Datasets:

---

ctu-aic

/

questions_ujc_cas_cs

like 0

Follow

AI Center FEE CTU 22

[ { "content": "Na třech různých školách jsem získala tři různé tituly: Mgr., BcA. a DiS. Mám je uvádět před jménem, či za jménem?", "role": "user" }, { "content": "Tituly Mgr. a BcA. se uvádějí před jménem, první se uvádí vyšší titul. Titul DiS. se připojuje za jméno. Tituly budou tedy zapsány následovně: Mgr. BcA. [anonymizováno], DiS.", "role": "assistant" } ]

[ "tutorial", "tutoriál" ]

[ { "content": "Píšeme tutorial, nebo tutoriál?", "role": "user" }, { "content": "Záleží na vaší volbě. Přestože NASCS uvádí pouze podobu tutorial, je podoba tutoriál v praxi běžná, dokonce i frekventovanější (je možné, že á je voleno vlivem slova manuál). Proto v IJP najdete obě podoby: tutoriál i tutorial.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Co znamená titul FEBO?", "role": "user" }, { "content": "FEBO je zkratka pro Fellow of the European Board of Ophthalmology. Jedná se o titul udělovaný v oblasti očního lékařství, uděluje jej European Board of Ophthalmology.", "role": "assistant" } ]

[ "tepelněizolační", "tepelně-izolační" ]

[ { "content": "Jak zapsat přídavné jméno tepelněizolační?", "role": "user" }, { "content": "Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se neobejdeme bez věcné znalosti. Přídavné jméno je odvozeno ze slovního spojení tepelná izolace, píšeme proto dohromady \"tepelněizolační\". Zápis tepelně-izolační by signalizoval, že jde o dvě složky: tepelnou a izolační, což je nepravděpodobné.", "role": "assistant" } ]

[ "nejenže", "nejen že" ]

[ { "content": "Píšeme nejenže dohromady, nebo zvlášť?", "role": "user" }, { "content": "Je možné psát dohromady nejenže i zvlášť nejen že.", "role": "assistant" } ]

[ "ZP MV ČR", "ZPMVČR" ]

[ { "content": "Mají být ve zkratce názvu Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR mezery?", "role": "user" }, { "content": "Složené zkratky se pro přehlednost obvykle člení mezerami, doporučujeme psát ZP MV ČR.", "role": "assistant" } ]

[ "ČOV", "čov" ]

[ { "content": "Jak se píše zkratka slovního spojení \"čistírna odpadních vod\"? Viděla jsem zápis \"čov\". Nemělo by to být velkými písmeny?", "role": "user" }, { "content": "Slovní spojení se obvykle zkracují pomocí tzv. iniciálových zkratek, které jsou tvořeny typicky počátečními písmeny slov zkracovaného spojení. Takové zkratky se píšou velkými písmeny (bez mezer a teček). Zkratka čistírny odpadních vod by tedy měla být \"ČOV\", zápis \"čov\" je chybný.", "role": "assistant" } ]

[ "prochází", "procházejí" ]

[ { "content": "Je správný tvar 3. osoby čísla množného prochází?", "role": "user" }, { "content": "Sloveso procházet časujeme podle slovesného vzoru \"sázet\" a u sloves tohoto vzoru došlo v poslední kodifikaci v roce 1993 ke změně. Ve 3. osobě čísla množného jsou kodifikovány oba tvary, vedle tvaru procházejí i tvar prochází.", "role": "assistant" } ]

[ "stavebně-technologická", "stavebnětechnologická", "stavebně technologická" ]

[ { "content": "Jak psát spojení kompletní stavebně-technologická rekonstrukce?", "role": "user" }, { "content": "Přestože se v praxi často setkáváme se zápisem stavebně technologický, mělo by se složené přídavné jméno psát podle významu buď dohromady \"stavebnětechnologický\" – pokud má význam stavební technologie, nebo se spojovníkem \"stavebně-technologický\", pokud jde o vyjádření spojení dvou složek (stavební a technologický). Obě možnosti přicházejí v úvahu, rozhodující je věcná znalost.", "role": "assistant" } ]

[ "soustředím se", "budu se soustředit" ]

[ { "content": "jaký je vid a správný tvar 1. os. jednotného č. budoucího času od slovesa soustředit se?", "role": "user" }, { "content": "Sloveso soustředit (se) je ve slovnících hodnoceno jako dokonavé, ale došlo u něho k posunu vlivem ostatních sloves se stejnou předponou (např. soupeřit, souhlasit, soutěžit, soustružit), která jsou nedokonavá, proto jej v současnosti hodnotíme jako sloveso obouvidové. Tvar budoucího času proto může být soustředím se i budu se soustředit.", "role": "assistant" } ]

[ "azyl", "azil" ]

[ { "content": "Jaké i/y se píše ve slově azyl?", "role": "user" }, { "content": "Přejaté slovo azyl píšeme s \"y\".", "role": "assistant" } ]

[ "poliklinika", "polyklinika" ]

