příruční slovník jazyka českého:http://bára.újč.cas.cz/psjc/ * MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého.
Fotoreprint 3. vyd. z roku 1971. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny,
1997. 866 s. ISBN 80-7106-242-1. | Dobrý den,ráda bych se vás zeptala na historii slova bublanina. Chápu, že je odvozeno od slovesa bublat, a že bude pravděpodobně staré. Ráda bych se zeptala na jeho první výskyt v literatuře. Předem děkuji za váš čas a odpověď na můj dotaz | Dobrý den, název "bublanina" pro "pečený kyprý sladký
moučník, hlavně z mléka a vajec, s třešněmi n. jiným ovocem" (příruční
slovník jazyka českého) byl odvozen ze slova bublat, neboť zapečení ovoce v
koláči vznikne dojem, že moučník bublá. Slovo bublat je již staročeské. Lidově se někdy ve
stejném významu též používalo bublati. Slovo vzniklo z praslovanského
brblati, a to z bum-byl-ti. Zdroj: * příruční slovník jazyka českého:http://bar.ují.cas.cz/pajc/ * MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého.
Fotoreprint 3. vyd. z roku 1971. Praha: LN, nakladatelství lidové noviny,
1997. 866 s. ISBN 80-7106-242-1. | true |
Bude Národní knihovna uzavřena? | Dobrý den,píšu Vám z pozice studenta humanitních věd, který je (stejně jako mnoho mých spolužáků) naprosto závislý na knihovním fondu Národní knihovny. Můj dotaz je reakcí na článek Petra Zídka v LN ze dne 25.11. V tomto článku je uvedeno, že Národní knihovna bude příští dva roky uzavřena. Můžete tuto zprávu potvrdit nebo vyvrátit? Z pohledu studentů a vědeckých pracovníků se jedná o naprosto zásadní otázku, která ovlivní naši práci. Děkuji mnohokrát za odpověď. | Dobrý den, v souvislosti s probíhající revitalizací areálu Klementina a sloučení následujících tří etap do jedné s ohledem na úsporu finančních prostředků a času, dojde ve druhé polovině roku k započatí stavebních prací této další etapy. S tímto souvisí omezení služeb poskytovaných Národní knihovnou. Nyní probíhají intenzivní jednání o tom, v jakém režimu bude knihovna své služby poskytovat. Konkrétní informace poskytneme na začátku roku 2016. Můžeme Vás však ubezpečit, že k totálnímu zavření Národní knihovny rozhodně nedojde. Služby budou poskytovány jak v Klementinu, tak v budově Národní knihovny v Hostivaři. | Praha | Národní knihovna ČR | Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura | null | 2015-11-30T08:00:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bude-narodni-knihovna-uzavrena | 968 | cs | Dobrý den,píšu Vám z pozice studenta humanitních věd, který je (stejně jako mnoho mých spolužáků) naprosto závislý na knihovním fondu Národní knihovny. Můj dotaz je reakcí na článek Petra Zídka v LN ze dne 25.11. V tomto článku je uvedeno, že Národní knihovna bude příští dva roky uzavřena. Můžete tuto zprávu potvrdit nebo vyvrátit? Z pohledu studentů a vědeckých pracovníků se jedná o naprosto zásadní otázku, která ovlivní naši práci. Děkuji mnohokrát za odpověď. | Dobrý den, v souvislosti s probíhající revitalizací areálu Klementina a sloučení následujících tří etap do jedné s ohledem na úsporu finančních prostředků a času, dojde ve druhé polovině roku k započatí stavebních prací této další etapy. S tímto souvisí omezení služeb poskytovaných Národní knihovnou. Nyní probíhají intenzivní jednání o tom, v jakém režimu bude knihovna své služby poskytovat. Konkrétní informace poskytneme na začátku roku 2016. Můžeme Vás však ubezpečit, že k totálnímu zavření Národní knihovny rozhodně nedojde. Služby budou poskytovány jak v Klementinu, tak v budově Národní knihovny v Hostivaři. | Dobrý den,píšu vám z pozice studenta humanitních věd, který je (stejně jako mnoho mých spolužáků) naprosto závislý na knihovním fondu národní knihovny. Můj dotaz je reakcí na článek Petra Zídka v LN ze dne 25.11. V tomto článku je uvedeno, že národní knihovna bude příští dva roky uzavřena. Můžete tuto zprávu potvrdit nebo vyvrátit? Z pohledu studentů a vědeckých pracovníků se jedná o naprosto zásadní otázku, která ovlivní naši práci. Děkuji mnohokrát za odpověď. | Dobrý den, v souvislosti s probíhající revitalizací areálu Klementina a sloučení následujících tří etap do jedné s ohledem na úsporu finančních prostředků a času, dojde ve druhé polovině roku k započetí stavebních prací této další etapy. S tímto souvisí omezení služeb poskytovaných národní knihovnou. Nyní probíhají intenzivní jednání o tom, v jakém režimu bude knihovna své služby poskytovat. Konkrétní informace poskytneme na začátku roku 2016. Můžeme vás však ubezpečit, že k totálnímu zavření národní knihovny rozhodně nedojde. Služby budou poskytovány jak v Klementinu, tak v budově národní knihovny v Hostivaři. | true |
Budkovice, historie | Rád bych se něco dozvěděl o historickém vývoji obce Budkovice, v současné době části Ivančic u Brna, odkdy se datují první zmínky o Budkovicích a jak vznikl jejich název. | Budkovice byly udělovány jako léno, poprvé se o nich prameny zmiňují v roce 1426. V roce 1522 jsou v držení Jana z Heroltic, v roce 1574 je již jejich polovinu prodává Kryštof Josef z Heroltic Berchtoldovi z Lipé. Zatím se dá jen spekulovat, jestli byla poničená v průběhu nějakého boje nebo se jen tolikrát měnila a přestavovala pro hospodářské využití, až úplně ztratila svoji podobu. V jiném zdroji čteme toto:Budkovice - fragmenty zdiva tvrze v jižním cípu dvora na hraně údolí Rokytné. Protože Budkovice odedávna patřily k Moravskému Krumlovu, v písemných pramenech se objevují dost pozdě, teprve roku 1426. Páni z Lipé je v rámci svého lenního systému udělovali k užívání služebným manům. Z nich se roku 1522 v držení tvrze připomíná Jan z Heroltic, jemuž ji o osm let později Jan z Lipé z manství propustil. Kryštof Josef z Heroltic roku 1574 prodal polovinu tvrze a vsi Berchtoldovi z Lipé a v roce 1625 byla u Moravského Krumlov už celá ves.Proto budovu tvrze, možná i zpustlou v průběhu věků, několikrát přizpůsobovali hospodářskému provozu, až úplně ztratila původní charakter.Její zbytky patrně využilo stavení nad strání k říčce, jehož nároží zpevňuje masivní opěrný pilíř.Tyto informace jsme čerpali z knihy: PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-7277-046-2.Informace o původu názvu obce Budkovice se nám bohužel nepodařilo zjistit.Pokud máte zájem, kontaktujte prosím v tomto případě Jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk český AV ČR (www.ujc.cas.cz). | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2008-02-28T17:17:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/budkovice-historie | 969 | cs | Rád bych se něco dozvěděl o historickém vývoji obce Budkovice, v současné době části Ivančic u Brna, odkdy se datují první zmínky o Budkovicích a jak vznikl jejich název. | Budkovice byly udělovány jako léno, poprvé se o nich prameny zmiňují v roce 1426. V roce 1522 jsou v držení Jana z Heroltic, v roce 1574 je již jejich polovinu prodává Kryštof Josef z Heroltic Berchtoldovi z Lipé. Zatím se dá jen spekulovat, jestli byla poničená v průběhu nějakého boje nebo se jen tolikrát měnila a přestavovala pro hospodářské využití, až úplně ztratila svoji podobu. V jiném zdroji čteme toto:Budkovice - fragmenty zdiva tvrze v jižním cípu dvora na hraně údolí Rokytné. Protože Budkovice odedávna patřily k Moravskému Krumlovu, v písemných pramenech se objevují dost pozdě, teprve roku 1426. Páni z Lipé je v rámci svého lenního systému udělovali k užívání služebným manům. Z nich se roku 1522 v držení tvrze připomíná Jan z Heroltic, jemuž ji o osm let později Jan z Lipé z manství propustil. Kryštof Josef z Heroltic roku 1574 prodal polovinu tvrze a vsi Berchtoldovi z Lipé a v roce 1625 byla u Moravského Krumlov už celá ves.Proto budovu tvrze, možná i zpustlou v průběhu věků, několikrát přizpůsobovali hospodářskému provozu, až úplně ztratila původní charakter.Její zbytky patrně využilo stavení nad strání k říčce, jehož nároží zpevňuje masivní opěrný pilíř.Tyto informace jsme čerpali z knihy: PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-7277-046-2.Informace o původu názvu obce Budkovice se nám bohužel nepodařilo zjistit.Pokud máte zájem, kontaktujte prosím v tomto případě Jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk český AV ČR (www.újč.cas.cz). | Rád bych se něco dozvěděl o historickém vývoji obce Bukovice, v současné době části Ivančic u Brna, odkdy se datují první zmínky o Bukovicích a jak vznikl jejich název. | Bukovice byly udělovány jako léno, poprvé se o nich prameny zmiňují v roce 1426. V roce 1522 jsou v držení Jana z Heroltic, v roce 1574 je již jejich polovinu prodává Kryštof Josef z Heroltic Berchtoldovi z Lipé. Zatím se dá jen spekulovat, jestli byla poničena v průběhu nějakého boje nebo se jen tolikrát měnila a přestavovala pro hospodářské využití, až úplně ztratila svoji podobu. V jiném zdroji čteme toto:Bukovice - fragmenty zdiva tvrze v jižním cípu dvora na hraně údolí Rokytné. Protože Bukovice odedávna patřily k moravskému Krumlovu, v písemných pramenech se objevují dost pozdě, teprve roku 1426. Páni z Lipé je v rámci svého lenního systému udělovali k užívání služebným manům. Z nich se roku 1522 v držení tvrze připomíná Jan z Heroltic, jemuž ji o osm let později Jan z Lipé z panství propustil. Kryštof Josef z Heroltic roku 1574 prodal polovinu tvrze a vsi Berchtoldovi z Lipé a v roce 1625 byla u moravského Krumlov už celá ves.Proto budovu tvrze, možná i zpustlou v průběhu věků, několikrát přizpůsobovali hospodářskému provozu, až úplně ztratila původní charakter.Její zbytky patrně využilo stavení nad strání k říčce, jehož nároží zpevňuje masivní opěrný pilíř.Tyto informace jsme čerpali z knihy: PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-7277-046-2.Informace o původu názvu obce Bukovice se nám bohužel nepodařilo zjistit.Pokud máte zájem, kontaktujte prosím v tomto případě jazykovou poradnu ústavu pro jazyk český AV ČR (www.ují.cas.cz). | true |
Budoucí čas sloves "soustředit se, účastnit se" | Dobrý den,trvale slyším a čtu obraty typu : "budeme se soustředit, budeme se účastnit". Chci se zeptat, zda tyto formulace přešly z lidové mluvy do pravidel českého jazyka, nebo se stále ještě jedná o nesprávný způsob vyjadřování. | Dobrý
den, na
stránkách služby Ptejte se knihovny jsme našli částečnou odpověď na váš dotaz,
a sice na budoucí čas slova "soustředit se". Prosím,
přečtěte si podrobný výklad v tomto odkazu:http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2011/soustredit-se. Pokud
se týká slovesa "účastnit se", Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost.
Praha: Academia, 1994. ISBN
80-200-0493-9. uvádí: účastnit
se,nedokonavé sloveso, mít účast 1: účastnit se zájezdu, na vypracování
programu, v protifašistickém boji Příruční
mluvnice češtiny vydaná roku 2008 pro slovesa nedokonavá uvádí tento
výklad:Forma složenávyjadřuje děj následující po okamžiku promluvy a
tvoří se od sloves nedokonavých (imperfektiv):budu psát; je složena
z tvaru futura slovesa být a infinitivu významového slovesa. Správný tvar
slova "účastnit se" by tedy byl "budu se účastnit" Pramen:
Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství lidové noviny, 2008. ISBN
978-80-7106-980-5 Pro
přesnější odpověď se můžete obrátit na
Jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk
český AV ČRhttp://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/ | null | Knihovna Filozofické fakulty UK | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2014-03-06T14:08:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/budouci-cas-sloves-soustredit-se-ucastnit-se | 970 | cs | Dobrý den,trvale slyším a čtu obraty typu : "budeme se soustředit, budeme se účastnit". Chci se zeptat, zda tyto formulace přešly z lidové mluvy do pravidel českého jazyka, nebo se stále ještě jedná o nesprávný způsob vyjadřování. | Dobrý
den, na
stránkách služby Ptejte se knihovny jsme našli částečnou odpověď na váš dotaz,
a sice na budoucí čas slova "soustředit se". Prosím,
přečtěte si podrobný výklad v tomto odkazu:http://www.ptejteseknihovny.cz/úložiště/aba001/2011/soustředit-se. Pokud
se týká slovesa "účastnit se", Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost.
Praha: Academia, 1994. ISBN
80-200-0493-9. uvádí: účastnit
se,nedokonavé sloveso, mít účast 1: účastnit se zájezdu, na vypracování
programu, v protifašistickém boji Příruční
mluvnice češtiny vydaná roku 2008 pro slovesa nedokonavá uvádí tento
výklad:Forma složenávyjadřuje děj následující po okamžiku promluvy a
tvoří se od sloves nedokonavých (imperfektiv):budu psát; je složena
z tvaru futura slovesa být a infinitivu významového slovesa. Správný tvar
slova "účastnit se" by tedy byl "budu se účastnit" Pramen:
Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství lidové noviny, 2008. ISBN
978-80-7106-980-5 Pro
přesnější odpověď se můžete obrátit na
Jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk
český AV ČRhttp://www.újč.cas.cz/jazyková-poradna/ | Dobrý den,trvale slyším a čtu obraty typu : "budeme se soustředit, budeme se účastnit". Chci se zeptat, zda tyto formulace přešly z lidové mluvy do pravidel českého jazyka, nebo se stále ještě jedná o nesprávný způsob vyjadřování. | Dobrý
den, na
stránkách služby ptejte se knihovny jsme našli částečnou odpověď na váš dotaz,
a sice na budoucí čas slova "soustředit se". Prosím,
přečtěte si podrobný výklad v tomto odkazu:http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2011/soustředit-se. Pokud
se týká slovesa "účastnit se", slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost.
Praha: Academia, 1994. ISBN
80-200-0493-9. uvádí: účastnit
se,nedokonalé sloveso, mít účast 1: účastnit se zájezdu, na vypracování
programu, v protifašistickém boji příruční
mluvnice češtiny vydaná roku 2008 pro slovesa nedokonalá uvádí tento
výklad:Forma složenávyjadřuje děj následující po okamžiku promluvy a
tvoří se od sloves nedokonalých (imperfekt):budu psát; je složena
z tvaru futura slovesa být a infinitivu významového slovesa. Správný tvar
slova "účastnit se" by tedy byl "budu se účastnit" Pramen:
Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství lidové noviny, 2008. ISBN
978-80-7106-980-5 pro
přesnější odpověď se můžete obrátit na
jazykovou poradnu ústavu pro jazyk
český AV http://www.ují.cas.cz/jazyková-poradna/ | true |
budova knihovny na Borech | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda budova knihovny na Borech funguje jako výpůjční místo nebo je pouze skladem? Chtěla bych se nově registrovat kvůli škole (pedagogická fakulta) a zatím hledám, jak vůbec fungujete a tak... děkuji | Dobrý den,odpovídáme k Vašemu dnešnímu dotazu položenému prostřednictvím služby PSK.Veškeré služby pro veřejnost jsou poskytované pouze v hlavní budově Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje (dále jen SVK PK) a také v Oddělení zahraničních knihoven v Evropském domě na náměstí Republiky č. 12, vizhttp://svkpk.cz/kontakty/kudy-k-nam/. Detašované pracoviště SVK PK) na Borech je veřejnosti zcela uzavřeným provozem. Kromě skladů v něm sídlí např. Oddělení doplňování a zpracování knihovních fondů, Pracoviště revize a retrokonverze knihovních fondů, Konzervátorská dílna atp.Veškeré informace najdete na našich webových stránkách nawww.svkpk.cz. Vše, co se týká členství, objednávání a půjčování v SVK PK najdete na:http://svkpk.cz/pro-verejnost/absencni-sluzby/nebohttp://svkpk.cz/pro-verejnost/jste-tu-poprve/. | Plzeň-město | Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje v Plzni | Informace o knihovně | webové stránky SVK PK | 2016-06-01T10:55:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/budova-knihovny-na-borech | 971 | cs | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda budova knihovny na Borech funguje jako výpůjční místo nebo je pouze skladem? Chtěla bych se nově registrovat kvůli škole (pedagogická fakulta) a zatím hledám, jak vůbec fungujete a tak... děkuji | Dobrý den,odpovídáme k Vašemu dnešnímu dotazu položenému prostřednictvím služby PSK.Veškeré služby pro veřejnost jsou poskytované pouze v hlavní budově Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje (dále jen SVK PK) a také v Oddělení zahraničních knihoven v Evropském domě na náměstí Republiky č. 12, vizhttp://svkpk.cz/kontakty/kudy-k-nám/. Detašované pracoviště SVK PK) na Borech je veřejnosti zcela uzavřeným provozem. Kromě skladů v něm sídlí např. Oddělení doplňování a zpracování knihovních fondů, Pracoviště revize a retrokonverze knihovních fondů, Konzervátorská dílna atp.Veškeré informace najdete na našich webových stránkách nawww.svkpk.cz. Vše, co se týká členství, objednávání a půjčování v SVK PK najdete na:http://svkpk.cz/pro-veřejnost/absenční-služby/nebohttp://svkpk.cz/pro-veřejnost/jste-tu-poprvé/. | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda budova knihovny na Borech funguje jako výpůjční místo nebo je pouze skladem? Chtěla bych se nově registrovat kvůli škole (pedagogická fakulta) a zatím hledám, jak vůbec fungujete a tak... děkuji | Dobrý den,odpovídáme k vašemu dnešnímu dotazu položenému prostřednictvím služby PSK.Veškeré služby pro veřejnost jsou poskytované pouze v hlavní budově studijní a vědecké knihovny plzeňského kraje (dále jen SK PK) a také v oddělení zahraničních knihoven v evropském domě na náměstí Republiky č. 12, vizhttp://skok.cz/kontakty/kudy-k-nam/. Detašované pracoviště SK PK) na Borech je veřejnosti zcela uzavřeným provozem. Kromě skladů v něm sídlí např. Oddělení doplňování a zpracování knihovních fondů, pracoviště revize a retrokonverze knihovních fondů, konzervátorská dílna atp.Veškeré informace najdete na našich webových stránkách www.vkp.cz. Vše, co se týká členství, objednávání a půjčování v SK PK najdete na:http://skok.cz/pro-veřejnost/absenci-služby/nebohat://skok.cz/pro-veřejnost/jste-tu-poprve/. | true |
Budova LF UK v Hradci Králové | Můžete mi prosím poradit, v jaké publikacibych našel architektonický popis, případně architektonický vývojbudovy sborového velitelství v Hradci Králové (dnes Lékařská fakultaUK) od architekta Jana Reichla? Předem děkuji. | Dobrý den,podařilo se mi nalézt několik publikací pojednávajících o Lékařské fakultě UK v HK, ale těžko říci, zda se v nich budou nacházet i informace o architektuře dané budovy, zde vypisuji, pro představu, jednu z nich:MIKAN, Jaroslav: Hradecká renesance. Na paměť manifestační schůze Společnosti pro vybudování university českého severovýchodu v Hradci Králové dne 14. září 1945. Hradec Králové, F. J. Pácha 1945. Nestr.Čerpala jsem z publikace, která se nachází v našem fondu:MALINA, Jiří. Hradec Králové : umělecké památky ve městě na soutoku Labe a Orlice. Jiří Malina. Vyd. 1. Ústí nad Orlicí : Oftis, 2003. 120 s., [4] s. barev. obr. příl. ISBN 80-86042-90-1.Zkuste se obrátit přímo na Vědeckou knihovnu v Hradci Králové ([email protected]) nebo Muzeum východních Čech v Hradci Králové ([email protected]), kde Vám jistě poskytnou relevantnější odpověď. | null | Městská knihovna Ústí nad Orlicí | Umění, architektura, muzeologie | null | 2012-08-20T11:15:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/budova-lf-uk-v-hradci-kralove | 972 | cs | Můžete mi prosím poradit, v jaké publikacibych našel architektonický popis, případně architektonický vývojbudovy sborového velitelství v Hradci Králové (dnes Lékařská fakultaUK) od architekta Jana Reichla? Předem děkuji. | Dobrý den,podařilo se mi nalézt několik publikací pojednávajících o Lékařské fakultě UK v HK, ale těžko říci, zda se v nich budou nacházet i informace o architektuře dané budovy, zde vypisují, pro představu, jednu z nich:MIKAN, Jaroslav: Hradecká renesance. Na paměť manifestační schůze Společnosti pro vybudování university českého severovýchodu v Hradci Králové dne 14. září 1945. Hradec Králové, F. J. Páchá 1945. Nestr.Čerpala jsem z publikace, která se nachází v našem fondu:MALINA, Jiří. Hradec Králové : umělecké památky ve městě na soutoku Labe a Orlice. Jiří Malina. Vyd. 1. Ústí nad Orlicí : Oftis, 2003. 120 s., [4] s. barev. obr. příl. ISBN 80-86042-90-1.Zkuste se obrátit přímo na Vědeckou knihovnu v Hradci Králové ([email protected]) nebo Muzeum východních Čech v Hradci Králové ([email protected]), kde Vám jistě poskytnou relevantnější odpověď. | Můžete mi prosím poradit, v jaké publikacibych našel architektonický popis, případně architektonický vývojbudovy sborového velitelství v Hradci Králové (dnes lékařská fakulta) od architekta Jana Reichla? Předem děkuji. | Dobrý den,podařilo se mi nalézt několik publikací pojednávajících o lékařské fakultě UK v HK, ale těžko říci, zda se v nich budou nacházet i informace o architektuře dané budovy, zde vypisuji, pro představu, jednu z nich:MILAN, Jaroslav: Hradecká renesance. Na paměť manifestační schůze společnosti pro vybudování university českého severovýchodu v Hradci Králové dne 14. září 1945. Hradec Králové, F. J. Páchá 1945. Nesta.Čerpala jsem z publikace, která se nachází v našem fondu:MALINA, Jiří. Hradec Králové : umělecké památky ve městě na soutoku Labe a Orlice. Jiří Malina. Vyd. 1. Ústí nad Orlicí : Otis, 2003. 120 s., [4] s. barev. obr. příl. ISBN 80-86042-90-1.Zkuste se obrátit přímo na vědeckou knihovnu v Hradci Králové ([email protected]) nebo muzeum východních Čech v Hradci Králové ([email protected]), kde vám jistě poskytnou relevantnější odpověď. | true |
budova v Pařížské ulici, Praha | Dobrý Den,na ulici Pařížská 25, Praha. Vím o budově jen to, že je to bývalá budovacasina a archivu svazu studentstva. Zajímala by mě její historie a hlavněautor popřípadě nějaký koncept architektury zmíněné stavby. Děkuji | Dobrý den,uvedený dům (domy) na konci Pařížské ulice č. 25 byl v roce 1945 poškozený náletem, a na jeho (jejich) místě pak vznikly na přelomu šedesátých a sedmdestátých let 20. století stavby hotelu Intercontinental a Mezinárodního svazu studenstva ve stylu brutalismu,https://cs.wikipedia.org/wiki/Brutalismus.Jedná se o díla architekta Stanislava Hubičky (mj. též spoluautor návrhu Nuselského mostu a čtyř stanic metra trasy C).Na nároží domu je alegorická plastika od J. Babíčka a vedle vstupu pamětní deska Z. Kolářského, připomínající 17. listopad 1939. Práce (návrhy) autora S. Hubičky byste mohl zkusit vyhledat v některé publikaci zabývající se historií české architektury.zdroj : K.Bečková : Zmizelá Praha, Praha : Schola ludus - Pragensia, 2005E.Poche : Prahou krok za krokem, Praha-LItomyšl : Paseka 2001 | null | Národní knihovna ČR | Umění, architektura, muzeologie | null | 2012-03-01T12:57:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/budova-v-parizske-ulici-praha | 973 | cs | Dobrý Den,na ulici Pařížská 25, Praha. Vím o budově jen to, že je to bývalá budovacasina a archivu svazu studentstva. Zajímala by mě její historie a hlavněautor popřípadě nějaký koncept architektury zmíněné stavby. Děkuji | Dobrý den,uvedený dům (domy) na konci Pařížské ulice č. 25 byl v roce 1945 poškozený náletem, a na jeho (jejich) místě pak vznikly na přelomu šedesátých a sedmdestátých let 20. století stavby hotelu Intercontinental a Mezinárodního svazu studenstva ve stylu brutalismu,https://čs.wikipedia.org/wiki/Brutalismus.Jedná se o díla architekta Stanislava Hubičky (mj. též spoluautor návrhu Nuselského mostu a čtyř stanic metra trasy C).Na nároží domu je alegorická plastika od J. Babíčka a vedle vstupu pamětní deska Z. Kolářského, připomínající 17. listopad 1939. Práce (návrhy) autora S. Hubičky byste mohl zkusit vyhledat v některé publikaci zabývající se historií české architektury.zdroj : K.Bečková : Zmizelá Praha, Praha : Schola ludus - Pragensia, 2005E.Poche : Prahou krok za krokem, Praha-Litomyšl : Paseka 2001 | Dobrý den,na ulici pařížská 25, Praha. Vím o budově jen to, že je to bývalá budovacasina a archivu svazu studentstva. Zajímalo by mě její historie a hlavněautor popřípadě nějaký koncept architektury zmíněné stavby. Děkuji | Dobrý den,uvedený dům (domy) na konci pařížské ulice č. 25 byl v roce 1945 poškozený náletem, a na jeho (jejich) místě pak vznikly na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století stavby hotelu Intercontinental a mezinárodního svazu studenstva ve stylu brutalismu,http://cs.wikipedia.org/Miki/brutalismus.Jedná se o díla architekta Stanislava hubičky (mj. též spoluautor návrhu nuselského mostu a čtyř stanic metra trasy c).Na nároží domu je alegorická plastika od J. Babička a vedle vstupu pamětní deska Z. Kolářského, připomínající 17. listopad 1939. Práce (návrhy) autora S. Hubičky byste mohl zkusit vyhledat v některé publikaci zabývající se historií české architektury.zdroj : K.Bečková : Zmizelá Praha, Praha : Schola luxus - pragensia, 2005E.Roche : Prahou krok za krokem, Praha-Litomyšl : Paseka 2001 | true |
Budování dálnice na Kroměřížsku ve 40. letech 20. století | Existují zprávy o dálnici v okolí Komárna, Libosvár, Dřevohostic a dalších obcí na Kroměřížsku, budované Němci ve 40.letech 20.století (okolo roku 1943)? | Vážený pane,
do roku 1943 vycházel v Berlíně casopis Die Strasse, kde byste nějaké údaje o budování dálnic na území Protektorátu snad najít mohl, časopis má též Moravská zemská knihovna na signatuře: TK-Č-0020.624 :
Nazev Die Strasse : Amtliches Blatt des Generalinspektors fur deutsche Strassenwesen
Nakl. udaje Berlin : Volk und Reich, 1934-1943
Ve fondu ABA001 -- sign. 17 A 1036
Roky: 1942-43
Ve fondu ABA013
Roky: 1934-43
Ve fondu ABA107
Roky: 1937-38
Ve fondu ABD017
Roky: 1936-37,40-42
Ve fondu ABE311 -- sign. 9603
Roky: 1940,42
Ve fondu BOA001
Roky: 1935-43
Souc. periodicita 1x za 2 tydny
MDT 656
MDT 625.7/.8
System. cislo 000067235
Možná byste něco o tom, co předcházelo budování dálnice před válkou mohl najít i v této brožuře, kterou má ve fondu Národní knihovna v Praze:
Nazev Navrh silnice Prerov-Holesov-Luhacovice-Stary Hrozenkov-Trencin, ktera je myslena jako usek dalkove transversaly: Praha-Hradec Kralove-Ceska Trebova-Olomouc-Trencin-Banovce (Nitra, Nove Zamky) a jako doplnujici trasa silnice: Praha-Brno-Uh. Brod-St. Hrozenkov
Nakl. udaje [S.l. : s.n., 1936?]
Popis (rozsah) [III] s. : [I] planek. ; 8
Ve fondu ABA001 -- prezencne
CNB cnb000798831
System. cislo 000653286
nebo v článku:
Závodník, A.: O silničním plánování a silničním problému jihovýchodní
Moravy. - Lázeňský zpravodaj luhačovský, 10, 1937, č. 2, s. 2-3; č.
3, s. 3; č. 4, s. 3-4.
[časopis máme v MZK na signatuře: Nov.-0106.956].
O budování silnic v letech 1848-1948 pojednává též článek:
Dvořák, Eduard: Silnice Země moravskoslezské ve století
1848-1948. - Silniční obzor, 24, 1948, s. 79-88.
[časopis máme v MZK na signatuře: 00325-0146.340]
- časopis Silniční obzor vycházel od roku 1922 až do roku
1943 a pak znovu od roku 1946, možná by se něco o dálnici
dalo najít i v něm.
