Datasets:

joelniklaus

/

mc4_legal

like 6

http://docplayer.cz/2731970-Smernice-k-zajisteni-bezpecnosti-a-ochrany-zdravi-ve-skolach-a-skolskych-zarizenich.html

Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví ve školách a školských zařízeních - PDF Download "Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví ve školách a školských zařízeních" 1 Základní škola profesora Josefa Brože Vlachovo Březí Komenského 356, PSČ: IČO: tel.: okres Prachatice Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví ve školách a školských zařízeních Směrnice k zajištění BOZP vychází z potřeb a je základním, materiálem k zajištění bezpečnosti dětí, žáků a studentů v rámci činnosti škol a školských zařízení. Jako základ byl vzat Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. j / , který byl MŠMT doporučen i pro použití na školách zřizovaných obcemi a územně správními celky. Pro bezpečnost a ochranu zdraví při výchově a vzdělávání dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních má výkon dozoru (1) nad činností dětí, žáků a studentů mimořádný význam. Konkrétní úkoly a podrobnosti v péči o bezpečnost a ochranu zdraví a v jejich rámci i úkoly dohledu nad dětmi, žáky a studenty škol a školských zařízení stanoví pro jednotlivé typy škol a školských zařízení obecně platné právní předpisy. Cílem Směrnice je zdůraznit klíčová ustanovení těchto předpisů a stanovit postupy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výchově a vzdělávání dětí, žáků a studentů (dále jen žák ) ve školách a školských zařízeních (dále jen škola). S touto Směrnicí jsou seznámeni všichni zaměstnanci školy a to v rozsahu svých povinností. Čl. 1 Předcházení rizikům 1. Školy zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a výchově (dále jen vzdělávání ), činnostech s ním přímo souvisejících a při poskytování školských služeb (2). 2. K zabezpečení tohoto úkolu škola přijímá na základě vyhledávání, posuzování a zhodnocování rizik spojených s činnostmi a prostředím opatření k prevenci rizik (3). Vlastní vyhledání rizik ve smyslu Zákoníku práce a dalších právních předpisů se dokládá vlastním materiálem (Směrnice pro vyhledávání rizik), který vyhledaná rizika obsahuje a současně připojeny návrhy na eliminaci rizik. 3. Při stanovení konkrétních opatření se bere v úvahu zejména možné ohrožení žáků při vzdělávání v jednotlivých předmětech, při přesunech žáků v rámci školního vzdělávání a při účasti žáků školy na různých akcích pořádaných školou. Zároveň přihlíží k věku dětí, žáků a studentů, jejich schopnostem, fyzické a duševní vyspělosti a zdravotnímu stavu. 4. Škola podle školního vzdělávacího programu, zpracovaného na základě příslušného rámcového vzdělávacího programu, seznamuje žáky s nebezpečím ohrožujícím jejich zdraví tak, aby bylo dosaženo klíčových kompetencí vztahujících se k ochraně zdraví žáků a jejich bezpečnosti. Tyto klíčové kompetence jsou vytvářeny na základě vzdělávacího obsahu očekávaných výstupů a2 účelně zvoleného učiva. Ve školním vzdělávacím programu je ochrana a bezpečnost zdraví součástí výchovy ke zdravému životnímu stylu a zdraví člověka, chápanému jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Toto seznámení se provádí vždy na počátku školního roku a dále v jeho průběhu a rovněž při výskytu mimořádné události jako je úraz dítěte, žáka, studenta, před školním výletem, exkurzí apod. Dokladem je písemný záznam s uvedením Osnovy školení resp. S přehledem bodů, které se během poučení provedly a současně musí být proveden Záznam o tomto poučení v příslušné dokumentaci (třídní kniha). 5. Školy jsou při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb povinny přihlížet k základním fyziologickým potřebám žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů. (4) Rámcové vzdělávací programy stanoví kromě konkrétních cílů, formy, délky, a povinného obsahu vzdělávání i podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví (5). 6. Ředitel školy vydá školní řád; ředitel školského zařízení vnitřní řád. (6) Školní řád a vnitřní řád upravuje podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců a podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí. Školní řád nebo vnitřní řád zveřejní ředitel na přístupném místě ve škole, prokazatelným způsobem s ním seznámí zaměstnance a žáky školy a informuje o jeho vydání a obsahu zákonné zástupce nezletilých žáků. Seznámení se provede na třídních schůzkách nebo jiným obdobným způsobem a uvedené dokumenty jsou rovněž přístupny veřejnosti na určeném místě. Za prokazatelné seznámení se považuje písemný záznam s podpisy zaměstnanců (včetně data, názvu předpisů a dokumentů) a u žáků se prokazatelné seznámení prokazuje Zápisem v třídní knize nebo v jiném a na stejnou úroveň postaveném dokumentu. Třídní učitel odpovídá za to, že s materiály a poučením o BOZP a PO budou seznámeni všichni žáci, studenti a děti ve školských zařízeních. V praxi to znamená, že v případě nepřítomnosti je toto seznámení provedeno při nejbližší možné příležitosti a je o tom opět učiněn Záznam. Čl. 2 Povinnosti žáků Žáci jsou povinni na úseku zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zejména a) dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni (7) b) plnit pokyny zaměstnanců škol vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem. Čl. 3 Omezení pro činnost žáků 1. Pokud školy při vzdělávání žáků organizují praktické vyučování, praktickou přípravu, případně jiné práce, mohou mladistvé žáky zaměstnávat pouze činnostmi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji a poskytují jim při práci zvýšenou péči. (8) 2. Na žáky se při praktickém vyučování a při praktické přípravě vztahují ustanovení zákoníku práce (9), která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Čl. 4 Zdravotní předpoklady 1. Školy se řídí ustanoveními zvláštních předpisů, jež se týkají zjišťování zdravotního stavu žáků a jejich zdravotní způsobilosti pro příslušný obor vzdělání. 2. Pro účast na některých vzdělávacích činnostech školy, například na škole v přírodě, sportovních a tělovýchovných akcích, výuce plavání nebo lyžařském výcviku, se vyžaduje zdravotní3 způsobilost (12), kterou posuzuje a posudek vydává praktický lékař pro děti a dorost. Praktický lékař pro děti a dorost, který dítě registruje, v posudku dále uvede, zda se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. 3. Zákonní zástupci nezletilých žáků a zletilí žáci jsou povinni informovat školu (13) o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání nebo na účast na akcích podle odstavce Změny zdravotního stavu, ke kterým dojde v průběhu vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a které mohou mít vliv na zapojení žáka do prováděných činností, oznamují žáci okamžitě příslušnému pedagogickému pracovníkovi. Čl. 5 Uvolňování žáků z vyučování 1. Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Konkrétní podmínky za nichž lze uvolnit z vyučování žáka, stanoví školní řád. 2. V případě uvolnění žáka na základě písemné žádosti rodičů, končí odpovědnost školy okamžikem, kdy žák opustil objekt školy 3. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen. 4. Ředitel školy je povinen přerušit vzdělávání žákyni z důvodu těhotenství a mateřství, jestliže praktické vyučování nebo praktická příprava probíhá na pracovištích nebo spočívá v pracích zakázaných těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu podle zvláštních právních předpisů, nebo jestliže vyučování podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství žákyně. (14) Čl. 6 První pomoc a ošetření 1. Škola a osoba, na jejímž pracovišti se uskutečňuje praktické vyučování nebo praktická příprava, zajistí, aby byly vytvořeny podmínky pro včasné poskytnutí první pomoci (16) a lékařského ošetření při úrazech a náhlých onemocněních. Odpovídá za vhodné rozmístění lékárniček první pomoci s potřebným vybavením (17). Vybavení lékárničky je dáno konkrétními činnostmi, které jsou v prostoru okolí lékárničky vykonávány a konkrétní obsah určuje vedení školy a lékař závodní preventivní péče, se kterým má škola uzavřenu písemnou smlouvu Prostřednictvím pověřeného pracovníka musí být zajištěno, aby minimálně 1 x ročně byla proveden kontrola stavu vybavení ve smyslu životnosti léků a zdravotnického materiálu Pracovníci školy, musí být v rámci poučení o BOZP informováni o skutečnosti, že pokud berou pro potřeby ošetření dítěte, žáka, studenta předposlední obvaz, musí toto oznámit příslušnému vedoucímu zaměstnanci, který je povinen zajistit doplnění do požadovaného stavu. 2. Rovněž zajistí, aby se zásadami poskytování první pomoci byli seznámeni žáci a všichni zaměstnanci školy. Na vhodných místech umístí seznam telefonních čísel zdravotnických zařízení včetně zdravotnických zařízení zajišťujících dopravu raněných, nemocných a rodiček. O4 provedených opatřeních informuje kromě pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců školy i žáky. Pro tyto potřeby je zpracováván Traumatologický plán, který musí být vyvěšen na přístupných místech a současně jsou pracovníci s jeho obsahem na pravidelných školeních k BOZP 3. Podle závažnosti úrazu a s ohledem na věk zraněného žáka, případně další okolnosti, zajistí škola jeho doprovod do zdravotnického zařízení a zpět nebo domů, popřípadě do školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo školského zařízení pro preventivně výchovnou péči. O události a provedených opatřeních informuje neprodleně zákonného zástupce žáka. V případě, že je žák odveden domů, musí být předán zákonnému zástupci. Nelze dítě, žáka, student ponechat bez dozoru aniž by o této skutečnosti zpraven zákonný zástupce dítěte, žáka, studenta. Doprovodem může být pouze zletilá osoba, osoba plně způsobilá k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole. 4. Opatření k zajištění první pomoci provede škola i při školních akcích konaných mimo školu. 5. Rozsah vybavení prostředky pro poskytnutí první pomoci při zotavovací akci stanovuje zvláštní právní předpis. (18) Čl. 7 Poučení žáků 1. Škola zajistí, aby žáci byli poučeni o možném ohrožení zdraví a bezpečnosti při všech činnostech, jichž se účastní při vzdělávání nebo v přímé souvislosti s ním. Děti, žáci a studenti musí být seznámeni s konkrétními pokyny, právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků (19) a se zásadami bezpečného chování, s možnými riziky a odpovídajícími následnými opatřeními, se kterými se mohou žáci setkat ve škole, jejím okolí a při činnostech mimo školu (například nebezpečí od neznámých lidí, nebezpečí násilí a šikany (20), nálezy nebezpečných předmětů apod.). Dále žáky seznámí s ustanoveními předpisů a pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, pokud se vztahují na příslušnou činnost, akci nebo pracoviště a průběžně také s ustanoveními školního řádu, vnitřního řádu, řádů dílen, laboratoří, odborných pracoven, sportovních zařízení, tělocvičen a hřišť a jiných pracovišť a s dalšími opatřeními školy, jež mohou mít bezpečnostně preventivní význam. (Dokumentace Základní školy profesora Josefa Brože Vlachovo Březí Osnovy poučení, Provozní řády šanon 34) 2. Dokladem o provedeném poučení je záznam poučení (např.: v třídní knize), nedílnou přílohou je vždy osnova poučení. Pokud to stanoví předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, nebo jeli to odůvodněno rizikem činnosti, budou znalosti žáků ověřeny. 3. Žáky, kteří nebyli v době poučení přítomni, je třeba v nejbližším vhodném termínu poučit. Ve složitějších případech, zejména při seznámení se s obsahem důležitých předpisů, pokynů a norem o bezpečnosti technických zařízení, se pořídí zápis podepsaný žáky, z něhož lze podle potřeby zjistit konkrétní obsah provedeného poučení. Čl. 8 Dozor nad žáky 1. Školy jsou povinny vykonávat podle zvláštních předpisů nad nezletilými žáky náležitý dohled (21). Kromě bezpečnostních hledisek zajišťují pedagogičtí pracovníci při dohledu nad žáky také výchovné působení (dále jen dozor ) (22), a to v zájmu předcházení škodám na zdraví, majetku a životním prostředí. O zajištění náležitého dozoru rozhoduje ředitel školy (23). Vychází z konkrétních podmínek a přihlíží zejména k vykonávané činnosti, věku žáků a jejich rozumovému rozvoji (vyspělosti), dopravním a jiným rizikům. Ředitel školy pověří dozorem pedagogického pracovníka, stanoví rozvrh dozoru nad žáky a vyvěsí ho na takovém místě, aby bylo možno při kontrolní činnosti snadno rozpoznat, který pedagogický pracovník dozor koná. 2. Pedagogický pracovník koná dozor nad žáky ve škole před vyučováním, po vyučování, o přestávkách mezi dvěma vyučovacími hodinami, podle potřeby při přechodu žáků z jedné budovy školy do druhé budovy školy, do školní jídelny, školní družiny apod. Při zajišťování dozoru nad žáky se postupuje podle rozvrhu dozoru. Jestliže ředitel školy povolí žákům pobyt ve škole před5 vyučováním, mezi dopoledním a odpoledním vyučováním nebo po vyučování, zabezpečí jejich dozor. Dozor ve škole začíná nejméně 20 minut před začátkem dopoledního a 15 minut před začátkem odpoledního vyučování a končí odchodem žáků ze školy po skončeném vyučování. 3. V mateřské škole je pedagogický pracovník trvale přítomen a samostatně rozhoduje o nutných opatřeních k zajištění bezpečnosti dětí. Pokud není schopen z jakýchkoli důvodů být u dětí přítomen, je povinen zajistit za sebe náhradní dohled a tímto může být i správní zaměstnanec apod. 4. Zajištění dozoru nad žáky strávníky v zařízení školního stravování přísluší vždy té právnické osobě, která vykonává činnost zařízení školního stravování. Způsob, jakým tento dohled bude zajištěn, je na rozhodnutí ředitele tohoto zařízení školního stravování. Pokud vykonává dozor nad žáky jiná právnická osoba, je povinností ředitele školy tuto oblast ve smlouvě ošetřit. 5. Při akcích konaných mimo školu, kdy místem pro shromáždění žáků není škola, začíná dozor 15 minut před dobou shromáždění na určeném místě. Po skončení akce dozor končí na předem určeném místě a v předem stanoveném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí škola nejméně jeden den před konáním akce, buď zákonným zástupcům žáků, nebo přímo zletilým žákům. 6. Ve vnitřním dokumentu mateřské školy nebo školní družiny musí být stanoveno, co se považuje za řádné předání a převzetí dítěte a to vzhledem k odpovědnosti školy či školského zařízení. 7. Podle rozhodnutí ředitele školy mohou dozor konat vedle pedagogických pracovníků i jiné osoby, které jsou zletilé, plně způsobilé k právním úkonům a jsou v pracovněprávním vztahu ke škole. Tyto osoby musí být řádně poučeny o povinnostech dozoru a ředitel školy o tomto poučení provede písemný záznam, který osoba pověřená dozorem podepíše. 8. Pedagogičtí pracovníci vykonávají podle pokynů ředitele dozor i mimo školu, např. při praktickém vyučování, při praktické přípravě, při kurzech, exkurzích a jiných činnostech vyplývajících ze školních vzdělávacích programů, při účasti na soutěžích, přehlídkách popřípadě při jejich přípravě a na jiných akcích organizovaných školou. 9. Při akcích konaných mimo školu, kdy jsou jejich účastníci ubytováni v objektech jiných osob, dodržují žáci předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a předpisy o požární ochraně platné v těchto objektech. Žáci dodržují stanovený režim dne a pokyny vydané pro dobu nočního klidu. Za seznámení žáků s těmito pokyny a za kontrolu jejich dodržování odpovídá vedoucí akce nebo jím určený pedagogický pracovník. Vedoucí akce rozhodne o způsobu provádění dohledu v době nočního klidu. 10. Kromě ustanovení uvedených v tomto metodickém pokynu, jež mohou souviset s výkonem dozoru, existují ještě další zvláštní ustanovení v právních předpisech nebo ve vzdělávacích programech: například ustanovení o dělení tříd na skupiny, nebo jiná ustanovení o poměru mezi počtem žáků a počtem dozírajících osob, případně ustanovení podrobněji určující způsob výkonu dozoru (24). Čl. 9 Zvláštní pravidla při některých činnostech 1. Kromě obecných zásad úrazové prevence jsou při některých činnostech dodržována další zvláštní pravidla. Je tomu tak zejména při výuce některých odborných předmětů se zvýšeným rizikem ohrožení zdraví a života, při praktickém vyučování, praktické přípravě při výuce tělesné výchovy, koupání, výuce plavání, lyžařském výcviku, sportovních a turistických akcích. Ve všech takových případech klade škola zvýšený důraz na dodržování pokynů, právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, pokynů a zásad úrazové prevence pedagogickými pracovníky i žáky. Důsledně je vyžadováno ukázněné chování žáků. Žák musí mít k dispozici svůj průkaz zdravotní pojišťovny nebo jeho kopii. 2. Při pohybových a sportovních činnostech (míčové hry apod.) se účastníci řídí ustanoveními o bezpečnosti obsaženými v pravidlech pro příslušnou pohybovou činnost, danou věkovou skupinu a jejich modifikaci pro dané prostorové podmínky školy a ustanoveními soutěžních řádů daných sportů.6 3. Při praktickém vyučování, praktické přípravě, sportovních a jiných činnostech, kde je zvýšená možnost ohrožení zdraví, se žáci řídí pokyny vyučujícího. Vyučující nedovolí, aby se žák bez odložení nebo bez zabezpečení proti možnosti zranění a zachycení ozdobných a jiných pro činnost nevhodných a nebezpečných předmětů účastnil příslušné činnosti. Těmito ozdobnými, pro činnost nevhodnými a nebezpečnými předměty jsou například náramky, hodinky, náušnice, pearcing, náhrdelníky, prsteny ozdobné kroužky aj. Žáci tyto předměty odkládají na určená místa, způsob zajištění předmětů stanoví ředitel ve školním řádu. 4. Žáci používají pracovní oděv nebo cvičební úbor a obuv a mají výstroj podle druhu vykonávané činnosti a podle pokynů učitele, který dodržování tohoto požadavku kontroluje. Žák musí mít cvičební úbor, pracovní oděv a obuv v řádném a použitelném stavu. 5. Při exkurzi do jiné organizace např. výrobního charakteru, je příslušný pracovník školy provést před odchodem poučení o způsobu přesunu, chování během něho a všech dalších náležitostech. Na místě samém musí pracovník organizace, ve které se exkurze či návštěva provádí zajistit řádné poučení o rizicích, která by mohla účastníkům exkurze hrozit. V souladu s ustanovením ZP v platném znění není dostačující skutečnost, že by poučení provedl pouze pedagogický pracovník. 6. V případě mateřských škol, školních družin apod., které využívají venkovní hrací plochy je nutno dodržovat pravidla, která jsou dána v provozním řádu pro venkovní hrací plochy (např. pískoviště apod.). Současně je nutno mít pro účely doložení nezávadnosti doklad o rozborech, kontrolách a zkouškách dle právního předpisu. Čl. 10 Praktické vyučování a praktická příprava 1. Při praktickém vyučování a praktické přípravě musí být pracoviště a jeho vybavení, včetně výrobních a pracovních prostředků a zařízení, v nezávadném stavu a musí odpovídat požadavkům předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (25). Musí být dodržovány předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (26), hygienické předpisy (27) a jiné právní předpisy (např. upravující dělení tříd na skupiny) (28). Žákům jsou na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek činnosti podle potřeby přidělovány ochranné prostředky. 2. Pokud se praktické vyučování a praktická příprava uskutečňuje u jiné právnické nebo fyzické osoby, musí být ve smlouvě (29), kterou o tom škola s touto osobou písemně uzavírá, obsažena mimo jiné i ustanovení o opatřeních k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, poskytování ochranných prostředků, ochranných nápojů, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků apod. Právnická nebo fyzická osoba je povinna zajistit žákům bezpečnost a ochranu zdraví při pracovní činnosti ve stejném rozsahu, jako tomu je u vlastních zaměstnanců, s přihlédnutím k jejich věku, fyzickému a rozumovému rozvoji. Čl. 11 Tělesná výchova Při výuce tělesné výchovy dodržuje škola platné rámcové vzdělávací programy a didaktické zásady. Bezpečnost žáků při tělesné výchově zajišťuje pedagogický pracovník po celou dobu vyučování. Ve výjimečných případech pedagogický pracovník výuku dočasně přeruší a zajistí dozor zletilou osobou, která je plně způsobilá k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole. Vydává jasné, přesné a žákům srozumitelné povely a pokyny, kontroluje bezpečnost a funkčnost tělocvičného nářadí a náčiní před zahájením výuky. Přihlíží zejména k fyzické vyspělosti žáků, k jejich věku a předchozím zkušenostem. Při pohybových činnostech v přírodních podmínkách je třeba volit terén a překážky úměrné věku, klimatickým podmínkám, rozumovému a fyzickému vývoji s přihlédnutím ke kvalitě výzbroje a výstroje žáků. K zařazení sportovních odvětví, které nejsou podrobně rozvedeny ve školských vzdělávacích programech, musí mít pedagogický pracovník povolení ředitele školy a dodržovat bezpečnostní pravidla i metodické postupy pro danou věkovou kategorii platné v oblasti školního nebo svazového sportu. V cyklu zpravidla 1 x ročně se prostřednictvím odborného pracovníka provádí pravidelná technická kontrola tělovýchovných zařízení a zařízení dětských hřišt a sportovišť. Dokladem o této7 kontrole je písemný záznam o provedení a nedílnou součástí je přehled kontrolovaných zařízení a prvků. V případě, že předmětem kontroly jsou takové součásti, kterých je více, musí být v protokolu o kontrole provedena jejich specifikace (např. pokud má tělocvična 3 kozy (sportovní náčiní) musí být uvedena inventární čísla apod.) Pokud je výuka konána v tělovýchovné zařízení, které není vlastněno školou je ředitel školy povinen si vyžádat kopii Zprávy o provedení odborné technické prohlídky. Čl. 12 Výuka plavání 1. Výuka plavání se uskutečňuje v zařízeních k tomu určených. Ředitel školy musí ověřit dodržování hygienických podmínek ze strany zařízení určeného pro výuku plavání, odbornou úroveň poskytované výuky, podmínky pro zajištění bezpečnosti a ochrany žáků. Při plavecké výuce se třída na základní škole dělí na skupiny, každou skupinu vede jeden vyučující. Nejvyšší počet žákůplavců ve skupině je 15, žáků-neplavců 10. Pro žáky škol a tříd samostatně určených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se počet řídí zvláštním předpisem (30). Pedagogický pracovník má přehled o celém prostoru výuky a všech žácích, kteří se výuky účastní. Pedagogický pracovník pravidelně provádí v průběhu výuky překontrolování počtu žáků. Totéž se provádí při jejím zakončení. 2. Vyučující pedagogický pracovník věnuje zvláštní péči neplavcům. Jejich výcvik se provádí podle možnosti odděleně v bazénu s odpovídající hloubkou vody. 3. Odpovědnost za bezpečnost žáků při výuce plavání, která je realizována mimo školu, nesou pedagogičtí pracovníci, kteří žáky na výuku plavání doprovázejí. 4. Za bezpečnost žáků při plavecké výuce ve školách, do doby jejich předání pedagogickým pracovníkům, jež vedou výuku, odpovídají pedagogičtí pracovníci, kteří žáky na plaveckou výuku doprovázejí. Doprovázející pedagogický pracovník je přítomen po celou dobu výuky. V dohodách uzavíraných o využívání cizích zařízení k plavecké výuce je nutno upravit ve smyslu těchto zásad podrobně povinnosti zaměstnanců zúčastněných stran, týkající se jejich odpovědnosti za bezpečnost žáků. 5. Pokud v celém průběhu výuky nemůže být zachován náležitý přehled o všech jeho žácích (účastnících), pedagogický pracovník plaveckou výuku přeruší. Čl. 13 Lyžařský výcvik 1. Lyžařský výcvik je veden pedagogickými pracovníky, kteří odpovídají za činnost instruktorů. Jejich kvalifikaci si ověří ředitel školy. Práci instruktorů řídí vedoucí kurzu určený ředitelem školy, který též schvaluje plán výcviku. Vedoucí kurzu před odjezdem na lyžařský výcvik upozorní na nutnost seřízení bezpečnostního vázání lyží. Žáci prokáží seřízení bezpečnostního vázání lyží potvrzením servisu, popř. čestným prohlášením zákonných zástupců nebo svým v případě zletilých žáků. 2. Za řádnou organizační přípravu kurzu odpovídá jeho vedoucí. Zajišťuje vhodný objekt, dopravu, poučení žáků o předpisech a pokynech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků. Při realizaci kurzu řídí činnost jednotlivých pracovníků, dbá na dodržování stanoveného programu praktické i teoretické části kurzu. 3. Doporučuje se, aby zákonní zástupci nezletilého žáka a zletilí žáci předložili před odjezdem prohlášení o tom, že je žák zdravý a ve stavu schopném absolvovat lyžařský výcvik. 4. Před odjezdem na kurz se doporučuje sjednat pojistnou smlouvu s pojišťovnou nebo prověřit náležitosti smlouvy již sjednané. 5. Účastníci kurzu jsou povinni dodržovat předpisy a pokyny vedoucí k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví, včetně pravidel bezpečného pohybu na sjezdových a běžeckých tratích. U žáků se při lyžařském výcviku na základě zhodnocení rizik doporučuje používání lyžařských ochranných přileb.8 6. Žáci jsou rozděleni do družstev podle své výkonnosti a zdravotního stavu. Při rozřazení do družstev se nevyžaduje od úplných začátečníků předvedení výkonu, který by byl nad jejich síly, ale zařadí se přímo do družstva. Tato hlediska jsou dodržována i v průběhu výcviku, při výběru místa výcviku, zvláště též na sjezdových tratích a za ztížených podmínek, na zledovatělém povrchu, za snížené viditelnosti a podobně. Družstvo má nejvýše 15 členů, u žáků se zdravotním postižením se počet snižuje vzhledem k charakteru postižení žáků a dalším okolnostem. (31) 7. Pokud vedoucí kurzu zjistí, že podmínky neodpovídají bezpečnému výcviku, je povinen toto zjištění zhodnotit a přijmout opatření, např. náhradní program apod. 8. Péči o zdraví účastníků je povinen zajistit vedoucí kurzu nebo instruktor, který má pro tuto práci potřebné předpoklady, znalosti a případně i kvalifikaci. Účastní-li se kurzu více než 30 žáků do 15 let, je potřebné ustanovit zdravotníka; podrobnosti upravuje zvláštní předpis. (32) 9. Zpravidla třetí den lyžařského kurzu se doporučuje z hlediska zdravotního zařadit odpočinkový půlden (33) s aktivním programem a bez lyžařského nebo snowboardového výcviku. 10. Lanovky a vleky se používají jen pro organizovaný výcvik po řádném poučení o všech pravidlech a bezpečnostních předpisech o jízdě na vlecích a lanovkách. Během pobytu na horách je nutné dodržovat pokyny Horské služby a respektovat výstražné značky. Za nepříznivých podmínek (hustá mlha, sněhová bouře, teplota pod mínus 12 o C apod.) se výcvik a horské výlety omezují, popřípadě nekonají. 11. Výcvik se provádí v terénu, který odpovídá lyžařské vyspělosti členů družstva. Zvýšená pozornost se věnuje výběru terénu pro začínající lyžaře, zvláště s bezpečným dojezdem. 12. Při výletu jedou žáci ve skupině v pravidelných odstupech, které se při snížené viditelnosti zkracují až na dotek. Skupina se řídí pokyny vedoucího přesunu (určuje vedoucí kurzu), který jede v čele. V závěru jede vždy zkušený lyžař. V průběhu akce se pravidelně provádí překontrolování počtu účastníků. Totéž se provádí při jejím zakončení. O trase a časovém plánu výletu musí být informován vedoucí kurzu a odpovědný zástupce ubytovacího zařízení. 13. Uvedené zásady se dodržují přiměřeně i při lyžařském výcviku konaném v hodinách tělesné výchovy v místě nebo blízkosti školy. 14. Do programu lyžařského kurzu je možno zařadit i výcvik na snowboardu, pokud jsou zároveň dodržována pravidla k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při jízdě na snowboardu. Při organizaci výcviku je nutno dbát na to, aby nedocházelo ke kolizi mezi účastníky obou výcviků. Čl. 14 Sportovně turistické kurzy 1. Před zahájením kurzu jsou účastníci poučeni školou o vhodné výstroji. Při nástupu na kurz je provedena určeným pedagogickým pracovníkem její kontrola. Bez potřebného vybavení nemohou být žáci do kurzu přijati. Zákonní zástupci žáka a zletilý žák předloží před odjezdem prohlášení o tom, že je žák zdravý. Rovněž se doporučuje před zahájením kurzu sjednat pojistnou smlouvu s pojišťovnou. (Jednorázové úrazové připojištění žáků, pojištění pedagogických pracovníků z odpovědnosti za škodu vzniklou při výkonu povolání.) 2. Kurzy vedou pedagogičtí pracovníci, kteří odpovídají za činnost instruktorů. Jejich činnost řídí a kontroluje vedoucí kurzu. Zároveň kontrolují dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Žáci se dělí do družstev podle výkonnosti. Družstvo má nejvíce 15 žáků, pokud není zvláštními předpisy a tímto pokynem stanoven pro některé činnosti počet nižší. Družstvo žáků škol a tříd samostatně určených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami tvoří polovina nejvyššího počtu žáků třídy stanoveného zvláštním předpisem (34). Počet pedagogických pracovníků nesmí být menší než počet družstev. Kurzy s počtem do 30 žáků musí doprovázet tři zletilé osoby, které jsou plně způsobilé k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole, přičemž minimálně jedna osoba musí být pedagogickým pracovníkem. 3. Pedagogičtí pracovníci a instruktoři jsou povinni dbát na úroveň pohybové vyspělosti, předchozí výcvik, výkonnost a zdravotní stav žáků. Během kurzu (výletu) přihlížejí k aktuálnímu počasí, zařazují včas a v přiměřené míře přestávky pro odpočinek. O trase a časovém plánu kurzu (výletu) musí být informován vedoucí kurzu, popřípadě odpovědný zástupce ubytovacího zařízení.9 4. Před zahájením cyklistického kurzu ověří vedoucí kurzu povinné vybavení, technický stav jízdních kol (včetně povinnosti mít ochrannou přilbu) a znalosti žáků o pravidlech silničního provozu (35), bez jejichž znalosti se žáci nemohou kurzu zúčastnit. V silničním provozu má družstvo maximálně 10 cyklistů, za které odpovídá vedoucí družstva. Trasu přesunu volí vedoucí kurzu s ohledem na výkonnost a zdravotní stav žáků, na stav a frekvenci dopravy na komunikaci atd. Při přesunech v rámci cyklistického kurzu za dopravního provozu musí být na začátku a na konci skupiny zletilá osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole, přičemž minimálně jedna osoba musí být pedagogickým pracovníkem. 5. Před zahájením kurzu vodní turistiky zjistí vedoucí kurzu stupeň plavecké vyspělosti žáků. Vedoucí kurzu odpovídá za zhodnocení stavu sjízdnosti trasy. Pedagogický pracovník odpovídá nejvýše za pět kanoí (kajaků) nebo za dvě pramice (rafty). Při obtížnějších podmínkách vedoucí kurzu počet lodí na jednoho pedagoga sníží. Žáci jsou vybaveni při jízdě plovací vestou, při jízdě na divoké vodě nebo obtížně sjízdných propustech plovací vestou a přilbou. Pokud se v průběhu jízdy na divoké vodě podmínky zhorší nebo se zvýší riziko, vedoucí kurzu jízdu přeruší nebo sjíždění ukončí. 6. Při horské turistice je pedagogický pracovník povinen seznámit žáky s možným nebezpečím hrozícím v horách. Při horských túrách se musí důsledně respektovat momentální zdravotní stav žáků, aktuální podmínky (zejména povětrnostní), značení a pokyny Horské služby. Před začátkem túry pedagogický pracovník informuje vedoucího kurzu a odpovědného zástupce ubytovacího zařízení o směru, cíli túry a o předpokládaném čase návratu. Pedagogický pracovník hlásí těmto osobám, pokud to situace umožňuje, eventuální zdržení. Na horskou túru doprovázejí družstvo nebo skupinu žáků vždy nejméně dvě zletilé osoby, které jsou plně způsobilé k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole, přičemž minimálně jedna osoba musí být pedagogickým pracovníkem. 7. Horolezecký výcvik, včetně základního kurzu, vede pedagogický pracovník, který odpovídá za činnost instruktora - člena Českého horolezeckého svazu při dodržení všech pravidel k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví stanovených horolezeckým svazem. Čl. 15 Koupání Koupání se uskutečňuje pouze na vyhrazených místech, kde není koupání zakázáno (36). Pedagogický pracovník osobně předem ověří bezpečnost místa pro koupání, přesně vymezí prostor, kde se žáci mohou pohybovat (plavat) a učiní taková opatření, aby měl přehled o počtu koupajících se žáků ve skupině. Skupina na jednoho pedagogického pracovníka je maximálně 10 žáků. Pro žáky škol a tříd samostatně určených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se tento počet řídí zvláštním předpisem (37). Po skončení koupání skupiny žáků a v jeho průběhu pedagogický pracovník kontroluje počet žáků. Čl. 16 Bruslení 1. Při bruslení organizovaném školou odpovídá za bezpečnost žáků učitel tělesné výchovy nebo dohled konající pedagog, který posoudí kvalitu plochy a případně i mantinelů. V případě bruslení na přírodním ledě posoudí tloušťku ledu z hlediska nosnosti. 2. Žáci bruslící na kolečkových bruslích používají ochranné prostředky zmírňující následky pádů (na kolena, na lokty, rukavice, přilbu). Čl. 17 Bezpečnost žáků při soutěžích a přehlídkách 1. Vysílající školy zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků po dobu dopravy na soutěže a ze soutěží, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak. V průběhu soutěže zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků organizátor (38)10 2. Po dobu vlastní soutěže přebírá náležitý dohled nad žáky organizátor soutěže. Vyhlašuje počátek a konec soutěže nebo přehlídky a zajišťuje podmínky pro bezpečnou účast žáků poskytnutím případných ochranných prostředků, náležitým vybavením laboratoří, jiných soutěžních míst a současně přihlédne k věku, fyzickému a rozumovému rozvoji žáků. 3. U sportovních soutěží, uměleckých soutěží a dalších soutěží, kde to charakter soutěže vyžaduje a je to dáno organizačním řádem, zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků vysílající škola v plném rozsahu, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak. Čl. 18 Zahraniční výjezdy Školy odpovídají za bezpečnost a ochranu zdraví žáků při zahraničních výjezdech, které organizují v rámci vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech. O konkrétních opatřeních a poučení žáků, případně jejich zákonných zástupců, se pořizuje před uskutečněním výjezdu záznam o poučení podepsaný jeho účastníky. Přiměřeně se použijí ustanovení čl. 15 a 16. Mezi účastníky výjezdu do zahraničí zařadí škola pouze ty žáky, kteří předloží písemný souhlas zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka a mají uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu platné na území příslušného státu a pojištění léčebných výloh v zahraničí nebo v případě výjezdu do členského státu Evropské unie mají Evropský průkaz zdravotního pojištění nebo potvrzení tento průkaz nahrazující (39) Čl. 29 Úrazy žáků 1. Úrazem žáků je úraz, který se stal žákům při vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Jedná se tedy zejména o úrazy žáků na vycházkách, výletech, zájezdech, putováních, exkurzích, při koupání, při výuce plavání a lyžařském výcviku, sportovních a turistických kurzech, zahraničních výletech, při účasti na soutěžích a přehlídkách. 2. Úrazem žáků není úraz, který se žákům stane na cestě do školy a zpět, nebo na cestě na místo nebo cestou zpět, jež bylo určeno jako shromaždiště mimo prostory školy při akcích konaných mimo školu. Čl. 20 Evidence úrazů žáků Vedoucí zaměstnanec školy, jemuž byl úraz žáka hlášen, zajistí, aby byly objektivně zjištěny a případně odstraněny příčiny úrazu (40). Současně postupuje dle Směrnice pro evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, která byla vydána v souladu s požadavkem zvláštního právního předpisu. Čl. 21 Odpovědnost za škodu při úrazech žáků Školy odpovídají v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy (41) žákům za škodu, která jim vznikla v důsledku úrazu. Způsob a rozsah náhrady škody projedná škola se zákonnými zástupci žáka nebo se zletilým žákem. Čl. 22 Sledování úrazovosti žáků Informace získané při prošetřování jednotlivých úrazů žáků, při sledování celkové školní úrazovosti a rozborů jejich příčin využívají školy, organizace a orgány, v jejichž působnosti je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, k prohloubení preventivní činnosti, a to v anonymizované podobě. Statistické zjišťování školní úrazovosti se provádí podle zvláštních předpisů (42). Čl. 23 Kontrolní činnost 1. Dodržování podmínek pro bezpečnost a ochranu zdraví žáků kontrolují průběžně vedoucí zaměstnanci školy v rámci své působnosti a plnění úkolů v oblasti prevence rizik.11 2. Pedagogičtí pracovníci kontrolují a vyžadují dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, jakož i dodržování pokynů žáky. 3. V případě zjištění negativního stavu, který by mohl způsobit úraz či jinou negativní událost ve vztahu k žákům a ostatním pracovníkům školy, jsou osoby, které toto zjistí, povinny zjištěné skutečnost nahlásit příslušnému vedoucímu zaměstnanci 4. Do programu prověrek bezpečnosti a ochrany zdraví při činnostech organizovaných školou nejméně jednou ročně (43) zahrnují školy také kontrolu školních dílen, laboratoří, tělocvičen a tělocvičného nářadí a náčiní, školních hřišť, školních pozemků i dalších pracovišť školy užívaných žáky, včetně jejich vybavení. Pokud se na ně a na jejich vybavení vztahují zvláštní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, například o elektrických, plynových, zdvihacích a tlakových zařízení, provádějí se na nich prostřednictvím osob se zvláštní odbornou způsobilostí odborné kontroly a revize ve lhůtách stanovených těmito předpisy. U tělocvičného nářadí a ostatního náčiní se kromě jeho běžných kontrol v hodinách tělesné výchovy a v rámci prověrek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci provádějí i odborné technické kontroly nejméně jednou za rok, pokud nestanovil výrobce lhůtu kratší. Součástí prověrek bezpečnosti a ochrany zdraví při činnostech organizovaných školou je rovněž kontrola vybavení školy prostředky pro poskytnutí první pomoci, a to jak z hlediska obsahu, tak i lhůt jejich použitelnosti. 5. V případ, že byl zjištěn nežádoucí stav (např. revize, odborná kontrola apod.) je ředitel školy povinen mít k dispozici doklad o odstranění zjištěného stavu. 6. Nedílnou součástí dokumentace ke strojům zařízením, přístrojům, spotřebičům je nutno po dobu jejich životnosti mít k dispozici návod k použití a tento musí být dostupný všem uživatelům. V případě, že není návod k použití, je nutno zpracovat Místní provozní předpis. Čl. 24 Kontrolu dodržování podmínek pro bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb provádí Česká školní inspekce (44), orgány ochrany veřejného zdraví, popřípadě orgány inspekce práce podle zvláštních právních předpisů. vysvětlivky 1 ) Pokud jde o pojem dohled (užívaný občanským zákoníkem a zákonem č. 561/2004 Sb.) a pojem dozor (užívaný pracovním řádem), je nutné uvést, že pojem dohled je obecným zákonným pojmem, zatímco pojem dozor je pojmem užívaným pouze v oblasti školství. Z hlediska praktického i právního však v těchto pojmech není žádný rozdíl (Viz právní výklady MŠMT). 2 ) 29 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a o změně některých zákonů (školský zákon). 3 ) 132 a 132a zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 4 ) Blíže k prevenci sociálně patologických jevů vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. 5 ) 4 a 5 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon). 6 ) 30 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon). 7 ) 22 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon). 8 ) 165 zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce), 65 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon). 9 ) 65 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon). 10 ) 149, 150, 153 a 167 zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce), nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. 11 ) Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolaní, 66 odst. 6 a 97 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon). 12 ) 9 a 10 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 13 ) 22 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon). 14 ) 66 odst. 6 a 97 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon). 15 ) 132 odst. 1, 2 a 133a zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce), nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky. 16 ) 133 odst. 1 písm. h) zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce). 17 ) 134 písm. f) zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce).12 18 ) Vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění pozdějších předpisů. 19 ) Přiměřeně se užije 273 zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce). 20 ) Metodický pokyn MŠMT k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení Č.j.: / ) 415, 422 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 22 ) Pokud jde o pojem dohled (užívaný občanským zákoníkem a zákonem č. 561/2004 Sb.) a pojem dozor (užívaný pracovním řádem), je nutné uvést, že pojem dohled je obecným zákonným pojmem, zatímco pojem dozor je pojmem užívaným pouze v oblasti školství. Z hlediska praktického i právního však v těchto pojmech není žádný rozdíl (Viz právní výklady MŠMT). 23 ) 164 odst. 1 písm. h) zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon). 24) Například vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. 25) 133a, 134 a 134a zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce). 26) 134 zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce), nařízení vlády 178/2001 Sb. a nařízení vlády 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. 27) 273 zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce), 28) 6 vyhlášky č. 13/2005 Sb., nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání. 29) 12 vyhlášky č. 13/2005 Sb. 30 ) 11 vyhlášky č. 73/2005 Sb. 31 ) 11 vyhlášky č. 73/2005 Sb., vyhláška č. 48/2005 Sb. 32 ) 11 zákona č. 258/2000 Sb. 33 ) 8 odst. 2 vyhlášky č. 106/2001 Sb. 34 ) 11 vyhlášky č. 73/2005 Sb. 35 ) Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 36 ) 6 zákona č. 258/2000 Sb., vyhláška č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch. 37 ) 11 vyhlášky č. 73/2005 Sb., vyhláška č. 48/2005 Sb. 38) Vyhláška MŠMT č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání. 39) zákon o zdravotním pojištění 40) vyhl. 64/2005 Sb. 41 ) 190 a násl., 206 zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce), 27 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, 420, 422 zákona č. 40/1964 Sb., (občanský zákoník). 42) 10 zákona č. 89/1995 Sb. O státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 43) 136a odst. 4 zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce). 44) 174 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon). Směrnice projednána Pedagogickou radou dne Mgr. Michal Novotný ředitel školy Zobrazit více Základní škola a mateřská škola Damníkov ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 31. ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ ŽÁKŮ 1. Úvodní ustanovení Na základě ustanovení písmene a) odstavce 1 165 zákona č. 561/2004 Více Základní škola a Mateřská škola Žleby, okres Kutná Hora, Školní 190, 285 61 Žleby Základní škola a Mateřská škola Žleby, okres Kutná Hora, Školní 190, 285 61 Žleby Dodatek č. 1 ke Školnímu řádu a pravidlům pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Č.j.: ŠŘ-BOZ-1/2014 Při tvorbě Dodatku Více Příloha školního řádu č. 2 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ STUDENTŮ. Povinnosti studentů Pokyn ředitele školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků Vnitřní předpis organizace závazný pro všechny zaměstnance č.j. GZAB/0681/2012 Předpis ze dne 22.8.2012 Účinnost od 1.9.2012 Platnost Více Základní škola, Český Krumlov, Kaplická 151 POKYN K ZAJIŠTĚNÍ BOZ Základní škola, Český Krumlov, Kaplická 151 POKYN K ZAJIŠTĚNÍ BOZ 1. Předmět a rozsah úpravy Tento pokyn stanoví postupy vedoucí k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve škole a školském zařízení. Více Vnitřní směrnice B9. Vnitřní směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků Základní škola a Mateřská škola Blansko, Salmova 17 IČO: 49464213 Vnitřní směrnice B9 Vnitřní směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků Obsah: 1. Předcházení rizikům 2. Povinnosti žáků 3. Více Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků: Karlínské gymnázium, Praha 8, Pernerova 25 186 00 Praha 8 Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků Úvodní ustanovení Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků: - vychází z Metodického Více Směrnice pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků Masarykovo gymnázium Střední zdravotnická škola Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín Směrnice č. 3 / 2016 Směrnice pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků Úvodní ustanovení Pro bezpečnost a Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola Josefa Václava Myslbeka a Mateřská škola Ostrov, Myslbekova 996, okres Karlovy Vary ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY součást č. 23 - SMĚRNICE K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ ŢÁKŮ ŠKOLY Číslo Více Vnitřní předpis zaměstnavatele Základní škola Pelhřimov, Komenského 1326 IČ: 70844194, příspěvková organizace Zřizovatel: Kraj Vysočina Vnitřní předpis zaměstnavatele Základní škola Pelhřimov, Komenského 1326 IČ: 70844194, příspěvková organizace Zřizovatel: Kraj Vysočina SMĚRNICE K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ ŽÁKŮ ŠKOLY Označení: Více Základní škola Moravský Beroun, okres Olomouc, příspěvková organizace Opavská 128, Moravský Beroun. Směrnice Základní škola Moravský Beroun, okres Olomouc, příspěvková organizace Opavská 128, 793 05 Moravský Beroun V Moravském Berouně dne 28. září 2011 Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků v Více Vnitřní předpis Obchodní akademie, Česká Lípa, náměstí Osvobození 422 k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve škole Vnitřní předpis Obchodní akademie, Česká Lípa, náměstí Osvobození 422 k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve škole Čl. 1 Předmět a rozsah úpravy (1) Tento předpis stanoví postupy vedoucí k zajištění Více Základní škola a Mateřská škola Aloise Jiráska Dolní Lutyně Komenského 1000 okres Karviná, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Aloise Jiráska Dolní Lutyně Komenského 1000 okres Karviná, příspěvková organizace Pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a žáků ve školách a školských zařízeních Více Střední odborná škola stavební a zahradnická Praha 9, Učňovská 1 SMĚRNICE. k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků Střední odborná škola stavební a zahradnická Praha 9, Učňovská 1 SMĚRNICE k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků Vypracoval : Bc. Alois Košut Schválil : Mgr. Miloslav Janeček ředitel V Praze dne Více Pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a žáků na Základní škole Česká Lípa, Školní 2520 Pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a žáků na Základní škole Česká Lípa, Školní 2520 1 Schválil : Mgr. Pavel Černý, ředitel školy Účinnost od : 17.5.2006 Čl. 1 Povinnosti žáků Žáci jsou Více Bezpečnostně právní akademie Ostrava, s. r. o., střední škola Sládečkova 393/90, 715 00 Ostrava-Michálkovice Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy V Praze 22.12.2005 čj. 37014/2005-25 Více MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 Malá Strana MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 Malá Strana V Praze dne 22. prosince 2005 Č.j.: 37 014/2005-25 Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, Více V Praze čj / Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy V Praze 22.12.2005 čj. 37014/2005-25 Více Metodický pokyn MŠMT Metodický pokyn MŠMT Č.j.: 37 014/2005-25 Ze dne 22. prosince 2005 k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže Více Hotelová škola Mariánské Lázně. Komenského 449/2, Mariánské Lázně. Metodický pokyn Hotelová škola Mariánské Lázně Komenského 449/2, 353 25 Mariánské Lázně Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků Hotelové škola Mariánské Lázně Úvodní ustanovení Pro bezpečnost a ochranu Více Organizační směrnice ředitele Střední školy stavební Jihlava, Žižkova 20. k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků SŠS v Jihlavě Organizační směrnice ředitele Střední školy stavební Jihlava, Žižkova 20 k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků SŠS v Jihlavě Ve smyslu Zákona č.258/2000 Sb., Zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, Více MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Karmelitská 7, Praha 1 Malá Strana. Úvodní ustanovení. Čl. 1 Předmět a rozsah úpravy Základní škola, Klášterec nad Ohří, Školní 519, okres Chomutov ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY SMĚRNICE K ZAJIŠTĚNÍ BOZ ŽÁKŮ Č.j.: 42 / 2007 Vypracoval: Schválil: Mgr. Miroslav Andrle, ředitel školy Mgr. Miroslav Více Mateřská škola Korálek, Bobkova 766 198 00 Praha 9 Černý Most, IČO 70884501, tel/fax 28191, e-mail [email protected] Mateřská škola Korálek, Bobkova 766 198 00 Praha 9 Černý Most, IČO 70884501, tel/fax 28191, e-mail [email protected] V Praze dne 24.8.2015 Č.j.: 1 /13 /směr./mškor Směrnice k zajištění bezpečnosti Více Pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve škole i mimo školu Pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve škole i mimo školu Úvodní ustanovení Pro bezpečnost a ochranu zdraví při výchově a vzdělávání žáků ve školách má výkon dozoru1 nad činností žáků mimořádný Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola Krnov, Janáčkovo náměstí 17, okres Bruntál, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 37. SMĚRNICE K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ ŽÁKŮ ŠKOLY Č.j.: Vypracoval: Schválil: Více Základní škola Sv. Čecha Choceň se sídlem ul. Sv. Čecha 1686, Choceň ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY 17. DOZORY. PhDr. Zdena Müllerová, ředitelka školy Základní škola Sv. Čecha Choceň se sídlem ul. Sv. Čecha 1686, 565 01 Choceň ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY 17. DOZORY Č.j.: 162 /2006 Vypracoval: Schválil: Pedagogická rada projednala dne: 11.5.2006 PhDr. Zdena Více Ing. Petr Špirhanzl ředitel odboru 25 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovalo na základě požadavku ředitelů škol a školských zařízení, kteří po zrušení předešlého metodického pokynu požadovali vytvoření nové úpravy, metodický Více Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve škole Střední škola informačních technologií, s.r.o. Pionýrů 2069, Frýdek-Místek čj. BOZP-001/09-2009 Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve škole Účinnost od: 1. září 2009 Platnost: na dobu Více Vnitřní směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, mládeže a dalších klientů DDM České Budějovice. Vnitřní směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, mládeže a dalších klientů DDM České Budějovice. Pro bezpečnost a ochranu zdraví při výchově a vzdělávání dětí, mládeže i dospělých klientů Více Základní škola Blansko, Erbenova 13 IČO: 49464191 Základní škola Blansko, Erbenova 13 IČO: 49464191 ŠKOLNÍ ŘÁD Příloha č. 4 PODMÍNKY ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ ŽÁKŮ Č.j.: ERB/42/13 A.4./A 5 Vypracovala: PhDr. Věra Skoupá, zást. ředitelky školy Více ŠKOLNÍ ŘÁD Platnost a účinnost od 1. 10. 2015 (Schválen školskou radou 24. 9. 2015) Základní škola, Klášterec nad Ohří, Školní 519, okres Chomutov ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY SMĚRNICE K ZAJIŠTĚNÍ BOZ ŽÁKŮ Č.j.: 42 / 2010 Vypracoval: Schválil: Mgr. Miroslav Andrle, ředitel školy Mgr. Miroslav Více Dům dětí a mládeže Rokycany, Čechova 1155 Rokycany 337 01. DOZOR a DOHLED Dům dětí a mládeže Rokycany, Čechova 1155 Rokycany 337 01 Vnitřní předpis DDM Rokycany č. 18 / 2012 Č.j.:18/ 2012 DOZOR a DOHLED nad účastníky pravidelných zájmových útvarů DDM, příležitostných akcí, odborných Více ÚSTECKÝ KRAJ Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem ÚSTECKÝ KRAJ Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem V Ústí n.l. dne 12. července 2006 Č.j.: 763/SMT/2006 Ev.č.: 92072/2006 Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů Více Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí v STRANA: 1 z 13 Organizační opatření 1. je závazná pro zaměstnance školy. 2. nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu. 3. Kontrolou účinnosti této směrnice pověřuji zástupce ředitelky školy a technika Více Školní řád mateřské školy Praskačka a Sedlice Účinnost od: 1. 9. 2015 Škola: Základní škola a mateřská škola, Praskačka Školní řád mateřské školy Praskačka a Sedlice Účinnost od: 1. 9. 2015 Spisový znak: Změny: Skartační znak: I. Přijímací řízení Zápis dětí do mateřské školy Více Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků i zaměstnanců školy a funkční organizace školních akcí Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků i zaměstnanců školy a funkční organizace školních akcí Úvodní ustanovení Pro bezpečnost a ochranu zdraví při výchově a vzdělávání žáků ve škole má Více Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků i zaměstnanců školy a funkční organizace školních akcí Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků i zaměstnanců školy a funkční organizace školních akcí Úvodní ustanovení Pro bezpečnost a ochranu zdraví při výchově a vzdělávání žáků ve škole má Více Školní řád mateřské školy Praskačka a Škola. Základní škola a mateřská škola, Praskačka Školní řád mateřské školy Praskačka a Sedlice Účinnost od:1.9.2013 Spisový znak: Skartační znak: Změny: Školní řád mateřské školy Praskačka a Sedlice I. Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 17 SPORTOVNÍ (SPORTOVNĚ TURISTICKÝ) KURZ Základní škola a mateřská škola J. Schrotha, Lipová - lázně ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 17 SPORTOVNÍ (SPORTOVNĚ TURISTICKÝ) KURZ Vypracoval: Pedagogická rada projednala dne 27.2.2007 Směrnice nabývá platnosti Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Vypracoval: Schválil: Základní škola, Chrudim, Dr. Peška 768 se sídlem Dr. Peška 768, 537 01 Chrudim ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 16. ŠKOLNÍ VÝLETY Mgr. Jaroslav Víšek, Organizační řád školy součást: 16. Více Základní škola Ústí nad Labem, Vinařská 1016/6 příspěvková organizace Ústí nad Labem, PSČ 400 01. SMĚRNICE č. 2/2012. SMĚRNICE č. 2/2012 Mimoškolní akce Obsah : Čl. 1 Úvod Čl. 2 Organizační zajištění Čl. 3 Pracovně právní zajištění mimoškolní akce Čl. 4 Finanční zajištění mimoškolní akce Čl. 5 Bezpečnost a ochrana zdraví Více Klíčové kompetence vedoucího pracovníka v procesu řízení školy Efektivní metody v řízení vzdělávacího procesu při uplatňování BOZP Zástupce ředitele Klíčové kompetence vedoucího pracovníka v procesu řízení školy Efektivní metody v řízení vzdělávacího procesu při uplatňování BOZP Zástupce ředitele a personální práce Základní kompetence v hospodaření Více Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí v MŠ Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí v MŠ Mateřská škola Třebíz Třebíz 6 Č.j. : /15 Skartační znak: A 10 Spisový znak: A. 1. 4. Účinnost od : 26. 1. 2015 INFORMACE O MATEŘSKÉ ŠKOLE 1. Více Česká školní inspekce Pardubický inspektorát P R O T O K O L Česká školní inspekce Pardubický inspektorát P R O T O K O L Č. j. ČŠIE-823/10 E o státní a kontrole podle ustanovení 174 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, Více Jihočeský kraj SMĚRNICE Jihočeský kraj SMĚRNICE NÁZEV: Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Jihočeským krajem ČÍSLO: SM/ 108 /RK ZMĚNA Č.: PLATNÁ Více Základní škola a Mateřská škola Nemojany,okres Vyškov, příspěvková organizace. Školní řád Základní škola a Mateřská škola Nemojany,okres Vyškov, příspěvková organizace Školní řád Školní řád je vydán na základě ustanovení 30 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon) a vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Více Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků. Č.j. EDUPAR/61/2011 s platností od 26.9.2011 Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků Č.j. EDUPAR/61/2011 s platností od 26.9.2011 Pro bezpečnost a ochranu zdraví při výchově a vzdělávání ve škole má výkon dozoru nad činností ţáků mimořádný Více Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Znojmo, příspěvková organizace Příloha č. 3 Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví ţáků ve škole Úvodní ustanovení Pro bezpečnost a ochranu zdraví při výchově a vzdělávání ţáků ve škole má výkon dozoru 1 nad činností ţáků Více Královéhradecký inspektorát PROTOKOL Česká školní inspekce Královéhradecký inspektorát PROTOKOL čj. ČŠI-72/08-09 o státní kontrole podle ustanovení 174 odst. 2 písm. d) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola Rokycany, Čechova 40, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY SMĚRNICE K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ ŽÁKŮ ŠKOLY Č.j.: Vypracoval: Schválil: ZSCech40/128/13 MUDr. Ivana Faitová, Více Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí v MŠ Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí v MŠ Škola : MŠ Paculova 1115, Praha 9 Černý Most Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí v MŠ Č.j.: 1/2013 - BOZP Účinnost od: 1.7.2013 Více Hygiena, ergonomie a bezpečnost práce s ICT Hygiena, ergonomie a bezpečnost práce s ICT Bezpečnost práce 1. V počítačové učebně 2. Při akcích mimo učebnu Bezpečnost práce v počítačové učebně Kromě vhodného pracovního prostředí zabraňujícího poškozování Více 263/2007 Sb. VYHLÁŠKA 263/2007 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 4. října 2007, kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným Více Základní škola profesora Josefa Brože, Vlachovo Březí, okres Prachatice. Komenského 356, PSČ: IČO: tel.: ŠKOLNÍ VÝLETY Základní škola profesora Josefa Brože, Vlachovo Březí, okres Prachatice sm_49 Základní škola profesora Josefa Brože, Vlachovo Březí, okres Prachatice Komenského 356, PSČ: 384 22 IČO: 47258721 tel.: 388 Více Lyžařský výcvik žáků školy a zimní pobyt na horách Základní škola Ústí nad Labem, Vinařská 1016/6, příspěvková organizace Vinařská 1016/6, 400 01 Ústí nad Labem; IČO 44555229 SMĚRNICE č.1/2012 Lyžařský výcvik žáků školy a zimní pobyt na horách Obsah : Více Základní škola a Mateřská škola Český Těšín Ostravská 1710 okres Karviná ORGANIZAČNÍ ŘÁD. školy v přírodě (ŠvPř) Rudolf Fiedler, ředitel školy ORGANIZAČNÍ ŘÁD část: Vnitřní směrnice č. 03/2007 pro zabezpečení školy v přírodě (ŠvPř) Číslo směrnice a číslo jednací 03/2007 č.j. Vypracoval: Rudolf Fiedler, ředitel školy Schválil: Rudolf Fiedler, Více Střední škola technická, OPAVA, Kolofíkovo nábřeží 51, příspěvková organiazce. Pracovní řád Střední škola technická, OPAVA, Kolofíkovo nábřeží 51, příspěvková organiazce Pracovní řád Pracovní řád slouží k tomu, aby blíže rozvedl v souladu s právními předpisy ustanovení zákoníku práce, a to podle Více Organizační směrnice pro uskutečňování výletů a školních akcí pořádaných mimo školu. Č.j. 28/4 2014 Organizační směrnice pro uskutečňování výletů a školních akcí pořádaných mimo školu Č.j. 28/4 2014 Základní škola Horažďovice, Blatenská 540, příspěvková organizace zastoupena Mgr. Jaroslavou Šimkovou Více INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Gymnázium, Pardubice, Mozartova 449. Mozartova 449, Pardubice. Identifikátor školy: Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Gymnázium, Pardubice, Mozartova 449 Mozartova 449, 530 09 Pardubice Identifikátor školy: 600 012 425 Termín konání inspekce: 4. prosinec 2006 Více Úplný přehled zkušebních okruhů Úplný přehled zkušebních okruhů Zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 592/2006 Sb.: a) znalost Více Základní škola Moravská Třebová, Palackého 1351, okres Svitavy Č.j. : 04/2007-2008- směrnice Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a žáků na ZŠ Palackého 1531, Moravská Třebová Čl. 1 Předmět a rozsah úpravy (1) Tato směrnice stanoví postupy vedoucí k zajištění Více Úplný přehled zkušebních okruhů Úplný přehled zkušebních okruhů Zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 592/2006 Sb., v platném Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Č.j.: Základní škola Krnov, Janáčkovo náměstí 17, okres Bruntál, příspěvková organizace Vypracoval: Schválil: ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 27. ŠKOLENÍ BOZP zsjn/398/2011 Pedagogická rada projednala dne: Více Škola Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ZŠ. Změny: Základní škola a mateřská škola Damníkov ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 31. ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ DĚTÍ A ŽÁKŮ Úvodní ustanovení Na základě ustanovení písmene a) odstavce 1 165 zákona č. 561/2004 Více Směrnice. k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví ţáků ve škole. Úvodní ustanovení Základní škola Ostrožská Nová Ves, okres Uherské Hradiště, příspěvková organizace Směrnice k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví ţáků ve škole Úvodní ustanovení Pro bezpečnost a ochranu zdraví při výchově Více Vnitřní směrnice č. 35 Střední škola technická, Kouřílkova 8, Přerov Vnitřní směrnice č. 35 Pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Zpracoval: vedoucí PEÚ Předkládá: Ing. Jiří Pouzal, vedoucí PEÚ Schválil: Mgr. Více 3.1. Ţáci jsou povinni na úseku zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zejména PODMÍNKY ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ ŢÁKŮ A JEJICH OCHRANY PŘED SOCIO PATOLOGICKÝMI JEVY A PŘED PROJEVY DISKRIMINACE, NEPŘÁTELSTVÍ NEBO NÁSILÍ PŘÍLOHA Č. 2 ŠKOLNÍHO ŘÁDU 1. Předmět a rozsah Více 258/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 14. července 2000. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů 258/2000 Sb. ZÁKON ze dne 14. července 2000 o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Změna: 254/2001 Sb., 274/2001 Sb. Změna: 86/2002 Sb. Změna: 13/2002 Sb., 120/2002 Sb. Změna: Více ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1978 Vyhlásené: 30.08.1978 Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 93 V Y H L Á Š K A Ministerstva Více 2005/71 Sb. Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání 71/2005 Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání č. 71/2005 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 112 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším Více INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Jihlava, Demlova 32. Demlova 32/4178 586 06 Jihlava. Identifikátor školy: 600 117 286 Česká školní inspekce Inspektorát v kraji Vysočina INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Jihlava, Demlova 32 Demlova 32/4178 586 06 Jihlava Identifikátor školy: 600 117 286 Termín konání inspekce: 13., 16. a Více Některé právní předpisy pro školská zařízení pro zájmové vzdělávání Zdroj: www.drmacek.cz Některé právní předpisy pro školská zařízení pro zájmové vzdělávání Uvedené právní předpisy ani zdaleka nepředstavují úplný výčet všech, jejichž znalost je nutná, nejsou ani úplným Více Směrnice k organizaci a pořádání škol v přírodě a ozdravných pobytů 1 Základní škola Praha Petrovice - název směrnice nebo plánu: Směrnice k organizaci a pořádání škol v přírodě a ozdravných pobytů Označení dokumentu, číslo jednací: SŠVP3/27/2008 Zpracoval: Mgr. Petr Zeman Více název a sídlo organizace, vč. zastoupení SMĚRNICE pro pořádání zimní školy v přírodě s výukou lyžování SMĚRNICE pro pořádání zimní školy v přírodě s výukou lyžování (dle zákona č.258/2000 Sb. ve znění zákona č. 264/2006 Sb.) Univerzálně zpracovaný materiál lze vyuţít pro běţné školy v přírodě, lyţařské Více Některé právní předpisy pro školská zařízení pro zájmové vzdělávání Zdroj: www.drmacek.cz Některé právní předpisy pro školská zařízení pro zájmové vzdělávání Uvedené právní předpisy ani zdaleka nepředstavují úplný výčet všech, jejichž znalost je nutná, nejsou ani úplným Více P R A C O V N Í Ř Á D Základní umělecká škola Vsetín Podsedky 285, 755 01 Vsetín P R A C O V N Í Ř Á D č.j.: 15/2007 pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, Více Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola, Frýdlant, okres Liberec, Purkyňova 510, Frýdlant SMĚRNICE ŠKOLY ŠKOLNÍ VÝLETY Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola, Frýdlant, okres Liberec, Purkyňova 510, 464 01 Frýdlant SMĚRNICE ŠKOLY ŠKOLNÍ VÝLETY Č.j.: Spisový znak Skartační znak 94/2016 1.4.2 S 5 Vypracoval: Více Školení pověřených osob (instruktorů) odpovědných za žáky a studenty u firmy. Autorem materiálu a všech jeho částí je Karel Putna Školení pověřených osob (instruktorů) odpovědných za žáky a studenty u firmy Autorem materiálu a všech jeho částí je Karel Putna Čerpáno legislativa: Zákon 262/2006 Sb. Zákon 309/2006 Sb. Zákon 258/2000 Více ZKOUŠKA Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ČINNOSTEM. dle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ecological Consulting a.s. ROZSAH OVĚŘOVANÝCH ZNALOSTÍ ZKOUŠKA Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ČINNOSTEM FYZICKÝCH OSOB ZAJIŠŤUJÍCÍCH ÚKOLY V PREVENCI RIZIK V OBLASTI BOZP dle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů Ecological Více pracovních a školních úrazů. Základní škola profesora Josefa Brože Vlachovo Březí Komenského 356, PSČ: 384 22 IČO: 47258721 tel.: 388 320 215 okres Prachatice Pokyn ředitele školy k zajištění první pomoci a evidenci pracovních a školních Více INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Střední odborné učiliště plynárenské Pardubice. Poděbradská 93, 530 09 Pardubice. Identifikátor školy: 600 012 484 Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola a Mateřská škola Havířov Životice Zelená, příspěvková organizace Zelená 2/112 Identifikátor: 600 136 167 Termín konání Více Bezpečnost práce ve školství SPRÁVNÁ PRAXE PRO MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 31 Bezpečnost práce ve školství Obsah 1 Úvod 2 2 Zásady pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 2 3 Rizikové Více ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 43/2006 Sb., č. 214/2012 Sb. a č. 197/2016 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví Více BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ DĚTÍ A ŽÁKŮ VE ŠKOLÁCH BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ DĚTÍ A ŽÁKŮ VE ŠKOLÁCH Ví vaše škola a její zřizovatel o změnách v této oblasti? V srpnu 2005 zrušilo Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) svým opatřením Více 2005/14 Sb. Vyhláška o předškolním vzdělávání 2005/14 Sb. Vyhláška o předškolním vzdělávání 14/2005 ve znění... 214/2012 Vyhláška o předškolním vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst. Více Schválil: Platnost od: Zpracoval: OSNOVA ŠKOLENÍ BEZPEČNOSTI A HYGIENA PRÁCE Schválil: V dne: Platnost od: Zpracoval:.. I. OSNOVA ŠKOLENÍ Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci (dále jen BOZP) a stálé zlepšování pracovního prostředí Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://inspartner.cz/poradna-pri-financni-tisni/

Poradna při finanční tísni - zastavení exekuce, bankrot fyzických osob, právní pomoc v rozhodčím řízení Poradna při finanční tísni je tu pro ty, kdo se dostali do těžké finanční a životní situace. Nezvládáte splácet svoje závazky? Čelíte žalobě? Přišla Vám výzva od soudu, rozhodčí nález, platební rozkaz či jiná listina? Nevíte si rady a tlačí Vás finanční tíseň? Právní pomoc hledejte v naší poradně. Poradíme Vám zdarma, jak z obtížné životní situace vybruslit. Poradna při finanční tísni zdarma Chce-li na Vás věřitel nařídit exekuci, musí Vás nejprve zažalovat. Pokud ve smlouvě nebo smluvních podmínkách s věřitelem není tzv. rozhodčí doložka, věřitel žalobu podá k věcně a místně příslušnému soudu. V případě, že rozhodčí doložka existuje, věřitel se obrátí na rozhodčí soud nebo na rozhodce, který je v doložce uveden. Bližší informace naleznete v naší příručce Dlužníkův rádce, kterou si na našem webu můžete zdarma stáhnout, nebo v záložce témata v hlavní nabídce. Poradna při finanční tísni může pomoci s obranou Vašich práv i proti vymahačům či exekutorům. Dlužník se musí bránit a správně reagovat na výzvy od rozhodce, soudu či soudem vydaný platební rozkaz. Bez adekvátní reakce se vydává všanc nepřiměřeným úrokům, penále nebo pokutám, které pak vymáhá exekutor! Správným postupem lze ušetřit desetitisíce. To je jedna z nejčastějších rad, kterou naše poradna při finanční tísni poskytuje. Poradna při finanční tísni pomůže i s oddlužením Ochotně Vám poradíme ve všech záležitostech týkajících se oddlužení pod dohledem krajského insolvenčního soudu (lidově osobní bankrot). Můžete také realizovat oddlužení prostřednictvím naší advokátní kanceláře. Klientům poskytujeme i řadu záruk. Více informací ZDE. Dluhové poradenství a poradna při finanční tísni Naše poradna při finanční tísni řeší s dlužníky i žádosti o dluhové poradenství. Některým zájemcům stačí krátká rada, ale samozřejmě i v těchto případech je možné domluvit osobní schůzku. SPUSTILI JSME NOVÝ WEBOVÝ PROJEKT – WWW.POMOCNIKDLUZNIKU.CZ Je tu poradna při finanční tísni Bez správné a včasné reakce z Vaší strany soud nebo rozhodce vyhoví v plném rozsahu žalobci (věřiteli). To pro Vás může znamenat velký problém. Ale také velké šetření – poradna při finanční tísni ví, jak na to. Je totiž možné, že žalobce požaduje vyšší částku, než mu dlužíte, popřípadě neadekvátně vysoké pokuty či úroky. Naši specialisté poradí a v případě zájmu i pomohou. Od toho tu poradna při finanční tísni je. Poradna při finanční tísni v rozhodčím řízení Věřitelé nezřídka do smluvních podmínek zapracují tzv. rozhodčí doložky. Ty jim umožní obejít řádný soud a podat na Vás žalobu u rozhodčího soudu nebo rozhodce, kterého si předem zvolí. Z našich zkušeností vyplývá, že rozhodčí řízení nebývá spravedlivé. Převahu mívá věřitel. Ten si totiž rozhodce nebo rozhodčí soud vybírá. Jejich protiváhou je poradna při finanční tísni. My stojíme na Vaší straně a jsme připraveni hájit Vaše práva. Poradna ve finanční tísni a naši specialisté Vás mohou problému s rozhodčí doložkou zbavit. Věřitele lze dostat do situace, kdy s Vámi začne znovu jednat, nebo Vás bude muset zažalovat u soudu obecného. A tam je šance na úspěch (opětovný splátkový kalendář, zákonné úroky, atp.) mnohem větší, než u rozhodce. Soud na rozdíl od rozhodce přihlédne k celkové situaci dlužníka. Do úvahy vezme sociální situaci, zdravotní a rodinný stav apod. Jinými slovy: dostane se Vám spravedlivého procesu. Poradna při finanční tísni pomáhá s obranou práv dlužníků Braňte se! Poradna při finanční tísni ví jak na to. Mnohdy stačí jednoduchá rada. Obecný soud pak velmi pravděpodobně nepřikáže zaplatit celý dluh do 3 až 15 dnů (nejčastější lhůta), ale umožní Vám dluh hradit v měsíčních splátkách. S naší pomocí také věřiteli nepřizná penalizaci, či úroky, které by požadoval neprávem. Poradna při finanční tísni může pomoci s obranou Vašich práv i proti vymahačům či exekutorům. Poradna ve finanční tísni v soudním řízení Poradna ve finanční tísni dovede pomoci i v případech, kdy věřitel podal žalobu a od soudu vám přišel platební rozkaz, elektronický platební rozkaz, rozsudek, výzva k dostavení se k nařízenému řízení nebo jiná soudní výzva. Nepropadejte zbytečné panice, je tu poradna při finanční tísni. Situace totiž zdaleka není bezvýchodná. Stačí se umět bránit! Vězte, že obecné soudy v mnoha případech rozhodnou objektivně a spravedlivě. Berou v potaz celkovou situaci dlužníka včetně sociálního, rodinného a zdravotního stavu i dalších faktorů. Víme , jak u soudu dosáhnout co nejlepších podmínek včetně možnosti splátkového kalendáře. Poradna při finanční tísni pomůže s obtížnou životní situací 6 hlavních důvodů, proč se na nás klienti obrací: Poradna při finanční tísni pomůže v rozhodčím řízení. Poradna při finanční tísni pomůže v soudním řízení. Poradna při finanční tísni poradí, jak se zbavit nařízení exekuce. Poradna při finanční tísni ví, jak na bankrot fyzických osob. Poradna při finanční tísni pomůže vyřešit Vaší předluženost. Poradna při finanční tísni je zcela zdarma. Dále upozorňujeme, že naše poradna při finanční tísni je pouze naše dobrovolná aktivita a jedná se o BEZPLATNÉ PORADENSTVÍ PRO OBČANY, KTEŘÍ SE OCITLI VE FINANČNÍ TÍSNI a v žádném případě se NEJEDNÁ o pobočku či kancelář PORADNY PŘI FINANČNÍ TÍSNI o.p.s., protože naše společnost nemá s touto společností, jak je již dle názvu naší společnosti patrné, nic společného. 169 reakcí na Poradna při finanční tísni 3.3.2018 (12.16) 5.3.2018 (8.49) pokud je Vaše zadlužení v takové výši a nevlastníte žádný významný majetek, volte jednoznačně soudní oddlužení. Neexistuje výhodnější řešení. Soudní oddlužení (lidově – osobní bankrot) na základě zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (Insolvenční zákon – dále jen IZ). Jedná se o oddlužení pod kontrolou krajského – insolvenčního soudu. Soudní oddlužení lze povolit dvěma způsoby. Oddlužení plněním splátkového kalendáře, kdy jsou všechny závazky dlužníka sjednoceny a soud určí dle zákonného předpisu výši a termín splátky nebo srážky z příjmu. Dlužník tuto splátku/srážku platí každý měsíc (srážky z příjmu odesílá plátce příjmu) a insolvenční správce, kterého určí soud během insolvenčního řízení, rozesílá úhrady věřitelům dlužníka. Dlužníka během pěti let musí uhradit alespoň 30% hodnoty svých závazků. Pokud tuto podmínku splní, tak je od zbytku svých závazků osvobozen (získá soudní potvrzení o bezdlužnosti). Druhou variantou je oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. V tomto případě jsou také všechny závazky dlužníka sjednoceny v rámci insolvenčního řízení, ale k uspokojení věřitelů nedochází splátkovým kalendářem, ale zpeněžením majetkové podstaty. Pokud nevlastníte žádný hodnotný majetek, přichází v úvahu pouze varianta oddlužení plněním splátkového kalendáře. Insolvenční řízení je výhodné v tom, že okamžikem zahájení řízení získává dlužník soudní ochranu před věřiteli, vymahači i exekutory (exekuce od okamžiku zahájení řízení není možné vykonat – §109, odst. 1, písm. c) IZ a veškeré závazky dlužníka lze řešit pouze v insolvenčním řízení. Tudíž obrovská úleva před neustálým psychickým tlakem ze strany věřitelů a hrozbou výkonu exekuce. Navíc již závazky nenarůstají o úroky, úroky z prodlení, pokuty a jiné penalizace, náklady na právní zastupování věřitelů, náklady exekuce atp. Nabízíme zájemcům konzultace zcela zdarma. Budete-li mít zájem, tak nám zašlete tel. kontakt na Vás a vhodný termín (vždy nejdříve následující či jakýkoli jiný pracovní den od 9:00 do 18:00), kdy bychom Vás mohli kontaktovat. Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů, prošel s Vámi veškeré podrobnosti, nabídl možná řešení, a pokud budete mít zájem, budeme Vám poté moci pomoc s jejich realizací. Následně je možné domluvit osobní schůzku na adrese sídla naší společnosti (po dohodě je možné provést schůzku na místě určeném klientem). Konzultace je nezávazná a je zdarma. 5.4.2017 (0.46) Dobrý den MÁM INSOLVENCI KTERÁ MI LETOS V KVĚTNU KONČÍ .LONI SE MI STAL PRAC. .ŮRAZ DNES MI POJÍŠŤOVNA OZNÁMILA ŽE DOSTANU 16 018 KČ PO ZDANĚNÍ 13 723 KČ ALE NA ZÁKLADĚ POKYNU INSOL. SPRÁVCE TYTO PENÍZE ODESLALA NA ŮČET MAJET. PODSTATY ČILI NA TEN DLUH CHCI SE ZEPTAT ZDA NA TO MÁ SPRÁVCE NÁROK ZABAVIT MI CELOU TUTO ČÁSTKU KDYŽ V TOM BYLI I PENÍZE CO JSEM ZAPLATIL U LÉKAŘE ?INSOLVENCI MI BĚHEM TOHOTO ŮRAZU STRHÁVALI I Z NEMOCENSKÉ JÁ SI MYSLÍM ŽE BYCH MĚL ASPOŇ ČAST TĚCH PENĚZ DOSTAT .SPRÁVCE SE ODMÍTÁ SE MNOU O TOM BAVIT A NEBRE MI TELEFON ANI NEODPOVÍDÁ NA EMAIL DĚKUJI ZA ODPOVĚĎ 5.4.2017 (8.10) 7.7.2016 (19.00) 8.7.2016 (10.44) Bohumil B. napsal: 13.4.2016 (1.16) mám na sebe vedeny v současnosti 3 exekuce. 1. z nich již je téměř splacena, zbývá 990 Kč. 2. je sice vedena i v CEE, ale není u ní uveden žádný povinný. Přesto Exekuční úřad v Šumperku tvrdí, že ji musím uhradit. Jak je možné, že u exekuce není uvedený žádný povinný a úřad tvrdí, že jsem to já? 3. žádal jsem o splátkový kalendář již od prosince u Mgr. Lucie Valentové, exekutorky v Brně. Ani jednou nereagovala. Nyní mi od dubna sráží 5000 Kč ze mzdy. Je možnost se proti tomu nějak bránit, když bych sám dobrovolně posílal a chtěl jsem již od prosince posílat 2000 Kč měsíčně? Exekutorka moje přání ignorovala a pak mi začně strhávat částku, která mi zanechá měsíční příjem, ze kterého nemohu zaplatit bydlení. 13.4.2016 (10.41) 1.2.2016 (16.42) pouze na základě toho, že žijete s přítelem ve společné domácnosti, nemůže exekutorský úřad, ani insolvenční správce v rámci konkursu postihnout Vaši nemovitost či příjem pro závazky Vašeho přítele. Výjimkou by samozřejmě bylo, kdybyste figurovala u některého z těchto závazků jako ručitel či spoludlužník. Ohledně movitých věcí, které se nachází v bytě, už je situace trochu horší. Exekutorské úřady, resp. jejich vykonavatelé bohužel až příliš často postihují i movitý majetek, který dlužníkovi nepatří, patří třetí osobě, nicméně se nachází v prostorách, kde se dlužník zdržuje. Pokud existuje předpoklad, že by majetek mohl být dlužníka, může jej exekutorský vykonavatel pojmout do soupisu movitého majetku, může jej i fyzicky zabavit. Je pak bohužel na třetí osobě, aby prokázala, že je majetek její. 25.1.2016 (1.45) 25.1.2016 (12.11) jedním z možných řešení Vaší situace by mohlo být napadnutí a následné zrušení rozhodčího nálezu. Naše společnost dlouhodobě upozorňuje na neplatnost některých rozhodčích smluv či rozhodčích doložek ve spotřebitelských úvěrových smlouvách a nyní tuto skutečnost potvrdil svým rozhodnutím i Nejvyšší soud ČR! Jedná se o Rozhodnutí NS 31 Cdo 958/2012 a v originálním znění je ke stažení na webu Nejvyššího soudu ČR. Díky tomuto průlomovému usnesení Nejvyššího soudu ČR se pro tisíce dlužníků objevila možnost zrušení rozhodčího nálezu a zastavení exekuce, která byla nařízena na základě neplatného rozhodčího nálezu. Navíc zde vzniká možnost vrácení již exekučně zabavených prostředků, které byly dlužníkům zabaveny v rámci exekučního řízení, které bylo nařízeno na základě neplatného rozhodčího nálezu! Budeme muset analyzovat dokumentaci k tomuto Vašemu závazku, abychom mohli zjistit, zda rozhodčí nález bude možné napadnout či nikoli. Jednoznačně také doporučujeme využít naší nabídky bezplatné konzultace. Pokud budete mít zájem, tak nám obratem zašlete tel. kontakt na Vás a vhodný termín (pracovní den od 9:00 do 18:00), kdy bychom Vás mohli kontaktovat. Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů, prošel s Vámi veškeré podrobnosti, nabídl možná řešení a pokud budete chtít, budeme Vám poté případně moci pomoc s jejich realizací. Konzultace je nezávazná a je zdarma. 8.11.2015 (12.32) muj pritel je v prvopocatku insolvencniho rizeni, obdrzel od soudu dopis,kde bylo sdeleno,ze jeho prumerny plat je nizky a je tedy treba darce, pisu to zjednodusene, problem je ten, ze insolvenci podaval v miste trvaleho pobytu ,ale zdrzuje se a pracuje v jinem okrese, moje otazka je, kde by jsme mohli ziskat nejake formulare ktere se tykaji takzv, darce, jsme z klatov, misto podani je v liberci takze trochu z ruky, v dopise tyto formulare nebyli, nebo daji se vytisknout? a kde je najdeme? dekuji za odpoved 9.11.2015 (11.07) vysvětlení ohledně institutu darování v rámci oddlužení Vám zasíláme níže a vzor darovací smlouvy zasíláme v příloze emailu. Darovací smlouvu doplňte dle Vaší potřeby a nezapomeňte, že podpisy dárce i obdarovaného musí být úředně ověřeny. Institut darovací smlouvy (smlouvy o důchodu) pro účely soudního oddlužení Pokud dlužník z nějakého důvodu nemá majetek nebo příjmy, které by postačovaly k uspokojení 30% pohledávek nezajištěných věřitelů, lze použít tzv. darovací smlouvy. Z právního pohledu většinou nejde o čisté darovací smlouvy, neboť bývají podmíněny (trváním oddlužení), zatímco dar v čistém slova smyslu nesmí být nijak podmíněn. Podstatou tzv. darovacích smluv je skutečnost, že třetí osoba (rodiče, kamarád, druh apod.) bude dlužníkovi přispívat pravidelnou měsíční částkou během oddlužení dlužníka splátkovým kalendářem, nebo přispěje jednorázovou částkou kdykoliv během procesu oddlužení. Variabilita těchto smluv není nijak omezena, záleží velmi na jejich formulaci. Podstatou však vždy musí být jednostranná podpora dlužníka ze strany třetí osoby, bez nároku na vrácení. Dárce musí být schopen prokázat, že má potřebný příjem, ze kterého dar může poskytnout. Dárce v takovém případě nefunguje jako ručitel nebo spoludlužník, byť se tyto pojmy v zákoně u oddlužení vyskytovaly, v praxi se od těchto institutů odstoupilo, protože v okamžiku, kdy dlužník přestane plnit své oddlužení a plnit nezačne ani po lhůtě, kterou mu soud uloží, tak je mu oddlužení zrušeno a darovací smlouva tím pozbývá na účinnosti, protože je v ní přesně specifikováno, že dar je dárcem darován pouze pro účely oddlužení a pouze po dobu trvání oddlužení. Pozor, tzv. darovací smlouvu mezi sebou nemohou uzavřít manželé. Pomocí tzv. darovacích smluv lze tedy vyřešit problém s uspokojením potřebných 30% pohledávek nezajištěných věřitelů již při podávání návrhu na oddlužení, dále např. při ztrátě zaměstnání během plnění splátkového kalendáře, pokud je výtěžek ze zpeněžení majetku nižší, než dlužník předpokládal apod. Teoreticky lze uvažovat o poměru částky, kterou fakticky uhradí dlužník oproti částce „dárce“ a o tom, do jaké míry nedochází k popření účelu institutu oddlužení fyzické osoby v případě, že dlužník uhradí pouze minimální částku nebo dokonce nic. Názory na tento problém, stejně jako obecně na institut tzv. darovacích smluv se různí. Dle přání dárce lze konkrétní tzv. darovací smlouvu upravit, ale v zásadě lze doporučit variantu, kdy dárce v případě plnění oddlužení splátkovým kalendářem pravidelně poukazuje pevnou měsíční částku přímo insolvenčnímu správci (nezvyšuje tak příjem dlužníka, celá částka „daru“ je poukazována věřitelům); dále variantu jednorázového „daru“/splátek na určitý počet měsíců v případě překonání objektivních překážek splátkového kalendáře nebo jednorázového „daru“ v případě, že výtěžek zpeněžení nepostačuje k pokrytí min. 30% pohledávek nezajištěných věřitelů. Pokud dárce svůj slib nedodrží nebo „připlácet“ přestane, nelze po něm závazek vymáhat. Pokud by vinou toho dlužník nesplnil podmínky oddlužení, soud přihlédne i k této skutečnosti. Také by však v takovém případě přihlédl ke snaze dlužníka zvýšit si příjem vlastní iniciativou, případně snaze najít jiného „dárce“. 31.8.2015 (14.35) můj přítel má povolený osobní bankrot a je druhým rokem v insolvenci, své závazky splácí. Já jsem bez závazků a chtěla bych si zakoupit druhý vůz, který by on využíval ke svým cestám do zaměstnání. Je to možné, nebo musíme informovat insolvenčního správce? Dále jsem se chtěla zeptat, jak to má s dovolenou – pokud bych zaplatila zahraniční zájezd i pro něj, nebude mít problémy? 1.9.2015 (9.09) uvádíte, že Váš přítel v rámci insolvenčního řízení závazky splácí dva roky, tudíž předpokládáme, že má povoleno oddlužení a plní formou splátkového kalendáře. V tomto případě má Váš přítel tzv. dispoziční oprávnění ke svému majetku, to znamená, že může volně nakládat se svým majetkem. Dále je nutné upozornit na skutečnost, že nejste manželé, tudíž Váš majetek vůbec v rámci insolvenčního řízení Vašeho přítele nehraje roli. Vozidlo bude Vaším majetkem a Vašemu příteli jej budete pouze půjčovat. Zahraniční zájezd můžete také bez problémů objednat. 28.8.2015 (16.58) můj přítel má od roku 2013 schválené oddlužení Krajským soudem. Splátky probíhají pravidelně a bez problémů. V tomto období bude mít soud ohledně řízení automobilu bez řidičského průkazu.Nezavinil žádnou nehodu, nenadýchal. Doufám, že nepůjde do vězení, ale určitě dostane podmínku a vysokou pokutu. Můj dotaz se tedy týká: – pokud bude odsouzen na podmínku, má tato skutečnost nějaký vliv na průběh insolvence, např. že by mu byla zrušena? Moc mě to trápí, děkuji Vám za odpověď. S pozdravem 3.9.2015 (13.27) pokud by byl Váš přítel odsouzen k podmínečnému trestu kvůli tomuto přečinu, nebude to mít na probíhající oddlužení žádný vliv. V žádném případě k vůli tomu nedojde k zrušení oddlužení, buďte klidná. 19.8.2015 (7.48) Dobry den mam problem,vzal jsem si uver 1 100 000kč a dofinancovani 250 000kč na koupi rodineho domku,viplatu jsem mel pres 18 000kč,asi dva roky,prace skoncela na zaklade dohody ze stany zamestnale,pri nahlaseni na pracovnim urade mi priznali podporu a na splatky to vychazelo,tak akorat. ted momentalne jsme zamestnany na dobu urcitou,a cekam na vyplatu od zamestnavatele,jenze ja mam splatky vzdy 15 den v mesici a zamestnavatel co me ted zaamestnava ma viplatni den az 22 den v mesici,a nejde se s nim domluvit,takze jsem furt v minusu na uctu,z banky mi furt chodi oznameni,o prodleni platby tak to posilam aspon spetne. potrbuji poradit jak se muzu zbavit tohodle dluhu,premyslel jsem o osobnim bankrotu,ale nemam smlouvu na neurcito,nebo o zpenezneni majetku. 19.8.2015 (9.42) zadal jste chybnou emailovou adresu, email s odpovědí Vám nemohl být doručen. Pouze na základě Vámi uvedených informací si netroufáme odpovědně doporučit vhodné řešení. Nabízíme ovšem zájemcům konzultace zcela zdarma. Budete-li mít zájem, tak nám obratem zašlete tel. kontakt na Vás a vhodný termín (vždy nejdříve následující či jakýkoli jiný pracovní den od 9:00 do 18:00), kdy bychom Vás mohli kontaktovat. Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů, prošel s Vámi veškeré podrobnosti, nabídl možná řešení, a pokud budete mít zájem, budeme Vám poté moci pomoc s jejich realizací. Následně je možné domluvit osobní schůzku na adrese sídla naší společnosti (po dohodě je možné provést schůzku na místě určeném klientem). Konzultace je nezávazná a je zdarma. Na závěr ještě připomínáme, že si můžete zcela zdarma na našem webu (v pravé horní části) stáhnout příručku pro dlužníky DLUŽNÍKŮV RÁDCE, která je plná užitečných rad a tipů pro dlužníky. 6.6.2015 (22.19) Dobrý den, můžete mi prosím poradit? od roku 2012 mi bylo soudem schváleno oddlužení a řádně splácím veškeré závazky. po dvou a půl letech splácení přišel manželce dopis od raiffeisenbanky, že má zaplatit dlužnou částku ve výši 440000 Kč do 14 dnů, jelikož u závazku, který je součástí oddlužení byla spolunavrhovatelkou. celkový závazek činil 710000 Kč a doposud jsem zaplatil cca 260000 kč a do konce odlužení zaplatím ještě dalších CCA 260000 Kč. manželka je osvč a pracuje ve službách, částkou 440000 kč nedisponuje. jak máme postupovat, když manželka nemá žádné dluhy a do odlužení jít nemůže. máme syna na studiích a další splátky si dovolit nemůžeme. děkuji za odpověĎ. 8.6.2015 (13.54) za závazky , které vytvoří byť jen jeden z manželů za trvání manželství, odpovídají oba manželé společně a nerozdílně. Je tedy možné, že se na Vaší manželku obrátí více věřitelů, jenž jsou součástí Vašeho insolvenčního řízení. Pokud u závazku, který popisujete figuruje Vaše manželka jako spoludlužník, tak je logické, že věřitel požaduje dlužnou částku i po ní. Řešením situace Vaší manželky by tak mohl být její vstup do soudního oddlužení. To, že Vaše manželka pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná, není překážkou, aby jí bylo povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře. Tuto skutečnost Vám měl nicméně vysvětlit již advokát či poskytovatel, se kterým jste realizoval přípravu oddlužení. Pokud Vám toto nesdělil, nejednal v zájmu klienta a pochybil. Tomáš Je. napsal: 24.5.2015 (12.45) Dobrý deN. Moje přítelkyně Měla exekuce za svého manžela, s kterým nezila, ale úředně byla vdaná. O jeho dluhach vůbec nevěděla, ale jako manželka se na exekucich podilela také. Dluh byl celkem přes 500000. Okamžitě se to rozhodla řešit, prodala byt, finančně uspokojila všechny exekuce a nyní je vše ok. Chce se rozvést a zde je problém. Tomu člověku ani jeden z nás nevěří, že je tomu konec. Co když někde ještě dluží? Jak se dobudoucna bránit proti návštěvě exekutora za jeho dluhy? Četl jsem, že by na nás mohl i po rozvodu. V budoucnu se chceme vzít. Děkuji za radu a jsem s pozdravem Tomáš. 25.5.2015 (10.13) v prvé řadě by Vaše přítelkyně měla manželství ukončit opravdu co nejdříve. Za současné situace mít úplnou jistotu bohužel nebude. Pokud by Vaše přítelkyně zjistila, že je proti ní vedeno další exekuční řízení kvůli závazku, který vznikl bez jejího vědomí a souhlasu v době za trvání manželství, nicméně v této době již s manželem nežila ve společné domácnosti, může podat návrh na zastavení exekuce vůči její osobě a s odkazem na ustanovení § 143 zákona č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník (dále jen obč. zák. – předpokládáme, že manželství vzniklo před 1.1.2014 a manželé si neupravili řešení neshod dle „nového“ občanského zákoníku) namítnout, že závazek nepatří do společného jmění manželů (dále jen SJM). § 143 obč. zák. Úplnou jistotu by Vaše přítelkyně měla poté, kdyby prošla soudním oddlužením, které by úspěšně splnila (základní podmínkou je uhradit věřitelům alespoň 30% z hodnoty jejich pohledávek) a získala by od soudu „potvrzení o bezdlužnosti“, resp. by byla soudem zbavena plnění zbytku pohledávek, které buď zůstaly neuspokojeny po skončení oddlužení nebo i ty, které nebyly do oddlužení vůbec přihlášeny. Oddlužení má ovšem smysl za předpokladu, že závazky stále existují. Pokud Vaše přítelkyně má nějaké závazky a navíc se domnívá, že by ještě nějaké mohli existovat (zaviněné manželem), doporučili bychom zvážit i tuto možnost. 10.2.2015 (7.22) Dobrý den. Ráda bych se informovala od kdy se počítají splátky při oddlužení formou splátkového kalendáře. Usnesení o oddlužení bylo zveřejněno dne 25.11.2014. Právní moci nabylo až v 15.01.2015, ale do insolvenčního rejstříku byl ke dni 15.01.2015 napsán datum zpětně 25.11.2014. V textu usnesení je uvedena věta „První termín takto určených plateb je stanoven do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž nastanou účinky schválení oddlužení.“ kdy měla být uhrazena první splátka – do konce prosince nebo do konce února? Děkuji. 10.2.2015 (12.36) z Vašeho insolvenčního řízení je patrné, že usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře nabylo právní moci 25.11.2014. Účinky schváleného oddlužení tak nastaly v listopadu 2014 a tudíž první úhrada pro účely oddlužení plněním splátkového kalendáře měla proběhnout v prosinci 2014. Doporučujeme být nadále v kontaktu s insolvenčním správcem a konzultovat s ním veškeré záležitosti týkající se Vašeho oddlužení. 4.2.2015 (17.36) Dobrý den, mám povolené oddlužení pomocí splátkového kalendáře. Mé dluhy jsou cca 250000,-Kč pří splátkách 5200 zaplatím za 5let 116%svých dluhů. Teď mám příjmy okolo 20.000 kč měsíčně a strhávání do životního minima by tedy bylo cca 12.000,-Kč. dluhy by tedy byly splaceny cca za 2roky. Je možné žádat o snížení splátek při mých příjmech a splácet tak delší dobu. děkuji Michal K. 5.2.2015 (9.59) závazky nelze v rámci oddlužení „přeplatit“. Oddlužení končí v okamžiku úhrady 100% z hodnoty závazků dlužníka, i kdyby této úhrady bylo dosaženo např. hned po jednom roce. O nižší splátku požádat insolvenční soud samozřejmě můžete, ale s největší pravděpodobností Vám nebude povolena. Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – Insolvenční zákon (dále jen IZ) v ustanovení § 398, odst hovoří zcela jasně („K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.“). § 391, odst 2 IZ § 398, odst 4 IZ 8.1.2015 (10.26) Dobrý den,měl bych jeden dotaz.moje tchyně ma nařizenou dražbu nemovitosti pro 5300 kč plus naklady exekuce.necha se ještě tato dražba zastavit zaplacenim dlužné častky nebo už je pozdě.ona vůbec na nic nereagovala a ja se to dozvědel na poslední chvili.dražba je vyhlašena na 29 ledna 2015 děkuji za odpoved domluvte se s exekutorským úřadem na úhradě dlužné částky. Resp. si nechte sdělit a písemně potvrdit aktuální celkovou dlužnou částku ke dni úhrady. Pokud bude celková dlužná částka uhrazena i 10 minut před dražbou, dražba se konat nebude. Tudíž ve Vašem zájmu dlužnou částku neprodleně uhraďte, bude-li to ve Vašich silách. 2.1.2015 (9.32) dobrý den, mám dotaz ohledně osobního bankrotu. před pul rokem mi byl schválen osobní bankrot. dluh mám ve výši 310000, plat čistého 15500 , z platu mi strhávají 3750, zjistila jsem že jsem těhotná. dítě si chci nechat.teď ohledně mého dotazu. až budu pobírat mateřskou a později rodičovskou, příjem se mi v podstatě zmenší. lze upravovat splátky abychom vyžili.děkuji za vaši odpověď 7.1.2015 (11.48) splátky, popř. ve Vašem případě srážky z příjmu se upravují automaticky dle výše Vašeho příjmu. Konkrétní výpočet můžete provést ZDE. Důkladně si propočítejte, zda po i snížení Vašich příjmů budete schopna Vašim věřitelům v průběhu oddlužení uhradit minimálně 30% z hodnoty jejich pohledávek. Pokud by na to pouze Váš příjem (resp. finální součet srážek z Vašeho příjmu) nestačil, měla byste provést dobrovolně mimořádnou (mimořádné) splátku, abyste na minimální hranici úhrady 30% z hodnoty Vašich závazků dosáhla. Jana Juřicová napsal: 16.12.2014 (8.39) obracím se na Vás z otázkou ohledně vyjádření usnesení a exekuce. V první řadě bych asi měla říct, že jsem se vdala a manžel do manželství již přišel se závazky z podnikání. Snažil se vše hradit, ale věci se valily jak lavina a z toho vše plyne. na zrušení exekuce a případné dražby nemovitosti si vzal bezúročnou půjčku, kterou jsme měli obratem splatit z prodeje nemovitosti. Bohužel než se prodej uskutečnil, přibyl nový platební rozkaz a obstavení opět nemovitosti, což následně způsobilo velké problémy z prodejem. Realitní kancelář nás ujistila, že to žádný problém není, že jejich člověk to vyplatí a z prodeje si peníze vezme a zbytek bude na uhrazení dalšího dluhu. Jenže až po sléze jsme zjistili, že kupec od koupě odstoupil a realitní makléř to věděl, ale zatajil to při podpisu další půjčky, aby na nemovitosti nebyla zástava a nastal kolotoč, z které nelze ven 🙁 Zůstala první půjčka na 651tis. a druhá od zprostředkovatele u realitní kanceláře, která byla pouze na měsíc, jen na dobu než kupec přepošle peníze což činilo v té době 490tis. včetně zástavy baráku dotyčné společnosti. Kupec od smlouvy odstoupil, nemovitost se neprodala doposud (od léta 2013) a peníze chce lichvář od realitky (podotýkám že na jaro už chtěl 1,3 milionu) a samozřejmě první poskytovatel půjčky. Nemovitost je obstavena oběma. Žádaný kupec do takového prodeje nechce jít a již dnes víme, že nemůže uspokojit žádného poskytovatele půjčky!!!! Ad druhá půjčka (lichvář ten doposud vyčkává a k soudu návrh nepodal) ale první poskytovatel se samozřejmě domáhá svého u soudu kde musíme podat vyjádření k usnesení o závazku dluhu a jak dále. Nacož vůbec nevím, co napsat do vyjádření, kde samozřejmě závazek vůči prvnímu poskytovateli uznáváme v plném rozsahu. K tomu přibyla další exekuce na manžela, ale mně jako manželce, nyní bez práce s 3 dětmi obstavili účet a znemožnili absolutně žití. Zůstali jsme uplně bez prostředků. Exekutor o odblokování mého účtu řekl, že nepřipadá v úvahu a že to že jsme uplně bez prostředků s 3 dětma ho nezajímá a vyhrožuje sebráním auta, které manželovi umožňuje vydělávat a potažmo splácet dluhy. Už opravdu nevíme kudy kam a je to zoufalství. Děkuji moc za odpověď 16.12.2014 (12.36) vzhledem ke komplikovanosti Vašeho případu jednoznačně doporučujeme alespoň nejprve tel. konzultaci, posléze se můžeme domluvit na dalším postupu. Nabízíme dlužníkům konzultace zcela zdarma. Budete-li mít zájem, tak nám obratem zašlete tel. kontakt na Vás a vhodný termín (vždy nejdříve následující či jakýkoli jiný pracovní den od 9:00 do 18:00), kdy bychom Vás mohli kontaktovat. Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů, prošel s Vámi veškeré podrobnosti, nabídl možná řešení, a pokud budete mít zájem, budeme Vám poté moci pomoc s jejich realizací. Konzultace je nezávazná a je zdarma. K postižení Vašeho bankovního konta uvádíme následující: Dosavadní praxe byla taková, že za dluhy, které vznikly před uzavřením manželství, odpovídal pouze dlužník, který tyto závazky vytvořil. Novelizace občanského soudního řádu, dnes vyznívá v neprospěch manžela dlužníka (ustanovení §262a OSŘ viz. níže). Exekutor může pro závazky, které vznikly Vašemu manželovi již před uzavřením manželství postihnout i ten majetek, který spadá do společného jmění manželů (dále jen SJM). Soud a soudní exekutor je povinen v průběhu exekučního řízení zjistit, který majetek v SJM by připadl povinnému (dlužnému manželovi), kdyby došlo k vypořádání společného jmění manželů. Majetek patřící do SJM, který by v případě vypořádání připadl tomu z manželů, který není povinným, pro vydobytí takového dluhu (dluhu, který vznikl před uzavřením manželství, dluh z protiprávního činu jednoho manžela a dluh na výživném) postižen být nemůže. Ustanovení § 262a OSŘ a hlavně jeho druhý odstavec „chrání“ před tím, aby kvůli závazkům, které vznikly Vašemu manželovi před uzavřením manželství, byl postižen Váš příjem nebo bankovní účet (příjem a bankovní účet manžela povinného je možné postihnout pouze pro dluhy, které vznikly za trvání manželství a spadají do SJM). Exekutor ovšem mzdu i bankovní účet postihnout exekučním příkazem může. Je potom na Vás exekutorský úřad upozornit, že je výkonem rozhodnutí (exekucí) postižen i ten majetek, který být postižen nemá. Napište proto na exekutorský úřad doporučený dopis „návrh na částečné zastavení exekuce“, kde tuto situaci detailně popište a přidejte i odkaz na ustanovení § 262a OSŘ (detail viz. níže), na základě kterého v tomto případě (vznikl-li závazek skutečně před uzavřením manželství) nesmí být postižen Váš bankovní účet. Vaše tvrzení musíte doložit listinnými důkazy (kopie oddacího listu a ideálně i dokument prokazující vznik závazku). Důležité je také urgovat exekutorský úřad v případě nečinnosti. V textu budeme vycházet z následujících zákonů: Zákon č. 89/2012 Sb. – Občanský zákoník (nový s účinností od 1.1.2014 – dále OSŘ) Zákon č. 99/1963 Sb. – Občanský soudní řád (dále jen OSŘ) V praxi se Vám však bohužel může stát, že Vaše soukromí naruší (budou narušovat) exekutorští vykonavatelé a začnou postihovat majetek, o kterém se budou domnívat, že patří do společného jmění manželů. Bude na Vás, abyste poté doložili, který majetek patří do SJM, který je Váš, a který tudíž mohou postihnout, což se v mnoha případech prokazuje velmi obtížně. Doporučovali bychom jednoznačně, abyste zadlužení začali řešit a vyhnuli se tak nepříjemnostem spojeným s vymáhání pohledávek v exekučním řízení. Pokud Váš manžel vozidlo nezbytně nutně potřebuje k výkonu svého zaměstnání či podnikatelské činnosti, exekutor jej nesmí zabavit. Pokud by k zabavení přesto došlo, musel by Váš manžel opět podat návrh na částečné zastavení exekuce. § 322 OSŘ – Věci nepodléhající výkonu rozhodnutí 15.12.2014 (19.50) máme schválené oddlužení manželů formou splátkového kalendáře ve výši 10.000,- kč, které nabyde právní moci dne 25.12.2014. V době, kdy jsme žádali o oddlužení a v době přezkumného řízení, jsem byla na úřadu práce a pobírala podporu v nezaměstnanosti. tato mi byla spolu s manželovo příjmem započtena a mi jsme příjmem splnili podmínku 30%. Podpora mi končí ke dni 30.11.2014 a za měsíc prosinec již nedostanu nic. Našla jsem si zaměstnání, ale první výplatu obdržím až k 15.02., jelikož datum nástupu je od nového roku. Můj dotaz se týká měsíce prosince, kdy bohužel nedosáhneme v součtu požadované srážky na oddlužení. Od jakého data se počítá plnění splátkového kalendáře, když nabyde právní moci 25.12. Musí být kč 10.000,- uhrazeno již do 31.12.2014 nebo je tato suma povinná až ke dni 31.01.2015? děkuji. 16.12.2014 (10.50) z pravidla nastávají účinky soudního rozhodnutí o plnění splátkového kalendáře následující měsíc poté, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci. Jednotlivé případy jsou ovšem odlišné a ve Vašem případě se může jednat o úplně jiné znění soudního rozhodnutí. Soudní rozhodnutí si důkladně pročtěte, mělo by tam být uvedeno, že začnete splácet následující měsíc poté, co rozhodnutí nabude právní moci. Bez toho, abychom toto soudní rozhodnutí mohli vidět a analyzovat, Vám nemůžeme poskytnout podrobnější odpověď. 2.12.2014 (10.24) dobry den chci se poptat mam inslovenci,od kdy plati .od zahajeno nebo povoleno?18,1.2013 zahajeno a 5.3.2013 povoleno dekuji 2.12.2014 (17.00) insolvenční řízení upravuje Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – tzv. Insolvenční zákon (dále jen IZ). Podstatné informace můžete čerpat přímo ze zákona. 2. ETAPA PRŮBĚHU INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ – nastává poté co soud rozhodl o úpadku dlužníka. Insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí. Jedná-li se o povolení oddlužení, v rozhodnutí je ustanoven insolvenční správce, soud zde uvede údaj o tom, kdy přesně nastávají účinky rozhodnutí o úpadku, povolí oddlužení, vyzve věřitele, aby přihlásili své pohledávky a stanoví místo a termín konání schůze věřitelů a přezkumného jednání (§ 136 IZ / pozn. autora – v usnesení o úpadku se uvádí i další skutečnost, které ovšem nejsou pro účel tohoto rozboru podstatné). Druhá etapa končí schůzí věřitelů a přezkumným jednáním. 3. ETAPA PRŮBĚHU INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ – nastává po přezkumném jednání v okamžiku, kdy je definitivně rozhodnuto o způsobu řešení dlužníkovo úpadku. Budeme-li hovořit o oddlužení plněním splátkového kalendáře, tak po přezkumném jednání dlužník začíná plnit splátkový kalendář. 12.9.2014 (14.59) chtěl bych se zeptat co mám dělat momentálně v případě že: začátkem září 2013 jsem dostal vyhlášku o insolvenčním řízení, začátkem března 2014 povolení oddlužení s termínem na přezkumné jednání a tím pádem i měli věřitelé 30 dní na přihlášení. začátkem května 2014 bylo přezkumné jednání kde mi bylo stanoveno oddlužení splátkovým kalendářem. začátkem června jsem dostal usnesení. Nyní se objevili dva nové dluhy. 1. a,dluh na záloze na službách, vodě a teple za období roku 2012. b,leden a únor 2013 – ten byl vyučtován začátkem roku 2014, ale od března 2013 jsem tam již nebydlel tím pádem jsem s nimi neměl co dočinění. 2. povinné ručení které bylo zrušené pro neplacení v listopadu 2013. Ale od té doby jsem nedostal žádný dopis nebo upozornění tak nevím od kdy nebylo placené Děkuji za radu co s tím mám dělat 15.9.2014 (8.43) důkladně zkontrolujte datum vzniku závazku a datum splatnosti závazku. Pokud závazek vznikl před zahájením insolvenčního řízení a splatnost závazku nastala v době před rozhodnutím soudu o Vašem úpadku, závazky hradit nemusíte, protože si Vaši věřitelé měli přihlásit tyto své pohledávky do insolvenčního řízení. Pokud tak neučinili, je to pouze jejich problém, a pokud oddlužení úspěšně dokončíte a získáte potvrzení o bezdlužnosti, tak tito věřitelé mohou své pohledávky odepsat. 16.8.2014 (16.46) dobry den ,,potrebuji poradit vstoupila jsem do insolvence a ted cekam na výsledek ,,,ziji s manželem oddelene nejsme rozvedeni ale spolu nezijem a nechci aby po nem pozadovali me dluhy,,, co mam udelat abych to mohla splácet jen ja?dekuji 18.8.2014 (11.56) za závazky, které vznikly za trvání manželství, a které spadají do společného jmění manželů, odpovídají oba manželé společně a nerozdílně. I když jste Vy osobně vstoupila do insolvenčního řízení, a i když Vám bude povoleno oddlužení, věřitelé budou moci vymáhat své pohledávky nadále i po Vašem manželovi. My bychom Vám před zahájení insolvenčního řízení (s největší pravděpodobností – pro definitivní radu bychom museli znát Vaši situaci podrobně) poradili, abyste se oddlužení s manželem účastnili společně. Společné oddlužení manželů by pro Vás i pro Vašeho manžela skýtalo určité výhody (např. společně byste hradily náklady insolvenčního správce, společně by postačovala úhrada minimálně 30% z celkové hodnoty pohledávek, věřitelé by nemohli vymáhat své pohledávky mimo insolvenční řízení po manželovi). Doporučovali bychom zcela jednoznačně situaci zhodnotit a v případě, že o Vašem návrhu na povolení oddlužení ještě nebylo rozhodnuto, vzít návrh zpět a domluvit se s manželem na společném oddlužení manželů. Nicméně je nezbytně nutné Vaši situaci podrobně analyzovat, protože mohou být případy, kdy by tento postup výhodný nebyl. Tyto případy jsou vždy velmi individuální. Nabízíme bezplatnou konzultaci, tudíž pokud budete mít zájem, můžete se na nás v pracovní dny obrátit. 10.8.2014 (14.55) CHCI SE ZEPTAT,MÁM INSOLVENCI SPOLEČNĚ S MANŽELKOU UŽ 3 MĚSÍC SPLÁTKOVĚ 12000KČ- MANŽELKA BEZ PRÁCE A ZAPOMNĚLI JSME DO INSOLVENCE DÁT ČÁSTKU 14000KČ NEZAPLACENOU POVINNÉHO PŘÍSPĚVKU NEPOJIŠTĚNÉHO MOTOROVÉHO VOZIDLA A TED MI PŘÍŠLA UPOMÍNKA MIMOSOUDNÍHO VYROVNÁNÍ. MÁM TO NAHLÁSIT INSOL.SPRÁVCI NEBO SE MÁM DOHODNOU NA VYROVNÁNÍ – NEBUDE MI KULI TOMU ZRUŠENÁ INSOLVENCE.DĚKUJI ZA ODPOVĚD PŘEDEM. 11.8.2014 (9.27) jakmile insolvenční soud vydá Usnesení o úpadku spojené s povolením oddlužení, vyzve v něm věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů. Pokud věřitel svou pohledávku v dané lhůtě nepřihlásí, není tato uspokojována v rámci insolvenčního řízení a po úspěšném dovršení oddlužení, je od ní dlužník osvobozen. Pokud již tato lhůta uplynula a věřitel svou pohledávku do insolvenčního řízení nepřihlásil, nic věřiteli nehraďte a na zaslané upomínky nereagujte. Dle § 5 odst. d) jsou věřitelé povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, tudíž pokud Vám věřitel i nadále zasílá upomínky, jedná tak v rozporu s insolvenčním zákonem. 4.8.2014 (16.13) Děkuji vam za odpoved.. Rodiče mi říkali že to auto potřebuji k jizdě do prace dali to tak i k soudu myslite že i přesto ho budou chtít?? 5.8.2014 (6.35) záleží na tom, zda je automobil stále předmětem zajišťovacího práva věřitele a zda bude tento věřitel požadovat zpeněžení tohoto majetku sloužícího k zajištění jeho pohledávky. 4.8.2014 (4.41) dobry den chtěl bych se zeptat moji rodiče maji povoleno odlužnění a splaceli auto na leasing mužou to auto zebrat?? děkuji 4.8.2014 (8.51) v případě leasingu se jedná o zajištěný závazek a věřitel bude s největší pravděpodobností požadovat v rámci oddlužení zpeněžení zajištění, tedy prodej automobilu. Z výtěžku prodeje bude uspokojen pouze tento zajištěný věřitel. 26.6.2014 (10.54) překvapil mě článek uveřejněný na http://www.epravo.cz/top/clanky/navrh-na-povoleni-oddluzeni-zpusob-reseni-upadku-nebo-sikana-veritelu-89787.html, resp. pasáž týkající se účinků při zastavení ins. řízení na základě zpětvzetí návrhu podle § 129 IZ. Předpokládal jsem totiž, že i v tomto platí, že účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení zanikají podle § 146 IZ účinností usnesení o zastavení řízení- tedy uveřejněním v IS. Autorka však tvrdí, že tyto účinky zpětně zanikají až právní mocí usnesení o zastavení řízení. Mohl bych znát váš názor? 26.6.2014 (13.21) účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení zanikají, jakmile usnesení o zastavení řízení nabude právní moci. 26.6.2014 (14.08) Pokud tedy dlužník vezme zpět INS návrh poté, co mu byl soudem odmítnut podle par. 128 a v průběhu lhůty pro odvolání, potom soud řízení zastaví a zároveň zruší i usnesení k odmítnutí. účinky spojené se zahájením řízení tak zaniknou až právní mocí usnesení k zastavení – tedy uplynutím lhůty 15 dnů pro odvolání k usnesení o zastavení řízení. je tomu tak, že? 30.6.2014 (8.51) jak již bylo uvedeno, účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení zanikají poté, co nabude právní moci usnesení o zastavení insolvenčního řízení. Nutno dodat, že polemika v článku, na který jste odkázal je velmi zajímavá, ale již není aktuální (článek byl publikován 27.3.2013). S účinností od 1.1.2014 totiž došlo k novelizaci Zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (Insolvenční zákon – dále jen IZ) a některé nedostatky starší verze IZ, jež mohli dlužníci, kteří sledovali v zahájení insolvenčního řízení jiný záměr, nežli řešení svého úpadku, využít (většinou šlo přesně o využití § 109 IZ), již byly odstraněny. 2.6.2014 (13.36) dne 29.5.2014 mi konečně povolili oddlužení a bylo vydáno usnesení o úpadku s povolením oddlužení. (dne 9.4. byl podán návrh a zahájeno řízení). na 22.září se nařizuje přezkumné jednání a svolává schůze věřitelů. Chci se zeptat, co bude následovat dále a jak celé to řízení bude dále probíhat. Měl jsem exekuci na plat a v průběhu května mi ji zaměstnavatel již nestrhl s tím, že se musí poradit s exekutorským úřadem a že mi ji strhne kdyžtak nyní v červnové výplatě dvakrát. Má na to právo? Také bych rád zjistil, nebot mi byl zablokován a následně zrušen můj účet u banky, jestli si nyní mohu u jiné banky založit účet nový, aniž by mi ho exekutor zablokoval. Krom toho jsem měl také u Alianz zablokované důchodové pojištění- je tedy usnesením o úpadku samozřejmé, že mi ho exekutor automaticky odblokuje? Děkuji za rady. 2.6.2014 (15.32) Vaše účast na přezkumném jednání a schůzi věřitelů bývá často povinná, je proto důležité řádně prostudovat usnesení soudu a v případě, že zde není uvedeno jinak, se k přezkumnému jednání dostavit. Na přezkumném jednání se děje přezkoumání přihlášených pohledávek. Insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé zde mohou popřít pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek. Věřitelé mohou až do skončení přezkumného jednání, dokud jejich pohledávky nejsou zjištěny, měnit výši svých přihlašovaných pohledávek. Právo zúčastnit se schůze věřitelů mají přihlášení věřitelé, dlužník, insolvenční správce a státní zastupitelství, pokud se účastní insolvenčního řízení. Předmětem jednání první schůze věřitelů je volba věřitelského výboru a usnesení věřitelů podle § 29 odst. 1, byl-li ustanoven insolvenční správce a koná-li se tato schůze po přezkumném jednání, zpráva insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti, a byl-li ustanoven prozatímní věřitelský výbor, zpráva tohoto výboru o jeho dosavadní činnosti. Jestliže insolvenční soud ještě nerozhodl o způsobu řešení dlužníkova úpadku, je předmětem jednání první schůze věřitelů také způsob řešení dlužníkova úpadku. Je-li přihlášených věřitelů více než 50, je schůze věřitelů povinna ustanovit věřitelský výbor. Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky volí schůze věřitelů. Je-li způsobem řešení úpadku nepatrný konkurs nebo oddlužení, není volba věřitelského výboru povinná. Po skončení přezkumného jednání a schůze věřitelů, vydá insolvenční soud seznam přihlášených pohledávek a insolvenční správce vydává zprávu o stavu řízení. Po té dochází k vydání protokolu z přezkumného jednání a nakonec soud vydá samotné usnesení o schválení oddlužení plněním např. splátkového kalendáře. Toto usnesení zašle insolvenční soud i Vašemu zaměstnavateli, který je v okamžiku vydání tohoto rozhodnutí povinen začít provádět stanovené měsíční srážky podle platných právních předpisů a tyto vyplácet insolvenčnímu správci. Co se týče Vašich dalších dotazů, doporučujeme prostudovat téma „Souběh exekučního a insolvenčního řízení“ na našich webových stránkách, kde se této problematice obsáhle věnujeme. http://inspartner.cz/temata-2/soubeh-exekucniho-insolvencniho-rizeni-exekucni-srazky-ze-mzdy-blokace-bankovnich-uctu-zahajeni-insolvencniho-rizeni/ 3.5.2014 (21.54) dOBRÝ DEN, MĚL BYCH JEŠTĚ JEDEN DOTAZ OHLEDNĚ VÝKONU EXEKUCE. nEJVYŠŠÍ SOUD ROZHODL KONCEM DUBNA, ŽE VYKONAVATEL EXEKUTORSKÉHO ÚŘADU NENÍ ÚŘEDNÍ OSOBOU. zNAMENÁ TO, ŽE MU TÍM ZANIKÁ OPRÁVNĚNÍ VSTOUPIT DO BYTU BEZ NAŠEHO SVOLENÍ NEBO DOKONCE ODVRTAT ZÁMKY V DOBĚ VAŠÍ NEPŘÍTOMNOSTI A POD? dĚKUJI. 5.5.2014 (16.16) máte pravdu, že Nejvyšší soud lpí na doslovném výkladu § 127 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku v tom smyslu, že úřední osobou je pouze soudní exekutor nikoli jeho vykonavatelé. Nicméně průběh exekučního řízení upravuje exekutorský řád, popř. občanský soudní řád a toto rozhodnutí Nejvyššího soudu na provádění exekucí nic nemění. Exekutorští vykonavatelé mohou i nadále bez svolení povinného vstoupit do jeho obydlí a to i v jeho nepřítomnosti. 24.4.2014 (14.00) Dobrý den, rád bych se informoval na dvě věci. příští týden budeme s manželkou podávat návrh na insolvenci. zádost jsme si vypracovali sami. pokud by insolvence nebyla schválena, platí toto rozhodnutí okamžitě tj. může od následujícího dne po vyvěšení v insolvenčním rejstříku přijít exekutor zabavovat majetek, nebo je nějaká lhůta nabytí právní moci např. 15 dní od doručení, kdy by bylo možné podat opravnou žádost o insolvenci znovu? Druhý dotaz se týká výkonu exekuce – máme termín zaplacení do 11.05., pak by měla následovat návštěva a zabavování majetku (Pokud by nebyla schválena insolvence). jsme v nájemním bytě vč. zařízení tj. kuchyňská linka s vestavěnými spotřebiči (myčka, trouba, mikr. trouba, var. deska, dřez, baterie), stropní svítidla, podlahové krytiny a skříně. zbylé věci jsou naše. v nájemní smlouvě je výše uvedený majetek sepsaný na předávacím protokolu k bytu. bude tato smlouva stačit? mám strach, aby exekutor nezabavoval majetek majitele bytu a my nepřišli o střechu nad hlavou. Exekuci vykonává neslavně proslulý pan vrána. 25.4.2014 (12.45) pokud je Vám insolvenční návrh zamítnut, soud vydá usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu, proti kterému je možné se odvolat do 15 dnů. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku, lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy je toto usnesení doručeno dlužníkovi v písemném vyhotovení. Jakmile lhůta k podání odvolání vyprší, dojde k nabytí právní moci usnesení. Po nabytí právní moci usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu může exekutor dále pokračovat ve výkonu rozhodnutí. Skutečnost, že soud insolvenční návrh odmítl, Vám však nebrání v podání nového insolvenčního návrhu po právní moci tohoto usnesení. Co se týče mobiliární exekuce, tak pokud je majetek jasně specifikován v nájemní smlouvě, neměl by Vám ho exekutor zabavit resp. může, ale pokud tak učiní, neprodleně se na exekutora obraťte s žádostí o vyškrtnutí věci ze soupisu. Pokud exekutor Vaší žádosti nevyhoví, můžete podat vylučovací (excindační) žalobu k soudu. Je důležité dodržet tento postup a jako první se vždy obrátit na Exekutorský úřad s žádostí o vyškrtnutí věci ze soupisu. Bez předchozí žádosti o vyškrtnutí věci ze soupisu bude excindační žaloba soudem zamítnuta. Rovněž považujeme za nutné Vás touto cestou varovat před podáním insolvenčního návrhu bez odborné pomoci. Insolvenční řízení nekončí podáním návrhu na soud, trvá poměrně dlouho a je to složitá právní disciplína. Doporučujeme vždy vyhledat pomoc odborníků a předejít tak zamítnutí Vašeho návrhu či případnému konkursu, ve kterém by došlo k prodeji veškerého Vašeho movitého i nemovitého majetku. 24.3.2014 (17.48) v lete koncim insolvenci ktera bezí or r.2010 a už na stare adrese 8let nebydlim věřitelé se měli přhlásit do pulky října r.2010 a ted se ozyva nějaký exekutor během insolvence když se jako věřitel v termínu nepřihlásil mám na to reagovat když jsem pod soudní ochranou? 26.3.2014 (12.43) reagovat nemusíte, ale přesto doporučujeme exekutora o probíhajícím oddlužení informovat. 10.3.2014 (9.18) manžel si nabral spoustu půjček. PŘed dvěma lety ukončil činnost jako osvč. Dluhy má tedy např. na zdravotním pojištění. V katastru nemovitosti je na náš dům s hypotékou vydán exekuční příkaz. Manžel tvrdí, že jedinou možností je zažádat o oddlužení a to oba. Mám nějakou možnost se tomu vyhnout ? ( uvažuji již delší dobu o rozvodu) Co když mu nedám souhlas s oddlužením ? Nebylo by řešením požádat – rychle- o zúžení SJM ? Mám dvě dcery a situace začíná být neúnosná ( už mi i strhavali z účtu jeho exekuci). Moc děkuji za odpověĎ. 10.3.2014 (12.25) v případě, že závazky Vašeho manžela vznikly za trvání Vašeho manželství, jsou tyto součástí společného jmění manželů (dále jen SJM) a odpovídáte za ně oba společně a nerozdílně. V současné době i podle novely občanského zákoníku vyžadují smlouvy, kterými se mění režim společného jmění manželů, formu notářského zápisu. Zúžení SJM však nepůsobí retroaktivně a tudíž by nemělo vůči stávajícím věřitelům žádný právní účinek. V případě, že je proti Vám vedeno několik exekučních řízení, jednoznačně doporučujeme vyhlášení osobního bankrotu, tedy podání společného insolvenčního návrhu na společné oddlužení manželů. Pokud by Váš manžel vstoupil do oddlužení sám a neuhradil by v oddlužení 100% z výše svých nezajištěných závazků, ale např. jen 30%. Zbylých 70% budou věřitelé dále vymáhat po Vaší osobě a exekutor může nařídit výkon rozhodnutí srážkami z Vaší mzdy, přikázáním pohledávky z Vašeho bankovního účtu a případně i prodejem majetku patřícího do společného jmění manželů, tedy zjednodušeně řečeno majetek, který jste nabyli za trvání manželství (podrobněji můžete čerpat informace z občanského zákoníku § 708 – § 753). Je zde také riziko zpeněžení Vaší nemovitosti, kterému se lze za určitých podmínek vyhnout. Pro přesné posouzení Vaší situace bychom však museli znát další podrobnosti (hodnota nemovitosti, zůstatková částka hypotečního úvěru, stav hypotečního úvěru atp.) Pokud máte zájem o vyřešení Vaší nepříznivé situace, tak nám obratem zašlete tel. kontakt na Vás a vhodný termín (pracovní den od 8:00 do 18:00), kdy bychom Vás mohli kontaktovat. Kontakt nám prosím zašlete na emailovou adresu: [email protected] Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů, prošel s Vámi veškeré podrobnosti, nabídl možná řešení a pokud budete chtít, budeme Vám poté případně moci pomoc s jejich realizací. Konzultace je nezávazná a je zdarma. 9.3.2014 (20.18) Mám dotaz ohledně průběhu insolvence. Můj přítel (žijeme spolu jako druh a družka) má na sobě uvalenou už rok insolvenci.Je majitelem nemovitosti (byt) na kterou je hypotéka,kterou tehdá přestal platit ( návrh na isolvenci nepodal sám,ale Česká spořitelna u které měl hypotéku) a má nasobě ještě několik nesplacených půjček v menších částkách. Po celý rok mu insolvence strhávali peníze přednostně z platu,nyní mu přišlo rozhodnutí že se bude byt prodávat a byl oznámen termín cca 2 měsíce,kdy bude uskutečněna dražba.Byt bude prodávat firma EURODRAŽBY.CZ a způsob prodeje je Aukce anglickým způsobem licitace. Můj dotaz zní,dá se protitomu nějak odvolat?V případě,že by to už nešlo nějak pozastavit,byt se prodá.Tak se částka rozdělí mezi věřitele + to co mu strhávalo z platu.Chápu dobře ,že když věřitelům zaplatí min 30% zbytek mu bude prominuto??Můsí zažádat sám o promunutí,nebo to je automatické?Já jen že od něj vybrali už cca na 200 000kČ a i kdyby se byt prodal za tu nejmín možnou částku tak by to pokrylo víc jak 30 % . Jde mi o to za jak dlouho,mu pak přestanou vše strhávat a jestli bude insolvence ukončna.Jetště by mě zajmalo,insolvence mu na začátku pozastavila učet.Může si už v tuto dobu zařídit nový, aby si na ni mohl nechat posílat výplatu?Už mu případný nový účet nezablokují?? Doufám že jsem vám alespoň trochu osvětlila naši situaci. Správce totiž na telefonáty nereaguje a my nevíme co nás čeká?? 10.3.2014 (12.35) i když z Vašeho dotazu není přímo patrné, zda bylo v rámci insolvenčního řízení povoleno oddlužení. Uvádíte hodnotu 30% a platby z příjmu, tudíž budeme předpokládat, že bylo oddlužení povoleno. Oddlužení plněním splátkového kalendáře nekončí v okamžiku úhrady 30% z celkové hodnoty závazků, ale končí po pěti letech, během kterých je potřeba uhradit minimálně 30% z celkové hodnoty závazků, nebo v okamžiku, kdy je uhrazeno 100% z hodnoty závazků (některým dlužníkům končí oddlužení už třeba po třech letech, vše záleží na příjmech těchto dlužníků). V oddlužení musíte rozdělovat tzv. zajištěné a nezajištěné závazky. U zajištěného závazku může věřitel požadovat zpeněžení majetku, na kterém vázne zástavní právo. Pokud insolvenční soud neomezil dispoziční oprávnění dlužníka, tak potom má dlužník v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře dispoziční oprávnění ke svému majetku, tudíž je s podivem, že je mu bankovní účet stále blokován. Nový bankovní účet samozřejmě zřídit lze. 6.3.2014 (11.28) Chtěla bych se zeptat na svého syna,který má za sebou již dva a půl roku splácení dluhu je v insolvenci. Tyto dluhy vznikly za dobu manželství a jelikož manželka neměla dostatečné příjmy ,tak všechny dluhy jsou pouze na syna.Mezitím došlo k rozvodu a také se syn přestěhoval k nám a bylo mu stanoveno výživné ve výši 5000,-kč.V době kdy probíhalo insovenční řízení si musel najít dárce ve výši 2800,-kč aby dosáhl na splácení částky 30% splátek.V současné době splácí 60% z dlužné částky a k výpaltě dostává jen základní částku 8000 a zbytek asi 1000kč ve stravenkách.Můj dotaz zní ,zda je možné požádat o zrušení daru a jakým způsobem,když i bez tohoto daru splní podmínku splácení 30% dlužných částek. 7.3.2014 (12.26) pokud v darovací smlouvě nemáte jasně vymezené důvody pro odstoupení, je potřeba, aby dárce uplatnil jednu ze zákonných možností pro odstoupení od darovací smlouvy, kterými jsou odvolání daru pro nouzi (§ 2068 až 2071 NOZ) nebo pro nevděk (§ 2072 až 2075 NOZ). 28.2.2014 (14.48) dobrý den,na rodiče byl vypsán konkurz-fyzická osoba,dala by se ještě podat žádost na osobní bankrot?děkuji 3.3.2014 (12.11) již v pátek 28.2.2014 jsme Vám odpověď zasílali na email. Raději pro přesnost ještě doplňujeme odpověď k Vašemu komentáři. Ano i nyní ještě zažádat o oddlužení, dokonce tento postup jednoznačně doporučujeme. Oddlužení na rozdíl od konkursu nabízí dlužníkům mnoho výhod. Nicméně je nutné zahájit oddlužení do třiceti dnů od podání insolvenčního návrhu věřitele. Nabízíme dlužníkům nejprve nezávislou telefonickou konzultaci, poté je možné domluvit i osobní schůzku. Budete-li mít zájem, tak nám obratem zašlete tel. kontakt na Vás a vhodný termín (pracovní den od 8:00 do 18:00), kdy bychom Vás mohli kontaktovat. Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů a prošel s Vámi veškeré podrobnosti. Konzultace je nezávazná a je zdarma. 20.2.2014 (16.05) Prosím o radu,správa soc zabezpečení mi rok zadržovala výživné na dceru s tim že až vše bude vyřízeno peníze mi pošlou ,dnes je to půl roku vše proběhlo a já chtěla pro dítě peníze a bohužel peníze byly poslány insolvenčnímu správci a ten peníze použil na manželovo dluhy já jsem nevěřila .podle mě je toto přeci protiprávní a nyní nevím jak a na koho se obrátit ,aby peníze byly vráceny.Děkuji za odpověd 25.2.2014 (14.29) tento postup bude pravděpodobně v pořádku, můžete nechat postup OSSZ prošetřit nadřízený orgán, což je v tomto případě Ministerstvo práce a sociálních věcí, ale pokud byly vyplacené peníze odeslány k úhradě závazků, které vznikly za trvání manželství byť pouze Vašemu manželovi, stejně za tyto závazky odpovídáte z titulu společného jmění manželů i Vy osobně. 14.2.2014 (13.19) dOBRÝ DEN, RÁDA BYCH SE INFORMOVALA NA MOŽNOST PODÁNÍ ŽÁDOSTI O INSOLVENCI. jSEM VDANÁ, ALE MANŽEL O INSOLVENCI ŽÁDAT NEBUDE. rIZIKO S TÍM SPOJENÉ JE MI ZNÁMÉ, ALE BOHUŽEL NEMÁM JINOU MOŽNOST. dO ŽÁDOSTI BUDU TUDÍŽ UVÁDĚT POUZE DLUHY VEDENÉ NA MÉ JMÉNO A DLUHY VEDENÉ NA OBA, TJ. KDE FIGURUJI JAKO SPOLUDLUŽNÍK. ZÁVAZKY, KTERÉ JSOU VEDENÉ NA JMÉNO MANŽELA, ALE VZNIKLI ZA DOBU MANŽELSTVÍ UVÁDĚT NEBUDU NEBO MUSÍM UVÁDĚT I TYTO? nÁSLEDNĚ BYCH MĚLA JEŠTĚ JEDNU OTÁZKU. KE DNI 18.11.2013 JSEM UKONČILA PRACOVNÍ POMĚR A V SOUČASNÉ DOBĚ MARODÍM V OCHRANNÉ LHŮTĚ. nA ÚŘADU PRÁCE EVIDOVÁNA NEJSEM, JELIKOŽ MARODÍM. oD 01.03.2014 MÁM NASTOUPIT DO NOVÉHO PRACOVNÍHO POMĚRU. sMLOUVU MÁM JIŽ PODEPSANOU. pOKUD BYCH PODALA NÁVRH NA INSOLVENCI DO 28.02.2014 A PŘEDLOŽILA I NOVOU PRACOVNÍ SMLOUVU, ZE KTERÉ BYCH ZAPOČÍTALA BUDOUCÍ PŘÍJMY, VEZME JE SOUD NAVĚDOMÍ? nEBO JE ROZHODUJÍCÍ PŘÍJEM V OKAMŽIKU PODÁNÍ ŽÁDOSTI. a CO ZKUŠEB NÍ LHŮTA 3 MĚSÍCE – NEBUDE S TÍM NĚJAKÝ PROBLÉM? 14.2.2014 (18.04) závazky, které vznikly za dobu trvání Vašeho manželství, spadají do společného jmění manželů (dále jen SJM), za jejich splnění odpovídají oba manželé společně a nerozdílně, tudíž i závazky které jsou vedeny na jméno Vašeho manžela, jsou ve skutečnosti i Vaše, a proto není možné je do insolvenčního návrhu neuvést. V případě, že se rozhodnete insolvenční návrh podat jen sama za sebe, budou věřitelé veškeré závazky, které spadají do SJM a nebudou v plné výši uspokojeny v rámci oddlužení, posléze vymáhat po Vašem manželovi. Co se týče příjmů, je potřeba soudu doložit, jaký je a bude Váš průměrný čistý měsíční příjem. Doporučujeme tedy posečkat s návrhem až do doby, než budete znát platební výměr nebo budete mít alespoň jednu výplatní pásku, kterou budete moci k insolvenčnímu návrhu přiložit. To jestli jste nebo nejste ve zkušební lhůtě, nehraje příliš velkou roli (dříve než dojde k přezkumnému řízení, zkušební doba již vyprší). Důležité je pouze to, zda máte uzavřenou smlouvu na dobu určitou či neurčitou. Rovněž považujeme za nutné Vás touto cestou varovat před podáním insolvenčního návrhu bez odborné pomoci. Doporučujeme vždy vyhledat pomoc odborníků a předejít tak zamítnutí Vašeho návrhu či případnému konkursu, ve kterém by došlo k prodeji veškerého Vašeho movitého i nemovitého majetku. Pokud máte zájem o vyřešení Vaší nepříznivé finanční situace, tak nám obratem zašlete tel. kontakt na Vás a vhodný termín (pracovní den od 8:00 do 18:00), kdy bychom Vás mohli kontaktovat. Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů, prošel s Vámi veškeré podrobnosti, nabídl možná řešení a pokud budete chtít, budeme Vám poté případně moci pomoc s jejich realizací. Konzultace je nezávazná a je zdarma. zdenka H. napsal: 1.2.2014 (16.24) Mám prosbu, včera mi přišlo usnesení o exekuci od soudu pro nedoplatek na VZP ve výši 95000,- ze dne 15.12.2003. Právní moci nabylo rozhodnutí 16.7.2004.Proti tomuto usnesení je možné se odvolat do 15 dnů od doručení. Nikdy před tímto dopisem jsem nebyla obeznámena s probíhajícím soudem, exekucí, ani jsem neobdržela žádné upozornění. Na VZP mi bylo sděleno, že k dnešnímu dni u mne neevidují žádný nedoplatek a ani v minulosti na mne nebyl dán návrh na exekuci natož soudu. Jediné co je napadlo, zda to není nedoplatek za bývalého manžela, s kterým nežijeme od roku 2003, od roku 2006 jsme v rozvodovém řízení a v roce 2008 nabyl rozvod právní moci. Můžete mi prosím poradit, jak se bránit, případně jak dále postupovat. Děkuji mnohokrát. 3.2.2014 (10.38) podle toho co uvádíte, tak závazek vznikl za trvání manželství. Bohužel tak za splnění tohoto závazku odpovídáte s manželem společně a nerozdílně. Věřitel může tento závazek vymáhat i po Vaší osobě. Pokud nedošlo k soudnímu zúžení společného jmění manželů, popř. o jiném druhu zúžení SJM nebyl věřitel písemně informován a ani závazek se co do výše nevymyká běžným finančním poměrům Vaší domácnosti (částka 95.000,-Kč by pravděpodobně nebyla uznána jako nepřiměřeně vysoká), nemáte bohužel žádnou možnost obrany, věřitel postupuje v souladu se zákonem. 28.1.2014 (19.55) Dobry den,jsem jiz 3 roky v insolvenci,JEdnou z pohledavek je uver ze st. sporeni u modre pyramidy,na tu mi ruci moje mamka,a musi proto doplacet rozdil mezi splatkou a tim co jim posle muj ins. spravce.to po dohode s mosrou pyramidou cini jednou za ctvdrt roku,presto mi pyramida uctuje temer kazdy mesic pokutu 500kč za opozdenou splatku,ma na toto pokutovani pyramida pravo? 30.1.2014 (10.36) smluvní podmínky, které byly součástí úvěrové smlouvy, pravděpodobně obsahují článek, který tento postup věřiteli umožňuje, nicméně tento přístup věřitele je dosti nešťastný. Součástí Vaší dohody s věřitelem měla být i skutečnost, že Vám za tento postup nebude věřitel účtovat penále. Obraťte se na věřitele, resp. některého z pracovníků, kteří budou moci v této záležitosti jednat a domluvte se s nimi na úpravě dohody tak, aby penále účtováno každý měsíc nebylo. 23.1.2014 (22.58) dobrý den, chci se zeptat. pritelkyne je v insolvenci uz skoro tri roky. co vse se ji zmeni kdyby jsme se vzali? musi to nahlasit – kde a kdy? co vse by to znamenalo pro me? smel bych si pak vzit pujcku? a na co vse by jsme si meli dat pozor? predem dekuji za odpoved o této skutečnosti je samozřejmě nutné insolvenční soud resp. insolvenčního správce informovat neprodleně poté co manželství uzavřete. Přítelkyni doporučujeme informovat i jejího zaměstnavatele (mzdovou účtárnu), aby došlo ke správnému přepočítání měsíčních úhrad pro účely soudního oddlužení. Vznikne Vám totiž vyživovací povinnost vůči sobě navzájem a tato skutečnost změní výši nezabavitelné částky a tudíž i výše částky, kterou lze použít pro účely soudního oddlužení. Doporučujeme navštívit webovou stránku http://insolvencni-zakon.justice.cz/kalkukator-splatek.html, kde si na kalkulátoru splátek pro oddlužení můžete ihned vypočítat jak moc se změní výše měsíční splátky pro oddlužení po uzavření manželství. V tomto kontextu upozorňujeme na to, že může díky vzniku vyživovací povinnosti a snížení částky, kterou je možné ze mzdy dlužníka pro účely soudního oddlužení použít, dojít k situaci, kdy cílová částka pro věřitele nepřesáhne 30% z celkové hodnoty jejich pohledávek a Vaše přítelkyně by tak nemusela dosáhnout na základní požadavek insolvenčního zákona pro odpuštění zbylé hodnoty jejich závazků! Toto je proto důležité propočítat a ohlídat! Po dobu trvání oddlužení Vaší manželky jednoznačně nedoporučujeme uzavírání dalších úvěrů či půjček. 21.1.2014 (8.35) v srpnu mam posledni platbu na insolvenci kdy nebo v jake casove lhute da soud mzdove uctarne k zastaveni srazek prikaz? 21.1.2014 (12.07) pokud máte v srpnu poslední splátku soudního oddlužení, měl by Vám soud neprodleně vydat potvrzení o bezdlužnosti (pozor, pouze na Vaši žádost) a taktéž obeslat a informovat Vašeho zaměstnavatele. Od září by Vám již tedy nemělo být ze mzdy sráženo a měl byste začít pobírat mzdu v plné výši. I přesto doporučujeme obrátit se z touto otázkou přímo na insolvenčního správce, který Vám byl přidělen popř. na Vaši mzdovou účtárnu. 18.1.2014 (12.43) Snažím se o insolvenci,osobni bankrot,tudíž potřebují dárce,co je třeba pro dárce za povinnosti.co musí splnit?Diky 20.1.2014 (17.26) darovací smlouvou přislíbí „dárce“ (nejčastěji rodinný příslušník), že Vám po dobu účinků povolení oddlužení formou splátkového kalendáře bude každý měsíc přispívat částku ve výši „XY“ (např. 2.000,- Kč.). Výpočet částky (daru) je závislý od výše příjmu dlužníka a celkové výše všech jeho závazků. Příjem dlužníka a výše poskytnutého daru musí dát celkově takovou částku, z které dlužník prokáže, že je schopen za dobu 5 let při povolení oddlužení formou splátkového kalendáře uhradit minimálně 30% z celkových dluhů a náklady na insolvenčního správce. Dárce v takovém případě nefunguje jak.o ručitel nebo spoludlužník, byť se tyto pojmy v zákoně u oddlužení v jednom případě vyskytovali, v praxi se od těchto institutů odstoupilo a novela insolvenčního zákona již toto ani neupravuje, protože v okamžiku, kdy dlužník přestane plnit své oddlužení a plnit nezačne ani po lhůtě, kterou mu soud uloží, tak je mu oddlužení zrušeno a darovací smlouva tím pozbývá na účinnosti, protože je v ní přesně specifikováno, že dar je dárcem darován pouze pro účely oddlužení a pouze po dobu trvání oddlužení. Dárce však musí prokázat, že je ze svého příjmu schopen pravidelně každý měsíc darovanou částku opravdu poskytnout tzn. je potřeba, aby doložil své příjmy minimálně za poslední 3 měsíce. Tento přehled příjmů dárce je nutné přiložit k insolvenčnímu návrhu společně s darovací smlouvou, na které nesmí chybět ověřené podpisy obou stran. Dárce však může darovat pouze částku, kterou si vydělá nad zákonem stanovené nezabavitelné minimum. Výpočet můžete provést zde: http://insolvencni-zakon.cz/kalkukator-splatek.html 14.1.2014 (22.16) Dobrý den,prosím co je třeba k darovací smlouvě???Dekuji 16.1.2014 (10.52) otázka je dosti nekonkrétní. K darovací smlouvě potřebujete především ochotného dárce. Darování upravuje nový občanský zákoník § 2055 – § 2078. Odkaz na aktuální znění nového občanského zákoníku naleznete ZDE 9.1.2014 (11.55) DOBRÝ DEN,CHCI SE ZEPTAT KDYŽ MÁM OD SRPNA POVOLENO ODDLUŽENÍ A MÁM ZA PĚT MĚSÍCŮ ZAPLACENO 30% A DO ROKA BUDE ZAPLACENO 100% JESTLI JE MOŽNOST SNÍŽENÍ SPLÁTEK INSOLVENČNÍMU SPRÁVCI.ZBÝVÁ MI 170000 A STRHÁVAJÍ MI 10-20 000 TAK BY MOHLO STAČIT TŘEBA 5000 A ZA TŘI ROKY BYCH DOSÁHL TAKÉ 100%.dĚKUJI ZA ODPOVĚD 9.1.2014 (12.19) bohužel dodatečná žádost o snížení měsíčních splátek pro účely soudního oddlužení není možná. Je to bohužel jasně stanovená dikce insolvenčního zákona. Můžete o snížení splátek samozřejmě požádat, nic Vám v tom nebrání, ale s největší pravděpodobností Vám nebude vyhověno. § 398 odst. 4 Zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení v platném znění (revizní novela účinná od 1.1.2014 i předchozí platné znění zákona) bohužel hovoří poměrně jasně. 5.1.2014 (7.48) MŮJ MANŽEL PODNIKAL JAKO osvč, ( zBYNĚK M.) BYL NA JEHO FIRMU VYHLÁŠEN KONKURS,cELKOVÁ VÝŠE POHLEDÁVEK JE 17 MIL. V JEDNÉ POHLEDÁVCE JSEM JAKO RUČITEL ZA ÚVĚR, JDE O SMĚNKU, PŘIŠLO MI TAKÉ UŽ ROZHODNUTÍ SOUDU, NA KTERÉ JSEM DAL ODVOLÁNÍ, ROK ČEKÁM, NA MAJETEK ( NEMOVITOSTI) PROBĚHNE BRZO DRAŽBA, ALE ZA VELMI MALOU VYVOLÁVACÍ CENU. iNSOLVENČNÍ SPRÁVKYNĚ MI DALA INFORMACI, ŽE POKUD JSEM POD NĚKTEROU Z POHLEDÁVEK PODEPSANÁ, BUDOU NA MĚ Z TITULU RUČITELE POHLEDÁVKU VYMÁHAT, JINAK NE, VÍCE NEVÍM. , KONKURSEM ZANIKLO smj, JE MOŽNÉ ABYCH POŽÁDALA O ODLUŽNĚNÍ JEN NA TU POHLEDÁVKU, KDE JSEM JAKO RUČITEL, KDYŽ JSEM NEBYLA PODNIKATEL, KDYŽ JSOU DLUHY MANŽELŮ SPOLEČNÉ Z PODNIKÁNÍ osvč JEDNOHO Z MANŽELŮ? NEBO TO NEMÁ VÝZNAM ANI ZKOUŠET, PROTOŽE JSOU TO DALŠÍ VYNALOŽENÉ PENÍZE A BUDOU MI STRHÁVAT Z PLATU KROMĚ MINIMA VŠE AUTOMATICKY DO KONCE ŽIVOTA ?, 6.1.2014 (10.57) pokud chcete úspěšně žádat o soudní oddlužení musíte mít alespoň dva věřitele. Nicméně, abyste mohla řešit v oddlužení závazek vzniklý v důsledku podnikatelské činnosti, i když jste tuto činnost nevyvíjela přímo Vy, tak musí tento závazek projít tzv. podnikatelským řešením úpadku, tedy konkursem. Díky revizní novele insolvenčního zákona účinné od 1.1.2014 je nyní tento postup konečně možný. Budete tak muset minimálně počkat až do konce konkursu a pokud to bude možné (budete splňovat podmínky insolvenčního zákona), tak o soudní oddlužení požádat hned poté co nabude právní moci usnesení o zrušení konkursu. Pro kalkulaci před zahájením soudního oddlužení je také důležité, abyste věděla, zda odpovídáte pouze za splnění tohoto jednoho závazku, nebo zda odpovídáte i za další závazky. 30.12.2013 (18.41) Dobrý den ! Měl bych takový dotaz.18/12.2013 mi skončil konkurs(dluhy z podníkání) a následující den mi byly doručeny obsílky ohledně exekucí.Moje manželka je také v insolvenci a to 2,5 roků.Chtěl bych vědět jak mám nadále v této situaci postupovat a zdali můžu požádat o osobní bankrot na zbytek dluhů či nikoliv.Nevím jak postupovat v případě,že by přišel exekutor do bytu,ve kterém bydlíme a,který patří synovi mé manželky.Jsem zaměstnaný na dobu neurčitou.Soudně proběhlo vyrovnání majetku mezi manžely před zahájením konkurzní podstaty.Děkuji za odpověď! 2.1.2014 (17.49) riziko mobiliární exekuce je již ve Vašem případě reálné. V případné mobiliární exekuci by mohl být postižen i majetek Vaší paní. Museli bychom mít možnost prostudovat vyrovnání majetku nicméně obecně lze konstatovat, že účinky vyrovnání se vztahují pouze na Vás a Vaši manželku, nikoli na Vaše věřitele. Díky revizní novele insolvenčního zákona s účinností od 1.1.2014 můžete v současné situaci požádat o oddlužení. Pro upřesnění bychom doporučili alespoň tel. konzultaci. Popř. by pomohlo, kdybyste nám poslal číslo jednací Vašeho insolvenčního řízení, abychom mohli Vaši situaci vyhodnotit. Pokud byste měl zájem o tel. konzultaci, zašlete nám obratem tel. kontakt, na kterém Vás zastihneme a vhodný termín kdybychom se s Vámi mohli spojit (pracovní dny od 8:00 do 18:00). Tel. konzultace je nezávazná a je zcela zdarma. Hana D. napsal: 15.12.2013 (2.40) velice prosím o informaci jak se správně provádějí srážky ze mzdy pro insolvenci. Přítel toto již absolvuje, ale máme pocit, že mzdová ´četní špatně provádí srážky. Bohužel insolvenční správce nebere mt, odkazuje jej na pracovnici svého úřadu, která ale zaslala nicneříkající odpověď. Dle tabulky jenž dostal od účetní je to ale jinak než se všude píše…………strašně moc prosíme o radu. Prosím pokud to půjde přímo sem zadat výpočet, jistě to pomůže i jiným lidem a to: čistá mzda 29387,-Kč, žádná vyživovací povinnost nemá…………… Velice děkuji za ochotu 16.12.2013 (10.00) pokud insolvenční soud nestanoví pevně stanovenou výši měsíční splátky, postupuje se následovně: 1.Splátka pro oddlužení se kalkuluje v rozsahu, v jakém mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. 2.Srážky pro oddlužení se vypočítávají z čisté mzdy. 3.Čistá mzda se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „srážené částky“). Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje. Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Nezapočítávají se však do ní částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách. 4.Z čisté mzdy nelze srazit tzv. základní částku. 5.Dle nařízení vlády č. 595/2006 Sb. ve spojení s dalšími příslušnými právními předpisy (zákon č. 110/2006 Sb., nařízení vlády č. 409/2011 Sb., zákon č. 117/1995 Sb., nařízení 482/2012 Sb.) se kalkuluje základní částka takto: – součet životního minima a nákladů na bydlení = 3.410 + 5.687 Kč = 9.097 Kč – nezabavitelná částka = 2/3 * 9.097 Kč = 6.065 Kč – 100% nezabavitelné částky = 6 065 Kč – ? nezabavitelné částky = 1.516 Kč 6.Jednotlivé nezabavitelné částky se následně sečtou a výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Celková základní částka se následně odečte od čisté mzdy. Ze zbytku čisté mzdy pak lze bez omezení srazit vše nad součet životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (aktuálně 9.097 Kč). Zbývající částka po provedení této operace se zaokrouhlí dolů na částku dělitelnou třemi a rozdělí se na třetiny. Pro splátky při oddlužení (jako pro přednostní pohledávky) lze srazit dvě třetiny. Na internetu je několik webových stránek, kde jsou kalkulátory uvedeny. Níže uvádíme odkaz přímo na kalkulátor z oficiálního webu insolvenčního práva. Barbora S. napsal: 28.11.2013 (16.41) Dobrý den,prosím chci se zeptat. Nemám čistý trestní rejstřík má to nějaký vliv na to že by mi soud zamítl insolvenci? děkuji za odpověd 29.11.2013 (13.38) nikdo s Vaším jménem není v insolvenčním rejstříku veden. Soud v tom případě nemohl zamítnout insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, ale mohl jej pouze odmítnout z důvodu, že návrh nebyl podán na předepsaném formuláři, návrh nebyl podepsán úředně ověřeným podpisem, návrh podala osoba, která k tomu nebyla oprávněna, popř. z důvodu jiného procesního nedostatku. Zavoláte-li na příslušný krajský – insolvenční soud, tak by Vám měli podat informaci, z jakého důvodu byl návrh odmítnut. Záznam v rejstříku trestů sám o sobě není důvodem pro zamítnutí insolvenčního návrhu, ale pokud je v rejstříku trestů záznam z důvodu trestného činu majetkové či hospodářské povahy dlužníka v posledních pěti letech, tak je to vážný důvod pro nepovolení oddlužení. § 395 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) § 395 18.11.2013 (23.27) Dobrý den, RÁDA BYCH VYHLÁSILA OSOBNÍ BANKROT NA SVÉ A SPOLEČNÉ ZÁVAZKY Z sjm. mŮJ DOTAZ JE, ZDA ZÁVAZKY, KTERÉ JSOU PSÁNY POUZE NA MANŽELA, MŮŽE PO VYHLÁŠENÍ OSOBNÍHO BANKROTU NA MOU OSOBU, VYMÁHAT EXEKUTOR PO MĚ, V PŘÍPADĚ, ŽE MANŽEL NEBUDE ŘÁDNĚ SPLÁCET. nEBO ZDA JSEM CHRÁNĚNA STATUTEM OSOBNÍHO BANKROTU. pRO ÚPLNOST DODÁVÁM, ŽE ZÁVAZKY VZNIKLI V DOBĚ MANŽELSTVÍ. pOKUD BYCH NEBYLA CHRÁNĚNA OSOBNÍM BANKROTEM, ZNAMENÁ TO, ŽE MI NA ODDLUŽNĚNÍ BUDOU SRÁŽET SOUDEM PŘEDEPSANOU ČÁSTKU A ZÁROVEŇ MI MŮŽE EXEKUTOR SEBRAT ZBYTEK NA ÚHRADU MANŽELOVÝCH ZÁVAZKŮ? dĚKUJI. 19.11.2013 (9.50) pokud zahájíte insolvenční řízení, požádáte soud o oddlužení, tak proti Vám nebude možné exekuci vykonat (§109 Insolvenčního zákona). Pokud by s Vámi neprobíhalo insolvenční řízení, tak by exekutor závazky vzniklé za trvání manželství, byť Vašemu manželovi, mohl exekučně vymáhat i po Vás. Máte-li společné závazky s Vaším manželem, doporučujeme jednoznačně zahájit soudní oddlužení společně. Tento postup nabízí mnoho výhod. 16.11.2013 (3.23) Dobrý den, MĚLA JSEM EXEKUCI NA 30 000 kČ, V R. 2009 MÁM DOKLAD, ŽE 25 000 BYLO ZAPLACENO.EXEKUTOR BYL ODVOLÁN A EXEKUCI MÁ NYNÍ NOVÝ EXEKUTOR, KTERÝ MI VYČÍSLIL DLUH VČETNĚ ÚROKŮ APOD NA 79 000. PŘIJDE MI TO VÍC JAK PDOIVNÉ, CELOU VĚC CHCI ŘEŠIT S PRÁVNÍKEM, ALE JSOU TO PRO MNE DALŠÍ VÝLOHY,JE MOŽNÉ PŘI NEOPRÁVNĚNÉ ČÁSTCE ŽÁDAT O NÁHRADU ZA PRÁVNÍKA:? z CELÉ SITUACE JSEM PŘÍMO ZOUFALÁ.dĚKUJI 18.11.2013 (9.40) v první řadě zašlete exekutorskému úřadu doporučený dopis, kde tuto skutečnost detailně vysvětlete a doložte Vámi provedené platby. Současně zažádejte o vysvětlení a vyúčtování. Je možné, že došlo k omylu, může to být záměr, ale také je možné, že u tohoto Vašeho nabíhají vysoké úroky, které Vaše měsíční splátka nepokryje. Při každé platbě, kterou budete exekutorskému úřadu zasílat, se musíte písemně dožadovat účtování všech svých úhrad na jistinu dluhu (tzn. kořen, základ dluhu, ze kterého se počítají úroky) a až bude uhrazena jistina, úroky přestanou narůstat a budou se moci doplatit. Jedná se o institut občanského práva – určení platby při plnění peněžitého závazku (i v exekuci). Pro plnění dluhu musí dlužník prohlásit, zda chce plnit (zaslat platbu) na jistinu nebo na její příslušenství, nestačí-li plnění na úhradu celého dluhu (jistiny a příslušenství). Jestliže plnění nestačí na vyrovnání celého dluhu (jistiny a příslušenství) a dlužník při plnění neurčí jak chce se svou platbou naložit (zaúčtovat), použije exekutor či věřitel plnění přednostně na příslušenství dluhu ke dni plnění. Úroky plynou z jistiny (kořen, základ dluhu). Jestliže splatíte jistinu, dluh přestane narůstat. Posíláte-li splátku či jakoukoli jinou platbu, přidejte při zadání příkazu k úhradě do zprávy pro příjemce „PLATBA NA JISTINU“. To samé platí pokud hradíte složenkou, nebo vkladem na účet. Vždy uvádějte do poznámky k platbě „PLATBA NA JISTINU“. Tímto postupem jako dlužník určíte – prohlásíte – na co má být Vaše platba použita. Jakmile splatíte celou jistinu zastaví se nárůst Vašeho dluhu! Tento postup doporučujeme na základě Judikátu Nejvyššího soudu ČR – spisová značka 33 Cdo 1598/2009 ze dne 21.10.2010 15.10.2013 (8.23) z minulosti mám dluhy cca 150 000,- u více věřitelů, bohužel na mě již probíhá exekuce cca rok. Tudíž nemám možnost jak platit závazky vzhledem k výdajům. Plat mám v rozmezí 17-18 tis čistého. Chtěl bych se jen zeptat, zda mi opravdu zůstane jen nezabavitelná částka či vyšší částka vzhledem k přijmu. Jelikož zda bych platit při osobním bankrotu 5 let formou splátkového kalendáře, značně bych přeplatil 100% dlužné částky. Nyní mi zůstává 11600,-. 15.10.2013 (13.04) v rámci soudního oddlužení (osobní bankrot) nemůžete přeplatit své závazky. Soudní oddlužení je ukončeno buď po pěti letech nebo v okamžiku, kdy uhradíte svým věřitelům 100% hodnoty jejich pohledávek. K provedení přesných výpočtů bychom od Vás potřebovali přesnější údaje. Obecně se dá konstatovat, že by pro Vás v oddlužení přicházely v úvahu dvě možnosti. Při první možnosti byste hradil vše nad rámec nezabavitelné částky a oddlužení by bylo ukončeno dříve než za pět let – v okamžiku úhrady 100% hodnoty Vašich závazků. V druhém případě by soud povolil nižší splátku a rozložil by Vám úhrady na pět let. Tím by byla Vaše měsíční splátka pro oddlužení výrazně nižší. Můžete nám obratem zaslat tel. kontakt na Vás a vhodný termín (pracovní den od 8:00 do 18:00), kdy bychom Vás mohli kontaktovat. Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů a prošel s Vámi veškeré podrobnosti. Dozvíte se tak, zda splňujete podmínky pro úspěšné zahájení soudního oddlužení i přesné výpočty (výši splátky, výši procentuálního uspokojení věřitelů a mnohé další důležité informace), které Vám poté zašleme i písemně na email. Úvodní konzultace je nezávazná a je zdarma. 14.10.2013 (18.26) dobrý den , mám na vás takovou prosbu . dnes mi zaměstnavatel oznámil že je na mě podána exekuce na plat,ale k 31.11 2013 mi končí pracovní smlouva. exekuce se týká dluhu na výživném, který je od roku 2001,ale bývalá manželka je po druhé vdána a otec si osvojil syna . chci se zeptat co mám dělat když po ukončení pracovního poměru budu pobírat hmotnou nouzi a to jěště mám trvalé bydliště na uřadě. moje přítelkyně co ji navštěvuji máme dceru s kterou jezdíme po vyšetřění a nemáme dost peněz na léky atd. poradte mi prosím .děkuji za kladnou odpověd 15.10.2013 (12.56) stáhněte si z našeho webu příručku pro dlužníky, kde se dozvíte podrobnosti ohledně výkonu exekučního řízení. V žádném případě nikde neuvádějte adresu Vaší přítelkyně. Pokud nebudete mít postižitelný příjem, nevlastníte nemovitost a exekutor nebude moci provést ani mobiliární exekuci (zde pozor, protože pro exekutora není rozhodná adresa trvalého pobytu, ale místo kde se skutečně pohybujete – bydlíte), tedy zabavení majetku, nebude proti Vám moci účinně postupovat. Pokud tento stav bude trvat delší dobu (několik let) je dost pravděpodobné, že exekutor nakonec exekuci ukončí pro Vaši nemajetnost. 30.9.2013 (20.18) Dobrý den,z vašich předešlích příspěvků jsem se dočetla,že není možné aby exekutor zablokoval manželovi účet když můj dluh vznikl před uzavření našeho manželství. Bohužel se tak stalo i přes to že svůj Dluh splácím dle dohodnutého splátkového kalendáře.Prosím poraďte zda stačí telefonické vyřízení nebo je též nutné podat vylučovací žalobu.Moc děkuji za odpověď. 1.10.2013 (8.50) exekutor má bohužel na tento postup právo. Je poté na dlužníkovi, aby doložil všechny rozhodné skutečnosti. Tzn., exekutor takto postupovat může, ale v okamžiku, kdy mu Vy doručíte vyjádření o tom, že závazek vznikl před uzavřením manželství a tuto skutečnost doložíte listinnými důkazy (oddací list, právní důvod vzniku závazku), tak musí od tohoto postupu upustit. Pokud by i po doložení této skutečnosti přetrvávaly potíže s exekutorským úřadem, kontaktujte nás. 25.9.2013 (15.53) ráda bych požádala o rady ohledně osobního bankrotu formou splátkového kalendáře 1) vlastním auto v hodnotě asi 100 000 Kč, auto mi koupili rodiče,abych mohla být k dizpozici prarodičům,kteří potřebují mojí pomoc.budu muset v rámci odlužnění auto odevzdat na uhrazení dluhu? 2) Zabaví mi insolvenčí správce běžné vybavení bytu? Mám namysli televizi,lednici,myčku,sed.soupravu apod? 3)zvladnu sama podat na soud žádost o osobní bankrot,nebo musím využít placených služeb? 4)pečuji sama o 2 dcery,výživné,které na dcery pobírám mi zůstane v plné výši? 5) co musí splňovat osoba,která by mi byla ochotna přislíbit finanční dar po dobu osobního bankrotu? 6)kamarád pobírá diety jako náhradu za stravné (řidič kamionu) diety jsou uvedeny na výplatní pásce,ale nepočítají se do klasické mzdy,nejsou daněny.Budou mu odebrány v případě osobního bankrotu? Moc děkujui za vyčerpávající odpovědi.S pozdravem Ivana 26.9.2013 (8.25) splníte-li podmínky stanovené insolvenčním zákonem, tak Vám soud oddlužení povolí. Poté se rozhoduje, jakou formou bude oddlužení provedeno, zda dojde ke zpeněžení majetkové podstaty, nebo bude povolen splátkový kalendář. Vychází se z pravidla z toho, jaká varianta je pro věřitele výhodnější. Např. pokud můžete formou splátkového kalendáře uhradit během pěti let 400.000,-Kč a Váš veškerý majetek má hodnotu 200.000,-Kč, je na 99,9% pravděpodobné, že bude oddlužení řešeno formou splátkového kalendáře. Obě varianty nelze kombinovat. Nelze povolit splátkový kalendář a poté ještě zpeněžovat majetek (výjimku tvoří majetek, kterým ručíte věřiteli za splnění závazku – tzv. zástava, ta může a nemusí být zpeněžena v rámci insolvenčního řízení, i když probíhá oddlužení plněním splátkového kalendáře). V druhé odpovědi jsme zainteresovaní, protože tyto služby pro klienty poskytujeme, tudíž naše odpověď pro Vás může být zavádějící. Nicméně odborná veřejnost nedoporučuje dlužníkům bez právní pomoci připravovat a podávat insolvenční návrhy, protože je to poměrně složitá a odborná právní disciplína. I malé pochybení může vést k odmítnutí návrh, popř. nepovolení oddlužení a prohlášení konkursu, což poté znamená prodej majetku. Jednoznačně doporučujeme využít placených služeb, protože konkurence srazila ceny velmi nízko a např. naše společnost nabízí úhradu odměny na splátky. Pouze odbornost nijak výrazně nestoupla, proto je důležité důsledně vybírat poskytovatele! Výživné není z právního hlediska Vaším příjmem, je určeno primárně pro vyživované osoby. Výživné není předmětem soudního oddlužení a zůstane Vám každý měsíc v plné výši. Osoba, která se zaváže poskytnout dlužníkovi peněžitý dar pro účely soudního oddlužení, musí mít dostatečný příjem, protože některé soudy žádají doložit dárcův příjem! Diety Vašemu kamarádovi zůstanou, nejsou příjmem, ze kterého lze provádět zákonné srážky. 26.9.2013 (18.51) moc vám děkuji za odpověď.Moc mi to pomohlo v rozohodování.Je to těžký životní krok a já vůbec nevím,kde začít !Ale už bych chtěla mít konečně od všeho pokoj. Vše si promyslím a popřípadě se ozvu.s pozdravem kotilínková 7.9.2013 (19.59) Dobrý den mám v úvahu vyhlasit osobní bankrot nedokážu splácet své závazky chtěl bych se zeptat platím za byt 9000 a dostával bych základ 9000 můžu si požadat o nějaké socialní dávky třeba příspěvěk na bydlení i když jsem v insolveci? A zjaké částky by se to počítalo? A alimenty jsou jsou zahrnuty do zabavené částky nebo je musím platit z toho co mi zbyde? Počitá se družka do vyživovací osoby? Děkuji 9.9.2013 (10.38) o sociální dávky žádat můžete, ovšem nelze předem určit, zda bude Vaší žádosti vyhověno (nemáme dostatek informací, abychom mohli případnou žádost posoudit). Platby výživného jsou v rámci soudního oddlužení brány jako tzv. přednostní pohledávka a musejí být hrazeny přednostně a v plné výši. V praxi to znamená, že insolvenční správce obdrží jednotnou platbu pro účely oddlužení (z pravidla to bývají finanční prostředky nad rámec nezabavitelné částky ze mzdy, ale může jít i o jinou částku, záleží na případu), z té si odečte svou měsíční odměnu, dále odečte platbu pro účely výživného, kterou v plné výši odešle příjemci a zbytek finančních prostředků rozešle, dle procentuálního klíče, který určil insolvenční soud v usnesení o povolení oddlužení, věřitelům. Ze zákona nemá družka a její druh vůči sobě žádnou vyživovací povinnost, tato skutečnost by musela být ustanovena v konkrétním případě soudem. Pokud máte zájem, tak nám obratem zašlete tel. kontakt na Vás a vhodný termín (pracovní den od 8:00 do 18:00), kdy bychom Vás mohli kontaktovat. Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů a prošel s Vámi veškeré podrobnosti. Dozvíte se tak, zda splňujete podmínky pro úspěšné zahájení soudního oddlužení i přesné výpočty (výši splátky, výši procentuálního uspokojení věřitelů, tedy i kolik z celkové dlužné částky ušetříte a mnohé další důležité informace). Úvodní konzultace je nezávazná a je zdarma. Na závěr ještě připomínáme, že si můžete také zcela zdarma stáhnout na našem webu http://www.inspartner.cz (v pravé horní části) příručku pro dlužníky Pomocník dlužníků, která je plná užitečných informací, rad, tipů a triků pro dlužníky. 13.8.2013 (21.36) Dobrý den, prosím mám jeden dotaz, se kterým si ani já,ano odborníci neví rady.Proto bych Vás požádal o radu, zda-li je to možné. Jsem voják z povolání a pobírám přídavek(ne příspěvek) na bydlení. Příspěvek není zahrnutý do čisté mzdy,ale je vždy -k výplatě. Mám povoleno oddlužení a tento měsím jsem již měl první platbu insolvenčnímu správci. Srážky mám z čisté mzdy. Moje otázka zní: Je přídavek na bydlení součástí srážek na oddlužení k čistý mzdě? Paní účetní tvrdí, že mně nemůže dát srážku pouze z čisté mzdy,ale i ze zníněného přídavku na bydlení. Což znamená, že při mý čistý mzdě -cca 18.500 tis.Kč mně sráží cca 5.500Kč – dáno insol.soudem, je k tomu i započítána odměna insol.správci + 4.000Kč výživné na dítě.Celkem tedy 9.500Kč. Takže mně zbyde cca 9tis.Kč/měs. + přídavek na bydlení 10.000Kč – cestuji do zaměstnání mimo trvalé bydliště. Ale jak jsem se zmínil, dle paní účetní mně vezme ten přídavek na bydlení do srážek také, takže mně zbyde cca 9tis.Kč/měs., ale kde mám na cestu……..Je prosím nějaký zákon či §, dle kterého by se přídavek na bydlení do čisté mzdy nezapočítával? I insol.správce si neví rady. Je prosím možno poradit? Děkuji za odpověď a Váš vzácný čas. Hynek 14.8.2013 (15.03) příspěvek na bydlení s účinností od 1. ledna 2007 není exekučně postižitelný. V případě srážek ze mzdy v rámci insolvenčního řízení se postupuje stejně, jako u srážek ze mzdy v exekučním řízení ve prospěch přednostních pohledávek. Zákon tu zohledňuje skutečnost, že příspěvek na bydlení je účelově vázánou dávkou, která je určena na úhradu nákladů spojených s bydlením. Exekuční postih příspěvku na bydlení by naplnění tohoto účelu zmařil. Peněžité dávky sociální péče ani dávky pomoci v hmotné nouzi nejsou vůbec exekucí postižitelné – viz. § 317 odst. 1 občanského soudního řádu. Výši a způsob srážek upravuje Občanský soudní řád a nařízení č. 595/2006 Sb. O nezabavitelných částkách § 1, 3 a 4. Vyšší srážky než připouští zákon nelze provádět a to ani v situaci, kdy by si to povinný přál. Srážky se mohou provádět také z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní. Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti, z odměny za pracovní nebo služební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a z dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově. Srážky se dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní. Těmito příjmy jsou: a. náhrada mzdy nebo platu, b. nemocenské, c. ošetřovné, d. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, e. peněžitá pomoc v mateřství, f. důchody, g. stipendia, h. podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, i. odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání, j. peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním, k. úrazový příplatek, úrazové vyrovnání a úrazová renta Existuje však také okruh příjmů, které jsou nepostižitelné, tzn. že na ně nelze nařídit výkon rozhodnutí nebo exekuci. Pokud by se tak stalo, je povinný oprávněn okamžitě podat návrh na zastavení exekučního řízení. Mezi nepostižitelné příjmy patří: a. náhrada, kterou podle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna b. dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, dávky mimořádné okamžité pomoci) c. z dávek státní sociální podpory – příspěvek na bydlení, dávky státní sociální podpory vyplácené jednorázově d. dávky pěstounské péče vyplacené jednorázově e. příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku f. příspěvek na péči 31.7.2013 (12.03) Dobry chtela bych se zeptat jsem na materske a chtela bych pozadat o odluzeni dcera pracuje a pomohla by mi jdeto udelat dekuji za odpoved 31.7.2013 (12.50) soudní oddlužení můžete úspěšně zahájit i když nemáte potřebný příjem, ale pomůže Vám třetí (většinou blízká) osoba. Nemůžeme ovšem říci zda splňujete všechny podmínky, k tomu je potřeba předběžná konzultace. 16.7.2013 (11.47) prosím vás o radu. Moje bývalá manželka na mě v loňském roce podala exekuci na dluh, již v té době starý 8 let (řešil soud) na částku asi 15 000 Kč + 14 000 Kč výlohy exekutora. Jelikož v té době už mě nějaké peníze dlužila (soud, ale v dnešní době už promlčené a navíc mě dlužila další peníze za nájem atd., co už jsem soudně nevymáhal a v dnešní době také promlčené), tak jsme se v té době dohodli, že si dluhy navzájem nebudeme plnit a tím bude vše vyrovnané. Exmanželka ale dohodu nedodržela a v loňském roce na mě podala exekuci. Měl jsem ve výchově dceru, která bohužel před 2 lety zemřela. Na ni platila exmanželka alimenty nepravidelně, několikrát to také musel řešit i soud. Když má dcera dovršila věk 18ti let, přestala exmanželka platit alimenty úplně a já jsem už to nemohl řešit soudně a dcera se sama bála zažalovat matku pro neplacení alimentů. Matka mimo jiné nepřispěla ani korunu na pohřeb své dcery a ještě jí dluží peníze za práci, kterou pro ni a její další dceru z jejího prvního manželství vykonávala. Mám nyní pouze částečný invalidní důchod 6 222 Kč, z kterého mi exekučně srážejí 52 Kč měsíčně a navíc ještě splácím hypotéku, kterou jsme si ještě s dcerou vzali na rekonstrukci bytu. Jsem již 2,5 roku evidován na úřadu práce a žádné dávky nepobírám. Můžu a popř. jakým způsobem a komu napsat návrh na zastavení exekuce? Děkuji za odpověď. 19.7.2013 (8.38) návrh na odklad exekuce se podává na příslušný exekutorský úřad, který exekuci vykonává a doporučujeme kopii návrhu zaslat i na exekuční soud (dát na vědomí), tedy na soud, který exekuci nařídil. Vzor dokumentu, který doplňte (dle své situace) a pošlete exekutorovi i na soud (z důvodu, že by exekutor sám na soud Vaši žádost nepřeposlal). Níže odkazujeme na příslušný zákon. 1 byl nařízen, ačkoli se rozhodnutí soudu v nalézacím řízení (exekuční titul) dosud nestalo vykonatelným; 2 rozhodnutí, které je podkladem výkonu, bylo po nařízení výkonu zrušeno nebo se stalo neúčinným; 3 zastavení výkonu rozhodnutí navrhl ten, kdo navrhl jeho nařízení (oprávněný); 4 výkon rozhodnutí postihuje věci, které jsou z něho vyloučeny (to je typicky případ, kdy exekutor zabaví movité věci, které není podle zákona oprávněn zabavit, např. obvyklé vybavení domácnosti – viz dále); 5 průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů (tento důvod se tedy může uplatnit, pokud povinný nemá žádný majetek, který by bylo možno exekučně postihnout nebo tento majetek nemá prakticky žádnou cenu – toto však musí mít exekutor spolehlivě zjištěno, aby mohla být exekuce z tohoto důvodu zastavena; viz dotaz a odpověď na konci této kapitoly); 6 bylo pravomocně rozhodnuto, že výkon rozhodnutí postihuje majetek, k němuž má někdo právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí (tzn. pokud bylo soudem rozhodnuto o tzv. vylučovací žalobě – viz dále); 7 po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, ledaže byl tento výkon rozhodnutí již proveden; bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliže právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku (důvodem pro zastavení je v tomto případě např. započtení pohledávky povinného proti exekučně vymáhané pohledávce oprávněno); 8 výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat (Sem spadají zbylé případy nějakého pochybení exekutora či vady exekučního titulu apod., které mohou vést k zastavení exekuce. Patří sem např. částečné zastavení exekuce pro nepřiměřeně zvolený způsob exekuce. Patří sem i zastavení z důvodu povinným vznesené námitky promlčení.). Návrh na zastavení exekuce lze podat do 15 dnů ode dne, kdy se povinný o důvodu k zastavení dozvěděl. 16.7.2013 (1.51) Muj kamarad ma exekuci kterou splaci ve forme splatkoveho kalendare ale ne vzdy muze zaplatit urcenou sumu proto zaplati kolik jen muze ,ackoliv plati jeho dluh k poslednimu vypisu dluzni castky se zdvojnasobil ted by mnel asi trictvrtiny dluhu splaceno ale podle vypisu dluzi castky je znovu na zacatku a zvetsim dluhem da se to nekdy to enormni narastani dluhu zastavit dik za odpoved 16.7.2013 (11.33) bohužel někdy skutečně vysoké úroky vedou k nemožnosti úhrady celého závazku. Má-li Váš kamarád pouze jeden závazek, může písemně požadovat účtování všech svých úhrad na jistinu dluhu (tzn. kořen, základ dluhu, ze kterého se počítají úroky) a až bude uhrazena jistina, úroky přestanou narůstat a budou se moci doplatit. Jedná se o institut občanského práva – určení platby při plnění peněžitého závazku (i v exekuci). Pro plnění dluhu musí dlužník prohlásit, zda chce plnit (zaslat platbu) na jistinu nebo na její příslušenství, nestačí-li plnění na úhradu celého dluhu (jistiny a příslušenství). Jestliže plnění nestačí na vyrovnání celého dluhu (jistiny a příslušenství) a dlužník při plnění neurčí jak chce se svou platbou naložit (zaúčtovat), použije exekutor či věřitel plnění přednostně na příslušenství dluhu ke dni plnění. Posíláte-li splátku či jakoukoli jinou platbu, přidejte při zadání příkazu k úhradě do zprávy pro příjemce „PLATBA NA JISTINU“. To samé platí pokud hradíte složenkou, nebo vkladem na účet. Vždy uvádějte do poznámky k platbě „PLATBA NA JISTINU“. Tímto postupem jako dlužník určíte – prohlásíte – na co má být Vaše platba použita. Jakmile splatíte celou jistinu zastaví se nárůst Vašeho dluhu! Pokud ovšem má Váš kamarád více závazků (nemusí být ani všechny v exekuci), tak doporučujeme komplexní řešení, na kterém by mohl ještě výrazně ušetřit. Tou možností je soudní oddlužení. Ohledně možnosti soudního oddlužení nabízíme nezávazné telefonické, popř. osobní konzultace zcela zdarma (20 – 30 minut). Popř. stačí vyplnit dotazník na našem webu http://inspartner.cz/osobni-bankrot-soudni-oddluzeni/bankrot-fyzicke-osoby/formular/ 28.6.2013 (11.27) jako OSVČ musíte hradit zdravotní pojištění, ale sociální pojištění v mnoha případech hradit nemusíte, tudíž je možné, že žádný závazek nemáte. Kontaktujte správu sociálního zabezpečení, oni Vám potvrdí, zda evidují Vaši pohledávku či nikoli. velmi Vás prosím o radu. Od roku 1999 do roku 2004 jsem podnikala jako OSVČ. Bohužel jsem se tehdy zapomněla z nevědomosti přihlásit na sociální pojištění, které jsem tím pádem ani nehradila. Dodnes mně nepřišla žádná úpomínka, exekuce atd. Nechala jsem si u okresního soudu vylustrovat výpis mých věcí a žádný dluh ani exekuce tam není z ČSSZ nahlášená. Prosím, můžete mně poradit jaká je lhůta pro promlčení dluhu na sociálním pojištění a do kdy by po mně ČSSZ mohla vymáhat dlužné pojistné včetně penále? 25.6.2013 (3.36) Mam soudnim usnesenim odsouhlaseny osobní bankrot.Jsem samoživitelka se dvěma dětmi (6 a 4 roky) a pracuji s platem 12 500 Kc cisteho. Bydlim v podnajmu (byt v osobním vlastnictví pana majitele),pozadala jsem si o rodinne přídavky na deti a příspěvek na bydleni,sebere mi tyto davky insolvencni správce na uhradu dluhu,nebo se tyto davky do prijmu nepocitaji?Za odpověď Vam dekuji. 25.6.2013 (9.18) příspěvek na bydlení Vám zůstane v plné výši. S účinností od 1.ledna 2007 není “exekučně“ postižitelný (v oddlužení se postupuje stejně, jako v případě exekučních srážek z příjmu u přednostních pohledávek). Příspěvek na děti je také nepostižitelný, protože se jedná o příjem dítěte, ne o Váš příjem. 28.5.2013 (20.54) Dobry den podal jsem osobni bankrot a uz bylo rizeni zahajeno-probiha ale banka mi porad blokuje ucet a tam penize a ani v praci mi nechteji vyplacet mzud dal srazi a posilaji exekutorovi co s tim děkuju. 29.5.2013 (10.59) podle insolvenčního zákona (§ 229, § 407, § 409) mají dlužníci dispoziční oprávnění k majetku, tzn. i ke mzdě (důchodu a jiným požitkům a příjmům), které jim jsou vypláceny na účet u bankovních ústavů a je protiprávním úkonem těchto bankovních institucí uskutečnění blokace účtů dlužníků do rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. To samé dle našeho právního názoru platí pro výplatu mzdy, důchodu, či jiných exekučně postižitelných příjmů. Od okamžiku zahájení insolvenčního řízení by měly být srážky z příjmu zastaveny a příjem by měl být, až do rozhodnutí insolvenčního soudu, vyplácen dlužníkovi v plné výši (bez exekučních srážek). 1.5.2013 (20.55) u RFB jsem měla dluh 17000,- tento dluh byl prodán bankou někomu jinému- CCRB- vymahačská firma, došlo k soudu v roce 2012, vše jsem dle rozsudku zaplatila. Včera se mi ozvala další firma, že od té samé banky odkoupila můj dluh již v roce 2011 a že jim mám zaplatit jak dluh u banky, tak nehorázné penále ve výši 50 tis. Kč. Nic jim platit nehodlám, ale jak zajistit, aby mne již neobtěžovali????? A ještě jeden dotaz – četla jsem správně, že firma které dlužíte má nárok jen na úroky z prodlení a že se to týká i vymahačských firem??? 6.5.2013 (11.14) při prodeji pohledávky Vás musí původní věřitel písemně informovat. Stejně tak Vás musí informovat nový věřitel, který pohledávku odkoupil. Pokud Vás kontaktoval neznámý věřitel, že odkoupil závazek, tak by tuto skutečnost měl na Vaši výzvu doložit. Popř. zjistěte u původního věřitele, zda skutečně odprodal svou pohledávku této firmě, která Vás kontaktuje. Pokud zjistíte, že to není pravda, upozorněte tuto firmu, že tímto postupem (nejde-li o omyl, který se vysvětlí) porušuje zákon, a pokud v tomto jednání bude pokračovat, tak z toho vyvodíte právní důsledky. Poté by Vás měli přestat obtěžovat. Jedná-li se o vztah mezi spotřebitelem a právnickou osobou (podnikatelem), má věřitel právní nárok pouze na zákonem stanovené úroky z prodlení. Mnoho poskytovatelů úvěrů a půjček pro spotřebitele ovšem požadují úhradu úroků z prodlení, na které nemají právní nárok, nicméně pokud se dlužník k tomuto neoprávněnému požadavku v rámci nalézacího řízení nevyjádří, tak soud žalobě o zaplacení dlužné částky včetně těchto úroků, vyhoví. Musíte vždy převzít iniciativu a aktivně se bránit! Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Věřitel má ovšem nárok i na PŘIMĚŘENÉ sankční poplatky, které má ve smlouvě s dlužníkem ujednané, dále pak náklady spojené s tzv. nalézacím řízením i exekučním řízením spojené (náklady právního zastoupení, soudní poplatky, náklady exekutora…). Dobrý den. Sice nejsem z Vašeho okresu, přesto poprosím o radu. Již druhým rokem jsem úspěšně v insolvenci pomocí spl.kalendáře a chci se s družkou vzít. Družka nebyla dána do insolvence. Všechny dluhy jsou pouze na mne Chci se zeptat co se změní pro mě (nás) po svatbě? Mnohokrát děkuji za odpověď. Petr P. 6.5.2013 (10.56) vznikne Vám vzájemná vyživovací povinnost. Pro Vaši přítelkyni se tím nic výrazného nezmění, ale Vám se změní částka, kterou lze použít pro účely oddlužení. Máte-li např. čistý měsíční příjem 12.000,-Kč a nemáte žádnou vyživovací povinnost, tak z Vašeho příjmu lze měsíčně použít pro účely oddlužení částku 3.957,-Kč a Vaše mzda tak je po odečtení splátky pro oddlužení 8.043,-Kč. Vznikne-li Vám uzavřením manželství vyživovací povinnost vůči manželce (a Vaší manželce vůči Vám), dojde k úpravě, ke snížení částky, kterou lze pro účely oddlužení použít na 2.946,-Kč a Vaše mzda po odečtení splátky pro oddlužení tak nově bude činit 9.054,-Kč. Vzhledem k tomu, že dojde ke snížení splátky pro účely oddlužení, dobře si spočítejte, zda i po této změně dosáhnete cílové úhrady více než 30% hodnoty Vašich závazků. Mohlo by se totiž stát, že z důvodu uzavření manželství a tím pádem i snížení splátky pro účely oddlužení, nebudete schopen uhradit Vašim věřitelům 30% hodnoty jejich pohledávek (Vašich závazků). Můžete použít kalkulátor na webu http://insolvencni-zakon.justice.cz/kalkukator-splatek.html 24.4.2013 (4.36) Dobrý den, tatínek vzal na sebe půjčku na 140000,-Kč pro svého kolegu , s tím, že ji mu bude splácet. Samozřejmě se tak nestalo. Tatínek půjčku ze začátku platil, ale bohužel on i jeho již zmiňovaný kolega přišli o práci. Tatínek neustále bývalého kolegu upomínal, ale bez výsledně. Půjčka se přestala platit a přišel pokus o smír z banky s hrozbou exekuce. Je možné pomocí směnky nebo uznání dluhu, převést dluh na toho bývalého kolegu. Děkuji za odpověď. 24.4.2013 (11.13) stačí i obyčejné uznání závazku písemnou formou mezi Vaším otcem a zmíněným kolegou, nicméně je v této záležitosti zainteresován i věřitel (banka), který k převodu tohoto závazku na zmíněnou osobu musí dát písemný souhlas. Pokud by nedal, stále bude dlužníkem Váš tatínek vůči bance a třetí osoba (kolega) poté může pouze uznat závazek vůči Vašemu tatínkovi. Tzn., že Váš tatínek bude odpovídat za úhradu závazku bance a třetí osoba (kolega) pak bude odpovídat za úhradu uznaného závazku Vašemu tatínkovi. 23.4.2013 (17.43) Dobrý den,manžel má exekuci vše řádně splácíme nyní jí chceme doplatit. Tak se chci optat zda můžeme napsat navrch na zastavení exekuce. Psaly jsme žádost bance kde měl manžel dluh o prominutí poplatku z prodlení,kvůli zdravotnímu stavu syna,protože jinak by jsme to asi nezvládly. Děkuji 24.4.2013 (11.10) nemusíte exekutora o nic žádat, pokud dlužnou částku doplatíte, exekutor vyčíslí náklady, které ještě budete muset uhradit, pokud k tomu již nedošlo a exekuce bude ukončena. Dobrý den, můj bývalý manžel podal na svou osobu insolvenci a mě by zajímalo jak to bude s placením alimentů a zaplacením dluhu na výživném. Bude muset platit alimenty v pné výši, kterou mu určil soud, nebo je platit nemusí ? Na alimentech dluží cca 50 000 kč a měsíční výše výživného je ne dvě děti 5400 kč. Děkuji za odpověď 23.4.2013 (9.42) úhrady výživného dlužníkem jsou v rámci insolvenčního řízení považovány jakožto tzv. přednostní pohledávka a musí být hrazeny i během oddlužení ve výši 100%. Pokud má Váš bývalý manžel soudem nařízeny měsíční platby výživného, bude je prostřednictvím insolvenčního správce platit i nadále. Pokud je dlužné výživné (uvádíte 50.000,-Kč) již soudem potvrzeno tato dlužná částka je započítána v úhradách měsíčních úhrad výživného, o kterých píšete (5.400,-Kč měsíčně), tak pouze zkontrolujte, zda Váš bývalý manžel nutnost úhrad výživného zahrnul do insolvenčního návrhu, pokud ne, soud tuto skutečnost stejně zjistí. Poté bude výživné dále hrazeno a Vám bude vypláceno prostřednictvím insolvenčního správce (doporučujeme určeného insolvenčního správce kontaktovat a domluvit se s ním na způsobu úhrad). Pokud ovšem dluh na výživném nemáte soudem stvrzený, ale vznikl v poslední době, budete muset tento závazek (dluh na výživném) do insolvenčního řízení přihlásit, prostřednictvím přihlášky, jejíž vzor můžete stáhnout zde http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/formulare-vzory.html Pokud byste si nevěděla rady s vyplněním, tuto službu poskytujeme, ale je zpoplatněna. 19.4.2013 (12.32) chci se svama poradit byl u nas včera exekutor polepil a zabavil veci dluh čini 17 700 včera sem mu v hotovosti vyplatil 5000kč a dotatečne ktomu pořadal o splatkovy kalendař chci se vas zeptat co mam delat když mi splatkovy kalendař neodsouhlasi a nemam finance na zaplaceni sem socialny připad a bydlim v socialnom byte bez prace a nedavno sem podstoupil srdečny bajpas operaci a zatim se mi duchod nevyplaci dekuji vam za informaci co delat 19.4.2013 (14.34) exekutor nemusí na splátkový kalendář přistoupit a přestože přistoupí, tak tato dohoda pro něj není právně závazná a exekutor může i tak postupovat všemi zákonnými způsoby provedení exekuce (srážky ze mzdy, blokace a zabavení Vašich finančních aktiv, prodej movitého a nemovitého majetku, více o exekucí se dozvíte v naší příručce pro dlužníky, zdarma ke stažení na našem webu v pravé horní části). Pokud ovšem proti Vám nebude moci provést žádný ze zákonných postupů, nebude proti Vám moci činit žádné jiné kroky. V tomto případě bude exekutor přijímat splátky a bude rád, že sám dobrovolně plníte svou povinnost, protože všechny jeho nástroje budou neúčinné. 21.3.2013 (12.47) mám schválené oddlužení plněním splátkového kalendáře a chci se zeptat, jestli na toto bude mít nějaký vliv vznik manželství a zda se mé závazky nějakým způsobem nedotknou manžela. Děkuji. Lenka 22.3.2013 (16.13) vznik manželství během soudního oddlužení má vliv na výši Vaší měsíční nezabavitelné částky. Vznikne Vám vyživovací povinnost, díky čemuž Vám bude z měsíčního příjmu zůstávat více peněz – cca o 1.500,-Kč více. Manželé mají totiž vyživovací povinnost vůči sobě navzájem. Musíte tudíž nově propočítat finanční průběh oddlužení abyste zjistila, zda i po úpravě měsíčních odvodů pro účely soudního oddlužení budete schopna během pěti let uhradit alespoň 30% hodnoty pohledávek nezajištěných věřitelů. Vzhledem k tomu, že závazky vznikly před uzavřením manželství, tak se Vašeho nového manžela (pokud neukončíte předčasně insolvenční řízení) nijak nedotknou. O vzniku manželství informujte insolvenčního správce. 6.3.2013 (20.07) manžel se mi přiznal, že má tři exekuce, vše ve výši cca 1 500 000,- Kč. Exekuce vznikly z neplacení nájemného na byt ve kterém jsem nikdy nežila a bohužel ho vrátil zpět majiteli pravděpodobně rok po naší svatbě. Ale to je jen ta poslední exekuce, dvě předchozí vznikly ještě před manželstvím. Dále je to úvěr, který je cca 150 000,- Kč, který se vzal bez mého vědomí a kontokorent. Tyto věci jsem se dozvěděla až když k nám přišel exekutor. Můj dotaz je jak se mám zachovat abych neplatila manželovy dluhy o kterých jsem nevěděla, jsem na rodičovské dovolené a budu ještě 1,5 roku. Moc děkuji Gaba 7.3.2013 (17.54) podstatné je pro Vás zjistit, zda závazky vznikly před uzavřením manželstvím, či po uzavření manželství. Za závazky, které vznikly před uzavřením nespadají do SJM (společného jmění manželů) a věřitelé a nyní i exekutorské úřady je mohou vymáhat pouze po Vašem manželovi. Závazky vzniklé po uzavření manželství mohou být vymáhány v plné výši i po Vás. Nelze se tomu žádným způsobem vyhnout (výjimku by tvořily závazky, závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které nabyl jeden z manželů bez souhlasu druhého manžela. Zákon stanoví vyvratitelnou právní domněnku, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství náleží do SJM. Pokud některý z manželů tvrdí, že konkrétní věc, právo nebo závazek do společného jmění nepatří, je na něm, aby toto své tvrzení prokázal. Neprokáže – li dostatečným způsobem, že jde o věc v jeho výlučném majetku, věc se považuje za součást SJM. Pokud tedy některý ze závazků nespadá do SJM, musíte tuto skutečnost sdělit a prokázat (oddací list, dokument, který prokazuje vznik závazku, musíte také znát číslo jednací příslušného exekučního řízení) exekutorskému úřadu. Pokud byste měla zájem, můžeme pro Vás patřičné dokumenty vypracovat. Co se řešení závazků Vašeho manžela týče (popř. pokud zjistíte, že jsou to závazky společné), doporučovali bychom konzultaci a jejich co nejrychlejší řešení, protože takto vysoké závazky většinou narůstají každým dnem o úroky a úroky z prodlení (nehledě na stoupající náklady exekučních řízení). S těmito závazky Vám můžeme samozřejmě pomoci, na tuto právní oblast se dlouhodobě specializujeme. V drtivé většině případů řešíme zadluženost klientů formou soudního oddlužení (lidově Osobní bankrot), protože toto řešení bývá pro cca 80% až 90% dlužníků, se kterými jednáme, nejvýhodnější a dlužníci o něj projevují největší zájem. Naši nabídku a detaily k soudnímu oddlužení Vám nyní zasíláme. Podrobnou analýzu Vaší situace a následné výsledky by s Vámi probral některý z našich kolegů buď telefonicky, popř. osobně. Poté bychom Vám výsledky a propočty poslali na email. Pokud budete mít zájem o podrobnou analýzu Vaší situace a přípravu řešení (tuto službu poskytujeme zcela zdarma), tak nám obratem napište tel. kontakt, na kterém bychom Vás mohli zastihnout a termín, kdy bychom Vás mohli kontaktovat (po – pá od 8:00 do 18:00). 29.1.2013 (12.28) Od ledna letošního roku mi byla v práci nařízená exekuce na srážky ze mzdy, kvůli manželovi, který neplatil výživné. Mám své závazky a nezletiletého syna, jak se mohu bránit prosím? Děkuji. 29.1.2013 (14.24) vzhledem k tomu, že vstoupila v platnost od Nového roku nová právní úprava, která umožňuje exekutorům postihnout i mzdu a účet jednoho z manželů spadají-li závazky do společného jmění manželů, tak je tento postup možný a obrana možná není. Pokud ovšem závazek na výživném Vašemu manželovi vznikl ještě před uzavřením Vašeho manželství a je to tedy pouze jeho závazek, který nespadá do společného jmění manželů, tak potom nelze postihnout majetek spadající do společného jmění manželů, tudíž ani Vaši mzdu, či účet. „Exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů lze provést také tehdy, jde-li o vymáhání závazku, který vznikl jen jednomu z manželů (např. jen jeden z manželů uzavřel smlouvu u půjčce či o úvěru). Základní podmínkou tu ovšem je, aby dotyčný závazek vznikl za trvání manželství. Jde – li tedy o dluh, který vznikl jednomu z (budoucích) manželů před uzavřením manželství, nebo po jeho zániku, nemůže být pro vydobytí takového dluhu exekučně postihnut majetek tvořící SJM. Je-li to tedy Váš případ, protože se domnívám, že závazek na výživném pravděpodobně Vašemu manželovi vznikl ještě před uzavřením Vašeho manželství, napište na příslušný exekutorský úřad dopis (doporučeně s doručenkou), kde uveďte č.j. exekučního řízení, o které se jedná a vysvětlete fakt, že vymáhaný závazek vznikl ještě před uzavřením manželství (toto tvrzení musíte prokázat listinným důkazem), tudíž tento závazek nespadá do společného jmění manželů a není tak možné, aby exekutor postihl pro vymožení tohoto závazku Vaši mzdu, popř. Váš účet. 10.1.2013 (0.04) Dobrý večer.Mám dotaz ohledně exekuce. Dnes jsem obdržela návrh na exekuční příkaz z duvodu neplacení výživného na syna. Samozřejmě i náklady soudu a exekutora. Bývalý přítel podal exekuci na výživné od ledna do května 2012 a za měsíc červenec 2012. Výživné mi bylo vyměřeno 1000 kč a novým rozsudkem v březnu 2012 zvýšeno na 2000 kč. Nový rozsudek nabyl právní moci 7.5.2012 s tím, že je platný počínaje dalším měsícem což je červen.Do května jsem řádně platila soudem určených 1000 kč a v žalobě se uvádí že jsem měla hradit 2000 už od ledna tudíz udajný dluh od ledna do května 5000. V červenci jsem měla s přítelem ustní dohodu ze alimenty nepošlu protože syn bude cely červenec a srpen u mne,takže v červenci jsem allimenty nehradila. Od srpna je platím pravidelně a nyní jsem v insolvvenci takže je hradí ins. správkyně. Žádné upozornění jsem dříve nedostala.Myslím že těch 5000 nedlu ím protože zvýšení alimentu platí od června. Bohužel za červenec jsem alimenty neposlala a nenapadlo mě že bývalý přítel na mě podá exekuci když jsme měli ustní dohodu.Kdyby řekl že alimenty chce,poslala bych je ale nedal mi vědět. Chci se zeptat jestli budu muset platit soudní náklady když fakticky dlužím jen 2000 kč.Myslím že to udělal schválně aby mě to stálo co nejvíc peněz.Neví že jsem v insolvenci. Vždyt kdyby napsal že alimenty chce i když byl syn u mne,poslala bych je a nemuselo to dojít takhle daleko. 17.1.2013 (11.13) Dobrý den, pokud věřitel podal návrh na nařízení exekuce až poté, co už jste zahájila insolvenční řízení, bude-li Vám oddlužení povoleno, splníte-li podmínky oddlužení a úspěšně oddlužení ukončíte, nemusíte se poté nařízením této exekuce vůbec zabývat. V průběhu insolvenčního řízení je totiž možné exekuci proti dlužníkovi nařídit, nelze ji ovšem vykonat. Veškerá plnění může věřitel po dlužníkovi požadovat pouze v insolvenčním řízení, bylo-li už insolvenční řízení zahájeno. Pokud by ovšem oddlužení nebylo povoleno, popř. by bylo během jeho průběhu zrušeno, tato exekuce proti Vám bude moci být provedena. 22.12.2012 (7.53) Dobrý den, mám následující dotaz: v průběhu exekuce (byly sepsány a částečně odvezeny věci z domácnosti, blokace mzdy, blokace účtu, …) jsem podal návrh na insolvenci. Následně byl soudem zjištěn můj úpadek a povoleno oddlužení, ale exekutor mi přesto nechce vydat zabavené věci. Můžete mi prosím poradit, jak mám postupovat? Děkuji 28.12.2012 (11.53) Dobrý den, budete-li mít přiděleného schopného insolvenčního správce, tak by mohl exekutorský úřad kontaktovat a zařídit vrácení majetku. Nicméně se mu do toho asi chtít nebude, protože je to práce navíc. Rozhodující pro Vás jsou nyní data. Přesněji datum zabavení majetku a datum zahájení insolvenčního řízení. Insolvenční zákon totiž spojuje se zahájením insolvenčního řízení určité podstatné skutečnosti. Jejichž přehled uvádíme níže. Pokud byl majetek zabaven až po datu zahájení insolvenčního řízení, tak exekutor porušuje ustanovení insolvenčního zákona §109 odst. 1 písmeno c) a je potřeba jej na tuto skutečnost upozornit doporučeným dopisem s patřičnou výzvou, že nenapraví-li svou chybu dobrovolně, vyvodíte z jeho jednání právní důsledky. Exekutor zodpovídá za škodu, kterou při výkonu exekuční činnosti způsobil on sám nebo jeho zaměstnanci. Ze zákona je pro tento případ povinně pojištěn a za škodu jím způsobenou ručí i stát. Pokud vám v souvislosti s prováděním exekuce vznikne škoda a budete schopen její vznik a výši doložit, máte velkou šanci na získání přiměřeného odškodnění. Toto uvádím proto, že s uskladněním movitých věcí vznikají povinnému další zbytečné náklady. Nehledě na tom, že Vám mohla být způsobena i jiná škoda spojená se zabavením majetku. Doporučujeme také kontaktovat oprávněného s tím, že dle insolvenčního zákona §5 písm. d) je povinen se zdržet jednání směřujícího k uspokojení jeho pohledávky mimo insolvenční řízení a měl by tudíž kontaktovat exekutorský úřad, který nechal pověřit, aby exekuci proti Vám pozastavil. 19.12.2012 (13.13) Dobrý den , mám exekuci na mzdu a tím se dostávám do velké finanční tísně , protože nezvládám platit ostatní pohledávky . Přemýšlím , že po novém roce podám návrh na oddlužení . Když vše dobře dopadne a zapíší mě do insolv.rejstříku , kdo dá pokyn zaměstnavateli , aby již peníze z výplaty neposílal exekutorovi ?Děkuji za odpověď . INS partner - Mgr. Jaroslav Klíma napsal: 20.12.2012 (12.21) Dobrý den, zaměstnavatele můžete upozornit i Vy osobně. Nezáleží na tom, kdo zaměstnavatele upozorní, ale zaměstnavatel musí vidět v insolvenčním rejstříku, že je s Vámi vedeno insolvenční řízení. Soudy i odborná veřejnost nedoporučují laikům insolvenční návrh zpracovávat bez pomoci odborníků a je to tak správně, protože špatně podaným insolvenčním návrhem může dlužník svou situaci ještě zhoršit, popř. si může zničit jedinou možnost, jak se se svými závazky vypořádat. Každý případ je jedinečný a je potřeba mít hlubší právnické znalosti. Je to asi stejný případ, jako kdyby chtěl laik sám podat žalobu a zahájit např. občanskoprávní spor. Zde také jednotný postup neexistuje a každý případ je odlišný a jedinečný. V oblasti insolvenčního řízení je situace obdobná. Také je to úzká právní disciplína, ve které hraje roli mnoho faktorů. Počet vyživovaných osob, osobní stav, různé druhy příjmů, výživné, společné jmění manželů, majetkové poměry, jednotlivé závazky také nejsou stejné, panuje velké množství různých závazků a pohledávek (přednostní, nepřednostní, podmíněné, atd…), ručitelé, spoludlužníci, nemovitosti…, nehledě na to, že hodně věřitelů požaduje neoprávněná plnění a zde je zase důležitý přesah do jiných právních oborů, které potom pomáhají v insolvenčním řízení s napadením těchto neoprávněných požadavků a jejich snížení na zákonnou mez, nebo jejich zrušení (zde více již trestní, občanské a obchodní právo). Nehledě na to, že insolvenční řízení probíhá delší dobu (cca 3 měsíce), nejde jen o to připravit návrh a ten podat k soudu. Některá insolvenční řízení jsou vcelku jednoduchá a vše probíhá bez problémů a nutnosti zásahů, ale mnohdy je potřeba adekvátně reagovat a řešit složité právní otázky a postupy. Víme, že dlužníci nemají mnohdy moc peněz a nemohou si dovolit platit drahé služby advokátů. Proto se snažíme nabízet pomoc a spolupráci při soudním oddlužení za co nejnižší ceny a za co možná nejlepších podmínek.. Máme již takovou zkušenost, že naše služby si může dovolit opravdu každý. Našich služeb využívají i maminky na mateřské dovolené či samoživitelky, nebo důchodci. Jste-li ve finanční tísni, pokusíme se Vám vyjít maximálně vstříc. 11.12.2012 (17.53) Dobrý den, Dne 6.12.2012 mě navštívil exekurský vykonavatel a sepsal a polepil nám doma všechny movité věci( pračka, televize atd) s tím že pokud neplatíme do týdne tak sepsané věci odveze!!!! Dne 10.12.2012 si moje manželka podala návrch na odlužení u KS v Brně kteŕ bylo následně zveřejněno v ins. Rejstříku .tyto zabavené věci uvedla do seznamu majetku v ins. návrhu! Může exekutor tyto věci odvézt a zabavit? Jak se máme proti tomuto bránit pokud by si pro se psané věci pŕijel? Děkuji za odpověď 11.12.2012 (19.26) Dobrý den, nevzal jste v potaz velmi podstatnou věc. Jako manžel se soudního oddlužení musíte také účastnit, jinak bohužel bude moci exekuce probíhat Vůči Vám a Vašemu majetku i nadále. Exekutoři nebudou moci srážet ze mzdy Vaší manželce a zabavovat věci v jejím výlučném vlastnictví, ale na Váš společný majetek (ve společném jmění manželů) budou moci a závazky, které Vaše paní v insolvenčním řízení neuhradí ze 100% budou moci vymáhat po Vás. Pokud Vám někdo s Vaší situací pomáhal, tak Vám bohužel vůbec nepomohl. Pokud jste insolvenční návrh zpracovali a podali sami, tak jste také neudělali rozumný krok. Pokud byste ovšem insolvenční návrh podal také, společně s manželkou, tak zahájením insolvenčního řízení (okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku a vydáním vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení) nastávají tyto skutečnosti. Pokud by po Vás požadovali exekutorští vykonavatelé jakékoli plnění po vydání vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení, odkažte je na insolvenční rejstřík a insolvenční soud. Pokud by nastaly jakékoli problémy, volejte Policii ČR, protože budete v právu. 28.11.2012 (16.22) Dobrý den. Můžu se zeptat? Kdybych si chtěl udělat osobní bankrot kvůli mé finanční situaci mělbych otázku. Zahrnula by se do insolvence i má hypotéka, kterou jsem si vzal na byt? Děkuji. 6.12.2012 (16.52) Dobrý den, za určitých okolností lze projít úspěšně oddlužením formou splátkového kalendáře a o hypotéku ani o nemovitost, na které vázne zástava vůči hypotečnímu úvěru nepřijít. Nelze tuto skutečnost na 100% zaručit (po dohodě s bankou či poskytovatelem hypotečního úvěru už většinou ano), v této oblasti je potřeba důsledně dbát na to, aby poskytovatel (služeb pro dlužníka) dbal o zájem dlužníka. Mnohdy se setkáváme s dlužníky, kterým poskytovatel nasliboval záchranu nemovitosti, přitom tuto jistotu nemohl garantovat a dlužník o nemovitost v insolvenčním řízení přišel! Někdy už není jiné východisko a je nesrovnatelně lepší řešit prodej nemovitosti pod dohledem soudu v insolvenčním řízení, než-li v nedobrovolné dražbě např. v exekučním řízení. Případným zájemcům jsem na jejich žádost schopni tuto problematiku hlouběji vysvětlit. Nemovitost je možné za určitých okolností skutečně zachránit. Je-li totiž na hypotečním úvěru ještě spoludlužník, či ručitel a úvěr je stále řádně splácen, lze se dohodnout s bankou, aby pohledávku do insolvenčního řízení přihlásila jako podmíněnou (mnohdy není ani domluva nutná a banka či poskytovatel hypotečního úvěru tak sám učiní, protože je pro něj tento postup výhodnější) a v tomto případě by byla řešena v insolvenčním řízení pouze za předpokladu, že by se úvěr přestal řádně splácet. Lze se také domluvit s bankou na jiném postupu, je možné, že věřitel svou pohledávku jako zajištěnou nepřihlásí. V těchto případech hraje roli více faktorů, proto doporučujeme vždy tuto situaci důkladně konzultovat s odborníkem. Jednoduchá odpověď bohužel neexistuje a ten, kdo by Vám jednoduchou odpověď v této situaci podal, nejedná ve Vašem zájmu! Pozor na to, setkáváme se s tímto postupem skutečně velmi často. 19.11.2012 (12.01) Dobrý den, přítel má dost dluhů a bohužel nemá na to je splácet, protože věřitelé už nechtějí normální splátky, ale prostě hrozně vysoké častky + úroky to ani nepočítám, chtěl by osobní bankrot, ale je zaměstnaný v německu, je možné zažádat o osobní bankrot i když nepracuje v české republice? Předem moc děkuji za informaci. 19.11.2012 (14.26) Dobrý den, o osobní bankrot lze zažádat, i když dlužník pracuje mimo Českou republiku. Nicméně problematika insolvenčního řízení je dosti komplikovaná a v každém případě bychom Vám doporučili alespoň telefonickou konzultaci s některým z našich kolegů. Konzultace je bezplatná a zjistíte tak potřebné informace. Navíc Vám můžeme nabídnout i naše právní služby. V této oblasti nabízíme našim klientům široké záruky a naše nabídka je v ČR jedinečná i po finanční stránce. Podrobnosti ohledně naší nabídky a našich záruk pro klienty naleznete na našem webu v sekci osobní bankrot – soudní oddlužení přímý odkaz je ZDE. Dobrý den. Potřeboval bych poradit. Vzal jsem si hypotéku na byt abych měl kde bydlet, postupem času jsem s přítelkyní neměl peníze na její placení. Vypověděly mi smlouvu u Lišky kde jsem tu hypotéku měl. protože jsem neměl prostředky na placení, tak se k tomu přidala exekuce na plat. Kvůli neplacení nájmu. Byt jsem koupil za 550000Kč a celková částka dělá 640000Kč. Měl jsem na byt kupce, prodal bych ho pod cenou za 270000Kč, ale Liška má zástavní právo takže jsem ten byt neprodal. Dá se s tím něco dělat? Předem děkuji za odpověď. P.S. Je nebo dá se udělat nějaký účet, na který nemůže exekutor? Děkuji 16.11.2012 (14.00) jakýkoli účet, který si zřídíte Vy osobně a na Vaše jméno, bude v krátké době exekučně zablokován. Jedinou šancí je využívat účet blízké nebo spřátelené osoby. Ohledně řešení hypotečního úvěru a závazku na nájemném Vám nemůžeme dle dodatečných informací podat objektivní odpověď. Potřebovali bychom detailní informace. Máte-li zájem na bezplatné konzultaci, pošlete nám tel. kontakt na Vás a termín, kdy bychom se s Vámi mohli spojit (po-pá 8:00 – 18:00). Některý z našich kolegů by Vás ve Vámi uvedeném termínu kontaktoval a probral by s Vámi Vaši situaci. 1.11.2012 (8.24) Dobrý den dosala jsem se do větších dluhu a exekutoři chtěji částky které se nedají zvladnout prosím o radu dekuji 1.11.2012 (15.15) Dobrý den, řešení insolvence (platební neschopnost) existuje. Jedná se o soudní oddlužení (lidově – osobní bankrot) na základě Zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (Insolvenční zákon). Jedná se o oddlužení pod dohledem soudu. Všechny závazky dlužníka jsou sjednoceny a soud určí (dle výše jednotlivých přihlášených závazků a výše dlužníkova příjmu) výši a termín splátky. Dlužník tuto splátku platí každý měsíc a insolvenční správce, kterého určí soud během insolvenčního řízení, rozesílá úhrady věřitelům dlužníka. Dlužníka během pěti let musí uhradit alespoň 30% hodnoty svých závazků. Pokud tuto podmínku splní, tak je od zbytku svých závazků osvobozen (získá soudní potvrzení o bezdlužnosti). Lepší a výhodnější cesta, jak se zbavit svých závazků neexistuje. Soudní oddlužení je jediným zákonným nástrojem, kterým česká legislativa umožňuje dlužníkům “ekonomický restart“, a který je závazný pro všechny věřitele. Jedná se o soudem schválené oddlužení fyzické osoby. Zahájení insolvenčního (vyhlášení osobního bankrotu), je výhodné v tom, že okamžikem zahájení řízení získává dlužník soudní ochranu před věřiteli, vymahači i exekutory (exekuce od okamžiku zahájení řízení není možné vykonat – §109, odst. 1, písm. c) a veškeré závazky dlužníka lze řešit pouze v insolvenčním řízení. Tudíž obrovská úleva před neustálým psychickým tlakem ze strany věřitelů. Navíc již závazky nenarůstají o úroky, úroky z prodlení, pokuty a jiné penalizace, náklady na právní zastupování věřitelů, náklady exekuce atp. • Dlužník je pod ochranou soudu před všemi věřiteli. • Dlužník je pod ochranou soudu i před vymahači a exekutory. • Až 70% všech dluhů může být reálně soudem odpuštěno. • Dlužník získá jeden splátkový kalendář na 5 let s nejnižší možnou splátkou. • Úroky ani penalizace z dluhů už nebudou narůstat. • Dlužník už vůbec nebude muset komunikovat se svými věřiteli, vymahači ani exekutory. • Přebujelé a neoprávněně navýšené závazky lze úspěšně napadnout a snížit na zákonnou hranici. • Jediná reálná možnost, jak se zbavit dluhů jednou provždy. 1.11.2012 (16.09) Paní Ivano, zasílal jsme Vám podrobné výsledky na Váš email, ale emailová adresa, kterou jste uvedla neexistuje. Tel. číslo jste bohužel neuvedla, tudíž Vás nemáme jak kontaktovat. Napište nám buď tel. kontakt na Vás, nebo nám uveďte funkční emailovou adresu. S pozdravem 17.10.2012 (8.22) Dobrý den Prosim vás o radu. Muj problém spočíva v tom, že jsem si chtěl z exekučně zablokovaného účtu vybrat dvojnásobek životního minima, jak radíte, ale na přepážce v bance mě odbyli, že je to nezajímá. Prosím Vas poradte mi jak to mám udělat, aby mi peníze vydaly. S pozdravem Václav 23.10.2012 (11.40) Dobrý den, napište si tento text, který na pobočce předložte příslušnému bankovnímu pracovníkovi. dne …. jsem na pobočce Vaší banky v ………..požádal o výplatu částky………. Kč ze svého bankovního účtu č. …../….. . Výplata peněz mi byla odmítnuta s tím, že výplatu není možné provést z důvodu vedení exekuce přikázáním pohledávky ze shora uvedeného účtu. Částky životního a existenčního minima platné od 1. 1. 2012 jsou stanoveny nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. Pro rok 2012 činí životní minimum jednotlivce částku ve výši 3.410,-Kč S odkazem na shora uvedené proto žádám o výplatu částky ve výši 6.820,- Kč ze shora uvedeného účtu. 27.1.2014 (20.39) je možné v případě podání exekuce na účet napsat žádost o vydání částky životního minima jak tu uvádíte i v roce 2014 ? Manžel je v insolvenci z podnikání, nebydlí již se mnou a s dcerami, já jsem evidována na Úp jedna dcera je na vysoké škole a druhá na mateřské s vnučkou. i když měl manžel dluhy z podnikání , přišla jsem tím i já o nemovitost v SJM . Já nic nedlužím, i tak mi z mého účtu u fio banky odešlo 6 x 250,- kč jako poplatek za dotaz ,,osoby z moci úřední“ což v mém případě je to vysoká částka 1.500 Kč . dcera s příjmem 7.500, já zatím s 7.800 , náklady na bydlení 9.000. je možné, že po skončení manželovi insolvence mohou exekutoři vymáhat na základě neuspokojených věřitelů i zbylé částky z podnikání u mne? pokud ano, jaká je obrana. sama nemám z čeho skoro žít a další platby bych nebyla schopna provádět. 28.1.2014 (11.50) nemusíte psát písemnou žádost o vydání dvojnásobku životního minima z exekučně postiženého účtu, úplně postačí, když se obrátíte na některého z pracovníků bankovní pobočky. Tato možnost platí nadále i v tomto roce (po novelizaci občanského soudního řádu). Píšete o insolvenci z podnikání, předpokládáme, že máte na mysli řešení úpadku formou konkursu. Vzhledem k tomu, že mezi Vámi a Vaším manželem nedošlo před zahájením podnikatelské činnosti k soudnímu rozdělení a vypořádání SJM, mohou věřitelé vymáhat závazky Vašeho manžela i po Vás a budou moci i po skončení insolvenčního řízení. Jednoznačně doporučujeme po ukončení konkursu uspokojit zbylou hodnotu závazků věřitelů oddlužením. Soudní oddlužení je jedním z insolvenčních řízení, nicméně v rámci oddlužení stačí uhradit min. 30% hodnoty nezajištěných věřitelů a oddlužení lze povolit i plněním splátkového kalendáře. Oddlužením lze vyřešit i ty závazky, které vznikly v souvislosti s podnikatelskou činností souhlasí-li s tím věřitelé, nebo pokud tyto závazky prošly podnikatelským řešením úpadku – konkursem. V oddlužení poté mohou být uspokojovány „zbytky“ těchto závazků, které v konkursu nebyly uspokojeny. Pokud budete chtít mít jednou pro vždy klid od závazků Vašeho manžela, budete se muset oddlužení účastnit společně. Exekuce lze za předpokladu splnění přísných zákonných podmínek odložit, jinak žádná jiná účinná obrana neexistuje. Odklad exekuce ovšem není řešením, pouze oddálením problému. Zda budete schopna splnit zákonem stanovené podmínky pro soudní oddlužení Vám nyní nejsme schopni bez bližších informací sdělit. Můžeme Vám ovšem nabídnout bezplatnou telefonickou konzultaci, budete-li mít zájem můžete se na nás kdykoli obrátit. 5.1.2015 (10.07) Dobrý den, s manželem jsme podali insolvenční návrh, který nám byl povolen a v lednu nás čeká přezkumné jednání. byli jsme informováni, že Jeden z věřitelů se určitě dostaví osobně i se svým právním zástupcem. Chci se s vámi poradit, zda si máme na toto přezkumné jednání vzít také právní pomoc či nikoliv. Nevím jak se k této věci staví soud. Předem děkuji za Vaši odpověď. 5.1.2015 (14.11) bohužel na tuto otázku nemůžeme kvalifikovaně odpovědět. V některých případech je celková pomoc či pouze asistence advokáta na přezkumném jednání nutností, v jiných případech je to naprosto zbytečné. Jedná-li se o složitější majetkoprávní vztah s věřitelem, popř. hrozí-li např. zpeněžení majetkové podstaty či jinak komplikovaná právní situace, tak bychom asistenci advokáta doporučili. Pokud ovšem nevlastníte žádný majetek, nehrají ve Vašem případě roli dluhy z podnikání či jiné komplikované majetkové vztahy a jedinou variantou je oddlužení plněním splátkového kalendáře, tak je asistence advokáta zbytečná. Standardně se ovšem v těchto případech věřitelé ani k přezkumnému jednání nedostavují, tudíž je možné, že Váš případ složitější bude a v tomto případě je asistence advokáta (schopného advokáta s patřičnou specializací) namístě. 9.9.2012 (20.28) Dobrý den.Můžu vyhlásit bankrot i když v případě, že nyní nejsem schopen ze svého příjmu uhradit více jak 30% z celkových dluhů? Nemám ani práci teď.Děkuju za odpověď 11.9.2012 (9.09) Dobrý den, zahájit insolvenční řízení (vyhlásit osobní bankrot) můžete, a to za předpokladu uzavření Darovací smlouvy dle § 628 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., Občanského zákoníku, v platném znění (vzor této smlouvy bychom Vám zaslali). Darovací smlouvou se „dárce“ zaváže (nejčastěji někdo z rodiny), že Vám po dobu oddlužení bude každý měsíc přispívat částku v potřebné výši (např. 2.500,-Kč). Výpočet částky (peněžního daru) závisí na výši příjmu dlužníka a celkové výše všech jeho závazků. Opět platí situace, že musíte uhradit během pěti let minimálně 30% z celkové hodnoty Vašich závazků a náklady insolvenčního správce. 20.8.2012 (8.43) Proč nemáte pobočky po republice? 20.8.2012 (13.19) Dobrý den, pobočky prozatím nemáme. Zřízení sítě kamenných kanceláří (máme pouze v Praze), je finančně velmi nákladné. Pracujeme postupně na síti obchodních zástupců. Ze zkušeností ovšem víme, jak neprofesionální, neodborní a nekvalifikovaní jsou „tak zvaní specialisté“, které jsou v pobočkách některých konkurenčních společností. My klademe důraz na to, aby v našem týmu byly pouze vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří své práci opravdu rozumí a jsou ve své oblasti skutečnými odborníky. Proto nabízíme na rozdíl od konkurence raději odbornou konzultaci po telefonu (při naší profesi není nezbytně nutný osobní kontakt), nežli osobní schůzky s amatéry, kteří Vám akorát sdělí to co chcete slyšet (ano všechno jde, vše zařídíme, vše dokážeme), ale realita bude nakonec úplně jiná. Díky tomuto postupu se také cenově dostáváme do mnohem příznivějších relací, než-li konkurence. Monika Kulhánková napsal: 19.7.2012 (21.34) Už jsem Vás doporučila mojí kamarádce, která má také dluhy a nezvládá je platit, ale chtěla bych Vám tímto ještě všem moc poděkovat. Dneska narazit na někoho, kdo opravdu dokáže zdarma poradit a levně pomoci, to je zázrak.

