Datasets:

joelniklaus

/

mc4_legal

like 6

http://public.psp.cz/eknih/1998ps/stenprot/017schuz/s017113.htm

PČR, PS 1998-2002, 17. schůze, část 113 (14. 10. 1999) Je to i přesto, že podmínkou registrace je uzavření pojištění odpovědnosti za škodu dle těchto pojistných podmínek. Přesné znění uvedu v podrobné rozpravě, protože se jedná o opatření vyloženě technického rázu. Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji vám. Neregistruji žádnou přihlášku do obecné rozpravy, proto ji končím. Zahajuji rozpravu podrobnou. Do ní mám čtyři písemné přihlášky: První pan kolega Urban, druhý Jan Žižka, třetí Rudolf Tomíček, čtvrtý Pavel Suchánek. Kolega Urban má slovo. Poslanec Milan Urban: Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, předložím sérii pozměňovacích návrhů, které mají vesměs podstatu legislativních úprav nebo formulačních změn. Za prvé. V § 2 písm. n) se na konci věty doplňují slova: včetně aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy. Za druhé. V § 2 písm. f) uvést text v tomto znění: f) zprostředkovatelskou činností v pojišťovnictví odborná činnost směřující k uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv a činnosti s tím související. Za třetí. V § 3 odst. 2 se na konci doplňuje věta, která zní: Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, může být tato činnost vykonávána i jinou právnickou osobou za podmínky, že tato právnická osoba nebude provozovat jiné činnosti, které nesouvisí s pojišťovací nebo zajišťovací činnosti podle tohoto zákona. Za čtvrté. V § 12 se dosavadní text označuje jako odst. 1 a doplňuje se odst. 2, který zní: Odpovědný pojistný matematik může být členem dozorčího orgánu. Za páté. V § 13 se v odst. 2, písm. e) nahrazuje tečka čárkou a vkládá se nové písm. f), které zní: f) Ostatní rezervy. Za šesté. V § 13 se za odst. 3 vkládá nový odst. 4, který zní: Tvorbu ostatních rezerv podle odst. 2 písm. f) a odst. 3 písm. f) schvaluje ministerstvo na základě žádosti pojišťovny o udělení souhlasu s tvorbou takové technické rezervy, vyplývají-li z charakteru provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti důvody pro její tvorbu. Součástí žádosti je návrh tvorby a způsobu použití této rezervy. Tvorbu takové rezervy může ministerstvo pojišťovně nebo zajišťovně svým rozhodnutím také nařídit. Za sedmé. V § 27 odst. 4 se slova: "náklady tohoto auditu nese pojišťovna nebo zajišťovna" nahradí "náklady tohoto auditu nese auditor původního auditu". Za osmé. Za část 6 vložit novou část 7 v tomto znění: Část 7, § 51. Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů. V § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., číslo 147/1996 Sb., číslo 19/1997 Sb., číslo 49/1997 Sb., číslo 61/1997 Sb., 79/1997 Sb., 217/1997 Sb., 218/1997 Sb., 15/1998 Sb., 83/1998 Sb., 157/1998 Sb., a číslo 167/1998 Sb., se za slova "pojišťoven" doplňují slova "zajišťoven, pojišťovacích agentur a pojišťovacích a zajišťovacích makléřů". Poznámka pod čarou číslo 12 zní: Zákon číslo…./1999 Sb., o pojišťovnictví. Část 7, §51 se přečíslují. Za prvé. V § 2 písm. b) vypustit legislativní zkratku (dále jen pojistná smlouva). Za druhé. V § 3 odst. 5 za slovy: "a to pouze pro" doplnit slova "pojištění provozované" a slovo "pojišťovnu" nahradit slovem "pojišťovnou". Za třetí. V § 6 odst. 1 ve větě slova "která obsahují zhodnocení situace na pojistném trhu" nahradit slovy "která obsahují zhodnocení vývoje na pojistném trhu, zejména přehled pojišťoven a zajišťoven, kterým bylo uděleno nebo odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nápravná a sankční opatření přijatá ministerstvem podle tohoto zákona, přehled přijatých a připravovaných legislativních změn v oblasti pojišťovnictví a celkové výsledky vývoje pojištění nabízených na pojistném trhu". Za čtvrté. § 10 odst. 4, druhá věta "doklad o bezúhonnosti" doplnit "navrhované". Za páté. V § 11 odst. 3 uvést toto znění: Ministerstvo žádost podle odst. 1 a) neschválí, jestliže fyzická osoba neprokázala svou bezúhonnost, byla v posledních 3 letech členem statutárního orgánu nebo dozorčího orgánu prokuristů, právnické osoby, která se v této době dostala do úpadku - odkaz č. 5, nebo fyzické osobě bylo odejmuto oprávnění podnikání pro porušení činností stanovených zvláštním právním předpisem - odkaz č. 6. Za šesté. V § 22 odst. 1 slova "disponovat vlastními zdroji" nahradit slovy "mít vlastní zdroje". V § 23 odst. 5 písm. a) slovo "osvědčení" nahradit slovem "doklad". V odst. 8, v první větě slovo "neplní" nahradit slovem "poruší". V § 28 vypustit poslední větu. Za páté. V § 30 odst. 1 slova "došlo k ohrožení" nahradit slovy "je ohrožena" a slovo "zajistných" nahradit slovem "zajišťovacích". Za šesté. Z § 30 odst. 5 písm. b) vypustit slova "s výjimkou dozorčího orgánu". Za sedmé. V § 35 odst. 4 vypustit a přečíslovat následující odstavce 5 až 7. V § 36 odst. 1 uvést toto znění: Za prvé. Sloučení, splynutí, přeměna nebo rozdělení pojišťovny nebo zajišťovny podléhá schválení ministerstvem na základě předloženého záměru, který musí mít písemnou formu. Kromě obsahu projektu stanoveného obchodním zákoníkem záměr obsahuje údaje o: skladbě finančních prostředků získaných z pojištění nebo zajištění, které budou předmětem uvedených změn, předpokládaném vývoji solventnosti v prvních 3 letech po realizaci těchto změn. V § 37 odst. 1 za slovo "splynutí" vložit čárku, slovo "nebo" vypustit a za slovo "rozdělení" vložit slova "nebo přeměně". V odstavci 3 za slovo "společnosti" vložit čárku a doplnit "které si ministerstvo vyžádá".

https://www.mesto-studenka.cz/aktualne-z-mesta/aktuality/5923-vyhlaseni-vyberoveho-rizeni-c-52018

Vyhlášení výběrového řízení č. 5/2018 | Město Studénka Informace města → Aktuality → Vyhlášení výběrového řízení č. 5/2018 Vyhlášení výběrového řízení č. 5/2018 Zveřejněno 28. května 2018 10:12 Tajemník Městského úřadu Studénka vyhlašuje výběrové řízení č. 5/2018 na obsazení pracovního místa REFERENT/REFERENTKA ODBORU MÍSTNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A ÚDRŽBY MAJETKU s těmito požadavky a podmínkami pro uchazeče: Druh práce: referent/referentka místního hospodářství a údržby majetku Odbor městského úřadu: místního hospodářství a údržby majetku Místo výkonu práce: město Studénka, Městský úřad Studénka Počet obsazovaných míst: 1 Předpokládaný nástup: po ukončení výběrového řízení nebo dle dohody s vybraným uchazečem Zařazení: úředník Platové zařazení: 9. platová třída (platový tarif od 17.360 Kč do 26.110 Kč podle délky započitatelné praxe) v souladu s nařízením vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě; možnost přiznání osobního příplatku v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Charakteristika vykonávané práce: zajišťování údržby po technické a organizační stránce u komunikací, chodníkových těles, mostů a lávek, zodpovědnost za zákonný stav dopravního značení na místních komunikacích, provádění aktualizace pasportu místních komunikací, chodníkových těles, ostatních ploch, dopravního značení, zajišťování zimní údržby a očisty města, evidence dešťových vpustí, aktualizace jejich pasportu včetně popisu technického stavu, zajišťování údržby a oprav majetku, na kterém je vykonávána technická správa, zpracovávání stanovisek k ohlášeným stavebním úpravám majetku, odborný dohled nad kvalitou a rozsahem prováděných prací, kontrola využití poskytnutých prostředků na údržbu a opravy majetku, příprava limitovaných příslibů, příprava ucelených částí rozpočtu města za odbor včetně kontrolní činnosti, vyhotovování dílčích evidencí, přehledů, seznamů, záznamů a protokolů, příprava materiálů pro jednání orgánů města, příprava podkladů pro rozpočet města v rámci své odpovědnosti, příprava smluv o dílo, objednávek a limitovaných příslibů, zajišťování archivace projektové dokumentace a dokumentace související s prováděním rozsáhlejších oprav (údržby), správa veřejných zakázek odboru, zpracování stanovisek k existenci sítí, zabezpečování a vedení agendy vozového parku odboru místního hospodářství a údržby majetku, vyhodnocování spotřeby pohonných hmot, zodpovědnost za provedení stanovených prohlídek a technických kontrol vozového parku, zpracovávání podkladů pro inventarizaci majetku ve správě odboru místního hospodářství a údržby majetku, zajišťování spisové služby, zabezpečování dalších činností v rámci sjednaného druhu práce nařízené vedoucím odboru. Požadované vzdělání: vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou, obojí technického zaměření. Předpoklady: dle § 4 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jiné požadavky: znalost zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, vybraných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), orientace v legislativě v oblasti smluvních vztahů, své odbornosti a samosprávy a znalost dalších souvisejících předpisů, aktivní znalost práce na PC (MS Office), morální bezúhonnost, samostatnost, rozhodnost, spolehlivost, umění jednat s lidmi, organizační schopnosti, vysoké pracovní nasazení, řidičské oprávnění skupiny B. Výhodou: praxe v oblasti správy majetku, praxe v oblasti veřejné správy. přihláška do výběrového řízení, životopis s údaji o dosavadních zaměstnáních a o odborných znalostech a dovednostech týkajících se správních činností, výpis z evidence Rejstříku trestů fyzických osob ne starší než 3 měsíce; u cizích státních příslušníků též obdobný dokad osvědčující bezúhonnost vydaný domovským státem; pokud takový doklad domovský stát nevydává, doloží se bezúhonnost čestným prohlášením. Náležitosti přihlášky: číslo výběrového řízení, název výběrového řízení, jméno, příjmení a titul uchazeče, datum a místo narození uchazeče, státní příslušnost uchazeče, místo trvalého pobytu uchazeče, kontaktní adresa, pokud je odlišná od místa trvalého pobytu, číslo občanského průkazu nebo číslo dokladu o povolení k pobytu, jde-li o cizího státního občana, kontaktní údaje (e-mailová adresa, telefonní kontakt), datum a podpis uchazeče. Obsahem přihlášky je souhlas se zpracováním poskytnutých osobních údajů pro účel výběrového řízení v následujícím znění: „Poskytnutím svých osobních údajů v rozsahu podkladů pro přihlášení se do výběrového řízení dávám ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění, souhlas k jejich zpracování”. Přihlášku a výše uvedené dokumenty lze doručit poštou nebo podat osobně na podatelnu Městského úřadu Studénka do 3. července 2018 (tímto termínem je stanoveno datum doručení přihlášky včetně požadovaných dokumentů, nikoliv datum jejich odeslání) na adresu: Mgr. Jiří Moskala, MPA, tajemník MěÚ Studénka, nám. Republiky 762, 742 13 Studénka, v zalepené obálce s označením VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ „REFERENT/REFERENTKA ODBORU MHÚM” – NEOTVÍRAT, s uvedením adresy podavatele. Přihlášky doručené po tomto datu nebudou do výběrového řízení zařazeny. Předpokládaný termín konání výběrového řízení: 25. července 2018. Harmonogram a obsah výběrového řízení budou zaslány uchazečům elektronicky v pozvánce na jimi uvedenou e-mailovou adresu. Po ukončení výběrového řízení budou uchazečům spolu s písemným vyrozuměním o výsledku výběrového řízení vráceny jimi poskytnuté dokumenty. Vyhlašovatel si vyhrazuje právo pracovní místo neobsadit, případně zrušit výběrové řízení. Kontakt pro uchazeče: Ing. Milan Kyjovský, vedoucí odboru místního hospodářství a údržby majetku, telefon: 556 414 347, e-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript . Vyhlášení výběrového řízení včetně přihlášky jsou zveřejněny na webových stránkách města Studénky na adrese: http://www.mesto-studenka.cz/mestsky-urad/volna-pracovni-mista Studénka 28. května 2018 Mgr. Jiří Moskala, MPA tajemník Městského úřadu Studénka Rekonstrukce budovy MěÚ Máte zájem o zasílání krátkých SMS zpráv o vzniklých havarijních a krizových situacích nebo o dění ve městě? Přihlásit se můžete telefonicky nebo prostřednictvím SMS zpráv... O jaké informace máte nejvíce zájem? probíhá hlasování Telefon: +420 556 414 322 E-mail: [email protected] Po: 8.00 - 11.30 12.30 - 17.00 St: 8.00 - 11.30 12.30 - 17.00 © 2004 - 2018 Město Studénka, nám. Republiky 762, 74213 Studénka. Všechna práva vyhrazena.

http://docplayer.cz/44555183-Rozdilova-tabulka-navrhu-predpisu-cr-s-legislativou-es-eu.html

Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES/EU - PDF Download "Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES/EU" 1 Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES/EU Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů Ustanovení 3a (čl., bod, Evidence podpor malého rozsahu (1) Centrální registr je informační systém veřejné správy, který obsahuje údaje o poskytnutých podporách malého rozsahu. (2) Údaje centrálního registru o celkové podpoře malého rozsahu, kterou příjemce obdržel, jsou přístupné poskytovateli formou dálkového přístupu. (3) Poskytovatel je povinen před poskytnutím podpory malého rozsahu v centrálním registru ověřit, zdali poskytnutím podpory nedojde a) k překročení limitu stanoveného příjemci v přímo použitelném předpisu Evropských společenství, b) k překročení limitu stanoveného v oblasti zemědělství a rybolovu pro Českou republiku v přímo použitelném předpisu Evropských společenství. (4) Poskytovatel je povinen do 5 pracovních dnů ode dne poskytnutí podpory zaznamenat do centrálního registru údaje o poskytnuté podpoře malého rozsahu a o jejím příjemci R1998 Čl. 2 Podpora de minimis 1. Splňují-li opatření podpory podmínky stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku, má se za to, že nesplňují všechna kritéria čl. 87 odst. 1 Smlouvy a nepodléhají proto oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy. 2. Celková výše podpory de minimis poskytnuté jednomu podniku nesmí v kterémkoli tříletém období přesáhnout částku EUR. Celková částka podpory de minimis udělená každému jednotlivému podniku činnému v odvětví silniční dopravy nepřesáhne EUR v kterémkoliv období tří fiskálních let. Tyto stropy se uplatní nezávisle na formě podpory nebo jejím sledovaném cíli a nezávisle na tom, zda je podpora poskytnutá členských státem zcela nebo částečně financována ze zdrojů Společenství. Období se stanoví podle roků používaných podnikem k daňovým účelům v příslušném členském státě. Překročí-li celková částka podpory poskytnutá podle určitého opatření podpory tento strop, nelze v době poskytnutí podpory ani v pozdějším období využít právní výhody plynoucí z tohoto nařízení ani část celkové částky podpory, která tento strop nepřekračuje. V takovém případě nelze využít výhodu plynoucí z tohoto nařízení pro opatření podpory ani v době, kdy je podpora poskytnuta, ani k žádnému pozdějšímu okamžiku. 1 2 (čl., bod, 3. Strop stanovený v odstavci 2 se vztahuje na příspěvek vyplacený v hotovosti. U všech použitých částek se jedná o hrubé částky, tj. před srážkou přímé daně nebo jiných poplatků. Je-li podpora poskytnuta jinak než formou příspěvku, stanoví se její výše podle hrubého ekvivalentu příspěvku podpory. Podpora k vyplacení v několika splátkách se diskontuje na svou hodnotu v okamžiku přidělení. Úroková sazba, která se použije pro účely diskontu a pro výpočet hrubého ekvivalentu podpory, je referenční sazba platná v době přidělení podpory. 4. Toto nařízení se použije pouze na podporu, v jejímž případě lze přesně vypočíst hrubý ekvivalent grantu u podpory ex ante bez nutnosti provádět hodnocení rizik ( transparentní podpora ), zejména: a) Podpory skládající se z půjček mají být považovány za transparentní podpory de minimis, byl-li hrubý ekvivalent byl vypočten s použitím tržních úrokových měr obvyklých v době udělení grantu. b) Podporu sestávající z kapitálových injekcí nelze považovat za transparentní podporu de minimis, ledaže celková částka injekce z veřejných prostředků nepřesáhne strop de minimis. c) Podporu sestávající z opatření rizikového kapitálu nelze považovat za transparentní podporu de minimis, ledaže je v rámci daného režimu rizikového kapitálu poskytován kapitál každému z cílových podniků pouze do stropu de minimis. d) Jednotlivá podpora poskytnutá v rámci určitého režimu záruk podnikům, které nejsou podniky v obtížích, se považuje za transparentní podporu de minimis, jestliže zaručená část půjčky poskytnutá podle tohoto režimu nepřesáhne EUR na jeden podnik. Jednotlivá podpora poskytnutá podle programu záruk podnikům činným v odvětví silniční dopravy, jež nejsou podniky v obtížích, má být považována za transparentní podporu de minimis, jestliže zaručená část příslušné půjčky poskytnutá v rámci tohoto programu nepřevýší částku EUR na podnik. Pokud zaručená část příslušné půjčky tvoří pouze daný podíl tohoto stropu, má se za to, že hrubý 2 3 (čl., bod, grantový ekvivalent této záruky odpovídá témuž podílu použitelného stropu stanoveného v čl. 2 odst. 2. Záruka nesmí převýšit 80 % odpovídající půjčky. Programy záruk budou rovněž považovány za transparentní, jestliže i) před jejich prováděním byla metodika výpočtu hrubého grantového ekvivalentu záruk přijata po jejím oznámení Komisi podle jiného nařízení přijatého Komisí v oblasti státní podpory a ii) schválená metodika výslovně upravuje daný druh záruk a příslušných transakcí v kontextu uplatnění tohoto nařízení. Čl Podporu de minimis nelze kumulovat se státní podporou ohledně týchž způsobilých nákladů, pokud by takováto kumulace měla za následek míru podpory převyšující míru stanovenou pro specifické okolnosti každého případu v nařízení nebo rozhodnutí Komise o blokové výjimce. Sledování 1. Zamýšlí-li členských stát poskytnout nějakému podniku podporu de minimis, sdělí podniku písemně zamýšlenou částku podpory (vyjádřenou jako hrubý ekvivalent podpory), upozorní jej na charakter de minimis podpory s výlučným odvoláním na toto nařízení, citací jeho názvu a jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. V případě, že je podpora de minimis poskytnuta různým podnikům na základě určitého režimu a těmto podnikům jsou v tomto režimu poskytnuty různé částky jednotlivé podpory, daný členský stát může splnit tuto povinnost informováním podniků o pevné celkové částce odpovídající maximální částce podpory udělované v tomto režimu. V takovém případě je nutno užít pevnou celkovou částku při zjišťování, zda byly dodrženy požadavky ohledně stropu stanoveného v čl. 2 odst. 2. Před udělením podpory si musí členský stát vyžádat od daného podniku prohlášení v psané či elektronické podobě o jakýchkoli dalších podporách de minimis, které tento podnik obdržel v předchozích dvou rozpočtových letech a v současném rozpočtovém roce. Členský stát poskytne novou podporu de minimis teprve po přezkoumání, zda celková výše podpory de minimis, kterou podnik obdržel v rozhodném 3 4 (čl., bod, období daného rozpočtového roku a předchozích dvou rozpočtových let v daném členském státě, nepřesáhne strop stanovený v čl. 2 odst Má-li členský stát k dispozici centrální registr podpory de minimis obsahující úplné informace o všech podporách de minimis, které poskytl kterýkoli orgán daného členského státu, první pododstavce odstavce 1 se neuplatní od okamžiku, kdy registr zahrne období tří let. Je-li podpora poskytnuta členským státem na základě režimu záruky poskytující záruku, která je financována z rozpočtu EU prostřednictvím Evropského investičního fondu, první pododstavec odstavce 1 tohoto článku se nepoužije. V těchto případech se uplatní tento systém sledování: a) Evropský investiční fond vytvoří, na ročním základě na základě informací, které jsou finanční zprostředkovatelé povinni poskytnout EIF, seznam příjemců podpory a hrubého grantového ekvivalentu, který každý z nich obdržel. Evropský investiční fond zašle tyto informace dotyčnému členskému státu a Komisi a b) Dotyčný členský stát sdělí tyto informace konečným příjemcům ve lhůtě tří měsíců od obdržení této informace od Evropského investičního fondu a c) Dotčené členské státy si vyžádají prohlášení od každého příjemců, že celková výše obdržené podpory de minimis nepřesahuje strop stanovený v čl. 2 odst. 2. V případě, že je tento strop přesažen jedním nebo více příjemci, dotčený členský stát zajistí, aby bylo opatření podpory vedoucí k přesažení stropu buďto oznámeno Komisi nebo zajištěno jeho vrácení příjemcem. 3. Členské státy zaznamenají a shrnou veškeré informace týkající se uplatňování tohoto nařízení. Tyto záznamy budou obsahovat veškeré informace potřebné k doložení, že byly splněny podmínky tohoto nařízení. Záznamy týkající se individuální podpory de minimis se archivují po dobu deseti let ode dne jejího udělení. Záznamy týkající se určitého režimu 4 5 (čl., bod, podpory de minimis se archivují po dobu deseti let ode dne, kdy byla podole tohoto režimu udělena poslední individuální podpora. Na písemnou žádost poskytne dotyčný členský stát Komisi ve lhůtě 20 pracovních dnů nebo v delší lhůtě, která je v žádosti stanovena, všechny informace, které Komise považuje za nezbytné k prokázání skutečnosti, že byly dodrženy podmínky tohoto nařízení, zejména celková výše podpory de minimis, kterou podnik získal. 4 odst. 4 Poskytovatel oznamuje veřejnou podporu Komisi v elektronické podobě prostřednictvím koordinačního orgánu. Koordinační orgán neprodleně informuje poskytovatele o předání oznámení Komisi R0794 Čl. 3 odst. 4 Do 31. prosince 2005 předávají členské státy oznámení na papíře. Pokud je to možné, předává se rovněž elektronická podoba oznámení. Od 1. ledna 2006 jsou oznámení předávána elektronicky, pokud se Komise a oznamující členský stát nedohodnou jinak. Veškerá korespondence v souvislosti s oznámením, které bylo podáno po 1. lednu 2006, se předává elektronicky. 5 odst. 3 Dokumenty a jiné informace podle odstavců 1 a 2 jsou poskytovatel a příjemce povinni koordinačnímu orgánu předložit úplné a pravdivé R0659 Čl. 21 odst. 1 Členské státy předloží Komisi výroční zprávy o všech existujících režimech podpory, které nepodléhají žádné zvláštní oznamovací povinnosti podmínečným rozhodnutím podle čl. 7 odst. 4. 5 6 6 odst. 2 (čl., bod, Poskytovateli nebo příjemci, který nesplní povinnost podle odstavce 1, může koordinační orgán uložit pořádkovou pokutu do Kč. Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku Kč R J0068 Čl. 22 odst. 1 Čl. 22 odst. 6 Bod 24 Má-li Komise vážné pochybnosti o plnění rozhodnutí nevznést námitky, kladných rozhodnutí nebo podmínečných rozhodnutí ve vztahu k jednotlivé podpoře, dotyčný členský stát umožní provést Komisi kontrolu na místě, a to poté, co mu bylo umožněno předložit připomínky. Pokud se podnik protiví kontrole nařízené rozhodnutím Komise podle tohoto článku, dotyčný členský stát poskytne úředníkům a odborníkům zmocněným Komisí veškerou nezbytnou pomoc, aby jim umožnil provést kontrolu. Za tímto účelem provede členský stát po konzultaci s Komisí nezbytná opatření do osmnácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost. Z toho důvodu, jakkoliv členským státům zůstává na uvážení volba vhodných sankcí, mají členské státy především povinnost zajistit, aby porušení komunitárního práva bylo sankcionováno za podmínek, které jsou hmotně- i procesně-právně analogické podmínkám aplikovaným při porušení práva národního podobné povahy a závažnosti. Tyto podmínky musí v každém případě činit sankci účinnou, úměrnou a odrazující. Číslo předpisu ES/EU (kód celex) 31999R R R J0068 Název předpisu ES/EU Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o založení ES Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o založení ES Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis Rozhodnutí Evropského soudního dvora č. 68/88 ze dne 21. září 1989 ve věci Komise v. Řecko 6 VÝBĚR LEGISLATIVY K VEŘEJNÉ PODPOŘE VÝBĚR LEGISLATIVY K VEŘEJNÉ PODPOŘE Státní či veřejnou podporu upravují v evropském prostoru především následující právní předpisy: 1) Články 87 a 88 Smlouvy o ES 2) Nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne

http://docplayer.cz/1620324-3-zakon-se-nevztahuje-na-vojenska-vozidla-1-zakladni-pojmy.html

(3) Zákon se nevztahuje na vojenská vozidla. 1) Základní pojmy - PDF Download "(3) Zákon se nevztahuje na vojenská vozidla. 1) Základní pojmy" 1 Zákon č. 56/2001 Sb., ze dne 10. ledna 2001, o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb. ČR, o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. se zahrnutím redakčního sdělení č. 1007/2001 USb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 311/2006 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Část první Základní ustanovení 1 Předmět úpravy (1) Zákon upravuje tyto podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích: a) registraci vozidel a vyřazování vozidel z registru, b) technické požadavky na provoz silničních vozidel a zvláštních vozidel a schvalování jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, c) práva a povinnosti osob, které vyrábějí, dovážejí a uvádějí na trh vozidla a pohonné hmoty, d) práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů vozidel, e) práva a povinnosti stanice technické kontroly a stanice měření emisí, f) kontroly technického stavu vozidel v provozu. (2) Zákon upravuje výkon státní správy a státního dozoru v oblasti podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích. (3) Zákon se nevztahuje na vojenská vozidla. 1) 2 Základní pojmy (1) Silniční vozidlo je motorové nebo nemotorové vozidlo, které je vyrobené za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí. (2) Zvláštní vozidlo je vozidlo vyrobené k jiným účelům než k provozu na pozemních komunikacích, které může být při splnění podmínek stanovených tímto zákonem k provozu na pozemních komunikacích schváleno. (3) Přípojné vozidlo je silniční nemotorové vozidlo určené k tažení jiným vozidlem, s nímž je spojeno do soupravy. (4) Historickým vozidlem je vozidlo, které je zapsáno v registru historických a sportovních vozidel a kterému byl vydán průkaz historického vozidla. (5) Systém vozidla je jakýkoliv konstrukční systém vozidla, na který se vztahují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Systémem vozidla jsou například brzdy nebo zařízení pro snížení emise. (6) Konstrukční část vozidla je součást vozidla, jejíž typ musí být schvalován nezávisle na vozidle, pokud tak stanoví prováděcí právní předpis, a na kterou se vztahují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Konstrukční částí vozidla je například svítilna. (7) Samostatný technický celek vozidla je součást, jejíž typ může být schvalován nezávisle na vozidle, ale pouze ve vztahu k jednomu typu vozidla nebo více typům vozidel, pokud tak stanoví prováděcí právní předpis, a na kterou se vztahují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Samostatným technickým celkem vozidla je například zadní nárazník vozidla, pevná nebo výměnná nástavba vozidla. (8) Kategorie vozidla je skupina vozidel, která mají stejné technické podmínky stanovené prováděcím právním předpisem. Rozdělení vozidel do kategorií je uvedeno v příloze zákona.2 (9) Výrobcem vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla je osoba, která odpovídá za dodržení technických požadavků stanovených tímto zákonem a podmínek stanovených v rozhodnutí o schválení typu vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla a za zajištění shody vyráběných vozidel s typem vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla, samostatného technického celku vozidla, jehož typ byl schválen. (10) Akreditovaný zástupce je právnická osoba, která má sídlo na území České republiky, nebo fyzická osoba, která má na území České republiky místo trvalého pobytu a je registrována Ministerstvem dopravy (dále jen ministerstvo ) jako zástupce zahraničního výrobce na základě jeho písemného pověření. Akreditovaný zástupce dováží vozidla tohoto zahraničního výrobce na území České republiky a vystavuje pro tato vozidla technický průkaz nebo technické osvědčení vozidla. (11) Nové vozidlo je nově vyrobené vozidlo, které dosud nebylo žádným způsobem provozováno v České republice ani v jiném státě, ani nebylo používáno ke zkušebním či předváděcím účelům. (12) Prodejním místem se rozumí místo, kde jsou nově vyrobené osobní automobily vystaveny nebo nabízeny k prodeji nebo k pronájmu zákazníkům; tímto místem se rozumí i veletrh, pokud jsou na něm nově vyrobené osobní automobily nabízeny veřejnosti. (13) Zkušební stanice je stanice technické kontroly pověřená ministerstvem k provádění technické kontroly jednotlivých vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích. (14) Prohlášení Evropského společenství o shodě (dále jen ES prohlášení o shodě ) je dokument, který vystavuje výrobce vozidla v postavení držitele osvědčení o homologaci typu ES. (15) Evidenční kontrola silničního vozidla je kontrola silničního vozidla prováděná stanicí technické kontroly spočívající v porovnání údajů uvedených v technickém průkazu silničního vozidla a v osvědčení o registraci silničního vozidla nebo v osvědčení o technické způsobilosti vozidla, pokud se jedná o vozidlo, které nepodléhá registraci, se skutečnými údaji a stavem vozidla. (16) Provozovatelem silničního vozidla registrovaného v registru silničních vozidel České republiky se rozumí fyzická osoba s místem trvalého pobytu nebo s místem povoleného pobytu v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice, která vlastním jménem provozuje silniční vozidlo a je současně vlastníkem silničního vozidla a nebo je vlastníkem silničního vozidla oprávněna k provozování silničního vozidla. (17) Sportovním vozidlem je vozidlo, které je zapsáno v registru historických a sportovních vozidel a kterému byl vydán průkaz sportovního vozidla. 3 Druhy vozidel (1) Silniční vozidla se rozdělují na jednotlivé druhy a kategorie. Rozdělení silničních vozidel do kategorií, technický popis jednotlivých kategorií silničních vozidel a jejich další členění se stanoví v příloze k tomuto zákonu. druhy: (2) Silniční vozidla se rozdělují na tyto základní a) motocykly, b) osobní automobily, c) autobusy, d) nákladní automobily, e) speciální vozidla, f) přípojná vozidla, g) ostatní silniční vozidla. druhy: (3) Zvláštní vozidla se rozdělují na tyto základní a) zemědělské nebo lesnické traktory a jejich přípojná vozidla, b) pracovní stroje samojízdné, c) pracovní stroje přípojné, d) nemotorové pracovní stroje nebo nemotorová3 vozidla tažená nebo tlačená pěšky jdoucí osobou, e) vozíky pro invalidy s ručním nebo motorickým pohonem, pokud jejich šířka nebo délka nepřesahuje jeden metr, jejich konstrukční rychlost nepřevyšuje 6 km. h - 1 nebo jejich maximální přípustná hmotnost nepřevyšuje 450 kg. Pro účely tohoto zákona se zvláštním vozidlem rozumí i mobilní stroj, průmyslové zařízení schopné přepravy nebo vozidlo bez karoserie, ve kterých je zabudován spalovací motor. Část druhá Registr a registrace silničního vozidla 4 Registr silničních vozidel (1) Registr silničních vozidel je evidencí silničních motorových vozidel, přípojných vozidel a provozovatelů těchto vozidel. Součástí evidence silničních motorových vozidel je evidence paměťových karet vozidel, která jsou vybavena podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství 1a) záznamovým zařízením. (2) Registr silničních vozidel je seznam, který vedou obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Příslušným pro registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má provozovatel silničního motorového vozidla a přípojného vozidla bydliště nebo místo podnikání, liší-li se od bydliště, nebo sídlo. (3) Do registru silničních vozidel je oprávněn nahlížet a požadovat od obecního úřadu obce s rozšířenou působností opis nebo výpis zapsaných údajů pouze ten, kdo prokáže právní zájem. (4) Do registru silničních vozidel se zapisuje a) vlastník (název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, popřípadě adresa místa pobytu při udělení azylu, jde-li o fyzickou osobu), b) provozovatel, není-li současně vlastníkem (název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, popřípadě adresa místa pobytu při udělení azylu, jde-li o fyzickou osobu), c) státní poznávací značka silničního motorového vozidla a přípojného vozidla (dále jen registrační značka ), datum přidělení a odebrání registrační značky, d) číslo technického průkazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, datum a místo jeho vydání, e) číslo osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, f) druh a kategorie silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, g) výrobce silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, značka (obchodní název stanovený výrobcem), typ vozidla, obchodní označení, h) identifikační číslo silničního motorového vozidla a přípojného vozidla (VIN), není-li, pak výrobní číslo podvozku silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, i) výrobce podvozku silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, j) výrobce motoru, typ, výkon, zdvihový objem motoru a palivo, k) výrobce karoserie, typ, výrobní číslo, barva, počet míst k sezení a stání, popřípadě lůžek, rozměry ložné plochy, objem skříně nebo cisterny, l) údaj o celkových rozměrech silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, m) největší technicky přípustná hmotnost, největší povolená hmotnost a provozní hmotnost silničního motorového vozidla a největší technicky přípustná hmotnost na nápravu a největší povolená hmotnost na nápravu,4 n) druh spojovacího zařízení, největší technicky přípustná hmotnost naloženého přípojného vozidla, největší povolená hmotnost přípojného vozidla, největší technicky přípustná hmotnost naložené jízdní soupravy a největší povolená hmotnost soupravy, o) datum první registrace vozidla, silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, p) vydání paměťové karty vozidla, pokud je silniční motorové vozidlo vybaveno podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství 1a) záznamovým zařízením, q) stát poslední registrace a registrační značka silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, není-li státem poslední registrace Česká republika. (5) Do registru silničních motorových vozidel a přípojných vozidel se kromě údajů uvedených v odstavci 4 dále zapisují tyto údaje: a) účel, pro který je silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo určeno, b) zástavní práva váznoucí na silničním motorovém vozidle a přípojném vozidle, c) údaje o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ) v rozsahu údajů uvedených v dokladu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, 2) d) záznam o technických prohlídkách, e) záznam o schválení technické způsobilosti silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, f) záznam o provedených a schválených přestavbách silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, g) trvalé a dočasné vyřazení silničního motorového vozidla a přípojného vozidla z registru, h) odejmutí osvědčení o registraci silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla a technického průkazu silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla vydaného jiným členským státem Evropské unie. (6) Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany a zpravodajské služby vedou registr silničních vozidel používaných pro jejich účely podle tohoto zákona. Ministerstvo vnitra vede registr vozidel používaný pro účely celních orgánů podle tohoto zákona. (7) Způsob vedení registru silničních motorových vozidel a přípojných vozidel, podrobnosti o údajích zapisovaných do registru, způsob vyznačování změn a vzory jednotlivých tiskopisů stanoví prováděcí právní předpis. (8) Ministerstvo vnitra poskytuje ministerstvu k zápisu osobních údajů o provozovateli vozidla, o vlastníku vozidla a uživateli zvláštní registrační značky trvale manipulační, zvláštní registrační značky pro historická vozidla nebo uživateli zvláštní registrační značky pro zkušební účely, do registru vozidel, pokud jsou uvedení provozovatelé, vlastníci a uživatelé obyvateli, z informačního systému evidence obyvatel 3) v elektronické podobě umožňující dálkový přístup tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) rodné číslo, c) datum narození, d) adresa místa trvalého pobytu státních občanů České republiky 3a) nebo druh a adresu místa pobytu u cizinců; obyvatelem se rozumí fyzická osoba podle zvláštního právního předpisu. 3b) (9) Ministerstvo může jemu poskytnuté údaje z informačního systému evidence obyvatel v rozsahu a pro účely uvedené v odstavci 8 dále předávat, třídit nebo kombinovat, 3c) popřípadě je blokuje, zjistí-li, že poskytnuté údaje nejsou přesné; o zjištění nepřesného údaje ministerstvo neprodleně informuje Ministerstvo vnitra, které po prověření údaj opraví, doplní nebo zlikviduje. 3d) (10) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.5 5 Centrální registr silničních vozidel (1) Ministerstvo vede centrální registr silničních vozidel, který obsahuje údaje předávané obecními úřady obcí s rozšířenou působností, a registr silničních vozidel členů diplomatické mise. 4) (2) Ministerstvo oznámí do dvou měsíců od zápisu silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla do registru silničních vozidel příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie odejmutí osvědčení o registraci a technického průkazu silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla, které bylo ke dni podání žádosti o registraci zapsáno v registru jiného členského státu Evropské unie. Na žádost příslušného orgánu jiného členského státu Evropské unie vrátí ministerstvo odňaté osvědčení o registraci a technický průkaz tomuto orgánu do 6 měsíců od jejich odejmutí. (3) Ministerstvo zajistí Policii České republiky výdej informací z centrálního registru vozidel způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. (4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob, rozsah a lhůty pro předávání údajů obecními úřady obcí s rozšířenou působností do centrálního registru a zveřejňování statistik registrovaných vozidel. 6 (1) Každý, kdo hodlá provozovat na území České republiky silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo, je povinen tato vozidla přihlásit k registraci na předepsaném tiskopisu u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, s výjimkou osob, jejichž pobyt na území České republiky netrvá déle než 185 dnů v příslušném kalendářním roce, (dále jen žadatel ). (2) Povinné registraci podle odstavce 1 nepodléhá pracovní stroj přípojný (vozidlo patřící do kategorie S podle přílohy tohoto zákona), který je účelově a technicky určen pro práce v zemědělství; toto vozidlo lze však registrovat na žádost vlastníka. Na vozidlo nepodléhající registraci se nevztahují ustanovení 38 odst. 1 písm. b) až f) a 39. (3) Do registru silničních vozidel lze zapsat silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo, a) jehož technická způsobilost k provozu na pozemních komunikacích byla schválena, a b) je-li sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 5) týkající se takového vozidla, c) byla-li při pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu Evropské unie zaplacena daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu. (4) Přihláška k registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla musí obsahovat a) údaj o druhu a kategorii silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, značku (obchodní název stanovený výrobcem), typ silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, obchodní označení, číslo technického průkazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla a číslo schválení technické způsobilosti silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, b) údaje o vlastníkovi silničního motorového vozidla a přípojného vozidla podle 4 odst. 4 písm. a), c) údaje o provozovateli silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, není-li vlastník současně provozovatelem silničního motorového vozidla a přípojného vozidla podle 4 odst. 4 písm. b), d) u silničních motorových vozidel, která jsou vybavena podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství 1a) záznamovým zařízením, též žádost o vydání paměťové karty vozidla. (5) K přihlášce silničního motorového vozidla a přípojného vozidla k registraci žadatel přiloží a) technický průkaz silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, b) doklad o technické prohlídce, jedná-li se o silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo, které již bylo provozováno, c) souhlas vlastníka k zaregistrování silničního motorového vozidla a přípojného vozidla na jiného provozovatele, d) protokol o evidenční kontrole silničního motoro-6 vého vozidla a přípojného vozidla, nejedná-li se o nové vozidlo, e) doklad o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, f) doklad o zástavním právu váznoucím na silničním motorovém vozidle a přípojném vozidle, bylo-li zřízeno, g) doklad o povolení k pobytu nebo o udělení azylu na území České republiky, není-li provozovatel silničního motorového vozidla a přípojného vozidla státním občanem České republiky, h) potvrzení o zaplacení daně z přidané hodnoty v případě pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu Evropské unie, i) osvědčení o registraci silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla a technický průkaz silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla, pokud byl vydán, jedná-li se o silniční motorové vozidlo nebo přípojné vozidlo jednotlivě dovezené z jiného členského státu Evropské unie, které bylo v tomto členském státě Evropské unie provozováno. (6) Pokud jde o zaregistrování silničního motorového vozidla a přípojného vozidla dočasně vyřazeného z registru silničních vozidel, nemusí žadatel doložit doklady uvedené v odstavci 5 písm. b) a e). 7 (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při registraci silničního vozidla a) přidělí silničnímu motorovému vozidlu a přípojnému vozidlu registrační značku, b) zapíše do technického průkazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla údaje o vlastníkovi silničního motorového vozidla a přípojného vozidla a údaje o provozovateli silničního vozidla, není-li vlastník současně provozovatelem silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, a registrační značku, c) vydá žadateli osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, d) vydá tabulku s přidělenou registrační značkou, e) odejme osvědčení o registraci silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla a technický průkaz silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla, pokud byl vydán, jedná-li se o vozidlo registrované v jiném členském státě Evropské unie, a předá je ministerstvu. (2) Žadatel uhradí při registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností správní poplatek podle zvláštního zákona. 6) Tabulku s registrační značkou je provozovatel silničního motorového vozidla a přípojného vozidla povinen umístit na vozidlo způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. (3) Při prvním přidělení tabulky s registrační značkou obecní úřad obce s rozšířenou působností opatří registrační značku nálepkou, na níž vyznačí termín pravidelné technické prohlídky a měření emisí, pokud silniční vozidlo měření emisí podléhá. (4) Prováděcí právní předpis stanoví vzor technického průkazu a způsob provádění zápisu v technickém průkazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla obecním úřadem obce s rozšířenou působností, vzor osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, formu, obsah a provedení registrační značky, druhy registračních značek a způsob jejich vydávání a nakládání s nimi, provedení tabulek s registrační značkou a způsob umístění tabulek s registrační značkou na silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo, postup v případě ztráty nebo zničení technického průkazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla nebo registrační značky. Právo zástavní k silničnímu vozidlu 8 Pokud z tohoto zákona nevyplývá jinak, platí o právu zástavním k silničnímu motorovému vozidlu a přípojnému vozidlu ustanovení občanského zákoníku a obchodního zákoníku o zástavním právu k věcem movitým. 97 (1) Žádost o zapsání zástavního práva k silničnímu motorovému vozidlu a přípojnému vozidlu podává vlastník silničního vozidla nebo zástavní věřitel se souhlasem vlastníka. Žádost musí být doložena smlouvou nebo rozhodnutím o zřízení zástavního práva k silničnímu motorovému vozidlu a přípojnému vozidlu. (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností provede zápis zástavního práva k silničnímu motorovému vozidlu a přípojnému vozidlu do technického průkazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla. Současně zaeviduje zástavní právo do registru silničních vozidel. 10 Výmaz zápisu zástavního práva Obecní úřad obce s rozšířenou působností provede výmaz zástavního práva z technického průkazu na žádost vlastníka vozidla. Současně vyznačí výmaz v registru silničních vozidel. Žádost musí být doložena smlouvou nebo jiným dokladem o zániku zástavního práva k silničnímu motorovému vozidlu a přípojnému vozidlu. Změna údajů v registru silničních vozidel 11 Vlastník registrovaného silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, zástavní věřitel a další osoby, jichž se zápis v registru silničních vozidel týká, jsou povinni požádat příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností o provedení zápisu změn údajů zapisovaných v registru silničních vozidel. 12 Žádost o zápis změn údajů v registru silničních vozidel (1) Žádost o zápis změn údajů zapisovaných do registru silničních vozidel jsou osoby uvedené v 11 povinny podat do 10 pracovních dnů od vzniku skutečnosti, která zakládá změnu zapisovaného údaje. (2) K žádosti se přikládá a) technický průkaz silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, b) osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, c) rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o schválení technické způsobilosti po provedené změně, v případě změny podstatných částí mechanismu nebo konstrukce vozidla provedené formou individuální přestavby, d) ostatní doklady osvědčující změnu zapisovaných údajů. (3) K žádosti se v případech, kdy předmětem změny údajů je výměna podstatné části mechanismu nebo konstrukce vozidla, dále přikládá doklad o nabytí této části a protokol o technické prohlídce provedené po výměně této podstatné části. (4) K žádosti v případech změny údajů u dočasně vyřazeného vozidla z registru silničních vozidel přikládá žadatel technický průkaz silničního motorového vozidla a přípojného vozidla k vyznačení záznamu a dále čestné prohlášení, že na vozidle nebyly provedeny změny. 13 Trvalé a dočasné vyřazení vozidla z registru silničních vozidel (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o trvalém vyřazení motorového vozidla a přípojného vozidla z registru, pokud a) motorové vozidlo a přípojné vozidlo zaniklo, b) zaniklo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla týkající se registrovaného vozidla a nebyla-li ve lhůtě čtrnácti dnů od zániku pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uzavřena nová pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (netýká se vozidel dočasně vyřazených z registru), c) vlastník motorového vozidla předloží potvrzení o převzetí autovraku, vystavené provozovatelem zařízení ke sběru autovraků podle zvláštního právního předpisu. 6a) (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností tr-8 vale vyřadí vozidlo z registru na žádost jeho vlastníka. Tuto skutečnost vyznačí v technickém průkazu vozidla a v registru silničních vozidel. Se žádostí o trvalé vyřazení vozidla z registru silničních vozidel předloží vlastník motorového vozidla potvrzení o převzetí autovraku vystavené provozovatelem zařízení ke sběru autovraků podle zvláštního právního předpisu. 6a) Vlastník vozidla přitom odevzdá tabulky s přidělenou registrační značkou. Jedná-li se o žádost o trvalé vyřazení vozidla z registru silničních vozidel podle odstavce 1 písm. a), je vlastník motorového a přípojného vozidla povinen doložit způsob jeho zániku. (3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností dočasně vyřadí vozidlo z registru na žádost vlastníka motorového vozidla a přípojného vozidla. Doba dočasného vyřazení vozidla z registru nesmí přesáhnout 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Obecní úřad obce s rozšířenou působností v odůvodněných případech dobu dočasného vyřazení vozidla z registru na žádost vlastníka motorového vozidla a přípojného vozidla prodlouží. Doba dalšího prodloužení nesmí přesáhnout 6 měsíců od uplynutí předešlé doby dočasného vyřazení. Vlastník vozidla je v takovém případě povinen spolu se žádostí odevzdat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností osvědčení o registraci vozidla, tabulku s přidělenou registrační značkou, paměťovou kartu vozidla, pokud byla vydána, a předložit technický průkaz vozidla k vyznačení záznamu o jeho dočasném vyřazení z provozu na pozemních komunikacích. Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše do registru silničních vozidel údaj o počátku doby, během níž je vozidlo dočasně vyřazeno z provozu na pozemních komunikacích. (4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost vlastníka silničního vozidla ukončí režim dočasného vyřazení motorového vozidla nebo přípojného vozidla z registru silničních vozidel. Vlastník vozidla je povinen k žádosti přiložit doklady o splnění podmínek pro provoz vozidla na pozemních komunikacích. Okresní úřad pak vlastníkovi vozidla vrátí osvědčení o registraci vozidla a tabulku s přidělenou registrační značkou a tyto skutečnosti vyznačí v technickém průkazu vozidla a v registru silničních vozidel. (5) Doklad o likvidaci motorového vozidla a přípojného vozidla vydaný oprávněnou osobou členského státu Evropských společenství pro účely rozhodování obecního úřadu obce s rozšířenou působností o trvalém vyřazení motorového vozidla a přípojného vozidla z registru motorových vozidel platí i na území České republiky. 14 (1) Při trvalém vyřazení silničního motorového vozidla a přípojného vozidla z registru provede obecní úřad obce s rozšířenou působností a) výmaz silničního motorového vozidla a přípojného vozidla z registru silničních vozidel, b) záznam do technického průkazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla o výmazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla z registru silničních vozidel. (2) Vlastník silničního motorového vozidla a přípojného vozidla je povinen nejpozději do sedmi dnů od právní moci rozhodnutí, jedná-li se o trvalé vyřazení silničního motorového vozidla a přípojného vozidla podle 13 odst. 1, nebo do sedmi dnů od podání žádosti, jedná-li se o trvalé vyřazení silničního motorového vozidla a přípojného vozidla podle 13 odst. 2, odevzdat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, tabulku s přidělenou registrační značkou, paměťovou kartu vozidla a předložit technický průkaz silničního motorového vozidla a přípojného vozidla k vyznačení záznamu o zrušení technické způsobilosti silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, vyznačení neplatnosti technického průkazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla a k vyznačení záznamu o trvalém vyřazení silničního motorového vozidla a přípojného vozidla z registru. Registrační značka se obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností neodevzdá v případě, že bylo silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo trvale vyřazeno z provozu z důvodu jeho zániku nebo odcizení. Část třetí Schvalování silničních vozidel Hlava I Schvalování typu 15 (1) Výrobce nebo akreditovaný zástupce (dále jen výrobce ), který hodlá uvádět na trh hromadně vyrobená silniční vozidla, systémy vozidla, konstrukční9 části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla, musí mít pro vozidlo platné osvědčení o schválení technické způsobilosti typu vozidla a pro konstrukční části vozidla, systémy vozidla a samostatné technické celky vozidla platné osvědčení o homologaci. (2) Typem silničního vozidla se rozumí vozidla jedné kategorie, která mají stejného výrobce, stejnou značku (obchodní název stanovený výrobcem) a obchodní označení vozidla a která mají podstatné koncepční a konstrukční znaky, kterými je rám nebo podlahová část. Typ silničního vozidla může zahrnovat variantu typu a verzi varianty typu vozidla. (3) Ministerstvo zveřejňuje pro účely rozhodování o schválení typu podle kategorií vozidel technické předpisy, technické normy a technické specifikace (dále jen předpisová základna ) a soupis údajů a technické dokumentace (dále jen informační dokument ), podle kterých bude typ silničního vozidla nebo systému vozidla nebo konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla schvalován. (4) V informačním dokumentu ministerstvo vymezí, z kterých technických požadavků nebo postupů lze povolit při rozhodování o schválení typu na žádost výjimky. Výjimky nelze povolit z technických požadavků týkajících se a) brzd, b) vnějšího hluku, c) emise škodlivin ve výfukových plynech, d) odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility. 16 Homologace typu (1) Ministerstvo vydává osvědčení o výsledcích posouzení shody vlastností typu silničního vozidla, typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla nebo typu samostatného technického celku vozidla s požadavky stanovenými pro silniční vozidlo, systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla předpisy vydanými na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, 7) (dále jen osvědčení o homologaci typu ). (2) Ministerstvo může udělit oprávnění k provádění činností spojených s vydáním osvědčení o homologaci typu právnické osobě, která je technicky a stavebně vybavena k provádění ověřování a posuzování shody vlastností silničního vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla a která zabezpečí, že fyzické osoby, které budou tyto činnosti vykonávat, jsou odborně způsobilé. (3) Zaměstnanci osoby, která je držitelem oprávnění podle odstavce 2, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích, s nimiž se seznámí při provádění činností podle odstavce 1. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být tyto osoby zproštěny pouze osobou, v jejímž zájmu tuto povinnost mají, anebo ve veřejném zájmu vedoucím zaměstnancem, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu. (4) Zkoušky typu požadované ministerstvem k homologaci se provádějí na náklady výrobce. 17 Žádost o schválení technické způsobilosti typu (1) O schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla, typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla nebo typu samostatného technického celku rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti výrobce. (2) Žádost musí obsahovat a) obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jednáli se o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, jde-li o podnikatele, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, jedná-li se o fyzickou osobu, b) obchodní označení, značku (obchodní název stanovený výrobcem) a typ silničního vozidla, jeho systémů, konstrukční části nebo samostatného technického celku silničního vozidla, c) účel, pro který má být silniční vozidlo používáno, d) údaje o způsobu zajištění záručního a pozáručního servisu.10 (3) Žádost musí být doložena těmito doklady: a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby nebo u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku, u fyzických osob ověřenou kopií živnostenského oprávnění, b) informační složkou, která obsahuje údaje, nákresy, fotografie a další doklady stanovené informačním dokumentem pro konstrukci typu silničního vozidla, typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla nebo typu samostatného technického celku, c) osvědčeními o homologaci typu systémů vozidla, konstrukčních částí a samostatných technických celků, které tvoří silniční vozidlo, d) návodem k obsluze silničního vozidla v českém jazyce, e) prohlášením o zavedení systému řízení jakosti a kontroly výroby. (4) Dokládá-li výrobce žádost o schválení technické způsobilosti osvědčeními o homologaci typu vozidla podle 27 odst. 2, nemusí být žádost doložena doklady uvedenými v odstavci 3 písm. a) až c) a e). 18 Vícestupňové schvalování technické způsobilosti typu silničního vozidla (1) Je-li silniční vozidlo vyráběno ve více stupních u dvou nebo více výrobců, může výrobce žádat o schválení technické způsobilosti typu vozidla postupně, v samostatných řízeních, podle stavu rozestavěnosti silničního vozidla. (2) Vícestupňové schvalování technické způsobilosti typu silničního vozidla lze zahájit řízením o schválení technické způsobilosti typu základního vozidla. Základním vozidlem se rozumí nedokončené silniční vozidlo, které je výrobcem identifikováno výrobní značkou, kódem vozidla nebo identifikačním číslem vozidla VIN, které zůstanou zachovány i pro následná řízení o schválení technické způsobilosti typu ve více stupních. (3) Pro žádost o schválení technické způsobilosti typu základního vozidla platí 17 odst. 2 a 3 obdobně. V dalších řízeních je výrobce povinen žádost doložit a) informační složkou, která odpovídá stavu výroby silničního vozidla a kterou nepředkládal v předchozích řízeních o schválení technické způsobilosti typu nedokončeného (rozestavěného) silničního vozidla, b) osvědčeními o schválení technické způsobilosti typu nedokončeného (rozestavěného) silničního vozidla v předchozích stupních. (4) Podrobnosti vícestupňového schvalování technické způsobilosti typu stanoví prováděcí právní předpis. 19 Podmínky schvalování technické způsobilosti typu (1) Schválit technickou způsobilost typu silničního vozidla nebo systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla lze, prokáže-li žadatel a) že typ silničního vozidla nebo typ systému vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla odpovídá údajům uvedeným v informačním dokumentu a splňuje požadavky stanovené podle předpisové základny pro typ silničního vozidla, b) způsobilost zajistit výrobu a účinnou kontrolu postupy, kterými se zajistí systém řízení jakosti a kontroly výroby. (2) Za účelem rozhodnutí o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla ministerstvo a) ověří u výrobce na jeho náklady, že výrobce splňuje předpoklady pro shodnou výrobu, je způsobilý zajistit účinnou kontrolu této výroby a je způsobilý zajistit výrobu a kontrolu postupy stanovenými předpisovou základnou, b) zajistí na náklady výrobce zkoušky a kontroly silničního vozidla, a je-li to vhodné, i kontrolu montáže samostatných technických celků silnič-11 ního vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla u zkušebny pověřené ministerstvem. (3) Ministerstvo je oprávněno neschválit technickou způsobilost typu, i když silniční vozidlo nebo systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla a jejich výrobce splňují požadavky podle odstavce 1, v případě, že výrobek má vlastnosti, které prokazatelně znamenají vážné riziko ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. (4) Technická způsobilost typu systému vozidel, konstrukční části vozidel a samostatných technických celků vozidel, které byly homologovány podle 16 a 27 odst. 2, se neschvaluje s výjimkou hromadné montáže podle odstavce 2 písm. b). Osvědčení o schválení technické způsobilosti typu vozidla, které bylo homologováno podle 27 odst. 2, vydá ministerstvo na základě homologačního osvědčení. (5) V případě kladného rozhodnutí o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla vydá ministerstvo osvědčení o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla. Vzor osvědčení o schválení technické způsobilosti typu stanoví prováděcí právní předpis. (6) Ministerstvo rozhodne o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla nejpozději ve lhůtě do 45 dnů ode dne doručení žádosti doložené předepsanými doklady. Ve zvlášť složitých případech rozhodne ministerstvo nejdéle do 60 dnů ode dne doručení žádosti doložené předepsanými doklady. (7) Ministerstvo může udělit oprávnění k provádění zkoušek a kontrol pro účely rozhodování o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla osobě, která splňuje podmínky stanovené v 16 odst. 2 a 3, (dále jen oprávněná zkušebna ). (8) Podrobnosti o schvalování technické způsobilosti typu stanoví prováděcí právní předpis. 20 Rozhodnutí o schválení technické způsobilosti typu (1) Ministerstvo v rozhodnutí o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla uvede a) obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, je-li žadatelem fyzická osoba, b) obchodní název, značku (obchodní název stanovený výrobcem), typ silničního vozidla a obchodní označení, c) účel, pro který má být silniční vozidlo používáno, d) způsob zajištění záručního a pozáručního servisu silničního vozidla, e) podmínky pro výrobu silničního vozidla, f) výjimky z technických podmínek podle tohoto zákona ( 15 odst. 3 a 4). (2) V rozhodnutí o schválení technické způsobilosti typu systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla ministerstvo uvede údaje uvedené v odstavci 1 písm. a), b), d), e) a f) a stanoví podmínky pro jejich použití a podmínky jejich montáže na vozidlo. 21 Změna rozhodnutí o schválení technické způsobilosti typu (1) Držitel osvědčení o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla je povinen oznámit ministerstvu každou změnu týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, na jejichž základě bylo rozhodnuto o schválení typu, a předložit o nich doklady. (2) Ministerstvo po posouzení změn údajů a dokladů rozhodne o změně rozhodnutí o schválení ty-12 pu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla. Pokud rozhodnutí o změně vyžaduje provedení nových zkoušek a kontrol, zajistí ministerstvo tyto zkoušky a kontroly na náklady výrobce u pověřené zkušebny. Rozhodnutí ministerstvo provede do 30 dnů po oznámení změny. c) uplynutím 30 dnů od úmrtí fyzické osoby, které bylo osvědčení o schválení technické způsobilosti typu uděleno, d) dnem, kdy rozhodnutí ministerstva o odnětí osvědčení o schválení technické způsobilosti typu nabylo právní moci. 22 Odnětí osvědčení o schválení technické způsobilosti typu (1) Ministerstvo rozhodne o odnětí osvědčení o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, jestliže a) držitel osvědčení o schválení technické způsobilosti typu přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě bylo uděleno osvědčení o schválení typu, b) neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení osvědčení o schválení technické způsobilosti typu, c) to vyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. (2) Ministerstvo odejme osvědčení o schválení technické způsobilosti typu, jestliže o to držitel osvědčení požádal. 23 Pozbytí platnosti osvědčení o schválení technické způsobilosti typu Osvědčení o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla pozbývá platnosti a) uplynutím doby, na kterou bylo osvědčení o schválení technické způsobilosti typu uděleno, b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem osvědčení o schválení technické způsobilosti typu, Povinnosti výrobce 24 (1) Výrobce je povinen pro účely rozhodování o homologaci typu na požádání poskytnout ministerstvu silniční vozidlo, jeho systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek k ověření technických požadavků. (2) Každý výrobce, který je držitelem osvědčení o homologaci typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, je povinen a) uvádět na trh silniční vozidla nebo systémy vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla, které odpovídají typu, pro který bylo uděleno osvědčení o homologaci typu, b) zajistit výrobu a účinnou kontrolu postupy, kterými se zajistí systém řízení jakosti a kontroly výroby, c) zajistit provádění zkoušek vyrobených silničních vozidel nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla na zkušebním zařízení určeném pro ověřování shodnosti každého vyrobeného silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla s vydaným osvědčením o homologaci typu, d) zajistit, aby výsledky zkoušek byly zaznamenávány do zkušebních knih a aby záznamy o zkouškách byly dostupné po dobu stanovenou ministerstvem, nejdéle však po dobu 10 let, e) zajistit, aby pro každý typ byly prováděny nejméně zkoušky požadované předpisovou základnou, a analyzovat jejich výsledky,13 f) zajistit, aby po každé zkoušce vzorků nebo zkušebních dílů, při které se prokáže neshodnost s vydaným osvědčením o homologaci typu, byla přijata opatření k obnovení shodnosti příslušné výroby, g) na výzvu ministerstva poskytnout ministerstvu silniční vozidlo, systémy vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla pro ověření trvání podmínek pro udělení osvědčení o homologaci typu a umožnit ministerstvu jejich ověření a poskytnout potřebné informace pro toto ověření; po ukončení zkoušek bude vozidlo nebo jeho část vráceno výrobci, pokud nebude dohodnuto jinak (například po destrukčních zkouškách), h) sledovat jím vyrobená silniční vozidla nebo systémy vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla v provozu a na základě analýz poruch silničních vozidel nebo jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků činit opatření pro udržení jejich technické způsobilosti, i) umožnit ministerstvu pravidelné ověřování kontrolních postupů užívaných výrobcem pro zajištění shodnosti, j) umožnit ministerstvu kontrolu výroby a předložit kontrolující osobě zkušební knihy, záznamy o výrobě a umožnit jí odebrání vzorků ke zkoušení, k) zajistit náhradní díly nejméně po dobu pěti let po ukončení výroby nebo dovozu, l) poskytnout každému na vyžádání informace nezbytné k provozování silničního vozidla a informace o technických údajích silničního vozidla z doby jeho prvního uvedení do provozu, m) zajistit, aby pro každý nově vyrobený osobní automobil byl v prodejním místě za účelem zvýšení informovanosti osob při jejich prodeji dodán osobami, které nový automobil nabízejí k prodeji nebo pronájmu, štítek a plakát s údaji o spotřebě pohonných hmot a emisích CO 2 obsaženými v osvědčení o homologaci typu tohoto vozidla; rozměry, obsah štítku a plakátu a jejich umístění při prodeji silničního vozidla stanoví prováděcí právní předpis, n) zajistit, aby v propagačním materiálu k nově vyrobenému osobnímu automobilu byly zřetelně uvedeny údaje o spotřebě pohonných hmot a emisích CO 2 obsažené v osvědčení o homologaci typu tohoto vozidla a v případě uvedení alespoň dvou typů nově vyrobených osobních automobilů i údaje o spotřebě pohonných hmot a emisích CO 2 pro všechny typy nově vyrobených osobních automobilů nebo srovnání jejich spotřeby pohonných hmot. (3) Každý výrobce, který je držitelem osvědčení o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, je povinen a) uvádět na trh silniční vozidla nebo systémy vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla, které odpovídají typu, pro který bylo uděleno osvědčení o schválení typu, b) opatřit silniční vozidlo identifikačním číslem silničního vozidla (VIN), c) zajistit výrobu a účinnou kontrolu postupy, kterými se zajistí systém řízení jakosti a kontroly výroby, d) zajistit, aby pro každý typ byly prováděny nejméně zkoušky požadované předpisovou základnou, a analyzovat jejich výsledky, e) zajistit, aby po každé zkoušce vzorků nebo zkušebních dílů, při které se prokáže neshodnost se schváleným typem, byla přijata opatření k obnovení shodnosti příslušné výroby, f) na výzvu ministerstva poskytnout ministerstvu silniční vozidlo, systémy vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla pro ověření trvání podmínek pro udělení osvědčení o schválení typu a umožnit ministerstvu jejich ověření a poskytnout potřebné informace pro toto ověření, g) sledovat jím vyrobená silniční vozidla nebo systémy vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla v provozu a na základě analýz poruch silničních vozidel nebo jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků činit opatření pro udržení jejich technické způsobilosti,14 h) zajistit náhradní díly nejméně po dobu pěti let po ukončení výroby nebo dovozu, i) poskytnout každému na vyžádání informace nezbytné k provozování silničního vozidla a informace o technických údajích silničního vozidla z doby jeho prvního uvedení do provozu. (4) Zrušen. 25 (1) Pro silniční vozidla určená k uvedení na trh v České republice, která podléhají registraci podle tohoto zákona, vystaví výrobce technický průkaz silničního vozidla, vyznačí v něm údaje o shodě se schváleným typem silničního vozidla a technický popis vozidla. U silničních vozidel, která nepodléhají registraci vydá výrobce technické osvědčení silničního vozidla. (2) Výrobce konstrukční části nebo samostatného technického celku je povinen na každou vyrobenou konstrukční část nebo samostatný technický celek vyrobené ve shodě se schváleným typem umístit označení obchodního názvu nebo značky nebo typové značky nebo čísla, pokud to vyžaduje prováděcí právní předpis. 26 Dohled nad výrobou (1) Ministerstvo provádí dohled nad výrobou silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel, pro které ministerstvo vydalo osvědčení o homologaci typu. Zjistí-li, že výrobce porušuje při výrobě povinnosti stanovené tímto zákonem a osvědčením o homologaci typu, je oprávněno podle povahy zjištěných nedostatků uložit výrobci způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin. Ostatní práva a povinnosti při výkonu dohledu nad výrobou stanoví zvláštní právní předpis. 8) (2) Může-li být bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob nebo bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, je ministerstvo oprávněno okamžitě pozastavit výrobu, zadržet osvědčení o homologaci typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku. Na vydání tohoto opatření se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Ministerstvo zahájí do 10 dnů ode dne zadržení osvědčení o schválení technické způsobilosti typu řízení ve věci odejmutí osvědčení o schválení technické způsobilosti typu. 27 Uznání osvědčení o schválení typu silničního vozidla vydaného jiným státem (1) Ministerstvo uzná platné osvědčení o homologaci typu, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla vydaného jiným státem na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. 7) (2) Ministerstvo uzná osvědčení o homologaci typu silničního vozidla, typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla a typu samostatného technického celku vozidla, které bylo vydáno státem Evropské unie podle předpisů vydaných Evropským společenstvím, (dále jen osvědčení o homologaci typu ES ). (3) Na základě písemné žádosti výrobce o schválení technické způsobilosti typu ministerstvo uzná osvědčení o schválení typu silničního vozidla, které bylo vydáno státem Evropské unie podle předpisů platných v daném státě, v případě, že vozidlo splňuje technické podmínky stanovené tímto zákonem, a vydá rozhodnutí o schválení technické způsobilosti typu. (4) Pro uznávání osvědčení o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla platí část třetí, s výjimkou 16, 17 odst. 3 písm. b) a e), 19 odst. 2 a odst. 6 a Silniční vozidla vyráběná v malých sériích (1) Ministerstvo může na základě písemné žádosti výrobce, který hodlá hromadně vyrábět silniční vozidla v malé sérii, rozhodnout o povolení výjimky z informačního dokumentu stanoveného pro schvalování typu silničního motorového vozidla. Na náležitosti žádosti se vztahuje ustanovení 17 odst. 2 a 3. Kromě toho musí žádost obsahovat, jaká výjimka má být povolena, a její odůvodnění. (2) Malou sérií hromadné výroby se rozumí výroba nebo dovoz nejvýše 500 kusů silničních vozidel,15 systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel vyrobených nebo dovezených v průběhu jednoho kalendářního roku. Malou sérií hromadné přestavby se rozumí hromadná přestavba, u které celkový počet přestavěných vozidel v průběhu jednoho kalendářního roku nepřesáhne 50 kusů. Výrobce vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel, samostatných technických celků vozidel nebo hromadných přestaveb vozidel schválených v malé sérii je povinen zajistit před vyplněním technického průkazu vozidla jeho kontrolu zkušební stanicí v rozsahu kontrolní dokumentace stanovené při schválení. Hlava II Schvalování technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla 29 (1) Výrobou jednotlivého silničního vozidla se rozumí výroba nejvýše pěti kusů jednoho typu silničního vozidla podle vlastní konstrukce nebo s využitím systému vozidla, konstrukční části vozidla a samostatného technického celku vozidla, na něž byla vydána rozhodnutí o schválení typu. (2) O povolení výroby jednotlivého silničního motorového vozidla musí výrobce předem písemně požádat obecní úřad obce s rozšířenou působností. Příslušným k vydání povolení je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má výrobce sídlo nebo bydliště nebo místo podnikání, liší-li se od bydliště. (3) V informačním dokumentu ministerstvo vymezí, z kterých technických požadavků nebo postupů lze povolit při rozhodování o schvalování technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla výjimky. Výjimky nelze povolit z technických požadavků týkajících se a) brzd, b) vnějšího hluku, c) emise škodlivin ve výfukových plynech, d) odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility. 30 Žádost o povolení výroby jednotlivého silničního vozidla (1) Žádost výrobce o povolení výroby jednotlivého silničního vozidla musí obsahovat a) obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, jde-li o podnikatele, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, jeli žadatelem fyzická osoba, b) druh a kategorii silničního vozidla, c) účel, pro který má být silniční vozidlo používáno, d) způsob zajištění záručního a pozáručního servisu. (2) Žádost musí být doložena těmito doklady: a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby nebo u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku, u fyzických osob podnikatelů ověřenou kopií živnostenského oprávnění, b) technickým popisem silničního vozidla v rozsahu údajů uváděných v technickém průkazu vozidla, včetně údajů o předpokládaných provozních, jízdních a dynamických vlastnostech, c) nákresem sestavy silničního vozidla s uvedením rozměrů a hmotností, d) návodem k údržbě a obsluze vozidla v českém jazyce, e) osvědčeními o schválení typu systémů vozidla, konstrukčních částí a samostatných technických celků vozidla, které tvoří silniční vozidlo, nebo technickým protokolem. Rozhodnutí o technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla 3116 (1) Technickou způsobilost jednotlivě vyrobeného silničního vozidla schvaluje obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vydal povolení k výrobě jednotlivého silničního motorového vozidla. Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne na základě posouzení shody vlastností jednotlivě vyrobeného silničního vozidla s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může uložit provedení zkoušek jednotlivě vyrobeného silničního vozidla na náklady výrobce. (2) Na žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla se vztahuje 30. K žádosti musí být dále přiložen technický protokol vydaný zkušební stanicí a protokol o technické prohlídce, pokud se jedná o vozidlo, které podléhá režimu pravidelných technických prohlídek podle 40. Technickým protokolem se dokládá splnění podmínek uložených v rozhodnutí o povolení výroby a splnění technických požadavků stanovených prováděcím právním předpisem, protokolem o technické prohlídce se dokládá technická způsobilost vozidla k provozu na pozemních komunikacích. (3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne nejpozději ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení písemné žádosti výrobce doložené předepsanými doklady. 32 Obecní úřad obce s rozšířenou působností v rozhodnutí o technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla uvede a) obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, jde-li o podnikatele, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, jeli žadatelem fyzická osoba, b) druh a kategorii silničního vozidla, c) účel, pro který má být silniční vozidlo používáno, d) způsob zajištění záručního a pozáručního servisu silničního vozidla. 33 (1) V případě kladného rozhodnutí o schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností technický průkaz silničního vozidla, jedná-li se o silniční vozidlo, které podléhá registraci. U silničních vozidel, která nepodléhají registraci, vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností technické osvědčení silničního vozidla. (2) Vzor technického průkazu a technického osvědčení silničního vozidla stanoví prováděcí právní předpis. Hlava III Technická způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla 34 (1) Technickou způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla schvaluje obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě písemné žádosti. Příslušným je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel pobyt nebo sídlo. (2) Žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla musí obsahovat a) obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, jde-li o podnikatele, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, jeli žadatelem fyzická osoba, b) druh a kategorii silničního vozidla, výrobce silničního vozidla, značku (obchodní název stanovený výrobcem), typ vozidla a obchodní označení vozidla, c) účel, pro který má být silniční vozidlo používáno. (3) Žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla, které již bylo provozováno v jiném státě, musí být doložena těmito doklady: a) osvědčením o registraci silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla a technickým průkazem silničního motorového vozidla nebo17 přípojného vozidla, pokud byl vydán, b) protokolem o evidenční kontrole. (4) U vozidel dovezených z jiného než členského státu Evropské unie musí být žádost dále doložena těmito doklady: a) dokladem o celním odbavení vozidla, 8a) b) technickým protokolem vydaným zkušební stanicí, jedná-li se o vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1 splňující emisní limity ve výfukových plynech podle normy EURO 2 jednotlivě dovezené z jiného než členského státu Evropské unie, od jehož první registrace v jiném státě neuplynula ke dni vystavení jednotné celní deklarace doba delší než 8 let, a nebo jedná-li se o vozidlo kategorie L, O1, O2, T nebo S jednotlivě dovezené z jiného než členského státu Evropské unie, od jehož první registrace v jiném státě neuplynula ke dni vystavení jednotné celní deklarace doba delší než 8 let, a nebo jedná-li se o vozidlo ostatních kategorií jednotlivě dovezené z jiného než členského státu Evropské unie, od jehož první registrace v jiném státě neuplynula ke dni vystavení jednotné celní deklarace doba delší než 5 let. (5) Pro doložení žádosti doklady o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla, které nebylo doposud registrováno a je nově vyrobeno, platí odstavce 3 a 4 přiměřeně. 35 (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla, které již bylo provozováno v jiném státě, jestliže pro vozidlo bylo prokázáno udělení osvědčení o homologaci typu ES, nebo bylo prokázáno schválení technické způsobilosti typu vozidla vydaného jiným členským státem Evropské unie podle předpisů platných v jiném členském státě Evropské unie za podmínky, že vozidlo, jeho systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky splňovaly v době schvalování technické způsobilosti typu vozidla v jiném členském státě Evropské unie technické požadavky pro schvalování technické způsobilosti typu vozidla platné v téže době v České republice a určené v prováděcím právním předpise. (2) Jedná-li se o jednotlivě dovezené silniční vozidlo, u něhož je prokázáno udělení osvědčení o schválení technické způsobilosti typu vozidla vydaného jiným členským státem Evropské unie podle předpisů platných v tomto státě, pokud toto vozidlo, jeho systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky nesplňovaly v době schvalování technické způsobilosti typu vozidla v jiném členském státě Evropské unie technické požadavky pro schvalování technické způsobilosti typu vozidla platné v téže době v České republice a určené v prováděcím právním předpisu, obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o schválení technické způsobilosti vozidla na základě technického protokolu vydaného zkušební stanicí. Zkušební stanice vydá technický protokol, splňuje-li vozidlo technické požadavky stanovené právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, a které byly platné pro danou kategorii vozidla v České republice v době výroby vozidla. (3) Jedná-li se o jednotlivě dovezené silniční vozidlo, u něhož není prokázáno udělení osvědčení o homologaci typu ES, nebo osvědčení o schválení technické způsobilosti typu vozidla vydaného jiným členským státem Evropské unie podle předpisů platných v tomto státě, obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o schválení technické způsobilosti vozidla, pokud se jedná a) o silniční motorové vozidlo nebo přípojné vozidlo jednotlivě dovezené ze státu, který není členským státem Evropské unie, kategorie M1, M2 nebo N1 splňující emisní limity ve výfukových plynech podle normy EURO 2, od jehož první registrace v jiném státě neuplynula ke dni vystavení jednotné celní deklarace doba delší než 8 let, a nebo o vozidlo kategorie L, O1, O2, T nebo S, od jehož první registrace v jiném státě neuplynula ke dni vystavení jednotné celní deklarace doba delší než 8 let, a nebo o vozidlo ostatních kategorií, od jehož první registrace v jiném státě neuplynula ke dni vystavení jednotné celní deklarace doba delší než 5 let, nebo b) o člena diplomatické mise, na základě technického protokolu vydaného zkušební stanicí. Zkušební stanice vydá technický protokol, splňuje-li vozidlo technické požadavky stanovené právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, a které byly platné pro danou kategorii vozidla v České republice v době výroby vozidla.18 (4) Pro schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla, které nebylo doposud registrováno a je nově vyrobeno, platí odstavce 1 až 3 přiměřeně. (5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne nejpozději ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení písemné žádosti doložené předepsanými doklady. (6) V případě kladného rozhodnutí o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností technický průkaz silničního vozidla, jedná-li se o silniční vozidlo, které podléhá registraci. U silničních vozidel, která nepodléhají registraci, vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností technické osvědčení silničního vozidla. (7) V informačním dokumentu může ministerstvo vymezit, z kterých technických požadavků lze povolit při rozhodování o schvalování technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla na žádost výjimky. Výjimky nelze povolit z technických požadavků týkajících se a) brzd, b) vnějšího hluku, c) emise škodlivin ve výfukových plynech, d) odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility. (8) U silničních vozidel členů diplomatických misí může ministerstvo na základě mezinárodní dohody 4) udělit výjimku i z technických požadavků uvedených v odstavci 5 za podmínky, že a) vlastník tohoto silničního vozidla při ukončení diplomatické mise vyveze silniční vozidlo z České republiky, nebo b) jiný člen diplomatické mise požádá o registraci tohoto silničního vozidla v registru vozidel. (9) Prováděcí právní předpis stanoví, ve kterých případech vozidlo jednotlivě dovezené z jiného členského státu Evropské unie, u něhož je prokázáno udělení osvědčení o schválení technické způsobilosti typu vozidla vydaného jiným členským státem Evropské unie podle předpisů platných v tomto státě, nebo jeho systémy, konstrukční části, nebo samostatné technické celky splňovaly v době schvalování technické způsobilosti typu vozidla v jiném členském státě Evropské unie technické požadavky pro schvalování technické způsobilosti typu vozidla platné v téže době v České republice. Část čtvrtá Vozidlo v provozu Hlava I Silniční vozidlo v provozu 36 (1) Na pozemních komunikacích lze provozovat pouze takové silniční vozidlo, které je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích podle tohoto zákona. (2) Pro zkušební provoz může být na pozemních komunikacích provozováno silniční vozidlo jen na základě povolení vydaného ministerstvem po ověření podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. (3) Provozovatel silničního vozidla je povinen udržovat vozidlo v řádném technickém stavu podle pokynů pro obsluhu a údržbu stanovených výrobcem. (4) Technický stav silničních vozidel v provozu na pozemních komunikacích je oprávněna v rámci dohledu na bezpečnost silničního provozu kontrolovat Policie České republiky podle zvláštního zákona. 9) 37 Technicky nezpůsobilé silniční vozidlo k provozu Silniční vozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, pokud a) pro závady v technickém stavu bezprostředně ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, b) poškozuje životní prostředí nad míru stanovenou prováděcím právním předpisem, c) provozovatel vozidla neprokáže jeho technickou způsobilost k provozu na pozemních komunika-19 cích způsobem stanoveným tímto zákonem, d) byly na vozidle provedeny neschválené změny anebo zásahy do identifikátorů vozidla, například VIN. 38 Silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla v provozu (1) Provozovatel silničního motorového vozidla a přípojného vozidla nesmí provozovat na pozemních komunikacích vozidlo, a) které je technicky nezpůsobilé k provozu, b) které není zaregistrováno v registru silničních vozidel v České republice nebo v registru silničních vozidel jiného státu, c) které není opatřeno registrační značkou nebo registrační značkou jiného státu, d) k němuž není sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, 5) e) které nemá platné osvědčení o technické způsobilosti vydané stanicí měření emisí a stanicí technické kontroly, f) které nemá identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v registru silničních vozidel. (2) Provozovatel silničního motorového vozidla a přípojného vozidla musí při jízdě do zahraničí umístit na silničním motorovém vozidle mezinárodní rozlišovací značku České republiky. Mezinárodní rozlišovací značka České republiky obsahuje označení CZ. 39 Provozovatel silničního vozidla je na svůj náklad povinen přistavit silniční vozidlo k pravidelné technické prohlídce a silniční motorové vozidlo i k pravidelnému měření emisí ve lhůtách stanovených tímto zákonem. 40 Pravidelné technické prohlídky (1) Provozovatel silničního vozidla přistaví k technické prohlídce a) osobní automobil, nákladní automobil, jehož přípustná hmotnost nepřevyšuje kg, motocykl, přípojné vozidlo, jehož přípustná hmotnost nepřevyšuje kg, kromě nebrzděného přívěsu, jehož přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg, nejpozději ve lhůtě čtyř let po prvním zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel (dále jen zaregistrování silničního vozidla ) a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách dvou let, b) nákladní automobil, jehož přípustná hmotnost převyšuje kg, speciální automobil, autobus, silniční vozidlo s právem přednosti v jízdě, cvičné silniční vozidlo autoškoly, vozidlo taxislužby, vozidlo půjčovny automobilů určené k nájmu, kromě nebrzděného přívěsu, jehož přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg, přípojné vozidlo, jehož přípustná hmotnost převyšuje kg, nejpozději ve lhůtě jednoho roku po zaregistrování silničního vozidla a potom pravidelně nejpozději v jednoročních lhůtách, c) nebrzděný přívěs, jehož přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg, motocykl, jehož zdvihový objem pístového spalovacího motoru pohonu silničního vozidla nepřevyšuje 50 cm 3 nebo jehož nejvyšší konstrukční rychlost nepřevyšuje 50 km. h - 1, s výjimkou motocyklu opatřeného šlapadly, nejpozději ve lhůtě šest let po zaregistrování silničního vozidla a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách čtyř let. (2) Provozovatel dovezeného silničního vozidla, které bylo registrováno v zahraničí, přistaví silniční vozidlo k technické prohlídce před registrací silničního vozidla v České republice a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách stanovených v odstavci 1 podle druhu silničních vozidel, s výjimkou silničního vozidla uvedeného v odstavci 1 písm. a), které přistaví provozovatel silničního vozidla po první technické prohlídce pravidelně nejpozději ve lhůtách dvou let. 41 Pravidelné měření emisí Provozovatel silničního motorového vozidla20 uvedeného v 40, s výjimkou motocyklu, jehož provozní hmotnost je nižší než 400 kg, a elektromobilu přistaví toto silniční vozidlo k pravidelnému měření emisí jeden měsíc před ukončením platnosti technické prohlídky ve lhůtách stanovených pro jeho pravidelnou technickou prohlídku. 42 Lhůta pro přistavení silničního vozidla k pravidelné technické prohlídce a k pravidelnému měření emisí se počítá ode dne zaregistrování silničního vozidla u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a potom vždy ode dne provedení pravidelné technické prohlídky zapsané v technickém průkazu silničního motorového vozidla a pravidelného měření emisí zapsaného v osvědčení o měření emisí nebo ode dne zákonem stanovené povinnosti přistavit vozidlo k pravidelné technické prohlídce a pravidelnému měření emisí. Měření emisí 43 Měřením emisí se rozumí kontrola technického stavu částí silničního motorového vozidla, motoru a příslušenství ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí ve výfukových plynech, změření hodnot parametrů a vlastností popisujících emisní chování silničního motorového vozidla, jejich seřízení a případné odstranění zjištěných závad. 44 (1) Kontrolou technického stavu částí silničního motorového vozidla, motoru a příslušenství ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí ve výfukových plynech, se u silničních motorových vozidel se zážehovými motory s neřízenými emisními systémy, včetně systémů s neřízenými katalyzátory, rozumí a) kontrola stavu skupin a dílů ovlivňujících emisi výfukových plynů a znečišťování prostředí, b) kontrola parametrů základního seřízení motoru zahřátého na provozní teplotu při volnoběhu a při zvýšených otáčkách, včetně měření obsahu oxidu uhelnatého ve výfukovém plynu při současném měření obsahu nespálených uhlovodíků. (2) Kontrolou technického stavu částí silničního motorového vozidla, motoru a příslušenství ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí ve výfukových plynech u silničních vozidel se zážehovými motory s řízenými katalytickými systémy se rozumí a) kontrola stavu skupin a dílů ovlivňujících emisi výfukových plynů a znečišťování prostředí, b) kontrola funkce řídicího systému motoru, c) kontrola obsahu oxidu uhelnatého ve výfukovém plynu při volnoběhu a při zvýšených otáčkách a kontrola hodnoty součinitele přebytku vzduchu lambda ve zvýšených otáčkách u motoru zahřátého na provozní teplotu. (3) Kontrolou technického stavu částí silničního motorového vozidla, motoru a příslušenství ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí ve výfukových plynech se u silničních motorových vozidel se zážehovými motory s řízenými katalytickými systémy a systémem palubní diagnostiky EOBD rozumí a) kontrola stavu skupin a dílů ovlivňujících emisi výfukových plynů a znečišťování prostředí, b) kontrola funkce řídicího systému EOBD, c) kontrola obsahu oxidu uhelnatého ve výfukovém plynu při volnoběhu a při zvýšených otáčkách a kontrola hodnoty součinitele přebytku vzduchu lambda ve zvýšených otáčkách u motoru zahřátého na provozní teplotu. (4) Kontrolou technického stavu částí silničního motorového vozidla, motoru a příslušenství ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí ve výfukových plynech se u silničních vozidel se vznětovými motory rozumí a) kontrola stavu skupin a dílů ovlivňujících emisi výfukových plynů a znečišťování prostředí, b) kontrola seřízení motoru zahřátého na provozní teplotu, zejména volnoběžných a maximálních otáček; u motorů s řízeným emisním systémem i kontrola funkce řídicího systému motoru, c) změření kouřivosti metodou volné akcelerace. (5) Před měřením emisí se kontrolují doklady registrovaného vozidla a osvědčení o měření emisí. Ověřu- Zobrazit více Registr a registrace silničního vozidla Smluvní strana PRODÁVAJÍCÍ - povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat Smluvní strana KUPUJÍCÍ - povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu Více 56/2001 Sb. ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy 56/2001 Sb. ZÁKON ze dne 10. ledna 2001 o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně Více Zákon 56/2001 Sb. ČÁST PRVNĺ Základní ustanovení. 1 Předmět úpravy. (1) Zákon upravuje tyto podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích: Zákon 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících Více Aktualizováno k 3. září 2007 Aktualizováno k 3. září 2007 Zákon je uveden v aktualizovaném znění, jak vyplývá ze změn provedených sdělením č. 71/2001 Sb., zákonem č. 478/2001 Sb., zákonem č. 175/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., Více 56/2001 Sb. ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy 56/2001 Sb. ZÁKON ze dne 10. ledna 2001 o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně Více 56/2001 Sb. ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy 56/2001 Sb. ZÁKON ze dne 10. ledna 2001 o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně Více 56/2001 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: (k 01-07-2008) 56/2001 Sb. (k 01-07-2008) ZÁKON ze dne 10. ledna 2001 o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Více http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb01056&cd=76&typ=r SBÍRKA ZÁKONŮ - ZÁKON ze dne 10. ledna 2001 o podmínkách provozu vozi... Stránka č. 1 z 33 ZÁKON ze dne 10. ledna 2001 o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Více (2) Zákon upravuje výkon státní správy a státního dozoru v oblasti podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích. 56/2001 Sb. ZÁKON ze dne 10. ledna 2001 o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně Více 56/2001 Sb. ZÁKON. Strana 1 / 103 56/2001 Sb. ZÁKON ze dne 10. ledna 2001 o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně Více Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 56/2001 Sb. ZÁKON ze dne 10. ledna 2001 o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně Více Zákon o podmínkách provozu na pozemních komunikacích Zákon o podmínkách provozu na pozemních komunikacích Smluvní strana PRODÁVAJÍCÍ - povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat Smluvní strana KUPUJÍCÍ - povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj Více SBIÂRKA ZA KONUÊ. RocÏnõÂk 2001 CÏ ESKA REPUBLIKA. CÏ aâstka 21 RozeslaÂna dne 19. uâ nora 2001 Cena KcÏ 29,50 OBSAH: RocÏnõÂk 2001 SBIÂRKA ZA KONUÊ CÏ ESKA REPUBLIKA CÏ aâstka 21 RozeslaÂna dne 19. uâ nora 2001 Cena KcÏ 29,50 OBSAH: 56. Za kon o podmõânkaâch provozu vozidel na pozemnõâch komunikacõâch a o zmeïneï Více Platné znění zákona č. 56/2001 Sb. s vyznačením navrhovaných změn Platné znění zákona č. 56/2001 Sb. s vyznačením navrhovaných změn ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 1 Předmět úpravy (1) Zákon upravuje tyto podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích: a) registraci Více Podmínky provozu vozidel Zákon č. 56/2001 Sb. Zákon č. 56/2001 Sb. Podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích (vybraná ustanovení zákona č. 56/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů) 1 Předmět úpravy (1) Zákon upravuje Více 56/2001 Sb. (k 01-01-2009) 56/2001 Sb. (k 01-01-2009) ZÁKON ze dne 10. ledna 2001 o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Více SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2001 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL AKTUALIZOVANÉHO ZNĚNÍ: Titul původního předpisu: Zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění Více 1 Předmět úpravy. b) technické požadavky na provoz silničních vozidel a zvláštních vozidel a schvalování jejich technické způsobilosti, V. A. Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů platné znění s vyznačením navrhovaných změn 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává Více TECHAGRO 2016 04.04.2016 TECHAGRO 2016 Adresa Ministerstva dopravy ČR - schvalování technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích: Ministerstvo dopravy ČR Odbor provozu silničních vozidel Nábřeží Ludvíka Více Informa ní povinnost dle 18 odst. 2 zákona . 101/2000 Sb., o ochran osobních údaj a o zm kterých zákon , ve zn pozd jších p edpis Informa Informační povinnost dle 18 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Informační povinnost dle 18 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., Více V l á d n í n á v r h V l á d n í n á v r h III. ZÁKON ze dne.. 2015, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za Více II. Legislativní postupy pro schválení II. Legislativní postupy pro schválení II a) Výroba (Stavba) vozidla O povolení výroby (stavby) jednotlivého silničního motorového vozidla musí výrobce předem písemně požádat obecní úřad obce s rozšířenou Více Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy 56/2001 Sb. ZÁKON ze dne 10. ledna 2001 o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně Více SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL AKTUALIZOVANÉHO ZNĚNÍ: SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL AKTUALIZOVANÉHO ZNĚNÍ: Titul původního předpisu: Zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti Více ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 56/2001 Sb. ZÁKON ze dne 10. ledna 2001 o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojitění odpovědnosti za kodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých Více HLAVA I SILNIČNÍ VOZIDLO V PROVOZU 36 HLAVA I SILNIČNÍ VOZIDLO V PROVOZU 36 (1) Na pozemních komunikacích lze provozovat pouze takové silniční vozidlo, které je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích podle tohoto zákona. (2) Více ZMĚNA TYPU MOTORU. technický průkaz (TP), osvědčení o registraci vozidla (ORV, OTP) ZMĚNA TYPU MOTORU vyjádření výrobce vozidla nebo jeho akreditovaného zástupce, že typ motoru je určen jako náhradní díl k tomuto vozidlu doklad o řádném nabytí motoru (např. faktura, kupní smlouva) protokol Více 355_2006_Sb. 355/2006 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 29. června 2006 355/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. června 2006 o stanovení způsobu a podmínek registrace, provozu, způsobu a podmínek testování historických a sportovních vozidel Ministerstvo dopravy (dále jen "ministerstvo") Více 83 Přestupky. b) nepožádá v rozporu s 8 odst. 2 o zápis změny vlastníka silničního vozidla, (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že 83 Přestupky a) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, které v rozporu s 6 odst. 1 není zapsáno v registru silničních vozidel, b) nepožádá Více C O J E T Ř E B A M Í T S S E B O U OBSAH:... 1 C O J E T Ř E B A M Í T S S E B O U Obsah: OBSAH:... 1 ODDĚLENÍ EVIDENCE MOTOROVÝCH VOZIDEL... 2 KONTAKTY... 2 ELEKTRONICKÉ OBJEDNÁNÍ NA ODDĚLENÍ EVIDENCE MOTOROVÝCH VOZIDEL:... 2 FORMULÁŘE... 2 REGISTR Více VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 29. června 2001 o registraci vozidel Ministerstvo dopravy a spojů Více Oddělení evidence motorových vozidel C O J E TŘEBA M Í T S S E B O U Obsah: CO JE TŘEBA MÍT S SEBOU...1 OBSAH...1 ODDĚLENÍ EVIDENCE MOTOROVÝCH VOZIDEL...2 KONTAKTY...2 ELEKTRONICKÉ OBJEDNÁNÍ NA ODDĚLENÍ EVIDENCE MOTOROVÝCH VOZIDEL:...2 FORMULÁŘE...2 Více Výňatek zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství Výňatek zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství (stav platný do 31.12. 2009) Změna: 62/2000 Sb. Změna: 307/2000 Sb. Změna: 128/2003 Sb. Změna: 128/2003 Sb. (část) Změna: 85/2004 Sb. (část) Změna: 128/2003 Více Vyhláška č. 355/2006 Sb. Vyhláška č. 355/2006 Sb. ze dne 29. června 2006 o stanovení způsobu a podmínek registrace, provozu, způsobu a podmínek testování historických a sportovních vozidel a způsobu a podmínek testování silničního Více 383/2008 Sb. ZÁKON. ze dne 23. září 2008, 383/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, Více PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 717/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období 717/0 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona Více Odbor dopravy. 1) Registr vozidel Odbor dopravy 1) Registr vozidel a) evidence vedená výpočetní technikou, b) část pro vedení evidence písemná (spis vozidla), c) evidence technických průkazů silničních motorových vozidel a přípojných vozidel, Více Manuál vzniku sportovního vozidla dle. Metodiky Manuál vzniku sportovního vozidla dle Metodiky ke vzniku sportovního vozidla, zásady vydávání Průkazů sportovního vozidla, pokyny k nakládání s těmito průkazy a vedení jejich evidence. Obsah Přehled používaných Více Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 2250 Sbírka zákonů č. 239 / 2013 Částka 93 239 ZÁKON ze dne 3. července 2013, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Více Pravidelné technické prohlídky Pravidelné technické prohlídky ANOTACE 1. Pravidelné technické prohlídky silničních vozidel 2. Autor Mgr. Vladimír Blažej 3. Období tvorby prosinec 2012 a leden 2013 4. Obor středního vzdělání odborné Více Novela zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, zákonem č. 230/2014 Sb., s účinností od 7. listopadu 2014. Novela zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, zákonem č. 230/2014 Sb., s účinností od 7. listopadu 2014. V současně platném znění dotčených paragrafů uvádíme změny a nová ustanovení na barevném podkladu, Více Pozměňovací návrh. 1. V čl. I se za dosavadní novelizační bod 8 vkládá nový novelizační bod 9, který zní: Pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu Více Výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami Výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami (1) Pověřené osoby poskytují sociálně-právní ochranu na základě rozhodnutí o pověření k výkonu takové činnosti (dále jen "pověření"). (2) Pověřené osoby Více M E T O D I K A ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÉ POKYNY. Čl. 1 Předmět metodiky M E T O D I K A ke vzniku sportovního vozidla, zásady vydávání Průkazů sportovního vozidla, pokyny k nakládání s těmito průkazy a vedení jejich evidence. ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÉ POKYNY Čl. 1 Předmět metodiky Více ŽIVOTNÍ SITUACE ODBORU DOPRAVY A SILNIČNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ - EVIDENCE MOTOROVÝCH VOZIDEL ŽIVOTNÍ SITUACE ODBORU DOPRAVY A SILNIČNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ - EVIDENCE MOTOROVÝCH VOZIDEL ŽIVOTNÍ SITUACE ODBORU DOPRAVY A SILNIČNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ - EVIDENCE MOTOROVÝCH VOZIDEL 1 REGISTRACE NOVÉHO VOZIDLA Více NÁKLADNÍ DOPRAVA. H. Bezpečnost silničního provozu NÁKLADNÍ DOPRAVA H. Bezpečnost silničního provozu 1. Jízda na dálnici a na silnici I. třídy v neděli a ostatních dnech pracovního klidu v době od 13.00 do 22.00 hodin je zakázána: a) nákladním vozidlům Více ZÁKON č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích Metodický zpravodaj 51/2005 (část Zákony, vyhlášky a ostatní předpisy ) VÝPIS: ČÁSTKA 215 ZÁKON č. 634/2004 Sb. ze dne 26.listopadu 2004, o správních poplatcích SAZEBNÍK ČÁST II Příloha Položka 26 a) Zápis Více Návrh na zamítnutí návrhu zákona nebyl podán. Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti Více Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 1. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, Více Registrační řád Svazu zápasu České republiky. Obsah. 1. Obecná ustanovení...2. 2. Registrační činnost...2. 3. Podklady pro registraci... Obsah 1. Obecná ustanovení...2 1.1. Účel registrace...2 1.2. Vyznačení činnosti v průkazu zápasu...2 1.3. Počet funkcí vykonávaných jednotlivcem...2 1.4. Registrace evidence...2 2. Registrační činnost...2 Více Úplné znění části II. přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, s vyznačením navrhovaných změn Úplné znění části II. přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, s vyznačením navrhovaných změn ČÁST II Položka 26 a) Zápis do registru silničních vozidel nebo zápis změny vlastníka nebo provozovatele Více P A R L A M E N T Č E S K É R E P U B L I K Y. 4. volební období 1066/2 P A R L A M E N T Č E S K É R E P U B L I K Y P o s l a n e c k á s n ě m o v n a 2006 4. volební období 1066/2 Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/1994 Více B: Podepsaný provozovatel vozidla žádá, aby dále popsané silniční vozidlo a přípojné vozidlo bylo vzato do evidence. Přihláška k registraci vozidla do registru shničníeh vozidel VYPLNÍ ŽADATEL! A: Podepsaný vlastník žádá, aby dále popsané silniční vozidlo a přípojné vozidlo bylo vzato do evidence jméno a příjmení (nebo Více N á v r h. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Čl. N á v r h III. ZÁKON ze dne.., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou Více 239/2013 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Čl. I 239/2013 Sb. ZÁKON ze dne 3. července 2013, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojitění odpovědnosti za kodu Více Platné znění zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn Platné znění zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn 7 Místní příslušnost Místní příslušnost okresní správy Více Otázky platné od 1.1.2014. Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 1. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, Více ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ( 1) 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1 a upravuje 247/2000 Sb. znění účinné od 20. 2. 2016 247 ZÁKON ze dne 30. června 2000 o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů Parlament se usnesl na Více Technické změny dovozy vozidel Technické změny dovozy vozidel 1. schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla 2. výměna motoru 3. výměna karoserie, podvozku 4. duplikát technického průkazu za ztracený, odcizený, poškozený Více 35a. Ztráta dobré pověsti. (1) Podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly nebo odpovědný zástupce ztrácí dobrou pověst, pokud 35a Ztráta dobré pověsti (1) Podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly nebo odpovědný zástupce ztrácí dobrou pověst, pokud a) se nepovažuje za bezúhonného podle živnostenského zákona, nebo Více Stanice technické kontroly a stanice měření emisí, přestavba silničního vozidla, povinná výbava Stanice technické kontroly a stanice měření emisí, přestavba silničního vozidla, povinná výbava ANOTACE 1. Stanice technické kontroly, Stanice měření emisí, přestavba silničního vozidla, povinná výbava Více VYHLÁŠKA Ministerstva financí. ze dne 15. září 1999, 205/1999 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva financí ze dne 15. září 1999, kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících Více Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 1. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, Více (předpis o Rejstříku zástav) Předpis přijatý sněmem Notářské komory České republiky podle 35b odst. 8 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, k němuž udělilo souhlas Ministerstvo Více 592/2006 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 12. prosince 2006 592/2006 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. prosince 2006 o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti Vláda nařizuje podle 21 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další Více NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. června 2010 o technických požadavcích na pyrotechnické výrobky a jejich uvádění na trh Částka 70 Sbírka zákonů č. 208 / 2010 Strana 2355 208 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. června 2010 o technických požadavcích na pyrotechnické výrobky a jejich uvádění na trh Vláda nařizuje podle 24 odst. 2 a Více 229/2005 Sb. ZÁKON ze dne 18. května 2005, ČÁST PRVNÍ 229/2005 Sb. ZÁKON ze dne 18. května 2005, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách Více ŠKOLÍCÍ STŘEDISKO ŘIDIČŮ ŠKOLÍCÍ STŘEDISKO ŘIDIČŮ ANOTACE Zákon o ZDOKONALOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ PRO ÚČELY PROFESNÍ ZPŮSOBILOSTI Školicí střediska řidičů 1. Autor Vladimír Žalman 2. Období tvorby leden 2013 3. Obor Více Doporučení v souvislosti s novelou zákona o silniční dopravě v oblasti taxislužby a příležitostné dopravy Doporučení v souvislosti s novelou zákona o silniční dopravě v oblasti taxislužby a příležitostné dopravy Ministerstvo dopravy, odbor veřejné dopravy V Praze dne 21. března 2013 I. Transformace vnitrostátní Více Homologace vozidel kategorií T, C, R, typová schvalování vozidel, zkoušky OECD, zkoušky ochranných konstrukcí, další zkoušky v SZZPLS (útvar 22) STÁTNÍ ZKUŠEBNA ZEMĚDĚLSKÝCH, POTRAVINÁŘSKÝCH A LESNICKÝCH STROJŮ, a.s. Homologace vozidel kategorií T, C, R, typová schvalování vozidel, zkoušky OECD, zkoušky ochranných konstrukcí, další zkoušky v SZZPLS Více N á v r h. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Čl. N á v r h I. ZÁKON ze dne.., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem Více ČÁST PRVNÍ ORGANIZACE PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ DO PRVNÍHO ROČNÍKU VZDĚLÁVÁNÍ VE STŘEDNÍ ŠKOLE Platné znění vyhlášky č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn Ministerstvo Více Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, Více Novela zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu Novela zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu zákonem č. 268/2015 Sb. s účinností od 31. prosince 2015 6 (7) Přesahuje-li počet přepravovaných dětí starších tří let počet sedadel vybavených bezpečnostními Více Žádost o koncesi pro fyzické osoby s bydlištěm mimo území České republiky (Zahraniční fyzická osoba kromě občanů členských států EU, EHP a Švýcarska) Žádost o koncesi pro fyzické osoby s bydlištěm mimo území České republiky (Zahraniční fyzická osoba kromě občanů členských států EU, EHP a Švýcarska) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná Více SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2006 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Nařízení vlády o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti Citace: 592/2006 Sb. Částka: 188/2006 Sb. Více ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE 1 Podnikatel fyzická osoba 1.1 Zahájení podnikatelské činnosti 1.1.1 Podnikatel Více HLAVA III ŘIDIČSKÉ OPRÁVNĚNĺ A ŘIDIČSKÝ PRŮKAZ. Díl 1 Řidičské oprávnění HLAVA III ŘIDIČSKÉ OPRÁVNĚNĺ A ŘIDIČSKÝ PRŮKAZ Díl 1 Řidičské oprávnění 80 Řidičské oprávnění opravňuje jeho držitele k řízení motorového vozidla zařazeného do příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského Více Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) 1. 2. 3. Ohlášení vázané živnosti pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států Evropské unie, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba) 4. Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona Více Informace k novelám živnostenského zákona a novele zákona o silniční dopravě Informace k novelám živnostenského zákona a novele zákona o silniční dopravě I. Dnem 01.06.2012 nabyl účinnosti zákon č. 119/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (dále též Více Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby, které nemají sídlo na území ČR, EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnické osoba) Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby, které nemají sídlo na území ČR, EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnické osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná Více TECHNICKÝ PROTOKOL č. Ověření shody vlastností zvláštního vozidla kategorie SPT s technickými požadavky stanovenými vyhláškou č. 341/2002 Sb. TECHNICKÝ PROTOKOL č. Ověření shody vlastností zvláštního vozidla kategorie SPT s technickými požadavky stanovenými vyhláškou č. 341/2002 Sb. Objednavatel: MANATECH CZ, s. r. o. Vosmíkova 900, 396 01 Humpolec Více METODICKÝ POKYN. K APLIKACI PŘECHODNÝCH USTANOVENÍ 121 a 122 ZÁKONA Č. 372/2011 Sb. METODICKÝ POKYN K APLIKACI PŘECHODNÝCH USTANOVENÍ 121 a 122 ZÁKONA Č. 372/2011 Sb. ZN.: Ref.: K zajištění jednotného postupu při udělování oprávnění k poskytování zdravotních služeb a za účelem odstranění Více R E G I S T R A Č N Í R E G I S T R A Č N Í Ř Á D Registrační řád Svazu zápasu České republiky (dále jen RŘ ) stanoví podmínky a způsob, jakým se zajišťuje a prokazuje příslušnost ke Svazu zápasu ČR. Všichni členové SZČR, fyzické Více Obecné podmínky pro vyřízení žádosti Pokud jste se rozhodli využít služeb naší firmy, tak následující řádky nemusíte číst, protože my je známe nazpaměť a všechny níže uvedené úkony vyřídíme za Vás. Jednoduchý postup: Zavolejte. Poradíme, Více Ohlášení živnosti vázané pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Ohlášení živnosti vázané pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním Více o provádění kontrol technického stavu vozidel a jízdních souprav v provozu na pozemních komunikacích (vyhláška o technických silničních kontrolách) 82 VYHLÁŠKA ze dne 6. března 2012 o provádění kontrol technického stavu vozidel a jízdních souprav v provozu na pozemních komunikacích (vyhláška o technických silničních kontrolách) Ministerstvo dopravy Více Zákon č. 174/1968 Sb. Zákon č. 174/1968 Sb. PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 575/1990 Sb., zákonem č. 159/1992 Více ŘIDIČSKÝ PRŮKAZ KTERÉ ŘIDIČSKÉ PRŮKAZY OPRAVŇUJÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY K ŘÍZENÍ. Řidičský průkaz vybraná ustanovení zákona č. 361/2000 Sb. ŘIDIČSKÝ PRŮKAZ Tento materiál obsahuje základní informace o rozlišování pojmů řidičské oprávnění a řidičský průkaz a některá ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vztahující Více MĚSTO NOVÝ JIČÍN. NAŘÍZENÍ MĚSTA č. 3/2012 o stání silničních motorových vozidel na vymezených místních komunikacích ve městě Nový Jičín MĚSTO NOVÝ JIČÍN NAŘÍZENÍ MĚSTA č. 3/2012 o stání silničních motorových vozidel na vymezených místních komunikacích ve městě Nový Jičín Rada města Nový Jičín se na své schůzi dne 14.3.2012 usnesla vydat Více Žádost o koncesi pro právnické osoby s bydlištěm na území České republiky (Česká právnická osoba) Žádost o koncesi pro právnické osoby s bydlištěm na území České republiky (Česká právnická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, Více 56/2001 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy 56/2001 Sb. ZÁKON o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících Více Žádost o koncesi pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Žádost o koncesi pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, Více 56/2001 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy 56/2001 Sb. ZÁKON ze dne 10. ledna 2001 o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně Více 11. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 683 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 19. 24 11. funkční období 24 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou Více AUTOKLUB ČESKÉ REPUBLIKY Opletalova 29, Praha 1 tel.: e mail: PŘEHLED PŘEDPISŮ AUTOKLUB ČESKÉ REPUBLIKY Opletalova 29, 110 00 Praha 1 tel.: 602 363 032 e mail: [email protected], www.autoklub.cz PŘEHLED PŘEDPISŮ UPRAVUJÍCÍCH SILNIČNÍ PROVOZ V ČR podle právního stavu účinného ke Více Registrační řád. Svazu zápasu České republiky Registrační řád Svazu zápasu České republiky Registrační řád Svazu zápasu České republiky (dále jen RŘ ) stanoví podmínky a způsob, jakým se zajišťuje příslušnost ke Svazu zápasu ČR. Všichni členové SZČR, Více 174/1968 Sb. ZÁKON. ze dne 20.prosince o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. nadpis vypuštěn 174/1968 Sb. ZÁKON ze dne 20.prosince 1968 o státním odborném dozoru nad bezpečností práce Změna: 575/1990 Sb. Změna: 159/1992 Sb. Změna: 47/1994 Sb. Změna: 71/2000 Sb. Změna: 124/2000 Sb. Změna: 151/2002 Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