[ { "content": "Proč se píše poliklinika s měkkým i, ale polytechnika s y ?", "role": "user" }, { "content": "Jde o dvě rozdílné předpony řeckého původu. Poli- ve slově poliklinika vychází z řeckého polis, tj. město, obec. Poliklinika je městská klinika, srov. výrazy policie, politika. Ve slově polytechnika má poly- význam \"četný, mnohý\" (obdobně třeba polygamie, polykulturní).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaké gramatické číslo je slovo \"mrazy\" ve větě \"uhodily mrazy\"? Je to podstatné jméno pomnožné?", "role": "user" }, { "content": "Jde o množné číslo, nikoli o pomnožné jméno.", "role": "assistant" } ]

[ "nugget", "nuget" ]

[ { "content": "Kolik g píšeme ve slově nugget/nuget?", "role": "user" }, { "content": "Příručky uvádějí pouze podobu \"nugget\", běžně se však vyskytuje též podoba s jedním g: \"nuget\", kterou považujeme za rovnocennou.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je křovina slovo hromadné, nebo pomnožné? Je počitatelné, nebo nepočitatelné?", "role": "user" }, { "content": "Podstatné jméno křovina lze chápat jako hromadné (skupina keřů), ale lze ho chápat i jako jednotlivinu: keř = křovina; lze od něj tvořit množné číslo, proto je počitatelné.", "role": "assistant" } ]

[ "vygooglit", "vygůglit", "vygúglit" ]

[ { "content": "Jak mám zapsat sloveso odvozené z výrazu Google – vygůglit, nebo vygúglit?", "role": "user" }, { "content": "V praxi převažuje zápis se zachováním původní podoby základu, tj. vygooglit, podoba s ú/ů je expresivnější. Pravidlu o psaní dlouhé samohlásky uprostřed přejatého slova odpovídá zápis vygúglit.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaký větný člen je spojení \"pro vás\" ve větě \"Máme pro vás nový návrh\"?", "role": "user" }, { "content": "Ve větě Máme pro vás nový návrh je spojení \"pro vás\" příslovečné určení prospěchu, ve školské praxi bychom ho doporučovali určit jako předmět.", "role": "assistant" } ]

[ "Váni", "Váňi" ]

[ { "content": "Jak zapsat měkčení u 2. pádu jména Váňa?", "role": "user" }, { "content": "Háček nad ň se neopakuje, měkčení je signalizováno měkkým i.", "role": "assistant" } ]

[ "Nizozemsko", "Holandsko" ]

[ { "content": "Je pro Nizozemsko rovněž správný název Holandsko?", "role": "user" }, { "content": "Holandsko je neoficiální, tradiční název Nizozemského království (Nizozemska).", "role": "assistant" } ]

[ "Nizozemsko", "Nizozemí" ]

[ { "content": "Jaký je správný název státu: Nizozemsko, nebo Nizozemí?", "role": "user" }, { "content": "Nizozemí je pouze neoficiální označení Nizozemska (Nizozemského království).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je možné zapsat do matriky ženské rodné jméno Madlenka?", "role": "user" }, { "content": "Toto jméno není v nám dostupných odborných zdrojích obsaženo. Podoby jmen a příjmení ověřuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR výhradně oddělení onomastiky, nikoli jazyková poradna.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je příjmení Matzner židovského původu?", "role": "user" }, { "content": "Příjmení Matzner má zcela jistě německý původ; židovský původ jeho konkrétních nositelů by mohl potvrdit či vyvrátit např. genealogický výzkum, nikoli lingvistické zdroje.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaký je v češtině oficiální název hlavního města Mexika?", "role": "user" }, { "content": "Pro hlavní město Mexika (Ciudad de México) se v češtině užívá název (tzv. exonymum) Mexiko.", "role": "assistant" } ]

[ "sekunda", "vteřina" ]

[ { "content": "Výběr ze dvou variant", "role": "user" }, { "content": "Výraz sekunda se hodnotí jako odborný, vteřina se používá v každodenní běžné komunikaci.", "role": "assistant" } ]

[ "doktorské studium", "doktorandské studium" ]

[ { "content": "Výběr ze dvou variant", "role": "user" }, { "content": "Správně je doktorské i doktorandské studium, ve vysokoškolském zákoně je uvedena podoba doktorské studium.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Kolik slabik má slovní tvar \"krvi\"?", "role": "user" }, { "content": "Na rozdíl od základního tvaru \"krev\", které je jednoslabičné, má slovní tvar \"krvi\" slabiky dvě (první slabika obsahuje slabikotvornou souhlásku \"r\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Kolik slabik má slovo diabetes?", "role": "user" }, { "content": "Slovo diabetes se vyslovuje [dijabetes] (případně [dijabetés]), má tedy 4 slabiky.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Měla bych ve spojení \"v průběhu industrial day\" vyznačovat anglické označení dne kurzivou?", "role": "user" }, { "content": "Typografické příručky doporučují vyznačování v textu používat střídmě, příliš časté vyznačování totiž snižuje přehlednost sdělení. Podle našeho názoru není nutné spojení industrial day v textu jakkoliv vyznačovat. Pokud bychom se i přesto pro vyznačení rozhodli, je možno užít zmíněnou kurzivu.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jakým větným členem je výraz spát ve spojení \"šel spát\"?", "role": "user" }, { "content": "Infinitiv po slovesech pohybu se určuje jako příslovečné určení účelu. Tedy ve větě Šel spát je slovo šel přísudek a spát příslovečné určení účelu.", "role": "assistant" } ]