Zkuste se obrátit též na Státní okresní archív Zlín-Klečůvka,
763 11 Želechovice nad Dřevnicí (e-mail:[email protected]). | null | Moravská zemská knihovna v Brně | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2010-12-20T11:25:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/budovani-dalnice-na-kromerizsku-ve-40-letech-20-stoleti | 974 | cs | Existují zprávy o dálnici v okolí Komárna, Libosvár, Dřevohostic a dalších obcí na Kroměřížsku, budované Němci ve 40.letech 20.století (okolo roku 1943)? | Vážený pane,
do roku 1943 vycházel v Berlíně časopis Die Strasse, kde byste nějaké údaje o budování dálnic na území Protektorátu snad najít mohl, časopis má též Moravská zemská knihovna na signatuře: TK-Č-0020.624 :
Název Die Strasse : Amtliches Blatt des Generalinspektors fůr deutsche Strassenwesen
Nakl. údaje Berlín : Volk und Reich, 1934-1943
Ve fondu ABA001 -- sign. 17 A 1036
Roky: 1942-43
Ve fondu ABA013
Roky: 1934-43
Ve fondu ABA107
Roky: 1937-38
Ve fondu ABD017
Roky: 1936-37,40-42
Ve fondu ABE311 -- sign. 9603
Roky: 1940,42
Ve fondu BOA001
Roky: 1935-43
Souc. periodicita 1x za 2 týdny
MDT 656
MDT 625.7/.8
Systém. číslo 000067235
Možná byste něco o tom, co předcházelo budování dálnice před válkou mohl najít i v této brožuře, kterou má ve fondu Národní knihovna v Praze:
Název Návrh silnice Přerov-Holešov-Luhačovice-Starý Hrozenkov-Trenčín, která je myšlena jako úsek dálkově transversaly: Praha-Hradec Králové-Česká Třebová-Olomouc-Trenčín-Bánovce (Nitra, Nové Zámky) a jako doplňující trasa silnice: Praha-Brno-Uh. Brod-St. Hrozenkov
Nakl. údaje [S.l. : s.n., 1936?]
Popis (rozsah) [III] s. : [Í] plánek. ; 8
Ve fondu ABA001 -- prezenčně
ČNB cnb000798831
Systém. číslo 000653286
nebo v článku:
Závodník, A.: O silničním plánování a silničním problému jihovýchodní
Moravy. - Lázeňský zpravodaj luhačovský, 10, 1937, č. 2, s. 2-3; č.
3, s. 3; č. 4, s. 3-4.
[časopis máme v MZK na signatuře: Nov.-0106.956].
O budování silnic v letech 1848-1948 pojednává též článek:
Dvořák, Eduard: Silnice Země moravskoslezské ve století
1848-1948. - Silniční obzor, 24, 1948, s. 79-88.
[časopis máme v MZK na signatuře: 00325-0146.340]
- časopis Silniční obzor vycházel od roku 1922 až do roku
1943 a pak znovu od roku 1946, možná by se něco o dálnici
dalo najít i v něm.
Zkuste se obrátit též na Státní okresní archív Zlín-Klečůvka,
763 11 Želechovice nad Dřevnicí (e-mail:soka_zlí[email protected]). | Existují zprávy o dálnici v okolí Komárna, Libosvár, Dřevohostic a dalších obcí na Kroměřížsku, budované Němci ve 40.letech 20.století (okolo roku 1943)? | Vážený pane,
do roku 1943 vycházel v Berlíně časopis die strasse, kde byste nějaké údaje o budování dálnic na území protektorátu snad najít mohl, časopis má též moravská zemská knihovna na signatáře: T-Č-0020.624 :
Název die strasse : Amtliches Blat des Generalinspektors for Deutsche Strassenwesen
nakl. udaje Berlin : Vlk und Reich, 1934-1943
ve fondu ABA001 -- sign. 17 a 1036
roky: 1942-43
ve fondu ABA013
roky: 1934-43
ve fondu ABA107
roky: 1937-38
ve fondu ABD017
roky: 1936-37,40-42
ve fondu ABE311 -- sign. 9603
roky: 1940,42
ve fondu BOA001
roky: 1935-43
soc. periodicita x za 2 týdny
DT 656
DT 625.7/.8
System. vislo 000067235
Možná byste něco o tom, co předcházelo budování dálnice před válkou mohl najít i v této brožuře, kterou má ve fondu národní knihovna v Praze:
Název návrh silnice Přerov-Holešov-Luhačovice-starý Hrozenkov-Tiencin, která je myšlena jako úsek Dalove transverzály: Praha-Hradec Králove-Ceska Třebová-Olomouc-Tiencin-Bánovce (Nitra, nové zámky) a jako doplnujici trasa silnice: Praha-Brno-h. Brod-St. Hrozenkov
nakl. udaje [S.l. : s.n., 1936?]
Popis (rozsah) [III] s. : [I] plánek. ; 8
ve fondu ABA001 -- prezence
ČNB cnb000798831
System. vislo 000653286
nebo v článku:
Závodník, A.: O silničním plánování a silničním problému jihovýchodní
Moravy. - lázeňský zpravodaj luhačovický, 10, 1937, č. 2, s. 2-3; č.
3, s. 3; č. 4, s. 3-4.
[časopis máme v MZK na signatáře: Nov.-0106.956].
O budování silnic v letech 1848-1948 pojednává též článek:
Dvořák, Eduard: Silnice země moravskoslezské ve století
1848-1948. - silniční obzor, 24, 1948, s. 79-88.
[časopis máme v MZK na signatáře: 00325-0146.340]
- časopis silniční obzor vycházel od roku 1922 až do roku
1943 a pak znovu od roku 1946, možná by se něco o dálnici
dalo najít i v něm.
Zkuste se obrátit též na státní okresní archiv Zlín-Klečka,
763 11 Želechovice nad Dřevnici (e-mail:soka_Zlí[email protected]). | true |
budování knihovního fondu | Sháním dokumenty pojednávající o stavění fondu knihovny, pokud možno vydané po revoluci a tudíž prosté ideologické propagandy...je možné, že zadávam špatmé vyhledávací dotazy,ale nemůžu se takových dokumentů dohledat...nachází se vašem fondu takové? | Dobrý den, zkuste nejprve v terminologické databázi KTD vyhledat vhodný termín -http://sigma.nkp.cz/F.Nabízí se tu:akviziční politikabudování knihovního fondu.V těchto heslech najdete více, včetně synonym a výkladu.Pak hledejte jednak v bázi NKC - knihy, ale také v bázi KKL, popř. ANL (také články).Některé z takto vyhledaných dokumentů jsou k dispozici v NK. | null | Národní knihovna ČR | Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura | null | 2008-01-16T09:00:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/budovani-knihovniho-fondu | 975 | cs | Sháním dokumenty pojednávající o stavění fondu knihovny, pokud možno vydané po revoluci a tudíž prosté ideologické propagandy...je možné, že zadávám špatmé vyhledávací dotazy,ale nemůžu se takových dokumentů dohledat...nachází se vašem fondu takové? | Dobrý den, zkuste nejprve v terminologické databázi KTD vyhledat vhodný termín -http://sigma.nkp.cz/F.Nabízí se tu:akviziční politikabudování knihovního fondu.V těchto heslech najdete více, včetně synonym a výkladu.Pak hledejte jednak v bázi NKC - knihy, ale také v bázi KKL, popř. ANL (také články).Některé z takto vyhledaných dokumentů jsou k dispozici v NK. | Sháním dokumenty pojednávající o stavění fondu knihovny, pokud možno vydané po revoluci a tudíž prosté ideologické propagandy...je možné, že zadávám špatné vyhledávací dotazy,ale nemůžu se takových dokumentů dohledat...nachází se vašem fondu takové? | Dobrý den, zkuste nejprve v terminologické databázi KD vyhledat vhodný termín -http://sigma.nku.cz/F.Nabízí se tu:akviziční politikabudování knihovního fondu.V těchto heslech najdete více, včetně synonym a výkladu.Pak hledejte jednak v bázi NK - knihy, ale také v bázi KK, popř. AN (také články).Některé z takto vyhledaných dokumentů jsou k dispozici v NK. | true |
budování značky | Dobrý den,chtěla bych Vás poprosit, jestli byste mi nedoporučili nějakou literaturu, která se soustředí, nebo alespoň zmiňuje marketingové strategie či budování značky poradenských společností. Děkuji. Přeji hezký zbytek dne. | Dobrý den, v případě Vaší práce bychom potřebovali ještě zpřesnit, o
jaké poradenské společnosti se jedná. Nejčastěji je tento termín užíván ve spojitosti s
neziskovými organizacemi a sociálními službami. Pokud je i Vaše práce zaměřená na
tento druh poradenských společností, níže uvádíme několik knih, které by mohly
být pro Vaši práci užitečné: * MOLEK, Jan. Marketing sociálních služeb. 1. vyd. Praha:
VÚPSV, 2009. 163, 7 s. ISBN 978-80-7416-026-4. ( http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=001929528&local_base=NKC) * ŠIMKOVÁ, Eva. Management a marketing v praxi
neziskových organizací. Vyd. 4., aktualiz. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. 173
s. ISBN 978-80-7435-012-2. ( http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=002024166&local_base=NKC) * BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskového sektoru. Vyd. 1.
Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2006. 156 s. Učební texty vysokých škol.
ISBN 80-7318-436-2. ( http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=001663336&local_base=NKC) * BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. 1.
vyd. Zlín: VeRBuM, 2011. 190 s. ISBN 978-80-87500-01-9. ( http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=002167873&local_base=NKC) * MOLEK, Jan. Marketing sociálních služeb. 1. vyd. Praha:
VÚPSV, 2009. 163, 7 s. ISBN 978-80-7416-026-4. (http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=001929528&local_base=NKC) (Zdroj: Online katalog Národní knihovny ČR: :http://aleph.nkp.cz/cze/nkc) K dohledávání další vhodné literatury je možné použít
následující zdroje: * Online katalog Národní knihovny ČR:http://aleph.nkp.cz/cze/nkc * Souborný katalog ČR:http://aleph.nkp.cz/cze/skc * Jednotná informační brána:http://www.jib.cz/ * Výběrová článková databázi ANL:http://aleph.nkp.cz/cze/anl Pokud byste chtěla dané téma nahlédnout i ze zahraniční
perspektivy, můžete použít celou řadu zahraničních zdrojů. K dohledání
vhodných článků a e-knih můžete užít online licencované databáze knihoven (v
Národní knihovně ČR jsou dostupné databáze vizhttp://www.nkp.cz/katalogy-a-db/licencovane-db/prehled-lic-zdroju) Volně dostupné jsou článkové databáze portálu JIB (http://www.jib.cz- zahraniční články, zahraniční články - licencované) a databáze Google Scholar
(http://scholar.google.cz/), Souborné
katalogy WorldCat:http://www.worldcat.org/,
Europeana:http://www.europeana.eu/portal/či obsáhlý katalog knihovny Library of Congress:http://www.loc.gov/index.html | null | Národní knihovna ČR | Ekonomické vědy, obchod | null | 2014-11-04T13:09:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/budovani-znacky | 976 | cs | Dobrý den,chtěla bych Vás poprosit, jestli byste mi nedoporučili nějakou literaturu, která se soustředí, nebo alespoň zmiňuje marketingové strategie či budování značky poradenských společností. Děkuji. Přeji hezký zbytek dne. | Dobrý den, v případě Vaší práce bychom potřebovali ještě zpřesnit, o
jaké poradenské společnosti se jedná. Nejčastěji je tento termín užíván ve spojitosti s
neziskovými organizacemi a sociálními službami. Pokud je i Vaše práce zaměřená na
tento druh poradenských společností, níže uvádíme několik knih, které by mohly
být pro Vaši práci užitečné: * MOLEK, Jan. Marketing sociálních služeb. 1. vyd. Praha:
VÚPSV, 2009. 163, 7 s. ISBN 978-80-7416-026-4. ( http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=001929528&local_base=NKC) * ŠIMKOVÁ, Eva. Management a marketing v praxi
neziskových organizací. Vyd. 4., aktualiz. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. 173
s. ISBN 978-80-7435-012-2. ( http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=002024166&local_base=NKC) * BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskového sektoru. Vyd. 1.
Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2006. 156 s. Učební texty vysokých škol.
ISBN 80-7318-436-2. ( http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=001663336&local_base=NKC) * BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. 1.
vyd. Zlín: verbum, 2011. 190 s. ISBN 978-80-87500-01-9. ( http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=002167873&local_base=NKC) * MOLEK, Jan. Marketing sociálních služeb. 1. vyd. Praha:
VÚPSV, 2009. 163, 7 s. ISBN 978-80-7416-026-4. (http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=001929528&local_base=NKC) (Zdroj: Online katalog Národní knihovny ČR: :http://aleph.nkp.cz/cze/nkc) K dohledávání další vhodné literatury je možné použít
následující zdroje: * Online katalog Národní knihovny ČR:http://aleph.nkp.cz/cze/nkc * Souborný katalog ČR:http://aleph.nkp.cz/cze/skc * Jednotná informační brána:http://www.jib.cz/ * Výběrová článková databázi ANL:http://aleph.nkp.cz/cze/anl Pokud byste chtěla dané téma nahlédnout i ze zahraniční
perspektivy, můžete použít celou řadu zahraničních zdrojů. K dohledání
vhodných článků a e-knih můžete užít online licencované databáze knihoven (v
Národní knihovně ČR jsou dostupné databáze vizhttp://www.nkp.cz/katalogy-a-db/licencované-db/přehled-líc-zdrojů) Volně dostupné jsou článkové databáze portálu JIB (http://www.jib.cz- zahraniční články, zahraniční články - licencované) a databáze Google Scholar
(http://scholar.google.cz/), Souborné
katalogy WorldCat:http://www.worldcat.org/,
Europeana:http://www.europeana.eu/portál/či obsáhlý katalog knihovny Library of Congress:http://www.loc.gov/index.html | Dobrý den,chtěla bych vás poprosit, jestli byste mi nedoporučili nějakou literaturu, která se soustředí, nebo alespoň zmiňuje marketingové strategie či budování značky poradenských společností. Děkuji. Přeji hezký zbytek dne. | Dobrý den, v případě vaší práce bychom potřebovali ještě zpřesnit, o
jaké poradenské společnosti se jedná. Nejčastěji je tento termín užíván ve spojitosti s
neziskovými organizacemi a sociálními službami. Pokud je i vaše práce zaměřená na
tento druh poradenských společností, níže uvádíme několik knih, které by mohly
být pro vaši práci užitečné: * MOLE, Jan. Marketing sociálních služeb. 1. vyd. Praha:
ÚPV, 2009. 163, 7 s. ISBN 978-80-7416-026-4. ( http://alepp.nku.cz/F/?fun=direct&doc_number=001929528&Local_base=NKÚ) * ŠIMKOVÁ, Eva. Management a marketing v praxi
neziskových organizací. Vyd. 4., aktualit. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. 173
s. ISBN 978-80-7435-012-2. ( http://alepp.nku.cz/F/?fun=direct&doc_number=002024166&Local_base=NKÚ) * BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskového sektoru. Vyd. 1.
Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2006. 156 s. Učební texty vysokých škol.
ISBN 80-7318-436-2. ( http://alepp.nku.cz/F/?fun=direct&doc_number=001663336&Local_base=NKÚ) * BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. 1.
vyd. Zlín: Verbum, 2011. 190 s. ISBN 978-80-87500-01-9. ( http://alepp.nku.cz/F/?fun=direct&doc_number=002167873&Local_base=NKÚ) * MOLE, Jan. Marketing sociálních služeb. 1. vyd. Praha:
ÚPV, 2009. 163, 7 s. ISBN 978-80-7416-026-4. (http://alepp.nku.cz/F/?fun=direct&doc_number=001929528&Local_base=NKÚ) (zdroj: Online katalog národní knihovny ČR: :http://alepp.nku.cz/cze/noc) k dohledávání další vhodné literatury je možné použít
následující zdroje: * online katalog národní knihovny ČR:http://alepp.nku.cz/cze/noc * souborný katalog ČR:http://alepp.nku.cz/cze/sk * jednotná informační brána:http://www.ji.cz/ * výběrová článková databázi AN:http://alepp.nku.cz/cze/ani pokud byste chtěla dané téma nahlédnout i ze zahraniční
perspektivy, můžete použít celou řadu zahraničních zdrojů. K dohledání
vhodných článků a e-knih můžete užít online licencované databáze knihoven (v
národní knihovně ČR jsou dostupné databáze vizhttp://www.nku.cz/katalogy-a-db/licencované-db/přehled-li-zdrojů) volně dostupné jsou článkový databáze portálu IB (http://www.ji.cz- zahraniční články, zahraniční články - licencované) a databáze Google Schola
(http://Schola.Google.cz/), souborné
katalogy WorldCom:http://www.worldcom.org/,
European:http://www.European.u/portál/či obsáhlý katalog knihovny Libnary of Kongres:http://www.doc.gov/index.html | true |
Budování značky poradenské společnosti | Chtěla bych Vás poprosit, jestli byste mi nedoporučili nějakou literaturu, která se soustředí nebo alespoň zmiňuje marketingové strategie či budování značky poradenských společností. Firma, na kterou píši bakalářskou práci, se zabývá tvorbou podnikatelských plánů pro banku, investora a pro úřad práce, strategickým poradenstvím, plánováním a řízením cashflow, vyhledáváním investorů, hodnocením návratnosti investic. Tuto firmu oslovují nejčastěji lidé, kteří mají nějaký podnikatelský záměr a potřebují vytvořit tzv. podnikatelský plán, ve kterém je podnikatelský záměr popsán, vyčísleny náklady a návratnost investice - vše, co požaduje banka, investor či úřad práce. Cena plánu se odvíjí od náročnosti práce. Podobně jako je tomu např. u právníků. Téma práce zní budování značky poradenské společnosti. Také by mi pomohla literatura, která se zabývá marketingovými a jinými strategiemi pro oslovení investorů. Moc si vážím jakékoli Vaší rady. | Níže
naleznete pár tipů na vhodné dokumenty k Vašemu tématu z fondu CIKS
VŠE. Některé z nich mají volně přístupné i plné texty. Doporučuji Vám také
prohlédnutí seznamů použité literatury u jednotlivých vysokoškolských
kvalifikačních prací jako inspiraci pro případné další relevantní materiály
k Vašemu tématu. Při hledání
Vašeho tématu, jak na volném webu, tak např. i v rámci Souborného katalogu
VŠE (http://library.vse.cz) doporučuji použít např. termíny: budování
značky / brand building řízení
značky / brand management marketing /
marketing strategie /
strategy poradenská
společnost / consulting compaty poradenská
firma / consulting firm Příklady tištěných publikací ve
fondu CIKS VŠE Aaker, David A.Brand
building: budování obchodní značky. Brno: Computer Press, 2003. xiv, 312 s.
Business books. Praxe manažera. ISBN 80-7226-885-6. Blecharz, Pavel, Štverková, Hana a Zindulková, Dagmar.Poradenství:
založení a řízení poradenské firmy. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013. 144 s.
ISBN 978-80-86929-94-1. Block,
Peter.Staňte se špičkovým poradcem. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 347 s.
Manažer. Management. ISBN 978-80-247-1750-0. Collins,
James C.Good to great: why some companies make the leap ... and others
don't. New York: Collins, 2001. xii, 300 s. ISBN 0-06-662099-6. Connor, Dick a Davidson, Jeffrey P.Marketing your
consulting and professional services. 2nd ed. New York: John Wiley &
Sons, 1990. xvii, 236 s. ISBN 0-471-52074-8. Czerniawska, Fiona.The
trusted firm: how consulting firms build successful client relationships.
Chichester: John Wiley & Sons, ©2007. x, 247 s. ISBN 978-0-470-02717-2. De Chernatony,
Leslie.Značka: od vize k vyšším ziskům. Vyd. 1. Brno: Computer Press,
2009. xiii, 315 s. Business books. ISBN 978-80-251-2007-1. Haig, Matt.Království značky. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006.
322 s. ISBN 80-86929-09-4. Heding, Tilde, Knudtzen, Charlotte F. a Bjerre, Mogens.Brand management:
research, theory and practice. 1st pub. London: Routledge, 2009. xvi, 267
s. ISBN 978-0-415-44327-2. Hesková, Marie a Štarchoň, Peter.Marketingová
komunikace a moderní trendy v marketingu. 1. vyd. V Praze: Oeconomica,
2009. 180 s. ISBN 978-80-245-1520-5. Holtz, Herman.The
Consultant's guide to hidden profits: the 101 most overlooked strategies for
increased earnings and growth. New York: John Wiley & Sons, 1992. ix,
230 s. ISBN 0-471-55496-0. Janouch, Viktor.Internetový
marketing. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2014. 376 s. ISBN
978-80-251-4311-7. Karlíček, Miroslav a
Král, Petr.Marketingová
komunikace: jak komunikovat na našem trhu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing,
2011. 213 s. ISBN 978-80-247-3541-2. Keller, Kevin
Lane. Strategické řízení značky: positioning a hodnota značky, plánování a
implementace marketingových programů, měření a interpretace výkonnosti značky,
budování a udržení hodnoty značky. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 796 s. Expert.
ISBN 978-80-247-1481-3. Kotler, Philip a Keller, Kevin Lane.Marketing management.
Praha: Grada Publishing, 2013. 814 s. ISBN 978-80-247-4150-5. Kotler, Philip et
al.Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007.
1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2. Sedláčková,
Helena a Buchta, Karel.Strategická
analýza. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006. xi, 121 s. C.H.
Beck pro praxi. ISBN 80-7179-367-1. Taylor,
David. Brand management: budování značky od vize k cíli. Vyd. 1. Brno: Computer
Press, 2007. 226 s. Business books. Praxe manažera. ISBN 978-80-251-1818-4. Příklady vysokoškolských
kvalifikačních prací VŠE (plné texty jsou dostupné v rámci Souborného
katalogu VŠE -http://library.vse.cz) Chigovanina, Valeriya.Budování
značky vybrané společnosti. Praha, 2012. Vedoucí práce Jitka Odehnalová. Jansen, Martin.Budování
značky Fincentrum, a.s. Praha, 2013. Vedoucí práce Jiří Zeman. Kalendová, Kateřina.Analýza
marketingové komunikace konzultantské společnosti Image Lab s.r.o. Praha,
2009. Vedoucí práce Marcela Zamazalová. Kula, David.Strategie
rozvoje malé poradenské firmy. Praha, 2010. Vedoucí práce Lenka Švecová. Ondrušová, Martina.Návrh
ekologickej komunikačnej stratégie pre významnú poradenskú spoločnosť.
Praha, 2010. Vedoucí práce Petr Král. Plaček, Jan.Význam
budování značky v organizaci. Praha, 2010. Vedoucí práce Eva Kašparová. Shokalo, Oles.Vstup
české poradenské společnosti na zahraniční trh. Praha, 2009. Vedoucí práce
Jaroslav Halík. Skopalová, Lenka.Budování
značky. Praha, 2008. Vedoucí práce František Drozen. Štrupl, Václav.Podnikání v oblasti internetového poradenství.
Praha, 2010. Vedoucí práce Ondřej Raška. Veselský, Štěpán.Využití
Facebooku a Google AdWords pro budování značky. Praha, 2012. Vedoucí
práce Zdeněk Molnár. | null | Centrum informačních a knihovnických služeb Vysoké školy ekonomické v Praze | Ekonomické vědy, obchod | null | 2014-10-10T08:57:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/budovani-znacky-poradenske-spolecnosti | 977 | cs | Chtěla bych Vás poprosit, jestli byste mi nedoporučili nějakou literaturu, která se soustředí nebo alespoň zmiňuje marketingové strategie či budování značky poradenských společností. Firma, na kterou píší bakalářskou práci, se zabývá tvorbou podnikatelských plánů pro banku, investora a pro úřad práce, strategickým poradenstvím, plánováním a řízením cashflow, vyhledáváním investorů, hodnocením návratnosti investic. Tuto firmu oslovují nejčastěji lidé, kteří mají nějaký podnikatelský záměr a potřebují vytvořit tzv. podnikatelský plán, ve kterém je podnikatelský záměr popsán, vyčísleny náklady a návratnost investice - vše, co požaduje banka, investor či úřad práce. Cena plánu se odvíjí od náročnosti práce. Podobně jako je tomu např. u právníků. Téma práce zní budování značky poradenské společnosti. Také by mi pomohla literatura, která se zabývá marketingovými a jinými strategiemi pro oslovení investorů. Moc si vážím jakékoli Vaší rady. | Níže
naleznete pár tipů na vhodné dokumenty k Vašemu tématu z fondu CIKS
VŠE. Některé z nich mají volně přístupné i plné texty. Doporučuji Vám také
prohlédnutí seznamů použité literatury u jednotlivých vysokoškolských
kvalifikačních prací jako inspiraci pro případné další relevantní materiály
k Vašemu tématu. Při hledání
Vašeho tématu, jak na volném webu, tak např. i v rámci Souborného katalogu
VŠE (http://library.vse.cz) doporučuji použít např. termíny: budování
značky / brand building řízení
značky / brand management marketing /
marketing strategie /
strategy poradenská
společnost / consulting compaty poradenská
firma / consulting firm Příklady tištěných publikací ve
fondu CIKS VŠE Aaker, David A.Brand
building: budování obchodní značky. Brno: Computer Press, 2003. xiv, 312 s.
Business books. Praxe manažera. ISBN 80-7226-885-6. Blecharz, Pavel, Štverková, Hana a Zindulková, Dagmar.Poradenství:
založení a řízení poradenské firmy. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013. 144 s.
ISBN 978-80-86929-94-1. Block,
Peter.Staňte se špičkovým poradcem. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 347 s.
Manažer. Management. ISBN 978-80-247-1750-0. Collins,
James C.Good to great: why some companies make the leap ... and others
dont. New York: Collins, 2001. xii, 300 s. ISBN 0-06-662099-6. Connor, Dick a Davidson, Jeffrey P.Marketing your | Chtěla bych vás poprosit, jestli byste mi nedoporučili nějakou literaturu, která se soustředí nebo alespoň zmiňuje marketingové strategie či budování značky poradenských společností. Firma, na kterou píši bakalářskou práci, se zabývá tvorbou podnikatelských plánů pro banku, investora a pro úřad práce, strategickým poradenstvím, plánováním a řízením cashflow, vyhledáváním investorů, hodnocením návratnosti investic. Tuto firmu oslovují nejčastěji lidé, kteří mají nějaký podnikatelský záměr a potřebují vytvořit tzv. podnikatelský plán, ve kterém je podnikatelský záměr popsán, vyčísleny náklady a návratnost investice - vše, co požaduje banka, investor či úřad práce. Cena plánu se odvíjí od náročnosti práce. Podobně jako je tomu např. u právníků. Téma práce zní budování značky poradenské společnosti. Také by mi pomohla literatura, která se zabývá marketingovými a jinými strategiemi pro oslovení investorů. Moc si vážím jakékoli vaší rady. | Níže
naleznete pár tipů na vhodné dokumenty k Vašemu tématu z fondu CIKS
VŠE. Některé z nich mají volně přístupné i plné texty. Doporučuji Vám také
prohlédnutí seznamů použité literatury u jednotlivých vysokoškolských
kvalifikačních prací jako inspiraci pro případné další relevantní materiály
k Vašemu tématu. Při hledání
Vašeho tématu, jak na volném webu, tak např. i v rámci Souborného katalogu
VŠE (http://library.vse.cz) doporučuji použít např. termíny: budování
značky / brand building řízení
značky / brand management marketing /
marketing strategie /
strategy poradenská
společnost / consulting compaty poradenská
firma / consulting firm Příklady tištěných publikací ve
fondu CIKS VŠE Aaker, David A.Brand
building: budování obchodní značky. Brno: Computer Press, 2003. xiv, 312 s.
Business books. Praxe manažera. ISBN 80-7226-885-6. Blecharz, Pavel, Štverková, Hana a Zindulková, Dagmar.Poradenství:
založení a řízení poradenské firmy. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013. 144 s.
ISBN 978-80-86929-94-1. Block,
Peter.Staňte se špičkovým poradcem. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 347 s.