http://slideplayer.cz/slide/11128085/

1 Petr Prášek Veřejné zakázky v OP VK Veřejné zakázky v OP VK 2 Úvod – proč se v OP VK dělají veřejné zakázky Část 1 – základní instituty Část 2 – veřejné zakázky dle PPP v.3 Část 3 – veřejné zakázky podle zákona Program 3 Nutnost ekonomického a transparentního nakládání s veřejnými prostředky Vazba příjemců na rozpočty ES a ČR Úvod 4 Směrnice ES (2004/18/ES) Zákon a nařízení vlády Národní pravidla NOK Manuál OP VK a příručky Právní předpisy dopadající na zadávání veřejných zakázek v OP VK 5 Zakázka "Veřejné zakázky" jsou úplatné smlouvy uzavřené písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli, jejichž předmětem je provedení stavebních prací, dodání výrobků nebo poskytnutí služeb ve smyslu této směrnice. Zadavatel "Veřejnými zadavateli" se rozumí stát, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty, sdružení tvořená jedním či více takovými orgány nebo jedním či více veřejnoprávními subjekty. Národní definice: § 2 zákona 137/2006 Sb. - podrobnější Výběrové/zadávací řízení Uchazeč Základní instituty a pojmy 6 Veřejný zadavatel Definice v § 2, odst. 2 zákona Dotovaný zadavatel Definice v § 2, odst. 3 zákona Sektorový zadavatel Definice v § 2, odst. 6 zákona „Soukromý zadavatel“ Osoby, na které se nevztahuje zákon, postupují pouze podle pravidel stanovených v Příručce pro příjemce finanční podpory z OP VK. Rozdělení zadavatelů 7 Veřejná zakázka na dodávky je zakázka, jejímž předmětem je pořízení věci („zboží“) formou koupě, koupě zboží na splátky nebo nájmu zboží. Dále za zakázku na dodávky lze považovat poskytnutí služby spočívající v umístění, montáži či uvedení zboží (viz předchozí věta) do provozu, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění zakázky na dodávky Veřejná zakázka na stavební práce Veřejná zakázka na služby je zakázka, která není zakázkou na dodávky nebo stavební práce Rozdělení zakázek 8 Obecné zásady obsažené ve smlouvě o založení ES Volný pohyb zboží a služeb, právo usazování, rovné zacházení, zákaz diskriminace, transparentnost, proporcionalita, vzájemné uznávání osvědčení § 6 zákona Transparentnost, rovné zacházení, zákaz diskriminace Ostatní Vnitřní předpisy příjemců Obecné zásady pro zadávání VZ 9 Zadavatelem zakázky v OP VK může být příjemce dotace nebo jeho partner Partner může zadávat veřejné zakázky v rámci projektu pouze pokud je k tomu pověřen ve smlouvě o partnerství Za správný postup při zadání veřejné zakázky je poskytovateli vždy odpovědný příjemce Je v zájmu příjemce, aby v partnerské smlouvě definoval odpovědnost partnera ve vztahu k příjemci tak, aby v případě, kdy ŘO konstatuje v zakázce prováděné partnerem nesrovnalost a postihne příjemce odvodem za porušení rozpočtové kázně, partner příjemci nahradil vzniklou škodu (odvod a případné penále) Vztah příjemce a partnera při zadávání zakázek 10 Věcná souvislost Je všechny poptávané produkty schopen běžně dodat jeden dodavatel? Místní souvislost Je ve všech místech plnění schopen běžně plnit jeden dodavatel? Časová souvislost Na jak dlouhou dobu lze relevantně stanovit předmět plnění? Problémy při stanovení předmětu Hardware Software Specifické produkty Stanovení předmětu zakázky 11 Principy Průzkum trhu, odhad na základě zkušenosti, ceníky Využití předpokládané hodnoty - na základě předpokládané hodnoty zakázky jsou určena pravidla, podle kterých probíhá výběrové/zadávací řízení - Předpokládaná cena stanovená v zakázce je relevantní i v případě, kdy výsledná vysoutěžená cena je vyšší Předpokládaná x Maximální hodnota Zadavatel není oprávněn vyloučit uchazeče z důvodu překročení předpokládané ceny Stanovení předpokládané hodnoty zakázky 12 V zásadě se nedělí (tak abychom se dostali pod limit Dělení dle věci Dělení dle místa Dělení dle času Dělení dle subjektu Neočekávané situace + nová potřeba Dělení bez vlivu na limit Dělení zakázek 13 Postup řízení Náležitosti formulářů Kvalifikace a hodnocení Ukončení VZ Dělení zakázek dle PPP Výjimky a nestandardní případy Zakázky dle PPP (obsah) 14 Proces Náležitosti výzvy/ ZD Identifikační údaje: Název, popis plnění, předpokládaná hodnota, informaci o tom, zda se jedná o VZ dle zákona Povinná publicita: logolink, odkaz na financování z ESF Kontaktní údaje: kontaktní osoba, poskytnutí ZD, Další údaje: jazyk, hodnotící kritéria Přesné požadavky obsahuje Příručka pro příjemce (např. verze 3 - s. 92, 93) Zahájení VZ 15 Povinné lhůty Lhůta pro podání nabídek Lhůty stanovené zadavatelem Lhůty pro hodnocení Lhůta pro podpis smlouvy …a další Poskytování informací uchazečům Nutnost poskytnout informaci prokazatelně všem uchazečům V souvislosti s doplněním informací o ZD je nutné přiměřeně upravit lhůtu pro podání nabídek. Diskriminace Lhůty a jejich stanovení 16 Komise/ pověřená osoba Mohou být zaměstnanci zadavatele Mohou zastávat i roli komise pro otevírání obálek Postup + dokladování Hodnoceny jsou pouze úplné nabídky Nabídky předložené po uplynutí lhůty nejsou hodnoceny Nabídky, které nesplňují další podmínky výzvy a kvalifikační kritéria nejsou hodnoceny O hodnocení je vždy nutné pořídit protokol – povinné náležitosti v PPP Střet zájmů Hodnocení nabídek 17 Kvalifikační kritéria Podmínka, kterou musí uchazeč splnit, aby jeho nabídka byla hodnocena Nevhodně nastavená kvalifikační kritéria mohou diskriminovat uchazeče Hodnotící kritéria Parametr, podle kterého se hodnotí kvalita nabídek Nesmí být shodné s kvalifikačními kritérii Hodnotící kritéria - druhy Cena (může být i jediným kritériem) – nejnižší cena vítězí Jiná kvantitativní kritéria – dle nastavení vítězí nejvyšší, nebo nejnižší Kvalitativní kritéria – hodnoceno subjektivně komisí Práce s hodnotícími kritérii Nutno postupovat transparentně, zejména v případě subjektivních kritérií Kvalifikační/Hodnotící kritéria 18 Uzavření smlouvy – postup a možnosti Zadavatel je oprávněn uzavřít smlouvu pouze s uchazečem, který podal vítěznou nabídky – pokud odmítne, pak s druhým Uzavřená smlouva musí odpovídat podmínkám stanoveným v zadávací dokumentaci Náležitosti smlouvy dle PPP Střet zájmů – zaměstnanci, realizační tým, osoby, které se podílely na přípravě veřejné zakázky Zrušení VZ – možnosti a důsledky Nutnost informovat všechny uchazeče Zakázku lze zrušit pouze pokud jsou splněny podmínky dle PPP Zadavatel přeformuluje podmínky a zadává znovu Zadavatel je povinen o důvodech zrušení informovat poskytovatele Ukončení VZ 19 Nemusí být prováděno výběrové řízení a je dostačující zaslat přímo objednávku jednomu vhodnému dodavateli S vybraným dodavatelem nemusí být nutně uzavřena písemná smlouva V případě nákupu drobných položek v obchodě stačí doložit paragon Zakázky dle příručky do 200k 20 Zadavatel je povinen písemně vyzvat k podání nabídky alespoň 3 dodavatele. Lhůta pro podání nabídek musí trvat minimálně 9 kalendářních dní ode dne odeslání výzvy Hodnocení nabídek nemusí být prováděno hodnotící komisí, stačí, když jej provede pověřená osoba zadavatele Písemná smlouva Kvalifikační kritéria dle § 54 zákona Zakázky dle příručky 200k – 800k 21 Zadavatel je povinen písemně oslovit alespoň 5 dodavatelů Povinnost zveřejnit výzvu na stránkách MŠMT nebo ZS Lhůta pro podání nabídek činí alespoň 10 dnů Hodnotící komise je alespoň tříčlenná Písemná smlouva (musí být již součástí nabídky) Kvalifikační kritéria dle § 53 a §54 zákona Postup pro zakázky dle příručky nad 2M se uplatní pouze pro uchazeče, kteří se neřídí zákonem Zakázky dle příručky 800k – 2M 22 Veřejná zakázka před realizací projektu Musí být v souladu s pravidly OP VK (případně se zákonem) Administrace není způsobilý výdaj Dlouhodobě nasmlouvané služby Alespoň 6 měsíců před začátkem realizace Podmínky využívání služby nesmí být měněny Plnění poskytované zdarma Výjimky a nestandardní případy 23 Systematika zákona Obecná ustanovení Standardní průběh VZ Zvláštní instituty a výjimky Ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (obsah) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (obsah) 24 §1 působnost zákona Věcná, místní, časová Eurokonformní výklad §2 zadavatel veřejné zakázky §6 Zásady postupu dodavatele §7- §16 veřejná zakázka Legální definice, rozdělení – věcné, finanční §17 Vymezení některých dalších pojmů Dodavatel, identifikační údaje, kvalifikace, subdodavatel, zadávací podmínky, zadávání Obecná ustanovení 25 §18 obecné výjimky z působnosti zákona Odst. 1, písm. d) – výzkum a vývoj Odst. 1, písm. g) – nabytí či nájem existujících nemovitostí Odst. 1, písm. h) – programový obsah pro vysílání Odst. 1, písm. j) – poskytování osobou kontrolovanou zadavatelem Odst. 3 – zadávání zakázek malého rozsahu §19 výjimky pro sektorové dodavatele Výjimky §§ 18 a 19 26 Otevřené řízení §27 Užší řízení §28 Jednací řízení s uveřejněním §29 Jednací řízení bez uveřejnění §34 Soutěžní dialog §35 Zjednodušené podlimitní řízení §38 Druhy zadávacího řízení 27 Zahájení – oznámení/výzva §§26 – 38 Lhůty Lhůta pro doručení žádostí Lhůta pro podání nabídky Zadávací lhůta – doba, po kterou je uchazeč vázán svou nabídkou Otevírání obálek Hodnocení nabídek Výběr nejvýhodnější nabídky Uzavření smlouvy Zahájení a postup v zadávacím řízení 28 a)Obchodní podmínky, včetně platebních podmínek b)Technické podmínky (§45) c)Požadavky na varianty nabídek d)Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny e)Podmínky a požadavky na zpracování nabídky f)Způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií g)Jiné požadavky zadavatele Další Náležitosti ZD 29 Základní kvalifikační předpoklady §53 Bezúhonnost, nekalá soutěž, úpadek, daňové nedoplatky Profesní kvalifikační předpoklady §54 Výpis z OR, doklad o oprávnění k podnikání, členství v prof. Organizaci, odborná způsobilost Ekonomické předpoklady §55 Pojistná smlouva, účetní rozvaha, celkový obrat Technické kvalifikační předpoklady Významné dodávky, popisy zboží… Prokazování kvalifikace Prokázání subdodavatelem, zahraniční osoby Kvalifikace 30 Obsah nabídek Identifikační údaje, podpisy, dokumenty požadované zákonem Hodnotící komise Složení, střet zájmů Posouzení nabídek Žádost o vysvětlení, mimořádně nízká nabídková cena, hodnotící kritéria Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek Hodnocení 31 Výběr nejvhodnější nabídky Oznámení do 5 pracovních dnů, náležitosti Uzavření smlouvy Smlouva musí odpovídat vysoutěženým podmínkám, oznámení o výsledku ZŘ (§83) Zrušení zadávacího řízení Nebyly doručeny nabídky, všichni uchazeči byli vyřazeni, nebyla uzavřena smlouva … Ukončení zadávacího řízení 32 Náležitosti Uzavřená s jedním nebo více (min. 3) uchazeči Písemná forma Na dobu určitou, nejdéle však na 4 roky Přesně vymezuje podmínky dílčích plnění Předpokládaná hodnota zakázky – součet všech plnění Podrobná úprava §§89 - 92 Možnosti využití Zadavatel nezná přesný rozsah plnění Rámcová smlouva 33 K čemu to je dobré Zadavatel ví, že v budoucnu bude potřebovat navýšit plnění, ale neví kdy a v jaké míře Zjednodušení postupu zadavatele Maximálně 30% z celkové hodnoty zakázky Podmínky využití Předpokládaná cena zakázky – nutno přičíst i opci Opci musí plnit vítěz původní VZ Možnost využít jednací řízení bez uveřejnění Opce 34 Jak na to? Zadavatel může rozdělit VZ na části, pokud to povaha VZ umožňuje Uchazeči podávají nabídku (dle výzvy) na všechny či jen některé části Předpokládaná hodnota zakázky je součtem hodnoty všech částí Kdy použít? V případě, kdy jeden dodavatel není schopen splnit vše V případě, kdy se zadavatel domnívá, že různí dodavatelé splní nejvýhodněji různé části zakázky Zadávání částí VZ 35 Dle zákona Námitku podává neúspěšný uchazeč Námitku je nutné doručit zadavateli do 15 dní od zjištění namítané skutečnosti Námitky jsou podávány písemně Uchazeč se může vzdát práva na podání námitky Dle příručky Neformální způsob řešení Námitky 36 Popis činnosti Vztah k příjemci Vztah ÚOHS x ŘO ÚoHS 37 Druhy Postup řešení Sankce Důsledky pro realizaci projektů Nesrovnalosti ve veřejných zakázkách Nesrovnalosti ve veřejných zakázkách 38 Vaše dotazy prosím Dotazy

http://kraken.slv.cz/6As135/2013

6As135/2013 6 As 135/2013-8 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudcù JUDr. Tomá¹e Langá¹ka a Mgr. Evy ©onkové v právní vìci ¾alobkynì: I. K., proti ¾alovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve vìcech pobytu cizincù, se sídlem Praha 4, námìstí Hrdinù 3, týkající se øízení o ¾alobì proti rozhodnutí Policie Èeské republiky, Slu¾by cizinecké policie, Øeditelství slu¾by cizinecké policie, ze dne 23. bøezna 2010, è. j. CPR-15343-1/ÈJ-2009-9CPR-C213, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobkynì proti rozsudku Mìstského soudu v Praze ze dne 29. èervence 2013, è. j. 11 A 112/2010-51, Rozhodnutím Policie Èeské republiky, Oblastního øeditelství slu¾by cizinecké policie Brno, Inspektorátu cizinecké policie Brno è. j. CPBR-09453/CI-2009-064061 ze dne 23. záøí 2009 byla zamítnuta ¾ádost ¾alobkynì o povolení k dlouhodobému pobytu na území Èeské republiky. Dne 23. bøezna 2010 rozhodnutím è. j. CPR-15343-1/ÈJ-2009-9CPR-C213 zamítla Policie Èeské republiky, Slu¾ba cizinecké policie, Øeditelství slu¾by cizinecké policie odvolání ¾alobkynì proti shora uvedenému rozhodnutí a toto rozhodnutí potvrdila. Proti tomuto rozhodnutí podala ¾alobkynì dne 7. dubna 2010 ¾alobu u Krajského soudu v Brnì, která byla postoupena Mìstskému soudu v Praze, v ní¾ se domáhala zru¹ení rozhodnutí ¾alovaného a vrácení vìci ¾alovanému k dal¹ímu øízení. Rozsudkem ze dne 29. èervence 2013 è. j. 11 A 112/2010-51, který nabyl právní moci dne 6. srpna 2013 (dále té¾ napadený rozsudek ), Mìstský soud v Praze ¾alobu ¾alobkynì zamítl. Proti tomuto rozsudku podala ¾alobkynì (dále jen stì¾ovatelka ) dne 21. srpna 2013 prostøednictvím Mìstského soudu v Praze kasaèní stí¾nost. Podle § 106 odst. 2 vìty první soudního øádu správního (dále jen s. ø. s. ) musí být kasaèní stí¾nost podána do dvou týdnù po doruèení rozhodnutí. Podle doruèenky zalo¾ené v soudním spise Mìstského soudu v Praze byl napadený rozsudek stì¾ovatelce doruèen prostøednictvím jejího obecného zmocnìnce v úterý 6. srpna 2013. Lhùta k podání kasaèní stí¾nosti v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními uplynula o dva týdny pozdìji, tj. v úterý 20. srpna 2013 (§ 40 odst. 1 vìta první a odst. 2 s. ø. s.; srov. té¾ usnesení Nejvy¹¹ího správního soudu è. j. 5 Afs 13/2003-58 ze dne 25. záøí 2003, publikované pod è. 57/2004 Sb. NSS). Z údajù na po¹tovní obálce, uvedených dr¾itelem po¹tovní licence, byla kasaèní stí¾nost podána k po¹tovní pøepravì ve støedu dne 21. srpna 2013; doruèena Mìstskému soudu v Praze byla 23. srpna 2013. Kasaèní stí¾nost byla tedy k po¹tovní pøepravì podána den po uplynutí zákonné lhùty k jejímu podání ve smyslu § 40 odst. 4 s. ø. s. Dle § 60 odst. 3 vìty první s. ø. s., ve spojení s § 120 s. ø. s., nemá ¾ádný z úèastníkù právo na náhradu nákladù øízení, byla-li ¾aloba odmítnuta.

http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=212289&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=4280176

27. března 2019(*) „Kasační opravný prostředek – Subvence – Dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Číny – Konečné vyrovnávací clo – Nařízení (ES) č. 597/2009“ Ve věci C‑237/17 P, jejímž předmětem je kasační opravný prostředek na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie, podaný dne 8. května 2017, Canadian Solar Emea GmbH, se sídlem v Mnichově (Německo), Canadian Solar Manufacturing (Changshu) Inc., se sídlem v Changshu (Čína), Canadian Solar Manufacturing (Luoyang) Inc., se sídlem v Luoyang (Čína), Csi Cells Co. Ltd, se sídlem v Suzhou (Čína), Csi Solar Power Group Co. Ltd, dříve Csi Solar Power (China) Inc., se sídlem v Suzhou, zastoupené J. Bourgeoisem a A. Willemsem, avocats, jakož i S. De Knopem a M. Meulenbeltem, advocaten, účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky), Rada Evropské unie, zastoupená H. Marcos Fraile, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s N. Tuominen, avocată, Evropská komise, zastoupená T. Maxian Ruschem, J.-F. Brakelandem a N. Kuplewatzkym, jako zmocněnci, vedlejší účastnice v prvním stupni, ve složení T. von Danwitz, předseda sedmého senátu vykonávající funkci předsedy čtvrtého senátu, K. Jürimäe, C. Lycourgos (zpravodaj), E. Juhász a C. Vajda, soudci, 1 Svým kasačním opravným prostředkem se společnosti Canadian Solar Emea GmbH, Canadian Solar Manufacturing (Changshu) Inc., Canadian Solar Manufacturing (Luoyang) Inc., Csi Cells Co. Ltd a Csi Solar Power Group Co. Ltd, dříve Csi Solar Power (China) Inc. (dále jen „Csi Solar Power“), domáhají zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 28. února 2017, JingAo Solar a další v. Rada (T‑158/14, T‑161/14 a T‑163/14, nezveřejněný, dále jen „napadený rozsudek“, EU:T:2017:126), v části, v níž Tribunál uvedeným rozsudkem zamítl jejich žalobu znějící na zrušení prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1239/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky (Úř. věst. 2013, L 325, s. 66, dále jen „sporné nařízení“), v rozsahu, v němž se použije na navrhovatelky. 2 Evropská komise se svým vedlejším kasačním opravným prostředkem domáhá zrušení napadeného rozsudku v rozsahu, v němž Tribunál zamítl námitku nepřípustnosti vznesenou Komisí. 3 Článek 15 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. 2009, L 188, s. 93, dále jen „základní nařízení“), stanoví: „Pokud z konečného zjištění skutkového stavu vyplývá, že existují napadnutelné subvence a jimi způsobená újma a v zájmu Společenství podle článku 31 je nutné zasáhnout, uloží Rada [Evropské unie] na návrh Komise předložený po konzultaci s poradním výborem konečné vyrovnávací clo. Pokud Rada nerozhodne prostou většinou o odmítnutí návrhu ve lhůtě jednoho měsíce po jeho podání Komisí, je návrh Radou přijat. 4 Podle článku 1sporného nařízení se ukládá konečné vyrovnávací clo ve výši 6,4 % použitelné na čínské společnosti, které – tak jako navrhovatelky – nebyly vybrány do vzorku, avšak spolupracovaly při šetření, a které jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení. 5 Článek 2 uvedeného nařízení v podstatě stanoví, že při splnění určitých podmínek je dovoz, pro nějž bylo předloženo prohlášení k propuštění do volného oběhu v případě výrobků v současnosti kódů KN ex 8541 40 90 (kódy TARIC 8541409021, 8541409029, 8541409031 a 8541409039) a na nějž jsou vystaveny faktury společnostmi, od kterých Komise přijala závazky a jejichž názvy jsou uvedeny v příloze prováděcího rozhodnutí Komise 2013/707/EU ze dne 4. prosince 2013, kterým se potvrzuje přijetí závazku nabídnutého v souvislosti s antidumpingovým a antisubvenčním řízením týkajícím se dovozu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky po dobu uplatňování konečných opatření (Úř. věst. 2013, L 325, s. 214), osvobozen od antisubvenčního cla uloženého podle článku 1 téhož nařízení. 6 Navrhovatelky jsou součástí skupiny Canadian Solar. Společnosti Canadian Solar Manufacturing (Changshu), Canadian Solar Manufacturing (Luoyang), Csi Cells Co. a Csi Solar Power jsou vyvážejícími výrobci krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a článků. Společnost Canadian Solar Emea je dovozce usazený v Evropské unii, který je s uvedenými společnostmi v obchodním spojení. 7 Dne 6. září 2012 uveřejnila Komise v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. 2012, C 269, s. 5). 8 Současně Komise dne 8. listopadu 2012 uveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. 2012, C 340, s. 13). 9 Skupina Canadian Solar v rámci tohoto řízení spolupracovala. 10 Dne 23. listopadu 2012 předložily navrhovatelky žádost, aby byly vybrány do vzorku na základě článku 27 základního nařízení. Této žádosti však nebylo vyhověno. 11 Dne 1. března 2013 přijala Komise nařízení (EU) č. 182/2013, kterým se zavádí celní evidence dovozu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky (Úř. věst. 2013, L 61, s. 2). 12 Dne 4. června 2013 přijala Komise nařízení (EU) č. 513/2013 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky a o změně nařízení č. 182/2013 (Úř. věst. 2013, L 152, s. 5). 13 Dne 2. srpna 2013 přijala Komise rozhodnutí 2013/423/EU, kterým se přijímá závazek nabízený v souvislosti s řízením o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky (Úř. věst. 2013, L 209, s. 26) skupinou spolupracujících čínských vyvážejících výrobců vyjmenovaných v příloze k tomuto rozhodnutí, mezi nimiž byly uvedeny společnosti Canadian Solar Manufacturing (Changshu), Canadian Solar Manufacturing (Luoyang), Csi Cells Co. a Csi Solar Power společně s čínskou obchodní komorou pro vývoz a dovoz strojírenských a elektronických výrobků (dále jen „CCCME“). 14 Téhož dne přijala Komise nařízení (EU) č. 748/2013, kterým se mění nařízení č. 513/2013 (Úř. věst. 2013, L 209, s. 1), aby bylo zohledněno rozhodnutí 2013/423. Článek 6 nařízení č. 513/2013, ve znění nařízení č. 748/2013, mimo jiné stanoví, že při splnění určitých podmínek je v případě některých výrobků dovoz, pro nějž bylo předloženo prohlášení o propuštění do volného oběhu a na nějž jsou vystaveny faktury společnostmi, od kterých Komise přijala závazky a jejichž názvy jsou uvedeny v příloze rozhodnutí 2013/423, osvobozen od prozatímního antidumpingového cla uloženého podle článku 1 uvedeného nařízení. 15 Dne 27. srpna 2013 sdělila Komise základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě zamýšlela doporučit uložení antidumpingového cla na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Číny. 16 Po poskytnutí konečných informací vyplývajících z antidumpingového a antisubvenčního řízení předložili vyvážející výrobci společně s CCCME oznámení o změně původní nabídky závazku. Komise znění závazku přijala, aby odvrátila také škodlivé účinky dovozu subvencovaných výrobků. O připojení se k tomuto závazku požádala i řada dalších vyvážejících výrobků. 17 Dne 2. prosince 2013 přijala Rada sporné nařízení. Téhož dne přijala Rada také prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1238/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá uložené prozatímní clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky (Úř. věst. 2013, L 325, s. 1). 18 Dne 4. prosince 2013 přijala Komise prováděcí rozhodnutí 2013/707, kterým potvrdila přijetí změněného závazku nabídnutého vyvážejícími výrobci vyjmenovanými v jeho příloze společně s CCCME v souvislosti s antidumpingovým a antisubvenčním řízením týkajícím se dovozu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Číny po dobu uplatňování konečných opatření. 19 V návaznosti na podání žaloby na neplatnost ve věci, v níž byl vydán napadený rozsudek, přijala Komise prováděcí nařízení (EU) 2015/866 ze dne 4. června 2015, kterým se odvolává přijetí závazku tří vyvážejících výrobců podle prováděcího rozhodnutí 2013/707 (Úř. věst. 2015, L 139, s. 30). Podle článku 1 tohoto prováděcího nařízení se odvolává přijetí závazku mimo jiné ve vztahu ke společnostem Canadian Solar Manufacturing (Changshu), Canadian Solar Manufacturing (Luoyang), Csi Cells Co. a Csi Solar Power. Uvedené prováděcí nařízení vstoupilo v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, tedy dne 6. června 2015. 20 Navrhovatelky vznesly na podporu své žaloby tři žalobní důvody, z nichž první vycházel z porušení čl. 10 odst. 12 a 13 základního nařízení, druhý vycházel z porušení článků 1 a 27 tohoto nařízení a třetí vycházel z porušení čl. 2 písm. c) uvedeného nařízení. 21 Tribunál nejprve zamítl námitku nepřípustnosti vznesenou Radou a Komisí, když dospěl mimo jiné k závěru, že přijetí nabídky závazku nemá vliv ani na přípustnost žaloby podané proti aktu, kterým se ukládá vyrovnávací clo, ani na posouzení důvodů uplatňovaných na podporu této žaloby, a že trvá zájem navrhovatelek na zrušení sporného nařízení. 22 Poté Tribunál posuzoval důvody vznesené navrhovatelkami na podporu jejich žaloby. První dva žalobní důvody odmítl jako nepřípustné a třetí žalobní důvod zamítl jako neopodstatněný. Na základě toho Tribunál zamítl žalobu jako celek. 23 Navrhovatelky svým kasačním opravným prostředkem navrhují, aby Soudní dvůr: – vyhověl návrhu formulovanému v prvním stupni a zrušil sporné nařízení v rozsahu, v němž se týká navrhovatelek; – uložil žalované v prvním stupni náhradu nákladů vynaložených navrhovatelkami v řízení v prvním stupni i v řízení o kasačním opravném prostředku a rozhodl, že žalovaná v prvním stupni ponese vlastní náklady vynaložené v obou těchto řízeních; – rozhodl, že všichni další účastníci řízení o kasačním opravném prostředku ponesou vlastní náklady řízení, nebo podpůrně – vrátil věc Tribunálu, aby vydal konečné rozhodnutí, a – rozhodl, že o nákladech řízení v prvním stupni a řízení o kasačním opravném prostředku bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí Tribunálu, a – rozhodl, že další účastníci řízení o kasačním opravném ponesou vlastní náklady řízení. 24 Rada navrhuje, aby Soudní dvůr: – uložil navrhovatelkám náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku a řízení před Tribunálem. 25 Komise navrhuje, aby Soudní dvůr: – uložil navrhovatelkám náhradu nákladů řízení. 26 Komise, podporovaná Radou, svým vedlejším kasačním opravným prostředkem navrhuje, aby Soudní dvůr: – prohlásil žalobu v prvním stupni za nepřípustnou nebo – podpůrně prohlásil žalobu v prvním stupni za bezpředmětnou nebo – ještě podpůrněji prohlásil žalobu v prvním stupni za neopodstatněnou a změnil výklad příčinné souvislosti ve smyslu článku 8 základního nařízení, jejž podal Tribunál v rámci třetího žalobního důvodu v prvním stupni, a 27 Navrhovatelky navrhují, aby Soudní dvůr: – zamítl vedlejší kasační opravný prostředek jako celek, – uložil Komisi náhradu nákladů vynaložených navrhovatelkami v řízení v prvním stupni i v řízení o vedlejším kasačním opravném prostředku a rozhodl, že Komise ponese vlastní náklady vynaložené v obou těchto řízeních, a – rozhodl, že Rada ponese vlastní náklady řízení. K vedlejšímu kasačnímu opravnému prostředku 28 Primárním cílem vedlejšího kasačního opravného prostředku podaného Komisí je zpochybnění přípustnosti žaloby v prvním stupni; tato otázka přípustnosti předchází meritorním otázkám vzneseným v rámci hlavního kasačního opravného prostředku. Proto je třeba na prvním místě zkoumat tento vedlejší kasační opravný prostředek. 29 Komise, podporovaná Radou, vznáší na podporu svého vedlejšího kasačního opravného prostředku dva důvody. První důvod vedlejšího kasačního opravného prostředku uplatňovaný primárně vychází z nesprávného právního posouzení spočívajícího v tom, že Tribunál měl za to, že sporné nařízení může samo o sobě mít právní následky pro navrhovatelky. Druhý důvod vedlejšího kasačního opravného prostředku, uplatňovaný podpůrně, vychází z nedostatečného odůvodnění a z nesprávného právního posouzení spočívajícího v tom, že Tribunál rozhodl, že právní zájem navrhovatelek na zrušení sporného nařízení ke dni vyhlášení napadeného rozsudku nadále trvá. K prvnímu důvodu vedlejšího kasačního opravného prostředku 30 První důvod vedlejšího kasačního opravného prostředku, který je uplatňován primárně, se dělí na dvě části. 31 V rámci první části tohoto důvodu vedlejšího kasačního opravného prostředku, která míří na body 38 až 44 napadeného rozsudku, Komise tvrdí, že Tribunál dostatečně neodůvodnil svůj závěr, že právní situace navrhovatelek je dotčena nikoli prováděcím rozhodnutím 2013/707, nýbrž sporným nařízením, a že Tribunál formulací tohoto závěru v každém případě porušil obecnou zásadu unijního práva týkající se institucionální rovnováhy a články 13 a 14 základního nařízení. 32 Komise se zaprvé domnívá, že závěr Tribunálu, že je třeba požadovat zrušení sporného nařízení jakožto vhodný prostředek pro zpochybnění závěru o existenci subvencí, újmy a příčinné souvislosti, zcela opomíjí skutečnost, že navrhovatelky měly napadnout prováděcí rozhodnutí 2013/707, bylo-li jejich cílem zpochybnit tento závěr. Úvahy Tribunálu přitom podle Komise podporují pouze závěr, že žalobu lze podat buď proti spornému nařízení, nebo proti prováděcímu rozhodnutí 2013/707. Komise z toho vyvozuje nedostatek odůvodnění, neboť z napadeného rozsudku podle ní nelze dovodit, proč je nutně, a dokonce i obvykle aktem, který má být napaden, sporné nařízení, a nikoli prováděcí rozhodnutí 2013/707, z něhož ve skutečnosti vyplývají práva či povinnosti dotyčného dovozce. 33 Zadruhé Komise tvrdí, že Tribunál svým rozhodnutím, že žaloba musí být podána proti spornému nařízení, a nikoli proti prováděcímu rozhodnutí 2013/707, porušil obecnou zásadu institucionální rovnováhy a nevzal v potaz rozdělení pravomocí mezi Radou a Komisí, jak je upraveno v článcích 13 a 14 základního nařízení. Závěr Tribunálu totiž podle názoru Komise implikuje, že toto prováděcí rozhodnutí není samo o sobě dostačující, nýbrž musí být potvrzeno nezávislými právy a povinnostmi upravenými Radou přijetím sporného nařízení. 34 Komise mimoto uvádí, že tyto případy nesprávného právního posouzení nemohou být napraveny závěrem formulovaným v bodě 39 napadeného rozsudku, totiž že unijní soudy „implicitně, avšak nutně“ potvrdily přípustnost žalob proti nařízením, kterými se ukládá konečné clo, podaných zúčastněnými stranami, jejichž závazek byl přijat. Komise uvádí, že jednak tato otázka vůbec nebyla v judikatuře citované v tomto bodě řešena, a jednak je tato judikatura v přímém rozporu s rozsudkem ze dne 29. března 1979, NTN Toyo Bearing a další v. Rada (113/77, EU:C:1979:91). 35 V rámci druhé části prvního důvodu vedlejšího kasačního opravného prostředku Komise tvrdí, že přijetí závazku je příznivým aktem, o jehož přijetí žádaly navrhovatelky a který se nedotýká jejich právní situace. Opačný závěr Tribunálu v bodě 43 napadeného rozsudku, i v případě, že by byl správný, podle Komise dokládá pouze zájem požadovat zrušení prováděcího rozhodnutí 2013/707, avšak nikoli zájem požadovat zrušení sporného nařízení. Bod 43 napadeného rozsudku podle Komise obsahuje nesprávné právní posouzení v dvojím ohledu. 36 Zaprvé uvedený bod 43 podle Komise neobsahuje žádný sled úvah, jenž by vysvětloval, proč se přijetí závazku Komisí liší od rozhodnutí Komise, jímž se prohlašuje oznámené spojení podniků za slučitelné s vnitřním trhem, od prohlášení Komise, že určitá dohoda není v rozporu s čl. 101 odst. 1 SFEU, nebo od rozhodnutí, kterým se oznámená státní podpora prohlašuje za slučitelnou s vnitřním trhem. 37 Zadruhé Komise tvrdí, že článek 13 základního nařízení nestanoví přijetí samostatného aktu, jakmile Komise ukončila šetření ohledně subvencí a újmy. Závěr Tribunálu přitom podle Komise vede k tomu, že společnost, která nabídne závazek, bude povinna předem napadnout rozhodnutí o přijetí závazku ještě před tím, než bude antisubvenční šetření několik měsíců poté ukončeno. 38 Komise pro úplnost uvádí, že bod 44 napadeného rozsudku obsahuje nesprávné právní posouzení v dvojím ohledu. Na jedné straně tvrzení Tribunálu, že sporné nařízení změnilo právní situaci navrhovatelek, pokud jde o „vyrovnávací clo na výrobky, na něž se nevztahuje závazek“, spočívá podle Komise na nesprávném právním posouzení, jehož se Tribunál dopustil při výkladu nabídky závazku nebo zkreslením důkazů, pokud by tato nabídka měla být kvalifikována jako „skutková okolnost“. Podle Komise totiž navrhovatelky neměly právo prodávat dotyčný výrobek jinak než v souladu s ustanoveními závazku, což jasně a jednoznačně vyplývá ze znění nabídky závazku. Clo tedy mělo být uloženo pouze na výrobky překračující roční objem, a nikoli na „výrobky, na něž se nevztahuje závazek“. 39 Na druhé straně clo na „výrobky […] překračující roční objem“ již podle Komise bylo zahrnuto do nabídky závazku, a nejedná se tudíž o nové právo nebo novou povinnost vyplývající ze sporného nařízení. 40 Navrhovatelky mají za to, že první důvod vedlejšího kasačního opravného prostředku je třeba zamítnout. 41 V rámci prvního důvodu vedlejšího kasačního opravného prostředku Komise v podstatě tvrdí, že se Tribunál v bodech 38 až 44 napadeného rozsudku dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že sporné nařízení je samo o sobě způsobilé mít právní následky pro navrhovatelky. 42 První část tohoto důvodu vychází v podstatě z toho, že Tribunál dostatečně neodůvodnil svůj závěr, že právní situace navrhovatelek je dotčena sporným nařízením, a nikoli prováděcím rozhodnutím 2013/707, kterým Komise přijala závazek nabídnutý vyvážejícími výrobci uvedenými v jeho příloze, mezi nimiž jsou i vyvážející výrobci náležející do skupiny Canadian Solar, a z toho, že Tribunál formulováním tohoto závěru v každém případě porušil zásadu institucionální rovnováhy. 43 Zaprvé je třeba poukázat na to, že na rozdíl od argumentů Komise Tribunál v bodech 38 až 44 napadeného rozsudku netvrdí, ani že aktem, který má být nutně, a dokonce obvykle napaden, je sporné nařízení, ani že žaloba na neplatnost měla být podána proti tomuto nařízení, a nikoli proti prováděcímu rozhodnutí 2013/707. Je tedy třeba konstatovat, že argument Komise vychází z nesprávného pochopení napadeného rozsudku. Za těchto podmínek nelze Tribunálu vytýkat, že neodůvodnil něco, co netvrdil. 44 Zadruhé je třeba na jedné straně konstatovat, že kdyby měl být postoj Komise přijat, znamenalo by to, že by podnikům, jejichž závazek minimální dovozní ceny (dále jen „MDC“) byl Komisí přijat, bylo znemožněno napadnout nařízení, kterým jim bylo uloženo konečné vyrovnávací clo. Jak přitom Tribunál uvedl v bodě 39 napadeného rozsudku, Tribunál ani Soudní dvůr ve svých rozsudcích citovaných v uvedeném bodě nerozhodly, že žaloba na neplatnost podaná podnikem proti nařízení, kterým mu bylo uloženo konečné antidumpingové clo, je nepřípustná z důvodu, že závazek MDC nabídnutý tímto podnikem byl Komisí přijat. 45 Na druhé straně je třeba poukázat na to, že se sporné nařízení nezbytně dotýká právní situace navrhovatelek, neboť kdyby takové nařízení bylo zrušeno, stala by se nabídka závazku bezpředmětnou. Právě na to přitom Tribunál poukázal v bodě 42 napadeného rozsudku. 46 Kromě toho je třeba připomenout, že jak vyplývá z bodů 41 a 42 napadeného rozsudku, navrhovatelky nadále podléhají vyrovnávacímu clu stanovenému ve sporném nařízení v souladu s jeho články 1 a 2, pokud jde o dovoz, který by překročil roční objem stanovený v závazku MDC. 47 V tomto kontextu nemůže Komise platně tvrdit, že Tribunál porušil zásadu institucionální rovnováhy. Naopak postoj Komise, podle kterého měly navrhovatelky napadnout prováděcí rozhodnutí 2013/707, bylo-li jejich cílem zpochybnit závěry týkající se existence subvencí, by mohl být akceptován jen tehdy, kdyby Rada měla poté, co Komise přijala závazek MDC nabídnutý určitým podnikem, povinnost přijmout nařízení, kterým se ukládají konečná vyrovnávací opatření. Avšak pravomoc Rady není v tomto ohledu pravomocí vázanou, jak vyplývá z čl. 15 odst. 1 základního nařízení, podle něhož Rada návrh Komise přijme, nerozhodne-li o jeho zamítnutí. 48 V tomto směru je třeba připomenout, že úloha Komise je včleněna do rámce rozhodovacího procesu Rady. Jak vyplývá z ustanovení základního nařízení, je Komise pověřena vedením šetření a na jejich základě rozhodováním o tom, zda řízení ukončí, či zda v něm naopak bude pokračovat a přijme prozatímní opatření a navrhne Radě, aby přijala konečná opatření. Konečné rozhodnutí však přísluší Radě (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 14. března 1990, Nashua Corporation a další v. Komise a Rada, C‑133/87 a C‑150/87, EU:C:1990:115, bod 8). 49 První část prvního důvodu vedlejšího kasačního opravného prostředku je tedy třeba zamítnout. 50 Pokud jde o druhou část prvního důvodu vedlejšího kasačního opravného prostředku, podle něhož je přijetí závazku MDC aktem příznivým pro navrhovatelky, který se nedotýká jejich právní situace, na rozdíl od toho, co vyplývá z bodu 43 napadeného rozsudku, postačí uvést, že tato otázka je irelevantní, neboť aktem, vůči němuž směřuje žaloba na neplatnost, kterou Tribunál prohlásil za přípustnou, je sporné nařízení, a nikoli prováděcí rozhodnutí 2013/707, kterým Komise tento závazek přijala. 51 Pokud jde o oba případy nesprávného právního posouzení, jimiž je údajně stižen bod 44 napadeného rozsudku a jež Komise podle svých slov uvádí pouze pro úplnost, pak i kdyby byly prokázány, nemohou vzhledem k tomu, co vyplývá z bodů 41 až 48 tohoto rozsudku, mít jakýkoli vliv na platnost závěru Tribunálu, že námitka nepřípustnosti vznesená Radou a Komisí musí být zamítnuta z důvodu, že se sporné nařízení dotýká právní situace navrhovatelek. 52 Je třeba dodat, že Soudní dvůr již rozhodl, že unijní normotvůrce přijetím tohoto nařízení zavedl obchodní ochranná opatření, jež představují jednotný celek či „soubor“ a jejichž účelem je dosažení společného výsledku, a sice odstranění škodlivého účinku čínského subvencování dotčených výrobků na výrobní odvětví Unie, při současném plném zachování zájmu tohoto odvětví, a že článek 2 uvedeného nařízení není oddělitelný od jeho zbývajících ustanovení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 9. listopadu 2017, SolarWorld v. Rada, C‑205/16 P, EU:C:2017:840, body 46 a 57). 53 Z toho plyne, že první důvod vedlejšího kasačního opravného prostředku musí být zamítnut. K druhému důvodu vedlejšího kasačního opravného prostředku 54 V rámci druhého důvodu vedlejšího kasačního opravného prostředku, předloženého podpůrně, Komise podporovaná Radou tvrdí, že i kdyby se Tribunál v bodě 44 napadeného rozsudku právem domníval, že sporné nařízení změnilo právní situaci navrhovatelek, neboť pouze na základě tohoto nařízení musí navrhovatelky platit dotčené clo ze solárních panelů nad rámec ročního objemu, stala se žaloba na neplatnost podaná k Tribunálu bezpředmětnou dnem, kdy vstoupilo v platnost prováděcí nařízení 2015/866, kterým bylo přijetí závazku nabídnutého navrhovatelkami odvoláno. 55 Komise konstatuje, že ročního objemu dovozu dotčeného výrobku stanoveného v přijetí závazku nabídnutého navrhovatelkami nebylo před vstupem tohoto prováděcího nařízení v platnost nikdy dosaženo. I kdyby tedy navrhovatelky dovozovaly svůj právní zájem na podání žaloby z ustanovení závazku, v němž se stanoví placení cla za výrobky dovážené nad rámec tohoto ročního objemu, přestal tento zájem každopádně existovat ke dni vstupu uvedeného prováděcího nařízení v platnost, což vedlo k závěru, že se žaloba na neplatnost stala k tomuto datu bezpředmětnou. Komise tvrdí, že Tribunál v tomto směru neodpověděl na argument, jejž vznesla na jednání před Tribunálem. 56 Komise dodává, že i kdyby se mělo za to, že Tribunál na tento argument v bodě 44 napadeného rozsudku odpověděl, jeho odpověď se netýká otázky vznesené Komisí. Právní následky přijetí závazku navrhovatelek již totiž podle Komise nemohly navrhovatelkám propůjčovat legitimní zájem na zahájení řízení právě proto, že Komise přijetí tohoto závazku vzhledem k jeho nedodržování odvolala. 57 Navrhovatelky se domnívají, že tento důvod musí být zamítnut, jelikož je nesrozumitelný a v každém případě irelevantní. 58 Je třeba poukázat na to, že zamítnutí prvního důvodu vedlejšího kasačního opravného prostředku vede k tomu, že musí být zamítnut i jeho druhý důvod. Ze závěrů, které vedly k zamítnutí zmíněného prvního důvodu, totiž vyplývá, že sporné nařízení má důsledky pro právní situaci navrhovatelek nezávisle na existenci prováděcího rozhodnutí 2013/707. 59 Okolnost, že prováděcím nařízením 2015/866 bylo odvoláno přijetí závazku nabídnutého navrhovatelkami, k němuž došlo prováděcím rozhodnutím 2013/707, přestože ročního objemu dovozu dotčeného výrobku stanoveného v tomto závazku nebylo nikdy dosaženo, nemůže mít jakýkoli vliv na zjištění, že se sporné nařízení dotýká právní situace navrhovatelek, a tedy tyto navrhovatelky mohly proti posledně uvedenému nařízení podat k Tribunálu žalobu na neplatnost, která je přípustná. 60 Druhý důvod vedlejšího kasačního opravného prostředku je proto třeba zamítnout. 61 Pokud jde o návrh Komise, předložený ještě podpůrněji, aby Soudní dvůr prohlásil žalobu v prvním stupni za neopodstatněnou a změnil výklad příčinné souvislosti ve smyslu článku 8 základního nařízení, jejž podal Tribunál v rámci třetího žalobního důvodu v prvním stupni, je třeba jej odmítnout jako nepřípustný, neboť není podložen žádnou právní argumentací. 62 S ohledem na výše uvedené úvahy musí být vedlejší kasační opravný prostředek zamítnut jako celek. 63 Navrhovatelky se na podporu svého kasačního opravného prostředku dovolávají jediného důvodu, vycházejícího z nesprávného právního posouzení spočívajícího údajně v tom, že Tribunál v bodech 61 až 71 napadeného rozsudku po navrhovatelkách požadoval, aby prokázaly svůj právní zájem na vznesení prvního a druhého důvodu jejich žaloby na neplatnost, a v každém případě z pochybení při právní kvalifikaci skutkového stavu, neboť navrhovatelky takový zájem skutečně mají. 64 Navrhovatelky na prvním místě tvrdí, že se Tribunál tím, že na možnost vznést samostatné žalobní důvody analogicky uplatnil judikaturu Soudního dvora, podle níž je každý žalobce povinen prokázat svůj právní zájem na podání žaloby, a sice zájem na zrušení napadeného aktu, dopustil právního omylu, a to ze čtyř důvodů. 65 Zaprvé jsou závěry Tribunálu podle navrhovatelek v rozporu s judikaturou Soudního dvora, která žalobkyním ukládá pouze povinnost prokázat zájem na zrušení napadeného aktu. 66 Navrhovatelky mimoto tvrdí, že Tribunál neučinil žádný rozdíl mezi prvním a druhým důvodem žaloby na neplatnost na straně jedné a situacemi, kdy je žalobní důvod nepřípustný, neboť žalobce není aktivně legitimován tento žalobní důvod vznést, na straně druhé. Tyto situace, jež byly dovozeny judikaturou Soudního dvora, míří podle navrhovatelek jednak na případ, kdy se daný důvod netýká žalobce, nýbrž sleduje obecný zájem nebo zájmy práva, a jednak na případ, kdy se daný žalobní důvod týká pravidel, která – podobně jako jednací řád určitého orgánu – nejsou určena k zajištění ochrany jednotlivcům. První a druhý důvod žaloby na neplatnost se přitom podle navrhovatelek netýkají tohoto druhu situací a Tribunál netvrdil, že by tomu tak bylo. 67 Zadruhé se navrhovatelky dovolávají porušení svého práva na obhajobu, neboť jim Tribunál neumožnil vznést žalobní důvody, jež považovaly za účelné, čímž porušil článek 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). 68 Zatřetí mají navrhovatelky za to, že i kdyby mělo být připuštěno, že byly povinny prokázat svůj právní zájem na vznesení prvního a druhého důvodu žaloby na neplatnost, závěr Tribunálu, že jsou tyto důvody nepřípustné, porušuje jejich právo na účinnou právní ochranu zakotvené v článku 47 Listiny. Navrhovatelky totiž byly povinny podat žalobu na neplatnost ve lhůtě stanovené v čl. 263 šestém pododstavci SFEU, aby zabránily promlčení svých práv, neboť v opačném případě by jim s ohledem na judikaturu vycházející z rozsudku ze dne 9. března 1994, TWD Textilwerke Deggendorf (C‑188/92, EU:C:1994:90), hrozilo, že budou připraveny o možnost zpochybnit platnost sporného nařízení před soudem členského státu v rámci žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce. 69 Navrhovatelky v této souvislosti připomínají, že podle Tribunálu je jejich právní zájem na vznesení prvních dvou důvodů žaloby na neplatnost hypotetický, což s sebou nese to, že kdyby jejich zájem na vznesení těchto důvodů vznikl po uplynutí lhůty dvou měsíců stanovené v čl. 263 šestém pododstavci SFEU, ztratily by možnost obrátit se na soud. Taková situace je podle navrhovatelek o to problematičtější, že jedna z navrhovatelek, a sice společnost Canadian Solar Emea, by jakožto dovozce mohla kdykoliv zpochybnit platnost sporného nařízení před vnitrostátním soudem, kdyby nebyla v obchodním spojení s ostatními navrhovatelkami, které jsou vývozci. 70 Začtvrté navrhovatelky tvrdí, že Tribunál porušil jejich právo být vyslechnuty, neboť otázka přípustnosti prvních dvou důvodů žaloby na neplatnost nebyla před Tribunálem dostatečně diskutována. Tato otázka totiž podle navrhovatelek nebyla ani nadnesena Radou a Komisí v průběhu písemné části řízení, ani nebyla podrobně diskutována na jednání před Tribunálem, což navrhovatelkám znemožnilo prokázat, že vyrábějí, vyvážejí do Unie a dovážejí do Unie moduly pocházející z třetí země, avšak odesílané z Číny, a dovážejí do Unie moduly pocházející z Číny, avšak odesílané z třetí země. 71 Na druhém místě mají navrhovatelky za to, že se Tribunál dopustil pochybení při právní kvalifikaci skutkového stavu, když v bodech 66 až 70 napadeného rozsudku dospěl k závěru, že nemají právní zájem na vznesení prvního a druhého důvodu žaloby na neplatnost. 72 Navrhovatelky tvrdí, že zaprvé z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že žalobkyně mají právní zájem na podání žaloby, aby zabránily tomu, že orgány budou opakovat chyby vycházející z nesprávného výkladu ustanovení základního nařízení, což se ostatně stalo v projednávané věci, neboť Komise přijala nové nařízení, a sice prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/366 ze dne 1. března 2017, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky po přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 a kterým se ukončuje šetření částečného prozatímního přezkumu podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1037 (Úř. věst. 2017, L 56, s. 1), kterým se prodlužuje doba platnosti sporného nařízení o dalších osmnáct měsíců a v němž se vyskytují tytéž chyby. 73 Zadruhé se žalobní důvody vznesené navrhovatelkami týkají rozsahu antisubvenčního šetření, který má zase vliv na napadnutelnou subvenci, újmu, příčinnou souvislost a posouzení zájmu Unie, jež Radu vedly k přijetí sporného nařízení. 74 Rada a Komise navrhují, aby byl první důvod kasačního opravného prostředku zčásti odmítnut jako nepřípustný a zčásti zamítnut jako neopodstatněný a v každém případě byl zamítnut jako celek. 75 Předně je třeba uvést, že Tribunál v bodě 61 napadeného rozsudku správně připomněl, že podle ustálené judikatury Soudního dvora je žaloba na neplatnost podaná fyzickou nebo právnickou osobou přípustná pouze v případě, že tato osoba má právní zájem na zrušení napadeného aktu. Předpokladem takového zájmu je, že samotné zrušení tohoto aktu může vyvolat právní následky a žaloba může ve výsledku přinést straně, která ji podala, prospěch. Důkaz takovéhoto zájmu, který se posuzuje ke dni podání žaloby a je základní a prvořadou podmínkou každého návrhu na zahájení soudního řízení, musí podat žalobce (rozsudek ze dne 18. října 2018, Gul Ahmed Textile Mills v. Rada, C‑100/17 P, EU:C:2018:842, bod 37). 76 Jak rovněž uvedl Tribunál v bodech 62 a 63 napadeného rozsudku, musí žalobcův právní zájem na podání žaloby vzniknout a trvat. Nemůže se týkat budoucí a hypotetické situace. Tento zájem na podání žaloby musí existovat ve vztahu k předmětu žaloby ve fázi jejího podání, a to pod sankcí její nepřípustnosti, a musí přetrvat až do vydání soudního rozhodnutí, neboť jinak by nemohlo být vydáno rozhodnutí ve věci samé (rozsudek ze dne 17. září 2015, Mory a další v. Komise, C‑33/14 P, EU:C:2015:609, body 56 a 57 a citovaná judikatura). Soud rozhodující ve věci může kdykoli během řízení uplatnit z úřední povinnosti nedostatek právního zájmu účastníka řízení na zachování jeho návrhu z důvodu okolnosti, která nastala po dni podání návrhu na zahájení řízení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 18. října 2018, Gul Ahmed Textile Mills v. Rada, C‑100/17 P, EU:C:2018:842, bod 38). 77 Pokud jde o tvrzení, že Tribunál neprávem požadoval, aby navrhovatelky prokázaly svůj právní zájem na vznesení prvního a druhého důvodu jejich žaloby na neplatnost, je třeba zaprvé připomenout, že Soudní dvůr již judikoval, že žalobní důvod směřující ke zrušení je nepřípustný z důvodu nedostatku právního zájmu na podání žaloby, pokud i za předpokladu, že by byl opodstatněný, by zrušení napadeného aktu na základě tohoto žalobního důvodu nemohlo žalobce uspokojit (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 9. června 2011, Evropaïki Dynamiki v. ECB, C‑401/09 P, EU:C:2011:370, bod 49 a citovaná judikatura). 78 Přitom pokud jde o tvrzení, že se Tribunál dopustil pochybení při právní kvalifikaci skutkového stavu, je třeba uvést, že z judikatury Soudního dvora zajisté vyplývá, že za určitých okolností může mít žalobce nadále právní zájem na zrušení aktu zrušeného jeho autorem v průběhu řízení, aby autora napadeného aktu přiměl k tomu, že v budoucnu provede odpovídající změny, a zabrání tak nebezpečí, že se protiprávnost, kterou je tento akt údajně postižen, v budoucnu zopakuje (rozsudek ze dne 6. září 2018, Bank Mellat v. Rada, C‑430/16 P, EU:C:2018:668, bod 64). 79 Avšak případné přetrvávání tohoto zájmu, aby bylo zabráněno tomu, že orgány budou opakovat chyby vycházející z nesprávného výkladu ustanovení unijního práva, nelze připustit v situaci, kdy žalobcův právní zájem na podání žaloby nikdy neexistoval. 80 Pokud tedy navrhovatelky ke dni podání žaloby na neplatnost neprokázaly svůj právní zájem na vznesení prvních dvou žalobních důvodů, přičemž tento zájem musí být v souladu s judikaturou citovanou v bodech 75 a 76 tohoto rozsudku posuzován ke dni, kdy byla žaloba podána, a nemůže se týkat budoucí a hypotetické situace, nemohou tento zájem odůvodnit s poukazem na nezbytnost zabránit tomu, aby orgány opakovaly chyby vycházející z nesprávného výkladu ustanovení unijního práva. 81 Pokud jde o tvrzení, že první a druhý důvod žaloby na neplatnost musí být prohlášeny za přípustné, neboť se týkaly rozsahu antisubvenčního šetření, je třeba uvést, že toto tvrzení nemůže obstát. Skutečnost, že se tyto důvody meritorně týkají dílčích aspektů tohoto šetření, jako je subvence, újma nebo příčinná souvislost, nemůže totiž sama o sobě implikovat přípustnost těchto žalobních důvodů v situaci, kdy navrhovatelky neprokázaly právní zájem na vznesení uvedených důvodů. 82 Z toho plyne, že s odkazem na judikaturu Soudního dvora citovanou v bodech 75 a 76 tohoto rozsudku dospěl Tribunál v bodě 71 napadeného rozsudku právem k závěru, že první dva důvody žaloby na neplatnost musí být odmítnuty jako nepřípustné. 83 Pokud jde zadruhé o argument, že Tribunál porušil článek 47 Listiny, je třeba připomenout, že s ohledem na ochranu, kterou tento článek přiznává, není cílem tohoto článku změnit systém soudního přezkumu stanovený Smlouvami, a zejména pravidla přípustnosti přímých žalob k unijnímu soudu, jak vyplývá i z vysvětlení k tomuto článku 47, které je podle čl. 6 odst. 1 třetího pododstavce SEU a čl. 52 odst. 7 Listiny třeba zohlednit pro účely jejího výkladu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 3. října 2013, Inuit Tapiriit Kanatami a další v. Parlament a Rada, C‑583/11 P, EU:C:2013:625, bod 97 a citovaná judikatura). 84 Je tudíž třeba konstatovat, že ochrana přiznaná článkem 47 Listiny nevyžaduje, aby jednotlivec mohl bez jakékoli další podmínky podat žalobu na neplatnost proti unijním legislativním aktům přímo k unijnímu soudu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 3. října 2013, Inuit Tapiriit Kanatami a další v. Parlament a Rada, C‑583/11 P, EU:C:2013:625, bod 105). 85 Za těchto podmínek nemohou navrhovatelky platně tvrdit, že požadavek prokázat právní zájem na uplatňování důvodu znějícího na zrušení je v rozporu s jejich právem na účinnou právní ochranu zakotveným v článku 47 Listiny. 86 Pokud jde dále o tvrzení, že Tribunál porušil právo navrhovatelek být vyslechnuty, jež vyplývá z tohoto článku Listiny, je třeba konstatovat, že navrhovatelky nezpochybňují, že na jednání před Tribunálem vedly jednotlivé zúčastněné strany diskusi o námitce nepřípustnosti předložené Radou stran prvních dvou žalobních důvodů znějících na zrušení. Navrhovatelky tedy nemohou platně tvrdit, že jim Tribunál neumožnil prodiskutovat všechny právní aspekty rozhodující pro výsledek řízení či předložit nezbytné důkazy na podporu jejich postoje. 87 Pokud jde zatřetí o argument, že s ohledem na judikaturu vyplývající z rozsudku ze dne 9. března 1994, TWD Textilwerke Deggendorf (C‑188/92, EU:C:1994:90), brání závěry Tribunálu navrhovatelkám obrátit se na soud, vznikl-li jejich právní zájem na vznesení prvního a druhého žalobního důvodu po uplynutí dvouměsíční lhůty stanovené v čl. 263 šestém pododstavci SFEU, postačí uvést, že v takovém případě by dotčená judikatura v zásadě nepředstavovala překážku tomu, aby navrhovatelky mohly takovéto důvody vznést před vnitrostátním soudem. 88 Z předchozích úvah vyplývá, že jediný důvod kasačního prostředku i kasační opravný prostředek jako celek musí být zamítnuty. 89 Podle čl. 184 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora rozhodne Soudní dvůr o nákladech řízení, není-li kasační opravný prostředek opodstatněný. 90 Článek 138 odst. 1 tohoto jednacího řádu, který se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě čl. 184 odst. 1 téhož jednacího řádu, stanoví, že se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. 91 Vzhledem k tomu, že společnosti Canadian Solar Emea, Canadian Solar Manufacturing (Changshu), Canadian Solar Manufacturing (Luoyang), Csi Cells Co. a Csi Solar Power neměly v řízení o hlavním kasačním opravném prostředku úspěch a Rada a Komise požadovaly náhradu nákladů řízení, je důvodné těmto společnostem uložit náhradu nákladů řízení souvisejících s uvedeným kasačním opravným prostředkem. 92 Podle čl. 140 odst. 1 jednacího řádu, jenž se na základě čl. 184 odst. 1 téhož jednacího řádu použije též na řízení o kasačním opravném prostředku, ponese Komise, která vstoupila do řízení o hlavním kasačním opravném prostředku jako vedlejší účastnice, vlastní náklady řízení. 93 Vzhledem k tomu, že Komise neměla v řízení o vedlejším kasačním opravném prostředku úspěch a společnosti Canadian Solar Emea, Canadian Solar Manufacturing (Changshu), Canadian Solar Manufacturing (Luoyang), Csi Cells Co. a Csi Solar Power požadovaly náhradu nákladů řízení, je důvodné uložit Komisi náhradu nákladů řízení souvisejících s vedlejším kasačním opravným prostředkem. 94 Podle čl. 140 odst. 1 jednacího řádu, jenž se na základě čl. 184 odst. 1 téhož jednacího řádu použije též na řízení o kasačním opravném prostředku, ponese Rada, která vstoupila do řízení o vedlejším kasačním opravném prostředku jako vedlejší účastnice, vlastní náklady řízení. 1) Kasační opravné prostředky se zamítají. 2) Společnostem Canadian Solar Emea GmbH, Canadian Solar Manufacturing (Changshu) Inc., Canadian Solar Manufacturing (Luoyang) Inc., Csi Cells Co. Ltd a Csi Solar Power Group Co. Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení souvisejících s hlavním kasačním opravným prostředkem. 3) Evropská komise ponese vlastní náklady řízení související s hlavním kasačním opravným prostředkem. 4) Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení souvisejících s vedlejším kasačním opravným prostředkem. 5) Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení související s vedlejším kasačním opravným prostředkem.

https://rejstriky.finance.cz/firma-spolecenstvi-vlastniku-domu-1324-1325-1326-1327-v-zamberku-28766199

Společenství vlastníků domu 1324, 1325, 1326, 1327 v Žamberku Žamberk IČO 28766199 kontakty (18.02.2020) | Finance.cz Společenství vlastníků domu 1324, 1325, 1326, 1327 v Žamberku Žamberk IČO: 28766199 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Společenství vlastníků domu 1324, 1325, 1326, 1327 v Žamberku, která sídlí v obci Žamberk a bylo jí přiděleno IČO 28766199. Firma s názvem Společenství vlastníků domu 1324, 1325, 1326, 1327 v Žamberku se sídlem v obci Žamberk byla založena v roce 2009. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 6 osob. Základní údaje o Společenství vlastníků domu 1324, 1325, 1326, 1327 v Žamberku IČO: 28766199 Krajský soud v Hradci Králové 14.5.2009 Společenství vlastníků jednotek 14.5.2009 Aktuální kontaktní údaje Společenství vlastníků domu 1324, 1325, 1326, 1327 v Žamberku Kontakty na Společenství vlastníků domu 1324, 1325, 1326, 1327 v Žamberku IČO: 28766199 28. října 1326 , 564 01 Žamberk Česká republika 28. října 1326, 564 01 Žamberk 19.10.2016 Žamberk, 28. října 1326, PSČ 56401 14.5.2009 - 19.10.2016 28. října 1326, Žamberk 564 01 Obory činností Společenství vlastníků domu 1324, 1325, 1326, 1327 v Žamberku IČO: 28766199 Vedení firmy Společenství vlastníků domu 1324, 1325, 1326, 1327 v Žamberku IČO: 28766199 Zdeněk Moravec 21.10.2016 28. října 1326, 564 01 Žamberk Marie Vargová 21.10.2016 Aleš Drbola 21.10.2016 Ing. Rudolf Bulíček 14.5.2009 - 13.4.2010 od 27.3.2009 do 23.3.2010 28. října 1327 , 564 01 Žamberk Česká republika Žamberk, 28. října 1327, PSČ 56401 Jaroslav Kalous 13.4.2010 - 28.11.2013 Zdeněk Moravec 14.5.2009 - 21.10.2016 od 27.3.2009 do 29.6.2016 Marta Obertová 14.5.2009 - 21.10.2016 28. října 1325 , 564 01 Žamberk Česká republika 28. října 1325, 564 01 Žamberk Jaroslav Kalous 28.11.2013 - 21.10.2016 od 23.3.2010 do 29.6.2016 28. října 1327, 564 01 Žamberk Sbírka Listin Společenství vlastníků domu 1324, 1325, 1326, 1327 v Žamberku IČO: 28766199 S 4515/SL 7 účetní závěrka [2013] el. Krajský soud v Hradci Králové 26.3.2014 21.5.2014 23.5.2014 8 S 4515/SL 6 účetní závěrka [2012] el. Krajský soud v Hradci Králové 18.3.2013 21.5.2014 23.5.2014 8 S 4515/SL 4 účetní závěrka 2011,el. Krajský soud v Hradci Králové 20.3.2012 8.11.2012 21.11.2012 10 S 4515/SL 3 účetní závěrka 2010, el Krajský soud v Hradci Králové 23.5.2011 23.5.2011 8 S 4515/SL 2 ostatní, podpisové vzory zápis 9.3.10,odstoupení člena Krajský soud v Hradci Králové 10.3.2010 16.3.2010 16.3.2010 3 S 4515/SL 1 notářský zápis NZ 78/2009 Krajský soud v Hradci Králové 30.3.2009 20.4.2009 20.4.2009 14 Hodnocení Společenství vlastníků domu 1324, 1325, 1326, 1327 v Žamberku Výpis dat pro firmu Společenství vlastníků domu 1324, 1325, 1326, 1327 v Žamberku obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Společenství vlastníků domu 1324, 1325, 1326, 1327 v Žamberku, 28766199 na obchodním rejstříku

https://www.mesec.cz/clanky/nemocenska-v-prvnich-dnech-nekonecny-pribeh/?ic=articles-related&icc=item-3

Nemocenská v prvních třech dnech. Nekonečný příběh? - Měšec.cz Měšec.cz » Dávky a důchody » Nemocenská v prvních třech dnech. Nekonečný příběh? Daniel Morávek 7. 7. 2008 Nemocenská 100krát jinak. I tak by se mohl jmenovat příběh o nemocenském pojištění a jeho změnách v tomto roce. V prvních třech dnech nemoci z 25 % na nulu, poté 60 %, pak 25 % a od nového roku opět nula. A to hrozí, že se vše možná opět změní. Pokud onemocníte během stávajících letních prázdnin, přijdete si i v prvních třech dnech nemoci na slušné peníze. Od státu dostanete 60 % ze svého denního vyměřovacího základu. Ústavní soud totiž v dubnu zrušil neproplácení prvních tří dnů nemocenské. Od září se ale zákon mění a sazba v prvních třech dnech klesá na stav v roce 2007, tj. na 25 %. Jenže ani tato zákonná úprava se dlouho „neohřeje“, od nového roku se vrací karenční doba tří dnů (neplatí se nemocenská, ani žádné jiné náhrady) a náhrady za prvních 14 dnů nemoci se převádí na firmy. Teprve od patnáctého dne absence bude vyplácet nemocenskou stát. Nemocenská stále jinak Jestliže jste pravidelně nemocní, mohli jste se během posledních měsíců divit, že se vám v prvních dnech onemocnění vyplácela vždy jiná částka. Jakmile jste si zvykli na nižší sazbu v prvních dnech, najednou jste první tři dny nedostali ani korunu. Když už jste se smířili s tím, že je lepší jít s rýmou do práce, než se bez peněz tři dny léčit doma, stát vám náhle i první tři dny nemoci královsky saturuje. Když už si opět navyknete raději nic nepřecházet, stát vám opět přes polovinu nemocenské v prvních třech dnech vezme. Aby toho ale nebylo málo, od 1. ledna se první tři dny opět stůně bez náhrady. Ovšem je klidně možné, že Ústavní soud v příštím roce opět zamíchá kartami a nemocenská se znovu změní. Výsledky zavedení karenční doby Ačkoli karenční doba prozatím platila jen půl roku, výsledky jejího zavedení byly výrazné. Do dubna 2008 klesly o 1,5 mld. Kč (o 19 %) výdaje státu na nemocenskou a snížil se počet prostonaných dní z 37,7 milionu na 33,4 miliony (pokles o 11,4 %). Současně klesla i pracovní neschopnost. Za období leden – duben 2008 se proti stejnému období roku 2007 snížil počet ukončených případů pracovní neschopnosti z 1 162 tis. na 863 tis., tj. o 25,7 %, uvádí ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). V malých firmách se snížil počet případů pracovní neschopnosti za tři měsíce skoro o třetinu. Malé společnosti také zaznamenaly největší pokles v počtu případů s délkou trvání nemoci kratší než 14 kalendářních dnů. Počet případů s délkou trvání do jednoho týdne se u zaměstnanců malých organizací snížil z 28 tisíc na 14 tisíc, tj. o jednu polovinu. U velkých organizací se předpokládá tento poměr obdobný, píše ve své tiskové zprávě MPSV. Proti karenční době bojují odboráři Proti karenční době, která platila v první polovině tohoto roku, protestovali odboráři. S rozhodnutím Ústavního soudu tak byli spokojeni. Ústavní soud potvrdil, že zaměstnanci se v rámci veřejného systému pojišťují pro případ nemoci a oprávněně proto očekávají, že budou ze systému v průběhu nemoci finančně zajištěni, a to od prvního dne nemoci, uvedla pro server Měšec.cz Jana Kašparová, tisková mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). To, že od nového roku začne platit novela, která karenční dobu znovu zavádí, berou odbory se značnou nelibostí. Pokud jde o karenční dobu od ledna 2009, stanovisko ČMKOS je stále stejné, tj. zásadní nesouhlas, doplnila Jana Kašparová a zároveň potvrdila, že odbory plánují usilovat o zrušení karenční doby a zvýšení nemocenského. Ústavní soud asi znovu nezasáhne Ačkoli karenční doba zase od ledna vstoupí v platnost, existuje stále možnost, že ji Ústavní soud i podruhé zruší. Odbory to předpokládají. ČMKOS bude usilovat o zrušení karenční doby a zvýšení nemocenského a doufáme, že v případě podání stížnosti rozhodne Ústavní soud obdobně jako letos, potvrdila pro Měšec.cz Jana Kašparová. Ministerstvo je však přesvědčeno o opaku. Z odůvodnění nálezu Ústavního soudu ve věci zrušení karenční doby je schválená právní úprava (ponechat karenční doby a snížit pojistné na nemocenské pojištění) plně v souladu s nálezem Ústavního soudu, domnívá se Marta Ženíšková, vedoucí oddělení nemocenského pojištění MPSV. Neobáváme se zrušení, protože se snižuje zaměstnancům pojistné na nemocenské pojištění, připojil se Jiří Sezemský, vedoucí oddělení styků s veřejností MPSV. S těmito argumenty ale nesouhlasí odboráři. Se zavedením karenční doby od ledna 2009 nemají povinné odvody zaměstnanců na nemocenské pojištění nic společného. Pojistné se odvádí do veřejného systému, náhradu mzdy však budou vyplácet zaměstnavatelé. Z toho vyplývá, že vykompenzovat karenční dobu snížením pojistného nelze, oponuje Jana Kašparová a dodává: Naopak snížením výběru pojistného se ohrozí výplata nemocenského pro osoby delší dobu nemocné, pro těhotné ženy, matky na mateřské dovolené atd., kterým se ze systému poskytují dávky. Snižování pojistného proto není správná cesta. Odboráři si totiž myslí, že veřejný systém nemocenského pojištění patří mezi nejlevnější a že by se neměl měnit. Jak rozhodne Ústavní soud a zda vůbec bude o zákonu rozhodovat ukáže budoucnost, ale jedno je jisté již teď. Pokud se plánujete „hodit marod“, udělejte to co nejdříve. co takhle kdyby jsme každý třetí měsíc neplatili zdravotní pojištění ze mzdy. To by bylo spravedlivé ne?

http://delfy.cz/ucetni-podpora/dph/narok-na-odpocet-dph/kraceni-naroku-na-odpocet/odpocet-ve-zkracene-vysi/

Nárok na odpočet ve zkrácené výši - Delfy Pokud plátce uskutečňuje osvobozená plnění u kterých není není nárok na odpočet daně, je povinnen krátit daň na vstupu (přijatá plnění). Zákonná úprava je uvedene v § 76, odst.1 zákona o DPH: Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění v rámci svých ekonomických činností jak pro plnění s nárokem na odpočet daně uvedená v § 72 odst. 1, tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku i mimo tuzemsko, s výjimkou plnění uvedených v § 72 odst. 1 písm. d), má nárok na odpočet daně pouze v krácené výši odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně.“ Z textu vyplývá skutečnost, že pokud plátce použije přijatá zdanitelná plnění (nákup) současně i na plnění osvobozená, je povinnen krátit nárok na odpočet daně. U dlouhodobého majetku se provádí úprava odpočtu daně (viz. § 78 zákona o DPH). Z tohoto důvodu se majetek nezahrnuje do koeficientu. Postup pro výpočet je uveden v § 76, odst.2 zákona o DPH. Koeficient se vypočte jako procentní podíl v jehož Do koeficientu se započítává (§ 76, odst.3) Do čitatele i jmenovatele se započítávají i přijaté úplaty (zálohy), pokud z nich plátci vznikla povinnost přiznat daň podle § 21 odst. 1 ZDPH. Do koeficientu se naopak nezapočítává (§ 76, odst.4): Zaokrouhlení koeficientu Dle § 76, odst.3 se koeficient zaokrouhlí na celé procento nahoru. Je-li ve jmenovateli kladné číslo a v čitatateli nula nebo záporné číslo, koeficient je 0% Je-li v jmenovateli nula nebo záporné číslo a v čitateli nula nebo kladné číslo, koeficient je 100%. Je-li koeficient roven nebo vyšší 95%, považuje se za roven 100%. Vypořádání odpočtu Po skončení běžného kalendářního roku provede plátce vypořádání odpočtu daně v krácené výši za všechna zdaňovací období tohoto roku (dále jen „vypořádací období“). Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi celkovým nárokem na odpočet daně v krácené výši v jednotlivých zdaňovacích obdobích zahrnovaných do vypořádání. V praxi se vyskytuje problém, jak neuplatněnou DPH zaúčtovat. Pokud není uplatněn nárok na odpočet, neuplatněná daň zůstává na účtech 343. Z ustanovení § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP a Pokynu GFŘ D-6 vyplývá, že DPH, která nebyla uplatněna, je daňovým nákladem, pokud poplatník nezvýší o tuto daň vstupní cenu hmotného a nehmotného majetku nebo hodnotu zásob. Plátce se tak může při pořízení majetku nebo zásob sám rozhodnout, zda DPH z neuplatněného odpočtu zahrne do ocenění tohoto majetku, nebo o něm bude účtovat přímo do nákladů.

https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/rodinne-pravo/rozvod-manzelstvi/2314-ve-ktere-zemi-bude-rozvod-kdyz-jsou-manzele-kazdy-z-jine-zeme.html

Ve které zemi bude rozvod když jsou manželé každý z jiné země - Bezplatná právní poradna online zdarma Ve které zemi bude rozvod když jsou manželé každý z jiné země Chtěl bych se zeptat na způsob, jakým je ošetřen rozvod občanů dvou různých zemí EU a zejména rozhodnutí o péči pro společné dítě. Já jsem český občan, manželka je občankou Španělska. Náš roční syn má obě občanství, žijeme trvale v ČR. Naše manželství trvá 5 let a bylo uzavřeno na českém velvyslanectví, to jest podle českého práva. Vzhledem k tomu, že manželství se v té době automaticky neuznávala, máme oddací listy jak z ČR, tak ze Španělska. Syn se narodil ve Španělsku, ale má opět dva rodné listy. Zajímalo by mě, zdali je určeno, soud které země má řešit rozvod a svěření dítěte do péče. Dále by mne zajímalo, jak by se přihlíželo k případné žádosti o střídavou péči, ta je přímo nevyhnutelná k tomu, aby dítě ovládalo oba jazyky a s každým svým rodičem se vůbec domluvilo. Může soud určit, ve které zemi (městě) má střídavá péče probíhat? Je totiž nereálné vyměňovat si dítě každý týden přes půl Evropy. Prosím, abyste neuváděli mé jméno. Děkuji za pochopení. Jan. Ve Vašem případě vás může rozvést soud v ČR. A to podle českého občanství jednoho z manželů a trvalého bydliště. Pokud jde o rozhodnutí o výživě a výchově, může o něm rozhodnout pouze český soud, neboť v těchto případech jde o výlučnou místní příslušnost. Soud dá v případě výchovy dítěte přednost dohodě rodičů, pokud nebude odporovat zájmu dítěte. Střídavá péče se ve Vašem případě jeví jako vhodná pro osvojení si jazykových a kulturních zvyků obou manželů. Soud určí, kde se bude dítě vychovávat. Dítě je třeba v tuto chvíli ponechat ve státě, kde podle poslední dohody rodičů má bydlet. Jeho přesun do jiného státu bez souhlasu druhého je únos a bude se jako takový posuzovat i v trestním řízení. otcovství přestavek nájem regres tresty služebnost závazek pohledávka plat platy mzda péče o děti reklamace dobropis alimenty koupě vymáhání dluhů vymáhání dluhu exekuce bydlení rozkaz příkaz registrované partnerství věcné břemeno zpětvzetí soud vzor dluhy výživné přestupky příklad závěť služebnost odstupné odstupné právník pokuty dědictví smlouva darování mzdy vydědění výpověď trestné činy

https://www.umatusku.cz/podminky-ochrany-osobnich-udaju/

Podmínky ochrany osobních údajů - U Matušků Správcem osobních údajů podle čl. 4 bod 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (dále jen: „GDPR”) je Josef Matuška IČ 74465376 a Petra Matušková jako osoba spolupracující (dále jen: „správce“). Kontaktní údaje obou správců jsou adresa: S. K. Neumanna 1004, 36301 Ostrov, email: [email protected] , telefon: +420724304263 Zákonným důvodem zpracování osobních údajů je A) plnění smlouvy mezi Vámi a správcem podle čl. 6 odst. 1 písm. b) GDPR, B) oprávněný zájem správce na poskytování přímého marketingu (zejména pro zasílání obchodních sdělení a newsletterů) podle čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR, C) Váš souhlas se zpracováním pro účely poskytování přímého marketingu (zejména pro zasílání obchodních sdělení a newsletterů) podle čl. 6 odst. 1 písm. a) GDPR ve spojení s § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti v případě, že nedošlo k objednávce zboží nebo služby. Účelem zpracování osobních údajů je vyřízení Vaší objednávky a výkon práv a povinností vyplývajících ze smluvního vztahu mezi Vámi a správcem; při objednávce jsou vyžadovány osobní údaje, které jsou nutné pro úspěšné vyřízení objednávky (jméno a adresa, kontakt), poskytnutí osobních údajů je nutným požadavkem pro uzavření a plnění smlouvy, bez poskytnutí osobních údajů není možné smlouvu uzavřít či jí ze strany správce plnit a zasílání obchodních sdělení a činění dalších marketingových aktivit. Ze strany správce dochází k automatickému individuálnímu rozhodování ve smyslu čl. 22 GDPR. S takovým zpracováním jste poskytl/a svůj výslovný souhlas. Správce uchovává osobní údaje po dobu nezbytnou k výkonu práv a povinností vyplývajících ze smluvního vztahu mezi Vámi a správcem a uplatňování nároků z těchto smluvních vztahů (po dobu 15 let od ukončení smluvního vztahu) nebo po dobu, než je odvolán souhlas se zpracováním osobních údajů pro účely marketingu, nejdéle …. let, jsou-li osobní údaje zpracovávány na základě souhlasu. Příjemci osobních údajů jsou osoby podílející se na dodání zboží / služeb / realizaci plateb na základě smlouvy, zajišťující služby provozování e-shopu (Shoptet) a další služby v souvislosti s provozováním e-shopu, zajišťující marketingové služby. Za podmínek stanovených v GDPR máte a) právo na přístup ke svým osobním údajům dle čl. 15 GDPR, b) právo opravu osobních údajů dle čl. 16 GDPR, popřípadě omezení zpracování dle čl. 18 GDPR. c) právo na výmaz osobních údajů dle čl. 17 GDPR. d) právo vznést námitku proti zpracování dle čl. 21 GDPR a e) právo na přenositelnost údajů dle čl. 20 GDPR. f) právo odvolat souhlas se zpracováním písemně nebo elektronicky na adresu nebo email správce uvedený v čl. III těchto podmínek.

http://www.epoka.estranky.cz/clanky/aktuality/cestovni-nahrady-a-vydaje-s-ucinnosti-od-1.1.2016.html

Účetnictví, daňová evidence, daňové poradenství, mzdy - Aktuality - Cestovní náhrady a výdaje s účinností od 1.1.2016 Úvod » Aktuality » Cestovní náhrady a výdaje s účinností od 1.1.2016 Tak jako každý rok, tak i s účinností od 1. ledna 2016 dochází ke změně sazeb náhrad cestovních výdajů. K uvedenému datu dochází ke změně sazeb stravného, sazby základní náhrady a průměrných cen pohonných hmot pro používání soukromých silničních motorových vozidel při pracovních cestách zaměstnanců, a to konkrétně novými vyhláškami Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí. Jedná se o vyhlášku ze dne 17. prosince 2015, č. 385/2015 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a vyhlášku ze dne 16. listopadu 2015 č. 309/2015 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2016. Povinnost ke stanovení zmíněné úpravy jmenovanými ministerstvy vyplývá z ustanovení § 189 odst. 1 a odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. V odstavci 1 tohoto ustanovení je jednoznačně stanoveno, že v pravidelném termínu od 1. ledna Ministerstvo práce a sociálních věcí: Obdobně je pak v odstavci 4 stanoveno, že v pravidelném termínu od 1. ledna Ministerstvo financí vyhláškou stanoví výši základních sazeb zahraničního stravného v celých měnových jednotkách příslušné cizí měny, a to na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí vypracovaného podle podkladů zastupitelských úřadů o cenách jídel a nealkoholických nápojů ve veřejných stravovacích zařízeních střední kvalitativní třídy a v zařízeních první kvalitativní třídy v rozvojových zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky, a s využitím statistických údajů mezinárodních institucí. V mimořádném termínu jmenovaná ministerstva upraví vyhláškou příslušné náhrady, jestliže se shora zmíněné ceny ode dne účinnosti zákoníku práce nebo poslední úpravy, obsažené ve vyhlášce, zvýší nebo sníží alespoň o 20 %. U změn základních sazeb zahraničního stravného platí stanovený procentuální pohyb ještě i pro kurz stanovené cizí měny od poslední úpravy. Sazby stravného pro kalendářní rok 2016 pro tuzemské pracovní cesty mění shora citovaná vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí pro zaměstnance zaměstnavatele, který není uveden v § 109 odst. 3 (tj. pro zaměstnance zaměstnavatele v podnikatelské sféře) shora citovaného zákoníku práce v jeho § 163 odst. 1 ve svém ustanovení § 2 a pro zaměstnance zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 (tj. pro zaměstnance zaměstnavatele v rozpočtové nebo státní správě) téhož zákoníku práce v jeho § 176 odst. 1 ve svém § 3, a to v následujícím rozsahu. Ve zmíněném § 2 je nově stanoveno, že za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné podle § 163 odst. 1 zákoníku práce nejméně ve výši Ve zmíněném § 3 je pak také nově stanoveno, že za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné podle § 176 odst. 1 zákoníku práce ve výši Sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel je v téže vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí stanovena v jejím § 1. Jde konkrétně o to, že sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u To prakticky znamená, že nová právní úprava sazby základní náhrady pro příští kalendářní rok, tj. rok 2016, se částečně mění. Z toho pak vyplývá, že u nákladních automobilů, autobusů a traktorů činí nejméně 7,60 Kč, tj. nejméně dvojnásobnou výši základní sazby platné pro osobní silniční motorová vozidla, jak je stanoveno v § 157 odst. 5 zákoníku práce. Samozřejmě že u zaměstnavatelů v rozpočtové nebo státní správě jsou tyto sazby základní náhrady závazné, a to na základě § 175 zákoníku práce. Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce nově činí na základě § 4 nové shora citované vyhlášky Vyhláška č. 385 /2015 Sb. současně ruší vyhlášku č. 328/2014 Sb. V současné době je již také uveřejněna ve Sbírce zákonů nová vyhláška Ministerstva financí o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2016, a to pod číslem 309/2015 Sb. a nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Pokud se týká změn v základních sazbách zahraničního stravného, je třeba konstatovat, že základní sazby zahraničního stravného v cizí měně pro rok 2016 jsou stanoveny v příloze ke shora citované vyhlášce Ministerstva financí. Tato vyhláška také ruší vyhlášku č. 242/2014 Sb., platnou pro kalendářní rok 2015. Pokud se týká základních sazeb zahraničního stravného pro kalendářní rok 2016, je nutno konstatovat, že shora citovaná vyhláška přináší ve výši základních sazeb 17 změn a pouze jedinou změnu ve druhu cizí měny, a to u Lichtenštejnska, kde euro je nahrazeno švýcarským frankem. K jiné změně od 1. 1. 2016 nedochází. Pokud se týká zmíněných změn, jedná se o tyto konkrétní změny: na 40 EUR z 40 USD na 45 USD na 45 EUR z 45 USD na 50 USD Karibik - ostrovní státy z 50 USD na 55 USD na 60 CHF Závěrem doporučuji, aby si čtenáři všechny uvedené změny potvrdili citovanými vyhláškami.

https://www.bleskove.cz/zpravy/9952-odpurci-eet-mohou-slavit-soud-zastavil-planovane-rozsireni

 Odpůrci EET mohou slavit! Soud zastavil plánované rozšíření! - Bleskove.cz ELEKTRONICKÁ EVIDENCE TRŽEB MÁ ČERVENOU Odpůrci EET mohou slavit! Soud zastavil plánované rozšíření! 17:00, 15.prosince 2017 / Zprávy Ústavní soud zrušil plánovaný náběh třetí a čtvrté etapy elektronické evidence tržeb (EET), která měla začít platit například pro taxikáře, řemeslníky či zemědělce. Živnostníci si významně oddychli (Zdroj: ČT) Třetí a čtvrtá vlna EET není sice protiústavní, ale může začít platit až po důkladnějším zvážení dopadů a vymezení výjimek přímo v zákoně, vysvětlili odborníci s tím, že jako celek zákon dál platí. Ulevilo se tak podnikatelům v oblasti dopravních služeb, stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, ale také účetním, advokátům či lékařům a řemeslníkům. [bomba] Samotný zákon ale soud nezrušil, protože jeho cílem je kvalitní výběr daní a narovnání podnikatelského prostředí. „Nyní je třeba důkladně zvážit dopady na různé skupiny povinných subjektů,” uvedl soudce Josef Fiala. „Případné výjimky z EET je nutné upravit zákonem, nikoliv jen cestou vládního nařízení,“ dodal. „Buď musí to, na koho nedopadne evidence tržeb, stanovit přímo zákonodárce, anebo musí stanovit pro vládu taková kritéria, aby byla předem seznatelná,” vysvětlil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. ODS i některé další parlamentní strany rozhodnutí vítají. „Jsem rád, že Ústavní soud dal rozsáhle za pravdu naší stížnosti na zákon o elektronické evidenci tržeb. Za neméně důležité považuji konstatování Ústavního soudu, že vládní koalice ukončením rozpravy při schvalování EET porušovala zákon," zmínil předseda ODS Petr Fiala. Zrušení části EET Ústavním soudem je podle první místopředsedkyně ODS velkým vánočním dárkem podnikatelům ve 3. a 4. vlně. „Z rozhodnutí Ústavního soudu mám velkou radost, protože potvrzuje nesmyslnost i amatérskou nepřipravenost celého zákona,“ sdělila Alexandra Udženija. Piráti také vítají, že rodná čísla již nemohou fungovat jako identifikační čísla. “Jsem rád, že nesmyslnost těchto ustanovení Ústavní soud uznal,“ řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš. „Odstraněním DIČ z účtenek se posílí ochrana osobních údajů. EET u bezhotovostních plateb například v e-shopech vůbec nedává smysl,“ dodal. Zákon jako celek je podle něj potřeba novelizovat. Ministerstvo financí zase vítá, že Ústavní soud potvrdil, že zákon o evidenci tržeb není protiústavní, jak tvrdili stěžovatelé, ale že je legitimním nástrojem ke kontrole daňových povinností a správě daní. Současně zdůrazňuje, že drtivá většina povinností vyplývajících ze zákona o evidenci tržeb zůstává i nadále v platnosti a funkčnost zákona nebyla významněji dotčena.

http://kraken.slv.cz/20Cdo5737/2016

20 Cdo 5737/2016 Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zbyňkem Polednou v exekuční věci oprávněné STEBAL Spedition, s. r. o. , se sídlem v Chuderově č. 1, identifikační číslo osoby 25036114, zastoupené Mgr. Davidem Navrátilem, advokátem se sídlem v Plzni, Hluboká č. 1336/55, proti povinnému P. J. , pro 61 591 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 4 EXE 662/2011-44, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně pobočky ve Zlíně ze dne 18. srpna 2016, č. j. 59 Co 272/2016-50, takto: Nejvyšší soud řízení o dovolání povinného usnesení Krajského soudu v Brně pobočky ve Zlíně ze dne 18. srpna 2016, č. j. 59 Co 272/2016-50, podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) dále jen o. s. ř. zastavil, neboť dovolatel i přes výzvu Okresního soudu v Kroměříži ze dne 7. října 2016, č. j. 4 EXE 662/2011-60, nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.).

https://vytapeni.tzb-info.cz/vytapime-plynem/4413-domovni-plynovody-a-spotrebice-vybrane-dotazy-a-odpovedi-v

Domovní plynovody a spotřebiče - vybrané dotazy a odpovědi (V) - TZB-info TZB-info / Vytápění / Vytápíme plynem / Domovní plynovody a spotřebiče - vybrané dotazy a odpovědi (V) ČSN EN 1775, odst. 4.4.2, ČSN 73 0802, TPG 704 01, čl. 4.5, 5.3, TPG 700 01 Podmínky pro vedení vnitřního domovního plynovodu pod omítkou, schodištěm a za kuchyňskou linkou. vedení plynovodu za kuchyňskou linkou, v jaké hloubce pod omítkou musí být plynové potrubí vedeno , vedení stoupacího plynovodu schodištěm. ČSN EN 1775 v odst. 4.4.2. ukládá přednostně vést plynovod přístupnými místy, ve kterých lze provádět snadno a bezpečně jeho údržbu. Čl. 5.3.1, TPG 704 01 uvádí na prvém místě vedení vnitřního plynovodu volně po povrchu, což z hlediska bezpečnosti provozu splňuje požadavky ČSN EN 1775. Při vedení plynovodu v kuchyni čl.5.3.14,TPG 704 01 předpokládá např., že konstrukce kuchyňské linky, kterou je veden domovní plynovod, bude snadno odstranitelná, nebo bude mít snadno odnímatelné dílce. Prostor, vymezený konstrukcí, musí být propojen s prostorem místnosti nebo venkovním prostorem, např. perforací dílců, mezerami nebo zvláštními větracími otvory. Pokud kuchyňská linka bude zhotovena z pevné zděné konstrukce, kterou lze charakterizovat jako dutý prostor, je nutno plynovod vést dle čl. 5.3.13, TPG 704 01 nejkratším možným směrem v ochranné trubce přesahující chráněný prostor o 10mm. V části plynovodu uložené v ochranné trubce nesmí být rozebíratelné spoje. Při vedení měděného plynovodu v ochranné trubce je potřeba plynovod a ochrannou trubku izolačně oddělit, aby bylo zabráněno elektrochemické korozi. Ve všech případech však musí být dodržen požadavek umístění uzávěru před každým plynovým spotřebičem dle čl. 4.5.1 d) a jeho snadné ovládání a přístup pro údržbu a opravy. Instalace tohoto uzávěru před spotřebičem musí být provedena dle čl. 4.5.4,TPG 704 01, tj. max. vzdálenost mezi uzávěrem a spotřebičem měřená po potrubí nebo hadici je 1,5m. TPG 704 01 v čl. 5.3.15 stanoví zásady pro vedení vnitřního domovního plynovodu (stoupající vedení) pod omítkou. Dle tohoto článku plynovod nesmí být uložen do agresivního materiálu jako je škvára, popel apod., ani nesmí být zabetonován. Tloušťka stěn potrubí musí být větší než 1,5 mm, kromě potrubí z mědi provedené dle TPG 700 01. Dále v části plynovodu pod omítkou nesmí být instalovány armatury a rozebíratelné spoje. Hloubka uložení pod omítkou není technickými pravidly ani normou ČSN EN 1775 stanovena, předpokládá se obvyklá tloušťka vnitřní omítky. Takovéto vedení se však volí pouze v nejnutnějších případech a s důrazem na protikorozní opatření na předmětné části plynovodu, např. provedení 3-vrstvého nátěru, nebo realizace plastové izolace apod. Stoupající vedení domovního plynovodu je obvykle vedeno v šachtách pro tento účel určených. Plynovod dle čl.5.3.9e) a g), TPG 704 01 je přímo zakázán vést ve schodišťových stupních a chráněné únikové cestě. Výjimku tvoří dle ČSN 73 0802 případy stavebních změn objektů, kde mohou být stávající nebo nahrazované volně vedené rozvody hořlavých látek o celkovém světlém průřezu potrubí do 5 000mm2. Návrh vedení vnitřního plynovodu musí být proveden především dle TPG 704 01 při respektování ČSN 73 0802. Dv/218 ze dne 6.6. 2006 ČSN EN 1775, odst. 4.4.2, ČSN 73 0802, TPG 704 01, čl. 5.3.9, 5.3.17 Jaké jsou podmínky pro vedení vnitřního domovního plynovodu v instalačním jádru? TPG 704 01 v čl. 5.3 stanoví zásady pro vedení vnitřního domovního plynovodu. ČSN EN 1775 v odst. 4.4.2. ukládá přednostně vést plynovod přístupnými místy, ve kterých lze provádět snadno a bezpečně jeho údržbu. Čl. 5.3.1, TPG 704 01 uvádí na prvém místě vedení vnitřního plynovodu volně po povrchu, což z hlediska bezpečnosti provozu splňuje požadavky ČSN EN 1775. Pokud pro vedení vnitřního plynovodu je využito instalační jádro, které má charakter otevřené větrací šachty, pak dle článku 5.3.9, TPG 704 01 by půdorysná plocha této šachty měla být větší než 1m2. Pokud toto není a nebo nemůže být dodrženo, musí se dle citovaného článku provést zvláštní opatření, např. instalace čidla měřící únik plynu v šachtě, jehož výstupem při detekci plynu by bylo uzavření ventilů příslušných stoupajících vedení domovního plynu. Další podmínky vedení domovního plynovodu v instalační šachtě jsou uvedené v čl. 5.3.17. Dle tohoto čl. je nutno zajistit trvalé větrání celého prostoru šachty, neinstalovat na plynovodu v celé délce vedení v šachtě žádné armatury a rozebíratelné spoje a zajistit přístup pro kontrolu a údržbu. Pokud z estetických nebo jiných důvodů nelze provést instalaci revizních dvířek, je nutno toto řešení posoudit především podle ČSN 73 0802 z hlediska požární bezpečnosti stavby. Pro kontrolu plynovodu postačí instalace čidla detekce plynu, jehož trvalá funkce signalizace úniku plynu a automatického uzavření přívodu plynu příslušných stoupajících vedení plynovodu, je v tomto případě nutností. Pro zajištění bezpečnosti provozu domovního plynovodu je dále nutno zajistit pravidelnou kontrolu správné funkce a nastavení detekčního čidla a uzávěrů jednotlivých stoupajících vedení domovního plynovodu. Instalace a zajištění kontroly tohoto bezpečnostního systému nahradí instalaci revizních dvířek. Problematická bude údržba a případná oprava domovního plynovodu, která si vždy vyžádá destrukci stěny šachty. Při umístění plynoměrů v suterénu domu povede několik stoupajících plynových vedení pro jednotlivé byty vedle sebe instalační šachtou a bude obtížné vyhledat případný zdroj úniku plynu a rozhodnout kdo z majitelů, nebo uživatelů bytů má provést prvotní zásah a ve kterém místě. Samozřejmě, že náklady na celou opravu pak hradí ten majitel, nebo uživatel, na jehož plynovodu došlo k poškození. Osazením kontrolních dvířek do stěny instalačního jádra, dle čl. 5.3.17 b), TPG 704 01, se zcela jistě zvýší bezpečnost provozu domovního plynovodu a budou také minimalizovány náklady na případné opravy a na následnou rekonstrukci. Dv/219 ze dne 9.6. 2006 ČSN EN 1775, Zákon č. 458/2000 Sb., TPG 704 01 Jak je to s vlastnictvím hlavního uzávěru plynu (HUP)? Při řešení předmětné problematiky je třeba vycházet ze zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Pozn.: V částce č. 26 Sbírky zákonů ČR z roku 2005 je zveřejněno úplné znění zákona, jak vyplývá z pozdějších změn. HUP je součástí odběrného plynového zařízení. Odběrným plynovým zařízením /viz § 2 odst. 2 písm. b) bod 7 energetického zákona/ jsou veškerá zařízení počínaje HUP včetně zařízení pro konečné využití plynu? není jím měřicí zařízení. Plynovodní přípojkou /viz § 2 odst. 2 písm. b) bod 13 cit. zákona/ je zařízení začínající odbočením z distribuční soustavy a ukončené před HUP, za nímž pokračuje odběrné plynové zařízení zákazníka. Péči o bezpečnost a provozuschopnost HUP včetně provozních revizí a kontrol, stejně tak i celého odběrného plynového zařízení, je povinen zajišťovat konečný zákazník - odběratel plynu. Může si však potřebné úkony, zejména provádění oprav, zajistit smluvně u plynárenského podniku. Závěrem podotýkáme, že umístění HUP stanoví ČSN EN 1775 a TPG 704 01.

http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/tisky/T2217_00.htm

Národní shromáždění československé 1918-1920, tisk 2217 Tisk 2217. ze dne ................................ 1920, o všeobecné dani z převodu statkův a z pracovních výkonův, a o dani přepychové. Na Slovensku platí zákon ze dne 11. prosince 1919, č. 658 Sb. z. a n. o všeobecné dani z převodu statkův a z pracovních výkonův, a o dani přepychové s těmito změnami: Ku § 4., bod 9. Ku § 4., bod 10. Ku § 13. Listiny tyto podléhají 1%nímu poplatku podle § 55., odst. 4., zákona čl. XI. z roku 1918. Poplatek do 100 K platí se v kolcích, které se znehodnotí podle ustanovení poplatkových, vyšší poplatek odvede se přímo u finančního úřadu. (§ 94., odst. 3., zákona čl. XI. z roku 1918). Listinný poplatek platí za daň podle tohoto zákona. Ku § 21. Rozhodovat o otázce, zda se má platiti daň, a v jaké výši, jsou povolány toliko úřady finanční. Rozklady, stížnosti a rekursy proti daňovému výměru a proti jiným nařízením a rozhodnutím, týkajícím se této daně, podati nutno do 30ti dnů, a směřují-li proti pořádkové pokutě, do 8 dnův u toho úřadu, který vydal daňový výměr, nařízení nebo rozhodnutí. Pořad instanční končí v II. stolici, t. j. u generálního finančního ředitelství. Ve případech hodných zřetele, může býti lhůta k podání stížnosti prodloužena úřadem, u kterého má býti opravný prostředek podán. Lhůta počíná běžeti dnem po doručení. Při počítání lhůty nečítají se dny poštovní dopravy v tom případě, byl-li dotyčný spis podán poštovnímu úřadu na úřední potvrzení (podací list, recepis atd.). Připadne-li poslední den lhůty na neděli, nebo všeobecný svátek, končí se lhůta teprve příštího všedního dne. Zažádá-li strana u úřadu za prodloužení lhůty k uplatnění opravného prostředku, nebo požádá-li ve lhůtě stanovené tímto paragrafem, o sdělení důvodů rozhodnutí přeruší se lhůta až do dne doručení dotčeného vyřízení a počne běžeti znovu. Míra úroků z prodlení, které jest platit, když daň nebyla včas zapravena, ustanovuje se na pět ze sta. Vrátí-li se vybraná daň straně následkem stížnosti, nahraženy jí buďtež ode dne zaplacení do dne, kdy byla o vrácení vyrozuměna, pětiprocentní úroky z vrácené částky. Ku § 42. předposlední odstavec. Odstavec ten měl by pro Slovensko zníti takto: Ku § 45. 2. Nebyla-li následkem opomenutí strany vyměřena nebo zaplacena daň, která se má zaplatiti bez předchozího předpisu, počíná lhůta běžeti od uplynutí správního roku, ve kterém úřad nabyl možnosti daň vyměřiti. U listin, podrobených kolkovému poplatku, které nebyly kolkovány podle pravidla, počíná lhůta běžet od uplynutí správního roku, ve kterém nabyl finanční úřad vědomosti o listině, nebo ve kterém bylo listiny úředně upotřebeno. Uplynulo-li však dříve, než úřad nabude možnosti, daň předepsati, 30 let od uplynutí správního roku, ve kterém povstala dotyčná daňová pohledávka, nelze vyměřovací právo vykonati, leč by se spisu, podrobeného kolkovému poplatku, užilo úředně, ve kterémž případě vyměří se ten poplatek, který se měl zaplatiti v době vyhotovení listiny. 4. Promlčení přeruší se v případech 1 až 3. úředními výkony, předsevzatými k vyměření daně, o nichž byla strana zpravena. Od uplynutí správního roku, ve kterém byl předsevzat poslední výkon úřední tohoto druhu, počíná běžeti nová lhůta promlčecí. 6. Promlčení splatné daně přeruší se doručením upomínky poplatníkovi, zavedením exekuce, nebo povolením platební lhůty. Po uplynutí správního roku, ve kterém byla doručena poslední upomínka, učiněn poslední krok exekuční, uplynula poslední lhůta, počíná běžeti nová promlčující lhůta. 7. Je-li daň pojištěna ruční zástavou, nemůže býti státu, pokud má zástavu v rukou, namítáno, že opomenul vykonati právo zástavní, a nemůže se právo zástavní promlčeti. Také právo dlužníkovo, zástavu vykoupiti, se nepromlčuje. Pokud však pohledávka přesahuje cenu zástavy, může mezitím zaniknouti promlčením. Je-li splatná daň zajištěna vkladem do pozemkové knihy, nebo záznamu v úředních depositech, nelze do 30ti let po vkladu, nebo záznamu, proti uplatňování práva tím nabytého, namítati promlčení nastalé od té doby. 8. Tresty, uvedené v § 42., promlčí se v pěti letech ode dne, kdy přestupek byl spáchán, při přestupcích, spočívajících v bezprávném stavu, ode dne, kdy bezprávná stav přestává. Ku § 47. Vyhotoví-li se o platu, podrobeném dani, listina právní, podléhá samostatně poplatku bez ohledu na daň, zaplacenou podle tohoto zákona, předpokládajíc, že listina tato nepožívá osvobození podle saz. pol. 59., odst. 4., sbírky poplatkových zákonů, nebo sestavení jiných. Ustanovení toto netýká se listin, vydaných podle §§ 13. a 31. tohoto zákona. Provedením jeho pověřuje se ministr financí. k zákonu ze dne ................... 1920, č. ..... Sb. z. a n., jímž se pro Slovensko pozměňuje zákon ze dne 11. prosince 1919, č. 658 Sb. z. a n., o všeobecné dani z převodu statků a z pracovních výkonů a o dani přepychové. K § 4., č. 9. Jelikož slovenské zákony o železniční dani dopravní nesouhlasí s nařízením ze dne 10. ledna 1917, č. 14. ř. z., je třeba pro Slovensko změniti naduvedené ustanovení podle připojené osnovy. Toto ustanovení bylo by třeba nahraditi zněním, uvedeným v připojené osnově, jelikož slovenské zákony se neshodují s nařízením ze dne 15. září 1915, č. 280 ř. z. K § 13., odst. 2. Slovenským zákonem čl. XI. z r. 1918 byl v § 55., ad 4, zaveden z úplatného převodu movitostí místo stupnice III., dosud platné, poplatek 1%, který se platí podle § 94., ad 3 cit. zák., do 100 K v kolcích, jinak přímo. Je tedy potřebí ustanovení toto změniti podle připojené osnovy. Slovenská ustanovení o opravných prostředcích, upravena hlavně § 148. sbírky poplatkových zákonů, resp. § 29. zák. čl. XXXIV. z r. 1884, zákonem čl. XXVIII. z roku 1889 (o správních výborech) a zákonem čl. XXVI. z r. 1896 (o správním soudu) jsou odlišná od pravidel zákona ze dne 19. března 1876, č. 28. ř. z. Je tu 1. jiný pořad instanční a sice jiný pro daně a jiný pro poplatky, 2. jiné stanovení lhůt intra a extra dominium - s mocí odkládací a bez ní, 3. schází tu podle platných zákonů zemská druhá stolice odvolací. Navrhuje se proto, aby recipována byla podle připojeného návrhu ustanovení zákona ze dne 19. března 1879, č. 28. ř. z., což lze provésti tím spíše, ježto jde o novou daň, omezenou časově, tak že nebudou dotčena dosavadní ustanovení, platící u jiných daní na Slovensku zavedených. K § 21., odst. 2. Na Slovensku bylo zrušeno ustanovení o náhradních úrocích (§ 76. min. nař., č. 50.000 z r. 1913). Nutno tudíž pojmouti do zákona ohledně Slovenska doslovné znění § 28. zák. z 8. března 1876, č. 26. ř. z. a čl. II. zák. z 23. ledna 1892, č. 26. ř. z., jimiž u nás nahražovací úroky byly zavedeny. K § 42., poslední odstavec. § 79. poplatkového zákona rovná se obsahově § 103. sb. slovenských popl. zákonů, ustanovení § 84. tuzemského popl. zákona však v slovenských zákonech se nevyskytuje. Je tedy třeba také tento odstavec změniti podle připojeného návrhu. K § 45. (promlčení). Pravidla slovenská o promlčení jsou obsažena v § 85. zák. čl. XI. z r. 1909 v úpravě zák. čl. LIII. z r. 1912, jehož opis je přiložen, a částečně též v zákoně čl. XI. z r. 1918 o poplatcích převodních. Těchto ustanovení nelze v zákoně o dani z obratu dobře užíti, ježto se nekryjí s ustanoveními zákona ze dne 18. března 1878, č. 31. ř. z. a navrhuje se z těchže důvodů, jako v § 21., recepce pravidel citovaného zák. z roku 1878 podle připojeného návrhu. Odstavec druhý § 45. zůstane beze změny. Odstavec druhý tohoto paragrafu bylo by třeba změniti podle připojeného návrhu. Po stránce formální se navrhuje, aby návrh přikázán byl výboru finančnímu s tím, aby o něm podal zprávu do 6 dnů. V Praze dne 2. ledna 1920.

https://www.finreditel.cz/33/304-zp-vykon-jine-vydelecne-cinnosti-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4EnWFB5k895SmtlUPe6-XelFPpA5B5rrwHw/?uri_view_type=4

§ 304 ZP Výkon jiné výdělečné činnosti | Finanční ředitel 16.7.2019, JUDr. Petr Bukovjan, Zdroj: Verlag Dashöfer 2.13.304 § 303 odst. 3 až 6 – přísnější omezení jiné výdělečné činnosti pro některé kategorie zaměstnanců § 310, 311 – výkon konkurenční činnosti (bývalým) zaměstnancem po skončení zaměstnání (úprava tzv. konkurenční doložky) § 16 odst. 3 až 6 – základní povinnosti úředníka a omezení jiné jeho výdělečné činnosti § 2 – vymezení tzv. veřejného funkcionáře § 4-6 – omezení některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost výkonu jejich funkce s jinými funkcemi § 23 – pokuty za porušení povinnosti veřejným funkcionářem (přestupek) Zákoník práce nebrání tomu, aby si zaměstnanec během trvání svého zaměstnání „přivydělával”. Co musejí ale zaměstnanci při sjednávání dalších pracovních poměrů, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a stejně tak při výkonu jakékoliv jiné výdělečné činnosti respektovat, je povinnost vyplývající z ustanovení § 304 ZP. Pokud by totiž jiná, další výdělečná činnost zaměstnance byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož je zaměstnán, pak si musí vyžádat u tohoto zaměstnavatele jeho předchozí písemný souhlas. Jiná výdělečná činnost konkurenční charakter činnosti vůči předmětu činnosti zaměstnavatele (Zákoníkem práce předpokládaná shoda) a její výdělečnost, tj. spojitost s poskytováním odměny, resp. získáním majetkového prospěchu. Co lze a co už nelze považovat za činnost shodnou s předmětem zaměstnavatele, vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu. Jeho rozhodování se dá shrnout do následujících obecných závěrů: mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (či jeho dalším zaměstnavatelem) může dojít ke konkurenčnímu střetu zájmů nebo by zaměstnanec mohl ve své souběžné výdělečné činnosti zneužít u zaměstnavatele nabytých informací rozhodující není to, co zaměstnanec u dalšího zaměstnavatele koná (druh práce), shoda je poměřována ve vztahu ke konkurenčnímu zaměstnavateli a jeho činnosti; to současně tedy nevylučuje, aby zaměstnanec konal u více zaměstnavatelů totéž, pakliže si tito nijak nekonkurují a není dána shoda v jejich činnosti. Přísnější omezení zaměstnance V této souvislosti nutno poznamenat, že pro některé zaměstnance vyplývá ze ZP, popř. ze zvláštních právních předpisů, omezení mnohem přísnější. Platí to např. pro zaměstnance uvedené v ustanovení § 303 odst. 1 ZP (jde kupř. o zaměstnance ve správních úřadech) nebo pro úředníky územních samosprávných celků podle zákona o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. Prvně jmenovaní nesmějí být členy řídicích nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost a podnikat mohou jen s předchozím písemným souhlasem svého zaměstnavatele. Zákaz členství v uvedených orgánech neplatí, pokud do takového orgánu byli vysláni zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, a v souvislosti s tímto členstvím nepobírají odměnu od příslušné právnické osoby provozující podnikatelskou činnost. Co se týče úředníků územních samosprávných celků, ti nesmějí být členy řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je podnikání, s výjimkou případu, kdy jsou do takového orgánu vysláni územním samosprávným celkem, jehož jsou zaměstnanci. Úředníkovi, který byl do takového orgánu vyslán územním samosprávným celkem, nenáleží pak odměna za výkon funkce a nesmí mu být poskytnuta ani po skončení pracovního poměru. Jakoukoliv jinou výdělečnou činnost může navíc úředník vykonávat jen s předchozím písemným souhlasem územního samosprávného celku, u něhož je zaměstnán. Speciálně ZP odkazuje v poznámce pod čarou na zákon o střetu zájmů. Tento zákon s účinností od 1. 1. 2007 upravuje některé otázky týkající se tzv. veřejných funkcionářů, a to mj. omezení některých jejich činností a neslučitelnost výkonu jejich funkce s jinými funkcemi. Mezi veřejné funkcionáře, na něž dopadají povinnosti dle zákona o střetu zájmů, řadí tento zákon např. též člena statutárního orgánu, člena řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s výjimkou členů správních rad veřejných vysokých škol a statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu, členů řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu samosprávných stavovských organizací zřízených zákonem, vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení, jak jsou vymezeny v ustanovení § 124 odst. 3 ZP pro účely tzv. příplatku za vedení, a to u právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení, vedoucí organizační složky státu, a vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení (viz výše) v organizační složce státu, s výjimkou zpravodajských služeb, vedoucí úředníky územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností zařazené do obecního úřadu, do městského úřadu, do magistrátu statutárního města nebo do magistrátu územně členěného statutárního města, do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, do krajského úřadu, do Magistrátu hlavního města Prahy nebo úřadu městské části hlavního města Prahy. Na výše uvedené kategorie zaměstnanců se ale povinnosti vyplývající ze zákona o střetu zájmů vztahují pouze tehdy, jestliže v rámci výkonu své činnosti: nakládají s finančními prostředky orgánu veřejné správy jako příkazce operace ve smyslu zákona o finanční kontrole, pokud hodnota finanční operace přesáhne 250 000 Kč, bezprostředně se podílejí na rozhodování při zadávání veřejné zakázky nebo na rozhodování při výkonu práv a povinností zadavatele při realizaci zadávané veřejné zakázky, rozhodují ve správním řízení, s výjimkou příkazu na místě, nebo se podílejí na vedení trestního stíhání. Pokuta veřejnému funkcionáři Žádný z výše uvedených veřejných funkcionářů se „nesmí po dobu 1 roku od skončení výkonu funkce stát společníkem anebo působit v orgánech podnikající právnické osoby, anebo uzavřít pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem vykonávajícím podnikatelskou činnost, pokud taková právnická osoba nebo zaměstnavatel v posledních 3 letech přede dnem skončení funkce veřejného funkcionáře uzavřeli smlouvu se státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem nebo zřízenou či založenou státem nebo územním samosprávným celkem, jednalo-li se o nadlimitní veřejnou zakázku, a pokud veřejný funkcionář nebo orgán, ve kterém veřejný funkcionář působil, o takové smlouvě rozhodoval”. Za porušení této povinnosti může být veřejnému funkcionáři uložena soudem pokuta ve výši od 25 000 Kč do 500 000 Kč. Jestliže zaměstnanec zaměstnání již sjednal nebo započal s výdělečnou činností, aniž by si dotčený písemný souhlas zaměstnavatele obstaral, nebo zaměstnavatel souhlas sice udělil, ale následně jej odvolal, musí zaměstnanec výdělečnou činnost bez zbytečného odkladu skončit, a to způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů (u pracovního poměru např. výpovědí s dvouměsíční výpovědní dobou). V opačném případě se vystavuje riziku rozvázání pracovního poměru pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru. Novelou ZP s účinností od 1. 1. 2012 nedoznala právní úprava žádné změny. Předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele netřeba, resp. zákaz se neuplatní, pokud jde o vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární a uměleckou činnost zaměstnance, správu vlastního majetku a u úředníků územních samosprávných celků ještě o činnost znalce nebo tlumočníka vykonávanou podle zvláštního právního předpisu pro soud nebo správní úřad nebo o činnost v poradních orgánech vlády. Za výdělečnou činnost ve smyslu komentovaného ustanovení lze dle judikatury považovat i to, že zaměstnanec je současně členem statutárního nebo kontrolního orgánu konkurenční společnosti, aniž by záleželo nutně na tom, zdali společnost v dané chvíli vyvíjí nějakou relevantní činnost. Naproti tomu být „jen” jejím společníkem nebo akcionářem bez aktivní účasti na činnosti této společnosti (jde jen o majetkovou účast v ní), nezakládá povinnost žádat zaměstnavatele o předchozí písemný souhlas. NS ČR 2 Cdon 1652/97 Výkon práv a povinností společníka ve společnosti s ručením omezeným vyplývající z pouhé kapitálové účasti ve společnosti není sám o sobě výdělečnou činností ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb. (nyní § 304 ZP), i když jde o společnost, která má shodný předmět činnosti (podnikání) jako případný zaměstnavatel společníka. O výkon takové výdělečné činnosti se může jednat tehdy, jestliže se zaměstnanec ve společnosti s ručením omezeným podílí (kromě výkonu práv a povinností společníka vyplývajících jen z jeho kapitálové účasti ve společnosti) na činnosti společnosti vymezené předmětem činnosti (podnikání) zapsaným v obchodním rejstříku. NS ČR 21 Cdo 1628/97 Za výdělečnou činnost, k níž je třeba předchozího souhlasu zaměstnavatele, je nutno považovat i ten případ, jestliže je zaměstnanec jednatelem společnosti s ručením omezeným, která má v předmětu podnikání, zapsaném v obchodním rejstříku, uvedenou činnost shodnou s předmětem činnosti (podnikání) jeho zaměstnavatele, i když společnost tuto činnost dočasně nebo trvale nevyvíjí. Pokud si zaměstnanec svým jednáním ještě před tím, než zahájí svou vlastní samostatnou podnikatelskou činnost, připravuje…

http://www.detska-kola.net/vse-o-nakupu/obchodni-podminky

Obchodní podmínky | Detska-kola.net se sídlem Voborníkova 251/6, 50301 Hradec Králové identifikační číslo: 49814176 zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové, oddíl C, vložka 5071 pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese www.detska-kola.net 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen „obchodní podmínky”) obchodní společnosti FORTE SPORT, s.r.o., se sídlem Voborníkova 251/6, Hradec Králové, 50301, identifikační číslo: 49814176, zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové, oddíl C, vložka 5071 (dále jen „prodávající”) upravují v souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník”) vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen „kupní smlouva”) uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou osobou (dále jen „kupující”) prostřednictvím internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je prodávajícím provozován na webové stránce umístěné na internetové adrese www.detska-kola.net (dále jen „webová stránka”), a to prostřednictvím rozhraní webové stránky (dále jen „webové rozhraní obchodu”). 1.6. Na základě registrace kupujícího provedené na webové stránce může kupující přistupovat do svého uživatelského rozhraní. Ze svého uživatelského rozhraní může kupující provádět objednávání zboží (dále jen „uživatelský účet”). V případě, že to webové rozhraní obchodu umožňuje, může kupující provádět objednávání zboží též bez registrace přímo z webového rozhraní obchodu. 1.14.1. objednávaném zboží (objednávané zboží „vloží” kupující do elektronického nákupního košíku webového rozhraní obchodu), 1.14.3. informace o nákladech spojených s dodáním zboží (dále společně jen jako „objednávka”). 1.15. Před zasláním objednávky prodávajícímu je kupujícímu umožněno zkontrolovat a měnit údaje, které do objednávky kupující vložil, a to i s ohledem na možnost kupujícího zjišťovat a opravovat chyby vzniklé při zadávání dat do objednávky. Objednávku odešle kupující prodávajícímu kliknutím na tlačítko „ODESLAT”. Údaje uvedené v objednávce jsou prodávajícím považovány za správné. Prodávající neprodleně po obdržení objednávky toto obdržení kupujícímu potvrdí elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty kupujícího uvedenou v uživatelském účtu či v objednávce (dále jen „elektronická adresa kupujícího”). v hotovosti v provozovně prodávajícího na adrese Nám.ČSA 38, 55101 Jaroměř; bezhotovostně převodem na účet prodávajícího č.111109594/0600, vedený u společnosti MONETA Money Bank, a.s. (dále jen „účet prodávajícího”); 1.26. Je-li to v obchodním styku obvyklé nebo je-li tak stanoveno obecně závaznými právními předpisy, vystaví prodávající ohledně plateb prováděných na základě kupní smlouvy kupujícímu daňový doklad – fakturu. Prodávající je plátcem daně z přidané hodnoty. Daňový doklad – fakturu vystaví prodávající kupujícímu po uhrazení ceny zboží. 1.28. Nejedná-li se o případ uvedený v čl. 1.27 či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží tato lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu odesláno ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Odstoupení od kupní smlouvy může kupující zasílat mimo jiné na adresu provozovny prodávajícího či na adresu elektronické pošty prodávajícího [email protected]. 1.39. Práva a povinnosti smluvních stran ohledně práv z vadného plnění se řídí příslušnými obecně závaznými právními předpisy (zejména ustanoveními § 1914 až 1925, § 2099 až 2117 a § 2161 až 2174 občanského zákoníku). 1.47. Mimosoudní vyřizování stížností spotřebitelů zajišťuje prodávající prostřednictvím elektronické adresy [email protected]. Informaci o vyřízení stížnosti kupujícího zašle prodávající na elektronickou adresu kupujícího. 1.51. Kupující souhlasí se zpracováním těchto svých osobních údajů: jméno a příjmení, adresa bydliště, identifikační číslo, daňové identifikační číslo, adresa elektronické pošty a telefonní číslo (dále společně vše jen jako „osobní údaje”). 1.62 Od 1.3.2017 podléhá provozovatel internetového obchodu www.detska-kola.net zákonu č. 112/2016 Sb. o evidenci tržeb v platném znění. 1.67. Kontaktní údaje prodávajícího: adresa pro doručování Nám.ČSA 38, 55101 Jaroměř, adresa elektronické pošty [email protected], telefon +420 728 749 731. Tyto obchodní podmínky nabývají platnosti 1.března 2017. Příprava kola před odesláním Sedačky zadní na nosič

http://sbirka.nssoud.cz/cz/rizeni-pred-soudem-zaloba-proti-necinnosti-a-delegace.p1110.html

Řízení před soudem: žaloba proti nečinnosti a delegace | Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Řízení před soudem: žaloba proti nečinnosti a delegace Ejk 363/2006 k § 4 odst. 1 a § 5 odst. 3 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. Soud zamítne žalobu proti nečinnosti jako nedůvodnou, pokud žalovaný finanční úřad, který by byl dle § 4 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, místně příslušným správcem daně k vydání platebního výměru na daň na základě daňové kontroly, nemá povinnost vydat platební výměr proto, že správce daně vyššího stupně podle § 5 odst. 3 citovaného zákona delegoval místní příslušnost ke správě daní na jiného správce daně. (Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2006, čj. 9 Ca 228/2004-47)

http://kraken.slv.cz/Konf101/2011

Konf101/2011 Konf 101/2011-16 Zvlá¹tní senát zøízený podle zákona è. 131/2002 Sb., o rozhodování nìkterých kompetenèních sporù, slo¾ený z pøedsedy JUDr. Michala Mazance a soudcù JUDr. Marie ®i¹kové, JUDr. Romana Fialy, JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Pavla Vrchy rozhodl o návrhu Èeského telekomunikaèního úøadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219 (adresa pro doruèování: po¹tovní pøihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí kompetenèního sporu mezi ním a Okresním soudem v Chomutovì, a dal¹ích úèastníkù sporu vedeného u Okresního soudu v Chomutovì pod sp. zn. 45 EC 2095/2010, o zaplacení èástky 23 582 Kè s pøíslu¹enstvím: ¾alobkynì ÈEZ ICT Services, a. s., se sídlem v Praze 4, Duhová 1531/3, IÈ 26470411, zastoupená Mgr. Davidem Jüngerem, se sídlem v Ostravì-Mariánských Horách, 28. øíjna 219/438, a ¾alovaného M. H., I. P ø í s l u ¹ n ý vydat rozhodnutí ve vìci vedené u Okresního soudu v Chomutovì pod sp. zn. 45 EC 2095/2010, o zaplacení èástky 7266 Kè s pøíslu¹enstvím za pronájem a prodej mobilních telefonù, j e soud. II. Usnesení Okresního soudu v Chomutovì ze dne 18. 1. 2011, èj. 45 EC 2095/2010-36, s e v tomto rozsahu z r u ¹ u j e . Podáním doruèeným dne 14. 12. 2011 zvlá¹tnímu senátu zøízenému podle zákona è. 131/2002 Sb., o rozhodování nìkterých kompetenèních sporù, navrhl Èeský telekomunikaèní úøad tomuto senátu rozhodnutí sporu o pravomoc podle ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) zákona è. 131/2002 Sb., který vznikl mezi ním a Okresním soudem v Chomutovì ve vìci návrhu na zaplacení èástky 23 582 Kè s pøíslu¹enstvím. Návrhem na vydání platebního rozkazu se ¾alobkynì domáhala vùèi ¾alovanému zaplacení èástky 23 582 Kè s pøíslu¹enstvím. V návrhu uvedla, ¾e s ¾alovaným uzavøela dne 11. 5. 2006 smlouvu o poskytování komunikaèních slu¾eb v mobilních sítích pro zamìstnance Skupiny ÈEZ, è. V06/12469, podle § 269 odst. 2 zákona è. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù. Pøedmìtem smlouvy bylo poskytování komunikaèní slu¾by v mobilních sítích pro potøeby zamìstnancù spoleèností skupiny ÈEZ, které spoèívalo v pronájmu koncového mobilního zaøízení a pøefakturaci hovorného a ostatních slu¾eb od operátora Eurotel. Nedílnou souèástí smlouvy byly V¹eobecné obchodní podmínky ¾alobkynì a V¹eobecný ceník poskytovaných slu¾eb. Z èl. II smlouvy vyplývalo, ¾e ¾alovaný je povinen platit ¾alobkyni za poskytování slu¾eb podle smlouvy mìsíèní cenu za koncové mobilní zaøízení (mobilní telefon) a cenu za pøefakturaci mìsíèních poplatkù za slu¾by od operátora Eurotel. V dùsledku soustavného neplacení ceny slu¾eb poskytovaných ¾alobkyní ¾alovanému do¹lo dopisem ¾alobkynì k ukonèení smlouvy výpovìdí k 31. 3. 2010 ze strany ¾alobkynì pro neplacení poskytnutých slu¾eb. ®alovaný nezaplatil ¾alobkyni na úhradu slu¾eb poskytnutých v souladu se smlouvou v období od 1. 10. 2007 do 31. 3. 2010 èástku v celkové vý¹i 23 582 Kè. ®alovaný ani pøes písemnou upomínku ¾alobkyni vyúètované èástky vyplývající z povinností zalo¾ených pøedmìtnou smlouvou o poskytování komunikaèních slu¾eb neuhradil, proto ¾alobkynì podala dne 25. 10. 2010 u Okresního soudu v Chomutovì návrh na vydání platebního rozkazu. Okresní soud v Chomutovì usnesením ze dne 18. 1. 2011, èj. 45 EC 2095/2010-36, øízení zastavil (výrok I.) s tím, ¾e po právní moci usnesení bude vìc postoupena Èeskému telekomunikaènímu úøadu (výrok II.). Souèasnì rozhodl o náhradì nákladù øízení a o vrácení soudního poplatku. V odùvodnìní soud uvedl, ¾e øízení zastavil podle § 104 odst. 1 o. s. ø. pro neodstranitelný nedostatek podmínky øízení spoèívající v chybìjící pravomoci soudù rozhodovat tento a obdobné spory. Z obsahu ¾aloby dovodil, ¾e se ¾alobkynì svou ¾alobou domáhá zaplacení ceny poskytnutých slu¾eb elektronických komunikací na základì smlouvy o poskytnutí slu¾eb elektronických komunikací mezi osobou vykonávající komunikaèní èinnost a u¾ivatelem. K rozhodování takového sporu je podle § 129 odst. 1 zákona è. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, dána pravomoc Èeského telekomunikaèního úøadu, nikoli soudu v obèanském soudním øízení; proto bylo rozhodnuto o postoupení vìci tomuto pøíslu¹nému orgánu. Èeský telekomunikaèní úøad (navrhovatel) následnì podal zvlá¹tnímu senátu návrh k rozhodnutí negativního kompetenèního sporu. Uvedl, ¾e podle § 2 zákona o elektronických komunikacích se slu¾bou elektronických komunikací rozumí slu¾ba obvykle poskytovaná za úplatu, která spoèívá zcela nebo pøevá¾nì v pøenosu signálù po sítích elektronických komunikací, vèetnì telekomunikaèních slu¾eb a pøenosových slu¾eb v sítích pou¾ívaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou slu¾eb, které nabízejí obsah prostøednictvím sítí a slu¾eb elektronických komunikací nebo vykonávají redakèní dohled nad obsahem pøená¹eným sítìmi a poskytovaným slu¾bami elektronických komunikací; nezahrnuje slu¾by informaèní spoleènosti, které nespoèívají zcela nebo pøevá¾nì v pøenosu signálù po sítích elektronických komunikací . Podle pøedmìtné smlouvy vystavovala ¾alobkynì ¾alovanému mìsíèní vyúètování slu¾eb, které se skládalo ze dvou polo¾ek: z mìsíèní ceny za pronájem mobilního telefonu (polo¾ka Pau¹ál mob. tel. C-zam. , resp. Jednorázová platba-odprodej KMZ ) a z pøefakturace mìsíèních poplatkù za slu¾by operátora (polo¾ka Slu¾by mobilního operátora ). Navrhovatel je toho názoru, ¾e jeho pravomoc je dána pouze v pøípadì sporù o otázkách souvisejících se samotným poskytováním slu¾eb elektronických komunikací, eventuelnì o ujednáních na nì úzce navazujících; ujednání o povinnosti zaplatit cenu za pronájem nebo za prodej mobilních telefonù pøitom takovým ujednáním není. Èeský telekomunikaèní úøad tedy s odkazem na usnesení zvlá¹tního senátu ze dne 9. 9. 2008, èj. Konf 37/2008-6, uzavøel, ¾e je pøíslu¹ným orgánem k rozhodnutí pøedmìtného sporu týkajícího se povinnosti uhradit dlu¾né èástky za Slu¾by mobilního operátora v celkové vý¹i 16 316 Kè. Navrhovatel v¹ak popøel svoji pravomoc rozhodovat ve zbývající èásti sporu týkající se povinnosti uhradit cenu za pronájem a prodej mobilních telefonù ve vý¹i 7266 Kè, nebo» v této èásti se jedná o soukromoprávní vztah z nájemní a kupní smlouvy mezi ¾alobkyní a ¾alovaným a nejedná se o cenu za slu¾bu elektronických komunikací podle zákona o elektronických komunikacích. Z tohoto dùvodu je k rozhodování v této èásti pøíslu¹ný Okresní soud v Chomutovì. Okresní soud v Chomutovì v pøedcházejícím soudním øízení popøel svou pravomoc vìc rozhodnout a rovnì¾ navrhovatel èásteènì (v èásti sporu týkající se úhrady 7266 Kè za pronájem a prodej mobilních telefonù) popírá svou pravomoc ve vìci rozhodnout poté, co mu byla vìc postoupena; zvlá¹tní senát konstatuje, ¾e se v posuzované vìci jedná o negativní (záporný) kompetenèní spor, k jeho¾ projednání a rozhodnutí je povolán zákonem è. 131/2002 Sb. Podle § 2 písm. n) citovaného zákona je slu¾bou elektronických komunikací slu¾ba obvykle poskytovaná za úplatu, která spoèívá zcela nebo pøevá¾nì v pøenosu signálù po sítích elektronických komunikací, vèetnì telekomunikaèních slu¾eb a pøenosových slu¾eb v sítích pou¾ívaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou slu¾eb, které nabízejí obsah prostøednictvím sítí a slu¾eb elektronických komunikací nebo vykonávají redakèní dohled nad obsahem pøená¹ených sítìmi a poskytovaným slu¾bami elektronických komunikací; nezahrnuje slu¾by informaèní spoleènosti, které nespoèívají zcela nebo pøevá¾nì v pøenosu signálù po sítích elektronických komunikací. V pøedmìtné vìci se v¹ak v pøípadì po¾adovaného zaplacení ceny za pronájem, resp. prodej mobilních telefonù v èástce 7266 Kè o takovouto slu¾bu nejedná. Nárok na zaplacení této èástky vznikl ¾alobci podle ¾alobního tvrzení z titulu pronájmu, resp. koupì koncového mobilního zaøízení mezi ¾alobkyní a ¾alovaným (èl. I pøedmìtné smlouvy). Pøi pronájmu movité vìci, resp. pøi jejím prodeji nejde o poskytování slu¾by elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích, nýbr¾ o bì¾ný soukromoprávní vztah z nájemní, resp. kupní smlouvy (k tomu srov. usnesení zvlá¹tního senátu ze dne 9. 9. 2008, èj. Konf 37/2008-6, www.nssoud.cz). Rozhodování v této vìci zákon Úøadu nesvìøuje, nýbr¾ je tu zalo¾ena obecná pravomoc soudu o vìci rozhodnout (§ 7 odst. 1 o. s. ø.). Proto zvlá¹tní senát rozhodl, ¾e vìc týkající se zaplacení èástky 7266 Kè s pøíslu¹enstvím za pronájem a prodej mobilních telefonù projedná a rozhodne soud (§ 9 odst. 1 o. s. ø.). Zvlá¹tní senát podle § 5 odst. 3 zákona è. 131/2002 Sb. zru¹í rozhodnutí, kterým strana kompetenèního sporu popøela svou pravomoc o vìci rozhodovat, aèkoliv podle rozhodnutí zvlá¹tního senátu je vydání rozhodnutí ve vìci uvedené v návrhu na zahájení øízení v její pravomoci. Dal¹ím výrokem proto zvlá¹tní senát zru¹il usnesení Okresního soudu v Chomutovì ze dne 18. 1. 2011, èj. 45 EC 2095/2010-36, v rozsahu, který výroku, jím¾ byla kompetence urèena, odporuje. Pravomocné rozhodnutí zvlá¹tního senátu je podle § 5 odst. 5 zákona è. 131/2002 Sb. závazné pro strany kompetenèního sporu, úèastníky øízení, v nìm¾ spor vznikl, pro správní orgány [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ø. s.] i soudy. Dále bude tedy Okresní soud v Chomutovì ve vymezeném rozsahu pokraèovat v pùvodním øízení o podaném návrhu na vydání platebního rozkazu.

http://sbirka.nssoud.cz/cz/danove-rizeni-a-dukazni-bremeno-poplatnika-dane-z-prijmu-fyzickych-osob.p200.html

Daňové řízení a důkazní břemeno poplatníka daně z příjmů ... | Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Daňové řízení a důkazní břemeno poplatníka daně z příjmů fyzických osob Daňové řízení: důkazní břemeno poplatníka daně z příjmů fyzických osob k § 31 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též "daňový řád") k § 24 odst. 1 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 1995 (v textu též "zákon o daních z příjmů") Ustanovení § 31 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ukládá daňovému subjektu prokázat všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém přiznání nebo k jejichž průkazu byl správcem daně v průběhu daňového řízení vyzván. Daňový subjekt je tak odpovědný za to, že jím předložené důkazní prostředky budou konkrétní a budou prokazovat jeho tvrzení. (Podle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 4. 2003, čj. 31 Ca 62/2002-25) ve věcech správních č. 284/1998. Bohumil K. v Ch. proti Finančnímu ředitelství v Hradci Králové o daň z příjmů fyzických osob. Finanční úřad v Chrudimi dodatečným platebním výměrem ze dne 26. 4. 1999 doměřil žalobci daň z příjmů fyzických osob za rok 1995 ve výši 467 734 Kč. O odvolání žalobce proti tomuto výměru rozhodl správce daně I. stupně dne 30. 5. 2001 tak, že snížil daňovou povinnost na částku 414 156 Kč. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal k Finančnímu ředitelství v Hradci Králové, které žalobou naříkaným rozhodnutím odvolání zamítlo. V žalobních námitkách žalobce poukazoval na nezákonnost napadeného rozhodnutí, jakož i nezákonnost řízení jemu předcházejícího; spatřoval ji zejména v tom, že rozhodnutí žalovaného shledalo důvody pro doměření daně v naprosto jiných okolnostech a důvodech, než na základě kterých daň žalobci doměřil Finanční úřad v Chrudimi. Žalobce tak neměl možnost vyjádřit se v průběhu odvolacího řízení k důvodům pro doměření daně, které uvedl žalovaný. Důvody správce daně I. a II. stupně jsou vlastně naprosto opačné: zatímco žalovaný svůj názor opírá o to, že pyramidky nejsou reklamními předměty, náklad na jejich pořízení není uznatelným nákladem ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů a výdaj nelze považovat za reklamu, rozhodnutí Finančního úřadu v Chrudimi tvrdí, že pyramidky jsou reklamními předměty, ale k jejich nákupu nedošlo. Žalobce tvrdil, že pyramidky jsou reklamními předměty, které měly propagovat a propagovaly jeho výrobní program, protože s každou pyramidkou byl zároveň předáván propagační katalog. Z obsahu správního spisu dále vyplynulo, že na základě daňové kontroly daně z příjmů fyzických osob za rok 1995 vyloučil Finanční úřad v Chrudimi z daňových výdajů žalobce mimo jiné i částku 1 490 000 Kč za 10 000 kusů reklamního skla - pyramidky s logem firmy - a žalobci pak dodatečným platebním výměrem ze dne 26. 4. 1999 doměřil daň z příjmů fyzických osob za rok 1995 ve výši 467 734 Kč. Do tohoto rozhodnutí podal žalobce dne 8. 6. 1999 odvolání, o němž rozhodl správce daně I. stupně dne 30. 5. 2001 tak, že snížil daňovou povinnost na částku 414 156 Kč, když v průběhu odvolacího řízení zjistil, že nebyly splněny podmínky pro stanovení daňové povinnosti za použití pomůcek, a přešel ke stanovení daňové povinnosti dokazováním. Na základě doplněných důkazů odvolání částečně vyhověl a uznal do daňových výdajů deset kusů pyramidek. Krajský soud v Hradci Králové žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s. Krajský soud se nejdříve zabýval tvrzením žalobce, že pyramidky jsou reklamním předmětem; hlavní žalobní námitka směřovala proti procesnímu postupu žalovaného. Zákon o daních z příjmů, ve znění platném ke 31. 12. 1995, neznal definici pojmu "reklamní předmět" a tento pojem nebyl na rozdíl od současného znění uveden ani v ustanovení § 25 odst. 1 písm. t) zákona. Je tedy nutno vycházet z toho, že daňový základ poplatníka mohly snížit pouze takové výdajové položky, které splnily základní požadavky formulované v ustanovení § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů a které nebyly z daňových výdajů ustanovením § 25 téhož zákona výslovně vyloučeny. Podle ustanovení § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů se výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem. Jsou tedy stanoveny dva zákonné předpoklady: daňový subjekt musí prokázat vynaložení výdaje a jeho výši a příčinnou souvislost mezi vynaloženým výdajem a svým zdanitelným příjmem. Oba zákonné znaky jsou rovnocenné a kumulativní, proto pouze při naplnění obou dvou vzniká daňovému poplatníkovi právní nárok na odečtení výdaje od základu daně. Základem pro posouzení vynaložení výdaje a jeho výše byla předložená faktura a výdajový pokladní doklad. Samotné zjištění, že účetní doklady formálně odpovídaly požadavkům právních předpisů o účetnictví, ještě neprokázalo určitě, že deklarovaný výdaj byl skutečně vynaložen. Zda výdaj uplatněný poplatníkem jako výdaj daňový splňuje výše uvedené požadavky, je předmětem dokazování. Dikce § 31 odst. 9 daňového řádu ukládá daňovému subjektu prokázat všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém přiznání nebo k jejichž průkazu byl správcem daně v průběhu daňového řízení vyzván. Daňový subjekt je tak odpovědný za to, že jím předložené důkazní prostředky budou konkrétní a úplné. Z předložených důkazů a ze šetření provedených správcem daně nebyla dodávka pyramidek napevno prokázána hlavně vzhledem k odcizení účetnictví dodavatele. Správce daně ale naopak napevno neprokázal v souvislosti se svou povinností stanovenou v § 31 odst. 8 písm. c) daňového řádu, že dodávka nebyla uskutečněna. K příčinné souvislosti předložil žalobce nekonkrétní důkazy již ve vztahu k identifikaci příjemců většiny pyramidek a dokonce se zjistilo, že společnost, která pyramidky hlavně převzala a měla zajišťovat reklamu a propagaci v zahraničí, spolupráci předčasně ukončila. Správce daně mohl uznat do daňových výdajů výdaje za deset kusů pyramidek, které byly předány jednotlivým osobám. Protože předpoklady pro zahrnutí výdajů v částce 1 488 510 Kč do výdajů daňových nebyly splněny, správce daně již z důvodů nedodržení podmínek stanovených v § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů musel tyto výdaje z výdajů daňových vyloučit. Závěry správců daně I. a II. stupně se rozešly pouze částečně u hodnocení důkazů při přezkoumávání první podmínky stanovené v § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů, neboť správce daně I. stupně na rozdíl od žalovaného konstatoval, že se dodávka reklamních předmětů neprokázala, a neuvedl, že se mu nepodařilo napevno neexistenci dodávky prokázat. Správci daně obou stupňů se však zcela shodli na nesplnění druhé podmínky a již tento důvod sám o sobě postačuje k vyloučení předmětných výdajů z výdajů daňových. Vzhledem k úzké vazbě uvedených dvou ustanovení zákona o daních z příjmů [tj. § 24 odst. 1 a § 25 odst. 1 písm. t)] odvolací orgán v rámci doplněného řízení nad rámec odvolání ještě ověřoval, zda se u nákupu pyramidek jednalo o výdaj na reprezentaci. Rozšířil tak přezkoumání celé věci i z hlediska dodržení podmínek daných v ustanovení § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů, které měl správce daně I. stupně za prokázané a jimiž se proto dále nezabýval. Podle tohoto ustanovení nelze za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely uznat mimo jiné výdaje na reprezentaci, kterými jsou i výdaje na dary. Za dar se nepovažuje předmět opatřený obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele daru, jehož hodnota nepřesahuje 200 Kč a který zároveň nepodléhá spotřební dani. Na základě předloženého jednoho kusu pyramidky bylo zjištěno, že pyramidka nebyla označena správným obchodním jménem žalobce a ani nebyla zaregistrována ochranná známka. Při hodnotě 149 Kč za kus tak byla splněna jen jedna ze dvou stanovených podmínek. Argumentaci žalobce založené na údajném tvrzení žalovaného, vyjádřeném v jeho rozhodnutí, že pyramidky nejsou reklamním předmětem, nelze přisvědčit, neboť tuto citaci žalovaný v rozhodnutí neuvádí. Naopak jak žalovaný správně uvedl, pyramidky nelze považovat za dary, které by splňovaly podmínky k uznání za daňové výdaje uvedené v § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů, a tedy ani z pohledu tohoto ustanovení nelze jejich nákup uznat za daňový výdaj. Toto zjištění však může být považováno jen za doplňující (i když samo o sobě by mělo pro žalobce stejný daňový dopad), neboť již při zjištění nesplnění podmínek stanovených v § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů byl správce daně povinen předmětné výdaje z daňových výdajů vyloučit. Významnější žalobní námitka však směřuje proti procesnímu postupu žalovaného, který podle žalobce shledal důvody pro doměření daně v naprosto jiných okolnostech, a změnil tak právní názor správce daně I. stupně za současného nerespektování účastnických práv žalobce, který neměl možnost se v průběhu odvolacího řízení vyjádřit k novým důvodům pro doměření daně. Podle ustanovení § 50 odst. 3 daňového řádu přezkoumá odvolací orgán odvoláním napadené rozhodnutí vždy v rozsahu požadovaném v odvolání. Vyjdou-li při přezkoumávání najevo skutečnosti odvolatelem sice neuplatněné, ale mající podstatný vliv na výrok rozhodnutí, lze k nim rovněž při rozhodování přihlédnout. Při tom není odvolací orgán vázán návrhy odvolatele, a může proto změnit napadené rozhodnutí i v neprospěch odvolatele. Dále může odvolací orgán v rámci odvolacího řízení výsledky daňového řízení doplňovat, odstraňovat vady řízení nebo to uložit správci daně I. stupně. Daňový řád tak umožňuje široký přezkum věci v odvolacím řízení, neboť nová zjištění a nová právní posouzení mohou dokonce vést i ke změně rozhodnutí. Dne 30. 1. 2002 vyhotovil Finanční úřad v Chrudimi protokol o ústním jednání se žalobcem, a to zcela v souladu s ustanovením § 12 daňového řádu. Tento protokol je tzv. veřejnou listinou, která podle § 134 o. s. ř. potvrzuje pravdivost toho, co je v ní potvrzeno nebo osvědčeno, není-li dokázán opak. Vzhledem k důkazní síle této veřejné listiny je tak možno zcela určitě pravdivost skutečností uvedených v protokolu o ústním jednání vztáhnout i na daňová řízení ohledně jiných druhů daní, pokud se týkají stejné věci. Z obsahu protokolu vyplynulo, že žalobce nedoložil žádné další důkazy, kterými by prokázal svá tvrzení. Protože bylo jednáno i ve věci vzhledu a označení pyramidky, šlo nepochybně o návaznost na podmínky stanovené pro dar dané v ustanovení § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů. Krajský soud je proto toho názoru, že žalobce se mohl vyjádřit i k dalším důvodům rozhodnutí, které jsou na rozdíl od rozhodnutí správce daně I. stupně v napadeném rozhodnutí uvedeny. Svého práva však nevyužil, a proto je k jeho tíži, když neunesl důkazní břemeno na něj kladené. Jinak při svém rozhodování vycházel odvolací orgán z důkazů, které již správce daně dříve shromáždil a s kterými byl žalobce byl také již dříve seznámen. Navíc zamítavé rozhodnutí odvolacího orgánu nemělo na žalobce žádný jiný daňový dopad, neboť daňová povinnost se nezměnila. Mezi základní zásady daňového řízení, které jsou uvedeny v ustanovení § 2 odst. 1 a 2 daňového řádu, patří i zachování práv a právem chráněných zájmů daňových subjektů a úzká součinnost s nimi v průběhu daňového řízení. S ohledem na výše uvedené skutečnosti krajský soud konstatuje, že tyto zásady byly v daném daňovém řízení dodrženy. Ve svém rozhodnutí uvedl žalovaný částečně jiné důvody jen ohledně jedné ze dvou podmínek stanovených v § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Protože však správci daně I. i II. stupně shodně zjistili nedodržení druhé podmínky daného ustanovení, již to bylo důvodem k tomu, že předmětné výdaje musely být z výdajů daňových vyloučeny. Právní úvahy žalovaného se odvíjely od právní úvahy správce daně I. stupně a došlo k jejich rozšíření o dodržení ustanovení § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů. V průběhu odvolacího řízení měl žalobce možnost se znovu ke všem důkazům vyjádřit, a tak nedošlo ke zkrácení jeho práv.

http://kraken.slv.cz/4Azs168/2017

4Azs168/2017 4 Azs 168/2017-15 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátu slo¾eném z pøedsedy Mgr. Ale¹e Roztoèila a soudcù JUDr. Tomá¹e Rychlého a JUDr. Jiøího Pally v právní vìci ¾alobkynì: N. K. L., zast. Mgr. Markem Sedlákem, advokátem, se sídlem Pøíkop 834/8, Brno, proti ¾alovanému: Velvyslanectví Èeské republiky v Hanoji, se sídlem 13 Chu Van An, Hanoi, Vietnamská socialistická republika (pùvodnì Ministerstvo zahranièních vìcí, se sídlem Loretánské námìstí 5, Praha 1), o ¾alobì na ochranu pøed nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobkynì proti usnesení Mìstského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2017, è. j. 9 A 206/2016-29, Usnesení Mìstského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2017, è. j. 9 A 206/2016-29, s e z r u ¹ u j e a vìc s e v r a c í tomuto soudu k dal¹ímu øízení. [1] ®alobkynì se ¾alobou podanou u Mìstského soudu v Praze domáhala urèení, ¾e postup Velvyslanectví Èeské republiky v Hanoji (dále jen ZÚ ÈR v Hanoji ), které nevyhovìlo ¾ádosti ¾alobkynì o nahlédnutí do spisového materiálu vedeného ve vìci ¾ádosti ¾alobkynì o udìlení krátkodobého víza (è. HANO201509150010), je nezákonným zásahem ve smyslu § 82 zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní (dále jen s. ø. s. ). ®alobkynì se rovnì¾ domáhala toho, aby mìstský soud pøikázal ZÚ ÈR v Hanoji, aby ¾alobkyni a jejímu zástupci umo¾nil do pøedmìtného spisového materiálu nahlédnout a poøídit si jeho kopii. [2] Mìstský soud v záhlaví oznaèeným usnesením ¾alobu podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ø. s. odmítl jako nepøípustnou. Poukázal na to, ¾e podle judikatury Nejvy¹¹ího správního soudu trvá právo nahlí¾et do spisu jak v prùbìhu øízení na prvním i druhém stupni, tak i v pøípadì, pokud je øízení pravomocnì ukonèeno. V pøípadì probíhajícího øízení lze pova¾ovat rozhodnutí správních orgánù vztahující se k právu úèastníka øízení nahlí¾et do spisu za úkon, jím¾ se upravuje vedení øízení ve smyslu § 70 písm. c) s. ø. s. Takový úkon je z pøezkumu ve správním soudnictví vylouèen. Úèastník øízení se v¹ak mù¾e bránit proti nezákonnému postupu správního orgánu ohlednì umo¾nìní nahlí¾et do spisu opravnými prostøedky podanými proti meritornímu rozhodnutí v dané vìci. V pøípadì vyèerpání opravných prostøedkù ve správním øízení pak lze takové meritorní rozhodnutí napadnout ¾alobou ve správním soudnictví. [3] Mìstský soud konstatoval, ¾e ¾alobkynì podala ¾ádosti o nahlí¾ení do spisového materiálu opakovanì, a to dne 12. 11. 2015, 4. 1. 2016, 14. 6. 2016 a naposledy dne 10. 10. 2016. V¹echny tyto ¾ádosti byly podány v rámci øízení o ¾ádosti ¾alobkynì o udìlení víza èíslo HANO201509150010. Tato ¾ádost byla zamítnuta rozhodnutím ZÚ ÈR v Hanoji ze dne 4. 11. 2015 (pøesnìji se jedná o sdìlení o neudìlení víza ze dne 4. 11. 2015, poznámka NSS). V tomto sdìlení byla ¾alobkynì seznámena s dùvody neudìlení víza a byla takté¾ pouèena o mo¾nosti po¾ádat Ministerstvo zahranièních vìcí ve lhùtì patnácti dnù o nové posouzení dùvodù neudìlení víza, pøípadnì o mo¾nosti podat proti koneènému rozhodnutí ministerstva správní ¾alobu. Podle názoru mìstského soudu je z uvedeného zøejmé, ¾e ¾alobkynì mohla tvrzenou nezákonnost-odepøení práva nahlí¾et do spisového materiálu-namítat jak v opravném prostøedku smìøujícím proti meritornímu rozhodnutí o její ¾ádosti o udìlení krátkodobého víza, tak i pøípadnì v následné správní ¾alobì proti rozhodnutí Ministerstva zahranièních vìcí o uplatnìném opravném prostøedku. Ochrany pøed tvrzeným pøíkoøím se tedy ¾alobkynì mohla domáhat ¾alobou proti koneènému rozhodnutí vydanému v souvisejícím øízení o udìlení víza. II. Kasaèní stí¾nost ¾alobkynì a vyjádøení ¾alovaného [4] Proti usnesení mìstského soudu podala ¾alobkynì (dále té¾ stì¾ovatelka ) kasaèní stí¾nost, ve které navrhuje zru¹ení usnesení mìstského soudu a vrácení vìci k dal¹ímu øízení. [5] Stì¾ovatelka nejprve uvádí, ¾e mìstský soud nesprávnì zjistil skuteèný stav vìci. Stì¾ovatelka zdùrazòuje, ¾e soud pochybil, pokud uvedl, ¾e ¾ádosti o nahlí¾ení do spisového materiálu byly podány v rámci øízení o ¾ádosti stì¾ovatelky o udìlení krátkodobého víza. Tyto ¾ádosti v¹ak byly podány a¾ po právní moci rozhodnutí o neudìlení víza. Tato okolnost je pøitom pro právní závìry v dané vìci podstatná. [6] Stì¾ovatelka dále namítá, ¾e mìstský soud dospìl k nesprávným právním závìrùm. Právo nahlí¾et do spisu není dle § 38 odst. 1 zákona è. 500/2004 Sb., správní øád, vázáno na podmínku trvání správního øízení. Toto právo nále¾í úèastníkovi øízení i po právní moci rozhodnutí. Pokud by byly závìry mìstského soudu pøijaty, nemìla by stì¾ovatelka, která neúspì¹nì ¾ádala o nahlédnutí do spisu po ukonèení øízení, mo¾nost domoci se soudní ochrany. Po pravomocném ukonèení øízení ji¾ úèastník nemá mo¾nost podat opravný prostøedek nebo správní ¾alobu. Osobám uvedeným v § 38 odst. 2 správního øádu by pak byla soudní ochrana upøena zcela. [7] Stì¾ovatelka nechtìla v øízení o udìlení víza podat opravný prostøedek nebo ¾alobu. Na radu svého advokáta chtìla kvùli úspoøe èasu podat novou ¾ádost o vízum. K pøípravì právního zastoupení v novém øízení se chtìl zástupce stì¾ovatelky seznámit se spisovým materiálem vedeným ve vìci pùvodní ¾ádosti, to mu ov¹em bylo odepøeno. Nezákonný zásah ¾alovaného tak mimo jiné zasáhl i do práva stì¾ovatelky na úèinnou právní pomoc. [8] ®alovaný svého práva vyjádøit se ke kasaèní stí¾nosti nevyu¾il. pokraèování [9] Nejvy¹¹í správní soud nejprve posoudil zákonné nále¾itosti kasaèní stí¾nosti a konstatoval, ¾e kasaèní stí¾nost byla podána vèas, osobou oprávnìnou, proti rozhodnutí, proti nìmu¾ je kasaèní stí¾nost ve smyslu § 102 s. ø. s. pøípustná a stì¾ovatel je v souladu s § 105 odst. 2 s. ø. s. zastoupen advokátem. Poté Nejvy¹¹í správní soud pøezkoumal dùvodnost kasaèní stí¾nosti v souladu s § 109 odst. 3 a 4 s. ø. s., v mezích jejího rozsahu a uplatnìných dùvodù. [11] Nejvy¹¹í správní soud je v prvé øadì nucen konstatovat, ¾e mìstský soud zatí¾il svoje rozhodnutí vadou øízení ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. ø. s. Mìstský soud toti¾ jednal jako se ¾alovaným s Ministerstvem zahranièních vìcí, aèkoli z ¾aloby i z jejího petitu bylo zøejmé, ¾e jednání, ve kterém stì¾ovatelka spatøovala nezákonný zásah správního orgánu (neumo¾nìní nahlédnout do spisového materiálu), je pøièitatelné ZÚ ÈR v Hanoji, který v dané vìci vykonával svoji pravomoc svìøenou mu zákonem jako správnímu orgánu v materiálním (kompetenèním) smyslu. Zji¹tìné pochybení je pøitom vadou, ke které musí Nejvy¹¹í správní soud pøihlí¾et z úøední povinnosti, tedy i bez námitky stì¾ovatelky (srov. § 109 odst. 4 s. ø. s.). [12] V tomto smìru lze poukázat zejména na rozsudek roz¹íøeného senátu ze dne 30. 5. 2017, è. j. 10 Azs 153/2016-52, kde Nejvy¹¹í správní soud dospìl k následujícímu závìru: Ve vý¹e popsaných oblastech (pøijímání ¾ádosti vèetnì upu¹tìní od povinnosti osobního podání ¾ádosti, odstraòování jejich nedostatkù, eventuální vyslýchání ¾adatelù a odkládání ¾ádostí podaných nepøíslu¹nému zastupitelskému úøadu) je proto zastupitelský úøad správním úøadem v kompetenèním smyslu, a tedy ¾alovaným ve smyslu § 83 s. ø. s. v pøípadì, ¾e v souvislosti s výkonem tìchto kompetencí má nìkdo za to, ¾e bylo zasa¾eno úøadem do jeho práv úkonem, který má povahu nezákonného zásahu ve smyslu § 82 s. ø. s. [13] Nejvy¹¹í správní soud si je vìdom, ¾e nyní projednávaná vìc se skutkovì li¹í od pøípadu posuzovaného roz¹íøeným senátem ve vý¹e citovaném rozsudku. Soud má v¹ak za to, ¾e citované závìry lze analogicky vztáhnout i na pøípad stì¾ovatelky. [14] Stì¾ovatelka se v øízení pøed mìstským soudem domáhala urèení, ¾e jednání ZÚ ÈR v Hanoji, který jí a jejímu zástupci odmítá umo¾nit nahlédnout do spisového materiálu ve vìci ¾ádosti stì¾ovatelky o krátkodobé vízum è. HANO201509150010 a poøídit si jeho kopii, je nezákonným zásahem. Domáhala se té¾ toho, aby mìstský soud naøídil ZÚ ÈR v Hanoji pøedmìtný spisový materiál zpøístupnit. [15] O ¾ádosti stì¾ovatelky o udìlení krátkodobého víza rozhodoval v souladu s § 20 odst. 6 zákona è. 326/1999 Sb., o pobytu cizincù na území Èeské republiky a o zmìnì nìkterých zákonù (dále jen zákon o pobytu cizincù ), právì ZÚ ÈR v Hanoji. Tento orgán pak pod èíslem ¾ádosti HANO201509150010 vedl i spisový materiál, do kterého chtìla stì¾ovatelka prostøednictvím zmocnìného zástupce nahlédnout. ZÚ ÈR v Hanoji zástupce stì¾ovatelky písemnì informoval o tom, ¾e jeho ¾ádosti nelze vyhovìt. [16] Z uvedeného je podle pøesvìdèení Nejvy¹¹ího správního soudu zøejmé, ¾e ¾alovaným mìl být v projednávané vìci ZÚ ÈR v Hanoji jako¾to správní orgán, kterému je tvrzené jednání (odepøení mo¾nosti nahlí¾et do spisu) pøièitatelné. Nic na tom nemìní ani ta skuteènost, ¾e stì¾ovatelka se po dvou neúspì¹ných ¾ádostech o nahlí¾ení do spisu obrátila se svým po¾adavkem dne 4. 3. 2016 i na Ministerstvo zahranièních vìcí. V ¾alobì je jako jednání, ve kterém stì¾ovatelka spatøuje nezákonný zásah, popsán pouze postup ZÚ ÈR v Hanoji, proti tomuto správnímu orgánu míøí i ¾alobní petit. Ostatnì samo Ministerstvo zahranièních vìcí stì¾ovatelku písemnì informovalo (viz sdìlení ze dne 18. 3. 2016, è. j. 301766/2016-KKM, ve spise mìstského soudu zalo¾eno na è. l. 25), ¾e po¾adovaným vízovým spisem nedisponuje, nebo» ten je veden u ZÚ ÈR v Hanoji jako orgánu pøíslu¹ného k øízení o ¾ádosti o udìlení krátkodobého víza dle vízového kodexu. [17] Nejvy¹¹í správní soud té¾ neopomnìl, ¾e dne 1. 7. 2017 vstoupil v úèinnost zákon è. 150/2017 Sb., o zahranièní slu¾bì a o zmìnì nìkterých zákonù (zákon o zahranièní slu¾bì). Podle názoru Nejvy¹¹ího správního soudu se tím v¹ak na platnosti závìrù pøijatých ve vý¹e citovaném rozsudku roz¹íøeného senátu ze dne 30. 5. 2017, è. j. 10 Azs 153/2016-52, nic nemìní. Klíèovým faktorem pro posouzení, který správní orgán je pasivnì legitimován, je zodpovìzení otázky, kdo vykonával v dané vìci své kompetence. Významné zde tedy je materiální pojetí pojmu, nikoli pojetí formální èi institucionální. Podle § 4 odst. 1 zákona o zahranièní slu¾bì je zastupitelský úøad organizaèní útvar ministerstva zøízený za úèelem plnìní úkolù slu¾by v zahranièí . Organizaèní uspoøádání v¹ak mù¾e být toliko pomocným vodítkem v hranièních pøípadech, nejde o kritérium rozhodující. Soud znovu zdùrazòuje, ¾e v pøedmìtné vìci byl s ohledem na zákon o pobytu cizincù pøíslu¹ným orgánem k øízení o ¾ádosti stì¾ovatelky o udìlení krátkodobého víza ZÚ ÈR v Hanoji, tento správní orgán vedl spisový materiál a odepøel stì¾ovatelce mo¾nost do nìj nahlédnout. Právì ZÚ ÈR v Hanoji vykonával v dané vìci urèité kompetence, které mu byly svìøeny zákonem. [18] Na podporu vý¹e uvedené argumentace odkazuje Nejvy¹¹í správní soud na usnesení ze dne 5. 5. 2015, è. j. Nad 288/2014-58, kde roz¹íøený senát vyslovil, ¾e pojem správního orgánu tak je nutno vnímat pro úèely urèení pravomoci a pøíslu¹nosti soudù ve správním soudnictví pøedev¹ím v rovinì kompetenèní-správním orgánem v tomto smyslu, tedy mimo jiné i ve smyslu § 7 odst. 2 s. ø. s., jen¾ stanoví pravidla pro urèení místní pøíslu¹nosti správních soudù, je svazek kompetencí urèitého typu. Institucionální uspoøádání èi dokonce právní osobnost entity, její¾ souèástí je uvedený svazek kompetencí, je pro posouzení, zda se u tohoto svazku jedná o správní orgán, zpravidla irelevantní èi pouze pomocné kritérium. [19] Mìstský soud mìl tedy v øízení jednat se ZÚ ÈR v Hanoji, nikoli s Ministerstvem zahranièních vìcí. Toto pochybení mìstského soudu mìlo vliv na zákonnost jeho usnesení. Jako s úèastníkem øízení, který má procesní práva a procesní povinnosti a jemu¾ mù¾e být rozhodnutím o vìci samé ulo¾ena i povinnost jednat urèitým zpùsobem (napø. umo¾nit stì¾ovatelce nahlí¾et do spisového materiálu) anebo ve vztahu k nìmu¾ mù¾e být autoritativnì a závaznì deklarováno, ¾e se dopustil nezákonnosti, toti¾ soud jednal s nìkým, s kým podle pravidel, jimi¾ se øízení o zásahové ¾alobì øídí, být jednáno nemìlo. [20] Nejvy¹¹í správní soud té¾ upozoròuje na to, ¾e stì¾ovatelka v ¾alobì-na rozdíl od pøípadu øe¹eného v citovaném rozsudku roz¹íøeného senátu (jako¾ i v navazující judikatuøe, viz napø. rozsudek ze dne 20. 7. 2017, è. j. 10 Azs 154/2016-92, èi rozsudek ze dne 26. 7. 2017, è. j. 6 Azs 236/2016-38)-správnì oznaèila jako ¾alovaný správní orgán ZÚ ÈR v Hanoji. Mìstský soud ov¹em sám a ani¾ by to stì¾ovatelka navrhovala, poèal jednat s Ministerstvem zahranièních vìcí jako s ¾alovaným. Toto pochybení nelze s ohledem na závìry plynoucí z judikatury Nejvy¹¹ího správního soudu akceptovat, a to i pøes skuteènost, ¾e zastupitelský úøad je z institucionálního pohledu toliko specifická souèást Ministerstva zahranièních vìcí. ZÚ ÈR v Hanoji má ze zákona kompetenci k urèitým úkonùm a v daném pøípadì to byl tento orgán, na který se stì¾ovatelka se svým po¾adavkem na zpøístupnìní pøedmìtného správního spisu pokraèování obracela, a který její ¾ádosti nevyhovìl, co¾ podle stì¾ovatelky pøedstavuje nezákonný zásah. Z vý¹e uvedených dùvodù tedy nezbývá ne¾ napadené usnesení mìstského soudu zru¹it. [21] Nad rámec dùvodù, které samy o sobì vedou ke zru¹ení napadeného usnesení, pova¾uje Nejvy¹¹í správní soud za vhodné vyjádøit se také k právním názorùm mìstského soudu, na jejich¾ základì dospìl k závìru o nepøípustnosti ¾aloby. [22] Nejvy¹¹í správní soud pøednì zdùrazòuje, ¾e kasaèní stí¾nost míøí proti usnesení mìstského soudu, jím¾ byla ¾aloba v pøedmìtné vìci odmítnuta pro nepøípustnost. ®aloba tedy nebyla mìstským soudem meritornì posuzována. V souladu se svou ustálenou judikaturou (napø. rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 22. 1. 2004, è. j. 5 Azs 43/2003-38, rozsudek ze dne 21. 4. 2005, è. j. 3 Azs 33/2004-98, èi rozsudek ze dne 5. 1. 2006, è. j. 2 As 45/2005-65) se tak Nejvy¹¹í správní soud mohl v návaznosti na kasaèní argumentaci zabývat pouze tím, zda je rozhodnutí mìstského soudu o odmítnutí ¾aloby v souladu se zákonem [viz § 103 odst. 1 písm. e) s. ø. s.]. Mìstský soud postavil svoje rozhodnutí na tom, ¾e stì¾ovatelka se mohla nápravy tvrzeného pøíkoøí-odepøení mo¾nosti nahlí¾et do spisového materiálu-domáhat ¾alobou proti koneènému (meritornímu) rozhodnutí Ministerstva zahranièních vìcí vydanému v souvisejícím øízení o udìlení krátkodobého víza. Posouzení otázky, zda mìla stì¾ovatelka mo¾nost úèinnì se proti tvrzenému zásahu bránit jinými právními prostøedky, popø. zda mìla mo¾nost podat ¾alobu proti rozhodnutí dle § 65 s. ø. s., je relevantní pro pøezkoumání závìru mìstského soudu o nepøípustnosti ¾aloby. Právì v rámci úvah o zákonnosti rozhodnutí mìstského soudu tedy posuzoval danou otázku i Nejvy¹¹í správní soud. [23] Nejvy¹¹í správní soud se závìry mìstského soudu nesouhlasí. Úvodem soud pøipomíná, ¾e øízení o zásahové ¾alobì podle § 82 a násl. s. ø. s. pøedstavuje pomyslnou zbytkovou kategorii, v jejím¾ rámci lze zva¾ovat poskytnutí soudní ochrany, pokud není mo¾né vyu¾ít jiných ¾alobních typù podle § 65 a násl. s. ø. s. (¾aloba proti rozhodnutí správního orgánu), § 79 a násl. s. ø. s. (¾aloba na ochranu proti neèinnosti správního orgánu), ale i § 101a a násl. s. ø. s. (návrh na zru¹ení opatøení obecné povahy). Subsidiarita tohoto ¾alobního typu je je¹tì umocnìna pravidlem zakotveným v § 85 s. ø. s., podle nìho¾ je zásahová ¾aloba nepøípustná, jestli¾e se lze prostøedky ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostøedky (to neplatí, pokud se ¾alobce domáhá pouze urèení, ¾e zásah byl nezákonný). Zákon tak jednoznaènì upøednostòuje jiné formy ochrany pøed protiprávním konáním správních orgánù a tato soudní ochrana se uplatní jen tam, kde jiná ochrana není (rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 19. 1. 2005, è. j. 1 Afs 16/2004-90). [24] V pøípadì stì¾ovatelky je podstatné, ¾e tato ¾ádala o nahlí¾ení do spisového materiálu vedeného ve vìci ¾ádosti o udìlení krátkodobého víza è. HANO201509150010 v dobì (konkrétnì dle ¾aloby a jejích pøíloh dne 10. 10. 2016), kdy ji¾ bylo øízení o této ¾ádosti pravomocnì skonèeno. Stì¾ovatelka tak z logiky vìci nemohla podat opravný prostøedek (¾ádost o nové posouzení dùvodù neudìlení víza) a následnì v pøípadì negativního rozhodnutí Ministerstva zahranièních vìcí správní ¾alobu, kdy¾ lhùta pro uplatnìní zmínìného opravného prostøedku (15 dnù ode dne doruèení oznámení o neudìlení víza) v dobì její ¾ádosti o nahlí¾ení do spisu dávno uplynula. Øízení o ¾ádosti stì¾ovatelky o udìlení krátkodobého víza skonèilo zamítnutím ¾ádosti ze strany ZÚ ÈR v Hanoji, který o dùvodech neudìlení víza stì¾ovatelku informoval dne 9. 11. 2015 (tohoto dne stì¾ovatelka sdìlení ZÚ ÈR v Hanoji osobnì pøevzala). [25] Názor mìstského soudu, ¾e stì¾ovatelka se mohla ochrany pøed tvrzeným pøíkoøím domáhat ¾alobou proti koneènému rozhodnutí vydanému v souvisejícím øízení o udìlení víza, je tedy nesprávný. Nejvy¹¹í správní soud je pøesvìdèen, ¾e stì¾ovatelka nemìla proti odepøení mo¾nosti nahlédnout do spisového materiálu ani jinou mo¾nost úèinné právní ochrany. Na øízení podle § 20 zákona o pobytu cizincù se nevztahují ustanovení èásti druhé a tøetí správního øádu a stì¾ovatelka byla o tom, ¾e její ¾ádosti o nahlédnutí do spisu nebylo vyhovìno, informována toliko sdìlením ZÚ ÈR v Hanoji ze dne 17. 11. 2016. Proti tomuto sdìlení se tak nemohla bránit ¾alobou proti rozhodnutí ve smyslu § 65 a násl. s. ø. s. Navíc, jak ji¾ bylo øeèeno vý¹e, stì¾ovatelka ¾ádala o nahlédnutí do spisového materiálu a¾ po ukonèení øízení o její ¾ádosti o udìlení krátkodobého víza, nikoli v jeho prùbìhu, jak chybnì uvedl mìstský soud. [26] Nejvy¹¹í správní soud v tomto ohledu odkazuje na rozsudek ze dne 5. 10. 2011, è. j. 3 Aps 4/2011-60, kde uvedl, ¾e ochranu proti nezákonnému zásahu podle ustanovení § 82 s. ø. s. poskytují soudy v pøípadech, kdy byl ¾alobce pøímo zkrácen na svých právech zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím a byl zamìøen pøímo proti nìmu nebo v jeho dùsledku bylo proti nìmu zasa¾eno, trvá-li takový zásah nebo jeho dùsledky anebo hrozí-li jeho opakování. Musí se tedy jednat o faktický úkon správního orgánu, z nìho¾ vzniká ¾alobci újma, navíc tento úkon musí být uèinìn mimo správní øízení, nebo» jinak by se mohl ¾alobce domáhat ochrany svých práv v rámci ¾aloby proti vydanému správnímu rozhodnutí a nebyly by splnìny podmínky pøípustnosti ¾aloby podle ustanovení § 85 s. ø. s. Na tomto místì Nejvy¹¹í správní soud pøedesílá, ¾e v projednávaném pøípadì se stì¾ovatel pùvodnì domáhal nahlédnutí do spisu ve smyslu ustanovení § 38 odst. 1 správního øádu, pøièem¾ tak uèinil po skonèení správního øízení. Správní orgán mu nahlédnutí do ji¾ uzavøeného spisu umo¾nil s výjimkou stanoviska zastupitelského úøadu, kde se odvolal na ustanovení § 57 odst. 4 (nyní odstavec 3) zákona o pobytu cizincù. Faktickým úkonem tedy stì¾ovatele donutil, aby strpìl omezení svého práva nahlí¾et do spisu, tento zásah trvá a nejsou zde jiné prostøedky právní ochrany. Pokud by tedy stì¾ovatel brojil správní ¾alobou na ochranu pøed nezákonným zásahem proti tomuto úkonu, jednalo by se o postup, který by umo¾nil Nejvy¹¹ímu správnímu soudu vyjádøit se meritornì ke v¹em námitkám stì¾ovatele uplatnìným v kasaèní stí¾nosti. [27] Nejvy¹¹í správní soud je pøesvìdèen, ¾e vý¹e citované závìry lze vztáhnout i na pøípad stì¾ovatelky, která byla rovnì¾ v situaci, kdy úkonem správního orgánu mimo správní øízení mohla být zkrácena na svých právech. Její ¾aloba na ochranu pøed nezákonným zásahem správního orgánu podle § 82 s. ø. s. je proto podle soudu pøípustná a mìstský soud ji mìl vìcnì projednat, ne ji odmítnout pro nepøípustnost s poukazem na subsidiaritu zásahové ¾aloby. Nejvy¹¹í správní soud pro úplnost zdùrazòuje, ¾e samotné posouzení, zda úkon správního orgánu je èi není nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením ve smyslu § 82 s. ø. s., je otázkou dùvodnosti ¾aloby a meritorního posouzení (které Nejvy¹¹í správní soud nepøedjímá), nikoli otázkou existence podmínek øízení dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ø. s. (viz usnesení roz¹íøeného senátu Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 16. 12. 2008, è. j. 8 Aps 6/2007-247). ®aloba tedy mù¾e být nedùvodná, nikoli v¹ak neprojednatelná; o dùvodnosti ¾aloby si musí mìstský soud uèinit úsudek sám. [28] Mìstský soud je s ohledem na argumentaci uvedenou vý¹e v dal¹ím øízení povinen jednat se ZÚ ÈR v Hanoji jako s pasivnì legitimovaným úèastníkem øízení (¾alovaným). Po napravení procesních vad mìstský soud ¾alobu stì¾ovatelky vìcnì posoudí a rozhodne o ní zákonem stanoveným zpùsobem. [29] Nejvy¹¹í správní soud z vý¹e uvedených dùvodù napadené usnesení mìstského soudu podle § 110 odst. 1 s. ø. s. zru¹il a vìc mu vrátil k dal¹ímu øízení. V tomto øízení je mìstský soud vázán právním názorem Nejvy¹¹ího správního soudu, který byl vysloven v odùvodnìní tohoto rozsudku. pokraèování [30] O náhradì nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti rozhodne mìstský soud v novém rozhodnutí (§ 110 odst. 3 s. ø. s.). V Brnì dne 3. listopadu 2017

http://moderniobec.cz/zvlastni-organy-obce-2/

Zvláštní orgány obce /2 | Moderní Obec Zvláštní orgány obce /2 V prvním díle jsme se zabývali komisí k projednávání přestupků a komisí pro sociálně-právní ochranu dětí. V této poslední části věnujeme pozornost Radě obcí pro udržitelný rozvoj území a Povodňové komisi obce. RADA PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ OBCE Podle § 9 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním... V prvním díle jsme se zabývali komisí k projednávání přestupků a komisí pro sociálně-právní ochranu dětí. V této poslední části věnujeme pozornost Radě obcí pro udržitelný rozvoj území a Povodňové komisi obce. RADA PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ OBCE Podle § 9 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), pro správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností může její starosta, se souhlasem obcí v jejím správním obvodu, zřídit jako zvláštní orgán této obce Radu obcí pro udržitelný rozvoj území (dále jen Rada obcí). Předsedou Rady obcí je starosta obce s rozšířenou působností, který současně vydává její jednací řád. Členem vždy jmenuje na návrh obce ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností jednoho zástupce každé obce. K jednání Rady obcí se vždy přizve zástupce kraje. V souladu s § 9 odst. 2 stavebního zákona Rada obcí projednává územně analytické podklady pro správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností (viz § 29 stavebního zákona) a vyhodnocení vlivů územních plánů na udržitelný rozvoj území a vydává k nim na základě výsledků projednání příslušnému pořizovateli své stanovisko, popřípadě své vyjádření (viz § 48 odst. 6 a § 50 odst. 3 stavebního zákona). Příkladem obecního orgánu, který není zákonem výslovně označen jako zvláštní orgán obce, ale přesto jej zřejmě za zvláštní orgán obce lze považovat, je povodňová komise obce (v hl. městě Praze povodňová komise městské části). Na základě § 78 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), může obecní rada k plnění úkolů při ochraně před povodněmi, je-li v jejich územních obvodech možnost povodní, zřídit povodňovou komisi (která vykonává přenesenou působnost – § 126a vodního zákona), jinak tuto činnost zajišťuje obecní rada. Předsedou povodňové komise je starosta obce. Další členy jmenuje z členů obecního zastupitelstva a z fyzických a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Povodňová komise obce je podřízena povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností (§ 78 odst. 2 vodního zákona). Působnost povodňové komise je stanovena v § 78 odst. 3 vodního zákona (např. zpracovává povodňový plán obce a předkládá jej k odbornému stanovisku správci povodí, v případě drobných vodních toků správci těchto vodních toků; provádí povodňové prohlídky; zajišťuje pracovní síly a věcné prostředky na provádění záchranných prací a zabezpečení náhradních funkcí v území; organizuje a zabezpečuje hlásnou povodňovou službu a hlídkovou službu, zabezpečuje varování právnických a fyzických osob v územním obvodu obce s využitím jednotného systému varování; vyhlašuje a odvolává stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti; vede záznamy v povodňové knize). Povodňová komise obce je proti jiným zvláštním orgánům obce specifická nejen tím, že není zákonem výslovně označena za zvláštní orgán obce, ale rovněž i tím, že je zřizována nikoliv starostou (jako je tomu u ostatních zvláštních orgánů obce v souladu s obecným pravidlem uvedeným v § 106 odst. 1 obecního zřízení), ale z nejasných důvodů jiným orgánem obce, a to radou obce. Tato zvláštnost vynikne obzvláště při porovnání s nadřízeným povodňovým orgánem, tj. s povodňovou komisí obce s rozšířenou působností (a v hl. městě Praze povodňovou komisí městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy), kterou podle § 79 odst. 1 obecního zřízení zřizuje starosta obce s rozšířenou působností (který je rovněž jejím předsedou). OSOBA STOJÍCÍ V ČELE ZVLÁŠTNÍHO ORGÁNU OBCE Podle § 106 odst. 2 obecního zřízení může být v čele zvláštního orgánu obce jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti přenesené působnosti, pro jejíž výkon byl zvláštní orgán obce zřízen. Pro prokázání zvláštní odborné způsobilosti osoby stojící v čele zvláštního orgánu obce platí obdobně ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících toto prokázání pro úředníky územních samosprávných celků (tj. zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Pro osobu stojící v čele zvláštního orgánu obce to znamená buď prokázat (zkouškou) zvláštní odbornou způsobilost v oblasti přenesené působnosti, pro jejíž výkon byl zvláštní orgán obce zřízen (§ 21 zákona č. 312/2002 Sb. a vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků), nebo prokázat rovnocennost vzdělání (§ 33 a 34 zákona č. 312/2002 Sb. a vyhláška č. 304/2012 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků). Požadavek na prokázání zvláštní odborné způsobilosti v oblasti přenesené působnosti, pro jejíž výkon byl zvláštní orgán obce zřízen, se však nevztahuje na ty případy (§ 106 odst. 3 obecního zřízení), kdy v čele zvláštního orgánu obce stojí na základě ustanovení zvláštního zákona starosta. Ten nemusí prokazovat zvláštní odbornou způsobilost ve smyslu zákona č. 312/2002 Sb. v těch případech, kdy stojí v čele zvláštního orgánu obce ze zákona (např. předsedou Rady obcí je podle stavebního zákona starosta obce s rozšířenou působností; předsedou povodňové komise je podle vodního zákona starosta obce).