https://www.radio.cz/cz/rubrika/bulletin/zpravy-radia-praha--657

Denní souhrn zpráv - 28-11-2002 19:55 | Radio Praha Policie odložila případ pěti utržených lodí, nebyl to trestný čin Předseda ODS Klaus je prvním oficiálním kandidátem na prezidenta Drahoš: Odvolání Balvína je přepych, můj post to může ohrozit Ústečtí policisté odložili případ pěti lodí, které se při povodních 15. srpna utrhli z kotviště v Krásném Březně na Ústecku a způsobily škodu kolem 20 miliónů korun. Vyšetřovatelé na základě výpovědí, videozáznamů a dalších materiálů nezjistili, že by někdo z odpovědných osob spáchal trestný čin, sdělila mluvčí severočeské policie Jarmila Hrubešová. Případ policisté vyšetřovali jako podezření ze spáchání trestných činů obecného ohrožení a poškozování a ohrožování provozu obecně prospěšného zařízení. Neznámý pachatel podle trestního oznámení způsobil při vysokém stavu Labe utržení lodí. Neřízené lodě poškodily a na měsíce vyřadily z provozu vysokotlaký plynovod přes Labe, utrhly převozní prám přívozu ve Velkém Březně na Ústecku. Prám pak poničil provizorní lávku pod železničním mostem v Děčíně. Plavidla také poškodila trafostanici v Těchlovicích na Děčínsku. Soud zprostil bývalého ministra kultury Kabáta obžaloby Pražský městský soud zprostil bývalého ministra kultury Jindřicha Kabáta obžaloby z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Státní zastupitelství mu kladlo za vinu, že v roce 1993 nechal kvůli úvěru na rozjezd České lotynky zastavit bance dvě památkově chráněné budovy v centru Prahy. Oba objekty patří státu. Poslanci se liší v názoru, jak bude sestaven zákon o nájemném Značně rozdílné názory panují mezi poslanci v otázce, co má být páteří připravovaného zákona o nájemném. Někteří chtějí uzákonit nájemné jako regulovanou cenovou kategorii, jiní by regulaci zrušili, další hovoří o nastavení nájemného do rovnováhy s potřeby majiteli domů. Z nejednotných názorů poslanců vyplývá, že sněmovní debata o nájemném bude velmi bouřlivá. Hlavní podnět k diskusím o nájemném dalo rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil cenový výměr o regulaci nájemného. Výměr ministerstvo financí narychlo přijalo předminulý týden místo jiného výměru, který rovněž vyvolal spory. Zrušením nového výměru soud vyhověl návrhu ombudsmana Otakara Motejla a skupiny 18 senátorů. Podle ministerstva financí tak soud zmrazil nájemné v bytech s regulovaným nájemným zhruba na sedm měsíců. Místopředseda ODS Miroslav Beneš, který se problematice nájmů v ODS věnuje, upozornil, že ve sněmovně panují ohledně zákona o nájemném dva extrémní názory. Podle prvního z nich je zapotřebí zachovat současnou výši nájemného, informoval Beneš. "To pak ale majitel nemovitosti nemůže nemovitost opravit, když na to nevybere finanční prostředky," vysvětlil. Druhý extrém je podle něj ten, že majitelé si libovolně budou zvedat nájemné. Beneš by chtěl, aby byla přijata konstrukce věcně usměrňovaného nájemného. "To zhruba znamená, že nájemník by platil podle toho, kolik stojí majitele nemovitost," řekl. Taková konstrukce podle něj musí počítat i s určitou amortizací a mírou zisku. Beneš také upozornil na to, že se často míchají pojmy nájemného a nákladů na bydlení, které navíc zahrnují služby spojené s užíváním bytu. "Je faktem, že tyto náklady jsou velmi vysoké. Například v Holandsku se pohybují mezi 25 a 50 procenty výdajů domácnosti," řekl poslanec. Poznamenal, že ale rozhodně neumí nyní říci, kolik by to bylo procent výdajů v ČR. Místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal zopakoval svůj dřívější názor, že spíše než k zákonu o nájemném se kloní ke kompenzacím, jež by dostávali občané, kteří nejsou kvůli nízkému příjmu schopni nájemné hradit. "Nepochybně by se to muselo promítnout do zákona o sociální potřebnosti nebo nějakého podobného zákona," řekl už před týdnem. Místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip (KSČM) si myslí, že zákon o nájemném by měl pevně stanovit to, že nájemné je regulovaná cenová kategorie. Dále by měl stanovit dobu a úpravu regulace. "Takzvaný trh s byty může nastat jedině ve chvíli, kdy se dostatek bytů staví, aby lidé mohli vůbec reagovat na přemrštěné požadavky majitelů domů," řekl. Poslanec ČSSD a předseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček řekl, že zákon o nájemném musí najít mechanismus pro případy, kdy se nájemce s majitelem bytu či domu nedohodnou na výši nájemného. Uvedl, že nájemné by mělo být výsledkem dohody obou stran. Křeček rovněž podpořil další regulaci nájemného. V Evropě je podle něj obvyklé, že rodina vydává na bydlení asi 20 až 21 procent příjmů, v bohatých státech, například ve Švýcarsku, je to sedm procent. V České republice je to už teď 24 až 25 procent a v případě domácností důchodců 40 až 60 procent, uvedl poslanec. Unionistka Hana Marvanová řekla, že její strana prosazuje přechod od regulovaného na místně obvyklé nájemné, jež by určovala nabídka a poptávka. V zákoně by ale podle ní měl být jako vodítko stanoven limit nájemného, případné spory by rozhodovaly soudy. Pronajímatelé by podle ní měli dosahovat přiměřeného zisku. Uvedla také, že roční nájemné by se stanovovalo v závislosti na tržní ceně nemovitosti. US-DEU je podle Marvanové toho názoru, že rodina s nižšími či průměrnými příjmy by neměla na bydlení vydávat víc než 30 procent svých příjmů. Deník Právo a portál Seznam vytvoří společný zpravodajský server Provozovatel internetového portálu Seznam a vydavatel deníku Právo uvedou od začátku příštího roku do provozu společný zpravodajský server Novinky.cz. Sdělil to předseda představenstva společnosti Borgis, jež je vydavatelem Práva, Zdeněk Porybný. Oba partneři očekávají, že se server stane jedním z nejnavštěvovanějších v tuzemsku. "Cílem je skloubit vynikající zpravodajskou kapacitu týmu Flashnews s mimořádným dosahem portálu Seznam a vytvořit tak špičkový český zpravodajský, společenský a komentářový server," vysvětlil Porybný, podle něhož k majetkovému propojení Seznamu a firmy Borgis nedojde. Redakční obsah bude zajišťovat tým serveru Práva - Flashnews.cz. Porybný tak upřesnil informace čtvrtečního vydání týdeníku Ekonom, podle kterého nový server vytvoří tým složený z internetových verzí deníků Blesk, Sport, Právo a z internetového magazínu Novinky.cz. Podle Ekonomu se nový zpravodajský gigant na českém internetu postaví dominantnímu hráči iDnes.cz, který například v říjnu obsadil se 794.599 čtenáři čtvrtou pozici v návštěvnosti tuzemských internetových serverů. Nejnavštěvovanějším webem byl v říjnu portál Seznam s 1,993 miliónu návštěvníků. Katolická církve pořádá konferenci k práci s mládeží Kněží, řeholníci a laici, kteří pracují v katolické církvi s mladými lidmi, se v pátek a v sobotu setkají v Praze na konferenci o mládeži. Setkání několika desítek křesťanů, které se uskuteční osmým rokem, je podle České biskupské konference příležitostí ke společnému zamýšlení nad tématem Jak prohloubit odpověď církve na požadavky mladých lidí. Podkladem pro diskuse budou přednášky sociologů, ale také výstupy z fór a setkání katolické mládeže, která se během roku konala v Česku i v zahraničí. Závěry konference mají sloužit nejen práci zúčastněných, ale budou podle organizátorů také důležitým vstupem pro připravovaný plenární sněm katolické církve v České republice. Předseda opoziční ODS Václav Klaus se stal prvním oficiálním kandidátem na funkci prezidenta republiky. Na prezidenta ho navrhli členové poslaneckého klubu ODS. Informovala o tom tisková mluvčí strany Michaela Maláčová. Informaci o Klausově kandidatuře potvrdil předseda sněmovní volební komise Pavel Hojda (KSČM). Řekl také, že Klaus je zatím jediným kandidátem. Sněmovní volební komise projedná jeho nominaci příští úterý. Toto projednání bude znamenat, že komise vezme Klausovu nominaci na vědomí. Nového prezidenta budou volit při společné schůzi obě komory parlamentu, kde ale ODS nemá většinu. Ve dvousetčlenné sněmovně má 58 a v jednaosmdesátičlenném Senátu 26 křesel. První kolo volby se uskuteční 15. ledna. Každého kandidáta může navrhnout nejméně deset poslanců nebo deset senátorů. Nominace mohou předkládat nejpozději 48 hodin před volbou. Za zbytečný přepych pokládá ředitel brněnského studia České televize (ČT) Zdeněk Drahoš odvolání generálního ředitele ČT Jiřího Balvína. "Balvín je jedním z pěti skutečných televizních profesionálů, které dvouokruhová celostátní Česká televize má," řekl muž, který zůstal v posledním roce ve své funkci pouze díky Balvínovi. Rada ČT odmítala Drahoše ve funkci potvrdit kvůli tomu, že se jí zdá nedůvěryhodný. Balvín Drahošovi upravil pracovní smlouvu bez vědomí rady, čím podle svých kritiků obešel zákon. Podle Drahoše se Balvín nedopustil ničeho, za co by měl být z místa generálního ředitele odvolán. Připustil, že změna v čele ČT může ovlivnit i jeho setrvání ve funkci ředitele brněnského studia. Drahoš však dobrovolně odejít nehodlá. "Po těch dvou letech útočení na mě si to (dobrovolnou rezignaci) nemohu dovolit. Navíc by to byl nevděk vůči řadě lidí, kteří celou dobu stojí při mě," poznamenal. Do jaké míry Balvínův odchod z funkce televizi ohrozí, Drahoš nedokáže předvídat. "Obecně lze říci, že podnik, kde se každý rok střídá šéf, se vylučuje ze skupiny firem, které mají šanci pracovat koncepčně," míní. Osoba ředitele brněnského studia a hospodaření pobočky pod jeho vedením byly před dvěma lety jednou z příčin krize ve veřejnoprávní televizi. Drahošovi podřízení ho častokrát kritizovali a obviňovali z toho, že brněnské studio ČT zneužívá k soukromým zájmům, což Drahoš vždy důsledně popíral. V pondělí začnou instituce jednat o průzkumu okolí Spolany Tři státní instituce by se měly v pondělí začít radit o koordinaci průzkumu v okolí chemičky Spolana. Hlavní hygienik se zástupci České inspekce životního prostředí a Státní veterinární správy se chtějí dohodnout, jakou jednotnou metodou zjistit zdravotní a ekologická rizika. Řekla to ředitelka ČIŽP Eva Tylová. Dosavadní průzkumy okolí Spolany žádná instituce nekoordinovala. "Problém je v tom, že to zasahuje do působnosti tří ministerstev - životního prostředí, zemědělství a zdravotnictví. Možná by pomohlo, aby vláda určila konkrétní osobu, která bude vše koordinovat," řekl poradce Greenpeace pro toxické látky Miroslav Šuta. Resorty si podle něj dosud přehazovaly odpovědnost mezi sebou. Bezprostředním podnětem ke zvýšení aktivity státních institucí byly výsledky rozborů, které nedávno zveřejnilo ekologické sdružení Greenpeace. Podle nich byly prokázány vysoké koncentrace dioxinů a polychlorovaných bifenylů nejen v půdě, ale i v tkáni kachny a ve slepičích vejcích v obci Libiš na Mělnicku v blízkosti Spolany. Ekologičtí aktivisté ale v poslední době zveřejnili i další informace, které naznačují úniky jedovatých látek v době záplav do vody, půdy i potravinového řetězce. Česká inspekce životního prostředí upozorňuje, že dosud získané testy jsou značně roztříštěné a že jejich nesprávná interpretace může celou situaci zkreslit. Právě inspekce je jedním z iniciátorů komplexní studie, která by měla situaci podrobně zmapovat. "Dosavadní průzkumy byly především zaměřeny na celkové zamoření. Nebylo to ale dosud cíleno na potravinový řetězec, jak se plánuje nyní," řekla Tylová. Na pondělní schůzce u hlavního hygienika by si zástupci resortů měli ujasnit, jaký rozsah a metody průzkumu budou mít dostatečnou vypovídací hodnotu a přitom na ně bude dostatek peněz. Ministerstvo životního prostředí nyní dalo také podnět ke zpracování analýzy rizik v okolí Spolany. Ta by měla zohlednit i rozbory a podněty ekologických sdružení Greenpeace a Arnika, výsledky testů zadaných inspekcí, hygieniky i dalšími institucemi. Analýza by měla zmapovat zamoření půd a zemin i podzemních vod. Jak řekla mluvčí resortu Karolína Šůlová, zpracování analýzy zpracuje odborná firma na základě výběrového řízení. To bude vyhlašovat Fond národního majetku. V Třebíči byli postřeleni dva muži, jeden z nich je policista Dva muži byli v noci na středu postřeleni na volném prostranství v okrajové části Třebíče. Jeden ze zraněných je policista, řekla mluvčí jihomoravské policie Dagmar Bartoníková. Postřelení muži se v brněnské nemocnici podrobili chirurgickému zákroku. "Oba jsou mimo ohrožení života," uvedla Bartoníková. Okolnosti případu nechtěla mluvčí komentovat. Dvaadvacetiletý policista slouží na městském ředitelství v Brně a v době nehody byl mimo službu. Okresní policie v Třebíči k událostem odmítala cokoli sdělit. Případ převzala kriminální policie jihomoravské policejní správy. "Šetříme podezření ze spáchání trestného činu pokusu o vraždu a pátráme po pachateli," řekla Bartoníková s tím, že bližší informace zatím policie poskytovat nebude. Podle nepotvrzeného svědectví se tragédie odehrála na parkovišti u řeky v městské části na Polance. Policista byl údajně zraněn na noze a čtyřiatřicetiletý zaměstnanec místní bezpečnostní agentury má mít prostřelenou hlavu v týle. Sbírka v chomutovském hypermarketu vynesla přes osm tisíc korun Více než osm tisíc korun obsahovala pokladna Nadace pro transplantaci kostní dřeně, umístěná od srpna v chomutovském hypermarketu. Peníze poslouží k rozvoji českého transplantačního programu, řekl organizátor humanitární sbírky a spolupracovník nadace Jiří Fencka z Jirkova na Chomutovsku. Kasu otevřel za asistence ředitele hypermarketu Jiřího Jandy.Vybranou částku, přesně 7808 korun a 14 eur (asi 442 korun), považuje Fencka za úspěch. Po dohodě s Jandou proto nadační kasu ponechá v hypermarketu i nadále. Jednašedesátiletý dlouholetý řidič autobusu chomutovského podniku ČSAD Fencka se po onemocnění leukémií před pěti lety podrobil transplantaci kostní dřeně. "Měl jsem štěstí. Dřeň mi daroval bratr - dvojče. Nyní se snažím pomáhat všem stejně postiženým lidem. Přeji si, aby i jejich léčba byla úspěšná. To se ale neobejde bez finančního zázemí," vysvětlil. Kasy umísťuje v různých prodejnách na Chomutovsku od roku 1999, celkový výtěžek již přesáhl 205.000 korun. Nadaci pro transplantaci kostní dřeně založili lékaři a rodiče pacientů s těžkými chorobami krve. Poslanci rozpočtového výboru poobědvali na Pražském hradě Poslanci rozpočtového výboru, kteří jednají o státních financích na příští rok, poobědvali na Pražském hradě. Setkání s prezidentem Václavem Havlem v době, kdy se připravuje státní rozpočet, je už tradicí. Tentokrát se ale koná naposledy, neboť Havel 2. února ve svém úřadu končí. "Scházíme se, a navazujeme tím na dlouholetou tradici," řekl při setkání prezident. S poslanci pak hovořil především o tom, jak je státní rozpočet na příští rok sestaven, kde jsou jeho silné, ale i slabé stránky. "Pozvání chápeme nejen jako váš zájem o financování veřejné sféry, ale také jako výraz ocenění naší práce," uvedl předseda výboru Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). Kromě členů rozpočtového výboru přišly za Havlem na Hrad také místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Jitka Kupčová (ČSSD) a Miroslava Němcová (ODS). Podle Kalouska je to důkaz toho, jaký se ve sněmovně přisuzuje setkání s Havlem význam. Rozpočtový výbor patří v dolní komoře k těm nejvýznamnějším. Svědčí o tom zřejmě i to, že si jeho členy "předcházejí" také na Hradě. Připravili pro ně raut, což u podobných schůzek většinou nebývá zvykem. Podle Hradu je to proto, že poslanci za Havlem zavítali o přestávce v jednání a nestačili se naobědvat. Poslanci rozpočtového výboru se věnují také financím, s nimiž hospodaří prezidentská kancelář. Vláda navrhla přidělit Kanceláři prezidenta republiky na příští rok 309 miliónů korun. Loni měl Hrad k dispozici 293 miliónů korun. Hrad na rozdíl od loňska, kdy byl rozpočet v první verzi výrazně nižší, neměl nyní k navržené částce výhrady. Za vraždu budoucí tchyně dostal Šťastný 14,5 roku vězení Brněnský krajský soud poslal na 14,5 roku do vězení šestadvacetiletého Tomáše Šťastného za vraždu tchyně. Podle obžaloby ji letos dubnu v Holešově na Kroměřížsku zabil 13 ranami nožem. Muž si na to nevzpomíná a tvrdí, že byl opilý. Důkazy však jasně svědčí proti němu. Součástí trestu je i protialkoholní léčba. Pokud Šťastný podá odvolání, bude se kauzou zabývat vrchní soud. Muž byl odsouzen za jinou vraždu již před sedmi lety v Sokolově. Soud mu tehdy vyměřil čtyřletý trest, nyní mu hrozilo až 15 let vězení. Motivem činu byly spory mezi Šťastným a obětí. V obžalobě se uvádí, že pachatel zasadil třiapadesátileté oběti bodné rány do krku, hrudníku a zad. Žena utrpěla vnitřní zranění a na místě zemřela. Muž tělo ukryl do úložného prostoru její postele, vyspal se a až druhý den se přihlásil na policii. Útok se odehrál v bytě, kde žil Šťastný s dvouletou dcerou, družkou, kterou si chtěl vzít, a budoucí tchyní. Před napadením navštívil tři restaurace, kde vypil 14 piv. Když se potom opilý vrátil domů, byla tam jen spící dcera a její babička. Muž dítě přikryl a okřikl vrčícího psa na chodbě. "Vtom přiběhla družčina matka a hned mi začala sprostě nadávat. Co bylo pak, si nevzpomínám. Musel jsem ji zabít já, nikdo jiný v bytě nebyl," řekl po zadržení policii. Šťastného družka Jitka přišla domů až po vraždě. Teprve ráno zjistili, že její matka je mrtvá. Obžalovaný odmítl před soudem vypovídat, stejně tak jeho družka. Špálovy kresby, črty, deníky i oleje vystavuje Galerie Tvrdohlaví Galerie Tvrdohlaví od čtvrtka představuje dílo umělce, jehož reprodukce mají mnohé české rodiny ve svých obývacích pokojích. Malba Václava Špály je sice známa širší veřejnosti, ale výstava nabízí i četné skici, kresby a náčrty, z nichž většina je prodejných. Přehlídku doplňují ukázky z evidence díla, kterou si Špála od roku 1926 pořizoval. Soupis díla čítající 2421 položek vychází jako kniha. Vydala ji Nadace Karla Svolinského a Vlasty Kubátové, která soupis koupila na aukci. Evidence ale neobsahuje díla, která do té doby malíř již prodal, daroval či vyměnil. Od 20. let si Špála vybudoval početnou klientelu odběratelů děl, k níž náleželi četní kolegové z oboru, například Josef Čapek, Emil Filla, Bohumil Kubišta, literáti František Halas, Jaroslav Seifert, historici umění, nakladatelé, novináři a politici. Jeden z umělců, kteří měli zásadní vliv na formování českého moderního umění, ale ke svým dílům přistupoval velmi pragmaticky. Obrazy dokázal vyměnit s jinými umělci, ale i se zlatníkem za zlato, s rukavičkářem za usně či s řezníkem za maso, popsal novinářům Špálův život Roman Musil z nadace. Špála si svá díla pro sebe "známkoval" - ty podle něj nejlepší nepustil z ateliéru. Kromě těchto kuriozit historici i návštěvníci výstavy z evidence děl vyčtou, kolik obrazů Špála vytvořil za jeden rok. "Maloval především od jara do podzimu, přes zimu psal recenze, své texty a věnoval se spolkové činnosti," říká Musil. Špála, který byl členem spolku Mánes, Skupiny výtvarných umělců a Tvrdošíjných, dokázal namalovat i několik menších obrazů denně. Špála byl ovlivněn dílem Edvarda Muncha, Paula Gauguina, Vincenta van Gogha a Augusta Renoira. Historici umění na jeho tvorbě oceňují zejména spojení moderního výtvarného výraziva s náměty z přírody a českého venkova. Již za první republiky uspořádal desítku samostatných výstav a u příležitosti 40. narozenin mu spolek Mánes uspořádal retrospektivu. Špálova díla pravidelně dosahují vysokých částek na aukcích, oleje na nynější výstavě se prodávají za ceny od půl do miliónu korun. V týdnu od 2. do 8. prosince se v České republice očekává oblačno až zataženo a místy déšť nebo přeháňky, od středních poloh srážky smíšené nebo sněhové. Noční teploty budou tři až minus tři st. C, denní dva až osm st. C.

http://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjzhe4f6mzqfuya

30/1998 Sb. - Beck-online Nález Ústavního soudu ze dne 17. prosince 1997 ve věci návrhu prezidenta republiky na zrušení zákona č. 243/1997 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů 30/1998 Sb.: od 10. 3. 1998 30/1998 Sb. znění účinné od 10. 3. 1998 Dne 3. října 1997 obdržel Ústavní soud návrh prezidenta republiky na zrušení zákona č. 243/1997 Sb., kterým se mění zákon ČNR č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a to z důvodu jeho přijetí způsobem odporujícím čl. 50 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“). – kopie příslušné stránky tzv. referátníku Kanceláře prezidenta republiky (č. j. L 134/97; 5414/97), jíž se osvědčuje doručení zákona ze dne 12. června 1997, kterým se mění zákon ČNR č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, prezidentu republiky k podpisu, a to dne 13. června 1997, – kopie dopisu ze dne 28. června 1997 č. j. 5414/97, jímž byl prezidentem republiky zákon vrácen Poslanecké sněmovně, s vyznačením data jeho doručení 30. června 1997, – kopie dopisu předsedy Poslanecké sněmovny prezidentu republiky ze dne 3. července 1997 č. j. 2654/97 SP, ve kterém je konstatováno překročení 15denní lhůty, pročež k vrácení zákona nelze přihlédnout, a dále je zákon opětovně prezidentu předkládán k podpisu, – kopie dopisu prezidenta republiky předsedovi Poslanecké sněmovny ze dne 7. července 1997 č. j. 5920/97, ve kterém je vyjádřeno neměnné stanovisko vrátit předmětný zákon Poslanecké sněmovně, jakož i přesvědčení, že tak bylo učiněno v Ústavou stanovené lhůtě, pročež je v dopise předseda Poslanecké sněmovny požádán o opětovné předložení vráceného zákona Poslanecké sněmovně. V replice pracovnice Kanceláře prezidenta republiky pověřené prezidentem jednat jeho jménem před Ústavním soudem byla konstatována námitka vytvoření ústavní zvyklosti, dle níž se počátek uvedené lhůty počítá dnem následujícím po dni postoupení zákona prezidentu republiky. Existence takovéto zyklosti předsedou Poslanecké sněmovny nebyla uznána. Příkladem ústavy, která některé aspekty počítání času upravuje přímo, je Ústava Spojených států amerických. Je to právě případ prezidentova suspenzivního veta, kdy ústavodárce výslovně upravil i její plynutí a skončení: „Nevrátí-li prezident návrh zákona do deseti dnů (neděle nepočítaje) ode dne, kdy mu byl předložen, stává se zákonem i bez jeho podpisu.“ (čl. 1, oddíl 7. Ústavy Spojených států amerických). Dle § 122 odst. 1 občanského zákoníku platí: „Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.“ Dále § 122 odst. 3 občanského zákoníku stanoví: „Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.“ Ze systematického výkladu občanského zákoníku přitom vyplývá, že uvedená ustanovení se vztahují na oba typy hmotněprávních civilních lhůt, tj. promlčecí a prekluzivní (promlčení je upraveno v hlavě osmé občanského zákoníku, uvedené ustanovení je však obsaženo v hlavě deváté zakotvující vymezení některých pojmů, nevztahuje se tudíž pouze na promlčení, nýbrž také na prekluzi). Dle § 57 odst. 1 občanského soudního řádu platí: „Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin.“ Ustanovení § 57 odst. 2 občanského soudního řádu pak určuje následující: „Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.“ Dle § 60 odst. 1 trestního řádu platí: „Do lhůty určené podle dní se nezapočítává den, kdy se stala událost určující počátek lhůty.“ Pro stanovení konce lhůty je v § 60 odst. 3 trestního řádu obsažena tato úprava: „Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.“ Dle § 27 odst. 2 správního řádu platí: „Do lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty“, přičemž „Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den“. Demokratický systém čelí možné libovůli při formulování „nepsaného práva“ dvojím způsobem. Nesdílí v našem prostředí tak hluboce zakořeněnou skepsi k možnosti činit odpovědná individuální rozhodnutí a předkládat je na základě přesvědčivé argumentace veřejnosti k posouzení. První garance vůči libovůli je tudíž kulturní a mravní kontext odpovědnosti. Tím druhým je soustava demokratických institucí utvářející dělbu moci. Jinými slovy, tou první je garance autonomní, druhou garance heteronomní normotvorby. I v českém právu takto platí a je běžně aplikována řada obecných právních principů, které nejsou výslovně obsaženy v právních předpisech. Příkladem je právní princip, dle něhož neznalost práva neomlouvá, nebo princip nepřípustnosti retroaktivity, a to nejenom pro odvětví práva trestního. Jiným příkladem jsou výkladová pravidla a contrario, a minore ad maius, a maiore ad minus, reductio ad absurdum apod. Dalším, a to moderním ústavním nepsaným pravidlem, je řešení kolize základních práv a svobod principem proporcionality. Mezi tyto obecně uznávané právní principy bez jakékoli pochybnosti patří v oblasti práva ústavního pravidla počítání času, jak jsou v evropském právním myšlení srozumitelně a smysluplně vymezena od dob římských. Tato skutečnost ústavodárci, resp. zákonodárci nijak nebrání, aby, pokud uzná za vhodné, vymezil počítání času výslovně odlišným způsobem. Příkladem tohoto postupu českého zákonodárce v odvětví práva ústavního je § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, dle něhož lhůta počíná již dnem rozhodným pro její plynutí, a nikoli dnem následujícím, jak je obvyklé. V této souvislosti nutno poukázat i na rozdílnost dikce čl. 50 odst. 1 Ústavy, kdy lhůta počíná „ode dne“, který je pro její plynutí rozhodný, a § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, dle něhož lhůta „počíná dnem“, který je pro její plynutí rozhodný. Na straně druhé, pokud je uplatnění určitého práva, resp. pravomoci časově omezeno, je nezbytné vzít zřetel na určité skutečnosti (překážky) na straně subjektu tohoto práva či pravomoci, které, nikoli z jeho zavinění, jejich výkonu brání. Jinak řečeno, vyvořit konstrukci reálně umožňující právo, resp. pravomoc v daném časovém limitu uplatnit. Za tím účelem právní myšlení, opět již v dobách římských, vytvořilo myšlenkové konstrukce, fikce stavění lhůty (plynutí času), resp. posunutí jejího ukončení. Tato obecná právní pravidla (v daném případě právní fikce), jež jsou svojí povahou právní reakcí na praktické problémy, v evropské právní kultuře platí po tisíciletí. Jak již bylo zmíněno, je v dispozici ústavodárce, resp. zákonodárce postupovat i jinak, v tomto případě však je povinen takový postup výslovně stanovit. Jelikož se tak v případě počítání lhůty dle § 50 odst. 1 Ústavy nestalo, nelze její počátek i ukončení interpretovat jinak než v souladu s obecně platnými principy. Ve stanoviscích k posuzované věci se objevuje i otázka právní povahy předmětné lhůty. Patnáctidenní lhůta dle čl. 50 odst. 1 Ústavy je lhůtou na doručení, nikoli lhůtou na „rozhodnutí“, což ostatně prezident republiky ve svém návrhu na zrušení zákona č. 243/1997 Sb․ ani netvrdí. Toto konstatování nic nemění na skutečnosti, že v předmětné věci, jelikož konec lhůty připadl na den pracovního klidu (sobotu 28. června 1997), byl jejím posledním dnem nejbližší příští pracovní den (tj. pondělí 30. června 1997). Přehled souvislostí Verze(1) Základní údaje (1) Články (1) Judikatura (4) Novelizované předpisy (1) Ruší (1) Dokumenty EU (5) Nadřazené předpisy (1) Aktuální k datu Historie Editorial Záložky Souvislosti k 30/1998 Sb. bez vazby na § od 10.03.1998 Význam proměny soudcovské ideologie aplikace práva ve světle ústavní judikatury let 1993–2003 (Zdeněk Kühn) ÚS, III. ÚS 101/05 246/1992 Sb. Zákon České národní rady na ochranu zvířat proti týrání Zákon č. 246/1992 Sb. 01.11.2017 - 08.12.2019 Dokumenty EU (5) 31998L0058 Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Rada Evropské unie, Směrnice, 31998L0058) 31995L0029 Směrnice Rady 95/29/ES ze dne 29. června 1995, kterou se mění směrnice 91/628/EHS o ochraně zvířat během přepravy (Rada Evropské unie, Směrnice, 31995L0029) Směrnice Rady 93/119/ES ze dne 22. prosince 1993 o ochraně zvířat při porážení nebo usmrcování (Rada Evropské unie, Směrnice, 31993L0119) Zákon č. 182/1993 Sb. 24.04.2019 - 31.12.2021

http://kraken.slv.cz/3Tdo958/2015

3 Tdo 958/2015 Dotčené předpisy: § 265k odst. 1 tr. ř., § 265k odst. 2 tr. ř., § 265l odst. 1 tr. ř., § 265l odst. 4 tr. ř., § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoník 3 Tdo 958/2015 -44 Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. srpna 2015 o dovolání podaném Mgr. J. K., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 6 To 8/2015, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci pod sp. zn. 28 T 13/2012, takto: I. Podle § 265k odst. 1 trestního řádu se usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 6 To 8/2015, a rozsudek Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 28 T 13/2012, zrušují . II. Podle § 265k odst. 2 věta druhá trestního řádu se z r u š u j í také všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle § 265 l odst. 1 trestního řádu se Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. IV. Podle § 265 l odst. 4 trestního řádu s e obviněný Mgr. J. K. nebere do vazby . Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 28 T 13/2012 byl Mgr. J. K. uznán vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb., účinného od 1.1.2010, dále jen tr. zákoník) ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dle skutkových zjištění dopustil jednáním spočívajícím v tom, že (včetně překlepů) dne 1. 10. 2010 v O. na ulici W., v sídle s.r.o. Prinz & Graf Olomouc svolal valnou hromadu této společnosti, na které nechal odvolat jednatele společnosti J. K. d. Q. a současně do této funkce nechal jmenovat J. S., ač k těmto krokům nebyl oprávněn na základě plné moci, kterou disponoval, se záměrem zneužít nového statutárního zástupce při právních úkonech nepodložených faktickým stavem a téhož dne v P. nechal podepsat nového jednatele J. S. za stranu dlužníka s.r.o. Prinz & Graf vlastní směnku na částku 5.000.000,-Kč výstavce s.r.o. Prinz & Graf splatnou dne 30.11.2010 v jeho prospěch, smlouvu o zajištění závazku převodem práva k vozidlu značky BMW 765, v níž figuroval jako věřitel a současně nechal J. S. podepsat k zajištění závazků z této směnky vyplývající dvě smlouvy o zřízení zástavního práva na nemovitý majetek s.r.o. Prinz & Graf, přičemž na základě podmínky vyplývající ze smlouvy o zajištění závazku převodem práva, ač tato podmínka nemohla být splněna a ve smlouvě byla stanovena nepřiměřeně vysoká pokuta s rozhodčí doložkou, pak tuto pokutu ve výši 135.000,- Kč vymáhal prostřednictvím rozhodce, který následně vydal rozhodčí nález ze dne 15.1.2011, avšak s ohledem na následné kroky původního jednatele J. K. d. Q., který prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, se domohl rozhodnutí o neplatnosti valné hromady ze dne 1.10.2010 a tím i neplatnosti jmenování J. S. jako jednatele a jím učiněných kroků jako neplatných, bylo zabráněno ve způsobení škody ve výši 5.135.000,- Kč s.r.o. Prinz & Graf, IČ: 25126032 se sídlem Olomouc, Wellnerova 134/7 . Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti let nepodmíněně, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Výrokem podle § 229 odst. 1 trestního řádu (dále jen tr. ř.) bylo rozhodnuto o náhradě škody. V předmětné věci podal Mgr. J. K. odvolání, o kterém rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 6 To 8/2015 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítl. Proti výše uvedenému usnesení odvolacího soudu podal Mgr. J. K. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí. Obviněný Mgr. J. K. v tomto svém mimořádném opravném prostředku uvedl, že jej podává z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejprve uvedl, že si je plně vědom limitů dovolacího přezkumu a svou obhajobu redukuje výlučně na právní otázky naplňující uplatněný dovolací důvod a nedomáhá se tak revize skutkových zjištění. Dále namítl absenci jednotlivých obligatorních znaků trestného činu podvodu, a to s tím, že jednotlivé části popisu skutku neodpovídají příslušným znakům skutkové podstaty trestného činu, jímž byl uznán vinným. V napadeném rozhodnutí, ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně, přitom absentuje popis skutkových okolností, jež by naplňovaly obligatorní znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu, přičemž mezi těmito znaky obviněný uvedl omyl , osobu uvedenou v omyl , podvodné jednání , majetkovou dispozici vedoucí ke škodě , škodu na cizím majetku , příčinnou souvislost mezi prvky objektivní stránky , obohacení pachatele či třetí osoby a úmysl pachatele . Podstatou nesprávnosti napadených rozhodnutí je přitom základní právní omyl, a to sice vyhodnocení znaku osoby uvedené v omyl , učiněný v rozporu s konstantní judikaturou dovolacího soudu, podle níž soud rozhodující v občanskoprávním řízení nemůže být osobou uvedenou v omyl ve smyslu znaků trestného činu podvodu. Rovněž podotkl, že skutková věta napadeného rozsudku (myšleno rozhodnutí soudu prvního stupně) je koncipována zcela mimoběžně s právní konstrukcí skutkové podstaty trestného činu podvodu, přičemž tato je zaměřena na popis jakéhosi protiprávního jednání pachatele, z něhož však nelze dovodit základní konstrukci podvodu. V další části svého dovolání obviněný rozvedl pojem omyl , jakožto rozpor představy podvedeného se skutečností. K tomu podotkl, že ve skutkové větě není nijak jednoznačně vyjádřeno, v čem vůbec by měl daný rozpor spočívat, přičemž podle odůvodnění napadených rozhodnutí se jedná o okolnosti, zda byl obviněný na základě plné moci oprávněn odvolat a jmenovat jednatele či nikoli. K tomu podotýká, že danou plnou moc vždy prezentoval přesně tak, jak byla vystavena. Rozpor tedy nespočívá v oblasti skutkového, nýbrž v oblasti právního posouzení. Přitom rozpor představy se skutečností je nutné zjišťovat u konkrétní osoby, která měla v omylu činit majetkovou dispozici vedoucí ke škodě. Přesto ve skutkové větě žádná taková osoba není zmíněna, stejně jako nebylo uvedeno, v čem měl omyl spočívat a jak či kým byl způsoben. Rovněž připomíná, že pokud měl být v omyl uveden soud, tak podle konstantní judikatury dovolacího soudu nelze soud pokládat za subjekt, který by mohl být uváděn v omyl ve smyslu znaků trestného činu podvodu. Pokud navíc odvolací soud uvedl, že osobou uvedenou v omyl může být každý, vůči němuž bude společnost Prinz & Graf, s. r. o., jednat, tak tímto nelze označit obligatorní znak skutkové podstaty, který musí být podložen jednoznačnými a konkrétními skutkovými zjištěními a jejich navazujícím právním hodnocením. Rozsudek tak nelze stavět na hypotézách a příkladech, ale na skutkových zjištěních. Pokud si tedy soudy nevyjasnily, která konkrétní osoba měla být uvedena v omyl, tak dále nemohly zkoumat, zda taková osoba v omylu činila nějakou majetkovou dispozici. K tomuto obviněný upozornil na judikaturu dovolacího soudu, konkrétně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. 6 Tdo 1437/2013, kdy důvodem pro vyhovění dovolání bylo, že z rozhodnutí soudů nižších stupňů nelze zjistit, jaký subjekt měl být obviněným uveden v omyl . Zároveň uvedl, že je nepřípustné, aby se až z vyhlášeného zamítavého rozhodnutí odvolacího soudu, který neprovedl žádné dokazování, poprvé dozvěděl, že orgánem uvedeným v omyl mohl být katastrální úřad, o kterém se nalézací soud nikterak nezmiňuje. Skutková věta napadeného rozsudku rovněž nepopisuje jakékoli podvodné jednání obviněného, jímž by uvedl někoho v omyl ve smyslu právní věty rozsudku. Ve svém dovolání obviněný dále rozvedl, že v napadených rozhodnutích zcela absentují skutková zjištění podřaditelná pod znak škody způsobené trestným činem, kdy ze skutkových zjištění nelze dovodit, že by jednání obviněného mohlo směřovat k jakékoli škodě, tím méně pak ke škodě v konkrétní výši 5.135.000,- Kč. V rozsahu znaku škody jsou pak napadená rozhodnutí absolutně nepřezkoumatelná. Svoji argumentaci rovněž zaměřil na škodu v podobě smluvní pokuty, přičemž podotkl, že se nedomáhá jakékoli skutkové či důkazní revize, nicméně je přesvědčen, že uvedené skutkové popisy nelze považovat za skutková zjištění, jež by mohla být základem dovolacího přezkumu. Stejně tak se obviněný zabýval škodou v podobě vystavené směnky, kdy výrok napadeného rozsudku neobsahuje jedinou skutečnost, která by mohla vést k závěru o škodlivosti předmětné směnky, přičemž vytýká, že nalézací soud z předmětné směnečné listiny, ani z jí odpovídající směnečné dohody, nečerpá žádná skutková zjištění. Po rozboru související problematiky a s odkazem na odbornou literaturu uvedl, že pouhý fakt vystavení směnky a dokonce ani její formální splatnost ještě bez dalšího absolutně nemůže představovat vymahatelnost takové směnky, tedy potencialitu škody dlužníka a prospěchu věřitele. Obviněný rovněž namítl, že nebyly naplněny znaky pokusu trestného činu. K tomuto uvádí jednak teoretický výklad, dále pak zdůrazňuje, že, jak ostatně uvedl nalézací soud ve skutkové větě svého rozhodnutí, bylo zabráněno ve způsobení škody ve výši 5.135.000,- Kč. Nenastalá škoda tak představuje nedostatek následku jako pojmový znak pokusu trestného činu. Skutková věta přitom neuvádí konkrétní následek, k němuž měl obviněný směřovat. Rovněž uvedl, že tvrzené jednání obviněného nemohlo bezprostředně, časově ani věcně, objektivně ani subjektivně v úmyslu obviněného směřovat ke způsobení škody právě ve výši 5.135.000,- Kč, když skutkové podklady pro takové vyčíslení chybí a samotný majetek společnosti byl výrazně nižší. Ve vztahu k plné moci, označené jako generální , uvedl, že tato umožňuje různý výklad stran delegovaných pravomocí. Soudu prvního stupně vytýká, že se bez dalšího přiklonil pouze k jednomu z možných výkladů, pro obviněného nepříznivému. Dále uvedl, že skutková věta napadeného rozsudku neobsahuje jedinou skutkovou informaci vztahující se k subjektivní stránce trestného činu, tedy k úmyslu obviněného. V tomto odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2007, IV. ÚS 434/07, podle kterého absenci údajů vyjadřujících ve skutkové větě subjektivní stránku trestného činu nelze nahradit právní větou ani odůvodněním rozsudku. Rovněž namítl porušení zásady presumpce neviny , což odůvodnil tím, že odsuzující rozhodnutí spočívá především na hodnocení důkazů, které soud prvního stupně převzal od odvolacího soudu. Přitom soud prvního stupně nejprve obviněného zprostil obžaloby, když následně odvolací soud aktivně vytvořil klíčové skutkové závěry, na jejichž základě byl obviněný odsouzen. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 4. 2015, č. j. 6 To 8/2015-481, a řízení jemu předcházející, včetně rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 25. 9. 2014, č. j. 28 T 13/2012-417, podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušil a aby Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, podle § 265 l odst. 1 tr. ř. přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl . Zároveň svým dovoláním dal podnět, aby došlo k odkladu výkonu napadených rozhodnutí, případně, dojde-li v mezidobí k nástupu výkonu trestu, k přerušení výkonu, a to rozhodnutím předsedy senátu Nejvyššího soudu podle § 265o odst. 1 tr. ř. K takto podanému dovolání se písemně vyjádřil příslušný státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen státní zástupce), který uvedl, že námitky obsažené v závěru dovolání, kterými dovolatel vytýká porušení procesní, nikoli hmotněprávní zásady presumpce neviny a napadá procesní postupy odvolacího soudu, formálně deklarovanému dovolacímu důvodu [§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.] obsahově neodpovídají. Za částečně důvodné však lze považovat ostatní námitky obviněného, které se týkají existence zákonných znaků trestného činu podvodu. Naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 209 tr. zákoníku předpokládá existenci příčinné souvislosti mezi omylem určité osoby a jí učiněnou majetkovou dispozicí a dále příčinnou souvislost mezi touto dispozicí na jedné straně a škodou na cizím majetku a obohacením pachatele nebo jiné osoby na straně druhé. Přitom ve skutkové větě ve výroku o vině není uvedena žádná konkrétní osoba provádějící v omylu majetkové dispozice a není ani rámcově uvedeno, v čem měl tento omyl spočívat. Výrok je však esenciální a konstitutivní částí soudního rozhodnutí a musí v něm být alespoň rámcově uvedeny okolnosti odpovídající všem znakům trestného činu nebo jeho pokusu, kterým byl obviněný uznán vinným. Nicméně, ze skutkové věty vyplývá pouze tolik, že dovolatel překročil rozsah plné moci, když jedinou osobou, která podle skutkové věty prováděla nějaké majetkové dispozice, byl J. S. Avšak ani náznakem není uvedeno, že by J. S. jednal v omylu, že by obviněný uvedl J. S. v omyl nebo nějakého jeho omylu využil. Nelze vyloučit ani variantu, že majetkové dispozice fakticky provedl sám obviněný za užití jiné osoby. Pak by ovšem byla kvalifikace podle § 209 tr. zákoníku vyloučena. Státní zástupce tedy podotkl, že skutkové okolnosti odpovídající všem znakům stíhaného trestného činu musí být alespoň rámcově uvedeny přímo ve výroku o vině. V předmětné věci však okolnosti odpovídající existenci osoby nacházející se v omylu a provádějící v tomto pachatelem vyvolaném nebo využitém omylu majetkové dispozice nejsou v náležitém rozsahu uvedeny ani v odůvodnění soudních rozhodnutí. V těchto odůvodněních nebylo ani uvažováno o J. S., jako o osobě uvedené v omyl. Rovněž formulace uvedení příslušných orgánů v omyl, aby situaci považovaly za legální , odpovídá spíše jednání směřujícímu k zakrytí dřívějšího protiprávního jednání nežli jednání směřujícímu k tomu, aby osoba nacházející se v omylu provedla nějakou majetkovou dispozici. Pokud by navíc subjektem uvedeným v omyl měl být rejstříkový nebo jiný soud, tak podle stávající judikatury soud rozhodující v občanskoprávním řízení subjektem uvedeným v omyl být nemůže. A úvaha odvolacího soudu o tom, že osobou uvedenou v omyl může být každý, vůči němuž po 1. 10. 2012 bude společnost jednat, je z hlediska konstrukce trestní odpovědnosti obviněného těžko přijatelná, když absentuje konkrétní zjištění o osobě uvedené pachatelem v omyl. K těmto námitkám obviněného státní zástupce uzavřel, že skutková zjištění uvedená ve skutkové větě a v odůvodnění soudních rozhodnutí neobsahují okolnosti odpovídající objektivnímu znaku trestného činu podvodu uvede někoho v omyl, využije něčího omylu . K ostatním námitkám obviněného státní zástupce konstatoval, že pokud jde o existenci škody a otázku, zda jednání obviněného ke způsobení škody bezprostředně směřovalo, tak tyto jsou z části námitkami skutkovými. Obviněný však pomíjí skutečnost, že minimálně ohledně částky 135.000,- Kč již činil zcela konkrétní kroky k jejímu vymáhání. Rovněž pomíjí skutečnost, že směnka byla splatná již 30. 11. 2010. Již splatností směnky měl možnost domáhat se splnění směnečného závazku, a to bez ohledu na skutečnost, že žádný jeho nárok, kterým měla být směnka zajišťována, vůbec nevznikl a neexistoval. Sporná je však otázka, zda samotné vystavení směnky lze považovat za jednání bezprostředně směřující k dokonání trestného činu nebo spíše za vytváření podmínek pro jeho spáchání. Nicméně i příprava je u trestného činu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku trestná. Úspěšným uplatněním směnky by vznikla škoda 5.000.000,- Kč a není jasné, jakým jiným způsobem by měla být výše škody stanovena. Samotný fakt, že majetek společnosti neodpovídal částce 5.135.000,- Kč, trestní odpovědnost obviněného nevylučuje, resp. mohlo by se jednat o tzv. nezpůsobilý pokus, který není beztrestný. K tomuto státní zástupce podotkl, že námitky týkající se otázky škody jsou z větší části samy o sobě nedůvodné. Obviněnému lze dále přisvědčit, že v tzv. skutkové větě nejsou dostatečně vyjádřeny skutečnosti odpovídající subjektivní stránce trestného činu. Není zde zmíněna jeho, již v době činu existující, vědomost o tom, že jedná nad rámec vystavené plné moci, a nejsou uvedeny ani objektivní skutečnosti, jako např. právnické vzdělání obviněného, na základě kterých by tato skutečnost mohla být obviněnému patrná. Lze dodat, že znění plné moci bylo poněkud problematické, když byla označena jako generální, avšak současně výslovně zmocňovala obviněného pouze k některým úkonům, mezi kterými svolání valné hromady a změna osoby jednatele výslovně uvedeny nebyly. Na formulaci plné moci se sice podílel sám obviněný, podvodné jednání v souvislosti se samotným vystavením plné moci v r. 2008 mu však přičítáno nebylo. Státní zástupce uzavřel, že skutková zjištění vymezená ve skutkové větě ve spojení s navazujícími částmi odůvodnění soudních rozhodnutí neodpovídají všem znakům zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku. Státní zástupce závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 6 To 8/2015 a aby podle § 265 l odst. 1 tr. ř. uvedenému soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Současně vyjádřil výslovný souhlas s tím, aby tak učinil v souladu s § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. Obviněný právně relevantně uplatnil námitky stran absence jednotlivých obligatorních znaků skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku. Nejvyšší soud přitom shledal, že těmto lze zčásti přisvědčit. Obviněný rovněž uvedl, že s ohledem na limity dovolacího přezkumu a podstatu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., svou obhajobu redukuje výlučně na právní otázky naplňující uplatněný dovolací důvod a nedomáhá se tak revize skutkových zjištění. Nejvyšší soud připomíná, že za naplněné znaky zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku lze považovat ty, které spočívají v tom, že obviněný sebe obohatil tím, že uvedl někoho v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, a způsobil tak na cizím majetku takovým činem škodu velkého rozsahu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 8 Tdo 1627/2014), kdy škodou velkého rozsahu se rozumí škoda ve výši nejméně 5.000.000,- Kč, což vyplývá z výkladového pravidla uvedeného v § 138 odst. 1 tr. zákoníku. Dále lze připomenout, že naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 209 tr. zákoníku předpokládá existenci příčinné souvislosti mezi omylem určité osoby a jí učiněnou majetkovou dispozicí a dále příčinnou souvislost mezi touto dispozicí na jedné straně a škodou na cizím majetku a obohacením pachatele (nebo jiné osoby) na straně druhé. Přesto však v rozhodnutí nalézacího soudu, které potvrdil soud odvolací, není ve skutkové větě ve výroku o vině uvedena žádná konkrétní osoba provádějící v omylu majetkové dispozice. Rovněž není uvedeno, v čem konkrétně měl uvedený omyl spočívat. Ve výroku soudního rozhodnutí přitom musí být obligatorně uvedeny takové okolnosti, které odpovídají všem znakům trestného činu (resp. jeho pokusu), kterým byl obviněný uznán vinným. Ze skutkové věty však nelze dovodit více, než to, že obviněný překročil rozsah plné moci, přičemž jedinou osobou provádějící majetkové dispozice byl J. S. V tomto směru již však z rozhodnutí soudů nelze dovodit, že by J. S. jednal v omylu, že by obviněný J. S. uvedl v omyl nebo nějakého jeho omylu využil. V tomto lze uzavřít, že skutkové okolnosti odpovídající všem znakům stíhaného trestného činu musí být (alespoň rámcově) uvedeny přímo ve výroku o vině, přičemž v předmětné věci tyto nejsou v náležitém rozsahu uvedeny ani v odůvodnění příslušných soudních rozhodnutí. Pokud bylo uvažováno o uvedení příslušných orgánů v omyl, aby situaci považovaly za legální , tak se dle Nejvyššího soudu jedná spíše o jednání směřující k zakrytí trestné činnosti, nežli o jednání směřujícímu k tomu, aby osoba jednající v omylu provedla nějakou majetkovou dispozici. A úvaha o tom, že osobou uvedenou v omyl může být každý, vůči němuž po 1. 10. 2012 bude společnost jednat, je z hlediska konstrukce trestní odpovědnosti obviněného těžko přijatelná, když absentuje konkrétní zjištění o osobě uvedené pachatelem v omyl. Rovněž lze podotknout, že pokud měl být hypoteticky subjektem uvedeným v omyl rejstříkový či jiný soud, tak podle stávající judikatury soud rozhodující v občanskoprávním řízení subjektem uvedeným v omyl být nemůže. Soudy si zřejmě zcela nevyjasnily, která osoba měla být uvedena v omyl, a za tohoto stavu mohly jen stěží zkoumat, zda taková osoba v omylu činila nějaké majetkové dispozice. Oproti tomu Nejvyšší soud neshledal žádné pochybení soudů, pokud vyčíslily a odůvodnily výši škody jako 5.135.000,- Kč. Obviněný sice namítl, že ze skutkových zjištění nelze dovodit, že by jeho jednání mohlo směřovat k jakékoli škodě, nicméně v tomto bylo prokázáno, že přinejmenším v případě částky 135.000,- Kč již činil konkrétní kroky k jejímu vymáhání. Pokud jde o otázku, zda samotné vystavení směnky lze považovat za bezprostředně směřující k dokonání trestného činu, či zda jde o vytváření podmínek pro jeho spáchání, nezbývá než konstatovat, že již samotná příprava je u trestného činu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku trestná. Rovněž lze poznamenat, že samotný fakt, že majetek společnosti neodpovídal částce 5.135.000,- Kč, trestní odpovědnost obviněného nevylučuje. V takovém případě by se jednalo toliko o nezpůsobilý pokus, který sám o sobě beztrestný není. Obviněnému lze rovněž přisvědčit v tom, že ve skutkové větě nejsou dostatečně vyjádřeny skutečnosti odpovídající subjektivní stránce trestného činu podvodu. Přitom jak vyplývá např. z rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2007, sp. zn. IV. ÚS 434/07 nerespektování ustanovení § 120 odst. 3 tr. ř. spočívající v absenci jakéhokoliv údaje vyjadřujícího ve skutkové větě rozsudečného výroku subjektivní stránku úmyslného trestného činu, na jehož vinu bylo soudem uznáno, nelze nahradit ani právní větou rozsudečného výroku ani odůvodněním rozsudku . K subjektivní stránce lze dále podotknout, že se soudy dostatečně nezabývaly (případnou) vědomostí obviněného, že jedná nad rámec vystavené plné moci, a to např. s ohledem na jeho právnické vzdělání. Samotné znění plné moci sice může vyvolávat pochybnosti, když tato je označena jako generální , avšak s přihlédnutím k jejímu obsahu se zdá být zřejmé, že obviněného nezmocňovala k jakémukoli jednání, nýbrž pouze k některým úkonům, mezi kterými svolání valné hromady a změna osoby jednatele výslovně uvedeny nebyly. Soudy se rovněž nevypořádaly s otázkou, zda lze obviněnému přičítat jednání, kterým by se na formulaci plné moci podílel. Stran námitky porušení zásady presumpce neviny, kterou obviněný odůvodnil tím, že odsuzující rozhodnutí spočívá především na hodnocení důkazů, které soud prvního stupně převzal od odvolacího soudu, přičemž obviněný tímto napadá procesní postupy odvolacího soudu, lze pouze uvést, že se jedná o námitku procesního charakteru, kterou nelze podřadit pod zvolený dovolací důvod [§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.]. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že skutková zjištění vymezená ve skutkové větě ve spojení s navazujícími částmi odůvodnění soudních rozhodnutí neodpovídají všem znakům zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku. Je nezbytné, aby Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pokud s ohledem na provedené dokazování dospěje k závěru, že se obviněný Mgr. J. K. dopustil zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, tak při novém projednání a rozhodnutí věci především vymezí skutkové okolnosti odpovídající všem znakům skutkové podstaty stíhaného trestného činu, které uvede jak ve výroku o vině, tak náležitě rozvede v odůvodnění svého rozhodnutí. Rovněž se bude znovu zabývat rolí a postavením J. S., otázkou, který subjekt uvedený v omyl činil majetkové dispozice a skutečnostmi, odpovídajícími subjektivní stránce trestného činu podvodu. Případně provede další důkazy, pokud jejich provedení shledá za nezbytné pro náležité objasnění věci. Nejvyššímu soudu proto z podnětu takto z části důvodně podaného dovolání nezbylo, než podle § 265k odst. 1 tr. ř. napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 6 To 8/2015, a rozsudek Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 28 T 13/2012, zrušit a podle § 265k odst. 2 věta druhá tr. ř. zrušit i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265 l odst. 1 tr. ř. potom Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Řízení se tak vrací do stadia, kdy bude znovu projednána trestní věc obviněného, přičemž v tomto novém řízení je Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci vázán právním názorem, který vyslovil v tomto usnesení Nejvyšší soud (§ 265s odst. 1 tr. ř.), a vzhledem ke skutečnosti, že napadená rozhodnutí byla zrušena jen v důsledku dovolání podaného ve prospěch obviněného, je Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci povinen aplikovat ustanovení § 265s odst. 2 tr. ř., podle kterého nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného (zákaz reformace in peius). Podle § 265 l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem (jak je tomu v dané věci) a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. Citované ustanovení lze analogicky vztáhnout i na nyní posuzovanou věc, protože Nejvyšší soud zrušil dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu, stejně jako rozsudek nalézacího soudu, a takto pozbyl v důsledku uvedeného právní moci i vykonatelnosti výrok o trestu a v příslušném výkonu trestu na obviněném nelze pokračovat. Nejvyšší soud shledal, že na straně obviněného Mgr. J. K. není dán žádný z důvodů vazby podle § 67 odst. 1 písm. a) až c) tr. ř., a proto rozhodl tak, že se obviněný nebere do vazby. S ohledem na takto přijaté rozhodnutí potom také o podaném návrhu na odložení výkonu napadeného rozhodnutí dovolací soud již nerozhodoval. Toto rozhodnutí učinil dovolací soud v neveřejném zasedání, neboť je zřejmé, že zjištěné vady nelze odstranit ve veřejném zasedání [§ 265r odst. 1 písm. b) tr. ř.].