Manažer. Management. ISBN 978-80-247-1750-0. Collins,
James C.Good to great: why some companies make the leap ... and others
dont. New York: Collins, 2001. xii, 300 s. ISBN 0-06-662099-6. Connor, Dick a Davidson, Jeffrey P.Marketing your | false |
budovatelská píseň "My jsme ta armáda lidová" | Dobrý den, zajímaly by mě informace o budovatelské písni My letci máme ocelové ptáky. | Dobry den, oficialni nazev budovatelske pisne "My letci mame ocelove ptaky" je "My jsme ta armada lidova". Text pisne i s notovym zaznamem by mel obsahovat booklet nahravek budovatelskych pisni Supraphonu:http://www.supraphon.cz/cs/katalog/databaze-titulu/detail-titulu/?idtitulu=2012746. Pisen nebyla v minulosti nikdy nahrana, mezi nahravkami ji proto, bohuzel, nenajdete. Nove nazpivana byla na CD Vojenske pisne:http://www.akordshop.cz/2978-ruzni.html.Text pisne a informace o ni muzete dohledat take na internetu:http://www.ztiseni.sator.eu/pages/my-letci-mame-ocelove-ptaky-362. V dobovych zpevnicich budovatelskych a vojenskych pisni nebyla pisenuvedena:* KARBUSICKY, Vladimir. Cesky revolucni zpevnik : Vybrané revolucni lidove, delnicke a budovatelske pisne od dob nejstarsich az po dobu soucasnou. 1. vyd. Praha : SNKLHU, 1953.* MANDA, Svatopluk. Na strazi zitrka : Verse, pisne, pasma, tance : Sbornik pro kult. praci v armade a pro vojen. kola STM. [Díl] 1. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1950.* Zpivame v petiletce.[Praha] : Levné knihy KMa, 2006. | null | Národní knihovna ČR | Hudba | null | 2008-12-11T14:24:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/budovatelska-pisen-my-jsme-ta-armada-lidova | 978 | cs | Dobrý den, zajímaly by mě informace o budovatelské písni My letci máme ocelové ptáky. | Dobrý den, oficiální název budovatelské písně "My letci máme ocelové ptáky" je "My jsme ta armáda lidová". Text písně i s notovým záznamem by měl obsahovat booklet nahrávek budovatelských písní Supraphonu:http://www.supraphon.cz/čs/katalog/databáze-titulu/detail-titulu/?idtitulu=2012746. Píseň nebyla v minulosti nikdy nahraná, mezi nahrávkami ji proto, bohužel, nenajdete. Nově nazpívaná byla na CD Vojenské písně:http://www.akordshop.cz/2978-různí.html.Text písně a informace o ní můžete dohledat také na internetu:http://www.ztišení.sator.eu/pages/my-letci-máme-ocelové-ptáky-362. V dobových zpěvnících budovatelských a vojenských písní nebyla pisenuvedena:* KARBUSICKÝ, Vladimír. Český revoluční zpěvník : Vybrané revoluční lidové, dělnické a budovatelské písně od dob nejstarších až po dobu současnou. 1. vyd. Praha : SNKLHU, 1953.* MANDA, Svatopluk. Na stráži zítřka : Verše, písně, pásma, tance : Sborník pro kult. práci v armádě a pro vojen. kola STM. [Díl] 1. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1950.* Zpíváme v pětiletce.[Praha] : Levné knihy KMa, 2006. | Dobrý den, zajímaly by mě informace o budovatelské písni my letci máme ocelové ptáky. | Dobrý den, oficiální název budovatelské pine "my letci máme ocelové ptáky" je "my jsme ta armáda lidová". Text pine i s notovým záznamem by měl obsahovat bookletu nahrávek budovatelských písni Supraphonu:http://www.Supraphon.cz/cs/katalog/databáze-titulu/detail-titulu/?titulu=2012746. Pise nebyla v minulosti nikdy nahraná, mezi nahrávkami ji proto, bohužel, nenajdete. Nově nazpívaná byla na CD vojenské pine:http://www.akordshop.cz/2978-rozni.html.Text pine a informace o ni muzete dohledat také na internetu:http://www.ztišeni.satori.u/pages/my-letci-máme-ocelové-ptáky-362. V dobových zpevnicich budovatelských a vojenských písni nebyla pisenuvedena:* KARBUSICKÝ, Vladimir. Cesky revoluci zpevnil : Vybrané revoluci lidové, dělnické a budovatelské pine od dob nejstarších až po dobu současnou. 1. vyd. Praha : SNKLHU, 1953.* MANDA, Svatopluk. Na strazz Zitka : Verse, pine, pásma, tance : Sborník pro kult. prací v Arade a pro vojen. kola STM. [díl] 1. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1950.* Zpíváme v pětiletce.[Praha] : Levné knihy Ka, 2006. | true |
Budy | Dobrý den,co znamená slovo Budy? Například Sázavský klášter se nachází v Černých Budech. Jméno města Sázava je novější. Je na druhém břehu. Vesnice Sázava je u soutoku s Vltavou - nyní součást Davle. Vesnice je doložená už roku 1000. Klášter později. Takže by to měl být spíš Budský klášter. Vyskytuje se tento výraz ve starých spisech? S místopisným názvem Budy se lze setkat i jinde.Děkuji. | Dobrý den, jak píšete, místopisní název Budy se v ČR neváže jen k sázavskému katastru, ale co se významu názvu týče, je možné, že ve všech případech jde jednoduše o odvozeninu od slova boudy. Citujeme zde několik příkladů, které jsme nalezli v digitální knihovně Kramerius: -"Tak jako si dnes staví stavbaři před započetím větších staveb poblíž staveniště provizorní dřevěné budovy s kantýnami a kancelářemi, tak si postavili také kameníci a zedníci, pracující na stavbě hradu, pod hradem provizorní dřevěná obydlí, boudy. Tyto boudy či búdy, jak se tehdy říkalo, postavené na vidlici cest těsně pod hradem při potoku, daly podobně jako na Křivoklátě - jméno budoucímu podhradí, jemuž se říkalo od r. 1424 Búdy." Zdroj: DVOŘÁKOVÁ, Vlasta a MENCLOVÁ, Dobroslava. Karlštejn. Praha: SNKLU, 1965. s. 34. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:717b02f0-9974-11e3-ad99-001018b5eb5c -O Křivoklátě: "Nuzný charakter tohoto sídliště se odrazil i v jeho pojmenování Budy ("boudy")." Zdroj: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. s. 248. ISBN 978-80-7277-410-48. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:f9ad9b30-dd60-11e3-85ae-001018b5eb5c "..... k nimž tulí se příbytky venkovské dědiny, tak zvané Černé Budy." Zdroj: KRÁSL, František. Sv. Prokop, jeho klášter a památka u lidu. V Praze: Nákladem Dědictví sv. Prokopa, 1895. s. 62. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:ad3c3290-fe49-11e6-91c5-001018b5eb5c Spojení názvu Budy s klášterem se vyskytuje jen v případě části města Sázavy – Černé Budy. Podle volně dostupných zdrojů pochází první písemná zmínka o osadě Černé Budy z roku 1053 a nejstarší zmínky o klášteru sahají ještě do dřívějšího období – do roku 1032. V případě města Sázava se sice uvádí první písemná zmínka o městě z roku 1405, avšak písemné zmínky o řece Sázavě pochází již z 11. století, takže je možné, že označení řeky mělo vliv na pojmenování kláštera tak jako na pojmenování města. S označením Budský klášter jsme se v nám dostupných zdrojích nesetkali. V digitální knihovně se nachází záznam o Sázavském kláštere v publikaci z roku 1848: KROLMUS, Václav a KROLMUS, Václav. Agenda česká křesťanů katolických u vykonávání obřadů církevních: zvláště při udělování svátostí: křtu, oltářní, pokání, poslední pomazání a sňatku manželského, uvedení šestinedělky do chrámu páně, o průvodech prosebních i pohřebních, atd. atd. Na Praze: Tisk Karla Vetterla vedením Fr. Grolla, 1848. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:2f34d410-00da-11e5-93b2-001018b5eb5c. Starší prameny nemáme u nás na oddělení Referenčního centra k dispozici. Pokud máte zájem o dokumenty staršího data, doporučujeme Vám obrátit se na Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny, kontakty naleznete zde:https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-rukopisu-a-starych-tisku/kontakty. Předpokládáme, že o možnostech dohledání informaci v starších pramenech Vám dovedou poskytnout relevantnější odpověď. Můžeme Vám ještě doporučit publikace věnující se Sázavě a Sázavskému klášteru, připojujeme odkazy na seznamy publikací i s přehledem o jejich dostupnosti v knihovnách: Knihy_SázavaKnihy_Sázavský klášter Použité zdroje: *Po troskách české slávy: Hrady, zámky a tvrze české, jich založení, dějiny, pověsti a poklady umělecké. Körber. 459 s. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:8364f030-794a-11e6-ad48-005056825209[Černé Budy s. 405-408 ]*https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%A9_Budy*https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%A1zavsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter*https://www.klaster-sazava.cz/cs/o-klasteru/dejiny-sazavskeho-klastera*https://www.centralbohemia.cz/dr-cs/28299-hradiste-cerne-budy-na-krkavcich-skalach.html | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2021-11-10T04:06:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/budy | 979 | cs | Dobrý den,co znamená slovo Budy? Například Sázavský klášter se nachází v Černých Budech. Jméno města Sázava je novější. Je na druhém břehu. Vesnice Sázava je u soutoku s Vltavou - nyní součást Davle. Vesnice je doložená už roku 1000. Klášter později. Takže by to měl být spíš Budský klášter. Vyskytuje se tento výraz ve starých spisech? S místopisným názvem Budy se lze setkat i jinde.Děkuji. | Dobrý den, jak píšete, místopisní název Budy se v ČR neváže jen k sázavskému katastru, ale co se významu názvu týče, je možné, že ve všech případech jde jednoduše o odvozeninu od slova boudy. Citujeme zde několik příkladů, které jsme nalezli v digitální knihovně Kramerius: -"Tak jako si dnes staví stavbaři před započetím větších staveb poblíž staveniště provizorní dřevěné budovy s kantýnami a kancelářemi, tak si postavili také kameníci a zedníci, pracující na stavbě hradu, pod hradem provizorní dřevěná obydlí, boudy. Tyto boudy či búdy, jak se tehdy říkalo, postavené na vidlici cest těsně pod hradem při potoku, daly podobně jako na Křivoklátě - jméno budoucímu podhradí, jemuž se říkalo od r. 1424 Búdy." Zdroj: DVOŘÁKOVÁ, Vlasta a MENCLOVÁ, Dobroslava. Karlštejn. Praha: SNKLU, 1965. s. 34. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:717b02f0-9974-11e3-ad99-001018b5eb5c -O Křivoklátě: "Nuzný charakter tohoto sídliště se odrazil i v jeho pojmenování Budy ("boudy")." Zdroj: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. s. 248. ISBN 978-80-7277-410-48. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:f9ad9b30-dd60-11e3-85ae-001018b5eb5c "..... k nimž tulí se příbytky venkovské dědiny, tak zvané Černé Budy." Zdroj: KRÁSL, František. Sv. Prokop, jeho klášter a památka u lidu. V Praze: Nákladem Dědictví sv. Prokopa, 1895. s. 62. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:ad3c3290-fe49-11e6-91c5-001018b5eb5c Spojení názvu Budy s klášterem se vyskytuje jen v případě části města Sázavy – Černé Budy. Podle volně dostupných zdrojů pochází první písemná zmínka o osadě Černé Budy z roku 1053 a nejstarší zmínky o klášteru sahají ještě do dřívějšího období – do roku 1032. V případě města Sázava se sice uvádí první písemná zmínka o městě z roku 1405, avšak písemné zmínky o řece Sázavě pochází již z 11. století, takže je možné, že označení řeky mělo vliv na pojmenování kláštera tak jako na pojmenování města. S označením Budský klášter jsme se v nám dostupných zdrojích nesetkali. V digitální knihovně se nachází záznam o Sázavském klášteře v publikaci z roku 1848: KROLMUS, Václav a KROLMUS, Václav. Agenda česká křesťanů katolických u vykonávání obřadů církevních: zvláště při udělování svátostí: křtu, oltářní, pokání, poslední pomazání a sňatku manželského, uvedení šestinedělky do chrámu páně, o průvodech prosebních i pohřebních, atd. atd. Na Praze: Tisk Karla Vetterla vedením Fr. Grolla, 1848. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:2f34d410-00da-11e5-93b2-001018b5eb5c. Starší prameny nemáme u nás na oddělení Referenčního centra k dispozici. Pokud máte zájem o dokumenty staršího data, doporučujeme Vám obrátit se na Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny, kontakty naleznete zde:https://www.nkp.cz/o-knihovně/odborné-činnosti/oddělení-rukopisu-a-starých-tisku/kontakty. Předpokládáme, že o možnostech dohledání informací v starších pramenech Vám dovedou poskytnout relevantnější odpověď. Můžeme Vám ještě doporučit publikace věnující se Sázavě a Sázavskému klášteru, připojujeme odkazy na seznamy publikací i s přehledem o jejich dostupnosti v knihovnách: Knihy_SázavaKnihy_Sázavský klášter Použité zdroje: *Po troskách české slávy: Hrady, zámky a tvrze české, jich založení, dějiny, pověsti a poklady umělecké. Körber. 459 s. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:8364f030-794a-11e6-ad48-005056825209[Černé Budy s. 405-408 ]*https://čs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%A9_Budy*https://čs.wikipedia.org/wiki/S%C3%A1zavsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter*https://www.klášter-sázava.cz/cs/o-klášterů/dějiny-sázavského-kláštera*https://www.centralbohemia.cz/dr-čs/28299-hradiště-černé-budy-na-krkavčích-skalách.html | Dobrý den,co znamená slovo Budy? Například sázavský klášter se nachází v černých bodech. Jméno města Sázava je novější. Je na druhém břehu. Vesnice Sázava je u soutoku s Vltavou - nyní součást Davle. Vesnice je doložená už roku 1000. Klášter později. Takže by to měl být spíš Budský klášter. Vyskytuje se tento výraz ve starých spisech? S místopisným názvem Budy se lze setkat i jinde.Děkuji. | Dobrý den, jak píšete, místopisný název Budy se v ČR neváže jen k sázavském katastru, ale co se významu názvu týče, je možné, že ve všech případech jde jednoduše o odvozeninu od slova boudy. Citujeme zde několik příkladů, které jsme nalezli v digitální knihovně Kramerius: -"tak jako si dnes staví stavbaři před započetím větších staveb poblíž staveniště provizorní dřevěné budovy s kantýnami a kancelářemi, tak si postavili také kameníci a zedníci, pracující na stavbě hradu, pod hradem provizorní dřevěná obydlí, boudy. Tyto boudy či body, jak se tehdy říkalo, postavené na vidlici cest těsně pod hradem při potoku, daly podobně jako na Křivoklátě - jméno budoucímu podhradí, jemuž se říkalo od r. 1424 údy." Zdroj: DVOŘÁKOVÁ, Vlasta a MENCLOVÁ, Dobroslava. Karlštejn. Praha: SNKLHU, 1965. s. 34. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:717b02f0-9974-11e3-ad-001018b5eb5c -o Křivoklátě: "nuzný charakter tohoto sídliště se odrazil i v jeho pojmenování Budy ("boudy")." Zdroj: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. s. 248. ISBN 978-80-7277-410-48. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:f9ad9b30-dd-11e3-mae-001018b5eb5c "..... k nimž tulí se příbytky venkovské dědiny, tak zvané Černé Budy." Zdroj: KRÁL, František. Sv. Prokop, jeho klášter a památka u lidu. V Praze: Nákladem dědictví sv. Prokopa, 1895. s. 62. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:ad3c3290-fe-11e6-91c5-001018b5eb5c spojení názvu Budy s klášterem se vyskytuje jen v případě části města Sázavy – Černé Budy. Podle volně dostupných zdrojů pochází první písemná zmínka o osadě Černé Budy z roku 1053 a nejstarší zmínky o klášteru sahají ještě do dřívějšího období – do roku 1032. V případě města Sázava se sice uvádí první písemná zmínka o městě z roku 1405, avšak písemné zmínky o řece Sázavě pochází již z 11. století, takže je možné, že označení řeky mělo vliv na pojmenování kláštera tak jako na pojmenování města. S označením Budský klášter jsme se v nám dostupných zdrojích nesetkali. V digitální knihovně se nachází záznam o sázavském klášteře v publikaci z roku 1848: KROLU, Václav a KROLU, Václav. Agenda česká křesťanů katolických u vykonávání obřadů církevních: zvláště při udělování svátostí: křtu, oltářní, pokání, poslední pomazání a sňatku manželského, uvedení šestinedělku do chrámu páně, o průvodech prosebných i pohřebních, atd. atd. Na Praze: Tisk Karla Vettera vedením Fr. Groll, 1848. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:2f34d410-da-11e5-93b2-001018b5eb5c. Starší prameny nemáme u nás na oddělení referenčního centra k dispozici. Pokud máte zájem o dokumenty staršího data, doporučujeme vám obrátit se na oddělení rukopisů a starých tisků národní knihovny, kontakty naleznete zde:http://www.nku.cz/a-knihovně/odborné-cinnosti/odděleni-rukopisu-a-starých-tisku/kontakty. Předpokládáme, že o možnostech dohledání informaci v starších pramenech vám dovedou poskytnout relevantnější odpověď. Můžeme vám ještě doporučit publikace věnující se Sázavě a sázavskému klášteru, připojujeme odkazy na seznamy publikací i s přehledem o jejich dostupnosti v knihovnách: Knihy_SázavaKnihy_sázavský klášter použité zdroje: *po troskách české slávy: Hrady, zámky a tvrze české, jich založení, dějiny, pověsti a poklady umělecké. Körber. 459 s. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:8364f030-794a-11e6-ad-005056825209[Černé Budy s. 405-408 ]*http://cs.wikipedia.org/Miki/%C%CERN%C%Al_Budy*http://cs.wikipedia.org/Miki/S%C%A1zavsk%CD%D_k%CD%a%C%Alter*http://www.klastr-Sázava.cz/cs/a-klastru/dějiny-sázavského-Blastera*http://www.centralbohemia.cz/dr-c/28299-hradiště-Herne-body-na-krkavcích-skalách.html | true |
Bůh | Dobrý den,chtěla bych se zeptat, jak vypadá Bůh | Dobrý den, každý vidí nebo si představuje Boha nejspíš jinak; někteří si ho ani představovat nechtějí, neboť nevěří, že nějaký Bůh je. Je to otázka víry, životního názoru, pohledu na svět. Podle křesťanského učení ale Boha nikdy nikdo neviděl a přeci je všude kolem nás. Pán Bůh je všudypřítomný. Pán Bůh není jen v nebi - Pán Bůh je také na zemi. To je trochu podobné jako u slunce. Slunce je daleko na nebi, mnoho set tisíc kilometrů od nás; ale jeho paprsky a světlo a teplo, které z něj vychází, není jen tam nahoře, ale je také zde u nás na zemi... A jak vypadá Pán Bůh? — Pán Bůh nemá tělo jako my, Pán Bůh je duch, tj. má rozum a vůli, ale tělo nemá... Čerpáno z: RESL, Josef. Katechese pro obecné školy pro 2., 3. a 4. školní rok a zvláště pro školy málotřídní: výklad a doprovod Hronkovy "Cesty k Bohu" a Kubíčkovy "Prvouky". Část 1. Praha: Nakladatelství U sv. Jindřicha, Bohuslav Rupp, 1941. http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:10480490-b5ff-11e3-87a3-001018b5eb5c Boha nikdy nikdo neviděl. Bible také tvrdí, že Bůh je duch. Některým z vás se možná vybaví komické pohádkové postavičky nebo strašidla. Chápejme však tento pojem ve smyslu duchovní bytosti, která nemá fyzické tělo a jejíž podobu neznáme, kterou naším omezeným rozumem nedokážeme plně pochopit. Jakákoliv snaha o umělecké ztvárnění boží podoby je proto nesmyslem. https://www.proc-krestanstvi.cz/a3-otazka-kdo-je-buh-a-jak-vypada/ | Praha | Národní knihovna ČR | Filozofie a náboženství | null | 2019-01-17T12:15:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/buh | 980 | cs | Dobrý den,chtěla bych se zeptat, jak vypadá Bůh | Dobrý den, každý vidí nebo si představuje Boha nejspíš jinak; někteří si ho ani představovat nechtějí, neboť nevěří, že nějaký Bůh je. Je to otázka víry, životního názoru, pohledu na svět. Podle křesťanského učení ale Boha nikdy nikdo neviděl a přeci je všude kolem nás. Pán Bůh je všudypřítomný. Pán Bůh není jen v nebi - Pán Bůh je také na zemi. To je trochu podobné jako u slunce. Slunce je daleko na nebi, mnoho set tisíc kilometrů od nás; ale jeho paprsky a světlo a teplo, které z něj vychází, není jen tam nahoře, ale je také zde u nás na zemi... A jak vypadá Pán Bůh? — Pán Bůh nemá tělo jako my, Pán Bůh je duch, tj. má rozum a vůli, ale tělo nemá... Čerpáno z: RESL, Josef. Katechese pro obecné školy pro 2., 3. a 4. školní rok a zvláště pro školy málotřídní: výklad a doprovod Hronkovy "Cesty k Bohu" a Kubíčkovy "Prvouky". Část 1. Praha: Nakladatelství U sv. Jindřicha, Bohuslav Rupp, 1941. http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:10480490-b5ff-11e3-87a3-001018b5eb5c Boha nikdy nikdo neviděl. Bible také tvrdí, že Bůh je duch. Některým z vás se možná vybaví komické pohádkové postavičky nebo strašidla. Chápejme však tento pojem ve smyslu duchovní bytosti, která nemá fyzické tělo a jejíž podobu neznámé, kterou naším omezeným rozumem nedokážeme plně pochopit. Jakákoliv snaha o umělecké ztvárnění boží podoby je proto nesmyslem. https://www.proč-křesťanství.cz/a3-otázka-kdo-je-bůh-a-jak-vypadá/ | Dobrý den,chtěla bych se zeptat, jak vypadá bůh | Dobrý den, každý vidí nebo si představuje boha nejspíš jinak; někteří si ho ani představovat nechtějí, neboť nevěří, že nějaký bůh je. Je to otázka víry, životního názoru, pohledu na svět. Podle křesťanského učení ale boha nikdy nikdo neviděl a přeci je všude kolem nás. Pán bůh je všudypřítomný. Pán bůh není jen v nebi - pán bůh je také na zemi. To je trochu podobné jako u slunce. Slunce je daleko na nebi, mnoho set tisíc kilometrů od nás; ale jeho paprsky a světlo a teplo, které z něj vychází, není jen tam nahoře, ale je také zde u nás na zemi... A jak vypadá pán bůh? — pán bůh nemá tělo jako my, pán bůh je duch, tj. má rozum a vůli, ale tělo nemá... Čerpáno z: Resl, Josef. Katechese pro obecné školy pro 2., 3. a 4. školní rok a zvláště pro školy málotřídní: výklad a doprovod Hronkovy "cesty k bohu" a Kubíčkovy "prvouky". Část 1. Praha: Nakladatelství u sv. Jindřicha, Bohuslav Pupp, 1941. http://Kramerius.nku.cz/Search/handl/id:10480490-buff-11e3-87a3-001018b5eb5c boha nikdy nikdo neviděl. Bible také tvrdí, že bůh je duch. Některým z vás se možná vybaví komické pohádkové postavičky nebo strašidla. Chápejme však tento pojem ve smyslu duchovní bytosti, která nemá fyzické tělo a jejíž podobu neznáme, kterou naším omezeným rozumem nedokážeme plně pochopit. Jakákoliv snaha o umělecké ztvárnění boží podoby je proto nesmyslem. http://www.proc-krestanstvi.cz/a-otázka-kdo-je-bůh-a-jak-vypada/ | true |
bukanýr, korzár | Rozdíl mezi bukanýrem, korzárem a privatýrem je? | Dobrý den, bukanýři působili v 17. století
v oblasti Západní Indie (dnešního Karibiku). Původně se jednalo o
francouzské lovce divokých sviní a ryb, kteří se po r. 1630 stali piráty.
Jejich činnost se dotýkala především španělských držav, což velmi pomohlo
ostatním zemím rozšířit své vlivy v oblasti Karibiku. Časem byli bukanýři
přímo placeni anglickou, holandskou a francouzskou správou, aby terorizovali
španělské državy. Po upevnění se těchto mocností v oblasti se stali
bukanýři zbytečnými a jejich přítomnost v Karibiku nežádoucí – jejich
činnost byla tedy, stejně jako činnost ostatních pirátů, potíraná. Slova "korzár" a "privatýr" jsou synonymy
(dalším slovem se stejným významem je "kaper"). Jejich význam je obecnější:
označují osobu, která obdržela od své vlády pověření k pirátské činnosti.
Svou činnost provozovala vlastním plavidlem a zisk z ní byl buď jejím
vlastnictvím, nebo se o něj dělila dohodnutým způsobem s vystavovatelem
kaperského listu. Některé země využívaly korzáry k rušení konkurenčníchobchodníchtras a
námořního obchodu jiných zemí a k terorizování jejich kolonií. Často byli
korzáři využíváni i během válek k napadání nepřátelských lodí a držav.
Korzárství vzniklo v 16. století a oficiálně bylo zakázáno v r. 1856
na mírovém kongresu v Paříži, konaném po krymské válce. Zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pir%C3%A1t http://cs.wikipedia.org/wiki/Bukan%C3%BDr http://cs.wikipedia.org/wiki/Korz%C3%A1r http://www.jollyroger.com.pl/faq.htm#bukanierzy | null | Archeologický ústav AV ČR, Praha | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2014-08-20T15:49:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bukanyr-korzar | 981 | cs | Rozdíl mezi bukanýrem, korzárem a privatýrem je? | Dobrý den, bukanýři působili v 17. století
v oblasti Západní Indie (dnešního Karibiku). Původně se jednalo o
francouzské lovce divokých sviní a ryb, kteří se po r. 1630 stali piráty.
Jejich činnost se dotýkala především španělských držav, což velmi pomohlo
ostatním zemím rozšířit své vlivy v oblasti Karibiku. Časem byli bukanýři
přímo placeni anglickou, holandskou a francouzskou správou, aby terorizovali
španělské državy. Po upevnění se těchto mocností v oblasti se stali
bukanýři zbytečnými a jejich přítomnost v Karibiku nežádoucí – jejich
činnost byla tedy, stejně jako činnost ostatních pirátů, potíraná. Slova "korzár" a "privatýr" jsou synonymy
(dalším slovem se stejným významem je "kaper"). Jejich význam je obecnější:
označují osobu, která obdržela od své vlády pověření k pirátské činnosti.
Svou činnost provozovala vlastním plavidlem a zisk z ní byl buď jejím
vlastnictvím, nebo se o něj dělila dohodnutým způsobem s vystavovatelem
kaperského listů. Některé země využívaly korzáry k rušení konkurenčníchobchodníchtras a
námořního obchodu jiných zemí a k terorizování jejich kolonií. Často byli
korzáři využívání i během válek k napadání nepřátelských lodí a držav.
Korzárství vzniklo v 16. století a oficiálně bylo zakázáno v r. 1856
na mírovém kongresu v Paříži, konaném po krymské válce. Zdroje: http://čs.wikipedia.org/wiki/Pir%C3%A1t http://čs.wikipedia.org/wiki/Bukan%C3%BDr http://čs.wikipedia.org/wiki/Korz%C3%A1r http://www.jollyroger.com.pl/faq.htm#bukanierzy | Rozdíl mezi bukanýrem, korzárem a privatýrem je? | Dobrý den, bukanýři působili v 17. století
v oblasti západní Indie (dnešního Karibiku). Původně se jednalo o
francouzské lovce divokých sviní a ryb, kteří se po r. 1630 stali piráty.
Jejich činnost se dotýkala především španělských držav, což velmi pomohlo
ostatním zemím rozšířit své vlivy v oblasti Karibiku. Časem byli bukanýři
přímo placeni anglickou, holandskou a francouzskou správou, aby terorizovali
španělské državy. Po upevnění se těchto mocností v oblasti se stali
bukanýři zbytečnými a jejich přítomnost v Karibiku nežádoucí – jejich
činnost byla tedy, stejně jako činnost ostatních pirátů, potíraná. Slova "korzár" a "private" jsou synonymy
(dalším slovem se stejným významem je "kapr"). Jejich význam je obecnější:
označují osobu, která obdržela od své vlády pověření k pirátské činnosti.
Svou činnost provozovala vlastním plavidlem a zisk z ní byl buď jejím
vlastnictvím, nebo se o něj dělila dohodnutým způsobem s vystavovatelem
kyperského listu. Některé země využívaly korzára k rušení konkurenčníchobchodníchtras a
námořního obchodu jiných zemí a k terorizování jejich kolonií. Často byli
korzáři využíváni i během válek k napadání nepřátelských lodí a držav.