http://www.enviweb.cz/clanek/obecne/67289/co-dnes-projedna-vlada

12.12.2007 | zdroj: Vláda | 141× přečteno vytisknout článek 28. Zpráva o účasti předsedy vlády Mirka Topolánka na 1. zasedání Evropského jaderného fóra v Bratislavě dne 26. listopadu 2007 č.j. 1750/07 Předkládá: ministr zahraničních věcí 32. Povolení výjimky podle § 28, odst. 3 z ustanovení § 28 odst. 2 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, k žádosti s.r.o. K3 SPORT o odlesnění v CHOPAV Jeseníky pro záměr výstavby "Lyžařského areálu Kouty nad Desnou" č.j. 1719/07 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí a ministr školství, mládeže a tělovýchovy 33. Národní přírodní rezervace (NPR) Bohdanečský rybník a rybník Matka - vstup za účelem studia změn flóry a vegetace v důsledku spontánní a řízené sukcese, žadatelka RNDr. Romana Prausová, Ph.D., bytem Býšť 44, vyučující Pedagogické fakulty Univerzity v Hradci Králové č.j. 1721/07 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí a ministr školství, mládeže a tělovýchovy 34. Povolení výjimky podle ustanovení § 43 a § 26 odst. 1 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v pozdějším znění, z ochranných podmínek CHKO Třeboňsko použití chemických prostředků při zimní údržbě komunikací č.j. 1734/07 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí a ministr školství, mládeže a tělovýchovy 35. Povolení výjimky podle ustanovení § 43 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ze základních ochranných podmínek KRNAP uvedených v ustanovení § 16, odst. 1, písm. d) zákona pro p. Petra Hronovského, provozovatele Vosecké boudy za účelem vjezdu na účelovou komunikaci Harrachov - Vosecká bouda na území KRNAP č.j. 1735/07 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí a ministr školství, mládeže a tělovýchovy 36. Povolení výjimky ze základních ochranných podmínek NP a CHKO České republiky dle § 43, § 16 odst. 1 písm. c) a § 26 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. pro pana Martina Hyťhu, a to za účelem táboření ve volné přírodě ve všech velkoplošných chráněných územích České republiky č.j. 1736/07 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí a ministr školství, mládeže a tělovýchovy 37. Povolení výjimky podle ustanovení § 43 a § 29 písm. d) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, z ochranných podmínek Národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska v Chráněné krajinné oblasti Pálava a to za účelem vstupu potřebného k umístění a provozu základnové stanice veřejné komunikační sítě CDMA spol. MobilKom, a.s. na věž spol. Radiokomunikace a.s. na vrcholu kopce Děvín č.j. 1763/07 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí a ministr školství, mládeže a tělovýchovy 38. Povolení výjimky na žádost SK Krakonoš ze základních ochranných podmínek Krkonošského národního parku dle § 43 a § 16 odst. 1 písm. e) zákona č. 114/1992 Sb. pro pořádání závodů psích spřežení „Ledová jízda“ a „Vetamix trail“na území KRNAP č.j. 1764/07 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí a ministr školství, mládeže a tělovýchovy 39. Povolení výjimky podle ustanovení § 43, § 26 odst. 1 písm. c) a § 26 odst. 3 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v pozdějším znění, z ochranných podmínek CHKO Bílé Karpaty v souvislosti se stavbami, které budou součástí relaxačního objektu v k.ú. Komňa č.j. 1765/07 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí a ministr školství, mládeže a tělovýchovy 40. Povolení výjimky podle ustanovení § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, z ochranných podmínek CHKO Beskydy uvedených v § 26 odst. 1 písm.d) zákona pro LČR, s.p. LS Ostravice za účelem výsadby geograficky nepůvodního druhu lesní dřeviny č.j. 1766/07 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí a ministr školství, mládeže a tělovýchovy Pro informaci: 1. Zhodnocení možných zdravotních rizik vyvolaných elektromagnetickým zářením radiolokátoru EBR v případě, že bude umístěn ve vojenském újezdě Brdy na kótě 718 u obce Míšov č.j. 1767/07 Předkládá: ministr zdravotnictví 2. Informace o kvalitě ovzduší a spojených zdravotních rizicích č.j. 1749/07 Předkládají: místopředseda vlády a ministr životního prostředí a ministr školství, mládeže a tělovýchovy a ministr zdravotnictví 3. Informace o Návrhu informační kampaně ke zdravotním důsledkům vytápění č.j. 1748/07 Předkládají: místopředseda vlády a ministr životního prostředí a ministr školství, mládeže a tělovýchovy a ministr zdravotnictví Tweet

http://www.eurlex.cz/dokument.aspx?celex=32017R1938

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010 (Text s významem pro EHP. ) Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 1938/2017/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010 Zemní plyn (plyn) zůstává důležitou složkou zásobování energií v Unii. Velký podíl tohoto plynu se do Unie dováží z třetích zemí. Vážné narušení dodávek plynu může mít dopad na všechny členské státy, Unii a smluvní strany Smlouvy o Energetickém společenství, podepsané v Aténách dne 25. října 2005. Může také vážně poškodit hospodářství Unie a mít závažný sociální dopad, a to zejména na zranitelné skupiny zákazníků. Toto nařízení má za cíl zaručit, aby pokud nastanou náročné klimatické podmínky nebo dojde k narušení dodávek plynu, byla přijata všechna nezbytná opatření k zajištění nepřerušených dodávek plynu v celé Unii, zejména pak chráněným zákazníkům. Těchto cílů by mělo být dosaženo prostřednictvím co nákladově nejefektivnějších opatření a bez narušení trhů s plynem. Právo Unie, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (3), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (4), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 (5), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 (6), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 (7) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 (8), již měly významný příznivý dopad na bezpečnost dodávek plynu v Unii, a to jak z hlediska přípravy, tak zmírnění. Členské státy jsou nyní lépe připraveny čelit krizi dodávek, neboť se od nich vyžaduje, aby vypracovaly plány preventivních opatření a plány pro stav nouze, a jsou nyní také lépe chráněny, neboť musí splnit řadu povinností ohledně kapacity infrastruktury a dodávek plynu. Zpráva Komise o provádění nařízení (EU) č. 994/2010 z října 2014 však poukázala na oblasti, v nichž by zlepšením uvedeného nařízení mohla být bezpečnost dodávek plynu v Unii dále zvýšena. Ve sdělení Komise ze dne 16. října 2014 o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek byly analyzovány účinky částečného či úplného narušení dodávek plynu z Ruska a závěrem bylo, že v případě závažného narušení nejsou čistě vnitrostátní přístupy vzhledem ke svému rozsahu, který je již z definice omezený, příliš účinné. Zátěžový test ukázal, jak by mohl přístup založený na intenzivnější spolupráci členských států výrazně snížit dopad mimořádně závažného narušení dodávek v nejzranitelnějších členských státech. Energetická bezpečnost je jedním z cílů strategie energetické unie, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 25. února 2015 o rámcové strategii k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu, která zdůraznila zásadu „energetické účinnosti v první řadě“ a nutnost v plném rozsahu provést stávající právní akty Unie v oblasti energetiky. Ve sdělení byla zdůrazněna skutečnost, že energetická unie je založena na solidaritě, zakotvené v článku 194 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), a důvěře, které jsou nezbytnými rysy energetické bezpečnosti. Cílem tohoto nařízení je posílit solidaritu a důvěru mezi členskými státy a zavést opatření, která jsou k dosažení těchto cílů nezbytná. Při posuzování plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze vypracovaných členskými státy by Komise měla rovněž mít možnost upozornit členské státy na cíle energetické unie. Nejlepší zárukou pro zajištění bezpečnosti dodávek plynu v Unii a snížení vystavení jednotlivých členských států škodlivým účinkům narušení dodávek plynu je hladce fungující vnitřní trh s plynem. Je-li ohrožena bezpečnost dodávek plynu pro jeden členský stát, existuje riziko, že by jednostranná opatření uvedeného státu mohla ohrozit řádné fungování vnitřního trhu s plynem a poškodit dodávky plynu zákazníkům v jiných členských státech. Aby mohl vnitřní trh s plynem fungovat i v případě nedostatečných dodávek, je nezbytné zajistit solidaritu a koordinaci v reakci na krize v oblasti dodávek, a to jak z hlediska preventivních opatření, tak reakce na skutečné narušení dodávek plynu. Skutečně propojený vnitřní trh s energií s více vstupními body a zpětnými toky může být vytvořen pouze plným propojením jeho rozvodných sítí plynu, vybudováním uzlů pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v jižních a východních regionech Unie, dokončením severojižního a jižního koridoru pro přepravu plynu a dalším rozvojem domácí těžby. Je tedy nezbytné urychleně budovat propojení a rozvíjet projekty zaměřené na diverzifikaci zdrojů dodávek, jejichž užší seznam je již uveden ve strategii energetické bezpečnosti. Dosud nebyl plně využit potenciál účinnějších a méně nákladných opatření založených na regionální spolupráci. To nesouvisí pouze s lepší koordinací vnitrostátních opatření ke zmírnění dopadů v případě nouze, ale také s vnitrostátními preventivními opatřeními, například pokud jde o vnitrostátní skladovací zařízení nebo politiky týkající se zkapalněného zemního plynu (LNG), která mohou mít v určitých regionech Unie strategický význam. V duchu solidarity by základní zásadou tohoto nařízení měla být regionální spolupráce, zahrnující veřejné orgány i plynárenské podniky, s cílem zmírnit zjištěná rizika a optimalizovat přínosy koordinovaných opatření a provádět co nákladově nejefektivnější opatření pro spotřebitele v Unii. Regionální spolupráce by měla být postupně doplněna silnější unijní perspektivou umožňující využít veškeré dostupné dodávky a nástroje v rámci celého vnitřního trhu s plynem. Do regionální spolupráce by mělo být začleněno celounijní posouzení koridorů pro nouzové dodávky. Přístup k posuzování bezpečnosti dodávek a ke stanovení preventivních a zmírňujících opatření, který je založen na rizicích, umožňuje koordinovat úsilí a je značně přínosný z hlediska účinnosti opatření a optimalizace zdrojů. To platí zejména pro opatření, která mají za velice náročných podmínek zaručit nepřetržité dodávky chráněným zákazníkům, a opatření, která mají zmírnit dopad stavu nouze. Posouzení provázaných rizik společně v rámci rizikových skupin, které je jak komplexnější, tak přesnější, zaručí lepší připravenost členských států na případné krize. Ve stavu nouze navíc koordinovaný a předem dohodnutý přístup k bezpečnosti dodávek zaručuje jednotnou reakci a snižuje riziko negativních vedlejších účinků, které by čistě vnitrostátní přístupy mohly vyvolat v sousedních členských státech. Pro účely přístupu založeného na rizicích by měly být rizikové skupiny vymezeny na základě závažných nadnárodních rizik pro bezpečnost dodávek plynu do Unie. Tato rizika byla určena na základě sdělení Komise ze dne 16. října 2014 o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek a posouzení uvedeného v posledním desetiletém plánu rozvoje sítě vypracovaném Evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSOG). S cílem umožnit přesnější a lépe zaměřené posouzení pro účely tohoto nařízení by rizikové skupiny měly být složeny na základě hlavních zdrojů dodávek plynu a jejich tras. S cílem poskytovat vstupní informace pro společná a vnitrostátní posouzení rizik by síť ENTSOG za konzultace s Koordinační skupinou pro otázky plynu (GCG) a Evropskou sítí provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E) měla provést simulace scénářů narušení dodávek plynu a infrastruktury na úrovni celé Unie. Tato simulace by měla být opakována nejméně každé dva roky. Do provádění simulací by měl být v rámci posílení regionální spolupráce prostřednictvím poskytování informací o tocích plynu i technických a operativních odborných znalostí zapojen systém regionální koordinace v oblasti plynu zřízený sítí ENTSOG a sestávající ze stálých skupin odborníků. Síť ENTSOG by měla zajistit náležitou míru transparentnosti a přístup ke svým předpokladům modelování použitým v jejích scénářích. Je třeba zmocnit Komisi k aktualizaci složení rizikových skupin prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v závislosti na vývoji závažných nadnárodních rizik pro bezpečnost dodávek plynu do Unie a jeho dopadu na členské státy, a to s přihlédnutím k výsledku simulace na celounijní úrovni a diskusím v rámci skupiny GCG. V zájmu umožnění regionální spolupráce by se členské státy měly v rámci každé rizikové skupiny dohodnout na mechanismu spolupráce. Takový mechanismus je třeba vyvinout s dostatečným předstihem, aby bylo možné provést společné posouzení rizik a projednat a dohodnout se na náležitých a účinných přeshraničních opatřeních, která budou vyžadovat souhlas každého dotčeného členského státu a která budou po konzultaci s Komisí zahrnuta do regionálních kapitol plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze. Členské státy se mohou podle vlastního uvážení dohodnout na mechanismu spolupráce, který je pro danou rizikovou skupinu nejvhodnější. Komise by měla mít možnost celý proces usnadňovat a sdílet osvědčené postupy pro organizaci regionální spolupráce, jako je například rotující koordinační úloha v rámci rizikových skupin pro účely přípravy různých dokumentů nebo vytvoření specializovaných subjektů. Nebude-li dosaženo dohody o mechanismu spolupráce, měla by Komise navrhnout vhodný mechanismus spolupráce pro danou rizikovou skupinu. Při provádění společného posouzení rizik by příslušné orgány měly posoudit veškeré relevantní rizikové faktory, které by mohly přivodit závažné nadnárodní riziko, pro něž byla vytvořena riziková skupina, včetně rizika narušení dodávek plynu od jediného největšího dodavatele. Tyto rizikové faktory by měly být řešeny pomocí vhodných přeshraničních opatření schválených příslušnými orgány dotčených členských států. Přeshraniční opatření by měla být součástí regionálních kapitol plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze. Kromě toho by příslušné orgány měly provést komplexní vnitrostátní posouzení rizik a posoudit přírodní, technologická,obchodní, finanční, sociální, politická, tržní a jakákoli další příslušná rizika. Všechna rizika by měla být řešena pomocí účinných, přiměřených a nediskriminačních opatření, která budou rozpracována v plánech preventivních opatření a plánech pro stav nouze. Výsledky společných a vnitrostátních posouzení rizik by měly rovněž přispět k posouzení všech rizik nebezpečí podle článku 6 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (9) a měly by být plně zohledněny ve vnitrostátních posouzeních rizik. Aby se zaručila maximální připravenost v zájmu zamezení narušení dodávek a zmírnění jeho dopadů, pokud by i přesto nastalo, měly by příslušné orgány dané rizikové skupiny po konzultaci zúčastněných stran vypracovat plány preventivních opatření a plány pro stav nouze obsahující regionální kapitoly. Měly by být koncipovány tak, aby pro řešení vnitrostátních rizik plně využily příležitostí, které nabízí regionální spolupráce. Plány by měly mít technickou a provozní povahu a jejich účelem by mělo být pomoci zabránit výskytu či vyhrocení stavu nouze nebo zmírnit jeho účinky. Plány by měly zohledňovat bezpečnost elektroenergetických soustav a měly by být soudržné s nástroji energetické unie pro strategické plánování a podávání zpráv. Při sestavování a provádění plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze by příslušné orgány měly mít soustavně na paměti bezpečný provoz plynárenské soustavy na regionální i vnitrostátní úrovni. V těchto plánech by měly řešit a určit technická omezení, která mají vliv na provoz soustavy, včetně případných technických a bezpečnostních důvodů pro snížení toků během stavu nouze. Komise by měla plány preventivních opatření a plány pro stav nouze posoudit s náležitým ohledem na názory vyjádřené ve skupině GCG a doporučit jejich přezkum, zejména pokud účinně neřeší rizika zjištěná při posouzení rizik, narušují hospodářskou soutěž nebo brání fungování vnitřního trhu s energií, ohrožují bezpečnost dodávek plynu jiným členským státům nebo nedodržují ustanovení tohoto nařízení nebo jiných právních předpisů Unie. Příslušný orgán daného členského státu by měl doporučení Komise zohlednit. Pokud Komise na základě konečného postoje příslušného orgánu dojde k závěru, že dotčené opatření by ohrozilo bezpečnost dodávek plynu jiného členského státu nebo Unie, měla by dále vést dialog s dotčeným členským státem s cílem dosáhnout toho, aby dané opatření pozměnil nebo zrušil. Plány preventivních opatření a plány pro stav nouze by měly být pravidelně aktualizovány a zveřejňovány. Aby se zaručilo, že jsou plány pro stav nouze vždy aktuální a účinné, měly by členské státy mezi aktualizacemi plánů provést nejméně jednu zkoušku, a to simulací scénářů s vysokým a středním dopadem a reakcí v reálném čase. Příslušné orgány by měly výsledky zkoušek předkládat skupině GCG. Aby se usnadnilo posouzení rizik a příprava plánů a jejich hodnocení ze strany Komise, je nutné vytvořit povinné komplexní šablony, které budou obsahovat všechna rizika, na něž se má vztahovat posouzení rizik, a všechny složky plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze. Aby se usnadnila komunikace mezi členskými státy a Komisí, je třeba posouzení rizik, plány preventivních opatření, plány pro stav nouze a veškeré další dokumenty a vyměňované informace stanovené v tomto nařízení oznamovat pomocí bezpečného a standardizovaného elektronického systému pro oznamování. Určití zákazníci, včetně domácností a zákazníků, kteří poskytují klíčové sociální služby, jsou obzvláště zranitelní a mohou potřebovat ochranu před negativními dopady narušení dodávek plynu. Definice těchto chráněných zákazníků by neměla být v rozporu s mechanismy solidarity Unie. Je vhodné zúžit definici zákazníků chráněných podle mechanismu solidarity. Vyplývá to z povinnosti členských států poskytnout solidární pomoc v případě extrémních situací a pro zajištění klíčových potřeb. Definice zákazníků chráněných v rámci solidarity by proto měla být omezena na domácnosti, mělo by však stále být možné do ní za určitých podmínek zahrnout některé klíčové sociální služby a zařízení dálkového vytápění. Členské státy proto mohou v souladu s tímto rámcem přistupovat ke zdravotnickým službám, službám klíčové sociální péče, záchranným a bezpečnostním službám jako k zákazníkům chráněným v rámci solidarity, včetně případů, kdy tyto služby vykonává orgán veřejné správy. Odpovědnost za bezpečnost dodávek plynu by měly nést společně a v rámci svých příslušných pravomocí plynárenské podniky, členské státy, a to prostřednictvím svých příslušných orgánů, a Komise. Taková sdílená odpovědnost vyžaduje velmi těsnou spolupráci těchto stran. Odběratelé plynu, kteří jej využívají k výrobě elektřiny nebo k průmyslovým účelům, však mohou také hrát významnou úlohu při zajišťování bezpečnosti dodávek plynu tím, že jsou schopni reagovat na krizi opatřeními na straně poptávky, například přerušitelnými smlouvami a přechodem na jiné palivo, což má bezprostřední dopad na rovnováhu nabídky a poptávky. Kromě toho může být v některých případech považována za klíčovou rovněž bezpečnost dodávek plynu určitým zákazníkům, kteří využívají plyn k výrobě elektřiny. Ve stavu nouze by mělo být možné, aby členský stát za určitých podmínek upřednostnil dodávky plynu těmto zákazníkům i před dodávkami plynu chráněným zákazníkům. Ve výjimečných situacích mohou dodávky plynu některým z těchto zákazníků upřednostňovaných ve stavu nouze před chráněnými zákazníky být v členském státě, který poskytuje solidární pomoc, poskytovány i nadále s cílem zabránit vážnému poškození fungování elektroenergetické nebo plynárenské soustavy v tomto členském státě. Tímto zvláštním opatřením by neměla být dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES (10). Při plnění úkolů, jež stanoví toto nařízení, by měly příslušné orgány úzce spolupracovat s jinými relevantními vnitrostátními orgány, především s národními regulačními orgány. Standard pro infrastrukturu by měl členským státům uložit povinnost zachování minimální úrovně infrastruktury, aby se v systému zaručil určitý stupeň záložní kapacity pro případ narušení jediné největší plynárenské infrastruktury. Jelikož analýza provedená na základě vzorce N – 1 představuje přístup založený čistě na kapacitě, výsledky výpočtu podle vzorce N – 1 by měly být doplněny podrobnou analýzou, která zachycuje též toky plynu. Nařízení (EU) č. 994/2010 vyžaduje, aby provozovatelé přepravní soustavy umožnili permanentní fyzickou obousměrnou kapacitu ve všech přeshraničních propojeních mezi členskými státy, pokud jim nebyla z této povinnosti udělena výjimka. Cílem je zaručit, aby byly při plánování nového propojení vždy zohledněny možné přínosy permanentní obousměrné kapacity. Obousměrnou kapacitu lze však použít k dodávkám plynu jak do sousedního členského státu, tak do dalších států podél koridoru pro dodávky plynu. Přínosy, které má umožnění permanentní fyzické obousměrné kapacity pro bezpečnost dodávek plynu, je tudíž třeba v duchu solidarity a posílené spolupráce vnímat v širším kontextu. Při úvahách o tom, zda zavést obousměrnou kapacitu, by měla být provedena komplexní analýza nákladů a přínosů, která zohledňuje celý přepravní koridor. Od dotčených příslušných orgánů by se mělo vyžadovat, aby na základě výsledků společných posouzení rizik znovu přezkoumaly výjimky udělené podle nařízení (EU) č. 994/2010. Celkovým cílem by mělo být zajištění rostoucí obousměrné kapacity a omezení jednosměrné přeshraniční kapacity v budoucích přeshraničních projektech na minimum. Kapacita v bodě propojení s některým členským státem může konkurovat kapacitě v bodech výstupu z plynárenské sítě do zařízení na skladování plynu. V důsledku toho by mohla nastat situace, kdy trvale rezervovaná výstupní kapacita do skladovacího zařízení sníží technicky dostupnou kapacitu, která má být přidělena v bodě propojení. Pro zajištění vyšší míry energetické bezpečnosti ve stavu nouze by toto nařízení mělo stanovit jasné pravidlo přednosti. Veškerá rezervovaná kapacita v bodech propojení by měla mít přednost před konkurenční kapacitou v bodě výstupu do skladovacího zařízení, což provozovateli přepravní soustavy umožní přidělit v bodě propojení maximální technickou kapacitu, aby umožnil vyšší toky plynu do sousedního členského státu, který vyhlásil stav nouze. Mohlo by to vést k tomu, že vtláčení plynu do skladovacích zařízení nebude možné nebo bude možné jen v omezeném objemu, přestože se jedná o předem provedenou trvalou rezervaci. V zájmu kompenzace z toho vyplývající finanční ztráty by toto nařízení mělo stanovit spravedlivou kompenzaci, jež má být přímo a bezodkladně uplatněna mezi dotčenými uživateli systému. Aby bylo toto pravidlo přednosti uplatňováno, měli by dotčení provozovatelé přepravní soustavy spolupracovat v souladu s příslušnými právními akty. Směrnice Rady 2008/114/ES (11) stanoví postup, který má v Unii posílit bezpečnost označených evropských kritických infrastruktur, včetně určité plynárenské infrastruktury. Směrnice 2008/114/ES společně s tímto nařízením přispívají k vytvoření komplexního přístupu k energetické bezpečnosti Unie. Toto nařízení stanoví standardy pro bezpečnost dodávek, které jsou dostatečně harmonizované a pokrývají alespoň situaci, která nastala v lednu 2009, kdy byly narušeny dodávky plynu z Ruska. Tyto standardy zohledňují rozdíly mezi členskými státy, povinnosti veřejné služby a opatření na ochranu zákazníků podle článku 3 směrnice 2009/73/ES. Standardy pro bezpečnost dodávek by měly být stabilní, aby zajišťovaly nezbytnou právní jistotu, měly by být jasně definovány a neměly by pro plynárenské podniky představovat zbytečnou a nepřiměřenou zátěž. Měly by také zaručovat, že plynárenské podniky v Unii mají k zákazníkům v jednotlivých státech rovnocenný přístup. Členské státy by měly zavést opatření, která účinným a úměrným způsobem zajistí, aby plynárenské podniky splňovaly tento standard, včetně možnosti stanovit pokuty pro dodavatele, pokud to uznají za vhodné. Měly by být přesně vymezeny úlohy a odpovědnost všech plynárenských podniků a příslušných orgánů, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu s plynem, a to zejména v případě narušení dodávek a v případě krizí. Tyto úkoly a odpovědnost by měly být stanoveny tak, aby se zajistilo, že je dodržován tříúrovňový přístup, který by zahrnoval zaprvé příslušné plynárenské podniky a průmysl, zadruhé členské státy na národní nebo regionální úrovni, a zatřetí Unii. Toto nařízení by mělo umožnit plynárenským podnikům a zákazníkům spoléhat se v případě narušení dodávek co nejdéle na tržní mechanismy. Mělo by však rovněž stanovit mechanismy, které lze použít, pokud již trhy samy nedokážou na narušení dodávek plynu přiměřeně reagovat. V případě narušení dodávek plynu by měly mít tržní subjekty dostatečnou příležitost reagovat na situaci prostřednictvím tržních opatření. Pokud byla tržní opatření vyčerpána a stále nejsou dostatečná, měly by členské státy a jejich příslušné orgány přijmout opatření s cílem odstranit nebo zmírnit dopady narušení dodávek plynu. Pokud členské státy hodlají zavést netržní opatření, mělo by být zavedení takových opatření doplněno popisem jejich hospodářského dopadu. Tím se zajistí, aby zákazníci měli potřebné informace o nákladech na takováto opatření a aby byla tato opatření transparentní, zejména pokud jde o jejich vliv na cenu plynu. Komise by měla mít pravomoc zajistit, aby nová preventivní netržní opatření členských států neohrožovala bezpečnost dodávek plynu jiných členských států nebo Unie. Vzhledem k tomu, že tato opatření mohou mít obzvláště škodlivý dopad na bezpečnost dodávek plynu, je vhodné, aby vstoupila v platnost, pouze pokud je schválí Komise nebo budou-li změněna v souladu s rozhodnutím Komise. Opatření na straně poptávky, jako je například přechod na jiné palivo nebo omezení dodávky plynu velkým průmyslovým odběratelům v ekonomicky efektivním pořadí, mohou sehrát cennou úlohu při zaručení bezpečnosti dodávek plynu, pokud je lze uplatnit rychle a mohou výrazně snížit poptávku v reakci na narušení dodávek plynu. Je třeba vyvinout větší úsilí o propagaci účinného využívání energie, a to zejména v případech, kdy je třeba přijmout opatření na straně poptávky. Měl by se zohlednit dopad všech navržených opatření na straně poptávky a nabídky na životní prostředí, přičemž se pokud možno upřednostní opatření, která mají na životní prostředí nejmenší dopad. Zároveň by měly být zohledněny aspekty týkající se bezpečnosti dodávek plynu a konkurenceschopnosti. Je nutné zaručit předvídatelnost opatření, které je třeba přijmout za stavu nouze, což všem účastníkům trhu poskytne dostatečný prostor k reakci a k tomu, aby se na takovéto okolnosti připravili. Obecně platí, že by příslušné orgány proto měly jednat v souladu se svým plánem pro stav nouze. V řádně odůvodněných mimořádných případech by jim však mělo být umožněno přijímat opatření, která se od těchto plánů odchylují. Je také důležité zvýšit transparentnost a předvídatelnost způsobu, jímž jsou stavy nouze ohlašovány. V tomto ohledu mohou sehrát důležitou úlohu informace o pozici vyrovnávání soustavy (celkový stav přepravní soustavy), pro něž je stanoven rámec nařízením Komise (EU) č. 312/2014 (12). Tyto informace by měly být k dispozici příslušným orgánům a v případě, že nejsou příslušnými orgány, rovněž národním regulačním orgánům, v reálném čase. Jak prokázal zátěžový test z října roku 2014, je k zabezpečení dodávek plynu v Unii nutná solidarita. Díky solidaritě se účinky šíří rovnoměrněji a omezuje se celkový dopad závažného narušení dodávek plynu. Mechanismus solidarity je navržen pro řešení extrémních situací, v nichž jsou v některém z členskýchstátů ohroženy dodávky zákazníkům chráněným v rámci solidarity představující klíčovou potřebu a nezbytnou prioritu. Solidarita zajišťuje spolupráci se zranitelnějšími členskými státy. Zároveň je solidarita krajním řešením, které se použije ve stavu nouze a jen za přísných podmínek. Pokud tedy některý členský stát vyhlásí stav nouze, měl by se k zajištění bezpečnosti dodávek plynu použít postupný a přiměřený přístup. Členský stát, který vyhlásil stav nouze, by měl nejprve zejména zavést veškerá mimořádná opatření stanovená v jeho plánu pro stav nouze, s cílem zajistit dodávky plynu svým zákazníkům chráněným v rámci solidarity. Zároveň by všechny členské státy, které zavedly zvýšený standard pro dodávky, měly v případě, že členský stát, který vyhlásil stav nouze, uvede, že je třeba přijmout přeshraniční opatření, tento standard dočasně snížit na normální úroveň, aby se zvýšila likvidita trhu s plynem. Nezajistí-li tyto dva soubory opatření nezbytné dodávky, měly by pak přímo propojené členské státy přijmout solidární opatření v zájmu zabezpečení dodávek plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity v členském státě, v němž stav nouze nastal, a to na žádost tohoto státu. Tato solidární opatření by měla spočívat v zajištění toho, že dodávky plynu zákazníkům jiným než chráněným v rámci solidarity budou na území členského státu poskytujícího solidární pomoc omezeny nebo nebudou pokračovat, aby bylo uvolněno nezbytné množství plynu na dobu potřebnou k uspokojení dodávek plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity v členském státě žádajícím o solidární pomoc. Žádná ustanovení tohoto nařízení by neměla být vykládána tak, že od členského státu vyžadují nebo mu umožňují, aby plnil funkci veřejného orgánu v jiném členském státě. Solidární opatření by měla být přijímána jako krajní řešení i v případě, že je členský stát propojen s jiným členským státem přes třetí zemi, ledaže jsou toky přes tuto třetí zemi omezeny a pokud existuje dohoda příslušných členských států o tom, kdo by měl případně zapojit dotčenou třetí zemi, přes niž jsou propojeny. Jsou-li přijata solidární opatření jako krajní řešení, mělo by být omezení nebo narušení dodávek plynu v členském státě poskytujícím solidární pomoc, je-li to nutné pro dodržení jeho povinností v oblasti solidarity a v zájmu zabránění diskriminujícímu zacházení, použitelné na všechny zákazníky, kteří nejsou zákazníky chráněnými v rámci solidarity, bez ohledu na to, zda je jim plyn dodáván přímo nebo ve formě tepla prostřednictvím zařízení dálkového vytápění chráněných v rámci solidarity. Totéž by mělo být zajištěno i obráceně, pokud jde o zákazníky, kteří nejsou zákazníky chráněnými v rámci solidarity v členském státě přijímajícím dodávky plynu na základě mechanismu solidarity. Jsou-li přijata solidární opatření jako krajní řešení, je vhodnější, aby spotřeba plynu v členském státě poskytujícím solidární pomoc byla v první fázi snížena na dobrovolném základě, to jest prostřednictvím tržních opatření, jako jsou dobrovolná opatření na straně poptávky nebo reverzní aukce, v jejichž rámci by někteří zákazníci, jako jsou průmysloví odběratelé, oznámili provozovateli přepravní soustavy nebo jinému odpovědnému orgánu cenu, při které by svou spotřebu plynu snížili nebo zastavili. Ukáže-li se, že tržní opatření nepostačují k vyrovnání deficitu potřebných dodávek plynu, a vzhledem k významu solidarity jako krajního řešení by členský stát poskytující solidární pomoc měl mít v druhé fázi možnost využít ke splnění svých povinností ohledně solidarity netržní opatření, včetně omezení u určitých skupin zákazníků. Solidární opatření jako krajní řešení by měla být poskytována na základě kompenzace. Členský stát přijímající solidární pomoc by měl bezodkladně vyplatit spravedlivou kompenzaci členskému státu, který mu solidární pomoc poskytl, a to i za plyn dodaný na jeho území a za veškeré další příslušné a přiměřené náklady, které při poskytování solidární pomoci vznikly. Solidární opatření jako krajní řešení by proto měla podléhat podmínce, že se členský stát žádající o solidární pomoc zaváže k vyplacení této spravedlivé a bezodkladné kompenzace. Toto nařízení však neharmonizuje všechny aspekty spravedlivé kompenzace. Dotčené členské státy by měly přijmout nezbytná opatření pro provádění ustanovení o bezodkladné a spravedlivé vzájemné kompenzaci, zejména technická, právní a finanční ujednání. Členské státy při přijímání solidárních opatření podle ustanovení tohoto nařízení provádějí právo Unie, a jsou proto povinny dodržovat základní práva zaručená právem Unie. V důsledku těchto opatření proto může členskému státu vzniknout povinnost vyplatit kompenzaci těm, kteří byli těmito opatřeními dotčeni. Členské státy by proto měly zajistit, aby byla zavedena vnitrostátní pravidla pro kompenzaci, jež jsou v souladu s právem Unie, zejména se základními právy. Dále by mělo být zajištěno, aby členský stát přijímající solidární pomoc v konečném důsledku nesl všechny přiměřené náklady, které vznikly v důsledku uvedené povinnosti vyplatit kompenzaci členskému státu poskytujícímu solidární pomoc, a další přiměřené náklady vzniklé v důsledku vyplacení kompenzace podle uvedených vnitrostátních pravidel pro kompenzace. Vzhledem k tomu, že solidární pomoc může žádajícímu členskému státu poskytnout více než jeden členský stát, měl by být zaveden mechanismus pro sdílení břemene. Podle tohoto mechanismu by členský stát žádající o solidární pomoc měl po konzultaci všech dotčených členských států usilovat o to, aby od jednotlivých členských států získal nejvýhodnější nabídku z hlediska nákladů, rychlosti dodání, spolehlivosti a diverzifikace dodávek plynu. Členské státy by měly tyto nabídky v co nejvyšší míře a co nejdéle poskytovat na základě dobrovolných opatření na straně poptávky a až poté přistoupit k netržním opatřením. Tímto nařízením se poprvé zavádí mechanismus solidarity mezi členskými státy jako nástroj pro zmírnění dopadů závažných případů nouze v Unii spolu s mechanismem pro sdílení břemene. Komise by proto měla mechanismus pro sdílení břemene a mechanismus solidarity obecně posoudit s ohledem na budoucí zkušenosti s jejich fungováním a případně navrhnout jejich úpravy. Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření pro provádění ustanovení týkajících se mechanismu solidarity, a to i prostřednictvím dohody dotčených členských států na technických, právních a finančních ujednáních. Členské státy by měly uvést podrobnosti těchto ujednání ve svých plánech pro stav nouze. Komise by měla vypracovat právně nezávazné pokyny týkající se klíčových prvků, které by tato ujednání měla obsahovat. Pokud může členský stát pokrýt spotřebu plynu svých zákazníků chráněných v rámci solidarity z vlastní těžby, a nemusí proto žádat o solidární pomoc, měl by být osvobozen od povinnosti uzavírat s jinými členskými státy technická, právní a finanční ujednání za účelem obdržení solidární pomoci. Tím by neměla být dotčena povinnost příslušného členského státu poskytovat solidární pomoc jiným členským státům. Měla by existovat záruka pro případ, že by Unii vznikly náklady v důsledku jiné odpovědnosti, než je odpovědnost za protiprávní úkony nebo protiprávní jednání podle čl. 340 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU, v souvislosti s opatřeními, která členské státy mají přijmout podle ustanovení tohoto nařízení o mechanismu solidarity. V takovýchto případech je vhodné, aby tyto náklady vzniklé Unii nahradil členský stát přijímající solidární pomoc. Solidarita by případně měla mít rovněž formu pomoci při civilní ochraně poskytované Unií a jejími členskými státy. Tato pomoc by měla být podporována a koordinována mechanismem civilní ochrany Unie zřízeným rozhodnutím č. 1313/2013/EU, který má posilovat spolupráci mezi Unií a členskými státy a usnadňovat koordinaci v oblasti civilní ochrany s cílem zlepšit účinnost systémů pro předcházení přírodním a člověkem způsobeným katastrofám, připravenost a odezvu na ně. Aby bylo možné posoudit bezpečnost dodávek plynu v členském státě nebo v části či v celé Unii, je nezbytné mít přístup k příslušným informacím. Členské státy a Komise potřebují zejména pravidelný přístup k informacím od plynárenských podniků o hlavních parametrech dodávek plynu, včetně přesných množství dostupných uskladněných rezerv, které představují základní vstup pro koncipování politik v oblasti bezpečnosti dodávek plynu. Z oprávněných důvodů a bez ohledu na to, zda byl vyhlášen stav nouze, by měl být umožněn také přístup k dodatečným informacím, které jsou nutné k posouzení celkové situace týkající se dodávek plynu. Tyto dodatečné informace jsou zpravidla informace o dodávkách plynu nesouvisející s cenou, jako jsou minimální a maximální objemy plynu, místa dodávky nebo podmínky pro pozastavení dodávek plynu. Účinný a cílený mechanismus pro přístup členských států a Komise ke klíčovým smlouvám o dodávkách plynu by měl zaručit komplexní posouzení příslušných rizik, která mohou způsobit narušení dodávek plynu nebo narušit nezbytná zmírňující opatření v případě, že by krize přece jen nastala. V rámci tohoto mechanismu by určité klíčové smlouvy o dodávkách plynu měly být automaticky oznámeny příslušnému orgánu nejvíce dotčeného členského státu, bez ohledu na to, zda plyn pochází z Unie nebo ze zemí mimo ni. Nové nebo pozměněné smlouvy by měly být oznámeny okamžitě po jejich uzavření. Stávající smlouvy by v zájmu zajištění transparentnosti a spolehlivosti měly být také oznámeny. Oznamovací povinnost by se měla vztahovat také na všechny obchodní dohody, jež mají význam pro plnění smluv o dodávkách plynu, včetně relevantních dohod, jež mohou souviset s infrastrukturou, skladováním a jakýmikoli jinými aspekty důležitými pro bezpečnost dodávek plynu. Každá povinnost týkající se automatického oznámení smlouvy příslušnému orgánu musí být přiměřená. Uplatnění této povinnosti na smlouvy mezi dodavatelem a kupujícím, které pokrývají ekvivalent alespoň 28 % nebo více roční spotřeby plynu na vnitrostátním trhu, nastoluje správnou rovnováhu z hlediska správní účinnosti a transparentnosti a stanoví jasné povinnosti pro účastníky trhu. Příslušný orgán by měl smlouvu posoudit pro účely bezpečnosti dodávek plynu a předložit výsledky posouzení Komisi. Má-li příslušný orgán pochybnosti, zdasmlouva neohrozí bezpečnost dodávek plynu v daném členském státě nebo regionu, oznámí tuto smlouvu Komisi k posouzení. To neznamená, že jiné smlouvy o dodávkách plynu nejsou pro bezpečnost dodávek plynu důležité. Pokud má proto příslušný orgán nejvíce dotčeného členského státu nebo Komise za to, že smlouva o dodávkách plynu, která nepodléhá automatickému oznámení podle tohoto nařízení, může vzhledem ke svým zvláštním rysům, ke skupině zákazníků, na které je zaměřena, nebo ke svému významu pro bezpečnost dodávek plynu představovat riziko pro bezpečnost dodávek plynu v některém členském státě, regionu nebo Unii, měly by mít příslušný orgán nebo Komise možnost vyžádat si tuto smlouvu, aby mohly posoudit její dopad na bezpečnost dodávek plynu. Tyto informace by mohly být požadovány například v případě změn v modelu dodávek plynu danému kupujícímu či kupujícím v členském státě, které by se neočekávaly, pokud by trhy fungovaly normálně, a které by mohly ovlivnit dodávky plynu v Unii nebo v jejích částech. Tento mechanismus zajistí, aby byl zaručen přístup k dalším klíčovým smlouvám o dodávkách plynu, které mají význam pro bezpečnost dodávek. Taková žádost by měla být odůvodněna, přičemž se zohlední potřeba v co největší míře omezit administrativní zátěž plynoucí z tohoto opatření. Komise může navrhnout, aby členské státy změnily posouzení rizik a plány preventivních opatření a plány pro stav nouze tak, aby zohledňovaly informace získané ze smluv. Ustanoveními tohoto nařízení by nemělo být dotčeno právo Komise zahájit řízení o nesplnění povinnosti v souladu s článkem 258 Smlouvy o fungování EU a prosazovat pravidla hospodářské soutěže včetně pravidel pro státní podporu. Všechny smlouvy nebo smluvní informace obdržené v tomto rámci, včetně posouzení provedených příslušným orgánem nebo Komisí, by měly zůstat důvěrné, zejména za účelem ochrany obchodně citlivých informací a integrity a řádného fungování systému výměny informací. Vzhledem k tomu, jak důležitá pro členské státy může být klíčová komodita, jako je plyn, může mít tato důvěrnost význam i pro veřejnou bezpečnost. Významná a komplexní posouzení ze strany příslušných orgánů nebo Komise navíc budou obsahovat zejména informace týkající se veřejné bezpečnosti, obchodní informace nebo odkazy na ně. Proto je nutné zajistit důvěrnost posouzení. Stejně tak je důležité, aby ti, kteří obdrží důvěrné informace v souladu s tímto nařízením, byli vázáni povinností dodržovat služební tajemství. Komise, příslušné orgány a národní regulační orgány, subjekty nebo osoby, jež obdrží důvěrné informace podle tohoto nařízení, by měly zajistit důvěrnost informací, které obdrží. Měl by být zaveden přiměřený systém pro řešení krizí a výměnu informací založený na třech krizových úrovních: včasné varování, výstraha a stav nouze. Pokud příslušný orgán členského státu vyhlásí jednu z krizových úrovní, měl by okamžitě informovat Komisi a příslušné orgány členských států, s nimiž je členský stát uvedeného příslušného orgánu přímo propojen. V případě vyhlášení stavu nouze by měly být informovány rovněž členské státy nacházející se v rizikové skupině. Komise by měla vyhlásit stav nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie na žádost alespoň dvou příslušných orgánů, jež vyhlásily stav nouze. V zájmu zajištění náležité úrovně výměny informací a spolupráce v případě stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie by Komise měla koordinovat opatření příslušných orgánů a plně přitom zohlednit příslušné informace skupiny GCG a výsledky konzultací s ní. Komise by měla vyhlásit konec stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie, pokud na základě posouzení situace dospěje k závěru, že již neexistují důvody pro vyhlášení stavu nouze. Skupina GCG by měla být Komisi poradcem a měla by jí pomáhat koordinovat opatření v oblasti zabezpečení dodávek plynu v případě stavu nouze na úrovni Unie. Měla by rovněž sledovat přiměřenost a vhodnost opatření, která mají být přijata podle tohoto nařízení, včetně soudržnosti plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze vypracovaných v rámci různých rizikových skupin. Krize týkající se dodávek plynu by se mohla rozšířit i za hranice Unie do zemí, jež jsou smluvními stranami Energetického společenství. Unie by jakožto smluvní strana Smlouvy o Energetickém společenství měla prosazovat změny této smlouvy s cílem vytvořit prostřednictvím odpovídajícího a stabilního regulačního rámce integrovaný trh a jediný regulační prostor. Aby se zajistilo, že v mezičase bude existovat účinné řešení krizí na hranicích mezi členskými státy a smluvními stranami, vyzývají se, aby mezi sebou navzájem úzce spolupracovaly při předcházení krizím v dodávkách plynu, přípravě na ně a jejich zvládání. Vzhledem k tomu, že pro bezpečnost dodávek plynu v Unii jsou klíčové dodávky plynu ze třetích zemí, měla by Komise koordinovat své kroky ve vztahu ke třetím zemím a společně s dodavatelskými a tranzitními zeměmi by se měla podílet na ujednáních pro řešení krizových situací a zajištění stabilního toku plynu do Unie. Komise byměla být oprávněna, po konzultaci s členskými státy a se zúčastněnými třetími zeměmi, vyslat pracovní skupinu, která bude sledovat toky plynu do Unie v krizových situacích a při vzniku krize z důvodu obtíží ve třetí zemi jednat jako zprostředkovatel a usnadňovat jednání. Komise by měla pravidelně podávat zprávy skupině GCG. Pokud existují spolehlivé informace o situaci vně Unie, která ohrožuje zabezpečení dodávek plynu jednomu nebo více členským státům a mohla by spustit mechanismus včasného varování mezi Unií a třetí zemí, měla by Komise neprodleně informovat skupinu GCG a Unie by měla přijmout vhodná opatření s cílem pokusit se tuto situaci zklidnit. Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajištění bezpečných dodávek plynu v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle. Aby mohla Unie rychle reagovat na měnící se okolnosti, pokud jde o bezpečnost dodávek plynu, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování EU týkající se složení rizikových skupin, jakož i šablon pro posouzení rizik a pro plány preventivních opatření a plány pro stav nouze. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti prováděla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby byly tyto konzultace vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13). Konkrétně, pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Právo členských států stanovit podmínky pro využití svých energetických zdrojů podle čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování EU není tímto nařízením dotčeno. Nařízení (EU) č. 994/2010 by mělo být zrušeno. Aby se však zabránilo právní nejistotě, měly by plány preventivních opatření a plány pro stav nouze, které byly vypracovány podle uvedeného nařízení, zůstat v platnosti, dokud nebudou poprvé přijaty nové plány preventivních opatření a plány pro stav nouze vypracované podle tohoto nařízení, Tímto nařízením se zavádějí ustanovení, jejichž cílem je zajistit bezpečnost dodávek plynu v Unii zajištěním řádného a nepřetržitého fungování vnitřního trhu se zemním plynem (dále jen „plyn“), umožněním provedení mimořádných opatření v situacích, v nichž trh požadované dodávky plynu již nemůže zajistit, včetně solidárního opatření jako krajního řešení, a jasným vymezením a rozdělením odpovědnosti mezi plynárenské podniky, členské státy a Unii, pokud jde o preventivní opatření a reakci na konkrétní narušení dodávek plynu. Toto nařízení také zavádí v duchu solidarity transparentní mechanismy týkající se koordinace plánování stavů nouze na národní, regionální a unijní úrovni a reakce na ně. „bezpečností“ bezpečnost ve smyslu čl. 2 bodu 32 směrnice 2009/73/ES; „zákazníkem“ zákazník ve smyslu čl. 2 bodu 24 směrnice 2009/73/ES; „zákazníkem v domácnosti“ zákazník v domácnosti ve smyslu čl. 2 bodu 25 směrnice 2009/73/ES; „klíčovou sociální službou“ služba vztahující se ke zdravotní péči, klíčové sociální péči, stavu nouze, bezpečnosti, vzdělávání nebo veřejné správě; „chráněným zákazníkem“ zákazník v domácnosti, který je připojen k plynárenské distribuční soustavě, a pokud tak dotčený členský stát rozhodne, může jím být i jeden nebo více následujících subjektů, pokud podniky nebo služby uvedené v písmenech a) a b) společně nepředstavují více než 20 % celkové roční konečné spotřeby plynu v daném členském státě: malý nebo střední podnik, je-li připojen k plynárenské distribuční soustavě; klíčová sociální služba, je-li připojena k plynárenské distribuční soustavě či přepravní soustavě; zařízení dálkového vytápění poskytující teplo zákazníkům v domácnosti, malým nebo středním podnikům či klíčovým sociálním službám, pokud tato zařízení nemohou přejít na jiné palivo než plyn; „zákazníkem chráněným v rámci solidarity“ zákazník v domácnosti, který je připojen k plynárenské distribuční soustavě, což může navíc zahrnovat jedno nebo oboje z následujícího: zařízení dálkového vytápění, jedná-li se v příslušném členském státě o chráněného zákazníka a pouze pokud dodává topení domácnostem nebo klíčovým sociálním službám, kromě vzdělávacích služeb a služeb veřejné správy; klíčovou sociální službu, jedná-li se v příslušném členském státě o chráněného zákazníka, kromě vzdělávacích služeb a služeb veřejné správy; „příslušným orgánem“ ústřední orgán státní správy nebo národní regulační orgán určený členským státem, aby zajišťoval provádění opatření stanovených tímto nařízením; „národním regulačním orgánem“ národní regulační orgán určený podle čl. 39 odst. 1 směrnice 2009/73/ES; „plynárenským podnikem“ plynárenský podnik ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2009/73/ES; „smlouvou na dodávky plynu“ smlouva o dodávkách plynu ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2009/73/ES; „přepravou“ přeprava ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice 2009/73/ES; „provozovatelem přepravní soustavy“ provozovatel přepravní soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 2009/73/ES; „distribucí“ distribuce ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2009/73/ES; „provozovatelem distribuční soustavy“ provozovatel distribuční soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2009/73/ES; „propojovacím vedením“ propojovací vedení ve smyslu čl. 2 bodu 17 směrnice 2009/73/ES; „koridory pro nouzové dodávky“ trasy pro dodávky plynu v Unii, které členským státům pomáhají lépe zmírňovat účinky případných narušení dodávek nebo infrastruktury; „skladovací kapacitou“ skladovací kapacita ve smyslu čl. 2 bodu 28 nařízení (ES) č. 715/2009; „technickou kapacitou“ technická kapacita ve smyslu čl. 2 bodu 18 nařízení (ES) č. 715/2009; „pevnou kapacitou“ pevná kapacita ve smyslu čl. 2 bodu 16 nařízení (ES) č. 715/2009; „přerušitelnou kapacitou“ přerušitelná kapacita ve smyslu čl. 2 bodu 13 nařízení (ES) č. 715/2009; „kapacitou zařízení LNG“ kapacita zařízení LNG ve smyslu čl. 2 bodu 24 nařízení (ES) č. 715/2009; „zařízením LNG“ zařízení LNG ve smyslu čl. 2 bodu 11 směrnice 2009/73/ES; „skladovacím zařízením“ skladovací zařízení ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice 2009/73/ES; „soustavou“ soustava ve smyslu čl. 2 bodu 13 směrnice 2009/73/ES; „uživatelem soustavy“ uživatel soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 23 směrnice 2009/73/ES; „pomocnými službami“ pomocné služby ve smyslu čl. 2 bodu 14 směrnice 2009/73/ES. Odpovědnost za zajištění bezpečnosti dodávek plynu 1. Zajištění bezpečnosti dodávek plynu je společným úkolem plynárenských podniků, členských států, zejména prostřednictvím jejich příslušných orgánů, a Komise v rámci jejich příslušných oblastí činnosti a pravomocí. 2. Každý členský stát určí příslušný orgán. Příslušné orgány při provádění tohoto nařízení navzájem spolupracují. Členské státy mohou příslušnému orgánu povolit, aby některé úkoly stanovené v tomto nařízení přenesl na jiné subjekty. Pokud příslušné orgány přenesou úkoly vyhlášení kterékoli z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1, přenesou je pouze na veřejný orgán, provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy. Přenesené úkoly se provádějí za dohledu příslušného orgánu a jsou upřesněny v plánu preventivních opatření a v plánu pro stav nouze. 3. Každý členský stát neprodleně oznámí Komisi a zveřejní název svého příslušného orgánu a jeho případné změny. 4. Při provádění opatření stanovených tímto nařízením vymezí příslušný orgán úlohy a povinnosti jednotlivých dotčených aktérů tak, aby se zajistil tříúrovňový přístup, který zahrnuje na prvním stupni příslušné plynárenské a případně též elektroenergetické podniky a průmysl, na druhém stupni členské státy na národní nebo regionální úrovni a na třetím stupni Unii. 5. Komise koordinuje opatření příslušných orgánů na regionální úrovni a na úrovni Unie podle tohoto nařízení, mimo jiné prostřednictvím skupiny GCG nebo, zejména v případě stavu nouze na regionální úrovni či na úrovni Unie podle čl. 12 odst. 1, prostřednictvím skupiny pro krizové řízení podle čl. 12 odst. 4. 6. V případě stavu nouze na regionální úrovni či na úrovni Unie provozovatelé přepravní soustavy spolupracují a vyměňují si informace prostřednictvím systému regionální koordinace v oblasti zemního plynu zřízeného sítí ENTSOG. Síť ENTSOG o tom informuje Komisi a příslušné orgány dotčených členských států. 7. V souladu s čl. 7 odst. 2 se mají identifikovat závažná nadnárodní rizika pro bezpečnost dodávek plynu v Unii, a na tomto základě se mají stanovit rizikové skupiny. Tyto rizikové skupiny slouží jako základ pro posílenou regionální spolupráci s cílem zvýšit bezpečnost dodávek plynu a umožňují, aby se všechny dotčené členské státy v rámci rizikových skupin nebo mimo tyto skupiny podél koridorů pro nouzové dodávky dohodly na vhodných a účinných přeshraničních opatřeních. Seznam těchto rizikových skupin a jejich složení jsou uvedeny v příloze I. Složení rizikových skupin nebrání žádné jiné formě regionální spolupráce přispívající k bezpečnosti dodávek. 8. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 za účelem aktualizace složení rizikových skupin uvedených v příloze I, a to pozměněním této přílohy, aby se zohlednil vývoj závažných nadnárodních rizik pro bezpečnost dodávek plynu do Unie a jeho dopad na členské státy, přičemž zohlední výsledky simulace scénářů narušení dodávek plynu a infrastruktury pro celou Unii, prováděných sítí ENTSOG v souladu s čl. 7 odst. 1. Před provedením aktualizace Komise návrh aktualizace konzultuje se skupinou GCG ve složení podle čl. 4 odst. 4. 1. Zřizuje se Koordinační skupina pro otázky plynu („skupina GCG“) s cílem usnadnit koordinaci opatření v oblasti bezpečnosti dodávek plynu. Skupina GCG se skládá ze zástupců členských států, zejména zástupců jejich příslušných orgánů, a Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“), sítě ENTSOG a subjektů zastupujících dotčené odvětví a ze zástupců příslušných zákazníků. Komise po konzultaci s členskými státy rozhodne o složení skupiny GCG tak, aby byla zaručena její plná reprezentativnost. Skupině GCG předsedá Komise. Skupina GCG přijme svůj jednací řád. 2. Skupina GCG konzultuje s Komisí a poskytuje jí pomoc zejména v oblasti: všech informací, které mají význam pro bezpečnost dodávek plynu na úrovni národní, regionální a na úrovni Unie; úrovně bezpečnosti dodávek plynu, srovnávacích kritérií a metodik posuzování; národních, regionálních a unijních scénářů a testování úrovní připravenosti; posouzení plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze, soudržnosti mezi různými plány a provádění opatření v nich stanovených; koordinace opatření pro řešení stavu nouze v Unii, se smluvními stranami Energetického společenství a s jinými třetími zeměmi; pomoci, kterou potřebují nejvíce dotčené členské státy. 3. Komise svolává skupinu GCG pravidelně a sdílí s ní informace, které obdržela od příslušných orgánů, přičemž zachovává důvěrnost obchodně citlivých informací. 4. Komise může svolat skupinu GCG ve složení, které bude omezeno na zástupce členských států, a zejména jejich příslušných orgánů. Komise svolá skupinu GCG v takto omezeném složení, jestliže o to požádá jeden nebo více zástupců členských států, a zejména jejich příslušných orgánů. V takovém případě se nepoužije čl. 16 odst. 2. Standard infrastruktury 1. Každý členský stát nebo jeho příslušný orgán, pokud tak členský stát stanoví, zajistí přijetí nezbytných opatření, aby v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury technická kapacita zbývající infrastruktury, stanovená podle vzorce N – 1 stanoveného v bodě 2 přílohy II, byla schopna, aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, uspokojit celkovou poptávku po plynu v oblasti výpočtu v den výjimečně vysoké poptávky po plynu, ke které dochází statisticky jednou za dvacet let. Tato poptávka se určí s přihlédnutím k trendům vývoje spotřeby plynu, dlouhodobým dopadům opatření v oblasti energetické účinnosti a míře využití stávající infrastruktury. Povinností stanovenou v prvním pododstavci tohoto odstavce není dotčena povinnost provozovatelů přepravní soustavy učinit odpovídající investice ani povinnosti provozovatelů přepravní soustavy stanovené v nařízení (ES) č. 715/2009 a ve směrnici 2009/73/ES. 2. Povinnost zajistit, aby měla zbývající infrastruktura technickou kapacitu uspokojit celkovou poptávku po plynu, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku, se též považuje za splněnou, pokud příslušný orgán v plánu preventivních opatření prokáže, že narušení dodávek plynu lze dostatečně a včas kompenzovat vhodnými tržními opatřeními na straně poptávky. Za tímto účelem se vzorec N – 1 vypočítá podle bodu 4 přílohy II. 3. V souladu s posouzeními rizik uvedenými v článku 7 se mohou příslušné orgány sousedních členských států ve vhodných případech dohodnout, že povinnost uvedenou v odstavci 1 tohoto článku splní společně. V tomto případě příslušné orgány uvedou v posouzení rizik výpočet vzorce N – 1 společně s vysvětlením obsaženým v regionálních kapitolách plánů preventivních opatření, jak dohodnutá ujednání tuto povinnost plní. Použije se bod 5 přílohy II. 4. Provozovatelé přepravní soustavy umožní ve všech propojeních mezi členskými státy permanentní fyzickou kapacitu k přepravě plynu oběma směry („obousměrná kapacita“), s výjimkou těchto případů: jedná se o připojení k těžebním zařízením, zařízením na zkapalněný zemní plyn (LNG) či distribučním soustavám, nebo na základě důkladného posouzení a po konzultaci s dalšími členskými státy a s Komisí v souladu s přílohou III byla udělena výjimka z této povinnosti. Na postup umožnění či posílení obousměrné kapacity v propojení nebo postup získání či prodloužení výjimky z této povinnosti se použije příloha III. Komise seznam výjimek zveřejní a pravidelně jej aktualizuje. 5. Návrh na umožnění nebo posílení obousměrné kapacity nebo žádost o udělení či prodloužení výjimky musí zahrnovat analýzu nákladů a přínosů vypracovanou na základě metodiky podle článku 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 (14) a musí vycházet z následujících prvků: posouzení poptávky na trhu; prognózy ohledně poptávky a nabídky; možný ekonomický dopad na stávající infrastrukturu; náklady na vybudování obousměrné kapacity, včetně nezbytného posílení přepravní soustavy, a přínosy pro zajištění bezpečnosti dodávky plynu, přičemž se přihlíží také k tomu, nakolik může obousměrná kapacita přispět ke splnění standardu pro infrastrukturu stanoveného v tomto článku. 6. Při transparentním a podrobném stanovování nebo schvalování sazeb nebo metodik v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 715/2009 a čl. 41 odst. 8 směrnice 2009/73/ES národní regulační orgány zohlední účelně vynaložené náklady na splnění povinností stanovených v odstavci 1 tohoto článku a náklady na umožnění obousměrné kapacity tak, aby poskytly přiměřené pobídky. 7. Pokud trh nevyžaduje investice k umožnění nebo posílení obousměrné kapacity, ale tato investice je považována za nezbytnou pro účely bezpečnosti dodávek plynu, a vzniknou-li touto investicí náklady ve více než jednom členském státě anebo v jednom členském státě tak, že prospěch z nich má jiný členský stát, přijmou národní regulační orgány všech dotčených členských států koordinované rozhodnutí o alokaci nákladů, a to před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o dané investici. Při rozhodování o alokaci nákladů se přihlíží k zásadám a prvkům popsaným a uvedeným v čl. 12 odst. 4 nařízení (EU) č. 347/2013, a zejména k tomu, do jaké míry investice do infrastruktury přispívají k větší bezpečnosti dodávek plynu do příslušných členských států, jakož i k investicím, které již byly do dotčené infrastruktury vloženy. Alokací nákladů se nesmí nepatřičně narušit hospodářská soutěž a účinné fungování vnitřního trhu a usiluje se o to, aby se zabránilo nepatřičnému narušení trhu. 8. Příslušný orgán zajistí, aby jakákoli nová přepravní infrastruktura přispívala k zajištění bezpečnosti dodávek plynu prostřednictvím rozvoje důkladně propojené sítě, a to případně i prostřednictvím dostatečného počtu hraničních vstupních a výstupních bodů v závislosti na požadavcích trhu a zjištěných rizicích. Příslušný orgán v posouzení rizik uvede, zda z celkového hlediska zahrnujícího plynárenské i elektroenergetické soustavy existují na vnitrostátní úrovni problematická místa a zda jsou vstupní kapacity a infrastruktura jednotlivých členských států, zejména přepravní soustavy, schopny přizpůsobit vnitrostátní a přeshraniční toky plynu scénáři narušení jediné největší plynárenské infrastruktury na vnitrostátní úrovni a jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu pro rizikové skupiny, které byly určeny v posouzení rizik. 9. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku a v souladu s podmínkami stanovenými v tomto odstavci nejsou Lucembursko, Slovinsko a Švédsko vázány povinností uvedenou v uvedeném odstavci při zajišťování dodávek plynu chráněným zákazníkům podle článku 6, avšak usilují o její splnění. Výjimka platí pro Lucembursko, pokud: má alespoň dvě propojovací vedení s jinými členskými státy; má alespoň dva různé zdroje dodávek plynu a nemá na svém území žádné zařízení na skladování plynu. Výjimka platí pro Slovinsko, pokud: nemá na svém území žádné zařízení na skladování plynu ani zařízení na LNG. Výjimka platí pro Švédsko, pokud: nepřepravuje na svém území plyn do jiného členského státu; jeho vlastní roční hrubá spotřeba plynu nedosahuje 2 milionů tun ropného ekvivalentu a plyn představuje méně než 5 % celkové spotřeby primární energie. Lucembursko, Slovinsko a Švédsko informují Komisi o jakékoli změně ovlivňující podmínky stanovené v tomto odstavci. Výjimka stanovená v tomto odstavci pozbývá platnosti, jestliže přestala být splněna alespoň jedna z těchto podmínek. V rámci vnitrostátního posouzení rizik provedeného v souladu s čl. 7 odst. 3 Lucembursko, Slovinsko a Švédsko popíší situaci, pokud jde o příslušné podmínky stanovené v tomto odstavci a vyhlídky na splnění povinnosti podle odstavce 1 tohoto článku, a to se zřetelem na ekonomický dopad splnění standardu pro infrastrukturu, rozvoj trhu s plynem a projekty plynárenské infrastruktury v rizikové skupině. Na základě informací poskytnutých ve vnitrostátním posouzení rizik, a pokud jsou i nadále plněny příslušné podmínky stanovené v tomto odstavci, může Komise rozhodnout, že daná výjimka může platit po dobu dalších čtyř let. V případě kladného rozhodnutí se postup stanovený v tomto pododstavci opakuje každé čtyři roky. Standard pro dodávky plynu v jakémkoli období výjimečně vysoké poptávky po plynu v délce 30 dní, ke kterému dochází statisticky jednou za dvacet let; v období v délce 30 dní v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury za průměrných zimních podmínek. Do 2. února 2018 oznámí každý členský stát Komisi svou definici chráněných zákazníků, roční objemy plynu spotřebované chráněnými zákazníky a procentní podíl, který tyto objemy spotřeby představují z celkové roční konečné spotřeby plynu v daném členském státě. Pokud členský stát do své definice chráněných zákazníků zahrne kategorie uvedené v čl. 2 bodě 5 písm. a) nebo b), uvede objemy plynu spotřebovaného zákazníky, kteří patří do těchto kategorií, a procentní podíl, který každá z těchto skupin zákazníků představuje z celkové roční konečné spotřeby plynu. Příslušný orgán určí plynárenské podniky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce a jejich výčet uvede v plánu preventivních opatření. Veškerá nová netržní opatření plánovaná k zajištění standardu pro dodávky plynu splňují postup stanovený v čl. 9 odst. 4 až 9. Členské státy mohou splnit povinnost stanovenou v prvním pododstavci tím, že provedou opatření na zvyšování energetické účinnosti nebo plyn nahradí jiným zdrojem energie, mimo jiné energií z obnovitelných zdrojů, a to v takovém rozsahu, aby bylo dosaženo stejné úrovně ochrany. 2. Jakýkoli zvýšený standard pro dodávky plynu, který překračuje rámec období v délce 30 dní uvedeného v odst. 1 písm. b) a c), nebo jakékoli další povinnosti stanovené z důvodu zabezpečení dodávek plynu vycházejí z posouzení rizik, jsou zohledněny v plánu preventivních opatření a: musí být v souladu s čl. 8 odst. 1; nesmějí mít nepříznivý vliv na schopnost kteréhokoli jiného členského státu zásobovat v případě stavu nouze na národní úrovni, na regionální úrovni nebo úrovni Unie své chráněné zákazníky podle tohoto článku, a musí splňovat čl. 12 odst. 5 v případě stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie. Komise může požadovat zdůvodnění prokazující soulad kteréhokoli opatření uvedeného v prvním pododstavci s podmínkami, které jsou v něm stanoveny. Takové zdůvodnění musí být zveřejněno příslušným orgánem členského státu, který opatření zavádí. Kromě toho musí být veškerá nová netržní opatření podle prvního pododstavce tohoto odstavce, jež budou přijata dne 1. listopadu 2017 nebo po tomto dni, v souladu s postupem stanoveným v čl. 9 odst. 4 až 9. 3. Po ukončení období, která příslušný orgán stanoví v souladu s odstavci 1 a 2, nebo za nepříznivějších podmínek, než jaké jsou stanoveny v odstavci 1, se příslušný orgán a plynárenské podniky vynasnaží v co nejvyšší míře zachovat dodávky plynu, zejména chráněným zákazníkům. 4. Povinnosti uložené plynárenským podnikům ke splnění standardu pro dodávky plynu podle tohoto článku nesmějí být diskriminující ani představovat pro tyto podniky neúměrnou zátěž. 5. Plynárenským podnikům je dovoleno, aby své povinnosti na základě tohoto článku případně splnily na regionální úrovni nebo na úrovni Unie. Příslušné orgány nepožadují, aby byly standardy pro dodávky plynu podle tohoto článku splněny pouze na základě infrastruktury nacházející se na jejich území. 6. Příslušné orgány zajistí, aby podmínky pro dodávky chráněným zákazníkům byly stanoveny, aniž by bylo dotčeno řádné fungování vnitřního trhu s energií a za cenu respektující tržní hodnotu těchto dodávek. 1. Do 1. listopadu 2017 provede síť ENTSOG simulaci scénářů narušení dodávek plynu a infrastruktury pro celou Unii. Tato simulace zahrnuje určení a posouzení koridorů pro nouzové dodávky plynu a rovněž určí, které členské státy mohou řešit zjištěná rizika, a to i v souvislosti s LNG. Síť ENTSOG vymezí scénáře narušení dodávek plynu a infrastruktury a metodiku pro simulaci ve spolupráci se skupinou GCG. Síť ENTSOG zajistí náležitou míru transparentnosti a přístup ke svým předpokladům modelování použitým v jejích scénářích. Simulace scénářů narušení dodávek plynu a infrastruktury pro celou Unii se opakují každé čtyři roky, pokud není vzhledem k okolnostem nutné provádět častější aktualizace. 2. Příslušné orgány v rámci každé rizikové skupiny uvedené v příloze I provedou na úrovni rizikové skupiny společné posouzení všech příslušných rizikových faktorů (dále jen „společné posouzení rizik“), jako jsou přírodní pohromy, technologická, obchodní, sociální, politická a jiná rizika, jež by mohly přivodit závažné nadnárodní riziko pro bezpečnost dodávek plynu, pro které byla riziková skupina vytvořena. Příslušné orgány zohlední výsledky simulace uvedené v odstavci 1 tohoto článku při přípravě posouzení rizik, plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze. Příslušné orgány se v rámci každé rizikové skupiny dohodnou na mechanismu spolupráce pro provádění společného posouzení rizik a podají o tom zprávu skupině GCG jedenáct měsíců před uplynutím lhůty pro oznámení společného posouzení rizik a jeho aktualizací. Na žádost příslušného orgánu může Komise přípravu společného posouzení rizik usnadňovat, a to zejména pro účely zřízení mechanismu spolupráce. Pokud se příslušné orgány v rámci rizikové skupiny na mechanismu spolupráce nedohodnou, navrhne Komise po konzultaci s dotčenými příslušnými orgány mechanismus spolupráce pro tuto rizikovou skupinu. Dotčené příslušné orgány se dohodnou na mechanismu spolupráce pro tuto rizikovou skupinu, přičemž v co největší míře zohlední návrh Komise. Deset měsíců před uplynutím lhůty pro oznámení společného posouzení rizik nebo jeho aktualizací každý příslušný orgán sdílí a aktualizuje, v rámci dojednaného mechanismu, všechny nezbytné vnitrostátní údaje, které jsou nutné pro přípravu společného posouzení rizik, zejména pro simulaci různých scénářů uvedených v odst. 4 písm. c). 3. Příslušný orgán každého členského státu provede vnitrostátní posouzení rizik (dále jen „vnitrostátní posouzení rizik“) zahrnující veškerá významná rizika, která mají vliv na bezpečnost dodávek plynu. Toto posouzení musí být plně v souladu s předpoklady a výsledky společného či společných posouzení rizik. 4. Posouzení rizik uvedená v odstavcích 2 a 3 tohoto článku se provádějí podle potřeby: uplatněním standardů uvedených v článcích 5 a 6. Posouzení rizik popisuje výpočet vzorce N – 1 na národní úrovni a případně zahrnuje výpočet vzorce N – 1 na regionální úrovni. Rovněž by mělo obsahovat použité předpoklady, případně včetně předpokladů pro výpočet vzorce N – 1 na regionální úrovni, a údaje nutné pro tento výpočet. Výpočet vzorce N – 1 na národní úrovni je doplněn simulací narušení jediné největší plynárenské infrastruktury, a to pomocí hydraulického modelování pro vnitrostátní území, jakož i výpočtem vzorce N – 1 s hodnotami úrovně plynu ve skladovacích zařízeních ve výši 30 % a 100 % maximálního pracovního objemu; zvážením všech významných vnitrostátních a nadnárodních okolností, zejména velikosti trhu, konfigurace soustavy, skutečných toků plynu včetně odtoku plynu z dotčených členských států, možnosti fyzického toku plynu oběma směry včetně možné budoucí nutnosti následného posílení přepravní soustavy, existence těžby a skladování a úlohy plynu ve skladbě zdrojů energie, zejména s ohledem na dálkové vytápění a výrobu elektřiny a na fungování průmyslových odvětví, a hledisek bezpečnosti dodávek a kvality plynu; simulací různých scénářů výjimečně vysoké poptávky po plynu a narušení dodávek plynu s přihlédnutím k jejich výskytu v minulosti a pravděpodobnosti, ročnímu období, četnosti a době trvání jejich výskytu, jakož i hodnocením pravděpodobných důsledků těchto scénářů, například: narušení infrastruktury důležité pro bezpečnost dodávek plynu, zejména přepravní infrastruktury, skladovacích zařízení či terminálů LNG včetně největší plynárenské infrastruktury určené pro výpočet vzorce N – 1, a narušení dodávek od dodavatelů z třetích zemí, jakož i případná geopolitická rizika; určením interakce a korelace rizik mezi členskými státy v rizikové skupině a případně s jinými členskými státy nebo jinými rizikovými skupinami, včetně otázky propojení, přeshraničních dodávek, přeshraničního přístupu ke skladovacím zařízením a obousměrné kapacity; zohledněním rizik, která jsou spojená s kontrolou nad infrastrukturou důležitou pro zabezpečení dodávek plynu v míře, v níž mohou mimo jiné zahrnovat rizika nedostatečných investic, narušení diverzifikace, zneužití stávající infrastruktury nebo porušení práva Unie; přihlédnutím k maximální propojovací kapacitě všech hraničních vstupních a výstupních bodů a různým úrovním naplnění skladovacích zařízení. 5. Společné a vnitrostátní posouzení rizik se vypracovávají v souladu s příslušnou šablonou stanovenou v příloze IV nebo v příloze V. Členské státy mohou v případě potřeby zahrnout další informace. Komisi je svěřena pravomoc přijímat po konzultaci se skupinou GCG akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 za účelem změny šablon uvedených v přílohách IV a V s cílem zohlednit zkušenosti získané při uplatňování tohoto nařízení a snížit administrativní zátěž členských států. 6. Plynárenské podniky, průmysloví odběratelé plynu, příslušné organizace zastupující zájmy domácností a průmyslových odběratelů plynu, členské státy a v případě, že nejsou příslušnými orgány, rovněž národní regulační orgány spolupracují s příslušnými orgány a poskytují jim na požádání veškeré nezbytné informace pro společné a vnitrostátní posouzení rizik. 7. Členské státy oznámí Komisi do 1. října 2018 první společné posouzení rizik, jakmile se na něm dohodnou všechny členské státy v dané rizikové skupině, a vnitrostátní posouzení rizik. Posouzení rizik se poté každé čtyři roky aktualizují, pokud není vzhledem k okolnostem nutné provádět aktualizace častěji. Posouzení rizik přihlížejí k pokroku, jehož bylo dosaženo v oblasti investic nutných ke splnění standardu pro infrastrukturu uvedeného v článku 5, a též přihlížejí k obtížím, s nimiž se jednotlivé členské státy setkaly při zavádění nových alternativních řešení. Rovněž vycházejí ze zkušeností získaných prostřednictvím simulace plánů pro stav nouze uvedených v čl. 10 odst. 3. Vypracování plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze 1. Opatření k zajištění bezpečnosti dodávek plynu obsažená v plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze musí být jasně vymezená, transparentní, přiměřená, nediskriminující a ověřitelná, nesmějí nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž nebo účinné fungování vnitřního trhu s plynem a nesmějí ohrozit bezpečnost dodávek plynu jiných členských států či Unie. 2. Příslušný orgán každého členského státu po konzultaci s plynárenskými podniky, příslušnými organizacemi zastupujícími zájmy domácností a průmyslových odběratelů plynu včetně výrobců elektřiny, provozovateli elektroenergetické přenosové soustavy a v případě, že není příslušným orgánem, rovněž s národním regulačním orgánem, vypracuje: plán preventivních opatření obsahující opatření potřebná k odstranění či zmírnění zjištěných rizik, včetně dopadů opatření v oblasti energetické účinnosti a opatření na straně poptávky uvedených ve společných a vnitrostátních posouzeních rizik a v souladu s článkem 9; plán pro stav nouze obsahující opatření, která se mají přijmout k odstranění dopadu narušení dodávek plynu nebo k jeho zmírnění v souladu s článkem 10. 3. Plán preventivních opatření a plán pro stav nouze obsahují regionální kapitolu nebo několik regionálních kapitol, pokud je členský stát členem různých rizikových skupin, jak jsou vymezeny v příloze I. Regionální kapitoly vypracují společně všechny členské státy v rizikové skupině, předtím než jsou zapracovány do příslušných národních plánů. Komise by měla být při tomto úsilí nápomocná s cílem umožnit, aby regionální kapitoly společně zvýšily bezpečnost dodávek plynu v Unii jako celku, nevedly k žádným rozporům a překonávaly případné překážky spolupráce. Regionální kapitola či kapitoly obsahují náležitá a účinná přeshraniční opatření, a to i v souvislosti s LNG, která jsou podmíněna dohodou mezi členskými státy, které opatření provádějí a patří ke stejným nebo různým rizikovým skupinám, jež jsou na základě simulace uvedené v čl. 7 odst. 1 a posouzení společných rizik daným opatřením dotčeny. 4. Příslušné orgány pravidelně podávají skupině GCG zprávu o pokroku, jehož bylo dosaženo při přípravě a přijímání plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze, a zejména regionálních kapitol. Příslušné orgány se zejména dohodnou na mechanismu spolupráce pro přípravu plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze, včetně výměny návrhů plánů. Podají skupině GCG ohledně tohoto dohodnutého mechanismu spolupráce zprávu 16 měsíců před uplynutím lhůty pro dosažení dohody o těchto plánech a jejich aktualizacích. Komise může usnadňovat přípravu plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze, a to zejména pro účely zřízení mechanismu spolupráce. Pokud se příslušné orgány v rámci rizikové skupiny na mechanismu spolupráce nedohodnou, navrhne mechanismus spolupráce pro tuto rizikovou skupinu Komise. Dotčené příslušné orgány se dohodnou na mechanismu spolupráce pro tuto rizikovou skupinu s přihlédnutím k návrhu Komise. Příslušné orgány zajistí pravidelné sledování provádění plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze. 5. Plán preventivních opatření a plán pro stav nouze se vypracovávají v souladu se šablonami uvedenými v přílohách VI a VII. Komisi je svěřena pravomoc přijímat po konzultaci se skupinou GCG akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 za účelem změny těchto šablon uvedených v přílohách VI a VII s cílem zohlednit zkušenosti získané při uplatňování tohoto nařízení a snížit administrativní zátěž členských států. 6. Příslušné orgány sousedních členských států se včas vzájemně konzultují s cílem zajistit soudržnost svých plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze. Příslušné orgány v každé z rizikových skupin si vyměňují návrhy plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze obsahující návrhy na spolupráci, a to nejpozději pět měsíců před uplynutím lhůty pro předložení plánů. Konečná znění regionálních kapitol uvedených v odstavci 3 schválí všechny členské státy v dané rizikové skupině. Plány preventivních opatření a plány pro stav nouze obsahují také vnitrostátní opatření nezbytná k provádění a prosazování přeshraničních opatření v regionálních kapitolách. 7. Plány preventivních opatření a plány pro stav nouze se zveřejní a oznámí Komisi do 1. března 2019. Komise o oznámení plánů informuje skupinu GCG a zveřejní je na webových stránkách Komise. Do čtyř měsíců od oznámení příslušnými orgány Komise plány posoudí, přičemž zohlední názory vyjádřené skupinou GCG. 8. Komise vydá pro příslušný orgán stanovisko, které bude obsahovat doporučení, aby byl plán preventivních opatření nebo plán pro stav nouze přezkoumán, pokud platí jedna nebo více z následujících podmínek: plán není účinný z hlediska zmírnění rizik určených v posouzení rizik; plán není v souladu s posouzenými rizikovými scénáři nebo s plány jiného členského státu nebo rizikové skupiny; plán není v souladu s požadavkem stanoveným v odstavci 1, podle něhož nesmí nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž nebo účinné fungování vnitřního trhu; plán není v souladu s ustanoveními tohoto nařízení nebo jinými právními předpisy Unie. 9. Do tří měsíců od oznámení stanoviska Komise podle odstavce 8 oznámí dotčený příslušný orgán Komisi pozměněný plán preventivních opatření nebo plán pro stav nouze, nebo ji informuje o důvodech, proč s doporučeními nesouhlasí. V případě nesouhlasu týkajícího se prvků uvedených v odstavci 8 může Komise svou žádost do čtyř měsíců od obdržení odpovědi příslušného orgánu vzít zpět nebo svolat schůzku s příslušným orgánem, a pokud to považuje za nutné, i se skupinou GCG, aby s nimi záležitost projednala. Komise předloží podrobné odůvodnění své žádosti o jakoukoli změnu plánu preventivních opatření nebo plánu pro stav nouze. Dotčený příslušný orgán k podrobnému odůvodnění Komise v plné míře přihlédne. Dotčený příslušný orgán případně neprodleně upraví svůj plán preventivních opatření nebo plán pro stav nouze a zveřejní jej. V případě, že se konečné stanovisko dotčeného příslušného orgánu liší od podrobného odůvodnění Komise, tento příslušný orgán do dvou měsíců od obdržení podrobného odůvodnění Komise poskytne a zveřejní spolu se svým stanoviskem a podrobným odůvodněním Komise odůvodnění, o něž se jeho stanovisko opírá. 10. U netržních opatření přijatých dne 1. listopadu 2017 nebo po tomto dni se použije postup stanovený v čl. 9 odst. 4, 6, 8 a 9. 11. Důvěrnost obchodně citlivých informací musí být zachována. 12. Plány preventivních opatření a plány pro stav nouze vypracované podle nařízení (EU) č. 994/2010 a aktualizované v souladu s uvedeným nařízením zůstávají v platnosti, dokud nejsou poprvé stanoveny plány preventivních opatření a plány pro stav nouze uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Obsah plánů preventivních opatření 1. Plán preventivních opatření obsahuje: výsledky posouzení rizik a souhrn zvážených scénářů uvedené v čl. 7 odst. 4 písm. c); definici chráněných zákazníků a informace popsané v čl. 6 odst. 1 druhém pododstavci; opatření, objemy a kapacity nutné ke splnění standardu pro infrastrukturu a standardu pro dodávky plynu, jak stanoví články 5 a 6, případně včetně rozsahu, v němž mohou opatření na straně poptávky dostatečně a včas vykompenzovat narušení dodávek plynu, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 2, určení jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu v případě, že je uplatněn čl. 5 odst. 3, nezbytné objemy plynu u každé kategorie chráněných zákazníků a pro každý scénář, které jsou uvedeny v čl. 6 odst. 1, a jakýkoli zvýšený standard pro dodávky plynu, včetně jakéhokoli zdůvodnění prokazujícího soulad s podmínkami stanovenými v čl. 6 odst. 2 a popisu mechanismu pro dočasné snížení jakéhokoli zvýšeného standardu pro dodávky plynu nebo dodatečných povinností podle čl. 11 odst. 3; povinnosti uložené plynárenským podnikům a případně též elektroenergetickým podnikům a dalším dotčeným subjektům, které mohou mít dopad na bezpečnost dodávek plynu, například povinnosti týkající se bezpečného provozu plynárenské soustavy; ostatní preventivní opatření, která mají odstranit rizika určená v posouzení rizik, jako například opatření týkající se nutnosti lépe propojit sousední členské státy, dále zlepšovat energetickou účinnost, snižovat poptávku po plynu a možnosti diverzifikovat trasy přepravy plynu a zdroje dodávek plynu, jakož i případného regionálního využití stávajících skladovacích kapacit a kapacit zařízení LNG k zachování dodávek plynu všem zákazníkům v nejvyšší možné míře; informace o hospodářském dopadu, účinnosti a účelnosti opatření obsažených v plánu včetně povinností uvedených v písmenu k); popis účinků opatření obsažených v plánu na fungování vnitřního trhu s energií, jakož i trhů vnitrostátních, včetně povinností uvedených v písmenu k); popis dopadu opatření na životní prostředí a na zákazníky; mechanismy, které se použijí ke spolupráci s jinými členskými státy, včetně mechanismů pro přípravu a provádění plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze; informace o stávajících a budoucích propojeních a infrastruktuře, včetně propojení a infrastruktury, jež umožňují přístup na vnitřní trh, o přeshraničních tocích plynu, o přeshraničním přístupu ke skladovacím zařízením a zařízením pro LNG a o obousměrné kapacitě, zejména v případě stavu nouze; Z plánu preventivních opatření lze vyloučit zásadní informace vztahující se k prvnímu pododstavci písm. a), c) a d), které by v případě jejich vyzrazení mohly ohrozit bezpečnost dodávek plynu. 2. Plán preventivních opatření a zejména opatření ke splnění standardu pro infrastrukturu stanoveného v článku 5 musí zohledňovat desetiletý plán rozvoje sítě pro celou Unii, který má vypracovat síť ENTSOG podle čl. 8 odst. 10 nařízení (ES) č. 715/2009. 3. Plán preventivních opatření vychází v první řadě z tržních opatření a neklade nepřiměřenou zátěž na plynárenské podniky ani nemá nepříznivý dopad na fungování vnitřního trhu s plynem. 4. Členské státy, a zejména jejich příslušné orgány zajistí, aby všechna preventivní netržní opatření, jako jsou opatření uvedená v příloze VIII, přijatá dne 1. listopadu 2017 nebo po tomto dni, a to bez ohledu na to, zda jsou součástí plánu preventivních opatření nebo jsou přijata následně, byla v souladu s kritérii stanovenými v čl. 6 odst. 2 prvním pododstavci. 5. Příslušný orgán zveřejní veškerá opatření podle odstavce 4, která dosud nebyla zahrnuta do plánu preventivních opatření, a oznámí Komisi popis těchto opatření a jejich dopad na vnitrostátní trh s plynem, a v rozsahu, v jakém je to možné, na trhy s plynem jiných členských států. 6. Má-li Komise pochybnosti o tom, zda opatření uvedené v odstavci 4 tohoto článku splňuje kritéria stanovená v čl. 6 odst. 2 prvním pododstavci, požádá dotčený členský stát o oznámení posouzení dopadů. 7. Posouzení dopadů podle odstavce 6 musí obsahovat alespoň tyto prvky: potenciální dopad na rozvoj vnitrostátního trhu s plynem a na hospodářskou soutěž na vnitrostátní úrovni; potenciální dopad na vnitřní trh s plynem; potenciální dopad na bezpečnost dodávek plynu v sousedních členských státech, zejména u opatření, která by mohla snížit likviditu regionálních trhů nebo omezit toky do sousedních členských států; náklady a přínosy posouzené podle alternativních tržních opatření; posouzení nezbytnosti a přiměřenosti ve srovnání s možnými tržními opatřeními; ocenění, zda opatření zajišťuje rovné možnosti všem účastníkům trhu; strategii postupného ukončení, očekávanou dobu trvání plánovaného opatření a vhodný časový plán pro přezkum. Analýzu uvedenou v písmenech a) a b) provádí národní regulační orgán. Příslušný orgán zveřejní posouzení dopadů a oznámí je Komisi. 8. Pokud se Komise na základě posouzení dopadů domnívá, že opatření může ohrozit bezpečnost dodávek plynu v jiných členských státech nebo v Unii, do čtyř měsíců od oznámení posouzení dopadů přijme rozhodnutí požadující, aby opatření bylo v nezbytné míře změněno či zrušeno. Přijaté opatření vstoupí v platnost pouze poté, co bylo schváleno Komisí nebo změněno v souladu s rozhodnutím Komise. Čtyřměsíční lhůta začíná plynout dnem následujícím po obdržení úplného oznámení. Tuto čtyřměsíční lhůtu lze se souhlasem Komise a příslušného orgánu prodloužit. 9. Pokud se Komise na základě posouzení dopadů domnívá, že opatření nesplňuje podmínky stanovené v čl. 6 odst. 2 prvním pododstavci, může ve lhůtě čtyř měsíců od oznámení posouzení dopadů vydat stanovisko. Použije se postup stanovený v čl. 8 odst. 8 a 9. 10. Ustanovení čl. 8 odst. 9 se použije na všechna opatření podle odstavců 6 až 9 tohoto článku. 11. Plán preventivních opatření se po 1. březnu 2019 aktualizuje každé čtyři roky či častěji, pokud to okolnosti vyžadují nebo pokud o to požádá Komise. Aktualizovaný plán odráží aktualizované posouzení rizik a výsledky zkoušek provedených v souladu s čl. 10 odst. 3. Na aktualizovaný plán se použije článek 8. Obsah plánů pro stav nouze 1. Plán pro stav nouze: vychází z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1; vymezuje úlohu a povinnosti plynárenských podniků, případně též provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav a průmyslových odběratelů plynu, včetně příslušných výrobců elektřiny, s přihlédnutím k tomu, do jaké míry jsou dotčeny případným narušením dodávek plynu, a jejich interakci s příslušnými orgány a případně i s národními regulačními orgány na každé z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1; vymezuje úlohu a povinnosti příslušných orgánů a dalších subjektů, které byly pověřeny úkoly podle čl. 3 odst. 2, na každé z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1; zajišťuje, aby měly plynárenské podniky a průmysloví odběratelé plynu, včetně příslušných výrobců elektřiny, dostatečnou možnost reagovat na každou z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1; případně stanoví opatření a kroky, které je třeba učinit s cílem zmírnit možný dopad narušení dodávek plynu na dálkové vytápění a na dodávky elektřiny vyráběné z plynu, a to mimo jiné prostřednictvím integrovaného pojetí provozování energetických systémů v rámci celé elektroenergetické a plynárenské sítě, je-li to relevantní; stanoví podrobné postupy a opatření, kterými je nutno se řídit na každé z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1, včetně odpovídajících systémů týkajících se informačních toků; určí krizového manažera a vymezí jeho úlohu; stanoví podíl tržních opatření na řešení situace na úrovni výstrahy a zmírňování situace ve stavu nouze; stanoví podíl netržních opatření, která se plánují nebo mají být provedena ve stavu nouze, a posoudí, v jaké míře je použití těchto netržních opatření zapotřebí k řešení krize. Posoudí se účinky těchto netržních opatření a vymezí postupy pro jejich provádění. Netržní opatření se použijí pouze tehdy, pokud samotné tržní mechanismy již nemohou zajistit dodávky plynu, především chráněným zákazníkům, nebo se použijí pro účely článku 13; popisuje mechanismy používané pro spolupráci s dalšími členskými státy pro každou z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1 a ujednání o výměně informací mezi příslušnými orgány; upřesňuje oznamovací povinnosti, které jsou plynárenským a případně i elektroenergetickým podnikům uloženy na úrovni výstrahy a ve stavu nouze; popisuje zavedená technická či právní ujednání, která mají zabránit tomu, aby zákazníci, kteří jsou připojeni k plynárenské distribuční či přepravní soustavě, avšak nejsou chráněnými zákazníky, neoprávněně odebírali plyn; popisuje technická, právní a finanční ujednání, která byla zavedena za účelem splnění povinností ohledně solidární pomoci stanovených v článku 13; obsahuje odhad objemu plynu, který by mohli odebírat zákazníci chránění v rámci solidarity, pokrývající alespoň případy uvedené v čl. 6 odst. 1; stanoví seznam předem vymezených opatření pro poskytnutí plynu v případě stavu nouze včetně obchodních dohod mezi stranami zapojenými do těchto opatření a případně mechanismů kompenzace pro plynárenské podniky, s řádným ohledem na důvěrnost citlivých údajů. Tato opatření mohou zahrnovat přeshraniční dohody mezi členskými státy nebo plynárenskými podniky. S cílem zamezit neoprávněné spotřebě plynu během stavu nouze, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. l), nebo pro účely používání ustanovení obsažených v čl. 11 odst. 3 a v článku 13 informuje příslušný orgán dotčeného členského státu tyto zákazníky, kteří nejsou chráněnými zákazníky, že musí svou spotřebu plynu zastavit nebo snížit, aniž by přitom vznikly technicky nebezpečné situace. 2. Plán pro stav nouze se po 1. březnu 2019 aktualizuje každé čtyři roky či častěji, pokud to okolnosti vyžadují nebo pokud o to požádá Komise. Aktualizovaný plán odráží aktualizované posouzení rizik a závěry zkoušek provedených podle odstavce 3 tohoto článku. Na aktualizovaný plán se použije čl. 8 odst. 4 až 11. 3. Opatření, akce a postupy uvedené v plánu pro stav nouze se ve čtyřletém období mezi aktualizacemi podle odstavce 2 alespoň jednou podrobí zkoušce. Aby bylo možné podrobit plán pro stav nouze zkoušce, provede příslušný orgán simulaci scénáře s vysokým a středním dopadem a reakcí v reálném čase podle tohoto plánu pro stav nouze. Výsledky zkoušek prezentuje příslušný orgán v rámci skupiny GCG. 4. Plán pro stav nouze zaručuje, že v rozsahu, v němž je to technicky možné a bezpečné, je v případě nouze zachován přeshraniční přístup k infrastruktuře v souladu s nařízením (ES) č. 715/2009, a nezavádí žádná opatření, která by nepatřičně omezovala přeshraniční průtok plynu. Vyhlášení krize 1. Stanovují se tři následující krizové úrovně: úroveň včasného varování („včasné varování“): pokud existují konkrétní, závažné a spolehlivé informace, že může dojít k situaci, která pravděpodobně povede k podstatnému zhoršení situace v oblasti dodávek plynu a k vyhlášení úrovně výstrahy či stavu nouze; úroveň včasného varování může být spuštěna mechanismem včasného varování; úroveň výstrahy („výstraha“): pokud dojde k narušení dodávek plynu nebo vznikne výjimečně vysoká poptávka po plynu, které vedou k podstatnému zhoršení situace v oblasti dodávek plynu, ale trh je stále schopen se vypořádat s tímto narušením dodávek nebo zvýšenou poptávkou, aniž by bylo potřeba přijmout netržní opatření; úroveň stavu nouze („stav nouze“): v případě výjimečně vysoké poptávky po plynu, závažného narušení jeho dodávek nebo jiného podstatného zhoršení situace v oblasti dodávek plynu a v případě, že byla uplatněna veškerá vhodná tržní opatření, avšak dodávky plynu nepostačují k tomu, aby pokryly zbývající poptávku po plynu, takže je nutné dodatečně zavést netržní opatření zejména s cílem zajistit dodávky plynu chráněným zákazníkům v souladu s článkem 6. 2. Pokud příslušný orgán vyhlásí kteroukoli z krizových úrovní uvedených v odstavci 1, okamžitě o tom informuje Komisi a příslušné orgány členských států, s nimiž je členský stát uvedeného příslušného orgánu přímo propojen, a poskytne jim veškeré nezbytné informace, zejména informace o opatřeních, která hodlá přijmout. V případě stavu nouze, který může vést k žádosti o pomoc od Unie a jejích členských států, příslušný orgán dotčeného členského státu tuto skutečnost neprodleně oznámí středisku Komise pro koordinaci odezvy na mimořádné události (Komise ERCC). 3. Pokud členský stát vyhlásil stav nouze a oznámil, že je nezbytné přijmout přeshraniční opatření, jakýkoli zvýšený standard pro dodávky plynu nebo dodatečné povinnosti podle čl. 6 odst. 2 uložené plynárenským podnikům v jiných členských státech v rámci téže rizikové skupiny se dočasně sníží na úroveň stanovenou v čl. 6 odst. 1. Povinnosti stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce se přestanou uplatňovat okamžitě poté, co příslušný orgán vyhlásí konec stavu nouze, nebo pokud Komise dospěje v souladu s odst. 8 prvním pododstavcem k závěru, že vyhlášení stavu nouze není oprávněné nebo již přestalo být oprávněné. 4. Pokud příslušný orgán vyhlásí stav nouze, postupuje podle předem vymezených opatření, která jsou stanovena v jeho plánu pro stav nouze, a neprodleně informuje Komisi a příslušné orgány v rizikové skupině, jakož i příslušné orgány členských států, s nimiž je členský stát uvedeného příslušného orgánu přímo propojen, a to zejména o opatřeních, která hodlá přijmout. V řádně odůvodněných mimořádných případech však může příslušný orgán přijímat opatření, která se od plánu pro stav nouze odchylují. Příslušný orgán o veškerých takových opatřeních neprodleně informuje Komisi a příslušné orgány ve své rizikové skupině uvedené v příloze I, jakož i příslušné orgány členských států, s nimiž je členský stát uvedeného příslušného orgánu přímo propojen, a danou odchylku odůvodní. 5. Provozovatel přepravní soustavy zajistí, aby pokud dojde v sousedním členském státě k vyhlášení stavu nouze, měla kapacita v bodech propojení s tímto členským státem, bez ohledu na to, zda je trvalá nebo přerušitelná a zda byla rezervována před stavem nouze nebo v jeho průběhu, přednost před konkurenční kapacitou v bodech výstupu do skladovacích zařízení. Uživatel soustavy využívající prioritní kapacitu neprodleně vyplatí uživateli soustavy využívajícímu trvalou kapacitu spravedlivou kompenzaci za finanční ztráty, jež vznikly v důsledku prioritizace, včetně přiměřené náhrady nákladů na přerušení trvalé kapacity. Procesem stanovení a uhrazení kompenzace není dotčeno provádění pravidla priority. 6. Členské státy, a zejména příslušné orgány zajistí, aby: nebyla zavedena žádná opatření, která by mohla závažným způsobem ohrozit situaci v oblasti dodávek plynu v jiném členském státě, a 7. Ve stavu nouze a z oprávněných důvodů se členský stát může na žádost příslušného provozovatele elektroenergetické přenosové nebo plynárenské přepravní soustavy rozhodnout, že upřednostní dodávky plynu některým kriticky důležitým plynovým elektrárnám před dodávkami některým kategoriím chráněných zákazníků, pokud by výpadek dodávek plynu takovýmto kriticky důležitým plynovým elektrárnám mohl: mít za následek vážné škody pro fungování elektroenergetické soustavy, nebo ohrozit těžbu nebo přepravu plynu. Členské státy založí toto opatření na posouzení rizik. Kriticky důležité plynové elektrárny uvedené v prvním pododstavci musí být jasně vymezeny spolu s případnými objemy plynu, na které by se toto opatření vztahovalo, a zahrnuty do regionálních kapitol plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze. Musí být určeny v úzké spolupráci s provozovateli elektroenergetické přenosové soustavy a plynárenské přepravní soustavy dotčeného členského státu. 8. Komise co nejdříve, ale v každém případě do pěti dnů poté, co od příslušného orgánu obdržela informace uvedené v odstavci 2, ověří, zda je vyhlášení stavu nouze odůvodněné podle odst. 1 písm. c) a zda přijatá opatření co nejpřesněji odpovídají opatřením uvedeným v plánu pro stav nouze, nekladou na plynárenské podniky nepřiměřenou zátěž a jsou v souladu s odstavcem 6. Komise může na žádost jiného příslušného orgánu, plynárenských podniků nebo z vlastního podnětu požádat příslušný orgán, aby změnil opatření, která jsou v rozporu s podmínkami stanovenými v první větě tohoto odstavce. Komise může rovněž příslušný orgán požádat, aby vyhlásil konec stavu nouze, dojde-li k závěru, že vyhlášení stavu nouze není v souladu s odst. 1 písm. c) oprávněné nebo již přestalo být oprávněné. Do tří dnů od oznámení žádosti Komise příslušný orgán svá opatření změní a oznámí to Komisi, nebo Komisi informuje o důvodech, proč s žádostí nesouhlasí. V tomto případě může Komise do tří dnů od oznámení důvodů, proč příslušný orgán s žádostí nesouhlasí, svou žádost změnit nebo ji vzít zpět nebo svolat schůzku s dotčeným příslušným orgánem nebo případně příslušnými orgány, a pokud to považuje za nutné, i se skupinou GCG, aby s nimi záležitost projednala. Komise svou žádost o jakoukoli změnu opatření podrobně odůvodní. Příslušný orgán ke stanovisku Komise v plné míře přihlédne. Pokud se konečné rozhodnutí příslušného orgánu liší od stanoviska Komise, příslušný orgán své rozhodnutí odůvodní. 9. Pokud příslušný orgán vyhlásí konec kterékoli z krizových úrovní uvedených v odstavci 1, uvědomí o tom Komisi a příslušné orgány členských států, s nimiž je členský stát uvedeného příslušného orgánu přímo propojen. 1. Komise může vyhlásit stav nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie na žádost příslušného orgánu, který vyhlásil stav nouze, a na základě ověření podle čl. 11 odst. 8. Komise podle potřeby vyhlásí stav nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie na žádost nejméně dvou příslušných orgánů, které vyhlásily stav nouze, na základě ověření podle čl. 11 odst. 8, a pokud spolu důvody pro takové stavy nouze souvisejí. Ve všech případech, kdy Komise vyhlásí stav nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie, zjistí za použití prostředků komunikace nejvhodnějších pro danou situaci názory ostatních příslušných orgánů a náležitě zohlední všechny relevantní informace, které od nich získá. Pokud Komise na základě posouzení rozhodne, že důvody pro stav nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie vyhlášení stavu nouze již neopodstatňují, vyhlásí konec stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie a uvede důvody svého rozhodnutí a uvědomí o něm Radu. 2. Jakmile Komise vyhlásí stav nouze na regionální úrovni nebo úrovni Unie, svolá skupinu GCG. 3. V případě stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie koordinuje Komise opatření příslušných orgánů a plně zohlední relevantní informace od skupiny GCG a výsledky konzultací s ní. Komise zejména: zajistí konzistentnost a účinnost opatření na úrovni členského státu a regionu ve vztahu k úrovni Unie; 4. Komise může svolat skupinu pro řešení krize složenou z krizových manažerů uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. g) z těch členských států, jichž se stav nouze týká. Komise může po dohodě s krizovými manažery přizvat k účasti další relevantní zúčastněné subjekty. Komise zajistí, aby skupina GCG byla o činnosti skupiny pro řešení krize pravidelně informována. 5. Členské státy, a zejména příslušné orgány zajistí, aby: nebyla zavedena žádná opatření, která by mohla kdykoli nepřiměřeně omezovat tok plynu na vnitřním trhu, zejména tok plynu na dotčené trhy; 6. Pokud Komise na žádost příslušného orgánu nebo plynárenského podniku nebo z vlastního podnětu shledá, že v rámci stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie je opatření přijaté členským státem nebo příslušným orgánem nebo jednání plynárenského podniku v rozporu s odstavcem 5, požádá daný členský stát nebo příslušný orgán, aby své opatření změnil nebo aby přijal opatření, která zajistí soulad s odstavcem 5, a svou žádost odůvodní. Náležitá pozornost musí být věnována nutnosti zajistit nepřetržitý bezpečný provoz plynárenské soustavy. Do tří dnů od oznámení žádosti Komise členský stát nebo příslušný orgán své opatření změní a oznámí to Komisi, nebo Komisi informuje o důvodech, proč s žádostí nesouhlasí. V tom případě může Komise do tří dnů od oznámení důvodů, proč členský stát nebo příslušný orgán s žádostí nesouhlasí, svou žádost změnit nebo vzít zpět nebo svolat schůzku s členským státem nebo příslušným orgánem, a pokud to považuje za nutné, i se skupinou GCG, aby s nimi záležitost projednala. Komise svou žádost o jakoukoli změnu opatření podrobně odůvodní. Členský stát nebo příslušný orgán ke stanovisku Komise plně přihlédnou. Pokud se konečné rozhodnutí příslušného orgánu nebo členského státu liší od stanoviska Komise, příslušný orgán nebo členský stát své rozhodnutí odůvodní. 7. Komise po konzultaci se skupinou GCG vytvoří stálý rezervní seznam pro monitorovací pracovní skupinu složenou z odborníků z odvětví a zástupců Komise. V případě potřeby může být monitorovací pracovní skupina vyslána mimo Unii a ve spolupráci s dodavatelskými a tranzitními třetími zeměmi sledovat toky plynu do Unie a podávat o nich zprávy. 8. Příslušný orgán poskytne středisku Komise ERCC informace o případné potřebě pomoci. Středisko ERCC posoudí celkovou situaci a poskytne poradenství ohledně pomoci, která by měla být poskytnuta nejvíce dotčeným členským státům a případně i třetím zemím. 1. Požádá-li členský stát o uplatnění solidárního opatření podle tohoto článku, členský stát, jež je přímo propojen s žádajícím členským státem, nebo pokud tak daný členský stát stanoví, jeho příslušný orgán nebo provozovatel přepravní soustavy či provozovatel distribuční soustavy přijmou, aniž by pokud možno vznikly nebezpečné situace, nezbytná opatření s cílem zajistit, aby se do té doby, než budou zajištěny dostatečné dodávky plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity v žádajícím členském státě, v nezbytném rozsahu snížily nebo nepokračovaly dodávky plynu na jeho území zákazníkům jiným než chráněným v rámci solidarity. Žádající členský stát zajistí, aby příslušný objem plynu byl na jeho území skutečně dodán zákazníkům chráněným v rámci solidarity. Ve výjimečných případech a na řádně odůvodněnou žádost příslušného provozovatele elektroenergetické přenosové soustavy či plynárenské přepravní soustavy mohou i nadále pokračovat dodávky plynu některým kriticky důležitým plynovým elektrárnám, vymezeným v čl. 11 odst. 7, v členském státě poskytujícím solidární pomoc, pokud by výpadek dodávek plynu do těchto zařízení měl za následek vážné škody pro fungování elektroenergetické soustavy nebo by ohrozil těžbu nebo přepravu plynu. 2. Členský stát rovněž poskytne solidární opatření jinému členskému státu, s nímž je propojen přes třetí zemi, nejsou-li tyto toky přes třetí zemi omezeny. Takové rozšíření opatření podléhá dohodě mezi příslušnými členskými státy, které případně zapojí třetí zemi, přes niž jsou propojeny. 3. Solidární opatření je přijímáno jako krajní řešení a použije se pouze tehdy, pokud žádající členský stát: i přes uplatnění opatření uvedeného v čl. 11 odst. 3 nebyl schopen pokrýt deficit dodávek plynu svým zákazníkům chráněným v rámci solidarity; vyčerpal veškerá tržní opatření a veškerá opatření stanovená v jeho plánu pro stav nouze; oznámil Komisi a příslušným orgánům všech členských států, s nimiž je propojen buď přímo, nebo v souladu s odstavcem 2 přes třetí zemi, svou výslovnou žádost o solidární pomoc, ke které připojil popis provedených opatření uvedených v písmenu b) tohoto odstavce; se zaváže, že členskému státu poskytujícímu solidární pomoc zaplatí spravedlivou a bezodkladnou kompenzaci podle odstavce 8. 4. Pokud by žádajícímu členskému státu mohl solidární pomoc poskytnout více než jeden členský stát, pokusí se žádající členský stát po konzultaci všech členských států, od nichž se vyžaduje, aby poskytovaly solidární pomoc, získat co nejvýhodnější nabídku z hlediska nákladů, rychlosti dodání, spolehlivosti a diverzifikace dodávek plynu. Dotčené členské státy poskytnou tyto nabídky v co největší míře a co nejdéle na základě dobrovolných opatření na straně poptávky, než přistoupí k netržním opatřením. 5. Pokud se ukáže, že tržní opatření jsou nedostatečná k tomu, aby členský stát poskytující solidární pomoc vyřešil deficit dodávek plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity v žádajícím členském státě, může členský stát poskytující solidární pomoc v zájmu splnění povinností stanovených v odstavcích 1 a 2 zavést netržní opatření. 6. Příslušný orgán žádajícího členského státu okamžitě informuje Komisi a příslušné orgány dotčených členských států poskytujících solidární pomoc, dojde-li na jeho území k pokrytí dodávek plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity, nebo pokud jsou povinnosti podle odstavců 1 a 2 na základě jeho potřeb sníženy, nebo pozastaveny na žádost členského státu přijímajícího solidární pomoc. 7. Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 se použijí s výhradou technicky bezpečného a spolehlivého fungování plynárenské soustavy členského státu poskytujícího solidární pomoc a s výhradou omezení daného maximální exportní kapacitou propojení infrastruktury příslušného členského státu vůči žádajícímu členskému státu. Technická, právní a finanční ujednání mohou tyto okolnosti zohlednit, zejména ty, za nichž se na trhu dosáhne až maximální propojovací kapacita. 8. Solidární pomoc podle tohoto nařízení se poskytuje na základě kompenzace. Členský stát žádající o solidární pomoc bezodkladně vyplatí spravedlivou kompenzaci členskému státu poskytujícímu solidární pomoc, nebo bezodkladnou platbu této kompenzace zajistí. Tato spravedlivá kompenzace pokrývá alespoň: plyn dodaný na území žádajícího členského státu; veškeré další příslušné a přiměřené náklady vzniklé při poskytování solidární pomoci, případně včetně nákladů na opatření, která mohla být stanovena předem; náhradu za případnou kompenzaci vyplývající ze soudních řízení, rozhodčích či obdobných řízení a vyrovnání a související náklady na tato řízení, do nichž je zapojen členský stát poskytující solidární pomoc a která jsou vedena vůči subjektům zapojeným do poskytování takové solidární pomoci. Spravedlivá kompenzace podle prvního pododstavce zahrnuje mimo jiné všechny přiměřené náklady, které při provádění tohoto článku členskému státu poskytujícímu solidární pomoc vzniknou v důsledku povinnosti vyplatit kompenzaci vyplývající ze základních práv zaručených právem Unie a z platných mezinárodních závazků, a další přiměřené náklady vzniklé v důsledku vyplacení kompenzace podle vnitrostátních pravidel pro poskytování kompenzace. Do 1. prosince 2018 přijmou členské státy za účelem provádění prvního a druhého pododstavce tohoto odstavce nezbytná opatření, a to zejména technická, právní a finanční ujednání podle odstavce 10. V rámci těchto opatření mohou být stanoveny praktické postupy pro bezodkladnou úhradu. 9. Členské státy zajistí, aby byla ustanovení tohoto článku prováděna v souladu se Smlouvami, s Listinou základních práv Evropské unie a s platnými mezinárodními závazky. Za tímto účelem přijmou nezbytná opatření. 10. Do 1. prosince 2018 přijmou členské státy nezbytná opatření, včetně opatření dohodnutých v rámci technických, právních a finančních ujednání, s cílem zajistit, aby byl plyn dodáván zákazníkům, kteří jsou chráněni v rámci solidarity, v žádajícím členském státě v souladu s odstavci 1 a 2. Technická, právní a finanční ujednání se dohodnou mezi členskými státy, které jsou propojeny přímo nebo v souladu s odstavcem 2 přes třetí zemi, a jsou popsána v jejich příslušných plánech pro stav nouze. Tato ujednání mohou mimo jiné zahrnovat tyto prvky: provozní bezpečnost sítí; ceny plynu, které mají být použity, nebo metodiky pro jejich stanovení, s ohledem na dopady na fungování trhu; využití propojení včetně obousměrné kapacity a podzemního skladování plynu; objemy plynu nebo metodiku pro jejich stanovení; kategorie nákladů, které budou muset být zahrnuty do spravedlivé a bezodkladné kompenzace a mohou zahrnovat škody za omezení průmyslové výroby; uvedení metody, jak by mohla být spravedlivá kompenzace vypočítána. Finanční ujednání dohodnuté mezi členskými státy před oznámením žádosti o solidární pomoc obsahuje ustanovení, která umožňují výpočet spravedlivé kompenzace přinejmenším za veškeré příslušné a přiměřené náklady vzniklé při poskytování solidární pomoci, a závazek, že tato kompenzace bude vyplacena. V rámci každého mechanismu kompenzace se poskytnou pobídky k účasti na tržních řešeních, jako jsou aukce a mechanismy na straně poptávky. Tento mechanismus nesmí vytvářet nevhodné pobídky, včetně pobídek finančního rázu, vedoucí účastníky trhu k tomu, aby odložili svá opatření do doby, kdy budou použita netržní opatření. Všechny mechanismy kompenzace nebo alespoň jejich shrnutí jsou obsaženy v plánech pro stav nouze. 11. Pokud může členský stát pokrýt spotřebu plynu svých zákazníků chráněných v rámci solidarity z vlastní těžby, je v tomto rozsahu osvobozen od povinnosti uzavírat za účelem obdržení solidární pomoci technická, právní a finanční ujednání se členskými státy, s nimiž je propojen přímo nebo v souladu s odstavcem 2 přes třetí zemi. Touto výjimkou není dotčena povinnost příslušného členského státu poskytovat solidární pomoc jiným členským státům podle tohoto článku. 12. Komise do 1. prosince 2017 a po konzultaci se skupinou GCG stanoví právně nezávazné pokyny pro klíčové prvky technických, právních a finančních ujednání, týkající se zejména toho, jak prvky uvedené v odstavcích 8 a 10 uplatňovat v praxi. 13. V případě, že se členské státy nedohodnou na nezbytných technických, právních a finančních ujednáních do 1. října 2018, může Komise po konzultaci s dotčenými příslušnými orgány navrhnout rámec pro takováto opatření, v němž stanoví zásady nezbytné k zajištění jejich fungování, které vycházejí z pokynů Komise uvedených v odstavci 12. Členské státy dokončí svá ujednání do 1. prosince 2018, přičemž v co nejvyšší míře zohlední návrh Komise. 14. Použitelnost tohoto článku není dotčena, jestliže se členské státy na technických, právních a finančních ujednání nedohodnou nebo je nedokončí. V takovém případě se dotčené členské státy dohodnou na nezbytných opatřeních ad hoc a členský stát žádající o solidární pomoc učiní závazek v souladu s odst. 3 písm. d). 15. Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se přestanou uplatňovat okamžitě po vyhlášení konce stavu nouze, nebo pokud Komise dospěje v souladu s čl. 11 odst. 8 prvním pododstavcem k závěru, že vyhlášení stavu nouze není oprávněné nebo již přestalo být oprávněné. 16. Pokud Unii v souvislosti s opatřeními, jež jsou členské státy povinny podle tohoto článku přijmout, vzniknou náklady v důsledku jakékoli odpovědnosti jiné než odpovědnosti za protiprávní úkony nebo protiprávní jednání podle čl. 340 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU, jsou jí tyto náklady nahrazeny členským státem přijímajícím solidární pomoc. 1. Pokud členský stát vyhlásil jednu z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1, dotčené plynárenské podniky zpřístupní příslušnému orgánu dotčeného členského státu každý den zejména tyto informace: denní prognózy poptávky po plynu a jeho nabídky na další tři dny v milionech krychlových metrů za den (mil. m3/d); tok plynu za den ve všech přeshraničních vstupních a výstupních bodech, jakož i ve všech místech připojení těžebního zařízení, zásobníku či terminálu LNG k síti, vyjádřený v milionech krychlových metrů za den (mil. m3/d); 2. Komise může v případě stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie požádat příslušný orgán uvedený v odstavci 1, aby jí neprodleně poskytl přinejmenším: informace stanovené v odstavci 1; informace o plánovaných opatřeních, která má příslušný orgán uskutečnit a která již provedl s cílem zmírnit stav nouze, jakož i informace o jejich účinnosti; 3. Po skončení stavu nouze příslušný orgán uvedený v odstavci 1 co nejdříve – a nejpozději šest týdnů po odvolání stavu nouze – poskytne Komisi podrobné posouzení stavu nouze a účinnosti provedených opatření, včetně posouzení hospodářského dopadu stavu nouze, dopadu na odvětví elektroenergetiky a pomoci poskytnuté Unii a jejím členským státům nebo obdržené od Unie a jejích členských států. Toto posouzení se zpřístupní skupině GCG a zohlední se v aktualizacích plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze. Komise provede analýzu posouzení dodaných příslušnými orgány a její výsledky předloží v souhrnné podobě členským státům, Evropskému parlamentu a skupině GCG. 4. Bez ohledu na to, zda byl vyhlášen stav nouze, může za řádně zdůvodněných okolností příslušný orgán nejvíce dotčeného členského státu požadovat od plynárenských podniků, aby mu poskytly informace podle odstavce 1 nebo dodatečné informace nezbytné k posouzení celkové situace v oblasti dodávek plynu v daném členském státě nebo v jiných členských státech, a to včetně informací smluvních, kromě informací o cenách. Komise si může od příslušných orgánů vyžádat informace poskytnuté plynárenskými podniky podle tohoto odstavce za předpokladu, že Komisi již nebyly stejné informace předány. 5. Pokud se Komise domnívá, že dodávky plynu v Unii nebo v části Unie jsou nebo pravděpodobně budou vystaveny riziku, které může vést k vyhlášení jedné z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1, může od dotčených příslušných orgánů požadovat, aby shromáždily informace nutné k posouzení situace v oblasti dodávek plynu a aby jí tyto informace poskytly. Komise své posouzení sdílí se skupinou GCG. 6. Aby příslušné orgány a Komise mohly posoudit situaci v oblasti bezpečnosti dodávek plynu na vnitrostátní a regionální úrovni a úrovni Unie, každý plynárenský podnik oznámí: dotčenému příslušnému orgánu následující podrobnosti smluv o dodávkách plynu s přeshraničním rozměrem a dobou trvání delší než jeden rok, které tento podnik uzavřel za účelem dodání plynu: dobu trvání smlouvy; roční smluvně dohodnuté objemy; smluvně dohodnuté nejvyšší denní objemy pro případ vyhlášení výstrahy nebo stavu nouze; smluvená místa dodávek; minimální denní a měsíční objemy plynu; podmínky pro pozastavení dodávek plynu; informaci o tom, zda daná smlouva samostatně nebo kumulativně s jeho smlouvami se stejným dodavatelem či jeho přidruženými společnostmi odpovídá v nejvíce dotčeném členském státě prahové hodnotě 28 % uvedené v odst. 6 písm. b) nebo zda tuto hodnotu překračuje; příslušnému orgánu nejvíce dotčeného členského státu ihned poté, co je uzavře nebo změní, své smlouvy o dodávkách plynu s dobou platnosti delší než jeden rok, které byly uzavřeny nebo změněny dne 1. listopadu 2017 nebo po tomto dni a které samostatně nebo kumulativně s jeho smlouvami se stejným dodavatelem nebo jeho přidruženými společnostmi odpovídají 28 % roční spotřeby plynu v tomto členském státě, která má být vypočítána na základě nejnovějších dostupných údajů, nebo tuto hodnotu překračují. Plynárenské podniky kromě toho do 2. listopadu 2018 oznámí příslušnému orgánu všechny stávající smlouvy, jež splňují stejné podmínky. Oznamovací povinnost se nevztahuje na informace o cenách a na změny, které se týkají výhradně ceny plynu. Oznamovací povinnost se rovněž vztahuje na všechny obchodní dohody, které jsou významné pro plnění smlouvy o dodávkách plynu, kromě informací o cenách. Příslušný orgán oznámí údaje uvedené v prvním pododstavci písm. a) Komisi v anonymizované podobě. V případě uzavření nových smluv nebo změn stávajících smluv se celý soubor údajů oznámí do konce září příslušného roku. Má-li příslušný orgán pochybnosti, zda daná smlouva obdržená podle prvního pododstavce písm. b) neohrozí bezpečnost dodávek plynu v některém členském státě nebo regionu, oznámí tuto smlouvu Komisi. 7. Za okolností řádně odůvodněných potřebou zaručit transparentnost klíčových smluv o dodávkách plynu relevantních pro bezpečnost dodávek plynu a pokud se příslušný orgán nejvíce dotčeného členského státu nebo Komise domnívá, že daná smlouva o dodávkách plynu může ohrozit bezpečnost dodávek plynu v členském státě, regionu nebo Unii, může příslušný orgán členského státu nebo Komise tento plynárenský podnik požádat o poskytnutí smlouvy pro účely posouzení jejích dopadů na bezpečnost dodávek plynu, kromě informací o cenách. Žádost musí být odůvodněna a může se týkat rovněž podrobností kterýchkoli jiných obchodních dohod, které jsou významné pro plnění smlouvy o dodávkách plynu, kromě informací o cenách. Odůvodnění zahrnuje přiměřenost příslušné administrativní zátěže. 8. Příslušné orgány, jež obdrží informace na základě odst. 6 písm. b) nebo odstavce 7 tohoto článku, obdržené informace do tří měsíců posoudí z hlediska bezpečnosti dodávek plynu a výsledky svého posouzení předloží Komisi. 9. Příslušný orgán zohlední informace obdržené podle tohoto článku při přípravě posouzení rizik, plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze nebo při jejich aktualizacích. Komise může přijmout stanovisko, v němž příslušnému orgánu navrhne, aby na základě informací obdržených podle tohoto článku posouzení rizik nebo plány změnil. Dotčený příslušný orgán přezkoumá posouzení rizik a plány, jichž se žádost týká, postupem podle čl. 8 odst. 9. 10. Do 2. května 2019 stanoví členské státy pravidla týkající se sankcí za porušení odstavce 6 nebo 7 tohoto článku ze strany plynárenských podniků a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. 11. Pro účely tohoto článku se „nejvíce dotčeným členským státem“ rozumí členský stát, v němž smluvní strana dané smlouvy uskutečňuje většinu prodeje plynu nebo je v něm usazena většina jejích zákazníků. 12. Všechny smlouvy nebo smluvní informace obdržené na základě odstavců 6 a 7 a příslušná posouzení provedená příslušnými orgány nebo Komisí zůstanou důvěrné. Příslušné orgány a Komise zajistí zachovávání jejich plné důvěrnosti. 1. Veškeré obchodně citlivé informace obdržené, vyměněné nebo předané podle čl. 14 odst. 4, 5, 6, 7 a 8 a článku 18, s výjimkou výsledků posouzení uvedených v čl. 14 odst. 3 a 5, jsou důvěrné a vztahují se na ně podmínky pro zachovávání služebního tajemství podle tohoto článku. 2. Povinnost zachovávat služební tajemství se vztahuje na tyto osoby, které přijímají důvěrné informace v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.: osoby, které pracují nebo pracovaly pro Komisi; auditory a znalce pověřené Komisí; osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušné orgány a národní regulační orgány nebo pro další příslušné orgány; auditory a odborníky pověřené příslušnými orgány a národními regulačními orgány nebo dalšími příslušnými orgány. 3. Aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahuje trestní právo, ostatní ustanovení tohoto nařízení nebo jiné příslušné právní předpisy Unie, žádné důvěrné informace, které osoby uvedené v odstavci 2 obdržely při plnění svých povinností, nesmí být vyzrazeny jiné osobě ani orgánu, kromě obecných nebo souhrnných informací, na jejichž základě není možné identifikovat jednotlivého účastníka trhu ani konkrétní trh. 4. Aniž jsou dotčeny případy, na něž se vztahuje trestní právo, mohou Komise, příslušné orgány a národní regulační orgány, subjekty nebo osoby, které přijímají důvěrné informace podle tohoto nařízení, použít tyto důvěrné informace pouze v rámci plnění svých povinností a výkonu svých funkcí. Jiné orgány, subjekty nebo osoby mohou tyto informace použít pro účel, pro který jim byly poskytnuty, nebo v souvislosti se správním nebo soudním řízením, které se specificky týká výkonu jejich funkcí. Spolupráce se smluvními stranami Energetického společenství 1. Pokud členské státy a smluvní strany Energetického společenství spolupracují při vypracovávání posouzení rizik a plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze, může taková spolupráce zahrnovat zejména určení interakce a korelace rizik a konzultace s cílem zajistit přeshraniční soudržnost plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze. 2. S ohledem na odstavec 1 se smluvní strany Energetického společenství mohou na základě pozvání ze strany Komise účastnit zasedání skupiny GCG týkajících se všech otázek společného zájmu. Komise soustavně sleduje opatření k zajištění bezpečnosti dodávek plynu a pravidelně podává zprávy skupině GCG. Na základě posouzení uvedených v čl. 8 odst. 7 Komise do 1. září 2023 vypracuje závěry ohledně možných způsobů, jak zvýšit bezpečnost dodávek plynu na úrovni Unie, a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, do níž v nezbytných případech zahrne legislativní návrhy na změnu tohoto nařízení. Posouzení rizik, plány preventivních opatření, plány pro stav nouze a všechny další dokumenty se Komisi oznamují elektronicky prostřednictvím platformy CIRCABC. Veškerá korespondence v souvislosti s oznámením probíhá elektronicky. 2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 8, čl. 7 odst. 5 a čl. 8 odst. 5 je Komisi svěřena na dobu pěti let ode dne 1. listopadu 2017. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. 3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 8, čl. 7 odst. 5 a čl. 8 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu datu, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 8, čl. 7 odst. 5 a čl. 8 odst. 5 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. 1. Toto nařízení se nevztahuje na Maltu a na Kypr, dokud nebude na jejich území dodáván plyn. V případě Malty a Kypru budou povinnosti stanovené v následujících ustanoveních a volby, které jsou podle nich tyto členské státy oprávněny učinit, splněny a provedeny ve stanovené lhůtě vypočtené od data, kdy bude na jejich území poprvé dodán plyn: v případě čl. 2 bodu 5, čl. 3 odst. 2, čl. 7 odst. 5 a čl. 14 odst. 6 písm. a): 12 měsíců; v případě čl. 6 odst. 1: 18 měsíců; v případě čl. 8 odst. 7: 24 měsíců; v případě čl. 5 odst. 4: 36 měsíců; v případě čl. 5 odst. 1: 48 měsíců. Za účelem splnění povinnosti obsažené v čl. 5 odst. 1 mohou Malta a Kypr uplatňovat ustanovení obsažená v čl. 5 odst. 2, a to i použitím netržních opatření na straně poptávky. 2. Povinnosti související s činností rizikových skupin stanovené v článcích 7 a 8, pokud jde o rizikové skupiny jižního koridoru pro přepravu plynu a východního Středomoří, začnou platit ode dne zahájení zkušebního provozu hlavní infrastruktury či plynovodu. 3. Po dobu, po kterou má Švédsko přístup k plynu prostřednictvím propojení výhradně z Dánska jako svého jediného zdroje plynu a jediného možného poskytovatele solidární pomoci, se Dánsko a Švédsko osvobozují od povinnosti uvedené v čl. 13 odst. 10 uzavřít technická, právní a finanční ujednání za účelem zajištění solidární pomoci ze strany Švédska Dánsku. Tato úprava se nedotýká povinnosti Dánska poskytovat solidární pomoc a za tímto účelem uzavřít nezbytná technická, právní a finanční ujednání podle článku 13. Nařízení (EU) č. 994/2010 se zrušuje. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IX. Toto nařízení vstupuje v platnost čtvrtým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Ustanovení čl. 13 odst. 1 až 6, čl. 13 odst. 8 prvního a druhého pododstavce, čl. 13 odst. 14 a 15 se však použijí ode dne 1. prosince 2018. (1) Úř. věst. C 487, 28.12.2016, s. 70. (2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. září 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 9. října 2017. (6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15). (7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36). (8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES (Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 1). (9) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924). (10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne 18. ledna 2006 o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 22). (11) Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75). (12) Nařízení Komise (EU) č. 312/2014 ze dne 26. března 2014, kterým se stanoví kodex sítě pro vyrovnávání plynu v přepravních sítích (Úř. věst. L 91, 27.3.2014, s. 15). (13) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1. (14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39). Rizikové skupiny členských států představující základ pro spolupráci vyplývající z rizika, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 7, zahrnují: Rizikové skupiny závislé na dodávce plynu z východu: Ukrajina: Bulharsko, Česká republika, Německo, Řecko, Chorvatsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Rakousko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko; Bělorusko: Belgie, Česká republika, Německo, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Slovensko; Baltské moře: Belgie, Česká republika, Dánsko, Německo, Francie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Slovensko, Švédsko; Severovýchodní oblast: Estonsko, Lotyšsko, Litva, Finsko; Trans-balkánská oblast: Bulharsko, Řecko, Rumunsko. Rizikové skupiny závislé na dodávce plynu ze Severního moře: Norsko: Belgie, Dánsko, Německo, Irsko, Španělsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Švédsko, Spojené království; plyn s nízkou výhřevnou hodnotou: Belgie, Německo, Francie, Nizozemsko; Dánsko: Dánsko, Německo, Lucembursko, Nizozemsko, Švédsko; Spojené království: Belgie, Německo, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Spojené království. Rizikové skupiny závislé na dodávce plynu ze severní Afriky: Alžírsko: Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Malta, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko; Libye: Chorvatsko, Itálie, Malta, Rakousko, Slovinsko. Rizikové skupiny závislé na dodávce plynu z jihovýchodu: Jižní koridor pro přepravu plynu – kaspická oblast: Bulharsko, Řecko, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Malta, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko; Východní Středomoří: Řecko, Itálie, Kypr, Malta. Výpočet vzorce N – 1 1. Definice vzorce N – 1 Vzorec N – 1 popisuje schopnost technické kapacity plynárenské infrastruktury uspokojit celkovou poptávku po zemním plynu v oblasti výpočtu v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury v období jednoho dne s výjimečně vysokou poptávkou, ke které dochází se statistickou pravděpodobností jednou za 20 let. Plynárenská infrastruktura zahrnuje plynárenskou přepravní soustavu, včetně propojení, a těžební zařízení, zařízení LNG a skladovací zařízení propojená s oblastí výpočtu. Technická kapacita všech zbývajících dostupných plynárenských infrastruktur se v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury musí přinejmenším rovnat součtu celkové denní poptávky po plynu v oblasti výpočtu v období jednoho dne s výjimečně vysokou poptávkou, ke které dochází se statistickou pravděpodobností jednou za 20 let. Níže vypočtené výsledky vzorce N – 1 se musí přinejmenším rovnat 100 %. 2. Metoda výpočtu vzorce N – 1 Parametry použité při výpočtu musí být jasně popsané a odůvodněné. K výpočtu EPm se předává podrobný seznam vstupních bodů a jejich jednotlivých kapacit. 3. Definice parametrů vzorce N – 1 „Oblastí výpočtu“ se rozumí zeměpisná oblast, pro niž se vypočítá vzorec N – 1, jak je stanovena příslušným orgánem. „Dmax“: celková denní poptávka po plynu (v milionech m3/den) v oblasti výpočtu v období jednoho dne s výjimečně vysokou poptávkou, k níž dochází se statistickou pravděpodobností jednou za 20 let. „EPm“: technická kapacita vstupních bodů (v milionech m3/den) jiných než těžební kapacity, kapacity LNG a skladovací kapacity, na něž se vztahuje Pm, LNGm a Sm, tj. součet technických kapacit všech hraničních vstupních bodů, jež jsou schopny zásobovat oblast výpočtu zemním plynem. „Pm“: maximální technická těžební kapacita (v milionech m3/den), tj. součet maximálních možných technických denních objemů těžby všech zařízení na těžbu plynu, které mohou být dodány do vstupních bodů v oblasti výpočtu. „Sm“: maximální technická skladovací schopnost (v milionech m3/den), tj. součet maximální denní technické použitelné kapacity všech skladovacích zařízení, která může být dodána do vstupních bodů v oblasti výpočtu, s přihlédnutím k jejich fyzikálním vlastnostem. „LNGm“: maximální technická kapacita zařízení LNG (v milionech m3/den), tj. součet maximálních denních technických výstupních kapacit všech zařízení LNG v oblasti výpočtu s přihlédnutím ke kritickým prvkům, jako je vyložení, pomocné služby, prozatímní skladování a znovuzplynování LNG a technická výstupní kapacita pro dodávky do soustavy. „Im“: technická kapacita jediné největší plynárenské infrastruktury (v milionech m3/den) s nejvyšší kapacitou dodávek plynu v oblasti výpočtu. Pokud je na společnou přívodnou či odvodnou plynárenskou infrastrukturu napojeno několik plynárenských infrastruktur, které nejsou schopny samostatného provozu, považují se za jedinou plynárenskou infrastrukturu. 4. Výpočet vzorce N – 1 za použití opatření na straně poptávky „Deff“ se rozumí část „Dmax“ (v milionech m3/den), kterou lze v případě narušení dodávek plynu včas a dostatečným způsobem pokrýt tržními opatřeními na straně poptávky v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. c) a čl. 5 odst. 2. 5. Výpočet vzorce N – 1 na regionální úrovni Oblast výpočtu uvedená v bodě 3 se v příslušných případech rozšíří na vhodnou regionální úroveň, jak stanoví příslušné orgány dotčených členských států. Výpočet může být rovněž rozšířen na regionální úroveň rizikové skupiny, je-li tak dohodnuto s příslušnými orgány rizikové skupiny. K výpočtu vzorce N – 1 na regionální úrovni se použije jediná největší plynárenská infrastruktura společného zájmu. Jediná největší plynárenská infrastruktura společného zájmu pro region je největší plynárenská infrastruktura v regionu, která přímo či nepřímo přispívá k zásobování členských států v daném regionu plynem a je definována v posouzení rizik. Výpočet vzorce N – 1 na regionální úrovni může nahradit výpočet vzorce N – 1 na národní úrovni pouze v případě, kdy ze společného posouzení rizik vyplývá, že jediná největší plynárenská infrastruktura společného zájmu má zásadní význam z hlediska zásobování všech dotčených členských států plynem. Na úrovni rizikové skupiny se pro výpočty uvedené v čl. 7 odst. 4 použije jediná největší plynárenská infrastruktura společného zájmu pro rizikové skupiny uvedené v příloze I. Permanentní obousměrná kapacita Pro provedení ustanovení stanovených v této příloze může jako příslušný orgán jednat národní regulační orgán, pokud tak rozhodne daný členský stát. Pro umožnění nebo zlepšení obousměrné kapacity propojení nebo pro získání či prodloužení výjimky z této povinnosti provozovatelé přepravní soustavy na obou stranách propojení předloží po konzultaci se všemi provozovateli přepravní soustavy, jichž by se to mohlo dotknout, svým příslušným orgánům („dotčeným příslušným orgánům“) a jejich regulačním orgánům („dotčeným regulačním orgánům“): návrh na umožnění permanentní fyzické kapacity pro přepravu plynu oběma směry v zájmu permanentní obousměrné kapacity, pokud jde o zpětný tok plynu („fyzická kapacita zpětného toku“), nebo Provozovatelé přepravní soustavy se vynasnaží předložit společný návrh nebo žádost o udělení výjimky. V případě návrhu, který by umožnil obousměrnou kapacitu, mohou provozovatelé přepravní soustavy předložit odůvodněný návrh na přeshraniční alokaci nákladů. Předložení návrhu se pro všechna propojení, která existovala ke dni 1. listopadu 2017, uskuteční nejpozději 1. prosince 2018 a pro nová propojení po dokončení fáze studie proveditelnosti, ale před zahájením fáze podrobného technického návrhu. Po obdržení návrhu nebo žádosti o udělení výjimky dotčené příslušné orgány neprodleně konzultují ohledně daného návrhu nebo žádosti o udělení výjimky příslušné orgány a v případě, že nejsou příslušnými orgány, rovněž národní regulační orgány členského státu, který by podle posouzení rizik mohl mít z kapacity zpětného toku prospěch, agenturu a Komisi. Konzultované orgány mohou vydat stanovisko do čtyř měsíců od obdržení žádosti o konzultaci. Dotčené regulační orgány přijmou do šesti měsíců po obdržení společného návrhu v souladu s čl. 5 odst. 6 a 7 a po konzultaci s dotčenými předkladateli projektu koordinovaná rozhodnutí o přeshraniční alokaci investičních nákladů, jež má každý provozovatel přenosové soustavy v rámci projektu nést. Nedosáhnou-li dotčené regulační orgány ve stanovené lhůtě dohody, neprodleně o tom uvědomí dotčené příslušné orgány. Dotčené příslušné orgány na základě posouzení rizik, informací uvedených v čl. 5 odst. 5 tohoto nařízení, stanovisek obdržených po konzultaci podle bodu 3 této přílohy a s přihlédnutím k bezpečnosti dodávek plynu a přispění k vnitřnímu trhu s plynem přijmou koordinované rozhodnutí. Toto koordinované rozhodnutí musí být přijato do dvou měsíců. Tato dvouměsíční lhůta začíná běžet po uplynutí čtyřměsíční lhůty vyhrazené pro vydání stanovisek uvedených v bodě 3 této přílohy, pokud nebyla všechna stanoviska obdržena již dříve, nebo po uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v bodě 4 této přílohy, v níž mají dotčené regulační orgány přijmout koordinované rozhodnutí. Tímto koordinovaným rozhodnutím: se schválí návrh na obousměrnou kapacitu. Takové rozhodnutí obsahuje analýzu nákladů a přínosů, harmonogram provedení a opatření pro následné využití této kapacity a je doplněno o koordinované rozhodnutí o přeshraniční alokaci nákladů uvedené v bodě 4 a je vypracováno dotčenými regulačními orgány; se udělí či prodlouží dočasná výjimka na dobu nejvýše čtyř let, pokud z analýzy nákladů a přínosů zahrnuté v rozhodnutí vyplývá, že by kapacita zpětného toku nezlepšila bezpečnost dodávek plynu v žádném příslušném členském státě, nebo pokud by byly investiční náklady podstatně vyšší než předpokládané přínosy pro bezpečnost dodávek plynu, nebo se od provozovatelů přepravní soustavy požaduje, aby svůj návrh nebo žádost o udělení výjimky přepracovali a nejpozději do čtyř měsíců znovu podali. Dotčené příslušné orgány neprodleně předloží koordinované rozhodnutí příslušným orgánům a národním regulačním orgánům, které předložily stanovisko v souladu s bodem 3, dotčeným regulačním orgánům, agentuře a Komisi, včetně stanovisek obdržených v návaznosti na konzultaci podle bodu 3. Dotčené příslušné orgány uvedené v bodě 6 mohou do dvou měsíců od obdržení koordinovaného rozhodnutí vznést proti koordinovanému rozhodnutí námitky a předložit je dotčeným příslušným orgánům, které rozhodnutí přijaly, agentuře a Komisi. Námitky se omezí na skutečnosti a posouzení, zejména na přeshraniční alokaci nákladů, která nebyla předmětem konzultace podle bodu 3. Agentura vydá do tří měsíců po obdržení koordinovaného rozhodnutí podle bodu 6 stanovisko k prvkům koordinovaného rozhodnutí s přihlédnutím ke všem možným námitkám a předloží je všem dotčeným příslušným orgánům a příslušným orgánům uvedeným v bodě 6 i Komisi. Komise může do čtyř měsíců po obdržení stanoviska vydaného agenturou podle bodu 8 přijmout rozhodnutí požadující změny koordinovaného rozhodnutí. Každé takové rozhodnutí Komise se přijme na základě kritérií stanovených v bodě 5, důvodů pro rozhodnutí dotčených orgánů a stanoviska agentury. Dotčené příslušné orgány vyhoví žádosti Komise změnou svého rozhodnutí ve lhůtě čtyř týdnů. Nevyjádří-li se Komise ve výše uvedené čtyřměsíční lhůtě, má se za to, že vůči rozhodnutí dotčených příslušných orgánů nemá námitky. Pokud nebyly dotčené příslušné orgány schopny přijmout koordinované rozhodnutí ve lhůtě stanovené v bodě 5 nebo pokud dotčené regulační orgány nebyly schopny dosáhnout dohody o alokaci nákladů ve lhůtě stanovené v bodě 4, dotčené příslušné orgány informují agenturu a Komisi nejpozději v den uplynutí lhůty. Do čtyř měsíců od obdržení těchto informací Komise přijme po případné konzultaci s agenturou rozhodnutí, které zahrnuje všechny prvky koordinovaného rozhodnutí uvedené v bodě 5, s výjimkou přeshraniční alokace nákladů, a toto rozhodnutí předloží dotčeným příslušným orgánům a agentuře. Vyžaduje-li rozhodnutí Komise podle bodu 10 této přílohy obousměrnou kapacitu, přijme agentura do tří měsíců ode dne přijetí rozhodnutí Komise rozhodnutí týkající se přeshraniční alokace nákladů v souladu s čl. 5 odst. 7 tohoto nařízení. Agentura před přijetím tohoto rozhodnutí konzultuje dotčené regulační orgány a provozovatele přepravní soustavy. Musí-li agentura požádat o doplňující informace, je možno tříměsíční lhůtu prodloužit o další dva měsíce. Tato dodatečná lhůta začíná plynout prvním dnem po obdržení úplných informací. Komise, agentura, příslušné orgány, národní regulační orgány a provozovatelé přepravní soustavy zachovávají důvěrnost obchodně citlivých informací. Výjimky z povinnosti umožnit obousměrnou kapacitu udělené podle nařízení (EU) č. 994/2010 zůstávají v platnosti, pokud Komise nebo ostatní dotčené členské státy nepožádají o revizi nebo dokud neuplyne jejich doba trvání. Šablona pro společné posouzení rizik Tato šablona se vyplní v jazyce dohodnutém v rámci rizikové skupiny. Členské státy v rizikové skupině Název příslušných orgánů odpovědných za přípravu tohoto posouzení rizik (1) 1. Popis soustavy Uveďte stručný popis plynárenské soustavy rizikové skupiny, který zahrne: hlavní číselné údaje o spotřebě plynu (2): roční konečná spotřeba plynu (v miliardách m3) a rozpis dle typu zákazníků (3), období poptávkové špičky (celkem a rozpis dle kategorie spotřebitelů v milionech m3/den); popis fungování plynárenské soustavy v rizikové skupině: hlavní toky (vstup, výstup a tranzit), kapacita infrastruktury vstupních a výstupních bodů do regionu i z něj a pro každý členský stát, včetně míry využití, zařízení LNG (maximální denní kapacita, míra využití a režim přístupu) atd.; v nejvyšší možné míře rozpis zdrojů dovozu plynu dle země původu (4); popis úlohy skladovacích zařízení relevantních pro rizikovou skupinu, včetně přeshraničního přístupu: skladovací kapacity (celkové a využitelného plynu) ve srovnání s poptávkou v otopném období; maximální denní použitelné kapacity při různých úrovních naplnění (v ideálním případě při plných zásobnících a úrovních na konci otopného období); popis úlohy domácí těžby v rizikové skupině: objem těžby ve vztahu k roční konečné spotřebě plynu; maximální denní těžební kapacita; popis úlohy plynu při výrobě elektřiny (např. význam, úloha jako záložní zdroj pro obnovitelné zdroje), včetně výrobní kapacity plynových elektráren (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity) a kogenerace (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity). 2. Standard pro infrastrukturu (článek 5) Popište výpočty vzorce či vzorců N – 1 na regionální úrovni pro rizikovou skupinu, je-li tak dohodnuto s příslušnými orgány rizikové skupiny, a stávající obousměrné kapacity, a to následujícím způsobem: vzorec N – 1 určení jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu pro rizikovou skupinu; výpočet vzorce N – 1 na regionální úrovni; popis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných výsledků použitých k výpočtu (pro EPm např. uveďte kapacitu všech vstupních bodů zohledněných v tomto parametru); uvedení případných metodik a předpokladů používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy); obousměrná kapacita uveďte propojovací body vybavené obousměrnou kapacitou a maximální kapacitu obousměrných toků; uveďte ujednání, jimiž se řídí používání kapacity zpětného toku (např. přerušitelná kapacita); uveďte propojovací body, jimž byla udělena výjimka v souladu s čl. 5 odst. 4, dobu trvání výjimky a důvody, na jejichž základě byla udělena. 3. Určení rizik Popište závažné nadnárodní riziko, kvůli němuž byla skupina vytvořena, a veškeré rizikové faktory na několika případech, při nichž by se toto riziko mohlo projevit, jejich pravděpodobnost a důsledky. Demonstrativní seznam rizikových faktorů, které musí být podle relevantního příslušného orgánu pouze ve vhodném případě zahrnuty do posouzení: narušení dodávek plynu ze třetích zemí z různých důvodů, politické nepokoje (v zemi původu nebo v tranzitní zemi), válka/občanská válka (v zemi původu nebo v tranzitní zemi), výbuch/požáry, požáry (vnitřní v daném zařízení), netěsnosti/úniky, nedostatečná údržba, závada zařízení (selhání startu, selhání během pracovní doby atd.), nedostatek elektřiny (nebo jiného zdroje energie), porucha IKT (porucha hardwaru nebo softwaru, internet, problémy se systémem SCADA atd.), dopad způsobený výkopovými pracemi (výkopy, beraněním), zemními pracemi atd.; obchodní/tržní/finanční dohody s dodavateli ze třetích zemí, obchodní spor, kontrola infrastruktury relevantní pro bezpečnost dodávek plynu subjekty třetí země, což může mimo jiné znamenat rizika nedostatečných investic, narušení diverzifikace nebo nedodržování právních předpisů Unie, kolísání cen, nedostatečné investice, náhlé, neočekávané období poptávkové špičky, jiná rizika, jež by mohla vést ke strukturální nízké výkonnosti; stávky (v různých souvisejících odvětvích, jako je plynárenství, přístavy, doprava atd.), povodně (silný déšť, rozvodnění řeky), bouře (na moři), extrémní klimatické podmínky, požáry (vně zařízení, např. blízké lesy, travní porosty atd.). popište závažná nadnárodní rizika a jakékoliv další relevantní rizikové faktory pro tuto rizikovou skupinu, včetně jejich pravděpodobnosti a dopadu, a podle potřeby také interakce a korelace rizik mezi členskými státy; popište kritéria, která se používají k určení, zda je soustava vystavena vysokým/nepřijatelným rizikům; sestavte seznam příslušných rizikových scénářů podle zdrojů rizik a popište, jak byl výběr proveden; uveďte míru, do jaké byly vzaty v úvahu scénáře vypracované sítí ENTSOG. 4. Analýza a posouzení rizika Proveďte analýzu souboru příslušných rizikových scénářů určených v bodě 3. Do simulace rizikových scénářů zahrňte stávající opatření v oblasti bezpečnosti dodávek plynu, jako jsou standard infrastruktury vypočítaný podle vzorce N – 1 stanoveného v bodě 2 přílohy II, pokud je to vhodné, a standard pro dodávky plynu. Pro každý rizikový scénář: podrobně popište rizikový scénář, včetně všech předpokladů a popřípadě výchozích metodik pro jejich výpočet; podrobně popište výsledky provedené simulace, včetně kvantifikace dopadů (např. objemy nedodávaného plynu, socioekonomické dopady, dopady na dálkové vytápění, dopady na výrobu elektřiny). Popište hlavní výsledky společného posouzení rizik, včetně určení rizikových scénářů, které vyžadují další opatření. (1) Byl-li tento úkol kterýmkoliv příslušným orgánem přenesen, uveďte název subjektu či subjektů odpovědných za přípravu tohoto posouzení rizik jeho jménem. (2) U prvního posouzení zahrňte údaje z posledních dvou let. U aktualizací zahrňte údaje z posledních čtyř let. (3) Včetně průmyslových odběratelů, výroby elektřiny, dálkového vytápění, domácností, služeb a jiných (uveďte prosím, o který ze zde uvedených typů zákazníků se jedná). Uveďte též objem spotřeby chráněných zákazníků. (4) Popište uplatňovanou metodiku. Šablona pro vnitrostátní posouzení rizik Název příslušného orgánu odpovědného za přípravu tohoto posouzení rizik (1) 1.1. Uveďte stručný souhrnný popis regionální plynárenské soustavy každé rizikové skupiny (2), jíž se daný členský stát účastní, zahrnující: hlavní číselné údaje o spotřebě plynu (3): roční konečná spotřeba plynu (v miliardách m3 a MWh) a rozpis dle typu zákazníků (4), období poptávkové špičky (celkem a rozpis dle kategorie spotřebitelů v milionech m3/den); popis fungování plynárenské soustavy či soustav v příslušných rizikových skupinách: hlavní toky (vstup, výstup a tranzit), kapacita infrastruktury vstupních a výstupních bodů do/z regionu či regionů rizikových skupin a pro každý členský stát, včetně míry využití, zařízení LNG (maximální denní kapacita, míra využití a režim přístupu) atd.; v nejvyšší možné míře rozpis zdrojů dovozu plynu vyjádřený v procentech dle země původu (5); popis úlohy domácí těžby v rizikové skupině či skupinách: maximální denní těžební kapacity a popis způsobu, jakým může pokrýt maximální denní spotřebu; 1.2. Uveďte stručný popis plynárenské soustavy členského státu, který zahrne: hlavní číselné údaje o spotřebě plynu: roční konečnou spotřebu plynu (v miliardách m3) a rozpis dle typu zákazníků, období poptávkové špičky (v milionech m3/den); popis fungování plynárenské soustavy na vnitrostátní úrovni, včetně infrastruktury (v rozsahu, který nezahrnuje bod 1.1. písm. b)). Zahrňte případně také soustavu plynu L; určení klíčové infrastruktury relevantní pro bezpečnost dodávek plynu; v nejvyšší možné míře rozpis na vnitrostátní úrovni zdroje dovozu plynu dle země původu; popis úlohy skladování s těmito údaji: skladovací kapacity (celkové a využitelné) ve srovnání s poptávkou v otopném období; popis úlohy domácí těžby s těmito údaji: maximální denní těžební kapacity; 2. Standard infrastruktury (článek 5) Popište, jak je dodržován standard infrastruktury, včetně hlavních hodnot používaných pro vzorec N – 1, alternativních možností jeho splnění (s přímo propojenými členskými státy, opatření na straně poptávky) a stávajících obousměrných kapacit, následujícím způsobem: určení jediné největší plynárenské infrastruktury; výpočet vzorce N – 1 na vnitrostátní úrovni; popis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných hodnot použitých k jejich výpočtu (pro EPm např. uveďte kapacitu všech vstupních bodů zohledněných v tomto parametru); uvedení případných metodik používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy); vysvětlení výsledků výpočtu vzorce N – 1 při úrovni zásobníků na 30 % a 100 % jejich maximálního pracovního objemu; vysvětlení hlavních výsledků simulace vzorce N – 1 pomocí hydraulického modelu; pokud tak rozhodl členský stát, výpočet vzorce N – 1 za použití opatření na straně poptávky: výpočet vzorce N – 1 podle bodu 2 přílohy II, popis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných výsledků použitých k výpočtu (liší-li se od údajů popsaných v bodě 2 písm. a) podbodě iii), uveďte případné metodiky používané pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy), vysvětlete tržní opatření na straně poptávky, která byla přijata nebo mají být přijata k vyrovnání narušení dodávek plynu, a jejich očekávaný dopad (Deff); bylo-li tak dohodnuto s příslušnými orgány relevantní rizikové skupiny či skupin nebo s přímo propojenými členskými státy, společný výpočet či výpočty vzorce N – 1: výpočet vzorce N – 1 podle bodu 5 přílohy II, popis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných hodnot použitých k jejich výpočtu (liší-li se od údajů popsaných v bodě 2 písm. a) podbodě iii), uveďte případné metodiky a předpoklady používané pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy), vysvětlete ujednání dohodnutá k zajištění dodržení povinnosti vzorce N – 1; Popište rizikové faktory, které by mohly mít negativní dopad na bezpečnost dodávek plynu v členském státě, jejich pravděpodobnost a důsledky. Demonstrativní seznam typů rizikových faktorů, které musí být podle příslušného orgánu pouze ve vhodném případě zahrnuty do posouzení: kontrola infrastruktury relevantní pro zabezpečení dodávek plynu subjekty třetí země, což může mimo jiné znamenat rizika nedostatečných investic, narušení diverzifikace nebo nedodržování právních předpisů Unie, jiná rizika, jež mohou vést ke strukturální nízké výkonnosti; stanovte relevantní rizikové faktory pro členský stát, včetně jejich pravděpodobnosti a dopadu; sestavte seznam relevantních rizikových scénářů podle rizikových faktorů a jejich pravděpodobnosti a popište, jak byl výběr proveden. Proveďte analýzu souboru příslušných rizikových scénářů určených v bodě 3. Do simulace rizikových scénářů zahrňte stávající opatření v oblasti bezpečnosti dodávek plynu, jako jsou mimo jiné standard infrastruktury vypočítaný podle vzorce N – 1 stanoveného v bodě 2 přílohy II a standard pro dodávky plynu. Pro každý rizikový scénář: podrobně popište výsledky provedených simulací, včetně kvantifikace dopadů (např. objemy nedodávaného plynu, socioekonomické dopady, dopady na dálkové vytápění, dopady na výrobu elektřiny). Popište hlavní výsledky společného posouzení rizik, na nichž se členské státy podílely, včetně určení rizikových scénářů, které vyžadují další opatření. (1) Byl-li tento úkol některým příslušným orgánem přenesen, uveďte název subjektu či subjektů odpovědných za přípravu tohoto posouzení rizik jeho jménem. (2) V zájmu jednoduchosti uveďte informace pokud možno na nejvyšší úrovni rizikových skupin a podle potřeby proveďte sloučení podrobností. (3) U prvního posouzení zahrňte údaje z posledních dvou let. U aktualizací zahrňte údaje z posledních čtyř let. (4) Včetně průmyslových odběratelů, výroby elektřiny, dálkového vytápění, domácností, služeb a jiných (uveďte, o který ze zde uvedených typů zákazníků se jedná). Uveďte též objem spotřeby chráněných zákazníků. (5) Popište uplatňovanou metodiku. Šablona pro plán preventivních opatření Název příslušného orgánu odpovědného za přípravu tohoto plánu (1) 1.1. Uveďte stručný souhrnný popis regionálních plynárenských soustav pro každou rizikovou skupinu (2), jichž se dané členské státy účastní, zahrnující: hlavní číselné údaje o spotřebě plynu (3): roční konečná spotřeba plynu (v miliardách m3) a rozpis dle typu zákazníků (4), období poptávkové špičky (celkem a rozpis dle kategorie spotřebitelů v milionech m3/den); popis fungování plynárenské soustavy či soustav v rizikových skupinách: hlavní toky (vstup, výstup a tranzit), kapacita infrastruktury vstupních a výstupních bodů do/z regionu či regionů rizikových skupin a pro každý členský stát, včetně míry využití, zařízení LNG (maximální denní kapacita, míra využití a režim přístupu) atd.; v nejvyšší možné míře rozpis zdrojů dovozu plynu dle země původu (5); popis úlohy skladovacích zařízení relevantních pro region, včetně přeshraničního přístupu: popis úlohy domácí těžby v regionu: popis úlohy plynu při výrobě elektřiny (např. význam, úloha jako záložní zdroj pro obnovitelné zdroje), včetně výrobní kapacity plynových elektráren (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity) a kogenerace (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity); popis úlohy opatření v oblasti energetické účinnosti a jejich dopadu na roční konečnou spotřebu plynu. 1.2. Uveďte prosím stručný popis plynárenské soustavy pro každý členský stát, který zahrne: popis fungování plynárenské soustavy na vnitrostátní úrovni, včetně infrastruktury (v rozsahu, který nezahrnuje bod 1.1. písm. b)); určení klíčové infrastruktury relevantní pro bezpečnost dodávek; v nejvyšší možné míře rozpis na vnitrostátní úrovni zdrojů dovozu plynu dle země původu; popis úlohy skladování v členském státě s těmito údaji: 2. Shrnutí posouzení dopadů Stručně popište výsledky příslušného společného a vnitrostátního posouzení rizik provedeného podle článku 7, včetně: seznamu posuzovaných scénářů, stručného popisu předpokladů použitých pro každý z nich a určených rizik a nedostatků; hlavních závěrů posouzení rizik. 3. Standard infrastruktury (článek 5) Popište, jak je dodržován standard infrastruktury, včetně hlavních hodnot používaných pro vzorec N – 1, alternativních možností jeho splnění (se sousedními členskými státy, opatření na straně poptávky) a stávajících obousměrných kapacit, následujícím způsobem: 3.1. Vzorec N – 1 určení jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu pro region; uvedení případných metodik a předpokladů používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy). 3.2. Vnitrostátní úroveň popis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných hodnot použitých k výpočtu (pro EPm např. uveďte kapacitu všech vstupních bodů zohledněných v tomto parametru); pokud tak rozhodl členský stát, výpočet vzorce N– 1 za použití opatření na straně poptávky: popis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných výsledků použitých k výpočtu (liší-li se od údajů popsaných v bodě 3 písm. a) podbodě iii) této přílohy), uvedení případných metodik používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy), vysvětlení tržních opatření na straně poptávky, která byla přijata nebo mají být přijata k vyrovnání narušení dodávek plynu, a jejich očekávaný dopad (Deff); bylo-li tak dohodnuto s příslušnými orgány příslušné rizikové skupiny či skupin nebo s přímo propojenými členskými státy, společný výpočet či výpočty vzorce N – 1: popis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných hodnot použitých k výpočtu (liší-li se od údajů popsaných v bodě 3 písm. a) podbodě iii) této přílohy), uvedení případných metodik a předpokladů používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy), vysvětlení ujednání dohodnutých k zajištění dodržení vzorce N – 1; 4. Soulad se standardem pro dodávky (článek 6) Popište opatření přijatá za účelem dosažení souladu se standardem pro dodávky a s jakýmkoli zvýšeným standardem pro dodávky nebo dodržení jiné povinnosti uložené z důvodů zabezpečení dodávek plynu: použitá definice chráněných zákazníků, včetně kategorií zákazníků, na které se vztahuje, a jejich roční spotřeba plynu (dle kategorie, čisté hodnoty a procenta národní roční konečné spotřeby plynu); objemy plynu nezbytné pro splnění standardu pro dodávky podle scénářů popsaných v čl. 6 odst. 1 prvním pododstavci; kapacita nezbytná pro splnění standardu pro dodávky podle scénářů popsaných v čl. 6 odst. 1 prvním pododstavci; opatření zavedená za účelem splnění standardu pro dodávky: popis opatření; pokud existuje, popište jakýkoli systém monitorování ex ante za účelem dosažení souladu se standardem pro dodávky; případný režim sankcí; popište pro každé opatření: hospodářský dopad, účinnost a účelnost opatření, dopad opatření na životní prostředí, dopad opatření na spotřebitele; jsou-li použita netržní opatření (pro každé opatření): odůvodněte, proč je opatření nezbytné (tj. proč nelze dosáhnout zabezpečení dodávek pomocí pouze tržních opatření), odůvodněte, proč je opatření přiměřené (tj. proč je jiné než tržní opatření nejméně omezujícím prostředkem pro dosažení zamýšleného účinku), předložte analýzu dopadů takového opatření: na zabezpečení dodávek jiného členského státu; na vnitrostátní trh; na vnitřní trh; v případě opatření zavedených dne 1. listopadu 2017 nebo po tomto dni uveďte prosím stručné shrnutí posouzení dopadu nebo odkaz na veřejné posouzení dopadu opatření provedené v souladu s čl. 9 odst. 4; popište případně jakýkoli zvýšený standard pro dodávky nebo další povinnost uloženou z důvodů zabezpečení dodávek plynu: mechanismus na jejich snížení na obvyklé hodnoty v duchu solidarity a v souladu s článkem 13; popište případně jakýkoli nový zvýšený standard pro dodávky nebo další povinnost uloženou z důvodů zabezpečení dodávek plynu, které byly přijaty dne 1. listopadu 2017 nebo po tomto dni; dotčené objemy plynu a kapacity; uveďte, jak toto opatření splňuje podmínky stanovené v čl. 6 odst. 2. Popište preventivní opatření, která jsou již zavedena nebo jež mají být přijata: popište každé z preventivních opatření přijatých pro zjištěné riziko podle posouzení rizik, včetně jejich: vnitrostátního nebo regionálního rozměru; hospodářského dopadu, účinnosti a účelnosti; důsledků pro zákazníky; případně zahrňte: opatření na zlepšení propojení mezi sousedními členskými státy, opatření za účelem diverzifikace tras přepravy plynu a zdrojů dodávek, opatření na ochranu klíčové infrastruktury relevantní pro zabezpečení dodávek ve vztahu ke kontrole subjekty třetí země (v příslušných případech včetně obecných nebo odvětvových právních předpisů na prověřování investic, zvláštních práv určitých podílníků atd.); popište jiná opatření přijatá z důvodů jiných než posouzení rizik, ale s pozitivním dopadem na zabezpečení dodávek příslušné rizikové skupiny či rizikových skupin členského státu; odůvodněte, proč je opatření nezbytné (tj. proč nelze dosáhnout zabezpečení dodávek pomocí pouze tržních opatření); odůvodněte, proč je opatření přiměřené (tj. proč je jiné než tržní opatření nejméně omezujícím prostředkem pro dosažení zamýšleného účinku); vysvětlete míru, do jaké byla ke zvýšení zabezpečení dodávek zvažována opatření v oblasti účinnosti, včetně opatření na straně poptávky; vysvětlete míru, do jaké byly ke zvýšení zabezpečení dodávek zvažovány obnovitelné zdroje energie. 6. Jiná opatření a povinnosti (např. bezpečný provoz soustavy) Popište jiná opatření a povinnosti, jež byly uloženy plynárenským podnikům a jiným relevantním subjektům a které mohou mít dopad na zabezpečení dodávek plynu, jako jsou povinnosti pro bezpečný provoz soustavy, včetně toho, kdo by byl danou povinností dotčen, a objemů plynu, na které by se tato povinnost vztahovala. Vysvětlete, kdy přesně a jak by se tato opatření použila. 7. Projekty infrastruktury popište budoucí projekty infrastruktury, včetně projektů společného zájmu v příslušných rizikových skupinách, a odhadovaný harmonogram jejich zavádění, kapacit a odhadovaný dopad na zabezpečení dodávek plynu v rizikové skupině; uveďte, jak projekty infrastruktury zohledňují desetiletý plán rozvoje sítě pro celou Unii vypracovaný sítí ENTSOG podle čl. 8 odst. 10 nařízení (ES) č. 715/2009. 8. Povinnosti veřejné služby týkající se zabezpečení dodávek Uveďte stávající povinnosti veřejné služby týkající se zabezpečení dodávek a stručně je popište (pro podrobnější informace použijte přílohy). Vysvětlete jasně, kdo musí takové povinnosti splnit a jak. Případně popište, jak a kdy by se tyto povinnosti veřejné služby začaly uplatňovat. 9. Konzultace se zúčastněnými subjekty V souladu s čl. 8 odst. 2 tohoto nařízení popište mechanismus použitý pro vypracování plánu a plánu pro stav nouze a výsledky konzultací provedených v této souvislosti, a to s uvedením: plynárenských podniků; příslušných organizací zastupujících zájmy domácností; příslušných organizací zastupujících zájmy průmyslových odběratelů plynu, včetně výrobců elektřiny; národního regulačního orgánu. 10. Regionální rozměr Uveďte jakékoli vnitrostátní okolnosti a opatření relevantní pro zabezpečení dodávek, jež nejsou zahrnuty do předchozích částí plánu. Uveďte, jak byly zohledněny případné připomínky obdržené v návaznosti na konzultace uvedené v čl. 8 odst. 2. 11.1. Výpočet N – 1 na úrovni rizikové skupiny, pokud se tak dohodly příslušné orgány rizikové skupiny výpočet vzorce N – 1 na úrovni rizikové skupiny; uveďte případné metodiky a předpoklady používané pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy). 11.2. Mechanismus vypracovaný pro spolupráci Popište mechanismus používaný pro spolupráci mezi členskými státy v příslušných rizikových skupinách, včetně vypracování přeshraničních opatření v plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze. Popište mechanismus používaný pro spolupráci s jinými členskými státy na koncipování a přijetí ustanovení nezbytných pro použití článku 13. 11.3. Preventivní opatření Popište preventivní opatření, která jsou zavedena nebo mají být přijata v rizikové skupině nebo v důsledku regionálních dohod: popište každé z preventivních opatření přijatých pro zjištěné riziko podle posouzení rizik, včetně popisu: jejich dopadu na členské státy v rizikové skupině; jejich dopadu na životní prostředí;

https://iudictum.cz/16266/5-as-88-2011-91

5 As 88/2011 - 91 — Nejvyšší správní soud — Iudictum.cz 5 As 88/2011 - 91 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové, soudkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudce JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: Ing. T. M., proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství České republiky, se sídlem v Praze 1, Těšnov 17, 117 02, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2011, č. j. 10 Ca 277/2009 - 25, Žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností napadá v záhlaví označený rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Ústředního pozemkového úřadu ze dne 25. 6. 2009, č. j. 21594/08-13300; tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání a zároveň potvrzeno rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Příbram ze dne 3. 6. 2009, č. j. 818/09, R IV 18/09, kterým byla odmítnuta žádost stěžovatele o poskytnutí informace. Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti podané proti rozsudku Městského soudu v Praze věcně jednat a musel ji odmítnout z důvodu nesplnění podmínky řízení, a to povinného zastoupení stěžovatele v řízení před Nejvyšším správním soudem. Podle ustanovení § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.) musí být stěžovatel zastoupen v řízení o kasační stížnosti advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Přípisem městského soudu ze dne 13. 6. 2011, č. j. 10 Ca 277/2009 - 56, byl stěžovatel vyzván, aby ve lhůtě jednoho měsíce od obdržení přípisu předložil soudu alespoň v úředně ověření kopii písemný průkaz plné moci udělený advokátovi, popřípadě pověření a doklad o tom, že stěžovatel sám má právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Na uvedené reagoval stěžovatel žádostí o prodloužení lhůty k předložení plné moci advokátovi. Městský soud stěžovateli přípisem ze dne 13. 6. 2011 (doručeným stěžovateli dne 17. 6. 2011) vyhověl a lhůtu prodloužil, a to do 15. 8. 2011. Stěžovatel však nedostatek povinného zastoupení v řízení o kasační stížnosti neodstranil, a to i přes výslovné upozornění soudu na možnost odmítnutí návrhu. Vzhledem k tomu, že nedostatek zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti je nedostatkem podmínky řízení, který nebyl odstraněn, Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než kasační stížnost stěžovatele podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 120 s. ř. s. odmítnout. Zdroj: Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2011, sp. zn. 5 As 88/2011 - 91, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

http://docplayer.cz/18926078-Navrh-opatreni-obecne-povahy.html

Návrh OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY - PDF Download "Návrh OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY" Eduard Rudolf Rohla 1 Návrh OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) jako příslušný správní orgán podle ustanovení 9 odst. 1 zákona č. 201/ 2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, (dále jen zákon ), v souladu s ustanovením 171 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), vydává Program zlepšování kvality ovzduší aglomerace Praha - CZ01 Úplné znění Programu zlepšování kvality ovzduší aglomerace Praha - CZ01 (dále jen Program ) je uvedeno v příloze, která tvoří nedílnou součást tohoto opatření obecné povahy. Cílem Programu je dle 9 odst. 1 zákona dosáhnout požadované kvality ovzduší pro znečišťující látky, jejichž imisní limity jsou uvedeny v bodu 1 a 3 přílohy č. 1 zákona, tuto kvalitu udržet či ji dále zlepšovat a to na celém území aglomerace Praha - CZ01 (dále jen aglomerace CZ01 - Praha ). Program je strukturován a formálně zpracován ve shodě s požadavky přílohy č. 5 k zákonu. Obsahuje podrobné geografické a demografické informace, popis kvality ovzduší v dané oblasti včetně detailní analýzy příčin nevyhovujícího stavu kvality ovzduší v oblasti. Součástí Programu je popis dosud přijatých opatření a realizovaných aktivit ke zlepšení kvality ovzduší a zejména popis souboru nových opatření včetně návrhu jejich financování. Stránka 1 z 8 2 I. Emisní stropy v aglomeraci CZ01 - Praha 1) Emisní stropy pro vybranou skupinu stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 2 zákona Program nestanoví emisní stropy pro skupiny vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. 2) Emisní strop pro silniční dopravu Hodnota emisního stropu pro silniční dopravu k roku 2020 v zastavěném území (ve smyslu stavebního zákona) v aglomeraci CZ01 Praha je uvedena v následující tabulce. Zastavěné území obce Emisní strop pro PM 10 vyjádřený jako procentní snížení emisí z dopravy oproti současnému stavu (stav k roku 2011 = 100 %) Praha 60% II. Stacionární zdroje, u nichž byl identifikován významný příspěvek k překročení imisního limitu v aglomeraci CZ01 - Praha Lokalita IDFPROV Lokalita Název Radotín Pořadové číslo zdroje dle Kód dle přílohy č. 2 SPE 2 k zákonu Českomoravský cement, závod Králův Dvůr- Radotín, provozovna Radotín Českomoravský cement, závod Králův Dvůr- Radotín, provozovna Radotín Zbraslav IDFPROV Název Pořadové číslo zdroje dle SPE Kód dle přílohy č. 2 k zákonu KÁMEN Zbraslav, spol. s.r.o. - Praha, Žitavského KÁMEN Zbraslav betonárna Zbraslav * * ) předpoklad ukončení provozu. 1 IDFPROV = kód identifikace provozovny 2 SPE = souhrnná provozní evidence Stránka 2 z 8 3 III. Doporučená opatření ke snížení emisí a ke zlepšení kvality ovzduší v aglomeraci CZ08A - OV/KA/FM Kód opatření AA1 AA2 AB1 Název opatření Gesce Termín Parkovací politika (omezení a zpoplatnění parkování v centrech měst) Ekonomická podpora (dotace) provozu veřejné hromadné dopravy Realizace páteřní sítě kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu MD, MMR AB3 Odstraňování bodových problémů na komunikační síti, MD AB4 Výstavba a rekonstrukce železničních tratí, MD AB5 Výstavba a rekonstrukce tramvajových a trolejbusových tratí AB6 Odstavná parkoviště, systémy Park&Ride a Kiss&Ride AB7 Nízkoemisní zóna AB8 Selektivní nebo úplné zákazy vjezdu AB9 Integrované dopravní systémy, MD AB10 Zvyšování kvality v systému veřejné dopravy AB11 Zajištění preference MHD AB12 Rozvoj alternativních pohonů ve veřejné dopravě AB13 Podpora cyklistické dopravy AB14 Podpora pěší dopravy AB15 Zvýšení plynulosti dopravy v intravilánu AB16 Úklid a údržba komunikací, MD AB17 Omezení prašnosti výsadbou liniové zeleně, MD AB18 AB19 Omezování emisí z provozu vozidel města a jeho organizací Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonů v automobilové dopravě AC1 Podpora carsharingu BB2 Snižování prašnosti v areálech průmyslových podniků, pořízení techniky pro omezení fugitivních emisí ze skládkování/skládek/z volného prostranství/z manipulace se sypkými materiály BD1 Zpřísňování/stanovování podmínek provozu BD2 Minimalizace imisních dopadů provozu nových stacionárních zdrojů (případně rekonstrukci stávajících zdrojů) v území BD3 Omezování prašnosti ze stavební činnosti CB1 Výsadba dřevin na plochách orné půdy Průběžně do Stránka 3 z 8 4 Kód opatření DB1 Název opatření Gesce Termín Podpora přeměny topných systémů v domácnostech Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie DB2 Snížení potřeby energie DB3 Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury rozšiřování sítí zemního plynu, CZT, MŽP/MPO EA1 Podmínky ochrany ovzduší pro veřejné zakázky, MŽP EA2 Podpora lokálních aktivit ke zlepšení kvality ovzduší EB1 Zpevnění povrchu nezpevněných komunikací a zvyšování podílu zeleně v obytné zástavbě EB2 Snižování vlivu průmyslových areálů na kvalitu ovzduší EC1 Informování a osvěta veřejnosti v otázkách ochrany ovzduší, MŽP ED1 Územní plánování Stránka 4 z 8 5 Odůvodnění V případě, že je v zóně nebo aglomeraci vymezené v příloze č. 3 k zákonu překročen imisní limit stanovený v bodech 1 až 3 v příloze č. 1 k zákonu, nebo v případě, že je imisní limit stanovený v bodu 1 překročen vícekrát, než je zde stanovený maximální počet překročení, zpracuje MŽP ve spolupráci s příslušným krajským úřadem nebo obecním úřadem do 18 měsíců od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k překročení imisního limitu, pro danou zónu nebo aglomeraci program zlepšování kvality ovzduší. MŽP ve spolupráci s příslušným krajským úřadem nebo obecním úřadem aktualizuje program zlepšování kvality ovzduší podle potřeby, nejméně však jednou za 3 roky. Podle 12 odst. 1 zákona při vydání stanoviska, závazného stanoviska a povolení provozu podle 11 odst. 1 až 3 zákona vychází ministerstvo, krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností z programů zlepšování kvality ovzduší a z úrovně znečištění znečišťujícími látkami, které mají stanoven imisní limit v bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Řešené znečišťující látky V aglomeraci CZ01 - Praha bylo monitorovacími stanicemi zaznamenáno překročení imisních limitů stanovených v bodě 1 a 3 přílohy č. 1 zákona pro níže uvedené znečišťující látky (řešené znečišťující látky ve smyslu Programu). MŽP proto v souladu s ustanovením 9 odst. 1 zákona zpracovalo pro tuto aglomeraci program zlepšování kvality ovzduší. Jedná se o následující řešené znečišťující látky: suspendované částice: o PM 10 - dochází k překračování imisního limitu pro 24hodinové koncentrace, dochází k překračování ročního imisního limitu, o PM 2,5 - dochází k překračování ročního imisního limitu, benzo(a)pyren: dochází k překračování ročního imisního limitu, NO 2 : dochází k překročování ročního imisního limitu. Ostatní znečišťující látky nejsou již delší časové období překračovány a nelze důvodně předpokládat, že by k překročení mělo v budoucnu dojít. Detailní popis stavu a vývoje kvality ovzduší i rozbor příčin zhoršené kvality ovzduší v aglomeraci CZ01 - Praha je obsahem kapitoly C.1 až C.7 Programu. Stránka 5 z 8 6 Postup zpracování Programu MŽP návrh Programu zpracovalo za spolupráce řady odborných subjektů a účasti krajských úřadů, vybraných obcí s rozšířenou působností, Asociace krajů ČR, Svazu měst a obcí ČR, nevládních organizací zastřešených asociací Zelený kruh, zástupců Ministerstva dopravy, zemědělství, průmyslu a obchodu, místního rozvoje, vnitra, zdravotnictví, vybraných provozovatelů stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Za účelem přípravy a projednání návrhu Programu byla vytvořena diskusní platforma tzv. Regionální řídící výbor. Regionální řídící výbor pro aglomeraci CZ01 - Praha se konal na Magistrátu hl. m. Prahy ve dnech a V rámci řídících výborů mohli výše uvedení členové uplatnit své připomínky ke všem podkladovým částem Programu, které jim byly pravidelně předkládány. Rovněž návrh Programu byl členům řídícího výboru poskytnut s možností zaslání písemných připomínek. Zároveň bylo uspořádáno průběžné konferenční vypořádání připomínek a komentářů k rozeslaným návrhům, které proběhlo dne v Praze. Na základě uplatněných a akceptovaných připomínek byl návrh Programu upraven. Jednotlivé připomínky byly vypořádány písemně a zaslány členům Regionálního řídícího výboru. Ad I) Emisní stropy v aglomeraci CZ01 Praha Emisní strop je, dle ustanovení 2 písm. j) zákona, nejvýše přípustné množství znečišťující látky vnesené do ovzduší za kalendářní rok. Ve shodě s přílohou č. 5 k zákonu jsou emisní stropy součástí opatření obsažených v Programu. Podle 9 odst. 3 zákona krajský úřad zohlední emisní stropy stanovené programem v podmínkách povolení provozu podle 11 odst. 2 písm. d) zákona a ministerstvo životního prostředí v podmínkách závazného stanoviska podle 11 odst. 1 písm. b) zákona. Emisní strop pro silniční dopravu Emisní strop pro silniční dopravu byl stanoven na základě posouzení souboru očekávaných efektů opatření ke snížení imisní zátěže z automobilové dopravy. Emisní strop byl stanoven pro suspendované částice PM10, u nichž je podíl dopravy na emisní a imisní zátěži nejvýraznější a nejvýraznější jsou tedy i efekty navržených opatření. Do stanovení vstupovaly pouze vybrané komunikace, vyčíslení emisí proto neslouží ke stanovení celkové emisní bilance, ale pouze pro získání relativní změny emisí mezi roky 2011 a Mezi vybrané komunikace (pro které je emisní strop počítán) nejsou zařazeny obchvatové komunikace, neboť jsou jedním ze zásadních opatření (vyvedení dopravy z intravilánu měst). Návrh emisního stropu následně vychází z předpokladu, že obchvaty by měly být vedeny převážně mimo zástavbu obcí, je proto stanoven pro emise z automobilové dopravy vedené v zastavěném území měst. Stránka 6 z 8 7 Emisní strop je stanoven relativně, jako procentuální hodnota emisí PM10 v roce 2020 oproti výchozímu roku Podrobný popis stanovení emisního stropu pro silniční dopravu je uveden v kapitole E.1.3 a E.1.4 Programu. Ad II) Stacionární zdroje, u nichž byl identifikován významný příspěvek k překročení imisního limitu v aglomeraci CZ01 - Praha Krajský úřad prověří možnost zpřísnění nebo stanovení dalších specifických emisních limitů, doplňujících technických podmínek provozu nebo emisních stropů u stacionárních zdrojů, u kterých byl při zpracování Programu identifikován významný příspěvek k překročení imisního limitu stanoveného v bodech 1 až 3 přílohy č. 1 zákona. V Programu byly označeny jako vyjmenované stacionární zdroje s významným příspěvkem k překročení imisního limitu ty vyjmenované stacionární zdroje, které leží v obci s rozšířenou působností s překročeným imisním limitem a u nichž byl identifikován imisní příspěvek k ročním koncentracím PM10 přesahující hodnotu 4 µg/m3. Zvolená hodnota 4 µg/m 3 zajišťuje, že ve skupině významných vyjmenovaných stacionárních zdrojů budou zahrnuty všechny zdroje, které emitují nezanedbatelné množství emisí (tj. z výběru vypadly vyjmenované zdroje, které emitují v řádech kg emisí TZL za rok, jejichž regulace je bezpředmětná, jelikož by nepřinesla kýžený výsledek v podobě snížení imisní zátěže). Hodnota dále zajišťuje, že množství významných stacionárních zdrojů je administrativně uchopitelné a v praxi je tedy jejich regulace odpovědnými orgány proveditelná. V neposlední řadě se jedná o hodnotu, která minimalizuje vliv chyby rozptylového modelu, do kterého byly zahrnuty nejen emise vykazované nýbrž i emise fugitivní, které se v současnosti nevykazují. Ad III) Opatření ke snížení emisí a ke zlepšení kvality ovzduší v aglomeraci CZ01 - Praha Opatření ke snížení emisí a ke zlepšení kvality ovzduší byla stanovena dle jejich relevance a přínosů. Realizace doporučených opatření je plně v souladu s kompetencemi a příslušností jednotlivých orgánů veřejné správy. Pro jednotlivá opatření byl vyhodnocen jejich přínos a byly vytipovány lokality, kde by implementace těchto opatření byla nejvhodnější vzhledem k existujícím příčinám zhoršené kvality ovzduší v uvedených územích. Pro navržená opatření jsou rovněž zhodnoceny jejich synergické efekty současné realizace s jinými souvisejícími opatřeními. Stránka 7 z 8 8 Vyhodnocení SEA k Programu Rozhodnutí o námitkách uplatněných k programu a jejich zdůvodnění Vyhodnocení připomínek... Poučení Do opatření obecné povahy a jeho odůvodnění může podle 173 odst. 1 správního řádu každý nahlédnout u správního orgánu, který opatření obecné povahy vydal. Podle ustanovení 173 odst. 1 správního řádu opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky na úřední desce MŽP. Proti opatření obecné povahy nelze podle 173 odst. 2 správního řádu podat opravný prostředek. Přílohy, které jsou nedílnou součástí opatření obecné povahy: Program zlepšování kvality ovzduší aglomerace Praha - CZ01 Rozdělovník: 1. Úřední deska MŽP Vyvěšeno: xx. xx Sejmuto: xx.xx Elektronická úřední deska Ministerstva životního prostředí Vyvěšeno: xx. xx Sejmuto: xx. xx Magistrát hlavního města Prahy Vypraveno dne: xx. xx Stránka 8 z 8 N platnost Návrh OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) jako příslušný správní orgán podle ustanovení 9 odst. 1 zákona č. 201/ 2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, Č.j.: 24441/ENV/16 V Praze dne 14. dubna 2016 OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) jako příslušný správní orgán podle ustanovení 9 odst. 1 zákona č. 201/ 2012 Sb., o Neznámá platnost Návrh OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) jako příslušný správní orgán podle ustanovení 9 odst. 1 zákona č. 201/ 2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném Platný podpis V Praze dne 10. července 2015 VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Zveřejnění návrhu opatření obecné povahy o vydání Programu zlepšování kvality ovzduší zóna Severozápad - CZ04 a výzva k uplatnění připomínek OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY. Program zlepšování kvality ovzduší. aglomerace Praha - CZ01 č. j. 34224/ENV/16 V Praze dne 26. května 2016 OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) jako příslušný správní orgán podle ustanovení 9 odst. 1 zákona č. 201/ 2012 Sb., o Č.j.: 35848/ENV/16 V Praze dne 26. května 2016 OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) jako příslušný správní orgán podle ustanovení 9 odst. 1 zákona č. 201/ 2012 Sb., o \h$ful^ * S00RP00PHIIQ. 27. dubna 2016 12145/ENV/16 Ing. Říčan 267 122 486. V Praze dne Cj.: Vyřizuje: Tel.: ODESILATEL: ADRESÁT: S00RP00PHIIQ \h$ful^ * Ministerstvo životního prostředí ODESILATEL: Mgr. Evžen Doležal ředitel odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Ministerstvo životního prostředí Vršovická Seminář Prioritní osa 2 Specifický cíl 2.2. Stávající a připravovaná legislativa. Kurt Dědič, Jakub Achrer, Pavel Gadas Seminář Prioritní osa 2 Specifický cíl 2.2. Stávající a připravovaná legislativa Kurt Dědič, Jakub Achrer, Pavel Gadas Obsah Kvalita ovzduší v ČR Národní program snižování emisí Programy zlepšování kvality Zkušeností z implementací Programu zlepšení kvality ovzduší z pohledu krajského úředníka Zkušeností z implementací Programu zlepšení kvality ovzduší z pohledu krajského úředníka Zpracoval: Marek Bruštík Datum: 9.11.2016 Obsah Programy zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji Opatření Program zlepšování kvality ovzduší, zóna CZ02 Střední Čechy 78 Tabulka 33: Úplná emisní bilance v členění dle přílohy 2 zákona, zóna CZ02 Střední Čechy, rok 2011 Emise znečišťujících látek Zóna/aglomerace Skupina zdrojů Specifikace skupiny PM 2,5 PM 10 NO x SO 2 VOC V Praze dne 27. května 2016 OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) jako příslušný správní orgán podle ustanovení 9 odst. 1 zákona č. 201/ 2012 Sb., o ochraně ovzduší, v Příloha č. 2 k opatření obecné povahy č.j.: 23967/ENV/16 Použité zkratky: PZKO = Program zlepšování kvality ovzduší aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek CZ08A OOP = opatření obecné povahy BAT = nejlepší dostupné technologie zákon = zákon č. 201/2012 Sb., V Praze dne 23. května 2016 OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) jako příslušný správní orgán podle ustanovení 9 odst. 1 zákona č. 201/ 2012 Sb., o ochraně ovzduší, v č. j.: 23967/ENV/16 V Praze dne 14. dubna 2016 OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) jako příslušný správní orgán podle ustanovení 9 odst. 1 zákona č. 201/ 2012 Sb., o V Praze dne 25. května 2016 OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) jako příslušný správní orgán podle ustanovení 9 odst. 1 zákona č. 201/ 2012 Sb., o ochraně ovzduší, v KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ A AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ A AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU s. r. o. ATEM Ateliér ekologických modelů, s.r.o. Mgr. Jan Karel PODMÍNKY UPLATNĚNÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ V PROJEKTOVÉ PŘÍPRAVĚ Program zlepšování kvality ovzduší zóna Moravskoslezsko - CZ08Z Č. j.: 24441/ENV/16 V Praze dne 14. dubna 2016 OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) jako příslušný správní orgán podle ustanovení 9 odst. 1 zákona č. 201/ 2012 Sb., o Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Přerov CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Přerov () Závěrečné shrnutí ZADAVATEL: MĚSTO PŘEROV ZPRACOVAL: EKOTOXA OPAVA s.r.o. AUTORSKÝ KOLEKTIV: NĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA SEVEROVÝCHOD CZ05 KVĚTEN, 2016 ČERVEN, 2015 NĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR Název dokumentu: PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ Zóna Platný podpis Č.j.: 32028/ENV/16 V Praze dne 11. května 2016 OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) jako příslušný správní orgán podle ustanovení 9 odst. 1 zákona č. 201/ V Praze dne 18. května 2016 OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) jako příslušný správní orgán podle ustanovení 9 odst. 1 zákona č. 201/ 2012 Sb., o ochraně ovzduší, v Opatření ke zlepšování ovzduší Jihomoravského kraje - Identifikace typových regionálních projektů, PO 2, OPŽP 2014+ Opatření ke zlepšování ovzduší Jihomoravského kraje - Identifikace typových regionálních projektů, PO 2, OPŽP 2014+ Ing. Tomáš Helán Jihomoravský kraj Brno, 19. 10. 2015 JIHOMORAVSKÝ KRAJ ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA ZVEŘEJŇUJE. Návrh opatření obecné povahy o vydání Programu zlepšování kvality ovzduší zóna Severovýchod - CZ05. V Praze dne 17. července 2015 VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Zveřejnění návrhu opatření obecné povahy o vydání Programu zlepšování kvality ovzduší zóna Severovýchod - CZ05 a výzva k uplatnění připomínek a námitek Ministerstvo PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA STŘEDNÍ MORAVA CZ07 ČERVENEC, 2015 Název dokumentu: PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ Zóna Střední Morava CZ07 Datum schválení: červenec 2015 Odpovědné orgány, VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA ZVEŘEJŇUJE. Návrh opatření obecné povahy o vydání Programu zlepšování kvality ovzduší zóna Moravskoslezsko - CZ08Z. Platný podpis V Praze dne 14. července 2015 VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Zveřejnění návrhu opatření obecné povahy o vydání Programu zlepšování kvality ovzduší zóna Moravskoslezsko - CZ08Z a výzva k uplatnění připomínek Programy zlepšování kvality ovzduší z pohledu krajského úředníka. Ing. Tomáš Helán Jihomoravský kraj Programy zlepšování kvality ovzduší z pohledu krajského úředníka Ing. Tomáš Helán Jihomoravský kraj Brno, 13.02.2017 OBSAH: Zákon o ochraně ovzduší a PZKO historie a současnost PZKO - Programy zlepšování Aktualizace části Studie proveditelnosti nízkoemisní zóny v podmínkách hl. m. Prahy. Manažerská zpráva Aktualizace části Studie proveditelnosti nízkoemisní zóny v podmínkách hl. m. Prahy Manažerská zpráva Brno, srpen 2015 Aktualizace části Studie proveditelnosti nízkoemisní zóny v podmínkách hl. m. Prahy VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA ZVEŘEJŇUJE. Návrh opatření obecné povahy o vydání Programu zlepšování kvality ovzduší zóna Jihovýchod - CZ06Z. V Praze dne 17. července 2015 VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Zveřejnění návrhu opatření obecné povahy o vydání Programu zlepšování kvality ovzduší zóna Jihovýchod - CZ06Z a výzva k uplatnění připomínek a námitek Ministerstvo 1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 4 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 5 2 ZÁKLADNÍ INFORMACE... 6 3 INFORMACE O LOKALITĚ, KTEROU PROJEKT ŘEŠÍ... 1 Obsah 1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 4 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 5 2 ZÁKLADNÍ INFORMACE... 6 NÁZEV PROJEKTU/ŽADATEL... 6 MÍSTO REALIZACE... 6 NÁZEV KRAJE... 6 NÁZEV MÍSTNĚ PŘÍSLUŠNÉHO STAVEBNÍHO ÚŘADU... STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR Program zlepšování kvality ovzduší STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR Program zlepšování kvality ovzduší Ochrana ovzduší ve státní správě IX Hrotovice 23. 24. 10. 2014 Řešitelský tým Programu zlepšování kvality VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA ZVEŘEJŇUJE. Návrh opatření obecné povahy o vydání Programu zlepšování kvality ovzduší zóna Jihozápad - CZ03. V Praze dne 16. července 2015 VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Zveřejnění návrhu opatření obecné povahy o vydání Programu zlepšování kvality ovzduší zóna Jihozápad - CZ03 a výzva k uplatnění připomínek a námitek Ministerstvo Střednědobá strategie ochrany ovzduší Národní program snižování emisí ČR Střednědobá strategie ochrany ovzduší Národní program snižování emisí ČR SEKCE OCHRANY KLIMATU A OVZDUŠÍ MŽP Odbor ochrany ovzduší Ing. Jan Kužel Obsah Analýza současné situace Cíle Programu Zásady a strategie KONEČNÁ VERZE ENVIROS, s.r.o. - ČERVEN 2009 Statutární město Brno PROGRAMOVÝ DODATEK K INTEGROVANÉMU PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ Název publikace Referenční číslo Programový dodatek k Integrovanému Příloha č. 2 Velké fiše prioritních opatření Obsah Příloha č. 2 Velké fiše prioritních opatření Obsah Ochrana ovzduší... 2 Odpadové hospodářství... 21 Vodní hospodářství... 25 Energetika... 39 Ochrana přírody a krajiny... 43 Zemědělství a venkov... 48 R O Z H O D N U T Í. o změně č. 5 integrovaného povolení KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Škroupova 18, 306 13 Plzeň Naše č. j.: ŽP/180/14 Spis. zn.: ZN/1533/ŽP/05 Počet listů: 11 Počet příloh: 1 Počet listů příloh: 10 Vyřizuje: Mgr. Jaroslav Zlepšeníkvality ovzdušív příhraniční oblasti Česka a Polska. Ing. David Kupka Zlepšeníkvality ovzdušív příhraniční oblasti Česka a Polska Ing. David Kupka Zaměření studie Snižování emisí TZL v obci Znečišťující látka: prachové částice frakce PM10 a PM2,5 Zdroj znečištění: spalovací Č.j.: 34566/ENV/16 V Praze dne 23. května 2016 OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) jako příslušný správní orgán podle ustanovení 9 odst. 1 zákona č. 201/ 2012 Sb., o VEREJNA VYHLASKA o vydani opatrenf obecne povahy VEREJNA VYHLASKA o vydani opatrenf obecne povahy Obecnf urad v souladu s ustanoveninn 25 odst. 2 zakona c.500/2004 Sb., spravni rad, ve znenf pozdejsich predpisu, oznamuje vydanf Opatrenf obecne povahy Podpora rozvoje alternativních pohonů v dopravě Podpora rozvoje alternativních pohonů v dopravě Východiska Až čtvrtina znečištění ovzduší v ČR pochází z dopravy, ve velkých městech dokonce z více než 50 % Nejproblematičtější jsou NO x, benzo(a)pyren Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc Čj.: KUOK 40723/2016 Olomouc 29. 4. 2016 SpZn: KÚOK/26105/2016/OŽPZ/7232 Vyřizuje: Ing. Zdeňka Kotrášová, List 1 - Provozovatel / provozovna Souhrnná provozní evidence za rok:... List 1 - Provozovatel / provozovna Souhrnná provozní evidence za rok:... 1. Údaje o provozovateli Název provozovatele (obchodní jméno nebo jméno a příjmení): IČO 1) Ulice číslo popisné číslo organizační Tisková konference MŽP a MZ na téma Znečišťování ovzduší pocházejícího z vytápění domácností a s tím spojených zdravotních rizik Tisková konference MŽP a MZ na téma Znečišťování ovzduší pocházejícího z vytápění domácností a s tím spojených zdravotních rizik Analýza současné situace bilance emise 12% 11% 5% 11% 38% 20% 3% 1.A.1 Veřejná VYHLÁŠKA. ovzduší veřejnosti. Předmět úpravy VYHLÁŠKA č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně Souhrn Český hydrometeorologický ústav, pobočka Plzeň Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně Souhrn Zpracovatel: ČHMÚ pobočka Plzeň Plzeň 2010 Úvod Cílem dokumentu Aktualizace program ke Váš dopis značky/ze dne Číslo jednací Vyřizuje/telefon V Jihlavě dne KUJI 76226/2012/OZP/Fr Mgr. Fryš/564 602 504 14.11.2012 A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Dolní Chabry B. STATISTIKA - ČSÚ P O L I Č K A LOKALITA MÁNESOVA Regulační plán ZMĚNA č. 3 A. TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY RP ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: [email protected] ROZHODNUTÍ ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ DORUČOVANÉ VEŘEJNOU VYHLÁŠKOU. Výstavba závodu kovových střížek MONEA COIN TECHNOLOGY s.r.o. Praha: 12. 1. 2016 Praha: Číslo jednací: Spisová značka: Vyřizuje: Značka: 15. 6. 2016 079221/2016/KUSK SZ_073794/2016/KUSK/5 Žák / 257280-539, [email protected] OŽP/Zk dle rozdělovníku ROZHODNUTÍ ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO SWOT analýza Ústeckého kraje pro potřeby projektu TAB SWOT analýza Ústeckého kraje pro potřeby projektu TAB Krajský úřad Ústeckého kraje a stakeholdeři únor 2013 1. Úvod SWOT analýza byla zpracována v rámci projektu TAB Take Breath! - Adaption actions to PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA JIHOVÝCHOD CZ06Z PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA JIHOVÝCHOD CZ06Z KVĚTEN, 2016 Název dokumentu PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ Zóna Jihovýchod - CZ06Z Datum schválení květen 2016 Odpovědné orgány, jména a adresy

https://rejstriky.finance.cz/firma-spolecenstvi-vlastniku-jednotek-pro-dum-c-p-238-239-vrchlickeho-litomerice-28732898

Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 238-239, Vrchlického, Litoměřice Litoměřice - Předměstí IČO 28732898 kontakty (06.12.2019) | Finance.cz Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 238-239, Vrchlického, Litoměřice Litoměřice - Předměstí IČO: 28732898 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 238-239, Vrchlického, Litoměřice, která sídlí v obci Litoměřice - Předměstí a bylo jí přiděleno IČO 28732898. Firma s názvem Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 238-239, Vrchlického, Litoměřice se sídlem v obci Litoměřice - Předměstí byla založena v roce 2010. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 5 osob. Základní údaje o Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 238-239, Vrchlického, Litoměřice IČO: 28732898 Krajský soud v Ústí nad Labem 26.10.2010 S 5207 28732898 Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 238-239, Vrchlického, Litoměřice Společenství vlastníků jednotek 26.10.2010 Aktuální kontaktní údaje Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 238-239, Vrchlického, Litoměřice Kontakty na Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 238-239, Vrchlického, Litoměřice IČO: 28732898 Vrchlického 238 , 412 01 Litoměřice - Předměstí Česká republika Litoměřice - Předměstí, Vrchlického 238/2, PSČ 41201 26.10.2010 Vrchlického 238/2, Litoměřice 412 01 Obory činností Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 238-239, Vrchlického, Litoměřice IČO: 28732898 správa domu 26.10.2010 Vedení firmy Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 238-239, Vrchlického, Litoměřice IČO: 28732898 Ivan Dvořák 13.10.2015 Vrchlického 239 , 412 01 Litoměřice Česká republika Vrchlického 239/6, Předměstí, 412 01 Litoměřice Bohdan Schimik 13.10.2015 Jana Hromasová 6.7.2016 Kubínova 438/6, Pokratice, 412 01 Litoměřice Bořivoj Šourek 26.10.2010 - 18.12.2010 od 6.9.2010 do 3.11.2010 Vrchlického 239 , 412 01 Litoměřice - Předměstí Česká republika Litoměřice - Předměstí, Vrchlického 239/8, PSČ 41201 Ivan Dvořák 26.10.2010 - 13.10.2015 od 6.9.2010 do 23.6.2015 Litoměřice - Předměstí, Vrchlického 239/6, PSČ 41201 Jana Hromasová 26.10.2010 - 13.10.2015 Litoměřice - Předměstí, Vrchlického 238/4, PSČ 41201 Eva Kracíková 26.10.2010 - 13.10.2015 Bohdan Schimik 16.4.2011 - 13.10.2015 od 11.2.2011 do 23.6.2015 Jana Hromasová 13.10.2015 - 5.12.2015 Vrchlického 238 , 412 01 Litoměřice Česká republika Vrchlického 238/4, Předměstí, 412 01 Litoměřice Jana Hromasová 5.12.2015 - 6.7.2016 Bojská 1859 , 412 01 Litoměřice Česká republika Bojská 1859/5, Předměstí, 412 01 Litoměřice Sbírka Listin Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 238-239, Vrchlického, Litoměřice IČO: 28732898 S 5207/SL 15 stanovy společnosti Krajský soud v Ústí nad Labem 23.6.2015 2.10.2015 15.10.2015 14 S 5207/SL 14 rozhod. o statut. orgánu zápis ze schůze výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 22.7.2015 2.10.2015 15.10.2015 2 S 5207/SL 13 rozhod. o statut. orgánu zápis ze shromáždění Krajský soud v Ústí nad Labem 23.6.2015 2.10.2015 15.10.2015 5 S 5207/SL 12 účetní závěrka [2014] Krajský soud v Ústí nad Labem 13.7.2015 15.7.2015 4 S 5207/SL 11 účetní závěrka [2013] Krajský soud v Ústí nad Labem 7.2.2014 1.10.2014 24.10.2014 4 S 5207/SL 10 účetní závěrka [2012] Krajský soud v Ústí nad Labem 31.1.2013 30.9.2013 30.9.2013 4 S 5207/SL 9 účetní závěrka - 2011 Krajský soud v Ústí nad Labem 8.2.2012 13.8.2012 15.8.2012 4 S 5207/SL 8 podpisové vzory - B.Schimik Krajský soud v Ústí nad Labem 22.3.2011 29.4.2011 1 S 5207/SL 7 rozhod. o statut. orgánu - zápis ze shromáždění Krajský soud v Ústí nad Labem 11.2.2011 22.3.2011 29.4.2011 4 S 5207/SL 6 podpisové vzory - člen výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 21.3.2011 21.3.2011 1 S 5207/SL 5 rozhod. o statut. orgánu - zápis ze shromáždění Krajský soud v Ústí nad Labem 11.2.2011 21.3.2011 21.3.2011 4 S 5207/SL 4 rozhod. o statut. orgánu - odstoupení z funkce Krajský soud v Ústí nad Labem 4.10.2010 25.11.2010 27.12.2010 1 S 5207/SL 3 podpisové vzory - členů výboru 4x Krajský soud v Ústí nad Labem 14.9.2010 21.9.2010 2.11.2010 4 S 5207/SL 2 rozhod. o statut. orgánu - zápis ze schůze výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 6.9.2010 21.9.2010 2.11.2010 1 S 5207/SL 1 notářský zápis - NZ 113/2010- stanovy Krajský soud v Ústí nad Labem 6.9.2010 21.9.2010 2.11.2010 17 Hodnocení Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 238-239, Vrchlického, Litoměřice Výpis dat pro firmu Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 238-239, Vrchlického, Litoměřice obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 238-239, Vrchlického, Litoměřice, 28732898 na obchodním rejstříku Společenství pro dům Horní Město č.p. 238, 239 - 27761673 - Horní Město 238 Společenství vlastníků pro dům ulice Vrchlického č. p. 270, 412 01 Litoměřice - 28740777 - Litoměřice , ul. Vrchlického č.p. 270

http://kraken.slv.cz/21Cdo1873/2008

21 Cdo 1873/2008 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce V. H., zastoupeného advokátem, proti žalované I. CZ, s.r.o., zastoupené advokátkou, o 71.004,- Kč s úroky z prodlení, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 61 C 150/99, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. května 2007 č.j. 15 Co 393/2005-149, takto: Rozsudek krajského soudu se ve výroku, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že se žaloba o zaplacení částky 41.158,- Kč zamítá, zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Žalobce se domáhal, aby byla žalované (její právní předchůdkyni I. N. P., s.r.o., uložena povinnost zaplatit mu celkem 71.004,- Kč jako náhradu nevyplacené složky mzdy a náhradu cestovních výdajů. Žalobu odůvodnil zejména tím, že součástí pracovní smlouvy bylo ujednání o mzdových podmínkách, podle něhož byl žalobce povinen plnit měsíční plán podepsaných smluv o dílo ve výši 60.000,- Kč , žalovaná však odmítá zaplatit nedoplatky další složky mzdy za roky 1998 a 1999 ve výši 41.158,- Kč, tzv. provize, která jak žalobce zdůrazňuje v žádném případě nebyla omezena jen na splnění výše uvedeného plánu a byla pouze odstupňována na základě dosažených výsledků . Žalovaná dále odmítá vyplatit žalobci cestovní náhrady za období od dubna 1998 do května 1999 ve výši 29.846,- Kč, jejichž úprava byla ve společnosti řešena paušálem pro jednotlivé obchodní zástupce . Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 16.11.2000 č.j. 61 C 150/99-66 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 13.125,- Kč k rukám advokátky JUDr. P. M. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že, vycházel-li žalobce z toho, že plán splnil při dosažení výkonu ve výši 60.000,- Kč , nebyly jeho závěry správné, neboť ze mzdového ujednání logicky vyplývá , že stanovená částka 60.000,- Kč, pokud nebude stanoven limit nižší, bude částkou minimální . Tento závěr dovodil jednak z dalšího ujednání mzdového výměru, v němž je uvedeno, že obchodnímu zástupci může vzniknout i nárok na bonus, který je vázán na dosažení minimálně 100% plnění měsíčního plánu prodeje, který bude v minimální výši 100.000,- Kč , a rovněž ze zjištění, že každému zaměstnanci byl na konci měsíce stanoven osobní měsíční plán pro měsíc další , když i sám žalobce připustil, že mu byl oznamován jiný limit než 60.000,- Kč, on jej však nebral na vědomí, protože nepracoval v úkolové mzdě . Ohledně náhrady cestovních nákladů dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalobce neprokázal, že by mu vznikl měsíčně nárok na vyplacení částky 4.414,- Kč na cestovních náhradách , neboť žalovaný nejednal v rozporu s právními předpisy a náhradu cestovních nákladů vyplácel paušální částkou . K odvolání žalobce Krajský soud v Brně usnesením ze dne 15.3.2004 č.j. 37 Co 108/2001-74 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že závěr soudu prvního stupně o výkladu ujednání o mzdě je nesprávný, a je naopak toho názoru, že měsíční plán byl stanoven 60.000,- Kč, výjimečně mohl být stanoven pod tuto hranici . Ohledně posouzení žalobcova nároku na cestovní náhrady vytknul soudu prvního stupně, že jeho odůvodnění je nepřesvědčivé , neboť se zejména nezabýval obsahem směrnic I. K., na které odkazuje bod 08 pracovní smlouvy , a že tedy bude třeba posoudit, zda ujednání po bodem 08 není ujednáním o dalších podmínkách, na kterých mají účastníci zájem . Městský soud v Brně poté rozsudkem ze dne 28.6.2005 č.j. 61 C 150/99-110 žalované uložil, aby zaplatila žalobci 41.158,- Kč s 11% úrokem z prodlení, ohledně částky 29.846,- Kč s 11% úrokem z prodlení žalobu zamítl, a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.341,- Kč. Vázán právním názorem odvolacího soudu dospěl soud prvního stupně k závěru, že vzhledem k povaze a obsahu ujednání mezi žalobcem a žalovanou v pracovní smlouvě má žalobce nárok na částku ve výši 41.158,- Kč, která představuje část provizí náležející žalobci za měsíce duben, květen, červenec, říjen a listopad r. 1998 a za měsíce únor, březen, duben a květen r. 1999. Ohledně částky 29.846,- Kč za cestovní náhrady dospěl k závěru, že žalovaná byla oprávněna formou vnitřního předpisu určovat v souladu se zákonem způsob určení a výši paušálu, jímž byly žalobci (a ostatním obchodním zástupcům) vyúčtovávány cestovní náhrady , a že platnou směrnicí upravující výši a způsob výpočtu paušálu byla směrnice č. 08/98 , kterou byla zrušena směrnice I. K., podle níž žalobce svůj nárok odvíjel . K odvolání obou účastníků Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 29.5.2007 č.j. 15 Co 393/2005-149 rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu ohledně částky 41.158,- Kč s příslušenstvím zamítl, ve zbývající části, ohledně povinnosti zaplatit žalobci částku 29.846,- Kč s příslušenstvím a náklady řízení rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud v odlišném složení dospěl k jinému právnímu posouzení pracovní smlouvy a platových podmínek žalobce a ztotožnil se tak s názorem soudu prvního stupně, který tento vyslovil již v rozsudku ze dne 16.11.2000. Odvolací soud má za to, že z celého obsahu mzdového výměru logicky vyplývá, že částka 60.000,- Kč je částkou minimální, které má obchodní zástupce dosáhnout při sjednávání smluv o dílo . Žalobce sám připustil, že mu byl měsíčně oznamován jiný limit, než částka 60.000,- Kč , přičemž jeho námitky o tom, že nepracoval v úkolové mzdě soud neshledal důvodnými. Podle názoru odvolacího soudu žalovaná navíc na základě listinných důkazů prokázala výši oznamovaných měsíčních plánů a také skutečnou výši plnění plánu žalobcem i výpočet provize či přiznání bonusu a uplatnění srážek . Závěr soudu prvního stupně o nároku žalobce na proplacení cestovních náhrad je však předčasný . K názoru, že žalovaná vůči žalobci nemá dluh z titulu proplacení cestovních náhrad, nestačí podle názoru odvolacího soudu jen konstatování, že žalobce odvíjí svůj nárok od směrnice č. 4/98 ze dne 5.1.1998 , ale je zapotřebí jak odvolací soud dále zdůrazňuje zabývat se tím, zda listina ze dne 27.2. 1998 je listinou pravou, která nebyla žalovanou předložena účelově a dále tím, zda paušalizace náhrad u žalované byla stanovena v souladu s ustanovením § 19 zákona č. 119/92 Sb. o cestovních náhradách . Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu (proti výroku, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že se zamítá návrh žalobce, aby mu žalovaná zaplatila částku 41.158,- Kč s příslušenstvím) podal žalobce dovolání, v němž namítá, že ze znění pracovní smlouvy vyplývá, že mezi ním a žalovanou bylo uzavřeno ujednání o platu, které je přísně důvěrné , přičemž jde o dvoustranný právní úkon, který je v relaci s obsahem pracovní smlouvy v bodě 08) a 09) . Dovolatel je toho názoru, že podle předmětného mzdového ujednání při překročení plánu 60.000,- Kč má nárok na provizi, jejíž procentuální vyjádření je v listině dohodnuto, přičemž při překročení plánu 60.000,- Kč o 100 a více procent pak vzniká nárok na bonus , a zároveň zdůrazňuje, že jiné smluvní ujednání mezi nimi (žalobcem a žalovanou) nebylo, alespoň žalovaná strana žádnou listinu v tomto směru nepředložila . Žalobce rovněž zdůrazňuje, že bez písemné dohody s ním nebylo možno měnit měsíční plán podepsaných smluv, neboť kdyby tomu tak bylo, pak by ujednání o platu ztratilo jakýkoliv smysl . Dovolatel proto navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu v této části zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaná zdůraznila, že mzdový výměr není součástí pracovní smlouvy , neboť účastníci se v pracovní smlouvě pouze dohodli na tom, že mzda bude stanovena ve mzdovém výměru v souladu se směrnicemi společnosti . Žalovaná tedy byla oprávněna stanovovat měsíční plán prodeje, ve kterém byla zohledněna konkrétní situace (nabízený produkt, čerpání dovolené apod.) . Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu (proti výroku, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že žaloba ohledně částky 41.158,- Kč s úroky z prodlení byla zamítnuta) oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o.s.ř.) a že jde o rozsudek, proti kterému je podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. dovolání přípustné, přezkoumal napadený rozsudek ve smyslu ustanovení § 242 o.s.ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné. Z hlediska skutkového stavu bylo v posuzované věci zjištěno, že žalobce pracoval u žalované v pracovním poměru jako obchodní zástupce na základě pracovní smlouvy ze dne 1.4.1998, ve které bylo kromě jiného dohodnuto, že platové podmínky a úhrada vedlejších nákladů jsou stanoveny ve mzdovém výměru dle platného Mzdového řádu společnosti I. K. s.r.o. a ostatních směrnic společnosti . V listině bez data podepsané jednatelkou Ing. D. D. a žalobcem u textu převzal dne bylo ohledně další složky mzdy uvedeno, že obchodní zástupce je povinen plnit stanovený plán podepsaných smluv o dílo ve výši 60.000,- Kč měsíčně , že provize je svojí procentuální výší vázána na plnění měsíčního plánu prodeje z hodnoty sjednaných smluv o dílo dodaných včetně úplných podkladů pro výrobu a pořízených v daném měsíci ; její postupně se zvyšující sazba od 3% do 8% byla stanovena při plnění měsíčního plánu od 80% do 100%. Samostatně je řešena provize při překročení měsíčního plánu. V tomto případě je procentuální výše provize vázána na úroveň překročení a její hodnota se vypočítává pouze z hodnoty smluv o dílo nad plán . Její postupně se zvyšující sazba od 10% do 16% byla stanovena rovněž při plnění měsíčního plánu postupně v rozsahu od 100,1% do 200% a výše . Provize může být pro porušení pracovních povinností ze strany obchodního zástupce krácena ředitelem prodeje na návrh regionálního prodejního manažera až o 30% . Žalovaná odmítla poskytnout žalobci doplatek provize vycházejíc z toho, že měsíční plán uvedený v tomto výměru, tj. 60.000,- Kč, byl vždy posuzován jako minimum a byl měsíčně po dohodě se zaměstnancem upravován s ohledem na nabízené produkty, předpokládanou nepřítomnost zaměstnance z důvodu dovolené apod . Takto stanovovaný měsíční plán se pohyboval v rozpětí od 85.764,- Kč (leden 1999) do 136.000,- Kč (duben 1998). Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat vzhledem k tomu, že žalobce se domáhá uspokojení nároku na doplatek mzdy, který mu měl vzniknout v období od 1.4.1998 do 31.5.1999 - podle ustanovení (ke dni 1.1.2007 zrušeného) zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku ve znění účinném do 31.12.2000, tj. předtím, než nabyl účinnosti záhon č. 217/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku (dále jen zákona o mzdě ), a podle zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30.9.1999, tj. do dne, než nabyl účinnosti zákon č. 167/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (srov. § 364 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce) - dále jen zák. práce . Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona o mzdě mzda se především sjednává v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě nebo v kolektivní smlouvě. Mzda, kterou zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci za vykonanou práci, se sjednává - jak vyplývá z výše citovaných ustanovení zákona o mzdě - především v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě, není však také vyloučeno aby mzda byla stanovena jednostranným opatřením zaměstnavatele . Pro sjednání či stanovení mzdy právní předpisy stanoví pouze to, že mzda nesmí být nižší než mzda, která náleží za podmínek stanovených zákonem o mzdě a zákoníkem práce (srov. § 4 odst. 4 zákona o mzdě); v ostatním zákon o mzdě zaměstnavateli a zaměstnanci umožňuje, aby si mzdu dohodli (popřípadě aby mzdu zaměstnavatel stanovil) podle své úvahy [mzdu lze sjednat (stanovit) například jako mzdu měsíční, hodinovou nebo podílovou, jako mzdu, jejíž poskytnutí nebo výše závisí na splnění konkrétních pracovních úkolů, hospodářských výsledků zaměstnavatele nebo jiných hledisek, jako mzdu poskytovanou ve formě příplatků, odměn apod.; uvedené způsoby samozřejmě lze i kombinovat], a neomezuje je ani stanovením nejvyšší přípustné mzdy. Jestliže účastníci v posuzovaném případě na základě ujednání v pracovní smlouvě ze dne 1.4.1998 přenechali stanovení mzdy jednostrannému opatření zaměstnavatele - mzdovému výměru dle platného Mzdového řádu společnosti I. K. s.r.o. a ostatních směrnic společnosti , jedná se o postup, který je v souladu s pracovně právními předpisy, které sice dávají přednost především sjednání mzdy vzájemnou dohodou účastníků pracovního poměru nebo kolektivní smlouvou, ale které rovněž umožňují, aby mzdu stanovil svým jednostranným úkonem sám zaměstnavatel (srov. § 18 odst. 1 zákona o mzdě). Není-li mzda stanovena smluvně, a její výše byla přenechána na uvážení zaměstnavatele, je zaměstnavatel při úvaze o stanovení výše mzdy z hledisek její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků, omezován pouze tím, že musí mzdu stanovit písemně před tím, než zaměstnanec započne s výkonem práce, za kterou tato mzda přísluší; protože mzda je splatná až po vykonání práce, a maximální lhůtu pro splatnost částek, na které zaměstnanci za vykonanou práci vznikl nárok, zákon stanoví v délce jednoho měsíce (§ 10 odst. 1 zákona o mzdě), je odůvodněn závěr, že v případě, vykonává-li zaměstnanec v rámci dohodnutého druhu práce (ať již je vymezen více či méně široce) stejnou práci po delší časové období přesahující kalendářní měsíc, je zaměstnavatel oprávněn změnit jednostranně stanovenou měsíční mzdu pouze do budoucna, nikoli však zpětně po vykonání přidělované práce (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28.6.2005 sp. zn. 21 Cdo 2449/2004). V posuzovaném případě žalovaná netvrdí a z obsahu spisu ani nevyplývá, že způsobem shora uvedeným změnila v listině bez data podepsané jednatelkou Ing. D. D. (a žalobcem u textu převzal dne ) podmínky poskytování další složky mzdy , ostatně i žalobce uvádí, že jiné ujednání , kterým by byly podmínky poskytování provizí změněny, mezi účastníky nebylo. Za situace, kdy je sporné, zda nárok na provizi vznikl při splnění plánu podepsaných smluv o dílo ve výši 60.000,- Kč měsíčně , jak tvrdí žalobce, anebo zda měsíční plán uvedený v tomto výměru, tj. 60.000,- Kč, byl vždy posuzován jako minimum a byl měsíčně po dohodě se zaměstnancem upravován , bylo třeba nejasnosti ohledně předpokladů pro vznik uplatněného mzdového nároku žalobce odstranit výkladem projevu vůle obsaženého ve zmíněné listině za použití interpretačních pravidel obsažených v ustanovení § 240 odst. 3 zák. práce. Projev vůle musí být určitý a srozumitelný, jinak je právní úkon neplatný [srov. § 242 odst.1 písm. b) zák. práce]. Není-li projev vůle sám o sobě jednoznačný, lze pochybnosti o tom, jaká vůle jím byla vyjádřena, popřípadě jaký byl její obsah, odstranit výkladem. Smyslem výkladu projevu vůle může být jen zjištění toho, co bylo skutečně projeveno. Pomocí výkladu projevu vůle nelze nahrazovat nebo doplňovat vůli, kterou jednající účastník neměl, popřípadě kterou sice měl, ale kterou neprojevil. Výslovný projev vůle se vykládá především podle použitého slovního vyjádření (podle smyslu, které použité slovní vyjádření obvykle znamená). Současně je třeba přihlížet ke všem okolnostem, za kterých bylo slovní vyjádření učiněno (zejména ke skutečné vůli jednajícího účastníka); rozhodné jsou přitom jen okolnosti, existující v době, v níž byl projev vůle učiněn. Významným je i to, jak bylo použité slovní vyjádření pochopeno tím, komu byl projev vůle určen. Celkové zhodnocení všech rozhodných okolností pak musí odpovídat pravidlům slušnosti a občanského soužití. Platnost právních úkonů je třeba posuzovat k okamžiku a se zřetelem na okolnosti, kdy byl právní úkon učiněn. Při výkladu právních úkonů (projevů vůle k nim směřujícím) je proto možné přihlížet jen k těm okolnostem, které tu byly jen (právě) v té době, kdy byl projev vůle učiněn (srov. rozsudek Nejvyšší soud ČR ze dne 14. 10. 1996, sp.zn. 3 Cdon 946/96, uveřejněný ve sbírce Soudních rozhodnutí a stanovisek roč. 1997, pod č. 29). V posuzovaném případě odvolací soud jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozsudku dospěl k závěru, že z celého obsahu mzdového výměru logicky vyplývá, že částka 60.000,- Kč je částkou minimální, které má obchodní zástupce dosáhnout při sjednávání smluv o dílo , že však výše provize byla vázána na plnění měsíčního plánu prodeje z hodnoty sjednaných smluv o dílo . Tento úsudek odůvodnil toliko paušálně tím, že výši oznamovaných měsíčních plánů žalovaná v řízení prokázala listinnými důkazy, prokázala také skutečnou výši plnění plánu žalobcem i výpočet provize či přiznání bonusu a uplatnění srážek , a že žalobce připustil, že mu byl měsíčně oznamován jiný limit, než částka 60.000,- Kč . Nevysvětlil však, jaký vliv na obsah podmínek pro poskytování provizí obsažených v listině mzdovém výměru ke dni jeho vystavení má okolnost, že ve skutečnosti žalovaná oznamovala žalobci jinou výši měsíčních plánů , než v listině uvedených 60.000,- Kč, ani neobjasnil, jaký význam z hlediska výkladu obsahu listiny mzdového výměru má skutečnost, že byla prokázána skutečná výše plnění plánu žalobcem . Správnost závěru, že částka 60.000,- Kč je částkou minimální, které má obchodní zástupce dosáhnout, zpochybňuje samotná listina bez data podepsaná jednatelkou Ing. D. D. a žalobcem u textu převzal dne , jejíž obsah nenasvědčuje názoru o možnosti průběžně měnit měsíční plán podepsaných smluv o dílo ve výši 60.000,- Kč. Úvahu odvolacího soudu o podmínkách vzniku nároku na provize požadované žalobcem proto nelze z hlediska dodržení výkladových pravidel vyplývajících z ustanovení § 240 odst. 3 zák. práce považovat za odpovídající zákonu. Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale i o nákladech původního řízení (§ 226 odst. 1, § 243d odst. 1 část věty za středníkem a věta druhá o.s.ř.).

http://kraken.slv.cz/I.US942/13

I. ÚS 942/13 I.ÚS 942/13 ze dne 28. 11. 2013 Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatele Miroslava Hýbla, zastoupeného JUDr. Wieslawem Firlou, advokátem, se sídlem U Stromovky 1501/11, Havířov - Město, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 2012, č. j. 57 Co 633/2012 - 140, takto: [1] Stěžovatel napadá svou ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 18. 3. 2013, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 2012, č. j. 57 Co 633/2012 - 140, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. [5] V nyní posuzované věci Ústavní soud z podání stěžovatele i ze své vlastní úřední činnosti zjistil, že stěžovatel podal proti napadenému rozhodnutí krajského soudu rovněž dovolání. O tomto dovolání již bylo Nejvyšším soudem rozhodnuto usnesením ze dne 4. 7. 2013, č. j. 22 Cdo 1408/2013 - 167, a stěžovatel již toto usnesení napadl ústavní stížností, vedenou Ústavním soudem pod sp. zn. III. ÚS 3049/13. [6] Ústavní soud přitom opakovaně zdůrazňuje, že souběžné podávání dovolání a ústavní stížnosti nemá oporu v ustanoveních zákona ani nepředstavuje řešení, které by vyhovovalo požadavku právní jistoty (například usnesení ze dne 29. 7. 2011, sp. zn. I. ÚS 2162/11, ze dne 21. 2. 2011, sp. zn. IV. ÚS 16/11, obě dostupná na http://nalus.usoud.cz). Podání nyní posuzované ústavní stížnosti je proto předčasné. Ústavní soud připomíná, že toto jeho rozhodnutí stěžovatele nijak nepoškozuje, neboť jeho stížnost bude projednána Ústavním soudem pod výše citovanou sp. zn. III. ÚS 3049/13. [7] S ohledem na shora uvedené tak Ústavnímu soudu nezbylo než konstatovat, že stěžovatelova ústavní stížnost je nepřípustná ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, a jako takovou ji v souladu s § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudkyní zpravodajkou odmítnout.