[ "mistr (m./ž.)", "mistr/mistrová" ]

[ { "content": "Lze v inzerátu u pracovní pozice uvést název pozice v mužském rodě následovaný zkratkami m. a ž., nebo je třeba uvést i přechýlenou podobu názvu pozice?", "role": "user" }, { "content": "Zápis typu \"mistr (m./ž.)\" nemusí být pro čtenáře dostatečně srozumitelný. V inzerátu je vhodnější uvést název pozice jak v mužském, tak v ženském rodě, tedy např. \"mistr/mistrová\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Lze v dopise nebo v e-mailu používat pozdrav dobrý den, nebo je vhodnější adresáta či adresáty oslovit?", "role": "user" }, { "content": "Pozdrav dobrý den není vhodný pro oficiální a formální písemnou komunikaci, a proto bychom jeho užití např. v úředním dopise nebo v e-mailové korespondenci s obchodním partnerem nedoporučovali. Zdvořilejší je adresáta, případně adresáty, oslovit, např. \"Vážený pane Nováku\", \"Vážená paní magistro\", a to i v případě, kdy nevíme, kdo konkrétně je adresátem textu, pak lze užít oslovení např. \"Vážená paní, vážený pane\", \"Vážení\" apod. Kombinaci pozdravu a oslovení, např. \"Dobrý den, paní Nováková\" nedoporučujeme. V neoficiální či méně formální komunikaci, např. v běžné každodenní komunikaci mezi kolegy, je užití pozdravu přijatelné.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Lze užívat v textu tvar viz v případech, kdy čtenáři textu vykáme či se obracíme na větší počet čtenářů? Nebo je nutné v takových případech zvolit tvar vizte?", "role": "user" }, { "content": "Viz je tvar 2. osoby jednotného čísla rozkazovacího způsobu od slovesa vidět, podobně vizte je tvar 2. osoby množného čísla téhož slovesa. Mnozí uživatelé jazyka si však spojitost viz se slovesem vidět neuvědomují, chápou jej jako ustrnulý odkazovací výraz, někdy jej dokonce považují za zkratku. V důsledku toho se tvar viz běžně užívá v textech, v nichž jejich tvůrce adresátovi vyká nebo se obrací na větší počet adresátů. Užití tvaru viz je v pořádku, stejně jako užití tvaru vizte.", "role": "assistant" } ]

[ "soustředíme se", "budeme se soustředit" ]

[ { "content": "Jaký vid má sloveso soustředit se?", "role": "user" }, { "content": "Sloveso soustředit (se) je ve slovnících hodnoceno jako dokonavé, ale došlo u něho k posunu vlivem ostatních sloves se stejnou předponou (např. soupeřit, souhlasit, soutěžit, soustružit), která jsou nedokonavá, proto jej v současnosti hodnotíme jako sloveso obouvidové. Tvar budoucího času proto může být soustředíme se i budeme se soustředit.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Vhodnost/správnost slova", "role": "user" }, { "content": "Výraz rzivý je knižní.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Stylová charakteristika slova", "role": "user" }, { "content": "Výraz mrmlat je nářeční a expresivní.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "K jakému slohovému útvaru se řadí následující věta? \"Příští týden navštíví naše škola divadelní představení.\"", "role": "user" }, { "content": "Z jediné věty nelze s jistotou určit, o jaký slohový útvar se jedná. Daná věta by se mohla objevit např. v oznámení, vyprávění atd.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "K jakému slohovému útvaru se řadí následující věta? \"Naši hokejisté porazili Rusko 5:0.\"", "role": "user" }, { "content": "Z jediné věty nelze s jistotou určit, o jaký slohový útvar se jedná. Daná věta by se mohla objevit např. ve zprávě či reportáži (z oblasti sportu), fejetonu, ale třeba i v běžném rozhovoru nebo básni.", "role": "assistant" } ]

[ "Ještě je čas, bleskne mu hlavou.", "Ještě je čas, blesklo mu hlavou.", "Nabral tempo a počítá schody, do kterých vyrazil.", "Nabírá tempo a počítá schody, do kterých vyráží." ]

[ { "content": "Je možné střídat v popisu přítomného děje slovesný čas minulý a slovesný čas přítomný? Např. \"Ještě je čas, bleskne mu hlavou.\" vs. \"Ještě je čas, blesklo mu hlavou.\" nebo \"Nabírá tempo a počítá schody, do kterých vyráží.\" vs. \"Nabral tempo a počítá schody, do kterých vyrazil.\"", "role": "user" }, { "content": "Střídání slovesných časů v popisu přítomného děje je možné, převažovat by však měl slovesný čas přítomný. Dále je třeba mít na zřeteli významové rozdíly, které s sebou volba slovesného času přináší.", "role": "assistant" } ]

[ "Ve filozofickém pohledu autora je zahrnuta i jakási absolutní spravedlnost.", "Ve filozofickém pohledu autora je zahrnutá i jakási absolutní spravedlnost." ]