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Seznam_s%C3%A9ri%C3%AD_neporazitelnosti_Rogera_Federera

Seznam sérií neporazitelnosti Rogera Federera – Wikipedie Seznam sérií neporazitelnosti Rogera Federera Série neporazitelnosti Rogera Federera představují nejdelší úseky utkání, v nichž nebyl švýcarský tenista poražen. Hráč je držitelem rekordní 65zápasové neporazitelnosti na trávě a 56 výher na tvrdém povrchu. Jako jediný muž v otevřené éře dosáhl na sedm sérií, v nichž vyhrál nejméně 20krát za sebou. Získal také 24 singlových titulů bez prohry ve finále, čímž ustavil nový rekordní zápis. 1 2003–2005: Série finálové neporazitelnosti 1.1 Finále dvouhry: 24 (24–0) 2 2003–2005: Série 24 výher proti hráčům Top 10 3 2003–2008: Série 41 výher proti hráčům Spojených států 4 2003–2008: Série 65 výher na trávě 5 2004–2006: Série 55 výher na amerických betonech 6 2005–2006: Série 56 výher na tvrdém povrchu 7 Sedm sérií více než 20zápasové neporazitelnosti 7.1 První série: 23 zápasů 7.2 Druhá série: 26 zápasů 7.3 Třetí série: 25 zápasů 7.4 Čtvrtá série: 35 zápasů 7.5 Pátá série: 41 zápasů 7.6 Šestá série: 21 zápasů 7.7 Sedmá série: 24 zápasů 2003–2005: Série finálové neporazitelnostiEditovat Federer je držitelem rekordu otevřené éry s 24 vyhranými finále bez přerušení. Neporažen zůstal od vídeňského finále v říjnu 2003 až do bangkockého boje o titul v září 2005. Překonal tak stávající rekord 12 vítězných finále v řadě[1] Johna McEnroea a Björna Borga. Sérii ukončil David Nalbandian ve finále Turnaje mistrů 2005.[1] Finále dvouhry: 24 (24–0)Editovat Grand Slam (5–0) ATP Masters Series (7–0) ATP International Series Gold (4–0) ATP International Series (6–0) tvrdý (17–0 D) antuka (3–0 D) tráva (4–0 D) venku (20–0 D) hala (4–0 D) 1. 20031012a12. října 2003 Vídeň, Rakousko (2) tvrdý (h) 2. 20031116a16. listopadu 2003 Turnaj mistrů, Houston, USA tvrdý 3. 20040201a1. února 2004 Australian Open, Austrálie tvrdý Marat Safin 7–6(7–3), 6–4, 6–2 4. 20040307a7. března 2004 Dubaj, SAE (2) tvrdý 5. 20040321a21. března 2004 Indian Wells, USA tvrdý 6. 20040516a16. května 2004 Hamburk, Německo (2) antuka 7. 20040613a13. června 2004 Halle, Německo (2) tráva 8. 20040704a4. července 2004 Wimbledon, Londýn, VB (2) tráva Andy Roddick 4–6, 7–5, 7–6(7–3), 6–4 9. 20040711a11. července 2004 Gstaad, Švýcarsko antuka Igor Andrejev 6–2, 6–3, 5–7, 6–3 10. 20040801a1. srpna 2004 Toronto, Kanada tvrdý 11. 20040912a12. září 2004 US Open, New York, USA tvrdý Lleyton Hewitt 6–0, 7–6(7–3), 6–0 12. 20041003a3. října 2004 Bangkok, Thajsko tvrdý (h) 13. 20041121a21. listopadu 2004 Turnaj mistrů, Houston, USA (2) tvrdý 14. 9. ledna 2005 Dauhá, Katar tvrdý 15. 20050220a20. února 2005 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Ivan Ljubičić 5–7, 7–5, 7–6(7–5) 16. 27. února 2005 Dubaj, SAE (3) tvrdý 17. 20. března 2005 Indian Wells, USA (2) tvrdý 18. 3. dubna 2005 Miami, USA tvrdý Rafael Nadal 2–6, 6–7(4–7), 7–6(7–5), 6–3, 6–1 19. 15. května 2005 Hamburk, Německo (3) antuka 20. 13. června 2005 Halle, Německo (3) tráva 21. 3. července 2005 Wimbledon, Londýn, VB (3) tráva Andy Roddick 6–2, 7–6(7–2), 6–4 22. 20050821a21. srpna 2005 Cincinnati, USA tvrdý 23. 11. září 2005 US Open, New York, USA (2) tvrdý Andre Agassi 6–3, 2–6, 7–6(7–1), 6–1 24. 2. října 2005 Bangkok, Thajsko (2) tvrdý (h) 2003–2005: Série 24 výher proti hráčům Top 10Editovat Federer je držitel rekordních 24 vítězných utkání bez přerušení nad hráči první světové desítky žebříčku ATP.[2] Neporazitelnost trvala 16 měsíců mezi říjnem 2003 a lednem 2005. Ukončila ji porážka od Marata Safina ve finále Australian Open. 24zápasová neporazitelnost proti hráčům Top 10 prohra Juan Carlos Ferrero 1. Madrid Masters 2003 1. Andre Agassi 5. Turnaj mistrů 2003 2. David Nalbandian 8. Turnaj mistrů 2003 3. Juan Carlos Ferrero 2. Turnaj mistrů 2003 4. Andy Roddick 1. Turnaj mistrů 2003 5. Andre Agassi 5. Turnaj mistrů 2003 6. David Nalbandian 8. Australian Open 2004 7. Juan Carlos Ferrero 3. Australian Open 2004 8. Andre Agassi 5. Indian Wells Masters 2004 9. Tim Henman 10 Indian Wells Masters 2004 10. Carlos Moyà 8. Hamburg Masters 2004 11. Guillermo Coria 3. Hamburg Masters 2004 12. Lleyton Hewitt 10. Wimbledon 2004 13. Andy Roddick 2. Wimbledon 2004 14. Andy Roddick 2. Canada Masters 2004 15. Andre Agassi 7. US Open 2004 16. Tim Henman 6. US Open 2004 17. Lleyton Hewitt 5. US Open 2004 18. Andy Roddick 2. Thailand Open 2004 19. Gastón Gaudio 10. Turnaj mistrů 2004 20. Lleyton Hewitt 3. Turnaj mistrů 2004 21. Carlos Moyà 5. Turnaj mistrů 2004 22. Marat Safin 4. Turnaj mistrů 2004 23. Lleyton Hewitt 3. Turnaj mistrů 2004 24. Andre Agassi 8. Australian Open 2005 prohra Marat Safin 4. Australian Open 2005 2003–2008: Série 41 výher proti hráčům Spojených státůEditovat Federer je držitel rekordu 41zápasové neporazitelnosti proti tenistům Spojených států. Šňůra začala výhrou nad Jamesem Blakem na US Open 2003, trvala 55 měsíců, a skončila v semifinále Indian Wells Masters 2008 prohrou s Mardym Fishem.[3] Série 41 výher proti hráčům Spojených států v sezónách 2003 až 2008[pozn. 1] 319. prohra ATP Masters Canada 8/4/2003 1000 venku tvrdý SF Andy Roddick 4–6, 6–3, 6–7(3–7) 324. 1. US Open 8/25/2003 GS venku tvrdý 32 v kole James Blake 6–3, 7–6(7–4), 6–3 334. 2. ATP Masters Madrid 10/13/2003 1000 hala tvrdý 16 v kole Mardy Fish 6–3, 7–6(7–4) 342. 3. Tennis Masters Cup 11/10/200 WC venku tvrdý zs Andre Agassi 6–7(3–7), 6–3, 7–6(9–7) 345. 4. Tennis Masters Cup 11/10/2003 WC venku tvrdý SF Andy Roddick 7–6(7–2), 6–2 346. 5. Tennis Masters Cup 11/10/2003 WC venku tvrdý finále Andre Agassi 6–3, 6–0, 6–4 347. 6. Australian Open 1/19/2004 GS venku tvrdý 128 v kole Alex Bogomolov 6–3, 6–4, 6–0 348. 7. Australian Open 1/19/2004 GS venku tvrdý 64 v kole Jeff Morrison 6–2, 6–3, 6–4 366. 8. Indian Wells Masters 3/8/2004 1000 venku tvrdý 16 v kole Mardy Fish 6–4, 6–1 368. 9. Indian Wells Masters 3/8/2004 1000 venku tvrdý SF Andre Agassi 4–6, 6–3, 6–4 389. 10. Halle 6/7/2004 250 venku tráva finále Mardy Fish 6–0, 6–3 396. 11. Wimbledon 6/21/2004 GS venku tráva finále Andy Roddick 4–6, 7–5, 7–6(3), 6–4 407. 12. Canada Masters 7/26/2004 1000 venku tvrdý finále Andy Roddick 7–5, 6–3 414. 13. US Open 8/30/2004 GS venku tvrdý QF Andre Agassi 6–3, 2–6, 7–5, 3–6, 6–3 421. 14. Thailand Open 9/27/2004 250 hala tvrdý finále Andy Roddick 6–4, 6–0 436. 15. Australian Open 1/17/2005 GS venku tvrdý QF Andre Agassi 6-3, 6-4, 6-4 446. 16. Dubaj 2/21/2005 500 venku tvrdý SF Andre Agassi 6-3, 6-1 448. 17. Indian Wells Masters 3/7/2005 1000 venku tvrdý 64 v kole Mardy Fish 6-3, 6-3 458. 18. Miami Masters 3/21/2005 1000 venku tvrdý SF Andre Agassi 6-4, 6-3 487. 19. Wimbledon 6/20/2005 GS venku tráva finále Andy Roddick 6-2, 7-6(2), 6-4 488. 20. Cincinnati Masters 8/15/2005 1000 venku tvrdý 64 v kole James Blake 7-6(3), 7-5 492. 21. Cincinnati Masters 8/15/2005 1000 venku tvrdý SF Robby Ginepri 4-6, 7-5, 6-4 493. 22. Cincinnati Masters 8/15/2005 1000 venku tvrdý finále Andy Roddick 6-3, 7-5 500. 23. US Open 8/29/2005 GS venku tvrdý finále Andre Agassi 6-3, 2-6, 7-6(1), 6-1 534. 24. Indian Wells Masters 3/6/2006 1000 venku tvrdý finále James Blake 7-5, 6-3, 6-0 538. 25. Miami Masters 3/20/2006 1000 venku tvrdý QF James Blake 7-6(2), 6-4 582. 26. US Open 8/28/2006 GS venku tvrdý 32 v kole Vincent Spadea 6-3, 6-3, 6-0 584. 27. US Open 8/28/2006 GS venku tvrdý QF James Blake 7-6(7), 6-0, 6-7(9), 6-4 586. 28. US Open 8/28/2006 GS venku tvrdý finále Andy Roddick 6-2, 4-6, 7-5, 6-1 596. 29. Madrid Masters 10/16/2006 1000 hala tvrdý QF Robby Ginepri 6-3, 7-6(4) 605. 30. Tennis Masters Cup 11/13/2006 WC hala tvrdý zs Andy Roddick 4-6, 7-6(8), 6-4 608. 31. Tennis Masters Cup 11/13/2006 WC hala tvrdý finále James Blake 6-0,6-3, 6-4 614. 32. Australian Open 1/15/2007 GS venku tvrdý SF Andy Roddick 6-4, 6-0, 6-2 622. 33. Miami Masters 3/19/2007 1000 venku tvrdý 64 v kole Sam Querrey 6-4, 6-3 637. 34. Roland Garros 5/28/2007 GS venku antuka 128 v kole Michael Russell 6-4, 6-2, 6-4 659. 35. Cincinnati Masters 8/13/2007 1000 venku tvrdý finále James Blake 6-1, 6-4 660. 36. US Open 8/27/2007 GS venku tvrdý 128 v kole Scoville Jenkins 6-3, 6-2, 6-4 662. 37. US Open 8/27/2007 GS venku tvrdý 32 v kole John Isner 6-7(4), 6-2, 6-4, 6-2 664. 38. US Open 8/27/2007 GS venku tvrdý QF Andy Roddick 7-6(5), 7-6(4), 6-2 669. 39. Madrid Masters 10/15/2007 1000 venku tvrdý 32 v kole Robby Ginepri 7-6(2), 6-4 683. 40. Tennis Masters Cup 11/12/2007 WC hala tvrdý zs Andy Roddick 6-4, 6-2 690. 41. Australian Open 1/14/2008 GS venku tvrdý QF James Blake 7–5, 7–6(5), 6–4 696. prohra Indian Wells Masters 3/13/2008 1000 venku tvrdý SF Mardy Fish 3–6, 2–6 2003–2008: Série 65 výher na trávěEditovat Federerova série 65 výher na trávě, které dosáhl na turnajích v sezónách 2003–2008, představuje rekordní šňůru neporazitelnosti na tomto povrchu v historii tenisu.[1] Šňůru ukončil až Rafael Nadal v jednom z nejlepších tenisových utkání – finále Wimbledonu 2008.[4] Během této šňůry odehrál jen dva pětisetové zápasy a z celkových 186 sad prohrál 16 (170–16).[5] Série 65 výher na trávě v sezónách 2003 až 2008[pozn. 1] prohra 421 Wimbledon 2002 6/24/2002 GS venku 128 v kole Mario Ančić 3–6, 6–7(2–7), 3–6 1 299. Gerry Weber Open 2003 6/09/2003 250 venku 32 v kole Sargis Sargsjan 7–5, 6–1 2 300. Gerry Weber Open 6/09/2003 250 venku 16 v kole Fernando Vicente 4–6, 6–2, 6–1 3 301. Gerry Weber Open 6/09/2003 250 venku QF Júnis al-Ajnáví 7–5, 7–6(7–3) 4 302. Gerry Weber Open 6/09/2003 250 venku SF Michail Južnyj 4–6, 7–6(7–4), 6–2 5 303. Gerry Weber Open 6/09/2003 250 venku finále 6 304. Wimbledon 2003 6/23/2003 GS venku 128 v kole Hyung–Taik Lee 6–3, 6–3, 7–6(7–2) 7 305. Wimbledon 6/23/2003 GS venku 64 v kole Stefan Koubek 7–5, 6–1, 6–1 8 306. Wimbledon 6/23/2003 GS venku 32 v kole Mardy Fish 6–3, 6–1, 4–6, 6–1 9 307. Wimbledon 6/23/2003 GS venku 16 v kole Feliciano López 7–6(7–5), 6–4, 6–4 10 308. Wimbledon 6/23/2003 GS venku QF Sjeng Schalken 6–3, 6–4, 6–4 11 309. Wimbledon 6/23/2003 GS venku SF Andy Roddick 7–6(8–6), 6–3, 6–3 12 310. Wimbledon 6/23/2003 GS venku finále Mark Philippoussis 7–6(7–5), 6–2, 7–6(7–3) 13 385. Gerry Weber Open 2004 6/07/2004 250 venku 32 v kole Thomas Johansson 6–3, 6–2 14 386. Gerry Weber Open 6/07/2004 250 venku 16 v kole Michail Južnyj (2) 6–2, 6–1 15 387. Gerry Weber Open 6/07/2004 250 venku QF Arnaud Clément 6–3, 7–5 16 388. Gerry Weber Open 6/07/2004 250 venku SF Jiří Novák 6–3, 6–4 17 389. Gerry Weber Open 6/07/2004 250 venku finále Mardy Fish (2) 6–0, 6–3 18 390. Wimbledon 2004 6/21/2004 GS venku 128 v kole Alex Bogdanovic 6–3, 6–3, 6–0 19 391. Wimbledon 6/21/2004 GS venku 64 v kole Alejandro Falla 6–1, 6–2, 6–0 20 392. Wimbledon 6/21/2004 GS venku 32 v kole Thomas Johansson (2) 6–3, 6–4, 6–3 21 393. Wimbledon 6/21/2004 GS venku 16 v kole Ivo Karlović 6–3, 7–6(7–3), 7–6(7–5) 22 394. Wimbledon 6/21/2004 GS venku QF Lleyton Hewitt 6–1, 6–7(1–7), 6–0, 6–4 23 395. Wimbledon 6/21/2004 GS venku SF Sébastien Grosjean 6–2, 6–3, 7–6(8–6) 24 396. Wimbledon 6/21/2004 GS venku finále Andy Roddick (2) 4–6, 7–5, 7–6(7–3), 6–4 25 476. Gerry Weber Open 2005 6/6/2005 250 venku 32 v kole Robin Söderling 6–7(5–7), 7–6(8–6), 6–4 26 477. Gerry Weber Open 6/6/2005 250 venku 16 v kole Florian Mayer 6–2, 6–4 27 478. Gerry Weber Open 6/6/2005 250 venku QF 28 479. Gerry Weber Open 6/6/2005 250 venku SF Tommy Haas 6–4, 7–6(11–9) 29 480. Gerry Weber Open 6/6/2005 250 venku finále 30 481. Wimbledon 2005 6/20/2005 250 venku 128 v kole Paul-Henri Mathieu 6–4, 6–2, 6–4 31 482. Wimbledon 6/20/2005 250 venku 64 v kole Ivo Minář 6–4, 6–4, 6–1 32 483. Wimbledon 6/20/2005 250 venku 32 v kole Nicolas Kiefer (2) 6–2, 6–7(5–7), 6–1, 7–5 33 484. Wimbledon 6/20/2005 250 venku 16 v kole Juan Carlos Ferrero 6–3, 6–4, 7–6(8–6) 34 485. Wimbledon 6/20/2005 250 venku QF Fernando González 7–5, 6–2, 7–6(7–2) 35 486. Wimbledon 6/20/2005 250 venku SF Lleyton Hewitt (2) 6–3, 6–4, 7–6(7–4) 36 487. Wimbledon 6/20/2005 250 venku finále Andy Roddick (3) 6–2, 7–6(7–2), 6–4 37 560. Gerry Weber Open 2006 6/12/2006 250 venku 32 v kole Rohan Bopanna 7–6(7–4), 6–2 38 561. Gerry Weber Open 6/12/2006 250 venku 16 v kole Richard Gasquet 7–6(9–7), 6–7(7–9), 6–4 39 562. Gerry Weber Open 6/12/2006 250 venku QF Olivier Rochus 6–7(2–7), 7–6(11–9), 7–6(7–5) 40 563. Gerry Weber Open 6/12/2006 250 venku SF Tommy Haas (2) 6–4, 6–7(4–7), 6–3 41 564. Gerry Weber Open 6/12/2006 250 venku finále 42 565. Wimbledon 2006 6/26/2006 GS venku 128 v kole Richard Gasquet (2) 6–3, 6–2, 6–2 43 566. Wimbledon 6/26/2006 GS venku 64 v kole Tim Henman 6–4, 6–0, 6–2 44 567. Wimbledon 6/26/2006 GS venku 32 v kole Nicolas Mahut 6–3, 7–6(7–2), 6–4 45 568. Wimbledon 6/26/2006 GS venku 16 v kole Tomáš Berdych (2) 6–3, 6–3, 6–4 46 569. Wimbledon 6/26/2006 GS venku QF Mario Ančić 6–4, 6–4, 6–4 47 570. Wimbledon 6/26/2006 GS venku SF Jonas Björkman 6–2, 6–0, 6–2 48 571. Wimbledon 6/26/2006 GS venku finále Rafael Nadal 6–0, 7–6(7–5), 6–7(2–7), 6–3 49 644. Wimbledon 2007 6/25/2007 GS venku 128 v kole Teimuraz Gabašvili 6–3, 6–2, 6–4 50 645. Wimbledon 6/25/2007 GS venku 64 v kole Juan Martín del Potro 6–2, 7–5, 6–1 51 646. Wimbledon 6/25/2007 GS venku 32 v kole Marat Safin (2) 6–1, 6–4, 7–6(7–4) Wimbledon 6/25/2007 GS venku 16 v kole Tommy Haas (3) bez boje 52 647. Wimbledon 6/25/2007 GS venku QF Juan Carlos Ferrero (2) 7–6(7–2), 3–6, 6–1, 6–3 53 648. Wimbledon 6/25/2007 GS venku SF Richard Gasquet (3) 7–5, 6–3, 6–4 54 649. Wimbledon 6/25/2007 GS venku finále Rafael Nadal (2) 7–6(9–7), 4–6, 7–6(7–3), 2–6, 6–2 55 726. Gerry Weber Open 2008 6/09/2008 250 venku 32 v kole Michael Berrer 6–4, 6–2 56 727. Gerry Weber Open 6/09/2008 250 venku 16 v kole Jan Vacek 7–5, 6–3 57 728. Gerry Weber Open 6/09/2008 250 venku QF Marcos Baghdatis 6–4, 6–4 58 729. Gerry Weber Open 6/09/2008 250 venku SF Nicolas Kiefer (3) 6–1, 6–4 59 730. Gerry Weber Open 6/09/2008 250 venku finále Philipp Kohlschreiber (2) 6–3, 6–4 60 731. Wimbledon 2008 6/23/2008 GS venku 128 v kole Dominik Hrbatý 6–3, 6–2, 6–2 61 732. Wimbledon 6/23/2008 GS venku 64 v kole Robin Söderling (2) 6–3, 6–4, 7–6(7–3) 62 733. Wimbledon 6/23/2008 GS venku 32 v kole Marc Gicquel 6–3, 6–3, 6–1 63 734. Wimbledon 6/23/2008 GS venku 16 v kole Lleyton Hewitt (3) 7–6(9–7), 6–2, 6–4 64 735. Wimbledon 6/23/2008 GS venku QF Mario Ančić (2) 6–1, 7–5, 6–4 65 736. Wimbledon 6/23/2008 GS venku SF Marat Safin (3) 6–3, 7–6(7–3), 6–4 prohra 737. Wimbledon 6/23/2008 GS venku finále Rafael Nadal 4–6, 4–6, 7–6(7–5), 7–6(10–8), 7–9 2004–2006: Série 55 výher na amerických betonechEditovat Federer je držitel rekordních 55 vítězných zápasů v řadě na turnajích v Severní Americe. Sérii ukončil v srpnu 2006 Andy Murray ve druhém kole Cincinnati Masters. Tato porážka také znamenala přerušení Federerovy šňůry 17 finále v řadě, čímž zaostal pouze jednu finálovou účast za rekordním zápisem 18 finále Ivana Lendla z let 1981 a 1982.[6] 55zápasová neporazitelnost na amerických betonech vyhraný turnaj 2004 US Open 6 (6) 18–3 Lleyton Hewitt 2004 Turnaj mistrů 5 (11) 10–1 Lleyton Hewitt 2005 Indian Wells Masters 6 (17) 13–0 Lleyton Hewitt 2005 Miami Masters 6 (23) 13–4 Rafael Nadal 2005 Cincinnati Masters 6 (29) 12–2 Andy Roddick 2005 US Open 7 (36) 21–3 Andre Agassi 2006 Indian Wells Masters 6 (42) 13–1 James Blake 2006 Miami Master 6 (48) 13–1 Ivan Ljubičić 2006 Canada Masters 6 (54) 12–4 Richard Gasquet 2006 Cincinnati Masters 1 (55) 2–0 Paradorn Srichaphan 2005–2006: Série 56 výher na tvrdém povrchuEditovat Federerova série 56 výher na tvrdém povrchu, které dosáhl na turnajích v sezónách 2005–2006, představuje rekordní šňůru neporazitelnosti na tomto povrchu.[1] Šňůru ukončil Rafael Nadal ve finále dubajského turnaje 2006. Federer také drží druhou nejdelší šňůru na tvrdém povrchu, a to 36 výher (2006–2007). V rozmezí 25 měsíců, od února 2005 do února 2007, zaznamenal na tomto povrchu bilanci vítězných zápasů 111–2 (98,2 %). Série 56 výher na tvrdém povrchu v sezónách 2005 a 2006[pozn. 1] prohra 432. Australian Open 2005 1/17 GS venku SF Marat Safin 7–5, 4–6, 7–5, 6–7(6), 7–9 1 438. Rotterdam Open 2005 2/14 500 hala 32 v kole Bohdan Ulihrach 6–3, 6–4 2 439. Rotterdam Open 2/14 500 hala 16 v kole Stanislas Wawrinka 6–1, 6–4 3 440. Rotterdam Open 2/14 500 hala QF Nikolaj Davyděnko 7–5, 7–5 4 441. Rotterdam Open 2/14 500 hala SF Mario Ančić 7–5, 6–3 5 442. Rotterdam Open 2/14 500 hala finále 6 443. Dubai Champ's 2005 2/21 500 venku 32 v kole Ivo Minář 6–7(5–7), 6–3, 7–6(7–5) 7 444. Dubai Champ's 2/21 500 venku 16 v kole Juan Carlos Ferrero 4–6, 6–3, 7–6(8–6) 8 445. Dubai Champ's 2/21 500 venku QF Michail Južnyj 6–3, 7–5 9 446. Dubai Champ's 2/21 500 venku SF Andre Agassi 6–3, 6–1 10 447. Dubai Champ's 2/21 500 venku finále Ivan Ljubičić (2) 6–1, 6–7(6–8), 6–3 11 448. Indian Wells Masters 2005 3/7 1000 venku 64 v kole Mardy Fish 6–3, 6–3 12 449. Indian Wells Masters 3/7 1000 venku 32 v kole Gilles Müller 6–3, 6–2 13 450. Indian Wells Masters 3/7 1000 venku 16 v kole Ivan Ljubičić (3) 7–6(7–3), 7–6(7–4) 14 451. Indian Wells Masters 3/7 1000 venku QF Nicolas Kiefer 6–4, 6–1 15 452. Indian Wells Masters 3/7 1000 venku SF Guillermo Cañas 6–3, 6–1 16 453. Indian Wells Masters 3/7 1000 venku finále 17 454. Miami Masters 2005 3/21 1000 venku 64 v kole Olivier Rochus 6–3, 6–1 18 455. Miami Masters 3/21 1000 venku 32 v kole Mariano Zabaleta 6–2, 5–7, 6–3 19 456. Miami Masters 3/21 1000 venku 16 v kole Mario Ančić (2) 6–3, 4–6, 6–4 20 457. Miami Masters 3/21 1000 venku QF Tim Henman 6–4, 6–2 21 458. Miami Masters 3/21 1000 venku SF Andre Agassi (2) 6–4, 6–3 22 459. Miami Masters 3/21 1000 venku finále 23 488. Cincinnati Masters 2005 8/15 1000 venku 64 v kole James Blake 7–6(7–3), 7–5 24 489. Cincinnati Masters 8/15 1000 venku 32 v kole Nicolas Kiefer (2) 4–6, 6–4, 6–4 25 490. Cincinnati Masters 8/15 1000 venku 16 v kole Olivier Rochus (2) 6–3, 6–4 26 491. Cincinnati Masters 8/15 1000 venku QF José Acasuso 6–4, 6–3 27 492. Cincinnati Masters 8/15 1000 venku SF Robby Ginepri 4–6, 7–5, 6–4 28 493. Cincinnati Masters 8/15 1000 venku finále 29 494. US Open 2005 8/29 GS venku 128 v kole Ivo Minář (2) 6–1, 6–1, 6–1 30 495. US Open 8/29 GS venku 64 v kole Fabrice Santoro 7–5, 7–5, 7–6(7–2) 31 496. US Open 8/29 GS venku 32 v kole Olivier Rochus (3) 6–3, 7–6(8–6), 6–2 32 497. US Open 8/29 GS venku 16 v kole Nicolas Kiefer (3) 6–4, 6–7(3–7), 6–3, 6–4 33 498. US Open 8/29 GS venku QF David Nalbandian 6–2, 6–4, 6–1 34 499. US Open 8/29 GS venku SF Lleyton Hewitt (2) 6–3, 7–6, 4–6, 6–3 35 500. US Open 8/29 GS venku finále Andre Agassi (3) 6–3, 2–6, 7–6(7–1), 6–1 36 502. Bangkok Open 2005 9/26 250 hala 32 v kole Marcos Daniel 7–6(7–4), 6–4 37 503. Bangkok Open 9/26 250 hala 16 v kole Denis Gremelmayr 6–3, 6–2 38 504. Bangkok Open 9/26 250 hala QF Gilles Müller (2) 6–4, 6–3 39 505. Bangkok Open 9/26 250 hala SF 40 506. Bangkok Open 9/26 250 hala finále 41 512. Qatar ExxonMobil Open 2006 1/02 250 venku 32 v kole Ivo Minář (3) 6–1, 6–3 42 513. Qatar ExxonMobil Open 1/02 250 venku 16 v kole Fabrice Santoro (2) 7–6(7–2), 7–6(7–5) 43 514. Qatar ExxonMobil Open 1/02 250 venku QF Marcos Baghdatis 6–4, 6–3 44 515. Qatar ExxonMobil Open 1/02 250 venku SF Tommy Haas 6–3, 6–3 45 516. Qatar ExxonMobil Open 1/02 250 venku finále Gaël Monfils 6–3, 7–6(7–5) 46 517. Australian Open 2006 1/16 GS venku 128 v kole Denis Istomin 6–2, 6–3, 6–2 47 518. Australian Open 1/16 GS venku 64 v kole Florian Mayer 6–1, 6–4, 6–0 48 519. Australian Open 1/16 GS venku 32 v kole Max Mirnyj 6–3, 6–4, 6–3 49 520. Australian Open 1/16 GS venku 16 v kole Tommy Haas (2) 6–4, 6–0, 3–6, 4–6, 6–2 50 521. Australian Open 1/16 GS venku QF Nikolaj Davyděnko (2) 6–4, 3–6, 7–6(9–7), 7–6(7–5) 51 522. Australian Open 1/16 GS venku SF Nicolas Kiefer (4) 6–3, 5–7, 6–0, 6–2 52 523. Australian Open 1/16 GS venku finále Marcos Baghdatis (2) 5–7, 7–5, 6–0, 6–2 53 524. Dubai Champ's 2006 2/27 500 venku 32 v kole Stanislas Wawrinka (2) 7–6(7–3), 6–3 54 525. Dubai Champ's 2/27 500 venku 16 v kole Mohammad Ghareeb 7–6(7–5), 6–4 55 526. Dubai Champ's 2/27 500 venku QF Robin Vik 6–3, 6–2 56 527. Dubai Champ's 2/27 500 venku SF Michail Južnyj (2) 6–2, 6–3 prohra 528. Dubai Champ's 2/27 500 venku finále Rafael Nadal 6–2, 4–6, 4–6 Sedm sérií více než 20zápasové neporazitelnostiEditovat Roger Federer představuje jediného hráče otevřené éry, který drží 7 sérií nejméně 20zápasové neporazitelnosti. První vytvořil v létě 2004 s 23 vítěznými zápasy. Druhá trvala 26 střetnutí od druhé poloviny sezóny 2004 do počátku roku 2005. Třetí přišla v první polovině sezóny 2005 a činila 25 výher. Následovala čtvrtá s 35zápasovou neporazitelností na konci stejné sezóny. Páté a nejdelší období začalo na US Open 2006 a po 41 utkáních bez prohry skončilo 11. března 2007. Během této série získal tituly na US Open, v Tokiu, Madridu, Basileji, Šanghaji, na melbournském Australian Open a v Dubaji. Ukončila ji prohra od Guillerma Cañase ve druhém kole Indian Wells Masters. Šestou šňůru odehrál v roce 2009, její délka činila 21 zápasů, a zahrnovala triumfy z Madridu, Roland Garros a Wimbledonu. Poslední sedmá série přišla na konci sezóny 2011, kdy Federer zůstal neporažen ve 24 střetnutích. Zvítězit dokázal v Basileji, Paříži, na Turnaji mistrů a v úvodu nového roku 2012 také v Dauhá. V semifinále Australian Open 2012 pak podlehl Nadalovi. První série: 23 zápasůEditovat 1. série: 23 zápasu bez porážky v sezóně 2004[pozn. 1] utkání série turnaj stát měsíc/den kat. místo povrch fáze soupeř výsledek 384. prohra Roland Garros 2004 Francie 5/24 GS venku antuka 32 v kole Gustavo Kuerten 4–6, 4–6, 4–6 385. 1. Halle Německo 6/7 250 venku tráva 32 v kole 386. 2. Halle Německo 6/7 250 venku tráva 16 v kole Michail Južnyj 6–2, 6–1 387. 3. Halle Německo 6/7 250 venku tráva QF Arnaud Clément (3) 6–3, 7–5 388. 4. Halle Německo 6/7 250 venku tráva SF 389. 5. Halle Německo 6/7 250 venku tráva finále 390. 6. Wimbledon V. Británie 6/21 GS venku tráva 128 v kole 391. 7. Wimbledon V. Británie 6/21 GS venku tráva 64 v kole 392. 8. Wimbledon V. Británie 6/21 GS venku tráva 32 v kole 393. 9. Wimbledon V. Británie 6/21 GS venku tráva 16 v kole Ivo Karlović 6–3, 7–6(3), 7–6(5) 394. 10. Wimbledon V. Británie 6/21 GS venku tráva QF Lleyton Hewitt (3) 6–1, 6–7(1), 6–0, 6–4 395. 11. Wimbledon V. Británie 6/21 GS venku tráva SF Sébastien Grosjean 6–2, 6–3, 7–6(6) 396. 12. Wimbledon V. Británie 6/21 GS venku tráva finále Andy Roddick 4–6, 7–5, 7–6(3), 6–4 397. 13. Gstaad Švýcarsko 7/5 250 venku antuka 32 v kole Tomas Behrend 6–1, 6–1 398. 14. Gstaad Švýcarsko 7/5 250 venku antuka 16 v kole Ivo Karlović (2) 6–7(5), 6–3, 7–6(4) 399. 15. Gstaad Švýcarsko 7/5 250 venku antuka QF Radek Štěpánek 6–1, 5–7, 6–4 400. 16. Gstaad Švýcarsko 7/5 250 venku antuka SF Potito Starace 6–3, 3–6, 6–3 401. 17. Gstaad Švýcarsko 7/5 250 venku antuka finále 402. 18. Canada Masters Kanada 7/26 1000 venku tvrdý 64 v kole Hišám Arazi 6–3, 7–5 403. 19. Canada Masters Kanada 7/26 1000 venku tvrdý 32 v kole Robin Söderling 7–5, 6–1 404. 20. Canada Masters Kanada 7/26 1000 venku tvrdý 16 v kole Max Mirnyj 7–6(3), 7–6(4) 405. 21. Canada Masters Kanada 7/26 1000 venku tvrdý QF Fabrice Santoro 7–5, 6–4 406. 22. Canada Masters Kanada 7/26 1000 venku tvrdý SF Thomas Johansson (3) 4–6, 6–3, 6–2 407. 23. Canada Masters Kanada 7/26 1000 venku tvrdý finále Andy Roddick (2) 7–5, 6–3 408. prohra Cincinnati Masters 2004 USA 8/2 1000 venku tvrdý 64 v kole Dominik Hrbatý 6–1, 6–7(7), 4–6 Druhá série: 26 zápasůEditovat 2. série: 26 zápasu bez porážky v sezónách 2004 a 2005[pozn. 1] 410. prohra Olympijské hry 2004 Řecko 8/16 LOH venku tvrdý 32 v kole Tomáš Berdych 6–4, 5–7, 5–7 411. 1. US Open USA 8/30 GS venku tvrdý 128 v kole Albert Costa 7–5, 6–2, 6–4 412. 2. US Open USA 8/30 GS venku tvrdý 64 v kole Marcos Baghdatis 6–2, 6–7(4), 6–3, 6–1 413. 3. US Open USA 8/30 GS venku tvrdý 32 v kole Fabrice Santoro 6–0, 6–4, 7–6(7) — US Open USA 8/30 GS venku tvrdý 16 v kole Andrei Pavel (5) bez boje 414. 4. US Open USA 8/30 GS venku tvrdý QF Andre Agassi (2) 6–3, 2–6, 7–5, 3–6, 6–3 415. 5. US Open USA 8/30 GS venku tvrdý SF Tim Henman (2) 6–3, 6–4, 6–4 416. 6. US Open USA 8/30 GS venku tvrdý finále Lleyton Hewitt (4) 6–0, 7–6(3), 6–0 417. 7. Thailand Open Thajsko 9/27 250 hala tvrdý 32 v kole Nicolas Thomann 6–4, 7–6(4) 418. 8. Thailand Open Thajsko 9/27 250 hala tvrdý 16 v kole Ivo Heuberger 6–1, 6–3 419. 9. Thailand Open Thajsko 9/27 250 hala tvrdý QF Robin Söderling (2) 7–6(3), 6–4 420. 10. Thailand Open Thajsko 9/27 250 hala tvrdý SF Paradorn Srichaphan 7–5, 2–6, 6–3 421. 11. Thailand Open Thajsko 9/27 250 hala tvrdý finále Andy Roddick (3) 6–4, 6–0 422. 12. Tennis Masters Cup 2004 USA 11/15 WC venku tvrdý zs Gastón Gaudio (2) 6–1, 7–6(4) 423. 13. Tennis Masters Cup USA 11/15 WC venku tvrdý zs Lleyton Hewitt (5) 6–3, 6–4 424. 14. Tennis Masters Cup USA 11/15 WC venku tvrdý zs Carlos Moyá (2) 6–3, 3–6, 6–3 425. 15. Tennis Masters Cup USA 11/15 WC venku tvrdý SF Marat Safin (3) 6–3, 7–6(18) 426. 16. Tennis Masters Cup USA 11/15 WC venku tvrdý finále Lleyton Hewitt (6) 6–3, 6–2 427. 17. Dauhá 2005 Katar 1/3 250 venku tvrdý 32 v kole David Ferrer 6-1, 6-1 428. 18. Dauhá Katar 1/3 250 venku tvrdý 16 v kole Greg Rusedski 6-3, 6-4 429. 19. Dauhá Katar 1/3 250 venku tvrdý QF Feliciano López 6-1, 6-2 430. 20. Dauhá Katar 1/3 250 venku tvrdý SF 431. 21. Dauhá Katar 1/3 250 venku tvrdý finále 432. 22. Australian Open 2005 Austrálie 1/17 GS venku tvrdý 128 v kole Fabrice Santoro 6-1, 6-1, 6-2 433. 23. Australian Open Austrálie 1/17 GS venku tvrdý 64 v kole Takao Suzuki 6-3, 6-4, 6-4 434. 24. Australian Open Austrálie 1/17 GS venku tvrdý 32 v kole Jarkko Nieminen 6-3, 5-2 RET 435. 25. Australian Open Austrálie 1/17 GS venku tvrdý 16 v kole Marcos Baghdatis 6-2, 6-2, 7-6(4) 436. 26. Australian Open Austrálie 1/17 GS venku tvrdý QF Andre Agassi 6-3, 6-4, 6-4 437. prohra Australian Open Austrálie 1/17 GS venku tvrdý SF Marat Safin 7-5, 4-6, 7-5, 6-7(6), 7-9 Třetí série: 25 zápasůEditovat 3. série: 25 zápasu bez porážky v sezóně 2005[pozn. 1] 438. 1. Rotterdam 2005 Nizozemsko 2/14 500 hala tvrdý 32 v kole Bohdan Ulihrach 6-3, 6-4 439. 2. Rotterdam Nizozemsko 2/14 500 hala tvrdý 16 v kole Stanislas Wawrinka 6-1, 6-4 440. 3. Rotterdam Nizozemsko 2/14 500 hala tvrdý QF Nikolay Davydenko (2) 7-5, 7-5 441. 4. Rotterdam Nizozemsko 2/14 500 hala tvrdý SF 442. 5. Rotterdam Nizozemsko 2/14 500 hala tvrdý finále Ivan Ljubičić (2) 5-7, 7-5, 7-6(5) 443. 6. Dubaj SAE 2/21 500 venku tvrdý 32 v kole Ivo Minář 6-7(5), 6-3, 7-6(5) 444. 7. Dubaj SAE 2/21 500 venku tvrdý 16 v kole Juan Carlos Ferrero 4-6, 6-3, 7-6(6) 445. 8. Dubaj SAE 2/21 500 venku tvrdý QF Michail Južnyj 6-3, 7-5 446. 9. Dubaj SAE 2/21 500 venku tvrdý SF Andre Agassi (2) 6-3, 6-1 447. 10. Dubaj SAE 2/21 500 venku tvrdý finále Ivan Ljubičić (3) 6-1, 6-7(6), 6-3 — Indian Wells Masters Spojené státy 3/7 1000 venku tvrdý 128 v kole volný los 448. 11. Indian Wells Masters Spojené státy 3/7 1000 venku tvrdý 64 v kole Mardy Fish 6-3, 6-3 449. 12. Indian Wells Masters Spojené státy 3/7 1000 venku tvrdý 32 v kole Gilles Müller 6-3, 6-2 450. 13. Indian Wells Masters Spojené státy 3/7 1000 venku tvrdý 16 v kole Ivan Ljubicic (4) 7-6(3), 7-6(4) 451. 14. Indian Wells Masters Spojené státy 3/7 1000 venku tvrdý QF Nicolas Kiefer 6-4, 6-1 452. 15. Indian Wells Masters Spojené státy 3/7 1000 venku tvrdý SF Guillermo Canas 6-3, 6-1 453. 16. Indian Wells Masters Spojené státy 3/7 1000 venku tvrdý finále — Miami Masters Spojené státy 3/21 1000 venku tvrdý 128 v kole volný los 454. 17. Miami Masters Spojené státy 3/21 1000 venku tvrdý 64 v kole Oliver Rochus 6-3, 6-1 455. 18. Miami Masters Spojené státy 3/21 1000 venku tvrdý 32 v kole Mariano Zabaleta 6-2, 5-7, 6-3 456. 19. Miami Masters Spojené státy 3/21 1000 venku tvrdý 16 v kole Mario Ančić (2) 6-3, 4-6, 6-4 457. 20. Miami Masters Spojené státy 3/21 1000 venku tvrdý QF Tim Henman 6-4, 6-2 458. 21. Miami Masters Spojené státy 3/21 1000 venku tvrdý SF Andre Agassi (3) 6-4, 6-3 459. 22. Miami Masters Spojené státy 3/21 1000 venku tvrdý finále 460. 23. Monte Carlo Masters 2005 Monako 4/11 1000 venku antuka 64 v kole Greg Rusedski (2) 6-3, 6-1 461. 26. Monte Carlo Masters Monako 4/11 1000 venku antuka 32 v kole Albert Montaňes 6-3, 6-4 462. 25. Monte Carlo Masters Monako 4/11 1000 venku antuka 16 v kole Fernando González 6-2, 6-7(3), 6-4 463. prohra Monte Carlo Masters 2005 Monako 4/11 1000 venku antuka QF Richard Gasquet 7-6(1), 2-6, 6-7(8) Čtvrtá série: 35 zápasůEditovat 4. série: 35 zápasu bez porážky v sezóně 2005[pozn. 1] 475. prohra Roland Garros 2005 Francie 5/23 GS venku antuka SF Rafael Nadal 3-6, 6-4, 4-6, 3-6 476. 1. Halle Německo 6/6 250 venku tráva 32 v kole Robin Soderling 6-7(5), 7-6(6), 6-4 477. 2. Halle Německo 6/6 250 venku tráva 16 v kole Florian Mayer 6-2, 6-4 478. 3. Halle Německo 6/6 250 venku tráva QF 479. 4. Halle Německo 6/6 250 venku tráva SF Tommy Haas 6-4, 7-6(9) 480. 5. Halle Německo 6/6 250 venku tráva finále Marat Safin (2) 6-4, 6-7(6), 6-4 481. 6. Wimbledon V. Británie 6/20 GS venku tráva 128 v kole Paul-Henri Mathieu 6-4, 6-2, 6-4 482. 7. Wimbledon V. Británie 6/20 GS venku tráva 64 v kole Ivo Minář (2) 6-4, 6-4, 6-1 483. 8. Wimbledon V. Británie 6/20 GS venku tráva 32 v kole Nicolas Kiefer (2) 6-2, 6-7(5), 6-1, 7-5 484. 9. Wimbledon V. Británie 6/20 GS venku tráva 16 v kole Juan Carlos Ferrero (2) 6-3, 6-4, 7-6(6) 485. 10. Wimbledon V. Británie 6/20 GS venku tráva QF Fernando González (3) 7-5, 6-2, 7-6(2) 486. 11. Wimbledon V. Británie 6/20 GS venku tráva SF Lleyton Hewitt (2) 6-3, 6-4, 7-6(4) 487. 12. Wimbledon V. Británie 6/20 GS venku tráva finále 488. 13. Cincinnati Masters Spojené státy 8/15 1000 venku tvrdý 64 v kole James Blake 7-6(3), 7-5 489. 14. Cincinnati Masters Spojené státy 8/15 1000 venku tvrdý 32 v kole Nicolas Kiefer (3) 4-6, 6-4, 6-4 490. 15. Cincinnati Masters Spojené státy 8/15 1000 venku tvrdý 16 v kole Oliver Rochus (2) 6-3, 6-4 491. 16. Cincinnati Masters Spojené státy 8/15 1000 venku tvrdý QF Jose Acasuso 6-4, 6-3 492. 17. Cincinnati Masters Spojené státy 8/15 1000 venku tvrdý SF Robby Ginepri 4-6, 7-5, 6-4 493. 18. Cincinnati Masters Spojené státy 8/15 1000 venku tvrdý finále Andy Roddick (2) 6-3, 7-5 494. 19. US Open Spojené státy 8/29 GS venku tvrdý 128 v kole Ivo Minář (3) 6-1, 6-1, 6-1 495. 20. US Open Spojené státy 8/29 GS venku tvrdý 64 v kole Fabrice Santoro (2) 7-5, 7-5, 7-6(2) 496. 21. US Open Spojené státy 8/29 GS venku tvrdý 32 v kole Oliver Rochus (3) 6-3, 7-6(6), 6-2 497. 22. US Open Spojené státy 8/29 GS venku tvrdý 16 v kole Nicolas Kiefer (4) 6-4, 6-7(3), 6-3, 6-4 498. 23. US Open Spojené státy 8/29 GS venku tvrdý QF David Nalbandian 6-2, 6-4, 6-1 499. 24. US Open Spojené státy 8/29 GS venku tvrdý SF Lleyton Hewitt (3) 6-3, 7-6, 4-6, 6-3 500. 25. US Open Spojené státy 8/29 GS venku tvrdý finále Andre Agassi (4) 6-3, 2-6, 7-6(1), 6-1 501. 26. SUI v. GBR, DC Svět Švýcarsko 9/23 DC hala antuka baráž Alan Mackin 6-0, 6-0, 6-2 502. 27. Bangkok Thajsko 9/26 250 hala tvrdý 32 v kole Marcos Daniel 7-6(4), 6-4 503. 28. Bangkok Thajsko 9/26 250 hala tvrdý 16 v kole Denis Gremelmayr 6-3, 6-2 504. 29. Bangkok Thajsko 9/26 250 hala tvrdý QF Gilles Müller (2) 6-4, 6-3 505. 30. Bangkok Thajsko 9/26 250 hala tvrdý SF Jarkko Nieminen (2) 6-3, 6-4 506. 31. Bangkok Thajsko 9/26 250 hala tvrdý finále 507. 32. Tennis Masters Cup 2005 ČLR 11/14 WC hala koberec zs David Nalbandian (2) 6-3, 2-6, 6-4 508. 33. Tennis Masters Cup ČLR 11/14 WC hala koberec zs Ivan Ljubičić (5) 6-3, 2-6, 7-6(4) 509. 34. Tennis Masters Cup ČLR 11/14 WC hala koberec zs Guillermo Cória (2) 6-0, 1-6, 6-2 510. 35. Tennis Masters Cup ČLR 11/14 WC hala koberec SF Gastón Gaudio 6-0, 6-0 511. prohra Tennis Masters Cup ČLR 11/14 WC hala koberec finále David Nalbandian 7-6(4), 7-6(11), 2-6, 1-6, 6-7(3) Pátá série: 41 zápasůEditovat 5. série: 41 zápasu bez porážky v sezónách 2006 a 2007[pozn. 1] 579. prohra Cincinnati Masters 2006 Spojené státy 8/14 1000 venku tvrdý 32 v kole Andy Murray 5-7, 4-6 580. 1. US Open 2006 Spojené státy 8/28 GS venku tvrdý 128 v kole Jü-cuo Wang 6-4, 6-1, 6-0 581. 2. US Open Spojené státy 8/28 GS venku tvrdý 64 v kole Tim Henman (2) 6-3, 6-4, 7-5 582. 3. US Open Spojené státy 8/28 GS venku tvrdý 32 v kole Vincent Spadea 6-3, 6-3, 6-0 583. 4. US Open Spojené státy 8/28 GS venku tvrdý 16 v kole Marc Gicquel 6-3, 7-6(2), 6-3 584. 5. US Open Spojené státy 8/28 GS venku tvrdý QF James Blake (3) 7-6(7), 6-0, 6-7(9), 6-4 585. 6. US Open Spojené státy 8/28 GS venku tvrdý SF Nikolaj Davyděnko (2) 6-1, 7-5, 6-4 586. 7. US Open Spojené státy 8/28 GS venku tvrdý finále 587. 8. SUI v. SCG, DC Svět Švýcarsko 9/22 DC hala tvrdý baráž Janko Tipsarević 6-3, 6-2, 6-2 588. 9. SUI v. SCG, DC Svět Švýcarsko 9/22 DC hala tvrdý baráž Novak Djoković (2) 6-3, 6-2, 6-3 — Tokio Japonsko 10/2 500 venku tvrdý 64 v kole volný los 589. 10. Tokio Japonsko 10/2 500 venku tvrdý 32 v kole Viktor Troicki 7-6(2), 7-6(3) 590. 11. Tokio Japonsko 10/2 500 venku tvrdý 16 v kole Wesley Moodie 6-2, 6-1 591. 12. Tokio Japonsko 10/2 500 venku tvrdý QF Takao Suzuki 4-6, 7-5, 7-6(3) 592. 13. Tokio Japonsko 10/2 500 venku tvrdý SF Benjamin Becker 6-3, 6-4 593. 14. Tokio Japonsko 10/2 500 venku tvrdý finále Tim Henman (3) 6-3, 6-3 — Madrid Master Španělsko 10/16 1000 hala tvrdý 64 v kole volný los 594. 15. Madrid Masters Španělsko 10/16 1000 hala tvrdý 32 v kole Nicolás Massú (3) 6-3, 6-2 595. 16. Madrid Masters Španělsko 10/16 1000 hala tvrdý 16 v kole Robin Söderling 7-6(5), 7-6(8) 596. 17. Madrid Masters Španělsko 10/16 1000 hala tvrdý QF Robby Ginepri 6-3, 7-6(4) 597. 18. Madrid Masters Španělsko 10/16 1000 hala tvrdý SF David Nalbandian (3) 6-4, 6-0 598. 19. Madrid Masters Španělsko 10/16 1000 hala tvrdý finále Fernando González (3) 7-5, 6-1, 6-0 599. 20. Basilej Švýcarsko 10/23 250 hala koberec 32 v kole Tomáš Zíb 6-1, 6-2 600. 21. Basilej Švýcarsko 10/23 250 hala koberec 16 v kole Guillermo García López 6-2, 6-0 601. 22. Basilej Švýcarsko 10/23 250 hala koberec QF David Ferrer (3) 6-3, 7-6(14) 602. 23. Basilej Švýcarsko 10/23 250 hala koberec SF Paradorn Srichaphan (3) 6-4, 3-6, 7-6(5) 603. 24. Basilej Švýcarsko 10/23 250 hala koberec finále Fernando González (4) 6-3, 6-2, 7-6(3) 604. 25. Tennis Masters Cup 2006 ČLR 11/13 WC hala tvrdý zs David Nalbandian (3) 3-6, 6-1, 6-1 605. 26. Tennis Masters Cup ČLR 11/13 WC hala tvrdý zs Andy Roddick (2) 4-6, 7-6(8), 6-4 606. 27. Tennis Masters Cup ČLR 11/13 WC hala tvrdý zs Ivan Ljubičić (3) 7-6(2), 6-4 607. 28. Tennis Masters Cup ČLR 11/13 WC hala tvrdý SF Rafael Nadal (2) 6-4, 7-5 608. 29. Tennis Masters Cup ČLR 11/13 WC hala tvrdý finále James Blake (4) 6-0,6-3, 6-4 609. 30. Australian Open 2007 Austrálie 1/15 GS venku tvrdý 128 v kole Björn Phau 7-5, 6-0, 6-4 610. 31. Australian Open Austrálie 1/15 GS venku tvrdý 64 v kole Jonas Björkman 6-2, 6-3, 6-2 611. 32. Australian Open Austrálie 1/15 GS venku tvrdý 32 v kole Michail Južnyj 6-3, 6-3, 7-6(5) 612. 33. Australian Open Austrálie 1/15 GS venku tvrdý 16 v kole Novak Djoković 6-2, 7-5, 6-3 613. 34. Australian Open Austrálie 1/15 GS venku tvrdý QF Tommy Robredo 6-3, 7-6(2), 7-5 614. 35. Australian Open Austrálie 1/15 GS venku tvrdý SF Andy Roddick 6-4, 6-0, 6-2 615. 36. Australian Open Austrálie 1/15 GS venku tvrdý finále 616. 37. Dubaj SAE 2/26 500 venku tvrdý 32 v kole Kristian Pless 7-6(2), 3-6, 6-3 617. 38. Dubaj SAE 2/26 500 venku tvrdý 16 v kole 618. 39. Dubaj SAE 2/26 500 venku tvrdý QF Novak Djoković 6-3, 6-7(6), 6-3 619. 40. Dubaj SAE 2/26 500 venku tvrdý SF Tommy Haas 6-4, 7-5 620. 41. Dubaj SAE 2/26 500 venku tvrdý finále Michail Južnyj 6-4, 6-3 – Indian Wells Masters 2007 Spojené státy 3/5 1000 venku tvrdý 128 v kole volný los 621. prohra Indian Wells Masters Spojené státy 3/5 1000 venku tvrdý 64 v kole Guillermo Cañas 5-7, 2-6 Šestá série: 21 zápasůEditovat 6. série: 21 zápasu bez porážky v sezóně 2009[pozn. 1] 793. prohra Rome Masters 2009 Itálie 4/27 1000 venku antuka SF Novak Djoković 6–4, 3–6, 3–6 — Madrid Masters 2009 Španělsko 5/10 1000 venku antuka 64 v kole volný los 794. 1. Madrid Masters Španělsko 5/10 1000 venku antuka 32 v kole Robin Söderling 6–1, 7–5 795. 2. Madrid Masters Španělsko 5/10 1000 venku antuka 16 v kole 796. 3. Madrid Masters Španělsko 5/10 1000 venku antuka QF Andy Roddick 7–5, 6–7(5–7), 6–1 797. 4. Madrid Masters Španělsko 5/10 1000 venku antuka SF 798. 5. Madrid Masters Španělsko 5/10 1000 venku antuka finále 799. 6. Roland Garros Francie 5/25 GS venku antuka 128 v kole Alberto Martín 6–4, 6–3, 6–2 800. 7. Roland Garros Francie 5/25 GS venku antuka 64 v kole José Acasuso 7–6(10–8), 5–7, 7–6(7–2), 6–2 801. 8. Roland Garros Francie 5/25 GS venku antuka 32 v kole Paul-Henri Mathieu 4–6, 6–1, 6–4, 6–4 802. 9. Roland Garros Francie 5/25 GS venku antuka 16 v kole Tommy Haas 6–7(4–7), 5–7, 6–4, 6–0, 6–2 803. 10. Roland Garros Francie 5/25 GS venku antuka QF Gaël Monfils 7–6(8–6), 6–2, 6–4 804. 11. Roland Garros Francie 5/25 GS venku antuka SF Juan Martín del Potro 3–6, 7–6(7–2), 2–6, 6–1, 6–4 805. 12. Roland Garros Francie 5/25 GS venku antuka finále Robin Söderling 6–1, 7–6(7–1), 6–4 806. 13. Wimbledon V. Británie 6/22 GS venku tráva 128 v kole Jan-sun Lu 7–5, 6–3, 6–2 807. 14. Wimbledon V. Británie 6/22 GS venku tráva 64 v kole Guillermo García López 6–2, 6–2, 6–4 808. 15. Wimbledon V. Británie 6/22 GS venku tráva 32 v kole Philipp Kohlschreiber 6–3, 6–2, 6–7(5–7), 6–1 809. 16. Wimbledon V. Británie 6/22 GS venku tráva 16 v kole Robin Söderling 6–4, 7–6(7–5), 7–6(7–5) 810. 17. Wimbledon V. Británie 6/22 GS venku tráva QF Ivo Karlović 6–3, 7–5, 7–6(7–3) 811. 18. Wimbledon V. Británie 6/22 GS venku tráva SF Tommy Haas 7–6(7–3), 7–5, 6–3 812. 19. Wimbledon V. Británie 6/22 GS venku tráva finále Andy Roddick 5–7, 7–6(8–6), 7–6(7–5), 3–6, 16–14 — Canada Masters 2009 Kanada 8/10 1000 venku tvrdý 64 v kole volný los 813. 20. Canada Masters Kanada 8/10 1000 venku tvrdý 32 v kole Frédéric Niemeyer 7–6(7–3), 6–4 814. 21. Canada Masters Kanada 8/10 1000 venku tvrdý 16 v kole Stanislas Wawrinka 6–3, 7–6(7–5) 815. prohra Canada Masters Kanada 8/10 1000 venku tvrdý QF Jo-Wilfried Tsonga 6–7(5–7), 6–1, 6–7(3–7) Sedmá série: 24 zápasůEditovat 7. série: 24 zápasu bez porážky v sezónách 2011 a 2012[pozn. 1] Turnaj utkání série fáze soupeř / žebříček ATP výsledek US Open 976. prohra SF Novak Djoković / 1. 7–6(9–7), 6–4, 3–6, 2–6, 5–7 Austrálie vs. Švýcarsko Davis Cup, tráva, venku 16. září 2011 977. 1. baráž Lleyton Hewitt / 199. 5–7, 7–6(7–5), 6–2, 6–3 978. 2. baráž Bernard Tomic / 59. 6–2, 7–5, 3–6, 6–3 30. října 2011 979. 3. 1. kolo Potito Starace / 54. 7–6(7–3), 6–4 980. 4. 2. kolo Jarkko Nieminen / 66. 6–1, 4–6, 6–3 981. 5. QF Andy Roddick / 15. 6–3, 6–2 982. 6. SF Stanislas Wawrinka / 19. 7–6(7–5), 6–2 983. 7. finále Kei Nišikori / 32. 6–1, 6–3 7. listopadu 2011 – 1. kolo volný los 984. 8. 2. kolo Adrian Mannarino / 85. 6–2, 6–3 985. 9. 3. kolo Richard Gasquet / 16. 6–2, 6–4 986. 10. QF Juan Mónaco / 34. 6–3, 7–5 987. 11. SF Tomáš Berdych / 7. 6–4, 6–3 988. 12. finále Jo-Wilfried Tsonga / 8. 6–1, 7–6(7–3) 20. listopadu 989. 13. zs Jo-Wilfried Tsonga / 6. 6–2, 2–6, 6–4 990. 14. zs Rafael Nadal / 2. 6–3, 6–0 991. 15. zs Mardy Fish / 8. 6–1, 3–6, 6–3 992. 16. SF David Ferrer / 5. 7–5, 6–3 993. 17. finále Jo-Wilfried Tsonga / 6. 6–3, 6–7(6–8), 6–3 2. – 7. ledna 2012 994. 18. 1. kolo Nikolaj Davyděnko / 41. 6–2, 6–2 995. 19. 2. kolo Grega Žemlja / 116. 6–2, 6–3 996. 20. QF Andreas Seppi / 38. 6–3, 5–7, 6–4 Jo-Wilfried Tsonga / 6. odstoupil 16. – 29. ledna 2012 997. 21. 1. kolo Alexandr Kudrjavcev / 172. 7–5, 6–2, 6–2 – 2. kolo Andreas Beck / 93. bez boje 998. 22. 3. kolo Ivo Karlović / 57. 7–6(8–6), 7–5, 6–3 999. 23. 4. kolo Bernard Tomic / 38. 6–4, 6–2, 6–2 1000. 24. QF Juan Martín del Potro / 11. 6–4, 6–3, 6–2 1001. prohra SF Rafael Nadal / 2. 7–6(7–5), 2–6, 6–7(5–7), 4–6 Legenda použitých barev a zkratek prohra ohraničující začátek a konec série výhra ve finále turnaje série QF – čtvrtfinále SF – semifinále zs – základní skupina 250 – International Series / ATP 250 series 500 – International Series Gold / ATP 500 series 1000 – ATP Masters 1000 series WC – Turnaj mistrů GS – Grand Slam LOH – letní olympijské hry DC – Davis Cup V tomto článku byly použity překlady textů z článků List of career achievements by Roger Federer na anglické Wikipedii, Roger Federer career statistics na anglické Wikipedii a Records personnels de Roger Federer na francouzské Wikipedii. ↑ a b c d Nick Francis. Roger Federer’s Greatest Records [online]. Blinsidesport.com, 2013-07-01 [cit. 2013-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-26. (anglicky) ↑ Best of the Best- Tiger vs. Roger [online]. Sportingnews.com [cit. 2012-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-03. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. ↑ Fish stuns Federer, joins Djokovic in Pacific Life final [online]. Seattle post, 2008-04-22 [cit. 2008-04-24]. Dostupné online. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. ↑ Safin blasts back from the past. ↑ Day 13 preview ↑ Murray ends Federer's 55-match North American winning streak [online]. USA Today, 2013-11-13 [cit. 2008-08-16]. Dostupné online. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_sérií_neporazitelnosti_Rogera_Federera&oldid=17362724“ Naposledy editováno 15. 6. 2019 v 02:12