http://kraken.slv.cz/KSBR38INS31999/2014

KSBR 38 INS 31999/2014-B-17 Na všech podáních v této věci uveďte: Jednací číslo: KSBR 38 INS 31999/2014-B-17 Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jarmilou Bejčkovou v insolvenční věci dlužníků: a) Zdeněk anonymizovano , anonymizovano , 671 8 Jiřice u Miroslavi, a b) Marie anonymizovano , anonymizovano , 671 78 Jiřice u Miroslavi, o změně splátkového kalendáře schváleného oddlužení takto: I. Výrok II. usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 38 INS 31999/2014-B-13 ze dne 19. 8. 2015 s e m ě n í tak, že dlužníkům se ukládá, aby nadále platili nezajištěným věřitelům na úhradu jejich pohledávek prostřednictvím insolvenční správkyně vždy ke každému pětadvacátému dni v měsíci z příjmů, které získají po schválení oddlužení, částku ve stejném rozsahu, v jakém z těchto příjmů mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a to po odečtení odměny a náhrady hotových výdajů insolvenční správkyně ve výši 1.350,-Kč a daně z přidané hodnoty dle zákonné sazby, podle poměru pohledávek těchto věřitelů takto: 1/ věřiteli č. 2: Mgr. Alan Havlice, IČ: 03372537, Otakara Březiny 229, 790 01 Jeseník, na úhradu jeho zjištěné pohledávky ve výši 8.905,-Kč, 0,79 % z těchto příjmů, 2/ věřiteli č. 14: Raiffeisenbank a.s., IČ: 49240901, Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4, na úhradu jeho zjištěné pohledávky ve výši 232.262,41 Kč, 20,69 % z těchto příjmů, 3/ věřiteli č. 4: RWE Energie, s.r.o., IČ: 49903209, Limuzská 3135/12, 108 00 Praha 10, na úhradu jeho zjištěné pohledávky v celkové výši 693,57 Kč, 0,06 % z těchto příjmů, 4/ věřiteli č. 5: Mgr. Marcela Petrošová, IČ: 72987898, U Tržiště 9, 690 02 Břeclav, na úhradu jeho zjištěných pohledávek v celkové výši 11.495,-Kč, 1,02 % z těchto příjmů, 5/ věřiteli č. 6: JUDr. Marcel Smékal, IČ: 60351268, Michelská 1326/62, 140 00 Praha 4, na úhradu jeho zjištěných pohledávek v celkové výši 15.730,-Kč, 1,41 % z těchto příjmů, 6/ věřiteli č. 7: Provident Financial s.r.o., IČ: 25621351, Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4, na úhradu jeho zjištěných pohledávek v celkové výši 66.240,-Kč, 5,90 % z těchto příjmů, 7/ věřiteli č. 8: EOS KSI Česká republika, s.r.o., IČ: 25117483, Novodvorská 994, 142 21 Praha 4, na úhradu jeho zjištěné pohledávky ve výši 450.241,92 Kč, 40,10 % z těchto příjmů, 8/ věřiteli č. 9: Česká kancelář pojistitelů, IČ: 70099618, Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4, na úhradu jeho zjištěné pohledávky ve výši 4.754,90 Kč, 0,42 % z těchto příjmů, isir.justi ce.cz 9/ věřiteli č. 10: Allianz pojišťovna, a.s., IČ: 47115971, Ke Štvanici 656/3, 186 00 Praha 8, na úhradu jeho zjištěné pohledávky ve výši 56.500,63 Kč, 5,03 % z těchto příjmů, 10/ věřiteli č. 11: Státní fond rozvoje bydlení, IČ: 70856788, Dlouhá 741/13, 110 00 Praha, na úhradu jeho zjištěné pohledávky ve výši 132.258,70 Kč, 11,78 % z těchto příjmů, 11/ věřiteli č. 12: JUDr. Ondřej Mareš LL.M., IČ: 66253799, Masarykova 679/33, 412 01 Litoměřice, na úhradu jeho zjištěné pohledávky ve výši 7.865,-Kč, 0,70 % z těchto příjmů, 12/ věřiteli č. 13: E.ON Energie, a.s., IČ: 26078201, F. A. Gerstnera 2151/6, 370 01 České Budějovice, na úhradu jeho zjištěné pohledávky ve výši 135.883,-Kč, 12,10 % z těchto příjmů. Odůvodnění: Usnesením č.j.-B-13 ze dne 19. 8. 2015 schválil insolvenční soud oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře a určil výši splátek určených nezajištěným věřitelům; usnesení nabylo právní moci dne 24. 8. 2015. Usnesením č.j.-P-3-3 ze dne 4. 8. 2016 rozhodl insolvenční soud o přihlášce pohledávky č. 3 ve výši 232.262,41 Kč věřitele Citibank Europe plc, North Wall Quay, 166 40 Dublin, Irská republika, ve věci návrhu na změnu v osobě insolvenčního věřitele tak, že na místo původního věřitele vstoupil dne 19. 7. 2016 do insolvenčního řízení ve smyslu § 18 insolvenčního zákona nabyvatel jeho pohledávky Raiffeisenbank a.s., se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4, IČ: 49240901. Věřitel Státní fond rozvoje bydlení, IČ: 70856788, Dlouhá 741/13, 110 00 Praha, vzal podáním doručeným soudu dne 27. 9. 2016 svou přihlášku pohledávky ve výši 44.022,-Kč zpět. Usnesením č.j.-P-14-3 ze dne 6. 10. 2016 vzal insolvenční soud na vědomí zpětvzetí přihlášky pohledávky ve výši 44.022,-Kč; usnesení nabylo právní moci dne 3. 11. 2016. Jelikož věřiteli zůstává v řízení zjištěná přihlášená pohledávka ve výši 132.258,70 Kč, soud nerozhodoval o ukončení jeho účasti v řízení. Jelikož usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je usnesením vydaným s výhradou změny poměrů, k níž došlo postoupením pohledávky věřitele č. 3 a částečným zpětvzetím přihlášky pohledávky č. 14, upravil insolvenční soud splátkový kalendář ve schváleném oddlužení dlužníků podle stávajícího poměru pohledávek věřitelů zbývajících v řízení. Krajský soud v Brně dne 19. prosince 2016

http://www.dd-plesna.cz/?p=1120

 » Blog Archive » Vnitřní řád dd Plesná: O dětských domovech a o nás Vnitřní řád dd Plesná: schváleno dne 23.8.2010…zpracovala Mgr. Libuše Hoyerová-ředitelka a) vymezení náplně činnosti a zodpovědnosti zaměstnanců b) spolupráce s kompetentními orgány a institucemi c) zajišťování pomoci po propuštění ze zařízení. a) základní údaje o zařízení b) organizační struktura, c) charakteristika jednotlivých součástí zařízení a jejich úkolů, d) personální zabezpečení, e) organizační zajištění spolupráce s osobami odpovědnými za výchovu. b) organizace vzdělávání dětí, d) systém prevence sociálně patologických jevů. a)      zařazení dětí do rodinných skupin b)      kritéria a podmínky umísťování dětí do bytové jednotky, c)      ubytování dětí, d)     materiální zabezpečení, e)      finanční prostředky dětí, f)       systém stravování, g)      postup v případě útěku dítěte ze zařízení. a)      systém hodnocení a opatření ve výchově, b)      kapesné, osobní dary a věcná pomoc, c)      organizace dne (pracovní dny, volné dny), d)     pobyt dětí mimo zařízení (vycházky, pobyt u rodičů či jiných osob, přechodné  ubytování mimo zařízení), e)      kontakty dětí s rodiči a dalšími osobami (návštěvy, písemné a telefonické kontakty,  předávání věcí), f)       spolu správa dětí, g)      podmínky zacházení dětí s majetkem dětského domova h)      smluvní pobyt zletilých nezaopatřených osob v zařízení, i)        postup  při  podávání a vyřizování žádostí, stížností a návrhů  řediteli, pedagogickým pracovníkům zařízení a dalším osobám a orgánům. 6. Práva a povinnosti osob odpovědných za výchovu. a)    vydání rozhodnutí, b)    způsob odvolání. a)      zdravotní péče a zdravotní prevence, b)      prevence rizik při pracovních a jiných činnostech, c)      postup při úrazech dětí, d)     postup při onemocnění dětí, e)      postup při intoxikaci dítěte alkoholem nebo jinými návykovými látkami, postup  při  sebepoškození dítěte nebo sebevražedném pokusu, postup při  agresivitě dítěte, kterou ohrožuje zdraví a životy jiných nebo vlastní. 1. Charakteristika a struktura zařízení Název zařízení: Dětský domov Plesná Adresa: 351 35 Plesná, Nádražní 338 Telefonní číslo: 354 596 327, 354 596 575 (ředitelna) Mobil ředitel: Fax: 354 596 575 Elektronická adresa: [email protected] Zřizovatel: Karlovarský kraj, Závodní 353/88, Karlovy Vary 36021 IČO: 47723441 IZO: 600028500 Kapacita zařízení: a) dětský domov 48 dětí b) školní jídelna 48 jídel b) Organizační struktura zařízení je uživatelem objektu a pozemků ve vlastnictví Karlovarského kraje, nachází se na adrese – Nádražní 338, Plesná a žije zde 5 rodinných skupin. Činnost Dětského domova Plesná vychází z platných právních předpisů: je vymezena poslední úpravou školského zákona č. 561/2004 Sb., – zákonem č. Sb., o předškolním, školním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, zákonem č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou 438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní a ochranné výchovy ve školských zařízeních, zákonem č. 227/2009 Sb. o pedagogických pracovnících, Úmluvou o právech dítěte a dolšími platnými předpisy. Dětský domov Plesná je zapsán ve školském rejstříku podle zákona č. 378/2009 Sb., školský zákon. Hlavní předmět a účel činnosti Do dětského domova mohou být umisťovány děti ve věku zpravidla od 3 do 18 let, v případě pokračujícího studia nejvýše do věku 26 let. DD zajišťuje celkové hmotné zajištění dětí . vytváření a prohlubování základních hygienických návyků, zásad společenského chování a standardního způsobu chování a jednání mezi lidmi s důrazem na slušnost a toleranci, snaha o vytváření optimálních podmínek pro individuální začlenění dítěte do společnosti po odchodu z dětského domova,snaha minimalizovat vlivy negativně působících na vývoj dítěte a mladého člověka jako jsou: kontakty a pobyt v komunitách, které propagují násilí, rasismus, myšlenky potlačující práva a svobody menšin, které manipulují s osobností člověka apod., podněcování k aktivnímu přístupu k životu (směrem k jeho integraci), posilování zdravého sebevědomí, uvědomování si vlastní osobnosti a svého postavení ve společnosti, vytváření slušného vztahu k ostatním spoluobčanům, spolužákům, ale i k cizím lidem, výchova k respektování jejich práv a svobod, respektování jejich vlastnictví, snaha o odstraňování návyků poškozujících zdraví (kouření, alkohol, návykové látky, gamblerství), zabezpečení všech dostupných podmínek pro rozvoj a zvyšování úrovně vzdělání dětí s přihlédnutím k jejich individuálním schopnostem a předpokladům – s důrazem na dokončení povinné školní docházky, popř. vyššího vzdělání (OU, SŠ, SOU, SOŠ, VOŠ, VŠ …), vytváření všech předpokladů pro úspěšné zařazení dítěte do života po odchodu z dětského domova (pomoc při zajištění ubytování, zaměstnání…), umožnění dítěti rozvíjet jeho zvláštní schopnosti, talent, pěstování v dětech pocitu zodpovědnosti ( za svoje chování a jednání, za vykonanou práci, za plnění povinností …). Cílem je vytváření optimálních materiálních a technických podmínek pro plnění úkolů v jednotlivých oblastech činnosti zařízení. Cílem je komplexní zdravotní péče a zdravotní prevence, která je zajišťována v souladu s platnou legislativou, v závislosti na zdravotním stavu a individuálních potřebách dítěte, ve spolupráci s ošetřujícím dětským a dorostovým lékařem a dalšími odborníky (psycholog, zubní lékař, gynekolog atd.). Zařízení poskytuje dětem zároveň prevenci negativních projevů chování. V dětském domově jsou respektována práva vyplývající z Listiny lidských práv a svobod a Úmluvy o právech dítěte, jakož i práva vyplývající ze zákona č.109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zařízení zajišťuje dětem dle jejich individuálních potřeb a věku dětí komplexní odbornou výchovně vzdělávací péči a pracuje v součinnosti s ostatními školskými zařízeními. Vedle výchovně vzdělávací péče zajišťuje dětský domov dětem také péči sociální. Správní a provozní úsek zajišťuje správu budov, zodpovídá za hlavní inventář a jeho evidenci, zajišťuje prostředky nutné pro výchovně vzdělávací činnost zařízení, zodpovídá za zpracování účetnictví a mzdových podkladů, dodržování mzdového limitu a vedení personální dokumentace. Školní jídelna zajišťuje ve všední dny obědy dětí a obědy zaměstnanců. K plnění svých úkolů dětský domov zaměstnává pedagogické a nepedagogické pracovníky dle příslušných zákonů a norem. Pedagogickým pracovníkem dětského domova se rozumí zaměstnanec, který vykonává výchovně vzdělávací činnost. Pedagogickým pracovníkem může být ten, kdo má odbornou a pedagogickou způsobilost podle zákona č. 227/2009 Sb., o pedagogických pracovnících. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším více než 3 měsíce, který musí být dětskému domovu předložen před vznikem pracovněprávního vztahu. U každého pedagogického pracovníka musí být před vznikem pracovněprávního vztahu zjištěna psychická způsobilost. Pedagogický pracovník je povinen se prokázat psychologickým posudkem dokládajícím psychickou způsobilost podle zákona č. 383/2005 Sb., kterým se mění zákon 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Posudek je platný po dobu 7 let ode dne jeho vydání. Pedagogičtí pracovníci dětského domova vzdělávají a vychovávají děti v souladu s cíli výchovy a vzdělávání stanovenými tímto vnitřním řádem, zákonem č. 109/2002 Sb. a dalšími předpisy. Nepedagogickým pracovníkem se rozumí zaměstnanec dětského domova, který vykonává jinou činnost než činnost uvedenou pro pedagogické pracovníky, splňuje kvalifikační předpoklady a požadavky stanovené pro výkon povolání zvláštním právním předpisem nebo stanovené dětským domovem. Osoby odpovědné za výchovu (rodiče popř. jiné osoby, kterým bylo dítě svěřeno do péče) jsou informovány o umístění dítěte do dětského domova okamžitě po příchodu dítěte, současně jsou informovány o způsobu komunikace s dětským domovem, možnostech návštěv, písemného kontaktu, o telefonickém spojení do Dětského domova Plesná. Informace o dětech jsou poskytovány odpovědným osobám na vyžádání. Ředitel dětského domova má právo zastoupit dítě v běžných záležitostech. Ředitel dětského domova projedná předem opatření zásadní důležitosti s osobami odpovědnými za výchovu dítěte, nehrozí-li nebezpečí z prodlení, a bezodkladně je informuje o provedeném opatření; nejsou-li dosažitelné, navrhne soudu ustanovení opatrovníka. 2. Postup při přijímání, přemisťování a propouštění dětí Děti jsou do dětského domova přijímány v souladu s platnými předpisy, zejména v souladu se zněním zákona č.109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na základě rozhodnutí Dětského diagnostického ústavu v Plzni. Doklady předávané při přijetí dítěte do DD: osobní list dítěte, rozhodnutí o nařízení ústavní výchovy, rozhodnutí o předběžném opatření a umístění dítěte do výchovného zařízení pro výkon ústavní výchovy, osvědčení o státním občanství dítěte (je- li vydáno), školní dokumentace, zdravotní dokumentace popř. výpis ze zdravotní dokumentace (lze řešit předáním zdravotní dokumentace mezi ošetřujícími lékaři). Ředitel: rozhoduje o propuštění dítěte, navrhuje přemístění – po předchozím projednání v pedagogické radě. Sociální pracovnice: při přijetí dítěte přebírá osobní dokumentaci dítěte, zakládá složku osobní dokumentace dítěte, zajišťuje ve spolupráci s kompetentními orgány a institucemi úplnost osobní dokumentace, při přemisťování a propouštění dítěte (mladistvého) připravuje k předání osobní dokumentaci včetně předávacího protokolu, předává osobní dokumentaci. Pedagogický pracovník: po zařazení dítěte do rodinné skupiny se detailně seznámí s osobní dokumentací, zejména s psychodiagnostickou zprávou diagnostického ústavu, založí dokumentaci pro hodnocení dítěte. Ředitel: spolupracuje s orgány státní správy a samosprávy, orgány péče o děti, orgány činnými v trestním řízení, s dětským diagnostickým ústavem. Sociální pracovnice: spolupracuje dle pokynů ředitele s výše uvedenými orgány a institucemi, připravuje podklady pro jednání s nimi na úseku sociální práce. c) Zajišťování pomoci po propuštění ze zařízení V souladu s § 33 zákona č.109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů je poskytována dítěti, které odchází ze zařízení po dosažení zletilost, ve spolupráci s orgánem sociálně-právní ochrany dětí poradenská činnost a pomoc při řešení tíživých životních situací v případě, že o ni požádá a neodmítá ji. Podmínkou pro poskytování pomoci je korektnost v jednání ze strany bývalého dítěte. Děti jsou propouštěny z dětského domova v souladu se zákonem č.109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů o výkonu ústavní výchovy ředitelem dětského domova, pominou- li důvody vedoucí k umístění dítěte v DD (zrušení ústavní výchovy, zrušení předběžného opatření, dovršení plnoletosti, svěření do pěstounské péče, adopce, svěření do péče jiné osoby). Děti mohou být přemístěny do jiného zařízení pro výkon ústavní výchovy na základě doporučení pedagogické rady rozhodnutím diagnostického ústavu. Dítě může být propouštěno na časově omezené období k návštěvám rodičů, příbuzných popř. jiným osobám (víkend, prázdninový pobyt, svátky, …) v souladu se zněním zákona č.109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.V ojedinělých případech i přes doporučující stanovisko příslušného orgánu péče o dítě ke krátkodobému pobytu v rodině má ředitel pravomoc žádosti osob odpovědných za výchovu nevyhovět. Při dočasném opuštění zařízení přebírá veškerou zodpovědnost za dítě dospělá svéprávná osoba, ke které je dítě propouštěno, táž osoba je povinna dítě předat zpět do dětského domova. Předání i převzetí dítěte je stvrzeno písemným zápisem v tiskopisu o předání/ převzetí dítěte a zahájí se správní řízení. Doklady předávané při odchodu ze zařízení (ukončení pobytu v DD, zrušení ústavní výchovy, zrušení předběžného opatření): doklady jsou předávány výhradně dospělým osobám, kterým jsou děti svěřeny do péče, popř. dítěti samotnému po dovršení plnoletosti doklady jsou předávány osobně, o předání je vyhotoven písemný protokol zdravotní dokumentaci si předávají na základě žádosti ošetřující lékaři dítěte osvědčení o státním občanství (je- li vydáno), občanský průkaz popř. jiný průkaz totožnosti, vysvědčení, výuční list, závěrečné vysvědčení, …, cestovní pas (je- li vystaven), vkladní knížka ( je- li založena). průkaz zdravotní pojišťovny popř. ověřená kopie. Smlouva o prodlouženém pobytu v dětském domově Každé nezaopatřené dítě je před dosažením věku 18 let (popř. při prodloužení ústavní výchovy před dosažením věku 19 let) seznámeno s možností podat si žádost o uzavření smlouvy o prodlouženém pobytu v dětském domově, nejdéle do 26 let. Důvodem k prodloužení je dokončení studia – příprava na budoucí povolání, na základě § 24 odstavec 2 písmeno g zákona č. 109/2002 Sb. V případě zájmu dítěte o pokračování pobytu v zařízení si zletilý podává žádost o prodloužení pobytu po nabytí zletilosti a v den jeho 18. narozenin je vyplněna smlouva o prodloužení pobytu v dětském domově po nabytí zletilosti. Rozhodnutí o dalším pobytu v dětském domově je plně v kompetenci ředitele zařízení. Zaměstnanci dětského domova nesmí podávat informace osobám, které k tomu nejsou pověřené. Při ochraně osobních dat a údajů se řídí příslušnými zákonnými normami a instrukcemi. 3. Organizace výchovně vzdělávacích činností v zařízení Výchovně vzdělávací činnost je vykonávána pedagogickými pracovníky v souladu s vnitřním řádem organizace, pracovními povinnostmi, náplněmi práce a úkoly na úseku výchovy a vzdělávání. Pro účely výchovně vzdělávacích činností jsou vypracovány plány činnosti: Roční plán práce zpracovává ředitel a na jeho základě pak rozpracovávají pedagogičtí pracovníci celoroční plány pro své rodinné skupiny. Týdenní plán činnosti rodinné skupiny zpracovávají všichni pedagogičtí pracovníci. Individuální výchovný plán (plán rozvoje osobnosti) pro každé dítě vypracovává předem určená vychovatelka. Ten tvoří součást hodnocení dětí a vychází z komplexní diagnostické zprávy (z diagnostického ústavu), která je v případě potřeby následně upravována ve spolupráci s etopedem diagnostického ústavu. Minimální preventivní program – zpracovává: ředitel ve spolupráci s pedagogickými pracovníky. Písemné přípravy na službu je povinen zpracovávat začínající pedagogický pracovník (do 12 měsíců praxe v oboru) a je povinen předložit přípravu na vyžádání ředitele zařízení. Ředitel může uložit povinnost zpracovávat písemné přípravy i ostatním vychovatelům. Organizace činnosti vychovatele Vychovatel/ka nastupuje na pracoviště 15 minut před zahájením přímé výchovné práce resp. zahájením pracovní směny. Vychovatel/ka (popř. asistent pedagoga) se před zahájením přímé výchovné činnosti, respektive před zahájením pracovní směny, seznámí se sděleními v Knize hlášení a s ostatní dokumentací, popř. důležité věci potřebné k průběhu své práce prokonzultuje s pracovníkem, který mu „předává“ službu. Seznámení dětí s programem dne dle týdenního plánu. Kontrola žákovských a učňovských knížek, kontrola úkolů zadaných školou k vypracování. V případě, že pracovník obědvá na pracovišti, respektuje ustanovení ZP – „přestávky na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci směny.“ – individuální přístup, plnění doporučení pedagogicko-psychologické poradny, – kontrola vypracovaných úkolů, – podpis vychovatele pod vypracované úkoly a do žákovské či učňovské knížky, – kontrola učebních pomůcek připravených na další den dle rozvrhu hodin, doplnění chybějících školních potřeb. Výchovně vzdělávací činnost – dle týdenního plánu. Hodnocení dne – společně za přítomnosti všech dětí skupiny, jmenovitě, stručně, konkrétně zdůraznit úspěchy i nedostatky. Hygiena, příprava lůžka a oblečení na příští den probíhá za osobního dohledu vychovatele/ky. Základním a dlouhodobým cílem v oblasti výchovného programu dětského domova je integrace svěřeného dítěte či mladého člověka do společnosti. Vytvořené rodinné skupiny umožňují výchovu podobnou ve funkční rodině. Výchovní pracovníci dbají na rozvoj takových charakterových vlastností a sociálních dovedností, které přispívají k úspěšné a plynulé integraci dítěte z prostředí domova do samostatného života. Na výchově se podílí svými postoji, jednáním a chováním všichni pracovníci organizace. Všichni zaměstnanci jsou povinni neprodleně ohlásit řediteli dětského domova nebo jeho zástupci všechny okolnosti ohrožující chod zařízení, dobré jméno dětského domova, dětí nebo jeho zaměstnanců. Děti jsou vzdělávány ve školách, které nejsou součástí dětského domova. Vzdělávání v domově má doplňkovou funkci ke vzdělávání poskytovanému školami, a to formou pravidelné přípravy na vyučování. Při přípravě na vyučování jsou respektovány nejen požadavky školy a osnovy jednotlivých předmětů, ale také individualita jednotlivých dětí, včetně jejich dispozic ke vzdělávání a speciální výchovně vzdělávací potřeby dětí. U integrovaných dětí vychovatelé/ky striktně dodržují postupy doporučené Pedagogicko-psychologickou poradnou v Chebu, Karlových Varech nebo SPC v Mariánských Lázních. Za přípravu na vyučování a výsledky ve vzdělávání nesou zodpovědnost vychovatelé/ky rodinné skupiny. Jsou povinni pravidelně spolupracovat se školami, které děti rodinné skupiny navštěvují, dle potřeby popř. na vyzvání vyučujícího školu navštívit, zejména při řešení problémů ve vzdělávání a výchově, pravidelně se účastnit třídních schůzek. O návštěvě a závěrech provádějí záznam do Týdenního plánu. Informace o dětech zaznamenávají do pololetního hodnocení dítěte v Záznamu o dítěti. Dětem je poskytováno dle jejich volby a schopností i vzdělávání mimo rámec základního vzdělávání (např. hudební, dramatické, výtvarné apod.). Zájmové činnosti jsou dětem umožňovány jak v rámci činností v dětském domově – sportovní a pohybové aktivity – fotbal, florbal, košíková, cyklistika, turistika, zimní sporty, tanec, drobné jevištní formy, výtvarná činnost, ruční práce a podobně, tak v zájmových útvarech mimo dětský domov – sportovní kroužky, návštěvy základní umělecké školy a účast v tanečních kurzech nebo v rámci účasti dětí v nabídnutých projektech, např. Společenská kultura. Právě činnosti v kroužcích „mimo zařízení“ jsou výrazně podporovány. Cílem není uzavřít děti v dětském domově, ale vytvořit ve vztahu k veřejnosti, a to i dětské, otevřený systém bez dělicích bariér. Zařízení disponuje vlastní sportovní výzbrojí a výstrojí pro běžné druhy sportovních činností – míčové hry, zimní sporty, turistiku, cyklistiku, má k dispozici venkovní hřiště na košíkovou, volejbal, vybíjenou, nohejbal a travnatou plochu používanou jako hřiště na kopanou. Pro menší děti je v areálu vybudován zahradní program (prolézačky se skluzavkou). Dětský domov má zpracován Minimální preventivní program, jehož součástí je roční plán činností zaměřených na prevenci sociálně patologických jevů ve společnosti. 4. Organizace péče o děti v zařízení a) zařazování dětí do rodinných skupin Při zařazování dětí do rodinných skupin jsou upřednostňovány zejména sourozenecké vazby, do stejné rodinné skupiny jsou zařazováni sourozenci. Pouze ve výjimečných případech nemusí být tento princip dodržen (výchovné důvody, vzdělávací popř. zdravotní potřeby dítěte). b) kritéria a podmínky umísťování dětí do bytové jednotky V zájmu přípravy na budoucí samostatný život využívá dětský domov bytovou jednotku (byt 1+2 je samostatný byt v budově domova). Byt může být používán v souladu se zák. č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 438/2006 Sb., část druhá § 2, odst. 5, dospělou nezaopatřenou osobou, na základě uzavření smlouvy o přechodném ubytování ve „startovacím bytě“ 1+2 I. kategorie. c) ubytování dětí Děti jsou ubytovány v rodinných skupinách, k jejich ubytování slouží standardně vybavená bytová jednotka, počty dětí v rodinné skupině a v ložnicích jsou v souladu s příslušnými §§ zákona č.109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů, prováděcí vyhlášky č. 438/2006 Sb. a vyhlášky č. 410/2005 Sb. d) materiální zabezpečení V rámci plného přímého zaopatření je dětem zabezpečeno prádlo, ošacení, obuv, školní pomůcky, vybavení pro zájmovou a rekreační činnost, běžné domácí spotřebiče, audiovizuální a výpočetní technika. Dále je zabezpečeno stravování v plném rozsahu.Zařízení má k dispozici sportovní výzbroj a výstroj pro běžné druhy sportovní činnosti – míčové hry, zimní sporty, turistiku, cyklistiku, má k dispozici venkovní hřiště na košíkovou, volejbal, vybíjenou, nohejbal a travnatou plochu používanou jako hřiště na kopanou. Pro menší děti je v areálu vybudován zahradní program (prolézačky se skluzavkou) Doprava je zajišťována minibusem TOYOTA Hiace pro 9 osob. e) finanční prostředky dětí Děti mohou být příjemci vlastních příjmů (např. sirotčí důchod, vlastní peníze od rodičů popř. rodinných příslušníků, učňovská odměna, mzda apod.) Při manipulaci s prostředky dětí je postupováno v souladu s platnou legislativou. f) systém stravování Obědy dětí jsou ve všední dny zajišťováno prostřednictvím centrální kuchyně a skladu potravin. Jednotlivé rodinné skupiny se podílejí na přípravě ostatní stravy v rámci činnosti skupiny (sestavení jídelníčku, nákup potravin dle stanovených norem, příprava a výdej večeří, snídaní a svačin a celodenní strava v sobotu a v neděli). Děti navštěvující mateřskou školu a učni se stravují v průběhu dne (pouze pracovní dny) v příslušném školském zařízení. g) postup v případě omezení nebo přerušení poskytované péče v zařízení Za dobu, po kterou je dítě se souhlasem zařízení u osob odpovědných za výchovu nebo ve zdravotnickém zařízení déle než 2 po sobě jdoucí dny, snižuje se příspěvek za kalendářní měsíc určený podle § 27 zákona č. 109/2002 Sb., o příslušný počet denních částek včetně částky za den, v němž započne pobyt do 15 hodin, a za den, v němž dítě ukončí pobyt v době po 15. hodině Za dobu, po kterou je dítě na útěku ze zařízení, snižuje se výše příspěvku, určená podle § 27 zákona č. 109/2002 Sb., o 50 % za každý celý den Za děti zodpovídají v plném rozsahu pedagogičtí pracovníci v průběhu své služby, popř. jiná pověřená dospělá osoba (dále „odpovědná osoba“) V případě zjištění útěku dítěte dodrží odpovědná osoba následující postup: neprodleně oznámí útěk dítěte řediteli DD nebo jeho zástupci, oznámí útěk dítěte obvodnímu oddělení Policie ČR Plesná (tel. 354 965 555), vyplní formulář „Hlášení o útěku“ a předá na vyžádání příslušníkům Policie ČR, kopii hlášení předá řediteli DD (k zabezpečení tohoto úkolu je nutné neustále aktualizovat údaje o dětech uložené ve služební místnosti vychovatelů – osobní list dítěte, a to zejména: adresa trvalého bydliště, kontaktní adresy, popis dítěte, barva očí, aktuální barva vlasů, výška, hmotnost, zvláštní znamení atd. – za doplňování údajů zodpovídají vychovatelé v jednotlivých rodinných skupinách), 4. dále spolupracuje s Policií ČR dle potřeb a provede zápis do Knihy hlášení. Následně jsou činěny další kroky: útěk je oznámen orgánu sociálně právní ochrany dítěte při příslušném úřadu (zajišťuje sociální pracovnice), útěk je oznámen rodičům dítěte (zodpovídá sociální pracovnice), důvod nepřítomnosti dítěte na vyučování (útěk) je oznámen ředitelství příslušné školy. odvolá případné pátrání po dítěti obvodnímu oddělení Policie ČR v Plesné, oznámí návrat dítěte řediteli DD, zapíše návrat dítěte do Knihy hlášení ( zejména: přesný čas návratu, okolnosti, za kterých se dítě vrátilo, jeho stav při návratu…), rozhovorem s dítětem se snaží zjistit motiv útěku (použije formu přiměřenou situaci a psychickému stavu dítěte), zjištěné údaje zapíše do Knihy hlášení, ověří zdravotní stav dítěte, v případě pochybností zajistí lékařské vyšetření dítěte, návrat dítěte z útěku a jeho okolnosti jsou zaznamenány vychovatelem/kou do Záznamu o dítěti v dětském domově, okolnosti útěku a přijatá nápravná opatření se projednají na nejbližší pedagogické radě. Po návratu dítěte z útěku zodpovídající osoba 5. Práva a povinnosti dětí Vychovatel/ka v rámci rodinné skupiny provádí dílčí hodnocení činnosti: 1 x denně – před skončením pracovního dne, 1 x týdně – neděle, hodnotí plnění týdenního plánu, 1 x měsíčně – připravuje podklady pro stanovení kapesného, 2 x ročně – do Záznamu o dítěti spolu s vypracováním individuálního výchovného plánu. Pochvaly, odměny za níže uvedené projevy chování: Slušnost mezi dětmi, úklid osobních věcí, dodržování hygienických návyků, zdravení, projevy slušného chování + slušnost, chování v DD a škole, plnění školních povinností, údržba osobních věcí, aktivita, zájmová činnost, … + ochota spolupodílet se na „společném dění v RS i celém DD, pracovitost, snaha „zlepšit se“, …, účast v soutěžích, vítězství + slušnost k dospělým a ostatním dětem, přístup k povinnostem, výsledky ve škole a v práci dle schopností, snaha o zlepšení, pořádek v osobních věcech, pomoc mladším dětem, … se může dítě účastnit různých aktivit jako jsou: výlety, kulturní a sportovní akce, návštěva soutěží, bazénů, akcí se sponzory, navštěvovat kamarády ze školy, přijímat své kamarády v DD, sledovat televizy,používat PC za úspěšné ukončení střední a vysoké školy náleží dle zvážení DD finanční odměna. Odměnou za výše popisované projevy chování náleží všem dětem finanční odměna ve formě kapesného. Její přiznávání bude popsáno později. Za prokázané porušení povinností či za příkladné úsilí a výsledky stanovuje zákon č.109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, opatření ve výchově. Dílčí opatření ve výchově (stanovení kapesného, omezení některých práv a výhod, zákazy některých činností) jsou oprávněni učinit vychovatelé/ky výhradně v souladu s ustanoveními zákona č. 109/2002 Sb.,. Zásadnější opatření ve výchově (přemístění do jiného zařízení, rediagnostický pobyt) jsou plně v kompetcích ředitele dětského domova a prováděna na základě rozhodnutí diagnostického ústavu. Dětem je v souladu s §§ 31-33 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů vypláceno kapesné, jsou poskytovány osobní dary a věcná pomoc nebo jednorázový peněžitý příspěvek při odchodu ze zařízení po dosažení zletilosti. Dětem a nezaopatřeným dospělým osobám je v souladu s §§ 31 – 33 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů vypláceno kapesné, poskytovány osobní dary a věcná pomoc nebo jednorázový peněžitý příspěvek při odchodu ze zařízení po dosažení zletilosti. Předepsaný tiskopis pro výdej a příjem kapesného POTVRZENÍ – KAPESNÉ Potvrzuji příjem částky:…………Kč, slovy:………………………………………………….. jako kapesné na měsíc:………………………………..rok…………………………………… pro děti rodinné skupiny č.:………………………… Číslo Příjmení a jméno dítěte Částka v Kč Hodnocení dítěte Způsob vyplácení kapesného Nejpozději do 15. dne v kalendářním měsíci předkládá skupinový vychovatel/ka sociální pracovnici předepsaný tiskopis (seznam dětí RS s vyznačením částky ). Kapesné je vypláceno v hotovosti, celkovou částku přebírá od sociální pracovnice dítě za přítomnosti vychovatele/ky, který potvrzení o převzetí předkládá. Provede zápis do evidence a stvrzení příjmu kapesného podpisem u jména dítěte. Příjem kapesného musí být podepsán každým dítětem, kterému vznikl nárok. Dítě, které neumí psát, podepisuje vychovatel/ka. Výdej kapesného dětem: Kapesné je vydáváno dítěti na základě jeho přání, neboť dítě má právo si je uložit u vychovatelů/ek v rodinné skupině. Děti jsou vedeny k cílevědomému hospodaření s vlastními prostředky, vychovatelky dbají na to, aby děti nakládaly s finančními prostředky účelně, kontrolují, k jakému účelu dítě peníze použilo. Každá změna ve stavu finančních prostředků dětí musí být prokazatelně vyznačena v evidenci a podepsána dítětem a vychovatelem/kou, který změnu provádí (příjem, výdej, u dětí předškolního věku a dětí, které neumí psát, zodpovídá za hospodaření s kapesným vychovatel/ka v RS, pohyb finančních prostředků také podepisuje). Následující tabulka s kritérii má orientační charakter. Smyslem jejich stanovení je motivovat děti v uvedených činnostech, postojích, projevech a jednáních. O podkladech pro hodnocení a stanovení výše kapesného vedou vychovatelé záznamy tak, aby mohli chování a jednání dětí průběžně srovnávat (zlepšení, zhoršení, příčiny) a následně vyvozovat závěry. Slušnost mezi dětmi, úklid osobních věcí, dodržování hygienických návyků, zdravení, používání slov „prosím, děkuji“… Používání vulgárních slov, ničení vlastních i cizích věcí, úmyslné nedodržování hygienických zásad, nepoužívání slov „prosím“a „děkuji“ … + slušnost, chování v DD a škole, plnění školních povinností, údržba osobních věcí, aktivita, zájmová činnost, … Chování, neplnění školních povinností, porušování školního řádu a vnitřního řádu DD, pasivita k činnostem DD, kouření, nákup cigaret, útěk, … + ochota spolupodílet se na „společném dění v RS i celém DD, pracovitost, snaha „zlepšit se“, … Neslušnost, vulgarita, ignorování pravidel slušného chování, ovlivňování mladších dětí svým chováním, kouření, alkohol, drogy, hráčství, šikana, agresivita, projevy rasismu, útěk, … + slušnost k dospělým a ostatním dětem, přístup k povinnostem, výsledky ve škole a v práci dle schopností, snaha o zlepšení, pořádek v osobních věcech, pomoc mladším dětem, … Neochota podílet se na „společném dění“, kouření v DD, podporování mladších dětí v kouření, užívání alkoholu, návykových látek, šikana, agresivita, projevy mazáctví, vulgární chování, útěk, … Evidence finančních prostředků dětí Evidence finančních prostředků dětí je prováděna předepsaným způsobem v průběhu kalendářního roku: Každá RS vede pro kalendářní rok evidenci finančních prostředků dětí samostatně. V evidenci je zachycován jakýkoli pohyb finančních prostředků dítěte, zápis obsahuje datum změny (příjem, výdej, zůstatek), podpis dítěte, podpis vychovatele/ky – po ukončení kalendářního roku se evidence uzavírá, zůstatky jsou převedeny do evidence následujícího roku, uzavřené evidence předávají vychovatelé/ky řediteli dětského domova k uložení do archivu DD. Manipulace s osobními finančními prostředky dětí (výplata, odměna, dávky…) – Příjem osobních peněz se provádí výhradně prostřednictvím pokladny DD Plesná. – Nepravidelná učňovská odměna je dle výše částky po dohodě mezi dítětem a vychovatelem/kou zčásti předána do evidence osobních finančních prostředků dítěte, zčásti případně uložena na vkladní knížku dítěte. – V případě pracujícího dítěte je proveden odvod dle příslušných předpisů, dále se postupuje stejně jako v případě kapesného. – Při vydávání osobních finančních prostředků je dodržován stejný princip hospodaření jako v případě kapesného (hospodárnost, proporcionalita, účelnost). – S finančními prostředky uloženými na vkladní knížce smí manipulovat dítě pouze se souhlasem ředitele a vychovatele/ky, potřebné úkony provádí sociální pracovnice společně s dítětem, je dodržován princip hospodárného nakládání s vlastními finančními prostředky a vytváření finančních rezerv „pro vstup do života“. Tiskopis pro poskytování osobních darů: OSOBNÍ DARY – jmeniny, narozeniny Jméno a příjmení dítěte………………………………………………………………… Datum narození …………………………………. Nárok v Kč ………………………………………. Věcný dar …………………………………… v hodnotě Kč …………………… Finanční dar Kč ………………………………. Převzal ………………………………. Předal ………………………………………. podpis dítěte podpis vychovatelky V Plesné dne:……………………………. Osobní dary se v průběhu kalendářního roku poskytují dětem v souladu s § 32 zákona č.109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dle následujících pravidel: do částky v Kč Děti, které dokončí úspěšně studium nebo realizuje nějakou činnost ve prospěšnou celého domova, mohou obdržet finanční dar do výše 500,- Kč. Finanční dar obdrží na Obecním úřadě v Plesné při slavnostním předávání plaket úspěšným studentům. Osobní dar v případě narozenin a jmenin dětí starších patnácti let lze poskytnout též formou peněžitého příspěvku. Při stanovení hodnoty osobního daru se přihlíží k délce pobytu dítěte v dětském domově v konkrétním kalendářním roce. Věcná pomoc je poskytována dětem při odchodu z dětského domova po dosažení zletilosti v souladu se zákonem č.109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.: Hlediska pro poskytnutí věcné pomoci: Prostředí, do kterého dítě odchází a jeho sociální a materiální zabezpečení. Návrat do rodiny, popřípadě náhradní ubytování, Dům na půli cesty apod. Vlastní finanční prostředky (sirotčí důchod, jiné příjmy apod..). Věcná pomoc není poskytnuta v případě, že dítě je v době dosažení zletilosti na útěku. c) Organizace dne 06.30 – 07.00 vstávání dětí (v případě učňů a studentů dříve – dle potřeby), osobní hygiena, ranní úklid osobních věcí a ložnic, oblékání) 07.00 – 07.30 snídaně, odchod do školy a mateřské školy 13.00 – 15.00 oběd ve školní jídelně (dle školní docházky a rozvrhu hodin), osobní volno 14.00 – 17.00 odpolední činnost – příprava na vyučování, využívání vzdělávacích programů na PC, zájmové kroužky, činnost podle týdenního plánu vytvořeného rodinnou skupinou 17.00 – 17.30 svačina 17.30 – 18.30 individuální volno, prostor pro rozhovory s dětmi 18.30 – 19.00 večeře 19.00 – 19.15 osobní hygiena, osobní volno, příprava oděvů a obuvi do školy, televize – mladší děti (Večerníček), 19.15 – 20.00 osobní hygiena, příprava na další den, osobní volno, televize – starší děti, osobní volno a večerka dle věku dětí 21.30 – 06.30 noční klid. Soboty, neděle, svátky, prázdniny: 08.00 individuální vstávání, ranní hygiena, úklid ložnic 09.00 snídaně 09.20 -12.00 zájmová činnost, pracovní činnost – společná nebo individuální, příprava na školu 12.30 – 17.00 odpolední činnost podle týdenního plánu práce,zájmová činnost, dle potřeby individuální příprava na vyučování,osobní volno 17.30 – 18.00 osobní volno, rozhovory s dětmi, 19.00 – 22.00 obdobný program jako ve všední den 22.00 – 08.00 noční klid Poznámka: děti starší 15 let si mohou posunout dobu nočního klidu a návratu z vycházky po dohodě s denním a nočním vychovatelem.Tato možnost lze využít pouze, když si děti plní všechny povinnosti vyplývající z vnitřního řádu. d) Pobyt dětí mimo zařízení Individuální vycházky bez dozoru pedagogického pracovníka, popř. jiné pověřené dospělé osoby, jsou umožněny dítěti staršímu 7 let s ohledem na jeho psychickou zralost a míru zodpovědnosti, dále pak na základě jeho chování a dodržování vnitřního řádu dětského domova. V případě porušování vnitřního řádu DD, popřípadě neplnění si vlastních povinností, nemusí být vycházka umožněna. Vycházky jsou umožňovány výhradně po splnění školních povinností v době mimo vyučování. Individuální vycházky v době po večeři jsou umožňovány dětem ve výjimečných případech (návštěva kina, diskotéky, divadla apod.) s ohledem na věk a míru zodpovědnosti dítěte. Vychovatel/ka určí čas ukončení vycházky. Individuální vycházka není zpravidla dítěti umožněna na celý den, eventuálně větší část dne. Pobyt u rodičů či jiných osob Pobyt u rodičů či jiných osob je možný pouze při splnění podmínek stanovených zákonem č.109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podmínkou je žádost rodičů – osob zodpovědných za výchovu a souhlas příslušného sociálně – právního orgánu pro děti. Pobyt u jiných osob, než osob zodpovědných za výchovu je možný pouze se souhlasem těchto osob, pokud získání tohoto souhlasu nebrání závažná překážka. Žádost rodičů či jiných osob o krátkodobý pobyt dítěte je projednána ředitelkou domova spolu s vychovatelkami rodinné skupiny. Přechodné ubytování mimo zařízení Dítěti je povoleno přechodné ubytování mimo zařízení v souvislosti s jeho přípravou na budoucí povolání (studium na škole mimo město, kdy není možnost dojíždění). e) Kontakty dětí s rodiči a dalšími osobami Je v zájmu dítěte a jeho právo, aby rodiče měli s dítětem možnost co nejčastějších kontaktů. Styky s rodiči či jinými osobami (návštěvy, písemné a telefonické kontakty) jsou dětem umožněny prakticky bez omezení, podmínkou je včasné ohlášení návštěvy, zejména v případech návštěvy z větší vzdálenosti. V případě neohlášené návštěvy není zaručena přítomnost dítěte v zařízení. Návštěva je umožněna vždy v době mimo vyučování. Telefonický kontakt rodiny s dětmi je možný v době mimo vyučování a v době mimo noční klid. Písemné kontakty jsou umožňovány bez omezení v souladu se zákonem č.109/2002 Sb. Četnost návštěv, písemných a jiných kontaktů je evidována. Děti mají právo podílet se na přípravě náplně hlavní činnosti, dávat vychovatelům/kám podněty, podávat návrhy, mají právo činnost hodnotit, vyslovovat připomínky, kritické poznámky na skupinovém hodnocení. Návrhy, připomínky, kritické poznámky popř. stížnosti mají právo předkládat řediteli zařízení. g) Podmínky zacházení dětí s majetkem dětského domova Děti v maximální možné míře šetří svěřený majetek. V případě úmyslného poškození věcí nebo zařízení se podílejí za asistence vychovatelů dle svých možností na jejich opravě. Dítě je povinno udržovat v pořádku a v náležitém stavu své osobní věci, svévolně neničí věci vlastní ani věci ostatních dětí, jakož i společné předměty. Potřebné opravy na svých oděvech a obuvi okamžitě hlásí vychovateli/ce, drobné nedostatky (např. přišívání knoflíků) odstraní podle svých věkových a individuálních možností a schopností pod vedením vychovatele/ky samostatně. V prostorách dětského domova udržují pořádek. h) Smluvní pobyt zletilých a nezaopatřených osob v zařízení Smluvní pobyt zletilých nezaopatřených osob v zařízení je poskytován výhradně v souladu s ustanovením zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výhradně osobám, které v době nabytí zletilosti jsou dětmi Dětského domova Plesná. i) Postup při podávání a vyřizování žádostí, stížností a návrhů řediteli, pedagogickým pracovníkům zařízení a dalším osobám a orgánům. Každé dítě svěřené do péče Dětského domova Plesná má právo obracet se svými žádostmi, stížnostmi a návrhy na ředitele a pedagogické pracovníky zařízení. Pracovník vyřizuje ty žádosti a stížnosti, které spadají do oblasti jeho kompetencí, ostatní je povinen předat osobě, která za danou oblast zodpovídá. Stížnosti a žádosti je možné podávat jak v ústní, tak i v písemné podobě. Dítě má právo obracet se svými stížnostmi, žádostmi i návrhy taktéž na sociálního pracovníka v místě bydliště a to bez přítomnosti třetí osoby a jeho prostřednictvím komunikovat s jednotlivými pracovníky zařízení. Ředitel pořádá s dětmi porady, kde vyřizuje kromě jiného také dotazy a podněty dětí, týkající se záležitostí spojených s pobytem v dětském domově. Z porad pořizuje písemný zápis. Je v zájmu zařízení i dítěte být v neustálém kontaktu a předcházet tak vzniku konfliktních situací a to dříve než dojde k jejich možnému vyhrocení. Další práva a povinnosti dítěte Práva a povinnosti dětí umístěných v Dětském domově Plesná jsou deklarovány zejména v zákonu č.109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to v §§ 20 – 22 a dále stanoveny následovně: Nepřítomnost na vyučování je omlouvána výhradně vychovatelem/kou, popř. sociální pracovnicí nebo jinou dospělou pověřenou osobou zejména v těchto případech: nemoc, lékařské ošetření, vyšetření nebo kontrola, úřední jednání vyžadující přítomnost dítěte, účast na společných akcích pořádaných DD nebo školou. Dítě má povinnost účastnit se společných akcí pořádaných školou, jedná-li se o akci jako náhradu za vyučování (výchovné koncerty, kulturní vystoupení, sportovní akce apod.). Denně musí informovat vychovatele/ky o dění ve škole, o úkolech školou uložených (ústně, předložením žákovské nebo učňovské knížky apod.). Udržovat školní a učební pomůcky v pořádku, připravovat se pravidelně na vyučování. Dítě je povinno respektovat zákaz kouření, požívání alkoholu, užívání návykových látek a omamných prostředků, hraní hazardních her včetně her na výherních automatech, držení život ohrožujících předmětů (nože, hvězdice, zábavná pyrotechnika ap.). Dítě se zpravidla pohybuje v ubytovacích prostorách „své“ rodinné skupiny, pobyt v jiné skupině je možný pouze s vědomím a se souhlasem vychovatelů/ek. Dítě dodržuje zákaz vstupu do dílen, garáže, skladů, kanceláří, kuchyně, kotelny, půdních a sklepních prostorů bez dozoru dospělé osoby, v těchto prostorách může vykonávat jednoduché pomocné práce výhradně v přítomnosti dospělé osoby, která za něj nese při činnosti zodpovědnost. Dítě nesmí opouštět objekt a areál DD bez souhlasu vychovatele/ky, popřípadě ředitele. Dítě je povinno udržovat v pořádku a v náležitém stavu své osobní věci, svévolně neničí věci vlastní ani věci ostatních dětí, jakož i společné předměty. Potřebné opravy na svých oděvech a obuvi okamžitě hlásí vychovateli/ce, drobné nedostatky (např. přišívání knoflíků) odstraní podle svých věkových a individuálních možností a schopností pod vedením vychovatele/ky samostatně. Dítě se podílí na úklidu ubytovacích prostorů dle pokynů vychovatele/ky s ohledem na věk a schopnosti, při úklidových pracích používá i úklidové přístroje (vysavač) v přítomnosti vychovatelky podle jejích pokynů, s přístroji nevhodně nemanipuluje, řídí se pokyny k obsluze, nepoškozuje přístroje, nezasahuje do jejich konstrukce, nepokouší se je opravovat, v případě zjištěné závady okamžitě práci přeruší a oznámí ji vychovateli/ce. Dítě nikdy nemanipuluje nevhodně s elektropřístroji, které jsou součástí vybavení společných a ubytovacích prostorů (TV, video, počítač, radiopřijímače, věž, kuchyňské elektrospotřebiče, lampičky, žehlička, kulma, fén na vlasy apod.), nepokouší se je opravovat, nezasahuje do jejich konstrukce a nepřemisťuje je z místa stálého určení, zjištěné závady okamžitě hlásí vychovateli/ce. Při stravování dodržuje zásady společenského a slušného chování, udržuje své místo v jídelně a jeho okolí v čistotě a v pořádku, dle možnosti odstraňuje drobné nedostatky okamžitě (utření stolu), plní povinnosti služby dle rozpisu služby v jídelně a dle pokynů vychovatele/ky. Při osobní hygieně (WC, umývárna, sprchy) dodržuje základní hygienické zásady, čistotu a pořádek. Úpravy na výzdobě pokojů provádí dítě pouze po předchozím souhlasu vychovatele/ky za dohledu dospělé osoby, nábytek svévolně nepřemisťuje, je zakázáno při výzdobě jakkoli poškozovat nátěry a malby pokojů lepením plakátů na stěny a nábytek, dítě svévolně nemanipuluje s automatickou pračkou, sušičkou, ždímačkou. Dítě dodržuje zákaz držení a distribuce a zneužívání návykových látek (alkohol, nikotin, léky, drogy), porušení zákazu je posuzováno jako hrubý přestupek proti vnitřnímu řádu, popř. trestný čin, stejně jsou posuzovány sociálně patologické jevy (šikana, vandalismus, agresivita, brutalita, projevy rasismu a xenofobie, drobná kriminalita, závislost na hraní na výherních automatech). Děti mají možnost mít a používat své vlastní předměty za stanovených podmínek. Tato možnost je vnímána jako právo nad rámec práv dítěte vyplývajících ze zákona č.109/2002 Sb. V případě porušování stanovených podmínek, porušování vnitřního řádu dětského domova, pravidel slušného chování, neplnění povinností, útěku z domova, půjčování si finančních prostředků apod. tuto možnost dítě ztrácí (na dobu časově omezenou). Pravidla pro držení a používání vlastních věcí dětmi v Dětském domově Plesná: Oblečení musí být v přiměřeném stavu (nezaprané, neopravované, přiměřené velikosti, vhodného typu). Oblečení je udržováno v náležitém stavu, jeho údržba (praní, žehlení, výměna) podléhá běžnému režimu platnému v DD, jeho používání se pravidelně střídá s oděvy zabezpečovanými domovem. Je zakázáno oděvy si vzájemně půjčovat, vyměňovat, prodávat popř. darovat jiné osobě. Za vlastní oděvy nese zodpovědnost výlučně vlastník (dítě). Oděvy jsou s výjimkou údržby, praní, oprav uloženy ve skříňce dítěte na skupině. Při přivezení oděvů z domova je s rodiči sepsáno prohlášení, ve kterém jsou rodiče seznámeni s „pravidly“a podepíší, že DD nepřebírá za vlastní oděvy zodpovědnost. V případě, že rodiče odmítnou prohlášení podepsat, nebude dítěti umožněno používat v DD vlastní oděvy. Vychovatel/ka má právo odmítnout převzít oděvy od rodičů. CENNÉ PŘEDMĚTY ( el. přístroje – PC, rádio, MP3, walkmann, dále např. hodinky, šperky, knihy..) V případě, že nezaopatřená osoba získá řidičský průkaz, nebude v průběhu pobytu v DD v žádném motorovém vozidle přepravovat žádné nezletilé dítě. Nedodržení tohoto pravidla bude považováno za hrubé porušení vnitřního řádu. Osoby odpovědné za výchovu mají práva a povinnosti vyplývající z platné legislativy, při návštěvách jsou povinny respektovat vnitřní řád dětského domova. e) písemně požádat ředitele zařízení o povolení pobytu dítěte mimo zařízení a) při předání dítěte do určeného zařízení předat současně dokumentaci uvedenou v § 5 odst. 5, zákona č. 109/2002 Sb., b) zajistit doprovod dítěte mladšího 15 let c)seznámit se s vnitřním řádem zařízení a dodržovat jeho ustanovení, e) předat dítěti umístěnému do zařízení na základě jejich žádosti finanční částku jako kapesné ve výši stanovené v § 31 Poznámka: práva podle odstavce 1 písm. c), d) a e) a povinnosti podle odstavce 2 písm. a), b), c) a d) zákona č. 109/2002 Sb., se vztahují i na jiné osoby odpovědné za výchovu. 7. Úhrada nákladů na péči o děti umístěné v zařízení a) Vydání rozhodnutí Po umístění dítěte do Dětského domova Plesná rozhodnutím Dětského diagnostického ústavu v Plzni zahajuje ředitel zařízení správní řízení pro stanovení příspěvku, podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, se zákonnými zástupci dítěte. Není-li oznámení doručitelné, spis zveřejní na úřední desce nebo vydá usnesení, kterým je ustanoven opatrovník (vzhledem ke střetu zájmů není vhodný pracovník dětského domova), jehož funkce se ruší v okamžiku, kdy lze zákonnému zástupci oznámení doručit. b) Způsob odvolání Proti správnímu rozhodnutí má možnost zákonný zástupce dítěte podat odvolání ke Krajskému úřadu Karlovarského kraje, Závodní 353/88,360 21 Karlovy Vary, a to prostřednictvím ředitele Dětského domova Plesná, do 15 dní ode dne doručení rozhodnutí. 8. Postup zařízení při zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví Komplexní zdravotní péče a zdravotní prevence je zajišťována v souladu s platnou legislativou, v závislosti na zdravotním stavu a individuálních potřebách dítěte, ve spolupráci s ošetřujícím dětským a dorostovým lékařem a dalšími odborníky (zubní lékař, gynekolog atd.). Zdravotní dokumentace je uložena u ošetřujících lékařů, zdravotní evidence je vedena sociální pracovnicí. Povinná dokumentace týkající se zdravotní péče. Předpis pro způsob podávání léků. b) Prevence rizik při pracovních a jiných činnostech Děti jsou vychovatelem seznamovány se zásadami bezpečnosti a riziky úrazu zejména před činnostmi, při nichž hrozí zvýšené nebezpečí úrazu, a před prázdninami. Jednou ročně - na počátku školního roku - je součástí výchovné práce v rodinné skupině poučení o bezpečnosti a nebezpečí úrazů . BOZP a PO jsou zajišťovány v souladu s platnými předpisy prostřednictvím odborné firmy ESTO (kontroly, školení, dokumentace, konzultace, poradenská činnost). Používání osobních soukromých aut na převoz dětí: Nelze bez souhlasu ředitele domova (povolit lze jen u vozidel havarijně pojištěných a po proškolení řidiče), v ostatních případech se považuje vození dětí soukromým vozidlem za jejich ohrožení. Výjimkou je akutní jednání v případě ohrožení života dítěte. Evidence úrazu se řídí vyhláškou č. 64/2005Sb. o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů a metodickým pokynem MŠMT č.j.: č.j. 37 014/2005, Věstník MŠMT sešit 2/2006. Postup odpovědného pracovníka při úrazu dítěte: 1) zajistí prvotní ošetření postiženého dle povahy a rozsahu poranění (drobná poranění), 2) zabezpečí základní životní funkce, 3) vyžaduje- li poranění odborné lékařské ošetření, zajistí je (návštěva lékaře, LSPP, záchranná zdravotnická služba…), v případě ošetření popř. vyšetření mimo dětský domov je povinna odpovědná osoba zajistit doprovod (výhradně dospělá osoba, v době noční služby je vyzván/a denní vychovatel/ka, ten je povinen doprovod zajistit), v případě, že ošetřující lékař nevyžaduje při převozu k hospitalizaci dítěte doprovod dospělé osoby , 4) zapíše úraz do Knihy hlášení 5) zapíše úraz do Knihy úrazů (datum, hodina, jméno, činnost, při které k úrazu došlo, opatření…), 6) oznámí úraz řediteli domova a sociální pracovnici (osobně) a do 48 hodin vyplní Oznámení o úrazu a předá k vyřízení sociální pracovnici (osobně). Veškeré úrazy se zapisují do knihy úrazů. Vychovatel/ka ve službě zhodnotí zdravotní stav dítěte a posoudí nutnost akutního ošetření dítěte: §  akutní ošetření - návštěva lékaře, LSPP, záchranná zdravotnická služba, informuje ředitele DD nebo jeho zástupce (ti zajistí případný převoz do zdravotnického zařízení), §  není-li nutné akutní ošetření, písemně oznámí denní vychovatel v Knize hlášení. e) Postup při intoxikaci dítěte alkoholem nebo jinými návykovými látkami, postup  při  sebepoškození dítěte nebo sebevražedném pokusu, postup při agresivitě dítěte, kterou ohrožuje zdraví a životy jiných nebo vlastní Všichni zaměstnanci dětského domova jsou povinni neprodleně ohlásit řediteli zařízení zjištění, která signalizují konkrétní ohrožení dítěte/mladistvého užíváním návykových látek nebo alkoholu, sebepoškozování nebo agresivitu. Všichni pracovníci jsou povinni dodržovat zákaz zveřejňování osobních údajů, mezi které patří i údaje o zdravotním stavu dětí! Nahlížení do osobních spisů- do osobních spisů dětí smí nahlížet ředitel domova, sociální pracovnice, vychovatel/ka, psycholog, pracovníci příslušného orgánu péče o dítě, příslušní pracovníci DDÚ Plzeň, kontrolní orgány, státní zástupci a orgány policie. Osobní spisy musí být uzamčeny a zabezpečeny proti případnému zneužití. Tento vnitřní řád nabývá platnosti a účinnosti dne 1. 9. 2010. Dnem účinnosti tohoto Vnitřního řádu je zrušen Vnitřní řád ze dne 28. 6. 2009 Mgr. Libuše Hoyerová / ředitelka Dětského domova Plesná Schváleno ředitelem DD Mgr.Viktor Vanžura, ředitel DDÚ Posted in Pro rodiče | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Vnitřní řád dd Plesná: Akce zařízení

http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/legislativa/sbirka-zakonu?rok08=2008

http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/legislativa/sbirka-zakonu?rok08=2008 Částka 155 rozeslána dne 31. prosince 2008 483/ Zákon, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů Částka 146 rozeslána dne 29. prosince 2008 453/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění vyhlášky č. 5/2007 Sb. Částka 143 rozeslána dne 23. prosince 2008 440/ Úplné znění zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 186/2004 Sb., zákonem č. 125/2005 Sb., zákonem č. 345/2005 Sb., zákonem č. 222/2006 Sb. a zákonem č. 371/2008 Sb. Částka 139 rozeslána dne 15. prosince 2008 427/ Vyhláška, o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony vykonávané v působnosti Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv Částka 134 rozeslána dne 1. prosince 2008 411/ Vyhláška o stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči Částka 133 rozeslána dne 21. listopadu 2008 409/ Zákon na ochranu zvířat proti týrání. Úplné znění zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 162/1993 Sb., zákonem č. 193/1994 Sb., zákonem č. 243/1997 Sb., nálezem Ústavního soudu, vyhlášeným pod č. 30/1998 Sb., zákonem č. 77/2004 Sb., zákonem č. 413/2005 Sb., zákonem č. 77/2006 Sb. a zákonem č. 312/2008 Sb. Částka 126 rozeslána dne 27. října 2008 389/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, ve znění pozdějších předpisů Částka 125 rozeslána dne 23. října 2008 386/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů 387/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 381/2007 Sb., o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách a surovinách, ve znění pozdějších předpisů Částka 124 rozeslána dne 20. října 2008 383/ Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů 383/ Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů Částka 121 rozeslána dne 13. října 2008 374/ Vyhláška, o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů Částka 119 rozeslána dne 7. října 2008 371/ Zákon, kterým se mění zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 371/ Zákon, kterým se mění zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Částka 116 rozeslána dne 1. října 2008 356/ Vyhláška, kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů Částka 114 rozeslána dne 24. září 2008 351/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů 352/ Vyhláška, o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky) Částka 111 rozeslána dne 12. září 2008 343/ Vyhláška, kterou se stanoví vzor žádosti o vydání záruky původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a vzor záruky původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie Částka 110 rozeslána dne 12. září 2008 341/ Vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady) Částka 108 rozeslána dne 8. září 2008 332/ Úplné znění zákona o veterinární péči - Zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 29/2000 Sb., zákonem č. 154/2000 Sb., zákonem č. 102/2001 Sb., zákonem č. 76/2002 Sb., zákonem č. 120/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 131/2003 Sb., zákonem č. 316/2004 Sb., zákonem č. 444/2005 Sb., zákonem č. 48/2006 Sb., zákonem č. 186/2006 Sb., zákonem č. 124/2008 Sb. a zákonem č. 182/2008 Sb. Částka 107 rozeslána dne 2. září 2008 328/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 331/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce bakteriální kroužkovitosti bramboru a původce bakteriální hnědé hniloby Částka 101 rozeslána dne 28. srpna 2008 315/ Zákon, kterým se mění zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb. 315/ Zákon, kterým se mění zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb. Částka 100 rozeslána dne 21. srpna 2008 311/ Zákon, kterým se mění zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů 312/ Zákon, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Částka 97 rozeslána dne 19. srpna 2008 297/ Zákon, kterým se mění zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony Částka 90 rozeslána dne 8. srpna 2008 272/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 381/2007 Sb., o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách a surovinách Částka 89 rozeslána dne 8. srpna 2008 271/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů Částka 85 rozeslána dne 18. července 2008 265/ NÁLEZ Ústavního soudu ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 37 odst. 5 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 386/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů Částka 78 rozeslána dne 4. července 2008 249/ Zákon, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Částka 73 rozeslána dne 30. června 2008 229/ Vyhláška o výrobě a distribuci léčiv Částka 71 rozeslána dne 30. června 2008 225/ Vyhláška, kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin Částka 70 rozeslána dne 30. června 2008 223/ Zákon o Státní zemědělské a potravinářské inspekci 224/ Zákon o potravinách a tabákových výrobcích Částka 68 rozeslána dne 27. června 2008 215/ Vyhláška o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů Částka 65 rozeslána dne 17. června 2008 208/ Vyhláška, kterou se provádí zákon o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní. Částka 61 rozeslána dne 3. června 2008 191/ Zákon, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb. 191/ Zákon, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb. Částka 57 rozeslána dne 28. května 2008 180/ Zákon, kterým se mění zákon č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 180/ Zákon kterým se mění zákon č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 181/ Zákon, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů 182/ Zákon, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů 184/ Zákon, kterým se mění zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů Částka 55 rozeslána dne 26. května 2008 175/ Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí Částka 53 rozeslána dne 19. května 2008 167/ Zákon o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů 167/ Zákon o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů Částka 49 rozeslána dne 12. května 2008 157/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění pozdějších předpisů Částka 47 rozeslána dne 30. dubna 2008 147/ Nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích 148/ Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy, a nařízení vlády č. 308/2004 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy a na založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití, ve znění nařízení vlády č. 512/2006 Sb. 149/ Nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování diverzifikační podpory pěstitelům cukrové řepy 152/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob, ve znění vyhlášky č. 168/2006 Sb. Částka 46 rozeslána dne 29. dubna 2008 145/ Nařízení vlády, kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí Částka 43 rozeslána dne 21. dubna 2008 132/ Vyhláška o systému jakosti při provádění a zajišťování činností souvisejících s využíváním jaderné energie a radiačních činností a o zabezpečování jakosti vybraných zařízení s ohledem na jejich zařazení do bezpečnostních tříd Částka 40 rozeslána dne 16. dubna 2008 128/ Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí Částka 38 rozeslána dne 15. dubna 2008 118/ Zákon, kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Částka 36 rozeslána dne 14. dubna 2008 113/ Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě 114/ Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření Částka 34 rozeslána dne 4. dubna 2008 108/ Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. 110/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 439/2005 Sb., kterou se stanoví podrobnosti způsobu určení množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a určení množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů Částka 31 rozeslána dne 26. března 2008 99/ Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenvironmentálních opatření), ve znění pozdějších předpisů Částka 29 rozeslána dne 14. března 2008 95/ Nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování oddělené platby za rajčata určená ke zpracování 96/ Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 69/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, ve znění nařízení vlády č. 512/2006 Sb. Částka 28 rozeslána dne 19. března 2008 93/ Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Prameniště Blanice a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Částka 24 rozeslána dne 5. března 2008 81/ Sdělení Ministerstva životního prostředí o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu 82/ Sdělení Ministerstva životního prostředí o evropsky významných lokalitách, které nebyly zařazeny do evropského seznamu Částka 22 rozeslána dne 28. února 2008 72/ Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Drbákov - Albertovy skály a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 73/ Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Habrůvecká bučina a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 74/ Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Hádecká planinka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 75/ Vyhláška kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Částka 19 rozeslána dne 17. července 2008 48/ Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o včasném oznamování jaderné nehody a výměně informací o mírovém využívání jaderné energie, jaderné bezpečnosti a radiační ochraně 61/ Úplné znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 359/2003 Sb., zákonem č. 694/2004 Sb., zákonem č. 180/2005 Sb., zákonem č. 177/2006 Sb., zákonem č. 186/2006 Sb., zákonem č. 214/2006 Sb., zákonem č. 574/2006 Sb. a zákonem č. 393/2007 Sb. Částka 18 rozeslána dne 4. července 2008 45/ Rámcová dohoda o spolupráci v oblasti energetiky a hornictví mezi ministerstvem průmyslu ČR a ministerstvem hornictví a energetiky Kolumbijské republiky 59/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 376/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů 60/ Vyhláška o plánech péče, označování a evidenci území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a o změně vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, (vyhláška o plánech péče, označování a evidenci chráněných území) Částka 17 rozeslána dne 26. června 2008 43/ Sdělení, kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí vyhlášené pod č. 431/1990 Sb. Dohoda mezi vládou ČSR a vládou Rakouské republiky o úpravě otázek společného zájmu týkajících se jaderné bezpečnosti a ochrany před zářením 44/ Protokol mezi vládou České republiky a vládou Rakouské republiky, kterým se mění Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Rakouské republiky o úpravě otázek společného zájmu týkajících se jaderné bezpečnosti a ochrany před zářením Částka 15 rozeslána dne 20. února 2008 48/ Vyhláška o způsobu výpočtu nároku na vrácení spotřební daně zaplacené v cenách některých minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě Částka 14 rozeslána dne 15. února 2008 44/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů 45/ Úplné znění zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, jak vyplývá z pozdějších změn Částka 13 rozeslána dne 15. února 2008 43/ Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí Částka 12 rozeslána dne 12. února 2008 40/ Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 7/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, ve znění vyhlášky č. 619/2004 Sb. 41/ Vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem BJ 22 - JUBILEJNÍ v katastrálním území Poděbrady Částka 11 rozeslána dne 12. února 2008 25/ Zákon o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů 25/ Zákon o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů 34/ Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 35/ Zákon, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů 37/ Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů Částka 9 rozeslána dne 5. února 2008 20/ Nález Ústavního soudu ze dne 11. prosince 2007 ve věci návrhu na zrušení čl. 3 obecně závazné vyhlášky města Jirkova č. 4/2005 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích Částka 7 rozeslána dne 31. ledna 2008 16/ Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí 21/ Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašují opravy Příloh Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí, vyhlášených pod č. 14/2007 Sb. m. s. Částka 4 rozeslána dne 29. ledna 2008 15/ Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/2007 Sb. m. s. o Mezinárodní úmluvě o regulaci velrybářství Částka 3 rozeslána dne 23. ledna 2008 4/ Vyhláška, kterou se stanoví druhy a podmínky použítí přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin 5/ Vyhláška o seznamu účinných látek 7/ Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Mongolska o transformaci Společného podniku Mongolčechoslovakmetall a o ukončení platnosti Rámcové dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Mongolské lidové republiky o spolupráci při provádění geologickoprůzkumných prací, těžbě a úpravě nerostných surovin v Mongolské lidové republice ze dne 1. 9. 1979 a Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Mongolské lidové republiky o zřízení společného podniku k provádění geologickoprůzkumných prací, těžbě a úpravě jednotlivých druhů nerostných surovin v Mongolské lidové republice ze dne 1. 9. 1979, sjednané výměnou nót (Ulánbátar, 27. 6. 2006) Částka 1 rozeslána dne 2. ledna 2008 / Seznam platných právních předpisů, resortních předpisů, metodických pokynů, návodů a sdělení platných k l. lednu 2008 Svůj svátek dnes slaví mokřady, bažiny a močály 2.2.2017 01:39 | red Zelení chtějí, aby byl v Praze na Nový rok tichý ohňostroj 31.1.2017 13:52 | red Vláda bude opět jednat o klimatickém plánu, jenž má stát miliardu 15.1.2017 12:15 Přehled knih a filmů Storl, Wolf-Dieter: Jsem součástí lesa

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/0464016084B6164AC12583C80026879B?openDocument

30 Cdo 4025/2018 Spisová značka: 30 Cdo 4025/2018 ECLI: ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.4025.2018.1 § 9 písm. 1) předpisu č. 549/1991Sb. ve znění od 30.09.2017 I. ÚS 718/19 30 Cdo 4025/2018-69 Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. B., nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu škody, zadostiučinění za vzniklou zdravotní a psychickou újmu a zaplacení 2 013 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 53/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2018, č. j. 70 Co 134/2018-48, takto: Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 20. 4. 2018, č. j. 70 Co 134/2018-48, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 19. 3. 2018, č. j. 27 C 53/2017-43, kterým byla odmítnuta žaloba ze dne 19. 9. 2016, podaná k Okresnímu soudu v Hradci Králové dne 23. 9. 2016 (výrok I), a současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). Proti usnesení odvolacího soudu (č. j. 70 Co 134/2018-48) podal žalobce včasné dovolání ze dne 22. 5. 2018, doručené osobně soudu prvního stupně dne 24. 5. 2018 (č. l. 50), které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem tohoto dovolacího řízení. Usnesením ze dne 30. 5. 2018, č. j. 27 C 53/2017-52, které bylo žalobci doručeno dne 11. 6. 2018, soud prvního stupně vyzval žalobce, aby ve lhůtě 21 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložil soudu plnou moc udělenou advokátovi, jehož prostřednictvím podá řádné dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu (č. j. 70 Co 134/2018-48), a současně žalobce poučil, že nebude-li ve stanovené lhůtě plná moc soudu předložena, může Nejvyšší soud dovolací řízení zastavit. Soud prvního stupně posléze usnesením ze dne 30. 5. 2018, č. j. 27 C 53/2017-54, které bylo žalobci doručeno rovněž dne 11. 6. 2018, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání, který činí 4 000 Kč. Současně byl žalobce mimo jiné poučen, že nebude-li do 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek uhrazen, bude dovolací řízení zastaveno. Žalobce na výzvu reagoval podáním ze dne 12. 6. 2018 (č. l. 55), ve kterém požádal soud o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Soud prvního stupně o žádosti žalobce rozhodl usnesením ze dne 6. 8. 2018, č. j. 27 C 53/2017-58, tak, že žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení (výrok I) a zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (výrok II). Odvolací soud usnesením ze dne 14. 9. 2018, č. j. 70 Co 312/2018-64, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Rozhodnutí nabyla právní moci dne 21. 9. 2018. Podáním dovolání ze dne 22. 5. 2018 vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků 4 000 Kč. Soudy obou stupňů konstatovaly, že u žalobce nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. (a rovněž zamítly jeho návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení ve smyslu § 30 odst. 1 o. s. ř.). Protože žalobce dosud nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením soudu prvního stupně ze dne 30. 5. 2018, č. j. 27 C 53/2017-54, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení odvolacího soudu (č. j. 70 Co 134/2018-48) podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavil.

https://rejstriky.finance.cz/firma-mandys-s-r-o-28785908

MANDYS s.r.o. Pardubice IČO 28785908 kontakty (11.08.2020) | Finance.cz MANDYS s.r.o. Pardubice IČO: 28785908 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu MANDYS s.r.o., která sídlí v obci Pardubice a bylo jí přiděleno IČO 28785908. Firma s názvem MANDYS s.r.o. se sídlem v obci Pardubice byla založena v roce 2010. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 2 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci , Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence a další. Základní údaje o MANDYS s.r.o. IČO: 28785908 Krajský soud v Hradci Králové 27.1.2010 C 27271 28785908 Aktuální kontaktní údaje MANDYS s.r.o. Kontakty na MANDYS s.r.o. IČO: 28785908 Staré náměstí 1 , Pardubice 530 03 27.1.2010 Staré náměstí 1, Pardubice 530 03 Obory činností MANDYS s.r.o. IČO: 28785908 Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 27.1.2010 Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence 27.1.2010 - 13.4.2011 Hostinská činnost 27.1.2010 - 13.4.2011 Vedení firmy MANDYS s.r.o. IČO: 28785908 Statutárním orgánem společnosti je jeden jednatel, který je oprávněn jednat jménem společnosti samostatně. 26.5.2014 Způsob jednání za společnost: Statutárním orgánem společnosti jsou dva jednatelé, kteří jsou oprávněni jednat jménem společnosti každý samostatně a podepisují tak, že k napsané nebo vytištěné obchodní firmě připojí svůj podpis. 27.1.2010 - 26.5.2014 Ing. Zdeněk Mandys CSc. 27.1.2010 Alexandra Mandysová 27.1.2010 - 13.4.2011 od 27.1.2010 do 5.4.2011 Ing. Zdeněk Mandys CSc. Vlastníci firmy MANDYS s.r.o. IČO: 28785908 zakladni 200 000 Kč 100% 27.1.2010 Sbírka Listin MANDYS s.r.o. IČO: 28785908 C 27271/SL 7 účetní závěrka [2013] el Krajský soud v Hradci Králové 31.3.2014 8.10.2014 8.10.2014 5 C 27271/SL 6 notářský zápis, stanovy společnosti NZ 44/2014 Krajský soud v Hradci Králové 30.4.2014 2.5.2014 2.6.2014 11 C 27271/SL 5 účetní závěrka [2012] el. Krajský soud v Hradci Králové 29.3.2013 5.8.2013 5.8.2013 6 C 27271/SL 4 účetní závěrka 2011,el. Krajský soud v Hradci Králové 29.6.2012 11.9.2012 12.9.2012 6 C 27271/SL 3 účetní závěrka 2010,el. Krajský soud v Hradci Králové 27.7.2011 19.6.2012 19.6.2012 13 C 27271/SL 2 notářský zápis NZ 50/2011 Krajský soud v Hradci Králové 5.4.2011 8.4.2011 13.4.2011 4 C 27271/SL 1 zakladatelské dokumenty, podpisové vzory NZ 2/2010 Krajský soud v Hradci Králové 8.1.2010 14.1.2010 20.1.2010 11 Hodnocení MANDYS s.r.o. Výpis dat pro firmu MANDYS s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy MANDYS s.r.o., 28785908 na obchodním rejstříku výpis firmy MANDYS s.r.o., 28785908 na živnostenském rejstříku

https://businesscenter.podnikatel.cz/pravo/zakony/podnikani-na-kapitalovem-trhu/f4374504/

Zákon o podnikání na kapitálovém trhu - Přechodná ustanovení - BusinessCenter.cz BusinessCenter.cz » Zákony » Zákon o podnikání na kapitálovém trhu » Přechodná ustanovení Zákon o podnikání na kapitálovém trhu - Přechodná ustanovení Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 56/2006 Sb. Čl. II Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 57/2006 Sb. Čl. XXIX Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 120/2007 Sb. Čl. VI Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 29/2008 Sb. Čl. II Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 230/2008 Sb. Čl. II Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 223/2009 Sb. Čl. LIV Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 230/2009 Sb. Čl. II Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 420/2009 Sb. Čl. III Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 160/2010 Sb. Čl. II Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 409/2010 Sb. Čl. XI Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 41/2011 Sb. Čl. VI Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 139/2011 Sb. Čl. V Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 188/2011 Sb. Čl. IV Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 37/2012 Sb. Čl. VI Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 135/2014 Sb. Čl. VIII (1) Obchodník s cennými papíry, kterým se rozumí obchodník s cennými papíry, který je investičním podnikem podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, je povinen zajistit splnění požadavků stanovených v § 14 odst. 8 písm. c) a § 14 odst. 10 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1. července 2014. (2) Řízení o uložení opatření k nápravě nebo řízení o uložení sankce zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neukončená se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních předpisů. Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 148/2016 Sb. Čl. II Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 204/2017 Sb. Čl. II 1. Povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. c) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. c) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. d) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. d) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. e) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. e) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. f) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. f) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Investiční zprostředkovatel zaregistrovaný ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za investičního zprostředkovatele, kterému bylo uděleno povolení k činnosti investičního zprostředkovatele podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Česká národní banka vyhotoví na žádost této osoby výpis s údaji o rozsahu jejího povolení k činnosti investičního zprostředkovatele podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Vázaný zástupce zapsaný ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona do seznamu vázaných zástupců podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za vázaného zástupce zapsaného do seznamu vázaných zástupců podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Člen vedoucího orgánu, který je tímto členem ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za člena vedoucího orgánu, ve vztahu ke kterému povinná osoba oznámila České národní bance změnu týkající se členství vedoucího orgánu podle § 10a odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne účinnosti tohoto zákona. 11. Investiční zprostředkovatel zaregistrovaný ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uhradí do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona správní poplatek podle § 30b zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a do 3. ledna 2018 uzavře pojistnou smlouvu podle § 31 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 12. Za vázaného zástupce zapsaného ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona do seznamu vázaných zástupců podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se správní poplatek podle § 32g zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uhradí do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 13. Fyzická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nepřetržitě alespoň po dobu 1 roku poskytovala investiční služby nebo jednala se zákazníky nebo potenciálními zákazníky v rámci poskytování investičních služeb, je povinna získat všeobecné znalosti potvrzené odpovídajícím dokladem podle § 14b odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 42 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 14. Fyzická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nepřetržitě alespoň po dobu 5 let poskytovala investiční služby nebo jednala se zákazníky nebo potenciálními zákazníky v rámci poskytování investičních služeb, není povinna získat všeobecné znalosti potvrzené odpovídajícím dokladem podle § 14b odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 15. Do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona lze odborné znalosti a dovednosti nezbytné pro jednání se zákazníkem nebo potenciálním zákazníkem v rámci poskytování investičních služeb prokázat též čestným prohlášením osoby oprávněné poskytovat investiční služby. Čestné prohlášení se může týkat pouze pracovníků osoby oprávněné poskytovat investiční služby. Osoba oprávněná poskytovat investiční služby, která je fyzickou osobou, může učinit čestné prohlášení sama o sobě. Osoba oprávněná poskytovat investiční služby odpovídá za to, že osoby, o nichž učinila čestné prohlášení podle věty první, mají potřebné odborné znalosti a dovednosti. 16. Fyzická osoba, která přede dnem nabytí účinností tohoto zákona vykonala odbornou zkoušku uznanou na základě § 14a odst. 2 a 3 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za osobu, která má potřebné znalosti a dovednosti v rozsahu uznané zkoušky podle § 14b odst. 4 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 14b odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se na tuto osobu nepoužije. 17. Správní řízení zahájená podle zákona č. 256/2004 Sb., přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a v den nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně neskončená, se dokončí podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 18. Státní podnik, který byl 1. ledna 2015 investičním zprostředkovatelem, se pro účely § 30 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za obchodní společnost. 19. Do dne 3. září 2019 neplní poskytovatel konsolidovaných obchodních informací povinnost podle § 81 odst. 1 písm. d) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve vztahu k obchodům uveřejněným podle čl. 10 a 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014. Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 307/2018 Sb. Čl. VIII

http://kraken.slv.cz/3VSPH530/2011

3 VSPH 530/2011-A-11 MSPH 60 INS 4439/2011 3 VSPH 530/2011-A-11 Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka: Jiří Hrubý, bytem v Praze 9, Antonína Hodného 132, zast. Mgr. Luďkem Voigtem, advokátem se sídlem v Praze 6, Bělohorská 163, zahájeného k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11.dubna 2011, č.j. MSPH 60 INS 4439/2011-A-6, Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11.dubna 2011, č.j. MSPH 60 INS 4439/2011-A-6, se mění tak, že se dlužníkovi povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá. Napadeným usnesením Městský soud v Praze (insolvenční soud) uložil dlužníkovi ve lhůtě 10 dnů od jeho právní moci zaplatit na uvedený účet insolvenčního soudu 10.000,--Kč, nebo tuto částku složit v hotovosti do jeho pokladny na uvedené adrese. Vyšel ze zjištění, podle něhož dlužník nemá žádný majetek (věci, bankovní účet, není věřitelem pohledávek za třetími osobami), avšak má 7 závazků vůči 7 věřitelům v celkové výši 939.357,50 Kč, a že je předlužen. Zjistil dále, že dlužník je podnikatelem s registrovaným předmětem činnosti Velkoobchod a maloobchod koupě zboží za účelem jeho prodeje a že provozování živnosti má přerušeno od 25.2.2009. Cituje ustanovení § 108 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), dospěl k závěru, že s ohledem na to, že dlužník neuvedl, na co použil peněžní prostředky získané spotřebitelskými úvěry, když zároveň tvrdí, že žádný majetek nemá, uložil dlužníkovi povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,--Kč, neboť jako jediný způsob řešení dlužníkova úpadku přichází v úvahu konkurs. Toto usnesení napadl dlužník v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud změnil tak, že se dlužníkovi neukládá povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení s odůvodněním, podle něhož napadeným usnesením mu byla odňata možnost řešit jeho úpadek v rámci insolvenčního řízení, neboť není schopen uloženou zálohu zaplatit. Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 InsZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k závěru, že odvolání je důvodné, byť z jiných než odvolatelkou uváděných důvodů. Z obsahu spisu plyne, že dlužník v insolvenčním návrhu uvedl, že je fyzickou osobou nepodnikatelem, má měsíční příjem 10.000,--Kč bez uvedení jeho právního důvodu, že má 7 závazků vůči 7 věřitelům v celkové výši 938.907,50 Kč, z nichž 6 má původ ve smlouvě o půjčce nebo úvěru, aniž by uvedl jakékoliv údaje o jejich splatnosti a data vzniku právních vztahů, z nichž závazky vyplývají, přičemž povinný seznam závazků, z něhož by bylo možné zprostředkovaně tyto údaje čerpat, je obsahově shodný s údaji uvedenými v insolvenčním návrhu. Odvolací soud ověřil, že provozování živnosti dlužnice je od 25.9.2009 přerušeno, a tedy na něj vskutku nelze nahlížet jako na podnikatele. Dlužník v insolvenčním návrhu tvrdí, že je v úpadku předlužením podle § 3 odst. 3 InsZ, a pro naplnění této formy úpadku není podstatný údaj o splatnosti dlužníkových závazků, neboť rozhodná je celková výše všech jeho závazků (splatných i nesplatných) v porovnání s celkovou hodnotou jeho majetku. Tato forma úpadku však u fyzické osoby přichází v úvahu, jen pokud je podnikatelem. V případě dlužníka však nejde o fyzickou osobu podnikatele, a proto svůj insolvenční návrh nemůže úspěšně opírat o tvrzení o svém úpadku ve formě předlužení, ale jedině o tvrzení o svém úpadku insolvencí dle § 3 odst. 1 a 2 InsZ, neboť jinou formu úpadku u ní zákon nepřipouští-z jiných důvodů nemůže být její úpadek rozhodnutím dle § 136 odst. 1 InsZ zjištěn. To znamená, že své procesní povinnosti uvést rozhodující skutečnosti osvědčující tvrzený úpadek (§ 103 odst. 2 InsZ) mohl dlužník dostát jen tím, že by z jeho skutkových tvrzení bylo možno činit závěr o tom, že má vůči svým vícerým věřitelům peněžité závazky splatné alespoň 30 dnů (§ 3 odst. 1 písm. a/ a b/ InsZ), a že je není schopen plnit (§ 3 odst. 1 písm. c/ InsZ), popř. že jsou tu některé z okolností uvedených v § 3 odst. 2 InsZ, které domněnku naplnění poslední z uvedených podmínek-platební neschopnosti-zakládají. Tomuto požadavku však tvrzení dlužníka nevyhovují již z toho důvodu, že neuvedl ničeho o splatnosti svých závazků. Jelikož tak jeho tvrzení nesvědčí o naplnění podmínky úpadku insolvencí dle § 3 odst. 1 písm. b) InsZ, k níž teprve se úsudek o platební (ne)schopnosti dlužníka připíná, nelze na podkladě skutečností uvedených v insolvenčním návrhu učinit závěr o jeho úpadku. Z uvedených důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že insolvenční návrh dlužníka není způsobilý projednání, neboť ve smyslu § 103 odst. 2 InsZ vykazuje popsané nedostatky, pro něž nelze v řízení pokračovat. Za této situace nebyly dány podmínky k rozhodnutí o povinnosti k zaplacení zálohy, ale jedině k tomu, aby soud prvního stupně insolvenční návrh dle § 128 odst. 1 InsZ odmítl. Odvolací soud proto postupoval podle § 220 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 167 odst. 2 občanského soudního řádu a napadené usnesení změnil tak, že povinnost zaplatit zálohu se neukládá.

https://blisty.cz/art/96761-evropsky-soud-pro-lidska-prava-v-kauze-magnickij-rozhodl-proti-rusku.html

Evropský soud pro lidská práva v kauze Magnickij rozhodl proti Rusku | 28. 8. 2019 | Britské listy Evropský soud pro lidská práva v kauze Magnickij rozhodl proti Rusku Evropský soud pro lidská práva (ECHR) rozhodl, že Rusko porušilo řadu práv Sergeje Magnického - auditora, který před deseti lety zemřel v zadržovací vazbě. Soud prohlásil, že špatná lékařská péče, kterou obdržel, vedla k jeho smrti. Today’s European Court ruling on the case of #Magnitsky gives some justice, to his loved ones. It also reminds us that beyond the politics of sanctions, there are human lives that have been torn apart, and people who should be held accountable for it @hrw https://t.co/ebSkn8qO5p — Tanya Lokshina (@TanyaLokshina) August 27, 2019 ECHR v úterý vynesl rozsudek ohledně porušování Magnického práv. Ten zemřel v zadržovací vazbě, když ho obvinili z vyhýbání se placení daní, zatímco vyšetřoval státní korupci. Magnickij zemřel v Moskvě v roce 2009 v zadržovací vazbě poté, co si stěžoval na špatné zacházení a zdravotní problémy. Jeho smrt vyvolala mezinárodní pozornost a upozornila na porušování lidských práv v Rusku, což vedlo ke schválení "Magnického zákonů" v USA a dalších zemích. Tato legislativa se zaměřuje proti Rusku z titulu porušování lidských práv. Rozsudek soudu ve Štrasburku konstatuje, že zadržování Magnického ve špatných podmínkách představovalo špatné zacházení a že Rusko porušilo jeho právo na život. "Soud zejména zjistil, že zdravotní péče poskytnutá panu Magnickému ve vězení byla neadekvátní a vedla k jeho smrti a že následující vyšetřování chybělo. Byl také zadržován v podmínkách přeplněného zařízení a krátce před smrtí s ním špatně zacházeli," prohlásil ECHR. Navíc podle soudu Rusko porušilo auditorovo právo na svobodu a bezpečnost kvůli takřka ročnímu zadržování a odepření práva na spravedlivý proces během posmrtného řízení a usvědčení z vyhýbání se daňové povinnosti. "Úřady měly rozumné důvody podezírat pana Magnického, že se podílel na vyhýbání se daňové povinnosti," prohlásil soud s tím, že "vyšetřování údajného vyhýbání se daňové povinnosti, které vedlo k Magnického zatčení, začalo dávno předtím, než si stěžoval na zpronevěru úředníků". Ale toto podezření neospravedlňuje jeho věznění po více jak rok a fakt, že "úřady nepředložily dostatečné důvody pro jeho zadržování po tak dlouhé časové období," uvedlo sedm soudců. Soud nařídil Rusku, aby zaplatilo Magnického vdově a matce 34 000 eur odškodného. Magnickij pracoval pro hedgeový fond Hermitage Capital, když přišel s podezřením, že objevil daňový podvod ruských představitelů ve výši 230 milionů dolarů. Evropská unie | Lidská práva | Rusko za Vladimíra Putina

http://www.denik.cz/ustecky-kraj/jicinsky-soud-dnes-odrocil-kauzu-litomerickych-soudcu-na-neurcito-20140113.html

Jičínský soud odročil kauzu litoměřických soudců na neurčito - Deník.cz Jičínský soud odročil kauzu litoměřických soudců na neurčito Litoměřice/Jičín - Okresní soud v Jičíně dnes odročil na neurčito projednávání kauzy soudce Ladislava Jelínka a bývalého soudce Josefa Knotka, které obžaloba viní společně s dalšími lidmi z korupce. Dva z obžalovaných nemají advokáta, jeden z obhájců podal námitku podjatosti Okresního státního zastupitelství v Lounech a z hlavního líčení se omluvil jeden ze svědek. Novinářům to dnes řekl předseda senátu Theodor Petryšín. "Spis nyní pošleme státnímu zastupitelství, které se bude zabývat námitkou podjatosti," řekl Petryšín. Hlavní líčení mělo začít dnes ráno, pokračovat mělo i v úterý 14. ledna. Kdy by soud v této věci mohl pokračovat, Petryšín neuvedl. Jičínský soud odročil projednávání kauzy už několikrát. Například na začátku loňského prosince projednávání nezačalo, protože se jednomu z obžalovaných nepodařilo doručit předvolání k hlavnímu líčení. Například v září soud odročil případ na neurčito kvůli námitkám podjatosti soudce. Hradecký krajský soud následně námitku podjatosti soudce zamítl a soud mohl nařídit hlavní líčení. Kromě soudce Jelínka a bývalého soudce Knotka obžalovaných z korupce čelí obžalobě i soudní zapisovatelka a dva lidé, kteří byli podle spisu se soudci v přátelském vztahu a upláceli je. Původně byl obžalován ještě jeden člověk, jeho případ však soud vyloučil k samostatnému projednávání. Obžalovaným soudcům hrozí podle původních informací v případě prokázání viny až desetileté vězení, dalším obžalovaným až šest let vězení. Ministr spravedlnosti oba soudce předloni dočasně zprostil soudcovské funkce. Knotek na svou funkci v květnu rezignoval.

https://zakony.kurzy.cz/89-2012-obcansky-zakonik/paragraf-2864/

§ 2864 paragraf 2864 - Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. Kurzy.cz > Zákony > Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. > ČÁST ČTVRTÁ RELATIVNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA > Hlava II Závazky z právních jednání > Díl 15 Závazky z odvážných smluv > Oddíl 2 Pojištění > Pododdíl 10 Pojištění odpovědnosti > § 2864 § 2864 paragraf 2864 <a href="https://zakony.kurzy.cz/89-2012-obcansky-zakonik/paragraf-2864/" title="§ 2864 ">§ 2864, Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb.</a> Zařazení ustanovení v předpisu: RELATIVNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA (ČÁST ČTVRTÁ) » Závazky z právních jednání (Hlava II) » Závazky z odvážných smluv (Díl 15) » Pojištění (Oddíl 2) » Pojištění odpovědnosti (Pododdíl 10) » § 2864 Předchozí: § 2863 Následující: § 2865 objekt Erbenova 2864/30, 695 01 Hodonín Parcela st. 2864/2 v k.ú. Komňa Sdružení občanů domu J. Zajíce 2864/4, Ústí nad Labem IČO 69387656 - Obchodní rejstřík firem Společenství pro dům Aninská 2864/9, Znojmo, Znojmo IČO 28337794 - Obchodní rejstřík firem Společenství pro dům Erbenova č.p.2724, č.p.2864, č.p.2865, Hodonín, Hodonín IČO 26954311 - Obchodní rejstřík firem Kepákova 2864/3, adresa v objektu Královo Pole 2864, Brno na parcele st. 4266/2 v KÚ Královo Pole, KÚ Královo Pole Jugoslávská 2864/63, 700 30 Ostrava-Zábřeh - adresa Křížová 2864/31, Smíchov, 150 00 Praha 5, objekt - Města a obce Žižkov 2864, Praha na parcele st. 971/1 v KÚ Žižkov - katastrální mapa Erbenova 2864/30, 695 01 Hodonín - adresa Společenství pro dům Aninská 2864/9, Znojmo IČO 28337794 - obchodní rejstřík čtvrtek 21.6.2018 19:48:00

http://kraken.slv.cz/45ICm240/2012

45 ICm 240/2012 Na všech podáních v této věci uveďte: Jednací číslo: 45 ICm 240/2012-35 Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Lenkou Boháčkovou v insolvenční věci dlužníka: DELTA výroba dveří a zárubní s.r.o.-v likvidaci, IČO: 639 85 667, se sídlem Dornych 108, 617 00, Brno, o žalobě žalobce: Mgr. Miroslav anonymizovano , IČO: 71465529, s místem výkonu činnosti Zahradnická 6, 603 00, Brno, insolvenční správce dlužníka, proti žalovanému ZDP-PILA, s.r.o. v likvidaci, IČO: 252 05 757, se sídlem Mariánské Lázně, U Pily 206, PSČ 353 01 I. Kupní smlouva o převodu vlastnického práva k movitým věcem-skladovým zásobám a zboží uzavřená dne 22. 12. 2008 mezi dlužníkem a žalovaným je neúčinná. II. Žalovaný je povinen zaplatit na účet majetkové podstaty dlužníka částku ve výši Kč 2.318.100,-do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobou ze dne 19. 1. 2012 domáhal se žalobce vydání rozhodnutí, kterým by bylo rozhodnuto tak, že kupní smlouva o převodu vlastnického práva k movitým věcem-skladovým zásobám a zboží uzavřená dne 22. 12. 2008 mezi dlužníkem a žalovaným je neúčinná a že žalovaný je povinen vydat na účet majetkové podstaty dlužníka částku ve výši Kč 2.318.100,-do 3 dnů od právní moci rozsudku Kč 2.318.100,-. V žalobě uvedl, že mezi dlužníkem jako kupujícím a žalovaným jako prodávajícím byla dne 22. 12. 2008 uzavřena kupní smlouva o převodu vlastnického práva k movitým věcem-skladovým zásobám a zboží, předmětem smlouvy byl úplatný převod skladových zásob a zboží specifikovaných ve znaleckém posudku, vytvořeném dne 24. 11. 2008 Ing. Jindřichem Kandlerem, CSc. s tím, že kupní cena byla stanovena na částku 2.318.100,-Kč a tato měla být zaplacena nejpozději do 60 dnů od uzavření smlouvy. Strany také dohodly, že žalovaný jako prodávající je oprávněn oproti své pohledávce za dlužníkem jako kupujícím z titulu nároku na zaplacení kupní ceny započítat jakýkoliv svůj závazek vůči dlužníkovi. Z obchodního rejstříku vyplývá, že dlužník a žalovaný jako obchodní společnosti byly v rozhodné době jednak majetkově propojeny (žalovaný jako 30 % společník dlužníka) a dále propojeny skrze osobu jednatele, pana Ing. Pavla Tuháčka. Dle dosavadní judikatury Nejvyššího soudu je možné definici osoby blízké vztáhnout i na právnické osoby, a to právě zejména v souvislosti s institutem odporovatelnosti. Kupní smlouva byla uzavřena dne 22. 12. 2008, tedy v době 3 roky před zahájením insolvenčního řízení, tomuto právnímu úkonu proto lze v souladu s ust. § 241 odst. 4 insolvenčního zákona odporovat jako zvýhodňujícímu právnímu úkonu a současně v souladu s§ 242 odst. 3 insolvenčního zákona i jako úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu, což insolvenční správce z opatrnosti činí. Dále uvedl, že žalobce měl možnost se seznámit se skladovými zásobami dlužníka, veškerý majetek dlužníka přebíral za účasti likvidátora Ing. Pavla Tuháčka, na základě čehož sestavil i soupis majetkové podstaty dlužníka a věci, které byly předmětem výše uvedené kupní smlouvy, se v rámci skladových zásob nenacházely a žalobce tyto nikdy nepřevzal. Za účelem zjištění, jak bylo s odkoupenými věcmi naloženo, vyzval žalobce Ing. Tuháčka i Mgr. Růžičku (další likvidátor) k předložení účetních podkladů dlužníka za poslední čtyři roky. Do dnešního dne žalobci požadované účetní podklady nebyly poskytnuty. Žalobci se doposud nepodařilo potřebné účetní doklady získat, aby bylo možné ověřit, zda bylo zboží žalovaným dodáno, dlužníkem převzato, jak bylo spotřebováno, jak došlo k placení kupní ceny apod. Žalobce je přesvědčen, že popsaným úkonem dlužníka byl naplněn smysl a podstata ust. § 241 a§ 242 insolvenčního zákona. Ve sbírce listin dlužníka je založen notářský zápis NZ 76/2009, N 83/2009 ze dne 30. 1. 2009, kterým byl mimo jiné navýšen základní kapitál společnosti z částky 100.000,-Kč na 9.300.000,-Kč. Dle tohoto notářského zápisu měla valná hromada dlužníka schválit, aby zvýšení základního kapitálu bylo provedeno formou převzetí závazku ke zvýšení vkladu stávajícími společníky dlužníka, a to společností European Property Group, a. s., IČ: 269 22 452, se sídlem Brno, Příkop 834/8, PSČ 602 00 a žalovaným a aby žalovaný převzal závazek ke zvýšení vkladu ve výši Kč. 2.760.000,-, a aby na tento vklad byla započtena jeho pohledávka za dlužníkem v celkové výši Kč 2.758.539,-z titulu kupní smlouvy o převodu vlastnického práva k movitým věcem-skladovým zásobám a zboží ze dne 22. 12. 2008. Usnesením č.j. 45 INS 15990/2010-A-8 ze dne 21. 1. 2011 insolvenční soud rozhodl o úpadku dlužníka, insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Miroslav anonymizovano , anonymizovano , s místem výkonu činnosti Zahradnická 6, 603 00 Brno účinky rozhodnutí nastaly dne 21. 1. 2011. Insolvenčním správcem byla podána odpůrčí žaloba dne 20. 1. 2012 ve smyslu ust. § 239 odst. 3 insolvenčního zákona jako žalobcem, tedy včas. Podle ust. § 114 b odst. 1 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Dle odst. 2 cit. ust. k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Dle odst. 4 cit. ust. usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. Dle odst. 5 cit. ust. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle ust. § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. a § 114c odst. 6). Dle odst. 4 cit. ust. jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. Usnesením č.j.-26 ze dne 25. 4. 2012 byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy, přičemž mu byla uložena povinnost uvést rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu v případě, že nárok neuzná a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Současně byl žalovaný poučen, že nevyjádří-li se bez vážného důvodu včas, bude mít soud za to, že žalovaný nárok uznává a rozhodne rozsudkem pro uznání. Usnesení spolu s žalobou bylo žalovanému doručeno do datové schránky prostřednictvím veřejné datové sítě fikcí dne 19. 8. 2012 ve smyslu ust. § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., v platném znění, jak vyplývá z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky, jež je obsahem spisu. Opětovně bylo předmětné usnesení spolu s žalobou doručeno žalovanému do datové schránky dne 18. 1. 2013 ve smyslu cit. ust. Žalovaný se ve věci nevyjádřil ve lhůtě určené soudem ani soudu nesdělil, jaký vážný důvod mu ve vyjádření brání. Naposledy mu výzva k vyjádření dle ust. § 114b) o. s. ř. byla doručena dne 30. 10. 2013. Na toto usnesení reagoval žalovaný tak, že uvedl, že nesouhlasí s nárokem v žalobě uplatněným, že mu nebyla doručena žaloba a že žádá o určení dalšího termínu k vyjádření, neboť společnost je v likvidaci, nemá žádný majetek ani žádné zaměstnance. Žalovaný se, ač mu byla žaloba prokazatelně doručena spolu s výzvou k vyjádření dne 19. 8. 2012 a 18. 1. 2013, ve lhůtě na výzvu soudu vydanou a doručenou ve smyslu ust. § 114b) o. s. ř., ve znění platném a účinném k datu 18. 1. 2013 do datové schránky, kvalifikovaně nevyjádřil. Nevyjádřil se v souladu s předmětným usnesením ani podáním ze dne 11. 11. 2013, neboť pouze uvedl, že nesouhlasí s žalobním návrhem. Žalovaný se tedy omezil na pouhé obecné konstatování, že nárok popírá, avšak konkrétně nevylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a nepřipojil k vyjádření žádné listiny. Žádné vážné důvody, které mu ve vyjádření brání, neuvedl. Soud podotýká, že podmínky pro vydání rozsudku pro uznání byly splněny již nesplněním kvalifikované výzvy k vyjádření doručené žalovanému dne 18. 1. 2013. Soud proto rozhodl rozsudkem pro uznání fikce uznání nároku ve smyslu ust. § 114 odst. 5 o. s. ř. a to podle § 153 a odst. 3 o. s. ř. V posuzovaném případě soud tak vzal za prokázané, že předmětná kupní smlouva ze dne 22. 12. 2008 je neúčinným právním úkonem ve smyslu ust. § 235 odst. 1 ve spojení s ust. § 241 insolvenčního zákona učiněným dlužníkem ve prospěch žalovaného, neboť jím došlo ke zvýhodnění žalovaného, a jeho neúčinnost se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu dle ust. § 235 odst. 2 IZ. Žalovanému tak vznikla povinnost ve smyslu ust. § 237 odst. 1 ve spojení s ust. § 239 odst. 4 IZ vydat do majetkové podstaty plnění, které mu bylo poskytnuto z titulu neúčinného právního úkonu, tedy zaplatit na účet majetkové podstaty dlužníka částku Kč 2.318.110,-, která na základě neúčinného právního úkonu ušla z majetkové podstaty dlužníka. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Jelikož z obsahu spisu však plyne, že žalobci žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15-ti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím níže podepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Olomouci, přičemž odvolacím důvodem mohou být pouze vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., tedy, že nebyly nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání (§ 153a o. s. ř.). Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí. Krajský soud v Brně dne 31. 10. 2014 Mgr. Lenka Boháčková samosoudce Za správnost vyhotovení: Kristýna Langerová

http://kraken.slv.cz/1Afs27/2006

1Afs27/2006 1 Afs 27/2006-75 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Marie ®i¹kové a soudkyò JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Barbary Poøízkové v právní vìci ¾alobce MUDr. J. S., zastoupeného JUDr. Ing. Jiøím Klavíkem, advokátem se sídlem Havlíèkova 99, 537 01 Chrudim, proti ¾alovanému Finanènímu øeditelství v Hradci Králové, se sídlem Horova 17, 500 02 Hradec Králové, proti rozhodnutí ze dne 11. 8. 2003, è. j. FØ/6269/110/2003, è. j. FØ/6270/110/2003, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 12. 2005, è. j. 31 Ca 129/2003-55, Dne 11. 8. 2003 zamítl ¾alovaný odvolání ¾alobce proti dodateènému platebnímu výmìru vydanému Finanèním úøadem v Hradci Králové dne 15. 3. 2001 na daò z pøíjmù fyzických osob za rok 1997 ve vý¹i 766 920 Kè. Tato daòová povinnost mìla ¾alobci jako spoleèníkovi veøejné obchodní spoleènosti J. vzniknout z pøíjmu z prodeje nemovitostí, nebo» veøejná obchodní spoleènost J. prodala na základì kupní smlouvy ze dne 29. 1. 1997 spoleènosti J. m., s. r. o., nìkolik nemovitostí v katastrálním území Pardubice. ®alobce brojil proti rozhodnutí ¾alovaného ¾alobou ke Krajskému soudu v Hradci Králové, v ní¾ tvrdil, ¾e v období od 12. 7. 1990 do 20. 4. 1998 byl spoleèníkem veøejné obchodní spoleènosti J. Statutárním orgánem této spoleènosti byli v¹ichni spoleèníci, pøièem¾ ve spoleèenské smlouvì bylo ujednáno, ¾e spoleèníci podepisují za spoleènost nerozluènì v pùsobnosti kolektivního statutárního orgánu, leda¾e by jeden ze spoleèníkù mìl k zastupování udìlenou zvlá¹tní plnou moc. Pøedmìtnou kupní smlouvu ze dne 29. 1. 1997 v¹ak za veøejnou obchodní spoleènost J. podepsal pouze spoleèník J. N., který k takovému jednání nemìl udìlenou plnou moc; ¾alobce tuto smlouvu nepodepsal. Dle názoru ¾alobce je proto pøedmìtná kupní smlouva absolutnì neplatná, nebo» k platnosti by byl nutný podpis v¹ech spoleèníkù, k èemu¾ ¾alovaný odmítl pøihlédnout. ®alobci tak nemohla vzniknout daòová povinnost ve vý¹i pøedepsané ¾alovaným. Krajský soud v Hradci Králové nejprve øízení o ¾alobì proti rozhodnutí ¾alovaného pøeru¹il, nebo» ¾alobce souèasnì podal k Okresnímu soudu v Pardubicích ¾alobu na urèení vlastnického práva k nemovitostem zcizovaným v pøedmìtné kupní smlouvì. Okresní soud v Pardubicích ve svém rozsudku ze dne 13. 4. 2004 posoudil uvedenou kupní smlouvu jako absolutnì neplatnou pro rozpor se zákonem; k pøevodu vlastnického práva k prodávaným nemovitostem tak dle jeho názoru nikdy nedo¹lo. V odvolacím øízení pak Krajský soud v Hradci Králové rozsudek okresního soudu zmìnil tak, ¾e urèovací ¾alobu zamítl s odùvodnìním, ¾e ¾alobce neprokázal naléhavý právní zájem. Krajský soud v Hradci Králové následnì v øízení o ¾alobì proti rozhodnutí ¾alovaného pokraèoval a v rozsudku ze dne 9. 12. 2005 rozhodnutí ¾alovaného zru¹il spoleènì s rozhodnutím Finanèního úøadu v Hradci Králové ze dne 15. 3. 2001 pro nezákonnost, nebo» shledal, ¾e pøedmìtná kupní smlouva je absolutnì neplatná. Vlivem neplatného právního úkonu nedo¹lo k pøevodu vlastnického práva k nemovitostem na kupující spoleènost J. m., s. r. o., tudí¾ ani spoleèníkùm prodávající veøejné obchodní spoleènosti J. nevznikl zisk. ®alobci proto ani nemohl vzniknout pøíjem podle § 7 odst. 1 zákona Èeské národní rady è. 586/1992 Sb., o daních z pøíjmù. ®alovaný poté napadl rozsudek krajského soudu kasaèní stí¾ností, v ní¾ namítá, ¾e soud udìlil úèastníkùm chybné pouèení o opravném prostøedku. Øízení bylo toti¾ zahájeno podle zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní, podle nìj¾ je proti rozsudku pøípustná kasaèní stí¾nost, pøesto soud uvedl v rozsudku pouèení o tom, ¾e dle § 250j odst. 4 o. s. ø. není proti tomuto rozhodnutí pøípustný opravný prostøedek. Dále se ¾alovaný domnívá, ¾e krajský soud nesprávnì posoudil právní otázku, pokud jde o hodnocení absolutní neplatnosti smlouvy o prodeji nemovitostí mezi veøejnou obchodní spoleèností J. a spoleèností J. m., s. r. o. ®alovaný namítá, ¾e soud pøi hodnocení neplatnosti nepøihlédl k tomu, ¾e ¾ádná z obchodních spoleèností se neplatnosti tohoto právního úkonu nedovolala a s výjimkou ¾alobce tak neuèinila ani ¾ádná z fyzických osob s tìmito spoleènostmi spojených. Od vkladu vlastnického práva k uvedeným nemovitostem byla smlouva zpochybnìna pouze jedinou osobou-¾alovaným, a to v roce 2000 výluènì v souvislosti s daòovým øízením o jeho daòové povinnosti. Dále v katastru nemovitostí je a¾ dosud zapsáno vlastnictví pro kupující spoleènost J. m., s. r. o., a tato spoleènost si také nákup tìchto nemovitostí zanesla do svého úèetnictví. Dále dva ze ètyø spoleèníkù prodávající spoleènosti byli právního úkonu pøímo úèastni, by» jeden z nich vystupoval jako jednatel kupující spoleènosti. Za existence tohoto pokojného stavu nepova¾oval ¾alovaný za vhodné se v daòovém øízení k platnosti pøedmìtné smlouvy vyslovovat. Koneènì ¾alovaný namítá, ¾e posouzení platnosti pøedmìtné kupní smlouvy nebylo v daném pøípadì nezbytným pøedpokladem ke stanovení daòové povinnosti. Správce danì v daòovém øízení toti¾ vychází v¾dy ze stavu skuteèného nikoliv stavu formálního (§ 2 odst. 7 zákona Èeské národní rady è. 337/1992 Sb., o správì daní a poplatkù). Rozhodné je, zda ¾alobci skuteènì vznikl zdanitelný pøíjem. Aby byl pøíjem podroben zdanìní, není rozhodné, zda pochází z formálnì platného èi bezvadného právního úkonu. I pøíjem, který má charakter bezdùvodného obohacení, je za splnìní zákonem stanovených podmínek podroben zdanìní. Dojde-li posléze k jeho vrácení, je tato skuteènost opìt daòovì zohlednìna v pøíslu¹ném zdaòovacím období, kdy k vrácení do¹lo. ®alovaný v této souvislosti poukazuje na ustanovení zákona Èeské národní rady è. 586/1992 Sb., o daních z pøíjmù, øe¹ící pøedmìtný problém. Podle názoru ¾alovaného bylo v daòovém øízení zji¹tìno, ¾e ¾alobci skuteènì zdanitelný pøíjem na základì shora zmiòované kupní smlouvy vznikl. Pøípadné neshody mezi spoleèníky obchodní spoleènosti nemohou být pøená¹eny do daòového øízení a v nìm øe¹eny. ®alovaný proto navrhl, aby Nejvy¹¹í správní soud zru¹il napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové a vìc mu vrátil k dal¹ímu øízení. K námitce ¾alovaného týkající se chybného pouèení o opravném prostøedku Nejvy¹¹í správní soud uvádí, ¾e soudní øád správní v § 54 odst. 2 stanoví, ¾e písemné vyhotovení rozsudku musí, mimo dal¹í zákonem stanovené nále¾itosti, obsahovat i pouèení o opravném prostøedku. Obdobnou nále¾itost musí podle § 55 odst. 5 s. ø. s. obsahovat i písemné vyhotovení usnesení. Na rozdíl od obèanského soudního øádu (§ 204 odst. 2, § 240 odst. 3) v¹ak s. ø. s. neobsahuje úpravu, která by stanovila øe¹ení pro pøípad, kdy soud této povinnosti nedostojí a úèastníka o opravných prostøedcích nepouèí nebo jej pouèí nesprávnì o lhùtì a soudu, u nìho¾ lze opravný prostøedek podat. Nejvy¹¹í správní soud ji¾ ve svém døívìj¹ím rozhodnutí (srov. usnesení ze dne 21. 7. 2005, è. j. 1 As 25/2005-70) vyslovil, ¾e uvedenou situaci lze vyøe¹it za pou¾ití analogie s úpravou obsa¾enou v obèanském soudním øádu v souvislosti s dovoláním (§ 240 odst. 3), které je institutem nejbli¾¹ím kasaèní stí¾nosti. Lhùta stanovená v § 240 odst. 3 o. s. ø. prodlu¾uje pøi vadném pouèení lhùtu k podání dovolání dvojnásobnì. V tém¾e pomìru k obecné délce lhùty k podání kasaèní stí¾nosti je proto tøeba aplikovat § 240 odst. 3 o. s. ø. na lhùtu k podání kasaèní stí¾nosti v pøípadì vadného pouèení; jestli¾e tedy soudní øád správní stanoví k podání kasaèní stí¾nosti lhùtu dvoutýdenní (§ 106 odst. 2), v dùsledku vadného pouèení je tøeba za vèasnou pova¾ovat takovou kasaèní stí¾nost, která je podána ve lhùtì ètyø týdnù po doruèení rozhodnutí. V dané vìci stì¾ovatel podal kasaèní stí¾nost ve standardní dvoutýdenní lhùtì; pokud by ji podal opo¾dìnì, øídil by se Nejvy¹¹í správní soud právním názorem vý¹e uvedeným o prodlou¾ení této lhùty na ètyøi týdny. Urèující je také skuteènost, ¾e soud je vázán vyhlá¹eným znìním rozsudku (§ 49 odst. 9 s. ø. s.), který byl v projednávaném pøípadì vyhlá¹en vyvì¹ením zkráceného písemného vyhotovení bez odùvodnìní na úøední desce soudu (§ 49 odst. 11 s. ø. s.). Ze soudního spisu pak vyplývá, ¾e zkrácené písemné vyhotovení obsahovalo správné pouèení o mo¾nosti podat kasaèní stí¾nost; chybnì uvedené pouèení ve stejnopisu rozsudku doruèeném ¾alovanému je tak zøejmì pouze chybou v psaní. Práva ¾alovaného vadným pouèením krajského soudu nebyla nijak dotèena; navíc z chybného pouèení o opravném prostøedku nelze dovozovat nesprávnost celého rozhodnutí, resp. jeho nezákonnost èi vadu øízení, pro kterou by bylo nutné rozhodnutí krajského soudu zru¹it, a Nejvy¹¹í správní soud proto shledal tuto námitku ¾alovaného jako nedùvodnou. K otázce posouzení platnosti kupní smlouvy ze dne 29. 1. 1997 pak Nejvy¹¹í správní soud uvádí toto: obchodní zákoník ve znìní úèinném v den podpisu kupní smlouvy stanovil v § 85, ¾e statutárním orgánem veøejné obchodní spoleènosti je ka¾dý ze spoleèníkù, pokud spoleèenská smlouva nestanoví, ¾e jednají spoleènì. Jak vyplývá ze spoleèenské smlouvy veøejné obchodní spoleènosti J. zalo¾ené ve správním spisu, obsahovala tato ustanovení o tom, ¾e spoleèníci vedou spoleènost nerozluènì úèastí v kolektivním statutárním orgánu, pøièem¾ do pùsobnosti tohoto orgánu patøí rozhodování o majetku spoleènosti a nakládání s ním, zejména koupi nebo prodeji nemovité nebo movité vìci v poøizovací hodnotì vy¹¹í ne¾ 500 000 Kè (èl. VI. odst. 1). Dále spoleèenská smlouva stanovila, ¾e spoleèníci podepisují za spoleènost nerozluènì v pùsobnosti kolektivního statutárního orgánu, leda¾e by jeden ze spoleèníkù byl k zastupování spoleènosti povìøen zvlá¹tní plnou mocí udìlenou kolektivním statutárním orgánem (èl. VII. odst. 1). Jeliko¾ kupní smlouva ze dne 29. 1. 1997 byla za veøejnou obchodní spoleènost J. podepsána pouze spoleèníkem J. N., který nebyl k takovému jednání zmocnìn kolektivním statutárním orgánem, nelze dospìt k jinému závìru, ne¾ ¾e pøedmìtná smlouva je neplatná, a to absolutnì podle § 39 obèanského zákoníku. K problematice absolutnì neplatných právních úkonù se vyjádøil i Ústavní soud v rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 91/98, v nìm¾ uvedl: .Absolutnì neplatné právní úkony se pova¾ují za existující, ale neplatné, tak¾e pro vady, se kterými zákon takovou neplatnost spojuje, z nich pro úèastníky ani pro tøetí osoby nevznikají právní následky. Pro absolutní neplatnost je dále charakteristické, ¾e nastává pøímo ze zákona (ex lege), ani¾ by se musel jejích následkù nejprve dovolávat nìkterý z úèastníkù, soud, ev. jiný orgán, pøihlí¾í k takové neplatnosti z úøední povinnosti (ex offo), co do doby pùsobí absolutní neplatnost od poèátku (ex tunc), tj. úkon je neplatný od okam¾iku svého vzniku .. Absolutní neplatnost právního úkonu se tak odli¹uje svými úèinky od relativní neplatnosti právních úkonù (§ 40a obèanského zákoníku), které se pova¾ují za platné, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotèen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. Jak je tedy vý¹e uvedeno, k absolutní neplatnosti právního úkonu musí pøihlí¾et soudy a státní orgány z moci úøední; není tøeba se jí výslovnì dovolávat. Nelze proto akceptovat námitku ¾alovaného, ¾e ¾ádná z dotèených obchodních spoleèností se neplatnosti tohoto právního úkonu nedovolala a s výjimkou ¾alobce tak neuèinila ani ¾ádná z fyzických osob s tìmito spoleènostmi spojených, ani ¾e od vkladu vlastnického práva k uvedeným nemovitostem byla smlouva zpochybnìna pouze jedinou osobou-¾alovaným, a to v roce 2000 výluènì v souvislosti s daòovým øízením o jeho daòové povinnosti. Pøisvìdèit nelze ani námitce, ¾e v katastru nemovitostí je a¾ dosud zapsáno vlastnictví pro kupující spoleènost J. m., s. r. o. Katastrální orgán toti¾ není povolán posuzovat platnost smluv, o jejich¾ vkladu rozhoduje, ale pouze k tomu posoudit splnìní podmínek uvedených v § 5 zákona è. 265/1992 Sb. K této otázce se ve svých rozhodnutích opakovanì vyjádøil Ústavní soud a napø. v nálezu sp. zn. IV. ÚS 298/98 uvedl: v øízení o povolení vkladu katastrální úøad nepøezkoumává platnost smlouvy, ale pouze ustanovením § 5 zákona è. 265/1992 Sb. taxativnì vymezené podmínky, pøièem¾ nìkteré z nich jsou shodné s po¾adavky kladenými na platnost smlouvy . Rozhodnutí katastrálního úøadu tak není pro daòové orgány rozhodnutím o pøedbì¾né otázce ve vìci platnosti kupní smlouvy, jím¾ by byly podle § 28 odst. 1 vìty první daòového øádu vázány; ¾alovaný mìl naopak povinnost platnost pøedmìtné kupní smlouvy posoudit sám. Jako irelevantní se také jeví námitka, ¾e kupující spoleènost si nákup tìchto nemovitostí zanesla do svého úèetnictví, nebo» záznam v úèetních knihách nemù¾e ovlivnit platnost právního úkonu, jakým je kupní smlouva. Absolutní neplatnost pøedmìtné kupní smlouvy nemù¾e zhojit ani skuteènost, ¾e dva ze ètyø spoleèníkù prodávající spoleènosti byli tohoto právního úkonu pøímo úèastni, kdy¾ zákon po¾aduje podpis v¹ech spoleèníkù. Rovnì¾ povinnost správního orgánu pøihlédnout k absolutní neplatnosti právního úkonu ex offo nelze obcházet tvrzením o pokojném stavu, nebo» v právním státì není pøípustné tolerovat neplatné právní úkony a pøipou¹tìt plnìní z nich, a u¾ vùbec ne v pøípadì, kdy by se mìl takové tolerance dopou¹tìt orgán státní správy. Uvedené námitky ¾alovaného jsou tedy nedùvodné. Co se týèe námitky ¾alovaného, ¾e posouzení platnosti pøedmìtné kupní smlouvy není v dané vìci podstatné, nebo» rozhodné je, zda ¾alobci skuteènì vznikl zdanitelný pøíjem, jeliko¾ i pøíjem, který má charakter bezdùvodného obohacení, je za splnìní zákonem stanovených podmínek podroben zdanìní, pak je tato nepøípustná. Podle ustanovení § 104 odst. 4 s. ø. s. je kasaèní stí¾nost nepøípustná, opírá-li se pouze o dùvody, které stì¾ovatel neuplatnil v øízení pøed soudem, jeho¾ rozhodnutí má být pøezkoumáno, aè tak uèinit mohl. Kasaèní øízení je zalo¾eno na pøezkumu soudních rozhodnutí, a pokud se správní soud prvního stupnì k námitce uvádìné v kasaèní stí¾nosti nemohl vyjádøit, proto¾e nebyla v øízení pøed ním vyslovena, nemù¾e ani kasaèní soud posuzovat, zda se soud s takovou námitkou vypoøádal správnì a v souladu se zákonem. Jeliko¾ ¾alovaný uvedenou námitku v øízení pøed krajským soudem neuplatnil, nemù¾e se jí Nejvy¹¹í správní soud zabývat. ®alovaný se svými námitkami tedy neuspìl; jeliko¾ v øízení o kasaèní stí¾nosti nevy¹ly najevo ¾ádné vady, k nim¾ je nutno pøihlí¾et z úøední povinnosti (§ 109 odst. 3 s. ø. s.), Nejvy¹¹í správní soud zamítl kasaèní stí¾nost jako nedùvodnou. O náhradì nákladù øízení rozhodl Nejvy¹¹í správní soud v souladu s § 60 odst. 1 s. ø. s. ®alovaný nemìl ve vìci úspìch, a nemá proto právo na náhradu nákladù øízení; ¾alobci pak v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾ádné náklady nevznikly.

https://beta.e-justice.europa.eu/175/CS/european_case_law_identifier_ecli?LATVIA&action=printMS&member=1

Vnitrostátním koordinátorem ECLI je soudní správa. Kontaktní e-mail: [email protected] Lotyšsko má kód: [LV] V Lotyšsku byl identifikátor ECLI zaveden v září 2017. ECLI se přiděluje všem soudním rozhodnutím zaevidovaným v soudním informačním systému s výjimkou rozhodnutí přijatých formou usnesení a rozhodnutí vyšetřujících soudců. Veřejně dostupná rozhodnutí se zveřejňují na internetových stránkách (https://manas.tiesas.lv/eTiesas/). Struktura prvků v lotyšském identifikátoru ECLI ECLI:LV:AAAAAAA:BBBB:CCDD.E12345678.90.FF, kde ECLI – je neměnným označením evropského identifikátoru judikatury, LV – je neměnným kódem země: mezinárodní kód Lotyšské republiky, AAAAAAA – kód soudu, BBBB – rok rozhodnutí, CCDD.E12345678.90 – pořadové číslo rozhodnutí, kde CC – dvě číslice měsíce, v němž bylo rozhodnutí přijato, DD – dvě číslice dne, kdy bylo rozhodnutí přijato, E12345678 – číslo věci; pokud neexistuje číslo věci, evidenční číslo nebo podací číslo návrhu, 90 – pořadové číslo rozhodnutí v rámci věci nebo v souvislosti s přezkumem nároku, pokud neexistuje číslo věci, FF – typ rozhodnutí (RS (správní zasedání), L (rozhodnutí), S (rozsudek), BL (incidenční rozhodnutí). Například: Rozhodnutí ECLI:LV:RAT:2016:1201.C28087609.1.S (kde ECLI představuje evropský identifikátor judikatury, LV je mezinárodní kód Lotyšské republiky, RAT je kód krajského soudu v Rize (Rīgas apgabaltiesa), 2016 je rok rozhodnutí, 1201 je datum rozhodnutí (1. prosince), C28087609 je číslo věci v souladu s postupem stanoveným v této kapitole; 1 je pořadové číslo rozhodnutí a S znamená, že typem rozhodnutí je rozsudek). Kódy lotyšských soudů Kód soudu Krajský soud Kurzeme (Kurzemes apgabaltiesa) Krajský soud Latgale (Latgales apgabaltiesa) Krajský soud Riga (Rīgas apgabaltiesa) Krajský soud Vidzeme (Vidzemes apgabaltiesa) Krajský soud Zemgale (Zemgales apgabaltiesa) Okresní správní soud (Administratīvā rajona tiesa), soudní budova Jelgava (Jelgavas tiesu nams) Okresní správní soud (Administratīvā rajona tiesa), soudní budova Liepāja (Jelgavas tiesu nams) Okresní správní soud (Administratīvā rajona tiesa), soudní budova Rēzekne (Rēzeknes tiesu nams) Okresní správní soud (Administratīvā rajona tiesa), soudní budova Riga (Rīgas tiesu nams) Okresní správní soud (Administratīvā rajona tiesa), soudní budova Valmiera (Valmieras tiesu nams) Okresní soud Aizkraukle (Aizkraukles rajona tiesa) Okresní soud Alūksne (Alūksnes rajona tiesa) Okresní soud Balvi (Balvu rajona tiesa) Okresní soud Bauska (Bauskas rajona tiesa) Okresní soud Cēsis (Cēsu rajona tiesa) Městský soud Daugavpils (Daugavpils tiesa) Okresní soud Dobele (Dobeles rajona tiesa) Okresní soud Gulbene (Gulbenes rajona tiesa) Městský soud Jelgava (Jelgavas tiesa) Okresní soud Jēkabpils (Jēkabpils rajona tiesa) Městský soud Jūrmala (Jūrmalas tiesa) Okresní soud Krāslava (Krāslavas rajona tiesa) Okresní soud Kuldīga (Kuldīgas rajona tiesa) Městský soud Liepāja (Liepājas tiesa) Okresní soud Limbaži (Limbažu rajona tiesa) Okresní soud Ludza (Ludzas rajona tiesa) Okresní soud Madona (Madonas rajona tiesa) Okresní soud Ogre (Ogres rajona tiesa) Okresní soud Preiļi (Preiļu rajona tiesa) Městský soud Rēzekne (Rēzeknes tiesa) Město Riga – Ústřední okresní soud (Rīgas pilsētas Centra rajona tiesa) Město Riga – Okresní soud Kurzeme (Rīgas pilsētas Kurzemes rajona tiesa) Město Riga – Okresní soud Latgale (Rīgas pilsētas Latgales priekšpilsētas tiesa) Město Riga – Okresní soud Vidzeme (Rīgas pilsētasVidzemes priekšpilsētas tiesa) Město Riga – Okresní soud Zemgale (Rīgas pilsētas Zemgales priekšpilsētas tiesa) Město Riga – Severní okresní soud (Rīgas pilsētas Ziemeļu rajona tiesa) Okresní soud Riga (Preiļu rajona tiesa) Okresní soud Saldus (Saldus rajona tiesa) Městský soud Sigulda (Siguldas tiesa) Okresní soud Talsi (Talsu rajona tiesa) Okresní soud Tukums (Tukuma rajona tiesa) Okresní soud Valka (Valkas rajona tiesa) Okresní soud Valmiera (Valmieras rajona tiesa) Městský soud Ventspils (Ventspils tiesa)

http://docplayer.cz/24108305-Zakon-c-359-1999-sb-o-socialne-pravni-ochrane-deti-v-platnem-zneni-technickoprovozni-zajisteni-socialne-pravni-ochrany.html

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění. technickoprovozní zajištění sociálně-právní ochrany. - PDF Download "Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění. technickoprovozní zajištění sociálně-právní ochrany." Bohumila Miroslava Tesařová 1 Níže uvedené informace jsou určeny pro obecní úřady (I. a II. typu), na kterých nejsou zařazeni zaměstnanci mající v náplni práce zajišťování sociálně-právní ochrany dětí buď na plný, nebo i jen částečný úvazek. Informace jsou poskytnuty v rámci procesu standardizace kvality sociálně-právní ochrany dětí Magistrátu města Hradec Králové. I. Právní úprava, úřední doba, pracovní pohotovost, správní obvod II. Oprávnění orgánu SPOD, kontakty na pracovníky SPOD Magistrátu města Hradec Králové, III. Povinnosti obecního úřadu, na co pamatovat při předání dítěte příbuzné či jinak známé osobě IV. Základní informace ke standardům kvality SPOD Právní úprava: Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění I. o o o 9a, odst. 3 zákona o SPOD orgány sociálně-právní ochrany jsou povinny se řídit při výkonu sociálně-právní ochrany standardy kvality sociálně-právní ochrany, které jsou kritérii určujícími úroveň kvality poskytování sociálněprávní ochrany. 9a, odst. 4 zákona o SPOD - standardy kvality sociálně-právní ochrany obsahují: principy a bodové hodnocení výkonu sociálně-právní ochrany, standardy sociální práce s klientem, standardy personálního a organizačního zajištění výkonu sociálněprávní ochrany, technickoprovozní zajištění sociálně-právní ochrany. Přechodná ustanovení zákona o SPOD určují termín pro vypracování a naplnění standardů kvality SPOD nejpozději do účinnost od Vyhláška MPSV č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí zejm. příloha č. 1, která vymezuje soubor kritérií standardů kvality SPO při poskytování sociálně-právní ochrany orgány SPO. Obecní úřad je v souladu s ustanovením 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění (dále jen zákon o SPOD) orgánem sociálně-právní ochrany. Výkon sociálně-právní ochrany dětí v plném rozsahu zajišťuje obecní úřad obce s rozšířenou působností Magistrát města Hradec Králové: 2 Československé armády č. p. 408 odbor sociálních věcí a zdravotnictví Hradec Králové oddělení sociálně-právní ochrany dětí Telefon: telefon SPOD: Fax: Fax odboru: ID datové schránky: bebb2in Podatelna: Identifikační číslo: Kdo může být klientem oddělení SPOD? Cílovou skupinou oddělení SPOD jsou děti a jejich rodiče, příp. osoby pečující o děti či jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte (fyzická osoba), kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu. Na pracovníky oddělení SPOD se mohou obracet také zájemci o tzn. náhradní rodičovství (pěstounská péče na přechodnou dobu, pěstounská péče, poručenství, osvojení). Dítětem se rozumí každá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve. Dále se na pracovníky SPOD může obrátit každý, kdo chce upozornit orgán sociálně-právní ochrany na porušení povinností nebo zneužití práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti, nebo na skutečnost, že rodiče nemohou plnit povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti příp. jiné skutečnosti, které se váží k právům a zájmů dětí. Při ochraně zájmů a práv nezletilých dětí pracovníci oddělení SPOD spolupracují se státními orgány, pověřenými osobami, školami, školskými zařízeními a poskytovateli zdravotnických služeb, popřípadě dalšími zařízeními určenými pro děti, tzn. zástupci těchto subjektů se na nás mohou také obracet. Kdy nás mohou klienti navštívit? Magistrát města má stanoveny hodiny pro veřejnost resp. úřední hodiny takto: Pondělí a středa 8:00 17:00 Úterý a čtvrtek 8:00 12:00 V ostatní dny si lze sjednat schůzku s kompetentním pracovníkem oddělení SPOD mimo uvedené hodiny, neboť dle Pracovního řádu magistrátu města mohou zaměstnanci vykonávat pro zaměstnavatele práci v rámci tzv. volitelné pracovní doby, když základní pracovní doba je stanovena na 40 hodin týdně. Pracovníci oddělení SPOD usilují o plánování a uskutečňování schůzek, konzultací a jednání dle potřeb a možností klientů. Volitelná a základní pracovní doba je následující: Den Volitelná pracovní doba Základní pracovní doba Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek V průběhu pracovní doby pracovníci oddělení SPOD poskytují sociálně-právní ochranu dětí v plném rozsahu. V mimopracovní době je agenda sociálně-právní ochrany dětí zajišťována pouze v rozsahu nutných a bezodkladných úkonů. 3 Výkon sociálně-právní ochrany dětí je zajištěn v mimopracovní době v rámci tzv. systému vyrozumění a ve smyslu naplnění ustanovení 16 a 37 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, formou výkonu nepřetržité pracovní pohotovosti určených pracovníků oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Podmínky výkonu pracovní pohotovosti upravuje interní pokyn a metodika. Důležité pojmy související s pracovní pohotovostí a) systém vyrozumění systém zabezpečující součinnost složek v naléhavých případech b) základní složky systému vyrozumění orgán SPOD v rámci ORP (OÚ III.), okresní soud, Policie ČR, městská policie, okresní a krajské státní zastupitelství, OÚ ( 37 ZSPOD) c) naléhavý případ (případ, jehož řešení nesnese odkladu) - nezletilé dítě bez jakékoliv péče, dítě bezprostředně ohrožené na životě či zdraví, je-li vážně ohrožen normální vývoj nebo je vážně ohrožen důležitý zájem dítěte a je třeba činit opatření k jeho ochraně zejm. podat návrh na předběžné opatření dle 16 ZSPOD a souvisejících předpisů, účast u neodkladných úkonů dle trestního řádu. d) pohotovostní mobilní telefon mobilní telefon vyhrazený pouze pro potřeby pracovní pohotovosti pracovníků oddělení SPOD včetně příslušenství, jeho číslo bylo sděleno složkám systému vyrozumění (kromě jednotlivých OÚ) a není určeno pro širší veřejnost, číslo není uváděno v kontaktech magistrátu města, pracovníci oddělení SPOD číslo nesdělují klientům. Pracovníci oddělení SPOD zajišťují výkon svěřené agendy SPOD vždy ve vymezené části správního obvodu Magistrátu města Hradec Králové. Pracovníci mají přidělené konkrétní ulice v Hradci Králové a konkrétní obce spádové oblasti. Vymezené části správního obvodu jsou vždy zajištěny dvojicí pracovníků oddělení SPOD podle toho, zda-li se jedná o agendu péče o rodinu a děti, nebo o agendu kurátorů pro mládež. Pracovníci tak mají možnost působit v zájmu dětí od počátku týmově, ale s respektem pravidla, že každý případ má jen jednoho určeného koordinátora případu. Pracovnice agendy náhradní rodinné péče zajišťují odborné poradenství související s touto problematikou v celém správním obvodu působnosti. Kritériem přidělení jednotlivých případů koordinátorovi případu je charakter konkrétních činností náhradní rodinné péče dle zákona o SPOD (zejm. osvojení a pěstounská péče před rozhodnutím soudu, pěstounská péče po rozhodnutí soudu). Oddělení SPOD má dva pracovníky specializované na agendu CAN (syndrom týraného, zneužívaného, zanedbávaného dítěte), těmto jsou případy přidělovány dle toho, jak jsou přijímány s frekvenci ob jeden případ. 4 Aktuální působnost jednotlivých pracovníků oddělení SPOD je klientům přístupná na webových stránkách magistrátu: Dále pak klienti mohou požádat o zjištění příslušného pracovníka (tzv. koordinátor případu) kteréhokoliv pracovníka oddělení SPOD. Pracovník oddělení je povinen poskytnout klientům součinnost při zjišťování příslušného pracovníka. Hlavním kritériem přidělení případu konkrétnímu pracovníkovi oddělení SPOD - koordinátorovi případu - je TRVALÉ BYDLIŠTĚ dítěte. Ve výjimečných případech rozhoduje o přidělení případu jinému pracovníkovi vedoucí oddělení SPOD. II. Pracovníci oddělení SPOD jsou oprávněni zejména: poskytnout ohroženému dítěti potřebnou pomoc, v zájmu ochrany a pomoci dítěti nebo rodině podat k soudu návrh nebo podnět k zahájení potřebného soudního řízení, projednat s rodiči odstranění nedostatků ve výchově a s dítětem nedostatky v jeho chování, na žádost rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu poskytnout nebo zprostředkovat poradenství při uplatňování nároků dítěte, sledovat nepříznivé vlivy působící na děti a činit opatření k jejich omezování, poskytnout pomoc rodičům po umístění jejich dítěte do zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (např. pomoc při uspořádání rodinných poměrů tak, aby umožnily návrat dítěte do rodiny), na vyžádání poskytnout potřebné údaje soudu, orgánům činným v trestním řízení, správnímu orgánu, orgánu sociálního zabezpečení a státní sociální podpory, státnímu 5 zastupitelství, krajskému úřadu, probační a mediační službě a též pověřené osobě k výkonu SPOD, vést evidenci a spisovou dokumentaci dětí, jimž je poskytována sociálně-právní ochrana, zpracovávat vyžádané osobní údaje v rozsahu potřebném pro zajištění sociálně-právní ochrany, a to i takové, které jsou zvláštním předpisem (zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů) označeny jako citlivé, uskutečnit opatření sociálně-právní ochrany vyplývající z vyhodnocení situace dítěte a individuálního plánu ochrany dítěte, navštěvovat dítě v obydlí, kde žije, zjišťovat v místě bydliště dítěte, ve školském zařízení, zdravotnickém zařízení, v zaměstnání nebo v jiném prostřední, kde se dítě zdržuje, jak rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu o dítě pečují, v jakých sociálních podmínkách dítě žije, jak se dítě chová, pořizovat obrázkové snímky a obrazové a zvukové záznamy dítěte a prostředí, v němž žije, požadovat sdělení informací potřebných k výkonu sociálně právní ochrany od státních orgánů, zaměstnavatelů, právnických osob, fyzických osob, poskytovatelů sociálních služeb, rozhodnout o zamítnutí písemné žádosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte o nahlédnutí do vedené spisové dokumentace, pokud by bylo v rozporu se zájmy dítěte, poučit rodiče o možných důsledcích neprojevování opravdového zájmu o dítě, a to bez zbytečného odkladu po umístění dítěte do zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc anebo po předání dítěte do náhradní péče fyzické osoby. Poučení musí být poskytnuto ve všech případech, kdy se dítě nachází mimo péči rodiče; poučení se nevyžaduje, jestliže rodič opustil místo, kde se dříve zdržoval, aniž sdělil, kde se nyní zdržuje, a nepodařilo se ani za 3 měsíce zjistit místo, kde se rodič zdržuje, poskytnout rodiči spolu s poučením o možných důsledcích neprojevování opravdového zájmu o dítě poradenství a pomoc, požadovat po rodičích nebo jiných osobách zodpovědných za výchovu jejich povinnosti: - spolupracovat s odd. SPOD při ochraně zájmů a práv dítěte, - předložit na vyžádání listiny a další doklady a poskytnout nezbytné informace potřebné pro výkon sociálně-právní ochrany, - umožnit zaměstnanci odd. SPOD návštěvu v obydlí nebo jiném prostředí, kde dítě žije, - dostavovat se na výzvu k jednání s OSPOD. S odkazem na výše uvedené odd. SPOD upozorňuje v souladu s 53 odst. 2 a 3 zákona č. 359/1999 Sb., o SPOD, na povinnost rodičů nezletilých dětí spolupracovat s orgánem sociálně-právní ochrany při ochraně zájmů a práv dítěte. V případě nespolupráce s odd. SPOD může být v souladu s 53 odst. 2 písm. a) až c) zákona č. 359/1999 Sb., o SPOD, rodiči uložena pořádková pokuta až do výše Kč, a to i opakovaně. Zaměstnanci oddělení SPOD jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při výkonu sociálně-právní ochrany seznámili (výjimkou je výše uvedená povinnosti poskytovat údaje potřebné soudu, orgánům činným v trestním řízení ). 6 Obecní úřad obce s rozšířenou působností může v zájmu dítěte ve správním řízení ukládat výchovná opatření: napomenutí, dohled, omezení, povinnost dítěte či rodičů využít odbornou poradenskou pomoc. Případy, které nejsou pracovníky SPOD řešeny: majetkoprávní vztahy mezi rodiči, občanskoprávní vztahy mezi sousedy a nájemníky bytů či domů, provádění ohlášených či neohlášených šetření pouze na žádost občanů/klientů, předávání písemností/korespondence či předmětů/dárků dětem (příp. druhému rodiči) ze strany rodičů, příbuzných a blízkých osob, zakládání ové korespondence či výpisů SMS zpráv dokládajících vzájemnou kvalitu/nekvalitu komunikace mezi rodiči či osobami blízkými dítěti do spisu Om, pokud nebyli k založení pracovníkem SPOD vyzváni a všichni zúčastnění se založením (zasíláním na ovou adresu pracovníka) souhlasí. Pracovník SPOD může v případech hodných zvláštního zřetele na základě individuálního posouzení situace učinit výjimku. Kontakty na jednotlivé pracovníky oddělení SPOD: Oddělení sociálně-právní ochrany dětí funkce, činnost příjmení a jméno číslo kanceláře telefon mobil přízemí levé budovy xxx vedoucí oddělení Kotrčová Světluše, Mgr péče o rodinu a děti Havlíková Agáta, Mgr Havlíková Michaela, Dis Hudáková Blanka, Bc Křížová Pavlína, Mgr. 49/B Kuchařová Kateřina Macejová Marcela 37/A Mackerle Václav, Mgr. 40/ Malá Hana, Bc. 40/ Sabolová Jana 49/B Slezáková Romana, Mgr. 35/A Šafářová Hana, Dis Šulcová Jaroslava, Bc. 40/ Tichá Ladislava, Bc Truxová Adéla, Mgr Vašáková Eva, Bc 7 Věchtová Jana Vrbicová Lada, Mgr. 40/ kurátoři pro mládež Bábíková Jana Bc Čužnová Veronika, Bc Jakubec Lukáš, Mgr Jeníková Ivana, Mgr. 49/A Kocourková Ivana, Bc. 31/A Kratochvíl Jiří, Bc. 49/A tajemnice Komise SPOD Pelová Šárka, Bc. 31/A Žalud Milan, Bc náhradní rodinná péče Kaplanová Marie, Mgr. 40/ Hanušová Michaela, Mgr Tomášková Pavla, Mgr III. Obecní úřad je v souladu se zákonem o SPOD: podle 10 odst. 1 písm. a) povinen vyhledávat děti uvedené v 6 zákona (děti ohrožené, na něž se vztahuje sociálně právní ochrana) tzv. vyhledávat ohrožené děti, podle 10 odst. 1 písm. b) povinen působit na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti, podle 10 odst. 1 písm. c) povinen projednat s rodiči odstranění nedostatků ve výchově dítěte, podle 10 odst. 1 písm. d) povinen projednat s dítětem nedostatky v jeho chování, podle 10 odst. 1 písm. e) povinen sledovat, zda je na základě kontrolních oprávnění zamezováno v přístupu dětí do prostředí, které je z hlediska jejich vývoje a výchovy ohrožující, podle 10 odst. 1 písm. f) povinen poskytnout nebo zprostředkovat rodičům na jejich žádost poradenství při uplatňování nároků dítěte podle zvláštních právních předpisů, podle 10 odst. 1 písm. g) povinen oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v 6 zákona, podle 13 odst. 3 obecní úřad s rozšířenou působností může požádat příslušný obecní úřad, aby sledoval, zda jsou dodržována výchovná opatření, o nichž rozhodl, podle 15 odst. 1 ocitne-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku, zejména v důsledku úmrtí rodičů nebo jejich hospitalizace, je obecní úřad povinen zajistit takovému dítěti neodkladnou péči; při zajištění této péče zpravidla dá přednost příbuznému dítěte. O uvedeném opatření neprodleně uvědomí obecní úřad obce s rozšířenou působností, podle 32 odst. 1: a) zaměřuje svoji pozornost na využívání volného času těchto dětí, 8 b) zaměřuje svoji pozornost na děti vyhledávající styky s fyzickými osobami nebo skupinami těchto osob požívajícími alkoholické nápoje nebo návykové látky nebo páchajícími trestnou činnost, c) sleduje u dětí projevy nesnášenlivosti a násilí, d) věnuje pozornost dětem z rodin s nízkou sociální úrovní, e) zabraňuje pronikání nepříznivých sociálních a výchovných vlivů mezi ostatní skupiny dětí, f) nabízí dětem programy pro využití volného času se zřetelem k zájmům dětí a jejich možnostem, g) spolupracuje se školami, pověřenými osobami, zájmovými sdruženími a dalšími subjekty, podle 37 odst. 1 povinen učinit opatření k ochraně života a zdraví a zajistit uspokojování základních potřeb v nejnutnějším rozsahu včetně zdravotních služeb dítěti uvedenému v 2 odst. 3 zákona (dítětem je ale v tomto případě cizinec), ocitlo-li se takové dítě bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny. O opatřeních neprodleně informuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, podle 51 odst. 3 písm. a) obecní úřad na vyžádání podává zprávy o poměrech dítěte, u něhož soud rozhodl o výchovném opatření, podle 51 odst. 3 písm. b) doporučuje soudu osobu vhodnou stát se poručníkem a toto své doporučení oznamuje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, podle 51 odst. 3 písm. c) podává obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností zprávy o poměrech dítěte, podle 51 odst. 3 písm. d) podává státnímu zastupitelství zprávy o poměrech dítěte, u něhož soud na návrh státního zastupitelství v občanskoprávním řízení uložil ochrannou výchovu, podle 56 vede zjednodušenou evidenci a spisovou dokumentaci dle čl. 34 a 35 Směrnice MPSV čj.: 2013/ (ze dne ) o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace. Dílčí doporučení při zajišťování okamžité pomoci dítěti/dětem pracovníky OÚ I. a II. ve smyslu ustanovení 15 a 37 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Co zahrnuje zajištění neodkladné péče? ochranu života (bezpečí pro dítě, dohled dospělé osoby) ochranu zdraví (včetně zdravotních služeb) zajištění uspokojování základních potřeb v nejnutnějším rozsahu (teplo, strava, pití, hygiena, důstojné oblečení) Pokud se ocitne dítě bez péče rodičů z různých závažných důvodů, dáváme přednost zajištění neodkladné péče ze strany příbuzných dítěte příp. jinak známých osob. Součinnost při hledání osob by měla poskytnout Policie ČR příp. Městská policie, dále pak službu konající pracovník oddělení SPOD Magistrátu města HK, kterého může kontaktovat Policie ČR (znají dosahový telefon). 9 Na co pamatovat při předání dítěte příbuzné či jinak známé osobě: - zjistit názor dítěte (pokud je to možné s ohledem na věk), - zjistit názor a postoj k převzetí dítěte do péče (na omezenou dobu) od přebírající osoby, - poučit přebírající osobu o jejích povinnostech vůči nezl. dítěti, - zajistit písemný doklad o převzetí dítěte do péče (stačí i rukou psaný), identifikovat dítě, identifikovat přebírající osobu/y, stručně popsat důvod převzetí do péče, identifikovat rodiče, kontakty, podpisy přítomných osob, datum, - poučit o dalším možném postupu, předat kontakty na oddělení SPOD MM HK, - v případě, že není možné dohledat příbuznou osobu, je možné využít Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) na žádost rodiče (prostřednictvím OSPOD MM HK na žádost dítěte), a to i v případě, že má zařízení naplněnou kapacitu využití krizového přespání. Na co pamatovat při převozu dítěte: - zajistit souhlas rodiče s převozem dítěte (pokud je to možné), - informovat bezprostředně o převozu dítěte jeho rodiče (o místě a osobě, u které se nachází, pokud je to možné či vhodné), - využít autosedačky a podsedáky, - dítěti nedávat před jízdou léky proti cestovní nevolnosti (neznáme jeho náchylnost či možnou alergickou reakci na některou složku v léčivu obsaženou), - v případě potřeby zajistit dítěti vhodné oblečení, případně přikrývku. Na co pamatovat při ochraně zdraví: - pokud dítěte potřebuje lékařské ošetření přivolat zdravotnickou záchrannou pomoc nebo dítě doprovodit do Fakultní nemocnice HK a zde jej předat do péče lékařů - pokud je dítě převáženo do ZDVOP (Nechanice, Holice, Dvůr Králové nad Labem) není nutné předem zajišťovat lékařské vyšetření dítěte, zařízení mají své smluvní lékaře - vždy lepší telefonicky domluvit, zda je lékař k dispozici - pokud je dítě v prostorách úřadu (čekání na převoz apod.), dávat pozor na jeho zdraví a bezpečí (vzhledem k jeho věku) tzn., že dítě nesmí zůstat bez dozoru dospělé osoby - pozor na možné alergie např. z jídla (obezřetnost při zajištění nutné stravy, je možné zeptat se dítěte co jí, volit spíše dietní potraviny), pokud je to třeba, zajistit hygienické prostředky (např. pleny) - zajistit pitný režim - nepodávat léky, byť by se jich dítě domáhalo - pokud je dítě kuřák neumožnit mu kouřit 10 IV. Standardy kvality sociálně-právní ochrany, které jsou uvedeny v příloze č. 1 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 473/2012 Sb., metodické vedení vůči OÚ I. a II. přísluší Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje. OSPOD MM HK si dovoluje předat touto cestou dílčí doporučení k jednotlivým standardům, která mohou sloužit k inspiraci při jejich zpracování na úrovni OÚ I. a OÚ II. (blíže viz Manuál implementace Standardů kvality SPO pro orgány SPOD, MPSV 2014). 1. Místní a časová dostupnost - u obecního úřadu se nehodnotí 2. Prostředí a podmínky 2a Výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn v prostorách vhodných pro komunikaci s ohroženými dětmi a rodinami. Orgán sociálně-právní ochrany zajistí takové prostory pro výkon sociálně-právní ochrany, které představují odpovídající zázemí pro výkon sociálněprávní ochrany a jejichž kapacita odpovídá množství konzultací spojených s poskytováním sociálně-právní ochrany. Výkon sociálně-právní ochrany je realizován v prostorách objektu obecního úřadu. 3. Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí 3a Orgán sociálně-právní ochrany zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup či jiným vhodným způsobem vnitřní pravidla a postupy jím vytvořené za účelem naplnění těchto standardů kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany. 3b Orgán sociálně-právní ochrany má zpracovány informace o rozsahu a podmínkách poskytování sociálně-právní ochrany, a to ve formě srozumitelné cílové skupině. Tyto informace jsou veřejně dostupné. Vnitřní pravidla jsou uveřejněna na webových stránkách obce (nebo v prostorách obecního úřadu např. na nástěnce) v rozsahu, v němž je výkon sociálně-právní ochrany zajišťován. Pozn.: Na webových stránkách obce stačí stručná informace, že vnitřní pravidla jsou k dispozici na obecním úřadu. 4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí V Obecnímu úřadu.. není zařazen zaměstnanec, v jehož pracovní náplni je zajišťování výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Obecní úřad.. tvoří: - starosta - místostarosta - Úřední hodiny: 11 5. Přijímání a zaškolování Vzhledem k tomu, že v obecním úřadu.. není zařazen zaměstnanec, v jehož pracovní náplni je zajišťování sociálně-právní ochrany, není standard zpracován. 6. Profesní rozvoj zaměstnanců Vzhledem k tomu, že v obecním úřadu.. není zařazen zaměstnanec, v jehož pracovní náplni je zajišťování sociálně-právní ochrany, není standard zpracován. 7. Prevence 7a Orgán sociálně-právní ochrany aktivně vyhledává a monitoruje ohrožené děti. Prokazatelně koordinuje, případně vytváří podmínky pro preventivní aktivity ve svém správním obvodu. 7b Orgán sociálně-právní ochrany v rámci preventivních aktivit spolupracuje s dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci, zejména s orgány územní samosprávy, pověřenými osobami, poskytovateli sociálních služeb, zástupci škol a školských zařízení, Policií České republiky, Probační a mediační službou, soudem, státním zastupitelstvím, poskytovateli zdravotních služeb, případně dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci zúčastněnými na péči o ohrožené děti podle místních potřeb a podmínek. Všechny uvedené subjekty mohou jako formu spolupráce v rámci výše uvedeného zvolit tým pro děti a mládež. Obecní úřad.. monitoruje dění v obci v oblasti aktivit pro děti (rodiny s dětmi či při společenských akcích). Při své činnosti úzce spolupracuje s Magistrátem města /Městský úřadem.. a dále se subjekty, které svou činnost, zaměřenou na preventivní aktivity, realizují na území obce. Zejména se jedná o: - Mateřská škola - Základní škola - Policie ČR (městská/obecní policie) - Zdravotní středisko pediatr MUDr - Mateřské centrum - Jiné subjekty např. poskytovatelé sociálních služeb Tým pro děti a mládež nebyl ustaven. Z jednání se subjekty je vždy pořízen stručný záznam, který se ukládá v kanceláři starosty/místostarosty. 8. Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu 8a Orgán sociálně-právní ochrany jednotně postupuje při přijetí oznámení případu a jeho evidenci. 8b Každý případ orgánu sociálně-právní ochrany je posouzen s ohledem na jeho naléhavost. 8c Každý případ je přidělen konkrétnímu koordinátorovi případu. Koordinátor řídí průběh výkonu sociálně-právní ochrany u daného případu. Zde je třeba uvést pravidla postupu pro přijímání ( , telefonicky, datová schránka, podatelna úřadu, vlastní zjištění při depistáži apod.) a evidenci jednotlivých případů je třeba 12 vzít v úvahu zákon o SPOD a Směrnici MPSV č.j. 2013/ ze dne upravující rozsah evidence a obsah spisové dokumentace. Dále se uvádí, komu se případ předává, kdo eviduje případ do rejstříku atd. Je třeba uvést pravidla pro vyhodnocení naléhavosti případu např. v případě ohrožení života a zdraví dítěte je neprodleně přijímáno opatření k zajištění dítěte (tj. poskytnutí zejména neodkladné péče dítěti) a kontaktován obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pozn.: postup při přijímání oznámení bude obdobný jako v jiných oblastech. Např. oznámení přijímá starosta, příp. místostarosta nebo referent, kteří pak postupují dle pravidel obecního úřadu. Informaci a podnět ohledně možného ohrožení dítěte může obecní úřad obdržet rovněž od kterékoli fyzické osoby ( 7 odst. 2 zákona o SPOD), anebo např. ze školy, od lékaře, policie či jiného subjektu. Na obecní úřad se může s žádostí o pomoc obrátit rovněž samo dítě, a to i bez vědomí rodičů ( 8 odst. 1 zákona o SPOD). 9. Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte 9a Při jednání s klientem dodržuje orgán sociálně-právní ochrany základní principy výkonu sociálně-právní ochrany zejména - respektuje individuální přístup ke všem klientům, - vychází z individuálních potřeb každého klienta, - podporuje samostatnost klientů, - uplatňuje individuální přístup k potřebám každého klienta, - motivuje k péči o děti, - posiluje sociální začleňování klientů, - důsledně dodržuje lidská práva a základních svobody, - podporuje kontakt s přirozeným sociálním prostředím, - informuje klienta o postupech používaných při výkonu sociálně-právní ochrany. 9b Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje služby potřebné pro jednání s osobami se specifickými potřebami, nebo má dojednanou spolupráci s fyzickými osobami a právnickými osobami, které tyto služby zajistí externě. Zaměstnanci obecního úřadu znají a při výkonu sociálně-právní ochrany respektují Listinu základních práv a svobod, Úmluvu o právech dítěte, obecná ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, atd. V případě osob se specifickými potřebami jsou využívány veškeré dostupné formy komunikace, k jednání jsou přizváni zástupci právnických či fyzických osob, které jsou schopny komunikaci facilitovat (zejm. se jedná o tlumočníky do znakové řeči, podpůrce osob apod.). 10. Kontrola případu 10a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje pravidelnou kontrolu případů. Obecní úřad má stanovena pravidla pro kontrolu případů při výkonu sociálně-právní ochrany dětí (lze doplnit odkaz směrnice úřadu). Kontrola je prováděna dle potřeby a četnosti případů řešených v rámci výkonu sociálně-právní ochrany dětí. 13 11. Rizikové a nouzové situace 11a Zaměstnanci zařazení v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany jsou připraveni na výskyt rizikových a nouzových situací a jsou prokazatelně seznámeni se situacemi, které mohou nastat v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany včetně postupů při jejich řešení. Je třeba definovat rizikové situace např. riziko zranění zaměstnance při zajišťování opatření ve prospěch dítěte podle 15 a 37 zákona a popsat způsoby řešení (např. agresivní klient jednání s ním se účastní minimálně dva pracovníci nebo je přivolána městská či státní policie atd.). 12. Dokumentace o výkonu sociálně-právní ochraně dětí 12a Orgán sociálně-právní ochrany uplatňuje systém zpracování, vedení, evidence a archivace dokumentace, včetně vedení elektronické dokumentace v informačním systému sociálně-právní ochrany dětí o klientech a dalších osobách. 12b Záznamy orgánu sociálně-právní ochrany jsou vedeny takovým způsobem, aby byly srozumitelné pro klienta. O dětech, které jsou zařazeny v evidenci obecního úřadu, vede Obecní úřad. spisovou dokumentaci dle 56 zákona č. 359/199Sb. a čl. 34 a 35 prováděcí Směrnice MPSV č.j. 2013/ ze dne Pozn.: Jedná se o jednoduchou evidenci a spisovou dokumentaci dětí, jímž obecní úřad ve své působnosti poskytl pomoc a ochranu. Podrobnosti jsou uvedeny ve Směrnici MPSV. 13. Vyřizování a podávání stížností 13a Orgán sociálně-právní ochrany má zpracována pravidla pro podávání, vyřizování a evidenci stížností v podobě srozumitelné pro všechny klienty. 13b Orgán sociálně-právní ochrany informuje klienty a další osoby o možnosti podat stížnost, a to způsobem srozumitelným klientům a dalším osobám. Zde je třeba uvést informaci o pravidlech pro podávání, vyřizování a evidenci stížností. Pravidla jsou k dispozici na webových stránkách obecního úřadu a k dispozici přímo na obecním úřadu. 14. Návaznost výkonu sociálně-právní ochrany dětí na další subjekty 14a Orgán sociálně-právní ochrany zprostředkovává a doporučuje klientům služby jiných fyzických a právnických osob podle jejich potřeb, a to v souladu s cíli podpory stanovenými v individuálním plánu ochrany dítěte. Obecní úřad zde úzce spolupracuje s obecním úřadem obce s rozšířenou působností, který je klíčovým článkem v soustavě orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Může též doporučit služby např. poskytovatelů sociálních služeb nebo osob či organizací, které mají pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Za Magistrát města Hradec Králové, odbor sociálních věcí a zdravotnictví: PhDr. Marek Šimůnek, vedoucí odboru, Mgr. Světluše Kotrčová, vedoucí oddělení SPOD

https://www.edb.cz/katalog-firem/urady-a-organizace/statni-sprava-a-samosprava/soudy-a-statni-zastupitelstvi/?p=5

Soudy a státní zastupitelství | firmy, strana 5 - Evropská databanka Boleslavská třída 139/12 Nymburk 28802 Pobočka. Krajský soud Olomouc. portal.justice.cz | Studentská 7 Olomouc 77111 Krajský soud Ostrava. portal.justice.cz | Havlíčkovo nábřeží 1835/34 Ostrava-Moravská Ostrava 72881 Radnická 178/36 Kutná Hora 28401 Služby: -okresní soud. portal.justice.cz | Velké náměstí 121 Písek 39701 Kramoly 641/37 Ústí nad Labem 40124 Krombholcova 264 Mělník 27601 Okresní státní zastupitelství. Prokuratura. Seifertova 2025/9 Blansko 67801 Nejvyšší soud je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud nebo Nejvyšší správní soud. Nejvyšší soud zajišťuje zákonnost rozhodování soudů tím, že rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony a rozhoduje také v jiných případech určených ... www.nsoud.cz | Burešova 571/20 Brno 60200 Krajský soud v Brně. Pracoviště pro věci obchodní a obchodní rejstřík: -Husova 15, 601 95 Brno tel. 546511111 fax: 546529368 Pracoviště pro věci správní, azylové a důchodové: -Masarykova 31 601 95 Brno tel. 542 221 582 fax: 542 221 582. www.justice.cz | Rooseveltova 16 Brno 60200 Nejvyšší státní zastupitelství Brno. portal.justice.cz | Jezuitská 4 Brno 66055 Služby: -okresní soud -trestní oddělení. Lidická 20 České Budějovice 37001 Česká republika - Okresní soud ve Vsetíně www.portal.justice.cz | Horní náměstí 5 Vsetín 75501 Jaltská 4 Karlovy Vary 36001 Lidická 2 Cheb 35002 Klášterská 123/II Jindřichův Hradec 37728 portal.justice.cz | Lidická 1 Cheb 35002 Krajský soud. Krajské státní zastupitelství: -tel.:386358256. Zátkovo nábřeží 2 České Budějovice 37001 portal.justice.cz | Na Poříčí 3206 Frýdek-Místek 73813 Okresní státní zastupitelství ve Frýdku-Místku Krajské státní zastupitelství v Ostravě portal.justice.cz | Na Poříčí 3206 Frýdek-Místek 73801 portal.justice.cz | Mírové náměstí 4 Jablonec nad Nisou 46601 portal.justice.cz | nám. Hrdinů 1300 Praha 4 14065 Služby: -soud. portal.justice.cz | Legií 876 Pelhřimov 39301 Krajský soud České Budějovice pobočka Tábor Krajský soud. portal.justice.cz | Kpt.Jaroše 1851 Tábor 39003 Arbitrážní sdružení České republiky, o. s. www.rozhodcidolozka.cz | náměstí 14. října 1307/2 Praha 5 - Smíchov 15000

https://rejstriky.finance.cz/firma-stapro-liberec-software-s-r-o-48268551

STAPRO Liberec software, s.r.o. Liberec IČO 48268551 kontakty (07.07.2020) | Finance.cz STAPRO Liberec software, s.r.o. Liberec IČO: 48268551 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu STAPRO Liberec software, s.r.o., která sídlí v obci Liberec a bylo jí přiděleno IČO 48268551. Firma s názvem STAPRO Liberec software, s.r.o. se sídlem v obci Liberec byla založena v roce 1993. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 1 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , KOUPĚ ZBOŽÍ ZA ÚČELEM JEHO DALŠÍHO PRODEJE A PRODEJ (kromě zboží vyhr.v příl.2 a 3 zák.č.455/91 Sb.o živn.podnikání) a POSKYTOVÁNí SOFTWARE . Základní údaje o STAPRO Liberec software, s.r.o. IČO: 48268551 Krajský soud v Ústí nad Labem 29.3.1993 C 4655 Počet členů statutárního orgánu: 1 17.9.2014 - 8.2.2017 Aktuální kontaktní údaje STAPRO Liberec software, s.r.o. Kontakty na STAPRO Liberec software, s.r.o. IČO: 48268551 nám. Českých bratří 25 , 460 05 Liberec Česká republika nám. Českých bratří 25/14, Liberec V-Kristiánov, 460 05 Liberec 8.2.2017 U Nisy 6 , 460 01 Liberec 3 Česká republika Liberec 3, U Nisy 6, PSČ 46001 3.4.2006 - 8.2.2017 U jezu 2 , Liberec 1 Česká republika Liberec 1, U jezu 2 29.3.1993 - 3.4.2006 Obory činností STAPRO Liberec software, s.r.o. IČO: 48268551 výroba, obchod aslužby neuvedené vpřílohách1 až 3 živnostenského zákona 26.7.2010 - poskytování software 29.3.1993 - 26.7.2010 Vedení firmy STAPRO Liberec software, s.r.o. IČO: 48268551 Ing. Stanislav Šašek 17.9.2014 Charbinská 123 , 460 08 Liberec Česká republika Charbinská 123, Liberec XIX-Horní Hanychov, 460 08 Liberec Ing. Stanislav Šašek 29.3.1993 - 26.7.2010 Olbrachtova 620 , Liberec 15 Česká republika Ing. Stanislav Šašek 26.7.2010 - 17.9.2014 Charbinská 123 , 460 08 Liberec - Liberec 19 Česká republika Liberec - Liberec 19, Charbinská 123, PSČ 46008 Vlastníci firmy STAPRO Liberec software, s.r.o. IČO: 48268551 zakladni 100 000 Kč - 29.3.1993 Sbírka Listin STAPRO Liberec software, s.r.o. IČO: 48268551 C 4655/SL 9 zakladatelské dokumenty úplné znění Krajský soud v Ústí nad Labem 9.9.2014 17.9.2014 18.9.2014 4 C 4655/SL 8 notářský zápis NZ 630/2014 Krajský soud v Ústí nad Labem 9.9.2014 17.9.2014 18.9.2014 7 C 4655/SL 7 účetní závěrka 2009 Krajský soud v Ústí nad Labem 30.3.2010 15.3.2011 18.3.2011 22 C 4655/SL 6 účetní závěrka k 31.12.2007 Krajský soud v Ústí nad Labem 30.3.2008 10.3.2011 11.3.2011 21 C 4655/SL 5 účetní závěrka k 31.12.2006 Krajský soud v Ústí nad Labem 31.3.2007 10.3.2011 11.3.2011 21 C 4655/SL 4 účetní závěrka k 31.12.2008 Krajský soud v Ústí nad Labem 30.3.2009 9.3.2011 9.3.2011 22 C 4655/SL 3 notářský zápis NZ 239/2010 Krajský soud v Ústí nad Labem 22.6.2010 28.7.2010 28.7.2010 7 C 4655/SL 2 notářský zápis NZ 354/2005 Krajský soud v Ústí nad Labem 30.9.2005 3.4.2006 5.4.2006 4 Hodnocení STAPRO Liberec software, s.r.o. Výpis dat pro firmu STAPRO Liberec software, s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy STAPRO Liberec software, s.r.o., 48268551 na obchodním rejstříku výpis firmy STAPRO Liberec software, s.r.o., 48268551 na živnostenském rejstříku

http://slideplayer.cz/slide/2757913/

Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv ePreskripce – mýty a skutečnosti zřízení a provoz zabezpečeného centrálního úložiště Martin Beneš ppt stáhnout Prezentace na téma: "Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv ePreskripce – mýty a skutečnosti zřízení a provoz zabezpečeného centrálního úložiště Martin Beneš 19."— Transkript prezentace: Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv ePreskripce – mýty a skutečnosti zřízení a provoz zabezpečeného centrálního úložiště Martin Beneš 19. února 2009 Ústí nad Labem Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Fikce nebo dosažitelná skutečnost? Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Legislativní rámec Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech § 13 odst. 3 písm. n) zřízení a provoz Centrálního úložiště § 80 vystavením lékařského předpisu, který může být, po dohodě s pacientem, v listinné nebo v elektronické podobě § 81 písm. e) zajistit ochranu a bezpečnost v databázi elektronických receptů § 82 odst. 3 písm. d) hlášení výdejů léčivých přípravků § 99 zveřejňované údaje, údaje přístupné veřejnosti a ochrana údajů vyhláška 54/2008 Sb., předepisování léčivých přípravků vyhláška 84/2008 Sb., výdej léčivých přípravků Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Zřízení a provoz centrálního úložiště Centrální úložiště (CÚ) zřízeno k 31.12.2008 – SÚKL Připojování lékáren k CÚ 01 – 03/2009 – SÚKL a dodavatelé lékárenských software Připojování lékařů 04/2009 možnost využití eReceptu ve všech lékárnách Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Software centrálního úložiště Požadavky Zabezpečené Robustní Škálovatelné Formulace datových rozhraní Elektronický recept (lékař) Výdej na elektronický recept (lékárník) Hlášení o výdeji léčivých přípravků (papírových receptů a kategorie výdeje bez lékařského předpisu s omezením) Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Centrální úložiště Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Schéma komunikace CÚ Pozn.: VPN router (krabičku) je možno umístit před firewall lékárny nebo navázat na FW LEK (obavy z odposlechu komunikace v lékárně) Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Co bude zasíláno do centrálního úložiště? eRecepty Hlášení o výdeji léčivých přípravků na recept K-dávka Identifikace vydávajícího lékárníka (ID ČLeK) Kód ATC Identifikace šarže Cena pro konečného spotřebitele / cena původce? Hlášení o výdeji léčivých přípravků bez předpisu s omezením Identifikační číslo pojištěnce Identifikace vydávajícího lékárníka (ID ČLeK) Kód SÚKL, kód ATC, šarže, množství Cena pro konečného spotřebitele / cena původce? pojištěnecpojištěnec Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Co bude zasíláno do centrálního úložiště? eRecepty Hlášení o výdeji léčivých přípravků na recept K-dávka (datum narození, jméno, příjmení) Identifikace vydávajícího lékárníka (ID ČLeK) Kód ATC Identifikace šarže Cena pro konečného spotřebitele / cena původce? Hlášení o výdeji léčivých přípravků bez předpisu s omezením Identifikace příjemce (datum narození, jméno, příjmení) Identifikace vydávajícího lékárníka (ID ČLeK) Kód SÚKL, kód ATC, šarže, množství Cena pro konečného spotřebitele / cena původce? cizineccizinec Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Bonusy pro pacienty – lékový záznam Nevytváří se registr zdravotní dokumentace!!! Informovanost Bezpečnost Efektivita, omezení chybovosti Výdej léčiv bez lékařského předpisu s omezením Zvýšení prostředků na léčbu Pacient Uvidí všechny záznamy a vstupy do svého záznamu Lékař/lékárník se souhlasem pacienta Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Bonusy pro pacienty – lékový záznam Pacient Praktický lékař Předepsaná léčiva Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv A jak bude výdej na eRecept vypadat v praxi? Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Hlášení o výdeji léčivých přípravků Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Osobní údaje pacientů Lékař, lékárník, SÚKL jsou vázáni zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů Identifikace pacienta průkaz zdravotní pojišťovny - i dentifikační číslo pojištěnce jednoznačný identifikátor – ne vždy shodné s rodným číslem Identifikace cizinců – jméno, příjmení, datum narození Omezení papírových receptů Nový systém neomezuje způsob předepisování v listinné podobě Elektronizace zdravotnictví Často diskutované otázky Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Proč e-preskripce a CÚ ? Disponibilita € strukturální fondy EU, integrovaný operační program „Smart administration“, projekt Interoperabilita EK Relativně homogenní a vysoká úroveň zdravotní péče Proč toto a ne jiné řešení e-preskripce a CÚ ? Eliminace rizik (řešení á la 343/1998 Sb.; 1 SW aplikace pro všechny provozovatele;…) Minimalizace nákladů na straně provozovatelů i ČR Rovné šance pro všechny provozovatele a lékárníky ↑ ↑ ↑ důrazu na odbornost x ↓ ↓ ↓ administrativní zátěže ↑ ↑ ↑ zapojení pacientů do rozhodování o léčbě Často diskutované otázky Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Může SÚKL využívat CÚ pro jiné úkoly? ANO – CÚ je ORGANIZAČNÍ SOUČÁSTÍ Ústavu Úkoly OS je oprávněn stanovit ředitel Ústavu (pokynem, běžnými akty řízení) Ochrana a bezpečnost údajů nesmí být kompromitována Může k CÚ přistupovat pacient? ANO – eRp v CÚ přístupné pacientům (§ 17 odst. 6 SLékP) ANO – záznamy o vydaných LP v CÚ – občanskoprávní vztah pacient-SÚKL Dostupnost – údaje týkající se osoby pacienta, který má právo na poskytnutí veškerých informací shromážděných o jeho osobě (§67b odst.12 písm. a) ZoPZL) ANO – ↑ ↑ ↑ zapojení pacientů do rozhodování o léčbě Často diskutované otázky Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Co když lékárna nebude připojena k CÚ ? Nepřijme eRp Nevydá LP bez lékařského předpisu s omezením Neplní povinnost podle ZoL (§82, §83, § 23) Co když lékař nebude využívat CU ? Lékař nebude mít: znalost o skutečných medikacích pacienta informace o aktuální dostupnosti LP na trhu informace o spolupráci pacienta Povinnost ? Pro všechny subjekty vydávající podle § 82 TS (zahájeno 2008) NM (zahájeno 2008) pro lékárníky (2009) Často diskutované otázky Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Zřízení a provoz CÚ Důvody Hodnocení účinnosti a rizikovosti léčiv v rutinní praxi Zpřístupnění informace o ceně LP pro konečného spotřebitele – stanovení plné úhrady Hodnocení spotřeby LP pro stanovení základní úhrady Dostupnost informace o výdeji LP pro provozovatele ZZ – optimalizace nákladů na preskripci Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Zřízení a provoz CÚ Benefity Lékárník – omezení chyb v přepisu receptu, více času věnováno pacientovi Pacient – osobní lékový záznam (dávky, ceny, …) Lékař – hodnocení přijetí léčebného záměru pacientem (skutečně vydaná léčiva) Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv One integration to central registers (MoI)‏ Consolidating a meshed architecture to an architecthure with central repositories and registers 2600 pharmacies 10 health insurance companies MoH, Other users of data Central Rep SUKL Other endusers, Health Insurance Comp, Board of Health, etc 2600 pharmacies SUKL VYUŽITÍ CÚ Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv VYUŽITÍ CÚ Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Informační portály SÚKL Pro odborníky: www.sukl.cz Pro veřejnost: www.leky.sukl.cz Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Určen široké veřejnosti pacientským organizacím odborné veřejnosti – lékárny, farmaceuti, … Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Informační portál SÚKL Podat veřejnosti informace: ověřené aktuální úplné o registrovaných léčivých přípravcích o klinických hodnoceních o lékárnách Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv LékyKlinické studie LékárnyZdravotnické prostředky Nemoc a léky Očkování Pacientské organizace Prevence Varování a informace o SÚKL Nežádoucí účinky a bezpečnost léků Spolupráce s … Léčiva Zdravotnické prostředky Klinické studie Lékárny SÚKL Tiskové zprávy Léky v médiích WWW.LEKY.SUKL.CZ Mapa portálu Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Hlavní moduly obsahují databázi registrovaných léčivých přípravků databázi schválených klinických hodnocení databázi lékáren Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Navíc! Databáze volně prodejných léčiv Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Vedlejší moduly Zdraví, nemoc a léky SÚKL vás chrání Encyklopedie SÚKL SÚKL a média Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Navíc! Výkladový slovník Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv Děkuji za pozornost Stáhnout ppt "Martin Beneš © 2009 Státní ústav pro kontrolu léčiv ePreskripce – mýty a skutečnosti zřízení a provoz zabezpečeného centrálního úložiště Martin Beneš 19."

http://kraken.slv.cz/Nao135/2015

Nao135/2015 Nao 135/2015-59 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Petra Prùchy a soudkyò JUDr. Zory ©molkové a Mgr. Jany Brothánkové v právní vìci ¾alobkynì: Mgr. L. P., zastoupené Mgr. Marianem Pavlovem, advokátem, se sídlem Malé námìstí 125, 500 03 Hradec Králové, proti ¾alovanému: Krajský úøad Královehradeckého kraje, se sídlem Pivovarské námìstí 1245, 500 03 Hradec Králové, za úèasti osoby zúèastnìné na øízení: I) J. ©., zastoupený JUDr. Romanem Krmenèíkem, advokátem, se sídlem tøída Míru 92, 530 02 Pardubice, a osoby zúèastnìné na øízení II) Statutární mìsto Hradec Králové, se sídlem Èeskoslovenské armády 408, 502 00 Hradec Králové, v øízení o ¾alobì proti rozhodnutí Krajského úøadu Královéhradeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního úøadu, ze dne 16. 12. 2014, è. j. 17617/UP/2014/Kul, o námitce podjatosti, I. Soudci Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Jan Rutsch, JUDr. Pavel Kumprecht, JUDr. Marcela Sedmíková, Mgr. Marie Kocourková, JUDr. Magdalena Je¾ková a Mgr. Helena Koneèná, j s o u v y l o u è e n i z projednávání a rozhodnutí vìci. II. Vìc s e p ø i k a z u j e Krajskému soudu v Praze. Osoba zúèastnìná na øízení I, J. ©., vznesl námitku podjatosti soudcù pøíslu¹ného senátu Krajského soudu v Hradci Králové, ve smyslu ustanovení § 8 zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní (dále jen s. ø. s. ). Soudci senátu 30A, jemu¾ byla pøidìlena ¾aloba ¾alobkynì, jsou JUDr. Jan Rutsch, JUDr. Pavel Kumprecht a JUDr. Marcela Sedmíková, a jejich náhradníci Mgr. Marie Kocourková, JUDr. Magdalena Je¾ková a Mgr. Helena Koneèná. Svou námitku odùvodnil tím, ¾e ¾alobkynì je jejich kolegyní, pùsobící u stejného soudu, se kterou je pojí minimálnì kolegiální vztahy a je tak zde dùvodná pochybnost o jejich nepodjatosti. K námitce se vyjádøili jednotliví soudci JUDr. Jan Rutsch, JUDr. Pavel Kumprecht, JUDr. Marcela Sedmíková, Mgr. Marie Kocourková, JUDr. Magdalena Je¾ková a Mgr. Helena Koneèná, kteøí sice uvedli, ¾e k ¾alobkyni nemají hlub¹í pøátelský vztah, ale souèasnì uvedli, ¾e k ní mají vztah kolegiální a vztah na úrovni bì¾ných osobních vztahù; vìt¹ina soudcù uvedla, ¾e si s ¾alobkyní tyká. Souèasnì se vyslovili tak, ¾e se podjatí necítí. Podle § 8 odst. 1 zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní (dále jen s. ø. s. ) jsou soudci [v]ylouèeni z projednávání a rozhodnutí vìci, jestli¾e se zøetelem na jejich pomìr k vìci, k úèastníkùm nebo k jejich zástupcùm je dán dùvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vylouèeni jsou té¾ soudci, kteøí se podíleli na projednávání nebo rozhodování vìci u správního orgánu nebo v pøedchozím soudním øízení. Dùvodem k vylouèení soudce nejsou okolnosti, které spoèívají v postupu soudce v øízení o projednávané vìci nebo v jeho rozhodování v jiných vìcech. Podle § 8 odst. 5 s. ø. s. [ú]èastník nebo osoba zúèastnìná na øízení mù¾e namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumoèníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvìdìl; zjistí-li dùvod podjatosti pøi jednání, musí ji uplatnit pøi tomto jednání. K pozdìji uplatnìným námitkám se nepøihlí¾í. Námitka musí být zdùvodnìna a musí být uvedeny konkrétní skuteènosti, z nich¾ je dovozována. O vylouèení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádøení Nejvy¹¹í správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumoèníka nebo znalce, senát po jejich vyjádøení. Integrální souèástí práva na spravedlivý proces, vymezeného v èl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v èl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochranì lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve vìci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z klíèových pøedpokladù spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis dùvìry obèanù a jiných subjektù v právo a právní stát (èl. 1 odst. 1 Ústavy Èeské republiky). Vylouèení soudce z projednávání a rozhodování vìci má být zalo¾eno nikoliv a¾ na skuteènì prokázané podjatosti, ale ji¾ tehdy, jestli¾e lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko úèastníkù øízení o podjatosti mù¾e být podnìtem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se v¹ak musí dít výluènì na základì hlediska objektivního (shodnì té¾ Ústavní soud ve vìci sp. zn. I. ÚS 370/04). Ústavní soud ve své judikatuøe dále vyslovil, ¾e [d]ùvodné pochybnosti o soudcovì nestrannosti jsou kategorií objektivní povahy a jako takové musí být zalo¾eny skuteènostmi objektivitì soudcovského rozhodování protiøeèícími, a to natolik, ¾e nikoli z pohledu úèastníkù øízení, ale v objektivním smyslu ústavnì chránìnou nestranností soudcovského rozhodování otøásají (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 3. 2000, sp. zn. III. ÚS 26/2000). Pøi úvahách o vylouèení soudce z dùvodù uvedených v ustanovení § 8 s. ø. s. je nutno postupovat velmi obezøetnì, nebo» jde o výjimku z ústavní zásady, podle které nesmí být nikdo odòat svému zákonnému soudci s tím, ¾e pøíslu¹nost soudu i soudce stanoví zákon (èl. 38 odst. 1 Listiny). Tak, jak zákon a na nìj navazující rozvrh práce urèuje osobu zákonného soudce (pøíslu¹ného soudního oddìlení, senátu), je tato pøíslu¹nost zásadnì dána, a postup, kterým je vìc odnímána pøíslu¹nému soudci a pøikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimeèný. Vylouèit soudce z projednávání a rozhodnutí pøidìlené vìci lze proto jen výjimeènì a ze záva¾ných dùvodù, které mu, alespoò potenciálnì, brání rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatì a spravedlivì (srov. usnesení zdej¹ího soudu è. j. Nao 19/2003-16 ze dne 29. 4. 2003). Pøi posouzení otázky podjatosti soudce je tøeba akcentovat té¾ tzv. zdání nezávislosti a nestrannosti nejen ve vztahu k úèastníkùm øízení, nýbr¾ i ke tøetím osobám (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. I. ÚS 517/10). V projednávané vìci jde o posouzení nestrannosti soudcù, z nich¾ vìt¹ina uvádí kolegiální a bì¾ný osobní vztah k ¾alobkyni. Z vyjádøení soudù je zøejmé, ¾e se ¾ádný z nich necítí podjatý ve vztahu k vìci, k úèastníkùm èi jejich zástupcùm. To v¹ak nic nemìní na tom, ¾e skuteènost, ¾e ¾alobkynì je jejich kolegyní a pojí ji s nimi vztahy kolegiální, spoleèenské a jak lze usuzovat ze vzájemného tykání, rovnì¾ pøátelské, by mohla zavdat objektivní pochybnost o jejich nepodjatosti. K obdobnému závìru dospìl i napø. Nejvy¹¹í soud ÈR v rozhodnutí 2 Cdon 1558/96 ze dne 4. 5. 1999, který objektivní pochybnost o nepodjatosti soudù dovodil i za situace, kdy kolegiální vztah na jednom pracovi¹ti mezi soudci a úèastníkem ji¾ netrval, kdy¾ uzavøel, ¾e [d]louhodobý kolegiální vztah soudce k úèastníku øízení, který pùsobil døíve jako soudce na tém¾e pracovi¹ti, je skuteèností zpùsobilou vyvolat pochybnost o nepodjatosti soudce . pokraèování Nejvy¹¹í správní soud proto námitce o vylouèení soudcù vyhovìl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení. Podle § 9 odst. 1 s. ø. s. Nejvy¹¹í správní soud pøiká¾e vìc jinému ne¾ místnì pøíslu¹nému krajskému soudu, jestli¾e pro vylouèení soudcù specializovaných senátù místnì pøíslu¹ného soudu nelze sestavit senát. Podle rozvrhu práce Krajského soudu v Hradci Králové tvoøí specializované senáty celkem osm soudcù, z nich¾ ¹est je tímto usnesením vylouèeno z rozhodování, z èeho¾ vyplývá, ¾e sestavit tøíèlenný senát nelze. Nejvy¹¹í správní soud proto pøikázal vìc Krajskému soudu v Praze jako jinému ne¾ místnì pøíslu¹nému soudu. V Brnì dne 17. èervna 2015

https://www.dauc.cz/dokument/?modul=li&cislo=257365

Nařízení 304/2014 Sb. o platových poměrech státních zaměstnanců Nařízení 212/2018 Sb. o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2019 Vydáno: 11. 1. 2019 Přehled nejdůležitějších údajů a změn od 1. 1. 2019 pro daňové poradce, ekonomy a mzdové účetní Ing. Miroslav Bulla, daňový poradce (část 1. až 8.) Ing. Martin Děrgel, daňový poradce (část 9.) Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků. Jako každý rok, tak i od 1. 1. 2019 došlo kromě úprav sazeb a parametrů i k několika dalším spíše drobnějším změnám v uvedených oblastech. O těchto změnách se zde také stručně zmíníme. Přehled změn, ke kterým dojde od 1. 1. 2019 oproti roku 2018 v oblasti mezd a platů najdete také v našem předchozím článku. 1. Mzdy a platy Jedná se o údaje, které vyplývají především z ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“). Základní sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou stanoveny v nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 273/2018 Sb.“). V oblasti pracovního práva došlo nařízením vlády č. 273/2018 Sb. s účinností od 1. 1. 2019 ke zvýšení měsíční i hodinové sazby minimální mzdy, zvýšily se také nejnižší úrovně zaručené mzdy pro 8 skupin prací. Minimální mzda Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí u zaměstnanců, kteří jsou poživateli invalidních důchodů a u ostatních zaměstnanců: Nejnižší úrovně zaručené mzdy Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin. Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se příp. měsíční sazby minimální mzdy a nejnižší úroveň zaručené mzdy snižují úměrně odpracované době. Sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při jiné délce pracovní doby Ovšem při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin (viz § 79 odst. 2 ZP – práce v podzemí, třísměnný a nepřetržitý pracovní režim, dvousměnný pracovní režim atd.) se hodinové sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy zvyšují úměrně zkrácení týdenní pracovní doby. Měsíční minimální mzda se v těchto případech i přes kratší týdenní pracovní dobu nekrátí. Zákonné příplatky ke mzdě (platu), odměny za pracovní pohotovost Vychází se přitom z § 114 až 140 ZP, nařízení vlády č. 567/2006 Sb., nařízení vlády č. 341/2017 Sb. a 304/2014 Sb. Od 1. 1. 2019 se změnil příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí (odvozuje se od minimální mzdy), v platové sféře se pak zvýšil i minimální zvláštní příplatek pro jednotlivé skupiny prací (minimum se zvýšilo ze 400 Kč na 500 Kč). 2. Daň z příjmů fyzických osob Zdanění příjmů fyzických osob je upraveno v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). V oblasti zdaňování příjmů došlo víceméně pouze ke změnám, které vyplývají ze zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2019. Mimo tyto změny stojí za připomenutí nový formulář Žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (tiskopis 25 5457/B, vzor č. 1). Tento tiskopis se použije poprvé za zdaňovací období 2018 pro poplatníky, kteří žádají plátce daně o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2018 (to se provádí zpravidla v 1. polovině února roku 2019). Tiskopis je k dispozici v tiskové podobě na finančním úřadu, ve tvaru PDF, interaktivního PDF, XML ve formátu XSD. V předchozích letech byla tato žádost součástí Prohlášení k dani (3. a 4. strana), lze ji používat i nadále. Základní způsob stanovení základu daně (ZD) v roce 2019: ZD = Hrubá mzda (100 % HM) + povinné pojistné placené zaměstnavatelem (34 % HM) = 134 % HM (jde o tzv. superhrubou mzdu) Sazba daně z příjmů fyzických osob Standardní sazba daně z příjmů fyzických osob je upravena v § 16 ZDP a činí 15 %. – Sazba 15 % se uplatňuje rovněž při výpočtu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti za kalendářní měsíc. – Srážkovou daň rovněž ve výši 15 % lze srážet při nepodepsaném Prohlášení k dani pouze z těchto příjmů (§ 6 odst. 4 ZDP):–z dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, –které u téhož plátce daně nepřesáhnou za kalendářní měsíc částku 2500 Kč (tzv. příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu). – Solidární zvýšení daně činí 7 % z příjmů podle § 6 a 7 ZDP převyšujících za rok 48násobek průměrné mzdy (§ 16a ZDP). Roční slevy na dani – Slevy na dani z příjmů fyzických osob jsou upraveny v § 35ba ZDP. – Slevu na dani na manžela (manželku) žijící s poplatníkem v domácnosti lze podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP uplatnit tehdy, pokud manžel (manželka) nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Při uplatňování daňové slevy za umístění dítěte v mateřské škole apod. (viz § 35bb ZDP) si lze daň snížit maximálně do výše minimální mzdy za každé vyživované dítě, za rok 2018 tedy maximálně o 12 200 Kč, za rok 2019 to bude maximálně o 13 350 Kč za každé vyživované dítě. Měsíční slevy na dani Daňové zvýhodnění na děti – roční Daňové zvýhodnění na děti – měsíční – Podmínkou pro vyplacení měsíčního daňového bonusu je hrubý měsíční příjem alespoň 6 675 Kč (v roce 2018 to bylo 6 100 Kč). – Podmínkou pro vyplacení ročního daňového bonusu je příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP a z podnikání podle § 7 ZDP v úhrnu nejméně 80 100 Kč (v roce 2018 to bylo 73 200 Kč). – Daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti je upraveno v § 35c a 35d ZDP. PŘÍKLAD 1: Výpočet čisté mzdy Zaměstnanci byla za leden roku 2019 zúčtována základní mzda ve výši 28 000 Kč a mimořádná měsíční odměna ve výši 5 000 Kč. Tento zaměstnanec má u zaměstnavatele podepsáno Prohlášení k dani, uplatňuje nárok na základní slevu na dani na poplatníka a daňové zvýhodnění na tři děti. 3. Pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení V oblasti pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení došlo od 1. 1. 2019 ke každoročnímu navýšení vyměřovacích základů, minimálních záloh OSVČ. Zvýšila se také rozhodná částka pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Sazby pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení u zaměstnanců 3.1 Pojistné na sociální zabezpečení Na základě sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 236/2018 Sb. se po několika letech od 1. 1. 2019 zvýšila rozhodná částka pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění z 2 500 Kč na 3 000 Kč. PŘÍKLAD 2 U dohody o pracovní činnosti se pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění bude odvádět u zaměstnanců s příjmem až od částky 3 000 Kč včetně, maximální příjem bez odvodů tedy bude činit 2 999 Kč. Upozornění: V § 6 odst. 4 ZDP je však pro srážkovou daň z tzv. příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu (např. příjmy z dohod o pracovní činnosti, odměny členů statutárních orgánů, odměny za práci ve volební komisi apod.) nadále stanoven limit 2 500 Kč, který se nemění. Pokud se tedy např. příjem z dohody o pracovní činnosti zvýší na 2 900 Kč, nebude tento příjem podléhat pojistným odvodům, ovšem při nepodepsaném prohlášení k dani se bude z příjmu odvádět zálohová daň a zaměstnanci bude hrozit povinnost podání daňového přiznání. Základem daně přitom bude příjem 2 900 Kč (pojistné je nulové a superhrubá mzda tak odpovídá sjednanému příjmu). Tabulka minimálních záloh na pojistné (resp. pojistného) OSVČ 3.2 Pojistné na zdravotní pojištění Minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů Poznámka: Týká se pouze osob, na které se vztahuje minimální vyměřovací základ pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. 4. Náhrada mzdy a dávky nemocenského pojištění V oblasti náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a dávek nemocenského pojištění nabyly rozsáhlé změny účinnosti již v průběhu roku 2018 (zvýšení sazeb nemocenského, zavedení nových dávek – otcovská poporodní péče a dlouhodobé ošetřovné). K 1. 1. 2019 došlo k pravidelnému navýšení redukčních hranic pro redukci průměrného hodinového výdělku (dále jen „PHV“) při poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a pro redukci denního vyměřovacího základu (dále jen „DVZ“) při výplatě dávek nemocenského pojištění (Sdělení MPSV č. 237/2018 Sb.). Oproti roku 2018 došlo k jejich poměrně výraznému navýšení. Až v průběhu roku 2019 by mělo dojít ke zrušení doby karenční a ke změnám souvisejícím s projektem eNeschopenky. 4.1 Náhrada mzdy, nemocenské 1. Náhrada mzdy: – poskytuje ji zaměstnavatel, – poskytuje se až od 4. pracovního dne (při karanténě již od 1. pracovního dne) po dobu prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), a to pouze za pracovní dny. Zákoník práce nestanoví pravidla pro zaokrouhlování dílčích částek ani výsledného redukovaného PHV. V souladu s kalkulačkou pro výpočet výše náhrad mzdy na internetových stránkách MPSV zde uvádím nezaokrouhlený redukovaný PHV i náhradu mzdy připadající na jednu hodinu. Na celé koruny směrem nahoru se pak zaokrouhluje až vypočtená celková náhrada mzdy za nemoc (viz § 142 ZP). V praxi, zvláště při ručním výpočtu, je možné zaokrouhlit (na dvě desetinná místa nahoru) již redukované PHV v jednotlivých etapách redukce (max. tedy 314,75 Kč) i náhradu mzdy připadající na jednu hodinu (max. tedy 188,85 Kč/hod). Upozornění: Teprve v legislativním procesu je novela ZP a některých dalších zákonů, kterou by se pravděpodobně od 1. 7. 2019 měla zrušit tzv. karenční doba, náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti by se pak vyplácela i v prvních třech dnech dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnanci by měli dostávat i v prvních třech dnech nemoci 60 % redukovaného PHV. Zaměstnavatelům bude toto opatření kompenzováno snížením odvodů o 0,2 p. b. na nemocenské pojištění (tj. z 2,3 % na 2,1 %), tj. jde o snížení celkového pojistného na sociální zabezpečení hrazeného zaměstnavatelem z 25 % na 24,8 %. V průběhu roku 2019 se začne rozjíždět projekt eNeschopenky, tj. elektronizace dočasných pracovních neschopností. Již od 1. 1. 2019 bude zaměstnavatel moci on-line prostřednictvím ePortálu ČSSZ zjistit informaci, zda je již v systému ČSSZ zaevidovaná nová pracovní neschopnost jeho konkrétního zaměstnance, od kterého data a také ke kterému datu byla pracovní neschopnost ukončena. Podobu dalších etap projektu eNeschopenky (povinná elektronická forma hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku a ukončení DPN) teprve určí novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, k úplné elektronizaci by mělo dojít od 1. 1. 2020. 2. Nemocenské – poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel, – poskytuje se od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Maximální nemocenské v roce 2019 tak za měsíc (31 kalendářních dnů po 60 dnech nemoci, kdy je nemocenské nejvyšší) činí 40 176 Kč (31 × 1 296 Kč), v roce 2018 to bylo pouze 36 828 Kč. Na toto nemocenské však může dosáhnout pouze zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou převyšující 99 400 Kč. PŘÍKLAD 3: Výpočet náhrady mzdy a nemocenského Zaměstnanec je práce neschopný od 10. 1. 2019 do 11. 2. 2019. Průměrný hodinový výdělek činí v rozhodném období 304,21 Kč (4. čtvrtletí 2018), neredukovaný denní vyměřovací základ činí 1 775,35 Kč. Zaměstnanec má klasickou pracovní dobu, tj. pracuje 40 hod v týdnu, 8 hodin denně, 5 dnů v týdnu. Náhradu mzdy tak bude zaměstnavatel poskytovat za sedm pracovních dnů (10 pracovních dnů – 3 pracovní dny bez náhrady mzdy), tj. za 56 hodin (7 dnů × 8 hodin). Nemocenské bude příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ) vyplácet celkem za 19 dnů (33 dnů – 14 dnů). 1. Náhrada mzdy – vyplácí zaměstnavatel Redukovaný PHV = 90 % z 190,75 + 60 % z (286,13 – 190,75) + 30 % z (304,21 – 286,13) = 171,675 + 57,228 + 5,424 = 234,327 Kč V souladu s kalkulačkou pro výpočet výše náhrad mzdy na internetových stránkách MPSV zde nezaokrouhluji redukovaný PHV ani náhradu mzdy připadající na jednu hodinu. Na celé koruny směrem nahoru zaokrouhlují až vypočtenou celkovou náhradu mzdy. V praxi, zvláště při ručním výpočtu, je možné zaokrouhlit (na dvě desetinná místa nahoru) redukované PHV v jednotlivých etapách redukce i náhradu mzdy připadající na jednu hodinu. Při tomto postupu by výsledná náhrada mzdy vyšla 7 875 Kč, tj. o 1 Kč vyšší. 2. Nemocenské – vyplácí příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ) Redukovaný DVZ = 90 % z 1 090 + 60 % z (1 635 – 1 090) + 30 % z (1 775,35 – 1 635) = 981,00 + 327,00 + 42,11 = 1 350,11 Kč = 1 351 Kč (zaokrouhleno nahoru) Mzdovým účetním a pojištěncům lze pro praktické využití doporučit kalkulačky pro výpočet výše náhrad mzdy a nemocenských dávek, které jsou dostupné na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz), záložka Nemocenské pojištění. 4.2 Ošetřovné – poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel, – poskytuje se již od 1. kalendářního dne ošetřování, – poskytuje se nejvýše po dobu 9 kalendářních dnů, popř. 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku. Maximální ošetřovné tak v roce 2019 činí při ošetřování v délce 9 dnů 9 720 Kč (9 × 1 080 Kč), v roce 2018 to bylo pouze 8 910 Kč. Při ošetřování v délce 16 dnů 17 280 Kč (16 × 1 080 Kč), v roce 2018 to bylo pouze 15 840 Kč. 4.3 Peněžitá pomoc v mateřství (tzv. mateřská) – PPM poskytuje příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel. Maximální PPM tak v roce 2019 za měsíc (31 dnů) činí 41 416 Kč (31 × 1 336 Kč), v roce 2018 to bylo pouze 37 975 Kč. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství (podpůrčí doba) 4.4 Otcovská poporodní péče (otcovské) – poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel, – poskytuje se po dobu 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů, Maximální otcovské tak v roce 2019 činí 9 352 Kč (7 × 1 336 Kč), v roce 2018 to bylo pouze 8 575 Kč. 4.5 Dlouhodobé ošetřovné – poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel, – poskytuje se maximálně 90 kalendářních dnů, Maximální dlouhodobé ošetřovné tak v roce 2019 za měsíc (31 dnů) činí 33 480 Kč (31 × 1 080 Kč), v roce 2018 to bylo pouze 30 690 Kč. 4.6 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Vyrovnávací příspěvek se stanoví jako rozdíl mezi DVZ zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Vyrovnávací příspěvek poskytuje příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel. 5. Cestovní náhrady Stejně jako každý rok došlo i v roce 2019 k úpravám výše cestovních náhrad při tuzemských pracovních cestách, tak i některých sazeb stravného při zahraničních pracovních cestách. Stravné za každý kalendářní den při tuzemské pracovní cestě Stravné pro tyto skupiny zaměstnavatelů je upraveno v § 163 a 176 ZP, a ve vyhlášce MPSV č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen „vyhláška č. 333/2018 Sb.“). Sazby základních náhrad za použití vlastního vozidla na 1 km jízdy Sazby základních náhrad za 1 km jízdy jsou upraveny v § 157 odst. 4 a 5 ZP a ve zmíněné vyhlášce MPSV č. 333/2018 Sb. Průměrné ceny pohonných hmot Výši průměrných cen pohonných hmot upravuje rovněž zmíněná vyhláška MPSV č. 333/2018 Sb. Základní sazby zahraničního stravného Tyto sazby jsou pro rok 2019 stanoveny ve vyhlášce MF č. 254/2018 Sb. Uvádím zde platné sazby pro vybrané (nejčastěji navštěvované) země (seřazeno abecedně). Z těchto zemí došlo ke změně sazby pouze u Polska (zvýšení z 35 EUR na 40 EUR). V roce 2019 se oproti roku 2018 zvýšila sazba zahraničního stravného pro 9 zemí, u jedné země se změnila měna poskytované sazby stravného (z USD na EUR u Konžské demokratické republiky). Sazby u těchto 10 zemí se změnily následujícím způsobem. 6. Srážky ze mzdy Při provádění srážek z mezd se postupuje mj. podle ustanovení § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách). Tyto nové parametry se použijí poprvé při srážkách za leden 2019, tj. začátkem února 2019. Upozornění: Situace v oblasti srážek ze mzdy v dalších měsících roku 2019 je však poněkud nejistá, v lednu 2019 by totiž měla vláda jednat o zvýšení životního minima s účinností již od 1. 2. 2019, životní minimum má přitom vliv na nezabavitelné částky a tím i výši srážek ze mzdy. Následující hodnoty budou tedy aktuální pro výpočet srážek ze mzdy za leden 2019, od února 2019 se mohou nezabavitelné částky znovu změnit. Životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení jednotlivce Nezabavitelné částky A) Základní nezabavitelná částka B) Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení 9 643 Kč (po odečtení základní nezabavitelné částky) – Jde o 100 % ze součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení jednotlivce, tj. 100 % z 9 643 Kč (v roce 2018 to byla částka 9 338 Kč). – Maximální výše jedné třetiny zbytku čisté mzdy tedy činí 3 214 Kč (v roce 2018 to bylo 3 112 Kč). Od 1. 1. 2019 (od výplaty mzdy za leden) se tedy bude při shodné čisté mzdě srážet méně než v roce 2018. PŘÍKLAD 4: Výpočet srážky ze mzdy Ženatý zaměstnanec se dvěma dětmi má čistou mzdu ve výši 25 582 Kč. V jaké výši je možné provést srážku na přednostní pohledávku exekučního charakteru? Základní nezabavitelná částka: Tato základní nezabavitelná částka nesmí být sražena povinnému (zaměstnanci) z jeho měsíční mzdy. – Odečet základní nezabavitelné částky od čisté mzdy povinného: 25 582 Kč – 11 251 Kč = 14 331 Kč – Částka, kterou je možné z čisté mzdy srazit bez omezení: 14 331 – 9 643 Kč = 4 688 Kč – Na přednostní pohledávku lze dále využít dvě třetiny z 9 642 Kč (9 643 Kč zaokrouhleno dolů na částku dělitelnou třemi): jedna třetina z 9 642 Kč = 3 214 Kč dvě třetiny z 9 642 Kč = 6 428 Kč (2 × 3 214 Kč) 7. Oblast zaměstnanosti Plnění povinného podílu zaměstnaných osob se zdravotním postižením Tato problematika je upravena v § 81 až 84 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 15 až 20 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Výše odvodu do státního rozpočtu, není-li splněn povinný podíl osob se zdravotním postižením (OZP) na celkovém počtu zaměstnanců za rok 2018, tedy činí 78 062,50 Kč za jednoho zaměstnance, přičemž výsledná suma odvodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Tento odvod se hradí úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, a je splatný 15. 2. 2019. Podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci Tato problematika je upravena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Výše podpory v nezaměstnanosti Vysvětlivky: PMČV – Průměrný měsíční čistý výdělek VZ – Vyměřovací základ (u bývalé OSVČ) PMvNH – Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2018 Výše podpory při rekvalifikaci Výše podpory – neznámý PMČV či VZ Jde o uchazeče o zaměstnání, kteří splnili podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání, nebo nemohou bez svého zavinění doložit výši PMČV nebo VZ či u nich PMČV nebo VZ nelze stanovit. Doba poskytování podpory v nezaměstnanosti (podpůrčí doba) Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkonu činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru či na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tj. 6 750 Kč (dosud 6 100 Kč). Ovšem za předpokladu, že uchazeč nepobírá podporu v nezaměstnanosti. Jedná se o tzv. nekolidující zaměstnání, nesmí se přitom jednat o příjem z dohody o provedení práce. 8. Zaměstnávání starobních důchodců Valorizace důchodů k 1. 1. 2019 Podle nařízení vlády č. 213/2018 Sb. se zvyšují důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. 1. 2019 od splátky důchodu splatné po 31. 12. 2018. Podle nařízení vlády č. 212/2018 Sb. se zvyšují také příplatky k důchodu (poskytované perzekuovaným osobám z období komunistického režimu a účastníkům národního boje za vznik a osvobození Československa a některým pozůstalým po těchto osobách). Od 1. 1. 2019 se důchodcům, kteří dosáhli 85 let věku, zvyšuje procentní výměru důchodu o 1 000 Kč měsíčně. Změna bude účinná od lednové splátky důchodu v roce 2019 (pro ty, kteří 85 let dosáhli před 1. 1. 2019). Důchodcům, kteří dosáhnou věku 85 let od 1. 1. 2019, se důchod zvýší o 1 000 Kč od splátky důchodu v měsíci, ve kterém budou mít tyto 85. narozeniny. Výpočtové prvky v oblasti důchodů Jsou stanoveny především zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a nařízením vlády č. 213/2018 Sb. Výpočtový základ pro výpočet důchodu se stanoví z osobního vyměřovacího základu následujícím způsobem: – plně (100 %) se započítává částka do I. redukční hranice (14 388 Kč), – z částky přesahující I. redukční hranice (14 388 Kč), nejvýše však do II. redukční hranice (130 796 Kč), se započítává 26 %, – k částce přesahující II. redukční hranici (130 796 Kč) se nepřihlíží. Maximální výpočtový základ tak v roce 2019 činí 44 655 Kč. Minimální výše měsíčního pojistného na dobrovolné důchodové pojištění Minimální měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění od 1. 1. 2019: 2 289 Kč (v roce 2018 činilo 2 099 Kč) Další parametry související se zaměstnáváním starobních důchodců Důchodový věk Důchodový věk je upraven především v § 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a v příloze k tomuto zákonu – Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1971. U pojištěnců narozených po roce 1971 důchodový věk činí 65 let. Důchodový věk lze zjistit pomocí kalkulačky umístěné na internetových stránkách MPSV. 9. Daňové sazby v roce 2019 9.1 Sazby daně z příjmů fyzických osob – 15 % ze základu daně (sníženého o odpočty), – 7 % solidární zvýšení daně z kladného rozdílu mezi součtem příjmů ze závislé činnosti a dílčího základu daně ze samostatné činnosti a 48násobkem průměrné mzdy (1 569 552 Kč); lze uplatnit ztrátu z podnikání. Zvláštní sazby daně – 15 % u daňových rezidentů (např. z podílů na zisku, z úroků z bankovních vkladů), – 15 % u daňových nerezidentů, nejde-li o následující dvě výjimky, – 35 % u daňových nerezidentů ze států, s nimiž ČR nemá daňovou smlouvu ani dohodu, – 5 % u daňových nerezidentů z úplaty u finančního leasingu. 9.2 Sazby daně z příjmů právnických osob – 19 % z „obecného“ základu daně (sníženého o odpočty), – 15 % ze samostatného základu daně (vybrané kapitálové příjmy ze zahraničí), – 5 % u základního investičního fondu, – 0 % u fondu penzijní společnosti a instituce penzijního pojištění. Zvláštní sazby daně – 15 % u daňových rezidentů (např. z podílů na zisku, nejsou-li osvobozeny od daně), – 19 % u úroků z účtu veřejně prospěšného poplatníka (až na výjimky) a společenství vlastníků jednotek, – 15 % u daňových nerezidentů, nejde-li o následující dvě výjimky, – 35 % u daňových nerezidentů ze států, s nimiž ČR nemá daňovou smlouvu ani dohodu, – 5 % u daňových nerezidentů z úplaty u finančního leasingu. 9.3 Sazby daně z přidané hodnoty – 21 % základní sazba daně, – 15 % první snížená sazba daně (např. ubytování, stravování a prodej potravin), – 10 % druhá snížená sazba daně (např. vybraná kojenecká výživa, léky a knihy). 9.4 Sazby daně z nemovitých věcí * Tato sazba daně se ještě násobí koeficientem lidnatosti dané obce (1,0 až 5,0). * Za nebytový prostor užívaný k podnikání (až na výjimky) se daň zvyšuje o 2 Kč/m2. ** U zdanitelné jednotky je základem daně tzv. upravená podlahová plocha. U nepodnikatelských staveb s převažující částí podlahové plochy užívanou k podnikání, a dále u nebytových prostor staveb a jednotek zařazených v obchodním majetku, se uplatní základní sazby pro podnikání 2 nebo 10 Kč/m2. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit místní koeficient (2, 3, 4 nebo 5), kterým se vynásobí daň. 9.5 Sazby daně silniční 9.6 Sazby daně z nabytí nemovitých věcí - Sazba daně z nabytí nemovitých věcí činí 4 %. - Základem daně je nabývací hodnota snížená o uznatelný výdaj (zaokrouhluje se na stokoruny nahoru). 9.7 Sazby ekologických daní - Sazby daně ze zemního plynu a některých dalších plynů:–264,80 Kč/MWh spalného tepla pro plyny kódů 2711 29 a 2705 určené pro pohon motorů, –136,80 Kč/MWh spalného tepla (od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2019) pro plyny kódů 2711 11 a 2711 21 určené pro pohon motorů,–30,60 Kč/MWh spalného tepla pro plyn určený pro výrobu tepla, stacionární pohony apod. - Sazba daně z pevných paliv: 8,50 Kč/GJ spalného tepla v původním vzorku - Sazba daně z elektřiny: 28,30 Kč/MWh. 9.8 Sazby spotřebních daní Pro speciální směsi minerálních olejů jsou stanoveny individuální sazby daně v § 48 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. 9.9 Sazby daně z hazardních her – Daň z hazardních her se vypočte jako součet dílčích daní. – Dílčí daň se vypočte jako součin dílčího základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby pro tento dílčí základ daně. – Dílčí základ daně tvoří částka, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher z daného typu hazardní hry. – Sazba daně z hazardních her činí 23 % pro dílčí základ daně: z loterií, z kursových sázek, z totalizátorových her, z bing, z živých her, z tombol a z turnajů malého rozsahu. – Sazba daně z hazardních her činí 35 % pro dílčí základ daně z technických her. – Minimální dílčí daň z technických her = součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru x 9 200 Kč. Zdroj: Daňová a hospodářská kartotéka. DHK, 1-2/2019.

http://docplayer.cz/16634095-Prirucka-pro-konecne-prijemce-grantu-a-doplnkoveho-grantu-z-fondu-pro-nestatni-neziskove-organizace.html

Příručka. pro konečné příjemce grantu a Doplňkového grantu z Fondu pro nestátní neziskové organizace - PDF Download "Příručka. pro konečné příjemce grantu a Doplňkového grantu z Fondu pro nestátní neziskové organizace" 1 Příručka pro konečné příjemce grantu a Doplňkového grantu z Fondu pro nestátní neziskové organizace FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Financován z EHP fondů 2 Zprostředkovatelem Fondu pro nestátní neziskové organizace je společné konsorcium Nadace rozvoje občanské společnosti a Nadace Partnerství. Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) Vizí NROS je podílet se na formování veřejnosti ve společnost odpovědných, aktivních občanů, kteří jsou schopni ovlivňovat věci veřejné a upevňovat demokratické hodnoty ve společnosti, hájit občanská práva a svobody, prosazovat toleranci a principy solidarity. Nadace svou vizi prosazuje podporou organizací občanské společnosti, s nimiž sdílí demokratické hodnoty, poskytuje jim finanční prostředky, slaďuje jejich zájmy a zajišťuje jim další vzdělávání. "Pomáháte? Pomůžeme!" Nadace Partnerství (NaP) Nadace Partnerství pomáhá lidem pečovat o životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné služby a inspiraci ze zahraničí. Podporuje zapojení veřejnosti do výsadeb stromů, ochrany přírody, šetrné turistiky, zklidňování dopravy a vytváření kvalitních veřejných prostranství. Společně se čtyřmi sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí asociace Environmental Partnership Association. Nevyřešíme problém za vás, vyřešíte ho s námi! grantu a Doplňkového grantu z Fondu pro nestátní neziskové organizace Verze 1.3. Datum účinnosti: 1. září 2015 Konsorcium Nadace rozvoje občanské společnosti a Nadace Partnerství 3 Obsah 1 Smlouva Obecný rámec Proces přípravy smlouvy Zahájení procesu Specifické požadavky pro projekt realizovaný v partnerství Specifické požadavky pro projekt v režimu de minimis Podpis smlouvy a její platnost Přílohy smlouvy Změny ve smlouvě Odstoupení od smlouvy Realizace projektu a jeho monitoring Monitoring projektu Nástroje monitoringu Monitorovací návštěvy Monitorovací zprávy Přehled monitorovacích zpráv a termíny předložení Formuláře monitorovacích zpráv Přílohy monitorovacích zpráv a forma předložení Způsob doručení monitorovacích zpráv Schválení závěrečných a průběžných zpráv Předdefinované a volitelné výstupy projektu Změny v projektu Obecný rámec Podstatné změny v projektu Nepodstatné změny v projektu Partnerství v projektu...29 4 3.1 Dohoda o partnerství Náklady partnera Konzultace, komunikace, kontakty Webové stránky Semináře Konzultace a kontakty Publicita Průběžné informování o výstupech a akcích projektu Dotazník budování kapacit Informace v systému Grantys a evidence dat Události Zprávy Typy zpráv Informace evidované v systému Grantys Finanční toky Finanční řízení projektu Způsobilost nákladů projektu Zdroje financování projektových nákladů; smluvní poměr grantu Účetní evidence Vyúčtování projektu Evidence ve formuláři Vyúčtování Doplňující podklady k Vyúčtování Veřejné zakázky Archivace dokumentů Doplňkový grant, projekt komponenty bilaterální spolupráce Seznam příloh... 65 5 Přehled revizí Revize č. Revize č. 1 Rev. č.2 Předmět revize Upřesnění k reportovanému období pro Vyúčtování ke zprávě k Monitorovací návštěvě Odstraněna položka Další podklady dokreslující realizaci projektových aktivit z přehledu příloh k monitorovacím zprávám Doplněna informace k limitům pro podstatné/nepodstatné změny, 3. odrážka v tomto znění: V případě, kdy schválená částka celé rozpočtové kapitoly je 0 Kč, k určení indikativního limitu se použije pouze hodnota Kč. Doplněny kontaktní údaje pro zasílání obsahových změn Doplněna informace v rámečku o změnách v pracovních úvazcích Opraven překlep v 2. odstavci: změna z : Příjemce je povinen na: Partner je povinen Strana, kapitola str. 15; kap str. 18, 19; kap str. 23,24; kap 2.4.2, str.25, kap str.25; kap str. 28; kap Upraveny aktuální kontakty str. 29, kap. 4.3 Doplněny informace v rámečku o FAQ str.30; kap. 4.3 Doplněny informace v rámečku definující projektové výstupy určené ke vkládání do systému GRANYTS str.32; kap Doplněna kapitola 9.1 Způsobilost nákladů projektu str.40; kap. 9.1 Doplněna kapitola 9.2 Zdroje financování projektových nákladů, smluvní poměr grantu Doplněna informace k dokladování mzdových nákladů a dobrovolnické práce Provedena změna v postupu pro zadávání VZ varianta 1 : z příjemce musí na příjemci se doporučuje provést atd. Doplněny informace k administraci Doplňkového grantu Změněna příloha č.9 Pravidla Publicity došlo k přepracování (zjednodušení) a sloučení do jednoho dokumentu s přílohou Technické podmínky propagačních materiálů Nová příloha č.11 Vyúčtování projektu KBS Nová příloha č. 12 Form. nahlášení změn v rozpočtu projektu KBS Doplněna informace k podmínkám předložení průběžné zprávy Předložení PZ je vázáno na míru vyčerpání 1. zálohové platby, při dodržení (nepřekročení) smluvního poměru grantu. str. 42; kap 9.2 str.52, 53; kap. 9.4 str. 54; kap. 10 str. 58, 59; kap. 12 Příloha č.9 změněn celý dokument Str Datum revize 6 Přehled revizí Revize č. Předmět revize Upraveny podmínky a termíny pro předložení Souhrnné informace (v částech KDO předkládá a KDY termín předložení ). Upraveny podmínky a termíny pro předložení Průběžné zprávy (v částech KDY termín předložení a Reportované období ). Revize č. 3 Strana, kapitola Str ; kap Str ; kap Upraveny Přílohy monitorovacích zpráv a forma předložení. Str ; kap Doplněny pokyny k úpravě příloh na CD. Str ; kap Doplnění elektronické verze dodavatelsky vydaných materiálů. Str. 23; kap Upřesnění k odchylkám v předdefinovaných a volitelných výstupech Str ; projektu. kap. 2.3 Vypuštění změny zástupce statutárního orgánu z režimu podstatných Str. 26; změn projektu. kap Doplnění změny zástupce statutárního orgánu do režimu Str. 28; nepodstatných změn projektu. kap Upřesnění k vymezení období způsobilosti. Str ; kap. 9.1 Vysvětlení k aplikaci limitu Kč, platného pro předkládání Str ; dokladů k projektovým nákladům. kap Úprava pravidel, platných pro potvrzování souladu předkládaných Str. 55; dokladů s jejich originálem. kap Upřesnění k rozsahu, formě a označování požadovaných podkladů Str ; u jednotlivých kategorií projektových nákladů. kap Datum revize 7 Definice pojmů Číslo projektu identifikátor projektu, uvedeno ve Smlouvě o poskytnutí grantu. Donorské státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko, zřizovatelé EHP a Norských fondů. Doplňkový grant (DG) volitelný doplňkový zdroj k financování projektu komponenty bilaterální spolupráce, určený pro žadatele, kterému je/byla schválena žádost o poskytnutí grantu; možnost pro žadatele získat Doplňkový grant pro posílení spolupráce s partnerskými organizacemi z dárcovských zemí v objemu až 15 % z výše grantu poskytnutého k realizaci projektu. EHP Fondy Fondy Evropského hospodářského prostoru (EHP), založené v květnu 2004 třemi nečlenskými státy EU Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem. Fond pro nestátní neziskové organizace (FNNO) specifická forma pomoci Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, která je zaměřená na podporu nestátních neziskových organizací (NNO) prosazujících veřejný zájem v 15 členských zemích EU ve střední a jižní Evropě. Fond pro bilaterální spolupráci na programové úrovni (FBS) finanční prostředky vyčleněné v rámci FNNO za účelem umožnit žadatelům vyhledávání partnerských organizací v donorských státech, přípravu společných projektů, rozvoj partnerské spolupráce v jednotlivých oblastech podpory FNNO, posílení přímé výměny zkušeností a know-how, sdílení a přenos zkušeností a osvědčených postupů mezi českými NNO a subjekty v donorských státech. Grant (G) nevratný finanční příspěvek poskytnutý zprostředkovatelem z prostředků Fondu EHP v rámci programu FNNO na realizaci projektu na základě Smlouvy o poskytnutí grantu. Hodnoticí komise (HK) orgán, který zabezpečuje hodnocení žádostí o poskytnutí grantu na projekt v rámci výzev FNNO vyhlášených zprostředkovatelem. Kancelář finančních mechanismů (KFM) zajišťuje administrativní podporu Výboru pro FM EHP a Ministerstva zahraničních věcí Norského království; hlavní kontaktní místo mezi přijímajícími státy a poskytovateli pomoci. Konečný příjemce (KP) příjemce grantu, nestátní nezisková organizace, které jsou za účelem realizace projektu poskytnuty prostředky z FNNO. Konečný příjemce Doplňkového grantu (KPDG) koneční příjemci grantu FNNO, kterým jsou za účelem realizace projektu komponenty bilaterální spolupráce poskytnuty prostředky z Fondu pro bilaterální spolupráci na programové úrovni. Legislativní rámec FM EHP definován v článku 1.4 Nařízení o implementaci Finančního mechanismu EHP Mikrogrant (MG) nevratný finanční příspěvek poskytnutý zprostředkovatelem na základě Smlouvy o poskytnutí mikrograntu pro realizaci tzv. mikroprojektu; českému žadateli má umožnit zejména navázání spolupráce s NNO v donorských státech a nalezení společných témat a způsobu jejich implementace do projektu následně předloženého v rámci FNNO. Mikroprojekt jedna ze dvou forem podpory v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci na programové úrovni v rámci FNNO. Jde o samostatné aktivity bilaterální spolupráce financované z mikrograntů, které povedou k vyhledávání partnerů z donorských zemí, k rozvoji těchto partnerství a k přípravě společné žádosti o grant v rámci FNNO. Monitorovací návštěva (MN) návštěva zprostředkovatele v místě realizace projektu. 7 8 Monitorovací zprávy (MZ) dokumenty vypracované konečným příjemcem ve stanovené formě, podávající informace o stavu realizace projektu. Skládají se z věcné a finanční části. Monitorovací zprávy je konečný příjemce povinen zpracovat a předkládat ve stanovených termínech. Jedná se o následující dokumenty: průběžná zpráva o realizaci projektu, souhrnná informace o realizaci projektu, zpráva k monitorovací návštěvě, závěrečná zpráva o realizaci projektu. Nestátní nezisková organizace (NNO) právnický subjekt zřízený nebo založený jako: - obecně prospěšná společnost, původně založená podle zákona č. 248/1995 Sb. nebo vzniklá dle zákona č. 68/2013, - účelové zařízení registrované církve a náboženské společnosti, založené pro poskytování charitativních služeb, které poskytují veřejnosti obecně prospěšné služby charitativního charakteru nebo sociální a zdravotnické služby, a to za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek, v souladu se zákonem č. 3/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, - nadace a nadační fondy, původně založené podle zákona č. 227/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, - spolek dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, - ústav dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Projekt komponenty bilaterální spolupráce (KBS) jedna ze dvou forem podpory v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci na programové úrovni v rámci FNNO. Jde o jasně definované aktivity bilaterální spolupráce, které vedou k podpoře vzájemné spolupráce českých NNO podpořených v dané prioritě a subjektů v donorských státech. Partner projektu realizuje projekt společně s konečným příjemcem. Principy a konkrétní nastavení partnerství je zakotveno v Dohodě o partnerství. Plán publicity obsahuje nástroje a prostředky k zajištění publicity, které navrhl žadatel ve formuláři žádosti (bod č. 7 Publicita projektu). Plán publicity obsahuje alespoň následující údaje: - cíle a cílové skupiny; - strategii a obsah informačních a propagačních opatření, včetně komunikačních nástrojů s časovým plánem; - dva informační výstupy týkající se vývoje, výsledků a vyhodnocení projektu (např. konference, tiskové konference, tiskové zprávy, novinové články, reportáže, rozhovory apod.); - odkaz na webovou stránku k projektu s informacemi o vývoji, výsledcích, případně bilaterální spolupráci v rámci podpořeného projektu, včetně fotek a kontaktních údajů a s jasným odkazem na FNNO a EHP fondy ; - informaci, kdo ponese odpovědnost za realizaci informačních a propagačních akcí, s uvedením konkrétní osoby na straně konečného příjemce. Projekt jasně vymezená aktivita nebo soubor aktivit, prostřednictvím kterých mají být dosaženy předpokládané cíle, tedy určitý pozitivní posun ve zvolené oblasti podpory FNNO ve prospěch definovaných cílových skupin. K realizaci projektu je udělován grant. Smlouva o poskytnutí grantu podrobná smlouva uzavřená mezi zprostředkovatelem a konečným příjemcem určující podmínky poskytnutí grantu, jakož i práva a povinnosti zúčastněných stran. Smlouva o poskytnutí Doplňkového grantu podrobná smlouva uzavřená mezi zprostředkovatelem a konečným příjemcem určující podmínky poskytnutí Doplňkového grantu, jakož i práva a povinnosti zúčastněných stran. Spolupracující subjekt organizace nebo fyzická osoba, která se podílí na projektu a přispívá k naplňování jeho cílů, nemá ale statut partnera projektu. Z toho vyplývá, že není vázána příslušnými 8 9 smluvními podmínkami, konečný příjemce s ní neuzavírá Dohodu o partnerství. Její případné náklady související s projektem nemohou být zahrnuty do rozpočtu ani do vyúčtování projektu KBS. Výstup projektu konkrétní měřitelný výstup realizace projektu, jehož dosažení je zcela v kompetenci konečného příjemce. Konečný příjemce si v žádosti vybral minimálně jeden z předdefinovaných ověřitelných výstupů realizace projektu a případně je dle plánovaných aktivit doplnil vlastními ověřitelnými výstupy. O dosažení stanovených druhů ověřitelných výstupů projektu informuje konečný příjemce zprostředkovatele prostřednictvím monitorovacích zpráv, dále pak při monitorovací návštěvě. Přehled ověřitelných výstupů realizace projektu je přílohou Smlouvy o poskytnutí grantu. Výzva = Výzva k předkládání žádostí o poskytnutí grantu dokument definující podmínky pro předkládání Žádostí o poskytnutí grantu, zveřejněný zprostředkovatelem. Zprostředkovatel (ZP) je pověřen implementací odsouhlaseného programu FNNO. Zprostředkovatel je příjemcem celkového grantu a uděluje dále granty na jednotlivé projekty vybrané v rámci otevřených výzev. V případě FNNO je zprostředkovatelem společné konsorcium Nadace rozvoje občanské společnosti a Nadace Partnerství (NROS či NP dle prioritních oblastí dále zprostředkovatel ). Žádost o poskytnutí Doplňkového grantu dokument vypracovaný žadatelem ve stanovené formě, kterým žadatel žádal zprostředkovatele o poskytnutí Doplňkového grantu na realizaci projektu KBS. Žádost o poskytnutí grantu dokument vypracovaný žadatelem, jehož prostřednictvím žadatel žádá zprostředkovatele o grant na realizaci projektu. Závěrečná zpráva o realizaci projektu (ZZ) dokument, který vypracovávají všichni koneční příjemci nejpozději do 60 kalendářních dnů po ukončení období realizace projektu. Obsahuje veškeré informace o projektu za celé období jeho realizace. Formulář ZZ je přílohou Příručky pro příjemce. Průběžná zpráva o realizaci projektu (PZ) dokument, který předkládají koneční příjemci projektů s délkou realizace 18 nebo 21 měsíců. U 18měsíčních projektů po dosažení úrovně čerpání v objemu 70 % první zálohové platby grantu; u 21měsíčních pak v objemu 75 % první zálohové platby grantu. Formulář PZ je přílohou Příručky pro příjemce. Souhrnná informace o realizaci projektu (SI) dokument, jenž předkládají pouze koneční příjemci projektů s délkou realizace 18 nebo 21 měsíců, kteří do poloviny realizace projektu (tj. do ukončeného 9., resp. 11. měsíce) nedosáhnou míry čerpání finančních prostředků, jež jsou stanoveny jako podmínky pro předložení PZ (tj. 70 %, resp. 75 % první zálohové platby grantu). Zpráva k monitorovací návštěvě dokument, který konečný příjemce předkládá před monitorovací návštěvou. Formulář zprávy je přílohou Příručky. Žádost o zálohovou platbu dokument, jehož prostřednictvím žádá konečný příjemce zprostředkovatele o předfinancování projektu na základě Smlouvy o poskytnutí grantu. Žádost o průběžnou platbu dokument, jehož prostřednictvím žádá konečný příjemce zprostředkovatele o průběžnou platbu na základě průběžné zprávy o realizaci projektu. Žádost o závěrečnou platbu dokument, jehož prostřednictvím žádá konečný příjemce zprostředkovatele o závěrečnou platbu na základě závěrečné zprávy o realizaci projektu. 9 10 Úvod Představujeme Vám Příručku pro konečné příjemce grantu (dále také Příručka ) z programu Fond pro nestátní neziskové organizace (dále také FNNO ), financovaného z EHP fondů Příručku pro konečné příjemce společně připravily Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) a Nadace Partnerství (NaP), které byly pověřeny výkonem role zprostředkovatele FNNO (dále také zprostředkovatel ). Cílem Příručky je podat Vám, konečným příjemcům grantu, základní informace o tom, jak postupovat při realizaci projektu, seznámit Vás se všemi povinnostmi a upozornit na potenciální rizika. Postupy zde popsanými jsou povinni řídit se nejen koneční příjemci, ale i jejich partneři, a to v rozsahu, který je pro ně relevantní. Příručka vchází v platnost v den, kdy byla schválena zprostředkovatelem programu. Pokud budou v průběhu implementačního procesu schváleny nějaké změny, které mohou mít vliv na postupy realizace projektů, nebo dojde ke schválení dalších závazných dokumentů, bude Příručka aktualizována a doplněna o dané dokumenty. Každá aktualizace příručky bude zveřejněna na webových stránkách programu, koneční příjemci jsou povinni sledovat tyto webové stránky a vždy se řídit aktuálním zněním Příručky. Zprostředkovatel není povinen konečné příjemce o aktualizacích Příručky informovat. Tato příručka není určena pro příjemce Mikrograntu z Fondu pro bilaterální spolupráci na programové úrovni v rámci FNNO. Pokud není uvedeno jinak, informace uvedené v příručce se vztahují i na konečné příjemce Doplňkového grantu. Specifická ustanovení pro příjemce Doplňkového grantu jsou uvedena v samostatné kapitole č 11 1 Smlouva 1.1 Obecný rámec Základním dokumentem upravujícím poskytnutí grantu z FNNO je Smlouva o poskytnutí grantu/doplňkového grantu (dále také smlouva ). Tento dokument stanoví závazek zprostředkovatele poskytnout na schválený projekt účelový grant. Grant je poskytován v režimu poskytnutí nadačního příspěvku, dle zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění, a je-li relevantní, je v plné výši poskytován jako podpora de minimis, dle Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013. Ve smlouvě jsou mimo jiné upraveny platební a finanční podmínky, celkové způsobilé náklady, období realizace projektu, maximální výše grantu, smluvní poměr grantu, fixní sazba způsobilých nepřímých nákladů a další náležitosti. Smlouva dále stanoví povinnost oznamovat změny projektu, ukládá povinnost archivace dokumentů a také povinnost umožnit kontrolu aktivit projektu a veškeré dokumentace. Smlouva zavazuje konečné příjemce k realizaci projektu ve schválené podobě a k plnění všech stanovených náležitostí jeho realizace. V případě, že konečný příjemce neplní povinnosti vyplývající ze smlouvy, bude vyzván, aby ve stanovené lhůtě nedostatky odstranil. Smlouva obsahuje i ujednání upravující situace, kdy nedojde k požadované nápravě. Konečný příjemce se zavazuje informovat zprostředkovatele o všech skutečnostech (např. o podezření na nehospodárné řízení projektu, trestný čin, jako je podvod, úplatkářství či zpronevěra), které by mohly zakládat podezření na nesrovnalost nebo mít zásadní negativní vliv na realizaci projektu, na plnění smlouvy nebo na její platnost. Smlouva se řídí platnými právními předpisy ČR, legislativním rámcem FM EHP a relevantními ustanoveními všech procesních dokumentů a pravidel vydaných Kanceláří finančních mechanismů a Ministerstvem financí ČR, zejména Programovou dohodou o financování FNNO a Nařízením o implementaci Finančního mechanismu EHP Proces přípravy smlouvy Zahájení procesu Do 15 pracovních dní od rozhodnutí správních rad zprostředkovatele o podpoře projektů dané výzvy obdrží úspěšní žadatelé (budoucí koneční příjemci) vyrozumění o výsledku hodnocení a budou vyzváni ke spolupráci na přípravě smluvní dokumentace. Ze strany zprostředkovatele obdrží návrh smlouvy a její přílohy; případně požadavky na zpracování některé z příloh ze strany konečného příjemce (zapracování doporučení hodnoticí komise do popisu aktivit a/nebo rozpočtu v rámci příloh I a II smlouvy, zpracování čestného prohlášení o čerpání podpory de minimis). Pokud úspěšný žadatel na požadavky zprostředkovatele doručené na uvedený v žádosti o grant nereaguje déle než 10 pracovních dnů, má se za to, že spolupráci na přípravě smlouvy odmítl. 11 12 1.2.2 Specifické požadavky pro projekt realizovaný v partnerství Pokud je realizace projektu plánována ve spolupráci s partnerem, uzavírá úspěšný žadatel s každým partnerem dohodu o partnerství (dále dohoda ) dle standardizovaného vzoru. V dohodě jsou formulovány principy a konkrétní nastavení partnerství v projektu a definovány vztahy mezi konečným příjemcem a partnerem projektu. Platná dohoda musí být pro všechna projektová partnerství uzavřena a dodána zprostředkovateli k datu podpisu smlouvy. Před samotným podpisem dohody s partnerskou organizací, příjemce předloží návrh této dohody v elektronické podobě zprostředkovateli ke schválení. Po potvrzení správnosti je příjemce vyzván k předložení listinné, zástupcem statutárního orgánu příjemce a partnera podepsané dohody o partnerství. V případě partnerství s organizací z donorských zemí se před podpisem smlouvy předkládá minimálně sken dohody o partnerství v anglickém jazyce. Listinnou verzi dohody o partnerství je nutné dodat zprostředkovateli obratem po jejím obdržení od zahraničního partnera. V samotné smlouvě jsou ve vztahu k partnerství identifikováni pouze případní partneři projektu, u každého partnera je definována fixní sazba nepřímých nákladů a také absolutní částka předpokládaných způsobilých nepřímých nákladů. Smlouva (resp. její příloha I) také přesně vymezuje aktivity realizované partnerem a očekávané výstupy v rámci projektu Specifické požadavky pro projekt v režimu de minimis Prostřednictvím prohlášení o čerpání veřejné podpory de minimis bude ověřena oprávněnost úspěšného žadatele čerpat další podporu v tomto režimu. V případě, že projekt zakládá veřejnou podporu, je grant v plné výši poskytován jako podpora v režimu de minimis. Tento údaj bude po podpisu smlouvy ze strany zprostředkovatele zaznamenán do Centrálního registru podpor malého rozsahu, a to ve lhůtě 5 pracovních dní Podpis smlouvy a její platnost Po doplnění potřebných náležitostí a vzájemném odsouhlasení návrhu smlouvy oběma stranami zprostředkovatel vyzve úspěšné žadatele k podpisu smlouvy. Smlouvu za konečného příjemce podepisuje statutární orgán nebo osoba statutárním orgánem úředně zplnomocněná. V případě, že nebude do 15 kalendářních dní ode dne odeslání smlouvy konečnému příjemci tato doručena zprostředkovateli podepsaná, má se za to, že konečný příjemce podepsání smlouvy odmítl. Zprostředkovatel podepisuje smlouvu jako druhý v pořadí a tímto podpisem nabývá smlouva svoji platnost. Smlouvu za zprostředkovatele podepisuje statutární orgán zprostředkovatele. Období realizace projektu je fixně stanoveno (na základě schválené žádosti) v článku III smlouvy. Smlouva je uzavřena na období končící uplynutím lhůty 10 let od 1. ledna následujícího po roce, kdy bude schválena závěrečná zpráva o programu FNNO ze strany Kanceláře finančních mechanismů. V případě, že v rámci uvedené lhůty vyplynou ze smluvních ustanovení pro konečného příjemce povinnosti, které nebudou splněny do uplynutí uvedené lhůty, smlouva trvá až do splnění těchto povinností. Znění smlouvy a všechny její přílohy najdete na našich webových stránkách: 12 13 1.3 Přílohy smlouvy Smlouva o poskytnutí grantu obsahuje tyto přílohy: Příloha I Vymezení projektu Příloha II Rozpočet projektu Příloha III Všeobecné podmínky ke smlouvě Příloha IV Postupy pro veřejné zakázky Příloha V Prohlášení o čerpání veřejné podpory de minimis Smlouva o poskytnutí doplňkového grantu obsahuje tyto přílohy: Příloha I Vymezení projektu KBS Příloha II Rozpočet projektu KBS Příloha III Všeobecné podmínky ke smlouvě Příloha IV Postupy pro veřejné zakázky Příloha V Prohlášení o čerpání veřejné podpory de minimis 1.4 Změny ve smlouvě Jakékoliv změny ve smlouvě mohou být uskutečněny jen v písemné formě na základě dodatků. Návrhy na dodatky ke smlouvě může předložit konečný příjemce nebo zprostředkovatel. Definice změn, které vedou ke změnám ve smlouvě, tj. podstatných změn projektu, i způsob jejich navrhování ze strany konečného příjemce je popsán v kapitole Změny v projektu této příručky. Pravidla pro podepisování dodatků ke smlouvě a nabývání platnosti dodatků jsou totožná s pravidly pro podepisování smlouvy definovanými výše. 1.5 Odstoupení od smlouvy Smlouva může být vypovězena oběma smluvními stranami pouze za podmínek uvedených ve smlouvě. Pokud konečný příjemce neplní povinnosti vyplývající ze smlouvy, je nejdříve vyzván k nápravě. V případě, že nedojde k nápravě ve stanovené lhůtě, může zprostředkovatel přikročit k odstoupení od smlouvy. Kterákoliv ze smluvních stran je oprávněna odstoupit od smlouvy, pokud ji nelze v definovaném rozsahu dále plnit a smluvní strany se neshodnou na řešení nastalé situace. V případě odstoupení od smlouvy kteroukoliv ze smluvních stran je konečný příjemce povinen vrátit veškeré finanční prostředky grantu, které mu byly ze strany zprostředkovatele poskytnuty. Zprostředkovatel má také právo pozastavit příjemci platby grantu nebo požadovat od konečného příjemce vrácení všech již poskytnutých prostředků grantu v případě, že je k tomu vyzván ze strany nadřízených orgánů implementační struktury, nebo v případě svého oprávnění jednostranně odstoupit od smlouvy ze zvláště závažných důvodů, jakými jsou konkurz nebo likvidace konečného příjemce, pravomocné odsouzení za porušení zákona, podezření na podvod aj., dle článku VI smlouvy. 13 14 2 Realizace projektu a jeho monitoring 2.1 Monitoring projektu Účelem monitoringu je průběžné sledování projektů a ověřování postupu jejich realizace po věcné a finanční stránce. Za účelem monitorování projektů bude využíváno vzájemně provázaných nástrojů, zejména monitorovacích návštěv a několika typů monitorovacích zpráv. Všechny nástroje monitoringu slouží k včasnému odhalení případných problémů, které by mohly ohrozit naplnění cíle projektu. V případě zjištěných nedostatků v realizaci projektu mohou být aplikovány další kontrolní postupy (speciální konzultace pracovníků zprostředkovatele v místě realizace projektu, zpracování průběžného vyúčtování mimo definované monitorovací zprávy apod. dle charakteru konkrétního nedostatku). Povinností konečného příjemce je poskytovat potřebnou součinnost pro zajištění monitoringu v takto definovaném rozsahu, zejména pak konečný příjemce zodpovídá za pravost a úplnost všech dokladů poskytovaných pro monitoring projektu. 2.2 Nástroje monitoringu Monitorovací návštěvy Interaktivně koncipovaným nástrojem monitoringu jsou návštěvy zástupců zprostředkovatele v místě realizace projektu. Cílem kontrol na místě tzv. monitorovacích návštěv (dále také MN ) je posouzení, zda projekt probíhá v souladu se smluvními podmínkami a stanoveným harmonogramem. Jde o kontrolu efektivního a hospodárného využití finančních prostředků, plnění podmínky oddělené účetní evidence projektu a kontrolu stavu průběžného zaúčtování projektových nákladů. Kontroluje se věcná a finanční část projektu, zjišťuje se skutečný stav a okolnosti, za kterých je projekt realizován. MN provádí pracovníci zprostředkovatele, případně pověření externí asistenti monitoringu. Monitorovací návštěva proběhne jednou u každého podpořeného projektu. V případě potřeby (např. pokud projekt neprobíhá standardně a realizační tým potřebuje intenzivnější podporu) může zprostředkovatel navštívit konečného příjemce i vícekrát. Návštěva může být provedena i u partnerů projektu. Pracovníci zprostředkovatele se mohou v rámci návštěv (ale i mimo ně) účastnit projektových aktivit či mediálních prezentací projektu. O monitorovací návštěvě je konečný příjemce informován s předstihem, zpravidla 20 pracovních dnů před plánovanou návštěvou. Je vyzván k dohodě na termínu návštěvy a zpracování potřebných podkladů. Jako podklad pro efektivní realizaci monitorovací návštěvy vypracuje konečný příjemce Zprávu k monitorovací návštěvě, do které vyplní stav jednotlivých projektových aktivit a dosud realizované výstupy. Zprávu je povinen zprostředkovateli dodat elektronicky nejpozději 5 pracovních dnů před termínem kontroly. Přílohou zprávy je aktuální verze Vyúčtování. Náležitosti Zprávy k monitorovací návštěvě jsou uvedeny v kapitole Monitorovací zprávy. Monitorovací návštěva probíhá v místě realizace projektu. Přítomen musí být koordinátor projektu a pracovník odpovědný za finanční řízení projektu (finanční manažer / účetní). Při kontrole věcné stránky realizace projektu se ověřuje: - naplňování předdefinovaných projektových výstupů a volitelných projektových výstupů; 14 15 - průběh realizace jednotlivých aktivit s ohledem na harmonogram projektu a stav čerpání; - nákup vstupů do projektu, uskutečněné práce a poskytnuté služby; - zajištění archivace a všech relevantních dokumentů týkajících se projektu; - naplňování plánu publicity a dodržování pravidel publicity. Konečný příjemce prezentuje a dokládá dosavadní průběh projektu (související podklady a materiály, uskutečněné či probíhající aktivity a další výstupy). Sledovány jsou konkrétní dosažené výsledky a kroky, které byly k datu monitorovací návštěvy uskutečněny v souladu s popisem projektu, případně po jeho změnách. Finanční kontrola zahrnuje zejména kontrolu odděleného vedení účetní evidence projektu dle smluvních požadavků, způsobilosti projektových nákladů, hospodárnosti a průběžného účtování. Při finanční kontrole realizace projektu se ověřuje: - správnost vedení účetní evidence ve vztahu k projektu (oddělená evidence projektu jako celku a v rámci ní zároveň také oddělená evidence jednotlivých zdrojů financování); - zaúčtování projektových nákladů a dalších účetních případů relevantních pro vyúčtování projektu; - existence účetních a prvotních dokladů k zaúčtovaným projektovým nákladům, ověření souladu; - správnost realizace veřejných zakázek; - zajišťování spolufinancování projektu; - opatření zabraňující dvojímu financování. Vedení účetnictví je zkoumáno na vzorku účetních případů, konečný příjemce předloží účetní dokumentaci (účetní a prvotní doklady), prezentuje účetní evidenci, průběžné čerpání schváleného rozpočtu a (pokud relevantní) související interní směrnice. Je tedy nezbytné zajistit veškerou účetní dokumentaci k finančnímu řízení projektu. V případě, že se na čerpání projektového rozpočtu podílí i partner projektu, uvedené kontrolní činnosti budou provedeny i za tuto část projektu. Na monitorovací návštěvu proto konečný příjemce připraví i dokumentaci za část realizovanou partnery projektu. Pokud je konečný příjemce i příjemcem Doplňkového grantu, bude v rámci monitorovací návštěvy zjišťován stav a průběh realizace projektu KBS. Důležitou součástí monitorovací návštěvy je možnost individuálních konzultací k pravidlům programu, smluvním podmínkám, realizaci projektu, případným změnám a aktuálním potřebám a vývoji v oblasti budování kapacity konečného příjemce. Konečný příjemce obdrží v průběhu realizace MN Potvrzení o monitorovací návštěvě. Z monitorovací návštěvy je pořízen zápis, který zprostředkovatel elektronicky zasílá příjemci k vyjádření. Následně je tento dokument ze strany zprostředkovatele podepsán a zaslán v elektronické podobě konečnému příjemci. Pokud bude v průběhu monitorovací návštěvy zjištěno, že konečný příjemce neplní povinnosti vyplývající ze smlouvy, bude součástí zápisu seznam nápravných opatření a termínů, dokdy mají být tato opatření realizována. V případě, že ve stanovené lhůtě nebudou nedostatky odstraněny, má zprostředkovatel právo odstoupit od smlouvy. 15 16 2.2.2 Monitorovací zprávy Monitorovací zprávy popisují realizaci projektu ve stanoveném reportovaném období. Vztahují se na projekt jako celek bez ohledu na to, jaká jeho část je financována z prostředků EHP a jaká ze spolufinancování projektu. Formuláře jednotlivých zpráv se skládají z věcné a finanční části a příloh. Věcná část zahrnuje informace o projektu za sledované období a stav projektových výstupů, popis realizovaných aktivit a jejich vyhodnocení ve vztahu k původnímu záměru, popis a zdůvodnění změn, ke kterým v průběhu realizace došlo, informace o uskutečněných výběrových řízeních, vyjádření k publicitě projektu a vyjádření oficiálního partnera ke spolupráci. Finanční část obsahuje informace o nákladech projektu vynaložených za reportované období a o použitých zdrojích financování těchto nákladů. V případě závěrečné zprávy i o přímých výnosech, které nebyly použity k financování projektových nákladů. Formuláře jsou ke stažení na a jsou přílohou této příručky. K vypracování všech součástí monitorovacích zpráv je nutné použít tyto formuláře a přílohy. K monitorovací zprávě přikládá konečný příjemce povinné přílohy. Kromě povinných příloh má zprostředkovatel právo vyžádat si i další dokumentaci, např. jednotlivé účetní a prvotní doklady. Zprostředkovatel má právo zprávu odmítnout z důvodu její zásadní nedostatečnosti nebo požádat o její doplnění, případně přepracování. Pokud konečný příjemce nepředloží zprostředkovateli některou ze zpráv ve stanoveném termínu, může zprostředkovatel odstoupit od smlouvy. Monitorovací zprávy podléhají stanoveným pravidlům archivace. Zprávy se zpracovávají primárně v českém jazyce, závěrečná zpráva ale obsahuje i části, které je nutné vyplnit v anglickém jazyce Přehled monitorovacích zpráv a termíny předložení Konečný příjemce předkládá v průběhu realizace projektu tyto dokumenty: ZPRÁVA K MONITOROVACÍ NÁVŠTĚVĚ KDO předkládá VŠICHNI koneční příjemci bez ohledu na délku trvání projektu. V průběhu realizace projektu. Před uskutečněním monitorovací návštěvy. KDY termín předložení Reportované období KDO předkládá Zprostředkovatel vyzve konečného příjemce k vypracování zprávy současně s domluvením termínu návštěvy, s předstihem před jejím uskutečněním. Konečný příjemce předloží vypracovanou zprávu zprostředkovateli nejpozději 5 pracovních dnů před monitorovací návštěvou. Od počátku realizace do data vypracování zprávy k monitorovací návštěvě. Vyúčtování: Stav čerpání do konce měsíce předcházejícího měsíci, v rámci kterého je vypracována zpráva k monitorovací návštěvě. SOUHRNNÁ INFORMACE O REALIZACI PROJEKTU Koneční příjemci realizující 18měsíční projekty (zkr. 18M ): POUZE V PŘÍPADĚ, že do konce 9. měsíce realizace nebudou naplněny podmínky pro předložení Průběžné zprávy, tj. nebude dosaženo čerpání grantu v objemu alespoň 70 % zálohové platby grantu při dodržení (nepřekročení) smluvního poměru grantu. 16 17 Koneční příjemci realizující 21měsíční projekty (zkr. 21M ): POUZE V PŘÍPADĚ, že do konce 11. měsíce realizace nebudou naplněny podmínky pro předložení Průběžné zprávy tj. nebude dosaženo čerpání grantu v objemu alespoň 75 % zálohové platby grantu, při dodržení (nepřekročení) smluvního poměru grantu. KDY termín předložení Reportované období V případě, že Příjemce naplní před koncem 9. měsíce (u 18M projektů), resp. 11. měsíce (u 21M projektů) podmínky pro předložení Průběžné zprávy, tak Souhrnnou informaci nepředkládá (vzniká mu povinnost předložit Průběžnou zprávu). Na Souhrnnou informaci není navázána platba grantu. Průběžná platba grantu je uvolněna až na základě kontroly Průběžné zprávy. Do konce 10. měsíce realizace u 18M projektů (tedy do ) a do konce 12. měsíce realizace u 21M projektů (tedy do ). 18měsíční projekty: prvních 9 měsíců realizace projektu 21měsíční projekty: prvních 11 měsíců realizace projektu PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU KDO předkládá Koneční příjemci realizující 18měsíční a 21měsíční projekty. KDY termín předložení Předložení průběžné zprávy (PZ) je spojeno s naplněním dvou podmínek: Zaprvé je vázáno na míru vyčerpání zálohové platby grantu. U 18měsíčních projektů musí být dosaženo úrovně čerpání grantu v objemu 70 % zálohové platby grantu. V případě 21měsíčních projektů musí čerpání grantu dosahovat 75 % zálohové platby grantu. Druhou nezbytnou podmínkou je dodržení (nepřekročení) smluvního poměru grantu. Do 30 kalendářních dnů od konce měsíce, ve kterém byly splněny výše uvedené podmínky pro předložení PZ Reportované období Průběžnou zprávu předkládá konečný příjemce po naplnění výše definovaných podmínek i v případě, že dříve předložil Souhrnnou informaci o realizaci projektu. Od počátku realizace projektu do konce kalendářního měsíce, ve kterém dojde k naplnění výše uvedených podmínek pro předložení PZ. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU KDO předkládá VŠICHNI koneční příjemci bez ohledu na délku trvání projektu. KDY termín Nejpozději 60 kalendářních dnů po ukončení období realizace projektu. předložení Reportované Celé období realizace projektu. období 17 18 Do Vyúčtování projektu, předkládaného v jakékoliv z výše uvedených situací (a také v případě Vyúčtování předkládaného na základě ad-hoc požadavku zprostředkovatele), je možné zahrnout pouze způsobilé náklady projektu. Jednou ze základních podmínek způsobilosti nákladu je, že náklad musí být uhrazen (s výjimkou dobrovolnické práce). Nezapomeňte, že zprávy se vztahují k celému projektu, nikoli pouze k části financované z grantu. Na sepsání zpráv si vyhraďte dostatek času. Využijte seminářů zaměřených na přípravu závěrečných zpráv. O jejich konání budete včas informováni. Nezapomeňte, že odevzdání souhrnné informace o realizaci projektu vás nezbavuje povinnosti odevzdat i průběžnou zprávu ve chvíli, kdy naplníte podmínky pro její předložení Formuláře monitorovacích zpráv Instrukce pro vyplnění monitorovacích zpráv jsou uvedeny ve formuláři jednotlivých zpráv. Pro přehlednost je nutné zachovat názvy a číslování aktivit tak, jak jsou uvedeny v Příloze I smlouvy. Konečný příjemce ve zprávách vykazuje veškeré relevantní informace o: - Vývoji a průběhu realizace projektu - Realizovaných, probíhajících a plánovaných aktivitách - Případných změnách a odchylkách za reportované období - Činnosti partnera/partnerů projektů (je-li relevantní) - Dopadu projektu na cílové skupiny/ Přínosu pro organizaci - Dosažených výstupech projektu Přílohy monitorovacích zpráv a forma předložení ZPRÁVA K MONITOROVACÍ NÁVŠTĚVĚ tištěná verze (zprávy nebo přílohy) náležitosti tištěné verze elektronicky na CD + typ formátu Zpráva k monitorovací návštěvě obsahová část NE pouze em - funkční soubor ve formátu.doc nebo.docx(bez podpisů) Dokument Vyúčtování projektu, zachycující stav čerpání do konce měsíce předcházejícího měsíci, v rámci kterého je vypracována zpráva k monitorovací návštěvě Související výjezdy z účetnictví, dle části 9.4 Příručky NE NE pouze em - funkční soubor ve formátu.xls,.xlsx (bez podpisů) pouze em - sken do formátu PDF (případně JPG apod.) Doklady související s realizací výběrových řízení, v případě zakázek s předpokládanou hodnotou Kč a vyšší (tedy v případě zakázek s postupem dle Varianty II a III viz NE pouze em - sken do formátu PDF (případně JPG apod.) 18 19 příloha IV smlouvy) SOUHRNNÁ INFORMACE tištěná verze (zprávy nebo přílohy) náležitosti tištěné verze elektronicky na CD + typ formátu Souhrnná informace obsahová část ANO originál s podpisem SO funkční soubor ve formátu.doc nebo.docx (bez podpisů) Dokument Vyúčtování projektu, sestavené k rozhodnému dni ANO originál s podpisem SO funkční soubor ve formátu.xls,.xlsx (bez podpisů) Související výjezdy z účetnictví, dle části 9.4 Příručky NE sken do formátu PDF (případně JPG apod.) Doklady související s realizací výběrových řízení, v případě zakázek s předpokládanou hodnotou Kč a vyšší (tedy v případě zakázek s postupem dle Varianty II a III viz příloha IV smlouvy) Doklady o realizaci výstupů projektu NE sken do formátu PDF (případně JPG apod.) NE v souladu s Přílohou I Smlouvy, pokud není uvedeno, pak obvyklý formát dle povahy dokumentů Nepovinné přílohy NE obvyklý formát, dle povahy dokumentů PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA tištěná verze (zprávy nebo přílohy) náležitosti tištěné verze elektronicky na CD + typ formátu Průběžná zpráva o realizaci projektu obsahová část ANO originál s podpisem SO funkční soubor ve formátu.doc nebo.docx (bez podpisů) Dokument Vyúčtování projektu, sestavené k rozhodnému dni ANO originál s podpisem SO funkční soubor ve formátu.xls,.xlsx (bez podpisů) Související výjezdy z účetnictví, dle části 9.4 Příručky NE sken do formátu PDF (případně JPG apod.) Skeny příslušných dokladů, dle části 9.4 Příručky k přímým projektovým nákladům nad Kč Prohlášení o souladu naskenovaných dokladů s originálem Doklady související s realizací výběrových řízení, v případě zakázek s předpokládanou NE ANO originál s podpisem SO NE sken do formátu PDF (případně JPG apod.) sken podepsaného dokumentu do formátu PDF (případně JPG apod.) sken do formátu PDF (případně JPG apod.) 19 20 hodnotou Kč a vyšší (tedy v případě zakázek s postupem dle Varianty II a III viz příloha IV smlouvy) Doklady o realizaci výstupů projektu NE v souladu s Přílohou I Smlouvy, pokud není uvedeno, pak obvyklý formát dle povahy dokumentů Fotodokumentace NE.jpg,.jpeg (samostané pojmenované soubory řazené do složek dle aktivit a jednotlivých akcí) Oficiálně vydané materiály v rámci projektu (+ distribuční seznam pro každý materiál) ANO (1 ks od každého druhu pokud vydáno dodavatelsky v listinné podobě originál obvyklý formát, dle povahy dokumentů; oficiální verze, pokud vydáno pouze v elektronické podobě, finální grafické podklady, pokud vydáno v tištěné podobě Doklady prokazující plnění publicity projektu NE obvyklý formát, dle povahy dokumentů Nepovinné přílohy NE obvyklý formát, dle povahy dokumentů ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA tištěná verze (zprávy nebo přílohy) náležitosti tištěné verze elektronicky na CD + typ formátu Závěrečná zpráva o realizaci projektu obsahová část Vyúčtování projektu, sestavené ke konci období realizace projektu ANO ANO originál s podpisem SO originál s podpisem SO funkční soubor ve formátu.doc nebo.docx (bez podpisů) funkční soubor ve formátu.xls,.xlsx (bez podpisů) Související výjezdy z účetnictví, dle části 9.4 Příručky NE sken do formátu PDF (případně JPG apod.) Skeny příslušných dokladů, dle části 9.4 Příručky k přímým projektovým nákladům nad Kč (pokud nebyly předloženy již v rámci PZ) Prohlášení o souladu naskenovaných dokladů s originálem Doklady související s realizací výběrových řízení, v případě zakázek s předpokládanou hodnotou Kč a vyšší (tedy v případě zakázek s postupem dle Varianty II a III viz příloha IV smlouvy) NE ANO originál s podpisem SO NE sken do formátu PDF (případně JPG apod.) sken podepsaného dokumentu do formátu PDF (případně JPG apod.) sken do formátu PDF (případně JPG apod.) 20 21 Doklady o realizaci výstupů projektu NE v souladu s Přílohou I Smlouvy, pokud není uvedeno, pak obvyklý formát dle povahy dokumentů Fotodokumentace NE.jpg,.jpeg (samostatné pojmenované soubory řazené do složek dle aktivit a jednotlivých akcí) Oficiálně vydané materiály v rámci projektu* (+ distribuční seznam pro každý materiál) Doklady prokazující plnění publicity projektu* ANO (1 ks od každého druhu pokud vydáno dodavatelsky v listinné podobě originál obvyklý formát, dle povahy dokumentů oficiální verze, pokud vydáno pouze v elektronické podobě, finální grafické podklady, pokud vydáno v tištěné podobě NE obvyklý formát, dle povahy dokumentů Nepovinné přílohy NE obvyklý formát, dle povahy dokumentů * Konečný příjemce předkládá dokumentaci za celé období realizace projektu. Podklady v listinné podobě, které konečný příjemce již zaslal s PZ, nemusí zasílat znovu. V elektronické podobě však předkládá i již dříve dodané podklady v kompletní podobě za celou realizaci projektu. Přílohy je nutno na CD pojmenovat v souladu s tabulkou výše a seřadit (očíslovat) do analogicky pojmenovaných složek na CD/DVD. (Příklad: Pojmenování přílohy Prezenční listina do složky Doklady o realizaci výstupů projektu.) V případě finančních dokladů je nutno dodržet jejich označení dle listu V1 Vyúčtování podrobněji viz část 9.4. Doklady o realizaci ověřitelných výstupů projektu v projektové žádosti zvolil konečný příjemce předdefinované výstupy projektu, případně definoval vlastní volitelné výstupy (bod 3.6 Očekávaný dopad projektu, projektové výstupy). U obou typů výstupů je ve smlouvě (příloha I) uvedena jejich hodnota a způsob doložení. K monitorovacím zprávám tedy konečný příjemce doloží relevantní dokumenty ve stanoveném formátu, které jsou uvedeny ve smlouvě jako způsob doložení / způsob ověření výstupů. Uvedené dokumenty strukturujte na CD přehledným způsobem podle výstupu, který mají dokládat. Odděleně strukturujte podklady k Předdefinovaným a Volitelným výstupům projektu, i kdyby měly být dokládány některými shodnými dokumenty. Podklady organizujte do samostatných pod/složek a pojmenujte je i složky tak, aby byla zřejmá jejich souvislost s výstupem a předepsaným způsobem doložení. Všechny výstupy i dokumenty prokazující způsob ověření naplnění výstupů musí být opatřeny všemi povinnými prvky publicity (viz Pravidla publicity) logolink, věta o podpoře (případně obsahující název projektu) a odkazy na FNNO a EEA Grants (odkazy musí být funkční zejména v případě e- materiálů a www stránek). Přiložte i všechny oficiálně vydané materiály v rámci projektu, např. publikace, studie, analýzy, brožury, letáky a jiné propagační/informační materiály včetně distribučního seznamu, kam byly 21 22 materiály rozeslány. Jde o všechny tištěné nebo elektronické materiály, které byly hrazeny z rozpočtu projektu, tj. i ze zdrojů spolufinancování. Přiložte také doklady prokazující plnění publicity projektu v souladu s Přílohou I Smlouvy, např. tiskové zprávy, výstupy z monitoringu médií včetně odkazů na daná uvedení, uvedené reportáže, odkazy na www stránky, skeny článků v tištěných médiích. Buďte struční a výstižní, vycházejte z popisu aktivit uvedeného v projektové žádosti. Neopisujte do zpráv formulace ze žádosti, ale popište dosavadní průběh a naplnění projektu. Každou aktivitu doložte relevantní dokumentací (způsob doložení). Nezapomeňte ověřit, zda souhlasí informace včetně kvantifikací uvedené v textu zprávy a v přílohách, popř. v rozpočtu. Ke zprávám nepřikládejte velké množství nevytříděných fotografií, případně fotografie vložené v dokumentu.doc a.pdf s výjimkou doložení výstupů, pokud je takto nadefinováno. Součástí monitorovacích zpráv je i vyjádření partnera / partnerů k realizaci projektu, kontaktujte je s dostatečným předstihem. Uveďte jakékoliv podněty, výhrady a komentáře ke spolupráci se zprostředkovatelem. Pokud jste v rámci projektu vytvořili např. infoletáky, studie, dotazníky, plakáty, audio či videozáznamy z akcí či jiné materiály nad rámec původního závazku, dejte nám o nich vědět a přiložte je k monitorovacím zprávám jako nepovinnou přílohu Způsob doručení monitorovacích zpráv Monitorovací zpráva dle konkrétního typu bude považována za předloženou, pokud konečný příjemce splní následující podmínky: 1. Vyplní zprávu do aktuálního formuláře určeného pro zpracování odpovídajícího typu zprávy. Vzory zpráv jsou přílohami této příručky. 2. Doručí ji zprostředkovateli v předepsaném formátu spolu s podklady dle tabulky v kap Na CD (je-li vyžadováno dle tabulky v kap ) konečný příjemce uvede následující údaje: Název konečného příjemce: Název projektu: Číslo projektu: Požadované podklady konečný příjemce předloží v jedné zalepené a neporušené obálce na adresu: v případě zpráv předkládaných v prioritní oblasti I. až III.: NROS (Nadace rozvoje občanské společnosti) Fond pro NNO Na Václavce 1135/ Praha 5 v případě zpráv předkládaných v prioritní oblasti IV.: Nadace Partnerství Fond pro NNO Údolní Brno 22 23 Na obálku konečný příjemce uvede následující údaje: Název programu: FNNO CZ výzva Úplný název konečného příjemce: Adresa příjemce: Prioritní oblast: Číslo projektu: Průběžná/závěrečná zpráva/ /Souhrnná informace* Adresa zprostředkovatele (doplňte dle prioritní oblasti programu, viz výše) *Konečný příjemce vybere typ zprávy Monitorovací zprávy, včetně výše uvedených náležitostí, lze předložit osobně nebo prostřednictvím třetí osoby (např. Česká pošta, přepravní společnost apod.). V systému Grantys se změní stav dané zprávy ze smluvní datum na odevzdáno a tato informace se objeví také v části Události. Před zalepením obálky se přesvědčte, zda jsou příslušné dokumenty podepsané statutárním orgánem. Zkontrolujte CD/DVD, zda obsahuje finální verzi monitorovací zprávy a všechny povinné přílohy v elektronické podobě. Zkontrolujte, zda jsou přiloženy všechny materiály, jež byly v rámci projektu vydány dodavatelsky (např. publikace, letáky). Je nutné přiložit také elektronickou verzi, pokud je k dispozici Schválení závěrečných a průběžných zpráv Zprostředkovatel posoudí závěrečnou / průběžnou zprávu ve lhůtě 90 kalendářních dnů po jejím obdržení. Předložené závěrečné (průběžné) zprávy projektů jsou vyhodnocovány nejprve po formální, poté po věcné stránce (bude sledován stav a naplnění předdefinovaných a volitelných výstupů projektu, naplňování cíle, případné odchylky od plánovaných aktivit), bude kontrolováno závěrečné / průběžné vyúčtování a předložená soupiska nákladů projektu. Nebude-li závěrečná / průběžná zpráva úplná či bude-li obsahovat nedostatky, zprostředkovatel pozastaví lhůtu pro posouzení zprávy a o této skutečnosti informuje konečného příjemce. Konečný příjemce bude informován em o konkrétních požadavcích na doplnění a opravy. Požadovaná doplnění či požadované opravy je povinen předložit nejpozději do 15 kalendářních dnů od zaslání tohoto požadavku. Od data zadání požadavku zprostředkovatele je pozastaven běh lhůty pro schválení zprávy. Lhůta začne opět plynout k datu, ke kterému zprostředkovatel eviduje dodání všech vyžádaných podkladů od konečného příjemce, a to v požadovaném rozsahu a podobě. O schválení PZ/ZZ bude konečný příjemce po ukončení kontroly informován em. Na základě vyúčtování a schválení závěrečné / průběžné zprávy bude konečnému příjemci vyplacena závěrečná / průběžná platba. Souhrnná informace má informační charakter, zprostředkovatel tuto zprávu neschvaluje. 23

https://mestolysa.cz/cz/samosprava/zastupitelstvo/zapisy/zapisy-zastupitelstva-rok-2008/zapis-ze-zasedani-zm-dne-07-05-2008