[ { "content": "Je v následující větě správně tvar zahrnuta, nebo zahrnutá? \"Ve filozofickém pohledu autora je zahrnuta/zahrnutá i jakási absolutní spravedlnost.\"", "role": "user" }, { "content": "Obecně platí, že chceme-li vyjádřit děj nebo výsledný stav, dáváme přednost opisnému pasivu (např. objednávky byly vyřizovány postupně, místnost byla uzavřena). Chceme-li vyjádřit stav chápaný jako vlastnost podmětu, užijeme jmenné konstrukce se sponou (např. místnost byla uzavřená). V tomto konkrétním případě doporučujeme užít tvar zahrnuta, byť tvar zahrnutá nelze považovat za chybný.", "role": "assistant" } ]

[ "Bývalá trestankyně v novém prostředí začíná znovu, ovlivněna minulostí.", "Bývalá trestankyně v novém prostředí začíná znovu, ovlivněná minulostí." ]

[ { "content": "Je v následující větě náležitý tvar ovlivněna, nebo ovlivněná? \"Bývalá trestankyně v novém prostředí začíná znovu, ovlivněna/ovlivněná minulostí.\"", "role": "user" }, { "content": "V tomto případě lze užít obě varianty.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je následující formulace v pořádku? Dává smysl? \n\"... ale má to souvislost i s charakterem voličstva – nároková mentalita, obava ze světa, nezájem o obranu práv jednotlivce před mocí státu, ...\"", "role": "user" }, { "content": "Ano, formulace je v pořádku, po pomlčce následuje výčet charakteristik voličstva.", "role": "assistant" } ]

[ "svou", "svoji" ]

[ { "content": "Lze v textu střídat tvary svou a svoji?", "role": "user" }, { "content": "S ohledem na stylovou jednotnost textu doporučujeme užívat jen jeden z tvarů.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Stylová charakteristika slova", "role": "user" }, { "content": "Pravděpodobně se jedná o nářeční výraz. Ve spisovném textu jej lze nahradit spojením \"opačným směrem\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Vhodnost/správnost slova", "role": "user" }, { "content": "Jde o stylově neutrální výraz.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se v daném spojení čárka?", "role": "user" }, { "content": "Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami. Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Zapisuje se dálnice D1 tímto způsobem, tzn. bez mezery?", "role": "user" }, { "content": "Ano, v označení dálnic se mezi písmenem D a číslem dálnice mezera nedělá.", "role": "assistant" } ]

[ "Depo 2015", "DEPO 2015", "DEPO2015" ]

[ { "content": "Chtěl bych vědět, jakým způsobem zacházet s názvem plzeňské kreativní zóny, která se nachází v prostoru bývalého depa. Provozovatelé objektu tuto zónu pojmenovali DEPO 2015 (na jejich webových stranách se současně objevuje i varianta DEPO2015). Je v pořádku zápis názvu verzálkami, když se nejedná o zkratku? A může se vynechat mezera mezi výrazem DEPO a rokem 2015? V médiích nacházím různá řešení.", "role": "user" }, { "content": "Pokud se zmíněná kreativní zóna nachází v prostoru bývalého depa, není název DEPO 2015 s velkou pravděpodobností iniciálová zkratka. Z hlediska pravidel pravopisu by proto byl vhodnější zápis Depo 2015. Zejména u názvů firem či jejich produktů se dnes však stále častěji setkáváme s tím, že název funguje jako značka. Takové názvy porušují pravidla pravopisu nebo obsahují negramatické konstrukce. Nelze proto zcela vyloučit, že bude název kreativní zóny chápán jako značka a zapisován DEPO 2015. V obou případech bychom však doporučovali výraz Depo/DEPO od číselného označení roku oddělit mezerou.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se v zápisu telefonního čísla v mezinárodním formátu mezi \"+\" a následujícími číslicemi mezera?", "role": "user" }, { "content": "Znaménko \"+\" se v zápisu telefonního čísla v mezinárodním formátu od následujících číslic mezerou neodděluje, píše se natěsno.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Kdy je vhodné použít vykřičník?", "role": "user" }, { "content": "Vykřičník se používá jako (typicky) koncové interpunkční znaménko signalizující výraznou zvolací povahu výpovědi. Nejtypičtější je pro věty rozkazovací a přací, i ty však mohou končit tečkou. Lze ho užít i ve větě oznamovací, ovšem jen v případě silně zvolacího charakteru.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Pokud je na konci slova vypuštěna hláska, je potřeba signalizovat to apostrofem?", "role": "user" }, { "content": "Vypuštěnou hlásku na konci slova lze signalizovat apostrofem, nutné to však není. Apostrof je velmi exkluzivní interpunkční znaménko – pokud se vůbec užívá, tak nejspíš v příčestích činných (např. \"pad'\" místo \"padl\") a své místo má např. v poezii, méně v neutrálních spisovných textech. Nepíše se např. v hovorových tvarech 1. osoby množného čísla sloves jako např. \"jdem\" vedle neutrálního \"jdeme\". Nepatří ani do tvarů s příklonným -s, např. \"tys šel\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Signalizace alternativ", "role": "user" }, { "content": "Lomítko může signalizovat alternativu či záměnnost.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak v psaném textu vyjádřit nedokončení výpovědi?", "role": "user" }, { "content": "K vyjádření nedokončení výpovědi se užívá trojtečka (též výpustka nebo tři tečky), psaná natěsno (bez mezery) za posledním explicitně vyjádřeným výrazem.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Pokud chci zapsat vztah \"a, až, od … do nebo versus\", jak je to s mezerami kolem ní?", "role": "user" }, { "content": "Když pomlčka vystupuje ve funkci výrazů a, až, od … do nebo versus, jsou dvě možnosti. V případě, že jsou oba pomlčkou oddělené výrazy jednoslovné, píšeme pomlčku bez mezer. Pokud je v těchto spojeních alespoň jedna ze složek víceslovná, doporučujeme oddělovat pomlčku mezerami z obou stran.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Když chci k již řečenému dodat konkretizaci nebo vysvětlení, mohu to připojit pomlčkou?", "role": "user" }, { "content": "Ano, jednou z funkcí pomlčky je právě signalizovat konkretizaci nebo vysvětlení řečeného.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Chemické názvosloví", "role": "user" }, { "content": "Chemické názvy a výrazy typu Rh-faktor nebo C-vitamin bývají členěny spojovníkem.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se píšou výrazy jako [ikstá] nebo [ikskrát]?", "role": "user" }, { "content": "Při zápisu proměnných číselných hodnot se píše spojovník, např. x-tá, x-krát. To však platí opravdu jen pro proměnné – jakmile za písmeno x (nebo jakékoli jiné) dosadíme konkrétní hodnotu, doporučujeme psát výraz bez spojovníku, např. 2krát (řadová číslovka druhý, druhá, druhé se samozřejmě nepíše tak, že bychom kombinovali číslici a vypsanou koncovku, v případě užití číslice se řadovost signalizuje tečkou).", "role": "assistant" } ]