http://www.jedendomov.cz/legislativa/160-prelomovy-rozsudek-ustavniho-soudu

Přelomový rozsudek Ústavního soudu | JedenDomov.cz Legislativa Přelomový rozsudek Ústavního soudu "S matkou se Alan v ústavu vídal zpočátku pravidelně jednou týdně na hodinu, pak se z hodiny stala čtvrthodina, pak pět minut a nakonec ji nesměl vidět vůbec. Dlouhé týdny. Neviděl ji ani v den svých narozenin, jen ji slyšel přes dvěře, které neměly kliku." Prý proto, že se jeho vztah k otci nelepší," vysvětlila jeho matka. V léčebně mezi psychicky nemocnými, agresivními a těžce zvladatelnými dětmi se Alan naučil leccos - mimo jiné i to, jak si co nejlépe podřezat žíly. Milovat svého otce pod dohleden lékařů nezačal. Táta je mu totiž cizí. S rodinou nikdy nežil a Alan se s ním do svých deseti let viděl jen na několika procházkách. Dnes jej již dvanáctiletý chlapec místo lásky zřejmě nenávidí. Byl to podle něj totiž právě otec, na jehož popud se celý kolotoč rozjel. Soudci se v Alanově případě pozastavili nad tím, že nařízený pobyt na psychiatrii pro něj vlastně neměl stanovený konec. Jak dlouho by tedy trval? Do Alanovy dospělosti nebo do chvíle, kdy se naučí milovat svého otce?" Zdroj: Mf Dnes "Oddělit matku od vlivu na dítě tak, aby se odborným působením mohlo dítě formovat jinak co do vztahu k otci, nejde šmahem realizovat umístěním do psychiatrické léčebny. Takový postup není adekvátní cíli, jsou přiléhavější a mírnější prostředky, navíc předběžné opatření bylo vlastně nařízeno na nekonečno, bylo to na neurčitelnou dobu, upozornil soudce zpravodaj Vladimír Kůrka. Ani půlročním působením odborníků se navíc chlapcův vztah k otci nijak dramaticky nezměnil. Při nařizování opatření vztahujícího se k dětem a znamenajícího jejich vytržení z rodinného prostředí, byť se jedná i o péči jednoho rodiče, musí být postupováno opatrně a musí se volit co nejšetrnější postupy, dodal Kůrka." Zdroj: Právo Pro lepší orientaci jsme části a výroky, které by mohly být významné pro čtenáře našich stránek, zvýraznili. III. ÚS 3363/10 Ú s t a v n í h o s o u d u Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Muchy a soudců Jana Musila a Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Bc. A. D., zastoupené Mgr. Adélou Gajdovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Vinohradská 938/37, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 31. 8. 2010, č. j. ........................., t a k t o : Usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, ze dne 31. 8. 2010, č. j. ..........................., v rozsahu části výroku I., jímž se mění výrok I. usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 30. 6. 2010, č. j. ........................., tak, že „návrh matky na zrušení předběžného opatření nařízeného usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc ze dne 29. 9. 2009, č. j. ............................., ve znění opravného usnesení ze dne 2. 11. 2009, č. j. .........................., kterým bylo matce uloženo, aby nezl. A. předala do péče Psychiatrické léčebny v Opavě, se zamítá“, s e r u š í . Ve včas podané ústavní stížnosti, která i jinak splňuje náležitosti ústavní stížnosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o Ústavním soudu“), stěžovatelka navrhla, aby pro porušení čl. 2 odst. 2, čl. 10 odst. 2, čl. 32 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listiny“), čl. 17 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, čl. 6 a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluvy“) a čl. 3 Úmluvy o právech dítěte, bylo zrušeno v záhlaví označené rozhodnutí odvolacího soudu, vydané v občanskoprávním řízení. Z ústavní stížnosti a vyžádaného spisu Okresního soudu v Šumperku sp. zn. ............................. se podává následující. Rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 6. 6. 2007, č. j. .................., byl nezletilý A. D., narozený v r. 2000 svěřen do výchovy matky Bc. A. D. (stěžovatelky, dále též „matky“). Rozsudkem téhož soudu ze dne 17. 12. 2008, č. j. .......................85, byl upraven styk nezletilého A. s jeho otcem M. N. (vedlejším účastníkem, dále též „otcem“). Poté otec zahájil (20. 6. 2008) řízení o svěření dítěte do své výchovy (jež dosud nebylo skončeno); současně podaný návrh na vydání předběžného opatření byl pravomocně (v obou stupních zamítnut). K dalšímu návrhu otce soud usnesením ze dne 19. 1. 2009, č. j. ....................., již soud předběžné opatření nařídil, a v jeho rámci upravil jeho styk s nezletilým. Usnesením ze dne 28. 7. 2009, č. j. .............................. Okresní soud v Šumperku v řízení zahájeném návrhem opatrovníka nezletilého (Městského úřadu v Šumperku) na nařízení ústavní výchovy 1/ zamítl současně podaný návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 odst. 1 písm. b) o. s. ř. o předání nezletilého A. do péče Psychiatrické léčebny Opava, 2/ rodičům nezletilého uložil povinnost účastnit se po dobu tří měsíců rodinné terapie v psychiatrické ordinaci MUDr. Heleny Štěpánové, a 3/ řízení o návrhu opatrovníka nezletilého o nařízení ústavní výchovy nezletilého ku zpětvzetí návrhu zastavil. Hospitalizaci nezletilého na psychiatrickém oddělení neshledal soud „tím pravým řešením situace“; nezletilý navazuje s otcem kontakt a jeho vztah k němu je ambivalentní, kolísající od přímého negativistického postoje až k úplnému přijetí za podmínek daných matkou, přičemž při umístění na psychiatrickém oddělení by byl nezletilý umístěn na běžné oddělení a vytržen z prostředí, v němž dosud vyrůstal a nemohl by pokračovat ve svých aktivitách. Za této situace vyslovil soud obavu, aby jeho umístění v léčebně nepřineslo efekt opačný a dítě by mohlo – na základě vlastního zpracování takové situace – zaujmout k otci názor ještě nepříznivější. Ostatně v současně probíhajícím řízení o výkon rozhodnutí dosud nebyly vyčerpány všechny zákonem předjímané možnosti k ochraně opatrovníkem dovolávaných práv nezletilého, zejména rodinná terapie, jež dle sdělení MUDr. Štěpánové do určité míry již probíhá. Krajský soud v Ostravě – pobočka Olomouc usnesením ze dne 29. 9. 2009, č. j....................., ve znění opravného usnesení ze dne 2. 11. 2009, č. j. ................................ (k odvolání opatrovníka nezletilého a otce) usnesení okresního soudu ze dne 28. 7. 2009, č. j. ................................, změnil tak, že nařídil předběžné opatření, jímž matce nezletilého Bc. A. D. uložil předat nezletilého A. do péče Psychiatrické léčebny v Opavě, a potvrdil je ve výroku o uložení povinnosti rodičům nezletilého podrobit se rodinné terapii. Odkázal na závěr znaleckého posudku vypracovaného pro účely řízení o úpravu styku otce s nezletilým, podle něhož se „při komplexním zhodnocení věci jako prognosticky jediné možné opatření jevilo dočasné vynětí nezletilého z matčiny péče a jeho umístění do neutrálního léčebného zařízení, jehož výsledkem by mělo být zjištění, kdo z rodičů má za vzniklé situace lepší předpoklady pro výchovu nezletilého“, s čímž i plně koresponduje zpráva MUDr. Štěpánové, která doporučuje pobyt dítěte v psychiatrickém zařízení, a na tomto základě shledal odvolací soud nutnost zatímně upravit poměry účastníků nařízením předběžného opatření, jehož cílem je „zamezit negativnímu působení matky na nezletilého, která narušuje psychický vývoj dítěte zejména v rovině ve vztahu k jeho otci“ s tím, že odborným vedením (zde) by mělo být dosaženo změny v postoji nezletilého k otci. Dne 25. 1. 2010 umístila matka nezletilého A. do Psychiatrické léčebny v Opavě. Usnesením ze dne 30. 6. 2010, č. j........................, Okresní soud v Šumperku k návrhu matky toto předběžné opatření zrušil (výrok I.), zrušil předběžné opatření, jež nařídil usnesením ze dne 19. 1. 2009, č. j. ..................., kterým byl zatímně upraven styk nezletilého A. s jeho otcem (výrok II.), změnil vlastní usnesení ze dne 28. 7. 2009, č. j. ................., v části, v níž byla rodičům nezletilého uložena povinnost účastnit se rodinné terapie, a to tak, že „uložil rodičům nezletilého D. … povinnost účastnit se rodinné terapie u Mgr. Lubomíra Smékala, psychologa a psychoterapeuta, Poradenské centrum sociálních služeb Olomouckého kraje p. o. … s tím, že četnost terapie a délka terapie bude zcela v kompetenci Mgr. Lubomíra Smékala“ (výrok III.), a nařídil dále předběžné opatření, podle něhož je otec oprávněn stýkat se zatímně s nezletilým A. a to způsobem a v době jím určeným (výrok IV.). V odůvodnění soud uvedl, že výsledkem půlročního pobytu nezletilého v psychiatrické léčebně je, že sice neodmítal kontakt s otcem, nereagoval na něj odmítavě, avšak k navázání jeho citového vztahu k otci nedošlo a nepodařilo se ani rozšířit vzájemné kontakty mimo prostory psychiatrické léčebny. Ze zpráv psychiatrické léčebny též vyplynulo, že matka nezletilého psychoterapii „bojkotovala“ a změnu tohoto stavu předpokládat nelze, přičemž ve shodném směru vyznívá též závěr posudku zpracovaného (k žádosti matky) MUDr. Žádníkem a MUDr. Smékalem, jakož i posudku zpracovaného soudem ustanovenými znalci PhDr. Khulovou a MUDr. Karasem. Za této situace se soudu jeví ponechání nezletilého A. v péči léčebny již jako nadbytečné, když žádné nové výsledky za situace, kdy matka svůj postoj vůči otci nezměnila, „reálně očekávat“ nelze. S přihlédnutím k redukci provozu léčebny v průběhu prázdnin lze nadto dosavadní specifickou léčbu poskytovat nezletilému jen s problémy, a byť soud nepřehlédl, že ze zprávy psychiatrické léčebny a znaleckého posudku znalců PhDr. Khulové a MUDr. Karase se též podává, že další psychoterapeutická práce s nezletilým je možná jen tehdy, nevrátí-li se nezletilý do dřívějšího výchovného prostředí, zdůraznil na druhé straně okolnost, že žádné jiné vhodné výchovné prostředí pro nezletilého v současné době není; nepřichází v úvahu svěření dítěte do péče prarodičů ze strany matky, a výchovnému prostředí u otce „chybí to nejdůležitější“, a to citový vztah nezletilého k němu. Pokud by měl být nezletilý do doby, než jeho matka změní svůj postoj k otci, mimo její výchovný vliv, předpokládalo by to jeho umístění do zařízení typu psychiatrické léčebny na dobu, jejíž délku nelze odhadnout, a to v poměrech, kdy „výchovné prostředí u matky, pokud vyjmeme nesprávné výchovné vedení nezletilého A. vůči otci, žádné vážnější závady neskýtalo“. Ústavní stížností napadeným usnesením Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci k odvolání opatrovníka Městského úřadu v Šumperku i otce nezletilého změnil usnesení soudu prvního stupně v jeho výroku I a II tak, že návrh matky na zrušení jím nařízeného předběžného opatření, kterým jí bylo uloženo předat nezletilého A. D. do péče Psychiatrické léčebny v Opavě, zamítl, dále že předběžné opatření nařízené usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 19. 1. 2009, č. j. ................., kterým byl zatímně upraven styk nezletilého s otcem, se nezrušuje, že výrok III. usnesení okresního soudu se potvrzuje, a že naopak jeho výrok IV. se zrušuje a řízení o nařízení předběžného opatření se zastavuje. Odvolací soud především dospěl na rozdíl od soudu prvního stupně) k závěru, že důvody pro zrušení předběžného opatření dány nejsou; jestliže je lékařskou zprávou a znaleckým posudkem „objektivizováno“, že matka dítě v jeho vztahu k otci nadále „deformuje“ a „není dosud schopna ani ochotna na tom cokoliv změnit“, pak podle jeho názoru nemůže být v zájmu nezletilého, aby se k matce vrátil, neboť má „právo na to, aby si mohl utvářet a rozvíjet kladný vztah i k otci a toto právo mu matka dlouhodobě odpírá“. Podle odvolacího soudu není rovněž důvodu ani pro zrušení předběžného opatření (z 19. 1. 2009), jímž byl upraven styk otce s nezletilým, neboť – jak vyplynulo ze zpráv psychiatrické léčebny – je nezletilý schopen se s otcem stýkat a to bez jakýchkoliv neurotických projevů, avšak „musí být správně výchovně veden“, přičemž pobyt nezletilého mimo péči matky „je předpokladem (jeho) bezproblémového styku s otcem“. Ve shodě s okresním soudem pak shledal důvody pro uložení povinnosti rodičům nezletilého účastnit se rodinné terapie; za „daného stavu věci“ pak shledal výrokem IV. rozsudku soudu prvního stupně nařízené předběžné opatření nadbytečným, a proto rozhodl o jeho zrušení a řízení zastavil. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že odvolací soud pochybil, když 1/ vzal v potaz pouze tvrzení uváděná otcem nezletilého a jen ty části znaleckých posudků a zpráv z psychiatrické léčebny, jež svědčí tvrzení otce a ustanoveného opatrovníka, 2/ opomenul důkazy jí navržené a k jejím tvrzením a důkazům se nevyjádřil, ani se s nimi v odůvodnění nevypořádal, 3/ opomenul zásadní závěry předložených znaleckých posudků a stanovisko nezletilého, 4/ nezohlednil skutečnost, že sama nezletilého na styk s otcem připravuje a vytváří prostředí, aby se jejich vzájemný styk mohl rozvíjet, a tím 5/ zatížil své rozhodnutí vadou spočívající v nedostatku jeho přezkoumatelnosti a přesvědčivosti odůvodnění. Zásadní pochybení však spatřuje v tom, že nezletilý, o jehož zásah do osobní svobody zde jde především, nebyl v žádném řízení, v němž bylo rozhodováno o jeho umístění do psychiatrické léčebny, před soudem vyslechnut, ačkoliv to opakovaně navrhovala. Podle stěžovatelky je zjevné, že v řízení nešlo o „nejlepší zájem nezletilého“, a odvolací soud dal přednost zájmu jeho otce (jenž o úpravu styku požádal až v sedmi letech věku dítěte). Uznává, že vztah nezletilého k otci je problematický, avšak klade otázku, jaké jsou důvody těchto problémů a zda právě výsledek otcem iniciovaného řízení, tedy umístění nezletilého v psychiatrické léčebně, povede k lepšímu vztahu nezletilého k němu. „Žádný soud“ se pak podle stěžovatelky rovněž nezabýval otázkou, zda je vhodné, aby nezletilý, jenž je zcela zdráv a bez jakýchkoliv psychických problémů, byl nucen žít v prostředí léčebny, tedy v prostředí, v níž se léčí osoby nemocné, a to za situace, kdy by bylo nepochybně vhodnější – pokud by to bylo skutečně nezbytné – dočasně umístit nezletilého do péče prarodičů, s nimiž již nebydlí. Stěžovatelka poukazuje na to, že s nezletilým po dobu jeho pobytu v léčebně terapeutická opatření (psychoterapie) prováděna nebyla, a jeho pobyt zde tudíž sloužil toliko k omezení, resp. zamezení jeho kontaktu s ní a k zachování styku s otcem za přítomnosti třetí osoby, což se však dělo i mimo léčebnu. Krom toho, předběžné opatření v řízení ve věcech péče o nezletilé dítě by podle stěžovatelky mělo být „pouhým krátkodobým provizoriem“, což však v tomto případě zjevně není. K podpoře svých tvrzení pak stěžovatelka odkazuje na právní názory, podávající se z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1945/08, sp. zn. Pl. ÚS 45/04, sp. zn. II. ÚS 838/07, jakož i z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Husák proti České republice (věc č. 19970/04), Kutzner proti Německu, Couillard Maugery proti Francii, Klass a spol. proti Německu. Krajský soud v Ostravě ve vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že se s námitkami tam uvedenými neztotožňuje a na svých právních závěrech vyjádřených v napadeném rozhodnutí trvá. Vedlejší účastník M. N. (otec nezletilého) ve vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že stěžovatelkou uváděné argumenty „neodráží fakta a důkazy“ zjištěné a provedené v průběhu řízení, ale jen „její patologickou a poruchovou osobnost“, jež používá dítě jako nástroj k manipulaci s okolím a psychicky ho týrá, když je jejímu „programování vydáno na milost“ a „nemá jinou šanci, než se s ní ztotožnit a vykonávat vše tak, jak si ona přeje“. Vedlejší účastník podrobně popsal vývoj svého vztahu se stěžovatelkou a průběh svých styků s nezletilým A. jakož i postup soudů v řízení o jeho návrhu na úpravu styku s nezletilým. Též se obšírně vyjádřil k okolnostem, jež předcházely podání návrhu na nařízení předmětného předběžného opatření, k průběhu pobytu nezletilého v psychiatrické léčebně, k přístupu a chování stěžovatelky v době zdejšího umístění nezletilého, jakož i k výsledku, jehož bylo tímto pobytem dosaženo. Podle vedlejšího účastníka není stěžovatelka „schopna pochopit“, že cílem umístění nezletilého do psychiatrické léčebny bylo zabránit jí v „manipulování a programování“ dítěte „proti druhému rodiči“, a tedy „záchrana (jeho) duševního zdraví“; podle závěrů znaleckých posudků a lékařských zpráv je zjevné, míní vedlejší účastník, že u nezletilého „došlo k velkému poškození jeho osobnosti“, a „dítě je týráno, proti svému otci programováno a trpí syndromem zavrženého rodiče“. Uvádí, že osobně si nepřál, aby byl nezletilý umístěn v prostředí psychiatrické léčebny, ale „jak mu bylo sděleno, matka je natolik nezvladatelnou a poruchovou osobností, že dítě nelze umístit jinam, než do zařízení, které bude schopné se i po psychiatrické stránce vypořádat s její patologickou osobností a chováním“. Přístupem stěžovatelky k realizaci jeho styků s nezletilým tudíž dlouhodobě dochází jak k porušení práva dítěte na rodičovskou výchovu druhým rodičem, ale i k porušování jeho práva na výkon rodičovské odpovědnosti dle § 34 zákona o rodině, jakož i k porušení zásady možnosti omezit práva rodiče a odloučit rodiče a dítěte jen rozhodnutím soudu na základě zákona (čl. 32 odst. 4 Listiny). Podle vedlejšího účastníka napadené rozhodnutí odvolacího soudu nepostrádá – oproti tvrzením stěžovatelky – též náležité odůvodnění „ve věci styku otce se synem“, přičemž odvolací soud, který podle něj „zcela reflektoval a upřednostnil zájmy nezletilého“, opřel své rozhodnutí o „velmi pádné argumenty motivované zájmem dítěte“. V replice zaslané k vyjádření odvolacího soudu stěžovatelka setrvala na názoru, že napadeným rozhodnutím došlo k tvrzenému zásahu do jejích práv. Nad rámec již uvedené argumentace doplnila, že napadené rozhodnutí není řádně odůvodněno a právní závěr v něm vyjádřený je v extrémním nesouladu s učiněnými skutkovými zjištěními. K vyjádření vedlejšího účastníka stěžovatelka ani v prodloužené lhůtě (do 13. 6. 2011) repliku nepodala (Ústavnímu soudu došlo jen podání vyhotovené mimo povinné zastoupení advokátem, k němž nebylo možné proto přihlížet). Jelikož od ústního jednání nebylo možné očekávat další objasnění věci, Ústavní soud se souhlasem účastníků od jednání upustil (§ 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Usnesením ze dne 19. 4. 2011, sp. zn. III. ÚS 3363/10, bylo k návrhu stěžovatelky rozhodnuto o odkladu vykonatelnosti napadeného usnesení odvolacího soudu, a to do rozhodnutí o předmětné ústavní stížnosti. Ústavní soud tak postupoval proto, že vzhledem k vykonatelnosti předchozího usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo předběžné opatření zrušeno, byl pobyt nezletilého v psychiatrické léčebně působením matky ukončen, a k jeho obnovení dosud nedošlo (účinky následného usnesení odvolacího soudu tedy byly srovnatelné s těmi, jež se spojují – typicky – s usnesením, jímž se předběžné opatření daného druhu nařizuje). Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákona o Ústavním soudu“]. Jestliže ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí vydanému v soudním řízení, není samo o sobě významné, je-li namítána jeho věcná nesprávnost; Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Jeho pravomoc je založena výlučně k přezkumu z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení (rozhodnutím v něm vydaným) nebyly dotčeny předpisy ústavního pořádku chráněná práva nebo svobody jeho účastníka a zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy, včetně požadavku, aby vydaná rozhodnutí byla srozumitelně a logicky odůvodněna. Ústavní soud ve své rozhodovací činnosti mnohokrát výslovně konstatoval, že postup v občanském soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů, jsou především záležitostí obecných soudů. Podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení napadeného usnesení odvolacího soudu (tj. ve všech jeho výrocích); z jejího obsahu je však zjevné, že fakticky směřuje toliko proti části výroku I, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že se zamítá návrh matky nezletilého na zrušení nařízeného předběžného opatření, kterým jí bylo uloženo, aby nezletilého A. předala do péče Psychiatrické léčebny v Opavě. Ústavní soud proto přezkoumal napadené rozhodnutí toliko v tom rozsahu, jenž byl námitkami stěžovatelky (obsahově) založen. Z odůvodnění obou dotčených rozhodnutí se podává, že předmětné předběžné opatření bylo nařízeno podle § 76 odst. 1 písm. a) o. s. ř., na jehož základě může být předběžným opatřením účastníku uloženo, aby odevzdal dítě do péče druhého z rodičů nebo do péče toho, koho označí soud. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Tomu koresponduje – co do ukončení jím založených poměrů – ustanovení § 77 odst. 2 o. s. ř. (ve znění platném v rozhodné době), že předseda senátu předběžné opatření zruší, jestliže pominou důvody, pro které bylo nařízeno; to podle § 102 odst. 3, věty druhé, o. s. ř., platí ve vztahu k předběžným opatřením, nařízeným v průběhu řízení, obdobně. Podle těchto ustanovení také obecné soudy – byť s navzájem kontrérním výsledkem – danou věc posuzovaly. K otázce způsobilosti předběžného opatření (jako opatření prozatímní povahy) zasáhnout do základních práv a svobod účastníků řízení se Ústavní soud v rozhodovací praxi (byť s jistou rezervovaností, viz kupříkladu rozhodnutí ve věci sp. zn. III. ÚS 119/98) vyjadřuje tak, že tuto způsobilost vyloučit nelze. Ústavní soud v dřívějších rozhodnutích (kupř. sp. zn. II. ÚS 221/98, IV. ÚS 189/01) dal zřetelně najevo, že „smyslem předběžného opatření je zatímní úprava poměrů účastníků (nikoli s konečnou platností), přičemž musí být poskytnuta ochrana jak tomu, kdo o vydání předběžného opatření žádá, tak v rámci ústavních pravidel i tomu, vůči komu předběžné opatření směřuje (čl. 90 Ústavy)“. Současně platí, že „ochrana toho, proti komu má navrhované předběžné opatření směřovat, však nemůže dosáhnout takové intenzity, aby prakticky znemožnila ochranu oprávněných zájmů druhé strany“. Ústavní soud opakovaně zdůrazňuje i důsledky toho, že v případě předběžného opatření se jedná o opatření dočasné povahy s omezenou dobou trvání (§ 77 o. s. ř.), které může být k návrhu zrušeno, a není jím ani prejudikován konečný výsledek sporu. V dané věci, se zřetelem k obsahu ústavní stížnosti, jde tedy o to, zda se odvolací soud v nyní projednávané věci nedopustil pochybení, způsobilých založit nepřijatelné ústavněprávní konsekvence, tj. zda nepředstavují nepřípustný zásah do právního postavení stěžovatelky v té rovině, jíž je poskytována ochrana ústavněprávními předpisy a mezinárodními úmluvami, a to tím, že změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že návrh stěžovatelky na zrušení nařízeného předběžného opatření, kterým jí bylo uloženo předat nezletilého A. D. do péče Psychiatrické léčebny v Opavě zamítl, a ponechal tak toto předběžné opatření účinným. Stěžovatelka prvotně podala ústavní stížnost i za nezletilého A.a; poté, co se jí stalo zřejmým, že nebylo možné udělit plnou moc advokátce k jeho zastupování (pro zájmovou kolizi nepřichází v úvahu řešení, jež přijal Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 1945/08), výslovně ohlásila ústavní stížnost jako výlučně vlastní, s požadavkem, aby dovozovaná porušení ústavněprávních principů byla spojována jen s její osobou. Je však namístě již zde – obecně – zaznamenat, že ústavně zaručená práva, na která se ústavní stížnost odvolává (čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4, čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 8 Úmluvy, resp. čl. 3 Úmluvy o právech dítěte), působí nikoli jen jednosměrně vůči rodiči nebo dítěti, nýbrž zpravidla tak, dopadají v té či oné míře do vzájemného vztahu obou. Aniž by bylo potřebné obecně vymezovat prostor pro zásah Ústavního soudu, postačí – se zřetelem k předmětu dané věci – konstatovat, že o protiústavnost (oproti podústavní nesprávnosti) napadeného rozhodnutí půjde zejména tehdy, jestliže a) bylo vydáno předběžné opatření, ačkoli pro takové opatření nebyly splněny základní procesní podmínky, nebo b) jím bylo – obsahově – vybočeno z dotčených ústavněprávních limitů tím, že představuje porušení ústavně garantovaných práv konkrétních subjektů, a konečně, c) bylo-li vydáno v řízení, jež je postiženo kvalifikovanou vadou nedostatku tzv. spravedlivého procesu. Řečené je významné potud, že právě tyto vady jsou v případě napadeného usnesení odvolacího soudu přítomny. Ačkoli řízení ve věci péče o nezletilé (§ 176 o. s. ř.) není zpravidla „jednolité“ v tom smyslu, že by se vyznačovalo jediným předmětem, a soud obvykle vede (jedním „spisem“) více řízení dílčích, zhusta současně i o výkon jednotlivých dříve vydaných rozhodnutí, nelze pouštět se zřetele, že předběžné opatření je – z povahy věci – vždy ukotveno ke konkrétnímu, byť jednomu z více, dílčích řízení, s nímž je obsahově spjato; proto podmínky jeho vydání je třeba posuzovat vždy právě ve vztahu k tomuto dílčímu řízení, a spolu s ním sdílí i jeho další „osud“ (viz zejména ustanovení § 77 odst. 1 písm. a) až c) o. s. ř.). Jinak řečeno, a pro danou věc konkrétně, předběžné opatření vydané v dílčím řízení o nařízení ústavní výchovy, jak tomu zde bylo, nemůže po skončení tohoto řízení – již proto – nadále obstát (srov. § 77 odst. 1 písm. b) o. s. ř.), a jestliže návrh na jeho zahájení byl vzat zpět a řízení zastaveno (usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 28. 7. 2009, č.j..................), pak nemohlo být efektivně – a to ani cestou změny o něm vydaného zamítavého výroku usnesení soudu prvního stupně – již nařízeno. Na tom nemůže nic měnit ani to, že – jak se naznačuje z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu – jsou nadále vedena další řízení, o změnu výchovy ve prospěch otce (kromě dalších řízení o jiná předběžná opatření), k němuž by snad – obsahově – bylo možné toto sporné opatření přiřadit, resp. by mu – „implicite“ – mohlo též sloužit. Materiálně hodnoceno nejsou s těmito zásadami v rozporu usnesení soudu prvního stupně, neboť jednou návrh na vydání předběžného opatření zamítl a jednou je zrušil (byť z jiných důvodů); zcela jinak je tomu však ve vztahu k rozhodnutím odvolacího soudu, neboť předběžné opatření naopak v obou případech založil (jednou přímo, jednou změnou zrušujícího výroku). Okolnost, že pro „vydání“ (míněno v širším slova smyslu) předběžného opatření nebyly dány základní procesní podmínky – v existenci souvztažného řízení ve věci – je, jak bylo výše naznačeno, povahy natolik zásadní, že takto založená procesní vada nabývá charakteristik vady významu ústavněprávního (viz srovnatelnou situaci vydání rozhodnutí v řízení, jež lze zahájit jen na návrh, který zde však nebyl). Principy spravedlivého procesu zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny byly tedy porušeny, a stěžovatelka se jich dovolávala opodstatněně. Ústavní soud nepřehlédl ustanovení § 273 odst. 2 o. s. ř., v jehož rámci může soud uložit na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo na rodinné nebo jiné vhodné terapii, nebo i stanovit plán navykacího režimu, je-li to v zájmu dítěte, jehož výkonem pověří vhodnou osobu nebo zařízení, neprovádí-li soud výkon kontroly přímo. Nicméně, i kdyby takový navykací režim mohl být obsahově připodobněn k danému předběžnému opatření, bylo vyloučeno se k němu jakkoli přímo uchýlit, neboť je součástí opatření nikoli předběžných, nýbrž výkonurozhodnutí, o což zde však evidentně nešlo. Ve vztahu k obdobnému opatření, jež bylo v dané věci zvoleno coby opatření předběžné, totiž institutu ústavní výchovy a podmínkám jejího nařízení se Ústavní soud vyjádřil již ve vícero rozhodnutí. Právě pro jejich jistou srovnatelnost – vytržení dítěte ze svého přirozeného rodinného prostředí a umístění v ústavním zařízení – a proto, že jsou „ve hře“ shodná ústavněprávní ustanovení (jichž se stěžovatelka výslovně dovolává), je přiléhavé již dříve formulované zásady připomenout. Při výkladu ustanovení čl. 10 odst. 2 Listiny, a ustanovení čl. 8 Úmluvy (ochrany rodinného života) Ústavní soud zdůrazňuje, že základem rodinných vazeb je tradičně biologické pouto pokrevního příbuzenství mezi členy rodiny, jakkoliv tradiční pojetí rodiny prošlo v uplynulé době vývojem (srov. sp. zn. II. ÚS 568/06), přičemž základním prvkem rodinného života je nadále soužití rodičů a dětí (rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kutzner proti Německu, č. 46544/99, § 58, ESLP 2002-I, aj.), neboť právě v jeho rámci se má uskutečňovat péče a výchova ze strany rodičů, na niž mají děti právo podle čl. 32 odst. 4, věty první, Listiny. V důsledku oprávnění zákonodárce stanovit v souladu s čl. 32 odst. 6 Listiny „podrobnosti“ pak nemůže dojít k omezení tohoto základního práva. Podle čl. 32 odst. 4, věty druhé, Listiny mohou být práva rodičů omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona. K materiální souladnosti zásahu do základních práv a svobod se zákonem přitom podle čl. 8 odst. 2 Úmluvy dochází, sleduje-li tento zásah některý nebo některé z legitimních cílů, a je-li pro jejich dosažení nezbytný, tedy zejména přiměřený sledovanému účelu (viz rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Couillard Maugery proti Francii, č. 64796/01, § 237). Z toho plyne, že za neoprávněný zásah není možno považovat jen takový postup soudů při rozhodování o právech a povinnostech k nezletilému dítěti, který je v souladu se zákonem o rodině v jeho formální i materiální rovině (viz nález sp. zn. II. ÚS 838/07, a v něm citovaná rozhodnutí předchozí, jmenovitě sp. zn. I. ÚS 471/97). V nálezu sp. zn. II. ÚS 1945/08 dále Ústavní soud uvedl, že „ … vytržení dítěte z existujícího rodinného prostředí představuje nejen zásah do soukromého a rodinného života, ale do jisté míry i zásah do osobní svobody. To rozhodně v situaci, když dítě se svým odnětím z rodinného prostředí nesouhlasí a je lhostejné, do jaké míry je toto rodinné prostředí prospěšné zájmům dítěte, které má stát povinnost upřednostňovat. V každém případě je ale dítě vytrháváno z prostředí, ve kterém je zvyklé žít a projevovat se a je možné předpokládat, že v něm bude mít zájem žít a rozvíjet se i nadále. Rodinné prostředí je tedy pro dítě prostorem svobody a jakékoliv jiné prostředí za prostor osobní svobody dítěte proto považovat zásadně nelze. Posledně uvedené platí především pro zařízení zřizovaná orgány veřejné moci, tedy především ústavní zařízení, která mají (nutně) vlastní režim, který vnucují (v souladu se zákonem) svým chovancům“. Z hlediska těchto zásad předmětné opatření, jímž bylo matce nezletilého uloženo předat dítě do péče psychiatrické léčebny, neobstojí, jelikož exces z mezí, jimiž je ohraničen prostor („pouhých“) předběžných opatření podle § 76 odst. 1 písm. b) o. s. ř., je zjevný. Výše bylo zaznamenáno, že dotčené předběžné opatření je připodobitelné režimu nařízení ústavní výchovy; k tomu je však třeba především dodat, že z povahy věci, jmenovitě odlišnosti účelů, k nimž jednotlivě směřují, zejména nižší úrovně zájmu a hodnot, jež mohou být předběžným opatřením (oproti těm, které se spojují s nařízením ústavní výchovy) v dané věci sledovány, je nutné klást na podmínky a zejména obsahovou podobu předběžného opatření nároky zásadně přísnější, než je tomu při nařízení ústavní výchovy. Tyto „přísnější“ konkrétní nároky se koncentrují k nevyhnutelně kladeným podmínkám jednak vhodnosti prostředí, v němž má být účel předběžného opatření realizován, jednak času, pro který bylo toto opatření vymezeno, a konečně i ve vztahu k jejich společnému působení v dané věci. Pro dosažení i legitimního účelu, jež odvolací soud vytkl v podobě práva nezletilého k utváření a rozvíjení pozitivního vztahu k otci, nelze volit prostředky, jež v konkrétním vyjádření představují takový zásah do jiných subjektově určených základních práv, který není tomuto účelu přiměřený, a tím není ani nezbytný (viz výše). Při hodnocení podmínky „vhodnosti prostředí“ je namístě vycházet z čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, dle kterého platí, že zájem dítěte musí být „předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány“. Pročež i při rozhodování o předběžném opatření podle § 76 odst. 1 písm. b) o. s. ř. je zájem dítěte „nejvyšším imperativem“; ve vztahu k posuzovanému předběžnému opatření však nejde jen o (toto) ústavně garantované právo dítěte, nýbrž, prostřednictvím práv zakotvených v čl. 32 odst. 4 Listiny, jde o rovněž tak zaručená práva rodičů, případně jen jednoho z nich, a tím i v dané věci o práva stěžovatelky. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2244/09 je vazba mezi matkou a dítětem jedním z prvořadých předpokladů vývoje lidského jedince a porušení této nejpřirozenější lidské vazby je zákonem umožněno pouze v případě absolutní absence péče či její naprosté nedostatečnosti a pouze tehdy, je-li dítě bezprostředně ohroženo; takový postup je třeba považovat za ultima ratio. Důvodová zpráva k zákonu č. 259/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, jež nabyl účinnosti dnem 1. 9. 2008, konstatuje, že ochrana dětí a rodiny patří k prioritám společnosti, a uvádí dále, že “současná právní úprava obsažená v občanském soudním řádu vykazuje jak nedostatky ve vztahu k nařizování předběžných opatření týkajících se nezletilých dětí, tak i ve vztahu k jejich rodičům, kteří v důsledku narušené vzájemné komunikace negativně působí na dítě a v konečném důsledku i na průběh případného soudního řízení. Prioritou je tedy v této oblasti zavést taková opatření, která povedou k rychlejšímu a kvalitnějšímu rozhodování soudů, jakož i k zajištění zvýšené úrovně ochrany dětí za současného umožnění alternativních metod řešení rodičovských sporů“. Novela občanského soudního řádu provedená tímto zákonem proto v reakci na „na společenskou potřebu týkající se řádného zacházení s dítětem v případě, že je třeba je umístit mimo rodinné prostředí“ (srov. zmíněná důvodová zpráva) definovala – pro potřeby režimu dle ustanovení § 76a odst. 1 o. s. ř. – pojem „vhodné prostředí“ tak, že se jím rozumí „výchovné prostředí u osoby nebo zařízení, způsobilého k realizaci předběžného opatření, jakož i k zabezpečení potřeb dítěte dle konkrétní potřeby“, přičemž podle důvodové zprávy tato nová právní úprava má „nelegislativní návaznost, neboť ve spolupráci s dalšími resorty dojde k vypracování seznamu vhodných prostředí, který bude obsahovat také popis rozsahu zajišťovaných služeb. Tento seznam bude k dispozici jak orgánům péče o dítě, tak i soudům. Navrhovaná úprava by měla napomoci zabránit tomu, aby děti byly umísťovány do zjevně nevhodných prostředí“. Ze sdělení Ministerstva spravedlnosti ze dne 25. 8. 2008, č. j. 258/2007-LO-SP/96, se podává, že do tohoto seznamu vhodných zařízení psychiatrické léčebny zařazeny nebyly. Jestliže jsou takové podmínky pro „vhodné prostředí“ stanoveny pro režim předběžného opatření podle § 76a o. s. ř. – k němuž dochází v extrémním případě, že se dítě ocitlo bez jakékoli péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny – pak je logické, že v režimu „neextrémního“ předběžného opatření podle § 76 odst. 1 písm. b) o. s. ř. musí být na vhodné prostředí, kladeny požadavky principiálně náročnější. To platí nadto za předpokladu, že takové vhodné prostředí lze v konkrétním případě vůbec spojovat se zařízením ústavním (viz shora předestřené limity nařízení ústavní péče). I kdyby byl tento předpoklad splněn (jiné – ne-ústavní – prostředí k dispozici nebylo), zůstává na první pohled pochybným, z jakých důvodů může coby vhodné prostředí ústavní obstát prostředí psychiatrické léčebny, pakliže ji lze spojovat – vzhledem k tomu, co bylo o této léčebně „zjištěno“, resp. co bylo odvolacím soudem k odpovídajícímu zjištění opomenuto – než s její standardní a typovou provozní náplní, totiž náplní „léčebnou“. To je pak ve zjevné kolizi s účelem, který odvolací soud – podle odůvodnění napadeného usnesení – nařízením předběžného opatření sledoval; totiž – toliko – oddělit nezletilé dítě od vlivu matky, aby mohly být, bez jejího rušivého vlivu, účinně uplatněny odborné postupy, směřující k nastolení adekvátního vztahu dítěte ke svému otci. Z toho plyne, že odvolací soud tento účel (i kdyby byl legitimním) sledoval prostředky, jejichž přiměřenost (zde jmenovitě ku vhodnosti prostředí psychiatrické léčebny, v němž mělo být realizováno „vytržení dítěte z existujícího rodinného prostředí“ – viz nález sp. zn. II. ÚS 1945/08 zaznamenaný výše) nejenže nedoložil, nýbrž se touto otázkou nezabýval vůbec. A to navzdory zjištěním (a právním závěrům) soudu prvního stupně, jakož i skutkovým tvrzením stěžovatelky o skutečném obsahu v psychiatrické léčebně nezletilému poskytované péče, jež odvolací soud nikterak procesně nezohlednil rovněž. Odvolací soud si nepoložil otázku, zda za situace, kdy byly (jsou) k dispozici (zde zejména v rámci Moravskoslezského kraje či Olomouckého kraje – viz výše zmíněné sdělení Ministerstva spravedlnosti) jiná vhodná zařízení, kam by bylo možno nezletilého v případě odůvodněné nutnosti předat do péče (srov. § 76 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.), byla právě psychiatrická léčebna, do níž měl být nezletilý jako zdravé dítě umístěn, tím nejvhodnějším prostředím; jinými slovy zda zde skutečně nebylo k dispozici jiné vhodnější prostředí, do jehož péče by mohl být nezletilý – právě při respektování základního hlediska zájmu dítěte – svěřen (umístěn). Za této situace, pokud odvolacím soudem nebyl zjištěn opak, nemohla být výše vyjádřená „pochybnost“ o vhodnosti umístění dítěte do psychiatrické léčebny Ústavním soudem reflektována jinak než závěrem, že psychiatrická léčebna vhodným prostředím zde nebyla. Stojí za zaznamenání, že ke shodnému závěru vede srovnání obsahu daného předběžného opatření se zjevně mírnějšími instrumenty, jež zakotvuje již shora zmíněný § 273 odst. 2 o. s. ř., což se zjevuje významně potud, že jsou obsahem přísnějšího institutu, totiž (až) výkonu rozhodnutí. Je namístě dílčí závěr, že lokalizací předběžného opatření do prostředí psychiatrické léčebny byla porušena nejen výše zaznamenaná ústavně zaručená práva dítěte a jeho matky (stěžovatelky) dle čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte a čl. 32 odst. 4 Listiny, nýbrž i právo stěžovatelky na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny, jestliže odvolací soud pro volbu místa předběžného opatření zcela pominul si opatřit poznatky, jež by mohly toto místo jako vhodné přesto identifikovat, a svůj – pouze implicitní – úsudek v tomto směru ani nikterak neodůvodnil. Přitom právě náležité, srozumitelné a přesvědčivé odůvodnění soudního rozhodnutí je požadavkem, jehož nedostatek nabývá v judikatuře Ústavního soudu tradiční ústavněprávní reflexi, a uplatňuje se i ve vztahu k rozhodnutím, jež se týkají předběžných opatření. Ústavní soud nemá ambici vyloučit daný typ léčebny z použití pro účel, sledovaný odvolacím soudem, vůbec (jeho povinností je posoudit konkrétní věc); nevhodnost prostředí, jež psychiatrická léčebna představuje, se v daném případě (vedle toho, co již bylo řečeno) spojuje současně s tím, na jakou dobu měla být pro tento účel použita. Co do tohoto druhého aspektu, k posouzení shora již obecně předznačeného, totiž času trvání předmětného opatření, jest vyjít z toho, že nezletilý byl umístěn v psychiatrické léčebně na základě dřívějším rozhodnutím odvolacího soudu nařízeného předběžného opatření, v níž setrval (do rozhodnutí soudu prvního stupně o jeho zrušení) po dobu cca šesti měsíců, a ústavní stížností napadeným usnesením odvolacího soudu bylo de facto rozhodnuto, že jeho nucený pobyt v léčebně (a tím i jeho vytržení z rodinného prostředí, resp. z prostoru jeho osobní svobody – viz výše) má trvat i nadále, a to bez jakéhokoliv předem stanoveného časového omezení. V této souvislosti pak nelze přehlédnout (podobně jako v předchozích úvahách o vhodnosti prostředí psychiatrické léčebny), že pro předběžné opatření dle § 76a o. s. ř. – tedy pro extrémní situace ohrožení dítěte – zákon předpokládá, že trvá po dobu jednoho měsíce od jeho vykonatelnosti s tím, že pouze z důvodů v zákoně uvedených (§ 76a odst. 4 o. s. ř.) může být prodlouženo. I kdyby mohlo v daném případě jít o situaci připodobitelnou vážnému ohrožení života nebo příznivého vývoje nezletilého či jeho (logicky obdobně vážnému) narušení – přičemž tento předpoklad ovšem naplněn očividně není – pak předmětným předběžným opatřením, aniž bylo předem limitováno v čase, a nadto reálně a svojí intencí významně přesahující doby, předjímané pro předběžné opatření dle § 76a o. s. ř., byl nastolen stav uplatnění prostředku, který k sledovanému cíli byl disproporcionální zcela zjevně, a to již na základě tohoto srovnání, resp. srovnání hodnot, jejichž ochraně opatření dle § 76 odst. 1 písm. b) o. s. ř. oproti opatření dle § 76a o. s. ř. slouží. Nepřiměřenost (zde časovou neomezeností) tohoto opatření se zjevuje ostatně i v přímé konfrontaci s tím statkem, který zasahuje, totiž s chráněným zájmem dítěte nebýt odloučen proti své vůli od svého rodiče (matky nezletilého), jakož i s tím souvisejícím právem stěžovatelky zakotveným v čl. 32 odst. 4 Listiny. Bez povšimnutí nelze ve sledovaných souvislostech ponechat ani okolnost, kterou pokládal za relevantní soud prvního stupně, že „výsledkem téměř šestiměsíčního pobytu“ nezletilého v psychiatrické léčebně, bylo, že „neodmítal kontakt s otcem“, který probíhal v prostorách psychiatrické léčebny za přítomnosti jejích pracovníků, „nereagoval na otce odmítavě, kontakt probíhal bez neurotických scén“, nicméně že „k navázání citového vztahu A. vůči otci nedošlo“ a „nepodařilo se ani rozšířit kontakt nezletilého A. s otcem mimo tyto prostory“. Jinak řečeno, již z minulosti byly k dispozici signály, jež perspektivu dalšího trvání předběžného opatření – z pohledu efektu, který je způsobilý přinést – činily nepřehlédnutelně omezenou. Není důvod zpochybňovat závěr odvolacího soudu, podle nějž je právem nezletilého i to, aby si mohl utvářet a rozvíjet kladný vztah i ke svému otci, avšak je-li prostředek, jímž mělo dojít k naplnění toto nezpochybnitelného práva dítěte na oba rodiče a styk s nimi, který zvolil, je i pro znak umístění nezletilého v psychiatrické léčebně na nikterak neomezenou dobu („omezenou“ v podstatě jen „dosažením zamýšleného účelu“) tedy evidentně nepřiměřený, pak se k tomuto úsudku v dalším obdobně uplatní závěry, jež byly vysloveny ve vztahu ku znaku vhodnosti prostředí v předchozím (z tohoto dílčího pohledu činí zvolené prostředí ještě „nevhodnějším“). Závěry o porušení tam identifikovaných ústavně zaručených práv jsou znakem času trvání předběžného opatření jen – a nikoli nevýznamně – posíleny. Lze též připomenout závěry vyjádřené v rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 315/03, podle něhož „v případě, kdy jsou předmětem soudního sporu nezletilí, je třeba při soudním vynucování styku, postupovat i s ohledem na ústavně chráněný zájem nezletilých, respektovat jejich přání a dbát na to, aby rozhodnutí soudu nepoškodilo jejich psychosociální vývoj (ať už tím, že se styk neumožní, nebo tím, že bude vynucen), a tento závěr platí i pro nucený výkon předběžného opatření“. Ústavní soud si je vědom, že v řízení o nařízení předběžného opatření obecně platí, že má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být tím, kdo takový návrh činí, potřeba zatímní úpravy právních poměrů účastníků „prokázána“ [§ 75c odst. 1 písm. a) o. s. ř.]; současně však z povahy věci zde není prostor pro dokazování v procesním smyslu, přičemž co do ostatních „skutečností, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením“ postačí, budou-li osvědčeny; soud proto rozhoduje bez slyšení účastníků (§ 75 odst. 3 o. s. ř.). Řečené je důsledkem toho, že nařízení předběžného opatření reflektuje potřebu zatímní úpravy, která je naléhavá. Plynutí času, k němuž došlo v celém řízení o předběžném opatření (od zamítavého rozhodnutí soudu prvního stupně přes měnící rozhodnutí soudu odvolacího a dále zrušení předběžného opatření a nového měnícího rozhodnutí odvolacího soudu (od 28. 7. 2009 do 31. 8. 2010), se však objektivně naléhavost předmětné úpravy zřetelně snížila, pročež jen pro tuto obecnou (nyní jen formální) charakteristiku předběžného opatření důvod pro vyloučení obvyklých prostředků ku zjištění skutkového základu věci (nadto relativně komplikovaného, utvářeného na základě znaleckých posudků) již zjevně nebyl, zejména pakliže potřeba takových zjištění, jako v dané věci, reálně vyvstala. Tím se otevřel prostor i pro osobní slyšení nezletilého, zejména šlo-li o opatření, které již bylo v jeho případě reálně aplikováno, a šlo o to, má-li být zrušeno, jak rozhodl soud prvního stupně. V již zmíněném rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 1945/08 Ústavní soud dále dovodil (ve vztahu k závěru, že „vytržení dítěte z existujícího rodinného prostředí představuje nejen zásah do soukromého a rodinného života, ale do jisté míry i zásah do osobní svobody“), že „v případě zásahu do osobní svobody existuje obecné základní právo být slyšen před soudem, který o omezení svobody rozhoduje, a to kdykoliv se tak děje (sp. zn. Pl. ÚS 45/04, N 60/36 SbNU 647; rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Husák proti České republice č. 19970/04 ze dne 4. prosince 2008; aj.)“ a „zásadně není důvod, aby dospělý měl základní právo být slyšen přímo před soudem, když je rozhodováno o omezení jeho osobní svobody, a dítě nikoliv“. Právo dítěte být slyšeno v každém řízení, v němž se rozhoduje o jeho záležitostech, zakotvené výslovně v čl. 12 Úmluvy o právech dítěte, čl. 3 Evropské úmluvy o výkonu práv dětí, jakož i v § 31 odst. 3 zákona o rodině a § 100 odst. 4 o. s. ř., poskytuje dítěti možnost, aby se tak stalo v každém soudním nebo správním řízení, které se jej dotýká, a to buďto přímo, nebo prostřednictvím zástupce nebo příslušného orgánu, přičemž způsob slyšení musí být v souladu s procedurálními pravidly vnitrostátního zákonodárství; jinými slovy, zaručuje dítěti právo aby mohlo v řízení projevit své stanovisko k otázkám, jež se ho bezprostředně dotýkají, a umožňuje mu (byť jen do určité míry) vyrovnat nerovné postavení ve vztahu k rodičům, případně koliznímu opatrovníkovi. Je přitom samozřejmé, že konečné hodnocení (posouzení) zájmu nezletilého dítěte příslušelo v projednávané věci obecnému soudu, v jehož dispozici bylo i oprávnění k případným korekturám představ a názorů dítěte o tom, co j e p ro n ěj v konkrétní věci vhodné, případné, resp. obecně prospěšné, a co nikoli; k názoru nezletilého přihlíží soud proto právě s ohledem na jeho věk, rozumovou a citovou vyspělost (srov. usnesení sp. zn. III.ÚS 707/04, sp. zn. IV. ÚS 288/04, III. ÚS 2150/07). Stěžovatelkou dovolávané právo dítěte být slyšeno v řízení, které se jej dotýká, sice bez dalšího náleží pouze dítěti a nikoliv rodičům (srov. sp. zn. II.ÚS 393/05, sp. zn. II.ÚS 1818/07), avšak ve vztahu k němu nelze přesto vyloučit, aby se tohoto práva dovolala i stěžovatelka (jako matka dítěte) právě v souvislosti s námitkou neoprávněného zásahu do svých práv, jmenovitě zásahu do (vlastního) soukromého a rodinného života, jakož i práva na spravedlivý proces v řízení, jehož byla sama účastníkem (srov. nález sp. zn. III. ÚS 3007/09). To je možné vztáhnout nejen k její výhradě, že v řízení nebyl vyslechnut nezletilý a do jeho výsledku nebyl dostatečně zakomponován jeho názor k odnětí z péče matky, nýbrž že tím byla pominuta i možnost zjištění ku konkrétnímu obsahu a výsledkům dříve nařízeného předběžného opatření, čímž zůstal skutkový základ věci neúplný. V nyní projednávané věci Ústavní soud neshledává relevantní důvod, pro který bylo nezletilému alespoň ve stadiu řízení před odvolacím soudem odepřeno právo na slyšení, ačkoliv v rozhodné době dosáhl věku více než 10 let, a byl přitom psychicky vyspělým natolik (opak se ze soudního spisu nepodává), aby sám mohl odvolacímu soudu vysvětlit důvody svého (odmítavého) postoj k otci, čehož se stěžovatelka – jako významného skutkového zjištění – dovolávala. Odvolací soud tím zasáhl do práva stěžovatelky na spravedlivé řízení dle čl. 36 odst. 1 Listiny, jestliže nezjistil názory a poznatky nezletilého k věci samé jeho výslechem, spokojil se toliko s aplikací obecného pravidla, že v řízení o předběžném opatření se dokazování neprovádí, a aplikoval je i v řízení o jeho zrušení poté, co bylo již nepřehlédnutelnou dobu skutečně realizováno. Shrnutím řečeného je namístě závěr, ve všech třech rovinách, které byly výše zvoleny pro ústavněprávní přezkum napadeného rozhodnutí, byly předznačené ústavněprávní deficity zjištěny a doloženy. Z dílčích závěrů, jež byly vysloveny, plyne, že zde situace, jež je způsobilá založit důvod pro zásah Ústavního soudu. Je namístě proto uzavřít, že napadeným rozhodnutím odvolacího soudu byla základní ústavně zaručená práva stěžovatelky zakotvená v čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4, a čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 8 Úmluvy, resp. čl. 3 Úmluvy o právech dítěte vskutku porušena. Na tomto základě Ústavní soud ústavní stížnosti vyhověl a usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, ze dne 31. 8. 2010, č. j. ........................, v rozsahu části výroku I, jímž se mění výrok I. usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 30. 6. 2010, č. j. ....................., tak, že „návrh matky na zrušení předběžného opatření nařízeného usnesením Krajského soudu v Ostravě- pobočce v Olomouci ze dne 29. 9. 2009, č. j. ...................., ve znění opravného usnesení ze dne 2. 11. 2009, č. j. ......................, kterým bylo matce uloženo, aby nezl. A. předala do péče Psychiatrické léčebny v Opavě se zamítá“, podle ustanovení § 82 odst. 1, odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu zrušil. P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu s e n e l z e odvolat.

https://www.zakony.cz/soudni-rozhodnuti/nejvyssi-spravni-soud/2009/1/judikat-nss-2-Azs-48-2009-GNSS20102548/

2 Azs 48/2009, Soudní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu - Zákony.cz 2 Azs 48/2009, Soudní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 2 Azs 48/2009 2 Azs 48/2009-84 2 Azs 48/2009-84 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Vojtěcha Šimíčka, JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: K. T., zastoupeného JUDr. Karlem Sochorem, advokátem se sídlem v Ostravě, Na Hradbách 2632/18, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 4. 2009, č. j. 64 Az 93/2007-59, III. Ustanovenému právnímu zástupci stěžovatele JUDr. Karlu Sochorovi s e u r č u j e odměna za zastupování ve výši 4800 Kč, která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 4. 2009, č. j. 64 Az 93/2007-59 byla zamítnuta žaloba, kterou žalobce brojil proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 9. 2007, č. j. OAM-1-551/VL-20-VL02-2007, vydaným ve věci mezinárodní ochrany. Tento rozsudek napadl žalobce (dále jen stěžovatel ) včas podanou kasační stížností. Podáním učiněným u Krajského soudu v Ostravě dne 3. 12. 2009 vzal stěžovatel, prostřednictvím svého právního zástupce, podanou kasační stížnost v plném rozsahu zpět. Podle ustanovení § 37 odst. 4 soudního řádu správního (dále jen s. ř. s. ), může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle ustanovení § 47 písm. a), věty před středníkem s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Vzhledem k tomu, že stěžovatel vzal svou kasační stížnost zpět ještě před tím, než o ní bylo zdejším soudem rozhodnuto, postupoval Nejvyšší správní soud dle shora citovaných ustanovení, ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s., a řízení o kasační stížnosti zastavil. Přihlédl přitom též ke skutečnosti, že ke zpětvzetí návrhu (kasační stížnosti) došlo až poté, kdy mu věc byla postoupena k vyřízení krajským soudem (§ 108 odst. 2 s. ř. s. a contrario). O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s. Dle prvně zmiňovaného ustanovení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož ke zpětvzetí kasační stížnosti nedošlo z důvodů uvedených ve větě druhé citovaného ustanovení, postupoval Nejvyšší správní soud dle obecného pravidla vyjádřeného ve větě první a rozhodl proto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů kasačního řízení. Pokud jde o výrok III. tohoto usnesení, zde Nejvyšší správní soud přihlédl ke skutečnosti, že stěžovateli byl krajským soudem ustanoven zástupcem i pro toto řízení advokát; náklady řízení v tomto případě hradí stát (§ 35 odst. 8 s. ř. s., § 120 s. ř. s.). Náklady spočívají v odměně za dva úkony právní služby (podání kasační stížnosti a její zpětvzetí) v částce 2 x 2100 Kč [§ 7, § 9 odst. 3 písm. f) a § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě hotových výdajů advokáta v částce 2 x 300 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky), celkem tedy 4800 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Zdroj: rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5.1.2010, čj. 2 Azs 48/2009, www.nssoud.cz.

http://kraken.slv.cz/7Afs60/2006

7Afs60/2006 è. j. 7 Afs 60/2006-92 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Eli¹ky Cihláøové a soudcù JUDr. Jaroslava Hubáèka a Mgr. et Ing. et Bc. Radovana Havelce v právní vìci stì¾ovatelky H. spol. s r. o., zastoupené Prof. JUDr. Ale¹em Gerlochem, CSc., advokátem se sídlem v Praze 2, Botièská 4, za úèasti Finanèního øeditelství v Praze, se sídlem v Praze 2, ®itná 12, v øízení o kasaèní stí¾nosti proti rozsudku Mìstského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2005, è. j. 6 Ca 242/2004-49, Mìstský soud v Praze rozsudkem ze dne 13. 12. 2005, è. j. 6 Ca 242/2004-49, zamítl ¾alobu stì¾ovatelky proti rozhodnutí Finanèního øeditelství v Praze (dále jen finanèní øeditelství ) ze dne 31. 12. 2003, è. j. 11780/03-130, jím¾ bylo zamítnuto odvolání stì¾ovatelky proti dodateènému platebnímu výmìru Finanèního úøadu v Brandýse nad Labem -Staré Boleslavi ze dne 18. 12. 2002, è. j. 55210/02/057921/1555, kterým byla stì¾ovatelce vymìøena daò z pøidané hodnoty (dále jen DPH ) za zdaòovací období prosinec 1997 ve vý¹i 510 781 Kè. V odùvodnìní napadeného rozsudku mìstský soud uvedl, ¾e dospìl k závìru, ¾e stì¾ovatelka neprokázala uplatnìní nároku na odpoèet DPH, který by odpovídal zákonným podmínkám ustanovení § 19 zákona è. 588/1992 Sb., ve znìní úèinném v rozhodné dobì (dále jen zákon o DPH ). Je tomu tak proto, ¾e nedolo¾ila pøijetí pøedmìtného plnìní v rozsahu uvedeném na zaúètovaných daòových dokladech. Mìstský soud neakceptoval stì¾ovatelkou namítaná poru¹ení zákona è. 337/1992 Sb., ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákon o správì daní a poplatkù ). Podle jeho názoru rozhodnutím finanèního øeditelství nebyla poru¹ena práva stì¾ovatelky a øízení pøedcházející vydání tohoto rozhodnutí tudí¾ nevykazovalo takové vady, které by mìly za následek nezákonné rozhodnutí ve vìci samé. V kasaèní stí¾nosti podané proti tomuto rozsudku v zákonné lhùtì z dùvodù uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ø. s. stì¾ovatelka vyjádøila nesouhlas se závìry mìstského soudu. Pøedev¹ím namítala, ¾e správce danì pøi hodnocení dùkazù nevzal v úvahu vzájemný pomìr ustanovení § 19 odst. 2 zákona o DPH, které je ustanovením speciálním, a ustanovení § 31 odst. 9 zákona o správì daní a poplatkù. Jestli¾e pøedlo¾ila formálnì bezvadné daòové doklady (faktury) od spoleènosti A., s. r. o. ohlednì vymáhání pohledávek, splnila tak svou povinnost podle ustanovení § 31 odst. 9 zákona o správì daní a poplatkù, a v tomto smìru unesla i dùkazní bøemeno. Proto není správný závìr mìstského soudu, ¾e neunesla dùkazní bøemeno, zvlá¹tì kdy¾ tento soud dovozuje její pasivitu ohlednì pøedlo¾ení pozitivních a pøímých dùkazù. Stì¾ovatelka nebyla povinna té¾ zji¹»ovat, jakým zpùsobem pro ni jiná spoleènost vymáhá pohledávky, a nebyla ani schopna objektivnì zjistit, z jakých pohnutek její dlu¾níci plní své dluhy. Pokud proto po ní správce danì po¾adoval prokázání skuteèností, na kterých se nepodílela, a o nich¾ zákonitì nemusela mít informace, postupoval v rozporu s nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 38/95 a sp. zn. IV. ÚS 402/99 a také s rozsudkem Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 25. 3. 2005, sp. zn. 5 Afs 131/2004. Stì¾ovatelka rovnì¾ namítala, ¾e jí v øízení nebylo umo¾nìno klást otázky svìdkùm, nebo» o výslechu svìdkù M. a H. nebyla vùbec informována. Jeliko¾ z tìchto svìdectví vyplývá, ¾e k vymáhání pohledávek docházelo telefonicky, jsou uvedené výpovìdi pro danou vìc relevantní. Ostatnì vymáhání pohledávek telefonickou formou potvrdil i svìdek S. Proto¾e k vymáhání docházelo v rámci podnikatelských vztahù, musela být tato èinnost i úplatná. Se zøetelem k tomu, ¾e jedinou spoleèností, která pro ni pohledávky vymáhala, byla spoleènost A., s. r. o., lze tuto skuteènost pova¾ovat za dùkaz o vymáhání pohledávek právì touto spoleèností. Mìstský soud proto posoudil nesprávnì i tuto otázku. Stì¾ovatelka se nemù¾e spokojit ani se zpùsobem, jakým se správce danì vypoøádal s její ¾ádostí podle ustanovení § 32 odst. 9 zákona o správì daní a poplatkù. Pau¹ální odkaz na zprávu o daòové kontrole je nedostaèující a èistì formální a mìstský soud mìl ji¾ pro tuto vadu napadené správní rozhodnutí zru¹it. Stì¾ovatelka vyjádøila nesouhlas i s hodnocením výpovìdí svìdkù V., K., H. a L. jak správními orgány, tak i mìstským soudem. V této souvislosti poukázala také na nesprávný výklad ustanovení § 8 odst. 3 zákona o správì daní a poplatkù mìstským soudem, který dovodil, ¾e správní orgány nebyly povinny pou¾ít sankèních mechanismù k vynucení povinnosti Ing. T., aby podal svìdeckou výpovìï. Ing. T. mìl prokázat, ¾e poskytoval stì¾ovatelce daòové poradenství a i to, ¾e za poskytnuté plnìní pøijal protiplnìní. Tímto postupem pak bylo stì¾ovatelce znemo¾nìno unést dùkazní bøemeno. Posléze stì¾ovatelka poukázala i na skuteènost, ¾e nárok na daòový odpoèet vznikne tehdy, je-li øádným daòovým dokladem prokázáno vydání tohoto dokladu plátcem danì. Jestli¾e v¹ak správce danì poté zpochybòuje i správnost úèetnictví a posuzuje úkon jako simulovaný, je povinen uvést rozhodné skuteènosti pro u¾ití této své domnìnky. Z vý¹e uvedených dùvodù stì¾ovatelka navrhla, aby napadený rozsudek byl zru¹en. Finanèní øeditelství ve vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti poukázalo na to, ¾e stì¾ovatelka byla v prùbìhu daòového øízení vyzvána k prokázání jen toho, co sama uvedla v daòovém pøiznání; to platí i o nároku na odpoèet danì. Pokud jde o poukaz na výpovìï svìdkynì H., pak tato se vztahuje k jinému zdaòovacímu období. Odkazy na výpovìdi svìdkù M., S., T., R., H. a svìdkynì B. nejsou pøípadné, nebo» tyto námitky stì¾ovatelka neuplatnila ji¾ v ¾alobì. Pokud jde o namítaný pau¹ální odkaz na zprávu o daòové kontrole, stì¾ovatelka byla v prùbìhu daòového øízení seznámena s dùkazními prostøedky, na jejich¾ základì dospìl správce danì k závìrùm uvedeným v této zprávì. Výpovìdi svìdkù V., H., L. a svìdkynì K. prokazují toliko jednání s Ing. T. a stì¾ovatelkou, pøípadnì pøevzetí finanèní hotovosti mezi uvedenými, nikoliv v¹ak to, èeho se jednání týkala, jako¾ i kterých subjektù a konkrétních obchodních pøípadù. Finanèní øeditelství se proto zcela ztoto¾nilo s rozsudkem mìstského soudu a navrhlo zamítnutí kasaèní stí¾nosti. Stì¾ovatelka v kasaèní stí¾nosti pøedev¹ím namítala poru¹ení ustanovení § 31 odst. 9 zákona o správì daní a poplatkù jak správními orgány, tak i mìstským soudem a zdùraznila, ¾e prokázala uskuteènìní ve¹kerých deklarovaných pøijatých zdanitelných plnìní. V dané vìci stì¾ovatelka uplatnila nárok na odpoèet DPH u pøijatých zdanitelných plnìní od spoleènosti A., s. r. o. deklarovaných fakturami ze dne 20. 11. 1997 è. 101-c/97 a ze dne 30. 12. 1997 è. 120/97, jejich¾ pøedmìtem bylo vymo¾ení pohledávek, zaji¹»ování jejich inkasa a minimalizaci pohledávek po lhùtì splatnosti . Jeliko¾ správci danì vznikly pochyby o faktickém uskuteènìní tìchto deklarovaných pøijatých zdanitelných plnìní, byla stì¾ovatelka v prùbìhu daòového øízení vyzvána k prokázání, ¾e pøijala zdanitelné plnìní uskuteènìné jiným daòovým subjektem, tj. ¾e do¹lo k naplnìní pøedmìtu smlouvy se spoleèností A., s. r. o. (výzvy è. j. 39551/99/057930/2036 a è. j. 42288/01/057930/4186). Jako dùkaz pøedlo¾ila stì¾ovatelka mimo jiné obì pøedmìtné faktury, smlouvu o obstarání vìci ze dne 25. 2. 1997 uzavøenou se spoleèností A., s. r. o. (dále jen dodavatel ) a pøehled pohledávek, jejich¾ placení a správa mìla být zabezpeèována právì dodavatelem. K prokázání existence jejího vztahu s dodavatelem navrhla stì¾ovatelka rovnì¾ výslech nìkolika svìdkù. Svìdek Ing. T., který podle vyjádøení stì¾ovatelky jednal za dodavatele, v¹ak svým podáním ze dne 24. 5. 2002 odmítl vypovídat s poukazem na zákonem mu ulo¾enou povinnost mlèenlivosti vyplývající z jeho vztahu daòového poradce ke stì¾ovatelce. Nejvy¹¹í správní soud pova¾uje za nezbytné pøedev¹ím poukázat na to, ¾e daòový subjekt nemá nárok na odpoèet DPH u jakéhokoliv deklarovaného pøijatého zdanitelného plnìní, ale pouze v pøípadì jsou-li splnìny podmínky stanovené v ustanovení § 19 odst. 1 a 2 zákona o DPH. Existence úèetních dokladù, tj. pøíjmových dokladù èi faktur, i kdy¾ formálnì bezvadných, proto sama o sobì je¹tì neprokazuje, ¾e se operace, která je jejich pøedmìtem, skuteènì uskuteènila. Z obsahu spisu vyplývá, ¾e správce danì provedl rozsáhlé dokazování, které shrnul ve zprávì è. 254 o kontrole danì z pøíjmù právnických osob, a zejména v doplnìní ke zprávì è. 254/99. V tìchto dokumentech správce danì provedl vyhodnocení dùkazních prostøedkù, na jeho¾ základì dospìl k závìru, ¾e stì¾ovatelka neunesla dùkazní bøemeno. Z výslechù jednotlivých svìdkù také nevyplynula jednoznaèná odpovìï na otázku, zda dodavatel provádìl deklarovanou èinnost èi nikoli. Tato skuteènost nebyla stì¾ovatelkou prokázána ani jinými dùkazními prostøedky jako napø. soupisem pohledávek èi smlouvou o obstarání vìci ze dne 25. 2. 1997. Stì¾ovatelka tak v prùbìhu daòového øízení nepøedlo¾ila správci danì jediný dùkaz, kterým by jednoznaènì prokázala faktické uskuteènìní uvedených deklarovaných pøijatých zdanitelných plnìní. Nejvy¹¹í správní soud nesouhlasí se stì¾ovatelem, který v kasaèní stí¾nosti tvrdí, ¾e po nìm správce danì po¾adoval prokázat skuteènosti, které prokázat nemohl. Jak vyplývá z vý¹e uvedeného, je povinností daòového subjektu prokázat ve¹keré údaje, které uvedl v daòovém pøiznání, a to v¹emi dùkazními prostøedky, tj. napø. i navr¾ením výslechu svìdkù. V dané vìci v¹ak ani svìdecké výpovìdi nevedly k jednoznaènému závìru o skuteèné existenci stì¾ovatelkou tvrzených uskuteènìných zdanitelných plnìní. V daòovém øízení nestaèí k prokázání tvrzené skuteènosti jen pøedlo¾it dùkazní prostøedky, které ji pouze nevyluèují. Uvedený postup správce danì je zcela v souladu s judikáty Ústavního soudu a Nejvy¹¹ího správního soudu, na které ve své kasaèní stí¾nosti stì¾ovatel odkazuje. Nejvy¹¹í správní soud proto pova¾uje tento stí¾ní bod za nedùvodný a závìr mìstského soudu o neunesení dùkazního bøemene stì¾ovatelkou, který vycházel z nepøedlo¾ení pozitivních a pøímých dùkazù, za zcela opodstatnìný. Stì¾ovatelka v kasaèní stí¾nosti dále namítala vady v øízení pøed správními orgány, které mìly spoèívat v tom, ¾e jí nebylo umo¾nìno klást otázky pøi výslechu svìdka M. a svìdkynì H. Navrhování dùkazních prostøedkù je jedním ze základních procesních práv daòového subjektu v daòovém øízení. S ohledem na uvedenou námitku je podstatné zji¹tìní, zda byla stì¾ovatelka v daném pøípadì skuteènì zkrácena na svém právu zakotveném v ustanovení § 16 odst. 4 písm. e) zákona o správì daní a poplatkù a v pøípadì, ¾e tomu tak bylo, jaké tato vada mìla pro vìc dùsledky. Souèástí správního spisu je písemnost oznaèená Odpovìï na do¾ádání è. j. 40474/00/057930/2036 ze dne 18. 10. 2000, ze které vyplývá, ¾e Finanèní úøad v Náchodì skuteènì provedl výslech svìdkù H. H. a J. M. bez pøítomnosti stì¾ovatelky. Ve spise není ani zalo¾ena doruèenka, ze které by vyplývalo, ¾e by k tìmto výslechùm byla stì¾ovatelka pøizvána a tato skuteènost nevyplývá ani z protokolù o ústních jednáních. Nejvy¹¹í správní soud proto musí konstatovat, ¾e správce danì v tomto pøípadì postupoval v rozporu se zákonem, nebo» upøel daòovému subjektu mo¾nost klást svìdkùm otázky, ale toto pochybení má ten dùsledek, ¾e tyto svìdecké výpovìdi není mo¾né v daòovém øízení pou¾ít, nebo» se jedná o dùkazy, které byly získány v rozporu se zákonem. Z odùvodnìní napadeného rozhodnutí finanèního øeditelství pak ani není výslovnì zøejmé, ¾e by tento správní orgán pøi rozhodování vycházel z výpovìdí uvedených svìdkù. S ohledem na vý¹e uvedený závìr je nutno zkoumat, zda správce danì shromá¾dil dostateèné mno¾ství dal¹ích dùkazních prostøedkù, které samy o sobì odùvodní závìr, ke kterému v daòovém øízení dospìl, tj. ¾e stì¾ovatelka neprokázala faktické uskuteènìní deklarovaných plnìní, u nich¾ si uplatnila nárok na odpoèet DPH. Nejvy¹¹í správní soud má za to, ¾e tomu tak bylo, nebo» i bez výpovìdí tìchto svìdkù je mo¾no dospìt ke stejnému právnímu závìru. Tento stí¾ní bod není proto dùvodný, kdy¾ dùvodnì namítané pochybení nemìlo vliv na zákonnost rozhodnutí, a to z dùvodù, ¾e stì¾ovatelka nepøedlo¾ila pøímé a pozitivní dùkazy svìdèící o uskuteènìní jím deklarovaných plnìní. Stì¾ovatelka rovnì¾ vytýkala mìstskému soudu, ¾e na podkladì dolo¾ených dùkazních prostøedkù nesprávnì posoudil otázku prokázání vymáhání pohledávek dodavatelem. Nejvy¹¹í správní soud v této souvislosti zdùrazòuje, ¾e je sice vìcí ka¾dého daòového subjektu, s kým bude uzavírat obchodní vztahy, ale jeho povinností souèasnì je sná¹et pøípadné nepøíznivé dùsledky této volby spoèívající napø. v nemo¾nosti prokázat existenci takovýchto vztahù, a to i z dùvodu absence spolupráce obchodního partnera. Tento princip je vlastní daòovému øízení, proto¾e jen za jeho existence je mo¾no dostát základnímu cíli správy daní, tedy správnému a úplnému zji¹tìní, stanovení a splnìní daòových povinností (§ 2 odst. 2 zákona o správì daní a poplatkù). V této vìci se ve svìdeckých výpovìdích vyskytovaly rozpory, stejnì jako u stì¾ovatelky. Jeliko¾ stì¾ovatelka neprokázala svá tvrzení o uskuteènìní deklarovaných plnìní od dodavatele, správce danì dospìl k adekvátnímu právnímu závìru, který promítl do svého rozhodnutí. Z jednotlivých výpovìdí svìdkù v ¾ádném pøípadì nevyplývají tak kategorické závìry, jaké uvádí stì¾ovatelka v kasaèní stí¾nosti. Pøípadný v této souvislosti není poukaz stì¾ovatelky na obsah výpovìdi svìdkynì H. H.. Je tomu tak proto, ¾e k tomuto nezákonnì získanému dùkaznímu prostøedku, jak sama stì¾ovatelka dùvodnì namítala, nelze vùbec pøihlí¾et. Ze svìdecké výpovìdi JUDr. S. vyplynulo, ¾e k urgenci splatnosti neuhrazených faktur docházelo telefonicky tak, ¾e urgovali pøímo pracovníci stì¾ovatelky. Tato výpovìï tedy neprokazuje, ¾e by za ni vymáhal dodavatel, naopak to pøímo vyluèuje. Svìdek JUDr. M., jako osoba oprávnìná jednat za spoleènost E. P., a. s., vypovìdìl, ¾e nemají písemný záznam o vymáhání, ale nevyluèuje, ¾e k vymáhání do¹lo osobnì èi telefonicky. Na otázku, zda mù¾e jednoznaènì vylouèit, ¾e bylo vymáháno i spoleèností provádìjící správu pohledávek pro stì¾ovatelku, uvedl, ¾e to vylouèit nemù¾e. Ani tato výpovìï podle názoru Nejvy¹¹ího správního soudu nepotvrzuje existenci vztahu mezi stì¾ovatelkou a dodavatelem, nebo» je pro vìc irelevantní, zda si stì¾ovatelka sama vymáhala pohledávky, zvlá¹tì pak, kdy¾ se mìlo jednat o opo¾dìnou úhradu pohledávky, která vznikla na základì objednávky z 11. 5. 1998, tedy ex post deklarovaných pøijatých plnìní. Klíèovým naopak je, zda se tak dìlo i za pøièinìní dodavatele, co¾ stì¾ovatelkou namítané výpovìdi svìdkù jednoznaènì neprokázaly. Jedinì svìdek Ing. T. ve své výpovìdi uvedl, ¾e ho zhruba na podzim roku 1997 nav¹tívil zástupce firmy, její¾ jméno si nepamatuje (snad od písmene A), a vymáhal nezaplacené závazky na¹í spoleènosti. Podle jeho slov byl tento postup pøekvapující, nebo» a¾ na jednu fakturu, byly v¹echny faktury uhrazeny vèas. Ani tato výpovìï v¹ak v souvislosti s ostatními dùkazy nemù¾e zvrátit závìr o neunesení dùkazního bøemene stì¾ovatelkou. Stì¾ovatelka namítala také nesprávné hodnocení výpovìdí svìdkù V., K., H. a L. Podle názoru Nejvy¹¹ího správního soudu byla dùkazní hodnota tìchto výpovìdí správními orgány i mìstským soudem posouzena správnì. Pøednì ¾ádný z vyslechnutých svìdkù s patøiènou mírou jistoty nevypovìdìl, ¾e by Ing. T. v rámci své èinnosti pro dodavatele vymáhal pohledávky jménem stì¾ovatelky. Svìdecké výpovìdi prokazují pouze existenci urèitých obchodních stykù mezi Ing. T. a L. ©., pøi kterých docházelo k pøedávání výpisù jednotlivých firem-odbìratelù stì¾ovatelky, jako¾ i pøedávání finanèních èástek, faktur a pokladních dokladù mezi tìmito osobami, pøípadnì pøedávání výkresové dokumentace a disket (výpovìï svìdka V. ze dne 25. 9. 2002, è .j. 44876/02/057930/4186). Tyto skuteènosti v¹ak v ¾ádném pøípadì neprokazují spornou otázku, tj. zda dodavatel vymáhal pro stì¾ovatelku pohledávky, resp. fakticky uskuteènil deklarovaná zdanitelná plnìní. Pro takový závìr jsou uvedené svìdecké výpovìdi pøíli¹ obecné, a proto také tento stí¾ní bod není dùvodný. Stì¾ovatelka rovnì¾ namítla poru¹ení ustanovení § 2 odst. 2 zákona o správì daní a poplatkù spoèívající v tom, ¾e jí správce danì k její ¾ádosti o sdìlení dùvodu rozdílu mezi stanoveným daòovým základem a daní, je¾ byla pøiznána v daòovém pøiznání, odpovìdìl pouhým odkazem na zprávu o daòové kontrole a na její doplnìní. V dané vìci správce danì na ¾ádost stì¾ovatelky podle ustanovení § 32 odst. 9 zákona o správì daní a poplatkù odpovìdìl tak, ¾e odkázal na zprávu o daòové kontrole a na její doplnìní s tím, ¾e tam je odùvodnìn rozdíl mezi daní pùvodnì vymìøenou a daní dodateènì vymìøenou. Z ustálené judikatury (srov. napø. rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 2. 3. 2005, è. j. 2 Afs 46/2004-39, www.nssoud.cz) vyplývá, ¾e v pøípadì, pokud je dán rozpor mezi daòovým pøiznáním èi dal¹ími podáními na stranì jedné a rozhodnutím správce danì, v nìm¾ chybí odùvodnìní, na stranì druhé, a dùvod rozdílu byl ji¾ daòovému subjektu v øízení sdìlen napøíklad formou zprávy o provedené daòové kontrole, postaèí v reakci na ¾ádost podle § 32 odst. 9 zákona o správì daní a poplatkù na takové sdìlení odkázat. Nejvy¹¹í správní soud pova¾uje v této souvislosti za vhodné podotknout, ¾e úèelem institutu zakotveného v ustanovení § 32 odst. 9 zákona o správì daní a poplatkù je poskytnutí informace daòovému subjektu tak, aby na novì stanovený základ danì a daò byl schopen reagovat ve svém odvolání. I z tohoto dùvodu dochází uplatnìním tohoto institutu ke stavìní bìhu odvolací lhùty. V daném pøípadì byl tento úèel zcela naplnìn, a stì¾ovatelka proto nebyla postupem správce danì nikterak zkrácena na svých právech. Správce danì jen vyu¾il své zákonné mo¾nosti a po¾adovanou informaci sdìlil stì¾ovatelce formou odkazu na jinou svou písemnost, její¾ obsah byl stì¾ovatelce prokazatelnì znám. Pokud tedy mìstský soud pro tuto namítanou vadu rozhodnutí finanèního øeditelství nezru¹il, posoudil vìc v souladu se zákonem. Stì¾ovatelka v kasaèní stí¾nosti vyjádøila také nesouhlas s postupem správce danì v pøípadì výslechu Ing. T. Nejvy¹¹í správní soud má za to, ¾e se s touto námitkou ji¾ dostateènì vypoøádal mìstský soud. Správce danì dostál v¹em svým povinnostem stanoveným mu zákonem, nebo» je zøejmé, ¾e v okam¾iku, kdy zjistil existenci takového sporu, pøedvolal opìtovnì Ing. T. a po¾ádal jej o vysvìtlení. Ten v¹ak setrval na svém stanovisku, ¾e je vázán mlèenlivostí. Vzhledem ke skuteènosti, ¾e stì¾ovatelka k jeho tvrzení nepøedlo¾ila ¾ádné dùkazy, jen¾ by prokazovaly opak, resp. dùkazy o tom, ¾e Ing. T. pro ní nevykonával poradenskou èinnost a ve skuteènosti byl zmocnìncem dodavatele, nezbylo správnímu orgánu ne¾ akceptovat odmítnutí výpovìdi. Z tohoto dùvodu proto nemù¾e obstát stí¾ní námitka, ¾e mìstský soud nesprávnì vylo¾il ustanovení § 8 odst. 3 zákona o správì daní a poplatkù ve spojení s ustanovením § 6 odst. 8 zákona è. 523/1992 Sb., o daòovém poradenství a Komoøe daòových poradcù Èeské republiky, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù. Stì¾ovatelka v kasaèní stí¾nosti je¹tì vznesla námitku týkající se nesprávné aplikace ustanovení § 19 odst. 2 zákona o DPH ve spojení s ustanovením § 31 odst. 9 zákona o správì daní a poplatkù a vyjádøila nesouhlas se stanoviskem správce danì týkajícím se aplikace ustanovení § 2 odst. 7 zákona o správì daní a poplatkù. Jeliko¾ tyto námitky nebyly uplatnìny v ¾alobì, Nejvy¹¹í správní soud k nim s ohledem na ustanovení § 104 odst. 4 s. ø. s. nepøihlí¾el, nebo» se jedná o dùvody, které neuplatnila v øízení pøed mìstským soudem, aè tak uèinit mohla. Tento závìr Nejvy¹¹ího správního soudu platí i ohlednì námitek, které jsou obsahem podání stì¾ovatelky ze dne 24. 11. 2006 nazvaným Doplnìní kasaèní stí¾nosti . Je tomu tak proto, ¾e pro konstrukci stí¾ních námitek je v¾dy nutno dodr¾et rámec uvedený v ustanovení § 104 odst. 4 s. ø. s. nebo v ustanovení § 109 odst. 4 s. ø. s. Nejvy¹¹í správní soud proto nepøihlédl ani k námitce týkající se bìhu prekluzivní lhùty, sdìlování toto¾nosti svìdkù, povinnosti Ing. T. vypovídat, èi povahy výzev podle § 43 zákona o správì daní a poplatkù.