Zápis ze zasedání ZM dne 07.05.2008 z 3. zasedání Zastupitelstva města Lysá nad Labem dne 07.05.2008 od 17.00 hodin na MěÚ Lysá nad Labem. Omluveni: p. Ing. Firman Miroslav Pan starosta požádal o návrhy na ověřovatele dnešního zápisu. Na ověřovatele zápisu byli navrženi pan MVDr. Jan Kořínek a p. Ing. Karel Otava. Dále p. starosta požádal o návrhy na návrhovou komisi, do návrhové komise byli navrženi paní Marcela Chloupková, p. Ing. Vladislav Šťastný a pí. Naděžda Valentová. Zápis z jednání ZM dne 26.03.2008 byl ověřovateli ověřen. V 17.30 hod. příchod p. Mgr. Kopecký. Kontrolní zprávu o činnosti rady města a plnění usnesení RM a ZM přednesl pan tajemník. P. Ing. Gregor se dotázal, že zaslechl v projevu p. tajemníka, že měl údajně nechat zrušit nějakou soutěž týkající se zpracování analýzy dopravy v klidu. Za tuto zkreslenou informaci se p. tajemník přímo na jednání ZM p. Ing. Gregorovi omluvil. Dále uvedl, že na veřejnou zakázku byly v termínu do 31.3.2008 doručeny tři nabídky, které komise pro vyhodnocení nabídek (jejímž členem je Ing. Gregor) posoudila a navrhla vítěze. Po stanoveném termínu rada města přijala ještě čtvrtou nabídku (byla podána 28.3., ale doručena opožděně vinou hrubé nedbalosti České Pošty) a požádala komisi, vedena snahou o co nejširší počet účastníků, o nové hodnocení nabídek. To členové komise odmítli. Na tomto podkladě pak rada města dne 28.4.2008 veřejnou zakázku zrušila a uložila odboru správy majetku a investic vyhlásit nové výběrové řízení. P. Ing. Gregor dodal, že on žádný pokyn na zrušení soutěže nedával. Dále uvedl, že nabídky měly přijít do podatelny městského úřadu do 30.04.08 a ne na poštu a pokud tato obálka přišla už po termínu, tak se tato obálka měla podle zákona zapečetěná vrátit zpět. Uvedl, že si vyhrazuje, že by dal nějaké pokyny na zrušení soutěže. Dále konstatoval, že pro ostatní poznamenává, že členové komise, většinou písemně odmítli účast na dalším jednání komise, protože by porušili zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Bohužel i přes upozornění se porušení zákona p. starosta a RM dopustili. Nemá bohužel zápis z jednání rady města, pouze usnesení, takže nemůže být konkrétnější. Dále uvedl, že se rovněž podivuje na tím, že se neprojednává bod, týkající se výběru firmy na „Zpracování kompletní analýzy v klidu ve městě Lysá nad Labem", když komise zasedala a doporučila výherce soutěže. Formulace usnesení z 9. jednání RM je vůči členům komise minimálně nekorektní a rozhodnutí naprosto nesmyslné. Původní záměr ZM byl, aby výběr byl proveden tak, aby mohl být návrh předložen tomuto jednání, do 20.5.2008 podepsána s vítězem smlouva, aby stačil do průzkumu pojmout největší jarní akci Natura Viva. Takto se celkové řešení parkování odsouvá o dalších půl roku. Neví, co tomu budou říkat obyvatelé Lysé. Zdá se, že si z nich chce někdo dělat jen legraci. Situace z července 2007 je pro ně stále živá a nepochopitelná. Pan starosta se dotázal, zda má někdo návrh na změnu nebo rozšíření programu. P. Ing. Gregor uvedl, že považuje za zcela nepochopitelné až nehorázné, že není zpráva KV z kontroly procesu vyhodnocování nabídek, došlých na prodej pozemků, resp. jejich počáteční pronájem vč. plnění zadávacích podmínek a dalšího postupu v řešení zástavby na území bývalé Fruty a přilehlých soukromých pozemků, kterou si vyžádalo ZM zpracovat jako samostatný materiál za zcela stěžejní bod dnešního jednání, který by měl být zcela předřazen projednávání případného schvalování smluv mezi městem a společností MS development. Proto navrhl, aby bod projednávající úpravu jednacího a organizačního řádu byl předsunut jako bod č. 13 a následně byla projednávána pod bodem č. 14a Zpráva KV k vyhodnocení záměru a poté návrhy smluv o pronájmu, resp. prodeji pozemků města společnosti MS development jako bod 14b. Pan starosta nechal o návrhu p. Ing. Gregora hlasovat. Výsledek hlasování : pro : 2 hlasů zdržel se : 11 hlasů Návrh p. Ing. Gregora nebyl schválen. Pro změnu programu hlasovali p. Ježek a p. Ing. Gregor. Výsledek hlasování : pro : 11 hlasů proti : 2 hlasů Program zasedání ZM byl schválen. S programem zastupitelstva města nesouhlasili p. Ježek a p. Ing. Gregor z výše uvedených důvodů. •1. Návrh na schválení darovacích smluv od společností RIMMCO A LINDE A WIEMANN. Rada města návrh na a) uzavření darovací smlouvy se společností RIMMCO, s.r.o., Masarykova 582, 289 22 Lysá nad Labem, na 50.000,- Kč na pořízení a doplnění městského mobiliáře v roce 2008, b) uzavření darovací smlouvy se společností LINDE+WIEMANN CZ, s.r.o., U Dráhy 1356, 289 22 Lysá nad Labem, na 17.500,- Kč na rozvoj partnerských vztahů v roce 2008 mezi městy Lysá nad Labem a Břeclav projednala dne 15.04.2008 usnesením č. 301. K předloženému návrhu měl připomínku p. Mgr. Fajmon, a to, že by se mělo sponzorům v Listech, jestliže s tím budou souhlasit, poděkovat. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM schvaluje a) uzavření darovací smlouvy se společností RIMMCO, s.r.o., Masarykova 582, 289 22 Lysá nad Labem, na 50.000,- Kč na pořízení a doplnění městského mobiliáře v roce 2008, b) uzavření darovací smlouvy se společností LINDE+WIEMANN CZ, s.r.o., U Dráhy 1356, 289 22 Lysá nad Labem, na 17.500,- Kč na rozvoj partnerských vztahů v roce 2008 mezi městy Lysá nad Labem a Břeclav. •2. Návrh vyjádření k projektu stavby „Lysá nad Labem - Litol, posilující vývod z nové TS". Na základě žádosti spol. AZ Elektrostav, a.s., Bobnická 2020, 288 01 Nymburk, rada města projednala dne 28.04.2008 usnesením č. 314 návrh na vedení kabelové trasy přes pozemek p. p. č. 830, který je ve vlastnictví Města Lysá nad Labem a umístění nové rozpojovací skříně za podmínek: - investor uzavře s vlastníkem dotčeného pozemku před vydáním stavebního povolení smlouvu o smlouvě budoucí na zřízení věcného břemene za cenu dle platného ceníku města a požádá o souhlas s vydáním územního rozhodnutí o umístění stavby, - zhotovitel požádá cca 1 měsíc před realizací o souhlas s výkopovými pracemi a v případě vstupu do komunikace a zvláštní užívání komunikace dle zákona 13/97 Sb., v platném znění. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM schvaluje na základě žádosti spol. AZ Elektrostav, a.s., Bobnická 2020, 288 01 Nymburk, vedení kabelové trasy přes pozemek p. p. č. 830, který je ve vlastnictví Města Lysá nad Labem a umístění nové rozpojovací skříně za podmínek: •3. Návrh na poskytnutí podílů vlastníkům kulturních památek z Programu regenerace a z rozpočtu města. Návrh na poskytnutí podílů vlastníkům kulturních památek rada města projednala dne 15.04.2008 usnesením č. 291 takto: a) Jednotě spotřebnímu družstvu Nymburk z Programu regenerace částku ve výši 100 tis. Kč a z rozpočtu města částku ve výši 90 tis. Kč, b) Římskokatolické farnosti Lysá nad Labem z Programu regenerace částku ve výši 130 tis. Kč a z rozpočtu města částku ve výši 40 tis. Kč, c) Farnímu sboru Českobratrské církve evangelické Lysá nad Labem z Programu regenerace částku ve výši 30 tis. Kč a z rozpočtu města částku ve výši 40 tis. Kč. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM schvaluje a) Jednotě spotřebnímu družstvu Nymburk z Programu regenerace částku ve výši 100 tis. Kč a z rozpočtu města částku ve výši 90 tis. Kč, b) Římskokatolické farnosti Lysá nad Labem z Programu regenerace částku ve výši 130 tis. Kč a z rozpočtu města částku ve výši 40 tis. Kč, c) Farnímu sboru Českobratrské církve evangelické Lysá nad Labem z Programu regenerace částku ve výši 30 tis. Kč a z rozpočtu města částku ve výši 40 tis. Kč. •4. Návrh na prodej části z obecního p. p. č. 2145/7 a části z p. p. č. 3451/40, které jsou nově označeny geometrickým plánem č. 1931-24/2008, ze dne 27.02.2008 jako díl „a" o vým. 18 m2 a díl „b" o vým. 44 m2. Rada města návrh na prodej části obec. p. p. č. 2145/7 a části z p. p. č. 3451/40, které jsou nově označeny geometrickým plánem č. 1931-24/2008, ze dne 27.02.2008 jako díl „a" o vým. 18 m2 a díl „b" o vým. 44 m2, manželům Vlastě a Josefu Valterovým, bytem K Jasankám 12/1190, 155 00 Praha 5, za částku 300,- Kč/m2 projednala dne 01.04.2008 usnesením č. 236. Dále uhradí manželé Valterovi daň z převodu nemovitosti a kolek na vklad do KN. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM schvaluje prodej části obec. p. p. č. 2145/7 a části z p. p. č. 3451/40, které jsou nově označeny geometrickým plánem č. 1931-24/2008, ze dne 27.02.2008 jako díl „a" o vým. 18 m2 a díl „b" o vým. 44 m2, manželům Vlastě a Josefu Valterovým, bytem K Jasankám 12/1190, 155 00 Praha 5, za částku 300,- Kč/m2. Dále uhradí manželé Valterovi daň z převodu nemovitosti a kolek na vklad do KN. •5. Návrh na prodej obecního pozemku na závodišti koní v Lysé nad Labem p. č. 3548/2 o vým. 2486 m2, kultura ostatní plocha, k.ú. Lysá nad Labem. Rada města návrh na prodej obecního pozemku parc. č. 3548/2 o vým. 2.486 m2, kult. ostatní plocha, k. ú. Lysá nad Labem, panu Janu Palyzovi, bytem Kpt. Jaroše 1154, Lysá nad Labem, za částku 250.810,- Kč, dle navrženého splátkového kalendáře, ve třech splátkách po dobu tří let, projednala dne 01.04.2008 usnesením č. 237. Pan Palyza dále uhradí zálohu na daň z převodu nemovitostí, při poslední splátce v roce 2010 a kolek na návrh na vklad ve výši 500,- Kč. K předloženému návrhu měl připomínku p. Ježek, a to, jak se rozlišuje ostatní plocha, jelikož si všiml, že někdy je ostatní plocha za 100,- Kč a někdy např. za 300,- Kč a zda s tím souvisí i to, kde se pozemek nachází např. ve středu města, na okraji, zda je to cesta, zahrada atd. Dále se dotázal, zda je vše v souladu s cenovou mapou, kterou zastupitelstvo města přijalo. Dále proč není připojen znalecký posudek, ale pouze posudek kupujícího nikoli však prodávajícího. Pan starosta odpověděl, že město si nechalo na vlastní náklady vytvořit svůj znalecký posudek. Dále uvedl, že vše je v souladu s cenovou mapou, která se však bude muset zaktualizovat. P. Ing. Gregor se dotázal, proč tedy není znalecký posudek připojen. Odpověděl p. starosta, že znalecké posudky se do materiálů nedávají. P. Mgr. Fajmon upozornil, že by vklad do katastru měl být proveden až po zaplacení celé částky. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM schvaluje prodej obecního pozemku parc. č. 3548/2 o vým. 2.486 m2, kult. ostatní plocha, k. ú. Lysá nad Labem, panu Janu Palyzovi, bytem Kpt. Jaroše 1154, Lysá nad Labem, za částku 250.810,- Kč, dle navrženého splátkového kalendáře, ve třech splátkách po dobu tří let. Pan Palyza dále uhradí zálohu na daň z převodu nemovitostí, při poslední splátce v roce 2010 a kolek na návrh na vklad ve výši 500,- Kč. Zápis do KN bude proveden až po zaplacení celé částky. •6. Návrh na prodej obecního st. p. č. 1785 (bez stavby) o vým. 72 m2, kultura zastavěná plocha a p. p. č. 2639/15 o vým. 78 m2, kultura ostatní plocha, k. ú. Lysá nad Labem. Rada města návrh na prodej obecního st. p. č. 1785 o vým. 72 m2, kultura zastavěná plocha a p. p. č. 2639/15 o vým. 78 m2, kult. ost. plocha, k. ú. Lysá nad Labem, panu Jiřímu Křížovi, bytem Kaštanová 722, Milovice, za částku 360,- Kč za zastavěnou plochu a 300,- Kč za ostatní plochu, s tím, že pan Kříž dále uhradí zálohu na daň z převodu nemovitosti a kolek na úhradu vkladu do KN, projednala dne 15.04.2008 usnesením č. 272. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM bere na vědomí prodej obecního st. p. č. 1785 o vým. 72 m2, kultura zastavěná plocha a p. p. č. 2639/15 o vým. 78 m2, kult. ost. plocha, k. ú. Lysá nad Labem, panu Jiřímu Křížovi, bytem Kaštanová 722, Milovice, za částku 360,- Kč za zastavěnou plochu a 300,- Kč za ostatní plochu, s tím, že pan Kříž dále uhradí zálohu na daň z převodu nemovitosti a kolek na úhradu vkladu do KN. •7. Návrh na prodej 1/5 z p. p. č. 819/7, kult. zahrada o celkové výměře 379 m2, k. ú. Lysá nad Labem. Rada města návrh na prodej 1/5 p. p. č. 819/7, kult. zahrada o celkové výměře 379 m2, k. ú. Lysá nad Labem, manželům Anně a Jiřímu Hinčákovým, Švermova 801, Lysá nad Labem, za částku 100,- Kč/m2, s tím, že uhradí zálohu na daň z převodu nemovitosti a kolek na úhradu vkladu do KN, projednala dne 28.04.2008 usnesením č. 312. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM schvaluje prodej 1/5 p. p. č. 819/7, kult. zahrada o celkové výměře 379 m2, k. ú. Lysá nad Labem, manželům Anně a Jiřímu Hinčákovým, Švermova 801, Lysá nad Labem, za částku 100,- Kč/m2, s tím, že uhradí zálohu na daň z převodu nemovitosti a kolek na úhradu vkladu do KN. •8. Návrh na prodej obecních pozemků p. p. č. 14/7, 14/14 a 14/15, k. ú. Litol. Rada města návrh na prodej p. p. č. 14/15 o vým. 1.491 m2, kult. ostatní plocha, p. p. č. 14/7 o vým. 3.907 m2 a dle GP č. 368-22/1999 prodej 14/14 o vým. 4.245 m2, k. ú. Litol, za částku 777.402,- Kč v navrhovaném splátkovém režimu spol. Brazel, s.r.o., Litol, projednala dne 28.04.2008 usnesením č. 315. K předloženému návrhu p. starosta dodal, že rada města zastupitelstvu doporučuje pozemky prodat, jelikož jsou nevyužitelné, protože se nachází v zátopové oblasti. Dále uvedl, že by stálo za to si pozemek č. 14/14 ponechat, jelikož jako jediný pozemek má vjezd, proto by bylo vhodné revokovat usnesení z minulého zasedání, a to, že si ponecháme i pozemek č. 14/22. P. starosta doporučil schválit prodej pozemků č. 14/15 a 14/7, ponechat si pozemek č. 14/14 a revokovat prodej pozemku č. 14/22. P. Ježek uvedl, že se mu nelíbí vyjádření stavebního úřadu, kdy uvedl, že zastupitelstvo města počítá s pozemky pro zástavbu rodinnými domy, což není pravda, jelikož se počítalo s úložištěm stavebního materiálu. Odpověděl p. starosta, že p. Mgr. Fajmon se na toto ptal, zda je možno pozemky zastavit právě rodinnými domy. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM schvaluje prodej p. p. č. 14/15 o vým. 1.491 m2, kult. ostatní plocha, p. p. č. 14/7 o vým. 3.907 m2, k. ú. Litol, za částku dle znaleckého posudku. ZM revokuje prodej pozemku p. p. č. 14/22, k. ú. Litol o vým. 1.601m2. •9. Návrh na prodej části obecního pozemku p. č. 3485/2 o vým. 186 m2, kultura ostatní plocha, k. ú. Lysá nad Labem. Rada města návrh na prodej pozemku dle geometrického plánu č. 1952-53/2008, ze dne 11.04.2008, p. p. č. 3485/2 o vým. 186 m2, kult. ostatní plocha, k. ú. Lysá nad Labem, p. Dušanu Čepičkovi, Sportovní 601, Milovice, za částku 300,- Kč/m2, s tím, že p. Čepička uhradí zálohu na daň z převodu nemovitosti ve výši 1.674,- Kč a kolek na úhradu do KN, projednala dne 28.04.2008 usnesením č. 325. K předloženému návrhu pan starosta doporučil, aby byl pozemek p. Čepičkovi prodán za 400,- Kč/m2, jelikož se mu pozemek do budoucna velmi zhodnotí, a proto se mu zdá cena 300,- Kč/m2 nízká. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM schvaluje prodej pozemku dle geometrického plánu č. 1952-53/2008, ze dne 11.04.2008, p. p. č. 3485/2 o vým. 186 m2, kult. ostatní plocha, k. ú. Lysá nad Labem, p. Dušanu Čepičkovi, Sportovní 601, Milovice, za částku 400,- Kč/m2, s tím, že p. Čepička uhradí zálohu na daň z převodu nemovitosti ve výši 1.674,- Kč a kolek na úhradu do KN. •10. Návrh na pojmenování nové ulice v lokalitě Hrabanov. Rada města návrh na pojmenování nové sběrné ulice v lokalitě Hrabanov - ulice Sadová projednala dne 15.04.2008 usnesením č. 302. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM schvaluje pojmenování nové sběrné ulice v lokalitě Hrabanov - ulice Sadová. •11. Návrh na udělení výjimky ze stanoveného počtu parkovacích míst u bytových objektů v Lysé nad Labem. Rada města návrh na udělení výjimky ze stanoveného obecného požadavku na minimální počet parkovacích a garážových stání pro osobní automobily vybudovaných na pozemku stavebníka u stavby bytového domu ve výši 1,5 stání na jeden byt projednala dne 15.04.2008 usnesením č. 303 takto: Pro stavbu bytových domů na pozemku parc. č. 619/12 v k. ú. Lysá nad Labem se stanovuje minimální počet parkovacích a garážových stání pro osobní automobily vybudovaných na pozemku stavebníka ve výši 1,2 stání na jeden byt (se zaokrouhlením na celá místa směrem dolů). K předloženému návrhu měl připomínku p. Ježek a to, že se mu nelíbí udílení výjimek, jelikož do budoucna by se mohly na jednu výjimku vázat další. P. Ing. Otava uvedl, že by do budoucna bylo lepší udělat spíše dvě parkovací místa. P. Ing. Šťastný uvedl, že pokud se zde nechá stávající koeficient, tak se zde v horizontu cca pěti let za stávající situace nic stavět nebude. Uvedl, že koeficient by se měl snížit. Pokud neprojde změna, tak tam ještě několik let zůstanou stavebniny. P. Houštecký doporučil, aby se tato výjimky schválila, zda je to možné, jelikož ví, že tam stále stojí nákladní automobily a není možné jim to zakázat. Myslí si, že toto je záležitost pro občany, ale nikoli pro stavebníka, jelikož tímto trpí obyvatelé ulice. P. Ježek doplnil, že tím pádem bude zase stát více aut ve městě, tedy v centru. P. Ing. Gregor uvedl, že je pro udělení výjimky, ale dodal, že ho koeficient na parkování 1,5 velmi dráždí, jelikož buď je jedno, nebo dvě parkovací místa. Dále dodal, že by bylo vhodné např. v okrajových částech města udělat dvě parkovací místa a centru jedno např. v rámci územního plánu. P. starosta uvedl, že je to dobrý podnět k prozkoumání, udělat více zón. P. Mgr. Fajmon souhlasil s udělením výjimky, jelikož je zde investor, který chce investovat, proto je potřeba vidět to z pohledu toho, že zde bude několik nových bytů a tím pádem i noví občané a tudíž příjmy pro město. Dále uvedl, že pokud se toto neodsouhlasí, tak se město bude dále rozlézat do polí a tím pádem bude město zase z městského rozpočtu dělat cesty, chodníky, kanalizace atd. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM schvaluje udělení výjimky ze stanoveného obecného požadavku na minimální počet parkovacích a garážových stání pro osobní automobily vybudovaných na pozemku stavebníka u stavby bytového domu ve výši 1,5 stání na jeden byt. Pro stavbu bytových domů na pozemku parc. č. 619/12 v k. ú. Lysá nad Labem se stanovuje minimální počet parkovacích a garážových stání pro osobní automobily vybudovaných na pozemku stavebníka ve výši 1,2 stání na jeden byt (se zaokrouhlením na celá místa směrem dolů). •12. Návrh na úpravu rozpočtu na rok 2008. Rada města návrh na úpravu rozpočtu na rok 2008 projednala dne 15.04.2008 usnesením č. 297. •13. Návrh na schválení prodeje pozemků v bývalém areálu Fruty. Rada města návrh na pronájem pozemků p. č. 3758, 3723, 3731 a 3732, k. ú. Lysá nad Labem, spol. MS Development, s.r.o., První Sluníčkové, s.r.o., Druhé Sluníčkové, s.r.o., Třetí Sluníčkové, s.r.o., Praha 10, ve smyslu předložené Smlouvy o budoucí(ch) nájemní(ch) smlouvě(ách) a Nájemní smlouvy, projednala dne 28.04.2008 usnesením č. 333. K předloženému návrhu měl připomínky p. Mgr. Fajmon a to, že ve Smlouvě o budoucí nájemní smlouvě a budoucí kupní smlouvě není v čl. 2.1. zmíněno, že předmětem prodeje kromě zmíněných pozemků jsou také všechny stavby a zeleň, které se na zmíněných pozemcích nacházejí, zejména ohradní zeď a ploty, studna, tři samostatné vjezdy, budova přiléhající k Pivovarské ulici a zpevněná plocha. Toto musí být výslovně uvedeno v předmětu prodeje a nájmu. Dále v čl. 2.6. by se mělo odstranit to, že prodávající odstraní na své náklady odstavnou plochu pro osobní automobily a separační dvůr. Poté v čl. 2.8. by se mělo doplnit, že tyto chodníky a zeleň budou rekonstruovány nejpozději k datu kolaudace projektu. V čl. 2.9. by se měla doplnit věta: „Pokud bude investor požadovat změnu územního plánu, tak bere na vědomí, že bude pořízena na jeho náklady". Dále v čl. 2.10. by se měla doplnit věta:" O realizaci tohoto ustanovení bude budoucí nájemce pravidelně každý rok nejpozději do 31.3. příslušného kalendářního roku informovat statutární orgány města". Článek 8.1.1 by se měl celý vypustit, a pokud nikoli tak musí být na druhé straně totéž. V čl. 8.2. by se mělo doplnit ustanovení (f) ve znění: Budoucí kupující se zavazuje, že při výstavbě bude v maximální míře šetřit majetek města Lysá nad Labem a území stavby bude v průběhu výstavby dopravně obsluhovat výhradně z Jedličkovy ulice. V čl. 12.6. by se měla doplnit věta:" Toto ustanovení nemůže omezit právo občanů města na informace o celém projektu". Dále v Nájemní smlouvě čl. 2.2. b. by se měl upravit takto:"vjíždět na Pronajímaný pozemek výhradně z Jedličkovy ulice..." V Kupní smlouvě v čl. 2 by se měl předmět smlouvy upravit stejně jako u budoucí kupní smlouvy viz. čl. 2.1. Ve smlouvě o věcném břemeni v čl. 5.3. by se mělo doplnit:" Toto ustanovení nemůže být vykládáno jako omezení práva občanů města na informace o projektu". Dále v Rámcové partnerské smlouvě by měl znít čl. 2.9.:" Smluvní strany se dohodly, že pravidelně nejméně 1 krát ročně bude spolupráce předmětem řádného jednání zastupitelstva města za účasti obou stran. Město se zavazuje, že právní zástupce druhé strany na takové jednání včas pozve. Předmětem jednání bude vždy postup prací na realizaci projektu a plnění uzavřených smluv." Dále by měl být doplněn článek 2.10., který by měl znít:" Společnost se zavazuje, že prodej bytů, které vzniknou realizací projektu bude inzerovat formou bannerové reklamy o objemu nejméně 50.000,- Kč na webové stránce www.mestolysa.cz a formou tištěné reklamy o objemu nejméně 50.000,- Kč v městském zpravodaji Listy města Lysá nad Labem. P. Ing. Gregor společně s p. Ježkem uvedli, že se schválením pronájmu a prodeje pozemků společnosti MS development nemohou souhlasit. Úvodem pochválili pana Dr. Drábka, který prakticky zcela věrohodně zpracoval připomínky vzešlé na pracovní schůzce k této problematice. Je pravdou, že většina z nich byla zapracována do upravených návrhů smlouvy. Bohužel nebyly splněny požadavky zastupitelů, že by město mělo zpracovat vlastní verze smluv, nebylo řečeno, že se budou pouze upravovat návrhy soukromé firmy. Bylo také řečeno, že smluv je zbytečně mnoho, že by v této fázi stačily pouze dvě. Návrh je snůškou zcela běžných internetových vzorů smluv se spoustou nepřehledných ustanovení. Přesto zůstávají ještě některé části nedořešeny. Přesto, že byla snížena doba pronájmu z 25 na 13 let, nebyl naplněn návrh pana Dr. Drábka na 5 až 10 let. Spolu s panem Ježkem byli již na pracovní schůzce názoru, že by to mělo být na max. 6 let, či-li dokončení tohoto a jednoho dalšího volebního období a zaručit případným partnerům opci třeba na další 4 roky, resp. další volební období. Na tomto svém původním návrhu trvají. Dále žádají, aby před definitivním schvalováním těchto smluv společnost MS development zpracovala novou studii, resp. projekt, který by byl upraven podle připomínek, zejména snížení výšky domů směrem do Pivovarské ulice a zrušením dvou bloků, umístěných v centru této plochy a možná se přijde po prostudování úprav ještě na další skutečnosti. Rozhodně jim nestačí nějaké Čestné prohlášení firmy. To už zažili při podání nabídky a nezakládalo se tehdy na pravdě. Dále je třeba do smlouvy specifikovat, pokud jde o objekty zvláštního zájmu města, myslí tím zejména společenský, resp. kulturní sál, bazén, příp. další objekty, jako jsou parkovací místa, aby se smlouvou a s novou studií byla také seznámena veřejnost, resp. obyvatelé města. Poté uvedli, že neví, jak dospěl pan starosta v důvodové zprávě k závěrům, že sice dříve počítali s prodejní cenou kolem 20 mil. Kč. Nikdy nehovořili o tom, že tato částka by byla dosažitelná, pouze v případě, že bychom netrvali na dalších požadavcích, jako je hotel, bazén apod. To vůbec s prodejem pozemku nesouvisí. Považovali za nehorázné, že pan starosta nechal vypracovat naprosto nereálný posudek za peníze města, který soukromá společnost využila jako jeden z argumentů, jak je na město „hodná", že městu dává za pozemek 11 mil. Kč, resp. 12, 8 mil. Kč., či-li naprosto proti zdůvodnitelným představám města. Dále p. Ing. Gregor uvedl, že zastupitelům může ukázat posudek, který vyhodnocuje tyto pozemky na 22 až 24 mil. Kč, což je v souladu i s představami pana Ing. Meixnera. Dále se domnívají, protože kromě pana starosty ze zastupitelů není nikdo právník, aby před podpisem posoudil smlouvy skutečný odborník na obchodní právo se zaměřením na investiční výstavbu. Tací jsou např. na Svazu obcí a měst, a nebo u Hospodářské komory. Ten příslib realizace stavebních prací místními firmami je sice hezký, podporují ho a nemuselo by to být pouze u stavebních firem, ale je však nereálný. Před 8 až 10 lety p. Ing. Gregor sám nabídky zpracovával a ví jaký je rozdíl v cenách mezi velkou společností a místní firmičkou. Při výpočtu především v nákladové části. Ta čísla jsou nereálná, i když by byli opravdu rádi, kdyby tomu tak bylo a plně to podporují. S předloženým návrhem na ZM jak již v úvodu řekli, nesouhlasili a požádali o doplnění svých návrhů do usnesení. Se stávajícím usnesením pochopitelně z výše uvedených důvodů nemohou souhlasit. S ohledem na dosavadní zkušenosti s výsledky vyjednávání, které vede pan starosta, v návaznosti na zjištění KV nedoporučili, aby v jednáních pan starosta pokračoval samostatně, i tak úkol byl uložen RM nikoliv panu starostovi. Domnívali se, že by nadále měla veškerá jednání vést skupina určená ZM, např. ve složení: pan starosta kvůli kontinuitě, pan Sedláček, jako odborník na IV, pan Houštecký jako stavitel, další zastupitel a 1 právník. P. Mgr. Kopecký uvedl, že by z čl. 2.6. vypustil poslední tři řádky, začínající slovy:"Na pozemku...". Dále by čl. 4.1. a 5.5. ukončil slovy:"....budoucího nájemce" a ostatní řádky vypustil, dále by vypustil i slovo úmyslný. Poté by vypustil bod (f) v čl. 7.4. a vypustil by i bod (f) v čl. 8.1., ale pokud by to zde nešlo, doplnit by větu:" Pokud se v budoucnu prokáže taková zátěž pro budoucího prodávajícího, v takovém případě nevyplývají žádné další závazky vůči budoucímu kupujícímu. P. Ježek uvedl, že se mu zdá to, že se stále přepracovává návrh nabyvatele nikoli města a pokud ví, tak z minulého pracovního zastupitelstva vyplynulo, že město vypracuje svůj návrh. Odpověděl p. starosta, že do tohoto návrhu budou zapracovány připomínky zastupitelů, resp. města. P. Ing. Otava konstatoval, že by bylo vhodné, aby se smlouva přepracovala právníkem se specializací na stavební právo, jelikož na pracovním zastupitelstvu se jasně dohodli, že ve smlouvě nechtějí bod 2.6. a on je ve smlouvě opět. P. Houštecký uvedl, že pokud veřejnoprávní orgány nepovolí přístup z Jedličkovy ulice, bylo by vhodné do návrhu zapracovat, že firma na své náklady zrekonstruuje cestu, ze které bude mít přístup, jelikož si myslí, že dopravní inspektorát přístup z Jedličkovy ulice nepovolí, jelikož je tam docela velký provoz. Dále, že v návrhu není nikde zakotveno, jakou povinnost má kupující vůči městu týkající se objektů vystavěných pro občany města, není tam např. uvedeno, že kupující zde musí postavit bazén, není zde rozsah kapacity společenského domu, atd., chtělo by to tam zapracovat, aby bylo zřejmé, že kupující toto musí splnit. Proto by se tam měla dát věta, že: „Nedílnou součástí bude nabídka, ve které jsou specifikovány parametry výstavby areálu. Dále by tam také měl být časový plán. P. Ing. Otava, uvedl, že by bylo vhodné smlouvy zjednodušit, jelikož v současné době s pasážemi staženými z internetu je to velmi složité. Dále uvedl, že by bylo dobré do návrhu také zapracovat možnost penalizace obou stran při nesplnění uzavřené smlouvy. Po delší diskusi se zastupitelé shodli na tom, že jim smlouvy včetně kompletních příloh budou zaslány ihned po provedených úpravách a budou projednány buď na mimořádném, nebo řádném zasedání ZM. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM odkládá rozhodnutí ve věci prodeje pozemků v areálu bývalé Fruty a ukládá starostovi města do smluv, které se vztahují k prodeji pozemků v areálu bývalé Fruty zapracovat připomínky pánů Mgr. Fajmona, Mgr. Kopeckého, Ing. Otavy, Ing. Gregora a p. Houšteckého v maximální možné míře. •14. Návrh na úpravu Jednacího a organizačního řádu výborů Zastupitelstva města Lysá nad Labem. Rada města návrh na úpravu Jednacího a organizačního řádu výborů Zastupitelstva města Lysá nad Labem projednala dne 28.04.2008 usnesením č. 334 takto: - bod 2 v čl. II - Jednotlivé výbory jsou schopné se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Usnesení výboru je platné, jestliže s ním vysloví souhlas nadpoloviční většina všech členů výboru. - bod 3 v čl. II - poslední větu nahradit větou - Výbor předloží zápis včetně kontrol zastupitelstvu města prostřednictvím příslušného odboru nejpozději do 8 dnů před konáním zastupitelstva města, k výsledku kontrol připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnost se kontrola týkala. - bod 5 v čl. II - vypustit, - bod 6 v čl. II - přečíslovat na bod 5. K předloženému návrhu měl připomínku p. Ing. Gregor, a to, že ho trochu udivilo zdůvodnění projednávání tohoto bodu. Není přesné a velice zavádějící. Podstatou problému, co popisuje paní Šťastná, bylo úplně něco jiného. A sice chování pana starosty, který porušil pravomoce veřejného činitele a JaO řád v bodě 3 článku I, když zakázal paní Šťastné předložit zastupitelstvu zprávu o Frutě. Ani on, ani paní Šťastná toto oprávnění nemají, bylo pouze na něm, jako předsedovi KV vysvětlit ZM, proč chce předložit zprávu do ZM, přesto, že výbor byl neusnášeníschopný. Pouze ZM mohlo jeho vysvětlení vzít jako oprávněné, a nebo nevzít a uložit mu, aby zprávu výbor projednal znovu, až bude usnášeníschopný. Dále uvedl, že bod 2 v čl. II musí být změněn. Stávající formulace je nesmyslná a bude-li se řídit KV podle první věty, tak nemusí být na zasedání alespoň 4 ze 7 členů výboru. Netrvá na jeho formulaci, souhlasí s návrhem paní Šťastné. Pokud jde o vypuštění bodu 5 v čl. II, nemá s vypuštěním problémy, to doporučoval již před rokem. Uvedl, že se tak konečně stalo. Bod 3 v čl. II by měl být změněn, stanovení lhůty z pozice paní Šťastné chápe. Doporučoval by však pro zpřesnění, protože toto znění nemá logiku, byl text upraven na: „Výbor předloží zápis vč. výsledků provedených kontrol ZM prostřednictvím příslušného odboru nejpozději do 8 dnů před konáním ZM, k výsledkům kontrol připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala" Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM schvaluje úpravu Jednacího a organizačního řádu výborů Zastupitelstva města Lysá nad Labem takto: - bod 2 v čl. II - neměnit, - bod 3 v čl. II - poslední větu nahradit větou - Výbor předloží zápis zastupitelstvu města prostřednictvím příslušného odboru nejpozději do 8 dnů před konáním zastupitelstva města, k zápisu připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnost se kontrola týkala. •1. Zápis z mimořádného jednání KV dne 02.04.2008. Rada města zápis z mimořádného jednání KV dne 02.04.2008 vzala na vědomí dne 15.04.2008 usnesením č. 305. K předloženému návrhu na úvod p. Ing. Gregor uvedl, že hlavní otázkou KV byla kontrolu postupu a prodeje pozemků v bývalém areálu Fruty, kdy kontrolní skupina měla k dispozici všechny materiály včetně nabídek a zadání. Postupovala bod po bodu. P. starosta se dotázal, že pokud ví, tak mělo jít o kontrolu celého procesu, ale ne jen o vyhodnocení nabídek, dále konstatoval, že kontrolní skupina např. nezkontrolovala, zda byl záměr správně vyvěšen na úřední desce atd. P. Ing. Gregor uvedl, že v celém procesu se nejvíce zpochybňuje právě část vyhodnocování nabídek. P. starosta odpověděl, že mu vadí, že KV se soustředil na kontrolu pouze jedné části procesu. Po delší diskusi p. Ing. Gregor přečetl svůj návrh na usnesení. Zastupitelstvo města projednalo "Zprávu z kontroly procesu vyhodnocování nabídek, došlých na prodej pozemků, resp. jejich počáteční pronájem vč. plnění zadávacích podmínek a dalšího postupu v řešení zástavby na území bývalé Fruty a přilehlých soukromých pozemků", kterou si vyžádalo vypracovat dne 13.2.2008. Výsledky kontroly tohoto procesu považuje za objektivní a uznalo určitá pochybení, která zejména v úvodu řešení problematiky nastala. Žádná ze společností- zájemců, které podaly nabídky dne 15.11.2007 nesplnily veškeré zadávací podmínky a vyhodnocení záměru s ohledem na důvody uvedené ve zprávě. Nejvíce se ke splnění zadávacích podmínek přiblížila společnost MS development, s.r.o., z Prahy. Zastupitelstvo města uznalo, že základním pochybením vedení města a samotného zastupitelstva bylo vyhlášení vítěze výběrového řízení, které nikdy nebylo, později vítěze řízení, tj. společnost MS development. Došlo k nedodržení podmínek vlastního zadání záměru a jeho převedení v neexistující řízení. Zastupitelstvo ukládá RM, aby tyto závěry ZM byly společnostem, které podaly nabídky k 15.11.2008 sděleny s tím, že mohou své nabídky nadále doplňovat a precizovat. po schválení nových zadávacích podmínek, vyhlásila nový záměr a oslovila zejména společnosti, které k 15.11.2007 podaly jako jediné, své nabídky Pan starosta nechal o návrhu 2 a) hlasovat. Pan starosta nechal o návrhu 2 b) hlasovat. Výsledek hlasování pro: 0 hlasů Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM bere na vědomí zápis z mimořádného jednání KV dne 02.04.2008. Zápis byl vzat na vědomí. S návrhem usnesení nesouhlasili panové p. Ing. Gregor a Ježek z výše uvedených důvodů. •2. Informativní zpráva o provedeném auditu v MŠ Čtyřlístek a provedených opatření. Rada města informativní zprávu o provedeném auditu a přijatých opatřeních projednala dne 28.04.2008 a vzala ji usnesením č. 328 na vědomí. Pan starosta přednesl návrh na usnesení: ZM bere na vědomí informativní zprávu o provedeném auditu v MŠ Čtyřlístek a provedených opatření. Informativní zpráva byla jednomyslně vzata na vědomí. Paní Chloupková pozvala zastupitele do místní školky Mašinka na závody ve fotbale a atletice, které se budou konat ve dnech 12. - 13. května. p. starosta - pozval zastupitele na kladení věnců dne 08.05.08 na místním hřbitově od 09,00 hod., další věcí byl parkovací systém resp. zpracování analýzy, uvedl, že ho překvapilo, že komise doporučila na zpracování analýzy firmu, která propagovala parkovací automaty, p. Ing. Otava - uvedl, že tato firma propaguje pouze své automaty, dokonce nabídla, že pokud si město vezme jejich parkovací automaty, tak zpracuje analýzu zdarma, p. starosta - konstatoval, že všechny 3 došlé nabídky měly vždy něco společného s parkovacími automaty, a proto komisi žádal, aby se soustředila spíše na 4. došlou nabídku, od Centra dopravního výzkumu, která by měla městu zajistit objektivnost, p. Ing. Gregor - konstatoval, že považuje rozhodnutí RM, za nešťastné, jelikož není záruka, že Centrum nemá nějakou firmu, kterou bude prosazovat více před ostatními, dále uvedl, že komise vybrala podle kritérií firmu Eltodo, obává se, že tímto rozhodnutím se problém parkování opět posunul min. o půl roku dál, p. Ing. Otava - konstatoval, že rozhodnutí týkající se parkování mělo být záležitostí ZM a RM neměla dělat rozhodnutí sama, p. starosta - upozornil zastupitele, že bylo vydáno územní rozhodnutí pro výstavbu Domova důchodců, p. Mgr. Fajmon - uvedl, že město vlastní pozemek v lokalitě Litol, konstatoval, že tento pozemek je na listu vlastnictví města, a proto by bylo vhodné tento pozemek prodat, dále konstatoval, že město je také vlastníkem rozsáhlé plochy pozemku směrem na Stratov, uvedl, že se zde nachází zemědělské pozemky ve vlastnictví města, které nejsou nijak obhospodařované, proto by rád požádal, aby se zjistilo, zda jsou tyto pozemky pronajaty, p. starosta - odpověděl, že tyto pozemky vrátili zemědělci, jelikož nejsou obhospodařovatelné, p. Mgr. Fajmon - konstatoval, že by nebyl proti, kdyby se tam vybudoval rybník nebo se část pozemků zalesnila, p. Ježek - dotázal se, jak dopadlo šetření v Sojovické ulici, ohledně propadání zeleně, p. Blažek - odpověděl, že je tam poškozená kanalizace, a tudíž se bude cca 16 m vyměňovat, p. Ježek - dozvěděl se, že se chystá rekonstrukce ulice Československé armády, zajímalo by ho jak je to výhledově, jelikož v rozpočtu na letošní rok to zahrnuto nebylo, pí. Valentová - konstatovala, že ulice Československé armády, není komunikace města, ale krajská, p. Ježek - dodal, že se na městu požaduje, že by se stromy v této ulici měly přesázet, p. starosta - uvedl, že životní prostředí přišlo s požadavkem, a to se netýká jen stromů, aby město zrušilo všechny parkovací pásy, což považuje za nepřijatelné, proto se bude muset najít jiné řešení, p. Ing. Gregor informoval zastupitele, že získal informace o tom, že organizace provozující muzeum Bedřicha Hrozného, by byla schopna získat grant nebo dotaci na rekonstrukci, ale bohužel jim vadí, že město dlouhodobě není schopno říct, co by se v muzeu mělo do budoucna nacházet, dokonce uvedla, že by byla schopna získat zpět část sbírky Bedřicha Hrozného, proto požádal vedení města, aby zajistili vyřešení muzea, jelikož rekonstrukce budovy je již nutná, p. MVDr. Kořínek - předal p. starostovi fotografii, kde byl zachycen rozježděný pruh zeleně od nákladních automobilů na Sídlišti u Jednoty, dále informoval zastupitele, že navštívil výstavu Senior, kde mimo jiné měli své práce i obyvatelé Domova na zámku, uvedl, že ho velmi mrzelo, že veškerý kulturní program spočíval v představeních Poděbrad, proto mu přišlo líto, že na výstavišti v Lysé n/L. nebyl nikdo, kdo by reprezentoval město, uvedl, že pokud ví, tak město má jak výborné mažoretky, tak hudební soubory atd., dále uvedl, že i ceny předával starosta města Poděbrad, domnívá se, že by bylo účelné, aby město stejně jako ČD spolupracovalo s výstavištěm a mělo tam rovněž na trvalo svůj stánek, p. Mgr. Minařík - upozornil, že zpomalovacího prahu naproti základní škole J. A. Komenského již chybí polovina, p. Blažek - odpověděl, že o tom ví, a oprava je objednána, p. Mgr. Minařík - konstatoval, že minule prosil, jestli by se nemohl do Listů dát článek o tom, že městská policie dává na požádání zdarma pytlíky na psí exkrementy, pí. PaedDr. Bodnárová - odpověděla, že upozornění vyšlo v květnových Listech, p. Mgr. Minařík - dále požádal, zda by se nemohlo zajistit např. závorou, značkou atd. sportovní hřiště u školy J. A. Komenského, jelikož na toto hřiště vjíždí jak osobní automobily, tak i motorky ale i koně, dále sem pravidelně chodí lidé venčit psy, konstatoval, že na hřiště chodí cvičit školy a není vhodné, aby se zde venčili psi nebo jezdily automobily, dále dodal, že na hřišti se nenachází ani jeden odpadkový koš, ty jsou až u skate parku, pí. Valentová - uvedla, že v Bohdanči viděla, že právě tyto pytlíky na psí exkrementy byly pověšeny na sloupech veřejného osvětlení, p. Mgr. Fajmon - uvedl, že na minulém zasedání zastupitelstva města upozorňoval na nevhodně zajištěný billboard firmy PMS v Jedličkově ul., uvedl, že billboard je v současné době zabetonovaný do země celý a nedá se tam vůbec projít, p. Keszeli - přednesl zastupitelům svůj problém týkající se sporu s Farkou, ohledně vytápění, jelikož p. Farka topí tuhými palivy a p. Keszeli má každý den dům plný sazí a dýmu, žádal zastupitele o pomoc, jelikož p. Farka si nechce zvýšit komín, p. starosta - odpověděl, že o tomto problému ví, a nechal si proto ověřit vyjádření stavebního úřadu a životního prostředí, konstatoval, že v tomto případě nemůže již nic v rámci svých pravomocí udělat a jedinou možností bude občanskoprávní spor u soudu s p. Farkou, p. Ing. Gregor - uvedl, že p. Farka topí mokrým dřevem, a proto dochází k nedokonalému spalování, a tím pádem k hustému dýmu, dále konstatoval, že stavební úřad se odvolává na revizní zprávy, které jsou zcela v pořádku, dodal, že tento problém by se měl řešit zvýšením komínu p. Farky, p. Keszeli - konstatoval, že pan Farka má topit plynem a nikoli tuhými palivy, doporučil, aby si město vyžádalo dokument po p. Farkovi, kolik ztopil za rok plynu, p. Mgr. Fajmon - uvedl, že to co žádá p. Keszeli není nic obvyklého, jelikož je to opravdu problémová situace, on sám se byl u pana Keszeli podívat, proto by doporučil, aby rada města toto nějak projednala, p. Ježek konstatoval, že p. Farka tedy porušuje zákon, jelikož má topit pouze plynem a on vytápí tuhými palivy, pí. Fialová - upozornila, že p. Farka má povolení jak na topení plynem, tak i na topení tuhými palivy. Po delší diskusi p. starosta doručil schválit návrh na usnesení: zastupitelstvo města ukládá RM předložit zprávu ZM o kauze pana Keszeliho. p. Zoubek - uvedl, že posílali na městský úřad petici týkající se opravy komunikace K Bažantnici, jelikož stávající stav je zcela nevyhovující, když zaprší tak se po cestě nedá vůbec chodit, ale bohužel zde také není žádný chodník, dále se dotázal, zda je na tuto ulici již vypracovaná projektová dokumentace, a pokud ne, zda se s ní do budoucna počítá, p. starosta odpověděl, že ve městě je 25 dalších nezpevněných ulic, pokud se týká konkrétně ulice k Bažantnici, tak to je jedna z posledních ulic, která vznikla, uvedl, že i na tuto ulici se dostane, ale po těch, které na zpevnění již čekají cca 50 let, dodal, že se dostane na všechny ulice, ale postupně, jelikož je ve městě spousta ulic, které mají obdobný problém, konstatoval, že když ve městě finanční prostředky jsou k dispozici, tak se je město snaží investovat, p. Zoubek - dotázal se, zda je vypracována projektová dokumentace, p. starosta - odpověděl, že projektová dokumentace je vypracována na veřejné osvětlení, ale ne na komunikaci, jelikož se s ní nepočítalo, p. Mgr. Fajmon - uvedl, že je také možnost, aby si komunikaci zainvestovali sami, ve městě se již toto dělalo, dále uvedl, že výhodou této lokality bylo, že koupě byla výhodná, pozemky byly za nízké ceny, právě s ohledem na to, že tam nejsou sítě, město tedy pozemky prodávalo za 300,- Kč/m2, dodal, že pokud by chtěli komunikaci zainventovat, bylo by to jako v Třešňovce, kdy obyvatelé zaplatili každý 600,- Kč za svůj m2, finanční prostředky dali městu, a to vybudovalo komunikaci, konstatoval, že souhlasí s rozhodnutím rady, že město opraví komunikaci občanům, kteří čekají déle, p. Zoubek - uvedl, že koupě pozemků nebyla zas tak výhodná, jelikož jak už bylo řečeno, museli si sami zafinancovat přípojky, kanalizaci, vodu, elektriku atd., tím pádem cena stoupla na cca 500,- Kč za m2, dodal, že jelikož pozemky kupovali v roce 2000 nebo 2001, tak se nedomnívá, že by cena byla výrazně nižší než běžné ceny na trhu, p. starosta uvedl, že v pozemky v té době se v polích bez komunikace prodávali za 450,- Kč za m2, tudíž o 1/3 dráž, proto se domnívá, že cena byla výhodnější, pí. Chloupková - uvedla, že považuje za velký úspěch, že se alespoň zpracuje projektová dokumentace na veřejné osvětlení a chodníky, jelikož když není dobrá komunikace, měl by být solidní chodník. Návrh na usnesení přednesl pí. Marcela Chloupková. l. Ověřovatele zápisu: p. MVDr. Jan Kořínek p. Ing. Karel Otava 2. Návrhovou komisi ve složení: p. Ing. Vladislav Šťastný pí. Naděžda Valentová pí. Marcela Chloupková b) Římskokatolické farnosti Lysá nad Labem z Programu regenerace částku ve výši 130 tis. Kč a z rozpočtu města částku ve výši 40 tis. Kč. c) Farnímu sboru Českobratrské církve evangelické Lysá nad Labem z Programu regenerace částku ve výši 30 tis. Kč a z rozpočtu města částku ve výši 40 tis. Kč. - bod 2 v čl. II - Jednotlivé výbory jsou schopné se usnášet je - li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Usnesení výboru je platné, jestliže s ním vysloví souhlas nadpoloviční většina všech členů výboru. Prodej pozemku p. p. č. 14/22, k. ú. Litol, o vým. 1.061 m2. Rozhodnutí ve věci prodeje pozemků v areálu bývalé Fruty. 1) Starostovi města zapracování připomínek panů Mgr. Fajmona, Mgr. Kopeckého, Ing. Otavy, Ing. Gregora a p. Houšteckého vmaximální možné míře. Proti návrhu usnesení byly pánové Ing. Gregor a p. Ježek z výše uvedených důvodů. Pan starosta poděkoval přítomným za účast a jednání zastupitelstva města v 20.35 hodin ukončil. p. MVDr. Jan Kořínek p. Ing. Karel Otava Zveřejněno: 7. kvě 2008

http://zpravodaj.probit.cz/2010/11_10web/REM_3_11.htm

Poslední jednání staré rady města Rada města doporučuje zastupitelstvu města schválit prodej pozemku ppč. 2489/6 o výměře 93 m2, v katastrálním území a obci Česká Třebová., Náklady spojené s převodem, tj. kolek k návrhu na vklad, uhradí nabyvatelé. Rada města souhlasí s převodem práv a povinností člena bytového družstva CENTRAL se sídlem Masarykova 522/12, 460 01 Liberec, IČ 25477749, dle předložené žádosti. Rada města souhlasí s odnětím části pozemku Města Česká Třebová ppč. 687/21 o výměře 32 m2 v katastrálním území Parník a obci Česká Třebová ze zemědělského půdního fondu v rámci stavby „Stavební úpravy a přístavba objektu, k. ú. Parník, stpč. 704“. Rada města souhlasí se stavbou „Zahradní domek na ppč. 2575/3 a ppč. 2575/4 v k. ú. Česká Třebová“, která sousedí s pozemkem ve vlastnictví Města Česká Třebová ppč. 3449/9 v katastrálním území a obci Česká Třebová. Rada města schvaluje pořádání pravidelných měsíčních čtvrtečních trhů v klidové zóně Starého náměstí v následujících termínech v roce 2011: 17.03., 21.04., 19.05., 09.06., 14.07., 18.08., 15.09., 20.10., 24.11. a 15.12. Rada města schvaluje na základě čl. III. bodu 1.3 Pravidel č. 1 pro pronajímání bytů v majetku Města Česká Třebová uzavření nájemní smlouvy na byt č. 4 o velikosti 1+2 v čp. 1105 na Habrmanově ulici v České Třebové na dobu určitou, od 01.11.2010 do 31.10.2011, za měsíční nájemné 51,95 Kč/m2. Současně rada města schvaluje uzavření dohody o ukončení nájmu k bytu č. 1 na Habrmanově ulici v čp. 1105 v České Třebové ke dni 31.10.2010. Rada města v tomto případě nepožaduje složení peněžních prostředků k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu podle § 686a) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Rada města schvaluje v souladu se Směrnicí pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu Městem Česká Třebová ze dne 1.7.2009 rozeslání zadávacích podmínek pro uchazeče o veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávku „Dodávka lavic pro Základní školu Česká Třebová, Habrmanova ulice“ v textu dle předloženého návrhu. Rada města schvaluje vyřazení dlouhodobého nehmotného majetku města Česká Třebová z účetní evidence dle předloženého návrhu. č. 856 Rada města schvaluje „Plán zimní údržby místních komunikací v obci Česká Třebová“, který je platný pro zimní období 2010-2011. Zimní údržbu zajišťuje společnost Eko Bi s.r.o. Zodpovídá: Ing. Cink č. 857 Rada města Česká Třebová souhlasí s předloženým návrhem a schvaluje vyřazení nepotřebného majetku z inventarizace Sociálních služeb Česká Třebová, Bezděkov 918, IČ 70933341, dle předloženého návrhu. Zodpovídá: JUDr. Gibišová č. 858 Rada města Česká Třebová schvaluje vyřazení hmotného majetku z účetní evidence Základní školy Česká Třebová, Nádražní ulice, IČ 70882452, dle předloženého návrhu. č. 859 Rada města Česká Třebová schvaluje vyřazení hmotného majetku z účetní evidence Základní školy Česká Třebová, Habrmanova ulice, IČ 70882380, dle předloženého návrhu. Rada města Česká Třebová schvaluje vyřazení z účetní evidence poškozený drobný hmotný majetek zapůjčený Domu dětí a mládeže Kamarád, Česká Třebová, Sadová 1385, IČ 49314700, dle předloženého návrhu. Rada města Česká Třebová schvaluje vyřazení dlouhodobého hmotného majetku z účetní evidence Městského úřadu Česká Třebová, dle předloženého návrhu z účtu : 28/35, 28/37, 28/39, 28/42, 22/37. Rada města schvaluje předání majetku zřizovatelem, městem Česká Třebová, Staré náměstí 78, 560 02 Česká Třebová, IČ 278653, své organizační složce - jednotce SDH města Česká Třebová – Skuhrov, do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití, v textu dle předloženého návrhu. č. 863 Rada města schvaluje předání majetku zřizovatelem, městem Česká Třebová, Staré Náměstí 78, 560 02 Česká Třebová, IČ 278653, své organizační složce - jednotce SDH města Česká Třebová – Lhotka, do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití, v textu dle předloženého návrhu. č. 864 Rada města schvaluje proplacení ušlého výdělku panu T. P. dle §29, odst.1. písm. f) zákona 133/1985 Sb. o požární ochraně, z rozpočtu města Česká Třebová, Staré Náměstí 78, 560 02 Česká Třebová, IČ 278653, v textu dle předloženého návrhu. Rada města schvaluje proplacení ušlého výdělku panu P. K. dle §29, odst.1. písm. f) zákona 133/1985 Sb. o požární ochraně, z rozpočtu města Česká Třebová, Staré náměstí 78, 560 02 Česká Třebová, IČ 278653, v textu dle předloženého návrhu. Rada města schvaluje program jednání ustavujícího zasedání Zastupitelstva města Česká Třebová svolaného na 10. listopadu 2010, v textu dle předloženého návrhu. Zodpovídá: p. Zedník Rada města na základě Směrnice pro zadávání zakázek Městem Česká Třebová ze dne 01.07.2009 a Protokolu hodnotící komise ze dne 02.11.2010 schvaluje uzavření smluvního vztahu na kompletní zpracování „Ročenky Českotřebovsko“ pro období roku 2011, 2012, 2013 a 2014 se společností TRIBOVIA, o.s., Klácelova 9, 560 02 Česká Třebová, IČ 265 75 701, za nejvýše přípustnou cenu ve výši 296.000,- Kč včetně DPH. č. 868 Rada města na základě zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, § 102, odst. 2 písm. b) schvaluje vyplacení mimořádných odměn za práci v II. pololetí roku 2010 ředitelům příspěvkových organizací města – Městské knihovny, Městského muzea, Kulturního centra a Sociálních služeb, dle předloženého seznamu. Rada města, ve výkonu funkce valné hromady společnosti Eko Bi s. r. o., souhlasí s pořízením nového sněžného pásového vozidla (rolby) včetně technického příslušenství v ceně do 6 mil. Kč. vz. Ing. Jaromíra Žáčková

http://www.levnebydleni.cz/?section=21&cat=11&pg=1&pg=3

Martina (22.08.2017 13:31:29) Dobrý den mamžel dostal od rodičů dům a chtěl by polovinu přepsat na mně jak to udělat. Děkuji reagovat na příspěvek od "Martina" © Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (23.08.2017 16:04:19) Vážená paní Martino,situaci, kdy je nemovitost ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, je možné řešit prostřednictvím darovací smlouvy. V takovém případě bude následně darovaný majetek Vaším výlučným jměním a nebude tvořit součást SJM. Další možností je také smluvní rozšíření SJM o předmětnou nemovitost, která by poté celá spadala do Vašeho SJM. V případě jakýchkoliv dalších dotazů se, prosím, neváhejte obrátit na naši kancelář. S přáním pěkného dne, Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát reagovat na příspěvek od "© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o." Pavlína Filipi (18.08.2017 11:50:15) Dobrý den. Stavíme si nový rodinný domek v řadové zástavbě. Kolem našeho pozemku jsou jiné parcely. Samozřejmě na stavbu plotu máme povolení a domluvili jsme se se sousedy o tom, jak bude plot vypadat. Chtěla bych vědět, jak je to s financováním plotu, který si chceme kolem domu postavit. Která část plotu patří k domu, kterou máme hradit my, kterou by měl hradit soused. Případně existuje nějaká vyhláška, která to určuje? Děkuji za odpověď. S pozdravem Mgr. Pavlína Filipi. reagovat na příspěvek od "Pavlína Filipi" © Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (18.08.2017 12:45:29) Vážená paní Filipi, dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, konkrétně ustanovení § 1024 v současnosti platí, že ploty mezi sousedními pozemky jsou společné. Obecně byste je tedy měli financovat s vlastníky sousedních pozemků společně. Pokud je plot dvojitý, poté si každý vlastník spravuje svůj plot samostatně. Žádná vyhláška v podobné věci v současnosti neexistuje. Vlastnictví a další povinnosti k plotům lze také dohodnout smluvně, navrhuji tedy zkusit se na věci dohodnout s vlastníky sousedních pozemků. V případě, že byste ve věci potřebovala více poradit, neváhejte se obrátit na naši kancelář. S pozdravem, Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát Rebhanova (17.08.2017 21:16:49) Dobrý den,mám dotaz. Prodávám dům, máme zájemce kteří si v rk zaatily už zálohu. Kolik mám času JA jako majitel na vystěhování? Bere se to až od přepsání peněz? Je to dáno ze zákona? Děkuji reagovat na příspěvek od "Rebhanova" © Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (18.08.2017 12:44:27) Vážená paní Rebhanová, ustanovení o předání nemovitosti by měl řešit kupní smlouva týkající se Vaší nemovitosti. Ze zákona žádná lhůta nevyplývá, ale standardně by k předání mělo dojít po zapsání nového vlastníka do katastru nemovitostí a uvolnění peněz prodávajícímu, tedy Vám. Doporučuji se s novým vlastníkem pokusit na předání domluvit tak, aby termín vyhovoval zájmům obou stran. Mějte hezký den, Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát Michaela (15.08.2017 08:26:07) Dobrý den,chtěla bych se zeptat,s manželem jsme spolu byli 10 let a rekonstruovali jeho byt,nyní spolu už nejsme a já bych chtěla,aby mi zaplatil polovinu nákladů z celkové rekonstrukce.Manžel má ale názor,že nevyplatí celou polovinu,že srazí třetinu dolů,že jsem to užívala.Můj dotaz je,jestli mám nárok na cenu,když se to pořizovalo nebo má pravdu on.Děkuji za odpověď. reagovat na příspěvek od "Michaela" © Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (18.08.2017 12:41:50) Vážená paní Paroubková, pakliže s manželem nejste rozvedeni, je možné sjednat si manželský majetkový režim smluvně dle § 716 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pro přípravu této smlouvy doporučuji navštívit právníka. Pokud nebude možné s manželem dosáhnout domluvy, jedinou cestou, jak se domoci Vašich prostředků bude nejspíše cesta soudní. Soud může dle § 728 občanského zákoníku v některých případech rozhodnout, jak spravovat společné jmění. Pokud by došlo k rozvodu, dané hodnoty byste museli s manželem řešit v rámci vypořádání SJM dohodou, nebo by ji řešil soud. Neváhejte se na nás obrátit v případě nutnosti dalších konzultací. Hezký den, Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát Lenka (14.08.2017 12:12:55) Dobrý en, ráda byh se zeptala na situaci, ve které se nachází můj nynější přítel. Rozvádí se s manželkou. Před koupí bytu si vyřídil hypotéku na byt, který byl koupený až po svabě. Na koupi bytu použil i půjčené peníze od rodičů cca 800tis. Některé peníze byly před svatbou některé až po svatbě. Celé 10-tileté manželství splácel hypotéku ze svých peněz. Spadá byt do SJM, když koupil byt ze svých vlastních prostředků (hypotéka jen na něj a peníze od rodičů) nebo byt případně i hypotéka spadá do SJM? Hypoéku začal čerpat až po svatbě, kdy došlo ke koupibytu. Moc děkuji za odpověď. reagovat na příspěvek od "Lenka" © Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (18.08.2017 12:40:18) Vážená paní Winterová, při vypořádání společného jmění manželů při rozvodu je ošetřován majetek, který byl nabyt za dobu trvání manželství. Z toho, jak situaci popisujete, tak nejspíš půjde i o předmětný byt a to i přesto, že na jeho nákup byly použity prostředky získané pouze jedním z manželů. SJM lze vypořádat dohodou, kdy se rozvádějící se manželé dohodnou, jak budou majetky vypořádány, nebo rozhodnutím soudu, který sám posoudí danou situaci a majetek rozdělí. Hypotéka je sice psaná na Vašeho přítele, ovšem splácel ji ze své mzdy za doby trvání manželství, přičemž mzdy obou manželů spadají do SJM. Manželka tak může požadovat to, co bylo ze SJM použito na splácení této hypotéky - tedy mohla by požadovat poměrnou část těchto splátek použitých na zaplacení hypotéky Vašeho přítele. Co se týče darovaných 800 tisíc, částka je v režimu darovacím, tedy by nebyla součástí SJM, ovšem byla vložena do koupě bytu, který do SJM spadá. Lze tedy shrnout, že byt sice v SJM obsažený je, ovšem manželé, respektive jejich právní zástupci a nebo posléze soud, bude posuzovat, jakým způsobem byl tento financován a posléze bude určeno, jak bude konečné vypořádání vypadat. Nepůjde nejspíš o jednoduchou kalkulaci a situaci je poměrně těžké takto vyhodnotit. V případě nutnosti odbornější asistence, se neváhejte obrátit na naši kancelář. S pozdravem, Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát. jana (04.08.2017 12:37:26) Dobrý den, máme spor se sousedem a ten nyní využil dne, kdy jsme byli v práci a vytrhl jeden plotový dílec. Je to jeho plot.Mě jde o to,že my máme psi a tímto vlastně nebyli zabezpečení, mohli utéct,pokousat kohokoli.My jsme povonni si psi zabezpečit, ale jak, když jsme v práci.Soused nám nedal předem vědět, byla to zase jedna z jeho záškodnických akcí.Jde mi o to jestli má povinnost nás předem informovat o tom, že bude opravovat plot/jak všude tvrdí/, do dneška se nic s plotem nedělá. moc děkuji za radu Jana © Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (09.08.2017 15:39:38) Vážená paní Jano, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník stanovuje vyvratitelnou právní domněnku spoluvlastnictví rozhrady mezi pozemky tam, kde není zřejmé, kterému z vlastníků sousedních pozemků svědčí vlastnické právo. Jak ale říkáte, ve Vašem případě je nejspíše historicky dohodnuto, že plot je ve vlastnictví souseda. Vlastník plotu sice není povinen plot obnovovat, musí jej však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem poškození sousedovi škoda. Útěk psů by se v tomto případě dal považovat za škodu, která by Vám mohla hrozit. Bylo by tedy vhodné souseda na jeho povinnosti upozornit a poté se popřípadě obrátit na soud. V případě, kdy už by plot byl prakticky neexistující, je možné, aby na Váš návrh soud uložil vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu Vašeho vlastnického práva. V případě nutnosti další konzultace se neváhejte na naši kancelář obrátit. S pozdravem, Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát.

https://ppropo.mpsv.cz/judikatns21cdo52852016

Judikát NS 21 Cdo 5285/2016 - Příručka pro personální agendu a odměňování zaměstnanců 21 Cdo 5285/2016 ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.5285.2016.1 § 4b odst. 1 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2012 § 52 písm. c) předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2012 § 67 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2012 § 331 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2012 § 100 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31.08.2012 § 107 obč. zák. ve znění do 31.08.2012 § 451 obč. zák. ve znění do 31.08.2012 21 Cdo 5285/2016-85 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobce Českého vysokého učení technického v Praze se sídlem v Praze 6 - Dejvicích, Zikova č. 1903/4, IČO 68407700, zastoupeného JUDr. Martinem Mikyskou, advokátem se sídlem v Malé Skále č. 397, proti žalované J. W., zastoupené JUDr. Petrem Topinkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Spálená č. 97/29, o 101 523 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 7 C 172/2015, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. dubna 2016 č. j. 23 Co 105/2016-63, takto: Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu Praha – západ dne 10. 7. 2015 domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci 101 523 Kč se „zákonným úrokem z prodlení běžícím od 10. května 2014 do zaplacení“. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná dne 23. 4. 2012 obdržela od žalobce výpověď z pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce, na základě které jí žalobce při výplatě mzdy za měsíc červen 2012 vyplatil odstupné (ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku) v částce 101 523 Kč. Výpověď z pracovního poměru byla následně rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 1. 2014 sp. zn. 8 C 115/2012 „prohlášena“ za neplatnou a pracovní poměr žalované skončil na základě výpovědi z její strany, kterou doručila žalobci dne 29. 6. 2015. Žalobce se proto domáhal vrácení odstupného, které žalované na základě neplatné výpovědi z pracovního poměru vyplatil. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Považuje za nezbytné, aby dovolací soud jinak posoudil „klíčovou právní otázku“ vyřešenou odvolacím soudem, tj. otázku běhu promlčecí lhůty, neboť odvolací soud pominul závaznou právní úpravu obsaženou v ustanovení § 331 zákoníku práce, která stanoví běh tříleté promlčecí lhůty ode dne výplaty vyplacených částek. Dovolatelka má za to, že tato právní úprava je kogentní a nelze se od ní odchýlit a výkladem počátek běhu promlčecí lhůty oddalovat za „zákonem stanovený termín“; navíc se jedná o úpravu, která je ve vztahu k obecné úpravě obsažené v občanském zákoníku speciální. V posuzovaném případě uplynula jak objektivní promlčecí lhůta (počítaná od vzniku bezdůvodného obohacení), tak subjektivní promlčecí lhůta (počítaná od okamžiku, kdy se „poškozený“ dozvěděl o vzniku bezdůvodného obohacení a o tom, „na čí úkor vzniklo“); subjektivní lhůta uplynula dne 7. 1. 2015, kdy uplynuly dva roky ode dne, co se žalobce dozvěděl o podání žaloby na neplatnost výpovědi z pracovního poměru. Odvolacím soudem zmiňovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2007 sp. zn. 21 Cdo 2426/2006 (správně sp. zn. 21 Cdo 2423/2006) a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 8. 2009 sp. zn. 21 Cdo 3207/2008 na posuzovaný případ, na který se vztahuje speciální úprava ustanovení § 331 zákoníku práce, nedopadají, neboť řeší otázku promlčení nároku na náhradu škody. Závěr odvolacího soudu o počátku běhu promlčecí lhůty od právní moci rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 1. 2014 č. j. 8 C 115/2012-50 je proto podle dovolatelky nesprávný. Žalovaná navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje, popřípadě aby jej zrušil. Z hlediska skutkového stavu bylo soudy zjištěno (správnost skutkových zjištění soudů přezkumu dovolacího soudu – jak vyplývá z ustanovení § 241a odst. 1 a § 242 odst. 3 věty první o. s. ř. - nepodléhá), že žalované (zaměstnankyni), která u žalobce (zaměstnavatele) pracovala jako vedoucí oddělení vnějších vztahů, byla dopisem žalobce ze dne 20. 4. 2012 dána výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodu nadbytečnosti; výpověď byla žalované doručena dne 23. 4. 2012. Na základě této výpovědi žalobce vyplatil žalované na odstupném ve výši trojnásobku průměrného výdělku částku 101 523 Kč, která byla na bankovní účet žalované připsána dne 4. 7. 2012. Na základě žaloby podané žalovanou dne 27. 8. 2012 u Obvodního soudu pro Prahu 6 bylo rozsudkem tohoto obvodního soudu ze dne 23. 1. 2014 č. j. 8 C 115/2012-50 rozhodnuto o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 20. 4. 2012 (rozsudek nabyl právní moci). Dopisem ze dne 26. 6. 2015, doručeným žalobci dne 29. 6. 2015, žalovaná přistoupila k výpovědi z pracovního poměru účastníků, který na základě této výpovědi skončil dne 31. 8. 2015. Vyplacené odstupné žalovaná žalobci nevrátila. Z uvedeného (mimo jiné) vyplývá, že zaměstnavatel nebo zaměstnanec, který se v pracovněprávních vztazích bezdůvodně obohatil na úkor druhé smluvní strany základních pracovněprávních vztahů, musí obohacení vydat. V pracovněprávních vztazích je ovšem povinnost vydat bezdůvodné obohacení modifikována tehdy, je-li obohaceným zaměstnanec, který by měl vrátit zaměstnavateli neprávem vyplacené částky; v tomto případě musí bezdůvodné obohacení vydat zaměstnavateli, jen jestliže věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, přijal-li však plnění v „dobré víře“ (protože nevěděl a ani nemohl z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené), smí si je ponechat. To, zda zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, je věcí konkrétního posouzení každého jednotlivého případu; rozhodné skutečnosti v tomto směru je povinen tvrdit a za řízení prokázat zaměstnavatel. Zaměstnanec má právo na odstupné podle ustanovení § 67 odst. 1 zák. práce - nejedná-li se o případ uvedený v ustanovení § 339a a 345a zák. práce - jen tehdy, jestliže s ním zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr výpovědí danou podle ustanovení § 52 písm. a) až c) zák. práce nebo dohodou uzavřenou z týchž důvodů a jestliže pracovní poměr na základě těchto právních úkonů opravdu skončil. Ukáže-li se, že pracovní poměr účastníků přes podanou výpověď z pracovního poměru nebo uzavřenou dohodu o rozvázání pracovního poměru dále trvá (například proto, že pravomocným rozhodnutím soudu byla určena neplatnost výpovědi z pracovního poměru nebo dohody o rozvázání pracovního poměru a zaměstnanec trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, nebo proto, že zaměstnavatel výpověď z pracovního poměru se souhlasem zaměstnance odvolal), z ustanovení § 67 odst. 1 zák. práce vyplývá, že zaměstnanci odstupné nenáleží, neboť zaměstnanec svou dosavadní práci nepozbyl, a není proto ani potřebné mu kompenzovat jednorázovým peněžitým příspěvkem jeho ztrátu (poskytovat plnění určené ke zmírnění následků organizačních změn provedených zaměstnavatelem na jeho sociální situaci). Zaměstnanec, který za této situace přijal odstupné, které mu zaměstnavatel (v souladu se zákonem) vyplatil v nejbližším výplatním termínu určeném pro výplatu mzdy po dni, k němuž měl pracovní poměr účastníků skončit, nebo v den skončení pracovního poměru, je povinen přijaté plnění z důvodu vydání bezdůvodného obohacení zaměstnavateli vrátit, neboť věděl nebo z okolností musel předpokládat, že jde o částky neprávem vyplacené, šlo-li o odstupné, na něž nemá nárok proto, že pracovní poměr účastníků podle podané výpovědi z pracovního poměru nebo uzavřené dohody o rozvázání pracovního poměru neskončil a dále trvá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2003 sp. zn. 21 Cdo 304/2003, uveřejněný pod č. 28 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004).

http://inter2.posunemevasvys.cz/pro-verejnost/vyber-odmen/

Výběr odměn – Intergram Výběr odměn 4works 2018-11-09T10:33:27+00:00 Uživatelem výkonů a záznamů jejich sdělováním veřejnosti jsou ty právnické nebo fyzické osoby, které při provozování své činnosti zpřístupňují výkony a záznamy veřejnosti, tj. např. pořadatel produkce, při níž k zpřístupnění výkonů a záznamů dochází. Podle ustanovení § 71 odst. 1 a 2 písm. g) a § 76 odst. 1 a 2 písm. e), resp. i § 80 odst. 1 a 2 písm. e) autorského zákona nelze bez předchozího uděleného oprávnění výkonných umělců a výrobců záznamů užít jejich umělecké výkony a záznamy jejich sdělováním veřejnosti. Vždy, pokud nejde o užití pro osobní potřebu. Podle § 71, § 76 a § 80 zákona č. 121/2000 Sb. v platném znění (autorský zákon) nelze bez předchozího udělení oprávnění výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů užít jejich umělecké výkony a záznamy mimo případy výjimek uvedené v § 30 až 39 autorského zákona. Za udělení oprávnění k výkonu práva užít umělecké výkony a záznamy se uživatel zavazuje uhradit výkonným umělcům a výrobcům v souladu s platným znění zákona odměnu. Tento souhlas musí mít každý uživatel, především pak uživatel – pořadatel tzv. veřejné produkce, zejména: při pořádání diskoték nebo jiných tanečních či hudebních formách zábavy, na nichž jsou užívány zaznamenané výkony výkonných umělců při sdělování výkonů a záznamů veřejnosti prostřednictvím magnetofonu, CD přehrávače, videa, DVD přehrávače, multimediálního PC, rozhlasového nebo televizního přijímače, hudební skříně (jukeboxu) apod. v prostorách přístupných veřejnosti, např. v restauracích, v hotelích a ostatních ubytovacích zařízeních, v obchodech, na sportovních stadionech, na plovárnách, v tělocvičnách apod. při vysílání výkonů a záznamů v rozhlase nebo televizi (nejde-li o užití podle § 72 autorského zákona). Výkony umělců a jejich záznamy jsou chráněny 50 let od roku, kdy byl záznam výkonu pořízen nebo zveřejněn. Užití výkonů a záznamů bez souhlasu umělců a výrobců je porušením autorského zákona se všemi právními důsledky. Vybíráme odměny především: za užití zvukových záznamů vydaných k obchodním účelům jejich televizním a rozhlasovým vysíláním a jeho přenosem kabelovým přenosem výkonů a záznamů za rozmnožování pro osobní potřebu (od výrobců, dovozců a příjemců zařízení sloužících k pořizování rozmnoženin a nosičů takových rozmnoženin výkonů a záznamů).

http://www.euroekonom.cz/clanek-okresni-soud-ve-zdaru-nad-sazavou-formulare-ke-stazeni-7414287

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - Formuláře ke stažení | Euroekonom.cz Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - Formuláře ke stažení Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - Centrální evidence exekucí Okresní soud ve Vyškově - vyhláška 442/2006 Sb. Okresní soud ve Vyškově - Příjem elektronických podání – dle nařízení vlády 495/2004 sb. Okresní soud ve Vyškově - Pracovní nabídky Okresní soud ve Vyškově - Pracovní doba Okresní soud ve Vyškově - Orientační tabule OS Vyškov Okresní soud ve Vyškově - kontakty Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - Informace pro osoby se zdravotním postižením Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - Informační centrum Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - Interní protikorupční program Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - kontakty Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - Orientační tabule soudu Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - Rozvrh práce Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - Spořič obrazovky Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou - vyhláška 442/2006 Sb. a96d2 abf0f 0f9a3 e2134 a019f b75dc c3a6f 54d67 67cf3 bf4f2 3da23 d12d7 937d7 d50b4 a154e 4c640 b0c7f 8e7e1 f8dbe 16fa8 a9b78 05963 fc40c 3af5e 1c9fe f468c f1d06 77ad4 19fc1 4deb3 e9f9b ee926 45b4b 8c3b4 78393 67f28 e71b1 7de69 2c292 ff5ec cd857 cb07e 464a1 5b1ac 7ffc3 81f8d ef865 c3c42 13215 ed551 69e7b 3b74c e3658 bb5dd d20d2 6345f c5dd2 15e33 422ce a8da8 4105c df81c d29a3 c3e86 ecf52 1f976 be0bc 8eff8 73be1 326c4 f2dc5 42623 ab894 fbb30 c50eb b2c84 6e94e 37bf4 d1052 458f4 8cc8e 6cb7d 46a51 d1615 500b2 e7c52 07149 57784 29c86 a4d50 baca3 5b38c 8162c ef13c 02caa e10ad b46e8 3b7e6 2827f 9fc9a 23d08 6c436 f6b11 f2d54 e0847 74a27 a5153 78969 7a293 e0b12 1fe71 ea9aa 68231 f07cd e29a9 b9cfb 9cc83 89e73 a9be4 cab31 24cec 4211e c6ffb 7e7ca 2f693 87480 9b601 543a7 e4aae bc7a1 bfc09 4514b 85bfc b467d 7e488 f4e5e be5fd 4b99f 0a092 7fb80 a978c f48b0 879d1 e8d77 5a773 68bdc de9fb a3fb3 63df6 54760 11436 71924 13bfc c98e3 022bf 370a2 483cf d3817 7eb6f 80f66 6ef65 1a3de 58a99 84a79 b4c81 8661f 27082 986af 09697 f329a 900e2 f135e f04ec b0ded be213 fe3e7 16981 1c0e5 b1636 f633a 83921 12c38 ff986 a4f52 deacf efeb4 1d6ef 9a80d 7d77f d0bc3 d844b 7337e f344e 890eb 7511f b0a20 7f6e3 69257 6ac08 ac7cd be3bc 3d98f 85c8c 8e9c9 5d431 021d3 00a1a 35a28 84d53 238bb e69a7 376a9 30910 f94a5 11d06 b0cc3 a0a14 91dc2 44958 6b02b e1876 e93ca 6d484 4a157 ee5cc e5df6 7e8ee 6e26e 6af83 92c88 e6849 948f8 86a55 6f3db 304c7 179d3 2aa2a c8dd5 98d82 474b2 0490a 96716 03574 f0856 27782 4aa7d 73a99 31852 641b8 48e21 9f5af 4a0dc 46f1a a05a5 20fa1 5adc2 676b8 bc911 82923 f6ec0 b914f ec849 4b385 d4eb4 73bbb 3ac8f a543e 1473f e8ea6 4f33d 93c22 e9e93 74859 2e656 51af7 50b91 398d8 6eb31 ad916 63d23 f1174 fbcc7 be3ee 5647c e66af 21fd2 67414 8c82a b94d3 e6acb a48f3 44827 5f440 577ed 1458d 2d34a 0b23c 0f0e0 658df cc819 8dfcc 200cd 819e6 8ea91 9c3aa 64e53 b6d71 06742 8f7be c81f1 7f702 c7029 9165a a1a63 855b2 33941 a04c5 69731 c221d e8a36 5d7c0 0a99a 10f49 97ffc f8a17 6c3da a2c60 e34ec 1a368 e7b50 0c3b8 8b418 54ec9 9c2a7 5569c ef9aa f3603 05479 06684 d9b12 1d59e b5df5 96b59 53297 c7305 7effc 02202 9d5db e1b42 35e5d 6b6a9 2d688 1e226 ac7fc 9d242 66d5f 263ae 8805c dab7c 54a70 ee88d 08480 050c7 ed1fb 4d3c2 55c70 afb11 0ca9f 26408 bed4c c3c8f 22442 b88cd 42054 c7df5 faa7d f088b 216c1 4052e c75e0 c3307 59714 6f92c 95a24 b8fb8 31ff6 5d301 1f44c 098bb ae46f d3472 cbec6 01e05 7126e 06ee3 41d94 0d518 fd583 53c00 28af7 cf23a da8af c454b 17a64 62114 819b2 9669d 7dccd f313a 26940 a82fb a5edc 0bcd1 e3032 d9e66 a51dc 2eb51 10220 61077 a1d1b 73f85 67257 ced59 aec39 8ec13 269a1 97572 a2cab 88186 748d6 3354d 22b59 fc5c9 89a28 684d0 db3f3 4e639 99fc5 70bd3 94cf4 e708e 92341 a5bc3 1f066 a2efa e81e7 cbc79 a0daf ad40a 20468 96ca0 3811b 3d321 201f7 5ce66 2f547 1f9ac 143f4 fb5f9 fd02b aa324 9b60a d2a36 e5044 bd3ed 166ff e585d 4665f cc021 13420 71d4a 16d10 9e20e 52c48 52cd3 80a20 a8901 50bb7 9ef8c aecd1 2945e d7d13 2f708 2f283 f634d 6eb0a 6ce29 25ef2 df89d 53273 5cdd8 cdde4 16638 2a1bc 85df9 a9945 a0ecb c706d d465b 1c865 2a112 da196 3e547 27176 a5551 deba6 da8b0 98b77 80a01 2742c 42e1a fa72a 1f626 d346f 6f189 138c0 56692 f971d 30736 33523 2b1b7 e2a2d ee23e 10994 d1fe0 bee22 f2159 775cc a9752 eddf4 94828 f4d52 86a00 51e65 c2298 f04a8 9bdac ab81f d8ffc c4bb8 5e774 99d38 09401 299e8 f096c a7e26 36db2 cec5b cbaf8 e5a40 0d9a9 5a4a0 b8678 0d419 9b37a 2543c 1efe1 b6ae1 95168 e2563 c4ba5 f3b6e 8ca06 7b597 40178 dbe43 b201c 6607c f4e98 f44dc 43824 8c9e3 627af 7c063 0f9c1 7f543 ab317 a4dd8 28290 54fdf d7531 e01d1 d5e30 bb7b4 1358f cfc3a c874e 6622f b72cf 86cb0 70c6d 8da9f b0eb4 4f4b5 fe3ec a2217 e9a2c a613d b80e0 947bf b25d0 baff4 057c5 8af2f 4aa50 1e6d7 c123e cec8d 18023 81fbc 70255 cefa3 75a25 c9d03 387fa 0ced8 763dd 5406d ec8da 84e88 4b5c1 a3440 a702b 0143e 0f6e9 7dc0a 71e9c f9870 59432 c5f6f 3b074 3be24 74dd9 a0e0b c5532 59bc1 5f129 31498 0126d a7187 e8d05 77db0 f5e7c b2c50 99aef 737d3 116e6 16364 6ce7b 42be6 3a21c 717da d2ab1 b9103 1f4c8 94fac 784fc 146c5 76397 0fa9a 94b88 c5ef6 8134a a138a 1418f 9102c 18374 11331 c05ca ab600 2b6a5 a3adb 560ec 21ed7 bbcb1 66a63 7d70a 26829 5ba1d e6185 509a1 7a0ae 94e0b 7f1c4 65dda c3548 a652b 120ca 7f795 da22f 93a76 258e4 d071f 195dc 41f32 23441 a4e20 2fca6 7953a a9147 49f52 a53b1 ffc39 2e184 6237f 1f07e 7194e c2c82 8252b 673f7 8fd0a 36bdc ba0e8 85090 c3257 07c5f 83ee0 6beee e1799 99afb 4828e e655e bf736 c3b77 83c5b 61b7d 64d4a 29a1a 9e594 e1a4e e3bc1 ca25a 05e94 ab2a3 81672 ac05c a44fb d4d7f f3b5f e8aa5 7a89c d74b9 87e91 67181 acb6b dfcd0 cca46 c5ae1 049a2 144bf 04987 f0a18 82b65 d9fe0 30996 b9206 43763 3d5f2 02d06 5b266 a03c2 a11cc 5d365 500b8 7f77a 88d1c baefa 68f93 df79c b639d 045bb 931d4 895c2 2cba3 c7d44 3bf35 746a9 5ac4b 1f0d9 ce10a 00e7c 8d0e5 6b819 ab29f 9862f dfe11 96b4c badfb b487a fcf9d 6b735 c7c8b f7a01 e4698 3f451 67467 d3d7f 047c0 934b4 bc8e7

http://kraken.slv.cz/KSPH65INS762/2016

KSPH 65 INS 762/2016 NEJVYŠŠÍ SOUD CESKE REPUBLIKY KSPH 65 INS 762/2016 29 NSCR 13/2018-A-80 Nejvyšší soud České republiky rozhodl V senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové V insolvenční věci dlužnice Boženy Trmalově, narozené 22. února 1965, bytem V Nehvizdech, Na Příštipku 54, PSČ 250 81, zastoupené opatrovníkem Mgr. Josefem J aníkem, advokátem, se sídlem V Brandýse nad Labem Staré Boleslavi, Sídliště BSS 1342, PSČ 250 01, vedené u Kraj ského soudu V Praze pod sp. zn. KSPH 65 INS 762/2016, o insolvenčním návrhu věřitele BIDDING s. r. o., se sídlem V Praze 5, Náměstí 14. října 1307/2, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 29043972, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Homolkou, advokátem, se sídlem V Jihlavě, Palackého 5001/1, PSČ 586 01, o dovolání dlužnice proti usnesení Vrchního soudu V Praze ze dne 8. září 2017, č. j. KSPH 65 INS 762/2016, 2 VSPH 628/2017-A-70, takto: Usnesením ze dne 20. ledna 2017, č. j.-A-39, rozhodl Krajský soud V Praze (dále jen insolvenční soud ) o insolvenčním návrhu věřitele BIDDING s. r. o., tak, že (mimo jiné) zjistil úpadek dlužnice Boženy Trmalové (bod 1. výroku) a prohlásil konkurs na její majetek (bod 111. výroku). K odvolání dlužníka Vrchní soud V Praze V záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení insolvenčního soudu V bodech I. a III. výroku. Proti usnesení odvolacího soudu podala dlužnice dovolání, jehož přípustnost vymezuje na základě % 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), argumentem, že se odvolací soud V otázce zastoupení účastníka opatrovníkem odchýlil od ustálené praxe dovolacího soudu. Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení Věci, a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a Věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. Dovolání dlužnice, jež může být přípustné jen podle 5 237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených V 5 238 o. s. ř., odmítl Nejvyšší soud podle % 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. jako nepřípustné. Učinil tak proto, že jedinou dovolací námitkou, spočívající na argumentaci, že dlužnici měl být vzhledem k jejímu špatnému zdravotnímu stavu již V řízení před insolvenčním soudem ustanoven opatrovník podle 5 29 odst. 3 o. s. ř. (k čemuž však nedošlo), a toto pochybení nenapravil ani odvolací soud, dlužnice ve skutečnosti namítá, že jí byla odňata možnost jednat před (insolvenčním) soudem. Takovou námitkou dlužnice vystihuje (z obsahového hlediska) tzv. zmatečnostní vadu řízení podle 5 229 odst. 3 o. s. ř. Tato vada ale není způsobilým dovolacím důvodem (k jejímu prověření slouží žaloba pro zmatečnost) apro její posouzení proto nelze připustit dovolání. K tomu srov. již usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. 29 Odo 523/2002, uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (které je-stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže-dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu), jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sen.zn. 29 NSČR 84/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2015, sp. zn. 26 Cdo 5120/2014. Pro úplnost zbývá dodat (k návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí), že 5 243 o. s. ř. V insolvenčním řízení nelze aplikovat (viz 5 90 insolvenčního zákona). S přihlédnutím k době vydání napadeného usnesení je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném do 29. září 2017 (článek 11, bod 2., části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/ 1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

https://esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=1996s147

147/1996 Sb. - Zákon o rostlinolékařské péči a změnách… | Esipa.cz 147/1996 Sb.Zákon o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů Rozeslána dne: 31. května 1996 Autor předpisu: Parlament Přijato: 24. dubna 1996 Nabývá účinnosti: 1. ledna 1997 Platnost předpisu: Zrušen předpisem 326/2004 Sb. Pozbývá platnosti: 31. května 2004 Tento zákon stanoví oprávnění a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti rostlinolékařské péče, upravuje ochranu státního území před zavlečením a rozšiřováním karanténních škodlivých organismů, stanoví orgány státní správy na úseku rostlinolékařské péče a jejich působnost a sankce za porušování stanovených povinností. (1) Rostlinolékařská péče je souhrnem právních, technických, organizačních a odborných opatření za účelem uchování zdraví rostlin. (2) Rostlinami jsou celé rostliny způsobilé k růstu nebo rozmnožování nebo tyto jejich části: plody v botanickém smyslu s výjimkou hluboce zmrazených; zelenina s výjimkou hluboce zmrazené; hlízy, cibule, oddenky a jiné vegetativní části rostlin sloužící k rozmnožování; řezané květiny; uříznuté stromky s listy; kultury rostlinných pletiv; semena v botanickém smyslu s výjimkou těch, která nejsou určena k pěstování. (3) Rostlinnými produkty jsou produkty rostlinného původu a části rostlin nezpracované nebo zpracované jednoduchým způsobem, např. sušením nebo mechanicky, pokud nejsou rostlinami; dřevo je rostlinným produktem, pokud má zachován alespoň zčásti přirozený oblý povrch nebo je ve formě dřevního odpadu. ODDÍL II - ODBORNÁ ZPŮSOBILOST NA ÚSEKU ROSTLINOLÉKAŘSKÉ PÉČE ODDÍL III - ROSTLINOLÉKAŘSKÝ DOZOR ODDÍL IV - OCHRANA PROTI ZAVLÉKÁNÍ ŠKODLIVÝCH ORGANISMŮ PŘI DOVOZU, PRŮVOZU A VÝVOZU ZÁSILEK (VNĚJŠÍ KARANTÉNA) § 11 - Dovoz a průvoz § 13 - Vývoz ODDÍL V - OCHRANA PROTI ROZŠIŘOVÁNÍ ŠKODLIVÝCH ORGANISMŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY (VNITŘNÍ KARANTÉNA) ODDÍL VI - MIMOŘÁDNÁ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ OPATŘENÍ § 16 - Náhrada majetkové újmy vzniklé v souvislosti s uložením mimořádných rostlinolékařských opatření ODDÍL VII - PŘÍPRAVKY § 17 - Registrování přípravků § 20 - Použití údajů o přípravku, které byly předloženy jiným žadatelem o registraci § 25 - Použití neregistrovaných přípravků § 30 - Ochrana včel, zvěře a ryb při používání přípravků § 36 - Kontrolní testování § 42 - Okresní úřady ODDÍL XII - SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

http://kraken.slv.cz/23Cdo1425/2011

23 Cdo 1425/2011 Dotčené předpisy: § 447 obch. zák., § 450 obch. zák. Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobkyně JESDREV Jeseník, a.s. , se sídlem Jeseník, Lipovská 19, PSČ 790 01, identifikační číslo osoby 45192481, proti žalované Hohmann Herstellungs und Vertriebsgesellschaft m.b.H , se sídlem Rödernstrasse 29, 963 17 Kronach, Spolková republika Německo, zastoupené Mgr. Petrem Šívarou, advokátem, se sídlem Brno, Dolní Louky 7, s adresou pro doručování Brno, Mendlovo nám. 1a, o zaplacení 13 275 EUR s příslušenstvím a 19 481 EUR, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 1 Cm 61/2004, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. září 2010, č.j. 14 Cmo 40/2010-162, takto: Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 7. září 2010, č.j. 14 Cmo 40/2010-162, potvrdil výrokem I. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. července 2009, č.j. 1 Cm 61/2004-103, ve výrocích I. a III., kterými bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku 13 275 EUR s 8 % úrokem z prodlení od 1.7.2001 do zaplacení a dále částku 19 481 EUR a náklady řízení; výrokem II. změnil výrok IV. uvedeného rozsudku soudu prvního stupně ohledně výše nákladů řízení vůči České republice a výrokem III. rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se nejprve zabýval odvolací námitkou žalované, že v daném případě neměl být aplikován obchodní zákoník, ale Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (tzv. Vídeňská úmluva). Ztotožnil se se soudem prvního stupně, že v daném případě, kdy se jedná o spor s mezinárodním prvkem, a účastnice jako členky Evropské unie jsou právnické osoby se sídlem vymezeným vnějšími hranicemi Evropské unie, aplikuje se při posouzení mezinárodní příslušnosti a pravomoci soudu k rozhodování sporu Nařízení Rady ES č. 44/2001 ze dne 22.12.2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. nařízení Brusel I.) a že ve věci je dána pravomoc soudů České republiky s tím, že místně příslušným je Krajský soud v Ostravě. Odvolací soud se ztotožnil i se závěrem soudu prvního stupně, že účastnice si v čl. 9 smlouvy ze dne 1.3.2001 výslovně dohodly, že případné závažné spory budou řešeny v České republice podle zákonů platných v České republice, proto bylo namístě aplikovat obchodní zákoník. Odvolací soud z uvedeného ve shodě se soudem prvního stupně dovodil, že účastnice tím vyloučily použití Vídeňské úmluvy. Oba soudy vyšly při právním posouzení věci ze zjištění, že v souladu se smlouvou uzavřenou účastnicemi dne 1.3.2001 pod č. 1/2001 objednala žalovaná objednávkou ze dne 15.5.2001 u žalobkyně 275 kusů skládacích souprav a 50 kusů skládacích stolů v provedení dřevo lakované v barvě RAL 1033. Žalovaná se k přejímce zboží do závodu žalobkyně nedostavila a zboží převzala od dopravce dne 19.6.2001. Dne 20.6.2001 potvrdila žalobkyni převzetí zboží s tím, že vykazuje nedostatky spočívající v odlišných barevných odstínech žluté barvy a že spodní strany stolů a lavic nejsou upraveny a je špatná i montáž stolů a lavic, neboť spodní části nezapadají do západkových zámků. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyně neporušila povinnost dodat zboží v požadované jakosti ohledně barvy zboží, neboť byl dodržen požadavek barvy RAL 1033, avšak jednotná šarže této barvy (odstínu) v objednávce žalovaného vymíněna nebyla. Ostatní tvrzené vady zboží žalovaná neprokázala, když nevylíčila rozhodující skutečnosti ohledně dalších tvrzených vad úplně a ani neoznačila relevantní důkazy k prokázání jejich existence a rozsahu, a to ani po poučení podle § 118a odst. 1 a odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ). Soud považoval za nedostatečně prokázané tvrzení žalované o vadách zboží, pokud žalovaná podle výpovědi svědků zkontrolovala jen část dodaného zboží. Za situace, kdy žalovaná dodané zboží převzala a neprokázala existenci tvrzených vad, odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovodil, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni dohodnutou kupní cenu podle § 450 obchodního zákoníku (dále jen obch. zák. ), neboť si strany ve smlouvě nedohodly, že povinnost žalované zaplatit kupní cenu je vázána na podepsání protokolu o převzetí zboží kupující, jak žalovaná tvrdila. Ve smlouvě bylo podepsání protokolu o převzetí zboží kupující rozhodné podle čl. 7 smlouvy jen pro přechod vlastnického práva a zodpovědnost za vzniklé škody. Podle čl. 4.1. smlouvy, označeného jako místo převzetí zboží , je podpis protokolu o převzetí pouze dokladem prokazujícím převzetí , nikoliv jako předpoklad pro zaplacení kupní ceny. Protože kupující nezaplatila kupní cenu včas, odvolací soud potvrdil i rozhodnutí soudu prvního stupně o přiznání úroků z prodlení podle § 369 odst. 1 obch. zák. od 1.7.2001 s ohledem na dohodnutou splatnost kupní ceny, která nastala dne 28.6.2001. Vzhledem k tomu, že si účastnice ve smlouvě pro případ nezaplacení kupní ceny ve stanoveném termínu sjednaly v souladu s § 544 občanského zákoníku (dále jen obč. zák. ) smluvní pokutu ve výši 0,05 % z celkové ceny dodávky za každý den prodlení a do dne vyhlášení rozsudku byla žalovaná v prodlení se zaplacením kupní ceny od 1.7.2001 do vyhlášení rozsudku celkem 2 935 dnů, odvolací soud potvrdil i vyhovující výrok soudu prvního stupně o přiznání smluvní pokuty žalobkyni ve výši 19 481 EUR. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť se domnívá, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Důvodnost podaného dovolání spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§ 241a písm. 2 odst. b) o. s. ř.] a že řízení je postiženo vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [§ 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Otázky zásadního právního významu spatřuje v následujících otázkách: 1) Zda v případě volby práva pouhým odkazem ve smlouvě na české právo je automaticky vyloučena aplikace Vídeňské úmluvy. 2) Zda v případě, kdy si smluvní strany sjednaly, že předávací protokol podle čl. 4.1. smlouvy slouží jako doklad o dodání zboží, vznikl nárok žalobkyně na zaplacení kupní ceny podle č.l. 3.3. smlouvy, a to vše za situace, kdy žalovaná nebyla včas vyzvána k převzetí zboží. 3) Zda napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, nejsou-li řádně odůvodněna hodnocení důkazů na kterých rozhodnutí spočívá. Dovolatelka má za to, že pro závěr, že věc je třeba posuzovat podle obchodního zákoníku nepostačuje zjištění, že účastnice si dohodly aplikaci českého práva, neboť Vídeňská úmluva je též součástí českého právního řádu, byla-li publikována se Sbírce zákonů pod č. 160/1991 Sb. Žalovaná namítá, že odvolací soud se nevypořádal s její námitkou, že žalobkyně nevyzvala žalovanou k převzetí zboží včas, pouze konstatoval, že žalovaná se k přejímce zboží do závodu žalobkyně nedostavila a tudíž k převzetí zboží došlo předáním k dopravě. Dovolatelka je na rozdíl od odvolacího soudu přesvědčena, že předávací protokol o převzetí zboží byl podle čl. 4.1. smlouvy předpokladem pro zaplacení kupní ceny, a pokud podepsán oběma stranami nebyl, nevzniklo žalobkyni právo na zaplacení kupní ceny. Podle názoru žalované neporušila žádnou zákonnou povinnost, zboží nepřevzala a vady dodaného zboží vytkla včas. Pokud žalobkyně porušila povinnost oznámit žalované, že zboží je připraveno k převzetí, nemůže jít toto porušení povinnosti žalobkyně k tíži žalované. Dovolatelka nesouhlasí ani se skutkovým závěrem, které navíc považuje za nepřezkoumatelné, že stoly a lavice byly nalakovány v požadované barvě. Pokud by tomu tak bylo, nemohlo by dojít k rozdílům v odstínech barvy, jak prokazují předložené fotografie. Žalovaná z uvedených důvodů nesouhlasí se závěrem obou soudů, že je povinna za zboží předané žalobkyní k přepravě zaplatit kupní cenu sjednanou ve smlouvě. Dovolatelka navrhla zrušení napadeného rozsudku odvolacího soudu vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení. Namítá-li žalovaná, že rozhodnutí odvolacího soudu je nepřezkoumatelné, dovolává se tím dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., tedy že řízení je postiženo vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Je však nutno konstatovat, že z důvodu uvedeného v tomto ustanovení může dovolatel napadnout rozhodnutí odvolacího soudu při uvažované přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. jen za předpokladu, že tvrzená vada řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, je bezprostředním důsledkem řešení otázky procesněprávní povahy. O takový případ se ale v dané věci nejedná, jestliže dovolatelka brojí pouze proti konkrétnímu procesnímu postupu soudu, a to že řádně nezdůvodnil své závěry, ke kterým dospěl. Dovolatelkou položená otázka, zda v případě volby práva pouhým odkazem ve smlouvě na české právo je automaticky vyloučena aplikace Vídeňské úmluvy byla řešena odvolacím soudem v souladu s hmotným právem. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, v platném znění, upravující volbu práva, si účastníci smlouvy mohou zvolit právo, jímž se mají řídit jejich vzájemné majetkové vztahy; mohou tak učinit i mlčky, není-li vzhledem k okolnostem o projevené vůli pochybnost. V dané věci, kdy se jedná o právní vztah s mezinárodním prvkem (zahraniční osoba na straně žalované) si strany výslovně sjednaly uzavření závazkového vztahu (kupní smlouvy) podle § 409 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., v platném znění (Obchodní zákoník). Tím, že se účastnice dohodly na aplikaci ustanovení obchodního zákoníku České republiky, zákona č. 513/1991 Sb., v platném znění, tím vyloučily aplikaci Vídeňské úmluvy. Námitka dovolatelky, že účastnice si dohodou o aplikaci zákonů platných v České republice sjednaly automaticky i aplikaci Vídeňské úmluvy, vydané ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 160/1991, jako Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí, není tedy důvodná. Jak výše uvedeno, přípustnost dovolání ve smyslu § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je spjata se závěrem o zásadním právním významu rozhodnutí po stránce právní. Z toho vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních (ať již v rovině procesní nebo z oblasti hmotného práva), jiné otázky (zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění) přípustnost dovolání nezakládají. Při dovolání do potvrzujícího výroku rozsudku odvolacího soudu při možné přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. skutkový stav věci nemůže před dovolacím soudem doznat žádné změny, skutkové zjištění dovolací soud nemůže přezkoumávat a případné nesprávné skutkové zjištění, které mohlo mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nemůže odůvodnit zásadní právní význam rozsudku odvolacího soudu. Skutkovým podkladem rozhodnutí dovolacího soudu mohou být jen ty skutečnosti a důkazy, které účastníci uvedli v nalézacím řízení, jak jsou zachyceny v soudním spise a uvedeny v odůvodnění rozhodnutí. Veškeré námitky dovolatelky směřované ke skutkovému závěru soudu tedy nemohou být předmětem dovolacího přezkumu. Dovolatelkou položenou druhou otázku, zda v případě, kdy si smluvní strany sjednaly, že předávací protokol podle čl. 4.1. smlouvy slouží jako doklad o dodání zboží, vznikl nárok žalobkyně na zaplacení kupní ceny podle č.l. 3.3. smlouvy, a to vše za situace, kdy žalovaná nebyla včas vyzvána k převzetí zboží, nemůže být otázkou zásadního právního významu jednak proto, že je založena na skutkovém tvrzení, že žalovaná nebyla včas vyzvána k převzetí zboží, avšak takové skutkové zjištění, které nelze v rámci dovolacího řízení přezkoumávat, ze skutkového závěru odvolacího soudu nevyplývá, a jednak proto, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu v otázce vzniku nároku na zaplacení kupní ceny nemá ve smyslu ve smyslu § 237 odst. 3 o. s. ř. po právní stránce zásadní význam, neboť odvolací soud uvedenou otázku řešil v souladu s § 447 a § 450 obch., ve znění ke dni uzavření kupní smlouvy. Podle § 450 obch. zák., ve znění ke dni uzavření kupní smlouvy dne 1.3.2001, nevyplývalo-li ze smlouvy něco jiného, byl kupující povinen zaplatit kupní cenu, když prodávající v souladu se smlouvou a tímto zákonem umožnil kupujícímu nakládat se zbožím nebo s doklady umožňujícími kupujícímu nakládat se zbožím. Prodávající mohl činit závislým předání zboží nebo dokladů na zaplacení kupní ceny (odst. 1). Kupující nebyl povinen zaplatit kupní cenu, dokud neměl možnost si zboží prohlédnout, ledaže dohodnutý způsob dodání zboží nebo placení kupní ceny by s tím byly v rozporu (odst. 3). Ze skutkového zjištění odvolacího soudu nevyplývá, jak tvrdí žalovaná, že by si účastnice sjednaly, že právo prodávající na zaplacení kupní ceny a povinnost kupující ji zaplatit vzniká podepsáním protokolu o převzetí zboží či vystavením faktury na základě zápisu o převzetí zboží. Ze skutkového zjištění odvolacího soudu vyplývá, že podle výzvy ze dne 11.6.2011 žalovaná vyzvala žalobkyni dodat ji objednané zboží okamžitě, přičemž zboží bylo k přepravě, zajišťované podle smlouvy a skutkového zjištění soudu prvního stupně žalovanou, jako kupující, předáno žalobkyní dopravci dne 18.6.2001. Žalovaná zboží dne 19.6.2001 od dopravce převzala s výhradou kontroly množství a kvality a podáním ze dne 20.6.2001 oznámila žalobkyni, že dodávka zboží vykazuje vady. Vzhledem k tomu, že podle zjištění obou soudů existenci a rozsah tvrzených vad zboží žalovaná neprokázala, odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně a v souladu s § 450 odst. 1 obch. zák., v rozhodném znění, správně odvodil, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni dohodnutou kupní cenu, jestliže žalovaná zboží převzala, a to za situace, kdy ve smlouvě nebyly stanoveny jinak podmínky vzniku nároku na zaplacení kupní ceny podle dispozitivního ustanovení § 450 obch. zák. (viz § 263 odst. 1 obch. zák.). Řešená otázka tak nezakládá otázku zásadního právního významu. Dovolací soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že dovolání žalované nemá ve smyslu § 237 odst. 3 o. s. ř. po právní stránce zásadní význam, není proto přípustné, a tudíž jej podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

https://www.cnews.cz/amd-hromadna-zaloba-za-architekturu-bulldozer-uspela-mimosoudni-vyrovnani

Mimosoudní vyrovnání žaloby na AMD za procesory Bulldozer - Cnews.cz Domů Byznys Žaloba na AMD za jádra v procesorech Bulldozer uspěla, bude mimosoudní vyrovnání Roku 2015 bylo AMD žalováno za to, že prezentovalo procesory FX jako osmijádra, ač některé jednotky mají sdílené. Stěžovatelé teď dostanou 12,1 milionů $. Krabice procesorů AMD FX. Zde levnější čtyřjádrové modely FX-4300 Architektura procesorů Bulldozer (a šířeji následníků Piledriver, Steamroller a Excavator) a čipy FX už odešly ze scény s tím, jak AMD uvedlo novou linii architektury Zen a na ní založené Ryzeny a Epycy. A s tím také odvanuly dřív bouřlivé debaty o tom, jestli byl modul Bulldozeru jedno jádro s dvěma vlákny, nebo dva jádra se sdílenou FPU. Ovšem pro někoho tato válka neskončila. V Americe totiž toto téma rozšířilo šiky tzv. hromadných žalob (angl. Class action), v kterých se zákazníci dožadují odškodnění za to či ono. A taková žaloby byla podána i na AMD kvůli kontroverzi jádra Bulldozer a nyní po letech zdá se spěje k závěru. Žaloba byla podána bezmála před čtyřmi lety v říjnu 2015 v Kalifornii. Psali jsme o ní zde. Jejím jádrem byla námitka, že procesory Bulldozer (a pak též Piledriver) byly inzerovány jako osmijádra, ale stěžovatel Tony Dickey měl podle své žalobě za to, že osm jader znamená osm nezávislých jednotek, zatímco FPU v procesorech FX měla jádra tvořená z integrovaných dvoujádrových modulů, kdy FPU, L1 a například instrukční dekodér byly sdílené mezi oběma jádry ve snaze zefektivnit celek. Iniciátor se tím cítil podveden, byť v technickém marketingu a článcích o architektuře Bulldozer toto nikdy nebylo zamlčováno. Nakonec mimosoudní dohoda Nyní se zdá, že soud skončí mimosoudní dohodou (jak už to tak bývá, pokud se obhajobě nepovede ji rychle shodit ze stolu – stejně byla uzavřena také žaloba akcionářů za APU Llano). Žalující strana teď totiž předkládá soudu ke schválení návrh dohody s AMD, který by v případě toho, že soudce nebude nesouhlasit, vstoupit v platnost. AMD podle této dohody souhlasí s tím, že vyplatí žalobcům celkem 12,1 milionu dolarů. Předpokládá se, že vlastníci procesorů FX, kteří se k žalobě připojili nebo ještě připojí, by mohli z této sumy dostat každý asi 35 dolarů. Má to několik podmínek – žaloba se zdá se týká jen Kalifornie a není jasné, zda už se počítá i s odpočítáním odměny pro právníky, kteří by si mohli nárokovat desítky procent celkové sumy (což ovšem podléhá souhlasu soudu). Ona částka 35 $ by pak jednomu stěžovateli připadla tehdy, pokud by se přihlásilo zhruba 20 % z lidí, kteří by potenciálně v Kalifornii připadali v úvahu. Část lidí se totiž o možnosti nemusí dozvědět, část se na ni může vykašlat, část může například mezitím ztratit doklady o koupi. Pokud by ale zareagovalo větší procento, zbude každému méně. Galerie: Jak AMD prezentovalo sdílené prostředky u jader Bulldozer (2011) Odškodné jenom za osmijádra Je také zajímavé, že spor se zřejmě netýkal obecně problému označení jádra/vlákna ve všech procesorech FX a potažmo APU se stejnou architekturou, ale specificky jen osmijader. Ale ona právnická (a z pohledu hardwarového laická) argumentace je místy zvláštní a pro nás nečekaná, takže tento nedostatek myšlení v širším kontextu možná nemusí překvapovat. Zdá se, že kvůli tomuto detailu se teď o odškodné mohou hlásit jenom vlastníci procesorů FX-8120, FX-8150, FX-8320, FX-8350, FX-8370, FX-9370 a FX-9590 (tyto stojí v textu dohody). Koupené musely být buď tehdejšími obyvateli Kalifornie, nebo přímo z webu AMD.com (jenž je asi oficiálně příslušný do Kalifornie), pak by se asi možnost týkala i dalších Američanů. Pokud by na jednoho přihlášeného připadlo 35 dolarů, nebylo by to asi vzhledem k dobové ceně produktu (FX-8150 při uvedení stálo 245 $, ale pak osmijádra dlouhodobě zlevňovala) a uběhlé době nijak málo. Majitelé GeForce GTX 970 ve věci „3,5GB“ aférky na osobu vymohli z Nvidie jen 30 $ za dražší produkt. Tehdy ale přišla mimosoudní dohoda jen nějaké dva roky po „činu“. Je pravděpodobné, že soud by proto mohl dohodu schválit a tím by celá věc skončila, minimálně pro tento spor. V dohodě pravděpodobně ale bude, že AMD nepřiznává oprávněnost stížnosti, aby nemohla být podkladem/precedentem pro další podobné žaloby jinde. Platbu v žalobě za APU Llano zřejmě AMD krylo z pojištění, zda tomu tak bude i tady, nevíme. Ale částka 12,1 milionů by nyní pro AMD neměla být větší problém. Tip: Finanční výsledky AMD za druhé čtvrtletí roku 2019 Na závěr možná pro pobavení ocitujme náš článek, který o žalobě 7. 11. 2015 psal, a docela silně jsem se v něm sekl v odhadu toho, jaké má stížnost na architekturu Bulldozeru a její sdílené prostředky šance. Americký právní systém to očividně vidí jinak… ZDROJThe Register (soudní dokument) KOCHREN 28.8.2019 at 6:49 Heh Amreika svět neuvěřitelných možností… Tam už fakt uspěje všechno… I totální absurdity. Ale já to čekal… Nikde jinde toto není možné a firmy radši ustupují na mimosoudní vyrovnání. Cemada 28.8.2019 at 7:19 Přesně. Nad USA člověk jen kroutí hlavou. Tam tě zažalují i za prd ve vířivce a nebo dýchání stejného vzduchu a ještě to vyhrají. I klasický sedlák by toto shodil ze stolu páč si uživatel koupil něco k čemu byly k dispozici všechny informace. A že se mu něco po čase nelíbí? Jeho boj. A ještě lepší by bylo, kdyby se to proti takovým obrátilo ve smyslu “úmyslná snaha o poškození firmy”. Jako kdyby AMD něco zamlčovalo, tak OK. Ale takhle….prostě USA no. tombomino 28.8.2019 at 10:37 Si pamatuji, kdyz mi kolega ukazoval korek z americkeho sektu, kde ze spodni strany (kde je tekutina) byl obrazek, ktery ukazoval, ze nemas otvirat sekt a mirit pritom sobe do oci. To ze ten obrazek uvidis, az kdyz to otevres, se neresi .. tohle se normalne vymyslet neda.. Cemada 28.8.2019 at 15:33 Jak vidíš tak dá, ale sedlák bude jen kroutit hlavou z nepochopení. Nejhorší na tom je, že tyhle manýry je z USA šířej. Radek Holeček 28.8.2019 at 7:03 Finančně by to neměl být problém, rezervy na tyto žaloby se vytváří dávno před tím, než celá kauza skončí. Vytváření takovýchto rezerv je také jeden z rozdílů mezi GAAP a nonGAAP finančními výsledky. Americký soudní systém je divný, ale na druhou stranu je AMD americká firma, takže by za těch 50 let podnikání už mohli vědět, jak to doma chodí. Jsem zvědavý, kolik žalob schytají teď za snížení maximální turbo frekvence u Ryzenů. Ale možná to bude v pohodě, protože největší problém té prohrané (smírně vyřešené) kauzy asi byl v tom, že po celou dobu až dodneška si stále stojí za tím počtem jader, přestože sami vědí, že to není úplně košer. hnizdo 28.8.2019 at 15:46 I v ppripade nvidie a GTX970 byly k dispozici benchmarky, vykon byl tedy znam. Slo tedy jen o presne specifikace, ostatne tak byla formulovana zaloba. Jan Olšan 28.8.2019 at 15:48 Ale nebylo předem řečené, jak to architektonicky funguje (ta pastička), Nvidia to přiznala až ex post pod tlakem. Takže ani když se lidi tehdy poctivě informovali, tak nevěděli, co čeho jdou, kdežto u Bulldozeru ty informace byly. To mě třeba přišlo podstatné, těm stěžovatelům ale ne. KOCHREN 28.8.2019 at 19:21 Přesně tak i Obermaier na PCT se snažil mlžit. V zápětí to schytal, když se nVidia sama přiznala. Naopak u Buldozerů lidi byli informováni. Taky bych se hádal nad pojmem co je ještě jádro a co ne. Tohle byly jádra ale měli určité části sdílené. Což ale platí dodnes a to jak pro Intel tak pro AMD. Saruman 28.8.2019 at 23:20 jde ale o to jak to prezentovalo AMD a od něj i prodejci. V popisku byl vždy termín “osmijádro” – pokud to AMD tiše podpořili tak tudíž vina je plně na nich. Označení quad-core with hw SMT by byl mnohem přesnější – ale zas ne tak marketingově využitelný – první osmijádro co zvládne 5Ghz, to už byla zajímavá reklama. Jan Olšan 29.8.2019 at 1:42 Čtyřjádro s SMT by bylo horší označení. Protože od toho by člověk čekal, že to na jednom vláknu dá třeba 70-90% výkonu dvou vláken. Ale tohle SMT škálování u Bulldozeru nikdy nebylo, ani u úloh jdoucích na tu skutečně SMT FPU. Jedno jádro dávalo třeba 50 až dejme tomu 60 % výkonu celého modulu. Pak by člověk zase mohl žalovat tohle. Osmijádru to v chování bylo mnohem blíž a tudíž bylo osmijádro podle mě z těch dvou lepší (a teda správné) označení. Ta stížnost je v podstatě mnohem spíš o tom, že ta jádra byla celkem slabá. Ale to by u soudu asi neuspělo, tak se to snaží zástupně představovat jako klamavou reklamu a nějakýma konstrukcema o tom, co si lidi představují pod pojmem jádra, vyargumentovat, že to nejsou skutečný jádra. Proto mi to přijde jako taková blbost, mimo jiného. Saruman 29.8.2019 at 3:32 podívej, efektivita byla hodně podobná jako u core i7 s HT. Už to je dostatečný argument. Nenapadám technologické řešení, určitě i z hlediska bezpečnosti je HW SMT lepší a pokročilejší, jenže pořád nejde tvrdit že zdvojením vybraných jednotek došlo namnožení celých jader. O to šlo i obžalobě, ne vydělávat na tom peníze. Jan Olšan 29.8.2019 at 14:21 “efektivita byla hodně podobná jako u core i7 s HT.” To se přiznám že jsem asi nepochopil, ten rozdíl v chování jednovláknoého výkonu je dost zásadní. “O to šlo i obžalobě, ne vydělávat na tom peníze.” To bych si dovolil pochybovat, IMHO o peníze šlo (ostatně jinak by mohli požadovat třeba veřejnou omluvu). Ono ostatně hodně těchhle žalob neinicijujou běžný lidi, ale rovnou s tématem přijde nějaká právnická kancelář a pak “hledá” ty stěžovatele, které tu kauzu budou zaštíťovat jako ti žalobci (viz ty class action kolem spectre/meltdown, v podstatě všechno právníci-zlatokopové). Z těch odškodných berou nějaká procenta ti právníci jako odměnu, proto se tak snaží. A BTW kdyby měli slušnou jistotu, že jim dá soud za pravdu, tak by se tu možná tlačili za většíma penězma. Třeba v tom návrhu se píše, že odškodné podle nich vychází jen asi poloviční proti tomu, co by jako podle nich mohli klienti chtít (což je ale asi zase nějaká konstrukce), ale že se uvolují chtít míň, protože tu menší částku vyváží to, že se vyhnou protahování sporu a riziku, že to neskončí jejich vítězstvím a nebudou mít nic. hnizdo 29.8.2019 at 9:21 Jan Olšan 29.8.2019 at 1:42 “Čtyřjádro s SMT by bylo horší označení.” no a co? takze jako 3,5+0,5 by bylo horsi oznaceni, tak bylo lepsi nechat to na 4? “Ta stížnost je v podstatě mnohem spíš o tom, že ta jádra byla celkem slabá.” to neni pravda. ta stiznost byla o tom, ze amd prodavalo cpu s falesnymi parametry. Jan Olšan 29.8.2019 at 14:22 Na papíře jo, ale viz výš. “takze jako 3,5+0,5 by bylo horsi oznaceni, tak bylo lepsi nechat to na 4?” To fakt nesouvisí s mojím argumentem, že u Bulldozeru bylo “jádro” lepší pojmenování. Já přece mluvil o případu AMD. Mě třeba u GTX 970 nevadí, že to bylo označené 4 GB, ale že *zatajili* povahu té sběrnice, teda že je to tak, že k tomu poslednímu půlgigabajtu se dá jít jen exkluzivně a velmi pomalu. To je ten problém. Docela důležitý HW detail, kterej byl úplně skrytý, dokud jim na to nepřišli jiní a museli s pravdou ven. Proti tomu architektura Bulldozeru byla veřejně prezentovaná a předem přiznaná. Nachápu,proč máte problém neuznat ten rozdíl hnizdo 29.8.2019 at 15:17 pochop, ze zakaznici se ridi informaci v obchodech, nebudou cist nejake whitepapery. pokud kupujou osmijadro, a ono to neni osmijadro, budou se vztekat. pro zakaznika mezi postupem nvidie a amd neni rozdil. zakaznik neni povinen zkoumat uarch. hnizdo 29.8.2019 at 9:18 “Ale nebylo předem řečené, jak to architektonicky funguje (ta pastička)” Ne. Amd dana cpu oznacovalo jako osmijadro. A nebylo to osmijadro. To ze si nejaky uarch inzenyr ze whitepaperu vycte skutecnost, nema vliv. To nikdo pri nakupu cpu necte. “Nvidia to přiznala až ex post pod tlakem.” Coz nic nemeni na tom, co jsem psal vyse – benchmarky byly znamy. A stejene jako tehdy tak i dnes jde o presne specifikace at uz jsou zaprene nebo utopene v technikaliich. Jan Olšan 29.8.2019 at 14:30 Jako to už je fakt trochu přitažené za vlasy. Nebylo to ve whitepaperech, bylo to v prezentacích při uvedení i před ním. Psali se o tom články, a bylo to ve všech větších recenzích. Argument s benchmarkama se dá říct i ve prospěch AMD, ale to má navíc ještě argument se zveřejněním a nemlžením. Takže to FAKT není rovnocenný případ. hnizdo 29.8.2019 at 16:37 Ty se na to porad divas ocima odbornika.Odbornik nebyl nijak poskozen ani v pripade GTX970. Ani v pripade bulldozeru. Vedel jak se chova v realu to co kupuje. Clovek co prisel do obchodu pro nejake pecko se vsak spolehal na velmi zakladni a zjednodusene informace. 4GB vram, osmijadro. Ne, neni tam VUBEC zadny rozdil. Ja nejsem priznivcem podobnych zalob, pokud nedojde na klamani v oblasti vykonu (CPU, GPU). Jenze kdyz se podobne mlzeni nebude trestat, dopadne to jako s potravinami. Vsechno je to prece speckacek. Jan Olšan 29.8.2019 at 16:51 “Ty se na to porad divas ocima odbornika.Odbornik nebyl nijak poskozen ani v pripade GTX970.” To si myslím že byl. U Bulldozeru přečetl recenzi a věděl. U GTX 970 přečetl diskusi a neměl ani tucha. (IIRC se až po delší době objevily ty měření, ukzaující, že s tou pamětí je něco divně, v recenzích to nebylo, trvalo nějakou dobu, než se to rozmázlo). Jako výkon odpovídal recenzím, to samozřejme jo. tralalák 28.8.2019 at 18:13 Kazeň musí být, tak je to správne! Saruman 28.8.2019 at 23:16 je jasné že fanouškům AMD se to líbit nebude, ale je to fakticky rozseknutí sporu zda šlo o osmijádro nebo ne. Soud po zvážení argumentů potvrdil že se o osmijádro nejedná. Tudíž klamavá reklama na produkt který se jenom tak tvářil… KOCHREN 28.8.2019 at 23:39 Jak jsem psal nejde o fandu ci ne fandu. Krom toho sem si nevsim ze by soud neco potvrdil. Tys videl sopudni rozhodnuti? Mimo to vsiml sis jak prazvlastne je to ukonceno? Jenda se jen o 8 jadra. Ne o 6 a ani 4 pritom to bylo to same. Jinak byly to jadra co ale mely spolecne nektere casti coz maji i dnesni procesory. (byt v mensi mire…) hnizdo 29.8.2019 at 9:23 stejne jak psal Olsan v pripade nvidie, amd usoudilo ze jeho pozice je neudrzitelna, dalo zalobcum zapravdu a pristoupilo na dohodu. ohanet se tim ze jde dohodu a ne o rozsudek je alibismus a mlzeni. rozsudek by jinak nasledoval. Jan Olšan 29.8.2019 at 1:47 Pozor, tohle je mimosoudní dohoda, tj. obě strany se od soudu stáhnou, k žádnému rozhodnutí nedošlo. AMD si asi nebylo jisté, jestli by to pro ně nemohlo dopadnout blbě/dráž (plus náklady na další vedení sporu), ale úúplně stejně si vítězstvím nebyli jistí ani právníci žalujících, proto se jde na tu celkem levnou dohodu. Z právního hlediska to končí bez toho, aby nastal verdikt nebo i jen indikace toho, jaký by byl. Kromě toho si nemyslím, že je to věc, kterou má rozhodnout soud (možná soudní znalec?). Saruman 29.8.2019 at 3:27 soud je od toho aby prostřednictvím znalců a expertíz rozhodl jakýkoliv spor. A podle všeho argumenty AMD byly slabé takže bylo reálné rozhodutí v jejich neprospěch, jinak by se nesnažili o dohodu. Žalobě šlo hlavně o uznání že nešlo o osmijádro jak bylo prezentováno, takže tiše uznaná porážka ze strany AMD. tombomino 29.8.2019 at 7:06 Souhlasil bych s casti, ze v ramci toho soudniho sporu, je to defacto priznani porazky AMD. Technicky bych dal spis ale zapravdu JO. Vzhledem k tomu, ze jsem FX mel, chovalo se to z pohledu uzivatele opravdu spis jako jadra, nez to co zname jako SMT. KOCHREN 29.8.2019 at 8:26 Mám stejnou zkušenost měl jsem [email protected]. Zopakuji to naposledy, protže někteří úmyslně přehlíží to co se jim nehodí. I dnešníé procesory sdílí některé části… Nikdo nepopírá, že FX byly krok vedle stejně jako P4 u Intelu. tombomino 29.8.2019 at 9:31 “Žalobě šlo hlavně o uznání že nešlo o osmijádro jak bylo prezentováno” .. da se to takto sice pojmout, ale hlavne zalezi na tom, jak ta zaloba byla presne napsana. Soud nerozhoduje o tom, jestli to bylo spise 8jadro nebo ne z hlediska techniky, rozhoduje o tom jestli je ‘formulace zaloby’ shledana platna. roob 29.8.2019 at 16:50 zaloba sa zakladala na tom, ze to ma len 4 FPU jednotky a teda nevie spracovat 8 vlakien. AMD tvrdilo, ze kazda FPU vie 2 naraz, on tvrdi, ze iba 1 naraz. Pokial chlapik nieje cpu inzinier, AMD mu malo vratit peniaze za 9590, kopnut ho do riti a uz sa nim nezaoberat. tombomino 30.8.2019 at 7:34 Mne to pripomina trochu debaty o AS mezi AMD a NV. Implementace AS u AMD byla jiste pokrocilejsi, pravdepodobne HW proto mela patricne udelane zdroje. Implementace NV je myslim stale slabsi i u Turingu, ale neda se rict, ze by implementovana nebyla. Podobne mi prijde trochu to tvrzeni o moznosti ‘plnych’ 8 FP threadu vs ‘neplnych’ nebo 4, jak se to uvadi v te zalobe. Nejsem ale expert na architekturu CPU, takze nedokazi stejne z toho clanku rict, ktera strana ma pravdu. hnizdo 29.8.2019 at 9:25 Jan Olšan 29.8.2019 at 1:47 pripomenu ti co jsi psal o nvidii, zahod ten druhy metr O tom, zda se v této věci dělo nějaké dokazování, bohužel zatím nevíme, jelikož na internetu se objevily teprve jen předběžné informace bez větších detailů. Z těch ovšem vyplývá, že Nvidia v celkovém sporu v podstatě „prohrála“. Přesněji řečeno: firma jen rok a půl po podání žaloby přistoupila na Pokud ale čteme mezi řádky, přece jen věc vypadá spíš jako kapitulace. Hlavní indicií je především rychlost, s jakou bylo vyrovnání dosaženo. Ta naznačuje, že fakta byla příliš jasná a obhajoba zřejmě viděla jen minimální šance, jak žalobu odrazit bez dohody. Vyrovnání totiž obvykle mívá příznivější podmínky včetně toho, že nedojde k verdiktu, který by mohl být špatným PR, otevřít prostor pro další soudy nebo dokonce stíhání. skutečností to tedy vpadá, že pod tlakem na dohodu byla Nvidia a situace s GTX 970 se nedala uhájit. Jde tedy o prohru v tom smyslu, že průšvih bude stát peníze (kromě výplat zákazníkům také 1,3 milionu dolarů pro zastupující právníky) a dojde k určité ztrátě tváře. Realisticky se ale spor asi vyhrát nedal; problém byl samozřejmě hotový a nevratný už před okamžikem, kdy byla žaloba podána. Simi 29.8.2019 at 12:09 A titulek byl: “Prohra Nvidie ve sporu o 3,5 GB u GTX 970: dle dohody bude platit 30$ odškodné” Jan Olšan 29.8.2019 at 14:38 Můj argument byl “Hlavní indicií je především rychlost, s jakou bylo vyrovnání dosaženo.” Ten podle mě celkem stojí. Jako tak si nejsem tímhle 100% jistý a ani nemůžu, ale určitě je to spíš “prohra” než v tomhle případě. Kromě toho, že to bylo tak rychle, tak by nám to ještě mohlo osvětlit, pokud bychom znali celkové vyplacené peníze. Tady u toho AMD je to fixní částka, kterou si pak lidi rozdělí a bylo to “jen” těch 12 milionů. Chtělo by to vědět, kolik lidí se přihlásilo o těch 30$ za GTX 970, protože tam to bylo paušálně – milion přihlášených, 30 milionů USD… Tam byla class action iirc celoamerická. Na druhou stranu, jestli ta částka taky byla krytá pojištěním, tak taky Nvidia mohla být víc svolná ji vypláznout i když měla šanci na obhajobu. To jsem tehdy nezvážil. https://www.cnews.cz/prohra-nvidie-ve-sporu-o-35-gb-u-gtx-970-dle-dohody-bude-platit-30-odskodne/ Simi 30.8.2019 at 9:35 Nevim jestli ma smysl oznacovat vysledek dohody jako prohru. Vnimam to spise jako win-win. Kdyby ta dohoda byla pro nekoho nevyhodna, nechal by to dojit k soudu. Kdyz uz, tak bych pochopil to ze zalujici uspel/vyhral. AMD ma konecne nejaky prachy, takze mohla mit vetsi motivaci se dohodnout a vyrovnat nez drive(k delce sporu coby rozhodovani o vine).

http://fragmenty.czwww.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/2813-je-potreba-poskodit-spd-politicky-objednanym-procesem

Fragmenty - Je potřeba poškodit SPD politicky objednaným procesem Je potřeba poškodit SPD politicky objednaným procesem Doporučený Napsal(a) JOSEF NOS Josef Nos v rozhovoru europoslankyní britské euroskeptické strany UKIP Janicí Atkinsonovou snímek Ivana Haslingerová, revue Fragmenty Existuje právo se domnívat, že ve věci procesu pana Staníka existuje společenská objednávka. Neexistuje jediný relevantní důkaz, že by SPD byla rasistická, náckovská, xenofobní apod. To jsou pouze nálepky vymyšlené PRmany, ať už od konkurence nebo z různých horlivých neziskových organizací, které na takové věci pobírají granty. Nicméně SPD je třeba poškodit. Vzít jí hlasy. A to se stane po odsouzení pana Staníka. Proto pro něj žádám pana prezidenta o milost, aby zamezil tragikomické věci jakou bylo odsouzení hostinského Palivce ve Švejkovi: Žádost o milost pro pana Staníka Prezident ČR Ing. Miloš Zeman Věc: Žádost o individuální milost dle čl. 63 odst. 1 písm. j) Ústavy ČR pro pana Jaroslava Staníka, nar. dne 16. 6. 1957 v Uherském Hradišti, a to ve věci vedené Obvodním soudem pro Prahu 1 pod. sp. zn. 3 T 38/2018 „Pokud je někdo jediný, kdo něco může udělat, potom to udělat musí,“ říká v jednom z nejlepších českých filmu Vesničko má středisková herec Rudolf Hrušínský v roli venkovského lékař. Vážený pane prezidente, jste jediný, kdo v momentě, kdy zdravý rozum dostává – nejen v naší zemi – na frak, může v rámci trestního řízení v ČR udělit milost, tedy zastat se zdravého rozumu. Chce to odvahu, ale je-li někdo jediný, potom by tuto odvahu v sobě měl mít schopnost nalézt. Odvahu postavit se v konkrétní věci proti dobovým tancům. Neboť jak napsal Franz Kafka: „Moudrý muž kráčí rozvážným krokem, zatímco ti ostatní tančí dobové tance.“ A jste to vy, z jehož výroků se dalo již mnohokrát vyčíst, že u dobových tanců postrádáte zdravý rozum. Dne 9.dubna 2019 vynesl Obvodní soud pro Prahu 1 ve věci vedené pod sp. zn. 3 T 38/2018 rozsudek nad obžalovaným Jaroslavem Staníkem, nar. dne 16. 6. 1957. Rozsudek dosud nenabyl právní moci, neboť obžalovaný se odvolal. Mám za to, že věc, která je obžalovanému kladena za vinu, dosahuje, a to v nejmenším nenadsazuji, absurdních rozměrů známých z tvorby Jaroslava Haška. Tedy je zřejmě nejen neústavní, ale i v ní i dostává pořádně na frak právě Vámi vzývaný zdravý rozum. Viz citát z Vašeho svátečního projevu v roce 2017: „Spoléhejte na vlastní rozum. A já mám pro to své heslo, které jsem vám už jednou říkal. Věřím, že zdravý rozum zvítězí nad závistivou hloupostí.“ Proto Vás žádám, abyste se alespoň zamyslel nad možností udělit milost panu Jaroslavu Staníkovi, nar. dne 16. 6. 1957, ve věci vedené Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. 3 T 38/2018. Vím, že institut milosti v podstatě odmítáte, ale zde jste jediný, kdo se může v této chvíli postavit efektivně za zdravý rozum. Nález Ústavního soudu spis. zn. I. ÚS 534/03 říká: „Ústavní soud přezkoumává rozhodnutí obecných soudů i za situace, pokud zjistí, že interpretace předpisů obecnými soudu je natolik extrémní, že vybočuje z mezí ústavnosti. Tak je tomu i v případě, interpretují-li obecné soudy určité zákonné ustanovení natolik extenzivně, že tím založí povinnost jednotlivci jednat nad rozsah zákona, čímž dochází k porušení čl. 4 odst. 1 Listiny.“ Mám za to, že ve věci pana Staníka došlo k extrémnímu výkladu zákona. K extrémnímu výkladu zákona může dojít ze dvou základních důvodů. Buď z důvodů politických, nebo z důvodu iracionality. Mám za to, že uvedená věc se stala věcí politické objednávky. A to zřejmě pod heslem, které bylo vysloveno již v lipském procesu v roce 1933 s údajnými žháři obviněnými ze zapálení říšského sněmu: „S opozicí se nediskutuje, opozice se likviduje.“ Georgij Dimitrov tehdy sebe i své dva druhy před soudem obhájil. Pokusím se nyní o něco podobného, a to v zemi, která se nazývá demokratickou, nicméně v zemi, která čím dál častěji občanům naznačuje, co si mají myslet, co nesmí říkat, a to i pod hrozbou vězení. Jsem totiž přesvědčen, že opozice se nemá likvidovat ani nálepkovat a pomlouvat, ale má se s ní diskutovat. A v tomto nesmí být právo zneužíváno. Mám za to, že v případě pana Staníka došlo k extrémnímu a extenzivnímu výkladu zákona, přičemž skutková zjištění uvedená v rozsudku jsou v extrémním nesouladu s důkazy provedenými před soudem. Obdobný nesoulad, s odkazem na principy, je nepřípustný, viz např. nálezy sp. zn. III. ÚS 84/94 nebo sp. zn. III. ÚS 166/95. Mám za to, že ve věci pana Staníka došlo nejen k ústavně nepřípustnému extenzivnímu výkladu zákona, ale i k mechanickému výkladu zákona, kdy odmítáme fakta i rozum a líně vsadíme na objednávku doby, neboť tak je to nejjistější. V tomto se lze analogicky odkázat na dva judikáty, které se týkají podobného problému, jako je ten, z něhož je obviněn Jaroslav Staník. Zde ovšem nejde o § 356 a § 405 tr. zák., ale o diskriminaci. ČOI několik let vesele udělovala pokuty za diskriminaci spotřebitele, přičemž se zaštiťovala rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ČR NSS č.j. 4 As 1/2014–28. Odmítl jsi podnikateli kohokoliv obsloužit či ubytovat, tady máš pokutu za diskriminaci. Teprve v dubnu letošního roku tomuto mechanickému, extenzivnímu a extrémnímu výkladu zákona, v němž mnohdy absentovala jakákoliv racionalita, učinil konec Ústavní soud ČR. Jde o nález spis. zn. II. ÚS 3212/18. Z něho konečně plyne, že při výkladu zákona ve věcech diskriminace je třeba používat vždy rozum, neboť prostý mechanický výklad je už ze své podstaty neústavní. K uvedenému dospěl Ústavní soud ČR nejen právní cestou, ale i prostřednictvím krásné literatury. Cituji: „Pokud proto Nejvyšší správní soud v odůvodnění napadeného rozsudku se zjevnou nadsázkou citoval Haškova Palivce („Host jako host“, řekl Palivec, „třebas Turek. Pro nás živnostníky neplatí žádná politika“.), považuje Ústavní soud za daleko příhodnější poukaz na jiné příklady z krásné literatury. Daleko bližší mu je totiž humanistický odkaz, ztělesněný v doktoru Galénovi v Čapkově Bílé nemoci, kdy tento lékař odmítne vydat jím vynalezený lék potírající smrtelnou nakažlivou nemoc všem, kteří jsou schopni ovlivnit zastavení agresivní války. V jedné scéně proto uvádí: „Já léčím jen chudé. Chudí nemohou nic dělat, ale ti druzí, ti mohou spíš prosadit, aby už nebyly války. Na ně se víc dá, pane. Mají větší vliv. Řekněte jim, aby všichni užili svého vlivu.“ (K. Čapek: Loupežník, RUR, Bílá nemoc, Československý spisovatel, 1983, str. 275). Doktor Galén tedy nezastával názor, že „pacient jako pacient“, nýbrž snažil se svou činností aktivně ovlivnit politické dění a proto podmiňoval vydání svého léku zastavením války. Stejně tak stěžovatel v nyní projednávané věci zjevně chtěl jednak projevit svůj názor na protiprávní anexi Krymu, a jednak chtěl alespoň v malé míře působit na ty osoby, které se podílejí (resp. podílet mohou) na politickém životě státu, kterého považoval za agresora.“ Ústavní soud ČR tím vyslal soudnímu systému V ČR následující vzkaz: Používejte rozum, jakékoliv mechanické hodnocení věci v rámci soudního řízení je nepřípustné. Tedy žádám o totéž: Žádám, aby věc pana Staníka byla prověřena rozumem, tedy aby jakékoliv mechanické hodnocení v jeho soudní věci bylo nepřípustné. Rovněž si pozvěme na pomoc literaturu. Staníkova věc se dá přirovnat k notoricky známe scéně z románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka. V uvedené scéně civilní strážník Bretschneider nesleduje zájem státu; jako ho v celém řetězci trestního řízení nesleduje v románu prakticky nikdo. Civilní strážník Bretschneider má jiný cíl. Prokázat nadřízeným svou horlivost, ostražitost a loajalitu. Čili udělat si čárku (asi jako onen slavný ostravský pirát, který slavně vyprovokoval nebohou prodavačku k prodej alkoholu kdesi u dětského hřiště). A proto civilní strážník Bretschneider chodí po hospodách a snaží se hosty vyprovokovat k protistátním výrokům. Aby měl čárku. V okamžiku, kdy Palivec prohlásí onu slavnou a opatrnou větu, je s ním konec. Cituji z románu: „Tady kdysi visel obraz císaře pána,“ ozval se opět po chvíli, „právě tam, kde teď visí zrcadlo.“ Už tato věta stačila k mnohaletému odsouzení hostinského Palivce, neboť ve věci byl potlačen rozum, přičemž ctěnou hodnotou se stal horlivý lokajský aktivismus. Mám za to, že i v celé Staníkově věci je potlačen rozum a logika, přičemž prvotní hodnotou není právo, ale horlivý aktivismus v rytmu dobových tanců. Na prvním místě si je třeba položit otázku, kdo je civilní strážník Bretschneider pana Staníka? A zde odpovídám, že pan Staník má hned dva Bretschneidery. Prvním je neúspěšný kandidát do poslanecké sněmovny, který je rovněž znám jako neúspěšný pučista z hnutí Úsvit, pan Marek Černoch. Tedy člověk, o němž je možné říci, že si v době údajného Staníkova skutku zřejmě potřeboval kompenzovat své komplexy ze dvou po sobě jdoucích neúspěchů. Neúspěšný puč proti muži, po jehož zádech se dostal do vysoké politiky a následující neúspěšná kandidatura do poslanecké sněmovny. Tento muž tedy začal o panu Staníkovi v médiích tvrdit, že pronesl výroky, pro které se pan Staník nyní dostal před soud. Bohužel, soud prvního stupně naprosto nezajímalo, že tyto výroky nemohl pan Černoch od pana Staníka slyšet, a to z jednoho prostého důvodu. V době, kdy měl pan Staník ony údajné výroky pronést, dělila pana Staníka a pana Černocha zeď tlustá 120 cm. Nicméně motivaci pan Černoch zřejmě měl. Léčil si zřejmě, prostřednictvím útoků na SPD, své komplexy z politického neúspěchu. Otázkou pro odvolací soud je, nakolik se soud I. stupně dopustil porušení zásad souvisejících s právem na spravedlivé soudní řízení, pakliže odmítl nechat provést prověrku na místě a vyšetřovací pokus. Tedy znemožnil, aby bylo prokázáno na jisto, že za více než metrovou zdí nemohl pan Černoch nic slyšet. Odvolací soud se bude muset vyrovnat s tím, proč soud I. stupně tento podstatný a zásadní důkaz odmítl. Důkaz, který by udělal jasno v otázce důvěryhodnosti svědků. Výše uvedený Marek Černoch vystupoval následně ve Staníkově věci jako svědek. Mám za to, že v posuzování věrohodnosti svědka byl soudem I. stupně zcela ignorován nález ústavního soudu IV. ÚS 524/05, který říká: „Při posuzování věrohodnosti svědka je nutné posuzovat jeho objektivitu, respektive vztah k účastníkům řízení i k jeho projednávané věci.“ Staníkovým druhým Bretschneiderem byl aktivista Jan Cemper, který podal trestní oznámení, jak se dnes eufemisticky říká. V době Haškova Švejka by se použilo slovo udavač. Tedy trestní oznámení podal člověk, který u věci vůbec nebyl, a znal ji toliko z médií. Mimochodem – i mediální výstupy chápal soud I. stupně jako důkaz, čímž celý Staníkův proces vstoupil do teritoria absurdnosti. V tomto odkazuji na citaci z mimořádně aktuálního českého filmu novinářského prostředí z roku 2009 Ulovit miliardáře, kde se novinář a lobbista baví, poté, co se jim do rukou dostanou materiály vhodné k mediálnímu odstřelu hlavního hrdiny, takto: „Lehký (lobbista): Jak se ti tohle povedlo? Skopový (novinář): Prostě mi to přistálo ve schránce. To se investigativním novinářům stává… Já si vůbec myslím, že nezávislí novináři by měli mít právo vyslýchat jako policajti. Proč to neuzákoní…?! My bychom jim vyřešili tolik případů…“ Pokud byly ve věci provedeny jako vážně míněné důkazy mediální výstupy, potom i Vy, pane prezidente, víte, že jsme se opravdu ocitli v říši absurdnosti. To vše v situaci, kdy politik potřebuje média, tedy horlivý politik postaví svou kariéru na tom, že říká novinářům to, co chtějí slyšet. Kdo se v tomto prostředí pohybuje, ten navíc ví, že je všeobecně známé, že novinář to, co bourá jeho koncepci, či odporuje zadání, jednoduše vynechá, neboť princip novinové zprávy je jasný. Musí být vytyčeno, kdo je lump a kdo je hrdina. A v dnešní době, i kdyby vedení SPD chodilo po vodě, mainstreamová média maximálně napíší: vedení SPD neumí plavat. Pokud ve Staníkově věci byly označeny jako důkazy mediální výstupy, potom namítám, že tohle si netroufl slavný prokurátor Urválek ani v padesátých letech. Nicméně pokračujme dál v literární analogii. Hostinský Palivec byl ke svému údajně protistátnímu výroku vyprovokován. Bez dotazu civilního strážníka Bretschneidera by onu osudovou větu nikdy nevyslovil. Rovněž Staník by se na dané téma ten večer nebavil, kdyby nebyl již po ixté konfrontován s tupou otázkou či tvrzením, že SPD je stranou rasistů, nácků, xenofobů a podobně. Na tuto zhovadilost lze reagovat v podstatě třemi základními způsoby. Položit prostou otázku, o co své tvrzení řečník opírá. Zpravidla následují velice obecné odpovědi typu: „To přece všichni vědí.“, „To přece všude píší.“ nebo pouhého údivu: „No, teď mě právě nic nenapadá.“ Intelektuálové někdy odpovídají: „Chtějí zastavit pokrok a zachovat daný stav.“ Zkrátka – nikdy se nedovíte nic konkrétního, proč by měla být SPD stranou rasistů, nácků, xenofobů a podobně. To jsou jen nálepky politické konkurence, případně dobře grantově zajištěných aktivistů, nebo jisté části méně inteligentních novinářů. Lze rovněž, po vzoru Josefa Švejka, použít ironii a nadsázku. „Chlape, vy víte vše! Zrovna dnes ráno jsme podali návrh na znovuzavedení otrokářství.“ Nebo lze začít vysvětlovat, proč jsou výše uvedené nálepky faktickým nesmyslem. Bohužel, v den, který je předmětem obžaloby, si pan Staník, v opilecké pýše, zvolil tu nejhorší variantu. Chtěl věc vysvětlovat. A to prostřednictvím složité historie, přičemž se nestavěl na stranu žádného řešení. Jestliže nikdo ze svědků neslyšel Staníkův výklad v celku, potom z logiky věci plyne, že svědci slyšeli jen úryvky vytržené z kontextu. Tedy není možné objektivně konstatovat, zda šlo či nešlo o výroky neslučitelné s trestním zákoníkem. Přesto byl Staník odsouzen. Jeho odsouzení však v podstatě nemohlo žádného českého občana překvapit, neboť i premiér byl nucen na půdě parlamentu konstatovat, že v této zemi se dá trestní stíhání objednat. A já mám za to, že věděl, o čem mluví. Jak píše v jedné své povídce Milan Kundera, „fakta nic nezmohou proti náladám“. Pan Staník byl soudem I. stupně odsouzen na základě nálady, neboť fakta svědčící v jeho prospěch, byla potlačena, přičemž jako důkazy byly chápány mediální výstupy. Tedy je otázkou, kde zůstalo právo pana Staníka na spravedlivý proces. Je zde právo se domnívat, že ve věci pana Staníka existuje společenská objednávka. Tj.: Neexistuje jediný relevantní důkaz, že by SPD byla rasistická, náckovská, xenofobní apod. To jsou pouze nálepky vymyšlené PRmany, ať už od konkurence nebo z různých horlivých neziskových organizací, které na takové věci pobírají granty. Nicméně SPD je třeba poškodit. Vzít jí hlasy. Tedy nastal čas, že potencionálním voličům SPD je třeba předložit důkazy, že SPD je skutečně rasistická, nacistická a xenofobní. Tedy je nutné odsoudit Staníka. Proto bylo třeba vytvořit nejdříve atmosféru strachu. Každý, kdo bude mít na věc jiný názor než mainstreamová media, může být odsouzen i v trestněprávní rovině. A soudkyně pana Staníka již na vlastní kůži v minulosti zažila, co to obnáší dostat se do nelibosti médií. Já to beru, z historie víme, že státní moc někdy takto postupuje. Ale ať se to řekne panu Staníkovi na rovinu. Ať k němu někdo kompetentní přijde a řekne, pane Staníku, moc se omlouváme, ale potřebujeme vás odsoudit, protože potřebujeme získat argumenty proti SPD, neboť je to pro dobro demokracie. Nikdo ovšem pana Staníka o nic podobného nepožádal. Místo toho je zde pro veřejnost předstírán spravedlivý proces. Mám za to, že nejde o spravedlivý proces. V tomto se odkazuji na konkrétní výčet neprovedených důkazů svědčících o nevině, který je uveden v odvolání obhájce pana Staníka. Celý proces spíše připomíná další větu z Haškova Švejka. „Přiveďte odsouzeného, chci říct, obžalovaného as vižně, skázal mě kuchař, že opul jedenácté budoul edvinky.“ Přeloženo do současné češtiny: „Rychle ho odsuďme, jinak nám média a nejrůznější horlivci z neziskovek nedají pokoj.“ Ano, je zde společenská objednávka od menší části české společnosti, ovšem od oné menší části, která ovládá mainstreamová média. A kdo má odvahu pouštět se s touto menší části společnosti do křížku? Nyní se zastavím u konkrétních dvou paragrafových znění, jejichž porušení je kladeno panu Staníkovi za vinu. Tedy podmínkou naplnění skutkové podstaty trestného činu dle § 356 je: Veřejně podněcovat k nenávisti. Tedy logicky jde o interakci. Musí zde být podněcovatel a podněcovaní. Připusťme, že podněcovatelem má být pan Staník. Ale kdo jsou ti podněcovaní? Vzhledem k tomu, že údajná věc nebyla spáchána na veřejném místě, kam by měl přístup kterýkoliv běžný občan, je třeba konkrétně uvést, kdo konkrétně byli oněmi podněcovanými. Příklad: Pokud by pan Staník ona údajná slova měl pronést před třemi osobami, a těmi osobami by byli Václav Havel, Mahátma Gándhí a dalajláma, vlastním jménem Tändzin Gjamccho, šlo by o veřejně podněcuje k nenávisti? Domnívám se, že ne. Protože tito muži byli proti něčemu takovému zcela imunní. Maximálně by se mu vysmáli, pokud by jim stál za to. To je jako by šířil nenávist před třemi kameny. Navíc nepochybuji o tom, že tito muži by pana Staníka udali, neboť udávání je věcí osob morálně velmi pokleslých, neslušných a většině lidem odporných. Navíc mám za to, že Václav Havel by nad touto dobou zvracel, neboť nikomu se nepodařilo zparodovat jeho myšlenky o svobodě a občanské společnosti tak, jako se to podařilo dnešní době. Jestliže tedy nejde veřejně podněcovat k nenávisti tyto tři výše uvedené muže, neb by to bylo marné, potom z uvedeného plyne, že ve věci musí být znám i ten, kdo je podněcován. A vzhledem k tomu, že pan Staník ten večer hovořil v neveřejném prostoru, a to pouze s výkvětem české společnosti, tj. s bývalými či současnými poslanci, neexistuje jediná osoba, kterou by mohl k jakékoliv nenávisti fakticky podnítit. Jde totiž o samé morální autority, neboť jde o výkvět české společnosti zvolený naším moudrým lidem. Není zde ten, kdo by mohl být podněcován. Respektive v tomto obžaloba nedodala jediný důkaz, přičemž platí pravidlo in dubio pro reo. Tedy nebyla naplněna skutková podstata trestného činu, neboť obžaloba neprokázala existenci byť jen jediného podněcovaného. Tuto skutečnost nevzal soud v úvahu, čímž se jeho postup stal překvapivým, nepředvídatelným a nepřezkoumatelným, tedy zřejmě neústavním. Ustanovení § 405 říká: „Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo nacistické, komunistické nebo jiné zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny nebo zločiny proti míru, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.“ Žádným důkazem nebylo prokázáno, že by pan Staník zpochybňoval, schvaloval nebo se snažil ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo nacistické, komunistické nebo jiné zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny nebo zločiny proti míru. To je naprostá konstrukce. S žádnými zločiny proti lidskosti nikdy nesouhlasil, neschvaloval je, ani se je nesnažil ospravedlňovat. Z výše uvedených důvodů absurdnosti celé této věci Vás pane prezidente žádám, abyste se nad celou věcí alespoň zamyslel, a pokud Vám přijde rovněž absurdní, potom Vás žádám, abyste se postavil na stranu zdravého rozumu. Pokud bude soudní proces s panem Staníkem pokračovat, pan Staník to přežije, avšak obávám se, že věc bude v něčem stejně tragikomická, jako když C.K. úřady odsoudili hostinského Palivce. Josef Pepa Nos, v. r. 7. listopadu 113 V Kutné Hoře dne 3. června 2019 Více z této kategorie: « Ústavní soud a selektivní diskriminace Proč? »

http://extranet.kr-vysocina.cz/samosprava/index.php?akce=rada_zapis_read&rada=30&rok=2013

Rada 30/2013 Zápis rady 30/2013 Zápis ze zasedání rady kraje č. 30/2013, které se konalo dne 24. 9. 2013 v zasedací místnosti Rady Kraje Vysočina, Žižkova 57, Jihlava 01. Zahájení, připomínky k zápisu ze zasedání č. 29/2013 Přítomno 9 členů rady – viz prezenční listina ze dne 24. 9. 2013. 72. Uzavření smlouvy o výpůjčce – k.ú. Moravské Budějovice 73. Zařazení nové akce „ÚSP Nové Syrovice – havárie, oprava kanalizace“ do kapitoly Nemovitý majetek, přílohy M7 Zahájení, připomínky k zápisu ze zasedání č. 29/2013 Návrh na rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty - přijetí dotace na projekt Zásah bez hranic a jeho ukončení Uzavření smlouvy o budoucí darovací smlouvě v k.ú. Střítež u Jihlavy a obci Střítež Darování pozemku v k. ú. a obci Vladislav Uzavření smlouvy v rámci majetkoprávní přípravy stavby II/347 - Bačkov propustek Vzájemné darování pozemků v k. ú. a obci Častohostice Vzájemné darování pozemků v k. ú. a obci Luka nad Jihlavou Majetkoprávní vypořádání pozemků v k. ú. Kněžice u Třebíče Darování pozemků v k. ú. Horní Krupá u Havlíčkova Brodu Majetkoprávní vypořádání pozemků silnice II/411 Dešov - průjezdní úsek Majetkoprávní příprava pro akci II/392 Velké Meziříčí - Tasov- I. Stavba Majetkoprávní příprava pro akci II/392 Velké Meziříčí - Tasov - II. stavba Uzavření smlouvy o budoucí darovací smlouvě - k.ú. Dolní Město Prodej pozemku v k. ú. Číhovice a obci Křelovice Uzavření smluv o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene v k. ú. a obci Humpolec pro akci Transformace ÚSPM Těchobuz II a v k. ú. a obci Nový Rychnov pro akci Transformace ÚSPM Těchobuz III. Návrh na uzavření smlouvy o přeložce zařízení distribuční soustavy společnosti E.ON Distribuce, a.s. a přeložce zařízení sítě elektronických komunikací společnosti Telefónica Czech Republic, a.s. v rámci stavební připravennosti akce: Domov důchodců Proseč Uzavření dodatku č. 1 ke smlouvě o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene Majetkoprávní příprava stavby III/03818 Stříbrné Hory, most ev. č. 03818-1 Žádost o úhradu bezdůvodného obohacení - k.ú. Daňkovice Darování pozemku - k.ú. a obec Kejžlice Informace u uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně a rozhodnutí o žádosti o prominutí povinnosti odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Evropské projekty - přijetí dotace z ERDF pro individuální projekt OSEPA Smlouva o budoucí smlouvě o zřízení věcných břemen Změna investičního plánu Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, příspěvkové organizace zřizované Krajem Vysočina, na rok 2013 Reciproční výkony drážní osobní dopravy mezi Krajem Vysočina a Jihočeským krajem Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Ostatní finanční operace a kapitole Evropské projekty - úhrada příjmů připadajících na poskytnutou dotaci Rozhodnutí o uzavření Smlouvy o poskytnutí dotace z ROP JV na projekt II/405 Zašovice - Okříšky Žádost o poskytnutí podpory na projekty dopravní infrastruktury předkládané do ROP NUTS 2 Jihovýchod Návrh na rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty - přijetí dotace na projekt SENIOR PLUS Návrh na rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty - vratka nedočerpaných prostředků MŠMT u individuálního projektu Podpora systému primární prevence sociálně patologických jevů, reg. č.: CZ.1.07/1.2.00/14.0126 Návrh na poskytnutí daru občanskému sdružení Jihlavská unie neslyšících - návrh na rozpočtové opatření v rámci kapitoly Sociální věci Návrh na úpravu investičního plánu na rok 2013 u Domova pro seniory Havlíčkův Brod, příspěvkové organizace Žádost na poskytnutí dotace občanskému sdružení Potravinová banka Vysočina o. s. na podporu činnosti - návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Sociální věci Podstatná změna XI. v projektu Transformace Ústavu sociální péče Jinošov III. Podmíněné předložení projektu Domova důchodců Ždírec, příspěvkové organizace do programu Evropské územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007 - 2013 Schválení předběžných projektových záměrů příspěvkových organizací na úseku sociálních věcí Aktivity eHealth - rozvoj projektu eMeDocS formou Smlouvy o spolupráci Kraje Vysočina s poskytovateli zdravotních služeb Peněžité dary a příspěvek pro Nemocnici Nové Město na Moravě, příspěvkovou organizaci Poskytnutí příspěvku na havarijní opravu CT a souhlas se splátkami pro Nemocnici Třebíč, příspěvkovou organizaci Dary pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci Návrh rozpočtového opatření - státní dotační program Rezidenční místa pro nemocnice zřizované krajem Návrh na provedení rozpočtového opatření - vratka části dotace na volby prezidenta České republiky Zpráva o plnění příjmů a výdajů rozpočtu Kraje Vysočina za období leden - srpen 2013 Návrh rozpočtového opatření - příjmy z prodeje majetku ve správě příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina za 1. pololetí 2013 Žádost o prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - dotace v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost - EU peníze středním školám Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - dotace na rozvojový program Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2013 Návrh na poskytnutí peněžního daru z kapitoly Školství, mládeže a sportu - návrh na provedení rozpočtového opatření v rámci kapitoly Školství, mládeže a sportu Partnerství Comenius Regio - závěrečné zprávy z realizovaných projektů Žádost o změnu rozpočtu Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - dotace organizátorům krajských a vyšších kol postupových soutěží a přehlídek v roce 2013 dle schválených pravidel rady kraje Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky Vydávání novin Kraj Vysočina včetně realizace jejich multimediálního obsahu Přijetí dotace z IOP na projekt Transformace ÚSPMP Těchobuz I. Smlouvy zakládající právo provést stavbu v rámci akce II/408 Jemnice - Dobrá Voda Rámcová dohoda o vzájemné spolupráci Uzavření smlouvy o výpůjčce – k.ú. Moravské Budějovice Zařazení nové akce „ÚSP Nové Syrovice – havárie, oprava kanalizace“ do kapitoly Nemovitý majetek, přílohy M7 Usnesení 1598/30/2013/RK termín: 24. 9. 2013 K zápisu ze zasedání rady kraje č. 29/2013 nebyly vzneseny žádné připomínky. 02. Prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně příjemci podpory v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Usnesení 1599/30/2013/RK Zdrojové materiály: RK-30-2013-02.doc 03. Penále za porušení rozpočtové kázně příjemců podpory v rámci grantových projektů financovaných z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje, informovala radu kraje o porušení rozpočtové kázně příjemců podpory v rámci grantových projektů financovaných z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1600/30/2013/RK Zdrojové materiály: RK-30-2013-03.doc 04. FOND VYSOČINY - žádost o změnu projektu I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje, seznámila radu kraje s návrhem uzavření dodatku ke Smlouvě o poskytnutí dotace. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1601/30/2013/RK uzavřít Dodatek č. 1 ke Smlouvě o poskytnutí dotace č. FV00621.0050 dle materiálu RK-30-2013-04, př. 2. Zdrojové materiály: RK-30-2013-04.doc, RK-30-2013-04, př. 1, RK-30-2013-04, př. 2, RK-30-2013-04, př. 3 05. Návrh na rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty - přijetí dotace na projekt Zásah bez hranic a jeho ukončení Usnesení 1602/30/2013/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení kapitoly Evropské projekty o přijaté finanční prostředky ze strany poskytovatele dotace Sdružení obcí Vysočiny v rámci projektu Zásah bez hranic ve výši 6 426 € (162 095,85 Kč); rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty spočívající ve snížení rozpočtu zvláštního účtu Zásah bez hranic o splátku kontokorentního úvěru ve výši 162 095,85 Kč; převod konečného zůstatku a úroků připsaných za 3. čtvrtletí 2013 na zvláštním účtu Zásah bez hranic do Fondu strategických rezerv z důvodu ukončení projektu a s tím související rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty. Zdrojové materiály: RK-30-2013-05.doc, RK-30-2013-05, př. 1 06. Dohoda o splátkách I. Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje, předložila radě kraje návrh povolení splátkového kalendáře Západomoravské vysoké škole Třebíč, o.p.s. na úhradu penále za porušení rozpočtové kázně. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1603/30/2013/RK uzavřít dohodu o splátkách dle materiálu RK-30-2013-06, př. 3. Zdrojové materiály: RK-30-2013-06.doc, RK-30-2013-06, př. 1, RK-30-2013-06, př. 2, RK-30-2013-06, př. 3 07. Uzavření smlouvy o budoucí darovací smlouvě v k.ú. Střítež u Jihlavy a obci Střítež P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, seznámil radu kraje s návrhem uzavření smlouvy o budoucí darovací smlouvě mezi Krajem Vysočina a obcí Střítež. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1604/30/2013/RK zveřejnit na úřední desce Krajského úřadu Kraje Vysočina záměr darování části pozemku par. č. 854/5 - ostatní plocha, silnice o výměře 13276 m2 v k. ú. Střítež u Jihlavy a obci Střítež z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Střítež; zastupitelstvu kraje rozhodnout uzavřít smlouvu o budoucí darovací smlouvě mezi Krajem Vysočina a obcí Střítež, ve které se obec Střítež zaváže po dokončení stavby Propojovací chodník Střítež - Jipocar vyhotovit na své náklady geometrický plán a Kraj Vysočina se zaváže na základě tohoto geometrického zaměření uzavřít darovací smlouvu na převod části pozemku par. č. 854/5 v k.ú. Střítež u Jihlavy a obci Střítež - zastavěnou chodníkem z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Střítež. termín: 12. 11. 2013 Zdrojové materiály: RK-30-2013-07.doc, RK-30-2013-07, př. 1 L. Joukl navrhl projednání bodů 08 – 21, 24, 25, 27 v bloku. 08. Darování pozemku v k. ú. a obci Vladislav Usnesení 1605/30/2013/RK zveřejnit na úřední desce Krajského úřadu Kraje Vysočina záměr darovat pozemek par. č. 1552/8 - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 66 m2 v k. ú. a obci Vladislav z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví městyse Vladislav; zastupitelstvu kraje rozhodnout převést darem pozemek par. č. č. 1552/8 - ostatní plocha, jiná plocha o výměře 66 m2 v k. ú. a obci Vladislav z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví městyse Vladislav. Zdrojové materiály: RK-30-2013-08.doc, RK-30-2013-08, př. 1 09. Uzavření smlouvy v rámci majetkoprávní přípravy stavby II/347- Bačkov propustek Usnesení 1606/30/2013/RK uzavřít mezi Českou republikou - Povodím Vltavy, státním podnikem na straně budoucího povinného a Krajem Vysočina na straně budoucího oprávněného smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene na část pozemku par. č. 1111 v k. ú. Bačkov spočívající v právu umístění a provozování stavebního objektu II/347 Bačkov - propustek za jednorázovou úhradu ve výši 10 000 Kč bez DPH. Zdrojové materiály: RK-30-2013-09.doc, RK-30-2013-09, př. 1, RK-30-2013-09, př. 2 10. Vzájemné darování pozemků v k. ú. a obci Častohostice Usnesení 1607/30/2013/RK zveřejnit na úřední desce Krajského úřadu Kraje Vysočina záměr darování pozemků dle materiálu RK-30-2013-10, př. 1 do vlastnictví obce Častohostice; převést darem pozemky dle materiálu RK-30-2013-10, př. 1 z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Častohostice; nabýt darem pozemek par. č. 967/14 - ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře 1 m2 a dále dle GP č. 169-452/2011 nově oddělený pozemek par. č. 958/7 - ostatní plocha, silnice o výměře 89 m2 v k. ú. a obci Častohostice z vlastnictví obce Častohostice do vlastnictví Kraje Vysočina. Zdrojové materiály: RK-30-2013-10.doc, RK-30-2013-10, př. 1, RK-30-2013-10, př. 2 11. Vzájemné darování pozemků v k. ú. a obci Luka nad Jihlavou Usnesení 1608/30/2013/RK zveřejnit na úřední desce Krajského úřadu Kraje Vysočina záměr darování části pozemku par. č. 1576/2 v k. ú. a obci Luka nad Jihlavou, nově označených dle materiálu RK-30-2013-11, př. 1; převést darem pozemky dle materiálu RK-30-2013-11, př. 1 z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví městyse Luka nad Jihlavou; nabýt darem dle GP č. 1114-213/2013 nově oddělený pozemek par. č. 1653/3, silnice o výměře 31 m2 v k. ú. a obci Luka nad Jihlavou z vlastnictví městyse Luka nad Jihlavou do vlastnictví Kraje Vysočina. Zdrojové materiály: RK-30-2013-11.doc, RK-30-2013-11, př. 1 12. Majetkoprávní vypořádání pozemků v k. ú. Kněžice u Třebíče Usnesení 1609/30/2013/RK Zdrojové materiály: RK-30-2013-12.doc, RK-30-2013-12, př. 1, RK-30-2013-12, př. 2, RK-30-2013-12, př. 3, RK-30-2013-12, př. 4 Usnesení 1610/30/2013/RK uzavřít smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene s budoucími oprávněnými a smlouvy o zřízení věcného břemene s oprávněnými za podmínek dle materiálů RK-30-2013-13, př. 1 a RK-30-2013-13, př. 2. termín: 23. 12. 2013 Zdrojové materiály: RK-30-2013-13.doc, RK-30-2013-13, př. 1, RK-30-2013-13, př. 2 14. Smlouvy zakládající právo investora provést stavbu Usnesení 1611/30/2013/RK se stavbami na pozemcích dle materiálu RK-30-2013-14, př. 1; uzavřít nepojmenované smlouvy, prokazující právo stavebníků provést stavby na pozemcích dle materiálu RK-30-2013-14, př. 1; zveřejnit záměr darování části pozemku par. č. 500/3 v k.ú. Nyklovice do vlastnictví obce Nyklovice; zveřejnit záměr darování části pozemku par. č. 778 v k.ú. Kundratice u Křižanova do vlastnictví obce Kundratice; zveřejnit záměr darování části pozemku par. č. 1490/1 a 1519/1 v k.ú. Smrčná na Moravě do vlastnictví obce Smrčná; zveřejnit záměr darování části pozemku par. č. par. č. 4664/3 v k.ú. Chotěboř do vlastnictví města Chotěboř. Zdrojové materiály: RK-30-2013-14.doc, RK-30-2013-14, př. 1 15. Darování pozemků v k. ú. Horní Krupá u Havlíčkova Brodu Usnesení 1612/30/2013/RK zveřejnit na úřední desce Krajského úřadu Kraje Vysočina záměr darování pozemků dle materiálu RK-30-2013-15, př. 2, v k. ú. Horní Krupá u Havlíčkova Brodu a obci Horní Krupá z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Horní Krupá; zastupitelstvu kraje rozhodnout převést darem pozemky v k. ú. Horní Krupá u Havlíčkova Brodu a obci Horní Krupá uvedené v materiálu RK-30-2013-15, př. 2 z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Horní Krupá. Zdrojové materiály: RK-30-2013-15.doc, RK-30-2013-15, př. 1, RK-30-2013-15, př. 2 16. Majetkoprávní vypořádání pozemků silnice II/411 Dešov - průjezdní úsek Usnesení 1613/30/2013/RK zveřejnit na úřední desce Krajského úřadu Kraje Vysočina záměr darování pozemků v rozsahu dle materiálu RK-30-2013-16, př. 1 do vlastnictví obce Dešov; převést darem pozemky v rozsahu dle materiálu RK-30-2013-16, př. 1 v k. ú. Malý Dešov z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Dešov; nabýt darem pozemky v rozsahu dle materiálu RK-30-2013-16, př. 2 v k. ú. Malý Dešov z vlastnictví obce Dešov do vlastnictví Kraje Vysočina. Zdrojové materiály: RK-30-2013-16.doc, RK-30-2013-16, př. 1, RK-30-2013-16, př. 2, RK-30-2013-16, př. 3 17. Majetkoprávní příprava pro akci II/392 Velké Meziříčí - Tasov- I. Stavba Usnesení 1614/30/2013/RK Zdrojové materiály: RK-30-2013-17.doc, RK-30-2013-17, př. 1, RK-30-2013-17, př. 2 18. Majetkoprávní příprava pro akci II/392 Velké Meziříčí - Tasov - II. stavba Usnesení 1615/30/2013/RK uzavřít mezi městem Velké Meziříčí na straně vlastníka pozemků a Krajem Vysočina na straně stavebníka smlouvu zakládající Kraji Vysočina právo provést stavbu II/392 Velké Meziříčí - Tasov II. stavba na pozemcích dle materiálu RK-30-2013-18, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-18.doc, RK-30-2013-18, př. 1, RK-30-2013-18, př. 2 19. Uzavření smlouvy o budoucí darovací smlouvě - k.ú. Dolní Město Usnesení 1616/30/2013/RK zveřejnit záměr darování části pozemku par. č. 3187/1 v k.ú. a obci Dolní Město zastavěné chodníkem či využité jako veřejná zeleň z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Dolní Město; zastupitelstvu kraje rozhodnout uzavřít mezi Krajem Vysočina a obcí Dolní Město smlouvu o budoucí darovací smlouvě na převod části pozemku par. č. 3187/1 v k.ú.a obci Dolní Město zastavěné chodníkem či využité jako veřejná zeleň z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Dolní Město. Zdrojové materiály: RK-30-2013-19.doc, RK-30-2013-19, př. 1 20. Prodej pozemku v k. ú. Číhovice a obci Křelovice Usnesení 1617/30/2013/RK Zdrojové materiály: RK-30-2013-20.doc 21. Uzavření smluv o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene v k. ú. a obci Humpolec pro akci Transformace ÚSPM Těchobuz II a v k. ú. a obci Nový Rychnov pro akci Transformace ÚSPM Těchobuz III. Usnesení 1618/30/2013/RK Zdrojové materiály: RK-30-2013-21.doc, RK-30-2013-21, př. 1 24. Uzavření dodatku č. 1 ke smlouvě o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene Usnesení 1619/30/2013/RK uzavřít dodatek č. 1 ke smlouvě o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene ze dne 14. 10. 2010 uzavřené mezi Krajem Vysočina a obcí Veselá podle usnesení 1483/30/2010/RK dle materiálu RK-30-2013-24, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-24.doc, RK-30-2013-24, př. 1 25. Majetkoprávní příprava stavby III/03818 Stříbrné Hory, most ev. č. 03818-1 Usnesení 1620/30/2013/RK uzavřít se Správou železniční dopravní cesty, státní organizací nájemní smlouvu dle materiálu RK-30-2013-25, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-25.doc, RK-30-2013-25, př. 1 27. Darování pozemku - k.ú. a obec Kejžlice Usnesení 1621/30/2013/RK zveřejnit záměr darování pozemku par. č. 1841/2 - ost. plocha, ost. komunikace o výměře 46 m2, oddělený GP č. 413-125/2013 z pozemku par. č. 1841 v k.ú. a obci Kejžlice z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Kejžlice; zastupitelstvu kraje rozhodnout převést darem pozemek par. č. 1841/2 - ost. plocha, ost. komunikace o výměře 46 m2, oddělený GP č. 413-125/2013 z pozemku par. č. 1841 v k.ú. a obci Kejžlice zastavěný chodníkem z vlastnictví Kraje Vysočina do vlastnictví obce Kejžlice. Zdrojové materiály: RK-30-2013-27.doc, RK-30-2013-27, př. 1 22. Návrh na uzavření smlouvy o přeložce zařízení distribuční soustavy společnosti E.ON Distribuce, a.s. a přeložce zařízení sítě elektronických komunikací společnosti Telefónica Czech Republic, a.s. v rámci stavební připravenosti akce: Domov důchodců Proseč P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, předložil radě kraje návrh uzavření výše uvedených smluv se společností E.ON Distribuce, a.s. a společností Telefónica Czech Republic, a.s. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1622/30/2013/RK uzavřít smlouvu o přeložce zařízení distribuční soustavy č. 13001568 se společností E.ON Distribuce, a.s. dle materiálu RK-30-2013-22, př. 1 a po skončení dohadovacího řízení uzavřít smlouvu o realizaci překládky sítě elektronických komunikací č. VPI/2013/00113 se společností Telefónica Czech Republic, a.s. dle materiálu RK-30-2013-22, př. 2 za maximální cenu za provedení překládky sítě elektronických komunikací ve výši 145 913 Kč bez DPH; odboru majetkovému jednat se společností Telefónica Czech Republic, a.s. o možném snížení ceny za provedení překládky sítě elektronických komunikací. termín: říjen 2013 Zdrojové materiály: RK-30-2013-22.doc, RK-30-2013-22, př. 1, RK-30-2013-22, př. 2, RK-30-2013-22, př. 3 23. Smlouvy uzavírané příspěvkovými organizacemi zřizovanými Krajem Vysočina Usnesení 1623/30/2013/RK odpovědnost: ředitel Vysočiny Tourism, příspěvková organizace, ředitel Střední školy obchodu a služeb Jihlava, ředitelka Ústavu sociální péče Křižanov, příspěvková organizace, ředitelka Hotelové školy Třebíč, odbor majetkový Zdrojové materiály: RK-30-2013-23.doc 26. Žádost o úhradu bezdůvodného obohacení - k.ú. Daňkovice Usnesení 1624/30/2013/RK Zdrojové materiály: RK-30-2013-26.doc 70. Smlouvy zakládající právo provést stavbu v rámci akce II/408 Jemnice - Dobrá Voda P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, seznámil radu kraje s návrhem uzavření smluv zakládající právo provést stavbu v rámci akce II/408 Jemnice - Dobrá Voda. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1625/30/2013/RK Zdrojové materiály: RK-30-2013-70.doc, RK-30-2013-70, př. 1, RK-30-2013-70, př. 2, RK-30-2013-70, př. 3, RK-30-2013-70, př. 4, RK-30-2013-70, př. 5, RK-30-2013-70, př. 6, RK-30-2013-70, př. 7, RK-30-2013-70, př. 8 P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, předložil radě kraje návrh uzavření smlouvy o výpůjčce mezi Krajem Vysočina a Zdravotnickou záchrannou službou Kraje Vysočina na nově postavenou budovu výjezdového stanoviště ZZS Kraje Vysočina v Moravských Budějovicích. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1626/30/2013/RK uzavřít mezi Krajem Vysočina a Zdravotnickou záchrannou službou Kraje Vysočina, příspěvkovou organizací smlouvu o výpůjčce dle materiálu RK-30-2013-72, př. 1. termín: 24. září 2013 Zdrojové materiály: RK-30-2013-72.doc, RK-30-2013-72, př. 1 P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, seznámil radu kraje s návrhem zařazení nové akce, řešící havárii venkovní kanalizace budov ÚSP Nové Syrovice. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1627/30/2013/RK zařadit novou akci „ÚSP Nové Syrovice – havárie, oprava kanalizace“ do kapitoly Nemovitý majetek, přílohy M7 - Technická zhodnocení a vyjmenované opravy v sociálních organizacích. Zdrojové materiály: RK-30-2013-73.doc 28. Informace u uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně a rozhodnutí o žádosti o prominutí povinnosti odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně I. Ďásková, vedoucí oddělení veřejnosprávní kontroly, předložila radě kraje na vědomí informaci o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně Základní škole Pelhřimov. Rada kraje přijala po krátké diskusi návrh usnesení dle varianty C. Usnesení 1628/30/2013/RK informaci o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši 73 613 Kč vyměřeného platebním výměrem Krajského úřadu Kraje Vysočina č. j. KUJI 49640/2013 ze dne 18. 7. 2013 a o uložení penále z odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši 45 250 Kč vyměřeného platebním výměrem Krajského úřadu Kraje Vysočina č. j. KUJI 58493/2013 ze dne 30. 8. 2013 Základní škole Pelhřimov, Osvobození 1881, příspěvkové organizaci se sídlem Pelhřimov, Osvobození 1881, PSČ 393 01, IČO 70876096; neprominout povinnost odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši 73 613 Kč vyměřeného platebním výměrem Krajského úřadu Kraje Vysočina č. j. KUJI 49640/2013 ze dne 18. 7. 2013 Základní škole Pelhřimov, Osvobození 1881, příspěvkové organizaci se sídlem Pelhřimov, Osvobození 1881, PSČ 393 01, IČO 70876096; ve smyslu § 22 odst. 12 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů a na základě žádosti dle materiálu RK-30-2013-28, př. 5 prominutí povinnosti zaplatit penále za porušení rozpočtové kázně ve výši 45 250 Kč vyměřeného platebním výměrem Krajského úřadu Kraje Vysočina č. j. KUJI 58493/2013 ze dne 30. 8. 2013 Základní škole Pelhřimov, Osvobození 1881, příspěvkové organizaci se sídlem Pelhřimov, Osvobození 1881, PSČ 393 01, IČO 70876096, a to jako podporu malého rozsahu (de minimis) ve smyslu Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. 12. 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis; Krajskému úřadu Kraje Vysočina vrátit uhrazenou částku penále za porušení rozpočtové kázně ve výši 45 250 Kč Základní škole Pelhřimov, Osvobození 1881, příspěvkové organizaci se sídlem Pelhřimov, Osvobození 1881, PSČ 393 01, IČO 70876096. Zdrojové materiály: RK-30-2013-28.doc, RK-30-2013-28, př. 1, RK-30-2013-28, př. 2, RK-30-2013-28, př. 3, RK-30-2013-28, př. 4, RK-30-2013-28, př. 5 29. FOND VYSOČINY - žádost o prodloužení realizace projektu Z. Chlád informoval radu kraje o žádosti Základní školy a mateřské školy Velký Beranov o prodloužení termínu realizace projektu podporovaného v rámci Fondu Vysočiny. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1629/30/2013/RK uzavřít Dodatek č. 1 ke Smlouvě o poskytnutí dotace č. FV00282.0010 dle materiálu RK-30-2013-29, př. 2. Zdrojové materiály: RK-30-2013-29.doc, RK-30-2013-29, př. 1, RK-30-2013-29, př. 2, RK-30-2013-29, př. 3 30. Nájemní smlouva M. Procházka, vedoucí oddělení správy sítě, seznámil radu kraje se závěry a s doporučením hodnotící komise o výběru nejvhodnější nabídky ve veřejné zakázce malého rozsahu „Pronájem telefonní ústředny Krajského úřadu Kraje Vysočina“. V průběhu jednání odešel J. Běhounek. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1630/30/2013/RK uzavřít Nájemní smlouvu dle materiálu RK-30-2013-30, př. 3, s vybraným uchazečem. Zdrojové materiály: RK-30-2013-30.doc, RK-30-2013-30, př. 1, RK-30-2013-30, př. 2, RK-30-2013-30, př. 3 31. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Evropské projekty - přijetí dotace z ERDF pro individuální projekt OSEPA M. Procházka, vedoucí oddělení správy sítě, předložil radě kraje ke schválení návrh převodu zůstatku finančních prostředků na projektovém účtu do Fondu strategických rezerv. V průběhu jednání přišel J. Běhounek. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1631/30/2013/RK rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty spočívající ve zvýšení rozpočtu zvláštního účtu projektu OSEPA o platbu ve výši 15 812,43 EUR (398 868,55 Kč) za závěrečnou etapu projektu; rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty spočívající ve snížení rozpočtu zvláštního účtu projektu OSEPA o splátku kontokorentního úvěru ve výši 398 868,55 Kč; převod konečného zůstatku a připsaných úroků za 3. čtvrtletí roku 2013 na projektovém účtu do Fondu strategických rezerv z důvodu ukončení projektu a s tím související rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty; ukončení projektu OSEPA. Zdrojové materiály: RK-30-2013-31.doc, RK-30-2013-31, př. 1 32. Smlouva o budoucí smlouvě o zřízení věcných břemen M. Procházka, vedoucí oddělení správy sítě, seznámil radu kraje s návrhem změny níže uvedeného usnesení. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1632/30/2013/RK změnit usnesení 1528/28/2013/RK ze dne 3. 9. 2013 tak, že materiál RK-28-2013-25, př. 4 se nahrazuje materiálem RK-30-2013-32, př. 1 včetně materiálu RK-30-2013-32, př. 2. Zdrojové materiály: RK-30-2013-32.doc, RK-30-2013-32, př. 1, RK-30-2013-32, př. 2 33. Návrh na zařazení akce do kapitoly Doprava, přílohy D2 - Investice v dopravě P. Bartoš, vedoucí oddělení správy komunikací a dopravní obslužnosti, předložil radě kraje návrh rozhodnutí o zařazení jmenovité akce „II/150 Okrouhlice – opěrné zdi“ do krajského rozpočtu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1633/30/2013/RK zařadit jmenovitou akci II/150 Okrouhlice - opěrné zdi do kapitoly Doprava, přílohy D2 - Investice v dopravě. Zdrojové materiály: RK-30-2013-33.doc 34. Změna investičního plánu Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, příspěvkové organizace zřizované Krajem Vysočina, na rok 2013 P. Bartoš, vedoucí oddělení správy komunikací a dopravní obslužnosti, seznámil radu kraje s návrhem změny investičního plánu Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, příspěvkové organizace, na rok 2013. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1634/30/2013/RK změnu investičního plánu u Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, příspěvkové organizace na rok 2013 dle materiálu RK-30-2013-34, př. 2. termín: průběžně do 31. 12. 2013 Zdrojové materiály: RK-30-2013-34.doc, RK-30-2013-34, př. 1, RK-30-2013-34, př. 2 35. Reciproční výkony drážní osobní dopravy mezi Krajem Vysočina a Jihočeským krajem P. Bartoš, vedoucí oddělení správy komunikací a dopravní obslužnosti, seznámil radu kraje s předloženým materiálem. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1635/30/2013/RK se zajišťováním dopravní obslužnosti na území Jihočeského kraje v úseku tratě 227 hranice kraje - Slavonice od počátku platnosti jízdního řádu 2013/2014; odboru dopravy a silničního hospodářství požádat Jihočeský kraj o souhlas se zajištěním dopravní obslužnosti na území Jihočeského kraje v úseku tratě 227 hranice kraje - Slavonice, a to od počátku platnosti jízdního řádu 2013/2014 (od 15. prosince 2013). Zdrojové materiály: RK-30-2013-35.doc 36. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Ostatní finanční operace a kapitole Evropské projekty - úhrada příjmů připadajících na poskytnutou dotaci P. Bartoš, vedoucí oddělení správy komunikací a dopravní obslužnosti, podal radě kraje doplňující informace k předloženému návrhu rozpočtového opatření. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1636/30/2013/RK úhrady příjmů připadajících na poskytnutou dotaci v celkové výši 564 144,95 Kč dle Výzev k úhradě příjmů dle materiálů RK-30-2013-36, př. 1 a RK-30-2013-36, př. 2, do rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod; rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení kapitoly Ostatní finanční operace, § 6409 - Ostatní činnosti jinde nezařazené, o částku 450 710 Kč při současném snížení kapitoly Rezerva a rozvoj kraje, § 6409 - Ostatní činnosti jinde nezařazené, položky Péče o lidské zdroje a majetek kraje, o částku 450 710 Kč určenou na úhradu příjmů připadajících na poskytnutou dotaci do rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod dle Výzvy k úhradě příjmů dle materiálu RK-30-2013-36, př. 1; rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty, zvláštní účet projektu II/402 Třešť - křiž. s I/38, související s úhradou příjmů připadajících na poskytnutou dotaci ve výši 113 436,23 Kč dle Výzvy k úhradě příjmů dle materiálu RK-30-2013-36, př. 2. termín: 5. 10. 2013 Zdrojové materiály: RK-30-2013-36.doc, RK-30-2013-36, př. 1, RK-30-2013-36, př. 2 37. Rozhodnutí o uzavření Smlouvy o poskytnutí dotace z ROP JV na projekt II/405 Zašovice - Okříšky P. Bartoš, vedoucí oddělení správy komunikací a dopravní obslužnosti, seznámil radu kraje s návrhem uzavření Smlouvy o poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod na uvedený projekt. V průběhu jednání odešel Z. Chlád. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1637/30/2013/RK uzavřít Smlouvu o poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod na projekt II/405 Zašovice - Okříšky dle materiálu RK-30-2013-37, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-37.doc, RK-30-2013-37, př. 1 38. Žádost o poskytnutí podpory na projekty dopravní infrastruktury předkládané do ROP NUTS 2 Jihovýchod P. Bartoš, vedoucí oddělení správy komunikací a dopravní obslužnosti, informoval radu kraje o návrhu rozhodnutí o předložení žádostí o poskytnutí podpory projektů dopravní infrastruktury s názvy „II/405 Příseka - obchvat“ a „II/345 Golčův Jeníkov – Chotěboř“ v rámci Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod. V průběhu jednání přišel Z. Chlád. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1638/30/2013/RK předložení žádostí o poskytnutí podpory v rámci kontinuální výzvy k předkládání projektů do Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod na realizaci projektů II/405 Příseka - obchvat a II/345 Golčův Jeníkov - Chotěboř; odboru dopravy a silničního hospodářství předložit žádosti o podporu projektů II/405 Příseka - obchvat a II/345 Golčův Jeníkov - Chotěboř do Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod. Zdrojové materiály: RK-30-2013-38.doc, RK-30-2013-38, př. 1, RK-30-2013-38, př. 2 39. Návrh na rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty - přijetí dotace na projekt SENIOR PLUS V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí, seznámila radu kraje s návrhem přijetí dotace pro projekt SENIOR PLUS. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1639/30/2013/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení kapitoly Evropské projekty o přijaté finanční prostředky z Ministerstva pro místní rozvoj v rámci projektu SENIOR PLUS ve výši 402,91 EUR (10 163,40 Kč). Zdrojové materiály: RK-30-2013-39.doc 40. Návrh na rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty - vratka nedočerpaných prostředků MŠMT u individuálního projektu Podpora systému primární prevence sociálně patologických jevů, reg. č.: CZ.1.07/1.2.00/14.0126 V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí, předložila radě kraje návrh rozpočtového opatření na kapitole Evropské projekty. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1640/30/2013/RK převod nevyčerpaných prostředků ve výši 1 634 647,60 Kč na zvláštním účtu projektu Podpora systému primární prevence sociálně patologických jevů, č. ú.: 4200 221 367/6800 na účet MŠMT, č. ú.: 6015-821001/0710; rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty spočívající ve snížení rozpočtu zvláštního účtu projektu Podpora sytému primární prevence sociálně patologických jevů o vratku nevyčerpaných prostředků na účet MŠMT ve výši 1 634 647,60 Kč. Zdrojové materiály: RK-30-2013-40.doc, RK-30-2013-40, př. 1 41. Návrh na poskytnutí daru občanskému sdružení Jihlavská unie neslyšících - návrh na rozpočtové opatření v rámci kapitoly Sociální věci Usnesení 1641/30/2013/RK rozpočtové opatření v rámci kapitoly Sociální věci spočívající ve zvýšení § 4399 Ostatní záležitosti sociálních věcí a politiky zaměstnanosti o částku 40 000 Kč při současném snížení § 4357 Domovy o částku 40 000 Kč; poskytnout dar občanskému sdružení Jihlavská unie neslyšících, IČ: 66598940 ve výši 40 000 Kč dle materiálu RK-30-2013-41, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-41.doc, RK-30-2013-41, př. 1, RK-30-2013-41, př. 2 42. Návrh na úpravu investičního plánu na rok 2013 u Domova pro seniory Havlíčkův Brod, příspěvkové organizace V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí, předložila radě kraje ke schválení návrh změny použití investičního fondu u Domova pro seniory Havlíčkův Brod, příspěvkové organizace, pro rok 2013. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1642/30/2013/RK změnu použití investičního fondu u Domova pro seniory Havlíčkův Brod, příspěvkové organizace, pro rok 2013 dle materiálu RK-30-2013-42, př. 1. odpovědnost: odbor sociálních věcí, ředitelka Domova pro seniory Havlíčkův Brod, příspěvkové organizace, Zdrojové materiály: RK-30-2013-42.doc, RK-30-2013-42, př. 1, RK-30-2013-42, př. 2 43. Žádost na poskytnutí dotace občanskému sdružení Potravinová banka Vysočina o. s. na podporu činnosti - návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Sociální věci V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí, informovala radu kraje o žádosti občanského sdružení Potravinová banka Vysočina, o. s., o poskytnutí dotace na podporu činnosti v roce 2013. Rada kraje materiál projednala a po rozsáhlé diskusi doporučila materiál k dopracování. V. Švarcová doporučení rady akceptovala a požádala o stažení tohoto materiálu z programu jednání. Zdrojové materiály: RK-30-2013-43.doc, RK-30-2013-43, př. 1, RK-30-2013-43, př. 2, RK-30-2013-43, př. 3 44. Podstatná změna XI. v projektu Transformace Ústavu sociální péče Jinošov III. V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí, seznámila radu kraje s předloženou změnou v projektu Transformace Ústavu sociální péče Jinošov III. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1643/30/2013/RK oznámení příjemce o změnách v projektu dle materiálu RK-30-2013-44, př. 1; majetkovému odboru a odboru sociálních věcí postupovat dle materiálu RK-30-2013-44, př. 1; odboru sociálních věcí zapracovat změny dle materiálu RK-30-2013-44, př. 1 do povinných příloh Oznámení příjemce o změnách v projektu. termín: 15. 2. 2015 Zdrojové materiály: RK-30-2013-44.doc, RK-30-2013-44, př. 1 45. Podmíněné předložení projektu Domova důchodců Ždírec, příspěvkové organizace do programu Evropské územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007 - 2013 V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí, podala radě kraje doplňující informace k předloženému materiálu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1644/30/2013/RK podmíněné podání projektové žádosti projektu Handicap Fit; s předloženým projektovým záměrem Domova důchodců Ždírec, příspěvkové organizace, v rámci výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci programu Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007 - 2013, prioritní osa 1 - Socio - ekonomický rozvoj, cestovní ruch a transfer know-how; 1.4 Prevence zdravotních a sociálních rizik, sociální integrace dle materiálu RK-30-2013-45, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-45.doc, RK-30-2013-45, př. 1 46. Schválení předběžných projektových záměrů příspěvkových organizací na úseku sociálních věcí V. Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí, seznámila radu kraje s projektovými záměry níže uvedených příspěvkových organizací kraje. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1645/30/2013/RK podmíněné podání projektové žádosti projektů dle materiálů RK-30-2013-46, př. 1, RK-30-2013-46, př. 2, RK-30-2013-46, př. 3, RK-30-2013-46, př. 4; s předloženými projektovými záměry Domova bez zámku, příspěvkové organizace, dle materiálu RK-30-2013-46, př. 1, Domova Jeřabina, příspěvkové organizace, dle materiálu RK-30-2013-46, př. 2, Domova Háj, příspěvkové organizace, dle materiálu RK-30-2013-46, př. 3 a Ústavu sociální péče Křižanov, příspěvkové organizace, dle materiálu RK-30-2013-46, př. 4 v rámci výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost, prioritní osa 3 – Sociální integrace a rovné příležitosti; 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb. odpovědnost: odbor sociálních věcí, ředitelka Domova bez zámku, příspěvkové organizace, ředitel Domova Háj, příspěvkové organizace, ředitelka Domova Jeřabina, příspěvkové organizace a ředitelka Ústavu sociální péče Křižanov, příspěvkové organizace Zdrojové materiály: RK-30-2013-46.doc, RK-30-2013-46, př. 1, RK-30-2013-46, př. 2, RK-30-2013-46, př. 3, RK-30-2013-46, př. 4 69. Přijetí dotace z IOP na projekt Transformace ÚSPMP Těchobuz I. Usnesení 1646/30/2013/RK rozpočtové opatření na kapitole Evropské projekty spočívající ve zvýšení rozpočtu zvláštního účtu Transformace ÚSPMP Těchobuz I. o dotaci z Ministerstva práce a sociálních věcí ve výši 296 854 Kč (z toho 248 254 Kč představuje část investiční a 48 600 Kč neinvestiční) určenou na financování výše uvedeného projektu. Zdrojové materiály: RK-30-2013-69.doc 47. Aktivity eHealth - rozvoj projektu eMeDocS formou Smlouvy o spolupráci Kraje Vysočina s poskytovateli zdravotních služeb S. Měrtlová, vedoucí odboru zdravotnictví, předložila radě kraje návrh uzavření Smlouvy o přístupu ke komunikační infrastruktuře eMeDocS mezi Krajem Vysočina a všemi nemocnicemi zřizovanými Krajem Vysočina a Zdravotnickou záchrannou službou Kraje Vysočina. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1647/30/2013/RK text vzorové Smlouvy o přístupu ke komunikační infrastruktuře eMeDocS obsažené v materiálu RK-30-2013-47, př. 1; hejtmanovi kraje rozhodovat uzavřít Smlouvy o přístupu ke komunikační infrastruktuře eMeDocS podle vzorové smlouvy dle materiálu RK-30-2013-47, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-47.doc, RK-30-2013-47, př. 1 48. Věcný dar pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci S. Měrtlová, vedoucí odboru zdravotnictví, seznámila radu kraje s návrhem uzavření darovací smlouvy pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1648/30/2013/RK s uzavřením darovací smlouvy pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci, dle materiálu RK-30-2013-48, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-48.doc, RK-30-2013-48, př. 1 49. Výpůjčka pro Nemocnici Třebíč, příspěvkovou organizaci S. Měrtlová, vedoucí odboru zdravotnictví, informovala radu kraje o žádosti Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace, o udělení souhlasu s uzavřením smlouvy o výpůjčce vztahující se k provádění klinického hodnocení léčiva. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1649/30/2013/RK s uzavřením smlouvy o výpůjčce pro Nemocnici Třebíč, příspěvkovou organizaci, dle materiálu RK-30-2013-49, př. 3. Zdrojové materiály: RK-30-2013-49.doc, RK-30-2013-49, př. 1, RK-30-2013-49, př. 2, RK-30-2013-49, př. 3 V průběhu jednání odešla M. Kružíková. 50. Peněžní dar pro Nemocnici Třebíč, příspěvkovou organizaci Usnesení 1650/30/2013/RK s uzavřením darovací smlouvy pro Nemocnici Třebíč, příspěvkovou organizaci, dle materiálu RK-30-2013-50, př. 2. Zdrojové materiály: RK-30-2013-50.doc, RK-30-2013-50, př. 1, RK-30-2013-50, př. 2 51. Peněžité dary a příspěvek pro Nemocnici Nové Město na Moravě, příspěvkovou organizaci Usnesení 1651/30/2013/RK s uzavřením darovacích smluv a smlouvy o poskytnutí příspěvku pro Nemocnici Nové Město na Moravě, příspěvkovou organizaci, dle materiálů RK-30-2013-51, př. 1, RK-30-2013-51, př. 2, RK-30-2013-51, př. 3, RK-30-2013-51, př. 4 a RK-30-2013-51, př. 5. Zdrojové materiály: RK-30-2013-51.doc, RK-30-2013-51, př. 1, RK-30-2013-51, př. 2, RK-30-2013-51, př. 3, RK-30-2013-51, př. 4, RK-30-2013-51, př. 5 52. Poskytnutí příspěvku na havarijní opravu CT a souhlas se splátkami pro Nemocnici Třebíč, příspěvkovou organizaci S. Měrtlová, vedoucí odboru zdravotnictví, seznámila radu kraje s žádostí Nemocnice Třebíč, příspěvkové organizace, o poskytnutí finančních prostředků na řešení havarijní opravy spirálního CT přístroje. V průběhu jednání přišla M. Kružíková. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1652/30/2013/RK neschválit zvýšení závazného ukazatele Příspěvek na provoz pro Nemocnici Třebíč, příspěvkovou organizaci na pokrytí nákladů na havarijní opravu spirálního CT; s pořízením opravy spirálního CT přístroje MDCT BrightSpeed Elite - GE Medical Systems pro Nemocnici Třebíč, příspěvkovou organizaci, dle materiálu RK-30-2013-52, př. 1 na splátky v následujících výších: 1. splátka: 1 000 000 Kč se splatností do 31. 10. 2013; 2. splátka: 1 000 000 Kč se splatností do 30. 11. 2013; 3. splátka: 1 366 733,04 Kč se splatností do 31. 12. 2013; řediteli Nemocnice Třebíč, příspěvkové organizaci předložit odboru zdravotnictví dodavatelskou fakturu a vždy do 14 dnů po úhradě jednotlivých splátek výpis z bankovního účtu. Zdrojové materiály: RK-30-2013-52.doc, RK-30-2013-52, př. 1, RK-30-2013-52, př. 2 53. Dary pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci S. Měrtlová, vedoucí odboru zdravotnictví, předložila radě kraje návrhy darovacích smluv pro Nemocnici Jihlava, p. o. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1653/30/2013/RK s uzavřením darovacích smluv pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci, dle materiálů RK-30-2013-53, př. 1, RK-30-2013-53, př. 2; darovací smlouvu pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci, dle materiálu RK-30-2013-53, př. 3. Zdrojové materiály: RK-30-2013-53.doc, RK-30-2013-53, př. 1, RK-30-2013-53, př. 2, RK-30-2013-53, př. 3 54. Návrh rozpočtového opatření - státní dotační program Rezidenční místa pro nemocnice zřizované krajem S. Měrtlová, vedoucí odboru zdravotnictví, předložila radě kraje upravenou přílohu č. 2 tohoto materiálu. V průběhu jednání odešel Z. Chlád. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1654/30/2013/RK zvýšení příjmové části rozpočtu kraje na rok 2013 u položky 4116 - Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu o účelovou dotaci poskytnutou MZ ČR v rámci dotačního programu Rezidenční místa (ÚZ 35015) ve výši 2 897 564,50 Kč; zvýšení výdajové části rozpočtu na rok 2013, kapitoly Zdravotnictví, § 3522 - Ostatní nemocnice, položky 5336 - Neinvestiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím (ÚZ 35015) o částku 2 897 564,50 Kč, z toho: 352 637,50 Kč pro Nemocnici Havlíčkův Brod, příspěvkovou organizaci; 907 182,00 Kč pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci; 760 873,50 Kč pro Nemocnici Nové Město na Moravě, příspěvkovou organizaci; 418 447,50 Kč pro Nemocnici Pelhřimov, příspěvkovou organizaci; 458 424,00 Kč pro Nemocnici Třebíč, příspěvkovou organizaci; snížení příjmové části rozpočtu kraje na rok 2013 u položky 4116 - Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu o vratku účelové dotace poskytnuté MZ ČR v rámci dotačního programu Rezidenční místa (ÚZ 35015) ve výši 40 413,50 Kč při současném snížení výdajové části rozpočtu na rok 2013, kapitoly Zdravotnictví, § 3522 - Ostatní nemocnice položky 5336 - Neinvestiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím (ÚZ 35015) o stejnou částku 40 413,50 Kč, z toho: 14 663,50 Kč původně určenou pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci; 25 750,00 Kč původně určenou pro Nemocnici Pelhřimov, příspěvkovou organizaci; zvýšení závazného ukazatele Příspěvek na provoz na rok 2013 o částku: 892 518,50 Kč pro Nemocnici Jihlava, příspěvkovou organizaci; 392 697,50 Kč pro Nemocnici Pelhřimov, příspěvkovou organizaci; odpovědnost: odbor zdravotnictví, odbor ekonomický, ředitelé nemocnic zřizovaných Krajem Vysočina Zdrojové materiály: RK-30-2013-54.doc, RK-30-2013-54, př. 1, RK-30-2013-54, př. 2 55. Návrh na provedení rozpočtového opatření - vratka části dotace na volby prezidenta České republiky Usnesení 1655/30/2013/RK rozpočtové opatření spočívající ve snížení příjmů (položka 4111 Neinvestiční přijaté transfery z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu) a výdajů (kapitola Krajský úřad, § 6118 Volba prezidenta republiky) rozpočtu kraje o vratku části nespotřebované neinvestiční účelové dotace z Ministerstva financí ve výši 28 259,40 Kč, která byla určena na krytí výdajů vzniklých Kraji Vysočina v souvislosti s volbou prezidenta České republiky. Zdrojové materiály: RK-30-2013-55.doc 56. Zpráva o plnění příjmů a výdajů rozpočtu Kraje Vysočina za období leden - srpen 2013 A. Krištofová, vedoucí odboru ekonomického, předložila radě kraje pravidelnou zprávu o plnění příjmů a výdajů rozpočtu Kraje Vysočina za uplynulé období. V průběhu jednání přišel Z. Chlád. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1656/30/2013/RK Zprávu o plnění příjmů a výdajů rozpočtu Kraje Vysočina za období leden - srpen 2013 dle materiálu RK-30-2013-56, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-56.doc, RK-30-2013-56, př. 1 57. Návrh rozpočtového opatření - příjmy z prodeje majetku ve správě příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina za 1. pololetí 2013 A. Krištofová, vedoucí odboru ekonomického, podala radě kraje doplňující informace k předloženému návrhu rozpočtového opatření. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1657/30/2013/RK zvýšení příjmové a výdajové části rozpočtu kraje na rok 2013 o příjmy z prodeje majetku ve správě příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina v úhrnné výši 1 392 429,14 Kč dle materiálů RK-30-2013-57, př. 1 a RK-30-2013-57, př. 2; změnu závazného ukazatele Příspěvek na provoz na rok 2013 u příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina dle materiálu RK-30-2013-57, př. 2 s určením na použití dle materiálu RK-30-2013-57, př. 3. odpovědnost: odbory dopravy a silničního hospodářství, sociálních věcí, odbory zdravotnictví a školství, mládeže a sportu, odbor ekonomický a ředitelé příspěvkových organizací termín: do 30. 11. 2013 Zdrojové materiály: RK-30-2013-57.doc, RK-30-2013-57, př. 1, RK-30-2013-57, př. 2, RK-30-2013-57, př. 3, RK-30-2013-57, př. 4, RK-30-2013-57, př. 5 58. Žádost o prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, informoval radu kraje o předložené žádosti o prominutí odvodu uloženého za porušení rozpočtové kázně. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1658/30/2013/RK neprominout z důvodu zamezení tvrdosti uložený odvod za porušení rozpočtové kázně Domovu mládeže a Školní jídelně Jihlava, IČO 60545356, ve výši 1 462 Kč. Zdrojové materiály: RK-30-2013-58.doc, RK-30-2013-58, př. 1 59. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - dotace v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost - EU peníze středním školám Usnesení 1659/30/2013/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení příjmů (položka 4116 Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu) a výdajů (kapitola Školství, mládeže a sportu, § 3123 Střední odborná učiliště a učiliště) rozpočtu kraje o účelovou dotaci z MŠMT v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost v celkové výši 280 310,40 Kč; zvýšení závazného ukazatele Příspěvek na provoz Střední průmyslové škole a Střednímu odbornému učilišti Pelhřimov, IČO 14450470 na financování způsobilých výdajů v rámci projektu EU peníze středním školám dle materiálu RK-30-2013-59. Zdrojové materiály: RK-30-2013-59.doc 60. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - dotace na rozvojový program Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2013 M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, seznámil radu kraje s návrhem přijetí účelové dotace MŠMT na rozvojový program Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2013. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1660/30/2013/RK rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení příjmů (položka 4116 Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu) a výdajů (kapitola Školství, mládeže a sportu) rozpočtu kraje o účelovou dotaci MŠMT na rozvojový program Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2013 v celkové výši 321 775 Kč dle materiálu RK-30-2013-60, př. 1; zastupitelstvu kraje vzít na vědomí přidělení účelových prostředků na rozvojový program Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2013 organizacím vykonávajícím činnost mateřské školy uvedeným v materiálu RK-30-2013-60, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-60.doc, RK-30-2013-60, př. 1 61. Návrh na úpravu investičního plánu příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina za odvětví školství na rok 2013 M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, seznámil radu kraje s návrhem úpravy investičního plánu příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina za odvětví školství na rok 2013. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1661/30/2013/RK s úpravou použití investičního fondu příspěvkových organizací na rok 2013 dle materiálu RK-30-2013-61, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-61.doc, RK-30-2013-61, př. 1 62. Návrh na poskytnutí peněžního daru z kapitoly Školství, mládeže a sportu - návrh na provedení rozpočtového opatření v rámci kapitoly Školství, mládeže a sportu M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, předložil radě kraje návrh poskytnutí peněžního daru Základní umělecké škole Třebíč. Rada kraje přijala po krátké diskusi upravený návrh usnesení. Usnesení 1662/30/2013/RK poskytnout peněžní dar ve výši 13 334 Kč Základní umělecké škole Třebíč, Masarykovo náměstí 1313/12, IČO 70283338, dle materiálu RK-30-2013-62, př. 2upr1; rozpočtové opatření v rámci kapitoly Školství, mládeže a sportu spočívající ve zvýšení § 3319 Ostatní záležitosti kultury o částku 13 334 Kč při současném snížení § 3299. Ostatní záležitosti vzdělávání (ÚZ 00324) o částku 13 334 Kč. Zdrojové materiály: RK-30-2013-62.doc, RK-30-2013-62, př. 1, RK-30-2013-62, př. 2, RK-30-2013-62, př. 3, RK-30-2013-62, př. 4 63. Návrh na provedení rozpočtového opatření v rámci kapitoly Školství, mládeže a sportu - změna závazných ukazatelů M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, podal radě kraje doplňující informace k předloženému návrhu rozpočtového opatření. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1663/30/2013/RK rozpočtové opatření v rámci kapitoly Školství, mládeže a sportu spočívající ve snížení § 3123 Střední odborná učiliště a učiliště o částku 40 000 Kč a současně ve zvýšení § 3122 Střední odborné školy o částku 40 000 Kč; zvýšení závazného ukazatele Příspěvek na provoz o částku 40 000 Kč Obchodní akademii, Pelhřimov, Jirsíkova 875, IČO 62540068 na úhradu věcné režie na stravování; snížení závazného ukazatele Příspěvek na provoz o částku 40 000 Kč Střední průmyslové škole a Střednímu odbornému učilišti Pelhřimov, IČO 14450470. odpovědnost: odbor školství, mládeže a sportu, odbor ekonomický, ředitel Obchodní akademie Pelhřimov, Jirsíkova 875 a ředitel Střední průmyslové školy a Středního odborného učiliště Pelhřimov Zdrojové materiály: RK-30-2013-63.doc, RK-30-2013-63, př. 1 64. Partnerství Comenius Regio - závěrečné zprávy z realizovaných projektů M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, předložil radě kraje na vědomí informaci o ukončení projektů podpořených z prostředků programu Comenius Regio Partnerships. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1664/30/2013/RK závěrečnou zprávu o realizaci a financování projektu s názvem School and Firm Hand in Hand dle materiálu RK-30-2013-64, př. 1; závěrečnou zprávu o realizaci a financování projektu s názvem Effective School Management dle materiálu RK-30-2013-64, př. 2. Zdrojové materiály: RK-30-2013-64.doc, RK-30-2013-64, př. 1, RK-30-2013-64, př. 2 65. Žádost o změnu rozpočtu M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, informoval radu kraje o žádosti Sdružení na podporu mezinárodního přátelství „Slunce“, o. s., o změnu výše rozpočtu u projektu The Traditional Country Life. Rada kraje materiál projednala a závěrem diskuse doporučila předkladateli materiál k dopracování. M. Pech doporučení rady akceptoval a požádal o stažení tohoto materiálu z programu jednání. Zdrojové materiály: RK-30-2013-65.doc, RK-30-2013-65, př. 1 66. Návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Školství, mládeže a sportu - dotace organizátorům krajských a vyšších kol postupových soutěží a přehlídek v roce 2013 dle schválených pravidel rady kraje M. Pech, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, seznámil radu kraje s návrhem poskytnutí dotace níže uvedeným nestátním neziskovým organizacím. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1665/30/2013/RK poskytnout dotaci z kapitoly Školství, mládeže a sportu, § 3421 - Využití volného času dětí a mládeže: organizaci ZO Českého svazu ochránců přírody Kněžice, IČO 18825460 na realizaci postupového kola soutěže v celkové výši 20 000 Kč dle materiálu RK-30-2013-66, př. 1; organizaci Pionýrská skupina Kamarádi cest Okříšky, IČO 60419636 na realizaci postupového kola soutěže v celkové výši 20 000 Kč dle materiálu RK-30-2013-66, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-66.doc, RK-30-2013-66, př. 1, RK-30-2013-66, př. 2, RK-30-2013-66, př. 3 67. Návrh na poskytnutí finančního daru - návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Zastupitelstvo kraje I. Šteklová, vedoucí odboru sekretariátu hejtmana, předložila radě kraje návrh poskytnutí finančního daru Obchodní akademii a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky Jihlava. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1666/30/2013/RK poskytnout finanční dar ve výši 10 000 Kč, z kapitoly Zastupitelstvo kraje, § 6223 Mezinárodní spolupráce (jinde nezařazená), Obchodní akademii a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky Jihlava, IČO: 60545887, se sídlem: nám. Svobody 127/1, 58601 Jihlava, dle materiálu RK-30-2013-67, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-67.doc, RK-30-2013-67, př. 1 68. Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky Vydávání novin Kraj Vysočina včetně realizace jejich multimediálního obsahu I. Šteklová, vedoucí odboru sekretariátu hejtmana, podala radě kraje doplňující informace k předloženému materiálu. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1667/30/2013/RK termín: 10. 10. 2013 Zdrojové materiály: RK-30-2013-68.doc 71. Rámcová dohoda o vzájemné spolupráci J. Běhounek seznámil radu kraje s návrhem uzavření Rámcové dohody o vzájemné spolupráci mezi Krajem Vysočina a Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků. Rada kraje přijala návrh usnesení. Usnesení 1668/30/2013/RK uzavřít Rámcovou dohodu o vzájemné spolupráci mezi Krajem Vysočina a Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě dle materiálu RK-30-2013-71, př. 1. Zdrojové materiály: RK-30-2013-71.doc, RK-30-2013-71, př. 1 74. Rozprava členů rady J. Běhounek ukončil zasedání rady kraje č. 30/2013 s tím, že další zasedání se bude konat dne 1. 10. 2013, v 9:00 hod. Záznam pořízen na zasedání rady kraje č. 30/2013 dne 24. 9. 2013. Zapsala: P. Pospíchalová, dne 26. 9. 2013 (zápis pořízen na základě záznamu).