[ "přečetl(a)", "přečetl(-a)" ]

[ { "content": "Chci zapsat sloveso v minulém čase v obou rodových variantách (přečetl i přečetla), a to tak, že koncovku ženského rodu zapíšu do závorek. Měl by v závorce této koncovce předcházet spojovník, tzn. přečetl(-a), nebo se před koncovkou nepíše žádná interpunkce, tzn. přečetl(a)?", "role": "user" }, { "content": "Pro genderově korektní vyjadřování lze vedle zápisu pomocí lomítka využít i zápis pomocí závorky. Pokud je předcházející část slova společná, můžeme uvést do závorky jen koncovku ženského rodu. Tyto koncovky spojovníkem neuvozujeme. Správný zápis je tedy přečetl(a).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Když chci uvést dvě slova, která mají první část odlišnou a druhou část shodnou, je možné tu shodnou část neopakovat a to první slovo zkrátit? Jak by se to dalo zapsat?", "role": "user" }, { "content": "V takových případech stačí onu shodnou, u prvního slova vypuštěnou část nahradit spojovníkem.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Vyjádření alternativního výrazu", "role": "user" }, { "content": "Závorky lze užít pro uvedení alternativního výrazu nebo jeho části, např. pro doplnění rodové varianty v genderově korektním způsobu zápisu výpovědi.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Označuje se vložená výpověď závorkami?", "role": "user" }, { "content": "Ano, závorky jsou (vedle čárek nebo pomlček) jedna z možností, jak označit a oddělit vloženou výpověď.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak zapsat, že se citovaná/parafrázovaná pasáž v textu nachází na straně XY a stranách následujících?", "role": "user" }, { "content": "Bibliografická norma s tímto způsobem zápisu nepočítá, a proto neuvádí žádné doporučení. V praxi se přitom objevují různá řešení. V první řadě bychom doporučili zvážit, zda je tento poněkud nepřesný zápis citace skutečně vhodný a v daném případě nezbytný. Pokud ano, tak lze připustit různá řešení, pokud budou dodržována v rámci jednoho textu/časopisu apod. Doporučeníhodné je například řešení lingvistického časopisu Naše řeč, v němž se připojuje zkratka n. za číslo první strany citace/parafráze natěsno (např. s. 66n.).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Existuje nějaký předpis pro psaní citací internetových zdrojů?", "role": "user" }, { "content": "Pro citace užité v českých publikacích existuje citační norma ČSN ISO 690, která má charakter doporučení. Mnohé publikace a časopisy se však řídí vlastním územ.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Když chci naznačit, že užitý výraz je z hlediska obsahu, stylu nebo spisovnosti příznakový, mohu to vyjádřit pomocí uvozovek?", "role": "user" }, { "content": "Ano, jednou z funkcí uvozovek je právě signalizace odstupu mluvčího od výrazu, jejž obklopují, a to z důvodů obsahu, stylu, spisovnosti apod.", "role": "assistant" } ]

[ ",\"", "\"," ]