https://rejstrik.penize.cz/75026457-zakladni-skola-a-materska-skola-stritez-okres-frydek-mistek-prispevkova-organizace

Základní škola a Mateřská škola Střítež, okres Frýdek-Místek, příspěvková organizace, IČO: 75026457, 22. 1. 2020 - Obchodní rejstřík | Peníze.cz od 24. 9. 2003 do 9. 9. 2005 Základní škola Střítež, okres Frýdek-Místek, příspěvková organizace Střítež 108, PSČ 739 59 od 24. 9. 2003 do 22. 12. 2017 Střítež, 108 75026457 Spisová značka 849 Pr, Krajský soud v Ostravě - a) poskytování výuky a výchovy v rozsahu obecně závazných právních předpisů v oblasti základního školství pro povinnost školní docházky podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) - b) provozování školní jídelny k zajištění společného stravování dětí a žáků podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) - c) předškolní výchova v mateřské škole podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) - d) provozování školní družiny nebo školního klubu, který slouží k výchově, vzdělávání a rekreaci dětí podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) - e) zabezpečování závodního stravování zaměstnanců příspěvkové organizace v souladu s ustanovením § 119 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a v souladu s vyhláškou Ministerstva fina ncí č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky. - Hlavní činnost: a) poskytování výuky a výchovy v rozsahu obecně závazných právních předpisů v oblasti základního školství pro povinost školní docházku podle zákona č. 29/1984 Sb. O soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol, ve znění pozdějších pře dpisů b) provozování školní jídelny k zajištění společného stravování dětí, žáků a pracovníkům školy a předškolního zařízení, stravování dospělých strávníků v rámci soc. programu obce a stravování důchodců, účelově vymezeno § 39 zákona č. 76/1978 Sb. o školskýc h zařízeních ve znění pozdějších předpisů c) předškolní výchova v MŠ podle § 3 zákona 76/1978 Sb. d) provozování školní družiny nebo školního klubu, který slouží k výchově, vzdělávání a rekreaci děti podle zákona 76/1978 Sb. o školním zařízení Doplňková činnost: Organizace je oprávněna provozovat doplňkovou činnost mimo svoji hlavní činnost podle č. III bodu 2. této zřizovací listiny za předpokladu, že tato činnost neomezí výkon hlavní činnosti organizace. a) provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a zařízení sloužících k regeneraci a rekondici, přičemž v uzavíraných nájemních vztazích má organizace všechna práva a povinnosti pronajimatele plynoucí z právních předpisů a uzavření smlouvy b) hostinská činnost c) poskytování krátkodobých pronájmů včetně základních služeb dle platného ceníku schváleného zřizovatelem, přičemž v takto založených vztazích organizace má všechna práva a povinnosti pronajimatele plynoucí z právních předpisů a uzavřené smlouvy - Zřizovatel : Obec Střítež, IČO 00576913 739 59 Střítež u Českého Těšína 118 okres Frýdek-Místek DAGMAR MACHÁLKOVÁ - ředitel od 24. 9. 2003 do 20. 4. 2013 Mgr. Věra Kucharová - ředitel Třinec VI, Palackého 398 Jménem příspěvkové organizace jedná ředitel samostatně. Podepisování jménem příspěvkové organizace se děje tak, že k vyznačenému názvu Základní škola aMateřská škola Střítež, okres Frýdek-Místek připojí ředitel svůj vlastnoruční podpis a uvedení funkce. od 9. 9. 2005 do 22. 12. 2017 Způsob jednání statutárního orgánu: Jménem příspěvkové organizace jedná ředitel samostatně. Podepisování jménem příspěvkové organizace se děje tak, že k vyznačenému názvu Základní škola a Mateřská škola Střítež, okres Frýdek-Místek připojí ředitel svůj vlastnoruční podpis a uvedení funkce. Způsob jednání statutárního orgánu: Jménem příspěvkové organizace jedná ředitel samostatně . Podepisování jménem příspěvkové organizace se děje tak, že k vyznačenému názvu Základní škola Střítež, okres Frýdek-Místek připojí ředitel svůj vlastnoruční podpis a uvedení funkce. Obec Střítež, IČO: 00576913 Asistenti pedagogů - ASISTENT/-KA PEDAGOGA - 1. STUPEŇ ZŠ

http://www.sagit.cz/info/sb10248

VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2010, kterou se mění vyhláška č. 376/2006 Sb., o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Sbírka zákonůPředpis č. 248/2010 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2010, částka 89, ze dne 30. 8. 2010 248 VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2010, kterou se mění vyhláška č. 376/2006 Sb., o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb. a zákona č. 377/2009 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 22 odst. 5, § 34h odst. 9 a § 35 odst. 4 zákona: Čl. I Vyhláška č. 376/2006 Sb., o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách, se mění takto: 1. V § 1 úvodní část ustanovení zní: „Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a upravuje“. Poznámky pod čarou č. 1 a 2 znějí: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic). Směrnice Komise 2009/149/ES ze dne 27. listopadu 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES, pokud jde o společné bezpečnostní ukazatele a společné metody pro stanovení výše škod při nehodách. 2) Nařízení Komise (ES) č. 653/2007 ze dne 13. června 2007 o používání společného evropského vzoru pro osvědčení o bezpečnosti a žádosti podle článku 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES a o platnosti osvědčení o bezpečnosti předkládaných podle směrnice 2001/14/ES.“. 2. V § 5 větě první se slova „příloze č. 5 této vyhlášky“ nahrazují slovy „přímo použitelném předpisu Evropské unie2)“. 3. V § 5 větě druhé se slova „příloze č. 6 této vyhlášky“ nahrazují slovy „přímo použitelném předpisu Evropské unie2)“. 4. V § 6 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ ; pokud se po předložení zprávy Drážní úřad dozví o nových skutečnostech nebo nesprávnostech, provede změnu nebo opravu ukazatelů za daný rok co nejdříve, nejpozději v následující výroční zprávě“. 5. Příloha č. 4 zní: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 376/2006 Sb. (Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu) 6. Příloha č. 5 se zrušuje. 7. Příloha č. 6 se zrušuje. Čl. II Přechodné ustanovení Evidenční přehled o mimořádných událostech za uplynulý kalendářní rok podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 376/2006 Sb., o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách, ve znění této vyhlášky, se poprvé použije pro rok 2010. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: JUDr. Bárta v. r. E-shopÚčet, jednorázový vklad, akreditiv a inkaso v občanském zákoníku Doc. JUDr. Petr Liška, Ph.D., LL.M. - Wolters Kluwer, a. s.Publikace se zabývá výkladem v názvu uvedených pojmů, a to z pohledu současné právní úpravy ve srovnání s tou dosavadní. Čtenář tedy v knize nalezne odlišnosti oproti úpravě před rekodifikací a dále srovnání s ...Cena: 270 KčKOUPITZákon o zadávání veřejných zakázek s komentářem k 1.10.2016, 1. vydání Mgr. Tomáš Kruták, PhDr. Mgr. Lenka Krutáková, Mgr. Jan Geryk - Anag, spol. s r. o.První vydání komentáře k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek, který transponuje evropské zadávací směrnice přijaté na počátku roku 2014. Publikace podává komplexní výklad ...Cena: 649 KčKOUPITNesporná řízení II Karel Svoboda - C. H. BeckDruhý díl monografie se zabývá výkladem řízení ve věcech péče soudu o nezletilé (§ 466 až 491 ZŘS) a normami upravujícími předběžné opatření ve věcech ochrany před domácím násilím (§ 400 až 414 ZŘS) a předběžné opatření o prozatímní úpravě poměrů dítěte (§ 452 až 465 ZŘS).

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-153

Aktuální znění 07.04.2004 Nález č. 153/2004 Sb.Nález Ústavního soudu ze dne 11. února 2004 ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 243c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Navrhovatelé považují ustanovení § 243c odst. 2 o. s. ř., umožňující Nejvyššímu soudu rozhodnutí o dovolání v něm specifikovaná vůbec neodůvodňovat, za rozporné s právem každého na spravedlivý proces, zejména pak s čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva"). Tato Úmluva je dle jejich názoru smlouvou podle čl. 10 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"), tudíž bezprostředně závazná a má přednost před zákonem. Na podporu svého názoru pak argumentují rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva, zejména upozorňují na rozsudek z 21. 1. 1999 ve věci García Ruiz v. Španělsko, který jasně říká, že „Podle ustálené judikatury soudu, odrážející princip související s řádným chodem spravedlnosti, soudní rozhodnutí musejí v dostatečné míře uvádět důvody, na nichž jsou založena.". Dále navrhovatelé připomínají, že rozsah této povinnosti se může měnit podle povahy rozhodnutí a musí být posuzován ve světle okolností každého případu (viz Ruiz Torija a Hiro Balani proti Španělsku, 1994, Higginsová a další proti Francii, 1998). Konečně se pak odvolávají na závěry Evropského soudu pro lidská práva, že ačkoliv čl. 6 odst. 1 soudy zavazuje, aby svá rozhodnutí odůvodňovaly, tento závazek nemůže být chápán tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument (viz Van Hurk proti Nizozemí, 1994). Odvolací soud se tak při zamítnutí odvolání v principu může omezit na převzetí odůvodnění nižšího soudu (viz Helle proti Finsku, 1997). Senát Parlamentu České republiky zejména uvedl, že nelze zaujmout kvalifikovaný názor k podanému návrhu bez vyjádření širších úvah o úkolech soudní moci, jakož i mezích daných jí ústavně garantovanými lidskými právy a svobodami. V důsledku nespokojenosti české společnosti s prací justice i nepříznivého nazírání na její výsledky ze strany Evropských společenství došlo v roce 2000 k jednomu z kroků ve směru k nápravě tohoto negativního společenského jevu, a to přijetím zákona č. 30/2000 Sb. Zákon ve svém celku představoval nejen výrazný zásah do úpravy českého civilního procesu, ale byl současně pojat a prezentován jako důležitý příspěvek k reformě českého soudnictví vůbec. Deklarovaným cílem zákona č. 30/2000 Sb. bylo mj. odstranění zbytečných průtahů z činnosti soudů. Na podkladě této skutečnosti lze i zpětně zobecnit snahu zákonodárce poskytnout soudům legální prostředky a svým způsobem je i donutit k takovému chování, které by vykazovalo všechny znaky „fair trial" ve vztahu ke stranám sporu. Za legislativní nástroj sledovaného záměřu je možné považovat i inkorporaci napadeného § 243c odst. 2 do občanského soudního řádu, přičemž nelze pominout, že efekt je významný jak pro soud (odstranění nadbytečného formalismu), tak pro účastníky řízení (zkrácení délky procesu). Podle Ústavy jsou soudy v demokratickém právním státě založeném na dělbě moci povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu subjektivním právům. Jestliže ústavodárce definoval Nejvyšší soud jako vrcholný orgán obecného soudnictví, přičemž mu zákonem „uložil" zajišťovat zákonnost a jednotu rozhodování, je zřejmé, že má-li Nejvyšší soud svému úkolu dostát, musí mít ke své činnosti i přiměřené zákonné prostředky. V rámci instančního postupu rozhodování ve věci je takovým prostředkem institut dovolání. Dovolání je z povahy věci přezkumným prostředkem mimořádným, který umožňuje plnit Nejvyššímu soudu shora uvedené úkoly, avšak jen za předpokladu, že nebude prostředkem bezbřehým, tj. jen dalším v řadě. Proto občanský soudní řád stanoví mj. řadu formálních i materiálních podmínek jeho přípustnosti [např. v § 237 odst. 1 písm. c) a obdobně i v § 238 a 238a občanského soudního řádu je materiální podmínkou přípustnosti závěr dovolacího soudu o tom, že věc sama je po právní stránce zásadního významu, a v § 243b odst. 1 občanského soudního řádu, že nejde o věc na první pohled nedůvodnou]. Z výše uvedeného tedy vyplývá závěr, že rozporované ustanovení § 243c odst. 2 občanského soudního řádu, které je ideově navázáno na posílení principu efektivity či hospodárnosti civilního procesu, je z legislativního pohledu ustanovením, které formálně provádí uvedenou zásadu do důsledku, spíše než „ustanovením primárně ochranným". Senát též připomněl, že navrhovatelé se dovolávají čl. 6 Úmluvy, citují však čl. 10 Ústavy v již neplatném znění. Prostřednictvím „nového" znění čl. 10 Ústavy se ve vztahu k mezinárodnímu právu Česká republika přihlásila k principu umírněného monismu s tzv. aplikační prioritou mezinárodních smluv, dojde-li k tomu, že mezinárodní smlouva stanoví něco jiného než zákon. Z uvedeného důvodu lze namítat nepřípadnost použití právního základu shora citované Úmluvy pro návrh na zrušení příslušného ustanovení o. s. ř., neboť Listina základních práv a svobod (dále jen „Listina"), ve své hlavě páté zcela pokrývá problematiku práva na spravedlivý proces. V závěru svého vyjádření pak Senát uvedl, že při projednávání citované novely neměl pochybnosti o konformitě napadeného ustanovení o. s. ř. jak s ústavním pořádkem České republiky podle čl. 112 odst. 1 Ústavy, tak s tehdy expressis verbis ústavně uznanou kategorií mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách podle čl. 10 Ústavy. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ve svém vyjádření připomněla nejprve, jak je čl. 6 odst. 1 Úmluvy interpretován, zejména v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Upozornila, že musí být (a jsou) respektovány zvláštnosti justice v jednotlivých smluvních státech, a nejsou tedy předepsány prostředky, kterými má být „právo na soud" realizováno, ani způsoby organizace soudnictví. Podle jejího názoru požadavkům čl. 6 odst. 1 Úmluvy odpovídají v našem vnitrostátním právu čl. 36 a 38 Listiny, přičemž v souladu s čl. 36 odst. 4 Listiny podrobnosti upravuje, mimo jiné, občanský soudní řád. Stěžovateli napadený § 243c odst. 2 byl do o. s. ř. včleněn zákonem č. 30/2000 Sb. Znění novely bylo přijato v souladu s čl. 10 Ústavy a se zřetelem na čl. 6 odst. 1 Úmluvy, včetně judikatury Evropského soudu, která se k tomuto ustanovení vztahuje. Hlavním cílem bylo z činnosti soudů odstranit zbytečné průtahy (čl. 38 odst. 2 Listiny) tak, aby soudy rozhodovaly o právech a závazcích v přiměřené době (čl. 6 odst. 1 Úmluvy). V této souvislosti však sněmovna upozornila na skutečnost, že navrhovatelé uvádějí, že Úmluva je smlouvou podle čl. 10 Ústavy, tudíž „bezprostředně závazná a má přednost před zákonem". Citované znění čl. 10 Ústavy je však neplatné, neboť bylo novelizováno ústavním zákonem č. 395/2001 Sb. s účinností od 1. 6. 2002. Požadavky, které je třeba klást na rozhodování obecných soudů, vyjádřil Ústavní soud již v řadě svých rozhodnutí. Především uvedl, že nezávislost rozhodování obecných soudů se uskutečňuje v ústavním a zákonném procesněprávním a hmotněprávním rámci. Procesněprávní rámec představují především principy řádného a spravedlivého procesu, jak vyplývají z čl. 36 a násl. Listiny, jakož i z čl. 1 Ústavy. Jedním z těchto principů, představujícím součást práva na řádný proces, jakož i pojmu právního státu (čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 1 Ústavy) a vylučujícím libovůli při rozhodování, je i povinnost soudů své rozsudky odůvodnit (nález sp. zn. III. ÚS 84/94, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 3, nález č. 34, str. 257). V nálezu sp. zn. III. ÚS 176/96 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 6, nález č. 89, str. 151) pak Ústavní soud vyslovil názor, že má-li být splněn jeden z účelů soudní jurisdikce, totiž požadavek „výchovy k zachování zákona... k úctě k právům spoluobčanů" (§ 1 občanského soudního řádu), je zcela nezbytné, aby rozhodnutí obecných soudů nejen odpovídala zákonu v meritu věci a byla vydávána za plného respektu k procesním normám, ale aby také odůvodnění vydaných rozhodnutí ve vztahu k zmíněnému účelu odpovídalo kritériím daným ustanovením § 157 odst. 2 in fine, odst. 3 občanského soudního řádu, neboť jen věcně správná (zákonu zcela odpovídající) rozhodnutí a náležitě, tj. zákonem vyžadovaným způsobem odůvodněná rozhodnutí, naplňují - jako neoddělitelná součást „stanoveného postupu" - ústavní kritéria plynoucí z Listiny (čl. 38 odst. 1). Obdobně jako ve skutkové oblasti, i v oblasti nedostatečně vyložené a zdůvodněné právní argumentace nastávají obdobné následky vedoucí k neúplnosti a zejména k nepřesvědčivosti rozhodnutí, což je ovšem v rozporu nejen s požadovaným účelem soudního řízení, ale též i se zásadami spravedlivého procesu (čl. 36 odst. 1 Listiny), jak jim Ústavní soud rozumí.

http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/25-nd-187-2006/

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Nd 187/2006 | Judikatura | Pravo4u.cz - služby pro právníky Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Nd 187/2006 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobce J. F., proti žalovanému mjr. Ing. R. Š., o určení věcné příslušnosti dle § 104a odst. 4 o. s. ř. takto: Žalobce Nejvyššímu soudu ČR adresoval podání, nazvané „žalobu na mjr. Ing. R. Š., zaměstnaného u Policie ČR Okresního ředitelství Služby kriminální policie a vyšetřování, oddělení hospodářské kriminality,“ avšak toto podání neobsahuje základní náležitosti návrhu ve smyslu ust. § 42 odst. 2 a § 79 o. s. ř. Protože k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou zásadně příslušné okresní soudy, bylo rozhodnuto podle ust. § 104a odst. 4 o. s. ř. (§ 169 odst. 2 o. s. ř.) a věc bude po právní moci tohoto usnesení postoupena Okresnímu soudu ve Žďáře nad Sázavou k dalšímu řízení, v němž bude třeba odstranit vady tohoto podání.

https://sbirka.nssoud.cz/cz/cenne-papiry-a-rocni-zprava-emitenta.p313.html

Cenné papíry a roční zpráva emitenta | Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Cenné papíry a roční zpráva emitenta Ej 34/2004 Cenné papíry: roční zpráva emitenta veřejně obchodovatelného cenného papíru o výsledcích hospodaření a o finanční situaci k § 80 odst. 1 a 3 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 152/1996 Sb. a zákona č. 15/1998 Sb. (v textu též „zákon o cenných papírech“)*) Způsob uveřejnění roční zprávy emitenta veřejně obchodovatelného cenného papíru o výsledcích jeho hospodaření a o jeho finanční situaci, který byl předepsán ustanovením § 80 odst. 1 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, nebylo možno obdobně vztáhnout na uveřejňování pololetních zpráv podle ustanovení § 80 odst. 3 téhož zákona. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 1. 2004, čj. 7 A 97/2001-42) Akciová společnost L. v P. proti Komisi pro cenné papíry o pokutu za neuveřejnění pololetní zprávy o výsledcích hospodaření podle § 80 odst. 3 zákona o cenných papírech. Komise pro cenné papíry dne 23. 3. 2001 uložila žalobci podle § 86 odst. 1 písm. b) zákona o cenných papírech pokutu ve výši 160 000 Kč za porušení § 80 odst. 3 téhož zákona, kterého se dopustil tím, že neuveřejnil v zákonné lhůtě zprávu o výsledcích svého hospodaření za první pololetí roku 2000. Rozhodnutí správního orgánu napadl žalobce rozkladem, který Prezidium Komise pro cenné papíry dne 4. 7. 2001 zamítlo a rozhodnutí Komise pro cenné papíry potvrdilo. Proti rozhodnutí Prezidia Komise pro cenné papíry žalobce podal žalobu, v níž zejména namítal, že zprávu o výsledcích svého hospodaření za první pololetí roku 2000 vyhotovil a zpřístupnil dne 28. 7. 2000, tedy ve lhůtě jednoho měsíce po ukončení pololetí, ve svém sídle a na místě určeném emitentem cenných papírů, čímž splnil svou povinnost uloženou mu ustanovením § 80 odst. 3 zákona o cenných papírech. Žalobce dále uvedl, že povinnost stanovenou v § 80 odst. 1 zákona o cenných papírech nelze rozšiřovat i na ustanovení § 80 odst. 3 zákona o cenných papírech, a dovozoval, že došlo k nesprávné interpretaci zákona o cenných papírech, a tím i k nesprávnému posouzení jeho jednání. Žalovaná se v odpovědi na žalobu dovolávala krom jiného zásady jednotnosti právního předpisu a terminologické jednotnosti téhož paragrafu, jakož i sdělení Ministerstva financí uveřejněného ve Finančním zpravodaji č. 11/1997, ve kterém ministerstvo pod bodem 79 uložilo emitentům veřejných obchodovatelných cenných papírů povinnost zasílat pololetní zprávy Ministerstvu financí (po 1. 4. 1998 je podle žalované třeba pokládat za jejich adresáta Komisi pro cenné papíry). Žalovaná rovněž upozornila na skutečnost, že účastníky kapitálového trhu na tuto problematiku upozorňuje Komise pro cenné papíry ve veřejných sdělovacích prostředcích. Ze správního spisu vyplynulo, že žalobce zpřístupnil zprávu o výsledcích hospodaření za první pololetí roku 2000 ve svém sídle dne 28. 7. 2000 a zároveň ji předložil i městu P. a bance G. Nejvyšší správní soud, který věc podle § 132 s. ř. s. převzal k dokončení řízení, napadené rozhodnutí pro nezákonnost zrušil a věc vrátil správnímu orgánu k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1 a 4 s. ř. s.). Podle ustanovení § 80 odst. 1 zákona o cenných papírech je emitent veřejně obchodovatelného cenného papíru povinen jedenkrát ročně, nejpozději však do tří měsíců po skončení kalendářního roku, uveřejnit zprávu o výsledcích svého hospodaření a o své finanční situaci (dále jen „roční zpráva“). Roční zpráva musí být rovněž k dispozici účastníkům valné hromady, na které se bude schvalovat roční účetní závěrka ověřená auditorem. Pokud valná hromada účetní závěrku neschválí, musí emitent do jednoho měsíce uveřejnit novou roční zprávu, ve které uvede důvody neschválení a postup řešení připomínek valné hromady. Za uveřejnění roční zprávy se považuje její zaslání Komisi a Středisku cenných papírů a její zpřístupnění v sídle emitenta, popřípadě v dalších místech určených emitentem. Podle ustanovení § 80 odst. 3 zákona o cenných papírech je emitent veřejně obchodovatelného cenného papíru povinen nejdéle do jednoho měsíce po skončení prvního pololetí uveřejňovat zprávu o výsledcích svého hospodaření za první pololetí obsahující údaje v rozsahu výsledovky a rozvahy za toto období. Z výše uvedeného vyplývá, že zákon o cenných papírech zakotvil povinnost uveřejňovat zprávu o výsledcích hospodaření formou zaslání Komisi pro cenné papíry pouze v citovaném ustanovení § 80 odst. 1. Takováto povinnost však v ustanovení § 80 odst. 3 zákona o cenných papírech, který měl žalobce podle žalované porušit, chybí. Ustanovení § 80 odst. 3 zákona o cenných papírech sice upravuje emitentovu povinnost uveřejnit citovanou zprávu, neupravuje však, jakým způsobem, a dává proto žalobci na výběr. Splnil-li žalobce tuto povinnost, jak vyplynulo ze správního spisu, tím, že ji předložil v místech určených emitentem (město P. a banka G.), a navíc tím, že zpráva byla dána k dispozici v žalobcově (emitentově) sídle, dostál povinnosti upravené v ustanovení § 80 odst. 3 zákona o cenných papírech. Nejvyšší správní soud je proto názoru, že v důsledku absence jednoznačné povinnosti k zasílání zprávy o výsledcích hospodaření Komisi pro cenné papíry neopravňuje zákon o cenných papírech žalovanou k trestání žalobce za jeho volbu umožněnou zákonem; na tom nemění nic ani skutečnost, že žalobce Komisi pro cenné papíry tuto zprávu doposud zasílal. Uložení sankce by přicházelo v úvahu pouze tehdy, pokud by se prokázalo, že zpráva nebyla uveřejněna vůbec. Zásada jednotnosti právního předpisu či terminologické jednotnosti v takovémto případě vzhledem k výše uvedenému neobstojí. Obdobně ve Finančním zpravodaji uložená „povinnost“ zasílat pololetní zprávu na adresu Ministerstva financí, resp. Komise pro cenné papíry, či upozornění ve veřejných sdělovacích prostředcích nemají povahu závazného pravidla, a nemohou tudíž zakládat pravomoc k uložení sankce. Lze tedy shrnout, že povinnost zakotvená v § 80 odst. 1 zákona o cenných papírech se nevztahovala na způsob uveřejnění pololetní zprávy podle § 80 odst. 3 téhož zákona. Nejvyšší správní soud je proto názoru, že správní orgán není oprávněn požadovat po emitentech veřejně obchodovatelných cenných papírů, aby se řídili tím, co není v zákoně o cenných papírech výslovně stanoveno, natož jim za to ukládat sankce. Ač není Nejvyšší správní soud oprávněn primárně posuzovat soulad s Listinou základních práv a svobod, jedná se podle jeho názoru i o rozpor s jejím čl. 2 odst. 2. Ze všech těchto důvodů Nejvyšší správní soud přisvědčil žalobci v tom, že došlo k porušení ustanovení § 80 odst. 3 zákona o cenných papírech. vychází z právního stavu, který tu byl do 31. 12. 2000. Zákonem č. 362/2000 Sb. byl s účinností od 1. 1. 2001 pojem veřejně obchodovatelných cenných papírů nahrazen pojmem registrovaných cenných papírů a právní regulace uveřejňování ročních, resp. výročních a pololetních zpráv byla v pozměněné podobě zařazena do § 80a a § 80b zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech.

http://docplayer.cz/2393095-.html

1 Všeobecné obchodní podmínky pro dodávky zboží pro podnikatele v rámci podnikatelské činnosti Tyto Všeobecné obchodní podmínky pro dodávky zboží (dále jen VOPD) upravují vztahy mezi společností TROST AUTO SER- VICE TECHNIK spol. s r.o. se sídlem Hostivice, Archeologická 1383, PSČ , Identifikační číslo , zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v oddíle C, vložka 26901, jako dodavatelem zboží (dále jen společnost) a odběratelem zboží, který je podnikatelem a odebírá zboží v rámci své podnikatelské činnosti (dále jen zákazník), které vyplývají z mezi nimi uzavřené smlouvy nebo dohody o dodávce zboží, uzavřené jak v písemné formě či ústní formě, tak prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Smlouva uzavíraná mezi společností a zákazníkem není smlouvou uzavíranou se slabší stranou. Pokud z takovéto smlouvy resp. dohody nevyplývá nic jiného, platí pro písemně neupravený vztah mezi stranami v souladu s ustanovením 1751 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku tyto VOPD, obchodní podmínky kupujícího nebudou uplatněny. VOPD jsou součástí smluvního vztahu mezi společností a zákazníkem a mají přednost před obchodními zvyklostmi. Pokud pro nějaký smluvní vztah mezi stranami úprava v písemném ujednání mezi stranami nebo v těchto VOPD chybí, přihlédne se k obvyklým obchodním zvyklostem. Obchodní zvyklosti mají přednost před donucujícími ustanoveními zákona, s čímž smluvní strany souhlasí. Pokud pro nějaký smluvní vztah mezi stranami bude chybět písemná úprava, která nebude obsažena ani v těchto VOPD a nebude možné uplatnit ani obchodní zvyklosti použije se pro úpravu chybějícího ujednání zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákazník uznává následující podmínky jako závazné pro všechna plnění, která mají být provedena v rámci jakékoliv dodavatelské smlouvy, tyto uzavřením smlouvy výslovně přijímá a vzdává se uplatňování vlastních nákupních podmínek. 1. Uzavření smlouvy, objednávky a návrhy 1.1 Nabídka společnosti je nezávazná. Pro uzavření smlouvy, resp. jiných ujednání, a jejich rozsah je rozhodující písemné potvrzení objednávky společností. Písemné potvrzení může být realizováno rovněž elektronickou formou. 1.2 Objednávka zákazníka musí být dostatečně určitá, musí obsahovat požadavky na konkrétní zboží dle katalogu a ceníku společnosti a neregistrovaný zákazník musí poskytnout své základní údaje podnikatele, tj. zejména své jméno, sídlo či místo podnikání, identifikační číslo, adresu pro doručování, ovou adresu. Je-li objednávka učiněna prostřednictvím prostředků komunikace na dálku formou elektronické objednávky pak je zákazník povinen uvést své zákaznické číslo přidělené společností. Jakékoliv následné změny v těchto údajích je zákazník povinen společnosti neprodleně oznámit. 1.3 Elektronická forma objednávky umožněná na webových stránkách společnosti je určena výhradně pro zákazníky podnikatele v rámci jejich podnikatelské činnosti, je přístupná výhradně registrovaným zákazníkům společnosti, kterým je přiděleno zákaznické číslo. Zákazník není oprávněn zpřístupnit své údaje do elektronické objednávky třetí osobě. 1.4 V případě, že dojde v mezidobí od registrace zákazníka u společnosti k přerušení či ukončení podnikatelské činnosti zákazníka, pak zákazník není oprávněn činit objednávku formou elektronické objednávky jako podnikatel a je povinen neprodleně nejpozději do 7 dnů ode dne přerušení či ukončení podnikatelské činnosti písemně oznámit tuto skutečnost společnosti. Neoznámí-li zákazník společnosti přerušení či ukončení své podnikatelské činnosti společnosti a ze strany zákazníka budou nadále realizovány objednávky v rámci podnikatelské činnosti, je společnost oprávněna od smlouvy okamžitě odstoupit a zákazník je povinen nahradit společnosti veškerou vzniklou škodu a současně je povinen uhradit společnosti smluvní pokutu ve výši ,- Kč. 1.5 Pokud by zákazník učinil elektronickou objednávku nikoliv jako podnikatel, ale jako nepodnikající fyzická osoba, uvede společnost v omyl a nese za takovéto jednání veškerou odpovědnost, kdy toto jed-2 nání zákazníka nemůže jít k tíži společnosti. 1.6 Materiály jako prospekty, katalogy, obrázky, výkresy a údaje o váze jsou chápány jako informativní, pokud nejsou výslovně prohlášeny za závazné. 1.7 Společnost si vyhrazuje právo na změny konstrukce a tvaru během dodací lhůty, pokud předmět dodávky, jakož i jeho funkce a vzhled se zásadně nezmění. 1.8 Společnost si ponechává vlastnické a autorské právo ke katalogům, k výkresům a jiným podkladům, a to bez výhrady. Zákazník je oprávněn využívat, překládat, kopírovat a rozmnožovat jemu předanou dokumentaci výhradně jen pro svoji potřebu, případně pro potřebu konečného uživatele v návaznosti na dodávky zákazníka. 1.9 Jakákoli návazná či vedlejší ujednání nebo dodatky ke smlouvě musí být učiněny v písemné formě a musí být písemně potvrzeny Smlouva je mezi stranami uzavřena také v případě, pokud zákazník přijme nabídku na uzavření smlouvy tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne společnosti plnění. 2. Dodací lhůty 2.1 Jako lhůty pro dodávky zboží jsou rozhodující pouze lhůty stanovené oboustranným písemným úkonem (smlouvou)nebo stanovené písemným potvrzením objednávky ze strany společnosti, za předpokladu, že zákazník splní všechny své povinnosti vyplývající ze smlouvy a z těchto VOPD, zejména v případě úhrady stanovené zálohy. 2.2 Dodací lhůta je (pokud se zboží nedodává včetně jeho instalace nebo montáže) ze strany společnosti dodržena, jestliže je zboží připraveno k vyzvednutí nebo odeslání během jeho dodací lhůty a jestliže je tato skutečnost sdělena zákazníkovi. Pokud se odeslání zdrží z důvodů na straně zákazníka, potom platí lhůta jako dodržená okamžikem zaslání avíza o připravenosti zboží k vyzvednutí nebo odeslání. Pokud je zboží odesíláno na adresu určenou zákazníkem, je zboží zákazníkovi dodáno dnem předání dopravci, a to ve všech případech, i v případě, že společnost neoznámí zákazníkovi, že došlo k odeslání. 2.3 Jestliže z podnětu zákazníka budou podány další požadavky nebo se provedou změny v souvislosti s předmětem dodávky, dodací lhůta se o dobu potřebnou k provedení těchto změn prodlouží. 2.4 Společnost neodpovídá i v případě závazně dohodnutých lhůt za opoždění dodávek na základě vyšší moci a událostí, které společnosti podstatně ztíží či znemožní dodávky. Za případy vyšší moci se rozumí mobilizace, válka, povstání, stávka, výluka, úřední nařízení popř. jiné nepředvídatelné překážky, a to i když nastanou u dodavatelů společnosti nebo jejich subdodavatelů. Takovéto skutečnosti opravňují společnost k posunutí dodávky o dobu trvání překážky a přiměřené doby rozběhu. Pokud se pro společnost stala dodávka zboží nebo služeb pro překážku nemožnou či neuskutečnitelnou, je společnost oprávněna od smlouvy odstoupit. 2.5 Ocitne-li se společnost v prodlení, popř. pokud je dodání zboží nebo služeb nemožné z důvodů způsobených společností, je zákazník oprávněn odstoupit od smlouvy po uplynutí písemně poskytnuté přiměřené dodatečné lhůty, nejméně však o dobu trvání překážky. Právo zákazníka odstoupit od smlouvy se vztahuje zásadně pouze na ještě nesplněnou část smlouvy. 2.6 Dodržení lhůty ze strany společnosti předpokládá dodání veškerých potřebných technických, obchodních a jiných potřebných podkladů, zajištění a provedení všech prací a činností, které má dodat popř. zajistit zákazník, včetně potřebných povolení a schválení. 2.7 Pokud společnost nese odpovědnost za nedodržení závazně přislíbených lhůt a termínů, má zákazník nárok na smluvní pokutu ve výši 0,5% za každý ukončený týden prodlení, maximálně však ve výši 5% z fakturované hodnoty dílčí dodávky postižené prodlením. Další nároky zákazníka jsou vyloučeny. 2.8 Je-li odeslání nebo dodání zboží zpožděno na přání zákazníka či z důvodu prodlení s převzetím zboží na straně zákazníka, může být počínaje měsícem následujícím po oznámení, že zboží je připraveno k odeslání, účtováno skladné ve výši 1% z hodnoty celkové účtované ceny zboží za každý započatý měsíc. Skladné se omezuje na max.25% z hodnoty celkové účtované ceny, s výjimkou, že byly prokázány vyšší náklady.3 2.9 Dodá-li společnost zákazníkovi větší množství zboží než bylo ujednáno, pak se má za to, že smlouva byla uzavřena i na přebytečné množství, nevrátí-li zákazník přebytečné množství zboží do 7 dnů ode dne jeho převzetí. 3. Ceny a platební podmínky 3.1 Ceny společnosti platí, pokud není dohodnuto jinak, jako franco sklad společnosti s připočtením daně z přidané hodnoty, a to ke dni potvrzení objednávky společností. Pokud by mezi uzavřením smlouvy a dodacím termínem došlo k podstatné změně obecně závazných právních předpisů, např. celních nebo daňových, a stanovených nákladů, zejména nákladů na mzdy, materiál či dopravu, může být dohodnutá cena změněna v přiměřeném rozsahu podle vlivu předmětných nákladů. 3.2 Při změnách ceníku společnosti po potvrzení objednávky platí ceny platné v den dodávky, pokud je doba mezi uzavřením smlouvy a dnem dodáním minimálně čtyři měsíce. 3.3 Všechny vedlejší náklady, jako např. pojištění zahraniční přepravy, naložení a přezkoušení, celní náklady a poplatky za technickou kontrolu, nese společnost, pokud není sjednáno jinak. 3.4 Pokud nebylo dohodnuto oběma stranami v písemné formě jinak, zaplatí zákazník společnosti za každou jednotlivou i dílčí dodávku vždy nejpozději do čtrnácti dnů od data vystavení faktury, resp. dílčí faktury, s tím že za den splnění je považován den připsání na účet společnosti nebo přijetí hotovosti. 3.5 Zákazník není oprávněn platby snižovat nebo je na cokoliv vázat, započítávat může jen své pohledávky vůči společnosti, které jsou potvrzeny již dále nenapadnutelným pravomocným rozhodnutím soudu. 3.6 Zákazník se zavazuje při prodlení s úhradou faktur ročně platit smluvní pokutu ve výši 0,05% z dlužné částky za každý den prodlení. Tato smluvní pokuta nezahrnuje náhradu škody a ušlého zisku. 3.7 Pokud se zákazník ocitne v prodlení s peněžitým plněním je povinen uhradit společnosti úrok z prodlení ve výši 0,05% za každý započatý den prodlení až do úplného zaplacení. 3.8 Pokud následkem okolnosti vzniklé po uzavření smlouvy, z níž vyplývá podstatné zhoršení jmění zákazníka, je ohrožen nárok společnosti na zaplacení kupní ceny, je společnost dle svého uvážení oprávněna odstoupit od smlouvy, případně učinit svůj nárok na výplatu kupní ceny splatným nezávisle na údaji uvedeném na faktuře. Ocitne-li se zákazník v prodlení,které znamená ohrožení pohledávky společnosti, je společnost oprávněna, odebrat zboží od zákazníka zpět, t.j. vstoupit do provozoven zákazníka a vzít zboží pryč. Kromě toho může společnost vypovědět zpracování dodaného zboží. Odebrání zpět neznamená odstoupení od smlouvy. 3.9 Zákazník je povinen na první požádání společnosti poskytnout odpovídající zajištění jejích pohledávek, a to i v případě pokud jsou pohledávky společnosti podmíněné či omezené Společnost je oprávněna, započítat veškeré pohledávky, které jí vznikly vůči zákazníkovi, bez ohledu na to z jakého právního důvodu, proti veškerým pohledávkám zákazníka. Toto platí i v případě, pokud na jedné straně byla dohodnuta platba v hotovosti a na druhé platba směnkou či jiným úkonem. Pokud jsou pohledávky různě splatné, stávají se pohledávky společnosti splatné nejdéle se splatností jejích závazků Společnost je oprávněna domáhat se veškerých svých majetkových práv vůči zákazníkovi vyplývajících z uzavřené smlouvy v promlčecí lhůtě 5 let, s čímž zákazník uzavřením smlouvy a přijetím těchto VOPD výslovně souhlasí. 4. Výhrada vlastnického práva 4.1 Zboží zůstává vlastnictvím společnosti do splnění veškerých jí náležejících nároků k zákazníkovi vzniklých ze vzájemných obchodních vztahů, přičemž je zákazník povinen zboží odpovídajícím způsobem označit jako vlastnictví společnosti. Eventuální náklady právních intervencí na prosazení výhrady vlastnictví jdou k tíži zákazníka. Zákazník nese po celou dobu trvání výhrady vlastnictví vzniklé škody, riziko odcizení, náklady spojené se skladováním, pojištěním, riziko škody způsobené třetím osobám a jakékoliv jiné související náklady a rizika. 4.2 Pokud zákazník používá dodané zboží ve vlastním závodě, není mu dovoleno po do-4 bu trvání výhrady vlastnického práva ve prospěch společnosti dodané zboží ani jeho části dále prodat nebo zastavit bez předchozího písemného souhlasu společnosti. 4.3 Pokud by bylo zboží, u něhož existuje výhrada vlastnického práva podle těchto VOPD, zákazníkem společně s jiným zbožím dále zcizeno bez ohledu na výhradu vlastnického práva, tak je zákazník povinene kdykoliv na písemnou žádost společnosti postoupit pohledávku z dalšího zcizení v poměru účetní hodnoty zboží, u něhož existuje výhrada vlastnického práva podle těchto VOPD, s účetní hodnotou jiného zboží. 4.4 Zákazník je povinen po dobu platnosti výhrady vlastnického práva pojistit dodané zboží proti živelným pohromám. 4.5 Zákazník je povinen neprodleně oznámit společnosti všechna porušení a škody na dodaném zboží, jakož i všechna exekuční opatření vůči tomuto zboží podléhajícímu výhradě vlastnického práva a zaslat jí kopie o exekučních nařízeních a příslušné protokoly. Kromě toho je zákazník povinen učinit veškerá opatření k odvrácení exekuce. 4.6 Zákazník je povinen dodané zboží, na které se vztahuje výhrada vlastnictví, kdykoliv na požádání společnosti vydat zpět, a to i kdyby se toto nacházelo u třetí osoby. Zákazník se dále zavazuje zajistit pro případ převodu vlastnictví dodaného zboží, k němuž trvá výhrada vlastnictví, na třetí osoby, aby tyto osoby třetí osoby uznaly výhradu vlastnictví ve prospěch společnosti a umožnili jí případně odebrání takového zboží zpět. 4.7 Uplatnění výhrady vlastnického práva, jakož i odejmutí či zabavení dodaného zboží neplatí jako odstoupení od smlouvy. 4.8 Zákazník je povinen na výzvu společnosti nejpozději do 2 dnů uzavřít se společností samostatnou písemnou dohodu o zřízení výhrady vlastnického práva ve prospěch společnosti, nebylo-li zboží plně uhrazeno, a na této listině nechat úředně ověřit svůj podpis, nebo tuto dohodu uzavřít ve formě veřejné listiny. V případě, že zákazník odmítne dohodu v uvedené formě se společností uzavřít a výhradu vlastnictví zboží ve prospěch společnosti nebude možné uplatnit vůči věřitelům zákazníka, je zákazník povinen uhradit společnosti smluvní pokutu ve výši ,- Kč a uhradit společnosti veškerou vzniklou škodu. 5. Místo plnění a přechod nebezpečí 5.1 Místem plnění je sídlo společnosti a při uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku nebo při dodání zboží odesláním adresa určená zákazníkem pro dodání zboží pokud není dohodnuto jinak. 5.2 Veškerá rizika a nebezpečí resp. odpovědnost za škodu, ztrátu a poškození přecházejí na zákazníka bez ohledu na evtl. existující výhradu vlastnictví: a) při dodávce zboží bez jeho instalace nebo montáže v sídle společnosti- momentem vyzvednutí zboží. b) v případě dohody o odeslání zboží - momentem předání zboží k přepravě, a to bez jakýchkoliv podmínek, i bez odeslání oznámení o odeslání zboží zákazníkovi. Zboží je zasíláno podle nejlepšího uvážení společnosti. Na přání a na náklady zákazníka sjedná společnost pojištění proti škodám vzniklých nárazem, ztrátou, transportem nebo ohněm. c) při dodávce zboží s jeho instalací nebo s místem plnění v sídle zákazníka - momentem expedice zboží ze skladu společnosti. d) zpozdí-li se expedice zboží, jeho dodání, zahájení či provedení instalace nebo montáže zařízení na žádost zákazníka nebo z důvodů ležících na jeho straně, a to včetně nevyzvednutí připraveného zboží, prvním dnem prodlení zákazníka s vyzvednutím zboží. Společnost je povinna na výslovné písemné přání zákazníka a na jeho náklady zajistit požadovaná pojištění. V tomto případě je taktéž společnost oprávněna na náklady a nebezpečí zákazníka zboží podle svého uvážení uskladnit, provést všechna opatření k zachování zboží a zboží jako dodané vyúčtovat. Totéž platí, pokud ohlášené zboží připravené k odeslání nebude do 4 dnů odvoláno. 5.3 Společnost je oprávněna, pokud smluvní strany neujednají něco jiného, určit dopravní cestu, dopravní prostředek, jakož i dopravce nebo vedoucího dopravy zboží. 5.4 Pokud si strany nedohodnou jinak, bude zboží dodáno nezabaleno a nechráněno proti mrazu. Balící materiál z papíru, umělých hmot, juty, apod. se nebere zpět.5 5.5 Zákazník je povinen veškeré zboží pojistit od okamžiku přechodu rizik po celou dobu trvání výhrady vlastnického práva. 6. Převzetí zboží, odpovědnost za vady, podmínky pro vrácení zboží 6.1 Dodávku zboží je zákazník povinen převzít i tehdy, když vykazuje nepodstatné závady. 6.2 Dílčí dodávky jsou přípustné a mohou být rovněž samostatně vyfakturovány a zákazník je povinen dílčí plnění přijmout. 6.3 Zákazník je povinen uplatnit případné právo z vad zboží ve lhůtě stanovené Reklamačním řádem společnosti, pro jejich uplatnění se analogicky použije Reklamační řád společnosti 6.4 Pokud není sjednáno jinak, může zákazník své právo reklamovat vady uplatnit ve lhůtě šest měsíců ode dne přechodu rizik. 6.5 Zboží bez vady, které je nemontované, nepoužité, čisté a v originálním nepoškozeném obalu, a u kterého souběžně neprobíhá reklamační řízení, lze vrátit ve většině případů do 30 dnů ode dne dodání. Při pozdějším vrácení je účtován poplatek 20 % z fakturované ceny zboží. Tyto podmínky neplatí pro OEM díly, zboží z expresních objednávek a díly od externích dodavatelů toto zboží lze vracet pouze po předchozí dohodě s pracovníky pobočky nebo call centra. 7. Záruka 7.1 Společnost přejímá záruku za to, že dodané zboží po stanovenou dobu není postiženo vadami, které by mařily nebo podstatným způsobem snižovaly jejich cenu nebo způsobilost k smluvně předpokládanému a obvyklému účelu. Záruka je poskytována v délce 1 roku, není-li ve smlouvě nebo v záručním listě vyznačena jiná záruční doba, která má vždy přednost, a to i v případě je-li kratší. 7.2 Ručení za vady se nevztahuje na nevhodně zákazníkem užité zboží a přirozené opotřebení, dále na škody, které vznikly v důsledku chybného nebo nedbalého zacházení, nadměrného používání, nevhodných provozních prostředků, jakož i podmínkami, které nejsou smlouvou předpokládány. 7.3 Ručení za následky vad zaniká v důsledku ev. neodborného zacházení, neodborně provedených změn a zahájení provozu ze strany zákazníka nebo třetích osob. 7.4 Platné jsou pouze písemné reklamace doručené společnosti ve lhůtě 5 pracovních dní od zjištění vady a realizované v souladu s reklamačním řádem společnosti. 7.5 Společnost se zavazuje dle vlastní volby odstranit vady na jí dodaném zboží nebo dodat nové zboží, pokud tyto vady prokazatelně vznikly následkem chybné konstrukce, špatného materiálu nebo vadného provedení ještě před momentem přechodu rizik a zákazník tyto vady řádně reklamoval, t.j. neprodleně je písemně oznámil s jejich popisem. Pokud oprava i náhradní dodávka dopadne neúspěšně, má zákazník právo požadovat přiměřenou slevu z ceny. 7.6 Díly, které společnost za účelem opravy vymontuje a nahradí novými, přecházejí do vlastnictví společnosti. 7.7 U zboží, které je dodáno jako použité, nepřísluší zákazníkovi ohledně společností udaných vad a takových se kterými musel zákazník počítat, žádná záruční práva. 7.8 Zákazník nemá právo na úhradu žádných nákladů spojených s uplatněním vady. 7.9 Neuplatní-li zákazník vadu včas, pozbývá nároku na její uplatnění Předcházející odstavce definitivně upravují záruční povinnosti společnosti. Jiné záruční nároky zákazníka jsou vyloučené - zejména takové, které se týkají náhrady škod, které nevznikly na daném předmětu samy. To neplatí, pokud k nim došlo na straně společnosti úmyslně či z hrubé nedbalosti. 8. Omezení ručení 8.1 Pokud se vinou společnosti nemůže zboží dle smlouvy zcela nebo částečně používat v důsledku opomenutých či chybných návrhů nebo konzultací v rámci smlouvy - zejména návod na obsluhu a údržbu dodaného zboží - nebo kvůli porušení jiných smluvních vedlejších povinností, platí při vyloučení dalších nároků zákazníka ustanovení předcházejícího článku Nároky na náhradu škody z důvodů nemožnosti výkonu, z pozitivního porušení6 požadavků, viny při uzavření smlouvy a z nedovoleného jednání, jsou vůči společnosti, jakož i pomocníkům při plnění a realizaci vyloučeny, pokud k nim nedošlo na základě úmyslného či hrubě nedbalého jednání. 8.3 Zákazník odpovídá za vhodnost objednaného zboží ve vztahu k jeho dalšímu použití. 9. Nemožnost plnění, úprava smlouvy, odstoupení od smlouvy Pokud jedna ze smluvních stran nebude moci splnit smlouvu nebo těmito VOPD uloženou dodávku nebo službu, platí všeobecné právní zásady s následujícím pravidly: 9.1 Jestliže je nemožnost plnění způsobena prokazatelně zaviněním společnosti, je zákazník oprávněn požadovat náhradu škody. V každém případě se nárok na náhradu škody zákazníka omezuje na 10 % hodnoty části zboží, která pro nemožnost plnění nemohla být dodána do provozu. Nároky na náhradu škody zákazníka, které přesahují hranici 10% hodnoty této části dodávky, jsou vyloučeny. 9.2 Zákazník bere na vědomí a akceptuje, že společnost je oprávněna z časových popř. technických důvodů namísto objednaného zboží dodat jiné, které bude schopné technicky a kvalitativně nahradit původně objednané. 9.3 Společnost je oprávněna od uzavřené smlouvy odstoupit, a to z důvodů uvedených ve smlouvě či z důvodů uvedených v těchto VOPD nebo v případě, že dojde k porušení povinností zákazníka vyplývajících ze smlouvy. 9.4 Zákazník není oprávněn odstoupit od smlouvy bez uvedení důvodu. 10. Povinnost mlčenlivosti Zákazník je ještě 5 let po skončení smluvního vztahu povinen dodržovat bezpodmínečnou mlčenlivost o všech obchodních záležitostech a činnostech, zejména o obchodních a bankovních spojeních, bilancích, obratech, kalkulacích, důležité korespondenci, seznamech klientů, cenových listinách, výrobních, pracovních, prodejních a reklamních metodách společnosti, o kterých se za trvání smluvního vztahu dozví. 11. Doručování 11.1 Veškerá podání a jiná oznámení, která se doručují smluvním stranám, je třeba doručit osobně, nebo doporučenou listovní zásilkou. Pokud se jedná o smlouvu uzavřenou prostředky komunikace na dálku, pak je možné doručovat rovněž těmito prostředky, avšak pouze takovými, které umožňují písemnou formu Aniž by tím byly dotčeny další prostředky, kterými lze prokázat doručení, má se za to, že oznámení bylo řádně doručené: (i) při doručování osobně: - dnem faktického přijetí oznámení příjemcem; nebo - dnem, v němž bylo doručeno osobě na příjemcově adrese, která je oprávněna k přebírání listovních zásilek; nebo - dnem, kdy bylo doručováno osobě na příjemcově adrese určené k přebírání listovních zásilek, a osoba odmítla listovní zásilku převzít. - dnem, kdy příjemce při prvním pokusu o doručení zásilku z jakýchkoli důvodů nepřevzal či odmítl zásilku převzít, a to i když, že se v místě doručení nezdržuje, pokud byla na zásilce uvedena adresa pro doručování dle odstavce 3 tohoto článku, resp. odstavce 4. tohoto článku. (ii) při doručování poštou: - dnem předání listovní zásilky příjemci; nebo - dnem, kdy příjemce při prvním pokusu o doručení zásilku z jakýchkoli důvodů nepřevzal či odmítl zásilku převzít, a to i když se v místě doručení nezdržuje, pokud byla na zásilce uvedena adresa pro doručování dle odstavce 3 tohoto článku, resp. odstavce 4. tohoto článku Ke dni podpisu smlouvy jsou adresy pro doručování jednotlivým účastníkům shodné s adresami sídla či bydliště dle záhlaví smlouvy, v ostatních případech se adresy řídí zápisem v obchodním či živnostenském rejstříku. Elektronická adresa společnosti je 11.4 Smluvní strany jsou povinny v případě změny sídla, trvalého bydliště či místa pro doručování, a tím i adresy pro doru-7 čování, písemně informovat o této skutečnosti bez zbytečného odkladu druhou smluvní stranu. 12. Použité právo a sídlo soudu Tyto VOPD a vztahy z nich vyplývající se řídí českým právem. Zcela nebo částečné opominutí výkonu práv z VOPD nevylučuje jejich budoucí výkon. Pokud některé ustanovení VOPD ztratí svou platnost, zůstávají ostatní ustanovení nedotčena v platnosti a pro tímto vzniklou mezeru se nejprve použijí obchodní zvyklosti společnosti, dále pak obchodní zvyklosti v daném oboru. Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, budou použita v těch případech, že úprava ve smlouvě či VOPD, bude chybět a nebude možno užít obchodních zvyklostí. Soudem příslušným pro rozhodování sporů z těchto VOPD je Okresní soud Praha-západ. 13. Závěrečná ustanovení 13.1 Společnost je oprávněna tyto VOPD v přiměřeném rozsahu dle změn právních předpisů, vývoje soudní judikatury a dle praktických potřeb změnit, když zákazník přijetím těchto VOPD s provedením změn ze strany společnosti souhlasí. Společnost je povinna o změně VOPD písemně informovat alespoň dva týdny před účinností změn, když výběr formy závisí na společnosti. V případě, že zákazník nebude se změnou VOP souhlasit, je povinen tuto skutečnost oznámit společnosti nejpozději ve lhůtě 7 dnů ode dne oznámení společnosti. Pokud zákazník nebude se změnou VOPD souhlasit, pak zůstávají v platnosti podmínky sjednané do změny VOPD, pokud se některá smluvní strana nerozhodne z důvodu změn VOPD smlouvu vypovědět, a to ve lhůtě jednoho měsíce od oznámení nesouhlasu zákazníkem Tyto VOPD nabývají platnosti a účinnosti dnem Nabytím účinnosti těchto VOPD pozbývají platnosti a účinnosti předchozí VOPD. Podobné dokumenty Obchodní a dodací podmínky 1. Uzavření smlouvy, objednávky a návrhy 1.1. Nabídka firmy je nezávazná. Pro uzavření smlouvy, resp. jiných ujednání, a jejich rozsah je rozhodující písemné potvrzení objednávky Více VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY GEOMINE a.s. NÁKUPNÍ PODMÍNKY Obchodní podmínky prodejce Veškeré smluvní vztahy jsou uzavřeny v souladu s právním řádem České republiky, zejména Občanským zákoníkem 89/2012 v platném znění (dále jen občanský zákoník ). Kupující zasláním Více Všeobecné obchodní podmínky společnosti Drátěný Program s.r.o. Libochovice Všeobecné obchodní podmínky společnosti Drátěný Program s.r.o. Libochovice Kterým se řídí vzájemné obchodní vztahy mezi: A) Prodávajícím: Obchodní jméno: Drátěný Program s.r.o. Adresa: Vrchlického 705, Více OBCHODÍ PODMÍKY. 2. Tyto obchodní podmínky a ustanovení v nich obsažená jsou nedílnou součástí kupní smlouvy uzavřené mezi prodávajícím a kupujícím. OBCHODNÍ PODMÍNKY společnosti NADOP- VÝROBA NÁBYTKU a.s. se sídlem v Ořechově, Zahradní 1a identifikační číslo: 63469863 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 5856 Více Reklamační řád. Verze 1.01. poslední změna 22/08/2011. Vytvořil CZ101/Behunek. Reklamační řád Hafele Czech & Slovakia s.r.o. Obchodní firma: Sídlo: WEDA consulting s.r.o. Neumannova 1453/28, 156 00 Praha Identifikační číslo 24290564 Daňové identifikační číslo: CZ24290564 Společnost je zapsaná v obchodním rejstříku u Městského Více Kupující může objednávat zboží nabízené prodávajícím prostřednictvím internetového obchodu. Kupující je svoji objednávkou vázán. KUPNÍ SMLOUVA uzavřená dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen občanský zákoník ) (dále jen smlouva ) Článek I. Smluvní strany Obec Chvalšiny Sídlo: Chvalšiny 38, Více VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY (dále jen VOP e - shopu SPERKUJEME.cz) VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY (dále jen VOP e - shopu SPERKUJEME.cz) I. Základní ustanovení Tyto VOP upravují vzájemné postavení a vztahy mezi stranami kupní smlouvy, kdy na jedné straně je Lucie Nováčková Více OBCHODNÍ PODMÍ NKY PRO Š KOLY OBCHODNÍ PODMÍ NKY PRO Š KOLY Tyto obchodní podmínky jsou platné a účinné od 1. 5. 2014, v aktualizované verzi pro konkrétní smluvní vztah vždy ke dni odeslání objednávky (dílčí kupní smlouvy), případně Více zapsaným v živnostenském rejstříku vedeném magistrátem města Opava, č.j. MMOP140115/2014 Všeobecné obchodní podmínky pro velkoobchod Tyto všeobecné obchodní podmínky pro velkoobchod (dále jen obchodní podmínky ) se vztahují na smlouvy uzavřené prostřednictvím on-line obchodu glaerie66.cz umístěného Více Všeobecné obchodní podmínky firmy ROSENBERG s.r.o. Všeobecné obchodní podmínky B+J Power s.r.o. dodavatelské podmínky 1. Úvodní ustanovení 1.1. Tyto všeobecné obchodní podmínky vydává obchodní společnost B+J Power s.r.o., se sídlem v Táboře, Údolní 501, Více 2.1. Kupní smlouva vzniká v okamžiku odeslání objednávky kupujícím. 1. Úvodní ustanovení 1.1. Kupující zasláním své objednávky potvrzuje, že souhlasí s níže uvedenými obchodními podmínkami. Dále pak,že byl obeznámen s možnostmi odstoupení od smlouvy ve lhůtě 14 dnů od Více Obchodní podmínky platné a účinné od 1.5.2015 Všeobecné obchodní podmínky I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1. "Poskytovatelem" se rozumí společnost Agentura PŘEKLADY A TLUMOČENÍ s.r.o. se sídlem Jaurisova 515/4, 140 00 Praha, Česká republika, provozovna Washingtonova Více I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ II. UŽIVATELSKÝ ÚČET KUPNÍ SMLOUVA O DODÁNÍ ZBOŽÍ Článek I. Smluvní strany Město Kolín, IČ: 00235440 Karlovo náměstí 78, 280 02 Kolín I. zastoupeno starostou města Mgr. Bc. Vítem Rakušanem (dále jen kupující na straně jedné) Více VŠEOBECNÉ NÁKUPNÍ PODMÍNKY platné znění ke dni 30. 3. 2015 VŠEOBECNÉ NÁKUPNÍ PODMÍNKY platné znění ke dni 30. 3. 2015 1. Uzavření smlouvy, vymezení pojmů, aplikovatelnost 1.1 Kupujícím se rozumí společnost Graphite Týn, spol. s r.o., IČ: 251 82 340, se sídlem Více Kupní smlouva. III. Kupní cena 3.1 Kupní cena byla stanovena dohodou smluvních stran na základě nabídky prodávajícího v následující výši:. Kupní smlouva uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku v souladu s č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen občanský zákoník ) mezi: Prodávajícím: Se sídlem IČO: Zastoupena Společnost Více SMLOUVA NÁKUPNÍ 2017 (smlouva o dodávce zboží nebo výrobků) uzavřená podle ustanovení 2079 a následujících občanského zákoníku VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY společnosti HAPex s.r.o., IČ 259 18 231, DIČ: CZ25918231 se sídlem v Hradci Králové, náměstí E.F.Buriana 777/6.PSČ 500 04 zapsaná v obchodním rejstříku Krajského soudu v Hradci Více OBCHODNÍ PODMÍNKY NÁKUPNÍ ŘÁD. 1. Všeobecná ustanovení. 2. Předmět smlouvy. 3. Místo plnění OBCHODNÍ PODMÍNKY NÁKUPNÍ ŘÁD 1. Všeobecná ustanovení 2. Předmět smlouvy 3. Místo plnění 4. Objednání zboží, uzavření smlouvy 5. Cena a placení 6. Dodací lhůta 7. Dopravní podmínky, poštovné 8. Záruka, Více Kupující je povinen převzít zboží objednané a dodané v souladu s kupní smlouvou a těmito obchodními podmínkami. 1. Úvodní ustanovení Veškeré smluvní vztahy jsou uzavřeny v souladu s právním řádem České republiky. Je-li smluvní stranou spotřebitel, řídí se vztahy neupravené obchodními podmínkami občanským zákoníkem Více pro prodej zboží prostřednictvím on-line elektronického obchodu umístěného na internetové adrese Všeobecné obchodní podmínky pro velkoobchod Tyto všeobecné obchodní podmínky pro velkoobchod (dále jen obchodní podmínky ) se vztahují na smlouvy uzavřené prostřednictvím on-line obchodu Pro-Vlasy.cz umístěného Více Kupní smlouva uzavřená podle 409 a násl. obchodního zákoníku I. Smluvní strany číslo smlouvy kupujícího: číslo smlouvy prodávajícího: uchazeč v dále uvedené smlouvě řádně a správně doplní údaje na zeleně vyznačených místech dle své předkládané nabídky 1.1. Prodávající: Prodávající: Více Generální kupní smlouva Zapsaná ochranná známka u UPV Praha č. 177680 Obchodní firma Josef Vašina - Terno Třebíč, V. Nezvala 9, Třebíč IČ 10084908, DIČ 330-420711475 Zapsán v OR KS Brno oddíl, vložka A.85 Generální kupní smlouva Více Rámcová kupní smlouva Rámcová kupní smlouva I. Smluvní strany 1. Obchodní společnost: IČ: DIČ: Se sídlem: Bankovní spojení: Číslo účtu: Jednající: Zápis v rejstříku : ( dále jen p r o d á v a j í c í ) a 2. Statutární město Více Národního výboru Mezinárodní obchodní komory v České republice (ICC ČR) Příloha č. 3 KUPNÍ SMLOUVA Část... Článek I. Smluvní strany 1. se sídlem zastoupená:. bankovní spojení:. číslo účtu:. IČ:. DIČ: CZ.... (společnost je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném ) (dále jen prodávající Více Obchodní podmínky společnosti Realitní kuchařka s.r.o., IČ: 04198948, se sídlem Holandská 630/11, 101 00, Praha 10 Obchodní podmínky společnosti Realitní kuchařka s.r.o., IČ: 04198948, se sídlem Holandská 630/11, 101 00, Praha 10 Tyto obchodní podmínky jsou nedílnou součástí kupní smlouvy a platí pro nákup v internetovém Více Kupní smlouva. uzavřená dle 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Kupní smlouva uzavřená dle 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 1. Smluvní strany Prodávající: Jan Vitoul sídlo: Litovel Nová Ves 5, p. Chudobín 783 21 právní forma: Fyzická osoba zastoupený: Více zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka Všeobecné obchodní podmínky pro velkoobchodní poskytování služeb Tyto všeobecné obchodní podmínky pro velkoobchodní poskytování služeb (dále jen obchodní podmínky ) se vztahují na smlouvy uzavřené prostřednictvím Více VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY pro spotřebitele (fyzické osoby) Obchodní podmínky společnosti BAMTYRE s.r.o., se sídlem České družiny 2049/29, 160 00 Praha 6 Dejvice, IČO 01408763, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 205944 Více 1. Obchodní a dodací podmínky Všeobecné obchodní podmínky 1/2014 Čl. 1 Základní ustanovení 1. Tyto všeobecné obchodní podmínky (dále jen VOP ) upravují právní vztahy mezi stranami kupní smlouvy (dále jen smlouva nebo kupní smlouva Více Obchodní podmínky pro prodej vstupenek Všeobecné obchodní podmínky A/ Úvodní ustanovení: 1/ Firma Gravo Tech s.r.o., Platanová 665, 294 71 Benátky n. Jiz. II., IČO 25628992, DIČ CZ25628992 je založená na základě platných právních norem ČR, Více VŠEOBECNÉ NÁKUPNÍ PODMÍNKY strana: 1 z 6 VŠEOBECNÉ NÁKUPNÍ PODMÍNKY společnosti PLASTIKA a.s. se sídlem Kaplanova 2830, 767 01 Kroměříž, IČ: 27448550, zapsána do obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka Více 1. Úvodní ustanovení Tyto obchodní podmínky platí pro nákup v internetovém obchodě eshop.eledo.savana.cz Podmínky blíže vymezují a upřesňují práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího. Provozovatelem Více VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY. NETEX, spol. s r.o. I. OBECNÁ USTANOVENÍ VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY NETEX, spol. s r.o. I. OBECNÁ USTANOVENÍ 1. Tyto všeobecné obchodní podmínky (dále jen VOP ) společnosti NETEX, spol. s r.o., sídlem Děčín Děčín VIII Dolní Oldřichov, Na Hrázi Více Zvláštní poštovní a obchodní podmínky společnosti Mediaservis,s.r.o. pro službu Sběrná pošta Zvláštní poštovní a obchodní podmínky společnosti Mediaservis,s.r.o. pro službu Sběrná pošta Obsah Čl. 1 Obecná ustanovení... 2 Čl. 2 Vymezení používaných pojmů... 2 Čl. 3 Popis služby Sběrná Pošta... Více VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY č. 1/2015 VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY VŠEOBECNÉ OBCHODNí PODMíNKY Esthesia klinika rodinného zdraví a krásy s.r.o., se sídlem Opletalova 1013/59, 110 00 Praha 1 Nové Město, IČ: 27676561, zapsané v obch. rejstříku Více Kupní smlouva č. uzavřená dle ust. 409 a násl. zák. č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník) v platném znění VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY BRANOPAC CZ s.r.o. se sídlem: Kollárova 1694, Veselí nad Moravou, PSČ 698 01, IČ: 60740582, DIČ: CZ 60740582 společnost zapsaná v OR vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C, Více VŠEOBECNÉ NÁKUPNÍ PODMÍNKY LACH-NER, S.R.O. VŠEOBECNÉ NÁKUPNÍ PODMÍNKY LACH-NER, S.R.O. 1. VŠEOBECNÉ 1. Tyto Všeobecné nákupní podmínky (dále také jen VNP ) jsou platné, účinné a upravují a vztahují se na všechny vztahy, ve kterých vystupuje společnost Více Úřad vlády České republiky Úřad vlády České republiky RÁMCOVÁ SMLOUVA NA DODÁVKU PERIODIK NA ROK 2016 uzavřená podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník") Číslo smlouvy kupujícího: 15/230-0 Česká Více RÁMCOVÁ KUPNÍ SMLOUVA A SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB RÁMCOVÁ KUPNÍ SMLOUVA A SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB kterou níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřely v souladu s ustanoveními zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, níže uvedené smluvní strany: Prodávající: Více Obchodní podmínky. Tyto obchodní podmínky platí pro nákup v internetovém obchodě http://www.kosmetikaguenerve.cz, společnosti Guenerve s.r.o. Obchodní podmínky Tyto obchodní podmínky platí pro nákup v internetovém obchodě http://www.kosmetikaguenerve.cz, společnosti Guenerve s.r.o. Podmínky blíže vymezují a upřesňují práva a povinnosti prodávajícího, Více Internetový obchod je prodávajícím provozován na webové stránce umístěné na. internetové adrese (dále jen webová OBCHODNÍ PODMÍNKY pro smlouvy uzavírané se spotřebiteli (dále jen obchodní podmínky ) 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1 Níže uvedené obchodní podmínky jsou platné pro nákup zboží od obchodní společnost ALTRO spol. Více Zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Mětským soudem v Praze, oddíl C, vložka 223519. Obchodní podmínky Tyto obchodní podmínky platí pro nákup zboží v internetovém obchodě www.littlecool.cz. Podmínky blíže upřesňují práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího. Kontaktní údaje: Název: Více REKLAMAČNÍ PODMÍNKY PRO STŔEDISKO REPASE REKLAMAČNÍ PODMÍNKY PRO STŔEDISKO REPASE Společnost EMOS spol. s r. o. se sídlem Přerov, Přerov I Město, Šířava 295/17, PSČ 750 02, IČ : 190 14 104, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem Více Příloha č. 3 Zadávací dokumentace Závazný vzor smlouvy KUPNÍ SMLOUVA Příloha č. 3 Zadávací dokumentace Závazný vzor smlouvy KUPNÍ SMLOUVA uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku podle ustanovení 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších Více Obchodní podmínky. Čl. 1 Předmět plnění Příloha objednávky Obchodní podmínky Čl. 1 Předmět plnění Zhotovitel se zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele za podmínek níže uvedených dílo : viz objednávku (dále jen Dílo ) specifikované Více KUPNÍ SMLOUVA DODÁVKA TECHNOLOGIÍ PRO MONITORING A TRASOVÁNÍ KANALIZAČNÍHO POTRUBÍ Příloha č. 2 zadávací dokumentace KUPNÍ SMLOUVA uzavřená dle ust. 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( občanský zákoník ) DODÁVKA TECHNOLOGIÍ PRO MONITORING A TRASOVÁNÍ KANALIZAČNÍHO Více Kupní smlouva č. xxxxxxx NÁVRH Kupní smlouva č. xxxxxxx Uzavřená dle ustanovení 269 odst. obchodního zákoníku č. 513/91 Sb. ve znění pozdějších změn a doplnění. dodavatel: a zadavatel: I. Smluvní strany... IČO: DIČ: zastoupená Více Všeobecné obchodní a dodací podmínky Všeobecné obchodní a dodací podmínky 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1. V případě, že nebyly sjednány jiné písemné podmínky, upravují tyto VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ A DODACÍ PODMÍNKY, vydané v souladu s ustanovením 273 Více Návrh kupní smlouvy Č.J.: PPR-1401/ČJ-2015-990656 Návrh kupní smlouvy Č.J.: PPR-1401/ČJ-2015-990656 uzavřená dle ustanovení 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník ) Článek I. Smluvní Více Návrh - KUPNÍ SMLOUVA Návrh - KUPNÍ SMLOUVA uzavřená dle 2079 a následujících zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění Čl. 1 Objednatel : Sídlo: Zastoupení : Smluvní strany Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova, Více 1.2. Obchodní podmínky jsou nedílnou součástí Smlouvy. OBCHODNÍ PODMÍNKY POSKYTOVATELE 1. Úvodní ustanovení 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen Obchodní podmínky ) obchodní společnosti IMP net s.r.o., IČ: 28351801, se sídlem Šimáčkova 137, 628 00 Brno, zapsané Více Kupní smlouva uzavřená podle 2085 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, v platném znění (dále jen Smlouva ) Kupní smlouva uzavřená podle 2085 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, v platném znění (dále jen Smlouva ) mezi: Kupujícím: ČR Státní úřad inspekce práce Se sídlem: Kolářská 451/13, 746 01 Opava IČ: Více Obchodní podmínky pro e-shop platné a účinné od 1.9.2015 V Náchodě dne: 1.5.2014 DIVOKÁ KOSMETIKA Obchodní a reklamační podmínky I. Úvodní ustanovení Tyto všeobecné obchodní podmínky (dále jen "VOP") jsou závazné pro nákup výrobků značky DIVOKÁ KOSMETIKA (dále Více REKLAMAČNÍ ŘÁD. Reklamační řád společnosti KOPLAST spol. s r.o. Reklamační řád společnosti. S t r á n k a 1 Obsah 1. Účel a platnost... 3 2. Všeobecné ustanovení, legislativa... 3 3. Neuplatnitelnost záruky vady... 4 4. Postup při uplatňování reklamace kupující spotřebitel... Více VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY LACH-NER, S.R.O VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY LACH-NER, S.R.O 1. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 1.1. Tyto všeobecné obchodní a záruční podmínky (dále jen Všeobecné podmínky ) upravují vztahy při dodávkách zboží (dále jen předmětu Více ve smyslu ust a násl. zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění tuto KUPNÍ SMLOUVU Preambule Níže uvedeného dne, měsíce a roku sjednaly smluvní strany: se sídlem.. zast... IČ:. DIČ: CZ.. (dále jen prodávající na straně jedné) a TEPVOS, spol. s r.o. se sídlem 562 01 Ústí nad Orlicí, Královéhradecká Více OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní společnosti pomalý svět s.r.o. se sídlem Palackého třída 3048/124, 61200, Brno identifikační číslo: 28318579 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl Více Bílovecká nemocnice, a.s Bílovec, 17. listopadu 538/57 Bílovecká nemocnice, a.s. 743 01 Bílovec, 17. listopadu 538/57 PŘÍLOHA ZADÁVACÍ DOKUMENTACE k podlimitní veřejné zakázce označené Pravidelné dodávky léků OBCHODNÍ PODMÍNKY ZADAVATELE STANOVENÉ FORMOU POŽADAVKŮ Více Kupní smlouva. (dále jen smlouva ) uzavřená dle 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen občanský zákoník ) K U P N Í S M L O U V A Příloha č. 1 ÚZSVM ÚP České Budějovice č. /2015 uzavřená dle ustanovení 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník ) na veřejnou zakázku s názvem Více Všeobecné obchodní podmínky dle obchodního zákoníku Všeobecné obchodní podmínky dle obchodního zákoníku 1. Úvodní ustanovení 1.1.Tyto Všeobecné obchodní podmínky (dále jen "VOP") upravují smluvní vztah mezi odběratelem a ROMAX CZ, s.r.o., se sídlem Topolná Více 2/1 Podáním objednávky kupující stvrzuje, že se seznámil s obchodními podmínkami a že s nimi souhlasí. Všeobecné obchodní podmínky obchodní společnosti SCHMACHTL CZ, spol. s r. o., IČ: 45797897, se sídlem 252 42 Vestec, Vídeňská 185, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, Více Všeobecné obchodní podmínky společnosti KB-BK, s.r.o. pro prodej kompresorů KB-BK s.r.o. Hulice 29 257 63 okres Benešov IČO: 250 76 621 DIČ: CZ 250 76 621 mobil: +420 724 334 130, +420 602 212 412 tel: +420 317 851 258 Internet: www.kompresoryremeza.cz email: [email protected] Více Všeobecné obchodní podmínky www.ekostavivo.cz Všeobecné obchodní podmínky www.ekostavivo.cz 1. Kontaktní údaje Název: Jiří Lodr Sídlo/bydliště: Osvračín 37, 345 61 Staňkov IČ: 88634248 Telefon: +420 606 346 883 Email: [email protected] Kontaktní Více pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu www.fler.cz umístěného na internetové adrese http://www.fler.cz/hosie 1. Úvodní ustanovení 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen obchodní podmínky ) firmy Více Čl. 2 Předmět plnění. Čl. 3 Termíny a místo plnění. Čl. 4 Cena díla Čl. 2 Předmět plnění Zhotovitel se touto smlouvou zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele za podmínek níže uvedených dílo : Oprava skleníku v zahradě PNB (dále jen Dílo ) specifikované Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