http://sbirka.nssoud.cz/cz/danove-rizeni-danovy-nedoplatek-dan-z-nemovitosti-prechod-povinnosti.p979.html

Daňové řízení: daňový nedoplatek. Daň z nemovitostí. ... | Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Daňové řízení: daňový nedoplatek. Daň z nemovitostí. Přechod povinnosti. Ej 46/2006 Daňové řízení: daňový nedoplatek. Daň z nemovitostí: přechod povinnosti uhradit daňový nedoplatek k § 59 odst. 6 a § 63 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákonů č. 35/1993 Sb., č. 255/1994 Sb. a č. 323/1996 Sb. (v textu též "daňový řád", "d. ř.") k § 13b odst. 2 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákonů č. 315/1993 Sb. a č. 242/1994 Sb.*) I. Pokud žalobci nebyla rozhodnutím dosud založena povinnost platit daňový nedoplatek za svého předchůdce (zde za roky 1994, 1995, 1996), nemohl správce daně bez dalšího převést platbu provedenou žalobcem na nedoplatky na daňovém účtu žalobcova předchůdce. II. Hradil-li žalobce daň za zdaňovací období (zde roku 1997 a následující) včas, nemohlo mu vzniknout penále za období, kdy ještě nebyl vlastníkem nemovitosti, a především neměl automaticky povinnost hradit daňové nedoplatky za svého předchůdce. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 12. 2005, čj. 1 Afs 140/2004-55) srov. č. 703/2005 Sb. NSS. JUDr. Pavel L. proti Finančnímu ředitelství v Brně o penále na dani z nemovitostí, o kasační stížnosti žalobce. Pěti rozhodnutími ze dne 17. 9. 2002 zamítl žalovaný odvolání žalobce proti platebním výměrům na penále na dani z nemovitostí za zdaňovací období let 1994, 1997, 1998, 1999 a 2000. Žaloby proti těmto rozhodnutím zamítl Krajský soud v Brně pěti rozsudky ze dnů 1. 9. 2004 a 6. 10. 2004. V odůvodněních uvedl, že žalobci byla uložena povinnost hradit daň za původního vlastníka rozhodnutím Finančního úřadu v Pacově ze dne 18. 10. 1999, které žalobce převzal dne 20. 10. 1999. Žalobce je daňovým subjektem dle § 6 daňového řádu, neboť na něho přešla ve smyslu § 13b zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, povinnost uhradit daňové nedoplatky za původního vlastníka, a to i za období, kdy ještě vlastníkem nemovitosti nebyl. Zákonným shledal soud i postup správce daně, který použil žalobcovu platbu daně z nemovitosti na úhradu nedoplatků na dani původního vlastníka nemovitosti (§ 59 odst. 6 d. ř.). Protože žalobou byla napadena rozhodnutí o penále, považoval soud námitky žalobce týkající se daňové povinnosti za bezpředmětné. Žalobce (stěžovatel) napadl shora uvedené rozsudky kasačními stížnostmi. Namítl, že v minulosti platil daň z nemovitostí; platební výměry na penále jsou nesrozumitelné - není z nich totiž patrno, z jakých nedoplatků na jeho daňových povinnostech se při výpočtu penále vychází. Veškeré doklady o zaplacení daňových povinností od roku 1996 do roku 2004 má stěžovatel v držení, soud se s nimi neseznámil a vycházel nesprávně pouze z tvrzení žalovaného. Dodal, že na něho ani nemohla přejít povinnost platit daňové nedoplatky, vzniklé liknavostí jeho předchůdce, za období let 1994 a 1995, neboť ta je již prekludována. Žalovaný navrhl zamítnutí kasačních stížností s tím, že předpis penále byl stěžovateli sdělen podle § 63 d. ř. z důvodu opožděné úhrady daně z nemovitostí, což je zřejmé ze všech platebních výměrů na penále. Platby provedené stěžovatelem v průběhu roku 1997 a 1998 byly použity na úhradu této daně za zdaňovací období kalendářního roku 1994 ve výši 4 085 Kč, část platby provedené v roce 1999 ve výši 1 085 Kč pak na úhradu daně za zdaňovací období roku 1995 atd. Veškeré platby provedené stěžovatelem v letech 1997 až 2000 tak byly použity ve shodě s § 59 odst. 6 d. ř. na nejstarší nedoplatky na dani z nemovitosti. Proto byly ve skutečnosti stěžovatelovy daně z nemovitostí za jednotlivá zdaňovací období od roku 1997 hrazeny opožděně a finanční orgány byly nuceny stěžovateli sdělit platebními výměry penále, které z nedoplatků na dani vzniklo. Závěrem žalovaný podotkl, že současnými žalobami byla napadena rozhodnutí o sdělení penále, nikoliv rozhodnutí o uložení daňové povinnosti za předchozího vlastníka. Samotná povinnost platit daň za původního vlastníka byla stěžovateli uložena rozhodnutím správce daně ze dne 18. 10. 1999. Toto rozhodnutí, jakož i rozhodnutí odvolacího orgánu - Finančního ředitelství v Českých Budějovicích - bylo přezkoumáno Krajským soudem v Českých Budějovicích, který rozsudkem ze dne 7. 6. 2000, sp. zn. 10 Ca 56/2000, žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že zmíněná povinnost byla stěžovateli uložena v souladu se zákonem. Nejvyšší správní soud kasační stížnosti ve shodě s § 39 odst. 1 s. ř. s. spojil ke společnému projednání, a to vzhledem k tomu, že směřují proti rozhodnutím, která spolu skutkově souvisejí, neboť vzniklé penále za jednotlivé období vždy vychází z konkrétní výše nedoplatku na dani ke dni vydání platebního výměru na penále. Nejvyšší správní soud napadené rozsudky krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Pro posouzení celé věci je rozhodné, že stěžovatel získal předmětnou nemovitost do svého vlastnictví v průběhu roku 1996, stal se tak počínaje 1. 1. 1997 daňovým subjektem, tedy osobou povinnou k podání daňového přiznání k dani z nemovitosti na zdaňovací období roku 1997 a rovněž tak k zaplacení této daně. Poplatníkem daně z nemovitostí, který je povinen podat daňové přiznání ve lhůtě stanovené v § 13a odst. 1 zákona o dani z nemovitostí (nejde-li o případ, kdy se daňové přiznání nepodává) a který je rovněž povinen zaplatit daň ve lhůtách stanovených v § 15 téhož zákona, je totiž vlastník nemovitosti, tj. osoba zapsaná jako vlastník v katastru nemovitostí k 1. lednu příslušného zdaňovacího období (zde: zdaňovacího období roku 1997). Podle § 13b odst. 2 téhož zákona (ve znění účinném do 31. 12. 2000) platilo, že dojde-li v průběhu zdaňovacího období ke změně vlastnických nebo jiných práv k nemovitostem, přechází povinnost uhradit případný daňový nedoplatek počínaje 1. lednem následujícího zdaňovacího období na nové poplatníky s výjimkou případů, kdy jsou nemovitosti předány na základě zvláštního předpisu. V územním obvodu jednoho správce daně se daňový nedoplatek k těmto nemovitostem zjistí z poměru, v jakém se podílí daň připadající na tyto nemovitosti na celkové daňové povinnosti původního poplatníka. Za období od změny vlastnických nebo jiných práv k nemovitostem do 1. ledna následujícího zdaňovacího období nový nabyvatel za daňový nedoplatek ručí. Správce daně proto rozhodnutím ze dne 18. 10. 1999 (doručeným dne 20. 10. 1999) stanovil stěžovateli k úhradě daňový nedoplatek vzniklý na předmětné dani za původního vlastníka, a to ve výši 9 255 Kč. Proti rozhodnutí správce daně se stěžovatel odvolal a odvolací orgán rozhodl ve věci s konečnou platností. V této souvislosti se Nejvyšší správní soud ztotožnil se závěrem krajského soudu, že námitky stěžovatele brojící proti tomuto rozhodnutí jsou nerelevantní, neboť směřují do rozhodnutí, které již bylo soudem přezkoumáno (jak uvádí žalovaný ve svém vyjádření), a není procesní cesty, jak takové rozhodnutí změnit. Z uvedeného je zřejmé, že tímto rozhodnutím byla stěžovateli pravomocně uložena daňová povinnost. V nyní souzené věci stěžovatel brojil žalobami proti rozhodnutím, kterými bylo stanoveno penále za jednotlivá zdaňovací období, a to z nedoplatku na dani z předmětné nemovitosti. Stěžovatel předně namítal (byť argumentačně neobratně), že pravidelně od roku 1997, kdy se stal vlastníkem nemovitosti, za tuto nemovitost daň platil, a proto mu nemohl vzniknout nedoplatek na této dani za jednotlivá zdaňovací období v té výši, z jaké mu bylo počítáno penále. Bylo tak na krajském soudu, aby k žalobním námitkám posoudil, zda skutečně za jednotlivá zdaňovací období měl stěžovatel daňový nedoplatek, z jehož výše a doby prodlení s jeho úhradou se pak odvíjí i výše sděleného penále. Tomuto však krajský soud nedostál. (...) Podle § 63 d. ř. je daňový dlužník v prodlení, nezaplatí-li splatnou částku daně nejpozději v den její splatnosti. Jak bylo uvedeno výše, stěžovatel se stal počínaje rokem 1997 daňovým subjektem, měl povinnost uhradit daň, což také učinil. Stěžovatel tak platbu daně určil na úhradu daňové povinnosti za nemovitost, jejímž se stal v průběhu roku 1996 vlastníkem. Podle § 59 odst. 2 d. ř. správce daně přijme platbu na daň, na kterou byla určena. O úhradě daně použité správcem daně na jinou platbu, než na jakou ji určil daňový dlužník, musí správce daně daňového dlužníka písemně uvědomit. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat. Takový postup však ze správního spisu není zřejmý. Byť podle § 13b odst. 2 zákona o dani z nemovitostí (ve znění tehdy účinném), dojde-li v průběhu zdaňovacího období ke změně vlastnických nebo jiných práv k nemovitostem, přechází povinnost uhradit případný daňový nedoplatek počínaje 1. lednem následujícího zdaňovacího období na nové poplatníky s výjimkou případů, kdy jsou nemovitosti předány na základě zvláštního předpisu, není takový přechod povinnosti automatický, ale správce daně je povinen založit povinnost uhradit případný daňový nedoplatek předchozího vlastníka pravomocným rozhodnutím o uložení takovéto povinnosti (srov. nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2002, sp. zn. IV. ÚS 311/99, Sb. ÚS, sv. 25, nález č. 4, str. 29). Pokud tedy stěžovateli nebyla dosud založena rozhodnutím povinnost platit daňový nedoplatek za svého předchůdce (tedy za roky 1994, 1995, 1996), nemohl správce daně bez dalšího platbu provedenou stěžovatelem převést na nedoplatky na daňovém účtu stěžovatelova předchůdce. Povinnost uhradit daňový nedoplatek za předchozího vlastníka byla stěžovateli založena až rozhodnutím správce daně z 18. 10. 1999. Znamená to, že veškeré platby daně z nemovitosti, které stěžovatel před tímto dnem zasílal jako platby daně za svoji nemovitost, musely být (neměl-li jiných nedoplatků na této dani) použity jako platby na jeho daňovou povinnost a zaúčtovány na jeho daňový účet. Takový postup však není z napadených rozhodnutí zřejmý, naopak z jejich odůvodnění se podává, že i platby provedené stěžovatelem v průběhu roku 1997 a 1998 byly použity na úhradu nejstarších nedoplatků stěžovatelova předchůdce. Takový postup je nepřijatelný. Podle § 59 odst. 6 d. ř. (v tehdy účinném znění) mohl správce daně úhradu daně použít na úhradu daňových povinností (dát tedy přednost úhradě nejstarších nedoplatků na dani) před běžnou platbou daní, avšak jen za situace, kdy by daňový subjekt takovou daňovou povinnost měl. Jak je však z uvedeného zřejmé, povinnost hradit daňové nedoplatky za svého předchůdce mu byla uložena až rozhodnutím z 18. 10. 1999. Hradil-li stěžovatel daň na zdaňovací období roku 1997 a následující včas, nemohlo mu tak vzniknout penále za období, kdy ještě nebyl vlastníkem nemovitosti, a především tak neměl automaticky povinnost hradit daňové nedoplatky za svého předchůdce. Zákonem č. 65/2000 Sb. bylo s účinností od 1. 1. 2001 toto ustanovení zrušeno.

http://britskelisty.cz/0012/20001231h.html

myslím, že jste dokument Rady pro rozhlasové a tv vysílání nečetl dost pozorně. Stojí v něm: "Ve dnech 22. až 27. prosince 2000 došlo k porušení zákona o vysílání tím, že vedení ČT nemělo plnou kontrolu nad vysíláním, což se projevilo zejména ve zpravodajských pořadech. Krizová situace se dále vystupňovala skutečností, že byly vysílány dvě verze zpravodajských pořadů, z nichž pouze verzi kontrolovanou vedením ČT lze považovat za legální." Oproti tomu Vy na stránkách Blistů tvrdíte: "Zde je plné znění tiskového prohlášení Rady pro rozhlasové televizní vysílání, z něhož vyplývá, že pouze vysílání ČT, schválené generálním ředitelem Jiřím Hodačem, je jediné legální." Rozpor je zřejmý. Rada pro RTV považuje za legální vysílání kontrolované vedením ČT. Bohužel, podle interních směrnic, nerovná se vedení ČT=Jiří Hodač. Vedení ČT je složeno nejen z GŘ ČT, ale i z jeho nejužších spolupracovníků a vedoucích jednotlivých klíčových úseků. Pokud došlo k vysílání alternativních zpráv z budov Novy a Primy se schválením všech těchto zainteresovaných osob, pak je vše v pořádku. Pokud šlo pouze o samostatné a užším vedením ČT neschválené rozhodnutí Jiřího Hodače, dopustil se Jiří Hodač porušení nejen interních směrnic. "Já myslím, že konstatování toho, že provozovatel vysílání porušil zákon tím, že neměl kontrolu nad vysíláním, je velmi vážná věc a v této věci ještě nebylo rozhodnuto, jak rada s tímto konstatováním naloží," uvedl Muchka. Dodal, že správní řízení dosud nebylo ukončeno. Souhlasil s názorem moderátorky, že také nebylo rozhodnuto, jestli porušili zákony protestující zaměstnanci televize, nebo vedení řízené Hodačem. Rozhodně však je podle Muchky porušením zákona středeční úplné přerušení vysílání. Vždycky jsem se domníval, že zodpovědná funkce s sebou nese inteligenci a profesionalitu. Už si to nemyslím. Celý svůj dosavadní život jsem žil s pocitem - a právníci mne v něm utvrzovali, že za jednání jakékoliv organizace směrem ke třetím osobám, tzn. i vůči veřejnosti je právně odpovědný statutární orgán firmy či jednatel v mezích určených společenskou smlouvou. Nejinak je to v Zákoně č. 483/1991 Sb. o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. V § 9, odstavec 1 se praví: "Statutárním orgánem České televize je ředitel." V § 12, odstavec 2 "Ředitel televizního studia je za činnost televizního studia odpovědný řediteli." § 13 říká: "Česká televize může využívat svoji technickou a výrobní základnu pouze v souladu s tímto zákonem (§ 2 a 3) a povinnostmi a oprávněními stanovenými provozovatelům ze zákona." "Zákonem" se v tomto případě rozumí § 9 odst. 1 a 2 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání". Takže - jestliže je ředitel statutárním orgánem, jeho práva (pokud nejsou omezena zákonem o ČT) vyplývají z příslušných paragrafů obchodního zákoníku (a v případě pracovního práva ze zákoníku práce). Ředitel je tak oprávněn činit veškeré právní úkony jménem organizace - tzn. mj. jmenovat své podřízené (s výjimkou ředitelů televizních studií-pozn. TP), uzavírat smlouvy se třetími osobami či vydávat interní předpisy. Ty však (jak praví právní teorie) mají VŽDY nižší právní sílu, než zákon. Krok ředitele Hodače k přerušení signálu "vzbouřenců" a nahrazení černou obrazovkou vyplývá ze smlouvy ČT s třetí osobou. Subjektem tohoto obchodního vztahu je jednoznačně statutární orgán - ředitel. On má zodpovědnost vůči třetím osobám - tedy i vůči veřejnosti. Žádný interní předpis mu neumožňuje se této zodpovědnosti vůči třetím osobám zbavit. A to i kdyby tuto odpovědnost přenesl na některého ze svých podřízených. Jelikož redakce zpravodajství není subjektem ze zákona - to jsou pouze studia Praha, Brno či Ostrava, nemůže se jednat o přenesenou působnost (analogie - odštěpný závod). I tehdy by mohl ředitel své pověření kdykoliv odvolat s okamžitou platností. Muchkova argumentace je tedy naprosto "mediální" - čili zmatená. Taktika chytré horákyně vrací opět do hry Petru Buzkovou, která, ač bez jakéhokoliv mandátu své strany, tráví nyní na Kavčích horách většinu svého času. Jako právnička by mohla a snad i měla poradit předsedovi Rady (když už s ním konzultuje kdeco), aby si nevykládal zákony jako karty. Tato hra je totiž příliš vážná. (šok) Jan Lipšanský poslal citát ze Statutu ČT, z něhož vyplývá, že poradní orgány ČT jmenuje a odvolává ředitel:Ze Statutu ČT 1) Stálými poradními orgány generálního ředitele jsou Kolegium, Ekonomická rada a Právní a legislativní rada, jejichž členy jmenuje a odvolává 2) Konzultačním orgánem vedení České televize je Etický panel České televize. 3) Generální ředitel může zřídit další poradní 10) Česká televize chrání svobodu projevu svých pracovníků, neboť jsou posledním článkem zprostředkování informace. V České republice však dosud není z právního hlediska vyjasněn vztah svědomí žurnalisty a profesionálního tajemství vůči důvěrným zdrojům.

https://www.bezplatnapravniporadna.cz/ruzne/navrhy-novely-nove-zakony/14131-exekuce-zmeny-2013-novela-exekucniho-radu-2013-prehledne-v-kostce.html

Exekuce - změny 2013, novela exekučního řádu 2013 přehledně v kostce - Bezplatná právní poradna online zdarma pro všechny Změny zahájení exekuce, změny v opravných prostředcích, prodloužení lhůty pro dobrovolné plnění Omezení dvojkolejnosti výkonu rozhodnutí a exekuce Exekuce i na bankovní účet či plat, mzdu manžela, manželky povinného Povinnost předžalobní výzvy (upomínky), náležitosti předžalobní výzvy Povinné slučování exekucí z hlediska výše nákladů exekuce, limit výše cestovních náhrad Exekuce a dražba na členská práva v družstevních bytech a na podíly v obchodních společnostech Nový způsob výkonu rozhodnutí - správa nemovitosti Dražby nemovitostí - změny Konec zneužívání pojmů exekutor, exekutorský úřad Konec soukromých účtů exekutora pro vymáhání pohledávek, zpřísnění kráné odpovědnosti exekutorů Výkon rozhodnutí se nově netýká domácích zvířat Povinný obrazový záznam (videozáznam) průběhu exekuce Navrácení věci Změny v právní úpravě exekucí účinné od 1. 1. 2013 O potřebách změn v exekučním řízení se hovoří již delší dobu. Klíčová novela exekučního řádu a občanského soudního řádu, která zavádí celou řadu podstatných změn, byla přijata pod č. 396/2012 Sb., tento změnový zákon vstoupí v účinnost právě k 1. 1. 2013. Mezi navrhovanými změnami bylo například i omezení místní působnosti exekutorů, tento senátní návrh však neprošel a exekutoři proto mohou působit nadále na celém území ČR. Tento článek by měl upozornit na nejvýznamnější z přijatých změn. ZMĚNY V ZAHÁJENÍ EXEKUCE, ZMĚNY V OPRAVNÝCH PROSTŘEDCÍCH, PRODLOUŽENÍ LHŮTY PRO DOBROVOLNÉ PLNĚNÍ Soud již nebude podle nové právní úpravy nařizovat exekuci a spolu s tím pověřovat exekutora jejím provedením. Exekutor na základě exekučního návrhu věřitele - oprávněného realizuje zápis do nově zřízeného neveřejného Rejstříku exekucí, do něhož se budou povinně zapisovat všechny zahájené exekuce. Rejstřík bude spravován Ministerstvem spravedlnosti. Exekutor bude moci zjišťovat a zajišťovat majetek povinného až po pověření exekučním soudem (toto opatření není rozhodnutím a nedoručuje se účastníkům). Exekutor následně vyrozumí povinného o zahájení exekuce a současně mu zašle exekuční příkaz. Podle nové právní úpravy dojde k změnám v opravných prostředcích proti tomuto rozhodnutí - povinný bude mít stále 8-denní lhůtu k vznesení námitky podjatosti exekutora a nově 15-denní lhůtu k podání návrhu na zastavení exekuce (nikoliv tedy odvolání jako dosud). O návrhu na zastavení exekuce bude rozhodovat soud. Exekutor nebude dle nové právní úpravy oprávněn začít s prováděním exekuce před uplynutím výše popsaných lhůt, resp. předtím, než o návrhu na zastavení exekuce pravomocně rozhodne soud. Exekuce také nebude moci být provedena dříve, než uplyne lhůta k dobrovolnému splnění pohledávky společně s náklady exekučního řízení povinným, kterou exekutor povinnému sdělí spolu s oznámením o zahájení exekuce. Tato lhůta se podle nové právní úpravy prodlužuje z 15 na 30 dní. Zákon č. 396/2012 Sb. omezuje „dvojkolejnost“ výkonu rozhodnutí (prováděného soudním vykonavatelem) a exekuce (prováděné soudním exekutorem), když vymezuje druhy nároků, které bude moci nadále vymáhat pouze soud, a ty, které bude vymáhat soudní exekutor. Soud bude mít výlučné oprávnění rozhodovat např. ve věcech, které se týkají výchovy nezletilých dětí, ve věcech výživného nebo příspěvku na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce, ve věcech vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným či vyklizení bytu se zajištěním bytové náhrady. Pokud bude soudu podán návrh na výkon rozhodnutí v jiné věci než ve věcech uvedených v § 251 odst. 2 občanského soudního řádu, soud takový návrh odmítne. Ostatní nároky a pohledávky bude možné vymoci jen exekucí - postupem dle exekučního řádu, tj. prostřednictvím soudního exekutora. V této souvislosti je nutné odpovědět na otázku, co se stane s již probíhajícími výkony rozhodnutí, které nespadají po dni nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2013) do působnosti soudu (potažmo soudního vykonavatele), soud rozvrhne tato řízení mezi soudní exekutory, jmenované do příslušného obvodu soudu. Soudní exekutor je podle nové právní úpravy oprávněn vydat exekuční příkaz k pozastavení řidičského oprávnění v případech dlužníků, vůči kterým vymáhá nedoplatek na výživném pro nezletilé dítě. Cílem je motivovat dlužníka k tomu, aby nedoplatek na takovém výživném uhradil. Exekutor se bude snažit vymoci dlužnou částku na povinném jinými způsoby, například srážkami ze mzdy. Pokud bude exekutor neúspěšný například při srážkách ze mzdy, nařídí pozastavení řidičské oprávnění povinného. Dlužníkovi (povinnému) se na základě exekučního příkazu pozastavuje řidičské oprávnění, v důsledku čehož nesmí řídit motorové vozidla. Takový exekuční příkaz bude možné zrušit (i pokud nebude pohledávka uhrazena) v případě, že povinný prokáže, že řidičské oprávnění nezbytně potřebuje ke své obživě a obživě osob, ke kterým má vyživovací povinnost (nemusí jít pouze o řidiče z povolání). Spolu s novelou č. 369/2012 Sb. byla přijata též novela trestního zákona, podle které bylo mj. k ustanovení o trestném činu zanedbání povinné výživy přidáno další ustanovení, podle něhož pachateli tohoto trestného činu může soud v trestním řízení uložit nově jako přiměřené omezení to, aby se pachatel zdržel řízení motorových vozidel, a to zejména tehdy, pokud je tady důvodná obava, že povinnost uhradit výživné bude mařena nebo ztěžována. EXEKUCE I NA BANKOVNÍ ÚČET, PLAT ČI MZDU MANŽELA / MANŽELKY POVINNÉHO Novela umožňuje ve smyslu § 262a odst. 3 občanského soudního řádu soudním exekutorům postihnout nově i bankovní účet či mzdu manžela či manželky dlužníka, a to pro dluhy spadající do společného jmění manželů SJM. Pokud tedy exekuci bude mít jen jeden z manželů a dluh bude spadat do společného jmění manželů SJM, pak exekutor bude nově moci blokovat mzdu či účet i druhého z manželů. Právní praxe zastává názor, že příjem manželů je součástí společného jmění manželů SJM. S ohledem na znění ustanovení § 262a odst. 3 občanského soudního řádu jsem toho názoru, že exekuce nemíří na hodnoty, které má manžel povinného ve výlučném vlastnictví (např. nemovitosti získané darem, peněžní prostředky získané v dědickém řízení apod. – je možné, že ohledně peněžních prostředků bude nutné prokázat, že nejde o věci spadající do společného jmění manželů) a které nejsou součástí společného jmění manželů ve smyslu § 143 občanského zákoníku. Argumentem pro přijetí výše popsané právní úpravy byla jednak skutečnost, že příjmy manželů jsou z právního hlediska v době trvání manželství součástí společného jmění manželů, stejně jako zůstatky na účtu, jednak častá praxe „ukrývání“ peněžních prostředků před exekutorem na účet manžele povinného. I podle stávající právní úpravy by bylo možné postihnout prostředky na účtu manžela povinného nikoliv však přímo, ale prostřednictvím tzv. přikázání jiné peněžité pohledávky povinného, nebo postižením jeho jiného majetkového práva. Ozývá se i kritika nově přijaté právní úpravy, neboť přijetím tohoto ustanovení, bylo vlastně vytvořeno zvláštní pravidlo platící pouze pro exekuce – což bude v důsledku znamenat, že zatímco se exekutor k účtu manžela povinného dostane, povinný-manžel se k účtu svého manžela vůbec dostat nemusí. Změnu právní úpravu bylo možno realizovat například i tak, že by byla přijata novela občanského zákoníku spočívající ve stanovení, že příjmy stejně jako peněžní prostředky na bankovním účtu jsou součástí společného jmění manželů SJM. Nelze opomenout fakt, že tato právní úprava může mít likvidační důsledky pro celé rodiny, nikoliv pouze pro jednotlivé dlužníky. Novelizovaná právní úprava nechává v souvislosti s obstavením účtu stále široký prostor, jak se uhrazení závazků vyhnout – výplata mezd v hotovosti, bankovní účty zřízené na jména nezletilých potomků apod. Komplikovanější je to se srážkami ze mzdy, kterým se legálně vyhnout nelze – v takovém případě zbude rodinám pouze nezabavitelná část mzdy. V této souvislosti doplním, že exekutor nemůže provádět výkon exekuce např. z dávek pomoci v hmotné nouzi, z jednorázových dávek sociální podpory, z příspěvku na bydlení. POVINNOST PŘEDŽALOBNÍ VÝZVY (UPOMÍNKY) A JEJÍ NÁLEŽITOSTI Nově je věřitel povinen zaslat dlužníkovi předžalobní výzvu k plnění ve smyslu § 142a občanského soudního řádu. Dlužník má tímto dostat šanci dobrovolně splnit dluh předtím, než dojde k podání žaloby k soudu, čímž se má zabránit například nárůstu finanční zátěže dlužníka, která pak vedle jistiny a úroků, je taktéž povinen uhradit náklady řízení. Podle stávající (před rokem 2013) právní úpravy může věřitel svůj nárok uplatnit u soudu, aniž by o tom dlužníka informoval, nicméně i tak je velmi rozšířená praxe zasílat předžalobní upomínky dlužníkům. Zákon nestanovuje obsah, tedy jakési náležitosti předžalobní výzvy, nicméně měla by obsahovat minimálně identifikaci věřitele a dlužníka (jméno a příjmení, kontaktní údaje, datum narození, název společnosti, IČ, sídlo apod.) a identifikaci pohledávky (výše, důvod vzniku – půjčka, neuhrazená faktura…) a mělo by z ní být patrno, že jde právě o předžalobní výzvu. Tato výzva musí být zaslána dlužníkovi ve lhůtě min. 7 dní před podáním žaloby. Pokud by věřitel tuto „povinnost" nesplnil, nemá to sice vliv na jeho nárok samotný (nepodání předžalobní výzvy nemá vliv na úspěch žaloby), ale občanský soudní řád předpokládá se „sankcí“ v podobě nepřiznání náhrady nákladů soudního řízení podle § 142a občanského soudního řádu, což by pro věřitele mohlo být citelným důsledkem. Věřitel by si měl uschovat jak kopii výzvy k plnění, která byla zaslána dlužníkovi, tak podací lístek či dodejku, aby mohl prokázat, že povinnost informovat dlužníka v zákonem stanovené lhůtě splnil. Je otázkou, zda by stačilo pouze odeslat předžalobní upomínku prostřednictvím elektronické pošty (emailu), někteří zastávají názor, že i takový způsob zaslání je dostatečný, nicméně uvidíme, jak na tuto praxi zareaguje judikatura. Připuštění takového způsobu zasílání výzev by bezesporu znamenalo menší finanční zatížení věřitele. Novela ustanovení § 142a Občanského soudního řádu nestanoví podmínku úspěšného doručení předžalobní výzvy dlužníku, ale jako dostačující uvádí situaci, kdy věřitel pouze zašle předžalobní výzvu k plnění na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu dlužníka. Proto by si každý měl hlídat zejména doručování, vyzvedávání pošty, doručovací adresu a adresu trvalého bydliště – v takové situaci je samozřejmě nejlépe uvést takový stav do souladu se skutečností, tedy například tak, že změní adresu trvalého bydliště, jiným řešením je například služka České pošty st. p. tzv. dosílka (http://www.ceskaposta.cz/cz/nastroje/zmena-mista-dodani-dosilka-pro-vsechny-dosle-zasilky-id29953). Pokud někdo dluží nějaké peníze, nebydlí na adrese trvalého bydliště, nevyzvedává si poštu, nezařídí si doručování jinak nebo upomínky ignoruje, riskuje samozřejmě zvýšení dluhu o soudní a následně případně také (nemalé) exekuční náklady. V souvislosti s předžalobní výzvou se nabízí zmínit ještě jednu službu České pošty st. p. – tzv. DINO: Dluhové inkaso obyvatelstva. Účelem služby DINO je snížit nadměrné navyšování dluhů a poplatků spojených s vymáháním exekucí. Dlužník bude nejdříve informován dopisem o existujícím závazku a s doporučením dalšího postupu, V dopisu najde dlužník mimo jiné i kontakt na pobočku, kde se mu budou věnovat školení pracovníci, jejichž úkol bude informovat dlužníka nejen o dlužných závazcích, ale i o možnostech dalšího postupu. Více informací je dostupných na stránkách http://www.ceskaposta.cz/cz/aktualne/tiskove-zpravy/2012/dino-se-osvedcilo--dluznici-na-novou-sluzbu-ceske-posty-slysi-id39239/. Pro věřitele bude zařazení pohledávek do služby DINO také zárukou, že nová zákonná povinnost informování dlužníka o jeho nesplněném zaslání, bude splněna. Novela zavádí v § 37 Exekučního řádu očekávané povinné slučování exekucí vedených stejným oprávněným proti témuž dlužníkovi, a to u stejného exekutora. Nejde ovšem jen o exekuce prováděné u stejného exekutora, ale novela stanovuje i pravidla pro spojování exekučních řízení, pokud jde o řízení prováděná různými exekutory. V případě, že je vůči dlužníkovi vedeno několik exekucí, se totiž jeho dluh dosud rozrůstal právě i náklady těchto exekucí podle jejich počtu. Budou-li exekuce proti témuž dlužníkovi vedeny u více exekutorů, anebo pokud zahájí jiný oprávněný u téhož exekutora exekuční řízení vůči témuž dlužníkovi, exekuční soud tato řízení na návrh dlužníka spojí a určí, který exekutor spojené řízení povede - to ovšem jen za zákonem stanovených podmínek, mezi které patří i skutečnost, že se jedná o tzv. bagatelní pohledávky (částky do 10.000 Kč). V zájmu hospodárnosti soud však exekuční řízení nespojí, vyžaduje-li to stav těchto řízení nebo se tato řízení ke spojení zjevně nehodí. Ustanovení § 87 odst. 1 exekučního řádu stanoví limit pro náhradu účelně vynaložených cestovních výdajů a náhradu za ztrátu času je nákladem exekuce do výše stanovené prováděcím právním předpisem. Účelně vynaložené cestovní výdaje a ztrátu času přesahující tuto částku hradí exekutorovi oprávněný (věřitel); o tom musí být poučen ve vyrozumění o zahájení exekuce. Novela ruší exekutorské zápisy, které obsahují tzv. doložky přímé exekuční vykonatelnosti, tedy uznání dluhu ze strany dlužníka a výslovný souhlas s tím, aby v případě, že závazek nebude splněn, bude přímo podán návrh na nařízení exekuce bez soudního řízení. Takové zápisy nadále budou moci realizovat pouze notáři. Exekutorské zápisy s doložkou vykonatelnosti sepsané k 31. 12. 2012 jsou i nadále exekučními tituly pro výkon rozhodnutí podle § 251 zákona č. 99/1963 Sb. Nově se budou ve smyslu § 320aa a 320ab Občanského soudního řádu moci dražit i členská práva v bytových družstvech, a to na základě tržní hodnoty těchto družstevních bytů, nikoliv na základě hodnoty vypořádacího podílu jako doposud. Vypořádací podíl se pohybuje obvykle v řádech desítek tisíc korun, a proto se podle stávající právní úpravy mohlo stát, že dlužník o byt v držbě přišel a navíc uhradil pouze zanedbatelnou část svého dluhu. Nová právní úprava by měla být výhodná jak pro věřitele, tak pro dlužníka Další členové družstva budou mít předkupní právo a učiní-li v dražbě stejné nejvyšší podání jako jiný dražitel, příklep bude udělen právě jim z titulu předkupního práva. Pokud jde o obchodní podíly u obchodních společností (s.r.o., komanditista v k.s.), pak se také zavádí za zákonem stanovených podmínek možnost je prodat v dražbě, a to za tržní hodnotu, a to i kupř. ostatním společníkům společnosti. V dražbě bude možno prodat jak neomezeně převoditelné podíly, tak ty, u nichž je převod omezený. V případě dražeb omezeně převoditelných podílů může být příklep udělen jen tomu, kdo před dražbou prokáže, že splňuje požadavky stanovené zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami pro nabytí podílu. Nepodaří-li se prodat podíl ani v opakované dražbě nebo není-li podíl převoditelný, postihuje výkon rozhodnutí pohledávku z práva na vypořádací podíl. Novela občanského soudního řádu vkládá do své části šesté, hlavy čtvrté nový způsob výkonu rozhodnutí - tzv. správu nemovitosti, která je vykonávána soudem, popřípadě vykonavatelem či jiným zaměstnancem soudu. Tímto způsobem přechází na soud právo realizovat veškeré právní úkony související s nemovitostí, včetně práva zahájit případné správní či soudní řízení ohledně nemovitosti. Soud zejména přikáže dlužníkovi povinného (např. povinný vlastní dům, v němž pronajímá byty – nájemci povinného), aby užitky plynoucí z nemovitosti (nájem, nájemné) skládal na soudem určený účet, a zakáže mu, aby je poskytoval povinnému (pronajímatel), provedl na ně započtení nebo s nimi jinak nakládal, a provádí jiná vhodná opatření, aby nemovitost byla řádně a úspěšně hospodářsky užívána. Soud bude moci měnit nebo rušit a sjednávat i některé nové smluvní vztahy týkající se nemovitosti. Příjmy takto získané se po odečtení výdajů odevzdávají oprávněnému na uspokojení jeho vymáhané pohledávky. Právní úprava předpokládá i situace, kdy nebudou užitky plynoucí z nemovitosti v penězích, § 320f občanského soudního řádu stanoví, že v takovém případě budou tyto užitky odevzdány soudu, který se postará o jejich zpeněžení dražbou. V praxi by mohlo například jít o výnosy zemědělské výroby – obilí, brambory, ovoce. Pokud jde o exekuce nemovitostí, pak ohledně ocenění tržní hodnoty nemovitosti pro její prodej se nebude zjišťovat hodnota existujících závad (věcná břemena, nájemní práva aj.), které budou přecházet na nabyvatele nemovitosti s tím, že jejich hodnota bude promítnuta do určení celkové tržní ceny nemovitosti. Ve zcela výjimečných případech bude mít soud možnost takové závady i případně zrušit. Proti dražební vyhlášce již nebude přípustné odvolání, pouze proti usnesení o ceně. Věcná břemena a nájemní práva vyjma nájmu bytu a břemene bydlení, neuvedená v dražební vyhlášce a předkupní práva zanikají dnem, kterým se vydražitel stane vlastníkem. Povinnému se současně v usnesení o příklepu uloží, aby nemovitost vyklidil do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení. Na základě toho se vydražitel bude moci domáhat výkonu rozhodnutí vyklizením nemovitosti v rámci samostatné exekuce. Zástavní práva váznoucí na nemovitosti budou zanikat s výjimkou zástavního práva zřízeného za účelem doplacení nejvyššího podání. Mění se také podmínky ohledně snižování nejnižšího podání při opakované dražbě - při druhém dražebním jednání půjde o 50% výsledné ceny, při třetím o 40%, při čtvrtém 30% a při pátém již o 25%. Více dražebních jednání nebude možno. Novela zavádí tzv. předražek, tedy možnost kohokoliv, vyjma zákonem vyjmenovaných osob, navrhnout, že vydraženou nemovitost chce nabýt za částku min. o 25% vyšší, než bylo učiněno nejvyšší podání, a to do 15 dní ode dne zveřejnění usnesení o příklepu. Do exekučního řádu také bylo zavedeno nové ustanovení § 4 Exekučního řádu, podle něhož označení soudní exekutor či exekutorský úřad a od nich odvozené tvary slov, ani označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s těmito označeními, není oprávněna používat jiná osoba a není oprávněna ani označovat svoji činnost jako výkon rozhodnutí, exekuci či exekuční činnost. Toto ustanovení je reakcí na řadu soukromých společností typu inkasních agentur či vymáhacích společností, které tyto pojmy zneužívaly k neoprávněnému zastrašování dlužníků. KONEC SOUKROMÝCH ÚČTŮ EXEKUTORA PRO VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK, ZPŘÍSNĚNÍ KÁRNÉ ODPOVĚDNOSTI EXEKUTORŮ S účinností od 1.1.2013 se do exekučního řádu vkládá ustanovení § 46 odst. 5. Exekutor je povinen vymožené peněžité plnění vést odděleně od vlastních prostředků na zvláštním účtu u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice, nad těmito zvláštními účty bude mít kontrol Ministerstvo spravedlnosti. Účelem zpřísnění dosavadní právní úpravy je možnost státu tyto účty v případě nutnosti zablokovat. Důvodem pro takové opatření byl jistě i případ exekutora Mgr. J. Višvádera, který takto zpronevěřil 80 milionů korun (prosinec 2011) a dopaden byl až v zahraničí. Novela zpřísňuje i kárnou odpovědnost a související postihy exekutorů a odpovědnost za jednání zaměstnanců exekutorských úřadů. V důsledku novely ustanovení § 322 odst. 2 občanského soudního řádu, nesmí exekutoři zabavovat zvířata, která nejsou chovaná hospodářsky a slouží jako společníci člověka (např. pes, kočka). Tato změna se však netýká hospodářských zvířat a zvířat v zájmovém chovu, tyto zvířata mohou být i nadále jako věc zabavena a zpeněžena ve prospěch věřitele. POVINNÝ VIDEOZÁZNAM PRŮBĚHU EXEKUCE Z exekucí spočívající v prodeji movitých věcí se bude povinně pořizovat videozáznam ve smyslu § 325b odst. 3 Občanského soudního řádu, pokud o to některá z oprávněných osob požádá, anebo pokud to bude potřebné. VYŠRKTNUTÍ VĚCI ZE SOUPISUNAVRÁCENÍ VĚCI , VRÁCENÍ VĚCI Pokud dojde k vyškrtnutí věci ze soupisu, bude exekutor podle § 68 odst.7 Exekučního řádu povinen ji vrátit vlastníkovi zpět na místě, kde ji zajistil, nebo tam, kde se s vlastníkem domluví, toto ustanovení je posunem od dosavadní právní úpravy, kdy si vlastník pro věci často musel přijet do sídla exekutora (třeba i na druhé straně ČR).

http://docplayer.cz/1513842-Priloha-3-k-vyrocni-zprave-za-rok-2006-hodnoceni-ukolu.html

PŘÍLOHA 3 k výroční zprávě za rok 2006 Hodnocení úkolů - PDF Download "PŘÍLOHA 3 k výroční zprávě za rok 2006 Hodnocení úkolů" 1 PŘÍLOHA 3 k výroční zprávě za rok 2006 Hodnocení úkolů2 A.1.1/S6 Název úkolu: Vedení knihovny, dokumentační činnost Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Stálá činnost Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. arch. Hana Bártová Garant ÚÚR: Ing. arch. Josef Markvart, CSc., PhDr. Lenka Ježková, Miroslava Dosedlová, Ing. Petr Martykán, PhDr. Marta Severová, Mgr. Robert Veselý Konzultanti: Ing. Petr Hladiš Provoz odborné knihovny pro potřeby pracovníků ÚÚR, MMR, veřejné správy a odborné veřejnosti. Průběžné přidávání záznamů do databáze všech nově získaných publikací a vybraných článků z odebíraných periodik. Poskytování dalších služeb dle požadavků čtenářů (překlady, vyhledávání v databázi, konzultace). Stěžejním výstupem je databáze přístupná v knihovně i na internetu. Měsíčně vycházejí přírůstky databáze Novinky. Dostupné jsou v tištěné podobě v knihovně nebo na webových stránkách knihovny. 6x ročně vychází Výběr z databáze knihovny ÚÚR jako samostatná příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj. Pololetní zprávy jsou v archivu ÚÚR. Tištěné rešerše nahradilo operativní vyhledávání v elektronické databázi uživatelem nebo s pomocí pracovníka knihovny. Veškeré výstupy slouží k plnění pracovních povinností zaměstnanců ÚÚR, k vyřizování požadavků MMR, pracovníkům veřejné správy a potřebám odborné veřejnosti zejména studentům vysokých škol. Knihovna s celorepublikovou působností poskytuje konzultační a poradenskou činnost. Požadavky čtenářů jsou vyřizovány nejčastěji osobně, stále více em a také prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby. Doplnění a aktualizace některých údajů prezentace knihovny. Zlepšení vyhledávacího systému - přidání polí a tím i možností jejich kombinací při vyhledávání. Průběžná aktualizace hesláře. Vyhledávání časopisů pomocí použitých zkratek v názvech časopisů. Plánovaná: 5000 Skutečná: 4805 OOV: 9 600,- Kč3 A.1.2/S6 Název úkolu: Vydávání časopisu Urbanismus a územní rozvoj Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Stálá činnost Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. arch. Hana Bártová Garant ÚÚR: Ing. arch. Josef Markvart, CSc., Mgr. Robert Veselý, Tamara Blatová, Ivana Divišová, Ing. arch. Lubor Fridrich, Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc., Ing. Alena Navrátilová, Ing. Monika Nováková, Ing. Marie Polešáková, Ph.D. Konzultanti: redakční rada Kooperace: Mgr. František Maršálek Vydávání odborného periodika pro potřeby orgánů územního plánování a pro odbornou veřejnost pro obory územní plánování, regionální politika, politika bydlení a cestovní ruch. Časopis je od roku 2006 recenzovaným periodikem v rubrice Názory a diskuse, a to pro vybrané články splňující vědecká a odborná kritéria. Časopis má zpracovánu metodiku recenzního řízení. Recenzovaná část rubriky je v časopise vyznačena. Bylo uskutečněno šest jednání redakční rady (pět formou zasedání, jedna korespondenční formou). Šest pravidelných čísel časopisu a sedm mimořádných příloh, z toho jedna příloha byla sborníkem AUÚP. Součástí časopisu jsou pravidelné přílohy Pořizovatelská praxe, Stavebně správní praxe a Výběr z databáze knihovny ÚÚR. Za celý rok 2006 byl uveřejněn jeden recenzovaný článek, v č. 2/2006. Číslo 5 bylo monotematické, věnované ochraně před povodněmi. Náklad je 1600 ks, z toho cca 1300 výtisků je zdarma rozesíláno na ústřední, regionální a obecní orgány veřejné správy a na vysoké školy. Obsah jednotlivých čísel se aktuálně zveřejňuje na webových stránkách ÚÚR a plný obsah čísel se uveřejňuje s půlročním zpožděním. Časopis slouží pro metodickou pomoc a šíření oficiálních informací na úseku územního rozvoje pro všechny stupně veřejné správy a dále pro diskusi odborné veřejnosti, včetně vysokých škol. Průběžně usilovat o příspěvky vhodné k zařazení do recenzního řízení. Snažit se o vyváženější podíl jednotlivých oborů. Zvýšit informovanost o aktivitách EU na úseku územního plánování a regionální politiky. Pokračovat v prezentaci časopisu na internetových stránkách ústavu a doplnit část internetových stránek, věnujících se časopisu, o jazykové mutace (AJ, NJ, FJ).4 Plánovaná: 4500 Skutečná: 4566 Náklady na : OOV: ,- Kč Smlouva o dílo: ,- Kč5 A.1.3/S6 Název úkolu: Vydání nové příručky celostátně platných limitů Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Stálá činnost Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. arch. Hana Bártová Garant ÚÚR: Ing. Vladimír Hyvnar Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc., Ing. Igor Kyselka, CSc., Mgr. Igor Najman, Ing. František Nantl, Ing. Marie Polešáková, Ph.D. Kooperace: RNDr. Ladislav Moučka Ing. Jiří Fait Ing. Stanislav Prokeš Cílem řešení úkolu je třetí vydání příručky. Potřeba nového vydání vznikla v souvislosti s účinností nových právních předpisů na úseku stavebního práva (stavebního zákona včetně jeho prováděcích vyhlášek, změnového zákona a zákona o vyvlastnění) k V první etapě šlo dle ZL o zpracování obsahové části příručky, a to s uzavřením platnosti legislativy k Přestože byla příprava zahájena již ve III. čtvrtletí 2006, práce byly komplikovány tím, že nebyly definitivně schváleny prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu. Zejména potřebné konzultace na některých rezortech bylo možné uskutečnit až v závěru roku K časovému skluzu při zpracování podkladů za oblast dopravy došlo vlivem dlouhodobé nemoci zpracovatele. Přepracována musela být rovněž kapitola týkající se oblasti ochrany ovzduší vzhledem k novým předpisům přijatým v samotném závěru roku V průběhu doby řešení byly dle potřeby uskutečňovány kontrolní dny, které přispěly k některým úpravám příručky (např. otázka tzv. administrativních limitů, změny v uspořádání některých limitů apod.). Její celková koncepce se však nezměnila. Řešitelským týmem byly využity již dříve získané kontakty na řadu odborníků vybraných rezortů nebo dalších specialistů, což značně přispělo ke zkvalitnění takto zpracovaných limitů. Výstupem bude ve smyslu ZL katalog celostátně platných limitů využití území vydaný tiskem. Bude rovněž převeden v digitální podobě na www stránky ÚÚR. Publikace bude zaslána všem stavebním úřadům, ORP, krajům, MMR a dále všem konzultantům a pracovníkům ÚÚR. K dispozici bude rovněž zájemcům z řad projektantů a další odborné veřejnosti. Jak již bylo uvedeno, publikace bude sloužit jak pro potřeby výše uvedených orgánů a institucí, tak pro zájemce z řad odborné veřejnosti. Bude rovněž k dispozici v knihovně ÚÚR.6 Z hlediska obsahové části je třeba upozornit na skutečnost, že příručka uzavírá stav platnosti legislativy k Proto bude nutné do doby jejího vydání tiskem, již pracovat na jejím prvním dodatku, a to v návaznosti na změny zákonů, vyhlášek, nařízení vlády, případně technických norem, které budou provedeny v průběhu I. pololetí S tím taky počítá ZL pro rok Na doporučení MŽP a MZe byly u limitů vodního hospodářství zařazeny do Souvisících předpisů některé významné evropské předpisy. Při další aktualizaci příručky bude proto zváženo, zda i u některých dalších oblastí by nebylo vhodné rámcové evropské předpisy zařadit. Plánovaná: 2000 Skutečná: 1897 OOV: 2 800,- Kč Smlouva o dílo: ,- Kč7 A.1.4/S6 Název úkolu: Dotčené orgány státní správy Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Stálá činnost Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. Daniela Lešková Garant ÚÚR: Ing. arch. Miriam Blažková Aktualizace současné publikace "Dotčené orgány státní správy v procesu územního plánování a řízení" byla prováděna pouze v I. čtvrtletí roku Vzhledem k přípravě a schválení nového stavebního zákona a zákona o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění (změnový zákon), kdy došlo k podstatným změnám v právních předpisech jednotlivých rezortů, bylo započato s přípravou nové publikace a nemělo význam současnou publikaci měnit. V roce 2007 bude text této nové publikace zveřejněn na webových stránkách a 1x čtvrtletně aktualizován v souladu s uváděním nových legislativních předpisů do praxe. Internetová prezentace aktualizovaný text publikace Dotčené orgány státní správy v procesu územního plánování a územního řízení z roku www stránka - Metodická pomůcka pro odbornou veřejnost (orgány obcí, krajů, zpracovatelů územních plánů apod.). Aktualizace www stránky 1x čtvrtletně. Plánovaná: 600 Skutečná: 205 Plánovaná kapacita nebyla vyčerpána z důvodu zpracování úkolu C.3/S6 Publikace Dotčené orgány v procesu územního plánování, která v plném rozsahu nahradí stávající publikaci.8 A.1.5/S6 Název úkolu: Slovník územního plánování Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Stálá činnost Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. Eva Fialová Garant ÚÚR: Ing. arch. Jana Hurníková Vytvořit otevřený, průběžně aktualizovaný katalog termínů územního plánování, včetně jejich definic z různých zdrojů. Vyhledávání pramenů, výběr, opisování a editace definic. Internetová prezentace: Vyhledávání dle počátečního písmene, textového řetězce, zdroje či oboru, tisk definic. Informace pro veřejnost, zejména odbornou. V roce 2007: provedení změn v databázi slovníku ÚP v důsledku zrušení stavebního zákona č. 50/1976 Sb., editace termínů a jejich definic ze zákonů změněných v souvislosti s přijetím nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb., vkládání termínů a jejich definic z různých zdrojů, aktualizace definic termínů z právních předpisů. Plánovaná: 600 Skutečná: 5409 A.1.6/S7 Název úkolu: Konzultace a hodnocení projektů regenerace sídlišť Doba řešení: Leden - červen 2006 Charakter úkolu: Stálá činnost Odbor podpory bydlení MMR Garant MMR: Ing. Olga Sedlmayerová Garant ÚÚR: Ing. arch. Eva Rozehnalová Ing. arch. Hana Halasová, Ing.arch.Marie Tomíšková Konzultanti: Ing.Alena Navrátilová Cílem úkolu bylo pokračovat v poskytování konzultací k připravovaným projektům regenerace sídlišť, evidenci poskytnutých konzultací a v hodnocení technicko ekonomické úrovně projektů, ucházejících se o dotaci dle nařízení vlády č.494/2000 Sb. Evidence poskytnutých konzultací, adresář žadatelů, zpráva o hodnocení technicko ekonomické kvality předkládaných projektů. Zpráva o hodnocení technicko ekonomické kvality projektů regenerace sídlišť byla jedním z podkladů pro jednání hodnotitelské komise MMR, rozhodující o přidělení dotace v roce Úkol byl v roce 2006 ukončen. Další poskytování dotací na regeneraci sídlišť i případná forma projektů, kde by bylo možno využít získaných zkušeností, jsou předmětem jednání s EU. Plánovaná: Dle skutečné potřeby Skutečná: 18010 A.1.7/S7 Název úkolu: Regenerace sídlišť Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Stálá činnost Odbor bytové politiky MMR Garant MMR: Ing. Eva Dubnová Garant ÚÚR: Ing. arch. Marie Tomíšková Ing. arch. Eva Rozehnalová, Ing. arch. Hana Šimková, Ph.D. Cílem řešení bylo dle zadávacího listu získání přehledu o výsledcích realizace projektů regenerace, o městech, která se hodlají zapojit do Programu regenerace sídlišť v roce 2007 a rozšíření informací o Programu regenerace sídlišť. Vzhledem k tomu, že dosud není definitivně rozhodnuto o dalším postupu při zlepšování prostředí problémových sídlišť, nebylo účelné provádět dotazníková šetření zaměřená na zapojení měst do dosavadního Programu regenerace, případně na jejich zájem o zapojení v příštím roce. Na základě požadavku Odboru bytové polity MMR byly shromážděny údaje o počtu a velikostních kategoriích sídlišť a předpokládané náklady na regeneraci sídlišť jako podklad pro Integrovaný operační program (IOP), prioritní osu 3, oblast intervence 3.3 Zlepšení prostředí pro problémová sídliště Výstup úkolu je dosažitelný na ÚÚR a na Odboru bytové politiky MMR. Úkol poskytuje přehled o počtu a velikostních kategoriích sídlišť a předpokládané náklady na regeneraci sídlišť. Výstup úkolu byl jedním z podkladů pro Integrovaný operační program (IOP), prioritní osu 3, oblast intervence 3.3 Zlepšení prostředí pro problémová sídliště. Vzhledem k počtu sídlišť a ekonomické náročnosti jejich regenerace je zapotřebí využívat veškerých možností finanční podpory. Plánovaná: Skutečná: 301 Řešení úkolu neprobíhalo dle zadávacího listu. Náklady na : Smlouva o dílo:11 A.1.8/S6 Název úkolu: Konzultační středisko pro úřady územního plánování Doba řešení: Říjen - prosinec 2006 Charakter úkolu: Stálá činnost Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. Daniela Lešková Garant ÚÚR: Ing. Alena Navrátilová Ing. arch. Pavla Balabánová, CSc., Ing. arch. Miriam Blažková, Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc., Ing. arch. Jana Hurníková, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., Ing. arch. Eva Rozehnalová, Ing. arch. Marie Tomíšková, Ing. arch. Jaroslav Tušer, CSc., Ing. arch. Josef Špaček, CSc. Konzultanti: Ing. Tomáš Sklenář, JUDr. Zdeňka Vobrátilová Poskytování konzultační a metodické pomoci úřadům územního plánování při plnění úkolů, které pro ně vyplývají z nového stavebního zákona a souvisejících zákonů. Ve zkušebním provozu byla zpřístupněna www stránka, kam zadávaly ÚÚP své otázky. Odpovědi na otázky byly předávány tazatelům po odsouhlasení MMR. Nejčastější dotazy a odpovědi na ně byly průběžně zveřejňovány na www stránce ÚÚR. Zde byl také zveřejněn metodický návod, týkající se minimálního standardu údajů o technické infrastruktuře pro územně analytické podklady. www stránka ÚÚR konzultační středisko, zpráva o činnosti konzultačního střediska. Zpráva je k dispozici u zadavatele a v digitálních archivu ÚÚR. Odborná pomoc pracovníkům ÚÚP při aplikaci nového stavebního zákona v praxi. Úkol pokračuje v roce Plánovaná: Dle skutečné potřeby Skutečná: 583 Náklady na : Smlouva o dílo:12 A.2.1/S6 Název úkolu: Konzultační a poradenská činnost pro státní správu a samosprávu Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Operativní úkoly Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. arch. Hana Bártová Garant ÚÚR: Ing. Alena Navrátilová Ing. Michal Artim, Ing. arch. Miriam Blažková, Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc., Ing. Vladimír Hyvnar, Ing. Igor Kyselka, CSc., PhDr. Ludmila Kašparová, RNDr. Vladimíra Labounková, Mgr. Igor Najman, Ing. František Nantl, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., Ing. Ludmila Rohrerová, Ing. arch. Eva Rozehnalová, Ing. arch. Josef Špaček, CSc., V rámci tohoto úkolu pracovníci konzultují problémy, se kterými se na ně obracejí pracovníci veřejné správy, příp. studenti apod. Do tohoto úkolu spadá také zpracování drobných písemných stanovisek na vyžádání. V roce 2006 to byly především dotazy ovou poštou. Z větších lze uvést např. spolupráci s MČ Brno Medlánky při přípravě a projednávání záměrů, které budou uplatněny v připravovaném územním plánu města Brna a k materiálu Územní agenda Evropské unie. Posudky jsou k dispozici u zpracovatelů. Vzhledem k zájmu odborné veřejnosti ponechat ve stálých činnostech ústavu. Plánovaná: Dle skutečné potřeby Skutečná: 70813 A.2.1.1/S6 Název úkolu: Příprava zavedení nového stavebního zákona do praxe Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Operativní úkoly Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. arch. Hana Bártová Garant ÚÚR: Ing. Alena Navrátilová Ing. arch. Pavla Balabánová, CSc., Ing. arch Miriam Blažková, Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc., Ing. arch. Jana Hurníková, Ing. Vladimír Hyvnar, Ing. arch. Josef Markvart, CSc., Mgr. Igor Najman, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., Ing. arch. Eva Rozehnalová, Ing. arch. Josef Špaček, CSc., Ing. arch. Marie Tomíšková, Ing. arch. Jaroslav Tušer, CSc. Kooperace: ČVUT Praha IRI, s.r.o. Zpracování doplňujících, upřesňujících výkladů k některým ustanovením stavebního zákona a prováděcích vyhlášek, účast na akcích, pořádaných k novému stavebnímu zákonu (např. Den malých obcí ve Vyškově atd.). Modelová řešení územně analytických podkladů. Power-pointové prezentace, písemná stanoviska u jednotlivých zpracovatelů, archiv ÚÚR. Pomoc při zavádění nového stavebního zákona do praxe. Plánovaná: Dle skutečné potřeby Skutečná: 1367 Smlouva o dílo: ,- Kč14 A.2.1.2/S6 Název úkolu: Soutěž Zlatý erb Doba řešení: Březen 2006 Charakter úkolu: Operativní úkoly Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. arch. Hana Bártová Garant ÚÚR: Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc. Ing. Michal Artim Cílem řešení úkolu bylo vyhodnocení webových stránek měst a obcí soutěžících v rámci Zlatého erbu o udělení zvláštní ceny o nejlepší turistickou prezentaci. Bodové hodnocení proběhlo prostřednictvím webové aplikace. Udělení zvláštní ceny ministra pro místní rozvoj za nejlepší turistickou prezentaci na webových stránkách při soutěži Zlatý erb. Plánovaná: Dle skutečné potřeby Skutečná: 7015 A.2.1.3/S6 Název úkolu: Integrovaný operační program - IOP Doba řešení: Srpen prosinec 2006 Charakter úkolu: Operativní úkoly Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. arch. Hana Bártová Garant ÚÚR: RNDr. Vladimíra Labounková Ing. arch. Pavla Balabánová, CSc., RNDr. Jan Bína, CSc., Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc., Ing. Monika Nováková, Ing. arch. Marie Tomíšková, Ing. arch. Jaroslav Tušer, CSc., V roce 2006 se jednalo pouze o vstupní etapu k tomuto úkolu. Zástupce ÚÚR se účastnil těchto jednání a mohl se vyjádřit k celkové struktuře IOP formou připomínek. Role ÚÚR v další činnosti související s IOP se teprve upřesňovala. Z jednotlivých jednání k IOP vyšla výsledná podoba IOP. Zástupce UUR byl účasten jen na některých z jednání, která k IOP proběhla. Vyjasnit přesně roli ÚÚR v činnostech spojených s IOP. Plánovaná: Dle skutečné potřeby Skutečná: 9516 A.2.2/S6 Název úkolu: Spolupráce s vysokými školami Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Operativní úkoly Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. arch. Hana Bártová Garant ÚÚR: Ing. Alena Navrátilová Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc., Ing. Igor Kyselka, CSc., Ing. arch. Josef Markvart, CSc., Ing. František Nantl, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., Ing. arch. Hana Šimková, Ph.D., Mgr. Robert Veselý Vzájemně prospěšná spolupráce. Oponentní posudky, účast na odborných akcích apod. Přednášky na vybraná témata např. k Politice územního rozvoje na ESF MU Brno. Rozvoj oborů činnosti ústavu. Úkol pokračuje v r Plánovaná: Dle skutečné potřeby Skutečná: 154 Náklady na :17 A.2.3/S6 Název úkolu: Propagace Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Operativní úkoly Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. arch. Hana Bártová Garant ÚÚR: Ing. Alena Navrátilová PhDr. Lenka Ježková, Ing. Igor Kyselka, CSc., Ing. Petr Martykán, Ing. František Nantl, Ing. Monika Nováková, Ing. arch. Eva Rozehnalová, PhDr. Marta Severová, Ing.arch. Hana Šimková, Ph.D., Mgr. Robert Veselý, Zvýšení informovanosti veřejnosti o ústavu a MMR. Nová verze informačního materiálu o ÚÚR. Přednášky a diskusní příspěvky na různých konferencích, seminářích apod. Plánovaná: Dle skutečné potřeby Skutečná: 18318 A.2.4/S5 Název úkolu: Hodnocení trhu práce na úrovni ORP v ČR na základě vybraných ukazatelů, grafické výstupy Doba řešení: Leden březen 2006 Charakter úkolu: Operativní úkoly Odbor regionálního rozvoje MMR Garant MMR: Ing. Josef Vlk, CSc. Garant ÚÚR: RNDr. Vladimíra Labounková RNDr. Jan Bína, CSc. Monitoring vybraných ukazatelů trhu práce v časových horizontech Zpracování grafických výstupů. Trh práce v územní diferenciaci podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (dále ORP) v České republice je pro účely tohoto úkolu reprezentován ukazatelem s největší společenskou závažností mírou nezaměstnanosti. Analýza rozložení úrovní míry nezaměstnanosti je provedena jednak pro aktuální časový horizont prosinec 2005 (oddíl II této zprávy), jednak z pohledu vývojových změn, které nastaly v období od března 2001 (sčítání lidu, domů a bytů) do prosince 2005 (oddíl III). Materiál je doplněn četnými kartogramy a tabulkami, které obsahují vyhodnocení a srovnání na úrovni celé ČR a jednotlivých krajů. Výstup je k dispozici v tištěné i elektronické podobě na ÚÚR a MMR. Prezentace vybraných výstupů na www stránkách ÚÚR, MMR. Výstup lze využít k další práci v oblasti regionální politiky, případně při tvorbě strategických dokumentů regionální politiky. Plánovaná: 100 Skutečná: 100 Smlouva o dílo19 A.2.5/S6 Název úkolu: Účinnost protipovodňových opatření v ÚPD Doba řešení: Duben - říjen 2006 Charakter úkolu: Operativní úkoly Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing.arch.Hana Bártová Garant ÚÚR: Ing. arch. Josef Špaček, CSc. Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc., Dana Vítková Posoudit, jak byly doposud využity finanční prostředky, kterými bylo podporováno řešení protipovodňových opatření v ÚPD měst a obcí. S ohledem na krátkou dobu od poskytnutí dotací probíhá v současné době realizace změn ÚPD a pouze výjimečně byla již některá opatření realizována. Výstupem byl článek popisující stav řešení k , který byl zveřejněn v časopise URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ 5/2006. Průzkum byl proveden dotazníkem, jehož návratnost byla pouze 37,5%. Proto je možno získané poznatky hodnotit pouze jako orientační. Obsah dotazníku umožnil stanovit podíl navržených typů protipovodňových opatření v ÚP obcí v členění dle informačního materiálu ÚÚR z dubna Protipovodňová ochrana v územně plánovací dokumentaci obcí. o Iniciovat jednání se zainteresovanými institucemi s cílem dosáhnout jednotné definice pro situaci označovanou jako zasažení obce povodní a vytvoření jednotného informačního systému o takovýchto situacích, o po určité době (např. v roce 2008) zopakovat dotazníkovou akci (nebo lépe terénní průzkum) s cílem zjistit, jak obce pokročily při realizaci navržených protipovodňových opatření a jak jsou tato opatření účinná. Plánovaná: Dle skutečné potřeby Skutečná: 57020 A.2.6/S6 Název úkolu: Posouzení územního plánu Ruda nad Moravou Doba řešení: Květen 2006 Charakter úkolu: Operativní úkoly Odbor územního plánování 2006 Garant MMR: Ing. arch. Hana Bártová Garant ÚÚR: Ing. Alena Navrátilová Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc., Ing. arch. Josef Markvart, CSc., Ing. arch. Jaroslav Tušer, CSc. Zpracování odborného posudku na základě požadavku Městského úřadu Šumperk. Posudek u zpracovatele a žadatele. Zlepšení obsahu ÚPn v souladu s platnou legislativou. Plánovaná: Dle skutečné potřeby Skutečná: 1821 A.2.7/S6 Název úkolu: Sjednocení rozsahu údajů o technické a dopravní infrastruktuře pro ÚAP Doba řešení: Srpen - prosinec 2006 Charakter úkolu: Operativní úkoly Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. Jiří May Garant ÚÚR: Ing. arch. Jana Hurníková Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc., Ing. Vladimír Hyvnar, Mgr. Marek Chmelař, Ing. Alena Navrátilová, Ing. Marie Polešáková, Ph.D. Návrh řešení na koordinaci požadavků úřadů územního plánování s možnostmi vlastníků technické a dopravní infrastruktury s nadmístní působností. Jednání s velkými vlastníky TI. Metodické návody pro sjednocení praxe pořizování ÚAP podle ustanovení zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. Zveřejnění na webových stránkách ÚÚR pod hlavičkou konzultačního střediska pro úřady územního plánování. Metodický návod k technické infrastruktuře projednán s velkými vlastníky TI, odsouhlasen zadavatelem a zveřejněn na další metodické listy rozpracovány. Osvěta pro odbornou veřejnost: Metodické návody k ÚAP jsou určeny pro územně plánovací praxi - pro pořizovatele ÚAP a poskytovatele údajů o území. V roce 2007 nechat schválit znění dalších metodických návodů k ÚAP a poté je zveřejnit na webu. Průběžná aktualizace metodických návodů dle případných změn v předpisech a podle potřeb praxe. Plánovaná: 250 Skutečná: 574 Úkol byl zadán jako Sjednocení rozsahu údajů o technické infrastruktuře pro ÚAP. Požadavek zadavatele byl během práce rozšířen na sjednocení rozsahu údajů o dopravní infrastruktuře, metodiku pořizování ÚAP a zpodrobnění ostatních sledovaných jevů (komentář, právní předpisy, poskytovatelé údajů) dle přílohy č. 1 části A vyhlášky č. 500/2006 Sb. Smlouva o dílo:22 A.2.8/S6 Název úkolu: Výkladové semináře k novému stavebnímu zákonu Doba řešení: Srpen - listopad 2006 Charakter úkolu: Operativní úkoly Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. arch. Hana Bártová Garant ÚÚR: Ing. Alena Navrátilová Ing. arch. Miriam Blažková, Ivana Divišová, Silvie Juránková, Dana Vítková Organizační a obsahové zabezpečení seminářů Kolín Plzeň Ostrava Brno Praha Všechny semináře proběhly bez závad. Seznámení odborné veřejnosti se stavebním zákonem a prováděcími vyhláškami. Plánovaná: Dle skutečné potřeby Skutečná: 26923 A.3.1/S6 Název úkolu: Činnost národního kontaktního místa ESPON Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Zahraniční spolupráce Odbor územně a stavebně správní MMR Garant MMR: Ing.arch. Petr Kalivoda Garant ÚÚR: Ing.arch. Lubor Fridrich RNDr. Jan Bína, CSc., Ing. arch. Miriam Blažková, Ing. Igor Kyselka, CSc., Ing. arch. Josef Markvart, CSc., Ing. Petr Martykán, Ing. Alena Navrátilová, PhDr. Marta Severová, Ing. arch. Marie Tomíšková Činnost národního střediska ESPON (ESPON Contact Point), podporovaného iniciativou Interreg III ve spolupráci s OÚSS MMR jako koordinační jednotkou (Coordination Unit Ing. Věra Korkischová). Účast na jednáních ECP (ESPON Contact Points) a na pololetních plenárních zasedáních ESPON, zveřejnění informací o projektech, distribuce dokumentů ESPON (ESPON Newsletters), kontakt s potenciálními projektovými partnery programu ESPON, zpracování zpráv k ukončeným projektům. Účast partnerů z ČR na projektech programu ESPON Výsledky vyplývající z ukončených projektů se projeví v práci ÚÚR, zejména aktuálně v Politice územního rozvoje. Plánovaná: Skutečná: 1 08624 A.3.2/S6 Název úkolu: Činnost informačního střediska pro EU, OECD a Radu Evropy Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Zahraniční spolupráce Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing.arch. Martin Tunka, CSc. Garant ÚÚR: Ing.arch. Josef Markvart, CSc., Mgr. Robert Veselý, Ing. Vladimír Hyvnar, Ing. Petr Martykán, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., PhDr. Marta Severová, Ing. Jaromír Stejskal Soustřeďování materiálů, zpracování anotací, rešerší a překladů, zpracování podkladů, komentářů a vyjádření dle potřeb MMR, účast na konferencích a seminářích. Průběžná práce na jednotlivých materiálech, rešerších a překladech. U zpracovatele a zadavatele. Zpracované materiály slouží MMR pro vykonávání jeho aktivit ve vztahu k EU, OECD a Radě Evropy (zejména CEMAT). Dále slouží pracovníkům MMR a ÚÚR při zpracování relevantních úkolů, zejména Politiky územního rozvoje. Z důvodu zintenzivňujícího se zapojování ČR do fungování a aktivit EU a Rady Evropy lze předpokládat zvýšení činnosti v rámci úkolu v roce Plánovaná: 600 Skutečná: 285 Potřeba prací na tomto úkolu byla v průběhu roku nižší, než se předpokládalo při tvorbě zadávacího listu.25 A.3.3/S6 Název úkolu: Pracovní skupina IFHP Cestovní ruch a rozvoj měst Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Zahraniční spolupráce Odbor koncepce a mezinárodní spolupráce v cestovním ruchu MMR Garant MMR: Ing. Magdaléna Šourková Garant ÚÚR: Ing. Jaromír Stejskal Redakce zprávy z třetího setkání pracovní skupiny v Budapešti, organizace a účast na čtvrtém pracovním setkání členů pracovní skupiny v Goteborgu, příprava a organizace další činnosti pracovní skupiny, spolupráce s IFHP. Lze konstatovat, že všechny vytčené cíle byly beze zbytku splněny. Pololetní zprávy, archivované v ÚÚR. Účast v pracovní skupině a její předsednictví významně zvyšují mezinárodní prestiž ÚÚR a přispívají k obohacení vědomostního potenciálu v oblasti cestovního ruchu a plánování. Zachovat účast v pracovní skupině formou předsednictví po celou dobu jejího trvání do roku 2009; zakončit činnost pracovní skupiny konferencí IFHP, pořádanou v roce 2009 v ČR. Plánovaná: 300 Skutečná: 26826 A.3.4/S6 Název úkolu: Překladatelská, dokumentační, rešeršní činnost, jiné mezinárodní aktivity Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Stálá činnost Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. Daniela Lešková Garant ÚÚR: Ing. Alena Navrátilová Ing. arch. Miriam Blažková, Ing. arch. Zdenka Hladišová, CSc., Ing. arch. Josef Markvart, CSc., Ing. Petr Martykán, Ing. Ludmila Rohrerová, Ing. arch. Eva Rozehnalová, PhDr. Marta Severová, Ing. Jaromír Stejskal, Ing. arch. Jaroslav Tušer, CSc., Mgr. Robert Veselý Pomoc při rozšiřování informací ze zahraničí pro odbornou veřejnost, získávání poznatků pro řešení dalších úkolů, udržování mezinárodních kontaktů v oborech činnosti ústavu. V rámci úkolu byla rovněž pořízena řada odborných překladů a uskutečněno několik zahraničních pracovních cest na odborné akce (REPUS apod.) Materiály v knihovně ÚÚR, překlady v ÚÚR a na MMR, pololetní zprávy o úkolu u zpracovatele a zadavatele. Pro práci v ÚÚR, na MMR a pro rozvoj mezinárodní spolupráce. Úkol pokračuje v r Plánovaná: Skutečná: 883 Rozsah činnosti byl menší, než se předpokládalo při zadání úkolu.27 A.3.5/S6 Název úkolu: Činnost informačního střediska IFHP pro ČR Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Zahraniční spolupráce Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. Eva Fialová Garant ÚÚR: Ing. Jaromír Stejskal Mgr. Robert Veselý Práce v byru a výkonném výboru IFHP, propagace činnosti IFHP, spolupráce s IFHP v otázkách územního plánování a urbanismu. Lze konstatovat, že všechny vytčené cíle byly beze zbytku splněny. Uskutečnění plánované odborné akce bylo z organizačních důvodů přesunuto na únor Pololetní zprávy, archivované v ÚÚR. Účast v byru a výkonném výboru IFHP významně zvyšují mezinárodní prestiž ÚÚR a přispívají k obohacení vědomostního potenciálu v oblasti bydlení a územního plánování. Zachovat členství v byru a výkonném výboru IFHP po celou dobu mandátu do roku Plánovaná: 700 Skutečná: 570 Viz Cíl řešení úkolu.28 A.3.6/S6 Název úkolu: Účast na akcích ARL Doba řešení: Leden - prosinec 2006 Charakter úkolu: Zahraniční spolupráce : Odbor územního plánování MMR Garant MMR: Ing. Daniela Lešková, CSc. Garant ÚÚR: Mgr. Robert Veselý Mgr. Marek Chmelař, Ing. Igor Kyselka, CSc., Ing. Ludmila Rohrerová, Ing. arch. Hana Šimková, Ph.D. Kooperace: Mgr. Jan Bína 1) Průběžný kontakt s odborníky ARL (Akademie für Raumforschung und Landesplanung, Hannover) v oblasti územního plánování, plánování regionálního rozvoje a bydlení s cílem získávat potřebné informace a znalosti pro činnost ÚÚR a MMR. 2) Práce na projektu Přeshraniční management péče, využívání a rozvoje vybraných evropských krajin podél řek (vedoucí projektu Prof. Isolde Roch, SRN) dokončení závěrečné publikace v anglickém jazyce. Publikace Border-Free River Basins publikace byla odevzdána do tisku, po vytištění bude předána do knihovny ÚÚR. Zahraniční pracovní cesty zápisy z cest byly předány MMR a vedení ÚÚR, dostupné jsou u řešitelů úkolu. Pro zpracování stručné verze publikace Border-Free River Basins v českém jazyce. Pokračovat ve spolupráci s ARL a s odborníky ze střední Evropy v oblasti územního plánování a regionálního rozvoje. Zpřístupnit výsledky projektu Přeshraniční management péče, využívání a rozvoje vybraných evropských krajin podél řek odborné veřejnosti. Plánovaná: 950 Skutečná: 1010 Smlouva o dílo: ,- Kč Zobrazit více ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Pavla Balabánová 34. Den malých obcí Vyškov, 25 listopadu 2010 Obec a územní plánov nování Obsah prezentace Úvod Rok 2015 a platnost územních plánů Konzultační středisko ke stavebnímu Více ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY REGULAČNÍ PLÁN STANOVISKA ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ METODICKÝ NÁVOD ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY REGULAČNÍ PLÁN METODICKÉ DOPORUČENÍ ÚZEMNÍ PLÁN ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE METODICKÉ SDĚLENÍ STANOVISKA METODICKÝ Více Výroční zpráva 2004. Příloha 3. Popis jednotlivých úkolů A C Výroční zpráva 2004 Příloha 3 Popis jednotlivých úkolů A C A.1.1/S6 Vedení knihovny, dokumentační činnost Doba řešení: Leden - prosinec 2004 Charakteristika úkolu: Dokumentační, informační a vydavatelská Více PRŮMĚRNÉ CENY DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY PRŮMĚRNÉ CENY DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Marie Polešáková a kolektiv - AKTUALIZACE 2012 - EDIČNÍ ŘADA VESNICE Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ústav územního rozvoje Brno, červenec 2012 PRŮMĚRNÉ Více ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE HODNOCENÍ ÚKOLŮ ZA ROK 2008 ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE HODNOCENÍ ÚKOLŮ ZA ROK 2008 PŘÍLOHA č. 3 k Výroční zprávě za rok 2008 A.1.1/ÚP Název úkolu: Vedení knihovny, dokumentační činnost Doba řešení: leden prosinec 2008 Charakter úkolu: Více ČR, ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR, ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, březen 2013 ČESKÁ REPUBLIKA ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE organizační složka státu se sídlem: Jakubské nám. 644/3, 658 34 Brno, Tel.: +420 542 423 111, Fax: + 420 542 423 190 Více Územně analytické podklady. Ústeckého kraje. (část - Rozbor udržitelného rozvoje území) Územně analytické podklady Ústeckého kraje (část - Rozbor udržitelného rozvoje území) RNDr. Libor Krajíček jednatel a ředitel společnosti Ing. arch. Karel Beránek hlavní zpracovatel zakázky duben 2009 Více CO JSOU ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY, KDO A JAK JE POŘIZUJE VZTAH ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍ PROBLEMATIKA ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A JEJICH VYUŽITELNOST V PRAXI 6/2015 OBSAH CO JSOU ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY, KDO A JAK JE POŘIZUJE VZTAH ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍ Více P5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA Více ČR, ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE HODNOCENÍ ODBORNÝCH ÚKOLŮ ÚÚR ZA ROK 2012 ČR, ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE HODNOCENÍ ODBORNÝCH ÚKOLŮ ÚÚR ZA ROK 2012 PŘÍLOHA č. 3 k Výroční zprávě za rok 2012 A.1.1/ÚP Název úkolu: Vedení knihovny, dokumentační činnost Doba řešení: leden prosinec 2012 Více P5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA Více AKTUÁLNÍ INFORMACE K PROBLEMATICE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ AKTUÁLNÍ INFORMACE K PROBLEMATICE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ 26.6.2012 OBSAH ZÁKONNÝ RÁMEC AKTUALIZACE ÚAP OBCÍ DATOVÝ MODEL DMG ÚAP 4.0, 4.1 DATA, POSKYTOVATELÉ METODIKA ÚÚR, MMR ŽÁDOSTI O AKTUALIZACI Více CO JSOU ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY, KDO A JAK JE POŘIZUJE VZTAH ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍ PROBLEMATIKA ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A JEJICH VYUŽITELNOST V PRAXI 6/2015 OBSAH CO JSOU ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY, KDO A JAK JE POŘIZUJE VZTAH ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍ Více V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava Více Ing. Jindřich Poláček. Hydrosoft Veleslavín [email protected] ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY Ing. Jindřich Poláček Hydrosoft Veleslavín [email protected] Obsah Základní informace o ÚAP Sledované jevy a jejich datový model pro GIS Získávání údajů o území Postup pořizování Více Plánování v oblasti vod Plánování v oblasti vod Mgr. Michaela Vojtěchovská Šrámková Odbor ochrany vod [email protected] Vodoprávní úřady Nové Město, 29. 30. 4. 2015 Obsah prezentace Legislativa Co je plánování? Jaké Více V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava Více ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Zastupitelstva hlavního města Prahy ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 19/03 ze dne 25.5.2000 k návrhu Strategického plánu hl. m. Prahy Zastupitelstvo hlavního města Prahy I. schvaluje Více ČR, ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE HODNOCENÍ ODBORNÝCH ÚKOLŮ ÚÚR ZA ROK 2011 ČR, ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE HODNOCENÍ ODBORNÝCH ÚKOLŮ ÚÚR ZA ROK 2011 PŘÍLOHA č. 3 k Výroční zprávě za rok 2011 A.1.1/ÚP Název úkolu: Vedení knihovny, dokumentační činnost Doba řešení: leden prosinec 2011 Více POŘÍZENÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU PSÁRY POŘÍZENÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU PSÁRY Odbor územního plání, MěÚ Černošice vedoucí: Ing. Helena Ušiaková referent: Ing. arch. Kristýna Jirsová ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný Více ZMĚNA Č.4 NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNA Č.4 územního plánu obce Horní Lukavice NÁVRH ZADÁNÍ Pořizovatel: Městský úřad Přeštice odbor výstavby a územního plánování Určený zastupitel: Pavel Rádl - starosta obce Datum: srpen 2015 1 Záznam Více po schválení nového stavebního zákona PORTÁL ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ po schválení nového stavebního zákona V roce 2004 uvedl Ústav územního rozvoje pod záštitou Odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj do provozu na webových stránkách Více Územní plán Vítanov. v y d á v á. územní plán Vítanov. O d ů v o d n ě n í Obec Vítanov, Vítanov 126, 539 01 Hlinsko VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY č. 1/2008 Územní plán Vítanov Zastupitelstvo obce Vítanov, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o Více Změnu č. 1 Územního plánu obce Lhotka Obec LHOTKA, 739 47, okr. Frýdek-Místek IČ: 00296864, tel. i fax 558661850, e-mail [email protected] Č.j.: 82/2010 Datum 15. 12. 2010 Záznam o účinnosti Správní orgán, který Změnu č. 1 Územního plánu Více Návrh zadání Změny č. 1 Územního plánu Ruprechtov Návrh zadání Změny č. 1 Územního plánu Ruprechtov 1 Na základě návrhu vlastníka pozemku (občana obce) schválilo zastupitelstvo obce na svém zasedání rozhodnutí o pořízení Změny č. 1 Územního plánu Ruprechtov. Více Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení Fakulta stavební VŠB TUO Katedra městského inženýrství Aktivita A 1005 Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení Koordinační Více Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost Více Územní plán Krouna. v y d á v á. Územní plán Krouna Obec Krouna, Krouna 218, 539 43 Krouna Územní plán Krouna Zastupitelstvo obce Krouna, příslušné podle ustanovení 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební Více Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2015 2016 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 19. prosince 2014 Úvod Národní akční program bezpečnosti Více Roční zpráva o realizaci komunikačního plánu Roční zpráva o realizaci komunikačního plánu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad Verze 2.0 ke dni 3. 1. 2014, revize č. 1 ke dni 15. 7. 2014-1 - OBSAH 1. Úvod 5 2. Realizace Více Akční plán pro rok 2013 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ŽELEZNOBRODSKA A SLUŽBY S NÍM SOUVISEJÍCÍ 2011-2015 Akční plán pro rok 2013 Dokument vznikl v rámci projektu IP 3 Rozšíření nástrojů pro podporu systému plánování sociálních Více Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2011 2012 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 10. prosince 2010. ÚVOD Národní akční program bezpečnosti Více Územní plán jako základní nástroj rozvoje obce v současných podmínkách REGIONSERVIS - IX. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 19.6.2014 Chvalovice - Hatě Územní plán jako základní nástroj rozvoje obce v současných podmínkách Ing. arch. Jana Janíková Asociace Více Průběžná zpráva o realizaci dílčí části projektu Program přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika Bavorsko 2007-2013 Průběžná zpráva o realizaci dílčí části projektu Číslo zprávy: 5. Zpráva za období: 1.12.2010 30.04.2011 1. Údaje o projektu: Číslo Více POVODŇOVÝCH RIZIK. Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno. říjen, listopad 2013 MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAPY POVODŇOVÝCH RIZIK Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno říjen, listopad 2013 Obsah prezentace: 1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES 2. Předběž ěžné Více Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Prioritní oblast 1: Opatření 1.1. Opatření 1.2. Opatření 1.3. Kvalitní vzdělávací a výukové programy Určení Více VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH metodický pokyn Úvod Související pojmy Související legislativní předpisy Vyhodnocení účelného využití Více STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE LIBOUCHEC NA OBDOBÍ veřejné projednání STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE LIBOUCHEC NA OBDOBÍ 2016-2026 veřejné projednání 18.5.2016 Program jednání Úvod, uvítání Informace o vytištěné verzi Návrhu Strategického plánu Informace o možnosti podávat Více Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Kvalita ve veřejné správě = míra naplňování Více Internetová příručka LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Internetová příručka LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ BRNO, ČERVENEC 2015 LUDMILA ROHREROVÁ Obsah 1. Limity využití území 3 2. Internetová příručka Limity využití území 4 2.1 Obsah příručky Více Kritéria MA21 pro místní akční skupiny /MAS/ KATEGORIE ZÁJEMCI UKAZATEL LIMIT i Zájem o zápis do evidence Vyplnění registračního formuláře do Databáze ii Kontaktní osoba Stanovení kontaktní osoby - zástupce právnické osoby iii Zpětná vazba o stavu Více Kritéria MA21 pro města a obce Kritéria pro města a obce KATEGORIE ZÁJEMCI KRITÉRIUM UKAZATEL LIMIT i Zájem o zápis do evidence Vyplnění registračního formuláře do Databáze ii Kontaktní osoba Stanovení kontaktní osoby - zástupce právnické Více ZDRAVÉ MĚSTO A MÍSTNÍ AGENDA 21 CHRUDIM AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21. Vyhodnocení návrhů na zlepšování procesu MA 21 v roce 2014: AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného Více Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa: Více MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. srpna 2009 Č.j. : 61970/ENV09 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování Více Digitální mapa veřejné správy v kontextu nové politiky státu v oblasti prostorových dat Digitální mapa veřejné správy v kontextu nové politiky státu v oblasti prostorových dat Jednání Grémia pro regulační reformu a efektivní veřejnou správu 9. prosince 2009 Obsah - Z čeho vycházíme - Význam Více UKLÁDÁNÍ A ZVEŘEJŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A REGULAČNÍHO PLÁNU UKLÁDÁNÍ A ZVEŘEJŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A REGULAČNÍHO PLÁNU Metodický pokyn Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ústav územního rozvoje leden 2012 Metodický pokyn je určen pořizovatelům a obcím, příp. pro Více Příkladná role státu? Naplňování EED a role energetických služeb se zárukou Příkladná role státu? Naplňování EED a role energetických služeb se zárukou Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor 1 Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti Směrnice Evropského Více Návrh Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR Návrh Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor územního plánování Pracovní skupina pro udržitelný rozvoj regionů, obcí a území 5. 2. 2015, Praha, ABF Termín předložení Více Strategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec Strategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec Listopad 2015 1 OBSAH Úvodní slovo starosty. 3 Popis dokumentu 4 Popis procesu tvorby dokumentu... 5 Struktura dokumentu.. 6 Schvalovací proces dokumentu.. Více ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU PŘÁSLAVICE NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU PŘÁSLAVICE Zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a dle vyhlášky č. 500/2006 Více PROJEKT PODPORA PROCESŮ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Číslo 2 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR PROJEKT PODPORA PROCESŮ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Newsletter červenec - září 2012 Vážení zájemci o problematiku sociálních služeb, předkládáme Vám newsletter Více SOUBORU ZMĚN Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BOHUŇOVICE NÁVRH ZADÁNÍ SOUBORU ZMĚN Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BOHUŇOVICE Zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a dle vyhlášky Více Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah Více PLÁN PRÁCE ORGANIZAČNÍ STRUKTURY KPSS ORP TIŠNOV úroveň činnost trvání datum zahájení datum ukončení zodpovědnost Výstup Akceptace (počet číslic) (popis) (ve dnech) (jméno) (jméno) 2012 1 1.1 1.2 1.3 1.4 Smluvní zajištění organizační struktury PLÁN PRÁCE Více NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY. Územního plánu obce Ostrov u Macochy, označené Os4 NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Územního plánu obce Ostrov u Macochy, označené Os4 Penzion u Balcarky - plochy občanského vybavení V Blansku dne 01.07.2015 Zpracoval: Úřad územního plánování - Oddělení územního plánování Více ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ. srpen 2015 pro společné jednání ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ srpen 2015 pro společné jednání Záznam o účinnosti Změny č. 5 ÚPNSÚ Kosoř vydávající správní orgán: datum vydání: číslo usnesení: datum nabytí účinnosti: pořizovatel: jméno oprávněné Více ÚKONY POŘIZOVATELE SPOJENÉ S VEŘEJNÝM PROJEDNÁNÍM KONCEPTU A NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU. Metodika je určena pořizovatelům územních plánů ÚKONY POŘIZOVATELE SPOJENÉ S VEŘEJNÝM PROJEDNÁNÍM KONCEPTU A NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU Metodika je určena pořizovatelům územních plánů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ústav územního rozvoje leden 2012 Obsah Více Územní studie přeložky silnice II. třídy č. 209 v prostoru Chodova, Nového Sedla a Mírové Příloha č. 1 smlouvy o dílo Zadání podklad pro podání cenové nabídky Územní studie přeložky silnice II. třídy č. 209 v prostoru Chodova, Nového Sedla a Mírové územní studie bude podkladem pro aktualizaci Více ZÁVĚREČ Á ZPRÁVA ROK 2007 Ing. Zdenka Kotoulová SLEEKO Dětská 288/1915, 100 00 Praha 10 ZÁVĚREČ Á ZPRÁVA ROK 2007 PŘÍLOHA 1: Charakteristiky živnostenských odpadů v EU a metodické přístupy jejich zjišťování (rešeršní zpráva) Označení Více Metodika k navrhování územních rezerv a rozhodování podle nich Metodika k navrhování územních rezerv a rozhodování podle nich Co je územní rezerva V které územně plánovací dokumentaci vymezit územní rezervu Kdy vymezit územní rezervu Jak vymezovat územní rezervu Jak Více NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HEJNICE. za období 11/ /2016 NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HEJNICE za období 11/2012 11/2016 ve smyslu ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění Více Návrh Zprávy o uplatňování Územního plánu Radslavice období 12/ /2012. Návrh Zprávy o uplatňování Územního plánu Radslavice období 12/2008 11/2012. Pořizovatel: Městský úřad Vyškov, odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám. 1, 682 01 Vyškov Zpráva o uplatňování územního Více AKTUALIZACE ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ZMĚNOU ÚZEMNÍHO PLÁNU AKTUALIZACE ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ZMĚNOU ÚZEMNÍHO PLÁNU Metodický pokyn Ministerstvo pro místní rozvoj Ústav územního rozvoje únor 2014 Obsah 1 Úvod... 1 1.1 Komu je metodika určena... 1 1.2 Důvod a účel Více Projekty technické pomoci ROP Střední Morava 12. pracovní setkání zástupců mikroregionů Olomouckého kraje Projekty technické pomoci ROP Střední Morava 12. pracovní setkání zástupců mikroregionů Olomouckého kraje 29. 4. 2010, Tučín Projekty technické pomoci ROP Střední Morava ROP SM - prioritní osy 4: Technická Více Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce PRIORITNÍ OSA 1 Příloha č. 2 k č. j.: 4469/M/12, 72511/ENV/12 Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce Doklady, které jsou požadované pro jednotlivé prioritní osy k Závěrečnému vyhodnocení akce v Operačním programu Více .s. 2014 Sídlo: Proseč pod Ještědem 89, 463 43 Český Dub IČ: .s. 2014 Výroční zpráva MAS Podještědí z. s. Sídlo: Proseč pod Ještědem 89, 463 43 Český Dub IČ: 266 60 016 Název SPL : Zlepšení kvality života životního prostředí v Podještědí II Registrační číslo MAS Více Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce PRIORITNÍ OSA 1 Příloha č. 2 k č. j.: 2054/M/14, 34836/ENV/14 Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce Doklady, které jsou požadované pro jednotlivé prioritní osy k Závěrečnému vyhodnocení akce v Operačním programu Více Moravy a regionu Weinviertel. Hustopeče, prosinec 2005 DOBŘÍ SOUSEDÉ Konference k přeshraniční spolupráci jižní Moravy a regionu Weinviertel Hustopeče, prosinec 2005 Mikroregiony v Jihomoravském m kraji Základní legislativa pro zřízení miroregionu zákon č. Více Zásady územního rozvoje hl.m. Prahy Aktualizace č. 1 Opatření obecné povahy č. 43/2014. vydává Zásady územního rozvoje hl.m. Prahy Aktualizace č. 1 Opatření obecné povahy č. 43/2014 Zastupitelstvo hl.m. Prahy (ZHMP), příslušné podle 7 odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování Více S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VODŇANY Příloha č. 3 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY správního obvodu OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VODŇANY Z A D Á N Í květen 2016 OBSAH ZADÁNÍ ÚZEMNÍ STUDIE I. ÚVODNÍ A OBECNÁ ČÁST a) Základní údaje b) Důvody pořízení Více NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Odbor regionální politiky Konference 10. června 2015 TÉMATA PREZENTACE Metodiky Více Časový plán a program prací PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD V ROCE 2005 OBLAST POVODÍ ODRY Časový plán a program prací pro zpracování Plánu oblasti povodí Odry Pořizovatel: Zpracovatel: Povodí Odry, státní podnik, Varenská 49, 701 26 Ostrava Více NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. I ÚZEMNÍHO PLÁNU NEMOJANY. Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov jako pořizovatel územně plánovací dokumentace obce Nemojany dle ustanovení 6 a 47 zákona č. 183/2006 Sb., zákona Více Roční zpráva o výsledcích finančních kontrol za rok 2006 Český telekomunikační úřad Čj. 3 049/2007-607 se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Roční zpráva o výsledcích finančních kontrol za rok 2006 Praha dne: 20. 2. 2007 Zpracovala: Ing. Anna Kadeřábková vedoucí Více Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška Zástupce ředitele odboru územního plánování MMR, vedoucí oddělení koncepčního a metodického 1 ÚLOHA ÚZEMNÍHO Více ČR, ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR, ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, březen 2012 ČESKÁ REPUBLIKA ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE organizační složka státu se sídlem: Jakubské nám. 644/3, 658 34 Brno, Tel.: +420 542 423 111, Fax: + 420 542 423 190 Více Projekt Metodika přípravy veřejných strategií. Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013 Projekt Metodika přípravy veřejných strategií Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013 Listopad 2012 Obsah Obsah... 2 1. Kontext vzniku akčního plánu... 3 2. Přehled aktivit... 4 3. Akční Více MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 č.j.: 416/2013 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í č. 393 ze dne 18.06.2013 Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 Zastupitelstvo městské části I. b e r e Více Zpráva o uplatňování Územního plánu Ráječko. Návrh Zpráva o uplatňování Územního plánu Ráječko období 7/2010 7/2014. Návrh Zpráva o uplatňování Územního plánu Ráječko byla schválena usnesením č.. přijatým Zastupitelstvem obce Ráječko na.zasedání dne Zpráva Více NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE VODNÍ PLOCHY NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE VODNÍ PLOCHY Obsah Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, zejména a) požadavky na základní koncepci rozvoje Více NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HALŽE. v uplynulém období NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HALŽE v uplynulém období 2010 2014 Návrh zprávy je určen ke konzultaci s dotčenými orgány, sousedními obcemi a Krajským úřadem Plzeňského kraje podle 55 odst. Více NÁVRH ZADÁNÍ. ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY Pořizovatel: Městský úřad Ivančice, Odbor regionálního rozvoje, úřad územního plánování Vypracoval: Ing. Eva Skálová za pořizovatele, Zdeněk Přichystal určený Více NÁVRH ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Citice NÁVRH ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Citice Pořizovatel: Městský úřad Sokolov odbor stavební a územního plánování Rokycanova 1929, 356 01 Sokolov Určený zastupitel: Ing. Radek Hošek Duben 2016 Úvod: Více Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry Více - ZADÁNÍ- Územní studie veřejné dopravní infrastruktury ve vazbě na TEN-T na území ORP Roudnice nad Labem - ZADÁNÍ- Územní studie veřejné dopravní infrastruktury ve vazbě na TEN-T na území ORP Roudnice nad Labem Zpracováno v souladu s ustanovením 6, 25, 30 a 158 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování Více LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Turnov, 18. června 2014 www.zdravamesta.cz/ls Akce je součástí projektu NSZM ČR Strateg-2 podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci Více Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol. Více P1: Informace o projektu MMR, rámec, význam a stav plánování obcí Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA Více Výstavba východ Syntéza společných německo-českých záměrů územního rozvoje směřujících k posílení územní soudržnosti. Krátké shrnutí závěrečné zprávy Výzkumný projekt 10.08.06.1.59.6 z pověření Spolkového úřadu pro stavebnictví a prostorové uspořádání: Výstavba východ Syntéza společných německo-českých záměrů územního rozvoje směřujících k posílení Více METODIKA HODNOCENÍ PROGRAMU OPATŘENÍ A.PRŮVODNÍ ZPRÁVA MORFOLOGIE LIMNOLOGIE PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA BODOVÉ ZNEČIŠTĚNÍ PLOŠNÉ ZNEČIŠTĚNÍ METODIKA HODNOCENÍ PROGRAMU OPATŘENÍ A.PRŮVODNÍ ZPRÁVA Vodohospodářský rozvoj a výstavba akciová společnost Nábřežní 4, Více Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Ing. Oldřich Vlasák místopředseda Svazu pro evropské záležitosti Celostátní finanční konference 4. prosince Více Protikorupční politika Jihomoravského kraje Protikorupční politika Jihomoravského kraje (aktivity Jihomoravského kraje v oblasti boje s korupcí) 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. 2013, Brno Mgr. Hana Bočková, Ing. Jarmila Beránková, Více OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Č.j. ÚÚP/1770/2008 Jihlava, 5.6.2008 Vyřizuje: Pavlína Škodová Telefon: 567 167 467 E-mail: [email protected] OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Zastupitelstvo města Polné v souladu s ustanovením 6 odst. Více P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA Více Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj ZÁSADY NÁZEV: Zásady Zastupitelstva Královéhradeckého kaje pro aktualizaci a schválení Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje ÚČINNOST OD: 1. 1. 2017 ROZSAH PŮSOBNOSTI: Více Program rozvoje Karlovarského kraje Úvod Zadavatel: Karlovarský kraj Zpracovatel: EC Consulting a.s. Program rozvoje Karlovarského kraje 2007-2013 Úvod Zadavatel: Zpracovatel: Karlovarský kraj EC Consulting a.s. 1. Poslání Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007-2013 Program rozvoje územního obvodu Více KARTOGRAMY VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ KARTOGRAMY VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ Stavební zákon (dále jen SZ ) platný od 1. 1. 2007 přinesl oproti předchozímu stavu Více aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické Více Roční evaluační plán

https://iudictum.cz/287729/i-us-2815-19

I. ÚS 2815/19 — Ústavní soud — Iudictum.cz I. ÚS 2815/19 Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatele Martina Skalického, právně nezastoupeného, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. března 2019 č. j. KSOS 37 INS 3875/2014 - B107, za účasti Krajského soudu v Ostravě, jako účastníka řízení, a JUDr. Kateřiny Danielové, insolvenční správkyně stěžovatele, se sídlem Na Hradbách 1440/16, Ostrava, jako vedlejší účastnice, takto: 1. Elektronickým podáním bez připojeného uznávaného elektronického podpisu ze dne 26. srpna 2019, doplněným dne 28. srpna 2019, originálem listiny napadá stěžovatel výše vedené usnesení Krajského soudu v Ostravě a brojí proti postupu tohoto soudu v jeho insolvenční věci s tvrzením, že daný soud " [...] nechce uznat, že je možné znovu přezkoumat pohledávku zajištěného věřitele [...]". Ve stručném návrhu stěžovatel dále napadá blíže neurčený postup vedlejší účastnice. 2. Ústavní soud se návrhem zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek jeho přijatelnosti, tedy zda vyhovuje zákonným požadavkům pro ústavní stížnosti stanoveným zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") a dospěl k závěru, že uvedený návrh je nepřípustnou ústavní stížností. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Citovaná zákonná úprava vyjadřuje zásadu subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti jiných orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je až krajním prostředkem ochrany základních práv a svobod, který přichází do úvahy poté, když náprava před ostatními orgány veřejné moci (zejm. obecnými soudy) již není v rámci předchozích řízení možná. Stěžovatel svým návrhem napadá usnesení Krajského soudu v Ostravě, kterým byl insolvenční správkyni udělen souhlas s vydáním výtěžku z prodeje předmětu zajištění zajištěnému věřiteli postupem dle § 298 odst. 2 insolvenčního zákona. Proti napadenému usnesení Krajského soudu v Ostravě bylo ex lege možno podat odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci ve lhůtě patnácti dní od jeho doručení a i samotné napadené usnesení obsahuje řádné poučení o možnosti podání odvolání. Nicméně rozhodnutí o takovém případném odvolání stěžovatel svým návrhem nenapadá (nezmiňuje jej a ani jej k ústavní stížnosti nepřipojil; srov. § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud proto nahlédl do veřejně přístupného insolvenčního rejstříku a zjistil, že stěžovatel, ačkoli byl v postavení dlužníka oprávněn k podání odvolání proti stížností napadenému usnesení Krajského soudu v Ostravě, dané odvolání nepodal a nevyčerpal tak účinně procesní prostředky poskytnuté mu zákonem na ochranu jeho práv (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). 3. Ústavní soud konstatuje, že i když se stěžovatel ve svém návrhu ohrazuje také proti "postupu soudu" a "postupu insolvenční správkyně", shledal Ústavní soud podle obsahu podání, že v rovině stížnosti směřuje toliko proti výše označenému usnesení Krajského soudu v Ostravě, které bylo také jako jediné rozhodnutí přiloženo k návrhu. Pokud by snad stěžovatel zamýšlel konkrétně brojit i proti jiným pravomocným rozhodnutím, opatřením nebo jiným zásahům určitého orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených práv, pak tyto zásahy nijak blíže neupřesnil (např. označením orgánu veřejné moci, údajem o dni vydání či provedení, nebo popisem jejich podstaty či obsahu). Pro úplnost a vyloučení pochybností Ústavní soud dodává, že informativní sdělení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. srpna 2019 nelze učinit předmětem ústavního přezkumu, když toto vůbec není rozhodnutím, opatřením nebo zásahem orgánu veřejné moci, natož rozhodnutím, opatřením nebo zásahem, které by byly vůbec s to porušit ústavně zaručená práva stěžovatele. 4. Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítl. Ústavní soud přitom také nepřehlédl, že ústavní stížnost stěžovatele nesplňovala některé obsahové náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu pro návrhy na zahájení řízení (§ 34 zákona o Ústavním soudu) a vykazovala i vadu spočívající v absenci povinného právního zastoupení advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Nicméně Ústavní soud zbytečně nevyzýval stěžovatele k odstranění vad postupem § 41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, neboť ani to by konečné rozhodnutí ve věci nemohlo ovlivnit. Z téhož důvodu se Ústavní soud ani blíže nezaobíral skutečností, kdy přesně bylo ústavní stížností napadené usnesení stěžovateli Krajským soudem v Ostravě doručeno za účelem posouzení otázky, zdali byla stížnost podána v zákonem stanovené lhůtě. Zdroj: Usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 11. 2019, sp. zn. I. ÚS 2815/19, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

http://docplayer.cz/1745174-Hudebnici-z-mysami-a-likebusters-zazivaji-uspech-vyhrali-prestizni-souteze.html

Hudebníci z MySami a LikeBusters zažívají úspěch. Vyhráli prestižní soutěže - PDF Hudebníci z MySami a LikeBusters zažívají úspěch. Vyhráli prestižní soutěže Download "Hudebníci z MySami a LikeBusters zažívají úspěch. Vyhráli prestižní soutěže" 1 pátek od GIOVANNI BATTISTA PERGOLESI STABAT MATER kostel sv. Mikuláše VM vystoupí: A. Bendová, M. Rosová a barokní orchestr KULTURNÍ TIPY pátek od CHARITATIVNÍ PLES CENTRA KOCIÁNKA, PRACOVIŠTĚ BŘEZEJC velký sál Jupiter clubu hudba M.E.Š. host Petr Bende bohatý program (str. 9) neděle od PRACHY velký sál Jupiter clubu divadlení představení v hl. roli O. Vetchý, V. Hybnerová Karneval na sněhu (masky zdarma) HORSEFEATHERS SNOWBOARD FIGHT 2015 Startovné 100 Kč (vlek zdarma) kategorie: děti do 12 let, snowboard, freeski, ženy začátek registrace, start závodu pro děti, hlavní závod, finále a best trick NONSTOP NA SVAHU koncert AC/DC revival, Live Djs, noční foto a video session ve snowparku HORSEFEATHERS VELKÁ LOUŽE začátek registrace, začátek závodu týdeník 11. března 2015 Ročník XXIV. XXVI. číslo číslo 4510 založeno roku 1919 Cena: 13 Kč Stát Vysoký most za vlastní nepřijal. Soudní spor nekončí Soudní spor o vlastnictví Vysokého mostu u skládky komunálního odpadu ve Velkém Meziříčí stále není u konce. Skupina Chinaski se rozhodla, že umožní patnácti kapelám zažít večer, na který třeba nikdy nezapomenou, užijí si společně s ní parádní koncert a možná jim to i pomůže v další kariéře. Jedním ze šťastlivců je i mladá velkomeziříčská skuina MySami. Ta se jako předkapela Chinaski představí již tuto sobotu (14. 3.) od 20 hodin. Koncert pořádá Pavel Pešel ml. a koná se v Jupiter clubu. O soutěž byl velký zájem Posledním rozsudkem jej Krajský soud v Brně přiřkl České republice. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podává proti rozsudku dovolání k Nejvyššímu soudu, sdělila nejčerstvější informaci právnička města Vilma Drápelová. Spor se tak nejspíš protáhne o další roky. Jenom než se Nejvyšší soud případem vůbec začne zabývat může trvat půl roku až rok, podotkla právnička. Spor o vlastnictví kulturní památky Vysoký most mají mezi sebou tři potenciální vlastníci. Město Velké Meziříčí, které most kdysi v minulosti postavilo, udržovalo a coby vlastník je uvedeno i na seznamu nemovitých kulturních památek z roku 1987, obec Petráveč, jež jej má na svém katastrálním území, a Česká republika, jíž jeden ze dvou pozemků, na nichž most leží, patří. Nikdo z nich jej nechce. Vlastník kulturní památky je povinen o ni pečovat, což v tomto případě desítky let nikdo nečinil. Takže hrubý odhad nákladů na opravu mostu je dnes na částce až osm milionů korun. Pokračování na straně 3 Kniha o Velkomeziříčské tragédii vyjde k výročí konce války Radnice vydá knihu k 70. výročí konce 2. světové války. Ta podrobně popisuje Velkomeziříčskou tragédii, která si v květnu 1945 ve Velkém Meziříčí vyžádala sto mrtvých. Knihu sepsal Ondřej Červený a nese název Mnoho sirotků a vdov. Město na knihu vynaloží 95 tisíc Kč. V současné době je již připravena k tisku. Vyjde ve druhé půli dubna nákladem 400 kusů. K prodeji ale bude nabídnuta až v květnu pátého. V tento den přijede do Velkého Meziříčí autor a v kině bude besedovat nejprve se žáky a studenty ráno v 8.30, odpoledne pak s veřejností v Zájemci si přímo na místě budou moci knihu poprvé koupit a současně nechat od autora podepsat. Budeme ji prodávat za 250 korun, tedy symbolicky stránku za korunu, a to na informačním centru radnice a v našem e-shopu, informoval starosta Radovan Necid. Autor sbíral materiál deset let Tato kniha je pro O. Červeného jeho v pořadí druhou. Coby amatérský badatel ze Žďáru nad Sázavou jako první sepsal Osvobození Žďárska o květnových událostech roku 1945 na žďárském okrese, což vyšlo Soutěže se zúčastnilo více než 450 kapel a interpretů a ani samotní Chinaski podle svého sdělení na sociální síti takový zájem nečekali, ale jsou za něj rádi. Na jejich výzvu kapely zasílaly svá videa a Chinaski následně vybrali pět vyvolených, kteří si zahrají na prvních pěti březnových koncertech Rockfield Tour Dalších deset kapel zvolí posléze. Při výběru jsme se drželi třech základních požadavků. Za prvé, chceme dát šanci především mladým začínajícím interpretům, za druhé upřednostňujeme česky zpívaný text a za třetí ideální je pokud možno vlastní tvorba, uvedli hudebníci na svých webových stránkách. S vítěznými kapelami se zájemci mohou postupně seznámit na facebookové stránce Chinaski. Hlavní myšlenkou soutěže je dát možnost začínajícím hudebníkům zahrát si před narvaným sálem a užít si roli hvězdy včetně autogramiády společně s kapelou. Pro mladé interprety by to měla být velká motivace do další práce. Pokračování na straně 4 K titulu Vesnice roku Ořechovským popřál i prezident Starostka Ořechova Petra Slámová přijímá gratulaci od prezidenta republiky Miloše Zemana. Foto: archiv obce. Pozvání k oficiální návštěvě u prezidenta republiky přijaly starostka obce Ořechov-Ronov Petra Slámová s kronikářkou Bohdanou Musilovou. Spolu s nimi byli na Pražský hrad také pozváni zástupci vítězných obcí krajských kol soutěže Vesnice roku K získání druhého místa v této soutěži jim osobně poblahopřála hlava našeho státu Miloš Zeman ve středu 25. února Před samotným přijetím panem prezidentem byla pro pozvané přichystána prohlídka reprezentačních prostor hradu, které bývají pro veřejnost zpřístupněny pouze dvakrát do roka, a to v souvislosti s oslavami svátků 8. května a 28. října, uvedla pro týdeník Velkomeziříčsko starosta Petra Slámová, jde o místa, kde se odehrává veškerý ceremoniální život prezidentského úřadu. Tady prezident republiky přijímá zahraniční hosty, jmenuje ministry, soudce a generály, pořádá státní večeře a kulturní akce. Průvodkyně hosty seznámila s historií např. Rothmayerova sálu, Hudebního salonu, Španělského sálu, Trůnního sálu, Brožíkova salonu, Habsburského salonu, Skleněného salonu či Zrcadlového salonu. Po prohlídce pak podle sdělení ořechovské starostky přišlo na řadu samotné přijetí hostů hlavou státu. Pokračování na straně 3 Hudebníci z MySami a LikeBusters zažívají úspěch. Vyhráli prestižní soutěže Zleva Jakub Karban, David Nevěčný, Tomáš Štefka a JoJis Nevěčný. Foto: Iva Horká loni. Dostal jsem se k tomuto tématu někdy v roce 2005, kdy jsem se seznámil s Jaromírem Kotíkem z Velké Bíteše, uvádí autor podnět, z nějž vzešla obsáhlá kniha. J. Kotík s kolektivem totiž sám připravoval v sedmdesátých letech toto téma k vydání a autor jeho rukopis využil coby jeden ze zdrojů své práce. V Osvobození Žďárska je i více než čtyřicetistránková pasáž věnovaná Velkomeziříčské tragédii, na jejímž základě O. Červeného oslovilo město s nabídkou, aby tyto události sepsal samostatně. A autor nabídku přivítal. Pokračování na straně 3 Skupina LikeBusters ovládla druhý ročník soutěže Vysočina hledá talent, která vyvrcholila v jihlavském klubu KD Tunell koncem února. Vítěznou kapelu tvoří muzikanti, kteří se našli v Jihlavě a ve Velkém Meziříčí. Jejím kapelníkem je Ondřej Brejška. Na druhém místě skončila žďárská skupina Airback, na pomyslných stupních vítězů obě kapely doplnilo dívčí duo ze Žďáru nad Sázavou Duo Amatér. O pořadí rozhodlo hlasů, které jedenácti finalistům v uplynulém měsíci posílali jejich fanoušci. Zvláštní cenu si odnesla zpěvačka Hana Prokešová. Jako host se během finálového večera představil v Jihlavě Vlastimil Horváth s kapelou. Rozhovor se skupinou si můžete přečíst v dnešním čísle našeho týdeníku na této a čtvrté straně. Iva Horká Zleva Richard Tichý, Ondřej Brejška, Michal Zezula, Tomáš Kozina a Tomáš Krpálek. Foto: archiv LB LikeBusters: Celá Vysočina si nás zvolila jako talent, tak se do toho musíme opřít Vítězství kapely LikeBusters ve druhém ročníku hudební soutěže Vysočina hledá talent vyhlásili porotci už v sobotu 28. února v Jihlavě. Tato akustická pop-rocková kapela spolu přitom nepůsobí ještě ani rok. Její členové Ondřej Brejška, Michal Zezula, Richard Tichý, Tomáš Krpálek, Tomáš Kozina a Roman Grunt však doufají, že jim jejich výhra pomůže posunout se dál. Jsme takoví začátečníci, kteří tu sehranost, již měly v soutěži jiné kapely, ještě doženou, a o to lepší potom budeme, vysvětluje zpěvák Ondřej Brejška. Pokračování na straně 4 2 strana 2 číslo března 2015 Přednáška o generálu Lužovi měla školákům přiblížit jeho osobnost Žáci základních škol na besedě o generálu Lužovi ve čtvrtek Foto: Iva Horká Již třetí týden probíhá v předsálí velkomeziříčského kina výstava o osobnosti gen. Vojtěcha Luži, kterou připravila Nadace bratří Lužů z Uherského Brodu. Představitel Nadace Ing. Michal Bábíček MBA se krom jiných vzácných hostů zúčastnil slavnostní vernisáže výstavy ve Velkém Meziříčí 17. února. Konání výstavy a samotnou vernisáž zorganizovala Vlastivědná a genealogická společnost, občanské sdružení při Jupiter clubu ve Velkém Meziříčí. Hlavní zásluhu na uskutečnění celé akce má člen VGS JUDr. Jaroslav Pavlas, Ph.D., který záro- Jaroslav Pavlas (vlevo) přednášel o gen. Lužovi a Jiří Michlíček pak uvedl film o jeho synovi. Foto: Iva Horká veň připravil přednášku pro žáky velkomeziříčských škol. Ve čtvrtek 5. března si žáci vyslechli životní příběh gen. Vojtěcha Luži. Přednášku dr. Pavlase doplnil krátký film radního našeho města, fotografa a dokumentaristy Jiřího Michlíčka, který vznikl asi v roce 1990, tedy v době návštěvy syna gen. Luži Radomíra ve Velké Bíteši a okolí. Byla to jeho první návštěva v tomto regionu, kdy se v novodobé historii vrátil zpět do vlasti. V závěru přednášky se rozvinula diskuze, kdy oba přednášející odpovídali na dotazy žáků a poskytli Lidé přišli na další besedu se starostou komentář k promítnutému filmu, který byl autentickým dokumentem komentovaných událostí. Při této příležitosti bylo konstatováno, že z průzkumu a prověření znalostí žáků zdejších základních škol je bohužel patrno, že mnohým nic neříká pojem velkomeziříčská tragédie. Je udivující, jak v době přemíry informací je povědomost o lokální historii našeho města chabá. Proto i tato výstava a přednáška by měly přispět k tomu, aby žáci základních škol tyto znalosti získali a měli obecnou povědomost o událostech konce 2. světové války v našem městě a okolí. Proto také Vlastivědná a genealogická společnost ve spolupráci s Městem Velké Meziříčí pozvala Ondřeje Červeného, tvůrce knihy Osvobození Žďárska a nejnovější publikace o tragických dnech konce 2. světové války ve Velkém Meziříčí, aby o tomto tématu promluvil. Přednáška pro školy se uskuteční v úterý dne v 8.30 a pro veřejnost v v sále kina. Je to jedna z akcí, která se bude konat u příležitosti 70. výročí konce 2. světové války. Kromě toho pořádá VGS přednášku s názvem Pocta prof. Záviškovi, významnému zdejšímu rodákovi, jehož 70. výročí úmrtí po útrapách v koncentračních táborech připadá právě na duben. Vše vyvrcholí jako tradičně pietní vzpomínkou na události tzv. velkomeziříčské tragédie, kterou pořádá Město Velké Meziříčí dne na místním hřbitově, kde si s úctou připomeneme všechny oběti, rodáky našeho města a spoluobčany, kteří položili svůj život v posledních dnech 2. světové války. Vdovám a sirotkům se v jediném okamžiku navždy změnil osud. Tyto události nesmí být nikdy zapomenuty a s ohledem na současné politické dění ve světě a konflikty na místech blízkých naší zemi musí být stále mementem. Výbor VGS VM V rámci Concentusu Moraviae ve Velkém Meziříčí zahrají housle i harfa Dvacátý ročník svého putování s hudbou po městech České republiky letos oslaví festival Concentus Moraviae. Těšit se na něj opět mohou i Velkomeziříčští. V našem městě letos zastaví 4. a 19. června. Mezinárodní hudební festival třinácti měst Concentus Moraviae je ve Velkém Meziříčí tradičně propojen s filozofickým festivalem. Ten letošní devátý pod názvem Konflikt a soulad bude svým koncertem 4. června 2015 dokonce zahajovat. Čtvrtého června tak Jupiter club přivítá houslistu Miloše Valentu a Solamente Naturali se sbírkou písní a tanců urozené paní Anny Szirmay-Keczer z počátku 18. století. Podle dramaturgie festivalu Concentus Moraviae se tak posluchači mohou těšit na charismatického houslistu, který dokáže přímo před publikem přirozeně oživit starobylou partituru v její plné hloubce, kráse a rustikální drsnosti. Unesený Čech je údajně z našeho města V pátek se objevily zprávy o tom, že ozbrojenci, kteří se hlásí k organizaci Islámský stát, pravděpodobně unesli v Libyi několik cizinců, včetně Čecha. Pohřešovaný je od pátku , kdy došlo k ozbrojenému útoku na ropné pole al-ghani, kde se měl nacházet. Spolu s ním je nezvěstný také občan Rakouska a několik dalších osob ze třetích zemí. Situace v Libyi je velice nepřehledná a krajně nebezpečná. V zemi působí dvě vlády, několik městských milic, milion utečenců, upozornil ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Ministerstvo zahraničí svolalo v sobotu za účasti předsedy vlády, ministra zahraničí a tajných služeb krizový štáb, kde se bezprostřední informace i situace vyhodnocovaly. Ministerstvo zahraničí intenzivně spolupracuje s rakouskými úřady a sdílí dostupné informace. Včera v ranních hodinách jednal opět na ministerstvu zahraničí krizový štáb, kde se informace i postup vlády permanentně vyhodnocuje. Ministerstvo zahraničních věcí ČR dlouhodobě varuje české občany před cestami do konfliktních a rizikových oblastí. Podle idnes.cz jde o muže pocházejícího z Vysočiny, konkrétně z Velkého Meziříčí. Pracoval pro firmu VAOS, která má sídlo na Maltě a v Libyi udržuje v chodu část ropné infrastruktury, hlavně ropovody. České úřady stále nemluví o únosu jako o definitivní verzi událostí. Stále ještě počítají i s alternativou, že se muži podařilo při ataku ozbrojenců uniknout a může se někde skrývat. Nicméně připouštějí, že situace je vážná. Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Aktuálně.cz, idnes.cz Připravila: Simona Fňukalová Řemeslné trhy letos budou tři Velké Meziříčí letos pořádá tři řemeslné trhy. Proběhnou, jak je zvykem, na náměstí. První bude ve středu 13. května, druhý o pouti v neděli 21. června a podlesní vánoční v úterý 8. prosince. -mars- Druhý koncert, jenž proběhne v jídelně velkomeziříčského zámku, nabídne vystoupení dua harfy s houslemi ArParla. Na programu bude mít barokní hudbu Don Marco Uccellini, Michelangelo Rossi. Perličkou je, že hudebníci dua ArParla dle sdělení pořadatele festivalu vyrazili na turné dokonce i po Ugandě. Festival Concentus Moraviae 2015 při příležitosti své oslavy dvaceti let nabídne řadu umělců, kteří se již někdy v minulosti festivalu zúčastnili, jako Filozofové letos budou diskutovat o konfliktu a souladu Evropský festival filozofie ve Velkém Meziříčí letos proběhne již podeváté. V termínu od čtvrtku 4. června do středy 10. června 2015 bude připraven program filozofických přednášek a diskuzních panelů, tentokrát na téma Konflikt a soulad. Téma vzniklo na jednání programového výboru v říjnu loňského roku. Chtěli jsme zachovat tradici protikladných filozofických pojmů. Zdá se, že vzhledem k vývoji ve světě, bude naše téma velmi aktuální, uvedl ředitel festivalu Milan Dufek. Festival bude rozdělen do šesti bloků, které jsou věnovány problémům mezi většinou a menšinou, vzájemného střetu civilizací, či střetu civilizace s přírodou, čt Velké Meziříčí Jupiter club 19:30 hod. SOLAMENTE NATURALI MILOŠ VALENT / housle, umělecký vedoucí Sbírka písní a tanců Anny Szirmay-Keczer Hledáte recept na skutečnou hudební oslavu? Pozvěte charismatického houslistu, který dokáže přímo před publikem přirozeně oživit starobylou partituru v její plné hloubce, kráse a rustikální drsnosti. Právě takovým hudebníkem je Miloš Valent. Spolu se svým souborem Solamente naturali se vrací k jedné ze svých největších lásek, k Melodáriu urozené paní Anny Szirmay-Keczer z počátku 18. století. Předprodej vstupenek: Velké Meziříčí Jupiter club, Náměstí 17 Brno TIC, Radnická 2 v síti TICKETPORTAL CONCENTUS MORAVIAE XX. MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL 13 MĚST téma POJĎME SLAVIT! Starosta Radovan Necid se sešel s lidmi k diskuzi minulý týden ve čtvrtek na malé scéně velkomeziříčského Jupiter clubu. Zájemci se ptali na Vysoký most, bioplynku na Třebíčské, která nyní údajně nepracuje. Město v té souvislosti nedávno řešilo i vytékající splach po uskladněné biomase mimo prostory zařízení k tomu určené. Provozovateli doporučilo nápravu. Na program debaty přišla i další bioplynka plánovaná v průmyslové zóně Lavičky či chybějící přechod přes železniční trať za finanční podpory oficiální partner patron města mediální partner nad údolím Kunšovec. Tam na podzim Správa železniční a dopravní cesty prováděla údržbu tratě a při té příležitosti zrušila cestu přes koleje, kterou byli lidé po léta zvyklí chodit z údolí na hřbitov. Už kdysi byla v místě plánována lávka, ale její výstavba by byla příliš nákladná, takže k tomu zatím nejspíš nedojde. Text a foto: Martina Strnadová jsou Magdalena Kožená ( v jízdárně zámku Valtice), Marco Beasley (8. 6. v rytířském sále hradu Pernštejn, v zámecké kapli ve Slavkově u Brna) a M. Beasley spolu s Accordone ( v bazilice sv. Prokopa v Třebíči a v zámeckém sálu v Mikulově), Jos van Immerseel (2. 6. v kostele Povýšení sv. kříže v Doubravníku a na zámku v Boskovicích), či třeba také Bl!ndman ( v rytířském sále zámku v Moravském Krumlově a v bazilice Nanebevzetí Panny Marie rozporu mezi tím, co přinášejí fakta a co naopak zkušenosti, konce světa a konečně i konfliktu a souladu v oblasti umění. Slavnostního zahájení festivalu ve čtvrtek 4. června by se měl ujmout coby moderátor Petr Fischer, český novinář a scénárista. Pak jsou připraveny hned tři přednášky religionisty Miloše Mendla a dvou bývalých válečných novinářů Ramira Villapadierna a Michala Kubala. Večer uzavře koncert Solamente Naturali v rámci dvacátého ročníku festivalu Concentus Moraviae. Na nominaci většiny přednášejících se podílejí především naši odborní garanti, FF MU v Brně a FÚ AV v Praze. Na mne zbývá většinou jednání s vystupujícími z oblasti společenského života, či lidí, kteří projeví sami zájem vystoupit. Jejich účast je samozřejmě podmíněna zaměřením tematických bloků, kde je nezbytné, aby z hlediska atraktivnosti a následné diskuze neměli na dané téma jednotný pohled, ale byli v určitém rozporu. Konečnou nominaci schvaluje programový výbor festivalu, dodal k výběru hostů M. Dufek. I v následujících dnech se pak zájemci mohou těšit na další zajímavé hosty, přednášející i doprovodný kulturní program. Vedle filozofů a již zmíněných novinářů, kteří v minulosti přinášeli zpravodajství přímo z místa některého z válečných konfliktů, jsou jimi také třeba odborníci na politologii, studia asijských a afrických zemí, náboženství a další. Mnozí z nich nebudou návštěvníkům přednášek v Předklášteří u Tišnova). Další hudebníci se při letošním dvacátém ročníku představí vůbec poprvé. Mezi všemi hudebními lahůdkami budou dominovat tři happeningy: lednicko-valtický areál budete moci projet na kole s řadou hudebních zastávek, ve Slavkově u Brna se uskuteční maškarní Festa Teatrale a zámek ve Žďáru nad Sázavou bude zaplaven harfami, popisuje další lákadla festivalu jeho dramaturg Jelle Dierickx, jinak belgický hudební vědec a básník. Připravila: Martina Strnadová a diskuzních panelů neznámí, neboť se již zúčastnili některého z minulých ročníků festivalu filozofie. Jsou to třeba Michael Hauser, Josef Krob, Vladimír Smékal, Luboš Bělka, Miloš Štědroň, Josef Šmajs či Stanislav Komárek. Další na tuto akci do Velkého Meziříčí přijedou poprvé, třeba Pavel Barša, Ivana Čonková, Luboš Kropáček, Yasar Abu Ghosh, Olga Lomová, Juraj Hvorecký, Petr Dvořák nebo Miroslav Bárta. I doprovodný program má co nabídnout. Pravidelným účastníkům festivalu jistě nebude neznámá Kočovná divadelní společnost při Katedře filozofie FF MU, Miroslav Částek, Slam Poetry nebo zdejší soubor Ikaros. Připravena je i filmová noc a koncert Vlasty Redla. Martina Strnadová 3 strana 3 číslo března 2015 Kniha o Velkomeziříčské tragédii vyjde... Pokračování ze strany 1 Meziříčská tragédie byla jednou z prvních událostí, se kterou jsem se při studiu seznámil, říká a dodává, pořád dokola jsem četl knihu J. Kotíka Květen 1945 ve Velkém Meziříčí a postupně jsem získával materiály. Je to hodně významná záležitost, jedna z nejkrvavějších částí celé květnové revoluce v Čechách a na Moravě. Kniha však není pouhým výtahem nebo kopií textu z té předchozí. Základ informací je sice stejný, ale přibylo mnoho detailů a informací, které se do Osvobození Žďárska nevešly a nebo je získal při svém dalším bádání. Text je bohatší i o autentické výpovědi přímých účastníků. Zdrojů probádal hodně, vedle knihy J. Kotíka meziříčské muzeum, Státní okresní archiv Žďár nad Sázavou, Moravské zemské muzeum v Brně, Archiv bezpečnostních složek ministerstva vnitra v Praze a Kanicích u Brna a konečně i pražský Národní archiv. Mluvil jsem s pamětníky, kteří byli tehdy v dětském věku. Z přímých účastníků povstání jsem měl tu čest poznat pouze Jaroslava Lukáška. Ten byl přímo v jednom z oddílů, který 6. května operoval ve městě a nafasoval dokonce i zbraň. Nejcennější však bylo jeho svědectví a několik desítek vlastních fotografií, které na konci války pořídil, říká Červený s tím, že materiál využil v obou knihách. Velmi mě mrzí, že se pan Lukášek nedožil vydání Osvobození, na které se těšil, zemřel doslova pár dnů před tím, než jsem mu knihu stačil dovézt, dodává ještě. Materiálu nakonec bylo tolik, že se původně plánovaná verze rozrostla o další asi stovku stran. Nejtěžší tak bylo pro autora sestavit kostru čili časovou osu celého příběhu. Některé prameny a svědectví totiž podle něj spolu často příliš nekorespondovaly, ba přímo si odporovaly. Snažil jsem se sepsat to pokud možno objektivně a výhradně na základě historických pramenů, nemíním vyvolávat žádné senzace ani přinášet skandální odhalení. I s ohledem na citlivost tématu byl rukopis od začátku konzultován s představiteli města a ti k němu neměli vážnějších výhrad, podotýká k tomu autor, který svůj rukopis dokončil na Štědrý den Své dílo nakonec konzultoval po odborné stránce i s historičkou Marií Ripperovou ze zdejšího muzea a také s Petrem Kopečným, renomovaným autorem a odborníkem na druhý odboj. Těmito knihami nemá v úmyslu skončit. Rád bych zmapoval historii partyzánské skupiny Jermak, která operovala od Olomoucka až po Žďársko, popisuje s tím, že materiálu k tomu už má také hodně. Otázkou i pro něj samotného však zůstává, kdy najde dost času na to je ucelit a přetavit do dalšího rukopisu. Martina Strnadová Dámské dechové trio zahrálo v Jupiter clubu Dámské dechové trio Trifoglio ve složení Eva Otradovská hoboj, Denisa Propilková fagot a Jana Černohouzová klarinet, nabídlo ve čtvrtek pestrý repertoár klasických skladeb počínaje od G. F. Händla až po E. Schulhoffa. Žák ze třídy Kláry Kostelníkové z místní ZUŠ, Mikuláš Sedlák, zahájil další koncert Klubu přátel hudby. Za klavírního doprovodu Víta Košíčka zahrál skladby Blue Moon od R. Rodgerse a Amen od J. Snidera. (Další článek k tématu na straně 5.) Text a foto: Simona Fňukalová Vybrali nejhezčí vánoční výzdobu, ale i zimní snímek Vítězové soutěže Vánoční město, která ve Velkém Meziříčí proběhla již počtvrté, převzali minulý týden ceny z rukou starosty Radovana Necida. První místa posbírali Petr Hrubý, Ilona Dvořáková, Bohdan Vítek za Jelínkovu vilu, Irena Hotárková a Petr Chalupa, všichni z VM. Soutěž vyhlásilo Zdravé město Velké Meziříčí spolu s místní Agendou 21 a probíhala od 1. prosince 2014 do 15. ledna Soutěžilo se v tradičních kategoriích o nejlepší vánoční výzdobu oken, kde se sešlo 11 snímků, a o nejlepší výzdobu v domě, kde bylo fotek pět. Letos přibyla ještě další, nová kategorie, a to o nejhezčí snímek se zimním motivem, kde se vybíralo ze šestadvaceti fotografií. Vyhodnocení těch nejlepších připadlo na odbornou porotu, ale rozhodoval i názor veřejnosti, která mohla hlasovat na webu města od 5. do 25. února Celkové výsledky soutěže Na základě hodnocení odborné poroty zvítězili v kategorii: Vánoční výzdoba oken Petr Hrubý, Velké Meziříčí Vánoční výzdoba ve vašem domě Ilona Dvořáková, Velké Meziříčí Zimní motiv Petr Chalupa, Velké Meziříčí Na základě hodnocení veřejnosti zvítězili tito soutěžící, kteří jsou uvedeni níže a vpravo: Vánoční výzdoba oken 1. místo Petr Hrubý, Velké Meziříčí a Bohdan Vítek Jelínkova vila hotel pivovar 2. místo Ludmila Henešová, Velké Meziříčí 3. místo Blanka Strnadová, Velké Meziříčí Vánoční výzdoba ve vašem domě 1. místo Irena Hotárková, Velké Meziříčí 2. místo Ilona Dvořáková, Velké Meziříčí 3. místo Irena Hotárková, Velké Meziříčí Zimní motiv 1. místo Petr Chalupa, Velké Meziříčí 2. místo Marie Kaštanová, Velké Meziříčí 3. místo Bořivoj Pejchal, Velké Meziříčí. Ceny pro vítěze jsou od Města Velké Meziříčí a Zdravého kraje Vysočina. Ti, kdo nevyhráli nyní, mohou zkusit své štěstí v dalším ročníku soutěže Rozkvetlé město. Martina Strnadová Pokračování strana 4 Stát Vysoký most za vlastní nepřijal... Březen 2008 město VM podává žalobu na určení vlastnictví k mostu proti České republice Prosinec 2010 rozšíření žaloby také proti obci Petráveč (most stojí na jejím katastrálním území) Listopad 2012 Okresní soud Žďár n. S. zamítá žaloby proti oběma žalovaným Prosinec 2012 město VM podává odvolání Říjen 2013 Krajský soud Brno ruší rozsudek okresního soudu a věc mu vrací k odstranění procesních vad v řízení Květen 2014 Okresní soud ZR po odstranění procesních vad novým rozsudkem opět zamítá žaloby proti oběma žalovaným Pokračování ze strany 1 Soudní spor o vlastnictví kulturní památky Vysoký most začal již roku Velké Meziříčí v té věci zažalovalo Českou republiku, o dva roky později i obec Petráveč. Okresní soud žaloby zamítl a vlastnictví mostu tak přiřkl městu. Podle něj byl totiž most v minulosti veřejným statkem a jako takový se stal majetkem státu. A někdejší Městský národní výbor Velké Meziříčí k němu naposledy vykonával právo hospodaření, a proto dnem účinnosti zákona č. 172/1992 Sb. přešel do vlastnictví Velkého Meziříčí. Okresní soud tak rozhodl na základě zápisů z osmdesátých let z jednání stavebního odboru někdejšího MěNV kvůli posouzení stavebního stavu mostu, sdělila Vilma Drápelová. Zmiňované jednání na MěNV tehdy probíhalo z důvodů plánovaného založení skládky odpadů právě u Vysokého mostu a tehdejší úřad řešil, zda by bylo mostu možno využít třeba i při svozu odpadu na skládku. Navíc bylo město označeno coby vlastník mostu při jeho zařazení do státního seznamu nemovitých kulturních Spor o Vysoký most Červen 2014 město podává opět odvolání Prosinec 2014 Krajský soud Brno potvrzuje zamítnutí žaloby proti obci Petráveč, mění však zbývají část rozsudku okresního soudu tak, že určuje, že vlastníkem památek i na listinách Okresního národního výboru ve Žďáře nad Sázavou a Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Brně. Odvolacímu soudu však tyto výše uvedené skutečnosti k tomu, aby určil vlastníkem město, nestačily. Nebyl-li most ve vlastnictví města Velké Meziříčí, nemohlo tedy jeho vlastnictví v době osamostatnění a oddělení obce Petráveč přejít z města ani na ni. Vlastníkem tedy podle jeho rozsudku zůstala Česká republika. Martina Strnadová silničního mostu, postaveného na pozemcích p. č. 581 a 582/2 v k. ú. Petráveč, zapsaného v Ústředním rejstříku kulturních památek ČR pod pořadovým číslem 23309/7-7163, je Česká republika. Tento rozsudek byl doručen účastníkům řízení dne , je pravomocný, lze ho však ještě ve lhůtě 2 měsíců od doručení napadnout mimořádným opravným prostředkem, kterým je dovolání k Nejvyššímu soudu lhůta vypršela tento týden, přičemž Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových dovolání těsně před koncem termínu podal. -měú-, foto: Martina Strnadová K titulu Vesnice roku... Pokračování ze strany 1 Hodnoticí komise měla možnost poznat Ořechov a Ronov i během projížďky vláčkem. Foto: archiv OÚ Ta nejprve všechny srdečně uvítala a na začátku vyjádřila svoji soustrast nad tragédií z minulého dne, která se stala v Uherském Brodě. Poté se slova ujal Mgr. Eduard Kavala, předseda Spolku pro obnovu venkova ČR, který předal za přítomné dar z regionálních produktů a poděkoval prezidentovi za přijetí. Prezident se se všemi osobně přivítal podáním ruky a pronesením pár slov. Bylo zřejmé, že Vysočina je jeho srdeční záležitostí a má k ní velmi vřelý vztah. Obec Ořechov osobně zná, několikrát jí projížděl nejen při svých služebních cestách a že přijede na motokole, tlumočila Zemanova slova Petra Slámová a dodala, že mu s kronikářkou darovaly knihu o obci, kterou společně napsaly v loňském roce, a lahodný nápoj s příznačným názvem Ořechovka. Velkou radost panu prezidentovi jistě udělal také dárek od klientů z Dětského střediska Březejc v podobě keramické sovy, poznamenala. Dalším bodem návštěvy bylo společné posezení a diskuze mezi prezidentem a zástupci obcí. Hlavním tématem byly názory na veřejně prospěšné práce ve vsích. Prezident v diskuzi také předběžně slíbil, že pokud mu čas dovolí, navštíví všechny vítězné obce v krajích. Z hradu odcházeli hosté příjemně naladěni, s nezapomenutelnými zážitky. Setkání s prezidentem bylo pro všechny velkou odměnou za jejich mnohaletou práci věnovanou svojí obci, uzavřela návštěvu v Praze Petra Slámová. V soutěži se utkalo přes tři sta obcí V soutěži Vesnice roku 2014 bylo hodnoceno celkem 306 obcí ze všech krajů celé České republiky, které se přihlásily do jubilejního dvacátého ročníku. Třináct finalistů postoupilo do celostátního kola. Vítězné obce jednotlivých krajů, držitelé ocenění Zlatá stuha za vítězství v krajském kole, postoupily do celostátního kola, které proběhlo loni na podzim. V něm získal Ořechov-Ronov druhé místo. Během náročné cesty soutěžících do finále sehrálo důležitou roli nepochybně hodnocení komise přímo v obci na konci srpna loňského roku. Tehdy měli Ořechovští v čele se starostkou čtyři hodiny na to, aby komisi přesvědčili o svých kvalitách, a podle toho také vypadal program. Komise prošla téměř celou obec, seznámila se jak s provozem ve školních budovách, tak s činností různých spolků od sportovců, přes myslivce až po obyčejný život na vesnici, kam neodmyslitelně patří také kostely či kaple. Hodnotitelé si prohlédli například kostelík v Ronově a také se svezli na lodi po rybníce, prohlédli malé muzeum vesnického stavení či se podívali na to, jak se na vsi sklízelo a mlátilo obilí a mnohé další. Krom obyvatel v typických pracovních oděvech byli přítomni i ti v krojích. Spolu se souborem Horácký Medřičan pak komisi horáckými písničkami a tanečky zpříjemnili chvilku u svačiny. První ročník soutěže proběhl v roce Jejím vyhlašovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo zemědělství, Spolek pro obnovu venkova ČR a Svaz měst a obcí ČR. Mezi spoluvyhlašovatele soutěže patří Kancelář prezidenta republiky, Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR, Svaz knihovníků a informačních pracovníků, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, Folklorní sdružení ČR, Sdružení místních samospráv ČR a jednotlivé kraje v případě krajských kol soutěže. Zprac.: Iva Horká 4 strana 4 číslo března 2015 Hudebníci z MySami a LikeBusters zažívají úspěch. Vyhráli prestižní soutěže Pokračování ze strany 1 A tak i čtveřice mladíků ve věku od patnácti do osmnácti let z MySami se po prvotním příjemném šoku pustila s vervou do zkoušek, aby se předvedla v co nejlepším světle. Také ji tento úspěch motivoval k tomu, že si letos pořídí profesionální nahrávku ve studiu, neboť do soutěže bohužel neměla žádný kvalitní demo snímek. Což by ráda napravila. Při kritickém posuzování výkonů si uvědomte, že jde o živá vystoupení, často jedna z prvních na veřejnosti... Moc dobře si sami vybavujeme své začátky! zastali se gentlemansky místních muzikantů Chinaski, aby předem eliminovali případné ataky diskutujících na webu. Chlapci z MySami ale už svoje příznivce mají, a ti vědí, že skládat písně, zpívat je a hrát umí. A na začátek je to slušný výkon. O ten se stará předně duše kapely, zpěvák a kytarista, charizmatický Tomáš Štefka z Řehořova, který píše texty a písničku pak dotváří společně s ostatními to znamená s bratry Nevěčnými, bubeníkem Davidem a sólovým kytaristou JoJisem ze Stránecké Zhoře a baskytaristou Jakubem Karbanem z Velkého Meziříčí. Během půlhodinového vystoupení chlapci zahrají celkem asi šest až osm písniček. Jsou všechny naše a budou mezi nimi i ty, které chceme nahrát na cédéčko, shodli se muzikanti a jedním dechem přidali, že by potřebovali sponzora, který by jejich nahrávku finančně podpořil. O tom, že je muzika baví, není pochyb, na koncert s Chinaski, kde je čeká i autogramiáda, si někteří pořídili dokonce nový nástroj. To abychom měli zálohu, kdyby nám náhodou rupla struna, řekli s úsměvem. Na koncertu zazní i dnes již známá písnička Pro Tebe. Iva Horká Stručné vymezení pracovní náplně: Pracovník vykonávající agendu registrace silničních vozidel (komplexní posuzování technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného nebo přestavěného nebo jednotlivě dovezeného silničního vozidla, vedení registru silničních vozidel, rozhodování o trvalém a dočasném vyřazení vozidla, zápis vozidla do registru silničních vozidel, vydávání technického průkazu a osvědčení o registraci, přidělování registračních značek vozidlům, atd.). Požadavky na uchazeče: fyzická osoba, státní občan ČR, příp. cizí státní občan s trvalým pobytem v ČR, starší 18 let, svéprávnost, bezúhonnost (za bezúhonnou se nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti za jednání související s výkonem veřejné správy, pokud se podle zákona na tuto osobu nehledí, jakoby nebyla odsouzena), znalost českého jazyka, vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo vyšší odborné vzdělání, znalost práce s PC (Word, Excel, Internet, Outlook), řidičský průkaz skupiny B, spolehlivost, odolnost vůči stresu, flexibilita, samostatnost, odpovědnost. Zájemce předloží písemnou přihlášku, která musí obsahovat tyto náležitosti: jméno, příjmení a titul, datum a místo narození uchazeče, státní příslušnost uchazeče, VELKÉ MEZIŘÍČÍ MĚSTSKÝ ÚŘAD Oznámení o vyhlášení výběrového řízení Tajemník Městského úřadu Velké Meziříčí vyhlašuje dle 7 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů, výběrové řízení na pozici pracovníka odboru dopravy referenta registru vozidel (technik) na dobu neurčitou s místem výkonu práce Městský úřad Velké Meziříčí a zařazením do 10. platové třídy dle platných právních předpisů. Předpokládaná doba nástupu: od místo trvalého pobytu uchazeče, číslo občanského průkazu nebo číslo dokladu o povolení k pobytu, jde-li o cizího státního občana, telefonické spojení, datum a podpis uchazeče. K přihlášce je nutno přiložit: životopis s uvedením údajů o dosavadních zaměstnáních, odborných znalostech a dovednostech týkajících se správních činností výpis z evidence rejstříku trestů ne starší 3 měsíce, u cizích státních příslušníků též obdobný doklad osvědčující bezúhonnost vydaný domovským státem; pokud takový doklad domovský stát nevydává, doloží se bezúhonnost čestným prohlášením, ověřená kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání. Přihlášky v písemné podobě zašlete nejpozději do do 12 hodin na adresu: Město Velké Meziříčí k rukám tajemníka Městského úřadu Velké Meziříčí ing. Marka Švaříčka Radnická 29/1, Velké Meziříčí Obálku označte slovy: Výběrové řízení pozice DOP Kontaktní telefon: Vyhlašovatel si vyhrazuje právo zrušit toto výběrové řízení kdykoliv v jeho průběhu. Ve Velkém Meziříčí dne Ing. Marek Švaříček, tajemník Nevyzvednuté přihlášky a jejich přílohy budou po ukončení výběrového řízení skartovány. Snímek zachycuje hudebníky během finálového večera soutěže. Kde můžete slyšet LikeBusters? Ve Velkém Meziříčí skupina vystoupí v OC Panorama v sobotu po řízené degustaci vín cca od 20 do 24 hodin. Pokračování ze strany 1 Vaše kapela počítá fanoušky podle lajků, které od nich dostane na sociální síti Facebook. Vznikl z nich i váš název? Ondřej: V červnu 2014 jsem tuhle kapelu založil s jedním kamarádem z divadla. Dělali jsme spolu různé cover verze písniček, natáčeli se, a videa pak zavěšovali na Facebook. Tam to mělo docela pozitivní ohlasy. Pak už jsme z těch palců nahoru, které nám tam lidi dávali, měli takovou radost, že jsme to dělali skoro jenom kvůli tomu. Když se potom naše cesty s ostatními členy spojily Cestou od Tomáše Kluse a Richarda Krajča, vyvrcholilo to obrovským počtem lajků. Tak jsme si řekli, že si rovnou dáme i takový název. Neznamená to, že bychom bažili jenom po nich, ale je to takový surový základ, ze kterého kapela vznikla. Prostě potěší, když nám dají lidi tímhle palcem nahoru vědět, že nás podporují. Zpětný ohlas se zobrazuje v názvu kapely. Kdo přišel s nápadem přihlásit vás do soutěže Vysočina hledá talent a proč? Tomáš Krpálek: Napadlo to mě a Richarda. Už v loňském roce jsem se s jinou kapelou této soutěže účastnil, takže jsem věděl, jak to chodí, a že je to dobrá možnost se zviditelnit. Skládali jste nové písničky přímo pro jejich využití v soutěži? Richard: Když jsme se do Talentu hlásili, chtěli po nás nahrávky dvou písniček. Jenže to jsme si mysleli, že soutěž probíhá až v únoru, a ne v lednu, jak jsme později zjistili. V té době jsme neměli ani jednu vlastní písničku! Během týdne jsme za pomoci Honzy Bartejse a Matěje Pospíšila složili dvě, které tuto soutěž dobyly a ve finále i vyhrály. V prvním kole soutěže rozhodovala o vašem postupu porota. Cítili jste se před ní nervóznější než při koncertech před diváky? Ondřej: Určitě ano. Je to něco jiného, protože pro diváky hrajeme, aby si to užili. Tohle bylo poprvé, kdy tam byl někdo jenom z toho důvodu, aby nás hodnotil. Ale porota na nás reagovala velice kladně. Dle moderátora Jirky Doležala jsme měli vůbec nejlepší hodnocení. Kristýna, ředitelka Hitrádia Vysočina, říkala, že loni v soutěži byla podobná kapela, u které se jí tajil dech, a letos jsme to byli my. Jediná připomínka padla od ředitele nahrávacího studia Autobus - říkal, že nechápe, proč zpíváme unisono, když už to jinak máme takhle vychytaný. Michal: Na to jsme si potom ve finále už dali pozor, což porotci ocenili. Líbilo se jim, že jsme si jejich slova vzali k srdci, že jsme na tom zapracovali. Ačkoliv jste na hudební scéně necelý rok, dokázali jste pokořit i poměrně zaběhnuté kapely, které už v okolí mají svoje jméno. Čím jste podle vás vedle nich porotu nejvíc zaujali? Ondřej: Myslím si, že my jsme měli možná větší talent než ostatní kapely, které byly třeba sice perfektně sehrané, ale chyběli jim kvalitní zpěváci. Ale my tu sehranost jednou doženeme. Hlavně hrajeme něco úplně jiného než ostatní skupiny. Ty hrály takovou zábavovou punk-rockovou muziku. My se soustředíme na to, abychom hráli akusticky, aby to nebyl jeden velký rámus, ale mělo to hlavu a patu. Ve druhém kole o vašem osudu rozhodovali fanoušci, respektive počet hlasů, který vám byli ochotni poslat. Vy jste jich obdrželi Jak jste to dokázali? Tomáš Krpálek: Určitě přes Facebook, akorát nás kamarádi už nesnášejí, protože jsme je s tím pořád otravovali. Vyrobili jsme si taky plakáty, které jsme vylepovali snad všude, a vyrazili jsme hrát do Prahy na Václavák, do Jihlavy i do Brna, což asi moc kapel kvůli soutěži nedělalo. Tomáš Kozina: Úplně neznámí lidi si nás tam začali natáčet, ptali se nás, odkud jsme, kde hrajeme, jak se jmenujeme. Bylo to hodně příjemné. Richard: Lidi nás poslouchali, koukali, pak třeba vzali do ruky mobil a poslali nám rovnou hlas. To bylo přesně to, co jsme chtěli. Ondřej: Když jsme hráli na Václaváku, začal tam tancovat jeden bezdomovec. Docela pařil. Prohýbal ta shnilá kolena a šel k nám blíž. Nakonec ho víc než naše hudba zajímalo, jestli máme cigaretu. Ale i tak to potěšilo. Nejvíc hlasů jsme ale získali určitě díky Facebooku. Výhrou v soutěži Vysočina hledá talent je profesionální nahrání písničky, natočení vlastního videoklipu a účast na dvou hudebních festivalech. Víte už o konkrétních datech nebo místech, kde vás vaši fanoušci uvidí? Co plánujete do budoucna? Ondřej: Co se týká výhry, zatím nevíme přesně žádná data. Na 8. března připadá nahrávání pís ničky ve studiu Autobus. Ta by se potom měla hrát v rádiích, což je vlastně další část výhry. Jinak 21. března budeme hrát ve Velkém Meziříčí na Panoramě spolu s finalistkami, které se umístily na třetím místě jsou to holky, které si říkají Duo amatér. Spojíme síly a budeme tam od osmi hodin vystupovat v restauraci. 27. března pak budeme v Brně v kavárně Trojka. Michal: Chystáme taky uzavřenou akci pro nás a naše fanoušky na River bowlingu, abychom jim mohli poděkovat za jejich podporu. Tomáš Kozina: Doufáme, že nás výhra v téhle soutěži posune někam dál. Ale v těch našich menších koncertech budeme určitě pokračovat, má to úžasnou atmosféru. Richard: Teď se hlavě zaměříme na naši vlastní tvorbu, to se od nás asi i očekává. Na tom budeme v současnosti nejvíc pracovat. Ondřej: Musíme dokázat těm, kteří pro nás hlasovali, že hlasovali dobře. Celá Vysočina si nás zvolila jako talent, tak se do toho musíme opřít! Text a foto: Kateřina Karmazínová Vybrali nejhezčí vánoční výzdobu... Pokračování ze strany 3 Ilona Dvořáková (nahoře) a Petr Chalupa. Ocenění Petr Hrubý (vlevo) a Bohdan Vítek (vpravo) - Jelínkova vila. Foto: Martina Strnadová Irena Hotárková (vlevo) přebírá od Marie Štěpánkové z MěÚ VM ocenění. Foto: Martina Strnadová 5 strana 5 číslo března 2015 Bohoslužby řádky na neděli Moderní půst Bože, přijmi naše postní snažení jako účast na Kristově oběti a dej, aby se naše čtyřicetidenní cvičení v kázni projevilo vnitřním obrácením. Tato slova z modlitby nad dary ze čtvrtka II. postního týdne velmi stručně vysvětlují, jaký je smysl křesťanského postu. Za prvé jde o duchovní cvičení: půst, modlitba, almužna, dobré skutky. Za druhé člověk je koná ve spojení s utrpením Ježíše Krista. Svým úsilím se snaží zapojit do vykupitelského díla. A za třetí ono úsilí má vést k obrácení odvrátit se od toho, co je špatné. Ve středu 18. února, v den kdy v katolické církvi začala postní doba, ČT informovala, že v Německu více než polovina Němců, což asi nejsou jenom věřící, během půstu omezují například alkohol a kouření, ale i ježdění autem nebo dobu strávenou na sociálních sítích. Oprostit se na 40 dnů od nejrůznějších neřestí zkouší v Německu každý rok čím dál více lidí. Němci si nejraději v době půstu dobrovolně odříkají alkohol (70 procent), sladkosti (64 procent) nebo maso (41 procent). Ze zkušeností navíc vyplývá, že se k neřesti po ukončení půstu často už nevrátí, nebo ji alespoň omezí. Celkově tuto tradici v její moderní podobě dodržují spíše mladší lidé, 68 procent dotázaných mezi 30. a 44. rokem života drželo půst minimálně jednou, ve věkové skupině nad 60 let je to jen necelá polovina. Mohli bychom asi diskutovat, jaká je motivace onoho moderního půstu. Jestli jde o cvičení své vůle? Nebo o zdraví člověka? Nebo o ochranu životního prostředí? Nebo je v tom i náboženská motivace? I přesto, že důvody budou různé, určitě to vede ke změně smýšlení. Dochází k přehodnocení některých věcí, záležitostí. Mohli bychom tady hovořit o procesu, který zná už řecká filozofie, ale o kterém se také píše v Evangeliu: Metanoia (μετάνοια, odv. od slovesa μετανοεῖν metanoiein), doslova změna smýšlení, změna životního postoje. V podstatě jde o pozitivně chápané obrácení kde nejde jenom o odpoutání se od hříchu, ale o přijetí pozitivních hodnot. P. Lukasz Szendzielorz Středa mše sv. o. L. Sz., DPS mše sv. o J. B., Oslavice mše sv. o J. B. Čtvrtek : 7.00 mše sv. o J. B., pohřební mše sv. o. L. Sz., mše sv. o. L. Sz., Hrbov mše sv. o J. B. Pátek : 8.00 mše sv. o. L. Sz., adorace nejsvětější svátosti, příležitost ke svátosti smíření, mše sv. o. L. Sz., Domov pro seniory mše sv. o J. B. Sobota : 7.00 mše sv. o J. B., mše sv. o J. B., Lavičky 8.00 mše sv. o. L. Sz. Neděle : 7.30 mše sv. o J. B., 9.00 mše sv. o. L. Sz., mše sv. o. L. Sz., pobožnost Křížové cesty, mše sv. o. L. Sz. Bory mše sv.: Dolní Bory adorace nejsvětější svátosti, mše sv. o J. B., Horní Bory 9.45 mše sv. o J. B. Farní oznámení: Neděle mše sv. s představením dětí, které letos poprvé přistoupí k přijímání. Prosíme děti, aby byly v kostele už v hodin. Děkujeme všem, kteří pracovali ve farnosti, a děkujeme také za všechny dary. Skupina mladých křesťanů pořádá 8. křesťanskou chaloupku Z pohádky do pohádky Bližší informace najdete na nástěnce. Autobus na Nový Jeruzalém ve čtvrtek 12. března 2015 v Křižanově pojede v z Velkého Meziříčí od starého domova důchodců a v z Laviček rozcestí. Českobratrská církev evangelická: Bohoslužby v neděli od 9.00 v Husově domě (U Světlé 24, Velké Meziříčí), více na Apoštolská církev: Shromáždění každou neděli od 9.00 v areálu bývalých lisoven, Moráňská 134/2, Velké Meziříčí, příspěvky čtenářů Dámské dechové trio Trifoglio V rámci Kruhu přátel hudby Velké Meziříčí předvedl půvabný dámský trojlístek hrající na dechové nástroje ve čtvrtek 5. března v koncertním sále velkomeziříčského Jupiter clubu od 19 h do 21 h pestrý repertoár klasické a moderní hudby. Členky tria jsou sólovými a komorními hráčkami a hostují i v českých nebo zahraničních orchestrech. Sympatické mladé ženy kolem 25 r. během programu uvedly i zajímavosti týkající se svých hudebních nástrojů a hudební činnosti. Byl to program poutavý, hudba líbivá jak pro starší, tak i mladou generaci. Návštěvnost neuspokojivá zaplněna byla asi 1/3 koncertního sálu, většinou posluchači starší generace, s výjimkou několika mladších návštěvníků a mladších profesních zájemců. Velké Meziříčí otevřelo nedávno krásný velký sál pro kulturní a společenské akce, má pěkný koncertní sál nebylo by vhodné podpořit zájem mládeže o tak pěkné kulturní zážitky, jako je výše jmenovaný koncert? Ve Velkém Meziříčí je gymnázium, hotelová škola, škola odborných řemesel a tři velké ZŠ. Proč na tak pěkném koncertě, na kterém účinkovaly tři mladé sympatické ženy, nebyla mládež? Hudba by měla člověka povznášet, duševně uspokojovat popřípadě motivovat podle návštěvnosti jmenovaného koncertu je nebezpečí, že až zestárnou starší návštěvníci natolik, že nebudou schopni koncerty navštěvovat, kdo bude tvořit posluchačstvo? Poněvadž jsem byla jako mladé děvče horlivou posluchačkou podobných koncertů (moje maminka vystudovala mimo své ekonomické vzdělání i brněnskou konzervatoř hru na klavír a vedla mne k lásce k hudbě) tak mne málem urážel malý počet posluchačů tak sympatického trojlístku. Byla bych ráda, kdybyste se nad touto situací trochu zamysleli. Ve škole by měli učitelé nejen snad v hudební výchově své žáky upozornit na kulturní dění ve městě a navrhnout jim návštěvu koncertu. Doba konání koncertu je vhodná i pro mladší žáky. Koncert končil kolem 21 h. Možná, že výše vstupného by mohla rodiče studentů a žáků odradit. Co kdyby město zakoupilo předem několik lístků na vhodné koncerty a pravidelně nabídlo meziříčským školám? Ale to již záleží na vzájemné domluvě a ochotě obou stran města a učitelů škol. Vždy to znamená práci a ochotu navíc. Ale jistě by se tato ochota zúročila. Většina návštěvníků výše uvedeného koncertu odcházela s úsměvem a potěšena profesionálním provedením skladeb. Se stejnými pocity by jistě odcházela i mládež. Možná by byla dobrá spolupráce i z druhé strany umělecké a reklamní agentury GLO- BArt, která by měla informaci o koncertech posílat em na školy v regionu, ve kterém koncerty probíhají, nebo y kulturního střediska Velkého Meziříčí na příslušné školy. Vždyť výchova mládeže patří mezi stěžejní otázky promítané do budoucna. Eleonora Čermáková Děti postoupily do obvodního kola recitační soutěže Ve středu 4. března se v koncertním sále Jupiter clubu uskutečnilo obvodní kolo recitační soutěže, které pořádal Dům dětí a mládeže Velké Meziříčí. Soutěže se zúčastnilo celkem 64 žáků z místních a okolních základních škol. Recitátoři byli rozděleni do čtyřech kategorií, z nichž první tři postupují do okresního kola. Přednes hodnotila odborná porota ve složení Mgr. Ivana Vaňková, Mgr. Jiřina Matičová a Josef Marek. Z první kategorie postupují Martin Dvořák (ZŠ Školní VM), Kateřina Trojanová (ZŠ Sokolovská VM), Radovan Svoboda (ZŠ Radostín n. O.). Postupujícími v druhé kategorii jsou Jakub Láznička (ZŠ Radostín n. O.), Petr Sypták (ZŠ Lavičky), Dominika Vildomcová (ZŠ Školní VM). Vítězové třetí kategorie jsou Jáchym Štindl (Gymnázium VM), Teodora Kazdová (Gymnázium VM) a Emma Talačová (Gymnázium VM). V nejstarší kategorii si postup vybojovali Lukáš Bartoš (ZŠ Radostín n. O.), Nikol Havelková (ZŠ Bory) a Vendula Skryjová (ZŠ Školní VM). Okresní kolo se uskuteční ve Žďáře nad Sázavou v úterý 17. března Text a foto: -ddmvm- Malí recitátoři se nejprve utkali ve školních kolech Dne proběhlo na ZŠ Sokolovská školní kolo v recitační soutěži. Soutěžilo se ve dvou kategoriích (2. 3. ročník, ročník). Někteří recitátoři vsadili na délku básně, jiní na přednesový výraz a prožitek. Nutno však říci, že všichni byli skvělí a svou pílí mile překvapili. Postup do okrskového kola v Jupiter clubu si zajistili: Veronika Brožová (2. A 1. místo), Kateřina Trojanová (2. B 2. místo), Natálie Javůrková (4. A 2. místo), Jindřiška Tvrdá (5. B 1. místo). Ať vám vaše hlásky znějí s každým veršem kouzelněji, gratulujeme. 1. stupeň ZŠ Sokolovská. Text a foto: ZŠ Sokolovská Zdejší kulturní centrum navštívily již stovky známých osobností... (4) Dnes vám nabízíme další dva ze snímků autora Antonína Dvořáka, které pořídil při oblíbených besedách Vladimíra Menšíka s jeho hosty ve Velkém Meziříčí. Tentokrát do křesla vedle něj usedl Vlastimil Brodský. Zmiňované akce probíhaly v kinosále, který býval zaplněný do posledního místečka. Jupiter club si v letošním roce připomíná 50. výročí organizované kultury ve Velkém Meziříčí. Při té příležitosti uvádíme i seriál snímků z kulturních akcí, které naší redakci zapůjčuje ze svého archivu právě A. Dvořák. -mars-, 2 foto: Antonín Dvořák 6 strana 6 číslo března 2015 NOMINACE NEJLEPŠÍCH SPORTOVCŮ VELKÉHO MEZIŘÍČÍ ZA ROK 2014 (vyhlášení bude ) Jednotlivci do 12 let bez pořadí (2002 a mladší) Markéta Pospíšilová (2003), házená, trenérka Ilona Závišková, nejlepší hráčka a střelkyně družstva ml. žákyň v lize Vysočiny Daniel Raus (2004), fotbal, trenér Jan Šimáček, základní kámen starší přípravky ročníku 2004, jeden z nejlepších hráčů v Kraji Vysočina, dovednostmi převyšuje ostatní spoluhráče a soupeře, účastník letního kempu hráčů Sparty Praha Natálie Malcová (2004), lyžování, trenér Tomáš Malec, 1. místo v celkovém pořadí Lyžařského poháru Vysočiny, celkově 6. místo poháru Orlických hor Jan Novák (2003), basket, trenéři Petr Pešout a Kristýna Dvořáková, účast na MČR do 12 let v týmu BC Vysočina Jihlava Petr Švejda (2004), hokej, trenér Miroslav Sysel, nejlepší hráč týmu, střídavý start v HC Dukla Jihlava Petr Vokoun (2003), atletika, kolektiv trenérů atletiky, Krajský přebor ml. žactva 3. místo na 800 m, Pohár pražských běžeckých nadějí místo, Čokoládová tretra 4. místo 300 m žáci, Evropské atletické hry, 2. místo na 600 m Jednotlivci do 15 let ( ) Vlastimil Hrůza (1999), stolní tenis, trenér Petr Klíma, nadějný dorostenec, největší tahoun družstva E, vyhrál úspěšnost ze všech dorostenců, 32 výher, 29 proher, za A tým v poháru Vysočiny, body i v ostatních družstvech Vojtěch Svoboda (2001), házená, trenéři Petr Kaštan, David Stoklasa, nejlepší střelec Ligy Vysočiny ml. žáků 159 branek, hraje i za st. žáky 50 branek Patrik Stupka (2001), motokros, trenér Petr Stupka, Přebor jižní Moravy Meteorit cup kat. 85 ccm 5. místo Adam Jágrik (2000), fotbal, trenéři Libor Deket, Pavel Tvarůžek, členem mužstva U 15 v soutěži SpSM Top na Moravě, přeřazen do týmu r hrající SCM ml. dorostu, brankář výběru KFS Vysočina U 15 Kouba cupu, r místo v republice všech krajů, člen širší reprezentace do 15 let ČR r Filip Vošmera (2001), lyžování, trenér Ivo Doležal, 2. místo celkové pořadí Poháru Vysočiny, 6. místo pohár Orlických hor, 12. místo ZODM ve slalomu, 11. v celkovém pořadí listiny bodu ml. žáků ČR Jan Sýkora (1999), basket, trenéři Pavel Kučírek, Petr Filla, opora týmu U17 BK VM, člen ligového týmu BK VM U19 Matěj Havliš (2001), hokej, trenér Miroslav Sysel, nejlepší hráč týmu, účastník krajských výběrů Karolína Jelínková (2000), atletika, kolektiv trenérů atletiky Krajský přebor v hale, 1. místo na 60 m, 2. místo na 150 m, Krajský přebor na dráze 1. místo na 60 a 150 m, účastník MČR žactva, Evropské atletické hry, 5. místo na 60 m Jednotlivci do 19 let ( ) Petr Chytka (1996), sportovní střelba, trenér Stanislav Chylík, Liga mládeže, vzduchová puška 2. místo, ČPTM 2. kolo moravská větev, vzduchová puška 1. místo, malorážka 6. místo MČR, vzduchová puška 6. místo, malorážka 28. místo Martin Janíček (1998), házená, trenér Ladislav Šidlo, Jiří Mika HC Zubří, 5. nejlepší střelec 2. ligy ml. dorostu se 181 brankami (10 branek na zápas), hraje 1. ligu ml. dorostu v HC Zubří, kde přispěl k zisku mistrovského titulu Luboš Pospíchal (1995), volejbal, trenéři Petr Juda, Dostál, Petr Vašíček, krajský přebor mužů, 1. místo v polovině soutěže, extraliga juniorů, Spartak VM, člen reprezentace ČR juniorů, Daniel Krčál (1997), fotbal, trenér Luboš Klimeš, hráč divizního ml. dorostu nastupoval za st. dorost, kde patřil k tahounům týmu, byl i v mistrovském utkání rezervy mužů Veronika Čamková (1996), lyžování, trenér Jaroslav Rakušan, 1. místo na MČR v ml. juniorkách ve slalomu i obřím slalomu, 2. v celkovém pořadí Českého poháru dospělých Michal Kovář (1998), basket, trenéři Petr Filla, Petr Mísař, opora týmu BK Velké Meziříčí U17, opora ligových týmů BC Vysočina Jihlava U19 a U17, trénuje již s extraligovým celkem mužů Mattoni NBL v Jindřichově Hradci Filip Kampas (1998), hokej, trenér Jiří Štěpánek, stěžejní hráč týmu. 4. místo v dlouhodobé soutěži Vysočiny, jižní Moravy a Zlína Martina Homolová (1996), atletika, trenérka Zuzana Villertová, MČR juniorů 3. místo 200 m, 4. místo 100 m, MČR do 22 let 4. místo 200 m, 6. místo 100 m, MČR dospělých 7. místo 200 m, Zlatá tretra 5. místo v kategorii žen na 100 a 200 m, členka juniorské reprezentace ČR, zařazena do přípravy na ME juniorů 2015, mezistátní pětiutkání juniorů 3. místo na 200 m, 1. místo ve štafetě m Jednotlivci nad 19 let (1994 a starší) Milan Špaček, malá kopaná, trenér Petr Švihálek, vyhlášen nejlepším hráčem MKVM Martin Maštera (1984), stolní tenis, drží postupové pozice družstev A i B, odehrál nejvíce dvojher ze všech hráčů, bilance první půlky v kraji je 31 výher, 8 proher, v okrese drží 43 výher a 1 prohru Roman Matušík (1980), házená, trenér Vlastimil Vaverka, dlouholetá opora družstva mužů ve 2. lize, 4. nejlepší střelec soutěže 150 branek Barbora Laňková (1991), motokros, trenér Tomáš Laněk, MČR žen Meteorit cup 1. místo, MČR žen v AČR 2. místo Pavel Simr (1983), fotbal, trenér Libor Smejkal, kanonýr A týmu mužů MSD ve sk. D, od září nastřílel 68 branek, vede tabulku střelců a dopomohl k historickému 1. titulu půlmistra v 10. divizní sezoně, pomáhá v trenérské práci u ml. přípravky Radka Vaďurová (1992), basket, trenér Jiří Studený, opora týmu žen, který se v soutěži OP jižní Moravy a Vysočiny umístil na 3. místě Michal Krča, (1986), hokej, trenér Roman Vondráček, stěžejní hráč A týmu, finále krajské ligy jižní Moravy Jan Oulehla (1994), karate, trenér Marek Smejkal, 5. místo Grand Prix Hradec Králové, 3. místo Wakizashi Cup Nymburk, 1. místo Ledeč Open Ledeč nad Sázavou, 3. místo Grand Prix Brno Petr Holánek (1992), atletika, trenér Pavel Červinka, MČR do 22 let 1. místo na 5000 m, člen reprezentace ČR, reprezentační start v atletickém mezistátním pětiutkání do 22 let 4. místo na 5000 m Družstva do 12 let bez pořadí (2002 a mladší) Minižactvo házená, trenéři Petr Kaštan, Ilona Závišková, kroužek házené Domu dětí a mládeže, přední umístění v turnajích Ligy Vysočiny minižactva Mladší žáci SDH VM, trenérky Lenka Jágriková, Eva Mikišková, vítězství v okresním kole hry Plamen z 23 družstev okresu Žďár n. Sáz., kategorie mladší do krajského kola nepostupuje, průběžné 2. až 3. místo v ročníku po podzimním kole okresní soutěže Starší přípravka U 11 ročník 2004, fotbal, trenér Jan Šimáček, vítěz krajského kola E.ON Junior Cup v Náměšti nad Oslavou, neoficiálního mistrovství Kraje Vysočina dané kategorie, účast na republikovém finále v Třeboni Přípravka hokej, trenéři Jiří Štourač, Aleš Horký, 3 vítězové, 3 2. místo Družstva do 15 let ( ) Mladší žáci, házená, trenéři Petr Kaštan, David Stoklasa, 3. místo v soutěži Liga Vysočiny ml. žáků Starší žáci, SDH VM, Kristýna a Miroslav Jágrikovi, vítězství v okresním kole hry Plamen z 28 družstev okresu Žďár nad Sázavou. 2. místo v krajském kole hry Plamen pro mladé hasiče, do krajského kola postoupili počtvrté za sebou, celkové 6. místo v regional cupu mládeže v požárním útoku, průběžné 1. místo v ročníku po podzimním kole okresní soutěže Starší žáci, volejbal, trenér Petr Vašíček, Zdeněk Zmrhal, 1. místo krajský přebor, 6. místo na MČR, 13. místo v Českém poháru Starší žáci U14, fotbal, trenér Zdeněk Veselý, 2. místo v jarní části soutěže, 11 výher, 2 remízy, 1 prohra při skóre 101:24, 68 branek, hráči týmu U14 reprezentující ZŠ Školní se dostali ve futsalové lize mezi 8 nejlepších týmů v republice, těsně jim unikl postup mezi nejlepší čtyři Družstva do 19 let ( ) Starší dorostenky házená, trenéři Vincenc Záviška, Edita Partlová, Ivana Škrdlová, 3. místo ligy starších dorostenek 2014/2015, 2. místo ligy starších dorostenek, ve 2. lize 2013/2014, 5. místo v největším světovém halovém turnaji (27 družstev), přední místa na mezinárodních turnajích v ČR Kadeti, volejbal, trenéři Petr Juda, Petr Dostál, Petr Vašíček, vítěz KP juniorů, 9. místo v ČR, 6. místo v polovině soutěže, 1. místo na turnaji v Novém Mestě nad Váhom, 1. místo na turnaji ve Vídni Dorost, hokej, trenér Jiří Štěpánek, 4. místo v dlouhodobé soutěži Vysočiny, jižní Moravy a Zlína SDH VM dorostenky, požární sport, Stanislav Kratochvíl ml., 1. místo okresní kolo, 1. místo ZPV, 1. místo štafeta m, 1. místo běh 100 m překážek, 2. místo požární útok, 1. místo krajské kolo, 1. místo test z PO, 1. místo štafeta m, 1. místo běh 100 m překážek, 3. místo požární útok, 11. místo MČR, 1. místo test z PO, 11. místo štafeta m, 9. místo běh 100 m překážek, 13. místo požární útok Družstvo dorostenců SDH Lhotky Sport, trenéři Jiří Kaman, Martin Kaman, 1. místo v okresním kole dorostu v požárním sportu okresu Žďár n. Sáz., 1. místo v soutěži dorostu kraje Vysočina v požárním sportu (v Petrovicích), krajské kolo: 2. místo v požárním útoku na nástřikové terče, 1. místo ve štafetě m překážky, 1. místo běh 100 metrů s překážkami družstev, součet 5 závodníků, 10. místo MČR v požárním sportu dorostu BK Vel. Mez., dorostenky U17, basket, trenér Kamil Hugo, 2. místo v dlouhodobé části OP jižní Moravy a Vysočiny, vítěz závěrečného turnaje nejlepších 4 týmů oblasti JM a Vysočiny Družstva nad 19 let (1994 a starší) La Bucañeros, malá kopaná, trenér Libor Smejkal ml., mistři 2. ročníku Ligy mužů malé kopané Velké Meziříčí účastník čtvrtfinále MČR Družstvo A, stolní tenis, 1. místo v tabulce, z 11 utkání 10 výher, 1 remíza, 0 proher Muži házená, trenér Vlastimil Vaverka, 1. místo ve 2. lize po podzimní části soutěže 2014/2015, 3. místo ve 2. lize v r. 2013/2014 Družstvo HSC VM, integrovaná boccia, 1. místo 2. ligy v ročníku 2014 integrované bocci a postup do 1. ligy v r SDH Velké Meziříčí ženy Fň požární sport, trenér Stanislav Kratochvíl ml., 1. místo okresní kolo, 1. místo běh 100 m překážek, 1. místo požární útok, 1. místo krajské kolo, 2. místo štafeta m, 1. místo běh 100 m překážek, 2. místo požární útok, 4. místo Žďárská liga 2014, nejlepší družstvo z okresu ZR, 6 na stupních vítězů, 4. místo soutěž v Telči, 13. místo MČR, 9. místo štafeta m, 11. místo běh 100 m překážek, 17. místo požární útok A tým FC Velké Meziříčí, trenér Libor Smejkal, historicky 1. místo a tedy titul půlmistra po podzimní části soutěžního ročníku 2014/15 v MSD ve sk. D ve 108leté historii klubu Družstvo mužů SDH Lhotky Sport, trenéři Tomáš Voda, Jiří Kaman, 1. místo soutěž SH ČMS požární sport okresu Žďár nad Sázavou, 2. místo ve Žďárské lize v Čikově, 1. místo ve Stanovištích, 2. místo v SH ČMS v požárním sportu kraje Vysočina, krajské kolo 3. místo m překážkami, 2. místo běh 100 m družstev, 1. místo požární útok s nástřikovými terči, 11. místo v extralize ČR v požárním útoku celý ročník 2014, 1. místo na Extralize ČR v požárním útoku v Radimovicích, 3. místo Extraliga ČR požární útok A družstvo HHK VM, hokej, trenér Roman Vondráček, finále krajské ligy jižní Moravy Nejlepší trenér bez pořadí Petr Koláčný, malá kopaná, 2. místo ve 2. ročníku ligy v malém fotbale MKVM, postup do semifinále MČR v malém fotbale s týmem Woolloomoolloo Bay Kamil Hugo, basket, dlouholetý trenér týmů žákyň a dorostenek BK Velké Meziříčí, v žákovské i dorostenecké kategorii dosáhl na první místa ve sdruženém oblastním přeboru jižní Moravy, Vysočiny a Zlínského kraje, podílel se i na trénování ligového týmu starších dorostenek Zdeněk Veselý, fotbal, 7. sezonu trenérem u týmu roč. narození 2001, mužstvo vždy patřilo mezi nejlepší v soutěžích, ve kterých nastupovalo, od loňského podzimu trenérem výběru kraje Vysočina kategorie U14 Odchovanci galerie Hana Kratochvílová, házená, DHK Zora Olomouc, trenér Lubomír Krejčíř, nejlepší střelkyně podzimní části 1. ligy st. dorostenek 2014, 86 branek, členka reprezentačního družstva juniorek do 19 let Lukáš Horký, házená, M.A.T. Plzeň, trenér Martin Šetlík, zisk mistrovského titulu s družstvem Plzně-specialista jako obranář, v ročníku 20 branek Martin Kryštof, volejbal, Berlín, německá série A, reprezentace ČR Michal Hrazdíra, volejbal, Milán, série 1A Zdeněk Málek, volejbal, Karlovarsko, extraliga mužů Marek Zmrhal, volejbal, Volejbal Brno, extraliga mužů Jan Barák, volejbal, Fatra Zlín, extraliga mužů Matěj Uchytil, volejbal, Fatra Zlín, extraliga juniorů a mužů Miroslav Blaha, volejbal, Fatra Zlín, extraliga juniorů a mužů Pavel Zacha, hokej, Sarnia Sting (CAN), kanadská juniorská liga Ontario Hockey League, účastník MS do 20 let Theodor Gebre Selassie, fotbal, Werder Brémy, fotbalový odchovanec Velkého Meziříčí od léta 2012 působící v týmu Werderu Brémy v německé Bundeslize, pozvánky do národního týmu, základním kamenem na Euru 2012 Petr Peňáz, atletika, PSK Olymp Praha, MČR v hale 2. místo na 60 m překážek, MČR 4. místo na 110 m překážek, 2. místo na 110 m překážek, člen reprezentace ČR Eduard Kadela, hokej, SK Horácká Slavia Třebíč, 1. liga mužů Roman Kadela, hokej, extraliga mužů za HC Kometa Brno, prvoligové týmy Třebíč, Olomouc, Most a Havlíčkův Brod Ondřej Malec, hokej, HC Dukla Jihlava, 1. liga mužů Petr Slabý, hokej, HC Dukla Jihlava, extraliga ml. dorostu Milan Strnad, hokej, HC Dukla Jihlava, extraliga ml. dorostu Radim Liška, fotbal, FC Vysočina Jihlava, se svým týmem mistrem Moravskoslezské ligy SCM U17, v současnosti U19 Zvláštní ocenění Milan Bartůněk, všestranný sportovec, integrovaný závěsný kuželník, boccia, cyklistika, curling, 3. místo Český pohár handbike terénní speciál v Praze, 7. místo s družstvem Handy cyklo Maraton napříč ČR a SR, integrovaný závěsný kuželník družstev celkové 4. místo za rok 2014, postup na Mezinárodní Mistrovství České republiky. Jaromír Cenek, volejbal, celoživotní přínos pro velkomeziříčský volejbal, dlouholetý aktivní hráč, funkcionář, trenér mládežnických i dospělých družstev, Jaroslav Mynář, fotbal, futsal zakládající člen furalového oddílu SLZA Velké Meziříčí, od roku 1999 účastník 3. nejvyšší futsalové soutěže Divize jižní Moravy, bowling účastník městské bowlingové ligy od roku 2004, házená vedoucí týmu mužů 2. liga v sezonách , hokej člen správní rady HHK s. r. o., fotbal vedoucí týmu mužů divize D od roku 2011, sportovní komise člen sportovní komise od roku 2007 Josef Voda, fotbal, dlouhodobě úspěšným trenérem žákovských týmů, trenérem A týmu mužů FC Velké Meziříčí společně s Romanem Vyskočilem v I. B třídě, žáky FC Velké Meziříčí vedl v Moravskoslezské žákovské divizi, trenér u žáků FC Vysočina Jihlava Zdeněk Kutlvašr, SDH, požární sport, celostátní hra PLAMEN v SDH Velké Meziříčí, spoluzakladatel celoměstského sportovního odpoledne Den družby mladého požárníka, dlouholetý člen okresní odborné rady mládeže ve Žďáru nad Sázavou, dlouholetý trenér mladých hasičů a dorostu s vynikajícími výsledky na úrovni kraje a ČR, dlouholetý starosta SDH Velké Meziříčí, který se zasloužil o výstavbu nové hasičské zbrojnice. Robin Demeter, fotbal a malá kopaná, opora divizního týmu FC Velké Meziříčí, reprezentoval ČR na ME 2014 v malé kopané v Černé Hoře Hana Pavlasová, fotbal, věkově patří do kategorie U13 v nejvyšší žákovské soutěži, je však i právoplatnou členkou týmu starších žáků U14, střídavě hraje za ml. žákyně SK Slavie Praha, členka krajského výběrů pro budoucí dívčí reprezentaci Otto Doležal, fotbal, od žáků až po muže odehrál za Kablo Velké Meziříčí, později FC Velké Meziříčí, stovky utkání, předseda fotbalového oddílu Spartak Velké Meziříčí ( ), v r oceněn cenou Fair play za záchranu života při fotbalovém utkání, autor sportovní stránky týdeníku Velkomeziříčsko, r trenér brankářů FC Velké Meziříčí a též sportovní hlasatel domácích divizních utkání, spoluautor kroniky ke 100 letům výročí sportu ve Velkém Meziříčí Nominační přehled připravila ing. Zuzana Villertová 7 strana 7 číslo března 2015 Prodám Myčku nádobí Aristone, vestavěnou 60 cm, plně funkční, stáří 6 roků. Cena Kč. Televizor Philips 26PF 3321/12. Úhlopříčka 66 cm. Plně funkční. Cena Kč. Důvod prodeje zakoupení větší obrazovky. Tel.: Použité autodíly se zárukou, po dohodě možnost výměny zakoupených dílů přímo na místě. Volejte nebo pište na tel.: El. bojler 100 litrů, původní cena Kč, nyní Kč, dále obkladačky bílé se světlehnědým mramorem 19 m2 za 100 Kč/m2. Tel.: Brambory konzumní, odrůdy Belana, Adéla, Marabel + na sázení stejné odrůdy. Dále prodám pšenici a ječmen. Tel.: Koupím Hoblovku s průtahem. Tel.: Koupím Tel.: Kolo dětské na 5 let. Volejte prosím večer na tel.: Chlapecké hračky do r. 1989, i poškozené. Tel.: Škodu 1000 MB za rozumnou cenu. Tel.: Osobní automobil, pojízdný i nepojízdný bez STK. Ekolikvidační protokol samozřejmostí. Volejte nebo pište na tel.: Koupím Tel.: Auto, jakoukoliv značku a stav, do nebo dohodou. Tel.: i SMS. Vykoupíme vaše auto, i bez STK. Tel.: Kontrabas (ze dřeva). Nabídněte. Může být i 3/4. Tel.: Sběratel koupí půdní nálezy. Koupím a dobře zaplatím za staré pivní lahve s nápisem, vojenské helmy, kožené vojenské řemeny, opaskové přezky, kožená pouzdra na pistole, plechové dřevěné muniční bedýnky, zásobníky do zbrání, nábojnice, vojenské uniformy (i potrhané), maskovací celty, maskovací oblečení, vatované kabáty, vyznamenání, vojenské nášivky, masky, vojenské čepice, brigadýrky, bodáky, dýky, šavle a pochvy k nim, staré fotografie vojáků, staré žehličky, hmoždíře atd. z vaší půdy, stodoly, pozůstalosti. Za nabídky předem děkuji. Tel.: ; Nemovitosti Prodáme RD 3+1 ve Vídni a RD 2+1 v Oslavici a RD 7+2 ve Velkém Meziříčí. Více informací na tel.: , RK nevolat. Půjčím peníze z vlastních zdrojů na zástavu nemovitosti! Vyplatím exekuce. Oddlužování nemovitostí. Tel.: Prodám stavební pozemek na Fajtově kopci a v centru Velkého Meziříčí. Tel.: RK nevolat. Peníze do týdne za Váš dům, byt či chalupu! Volejte bezplatně Vyplatíme i hypotéku, exekuce vše hotově! Nabídka je nezávazná bez poplatků. Prodám nádherný byt 3+kk v OV ve Velké Bíteši. Slunný, prostorný, balkon, pěkný výhled, vestavěné skříně, nová kompletně zařízená kuchyně. Velmi nízké náklady. Tel.: Pronajmu Pronajmu byt 2+kk v přízemí, ve VM, volný. Tel.: Pronajmu byt 5+1 v RD v Křižanově na Šibeniku. Samostatný vchod 160 m2, po celkové opravě, nová kuchyň a koupelna. Pěkný výhled do kraje. Tel.: Pronajmu bytovku na Čermákově ulici ve VM, garáž. Pěkný výhled na město, vhodný pro vícečlennou rodinu nebo dvě generace. Tel.: Pronajmu novou garáž na ulici Školní (obytný soubor Za Školou). Cena dohodou. Tel.: Pronajmu byt 3+1 na ulici Čechova. Ihned. Levně. Tel.: Různé Koupím lístky na Chinasky ve VM. Spěchá! Za nabídku předem děkuji. Tel.: Hledám tanečníka do folklorního souboru, který ovládá polku a valčík. Střední věk, výška min. 180 cm. Tel.: Vyměním babetu za Jawu 250 nebo 350 Kývačku i bez dokladu i v nepojízdném stavu. Tel.: Hledám zedníka na různé stavební práce při rekonstrukci RD ve Velkém Meziříčí. Tel.: Hledáme někoho na občasnou výpomoc. Lehká práce. Tel.: Daruji Daruji kvalitní hnůj na zahrádku. Nutný vlastní odvoz. Tel.: družstvo Velké Meziříčí OC PANORAMA nákupy plné radosti Nabízíme Vám: - široký sortiment potravin i drogerie - stále čerstvou nabídku ovoce a zeleniny, uzenin a mléčných výrobků - pravidelné akce na vybraný sortiment od čtvrtka do soboty OC PANORAMA Třebíčská 194 Velké Meziříčí Otevírací doba: Po-Pá: 6:30-17:30 So: 7:00-11:00 Přijďte nás navštívit - jsme tu stále pro Vás! PŘIJMEME MUŽE A ŽENY DO VÝROBY A NA EXPEDICI VÝROBKŮ NA PROVOZOVNU ŘEZNICTVÍ-UZENÁŘSTVÍ V MĚŘÍNĚ Vyučení v oboru není podmínkou. Bližší info ved. provozu p. Sobotka, tel.: HOTEL U BÍLÉHO KONÍČKA PŘIJME RECEPČNÍ NA PLNÝ PRACOVNÍ ÚVAZEK Požadujeme: středoškolské vzdělání ukončené maturitou znalost anglického jazyka středně pokročilá úroveň PODMÍNKOU znalost německého jazyka výhodou znalost práce na PC schopnost samostatné práce příjemné vystupování komunikativnost a časovou flexibilitu Osobní jednání informace: tel , Písemné přihlášky s životopisem zasílejte na příp. na adresu hotelu Hornoměstská 348/5, Velké Meziříčí. EnviTec Biogas Service, s. r. o., se sídlem Průmyslová 2051, Velké Meziříčí, přijme do hlavního pracovního poměru: SERVISNÍ TECHNIK BIOPLYNOVÝCH STANIC Hlavní náplň práce: Servisní práce bioplynových stanic Požadavky: Vzdělání v oboru elektro/znalost čtení elektro-schémat, automatizace výhodou. Znalost anglického nebo německého jazyka podmínkou. Praxe v oboru vítána. Manuální a technická zručnost. Uživatelská znalost práce na PC. Flexibilita, samostatnost. Ochota dále se vzdělávat v oboru činnosti. Řidičský průkaz sk. B (aktivní řidič). Ochota cestovat (v rámci ČR a SK, popř. sousedních států). Nabízíme pracovní příležitost v mladé, dynamické a rychle se rozvíjející společnosti, dobré pracovní prostředí a podmínky. V případě zájmu o nabízenou pozici zašlete svůj životopis na EnviTec Biogas Service s. r. o. Průmyslová Velké Meziříčí PŘIJMU ŘIDIČE(KU) NA TAXI. Tel.: Objednáváme kvalitní 17týdenní nosnice, odběr od v Hrbově 42. Tel.: Dům zdraví, spol. s r. o., Velké Meziříčí, nabízí K PRONÁJMU GARÁŽE A GARÁŽOVÉ STÁNÍ. Cena dohodou. Informace: pan Babák, tel.: Výrobce mobilních buněk Přijme do pracovního poměru VODOINSTALATÉRA ELEKTRIKÁŘE MONTÁŽNÍHO DĚLNÍKA Své strukturované životopisy posílejte na FLORA OLOMOUC Cena za dopravu 280 Kč Nástup: Měřín 6.15, Vel. Meziříčí 6.30, Vel. Bíteš VELIKONOČNÍ Velký Meder termální lázně pondělí Celodenní vstupné vč. dopravy: 680 Kč (zahrnuje dopravu, vstupné, služby delegáta) Nástup: Měřín 5.30, Vel. Meziříčí 5.40, Vel. Bíteš Odjezd z Mederu v tel.: , Pro naše logistické centrum v Měříně (Stránecká Zhoř) hledáme: ŘIDIČE VZV Váš profil: dobrý zdravotní stav spolehlivost a přesnost ochota k fyzické práci zkušenosti s manipulační technikou (VZV) výhodou časová flexibilita trestní bezúhonnost Náplň práce: samostatná práce ve skladu kontrola a příjem zboží od dodavatelů zaskladňování a doplňování zboží různorodá pracovní činnost Nabízíme: jednosměnný provoz zajímavé zaměstnání v rychle se rozvíjející úspěšné firmě příjemné pracovní prostředí v novém areálu skladu místo výkonu práce: Měřín Pokud jsme vzbudili Váš zájem, kontaktujte nás na webových stránkách Prosím vyplňte on-line formulář u dané pozice a nezapomeňte přiložit svůj životopis. KARIÉRA VE SPOLEČNOSTI LIDL ČESKÁ REPUBLIKA Příjem inzerce také na tel.: , 8 strana 8 číslo března 2015 společenská rubrika Vzpomínky Dne 26. února 2015 náhle zemřel ve věku 80 let pan Stanislav Ochrana z Borů, který byl dlouholetým předsedou, zakladatelem a obětavým pracovníkem fotbalové organizace TJ Družstevník Bory. Čest jeho práci a památce. Nezapomeneme. S úctou Družstevník Bory Stanislav Ochrana byl také dlouholetým dopisovatelem týdeníku Velkomeziříčsko. Příspěvky vozil neúnavně na kole za jakéhokoliv počasí. Jeho spolupráce jsme si cenili, za což mu patří náš dík. Redakce Velkomeziříčska Dne si s bolestí v srdci připomeneme 25. smutné výročí úmrtí paní Vlasty Mejzlíkové z Hrbova. Za tichou vzpomínku děkuje dcera Hana s rodinou. Dne 14. března vzpomeneme nedožité 80. narozeniny pana Josefa Chlubny, dlouholetého zaměstnance Motorpalu. Za vzpomínku děkují Lubomír a Zdeňka. Osud nám nevrátí, co nám vzal, vrací jen krásné vzpomínky a s nimi žal. Dík za to, čím jsi nám v životě byl, za každý den, jenž jsi pro nás žil. Prázdný je domov, smutno je nám všem, cestička k hřbitovu zůstala jen. Dne 16. března 2015 vzpomeneme 3. výročí úmrtí našeho tatínka, manžela a dědečka, pana Jiřího Chrásta z Křižanova. Kdo jste ho znali, vzpomeňte s námi. S láskou vzpomínají manželka a děti s rodinami. Dne 9. března 2015 uplynulo 10 let od úmrtí Františka Ventruby. Vzpomínají manželka a děti s rodinami. ALPA, a. s., Velké Meziříčí přijme do pracovního poměru zaměstnance na pozici: SEŘIZOVAČ STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ Požadavky: SOU/SŠ vzdělání technického směru praxe v oboru výhodou Nabídka: práce na HPP, jednosměnný provoz zázemí stabilní společnosti výhodné platové podmínky možnost profesního růstu 5 týdnu dovolené Nástup možný ihned. Životopisy zasílejte na nebo volejte na tel.: Vlastivědná a genealogická společnost při Jupiter clubu Velké Meziříčí Plán přednášek březen 2015 probíhají v předsálí kina od hodin přednáška Život a dílo Bohumila Hrabala Jan Prchal Národní parky v USA zážitky z cestování, přednáší Mgr. Hana Kátrová Změna programu vyhrazena. Zápis dětí do MŠ na šk. rok 2015/2016 V souladu s 34 odst. 2 zákona 561/2004 Sb. (školského zákona) v platném znění vyhlašuje ředitelka MŠ Mgr. Božena Suchánková zápis dětí do Mateřské školy Velké Meziříčí, příspěvkové organizace, Čechova 1523/10, Velké Meziříčí. Zápis se koná ve dnech a vždy od do na všech odloučených pracovištích MŠ. Mateřská škola je sloučený právní subjekt pěti mateřských škol a nemá určenu spádovost při zápise. Děti mohou být přijaty podle možností kapacity jednotlivých školek. Ve dnech do proběhnou ve všech odloučených pracovištích MŠ návštěvní dny rodičů, a to v odpoledních hodinách vždy od do Zde si mohou rodiče vyzvednout tiskopisy pro přijetí dítěte. Pohovořit s vedoucí učitelkou. Kontakty jednotlivých odloučených pracovišť MŠ: 1. MŠ Sokolovská 1568, Velké Meziříčí, tel , ved. uč. Mgr. Věra Bourková 2. MŠ Sportovní 1794, Velké Meziříčí, tel , ved. uč. Zdeňka Čechová 3. MŠ Čechova 1523, Velké Meziříčí, tel ved. uč. Naděžda Krčová 4. MŠ Nad Plovárnou 1569, Velké Meziříčí, tel , ved. uč. Věra Kopečná. 5. MŠ Mírová 1810, Velké Meziříčí, tel , ved. uč. Blanka Kadlíková Mgr. Božena Suchánková, ředitelka školy, Obecník kancelář ,web školy Rodiče postupují při zápisu svých dětí do MŠ následovně: Zápis dětí provádí osobně u vedoucí učitelky odloučeného pracoviště MŠ, zapisují se pouze jednou, na jedné školce, kterou zvolí Vzhledem k tomu, že přijímání dětí do MŠ probíhá ve správním řízení, obdrží v MŠ formuláře nutné k zápisu, vyplní je v mateřské škole odloučeném pracovišti, které si zvolili. Zde jim bude během zápisu k dispozici vedoucí učitelka. Tiskopisy jsou také ke stažení na webových stránkách školy Podmínkou přijetí dítěte je řádně provedené očkování podle očkovacího kalendáře, což na evidenčním listě k přijetí dítěte potvrzuje lékař. Rodiče budou poučeni o právech odvolání, nahlížení do spisu, budou seznámeni s kritérii přijímání dětí pro šk. rok 2015/2016. Rodiče mají právo na informace ohledně obsahu předškolního vzdělávání, činnosti a provozu MŠ, kapacity, stravování dětí, školného, kriterií pro přijímání dětí. Informace podává vedoucí učitelka, ředitelka, vedoucí školní jídelny odloučeného pracoviště MŠ. Mgr. Božena Suchánková, ředitelka školy Středa v hodin HODINOVÝ MANŽEL Režie a scénář: T. Svoboda. Hrají: D. Novotný, B. Polívka, D. Matásek, J. Čvančarová, Z. Norisová, E. Holubová, N. Divíšková, S. Babčáková. Komedie ČR Vstupné: 100 Kč, 100 minut, mládeži přístupný od 12 let. Čtvrtek v hodin DIVOČINA Životopisné drama USA 2014, původní znění, české titulky. V hlavní roli R. Witherspoon. Vstupné: 110 Kč, 115 minut, mládeži přístupný od 15 let. Neděle v 16 hodin ASTERIX SÍDLIŠTĚ BOHŮ Animovaný film Francie, český sudoku Autor: Zdeněk Málek Zadání: Obtížnost: střední Zadání: #77014 kino jupiter Club Jupiter club uvede koncert VĚRA MARTINOVÁ A SPOL. Pátek 10. dubna od velký sál JC, vstupné: 290 Kč. Rezervace a prodej vstupenek na program. oddělení JC, tel.: , 004. Autor sudoku: Zdeněk Málek Řešení z minulého čísla: Autor: Zdeněk Málek Obtížnost: střední dabing. Vstupné: 110 Kč, 85 minut, mládeži přístupný. Středa v hodin E. A. POE: PODIVNÝ EXPERI- MENT Thriller USA 2014, původní znění, české titulky. Hrají K. Beckinsale, J. Sturgess, B. Kingsley. Vstupné: 110 Kč, 112 minut, mládeži přístupný od 12 let. Změna programu vyhrazena! Rezervace vstupenek na www. jupiterclub.cz, pokladna kina je otevřena hodinu před filmovým představením, vstupenky lze zakoupit také na program. oddělení Jupiter clubu, Náměstí 17, VM, po čt 8 16, pá 8 14 hodin. Zubní pohotovost: So a ne MUDr. Beáta Bílková, Strojírenská 6, Žďár nad Sázavou, (www.nnm. cz). Víkendová pohotovost MUDr. Zuzany Moravusové: Nový Telečkov 30 (cca 10 km od VM), čtvrtek neděle 7.00, tel.: března Nový Svit VM Californská metalcorová post hardcorová šestice KINGDOM OF GIANTS předskokani BURNING DOWN ALASKA (melodický hardcore) STREETFIGHTERS Dne 20. března uplyne 16 let od úmrtí Lukáše Ventruby. Stále vzpomínají mamka, babička a strýcové s rodinami. Téma: MŮJ VOLNÝ ČAS MŮJ PROSTOR. Pořiď zajímavou fotku ve tvém blízkém okolí, obrázek tvého osobního prostoru či místa trávení svého času. Nejzajímavější a nejosobitější fotografii odměníme. Fotky zasílejte do na ddmvm.cz. Do soutěže přijímáme pouze jednu fotografii od autora. K souboru přidejte kontaktní údaje. Pro děti a mládež do 18 let. 9 strana 9 číslo března 2015 Divadelní sezona Horáckého divadla Jihlava 2015/2016 Přijímáme rezervace míst celkem 6 představení BLÁZNIVÉ NŮŽKY Paul Pörtner interaktivní detektivní crazy komedie ZVONOKOSY Gabriel Chevallier humorný muzikál podle slavného satirického románu ROMEO A JULIE William Shakespeare, nejkrásnější milostný příběh všech dob HOTEL MEZI DVĚMA SVĚTY Éric-Emmanuel Schmitt laskavá komedie o věcech,,mezi nebem a zemí MÉDEA Eurípidés, antické drama ZEMĚ JE KULATÁ Armand Salacrou, hra o náboženském fanatismu Hrací den je ve středu, začátky představení v Zájemci o předplatné se mohou nahlásit: em: nebo tel Cena za jednu osobu bez dopravy 918 Kč (možnost uplatnění dalších slev např. studenti, důchodci, ZTP). -md- Římskokatolická farnost Velké Meziříčí vás zve na koncert GIOVANNI BATTISTA PERGOLESI STABAT MATER Koncert se uskuteční v pátek v v kostele sv. Mikuláše ve Velkém Meziříčí. Vystoupí: Aneta Bendová, soprán, Marie Rosová, alt, a barokní orchestr. Vstupné dobrovolné. Českobratrská církev evangelická ve Velkém Meziříčí zve na VEČER S HOSTEM Martin T. ZIKMUND Dva roky Františkovy reformace. Martin T. Zikmund (* 1966) redaktor Katolického týdeníku, evangelický farář v Libici nad Cidlinou, autor knižních rozhovorů s Petrem Pithartem (Portál, 2010) a Lubošem Kropáčkem (Vyšehrad, 2013) úterý 17. března v 18 hodin, Husův dům, U Světlé 24 vstupné dobrovolné Velikonoční výstava Spolek žen Velké Meziříčí a Jupiter club, s. r. o., Velké Meziříčí zvou na výstavu VELIKONOČNÍ POTĚŠENÍ Úterý čtvrtek , velký sál Jupiter clubu 9 17 hodin. Na jevišti vystoupí během výstavy v soubor Šafářanka, v folklórní soubor Horácký Medřičan, v soubor Šafářanka K vidění bude pletení pomlázek, košíkářství, výrobky z kukuřičného šustí a pedigu, ukázky velikonočních dekorací, výroba velikonoční keramiky, pletení pleskačů z pedigu, svátečně prostřené tabule, ukázky dřevořezbářské práce, paličkování, zdobení velikonočních perníčků, kraslice malované voskem a ukázky jejich zdobení, výroba drobné bižuterie z kamínků a drátků, velikonoční floristika, strojové výšivky, ruční gelové a voskové svíčky, obrázky a řadu dalších jarních dekorací, nápadů a jiných velikonočních symbolů, které vám zpříjemní svátky. Velikonoční ozdoby a dekorace, možnost zakoupení výrobků. Vstupné dobrovolné. -hs- Black Strings v OC Panorama , hodin ryzí lidová americká hudba ve stylu blues, country, rock'n'roll speciální nabídka: americké steaky, Jack Daniels Whiskey hrají: Filip Urban & Jakub Šimon Dětské diskotéky v OC Panorama Jarní, holčičí, kočičí disco Disko letní čas (budíky, hodiny, hodinky, měří se čas) Ochotnický divadelní soubor Budišov uvádí hudební komedii na motivy divadelní hry Jaroslava Vrchlického NOC NA KARLŠTEJNĚ velký sál Jupiter clubu, 11. dubna 2015, Vstupné: předprodej 100 Kč, na místě 130 Kč. Prodej vstupenek na programovém oddělení Jupiter clubu, tel.: (001). Změna programu vyhrazena. divadelní sezona jaro 2015 Divadlo Palace, neděle 15. března 2015 PRACHY Obrovský balík peněz může člověku naprosto rozvrátit život. Hrají: O. Vetchý, Vanda Hybnerová, Richard Trsťan, Nela Boudová a další Divadelní společnost APP art, neděle 12. dubna 2015 od TEĎ NE Frederik je úspěšný muž. Má krásnou ženu, dobré postavení, prosperující firmu. Jednoho dne ale srazí autem bezdomovce a vůbec netuší, jak se tato událost vepíše do jeho života. Hrají: Michal Dlouhý, Kristýna Frejová, Filip Čapka/David Punčochář, Jana Kotrbatá a další Klicperovo divadlo Hradec Králové středa 22. dubna 2015 od hodin KOULE Atletická královna Milena už chřestí svými zlatými šperky a blíží se k vám V hlavní roli Pavla Tomicová Studio DVA, úterý 12. květen 2015 HLAVA V PÍSKU Komedie o příběhu, který dojal celé Maďarsko. Příběh o lásce až za hrob. Hrají: Jan Potměšil a Ivana Chýlková Rezervace míst na programovém oddělení, tel.: , 001. Cena permanentky Kč, jednotné vstupné 300 Kč. Změna programu vyhrazena. -progplesová sezona 2015 CENTRUM KOCIÁNKA, PRACOVIŠTĚ BŘEZEJC ZÁKLADNÍ ŠKOLA A STŘEDNÍ ŠKOLA BŘEZEJC JUPITER CLUB, s. r. o., VELKÉ MEZIŘÍČÍ XV. ROČNÍK CHARITATIVNÍ PLES 2015 CENTRA KOCIÁNKA, PRACOVIŠTĚ BŘEZEJC pátek 13. března 2015 ve velký sál Jupiter clubu, Vel. Meziříčí Po celý večer vám bude hrát skupina M.E.Š. Hostem večera: zpěvák PETR BENDE Program: Taneční vystoupení uživatelů Centra Kociánka Irské tance žáci ZŠ a SŠ Březejc Latinsko-americké standardní tance Iveta Mrňová Módní přehlídka svatebních a společenských šatů Líčení s týmem nezávislých kosmetických poradkyň Mary Kay Slavnostní dražba výrobků klientů Centra Kociánka, pracoviště Březejc, tradiční bohatá tombola Rezervace vstupenek na program. oddělení Jupiter clubu, tel.: (001), vstupné: 150 Kč vč. místenky. Zájemci, kteří by rádi přispěli a přidali své dary do tomboly získají bližší informace na programovém oddělení Jupiter clubu nebo na tel.: , 001 Hudba: Příjemné zpestření večera dalším programem Mediální partner: Loutkoherecký soubor při Jupiter clubu VM zve všechny na pohádku OSTROV SPLNĚNÝCH PŘÁNÍ sobota 21. března 2015 v 15.00, malá scéna Jupiter clubu. Vstupné 40 Kč. Rezervace na tel.: , (004), program. oddělení JC, po čt 8 16 hodin, pá 8 14 hodin. Vstupenky je nutné vyzvednout do pátku před termínem divadla. Výjimka v sobotu, a to po předchozí tel. domluvě nejpozději do hodin. FANTASTICKÉ ZÁHADY v zasedací místnost OÚ Bory Beseda s panem Arnoštem Vašíčkem, autorem řady knih o tajemnu a televizních seriálů Ďáblova lest, Ztracená brána, Strážce duší a Planeta záhad. Nevysvětlitelné archeologické nálezy, podivné úkazy a paranormální jevy naznačují, že minulost naší planety je daleko tajemnější než si vůbec dovedeme představit. Arnošt Vašíček představí nejzajímavější objevy ze svých cest do více než osmdesáti zemí. Vraždící rituály mágů Trosečníci z hvězd Utajované mumie mimozemšťanů Záhadná hrobka Podzemní města Zapovězená tajemství starověkých civilizací Trpaslíci z Jávy V zajetí nadpřirozených sil Co skrývá Voynichův rukopis? a další... Beseda bude doplněna promítáním unikátních videozáznamů. ve a v velký sál Jupiter clubu Info tel.: (004) 10 strana 10 číslo března 2015 Dorostenci házené sehráli v Brně utkání plné zvratů se šťastným koncem 2. liga mladší dorost Morava 15. kolo Handball KP Brno TJ Sokol VM 29:32 (13:14) Proti soupeři, který měl před utkáním o bod více, jsme svedli utkání plné zvratů se šťastnějším koncem pro naše barvy. Úvod utkání nám vyšel na výbornou a ujali jsme se vedení 0:4. Velmi aktivní Martin Janíček si vysloužil k sobě osobního strážce a hra se vyrovnala. V následující pasáži jsme několikrát ztroskotali na brankáři Brna. Navíc jsme museli čelit dvěma přesilovým hrám. Domácí tak šli v 23. minutě do vedení 10:8. Koncovku poločasu díky dobré aktivitě spojek jsme zvládli a šli do šaten s jednobrankovým náskokem 13:14. Druhá půle zápasu byla jak na houpačce. Obě družstva se střídala ve vedení. Hrálo se ve slušném tempu, hodně jsme točili sestavou a všichni hráči se brankově podíleli na brankovém účtu. V 25. minutě za stavu 26:25 jsme změnili obranu. Velmi dobré zákroky předvedl, po celé utkání spolehlivě chytající Vojta Drápela. Šňůrou pěti branek v řadě z rychlých přechodů jsme si před závěrečnými minutami vytvořili náskok 26:30. Soupeř ani po oddechovém čase nedokázal osobní obranou vývoj zvrátit a vybojovali jsme tak vítězství 29:32. Po celé utkání nás držel Vojtěch Drápela v brance. Střelecky tým táhl i přes osobní obranu Martin Janíček. Velmi dobře se prezentovali mladší hráči Jakub Benda a Václav Rous. Potěšující bylo kolektivní pojetí a bojovnost, která v minulém utkání scházela. V příštím zápase se dorostenci představí v domácím prostředí proti Prostějovu. Bude to v sobotu 14. března v házenkářské hale za Světlou. 7m hody 3/2:2/1 vyloučení: 4:3, diváků 35. Sled branek: 0:4, 3:7, 9:8, 11:12, 13:14, 15:16, 18:17, 20:19, 21:23, 26:25, 27:30, 29:32. Sestava a branky: Drápela Vojtěch, Kratochvíl František Janíček Martin (10), Stupka Tomáš (6), Blaha Tomáš (5), Macoun Filip (3), Rous Václav (2), Pažourek Tomáš (2/1), Frejlich Tomáš (2), Buchta Dominik (1), Benda Jakub (1), trenér Šidlo Ladislav, vedoucí družstva Kácal Petr. -šid- Více o velkomeziříčské házené najdete na Dorost HHK z venku nedovezl ani bod HC Spartak Uherský Brod HHK VM 6:3 (3:1, 1:1, 2:1) Branky a asistence HHK: 8. Kampas F., 29. Dundálek (Karásek), 60. Řepa. Sestava HHK: Svoboda Báňa D., Kameník, Báňa M., Přinesdomů Karásek, Dundálek, Kapusta O. Kampas F., Nevěčný, Řepa Hedbávný, Dobrovolná, Pavelka Burian M. Rozhodčí: Janovský Bařinka, Řihák. Vyloučení: 7:7, navíc: Kampas F. 10 min. OT. Využití: 0:2, v oslabení: 1:0. Střely na branku: 36:21 (9:5, 12:10, 15:6). Diváci: 24. HC Brumov-Bylnice HHK VM 5:2 (1:0, 3:1, 1:1) Branky a asistence HHK: 34. Kapusta O., 44. Dundálek (Báňa D.). Sestava HHK: Svoboda Báňa D., Přinesdomů, Báňa M., Kameník Karásek, Dundálek, Kapusta O. Kampas F., Nevěčný, Řepa Hedbávný, Dobrovolná, Pavelka Burian M. Rozhodčí: Vaněk Bublán, Valčík. Vyloučení: 5:6, využití: 2:0, v oslabení: 0:0. Střely na branku: 46:22 (8:10, 17:4, ZS Velké Meziříčí: Čtvrtek v HHK ml. žáci SK HS Třebíč. Neděle v HHK dorost VSK Technika Brno. ZS Pelhřimov: Sobota HC Pelhřimov HHK ml. žáci a st. žáci. -hhk- 21:8). Diváci: 30. Ostatní výsledky 27. kola: HK Kroměříž SHK Hodonín 9:1, VSK Technika Brno HC Orlová odloženo, HC Spartak Uherský Brod HC Bobři Val. Meziříčí odloženo. -hhk- KL dorostu po 27. kole 1. Brno : Orlová : Val. Meziříčí : Brumov-Bylnice : Kroměříž : Hodonín B : Vel. Meziříčí : Uherský Brod : Starší žáci prohráli s horáckou Slavií Hokej: HHK VM SK HS Třebíč 0:4 (0:1, 0:1, 0:2) Sestava HHK: Pestr Broža, Kratochvíl, Šandera Strádal D., Sobotka, Křapa Bartošek, Havliš, Honiš. Rozhodčí: Rous Zmeškalová, Strádal. Vyloučení: 5:6, využití: 0:1, v oslabení: 0:1. Střely na branku: 36:19 (13:7, 12:3, 11:9). Diváci: 25. Výsledky 9. kola: HC Pelhřimov HC Ledeč nad Sázavou 4:4. KL st. žáků po 10. kole nadst. č. 1. Ledeč n. S : Třebíč : Vel. Meziříčí : Pelhřimov :82 1 Pro mladší žáky házené byl bronz z turnaje zklamáním Dne tým mladších žáků zavítal na další ze série přípravných turnajů. Tentokrát jsme jeli až do pro nás vzdálené Třeboně. Na turnaji startovalo šest družstev, hrálo se 1 25 minut systémem každý s každým. V prvním utkání jsme se utkali s celkem Nového Veselí. Tento tým bohužel přijel značně oslaben, a tak byl doplněn hráči z Havlíčkova Brodu, a tím poněkud ztratil na kvalitě, na kterou jsme u něj zvyklí. Po velmi špatném začátku, kdy nám problém dělala i přihrávka na kratší vzdálenost, obranu jsme nechali asi ještě v autobuse, a rychlý protiútok prakticky neexistoval, přišlo od poloviny zápasu přeci jen mírné zlepšení a nakonec po brankách Štěpána Fialy a Vojty Svobody jsme si v poklidu pohlídali první vítězství v poměru 12:8. Ve druhém zápase jsme narazili na tým Úvaly u Prahy. S tímto celkem jsme se ještě nikdy nestřetli, a tak byli kluci natěšeni předvést, co dokáží. Hned od začátku jsme nastoupili s velkou chutí do hry a skóre utěšeně narůstalo v náš prospěch. Brankostroj se nezastavil ani po vystřídání všech hráčů a konečný výsledek byl 21:12 v náš prospěch. Po jednozápasové přestávce jsme hráli s největším favoritem turnaje, domácí Třeboní. Z tohoto týmu už mají naši hráči po předchozích vysokých prohrách na jiných turnajích docela fóbii. Do utkání jsme ale vstoupili velmi dobře, na vysunuté obraně se dařilo Tomáši Kučerovi a Tadeáši Bíbrovi, Štěpán Fiala byl v útoku k nezastavení a až do dvacáté minuty byl zápas vyrovnaný (8:8). Koncovku zvládli lépe opět domácí. V útoku byli trpělivější, dohrávali situace až do vyložených pozic, my naopak stříleli poněkud ukvapeně. Poslední pětiminutovku vyhráli domácí 4:1 a celkově nás tentokrát zdolali v poměru 12:9. V dalším utkání jsme narazili na tým Strakonic. Na tento tým si kluci věří, ještě jsme s ním neprohráli, a podle toho zápas vypadal. Po vlažnějším začátku jsme začali pozorněji bránit, v útoku spojky dobře kombinovaly, dařilo se konečně dohrávat míče i do pivota, kde Matouš Malec svoje šance začal proměňovat a po asi nejlepším výkonu na turnaji jsme vyhráli 15:10. V posledním zápase jsme se střetli s celkem Českých Budějovic. Před utkáním bylo jasné, že ke druhému místu na turnaji nám stačí i remíza jelikož Strakonice předtím porazily České Budějovice o deset branek. Do zápasu jsme ale vstoupili nepochopitelně ležérně, obrana včetně brankaře připomínala ementál. V útoku jsme zahazovali jednu šanci za druhou, nutno říci že některé byly opravdu vyložené a po deseti minutách vedl soupeř 7:3. Po prostřídání obrany, na vysunutou šel opět Tadeáš Bíbr a vedl si velmi dobře, zpřesnění střelby a konečně i dohrávání situací na křídlo a pivota se hra mírně zlepšila a v poslední minutě jsme vyrovnali na 13:13 a tím sahali na druhé místo na turnaji. Soupeř si ale nachystal asi svoji nejlepší akci až na konec utkání. Poslední minutu již odehrál u nás na obraně, deset vteřin před koncem si vybojoval devítimetrový hod, na který si naskočila jedna ze spojek, celý náš tým jí to jak se říká zbaštil a potom již jen koukal, jak se akce dohrává na druhé straně hřiště, kde zcela volný hráč dává v poslední vteřině vítězný gól soupeře. Po tomto zápase zavládlo veliké zklamání, u některých se objevily i slzy, ale nutno uznat, že soupeř se na nás velmi dobře připravil, hrál s daleko větší chutí, brankář mu velmi dobře zachytal, a tak vyhrál naprosto zaslouženě. Turnaj hodnotíme jako velmi povedený, kvalitní zápasy nám ukázaly, na čem je třeba do sezony ještě zapracovat, a to zejména na nábězích při postupném útoku, součinnosti všech hráčů a zrychlení celé hry směrem dopředu. Na turnaji se velmi dařilo Štěpánu Fialovi, vysoký standard prokázal i Vojta Svoboda, na obraně velmi dobře zahrál Tadeáš Bíbr, velké zlepšení prokázal na pivotu Matouš Malec, i když tam je pořád ještě mnoho práce. Po přepočítání všech výsledků a skóre bylo pořadí na turnaji: 1. Házená Třeboň 2. HBC Strakonice 3. Sokol Velké Meziříčí 4. LOKO České Budějovice 5. Nové Veselí 6. Úvaly u Prahy Hráli: Krejčí Milan Fiala Štěpán (34), Svoboda Vojtěch (23), Malec Matouš (7), Cerkal Alex (3), Kučera Tomáš (2), Dobrovolný Lukáš (2), Bíbr Tadeáš (1), Russ Jakub(1), Borkovec Jakub. Trenéři: David Stoklasa a Petr Kaštan. -sto- Šachy: VM A remíza, VM B prohra s Bíteší Krajský přebor 7. kolo: Spartak VM A Jiskra Humpolec A 4:4 Za Velké Meziříčí nastoupili Vojtěch 0 b., Kopr 1 b., Mrazík remíza, Denk 0 b., Janák Jos. 1 b., Nedoma 1 b., Čtveráček 0 b. a Kučera remíza. V restauraci Na Poříčí se zdejší áčko sice snažilo a neprohrálo, ze svého vlastního stínu však vystoupit přece jen nedokázalo a na výhru, jež tentokrát mohla přijít, proto našinci nedosáhli. Škoda Více se čekalo zejména od domácích hráčů na sedmé a osmé desce, kteří dostali takříkajíc soupeře docela snadno k sežrání, protože co do ratingového hodnocení opravdu slabé; ale přesto je Čtveráček s Kučerou nedokázali přesvědčit o tom, že by vlastně měli nakonec prohrát. Tato bodová ztráta mrzela určitě nejvíc a ve svém důsledku se ukázala být pro celý zápas jako ta rozhodující: zkrátka nevýhra, jen celková a konečná remíza A to je málo. Pěkné bodové zisky Kopra, Janáka, Nedomy, ale i Mrazíka tak byly promrhány a naděje na zisk luxusních tří bodů pro tým tím pádem pohasly. Remíza bývá sice dobrá ovšem, pravda, přece jenom ne až tak úplně a vždycky; neboť z každého pravidla, jak známo, existují výjimky. V 8. kole se naši utkají se Silkem Gambit Jihlava B, a to v roli hostujícího kolektivu; v 9. (posledním) dějství KP pak mají volno. Vedoucí Náměšť zvítězila v Pelhřimově nad tamějším Spartakem A v drtivém poměru 7:1 (za vítěze Čížek a Kratochvíl Vít z VM po 1 bodu). Družstvo Spartak VM A je momentálně na 7. místě devítičlenné tabulky s bilancí 7/1 2 4/23,0/5. Regionální soutěž Východ 9. kolo: Spartak VM B Spartak Velká Bíteš 1:4 Domácí: Dvořák D. 0 b., Zeman 0 b., Urbánek 0 b., Paul 1 b., Dohnalík 0 b. Hosté: Skula 1 b., Šilhan 1 b., Kincl 1 b., Bárta 0 b., Valeš 1 b. Celkem jednoznačná záležitost; komentáře jsou zbytečné. Tým VM B zůstává na 4. místě ze šesti (9/3 2 4/21,5/11). I přes čerstvou prohru v Bystřici v poměru 3,5:1,5 nadále vedou Jámy (9/8 0 1/31,0/24) před Velkou Bíteší (9/6 1 2/28,5/19) a Bystřicí n. P. (8/5 0 3/21,0/15). V posledním 10. kole zavítají meziříčští spartakovci do Jám. -vp- Přípravka házené z DDM byla na megaturnaji v Novém Veselí stříbrná První březnový den jsme vyrazili s minižáky do Nového Veselí na megaturnaj DP stavební 4+1 Cup 2015 do Nového Veselí. Startovalo zde celkem celkem 38 týmů (22 v kategorii minižáků a 16 družstev spadalo do přípravky). My jsme na tomto velmi kvalitně obsazeném turnaji měli čtyři mužstva 2 v minižácích a 2 v přípravce. Minižáci VM A naši nejstarší kluci odehráli celkem osm utkání s vyrovnanou bilancí 4 výhry a 4 prohry. Naše tajné plány skončit okolo pátého místa tedy vzaly za své už po základní skupině. Klukům scházel pohyb v útoku i v obraně a časté neproměňování vyložených šancí nás odsoudil na celkově 12. příčku. Střelecky se dařilo Lukáši Dobrovolnému, který patřil k nejlepším střelcům na turnaji. Sestava a branky: Lukáš Deraha (2) Lukáš Dobrovolný (39), Robin Koudela (17), Jakub Russ (16), Martin Chalupa (7), Pavel Kotouček (3), František Hlaváč (2). VM B naši rezervní minižáci odjížděli na tento turnaj s velkým očekáváním, hned pro polovinu hráčů to byl úplně první turnaj. Ze šesti zápasů vyhráli jediný, střelecky tým držel zkušený Kuba Mach. Nicméně kluci sbírají teprve nové zkušenosti, které se jim budou v budoucnosti hodit. Tento tým skončil celkově na 18. místě. Sestava a branky: Jakub Mach (21), Radek Navrátil (9), Adam Čížek (4), Filip Čížek, Matěj Trifanov, Filip Švihálek. Přípravka VM A do toho týmu jsme už před turnajem vkládali veliké naděje na medailové umístění. Tým byl snad letos poprvé kompletní a navíc jsme dali šanci ukázat se v přípravce i Robinu Koudelovi, který věkově patří do přípravky, ale letošní sezonu hraje jen za minižáky, kde se mu daří také. Ze šesti zápasů jsme prohráli pouze jedinkrát a zaslouženě slavili stříbrné medaile a velký pohár. Kdyby se nám před rozhodujícím zápasem nezranil Jirka Winterling, mohlo by to možná vypadat jinak, ale na kdyby se žádný sport nehraje. Sestava a branky: Jakub Uchytil (10) Robin Koudela (27), Jirka Winterling (13), Martin Dobejval (11), Radim Hlaváč (5), Marek Uchytil (1). VM B naše záložní přípravka, kde bylo také pár úplných nováčků, podávala poměrně solidní výkony. Na své konto si kluci připsali čtyři prohry, jedno vítězství a jednu remízu. Celkově 19. místu nepřikládáme velkou pozornost, jde spíš o to, aby se kluci do budoucna otrkali. Sestava a branky: Tomáš Kučera ml. (10), Vojtěch Bradáč (4), Denis Vik (1), Jáchym Onderka (1), Ondřej Trifanov, Adam Jaša, Alan Marek. Turnaj díky stříbru přípravky hodnotíme pozitivně, nicméně starší kluci mohli podat o něco lepší výkon. Ale jsme rádi, že i naši nejmladší házenkáři pokračují v sérii medailových úspěchů mladších žáků a jen doufáme, že to potvrdíme v sobotu u nás na hale na Memoriálu Karla Kaštana (minižáci) a v neděli na turnaji mladších žáků v Horce nad Moravou. Trenéři: Petr Kaštan, Vlaďka Horáková, Pavol Živčic, Jiří Kaštan Autor textu: Petr Kaštan, foto: Lenka a František Hlaváčovi 11 strana 11 číslo března 2015 Heřmanická přípravka bodovala V zimních měsících se v Osové Bítýšce odehrál třívíkendový turnaj starších přípravek v kopané. Pořádal jej FC Spartak Velká Bíteš. Malí fotbalisté z Dolních Heřmanic se umístili na krásném 1. místě. Porazili dva hráčské týmy z Velké Bíteše, dva z Velkého Meziříčí, Měřína a Křižanova. Chtěli bychom touto cestou poděkovat FC Spartaku Velká Bíteš za organizaci turnaje, dále trenérům, rodičům a především našim malým bojovníkům, kteří svojí pílí a chutí vyhrát na turnaji zvítězili. Na snímku ležící: Tomáš Neufuss, 1. řada zleva: Daniel Barták, Adam Bednář, Leoš Pelánek, Michal Šlapal, 2. řada zleva: Petr Švejda, Martin Vala, Matěj Janšta. Trenéři Martin Vala, Vláďa Barták. Trenéři a rodiče z Dolních Heřmanic, foto: archiv Velkomeziříčští stolní tenisté slaví historický úspěch, jsou v divizi TJ Chmelná ST VM A 8:10 Body: Pokorný Jan 3/1, Maštera Martin 3/1, Řikovský Aleš 2/2, Klíma Petr 1/3 Čtyřhra: Pokorný, Maštera Jiskra Humpolec ST VM A 8:10 Body: Řikovský Aleš 2/2, Klíma Petr 2/2, Kampas Jan 2/2, Maštera Martin 2/2 Čtyřhry: Klíma, Řikovský, Kampas, Maštera ST VM B Sokol Rovečné B 11:7 Body: Kampas Jan 3/1, Buk Martin 3/1, Zelený David 3/1, Klíma Tomáš 1/3 Čtyřhra: Kampas, Zelený Ježek Uhřínov ST VM C 7:11 Body: Dvořák František 3/1, Juda Zdenek 2/2, Kořínek Stanislav 2/2, Bednář Ivan 2/2 Čtyřhry: Dvořák, Kořínek, Bednář, Juda ST VM D Netín B 1:17 Body: Minařík Jakub 1/3, Dvořák František st. 0/4, Vodák Petr 0/4, Hrůza Vlastimil 0/4 TJ Poděšín B ST VM E 9:9 Body: Přikryl Radek 3/1, Holík Vratislav 2/2, Kališ Petr 2/2, Vodák Daniel 1/3 Čtyřhra: Holík, Kališ Předposlední dvojkolo rozhodlo o postupujících do divize. Naše stolní tenisty čekalo dvojkolo pravdy. První duel ve Chmelné se rozjel v a končil až po 16. hodině. Tento maraton čtyřher a dvojher poukázal, kdo bude vévodit KP 1. třídy. Sled výherních bodů byl naprosto vyrovnaný, až do konce. Za stavu 8:8 se zlomil chleba, poslední dvě dvojhry skončily výhrou našich hráčů. Tím se zrodila nejtěsnější výhra 10:8 pro nás. Domácí tuto porážku rozhodně nečekali a těžko ji nesli, chtěli nám oplatit první vzájemný duel, kde podlehli také 10:8. Chmelné jsme sebrali všechny čtyři body a sesadili ji z první příčky tabulky. Síla našeho družstva je veliká, vyrovnanost všech hráčů z nás dělá vítěze. V Humpolci to bylo podobné jako v prvním střetnutí. Tyhle dvě výhry nám zajistily předčasnou účast v příští sezoně v divizi. Přes padesát let se hraje stolní tenis u nás ve městě a nikdy nehrálo žádné družstvo tuto soutěž. Jde bezesporu o největší úspěch celé historie tohoto krásného sportu v našem městě. V posledním dvojkole, které se hraje za čtrnáct dní doma proti Polné a Nížkovu, už o nic nepůjde. Velká gratulace patří všem hráčům, co se na tomto grandiózním úspěchu podíleli. Poslední kola se hrála i v okresních přeborech. Družstva B a C potvrdila svoje prvenství v OP 1 a OP 2. Rezervu čeká baráž o postup do kraje. Tento poslední krok bývá nejtěžší a všichni držíme palce, ať béčko uspěje. Tato akce se odehraje dne Céčko postoupilo do OP 1. Týmy D a E skončily ve svých třídách v polovině tabulky. Blíží se konec sezony všech pingpongových soutěží. Předběžné hodnocení našeho oddílu bereme jako nejúspěšnější sezonu existence stolního tenisu ve Velkém Meziříčí. -pk- Týmu HC Lukáš už vítězství v městské hokejové lize nikdo nesebere Tři kola před koncem 12. ročníku městské hokejové ligy je znám její vítěz. Zaslouženě a poprvé vítězství získal třebíčský tým HC Lukáš. 11. kolo nadstavbová část O vítěze městské ligy Tech. služby VM Horní Heřmanice 13:2 Chatrný 2, Šlapal O. 2, Chudoba T. 2, Chudoba P., Kružík 2, Láznička 2, Horký D., Musil Mejzlík, Kutílek SK Omega VB HC Pikárec 8:2 Svoboda 2, Dvořák 2, Ondrůšek, Sladký, Budín, Černý Kovář 2 SK Netín Sanborn VM 12:9 Šmarda 3, Juda 2, Sýkora 3, Plhák T., Průša, Kolář, Řehoř Hanus 6, Puffer 2, Bednář HC Lukáš Agromotor VM 5:5 Kotrba 2, Jakoubek, Belatka, Beránek Svoboda 2, Toman, Bíbr, Šlapal 1. HC Lukáš : Sanborn VM : Tech. služby VM : Agromotor VM : SK Omega VB : SK Netín : Horní Heřmanice : HC Pikárec :70 1 kuželky Krajský přebor Vysočiny TJ Třebíč C Spartak VM A 2585:2515 * 6:2 Toman 433:427 Baloun Šimek 394:397 Lavický Ji. Tenkl 485:427 Lavický B. Picmaus 422:423 Kováč Pavlas 427:422 Starý Horák 424:419 Mička Krajská soutěž Vysočiny B PSJ Jihlava C Spartak VM B 1552:1546 * 4:2 Lavička 390:410 Mička Partlová 379:431 Mičková Doubek 382:377 Fajmonová Souček 401:328 Lavický F. Spartak VM C BOPO Třebíč C 1689:1625 * 5:1 Badalík 415:385 Kolářová Krejska 405:384 Sedláková Mátl 389:404 Oujezdská Weiss 480:452 Ježková -sta- O postup do extraligy SPL Radostín nad Osl. SK Vídeň 5:2 Hubený 3, Váša, Vítek Pospíšil, Nedoma SK Afcon Kunšovec VM HC Benetice 4:4 Klouda 2, Pospíšil 2 Houzar M., Houzar K., Caha, Rygl Opel Dobrovolný VM SK Mostiště 6:5 Krejčí 2, Vondráček 2, Říha, Šefčík Burian, Kafka, Strnad, Krejčí V. st., Krejčí V. ml. NHÚ Balinka VM HC Ořechov 4:3 Navrátil 2, Komínek, Necid Kupka, Dvořák, Káňa 1. SK Mostiště : SPL Radostín nad Osl : SK Afcon Kunšovec VM : NHÚ Balinka VM : HC Benetice : Auto Dobrovolný VM : SK Vídeň : HC Ořechov : HCF Dráhy VM :56 4 O konečné umístění v 1. lize (1. 8. místo) HC Bory River VM 4:7 Váša 2, Kovář, Kaštan Koudelka, Vrtal, Kejda, Daniel, Havlík, Rous P. ml., Rous P. st. Kabadesign VM HC Křižanov 6:0 Vacula 3, Komínek 2, Wasserbauer SK Stránecká Zhoř HC Tasov 4:4 Kopřiva 2, Bartušek 2 Sláma 2, Páral, Chlubna Farma Měřín SK Lavičky 4:8 Láznička 2, Blažek, Kašpar Štěpánek 6, Nevěčný, Hladík SK Lavičky Kabadesign VM 4:3 Hejl 2, Polák, Štěpánek Komínek, Vacula, Štěpánek SK Stránecká Zhoř HC Bory 9:0 Kopřiva 4, Bartušek 2, Běhůnek, Sedláček, Vlach HC Tasov Farma Měřín 2:2 Páral 2 Blažek, Štoček J. HC Křižanov River VM 3:3 Běhal 2, Komínek Daniel 2, Fikr 1. SK Lavičky : Farma Měřín : River VM : HC Tasov : Kabadesign VM : SK Stránecká Zhoř : HCKřižanov : HC Bory :65 4 Abraham cup startuje -vid- Na první jarní den, tj , připravili pořadatelé již pátý ročník halového fotbalového turnaje hráčů starších 50 let. V házenkářské hale u školy Světlá sehraje deset družstev od 9.00 utkání, která vyvrcholí finálovým v Turnaje se účastní tradičně polský Lech Poznaň, ale také dvojnásobný vítěz Kodak Třebíč. Generálním sponzorem je MěÚ Velké Meziříčí, dalšími sponzory jsou Poex, Alpa a řada dalších. Mediální partner Velkomeziříčsko. Všem patří od pořadatelů poděkování. Máte-li rádi fotbal a chcete si připomenout dřívější hvězdy škvárových hřišť, navštivte turnaj, budete vítáni. -ros- Velmez v přípravě porazil Jindřichův Hradec Fotbalové béčko v přípravě předvedlo dobrý výkon FC VM B SK Huhtamaki Okříšky 2:2 (1:0) Rozhodčí: Michael Polák. Diváci: 10. Branky: Benda (30.), Bublan (60.) Souček (65. vlastní), Tůma (68.). Sestava: Sysel Malec, Souček, Halámek, J. Kafka Vítek Nevoral, Ráček, Jakeš, Benda Liška. Náhradníci: Bublan, Řezníček, Bradáč, Kruba K zápasu jsme nastoupili s cílem, že se budeme zaměřovat na defenzivní činnost a posouvat se v uceleném bloku. Hráli jsme se silným soupeřem, tak jsem si chtěl v tomto zápase vyzkoušet bránění. První poločas jsme zvládli skoro na jedničku, protože kluci dodrželi to, co jsem jim kladl před zápasem. Soupeř si nevěděl rady, jak překonat náš blok. Z kraje zápasu byl faulován ve vápně Benda, ale bohužel penaltu nedokázal proměnit Liška. Již třetí penaltu po sobě jsme neproměnili. V prvním poločase jsme si vytvořili několik gólových šancí, ale nezúročili jsme je v góly. Ve druhém poločase už nebylo takové nasazení od hráčů. Paradoxně jsme Okříšky nastartovali my, když si vlastní gól vstřelil Souček, který hlavou přeloboval vyběhlého brankáře Krubu. Byl to z naší strany nejlepší zápas v přípravě. Text a foto: Libor Smejkal ml. FC VM FK Jindřichův Hradec :1 (2:0) Branky: 5. Mucha P., 24. Simr. 86. Demeter 60. Jaroš. Sestava FC VM: Invald Mucha Z., Mucha P., Šimáček, Krejčí Bouček, Durajka, Berka, Smejkal, Vyskočil Simr, střídali Kruba, Demeter, Pokorný a Polanský. Rozhodčí Rosický ml. ŽK bez. Výsledek prvního poločasu neodpovídal dění na hřišti. Zatímco hosté si připravili několik nebezpečných brankových příležitostí a jen výborný výkon gólmana Invalda a nepřesnost v zakončení uchránily domácím čisté konto, domácí hráči využili dvě standardní situace a udělili hostům lekci z produktivity. Druhý poločas přinesl již vyrovnaný souboj, a tak se nakonec z vítězství radovali domácí. -myn-, foto: Libor Smejkal ml. O vítězství házenkářů v Brně rozhodl až konec zápasu 2. liga mužů Morava jih, 15. kolo Handball KP Brno B TJ Sokol VM 30:31 (17:17) V 15. kole čekalo naše hráče nevyzpytatelné družstvo Brna. Jeho síla je dána tím, kolik hráčů z áčka za něj nastoupí. Soupeř se před utkáním pohyboval na šestém místě druholigové tabulky, a tak nečekalo náš tým nic lehkého. Od začátku diktovali tempo hry domácí. Naši jako by nebyli ve své kůži, v rychlosti a důrazu zaostávali za soupeřem. I přesto, že kombinace vázla, se podařilo vždy dotáhnout mírné vedení soupeře. V kritických chvílích nás držel Libor Kotík v brance. V závěru poločasu naši hráči zabrali a srovnali. V druhé půli se obraz hry příliš neměnil. Domácí vždy odskočili na dvou nebo tříbrankový rozdíl a naši se vždy dokázali dotáhnout. K velmi dobrému výkonu se rozehrál Jirka Kaštan a držel svými průniky naše družstvo ve hře. V 53. minutě (28:26) trenér Vaverka změnil obranné rozestavení, osobně jsme bránili nejlepšího střelce Musila. Třemi trefami v řadě se tak skóre překlopilo v náš prospěch (56. minuta 28:29). Následně ještě Brno dvakrát dokázalo srovnat naše nejtěsnější vedení. Poslední branku utkání a zároveň vítěznou vsítil v 58. minutě Víťa Večeřa. V posledních dvou minutách již branka nepadla, a tak jsme mohli slavit vítězství 30:31. Dneska jsme neodehráli dobré utkání. Oproti soupeři jsme byli pomalejší, ale vždy jsme se dokázali dotáhnout a závěr se nám takticky povedl, zhodnotil asistent trenéra Vítězslav Večeřa. Jelikož Ivančice překvapivě klopýtly v Kuřimi, naše družstvo se na čele tabulky osamostatnilo o tři body. Příště doma hostíme 14. března v 17 hodin Sokol II. Prostějov. 7m hody 4/4:4/3, vyloučení 3:4, diváků 35. 2:1, 5:3, 8:5, 10:10, 13:12, 16:15, 17:17, 20:18, 23:20, 26:25, 28:29, 30:31. Sestava a branky: Kotik Libor, Stoklasa David - Kaštan Jiří (8), Strašák Pavel (5/2), Bezděk Jakub (5), Matušík Roman (5), Pavol Živčic (4), Necid Miloš (2), Večeřa Vítězslav (2), Pavliš David, Kubiš David, Kříbala Pavel, Lečbych Jan, trenér Vaverka Vlastimil, vedoucí družstva Vodák Petr. -šid- 1. V. Meziříčí : Ivančice : Juliánov : Hustopeče : Napajedla : II.Prostějov : Brno B : Kostelec n. H : Maloměřice : Telnice : Kuřim : Bohunice B :438 8 12 strana 12 číslo března 2015 Playoff krajské hokejové ligy startuje již ve středu V pátek od proběhne domácí utkání čtvrtfinále. Až poslední kolo základní části, ve kterém mělo A mužstvo HHK volno, definitivně rozhodlo o složení čtvrtfinálových dvojic. Vzhledem k tomu, že žádost o kvalifikaci do II. ligy ČR podal pouze tým Hokej Šumperk, do playoff postupuje všech osm týmů jižní Moravy. (Šumperk mohl do kvalifikace postoupit pouze z prvního místa jihomoravské konference). Playoff KL JM 2015 se hraje na dvě vítězná utkání, přičemž první a případné třetí rozhodující utkání se hraje na ledě lépe postaveného mužstva po základní části. V případě nerozhodného stavu po 60 minutách hry následuje desetiminutové prodloužení. V případě, že v prodloužení nepadne gól, rozhodnou o vítězi samostatné nájezdy. Čtvrtfinálové playoff KL JM: Sk Minerva Boskovice HHK Velké Meziříčí Mladší fotbalová přípravka porazila Bohemians 1905 a Viktorii Žižkov Fotbalová přípravka Velkého Meziříčí U8 získala na turnaji v Milovicích na umělé trávě cenné skalpy dvou slavných týmů Bohemians Praha 1905 a Viktorie Žižkov. Bohemians rozdrtila 6:0 a Viktorii Žižkov v napínavém zápasu 4:3 a i díky těmto výsledkům obsadila v silně obsazeném turnaji 2. místo. Výkon z Milovic byl zřejmě nejlepší v historii tohoto ročníku 2007 za jeho dvouletého působení. Na tomto turnaji jsme se dočkali poprvé i individuálních ocenění, Roman Starý byl vyhlášen nejlepším obráncem turnaje a brankář Josef Voda byl zařazen do All Stars turnaje. Během měsíce února jsme se zúčastnili i dvou dalších turnajů, Vzájemné zápasy v sezoně (5:3, 5:8) Termíny čtvrtfinále: 1. utkání středa od ZS Boskovice 2. utkání pátek od ZS Velké Meziříčí Případné 3. utkání neděle které naznačily, že v našich výkonech zatím nepanuje vyrovnanost formy. Na turnajích v Nezamyslicích a ve Žďáře nad Sázavou jsme obsadili shodně 6. místo, které zejména v případě turnaje v Nezamyslicích bylo zklamáním. Trenérský tým věří, že výkon z turnaje v Milovicích je snad ten, kterým se budeme prezentovat v jarní části venkovních zápasů. Ještě před tím ale absolvujeme poslední turnaj na domácí půdě v hale Světlá v neděli od 8 hodin. Budeme rádi, když naše úspěšné mužstvo přijdete podpořit. Turnajů se zúčastnili tito hráči: Voda, Dobrovolný, Šváb, Liška, Navrátil, Starý (počet vstřelených gólů 5), Havlík, Maňhal, Teplý (12), Staněk (5), Bartoš, 2015 od ZS Boskovice Zbývající čtvrtfinálové dvojice: Dynamiters Blansko HC Spartak Velká Bíteš HC Uničov HC Štika Rosice HK hokej Šumperk HC TJ Šternberk Soutěž o nejrychlejší střelu jde do finále! V pátek, při druhém čtvrtfinálovém utkání, si tři nejlepší střelci ze základní části zastřílí o konečné pořadí a hodnotné ceny. Nejlepšími střelci po základní části jsou: 1. Trosčák Peter 88 km/h 2. Hladík Ladislav 86 km/h 3. Bednář Jaroslav 82 km/h Náhradníci: 4. Činčara Jaroslav 79 km/h 5. Slabý Petr 76 km/h KL jižní Moravy a Zlínska JM konference 1. Blansko : Šumperk : Boskovice : Uničov : Rosice : Vel. Meziříčí : Šternberk : Velká Bíteš : Zlínská konference 1. Uherský Ostroh : Kroměříž : Uherský Brod A : Uherské Hradiště : Uherský Brod B : hhk-, foto: Josef Kašpar Chromý (5), Zahradníček, Hladík, Valík (2), Zmrhal (3), Turza, Svoboda (4). Trenéři: Jakub Rosický, Josef Voda, Radek Navrátil. Jaroslav Zmrhal, FC VM, foto: Radek Navrátil Házenkářky nestačily na hráčky z Ivančic 2. liga žen Morava A 4. kolo TJ Sokol VM HK Ivančice 24:25 (12:16) Ve čtvrtém kole jarní části soutěže jsme na domácí palubovce nestačily na soupeřky z Ivančic. Malá chuť po vítězství a velké množství technických chyb a neproměněných šancí zapříčinily naši první jarní porážku. Vstup do utkání byl hodně vyrovnaný. Obě družstva dobře bránila. V útočné fázi jsme dokázaly být aktivnější, a proto jsme se ujaly vedení 3:1 (5. minuta). To bylo ovšem naposled, co jsme v zápase vedly. V této části jsme si vypracovaly několik dobrých střeleckých příležitostí, ale ty jsme bohužel neproměnily. Na druhé straně se hráčkám z Ivančic dařilo střílet ze všech postů a postupně navyšovat své vedení, které bylo místy i pětibrankové. Na konci poločasu se nám díky změně obranného systému podařilo útoky Ivančických zabrzdit, ale chyby v útoku nám nedovolily dostat se na menší brankový rozdíl ve skóre, než bylo poločasových 12:16. Druhý poločas se spíše bránilo než útočilo. Fyzicky i technicky dobře disponované spojky hostů nám dělaly velké problémy. V útoku zbrklé zakončení bez přípravy nás stále drželo daleko od možné remízy. Až v posledních deseti minutách jsme dokázaly agresivnější obranou a zlepšeným pohybem v útoku vyrovnat. To ovšem byla již 30. minuta a soupeřky měly míč. Zkušeně tak dohrály akci na sedmibrankový hod, a ten proměnily. Na to jsme již nedokázaly odpovědět, a tak jsme zaznamenaly první letošní porážku. Hráčky Ivančic byly v tomto zápase nad naše síly. Techničtější hra a lepší obrana jasně hovořily v jejich prospěch. Nám nezbývá, než se z tohoto zápasu poučit a posbírat síly na příští týden, kdy nás na domácím hřišti čekají hráčky z Olomouce. 7m hody 3/3:3/2; vyloučení: 0:2, počet diváků 47. Sled branek: 3:1, 3:5, 5:10, 7:13, 9:14, 12:16, 15:18, 18:22, 20:23, 24:25. Sestava a branky: Babáčková Marcela, Syptáková Veronika Zbožínková Lucie (5/2), Závišková Iva (5), Chromá Jarmila (4), Svobodová Diana (3), Klusáčková Jana (3), Koudelová Eliška (2), Stará Veronika (1), Horečková Eliška (1), Pacalová Lenka, Hladíková, trenér Šidlová Jana, zodpovědný vedoucí ing. Stanislav Tvarůžek. -jškdy a kam Na házenou do haly za Světlou v sobotu Liga Vysočiny st. žáci, ve liga ženy Olomouc, v liga ml. dorostenci Prostějov, v liga muži Prostějov Na hokej na z. stadion ve čtvrtek v ml. žáci Třebíč. V pátek v muži HHK Boskovice. V neděli v dorost Brno. So Ne Út Čt veřejné bruslení So Ne Út Bruslící 20 Kč, doprovod 10 Kč Fajtův kopec opět hostil lyžařské a snowboardové přebory škol Minulý týden na Fajtově kopci proběhly tradiční lyžařské přebory Vysočiny a Jihomoravského kraje. Účast na nich byla obrovská. Z Kraje Vysočina přijelo více než 800 závodníků z 50 škol a z Jihomoravského kraje závodilo 340 závodníků ze 60 škol, uvedl Jiří Novotný, předseda Ski klubu Velké Meziříčí a dodal, přebory jsou dle našich informací největší lyžařskou akcí v kraji a s více než jedenácti sty účastníků za tři dny jistě patří i mezi největší sportovní akce v kraji. Celkový počet přihlášených přitom každý rok narůstá. Velice nás potěšilo, že lyžaři našeho klubu byli vidět, a to nejenom v reprezentacích místních škol, ale lyžuje za nás i spousta dětí z jiných měst, takže byli oporou dalších škol. Dny 2. a 5. března patřily 7. ročníku lyžařského a snowboardového přeboru škol Kraje Vysočina. Probíhaly dvoukolově. V kategorii ZŠ nižšího stupně s převahou bodů zvítězila ZŠ Oslavická Velké Meziříčí. Na 2. místě ZŠ TGM Třebíč a 3. ZŠ Školní Velké Meziříčí (na snímku vpravo). V kategorii vyššího stupně 1. Gymnázium Nové Město na Moravě, 2. ZŠ TGM Třebíč, 3. ZŠ Trhová Kamenice. Z Velkého Meziříčí pak na 4. místě Gymnázium Velké Meziříčí a na 5. místě ZŠ Oslavická Velké Meziříčí. V kategorii střední školy po napínavém souboji zvítězilo Gymnázium Velké Meziříčí, 2. místo patří Gymnáziu a OA Pelhřimov a 3. SPŠ a SOU Pelhřimov. Z Velkého Meziříčí na 6. místě skončila Hotelová škola Světlá a SOŠŘ Velké Meziříčí (na levém snímku). Ocenění dostali i vyučující. Předávali je v úterý radní Kraje Vysočina ing. Jana Fialová, starosta města ing. Radovan Necid a předseda krajské rady SLČR Vratislav Čamek, ve čtvrtek radní města Vincenc Záviška. Výsledky a další foto na Text a foto: Petr Zezula Noviny Města Velké Meziříčí, založeny v roce Vycházejí pro oblast Velkomeziříčska, Velkobítešska, Měřínska, Křižanovska a Tasovska každý týden ve středu. Vydavatel Jupiter club, s. r. o., 100% vlastník Město Velké Meziříčí, IČO: CZ Evidenční číslo MK ČR E Vedoucí šéfredaktorka Bc. Martina Strnadová, šéfredaktorka Ing. Ivana Horká, zástupkyně vedoucí šéfredaktorky. Adresa a sídlo redakce: Jupiter club, s. r. o., Náměstí 17, Velké Meziříčí, redakční tel , mobil: , Pracovní doba: úterý pátek (Pondělí není úřední den.) Tisk Samab Brno. Drobná barevná odchylka tisku není na závadu. Sazba redakce týdeníku Velkomeziříčsko. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. Redakce si u došlých příspěvků, u nichž nezodpovídá za správnost uvedených údajů, vyhrazuje právo úpravy. Otištěné názory čtenářů nemusejí být shodné se stanoviskem redakce. Články označené PI jsou placená inzerce. Novinová uzávěrka je v pátek ve 12.00, sportovní strany v pondělí ve Obsah novin je chráněn autorským právem, které vykonává vydavatel. Jakékoliv užití článků a fotografií z tištěné či elektronické podoby týdeníku Velkomeziříčsko včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu vydavatele JUPITER CLUB, s. r. o., Velké Meziříčí ZAKÁZÁNO.