[ { "content": "Když je přímá řeč následována uvozovací větou, píše se čárka před koncovou uvozovkou, nebo za ní?", "role": "user" }, { "content": "Když je přímá řeč následována uvozovací větou, interpunkční znaménko se píše před koncovou uvozovku přímé řeči.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Když člením text na větší (případně i vnitřně strukturované) celky, např. víceslovné či větné položky výčtu, mohu pro jejich oddělení použít středník?", "role": "user" }, { "content": "Ano, jednou z funkcí středníku je právě oddělování souřadně spojených výrazů, zejména při výčtu, je-li ho třeba členit na větší skupiny.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V jakých případech se používá středník?", "role": "user" }, { "content": "Jak uvádějí Pravidla českého pravopisu, středník svou členicí silou stojí mezi čárkou a tečkou. Užívá se tedy typicky pro oddělení větších a/nebo méně obsahově souvisejících částí souvětí nebo ve výčtech obsahujících položky, z nichž některé jsou vnitřně jemněji členěny čárkami.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je potřeba napsat tečku za výpovědí, která je graficky oddělena od svého okolí?", "role": "user" }, { "content": "Pokud je výpověď svou grafickou úpravou dostatečně odlišena od svého okolí (např. stojí na samostatném řádku), tečku na konci nepíšeme. Jde-li však např. o nápis větné povahy, tečka za ním být může.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mohu ve spojení \"pojem text\" dát název pojmu do uvozovek (tzn. pojem \"text\")?", "role": "user" }, { "content": "V textu by nemělo být vyznačování jednotlivých částí nadužíváno, doporučujeme proto uvážit, zda je vyznačování pojmů ve vašem textu opravdu nutné. V případě, že se rozhodnete pojmy graficky vyznačovat, lze zvolit uvozovky nebo využít preferovanější způsob vyznačování kurzivou (pokud kurzivu již neužíváte k vyznačování jiných částí textu).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se za nadpisem tečka?", "role": "user" }, { "content": "Ne, nadpisy se tečkou neuzavírají.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se za řadovou číslovkou tečka?", "role": "user" }, { "content": "Ano, za řadovou číslovkou se píše tečka.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Tečka ukončující větu", "role": "user" }, { "content": "Na konci oznamovací věty se píše tečka.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jakým způsobem se v textu odkazuje na obrázky? Lze použít závorku typu (obr. 1)?", "role": "user" }, { "content": "Na obrázky se v textu obvykle odkazuje závorkou, do níž se uvede označení a číslo prvku, např. (obr. 1) nebo (obrázek 1). Odkazování by mělo být v rámci celého textu jednotné.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Pod tabulkou uvádím vysvětlivky vztahující se k tabulce a zdroj, z něhož tabulka pochází. Jaké je správné pořadí těchto údajů? Mají stát na prvním místě vysvětlivky a za nimi následovat zdroj, nebo naopak?", "role": "user" }, { "content": "Tato problematika není nikde normována. Doporučovali bychom se řídit následujícím: Pokud vysvětlivky pocházejí ze zdroje, který citujeme, měl by být zdroj uveden až za tyto vysvětlivky. Naopak, když vysvětlivky součástí uvedeného nejsou, měly by být umístěny až za něj. Pořadí vysvětlivek a citovaného zdroje tak může být pro čtenáře vodítkem, kdo je autorem vysvětlivek.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Někde jsem slyšela, že se nedávno měnila jazyková pravidla pro psaní výčtu a nyní platí, že jednotlivé položky výčtu musí být ukončeny tečkami. Jak je to tedy s interpunkcí ve výčtu?", "role": "user" }, { "content": "K žádným změnám nedošlo. Dle normy ČSN 01 6910 by měly nevětné položky výčtu začínat malým písmenem a být ukončeny čárkou, popř. středníkem, poslední položka se ukončuje tečkou. U položek nevětného charakteru, které jsou dostatečně graficky odlišeny, je přípustné též řešení bez interpunkce, pouze s odrážkami. Pokud mají body výčtu větný charakter, začínají velkým písmenem a jsou ukončeny tečkou.", "role": "assistant" } ]

[ "více malinký", "nejvíce malinký" ]