Korzárští vzniklo v 16. století a oficiálně bylo zakázáno v r. 1856
na mírovém kongresu v Paříži, konaném po krymské válce. Zdroje: http://cs.wikipedia.org/Miki/Pir%C%Art http://cs.wikipedia.org/Miki/Kukan%C%Bir http://cs.wikipedia.org/Miki/Kurz%C%Air http://www.jollyroger.com.pl/fax.htm#bukanierzy | true |
Bukurešť | Dobrý den, zajímá mě všechno o Bukurešti. Nevíte, jaký jenak Bukurešti a proč? Má B.nějakého patrona? A jaké jsou tu přírodní podmínky a podnebí. | Dobry den, znakem Bukuresti je zlata orlice na modrem pozadi, drzici v drapech zezlo a mec, v zobaku latinsky kriz, doplnena o obraz svateho Dimitrije Basarabova - patrona mesta a heslo PATRIA SI DREPTUL MEU ("Vlast a me pravo"). Byl ustanoven za vlady Alexandra Jana Cuzy (1859-1866), prvniho knizete spojeneho Moldavska a Valasska. Po dobu rezimu Nicolae Ceausescu byl tento statni znak zrusen a v r. 1970 nahrazen novym. V r. 1994 byl s malymi zmenami privracen.Znak Bukuresti najdete na adresehttp://en.wikipedia.org/wiki/Image:Stema_municipiu_bucuresti.png. Patronem Bukuresti je svaty Dimitrij Basarabov (zvany take Dimitrijem Novym). Vice informaci o nem najdete na strankachhttp://www1.pmb.ro/pmb/index_en.htm. Bukurest se rozklada na sedmi kopcich, na obou pobrezich reky Dambovita. Ve meste se nachazi nekolik jezer (nejvetsi: Floreasca, Tei, Colentina). Podnebi je kontinentalni: horka leta (prumerna teplota cca 23 stupnu Celsia, casto ovsem stoupa az k 40 stupnum) a chladne zimy (teplota obvykle klesa pod 0 stupnu Celsia). Zdroje: Burford, T. - Richardson, D.: Rumunsko. Turisticky pruvodce. Brno:Nakladatelstvi JOTA, s. r. o., 2005 http://en.wikipedia.org/wiki/Bucharest http://en.wikipedia.org/wiki/Coat_of_arms_of_Bucharest http://www1.pmb.ro/pmb/index_en.htm. | null | Národní knihovna ČR | Geografie. Geologie. Vědy o zemi | null | 2007-12-12T17:42:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bukurest | 982 | cs | Dobrý den, zajímá mě všechno o Bukurešti. Nevíte, jaký jenak Bukurešti a proč? Má B.nějakého patrona? A jaké jsou tu přírodní podmínky a podnebí. | Dobrý den, znakem Bukurešti je zlatá orlice na modrém pozadí, držící v drápech žezlo a meč, v zobáku latinský kříž, doplněná o obraz svatého Dimitrije Basarabova - patrona města a heslo PATRIA SI DREPTUL MĚÚ ("Vlast a mé právo"). Byl ustanoven za vlády Alexandra Jana Cuzy (1859-1866), prvního knížete spojeného Moldavska a Valašska. Po dobu režimu Nicolae Ceaušescu byl tento státní znak zrušen a v r. 1970 nahrazen novým. V r. 1994 byl s malými změnami přivrácen.Znak Bukurešti najdete na adresehttp://en.wikipedia.org/wiki/Image:Stema_municipiu_bucuresti.png. Patronem Bukurešti je svatý Dimitrij Basarabov (zvaný také Dimitrijem Novým). Více informací o něm najdete na strankachhttp://www1.pmb.ro/pmb/index_en.htm. Bukurešť se rozkládá na sedmi kopcích, na obou pobřežích řeky Dambovita. Ve městě se nachází několik jezer (největší: Floreasca, Tei, Colentina). Podnebí je kontinentální: horká léta (průměrná teplota cca 23 stupňů Celsia, často ovšem stoupá až k 40 stupňům) a chladné zimy (teplota obvykle klesá pod 0 stupňů Celsia). Zdroje: Burford, T. - Richardson, D.: Rumunsko. Turistický průvodce. Brno:Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2005 http://en.wikipedia.org/wiki/Bucharest http://en.wikipedia.org/wiki/Coat_of_arms_of_Bucharest http://www1.pmb.ro/pmb/index_en.htm. | Dobrý den, zajímá mě všechno o Bukurešti. Nevíte, jaký jinak Bukurešti a proč? Má B.nějakého patrona? A jaké jsou tu přírodní podmínky a podnebí. | Dobrý den, znakem Bukurešti je zlatá orlice na modrém pozadí, družici v drápech žezlo a meč, v zobáku latinsky krize, doplněna o obraz svatého Dimitrije Basarabova - patrona města a heslo PATRIK SI BREPTU EU ("vlast a me právo"). Byl ustanoven za vlády Alexandra Jana Suzy (1859-1866), prvního knížete spojeného Moldavska a Valašska. Po dobu režimu Nicolae Ceausescu byl tento statný znak zrušen a v r. 1970 nahrazen novým. V r. 1994 byl s malými změnami převracen.Znak Bukurešti najdete na adresehttp://en.wikipedia.org/Miki/image:Stem_municipiu_bukurešti.ing. Patronem Bukurešti je svatý Dimitrij Basarabov (zvaný take Dimitrijem Novy). Více informací o něm najdete na strankachhttp://www.mb.ro/mb/index_en.htm. Bukurešť se rozkladu na sedmi kopcích, na obou polreich řeky Dambovita. Ve měste se nachází několik jezer (nejvetsi: Floreasca, Te, Tolentina). Podnebí je kontinentální: horká léta (primera teplota cca 23 stupně Celsia, často ovšem stoupá až k 40 stupněm) a chladné zimy (teplota obvykle klesá pod 0 stupně Celsia). Zdroje: Bedford, T. - Richardson, D.: Rumunsko. Turistický průvodce. Brno:Nakladatelství JITA, s. r. o., 2005 http://en.wikipedia.org/Miki/Bucharem http://en.wikipedia.org/Miki/Coast_of_army_of_Bucharem http://www.mb.ro/mb/index_en.htm. | true |
Bulharsko | Dobrý den chtěla jsem se zeptat jaké jsou typické věci pro Bulharsko. | Dobrý den, většina tradičních výrobků Bulharska pochází z domácích dílen. Bulharsko se pyšní starodávnou tradicí výroby ručně tkaných koberců (kelim). Kromě koberců je Bulharsko známé i svou keramikou s tradičním vzorem zvaným "trojanská kapka", řezbářstvím - vyřezávaným dřevěným nábytkem, soudky, tradičními flétnami a píšťalkami, taktéž barevné bulharské kroje neodmyslitelně patří k bulharské tradici.Opomenout nelze ani bulharské vinařství. Jako suvenýr z Bulharska si kromě výše zmíněných věcí můžete přivézt i lahvičku s růžovým parfémem, korále, výšivky, malované ikony, vlněné pokrývky a dečky, výrobky z kůže aj. Mezi tradiční jídla patří kebabče (pikantní šištičky z mletého masa), kjufte (karbenátky), šopský salát, snežanka (salát z okurek, bílého jogurtu, česneku, kopru a vlašských ořechů), studená polévka tarator (z okurek a bílého jogurtu), patatnik (omeleta se sýrem a bramborami), midi cigane (mušle vařené v pikantní sýrovo-hořčičné omáčce, zákusky: baklava (med a pistácie), dále rahat a mlečna banica. K Bulharsku se váže také impozantní hudební tradice. Známé jsou především bulharské lidové písně. Tradičním lidovým hudebním nástrojem jsou gajdi = dudy. Známý je i bulharský projev souhlasu a nesouhlasu. Narozdíl od ostatních evropských států Bulhaři souhlasně vrtí hlavou a nesouhlasně kývají. Více zajímavostí o Bulharsku se můžete dočíst v publikacích:* WATKINS, Richard. Bulharsko. 1. české vyd. Praha : Svojtka & Co., 2008. ISBN 978-80-7352-816-4.* BOUSFIELD, Jonathan. Bulharsko. 2. vyd. Brno : Jota, 2007. ISBN 978-80-7217-496-6.* NEČAS, Petr. To nejlepší z Bulharska, aneb, Tipy pro individuální cestovatele a pro ty, kteří nechtějí jen ležet u moře. 1. vyd. Ostrava : Mirago, 2002. ISBN 80-85922-93-2. a na internetových stránkách:*http://bulharsko.proweb.cz/kult20.htm*http://www.dovolena-bulharsko.cz/zeme_kapitola.php?klic=1224*http://bulharsko.proweb.cz/turi10.htm. | null | Národní knihovna ČR | Geografie. Geologie. Vědy o zemi | null | 2009-04-30T15:06:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bulharsko | 983 | cs | Dobrý den chtěla jsem se zeptat jaké jsou typické věci pro Bulharsko. | Dobrý den, většina tradičních výrobků Bulharska pochází z domácích dílen. Bulharsko se pyšní starodávnou tradicí výroby ručně tkaných koberců (kelim). Kromě koberců je Bulharsko známé i svou keramikou s tradičním vzorem zvaným "trojánská kapka", řezbářstvím - vyřezávaným dřevěným nábytkem, soudky, tradičními flétnami a píšťalkami, taktéž barevné bulharské kroje neodmyslitelně patří k bulharské tradici.Opomenout nelze ani bulharské vinařství. Jako suvenýr z Bulharska si kromě výše zmíněných věcí můžete přivézt i lahvičku s růžovým parfémem, korále, výšivky, malované ikony, vlněné pokrývky a dečky, výrobky z kůže aj. Mezi tradiční jídla patří kebabče (pikantní šištičky z mletého masa), kjufte (karbenátky), šopský salát, snežanka (salát z okurek, bílého jogurtu, česneku, kopru a vlašských ořechů), studená polévka tarator (z okurek a bílého jogurtu), patatnik (omeleta se sýrem a bramborami), midi cigáne (mušle vařené v pikantní sýrovo-hořčičné omáčce, zákusky: baklava (med a pistácie), dále rahat a mléčná banica. K Bulharsku se váže také impozantní hudební tradice. Známé jsou především bulharské lidové písně. Tradičním lidovým hudebním nástrojem jsou gajdi = dudy. Známý je i bulharský projev souhlasu a nesouhlasu. Narozdíl od ostatních evropských států Bulhaři souhlasně vrtí hlavou a nesouhlasně kývají. Více zajímavostí o Bulharsku se můžete dočíst v publikacích:* WATKINS, Richard. Bulharsko. 1. české vyd. Praha : Svojtka & Co., 2008. ISBN 978-80-7352-816-4.* BOUSFIELD, Jonathan. Bulharsko. 2. vyd. Brno : Jota, 2007. ISBN 978-80-7217-496-6.* NEČAS, Petr. To nejlepší z Bulharska, aneb, Tipy pro individuální cestovatele a pro ty, kteří nechtějí jen ležet u moře. 1. vyd. Ostrava : Mirago, 2002. ISBN 80-85922-93-2. a na internetových stránkách:*http://bulharsko.proweb.cz/kult20.htm*http://www.dovolená-bulharsko.cz/země_kapitola.php?klíč=1224*http://bulharsko.proweb.cz/turi10.htm. | Dobrý den chtěla jsem se zeptat jaké jsou typické věci pro Bulharsko. | Dobrý den, většina tradičních výrobků Bulharska pochází z domácích dílen. Bulharsko se pyšní starodávnou tradicí výroby ručně tkaných koberců (kelim). Kromě koberců je Bulharsko známé i svou keramikou s tradičním vzorem zvaným "trojánská kapka", řezbářství - vyřezávaným dřevěným nábytkem, soudky, tradičními flétnami a píšťalkami, taktéž barevné bulharské kroje neodmyslitelně patří k bulharské tradici.Opomenout nelze ani bulharské vinařství. Jako suvenýr z Bulharska si kromě výše zmíněných věcí můžete přivézt i lahvičku s růžovým parfémem, korále, výšivky, malované ikony, vlněné pokrývky a dečky, výrobky z kůže aj. Mezi tradiční jídla patří kebabe (pikantní šištičky z mletého masa), kupte (karbanátky), šopský salát, sněženka (salát z okurek, bílého jogurtu, česneku, kopru a vlašských ořechů), studená polévka tartar (z okurek a bílého jogurtu), patetik (omeleta se sýrem a bramborami), lidi cigáne (mušle vařené v pikantní syrovo-hořčičný omáčce, zákusky: balada (med a pistácie), dále tahat a slečna Janica. K Bulharsku se váže také impozantní hudební tradice. Známé jsou především bulharské lidové písně. Tradičním lidovým hudebním nástrojem jsou gajdy = dudy. Známý je i bulharský projev souhlasu a nesouhlasu. Narozdíl od ostatních evropských států Bulhaři souhlasně vrtí hlavou a nesouhlasně kývají. Více zajímavostí o Bulharsku se můžete dočíst v publikacích:* WATKINS, Richard. Bulharsko. 1. české vyd. Praha : Svojtka & Co., 2008. ISBN 978-80-7352-816-4.* BOUSFIELD, Jonathan. Bulharsko. 2. vyd. Brno : Jota, 2007. ISBN 978-80-7217-496-6.* NEČAS, Petr. To nejlepší z Bulharska, aneb, tipy pro individuální cestovatele a pro ty, kteří nechtějí jen ležet u moře. 1. vyd. Ostrava : Mirage, 2002. ISBN 80-85922-93-2. a na internetových stránkách:*http://bulharsko.proseb.cz/kult.htm*http://www.dovolená-Bulharsko.cz/země_kapitola.pop?klid=1224*http://bulharsko.proseb.cz/turin.htm. | true |
Bulletin Národní knihovny | Dobrý den, Vybrala jsem si seminární práci, ve které mám analyzovat a srovnat tři bulletiny velkých knihoven. Mohli byste mi prosím poslat informace o tom, jaké knihovny v ČR vydávají bulletiny a kdy se začal vydávat Váš bulletin? | Bulletin Plus vydává Národní knihovna od r. 1999, na internetu je přístupný od r. 2000 (http://www.nkp.cz/bp/bulletin.htm). Přehled knihovnických periodik najdete na adrese:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=06_Knihovnicka_a.htm&PHPSESSID=5e520615d26149260880915027a40d39;kam se také dostanete z naší hlavní stránky (Portály - Informace pro knihovny Oborové báze dat a informační přehledy > Knihovnická (a příbuzná) periodika ČR a SR (kontaktní adresy redakcí) ), kde jsou uvedeny i další informace o aktivitách knihoven. Vydáváni Bulletinu Plus bylo ukončeno v roce 2004. | null | Národní knihovna ČR | Informace o vydaných dokumentech | null | 2008-01-17T14:40:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bulletin-narodni-knihovny | 984 | cs | Dobrý den, Vybrala jsem si seminární práci, ve které mám analyzovat a srovnat tři bulletiny velkých knihoven. Mohli byste mi prosím poslat informace o tom, jaké knihovny v ČR vydávají bulletiny a kdy se začal vydávat Váš bulletin? | Bulletin Plus vydává Národní knihovna od r. 1999, na internetu je přístupný od r. 2000 (http://www.nkp.cz/bp/bulletin.htm). Přehled knihovnických periodik najdete na adrese:http://knihovnám.nkp.cz/sekce.php3?page=06_Knihovnička_a.htm&PHPSESSID=5e520615d26149260880915027a40d39;kam se také dostanete z naší hlavní stránky (Portály - Informace pro knihovny Oborové báze dat a informační přehledy > Knihovnická (a příbuzná) periodika ČR a SR (kontaktní adresy redakcí) ), kde jsou uvedeny i další informace o aktivitách knihoven. Vydávání Bulletinu Plus bylo ukončeno v roce 2004. | Dobrý den, vybrala jsem si seminární práci, ve které mám analyzovat a srovnat tři bulletiny velkých knihoven. Mohli byste mi prosím poslat informace o tom, jaké knihovny v ČR vydávají bulletiny a kdy se začal vydávat váš bulletin? | Bulletin plus vydává národní knihovna od r. 1999, na internetu je přístupný od r. 2000 (http://www.nku.cz/b/bulletin.htm). Přehled knihovnických periodik najdete na adrese:http://knihovnám.nku.cz/sekce.php?page=06_knihovnická_a.htm&PHPSESSID=5e520615d26149260880915027a40d39;kam se také dostanete z naší hlavní stránky (portály - informace pro knihovny oborové báze dat a informační přehledy > knihovnická (a příbuzná) periodika ČR a SR (kontaktní adresy redakcí) ), kde jsou uvedeny i další informace o aktivitách knihoven. Vydávání bulletinu plus bylo ukončeno v roce 2004. | true |
Bumbálka | Dobrý den, chtěla bych se dozvědět, jak vznikl a coznamená místní název Bumbálka v lokalotě Železného Brodu na Šumavě. Děkujiza odpověď. | Dobrý den, pokud máte na mysli turistickou chatu Bumbálka, nacházející se ve Špičáku u Železné Rudy (http://www.bumbalka-spicak.cz/), nenalezli jsme k této chatě ani k jejímu názvu žádné bližší informace. Více by Vám možná mohly pomoci spíše regionální instituce, jako např. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích (http://www.cbvk.cz/) nebo Muzeum Šumavy v Sušici (http://muzeum.sumava.net/). Uvádíme několik příkladů publikací, které jsme procházeli: * FIBICH, Ondřej. Nejúplnější místopisný slovník staré Šumavy: od Adámků po Žumberk. Strakonice: Hrad, 2009. 295 s.: il. ; 22 cm. (Stará Šumava). ISBN 978-80-901372-4-0. * ZÁRUBA, Vladimír; KOBLASA, Pavel. Šumava: místopisný slovník = Böhmerwald: topographisches Wörterbuch. České Budějovice: Vladimír Záruba: Pavel Koblasa [distributor], 2000. 199 s. : il., mapy ; 16 cm. ISBN 80-238-5546-8. * Šumava: příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. 800 s.: il., mapy, plány (převážně barev.); 31 cm. ISBN 80-7340-021-9. * KASKOUN, Otto. Toulky Šumavou. Sušice: Radovan Rebstöck, 2002. 111 s. : il. ; 22 cm. ISBN 80-85301-82-2. * MALÁ, Marie. Šumava: putování za krajinou a lidmi. Klatovy: Typos, 2010. 175 s.: il. (některé barev.); 22 cm + 1 plán (1 l.). ISBN 978-80-254-7128-9. * 100 zajímavostí ze staré Šumavy: od Nýrska do Prachatic : [z dobových novin, časopisů, knih a archivních materiálů ...] / Petr Mazný ... [et al.]. V Plzni : Starý most, 2010. 127 s. : il. (některé barev.), portréty, faksim.; 23 cm. ISBN 978-80-87338-07-0. * Šumava - Železnorudsko: turistický průvodce / [autoři Dana Boudová ... et al.]. Praha: Kartografie, 2003. 105 s.: barev. il., mapy; 20 cm. (Edice regionálních průvodců ; sv. 3.). ISBN 80-7011-736-2. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2011-07-12T13:05:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bumbalka | 985 | cs | Dobrý den, chtěla bych se dozvědět, jak vznikl a coznamená místní název Bumbálka v lokalotě Železného Brodu na Šumavě. Děkujiza odpověď. | Dobrý den, pokud máte na mysli turistickou chatu Bumbálka, nacházející se ve Špičáku u Železné Rudy (http://www.bumbálka-špičák.cz/), nenalezli jsme k této chatě ani k jejímu názvu žádné bližší informace. Více by Vám možná mohly pomoci spíše regionální instituce, jako např. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích (http://www.cbvk.cz/) nebo Muzeum Šumavy v Sušici (http://muzeum.šumava.net/). Uvádíme několik příkladů publikací, které jsme procházeli: * FIBICH, Ondřej. Nejúplnější místopisný slovník staré Šumavy: od Adámků po Žumberk. Strakonice: Hrad, 2009. 295 s.: il. ; 22 cm. (Stará Šumava). ISBN 978-80-901372-4-0. * ZÁRUBA, Vladimír; KOBLASA, Pavel. Šumava: místopisný slovník = Böhmerwald: topographisches Wörterbuch. České Budějovice: Vladimír Záruba: Pavel Koblasa [distributor], 2000. 199 s. : il., mapy ; 16 cm. ISBN 80-238-5546-8. * Šumava: příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. 800 s.: il., mapy, plány (převážně barev.); 31 cm. ISBN 80-7340-021-9. * KASKOUN, Otto. Toulky Šumavou. Sušice: Radovan Rebstöck, 2002. 111 s. : il. ; 22 cm. ISBN 80-85301-82-2. * MALÁ, Marie. Šumava: putování za krajinou a lidmi. Klatovy: Typos, 2010. 175 s.: il. (některé barev.); 22 cm + 1 plán (1 l.). ISBN 978-80-254-7128-9. * 100 zajímavostí ze staré Šumavy: od Nýrska do Prachatic : [z dobových novin, časopisů, knih a archivních materiálů ...] / Petr Mazný ... [et al.]. V Plzni : Starý most, 2010. 127 s. : il. (některé barev.), portréty, faksim.; 23 cm. ISBN 978-80-87338-07-0. * Šumava - Železnorudsko: turistický průvodce / [autoři Dana Boudová ... et al.]. Praha: Kartografie, 2003. 105 s.: barev. il., mapy; 20 cm. (Edice regionálních průvodců ; sv. 3.). ISBN 80-7011-736-2. | Dobrý den, chtěla bych se dozvědět, jak vznikl a poznamená místní název Bumbálka v lokalitě železného Brodu na Šumavě. Děkuji odpověď. | Dobrý den, pokud máte na mysli turistickou chatu Bumbálka, nacházející se ve špičáku u železné Rudy (http://www.Bumbálka-spacák.cz/), nenalezli jsme k této chatě ani k jejímu názvu žádné bližší informace. Více by vám možná mohly pomoci spíše regionální instituce, jako např. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích (http://www.cbs.cz/) nebo muzeum Šumavy v Sušici (http://muzeum.Šumava.net/). Uvádíme několik příkladů publikací, které jsme procházeli: * FIBICH, Ondřej. Neúplnější místopisný slovník staré Šumavy: od Adámka po Žumberk. Strakonice: Hrad, 2009. 295 s.: il. ; 22 cm. (stará Šumava). ISBN 978-80-901372-4-0. * ZÁRUBA, Vladimír; KOBLASA, Pavel. Šumava: místopisný slovník = Böhmerwald: topographisches Wörterbuch. České Budějovice: Vladimír Záruba: Pavel Koblasa [distributor], 2000. 199 s. : il., mapy ; 16 cm. ISBN 80-238-5546-8. * Šumava: příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. 800 s.: il., mapy, plány (převážně barev.); 31 cm. ISBN 80-7340-021-9. * KASKOU, Otto. Toulky Šumavou. Sušice: Radovan Rebstöck, 2002. 111 s. : il. ; 22 cm. ISBN 80-85301-82-2. * MALÁ, Marie. Šumava: putování za krajinou a lidmi. Klatovy: Typos, 2010. 175 s.: il. (některé barev.); 22 cm + 1 plán (1 l.). ISBN 978-80-254-7128-9. * 100 zajímavostí ze staré Šumavy: od Nýrska do Prachatic : [z dobových novin, časopisů, knih a archivních materiálů ...] / Petr masný ... [et al.]. V Plzni : Starý most, 2010. 127 s. : il. (některé barev.), portréty, fasim.; 23 cm. ISBN 978-80-87338-07-0. * Šumava - Železnorudsko: turistický průvodce / [autoři Dana Boudová ... et al.]. Praha: Kartografie, 2003. 105 s.: barev. il., mapy; 20 cm. (edice regionálních průvodců ; sv. 3.). ISBN 80-7011-736-2. | true |
Burdová | Dobrý den, chtěla bych se dozvědět neco o jménu Ivana a přijmení Burdová. Předem děkuji. | Dobrý den, příjmení Burdová má původ ve staročeštině 1) slově obecného významu : burda = hřmotný, silný,
tělnatý člověk nebo také 2) z osobního jména Burian, které pochází z osobního
jména sv.Jana = Bur Jana. Jméno Ivana je ženskou podobou mužského jména Ivan. Jméno
vzniklo jako stará slovanská podoba hebrejského jména Jan = "bůh je
milostivý". zdroje: * D.Moldanová . Naše příjmení. Praha : Agentura Pankrác,
2004. * KNAPPOVÁ, Miloslava. Jak se bude vaše dítě jmenovat?:
původ, význam, pravopis, výskyt a obliba, kalendář: informace o jménech
afrických a asijských. Vyd. 5., přeprac. a dopl. Praha: Academia, 2010. 783 s.
ISBN 978-80-200-1888-5. | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2013-12-13T15:01:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/burdova | 986 | cs | Dobrý den, chtěla bych se dozvědět něco o jménu Ivana a příjmení Burdová. Předem děkuji. | Dobrý den, příjmení Burdová má původ ve staročeštině 1) slově obecného významu : burda = hřmotný, silný,
tělnatý člověk nebo také 2) z osobního jména Burian, které pochází z osobního
jména sv.Jana = Bůr Jana. Jméno Ivana je ženskou podobou mužského jména Ivan. Jméno
vzniklo jako stará slovanská podoba hebrejského jména Jan = "bůh je
milostivý". zdroje: * D.Moldanová . Naše příjmení. Praha : Agentura Pankrác,
2004. * KNAPPOVÁ, Miloslava. Jak se bude vaše dítě jmenovat?:
původ, význam, pravopis, výskyt a obliba, kalendář: informace o jménech
afrických a asijských. Vyd. 5., přeprac. a dopl. Praha: Academia, 2010. 783 s.
ISBN 978-80-200-1888-5. | Dobrý den, chtěla bych se dozvědět něco o jménu Ivana a příjmení Burdová. Předem děkuji. | Dobrý den, příjmení Burdová má původ ve staročeštině 1) slově obecného významu : Burda = hřmotný, silný,
tělnatý člověk nebo také 2) z osobního jména Burian, které pochází z osobního
jména sv.Jana = Bur Jana. Jméno Ivana je ženskou podobou mužského jména Ivan. Jméno
vzniklo jako stará slovanská podoba hebrejského jména Jan = "bůh je
milostivý". zdroje: * D.Moldanova . Naše příjmení. Praha : Agentura Pankrác,
2004. * KNAPPOVÁ, Miloslava. Jak se bude vaše dítě jmenovat?:
původ, význam, pravopis, výskyt a obliba, kalendář: informace o jménech
afrických a asijských. Vyd. 5., přepral. a dol. Praha: Academia, 2010. 783 s.