https://www.dauc.cz/dokument/?modul=pr&cislo=47807

§ 1 - nadpis vypuštěn § 2 - Povinnost poskytovat informace § 4 - Poskytování informací § 4a - Poskytování informací na žádost § 4b - Poskytování informací zveřejněním § 4c - Národní katalog otevřených dat § 5 - Zveřejňování informací § 6 - Odkaz na zveřejněnou informaci § 7 - Ochrana utajovaných informací § 8a - (1) Informace týkající se ... § 8b - Příjemci veřejných prostředků § 9 - Ochrana obchodního tajemství § 10 - Ochrana důvěrnosti majetkových ... § 11 - Další omezení práva na informace § 12 - Podmínky omezení § 13 - Žádost o poskytnutí informace § 14 - Postup při podávání a vyřizování ... § 14a - Některá ustanovení o licenční ... § 15 - Rozhodnutí o odmítnutí žádosti § 16 - Odvolání § 16a - Stížnost na postup při ... § 16b - Přezkumné řízení a ochrana ... § 17 - Hrazení nákladů § 18 - Výroční zpráva § 19 - Umožnění přístupu k informacím ... § 20 - -------------------- Pozn. ASPI: ... § 21 - (1) Vláda vydá nařízení, kterým ... Rok účinnosti obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) v praxi územní samosprávy Otázky a odpovědi: Lhůta pro standardní rozhodnutí o stížnosti Otázky a odpovědi: Mimořádné odměny zastupitelům obce Posečkání daně v judikatuře správních soudů Šikanózní podání podle zákona o svobodném přístupu k informacím Registr smluv - zkušenosti z praxe Uplatnění plné moci udělené poradci ve světle novelizovaného pokynu GFŘ Zveřejňování informace o výši platů podle rozhodnutí Ústavního soudu Dotazy a odpovědi: Problematika živnostenského podnikání a reklamní činnosti Několik málo zamyšlení k zajišťovacím příkazům správce daně Vydáno: 11. 5. 1999 Schválený 11. 5. 1999 Účinný od 1. 1. 2000 do 31. 12. 9999 OCHRANA UTAJOVANÝCH SKUTEČNOSTÍ. STÁTNÍ, HOSPODÁŘSKÉ a SLUŽEBNÍ TAJEMSTVÍ.; Obchodní tajemství.; Povinnost zachovávat mlčenlivost.; Svoboda projevu a právo na informace.; Zásady správního řízení.; Ochrana osobnosti.; 106/1999 Sb. ZÁKON ze dne 11. května 1999 o svobodném přístupu k informacím Změna: 101/2000 Sb. Změna: 159/2000 Sb. Změna: 39/2001 Sb. Změna: 413/2005 Sb. Změna: 61/2006 Sb. Změna: 110/2007 Sb. Změna: 32/2008 Sb. Změna: 254/2008 Sb. Změna: 274/2008 Sb. Změna: 123/2010 Sb. Změna: 227/2009 Sb. Změna: 375/2011 Sb. Změna: 167/2012 Sb. Změna: 181/2014 Sb. Změna: 222/2015 Sb. Změna: 301/2016 Sb. Změna: 298/2016 Sb., 368/2016 Sb. Změna: 205/2017 Sb. Změna: 111/2019 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ § 1 nadpis vypuštěn Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím. § 2 Povinnost poskytovat informace (1) Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. (2) Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti. (3) Zákon se nevztahuje na poskytování informací o údajích vedených v centrální evidenci účtů a v navazujících evidencích, informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví1a), a dalších informací, pokud zvláštní zákon1b) upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací. (4) Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. § 3 Základní pojmy (1) Žadatelem pro účel tohoto zákona je každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci. (2) Možností dálkového přístupu pro účel tohoto zákona je přístup k informaci neomezeného okruhu žadatelů pomocí sítě nebo služby elektronických komunikací2). (3) Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. (4) Informací podle tohoto zákona není počítačový program. (5) Zveřejněnou informací pro účel tohoto zákona je taková informace, která může být vždy znovu vyhledána a získána, zejména vydaná tiskem nebo na jiném nosiči dat umožňujícím zápis a uchování informace, vystavená na úřední desce, s možností dálkového přístupu nebo umístěná v knihovně poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a). (6) Doprovodnou informací pro účel tohoto zákona je taková informace, která úzce souvisí s požadovanou informací (například informace o její existenci, původu, počtu, důvodu odepření, době, po kterou důvod odepření trvá a kdy bude znovu přezkoumán, a dalších důležitých rysech). (7) Strojově čitelným formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru s takovou strukturou, která umožňuje programovému vybavení snadno nalézt, rozpoznat a získat z tohoto datového souboru konkrétní informace, včetně jednotlivých údajů a jejich vnitřní struktury. (8) Otevřeným formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru, který není závislý na konkrétním technickém a programovém vybavení a je zpřístupněn veřejnosti bez jakéhokoli omezení, které by znemožňovalo využití informací obsažených v datovém souboru. (9) Otevřenou formální normou se pro účely tohoto zákona rozumí pravidlo, které bylo vydáno písemně a obsahuje specifikace požadavků na zajištění schopnosti různých programových vybavení vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat. (10) Metadata jsou pro účely tohoto zákona data popisující souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací a jejich správu v průběhu času. (11) Otevřenými daty se pro účely tohoto zákona rozumí informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených dat. § 4 Poskytování informací (1) Povinné subjekty poskytují informace na základě žádosti nebo zveřejněním. (2) V případě, že je žadatelem povinný subjekt, je mu poskytována informace za stejných podmínek jako jiným žadatelům. § 4a Poskytování informací na žádost (1) Je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se ve formátech a jazycích podle obsahu žádosti o poskytnutí informace, včetně k ní se vztahujících metadat, pokud tento zákon nestanoví jinak. Povinný subjekt není povinen měnit formát nebo jazyk informace ani vytvářet k informaci metadata, pokud by taková změna nebo vytvoření metadat byly pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží; v tomto případě vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci ve formátu nebo jazyce, ve kterých byla vytvořena. Pokud je požadovaná informace součástí většího celku a její vynětí by bylo pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží, poskytne povinný subjekt takový celek v souladu s tímto zákonem. Pokud je to možné s přihlédnutím k povaze podané žádosti a způsobu záznamu požadované informace, poskytne povinný subjekt informaci v elektronické podobě. (2) Je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se způsobem podle obsahu žádosti, zejména a) sdělením informace v elektronické nebo listinné podobě, b) poskytnutím kopie dokumentu obsahujícího požadovanou informaci, c) poskytnutím datového souboru obsahujícího požadovanou informaci, d) nahlédnutím do dokumentu obsahujícího požadovanou informaci, e) sdílením dat prostřednictvím rozhraní informačního systému, nebo f) umožněním dálkového přístupu k informaci, která se v průběhu času mění, obnovuje, doplňuje nebo opakovaně vytváří, nebo jejím pravidelným předáváním jiným způsobem. (3) Pokud způsob poskytnutí informace podle odstavce 2 není možný nebo by pro povinný subjekt představoval nepřiměřenou zátěž, vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci jiným způsobem umožňujícím její účinné využití žadatelem. § 4b Poskytování informací zveřejněním (1) Informace poskytovaná zveřejněním se poskytuje ve všech formátech a jazycích, ve kterých byla vytvořena; při zveřejnění takové informace v elektronické podobě musí být jeden z těchto formátů otevřený a, je-li to možné, též strojově čitelný. Je-li to možné a vhodné, zveřejní povinný subjekt spolu s informací též metadata, která se k ní vztahují. Formát i metadata by měly co nejvíce splňovat otevřené formální normy. (2) Povinné subjekty zveřejňují informace obsažené v jimi vedených nebo spravovaných registrech, evidencích, seznamech nebo rejstřících, které jsou na základě zákona každému přístupné a které lze využít při podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, ke studijním nebo vědeckým účelům anebo při veřejné kontrole povinných subjektů, jako otevřená data. Povinné subjekty zaevidují tyto informace v národním katalogu otevřených dat. Seznam informací podle věty první stanoví prováděcí právní předpis. Má se za to, že před dalším zpracováním otevřených dat nemají přednost oprávněné zájmy nebo práva a svobody subjektu údajů vyžadující ochranu osobních údajů. § 4c Národní katalog otevřených dat (1) Národní katalog otevřených dat je informační systém veřejné správy přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup sloužící k evidování informací zveřejňovaných jako otevřená data. (2) Správcem národního katalogu otevřených dat je Ministerstvo vnitra. § 5 Zveřejňování informací (1) Každý povinný subjekt musí pro informování veřejnosti ve svém sídle a svých úřadovnách zveřejnit na místě, které je všeobecně přístupné, jakož i umožnit pořízení jejich kopie, tyto informace: a) důvod a způsob založení povinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost, b) popis své organizační struktury, místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí o právech a povinnostech osob, c) místo, lhůtu a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutím povinného subjektu o právech a povinnostech osob, a to včetně výslovného uvedení požadavků, které jsou v této souvislosti kladeny na žadatele, jakož i popis postupů a pravidel, která je třeba dodržovat při těchto činnostech, a označení příslušného formuláře a způsob a místo, kde lze takový formulář získat, d) postup, který musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování všech žádostí, návrhů i jiných dožádání občanů, a to včetně příslušných lhůt, které je třeba dodržovat, e) přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektu, a to včetně informace, kde a kdy jsou tyto předpisy poskytnuty k nahlédnutí, f) sazebník úhrad za poskytování informací, g) výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací (§ 18), h) výhradní licence poskytnuté podle § 14a odst. 4, i) usnesení nadřízeného orgánu o výši úhrad vydaná podle § 16a odst. 7, j) elektronickou adresu podatelny. (2) Povinné subjekty jsou ve svém sídle povinny v úředních hodinách zpřístupnit a) právní předpisy vydávané v rámci jejich působnosti, b) seznamy hlavních dokumentů, zejména koncepční, strategické a programové povahy, které mohou být poskytnuty podle tohoto zákona včetně případných návrhů licenčních smluv2b) podle § 14a, (3) Do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost povinný subjekt tyto informace zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. O informacích poskytnutých způsobem podle § 4a odst. 2 písm. e) a f), informacích poskytnutých v jiné než elektronické podobě, nebo mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých informacích postačí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah. (4) Povinné subjekty jsou povinny zveřejňovat informace uvedené v odstavci 1 a 2 též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tato povinnost se nevztahuje na povinné subjekty, které jsou pouze fyzickými osobami. V případě informací uvedených v odstavci 2 písm. a) postačuje ke splnění této povinnosti uvedení odkazu na místo, kde jsou tyto informace již zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup. Strukturu zveřejňovaných informací stanoví prováděcí právní předpis. (5) Povinné subjekty, které vedou a spravují registry, evidence, seznamy nebo rejstříky obsahující informace, které jsou na základě zvláštního zákona každému přístupné, jsou tyto informace povinny zveřejňovat v přehledné formě způsobem umožňujícím i dálkový přístup. Na tyto subjekty se pro tento účel nevztahuje povinnost zamezit sdružování informací podle zvláštního právního předpisu.3a) (6) Povinnost zveřejnit informace podle odstavců 4 a 5 splní povinný subjekt tím, že je způsobem umožňujícím dálkový přístup bez zbytečného odkladu zpřístupní správci portálu veřejné správy nebo mu je předá. Formu a datový formát zpřístupňovaných a předávaných informací stanoví prováděcí právní předpis. (7) Povinný subjekt může informace podle odstavce 1 zveřejnit i dalšími způsoby a s výjimkami uvedenými v tomto zákoně může zveřejnit i další informace. § 6 Odkaz na zveřejněnou informaci (1) Pokud žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází. (2) Pokud žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, povinný subjekt mu ji poskytne; to neplatí, pokud byla žádost o poskytnutí informace podána elektronicky a pokud je požadovaná informace zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup a žadateli byl sdělen odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází. § 7 Ochrana utajovaných informací Je-li požadovaná informace v souladu s právními předpisy4) označena za utajovanou informaci, k níž žadatel nemá oprávněný přístup, povinný subjekt ji neposkytne. Povinný subjekt neposkytne rovněž osobní údaje o osobě, která je držitelem osvědčení fyzické osoby pro přístup k utajovaným informacím pro stupeň utajení Přísně tajné a Tajné, pokud by to mohlo ohrozit ochranu utajovaných informací. § 8 zrušen § 8a (1) Informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu4a). (2) Povinný subjekt poskytne osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo o jeho funkčním nebo pracovním zařazení. § 8b Příjemci veřejných prostředků (1) Povinný subjekt poskytne základní osobní údaje4b) o osobě, které poskytl veřejné prostředky. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na poskytování veřejných prostředků podle zákonů v oblasti sociální, poskytování zdravotních služeb, hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, státní podpory stavebního spoření a státní pomoci při obnově území4c). (3) Základní osobní údaje podle odstavce 1 se poskytnou pouze v tomto rozsahu: jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků. § 9 Ochrana obchodního tajemství (1) Pokud je požadovaná informace obchodním tajemstvím6), povinný subjekt ji neposkytne. (2) Při poskytování informace, která se týká používání veřejných prostředků, se nepovažuje poskytnutí informace o rozsahu a příjemci těchto prostředků za porušení obchodního tajemství. § 10 Ochrana důvěrnosti majetkových poměrů Informace o majetkových poměrech osoby, která není povinným subjektem, získané na základě zákonů o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění anebo sociálním zabezpečení8) povinný subjekt podle tohoto zákona neposkytne. § 11 Další omezení práva na informace (1) Povinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud: a) se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu, b) jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, pokud zákon nestanoví jinak; to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím, c) jde o informaci poskytnutou Organizací Severoatlantické smlouvy nebo Evropskou unií, která je v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích osob chráněna uvedenými původci označením „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“ a v České republice je toto označení respektováno z důvodů plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unii, pokud původce nedal k poskytnutí souhlas8a), d) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje účinnost bezpečnostního opatření stanoveného na základě zvláštního předpisu pro účel ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, nebo e) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí20). (2) Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud: a) jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí, b) ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona9) a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období, c) by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským (dále jen „právo autorské“)2b), nebo d) jde o informaci, která se týká stability finančního systému18). (3) Informace, které získal povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu11), podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím, se neposkytují. Povinný subjekt poskytne pouze ty informace, které při plnění těchto úkolů vznikly jeho činností. (4) Povinné subjekty dále neposkytnou informace o a) probíhajícím trestním řízení, nebo týkající se trestního řízení, pokud by její poskytnutí ohrozilo či zmařilo účel trestního řízení, zejména zajištění práva na spravedlivý proces, b) rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků, c) plnění úkolů zpravodajských služeb,12) nebo o činnosti zpravodajských služeb, pokud by poskytnutí této informace ohrozilo plnění jejich úkolů či ochranu utajovaných informací, d) přípravě, průběhu a projednávání výsledků kontrol v orgánech Nejvyššího kontrolního úřadu, e) činnosti Finančního analytického úřadu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, f) činnosti České národní banky v souvislosti s vedením centrální evidence účtů. (5) Povinný subjekt neposkytne informaci, která je předmětem ochrany práva autorského2b), je-li v držení a) provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání, kteří toto vysílání provozují na základě zvláštních právních předpisů13a), b) škol a školských zařízení, které jsou součástí vzdělávací soustavy podle školského zákona13b) a podle zákona o vysokých školách13c), c) Akademie věd České republiky a dalších veřejných institucí, které jsou příjemci nebo spolupříjemci podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje13d), nebo d) kulturních institucí hospodařících s veřejnými prostředky, jako jsou divadla, orchestry a další umělecké soubory, s výjimkou knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a) a muzeí a galerií poskytujících standardizované veřejné služby19). (6) Povinný subjekt neposkytne informaci o činnosti orgánů činných v trestním řízení nebo bezpečnostních sborů, která se týká předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání trestné činnosti nebo ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, pokud by její poskytnutí ohrozilo práva třetích osob anebo schopnost orgánů veřejné moci předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činy nebo zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost České republiky. § 12 Podmínky omezení Všechna omezení práva na informace provede povinný subjekt tak, že poskytne požadované informace včetně doprovodných informací po vyloučení těch informací, u nichž to stanoví zákon. Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření. V odůvodněných případech povinný subjekt ověří, zda důvod odepření trvá. § 13 Žádost o poskytnutí informace (1) Žádost o poskytnutí informace se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. (2) Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje-li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost písemně. (3) Ustanovení § 14 až 16a a § 18 platí pouze pro žádosti podané písemně. § 14 Postup při podávání a vyřizování písemných žádostí o poskytnutí informace (1) Žádost je podána dnem, kdy ji obdržel povinný subjekt. (2) Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa. (3) Je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické adresy podatelny povinného subjektu, pokud ji povinný subjekt zřídil. Pokud elektronické adresy podatelny nejsou zveřejněny, postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu povinného subjektu. (4) Neobsahuje-li žádost náležitosti podle odstavce 2 věty první a adresu pro doručování, případně není-li elektronická žádost podána podle odstavce 3, není žádostí ve smyslu tohoto zákona. (5) Povinný subjekt posoudí žádost a: a) brání-li nedostatek údajů o žadateli podle odstavce 2 postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14a nebo 15, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží, b) v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti, c) v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli, d) nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění; je-li zapotřebí licence podle § 14a, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku. (6) O postupu při poskytování informace se pořídí záznam. (7) Lhůtu pro poskytnutí informace podle odstavce 5 písm. d) může povinný subjekt prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o deset dní. Závažnými důvody jsou: a) vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost, b) vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti, c) konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti. § 14a Některá ustanovení o licenční nebo podlicenční smlouvě při poskytování informací (1) Má-li být informace, která je předmětem ochrany práva autorského2b), poskytnuta na základě licenční nebo podlicenční smlouvy a majetková práva k předmětu ochrany práva autorského vykonává povinný subjekt, který není vyňat z povinnosti poskytovat informaci podle § 11 odst. 5, postupuje se ve věcech neupravených tímto zákonem podle autorského zákona2b). (2) Odměna za oprávnění informaci užít nesmí být vyšší než úhrada podle § 17, nestanoví-li jinak zvláštní právní předpis nebo licenční smlouva mezi povinným subjektem a tím, kdo právo nakládat s předmětem práva autorského na povinný subjekt převedl. (3) Podmínky poskytnutí informace v licenční nebo podlicenční smlouvě (dále jen "licenční smlouva") musí umožňovat další užití informace žadatelem v souladu se žádostí, pokud tento zákon nestanoví jinak. Licence nebo podlicence (dále jen "licence") se poskytuje jako nevýhradní, s výjimkou případů podle odstavce 4. (4) Povinný subjekt může poskytnout výhradní licenci pouze tehdy, je-li výhradní licence pro další šíření poskytované informace nezbytná a je-li to ve veřejném zájmu. Poskytne-li povinný subjekt výhradní licenci podle věty první, přezkoumá alespoň každé 3 roky trvání důvodů, na základě kterých byla výhradní licence poskytnuta; to neplatí v případě poskytnutí výhradní licence k digitalizaci kulturního zdroje, kdy povinný subjekt přezkoumá trvání důvodů, na základě kterých byla výhradní licence poskytnuta, v jedenáctém roce trvání, případně každých následujících 7 let. V případě poskytnutí výhradní licence k digitalizaci kulturního zdroje musí být povinnému subjektu bezplatně poskytnuta kopie digitální reprodukce kulturního zdroje, kterou bude možné po skončení trvání výhradní licence poskytnout podle tohoto zákona. (5) Povinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vzor licenční smlouvy, která může být žadatelem přizpůsobena konkrétní žádosti a použita jako návrh na uzavření licenční smlouvy. (6) Na ustanovení licenčních smluv uzavřených při poskytování informací podle tohoto zákona se nevztahuje ochrana obchodního tajemství. § 15 Rozhodnutí o odmítnutí žádosti (1) Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti (dále jen "rozhodnutí o odmítnutí žádosti"), s výjimkou případů, kdy se žádost odloží. (2) Pokud nebylo žádosti vyhověno z důvodů ochrany obchodního tajemství podle § 9 nebo ochrany práv třetích osob k předmětu práva autorského podle § 11 odst. 2 písm. c), musí být v odůvodnění rozhodnutí uvedeno, kdo vykonává právo k tomuto obchodnímu tajemství nebo kdo vykonává majetková práva k tomuto předmětu ochrany práva autorského, je-li tato osoba povinnému subjektu známa. Pro knihovny poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a) a muzea a galerie poskytující standardizované veřejné služby19) se věta první nepoužije. § 16 Odvolání (1) Proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti lze podat odvolání. (2) Povinný subjekt předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání. (3) Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektem. Lhůta pro rozhodnutí o rozkladu je 15 pracovních dnů ode dne doručení rozkladu povinnému subjektu. Lhůtu nelze prodloužit. (4) Neshledá-li nadřízený orgán důvody pro odmítnutí žádosti, zruší rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti nebo jeho část a řízení v tomto rozsahu zastaví. Současně rozhodnutím přikáže povinnému subjektu požadovanou informaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o odvolání povinnému subjektu. Proti rozhodnutí nadřízeného orgánu podle věty první se nelze odvolat. Poskytnutí informace povinným subjektem lze exekučně vykonat. (5) Při soudním přezkumu rozhodnutí o odvolání na základě žaloby podle zvláštního právního předpisu soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti. Nejsou-li žádné důvody pro odmítnutí žádosti, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti a povinnému subjektu nařídí požadované informace poskytnout. § 16a Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (1) Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (dále jen "stížnost") může podat žadatel, a) který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6, b) kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti, c) kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo d) který nesouhlasí s výší úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14a odst. 2, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací. (2) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní povinný subjekt písemný záznam. (3) Stížnost se podává u povinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne a) doručení sdělení podle § 6, § 14 odst. 5 písm. c) nebo § 17 odst. 3, b) uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7. (4) O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán. (5) Povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. (6) Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že a) postup povinného subjektu potvrdí, b) povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, žádost vyřídil, případně předložil žadateli konečnou licenční nabídku, a neshledá-li důvody pro odmítnutí žádosti v případě, kdy dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4, nebo c) usnesením věc převezme a informaci poskytne sám nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti; tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti. (7) Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. d) přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že a) výši úhrady nebo odměny potvrdí, b) výši úhrady nebo odměny sníží; v případě, kdy dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4 věty druhé s tím, že povinnému subjektu přikáže požadovanou informaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne zaplacení úhrady či odměny. (8) Nadřízený orgán o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena. (9) Rozhodnutí podle odstavců 6 a 7 se oznamuje žadateli a povinnému subjektu. Proti rozhodnutí vydanému podle odstavců 6 a 7 se nelze odvolat. Jde-li však o rozhodnutí podle odstavce 6 písm. c), nelze se odvolat pouze v případě, kdy rozhodl nadřízený orgán určený podle § 178 odst. 2 věty poslední správního řádu nebo podle § 20 odst. 5 tohoto zákona. (10) Je-li poskytnuta informace podle odstavce 6 písm. c), žadatel může ve smyslu odstavce 1 písm. a) nebo c) postupovat obdobně. § 16b Přezkumné řízení a ochrana proti nečinnosti (1) Rozhodnutí nadřízeného orgánu lze přezkoumat v přezkumném řízení, pro jehož vedení podle zvláštního právního předpisu je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů. (2) Dospěje-li správní orgán při přezkumu k závěru, že informace byly odepřeny nezákonně, a dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4. (3) K opatřením proti nečinnosti nadřízeného orgánu podle zvláštního právního předpisu je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů. § 17 Hrazení nákladů (1) Povinné subjekty jsou v souvislosti s poskytováním informací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Povinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. (2) Pokud byla v licenční smlouvě sjednána odměna, nelze požadovat úhradu nákladů. (3) V případě, že bude povinný subjekt za poskytnutí informace požadovat úhradu, písemně oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena. Součástí oznámení musí být poučení o možnosti podat proti požadavku úhrady nákladů za poskytnutí informace stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d), ze kterého je patrné, v jaké lhůtě lze stížnost podat, od kterého dne se tato lhůta počítá, který nadřízený orgán o ní rozhoduje a u kterého povinného subjektu se podává. (4) Nesplní-li povinný subjekt vůči žadateli oznamovací povinnost podle odstavce 3, ztrácí nárok na úhradu nákladů. (5) Poskytnutí informace podle odstavce 3 je podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, povinný subjekt žádost odloží. Po dobu vyřizování stížnosti proti výši požadované úhrady lhůta podle věty druhé neběží. (6) Úhrada je příjmem povinného subjektu. § 18 Výroční zpráva (1) Každý povinný subjekt musí vždy do 1. března zveřejnit výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací podle tohoto zákona obsahující následující údaje: a) počet podaných žádostí o informace a počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti, b) počet podaných odvolání proti rozhodnutí, c) opis podstatných částí každého rozsudku soudu ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace a přehled všech výdajů, které povinný subjekt vynaložil v souvislosti se soudními řízeními o právech a povinnostech podle tohoto zákona, a to včetně nákladů na své vlastní zaměstnance a nákladů na právní zastoupení, d) výčet poskytnutých výhradních licencí, včetně odůvodnění nezbytnosti poskytnutí výhradní licence, e) počet stížností podaných podle § 16a, důvody jejich podání a stručný popis způsobu jejich vyřízení, f) další informace vztahující se k uplatňování tohoto zákona. (2) Pokud má povinný subjekt zvláštním zákonem uloženou povinnost předkládat veřejnou výroční zprávu obsahující informace o jeho činnosti, začleňuje údaje podle odstavce 1 do této výroční zprávy jako její samostatnou část s názvem "Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím". § 19 Umožnění přístupu k informacím nebo poskytnutí informací za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem není porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost uložené zvláštními zákony.15) ČÁST DRUHÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 20 (1) Povinnost uvedená v § 5 odst. 2 nastává dnem 1. ledna 2001. Pro obce, které nejsou městy,16) povinnost podle § 5 odst. 2 nastává dnem 1. ledna 2002. (2) Povinnost uvedená v § 5 odst. 3 nastává dnem 1. ledna 2002. (3) Lhůta pro poskytnutí informace [§ 14 odst. 3 písm. c)] a prodloužení této lhůty (§ 14 odst. 5) se v prvních 12 měsících od účinnosti zákona prodlužují na dvojnásobek, a dalších 12 měsíců se prodlužují o polovinu. (4) Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se při postupu podle tohoto zákona a) pro rozhodnutí o odmítnutí žádosti, b) pro odvolací řízení, c) pro vykonatelnost příkazu poskytnout informace, a d) v řízení o stížnosti pro počítání lhůt, doručování a náklady řízení (5) Nelze-li podle § 178 správního řádu nadřízený orgán určit, rozhoduje v odvolacím řízení a v řízení o stížnosti Úřad pro ochranu osobních údajů. (6) Informace, které se týkají přenesené působnosti územního samosprávného celku, poskytují orgány územního samosprávného celku v přenesené působnosti. § 21 (1) Vláda vydá nařízení, kterým upraví součinnost orgánů státní správy s obcemi při zajišťování povinností obcí podle § 5 tohoto zákona. (2) Vláda stanoví nařízením zásady stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací. (3) Vláda stanoví nařízením seznam informací podle § 4b odst. 2 zveřejňovaných jako otevřená data. (4) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou a) strukturu informací zveřejňovaných o povinném subjektu podle § 5 odst. 1 a 2 způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) osnovu popisu postupů podle § 5 odst. 1 písm. d), c) formu a datový formát údajů pro zpřístupnění nebo předání informací podle § 5 odst. 6. § 22 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Vybraná ustanovení novel Čl.II zákona č. 61/2006 Sb. Přechodná ustanovení 1. Pro vyřízení žádostí, které povinný subjekt obdržel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy. 2. Licenční nebo podlicenční smlouvy, jimiž byla poskytnuta výhradní licence týkající se poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a které byly uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají účinnosti uplynutím sjednané doby, nejdéle však 31. prosince 2008. Čl. II zákona č. 222/2015 Sb. Přechodná ustanovení 1. Žádost o poskytnutí informace podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vyřizuje podle zákona č. 106/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Povinnost zveřejňovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na informace, k jejichž zveřejnění došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Licenční nebo podlicenční smlouva, na základě níž byla poskytnuta výhradní licence týkající se poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a která je platná k 17. červenci 2013, pozbývá účinnosti uplynutím sjednané doby, nejpozději však 18. července 2043. Věta první se nepoužije, jde-li o licenční nebo podlicenční smlouvu týkající se digitalizace kulturních zdrojů. Čl.XIX zákona č. 298/2016 Sb. Přechodné ustanovení Povinný subjekt zveřejní informace podle § 4b odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jako otevřená data a zaeviduje tyto informace v národním katalogu otevřených dat do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. XVI zákona č. 111/2019 Sb. Přechodné ustanovení Do 1. ledna 2020 se postupuje podle § 16, 16a, 16b a § 20 tohoto zákona ve znění dosavadních předpisů. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru. 1a) Například zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění zákona č. 501/2004 Sb. 1b) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) § 2 písm. h) a n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). 2a) Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění zákona č. 1/2005 Sb.. 2b) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb. 3a) § 5 odst. 1 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 4) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 4a) Například § 11 až 16 občanského zákoníku, § 5 a 10 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 4b) § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb. 4c) Například zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 12/2001 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů (zákon o státní pomoci při obnově území). 6) § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 8) Například § 24 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, § 23 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, § 14 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, § 24a zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 8a) § 64a zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 32/2008 Sb. 9) Například zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 11) Například zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 12) § 5 a 8 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění zákona č. 118/1995 Sb. 13) Například § 8a zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění zákona č. 292/1993 Sb., § 45 zákona č. 166/1993 Sb. 13a) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů. 13b) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 13c) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 13d) § 2 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). 13e) Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů. 15) Například zákon č. 15/1998 Sb., zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. 18) § 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 19) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě.

http://outsidermedia.cz/Pecunia-non-olet/

Pecunia non olet | Outsider Media Lex • 31. prosince 2009 • přečtení Dne 31.12.2009 zavěsil Petr Havel na stránkách Aktuálně.cz svůj blog nazvaný „Neskutečná drzost: Daňové odpisy z cizího majetku“, v němž pozvedá hlas nad záměrem levicové části sněmovny a lidovců umožnit družstvům jako povinným osobám daňově odepisovat i nevypořádaný majetek. Nevím, ani mi o to teď nejde, je-li to správné, anebo ne, ale tento článek mi vlastně umožnil seznámit čtenáře s jedním z rozhodnutí Ústavního soudu, které mě dodnes pobuřuje. Jde o nález, kterým Ústavní soud „posvětil“ v rámci Topolánkova „batohu“ i tzv. „superhrubou mzdu“. Reagoval jsem tímto příspěvkem: „Autor: No, hezky jste to zkomolil, hezky. Tak nějak po stranicku. Ale já Vám teď položím otázku z jiného soudku: Že jste neřval, když Topolánek prosadil svůj „batoh“ a spolu s ním i tzv. „superhrubou mzdu“, která se u fyzických osob zdaňuje 15 % sazbou daně z příjmů ze závislé činnosti (prakticky všech zaměstnanců). Jistě víte, co všechno se započítává do „superhrubé mzdy“ pro účely zdanění. Aby bylo jasno, tedy tzv. „hrubá mzda“, kterou má zaměstnanec na výplatní pásce, a k tomu pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dohromady to dělalo před snížením sociálního a zdravotního pojištěni 35 % hrubé mzdy zaměstnance), které platí zaměstnavatel, pokud jde o pojistné na sociální zabezpečení ZA SEBE *1), a pokud jde o všeobecné zdravotní pojištění, ze dvou třetin i za své zaměstnance *2) (kromě toho odváděl i jednu třetinu, kterou z hrubé mzdy zaměstnance „strhával“). Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném za sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění, v ustanovení § 2 říká – cituji: „Pojistné je příjmem státního rozpočtu.“ Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění je zase příjmem zdravotních pojišťoven, ač to zákon č. 592/1992 Sb. takto explicitně nevyjadřuje, když říká, že se ODVÁDÍ NA ÚČET zdravotní pojišťovny, ale zajisté to nezpochybníte. A teď ve smyslu Vašeho článku vysvětlete PT čtenářům, jak se slučuje se základními právy, že z příjmu státního rozpočtu a z příjmu zdravotní pojišťovny platí někdo jiný, než příjemce tohoto příjmu, v tomto případě zaměstnanec, daň jakoby z vlastního příjmu!!! Je to „nähmlich“ to samé, jako kdybyste vlastnil barák, a vedle Vás byl druhý, obecní, a Vy byste platil obci daň z nemovitosti z toho svého baráku, a ještě z nějaké 35 procentní části toho sousedního, jejich vlastního obecního domu. „A teď mudruj!“ Což nevadilo ani nectihodnému Ústavnímu soudu, aby vůbec nejenže nepochopil podstatu ústavní stížnosti skupiny poslanců v této věci, když ve svém nálezu sp. Zn. Pl.ÚS 24/07 (zveřejněno jako č. 88/2008 Sb.) se s touto otázkou vypořádává jen stran zdanění té části sociálního a zdravotního pojištění, kterou za sebe platí zaměstnanec jako součást tzv. hrubé mzdy *3, ale aby podepřel tezi, že pokud není daň „konfiskační“, lze ji předepsat z jakéhokoliv základu, připojil ještě argumentaci pro současnou společnost nad slunce jasnější – cituji: „Zbývá toliko poznámka na okraj, aneb v řeči soudní obiter dictum. Zdanění daně, poplatku, příp. jiné obdobné zákonem stanovené povinné dávky je určitě myšlenka v současné době „originální“. Připomíná ale jednu v historii slavnou daň římského císaře Vespasiána, jenž v reakci na výtku svého syna Tita, týkající se její nedůstojnosti, pronesl slavnou větu: „Pecunia non olet“. Pro ty, kdož historii příliš nehoví, šlo o daň z veřejných záchodků. Nezdá se Vám, že se nám Ústavní soud hanebně vysmál, jak se říká „do ksichtu“? Mně ano. Tu ale připomínám, že císař Vespasián byl vůči Topolánkovi a jeho parlamentu neuvěřitelný konzervativec. Ano, daň lze předepsat prakticky z čehokoliv konkrétního. I z hajzlíků. Ale teprve novátor Topolánek se svým parlamentem dokázal poddaným předepsat v rámci daně Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB (ze závislé činnosti) i daň ve prospěch eráru nejen ze skutečných příjmů a dokonce i z daně samé, ale i z příjmů toho eráru samotného, pocházejících od jiného poplatníka, než je zaměstnanec, tedy zaměstnavatele. A cti postrádající ústavní soudci, s výjimkou Františka Duchoně, Jana Musila, Pavla Rychetského a Elišky Wagnerové, kteří předložili nesouhlasná stanoviska, tento paskvil posvětili. Dodnes za ně cítím hanbu, která se přenáší na celý právnický stav. Citace příslušných zákonů: *1) viz § 3 odst. 1 písm. a,b zák. č. 589/1992 Sb. – cituji: „Pojistné jsou povinni v rozsahu a za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 platit tito poplatníci: a) zaměstnavatelé, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složky státu, v nichž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti, a služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby 1), b) zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí…..“, *2) viz § 5 odst. 1 zák. č. 592/1992 Sb. – cituji: „Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance…“, *3) – viz argumentace – cituji: „ Jakkoli nelze než přisvědčit navrhovateli, že zákonodárce použil kategorie předmětu a základu daně v zákoně č. 592/1992 Sb., ve znění zákona č. 261/2007 Sb., svévolně a v důsledku toho daný zákon zakotvuje daň, jejímž skutečným předmětem nejsou toliko příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků, nýbrž i odvody na nemocenské pojištění, důchodové pojištění, na státní politiku zaměstnanosti a na veřejné zdravotní pojištění, navzdory této skutečnosti posuzovaná úprava nezakládá neurčitost, jež by vylučovala možnost stanovení jejího obsahu pomocí obvyklých interpretačních postupů (čili stanovení základu a sazeb daně).“ PS Hodně zdraví v novém roce 2010! To ostatní si snad koupíme. Topolánek: Já v parlamentu nedělám nic Na přímý dotaz, co že to pan Topolánek v parlamentu vlastně dělá, odpověděl: "Já nedělám nic". jominar • 31. prosince 2009 Mordechaj Vanunu byl zatčen Izraelská policie zatkla Mordechaje Vanunu, technika, který strávil 18 let ve vězení za odkrytí detailů utajovaného izraelské jaderného programu. Byl obviněn, že se setkal s cizinci, čímž porušil podmínky jeho osvobození z vězení v roce 2004, sdělila policie. Při slyšení u jeruzalémského soudu... BBC • 30. prosince 2009 Dokument: Volební program TOP 09 - 1. část Volební program TOP 09 pro parlamentní volby 2009 Část I. Zdravé hospodaření státu a ekonomická krize Po řadě let výjimečného hospodářského růstu čelíme důsledkům světové hospodářské krize. Žádná politická strana, ani žádná vláda nemohou věrohodně tvrdit, že krizi dokážou vyřešit.... TOP 09 • 29. prosince 2009

http://revolta114.blogspot.com/2011/03/vsichni-jsme-si-rovni-ale-nekdo-si-je.html

Revolta.info: Všichni jsme si rovni, ale někdo si je... Všichni jsme si rovni, ale někdo si je... Včera jsme měli možnost opět sledovat na plno mediální mašinerii v kauze tzv. vítkovských žhářů. Předem bych rád upozornil, že s činem nijak nesouhlasíme ba naopak ho tvrdě odsuzujeme. Od dopoledních hodin jsme měli možnost sledovat online přenosy ze soudní síně, které byly doplňovány prohlášeními tzv. zmocněnců obětí. Dnešním dnem soudní líčení pokračovalo. V dopoledních hodinách vrchní soud v Olomouci potvrdil třem obviněným předešlé tresty v rozmezí 20-22 let, pouze jednomu z obžalované čtveřice snížil trest o dva roky (20let) a to díky projevené lítosti a spolupráci. Zatímco vrchní soud v Olomouci tresty ve většině případů nezmírnil, vrchní soud v Praze v tichosti a bez většího povšimnutí všech sdělovacích prostředků snížil trest cikánskému útočníkovi z 10 na 5let. Jedná se o případ dvanáctiletého Patrika z Krupky, který byl přepaden dvojicí cikánů, kteří chlapce odvlekli do lesa a jelikož u něj nenašli nic cenného, tak se mu chtěli alspoň pomstít. V lese Patrika odvlekli k potoku, kde ho několik hodin týrali, bili a znásilňovali. Nutili ho mimo jiné polykat sperma. Chlapec se musel svléknout do slipů, vlézt do potoka, kde dělal kliky a stojky. Kopali ho do hlavy a shodili z můstku do vody. Soud dokonce potvrdil, že celý případ měl rasový podtext. Jako důkaz může hovořit vyhrožování dvojicí cikánů, kteří se chlapce zeptali, zda-li ví kdo to byl Hitler a co dělal za války s cikány. Nezapoměli samozřejmě dodat, že teď tak bude trpět on, protože je "bílej". Tím ale týraní chlapce neskončilo. Hoch si musel na blízkém poli házet na hlavu dřevěnou desku. Šlapali na něj, bili ho do žeber a do hlavy. U stromu ho mlátili páskem s kovovou sponou a udeřili klackem do zad. Po 3,5 hodinovém mučení nechali polonahého chlapce ležet na místě a v klidu odešli. Jenom díky ohromné vůli a odhodlání se Patrik doplazil k místnímu nádraží, kde mu lidé zavolali pomoc. První z dvojice cikánů skončil pouze v nápravné zařízení pro mladistvé, jelikož ještě nedosáhl patnácti let. Po propuštění z ústavu nebude mít jediný zápis o tomto hrůzném činu a bude moci vesele užívat svobody. Starší 17letý cikán byl vrchním soudem odsouzen na 5let vězení, přestože ho první krajský soud v Ústí nad Labem odsoudil k 10letům vězení. Pražskému soudu se prý nedokázalo prokázat onen pokus o vraždu. Co víc si soud přeje za důkazy, než závěry lékařských znalců, kteří potvrdili, že bez pomoci by nevydržel na živu ani 3-6hodin. Psycholožka Štěpánka Tůmová řekla, že sedmnáctiletý útočník je negramotný, protože chodil do školy jen dvě hodiny denně. "Jeho chování již nelze změnit," dodala Tůmová. Až ho propustí z věznice, bude podle ní znovu krást a přepadávat lidi. Kam tedy mizí miliardy korun, které jsou ročně investovány na integraci a začlenění cikanů do majoritní společnosti? Já se ptám kde jsou všechny media, která o tomto případu úmyslně neinformovala, kde jsou lidumilové v čele s Pape, Kocábem, Džamilou, Uhlem, Liškou? Kde je Richard Samko se svým štábem, který jinak nechybí na žádné nacionalistické akci a nikdy nezapomene spojovat všechny nacionalisty s případem ve Vítkově? Kde jsou prohlášení politiků, kteří tvrdě odsuzují tento zvrhlý zločin? Kde je jinak bleskově rychlá Romea.cz, které nezapomene informovat o všech útrapách cikánské menšiny? Proč Kocáb nepořádá sbírku a nedává finanční dary? Naštěstí existují slušní lidé a sbírka na Patrika se na internetu rozjela sama. Vybrala se docela slušná cifra včetně několik věcných darů jako notebooky či mobilní telefony. Rozhodnutí soudu jen opět potvrdilo to, že je tu jistá sorta lidí, pro které zákony platí evidentně jinak. A jinak (tolerantněji) je příjmá i mediální svět, který jim všechny jejich nešvary tak nějak v tichosti toleruje. Jak jinak si můžeme vysvětlit informační embargo ve sdělovacích prostředcích? Mladý Patrik musí od útoku užívat antidepresiva, cikánský utočník mu za tento čin má vyplatit směšných 85 500,-, které stejně nikdy neuvidí. Mílí soudcové zajímalo by mě jestli si i vašich dětí vážíte tak, že 85tisíc a 5leté vězení, ze kterého útočník vyjde po 3letech ven je dostatečným trestem za tento nechutný zločin?! Vystavil Revolta v 12:16

http://kraken.slv.cz/1VSPH1565/2013

1 VSPH 1565/2013-A-20 KSPH 41 INS 11774/2013 1 VSPH 1565/2013-A-20 USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužníků-manželů: Karolína anonymizovano , anonymizovano a Milan anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Nádražní 242, 270 31 Senomaty, zastoupených Mgr. Martinem Pechem, advokátem se sídlem Malá 43, 301 00 Plzeň, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 41 INS 11774/2013-A-15, ze dne 14. srpna 2013, Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 41 INS 11774/2013-A-15, ze dne 14. srpna 2013, se m ě n í tak, že se dlužníkům Karolíně anonymizovano a Milanu anonymizovano ukládá povinnost zaplatit společně a nerozdílně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení. Napadeným usnesením Krajský soud v Praze uložil každému z dlužníků povinnost hradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč ve lhůtě 5 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení. V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dle § 108 insolvenčního zákona (dále jen IZ) je třeba zajistit prostředky k průběhu insolvenčního řízení a že smyslem zálohy je materiální zajištění výkonu funkce insolvenčního správce. Soud uvedl, že s ohledem na počet věřitelů a výši závazků dlužníků považuje za přiměřenou výši zálohy 10.000,-Kč, neboť jako způsob řešení jejich úpadku přichází v úvahu buď oddlužení nebo nepatrný konkurs a náklady insolvenčního řízení proto lze očekávat spíše menšího rozsahu. Proti tomuto usnesení se dlužníci včas odvolali a požadovali, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a dlužníkům zálohu neukládal. Poukazoval zejména na to, že dlužníci nemají pro úhradu stanovené zálohy dostatek finančních prostředků, a tvrdil, že v případě schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře budou náklady insolvenčního řízení hrazeny z měsíční zálohy. Z obsahu insolvenčního návrhu a jeho příloh se podává, že dlužníci jsou manželé a mají vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem. Jejich příjmy činí 12.000,-Kč v případě dlužnice a 13.000,-Kč měsíčně v případě dlužníka. Celková výše závazků vůči společným věřitelům činí přibližně 300.000,-Kč. Dlužníci vykazují jen movitý majetek nevelké hodnoty, finanční prostředky nemají. Podle § 395 odst. 1 písm. a) IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Podle § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (§ 279 odst. 2 o.s.ř.). Z citované právní úpravy vyplývá, že zásadním předpokladem pro povolení oddlužení (vedle dalších předpokladů) je schopnost dlužníka za zákonných podmínek splatit svým nezajištěným věřitelům nejméně 30 % jejich pohledávek za dobu 5 let. V projednávané věci odvolací soud dospěl k závěru, že s přihlédnutím k příjmům obou dlužníků i výši jejich nezajištěných závazků lze očekávat, že bude možné řešit jejich úpadek oddlužením, neboť jejich aktuální dokládané příjmy by měly pro splnění minimální hranice úhrady alespoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů postačovat. Proto odvolací soud shrnuje, že dlužníci nedisponují likvidními prostředky, z nichž by bylo možno počáteční náklady insolvenčního správce hradit, a uložení povinnosti zaplatit zálohu je namístě. Její výše pro prvotní fázi insolvenčního řízení pro dobu překlenutí nedostatku finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku však s ohledem na shora uvedené postačuje v částce podstatně nižší, než stanovil soud I. stupně, jenž nevzal dostatečně v úvahu pravděpodobný způsob řešení úpadku dlužníků. Proto jako přiměřenou výši zálohy na náklady insolvenčního řízení spatřuje odvolací soud částku 5.000,-Kč s tím, že v další fázi insolvenčního řízení budou náklady insolvenčního správce hrazeny v případě povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře v rámci měsíčních zálohových splátek. Současně odvolací soud prodloužil lhůtu splatnosti takto snížené zálohy tak, jak je ve výroku tohoto usnesení stanoveno, aby dlužníku bylo umožněno zálohu včas uhradit.

https://www.noveaspi.cz/products/lawText/13/285/1/2/komentar-wkcr-c-209-2020-sb-zakon-o-nekterych-opatrenich-ke-zmirneni-dopadu-epidemie-koronaviru-sars-cov-2-na-najemce-prostor-slouzicich-k-uspokojovani-bytove-potreby-na-prijemce-uveru-poskytnuteho-statnim-fondem-rozvoje-bydleni-a-v-souvislosti-s-poskytovanim-plneni-spojenych-s-uz

209/2020 Sb. - Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s už | Nové ASPI | Wolters Kluwer ČR, a. s. Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s už [Ochranná opatření ve prospěch nájemce] (§ 3) [Zrušení nájmu] (§ 4) Vyúčtování a finanční vypořádání nákladů na plnění spojená s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (§ 6-8) [Vymezení pojmů podle zákona o službách] (§ 6) [Odložení lhůty pro vyúčtování služeb] (§ 7) KO209_2020CZ Janoušková, Anežka; Filip, Václav x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxvé potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytovýcx xxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) obč. zák. / občanský zákoník¨ zákon č. 150/xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxoby zák. čx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užívánxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx a o změně některých souvisejících zákonů zák. o službách / zákon o službách zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxx xxmořádné opatření při epidemii (7-8) 2. Mimořádné opatření při epidemii přijaté Ministerstvem zdravotnictví (12-xxx xx xxxxxxxa a účel zákona [Účel zákona] V návaznosti na první výskyt nového koronaviru SARS-CoV-2 došlo v České republice k vyhlášení nouzového stavu a v souxxxxxxxx x xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxdnotlivců i rodin a vedla u celé řady z nich ke znatelnému snížení nebo dokonce k úplným výpadkům příjmů. Byly-li osoby koronavirovou krizí dotčeny, xxxxxxxx xx xx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx bytové potřeby. Zákon č. 209/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxů a nebytových prostorů v domě s byty, má především za cíl v nezbytně nutném rozsahu zajistit ochranu nájemcům, kteří byli krizovou situací zasaženi. Cíxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx v této souvislosti dále umožňuje po určitou dobu odložit splátky jistiny a příslušenství z úvěrů poskytnutých Státním fondem rozvoje bydlení. Koxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxím. [Vztah zákona k obecným předpisům] Zákonodárce při řešení dílčích opatření zvolil cestu nepřímé novely, která doplňuje obecné normy, zde zxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxvých prostor v domě s byty. xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx x xuchu zásady přednost zákonu č. 209/2020 Sb., který se musí jako zvláštní úprava uplatnit přednostně. Výše uvedené platí za předpoklxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x x x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxby. [Legislativní proces] Komentovaný předpis byl přijat ve stavu legislativní nouze. Stav legislativní nouze ve smyslu § 99 zák. č. 90/1995 Sbxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxeda Poslanecké sněmovny na návrh vlády, jsou-li zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo hrozí-li státu xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx na návrh vlády přijatý v usnesení vlády ze dne 19. března 2020 č. 254. Uvedený krok umožnil, aby jednotlivé zákony v souvislosti s koronavirovou krizí byxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxátu. S přihlédnutím k dosavadní rozhodovací praxi Ústavního soudu, který se legislativním procesem ve stavu legislativní nouze zabýval již opakoxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxu (tj. přijetí zákona po procesní stránce) obstojí, jelikož obsahově zákon č. 209/2020 Sb. řeší akutní otázky související s koronavirovou krizí. xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxdce onemocnění, kterým je koronavirus SARS CoV-2 (zkratka mající původ v angl. „Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2“) nebo zjednodušeně xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xouzový stav [Vymezení pojmu nouzový stav] Hovoří-li se v zákoně č. 209/2020 Sb. o nouzovém stavu, jde o pojem definovaný poprvé v ústavním xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxkového hodnoty nebo vnitřní pořádek a bezpečnost obyvatel České republiky a má-li zároveň tato hrozba svůj původ v živelní pohromě, ekologické nebo prxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x bezpečnosti České republiky. Komentované ustanovení přitom neodkazuje na jakýkoliv nouzový stav, ale na konkrétní nouzový stav, který vláda Česxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxlává, byl vyhlášen usnesením vlády České republiky ze dne 12. března 2020 č. 194, uveřejněným pod č. 69/2020 Sb. Definování nouzového stavu je důležxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx požadovat ukončení nájmu. [Trvání a povaha nouzového stavu] Původní délka trvání nouzového stavu byla stanovena od 12. března 2020 14:00 hod. nx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx x xrodloužení nouzového stavu bylo v souladu s čl. 6 odst. 2 úst. zák. č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, zapotřebí schválení Poslaneckou sněxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxého stavu do 25. května 2020. Poslanecká sněmovna však k žádosti vlády schválila další prodloužení jen do 17. května 2020 (usnesení Poslanecké sněmovnx xx xxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxávné rozhodnutí Ústavního soudu vyloučeno (Pl. ÚS 8/20). Ústavní soud totiž dospěl k závěru, že vyhlášení nouzového stavu vládou je primárně aktem aplxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxedevším demokraticky zvoleným („nesoudním“) orgánem, kterým je Poslanecká sněmovna. III. Mimořádné opatření při epidemii [Vymezxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxbod osob. Z hlediska účinků komentovaného předpisu proto nejsou xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxntní pro účely tohoto zákona a pro něž komentovaný zákon zavádí pojem „mimořádné opatření při epidemii“, vymezuje § 1 odst. 2. Mezi mimořádná opatřxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx při epidemii přijatá Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví; vybraná mimořádná opatření při epidemii přijatá krxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxných opatření byla průběžně aktualizována v návaznosti na to, jak se vyvíjel průběh epidemie na území České republiky. Jestliže bylo jednotlivé mimořxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxdné změně nedošlo), nebo naopak jen některé z nich (např. v rámci postupného uvolňování došlo ke zmírnění opatření a nájemce již mohl pokračovat ve výděxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxko organizační nebo technická opatření určená k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povixxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx xx xxxxxvého zákona]. Nejdůležitější příklady omezení, jimiž je možné formou krizových opatření řešit krizovou situaci v době trvání nouzového stavu, vymezxxx x x x x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxla přijata v době nouzového stavu ve smyslu § 1 odst. 1 vládou České republiky. Jde tak o opatření vlády přijatá v nouzovém stavu vyhlášeném v reakci na výsxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xohybu osob provedený usnesením vlády ČR ze dne 15. března 2020 č. 215 (uveřejněno pod č. 85/2020 Sb.) Toto krizové opatření bylo později nahrazeno mimořxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxerstva zdravotnictví Městským soudem v Praze vydala vláda nové krizové opatření týkající se volného pohybu osob s mírnějšími pravidly (usnesení vládx xx xx xxx xxx xxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx maloobchodního prodeje nařízený usnesením vlády České republiky ze dne 14. března 2020 č. 211 (č. 82/2020 Sb.) Toto krizové opatření bylo později nahrxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxterstva zdravotnictví Městským soudem v Praze vydala vláda nové krizové opatření týkající se maloobchodního prodeje. Stalo se tak usnesením vlády ze xxx xxx xxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xx20 č. 493 (uveřejněno pod č. 224/2020 Sb.) účinné od 11. května 2020. Uvolňování omezení výdělečných aktivit započalo od 20. dubna 2020 (např. autobaxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxa 2020 (nákupní centra, zahrádky u restauračních zařízení, kadeřnictví a holičství apod.). zákaz přítomnosti žáků ve školách (usnesení vlády xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx x020 č. 456, č. 198/2020 Sb.; usnesení vlády ze dne 30. dubna 2020 č. 491, č. 220/2020 Sb.) povinná karanténa osobám, které přicestovaly z rizikovýcx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx které přicestovaly ze zahraničí, nařízené usnesením vlády ze dne 30. března 2020 xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxx0 č. 199 (č. 72/2020 Sb.). [Trvání a povaha krizových opatření] Krizová opatření jsou omezena trváním nouzového stavu, a nemohou mu tedy časxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxpozději s jeho skončením. V tomto ohledu je možné zahrnout pouze krizová opatření, která vláda vyhlásila na období od 12. března 2020 14:00 hod. do skončxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xového krizového opatření nebo jiného mimořádného opatření při epidemii. Krizové opatření může také zrušit soud. Tyto okolnosti nicméně nemají vliv nx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxšením krizových opatření dotčena. Povaha krizových opatření byla sporná, jelikož na rozdíl od mimořádných opatření podle písmene b) a c) krizový zxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxová opatření přijatá vládou k řešení nouzového stavu podle § 1 odst. 1 zák. č. 209/2020 Sb. nejsou opatřeními obecné povahy, poněvadž nejsou takto v zákxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxm soudu. Z toho také vyplývá, že zrušit je může jen Ústavní soud a k návrhu jsou oprávněny pouze osoby vymezené v § 64 zák. o ÚS. III.2 Mimořádné opatření pxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxavirové krize přijímána též mimořádná opatření při epidemii podle § 69 zák. o ochraně veř. zdraví, k jejichž vydání jsou za podmínek tohoto zákona oprávxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx 2 ve spojení s § 80 odst. 1 písm. g) zák. o ochraně veř. zdraví Ministerstvem zdravotnictví. Musí jít navíc o opatření, která resort zdravotnictví vydal v xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xx xxx xovolávat, přestože by jeho účinky přetrvaly do roku 2021. Komentované ustanovení naproti tomu nezahrnuje mírnější, tzv. protiepidemická opatřexx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx která odkazují na § 69 odst. 1 písm. b) zák. o ochraně veř. zdraví. Uvedené ustanovení zákona o ochraně veřejného zdraví míří na opatření spočívající v záxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xzavření škol či uzavření nebo omezení provozoven ubytovacích služeb. Problém je v tom, že žádné z mimořádných opatření, které Ministerstvo zdravoxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxraví, nýbrž na zbytkovou klauzuli uvedenou v § 69 odst. 1 písm. i) zák. o ochraně veř. zdraví (k jednotlivým mimořádným opatřením srov. dále). Klade se prxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxovně předpokládaném režimu, a zda je udržitelný doslovný výklad, který fakticky činí z komentovaného pravidla vyprázdněnou normu. xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx přijímána jako krizová opatření vlády), a dále od 24. dubna 2020, kdy v návaznosti na zrušující rozhodnutí začala vláda opět vydávat krizová opatření. xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxnuta nebyla. Máme za to, že teleologický výklad si vyžaduje, aby do § 1 odst. 2 písm. b) byla zahrnuta vedle opatření vydaných na základě § 69 odst. 1 písxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxví. Kromě toho, že uvedený výklad jednoznačně vyplývá ze smyslu a účelu komentovaného ustanovení, jak bylo vyjádřeno v důvodové zprávě, a to reagovat nx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxs k tomu vedou tyto argumenty. Ve zvláštní části důvodové zprávy se u § 1 odst. 2 písm. b) uvádí jako příklad mimořádné opatření Ministerstva zdravotnxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxt. 1 písm. i) zák. o ochraně veř. zdraví. Opatření, která Ministerstvo zdravotnictví vydávalo odvolávajíc se na § 69 odst. 1 písm. i) zák. o ochraně vexx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxtření směřující k zákazu či omezení styku s osobami podezřelými z nákazy, zákazu nebo omezení cestování, dopravy, slavností, xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxté naplňovala i § 69 odst. 1 písm. b) zák. o ochraně veř. zdraví. Obsahově zcela totožná opatření byla nejprve vydávána jako krizová opatření vlády, jxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx - opatřeními Ministerstva zdravotnictví vydanými podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Po zrušovacím rozhodnutí Městského soudu v Praze byla praxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx opatření vydávaná Ministerstvem zdravotnictví zrušil s odkazem na to, že Ministerstvo zdravotnictví nemá po dobu nouzového stavu příslušnou kompxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx Ministerstva zdravotnictví neměly na výběr a musely se jim podřídit; újma spočívající v náhlé ztrátě příjmů a zhoršení finanční situace, k jejímuž zmíxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxtnictví po skončení nouzového stavu se již odvolávají na § 69 odst. 1 písm. b) a písm. i) zák. o ochraně veř. zdraví zároveň (viz např. mimořádné opatření Mxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xři epidemii podle § 1 odst. 2 písm. b) je nezbytné zařadit i omezení přijatá podle § 69 odst. 1 písm. i) zák. o ochraně veř. zdraví, jenž jako zbyxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxdy mimořádných opatření] Mezi nejdůležitější mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví z hlediska komentovaného předpisu patří opatření týkxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxDR 12745/2020-1/MIN/KAN, a nahradilo tak krizové opatření vlády. Účinky mimořádného opatření skončily 1. dubna 2020. Opatření bylo od 1. dubna 2020 nxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xalším opatřením podobného znění ze dne 6. dubna 2020, čj. MZDR 15190/2020-4/MIN/KAN, ze dne 10. dubna 2020, čj. MZDR 15190/2020-5/MIN/KAN, x xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xo režimu zákona o ochraně veřejného zdraví, byl velice sporný. I proto bylo posledně zmiňované opatření Ministerstva zdravotnictví s účinností od 27. xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxaví k takovému zásadnímu omezení práv jednotlivců pravomoc. Podle názoru soudu je zásadní omezení práv a svobod v době nouzového stavu možné nařídit poxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxa 14 A 41/2020. Na zrušení vláda reagovala vydáním nového krizového opatření. zákazu maloobchodního prodeje Zákaz byl učiněn mimořádným opatřexxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx. Účinky pominuly 1. dubna 2020, kdy bylo citované opatření nahrazeno dalším mimořádným opatřením, a to opatřením ze dne 30. března 2020, čj. MZDR 13361xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx ze dne 6. dubna 2020, čj. MZDR 15190/2020-3/MIN/KAN, opatřením ze dne 15. dubna 2020, čj. MZDR 16193/2020-1/MIN/KAN, a ze dne 17. dubna 2020, čj. MZDR 16xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx od 27. dubna 2020 (MS Praha 14 A 41/2020). Na zrušení vláda reagovala vydáním nového krizového opatření. V reakci na skončení nouzového stavu, kdy odpaxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx provozu stravovacích a ubytovacích zařízení. Šlo o opatření ze dne 15. května 2020, čj. MZDR 20581/2020-1/MIN/KAN. zákaz přítomnosti žáků ve škxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx platilo pouze v období od 20. do 27. dubna 2020, kdy nabylo účinnosti nové krizové opatření vlády. Po dobu po skončení nouzového stavu, kdy vláda ztratilx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxAN . xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx 6. března 2020, čj. MZDR 5503/2020-10/PRO (pro občany ČR) a mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 7. března 2020, čj. MZDR 10381/2020xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxii je přijímáno bez ohledu na případnou existenci nouzového stavu, váže se totiž na faktický stav výskytu epidemie. Je možné jej proto nařídit i po skončxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxdřeného v rozhodnutí Městského soudu v Praze (MS Praha 14 A 41/2020) je po dobu trvání nouzového stavu k omezení vybraných práv oprávněna pouze vláda vydxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xákona. Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví podle písmene b) je opatřením obecné povahy (srov. též Pl. ÚS 8/20). Je proto možné se dovoláxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx bylo později vybrané mimořádné opatření zrušeno soudem. Ten, na jehož práva a povinnosti mělo mimořádné opatření před jeho zrušením vliv, se může i nadxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxnickou stanicí [Pojem mimořádného opatření podle písm. c)] Podle komentovaného ustanovení jsou zahrnuta také mimořádná opatření, která na záxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxze o opatření vydaná v roce 2020, pročež je rozhodující okamžik jejich vydání. Zákon č. 209/2020 Sb. se přitom omezuje pouze na opatření vydaná podle § 6x xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxch zařízení, zákaz či omezení cestování nebo na uzavření škol. Ustanovení, které bylo podkladem pro vydání konkrétního mimořádného opatření, je vždy xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx karanténa. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci rozhodla dne 16. března 2020 pod čj. KHSOC/09179/2020/RED, sp. zn. Kxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxedně doplněno mimořádným opatřením Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje ze dne 24. března 2020, čj. KHSOC/09649/2020/RED, sp. zn. KHSOC/09xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxostí ode dne 30. března 2020 od 00.00 hod. Obdobné karanténní opatření přijala také Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina pro obec Kynice. Stalx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxranténa byla zrušena k 1. dubnu 2020 mimořádným opatřením Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina ze dne 31. března 2020, čj. KHSV/06733/2020/JI/Řxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxeré je nezávislé na existenci nouzového stavu. Je možné jej tedy vydávat i poté, co bylo trvání nouzového stavu ukončeno. Mimořádné opatření při epidemxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx zdravotnictví. IV. Rozhodná doba [Rozhodná doba] Odstavec 3 komentovaného ustanovení vymezuje pojem „rozhodná doba“ pro účely § 3 xxxxx x xxxxx xx x x x xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx splatnou právě v rozhodné době. Na rozdíl od zákona týkajícího se nájmu prostor sloužících k podnikání (zákon č. 210/2020 Sb.) je rozhodné období prx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx Jde přitom o takové (poslední) mimořádné opatření, jež naplňuje podmínky § 1 odst. 2 a kterého se zároveň nájemce pro účely § 3 dovolá. Dnem skončení mimoxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxal, popřípadě též ze strany soudu. Rozhodná doba pak skončí dnem následujícím. Pro případ, že by některá mimořádná opatření přetrvala příliš dlouhxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xoba určující pro nejzazší okamžik, do kterého musí být uhrazeny pohledávky na nájemném, jejichž splatnost nastala v rozhodné době. Ochranná doba txxx xx xxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxx x x xxxxxx xx xxxxxxx xxuzového stavu, vybraných krizových opatření vlády a mimořádných opatření při epidemii * nález Ústavního soudu ze dne 1. března 2011, sp. zn. Pl. ÚS 5xxxx xx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxx xx x xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxh opatření při epidemii § 3 - ochranná opatření ve prospěch nájemce, § 8 - účinnost čl. 5 a čxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xx x x x x x xxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xednacím řádu Poslanecké sněmovny, - § 118 zák. č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, - § 64 až 71 zák. o ÚS, - § 101a až 101d s. ř. s. KRÝxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xraha: Wolters Kluwer ČR, 2017. WINTR, J. Přehled problémů a rizik spojených s nouzovým stavem a krizovými opatřeními vlády xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxy Právní stav komentáře je ke dni 17.5.2020. I. Vymezení aplikačxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxy] Ustanovení má význam pro stanovení rozsahu použitelnosti všech opatření obsažených v § 2 až 4. Použití ochranných opatření má omezený rozsah. Vztahxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x x xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xákona č. 209/2020 Sb. se použijí na nájem bytu, domu nebo jejich části, je-li účelem nájmu uspokojování bytové potřeby nájemce. Tento druh nájemního vxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx x x xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx, je-li účelem podnájmu uspokojování bytové potřeby podnájemce. [Nepoužitelnost pro krátkodobé nájmy] O nájem bytu nebo domu pro účely uspokoxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x x 2235 odst. 2 obč. zák., který vylučuje použití zvláštní úpravy dle § 2235 a násl. obč. zák. pro rekreační a krátkodobé účely. Ani ochranná opatření podlx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxní ubytovacího zařízení (tzv. timeshare), které je upraveno v § 1852 až 1867 obč. zák. xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xytem rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Podle věty druhé dále plxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxytný prostor. Nájem domu pro bytové potřeby je zahrnut podle § 2236 odst. 3 obč. zák. Je-li k zajištění bytových potřeb nájemce pronajat dům, použijí se xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx x provozu umělecké činnosti - ateliér), zvláštní ustanovení o nájmu bytu (domu) se na takový vztah nepoužijí. V závislosti na okolnostech může jít i o jinxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxvená v tomto zákoně. Pokud by se jednalo o nájem prostoru sloužícího k podnikání, uplatní se ochranná opatřená obsažená v zákoně č. 210/2020 Sb., o něktexxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx bytu domu dále nejde v případě, že je byt nebo dům pronajat právnické osobě. Právnická osoba není člověk, a proto ji ze své podstaty nemůže byt sloužit k usxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxx1 a násl. obč. zák. Na nájemní vztah bytu pronajatého právnické osobě nelze použit ochranná opatření dle tohoto zákona. [Podnájem bytu, domu nexx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxokojování bytové potřeby podnájemce. Podnájemní vztah k bytu, domu nebo jejich části se řídí rovněž zvláštní právní úpravou nájmu bytu a domu obsaženox x x xxxx xx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xen se souhlasem pronajímatele (§ 2215 odst. 1 obč. zák.). Ke zřízení podnájmu se vyžaduje písemný souhlas pronajímatele, pokud nájemce v bytě sám nebydxx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx do podnájmu v rozporu s uvedenými požadavky, půjde o hrubé porušení povinnosti nájemce. xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxx7 obč. zák.). Podnájem skončí nejpozději s nájmem (§ 2278 obč. zák.). II. Zákaz odchylného ujednání v neprospěch nájemce [Obecný zákax xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xbsahovat řadu jiných ujednání, která zákonná úprava nepředvídá a neupravuje. Dodatečná ujednání mohou být předmětem dodatků k nájemním smlouvám. Abx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxe před smluvními ujednáními, která by se odchýlila v neprospěch nájemce. Tento princip je vyjádřen v § 2235 odst. 1 obč. zák., který nedovoluje sjednávax x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxx xx xxxx obč. zák.). [Zvláštní zákaz ujednání v neprospěch nájemce] Obdobný ochranný princip stanoví i komentovaný zákon ve druhém odstavci. Zákonodxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xájemce. Na základě této právní úpravy není možné, aby si pronajímatel sjednal s nájemcem cokoli, čím by se vymanil z ochranných opatření v tomto zákoně uxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xlatebních období dopředu. Podle § 2251 odst. 1 obč. zák. se nájemné platí vždy předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období. Nepřihlíželx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxného je důležitá i jeho splatnost. Jiným typem nedovoleného ujednání by tedy bylo sjednání kratší lhůty splatnosti (oproti zákonem stanovené). Záklaxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxho. Neúčinným ujednáním ve smyslu tohoto zákona by bylo obcházení stanoveného zákazu, např. sjednáním práva výpovědi v podobě práva na odstoupení nebx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxná. Jejich sjednání nemá za následek neplatnost celé nájemní smlouvy. Nájemní smlouva jako celek zůstává v platnosti, pouze se nepoužijí ujednání, ktxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxdnání ve prospěch nájemce] Odchylná ujednání jsou možná jen ve prospěch nájemce. Předmětem ujednání ve prospěch nájemce by mohlo být sjednání delší roxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxžení doby splatnosti nájemného (oproti zákonem stanovené) - např. nájemce zaplatí do 10 dnů od začátku platebního období. Ve prospěch nájemce bude svěxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxrannou dobou se podle § 1 odst. 4 rozumí doba ode dne nabytí účinnosti, což nastalo 27. dubna 2020, až do dne 31. prosince 2020 (viz komentář k tomuto ustanoxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxí od 27. dubna 2020 do 31. prosince 2020. Ochranná opatření mají chránit nájemce po celou dobu ochranné doby. Zákaz podle zákona č. 209/2020 Sb. se nevztxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxce opět použijí. Účinky uvedeného zákazu neprospěšných ujednání jsou tedy omezeny v čase. Praktický význam tohoto ochranného opatření bude patrně mixxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxuvisející ustanovení: § 1 - výklad pojmů [Ochranná opatření ve prospěch nájemce] Vácxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxniklá v důsledku prodlení nájemce (17-24) IV. Povinnost nájemce doložit okolnosti prodlení (25-31) V. Právo výpovědi pronajímatele po uplynutí ocxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxnostranně ukončit nájem. Zákaz ukončení nájmu je vymezen z hlediska subjektu, kterému se ukládá, a také z hlediska věcného důvodu, pro který není možné xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xe tato úprava se použije i na podnájem (viz § 2 odst. 1), uplatní se uvedený zákaz i ve vztahu k podnajímateli. Pronajímatel (resp. podnajímatel) je oprávxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxon č. 209/2020 Sb. rovněž nevylučuje, aby se na ukončení nájmu dohodli pronajímatel i nájemce ve formě oboustranné dohody. Konečně nelze vyloučit ani xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx spojení jednostranné ukončení nájmu. Důvodem je postihnout všechny možné způsoby jednostranného ukončení nájmu. To zahrnuje ukončení smlouvy výpoxxxx xxxxx x xxxx x x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxsí splňovat náležitosti kladené na právní jednání občanským zákoníkem. Komentovaný zákon nestanoví ani formu pro jednostranné ukončení nájmu. Podlx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xrávní úpravy je zachytit ukončení nájmu v jakékoli formě. Bude dopadat na všechny způsoby jednostranného ukončení nájmu učiněné v jakékoli formě, budxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxkonu. Podle § 561 obč. zák. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. [Zakázaný důvod pro ukončenx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xe toto prodlení splňuje dva znaky, které musí být naplněny kumulativně. Prodlení s placením nájemného je ohraničeno časově, a to tak, že muselo nastat x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxžnila nebo podstatně ztížila řádnou úhradu nájemného (věcné vymezení). Omezení plynoucí z mimořádného opatření při epidemii jsou omezení uvedená v § x xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxkladem je absolutní výpadek příjmu u osoby nájemce, protože v důsledku mimořádných opatření při epidemii nemohl vykonávat svoji výdělečnou činnost. xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxe 80 procent mzdy), což mu neumožňuje platit nájemné v plné výši. [Prodlení nastalo v rozhodné době] Prodlení dlužníka je obecně definováno v § 19xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxní za své prodlení odpovědný, pokud nemůže plnit v důsledku prodlení věřitele. Komentovaný zákon prodlení s placením nájemného zasazuje do časového rxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x x x xxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xda se ochrana dle tohoto zákona vztahuje na nájemce, se nejprve musíme zamyslet nad tím, kdy se nájemce dostal do prodlení. Obecně platí, že prodlení s úhxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxník stanoví pro nájem bytu zvláštní pravidlo splatnosti nájemného v § 2251 obč. zák. Jiné pravidlo splatnosti může být ujednáno v nájemní smlouvě. Podxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxe příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Předpoklad podle zákona č. 209/2020 Sb. bude naplněn, jestliže prodlení nájemce buxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx x xx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx však do dne 31. července 2020. Zůstaneme-li u dispozitivního pravidla předepsaného občanským zákoníkem, uvedený předpoklad není naplněn, pokud by šxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxben, které bylo splatné k 5. dubnu 2020, a dále za měsíc květen, kde splatnost nastala k 5. květnu 2020, příp. i za měsíc červen. V případě, že by v nájemní smxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxsíc únor 2020, jestliže splatnost byla sjednána kdykoli po 12. březnu 2020. [Doba splatnosti pohledávek] Poněkud nepřesně se uvádí v důvodové zxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx Normativní text zákona však neprodlužuje dobu splatnosti pohledávek. Doba splatnosti není touto právní xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxentovaného ustanovení (k tomu viz dále). [Omezení, která nájemci znemožnila nebo podstatně ztížila úhradu nájemného] Vedle časového ohraničxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xýká okolností, které znemožnily nebo podstatně ztížily řádnou úhradu nájemného. U každého nájemce může jít o trochu jiné okolnosti. Rozhodující budex xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxovalo řádnou úhradu nájemného. V konkrétním případě bude nezbytné zhodnotit, co je tím převažujícím důvodem. Důvodem pro nezaplacení nájemného nemoxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxli doložit podle třetího odstavce (k tomu viz dále). [Právo ukončit nájem z jiného důvodu] Budou-li naplněny oba výše popsané znaky zakázaného dxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xiného důvodu, pokud by došlo k naplnění takového důvodu. Tento závěr současně výslovně potvrzuje i navazující odstavec 2. [Nájemné] Komentovaxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xovinen platit v ujednané výši pronajímateli (§ 2217 odst. 1 obč. zák.). Pro účely nájmu bytu a domu občanský zákoník předpisuje zvláštní úpravu. Nájemnx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xx sjednává za jeden měsíc (§ 2246 odst. 1 obč. zák.). Nájemce není chráněn vůči prodlením z jiné povinné platby, které v souvislosti s nájmem má povinnost hxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xo považovat za zakázaný důvod pro ukončení nájmu. [Zvýšení nájemného] Zákon č. 209/2020 Sb. nikterak neupravuje otázku, zda je přípustné v prxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xravidla pro zvyšování nájemného jsou upravena v § 2248 až 2250 obč. zák. Tato pravidla se proto uplatní i během ochranné doby. Pronajímatel a nájemce se xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxhou rovněž zvolit postup dle § xxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxomplementarita] Druhý odstavec obsahuje pravidlo k odstavci prvnímu, které by bylo možné, jak jsme již uvedli, dovodit i výkladem. Zxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxonajímatele. Pronajímateli tedy náleží právo ukončit nájem z jiných důvodů. Pronajímatel má i další práva pronajímatele vzniklá v důsledku prodlení xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxemce. Obojí vyplývá z ustanovení občanského zákoníku nebo z ujednání obsažených v nájemní smlouvě. [Výpovědní důvody] Pronajímateli náleží xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxenovává čtyři důvody vypovězení nájmu pronajímatelem: a) nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu, b) nájemce je odsouzen pro úmyslxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxerý se v tomto domě nachází, c) má-li být byt vyklizen, protože je z důvodů veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit txxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxní a čtvrtý sběrnými kategoriemi, pod něž mohou být zařazeny odlišné skutkové okolnosti. První výpovědní důvod zahrnuje porušení některé z povinnostx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxobě v rozporu s § 2274 a § 2275 obč. zák (bez souhlasu pronajímatele). [Hrubé porušení povinnosti nájemce] Patřilo by sem i porušení povinnosti nxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxu alespoň tří měsíců považuje za zvlášť závažné porušení povinnosti nájemce, tedy za nejvyšší stupeň intenzity porušení povinností nájemce. Podle koxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxtit jako hrubé porušení povinností nájemce. Přestože je tedy uvedený zmíněný první výpovědní důvod formulován obecně a postihuje jakékoli hrubé poruxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xákaz jednostranného ukončení nájmu uvedený v § 3 odst. 1 a vypovědět nájem pro hrubé porušení povinnosti nájemce, pokud by se za tím skrývalo nezaplacenx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xůvodu nelze využit k jednostrannému ukončení nájmu, pokud by pravým důvodem bylo nezaplacení nájemného. [Další výpovědní důvody] Dále pronaxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xyjmenovává dva důvody pro vypovězení nájmu pronajímatelem: a) byt má být užíván pronajímatelem nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domáxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni. Tyto výpovědní důvody míří na zcela odlišné okolnosti, které nekolidují s úprxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx důvodů, musí ve výpovědi popsat výpovědní důvod. Popis výpovědního důvodu je nezbytný, aby byla zřejmá oprávněnost takové výpovědi. Následně má totix xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx xdy mu výpověď došla. Neuvede-li pronajímatel výpovědní důvod, mohla by být výpověď považována za neplatnou (relativní neplatnost). Uvedení důvodu vx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx, než je nezaplacené nájemné, popsáním tohoto jiného důvodu bude důležité, aby předešel možným diskusím ohledně uplatnění ochrany dle zákona č. 209/2xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx Výjimkou bude takový důvod, který by odpovídal důvodu obsaženému v prvním odstavci (prodlení s placením nájemného). III. Další práva pronajímatelx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xterá mu v důsledku prodlení nájemce náleží. Prodlením nájemce ve smyslu systematiky právní úpravy obsažené v tomto zákoně rozumíme prodlení s placeníx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnnosti nájemce uhradit nájemné ve splatnosti. Svojí podstatou jde o práva nastupující v důsledku odpovědnosti nájemce za prodlení. [Úrok z prxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxuje právo na úroky z prodlení. Právo na úrok z prodlení může být sjednáno v nájemní smlouvě. Nebude-li ve smlouvě sjednáno, má pronajímatel právo na zákoxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xlády č. 351/2013 Sb. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně repo sazbě stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenx x x xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxde k další úpravě sazeb ze strany ČNB, bude zákonný úrok z prodlení při prodlení od 1. července 2020 ve výši 8,25 procent ročně. Prodlení s úhradou nájemnéxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xa prodlení s placením nájemného je třeba zohlednit ochranná opatření vyplývající ze související právní úpravy, která byla rovněž vydána ke zmírnění dxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxch opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xlynoucí z mimořádného opatření při epidemii znemožnilo nebo podstatně ztížilo včasné splnění peněžitého dluhu, lze po dlužníkovi po dobu jeho trvání xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxna 2020.“ Tato úprava je ke všem ostatním právním předpisům, z nichž vyplývá dlužníkovi povinnost zaplatit jakoukoli peněžitou sankci x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xůči němu pronajímatel může uplatnit z důvodu prodlení s placením nájemného. Uvedená úprava omezuje výši možné peněžité sankce za prodlení, kterou lze xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx nájemci peněžitou sankci, která nepřesáhne zákonný úrok z prodlení. Jinou peněžitou sankci nebude oprávněn uplatnit. Uvedené omezení platí až do 30. xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xa závazky ze smluv uzavřených po dni nabytí účinnosti zákona č. 191/2020 Sb. (tzn. po 24. dubnu 2020). [Smluvní pokuta] Pronajímatel nemá v důsxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxo xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xakázané ujednání z občanského zákoníku vypuštěno. Pronajímatelé si od 1. července 2020 mohou nově sjednávat pro zajištění plnění povinností nájemce xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxlivě umožňuje sjednání takové smluvní pokuty. To ovšem nebude od nabytí účinnosti zákona možné, neboť pokud by smluvní pokuta byla sjednána pro zajištxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xlužby] Zákonná úprava pomíjí otázku případného prodlení nájemce s hrazením poplatků a zálohy na služby za plnění spojená nebo související s užíváním pxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxstává nájemce v souvislosti s užíváním bytu. Pronajímatel je v postavení osoby, která zajišťuje dodávku těchto plnění pro nájemce a nájemce přes něj prxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Nesjednají-li si strany nic, platí podle § 22xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení, úklid společných částí domu, zajištění příjmu roxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xe zákon č. 209/2020 Sb. otázku prodlení při placení plateb a záloh na služby výslovně neupravuje, lze mít za to, že ochranné opatření se vůči těmto platbxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx veškeré sankční důsledky sjednané v nájemní smlouvě anebo plynoucí z občanského zákoníku nebo souvisejících právních předpisů (např. zákon č. 67/20xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxr platí i pro prodlení s úhradou nedoplatku za služby po provedení vyúčtování záloh za služby. Sankcí může být i právo pronajímatele vypovědět smlouvu nx xxxxxxx x xxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxisející rozhodovací praxe nebylo možné sjednat částku nájemného a částku za služby jedinou paušální částkou. Taková nájemní smlouva byla posuzována xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxové ujednání musí mít písemnou formu. Platby za poskytované služby se pak nevyúčtovávají. V případě, že si to strany takto ujednaly a do nájemného byly nx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxjemce bude oprávněn využít dobrodiní poskytovaného zákonem č. 209/2020 Sb. při pozastavení úhrady nájemného. K tomu nutno dodat, že do paušální platxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxdávku vody a odvádění odpadních vod, půjde-li o nájem uzavřený na dobu delší než 24 měsíců nebo na dobu neurčitou. [Peněžitá jistota] Jiným právxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxe žádná další omezení, jde-li o započtení jistoty vůči dlužnému nájemnému. Za sporný by však mohl být považován postup, kdy by pronajímatel započetl jixxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxvažného porušení, čímž by fakticky mohlo dojít k obcházení samotného zákona a jeho smyslu a účelu. IV. Povinnost nájemce doložit okolnosti xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx. Z odkazu na odstavec 1 písm. b) plyne, že nájemce dokládá okolnosti, nastalo-li prodlení převážně v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatřexx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxcesu byl do návrhu zákona č. 209/2020 Sb. zakomponován specifický způsob pro dokládání okolností prodlení. Okolnosti prodlení se dokládají potvrzexxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxn. Požadavek na doložení potvrzení úřadu práce se do právní úpravy dostal na základě poslanecké iniciativy. Vznikl tím nestandardní požadavek, kdy náxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxvní technika, která se vymyká ústavněprávním principům, neboť zákon č. 209/2020 Sb. odkazuje na metodický pokyn úřadu práce, který má stanovit formu x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxu - zejména na nález Pl. ÚS 19/17 ze dne 12. listopadu 2019 ve věci daňových tiskopisů, kterým Ústavní soud zrušil § 72 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňoxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx vydávat daňové tiskopisy ukládat daňovým subjektům určité povinnosti bez zákonného podkladu. Původní vládní návrh se totiž omezoval na požadavexx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xísm. b) zák. č. 209/2020 Sb. Tomu odpovídá i znění důvodové zprávy, podle níž nájemce doloží odpovídajícím a hodnověrným způsobem, že jeho platební nesxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxtech prodlení příslušný úřad práce České republiky. Pro vystavení potvrzení musí nájemce doložit podklady, jejichž formu a náležitosti stanoví metoxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxí potvrzení nezbytné vyplnit formulář žádosti, k níž připojí žadatel alespoň jeden doklad z požadovaných dokladů. Pro zjednodušení procedury se využxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxlady pro vystavení potvrzení] Úřad práce ČR vyjmenovává tyto doklady, kterými nájemce může doložit své okolnosti prodlení: doklad o ztrátě zaměxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx x020) - dokládá se potvrzením zaměstnavatele, musí obsahovat údaj, kdy došlo ke skončení pracovněprávního vztahu, že žadateli nebylo/není nebo bylo/xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxzhodném období (od 12. března 2020 do dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii, nejpozději však do 31. července 2020) veden x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxlad o překážkách na straně zaměstnavatele - dokládá se potvrzením zaměstnavatele, musí obsahovat od kdy, případně do kdy překážka trvala a výši vyplacxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx jen „ČSSZ“) nebo Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“), Orgánu nemocenského pojištění Ministerstva obrany, případně Ministerstxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxě léčil, potvrzení musí obsahovat údaj od kdy, případně do kdy karanténa nebo onemocnění trvaly, doklad od příslušného subjektu o výši vyplacených náhxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxa; doklad o uzavření provozovny - dokládá se potvrzením zaměstnavatele, případně ČSSZ nebo OSSZ, potvrzení musí obsahovat od kdy, případně do kxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxo OSSZ, potvrzení musí obsahovat údaj, kdy došlo k přerušení nebo ukončení živnosti (popříp. kdy byla živnost obnovena). Nebo lze požádat Úřad práce ČR x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxnčení mimořádného opatření při epidemii, nejpozději však do 31. července 2020) veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a je/není mu poskytována podporx x xxxxxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xokládá se potvrzením finančního úřadu, potvrzení musí obsahovat období, za které žadatel kompenzační obdržel a v jaké výši; žádost o vyjxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxmi opatřeními. [Lhůta bez zbytečného odkladu] Dokládací povinnost má nájemce splnit bez zbytečného odkladu. Lhůta bez zbytečného odkladx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxrava ovšem nestanoví, od jakého okamžiku běží uvedená lhůta. Z logiky právní úpravy lze mít za to, že lhůta začne plynout od chvíle, kdy se nájemce dostal xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx. Pokud by se lhůta počítala takto, vyžadoval by se určitý proaktivní přístup nájemce, aby si zavčasu obstaral potřebné potvrzení a doručil jej pronajíxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxjímateli. Gramatickým výkladem můžeme dovodit, že jde o samostatnou povinnost nájemce, kterou musí nájemce splnit. Tento požadavek není konstruováx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx Jestliže tedy nájemce takové potvrzení xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx nájemce naplnění zákonného důvodu nedoloží potvrzením od úřadu práce ČR, pronajímatel může postupovat standardní cestou a nájem ukončit v souladu s pxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx. Diskusní může být i situace, kdy nájemce nebude mít v ruce potvrzení úřadu práce ČR, ale doloží pronajímateli naplnění zákonného důvodu jiným způsobexx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxx xx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xákon č. 209/2020 Sb. nabyl účinnosti dne 27. dubna 2020, je otázkou, jak přistupovat k výpovědím pronajímatelů podaným v období mezi 12. březnem 2020 a xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxmotného zákona? Z hlediska právní jistoty a zákazu retroaktivity to nelze připustit. Navíc zákon č. 209/2020 Sb. neobsahuje přechodná ustanovení, kxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xa platnou. V. Právo výpovědi pronajímatele po uplynutí ochranné doby [Skončení ochrany nájemce] Nájemce je na základě zákona č. 209xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xákon nájemce chránit a pronajímatel je oprávněn nájem vypovědět z důvodu nehrazeného nájemného, a to bez výpovědní doby. [Úhrada pohledávek sxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xchranné doby. Pokud tak nájemce neučiní, bude to důvod k výpovědi z nájmu. [Právo výpovědi bez výpovědní doby] Tato právní úprava zakládá zvlášxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxdeno v § 2291 obč. zák. Tento zákonem stanovený důvod se prosadí, i když budou mít smluvní strany sjednána jiná pravidla v nájemní smlouvě. [Pohxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx v době ode dne 12. března 2020 do dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii, nejpozději však do dne 31. července 2020. Zákon č. xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx stanovena výpovědní doba, skončí nájem ke dni doručení výpovědi nájemci. [Dřívější zánik nájmu] Pokud by nájem zanikl uplynutím doby určité pxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxo pohledávky není nájemce povinen splatit do konce doby nájmu, ale až do 31. prosince 2020. [Prohlášení nájemce o neuhrazení] Podle věty druhé kxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx x době do 31. prosince 2020 neuhradí. Význam tohoto ustanovení není zcela zřejmý. Důvod pro jeho zařazení neosvětluje ani důvodová zpráva. Gramatickým xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxě, že své dluhy na nájemném není schopen do konce ochranné doby uhradit, bude pronajímatel oprávněn nájemní smlouvu vypovědět dle odstavce 4 na základě xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xstanovení obsahuje i druhý důvod, na jehož základě může pronajímatel nájemní smlouvu vypovědět dle čtvrtého odstavce. Tím důvodem je situace, kdy se sxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxaci na straně nájemce (např. odsouzení za trestný čin). nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 19/17 ze dne 12. listopadu 2019 Sxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxx xxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x x xx xx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxžbách, - nařízení vlády č. 351/2013 Sb. HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). Komenxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxajímatele požadovat zrušení nájmu (1-6) II. Rozhodnutí soudu o zrušení nájmu (7-10) I. Právo pronajímatele požadovat zrušení nájmu xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxmné omezení. Zákon tím do jisté míry omezuje vlastnické právo pronajímatele. Jako protiváhu k zákazu ukončit nájem proto stanoví určitou minimální ocxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxoví podmínky, při jejichž splnění má pronajímatel právo žádat o zrušení nájmu. [Zrušení nájmu] Zákonodárce zvolil zvláštní druh ochrany, kterx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxobné tomu, které zakládá občanský zákoník pro zrušení smlouvy podle § 1793 obč. zák. (neúměrné zkrácení) nebo podle § 2000 obč. zák. (smlouvy na dobu uxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx. Jeho naplnění se bude odvíjet především od konkrétních majetkových poměrů pronajímatele. Pronajímatel se musí dostat do takové životní situace, kdx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx prodlení nájemce. Teprve ze druhé části komentovaného odstavce se konkrétněji podává, že půjde o tíživou majetkovou situaci pronajímatele, kdy by moxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xe uvozena slovem „zejména“, proto ji musíme chápat jen jako příklad nechtěného důsledku omezení stanovených tímto zákonem. Nouze pronajímatele není xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx. xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx by bylo již pozdě na tuto ochranu. Intenzita nouze přitom musí být taková, že pronajímatel nebude mít na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxímatele, lze mít za to, že tento důvod bude naplněn vždy. Pokud pronajímatel bude mít i jiné příjmy, měl by prokázat, že nejsou dostačující. [Uplaxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxsemně. Výsledkem uplatnění tohoto práva může být dohoda mezi nájemcem a pronajímatelem o zrušení nájmu, jak plyne z návětí druhého odstavce. [Oxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx se stanoví, že nejdříve lze toto právo uplatnit po skončení nouzového stavu. Nouzový stav skončil dne 17. května 2020. Okolnostmi podle § 3 odst. 1 písm. xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxdnutí soudu o zrušení nájmu [Žalobní právo] Komentovaný zákon předpokládá, že pronajímatel se s nájemcem dohodnou na skončení nájmu. Teprve v přxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx [Náležitosti podání k soudu] Nejsou předepsány zvláštní formální požadavky ani náležitosti podání k soudu. Při uplatnění svého práva musí pronxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxí skončení nouzového stavu a existence důvodu pro zrušení nájmu podle prvního odstavce. [Procesní úprava] Pro soudní řízení o zrušení nájmu nenx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxto typ žaloby. Z dikce tohoto ustanovení není zřejmé, zda půjde o určovací žalobu či o jiný typ žaloby. V rámci soudního řízení bude soud posuzovat, zda je xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx naplněn, bude mít rozhodnutí soudu povahu. Dnem nabytí právní xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx xe spoluvlastnictví či ve společném jmění manželů, lze mít za to, že postačí podání žaloby jedním z nich. Účastníky řízení budou všichni spoluvlastnícix xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxisy: xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xondem rozvoje bydlení (1) II. Státní fond rozvoje bydlení (2-5) III. Odložení splatnosti splátek jistiny a příslušenství úvěru (6-12) IV. Prodlouxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xozvoje bydlení (dále také „fond“) na základě platných nařízení vlády poskytuje úvěry pro fyzické a právnické osoby, které jsou zacíleny na pořízení byxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxráty zaměstnání nebo dlouhodobé péče o děti, splácet půjčky, které od Státního fondu rozvoje bydlení v uplynulém období čerpaly. Podle důvodové zpxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xx xx xxx na pořízení bydlení. Lze předpokládat, že během několika dalších týdnů se do podobné situace dostanou i bytová družstva a společenství vlastníků jednxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx řádově o stovky žádostí, a to především od mladých domácností, které pečují o malé děti. Postupně mohou přibývat i jiné případy, především z řad osob do dxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxjich odložení v čase s tím, že příjmy Státního fondu rozvoje bydlení budou pouze dočasně snížené. II. Státní fond rozvoje bydlení [Zřízení fondxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xeské republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. [Účel foxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx republiky a udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů v souladu s veřejným zájmem. Fond je právnickou osobou v působnosti Ministerstva pro místní rozvoj. xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxvami a modernizací bytů, bytových a rodinných domů formou úvěru. [Změna pravidel fondu] Od 1. června 2020 se Státní fond rozvoje bydlení na záklaxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxporu regionálního rozvoje a některých činností v oblasti cestovního ruchu. Změna názvu v žádném případě nebude mít vliv na práva, povinnosti a závazky xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxx xvedené se nemění. III. Odložení splatnosti splátek jistiny a příslušenství úvěru [Oprávnění fondu] První odstavec zakládá oprávněxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx příjemce úvěru. Z uvedené úpravy nelze dovodit, že by fond měl povinnost každé žádosti vyhovět, byť žadatel doloží, že není schopen úvěr splácet v důslexxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxu se Státním fondem rozvoje bydlení. Fond poskytuje různé druhy úvěrů v rámci jednotlivých programů, které jsou postupně vyhlašovány. Vzhledem k tomux xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxramu fondu. [Rozsah použitelnosti] Komentovaný zákon nerozlišuje mezi úvěry v čase. Nestanoví se, zda se zákon č. 209/2020 Sb. použije na úvěr xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx020 Sb. se bude vztahovat i na úvěry sjednané či čerpané až po nabytí účinnosti tohoto zákona. Ochrana se bude vztahovat i na úvěry, u nichž byl příjemce v xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xx xxx xxxtopadu 2020. Ochranná doba začíná od okamžiku nabytí účinnosti zákona č. 209/2020 Sb., tj. od 27. dubna 2020. Komentovaná právní úprava však nestanovíx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxvé žádosti (oznámení). Na oznamovacím principu jsou například postavena opatření podle zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti spláxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx splátek] Pro žádost o odklad splátek nejsou stanoveny formální náležitosti. Součástí žádosti o odklad splátek musí být doklad příjemce úvěru o neschoxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxad lze využít některý z dokladů, které jsou nutné pro získání potvrzení úřadu práce ČR podle § 3 odst. 3 (viz komentář k tomuto ustanovení výše). [xxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxálnosti. Protože není stanovena žádná lhůta, fond bude povinen rozhodnout o žádosti příjemce úvěru bezodkladně. [Zákaz úhrady nákladů] V souxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxu [Celková doba splácení] Druhý odstavec stanoví jediné pravidlo týkající se prodloužení celkové doby splácení úvěru. Celková doba splácení úxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xmlouvě o úvěru, ve které má příjemce úvěru povinnost úvěr splatit. [Ostatní ujednání smlouvy] Prodloužením celkové doby splácení úvěru nebudxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxností. [Vymezení pojmů podxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xb. formou odkazu využívá pojmový aparát definovaný zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxh upravuje některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, které jsou označovány zkrácxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xěcný rozsah služeb vymezuje zákon o službách v § 3 odst. 1. Službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a oxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxsového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. Podle navazujícího pravidla v § 3 odst. 2 zák. o službách platí, že roxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx x nájemní smlouvě. Smluvní princip je zakotven i v § 2247 odst. 1 obč. zák., podle něhož platí, že strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxrné pravidlo v § 2247 odst. 2 obč. zák. To ukládá pronajímateli povinnost zajistit po dobu nájmu nezbytné služby, přičemž podle občanského zákoníku se xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. [Poskytoxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xlastníka jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy, nebo společenství vlastníků jednotek podle zákxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx zásadně vázáno na subjekt, který s bytem disponuje na základě vlastnického práva k nemovitosti, popřípadě na subjekt tvořený vlastníky jednotek (spoxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxatelem služeb vlastník domu nebo spoluvlastníci domu anebo vlastník jednotky, půjde-li o dům rozdělený na jednotky. [Přímý odběr služeb] Odebxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx obsažená v zákoně o službách, jak plyne z § 1 odst. 3 zák. o službách. Na přímý odběr služeb bez účasti poskytovatele se nebudou vztahovat pravidla zakotvxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxužeb. [Příjemce služeb] Pojem příjemce služeb je vymezen v § 2 písm. b) zák. o službách, který za příjemce služby prohlašuje nájemce bytu nebo vlaxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xa skutečného uživatele bytu, tj. nájemce bytu (bez rozlišení nájmu bytu družstevního) nebo vlastníka jednotky. xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxčtovacím období. zák. o službách, - obč. zák. [Odložení lhůty pro vyúčtování služeb] xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx mimořádných opatření může být pro mnoho poskytovatelů služeb značně obtížné provést nebo dokončit potřebné úkony pro řádné provedení, dokončení a hlxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxná s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Toto prodlení je přitom spojeno s poměrně vysokými sankcemi. [Důvody k odložení finančníhx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx 209/2020 Sb. prodlužuje lhůtu pro provedení finančního vyrovnání mezi poskytovatelem a příjemcem služeb, a to jak lhůtu dohodnutou, tak případně maxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxužeb stanoví zákon o službách. Podle § 7 odst. 1 zák. o službách má poskytovatel služeb povinnost vyúčtovat příjemci služeb skutečnou výši nákladů a záxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Vzhledem k tomu, že uvedená čtyřměsíční lhůta se počítá od skončení zúčtovacího období, bude xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxx x xxxžbách se zúčtovacím obdobím rozumí období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxé lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb (§ 7 odst. 3 zák. o službách). Lhůta pro provedení finančního vyroxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx, kdy poskytovatel služeb doručí vyúčtování služeb příjemci služeb. [Odložená lhůta pro vyúčtování] Komentovaný zákon prodlužuje lhůtu pro dxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx mezi datem účinnosti zákona č. 209/2020 Sb., tj. dnem 27. dubna 2020 a dnem 31. srpna 2020. Bylo-li sjednáno zúčtovací období jako kalendářní rok, započxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxatickému prodloužení až do 1. září 2020. [Odložená lhůta pro finanční vyrovnání] Popsaným mechanismem se automaticky prodlužuje i lhůta pro fixxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xáří 2020, skončí lhůta pro finanční vyrovnání 1. ledna 2021. zák. o službách xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxti.

https://www.dauc.cz/dokument/?modul=pr&cislo=49386

ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o vojácích z ... ČÁST OSMÁ - Změna občanského soudního ... ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o platu a ... ČÁST ČTRNÁCTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYDÁNÍ ... Schválený 18. 5. 2000 Účinný od 1. 1. 2001 do 31. 12. 9999 Rada zaměstnanců. Evropská rada zaměstnanců.; PRACOVNĚPRÁVNÍ ÚKONY.; Práva a povinnosti pracovníků.; Práva a povinnosti organizace (zaměstnavatele).; Subjekty pracovněprávních vztahů.; Kolektivní smlouva. Kolektivní vyjednávání.; Odborové organizace v pracovním právu.; Svoboda projevu a právo na informace.; Volby.; BEZPEČNOST PRÁCE A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI.; Zánik pracovního poměru. Výpověď.; Pracovní doba. Doba služby.; Čas odpočinku. Dovolená na zotavenou.; MZDA. PLATY. PRÉMIE A ODMĚNY. NÁHRADA MZDY.; Pracovní úrazy.; Péče o pracovní prostředí.; ZVLÁŠTNÍ PRACOVNÍ PODMÍNKY.; Evidence pracovních sil.; Zprostředkování zaměstnání. Zprostředkování práce.; SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ. DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ. STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA.; Policie. Četnictvo. Sbor národní bezpečnosti (SNB).; Státní bezpečnost. Bezpečnostní informační služba.; Zabezpečení při výkonu služby v ozbrojených silách.; OBČANSKÉ PRÁVO PROCESNÍ.; Poplatky soudní.; Mzdy pracovníků státního zastupitelství (prokuratury).; FORMY PLNĚNÍ. DÁVKY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ.; SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. ORGANIZACE SOCIÁLNÍ POMOCI.; Ministerstva a ústřední orgány státní správy ČR.; Zdravotní pojištění. Zdravotní pojišťovny.; Mzdy poslanců zastupitelských sborů.; PRACOVNÍ PRÁVO.; PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY.; 155/2000 Sb. ZÁKON ze dne 18. května 2000, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Změna: 436/2004 Sb. Změna: 362/2003 Sb., 264/2006 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ zrušena Čl.I zrušen Čl.II zrušen ČÁST DRUHÁ zrušena Čl.III zrušen ČÁST TŘETÍ zrušena Čl.IV zrušen ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl.V Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 30 se doplňuje odstavec 10, který zní: "(10) Rodičovský příspěvek rodiči nenáleží, jestliže v rodině druhý z rodičů má nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc poskytovanou podle předpisů nemocenského pojištění, a to v době ode dne narození dítěte.". 2. V § 32 odst. 2 se za slovo "rodič" vkládají slova "pobírající rodičovský příspěvek" a za slovo "mateřství" se vkládají slova "nebo peněžitou pomoc". ČÁST PÁTÁ zrušena Čl.VI zrušen ČÁST ŠESTÁ zrušena Čl.VII zrušen ČÁST SEDMÁ Změna zákona o vojácích z povolání Čl.VIII Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, se mění takto: 1. V § 2 se doplňují odstavce 3 až 7, které znějí: "(3) Služební orgány jsou povinny zajišťovat rovné zacházení se všemi vojáky, pokud jde o podmínky výkonu služby a zabezpečení vojáků podle části páté a osmé. (4) Ve služebním poměru je zakázána jakákoliv diskriminace vojáků z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboženství, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, s výjimkou, kdy je pro to věcný důvod spočívající v předpokladech a povaze služebního zařazení, které voják vykonává, a který je pro výkon tohoto služebního zařazení nezbytný. Je zakázáno i takové jednání služebních orgánů, které diskriminuje nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích. (5) Nikdo nesmí výkonu práv a povinností vyplývajících ze služebních vztahů zneužívat k újmě jiného vojáka nebo k ponižování jeho důstojnosti. Za ponižování důstojnosti se považuje i nežádoucí sexuální chování, které je nevítané, nevhodné nebo urážlivé nebo které může být druhým vojákem oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivňují výkon práv a povinností vyplývajících ze služebních vztahů. (6) Dojde-li ve služebním vztahu k porušení práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení s vojáky nebo k nežádoucímu sexuálnímu chování při výkonu služby, má voják právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto jednání a aby byly odstraněny důsledky tohoto jednání. (7) Služební orgány nesmí vojáka jakýmkoli způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků vyplývajících ze služebního poměru.". 2. V § 10 odst. 2 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 3) zní: "e) rodičovské dovolené,3) 3) § 158 zákoníku práce.". 3. V § 20 odst. 1 písmena b) a c) znějí: "b) vojákyně po dobu těhotenství nebo po dobu čerpání mateřské dovolené, c) pečuje-li o dítě mladší 3 let,". 4. V § 33 odst. 3 věta první zní: "Nadřízený nemůže určit čerpání dovolené na dobu, kdy je voják uznán neschopným ke službě pro nemoc nebo úraz, ani na dobu, po kterou je vojákyně na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo voják na rodičovské dovolené.". 5. V § 33 odstavec 6 zní: "(6) Požádá-li vojákyně o poskytnutí řádné dovolené tak, aby řádná dovolená navazovala bezprostředně na konec mateřské dovolené,2) a voják o poskytnutí řádné dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,2) je služební orgán povinen jejich žádosti vyhovět.". 6. V § 34 část věty za středníkem zní: "řádná dovolená se přerušuje také nástupem na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou.". 7. V § 35 odstavec 1 zní: "(1) Řádná dovolená se krátí při neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz a při rodičovské dovolené, s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc podle zvláštního právního předpisu,4) za prvních 120 dnů a za každých dalších 30 dnů o jednu dvanáctinu. Řádná dovolená se nekrátí při neschopnosti ke službě pro služební úraz nebo nemoc z povolání.". 8. V § 38 nadpis zní: "Rodičovská dovolená a dovolená bez nároku na peněžní náležitosti". 9. V § 38 odst. 1 se slova "dovolená bez nároku na peněžní náležitosti" nahrazují slovy "rodičovská dovolená". 10. V § 41 odst. 1 se na konci věty doplňují slova "a vojákyni, která kojí". 11. V § 41 odst. 4 se za slovo "dovolenou" vkládají slova " , rodičovskou dovolenou". 12. V § 41 odstavec 5 zní: "(5) Odstavce 2, 3 a 4 se vztahují také na vojáky, kteří pobírají peněžitou pomoc,4) a osamělé vojáky, kteří trvale pečují o dítě.". 13. V § 143 odstavec 2 zní: "(2) Do doby trvání služebního poměru vojáka rozhodné pro výsluhové náležitosti se nezapočítává doba dispozice podle § 10 odst. 4 a doba rodičovské dovolené,3) s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc.4)". ČÁST OSMÁ Změna občanského soudního řádu Čl.IX Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb. a zákona č. 130/2000 Sb., se mění takto: Za § 200w se vkládá nový § 200x, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 34g) zní: "§ 200x Řízení ve věcech voleb do rady zaměstnanců nebo voleb zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (1) O návrhu na vyslovení neplatnosti volby do rady zaměstnanců nebo neplatnosti volby zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci34g) rozhodne soud bez jednání usnesením, a to do deseti dnů ode dne doručení návrhu. (2) Účastníkem řízení je navrhovatel, člen rady zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti práce, jehož zvolení je návrhem napadeno, a příslušná volební komise. (3) K řízení je příslušný okresní soud podle místa sídla zaměstnavatele. (4) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. (5) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky. 34g) § 25b odst. 2 zákoníku práce.". ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o soudních poplatcích Čl.X Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb. a zákona č. 103/2000 Sb., se mění takto: V § 11 odst. 1 písm. e) se za slova "volebního práva," vkládají slova "nebo voleb rad zaměstnanců a zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,". ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců Čl.XI Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: V § 7 odst. 4 písm. b) se slova "další mateřské dovolené" nahrazují slovy "rodičovské dovolené", slovo "žena" se nahrazuje slovy "státní zástupce" a slovo "nepřipravovala" se nahrazuje slovem "nepřipravoval". ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl.XII Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 133/2000 Sb., se mění takto: V § 22 písm. d) se slova "další mateřské dovolené" nahrazují slovy "rodičovské dovolené". ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl.XIII Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto: V § 7 odst. 1 písm. d) se slova "další mateřské dovolené" nahrazují slovy "rodičovské dovolené". ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců Čl.XIV Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb. a zákona č. 287/1997 Sb., se mění takto: V § 31 odst. 4 písm. b) se slova "další mateřské dovolené" nahrazují slovy "rodičovské dovolené", slovo "žena" se nahrazuje slovem "soudce" a slovo "nepřipravovala" slovem "nepřipravoval". ČÁST ČTRNÁCTÁ ZMOCNĚNÍ K VYDÁNÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONÍKU PRÁCE Čl.XV Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST PATNÁCTÁ ÚČINNOST Čl.XVI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou čl. I bodu 36, který nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení, a čl. I bodů 3, 8 a 15, které nabývají účinnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky do Evropské unie. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Špidla v. r.

https://www.tipmobile.cz/osobni/bmw/z3

Auto inzerce » Osobní automobily » BMW » Z3 BMW Z3 inzerce zdarma. V naší nabídce se nachází 10 nabídek osobních automobilů BMW Z3. 1996 (3x) Zobrazeny záznamy 1 až 10 z celkových 10. BMW Z3 3,2 i M ROADSTER, Nebourané!! Rok výroby: 1996, Najeto 64 600km, Výkon: 127.00kW BMW Z3 3,2 i M ROADSTER, Nebourané!! : CENU NABÍDNĚTĚ NA E-MAIL!! Perfektně zachovalý!! Nebouraný!! Investiční vůz jehož cena stále poroste!! Doložitelné km - od roku 2004 v ČR (viz km v grafu ve fotografiiích)!! Jedinečný vůz - než pošlete nabídku, tak si. více » BMW Z3 2.0i 110kW Facelift Rok výroby: 2000, Najeto 210 247km, Výkon: 110.00kW BMW Z3 2.0i 110kW Facelift : Vozidlo dovoz ze SRN, dovozová STK v ceně vozidla, zařídím při prodeji až na české SPZ.nehavarované, Motor 2.0i 110 kW, 6sti válec, klima, alu 17. Nutno vidět. Tel. 777 202 473.; autorádio 4x airbag, ABS, autorádio, CD. více » Rok výroby: 1999, Najeto 193 495km, Výkon: 110.00kW BMW Z3 2.0i 110kW Facelift : Vozidlo dovoz z D, němeclé doklady na přihlášení, dovozová STK v ceně vozidla, zajistím při prodeji až na SPZ! Výborný stav,šestiválec 110kW, vše plně funkční včetně klimatizace! Nutno vidět. Vozidlo. více » BMW Z3 1.9i 87kW Facelift Rok výroby: 2000, Najeto 233 671km, Výkon: 87.00kW BMW Z3 1.9i 87kW Facelift : Vozidlo dovoz z D, německé doklady na přihlášení, Dovozová STK v ceně vozidla, zajistím při prodeji až na české SPZ. Vozidlo je v dobrém tech. stavu, s klimatizací a M Packet podvozku. Nestojí v autobazaru, nutné. více » Rok výroby: 1996, Najeto 125 000km, Výkon: 103.00kW BMW Z3 1.9 : Druhý majitel, , Doložený počet najetých km. Nejedná se o návrh na uzavření smlouvy (nabídku) ve smyslu § 1731 a §1732 zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku. Firma si vyhrazuje právo. více » BMW Z3 1.9 i M-Sport Rok výroby: 1997, Najeto 214 000km, Výkon: 103.00kW BMW Z3 1.9 i M-Sport : , Nejedná se o návrh na uzavření smlouvy (nabídku) ve smyslu § 1731 a §1732 zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku. Firma si vyhrazuje právo uzavření všech smluvních vztahů písemně. více » BMW Z3 1.9i 103kW Rok výroby: 1998, Najeto 255 523km, Výkon: 103.00kW BMW Z3 1.9i 103kW : Vozidlo dovoz z D, německé doklady na přihlášení, dovozová STK v ceně vozidla při prodeji až na české SPZ. Velmi dobrý stav, nové letní pneu, nové brzdy, perfektní střecha. Vozidlo nestojí v autobazaru. více » BMW Z3 1.8i 85kW Rok výroby: 1996, Najeto 254 846km, Výkon: 85.00kW BMW Z3 1.8i 85kW : Dovoz ze SRN, dovozová STK v ceně vozidla, zajistím při prodeji až na SPZ. dobrý stav, nové pneu, vnitřek a střecha ve výborném stavu. Nestojí v areálu autobazaru, nutné volat předem na tel. 777 202 473.; autorádio 2x. více » BMW Z3 1.8i 85kW Originální lak. Rok výroby: 1997, Najeto 190 337km, Výkon: 85.00kW BMW Z3 1.8i 85kW Originální lak. : Dovoz Německo, Nová STK v ceně vozu, NEHAVAROVANÝ vůz. Po výměně filtrů a oleje - Castrol Titanium 5W-40. Alu kola 17 palců BBS.; autorádio 2x airbag, ABS, airbag řidiče, autorádio, CD přehrávač, el. okna, el. seřiditelná sedadla. více » BMW Z3 1.9i 103 kW Rok výroby: 1997, Najeto 278 571km, Výkon: 103.00kW BMW Z3 1.9i 103 kW : Vozidlo dovoz z D, německé doklady na přihlášení, dovozová STK v ceně, zajistím při prodeji. Téměř nové brzy i pneu, jinak dobrý stav. Nutno vidět, nestojí vareálu autobazaru, volat předem na tel. číslo 777. více » BMW Z3 1996, BMW Z3 1997, BMW Z3 1998, BMW Z3 1999, BMW Z3 2000, Inzeráty z bazarů osobních vozů značky BMW Z3 z celé ČR od profesionálních prodejců i soukromých inzerentů v přehledných kategoriích s možností pokročilého filtrování. Hledáte-li značku BMW Z3, můžete si vybrat z široké nabídky vozů BMW Z3 nebo zúžit okruh hledání a v kategorii si zvolit model vozu. Jste-li již rozhodnuti o konkrétních parametrech, které by vůz měl splňovat, použijte pravý formulář pro vyhledávání. Poté Vám budou nabídnuty vozy BMW Z3 splňující Vaše požadavky.

https://m.mojecelebrity.cz/clanek/rozvod-kralovna-kaceriho-zobaku-kucherenko-opousti-manzela-ktery-bruci-ve-vezeni-39580670

ROZVOD! Královna kačeřího zobáku Kucherenko opouští manžela, který bručí ve vězení Sobota 23. 3. 2019 26.10.2018 – Před nedávnem Silvia Kucherenko (37) slibovala, že na svého manžela Sergeje (49) zbývajících osm let, co si posedí ve vězení, počká a budou mít miminko. Ale jak se říká: slibem nezarmoutíš. Modelka s obřími rty se s manželem během návštěvy ve vězení domluvila na rozvodu. Rozvod královny kačeřího zobáku Kucherenko: Náhrada za zabásnutého manžela? 16.11.2018 – Ještě nedávno poslušně čekala na návrat manžela z basy, už jí ale došla trpělivost. Královnu kačeřího zobáku Silviu Kucherenko (36) čeká rozvod! Našla si snad už jiného boháče? Královna „kačeřího zobáku“ Kucherenko: Přišla o svou největší přednost! 6.1.2018 – Slovenské modelce Silvii Kucherenko (35), která má na Instagramu přes půl milionu fanoušků, spousta lidí hanlivě přezdívá královna „kačeřího zobáku“. Mohou za to samozřejmě její extrémně 'přifouknuté' rty. Ovšem těch se teď svérázná blondýnka zbavuje! Proč? Královna kačeřího zobáku Kucherenko (36): Až manžela pustí z vězení, chci dítě 4.9.2018 – Manžel královny nafouklých rtů Silvie Kucherenko (36) Sergej Kucherenko (49) si ve vězení odpykává 11letý trest za podvodné smlouvy ve společnosti, kde byl vykonavatelem a kterou připravil o majetek v hodnotě více než 205 milionů korun. Modelka hodlá ale na manžela počkat. A co víc, chce s ním mít další dítě. Melanie Trump je krásná, moudrá a emancipovaná, pěje ódy královna „kačeřího zobáku“ 25.1.2017 – Královna kačeřího zobáku Silvia Kucherenko (34) nedávno velmi zalichotila manželce Donalda Trumpa a dokonce se jí nekompromisně zastávala. Chce to snad také dotáhnout na první dámu Spojených států amerických? Osobnosti: Donald Trump (4596 článků) Manžel „královny kačeřího zobáku“ Kucherenko: 11 let natvrdo! Zaplatit musí přes 200 milionů 25.4.2017 – Tak tohle Silvia (34) a její manžel Sergej Kucherenko (47) nečekali. Soud poslal ukrajinského podnikatele na 11 let do vězení se střední ostrahou! Kucherenko byl předtím už víc než rok a půl ve vazbě. Královna kačeřího zobáku Kucherenko: Večeře za 100 000 eur! 24.5.2017 – Slovenská modelka Silvia Kucherenko (35) prožívá těžké období. Soud poslal jejího manžela na 11 let do vězení a ona se teď musí postarat nejen sama o sebe, ale i o svého syna. Jako samoživitelka to prý nemá jednoduché. Kdyby ale chtěla, mohla by být za vodou, nabídek od ctitelů dostává plno… Královna kačeřího zobáku Kucherenko už není blond: Nejdřív rozvod, pak další změna! 30.10.2018 – Jen co vyšlo na povrch, že majitelka obřích rtů Silvia Kucherenko (37) se s manželem Sergejem (49), který sedí za mřížemi, v tichosti domluvila na rozvodu, rozhodla se pro radikální změnu svého vzhledu. Spalující blond barva šla pryč. Královna kačeřího zobáku Kucherenko: Co jí manžel řekl na žádost o rozvod! 19.11.2018 – Manželství s podnikatelem ukrajinského původu Sergejem (49), kterého soud poslal na 11 let za mříže, se Silvie Kucherenko (36) rozhodla ukončit. Sžírala ji samota a déle už by to nevydržela. Královna kačeřího zobáku Kucherenko je bez peněz: Uvažuji o návratu do práce! 18.9.2016 – Zdá se, že se modelka Silvia Kucherenko (34) svého manžela a ukrajinského podnikatele Sergeje Kucherenka (45) jen tak nedočká. Soud mu zamítl žádost o propuštění a ona tak bude muset dál živit rodinu. Dokonce uvažuje, že se vrátí do práce. Rozvod »kačeřího zobáku« Kucherenko: Syn (8) ještě nic neví! 23.11.2018 – Dřív řešila hlavně své obří rty a tvrdila, že nejsou výsledkem plastických operací, nyní už má Silvia Kucherenko (37) jiné starosti. S manželem Sergejem (49), který si právě odpykává trest ve vězení, se rozvádí! Jejich synkovi ale špatnou zprávu ještě neoznámila... Královna kačeřího zobáku Kucherenko: Vystavila prsa a namazala se kaviárem 31.12.2016 – Slovenská modelka Silvia Kucherenko se vyfotila pouze v podprsence a na obličej si nanesla kaviár. Tuto kombinaci zveřejnila na sociální síti… Královna kačeřího zobáku Kucherenko je bez peněz! Rozprodává luxusní kabelky 14.4.2017 – Modelka s největšími rty na Slovensku Silvia Kucherenko (34) byla zvyklá na luxus a ráda se jím chlubila. Ale její manžel, ukrajinský podnikatel Sergej (46), je už rok a půl ve vazbě a blondýnka nemá z čeho brát. Královna „kačeřího zobáku“ Kucherenko: Zaříznuté plavky odhalily až příliš! 26.6.2017 – No tohle? Slovenská modelka, která se proslavila především svými obrovskými rty, Silvia Kucherenko (34) se v horkých letních dnech vyvalila u bazénu a předvedla se v poněkud šokujících plavkách. Málem ji totiž rozřízly na dvě půlky. Královna „kačeřího zobáku“ Kucherenko u soudu: Pohublý manžel v poutech, Silvia vystrojená jako party girl! 27.7.2017 – Silvia Kucherenko (34) asi jediná věřila, že Nejvyšší soud v Bratislavě zruší manželův jedenáctiletý trest odnětí svobody. K soudu se proto vystrojila jako na mejdan. Bohužel se tak nestalo, a soud rozsudek potvrdil. Královna „kačeřího zobáku" Kucherenko: Silikonové pětky vystavuje v Thajsku 11.1.2019 – Před zimou utekla do tepla i slovenská modelka s kačeřím pyskem Silvia Kucherenko (37). Vzala sebou i osmiletého syna Alexandra. Zatímco její manžel Sergej, s nímž se rozvádí, sedí v chládku, tak Silvia v bikinách provokuje na místní pláži. Sestra královny kačeřího zobáku Kucherenko: Na vlastní svatbě byla za Daru Rolins! 31.1.2017 – Dara Rolins (44) se konkurence v podobě sestry slovenské modelky Silvie Kucherenko (34) Štefánie bát nemusí. Mladší sestra Silvie totiž na své vlastní svatbě zazpívala Dary hit Všetko alebo nič. Osobnosti: Dara Rolins (2427 článků) NEČEKANÝ ROZVOD! Kontroverzní Silvia Kucherenko opouští manžela po 10 letech 26.10.2018 – Modelka Silvia Kucherenko (36) je již deset let vdaná za Sergeje (49) a má s ním nádherného syna Alexandra (7). Před třemi lety ale prožívala jedno z nejtěžších období, kdy jejího manžela poslal soud do vězení na 11 let za obzvlášť závažný zločin. Zdá se ale, že Silvii čekání na něj po třech letech přestalo bavit... Slovenská královna kačeřího zobáku: Další video, které vás naprosto odrovná. "Zpívám si v autě" 30.7.2016 – Slovenská modelka s obrovskými rty Silvia Kucherenko (33) jede dál. Před pár dny natočila video, kde tvrdí, že se nenechala nijak vylepšit a plastické operace rozhodně nemá. Což by jí nemohl věřit ani slepý. I když vnadná blondýna schytala za záznam posměšky a vznikly i parodie, v natáčení pokračuje dál. V posledním videu předvedla fanouškům, jak si "zpívá" v autě... Zvrat v případu vězněného muže královny kačeřího zobáku: Už je v base Slováků! 26.8.2016 – Chlubila se obrovským bohatstvím, ale nemá ani na zaplacení kauce! Řeč je o modelce Silvii Kucherenko (33). Jejího manžela Sergeje totiž v prosinci minulého roku zatkla policie a poslala ho basy. Podnikatel se mohl dostat ven na kauci, ovšem tu jeho manželka zaplatit nedorazila…

http://kraken.slv.cz/III.US842/17

III. ÚS 842/17 III.ÚS 842/17 ze dne 17. 5. 2017 Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatele Jana Čtvrtníka, zastoupeného Mgr. Bc. Arnoštem Špačkem, advokátem, sídlem Čsl. armády 1050/22, Děčín, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 1edna 2017 č. j. 19 Co 2307/2016-63 a proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 1istopadu 2016 č. j. 35 Nc 1151/2016-34, takto: Ústavní stížností, Ústavnímu soudu doručenou dne 20. 3. 2017, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Protože návrh nesplňoval náležitosti stanovené pro ústavní stížnost v § 30 odst. 1, § 31, § 34 a § 72 odst. 2 a 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vyzval Ústavní soud stěžovatele k odstranění vad návrhu. K tomu mu stanovil lhůtu 15 dnů od doručení výzvy k odstranění vad návrhu. Současně Ústavní soud stěžovatele upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, bude Ústavní soud nucen návrh (ústavní stížnost) podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout. Výzva k odstranění vad návrhu byla stěžovateli doručena dne 12. 4. 2017. Od následujícího dne počala stěžovateli běžet lhůta k odstranění vad návrhu, která uplynula dnem 27. 4. 2017. Dne 5. 5. 2017 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatele bez průvodního dopisu, jehož přílohu tvořilo rozhodnutí předsedy České advokátní komory ze dne 28. 4. 2017 o ustanovení Mgr. Bc. Arnošta Špačka, advokáta sídlem Čsl. armády 1050/22, Děčín, k zastupování stěžovatele v předmětném řízení před Ústavním soudem. Do dnešního dne však Ústavní soud od stěžovatele neobdržel ústavní stížnost vypracovanou jeho právním zástupcem, ani plnou moc udělenou stěžovatelem uvedenému advokátovi k zastupování stěžovatele v řízení před Ústavním soudem. Z napadeného rozhodnutí se přitom podává, že zmíněný advokát byl ustanoven stěžovateli jako zástupce k ochraně jeho zájmů již v řízení před obecnými soudy, v němž bylo vydáno toto rozhodnutí, a je tedy s předmětnou věcí již obeznámen. Jelikož stěžovatel vady svého návrhu ve stanovené lhůtě a ani po jejím uplynutí do dnešního dne neodstranil, soudce zpravodaj návrh (ústavní stížnost) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl. JUDr. Radovan Suchánek v.r. soudce zpravodaj

http://kraken.slv.cz/22Cdo999/2006

22 Cdo 999/2006 Datum rozhodnutí: 09.11.2006 Okresní soud v Karlových Varech (dále soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 25. srpna 2004, č. j. 8 C 316/96-360, vypořádal zaniklé bezpodílové spoluvlastnictví účastníků tak, že pod bodem I. výroku do výlučného vlastnictví žalobkyně přikázal osobní automobil Škoda Favorit 135 GLS, číslo motoru 1718036, číslo karoserie P0696662, a další věci movité, vše v celkové ceně 202 690,- Kč. Pod bodem II. do výlučného vlastnictví žalovaného přikázal rozestavěný provozní objekt na parc. č. 170 a pozemek parc. č. 170 v obci a kat. území K., osobní automobil Škoda Favorit, SPZ KVH 01-53, nákladní automobil TATRA, a další věci movité (vesměs pracovní stroje, nářadí a kancelářské vybavení), vše v celkové ceně 1 322 993,- Kč. Pod bodem III. přikázal do podílového spoluvlastnictví účastníků, a to každému v rozsahu ideální jedné poloviny, dům č. p. 301 postavený na pozemku parc. č. 266, pozemek parc. č. 266 a 268/2, zapsané u Katastrálního úřadu v K. V. na LV č. 369 pro obec K. V. a kat. území D., v ceně 5 590 190,- Kč. Pod bodem IV. oběma účastníkům uložil, aby zaplatili společně a nerozdílně zůstatek úvěru u Č. s., a. s., ve výši 108 494,35 Kč. Pod bodem V. uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku 539 902,- Kč. Pod body VI. až VIII. rozhodl o náhradě nákladů řízení a soudním poplatku. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný dovolání z důvodů uvedených v § 241a odst. 2 a 3 občanského soudního řádu (dále OSŘ ). Namítá, že do bezpodílového spoluvlastnictví účastníků dále patřil dům č. p. 40 se stavební parc. č. 264 v obci K. V. a kat. území D., který byl v průběhu řízení prodán v dražbě za účelem uspokojení závazku žalobkyně ve výši 528 000,- Kč. Soud proto nemohl tyto nemovitosti přikázat jednomu z účastníků, ale to soud neopravňovalo k tomu, aby při vypořádání nepřihlédl k tomu, že byl uspokojen závazek jen žalobkyně. S takovým postupem žalobce nikdy nesouhlasil. Nesouhlasí ani s tím, že by před soudem prvního stupně netvrdil skutečnost, že v rámci exekuce uhradil částku 59 746,- Kč. Pokud jde o věci sloužící jeho podnikání, odvolací soud je správně nezahrnul do masy bezpodílového spoluvlastnictví účastníků, ale nesprávně je považoval za věci pořízené z prostředků bezpodílového spoluvlastnictví účastníků. Namítá, že všechny věci byly pořízeny výlučně tzv. z firemních prostředků . Uvedl, že příjmem z podnikání a tedy i příjmem, který spadá do BSM, je až ta finanční částka, která podnikateli případně zůstane po řádné zdanění za stanovené účetní období . Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Jednou ze základních zásad sporného řízení občanskoprávního je zásada dispoziční, která spočívá v procesní iniciativě náležející účastníkům řízení, kteří disponují jak řízením, tak předmětem řízení. Dispozice předmětem řízení je upravena v § 153 odst. 2 OSŘ podle kterého soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže řízení bylo možno zahájit i bez návrhu, nebo jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. Řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví je jedním z případů, kdy z hmotného práva vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. Otázkou vázanosti soudu návrhem v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů se Nejvyšší soud ČR zabýval v rozsudku z 27. 9. 2004, sp. zn. 22 Cdo 684/2004, v němž dovodil, že v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů soud vypořádá jen ty věci (majetek) náležející do tohoto spoluvlastnictví, které účastníci učinili předmětem řízení. Překročit jejich návrhy může jen ohledně ceny vypořádávaného majetku a toho, jak jej mezi manžely rozdělí (viz C 2943 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck Praha, sešit 31). Pokud jde o právní argumentaci tohoto vysloveného právního názoru dovolací soud zcela odkazuje na odůvodnění citovaného rozsudku.

http://kraken.slv.cz/20Cdo3420/2013

20 Cdo 3420/2013 Dotčené předpisy: § 104 odst. 2 o. s. ř., § 243c odst. 1 o. s. ř., § 243f odst. 2 o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné M. Z. , zastoupené Mgr. Janem Vargou, advokátem se sídlem v Praze 8, Davídkova 654/27, proti povinnému JUDr. T. Ch. , za účasti manželky povinného Mgr. L. Ch. , pro 900.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu v pro Prahu 5 pod sp. zn. 43EXE 580/2011, o dovolání povinného a jeho manželky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 1. 2013, č. j. 21Co 518/2012-88, takto: II. Řízení o dovolání manželky povinného se zastavuje. Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 17. 10. 2011, č. j. 43EXE 580/2011-16, jímž Obvodní soud pro Prahu 5 nařídil podle vykonatelného směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2011, č. j. 24Cm 429/2010-15, k vymožení povinnosti povinného zaplatit oprávněné směnečný peníz ve výši 900.000,- Kč s 6% úrokem z této částky ode dne 31. 12. 2009 do zaplacení, dále směnečnou odměnu ve výši 3.000,- Kč, náhradu nákladů předcházejícího řízení ve výši 103.272,- Kč, jakož i pro náklady tohoto řízení, exekuci na majetek povinného. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl dovoláním povinný, ve kterém pouze uvedl, že důvody dovolání doplní do 15ti dnů (č. l. 97 spisu), a dále i jeho manželka. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (srovnej čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - dále jen o. s. ř. ), protože odvolací soud ve věci rozhodl dne 8. 1. 2013. Povinný v dovolání neuvedl, v jakém rozsahu rozhodnutí odvolacího soudu napadá, nevymezil důvod dovolání ani v čem spatřuje jeho přípustnost. Dovolání proto neobsahuje podstatné náležitosti uvedené v § 241a odst. 2 o. s. ř. a dovolatelem v dovolací lhůtě nebylo o ně doplněno. Protože dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat, Nejvyšší soud postupoval podle § 243c odst. 1 o. s. ř. a dovolání povinného odmítl. Dovolání manželky povinného vykazovalo nedostatek bránící pokračování dovolacího řízení (nebylo sepsáno advokátem). Protože přes výzvu soudu dovolatelka vytčený nedostatek ve stanovené 10 ti denní lhůtě neodstranila (usnesení ze dne 29. 8. 2013, č. j. 43EXE 580/2011-114, jí bylo doručeno 5. 9. 2013) a na výzvu soudu reagovala pouze žádostí o prodloužení lhůty, které bylo soudem prvního stupně vyhověno, a k zastupování v dovolacím řízení si advokáta nezvolila a ani neprokázala, že by měla právnické vzdělání, Nejvyšší soud řízení o dovolání manželky povinného podle § 104 odst. 2 věty třetí a § 243f odst. 2 o. s. ř., zastavil.

http://docplayer.cz/1350345-Zprava-o-stavu-lidskych-prav-v-ceske-republice-v-roce-2002-iii.html