[ { "content": "Lze stupňovat přídavné jméno malinký?", "role": "user" }, { "content": "Stupňování přídavného jména malinký je možné, lze ho však stupňovat pouze analyticky, opisem – víc/e malinký, nejvíc/e malinký.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Pokud sestavuji abecední seznam řazený podle příjmení, bude stát na prvním místě příjmení a na druhém rodné jméno, nebo naopak? Mělo by se příjmení od rodného jména oddělovat čárkou?", "role": "user" }, { "content": "Pokud sestavujeme abecední seznam osob, který je obvykle řazen podle příjmení, stojí na prvním místě příjmení a na druhém rodné jméno. Norma doporučuje, aby byly jednotlivé prvky seznamu odděleny interpunkcí, v tomto případě čárkou (tedy např. Novák, Jan).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jakým způsobem zařadit do abecedního seznamu společností názvy obsahující interpunkční znaménko?", "role": "user" }, { "content": "Pokud jsou interpunkční znaménka součástí názvu společnosti, obvykle k nim při abecedním řazení nepřihlížíme. Výjimkou jsou případy, kdy by se dva názvy společností od sebe lišily pouze přítomností interpunkčního znaménka. V takovém případě by na prvním místě v seznamu stál název společnosti bez interpunkčních znamének a na druhém název obsahující interpunkční znaménka.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám abecední seznam osob řazený podle jejich příjmení. Jakým způsobem mám v takovém seznamu uvádět tituly těchto osob?", "role": "user" }, { "content": "Česká technická norma ČSN 97 6030, Abecední řazení, uvádí, že \"významové upřesnění hesla a/nebo podhesel, uplatňující se pouze v případě potřeb [...] je uvedeno v závorce, nebo se od hesla (resp. podhesla) odděluje čárkou či pomlčkou.\" Tituly doporučujeme uvádět v závorce, např. Novák, Karel (Ing., Ph.D.), nebo po čárce, např. Novák, Karel, Ing., Ph.D. Jednotlivé tituly od sebe v obou případech oddělujeme čárkou (pro přehlednost je přípustné oddělit od sebe tituly stojící před jménem a za jménem středníkem).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se zkratka pro hodinu s tečkou, nebo bez tečky?", "role": "user" }, { "content": "Pro označení hodiny lze použít značku h, kterou zapisujeme bez tečky, nebo zkratky hod., h., jež se uvádějí s tečkami. Vyjádření časových jednotek má být v celém dokumentu jednotné.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Pokud chci vyjádřit počet korun (Kč) za hodinu, musím explicitně uvádět, že se jedná o 1 hodinu, tzn. XY Kč / 1 hod.?", "role": "user" }, { "content": "Explicitní uvedení, že se jedná o počet korun za 1 hodinu, nutné není. Pokud za lomítkem nenásleduje upřesnění, je implicitní přítomnost čísla 1 samozřejmá. Tato interpretace vychází ze zavedených jednotek jako km/h, Kč/ks apod.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Pokud ve spojení \"budování čtvrtého rychlostního železničního koridoru\" zapíšu číslo čtvrtého číslicí 4, bude za ním tečka?", "role": "user" }, { "content": "Uvedená číslovka je řadová, tečka za ní proto bude. Železniční koridory v České republice však nejsou číslovány arabskými, nýbrž římskými číslicemi, tzn. správný zápis je: budování IV. rychlostního železničního koridoru.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Za názvem výstavy, která se koná podruhé, uvádíme v závorce číslo dvě zapsané římskou číslicí. Bude se za touto číslicí psát tečka?", "role": "user" }, { "content": "Římskou číslici II, která stojí v závorce za názvem výstavy, lze přečíst jako číslovku základní, tečku za ní tedy nepíšeme.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Lze zapisovat římské číslice také malými písmeny abecedy?", "role": "user" }, { "content": "Římské číslice se zapisují pouze velkými písmeny abecedy.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jakou podobu má obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména Písečná?", "role": "user" }, { "content": "Obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména Písečná má (v j. č.) správnou podobu Písečňan.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se mezi znakem pro paragraf (§) a následujícím číslem mezera?", "role": "user" }, { "content": "Značka pro paragraf se odděluje z obou stran (tj. i od následujícího čísla) mezerou.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Pokud píšu rozměr: délka krát výška krát šířka, budou okolo značky pro krát mezery? Mohu značku pro krát (×) nahradit písmenem x?", "role": "user" }, { "content": "V případě rozměrů se značka × odděluje z obou stran mezerami: tzn. délka × výška × šířka. ČSN 01 6910 dovoluje nahradit značku × písmenem x pouze v korespondenci.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píší se mezery okola znaménka větší než (>)?", "role": "user" }, { "content": "Matematické znaky větší než (>) a menší než (<) jsou vždy z obou stran odděleny mezerou. Nechovají se tedy stejným způsobem jako matematické znaky + a -, u nichž rozlišujeme, zda jsou součástí rovnice, nebo zda vyjadřují kladnou/zápornou hodnotu čísla či mezní úchylku.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Pokud uvádíme značku měny před peněžní částkou, dělá se mezi touto značkou (např. $, €) a samotnou částkou mezera?", "role": "user" }, { "content": "Značky měn se od částky oddělují mezerou, ať už stojí na prvním místě značka měny, nebo peněžní částka.", "role": "assistant" } ]

[ "vn", "VN" ]

[ { "content": "Jak vypadá značka pro vysoké napětí (příp. velmi vysoké napětí, nízké napětí)? Píše se malými, nebo velkými písmeny? Psaní malými písmeny bez teček se mi nezdá, podle mě se jedná o iniciálovou zkratku.", "role": "user" }, { "content": "Slovník zkratek (1994), který zachycuje úzus v oboru, uvádí obě zmíněné možnosti, tzn. vn i VN. Oborová norma ČSN 33 0010 však pracuje pouze se zkratkou vn (a dále vnn, nn), proto bychom primárně doporučovali užívat tento způsob zápisu. Značky podléhají odlišným pravopisným zásadám než zkratky, zápis malými písmeny bez teček je tedy v pořádku.", "role": "assistant" } ]

[ "mm Hg", "mmHg" ]