ISBN 978-80-200-1888-5. | false |
Burka | Prosím o informaci jaká jsou pravidla pro nošení burky. Od kolika let do kolika se musí nosit?Děkuji | Dobrý den, pravidla nošení burky se mírně liší od kultury ke kultuře, často také od rodiny k rodině v rámci jedné kultury. Obecně ale platí, že se žena musí začít zahalovat v "dospělosti", tedy v momentě, kdy je vyspělá a může být vnímána jako sexuálně přitažlivá. Přechodovou fází do ženské dospělosti je, jako u většiny národů světa, první menstruace. V islámu neexistuje žádný zákon, který trestá ženu za to, kdyžnenosí závoj a v souladu s islámským právem nemá nikdo žádnoupravomoc nutit ženu k zahalování.Států, které nošení burky nařizují zákonem, je relativně málo. Patří sem napříkladSaúdská Arábie, Írán a Afghánistán Existují ale i skupiny, které preferují zahalování žen od útlého dětství. Celkem dobrý základní přehled Vám může poskytnout tato veřejně dostupná bakalářská práce, která zároveň obsahuje rozsáhlou bibliografii k tématu: https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/22744/1/BAKALARKA.pdf | null | Knihovna Filozofické fakulty UK | Filozofie a náboženství | null | 2019-02-27T12:32:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/burka | 987 | cs | Prosím o informaci jaká jsou pravidla pro nošení burky. Od kolika let do kolika se musí nosit?Děkuji | Dobrý den, pravidla nošení burky se mírně liší od kultury ke kultuře, často také od rodiny k rodině v rámci jedné kultury. Obecně ale platí, že se žena musí začít zahalovat v "dospělosti", tedy v momentě, kdy je vyspělá a může být vnímána jako sexuálně přitažlivá. Přechodovou fází do ženské dospělosti je, jako u většiny národů světa, první menstruace. V islámu neexistuje žádný zákon, který trestá ženu za to, kdyžnenosí závoj a v souladu s islámským právem nemá nikdo žádnoupravomoc nutit ženu k zahalování.Států, které nošení burky nařizují zákonem, je relativně málo. Patří sem napříkladSaúdská Arábie, Írán a Afghánistán Existují ale i skupiny, které preferují zahalování žen od útlého dětství. Celkem dobrý základní přehled Vám může poskytnout tato veřejně dostupná bakalářská práce, která zároveň obsahuje rozsáhlou bibliografii k tématu: https://dspace5.zču.cz/bitstream/11025/22744/1/BAKALÁŘKA.pdf | Prosím o informaci jaká jsou pravidla pro nošení burky. Od kolika let do kolika se musí nosit?Děkuji | Dobrý den, pravidla nošení burky se mírně liší od kultury ke kultuře, často také od rodiny k rodině v rámci jedné kultury. Obecně ale platí, že se žena musí začít zahalovat v "dospělosti", tedy v momentě, kdy je vyspělá a může být vnímána jako sexuálně přitažlivá. Přechodovou fázi do ženské dospělosti je, jako u většiny národů světa, první menstruace. V islámu neexistuje žádný zákon, který trestá ženu za to, kdyžnenosí závoj a v souladu s islámským právem nemá nikdo žádnoupravomoc nutit ženu k zahalování.Států, které nošení burky nařizují zákonem, je relativně málo. Patří sem napříkladSaúdská Arábie, Írán a Afghánistán existují ale i skupiny, které preferují zahalování žen od útlého dětství. Celkem dobrý základní přehled vám může poskytnout tato veřejně dostupná bakalářská práce, která zároveň obsahuje rozsáhlou bibliografii k tématu: http://space.zvu.cz/bistrem/11025/22744/1/BAKALARKA.pdf | true |
Burkina Faso - rod, skloňování, obyvatelé a přídavné jméno | Dobrý den, v rámci antropologického výzkumu, který realizuji, bych si potřebovala být jistá správným skloňováním země Burkina Faso (skloňuje se jen Burkina, nebo jen Faso?), dále jak se správně říká jejím obyvatelům (jak mužům, tak i ženám - Burkiňané a Burkiňanky, či úplně jinak?) a jak se správně tvoří přídavné jméno (burkiňanský? burkinabský? burkinafaský?). A domnívám se vůbec správně, že je Burkina Faso ženského rodu? Na internetu jsem našla málo informací, a jsou rozporuplné. Je-li někde vícero možností, ocením, když mi sdělíte všechny, abych měla kompletní informace. Mnohokráte vám děkuji! | Dobrý den, konzultovala jsem Váš dotaz s kolegyní doc. Heczkovou z Ústavu české literatury a s kolegou Novákem z Ústavu blízkého východu a Afriky a odpověď je následující: 1/ skloňování: Skloňuje se pouze Burkina, Faso zůstává v původním tvaru 2/ rod: skloňuje se podle rodu ženského 3/ obyvatelé jsou Burkiňané a Burkiňanky 4/ správný tvar přídavného jména je burkinský | null | Knihovna Filozofické fakulty UK | Jazyk, lingvistika a literatura | osobní konzultace na ústavech FF UK | 2018-10-09T12:54:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/burkina-faso-rod-sklonovani-obyvatele-a-pridavne-jmeno-1 | 988 | cs | Dobrý den, v rámci antropologického výzkumu, který realizují, bych si potřebovala být jistá správným skloňováním země Burkina Faso (skloňuje se jen Burkina, nebo jen Faso?), dále jak se správně říká jejím obyvatelům (jak mužům, tak i ženám - Burkiňané a Burkiňanky, či úplně jinak?) a jak se správně tvoří přídavné jméno (burkiňanský? burkinabský? burkinafaský?). A domnívám se vůbec správně, že je Burkina Faso ženského rodu? Na internetu jsem našla málo informací, a jsou rozporuplné. Je-li někde vícero možností, ocením, když mi sdělíte všechny, abych měla kompletní informace. Mnohokráte vám děkuji! | Dobrý den, konzultovala jsem Váš dotaz s kolegyní doc. Heczkovou z Ústavu české literatury a s kolegou Novákem z Ústavu blízkého východu a Afriky a odpověď je následující: 1/ skloňování: Skloňuje se pouze Burkina, Faso zůstává v původním tvaru 2/ rod: skloňuje se podle rodu ženského 3/ obyvatelé jsou Burkiňané a Burkiňanky 4/ správný tvar přídavného jména je burkinský | Dobrý den, v rámci antropologického výzkumu, který realizuji, bych si potřebovala být jistá správným skloňováním země Burkina Faso (skloňuje se jen Burkina, nebo jen Faso?), dále jak se správně říká jejím obyvatelům (jak mužům, tak i ženám - Burkiňané a Burkiňanky, či úplně jinak?) a jak se správně tvoří přídavné jméno (burkiňanský? burkinabský? burkinafaský?). A domnívám se vůbec správně, že je Burkina Faso ženského rodu? Na internetu jsem našla málo informací, a jsou rozporuplné. Je-li někde vícero možností, ocení, když mi sdělíte všechny, abych měla kompletní informace. Mnohokráte vám děkuji! | Dobrý den, konzultovala jsem váš dotaz s kolegyní doc. Heczkovou z ústavu české literatury a s kolegou Novákem z ústavu blízkého východu a Afriky a odpověď je následující: 1/ skloňování: Skloňuje se pouze Burkina, Faso zůstává v původním tvaru 2/ rod: skloňuje se podle rodu ženského 3/ obyvatelé jsou Burkiňané a Burkiňanky 4/ správný tvar přídavného jména je buranský | true |
Burkina Faso - rod, skloňování, obyvatelé a přídavné jméno | Dobrý den, v rámci antropologického výzkumu, který realizuji, bych si potřebovala být jistá správným skloňováním země Burkina Faso (skloňuje se jen Burkina, nebo jen Faso?), dále jak se správně říká jejím obyvatelům (jak mužům, tak i ženám - Burkiňané a Burkiňanky, či úplně jinak?) a jak se správně tvoří přídavné jméno (burkiňanský? burkinabský? burkinafaský?). A domnívám se vůbec správně, že je Burkina Faso ženského rodu? Na internetu jsem našla málo informací, a jsou rozporuplné. Je-li někde vícero možností, ocením, když mi sdělíte všechny, abych měla kompletní informace. Mnohokráte vám děkuji! | Dobrý den,Odpověď na Váš dotaz je na webových stránkách Ústavu pro jazyk český AV ČR, v.v.i.http://www.ujc.cas.cz/ V internetové příručce na webové stránce ústavu se na http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=390 uvádí skloňování jména Burkina Faso. Nahttp://prirucka.ujc.cas.cz/?id=720najdete tvoření obyvatelských jmen a jejich přechylování k ženskému rodu. Zadáteli-si do vyhledávače ústavuBurkina Faso, vyjde Vám: dělení: Bur-ki-na Fa-so1 rod: s. jednotné číslo množné číslo 1. pád Burkina Faso2 2. pád Burkina Fasa 3. pád Burkina Fasu 4. pád Burkina Faso 5. pád Burkina Faso 6. pád Burkina Fasu 7. pád Burkina Fasem příbuzná slova: burkinafaský příklady:burkinafaští obyvatelé poznámky k heslu: lze přijmout i skloňování jen první části, a to v ženském rodě podle vzoru žena:Burkina Faso–Burkiny Fasoatd. Ano, odpověď na Váš dotaz má opravdu více variant. Pro přesnější informace je možno se obrátit v pracovní dny v době 10–12 a 13–15 hodin na jazykovou poradnu ústavu: tel.: 257 531 793 (18.-19.10. bude mimo provoz). Složitější nebo obsáhlejší otázky odpovídají formou placené písemné expertizy. Vyhotovení takových písemných odpovědí, posudků a expertiz je zpoplatněno a tazatelům zasíláno poštou nebo e-mailem. Výše ceny je stanovena v závislosti na náročnosti zpracování posudku (min. 300 Kč + DPH + poštovné). Zaplatit je možno dobírkou nebo platbou na účet. Pro eventuální upřesnění dotazu a případné konzultace prosí tazatele o sdělení jejich telefonního čísla. Písemné žádosti přijímají na adrese: Jazyková poradna Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Letenská 4 118 51 Praha 1 Žádosti o písemnou placenou expertizu lze zasílat též na e-mailovou adresu poradna [email protected]. Do předmětu zprávy napište "Žádost o vypracování odpovědi na jazykový dotaz". E-mailové poradenství jazyková poradna neposkytuje. V katalogu Národní knihovny ČR jsem našla práci v češtině, kde by bylo možno najít vzor. Není ale jisté, zda Vám ji půjčí do studovny, protože se jedná o archivní exemplář doktorské dizertační práce České zemědělské univerzitě v Praze, Institutu tropického a subtropického zemědělství:Ouedraogo, Dramane. Ekonomické a ekologické aspekty používání zemědělské techniky pro podmínky Burkina Faso. Praha : [s.n.], 1996.188 s., 24 l. , il., plány. Do studovny Vám tam jistě půjčí cestopis, kde je Burkina Faso mezi klíčovými slovy: Doležal, Jiří X. Léčba Černou Voltou : pouští a pralesem Afriky i vlastního nitra V Praze : Ringier ČR : Daranus, 2006 102 s., [16] s. barev. obr. příl. : il. | null | Knihovna Náprstkova muzea | Jazyk, lingvistika a literatura | http://www.ujc.cas.cz | 2018-10-09T12:54:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/burkina-faso-rod-sklonovani-obyvatele-a-pridavne-jmeno-2 | 989 | cs | Dobrý den, v rámci antropologického výzkumu, který realizují, bych si potřebovala být jistá správným skloňováním země Burkina Faso (skloňuje se jen Burkina, nebo jen Faso?), dále jak se správně říká jejím obyvatelům (jak mužům, tak i ženám - Burkiňané a Burkiňanky, či úplně jinak?) a jak se správně tvoří přídavné jméno (burkiňanský? burkinabský? burkinafaský?). A domnívám se vůbec správně, že je Burkina Faso ženského rodu? Na internetu jsem našla málo informací, a jsou rozporuplné. Je-li někde vícero možností, ocením, když mi sdělíte všechny, abych měla kompletní informace. Mnohokráte vám děkuji! | Dobrý den,Odpověď na Váš dotaz je na webových stránkách Ústavu pro jazyk český AV ČR, v.v.i.http://www.újč.cas.cz/ V internetové příručce na webové stránce ústavu se na http://příručka.újč.cas.cz/?id=390 uvádí skloňování jména Burkina Faso. Nahttp://příručka.újč.cas.cz/?id=720najdete tvoření obyvatelských jmen a jejich přechylování k ženskému rodu. Zadáteli-si do vyhledávače ústavuBurkina Faso, vyjde Vám: dělení: Bůr-ki-na Fa-so1 rod: s. jednotné číslo množné číslo 1. pád Burkina Faso2 2. pád Burkina Fasa 3. pád Burkina Fasu 4. pád Burkina Faso 5. pád Burkina Faso 6. pád Burkina Fasu 7. pád Burkina Fasem příbuzná slova: burkinafaský příklady:burkinafaští obyvatelé poznámky k heslu: lze přijmout i skloňování jen první části, a to v ženském rodě podle vzoru žena:Burkina Faso–Burkiny Fasoatd. Ano, odpověď na Váš dotaz má opravdu více variant. Pro přesnější informace je možno se obrátit v pracovní dny v době 10–12 a 13–15 hodin na jazykovou poradnu ústavu: tel.: 257 531 793 (18.-19.10. bude mimo provoz). Složitější nebo obsáhlejší otázky odpovídají formou placené písemné expertizy. Vyhotovení takových písemných odpovědí, posudků a expertiz je zpoplatněno a tazatelům zasíláno poštou nebo e-mailem. Výše ceny je stanovena v závislosti na náročnosti zpracování posudku (min. 300 Kč + DPH + poštovné). Zaplatit je možno dobírkou nebo platbou na účet. Pro eventuální upřesnění dotazů a případné konzultace prosí tazatele o sdělení jejich telefonního čísla. Písemné žádosti přijímají na adrese: Jazyková poradna Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Letenská 4 118 51 Praha 1 Žádostí o písemnou placenou expertízu lze zasílat též na e-mailovou adresu pořádná újč@újč.cas.cz. Do předmětu zprávy napište "Žádost o vypracování odpovědi na jazykový dotaz". E-mailové poradenství jazyková poradna neposkytuje. V katalogu Národní knihovny ČR jsem našla práci v češtině, kde by bylo možno najít vzor. Není ale jisté, zda Vám ji půjčí do studovny, protože se jedná o archivní exemplář doktorské dizertační práce České zemědělské univerzitě v Praze, Institutu tropického a subtropického zemědělství:Ouedraogo, Dramane. Ekonomické a ekologické aspekty používání zemědělské techniky pro podmínky Burkina Faso. Praha : [s.n.], 1996.188 s., 24 l. , il., plány. Do studovny Vám tam jistě půjčí cestopis, kde je Burkina Faso mezi klíčovými slovy: Doležal, Jiří X. Léčba Černou Voltou : pouští a pralesem Afriky i vlastního nitra V Praze : Ringier ČR : Daranus, 2006 102 s., [16] s. barev. obr. příl. : il. | Dobrý den, v rámci antropologického výzkumu, který realizuji, bych si potřebovala být jistá správným skloňováním země Burkina Faso (skloňuje se jen Burkina, nebo jen Faso?), dále jak se správně říká jejím obyvatelům (jak mužům, tak i ženám - Burkiňané a Burkiňanky, či úplně jinak?) a jak se správně tvoří přídavné jméno (burkiňanský? burkinabský? burkinafaský?). A domnívám se vůbec správně, že je Burkina Faso ženského rodu? Na internetu jsem našla málo informací, a jsou rozporuplné. Je-li někde vícero možností, ocení, když mi sdělíte všechny, abych měla kompletní informace. Mnohokráte vám děkuji! | Dobrý den,odpověď na váš dotaz je na webových stránkách ústavu pro jazyk český AV ČR, V.V.I.http://www.ují.cas.cz/ v internetové příručce na webové stránce ústavu se na http://prirucka.ují.cas.cz/?id=390 uvádí skloňování jména Burkina Faso. Http://prirucka.ují.cas.cz/?id=720najdete tvoření obyvatelských jmen a jejich přechylování k ženskému rodu. Žadateli-si do vyhledávače ústavuBurkina Faso, vyjde vám: dělení: Bar-i-na a-so rod: s. jednotné číslo množné číslo 1. pád Burkina Faso 2. pád Burkina Faso 3. pád Burkina Faso 4. pád Burkina Faso 5. pád Burkina Faso 6. pád Burkina Faso 7. pád Burkina časem příbuzná slova: burkinafaský příklady:burkinafaští obyvatelé poznámky k heslu: lze přijmout i skloňování jen první části, a to v ženském rodě podle vzoru žena:Burkina Faso–Burkiny Fasovat. Ano, odpověď na váš dotaz má opravdu více variant. Pro přesnější informace je možno se obrátit v pracovní dny v době 10–12 a 13–15 hodin na jazykovou poradnu ústavu: tel.: 257 531 793 (18.-19.10. bude mimo provoz). Složitější nebo obsáhlejší otázky odpovídají formou placené písemné expertizy. Vyhotovení takových písemných odpovědí, posudků a expertiz je zpoplatněno a tazatelům zasíláno poštou nebo e-mailem. Výše ceny je stanovena v závislosti na náročnosti zpracování posudku (min. 300 Kč + DPH + poštovné). Zaplatit je možno dobírkou nebo platbou na účet. Pro eventuální upřesnění dotazu a případné konzultace prosí tazatele o sdělení jejich telefonního čísla. Písemné žádosti přijímají na adrese: Jazyková poradna ústav pro jazyk český AV ČR, V. V. I. Letenská 4 118 51 Praha 1 žádosti o písemnou placenou expertizu lze zasílat též na e-mailovou adresu poradna ují@ují.cas.cz. Do předmětu zprávy napište "žádost o vypracování odpovědi na jazykový dotaz". E-mailové poradenství jazyková poradna neposkytuje. V katalogu národní knihovny ČR jsem našla práci v češtině, kde by bylo možno najít vzor. Není ale jisté, zda vám ji půjčí do studovny, protože se jedná o archivní exemplář doktorské disertační práce České zemědělské univerzitě v Praze, institutu tropického a subtropického zemědělství:Ouedraogo, Dragane. Ekonomické a ekologické aspekty používání zemědělské techniky pro podmínky Burkina Faso. Praha : [S.n.], 1996.188 s., 24 l. , il., plány. Do studovny vám tam jistě půjčí cestopis, kde je Burkina Faso mezi klíčovými slovy: Doležal, Jiří X. Léčba černou Voltou : pouští a pralesem Afriky i vlastního nitra v Praze : Ringier ČR : Darinu, 2006 102 s., [16] s. barev. obr. příl. : il. | true |
Burkina Faso - rod, skloňování, obyvatelé a přídavné jméno | Dobrý den, v rámci antropologického výzkumu, který realizuji, bych si potřebovala být jistá správným skloňováním země Burkina Faso (skloňuje se jen Burkina, nebo jen Faso?), dále jak se správně říká jejím obyvatelům (jak mužům, tak i ženám - Burkiňané a Burkiňanky, či úplně jinak?) a jak se správně tvoří přídavné jméno (burkiňanský? burkinabský? burkinafaský?). A domnívám se vůbec správně, že je Burkina Faso ženského rodu? Na internetu jsem našla málo informací, a jsou rozporuplné. Je-li někde vícero možností, ocením, když mi sdělíte všechny, abych měla kompletní informace. Mnohokráte vám děkuji! | Dobrý den, dotaz byste měla nejspíš směrovat odborníkům v Ústavu pro jazyk český AV ČRhttp://www.ujc.cas.cz/. Internetová jazyková příručkahttp://prirucka.ujc.cas.cz/říká: Zeměpisná jména víceslovná - názvy cizího původu V případě, že celý název nezůstane nesklonný, je pro zařazení ke gramatickému rodu a skloňovacímu vzoru zpravidla směrodatné zakončení posledního slova názvu. Často vyvstává problém, zda skloňovat všechny části názvu, či pouze některé (nejčastěji právě poslední slovo). Žádné přesné pravidlo zde bohužel nelze stanovit. Závisí to do značné míry na začlenitelnosti jednotlivých slov názvu do českého morfologického systému (obtížně začlenitelná slova s neobvyklým zakončením zůstávají nesklonná) a také na tradici v užívání daného jména (jaký způsob se v češtině pro daný název vžije), která může být u různých názvů odlišná. Důsledkem je občas i dvojí možné užití: nesklonnost a zároveň skloňování podle určitého vzoru... 2) Jména ženského rodu K ženským jménům se řadí zpravidla názvy, které mají v posledním slově názvu zakončení na -a (v češtině typické pro ženský rod). Ostatní slova zůstávají nesklonná: Addis Abeba, Alma-Ata, Ču-mu-lang-ma, Mar del Plata, Vádí Halfa – 2. p. Addis Abeby, Alma-Aty, Ču-mu-lang-my, Mar del Platy, Vádí Halfy. Občas se podle příslušného vzoru skloňují i další slova názvu (Papua-Nová Guinea, Sierra Nevada – 2. p. Papuy-Nové Guiney/Guineje, Sierry Nevady – 3., 6. p. Papui-Nové Guineji, Sieře Nevadě). V případě, že po slovu začlenitelném pod ženský vzor "žena" následuje slovo, které je vzhledem ke svému zakončení obtížně zařaditelné pod určitý vzor nebo se první slovo jeví v názvu jako dominantnější, pak je situace obrácená: toto slovo zůstává nesklonné a předcházející slovo zakončené na -a se skloňuje podle vzoru "žena": Guinea-Bissau, Burkina Faso, Sierra Leone – 2. p. Guiney-Bissau či Guineje-Bissau, Burkiny Faso (i Burkina Fasa – viz bod 1), Sierry Leone – 3., 6. p. Guineji-Bissau, Burkině Faso (i Burkina Fasu), Sieře Leone. 1) Jména středního rodu Jestliže jsou víceslovné názvy sklonné, obvykle se skloňuje až poslední slovo názvu (zakončené na -o), a to podle vzoru "město": Monte Carlo, San Diego, San Marino – 2. p. Monte Carla, San Diega, San Marina... http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=390 Tvoříme-li přídavná jména od víceslovných zeměpisných názvů, liší se způsob tvoření podle původu jména. Vzhledem k tomu, že zeměpisná jména cizího původu se mohou skládat i z mnoha složek a vytvořené přídavné jméno by působilo neobratně, je vhodné použít opisného vyjádření. Neměli bychom se pokoušet mechanicky tvořit dlouhé a nefunkční odvozeniny, např. Kepulauan Bunguran Selatan – kepulauanbunguranselatanský. U jmen slovanského původu postupujeme obdobně jako u jmen domácích. Např. od názvu Kamensk Uralskij (rus.) utvoříme přídavné jméno uralskokamenský analogicky podle domácího typu Horšovský Týn – horšovskotýnský, protože Uralskij je ve výchozím sousloví přídavným jménem, jen pořadí podstatného a přídavného jména je oproti češtině obráceno. Podobně Nowy Sącz [novi sonč] – nowosączský (pol.), zde je pořadí přídavného a podstatného jména shodné s češtinou. U jmen neslovanských dochází ke spřahování obou složek, jejich podoba se nemění: La Rochelle – larochellský, San Francisco – sanfranciský, New York – newyorský, Kao Luang – kaoluangský, Čang-ťia-kchou – čangťiakchouský. U jmen s bližším určením se určující složka může vypustit: Stratford upon Avon – stratfordský. http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=755&dotaz=p%C5%99%C3%ADdavn%C3%A9%20jm%C3%A9no%20od%20v%C3%ADceslovn%C3%BDch%20n%C3%A1zv%C5%AF#nadpis19 Jak správně pojmenovat obyvatele (muže, ženu) země Burkina Faso, (Burkinafasští, Burkinafasové, Burkinafasky...?), si netroufáme určit. Třeba se pro všechny nepoužívá jedno pojmenování, ale vždy jen příslušník k určitému etniku (Mossiové, ...). Na území Burkiny Faso trvale žije přes 160 různých etnik. Dominantním etnikem jsou Mossiové (40 %-50 %), kteří odvozují svůj původ od válečníků, kteří na dnešní území přišli v dávné minulosti, dále jsou zde zastoupeni Fulbové (8 %-10 %) či Lobiové (7 %)... https://cs.wikipedia.org/wiki/Burkina_Faso Myslíme si, že byste měla postupovat tak, jak se píše v Internetové jazykové příručce, která by měla být zárukou správnosti. Výkladová část Internetové jazykové příručky vyšla knižně pod názvem Akademická příručka českého jazyka (PRAVDOVÁ, Markéta, SVOBODOVÁ, Ivana. Akademická příručka českého jazyka. Praha: Academia, 2014.). | null | Národní knihovna ČR | Antropologie, etnografie | null | 2018-10-09T12:56:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/burkina-faso-rod-sklonovani-obyvatele-a-pridavne-jmeno-3 | 990 | cs | Dobrý den, v rámci antropologického výzkumu, který realizují, bych si potřebovala být jistá správným skloňováním země Burkina Faso (skloňuje se jen Burkina, nebo jen Faso?), dále jak se správně říká jejím obyvatelům (jak mužům, tak i ženám - Burkiňané a Burkiňanky, či úplně jinak?) a jak se správně tvoří přídavné jméno (burkiňanský? burkinabský? burkinafaský?). A domnívám se vůbec správně, že je Burkina Faso ženského rodu? Na internetu jsem našla málo informací, a jsou rozporuplné. Je-li někde vícero možností, ocením, když mi sdělíte všechny, abych měla kompletní informace. Mnohokráte vám děkuji! | Dobrý den, dotaz byste měla nejspíš směřovat odborníkům v Ústavu pro jazyk český AV ČRhttp://www.újč.cas.cz/. Internetová jazyková příručkahttp://příručka.újč.cas.cz/říká: Zeměpisná jména víceslovná - názvy cizího původu V případě, že celý název nezůstane nesklonný, je pro zařazení ke gramatickému rodu a skloňovacímu vzoru zpravidla směrodatné zakončení posledního slova názvu. Často vyvstává problém, zda skloňovat všechny části názvu, či pouze některé (nejčastěji právě poslední slovo). Žádné přesné pravidlo zde bohužel nelze stanovit. Závisí to do značné míry na začlenitelnosti jednotlivých slov názvu do českého morfologického systému (obtížně začlenitelná slova s neobvyklým zakončením zůstávají nesklonná) a také na tradici v užívání daného jména (jaký způsob se v češtině pro daný název vžije), která může být u různých názvů odlišná. Důsledkem je občas i dvojí možné užití: nesklonnost a zároveň skloňování podle určitého vzoru... 2) Jména ženského rodu K ženským jménům se řadí zpravidla názvy, které mají v posledním slově názvu zakončení na -a (v češtině typické pro ženský rod). Ostatní slova zůstávají nesklonná: Addis Abeba, Alma-Ata, Ču-mu-lang-má, Mar del Plata, Vádí Halfa – 2. p. Addis Abeby, Alma-Aty, Ču-mu-lang-my, Mar del Platy, Vádí Halfy. Občas se podle příslušného vzoru skloňují i další slova názvu (Papua-Nová Guinea, Sierra Nevada – 2. p. Papuy-Nové Guiney/Guineje, Sierry Nevady – 3., 6. p. Papui-Nové Guineji, Sieře Nevadě). V případě, že po slovu začlenitelném pod ženský vzor "žena" následuje slovo, které je vzhledem ke svému zakončení obtížně zařaditelné pod určitý vzor nebo se první slovo jeví v názvu jako dominantnější, pak je situace obrácená: toto slovo zůstává nesklonné a předcházející slovo zakončené na -a se skloňuje podle vzoru "žena": Guinea-Bissau, Burkina Faso, Sierra Leone – 2. p. Guiney-Bissau či Guineje-Bissau, Burkiny Faso (i Burkina Fasa – víz bod 1), Sierry Leone – 3., 6. p. Guineji-Bissau, Burkině Faso (i Burkina Fasu), Sieře Leone. 1) Jména středního rodu Jestliže jsou víceslovné názvy sklonné, obvykle se skloňuje až poslední slovo názvu (zakončené na -o), a to podle vzoru "město": Monte Carlo, San Diego, San Marino – 2. p. Monte Carla, San Diega, San Marina... http://příručka.újč.cas.cz/?id=390 Tvoříme-li přídavná jména od víceslovných zeměpisných názvů, liší se způsob tvoření podle původu jména. Vzhledem k tomu, že zeměpisná jména cizího původu se mohou skládat i z mnoha složek a vytvořené přídavné jméno by působilo neobratně, je vhodné použít opisného vyjádření. Neměli bychom se pokoušet mechanicky tvořit dlouhé a nefunkční odvozeniny, např. Kepulauan Bunguran Selatan – kepulauanbunguranselatanský. U jmen slovanského původu postupujeme obdobně jako u jmen domácích. Např. od názvu Kamensk Uralskij (rus.) utvoříme přídavné jméno uralskokamenský analogicky podle domácího typu Horšovský Týn – horšovskotýnský, protože Uralskij je ve výchozím sousloví přídavným jménem, jen pořadí podstatného a přídavného jména je oproti češtině obráceno. Podobně Nowy Sącz [novi sonč] – nowosączský (pol.), zde je pořadí přídavného a podstatného jména shodné s češtinou. U jmen neslovanských dochází ke spřahování obou složek, jejich podoba se nemění: La Rochelle – larochellský, San Francisco – sanfranciský, New York – newyorský, Kao Luang – kaoluangský, Čang-ťia-kchou – čangťiakchouský. U jmen s bližším určením se určující složka může vypustit: Stratford úpon Avon – stratfordský. http://příručka.újč.cas.cz/?id=755&dotaz=p%C5%99%C3%ADdavn%C3%A9%20jm%C3%A9no%20od%20v%C3%ADceslovn%C3%BDch%20n%C3%A1zv%C5%AF#nadpis19 Jak správně pojmenovat obyvatele (muže, ženu) země Burkina Faso, (Burkinafasští, Burkinafasové, Burkinafasky...?), si netroufáme určit. Třeba se pro všechny nepoužívá jedno pojmenování, ale vždy jen příslušník k určitému etniku (Mossiové, ...). Na území Burkiny Faso trvale žije přes 160 různých etnik. Dominantním etnikem jsou Mossiové (40 %-50 %), kteří odvozují svůj původ od válečníků, kteří na dnešní území přišli v dávné minulosti, dále jsou zde zastoupení Fulbové (8 %-10 %) či Lobiové (7 %)... https://čs.wikipedia.org/wiki/Burkina_Faso Myslíme si, že byste měla postupovat tak, jak se píše v Internetové jazykové příručce, která by měla být zárukou správnosti. Výkladová část Internetové jazykové příručky vyšla knižně pod názvem Akademická příručka českého jazyka (PRAVDOVÁ, Markéta, SVOBODOVÁ, Ivana. Akademická příručka českého jazyka. Praha: Academia, 2014.). | Dobrý den, v rámci antropologického výzkumu, který realizuji, bych si potřebovala být jistá správným skloňováním země Burkina Faso (skloňuje se jen Burkina, nebo jen Faso?), dále jak se správně říká jejím obyvatelům (jak mužům, tak i ženám - Burkiňané a Burkiňanky, či úplně jinak?) a jak se správně tvoří přídavné jméno (burkiňanský? burkinabský? burkinafaský?). A domnívám se vůbec správně, že je Burkina Faso ženského rodu? Na internetu jsem našla málo informací, a jsou rozporuplné. Je-li někde vícero možností, ocení, když mi sdělíte všechny, abych měla kompletní informace. Mnohokráte vám děkuji! | Dobrý den, dotaz byste měla nejspíš směrovat odborníkům v ústavu pro jazyk český AV http://www.ují.cas.cz/. Internetová jazyková příručkahttp://prirucka.ují.cas.cz/říká: Zeměpisná jména víceslovné - názvy cizího původu v případě, že celý název nezůstane nesklonný, je pro zařazení ke dramatickému rodu a skloňovacímu vzoru zpravidla směrodatné zakončení posledního slova názvu. Často vyvstává problém, zda skloňovat všechny části názvu, či pouze některé (nejčastěji právě poslední slovo). Žádné přesné pravidlo zde bohužel nelze stanovit. Závisí to do značné míry na začlenitelnosti jednotlivých slov názvu do českého morfologického systému (obtížně začlenitelná slova s neobvyklým zakončením zůstávají nesklonné) a také na tradici v užívání daného jména (jaký způsob se v češtině pro daný název vžije), která může být u různých názvů odlišná. Důsledkem je občas i dvojí možné užití: nesklonnost a zároveň skloňování podle určitého vzoru... 2) jména ženského rodu k ženským jménům se řadí zpravidla názvy, které mají v posledním slově názvu zakončení na -a (v češtině typické pro ženský rod). Ostatní slova zůstávají nesklonná: Addis Abeba, Alma-Ata, ČR-mu-Lang-ma, Mar del plata, vadí alfa – 2. p. Addis Abeby, Alma-Aty, ČR-mu-Lang-my, Mar del platy, vádí Half. Občas se podle příslušného vzoru skloňují i další slova názvu (Papua-nová Guinea, Sierra Nevada – 2. p. Papuy-nové Guiney/Guineje, Sierry Nevady – 3., 6. p. Papui-nové Guineji, Sieře Nevadě). V případě, že po slovu začlenitelném pod ženský vzor "žena" následuje slovo, které je vzhledem ke svému zakončení obtížně zařaditelné pod určitý vzor nebo se první slovo jeví v názvu jako dominantnější, pak je situace obrácená: toto slovo zůstává nesklonné a předcházející slovo zakončené na -a se skloňuje podle vzoru "žena": Guinea-Bissau, Burkina Faso, Sierra Leone – 2. p. Guiney-Bissau či Guineje-Bissau, Burkiny Faso (i Burkina Faso – viz bod 1), Sierry Leone – 3., 6. p. Guineje-Bissau, Burkině Faso (i Burkina Faso), Sieře Leone. 1) jména středního rodu jestliže jsou víceslovné názvy sklopné, obvykle se skloňuje až poslední slovo názvu (zakončené na -o), a to podle vzoru "město": Monte Carlo, San Diego, San marino – 2. p. Monte Carla, San Diega, San Marina... http://prirucka.ují.cas.cz/?id=390 tvoříme-li přídavná jména od víceslovných zeměpisných názvů, liší se způsob tvoření podle původu jména. Vzhledem k tomu, že zeměpisná jména cizího původu se mohou skládat i z mnoha složek a vytvořené přídavné jméno by působilo neobratně, je vhodné použít opisného vyjádření. Neměli bychom se pokoušet mechanicky tvořit dlouhé a nefunkční odvozeniny, např. Kepulauan Bunguran selata – kepulauanbunguranselatanský. U jmen slovanského původu postupujeme obdobně jako u jmen domácích. Např. od názvu Kamenská uralskej (Rus.) utvoříme přídavné jméno uralskokamenský analogicky podle domácího typu horšovský týn – horšovskotýnský, protože uralskej je ve výchozím sousloví přídavným jménem, jen pořadí podstatného a přídavného jména je oproti češtině obráceno. Podobně Novy Cz [nový son] – nowosączský (Pol.), zde je pořadí přídavného a podstatného jména shodné s češtinou. U jmen neslovanských dochází ke stahování obou složek, jejich podoba se nemění: La Rochelle – larochellský, San Francisco – sanfranciský, New York – newyorský, Mao Lang – kaoluangský, Čang-Ťia-tchou – čangťiakchouský. U jmen s bližším určením se určující složka může vypustit: Stratford úpon Avon – stratfordské. http://prirucka.ují.cas.cz/?id=755&dotaz=p%CD%99%CD%Aldan%C%a%jm%CD%Anno%od%v%CD%ADceslovn%CD%Bach%on%C%Az%C%AF#nadpis jak správně pojmenovat obyvatele (muže, ženu) země Burkina Faso, (Burkinafasští, Burkinafasové, Burkinafasky...?), si netroufáme určit. Třeba se pro všechny nepoužívá jedno pojmenování, ale vždy jen příslušník k určitému etniku (Mossové, ...). Na území Burkiny Faso trvale žije přes 160 různých etnik. Dominantním etnikem jsou Mossové (40 %-50 %), kteří odvozují svůj původ od válečníků, kteří na dnešní území přišli v dávné minulosti, dále jsou zde zastoupeni Fulbové (8 %-10 %) či Loiové (7 %)... http://cs.wikipedia.org/Miki/Burkina_Faso myslíme si, že byste měla postupovat tak, jak se píše v internetové jazykové příručce, která by měla být zárukou správnosti. Výkladová část internetové jazykové příručky vyšla knižně pod názvem akademická příručka českého jazyka (PRAVDOVI, Markéta, SVOBODOVÁ, Ivana. Akademická příručka českého jazyka. Praha: Academia, 2014.). | true |
\"Burnout\", syndrom vyhoření | Dobrý den! Rád bych se dozvěděl co nejvíce o jakýchkoliv informačních zdrojích pojednávajících o problému \"Burnout\" neboli syndrom vyhoření - literatura, Internet, organizace, instituce, české, zahraniční atd. Prosím Vás o nejvhodnější odkazy či prameny, do přespřílišných podrobností, prosím, nezabíhejte. Děkuji Vám. | Dobry den, o syndromu vyhoreni pojednava vetsi mnozstvi knih, clanku jak v cestine, tak v jinych jazycich, pise se o nem na internetu. Zadate-li do vyhledavace (napr. google.com) pozadovane heslo, ziskate urcite mnozstvi odkazu. Je na Vas, ktere odkazy si vyberete, ktere jsou pro Vas dostatecne relevantni musite posoudit sam.Heslo syndrom vyhoreni je zpracovano i v elektronicke encyklopedii wikipedia, viz. odkazhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Syndrom_vyho%C5%99en%C3%AD.Knihy i clanky v cestine naleznete v elektronickem katalogu (NKC) Narodni knihovny CR, ktery je volne pristupny -http://sigma.nkp.cz/F/.Clanky o syndromu jsou obsazeny v odbornych periodicich napr. Sestra, Socialni politika, Prakticky lekar apod. Doporucuji obratit se i na Narodni lekarskou knihovnuhttp://www.nlk.cz/nlkcz/, kde by mohli mit tema zpracovane.Pokud byste chtel od nas zpracovat resersi na tema syndrom vyhoreni, je to mozne pouze jako sluzbu placenou. Informace naleznete nahttp://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_refc.htm. | null | Národní knihovna ČR | Psychologie | null | 2007-11-15T13:43:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/burnout-syndrom-vyhoreni | 991 | cs | Dobrý den! Rád bych se dozvěděl co nejvíce o jakýchkoliv informačních zdrojích pojednávajících o problému \"Burnout\" neboli syndrom vyhoření - literatura, Internet, organizace, instituce, české, zahraniční atd. Prosím Vás o nejvhodnější odkazy či prameny, do přespřílišných podrobností, prosím, nezabíhejte. Děkuji Vám. | Dobrý den, o syndromu vyhoření pojednává větší množství knih, článků jak v češtině, tak v jiných jazycích, píše se o něm na internetu. Zadáte-li do vyhledávače (napr. google.com) požadované heslo, získáte určité množství odkazů. Je na Vás, které odkazy si vyberete, které jsou pro Vás dostatečně relevantní musíte posoudit sám.Heslo syndrom vyhoření je zpracováno i v elektronické encyklopedii wikipedia, viz. odkazhttp://čs.wikipedia.org/wiki/Syndrom_vyho%C5%99en%C3%AD.Knihy i články v češtině naleznete v elektronickém katalogu (NKC) Národní knihovny ČR, který je volně přístupný -http://sigma.nkp.cz/F/.Články o syndromu jsou obsaženy v odborných periodicich např. Sestra, Sociální politika, Praktický lékař apod. Doporučuji obrátit se i na Národní lékařskou knihovnuhttp://www.nlk.cz/nlkcz/, kde by mohli mít téma zpracované.Pokud byste chtěl od nás zpracovat rešerši na téma syndrom vyhoření, je to možné pouze jako službu placenou. Informace naleznete nahttp://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=služ_refc.htm. | Dobrý den! Rád bych se dozvěděl co nejvíce o jakýchkoliv informačních zdrojích pojednávajících o problému \"Burnet\" neboli syndrom vyhoření - literatura, internet, organizace, instituce, české, zahraniční atd. Prosím vás o nejvhodnější odkazy či prameny, do přespřílišných podrobností, prosím, nezabíjejte. Děkuji vám. | Dobrý den, o syndromu vyhozeni pojednala versi množství knih, članku jak v cystine, tak v jiných jazycích, Pise se o něm na internetu. Zadáte-li do vyhledavače (napr. Google.com) požadované heslo, získáte urcite množství odkazu. Je na vás, které odkazy si vyberete, které jsou pro vás dostatečně relevantní musíte posoudit sám.Heslo syndrom vyhozeni je zpracováno i v elektronické encyklopedii wikipedia, viz. odkazhttp://cs.wikipedia.org/Miki/syndrom_vyhl%CD%jen%C%D.Knihy i clánky v cystine naleznete v elektronickém katalogu (NKÚ) Narodnik knihovny ČR, který je volně přístupny -http://sigma.nku.cz/F/.Clánky o syndromu jsou obsazeny v odborných periodických napr. Sestra, sociálni politika, prakticky lekal apod. Doporučuji obrátit se i na Nabodni nekarskou knihovnuhttp://www.Vlk.cz/nlkcz/, kde by mohli mít téma zpracované.Pokud byste chtěl od nás zpracovat rešerši na téma syndrom vyhozeni, je to mozna pouze jako službu placenou. Informace naleznete http://www.nku.cz/pages/page.php?page=slz_ref.htm. | true |
busta císaře Františka Josefa I. v Uherském Hradišti | Prosím o sdělení, kde bych našel autora busty FJI, autora pomníku a datum postavení pomníku. Zjistil jsem pouze, že busta byla v roce 1923 přetavena v první pražské umělecké slévárně V. Maška na pamětní desku obětem 1.světové války, která je dodnes na Komenského náměstí v Uherském Hradišti | Dobrý den, bohužel ani nám se nedaří najít, kdo
zhotovil bustu císaře Františka Josefa I. v Uherském Hradišti. Můžeme se ale
jen domnívat, že autor není znám. V různých zdrojích se o bustě mluví, je
zmiňována např. i v OBRÁTIL, Karel Jaroslav. Král. Město Uherské Hradiště.