https://firmy.euro.cz/subjekt-pakra-zf-servis-s-r-o-25551680

PAKRA ZF - SERVIS s.r.o. IČO: 25551680, Jihlava, výpis z rejstříku (20.02.2020) | Euro.cz Firma PAKRA ZF - SERVIS s.r.o. IČO 25551680 PAKRA ZF - SERVIS s.r.o. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík. PAKRA ZF - SERVIS s.r.o. (25551680) je Společnost s ručením omezeným. Sídlí na adrese Heroltická 5111/8, Jihlava 586 01. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 11. 1. 1999 a je stále aktivní. PAKRA ZF - SERVIS s.r.o. má celkem pět provozoven a pět živností. Jako zdroj dat o PAKRA ZF - SERVIS s.r.o. nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o PAKRA ZF - SERVIS s.r.o. na Justice.cz Detailní informace o PAKRA ZF - SERVIS s.r.o. na rzp.cz Výpis dat pro PAKRA ZF - SERVIS s.r.o. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje PAKRA ZF - SERVIS s.r.o. Aktuální kontaktní údaje PAKRA ZF - SERVIS s.r.o. Kapitál PAKRA ZF - SERVIS s.r.o. Sídlo PAKRA ZF - SERVIS s.r.o. Heroltická 5111/8 , Jihlava 586 01 12.5.2006 Kosovská 457/10 , Jihlava 586 01 29.6.2004 - 12.5.2006 Kosovská 457/10 , Jihlava 586 01 9.7.1999 - 29.6.2004 Kosovská 457/10 , Jihlava 586 01 11.1.1999 - 9.7.1999 Předmět podnikání PAKRA ZF - SERVIS s.r.o. opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů 20.5.2013 zámečnictví 6.6.2008 silniční motorová doprava nákladní 11.1.1999 zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu, služeb a výroby 11.1.1999 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 11.1.1999 opravy motorových vozidel 11.1.1999 vedení firmy PAKRA ZF - SERVIS s.r.o. Statutární orgán PAKRA ZF - SERVIS s.r.o. Způsob zastupování: Za společnost jedná a podepisuje každý jednatel samostatně. 29.6.2004 Způsob zastupování: Jednatelé jednají jménem společnosti, a to každý samostatně. Podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěnému nebo napsanému obchodnímu jménu připojí jednatel svůj podpis. 11.1.1999 - 29.6.2004 Jan Krajíček 13.7.2014 Ing. František Patera 13.6.2017 Ing. František Patera 11.1.1999 - 29.6.2004 Roháčova 1567/82 , Praha 130 00 Jan Krajíček 11.1.1999 - 29.6.2004 458 , Kamenice 588 23 Jan Krajíček 29.6.2004 - 12.5.2006 Ing. František Patera 29.6.2004 - 6.6.2008 Jan Krajíček 12.5.2006 - 13.7.2014 Ing. František Patera 6.6.2008 - 13.6.2017 Sbírka Listin PAKRA ZF - SERVIS s.r.o. C 32590/SL 26 notářský zápis rozhod. VH, NZ 274/13 Krajský soud v Brně 14.5.2013 15.5.2013 21.5.2013 5 C 32590/SL 25 účetní závěrka příloha 2011 Krajský soud v Brně 27.6.2012 13.11.2012 15.11.2012 2 C 32590/SL 24 účetní závěrka výkaz 2011 Krajský soud v Brně 27.6.2012 13.11.2012 15.11.2012 2 C 32590/SL 23 účetní závěrka rozvaha 2011 Krajský soud v Brně 27.6.2012 13.11.2012 15.11.2012 4 C 32590/SL 22 účetní závěrka - příloha 2009 Krajský soud v Brně 16.6.2010 22.10.2010 2 C 32590/SL 21 účetní závěrka - výkaz 2009 Krajský soud v Brně 18.6.2010 22.10.2010 2 C 32590/SL 20 účetní závěrka - rozvaha 2009 Krajský soud v Brně 18.6.2010 22.10.2010 4 C 32590/SL 19 výroční zpráva 2008 Krajský soud v Brně 16.6.2009 22.10.2010 2 C 32590/SL 18 zpráva auditora 2008 Krajský soud v Brně 19.6.2009 22.10.2010 1 C 32590/SL 17 účetní závěrka - příloha 2008 Krajský soud v Brně 16.6.2009 22.10.2010 2 C 32590/SL 16 účetní závěrka - výkaz 2008 Krajský soud v Brně 16.6.2009 22.10.2010 2 C 32590/SL 15 účetní závěrka - rozvaha 2008 Krajský soud v Brně 16.6.2009 22.10.2010 4 C 32590/SL 14 účetní závěrka 2007 Krajský soud v Brně 4.12.2008 6 C 32590/SL 13 účetní závěrka 2006 Krajský soud v Brně 4.12.2008 6 C 32590/SL 12 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Brně 2.6.2008 11.6.2008 7 C 32590/SL 11 notářský zápis -změna SS, NZ 186/08 Krajský soud v Brně 2.6.2008 11.6.2008 2 C 32590/SL 10 účetní závěrka 2005 Krajský soud v Brně 30.11.2006 6 C 32590/SL 9 notářský zápis -rozhod. VH, NZ 85/06 Krajský soud v Brně 26.4.2006 26.5.2006 5 C 32590/SL 8 účetní závěrka 2004 Krajský soud v Brně 17.6.2005 22.8.2005 4 C 32590/SL 7 podpisové vzory + ČP Krajský soud v Brně 5.5.2004 15.9.2004 2 C 32590/SL 6 zakladatelské dokumenty - společ. sml. Krajský soud v Brně 5.5.2004 15.9.2004 7 C 32590/SL 5 notářský zápis - dohoda o změně sml. Krajský soud v Brně 5.5.2004 15.9.2004 9 C 32590/SL 4 účetní závěrka 2003 Krajský soud v Brně 23.6.2004 20.8.2004 6 C 32590/SL 3 účetní závěrka 2002 Krajský soud v Brně 21.3.2003 5.8.2003 8 C 32590/SL 2 účetní závěrka 2001 Krajský soud v Brně 25.3.2002 24.10.2002 10 C 32590/SL 1 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Brně 13.11.1998 15.2.1999 15 Heroltická 5111/8, Jihlava 586 01 Živnosti a provozovny PAKRA ZF - SERVIS s.r.o. 1008747076 Ing. František PATERA PAKRA ZF - SERVIS s.r.o. - 25551680 - Jihlava PAKRA spol. s r.o. v likvidaci - 45145075 - Václavice

http://slideplayer.cz/slide/11270537/

Právo a rozhodování o omezování léčby v intenzivní medicíně JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Advokátní kancelář. - ppt stáhnout Prezentace na téma: "Právo a rozhodování o omezování léčby v intenzivní medicíně JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Advokátní kancelář."— Transkript prezentace: Právo a rozhodování o omezování léčby v intenzivní medicíně JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Advokátní kancelář JUDr. Holubové FHS UK, IPVZ Praha 2 Právní problémy Definice: co znamená, když se řekne  Konec života, terminální stav  Zdravotní péče (vs.?) zdravotní služba  Obnovení/zachování zdravotního stavu, kvalita života  Léčba/péče efektivní, neefektivní, marná („futile“)  Předem vyslovené přání O čem a za jakých okolností rozhoduje  Právně způsobilý pacient, co je obsahem poučení?  Pacient prostřednictvím předem vysloveného přání?  Zákonný zástupce, rodina?  Lékař nebo komise lékařů?  Soud? 3 Právní problémy Právní povaha odborných doporučení a metodik  Mohou vymezit práva a povinnosti lékařů?  Chrání jejich dodržení lékaře (okolnost vylučující právní odpovědnost za omisivní delikty)? Jak chránit další práva, zejména  Lidská důstojnost, právo netrpět  Náboženská práva  Právo na soukromí  Právo nebýt diskriminován  Práva rodin: poučení, participace na rozhodování  Práva spolupacientů pacienta v terminálním stavu 4 Právní problémy Jak jsou chráněna práva lékařů a dalších zdravotníků, zejména  Právní jistota a ochrana před právní odpovědností při rozhodování  Právo na respekt k náboženskému přesvědčení zdravotníka  Terapeutická autonomie v prostředí ekonomických limitací Jaké jsou zájmy společnosti?  Odmítnutí euthanasie, právní jistota budoucích pacientů  Otázka transparence a nákladů rozhodovacího procesu  Kdo zaplatí péči v terminálních stavech a do jaké míry? 5 Hromada právních předpisů Ústavní a nadzákonné (limity pro zákonodárce)  Listina základních práv a svobod  Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech  Úmluva o lidských právech a biomedicíně Zákonné a podzákonné  Trestní zákon, občanský zákoník, OSŘ  Zákon o péči o zdraví lidu, vyhláška o ZD  Zákon o veřejném zdravotním pojištění  „Transplantační“ zákon Významná doporučení  Charta práv umírajících (Rada Evropy)  Doporučení o organizaci paliativní péče (Rada Evropy) 6 Rozhodování v terminálních stavech: Členění situací 1. Aktivní usmrcení na žádost/ze soucitu 2. Pomoc k sebevraždě 3. Ukončení/nezahájení život zachraňující péče na žádost způsobilé osoby 4. Ukončení/nezahájení život zachraňující péče na základě předem vysloveného přání 5. Ukončení/nezahájení život zachraňující péče bez projevu vůle 7 1. Aktivní usmrcení na žádost Trestní zákon §219: Vražda  Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až patnáct let.“  § 89: odst.2): „Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel podle okolností a svých poměrů povinen.“ Korektiv: kritérium společenské nebezpečnosti  Materiálně-formální pojetí TČ Budoucí právní úprava  Formální pojetí trestného činu…  …ale privilegovaná skutková podstata pro usmrcení na žádost? 8 Aktivní usmrcení na žádost Možný hraniční případ: Vysoké dávky léků tlumících bolest s konečným důsledkem zkrácení života Patrně nebude posouzeno jako TČ, pokud  V medicínském zájmu pacienta (=nikoliv nutně jen prodloužení života, též kritérium kvality života, dle definice WHO)  Pacient řádně poučen o alternativách, rizicích a důsledcích 9 2. Pomoc k sebevraždě § 230 (Účast na sebevraždě)  (1) Kdo jiného pohne k sebevraždě nebo jinému k sebevraždě pomáhá, bude potrestán, došlo-li alespoň k pokusu sebevraždy, odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.  (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na osobě mladší než osmnáct let, na těhotné ženě nebo na osobě stižené duševní poruchou nebo duševně nedostatečně vyvinuté. 10 Pomoc k sebevraždě Jednání sebevraha není samo o sobě trestné. „Pohne“: přemlouvání nebo schvalování sebevražedného činu u osoby nerozhodnuté „Pomáhá“: opatřování prostředků, odstraňování překážek, pomoc psychická; též ponechání jedu nebo letální dávky léku v dosahu pacienta. Nutný úmysl (§4 TZ)  Přímý: pachatel chtěl následek způsobit  Nepřímý: pachatel věděl, že může následek způsobit, a pro ten případ s tím byl srozuměn 11 3. Ukončení/nezahájení péče na žádost způsobilého Negativní revers (§23 odst. 2 zákona 20/1966 Sb.)  Odmítá-li nemocný přes náležité vysvětlení potřebnou péči, vyžádá si ošetřující lékař o tom písemné prohlášení (revers). Náležitosti:  Platný projev vůle  Způsobilá osoba  Poučení o rizicích a důsledcích  Podrobnosti: Vyhláška 385/2006 Sb. o zdravotnické dokumentaci, příloha 1, bod 6 12 Ukončení/nezahájení péče na žádost způsobilého Důsledky:  Platný negativní revers chrání zdravotníka před právní odpovědností (zejm. §207 TZ) Problematické momenty:  Okamžitá nezpůsobilost, omyl, špatné poučení  Zástupný souhlas a nejlepší zájem zastoupeného (§23 odst. 3 zák. 20/1966 Sb.) U odmítnutí život zachraňující péče zpravidla vůle rodičů nebude brána v potaz 13 4. Ukončení/nezahájení péče: předem vyslovené přání Úmluva o LP a biomedicíně, čl. 8:  Pokud v situacích nouze nelze získat příslušný souhlas, jakýkoliv nutný lékařský zákrok lze provést okamžitě, pokud je nezbytný pro prospěch zdraví dotyčné osoby. Úmluva o LP a biomedicíně, čl. 9:  Bude brán zřetel na dříve vyslovená přání pacienta ohledně lékařského zákroku, pokud pacient v době zákroku není ve stavu, kdy může vyjádřit své přání. Problematické momenty:  Vágní formulace čl. 9  Nemožnost předvídat?  Průkaznost projevu vůle (písemně, notářsky…?) 14 Předem vyslovené přání: nástroje Living Will  Způsobilý pacient předem odsouhlasí odmítne všechny nebo některé zákroky (ventilace, výživa&tekutiny apod.) pro definované stavy nezpůsobilosti Durable Power of Attorney  Způsobilý pacient pro definované stavy nezpůsobilosti stanoví zástupce s definovanými rozhodovacími kompetencemi 15 § 34 návrhu zákona o z. službách Pacient může pro předvídatelné situace, kdy by se dostal do stavu, za kterého by nebyl schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb, tento souhlas nebo nesouhlas předem vyslovit Poskytovatel je povinen respektovat dříve vyslovené přání …, má-li ho k dispozici, a to za podmínky, že pacient v době poskytování zdravotních služeb není způsobilý k novému vyslovení souhlasu. (přání) musí mít písemnou formu a musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem pacienta (…) Pacient může toto přání vyslovit též při přijetí do péče poskytovatelem, a to pro poskytování zdravotních služeb zajišťovaných ve zdravotnickém zařízení tohoto poskytovatele. Takto vyslovené přání se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi; záznam podepíše zdravotnický pracovník a pacient a svědek. Dříve vyslovené přání  není třeba respektovat, pokud od doby jeho vyslovení došlo v poskytování zdravotních služeb, k nimž se toto přání vztahuje, k takovému vývoji, že lze důvodně předpokládat, že by pacient vyslovil souhlas s jejich poskytnutím,  nelze respektovat pokud nabádá k takovým postupům, které vedou bezprostředně k aktivnímu ukončení života. 16 § 42 návrhu zákona o z. službách Ad výhrada svědomí lékaře: (...)Poskytovatel může odmítnout poskytnout pacientovi konkrétní zdravotní služby tehdy, bylo-li by jejich poskytnutí v rozporu s jeho etickým přesvědčením a svědomím. V tom případě musí zajistit pacientovi jiného poskytovatele. Poskytovatel nemůže odmítnout poskytnutí zdravotních služeb pacientovi, pokud by došlo k ohrožení jeho života nebo vážnému poškození jeho zdraví. 17 5. Ukončení/nezahájení bez projevu vůle pacienta § 207 odst. 2 TZ: Neposkytnutí pomoci  Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. §11 odst. 1 zák. 20/1966 Sb.  Zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení státu, obcí, fyzických a právnických osob v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. §13 odst. 1 zák. 48/1997 Sb.  Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav Nález ÚS 206/1996 Sb. k čl. 31 Listiny  Rozsah nároku na péči lze definovat jen zákonem  Tedy např. stanovisko odb.společnosti patrně zúžit nárok nemůže 18 Kdo rozhodne o ukončení péče? Lékař (tým lékařů)  jen pokud ukončení péče „indikováno v nejlepším medicínském zájmu“, jinak chybí pravomoc  Ale trestní odpovědnost fakticky nehrozí – společenská nebezpečnost Zákonný zástupce  ÚS: jen v nejlepším „zdravotním“ zájmu zastoupeného  Zpravidla nemůže život zachraňující/udržující péči odmítnout Soud v opatrovnickém řízení  Možná kritéria pro rozhodování soudu „Best interest“: Může být v „nejlepším zájmu“ osoby její zánik? „Substituted judgement“: Jak zjistit? Podjatost svědků…  Problémy: Časová náročnost Odborná náročnost – fakticky rozhodne znalec? 19 Závěrem: návrhy de lege ferenda Privilegovaná skutková podstata pro usmrcení na žádost  Kritéria beztrestnosti  Uvažováno v souvislosti s novým TZ Zpřesnění právní úpravy pro předem vyslovená přání  +/- řešeno v §34 návrhu zákona o zdravotních službách Právní vymezení kritérií pro rozhodování u nezpůsobilých v terminálních stavech  Zákonem nebo výslovným odkazem  „Přidělení kompetence“ Komu a za jakých okolností? Lékaři? Rodině? Soudu? Zákonná pravomoc ke stanovení kritérií odborné společnosti? Přezkoumatelnost rozhodnutí  Zákonná definice mezí hrazené péče Zajištění terapeutické autonomie lékaře Vyřešení situací „když dojdou peníze“ 20 PS: Výhled do II. fáze reformy Ad ekonomické limitace: vymezení nároku na věcné dávky pojištění (§ 58 návrhu zák. o v.z.p.)  Zdravotní služby, kterými je poskytována odborná zdravotní péče, (…) jsou poskytovány jako věcné dávky pouze tehdy, pokud a) jsou přiměřené zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejich poskytnutím dosaženo a jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečné, a zároveň b) existují důkazy jejich účinnosti vzhledem k účelu poskytování zdravotní péče podle zákona upravujícího poskytování zdravotních služeb; do doby, než je možné takové důkazy získat, postačují odůvodněné předpoklady takové účinnosti, a zároveň c) jsou ekonomicky nejméně náročné v porovnání s případnými alternativami vedoucími ke srovnatelnému výsledku. 21 Děkuji za pozornost JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Ruská 87, Praha 10 Stáhnout ppt "Právo a rozhodování o omezování léčby v intenzivní medicíně JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Advokátní kancelář." Podobné prezentace Právní klinika diskriminace a rovné zacházení II Rovný přístup ke zdravotní péči, Ivana Šilhánková, Kancelář veřejného ochránce práv © Copyright.

https://www.kralovskereality.cz/gdpr/

Prodej nemovitostí | Realitní kancelář Královské reality Oddlužení nemovitosí obchodní společnosti Královské reality s.r.o. se sídlem: Družstevní 128/1, 37006 České Budějovice identifikační číslo: 02499312 zapsané u Krajského soudu v Českých Budějovicích odd. C vložka 22385 adresa pro doručování: Družstevní 128/1 České Budějovice kontaktní e-mail: [email protected] Kupní smlouvou se zavazujeme dodat vám zboží uvedené v objednávce a vy se zavazujete toto zboží převzít a zaplatit nám kupní cenu. Pro uzavření smlouvy je potřeba, abyste podali objednávku a aby došlo k jejímu přijetí z naší strany(podle článku 2).Informace o cenách se nacházejí v článku 3. Možné způsoby platby a dodání naleznete v článku 4 a 5. Informace o možnosti odstoupení od smlouvy po převzetí zboží jsou v článku 6. Reklamace se řídí naším Reklamačním řádem pro spotřebitele. Zásadami ochrany osobníchúdajů, které upravujíochranu vašich osobních údajů; a v otázkách neupravenýchsmlouvou se naše vzájemná práva a povinnostiřídíčeským právním řádem, zejména následujícími právními předpisy: Závaznou objednávku podáte stisknutím tlačítka Dokončit objednávku. Údaje uvedené v závazné objednávce považujeme za správné a úplné. O jejich změně nás bezodkladně informujte telefonicky či e-mailem. V případě, že na naší straně došlo ke zcela zjevné technické chybě při uvedení ceny zboží na webovém rozhraní nebo v průběhu objednávání, nejsme povinni dodat vám zboží za tuto zcela zjevně chybnou cenupro zdánlivost našeho právního jednání dle § 552 občanského zákoníku, event. pro omyl dle § 571 občanského zákoníku. bezhotovostně platební kartou nebo prostřednictvím platební brány V případě platby v hotovosti je cena splatná při převzetí zboží. Při bezhotovostní platbě před dodáním zboží je cena splatná do pěti dnů od přijetí objednávky, cena je uhrazena okamžikem připsání příslušné částky na nášbankovní účet, případně účet platební brány. Pokud neobdržíme cenu v době splatnosti, vyhrazujeme si právo odstoupit od smlouvy. Doba dodání zboží vždy závisí na jeho dostupnosti a na zvoleném způsobu dopravy a platby.Dobu dodání zboží externími dopravci však nemůžeme ovlivnit. V případě problémů týkajících se doby dodání nás kontaktujte a my budeme situaci s dopravcemřešit. V případě platby v hotovosti při zaslání zboží na dobírku nebo při osobním odběru máme dále právo od smlouvy odstoupit. Pokud jste však již kupní cenu uhradili(v případě platby před dodáním zboží),máme dále právo přistoupit k svépomocnému prodeji zboží dle § 2126 občanského zákoníku. Peníze vám vrátíme stejným způsobem, jakým jsme je přijali (pokud nám do deseti dnů od odstoupení od smlouvy žádný jiný nesdělíte a nevzniknou vám tímto žádné další náklady), nebozpůsobem, jaký budete požadovat. Náklady spojené s odesláním vráceného zboží na naši adresuhradítevy, a to i v případě, že zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou. Vaše práva z vadného plnění se řídí příslušnými obecně závaznými právními předpisy (zejména ustanoveními § 1914 až 1925, § 2099 až 2117 a, jste-li spotřebitelem, § 2158 až 2174 občanského zákoníku).Při uplatňování práv z vadného plnění budeme postupovat v souladus naším Reklamačním řádem pro spotřebitele. Pro podání stížnosti týkající se zboží, které jste u nás zakoupili, a pro vyhledání subjektu alternativního řešení sporů můžete rovněž využít on-line platformu, která je zřízena Evropskou komisí na adrese:http://ec.europa.eu/consumers/odr/. Registrací prostřednictvím registračního formulářena webovém rozhraní je založen uživatelský účet. Přístupové údaje do uživatelského účtu uchovávejte v tajnosti. Neneseme odpovědnost za případné zneužití uživatelského účtu třetí osobou. Tyto obchodní podmínky jsou platné a účinné od 1. 2. 2020. Jsme rodinná společnost a svým zákazníkům nabízíme přátelské a spolehlivé poradenství v oblasti nemovitostí. Realitní makléři si (snad) konečně vylepší pověstZobrazit celý článek... Pozor od roku 2020 se prodraží stavba domuZobrazit celý článek... Jaké služby nabízí Královské reality?Zobrazit celý článek... Nově na prodej Prodej pozemku 595 m2, kat.u Lannova třída 16/205, 370 01 České Budějovice + 420 ‭777 028 190‬ [email protected] Vytvořilo studio JADES.cz | © 2019. All Rights Reserved Královské reality

http://docplayer.cz/351524-Programovy-system-pro-rizeni-a-zpracovani-mzdove-a-personalni-agendy.html

Programový systém pro řízení a zpracování mzdové a personální agendy - PDF Download "Programový systém pro řízení a zpracování mzdové a personální agendy" 1 Rozsah zpracování osobních údajů kancelář tajemníka Programový systém pro řízení a zpracování mzdové a personální agendy Účel zpracování: zajištění pracovně-právních vztahů a všech povinností s nimi spojených Kategorie subjektu údajů: zaměstnanci, pracovníci VPP, členové zastupitelstva, členové komisí rady a výborů zastupitelstva, členové volebních komisí, OSSZ, zdravotní pojišťovny, MF ČR, FÚ, banky, penzijní fondy, inspektorát práce, úřad práce Údaje o členech Jednotky sboru dobrovolných hasičů Účel zpracování: dohody o členství v jednotce Kategorie subjektu údajů: členové jednotky Krizová dokumentace Účel zpracování: seznam členů krizové štábu, bezpečnostní rady, povodňové komise Kategorie osobních údajů: adresní údaje Kategorie subjektu údajů: členové krizové štábu, bezpečnostní rady, povodňové komise, Krajský úřad, HZSLK Přístup k utajovaným informacím Účel zpracování: Evidence osob s přístupem k vyhrazeným dokumentům Kategorie subjektu údajů: Členové bezpečnostní rady ORP, vybraní zaměstnanci MěÚ Semily Informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Účel zpracování: podání informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Kategorie subjektu údajů: žadatelé o podání informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím 2 Stížnosti, podněty, petice Účel zpracování: vyřízení stížností, podnětů, petic Kategorie subjektu údajů: oznamovatelé stížnosti, podnětu, petice Oznámení o jiných vykonávaných činnostech, oznámení o majetku nabytém v průběhu výkonu funkce a oznámení o příjmech, darech a závazcích podávaná veřejným funkcionářem podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Účel zpracování: čestné prohlášení dle zákona č. 159/2006 Sb., Kategorie subjektu údajů: povinni dle zákona č. 159/2006 Sb., Rozsah zpracování osobních údajů odbor dopravy Přestupky Účel zpracování: přestupkové řízení Kategorie subjektu údajů: účastníci přestupkového řízení, svědci, oznamovatelé Zkušební komisař Účel zpracování: provádění zkoušek z odborné způsobilosti žadatele o řidičské oprávnění, profesní způsobilosti řidiče, přezkoušení z odborné způsobilosti řidiče Kategorie subjektu údajů: žadatelé o řidičské oprávnění, o profesní způsobilost, o přezkoušení, obce s rozšířenou působností, Ministerstvo dopravy, Řidičské průkazy Účel zpracování: žádost o vydání řidičského průkazu, paměťové karty, mezinárodního řidičského průkazu, průkazu profesní způsobilosti řidiče Kategorie subjektu údajů: žadatelé o vydání řidičského průkazu, paměťové karty, mezinárodního řidičského průkazu, průkazu profesní způsobilosti řidiče, Ministerstvo dopravy, obce s rozšířenou působností 3 Registr silničních vozidel Účel zpracování: žádost o přihlášení, změny a odhlášení silničního vozidla Kategorie subjektu údajů: žadatelé o přihlášení, změny a odhlášení silničního vozidla, Ministerstvo dopravy, Policie ČR, soudy, exekutoři, obce s rozšířenou působností Přestupky zákazy činnosti, bodový systém Účel zpracování: přestupkové řízení Kategorie subjektu údajů: účastníci přestupkového řízení, svědci, soudy, Policie ČR,, obce s rozšířenou působností, pojišťovny Evidence taxislužby Účel zpracování: zařazování a vyřazování vozidel z evidence taxislužby, vydávání stanoviska ke koncesi, vydávání průkazů o způsobilosti řidiče taxislužby Kategorie subjektu údajů: provozovatelé a řidiči taxislužby, Ministerstvo dopravy Komunikace Evidence zvláštního užívání komunikací Účel zpracování: evidence termínů platnosti povolení zvláštního užívání komunikací Kategorie subjektu údajů: žadatelé o povolení zvláštního užívání komunikací, vlastník komunikace, Policie ČR Evidence uzavírek komunikací Účel zpracování: evidence termínů platnosti povolení uzavírek komunikací Kategorie subjektu údajů: žadatelé o povolení uzavírky komunikací, vlastník komunikace, Policie ČR, dopravní úřad, Hasičský záchranný sbor, Zdravotnická záchranná služba Správa daní a poplatků Účel zpracování: postup ve věcech dle zákona o správě daní a poplatků 4 Kategorie subjektu údajů: poplatník Speciální stavební úřad Účel zpracování: postup ve věcech dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Kategorie příjemců údajů: Město Lomnice nad Pop. Rozsah zpracování osobních údajů odbor finanční Správa daní a poplatků Účel zpracování: postup ve věcech dle zákona o správě daní a poplatků Kategorie subjektu údajů: poplatník Rozsah zpracování osobních údajů odbor sociálních věcí Dávky ze systému pomoci v hmotné nouzi Účel zpracování: postup ve věcech podle zákona o životním a existenčním minimu a podle zákona o pomoci v hmotné nouzi Kategorie subjektu údajů: žadatel o dávku, příjemce dávky, společně posuzované osoby Doba uchování: podle spisového a skartačního řádu Příspěvky ze systému sociálních služeb Účel zpracování: postup ve věcech podle zákona o sociálních službách Kategorie subjektu údajů: žadatel o dávku, příjemce dávky, společně posuzované osoby Doba uchování: podle spisového a skartačního řádu Příspěvky ze systému sociální péče 5 Účel zpracování: postup ve věcech podle zákona o sociálním zabezpečení a prováděcí vyhlášky, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení Kategorie subjektu údajů: žadatel o dávku, příjemce dávky Doba uchování: podle spisového a skartačního řádu Byty zvláštního určení Účel zpracování: postup v přidělování bytů zvláštního určení podle Zásad přidělování těchto bytů Kategorie subjektu údajů: žadatel o přidělení bytu zvláštního určení Doba uchování: podle spisového a skartačního řádu Rozsah zpracování osobních údajů odbor životního prostředí Provádění činností, které se řídí zákony na ochranu životního prostředí Účel zpracování: postup ve věcech dle zákonů na ochranu životního prostředí a souvisejících právních předpisů Kategorie subjektu údajů: žadatelé, účastníci řízení Kategorie příjemců údajů: účastníci řízení, celní úřad, katastr nemovitostí, SFŽP, příslušná ministerstva, krajský úřad, statistický úřad, ISPOP Speciální stavební úřad ( VITA) Účel zpracování: postup ve věcech dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a zákona č.254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů Správa daní a poplatků Účel zpracování: postup ve věcech dle zákona o správě daní a poplatků Kategorie subjektu údajů: poplatník Přestupky 6 Účel zpracování: přestupkové řízení Kategorie subjektu údajů: účastníci přestupkového řízení, svědci, oznamovatelé, MÚ Semily odbor správní evpe (Editor Vodoprávní Evidence) Účel zpracování: postup ve věcech dle vodního zákona č. 254/2001 Sb., MŽP ISVAK Majetková a provozní evidence vodovodů a kanalizací Účel zpracování: postup ve věcech dle zákona o vodovodech a kanalizacích č.274/2001 Sb., MZe Stížnosti, podněty, petice Účel zpracování: vyřizování stížností, podnětů, petic Kategorie subjektu údajů: podavatelé stížností, podnětů, petic, MÚ Semily odbor správní Rozsah zpracování osobních údajů odbor živnostenský úřad IS RŽP Účel zpracování: postup ve věcech dle živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. Kategorie příjemců údajů: MPO Evidenci zemědělských podnikatelů Účel zpracování: postup ve věcech dle zemědělského zákona č. 252/1997 Sb. 7 Kategorie příjemců údajů: MZE Doba uchování: viz. spisový a skartační Rozsah zpracování osobních údajů odbor správní Občanské průkazy Účel zpracování: žádosti o vydávání občanských průkazů, vydávání potvrzení o občanských průkazech na základě zvláštního zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, citlivé osobní údaje Kategorie subjektu údajů: žadatelé o vydání občanského průkazu a potvrzení (státní občané ČR), Ministerstvo vnitra ČR, Policie ČR, soudy Doba uchování: po úmrtí obyvatele nebo prohlášení osoby za mrtvou se údaje vedené na prostředcích výpočetní techniky uchovávají po dobu 15 let. Archivace dokumentace 15 let od vydání OP. Cestovní doklady Účel zpracování: žádosti o vydávání cestovních dokladů, žádosti o zápis z titulu nebo dítěte (státní občané ČR) na základě zvláštního zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů, citlivé osobní údaje Kategorie subjektu údajů: žadatelé o vydání cestovního pasu nebo o zapsání titulu nebo dítěte (státní občané ČR), Ministerstvo vnitra ČR, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Policie ČR, soudy Doba uchování: údaje z evidence cestovních dokladů týkající se biometrického údaje, jde-li o žádost o vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat biometrickými údaji, se vedou výlučně po dobu od jejich pořízení do uplytutí 60 dnů ode dne dodání vyrobeného cestovního dokladu ministerstvu; po uplynutí této lhůty je správce evidence cestovních dokladů povinen neprodleně pořízené biometrické údaje zlikvidovat. 15 let od skončení platnosti cest. dokladu. Matrika Účel zpracování: vedení matričních knih narození, manželství a úmrtí a s tím související agendy (vydávání rozhodnutí, osvědčení, potvrzení), vedení sbírek listin pro město Semily, Lomnice nad Popelkou, Vysoké nad Jizerou a obec Libštát, agenda jména a příjmení upravuje zvláštní zákon č. 301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, určování otcovství upravuje zvláštní zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, citlivé osobní údaje 8 Kategorie subjektu údajů: fyzické osoby, Městský úřad Lomnice nad Popelkou, Městský úřad Vysoké nad Jizerou, Obecní úřad Libštát, Ministerstvo vnitra ČR, Český statistický úřad, Ústav zdravotnické informační služby (ÚZIS), Česká správa sociálního zabezpečení, žadatelé, Krajský úřad Libereckého kraje, okresní soudy, Všeobecná zdravotní pojišťovna Doba uchování: matriční knihy narození, druhopisy a sbírky listin 100 let, knihy manželství a úmrtí, druhopisy a sbírky listin - 75 let, ostatní viz spisový a skartační řád Evidence obyvatel Účel zpracování: vedení informačního systému evidence obyvatel (ISEO), jehož správcem je Ministerstvo vnitra ČR, poskytování informací z ISEO upravuje zvláštní zákon č. 133/2000 sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, citlivé osobní údaje Kategorie subjektu údajů: státní občané ČR s trvalým pobytem na území správního obvodu Městského úřadu Semily jako obce s rozšířenou působností nebo cizinci s povoleným s povoleným trvalým pobytem na území ČR, přechodným pobytem, přechodným pobytem občana EU a cizinci, kterým byla na území ČR udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany, Ministerstvo vnitra ČR, žadatelé, Krajský úřad Libereckého kraje, oprávněné subjekty dle zákona o evidenci obyvatel a zvláštních zákonů Trvalý pobyt Účel zpracování: přihlašování, odhlašování a rušení trvalých pobytů upravuje zvláštní zákon č. 133/2000 sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, citlivé osobní údaje Kategorie subjektu údajů: občané s trvalým pobytem na území města Semily nebo přihlašující se k trvalému pobytu na území města Semily, oznamovatelé, Ministerstvo vnitra ČR, žadatelé, Krajský úřad Libereckého kraje, oprávněné subjekty dle zákona o evidenci obyvatel a speciálních zákonů Přestupky Účel zpracování: přestupkové řízení upravuje zvláštní zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů Kategorie subjektu údajů: účastníci přestupkového řízení, svědci, oznamovatelé, soudy, Policie ČR, pojišťovny Vidimace a legalizace 9 Účel zpracování: provádění vidimace a legalizace (vedení knihy pro vidimaci a legalizaci) upravuje zvláštní zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhl. č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění pozdějších předpisů Kategorie subjektu údajů: žadatelé o provedení vidimace a legalizace, žadatelé Spisová služba Účel zpracování: spisová služba vedená podle zvláštního zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů Kategorie osobních údajů: adresní údaje Kategorie subjektu údajů: fyzické osoby adresáti písemností Volební seznamy Účel zpracování: seznamy voličů upravují zvláštní zákony na úseku voleb Kategorie subjektu údajů: oprávnění voliči města Semily Doba uchování: stále stálý seznam je aktualizován průběžně z evidence obyvatel Okrskové volební komise Účel zpracování: zajištění voleb upravují zvláštní zákony na úseku voleb Kategorie subjektu údajů: členové okrskových volebních komisí Doba uchování: 5 let Vydávání voličských průkazů Účel zpracování: zajištění voleb vydávání voličských průkazů - upravují zvláštní zákony na úseku voleb Kategorie subjektu údajů: žadatelé o voličský průkaz Doba uchování: 5 let

http://www.psp.cz/eknih/1993ps/stenprot/028schuz/s028007.htm

PČR, PS 1993-1996, 28. schůze, část 7/31 (8. 2. 1995) 2. den schůze (8. února 1995) Za vládu České republiky: ministr životního prostředí Fr. Benda, ministr hospodářství K. Dyba, ministr obrany V. Holáň, ministr dopravy J. Stráský, ministr kultury P. Tigrid. Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pane ministře, milí hosté. Zahajuji druhý jednací den 28. schůze Poslanecké sněmovny, všechny vás na ní srdečně vítám. Prosím o klid. Podle prezenční listiny je přítomno 76 poslanců, takže jsme usnášení schopni. Prosím, abyste se zaregistrovali pomocí identifikačních karet. Nyní je zaregistrováno 92 poslanců. Včera jsme projednali první až sedmý bod. Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že stenozáznam má komplikace s tím, když hovoříte, prosím o klid. Opakuji, že jsme včera projednali první až sedmý bod a u devátého bodu jsme jednání přerušili. Osmy bod schváleného pořadu můžeme začít projednávat až dnes odpoledne, nejdříve od 15.30 hodin, jak řekl včera pan předseda. Z pověření organizačního výboru předkládám návrh na rozšíření pořadu 28. schůze o dva body. Návrh organizačního výboru Poslanecké sněmovny na výjimečné upuštěni od projednávání zásad zákonů a návrh organizačního výboru Poslanecké sněmovny na výjimečné zkrácení zákonné 60 denní lhůty k projednávání návrhu zákona a mezinárodní smlouvy. Tyto nové body doporučuji zařadit před 34. bod schváleného pořadu, aby byl čas na vyhotovení příslušných sněmovních tisků. Tolik návrh organizačního výboru na rozšíření pořadu 28. schůze. Přistoupíme k hlasování o předneseném návrhu organizačního výboru na rozšíření pořadu schůze. Pan poslanec Grulich má náhradní kartu číslo 16, pan poslanec Stráský má náhradní kartu číslo 20. Zahajuji 36. hlasování a ptám se, kdo z vás, dámy a pánové podporuje rozšíření programu o bod "Návrh organizačního výboru na výjimečné upuštění od projednávání zásad zákona"? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Návrh byl přijat, pro hlasovalo 55, 4 byli proti, 6 se zdrželo hlasování. Protože je na hlasovacím zařízení technická závada vyhlašuji dvouminutovou přestávku. Dámy a pánové, dovolte, abychom opakovali hlasování Prosím o novou registraci. Děkuji. Budeme hlasovat o tom, kdo podporuje návrh organizačního výboru na rozšíření pořadu o bod "Návrh organizačního výboru Poslanecké sněmovny na výjimečné upuštění od projednávání zásad", jedná se o 37. hlasování. Návrh byl přijat, pro hlasovalo 102, proti 14, 15 se zdrželo hlasování. Prosím, abyste dalším hlasováním dali souhlas s návrhem organizačního výboru na zkrácení zákonné 60 denní lhůty k projednávání návrhu zákona a mezinárodní smlouvy. Jedná se o 38. hlasování. Návrh byl přijat, pro hlasovalo 117, proti 5, zdrželo se 10 poslankyň a poslanců. Nyní budeme pokračovat v projednávání přerušeného 9. schváleného bodu pořadu, kterým je Vládní návrh zákona o technických podmínkách provozu (podle sněmovních tisků 984 a 1461) Včera jsme vyslechli odůvodnění ministra dopravy pana Jana Stráského, zprávu společného zpravodaje výboru pan poslance Vladimíra Budinského a vedli jsme rozpravu, kterou jsme neukončili. Ptám se tedy, zda-li se někdo hlásí do rozpravy? Pan ministr Stráský. Ministr dopravy ČR Jan Stráský: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuji, aby § číslo 1, odst. 1, ve znění společné zprávy byl doplněn následujícím textem: "Jiným než silničním vozidlem se rozumí vozidlo, které je vyrobené a určené k jiným účelům než k provozu na pozemních komunikacích a které může být na pozemních komunikacích provozováno. Druhy jiných vozidel a technické podmínky stanoví prováděcí předpis. V souvislosti s tím navrhuji, aby se vypustila v § 1 odst. 2 zkratka "vozidlo" a zákon na všech místech používal označení "silniční vozidlo". Děkuji. Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu poslanci Stráskému. Jako další se do rozpravy přihlásil pan kolega Šuman. Poslanec Vladimír Šuman: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, včera večer se sešel branný a bezpečnostní výbor k tomu, aby posoudil podle našeho názoru jednu závažnou věc. To, co vám budu přednášet, je jednomyslným usnesením přítomných členů branného a bezpečnostního výboru. Navrhuje se, aby § 6 odst. 1 byl na konci upraven tak, že by byl připojen text "a vozidla armády České republiky, která nejsou výhradně určena k provozu na pozemních komunikacích". Rád bych, abyste všichni vnímali přesně to, co říkám. Tento návrh se netýká vozidel České armády, která jsou určena pro provoz na komunikacích, jenom ta, která pro toto určena nejsou, ale pro výcvikové akce je nutné, aby v určitých situacích se po silnicích pohybovala. Podotýkám přitom, že se tato záležitost týká sice významné části vozidel České armády, která však jen výjimečně se dostanou na silnice a z důvodů ekonomických je dokonce v zájmu armády, aby to bylo jen tam, kde je to nezbytně nutné. Dále chci podotknout to, že existuje v rámci Evropských společenství přijatá výjimka, která říká, že se považuje za normální, že v zemích Unie tato vozidla jsou z této povinnosti vyjmuta. Dále mi dovolte říci, že se jedná o vozidla netypická, která byla zprovozněna před řadou let a je skutečně nezbytné pro funkci armády, aby tato výjimka byla udělena. Zdůrazňuji nezbytnost této věci a potřebnost této věci a jednomyslný souhlas výboru je myslím dostatečným důkazem toho, že tato věc nemá politický charakter a je naprosto nezbytné pro fungování armády, aby toho bylo dosaženo. Domnívám se, že bez této výjimky, pokud by armáda měla plnit zákon České republiky a je samozřejmé, že je musí plnit, by byl ohrožen výcvik a bojeschopnost České armády. Děkuji vám za vstřícnost. Považoval jsem za svoji povinnost takto věc důrazně přednést. Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Technické upozornění. Kolega Lobkowicz má náhradní kartu č. 15, kolega Ullmann má náhradní kartu č. 13. Ptám se, kdo se ještě hlásí do rozpravy? Nikdo, takže rozpravu končím. Přejdeme k závěrečným slovům. Táži se, zda se chce vyjádřit ministr dopravy Jan Stráský. Prosím, aby se ujal slova. Ministr dopravy ČR Jan Stráský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych využil závěrečného slova k zaujetí stanoviska k jednotlivým pozměňujícím návrhům tak, jak zde zazněly, ve znění textu, který mám před sebou, jako pozměňovací návrhy k textu 984, ve znění tisku 1461. Z důvodů, které jsem uvedl včera, podporuji kompletní návrh pana poslance Vladimíra Budinského. V souvislosti s tím považuji za zlepšení a řešení jistého problému, který zde byl diskutován, přijetí návrhu pana poslance Josefa Červinky. Věcně to znamená, že traktory by podléhaly tomuto režimu tak, jak jej zavádí návrh pana poslance Budinského, ale měly by tu výjimku, že by se kontroly prováděly v místě. Doporučuji, aby se zpřesnila otázka, co to je místo a pokud mohu, navrhuji, aby to bylo místo, které určí okresní úřad. Toto znění, jak je zde uvedeno, by mohlo znamenat, že by STK honilo traktor po hájovně nebo někde jinde. Aby to byla jistá soustředěná místa. Myslí se tím v podstatě obec. Pokud jde o návrh pana poslance Skočovského, který byl záminkou k dlouhé diskusi o § c. 1, dovoluji si říci, že tím jsme se vyrovnali návrhem, který jsem přednesl. Celá řada připomínek a pozměňujících návrhů směřuje k tomu, zda má být zřizovatelem STK a emisních stanic ministerstvo nebo okresní úřad. V tomto okamžiku, kdy není síť dokončena, by například právě pro traktory, kdy bude síť teprve vznikat, je v České republice 120 STK a více než tisíc stanic emisní kontroly. Uvádím to jako základní argument pro to, že trvám na stanovisku vládního zákona, aby rozhodovací pravomoc zůstala na okresním úřadu a ministerstvo bylo vrchním státním dozorem, který metodicky usměrňuje STK i emisní stanice a z titulu vrchního státního dozoru, jak zákon říká, má povinnost je i občas kontrolovat. Aby základní rozhodovací pravomoc zůstala na okresních úřadech, které lépe než ministerstvo vědí, jaké STK, jaké emisní stanice, jaké typy vozidel v okrese potřebují a nepřenášela je, jak navrhuje celá řada z vás, na ministerstvo. Naopak pro zpřesnění - řekl bych, že to není změna, ale legislativní zpřesnění - přijímám návrh poslance Stanislava Kozáka, aby se přímo do textu v § 1 a nikoliv odvolávkou na právní předpisy tak, jak je návrh předložen, doplnilo do písmene d) "pokud je podle zvláštního předpisu požadováno". Znamená to tedy, že bude přímo v zákoně, že vozidla jsou opatřena státní poznávací značkou, pokud je to podle zvláštního předpisu požadováno, neboli § 1 odst. 2 písm. d) doplnit přímo v zákoně textem "pokud je podle zvláštního předpisu požadováno" a nahradit odvolávku na zákony tak, jak je zákon předložen. S jinými návrhy nemohu po zvážení souhlasit. Děkuji. Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nyní prosím, aby se slova ujal společný zpravodaj pan poslanec Vladimír Budinský. Poslanec Vladimír Budinský: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, pozměňovacích návrhů byla v rozpravě (i ve znovu otevřené rozpravě dnes) vznesena celá řada. Nicméně až na řídké výjimky nepřinášejí nová témata, spíše témata, která zazněla v jednotlivých výborech, jež zákony projednávaly, a jsou to problémy, které byly ve své valné většině ve výborech zamítnuty. Navrhoval bych, abychom postupovali po pozměňovacích návrzích tak, jak byly vzneseny, po jednotlivých blocích. Pokud předkladatelé nebudou chtít jinak, budeme hlasovat o jednotlivých návrzích zvlášť, tak jak jsou v materiálu, pouze až dojdeme k devátému návrhu pana poslance Skočovského, který jako první se dotýká toho problému, zdali má povolení - oprávnění k provozování STK a stanic emisní kontroly provádět okresní úřad nebo ministerstvo, tento pozměňovací návrh se v jisté podobě týká dalších deseti pozměňovacích návrhů, pak bych si dovolil nechat hlasovat o té věci, ušetříme si deset hlasování o otázce, zda ministerstvo nebo okresní úřad. Závěrem bych chtěl říci, že jsem velmi rád, že se podařilo do zákona zabudovat emisní kontroly a odstranit tím dluh, kterým jsme byli bezpečnosti a ekologii silniční dopravy povinováni. Myslím, že můžeme přistoupit k hlasování o jednotlivých návrzích. Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Já jsem vás odhlásil, a proto prosím, abyste se znovu zaregistrovali. Za druhé mám technickou poznámku - trvá někdo z pánů poslanců a paní poslankyň na tom, aby kolega Budinský četl přesný text, nebo stačí odvolávky? Stačí odvolávky - čili proceduru projednávání máme odsouhlasenu. Prosím pana společného zpravodaje, aby přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy. Poslanec Vladimír Budinský: Pokud budete souhlasit, návrhy, které jsem přednesl já a které jsou označeny v materiálu jako 1 a 2, jsem při svém čtení označil jako legislativní změny společné zprávy a nemuseli bychom o nich hlasovat, pokud budete souhlasit s tím, že to platí, že to bylo předneseno při komentáři společné zprávy jako legislativní připomínka. Vidím, že souhlasíte. Mohli bychom tedy přejít k bloku návrhů 3, 4, 5, 6, které jsem vznesl a které zavádějí proti společné zprávě povinnost provádět kontroly emisní a technické zemědělských a lesnických traktorů, přípojných vozidel ve lhůtě 2 let od nabytí účinnosti zákona, a pak vždycky po dvou letech. Dál už nebudu komentovat. Předkladatel doporučuje, zpravodaj doporučuje. Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Je zřetelné, o čem budeme hlasovat? Nikdo nic nenamítá. Jedná se o 39. hlasování. Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 132, proti 12, zdrželo se 14, nehlasovali 2 poslanci. Poslanec Vladimír Budinský: Nyní přecházíme k návrhu pana poslance Skočovského. Poprosil bych ho, kdyby cítil potřebu něco upřesnit, aby mě přerušil. Myslím si, že můžeme najednou hlasovat o jeho návrhu č. 1 i 3, protože oba se týkají terminologie, kdy chce z názvu vypustit slovo "silničních", v prvním řádku § 1 vypustit také slovo "silniční". Proto bych navrhoval hlasovat o tom najednou. Předkladatel nedoporučuje, zpravodaj nedoporučuje. Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kolega Skočovský souhlasí? (Souhlas.) Jedná se o 40. hlasování. Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 35, proti 88, zdrželo se 39 poslanců. Poslanec Vladimír Budinský: Nyní je tu návrh č. 2 pana poslance Skočovského. Upozorňuji, že návrh ke stejnému bodu přednesl pan ministr Stráský, který zřejmě svůj druhý návrh podporuje. Já také podporuji jeho návrh. Z tohoto důvodu ani zpravodaj, ani předkladatel tento návrh pana poslance Skočovského nepodporuje. Jedná se tedy o návrh č. 2 v materiálu. Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Zahájil jsem 41. hlasování. Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 32, proti 92, zdrželo se 35 poslanců. Poslanec Vladimír Budinský: Návrh číslo 4 předkladatel nedoporučuje, zpravodaj nedoporučuje. Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jedná se o 42. hlasování. Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 32, proti 90, zdrželo se 38 poslanců. Poslanec Vladimír Budinský: Nyní jsme na str. 2 seznamu pozměňovacích návrhů, u návrhu č. 5. Předkladatel nedoporučuje, zpravodaj nedoporučuje. Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jedná se o 43. hlasování. Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 34, proti 88, zdrželo se 40 poslanců. Poslanec Vladimír Budinský: Jsme u návrhu č. 6. Předkladatel nedoporučuje. Zpravodaj nedoporučuje. Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jedná se o 44. hlasování. Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 31, proti 89, zdrželo se 37 poslanců. Poslanec Vladimír Budinský: Návrh č. 7 - předkladatel nedoporučuje. Zpravodaj nedoporučuje. Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jedná se o 45. hlasování. Návrh nebyl přijat, pro hlasovalo 45, proti 99, zdrželo se 17 poslanců. Poslanec Vladimír Budinský: Návrh č. 8. Předkladatel nedoporučuje. Zpravodaj nedoporučuje. Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jedná se o 46. hlasování. Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 35, proti 93, zdrželo se 30 poslanců. Poslanec Vladimír Budinský: Nyní je to věcné hlasování o tom, zdali v zákoně bude všude, kde se nyní píše "okresní úřad" toto slovo nahrazeno slovem "ministerstvo". Předkladatel rozhodně nedoporučuje, zpravodaj také nedoporučuje. Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jedná se o 47. hlasování. Návrh nebyl přijat, pro hlasovalo 41, proti 103, zdrželo se 18 poslanců. Poslanec Vladimír Budinský: Tímto hlasováním, pokud budou poslanci souhlasit a myslím, že to tak vzali na vědomí při úvodu, bylo hlasováno o některých návrzích pana poslance Matějky a všech návrzích pana poslance Štěrby. Přešel bych tedy k návrhu pana poslance Matějky na straně 2. Návrh jedna je již odhlasován a návrh číslo 2, který je stručný, jenom připomenu, že se tím řeší spjatost provozovatele technické kontroly s opravárenstvím, předkladatel nedoporučuje, zpravodaj nedoporučuje. Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jedná se o 48. hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 40, proti 107, zdrželo se 19 poslanců. Poslanec Vladimír Budinský: Tím bylo hlasováno věcně o všech návrzích na straně 2. Dostáváme se na stranu 3, k prvnímu návrhu pana poslance Matějky, a to je v § 9 vypustit odstavec 3. Opět se to týká spjatosti provozovatele kontroly s opravárenstvím. Předkladatel nedoporučuje, zpravodaj nedoporučuje. Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jedná se o 49. hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 34, proti 99, zdrželo se 28 poslanců. Poslanec Vladimír Budinský: Další návrh k § 10 - o tom jsme již hlasovali. Další návrh je k § 12: ve čtvrtém řádku "okresní úřad" nahradit slovem "inspektorát". Zpravodaj nedoporučuje, předkladatel nedoporučuje. Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jedná se 50. hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování. Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 45, proti 100, zdrželo se 25. Poslanec Vladimír Budinský: Návrh, který se týká § 14 o tom jsme již hlasovali. A přicházíme k návrhu pana poslance Franka, který žádal hlasovat zvlášť o držitelích průkazů ZTP a zvlášť o držitelích průkazů ZTTP. Po dohodě předkladatele i zpravodaje by věcně s tímto souhlasili, nicméně tato věc patří skutečně do zákonů sociální podpoře a sociální pomoci a ne do zákona o podmínkách provozu. Protože tyto sociální zákony budeme řešit v blízké době, poprosil bych pana poslance Franka, aby je případně zopakoval. Nicméně musíme hlasovat. Čili o tom textu zvlášť pouze pro ZTP. Z toho důvodu, který jsem komentoval, předkladatel nedoporučuje, zpravodaj nedoporučuje. Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jedná se o 51. hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 79, proti 30, zdrželo se 59 poslanců. Poslanec Vladimír Budinský: A nyní bych prosil o stejné hlasování k držitelům průkazů ZTTP. Opět stejné vyjádření. Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jedná se o 52. hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 78, proti 22, zdrželo se 64 poslanců. Poslanec Vladimír Budinský: Nyní přecházíme k návrhu pana poslance Ungra, který proti společné zprávě vrací záležitost do podoby vládního návrhu. Podívám se na pana ministra. Pan ministr se nevyjadřuje a já vzhledem k tomu, abychom respektovali práci poslanců ve výborech, kteří toto projednávali a prohlasovávali, nedoporučuji. Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jedná se o 53. hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 63, proti 36, zdrželo se 67 poslanců. Poslanec Vladimír Budinský: Nyní jsme u návrhu pana poslance Mandíka. Jenom upozorním, že podobný návrh měl pan poslanec Červinka. Z toho důvodu, že se i předkladatel vyjádřil pro druhý návrh, dávám stanovisko, že předkladatel nesouhlasí a zpravodaj také nesouhlasí s návrhem pana poslance Mandíka. Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jedná se o 54. hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 63, proti 62, zdrželo se 40 poslanců. Poslanec Vladimír Budinský: Nyní je návrh pana poslance Červinky. Zeptal bych se, jestli ho chce upřesnit tak, jak jsme spolu hovořili. Přečetl bych upřesněné znění. Na základě písemné žádosti držitele traktorů nebo přípojného vozidla za traktor je technická prohlídka a emisní prohlídka provedena v místě, které určí okresní úřad v blízkosti stanoviště traktoru nebo jeho přípojného vozidla. Předkladatel souhlasí, zpravodaj souhlasí. Mám přečíst ještě jednou zdůvodnění?

http://kraken.slv.cz/6As29/2005

6As29/2005 è. j. 6 As 29/2005-153 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyò JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Brigity Chrastilové v právní vìci ¾alobce: A. O . , proti ¾alovanému: Magistrát mìsta Brna, se sídlem Malinovského nám. 3, Brno, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti usnesení Krajského soudu v Brnì ze dne 21. 7. 2004, è. j. 57 Ca 41/2003-99, Usnesením blí¾e oznaèeným v záhlaví tohoto rozsudku byla zamítnuta ¾alobcova (dále jen stì¾ovatel ) ¾ádost o ustanovení advokáta, a to pro øízení o kasaèní stí¾nosti proti rozsudku Krajského soudu v Brnì ze dne 12. 5. 2004, è. j. 57 Ca 41/2003-72, jím¾ byla zamítnuta jeho ¾aloba proti rozhodnutí ¾alovaného ve vìci pøestupku proti obèanskému sou¾ití podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona è. 200/1990 Sb., o pøestupcích. V odùvodnìní svého rozhodnutí krajský soud zejména uvedl, ¾e podle § 3 odst. 2 písm. e) zákona è. 463/1991 Sb., o ¾ivotním minimu, se za èástku potøebnou k zaji¹tìní vý¾ivy a ostatních základních ¾ivotních potøeb obèana pova¾uje èástka 2320 Kè mìsíènì a podle § 3 odst. 3 tého¾ zákona se za èástku potøebnou k zaji¹tìní nezbytných nákladù na domácnost pova¾uje èástka 1780 Kè mìsíènì, jde-li o jednotlivce. Èástka pøedstavující ¾ivotní minimum u stì¾ovatele je 4100 Kè mìsíènì, pøièem¾ vý¹e plného invalidního dùchodu v jeho pøípadì èiní 7020 Kè. Tato èástka výraznì pøevy¹uje èástku ¾ivotního minima. Stì¾ovatel tak nesplòuje pøedpoklad osvobození od soudního poplatku, a proto byl návrh na ustanovení zástupce zamítnut. Proti tomuto usnesení podal stì¾ovatel kasaèní stí¾nost, v ní¾ ve vztahu k výroku napadeného usnesení toliko uvedl, ¾e nemá dostatek prostøedkù na to, aby si mohl advokáta sám hradit, a proto mu mìl soud zástupce ustanovit. Stì¾ovatel dále poukázal na obsah kasaèní stí¾nosti smìøující do rozhodnutí ve vìci a závìrem pouze dodal, ¾e polovinu svého pøíjmu odvádí na inkaso. ®alovaný nebyl k vyjádøení se ke kasaèní stí¾nosti vyzván. Nejvy¹¹í správní soud nejprve pøezkoumal formální nále¾itosti kasaèní stí¾nosti a konstatoval, ¾e kasaèní stí¾nost je podána vèas, nebo» byla podána ve lhùtì dvou týdnù od doruèení napadeného usnesení (§ 106 odst. 2 zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní, dále jen s. ø. s ), a je podána osobou oprávnìnou, nebo» stì¾ovatel byl úèastníkem øízení, z nìho¾ napadené usnesení vze¹lo (§ 102 s. ø. s.), stì¾ovatel podle ustálené judikatury Nejvy¹¹ího správního soudu v øízení proti usnesení o neustanovení zástupce nemusí být zastoupen advokátem. Z obsahu stì¾ovatelova podání Nejvy¹¹í správní soud dovodil, ¾e se dovolává stí¾ního dùvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s., tj. nezákonnosti spoèívající v nesprávném posouzení právní otázky týkající se splnìní podmínek pro ustanovení zástupce. Z dikce citovaného ustanovení pøitom vyplývá, ¾e úèastníku lze ustanovit zástupce tehdy, jestli¾e jsou splnìny dvì podmínky. Musí se jednat o úèastníka, u nìho¾ jsou dány pøedpoklady pro osvobození od soudních poplatkù, a musí to být tøeba k ochranì jeho zájmù. Krajský soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou dány pøedpoklady pro osvobození stì¾ovatele od soudních poplatkù. Pøitom dospìl k závìru, ¾e stì¾ovatelovy pøíjmy výraznì pøesahují na nìho se vztahující èástku ¾ivotního minima, a proto tu pøedpoklady pro osvobození od soudních poplatkù nejsou. Tyto závìry krajského soudu ve své podstatì nezpochybnil ani sám stì¾ovatel v odùvodnìní kasaèní stí¾nosti, nebo» pouze uvedl, ¾e polovinu svých pøíjmù dá na inkaso. Nejvy¹¹í správní soud proto dospìl k závìru, ¾e krajský soud se nedopustil nezákonnosti spoèívající v nesprávném posouzení právní otázky pøi posuzování podmínek pro ustanovení zástupce stì¾ovateli. Stì¾ovatel, který nemìl v tomto øízení úspìch, nemá právo na náhradu nákladù øízení (§ 60 odst. 1 s. ø. s. ve spojení s § 120 s. ø. s.). ®alovaný ¾ádné náklady neuplatòoval a ani Nejvy¹¹í správní soud ¾ádné náklady ¾alovaného z obsahu soudního spisu nezjistil.

http://docplayer.cz/1390132-Kronika-obce-radotina-kronikarka-ing-andrea-gruberova.html