Zpráva o stavu lidských práv v České republice v roce 2002 III. - PDF Zpráva o stavu lidských práv v České republice v roce 2002 III. Download "Zpráva o stavu lidských práv v České republice v roce 2002 III." 1 Zpráva o stavu lidských práv v České republice v roce 2002 III. 2 2 O b s a h I. Obecná část Úvod Institucionální zajištění Rada vlády pro lidská práva Rada vlády pro národnostní menšiny Rada vlády pro záležitosti romské komunity Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Mezinárodní dimenze lidských práv Projednávání zpráv o plnění mezinárodních smluv před jejich kontrolními orgány Úvodní zpráva o plnění Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech Druhá periodická zpráva o plnění Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen Druhá periodická zpráva o plnění Úmluvy o právech dítěte Úvodní zpráva o plnění Mezinárodního paktu o občanských a politických právech Třetí periodická zpráva o plnění Úmluvy proti mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT) Druhá pravidelná návštěva Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT) Smluvní základna Přijímání nových mezinárodněprávních závazků Stížnosti proti ČR u Evropského soudu pro lidská práva Oznámení proti ČR u Výboru pro lidská práva Vnitrostátní provádění rozhodnutí mezinárodních kontrolních orgánů Zpráva Evropské komise o pokroku v přibližování k Evropské unii z roku Programy PHARE/EU Twinningový projekt pro rovnost žen a mužů Twinningový program Podpora rasové a etnické rovnosti...15 II. Zvláštní část Základní práva Omezitelnost základních práv Majetková práva Vývoj vztahu vlastnických práv a veřejného zájmu Nadhodnocení právního významu evidence úředního pobytu oproti majetkoprávním vztahům Ochrana vlastnictví při trestním řízení Ochrana osobních údajů Klientský registr informací Vynětí osobních údajů zpracovávaných bankami ze zákona o ochraně osobních údajů Tzv. veřejné kamerové systémy...22 3 Národní zdravotní registry Osobnostní práva Právo na přístup ke zdravotnické dokumentaci Dispoziční právo pozůstalých k tělu zemřelé blízké osoby Omezení svobody pobytu a pohybu v průběhu konání summitu NATO Zrušení některých ustanovení zákona o církvích Ústavním soudem Politická práva Účast na veřejném životě Neslučitelnost funkce zastupitele s výkonem státní služby Prodloužení voleb na dva dny Účast cizinců na veřejném životě Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Konání voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v zahraničí Soudní přezkoumání kroků orgánů zajišťujících volby do poslanecké sněmovny Parlamentu ČR před jejich konáním Soudní přezkoumání zvolení kandidáta poslancem Volby do Senátu Parlamentu ČR Místní volby Vliv povodní na místní volby Soudní přezkum platnosti hlasování, voleb a zvolení kandidáta zastupitelem Právo shromažďovací Průběh legislativního procesu Výkon práva shromažďovacího v době konání summitu NATO Soudnictví, soudní ochrana a jiné formy kontroly Plná přezkoumatelnost rozhodnutí orgánů veřejné správy Zrušení některých ustanovení zákona o soudech a soudcích Ústavním soudem ČR Vliv novely trestního řádu na činnost Policie ČR Osoby zbavené svobody či omezené na svobodě Vězeňství Obecná situace ve vězeňství v roce Výkon trestu odnětí svobody Úhrada nákladů výkonu trestu odnětí svobody Práce s vězni odsouzenými k doživotnímu trestu odnětí svobody Změna praxe v možnosti nákupu odsouzeným návštěvami ve vězeňských prodejnách Výkon trestu odnětí svobody matkami s dětmi Výkon vazby Zařízení pro zajištění cizinců Vyhošťovací vazba Kázeňský trest vězení v armádě Osoby omezené na svobodě de facto Definice omezení na svobodě de facto podle mezinárodních smluv o lidských právech Zákonná úprava práv osob v ústavní péči Reálná úroveň práv osob v ústavní péči 46 4 Nezávislý systém kontroly a prevence špatného zacházení Hospodářská, sociální a kulturní práva Princip rovného zacházení v pracovněprávních vztazích Zavedení vyrovnávacích opatření do pracovního práva Nerovné postavení osob oprávněných k pobírání náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti Odměna za práci Rozdíl v příjmech žen a mužů Nerovnost zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Důchodové zabezpečení - problematika tzv. slovenských důchodů Zdravotní péče Právní úprava zdravotní péče Možnosti úhrady léčby jinak z veřejného zdravotního pojištění nehrazené Zdravotní pojištění cizinců Právo na vzdělání Vzdělávání romských dětí Vzdělávání cizinců Přezkoumatelnost rozhodnutí o nepřijetí ke studiu na vysoké škole soudem Bydlení Úprava nájemného z bytů Zhoršující se podmínky bydlení sociálně slabých obyvatel Poskytování příspěvků k hypotečním úvěrům Sociální práva zdravotně postižených Přijatá legislativa a praktická opatření Připravované změny v oblasti sociálních práv zdravotně postižených Práva žen Vývoj aktualizace Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen Výzkumné projekty Domácí násilí Obchodování s lidmi Diskriminace Realizované změny v právním řádu Návrh komplexního legislativního řešení ochrany před diskriminací Naplňování platného práva a projevy diskriminace v praxi Diskriminace v zaměstnání Diskriminace ve službách Diskriminace v bydlení Diskriminace ve výkonu trestu odnětí svobody Trestná činnost motivovaná rasovou nesnášenlivostí Práva dítěte Nová právní úprava ústavní a ochranné výchovy Institut smluvní rodiny Zákaz návštěv jako právo ředitele zařízení Umísťování dětí do ústavní výchovy Trestní soudnictví ve věcech mládeže Zneužívání dětí...72 5 Právo dítěte na pravidelný styk s oběma rodiči Ochrana dětí při práci Menšiny Národnostní menšiny Gay a lesbická menšina Cizinci Celkový vývoj migrace v roce Opatření k integraci cizinců Uprchlíci a jiné osoby, které potřebují mezinárodní ochranu Uprchlíci a poskytování azylu Nová právní úprava a soudní přezkum řízení o udělení azylu Azylová praxe v roce Děti jako žadatelé o azyl bez doprovodu zákonných zástupců Integrace azylantů Jiné osoby, které potřebují mezinárodní ochranu Poskytnutí dočasné ochrany státním občanům Ruské federace Nová právní úprava dočasné ochrany Strpění a doplňující formy ochrany...81 III. Závěr...82 * * * I. Obecná část 6 6 1. Úvod Od roku 1998 vypracovává zmocněnec vlády pro lidská práva každoročně zprávu o stavu lidských práv v České republice (dále jen ČR ). Zpráva o stavu lidských práv v roce 2002 je tedy v pořadí pátá. Podobně jako předchozí zprávy má především aktualizační charakter a je primárně určena vládě ČR pro potřeby rozhodování o prioritách v oblasti ochrany lidských práv. Neopakuje tudíž obecná konstatování o základních demokratických svobodách v ČR ani výčet práv zaručených Listinou základních práv a svobod (dále jen Listina ) 1,alevěnuje se zejména (1) pokroku dosaženému za uplynulý rok v oblastech, které byly v minulosti předmětem kritiky, (2) přetrvávajícím nedostatkům. Dosažený pokrok i přetrvávající nedostatky jsou hodnoceny především ve vztahu k mezinárodním smlouvám o lidských právech, jichž je ČR smluvní stranou. Proto obsahuje Zpráva i hodnocení kontrolních orgánů těchto smluv, které mohou formálně jako jediné oprávněně posuzovat, zda státy obecně své mezinárodní závazky respektují či nikoli. Ve svém hodnocení jsou tyto kontrolní orgány nezávislé; vycházejí ze široké škály informací, které získávají nejen od vlád jednotlivých států, ale i od nevládních organizací aktivních v oblasti lidských práv. Kromě hodnocení podávají rovněž doporučení, jak dosáhnout vyšší úrovně ochrany lidských práv. Pro získání uceleného obrazu je tudíž nezbytné zkoumat i to, jak státy tento de facto návod kontrolních orgánů realizovaly. Podobně jako ve Zprávě o stavu lidských práv v ČR v roce je osnova této Zprávy kompromisem mezi systémovým a obsahovým pojetím lidských práv, obsažených v celé řadě mezinárodních smluv o lidských právech a v Listině. V mnohých částech Zprávy jsou učiněny odkazy na části jiné, takže je zachována obsahová provázanost jednotlivých práv a problematiky, která se k nim vztahuje. Kromě této vnitřní obsahové provázanosti je Zpráva vybavena odkazovým aparátem na jiné materiály vlády, ať už koncepční nebo legislativní, které s problematikou ochrany lidských práv v ČR přímo či nepřímo souvisejí. 2. Institucionální zabezpečení 2.1.Rada vlády pro lidská práva V souvislosti s ukončením volebního období a tudíž i ukončením funkčního období vlády, bylo ukončeno i první funkční období Rady vlády pro lidská práva (dále v tomto oddílu jen "Rada"). Rada je složena ze zástupců ústředních státních orgánů aobčanské, odborné a akademické veřejnosti; zástupce ústředních státních orgánů jmenuje zpravidla ministr, zatímco členy z občanské, odborné a akademické obce jmenuje přímo vláda 3. Funkční období Rada se kryje s funkčním obdobím vlády. Ve druhé polovině roku 2002 byla proto jmenována nová Rada, která se poprvé sešla dne 12. prosince Nově byli jmenováni také členové jednotlivých výborů Rady. Jednotlivé výbory Rady se věnovaly následujícím tématům: 1 č. 2/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů 2 Protože je název zprávy poměrně dlouhý, je v celém textu zavedena pro zprávy o stavu lidských práv v ČR zkratka ve formě "Zpráva kalendářní rok". Je-li uvedeno pouze "Zpráva", jde o tuto zprávu za rok Usnesením vlády ČR č ze dne 13. listopadu 2002 byli jmenováni noví členové Rady za občanskou, odbornou a akademickou veřejnost (http://racek.vlada.cz/usneseni/). 7 7 Výbor pro občanská a politická práva se zabýval procedurou rušení politických stran především z důvodu nepředložení výroční finanční zprávy podle zákona o politických stranách a hnutích v důsledku jeho novely z roku Ačkoli podle této novely politická strana či hnutí zaniká ze zákona, pokud nepředloží Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR výroční finanční zprávu, v letech 2001 a 2002 Poslanecká sněmovna, vláda i Nejvyšší soud ČR projednávaly návrhy na pozastavení nebo zrušení politických stran či hnutí tak, jako by tento zákonný zánik neexistoval. Výbor proto vypracovává podnět směřující ke změně zákona o politických stranách či hnutích tak, aby nešlo o zánik politického subjektu ze zákona. Výbor pro práva dítěte spolupracoval na připomínkách k návrhu zákona o ochraně dětí při práci a zákona o práci s dětmi a mládeží. Na základě doporučení Rady se Výbor zabýval podnětem ke změně právní úpravy důvodů vazby, zvláště osob nemocných, těhotných žen a žen s malými dětmi a některých podmínek vazby. Výbor dále projednával nedostatek detoxikačních zařízení pro děti, zejména pro děti do 15 let věku. Výbor si ustanovil pracovní skupinu, která průběžně připravuje návrh na změnu systému náhradní péče o děti. Výbor pro odstranění všech forem rasové diskriminace se podílel připomínkami na Páté periodické zprávě o plnění závazků plynoucích z Úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace 5, která byla následně předložena Výboru pro odstranění rasové diskriminace jako kontrolnímu orgánu této Úmluvy. Zpráva bude projednána v průběhu roku Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen připravil v roce 2001 podnět směřující ke zkvalitnění trestního stíhání osob podezřelých z trestné činnosti související s obchodem s lidmi a ke zlepšení ochrany obětí této trestné činnosti. Výbor se dále zabýval otázkou odstranění diskriminace žen a prosazování rovných příležitostí pro muže a ženy v souvislosti s přípravou právní úpravy o ochraně před diskriminací. Výbor proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání již v roce 2001 pracoval na přípravě několika podnětů: (1) o vyhošťovací vazbě, (2) o vazbě těhotných žen a matek s malými dětmi a změně některých podmínek výkonu vazby, a (3) ke zřízení mechanismu nezávislé kontroly nad místy, kde se mohou nacházet osoby omezené na svobodě. Během roku 2002 byly tyto podněty schváleny Radou a projednány vládou. S cílem zjistit aktuální informace o zacházení s osobami omezenými na svobodě a o podmínkách v zařízeních, kde se nacházejí, navštívili členové Výboru vybrané vojenské věznice, policejní služebny, zařízení pro zajištění cizinců aněkolik věznic a vazebních věznic. Poznatky z těchto návštěv využije Výbor ve své další činnosti během roku Výbor pro práva cizinců se v roce 2002 soustředil především na dva problémy, které se oba týkají dětí, a sice (1) na situaci dětí-cizinců bez doprovodu a péči oně a (2) na zdravotní pojištění dětí-cizinců, které pobývají v ČR na dlouhodobá víza. Současný systém tyto děti nezařazuje do veřejného zdravotního pojištění, což přináší vážné problémy. V obou případech Výbor spolupracoval s resorty, které z podnětu Rady tuto problematiku řešily. Dále se zabýval problematikou občanství, konkrétně bilaterálními smlouvami o zabránění dvojího občanství, aktivně se zapojil do diskuse o Zásadách politiky vlády v oblasti integrace cizinců avěnoval se i dalším aktuálním otázkám, např. návrhům nové legislativy v migrační oblasti. 4 zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a hnutích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 340/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb. 5 Zpráva byla schválena usnesením vlády č. 823 ze dne 28. srpna 2002 (http://racek.vlada.cz/usneseni/). 8 8 Výbor pro lidská práva a biomedicínu pokračoval (ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti) v přípravě návrhu novelizace 186 až 191b občanského soudního řádu 6, tj. úpravy řízení o způsobilosti k právním úkonům a o zákonnosti převzetí či drženív ústavu zdravotnické péče. Výbor připravil pilotní projekt monitorující dodržování lidských práv v psychiatrických zařízeních (APEL audit práv a etiky léčby), který vstoupil v druhé polovině roku do fáze realizace. V souvislosti s úmrtím vězně při hladovce připravil Výbor návrh novelizace nařízení generálního ředitele Vězeňské služby ČR č. 26/1999, kterým se stanoví některé postupy při poskytování diagnostické a léčebně preventivní péče ve zdravotnických zařízeních Vězeňské služby ČR osobám ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody v případech poškozování na zdraví. Dále se Výbor zabýval též otázkou povinných očkování a neúměrných sankcí postihujících rodiny v této souvislosti. Výbor pro hospodářská, sociální a kulturní práva se zabýval mj. tématem bydlení, avšak v roce 2002 nepředložil Radě žádné konkrétní podněty, podobně jako Výbor pro výchovu k lidským právům. Oba výbory, které byly dlouhodobě pasivní, prošly na konci roku důkladnou personální reorganizací. Na základě podnětů Rady učinila vláda v roce 2002 následující kroky: Ministerstvo vnitra vypracovalo z podnětu Rady návrh na změnu zákona o státním občanství 7. Podle tohoto návrhu by mohli zjednodušeným způsobem nabýt občanství ti bývalí státní občané ČR, kteří státní občanství ČR pozbyli proto, že jim mezi 1. lednem 1994 a 1. zářím 1999 bylo na jejich žádost uděleno státní občanství slovenské. Dále byl zpřesněn výčet dokladů, kterémůže ministerstvo vnitra požadovat po žadateli o státní občanství ČR. Především však byla zpřesněna dikce zákonné výjimky pro uchování státního občanství ČR vtěch případech, kdy státní občan ČR nabude státní občanství jiného státu na vlastní žádost. Jde o to, aby bylo zcela jednoznačné, na které situace se tato výjimka vztahuje (vstup do manželství). Vláda schválila 8 podnět Radysměřující ke zkvalitnění trestního stíhání osob podezřelých z trestné činnosti související s obchodem s lidmi a ke zlepšení ochrany obětí této trestné činnosti a souhrnná zpráva o plnění úkolů obsažených v usnesení vlády, má být vládě předložena do konce března Zmocněnec vlády pro lidská práva byl na základě podnětu Rady ke zřízení kontrolního orgánu pro dohled nad zadržováním pověřen 9, aby ve spolupráci s dalšími resorty vypracoval návrh zákonné úpravy dohledu nad zadržováním. Pracovní skupina, která je složena ze zástupců ministrů práce a sociálních věcí, spravedlnosti, vnitra, obrany, zdravotnictví, školství, mládeže a tělovýchovy a zmocněnce vlády pro lidská práva, v současné době tento návrh připravuje. 6 zákon č. 99/1963 Sb.,občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů 7 Podnět Rady pro lidská práva k zákonu č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství ČR, ve znění pozdějších předpisů, který obsahoval i návrh na jeho novelizaci projednala vláda dne 15. května 2002 a přijala k němu usnesení č. 493 (http://racek.vlada.cz/usneseni/). Návrh novelizace, připravený ministerstvem vnitra, vláda schválila dne 24. února 2002.(odkaz bude doplněn) 8 usnesení vlády č. 117 ze dne 28. ledna 2002 (http://racek.vlada.cz/usneseni/) 9 Zmocněnci vlády pro lidská práva byl tento úkol uložen usnesením vlády č. 679 ze dne 26. června 2002 (http://racek.vlada.cz/usneseni/). Návrh zákonné úpravy má být vypracován do konce března 2003. 9 9 2.2.Rada vlády pro národnostní menšiny Podobně jako v případě Rady pro lidská práva bylo po parlamentních volbách v roce 2002 obměněno složení Rady vlády pro národnostní menšiny (dále v tomto oddílu jen Rada ). Nová vláda odvolala dosavadního předsedu (byl jím místopředseda vlády a předseda Legislativní rady vlády) a jmenovala do této funkce místopředsedu vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje 10. V souladu se Statutem zřídila Rada v roce 2002 dva své orgány Výbor pro dotační politiku a Výbor pro spolupráci s orgány samosprávy. Zejména výbor pro dotační politiku se aktivně podílel na přípravě návrhu specifických závazných ukazatelů v návrhu státního rozpočtu na rok V roce 2002 se uskutečnila čtyři jednání Rady, přičemž stěžejními body jednání byly: rozšíření poradních orgánů ministerstva kultury a ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o zástupce dalších národnostních menšin (březen 2002); příprava a schválení Zprávy o situaci národnostních menšin v ČR za rok 2001 (květen 2002); podíl na přípravě vyhlášení výběrových dotačních řízení ministerstva kultury a ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v programech Podpora kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin, Podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin a Podpora vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy, a na přípravě specifických ukazatelů zaměřených na aktivity národnostních menšin (říjen 2002); iniciativy ve věci naplňování práv příslušníků národnostních menšin ohledně menšinového vysílání ve veřejnoprávní televizi (prosinec 2002). Významná je spolupráce Rady s výbory pro národnostní menšiny na úrovni krajů, měst a obcí. Ve smyslu příslušné právní úpravy 11 existují v současnosti výbory pro národnostní menšiny v 32 obcích v bývalých okresech Karviná a Frýdek-Místek, ve čtyřech krajích (Moravskoslezský, Jihomoravský, Liberecký a Ústecký) a ve třech magistrátních městech (Brno, Liberec a Most). Pokud nejsou splněny podmínky zákona, a přitom se ukazuje potřeba zřízení orgánu pro práci s menšinami či speciálně romskými komunitami, existují též komise pro záležitosti národnostních menšin Rada vlády pro záležitosti romské komunity Vzhledem k transformaci Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity na Radu vlády pro záležitosti romské komunity (dále v tomto oddílu jen "Rada") v prosinci 2001 byli počátkem roku 2002 jmenováni noví členové a vytvořeny nové výbory podle vládou schváleného statutu 13.Nově jmenovaná Rada má 28 členů, čtrnáct zástupců státní správy a 10 Radu v novém složení jmenovala vláda usnesením č ze dne 6. listopadu 2002 (http://racek.vlada.cz/usneseni/). 11 zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin, ve znění pozdějších předpisů 12 Například v hlavním městě Praze zřídila Rada hlavního města Prahy Komisi pro národnostní menšiny, jejímiž členy jsou zástupci aktivních organizací národnostních menšin, působících v Praze. 13 usnesení vlády ČR ze dne 19. prosince 2001 č o Statutu Rady vlády ČR pro 10 10 čtrnáct romských členů. Předsedou Rady se stal místopředseda vlády a předseda Legislativní rady vlády, místopředsedy pak zmocněnec vlády pro lidská práva a jeden z občanských romských členů Rady. Po parlamentních volbách byl předsedou Rady nově jmenován místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje 14. V roce 2002 se uskutečnilo pět jednání Rady. Vláda schválila aktualizovanou Koncepci romské integrace 15, ukládající členům vlády přijmout opatření k důslednějšímu plnění úkolů týkajících se integrace romských komunit a vyzývající hejtmany a další představitele samospráv k účasti naplňování koncepcí stanovených cílů, tj. plné integraci romské komunity v průběhu příštích dvaceti let. Důraz byl dán především na rozvíjení existujících programů omezujících sociální vyloučení romských komunit (tj. terénní sociální práce) a vzdělávacích programů (přípravných ročníků pro romské žáky, podpory romských středoškoláků a pedagogických asistentů). Koncepce bude aktualizována každoročně. V srpnu 2002 přijala vláda na návrh Rady Akční plán k omezení žádostí příslušníků romské komunity z České republiky o azyl v zahraničí 16. Vakčním plánu byla uložena řada úkolů, týkajících se omezení příčin romské migrace. Zmocněnec vlády pro lidská práva byl pověřen vypracovat analýzu romské migrace a strategii předcházení sociálního vyloučení - Analýzu možností zintenzivnění a zefektivnění práce v zájmu předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků prostřednictvím k tomu určené agentury (zkráceně Analýza sociálního vyloučení ). Tato analýza poukázala na nedostatečné institucionální zajištění programů romské integrace a navrhla vytvoření nového tělesa, které by mohlo být nástrojem státní politiky romské integrace ve vztahu k samosprávám v nové situaci vzniklé reformou veřejné správy a fragmentací sítě romských poradců při dosavadních okresních úřadech. Návrh vytvoření takové agentury (jako státní příspěvkové organizace nebo státem spoluzaložené či pověřené obecně prospěšné společnosti) byl inspirován praktickými zkušenostmi ze sociální politiky členských států Evropské unie řešících obdobné problémy. Vláda o vzniku takového nástroje nerozhodla, vzala Analýzu sociálního vyloučení pouze na vědomí 17. Hledání institucionálního řešení ve vztahu k samosprávám bude pokračovat v další aktualizaci Koncepce. Rada vyjádřila několikrát znepokojení nad ohrožením sítě romských poradců okresních úřadů v probíhajícím procesu reformy veřejné správy a vyzvala ministra vnitra, aby učinil opatření směřující k dalšímu působení romských poradců na obcích pověřených výkonem státní správy. Během roku 2002 byly z větší části rovněž obsazeny funkce koordinátorů romských poradců na krajských úřadech, zčásti zkušenými příslušníky romské záležitosti romské komunity (http://racek.vlada.cz/usneseni/) 14 usnesení vlády ze dne 7. srpna 2002 č. 768 o odvolání a jmenování předsedy poradního orgánu vlády (http://racek.vlada.cz/usneseni/) 15 usnesení vlády ČR ze dne 23. ledna 2002 č. 87kInformacioplnění usnesení vlády týkajících se integrace romských komunit a aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých těmito usneseními ke dni 31. prosince 2001 a k návrhu Koncepce romské integrace (http://racek.vlada.cz/usneseni/) 16 usnesení vlády ČR ze dne 5. srpna 2002 č. 761 k Návrhu akčního plánu k omezení žádostí příslušníků romské komunity z ČR o azyl v zemích EU a Norsku (http://racek.vlada.cz/usneseni/ a 17 usnesení vlády ze dne 13. listopadu 2002 č k Analýze možností zintenzivnění a zefektivnění práce v zájmu předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků prostřednictvím k tomu určené agentury (http://racek.vlada.cz/usneseni/) 11 11 komunity a za spoluúčasti Rady. 18 Kancelář Rady věnovala velké úsilí zajištění pomoci romským komunitám během srpnových povodní a realizovala programy podpory romským žákům středních škol (podpořeno 2350 žáků) a terénní sociální práce v romských komunitách (poskytnuty dotace na zaměstnání 73 terénních pracovníků). Říjnové výjezdní zasedání v Ostravě bylo zaměřeno na zhodnocení integračních aktivit v Moravskoslezském kraji (zejména projekt Vesničky soužití) a prosincové výjezdní zasedání v Brně se věnovalo problematice Muzea romské kultury. V průběhu kampaně proti rasismu 19 kancelář Rady dohlížela na projekt mediální prezentace romské terénní sociální práce, na kterém se významně podíleli její členové. 2.4.Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů (dále v tomto oddílu jen Rada ) je novým poradním orgánem vlády 20,kterýúčelně doplňuje stávající soustavu poradních orgánů vlády zabývajících se problematikou odstraňování dalších významných diskriminačních hledisek. Předsedou Rady byl původně ministr práce a sociálních věcí; k datu předložení této zprávy je však předsedkyní Rady poslankyně Parlamentu ČR 21, což je u poradních orgánů vlády (jakožto moci výkonné) poněkud atypické. Kromě zástupců resortů jsou členy Rady také zástupci sociálních partnerů, občanské a odborné veřejnosti; hejtmani krajů, primátor hlavního města Prahy, zástupce Svazu měst a obcí ČR a předsedkyně Stálé komise Poslanecké sněmovny pro rodinu a rovné příležitosti mají status stálých hostů. V roce 2002 se uskutečnila dvě zasedání Rady. Na svých zasedáních se Rada zabývala především zmapováním aktuálního stavu politiky rovných příležitostí v jednotlivých resortech (viz též kapitola II/6. Zprávy). 3. Mezinárodní dimenze lidských práv 3.1.Projednání zpráv o plnění mezinárodních smluv před jejich kontrolními orgány V průběhu roku 2002 ČR projednala před kontrolními orgány následující zprávy o plnění mezinárodních smluv o lidských právech: Úvodní zpráva o plnění Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech 18 usnesení vlády ze dne 25. července 2001 č. 781 o zřízení funkce koordinátora romských poradců při vyšších územních samosprávných celcích (http://racek.vlada.cz/usneseni/) 19 usnesení vlády ze dne 22. dubna 2002 č. 419kpřípravě kampaně proti rasismu (http://racek.vlada.cz/usneseni/) 20 Rada byla ustavena na základě usnesení vlády č ze dne 10. října 2001 (http://racek.vlada.cz/usneseni/). 21 Usnesením vlády č ze dne 6. listopadu 2002 byla do funkce předsedkyně Rady jmenována poslankyně Anna Čurdová (http://racek.vlada.cz/usneseni/). 22 Zprávyoplnění jednotlivých mezinárodních smluv OSN o lidských právech jsou v češtině přístupny na internetové stránce Úřadu vlády ČR: v části Poradní a pracovní orgány" "Rada vlády pro lidská práva" "Dokumenty Rady vlády pro lidská práva. V angličtině (popř. francouzštině) jsou tyto zprávy a závěrečná doporučení k nim přístupné na 12 12 Úvodní zpráva o plnění Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (dále v tomto oddílu jen Pakt ) za období byla vypracována počátkem roku Na základě požadavku Přípravné pracovní skupiny Výboru pro práva sociální, hospodářská a kulturní (dále v tomto oddílu jen Výbor ) byl koncem roku 2001 zpracován a Výboru předán Dodatek ČR ke zprávě ČR ohledně provádění Paktu. Projednání úvodní zprávy včetně Dodatku se uskutečnilo ve dnech 30. dubna a 1. května 2002 v Ženevě. Výbor se při projednávání zaměřil mimo jiné na postavení Paktu v právním řádu ČR, sociální situaci ohrožených skupin, přístup Romů k sociálním právům, právo na bydlení, rovnost mužů a žen a domácí násilí. Závěrečná doporučení Výboru ze dne 15. května 2002 však ne vždy berou plně v úvahu poskytnuté informace. Jako pozitivní aspekty zhodnotil Výbor především přijetí mnoha zákonů, které ČR přijala k prosazování hospodářských, kulturních a sociálních práv, dále zřízení Rady pro lidská práva a funkce Veřejného ochránce práv. Úvodní zprávu Výbor ocenil jako komplexní a uvítal rovněž spolupráci s nevládními organizacemi při přípravě Zprávy. Druhá periodická zpráva má být Výboru předložena do 30. června Zmocněnec vlády pro lidská práva předloží vládě do 31.března 2003 materiál, na jehož základě budou doporučení implementována resorty a implementace monitorována Druhá periodická zpráva o plnění Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen Zpráva byla před Výborem pro odstranění diskriminace žen v New Yorku (dále v tomto oddílu jen Výbor ) projednána dne 8. srpna Pozornost Výboru se soustředila především na faktickou úroveň rovnosti mužů a žen v ČR a na existující nástroje jejího prosazování. V závěrečných doporučeních Výbor pozitivně hodnotil množství provedených legislativních změn především v oblasti pracovněprávních vztahů a snahu o vypracování jednotné právní úpravy ochrany před diskriminací. Zároveň ocenil vznik nových institucionálních mechanismů k ochraně lidských práv žen a prosazování rovných příležitostí pro muže a ženy, jako jsou Rada vlády pro rovné příležitosti mužů a žen a Rada pro lidská práva, i vytvoření funkce Veřejného ochránce práv. Výbor také uvítal rychlou ratifikaci Opčního protokolu k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen. V souvislosti s provedenými legislativními změnami však Výbor se znepokojením upozornil na nedostatek nástrojů k praktickému uplatňování protidiskriminačních ustanovení novelizovaných předpisů. Důsledkem této skutečnosti je podle Výboru nedostatek soudních rozhodnutí přiznávajících ženám odškodnění za diskriminační jednání a nízká úroveň využívání zákonů na obranu proti diskriminaci. Výbor sice ocenil vznik nových institucionálních mechanismů k prosazování rovných příležitostí, avšak zároveň vyjádřil obavu, že jejich efektivita bude snížena nedostatkem pravomocí i finančních a lidských zdrojů. Kritiku vyvolalo i přetrvávající nízké zastoupení žen ve volených orgánech a funkcích s rozhodovací pravomocí. Předmětem zájmu byla rovněž vyvolala nedostatečná legislativa a absence jiných účinných nástrojů k odstranění násilí na ženách a k ochraně žen především před domácím násilím a obchodem s lidmi Druhá periodická zpráva o plnění Úmluvy o právech dítěte Na počátku října 2002 předložili zástupci nevládních organizací Výboru pro práva dítěte (dále v tomto oddílu jen Výbor ) tzv. stínové zprávy o plnění Úmluvy o právech dítěte (dále v tomto oddílu jen Úmluva ). Na základě 2. periodické zprávy ČR o plnění Úmluvy, kterou ČR předložila v roce 2000, a s využitím informací od nestátního sektoru vydal Výbor 13 13 souhrn doplňujících otázek pro ČR týkajících se plnění Úmluvy, jež mu byly obratem zodpovězeny. K hlavním oblastem zájmu Výboru trvale patří otázky adopcí (včetně práva dětí znát biologické rodiče), podmínky pro děti v ústavní péči, legislativní i praktická ochrana před tělesnými tresty a sexuálním zneužíváním a řada dalších problémů, ježzůstávají nadále aktuální. Projednání 2. periodické zprávy ČR bylo stanoveno na leden Úvodní zpráva o plnění Mezinárodního paktu o občanských a politických právech Výbor pro lidská práva jako kontrolní orgán Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále v tomto oddílu jen Pakt ) si vyžádal při projednání Úvodní zprávy ojehoplnění v červenci 2001 informaci o plnění třech z více jak dvaceti závěrečných doporučení 24 do konce srpna ČR dosud informaci o plnění vybraných závěrečných doporučení Výboru nepředala Třetí periodická zpráva o plnění Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání Třetí periodická zpráva o plnění Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání byla v březnu 2002 předložena k posouzení Výboru proti mučení. 26 Předběžný termín projednání zprávy před Výborem je stanoven na listopad Třetí periodická zpráva byla předložena za období od 1. ledna 1998 do 31. prosince 2001 a při jejím zpracování byla zohledněna doporučení Výboru k druhé periodické zprávě ČR. 3.2.Druhá pravidelná návštěva Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT) Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (Committee for Prevention of Torture, dále jen CPT ) uskutečnil ve dnech dubna 2002 druhou pravidelnou návštěvu v ČR. Mezi navštívenými místy byly vybrané policejní služebny, přijímací středisko na letišti Praha Ruzyně, zařízení pro zajištění cizinců v Balkové, vybrané věznice a vazební věznice, psychiatrická léčebna v Opavě a ústav sociální péče pro mládež v Ostravici. Ve zprávě vedoucího delegace vydané na konci návštěvy CPT konstatuje, že delegaci byl odepřen okamžitý přístup na jednu z policejních služeben, což není v souladu se zásadou spolupráce mezi CPT a smluvní stranou, jak je stanoveno v čl. 3 Úmluvy o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání 27 (dále v 23 Zpráva byla projednána Výborem pro práva dítěte dne 24. ledna Závěrečná doporučení Výboru pro lidská práva projednala vláda dne 19. prosince 2001 a přijala k němu usnesení č (http://racek.vlada.cz/usneseni/). Celkovou informaci pro Výbor pro lidská práva měla vláda projednat dne 11. září Informace však byla z jednání vlády stažena (http://racek.vlada.cz/usneseni/). Po dalších jednáních má být tato zpráva o plnění vybraných doporučení Výboru předkložena vládě do konce dubna Podrobně bylo projednání Úvodní zprávy ČR o plnění Mezinárodního paktu o občanských a politických právech spolu s výslednými doporučeními popsáno ve Zprávě 2001, v kapitole I./ Třetí periodickou zprávu schválila vláda usnesením č. 88 ze dne 23. ledna 2002 (http://racek.vlada.cz/usneseni/). 27 Jde o smlouvu RE ETS č. 126; ve Sbírce zákonů je smlouva publikována pod č. 9/1996 Sb. 14 14 tomto oddílu jen Úmluva ). Delegace CPT označila za nepřijatelné, že cizinci zadržovaní v přijímacím středisku na letišti Praha Ruzyně nemají po celou dobu pobytu, jenž může trvat až šest týdnů, žádnou možnost vycházky mimo budovu zařízení. S odvoláním na čl. 8 odst. 5 Úmluvy požádala, aby příslušné české úřady učinily okamžitá opatření k nápravě tohoto nedostatku a o učiněných opatřeních informovaly CPT do tří měsíců. Ihned po ukončení návštěvy CPT začalo ministerstvo vnitra podnikat kroky k nápravě, o kterých byl CPT informován. Po vyřízení nezbytných formalit a provedení nutných stavebně-technických úprav jsou od 25. října 2002 vycházkové prostory v provozu. Zpráva vedoucího delegace se též zmiňuje o nedostatečném zajištění práv osob omezených na svobodě orgány policie a nadužívání síťových lůžek v psychiatrické léčebně v Opavě i v ústavu sociální péče v Ostravici. Kritiku CPT vzbudila také situace doživotně odsouzených a nedostatek volnočasových aktivit pro obviněné ve vazební věznici Praha- Pankrác a cizince v zařízení pro zajištění cizinců v Balkové. Závěrečnou zprávu o 2. pravidelné návštěvě CPT v ČR obdržela ČR v prosinci V současné době se připravuje návrh opatření směřujících k plnění doporučení, která jsou ve zprávě obsažena Smluvní základna Přijímání nových mezinárodněprávních závazků V průběhu roku 2002 se ČR stala smluvní stranou následujících mezinárodních smluv 28 : Evropská úmluva o dohledu nad podmíněně odsouzenými a podmíněně propuštěnými pachateli (ETS č. 51) 29 Úmluva vychází z úvahy, že alternativní sankce k trestu odnětí svobody se na vnitrostátní úrovni osvědčily jako prostředky nápravy a znovuzačlenění pachatelů trestné činnosti do společnosti a přispívají k prevenci opětovného páchání trestné činnosti. Cílem úmluvy je zajistit takové podmínky mezinárodní spolupráce, aby tyto prostředky nápravy mohly být aplikovány bez ohledu na to, zda je pachatelem domácí osoba nebo cizinec. Trestněprávní úmluva o korupci (ETS č. 173) 30 Cílem trestněprávní úmluvy o korupci je koordinovat kriminalizaci širokého spektra korupčních praktik. Zaměřuje se na harmonizaci vnitrostátních právních úprav a na zlepšení mezinárodní spolupráce tak, aby bylo možno soudně stíhat ty, kdo nabízejí, a ty, kdo přijímají úplatky, nebo urychlit trestní stíhání. Dodatkový protokol k Úmluvě o předávání odsouzených osob (ETS 167) 31 Dodatkový protokol řeší některé základní situace, kdy odsuzující stát vydal pravomocné rozhodnutí, avšak jeho výkon za stávající situace je neproveditelný, resp. proveditelný 29 Pro ČR vstoupila smlouva v platnost dne 11. července 2002 a ve Sbírce mezinárodních smluv byla publikována pod č. 75/2002 Sb.m.s. 30 Pro ČR vstoupila smlouva v platnost dne 1. července 2002 a ve Sbírce mezinárodních smluv byla publikována pod č. 70/2002 Sb.m.s. 31 Pro ČR vstoupila smlouva v platnost dne 1. února 2003 a ve Sbírce mezinárodních smluv byla publikována pod č.26/2003 Sb.m.s. 15 15 obtížně, s vynaložením dalších finančních prostředků a kapacit justičních orgánů. V roce 2002 ČR podepsala následující mezinárodní smlouvy 32 : 2. opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech Protokol stanovuje absolutní zákaz trestu smrti. Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodu s lidmi, zejména ženami a dětmi doplňující Úmluvu o potlačování nadnárodního organizovaného zločinu 33 Přestože Protokol i Úmluva náleží spíše do kategorie "trestněprávní", jde o mezinárodní smlouvy, které se snaží komplexním způsobem upravit přístup k problematice novodobého otrokářství s důrazem na následující oblasti: represe pachatele, ochrana oběti, prevence obchodu s lidmi a mezinárodní spolupráce. Protokol č. 13 K Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod týkající se zrušení trestu smrti za všech okolností (ETS č. 187) 34 Cílem Protokolu je posílit právo na život, které je nezcizitelným atributem všech lidských bytostí a nejvyšší hodnotou v mezinárodní hierarchii lidských práv zaručených Úmluvou. Protokol č. 6kúmluvě týkající se trestu smrti nevylučuje trest smrti za činy spáchané v době války nebo bezprostřední hrozby války. Dodatkový protokol k Evropské sociální chartě zřizující systém kolektivních stížností (ETS 158) 35 Základní kontrolní mechanismus Evropské sociální charty (dále jen "Charta") je založen na periodickém podávání zpráv smluvními státy o naplňování přijatých závazků. Zprávy jsou předmětem zkoumání a posuzování Výboru pro sociální práva a Vládního výboru Charty. O navrhovaných doporučeních rozhoduje Výbor ministrů Rady Evropy. Výše uvedený systém se s rostoucím počtem smluvních stran Charty stal těžkopádným aznačně se prodloužila doba od okamžiku zjištění porušení Charty do přijetí doporučení Výboru ministrů a následné reakce smluvní strany. Proto byl vypracován nový kontrolní 32 Ačkoli ČR podepsala Protokol č. 12 k EÚLP v listopadu 2000 a vláda schválila návrh na podpis a ratifikaci, ČR dosud není smluvní stranou této smlouvy. V září 2002 požádal místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí předsedu vlády ČR o odklad ratifikace 12. Protokolu do 1. září Ke zdrženlivému postupu ČR přispívá stav tzv. restituční legislativy: v případě ratifikace daného protokolu se restituční zákony pravděpodobně ocitnou s tímto protokolem v rozporu, což by mohlo mít analogické důsledky jako u Mezinárodního paktu pro občanská a politická práva, jehož kontrolní orgán - Výbor pro lidská práva - již v několika případech shledal uplatnění podmínky státního občanství diskriminačním. 33 Návrh na podpis Protokolu o prevenci, potlačování a trestání obchodu s lidmi, zejména ženami a dětmi (dále jen "Protokol") schválila vláda usnesením č ze dne 13. listopadu ČR Protokol podepsala dne 10. prosince Protože však ČR dosud neratifikovala Úmluvu (tu podepsala dne 13. prosince 2000), nemůže ratifikovat Protokol (http://racek.vlada.cz/usneseni/). Proto společně s návrhem na ratifikaci Protokolu je připravován i návrh na ratifikaci Úmluvy. 34 Návrh na podpis a ratifikaci Protokolu č. 13 k EÚLP schválila vláda usnesením č. 405 ze dne 17. dubna 2002 (http://racek.vlada.cz/usneseni/). ČR Protokol č. 13 k EÚLP podepsala v den jeho otevření k podpisu 3. května 2002 na zasedání Výboru ministrů RE ve Vilniusu. 35 Návrh na podpis a ratifikaci Dodatkového protokolu schválila vláda usnesením č. 21 ze dne 8. ledna 2002 ČR tuto smlouvu podepsala dne 26. února 2002 (http://racek.vlada.cz/usneseni/). 16 16 instrument zavádějící systém kolektivních stížností, který nad rámec existujícího systému podávání a hodnocení pravidelných zpráv zavedl systém založený na podáních (stížnostech) kompetentních nevládních organizací (např. mezinárodní organizace zaměstnavatelů nebo odborů) i bez nutnosti obracet se předem na vnitrostátní soudní orgány. Dodatkový protokol z větší části specifikuje procedurální otázky předkládání a projednávání zmíněných kolektivních stížností. Evropská úmluva o sociálním zabezpečení (ETS č. 78) 36 Doplňková dohoda k Úmluvě o sociálním zabezpečení (ETS č. 78A) Protokol k Evropské úmluvě o sociálním zabezpečení (ETS č. 154) K problematice lidských práv se vztahují i následující dvoustranné mezinárodní smlouvy: Smlouva mezi ČR a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vydávání 37 a usnadnění jejího používání (č. 67/2002 Sb.m.s.), Dohoda mezi ČR a Thajským královstvím o předávání pachatelů a o spolupráci při výkonu trestních rozsudků (č. 107/2002 Sb.m.s.), Smlouva mezi ČR a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné právní pomoci ve věcech trestních 38 (č. 68/2002 Sb.m.s.) Stížnosti proti ČR u Evropského soudu pro lidská práva Pokud jde o počet podaných stížností za rok 2002, podle statistik 39 Evropského soudu pro lidská práva (dále v tomto oddílu jen Soud ) bylo proti ČR podáno 465 stížností. Počet stížností podaných proti ČR v roce 2002 se tak výrazně nezměnil oproti roku 2001 a roku V těchto dvou letech bylo podle údajů kanceláře Soudu proti ČR podáno 570 stížností v roce 2000 a 437 stížností v roce Ministerstvo spravedlnosti vede pouze statistiku tzv. komunikovaných stížností 40. Tato statistika odráží spíše aktivitu kanceláře Soudu a následně zatíženost kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Soudem. Hlavním problémem komunikovaných stížností se stává otázka délky vnitrostátních soudních řízení. Přehled počtu komunikovaných stížností od roku 1995 rok počet komunikovaných stížností Tato a následující dvě smlouvy byly podepsány dne 21. června Jde o smlouvu Rady Evropy ETS č 24. ČR sukcedovala do smlouvy, která je publikována ve Sbírce zákonů pod č. 549/1992 Sb. 38 Jde o smlouvu Rady Evropy ETS č 30, která je publikována ve Sbírce zákonů pod č. 550/1992 Sb. 39 Tato statistika bývá obvykle publikována v ročence Soudu během jarních měsíců roku následujícího. 40 Tzv. komunikovanou stížností je stížnost, kterou Soud postoupil vládě státu k zaujetí stanoviska. Zde je nutné uvést, že přes 90 % stížností prohlašuje Soud za nepřijatelné bez komunikace vládě. 17 Soud vydal proti ČR v roce 2002 čtyři odsuzující rozsudky : Ve věci Pincová a Pinc proti ČR (ze dne 5. listopadu 2002) Soud konstatoval nepřiměřený zásah do vlastnictví stěžovatelů jakožto povinných osob podle zákona o půdě. Odsoudil ČR k zaplacení spravedlivého zadostiučinění ve výši a nákladů řízení ve výši téměř Ve věci Zvolský a Zvolská proti ČR (ze dne 12. listopadu 2002) Soud konstatoval jednak nepřiměřený zásah do vlastnictví stěžovatelů jakožto povinných osob podle zákona o půdě 42, jednak porušení práva na přístup k soudu odmítnutím ústavní stížnosti podané až po dovolání, které Nejvyšší soud označil jako nepřípustné. Odsoudil ČR k zaplacení spravedlivého zadostiučinění ve výši a nákladů řízení ve výši Ve věci Běleš a spol. proti ČR (ze dne 12. listopadu 2002) Soud konstatoval dvojí porušení práva na přístup k soudu: obecné soudy neprojednaly žalobu stěžovatelů na porušení práva při vyloučení z občanského sdružení a Ústavní soud ČR (dále jen Ústavní soud ) odmítl ústavní stížnost, protože nebylo vyčerpáno dovolání. Soud odsoudil ČR zaplacení nákladů řízení ve výši 330. Ve věci Bucheň proti ČR (ze dne 26. listopadu 2002) Soud konstatoval porušení zákazu diskriminace ve věci práva na vyplacení vojenského výsluhového příspěvku bývalým vojenským soudcům a prokurátorům a odsoudil ČR k zaplacení spravedlivého zadostiučinění ve výši Vzhledem k tomu, že ani jeden z rozsudků nebyl k 31. prosinci 2002 konečný, lze uvažovat o platbě přiznaných částek během první poloviny roku V současné době jsou jednotlivé případy na ministerstvu spravedlnosti předmětem analýzy, do níž budou zapojeny i věcně příslušné resorty, především ministerstvo zemědělství a ministerstvo obrany. Je totiž možné, že ke splnění rozsudků bude třeba přijmout i další opatření jak povahy individuální, aby ČR zabránila dalšímu porušování Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen EÚLP ) 43 ve věci stěžovatele, tak povahy obecné, tj. legislativní změny k prevenci porušování EÚLP ze stejného důvodu. 44 Rozsudky budou publikovány v české verzi na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti Oznámení proti ČR u Výboru pro lidská práva Oznámení podaná proti ČR k Výboru pro lidská práva (dále v tomto oddílu jen Výbor ) na porušení Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále v tomto oddílu jen Pakt ) se týkala převážně tzv. restitučních právních předpisů nebo postupu orgánů 41 Vzhledem k tomu, že ani vláda, ani žádný ze stěžovatelů nepožadoval postoupení věci velkému senátu Soudu, staly se uvedené rozsudky konečnými v průběhu února 2003 a byly v českém překladu publikovány na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti. 42 zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů kpůdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů 43 Jde o smlouvu Rady Evropy ETS č. 5, která byla publikována ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb. Dodatkový protokol č. 9(ETSč. 140) byl publikován pod č. 46/1996 Sb. a Dodatkový protokol č. 11 (ETS č. 155) pod č. 243/1998 Sb. 44 V této souvislosti ministerstvo spravedlnosti zpracovává novelu zákona č. 182/1993 Sb., o ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. 18 18 veřejné správy při vyřizování restitučních žádostí. V této oblasti trvá rozdílný názor Výboru a ČR na charakter zákonné podmínky českého státního občanství pro uplatnění restitučního nároku. Výbor shledává tuto podmínku jako diskriminační, zatímco ČR -včetně Ústavního soudu ČR - tuto podmínku považuje za jedno z rozumných a objektivních kritérií, pomocí kterého je vymezen rozsah restitučního procesu. ČR obdržela v roce 2002 rozhodnutí Výboru v následujících případech: Rozhodnutí ze dne 31. října 2001 o oznámení č. 774/ Brok proti ČR bylo ČR doručeno dne 21. ledna Předmětem sporu byla neúspěšná restituce, kdy na majetek byla nejprve uvalena národní správa a následně byl majetek znárodněn. ČR považovala oznámení za nepřijatelné proto, že oznamovatel nevyčerpal dostupné opravné prostředky (a to ani v poválečném období) a před vnitrostátními soudy argumentoval právem na majetek, nikoli diskriminací. Výbor rozhodl o porušení Paktu, protože majetek byl nejprve konfiskován německým okupačním režimem a oznamovateli nebyla umožněna restituce (na rozdíl od těch osob, jejichž majetek byl rovněž konfiskován, ale nebyl znárodněn a mohl tak být v 90. letech restituován). Oznamovatel, resp. jeho manželka jako dědička a pokračovatelka v řízení, bude patrně odškodněna Nadačním fondem pro oběti holocaustu. Rozhodnutí ze dne 30. října 2001 o oznámení č. 765/ Fábryová proti ČR bylo ČR doručeno dne 28. ledna Předmětem sporu byla restituce majetku fyzické osoby, která nikdy nepozbyla českého státního občanství. Majetek byl původně konfiskován v rozporu s dekretem č. 12/1945 Sb. V roce 1951 bylo s konečnou platností odvolání proti konfiskaci zamítnuto. V restitučním procesu pak některé státní orgány, včetně Pozemkového úřadu Jihlava, aplikovaly takový výklad zákona, který by paradoxně vyloučil z restitučního procesu právě ty osoby, které nikdy české státní občanství nepozbyly 47. Soudní přezkum byl odmítnut z formálních důvodů. Výbor rozhodl o porušení Paktu s tím, že přezkoumání mimo odvolací řízení neproběhlo správně a oznamovatelce tak nebyly vytvořeny shodné podmínky jako ostatním. Případ ještě není uzavřen, protože probíhá řízení před Krajským soudem v Brně. Vývoj však nasvědčuje tomu, že by oznamovatelka mohla být odškodněna z Nadačního fondu pro oběti holocaustu. Rozhodnutí ze dne 25. července 2002 o oznámení č. 946/ Patera proti ČR bylo doručeno dne 19. srpna Výbor shledal porušení Mezinárodního paktu o občanských a politických právech v nedostatečném zajištění výkonu soudního rozhodnutí o úpravě styku rodiče s nezletilým dítětem. (Jeden z členů Výboru nicméně publikoval nesouhlasné stanovisko.) Rozhodnutí ze dne 9. prosince 2002 o oznámení č. 757/ Pezoldová proti ČR. V tomto případě Výbor konstatoval porušení Paktu v tom, že oznamovatelce nebyl umožněn přístup k archivním materiálům nezbytným pro uplatnění jejího restitučního nároku. Výbor pro lidská práva zahájil v průběhu roku 2002 rovněž projednávání oznámení č. 1054/2002 Z. Kříž proti ČR. Jde o oznámení proti podmínce českého státního občanství pro uplatnění restitučního nároku Vnitrostátní provádění rozhodnutí mezinárodních kontrolních orgánů 45 Oznámení bylo učiněno dne 8. února Oznámení bylo učiněno dne 28. května Ústavní soud ČR posléze označil tento výklad za neústavní, ovšem v jiné kauze. 48 Oznámení bylo učiněno dne 17. května Oznámení bylo učiněno dne 30. září 1996. 19 19 Zatímco k zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva je podle kompetenčního zákona 50 příslušné ministerstvo spravedlnosti a vláda má stanovený postup pro provedení rozhodnutí 51,vpřípadě ostatních mezinárodních kontrolních orgánů, které jsou podle mezinárodních smluv oprávněny v individuálních případech rozhodovat o porušení či neporušení práv těmito smlouvami chráněnými, tomu tak dosud nebylo. Výbor pro lidská práva ve svých závěrečných doporučeních konstatoval, že ČR nemá mechanismus pro provedení jeho rozhodnutí o individuálním oznámení na porušení práv chráněných Mezinárodním paktem o občanských a politických právech, a vyzval ČR kpřijetí takového opatření. V návaznosti na tato doporučení schválila vláda mj. i postup pro provedení rozhodnutí (názorů) Výboru pro lidská práva o oznámení jednotlivců. 52 Novelou kompetenčního zákona 53 pak bylo zastupování před Výborem pro lidská práva a koordinace provádění rozhodnutí svěřeno ministerstvu spravedlnosti. Tato novela kompetenčního zákona nicméně zachovala obecnou příslušnost ministerstva zahraničních věcí pro zastupování ČR a koordinaci provádění rozhodnutí v případě dalších mezinárodních kontrolních orgánů, které jsou podle mezinárodních smluv oprávněny v individuálních případech rozhodovat o porušení či neporušení práv těmito smlouvami chráněnými. Jde především o Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen, jehož mandát je obsažen v Opčním protokolu k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen 54 a o Výbor proti rasové diskriminaci, který je k individuálním oznámením příslušný podle čl. 14 Úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace 55. ČR jepřitom smluvní stranou všech zmíněných mezinárodních smluv, které byly ratifikovány a vyhlášeny ve Sbírce zákonů či mezinárodních smluv. S ohledem na soudní povahu projednávání individuálních podání proti ČR u mezinárodních smluvních kontrolních orgánů proto bude vhodné zvážit, zda nemá dojít k soustředění jejich vyřizování a k zastupování ČR před nimi na 50 Ustanovení 11 odst. 5 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů 51 Vnitrostátní postup pro provedení rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva byl vládou přijat usnesením č. 488 ze dne 14 května 2001 (http://racek.vlada.cz/usneseni/). Jde o zajištění provádění změny kompetenčního zákona z roku 1996 zákonem č. 135/1996 Sb., kterým byla určena již zmiňovaná příslušnost ministerstva spravedlnosti k zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva. 52 usnesení vlády č. 527 ze dne 22. května 2002, k návrhu mechanismu přípravy stanovisek vlády v řízení před Výborem OSN pro lidská práva o oznámeních jednotlivců, návrhu mechanismu implementace názorů Výboru OSN pro lidská práva na oznámení jednotlivců a návrhu stanoviska vlády pro Výbor OSN pro lidská práva k restitučnímu procesu v ČR (http://racek.vlada.cz/usneseni/) 53 Jde o zákon č. 517/2002 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy. Zákon nabyl účinnosti dne 1. ledna č. 62/1987 Sb. a č. 57/2001 Sb.m.s. 55 č. 95/1974 Sb.; Při ukládání ratifikačních listin dne 29. prosince 1966 neučinila bývalá ČSSR prohlášení, že uznává příslušnost Výboru proti rasové diskriminaci přijímat individuální oznámení na porušení práv chráněných Úmluvou o odstranění všech forem rasové diskriminace, projednávat je a rozhodovat, zda k porušení této mezinárodní smlouvy došlo či nikoli. Toto prohlášení, které mělo de facto povahu odvolání výhrady a procházelo tak celým ratifikační, procesem, učinila ČR jako jeden z nástupnických států bývalé ČSFR, když v roce 2000 uložila u generálního tajemníka OSN, který je depozitářem smlouvy, prohlášení o uznání příslušnosti Výboru proti odstranění rasové diskriminace (prohlášení vstoupilo v účinnost 11. října 2000), a publikovala je i ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 24/2002 Sb. 20 20 jednom státním orgánu Zpráva Evropské komise o pokroku v přibližování k Evropské unii z roku 2002 Pravidelná zpráva Evropské komise o pokroku ČR v přibližování k EU (dále v tomto oddílu jen Zpráva ), zveřejněná dne 2. října , konstatuje shodně jako všechny zprávy od roku 1997, že ČR respektuje lidská práva a svobody. Jako problematické oblasti, kde bude nutné další úsilí, uvádí mj. nesprávné jednání ze strany příslušníků Policie ČR a potírání obchodování s lidmi. V kontextu práva na svobodu vyjádření zpráva kriticky zmiňuje malou transparentnost a stabilitu českého televizního sektoru. Upozorňuje také na kritiku zákona o církvích a náboženských společnostech ze strany menšinových vyznání a České biskupské konference. Pokud jde o postavení Romů, Zpráva opakuje, že zatímco situace národnostních menšin obecně je v ČR uspokojivá, Romové nadále trpí rozšířenou diskriminací ve vzdělání, zaměstnání a bydlení. Zpráva uvádí, že úsilí vlády k nápravě zatím nedosáhlo takové úrovně, aby došlo ke strukturálním změnám. V širším záběru naplňování politických kritérií (část Demokracie a právní stát ) zpráva oceňuje zavedení správního soudnictví a reformu trestního řízení. Konstatuje však, že je nutné zkrátit délku soudního řízení a také zmiňuje kriticky situaci ohledně obchodního rejstříku Programy PHARE/EU Twinningový projekt pro rovnost žen a mužů V srpnu 2002 byl na ministerstvu práce a sociálních věcí zahájen twinningový projekt, který je součástí programu PHARE. Řešitelem projektu je Švédsko, jehož praktické výsledky v prosazování rovnosti žen a mužů jsou všeobecně uznávány. Projekt je zaměřen na zlepšení institucionálního zabezpečení prosazování rovných příležitostí pro muže a ženy. Počítá s vyhodnocením stávajícího institucionálního zabezpečení a zejména s navržením základů jeho vertikální struktury na celostátní i místní úrovni. Jeho součástí bude rovněž osvětová a informační činnost Twinningový program Podpora rasové a etnické rovnosti Tento projekt z programu PHARE 2000, který realizoval odbor pro lidská práva Úřadu vlády ve spolupráci s Ministerstvem vnitra Spojeného království, byl k 18. červnu 2002 úspěšně ukončen. Projekt napomohl především přípravě nové antidiskriminační legislativy v souladu s požadavky směrnic orgánů EU. Zpráva o projektu a obsáhlá závěrečná zpráva zpracovaná předvstupním poradcem byly předloženy vládě k informaci. 56 Regular Report on the Czech Republic's Progress Towards Accession, COM (2002) 700 final, Brussels, 9. října 2002 Zpráva o stavu lidských práv v České republice v roce 2003 Zpráva o stavu lidských práv v České republice v roce 2003 I O b s a h I. Obecná část... 1 1. Úvod... 1 2. Institucionální zajištění... 1 2.1. Rada vlády pro lidská práva..... 1 2.1.1. Témata jednotlivých

http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/26-cdo-180-2006/

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 180/2006 | Judikatura | Pravo4u.cz - služby pro právníky Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 180/2006 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Roberta Waltra a soudců Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobce statutárního města B. proti žalovaným 1) E. P. a 2) B. P., o 936,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 42 C 279/98, o dovolání 1. žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. listopadu 2005, č. j. 26 Co 367/2005-134, takto: Žalobce se žalobou domáhal, aby soud uznal oba žalované povinnými zaplatit mu částku 936,- Kč s příslušenstvím. Ve věci rozhodl Městský soud v Brně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 7. 3. 2001, č.j. 42 C 279/98-88, jehož výrok III. a IV. o nákladech řízení posléze zrušil Krajský soud v Brně (odvolací soud) usnesením ze dne 25. 1. 2002, č.j. 26 Co 194/2001-93, a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení. Předmětem dalšího řízení pak již byla pouze povinnost účastníků zaplatit soudem určené částky náhrad nákladů řízení jak mezi účastníky navzájem, tak České republice – Městskému soudu v Brně. Následně soud prvního stupně usnesením ze dne 27. 5. 2005, č.j. 42 C 279/98-125 (poté, co jeho předchozí usnesení ze dne 15. 7. 2004, č.j. 42 C 279/98-112, bylo zrušeno usnesením odvolacího soudu ze dne 26. 10. 2004, č.j. 26 Co 576/2004-121, a věc mu byla v tomto rozsahu opět vrácena k dalšímu řízení) rozhodl znovu o nákladech řízení. K odvolání žalovaného pak Krajský soud v Brně usnesením ze dne 3. 11. 2005, č.j. 26 Co 367/2005-134, změnil usnesení soudu prvního stupně ze dne 27. 5. 2005 a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Posledně uvedené usnesení odvolacího soudu napadl 1. žalovaný, nezastoupený advokátem, podáním označeným jako „odvolání“, jímž brojí výslovně proti rozhodnutí o žalované částce, které ovlivnilo i výrok o nákladech řízení. Toto podání posoudil Nejvyšší soud podle obsahu jako dovolání. Podle § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Dovolání není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé. Ustanovení § 238, § 238a a § 239 odst. 1 a 2 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že usnesení, jímž odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně o nákladech řízení přiznaných jinému účastníkovi, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení tedy není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu účinné od 1. ledna 2001 přípustné, a to bez zřetele k povaze takového výroku – tedy bez ohledu na to, zda jde o měnící nebo potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení před soudem prvního stupně či o rozhodnutí o nákladech řízení odvolacího (jež není rozhodnutím měnícím ani potvrzujícím) - viz k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, ročník 2002, č. 5, pod poř. č. 88. Z uvedeného vyplývá, že dovolání 1. žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto (aniž ve věci nařizoval jednání podle § 243a odst. 1 věty první o.s.ř.) dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl; bylo přitom bez významu, že dovolatel nebyl v dovolacím řízení zastoupen advokátem (§ 241b odst. 2 část věty za středníkem o.s.ř.). Žalovaný uvedený pod bodem 1) podáním nepřípustného dovolání procesně zavinil jeho odmítnutí, žalobci prokazatelné náklady tohoto řízení (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

https://firmy.euro.cz/subjekt-spolecenstvi-vlastniku-jednotek-v-dome-v-teplicich-frani-sramka-2575-2576-25464621

Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 IČO: 25464621, Teplice, výpis z rejstříku (12.11.2019) | Euro.cz Firma Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 IČO 25464621 Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík. Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 (25464621) je Společenství vlastníků jednotek. Sídlí na adrese Fráni Šrámka 2575, Teplice 415 01. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 18. 3. 2003 a je stále aktivní. Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 nemá žádnou provozovnu a nemá žádnou živnost. Jako zdroj dat o Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 na Justice.cz Výpis dat pro Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 25464621 Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 Den vzniku společenství: 1. července 2000 18.3.2003 Aktuální kontaktní údaje Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 Sídlo Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 Fráni Šrámka 2575 , Teplice 415 01 18.3.2003 Předmět činnosti Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 vedení firmy Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 Statutární orgán Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 Navenek zastupuje společenství předseda výboru a v jeho nepřítomnosti jiný člen výboru. Písemná právní jednání za společenství podepisuje předseda výboru společně s dalším členem výboru, v době nepřítomnosti předsedy výboru podepisují za společenství dva členové výboru. Kdo za společenství podepisuje, připojí k názvu společenství svůj podpis a údaj o své funkci. 14.3.2019 Za výbor jedná navenek jeho předseda. V době nepřítomnosti předsedy jej zastupuje místopředseda. Jde-li o písemný právní úkon, musí být podepsán předsedou nebo v jeho zastoupení místopředsedou a dalším členem výboru. Podepisuje-li předseda spolu s místopř edsedou, je podpis místopředsedy považován za podpis dalšího člena výboru. 18.7.2009 - 14.3.2019 Za výbor jedná navenek předseda výboru nebo výborem písemně pověřený člen výboru. Je-li pro právní úkon zapotřebí písemná forma, je nezbytný podpis předsedy a dalšího člena výboru. 18.3.2003 - 18.7.2009 Ing. Jindřich Pytelka CSc. 18.2.2016 Fráni Šrámka 2575 , Teplice 415 01 Alena Stehlíková 18.2.2016 Fráni Šrámka 2576 , Teplice 415 01 Jiří Zmatlík 18.2.2016 Jiří Zmatlík 18.3.2003 - 18.7.2009 Alena Stehlíková 18.3.2003 - 18.7.2009 Vladimíra Lehmannová 18.3.2003 - 18.7.2009 Lenka Brejchová 18.3.2003 - 18.7.2009 Jindřich Pytelka 18.7.2009 - 16.7.2015 Jiří Zmatlík 18.7.2009 - 18.2.2016 Alena Stehlíková 18.7.2009 - 18.2.2016 Rudolf Nekuda 18.7.2009 - 18.2.2016 Jindřich Pytelka 16.7.2015 - 18.2.2016 Sbírka Listin Společenství vlastníků jednotek v domě v Teplicích, Fráni Šrámka 2575, 2576 S 2258/SL 17 rozhod. o statut. orgánu Zápis ze schůze výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 26.6.2014 29.1.2016 23.2.2016 1 S 2258/SL 16 rozhod. o statut. orgánu Zápis ze schůze SVJ Krajský soud v Ústí nad Labem 26.6.2014 29.1.2016 23.2.2016 3 S 2258/SL 15 účetní závěrka [2014] Krajský soud v Ústí nad Labem 4.4.2015 1.9.2015 2.9.2015 3 S 2258/SL 13 účetní závěrka [2012] Krajský soud v Ústí nad Labem 15.10.2014 15.10.2014 3.11.2014 4 S 2258/SL 12 účetní závěrka [2010] Krajský soud v Ústí nad Labem 15.10.2014 3.11.2014 3 S 2258/SL 11 účetní závěrka [2008] Krajský soud v Ústí nad Labem 15.10.2014 3.11.2014 3 S 2258/SL 10 účetní závěrka [2009] Krajský soud v Ústí nad Labem 1.3.2010 15.10.2014 3.11.2014 3 S 2258/SL 9 podpisové vzory - členů výboru 4x Krajský soud v Ústí nad Labem 10.6.2009 14.7.2009 4 S 2258/SL 8 rozhod. o statut. orgánu - zápis ze schůze výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 27.4.2009 14.7.2009 1 S 2258/SL 7 notářský zápis - NZ 44/2009- stanovy Krajský soud v Ústí nad Labem 27.4.2009 14.7.2009 16 S 2258/SL 6 podpisové vzory - Jiří Zmatlík Krajský soud v Ústí nad Labem 28.1.2003 9.4.2003 1 S 2258/SL 5 podpisové vzory - Alena Stehlíková Krajský soud v Ústí nad Labem 27.1.2003 9.4.2003 1 S 2258/SL 4 podpisové vzory - Lenka Brejchová Krajský soud v Ústí nad Labem 21.1.2003 9.4.2003 1 S 2258/SL 3 podpisové vzory - Vladimíra Lehmannová Krajský soud v Ústí nad Labem 24.1.2003 9.4.2003 1 S 2258/SL 2 rozhod. o statut. orgánu - zápis ze schůze výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 12.12.2002 9.4.2003 1 S 2258/SL 1 notářský zápis NZ 146/2002 vč. stanov Krajský soud v Ústí nad Labem 20.11.2002 9.4.2003 11 Fráni Šrámka 2575, Teplice 415 01 Společenství vlastníků jednotek v domě č.p. 2575, 2576, 2577 ve Varnsdorfu - 25436767 - Varnsdorf Společenství vlastníků bl. 250A č.p. 2575, 2576, 2577 ulice Zdenka Fibicha - 25458965 - Most Společenství vlastníků Zelený dvůr Marxova č. p. 2575, č. p. 2576, č. p. 2577, č. p. 2578, č. p. 2579, Hodonín - 26294061 - Hodonín

http://www.szrcr.cz/registr-prav-a-povinnosti/a345

Czech POINT-kontaktní místo veřejné správy, Správa základních registrů Domů / Registr práv a povinností / Registrované agendy / Czech POINT-kontaktní místo veřejné správy Czech POINT-kontaktní místo veřejné správy Kód agendy: A345 Název agendy: Czech POINT-kontaktní místo veřejné správy 193 2009 Vyhláška č. 193/2009 Sb. o stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů 300 2008 Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů 22 300 2008 Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů 24 300 2008 Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů 25 300 2008 Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů 26 300 2008 Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů 23 365 2000 Zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů 9a 365 2000 Zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů 9b 365 2000 Zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů 9c 365 2000 Zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů 9d 365 2000 Zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů 8a 365 2000 Zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů 8b 365 2000 Zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů 12 2 365 2000 Zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů 12 1 i 8 2011 Vyhláška č.8/2011, o seznamu obecních úřadů a zastupitelstých úřadů, které jsou kontaktními místy veřejné správy i v předchozím znění CR1025 Ministerstvo vnitra - provoz systému kontaktních míst veřejné správy - Czech POINT §8a odst. 6 zákona č. 365/2000 Sb., o ISVS. Zaštiťuje celý systém na nejvyšší úrovni. Provozuje, spravuje systém Czech POINT a CzechPOINT@Office ( soucást systému Czech POINT- rozhraní pro vnitrní potreby úradu). ZajišTuje provoz, rozvoj, financování, podporu systému a součinnost s ostatními informačními systémy veřejné správy. Poskytuje podporu kontaktním místům veřejné správy a uživatelům CzechPOINT@Office, sestavuje vyhlášku o kontaktních místech veřejné správy, vede jejich seznam, informuje a komumunikuje s kontaktními místy veřejné správy a uživatele CzechPOINT@Office, spravuje a provozuje web Czech POINT, metodicky řídí kontaktní místa veřejné správy, přiděluji přístupové údaje do systému. CR1026 Ministerstvo vnitra - vyhláška o kontaktních místech veřejné správy § 8a odst. 2 písm. d) zákona č. 365/2000 Sb., o ISVS CR1027 Ministerstvo vnitra - stanovení podmínek pro výkon Činnosti kontaktních míst veřejné správy a vydání podmínek ve Věstníku §8b odst. 2 zákona č. 365/2000 Sb., o ISVS CR1028 Ministerstvo vnitra - zkouška z autorizované konverze dokumentů § 30 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů CR1029 Ministerstvo vnitra - kontrola výkonu působnosti kontaktních míst veřejné správy §4 odst. 2 písm. j zakona č. 365/2000 Sb., o ISVS CR1030 Kontaktní místo veřejné správy Vydává overené výstupy z informacních systému verejné správy prostrednictvím systému kontaktních míst verejné správy- Czech POINT, vede evidenci vydaných overených výstupu, vybírá správní poplatky za provedené úkony, archivuje dokumenty vzniklé při provozu kontaktního místa veřejné správy, provádí autorizovanou konverzi dokumentů, provádí úkony spojené s informačním systémem datových schránek, pro docházku nezaměstnaných, činí podání směrem k informačním systémum veřejné správy a k registrům. CR1031 CzechPOINT@Office Samostatné rozhraní pro vnitřní potřeby úřadu, součást systému Czech POINT. Provádí se zde hlášení matričních údalostí do informačního systému evidence obyvatel- přístup matriky, ohlašovny, soud, notáři. všechny OVM provádí autorizovanou konverzi dokumentů z moci úřední, a pro vydávání ověřených výstupů pro vnitřní potřebu úřadu.

https://rejstriky.finance.cz/firma-spolecenstvi-vlastniku-jednotek-pro-dum-c-p-319-v-holysove-72036508

Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově Holýšov IČO 72036508 kontakty (23.02.2020) | Finance.cz Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově Holýšov IČO: 72036508 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově, která sídlí v obci Holýšov a bylo jí přiděleno IČO 72036508. Firma s názvem Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově se sídlem v obci Holýšov byla založena v roce 2009. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 4 osob. Základní údaje o Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově IČO: 72036508 Krajský soud v Plzni 13.7.2009 S 5834 72036508 Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově Orgány společenství:- shromáždění vlastníků jednotek- výbor společenství 13.7.2009 - 18.9.2015 Aktuální kontaktní údaje Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově Kontakty na Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově IČO: 72036508 Na Radosti 319 , 345 62 Holýšov Česká republika Holýšov, Na Radosti 319, PSČ 34562 13.7.2009 Na Radosti 319, Holýšov 345 62 Vedení firmy Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově IČO: 72036508 Jana Štenglová 18.9.2015 Sadová 534 , 345 62 Holýšov Česká republika Sadová 534, 345 62 Holýšov Vojtěch Mošna 18.9.2015 Na Radosti 319, 345 62 Holýšov Anna Nekolová 18.9.2015 Otto Tiefenbach 13.7.2009 - 4.2.2012 Husova třída 413 , 345 62 Holýšov Česká republika Holýšov, Husova třída 413, PSČ 34562 Vojtěch Mošna 13.7.2009 - 4.2.2012 Holýšov, Na Radosti 319, PSČ 34562 Jana Štenglová 13.7.2009 - 18.9.2015 Holýšov, Sadová 534, PSČ 34562 Vojtěch Mošna 4.2.2012 - 18.9.2015 Anna Nekolová 4.2.2012 - 18.9.2015 Sbírka Listin Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově IČO: 72036508 S 5834/SL 8 notářský zápis [Nz 144/2015] stanovy Krajský soud v Plzni 18.5.2015 31.8.2015 25.9.2015 16 S 5834/SL 7 rozhod. o statut. orgánu zápis z jednání výboru Krajský soud v Plzni 14.5.2015 31.8.2015 25.9.2015 1 S 5834/SL 6 rozhod. o statut. orgánu zápis ze shromáždění Krajský soud v Plzni 14.5.2015 31.8.2015 25.9.2015 3 S 5834/SL 5 rozhod. o statut. orgánu - zápis ze schůze výboru Krajský soud v Plzni 3.11.2011 12.1.2012 4.2.2012 1 S 5834/SL 4 rozhod. o statut. orgánu - zápis ze shromáždění Krajský soud v Plzni 3.11.2011 12.1.2012 4.2.2012 2 S 5834/SL 3 podpisové vzory Krajský soud v Plzni 13.5.2009 17.6.2009 13.7.2009 1 S 5834/SL 2 rozhod. o statut. orgánu - zápis ze schůze výboru Krajský soud v Plzni 13.5.2009 17.6.2009 13.7.2009 1 S 5834/SL 1 notářský zápis Nz 149/2009 + stanovy Krajský soud v Plzni 13.5.2009 17.6.2009 13.7.2009 15 Hodnocení Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově Výpis dat pro firmu Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově, 72036508 na obchodním rejstříku Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 319 v Holýšově - 72036508 - Holýšov , Na Radosti 319 Společenství vlastníků jednotek pro dům čp. 319 Přerov nad Labem - 28381823 - Přerov nad Labem 319 SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK PRO DŮM NA ULICI GENERÁLA PÍKY 319/14, OLOMOUC - 04560973 - Olomouc , gen. Píky 319

https://www.noveaspi.cz/products/lawText/1/53554/1/2/zakon-c-254-2002-sb-kterym-se-meni-zakon-c-221-1999-sb-o-vojacich-z-povolani-ve-zneni-pozdejsich-predpisu

Zákon 254/2002 Sb. - , kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů úplné a aktualní znění | Nové ASPI | Wolters Kluwer ČR, a. s. Čl.I-Čl.III 254/2002 Sb. ZÁKON 254/2002 Sb. změna zákona o vojácích z povolání Zákon č. 254/2002 Sb., , kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, Parlamentu České republiky. 96/2002 Sbírky zákonů na straně 5746. 8. V § 6 odst. 2 se za slova "právnických osobách" vkládají slova "a organizačních složkách státu", za slovo "zřizovatelem" se vkládají slova "nebo zakladatelem" a na konci odstavce se doplňují tato slova: ", anebo v mezinárodních a nadnárodních organizacích nebo orgánech". 29. V § 41 odst. 2 se za slova "Těhotná vojákyně" vkládají slova ", vojákyně, která kojí". 34. V § 51 odst. 2 se věta druhá nahrazuje touto větou: "Orgány s kázeňskou pravomocí takový přestupek projednávají a ukládají za něj sankce a ochranná opatření podle zvláštních právních předpisů.15)". 40. V § 60 odst. 5 se věta první nahrazuje touto větou: "Povinnost uhradit náklady zaniká, zanikl-li služební poměr vojáka podle § 18 písm. e), f), h) a i) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c) a e).". 45. V § 62 se slova ", jeho manželce a nezaopatřeným dětem" nahrazují slovy "a jeho rodině". 60. V § 77 odst. 2 se slova "Ženatému vojákovi" nahrazují slovem "Vojákovi" a na konci odstavce se doplňuje tato věta: "Je-li voják služebně zařazen jako čekatel, náhrady jako při služební cestě mu nenáležejí.". 64. V § 79 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: "Vojákovi s pravidelným místem výkonu služby v zahraničí nenáleží stravné za dobu služební cesty na území České republiky a v zemi, kde má stanovené pravidelné místo výkonu služby.". 66. V § 81 se na začátek odstavce 4 vkládá tato nová věta: "Při poskytnutí bezplatného stravování stravné nenáleží.". 70. V § 88 se za slova "Výše částek" vkládají slova ", výše náhrady při denním dojíždění". 74. V § 92 odst. 1 se věta druhá nahrazuje touto větou: "Při zániku služebního poměru podle § 18 písm. a), h), i) a j) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e), h) a k) se poskytuje vojákovi bezplatná přeprava do místa trvalého pobytu nebo hraničního přechodu na území České republiky.". 75. V § 92 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: "Použije-li voják po předchozím souhlasu nadřízeného k cestě podle odstavce 1 jiné než služební silniční motorové vozidlo, náleží mu náhrada ve výši jízdních výdajů, které by mu náležely při použití vlaku nebo autobusu dálkové přepravy.". 83. V § 122 se na konci odstavce 1 doplňují tato slova: "; § 119 odst. 2 věta poslední se použije obdobně". 84. V § 125 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: "Není-li pozůstalého manžela ani pozůstalých dětí nebo osob, které byly odkázány na vojáka výživou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých ve výši uvedené ve větě třetí rodičům vojáka.".

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32009R1174:CS:NOT

EUR-Lex - 32009R1174 - CS Úř. věst. L 314, 1.12.2009, s. 50—59 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV) Zrušeno 32012R0079 Citované dokumenty: 32008R0143 Vybrat všechny dokumenty, kde je tento dokument uveden kterým se stanoví prováděcí pravidla k článkům 34a a 37 nařízení Rady (ES) č. 1798/2003, pokud jde o vrácení daně z přidané hodnoty podle směrnice Rady 2008/9/ES s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1798/2003 ze dne 7. října 2003 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty a o zrušení nařízení (EHS) č. 218/92 [1], a zejména na články 34a a 37 uvedeného nařízení, s ohledem na směrnici Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě [2], a zejména na článek 11 této směrnice, (1) V čl. 9 odst. 2 směrnice 2008/9/ES se stanoví, že členský stát vrácení daně může od žadatele požadovat, aby poskytl doplňující elektronicky kódované údaje ke každému kódu uvedenému v čl. 9 odst. 1 směrnice 2008/9/ES, jsou-li takové údaje nezbytné z důvodu jakéhokoli omezení nároku na odpočet daně podle směrnice 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty [3] nebo pro provedení příslušné odchylky, která byla členskému státu vrácení daně udělena podle článku 395 nebo 396 uvedené směrnice. (2) Podle čl. 34a odst. 2 nařízení (ES) č. 1798/2003 příslušné orgány každého členského státu vrácení daně oznámí příslušným orgánům ostatních členských států elektronickými prostředky jakékoli informace, které tyto orgány vyžadují podle čl. 9 odst. 2 směrnice 2008/9/ES. (3) Za tímto účelem by se měly stanovit technické podrobnosti předávání doplňujících údajů, které členské státy vyžadují podle čl. 9 odst. 2 směrnice 2008/9/ES. Měly by být specifikovány zejména kódy, které je třeba pro předávání těchto údajů použít. Kódy uvedené v příloze tohoto nařízení byly vytvořeny Stálým výborem pro správní spolupráci na základě informací, které členské státy vyžadují pro účely použití čl. 9 odst. 2 směrnice 2008/9/ES. (4) Od žadatelů lze podle článku 11 směrnice 2008/9/ES požadovat, aby poskytli popis své podnikatelské činnosti pomocí harmonizovaných kódů. Za tímto účelem by se měly použít běžně používané kódy, které jsou stanoveny v čl. 2 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech [4]. (5) Článek 14 nařízení (ES) č. 1798/2003 stanoví, že na žádost dožadujícího orgánu doručí dožádaný orgán veškeré akty a rozhodnutí, které vydaly správní orgány a které se vztahují na používání právních předpisů týkajících se DPH v členském státě, v němž má sídlo dožadující orgán, osobě, které jsou tyto akty a rozhodnutí určeny. (6) Pokud členský stát vrácení daně požádá pro účely směrnice 2008/9/ES členský stát usazení, aby informoval žadatele o jeho rozhodnutích a aktech, musí být z důvodu ochrany údajů umožněno, aby se takové oznámení uskutečnilo prostřednictvím společné komunikační sítě/společného systémového rozhraní (CCN/CSI), jak jsou definovány v čl. 2 odst. 1 bodu 19 nařízení (ES) č. 1798/2003. (7) Tímto nařízením se stanoví mimo jiné prováděcí pravidla k článku 34a vloženému do nařízení (ES) č. 1798/2003 ve znění článku 1 nařízení Rady (ES) č. 143/2008 ze dne 12. února 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1798/2003, pokud jde o zavedení nástrojů správní spolupráce a výměnu informací s ohledem na pravidla týkající se místa poskytnutí služby, zvláštních režimů a postupu při vrácení daně z přidané hodnoty [5]. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost stejným dnem, od kterého se použije článek 1 nařízení (ES) č. 143/2008. (8) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro správní spolupráci, Pokud členský stát vrácení daně oznámí jinému členskému státu, že požaduje doplňující elektronicky kódované údaje, jak je stanoveno v čl. 9 odst. 2 směrnice 2008/9/ES, použijí se pro účely předání těchto údajů kódy uvedené v příloze tohoto nařízení. Pokud členský stát vrácení daně požaduje od žadatele popis jeho podnikatelské činnosti, jak je stanoveno v článku 11 směrnice 2008/9/ES, tyto údaje se poskytnou čtvrtou úrovní kódů NACE Rev. 2, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 1893/2006. Pokud členský stát vrácení daně požádá členský stát usazení adresáta, aby byly tomuto adresátovi oznámeny jemu určené akty a rozhodnutí, které se týkají vrácení daně podle směrnice 2008/9/ES, lze takové oznámení předat prostřednictvím sítě CCN/CSI, definované v čl. 2 odst. 1 bodě 19 nařízení (ES) č. 1798/2003. [1] Úř. věst. L 264, 15.10.2003, s. 1. [2] Úř. věst. L 44, 20.2.2008, s. 23. [4] Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1. [5] Úř. věst. L 44, 20.2.2008, s. 1. Kódy, které se použijí při předávání údajů ve smyslu čl. 34a odst. 2 nařízení (ES) č. 1798/2003 Kód 1.Palivo 1.1Palivo pro dopravní prostředky s hmotností nad 3500 kg, které nejsou dopravními prostředky pro platící cestující | 1.1.1Benzin1.1.2Nafta1.1.3Zkapalněný ropný plyn (LPG)1.1.4Zemní plyn1.1.5Biopalivo | 1.2Palivo pro dopravní prostředky s hmotností rovnou nebo nižší než 3500 kg, které nejsou dopravními prostředky pro platící cestující | 1.2.1Benzin1.2.2Nafta1.2.3Zkapalněný ropný plyn (LPG)1.2.4Zemní plyn1.2.5Biopalivo1.2.6PKW1.2.7LKW | 1.3Palivo pro dopravní prostředky pro platící cestující | 1.3.1Benzin1.3.2Nafta1.3.3LPG1.3.4Zemní plyn1.2.5Biopalivo | 1.4Palivo pro zvláštní použití ve zkušebních vozidlech | | 1.5Ropné produkty používané k mazání dopravních prostředků a motorů | | 1.6Palivo nakupované za účelem dalšího prodeje | | 1.7Palivo pro dopravní prostředky pro přepravu zboží | | 1.8Palivo pro osobní a víceúčelová vozidla | 1.8.1využívaná výlučně pro podnikatelské účely1.8.2využívaná zčásti pro komerční osobní dopravu, řidičský výcvik či pronájem1.8.3využívaná zčásti pro jiné účely, než jaké jsou uvedeny pod kódem 1.8.2 | 1.9Palivo pro motocykly, obytné přívěsy a plavidla k rekreačním nebo sportovním účelům a letadla s hmotností nižší než 1550 kg | 1.9.1využívané pro komerční osobní dopravu, řidičský výcvik či pronájem1.9.2využívané pro podnikatelské účely | 1.10Palivo pro stroje a zemědělské traktory | 1.10.1Benzin1.10.2Nafta1.10.3Zkapalněný ropný plyn (LPG)1.10.4Zemní plyn1.10.5Biopalivo | 1.11Palivo pro dopravní prostředky pro přepravu cestujících s méně než 9 místy či vozidla určená k pronájmu | 1.11.1Benzin1.11.2Nafta1.11.3Zkapalněný ropný plyn (LPG)1.11.4Zemní plyn1.11.5Biopalivo | 1.12Palivo pro dopravní prostředky pro přepravu cestujících, které nejsou prostředky uvedenými pod kódy 1.8 a 1.9 | | 1.13Palivo pro dopravní prostředky, na něž se nevztahuje žádné omezení nároku na odpočet daně | | 1.14Palivo pro dopravní prostředky, na něž se vztahuje omezení nároku na odpočet daně | | Kód 2.Nájem dopravního prostředku 2.1Nájem dopravního prostředku s hmotností nad 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující | | 2.2Nájem dopravního prostředku s hmotností rovnou nebo nižší než 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující | 2.2.1nepřetržitě na dobu delší než 6 měsíců2.2.2nepřetržitě na dobu 6 měsíců nebo kratší2.2.3PKW2.2.4LKW | 2.3Nájem dopravního prostředku pro platící cestující | 2.3.1nepřetržitě na dobu delší než 6 měsíců2.3.2nepřetržitě na dobu 6 měsíců nebo kratší | 2.4Nájem dopravního prostředku pro přepravu zboží | | 2.5Nájem osobního nebo víceúčelového vozidla | 2.5.1využívaného výlučně pro podnikatelské účely2.5.2využívaného zčásti pro komerční osobní dopravu či řidičský výcvik2.5.3využívaného zčásti pro jiné účely, než jaké jsou uvedeny pod kódem 2.5.2 | 2.6Nájem motocyklu, obytného přívěsu nebo plavidla k rekreačním nebo sportovním účelům a letadla s hmotností nižší než 1550 kg | 2.6.1využívaného pro komerční osobní dopravu či řidičský výcvik2.6.2využívaného pro jiné podnikatelské účely | 2.7Nájem osobního vozidla kategorie M1 | | 2.8Nájem dopravního prostředku pro přepravu cestujících s více než 9 místy | | 2.9Nájem dopravního prostředku pro přepravu cestujících s méně než 9 místy | 2.9.1používaného ke komerčním účelům2.9.2používaného k nekomerčním účelům | 2.10Nájem dopravního prostředku, na nějž se nevztahuje žádné omezení nároku na odpočet daně | | 2.11Nájem dopravního prostředku, na nějž se vztahuje omezení nároku na odpočet daně | | 2.12Nájem dopravního prostředku, který není prostředkem uvedeným pod kódy 2.5 a 2.6 | | Kód 3.Výdaje související s dopravním prostředkem (jiné než zboží a služby uvedené pod kódy 1 a 2) 3.1Výdaje související s dopravním prostředkem s hmotností nad 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující | 3.1.1Nákup dopravního prostředku s hmotností nad 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující3.1.2Údržba dopravního prostředku s hmotností nad 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující3.1.3Nákup a instalace příslušenství pro dopravní prostředek s hmotností nad 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující3.1.4Garážování a parkování dopravního prostředku s hmotností nad 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující3.1.5Ostatní výdaje související s dopravním prostředkem s hmotností nad 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující | 3.2Výdaje související s dopravním prostředkem s hmotností rovnou nebo nižší než 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující | 3.2.1Nákup dopravního prostředku s hmotností rovnou nebo nižší než 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující3.2.2Údržba dopravního prostředku s hmotností rovnou nebo nižší než 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující3.2.3Nákup a instalace příslušenství pro dopravní prostředek s hmotností rovnou nebo nižší než 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující3.2.4Garážování a parkování dopravního prostředku s hmotností rovnou nebo nižší než 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující3.2.5Další výdaje související s dopravním prostředkem s hmotností rovnou nebo nižší než 3500 kg, který není dopravním prostředkem pro platící cestující3.2.6PKW3.2.7LKW | 3.3Výdaje související s dopravním prostředkem pro platící cestující | 3.3.1Nákup dopravního prostředku pro platící cestující3.3.2Údržba dopravního prostředku pro platící cestující3.3.3Nákup a instalace příslušenství pro dopravní prostředek pro platící cestující3.3.4Garážování a parkování dopravního prostředku pro platící cestující3.3.5Další výdaje související s dopravním prostředkem pro platící cestující | 3.4Výdaje související s dopravním prostředkem pro přepravu zboží | 3.4.1Nákup dopravního prostředku pro přepravu zboží3.4.2Údržba dopravního prostředku pro přepravu zboží3.4.3Garážování a parkování dopravního prostředku pro přepravu zboží3.4.4Jiné výdaje související s dopravním prostředkem pro přepravu zboží, než jaké jsou uvedeny pod kódy 3.4.1, 3.4.2 a 3.4.3 | 3.5Údržba osobního nebo víceúčelového vozidla | 3.5.1využívaného výlučně pro podnikatelské účely3.5.2využívaného zčásti pro komerční osobní dopravu, řidičský výcvik či pronájem3.5.3využívaného zčásti pro podnikatelské účely, které nejsou uvedeny pod kódem 3.5.2 | 3.6Údržba motocyklu, obytného přívěsu nebo plavidla k rekreačním a sportovním účelům a letadla s hmotností nad 1550 kg | 3.6.1využívaného pro komerční osobní dopravu, řidičský výcvik či pronájem3.6.2využívaného pro jiné podnikatelské účely | 3.7Výdaje související s osobním nebo víceúčelovým vozidlem, které nejsou výdaji na údržbu, garážování a parkování | 3.7.1využívaným výlučně pro podnikatelské účely3.7.2využívaným zčásti pro komerční osobní dopravu, řidičský výcvik či pronájem3.7.3využívaným zčásti pro jiné účely, než jaké jsou uvedeny pod kódem 3.7.2 | 3.8Výdaje související s motocyklem, obytným přívěsem a plavidlem k rekreačním nebo sportovním účelům a letadlem s hmotností nad 1550 kg, které nejsou výdaji na údržbu, garážování a parkování | 3.8.1využívaným zčásti pro komerční osobní dopravu, řidičský výcvik či pronájem3.8.2využívaným pro jiné podnikatelské účely | 3.9Nákup osobního vozidla kategorie M1 | | 3.10Nákup příslušenství pro osobní vozidlo kategorie M1, včetně montáže a instalace | | 3.11Výdaje související s dopravním prostředkem pro přepravu cestujících s více než 9 místy nebo dopravním prostředkem pro přepravu zboží | | 3.12Výdaje související s dopravním prostředkem pro přepravu cestujících s méně než 9 místy používaným pro podnikatelské účely | | 3.13Výdaje související s dopravním prostředkem, na nějž se nevztahuje žádné omezení nároku na odpočet daně | | 3.14Výdaje související s dopravním prostředkem, na nějž se vztahuje omezení nároku na odpočet daně | | 3.15Údržba dopravního prostředku pro přepravu cestujících, který není osobním ani víceúčelovým vozidlem, motocyklem, obytným přívěsem ani plavidlem k rekreačním a sportovním účelům ani letadlem s hmotností nad 1550 kg | | 3.16Garážování a parkování dopravního prostředku pro přepravu cestujících | | 3.17Výdaje související s dopravním prostředkem pro přepravu cestujících, který není osobním ani víceúčelovým vozidlem, motocyklem, obytným přívěsem ani plavidlem k rekreačním a sportovním účelům ani letadlem s hmotností nad 1550 kg, které nejsou výdaji na údržbu, garážování a parkování | | Kód 4.Mýtné a silniční poplatky 4.1Mýtné pro dopravní prostředky s hmotností nad 3500 kg, které nejsou dopravními prostředky pro platící cestující | | 4.2Mýtné pro vozidla s hmotností rovnou nebo nižší než 3500 kg, která nejsou dopravními prostředky pro platící cestující | 4.2.1PKW4.2.2LKW | 4.3Mýtné pro dopravní prostředky pro platící cestující | | 4.4Mýtné pro všechny druhy dopravy po mostě Great Belt | | 4.5Mýtné pro všechny druhy dopravy po mostě Öresund | | 4.6Mýtné pro dopravní prostředky pro platící cestující s více než 9 místy | | 4.7Mýtné pro dopravní prostředky pro platící cestující s méně než 9 místy | | 4.8Mýtné pro vozidla používaná v souvislosti s konferencí, veletrhem, výstavou nebo kongresem | 4.8.1hrazené organizátorem akce4.8.2hrazené účastníkem akce, pokud jsou výdaje přímo účtovány organizátorem | Kód 5.Cestovní výlohy, například jízdné v taxislužbě, jízdné ve veřejné dopravě 5.1Pro osobu povinnou k dani či zaměstnance osoby povinné k dani | | 5.2Pro jinou osobu, než je osoba povinná k dani nebo zaměstnanec osoby povinné k dani | | 5.3Pro osobu povinnou k dani či zaměstnance osoby povinné k dani vzniklé v souvislosti s konferencí, veletrhem, výstavou či kongresem | 5.3.1hrazené organizátorem akce5.3.2hrazené účastníkem akce, pokud jsou výdaje přímo účtovány organizátorem | Kód 6.Ubytování 6.1Výdaje na ubytování osoby povinné k dani či zaměstnance osoby povinné k dani | | 6.2Výdaje na ubytování jiné osoby, než je osoba povinná k dani nebo zaměstnanec osoby povinné k dani | | 6.3Výdaje na ubytování osoby povinné k dani či zaměstnance osoby povinné k dani v souvislosti s účastí na odborné konferenci | | 6.4Výdaje na ubytování osoby povinné k dani či zaměstnance osoby povinné k dani v souvislosti s konferencí, veletrhem, výstavou či kongresem | 6.4.1hrazené organizátorem akce6.4.2hrazené účastníkem akce, pokud jsou výdaje přímo účtovány organizátorem | 6.5Výdaje na ubytování zaměstnance osoby povinné k dani zajišťujícího dodávku zboží nebo služeb | | 6.6Výdaje na ubytování v souvislosti s další dodávkou | | 6.7Jiné výdaje na ubytování, než jaké jsou uvedeny pod kódy 6.5 nebo 6.6 | | Kód 7.Potraviny, nápoje a restaurační služby 7.1Potraviny a nápoje poskytnuté hotely, bary, restauracemi a penziony, včetně snídaně | 7.1.1pro osobu povinnou k dani nebo zaměstnance osoby povinné k dani7.1.2pro jinou osobu, než je osoba povinná k dani nebo zaměstnanec osoby povinné k dani | 7.2Potraviny a nápoje zajištěné v souvislosti s konferencí, veletrhem, výstavou či kongresem | 7.2.1pro organizátora akce7.2.2pro účastníka akce, pokud jsou výdaje přímo účtovány organizátorem | 7.3Potraviny a nápoje pro zaměstnance osoby povinné k dani zajišťujícího dodávku zboží nebo služeb | | 7.4Restaurační služby nakoupené v souvislosti s další dodávkou | | 7.5Nákup jiných potravin, nápojů či restauračních služeb, než jaké jsou uvedeny pod kódy 7.2, 7.3 a 7.4 | | Kód 8.Vstupné na veletrhy a výstavy 8.1Pro osobu povinnou k dani či zaměstnance osoby povinné k dani | | 8.2Pro jinou osobu, než je osoba povinná k dani či zaměstnanec osoby povinné k dani | | Kód 9.Výdaje na luxusní zboží, zábavu a reprezentaci 9.1Nákup alkoholu | | 9.2Nákup zpracovaného tabáku | | 9.3Výdaje na pořádání recepcí a reprezentaci | 9.3.1pro propagační účely9.3.2pro jiné než propagační účely | 9.4Výdaje na údržbu rekreačních plavidel | | 9.5Výdaje na umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti | | 9.6Výdaje na luxusní zboží, zábavu a reprezentaci pro účely reklamy | | 9.7Výdaje na jiné luxusní zboží, zábavu a reprezentaci, než jaké jsou uvedeny pod kódy 9.1, 9.2 a 9.3 | | Kód 10.Jiné 10.1Nástroje | | 10.2Opravy v záruční době | | 10.3Služby spojené se vzděláváním | | 10.4Práce na majetku | 10.4.1Práce na nemovitém majetku10.4.2Práce na nemovitém majetku určeném k bydlení10.4.3Práce na jiném movitém majetku, než jaký je uveden pod kódem 3 | 10.5Nákup nebo nájem majetku | 10.5.1Nákup nebo nájem nemovitého majetku10.5.2Nákup nebo nájem nemovitého majetku určeného k bydlení, rekreaci či trávení volného času10.5.3Nákup nebo nájem movitého majetku spojeného s nemovitým majetkem určeným k bydlení, rekreaci či trávení volného času nebo používaného společně s tímto majetkem10.5.4Nákup nebo nájem jiného movitého majetku, než jaký je uveden pod kódem 2 | 10.6Zajištění vody, plynu či elektrické energie prostřednictvím distribuční sítě | | 10.7Dárky malé hodnoty | | 10.8Výdaje na provoz kanceláře | | 10.9.Účast na veletrzích a seminářích, ve vzdělávání či v odborné přípravě | 10.9.1Veletrhy10.9.2Semináře10.9.3Vzdělávání10.9.4Odborná příprava | 10.10Paušální příspěvky na hospodářská zvířata a zemědělskou výrobu | | 10.11Výdaje na poštovné do zemí mimo EU | | 10.12Výdaje na fax a telefon v souvislosti s ubytováním | | 10.13Zboží a služby získané organizátorem cesty přímo ve prospěch cestujícího | | 10.14Jiné zboží určené k dalšímu prodeji, než jaké je uvedeno pod kódem 1.6 | | 10.15Jiné služby určené k dalšímu prodeji, než jaké jsou uvedeny pod kódy 6.6 a 7.4 | | 10.16Práce na majetku | 10.16.1Práce na nemovitém majetku používaném k obytným či rekreačním účelům nebo k trávení volného času10.16.2Práce na jiném nemovitém majetku, než jaký je uveden pod kódem 10.16.110.16.3Práce na movitém majetku spojeném s nemovitým majetkem uvedeným pod kódem 10.16.1 nebo používaným společně s tímto majetkem10.16.4Práce na jiném movitém majetku, než jaký je uveden pod kódem 10.16.3 | 10.17Výdaje na majetek | 10.17.1Výdaje na nemovitý majetek určený k bydlení, rekreaci či trávení volného času10.17.2Výdaje na jiný nemovitý majetek, než jaký je uveden pod kódem 10.17.1 |

https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=25071&Section=1&IdPara=1&ParaC=2

Nařízení ze dne 7.3.1950 o investičním listu pro stavby na rok 1950 15.3.1950 | Sbírka: 17/1950 Sb. | Částka: 8/1950 Prováděcí: 176/1950 Ú.l.I Aktivní derogace: 17/1950 Sb., 108/1949 Sb., 296/1948 Sb. Pasivní derogace: 17/1950 Sb. 17/1950 Sb. ze dne 7. března 1950 o investičním listu pro stavby na rok 1950. (1) Pro každou stavbu prováděnou v roce 1950 (novou i rozestavěnou) je třeba investičního listu pro stavby na rok 1950 (dále jen "investiční list"). Pomocí investičních listů sledují správci dílčích investičních částek (odstavec 2), krajské národní výbory a Investiční banka, národní podnik, provádění plánu stavebních investic. (2) Správci dílčích investičních částek (dále jen "správci") jsou: a) u staveb ústředně plánovaných příslušné ústřední úřady nebo ústřední orgány hospodářských odvětví stavebníků. Seznam těchto správců vyhlásí státní úřad plánovací v příslušném úředním listě. Ústřední úřady mohou v dohodě se státním úřadem plánovacím pověřit vyhláškou v příslušném úředním listě jiné ústřední úřady nebo ústřední orgány hospodářských odvětví, aby za ně vykonávaly funkci správců; b) u staveb krajsky plánovaných krajské národní výbory příslušné podle místa stavby. (3) Stavbou podle odstavce 1 se rozumějí a) stavební práce, které jsou zařazeny do prováděcího plánu stavebních investic na rok 1950, b) stavby, na které byl vydán evidenční list pro stavební investice na rok 1949 podle vyhlášky ministerstva techniky č. 3535/1948 Ú. l. I, o evidenčním listu pro stavební investice, a v nichž se po 1. lednu 1950 pokračovalo, aniž byly zařazeny do prováděcího plánu stavebních investic na rok 1950, c) stavby uvedené v seznamu novostaveb, jejž vypracovalo ministerstvo techniky pro první čtvrtletí 1950, které však nebyly zařazeny do prováděcího plánu stavebních investic na rok 1950. (4) Dokud není pro stavbu vydán investiční list, nemůže být dáno povolení k provedení stavby; řízení podle stavebních nebo jiných předpisů však lze provést před vydáním investičního listu. (5) Bez investičního listu lze v roce 1950 provádět jen a) udržovací stavební práce, které jsou nutné z důvodů hospodářských nebo bezpečnostních a jimiž se nezvyšuje pořizovací hodnota původní investice, ani se neprodlužuje její upotřebitelnost, b) stavební práce pro investice zařazené do prováděcího plánu nestavebních investic na rok 1950. (1) Správci sledují pomocí investičních listů provádění plánu stavebních investic podle jednotlivých hospodářských odvětví se zřetelem ke svým investičním částkám. (2) Krajské národní výbory zjišťují zejména, a) odpovídá-li stavba hospodářskému rozvoji podle souborného plánu kraje a vyhovuje-li hlediskům územního plánování, b) je-li zajištěn plánovaný počet pracovníků. (3) Investiční banka, národní podnik (dále jen "Investiční banka"), vede v patrnosti investiční částky stavebních investic všech hospodářských úseků a odvětví podle směrnic, které vydá státní úřad plánovací v dohodě s ministerstvy financí a techniky, a provádí pomocí investičních listů věcnou kontrolu plnění plánu stavebních investic. U staveb, na které Investiční banka neposkytuje investiční úvěr (na př. u staveb financovaných ze státního rozpočtu a u staveb některých družstev a jednotlivců), sdělují financující místa (státní správa, ústavy lidového peněžnictví) Investiční bance finanční údaje, které si od nich vyžádá. Vyhotovení investičních listů. (1) Investiční list lze vyhotovit jen za předpokladu, že je a) vypracován projekt stavby, b) sestavena předběžná kalkulace nákladů, d) sjednána smlouva o provedení stavby, určující její rozsah, jakož i částku a dobu, za kterou má být provedena, při čemž tato doba má být co nejkratší. (2) U staveb, pro které podle předpisů o kalkulaci nákladů ve stavebních podnicích nemusí být sestavována předběžná kalkulace nákladů, postačí, jsou-li splněny předpoklady uvedené v odstavci 1 písm. c) a d). (3) Investiční list vyhotoví stavebník podle vzoru, který vyhlásí státní úřad plánovací v příslušném úředním listě, v součinnosti se závodem, jemuž byla stavba zadána (dále jen "závod"), a to v šesti vyhotoveních. Prozatímní investiční list. (1) Není-li ještě vypracován projekt nebo sestavena předběžná kalkulace, může být vyhotoven investiční list prozatímní. Podmínkou pro jeho vyhotovení je smluvní závazek stavebníkův, že ve lhůtě odpovídající směrnicím ministerstva techniky o sestavování čtvrtletních plánů stavební výroby dodá závodu projekt, po případě jeho chybějící část. Tuto lhůtu je nutno uvést v prozatímním investičním listu. (2) Prozatímní investiční list lze vydat a) pro stavby rozestavěné, které se převádějí do prováděcího plánu stavebních investic na rok 1950. V těchto případech platí prozatímní investiční list pro stavby, které mají být v roce 1950 dokončeny, do 30. června 1950; prozatímní investiční list pro ostatní stavby platí do 31. srpna 1950; b) výjimečně pro stavby nové, dá-li k tomu souhlas ministerstvo techniky na návrh ústředního úřadu věcně příslušného pro stavebníka. V takovém případě ministerstvo techniky zároveň stanoví dobu platnosti prozatímního investičního listu. (3) Prozatímní investiční list se vyhotovuje podle téhož vzoru jako řádný investiční list. Označení "prozatímní" je nutno výslovně uvést v záhlaví. Před uplynutím doby platnosti (odstavec 2) je nutno nahradit prozatímní investiční list řádným investičním listem, v jehož záhlaví se uvede evidenční číslo Investiční banky, zapsané na prozatímním investičním listě. (4) Pro stavby, které jsou v den vyhlášení tohoto nařízení již dokončeny, a pro stavby uvedené v § 3 odst. 2 se nevyhotovuje prozatímní, nýbrž řádný investiční list. (1) Stavebník zašle investiční list pro stavbu krajsky plánovanou v šesti vyhotoveních správci. Investiční list pro stavbu ústředně plánovanou zašle v pěti vyhotoveních správci a zároveň jedno vyhotovení krajskému národnímu výboru, v jehož obvodu se stavba provádí. Investiční listy pro stavby, které mají být zařazeny do plánu stavební výroby na první a druhé čtvrtletí, zašle do 15. dubna 1950, na třetí čtvrtletí do 15. května 1950 a na čtvrté do 15. července 1950. Jde-li o stavby zvláště naléhavé, jejichž potřebu nebylo možno včas předvídat (na př. odstraňování následků živelních pohrom), lze výjimečně zaslat investiční list i po těchto lhůtách. (2) Jde-li o ústředně plánovanou stavbu, zašle krajský národní výbor (odstavec 1) příslušnému správci vyjádření, zda souhlasí s provedením stavby, či má-li proti němu námitky (§ 2 odst. 2); uplatňované námitky řádně odůvodní. Nevyjádří-li se krajský národní výbor do 8 dnů ode dne, kdy obdržel investiční list, má se za to, že nemá námitek. Později zaslaných námitek nemusí již správce dbát. (1) Správce přezkoumá správnost a úplnost údajů v investičních listech, po případě zařídí jejich doplnění. Je povinen dbát, aby úhrn částek, uvedených ve všech vydaných investičních listech téhož hospodářského odvětví, nepřekročil investiční částku stanovenou plánem stavebních investic pro toto hospodářské odvětví. Dokud není této částky dosaženo, vyřizuje správce investiční listy takto: a) Investiční listy pro stavby uvedené jmenovitě v prováděcím plánu stavebních investic na rok 1950, pokud obsahují částky nepřesahující jmenovitě povolené investiční částky a pokud krajský národní výbor nemá námitek s hlediska ustanovení § 2 odst. 2, vezme do 14 dnů na vědomí; b) ostatní investiční listy do 14 dnů buď schválí nebo jim schválení odepře. Je povinen odepřít schválení investičních listů pro jiné stavby, než které jsou uvedeny v § 1 odst. 3. Investiční listy pro stavby uvedené v § 1 odst. 3 písm. b) a c), jejichž další provádění bylo zastaveno, schválí správce jen do částek stavebního nákladu vynaloženého v roce 1950 do dne zastavení stavby, po případě též nákladu na zajištění zastavené stavby. Částky uvedené v investičních listech může jinak správce snižovat jen tehdy, nařídí-li zároveň stavebníkovi hospodárnější provedení nebo zmenšení navrženého věcného rozsahu stavby. Před snížením částky si správce vyžádá vyjádření ústředního orgánu příslušného oboru stavební výroby s hlediska hospodárného provádění staveb. (2) Má-li krajský národní výbor námitky proti provedení stavby (§ 2 odst. 2), projedná správce investiční list do 3 týdnů ode dne, kdy jej obdržel. Vyhoví-li námitkám, odepře schválit investiční list. Nevyhoví-li správce námitkám, může investiční list vzít na vědomí nebo schválit jen, dá-li k tomu souhlas ministerstvo příslušné pro stavebníka v dohodě se státním úřadem plánovacím. (3) Jakmile úhrn částek uvedených ve vydaných investičních listech téhož hospodářského odvětví dosáhl částky stanovené plánem stavebních investic pro toto hospodářské odvětví, odepře správce dalším investičním listům schválení. (4) Odepře-li správce schválení investičního listu, oznámí to neprodleně též krajskému národnímu výboru, v jehož obvodu se stavba provádí. (1) Správce zašle investiční listy, které vzal na vědomí nebo schválil, Investiční bance. Investiční banka potvrdí připojením svého evidenčního čísla, že převzala stavbu do evidence za účelem věcné kontroly plnění plánu stavebních investic; ponechá si jedno vyhotovení investičního listu a ostatní neprodleně vrátí správci. c) jde-li o stavbu ústředně plánovanou, krajskému národnímu výboru, v jehož obvodu se stavba provádí, a jde-li o stavbu krajsky plánovanou, ústřednímu orgánu příslušného hospodářského odvětví. Povolení stavby. (1) Aby mohlo být vydáno stavební nebo jiné potřebné povolení, předloží stavebník příslušnému úřadu investiční list, potvrzený Investiční bankou podle § 7 odst. 1. (2) Úřad, který vydává povolení ke stavbě podle stavebních předpisů, zašle opis svého rozhodnutí o povolení ke stavbě, po případě o změně takového povolení, také krajskému národnímu výboru. (1) Vyskytne-li se po vydání investičního listu potřeba změny v rozsahu stavby nebo ve stavebním nákladu, vyhotoví se nový investiční list; v jeho záhlaví se poznamená, že jde o změnu dřívějšího investičního listu a uvede se evidenční číslo Investiční banky vyznačené na tomto listě. O řízení platí ustanovení §§ 5 až 7 s výjimkou ustanovení § 5 odst. 1 o lhůtách. (2) O změně investičního listu pro stavby, u kterých má být v důsledku urychlení stavebních prací překročena výše stavebního nákladu na rok 1950, aniž se tím mění celkový stavební náklad, rozhodne správce podle pokynů, které si prostřednictvím příslušného ústředního úřadu vyžádá od státního úřadu plánovacího. (1) Státní úřad plánovací nebo ministerstvo techniky mohou po vzájemné dohodě a po slyšení příslušného ministerstva a krajského národního výboru zrušit investiční list pro kteroukoli stavbu, vyskytnou-li se pro to naléhavé důvody a nevzniknou-li tím za daného stavu stavby neúměrné škody. O zrušení se vyrozumí správce. (2) Správce zruší investiční list pro novou stavbu, nebyla-li v roce 1950 zařazena do plánu stavební výroby. (3) O zrušení investičního listu podle odstavců 1 a 2 vyrozumí správce všechna místa, jimž jej zaslal podle ustanovení § 7 odst. 2, a Investiční banku. Změna prováděcího plánu stavebních investic. Schválit, změnit nebo zrušit investiční list podle předchozích ustanovení, pokud by se tím měnil prováděcí plán stavebních investic na rok 1950, lze jen za podmínek určených vládním usnesením, jímž byl tento plán stanoven. Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1950 s výjimkou ustanovení § 1 odst. 4 a § 8, která nabývají účinnosti dnem 15. května 1950; provede je ministr-předseda státního úřadu plánovacího v dohodě s ministry techniky a financí a ostatními zúčastněnými členy vlády.

http://kraken.slv.cz/5Azs33/2006

5Azs33/2006 è. j. 5 Azs 33/2006-42 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Václava Novotného a soudcù JUDr. Lenky Matyá¹ové a JUDr. Ludmily Valentové v právní vìci ¾alobce: V. O., zast. opatrovnicí L. V., pracovnicí Krajského soudu v Ostravì, proti ¾alovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad ©tolou 3, o udìlení azylu v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravì ze dne 23. 2. 2005, è. j. 64 Az 136/2004-17, Rozhodnutím ¾alovaného Ministerstva vnitra ze dne 1. 7. 2004, è. j. OAM-2181/VL-10-12-2004 nebyl ¾alobci udìlen azyl v Èeské republice podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona è. 325/1999 Sb., o azylu a o zmìnì zákona è. 283/1991 Sb., o Policii ÈR, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákon o azylu ) a jeho ¾ádost byla zamítnuta jako zjevnì nedùvodná. Proti rozhodnutí ¾alovaného podal ¾alobce ¾alobu ke Krajskému soudu v Ostravì, která byla rozsudkem tohoto soudu ze dne 23. 2. 2005, è. j. 64 Az 136/2004-17 jako nedùvodná zamítnuta. Proti rozsudku krajského soudu podal stì¾ovatel (døíve ¾alobce) v zákonné lhùtì kasaèní stí¾nost. Souèástí podané kasaèní stí¾nosti byl i návrh stì¾ovatele, aby mu soud pro øízení o kasaèní stí¾nosti ustanovil zástupce dle ust. § 35 odst. 7 a ust. § 105 odst. 2 zákona è. 150/2002 Sb., soudního øádu správního (dále jen s. ø. s.). Krajský soud v Ostravì v prùbìhu øízení zjistil, ¾e stì¾ovatel v kasaèní stí¾nosti uvedl adresu pobytu P. 9, P. 569, na kterou se nepodaøilo doruèit potvrzení o osobních, majetkových a výdìlkových pomìrech. Jeliko¾ pobyt stì¾ovatele nebyl znám, soudem v souladu s ust. 29 odst. 3 zákona è. 99/1963 Sb., obèanského soudního øádu, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, mu byl pro øízení o kasaèní stí¾nosti ustanoven opatrovník. Dne 15. 2. 2006 vydal Krajský soud v Ostravì usnesení è. j. 64 Az 136/2004-37, kterým zamítl ¾ádost o ustanovení zástupce z øad advokátù, nebo» stì¾ovatel neprokázal své majetkové a sociální pomìry. Souèasnì byla opatrovnice stì¾ovatele vyzvána, aby dolo¾ila plnou moc pro kasaèní øízení udìlenou advokátovi a dále aby doplnila prostøednictvím zástupce z øad advokátù údaj o tom, kdy byl napadený rozsudek doruèen a dùvody kasaèní stí¾nosti dle § 103 odst. 1 s. ø. s. Nejvy¹¹í správní soud nemohl o kasaèní stí¾nosti podané proti rozsudku Krajského soudu v Ostravì vìcnì jednat a musel ji odmítnout z následujícího dùvodu. Podle ustanovení § 105 odst. 2 s. ø. s. musí být stì¾ovatel v øízení o kasaèní stí¾nosti zastoupen advokátem nebo musí mít sám vysoko¹kolské právnické vzdìlání. Stì¾ovateli nebyl na jeho návrh soudem ustanoven advokát a na výzvu soudu (usnesení ze dne 15. 2. 2006, è. j. 64 Az 136/2004-37, doruèené dne 20. 2. 2006) plná moc k zastupování udìlená advokátovi v øízení o kasaèní stí¾nosti dolo¾ena nebyla.

http://earchiv.cz/b16/b0919001.php3

Jiří Peterka: Po 16 letech své existence přestává platit zákon o el. podpisu Vyšlo na Lupě, 19.09.2016 Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b16/b0919001.php3 Vyšlo na Lupě, 19.09.2016pod redakčním titulkem: Po 16 letech své existence přestává platit zákon o el. podpisu Po 16 letech své existence přestává platit zákon o el. podpisu Dnešního dne nabývá účinnosti nový zákon o službách vytvářejících důvěru. Ruší nejenom dosavadní zákon o el. podpisu, ale třeba také tzv. vyvratitelnou domněnku pravosti. Dnešní den, pondělí 19. září 2016, se zapíše do dějin elektronického podpisu v ČR jako významný milník. Jako den, kdy u nás přestal platit dosavadní zákon o elektronickém podpisu, který jsme zde měli plných 16 let – od roku 2000. Z předchozích článků zde na Lupě, přesněji z celého seriálu o novém unijním nařízení eIDAS už jistě víte, že to není žádný neočekávaný krok. Právě naopak, jde o krok plně očekávaný, ale bohužel notně zpožděný. Správně měl přijít již k 1.7.2016 – protože právě v ten den nabyly účinnosti relevantní pasáže nového unijního nařízení 910/2014 (známého spíše pod názvem eIDAS), které problematiku elektronického podepisování upravilo nově a jednotně pro celou EU. Naše dosavadní právní úprava, v podobě zákona č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu, pocházející z roku 2000 a vycházející z původní unijní směrnice 1999/93/ES, byla novým nařízením „přebita“ a bylo zapotřebí ji zrušit. Tedy zrušit jak samotný zákon o elektronickém podpisu (zákon č. 227/2004 Sb. i jeho novelu v podobě zákona č. 440/2004 Sb.), tak i navazující vyhlášky (č. 378/2006 Sb. a č. 212/2012 Sb.), a novelizovat řadu dalších zákonných ustanovení. Stejně tak nabývá účinnosti doprovodný změnový zákon (tzv. tlusťoch), který v souvislosti s novým zákonem č. 297/2016 Sb. mění jiné zákony. Má číslo právě o jedničku větší (je to zákon č. 298/2016 Sb.), a jeho plný název, stejně jako seznam měněných zákonů, si raději přečtěte z následujícího obrázku. Jaké změny přináší nové zákony? V již zmiňovaném seriálu o nařízení eIDAS, který vycházel zde na Lupě během prázdnin, jsem podrobně popisoval hlavní dopady nové právní úpravy do oblasti elektronického podepisování. I vzhledem k jejich rozsahu není vhodné je zde popisovat znovu. Dovolím si proto jen malé, stručné a subjektivní zhodnocení: nové nařízení eIDAS, na které vše navazuje, naši právní úpravu elektronických podpisů spíše zhoršuje, než aby ji vylepšovalo. Zejména v tom, že rezignuje na využití možností, které elektronické podpisy dávají, a nechává je ležet ladem. Konkrétně tak, že degraduje i tu nejvyšší formu elektronického podpisu (kvalifikovaný el. podpis) jen na úroveň vlastnoručního podpisu – ačkoli by mohla hrát roli úředně ověřeného podpisu (a v některých aspektech ji i překračovat). Třeba na Slovensku tomu tak dříve bylo (tamní zaručený el. podpis, doplněný časovým razítkem, byl postaven na roveň úředně ověřenému podpisu). U nás jsme to tak měli jen pro některé konkrétní úkony (kdy žádost, která „na papíře“ vyžadovala úředně ověřený podpis, se dala podat v elektronické podobě, opatřené uznávaným elektronickým podpisem). Další, a asi úplně největší problém, pak vidím v tom, jak si náš adaptační zákon (nový zákon č. 297/2016 Sb. ve svém §7) „přisadil“, a na roveň vlastnoručním podpisu (v soukromoprávních vztazích) postavil i tzv. prostý elektronický podpis. Tedy takový, kterým může být úplně cokoli, co je elektronické a co někdo může mínit jako svůj podpis. Konkrétně to může být třeba emailová patička, naskenovaný obrázek s nějakým klikyhákem, číselný PIN, nebo třeba také vzorek vašeho vlastnoručního podpisu, nasnímaný na nějakém dotykovém zařízení. Osobně tipuji, že celá Pandořina skříňka v podobě §7, který i takovýmto prostým el. podpisů přiznává (v soukromoprávních vztazích) účinky vlastnoručního podpisu, byla otevřena právě kvůli tzv. dynamickým biometrickým podpisům, které jsou dnes již hojně používány – vy někomu odevzdáte vzorek svého podpisu (podepíšete se mu na jeho snímacím zařízení), a pak spoléháte na jeho korektnost (že vzorek vašeho podpisu použije právě a pouze na stvrzení toho právního aktu, na kterém jste se skutečně dohodli). Problém je ale v tom, že onen nešťastný §7 v novém zákoně č. 297/2016 Sb. je natolik obecný, že se dá vztáhnout úplně na cokoli. Takže zatímco u dynamických biometrických podpisů ještě je co ověřovat a lze se opírat alespoň o nějaké průmyslové standardy a certifikace konkrétních technických řešení, u věcí typu emailových patiček, různých obrázků, PINů tomu tak být nemusí. Čímž se otevírají zcela nové a netušené možnosti pro toho, kdo by chtěl někoho jiného podvést či jen napálit. Obávali se i senátoři Pandořiny skříňky v podobě zmiňovaného §7 se očividně obávali i senátoři, když projednávali návrh zákona (dnes nabývajícího účinnosti jako zákon č. 297/2016 Sb.). Jejich obavy ale nebyly natolik silné, aby kvůli tomu návrh zákon celkově neschválili, či si jen prosadili jeho úpravu. Svou roli přitom zřejmě sehrálo i ujišťování ze strany resortu vnitra, že žádný problém prý nehrozí. Ostatně, ocitujme si relevantní pasáže z projednávání návrhu na plénu Senátu (plné znění zde). Konkrétně z vystoupení senátora Miloše Vystrčila, který byl senátním zpravodajem k návrhu: … nás zajímal obsah § 7, který, když to volně přeženu nebo volně řeknu, tak říká, že je možné po dohodě stran v rámci běžného elektronického styku používat tzv. prostý nebo někdo říká také primitivní elektronický podpis, což je něco jiného než kvalifikovaný elektronický podpis, který se používá při komunikaci, velmi zjednodušeně řečeno, s úřady. Obava, jestli § 7 potom nezpůsobí, že když si někdo otevře e-mail a klikne tam na něco, tak to znamená, že uzavřel smluvní vztah a následně bude povinen plnit nějaké smluvní závazky, které ani podepsat nechtěl, existuje. A pokud schválíme tento zákon v podobě, jak je navržen, je reálná. Na druhé straně, pokud bychom tak neučinili, dostáváme se do situace, kdy bychom museli respektovat evropské nařízení, a v evropském nařízení existuje článek 25 odst. 2, který říká, že vlastnoruční podpis je rovný pouze kvalifikovanému elektronickému podpisu. Jinými slovy, dostali bychom se do situace, kdy by skutečně, jak tady říkal pan ministr nebo podle výkladu našich právníků z ministerstva vnitra, zřejmě nebylo možné v elektronické komunikaci uzavírat jednoduché smluvní vztahy tak, jak jsme na to zvyklí dneska. Vysvětluji to tady takto podrobně proto, že při komunikaci s ministerstvem vnitra bylo slíbeno, že sem dnes přijde přímo pan ministr vnitra Chovanec a řekne tady to, co dneska napsali zřejmě panu ministrovi Dienstbierovi, aby tady přečetl. Jsem rád, že se tak stalo, že tady v zastoupení pana ministra vnitra pan ministr Dienstbier jednoznačně deklaroval, že skutečně jiné cesty není, pokud chceme dál uzavírat nějaké vztahy nebo např. i posílat žádosti o zaměstnání nebo kupovat nějaké věci v e-shopu, než povolit díky § 7 nadále existenci primitivního nebo prostého elektronického podpisu. Na druhé straně říkám jedním dechem, že vystoupení pana ministra beru tak, že v případě všech komplikací a nebezpečí, které jsou s tím spojeny, na sebe ministerstvo vnitra tímto vzalo odpovědnost největší, neboť ono tvrdí, že jiné řešení neexistovalo. Ono tvrdí, že to je jediná cesta, jak nadále zabezpečit elektronickou komunikaci a uzavírání smluvních vztahů na nižší úrovni. Jak poběží lhůta pro výjimku? Pojďme nyní již ke konkrétním věcem, které účinnost nového adaptačního zákona (zákona č. 297/2016 Sb.) a jeho doprovodného změnového zákona (č. 298/2016 Sb.) přináší. Například účinnost nových zákonů (k dnešnímu dni) stanovuje konkrétní podobu výjimek z unijního nařízení, které jsme si v těchto zákonech prosadili. Jak jsem popisoval již v prvním dílu prázdninového seriálu, jde o výjimku z povinnosti používat tzv. kvalifikované prostředky pro vytváření el. podpisů, což jsou certifikované čipové karty nebo USB tokeny: jejich použití (pro nejvyšší formu el. podpisu) je požadovala již původní unijní úprava (směrnice 1999/93/ES), ale my jsme si v našem zákoně o elektronickém podpisu (nyní rušeném zákoně č. 227/2000 Sb.) prosadili výjimku, a používat jsme je nemuseli. Proto jsme také u nás měli uznávaný elektronický podpis (který nevyžaduje čipovou kartu/token), zatímco jinde pracovali s kvalifikovaným elektronickým podpisem (který čipovou kartu vyžaduje). No a nyní v této své výjimce hodláme pokračovat: orgány veřejné moci ještě po dva roky nebudou potřebovat čipovou kartu (a občané a firmy po neomezenou dobu). Vzhledem k načasování a formulaci v novém zákoně („Po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona …“) to znamená, že pro OVM se tato výjimka uplatní do 19.9.2018. Končí vyvratitelná domněnka pravosti Je zde ale ještě jedna důležitá konkrétní změna, kterou nepřináší samotný adaptační zákon (zákon č. 297/2016 Sb.), ale jeho doprovodný změnový zákon č. 298/2016 Sb. (tzv. tlusťoch). Jde o ustanovení, které mění zákon č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě, a na první pohled vypadá velmi nevinně: Ve skutečnosti jde o dosti důležitou věc, která může mít pro někoho dosti zásadní důsledky. Onen rušený paragraf totiž představuje tzv. vyvratitelnou domněnku pravosti, s následujícím zněním: Toto ustanovení představuje určitý „přechodový můstek“ mezi technickou platností podpisů a časových razítek na straně jedné, a právních kategorií pravosti na straně druhé: umožňuje odvozovat z (technické) platnosti (právní) pravost. Což je něco, co nové nařízení eIDAS řeší také, v rámci svých ustanovení o právních účincích elektronických podpisů a dokumentů. Proto zrušení této dosavadní vyvratitelné domněnky pravosti dává smysl. Problém je ale v jiné věci: toto ustanovení bylo současně využíváno jako určitá záminka k odmítání aktivní péče o elektronické dokumenty, v rámci zajišťování tzv. digitální kontinuity. Bylo by to na delší povídání (něco najdete např. zde), proto jen velmi stručně. Chcete-li mít možnost pracovat se svými elektronickými dokumenty, až dosud jste mohli volit mezi dvěma přístupy: dát na slova „lidí od počítačů a technických standardů“ a jednou za určitou dobu (dnes cca 5 let) ke svým el. dokumentům připojit časové razítko (a v tomto smyslu se o své dokumenty aktivně starat), nebo dát na slova archivářů (lidí z oboru archivnictví) a spoléhat se na to, že jeden el. podpis a jedno časové razítko vystačí na libovolně dlouho. Tedy že není třeba „přerazítkovávat“ (pravidelně přidávat další časová razítka), protože to prý nikdo nedělá a je to celkově hloupost. Zastánci tohoto druhého přístupu, se kterými jsem se osobně mnohokráte střetl v nejrůznějších odborných diskusích na téma digitální kontinuity, se opírali právě o zmiňovanou vyvratitelnou domněnku pravosti: podle ní by skutečně jedno časové razítko mohlo stačit na libovolně dlouhou dobu – a chránit podepsaný dokument proti jeho záměně nějakým kolizním dokumentem (tedy dokumentem s jiným obsahem, ale stejným elektronickým podpisem). Nicméně ani právo a jeho ustanovení, i při sebelepší vůli, nezastaví vývoj v oblasti výpočetní techniky a nezabrání tomu, aby budoucí počítače dokázaly nalézt (vypočítat) kolizní dokument v tak krátké době, aby se to dalo využít (spíše: zneužít). Ostatně, právě proto, aby se dalo čelit rostoucí síle počítačů protistrany, která na nás chce zaútočit nalezením (a následným podstrčením) kolizního dokumentu, je u elektronických podpisů v čase omezována možnost jejich ověření. Nikoli samotná platnost (ta je „napořád“), ale právě možnost ověřit jejich platnost (ta je v čase omezena a musí se prodlužovat právě přidáváním dalších časových razítek). No, teď už je vše rozhodnuto: vyvratitelná domněnka pravosti byla dnešním dnem zrušena, a odpůrci aktivní péče a o elektronické dokumenty tak přišli o svůj hlavní, a vlastně jediný argument. Horší je, že smůlu má nyní ten, kdo se na jejich výklad spoléhal. Pokud promeškal nejzazší možný okamžik pro přidání dalšího časového razítka na nějaký svůj starší elektronický dokument, dnes už jej nebude moci využít. Protože elektronický podpis na dokumentu již nepůjde ověřit (resp. nepůjde prokázat, že elektronický podpis na dokumentu je platný), a tudíž nebude možné prokázat ani pravost (autenticitu) dokumentu jako takového. A bez toho by jej žádná protistrana neměla přijmout (tam, kde je požadován podepsaný dokument). © Jiří Peterka, 2015 Vyšlo na Lupě, 19.09.2016pod redakčním titulkem: Po 16 letech své existence přestává platit zákon o el. podpisuRok: Měsíc: Den: 0919

https://breclavsky.denik.cz/zlociny-a-soudy/soud-znovu-zahajil-insolvencni-rizeni-s-firmou.html

Soud znovu zahájil řízení s firmou Euro-Jordán - Břeclavský deník Soud znovu zahájil řízení s firmou Euro-Jordán Brno, Podivín – Krajský soud v Brně zahájil ve středu znovu insolvenční řízení s okenářskou firmou Euro – Jordán z Podivína. Návrh na jeho zahájení podala Komerční banka, které okenářská firma údajně dluží patnáct milionů korun. Soud insolvenční řízení s Euro – Jordán od loňského května zahájil už podeváté. Komerční banka není jediným subjektem, který insolvenční návrh na okenářskou firmu v minulosti podal. Dřívější podání jedné fyzické osoby i samotné společnosti Euro – Jordán byla neúspěšná a soud je vždy zamítl. Návrhy podle soudu nesplňovaly požadované náležitosti. Chyběly například úplná a určitá „tvrzení“ o pohledávkách věřitelů. Poprvé se na soud obrátila samotná Euro – Jordán loni v květnu. Tehdy zaměstnávala 227 lidí a tvrdila, že je předlužená. Její návrh ale podle soudu obsahoval řadu nedostatků. Firma například tvrdila, že výše jejích závazků převýšila hodnotu majetku. Celkem své dluhy vyčíslila na 206,9 milionu korun. Podle soudu ale z přehledu majetku firmy vyplývala jeho hodnota ve výši 207,7 milionu korun. Insolvenční návrh společnost Euro – Jordán podala poté ještě několikrát a vždy se stejným výsledkem. Krajský soud v Brně jej odmítl. V insolvenčním řízením soud posuzuje, zda dlužníkovi hrozí úpadek. V případech, kdy rozhodne o prohlášení úpadku, soud stanoví také způsob jeho řešení. Během insolvenčního řízení smí dlužník nakládat se svým majetkem jen ve velmi omezené míře a nesmí majetek spravovat tak, aby se snížila jeho hodnota. Zároveň jsou zablokováni věřitelé, kteří nemohou vůči dlužníkovi vymáhat své pohledávky například exekucí. (šup, čtk) -Soud odmítl insolvenční návrh Euro Jordán -Euro-Jordán se utopil v dluzích

http://kraken.slv.cz/12Cmo1/2015

12 Cmo 1/2015 12 Cmo 1/2015-280 Vrchní soud vO|omouci vsenátě složeněm zpředsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrově a soudců JUDr. Vojtěcha a JUDr. Ivany Wontrobově ve věci žalobce Nikolaje anonymizovano , anonymizovano , bytem Starě Podolí 24/55, Ostrava-Muglinov, PSČ 712 OO, proti žalovaněmu Daliboru Pavlíčkovi, se sídlem Žižkova 33, Opava, PSČ 747 05, insolvenčnímu správci dlužníka WILMAX s.r.o., se sídlem Brumovice č.p. 102, PSČ 747 71, identifikační číslo 62302761, zastoupeněmu Mgr. Markem Urbišem, advokátem se sídlem Partyzánská 18, Opava, PSČ 747 05, o určení pohledávky, rozhodl o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 Cm 3/2009-272 ze dne 5.12.2014, takto: Usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 Cm 3/2009-272 ze dne 5.12.2014 se potvrzuje. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odňal žalobci osvobození od soudních poplatků. V důvodech rozhodnutí uvedl, že v průběhu řízení u žalobce byly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, které bylo žalobci přiznáno usnesením č. j. 22 Cm 3/2009-141 ze dne 16.11.2011. Soud při rozhodování o osvobození žalobce od soudních poplatků vycházel zžalobcem tvrzených a doložených příjmových a majetkových poměrů, když žalobce v době rozhodnutí pobíral částečný invalidní důchod ve výši 5.339 Kč měsíčně, příspěvek na bydlení ve výši 5.757 Kč a sociální dávky ve výši 2.039 Kč měsíčně, celkem tedy příjmy žalobce činily 13.135 Kč měsíčně. Manželka žalobce byla nezaměstnána a bez příjmů, žalobce vlastnil pozemek parcela č. 1417/7 vHorní Bečvě, který byl předmětem exekuce. Žalobce měl výdaje představující nájem ve výši 10.000 Kč měsíčně, zálohy na plyn a elektřinu ve výši 2.390 Kč měsíčně, platby za vodu ve výši 1.060 Kč, poplatky za odpad ve výši 996 Kč, výdaje pokračování-2-za léky ve výši 500 Kč měsíčně. Žalobce tvrdil dluhy ve výši 134.539,20 Kč. Soud se zabýval současnými poměry žalobce. Jeho invalidní důchod je ve výši 5.541 Kč, pobírá doplatek na bydlení ve výši 4.556 Kč a příspěvek na živobytí ve výši 3.222 Kč měsíčně, celkem má příjmy 14.650 Kč měsíčně. Žalobce nadále vlastní pozemek, který je předmětem exekuce, jeho manželka je dosud bez příjmů. Výdaje na bydlení představují nájemné ve výši 10.500 Kč měsíčně, zálohy na elektrickou energii a plyn ve výši 3.065 Kč měsíčně, na léky žalobce doplácí 772 Kč měsíčně. Podle svého tvrzení žalobce má dluhy ve výši 141.305 Kč. Ze zprávy insolvenčního správce ze dne 27.11.2013 v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 22 lNS 3517/2008 soud zjistil, že dlužníku bylo vyplaceno z majetkové podstaty plnění ve výši 299.386 Kč na základě usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 22 lNS 3517/2008-B-73 ze dne 3.4.2012 o částečném rozvrhu a na základě rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 11 Cmo 2/2001-170 ze dne 8.8.2012, a to poštovní poukázkou dne 9.1.2013. Srovnáním příjmů a výdajů dlužníka podle soudu došlo k navýšení příjmů žalobce, jeho dluhy jsou mírně vyšší. Podstatnou změnu okolností soud shledal ve skutečnosti, že žalobce obdržel jako věřitel v uvedeném insolvenčním řízení částku 299.386 Kč, a proto soud má za to, že žalobce již nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Žalobce jako odvolatel věděl, že probíhá řízení u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 Cm 3/2009, a proto musel počítat s rezervou na náklady tohoto řízení. Z těchto důvodů soud žalobci odňal osvobození od soudních poplatků. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání. Uvedl, že soud při rozhodování o odnětí osvobození od soudních poplatků nezjišt'oval skutečný stav věci, když nebral v potaz, že měl několik exekucí, které soudu doložil a na které si vypůjčil peníze a po zaplacení částky 299.386 Kč tyto dluhy částečně věřitelům uhradil. Namítl, že soud nesprávně uvedl, že v současné době má dluhy 141.305 Kč, nebot' na základě exekucí dluží 130.271,80 Kč a náklady exekuce 46.200 Kč, tedy celkem částku 176.471,80 Kč. Domnívá se, že splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, když společně s manželkou mají podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 71 Co 432/2014-162 ze dne 9.11.2014 zaplatit každý částku 179.437,80 Kč spolu s náklady řízení a úroky z prodlení, dále mu byla odejmuta dávka doplatku na bydlení s datem od 1.10.2014. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno. K tomu doložil příslušná rozhodnutí. Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, pokračování-3-které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Podle § 138 odst. 1 o.s.ř., na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášt' závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí. Podle § 138 odst. 2 o.s.ř., přiznané osvobození předseda senátu kdykoliv za řízení odejme, případně i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka osvobození neodůvodňují, případně neodůvodňovaly. Zobsahu spisu odvolací soud zjistil, že řízení ve věci bylo zahájeno dne 23.1.2009 žalobou podanou žalobcem vůči žalovanému 1) lng. Liboru Pavlíčkovi, insolvenčnímu správci dlužníka WILMAX s.r.o., a žalovanému 2) WILMAX s.r.o., kterou se žalobce domáhal určení pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 22 INS 3517/2008. Podáním ze dne 10.11.2011 žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků. Usnesením č .j. 22 Cm 3/2009-141 ze dne 16.11.2011 bylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu. Toto usnesení nabylo právní moci dne 29.11.2011. Rozsudkem Krajského soudu vOstravě č .j. 22 Cm 3/2009-123 ze dne 13.9.2011 soud rozhodl ve věci tak, že žalobu žalobce zamítl, k odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci rozsudkem č. j. 11 Cmo 2/2011-170 ze dne 8.8.2012 rozhodl tak, že rozhodnutí soudu prvního stupně ve vztahu k žalovanému 2) potvrdil a ve vztahu k žalovanému 1) zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil tomuto soudu kdalšímu řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 14.10.2012. Soud prvního stupně následně ve věci rozhodl rozsudkem č. j. 22 Cm 3/2009-231 ze dne 10.6.2014 tak, že zamítl žalobu. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání podáním ze dne 2.7.2014. Usnesením č. j. 22 Cm 3/2009-244 ze dne 10.7.2014 soud prvního stupně vyzval žalobce kzaplacení soudního poplatku zodvolání ve výši 2.000 Kč ve lhůtě 3 dnů od doručení usnesení. Na tuto výzvu soudu žalobce reagoval podáním ze dne 24.7.2014, kterým požádal o osvobození od soudních poplatků zdůvodu své finanční situace stím, že je veden na úřadu práce a jeho jediný příjem je částečný invalidní důchod ve výši 5.541 Kč. Uvedl, že v původním odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě byl osvobozen od soudního poplatku, a proto se domnívá, že toto platí i pro současné odvolání. Pokud se mýlí, žádá soud o zaslání příslušného formuláře. Usnesením č. j. 22 Cm 3/2009-247 ze dne 4.9.2014 soud prvního stupně žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků, toto usnesení bylo kodvolání žalobce usnesením Vrchního soudu vOlomouci č. j. 12 Cmo 4/2014-268 ze dne 16.10.2014 zrušeno a vráceno. V tomto rozhodnutí odvolací soud vyslovil závazný právní názor, že žalobci již bylo v řízení pravomocně pokračování-4-přiznáno osvobození od soudních poplatků vplném rozsahu, tedy osvobození od soudních poplatků, které se vztahuje na celé řízení, včetně odvolacího řízení, a proto žalobce neměl být vyzván kzaplacení soudního poplatku zodvolání a nemělo být rozhodováno o jeho opětovné žádosti o osvobození od soudních poplatků. Měl-li soud prvního stupně za to, že se změnily poměry žalobce, které byly rozhodné pro přiznání osvobození od soudních poplatků, měl postupovat podle ustanovení § 138 odst. 2 o.s.ř. Odvolací soud předně shledává správná skutková zjištění, která učinil soud prvního stupně. Shodně se soudem prvního stupně odvolací soud dospěl k závěru, že jedinou podstatnou změnou poměrů nastalou u žalobce ve smyslu ustanovení § 138 odst. 2 o.s.ř. poté, co soud rozhodoval o jeho osvobození od soudních poplatků, tedy změnou jeho poměrů do té míry, že již není odůvodněno přiznání žalobci osvobození od soudních poplatků, je skutečnost, že žalobci bylo vlednu 2013 vyplaceno peněžité planění ve výši 299.386 Kč. Přitom podle odvolacího soudu je nerozhodné, že tuto částku dlužník dle jeho tvrzení použil na úhradu svých závazků vexekuci, a to i s přihlédnutím ktomu, že podle žalobce se jeho dluhy od doby, kdy soud prvního stupně rozhodoval o osvobození žalobce od soudních poplatků, nesnížily, ale naopak vzrostly. Lze přisvědčit soudu prvního stupně v tom, že v době výplaty uvedené částky žalobce věděl, že dosud probíhá toto soudní řízení (není pravomocně skončeno) a že tak lze očekávat vznik dalších nákladů žalobce, na jejichž úhradu si měl žalobce získané finanční prostředky rezervovat. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí jako ve výroku věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě kNejvyššímu soudu České republiky vBrně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která vrozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Digitálně podepsal Renáta I Hrubá R e n a t a DN: c=CZ, o=ČR-Vrchnísoud v Olomoucí [IČ 64124533], ou=správa soudu, ou=261, cn=Renáta Hrubá, I seríalNumber=P134939, r u a títle=zapísovate|ka Datum: 2015.03.1 9 1 1 :i 7:24 +01 'OO'

http://docplayer.cz/15670512-R-o-z-s-u-d-e-k-j-m-e-n-e-m-r-e-p-u-b-l-i-k-y.html

1 10 Afs 40/ ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Daniely Zemanové a soudce Miloslava Výborného v právní věci žalobkyně: HOBAK, a. s., se sídlem 14. října 1307/2, Praha 5, zast. Mgr. Pavlem Jakimem, advokátem se sídlem Velké náměstí 119/13, Písek, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, ve věci ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne , čj. 29 A 48/ , takto: Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne , čj. 29 A 48/ , se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobkyně je plátkyní DPH. Finanční úřad pro hlavní město Prahu (správce daně) pojal pochybnosti o správnosti, pravdivosti, průkaznosti a úplnosti údajů o zdanitelných plněních vykázaných žalobkyní v přiznání k DPH za zdaňovací období listopad 2013, konkrétně v odd. C. daňového přiznání. Proto dne vydal výzvu k odstranění pochybností dle 89 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Žalobkyně podala dne proti této výzvě stížnost dle 261 odst. 1 daňového řádu. Výsledek šetření sdělil správce daně žalobkyni ve vyrozumění ze dne , kdy posoudil její stížnost jako nedůvodnou. 2 10 Afs 40/2015 [2] Dne žalobkyně požádala žalovaného dle 261 odst. 6 daňového řádu o prošetření způsobu vyřízení stížnosti. Žalovaný vydal dne vyrozumění o vyřízení žádosti. V něm uvedl, že stížnost dle 261 odst. 1 daňového řádu je subsidiárním prostředkem a lze jej uplatnit pouze v případě, kdy daňový řád neposkytuje jiný prostředek ochrany a jen z určitých důvodů. Dle názoru žalovaného nebyly podmínky cit. ustanovení pro podání stížnosti splněny. Správce daně měl proto správně stížnost vyhodnotit jako nepřípustnou. Proto se žalovaný nemohl zabývat jednotlivými námitkami uvedenými v žádosti a žádost posoudil jako nedůvodnou. [3] Žalobkyně s tímto postupem nesouhlasila a proti vyřízení žádosti žalovaným podala žalobu na ochranu před nezákonným zásahem dle 82 a násl. s. ř. s. ke krajskému soudu. Krajský soud její žalobu rozsudkem označeným v záhlaví zamítl. V odůvodnění svého rozsudku se krajský soud přiklonil k názoru žalovaného, že pro stížnost podle 261 odst. 1 daňového řádu nebyly splněny zákonem stanovené podmínky. Krajský soud považoval za zcela důvodné, pokud žalovaný odkázal žalobkyni s obranou až na odvolání proti samotnému rozhodnutí o stanovení daně. Pokud správce daně posoudil stížnost ze dne jako přípustnou, udělal tak nesprávně, jak správně uvedl žalovaný ve vyrozumění ze dne Zákonodárce nepřipouští samostatný opravný prostředek proti výzvě k odstranění pochybností. Žalovaný se nemohl zabývat námitkami žalobkyně v žádosti dle 261 odst. 6 daňového řádu, neboť žalobkyně neměla na podání stížnosti a žádosti o její prošetření právo. Dále krajský soud uvedl, že je též podstatné rozlišovat situace, kdy je stížností napadána samostatná výzva k odstranění pochybností ve smyslu 89 daňového řádu, a kdy je napadán postup správce daně. V tomto případě to byla jednoznačně výzva podle 89 daňového řádu, proti které není stížnost přípustná. II. Stručné shrnutí kasačních námitek, vyjádření žalovaného a repliky stěžovatelky [4] Žalobkyně (dále jen stěžovatelka ) podala proti rozsudku krajského soudu stručnou kasační stížnost z důvodů podle 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s., ve skutečnosti ho napadá též z důvodu podle písm. d) s. ř. s., tj. z důvodu nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů. [5] Stěžovatelka je přesvědčena, že postup žalovaného je nezákonným zásahem, kterým ji bylo odepřeno právo na prošetření způsobu vyřízení její stížnosti. Stěžovatelka podala stížnost proti postupu, nikoliv výzvě správce daně, jak tvrdí žalovaný i krajský soud. Připomněla námitky, které původně uplatnila ve stížnosti - totiž, že výzva k odstranění pochybností byla vydána pozdě, dále, že správce daně jí ukládá plnění povinností, ke kterým nemá oprávnění, a konečně, že správce daně vydal výzvu, která neobsahuje žádné konkrétní pochybnosti, ke kterým by se stěžovatelka mohla relevantně vyjádřit. Závěr krajského soudu je proto v rozporu s obsahem správního spisu. [6] Pokud krajský soud rozlišil situace, kdy se jedná o stížnost na postup a kdy o stížnost proti samotné výzvě, měl dle názoru stěžovatelky též uvést, proč v případě stěžovatelky nešlo o stížnost na postup. Dle stěžovatelky je totiž nemožné podat stížnost na nezákonnost postupu správce daně při odstraňování pochybností podle 89 daňového řádu, aniž by byly uplatněny námitky proti obsahu dané výzvy, za situace nezákonného zásahu právě z důvodu absence zákonných náležitostí vydané výzvy. Stěžovatelka má za to, že postupovala v souladu s judikaturou zdejšího soudu, zejména s rozsudkem čj. 9 Aps 4/ Její stížnost byla tudíž přípustná. 3 10 Afs 40/ pokračování [7] Vzhledem k výše uvedenému stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc krajskému soudu k dalšímu řízení. [8] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti ze dne trval na tom, že stížnost stěžovatelky směřovala proti obsahu výzvy k odstranění pochybností, nikoliv proti postupu správce daně. Nebyly tak splněny podmínky 261 odst. 1 daňového řádu a proto byla stížnost nepřípustná. Odkaz stěžovatelky na rozsudek zdejšího soudu, sp. zn. 9 Aps 4/2013, přitom považoval žalovaný za nepřípadný. Citovaný rozsudek se vztahuje právě na případy, kdy je stížností dle 261 odst. 1 daňového řádu napadáno samotné zahájení či průběh postupu k odstranění pochybností. V případě stěžovatelky tomu tak nebylo. [9] Žalovaný proto navrhl, aby zdejší soud kasační stížnost zamítl jako nedůvodnou. [10] Dne obdržel zdejší soud repliku stěžovatelky. V ní stěžovatelka uvedla, že názor žalovaného je vnitřně nekonzistentní, nesrozumitelný a rozporný se stávající judikaturou. Soudy se již stejnou spornou otázkou zabývaly a judikatura spíš inklinuje k závěru, že proti postupu podle daňového řádu lze brojit již v okamžiku jeho zahájení; není přitom rozhodné, zda jde o daňovou kontrolu nebo postup k odstranění pochybností. Stěžovatelka tvrdí, že ve většině případů odstraňování pochybností se věc do odvolacího řízení nedostane, neboť daňová povinnost je vyměřena ve shodě s tvrzením daňového subjektu. Není tak možné postup správce daně přezkoumat z hlediska zákonnosti. [11] Stěžovatelka nesouhlasí s umělým odlišováním situací, kdy je napadána výzva dle 89 daňového řádu a kdy je napadán postup k odstranění pochybností. Praktiky správce daně odmítá již v dřívější obdobné věci jí správce daně vyzval, aby učinila nijak blíže neodůvodněné úkony (někoho telefonicky kontaktovat, přinést úplně všechno ), přičemž správce daně nakonec vydal dodatečný platební výměr v částce totožné s podaným přiznáním. Stěžovatelka odmítá, aby se takové praktiky staly zavedenou správní praxí. III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [12] Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasační stížnosti, a to v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů; zabýval se přitom i vadami, jimiž je povinen se zabývat i bez návrhu, v tomto případě nepřezkoumatelností rozsudku krajského soudu ( 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). [13] Nejvyšší správní soud byl v řízení o této kasační stížnosti povolán k posouzení právní otázky, zda žalovaný tím, že věcně nevyřídil žádost stěžovatelky dle 261 odst. 6 daňového řádu, nezákonně zasáhl do jejích práv [kasační důvod dle 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. V rámci tohoto posouzení se zdejší soud zabýval otázkou, zda krajský soud dostatečně a přezkoumatelným způsobem odůvodnil svůj závěr, že stížnost stěžovatelky na postup správce daně dle 261 odst. 1 daňového řádu nebyla přípustná [kasační důvod dle 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. [14] Kasační stížnost je důvodná. [15] Podle 261 odst. 1 daňového řádu osoba zúčastněná na správě daní má právo podat správci daně stížnost proti nevhodnému chování jeho úředních osob nebo proti postupu tohoto správce daně, neposkytuje-li daňový zákon jiný prostředek ochrany. Podle odst. 6 tohoto ustanovení má-li stěžovatel 4 10 Afs 40/2015 za to, že jeho stížnost nebyla řádně vyřízena, může požádat nejblíže nadřízeného správce daně, aby prošetřil způsob vyřízení stížnosti. [16] Nastíněná právní otázka není z pohledu judikatury NSS nikterak nová. V rozsudku ze dne , čj. 9 Aps 4/ , č. 2956/2014 Sb. NSS (věc Easy Working), dospěl zdejší soud k závěru, že stížnost podle 261 daňového řádu proti nezákonnostem souvisejícím s daňovou kontrolou je přípustná, pokud má daňový subjekt za to, že daňová kontrola nemohla být vůbec zahájena způsobem, jakým k tomu došlo, a nemůže ani nadále probíhat. Vyřízení stížnosti nepředstavuje rozhodnutí ve smyslu 65 odst. 1 s. ř. s., neděje se v řízení, ale představuje pouhý postup. S vyřízením důvodné stížnosti se také pojí bezodkladné přijetí nezbytných opatření k nápravě, která mohou mít povahu faktického úkonu. Rozsudkem ve věci Easy Working ostatně argumentovali i oba účastníci řízení. [17] Jakkoliv se právě uvedený právní názor vztahuje k daňové kontrole, není důvod jej analogicky nevztáhnout na postup k odstranění pochybností, jak plyne z navazující judikatury. [18] Zdejší soud k otázce určení zákonnosti zahájení daňové kontroly, resp. postupu k odstranění pochybností, v rozsudku ze dne , čj. 2 Aps 8/ (věc GLOBAL HOLDING), uvedl, že [o]pravným prostředkem, jenž je uplatnitelný jak u postupu k odstranění pochybností, tak u daňové kontroly, je podle 261 odst. 1 až 5 daňového řádu stížnost. Tato stížnost má sice subsidiární charakter lze ji využít pouze tehdy, když daňový zákon neposkytuje jiný prostředek ochrany ( 261 odst. 1 daňového řádu). Pokud však má daňový subjekt, stejně jako v nynější věci, za to, že postup k odstranění pochybností nebo daňová kontrola nemohly být vůbec zahájeny způsobem, jakým k tomu došlo, a nemají ani nadále probíhat, nenabízí se jiný prostředek ochrany než stížnost, s nímž by bylo pro takovou situaci počítáno. Zdejší soud se již vyjádřil, že uvedená stížnost má v ohledech, které jsou rozhodné pro její kvalifikování jako způsobilého prostředku ochrany ve smyslu 85 s. ř. s., obdobný charakter jako námitky podle zákona o správě daní a poplatků [ ] (zvýraznění doplněno). Ve věci GLOBAL HOLDING soud posuzoval situaci, v níž tvrzený nezákonný zásah spočíval v nekonkrétnosti výzvy k odstranění pochybností. Stejný argument měla též stěžovatelka ve věci nyní projednávané; uváděla, že výzva neobsahovala žádné konkrétní pochybnosti. [19] Ke stejnému závěru dospěl zdejší soud i v dalších v rozsudcích, aktuálně např. ze dne , čj. 10 Afs 28/ (jiná věc GLOBAL HOLDING, srov. zvl. část III.A.), nebo ze dne , čj. 1 Afs 40/ (věc ROYAL METALS GOLD), v nichž taktéž považoval stížnost za přípustný opravný prostředek proti takovým nedostatkům výzvy k odstranění pochybností, která má za důsledek nezákonnost celého postupu, nebo nezákonnost jeho zahájení. [20] Nejvyšší správní soud neshledává důvod pro odlišení situace, kdy je stížností napadána samotná výzva dle 89 daňového řádu, a kdy je napadán způsob zahájení postupu k odstranění pochybností. Zahájení postupu k odstranění pochybností je realizováno právě výzvou k odstranění pochybností (viz 89 daňového řádu), proto nezákonnost zahájení tohoto postupu bude nezřídka namítána jako určitá nezákonnost obsažená ve výzvě k tomuto postupu (shodně např. věc ROYAL METALS GOLD, bod 39). Pokud krajský soud tyto situace ve svém rozsudku odlišil, nepostupoval správně. Nelze však přisvědčit stěžovatelce, že je napadený rozsudek krajského soudu v této části nepřezkoumatelný, protože krajský soud jasně v bodě 26 napadeného rozsudku vysvětlil, proč se domnívá, že její stížnost směřovala proti obsahu výzvy, nikoliv postupu správce daně. O tomto svém názoru krajský soud nepochyboval. Svůj názor odůvodnil pečlivě v rozsahu cca. 4 a půl stran přezkoumatelným, 5 10 Afs 40/ pokračování byť nesprávným závěrem. Nesprávný právní závěr nezakládá nepřezkoumatelnost rozhodnutí krajského soudu. [21] Výzvu k odstranění pochybností lze považovat za postup správce daně ve smyslu 261 odst. 1 daňového řádu, proto z tohoto důvodu nelze konstatovat nepřípustnost stížnosti. Splněna je také další podmínka přípustnosti stížnosti, a to neexistence jiného opravného prostředku v rámci správního řízení. Za takový prostředek nelze považovat odvolání proti konečnému rozhodnutí o vyměření daně, neboť výsledkem postupu k odstranění pochybností nemusí být vždy vydání rozhodnutí. Navíc z judikatury zdejšího soudu vyplývá, že některé postupy v rámci vyměřovacího řízení, jako je právě postup k odstranění pochybností, mají charakter samotného zásahu do práv daňového subjektu, a je tedy třeba je řešit již v průběhu řízení o vyměření daně, nikoliv až v rámci opravného prostředku proti platebnímu výměru (srov. rozsudek NSS ze dne , čj. 2 Ans 15/ , věc GLOBAL HOLDING). Stejně tak lze dovodit, že ani ve správním (daňovém) řízení není třeba čekat, až bude po nezákonném postupu vydán platební výměr (bude-li vůbec vydán). Nezákonnost postupu je možné napadat stížností, pokud zákon nepřipouští jiný prostředek ochrany. [22] Nejvyšší správní soud shrnuje, že stížnost dle 261 daňového řádu je přípustným opravným prostředkem proti výzvě k odstranění pochybností, jak vyplývá i z citované judikatury tohoto soudu. Byla-li tedy v nyní posuzovaném případě uplatněna stížnost dle 261 odst. 1 daňového řádu a následně žádost o prošetření způsobu vyřízení stížnosti dle odst. 6 uvedeného ustanovení daňového řádu, nebyl žalovaný oprávněn tuto žádost odmítnout pro nepřípustnost. [23] Nejvyšší správní soud proto shledal důvod pro zrušení napadeného rozsudku. [24] Nad rámec nezbytně nutného se soud vyjadřuje též k argumentu žalovaného, podle něhož přípustnost stížnosti podle 261 odst. 1 a logicky tedy i žádosti podle 261 odst. 6 daňového řádu není dána i proto, že správce daně ani žalovaný není podle 261 vybaven žádnými nástroji, jak odstranit dopady nezákonnosti samotné výzvy. Zákon prý nedává správním orgánům žádnou pravomoc (nezákonnou) výzvu rušit. Na tento argument poskytl vyčerpávající odpověď zdejší soud již ve svém rozhodnutí ve věci Easy Working (cit. v bodě [16] shora). Zdejší soud připomíná, že vyřizování stížností a žádostí podle 261 daňového řádu se děje v rámci postupu, nikoliv v řízení. Klíčovou premisou je menší formálnost postupů, ve srovnání s větší formálností řízení. Správce daně, resp. žalovaný jako nadřízený správce daně, bude-li žádost o prošetření způsobu vyřízení stížnosti věcně důvodná, sám bezodkladně učiní opatření k nápravě ( 261 odst. 6 ve spojení s odst. 5 daňového řádu), a to buď formou příkazu podřízenému správci daně či svým faktickým úkonem. Opatření k nápravě přijatá v návaznosti na uvedené prošetření mohou dopadat přímo do probíhající daňové kontroly či postupu k odstranění pochybností. IV. Závěr a náklady řízení [25] S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost stěžovatelky je důvodná. Proto rozsudek krajského soudu podle 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, v němž je krajský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku ( 110 odst. 3 s. ř. s.). Krajský soud v novém rozsudku deklaruje 6 10 Afs 40/2015 nezákonný zásah žalovaného, který se odmítl věcně zabývat žádostí stěžovatelky podle 261 odst. 6 daňového řádu. [26] V novém řízení krajský soud rozhodne i o náhradě nákladů řízení o této kasační stížnosti ( 110 odst. 2 s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 11. června 2015 Zdeněk Kühn předseda senátu

http://www.sagit.cz/info/sb13129

SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 13. května 2013, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční spořicí státní dluhopis České republiky, 2013–2018, FIX % - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Sbírka zákonůPředpis č. 129/2013 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2013, částka 58, ze dne 27. 5. 2013 129 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 13. května 2013, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční spořicí státní dluhopis České republiky, 2013–2018, FIX % Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) vydává státní dluhopisy v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a určuje jejich emisní podmínky v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Tyto emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisů a náležitosti Reinvestičního spořicího státního dluhopisu České republiky, 2013–2018, FIX % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika – Ministerstvo financí Název: Reinvestiční spořicí státní dluhopis České republiky, 2013–2018, FIX % Zkrácený název: SSD-R ČR, FIX %, 18 Pořadové číslo emise: 82. Jmenovitá hodnota: 1 Kč (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz: 100 % (slovy: sto procent) jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: cenný papír na doručitele Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papír Druh dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 13. 5. 2013 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 12. 6. 2017 Datum emise: 12. 6. 2013 Datum splatnosti: 12. 6. 2018 Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou stanovenou pro první výnosové období od 12. 6. 2013 do 12. 6. 2014 ve výši 0,50 % p. a. druhé výnosové období od 12. 6. 2014 do 12. 6. 2015 ve výši 1,00 % p. a. třetí výnosové období od 12. 6. 2015 do 12. 6. 2016 ve výši 3,00 % p. a. čtvrté výnosové období od 12. 6. 2016 do 12. 6. 2017 ve výši 4,00 % p. a. páté výnosové období od 12. 6. 2017 do 12. 6. 2018 ve výši 7,00 % p. a. Zdaňování výnosu dluhopisu: podle právních předpisů České republiky ISIN: CZ0001004006 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo. 3. Dluhopisy znějí na doručitele, vydávají se v zaknihované podobě a jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede podle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo, (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat pouze: a) fyzická osoba, b) občanské sdružení nebo honební společenstvo, c) odborová organizace nebo organizace zaměstnavatelů, d) nadace nebo nadační fond, e) obecně prospěšná společnost, f) stavovská komora nebo profesní organizace, g) školská právnická osoba, jejímž zřizovatelem nejsou ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí ve smyslu § 124 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, h) Hospodářská komora České republiky nebo Agrární komora České republiky zřízené zákonem č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a o Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů, i) veřejná vysoká škola zřízená ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, j) veřejná výzkumná instituce zřízená ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, k) Česká televize zřízená zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, Český rozhlas zřízený zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, ve znění pozdějších předpisů, nebo Česká tisková kancelář zřízená zákonem č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, ve znění pozdějších předpisů, l) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky zřízená zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo resortní, oborová, podniková a další zdravotní pojišťovna zřízená ve smyslu zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, m) územní samosprávné celky a vyšší územní samosprávné celky České republiky nebo hlavní město Praha, n) dobrovolný svazek obcí zřízený ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, o) Svaz měst a obcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky nebo Asociace krajů České republiky, p) společenství vlastníků jednotek ve smyslu zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, nebo q) zahraniční právnická osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v písmenech b) až f), (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Ministerstvo nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů je 10 000 000 000 Kč (slovy: deset miliard korun českých). Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení objemu emise dluhopisů činí 50 000 000 000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých). 7. Emise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 8. Dluhopisy budou s výjimkou dluhopisů podle bodu 11 těchto emisních podmínek nabídnuty emitentem k úpisu v České republice formou veřejné nabídky. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zajišťuje ministerstvo a osoby, které k výkonu takových činností pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). Distributory k datu určení těchto emisních podmínek jsou Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a. s., a Komerční banka, a.s. Dluhopisy budou upisovány také na vybraných pobočkách České pošty, s.p. Aktuální seznam distributorů a jednotlivých distribučních míst se uveřejní na internetových stránkách ministerstva. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše prostřednictvím distributora. Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Upisovatelé jsou povinni při podání žádosti o úpis dluhopisů distributorovi důvěryhodným způsobem osvědčit, že náleží mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek. Cenou úpisu dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem násobená jejich emisním kurzem. Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů do pěti pracovních dnů od data ukončení upisovacího období příslušné tranše. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů upisovatelem na účet distributora se žádost o úpis dluhopisů stává závaznou a upisovatel ji nemůže zrušit. Od data uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše emise dluhopisů není tato částka úročena. Po datu ukončení upisovacího období příslušné tranše dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše upsat. V případě dosažení nebo překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů podle bodu 6 těchto emisních podmínek může ministerstvo rozhodnout o krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů podle žádostí o úpis dluhopisů podaných do data ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisů. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům se vrátí jimi uhrazená cena úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, bez zbytečného odkladu bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis dluhopisů v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti. 10. Upisovací období první tranše emise dluhopisů je ukončeno k datu 31. 5. 2013, nebo k datu, které určí emitent, podle toho, které datum nastane dříve. 11. Vydávání dalších tranší emise dluhopisů proběhne formou reinvestice výnosů dluhopisů vydaných v předchozích tranších podle bodů 14 a 15 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního výnosu dluhopisu, a to k datu reinvestice výnosu dluhopisu. 12. O vydávání případných dalších tranší emise dluhopisů s výjimkou tranší podle bodů 10 a 11 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum počátku a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše. Oznámení o případných dalších tranších emise dluhopisů se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. 13. Žádost o převod dluhopisů se podává prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje. Převést dluhopisy je přípustné pouze mezi osobami uvedenými v bodě 4 těchto emisních podmínek. Osoba, na kterou se dluhopisy převádějí, je povinna při podání žádosti o převod dluhopisů distributorovi důvěryhodným způsobem osvědčit, že patří mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek. Převoditelnost dluhopisů se po datu 12. 5. 2018 vylučuje. 14. Výnos dluhopisu (dále jen „výnos“, případně „výnosy“) je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši, která pro každé výnosové období narůstá a stanoví se podle bodu 1 těchto emisních podmínek. Výnosy jsou reinvestovány podle bodu 15 těchto emisních podmínek jedenkrát ročně, a to vždy k datu 12. 6. počínaje rokem 2014, vyjma posledního výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se splacením jmenovité hodnoty dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů podle bodu 22 těchto emisních podmínek, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo příslušné části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů (dále jen „žádost o reinvestici dluhopisů“) podle bodu 23 těchto emisních podmínek. Podá-li vlastník dluhopisů žádost o předčasné splacení podle bodu 20 těchto emisních podmínek, částka příslušného výnosu za výnosové období, jehož konec těsně předchází nebo je shodný s příslušným datem předčasného splacení, se nereinvestuje, ale je vyplacena vlastníkovi dluhopisů podle bodu 20 těchto emisních podmínek. 15. Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy téže emise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice výnosu zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka a celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů podle bodu 23 těchto emisních podmínek, se po zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. V případě vlastníků dluhopisů, kteří nedoloží doklad, z něhož plyne rezidence, a čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmu, nemůže být uplatněna snížená sazba daně vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně vyplývající ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění nebo z tuzemského zákona o daních z příjmů. Pokud dojde k doložení výše uvedených dokumentů po datu reinvestice výnosu, tak částka refundace daně bude vyplacena bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden v tuzemsku v domácí měně a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, podle bodu 22 těchto emisních podmínek. 16. Výnos podle bodů 14 a 15 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 5. počínaje rokem 2014. Výnos za první výnosové období od data emise do 12. 6. 2014 obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 5. 2014. 17. Výpočet výnosu a poměrného výnosu probíhá na bázi skutečného počtu kalendářních dnů v roce a skutečného počtu dnů v příslušném výnosovém období (standard act/act). Výnosovým obdobím se rozumí příslušné výnosové období podle bodu 1 těchto emisních podmínek. Poměrný výnos se do ceny dluhopisu započítává od data emise a vypočte se jako výnos vynásobený podílem skutečného počtu dnů od data zahájení příslušného výnosového období do data výpočtu poměrného výnosu a skutečného počtu dnů příslušného výnosového období. Celková částka poměrného výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů se za účelem výpočtu poměrného výnosu zaokrouhluje na haléře. 18. Oddělení práva na výnos od dluhopisu se vylučuje. 19. Emitent není oprávněn předčasně splatit vydané dluhopisy před datem jejich splatnosti, nepožádá-li o předčasné splacení vlastník dluhopisů podle bodu 20 těchto emisních podmínek. Ministerstvo je oprávněno zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci ministerstva ve smyslu ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti nezanikají, ledaže emitent rozhodne jinak. 20. Vlastník dluhopisů je oprávněn požádat ministerstvo prostřednictvím distributora o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů před datem jejich splatnosti (dále jen „žádost o předčasné splacení“) podle následujícího harmonogramu: Datum prvního možného podání žádosti o předčasné splacení Datum posledního možného podání žádosti o předčasné splacení Datum předčasného splacení 1. 4. 2014 30. 4. 2014 12. 6. 2014 1. 7. 2014 31. 7. 2014 12. 9. 2014 1. 10. 2014 31. 10. 2014 12. 12. 2014 2. 1. 2015 30. 1. 2015 12. 3. 2015 1. 4. 2015 30. 4. 2015 12. 6. 2015 1. 7. 2015 31. 7. 2015 14. 9. 2015 1. 10. 2015 30. 10. 2015 14. 12. 2015 4. 1. 2016 29. 1. 2016 14. 3. 2016 1. 4. 2016 29. 4. 2016 13. 6. 2016 1. 7. 2016 29. 7. 2016 12. 9. 2016 3. 10. 2016 31. 10. 2016 12. 12. 2016 2. 1. 2017 31. 1. 2017 13. 3. 2017 3. 4. 2017 28. 4. 2017 12. 6. 2017 3. 7. 2017 31. 7. 2017 12. 9. 2017 2. 10. 2017 31. 10. 2017 12. 12. 2017 Vlastník dluhopisů má nárok na příslušný poměrný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení. Poměrný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení bude po zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně vyplacen a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení podává vlastník dluhopisů prostřednictvím distributora. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení prostřednictvím jedné žádosti o předčasné splacení požádat o předčasné splacení jím vlastněných dluhopisů v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). V případě, že počet kusů vlastněných dluhopisů na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů je menší než 1 000 (slovy: jeden tisíc), může vlastník dluhopisů požádat o předčasné splacení jím vlastněných dluhopisů v počtu kusů menším než 1 000 (slovy: jeden tisíc), pokud požádá o předčasné splacení všech kusů vlastněných dluhopisů evidovaných na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení požádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy předčasným splacením zanikají současně s právem vlastníka na výnos. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při předčasném splacení uhrazeny bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden v tuzemsku v domácí měně a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Připadne-li datum předčasného splacení na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny první následující pracovní den bez nároku na vyplacení výnosu za toto odsunutí plateb. Případnou změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu prostřednictvím distributora. Celková částka poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů, ve kterém byla podána žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 21. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 12. 6. 2018, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o předčasné splacení podle bodu 20 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník žádost o reinvestici dluhopisů podle bodu 23 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Emitent ve smyslu § 17 zákona o dluhopisech rozhodl, že právo na splacení dluhopisů má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisy k datu 12. 5. 2018. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 5. 2018. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny první následující pracovní den bez nároku na vyplacení výnosu za toto odsunutí plateb. 22. Emitent se zavazuje, že zabezpečí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů podle těchto emisních podmínek. Na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů se podílejí Centrální depozitář cenných papírů, a.s., Česká národní banka a ministerstvo. Jmenovitá hodnota dluhopisů je splacena spolu s vyplacením posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden v tuzemsku v domácí měně a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů podle bodu 23 těchto emisních podmínek. Případnou změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu prostřednictvím distributora. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 23. Vlastník dluhopisů je oprávněn podáním žádosti o reinvestici dluhopisů požádat ministerstvo prostřednictvím distributora o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů vyplacen jejich poslední výnos a splacena celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část bezhotovostním převodem na platební účet podle bodu 22 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do státních dluhopisů předem určených ministerstvem. Podáním žádosti o reinvestici dluhopisů nelze reinvestovat jmenovitou hodnotu dluhopisů zatížených právy třetích osob, zejména právem zástavním, ani jmenovitou hodnotu dluhopisů, u nichž je v evidenci ministerstva zapsáno pozastavení výkonu práva vlastníka s dluhopisy nakládat. Oznámení o datu, od kterého je možné podávat žádost o reinvestici dluhopisů, a o státních dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se zveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách ministerstva. Vlastník dluhopisů může prostřednictvím jedné žádosti o reinvestici dluhopisů požádat o reinvestici jmenovité hodnoty jím vlastněných dluhopisů do státních dluhopisů určených ministerstvem v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc) a o reinvestici posledního výnosu pouze v celé jeho výši. O reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů požádá vlastník dluhopisů ministerstvo podáním žádosti o reinvestici dluhopisů prostřednictvím distributora. Celková částka výnosu z dluhopisů vlastníka dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Posledním dnem pro podání žádosti o reinvestici dluhopisů je 11. 5. 2018. V případě vlastníků dluhopisů, kteří požádali o reinvestici posledního výnosu, bude reinvestována výše posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně k datu reinvestice dluhopisů. V případě vlastníků dluhopisů, kteří nedoloží doklad, z něhož plyne rezidence, a čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmu, nemůže být uplatněna snížená sazba daně vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně vyplývající ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění nebo z tuzemského zákona o daních z příjmů. Pokud dojde k doložení výše uvedených dokumentů po datu reinvestice dluhopisů, tak částka refundace daně bude vyplacena bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden v tuzemsku v domácí měně a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, podle bodu 22 těchto emisních podmínek. 24. Na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů zřízeném ministerstvem v evidenci ministerstva je evidován pouze jeden platební účet pro účely vyplacení výnosů, splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů, a to pro všechny státní dluhopisy vlastníka, které jsou evidovány v evidenci ministerstva. Veškeré platby uvedené ve větě první budou poukázány na platební účet evidovaný v evidenci ministerstva dva pracovní dny před datem provedení příslušné platby. 25. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA-. 26. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky. 27. Veškerá práva spojená s dluhopisy se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé. 28. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů se zveřejňují na internetových stránkách ministerstva. 29. Provozní řád evidence ministerstva se zveřejňuje v platném znění na internetových stránkách ministerstva a je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a pro všechny osoby podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplácení výnosů. 30. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, předčasným splacením dluhopisů, reinvesticí posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené Provozním řádem evidence ministerstva. 31. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, bude rozhodující verze česká. Ministr: Ing. Kalousek v. r. E-shopDopravní právo Vetešník, Jemelka, Potěšil, Vetešníková, Adameová, Bohuslav - C. H. BeckPublikace vymezuje jednotlivé skutkové podstaty správních deliktů obsažených v právních předpisech v oblasti dopravy z hlediska správního trestání. Svým záběrem pokrývá předpisy jako jsou zákon o pozemních komunikacích, o silničním provozu, o podmínkách provozu vozidel na pozemních ...Cena: 1 490 KčKOUPITPřehled judikatury ve věcech zásad soukromého práva, Svazek II. JUDr. Petr Lavický, Ph.D. - Wolters Kluwer, a. s.Druhý svazek přehledu judikatury ve věcech zásad soukromého práva shrnuje judikáty týkající se zásady vše je dovoleno, co není zakázáno, zásady dispozitivnosti soukromoprávní regulace, zásady ochrany slabší ...Cena: 477 KčKOUPITDějiny evropského kontinentálního právaKolektiv autorů Právnické fakulty UK - Nakladatelství Leges, s. r. o.Vysokoškolská učebnice je dílem autorského kolektivu katedry právních dějin PF UK v Praze, jehož cílem bylo poskytnout v základních rysech přehled o právním vývoji na evropském kontinentu. Autoři se soustředí především na společné rysy evropského právního dědictví, jehož počátky ...Cena: 900 KčKOUPIT

https://rejstriky.finance.cz/firma-ipd-group-spol-s-r-o-60794143

IPD GROUP, spol. s r.o. Praha IČO 60794143 kontakty (16.12.2019) | Finance.cz IPD GROUP, spol. s r.o. Praha IČO: 60794143 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu IPD GROUP, spol. s r.o., která sídlí v obci Praha a bylo jí přiděleno IČO 60794143. Firma s názvem IPD GROUP, spol. s r.o. se sídlem v obci Praha byla založena v roce 1994. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 3 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení , Izolatérství a další. Základní údaje o IPD GROUP, spol. s r.o. IČO: 60794143 C 52770 60794143 IPD GROUP, spol. s r.o. Společnost IPD GROUP, spol. s r.o., Praha - Horní Počernice, Vojická 911/24, PSČ 19300, identifikační číslo 607 94 143, zrušena ze zákona dle ust. § 68 odst. 3 písm. f) obchodního zákoníku, neboť usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 79 INS 3484/2008 -B-38 ze dne 8.3.2010, kterým došlo ke zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení, nabylo právní moci dne 16.4.2010. 3.5.2017 Spis v oddíle C vložka 7224 se uzavírá v obchodním rejstříku u Krajského obchodního soudu v Ostravě ke dni 19.8.1997 pro přenesení příšlušnosti na KOS Praha. 17.11.1998 Obchodní společnost Termoregula - DCD spol.s r.o. se zapisuje do obchodního rejstříku vedeného Krajským obchodním soudem v Praze do oddílu C, vložky 52770. 18.6.1997 Aktuální kontaktní údaje IPD GROUP, spol. s r.o. Kontakty na IPD GROUP, spol. s r.o. IČO: 60794143 Vojická 911/24 , Praha 193 00 18.4.2006 Náchodská 486/129 , Praha 193 00 22.8.2002 - 18.4.2006 Jívanská 1880 , 193 00 Praha 9 - Horní Počernice Česká republika 19.1.1998 - 22.8.2002 Třebešovská 109 , 193 00 Praha 9 - Horní Počernice Česká republika 12.1.1996 - 19.1.1998 U Nádraží 139 , Prosenice 751 21 27.7.1994 - 12.1.1996 Vojická 911/24, Praha 193 00 Obory činností IPD GROUP, spol. s r.o. IČO: 60794143 realitní činnost 19.1.1998 provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování 19.1.1998 zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb 19.1.1998 montáž a opravy měřící a regulační techniky v rozsahu daného osvědčení 12.1.1996 projektová činnost v investiční výstavbě 12.1.1996 provádění tepelných a hlukových izolací 12.1.1996 nákup zboží za účelem dalšího prodeje a prodej mimo zboží uvedené v příloze 1 - 3 živnostenského zákona 27.7.1994 Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej /mimo zboží uvedené v příloze č. 1-3 živnostenského zákona/ Živnost č. 6 Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej /mimo zboží uvedené v příloze č. 1-3 živnostenského zákona/ Vedení firmy IPD GROUP, spol. s r.o. IČO: 60794143 Způsob jednání za společnost: Jednatelé jednají jménem společnosti samostatně. 27.7.1994 ing. Jiří Fusek 27.7.1994 - 12.1.1996 Střední 396/12, Brno 602 00 ing. Jiří Fusek 12.1.1996 - 19.1.1998 Pod vinohrady 60/9, Horní Moštěnice 751 17 Milan Rutner 27.7.1994 - 22.8.2002 od 27.7.1994 Milan Rutner 22.8.2002 - 25.11.2004 od 27.7.1994 do 1.11.2004 Lucie Rutnerová 25.11.2004 - 18.4.2006 od 1.11.2004 do 3.4.2006 Milan Rutner 18.4.2006 - 2.3.2017 Milan Rutner 2.3.2017 - 3.5.2017 od 3.4.2006 do 20.3.2017 Týnská ulička 628/2, Praha 110 00 Vlastníci firmy IPD GROUP, spol. s r.o. IČO: 60794143 Sbírka Listin IPD GROUP, spol. s r.o. IČO: 60794143 C 52770/SL 10 účetní závěrka r.2009 Městský soud v Praze 31.12.2009 7.6.2010 11.6.2010 8 C 52770/SL 11 insolvenční rozhodnutí Městský soud v Praze 8.3.2010 29.4.2010 2 C 52770/SL 9 účetní závěrka r.2008 Městský soud v Praze 31.12.2008 22.4.2009 24.4.2009 8 C 52770/SL 8 účetní závěrka ke dni 18.9.2008 Městský soud v Praze 18.9.2008 22.4.2009 24.4.2009 5 C 52770/SL 7 insolvenční rozhodnutí -vyhláška Městský soud v Praze 3.9.2008 4.9.2008 10.11.2008 2 C 52770/SL 6 insolvenční rozhodnutí -usnesení u úpadku dlužníka Městský soud v Praze 19.9.2008 19.9.2008 10.11.2008 3 C 52770/SL 5 ostatní -rozh.jed.společ. Městský soud v Praze 3.4.2006 6.6.2006 0 C 52770/SL 4 rozhod. o statut. orgánu, podpisové vzory Městský soud v Praze 20.10.2004 22.4.2005 0 C 52770/SL 3 účetní závěrka r.2003 Městský soud v Praze 22.3.2004 22.4.2005 0 C 52770/SL 2 účetní závěrka r. 2001+ r. 2002 včetně příl. Městský soud v Praze 18.3.2003 27.11.2003 9.12.2003 0 Hodnocení IPD GROUP, spol. s r.o. Výpis dat pro firmu IPD GROUP, spol. s r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy IPD GROUP, spol. s r.o., 60794143 na obchodním rejstříku výpis firmy IPD GROUP, spol. s r.o., 60794143 na živnostenském rejstříku IPD GROUP, spol. s r.o. - 60794143 - Praha , Vojická 911/24 IPD Trading spol. s r.o. - 47237058 - České Budějovice , Ledenická 1547/85 IPD - AGRO, s.r.o. - 04539630 - Žermanice 91 IPD service a.s. - 26097851 - Kestřany 78 FK IPD service Kestřany, z.s. - 68521693 - Kestřany 136 IPD s.r.o. v likvidaci - 47901098 - Brno , U vlečky 29/5 IPD-MYŠY s.r.o. - 26094312 - Hatín 3

https://arl.psp.cz/arl-par/en/result/?src=par_us_cat&field=SUBJECT&term=%22%5ESpojen%C3%A9%20st%C3%A1ty%5E%22&qt=zf&disp=%20Spojen%C3%A9%20st%C3%A1ty

Records found: 1960 Your query: Subject (keywords) = "Spojené státy" 1.Uber a Airbnb mění svět Uber a Airbnb mění svět : příběhy sdílené ekonomiky / Brad Stone ; přeložil Jiří Pondělíček Upstarts. Česky Stone, Brad, 1971- (Author) 318 stran ; 24 cm F 87981 PSS - Poslanecká sněmovna 2.Synové a vojáci 3.Soumrak západního liberalismu Soumrak západního liberalismu / Edward Luce ; přeložil Petr Horák Retreat of Western liberalism. Česky Luce, Edward, 1968- (Author) 191 stran ; 21 cm F 88219 PSS - Poslanecká sněmovna 4.Rozumíme účetní závěrce podnikatelů Rozumíme účetní závěrce podnikatelů / Hana Březinová Březinová, Hana (Author) xv, 213 stran : formuláře ; 24 cm F 88380 PSS - Poslanecká sněmovna 5.Havel v Americe Havel v Americe : rozhovory s americkými intelektuály, politiky a umělci / Rosamund Johnston, Lenka Kabrhelová Johnston, Rosamund (Author) 230 stran ; 21 cm F 88452 PSS - Poslanecká sněmovna 6.Pod palbou hloubkařů 7.United States code 2018 edition United States code 2018 edition : containing the general and permanent laws of the United States, enacted through the 115th Congress. Volume one, Organic Laws. Title 1 - general provisions to title 5 - government organization and employees §§ 101-5949 / prepared and published under authority of Title 2, U. S. Code, section 285b, by the Office of the Law Revision Counsel of the House of Representatives Spojené státy americké. Congress (Author) Washington : United States Government Printing Office, 2019 xci, 1362 stran ; 26 cm TTT E 4812 VSUSC - všeob.stud. United States Code In-Library Use Only 8.United States code 2018 edition United States code 2018 edition : containing the general and permanent laws of the United States, enacted through the 115th Congress. Volume two, Title 5 - government organization and empoyees §§ 6101- end to title 7 - agriculture §§ 1-116 prepared and published under authority of Title 2, U. S. Code, section 285b, by the Office of the Law Revision Counsel of the House of Representatives xliii, 1354 stran 26 cm 9.United States code 2018 edition United States code 2018 edition : containing the general and permanent laws of the United States, enacted through the 115th Congress. Volume three, Title 7 - agriculture §§ 121-4319 prepared and published under authority of Title 2, U. S. Code, section 285b, by the Office of the Law Revision Counsel of the House of Representatives xliii, 1403 stran 26 cm 10.United States code 2018 edition United States code 2018 edition : containing the general and permanent laws of the United States, enacted through the 115th Congress. Volume four, Title 7 - agriculture §§ 4401-end to title 10 - armed forces §§ 101-241 prepared and published under authority of Title 2, U. S. Code, section 285b, by the Office of the Law Revision Counsel of the House of Representatives xliii, 1401 stran 26 cm

http://kraken.slv.cz/KSPH39INS21403/2011

KSPH 39 INS 21403/2011-B-3 č. j.: KSPH 39 INS 21403/2011-B-3 USNESENÍ Krajský soud v Praze se sídlem nám. Kinských 5, 150 75 Praha 5-Smíchov, rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Buršíkovou v insolvenční věci dlužníka: Veronika anonymizovano , anonymizovano , bytem Marie Podvalové 334, 277 15 Tišice, původně právně zastoupena JUDr. Janem Štainbruchem, advokátem se sídlem Havlíčkova 11, 110 00 Praha 1, o změně usnesení o schválení oddlužení Usnesení zdejšího soudu č.j. KSPH 39 INS 19386/2011-B-7 ze dne 18.4.2012, ve znění usnesení zdejšího soudu ze dne 22.5.2012, se mění tak, že oddlužení obou dlužníků bude nadále probíhat odděleně a zní takto : I. Soud schvaluje oddlužení dlužníka: Veronika anonymizovano , anonymizovano , bytem Marie Podvalové 334, 277 15 Tišice, plněním splátkového kalendáře. II. Soud ukládá dlužníkovi platit insolvenčnímu správci měsíčně zálohu na odměnu ve výši 750,-Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 150,-Kč, celkem tedy 900,-Kč navýšenou o zákonnou DPH, je-li správce plátcem DPH, a to ode dne právní moci tohoto usnesení. III. Soud ukládá dlužníkovi, aby z příjmů, které získá po schválení oddlužení, platil prostřednictvím insolvenčního správce nezajištěným věřitelům měsíčně částku, která svým rozsahem odpovídá částce, kterou mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, po odečtení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, a to každému podle poměru jejich pohledávek, jak následuje, to po dobu 5 let v období od května 2012 do dubna 2017, případně po dobu kratší do úplného splacení pohledávek nezajištěných věřitelů, vždy k 25. dni kalendářního měsíce: Výše Poměr přihlášené Pořadí Označení subjektu Adresa uspokoje pohledávky v ní v % Kč 1. Anacreon, a.s. Husitská 344/63, 130 00 Praha 662 601,10 71,37% 3 Kč 2. Česká spořitelna, a.s. Olbrachtova 1929/62, 140 00 3 445 355,16 0,00% Praha 4 Kč zajištěná 3. JUSTRINON Pražská 674/156, 642 00 Brno MANAGEMENT 23 537,56 Kč 2,54% s.r.o. 4. CETELEM ČR, a.s. Karla Engliše 3208/5, 150 00 33 906,00 Kč 3,65% Praha 5 6. DIGI Czech Republic, Holandská 854/1, 639 00 Brno 7 210,00 Kč 0,78% s.r.o. 7. ESSOX s.r.o. Senovážné náměstí 231/7, 48 563,00 Kč 5,23% 370 01 České Budějovice 8. Alfa Inkaso s.r.o. Hvězdova 1716/2b, 140 00 11 202,94 Kč 1,21% Praha 4 10. GE Money Bank, a.s. Vyskočilova 1422/1a, 140 28 141 356,00 15,23% Praha 4-Michle Kč přičemž termín první splátky je určen na 25. 05. 2012. IV. Soud ukládá insolvenčnímu správci, aby z částek, které mu budou plátcem mzdy dlužníka nebo plátcem jiného příjmu dlužníka měsíčně poukazovány, přednostně hradil pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (např. výživné apod.). V. Způsob výpočtu částky, která tvoří nezabavitelnou část příjmu, je stanoven občanským soudním řádem a dalšími právními předpisy. VI. Soud ukládá každému plátci mzdy dlužníka nebo plátci jiného příjmu dlužníka (např. České správě sociálního zabezpečení, dostane-li se dlužník do pracovní neschopnosti) postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného, aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení ( po předložení usnesení) prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky odpovídající částce, kterou mohou být při výkonu rozhodnutí uspokojeny přednostní pohledávky a nevyplácel sražené částky dlužníku, ale na účet insolvenčního správce, kterým je Ing. Tomáše Zůzy vedený u Volksbank CZ, a.s., účet č. 4200321894/6800, s uvedením rodného čísla dlužníka jakožto variabilního symbolu. VII. Příjem, z něhož musí dlužník uhradit první splátku, je jeho mzda od zaměstnavatele, společnosti MAKRO Cash&Carry ČR s.r.o., IČ : 26450691, sídle Jeremiášova 1249/7, Praha 5. VIII. Zajištěný věřitel č. 2-Česká spořitelna, a.s., IČ: 452 44 782, se sídlem Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha 4 se v rozsahu své zajištěné pohledávky uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění, se v rozsahu své zajištěné pohledávky uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění. . IX. Soud ukládá přihlášeným věřitelům, aby nejpozději k termínu úhrady první splátky sdělili insolvenčnímu správci čísla svých bankovních účtů, na něž dlužník bude prostřednictvím správce plnit částky v souladu se splátkovým kalendářem. X. Soud ukládá insolvenčnímu správci, aby pravidelně prováděl vyplácení srážek nezajištěným věřitelům v poměru, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí, a dále aby v pravidelných intervalech 3 měsíců podával soudu zprávu o plnění oddlužení dlužníkem. Odůvodnění: Insolvenčními návrhy dlužníků Jana Vika a Veroniky anonymizovano spojenými s návrhem na povolení oddlužení doručenými soudu dne 24. 10. 2011 a 16.11.2011 bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníků. Vzhledem k tomu, že dlužníci v té době byli manželé, rozhodl soud o spojení obou řízení s tím, že společné řízení dlužníků bude nadále projednáváno pod spis. zn. KSPH 39 INS 19386/2011. Usnesením ze dne 16. 01. 2012 č. j. KSPH 39 INS 19386/2011-A-14 soud zjistil úpadek dlužníků a současně povolil řešení jejich úpadku oddlužením. Usnesením soudu ze dne 18.4.2012 ( viz výše) schválil soud společné oddlužení manželů plněním splátkového kalendáře . Usnesením zdejšího soudu ze dne 26.5.2014 č.j. KSPH 39 INS 19386/2011-B-30 vyloučil soud řízení dlužnice Veroniky anonymizovano a dlužníka Jana Vika k samostatnému řízení po rozvodu manželů , nadále je věc Jana Vika vedena pod sp.zn. KSPH 39 INS 19386/2011 a věc Veroniky anonymizovano pod sp.zn.. Soud proto upravil znění usnesení o schválené oddlužení , aby odpovídalo změněné situaci u bývalých manželů. Nově bude každý z nich plnit splátkový kalendář a platit odměnu správci. Na obsahu splátkového kalendáře se nic nemění, dluhy jsou společné bývalým manželům. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného Krajského soudu v Praze. V Praze dne 18. srpna 2014 JUDr. Hana B u r š í k o v á, v.r. samosoudkyně

https://www.penize.cz/pracovni-pravo/322011-skonceni-pp-nemocenska-podpora-z-up

Skončení PP, nemocenská, podpora z ÚP 25.03. - Poradna, poradenství | Peníze.cz Skončení PP, nemocenská, podpora z ÚP Poradna - Skončení PP, nemocenská, podpora z ÚP Dobrý den. Mám na Vás následující prosbu. Byla jsem na dvou RD bezprostředně po sobě následujících (po skončení 1. RD jsem byla cca 1 měsíc v pracovní neschopnosti pro rizikové těhotenství, po ukončení pracovní neschopnosti jsem rovnou nastoupila na MD s druhým dítětem). Po skončení RD s druhým dítětem jsem hned první den nástupu do zaměstnání po skončení RD dostala výpověď z organizačních důvodů s dvouměsíční výpovědní lhůtou a již na tento první den mi zaměstnavatel nařídil dovolenou s tím, že si ji mám „bezezbytku“ vyčerpat tak, aby mi ji následně nemusel po skončení pracovního poměru proplatit. Jelikož však již delší dobu mám zdravotní problémy a zaměstnavatel o tom ví, tak hned den následující po převzetí výpovědi (tj. 2.den po návratu z RD) jsem začala marodit. Dle mého ošetřujícího lékaře budu ve stavu práce neschopných zřejmě několik kalendářních měsíců dle toho, jak se postupně ustálí můj zdravotní stav. Ráda bych se s Vámi poradila ohledně následujícího: 1)Bude se počítat výše mé podpory v nezaměstnanosti z mé průměrné mzdy (nebo dostanu jen minimální částku), když jsem hned první den po návratu z RD obdržela výpověď z organizačních důvodů s 2 měsíční výpovědní lhůtou (a již na tento ten mi zaměstnavatel nařídil dovolenou) a hned den následující po obdržení výpovědi jsem začala marodit? 2)Z jakého příjmu se mi bude počítat nemocenská, když jsem onemocněla hned druhý den po návratu do práce z rodičovské dovolené (a první den po návratu z RD jsem obdržela výpověď a zároveň jsem již tento den čerpala dovolenou)? 3) Kdybych před koncem výpovědní lhůty zaměstnavateli poslala písemné vzdání se práva na prodloužení pracovního poměru a nadále bych však pokračovala v „nemoci“ – bude v tomto případě pracovní poměr oficiálně skončen až dnem ukončení pracovní neschopnosti na neschopence? Předpokládám, že ukončení neschopenky mám zaslat pak ještě mému zaměstnavateli, který až po ukončení marodění mi musí vyplatit odstupné a nevyčerpanou dovolenou, je tomu prosím tak? Bude výše 3měsíčního odstupného nějak zkrácena, když bude bezprostředně předcházet několikaměsíční pracovní neschopnost? 4)Slyšela jsem o povinnosti nahlásit se na ÚP do 3 pracovních dnů po skončení pracovního poměru, aby zaměstnanec nedostal podporu v nezaměstnanosti v nejnižší částce (tj. cca 3000,- Kč měsíčně). Když bych však marodila ještě několik měsíců po uplynutí výpovědní lhůty, prodlužoval by se pracovní poměr automaticky o dobu mého marodění v průběhu výpovědní lhůty (tj. o další 2 měsíce po uplynutí výpovědní lhůty). Byla by v tomto případě splněna povinnost nahlásit se na ÚP do 3 pracovních dnů po skončení pracovního poměru, když bych se na ÚP přihlásila do 3 pracovních dnů po skončení „prodlouženého“ pracovního poměru (tj. po uplynutí 2 měsíců následujících po uplynutí výpovědní lhůty, kdy mi „doběhne“ zbytek výpovědní lhůty, po kterou jsem marodila) – nebo v tomto případě bych měla nárok jen na podporu v nezaměstnanosti v nejnižší částce? Připomínám, že první den návratu do zaměstnání jsem obdržela výpověď a před návratem do zaměstnání jsem byla na dvou RD po sobě (jak popsáno výše). 5)Když bych však zaměstnavateli poslala před uplynutím výpovědní lhůty sdělení, že netrvám na prodloužení pracovního poměru o dobu mého marodění v průběhu výpovědní lhůty, pak by pracovní poměr skončil v den ukončení pracovní neschopnosti (bez prodloužení pracovního poměru o dobu marodění), ale v tomto případě bych však pobírala podporu v nezaměstnanosti v nejnižší částce (cca 3000 Kč měsíčně), neboť bych se na ÚP nestihla přihlásit ve lhůtě 3 pracovních dnů od skončení pracovního poměru, ale přihlásila bych se na ÚP až po ukončení několikaměsíční pracovní neschopnosti – je tomu prosím tak? 6)Vím, že nemocenskou je možné pobírat cca 1 rok s tím, že se do této roční doby marodění „sčítají“ předchozí doby marodění – ale za jak dlouhé předcházející období se sčítají tyto doby marodění, aby v konečném součtu nepřesáhly cca 1 rok? 7)Slyšela jsem, že je také možné ukončit déletrvající pracovní neschopnost k poslednímu dni výpovědní lhůty (aby nedošlo k prodloužení pracovního poměru o dobu marodění po dobu výpovědní lhůty) a následně pokračovat v nemoci vystavením nové neschopenky v ochranné lhůtě 7 dnů od skončení pracovního poměru. V tomto případě bych totiž měla možnost přihlásit se na ÚP ve lhůtě 3 pracovních dnů po skončení pracovního poměru … ale jak by to bylo s dávkami v tomto případě, když bych se po skončení pracovního poměru zaregistrovala na ÚP, následně bych v ochranné lhůtě onemocněla a bude mi ještě vyplaceno 3měsíční odstupné pro výpověď z organizačních důvodů – Budu v tomto případě pobírat nemocenskou, ale vznikne mi také nárok na podporu v nezaměstnanosti a v jaké výši prosím? Před návratem do zaměstnání jsem byla na dvou RD bezprostředně po sobě následujících (jak popsáno výše) … 8) Jaké dokumenty mi zaměstnavatel musí dát při skončení pracovního poměru, tedy po ukončení pracovní neschopnosti, a v jaké lhůtě mi je musí dát? Je tento poslední zaměstnavatel povinen zpracovat mi roční zúčtování daně nebo si sama musím podat daňové přiznání? Moc se omlouvám za zdlouhavý dotaz, ale všechny otázky spolu úzce souvisejí. Navíc jsem zmatená z toho, že na různých informačních serverech se dočítám protichůdné informace, tak nevím, jaké informační zdroje jsou důvěryhodné (některé informační servery např. uvádějí nemožnost „vzdát se“ svého práva na prodloužení výpovědní lhůty o dobu marodění při výpovědi dané zaměstnavatelem sdělením zaměstnavateli před uplynutím výpovědní lhůty nebo tyto servery tvrdí, že když marodíte i po uplynutí výpovědní lhůty na základě výpovědi dané zaměstnavatelem, tak pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní lhůty a nikoliv skončením pracovní neschopnosti a nestihnete se tedy zaregistrovat na ÚP ve 3denní lhůtě -neboť v pracovní neschopnosti se registrovat na ÚP nemůžete- v důsledku čehož budete pobírat podporu v nezaměstnanosti jen v nejnižší částce cca 3000,- Kč měsíčně…). Moc děkuji za Vaše užitečné rady a pohodový den. Dotaz poslal/a: maminamamina, 25. 03. 2017 00:30 Pokud jste dostala výpověď dle § 52 písm. c) máte nárok na podporu v nezaměstnanosti, která činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítává dle posledního příjmu ze zaměstnání. Při výpočtu výše podpory v nezaměstnanosti jde zejména o to, zda - li jste v uplynulých dvou letech opravdu pracovala, nebo jestli vás zaměstnavatel pouze vedl ve stavu zaměstnanců a byla jste na RD. Nemocenská se Vám bude vypočítávat z příjmu uvedeného v pracovní smlouvě a to s ohledem na Vaši situaci na základě tzv. pravděpodobného výdělku, jakého by zaměstnanec dosáhl v daném kalendářním měsíci. Pokud byste sdělila písemně zaměstnavateli v době pracovní neschopnosti, že na pracovním poměru netrváte, skončil by Váš pracovní poměr dle § 53 odst. (2) uplynutím výpovědní doby. Pokud byste byla nadále v pracovní neschopnosti, tak by tento stav trval. Vyplacení nevyčerpané dovolené se řídí dle § 222 zákoníku práce a přísluší Vám náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou v případě skončení pracovního poměru. Co se týče odstupného při výpovědi dle § 52 písm. c) zákoníku práce, tak se odstupné striktně řídí § 67 zákoníku práce: (1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky, d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4. Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců. (2) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Byl-li se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, protože nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání, a zaměstnavatel se zcela zprostí své povinnosti podle § 270 odst. 1, odstupné podle věty druhé zaměstnanci nepřísluší. (3) Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek. (4) Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. K Vašemu dotazu týkajícímu se evidence na úřadu práce, tak je třeba vždy brát v úvahu, že evidence na úřadu práce je Vaše právo, nikoliv povinnost. Máte-li zájem o zprostředkování zaměstnání úřadem práce, podáte žádost u místně příslušného úřadu práce podle místa Vašeho trvalého pobytu. Pokud tak učiníte do tří pracovních dnů od skončení pracovního poměru, naváže doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání dnem následujícím po skončení pracovního poměru. K Vašim dalším dotazům záleží velice na tom, kdy skončí Vaše pracovní neschopnost, zda - li v průběhu ochranné doby či po jejím uplynutí a na dalších detailech. Podpůrčí doba nemocenského pojištění se řídí § 26 zákona o nemocenském pojištění, který stanoví: (1) Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak. V období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 podpůrčí doba začíná 22. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 22. kalendářním dnem nařízené karantény. Co se týče dokumentace, kterou je zaměstnavatel při skončení pracovního poměru povinen vydat zaměstnanci, případně posudku o pracovní činnosti zaměstnance, tak to konkrétně upravují paragrafy 313 - 314 zákoníku práce, které stanoví, že: a) údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti a o době jejich trvání, b) druh konaných prací, c) dosaženou kvalifikaci, d) odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby, e) zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky, f) údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění. (2) Údaje o výši průměrného výdělku, o tom, zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti byly zaměstnavatelem rozvázány z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zvlášť hrubým způsobem, a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení. b) § 314 (1) Požádá-li zaměstnanec zaměstnavatele o vydání posudku o pracovní činnosti (pracovní posudek), je zaměstnavatel povinen do 15 dnů zaměstnanci tento posudek vydat; zaměstnavatel však není povinen vydat mu jej dříve, než v době 2 měsíců před skončením jeho zaměstnání. Pracovním posudkem jsou veškeré písemnosti týkající se hodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce. (2) Jiné informace o zaměstnanci než ty, které mohou být obsahem pracovního posudku (odstavec 1 věta druhá), je zaměstnavatel oprávněn o zaměstnanci podávat pouze s jeho souhlasem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Lefensor, s.r.o., 30. 03. 2017 10:30

http://www.ucto-vorsilka.cz/blog/detail/21/

Právní úprava společenství vlastníků jednotek a bytových družstev Ačkoli naše účetní firma zpracovává účetnictví zejména podnikatelským subjektům, mám určité zkušenosti i s účetnictvím společenství vlastníků jednotek (SVJ). Na jedné ze svých brigád v účetní firmě jsem s účetnictvím jednoho SVJ vypomáhal. Také jsem se zúčastnil v roce 2015 výběrového řízení na pozici externího účetního SVJ a bytových družstev, což mě motivovalo k účasti na semináři na toto téma, který uspořádala Ing. Simona Kropáčková. Společenství vlastníků jsou regulována paragrafy 1194-1216 nového občanského zákoníku účinného ode dne 1.1.2014. § 1194 odstavec 1 definuje SVJ jako právnickou osobu založenou za účelem zajišťování správy domu a pozemku. Zakazuje také SVJ jakoukoli podnikatelskou činnost. Podle odstavce 2 téhož paragrafu je členství v SVJ neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. Členové ručí za dluhy SVJ podle svého podílu na společných částech. Více SVJ se může podle § 1197 sdružovat za určitým účelem, ale smí se přitom platně zavázat pouze k platbě členského vkladu nebo členských příspěvků. SVJ se podle § 1198 odstavce 1 povinně zakládá, jestliže je v určitém domě minimálně 5 jednotek, z nichž alespoň 3 mají 3 různé vlastníky. § 1199 umožňuje založit SVJ i tehdy, když je v domě méně jednotek, jestliže s tím všichni vlastníci souhlasí. § 1200 odstavec 1 stanovuje, že společenství je založeno schválením stanov. Vyžaduje se souhlas se stanovami ze strany všech vlastníků. To neplatí, pokud společenství bylo založeno prohlášením o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám nebo ujednáním ve smlouvě o výstavbě. Stejná pravidla určují podle odstavce 3 téhož paragrafu, za jakých okolností musí mít stanovy formu veřejné listiny. Název musí podle odstavce 2 téhož paragrafu obsahovat slova „společenství vlastníků“ a označení domu, pro který SVJ vzniklo. Sídlo musí být v tomto domě. Dalšími povinnými náležitostmi stanov jsou členská práva a povinnosti, určení orgánů SVJ a prvních členů statutárního orgánu a pravidla pro správu objektu a jeho ekonomický provoz. § 1205 určuje orgány SVJ. Nejvyšším orgánem je shromáždění tvořené všemi orgány jednotek, statutárním orgánem je výbor. SVJ se podle § 1215 zruší tehdy, když dojde k zániku vlastnického práva ke všem jednotkám v domě. Podle § 1216 se zrušuje bez likvidace. Pokud jde o bytová družstva, tak pro ty platí v mnoha směrech podobná pravidla jako například o družstvech založených za účelem podnikání. Zapisují se tedy do obchodního rejstříku a podle § 727 zákona o obchodních korporacích odstavce 3 smí provozovat i určitou doplňkovou činnost. Pokud ale vytvoří zisk, musí jej podle § 750 použít na uspokojování bytových potřeb členů nebo rozvoj bytového družstva. Bytové družstvo funguje tak, že byty v určitém bytovém domě jsou v jeho vlastnictví a pronajímá je pouze členům družstva, kteří jsou povinni kromě nájmu uhradit také členský vklad. Pravidla upravující podmínky nájmu družstevního bytu musí být zahrnuta do stanov nad rámec obecných náležitostí stanov družstva. Členství v bytovém družstvu zaniká podle § 734 hrubým porušením povinnosti nájemce vyplývající z nájmu nebo jeho odsouzením za úmyslný trestný čin na družstvu, jiném nájemci družstva nebo majetku nacházejícím se v domě družstva. Bytové družstvo smí podle § 735 zakázat nebo omezit členství právnické osoby. Bytové družstvo si může podle § 753-754 zřídit samosprávu, která domy družstva spravuje. Stanovy v takovém případě musí určit okruh působnosti samosprávy, podrobnější pravidla její činnosti a případnou možnost členů samospráv jmenovat orgány bytového družstva. Nejvyšším orgánem bytového družstva je podle § 755 členská schůze, každý člen má 1 hlas. Bytové družstvo se podle paragrafů 756 a 757 zrušuje s likvidací. Podíl na likvidačním zůstatku odpovídá členskému vkladu a případný zbytek se rozdělí mezi členy rovným dílem. V některém z příštích příspěvků rozeberu účetnictví SVJ a bytových družstev.

https://www.novinky.cz/domaci/281657-magistraty-plytvaji-penezi-na-najimani-advokatu-upozornil-ustavni-soud.html

Magistráty plýtvají penězi na najímání advokátů, upozornil Ústavní soud – Novinky.cz Magistráty plýtvají penězi na najímání advokátů, upozornil Ústavní soud Statutární města, která se při vymáhání nedoplatků za nájemné nebo služby od občanů nechávají u soudů zastupovat advokátními kancelářemi, neumějí hospodařit a nemají ani nárok na úhradu takových nákladů, i pokud spor vyhrají. Podle Ústavního soudu (ÚS) mají dostatek vlastních právníků, aby nemusela utrácet za externisty. úterý 16. října 2012, 5:38 - Brno Najímání advokátů velkými městy na majetkové spory s občany označil soud za nehospodárné nakládání se svěřenými penězi. Naznačil navíc, že jde v podstatě o nemravnou praxi, která do sporů vnáší nerovnost. Riskuje jen občan Zatímco občan v soudním řízení riskuje, že v případě prohry bude muset z vlastní kapsy uhradit veškeré náklady, starostovi nebo úředníkům soudícího se města nic takového nehrozí. Náklady prostě zaplatí z obecní kasy. Pouštět se tak mohou i do předem prohraných sporů podle hesla „Za pokus nic nedáš“. „Samo vědomí tohoto nebezpečí (úhrady nákladů řízení, pozn. red.) přispívá k regulaci jinak bohužel rozšířeného puzení žalovat kdekoho a kdeco,“ podotkl ve výroku z letošního srpna soudce Jiří Nykodým. Senát Ústavního soudu, v němž kromě Nykodýma zasedli soudci Dagmar Lastovecká a Pavel Rychetský, řešil v létě ústavní stížnost pražských manželů, jimž Obvodní soud pro Prahu 3 a následně Městský soud v Praze uložily uhradit nedoplatek na vodném a stočném. Manželé tvrdili, že jim město doplatek spočítalo špatně, protože neměli v bytech namontované vodoměry, a částka vycházela z tzv. směrných čísel spotřeby vody. Spor prohráli a rozhodnutí potvrdil i Ústavní soud. Žalobcům dal však za pravdu v jiné věci. Jako neúspěšná strana měli původně uhradit také náklady soudního řízení včetně odměny advokáta, jímž se Městská část Praha 3 nechala zastupovat. A právě odměnu advokáta Ústavní soud z uznaných nákladů řízení vyloučil. „V řízení před obecnými soudy se neřešila žádná zásadní právní otázka, nevyskytlo se tak nic, co by vyžadovalo a odůvodňovalo aktivní zastupování advokátem,“ napsal ve zdůvodnění verdiktu soudce Nykodým. A na banální spory typu vymáhání nedoplatků mají statutární města dost vlastních lidí, dovodil soud. „K plnění svých pravomocí, jakož i k výkonu jiných (zejména majetkových) práv má specializované orgány a odborný aparát,“ uvedl doslova Nykodým. Statutárních měst je v České republice šestadvacet. Najímání advokátů na zastupování u soudů je mezi nimi rozšířenou praxí. „Brněnský magistrát využívá advokáty, nejsou to stovky, ale jejich počet se počítá v jednotkách,“ sdělil Právu mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. „V Hradci máme v podstatě tři stupně použití právníků,“ popsal tamní praxi královéhradecký primátor Zdeněk Fink. „Jistě 90 procent agendy vyřídí právní oddělení magistrátu, dále je zde takzvané kolegium právníků, čtyř hradeckých advokátů, patriotů, kteří jsou po dohodě vedení města oslovováni, a výjimečně zadáváme ještě externím právním kancelářím zásadní zejména majetkové spory,“ dodal primátor.

https://www.zdravotnickydenik.cz/2019/02/navrh-emergentniho-system-si-ministerstvo-chvali-kritici-varuji-ze-rozporu-evropskym-pravem/

Návrh emergentního systému si ministerstvo chválí, ale kritici varují, že je v rozporu s evropským právem - Zdravotnický deník Úvod Farmacie Návrh emergentního systému si ministerstvo chválí, ale kritici varují, že je v rozporu... Návrh emergentního systému si ministerstvo chválí, ale kritici varují, že je v rozporu s evropským právem "Je zřejmé, že spíše než zajištění léčivých přípravků, které není distributor schopen dodat, půjde o zajištění léčivých přípravků, které distributor není ochoten dodat. Přesto, že je má k dispozici a že je některým lékárnám dodává, zatímco jiným ne," kritizuje tzv. emergentní systém Česká lékárnická komora. Foto: Koláž ZD Emergentní systém distribuce léků tak, jak jej navrhuje zavést ministerstvo zdravotnictví, rozděluje hráče na trhu do dvou názorově nesmiřitelných skupin. Zatímco s ministerstvem souzní tři velcí distributoři, asociace farmaceutických firem a řetězcové lékárny, velmi kritické k němu jsou naopak organizace reprezentující především nezávislé lékárníky a zástupci zbývající části distribučních firem. Ministerstvo návrh představilo v pozitivním světle na lednovém semináři iniciativy Zdraví 2.0 s názvem Zlepší připravované novela zákona o léčivech jejich dostupnost? Ostré odsouzení si však vysloužil v rámci připomínkového řízení. Kritici tvrdí, že ministerský návrh je zbytečný, poškodí malé lékárny a je v rozporu s evropským soutěžním právem. Návrh emergentního systému distribuce léků vtělilo ministerstvo zdravotnictví do novely Zákona o léčivech (č. 378/2007 Sb.), který nyní putuje řádným legislativním procesem (o turbulencích kolem zasílání připomínek během vánočních svátků jsme psali zde). Emergentní systém přesouvá odpovědnost za dostupnost léků hrazených z veřejného zdravotního pojištění od distributorů na výrobce (respektive držitele rozhodnutí o registraci). Ministerstvo zdravotnictví si od něj slibuje, že zabrání lokálním výpadkům léků, a to tak, že každá lékárna bude mít možnost objednat lék, k němuž se nemůže dostat přes distributory, přímo od výrobce. Zároveň ministerstvo v novince zavádí novou regulaci reexportů, podle níž bude smět hrazené léky na recept reexportovat jen výrobce nebo jím určený distributor. Ti, kteří návrh kritizují, míní, že stávající právní úprava dostatečně řeší jak dostupnost léčiv pro pacienty v lékárnách, tak opatření proti reexportům. Lékárny mají právo zvolit si svého distributora, který, aby zajistil dodání léčiv, má právo vyzvat k jejich dodání držitele rozhodnutí o registraci. Držitel je následně povinen léky dodat distributorovi, který je dodá lékárně. „Tímto způsobem je zajištěno, že lékárny budou mít léky na skladě a připraveny k výdeji, až k nim přijde pacient,“ píše ve svých připomínkách Grémium majitelů lékáren (GML) a dodává: „K naplnění těchto práv a povinností postačí upřesnit stávající znění § 77 odst. 1 písm. h) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech (ZoL), a to o povinnost Ministerstva zdravotnictví či Státního ústavu pro kontrolu léčiv počítat a jednotlivým subjektům sdělit jejich tržní podíl.“ Grémium také míní, že ministerstvo nijak nedoložilo (v důvodové zprávě), že by reexporty byly skutečně tak velkým problémem, že by kvůli nim bylo novelizovat zákon. Nejčastěji chybí léky kvůli výpadkům výroby Důvody nedostupnosti léčiv ministerstvo rozděluje do tří hlavních skupin: výpadky na úrovni výroby, výpadky způsobené reexporty a lokální nedostupnost daná neefektivitami v rámci distribučního řetězce, za kterou mohou stát DTP a DTH kanály, kvóty, smluvní podmínky či nedostatečné skladové zásoby distributorů. Pod každou skupinou se ale skrývá řada možných důvodů, proč k výpadku vlastně došlo. Asi nejméně homogenní skupinou jsou problémy na úrovni výroby, které mohou zahrnovat poškození výrobní linky, kontrolu výrobního závodu ústící v odebrání povolení k výrobě účinné látky či administrativní kroky, jako je implementace protipadělkové směrnice. Pokud totiž nebude mít lék po 9. únoru v pořádku identifikátor, nebude moci být lék v lékárně vydán. Obdobnou komplikaci může znamenat i Brexit. V tuto chvíli už je ve výpadku lék, jehož výrobce je v převodu registrace z britské do irské pobočky, což obnáší i změnu příbalových letáků a dalších věcí. „Tím, že je příčin ve skutečnosti hodně, není možné nalézt univerzální řešení, jak výpadek eliminovat. Tato kategorie je přitom v posledních letech tou nejčastější příčinou, proč jsou výpadky v dodávkách. Odhadoval bych, že osm či devět z deseti případů je právě na úrovni výroby,“ konstatuje náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel. Co dnes můžeme v případech, kdy dojde k takovému výpadku, dělat? Možností je povolení dovozu cizojazyčné šarže nebo neregistrovaného léčivého přípravku, v případě dlouhodobého výpadku je pak řešením také iniciace specifických léčebných programů. Už nyní také běží jednání o tom, jak si mohou navzájem pomoci jednotlivé státy v případě, že v jednom z nich dojdou zásoby např. esenciálnách antiinfektiv. V tuto chvíli ovšem není vyřešeno, jak nakládat s cenou – lék se stejnou účinnou látkou, který bude v případě výpadku na našem trhu potřeba dovézt, totiž může stát v Německu dvojnásobek. Nikdo pak nebude schopen lék distribuovat, protože by za dvojnásobnou cenu porušoval cenovou regulaci. Jde tedy o problém, který by chtělo ministerstvo řešit v dalších legislativních úpravách, konkrétně v zákoně 48 o veřejném zdravotním pojištění. Reexporty dle ministerstva Dalším důvodem možných lékových výpadků jsou reexporty. „Ty se diskutují v posledních třech, čtyřech letech neustále, byť je to dle mého názoru mediálně nejvíce zprofanované téma, které provází řada dezinformací,“ konstatuje Vrubel (problematice jsme se věnovali v řadě článků, jejich seznam najdete zde). I když jsou reexporty aktivitou legální, lze je dnes zakázat v konkrétních případech, kdy hrozí nedostupnost důležitých, nenahraditelných léků pro české pacienty. Proces je takový, že se daný přípravek zařadí na seznam nenahraditelných léčiv, načež musí distributoři hlásit, že ho chtějí vyvézt. Jestliže ministerstvo na základě hlášení dojde k názoru, že by mohl vzniknout nedostatek na našem trhu, je možné reexport zakázat. Tento systém ale trvá v nejrychlejším případě dva nebo tři týdny, a pokud by někdo dával námitky a odvolání, mohl by se ještě protáhnout. Pokud tedy dojde k náhlému výpadku léku, který na seznamu není, nemá ministerstvo možnost okamžitě reexport preventivně zakázat. „To je něco, co má legislativa, která je nyní v připomínkovém řízení, řešit. Má umožnit preventivní zákaz reexportu v případě, kdy je odůvodněný předpoklad, že se léčivý přípravek stane nedostupným. Řešení považujeme za flexibilnější, rychlejší a správnější,“ uvádí Filip Vrubel. Podle navrhované úpravy by reexporty přípravků na recept hrazených z veřejného zdravotního pojištění měl možnost provádět jen držitel rozhodnutí o registraci nebo jím pověřený distributor. „Jestliže je dnes přípravek hrazen z veřejného zdravotního pojištění, už to samotné znamená, že má význam pro poskytování zdravotní péče v ČR. Pokud stát v jedné regulaci říká, že chce tyto léky mít dostupné a hrazené z veřejného zdravotního pojištění, pak je důležité u těchto léků zajistit, že budou dostupné i fyzicky. Druhá myšlenka s tím spjatá je, že už dnes je v zákoně o léčivech i evropské směrnici psáno, že držitelé rozhodnutí o registraci jsou odpovědni za dostupnost léčiv v jednotlivých členských státech. Jestliže má držitel splnit tuto povinnost, musí mít ve své kompetenci hlídat, co se mu z trhu ztrácí. Nemůžeme chtít po držiteli, aby zodpovídal za dostupnost, a trestat ho za nedostupnost, když bez jeho vědomí z trhu léky někdo sebere a vyveze do zahraničí,“ vysvětluje důvody pro zvolenou úpravu náměstek Vrubel, který dodává, že navržené řešení se inspirovalo slovenskou úpravou. Ta přitom už dle Vrubela byla shledána v souladu s evropským právem, protože Evropská komise zastavila řízení proti Slovensku. Návrh také počítá s tím, že zasáhnout je možno nejen u léků na recept, ale v odůvodněných případech i u volně prodejných přípravků. Zde by se ale nejednalo o výše popsané omezení, ale šlo by o opatření obecné povahy vydané lékovým ústavem v podobném procesu, v jakém se reexporty zakazují dnes – podle Vrubela by ovšem šlo o způsob flexibilnější a rychlejší. Podle Jakuba Dvořáčka, výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), by přitom bývalo bylo dobré mít podobná opatření už nyní – kvůli protipadělkové směrnici a také Brexitu. „Můžeme očekávat, že určité výkyvy a výpadky můžou nastat,“ poukazuje Dvořáček. To může vzhledem k cenové hladině léků u nás vést k většímu množství reexportů. „Když se zjistí závada v kontextu protipadělkové směrnice, bude veliký tlak na to, aby přípravky, které jsou u nás levnější, saturovaly potřeby trhů, kde jsou ceny výrazně vyšší,“ vysvětluje Jakub Dvořáček. Podle nemocničních lékárníků přitom opatření pro lékárny zvyšuje pravděpodobnost, že jim bude přípravek dodán a dostane se tak k pacientovi. „Zvyšuje se tak pool přípravků, který je k dispozici pro vydání. To se velmi těžko rozporuje. Ze strany lékáren je pro toto jednoznačná podpora,“ uvádí vedoucí ústavní lékárny IKEM Michal Hojný. Kritici: Hrubý rozpor s právem EU Tezi o souladu emergentního systému v navrhovaném pojetí s evropským právem ovšem zpochybňují zástupci lékárníků a distributoři. Zdravotnický deník zjistil, že Evropská komise opravdu v květnu loňského roku ukončila „řízení o nesplnění povinnosti týkající se paralelního obchodu s léčivými přípravky pro humánní použití, která vedla proti Polsku, Rumunsku a Slovensku“. To ovšem neznamená, že je pro ni věc definitivně vyřešena. V odůvodnění jasně píše mj., „že je potřeba hledat jiné cesty než protiprávní jednání“. Komise si je vědoma, že sladění nutnosti respektovat volný pohyb zboží s právem pacientů na přístup ke zdravotní péči vyžaduje nalezení křehké rovnováhy. Měl by se podle ní „uskutečnit strukturovaný dialog“ za účasti všech dotčených stran, a proto bude „shromažďovat další informace“. „Upozorňujeme, že navrhované znění § 77c dle předloženého návrhu je v hrubém rozporu s čl. 35 – 36 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),“ uvádí v připomínkách k novele zákona o léčivech Asociace evropských distributorů léčiv (AEDL). Navrhované znění § 77c totiž stanovuje, že léčivý přípravek dodaný na trh může dodat do jiného členského státu nebo do třetí země pouze držitel rozhodnutí o registraci tohoto léčivého přípravku, který je zároveň držitelem distribučního oprávnění, nebo jím písemně pověřený distributor, přičemž pověření musí mít náležitosti stanovené zákonem. Podle výkladu ministerstva zdravotnictví tato úprava dopadá specificky pouze na hrazené léčivé přípravky (které definuje jiná část zákona), jejichž dostupnost pro pacienty v ČR je na základě dosavadních zkušeností nejvíce ohrožena reexporty do zahraničí. „Držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, jehož se bude regulace týkat, tak ponese plnou zodpovědnost za vyhodnocení dostupnosti na českém trhu a v případě, že ta nebude ohrožena, může být s jeho souhlasem léčivý přípravek vyvezen do zahraničí,“ napsalo MZ v odůvodnění. Jenže AEDL namítá, že Evropská komise již posuzovala slovenský Zákon o liekoch a zdravotníckych pomôckach, který je předlohou české novely a obsahuje paragraf shodný s navrhovaným § 77c, přičemž došla k závěru, že je „v rozporu s právem na volný pohyb zboží; a způsob, jakým bylo toto právo Slovenskem porušeno, je zcela nepřijatelný“. Systém předchozího souhlasu držitele rozhodnutí o registraci léčiva s jeho vývozem je podle Evropské komise zakázaným opatřením s rovnocenným účinkem jako množstevní omezení vývozu (dle § 35 SFEU). To vyplývá i z rozhodnutí Evropského soudního dvora Centrafarm, který při posuzování jednoho konkrétního případu, týkajícího se vývozu léčiv, dospěl k závěru: „že národní předpis, který dává majiteli souběžných patentů v různých členských zemích právo zakázat dovoz patentovaného zboží z jiných členských zemí, je opatřením s rovnocenným účinkem a proto zakázaným podle článku 30 Smlouvy. Pokud by bylo takové právo dáno, majitel souběžných patentů by ve svém důsledku měl možnost rozdělovat národní trhy a tak omezovat obchod mezi členskými zeměmi.“ Komise u slovenského zákona kritizuje, že nejsou stanovena žádná kritéria, na základě kterých k rozhodnutí o omezení vývozu dochází. Rozhodnutí o omezení exportu musí vydat orgán státu na základě přesně stanovených kritérií, aby toto rozhodnutí bylo soudně přezkoumatelné. „Z důvodové zprávy ani z hodnocení dopadů regulace RIA nijak nevyplývá, kolik druhů léčivých přípravků je aktuálně ohroženo reexportem, zda vůbec nějaké a zda je takové riziko proporcionální s navrhovaným omezením. Důvodová zpráva dále dostatečně neprokazuje reálnost a bezprostřednost hrozby nedostatku léčiv ve smyslu judikatury SDEU ..,“ píše se mj. ve stanovisku AEDL k českému návrhu novely zákona. „Zároveň máme za to, že je navrhovaný § 77c v rozporu s čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a to s právem podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost,“ dodává AEDL. Podobně odmítavé stanovisko zaujalo Grémium majitelů lékáren. „Volný pohyb zboží lze omezit jen z důvodu ochrany „veřejného zdraví“, což musí být vykládáno dle judikatury Evropského soudního dvora úzce. Dle stávající úpravy musí SÚKL a MZ pečlivě zkoumat před zákazem reexportu, zda je lék současně nedostatkový a současně nenahraditelný. V předkládaném návrhu je de facto zakázán vývoz všech ‚hrazených‘ léků (resp. s podmínkou souhlasu držitele rozhodnutí o registraci) – tedy i u těch léků, které nejsou nedostatkové a nenahraditelné, tedy jejich vývozem ‚veřejné zdraví‘ ohroženo není, a proto národní předpis nemá pravomoc jejich prodej na jednotném trhu EU omezovat,“ píše se v připomínkách, které zaslalo Grémium. Komise podle Grémia doporučila subjektům dotčených slovenskou úpravou obrátit se nejprve na národní soudy. „Útvary Komise i nadále situaci na Slovensku monitorují a v případě dalších informací mohou zasáhnout,“ píše Grémium, které také upozorňuje, že pokud by držitel rozhodnutí o registraci povolil reexport nezávislému distributorovi, uzavřel by s ním nezákonnou vertikální dohodu – vertikální kartel – protože dva nezávislí soutěžitelé si nemohou sjednávat, jaké množství lze vyvézt a jaké už nikoliv a kdo má být jeho příjemcem. Emergentní systém musí být pro všechny krajním řešením Vraťme se ale k důvodům výpadků léků, jak je vidí ministerstvo zdravotnictví a jimiž zdůvodňuje svůj návrh novely zákona. Třetím důvodem, proč dnes léky podle něj scházejí, jsou neefektivity na úrovni distribuce, které vedou k tomu, že se přípravky nedostanou do konkrétních lékáren. Ačkoliv tedy centrálně neregistrujeme problém, v některých lékárnách se pacienti k léčivu nedostanou. „Chceme, aby pacient, ať už si vybere jakoukoliv lékárnu, měl šanci na první dobrou v lékárně léčivý přípravek získat. V rámci novely zákona o léčivech navrhujeme takový mechanizmus, který to zajistí. Je jím emergentní systém neboli informační systém pro objednávání léčiv v mimořádných případech, opět inspirovaný slovenskou úpravou,“ říká Filip Vrubel. Podle návrhu tak výrobce bude mít povinnost u všech hrazených léčiv na recept, které uvádí na český trh, zřídit a provozovat emergentní systém objednávání léčiv. „Laikům vysvětluji, že si to mohou představit jako eShop, do kterého se ale může přihlásit jen lékárník. Je to tedy internetový objednávkový systém, který musí vést každý držitel a do kterého musí dát přístup každé lékárně,“ nastiňuje Vrubel s tím, že emergentní sklad a případně i systém může zajistit buď výrobce sám, nebo ho pro něj smluvně zajistí distributor. Výrobce zároveň musí informovat o tom, kterým (minimálně dvěma) distributorům léky běžně dodává. Systém, který doprovází výdej hrazeného léku na recept, by měl ale zůstat nezměněn – první přichází na řadu sklad lékárny, eventuálně lékárna kontaktuje distributora. „Tím ovšem dnes její možnosti končí. Když distributor lékárně řekne, že jí léčivý přípravek nedá, protože nemá, končí tím pro lékárníka práce. Pacient dostane recept zpět a jde si ho vyzvednout jinam. My chceme, aby takto proces nekončil. Jestliže lékárna není schopna lék získat ani u distributorů, u nichž výrobce tvrdí, že jim je dodává, měla by mít právo obrátit se rovnou na držitele o registraci. Ten bude mít povinnost lékárně do dvou pracovních dnů lékárně objednaný léčivý přípravek dodat,“ popisuje Filip Vrubel s tím, že emergentní systém je nadstavba, která nemění distribuční chování na českém trhu. Podle něj jde na Slovensku přes emergentní systém kolem deseti tisíc objednávek měsíčně, z toho více než polovina je jeden lék (celkově jde o cca 140 léků). Jedna firma totiž začala svůj přípravek distribuovat pouze přes emergentní systém (o problematice jsme psali zde). „To je ale věc, kterou my naším zákonem zakazujeme. Je tam jasně napsáno, že emergentní systém nemůže být jediným způsobem distribuce léčivého přípravku,“ zdůrazňuje Vrubel s tím, že přes emergentní systém by mělo probíhat méně než jedno procento distribuce. Že by emergentní systém neměl nahrazovat standardní systém, potvrzuje i AIFP. „I v kontextu toho, že je to spojeno s náklady a distribuce je dražší než v běžném provozu,“ říká Dvořáček. S využíváním emergentu jen v krajních situacích souhlasí i lékárníci, kteří také chtějí, aby náklady systému nesli výrobci. „Pak nebudou mít motivaci pro to, aby do kanálu směřovali významné množství léčivých přípravků,“ dodává Michal Hojný. Naopak farmafirmy ale mají obavy z toho, aby lékárníci nepoužívali emergentní systém jako prioritní systém objednávek. Také proto je v návrhu povinnost nejdříve nahlédnout do ostatních systémů. A aby nebyly lékárny vystaveny tomu, že si při objednávce z emergentního systému bude distributor nebo držitel rozhodnutí o registraci účtovat příliš velkou obchodní přirážku, plánuje ministerstvo cestou cenového předpisu rozdělit obchodní přirážku speciálně pro emergentní systémy tak, aby většina přirážky zůstala lékárně. Lékárníkům vadí omezení přeprodejů či benevolentní lhůty dodávek „Pohled na objednávání přípravků teď určitě není pozitivní a shodneme se na tom, že je třeba s tím něco provést – času, který personál tráví sháněním léčivých přípravků, je hodně,“ konstatuje Hojný. Lékárníci proto akcentují, aby novinka nepřinesla nadbytečně složitou administrativu. „Tato pojistka by měla být za jasně definovaných podmínek tak, aby minimalizovala administrativní zátěž v lékárně a abychom neskončili jako na Slovensku u systému s poměrně komplikovaným objednáváním,“ vysvětluje Michal Hojný. K navrhované novele měla Česká farmaceutická společnost řadu připomínek, jednou z výtek byla možnost přerušit dodávky až na 180 dnů během 12 měsíců. „Ta doba nám přijde nemravně dlouhá a navrhujeme zkrácení na dva měsíce, a to ještě za jasně specifikovaných podmínek,“ uvádí Hojný. „Tady se střetává několik zájmů. Když se na to podíváme naopak z pohledu výrobce nebo i nás jako regulátora, výrobce nemá primárně chuť, aby tady byl přípravek primárně nedostupný. Máme tu ale celou řadu přípravků, třeba očkovacích látek nebo léků na alergie, které mají sezónní dodávky. Dovezou se a půl roku tu další šarže není. A je poněkud tvrdé, aby stát výrobce administrativně nutil jednou za měsíc či dva něco dovézt, přestože to reálně na trhu není potřeba. Musíme si uvědomit, že to firma obchodovat chce, a když tu půl nebo tři čtvrtě roku přípravek není, je to pro ni ztráta – každý výrobce za registraci platí udržovací poplatek, i když neprodá ani krabičku. Proč tedy trestat výrobce za to, že čtyři měsíce nic nedodal, když chci, aby vůbec něco přivezl? Musíme udržovat proporcionalitu,“ reaguje Vrubel. Lékárníci také kritizují omezení možnosti vypomáhat si při potížích s nevyprodáním skladových zásob přeprodejem léčivých přípravků. „Jinak přidáváme lékárnám další zátěž s odepisováním léčivých přípravků, kterých se lze zbavit i jiným způsobem. Například když je pacient převeden jinam nebo zemře, měla by lékárna mít možnost nákladný přípravek přeprodat dál,“ poukazuje Hojný. Důvodem, proč ke kroku ministerstvo přikročilo, byla zkušenost s reexporty na Slovensku. Malé lékárny tam legálně přeprodávaly léky do jedné lékárny – a ta je pak nelegálně vyvezla. „Jen jedna udělala nelegální krok a byla potrestána. Ale dalších dvacet neudělalo nic nelegálního, přestože nelegálnímu reexportu vědomě napomohly. Chceme tedy zabránit tomu, aby tato šedá ekonomika sesbírávání po kusech byla realizována. Na druhou stranu ale přeprodeje nezakazujeme plošně. Nastavujeme jednosměrný kanál – léky mohou být přeprodány z malé lékárny do nemocniční, kde je větší předpoklad, že se léky využijí. Naopak to ale nebude možné,“ vysvětluje Vrubel. Zbytečná práce i návštěvy pacientů, diskriminace „Jenže nemocniční lékárna má úplně jiné distribuční přirážky než my. Pochybuji, že bude takový dobroděj, aby na úkor vlastního zisku odebírala léky od malých lékáren na úkor vlastní marže,“ reagoval na semináři David Gregor ze spolku Vaši lékárníci. „Máte pravdu, ale je to výjimečná situace a je to výpomoc, kterou není možné chápat jako hospodářskou aktivitu,“ říká k tomu náměstek Vrubel. Marek Hampel z Grémia majitelů lékáren pak v návrhu postrádá právo lékárny zvolit si svého distributora léků. „Když nemáme možnost si ho vybrat a máme jen jednoho monopolního, který tu má svůj řetězec, tak se u něj horko těžko sjednávají obchodní podmínky,“ uvádí Hampel. K tomu ale AIFP říká, že i výrobce má právo vybrat si svého distributora, kterému prodá své léky. „Jestliže výrobce nechce s nějakou firmou spolupracovat, není tu stát nebo EU, která řekne, že musí obchodovat s každým, kdo si o to řekne. Je to střet svobod a nechť Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vyřeší, kde svobody jedné strany začínají a končí – to není byznys ministerstva zdravotnictví. Navrhovanou úpravu jsme ÚOHS ukazovali a ten se vyjádřil, že z jeho úhlu pohledu je to v pořádku,“ dodává Vrubel. Podobně jako Grémium kritizuje návrh Česká lékárnická komora. Podle ní to sice na první pohled vypadá, že emergentní systém bude držitele registrací nutit k tomu, aby zajistili dodávku léku, který není lékárně schopen dodat distributor. Při bližším prozkoumání příslušných paragrafů, však komora dospěla k názoru, že je „zřejmé, že spíše než zajištění LP, které není distributor schopen dodat, půjde o zajištění LP, které distributor není ochoten dodat. Přesto, že je má k dispozici a že je některým lékárnám dodává, zatímco jiným ne. Anebo je nemá přímo k dispozici, ale je schopen si je velmi rychle obstarat.“ V tomto kontextu pak komora kritizuje navrhované povinnosti provozovatele lékáren: dvakrát (podle komory zbytečně) lék objednávat, následně objednávat v emergentním systému, prokazovat dvě předchozí marné objednávky, přikládat identifikátor elektronického receptu, následně hlídat, jestli je držitel registrace neodmítne a případně rušit záznam v Centrálním úložišti receptů. To všechno pod sankcí. „Proč toto vše, když již na základě objednávky lékárny může přímo distributor zajistit, aby do dvou pracovních dnů dokázal léčivý přípravek do lékárny dodat. Fakticky jde o zcela stejný výsledek, ale lékárna bude ušetřena mnohé zbytečné práce,“ míní Česká lékárnická komora. Obává se, návrh neobsahuje žádná ustanovení, která by bránila distributorům některým lékárnám léky dodávat, zatímco jiným je odmítat. Ty odmítnuté pak budou muset využívat emergentní systém a vynaložit tak mnohem větší množství práce a času na to, aby jim byl lék dodán. Proto nemůže lékárnická komora s novým systémem tak, jak jej pojímá ministerstvo zdravotnictví, souhlasit. Nabízí ale řešení „spočívající v informačně otevřených skladech distributorů a v objednávacím systému, který neumožní upřednostňovat kteroukoliv lékárnu“. Komora nesouhlasí ani s tím, aby zákonné řešení předpokládalo dvojí návštěvu pacienta v lékárně. První za účelem předání identifikátoru a druhou za účelem výdeje léčivého přípravku dodaného v emergentním systému. „To, že k těmto situacím dochází i v současnosti, je bohužel důsledek nedostatku léčivých přípravků nebo jejich selektivní distribuce do lékáren. Důsledek, o jehož odstranění je třeba usilovat. Nikoliv jej konzervovat zákonem,“ zdůrazňuje ČLnK s tím, že pokud má být zaveden emergentní systém, tak jedině tak, aby lékárny mohly svým pacientům vydávat léčivé přípravky hned. Komoře se také nelíbí formulace definující povinnost dodávek „v množství a časových intervalech odpovídajících potřebě pacientů“. Je podle ní ve srovnání se současnou úpravou „zcela nedostatečná a bez účinku“. „Pokud má distributor léky na skladě, musí dodávku uskutečnit. I mimo emergentní systém. Ne jen v jeho rámci,“ domnívá se ČLnK. Má-li být emergentní systém skutečně využíván jen ve výjimečných případech, doporučuje komora, aby: – byl držitel registrace povinen v EGS dodávku zajistit za cenu odpovídající nejnižší ceně, za kterou dodává v ČR do jakékoliv lékárny, – bylo v návrhu postaveno najisto, že lékárně přípravek dodává – ve smyslu prodává – výrobce, a pokud se na dodávce podílí distributor, pak jen jako logistický subjekt bez nároku na distribuční přirážku, – bylo v textu zákona to, co je uvedeno v důvodové zprávě: „Náklady na dodání léčivých přípravků objednaných v rámci emergentního systému nesou držitelé rozhodnutí o registraci.“ Předchozí článekMinistr jmenoval profesora Feltla ředitelem VFN Další článekEvropská komise vybízí země EU, aby umožnily on-line přístup ke zdravotním záznamům

https://rejstriky.finance.cz/firma-karlovarska-marketingova-spolecnost-spolecnost-s-rucenim-omezenym-48360724

KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným Karlovy Vary IČO 48360724 kontakty (15.11.2019) | Finance.cz KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným Karlovy Vary IČO: 48360724 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným, která sídlí v obci Karlovy Vary a bylo jí přiděleno IČO 48360724. Firma s názvem KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným se sídlem v obci Karlovy Vary byla založena v roce 1993. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 1 osob. Základní údaje o KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným IČO: 48360724 Krajský soud v Plzni 1.9.1993 Právní forma:společnost s ručením omezeným založena společenskousmlouvou dvou společníků ze dne 14. 7. 1993 1.9.1993 Základní jmění:základní jmění společnosti činí 100 000,-- Kč představujícípeněžité vklady zakladatelů 1.9.1993 - 13.8.2014 Prokura: nebyla udělena 1.9.1993 - 13.8.2014 Odštěpný závod: nebyl zřízen 1.9.1993 - 13.8.2014 Dozorčí rada: nebyla zřízena 1.9.1993 - 13.8.2014 Aktuální kontaktní údaje KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným Kontakty na KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným IČO: 48360724 Šumavská 1732 , 360 01 Karlovy Vary Česká republika Šumavská 1732/29, 360 01 Karlovy Vary 11.10.2016 Šumavská 29 , 360 01 Karlovy Vary Česká republika Karlovy Vary, Šumavská 29, PSČ 36001 1.9.1993 - 11.10.2016 Šumavská 1732/29, Karlovy Vary 360 01 Obory činností KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným IČO: 48360724 manažerské služby v režimu volné živnosti 1.9.1993 - 13.8.2014 zprostředkování obchodu v režimu volné živnosti 1.9.1993 - 13.8.2014 koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej v režimu volné živnosti 1.9.1993 - 13.8.2014 provozování cestovní kanceláře 1.9.1993 - 13.8.2014 ubytovací služby včetně provozování hostinské činnosti 1.9.1993 - 13.8.2014 Vedení firmy KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným IČO: 48360724 Jiří Trávníček 13.8.2014 Záhoří 1 , 364 52 Verušičky Česká republika Záhoří 1, 364 52 Verušičky Jiří Trávníček 1.9.1993 - 12.1.2012 Brněnská 6 , Plzeň Česká republika Jiří Trávníček 12.1.2012 - 13.8.2014 Vlastníci firmy KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným IČO: 48360724 zakladni 100 000 Kč - 1.9.1993 Sbírka Listin KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným IČO: 48360724 C 3563/SL 46 účetní závěrka [2014] příloha Krajský soud v Plzni 1.4.2015 30.10.2015 30.10.2015 4 C 3563/SL 45 účetní závěrka [2014] rozvaha Krajský soud v Plzni 1.4.2015 30.10.2015 30.10.2015 2 C 3563/SL 44 účetní závěrka [2014] výkaz zisku a ztráty Krajský soud v Plzni 1.4.2015 30.10.2015 30.10.2015 2 C 3563/SL 21 účetní závěrka [2005] Krajský soud v Plzni 20.6.2006 22.8.2014 25.8.2014 1 C 3563/SL 20 účetní závěrka [2005] výkaz zisku Krajský soud v Plzni 20.6.2006 22.8.2014 25.8.2014 2 C 3563/SL 19 účetní závěrka [2005] rozvaha Krajský soud v Plzni 20.6.2006 22.8.2014 25.8.2014 2 C 3563/SL 18 účetní závěrka [2004] výkaz zisku Krajský soud v Plzni 17.6.2005 22.8.2014 25.8.2014 2 C 3563/SL 17 účetní závěrka [2004] příloha Krajský soud v Plzni 22.8.2014 25.8.2014 1 C 3563/SL 16 účetní závěrka [2004] rozvaha Krajský soud v Plzni 17.6.2005 22.8.2014 25.8.2014 2 C 3563/SL 15 účetní závěrka [2002] příloha Krajský soud v Plzni 25.6.2003 22.8.2014 25.8.2014 1 C 3563/SL 14 účetní závěrka [2002] rozvaha Krajský soud v Plzni 25.6.2003 22.8.2014 25.8.2014 4 C 3563/SL 13 účetní závěrka [2002] výkaz zisku Krajský soud v Plzni 25.6.2003 22.8.2014 25.8.2014 2 C 3563/SL 3 účetní závěrka 2008 Krajský soud v Plzni 26.3.2009 20.8.2009 2.9.2009 8 C 3563/SL 2 zakladatelské dokumenty -ÚZ spol.smlouvy Krajský soud v Plzni 27.12.2001 31.1.2002 7.8.2002 8 C 3563/SL 1 zakladatelské dokumenty -NEDOLOŽENY Krajský soud v Plzni 0 Hodnocení KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným Výpis dat pro firmu KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy KARLOVARSKÁ MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST, společnost s ručením omezeným, 48360724 na obchodním rejstříku Karlovarská likérka, společnost s ručením omezeným v likvidaci - 40524671 - Karlovy Vary , T. G. Masaryka 282 Marketingová informační společnost, s.r.o. "v likvidaci" - 60322497 - Ostrava , Nákladní 3179/1 Marketingová společnost S.E.N., spol. s r.o. - 25099434 - Praha , Květnového vítězství 1119/29 TOPADVERTISING - reklamní a marketingová společnost s.r.o. - 28562691 - Praha , Bořivojova 878/35 marketingová společnost MY4, s.r.o. - 60733331 - Brno , Mezicestí 2908/26 Česká marketingová společnost, z.s. - 00499447 - Praha , Novotného lávka 200/5