Illustrovaný průvodce. Uherské Hradiště: A. Kiesswetter, [1914]., kde se píše:
"V městském parku jest bronzové poprsí J.V. císaře a krále Františka
Josefa I. Na mramorovém podstavci, jež zřízeno bylo v jubilejním roce 1908
nákladem hradištských velkoprůmyslníků za 6000 K." Vždycky je jen napsáno, že tam busta
je/byla, ale autor není nikde uveden. Odkaz níže ukazuje fotku pomníku, viz http://www.facebook.com/photo.php?fbid=419049471511466&set=a.189689241114158.47515.188630324553383&type=1&theater. ... Na založení městského parku se hlavní
měrou podílel právě Okrašlovací spolek a to už v roce 1882. Pod tlakem tohoto
spolku se začala správa města zajímat myšlenkou městského parku. Nemalou úlohu
sehrál i fakt, že ve městě dříve obklopeném ovocnými sady, zahradami a loukami
významně ubylo zeleně. Ještě téhož roku kupuje město pozemek o výměře 1,41 ha
zvaný Stonky a podle projektu zemského zahradníka Augustina Siebecka z Brna
jsou pod jeho odborným vedením započaty práce na sadových úpravách. V roce 1883
je park předán do užívání veřejnosti. Náklady na výsadbu činily 6.000,-
zlatých. Původní název
Park císaře Františka Josefa I. se udržel až do zániku Rakouska - Uherska, to
je do roku 1918. Od roku 1924 nese park název Smetanovy sady... Fotografie busty Františka Josefa I. v
Uherském Hradišti, bohužel ani tam není uveden autor, je použita i viz 16.12.2011 22:16 Uherské Hradiště /SERIÁL TÝDENIKU/-
"S mimořádnou netrpělivostí byly očekávány komunální volby v roce 1886.
Při jejich přípravě se zformovaly tři kandidátky českou vrstvu obyvatelstva
reprezentovala Moravská národní strana, měšťanstvo Strana purkmistrovská
(měšťanská nebo také radniční) a proněmecky orientovaná Všeněmecká liberální
strana..." http://slovacky.denik.cz/tydenik_slovacko/lekarna-u-zlate-koruny-starostou-kralovskeho-mesta.html Kolegyně ze Slováckého muzea psala, že
jste se na ně obrátil také, "jedná se zřejmě o téhož badatele, který už
kontaktoval Státní okresní archiv v Uh. Hradišti i Slovácké muzeum. Z obou
našich institucí dostal odpověď, že autor busty není znám, k dispozici je pouze
jedna pohlednice...". | null | Národní knihovna ČR | Umění, architektura, muzeologie | null | 2013-06-05T09:35:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/busta-cisare-frantiska-josefa-i-v-uherskem-hradisti | 992 | cs | Prosím o sdělení, kde bych našel autora busty FJI, autora pomníku a datum postavení pomníku. Zjistil jsem pouze, že busta byla v roce 1923 přetavena v první pražské umělecké slévárně V. Maška na pamětní desku obětem 1.světové války, která je dodnes na Komenského náměstí v Uherském Hradišti | Dobrý den, bohužel ani nám se nedaří najít, kdo
zhotovil bustu císaře Františka Josefa I. v Uherském Hradišti. Můžeme se ale
jen domnívat, že autor není znám. V různých zdrojích se o bustě mluví, je
zmiňována např. i v OBRÁTIL, Karel Jaroslav. Král. Město Uherské Hradiště.
Illustrovaný průvodce. Uherské Hradiště: A. Kiesswetter, [1914]., kde se píše:
"V městském parku jest bronzové poprsí J.V. císaře a krále Františka
Josefa I. Na mramorovém podstavci, jež zřízeno bylo v jubilejním roce 1908
nákladem hradišťských velkoprůmyslníků za 6000 K." Vždycky je jen napsáno, že tam busta
je/byla, ale autor není nikde uveden. Odkaz níže ukazuje fotku pomníku, viz http://www.facebook.com/photo.php?fbid=419049471511466&set=a.189689241114158.47515.188630324553383&type=1&theater. ... Na založení městského parku se hlavní
měrou podílel právě Okrašlovací spolek a to už v roce 1882. Pod tlakem tohoto
spolku se začala správa města zajímat myšlenkou městského parku. Nemalou úlohu
sehrál i fakt, že ve městě dříve obklopeném ovocnými sady, zahradami a loukami
významně ubylo zeleně. Ještě téhož roku kupuje město pozemek o výměře 1,41 ha
zvaný Stonky a podle projektu zemského zahradníka Augustina Siebecka z Brna
jsou pod jeho odborným vedením započatý práce na sadových úpravách. V roce 1883
je park předán do užívání veřejnosti. Náklady na výsadbu činily 6.000,-
zlatých. Původní název
Park císaře Františka Josefa I. se udržel až do zániku Rakouska - Uherska, to
je do roku 1918. Od roku 1924 nese park název Smetanovy sady... Fotografie busty Františka Josefa I. v
Uherském Hradišti, bohužel ani tam není uveden autor, je použita i viz 16.12.2011 22:16 Uherské Hradiště /SERIÁL TÝDENÍKU/-
"S mimořádnou netrpělivostí byly očekávány komunální volby v roce 1886.
Při jejich přípravě se zformovaly tři kandidátky českou vrstvu obyvatelstva
reprezentovala Moravská národní strana, měšťanstvo Strana purkmistrovská
(měšťanská nebo také radniční) a proněmecky orientovaná Všeněmecká liberální
strana..." http://slovácký.deník.cz/týdeník_slovácko/lékárna-u-zlaté-koruny-starostou-královského-města.html Kolegyně ze Slováckého muzea psala, že
jste se na ně obrátil také, "jedná se zřejmě o téhož badatele, který už
kontaktoval Státní okresní archiv v Uh. Hradišti i Slovácké muzeum. Z obou
našich institucí dostal odpověď, že autor busty není znám, k dispozici je pouze
jedna pohlednice...". | Prosím o sdělení, kde bych našel autora busty FBI, autora pomníku a datum postavení pomníku. Zjistil jsem pouze, že busta byla v roce 1923 přetaveno v první pražské umělecké slévárně V. Maška na pamětní desku obětem 1.světové války, která je dodnes na Komenského náměstí v uherském Hradišti | Dobrý den, bohužel ani nám se nedaří najít, kdo
zhotovil bustu císaře Františka Josefa I. v uherském Hradišti. Můžeme se ale
jen domnívat, že autor není znám. V různých zdrojích se o bustě mluví, je
zmiňována např. i v OBRÁTIL, Karel Jaroslav. Král. Město uherské Hradiště.
Ilustrovaný průvodce. Uherské Hradiště: A. Kiesswetter, [1914]., kde se píše:
"v městském parku jest bronzové poprsí J.V. císaře a krále Františka
Josefa I. Na mramorovém podstavci, jež zřízeno bylo v jubilejním roce 1908
nákladem hradišťských velkoprůmyslníků za 6000 K." Vždycky je jen napsáno, že tam busta
je/byla, ale autor není nikde uveden. Odkaz níže ukazuje fotku pomníku, viz http://www.facebook.com/Photo.ph?Abid=419049471511466&set=a.189689241114158.47515.188630324553383&typ=1&Theater. ... Na založení městského parku se hlavní
měrou podílel právě okrašlovací spolek a to už v roce 1882. Pod tlakem tohoto
spolku se začala správa města zajímat myšlenkou městského parku. Nemalou úlohu
sehrál i fakt, že ve městě dříve obklopeném ovocnými sady, zahradami a loukami
významně ubylo zeleně. Ještě téhož roku kupuje město pozemek o výměře 1,41 ha
zvaný stonky a podle projektu zemského zahradníka Augustina Siebera z Brna
jsou pod jeho odborným vedením započaty práce na sadových úpravách. V roce 1883
je park předán do užívání veřejnosti. Náklady na výsadbu činily 6.000,-
zlatých. Původní název
park císaře Františka Josefa I. se udržel až do zániku Rakouska - Uherska, to
je do roku 1918. Od roku 1924 nese park název Smetanovy sady... Fotografie busty Františka Josefa I. v
uherském Hradišti, bohužel ani tam není uveden autor, je použita i viz 16.12.2011 22:16 uherské Hradiště /SERIÁL TÝDENÍKU/-
"s mimořádnou netrpělivostí byly očekávány komunální volby v roce 1886.
Při jejich přípravě se zformovaly tři kandidátky českou vrstvu obyvatelstva
reprezentovala moravská národní strana, měšťanstvo Strana purkmistrovská
(měšťanská nebo také radniční) a proněmecky orientovaná všeněmecká liberální
strana..." http://Slovácky.deník.cz/týdeník_Slovácko/lékárna-u-zlaté-koruny-starostou-královského-města.html kolegyně ze slováckého muzea psala, že
jste se na ně obrátil také, "jedná se zřejmě o téhož badatele, který už
kontaktoval státní okresní archiv v h. Hradišti i slovácké muzeum. Z obou
našich institucí dostal odpověď, že autor busty není znám, k dispozici je pouze
jedna pohlednice...". | true |
bydlení na stromech | Dobrý den, prosím o zaslání informací (publikací nebo internetových stránek)o minulosti a budoucnosti bydlení na stromech. | Dobrý den, máte asi na mysli nové trendy architektury. Na internetu je několik odkazů, které si můžete sama najít např. pomocí vyhledávače Google, když zadáte přímo "bydlení na stromech". (Kombinací klíčových slov najdete patrně odkazů ještě více). Zde je několik odkazů na ukázku: http://hn.ihned.cz/c1-22062540-zpatky-na-stromy-aneb-luxusni-bydleni-vysoko-v-korunach http://www.novinky.cz/bydleni/128105-dum-na-strome.html http://zena.centrum.cz/bydleni/fotogalerie/2011/10/25/treehotel/ https://www.stromhouse.cz/cs/stromhouse/ http://www.drevoastavby.cz/cs/drevostavby/dum-na-bazi-dreva/zajimavosti/1242-drevostavby-na-stromech-bunkry-pro-dospele http://www.tyden.cz/rubriky/bydleni/co-se-stavi-ve-svete/zpatky-na-stromy_71802.html Nevíme, zda historií myslíte i to, co jsme se učili všichni už na základní škole, že primitivní člověk zprvu bydlel na stromech. "Podle staveb lze dobře sledovat pokrok lidstva. V dobách primitivních žil člověk na stromech nebo v jeskyních, a jeskynní člověk je považován podnes za první stupeň ve vývoji člověčenstva." Čerpáno z: Malý čtenář, 1937-1938, čís. ročníku 57, čís. výtisku 16, s.504., vizhttp://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=3692450. Články nebo knihy, které by přímo rozebíraly minulost nebo budoucnost bydlení na stromech, jsme v našich dostupných zdrojích nenašli. | null | Národní knihovna ČR | Umění, architektura, muzeologie | null | 2012-01-09T14:38:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bydleni-na-stromech | 993 | cs | Dobrý den, prosím o zaslání informací (publikací nebo internetových stránek)o minulosti a budoucnosti bydlení na stromech. | Dobrý den, máte asi na mysli nové trendy architektury. Na internetu je několik odkazů, které si můžete sama najít např. pomocí vyhledávače Google, když zadáte přímo "bydlení na stromech". (Kombinací klíčových slov najdete patrně odkazů ještě více). Zde je několik odkazů na ukázku: http://hn.ihned.cz/c1-22062540-zpátky-na-stromy-aneb-luxusní-bydlení-vysoko-v-korunách http://www.novinky.cz/bydlení/128105-dům-na-stromě.html http://žena.centrum.cz/bydlení/fotogalerie/2011/10/25/treehotel/ https://www.stromhouse.cz/čs/stromhouse/ http://www.drevoastavby.cz/čs/dřevostavby/dům-na-bázi-dřeva/zajímavosti/1242-dřevostavby-na-stromech-bunkry-pro-dospělé http://www.týden.cz/rubriky/bydlení/co-se-staví-ve-světě/zpátky-na-stromy_71802.html Nevíme, zda historií myslíte i to, co jsme se učili všichni už na základní škole, že primitivní člověk zprvu bydlel na stromech. "Podle staveb lze dobře sledovat pokrok lidstva. V dobách primitivních žil člověk na stromech nebo v jeskyních, a jeskynní člověk je považován podnes za první stupeň ve vývoji člověčenstva." Čerpáno z: Malý čtenář, 1937-1938, čís. ročníku 57, čís. výtisků 16, s.504., vizhttp://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=3692450. Články nebo knihy, které by přímo rozebíraly minulost nebo budoucnost bydlení na stromech, jsme v našich dostupných zdrojích nenašli. | Dobrý den, prosím o zaslání informací (publikací nebo internetových stránek)o minulosti a budoucnosti bydlení na stromech. | Dobrý den, máte asi na mysli nové trendy architektury. Na internetu je několik odkazů, které si můžete sama najít např. pomocí vyhledávače Google, když zadáte přímo "bydlení na stromech". (kombinací klíčových slov najdete patrně odkazů ještě více). Zde je několik odkazů na ukázku: http://h.ihned.cz/c-22062540-zpátky-na-stromy-aneb-luxusní-bydlení-vysoko-v-korunách http://www.novinky.cz/bydlení/128105-dům-na-strome.html http://žena.centrum.cz/bydlení/fotogalerie/2011/10/25/treehotel/ http://www.stromhouse.cz/cs/stromhouse/ http://www.dřevostavby.cz/cs/dřevostavby/dům-na-bázi-dřeva/zajímavosti/1242-dřevostavby-na-stromech-bunkry-pro-dospěle http://www.týden.cz/rubriky/bydlení/co-se-staví-v-svete/zpátky-na-stromy_71802.html nevíme, zda historií myslíte i to, co jsme se učili všichni už na základní škole, že primitivní člověk zprvu bydlel na stromech. "podle staveb lze dobře sledovat pokrok lidstva. V dobách primitivních žil člověk na stromech nebo v jeskyních, a jeskynní člověk je považován podnes za první stupeň ve vývoji člověčenstva." Čerpáno z: Malý čtenář, 1937-1938, čís. ročníku 57, čís. výtisku 16, s.504., vizhttp://Kramerius.nku.cz/Kramerius/PShowPageDoc.do?id=3692450. Články nebo knihy, které by přímo rozebíraly minulost nebo budoucnost bydlení na stromech, jsme v našich dostupných zdrojích nenašli. | true |
bydlení na stromech | Dobrý den, prosím o zaslání informací (publikací nebo internetových stránek)o minulosti a budoucnosti bydlení na stromech. | Dobrý den, máte asi na mysli nové trendy architektury. Na internetu je několik odkazů, které si můžete sama najít např. pomocí vyhledávače google, když zadáte přímo "bydlení na stromech". (Kombinací klíčových slov najdete patrně odkazů ještě více). Zde je několik odkazů na ukázku: - v-korunach -drevostavby-na-stromech-bunkry-pro-dospele 802.html Nevíme, zda historií myslíte i to, co jsme se učili všichni už na základní škole, že primitivní člověk zprvu bydlel na stromech. "Podle staveb lze dobře sledovat pokrok lidstva. V dobách primitivních žil člověk na stromech nebo v jeskyních, a jeskynní člověk je považován podnes za první stupeň ve vývoji člověčenstva." . Články nebo knihy, které by přímo rozebíraly minulost nebo budoucnost bydlení na stromech, jsme v našich dostupnýých zdrojích nenašli. | null | Národní knihovna ČR | Umění, architektura, muzeologie | null | 2012-06-25T11:31:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bydleni-na-stromech-1 | 994 | cs | Dobrý den, prosím o zaslání informací (publikací nebo internetových stránek)o minulosti a budoucnosti bydlení na stromech. | Dobrý den, máte asi na mysli nové trendy architektury. Na internetu je několik odkazů, které si můžete sama najít např. pomocí vyhledávače google, když zadáte přímo "bydlení na stromech". (Kombinací klíčových slov najdete patrně odkazů ještě více). Zde je několik odkazů na ukázku: - v-korunách -dřevostavby-na-stromech-bunkry-pro-dospělé 802.html Nevíme, zda historií myslíte i to, co jsme se učili všichni už na základní škole, že primitivní člověk zprvu bydlel na stromech. "Podle staveb lze dobře sledovat pokrok lidstva. V dobách primitivních žil člověk na stromech nebo v jeskyních, a jeskynní člověk je považován podnes za první stupeň ve vývoji člověčenstva." . Články nebo knihy, které by přímo rozebíraly minulost nebo budoucnost bydlení na stromech, jsme v našich dostupnýých zdrojích nenašli. | Dobrý den, prosím o zaslání informací (publikací nebo internetových stránek)o minulosti a budoucnosti bydlení na stromech. | Dobrý den, máte asi na mysli nové trendy architektury. Na internetu je několik odkazů, které si můžete sama najít např. pomocí vyhledávače Google, když zadáte přímo "bydlení na stromech". (kombinací klíčových slov najdete patrně odkazů ještě více). Zde je několik odkazů na ukázku: - v-korunách -dřevostavby-na-stromech-bunkry-pro-dospěle 802.html nevíme, zda historií myslíte i to, co jsme se učili všichni už na základní škole, že primitivní člověk zprvu bydlel na stromech. "podle staveb lze dobře sledovat pokrok lidstva. V dobách primitivních žil člověk na stromech nebo v jeskyních, a jeskynní člověk je považován podnes za první stupeň ve vývoji člověčenstva." . Články nebo knihy, které by přímo rozebíraly minulost nebo budoucnost bydlení na stromech, jsme v našich dostupných zdrojích nenašli. | true |
Bydliště Gustav Meyrink | Dobrý den,jsou známy adresy, kde v Praze bydlel spisovatel Gustav Meyrink?Děkuji. | Dobrý den, úplně přesnou adresu pobytu Gustava Meyrinka v Praze jsme, v nám dostupných zdrojích, nenašli. S největší pravděpodobností by mohla být i svázána s bankovním domem, který v určitých letech v Praze vedl. O tom, kde se bavil a scházel s přáteli informace jsou, ale bližší informace o bydlišti v literatuře nejsou uvedeny. Bližší informaci uvádí pouze heslo Gustav Meyrink ve Wikipedii, správnost ale nemůžeme ověřit. Od roku 1884 žil v Praze. Po absolvování gymnázia navštěvoval obchodní akademii, jejíž studium zakončil absolventskou zkouškou v roce 1888. Pak pracoval v exportním obchodě a z peněz odkázaných otcem otevřel společně s přítelem (synovcem básníkaChristiana Morgensterna) bankovní dům. Takřka okamžitě se stal součástí pražské německé smetánky a zařadil se k místnímdandyům– kromě toho vlastnil jeden z prvních automobilů v Praze. Věnoval se sportu (šermuaveslování),šachům, udržoval kontakty s mladou generací židovsko-německých umělců a žil nevázaným životem, k němuž patřily kromě jiného různé rvačky a návštěvynevěstinců. Ve svém bytě naPříkopech, přeplněném soškami, zrcadly a různými bizarními předměty, pořádalspiritistickéseance, při nichž užíval různé omamné látky (hašišaopium). Posléze však Meyrink spiritismus, stejně jako užívání opiátů, zavrhl. Zdroj: BOBÍKOVÁ, Lenka. Mág a spiritualista, ale i rebel a skandálista.Magazín - Právo. 2020-04-11, s. 25-28. https://cs.wikipedia.org/wiki/Gustav_Meyrink#cite_note-magazin-5 G. M.přišel do Prahy jako osmnáctiletý. Složil maturitu na obchodní akademii, v letech 1889 až 1902 vedl bankovní dům spolu se synovcem básníka Christiana Morgennsterna Janem. Banka Gustav Meyer et Morgenstern byla v roce 1891 na Novém Městě v Ovocné ulici č. 2/761, dnes součástí Jungmannova náměstí (rohový dům čelní frontou obrácený do Národní třídy, boční do dnešní ulice 28. října). V rocee 1896 závod sídlil na Václavském náměstí č. 33/829.V roce 1903 Prahu opustil. Zdroj: KNEIDL, Pravoslav.Pražská léta německých a rakouských spisovatelů. Praha: Pražská edice, 1997. s. 108. ISBN 80-901509-3-4. Dostupné také z:https://ndk.cz/uuid/uuid:493117c0-9cb3-11e3-a880-5ef3fc9ae867 Němečtí básníci měli své Treffpunkte v různých kavárnách…v Continentalu kraloval Gustav Meyrink… RIPELLINO, Angelo Maria, HARTMANOVÁ, Alena a KLÍPA, Bohumír.Magická Praha. Praha: Argo, 2009. s. 37. ISBN 9788025701911. Dostupné také z:https://ndk.cz/uuid/uuid:b0d749c0-8acf-11e4-95d8-001018b5eb5c | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2021-06-07T08:00:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/bydliste-gustav-meyrink | 995 | cs | Dobrý den,jsou známy adresy, kde v Praze bydlel spisovatel Gustav Meyrink?Děkuji. | Dobrý den, úplně přesnou adresu pobytu Gustava Meyrinka v Praze jsme, v nám dostupných zdrojích, nenašli. S největší pravděpodobností by mohla být i svázána s bankovním domem, který v určitých letech v Praze vedl. O tom, kde se bavil a scházel s přáteli informace jsou, ale bližší informace o bydlišti v literatuře nejsou uvedeny. Bližší informaci uvádí pouze heslo Gustav Meyrink ve Wikipedii, správnost ale nemůžeme ověřit. Od roku 1884 žil v Praze. Po absolvování gymnázia navštěvoval obchodní akademii, jejíž studium zakončil absolventskou zkouškou v roce 1888. Pak pracoval v exportním obchodě a z peněz odkázaných otcem otevřel společně s přítelem (synovcem básníkaChristiana Morgensterna) bankovní dům. Takřka okamžitě se stal součástí pražské německé smetánky a zařadil se k místnímdandyům– kromě toho vlastnil jeden z prvních automobilů v Praze. Věnoval se sportu (šermuaveslování),šachům, udržoval kontakty s mladou generací židovsko-německých umělců a žil nevázaným životem, k němuž patřily kromě jiného různé rvačky a návštěvynevěstinců. Ve svém bytě naPříkopech, přeplněném soškami, zrcadly a různými bizarními předměty, pořádalspiritistickéseance, při nichž užíval různé omamné látky (hašišaopium). Posléze však Meyrink spiritismus, stejně jako užívání opiátů, zavrhl. Zdroj: BOBÍKOVÁ, Lenka. Mág a spiritualista, ale i rebel a skandálista.Magazín - Právo. 2020-04-11, s. 25-28. https://čs.wikipedia.org/wiki/Gustav_Meyrink#cité_nótě-magazín-5 G. M.přišel do Prahy jako osmnáctiletý. Složil maturitu na obchodní akademii, v letech 1889 až 1902 vedl bankovní dům spolu se synovcem básníka Christiana Morgennsterna Janem. Banka Gustav Meyer et Morgenstern byla v roce 1891 na Novém Městě v Ovocné ulici č. 2/761, dnes součástí Jungmannova náměstí (rohový dům čelní frontou obrácený do Národní třídy, boční do dnešní ulice 28. října). V rocee 1896 závod sídlil na Václavském náměstí č. 33/829.V roce 1903 Prahu opustil. Zdroj: KNEIDL, Pravoslav.Pražská léta německých a rakouských spisovatelů. Praha: Pražská edice, 1997. s. 108. ISBN 80-901509-3-4. Dostupné také z:https://ndk.cz/uuid/uuid:493117c0-9cb3-11e3-a880-5ef3fc9ae867 Němečtí básníci měli své Treffpunkte v různých kavárnách…v Continentalu kraloval Gustav Meyrink… RIPELLINO, Angelo Maria, HARTMANOVÁ, Alena a KLÍPA, Bohumír.Magická Praha. Praha: Argo, 2009. s. 37. ISBN 9788025701911. Dostupné také z:https://ndk.cz/uuid/uuid:b0d749c0-8acf-11e4-95d8-001018b5eb5c | Dobrý den,jsou známy adresy, kde v Praze bydlel spisovatel Gustav Meyrink?Děkuji. | Dobrý den, úplně přesnou adresu pobytu Gustava Meyrinka v Praze jsme, v nám dostupných zdrojích, nenašli. S největší pravděpodobností by mohla být i svázána s bankovním domem, který v určitých letech v Praze vedl. O tom, kde se bavil a scházel s přáteli informace jsou, ale bližší informace o bydlišti v literatuře nejsou uvedeny. Bližší informaci uvádí pouze heslo Gustav Meyrink v Wikipedii, správnost ale nemůžeme ověřit. Od roku 1884 žil v Praze. Po absolvování gymnázia navštěvoval obchodní akademii, jejíž studium zakončil absolventskou zkouškou v roce 1888. Pak pracoval v exportním obchodě a z peněz odkázaných otcem otevřel společně s přítelem (synovcem básníkaChristiana Morgensterna) bankovní dům. Takřka okamžitě se stal součástí pražské německé smetánky a zařadil se k místnímdandyům– kromě toho vlastnil jeden z prvních automobilů v Praze. Věnoval se sportu (šermuaveslování),šachům, udržoval kontakty s mladou generací židovsko-německých umělců a žil nevázaným životem, k němuž patřily kromě jiného různé rvačky a návštěvynevěstinců. Ve svém bytě Příkopech, přeplněném soškami, zrcadly a různými bizarními předměty, pořádalspiritistickéseance, při nichž užíval různé omamné látky (hašišaopium). Posléze však Meyrink spiritismus, stejně jako užívání opiátů, zavrhl. Zdroj: BOBÍKOVI, Lenka. Mág a spiritualista, ale i rebel a skandalista.Magazín - právo. 2020-04-11, s. 25-28. http://cs.wikipedia.org/Miki/Gustav_Meyrink#cite_noty-magazín-5 G. M.přišel do Prahy jako osmnáctiletý. Složil maturitu na obchodní akademii, v letech 1889 až 1902 vedl bankovní dům spolu se synovcem básníka Christiana Morgensterna Janem. Banka Gustav Meyer et Morgenstern byla v roce 1891 na novém městě v ovocné ulici č. 2/761, dnes součástí Jungmannova náměstí (rohový dům čelní frontou obrácený do národní třídy, boční do dnešní ulice 28. října). V roce 1896 závod sídlil na václavském náměstí č. 33/829.V roce 1903 Prahu opustil. Zdroj: KREIDL, Pravoslav.Pražská léta německých a rakouských spisovatelů. Praha: Pražská edice, 1997. s. 108. ISBN 80-901509-3-4. Dostupné také z:http://nd.cz/id/id:493117c0-cb-11e3-a880-5ef3fc9ae867 němečtí básníci měli své Treffpunkte v různých kavárnách…v Continentalu kraloval Gustav Meyrink… RIPELLINO, Angelo Maria, HARTMANOVÁ, Alena a LÍPA, Bohumír.Magická Praha. Praha: Argo, 2009. s. 37. ISBN 9788025701911. Dostupné také z:http://nd.cz/id/id:b0d749c0-ac-11e4-95d8-001018b5eb5c | true |