1 Kronika obce Radotína 2010 kronikářka : Ing. Andrea Gruberová2 Slavnostního otevření jihozápadní části okruhu 20. září se vedle ministra dopravy Víta Bárty a pražského primátora Pavla Béma zúčastnil i prezident České republiky Václav Klaus3 Obsah : Počasí 4 Události v České republice a ve světě 6 Úřad Městské části Správa věcí veřejných 8 Veřejná zasedání MZ 10 Kancelář ÚMČ 11 Odbory ÚMČ 13 Komise ÚMČ 28 Pečovatelská služba 31 Věci sociální 31 Technické služby 33 Životní prostředí 34 Výstavba v Radotíně 36 Kultura 37 Pošta 52 Tisk 53 Školství 54 Volný čas dětí 70 Doprava 73 Politika 79 Průmysl 81 Restaurace 81 Zdravotnictví 82 Církve 83 Společenské organizace 85 Policie 89 Kriminalita 91 Sport 95 Významná životní výročí v Radotíně 1184 Počasí Nový rok začal teplotou + 2 C a deštěm. 2. ledna napadl mírný poprašek sněhu. Až o víkendu postihla republiku sněhová kalamita. Ta poprvé prověřila připravenost obcí na úklid chodníků. Sněhová kalamita v lednu Na konci první dekády přišla nebývalá sněhová kalamita, která ochromila život v řadě evropských zemí, včetně České republiky. Na většině území docházelo k velkým problémům. Radotín nebyl výjimkou, i když problémy byly menšího rázu. Komplikace se objevily zejména v dopravě a na chodníkách, za které už podle nového zákona zodpovídají obce, nikoli majitelé přilehlých pozemků. Tolik sněhu totiž v Radotíně nebylo už celá léta. Život se v Radotíně nezastavil. Technické služby se snažily odklízet sníh tak, aby zůstaly průjezdné silnice a fungovaly obchody a služby. I většina majitelů přilehlých pozemků odklízela chodníky, aby nezapadaly sněhem. Další komplikací byly vlaky mezi Prahou a Berounem, které mívaly zpoždění z důvodu přívalů sněhu. Některé kvůli poruchám elektrických lokomotiv a sněhem zaneseným výhybkám dokonce ani nevyjely. Také závory mívaly problémy, zůstávaly déle spadlé nebo byly vůbec nefunkční. Z radotínských firem měla největší škodu firma Brudra, kde pod tíhou sněhu se propadla střecha tříhektarových skleníků. Sníh byl i radostí, především všech radotínských dětí, které zaplnily všechny kopce a kopečky v Radotíně. Nejvíce ožilo Slavičí údolí, kde se objevili nejen děti s rodiči na bobech a sáňkách, ale i snowboardisté a i běžkaři. Kry na Berounce Dalším problémem, který se objevil a ohrožoval Radotín, byla ledová bariéra, která se vytvořila mezi černošickou lávkou a Křížovými lázněmi už Bariéra bránila řece v plynulém toku a vedla ke zvýšení hladiny Berounky. Černošická radnice sice vyhlásila první povodňový stupeň, ale k záplavám naštěstí nedošlo. Sníh se držel ještě celý únor, což nepamatují v Radotíně ani pamětníci. Teprve v půli března došlo k oteplení. Už na sv. Josefa bylo C. Na první jarní den se ochladilo mírně nad O C. Počátkem dubna bylo teplo a časté mírné dešťové srážky. Začátek jara pak poznamenal popel v ovzduší z islandské sopky Eyjafjallajökul, který uzavřel vzdušný prostor nad Českem od 16. do 20. dubna. První povodně přišly v polovině května na severovýchodě Česka, týden nato zasáhly intenzivní bouřky a přívalové lijáky kromě severní Moravy i východ Čech. Začátkem června se opět rozvodnily řeky v povodí Bečvy a Moravy, přívalová povodeň zasáhla také Kamenici v severních Čechách. Celkem měly záplavy z května a června tři oběti. Letní měsíce byly ve znamení extrémů. Zatímco červenec byl mimořádně horký a až polovinu měsíce stoupaly denní teploty nad 30 C vystoupala denní teplota na 33 C, na slunci pak dokonce až na 44 C. Několikrát se objevily bouřky s přívalovým deštěm. Poslední byl 23.7., potom přišlo ochlazení s teplotami C, koncem měsíce přišly mírné deštíky a teplo. V srpnu přišla nejničivější povodeň roku. V prvním srpnovém týdnu při ní na severu Čech zahynulo pět lidí. Radotínu se naštěstí všechny povodně vyhnuly. Týden nato, 15. srpna, zasáhla střední Čechy včetně Prahy velmi silná5 bouřka s kroupami velikosti golfových míčků vystoupaly denní teploty nad 32 C, koncem měsíce se objevily přeháňky s mírným ochlazením, ráno bylo už jen 7 C. Září bylo teplé, i když se objevovaly občas dešťové přeháňky. Počátkem října bylo teplo, ranní teploty 9 10 C. První mráz přišel ráno 12. října. Ráno byla mlha, která se brzy rozpustila a sluníčko svítilo celý den. Po 15. říjnu se dostavily přeháňky a ochlazení byla po ránu silná jinovatka. Přestože na horách už ležela koncem října souvislá sněhová pokrývka, listopad přinesl velmi výrazné oteplení. Ještě v polovině měsíce stoupaly teploty nad 20 stupňů Celsia, na řadě míst padly teplotní rekordy. Průměrná teplota byla pět stupňů Celsia, což je 2,3 stupně nad dlouhodobým normálem. Koncem měsíce mrzlo kolem - 4 C, po celý den sněžilo a tak sníh zasypal většinu republiky. Na přelomu listopadu a prosince napadlo v Praze ve dvou vlnách asi 40 cm sněhu postihla celou Evropu silná sněhová kalamita, provoz byl přerušen i na letišti Praha-Ruzyně. Začátek této ostré zimní sezony na komunikacích přinesl komplikace pro motoristy i chodce. Úklid sněhu a ošetření posypem sice probíhal. Došlo však ke zhoršení údržby hlavních tahů. Kritická byla opakovaně situace ve Zderazské ulici spojující Radotín s Třebotovem, Kosoří a dalšími vesnicemi uježděný sníh se změnil v led a vozovka byla třeba v pondělí 29. listopadu ráno prakticky nesjízdná. Na sypač tu u Nýrské ulice čekala dlouhá kolona aut. V případě chodníků to bylo obdobné kolem hlavních tahů (např. Výpadová, Vrážská, Přeštínská, Karlická či již zmiňovaná Zderazská) a na autobusových zastávkách to je starost Technické správy komunikací hl. m. Prahy. Ani zde to nefungovalo a nebýt vlastního zásahu radotínských TS, tak by třeba chodníky kolem autobusového a vlakového nádraží ve Vrážské ulici nebyly včas uklizeny. Na ostatní chodníky a zastávky autobusu se buď vůbec nedostalo, nebo sem pracovníci nového dodavatele TSK dorazili až v odpoledních hodinách a vůbec neprovedli shrnutí sněhu. Mrazy a další sněžení pak vydržely až do krátké oblevy kolem Vánoc. Na Štědrý den padal déšť, v noci však už zase mrzlo až - 9 C a trochu sněžilo. Mráz pak pokračoval až na Silvestry, kdy se oteplilo. Sníh povoloval ze střech, teplota byla přes den 2 C. Spadlá trolej v Radotíně dopoledne se kvůli stržené troleji v Radotíně jezdilo mezi Prahou a Berounem kyvadlově po jedné koleji. V Radotíně a Dobřichovicích navíc zamrzaly výhybky, takže doprava byla zcela paralyzovaná. Pantografy zajišťovaly dopravu jen mezi Prahou a Berounem. Rychlíky měly velká zpoždění.6 Události v České republice a ve světě V lednu byl v Dubaji otevřen nejvyšší mrakodrap světa Burdž Chálifa, měří 828 m. Dne postihlo ostrov Haiti ničivé zemětřesení, o život přišlo na 230 tisíc lidí. V Iráku proběhly první parlamentní volby, kde zvítězilo Národní irácké hnutí. Dne se stal mistrem světa v cyklokrosu Zdeněk Štybar. Na zimní olympiádě ve Vancouveru získala dvě zlaté a jednu bronzovou medaili rychlobruslařka Martina Sáblíková. Zde také získal dvě bronzové medaile v běhu na lyžích Lukáš Bauer. Dne byl jmenován novým pražským arcibiskupem a českým katolickým primasem biskup Dominik Duka se sešli v Praze americký prezident Barack Obama a ruský prezident Dmitrij Medveděv, kde podepsali odzbrojovací smlouvu START, která zásadně snižuje počet jaderných nosičů na 700 a celkový počet jaderných hlavic na na každé straně. 10. dubna u ruského Smolenska havarovalo polské vládní letadlo s prezidentem Lechem Kaczynským, jeho manželkou a dalšími 98 představiteli polského státu. Nikdo z pasažérů tragédii nepřežil, příčinou bylo špatné počasí a chybný přistávací manévr pilotů. Vládní delegace letěla na pietní oslavy vyvraždění polské generality vládou J. V. Stalina před 2. světovou válkou zemřel náš první ombudsman Otakar Motejl ve věku 77 let. Plzeňská právnická fakulta hrubě porušila zásady poctivosti. Nechala promovat několik desítek rychlostudentů, kteří neabsolvovali povinné penzum přednášek, cvičení a seminářů, navíc jejich diplomové a disertační práce postrádaly splnění základních podmínek vysokoškolské úrovně. Na mistrovství světa v hokeji v německém Kolíně nad Rýnem získali naši hokejisté zlaté medaile. O katedrálu sv. Víta bude společně pečovat stát a církev. Tuto dohodu uzavřeli prezident Václav Klaus a arcibiskup Dominik Duka zemřel ve věku 78 let herec, režisér a scénárista Ladislav Smoljak. Byl duchovním spolutvůrcem divadla Járy Cimrmana. Při hloubení nejdelšího silničního pražského tunelu Blanka došlo 6.7. již ke třetímu propadu zeminy, bagrista byl zasypán, podařilo se ho bez většího zranění včas vyprostit. Od 1.9. se na vybraných školách učí prvňáčkové nový typ písma Comenia Skript, připomíná podobu tiskací abecedy. Již začali lékaři s připravovanou kampaní Děkujeme, odcházíme. Požadovali zvýšení platů na 1,5- až 3-násobek průměrné mzdy, snížení přesčasových hodin a další zlepšování podmínek odborného růstu. V soutěži měst o Centrum kultury zvítězila Plzeň, kdy porazila Ostravu a stala se evropským hlavním městem kultury pro rok Na vybraných středních školách se uskutečnily státní maturity, celá jedna třetina studentů však neuspěla. Ostrá zkouška však bude až v roce 2011.7 nedošla domů ze školy v Praze Troji devítiletá dívenka Anička Janatová. Ani do konce roku se nepodařilo policii odhalit stopu jejího zmizení. Dne konečně odsoudil Krajský soud v Ostravě žháře z Vrbkova, kde bylo těžce popálené dvouleté děvčátko Natálka. Tři žháři dostali trest odnětí svobody 22 let a jeden 20 let. Jejich činnost byla doložena a jednalo se o rasový podtext. Senát schválil snížení platů o 5 % představitelům státu, soudců včetně státních zástupců. Zákonodárci navíc ztrácejí nárok na bezplatnou MHD a možnosti nechávat si proplácet vnitrostátní letenky.8 Úřad městské části Radotín Správa věcí veřejných Vymáhání pohledávek - Během roku 2010 bylo od dlužníku na pohledávkách vymoženo celkem Kč. Ve snaze o zrychlení řízení a zefektivnění finančních toků do rozpočtu MČ byla ve druhém čtvrtletí roku uzavřena Smlouva o spolupráci se soudním exekutorem JUDr. Vratislavem Pospíšilem a předány pohledávky k vymáhání v celkové výši Kč. druhý nejlepší web Podle kritérií, které E-Governance Institute při Rutgers University v USA sestavila se Praha rozhodla vyhodnotit internetové stránky svých velkých městských částí a Praha 16 přitom skočila druhá, hned za první městskou částí. Cenu za MČ převzal z rukou náměstka pražského primátora Richtera starosta Radotína Mgr. Karel Hanzlík. Celkové výsledky byly vyhlášeny na 5. výroční konferenci e-praha, která se uskutečnila 21. dubna Zlatý erb - Do letošního ročníku Zlatého erbu, soutěže o nejlepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí, se letos opět přihlásily stránky Radotína, které byly zařazeny do kategorie měst. Ve zvýšené konkurenci 15 přihlášených web Prahy 16 (www.mcpraha16.cz, opět uspěl a obhájil loňskou 5. příčku. Porazil tak opravdu velké městské části s mnohanásobným městským rozpočtem (např. Praha 2, 13, 4, 5). Tibetská vlajka I v letošním roce vyvěsil ÚMČ Radotín tibetskou vlajku v den výročí potlačení protičínského povstání v Tibetu, při kterém zemřelo nejméně Tibeťanů. Letos od této události, po níž tibetský duchovní a světský vůdce Dalajlama odešel z okupované země do exilu, uplynulo už 51 let. Město pro byznys - Šestým nejlepším místem pro podnikání v hlavním městě se v roce 2010 stala Praha 16. Mezi dvaadvaceti správními obvody se jí po třech letech hodnocení těchto srovnávacích výzkumů z 19. místa v roce 2008 a loňského podařilo opravdu hodně posunout. Podstatou srovnávacího výzkumu Město pro byznys je určení pořadí měst s nejlepšími podmínkami pro podnikání v České republice i v jednotlivých krajích. Pro zajištění co největší objektivity výzkumu byly jednotlivé městské obvody hodnoceny na základě 26 kritérií rozdělených do čtyř oblastí. Zdrojem hodnot každého kritéria byla statistická data nezávislých a odborných institucí a odborníky garantovaný výzkum. Památka padlých - K uctění památky padlých nejen v pražském květnovém povstání roku 1945, ale i všech, kteří položili životy v průběhu 2. světové války, položili zástupci radotínské radnice v čele se starostou Mgr. Karlem Hanzlíkem dne 5. května v 9 hod. věnec k pomníku v parku U Koruny na náměstí Osvoboditelů. Mobilní kancelář - Pražská plynárenská, a. s. ve spolupráci s dceřinou společností Prometheus, energetické služby, s.r.o. a Úřadem městské části Praha 16 nabízela odběratelům zemního plynu službu9 tzv. mobilní obchodní kanceláře. Jejím prostřednictvím si stávající i potenciální zákazníci mohli vyřídit záležitosti související s odběrem zemního plynu bez návštěvy kontaktních míst v Praze 2 a 4. V Radotíně byla i letos přistavena 4. října 2010 od do 15 hodin, 6. listopadu od 9 do hodin a 8. prosince od 11 do hodin, vždy v dodávkovém automobilu označeném logem Pražské plynárenské, a. s. zaparkovaném na náměstí Osvoboditelů čp. 21 (budova ÚMČ evidence obyvatel). Granty - Městská část Praha 16 letos přichystala novinku v oblasti grantů peněžních prostředků z vlastního rozpočtu, které poskytla nejrůznějším radotínským organizacím za předem stanovených podmínek. V březnu vyhlásila hned dvě grantová řízení. První již tradiční, směřoval do oblasti volného času, sportu a kultury, v druhém bylo možné ucházet se o peníze na investiční akce určené zejména pro řešení havarijních stavů a nutných rekonstrukcí. V prvním volnočasovém grantovém řízení bylo celkem rozděleno ,- Kč, což bylo o ,- Kč více než v loňském roce.. Z 55 žádostí o grant byly tři vyřazeny pro nesplnění podmínek (žadatel nepůsobil na území MČ Praha 16), z ostatních bylo plně nebo částečně vyhověno v 41 případech. V druhém grantovém řízení dorazilo v řádném termínu devět žádostí celkem od šesti různých subjektů. Důležitým kritériem, které ne všechny organizace splnily, bylo, že musí jít o úpravy, opravy atd. na vlastním majetku. Výsledná suma rozdělená v tomto grantovém řízení činilo korun. 1. Radotínský sportovní klub žádal o grant na projekt v celkové výši 350 tisíc korun. Šlo o dostavbu a úpravu areálu Starého stadionu. Finance byly určeny zejména na dooplocení tohoto prostoru, pořízení ochranných sítí či materiálu na lavičky. V prostoru nového stadionu pak na fasádu na šatnách a vybudování silážního prostoru pro uložení posekané trávy (Přidělena byla částka Kč.). 2. LTC Radotín za grantové prostředky instaloval mobilní kontejnerové toalety, které v letních měsících rozšíří nedostatečné sociální zázemí v místním tenisovém areálu. (Poskytnutý grant 189 tisíc korun.) 3. TJ Sokol Radotín podal dvě žádosti první na projekt v celkové výši Kč na opravu zastřešení teras ve druhém podlaží sokolovny, skrze níž do budovy zatékalo (přiděleno Kč), druhý pak na zpracování projektové dokumentace nástavby sokolovny. V té by měly vzniknout dva malé sály (přiděleno také 135 tisíc korun). 4. Radotínský turistický klub se zaměřil na rekonstrukci sociálního zařízení a odpadní jímky tak, aby byly zajištěny nezbytné hygienické podmínky v prostorách klubovny místních turistů. (Přidělena částka Kč.) 5. Vodácký oddíl Radotín na střechu loděnice osadil fotovoltaické panely, které po většinu roku loděnici budou zásobovat elektrickou energií pro vlastní spotřebu korun bylo také použito na výměnu zrezivělých žlabů a svodů dešťové vody a opravu fasády objektu.10 XV. Radotínský bál - Městská část Praha 16 pořádala v sobotu 6. února 2010 v místní sokolovně patnáctý ročník Radotínského bálu. K tanci zahrála hudební skupina Smeč, nechybělo ani předtančení či bohatá tombola. Cena vstupenky byla 130,- Kč, místenky 20,- Kč. Lyžařský výcvikový zájezd - Poslední únorovou sobotu odjelo více než čtyřicet převážně radotínských dětí na tradiční lyžařský zájezd. Místem, kam mířily, byly Krušné hory, konkrétně chata Lesanka v osadě Mariánská poblíž Božího Daru, nedaleko nejvyššího bodu pohoří hory Klínovce. Týdenní pobyt, plný her a zábavy, zaměřený na nácvik a zdokonalování lyžařských dovedností zorganizovala radotínská radnice ve spolupráci s místní základní školou v době jarních prázdnin již pošesté. Veřejná zasedání První veřejné zasedání zastupitelstva MČ Praha 16 Radotín se konalo 24. března od v Kulturním středisku U Koruny. Další zasedání se konala od 17.30, od a od 17. hod.11 Kancelář úřadu Kancelář úřadu jako odbor Úřadu městské části Praha 16 zajišťovala v roce 2010 všechny své činnosti v rámci jednotlivých úseků bez organizačních změn. V personálním obsazení došlo ke změně v Úseku krizového řízení a vymáhání pohledávek, kde do konce února 2010 působil Bc. Václav Dbalý, který však na základě svého rozhodnutí ukončil pracovní poměr k poslednímu únorovému dni. Od března 2010 zastávala tuto pozici Dagmar Součková Mikolášková, která zvítězila ve vyhlášeném výběrovém řízení. Na Úsek školství, mládeže, TV, kultury nastoupila od 1. září 2010 Věra Peroutková za dlouholetou pracovnici Miloslavu Černou, která ukončila pracovní poměr na svou žádost. Úsek propagace - Webové aplikace dubna proběhlo na Magistrátu hl. m. Prahy slavnostní vyhlášení výsledků o nejlepší webovou prezentaci městské části. Podle hodnocení odborníků z E-Governance Institute při Rutgers University v Newarku se internetové stránky radnice Prahy 16 umístily mezi 22 velkými pražskými městskými částmi na druhém místě za Prahou 1 a před Prahou 6, v oblasti přístupnost byla dokonce Praha 16 vyhodnocena jako úplně nejlepší. K velké změně webové prezentace došlo 23. září, kdy oficiální stránky MČ dostaly novou tvář: úvodní stranu (tzv. home page) se podařilo zkrátit odsunutím některých oblastí za nové rozcestníky. Nově naopak přibyla rolující nabídka hlavních článků (tzv. slide show). Současně začala fungovat volba jazyka, nabízející širokou paletu jazykových verzí, a především byl spuštěn ojedinělý projekt: regionální burza práce (tato inzerce pracovních nabídek je bezplatná). O něco později byla na základě podnětu od občana zadána ještě nová funkce do rubriky Otázky a odpovědi, kam je nyní možné vkládat i grafické dokumenty. - Tiskové zprávy - V roce 2010 bylo vydáno šestnáct tiskových zpráv, které byly rozeslány pražským deníkům, internetovým serverům, ČTK, rozhlasovým stanicím a dalším subjektům. Texty zpráv byly rovněž zveřejněny na webových stránkách Jejich tématem byla likvidace lednové sněhové kalamity, slavnostní předání zástavy a koní strážníkům z Prahy 16, vyvěšení tibetské vlajky v rámci celosvětové kampaně Vlajka pro Tibet, přidělení grantů v oblasti volnočasových aktivit, sportu a kultury na rok 2010, umístění stránek Praha16.eu v mezinárodním hodnocení, souhrnné pozvání na všechny akce Radotínského pábení, úklidová akce Berounka jako zrcadlo, úpravy dopravního provozu v radotínských Benátkách, nová tvář webu a portál práce, ochutnávka digitálního promítání v 3D technologii s aktivními elektronickými brýlemi, nabídka Kulturního střediska Radotín na hlídání dětí během večerních představení zdarma, Radotínské farmářské trhy, realizace projektu fotovoltaické elektrárny na budovách školy pokrývající cca 50 % spotřeby elektrické energie ZŠ, rozšíření prostor Mateřské školy Praha - Radotín o dvě třídy, otevření nového víceúčelového hřiště s umělým povrchem a běžecké dráhy s doskočištěm pro skok daleký na školním dvoře u budovy I. stupně ZŠ a konečně výsledky voleb do Zastupitelstva Prahy 16.12 Personální úsek - výběrové řízení - V průběhu roku 2010 bylo řádným oznámením vyhlášeno celkem devět výběrových řízení, a to na obsazení uvolněných pracovních pozic: referent/ka Kanceláře úřadu, Úsek krizového řízení a vymáhání pohledávek, vedoucí Kulturního střediska Radotín, referent/ka Odboru výstavby, dopravy a životního prostředí, Úsek výstavby (dvě pracovní pozice), vedoucí Oddělení správy obecních nemovitostí, referent/ka Odboru sociálního, Oddělení sociálně právní ochrany dětí (zástup za MD a RD), referent/ka Odboru živnostenského, referent/ka Kanceláře úřadu, Úsek školství, mládeže, TV, kultury, referent/ka Odboru ekonomického, pečovatel/ka Pečovatelské služby Praha Radotín. V rámci všech uskutečněných výběrových řízeních byl zaznamenán výrazně vyšší počet zájemců o pracovní nabídky než v uplynulých letech (například v případě referenta/ky Odboru živnostenského bylo podáno celkem 79 přihlášek). - Rekreační zařízení MČ Praha 16 v Chrobolech V roce 2010 bylo v Chrobolech 163 rekreantů. Čisté výnosy z ubytování činilo celkem Kč. Na poplatcích za pobyt bylo vybráno o 4030 Kč více než v roce Úprava platů - Dnem nabylo účinnosti nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, které nahradilo nařízení vlády č. 137/2009 Sb., kterým se stanoví katalog prací ve veřejných službách a správě. Oproti zrušené úpravě se v novém předpisu vyskytuje 66 nových povolání. K novému zařazení (zvýšení platové třídy) došlo u pracovnic podatelny, a to v souvislosti s prováděním úkonů prostřednictvím datových schránek. Z prací vykonávaných Odborem živnostenským se vyčlenila oblast týkající se koncesovaných živností a zařadila se do 10. platové třídy. V oblasti sociálních věcí je samostatně zařazena agenda sociálně-právní ochrany dětí, a to rovněž v 10. platové třídě. Uvedená změna se dotkla celkem devíti pracovníků ÚMČ Praha 16.13 Odbory MÚ Odbor občansko správní 1.) Úsek vnitřní správy Přestupky V roce 2010 bylo zpracováváno celkem 105 přestupků, z nichž 15 nevyřízených přešlo z roku 2009, 90 oznámení došlo v průběhu roku. Do roku 2011 přešlo 14 spisů neukončených řízení. Na pokutách bylo uloženo ,- Kč, navíc byla uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši ,- Kč. Pověsti V roce 2010 bylo na žádost soudů a Policie České republiky vypracováno celkem 110 pověstí, resp. skutečností významných k posouzení spolehlivosti žadatele o zbrojní průkaz a žádostí o výpis z evidence přestupků odboru občansko správního ÚMČ Praha 16. Volby Úsek vnitřní správy organizačně plně zajišťoval přípravu a průběh květnových voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, stejně tak i volby do Zastupitelstev obcí v říjnu Příprava voleb probíhá vždy již 3 měsíce od jejich konání. Z toho vyplývá, že úsek vnitřní správy, za pomoci pověřené vedoucí oddělení evidence obyvatel a osobních dokladů pí Mimrové, celý půlrok zajišťoval volby.14 2.) Úsek matrik Úsek se zabývá agendou okolo narození, uzavření manželství, úmrtí, změny jména a příjmení, státní občanství, ale i ověřování, CZECHPOINT, dálkový přístup KN a občanské záležitosti MČ Praha 16. Narození Od do byly zaznamenány 3 případy narození v naší městské části Prahy 16 (mimo porodnice), sepsáno 86 zápisů o uznání otcovství k nenarozeným i narozeným dětem a odesláno 17 hlášení o uzavření manželství rodičů dětí do rodné matriky. Uzavření manželství Od ledna do prosince 2010 se v matričním obvodě Prahy 16 uskutečnilo 62 svatebních obřadů, z toho 26 sňatků proběhlo v Radotíně. Dále bylo vydáno 5 usnesení o prominutí vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství cizím státním příslušníkům, 7 osvědčení k uzavření manželství církevními úřady. Úmrtí V knihách zemřelých ÚMČ Prahy 16 bylo od do zapsáno 48 případů úmrtí, z toho 14 přímo v Radotíně. V běžné matriční a potvrzovací agendě byly vyhotoveny : a) duplikáty matričních x b) zápisy do Zvláštní matriky 14 x c) osvědčení pro církevní sňatky...7 x d) vysvědčení o právní způsobilosti...3 x e) výměna matrik...5 x f) dodatečné záznamy v matričních knihách...64 x g) potvrzení o příčinách úmrtí a dalších datech...4 x Průběžně jsou prováděna různá šetření, doporučení na žádosti občanů a různých úřadů. Změna jména a příjmení Od do bylo v této agendě vydáno: 9x rozhodnutí o změně příjmení a jména /dle 72 zák.č.301/2000 Sb./ 2x rozhodnutí o změně příjmení po rozvodu / 72 / 2x prohlášení o upuštění od užívání dvou příjmení / 70/ 1x zápis nepřechýleného příjmení / 69/ 5x oznámení o zpětvzetí příjmení po rozvodu15 Státní občanství Na úseku matrik a státního občanství bylo od do vybráno ,- Kč. Ověřování (legalizace a vidimace) Od do bylo ověřeno podpisů a listin v celkové částce ,- Kč. Czech point - Katastr nemovitostí : 394 x - Rejstřík trestů : 393 x - Obchodní rejstřík : 268 x - Živnostenský rejstřík : 58 x - Konverze dokumentu : 389 x Na úseku bylo za správní poplatky vybráno ,- Kč. Výpisy z KN Dálkový přístup Od do bylo vyhotoveno 47 výpisů z KN v celkové částce 6.800,- Kč. Písemné a osobní gratulace k významným životním jubileím radotínských občanů Za rok 2010 bylo ve spolupráci se sociální komisí MČ Praha 16 rozesláno 445 blahopřání k významným životním jubileím radotínských občanů a z tohoto počtu členky komise 98 jubilantům, kteří oslavili 80, 85, 90 a více let, popřály osobně a předaly dárkové balíčky s kytičkou. V prosinci 2010 bylo sociálně slabším občanům Radotína rozvezeno 57 vánočních potravinových balíčků s gratulacemi. Ve dnech a se uskutečnila 7x slavnost Vítání nových občánků Radotína, při které bylo uvítáno celkem 53 dětí. Naši nejmenší v upomínku na tento den po zápisu do pamětní kroniky města Radotína obdrželi zlatý přívěsek, pamětní knížku a maminky květiny. 3.) Podatelna V roce 2010 zpracovala podatelna ks odeslaných obálek o celkové částce ,-Kč a vybrala poplatky za rozhlasová hlášení ve výši ,- Kč. 4.) Oddělení evidence obyvatel a osobních dokladů V období od do bylo vydáno občanských průkazů, provedeno 790 změn trvalého pobytu v informačním systému evidence obyvatel (dále IS EO), bylo zpracováno 470 hlášení o změně trvalého pobytu do jiného okresu z IS EO, dále bylo zpracováno 197 oznámení o narození, 296 změn rodinného stavu (sňatek, rozvod) a 189 oznámení o úmrtí. Za správní poplatky a pokuty se na úseku evidence obyvatel a občanských průkazů v tomto období vybralo ,- Kč. Oddělení vydalo 537 potvrzení o občanském průkazu, 193 potvrzení o změně trvalého pobytu, 173 potvrzení o změně údajů zapisovaných do občanského průkazu.16 V roce 2010 úřednice zpracovaly 488 nahlášených ztrát, odcizení, poškození a zničení občanského průkazu a 79 hlášení o nálezu občanského průkazu. V období roku bylo vydáno celkem cestovních pasů. Za správní poplatky a pokuty bylo na úseku cestovních dokladů vybráno ,- Kč. Bylo odesláno 281 písemných žádostí a odpovědí o zaslání materiálů pasové evidence přes datové schránky, bylo zpracováno 301 zaslaných materiálů pasové evidence, bylo odesláno 22 materiálů pasové evidence na vyžádání příslušného úřadu, bylo odesláno 11 cestovních pasů k převzetí u zastupitelských úřadů v zahraničí, bylo řešeno 89 písemných oznámení o ztrátě, odcizení nebo poškození cestovního pasu a následně byly za tyto přestupky uloženy blokové pokuty, bylo provedeno 209 změn do cestovních pasů jedná se o zápis dětí do cestovních pasů rodičů. Odbor sociální Odbor sociální tvoří doplňková péče, která zahrnuje hmotnou nouzi, příspěvek na péči, zdravotně postižené občany, sociálního kurátora, veřejného opatrovníka, ekonoma odboru a komunitního plánování a dále pak oddělení sociálně-právní ochrany dětí spolu s kurátorem pro děti a mládež. Od byla pověřena vedením Sociálního odboru ÚMČ paní Jitka Stejskalová. Oddělení sociálně-právní ochrany dětí a mládeže Vedením tohoto oddělení je pověřený Bc.Jiannis Georgiou, DiS. V únoru skončila na oddělení Bc. Klára Jalovcová, která předala svou agendu paní Lence Veselé,DiS. Další personální změnou na oddělení byl v srpnu odchod Mgr. Veroniky Bíškové, která odešla na mateřskou dovolenou. Místo ní nastoupila Veronika Sedmíková DiS. V roce 2010 došlo opět k realizaci dětských letních táborů, na které MČ Praha 16 přispívala z prostředků z výtěžků loterií tak, jako je tomu každý rok a pracovníci OSPOD byly koordinátory této činnosti. Příspěvky byly poskytovány dětem ze sociálně slabších rodin, které by si za normálních okolností nemohly dovolit pobyt na rekreačních táborech. Během roku pracovníci drželi nepřetržitě 24 hodin pohotovost, aby mohli v případě potřeby zasáhnout a poskytnout potřebný výkon SPOD. Pohotovost byla za celý rok celkem po dobu 8h 15 min aktivní. Za rok 2010 oddělení evidovalo celkem 1257 případů, z toho 423 aktivních. Do problematiky řešení kurátora pro děti a mládež spadalo 56 aktivních případů. Tak jako každý rok i v roce 2010 vykonalo na oddělení několik studentek ze škol se sociálněprávním zaměřením praxi. OSPOD pravidelně využíval právního poradenství JuDr. Šmídové, kdy v obzvláště složitých případech bylo v zájmu dětí, aby byly zastupovány odborníkem s právním vzděláním.17 Oddělení doplňkové péče Hmotná nouze Na dávkách hmotné nouze bylo vyplaceno v roce 2010 celkem ,- Kč. Nejvíce bylo vyplaceno na dávkách na živobytí, a to 1, ,- Kč. Následoval doplatek na bydlení ,- Kč, a pak mimořádná okamžitá pomoc ,- Kč. Jelikož zákon dovoluje vyplácet část dávek formou poukázek, tuto možnost odbor využívá, a to bez problémů ze strany žadatelů. Poukázky zajišťuje firma Ticket service, která se během roku přejmenovala na Edenred. V roce 2010 došlo k nárůstu žádostí, v evidenci bylo 95 žádostí, z toho 63 aktivních. V prosinci 2010 byl zajištěn jeden sociální pohřeb. Sociální kurátor (pro dospělé) a veřejný opatrovník Sociální kurátor poskytuje pomoc klientům po návratu z výkonu trestu, je s nimi ve styku i v době výkonu trestu, a to jak písemném, tak osobním návštěvy kurátora v nápravném zařízení. Sociální kurátor navštívil v roce 2010 vazební věznice Praha Pankrác, Praha Ruzyně, Vinařice, Valdice, Stráž pod Ralskem, Pardubice, Příbram, Světlá nad Sázavou a Horní Slavkov. Sociální kurátor vyplácí dle zákona o pomoci v hmotné nouzi dávku mimořádné okamžité pomoci pro sociálně vyloučené občany. V roce 2010 bylo vyplaceno těm, kterým hrozilo sociální vyloučení celkem ,- Kč. Tato dávka je vyplácena především při návratu z výkonu trestu. Na Praze 16 má sociální kurátor v evidenci celkem 110 klientů, z toho je 60 aktivních. Práce sociálního kurátora je kumulována s prací veřejného opatrovníka, který pracoval s 6 občany, kteří jsou soudním rozhodnutím omezeni ve svých právech. Zdravotně postižení V uplynulém roce bylo evidováno celkem 826 žádostí. Celkem bylo vyplaceno na dávkách pro zdravotně postižené ,- Kč. Vyplaceno bylo: a) na dávkách jednorázových (příspěvek na zvláštní pomůcky, příspěvek na zakoupení, opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla, příspěvek na provoz motorového vozidla a příspěvek na individuální dopravu) 3, ,- Kč pro 436 občanů b) na dávkách opakujících se (příspěvek na úpravu a provoz bezbariérového bytu a garáže) 87200,- Kč pro 16 občanů18 Příspěvek na péči a ustanovení zvláštního příjemce důchodu Výše příspěvku pro osoby mladší 18 let věku činí za kalendářní měsíc: I. stupeň 3 tis. Kč, II. stupeň 5 tis. Kč, III. stupeň 9 tis. Kč a IV. stupeň 11 tis. Kč. U osob starších 18 let věku činí za kalendářní měsíc: I. stupeň 2 tis. Kč, II. stupeň 4 tis. Kč, III. stupeň 8 tis. Kč a IV. stupeň 11 tis. Kč. Za rok 2010 bylo celkem vyplaceno ,- Kč pro 367 občanů, 24 žádostí čekalo na Lékařské posudkové službě. Komunitní plánování Koordinátor komunitního plánování MČ Praha 16 v oblasti sociální se v roce 2010 zúčastnil setkání s ostatními kolegy z pražských městských částí Setkání koordinátorů proběhlo vždy na jedné městské části, jedenkrát měsíčně. Na setkáních se diskutovalo o vybraných tématech týkajících se plánování sociálních služeb v Praze. V prvním čtvrtletí 2010 byl zahájen Projekt vzdělávání o Komunitním plánování na území hlavního města Prahy, který je realizován v rámci Operačního programu Praha Adaptabilita a je také z tohoto programu financován. Administrací a řízením daného projektu byla pověřena společnost Lara consulting s.r.o., která se mimo jiné zabývá realizací projektů Evropského sociálního fondu. Cílem tohoto projektu by mělo být optimální nastavení systému sociálních služeb na území hl. m. Prahy, který bude odpovídat potřebám služeb na území jednotlivých městských částí.prostřednictvím realizovaného projektu by mělo být dosaženo zvýšené kvality sociálních služeb poskytovaných jejich uživatelům. Projekt byl představen na MHMP V měsíci květnu proběhla zahajovací konference k výše jmenovanému projektu na MHMP. V červnu společnost Lara consulting s r.o. uskutečnila v Paláci Brodway setkání koordinátorů a styčných osob KPSS a zároveň představení projektu Plánování sociálních služeb v Praze, aktivity spojené s tvorbou analýzy, tvorba Střednědobého plánu HMP Během III. čtvrtletí odstoupil koordinátor plánování rozvoje sociálních služeb hl. města Prahy pan Václav Strouhal, DiS a na jeho místo nastoupil pan PhDr. Tomáš Klinecký. V srpnu proběhl seminář - Plánovaní rozvoje sociálních služeb Projektové řízení v sociálních službách. V září proběhla druhá Mezinárodní konference o bezdomovectví v Praze Konference se uskutečnila v Radničním klubu pod záštitou pana Jiřího Janečka.19 Odbor živnostenský Vedoucím živnostenského odboru byla po celý rok Jarmila Szóová. V roce 2010 živnostenský odbor vybral na správních poplatcích ,- Kč. Dále vybrané pokuty byly ,- Kč. V roce 2010 došlo k mnoha změnám, které měly vliv na podnikatele. Účinnost nabyl zákon č. 227/2009 Sb., kterým se měnily některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. Ke konci roku se živnostenský odbor opět připravoval na novelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a dalších souvisejících zákonů s účinností od Z těchto novel vyplynulo (mimo jiné) zasílání IČP (identifikační číslo provozovny) všem podnikatelům, kteří provozují svoji činnost v provozovně, což živnostenský odbor splnil již ke konci roku. Podle přehledů z registru živnostenského podnikání bylo zjištěno, že došlo k nárůstu v počtu podnikatelů proti roku 2009 o 222 podnikatelů na celkový počet Z tohoto je patrné, že je náš úřad vyhledávaný mezi podnikateli, a nakonec to vyplynulo i z hodnocení Město pro byznys, kde se naše městská část umístila ze všech 22 obvodů na pěkném 6. místě. Kontrolní úsek provedl za rok 2010 s podnikateli celkem 210 kontrol a za porušení zákona byly uloženy sankce v celkové výši ,-Kč. Z uložených sankcí ve správním řízení bylo k zaplaceno dalších ,-Kč. V úseku registrace i kontrolním úseku bylo v roce 2010 zahájeno 23 správních řízení, 1x bylo řízení zastaveno a ve 21 případech bylo vydáno rozhodnutí. Ke konci roku proběhl na odboru instanční dozor Odboru živnostenského a občanskoprávního hl. m. Prahy, který provedl kontrolu výkonu přenesené působnosti. Kontrola byla zaměřena na věcnou správnost postupu živnostenského odboru v rámci výkonu agendy vedené podle zák. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zák. 634/1992Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů a agendy vztahující se k nařízení č. 16/2005 Sb. Hl.m.Prahy, kterým se vydává tržní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákona 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, a to za období r a 2010 do dne kontroly. Na základě výsledků kontroly nebyla uložena žádná nápravná opatření.20 Odbor místního hospodářství Vedoucím odboru byl v roce 2010 Pavel Švitorka. úsek investic: Zadávací řízení : - Městské informační a orientační značení - Mobiliář - Víceúčelové hřiště a atletická dráha v ZŠ Praha-Radotín - Obnovení dvou tříd MŠ v objektu č.p Pěší propojení a parkoviště Sídliště-Radotín - Zateplení obvodových plášťů v budovách č.p. 1367,1368 a Plynofikace KS Koruna - Rekonstrukce elektroinstalace v bytových domech č.p a Kombinovaný stánek trafika + WC - Výběr mobilního operátora - Rentgen Příprava podkladů ke stavebnímu řízení na akce : - Pěší propojení a parkoviště Sídliště - Stavební úpravy kulturního střediska U Koruny - Skatepark - Obnovení dvou tříd MŠ v objektu č.p Rekonstrukce kina - Šatny nad olejovýn hosp. Oprava střechy a rekonstrukce elektroinstalace v č.p II etapa výměny oken Sídliště Osazení měřičů pro ZŠ, Gymnázium a knihovnu Dalkia ČR Fotovoltaické panely na střechách v areálu ZŠ Praha - Radotín Vybudování víceúčelového hřiště a atletické dráhy v ZŠ Praha Radotín, Loučanská 1112 Městský mobiliář, Obnovení dvou tříd MŠ III. etapa výměny oken Sídliště Zateplení MŠ Otočka, parkoviště Plynofikace KS Koruna Opravy komunikací Zobrazit více 2012 2012 2012 2012 2012 pozn. rozpočet Kč úpravy rozpočtu upravený rozpočet skutečnost Kč % UR Hlavní činnost - příjmy 0000 1341 Poplatek ze psů 87 000 0 87 000 88 819 102,09% 0000 1342 Poplatek za lázeňský Více Pro 5. zasedání Zastupitelstva městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky, konaného dne 26. dubna 2007 Materiál číslo: Pro 5. zasedání Zastupitelstva městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky, konaného dne 26. dubna 2007 Název materiálu: Rozbor hospodaření městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky za období Více POPIS ČINNOSTI JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK ÚŘADU Příloha č. 2 MĚSTO LANŽHOT POPIS ČINNOSTI JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK ÚŘADU Starosta 1. stojí v čele úřadu a za svou činnost odpovídá zastupitelstvu 2. zastupuje město navenek 3. připravuje, svolává a řídí schůze Více Rozpočtové opatření obce Lichoceves č. 2013/2 schválené v rámci programu 18. zasedání zastupitelstva obce dne 26. června 2013 SOUHRN Rozpočtové opatření obce ceves č. 2013/2 schválené v rámci programu 18. zasedání zastupitelstva obce dne 26. června 2013 SOUHRN Schválený rozpočet po RO 2013/1 Rozpočet obce po RO 2013/2 Změna RO 2013/2 Více Odbor vnitřních věcí Odbor vnitřních věcí Odbor tvoří matrika, evidence obyvatel, oddělení přestupkové agendy. Na těchto úsecích bylo v roce 2012 vyřizováno 2472 podání. Součástí odboru je dále sekretariát a informační středisko. Více Příjmová část rozpočtu (v tis. Kč) Příjmová část rozpočtu (v tis. Kč) Kapitola č. 1 - Ekonomický odbor 1111 Daň z příjmů fyzických osob 27 753,00 ze závislé činnosti a funkčních požitků - daň sdílená 1112 Daň z příjmů fyzických osob 7 320,00 Více Rozpočet MČ Praha-Zličín na rok 2007. Příjmy (v tis.kč) Rozpočet MČ Praha-Zličín na rok 2007 Příjmy (v tis.kč) Poplatek ze psů... 90 Poplatek za veř.prostranství... 330 Poplatek z ubytovací kapacity. 48 Poplatek za VHP... 1 010 Odvod výtěžku z provoz. loterií... Více Rozpočet statutárního města Karviné na rok 2009 Rozpočet statutárního města Karviné na rok Schválen usnesením Zastupitelstva města Karviné č. 577 ze dne 9.12.2008. Uvedeno v tis. Kč Příjmy Třída 1 - Daňové příjmy celkem 678 980 Daně z příjmů, zisku Více PŘÍLOHA Č. 5 ORGANIZAČNÍHO ŘÁDU PŘÍLOHA Č. 5 ORGANIZAČNÍHO ŘÁDU 1010 ODBOR OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Počet 23 +1 Ekonomika, stížnosti ODD. OCHR. PŘÍRODY A KRAJINY ODD. VODNÍHO HOSP. ODD. OCHRANY LESA A ZPF ODD. OCHRANY OVZDUŠÍ A ODP. Více Rozpočet hlavní činnosti MČ Praha-Řeporyje na rok 2011 Rozpočet hlavní činnosti MČ Praha-Řeporyje na rok 2011 P ř í j m y Třída 1 - Daňové příjmy Závazný ukazatel Kč Položka Poplatky za znečišťování ovzduší 1332 17,0 Poplatek ze psů 1341 100,0 Poplatek za Více Rozpočtové opatření obce Lichoceves č. 2012/4 (schválené v rámci 16. zasedání zastupitelstva obce dne 28. prosince 2012) SOUHRN Rozpočet obce po RO Schválený rozpočet na rok 2004 (v tis. Kč) Příjmy: Daňové příjmy 16 050,00 Nedaňové příjmy 1 547,00 Dotace 18 574,20 Příjmy z dobývaného prostoru 100,00 Pitná voda 17,00 Mateřská škola 65,00 Základní škola Více Rozpočet města Holešova na rok 2009 Rozpočet města Holešova na rok 2009 Příjmy Popis Schválený rozpočet 2009 v tis. Kč Odbor finanční Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků 22 000 Daň z příjmů ze samostatné výdělečné Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD. Pozn: jedná se pouze o výpis z Organizačního řádu, který slouží pro potřeby výběrového řízení na funkci vedoucí Odboru správního (OS) ORGANIZAČNÍ ŘÁD Pozn: jedná se pouze o výpis z Organizačního řádu, který slouží pro potřeby výběrového řízení na funkci vedoucí Odboru správního (OS) Rada města Uherský Brod dne 7. září 2011 schválila Více Registr osobních údajů zpracovávaných Městským úřadem Hostinné Registr osobních zpracovávaných Městským úřadem Hostinné Informace o zpracování osobních zpracovávaných na základě zmocnění ve zvláštních zákonech, vztahujících se k působnosti Městského úřadu Hostinné Více Informace zveřejňované podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů Informace zveřejňované podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních V souladu s ustanovením 18 odst. 2 zákona č.101/2000 Sb., o ochraně a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zpřístupňuje Více USNESENÍ č. 51/06-04 Z Příjmy celkem Příjmy celkem Úprava Úprava PARAG. PARAG. POLOŽ. Org. Název Název NÁVRH SKUT.06 Plán 07 plánu 07 Konečný oddíl paragraf položka Org. r.2006 návrh návrh xx xx xxxx PŘÍJMY 1111 Daňové příjmy Více Odbor správní. Kategorie osobních Kategorie subjektu údajů. A B C D E F Agenda matriky v souladu se: - zákonem č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu Informace o zpracování osobních dle 18 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních a o změně některých zákonů, ve znění Odbor správní P. č. Účel zpracování Kategorie osobních Kategorie subjektu Více VÝŠE SPRÁVNÍCH POPLATKŮ VYBÍRANÝCH MĚSTSKÝM ÚŘADEM ČESKÁ TŘEBOVÁ VÝŠE SPRÁVNÍCH POPLATKŮ VYBÍRANÝCH MĚSTSKÝM ÚŘADEM ČESKÁ TŘEBOVÁ Výčet nejdůležitějších správních poplatků, které jsou vybírány v souladu se zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších Více Obec Libavské Údolí čp. 110 L I B A V S K É Ú D O L Í Obec Libavské Údolí čp. 110 L I B A V S K É Ú D O L Í Bc. Marie Zoufalková účetní obce Ing. Petra Gajičová starostka Vyvěšeno dne: 18.04.2014 Sňato dne: 08.05.2014 1 Název Účet Kč Software 18 125 789,00 Více ZÁVĚREČNÝ ÚČET OBCE DOLNÍ ŽANDOV za rok 2015 SCHVÁLENÝ ROZPOČET MĚSTA STRÁŽ POD RALSKEM PRO ROK 2014 PŘÍJMY (TŘÍDA 1-4) 1111 Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků 9 000 000,00 1112 Daň z příjmu fyzických osob ze samostatné Více Přehled o činnosti správního odboru Městského úřadu Odolena Voda za rok 2014 Přehled o činnosti správního odboru Městského úřadu Odolena Voda za rok 2014 Správní odbor zajišťuje provoz infocentra, podatelny, pokladny, výkon správních činností na úseku matriky, evidence obyvatel, Více Rozpočet města Holešova na rok 2013 Rozpočet města Holešova na rok 2013 Příjmy ODDPA 11 - Odbor finanční Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků 23 200 Daň z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti 1 100 Daň z Více Výroční zpráva pečovatelské služby Města Rtyně v Podkrkonoší za rok 2011 Výroční zpráva pečovatelské služby Města Rtyně v Podkrkonoší za rok 2011 Obsah : 1. Základní údaje 2. Organizační struktura 3. Klienti a věková struktura 4. Poskytované služby 5. Přehled příjmů a výdajů Více Rozpočet na rok 2013 - příjmy Rozpočet na rok 2013 - příjmy paragraf položka text v tis. Kč Daňové příjmy 48 672,50 1111 Daň z přijmů FO ze závislé činnosi a funkčních požitků 10 900,00 1112 Daň z přijmů FO ze SVČ 1 500,00 1113 Daň Více MĚSTO TIŠNOV, NÁM. MÍRU 111, 666 19 TIŠNOV R O Z P O Č E T NA ROK 2009. ROZPOČTOVÉ PŘÍJMY: v tis. Kč MĚSTO TIŠNOV, NÁM. MÍRU 111, 666 19 TIŠNOV R O Z P O Č E T NA ROK 2009 Rozpočet projednán dne: 12.11.2008 dne: 19.11.2008 dne: 11.12.2008 ve finančním výboru v radě města v zastupitelstvu města ROZPOČTOVÉ Více Rozpočtové opatření obce Lichoceves č. 2015/7 Rozpočtové opatření obce Lichoceves č. 2015/4 schválené v rámci programu 7. zasedání zastupitelstva obce dne 9. června 2015 SOUHRN Rozpočet obce na rok 2015 RO 2015/1 RO 2015/2 RO 2015/3 RO 2015/4 Změna Více NÁVRH ROZPOČTU MĚSTA STRÁŽ POD RALSKEM PRO ROK 2017 NÁVRH ROZPOČTU MĚSTA STRÁŽ POD RALSKEM PRO ROK 2015 PŘÍJMY (TŘÍDA 1-4) ODPA POL TEXT UZ CZK 1111 Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků 9 500 000,00 1112 Daň z příjmu fyzických Více Výroční zpráva pečovatelské služby Města Rtyně v Podkrkonoší za rok 2012 Výroční zpráva pečovatelské služby Města Rtyně v Podkrkonoší za rok 2012 Nevážit si stáří znamená ráno bourat dům, ve kterém máme v noci spát Alphonse Karr Obsah : 1. Základní údaje 2. Organizační struktura Více výše příjmů v Kč Daň z příjmů práv. osob za obce 680 000,-- Správní poplatky 220 000,-- Odvod výtěžku z provozování loterií 80 000,-- ROZPOČET MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-BOSONOHY NA ROK 2008 Příjmy výše příjmů v Kč Daň z příjmů práv. osob za obce 680 000,-- Správní poplatky 220 000,-- Odvod výtěžku z provozování loterií 80 000,-- MÍSTNÍ POPLATKY Více Pravidla Domovní správy ;/0 Městský úřad Stráž pod Ralskem Pravidla Domovní správy schválené Radou města Stráž pod Ralskem dne 20. prosince 2010 usnesením č. R/425/2010 Datum účinnosti: 1. ledna 2011 Strana 1 (celkem 5) Domovní Více ZPRÁVA O ČINNOSTI KANCELÁŘE ÚŘADU MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 16 ÚŘAD MĚSTSKÉ ČÁSTI KANCELÁŘ ÚŘADU ZPRÁVA O ČINNOSTI KANCELÁŘE ÚŘADU ZA II. ČTVRTLETÍ ROKU 2015 Kancelář úřadu jako jeden z odborů Úřadu městské části Praha 16 pracovala v druhém čtvrtletí Více Rozpočtové opatření obce Lichoceves č. 2014/2 schválené v rámci programu 26. zasedání zastupitelstva obce dne 27. června 2014 SOUHRN PŘÍJMY Rozpočtové opatření obce Lichoceves č. 2014/2 schválené v rámci programu 26. zasedání zastupitelstva obce dne 27. června 2014 SOUHRN Schválený rozpočet Rozpočet obce po Změna Příjmy 4 133 109,88 4 459 Více Návrh rozpočtu na rok 2017 Město Železný Brod náměstí 3. května 1 IČO 00262633 Návrh rozpočtu na rok 2017 členění dle rozp.skl. Zdroj příjmu Příjmy Celkem Daňové příjmy 77 170 1111 Daň ze závislé činnosti 15 790 1112 Daň z příjmu Více 110. (9. v tomto volebním období) zasedání Zastupitelstva města Holýšov ze dne 10. prosince 2007 Město Holýšov U S N E S E N Í 110. (9. v tomto volebním období) zasedání Zastupitelstva města Holýšov ze dne 10. prosince 2007 122.) ZM Holýšov schvaluje pořad jednání 110. (9.) zasedání: 1) Zahájení 2) Více ROZPOČET MĚSTSKÉHO OBVODU MARTINOV Statutární město Ostrava Městský obvod Martinov ROZPOČET MĚSTSKÉHO OBVODU MARTINOV na rok 2014 Schválen usnesením Zastupitelstva městského obvodu Martinov č. 184/23 dne 13. prosince 2013 PŘÍJEM Třída Třída Více Usnesení Zastupitelstva města Roztoky k rozpočtu na rok Přehled plánovaných investic na rok 2012 Usnesení Zastupitelstva města Roztoky k rozpočtu na rok 2012 ZM schvaluje územní rozpočet na rok 2012 jako schodkový s tím, že rozdíl mezi příjmy a výdaji je krytý finančními prostředky z minulých let Více Rozpočtové opatření obce Lichoceves č. 2013/1 schválené v rámci programu 17. zasedání zastupitelstva obce dne 26. března 2013 SOUHRN Rozpočtové opatření obce Lichoceves č. 2013/1 schválené v rámci programu 17. zasedání zastupitelstva obce dne 26. března 2013 SOUHRN Schválený rozpočet 2013 Rozpočet obce po RO 2013/1 Změna RO 2013/1 Příjmy Více Rozpočet na rok 2004 schválený Změ ze dne Rozpočet na rok 2004 schválený Změ ze dne 11.12.2003 Položka Druhové třídění p ř í j m y v ý d a j e Daně: 1111 Daň z příjmů FO ze záv. činnosti 7 600,00 1112 Daň z příjmů FO - podnikání 3 500,00 1113 Více návrh rozpočtu na rok 2014 Popis Vlastní Vlastní Daňové Ostatní Návrh rozpočtu Obce Moravany na rok 2014 daň ze závislé činnosti daň z nemovitostí daň z právnických osob daň z fyzických osob DPH Popis nájemné z bytů nebytové hospodářství + ostatní Více C - kapitálové příjmy příjmy z prodeje pozemků ,0 Plnění rozpočtu v tis. Kč za období 1 6/2016 A - daňové příjmy 1111 daň ze závislé činnosti 2 600 1 981 1112 daň z příjmu fyz. osob (OSVČ) 100 15 1113 daň srážková 270 140 1121 daň z příjmu práv. osob Více Čerpání rozpočtu výdajů Čerpání rozpočtu výdajů upravený rozpočet skutečnost I. hledisko třídění výdajů 1. kapitálové výdaje 35 721 671,52 Kč 32 069 849,49 Kč 89,78 % 2. běžné (provozní) výdaje 93 785 130,30 Kč 84 701 473,40 Více Obec Dětmarovice Rozpočet obce Dětmarovice - rok 2015 Obec Dětmarovice Rozpočet obce Dětmarovice - rok 2015 P Ř Í J M Y (v tis. Kč) A) Daňové příjmy a poplatky položka 1111 Daň z příjmů fyz.osob závislá činnost 2015 8 600 1112 Daň z příjmů fyz.osob z podnikání Více Rozpočtové opatření obce Lichoceves č. 2015/8 schválené v rámci programu 10. zasedání zastupitelstva dne 28. prosince 2015 SOUHRN PŘÍJMY Rozpočtové opatření obce Lichoceves č. 2015/8 schválené v rámci programu 10. zasedání zastupitelstva dne 28. prosince 2015 SOUHRN Rozpočtovým opatřením č. 2015/8 se mění rozpočet obce Lichoceves na rok Více U S N E S E N Í MĚSTO ZÁKUPY XXX MĚSTO ZÁKUPY U S N E S E N Í z 30. zasedání Zastupitelstva města Zákupy, které se konalo dne 16. prosince 2013 v zasedací místnosti MěÚ Zákupy (č. usnesení 257/2013 273/2013) usnesení č. 257/2013 Plnění Více VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ODBORU KANCELÁŘE STAROSTY ZA ROK 2010 MĚSTSKÝ ÚŘAD ROŽNOV POD RADHOŠTĚM ODBOR KANCELÁŘE STAROSTY VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ODBORU KANCELÁŘE STAROSTY ZA ROK 200 BŘEZEN 20 PŘEDKLÁDÁ: ING. BOŽENA KOŘENKOVÁ VEDOUCÍ OKS I. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Více Rozpočet města Třešť na rok 2014 Rozpočet města Třešť na rok 2014 schválen na 23. zasedání Zastupitelstva města Třešť usnesením č. 267/S,OS/2013-9/12-Z ze dne 9. 12. 2013 Souhrnné údaje Souhrnné údaje Daňové příjmy (třída 1) Nedaňové Více Obec Nová Ves u Světlé Návrh rozpočtu na rok 2014 Obec Nová Ves u Světlé Návrh rozpočtu na rok 2014 Příjmy 2014 tis. daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 0000 1111 702,0 daň z příjmů fyzických osob ze SVČ 0000 1112 50,0 daň z příjmů fyzických Více C - kapitálové příjmy příjmy z prodeje pozemků ,5 Plnění rozpočtu v tis. Kč za období 1 3/2016 A - daňové příjmy 1111 daň ze závislé činnosti 2 600 753 1112 daň z příjmu fyz. osob (OSVČ) 100 15 1113 daň srážková 270 74 1121 daň z příjmu práv. osob 2 700 Více MĚSTO TIŠNOV, NÁM. MÍRU 111, 666 19 TIŠNOV R O Z P O Č E T NA ROK 2007. ROZPOČTOVÉ PŘÍJMY: v tis. Kč Třída Druh příjmu SR Skut. MĚSTO TIŠNOV, NÁM. MÍRU 111, 666 19 TIŠNOV R O Z P O Č E T NA ROK 2007 Rozpočet projednán dne: 24.1.2007 dne: 17.1.2007 dne: 1.2.2007 ve finančním výboru v radě města v zastupitelstvu města ROZPOČTOVÉ Více Rozpočtovaná oblast výdajů Příloha 10.3. k Závěrečnému účtu za rok 2015 - Čerpání výdajů Vyvěšeno: 6.6.2016 Sejmuto: 24.6.2016 Schválený rozpočet 2015 (tis. Kč) SR Upravený rozpočet 2015 (tis. Kč) UR Skutečnost k 31.12.2015 skutečnost Více Plnění rozpočtu v tis. Kč za období 1-6/2015 A - daňové příjmy Paragraf, položka, text rozpočet skutečnost % Návrh rozpočtu obce pro rok 2012 OBEC BECHLÍN ROZPOČET 2012 PŘÍJMY 02 02/28 000001 231 0000 1111 1 700 000,00 DAŇ Z PŘÍJMU FO ze závislé činnosti 02 02/28 000001 231 0000 1112 150 000,00 DAŇ Z PŘÍJMU FO Více Plnění rozpočtu výdajů za rok 2003 Příloha č. 1 Plnění rozpočtu výdajů za rok 2003 Příloha č. 1 v tis. Kč Kapitola 1 - Investice a velké opravy Upravený Výdaje Skládka inertního materiálu v Dolním Houžovci 180,00 174,37 Rekonstrukce dopravní signalizace Více Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Malá Štáhle, IČ 00575968 za rok 2012 KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly a interního auditu 28. října 117, 702 18 Ostrava KUMSX01 6E41B Čj.: MSK 36526/2013 Stejnopis č. 1 Sp. zn.: KON/4402/2012/Sam 113.1 V10 Vyřizuje: Ing. Eliška Více Bilance za rok 2013 Odbor vnitřních věcí Bilance za rok 2013 Odbor vnitřních věcí Odbor tvoří matrika, evidence obyvatel, oddělení přestupkové agendy, sekretariát a informační středisko. Vedoucí odboru je paní Anna Klímová, spolu s ní na odboru Více Rozpočtové opatření obce Lichoceves č. 2016/7 schválené v rámci programu 15. zasedání zastupitelstva dne 19. prosince 2016 PŘÍJMY Plnění rozpočtu v tis. Kč za období 1-3/2015 A - daňové příjmy 1111 daň ze závislé činnosti 2 200 679 1112 daň z příjmu fyz. osob (OSVČ) 100 16 1113 daň srážková 255 81 1121 daň z příjmu práv. osob 2 400 Více Plnění rozpočtu v tis. Kč za období 1-9/2015 A - daňové příjmy Paragraf, položka, text rozpočet skutečnost % Plnění rozpočtu v tis. Kč za období 1-9/2015 A - daňové příjmy 1111 daň ze závislé činnosti 2 200 1 958 1112 daň z příjmu fyz. osob (OSVČ) 100 16 1113 daň srážková 255 232 1121 daň z příjmu práv. osob Více Obec Hrušky. Rozpočet v závazných ukazatelích na rok 2013. MD D Text 3 180 000,00 Kč MĚSTO TIŠNOV, NÁM. MÍRU 111, 666 19 TIŠNOV R O Z P O Č E T NA ROK 2006 Rozpočet projednán dne: 23.11.2005 dne: 23.11.2005 dne: 8.12.2005 ve finančním výboru v radě města v zastupitelstvu města ROZPOČTOVÉ Více Obec Grygov Schválený rozpočet obce pro rok 2015 Rozpočet obce pro rok 2015 schválen zastupitelstvem obce na veřejném zasedání zastupitelstva obce dne 25.3.2015. Příjmová část (třída 1+2+3+4) 1111 Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních Více Organizační struktura Obecního úřadu v Ludgeřovicích Organizační struktura Obecního úřadu v Ludgeřovicích sídlo: Markvartovická 52/48, 74714 Ludgeřovice telefon/fax: 595052578/595052278 [email protected] ID datové schránky: n9bb3cx Úřední hodiny: pondělí Více Příloha č.1 ke schválenému rozpočtu města Milevska na rok 2010. Rozpočet města Milevska na rok 2010. Stránka 1. Schválený rozpočet 2010. Příloha č.1 ke schválenému rozpočtu města Milevska na rok 2010 Rozpočet města Milevska na rok 2010 parag. polož. Schválený rozpočet 2010 Poznámka TŘÍDA 1 - DAŇOVÉ PŘÍJMY 92 360.00 1111 DP fyzických osob Více Obec Libavské Údolí čp. 110 L I B A V S K É Ú D O L Í Obec Libavské Údolí čp. 110 L I B A V S K É Ú D O L Í Bc. Marie Zoufalková účetní obce Ing. Petra Gajičová starostka Vyvěšeno dne: 28.04.2015 Sňato dne: 15.05.2015 1 Název Účet Kč Software 018 113 495,00 Více výše příjmů v Kč Daň z příjmů práv. osob za obce 720 000,-- Správní poplatky 220 000,-- Odvod výtěžku z provozování loterií 70 000,-- ROZPOČET MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-BOSONOHY NA ROK 2009 Příjmy výše příjmů v Kč Daň z příjmů práv. osob za obce 720 000,-- Správní poplatky 220 000,-- Odvod výtěžku z provozování loterií 70 000,-- MÍSTNÍ POPLATKY Více OBEC VELKÁ POLOM. kategorie osobních údajů. Kategorie subjektů a. Mzdová evidence zaměstnanců Obce Velká Polom zařazených do obecního úřadu Zpracovávané osobní údaje podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Účel zpracování Mzdová evidence zaměstnanců Obce Velká Polom zařazených Více ROZPOČET MĚSTA BĚLÁ NAD RADBUZOU NA ROK 2007 ROZPOČET MĚSTA BĚLÁ NAD RADBUZOU NA ROK 2007 PŘÍJMY Daňové příjmy 15.089.000 Daň z příjmu FO ze závislé činnosti 2.670.000 Daň z příjmu FO ze samostatné výdělečné činnosti 1.650.000 Daň z příjmu FO z kapitálových Více Zpráva o hospodaření obce Hrubá Vrbka v roce 2013 Zpráva o hospodaření obce Hrubá Vrbka v roce 2013 Schválený rozpočet na rok 2013 činil v příjmech 6 953 000,- Kč a ve výdajích, včetně dlouhodobého financování, 6 953 000,- Kč. Po konečných úpravách činil Více Rozpočtové opatření obce Lichoceves č. 2013/4 schválené v rámci programu 20. zasedání zastupitelstva obce dne 12. listopadu 2013 SOUHRN Rozpočtové opatření obce Lichoceves č. 2013/4 schválené v rámci programu 20. zasedání zastupitelstva obce dne 12. listopadu 2013 SOUHRN Schválený rozpočet po RO 2013/3 Rozpočet obce po RO 2013/4 Změna Více Rozpočet Obce Studenec na rok 2006 Číslo řádku Obce Studenec na rok 2006 Položky rozpočtu Příjmy rozpočtu Skutečnost na rok 2006 1 Daň z příjmu FO - závislá činnost 2 450 2 506 2 580 2 Daň z příjmů FO - podnikání 1 920 1 799 1 850 3 Daň Více Rozbor hospodaření MČ Praha-Zličín za rok 2002 Rozbor hospodaření MČ Praha-Zličín za rok 2002 Příjmy = Schv.rozp. Upr.rozp. Skutečnost % k v tis. v tis. v Kč upr. rozpočtu Správní popl. 450 450 868 820,00 193,07 (výnos z hracích aut.po odvodu Fin.úřadu, Více Návrh rozpočtu 2015. Pol. Par. Příjmy Popis v tis.kč Návrh rozpočtu 2015 Pol. Par. Příjmy Popis v tis.kč Schválený rozpočet 2014 Návrh rozpočtu 2015 1111 Daň z příjmů FO ze závislé činnosti 1950 2200 dle předpokladu 1112 Daň z příjmů FO ze SVČ 110 50 dle Více PŘEHLED ZÁKONNÝCH ZMOCNĚNÍ PRO VYDÁVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ PŘEHLED ZÁKONNÝCH ZMOCNĚNÍ PRO VYDÁVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ /k 1. 2. 2010/ I. Obce Obecně závazné vyhlášky obcí: 1. zák. č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších Více ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2008 MĚSTA BĚLÁ NAD RADBUZOU. Zákon č.250/2000 Sb. 17. Obsah: ZÁVĚREČNÝ ÚČET MĚSTA BĚLÁ NAD RADBUZOU ZA ROK 2008 Zákon č.250/2000 Sb. 17 Obsah: 1. Rozpočtová opatření a výsledek finančního hospodaření města 2. Plnění rozpočtu příjmů a výdajů 3. Přehled o poskytnutých Více 6.8 Základní účtování nákladů a výnosů 6 Základní účtování nákladů a výnosů 6.8 Základní účtování nákladů a výnosů 6.8.1 Vymezení pojmu náklady a výnosy Náklady! & Při podnikatelské činnosti dochází ke spotřebě majetkových složek (například Více C - kapitálové příjmy příjmy z prodeje pozemků ,0 % Plnění rozpočtu za období 1-3/2014 A - daňové příjmy Paragraf, položka, text rozpočet v tis. Kč skut. v tis. plnění Kč v % 1111 daň ze závislé činnosti 2 300 665 1112 daň z příjmu fyz. osob (OSVČ) 280 Více Rozpočet na rok 2005. Příjmy : 18010 1792 Dotace 3787,3 Záležitosti těžeb. průmyslu. Daňové příjmy : 100 Pitná voda 20 Předškolní zařízení Rozpočet na rok 2005 Příjmy : Daňové příjmy 18010 Nedaňové příjmy 1792 Dotace 3787,3 Záležitosti těžeb. průmyslu 100 Pitná voda 20 Předškolní zařízení 1 Základní škola 2,8 Bytové a nebytové hospodářství Více Rozbor hospodaření města Moravský Beroun za období 1-3/2014 rozpočet 2014 plnění % v tis. Kč v Kč plnění PŘÍJMY CELKEM , ,43 49% Rozbor hospodaření města Moravský Beroun za období 1-3/2014 rozpočet 2014 plnění % v tis. Kč v Kč plnění PŘÍJMY CELKEM 56 839,700 27 802 787,43 49% Příjmy celkem bez financování 46 839,700 15 127 132,35 Více Zásady pro poskytování účelových dotací z rozpočtu statutárního města Ostrava, městského obvodu Hrabová. I. Úvodní ustanovení Zásady pro poskytování účelových dotací z rozpočtu statutárního města Ostrava, městského obvodu Hrabová I. Úvodní ustanovení 1. Zastupitelstvo městského obvodu Hrabová rozhodlo o stanovení oblastí pro Více Návrh závěrečného účtu města Rabí za rok 2012 ( 17 zákona č.250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění platných předpisů ) Návrh závěrečného účtu města Rabí za rok 2012 ( 17 zákona č.250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění platných předpisů ) Město Rabí, Rabí 57, 342 01 Sušice Tel.: 376596252, 721974240, Více NABÍDKA SLUŽEB. Informace o firmě. Předmět podnikání: Zpracování písemností na SW. Pojištění : Kontaktní údaje: Nabídka služeb NABÍDKA SLUŽEB Informace o firmě Společnost Sia Consulting, s.r.o. podniká v oboru vedení účetnictví, daňové evidence a správy nemovitostí. Zajišťujeme ekonomické činnosti spojené se správou Více ROZPOČET OBCE KOCHÁNKY NA ROK 2014 ROZPOČET OBCE KOCHÁNKY NA ROK 2014 Zveřejněn na elektronické úřední desce a úřední desce obce: Vyvěšen: 14. 1. 2014 Sejmut: 4. 2. 2014 Projednáno v zastupitelstvu dne 7. 1. 2014 Schváleno v zastupitelstvu Více ROZPOČET OBCE TŘEMEŠNÉ NA ROK 2010 PŘÍJMY ROZPOČTU v tis. Kč ROK 2010 položka ROZPOČET OBCE TŘEMEŠNÉ NA ROK 2010 PŘÍJMY ROZPOČTU v tis. Kč ROK 2010 položka v tis. Kč text Příjem daní a poplatků - 1031 1111 1 080,00 daň z příjmů ze záv. čin. 1112 500,00 " ze sam. čin. 1113 80,00 Více Přihláška do výběrového řízení vyhlášeného statutárním městem Přerovem Přihláška do výběrového řízení vyhlášeného statutárním městem Přerovem (pro fyzické osoby nepodnikatele) Předmět výběrového řízení:...... Jméno, příjmení:... Trvalý pobyt, popř. kontaktní adresa pro zasílání Více MĚSTO CHRASTAVA ORGANIZAČNÍ ŘÁD ZMĚNA Č.3 MĚSTO CHRASTAVA ORGANIZAČNÍ ŘÁD ZMĚNA Č.3 O B S A H : I. Část III, Čl. 10, odst. 2 písm.c) - Změna rámcové náplně činnosti odboru pro záležitosti občanů II. Příloha č. 2 Změna počtu pracovníků a názvů Více SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2012 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 52 Rozeslána dne 7. května 2012 Cena Kč 90, O B S A H : Ročník 2012 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 52 Rozeslána dne 7. května 2012 Cena Kč 90, O B S A H : 141. Zákon, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Více Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obec Bílá, IČ: 00262668 za rok 2011 Krajský úřad Libereckého kraje odbor kontroly Č.j: LK-0007/11/Hir Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obec Bílá, IČ: 00262668 za rok 2011 Přezkoumání se uskutečnilo ve dnech: 5.9.2011 a 25.1.2012 Více Zpráva o hospodaření obce Hrubá Vrbka v roce 2014 Zpráva o hospodaření obce Hrubá Vrbka v roce 2014 Schválený rozpočet na rok 2014 činil v příjmech 6 733 500,- Kč a ve výdajích, včetně financování, 6 733 500,- Kč. Po konečných úpravách činil rozpočet Více Rozpočet MČ Brno - Starý Lískovec na rok 2015 (v tis. Kč) P Ř Í J M Y Rozpočet MČ Brno - Starý Lískovec na rok 2015 (v tis. Kč) P Ř Í J M Y A. Příjmy daňové a poplatky z vybraných činností 1122 6 000 daň z příjmů právnických osob 1341 350 poplatek ze psů 1342 5 poplatek Více MĚSTO PEC POD SNĚŽKOU, IČ: 00278181, ROZPOČET 2016 MĚSTO PEC POD SNĚŽKOU, IČ: 00278181, ROZPOČET 2016 Příjmy schválený rozpočet 1111 Daň z příjmů FO ze záv.čin. 1 700 000 Kč 1112 Daň z příjmů FO ze SVČ 80 000 Kč 1113 Daň k příjmů z kap.výnosů 190 000 Kč Více Hospodaření města Slatiňany za rok 2010. Závěrečný účet města Slatiňany Hospodaření města Slatiňany za rok 2010 Závěrečný účet města Slatiňany Vyvěšeno: 4.dubna 2011 Sejmuto: 19.dubna 2011 Závěrečný účet města za rok 2010 Hospodaření města Slatiňany, hospodaření PO ZŠ Slatiňany, Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://envis.praha-mesto.cz/(5zb3ud45b3ztk545ueojthnm)/zdroj.aspx?typ=2&Id=61546&sh=538056344

ENVIS - Informační servis o životním prostředí: Oddělení vodního a odpadového hospodářství odboru ochrany prostředí MHMP vykonává přenesenou působnost kraje a některé působnosti obecního úřadu s rozšířenou působností a obecního úřadu sobota 08.08.2020 22:39 Soběslav Oddělení vodního a odpadového hospodářství odboru ochrany prostředí MHMP vykonává přenesenou působnost kraje a některé působnosti obecního úřadu s rozšířenou působností a obecního úřadu Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění a s ním související zákon 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění na úseku vodoprávního úřadu a speciálního stavebního úřadu · § 3 odst. 3 – rozhoduje v pochybnostech o tom, zda se jedná nebo nejedná o povrchové nebo podzemní vody, · § 7 odst. 7 – rozhoduje v jednotlivých případech o výjimkách ze zákazu a omezení užívání povrchových vod k plavbě pro sportovní činnost, · § 8 odst. 2 – povoluje nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy, · § 11 odst. 1 – přijímá ohlášení nabyvatelů, že došlo k převodu nebo přechodu pozemku nebo stavby, s nimiž je spojeno povolení nakládání s vodami v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy, · § 11 odst. 4 – ukládá oprávněnému, je-li povolené nakládání s vodami nezbytně třeba ve veřejném zájmu a oprávněný své povolení nevyužívá zcela nebo zčásti, povinnost umožnit využití jeho vodního díla nebo zařízení k povolenému nakládání s vodami jinou, vodoprávním úřadem určenou fyzickou nebo právnickou osobou, na dobu nezbytně nutnou nebo do doby rozhodnutí o jeho vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva, a to za přiměřenou náhradu, v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy, · § 12 – mění a ruší platná povolení k nakládání s vodami, v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy, · § 13 písm. b) – stanoví po zániku vodního díla lhůtu a podmínky k uvedení stavby do původního stavu, v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy, · § 14 odst. 1 – povoluje některé činnosti (vysazování stromů nebo keřů v záplavových územích v rozsahu ovlivňujícím odtokové poměry, těžbu říčního materiálu z pozemků, na nichž leží koryto vodního toku, geologické práce spojené se zásahem do pozemku v záplavových územích a v ochranných pásmech vodních zdrojů, zasypávání odstavených ramen vodních toků, vrácení vodního toku do původního koryta), v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy, · § 15 odst. 1 – vydává povolení k provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich odstranění, provádí další činnosti speciálního stavebního úřadu podle stavebního zákona, v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy, · § 15 odst. 2 – přijímá ohlášení udržovacích prací, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí nebo stabilitu vodního díla, v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy, · § 15 odst. 5 – vyzývá žadatele o stavební povolení k předložení návrhu manipulačního řádu, popřípadě výpočtu povodňové vlny zvláštní povodně, a to u vodních děl vzdouvajících nebo akumulujících povrchové vody a staveb využívajících jejich energetický potenciál, v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy, · § 15 odst. 7 – rozhoduje, zanikne-li povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami vydané podle vodního zákona nebo podle předchozích předpisů o nakládání s vodami, o podmínkách dalšího trvání, popřípadě odstranění vodního díla, které umožňovalo nakládání s vodami, v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy, · § 18 odst. 1 – vyjadřuje se k záměru umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu nebo zařízení a nebo provádět jiné činnosti, pokud takový záměr může ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod, zda je tento záměr z hlediska zájmů chráněných podle vodního zákona možný, popřípadě za jakých podmínek, v rozsahu vymezeném Statutem hl.m. Prahy a dále ke stavbám , pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním, pokud si to vyhradí, · § 19 odst. 1 – vede evidenci jím vydaných rozhodnutí podle vodního zákona, · § 20 odst. 3 – zasílá příslušnému katastrálnímu úřadu údaje potřebné k evidenci ochrany území (ochranná pásma vodních děl, ochranná pásma vodních zdrojů), v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy, · § 26 odst. 3 – ukládá správcům povodí, správcům vodních toků, vlastníkům vodních děl nebo jiným osobám povinnost provést opatření, která stanoví ve veřejném zájmu schválené programy opatření, · § 30 odst. 1 – stanoví, mění a ruší ochranné pásmo vodního zdroje pro úpravnu vody v Praze - Podolí, · § 30 odst. 6 – ukládá předložení návrhu na stanovení ochranného pásma vodního zdroje s potřebnými podklady těm, kteří mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, pro úpravnu vody v Praze - Podolí, · § 34 odst. 2 – v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy, ukládá nebo přijímá opatření k nápravě v případě, že povrchové vody využívané ke koupání přestanou odpovídat požadavkům na jakost vody pro koupání, · § 35 odst. 2 – v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy, ukládá u vodárenských nebo jiných vodních nádrží nebo na úsecích vodních toků jejich vlastníkovi, správci vodního toku, a uživateli rybářského revíru způsob rybářského obhospodařování, · § 35 odst. 3 – v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy, vydává souhlas k vypuštění ryb a ostatních vodních živočichů nepůvodních, geneticky nevhodných a neprověřených populací přirozených druhů do vodních toků a vodních nádrží, · § 38 odst. 9 – v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy povoluje ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu při současném stanovení dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod, vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené nařízením vlády, · § 39 odst. 2 písm. a – schvaluje plán opatření pro případy havárie (havarijní plán), · § 39 odst. 7 – povoluje výjimku z ust. § 39 odst.1 vodního zákona při použití závadných látek, nejde-li o ropné látky, a to v nezbytně nutné míře, na omezenou dobu a za předpokladu, že jich bude použito k zákonem vymezeným činnostem, · § 41 odst. 3 – řídí práce při zneškodňování havárií, · § 42 odst. 1 – ukládá povinnost provést opatření k odstranění závadného stavu · § 42 odst. 2 - ukládá podle potřeby opatření k nápravě nabyvateli majetku získaného způsobem uvedeným ve zvláštním zákoně, který není původcem závadného stavu, ale k jehož majetku takto získanému je závadný stav vázán. Takto postupuje v případě, že nabyvatel tohoto majetku jej získal s vědomím ekologické zátěže a byla-li s ním o tom uzavřena zvláštní smlouva nebo byla-li mu poskytnuta sleva z kupní ceny z důvodu závadného stavu, jenž je předmětem opatření k nápravě. Tímto způsobem postupuje i v případě, existuje-li dosud původce závadného stavu. · § 42 odst. 4 – zabezpečuje nezbytná opatření k nápravě, nelze-li opatření k nápravě uložit původci závadného stavu nebo nabyvateli majetku získaného způsobem uvedeným ve zvláštním zákoně, který není původcem závadného stavu, ale k jehož majetku takto získanému je závadný stav vázán, popř jejich právnímu nástupci, a hrozí-li závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod; k tomuto účelu ukládá provedení opatření k nápravě právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů , která je k provedení opatření odborně a technicky způsobilá, · § 42 odst. 8 – hradí náklady uvedení dotčených pozemků a staveb do původního stavu a náhradu za majetkovou újmu nebo omezení vzniklá vlastníkům při provádění opatření k nápravě na jejich pozemcích nebo stavbě, v případě, že uložil provedení opatření k nápravě právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která je k provedení opatření odborně a technicky způsobilá · § 43 odst. 2 – rozhoduje v pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, · § 44 odst. 2 – v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy rozhoduje v pochybnostech o hranici koryta vodního toku, · § 49 odst. 3 – v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy stanoví pro nezbytně nutné potřeby a na nezbytně nutnou dobu k užívání správcem vodního toku i větší šířku pozemků při vodním toku, než stanoví vodní zákon, · § 51 odst. 2 – v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy zakazuje vlastníkům pozemků sousedících s koryty vodních toků kácet stromy a keře zabezpečující stabilitu koryta vodního toku, · § 52 odst. 2 – v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy zajišťuje nápravu, pokud došlo k narušení plynulého odtoku povrchových vod v důsledku zanedbání péče o stavby, které nejsou vodními díly a zařízení v korytech vodních toků, popřípadě sousedících s nimi, a jejich vlastníci neprovedli nápravu a plynulý odtok vody plně neobnovili, a to na jejich náklady, · § 55 odst. 3 – rozhoduje v pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy, · § 56 odst. 5 – v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy rozhoduje v pochybnostech o rozsahu povinnosti vlastníka pozemků, na kterých je stavba k vodohospodářským melioracím nebo její část umístěna, vlastníků pozemků sousedících s pozemkem, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím nebo její část, popřípadě o povinnosti správce navazujícího vodního toku k zajištění funkce stavby k vodohospodářským melioracím pozemků, · § 58 odst. 3 – v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy stanoví v zájmu ochrany vodního díla ochranná pásma podél něho a zakazuje nebo omezuje na nich podle povahy vodního díla umisťování a provádění některých staveb nebo činností, · § 59 odst. 2 – v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy ukládá povinnost zpracovat a předložit ke schválení manipulační, případně provozní řád vodního díla, a schvaluje je · § 59 odst. 3 – v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy rozhoduje, že jiná osoba přejímá na dobu nezbytné potřeby provoz nebo údržbu vodních děl, vyžaduje-li to veřejný zájem a jestliže ten, kdo je k tomu povinen, tyto povinnosti řádně neplní a nezjednal-li nápravu ve stanovené lhůtě, · § 61 odst. 5 – v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy rozhoduje o povinnosti zajistit na vodním díle technickobezpečnostní dohled, o jeho rozsahu, případně o podmínkách jeho provádění a o zařazení vodního díla do kategorie I. až IV., · § 61 odst. 6 – v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy rozhoduje o změně kategorie vodního díla, rozsahu technickobezpečnostního dohledu, popřípadě podmínek jeho zajišťování, pokud se významně změní podmínky, za nichž bylo předchozí rozhodnutí vydáno, · § 61 odst. 7 – v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy předává informace o zařazení vodního díla do I. až III.kategorie nebo o změně zařazení do příslušné kategorie Ministerstvu zemědělství, · § 91 odst. 2 – v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy rozhoduje o tom, zda jde o čištěné odpadní vody, či nikoliv, · § 107 písm. d) – spolupracuje s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí při zajišťování sestavení a schválení programů opatření podle schválených plánů povodí a kontrole jejich plnění, · § 107 písm. f) – v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy kontroluje provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly, · § 107 písm. i) – připravuje ve spolupráci se správcem povodí podklady pro rozhodnutí o určení správce drobného vodního toku, · § 110 odst. 1 – kontroluje dodržování jím vydaných rozhodnutí, ustanovení vodního zákona a předpisů podle něj vydaných a v rozsahu své působnosti ukládá opatření k odstranění zjištěných závad, · § 116 odst. 1 – v rozsahu vymezeném Statutem hl.m.Prahy ukládá podnikajícím fyzickým osobám a právnickým osobám pokuty za protiprávní jednání uvedené ve vodním zákoně · § 115 odst. 9 – rozhoduje po projednání s jinými vodoprávními úřady, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká, ovlivní-li rozhodnutí vodní poměry nebo jakost vod v obvodu působnosti těchto vodoprávních úřadů nebo leží-li vodní dílo, o němž se rozhoduje, zčásti v územním obvodu jiného vodoprávního úřadu, v případě rozhodnutí v rozsahu vymezeném Statutem hl.m. Prahy na úseku ochrany před povodněmi · § 66 odst. 1 – stanoví na návrh správce toku záplavová území pro vodní toky na území HMP (Vltava, Berounka, Botič, Rokytka a další), ukládá správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit návrh záplavového území v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí, vymezuje na návrh správce toku v zastavěných územích obcí a v územích územním plánem určených k zástavbě aktivní zónu záplavového území , · § 66 odst. 2 – vymezuje na návrh správce toku v zastavěných územích obcí a v územích územním plánem určených k zástavbě aktivní zónu záplavového území, · § 67 odst. 3 – stanoví omezující podmínky mimo aktivní zónu v záplavovém území nebo není-li aktivní zóna stanovena, · § 68 odst. 1 – vymezí pro účely zmírnění účinků povodní jako preventivní opatření v záplavovém území na podkladě plánu oblasti povodí území místo jiných opatření na ochranu před povodněmi území určená k rozlivům povodní , · § 68 odst. 3 – podává v případě potřeby ve veřejném zájmu návrh na vyvlastnění dotčených pozemků a staveb, případně návrh stavebnímu úřadu na vyhlášení stavební uzávěry, · § 77 odst. 6 – spolupracuje s povodňovými orgány. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), v platném znění a s ním související zákon 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění · § 32 – ukládá podnikajícím fyzickým osobám a právnickým osobám pokuty za protiprávní jednání uvedené v zákoně o vodovodech a kanalizacích, · § 4 odst. 5 – přebírá jedno vyhotovení schváleného plánu rozvoje vodovodů a kanalizací, · § 5 odst. 3 – přebírá od vlastníka vodovodu nebo kanalizace vybrané údaje z majetkové a z provozní evidence vodovodů a kanalizace stanovené prováděcím právním předpisem, · § 5 odst. 4 – zpracovává za svůj územní obvod údaje z majetkové a z provozní evidence vodovodů a kanalizací, které mu byly předány, a předá je Ministerstvu zemědělství k vedení ústřední evidence vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích, · § 6 – vydává, ruší a mění povolení k provozování vodovodu a kanalizace, · § 7 odst. 3 – rozhoduje, vznikne-li spor o rozsah oprávnění vyplývajících z ustanovení § 7 odst. 1 a 2 zákona o vodovodech a kanalizacích (oprávnění vlastníka a provozovatele vodovodu nebo kanalizace vstupovat na cizí pozemky nebo stavby, na nichž nebo pod nimiž se vodovod nebo kanalizace nachází, u vlastníka za účelem udržování vodovodu nebo kanalizace v dobrém stavebním stavu a u provozovatele za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace, a právo stavebníka a vlastníka vodovodu nebo kanalizace umísťovat na cizí pozemek nebo stavbu tabulky vyznačující polohu vodovodu nebo kanalizace), · § 22 odst. 2 – ukládá povinnost veřejné služby provozovateli, který má k jejímu zajištění vytvořeny podmínky a informuje o zahájení řízení o uložení povinnosti veřejné služby příslušné správní úřady, · § 37 – vykonává dozor nad dodržováním ustanovení zákona o vodovodech a kanalizacích, předpisů a rozhodnutí podle něj vydaných. E-mail Tisk 20.3.2006 | Jiří Stach | Přečteno: 12226 x

https://ona.idnes.cz/manzel-ukradl-dceru-ale-soud-mi-ji-vratil-ffo-/vztahy-sex.aspx?c=A070102_154732_ona_pribehy_jup