[ { "content": "Jakým způsobem se zapisuje značka pro milimetr rtuťového sloupce? Je v této značce mezera?", "role": "user" }, { "content": "Značku milimetr rtuťového sloupce zachycuje Slovník zkratek v podobě mm Hg, tedy s mezerou, naopak Velký lékařský slovník uvádí danou značku pouze bez mezery. Podoba mmHg převažuje i v korpusu (v SYN_v11 lze dohledat celkem 667 výskytů této značky s mezerou a 1783 výskytů bez mezery). Jak ale ukazují korpusová data, podoba bez mezery se užívá především v odborné literatuře z oblasti lékařství, zatímco podoba s mezerou je charakteristická spíše pro publicistické texty. Je tedy možné, že zápis této značky bez mezery je v oblasti medicíny zaužívaný. \nVzhledem k pravidlům zkracování v češtině a k tomu, že Slovník zkratek doporučuje psát obdobný typ značky pro milimetr vodního sloupce také s mezerou (tj. v podobě mm H₂O, která navíc převažuje i v korpusu SYN_v11), doporučujeme ale volit podobu s mezerou, tedy mm Hg.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám odborný text vyjadřující výsledky kvantitativní analýzy, ve kterém se vyskytují jednociferná čísla. Měla bych tato čísla zapisovat slovy, nebo číslicí?", "role": "user" }, { "content": "Pokud se čísla vztahují k výsledkům kvantitativní analýzy, doporučili bychom i v případě, že jde o čísla jednociferná, zápis číslicí. Tento zápis je v textech vyjadřujících výsledky matematických operací obvyklý.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak moc striktní je pravidlo, které říká, že na začátku věty by neměla stát číslice? Mám statistický text, v němž velká část vět začíná procentuálním údajem, a nevím, jak tuto situaci řešit a zda je přípustné, abych zde číslice na začátku věty uváděl.", "role": "user" }, { "content": "Typografická norma, která uvedenou zásadu zmiňuje, má charakter doporučení. To mj. znamená, že (zvlášť) v odůvodněných případech je možné se touto zásadou neřídit. V případě, který popisujete, je podle našeho názoru vhodné, aby číslice na začátku vět zůstaly. Vypisování čísel slovy nebo hledání výrazů, které by stály před číselným údajem, by textu uškodilo více.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Zapisuje se číslo, kterým se označuje vitamin, formou indexu, nebo jako normální číslo? Dělá se mezi písmenem a číslem mezera?", "role": "user" }, { "content": "Lékařské slovníky zapisují čísla označující vitamin formou dolního indexu. V úzu se ovšem velmi často setkáváme také se zápisem pomocí číslice stojící na řádku stejně jako písmeno (mezi písmenem a číslicí mezera není). Tento zápis bychom nehodnotili jako chybný.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Když se v datu uvádí měsíc slovem, stojí v 1., nebo 2. pádě? Je správně 12. červenec nebo 12. července?", "role": "user" }, { "content": "Když se v datu uvádí měsíc slovem, měl by být ve tvaru 2. pádu, tzn. 12. července.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Chtěla jsem se zeptat, jak zapsat složený výraz třípětidíllný (např. třípětidílná árie), který se někdy používá mezi hudebníky.", "role": "user" }, { "content": "Ačkoliv se v úzu uvedené přídavné jméno občas vyskytuje, není z jeho slovotvorné stavby zřejmé, co má vyjadřovat. Jedná se zřejmě o profesní nebo možná ještě spíše slangový výraz, který bychom doporučili nahradit opisem. Pokud by autor textu trval na užití tohoto přídavného jména, doporučili bychom ho z čistě formálního hlediska psát dohromady. Základní číslovky, které tvoří první část složeného číselného výrazu, totiž stojí ve 2. pádě, můžeme proto uplatnit analogii se zápisem jiných složených číselných výrazů (např. třídílný, pětidílný apod.).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jakým způsobem mám pomocí horního indexu odkázat současně na dvě poznámky pod čarou? Oddělují se čísla v horním indexu odkazující na poznámky čárkou a mezerou?", "role": "user" }, { "content": "Norma tento problém neřeší a v praxi se vyskytují všechna představitelná řešení. Doporučovali bychom však čísla oddělit čárkou, aby nedošlo k záměně (aby se např. odkazy č. 1 a 2 nepřečetly jako odkaz č. 12). Mezera je fakultativní, záleží na grafickém řešení celého textu i konkrétní sazbě textu.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Uvádí se za peněžní částkou pomlčka po desetinné čárce, např. Kč 500,– či 500,– Kč?", "role": "user" }, { "content": "V běžném textu je u celých čísel uvádění pomlčky po desetinné čárce nadbytečné a nevhodné. Místo Kč 500,– či 500,– Kč doporučujeme psát 500 Kč. Jestliže se v sestavách uvádějí i desetinné hodnoty (např. haléře), za celými částkami se píšou nuly, aby byl počet desetinných míst u jednotlivých částek shodný: 500,00 Kč.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píšou se v zápisu časového údaje okolo dvojtečky mezery?", "role": "user" }, { "content": "Při zápisu časového údaje (např. 15:00) se mezery okolo dvojtečky nedělají.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píšou se u jednomístně zapsaného data mezery za tečkou?", "role": "user" }, { "content": "V případě jednomístného zápisu data se za řadovými číslovkami označujícími den a měsíc po tečce mezera píše (např. 5. 6. 2019).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak zapsat spojení po jedenácti měsících, když chci číslo jedenáct vyjádřit číslicí 11? Uvádí se v daném spojení mezery a má číslice nějakou koncovku?", "role": "user" }, { "content": "Číselný zápis odpovídá zápisu slovnímu, tzn. spojení se píše s mezerou: po 11 měsících. Žádné koncové -ti a -mi se k číslici nepřidává.", "role": "assistant" } ]