Byl Gustav Mahler veganem či vegetariánem? | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli Gustav Mahler byl vegetariánem nebo veganem a jestli v tu dobu bylo normální veganství či vegetariánství v 19. století? | Vážená paní (...), rakouský skladatel a dirigent Gustav Mahler byl vegetarián. Zmínka o tomto jeho způsobu stravování se objevuje v několika publikacích, které má naše knihovna ve fondu. Vždy se ale jedná o velmi stručné informace. Uvedu několik příkladů: V knize: LA GRANGE, Henry-Louis de a Danuše NAVRÁTILOVÁ.Gustav Mahler. Praha: Argo, 2018, 604 stran; 24 cm. ISBN 978-80-257-2459-0 (ve fondu knihovny umístění 929 Ma, signatura A0-56063) nalezneme na stranách 31-32 kapitolu: Socialista a vegetarián. Zde se dočítáme, že se Gustav Mahler v roce 1880 ve Vídni seznámil prostřednictvím členů Akademického Wagnerova spolku s Wagnerovým spisem: Náboženství a umění. Na mysli je hudební skladatel Richard Wagner. V něm Wagner vysvětluje své nové zásady, mezi něž, v zájmu nápravy lidstva, patřil návrat k vegetariánství. Členové kruhu ihned změnili stravovací zvyklosti a začali se scházet v Ramharterově vegetariánské restauraci, kde Mahler několik měsíců jedl bezmasé pokrmy a pil nealkoholické nápoje. V knize: BLAUKOPF, Kurt, Eva PÁTKOVÁ a Jitka LUDVOVÁ.Gustav Mahler: současník budoucnosti. Praha: H+H, 1998, 240 s.: il. 24 cm. ISBN 80-86022-31-5 (signatura 647 401, strana 33) opět nalezneme informaci o Akademickém Wagnerově spolku. A Gustav Mahler v listopadu 1880 píše příteli: "Už celý měsíc jsem úplný vegetarián. Morální účinek tohoto způsobu života je obrovský. Je důsledkem dobrovolného omezování těla, z něhož pak vyrůstá má nenáročnost. Umíš si jistě představit, jak jsem tím celý proniknutý, jestliže si od toho slibuji regeneraci lidského rodu. Řeknu Ti jen jedno: Obrať se k přírodnímu způsobu žití, ovšem s účelnou výživou (Grahamův chléb) a sám brzy poznáš plody." Jan Klusák ve své knize:Zpráva o Gustavu Mahlerovi. Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum, 1986, 1 sv.: il. (signatura I-708 952) zmiňuje spisovatele Franze Kafku a uvádí: "Když jsme u Kafky, není bez zajímavosti, že oba (Kafka i Mahler) se poměrně v mladém věku stávají vegetariány, a to nejen ze zdravotních důvodů, nýbrž i z filozofického a etického přesvědčení." V souboru dopisů: MAHLER, Gustav.Dopisy. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1962, 412 s.: il. (signatura 88 966, strana 324) také nacházíme zmínku o Mahlerově vegetariánství. V dopise manželce Almě Mahler z 10. září 1908 mimo jiné stojí: "Keussler se už také objevil. Skvělý člověk. V sobotu večer po zkoušce budu u něho vegetářsky večeřet." Informace o vegetariánství Gustava Mahlera najdeme také na internetu, např. na: Radio Prague International:Radio Prague International Gustav Mahler v Jihlavě:G.Mahler JIHLAVA (gaudiumpraha.org) Česká televize:Milovaný i nenáviděný Gustav Mahler — ČT24 — Česká televize (ceskatelevize.cz) Co se týče dotazu k vegetariánství, to má své kořeny v dávné době. Už v první knize Bible, před 3500 lety, je psáno: "A Bůh pravil: Hle, dávám vám všechny zeliny rozsévající sémě na povrchu celé země a každý strom, na němž jest plod stromu, který vydává sémě, vám budiž za pokrm." (Mojžíš 1,29). Dále cituji z knihy: RISI, Armin a Ronald ZÜRRER.Vegetariánský život: přednosti bezmasé výživy. Praha: Earth Save CZ, 2007, 101 s . ; 22 cm. ISBN 978-80-86916-00-2 (umístění 613.2, signatura A0-1108). "Také v nejstarší evropské vysoce rozvinuté kultuře, v antickém Řecku, bylo vegetariánství vznešeným ideálem. Za praotce vegetariánství v Evropě je považován Pythagoras. V jeho vzdělávacích sdruženích, do kterých byly připuštěny i ženy, byla bezmasá strava samozřejmostí. Proto se vegetariánům až do poloviny 19. století většinou říkalo pythagorejci." V polovině 19. století nastává velký rozvoj vegetariánských společností a hnutí. Z Anglie (v roce 1847 vzniká v Manchesteru první Anglická vegetariánská společnost) a Německa pronikly tyto myšlenky i do USA, kde se jedním z jejích průkopníků stává Silvester Graham – vynalezl nový způsob pečení chleba z celozrnné mouky. Ve druhé polovině 19. století vznikají různé směry a hnutí, jejichž součástí je i vegetariánství a postupně jich stále přibývá. Z počátku se jednalo o elitní záležitost, protože vegetariánství si mohli dovolit lidé, kteří nežili v nedostatku a pro něž tedy maso nebylo symbolem bohatství nebo něčeho těžko dostupného a slavnostního. Rostlinná strava sice byla propagována jako levnější, ale to si mohl plně uvědomit pouze člověk, který měl bezproblémový přístup k masu. | Hradec Králové | Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové | Lékařství | Databáze:Vyhledávač PRIMO:https://primo.svkhk.cz/Česká národní bibliografieVysokoškolské kvalifikační práce:https://theses.cz/InternetKnihy:LA GRANGE, Henry-Louis de a Danuše NAVRÁTILOVÁ. Gustav Mahler. Praha: Argo, 2018, 604 stran; 24 cm. ISBN 978-80-257-2459-0BLAUKOPF, Kurt, Eva PÁTKOVÁ a Jitka LUDVOVÁ. Gustav Mahler: současník budoucnosti. Praha: H+H, 1998, 240 s.: il. 24 cm. ISBN 80-86022-31-5KLUSÁK, Jan. Zpráva o Gustavu Mahlerovi. Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum, 1986, 1 sv.: il.MAHLER, Gustav. Dopisy. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1962, 412 s.: il.ČERVENÝ, Karel, Drahomíra ČERVENÁ, Jana DVONČOVÁ a Marie KORANDOVÁ. Vegetariánská kuchařka: vegetariánství v teorii a v praxi ; 300 receptů. Bratislava: Práca, 1991, 200 s. : barev. il. ; 30 cm. ISBN 80-7094-256-8.RISI, Armin a Ronald ZÜRRER. Vegetariánský život: přednosti bezmasé výživy. Praha: Earth Save CZ, 2007, 101s . ; 22 cm. ISBN 978-80-86916-00-2. | 2022-12-08T11:40:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/byl-gustav-mahler-veganem-ci-vegetarianem | 996 | cs | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli Gustav Mahler byl vegetariánem nebo veganem a jestli v tu dobu bylo normální veganství či vegetariánství v 19. století? | Vážená paní (...), rakouský skladatel a dirigent Gustav Mahler byl vegetarián. Zmínka o tomto jeho způsobu stravování se objevuje v několika publikacích, které má naše knihovna ve fondu. Vždy se ale jedná o velmi stručné informace. Uvedu několik příkladů: V knize: LA GRANGE, Henry-Louis de a Danuše NAVRÁTILOVÁ.Gustav Mahler. Praha: Argo, 2018, 604 stran; 24 cm. ISBN 978-80-257-2459-0 (ve fondu knihovny umístění 929 Má, signatura A0-56063) nalezneme na stranách 31-32 kapitolu: Socialista a vegetarián. Zde se dočítáme, že se Gustav Mahler v roce 1880 ve Vídni seznámil prostřednictvím členů Akademického Wagnerova spolku s Wagnerovým spisem: Náboženství a umění. Na mysli je hudební skladatel Richard Wagner. V něm Wagner vysvětluje své nové zásady, mezi něž, v zájmu nápravy lidstva, patřil návrat k vegetariánství. Členové kruhu ihned změnili stravovací zvyklosti a začali se scházet v Ramharterově vegetariánské restauraci, kde Mahler několik měsíců jedl bezmasé pokrmy a pil nealkoholické nápoje. V knize: BLAUKOPF, Kurt, Eva PÁTKOVÁ a Jitka LUDVOVÁ.Gustav Mahler: současník budoucnosti. Praha: H+H, 1998, 240 s.: il. 24 cm. ISBN 80-86022-31-5 (signatura 647 401, strana 33) opět nalezneme informací o Akademickém Wagnerově spolku. A Gustav Mahler v listopadu 1880 píše příteli: "Už celý měsíc jsem úplný vegetarián. Morální účinek tohoto způsobu života je obrovský. Je důsledkem dobrovolného omezování těla, z něhož pak vyrůstá má nenáročnost. Umíš si jistě představit, jak jsem tím celý proniknutý, jestliže si od toho slibují regeneraci lidského rodu. Řeknu Ti jen jedno: Obrať se k přírodnímu způsobu žití, ovšem s účelnou výživou (Grahamův chléb) a sám brzy poznáš plody." Jan Klusák ve své knize:Zpráva o Gustavu Mahlerovi. Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum, 1986, 1 sv.: il. (signatura I-708 952) zmiňuje spisovatele Franze Kafku a uvádí: "Když jsme u Kafky, není bez zajímavosti, že oba (Kafka i Mahler) se poměrně v mladém věku stávají vegetariány, a to nejen ze zdravotních důvodů, nýbrž i z filozofického a etického přesvědčení." V souboru dopisů: MAHLER, Gustav.Dopisy. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1962, 412 s.: il. (signatura 88 966, strana 324) také nacházíme zmínku o Mahlerově vegetariánství. V dopise manželce Almě Mahler z 10. září 1908 mimo jiné stojí: "Keussler se už také objevil. Skvělý člověk. V sobotu večer po zkoušce budu u něho vegetářsky večeřet." Informace o vegetariánství Gustava Mahlera najdeme také na internetu, např. na: Radio Prague International:Radio Prague International Gustav Mahler v Jihlavě:G.Mahler JIHLAVA (gaudiumpraha.org) Česká televize:Milovaný i nenáviděný Gustav Mahler — ČT24 — Česká televize (ceskatelevize.cz) Co se týče dotazu k vegetariánství, to má své kořeny v dávné době. Už v první knize Bible, před 3500 lety, je psáno: "A Bůh pravil: Hle, dávám vám všechny zeliny rozsévající sémě na povrchu celé země a každý strom, na němž jest plod stromu, který vydává sémě, vám budiž za pokrm." (Mojžíš 1,29). Dále cituji z knihy: ŘÍŠI, Armin a Ronald ZÜRRER.Vegetariánský život: přednosti bezmasé výživy. Praha: Earth Save CZ, 2007, 101 s . ; 22 cm. ISBN 978-80-86916-00-2 (umístění 613.2, signatura A0-1108). "Také v nejstarší evropské vysoce rozvinuté kultuře, v antickém Řecku, bylo vegetariánství vznešeným ideálem. Za praotce vegetariánství v Evropě je považován Pýthagorás. V jeho vzdělávacích sdruženích, do kterých byly připuštěny i ženy, byla bezmasá strava samozřejmostí. Proto se vegetariánům až do poloviny 19. století většinou říkalo pythagorejci." V polovině 19. století nastává velký rozvoj vegetariánských společností a hnutí. Z Anglie (v roce 1847 vzniká v Manchesteru první Anglická vegetariánská společnost) a Německa pronikly tyto myšlenky i do USA, kde se jedním z jejích průkopníků stává Silvester Graham – vynalezl nový způsob pečení chleba z celozrnné mouky. Ve druhé polovině 19. století vznikají různé směry a hnutí, jejichž součástí je i vegetariánství a postupně jich stále přibývá. Z počátku se jednalo o elitní záležitost, protože vegetariánství si mohli dovolit lidé, kteří nežili v nedostatku a pro něž tedy maso nebylo symbolem bohatství nebo něčeho těžko dostupného a slavnostního. Rostlinná strava sice byla propagována jako levnější, ale to si mohl plně uvědomit pouze člověk, který měl bezproblémový přístup k masu. | Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli Gustav Mahler byl vegetariánem nebo čeganem a jestli v tu dobu bylo normální veganství či vegetariánství v 19. století? | Vážená paní (...), rakouský skladatel a dirigent Gustav Mahler byl vegetarián. Zmínka o tomto jeho způsobu stravování se objevuje v několika publikacích, které má naše knihovna ve fondu. Vždy se ale jedná o velmi stručné informace. Uvedu několik příkladů: V knize: LA GRANGE, Henry-Louis de a Danuše NAVRÁTILOVÁ.Gustav Mahler. Praha: Argo, 2018, 604 stran; 24 cm. ISBN 978-80-257-2459-0 (ve fondu knihovny umístění 929 a, signatura AC-56063) nalezneme na stranách 31-32 kapitolu: Socialista a vegetarián. Zde se dočítáme, že se Gustav Mahler v roce 1880 ve Vídni seznámil prostřednictvím členů akademického Wagnerova spolku s Wagnerovým spisem: Náboženství a umění. Na mysli je hudební skladatel Richard Wagner. V něm Wagner vysvětluje své nové zásady, mezi něž, v zájmu nápravy lidstva, patřil návrat k vegetariánství. Členové kruhu ihned změnili stravovací zvyklosti a začali se scházet v Ramharterově vegetariánské restauraci, kde Mahler několik měsíců jedl bezmasé pokrmy a pil nealkoholické nápoje. V knize: BLAUKOPF, Kurt, Eva PÁTKOVÁ a Jitka LUDVOVI.Gustav Mahler: současník budoucnosti. Praha: H+h, 1998, 240 s.: il. 24 cm. ISBN 80-86022-31-5 (signatura 647 401, strana 33) opět nalezneme informaci o akademickém Wagnerově spolku. A Gustav Mahler v listopadu 1880 píše příteli: "už celý měsíc jsem úplný vegetarián. Morální účinek tohoto způsobu života je obrovský. Je důsledkem dobrovolného omezování těla, z něhož pak vyrůstá má nenáročnost. Umíš si jistě představit, jak jsem tím celý proniknutí, jestliže si od toho slibuje regeneraci lidského rodu. Řeknu ti jen jedno: Obrat se k přírodnímu způsobu žití, ovšem s účelnou výživou (Grahamův chléb) a sám brzy poznáš plody." Jan klusák ve své knize:Zpráva o Gustavu Mahlerovi. Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum, 1986, 1 sv.: il. (signatura I-708 952) zmiňuje spisovatele Franze Kafku a uvádí: "když jsme u Kafky, není bez zajímavosti, že oba (Kafka i Mahler) se poměrně v mladém věku stávají vegetariány, a to nejen ze zdravotních důvodů, nýbrž i z filozofického a etického přesvědčení." V souboru dopisů: MAHLER, Gustav.Dopisy. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1962, 412 s.: il. (signatura 88 966, strana 324) také nacházíme zmínku o Mahlerově vegetariánství. V dopise manželce Almě Mahler z 10. září 1908 mimo jiné stojí: "Kessler se už také objevil. Skvělý člověk. V sobotu večer po zkoušce budu u něho vegetářsky večeřet." Informace o vegetariánství Gustava Mahlera najdeme také na internetu, např. na: Radio Prague International:Radio Prague International Gustav Mahler v Jihlavě:G.Mahler JIHLAVA (gaudiumpraha.org) Česká televize:Milovaný i nenáviděný Gustav Mahler — ČT2 — Česká televize (ceskatelevize.cz) co se týče dotazu k vegetariánství, to má své kořeny v dávné době. Už v první knize bible, před 3500 lety, je psáno: "a bůh pravil: Hle, dávám vám všechny zeminy rozsévající sémě na povrchu celé země a každý strom, na němž jest plod stromu, který vydává sémě, vám budiž za pokrm." (Mojžíš 1,29). Dále cituji z knihy: ISI, Armin a Ronald ZÜRRER.Vegetariánský život: přednosti bezmasé výživy. Praha: Earth save CZ, 2007, 101 s . ; 22 cm. ISBN 978-80-86916-00-2 (umístění 613.2, signatura AC-1108). "také v nejstarší evropské vysoce rozvinuté kultuře, v antickém Řecku, bylo vegetariánství vznešeným ideálem. Za praotce vegetariánství v Evropě je považován Pythagoras. V jeho vzdělávacích sdruženích, do kterých byly připuštěny i ženy, byla bezmasá strava samozřejmostí. Proto se vegetariánům až do poloviny 19. století většinou říkalo pythagorejci." V polovině 19. století nastává velký rozvoj vegetariánských společností a hnutí. Z Anglie (v roce 1847 vzniká v Manchesteru první anglická vegetariánská společnost) a Německa pronikly tyto myšlenky i do USA, kde se jedním z jejích průkopníků stává Silvester Graham – vynalezl nový způsob pečení chleba z celozrnné mouky. Ve druhé polovině 19. století vznikají různé směry a hnutí, jejichž součástí je i vegetariánství a postupně jich stále přibývá. Z počátku se jednalo o elitní záležitost, protože vegetariánství si mohli dovolit lidé, kteří nežili v nedostatku a pro něž tedy maso nebylo symbolem bohatství nebo něčeho těžko dostupného a slavnostního. Rostlinná strava sice byla propagována jako levnější, ale to si mohl plně uvědomit pouze člověk, který měl bezproblémový přístup k masu. | true |
Byl J.A.Komenský v roce 1614 v Betlémské kapli? | Byl zde Komenský na pozvání Jednoty bratrské a za jakým účelem? | Dobrý den, různé zdroje prakticky popisují (a opisují) pohyb J. A. Komenského v Praze stejně, viz několik ukázek níže: Lze předpokládat, že v Praze Komenský navštívil své souvěrce, jejichž střediskem byla tehdy Betlémská kaple... Betlémská kaple byla spojena s karolínskou, utrakvistickou akademií. Aspoň jednoho z mistrů z Karolina Komenský znal z jeho díla, profesora Vavřince Benedikti Nudožerského, překladatele žalmů, jenž zemřel roku 1615 a jehož Komenský vzpomněl ještě ve svém listu k P. Montanovi z roku 1661. Zdroj: POLIŠENSKÝ, Josef. Jan Amos Komenský: [studie s ukázkami z díla Komenského]. Praha: Svobodné slovo, 1963. S.28 http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:2ad28090-92e9-11e2-bc29-005056825209 Ani v Heidelberku neztratil spojení s Nizozemím. Jeho zájem o české dějiny posílilo setkání s nizozemským diplomatem, dříve už zmíněným přítelem K. st. Ze Žerotína, Brederodem. Svědčí o tom Komenského poznámka o malé pozornosti, kterou Jednota věnovala vlastním dějinám: "Nepilnost Čechů, na niž přede mnou i P. Brederovius v Heidelberku leta 1613 velice naříkal." Co si tedy přinášel mladý Jan Amos do vlasti, když se na jaře roku 1614 vracel domů? Především se vracel jako mladý muž, který srovnával "vzdělance vlastního národa" s učenými Italy, Francouzi, Němci, Angličany a Nizozemci a nalezl je lehkými. Jan Amos se vracel jako "rozhněvaný mladý muž", který si asi mnoho přátel mezi zpohodlněnými staršími nezískal... Zdroj: Universita Karlova J. A. Komenskému: 1670-1970 : sborník prací učitelů a studentů University Karlovy k 300. výročí úmrtí J. A. Komenského. Praha: Univerzita Karlova, 1971. S. 48 http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:5c5a6450-bc79-11e4-854f-5ef3fc9ae867 Na jaře r. 1614 vrátil se Komenský pěšky z Německa domů na Moravu. Cestou zastavil se v Praze a navštívil tu theologickou kolej při kapli Betlémské. Zdroj: J.A. Komenského život, dílo, doba: Průvodce a katalog výstavy uspoř. k 300. výročí vydání amsterodamského souboru ... Opera didactica omnia ... a k 300. výročí 1. vyd. knihy Orbis pictus ... v Praze, červen-prosinec 1957. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. S. 16 http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:25ca9300-ad09-11e2-9592-5ef3fc9bb22f Zpáteční cesta zavedla Komenského, zřejmě na konci jara 1614, poprvé a naposledy do Prahy. Hlavní město českého státu sice již nebylo královským a císařským sídlem, přitahující diplomaty a vzdělance z celé Evropy, ale stále si udržovalo důležité politické a kulturní postavení... Po vydání Rudolfova majestátu získali evangelíci plnou kontrolu nad Univerzitou Karlovou, na níž působili věhlasní profesoři, lékař Jan Jessenius, básník Jan Campanus či filolog Vavřinec Benedikti, blízcí Komenskému svými reformními požadavky. Protestantská vzdělanost měla totiž své stíny, projevující se nedostatky ve školské výchově i v částečném kulturním izolacionismu a provincialismu. Česká metropole byla rovněž střediskem české větve jednoty bratrské, jejíž pražskou modlitebnou se stala po roce 1609 Betlémská kaple, někdejší Husovo působiště. Nepochybně sem vedly Komenského první kroky po příchodu do Prahy. Správcem kaple a rektorem přilehlého teologického semináře byl Jan Cyrill, dobrý známý Láneckého a pozdější Komenského tchán... Zdroj: KUMPERA, Jan. Jan Amos Komenský: poutník na rozhraní věků. Ostrava: Amosium servis, 1992. S. 35 http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:5b312d50-2b5a-11e7-a77b-001018b5eb5c Za svá studia v cizině pocítil Komenský nezměrné množství nových poznatků, zkušeností, dojmů, které vyvodil v důsledky v činech, dílech i ve směru, kterým se pak vydal. Po studiích r. 1614 se Komenský vrátil do Prahy, celou cestu z Heidelbergu až do Prahy šel pěšky, převážně z důvodů finančních, za poslední peníze si koupil epochální dílo O otáčení těles nebeských od Mikuláše Koperníka, ale také z důvodů zdravotních, aby posílil své zdraví z nemoci. V Praze sídlila česká větev Jednoty bratrské a po r. 1609 se Betlémská kaple stala její modlitebnou. První, co Komenský v Praze navštívil, byla právě Betlémská kaple. Jan Cyril, známý přerovského správce Láneckého a pozdější tchán Komenského, byl správcem této kaple a taktéž rektorem sousedícího teologického semináře. Ten obeznámil Komenského, jak se vyvíjí poměry v Čechách. (Kumpera, 1992). Zdroj:https://docplayer.cz/amp/1863399-Jan-amos-komensky-a-jeho-vliv-na-socialni-pedagogiku-ilona-lavickova.html Na exil se připravoval J. A. Komenský na Moravě. Plný zoufalství s povděkem přijímá nabídku Karla staršího ze Žerotína a odchází na jeho panství do Brandýsa nad Orlicí, kde se nacházelo centrum české větve Jednoty bratrské. Tady poznává Marii Dorotu Cyrillovou, o deset let mladší dceru seniora bratrské církve a někdejšího správce Betlémské kaple. V září 1624 se s ní oženil... Zdroj:https://www.stoplusjednicka.cz/nekonecne-putovani-ucitele-narodu-kam-zaval-osud-jana-amose-komenskeho | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2019-04-26T16:49:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/byl-j-a-komensky-v-roce-1614-v-betlemske-kapli | 997 | cs | Byl zde Komenský na pozvání Jednoty bratrské a za jakým účelem? | Dobrý den, různé zdroje prakticky popisují (a opisují) pohyb J. A. Komenského v Praze stejně, viz několik ukázek níže: Lze předpokládat, že v Praze Komenský navštívil své souvěrce, jejichž střediskem byla tehdy Betlémská kaple... Betlémská kaple byla spojena s karolínskou, utrakvistickou akademií. Aspoň jednoho z mistrů z Karolina Komenský znal z jeho díla, profesora Vavřince Benedikti Nudožerského, překladatele žalmů, jenž zemřel roku 1615 a jehož Komenský vzpomněl ještě ve svém listu k P. Montanovi z roku 1661. Zdroj: POLIŠENSKÝ, Josef. Jan Amos Komenský: [studie s ukázkami z díla Komenského]. Praha: Svobodné slovo, 1963. S.28 http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:2ad28090-92e9-11e2-bc29-005056825209 Ani v Heidelberku neztratil spojení s Nizozemím. Jeho zájem o české dějiny posílilo setkání s nizozemským diplomatem, dříve už zmíněným přítelem K. st. Ze Žerotína, Brederodem. Svědčí o tom Komenského poznámka o malé pozornosti, kterou Jednota věnovala vlastním dějinám: "Nepilnost Čechů, na níž přede mnou i P. Brederovius v Heidelberku léta 1613 velice naříkal." Co si tedy přinášel mladý Jan Amos do vlasti, když se na jaře roku 1614 vracel domů? Především se vracel jako mladý muž, který srovnával "vzdělance vlastního národa" s učenými Italy, Francouzi, Němci, Angličany a Nizozemci a nalezl je lehkými. Jan Amos se vracel jako "rozhněvaný mladý muž", který si asi mnoho přátel mezi zpohodlněnými staršími nezískal... Zdroj: Universita Karlova J. A. Komenskému: 1670-1970 : sborník prací učitelů a studentů University Karlovy k 300. výročí úmrtí J. A. Komenského. Praha: Univerzita Karlova, 1971. S. 48 http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:5c5a6450-bc79-11e4-854f-5ef3fc9ae867 Na jaře r. 1614 vrátil se Komenský pěšky z Německa domů na Moravu. Cestou zastavil se v Praze a navštívil tu theologickou kolej při kapli Betlémské. Zdroj: J.A. Komenského život, dílo, doba: Průvodce a katalog výstavy uspoř. k 300. výročí vydání amsterodamského souboru ... Opera didactica omnia ... a k 300. výročí 1. vyd. knihy Orbis pictus ... v Praze, červen-prosinec 1957. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. S. 16 http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:25ca9300-ad09-11e2-9592-5ef3fc9bb22f Zpáteční cesta zavedla Komenského, zřejmě na konci jara 1614, poprvé a naposledy do Prahy. Hlavní město českého státu sice již nebylo královským a císařským sídlem, přitahující diplomaty a vzdělance z celé Evropy, ale stále si udržovalo důležité politické a kulturní postavení... Po vydání Rudolfova majestátu získali evangelíci plnou kontrolu nad Univerzitou Karlovou, na níž působili věhlasní profesoři, lékař Jan Jessenius, básník Jan Campanus či filolog Vavřinec Benedikti, blízcí Komenskému svými reformními požadavky. Protestantská vzdělanost měla totiž své stíny, projevující se nedostatky ve školské výchově i v částečném kulturním izolacionismu a provincialismu. Česká metropole byla rovněž střediskem české větve jednoty bratrské, jejíž pražskou modlitebnou se stala po roce 1609 Betlémská kaple, někdejší Husovo působiště. Nepochybně sem vedly Komenského první kroky po příchodu do Prahy. Správcem kaple a rektorem přilehlého teologického semináře byl Jan Cyrill, dobrý známý Láneckého a pozdější Komenského tchán... Zdroj: KUMPERA, Jan. Jan Amos Komenský: poutník na rozhraní věků. Ostrava: Amosium servis, 1992. S. 35 http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:5b312d50-2b5a-11e7-a77b-001018b5eb5c Za svá studia v cizině pocítil Komenský nezměrné množství nových poznatků, zkušeností, dojmů, které vyvodil v důsledky v činech, dílech i ve směru, kterým se pak vydal. Po studiích r. 1614 se Komenský vrátil do Prahy, celou cestu z Heidelbergu až do Prahy šel pěšky, převážně z důvodů finančních, za poslední peníze si koupil epochální dílo O otáčení těles nebeských od Mikuláše Koperníka, ale také z důvodů zdravotních, aby posílil své zdraví z nemoci. V Praze sídlila česká větev Jednoty bratrské a po r. 1609 se Betlémská kaple stala její modlitebnou. První, co Komenský v Praze navštívil, byla právě Betlémská kaple. Jan Cyril, známý přerovského správce Láneckého a pozdější tchán Komenského, byl správcem této kaple a taktéž rektorem sousedícího teologického semináře. Ten obeznámil Komenského, jak se vyvíjí poměry v Čechách. (Kumpera, 1992). Zdroj:https://docplayer.cz/amp/1863399-Jan-amos-komenský-a-jeho-vliv-na-sociální-pedagogiku-ilona-lavičková.html Na exil se připravoval J. A. Komenský na Moravě. Plný zoufalství s povděkem přijímá nabídku Karla staršího ze Žerotína a odchází na jeho panství do Brandýsa nad Orlicí, kde se nacházelo centrum české větve Jednoty bratrské. Tady poznává Marii Dorotu Cyrillovou, o deset let mladší dceru seniora bratrské církve a někdejšího správce Betlémské kaple. V září 1624 se s ní oženil... Zdroj:https://www.stoplusjednicka.cz/nekonečné-putování-učitelé-národů-kam-zával-osud-jana-amose-komenského | Byl zde Komenský na pozvání jednoty bratrské a za jakým účelem? | Dobrý den, různé zdroje prakticky popisují (a opisují) pohyb J. A. Komenského v Praze stejně, viz několik ukázek níže: Lze předpokládat, že v Praze Komenský navštívil své souvěrce, jejichž střediskem byla tehdy betlémská kaple... Betlémská kaple byla spojena s karolinskou, utrakvistickou akademií. Aspoň jednoho z mistrů z Karolina Komenský znal z jeho díla, profesora Vavřince Benedikti Nedoverského, překladatele žalmů, jenž zemřel roku 1615 a jehož Komenský vzpomněl ještě ve svém listu k P. Montalovi z roku 1661. Zdroj: POLIŠENSKÝ, Josef. Jan Amos Komenský: [studie s ukázkami z díla Komenského]. Praha: Svobodné slovo, 1963. S.28 http://Kramerius.nku.cz/Search/handl/id:2ad28090-92e9-11e2-bcd-005056825209 ani v Heidelbergu neztratil spojení s Nizozemím. Jeho zájem o české dějiny posílilo setkání s nizozemským diplomatem, dříve už zmíněným přítelem K. st. Ze Žerotína, Brederodem. Svědčí o tom Komenského poznámka o malé pozornosti, kterou jednota věnovala vlastním dějinám: "nepilnost Čechů, na niž přede mnou i P. Brederovius v Heidelbergu leta 1613 velice naříkal." Co si tedy přinášel mladý Jan Amos do vlasti, když se na jaře roku 1614 vracel domů? Především se vracel jako mladý muž, který srovnával "vzdělance vlastního národa" s učenými Italy, Francouzi, Němci, Angličany a Nizozemci a nalezl je lehkými. Jan Amos se vracel jako "rozhněvaný mladý muž", který si asi mnoho přátel mezi zpohodlnělými staršími nezískal... Zdroj: Univerzita Karlova J. A. Komenskému: 1670-1970 : sborník prací učitelů a studentů University Karlovy k 300. výročí úmrtí J. A. Komenského. Praha: Univerzita Karlova, 1971. S. 48 http://Kramerius.nku.cz/Search/handl/id:5c5a6450-bcd-11e4-854f-5ef3fc9ae867 na jaře r. 1614 vrátil se Komenský pěšky z Německa domů na Moravu. Cestou zastavil se v Praze a navštívil tu theologickou kolej při kapli betlémské. Zdroj: J.A. Komenského život, dílo, doba: Průvodce a katalog výstavy spoř. k 300. výročí vydání amsterodamského souboru ... Opera didaktice omnia ... a k 300. výročí 1. vyd. knihy Orbis Picus ... v Praze, červen-prosinec 1957. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. S. 16 http://Kramerius.nku.cz/Search/handl/id:25ca9300-ad-11e2-9592-5ef3fc9bb22f zpáteční cesta zavedla Komenského, zřejmě na konci jara 1614, poprvé a naposledy do Prahy. Hlavní město českého státu sice již nebylo královským a císařským sídlem, přitahující diplomaty a vzdělance z celé Evropy, ale stále si udržovalo důležité politické a kulturní postavení... Po vydání Rudolfova majestátu získali evangelíci plnou kontrolu nad univerzitou Karlovou, na níž působili věhlasní profesoři, lékař Jan Jesenius, básník Jan Campanus či filolog Vavřinec Benedikti, blízcí Komenskému svými reformními požadavky. Protestantská vzdělanost měla totiž své stíny, projevující se nedostatky ve školské výchově i v částečném kulturním izolacionismu a provincialismu. Česká metropole byla rovněž střediskem české větve jednoty bratrské, jejíž pražskou modlitebnou se stala po roce 1609 betlémská kaple, někdejší Husovo působiště. Nepochybně sem vedly Komenského první kroky po příchodu do Prahy. Správcem kaple a rektorem přilehlého teologického semináře byl Jan Cyril, dobrý známý Lineckého a pozdější Komenského tchán... Zdroj: KUMMERA, Jan. Jan Amos Komenský: poutník na rozhraní věků. Ostrava: Amosum servis, 1992. S. 35 http://Kramerius.nku.cz/Search/handl/id:5b312d50-oba-11e7-alb-001018b5eb5c za svá studia v cizině pocítil Komenský nezměrné množství nových poznatků, zkušeností, dojmů, které vyvodil v důsledky v činech, dílech i ve směru, kterým se pak vydal. Po studiích r. 1614 se Komenský vrátil do Prahy, celou cestu z Heidelbergu až do Prahy šel pěšky, převážně z důvodů finančních, za poslední peníze si koupil epochální dílo o otáčení těles nebeských od Mikuláše Koperníka, ale také z důvodů zdravotních, aby posílil své zdraví z nemoci. V Praze sídlila česká větev jednoty bratrské a po r. 1609 se betlémská kaple stala její modlitebnou. První, co Komenský v Praze navštívil, byla právě betlémská kaple. Jan Cyril, známý přerovského správce Lineckého a pozdější tchán Komenského, byl správcem této kaple a taktéž rektorem sousedícího teologického semináře. Ten obeznámil Komenského, jak se vyvíjí poměry v Čechách. (Kummera, 1992). Zdroj:http://docplayer.cz/amp/1863399-Jan-Amos-Komenský-a-jeho-vliv-na-sociálni-pedagogiku-Ilona-Lavičkova.html na exil se připravoval J. A. Komenský na Moravě. Plný zoufalství s povděkem přijímá nabídku Karla staršího ze Žerotína a odchází na jeho panství do Brandýsa nad Orlicí, kde se nacházelo centrum české větve jednoty bratrské. Tady poznává Marii dorotu Cyrilovou, o deset let mladší dceru seniora bratrské církve a někdejšího správce betlémské kaple. V září 1624 se s ní oženil... Zdroj:http://www.stoplusjednicka.cz/nekonečné-putováni-učitele-národu-kam-zával-osud-Jana-Amose-Komenského | true |
Byl ordál železem jednostranný? | Dobrý den,zajímalo by mne, zda byl ordál železem vždy jednostranný.Děkuji. | Dobrý den, podle různých zdrojů, které jsme měli k dispozici, se zdá, že ordál rozžhaveným železem byl ordálem jednostranným. Bylo-li to vždy ordálem pouze jednostranným, jsme takto přesně formulové nenašli. Dvoustranný ordál je uváděn u ordálu broděním. Boží soud žhavým železem spočíval v tom, že obviněný musel přejít bosou nohou po dvanácti rozžhavených radlicích od pluhu, rozmístěných na krok od sebe, později byl tento způsob někdy kombinován s ordálem přísahy, kdy přísahající musel po dobu pronášení přísahy držet prsty na rozžhaveném železe. Nešlo o to, jak se často traduje, aby se nespálil, nýbrž aby i přes zřejmou bolest přešel žhavé radlice nebo aby udržel prsty na žhavém železe po celou dobu přísahy. Odtud patrně pochází rčení "hodného nepálí". Zdroj: ŠINDELÁŘ, Vladimír. Cesta na popraviště: příběhy z českých zemí. Praha: XYZ, 2012.http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:ae283e60-8a18-11e6-ae94-005056825209 Jestliže ve středověku obžalovaný svůj skutek popíral, přenechali soudci rozhodnutí o vině a nevině božímu soudu (judicum Dei). Prostředkem očisty obviněného byl ordál ohněm, který nevinného nepálil (odtud frazém "dobrého nepálí"), ordál vodou (ordal aquae calidae vel ferventis), který spočíval v tom, že obviněný musil strčit ruku do kotle s vařící vodou a vytáhnout z ní nějaký předmět, nebo ordál železem: obviněný musel jít po rozžhavených radlicích nebo držet v ruce žhavé železo. Ordàlie byly sice zakázány čtvrtým lateránským kongresem (1215), ale konaly se i ve stoletích pozdějších, mj. i v Čechách. Zdroj: ČERNÝ, Václav. Soustavný přehled obecných dějin literatury naší vzdělanosti: Díl. 1: Středověk. Jinočany: H & H, 1996.http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:d415ab50-e7cd-11e5-8d5f-005056827e51 ...jednotlivé druhy ordálů se lišily podle druhů deliktů...Dekreta Břetislavova hovoří o soudu vody a žhavého železa... Jiný pramen, Řád práva zemského, zná i ordál broděním při sporech o pozemky. Spočíval v tom, že žalobce a několik kroků za ním i žalovaný vstoupili do brodu řeky s úkolem dostat se na druhou stranu. Ten, komu se to podařilo, vyhrál při, přičemž bylo dovoleno, aby se žalovaný vrátil v případě, když se začal topit žalobce... Ordál rozžhaveným železem máme doložen dokonce v autentické zprávě o procesu s atentátníky na knížete Soběslava I. v r. 1130. Spočíval v chůzi bosou nohou po dvanácti rozžhavených radlicích, tj. plátech železa, které kryly rádlo... Zdroj: MALÝ, Karel a kol. České právo v minulosti. Praha: Orac, 1995.http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:28683000-06a4-11e8-9854-5ef3fc9ae867 Další zdroj: ordálové řízení = boží soudy jedná se o iracionální důkaz, kterým strany dokazovaly pravdivost svého tvrzení ordál sloužil jako dokazovací prostředek v momentě, kdy nebylo jasné, zda osoba daný čin spáchala nebo ne (pokud byl pachatel chycen při činu, ordálu nebylo třeba) dokazování probíhalo za využití přírodních sil či s odvoláním na nadpřirozenou moc vznikly z důvodu nízké autority úřední státní moci, která se potřebovala zaštítit autoritou "boží", která měla dopomoci tomu ze soupeřů, který měl pravdu poprvé jsou ordály zmíněny v Dekretech Břetislavových (úloha církevních funkcionářů jako veřejných žalobců při ordálových řízeních), dále v právních knihách (Rožmberská právní kniha, Řád práva zemského..) doba rozkvětu ordálů: 12.-13. století Ordál rozžhaveným železem spočíval v chůzi bosou nohou po dvanácti rozžhavených radlicích, vina se určovala podle toho, zda se spálil a jak se rány hojily známe např. z procesu s atentátníky na knížete Soběslava (1130) Ordál přísahy někdy bylo obžalovanému umožněno, aby se očistil přísahou, spolu s ním ji podstupovali spolupřísežníci (očistníci) přísahající musel přitisknout prsty na rozžhavené železo, a to po dobu než přísahu nepřednesl spolupřísežníci pak skládali svou přísahu o tom, že nic takového jejich přítel spáchat nemohl od dob Karla IV. chybná přísaha vedla "pouze" k doživotnímu žaláři (ne k ztrátě hrdla) na podnět Karla (tehdy ještě markrabě) opatřením biskupa Arnošta z Pardubic → od roku 1343 se kněží přestali účastnit ordálů, ty téměř zmizely jako soudní důkazy poslední ordály zanikly v době husitského hnutí Prameny učebnice, str. 116-118, 124 zápisky od Kuklíka ze semináře http://www.ius-wiki.eu/historie/pfuk/cech/zkouska/skupina-a/otazka-4 | null | Národní knihovna ČR | Právo | null | 2018-12-05T15:50:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/byl-ordal-zelezem-jednostranny | 998 | cs | Dobrý den,zajímalo by mne, zda byl ordál železem vždy jednostranný.Děkuji. | Dobrý den, podle různých zdrojů, které jsme měli k dispozici, se zdá, že ordál rozžhaveným železem byl ordálem jednostranným. Bylo-li to vždy ordálem pouze jednostranným, jsme takto přesně formulové nenašli. Dvoustranný ordál je uváděn u ordálu broděním. Boží soud žhavým železem spočíval v tom, že obviněný musel přejít bosou nohou po dvanácti rozžhavených radlicích od pluhů, rozmístěných na krok od sebe, později byl tento způsob někdy kombinován s ordálem přísahy, kdy přísahající musel po dobu pronášení přísahy držet prsty na rozžhaveném železe. Nešlo o to, jak se často traduje, aby se nespálil, nýbrž aby i přes zřejmou bolest přešel žhavé radlice nebo aby udržel prsty na žhavém železe po celou dobu přísahy. Odtud patrně pochází rčení "hodného nepálí". Zdroj: ŠINDELÁŘ, Vladimír. Cesta na popraviště: příběhy z českých zemí. Praha: XYZ, 2012.http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:ae283e60-8a18-11e6-ae94-005056825209 Jestliže ve středověku obžalovaný svůj skutek popíral, přenechali soudci rozhodnutí o vině a nevině božímu soudu (judicum Dei). Prostředkem očisty obviněného byl ordál ohněm, který nevinného nepálil (odtud frazém "dobrého nepálí"), ordál vodou (ordal aquae calidae vel ferventis), který spočíval v tom, že obviněný musil strčit ruku do kotle s vařící vodou a vytáhnout z ní nějaký předmět, nebo ordál železem: obviněný musel jít po rozžhavených radlicích nebo držet v ruce žhavé železo. Ordàlie byly sice zakázány čtvrtým lateránským kongresem (1215), ale konaly se i ve stoletích pozdějších, mj. i v Čechách. Zdroj: ČERNÝ, Václav. Soustavný přehled obecných dějin literatury naší vzdělanosti: Díl. 1: Středověk. Jinočany: H & H, 1996.http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:d415ab50-e7cd-11e5-8d5f-005056827e51 ...jednotlivé druhy ordálů se lišily podle druhů deliktů...Dekreta Břetislavova hovoří o soudu vody a žhavého železa... Jiný pramen, Řád práva zemského, zná i ordál broděním při sporech o pozemky. Spočíval v tom, že žalobce a několik kroků za ním i žalovaný vstoupili do brodu řeky s úkolem dostat se na druhou stranu. Ten, komu se to podařilo, vyhrál při, přičemž bylo dovoleno, aby se žalovaný vrátil v případě, když se začal topit žalobce... Ordál rozžhaveným železem máme doložen dokonce v autentické zprávě o procesu s atentátníky na knížete Soběslava I. v r. 1130. Spočíval v chůzi bosou nohou po dvanácti rozžhavených radlicích, tj. plátech železa, které kryly rádlo... Zdroj: MALÝ, Karel a kol. České právo v minulosti. Praha: Oráč, 1995.http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:28683000-06a4-11e8-9854-5ef3fc9ae867 Další zdroj: ordálové řízení = boží soudy jedná se o iracionální důkaz, kterým strany dokazovaly pravdivost svého tvrzení ordál sloužil jako dokazovací prostředek v momentě, kdy nebylo jasné, zda osoba daný čin spáchala nebo ne (pokud byl pachatel chycen při činu, ordálu nebylo třeba) dokazování probíhalo za využití přírodních sil či s odvoláním na nadpřirozenou moc vznikly z důvodu nízké autority úřední státní moci, která se potřebovala zaštítit autoritou "boží", která měla dopomoci tomu ze soupeřů, který měl pravdu poprvé jsou ordály zmíněný v Dekretech Břetislavových (úloha církevních funkcionářů jako veřejných žalobců při ordálových řízeních), dále v právních knihách (Rožmberská právní kniha, Řád práva zemského..) doba rozkvětu ordálů: 12.-13. století Ordál rozžhaveným železem spočíval v chůzi bosou nohou po dvanácti rozžhavených radlicích, vína se určovala podle toho, zda se spálil a jak se rány hojily známe např. z procesu s atentátníky na knížete Soběslava (1130) Ordál přísahy někdy bylo obžalovanému umožněno, aby se očistil přísahou, spolu s ním ji podstupovali spolupřísežníci (očistníci) přísahající musel přitisknout prsty na rozžhavené železo, a to po dobu než přísahu nepřednesl spolupřísežníci pak skládali svou přísahu o tom, že nic takového jejich přítel spáchat nemohl od dob Karla IV. chybná přísaha vedla "pouze" k doživotnímu žaláři (ne k ztrátě hrdla) na podnět Karla (tehdy ještě markrabě) opatřením biskupa Arnošta z Pardubic → od roku 1343 se kněží přestali účastnit ordálů, ty téměř zmizely jako soudní důkazy poslední ordály zanikly v době husitského hnutí Prameny učebnice, str. 116-118, 124 zápisky od Kuklíka ze semináře http://www.ius-wiki.eu/historie/pfuk/čech/zkouška/skupina-a/otázka-4 | Dobrý den,zajímalo by mne, zda byl orál železem vždy jednostranný.Děkuji. | Dobrý den, podle různých zdrojů, které jsme měli k dispozici, se zdá, že orál rozžhaveným železem byl areálem jednostranným. Bylo-li to vždy areálem pouze jednostranným, jsme takto přesně formulové nenašli. Dvoustranný orál je uváděn u orálu broděním. Boží soud žhavým železem spočíval v tom, že obviněný musel přejít bosou nohou po dvanácti rozžhavených radlicích od pluhu, rozmístěných na krok od sebe, později byl tento způsob někdy kombinován s oralem přísahy, kdy přísahající musel po dobu pronášení přísahy držet prsty na rozžhaveném železe. Nešlo o to, jak se často traduje, aby se nespálil, nýbrž aby i přes zřejmou bolest přešel žhavé radlice nebo aby udržel prsty na žhavém železe po celou dobu přísahy. Odtud patrně pochází rčení "hodného nepálí". Zdroj: ŠINDELÁŘ, Vladimír. Cesta na popraviště: příběhy z českých zemí. Praha: XY, 2012.http://Kramerius.nku.cz/Search/handl/id:ae283e60-8a18-11e6-ae-005056825209 jestliže ve středověku obžalovaný svůj skutek popíral, přenechali soudci rozhodnutí o vině a nevině božímu soudu (juditu Dei). Prostředkem očisty obviněného byl orál ohněm, který nevinného nepálil (odtud frazém "dobrého nepálí"), orál vodou (oral aqua caldas vel ferventis), který spočíval v tom, že obviněný musil strčit ruku do kotle s vařící vodou a vytáhnout z ní nějaký předmět, nebo orál železem: obviněný musel jít po rozžhavených radlicích nebo držet v ruce žhavé železo. Cordelie byly sice zakázány čtvrtým luteránským kongresem (1215), ale konaly se i ve stoletích pozdějších, mj. i v Čechách. Zdroj: ČERNÝ, Václav. Soustavný přehled obecných dějin literatury naší vzdělanosti: Díl. 1: Středověk. Jinočany: H & h, 1996.http://Kramerius.nku.cz/Search/handl/id:d415ab50-ec-11e5-pdf-005056827e51 ...jednotlivé druhy orlů se lišily podle druhů deliktů...Dekrety Břetislavova hovoří o soudu vody a žhavého železa... Jiný pramen, řád práva zemského, zná i orál broděním při sporech o pozemky. Spočíval v tom, že žalobce a několik kroků za ním i žalovaný vstoupili do brodu řeky s úkolem dostat se na druhou stranu. Ten, komu se to podařilo, vyhrál při, přičemž bylo dovoleno, aby se žalovaný vrátil v případě, když se začal topit žalobce... Orál rozžhaveným železem máme doložen dokonce v autentické zprávě o procesu s atentátníky na knížete Soběslava I. v r. 1130. Spočíval v chůzi bosou nohou po dvanácti rozžhavených radlicích, tj. platech železa, které kryly rádlo... Zdroj: Malý, Karel a kol. České právo v minulosti. Praha: Orca, 1995.http://Kramerius.nku.cz/Search/handl/id:28683000-06a4-11e8-9854-5ef3fc9ae867 další zdroj: králové řízení = boží soudy jedná se o iracionální důkaz, kterým strany dokazovaly pravdivost svého tvrzení orál sloužil jako odkazovací prostředek v momentě, kdy nebylo jasné, zda osoba daný čin spáchala nebo ne (pokud byl pachatel chycen při činu, orálu nebylo třeba) dokazování probíhalo za využití přírodních sil či s odvoláním na nadpřirozenou moc vznikly z důvodu nízké autority úřední státní moci, která se potřebovala zaštítit autoritou "boží", která měla dopomoci tomu ze soupeřů, který měl pravdu poprvé jsou orály zmíněny v dekretech Břetislavových (úloha církevních funkcionářů jako veřejných žalobců při korálových řízeních), dále v právních knihách (rožmberská právní kniha, řád práva zemského..) doba rozkvětu areálů: 12.-13. století orál rozžhaveným železem spočíval v chůzi bosou nohou po dvanácti rozžhavených radlicích, vina se určovala podle toho, zda se spálil a jak se rány hojily známe např. z procesu s atentátníky na knížete Soběslava (1130) orál přísahy někdy bylo obžalovanému umožněno, aby se očistil přísahou, spolu s ním ji podstupovali spolupřísežníci (účastníci) přísahající musel přitisknout prsty na rozžhavené železo, a to po dobu než přísahu nepřednesl spolupřísežníci pak skládali svou přísahu o tom, že nic takového jejich přítel spáchat nemohl od dob Karla IV. chybná přísaha vedla "pouze" k doživotnímu žaláři (ne k ztrátě hrdla) na podnět Karla (tehdy ještě markrabě) opatřením biskupa Arnošta z Pardubic → od roku 1343 se kněží přestali účastnit orálu, ty téměř zmizely jako soudní důkazy poslední orály zanikly v době husitského hnutí Prameny učebnice, str. 116-118, 124 zápisky od Kuklíka ze semináře http://www.kus-Tiki.u/historie/puk/cech/zkouška/skupina-a/otázka-4 | true |
Byl popletený velice... | Dobrý den,mám z dětství nepatrnou vzpomínku na knížku,kterou mi babička četla a nepodařilo se mi dopátrat, jaká kniha to je. Jsem narozena roku 1984. Bohužel si pamatuji jen krátký úryvek, a to"byl popletený velice pán z ?Papírové? ulice". Nevím,jestli tam bylo přímo Papírová ulice. Nějaký název ulice. Šlo asi o veršovaný příběh. Utkvěla mi též ilustrace pána, který běží s kufrem na nádraží a asi nevěděl, kam nastoupit nebo přišel ve špatnou dobu... V knize bylo myslím více různých příběhů a myslím, že nebyla kupovaná pro mě. Možná ji babička měla po mé matce (ročník 1961).Vím, že píšu hodně málo indicií, ale říkám si,že dříve nevycházelo tolik knih a třeba zrovna někdo si vzpomene.Ráda bych ji četla své dceři.Předem Vám děkuji, že můj dotaz čtěte. | Dobrý den, s radostí Vám oznamujeme, že jsme pravděpodobně nalezli knihu, kterou si pamatujete z dětství. Jedná se o knihu ruského autora Samuila Maršaka - Jak šlo psaní kolem světa, která u nás byla vydána v roce 1972. Úryvek básně, který jste si správně zapamatovala, jsme zadali do fulltextového vyhledávače digitální knihovny Kramerius 4, a kniha nám tam vyskočila. Publikace je opravdu doprovázena barevnými ilustracemi onoho "popleteného pána", který byl ovšem z Liliové, nikoli z Papírové ulice… Báseň je poměrně dlouhá, níže posíláme alespoň přepis jejího začátku. O popleteném pánovi "Pán z Liliové ulice byl popletený velice. Ráno si sed na postel, košili si obléct chtěl; sotva rukáv navléci chce, vidí — je to nohavice. Byl popletený velice pán z Liliové ulice." Přikládáme také odkaz na záznam v Souborném katalogu ČR, kde můžete zjistit, v jakých knihovnách je možno si knihu vypůjčit. http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000447626&local_base=SKC | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2016-09-20T00:04:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/byl-popleteny-velice | 999 | cs | Dobrý den,mám z dětství nepatrnou vzpomínku na knížku,kterou mi babička četla a nepodařilo se mi dopátrat, jaká kniha to je. Jsem narozená roku 1984. Bohužel si pamatují jen krátký úryvek, a to"byl popletený velice pán z ?Papírové? ulice". Nevím,jestli tam bylo přímo Papírová ulice. Nějaký název ulice. Šlo asi o veršovaný příběh. Utkvěla mi též ilustrace pána, který běží s kufrem na nádraží a asi nevěděl, kam nastoupit nebo přišel ve špatnou dobu... V knize bylo myslím více různých příběhů a myslím, že nebyla kupovaná pro mě. Možná ji babička měla po mé matce (ročník 1961).Vím, že píšu hodně málo indicií, ale říkám si,že dříve nevycházelo tolik knih a třeba zrovna někdo si vzpomene.Ráda bych ji četla své dceři.Předem Vám děkuji, že můj dotaz čtěte. | Dobrý den, s radostí Vám oznamujeme, že jsme pravděpodobně nalezli knihu, kterou si pamatujete z dětství. Jedná se o knihu ruského autora Samuila Maršáka - Jak šlo psaní kolem světa, která u nás byla vydána v roce 1972. Úryvek básně, který jste si správně zapamatovala, jsme žádali do fulltextového vyhledávače digitální knihovny Kramerius 4, a kniha nám tam vyskočila. Publikace je opravdu doprovázena barevnými ilustracemi onoho "popleteného pána", který byl ovšem z Liliové, nikoli z Papírové ulice… Báseň je poměrně dlouhá, níže posíláme alespoň přepis jejího začátku. O popleteném pánovi "Pán z Liliové ulice byl popletený velice. Ráno si seď na postel, košili si obléct chtěl; sotva rukáv navléci chce, vidí — je to nohavice. Byl popletený velice pán z Liliové ulice." Přikládáme také odkaz na záznam v Souborném katalogu ČR, kde můžete zjistit, v jakých knihovnách je možno si knihu vypůjčit. http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000447626&local_base=SKC | Dobrý den,mám z dětství nepatrnou vzpomínku na knížku,kterou mi babička četla a nepodařilo se mi dopátrat, jaká kniha to je. Jsem narozena roku 1984. Bohužel si pamatuji jen krátký úryvek, a to"byl popletený velice pán z ?Papírové? ulice". Nevím,jestli tam bylo přímo papírová ulice. Nějaký název ulice. Šlo asi o veršovaný příběh. Utkvěla mi též ilustrace pána, který běží s kufrem na nádraží a asi nevěděl, kam nastoupit nebo přišel ve špatnou dobu... V knize bylo myslím více různých příběhů a myslím, že nebyla kupovaná pro mě. Možná ji babička měla po mé matce (ročník 1961).Vím, že píšu hodně málo indicií, ale říkám si,že dříve nevycházelo tolik knih a třeba zrovna někdo si vzpomene.Ráda bych ji četla své dceři.Předem vám děkuji, že můj dotaz čtěte. | Dobrý den, s radostí vám oznamujeme, že jsme pravděpodobně nalezli knihu, kterou si pamatujete z dětství. Jedná se o knihu ruského autora Samuela Maršíka - jak šlo psaní kolem světa, která u nás byla vydána v roce 1972. Úryvek básně, který jste si správně zapamatovala, jsme zadali do fulltextového vyhledávače digitální knihovny Kramerius 4, a kniha nám tam vyskočila. Publikace je opravdu doprovázena barevnými ilustracemi onoho "popleteného pána", který byl ovšem z liliové, nikoli z papírové ulice… Báseň je poměrně dlouhá, níže posíláme alespoň přepis jejího začátku. O popleteném pánovi "Pan z liliové ulice byl popletený velice. Ráno si sed na postel, košili si obléct chtěl; sotva rukáv navléci chce, vidí — je to nohavice. Byl popletený velice pán z liliové ulice." Přikládáme také odkaz na záznam v souborném katalogu ČR, kde můžete zjistit, v jakých knihovnách je možno si knihu vypůjčit. http://alepp.nku.cz/F/?fun=direct&doc_number=000447626&Local_base=SK | true |
Subsets and Splits