Manžel ukradl dceru, ale soud mi ji vrátil - iDNES.cz Manžel ukradl dceru, ale soud mi ji vrátil 9. ledna 2007, aktualizováno 0:22 Dceři bylo deset týdnů, když jsem ji viděla naposledy. Pak mi manžel volal z Ameriky, že podal žádost o rozvod a malá zůstane s ním, začíná vyprávění třicetileté Evy Peake. Její drama se šťastným koncem se odehrálo před pěti lety. Eva Peake - Eva Peake má svou dceru doma. Stres a nervy však odnesl její žaludek. | foto: iDNES.cz Svatba Češky s Irem, společné plány na život napřed v USA, pak v manželově rodném Belfastu, dítě, rozvod, soud o malou Amy, obrovský stres...fakta, podobná tolika jiným, jen je třeba dosadit jiná jména, jiné země. Mediálně nejznámější je osud paní Krajníkové, jíž vzal exekutor děti násilím a odvezl za otcem do Argentiny. Už skoro rok si bez svého Kevina zoufá i matka, která si nepřála zveřejnit své jméno, anebo pan Tomáš Viták, kterému manželka odvezla šestiletou dceru do Španělska. Případů, kdy jeden z rodičů unese dítě do jiné země, přibývá. Po svatbě se život Evy Peake vyvíjel podobně jako všechny ostatní, dávno popsané. Tak proč se opakovat? I přes všechny potíže s českými úřady, které matka pětileté Amy dnes s odstupem času hodnotí jako "nejhorší možné", se jí totiž podařilo dceru vysoudit. Srdceryvné drama pro ni skončilo pohádkovým koncem a její příběh může být povzbuzením pro rodiče, jejichž práva dočasně vzala za své. Byla jsem zamilovaná Manžel žil od svých 16 let v USA ve spřátelené rodině. Rodiče ho tam poslali v době vážných nepokojů v severním Irsku, při nichž jim jeden syn zahynul. Vařil v kuchyni restaurace, kde jsem tehdy pracovala. Chodili jsme spolu necelý rok a v lednu 2001 byla na Floridě svatba. Joseph v té době bydlel u svého v té době už rozvedeného pěstouna Freda. Byl stydlivý, plachý jako dítě a já zamilovaná," popisuje třicetiletá Eva Peake svého o sedm let staršího exmanžela. Pár týdnů po svatbě mě chytil žlučníkový záchvat a bylo jasné, že dřív nebo později budu muset na operaci, jenže už jsem byla těhotná. Bylo jasné, že po porodu budeme potřebovat nějaké rodinné zázemí, tak jsme se přestěhovali do Belfastu. Tam jsme bydleli u manželových rodičů ve dvou pokojích a měli jsme v plánu se časem do Ameriky vrátit. Amy se narodila 16. července 2001 a protože nám Fred nabídl finanční pomoc, když se do USA vrátíme, chtěl se tam Joseph vrátit. Mezitím jsme ale ještě plánovali, že na Vánoce pojedem malou ukázat mým rodičům do Česka. Jenže manžel si vzal do hlavy, že chci i s malou už v Česku zůstat. S pomocí jeho rodiny se mi podařilo mu to napoprvé vymluvit. Jenomže když bylo Amy pět týdnů, chytil mě znovu žlučník. Tři dny jsem strávila na kapačkách a manžel přišel s návrhem, že poletí s Amy zpátky do Ameriky a já pak po operaci přiletím za nimi. Odlétali 1. října. Od té doby jsem Amy půl roku neviděla. V Belfastu bych mohla na operaci nejdřív koncem roku. Nechtěla jsem tak dlouho čekat, a tak mi to máma domluvila v Čechách a já hned odletěla domů a 17. října podstoupila zákrok. Pár dní po propuštění z nemocnice mi do telefonu Joseph oznámil, že si najel právníka, zažádal o rozvod i o to, aby mu soud svěřil dceru do péče. "Prý mi nevěří a že nebude čekat, až se s ním budu chtít rozvést já, že to raději udělá on," zdůvodnil své rozhodnutí a ještě mi oznámil, že mi zrušil veškerá víza. Když píplo v telefonu, hned se ptal, jestli to nahrávám. Působil úplně paranoidně. Začal boj o dceru Devět dní jsem telefonovala na všechny strany, obvolávala možné i nemožné instituce. Paní Vodičková z Fondu ohrožených dětí mi dvakrát položila telefon, právnička Nováková z Mezinárodního úřadu pro ochranu práv dítěte mi vyčetla, že proč prý by dítě nemohl vychovávat jeho otec, z ministerstva zahraničí mě záhadně přepojili na policii v Českých Budějovicích. Marně jsem hledala někoho, kdo by mi poradil nebo pomohl. Dozvěděla jsem se vždy jen to samé: bez rodného listu dcery mi tu nikdo nepomůže. Chápu, že úředníci jednají podle předpisů, ale čekala bych, že si mě pozvou, vyslechnou, nasměrují mě, řeknou třeba, že mám odletět zpátky do Belfastu a obrátit se o pomoc tam. Nic takového. S lidským přístupem jsem se v Česku nesetkala. Bez správného papíru jsem nikoho nezajímala. V zoufalství jsem tedy zavolala sociální pracovnici v Belfastu, s níž jsem se tam spřátelila a požádala ji o to, aby zašla na matriku a vyzvedla Amyin rodný list. Jenže jsem nevydržela doma jen tak čekat. Odletěla jsem tedy na konci října zpátky do Irska. Svého svatebního svědka jsem telefonicky do Států poprosila, aby mi vyzvedl a poslal oddací list. Pro další postup jsem potřebovala mezinárodní ověření obou dokladů, takzvaný Apostille. A protože dcera byla v Americe, obrátila jsem se na americkou ambasádu. Poradili mi, že mám okamžitě odletět do Států, aby prý tamní úřady nenabyly dojmu, že o dítě nestojím. Na 8. listopadu jsem si tedy koupila letenku z Dublinu, protože tady procházíte americkou emigrační kontrolou ještě před odletem. Kdybych "neprošla", nemusela bych letět z Ameriky zpátky. Nikam nepoletíte Odlétala jsem na pozvání kamarádky, počítala jsem tak na tři týdny, ale když se mě zeptali, řekla jsem jim popravdě, že nevím jak dlouho se zdržím. "Jak to myslíte?" Vzal si mě úředník stranou a já mu odvyprávěla celou story. "Nikam nepoletíte," řekl mi, ale vážíme si, že jste se přiznala a pomůžeme vám. Posíláme fax na americkou ambasádu do Belfastu, zítra si tam dojděte." Byl to úplně jiný přístup než v Česku. Úředníci mi tu pomohli, i když nemuseli. V té chvíli jsem se ale zhroutila. Teprve časem se ukázalo, že mě svým způsobem zachránili, protože kdybych letěla do Států nezajištěná, bez peněz a bez zázemí, dceru bych nedostala! Irové mi pomohli víc než Češi Z ambasády v Belfastu jsem šla na pohovor do mezinárodní organizace pro ochranu dětí a mládeže. Je to vlastně stejná instituce, jako tady v Brně. Tři hodiny se mě vyptávali a pak mi řekli, že dostat Amy zpět do Irska potrvá tak tři měsíce. Okamžitě kontaktovali mezinárodní organizaci pro ztracené a odcizené děti ve Washingtonu a obeslali kalifornské právníky s žádostí, aby se zdarma ujali případu "pro dobro věci". A protože jsem v Irsku pobývala i pracovala legálně, měla jsem i tam nárok na právníka zdarma. Z USA se ozvali dva právníci a já už jen všem dokola opakovala celou historii. Nezištně mi se sháněním práce i s ubytováním pomáhali sousedé, kamarádi, vlastně samí úplně cizí lidi. Kdybych mohla, všem bych z celého srdce poděkovala. Teprve 8. března americký soud rozhodl, že Amy se musí vrátit do země, kde se narodila. Měla se vrátit 30. března a manžel měl okamžitě po příletu uvědomit mě i soud. Neozval se, a tak do bytu jeho rodičů vtrhla večer policie. Od té doby se mnou jeho rodina už nepromluvila. V Belfastu se Joseph konečně objevil i s malou až 4. dubna. Mám dceru i bolesti břicha Případu se chopili irští právníci. Žádný z nás se Amy nechtěl vzdát. O dceru jsme se pravidelně střídali a předávali si ji vždy po třech dnech na neutrální půdě, obvykle v centru na náměstí. Soud sháněl informace, chodila nás kontrolovat sociální pracovnice, musela jsem doložit fotky, kde budu v Česku s Amy bydlet. Exmanžel nakonec přišel s návrhem, že se dcery vzdá, ale chce ji vidět třikrát do roka - na Vánoce, Velikonoce a o prázdninách. Po pár dnech váhání jsem jeho návrh zamítla a dohodli jsme se, že u něj bude šest týdnů o letních prázdninách. Pětadvacátého června 2002 jsem vyhrála soud. Žijeme s dcerou v Česku a ona tráví každé prázdniny s otcem v Americe. Jsem s Amy šťastná. Ale všechen ten stres se podepsal na zdraví. Trpím žaludeční neurózu a každý den mě nesnesitelně bolí břicho. Témata: Advent a Vánoce, Argentina, drama, soud, Spojené státy americké, Španělsko, Vaše příběhy, Belfast, Dům roku, Exekutor, Fond, Pěstounská péče, Pohovor, Poradna: Bolest, Poradna: Bolesti, Poradna: Jak to myslel?, Poradna: Zdraví, Srdce, Svatba, Výpověď, Výpověď z pracovního poměru, Washington Meteorolog | Koncentrační tábor | Bezdomovec | zemětřesení | ODS | T-Mobile | Dita P. | Adolf Hitler | Dědické řízení | Starobní důchod | Martina Sáblíková | Královna Alžběta II. | Čokoláda | Agáta Prachařová (Hanychová) | Vím, co jím | Nobelova cena | Přijímací pohovor | Bydlení | Výpověď | Angelina Jolie | Teplice | Potratová pilulka | Škoda | Výpověď z pracovního poměru | Česká televize | Papež František | Vánočka

http://www.ctu.cz/epodatelna

DomůKontaktyePodatelna ePodatelna Elektronická podatelna Českého telekomunikačního úřadu (dále jen ,,ČTÚ‘‘) je určena pro příjem všech elektronických podání kromě hromadných podání subjektů podnikajících v elektronických komunikacích. Elektronická adresa na podání návrhu spotřebitele: [email protected] K 1. červenci 2006 ČTÚ uvedl do provozu elektronické podatelny na jednotlivých oblastních pracovištích, které jsou určeny pouze pro hromadná podání návrhů na rozhodování sporů o plnění povinnosti k peněžitému plnění, subjekty podnikajícími v elektronických komunikacích. Odbor pro oblast Praha: [email protected] Odbor pro jihočeskou oblast: [email protected] Odbor pro západočeskou oblast: [email protected] Odbor pro severočeskou oblast: [email protected] Odbor pro východočeskou oblast: [email protected] Odbor pro jihomoravskou oblast: [email protected] Odbor pro severomoravskou oblast: [email protected] Podání návrhu spotřebitele (fyzické osoby nepodnikající) ve sporu v elektronických komunikacích nebo poštovních službách lze učinit rovněž přes e-mailovou adresu [email protected]. Pro podání je vhodné využít formuláře č. 2 „Námitka proti vyřízení reklamace na neposkytnutí/špatné poskytnutí služby“ nebo č. 3 „Ostatní spory“. Na technickém nosiči dat (CD). Nosič můžete doručit do podatelny Českého telekomunikačního úřadu, Sokolovská 219, Praha 9 nebo podatelen odborů pro oblasti ČTÚ. Úřední dny a hodiny, ve kterých jsou otevřeny podatelny ČTÚ: Vaše dotazy týkající se provozu elektronické podatelny zasílejte na elektronickou adresu podatelny nebo na doručovací adresu ČTÚ. Přípustné formáty elektronického podání vycházejí z Přílohy č. 3 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, v platném znění. Přípustné formáty elektronického podání prostřednictvím e-mailu: Přípustné formáty elektronického podání prostřednictvím datové schránky: Jednou e-mailovou nebo datovou zprávou (nebo na jednom technickém nosiči dat) zasílejte pouze jedno podání. Přijaté elektronické podání následně projde předepsanými kontrolami, např. z hlediska své čitelnosti, přítomnosti a validity elektronického podpisu (je-li požadován), přítomnosti viru. Uznávaný elektronický podpis je založený na kvalifikovaném certifikátu akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb. Pro příjem podání v ČTÚ se jedná o certifikáty certifikačních autorit, kterým byla udělena akreditace pro výkon činnosti akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb: Neprojde-li podání některou z výše uvedených kontrol, nebude podatelnou přijato a pokud z přijaté datové zprávy lze zjistit elektronickou adresu odesilatele, v potvrzení pak bude důvod nepřijetí uveden. Vzor potvrzení přijetí elektronického podání: ,,Elektronické podání bylo doručeno elektronické podatelně Českého telekomunikačního úřadu dne: DD/MM/RRRR v HH/MM/SS Uznávaný elektronický podpis oprávněného zaměstnance ČTÚ:‘‘. Datová zpráva, u které byl zjištěn škodlivý software nebo chybný formát, není zpracována. Pokud z přijaté datové zprávy lze zjistit elektronickou adresu odesilatele, je na tuto adresu zasláno sdělení o zjištění škodlivého softwaru. Zásady pro elektronické podání podle kterých je možné vůči ČTÚ činit právní úkony v elektronické podobě a náležitosti těchto úkonů Podání učiněné elektronicky musí být podepsáno uznávaným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (§ 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb.). Ten, kdo činí podání v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem, uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání (§ 37 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb.). Pokud podání učiněné v elektronické podobě není podepsáno uznávaným elektronickým podpisem, musí být do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky se uznávaným elektronickým podpisem (§ 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb.). Pro usnadnění některých elektronických podání podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, jsou k dispozici formuláře (formát zfo), které je možné po vyplnění zaslat na elektronickou podatelnu. b) Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů Elektronické podání ve věcech poplatků lze učinit datovou zprávou, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem, nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky (§ 71 odst. 1 daňového řádu). Účinky podání má rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu nebo za použití jiných přenosových technik, které je správce daně způsobilý přijmout, pokud je toto podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno nebo opakovaně doplněno způsobem uvedeným výše (§ 71 odst. 3 daňového řádu). c) Žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., Tato žádost nemusí být podepsána uznávaným elektronickým podpisem. Elektronická podání zaslaná Úřadu, jejichž náležitosti neupravuje právní předpis, nemusí být podepsána uznávaným elektronickým podpisem.

https://www.epravo.cz/top/clanky/vyber-z-judikatury-nejen-k-zakoniku-prace-za-r-2019-cast-10-110939.html

ID: 110939upozornění pro uživatele Dočasné přidělení k výkonu práce k jinému zaměstnavateli a agenturní zaměstnávání a zásada rovného zacházení se zaměstnanci Ačkoli oba instituty – dočasné přidělení i agenturní zaměstnání - slouží k jinému účelu [účelem dočasného přidělení k výkonu práce k jinému zaměstnavateli je efektivnější využití pracovních sil například při společných projektech více zaměstnavatelů nebo nadbytku či nedostatku pracovních sil u zaměstnavatele, při agenturním zaměstnávání je zaměstnanec přijímán do pracovního poměru za účelem jeho umístění k jinému zaměstnavateli (uživateli)] a liší se v úplatnosti (zatímco za dočasné přidělení nesmí být poskytována úplata mezi zaměstnavateli a lze hradit pouze náklady na mzdu nebo plat a cestovní náhrady, agenturní zaměstnávání je činnost zpravidla úplatná), je podstatou obou institutů výkon práce zaměstnance určitého zaměstnavatele pro třetí osobu – jiného zaměstnavatele nebo uživatele, který zaměstnanci ukládá pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu závazné pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zaměstnanec tedy nevykonává závislou práci pro svého zaměstnavatele, ale pro osobu od něj odlišnou. Tato třetí osoba ovšem nemůže vůči zaměstnanci právně jednat, neboť mezi ní a dočasně přiděleným zaměstnancem nevzniká pracovní poměr. Pro účely posouzení, zda ve věci projednávané Nejvyšším soudem ČR pod spis. zn. 21 Cdo 252/2019, šlo o přidělení žalobce (zaměstnance), který uzavřel pracovní smlouvu se žalovaným (zaměstnavatelem), k výkonu práce u jiného zaměstnavatele, při němž musí být zajištěno, aby pracovní a mzdové podmínky přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance, se měly soudy zabývat tím, zda žalobce vykonával práci pro žalovaného, nebo pro jiného zaměstnavatele, a v této souvislosti tím, kdo žalobci (zaměstnanci) ukládal pracovní úkoly, organizoval, řídil a kontroloval jeho práci, dával mu k tomu účelu závazné pokyny, vytvářel příznivé pracovní podmínky a zajišťoval bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Samotná skutečnost, že žalobce nevykonával práci v sídle žalovaného, které bylo v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce, ale v dolech jiného zaměstnavatele, nevylučuje jeho výkon práce pro žalovaného (zaměstnavatele), neboť zaměstnanec může konat práci pro svého zaměstnavatele i na pracovišti jiného subjektu, je-li to zaměstnavatel, kdo zaměstnanci ukládá pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu závazné pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci. - Vzhledem k tomu, že se odvolací soud věcí z uvedeného pohledu nezabýval, nemůže být jeho závěr, že se v projednávané věci jednalo „o ‚trvalé‘ či časově neomezené přidělení“ žalobce (zaměstnance) k výkonu práce u jiného zaměstnavatele, čímž „došlo k obcházení institutu dočasného přidělení, jakož i ustanovení o agenturním zaměstnávání“, a že je proto třeba „aplikovat zásadu rovného zacházení vyplývající z ust. § 43a odst. 6 a § 309 odst. 5 zákoníku práce“ a na základě toho použít pro účely náhrady škody při pracovním úrazu žalobce průměrný výdělek „srovnatelného kmenového zaměstnance“ jiného zaměstnavatele (pro svou předčasnost) správný, uvedl Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 252/2019, ze dne 22. 10. 2019. Náhrada ztráty na výdělku v případě neplatného rozvázání pracovního poměru Jestliže zaměstnavatel přistoupil k rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem, aniž by pro to byly splněny zákonem stanovené předpoklady nebo naplněny v zákoně uvedené důvody, má to za následek nejen neplatnost rozvázání pracovního poměru (kterou však musí určit svým pravomocným rozhodnutím soud), ale také závěr o tom, že zaměstnavatel (zaměstnanec jednající v rámci plnění úkolů zaměstnavatele jeho jménem) tímto jednáním, popřípadě též tím, že po neplatném rozvázání pracovního poměru nepřiděloval zaměstnanci práci, porušil právní (zákonem stanovenou) povinnost. Zaměstnanec má proto nárok, aby mu byla poskytnuta vedle náhrady mzdy podle ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce rovněž náhrada škody, která mu vznikla porušením této právní povinnosti ze strany zaměstnavatele podle ust. § 265 odst. 2 zákoníku práce, jak jsou různé benefity poskytované vedle mzdy (kupř. stravenky). Z důvodu odpovědnosti zaměstnavatele za škodu podle ust. § 265 odst. 2 zákoníku práce má zaměstnanec tedy nárok na náhradu veškeré majetkové újmy, která nespočívá ve ztrátě na výdělku (protože tato újma je hrazena pomocí náhrady mzdy podle ust. § 69 zákoníku práce) a která u zaměstnance nastala v důsledku toho, že s ním zaměstnavatel neplatně rozvázal pracovní poměr, připomenul Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2233/2019, ze dne 14. 11. 2019. Ke ztrátě na výdělku následkem nesplnění povinnosti zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy může u zaměstnance dojít jen tehdy, je-li sám připraven, ochoten a schopen konat práci podle pracovní smlouvy. Přiznání této náhrady je tedy závislé na ochotě a hlavně schopnosti zaměstnance vykonávat práci podle pracovní smlouvy. Případy, kdy zaměstnanec nemůže konat práci podle pracovní smlouvy, nejsou výslovně upraveny. Může to být neschopnost k výkonu sjednané práce v důsledku osobních překážek v práci na straně zaměstnance, ale mohou to být jakékoli jiné důvody na straně zaměstnance, které mu zabraňují vykonávat sjednanou práci. Nárok na náhradu mzdy podle ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce tak zaměstnanci nevzniká i v případě, že mu zaměstnavatel nemůže přidělovat práci podle pracovní smlouvy proto, že zaměstnanec ztratil předpoklady stanovené právním předpisem pro výkon sjednané práce, vyložil Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2233/2019, ze dne 14. 11. 2019. Uznání dluhu zaměstnancem a promlčení povinnosti zaměstnance platit úroky z prodlení Povinnost dlužníka platit úroky z prodlení se splněním dluhu (závazku) nevzniká samostatně (nově) za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním svého závazku; tímto dnem počíná běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo promlčí „jako celek“. Ze samotného uznání jistiny nelze dovozovat, že byl učiněn i úkon uznání příslušenství. Proto nebylo-li právo na úrok z prodlení písemně uznáno, promlčuje se v tříleté promlčecí době, která začne běžet ode dne, kterým mohlo být uplatněno poprvé, vyložil Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 4616/2018, ze dne 19. 11. 2019. Dne 25. 10. 2005 byl, v projednávaném případě, zjištěn schodek na zaměstnankyni svěřených hodnotách. Dne 26. 10. 2005 zaměstnankyně písemně uznala svůj dluh co do důvodu a výše a současně se zavázala jej uhradit formou měsíčních splátek po dobu jednoho roku, splatných do každého 15. dne v měsíci. (Od této doby začala plynout desetiletá promlčecí doba.) Zaměstnavatel se domáhal (žaloba byla podána dne 4. 5. 2012), aby mu zaměstnankyně mimo (uznané) jistiny dluhu - zaplatila také úroky z prodlení, které se váží k neuhrazené jistině. Ze samotného uznání jistiny nelze dovozovat, že byl učiněn i úkon uznání příslušenství, a nebylo-li právo na úrok z prodlení písemně uznáno, promlčuje se v tříleté promlčecí době, která začne běžet ode dne, kterým mohlo být uplatněno poprvé. Z listiny označené jako „Uznání dluhu“ ze dne 26. 10. 2005 nevyplývá, že by zaměstnankyně učinila také úkon uznání příslušenství (úroku z prodlení); s ohledem na to, že dluh měl být splacen až „na základě měsíčních splátek po dobu jednoho roku“ k tomu ani nebyl důvod. Znamená to, že nárok (právo) na úrok z prodlení s placením (uznaného) dluhu písemně uznán nebyl. Došlo-li přesto při plnění tohoto (uznaného) dluhu k prodlení, mohl zaměstnavatel požadovat po zaměstnankyni úroky z prodlení, což také učinil. Nárok (právo) na tyto úroky z prodlení se promlčuje „jako celek“, přičemž promlčecí lhůta počíná běžet dnem, kterým se zaměstnankyně ocitla v prodlení se splněním svého závazku (dnem 27. 10. 2006), a trvá tři roky, tedy do dne 27. 10. 2009. Závěr odvolacího soudu, že listina ze dne 26. 10. 2005, jíž zaměstnankyně písemně uznala svůj dluh vůči zaměstnavateli má za následek, že prodlužuje promlčecí dobu na 10 let, „a proto je námitka promlčení vznesená žalovanou (zaměstnankyní¨) nedůvodná, neboť žalobce podal žalobu přibližně v polovině běhu této lhůty“, není ve vztahu k požadovaným úrokům z prodlení správný, zhodnotil Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 4616/2018, ze dne 19. 11. 2019. Vzhledem k tomu, že šlo o zaplacení pohledávky, jejíž splatnost měla nastat dne 26. 10. 2006, případ byl posuzován podle zákoníku práce č.65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů. I s přihlédnutím ke změně právní úpravy, kdy uznání dluhu v pracovněprávním vztahu již není v aktuálním zákolníku práce upraveno (a judikaturním závěrům vztaženým k předchozí úpravě, kdy např. uznání dluhu v pracovněprávním vztahu nepředstavuje samostatný zavazovací titul (právní důvod vzniku nároku) a ani nezakládá - na rozdíl od občanskoprávních vztahů - domněnku, že dluh (nárok) v době uznání trval (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2009, spis. zn. 2 Cdon 1929/97)) a použije se občanskoprávní úprava, by měl být obdobný případ posouzen stejně i podle aktuální úpravy. Souběh okamžitého zrušení pracovního poměru a výpovědi pro stejný skutek (porušení pracovní povinnosti) Situací, kdy pro totožné porušení pracovní povinnosti zaměstnancem učinil zaměstnavatel spolu s okamžitým zrušením pracovního poměru též výpověď, která byla podmíněna teprve pro případ, že okamžité zrušení pracovního poměru bude neplatné, se Nejvyšší soud již v minulosti zabýval v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 2. 2015 spis. zn. 21 Cdo 1161/2013. NS zde zaujal stanovisko, že důsledkem popsaného postupu zaměstnavatele je, že se tím mají odložit účinky, které jsou s doručením výpovědi spojeny, jako je počátek běhu výpovědní doby, která podle ust. § 51 odst. 2 zákoníku práce začíná prvním dnem kalendářního měsíce po doručení výpovědi. Vzhledem k tomu zůstává nejisté, zda na základě takové výpovědi vůbec skončí pracovní poměr, i když výpověď již byla doručena, od čehož se jinak odvíjí lhůta k uplatnění neplatnosti výpovědi podle ust. § 72 zákoníku práce. Protože od uvedených ustanovení kogentní povahy se nelze odchýlit (srov. též ust. § 363 zákoníku práce), z uvedeného vyplývá, že výpověď z pracovního poměru, která je podmíněna tím, že vznik právních účinků spojených s doručením výpovědi je činěn závislým na nejisté skutečnosti, která může teprve nastat v budoucnosti, ale o níž není známo, zda vůbec nastane, je neplatným právním úkonem (jednáním). I když tyto závěry NS učinil na základě skutkového stavu, kdy okamžité zrušení i výpověď byly obsaženy na jedné listině, v níž bylo výslovně uvedeno, že výpověď je zaměstnanci dávána pro případ, „pokud by soud rozhodl“, že okamžité zrušení nesplňuje zákonem stanovené podmínky, lze je vztáhnout i na věc posuzovanou NS pod spis. zn. 21 Cdo 3541/2019, uvádí Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 11. 12. 2019, spis. zn. 21 Cdo 3541/2019 (Dopisem ze dne 16. 8. 2017 zaměstnavatel sdělil zaměstnanci, že s ním rozvazuje pracovní poměr okamžitým zrušením podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce pro porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem; dalším dopisem ze 16. 8. 2017 zaměstnavatel sdělil zaměstnanci, že mu dává výpověď z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce; důvod výpovědi spatřoval ve stejných skutečnostech (ve stejném skutku), pro které s ním okamžitě zrušil pracovní poměr.), neboť skutečná vůle zaměstnavatele byla v obou případech totožná (tj. ukončit se zaměstnancem pracovní poměr okamžitě, a teprve tehdy, kdyby okamžité zrušení bylo neplatné, dát zaměstnanci výpověď). V uvedeném případě (spis. zn. NS: 21 Cdo 3541/2019) však zůstala nezpochybněna platnost právního jednání zaměstnavatele směřujícího k rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem okamžitým zrušením podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Za tohoto stavu tedy pracovní poměr skončil na základě tohoto projevu vůle zaměstnavatele ke dni 16. 8. 2017 a nelze se již zabývat platností výpovědi, podle níž by pracovní poměr měl zaniknout až později, na základě žaloby podle ust. § 72 zákoníku práce, nýbrž jen tehdy, kdyby zaměstnanec (žalobce) měl na takovém určení naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 o.s.ř. (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010 spis. zn. 21 Cdo 1951/2009), který ovšem v daném případě nemá a ani mít nemůže, protože ani případné určení neplatnosti výpovědi by na jeho právním postavení nic nezměnilo.

https://www.podnikatel.cz/clanky/novy-obcansky-zakonik-ovlivni-i-pracovnepravni-praxi/

Nový občanský zákoník ovlivní i pracovněprávní praxi - Podnikatel.cz Podnikatel.cz » Právo a zákony » Nový občanský zákoník ovlivní i pracovněprávní praxi Nový občanský zákoník ovlivní i pracovněprávní praxi Dagmar Kučerová 3. 7. 2013 Čtěte, kdy se v pracovněprávních vztazích použije nový občanský zákoník a jak změní právní jednání a zastupování zaměstnavatele. V lednu roku 2014 nabude účinnosti nový občanský zákoník. Tento právní předpis zasáhne do celé řady právních předpisů, včetně pracovněprávní problematiky. V některých případech pouze potvrzuje dosavadní praxi, jinde zjednodušuje či zásadně mění pracovněprávní pravidla. Zaměstnavatelé, personalisté i mzdové účetní by se s novou úpravou měli postupně seznámit. Vymezení pracovněprávních vztahů Nový občanský zákoník v § 2401 jednoznačně uvádí, že pracovní poměr, ale i práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru upravuje jiný zákon, tj. zákoník práce. Stejně to platí v rozsahu stanoveném jiným zákonem o smlouvách o výkonu závislé práce zakládajících mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek. Je tedy jasné, že se (stejně jako dosud) nový občanský zákoník použije na pracovněprávní vztahy až tehdy, jestliže uvedenou problematiku zákoník práce neobsahuje. V souladu s § 4 zákoníku práce přitom není nutná žádná speciální právní úprava, žádný zvláštní odkaz na možné použití občanského zákoníku. Jde o princip podpůrnosti (subsidiarity). V uvedeném paragrafu nového občanského zákoníku je i věta, na základě které se jeho ustanovení o ochraně spotřebitele nepoužijí na práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele. Taková ustanovení se v pracovněprávních vztazích dosud nepoužívala a nelze předpokládat, že by se po účinnosti nového občanského zákoníku používat začala. Nový občanský zákoník se nepoužije: jestliže je záležitost upravena zákoníkem práce, v souladu s § 4a zákoníku práce se pro pracovněprávní vztahy nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o smlouvě ve prospěch třetí osoby, o zadržovacím právu, o vymíněném odstoupení od smlouvy, o společných závazcích a právech, o smlouvě s přesnou dobou plnění a o postoupení pohledávky. I v případech, kdy použití nového občanského zákoníku možné je, musí být dodrženy základní zásady pracovněprávních vztahů daných § 1a zákoníku práce: b) uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky pro výkon práce, Při použití nového občanského zákoníku v pracovněprávních vztazích nadále platí pravidlo, „co zákon nezakazuje, to dovoluje“ neboli „co není zakázáno, je dovoleno“. Paragraf 4b zákoníku práce popisuje, kdy se může zaměstnavatel od tohoto zákona odchýlit, jestliže to není výslovně zakázáno, nebo to z povahy ustanovení zákoníku práce nevyplývá. Od roku 2014 dochází k zjednodušení tohoto ustanovení. K ustanovením, která určují zaměstnancovo právo v nižší nebo vyšší míře, než stanovuje zákoník práce nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustnou, se nepřihlíží. Tím je zákonem zaručen takzvaný minimální standard. Uvedené výjimky se využívají v určení příplatků za noční práci (§ 116 zákoníku práce ) a příplatků za sobotu a neděli (§ 118 zákoníku práce), kdy je možné sjednat jinou minimální výši příplatku a způsob určení příplatku. V ostatních případech nižší příplatky, než určuje zákoník práce, stanovit nelze. Přestože ustanovení o použití nového občanského zákoníku na pracovněprávní vztahy může na první pohled vypadat složitě, o žádnou převratnou změnu proti dosavadní pracovněprávní praxi se nejedná. Právní jednání a zastupování zaměstnavatele Právním úkonem dle zákoníku práce je projev vůle, směřující ke vzniku, změně nebo skončení práv vyplývající z pracovněprávních vztahů. Přitom se může jednat jak o jednostranné, tak dvoustranné právní úkony. Například zrušení pracovního poměru ve zkušební době, dohoda o ukončení pracovního poměru atd. Právní úkony zaměstnavatele mohou vykonávat: osoby k tomu oprávněné smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem, tj. statutární orgány, u zaměstnavatele fyzické osoby je to tato osoba, pracovníci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci, jiné fyzické osoby na základě dohody o plné moci (např. advokáti) – plná moc musí být písemná s uvedením rozsahu zastoupení, jinak je neplatná. Pokud taková osoba jedná bez plné moci, je její jednání závazné pouze tehdy, kdy zaměstnavatel bez zbytečného odkladu právní úkon schválí. V případě dodatečného neschválení může třetí strana po zmocněnci požadovat splnění závazku nebo náhradu způsobené škody. Nový občanský zákoník nahrazuje pojem „právní úkony“ pojmem „právní jednání“. V souladu s § 545 nového občanského zákoníku právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. Z hlediska právního jednání bude důležitá i praxe, zavedené zvyklosti a dobré mravy. Podle § 580 nového občanského zákoníku je neplatným právním jednáním jednání, které se příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. V podstatě se jedná o obdobu § 1a zákoníku práce (zásady pracovněprávních vztahů). Zákonem není pojem „dobré mravy“ definován. Jedná se o souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují neměnnost, vystihující podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Dobré mravy by měly být dodrženy kupříkladu při občanské spolupráci. V pracovním procesu jde o předávání zkušeností mladším kolegům, pomoci při plnění pracovních úkolů apod. Dále je tento pojem použit v § 265 zákoníku práce – zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Obchodní zvyklosti a zavedená praxe Z pohledu pracovního práva může být významné ustanovení § 558 nového občanského zákoníku, které říká, že v právním styku s podnikatelem se výrazu připouštějícímu různý výklad přisoudí význam, jaký má v takovém styku pravidelně. Jestliže druhá strana není podnikatelem, musí ten, kdo se toho dovolává, prokázat, že druhé straně musel být takový význam znám. V právním styku podnikatelů se totiž přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, anebo v daném odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon. Jestliže není jiné ujednání, platí, že obchodní zvyklost má přednost před ustanovením zákona, jež nemá donucující účinky, jinak se může podnikatel zvyklosti dovolat, prokáže-li, že druhá strana určitou zvyklost musela znát a s postupem podle ní byla srozuměna. Zjednodušeně to znamená, že při právním styku s podnikatelem bude mít právní jednání takový význam, jaký má v obchodním nebo podnikatelském styku pravidelně. Jestliže nebude mezi smluvními stranami jiné ujednání, budou mít „dobré mravy“ a „obchodní zvyklosti“ přednost před zákonem. Jednání za zaměstnavatele nově od roku 2014 Jednání za zaměstnavatele upravuje § 430 nového občanského zákoníku. Pokud zaměstnavatel někoho pověří určitou činností, zastupuje tato osoba (pověřený zaměstnanec) podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Přitom je zavazující i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud třetí osoba věděla, že zaměstnanec je k jednání oprávněn. Jestliže zaměstnanec nebo jiná pověřená osoba oprávnění překročí, je stále jednání zavazující. To neplatí, pokud třetí osoba o překročení věděla, nebo o něm musela vědět vzhledem k okolnostem případu. Mzdová účetní uzavřela s uchazečem o zaměstnání pracovní smlouvu (nebyla k sjednávání pracovních poměrů zaměstnavatelem pověřena). Smlouva bude pro zaměstnavatele závazná, jestliže uchazeč o zaměstnání nemohl vědět nebo vzhledem ke svým zkušenostem, vzdělání a dosavadní praxi nemohl usoudit, že mzdová účetní není zaměstnavatelem k sjednání pracovní smlouvy pověřena. Bude tedy důležité, zda třetí osoba mohla za daných okolností určité skutečnosti rozumně očekávat, nejen to, jaké bylo zmocnění zaměstnance či co stanovuje interní předpis zaměstnavatele apod. Písemná forma právního jednání Nový občanský zákoník uvádí, že pro právní jednání si může každý účastník zvolit libovolnou formu, tedy jak písemnou, tak ústní. Zákoníkem práce je ale stanoveno, že pracovní smlouva, dohody konané mimo pracovní poměr, výpověď apod. mají mít formu písemnou. Ovšem v případě, kdy není písemná forma dodržena, platí, že tento nedostatek lze dodatečně odstranit s právními účinky od počátku jednání. Stejně tak není možné namítat dle § 582 nového občanského zákoníku neplatnost právního jednání, jestliže již bylo započato s plněním. Zaměstnanec začal vykonávat práci na základě ústně sjednané dohody o provedení práce. Práci ale ukončil s odvoláním, že dohoda nebyla uzavřena písemně. Nedostatek písemné formy by se v tomto případě dal dodatečně odstranit, protože již bylo započato s plněním. Ze strany zaměstnance jde o protiprávní jednání, nedostatek písemné formy dohody nemohl namítat. Obchodníci budou muset mít o svátcích zavřeno, navrhuje senát Účastníci jazykových kurzů ztratí od září statut studenta. Naději ale mají Druhý pilíř zatím dopadá fiaskem. Čtěte, které změny se chystají ASISTENTKA PRODEJE OBUVI TEZYO Praha 5, Siemensova - PRACOVNÍK/CE ÚSEKU PEČIVA Zateplování budov, malířské práce, zednické práce všeobecná zdravotní sestra - PRÁCE, KTERÁ VÁS BAVÍ! Manažer/ka provozovny Jak zajistit pohodu v práci i na nočních směnách? Nejdřív si ušila záclonky na chalupu. Teď ji šití živí

http://kraken.slv.cz/3Tdo197/2011

3 Tdo 197/2011 Dotčené předpisy: § 173 odst. 1 tr. zák., § 205 odst. 2 tr. zák., § 178 odst. 1,2 tr. zákoník 3 Tdo 197/2011 -22 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. března 2011 o dovolání podaném T. S., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 5 To 445/2010 ze dne 21. 10. 2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově pod sp. zn. 101 T 138/2010, t a k t o : Rozsudkem Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově sp. zn. 101 T 138/2010 ze dne 9. 8. 2010 byl dovolatel uznán vinným pod bodem 1. zločinem loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku (dále jen trest. zák.) a pod bodem 2. dvojnásobným přečinem krádeže a to jednak podle § 205 odst. 1 písm. a), b) trest. zák. a jednak podle § 205 odst. 2 trest. zák. a také přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 trest. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedenou trestnou činnost byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. V předmětné věci podal T. S. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením sp. zn. 5 To 445/2010 ze dne 21. 10. 2010 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl. Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal T. S. dovolání a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že sice užil násilí proti poškozenému, avšak proto, aby jej upozornil na nesplacený dluh. Teprve poté, co poškozený rezignoval na obranu, jej prohledal a odcizil mu klíče a jiné věci a toto jeho jednání mělo být právně kvalifikováno jako přečin krádeže a nikoliv zločin loupeže. K přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 trest. zák. potom uvedl, že při překonávání překážky nepoužil sílu a jeho jednání tak bylo nutno vyhodnotit jako uvedený přečin podle § 178 odst. 1 trest. zák. Poukázal konečně i na to, že předložil soudu dodatečný písemný souhlas poškozeného s popsaným jednáním, k čemuž však soudy jako k významné polehčující okolnosti nepřihlédly. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) citované usnesení Krajského soudu v Ostravě, jakož i s ním související rozsudek Okresního soudu v Karviné-pobočka v Havířově zrušil a věc přikázal soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky (dále jen státní zástupce) s tím, že je považuje za zjevně neopodstatněné. To s tím, že je nepochybné, že se dovolatel zmocnil věcí poškozeného poté, co ten se jeho útoku přestal bránit a násilí dovolatele tak bylo právě prostředkem k získání věcí poškozeného. Stran skutku uvedeného pod bodem 2. citovaného rozsudku soudu prvního stupně státní zástupce uvedl, že ten nebyl spáchán silou, ale překážka (zámek dveří) byla překonána klíči předtím dovolatelem za užití již popsaného násilí získanými. K namítanému svolení poškozeného potom uvedl, že dodatečné svolení je možné akceptovat jen za určitých okolností, které však v posuzované věci (jak přiléhavě vysvětlil odvolací soud) nebyly dány. S ohledem na uvedené proto navrhl, aby Nejvyšší soud takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, jako zjevně neopodstatněné. V rámci podaného dovolání je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. V dané věci, z hlediska popisu napadených skutků, které jsou obsaženy v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl (s již shora uvedenou argumentací), že předmětné skutky nebyly správně právně kvalifikovány. Takto jde sice o námitku vznesenou právně relevantně, současně však zjevně neopodstatněnou. Z učiněných skutkových zjištění zjevně plyne, že popsaným jednáním dovolatel naplnil všechny znaky skutkové podstaty zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 trest. zák., když vůči poškozenému užil fyzické násilí (vedoucí až k jeho poranění) a to ve zřejmé snaze zmocnit se věcí, které měl tento u sebe (těch se i zmocnil). Stejně tak soudy správně posoudily jednání dovolatele v případě jeho neoprávněného vniknutí do obydlí poškozeného, když dovodily i to, že při tomto činu překonal překážku, jejímž účelem bylo zabránit vniknutí. Nutno takto poukázat na to, že obydlí poškozeného si dovolatel otevřel jeho klíči, které mu krátce předtím (již popsaným násilným způsobem) vzal. I zde soudy vycházely z nesporně učiněných skutkových zjištění a nepochybily, pokud popsané jednání dovolatele v tomto směru právně kvalifikovaly jako přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 trest. zák. Konečně stran námitky spočívající v tom, že soudy nezohlednily jim dodatečně předložený souhlas poškozeného s jednáním dovolatele, je na místě poukázat na odůvodnění ve věci přijatého rozhodnutí odvolacího soudu, v rámci kterého tento přehledně a přiléhavě vysvětlil, za jakých okolností lze takový souhlas akceptovat a vysvětlil také, proč tomu tak v posuzované věci při aplikaci § 30 trest. zák. nebylo a ani být nemohlo. Nelze než uzavřít, že v posuzované věci oba soudy jednání dovolatele právně kvalifikovaly v souladu se zákonem, přičemž vycházely z (odpovídajícím způsobem) učiněných skutkových zjištění, když v tomto směru ostatně dovolatel námitky ani nevznesl.

http://kraken.slv.cz/22ICm3391/2012

22 ICm 3391/2012 Číslo jednací: 22 ICm 3391/2012-35 Sp.zn. ins. řízení: KSOS 22 INS 9615/2012 Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Paučkovou ve věci žalobce: MIDESTA, s.r.o., IČ 27685098, se sídlem Čechyňská 419/14a, 602 00 Brno, proti žalovanému: BP Integralis Limited, se sídlem Diagorou 4, Kermia Building, 6th Floor, Office 601, PC 1097, Nikósia, Kypr, zastoupen Mgr. Ivo Siegelem, se sídlem Školská 695/38, 110 00 Praha 1, o popření pohledávky přihlášeným věřitelem, I. Určuje se, že žalovaný nemá za dlužníkem Petrem anonymizovano , anonymizovano , bytem Bělá pod Pradědem, Domašov 237, dle smlouvy o půjčce 1F 100832/2009 ze dne 14.07.2009, a) z pohledávky č. 1 část pohledávky ve výši 41.904,01 Kč jistina a část pohledávky ve výši 3.452,55 Kč úrok z prodlení, b) z pohledávky č. 2 část pohledávky ve výši 209.274,83 Kč jistina a část pohledávky ve výši 19.806,02 Kč úrok z prodlení, c) pohledávku č. 3 ve výši 141.412,50 Kč z titulu smluvní pokuty, d) pohledávku č. 4 ve výši 10.000 Kč z titulu smluvní pokuty, e) pohledávku č. 5 ve výši 50.000 Kč z titulu smluvní pokuty. II. Žaloba, aby soud určil, že žalovaný nemá za dlužníkem Petrem anonymizovano , anonymizovano , bytem Bělá pod Pradědem, Domašov 237, dle smlouvy o půjčce 1F 100832/2009 ze dne 14.07.2009, z pohledávky č. 1 část pohledávky ve výši 577,50 Kč jistina a část pohledávky ve výši 4.849,41 Kč úrok z prodlení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 5.000 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce jako přihlášený věřitel podal u příslušného soudu dne 13.9.2012 žalobu, kdy se domáhal popření pohledávek přihlášeným věřitelem označeným jako žalovaným, tak jak je uvedeno v návrhu a jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce jako přihlášený věřitel uvedl, k důvodům popření pohledávek přihlášeným věřitelem, a to pohledávek č. 1 až č. 5 následující. K pohledávce č. 1 popírá částku ve výši 42.481,51 Kč. Pohledávku č. 1 uznává ve výši 57.518,49 Kč. Žalobce uvedl, že pohledávka byla částečně dlužníkem uhrazena, celkově dlužník za závazky ze smlouvy uhradil částku 43.350 Kč. Dle čl. III odst. 2 smlouvy jsou v pravidelné měsíční splátce obsaženy splátky jistiny a splátky úroku. Dle žalobce v době uzavření se smlouva řídí zákonem č. 321/2001 Sb. Je-li sjednán spotřebitelský úvěr, musí smlouva obsahovat mj. stanovení podmínek, za kterých může být roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr upravena a které nesmí být závislé pouze na vůli věřitele, a dalších podmínek. Dle § 6 zákona č. 321/2001 Sb. nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4 zákona č. 321/2001 Sb., pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období ČNB; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele. Smlouva uvedené náležitosti dle § 4 zákona č. 321/2001 Sb. neobsahuje. Dlužník uvedenou skutečnost u věřitele uplatnil, a to rovněž prostřednictvím právního zástupce. Proto se v předmětném závazkovém vztahu neuplatní sjednaná úroková míra, nýbrž úroková míra dle § 6 zákona č. 321/2001 Sb., a to ve výši diskontní sazby uveřejněné ČNB v době uzavření smlouvy, jež činí 0,5 %. Při použití úrokové sazby ve výši diskontní sazby v době uzavření smlouvy, jež činila 0,5 %, jistině ve výši 100.000 Kč, celková suma úroků tak činí 868,49 Kč. Půjčka byla zesplatněna k datu 09.04.2011. Celkově na jistině dlužník uhradil 43.350 Kč. Věřiteli tak na dlužné jistině coby přihlášené pohledávce č. 1 po právu náleží částka 57.518,49 Kč. Pokud jde o pohledávku č. 1.1, (která byla přihlášena ve výši 9.278,77 Kč) tak z důvodu popření u pohledávky č. 1 žalobce rovněž popírá částečně tuto pohledávku v rozsahu 8.301,96 Kč jako příslušenství pohledávky č. 1.1-úrok z prodlení. Pokud jde o pohledávku č. 2, tak tuto popírá žalobce ve výši 209.274,83 Kč. Jak bylo výše uvedeno u pohledávky č. 1, v případě závazkového vztahu se neuplatní smluvená výše úroku z dlužné jistiny, nýbrž úroková sazba ve výši diskontní sazby uveřejněné ČNB v době uzavření smlouvy, jež činila 0,5 %. Věřitel má nárok na úhradu úroku z půjčky ve výši 0,5 % z částky 57.518,49 Kč od 10.4.2011 do 28.7.2029, jenž činí částku ve výši 4.975,17 Kč. Žalobce popírá výši jistiny pohledávky č. 2 v částce 209.274,83 Kč. Pokud jde o pohledávku č. 2.1 přihlášenou ve výši 19.879,70 Kč, byla přihlášena jako příslušenství pohledávky č. 2-úrok z prodlení. Věřiteli náleží zákonný úrok z jistiny pohledávky ve výši 4.975,17 Kč od 10.4.2011 do dne úpadku, tj. úrok 73,74 Kč. Žalobce popírá příslušenství v rozsahu 19.806,02 Kč. Pokud jde o pohledávky č. 3 až č. 5, tyto byly žalobcem popřeny v celém rozsahu. Ustanovení smlouvy, jež stanoví nárok na pohledávky č. 3, č. 4 a č. 5 (smluvní pokuty), jsou neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty, celkové okolnosti úkonu, jeho pohnutky a účel, který sledoval, výši zajištěné částky a poměr původní a sankční povinnosti. V daném případě předmětné smluvní pokuty tyto funkce (preventivní, uhrazovací a sankční) neplní. Hlavní pohledávka věřitele (půjčka ve výši 100.000 Kč) je z hlediska smluvených nároků zajištěna takovým způsobem (kapitalizace úroků spolu s okamžitým zesplatněním veškerých v budoucnu splatných nároků, úrok z prodlení), že smluvní pokuta ve výši 3 % z dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení neplní žádnou ze svých funkcí a je tak úkonem jednostranně zvýhodňujícím věřitele. Obdobně smluvní pokuta ve výši 10 % z půjčky za neoznámení podání insolvenčního návrhu (pohledávka č. 4) a smluvní pokuta ve výši 50.000 Kč (tj. 50 % jistiny) pro případ nutnosti domáhat se svého práva v rozhodčím řízení (pohledávka č. 5) jsou úkony zcela jednoznačně zvýhodňujícími věřitele, navíc jsou sjednány v nepřiměřené výši vzhledem k závazkům, jejichž splnění zajišťují, proto jsou ujednání o nich neplatná. Žalovaný jako přihlášený věřitel se k žalobě vyjádřil podáním z 19.6.2014 a uvedl, že uplatnil přihláškou doručenou soudu dne 18.07.2012 v insolvenčním řízení dlužníka pohledávku v celkové výši 544.821,03 Kč, která byla tvořena pěti dílčími pohledávkami a která byla přihlášena jako nezajištěná a nevykonatelná. Přihlášená pohledávka vznikla v souvislosti s poskytnutím půjčky podle smlouvy o půjčce č. 1F 100832/2009 ze dne 14.07.2009, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce jako věřitelem, dlužníkem a Marií Nakládalovou. Dle žalovaného argumentace ohledně užití zákona o spotřebitelském úvěru je nepřípadná. Aby nastaly účinky předvídané § 6 ZSÚ, dlužník musí u věřitele uplatnit skutečnosti, že příslušná smlouva neobsahuje náležitosti stanovené v § 4 ZSÚ. Žalobce musí rozhodné skutečnosti nejen tvrdit, ale i prokázat. Žalobce pouze tvrdí, že dlužník se dovolal u žalovaného chybějících náležitostí smlouvy o půjčce stanovených v § 4 ZSÚ. Z tohoto důvodu jsou výpočty provedené žalobcem nesprávné, resp. není možno je na řešenou věc vztáhnout. Žalobce při popření pohledávek č. 1 a č. 2 vycházel z nesprávného předpokladu o úročení půjčky diskontní sazbou a proto je jeho popření dílčích pohledávek nedůvodné a měly by být uspokojeny v celé přihlášené výši. K dílčí pohledávce č. 3, č. 4 a č. 5 žalovaný uvádí, že při sjednání smluvních pokut nedošlo k porušení dobrých mravů a ustanovení na ochranu spotřebitele, přičemž žalovaný odkazuje na rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Odo 1064/2006, z kterého cituje. Dílčí pohledávka č. 3, zejména výše 3 % z nesplacené částky měsíčně (36 % ročně) nemůže být nepřiměřená. Dílčí pohledávka č. 4 je dle žalovaného opodstatněná. Touto smluvní pokutou není stiženo podání insolvenčního návrhu, nýbrž neoznámení této skutečnosti věřiteli. Věřiteli díky ICM R splnění takové informační povinnosti vzniká možnost dříve na nepříznivý stav na straně dlužníka reagovat. Dílčí pohledávka č. 5 je dle žalovaného důvodná, smluvní pokuta se dle č.l. VII odst. 6 smlouvy o půjčce uplatní v případě kvalifikovaného porušení smluvní povinnosti ze strany dlužníka. Došlo k zesplatnění celé půjčky, dlužník celý dluh neuhradil ve lhůtě 15 dnů, čímž je založen nárok žalovaného na smluvní pokutu. V čl. VII odst. 6 smlouvy o půjčce smluvní strany sjednaly smluvní pokutu 50.000 Kč. Donucením se rozumí zejména situace, kdy nastala splatnost celé půjčky a dlužník je v prodlení s její úhradou, které přesahuje 15 dnů. Dlužník dobrovolně neplnil a byl v prodlení s úhradou dluhu, vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 50.000 Kč. Přihláškou pohledávky věřitele (žalovaného) ze dne 18.07.2012, že věřitel v insolvenčním řízení proti dlužníkovi uplatnil pohledávku v celkové výši 544.821,03 Kč sestávající z pěti pohledávek. Pohledávka č. 1 byla uplatněna ve výši celkem 109.278,77 Kč sestávající z jistiny ve výši 100.000 Kč a dále z úroku z prodlení ve výši 9.278,77 Kč. Pohledávka byla přihlášena jako nezajištěná a nevykonatelná, přičemž důvodem vzniku pohledávky je smlouva o půjčce č. 1F 100832/2009 ze dne 14.07.2009 s tím, že půjčka se stala splatnou na základě prodlení s úhradou splátky dle ujednání čl. III odst. 8 smlouvy o půjčce dnem 09.04.2011. Pohledávka č. 2 byla uplatněna ve výši celkem 234.129,76 Kč sestávající z jistiny ve výši 214.250 Kč a dále ze zákonného úroku z prodlení ve výši 19.879,76 Kč. Pohledávka byla přihlášena jako nezajištěná a nevykonatelná, přičemž důvodem vzniku pohledávky jsou úroky sjednané ve smlouvě, kapitalizované dle čl. IV odst. 2 smlouvy o půjčce. Pohledávka č. 3 byla přihlášena ve výši celkem 141.412,50 Kč jako nezajištěná a nevykonatelná, přičemž důvodem vzniku pohledávky je smluvní pokuta z důvodu prodlení s vrácením celé zesplatněné půjčky ve výši 3 % po odečtení uhrazené částky, tj. 9.427,50 Kč za každý měsíc prodlení počínaje 09.04.2011 do zaplacení. Pohledávka č. 4 byla přihlášena ve výši 10.000 Kč jako nezajištěná a nevykonatelná, přičemž důvodem vzniku pohledávky je smluvní pokuta za neoznámení podání insolvenčního návrhu ve sjednaném termínu, která činí 10 % půjčené částky dle čl. VII odst. 9 smlouvy o půjčce splatná k 23.04.2011. Pohledávka č. 5 byla přihlášena ve výši celkem 50.000 Kč jako nezajištěná a nevykonatelná, přičemž důvodem vzniku pohledávky je smluvní pokuta z důvodu donucení domáhat se svého práva v rozhodčím řízení dle čl. VII odst. 6 smlouvy o půjčce. Smlouvou o půjčce č. 1F 100832/2009, že tato byla uzavřena mezi dlužníky Marií Nakládalovou a Petrem anonymizovano a právním předchůdcem žalovaného jako věřitelem dne 14.07.2009. V čl. II se věřitel zavázal poskytnout dlužníkovi půjčku ve výši 100.000 Kč s tím, že v čl. III bylo ujednáno, že tato bude splácena v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 28. dni v měsíci, poprvé dne 28.08.2009 a naposledy dne 28.07.2029, tj. po dobu 240 měsíců s tím, že výše pravidelné měsíční splátky činí 1.490 Kč a v pravidelné měsíční splátce jsou obsaženy splátky jistiny a splátky úroku (čl. III odst. 1, odst. 2). V čl. III odst. 8 bylo ujednáno, že dlužník je povinen plnit veškeré závazky vyplývající z této smlouvy řádně a včas, v případě porušení svých smluvních závazků, zejména v případě prodlení s úhradou jakékoliv splatné částky, které přesáhne 60 dnů, a za zde dále sjednaných podmínek je dlužník povinen zaplatit celou dosud nesplacenou část půjčky, včetně dosud nesplacených úroků za celou sjednanou dobu půjčky a včetně dalšího dosud nesplaceného příslušenství a dalších dosud nesplacených oprávněných nároků věřitele, tj. úroků z prodlení, smluvních pokut a dalších oprávněných nároků věřitele vzniklých v souvislosti s půjčkou dále v tomto článku vyjmenovaných. V čl. IV odst. 1 věta druhá bylo ujednáno, že pravidelné splátky v sobě zahrnutí splátky jistiny a splátky úroků z půjčky, které běží ode dne poskytnutí půjčky do úplného vrácení jistiny včetně příslušenství a ostatních oprávněných nároků věřitele. Stanoveným splátkám odpovídá úrok z půjčky ve výši 1,41 % měsíčně. V čl. IV odst. 2 bylo ujednáno, že úroky z půjčky se počítají a jsou splatné vždy jednou měsíčně, a to v den pravidelné splátky půjčky. Nebude-li úrok z půjčky uhrazen v den splatnosti, hledí se na něj jako na novou půjčku věřitele dlužníkovi, která se k témuž dni slučuje s dosavadní půjčkou, tj. připočítává se k jistině dosavadní půjčky a stává se její součástí. Tato nová půjčka sleduje veškeré ostatní podmínky, které náleží dosavadní půjčce s tím, že novou výši dluhu věřitel může promítnout do nové výše splátek nebo do zvýšení počtu splátek. V čl. VII odst. 1 bylo ujednáno, že účastníci sjednávají pro případ prodlení dlužníka s úhradou některé splatné částky smluvní pokutu ve výši 3 % opožděné platby, a to za každý započatý měsíc prodlení ode dne vzniku prodlení do zaplacené celé opožděné splatné částky (pohledávka č. 3). Dle čl. VII odst. 9 bylo ujednáno, že jestliže skutečností, která by mohla mít za následek ohrožení řádného splácení půjčky a veškerého jejího příslušenství a ostatních oprávněných nároků věřitele, je zahájení exekučního, insolvenčního či jiného podobného řízení vůči dlužníkovi, a zde dále uvedených podmínek, dlužník se zavazuje oznámit tuto skutečnost věřiteli nejpozději do tří dnů ode dne zahájení řízení nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povinnosti uhradit dlužnou částku. Pro případ nedodržení této lhůty účastníci sjednávají smluvní pokutu ve výši 10 % půjčené částky (pohledávka č. 4). V čl. VII odst. 6 bylo ujednáno, že účastníci dále sjednávají smluvní pokutu 50.000 Kč, kterou se dlužník zavazuje věřiteli zaplatit v případě, že věřitel bude nucen uplatnit svá práva formou žaloby u soudu nebo v rozhodčím řízení nebo podáním návrhu na výkon rozhodnutí exekucí nebo v dražbě (pohledávka č. 5). Podáním ze dne 05.09.2012, které učinil Petr Nakládal a adresoval právnímu zástupci žalované, tomuto sdělil, že smlouva o půjčce neobsahovala všechny náležitosti předpokládané zákonem č. 321/2001 Sb., a tímto oznámil společnosti žalované, že v souladu s ustanovením § 6 zákona č. 321/2001 Sb. dochází k úročení půjčky ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období ČNB. Pokud jde o pohledávku č. 1, tak tuto uplatnil žalovaný z titulu smlouvy o půjčce č. 1F 100832/2009 uzavřenou mezi právním předchůdcem věřitele a dlužníkem dne 14.07.2009, kdy došlo k poskytnutí půjčky ve výši 100.000 Kč za podmínek sjednaných v čl. III odst. 1, odst. 2 smlouvy o půjčce, tedy že tato bude zaplacena v měsíčních splátkách ve výši 1.490 Kč po dobu 240 měsíců, tj. do 28.07.2029. Dle čl. III odst. 2 smlouvy o půjčce jsou v pravidelné měsíční splátce obsaženy splátky jistiny a splátky úroku. Mezi účastníky nebylo ICM R sporu o tom, že dlužník uhradil do zesplatnění půjčky částku 43.350 Kč. Právní předchůdce žalovaného uzavřel s dlužníkem smlouvu o půjčce jako podnikatel při své podnikatelské činnosti a tak byly naplněny podmínky zákona č. 321/2001 Sb. s tím, že se jedná o spotřebitelský úvěr požívající ochrany dle tohoto zákona. V § 4 zákona č. 321/2001 Sb. jsou stanoveny minimální požadavky na obsah smluv, přičemž dle názoru soudu smlouva o půjčce neobsahuje náležitosti ustanovení § 4 odst. 1 písm. b), písm. e), písm. g), písm. h) zákona č. 321/2001 Sb. (podle ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů právní vztahy týkající se spotřebitelského úvěru vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy). Za této situace pak platí ustanovení § 6 zákona č. 321/2001 Sb., dle kterého nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období ČNB; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatnil u věřitele. K takovému postupu ze strany spotřebitele-dlužníka došlo, jak bylo zjištěno z podání ze dne 05.09.2012, kdy dlužník Petr Nakládal adresoval právnímu zástupci žalované sdělení s odkazem na ustanovení § 6 zákona č. 321/2001 Sb. Pak v daném případě smlouva o půjčce je úročena úrokem ve výši 0,5 %, tedy ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy tak, jak je uvedeno v ustanovení § 6 zákona č. 321/2001 Sb. V souladu s čl. III odst. 2 smlouvy o půjčce obsahuje pravidelná měsíční splátka jak jistinu, tak úrok z půjčku. Úrok z půjčky ve výši 0,5 % z částky 100.000 Kč od 14.07.2009 (datum uzavření smlouvy) do 09.04.2011 (kdy došlo k zesplatnění půjčky) činí 1.445,99 Kč. Pak je zřejmé, že uhrazená částka 43.350 Kč obsahuje úhradu jistiny ve výši 41.904,01 Kč (od celkové sumy uhrazených měsíčních splátek byla odečtena výše úroků z půjčky za období od 14.07.2009 do zesplatnění). Z uplatnění jistiny ve výši 100.000 Kč, jak bylo uvedeno již výše, bylo žalobcem uznáno 57.518,49 Kč a popřeno 42.481,51 Kč. Správně mělo být popřeno 41.904,01 Kč, proto rozdíl, částka 577,50 Kč byla pod výrokem II zamítnuta. Pokud jde o příslušenství této pohledávky, a to nárok na úhradu úroku z prodlení, pak je třeba vycházet z čl. VI odst. 1 smlouvy o půjčce, kdy věřitel má nárok na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši, a to za dobu od počátku prodlení do úplného zaplacení. V tomto případě náleží věřiteli zákonný úrok z prodlení do 09.04.2011 (datum zesplatnění celé půjčky), přičemž částka, z níž má být úrok vypočten, představuje rozdíl mezi měsíční splátkou 1.490 Kč a přeplatkem. Od 10.04.2011 se zákonný úrok z prodlení správně vypočítává z celé výše nedoplacené jistiny, tj. ve výši 57.518,49 Kč, do dne úpadku dlužníka. Zákonný úrok z prodlení dle jednotlivých plnění dlužníka činí 5.826,22 Kč a pak z pohledávky č. 1.1 mělo bý správně popřeno nikoliv 8.301,96 Kč, ve zbytku byla žaloba pod výrokem II zamítnuta do částky 4.849,41 Kč. Pokud jde o pohledávku č. 2, pak soud odkazuje na odůvodnění uvedené shora, pokud jde o ujednání o výši měsíční splátek, době 240 měsíců, době splatnosti do 28.07.2029 smlouvy o půjčce, rovněž odkazuje na to, že smlouva o půjčce je posuzována jako spotřebitelský úvěr a požívá ochrany zákona č. 321/2001 Sb. s tím, že smlouva o půjčce se úročí úrokem ve výši 0,5 %, a to za podmínek ustanovení § 6 zákona č. 321/2001 Sb. V souladu s ustanovením čl. III odst. 2 smlouvy o půjčce pravidelná měsíční splátka obsahovala jistinu i úrok z půjčky. Pak úrok z půjčky ve výši 0,5 % z částky 100.000 Kč od 14.07.2009 do 09.04.2011, kdy došlo k zesplatnění, činí částku 1.445,99 Kč. V souladu s ustanovením čl. III odst. 8 smlouvy o půjčce má věřitel v případě zesplatnění půjčky nárok na úhradu veškerých dosud nesplacených nároků, tedy i v budoucnu vzniklých úroků z půjčky. S ohledem na skutečnost, že dlužník již uhradil část úroků z půjčky za období od 14.07.2009 do 09.04.2011 (viz odůvodnění pohledávky č. 1), má věřitel, žalovaný nárok na úhradu úroku z půjčky ve výši 0,5 % z částky ve výši 57.518,49 Kč (výše dlužné jistiny ke ICM R dni zesplatnění) od 10.04.2011 do 28.07.2029, činí částku 4.975,17 Kč. Z pohledávky č. 2-jistiny ve výši 214.250 Kč byla správně popřena částka 209.274,83 Kč. K této pohledávce je třeba dále uvést, že pohledávka ve výši 214.250 Kč představuje kapitalizovaný úrok za celou dobu půjčky, tj. od srpna 2009 do července 2029. V souladu s ustanovením § 170a zákona č. 182/2006 Sb. v platném znění není možné v insolvenčním řízení uspokojit žádným způsobem úroky z pohledávek přihlášených věřitelů, vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až v době po tomto rozhodnutí. Nárokovaný úrok z půjčky v částce 209.025,56 Kč se tak váže k době po rozhodnutí o úpadku, tj. po 18.06.2012 a takový úrok nemůže být dle citovaného zákonného ustanovení insolvenčního zákona uspokojen. Pokud jde o příslušenství této pohledávky uplatněné pod č. 2.1, pak zákonný úrok z prodlení z částky ve výši 4.975,17 Kč (úrok z půjčky), a to od 10.04.2011 do úpadku 18.06.2012, činí 73,74 Kč. Tato pohledávka byla správně popřena co do výše 19.806,02 Kč. Pokud jde o pohledávku č. 3-5 z titulu smluvní pokuty ze smlouvy o půjčce, rovněž tento nárok neshledal soud důvodným. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvních pokutách z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty, celkové okolnosti úkonu, jeho pohnutky a účel, který sledoval, výši zajištěné částky a poměr původní a sankční povinnosti. Lze se tedy zcela ztotožnit a odkázat na argumentaci žalobce. V daném případě předmětné smluvní pokuty tyto funkce neplní. Hlavní pohledávka věřitele (půjčka ve výši 100.000 Kč) je z hlediska smluvených nároků zajištěna takovým způsobem (kapitalizace úroků spolu s okamžitým zesplatněním veškerých v budoucnu splatných nároků, úrok z prodlení), že zejména nárok na úhradu smluvní pokuty pod dílčí pohledávkou č. 3 ve výši 141.412,50 Kč nelze považovat za důvodný. Pokud jde o dílčí pohledávku č. 3, ujednání o smluvní pokutě v čl. VII odst. 1 smlouvy o půjčce je neplatné pro rozpor s dobrými mravy, když dle názoru soudu ujednání o smluvní pokutě ve výši 3 % z dlužné částky, a to za každý započatý měsíc prodlení, je nepochybně ujednání znamenající značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran, z tohoto důvodu je takové ujednání neplatné. Dle soudu smluvní pokuta ve výši 3 %, a to za každý započatý měsíc prodlení ode dne vzniku prodlení do zaplacení celé opožděné splatné částky neplní žádnou ze svých funkcí a je tak úkonem jednostranně zvýhodňujícím věřitele a prohlubujícím neúměrné zadlužení dlužníka. Takto sjednaná smluvní pokuta je v nepřiměřené výši vzhledem k závazku, jehož splnění zajišťuje, tudíž jde o ujednání neplatné. Pokud jde o pohledávky č. 4 a č. 5 rovněž z titulu nároku na úhradu smluvních pokut, lze tyto posoudit rovněž jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy z důvodů výše vyjádřených. Pohledávka č. 4 ve výši 10.000 Kč, tedy smluvní pokuta ve výši 10 % z celé půjčené částky jakožto sankce za podání insolvenčního návrhu neplní žádnou ze svých funkcí a je rovněž úkonem jednostranně zvýhodňujícím věřitele, pokud sankcionuje dlužníka za to, že podal návrh na insolvenci. Dle soudu návrhem na oddlužení využil dlužník zákonem daných možností takto postupovat a nelze za to dlužníka sankcionovat sjednanou smluvní pokutou z důvodu ustanovení § 3 a § 39 občanského zákoníku neplatně sjednanou. Pokud jde ICM R o pohledávku č. 5, nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 50.000 Kč jako smluvní pokuta sjednaná pro případ, že věřitel bude nucen uplatnit svá práva formou žaloby u soudu, v rozhodčím řízení nebo podáním návrhu na výkon rozhodnutí exekucí či v dražbě, rovněž se jedná o smluvní pokutu zvýhodňující věřitele. Pokud by tak, jak bylo sjednáno v čl. VII odst. 6 smlouvy o půjčce, k takové situaci došlo, že by věřitel byl nucen uplatnit svá práva formou žaloby u soudu, obecně lze uvést, že není předem zaručeno, že by v těchto řízeních k návrhu věřitele byl úspěšný. Je proto v rozporu s dobrými mravy, aby pro tyto případy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 50.000 Kč. V případě vedení těchto řízení tak, jak bylo ujednáno v čl. VII odst. 6 smlouvy o půjčce, by úspěšnému účastníku řízení vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Není možné sankcionovat dlužníka sjednanou smluvní pokutou bez zohlednění, zda by byl věřitel v takovém sporu úspěšný či nikoliv. Dále je třeba uvést, že ujednání o této smluvní pokutě je neplatné i s ohledem na nepřiměřenou výši takto sjednané smluvní pokuty (50 % jistiny), přičemž takové ujednání o smluvní pokutě je nepochybně ujednáním znamenajícím značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran a z tohoto důvodu se jedná o ujednání absolutně neplatné. V dané věci byl žalobce úspěšný a v průběhu řízení mu dle obsahu spisu vznikly náklady řízení ve výši 5.000 Kč za zaplacený soudní poplatek. Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Olomouc 08.09.2014

http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/8-tdo-391-2008/

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 8 Tdo 391/2008 | Judikatura | Pravo4u.cz - služby pro právníky Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 8 Tdo 391/2008 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. dubna 2008 o dovolání obviněného M. H., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 10. 2007, sp. zn. 10 To 40/2007, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře pod sp. zn. 18 T 1/2006, takto: Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích-pobočka v Táboře byl obviněný M. H. uznán vinným v bodě 1. trestným činem poškozování cizí věci podle § 257 odst 1 tr. zák. a trestným činem výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák., v bodě 2. trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., a v bodě 3. trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 tr. zák. a trestným činem útoku na veřejného činitele podle § 155 odst. 1 písm. b) tr. zák. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 234 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi roků, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. b), odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen trest zákazu řízení motorových vozidel na dobu šesti let. Bylo též rozhodnuto o náhradě škody. Proti tomuto rozsudku krajského soudu podali obviněný M. H. a státní zástupce odvolání, o nichž Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl rozsudkem ze dne 2. 10. 2007, sp. zn. 10 To 40/2007 tak, že z podnětu odvolání státního zástupce podle § 258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušil ve výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. obviněného pro výkon trestu odnětí svobody v trvání sedmi roků zařadil do věznice s ostrahou. Odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. Obviněný M. H. prostřednictvím obhájce JUDr. T. S. podal proti tomuto rozsudku Vrchního soudu v Praze z důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., dovolání, protože napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Zásadní pochybení obviněný shledal toliko ve vztahu k bodu 3. výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně, a to výhradně proti nesprávnému posouzení uvedeného skutku jako trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., a to po objektivní a subjektivní stránce. Obviněný konstatoval, že od samého počátku nebyla respektována elementární ustanovení trestního řádu, a až do konání prvého hlavního líčení se nikdo nezabýval subjektivní stránkou jednání obviněného, tedy tím, k čemu vlastně směřoval jeho úmysl. Ten byl v průběhu dokazování soudy pozměněn, protože původně žalovaný pokus trestného činu vraždy byl překvalifikován na trestný čin loupeže. Když bylo zjištěno, že původní právní kvalifikace je v rozporu s objektivně zjištěnými skutečnostmi, byl obviněnému „přidělen“ i jiný úmysl, naprosto rozdílný od toho, jenž byl v počátcích presumován, aniž by však popis skutku doznal změn. Soud bez přesvědčivého vysvětlení, shledal, že obviněný nechtěl vraždit, ale jeho úmysl směřoval od počátku ke zmocnění se zbraně, což se mu posléze na krátkou dobu podařilo. Tento závěr soud neučinil na základě změny výpovědi obviněného či jiné skutečnosti, ale v důsledku zjištění, že dosavadní předpoklad o naplnění subjektivní stránky pokusu vraždy je vzhledem k objektivním skutečnostem nereálný. Podle obviněného není tento postup správný, neboť není možné, aby orgány činné v trestním řízení na základě určitého jednání dovozovaný úmysl poté, co se závěry o tomto jednání změní, shledaly úmysl zcela jiný, když se na objektivní realitě nic nezměnilo. Obviněný na základě těchto výhrad ve vztahu k trestnému činu loupeže vytkl nedostatek analýzy subjektivní stránky, tedy úvah o tom, co jej vedlo k vyvolání potyčky se zasahujícími policisty. Zdůraznil, že soudy nevzaly do úvahy, že obviněný se při potyčce s policisty zcela nepředpokládaně zmocnil zbraně, kterou jednomu z policistů zcela nečekaně nakrátko odňal. Obviněný dovodil, že pokud se zbraně zmocnil, vyplynulo to z průběhu konfliktu, který vyvolal, a v němž jednal zcela zkratkovitě. Jestliže vrchní soud v odůvodnění napadeného rozsudku vysvětlení subjektivní stránky opřel o rozhodnutí obsažená ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soudu“) pod č. R 27/1976 a 44/1977, tato argumentace podle obviněného nebyla vhodně zvolena, neboť zmíněná rozhodnutí se vztahují k trestnému činu nedovoleného ozbrojování a řeší problematiku opatření střelné zbraně. Neřeší však otázku, zda lze přizpůsobovat bez dalšího závěr o subjektivní stránce jednání pachatele tomu, co lze pachateli ve vztahu k úmyslu prokázat. Podle obviněného je skutek popsaný ve výroku rozsudku krajského soudu pod bodem 3. vzdálen běžným skutkům, jimiž je naplňována skutková podstata trestného činu loupeže, protože jediný demonstrovaný úmysl je ten, že odmítal nemocnici opustit. Na základě popisu skutku není podle obviněného patrno, z čeho soudy dospěly k závěru, že tento násilný konflikt činil, ať již od počátku nebo alespoň od některé jeho části, s úmyslem násilím se zmocnit služební pistole policisty. Ze skutkových zjištění lze podle obviněného dovodit, že z jeho strany nešlo o plánované, resp. cílené jednání směřující k tomu, aby se zmocnil služební pistole, protože k odnětí pistole došlo neočekávaně, což i to, že po zmocnění se služební zbraně, tuto odhodil a vzdal se příslušníkům Policie České republiky. Úmyslem obviněného bylo bránit se vyvedení z objektu nemocnice, což podle ustálené judikatury (viz rozhodnutí č. 1/1980 a 19/1979 Sb. rozh. tr.) nelze právně kvalifikovat jako násilí ve smyslu § 234 odst. 1 tr. zák. Jednání obviněného je možné označit za impulzivní, konané bez jakékoliv hlubší úvahy o právních nebo věcných souvislostech. V závěru dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud rozsudky Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 10. 2007, sp. zn. 10 To 40/2007 a Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 4. 4. 2007, sp. zn. 18 T 1/2006 podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil a podle § 265l tr. ř. věc přikázal Krajskému soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře znovu k projednání a rozhodnutí, a nebo sám ve věci rozhodl rozsudkem podle § 265m odst. 1 tr. ř. K podanému dovolání se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství. Dovolání z obecných hledisek označil za přípustné. Po obsahové stránce se plně ztotožnil se závěry soudů obou stupňů, a poukázal na to, že oba soudy se opakovaně podrobně zabývaly argumentací obviněného ohledně naplnění jak subjektivní tak i objektivní stránky trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. Za správný označil závěr, že obviněný zcela svévolně za použití násilí se začal zákroku policistů bránit a současně vůči nim vyvinul aktivní násilné jednání, když jednoho z nich srazil na zem a druhého uchopil zezadu způsobem, kterým mu bránil v pohybu, a tak mu odcizil služební zbraň, u níž před tím odstranil zajišťovací pojistku pouzdra, z něhož ji vytrhl. Obviněný, který se tak za použití násilí zmocnil cizí věci, v daném případě střelné zbraně, jednal úmyslně, neboť jeho počínání zjevně směřovalo ke zmocnění se této pistole. O úmyslném jednání svědčí jeho aktivní konání představující násilí vůči policistům, jakož i aktivní počínání směřující k získání pistole zakročujícího policisty. Získání pistole nebylo náhodné, neboť úkony obviněného směřující k odnětí pistole byly promyšlené a jistě chtěné. Při vyjádření, že skutková zjištění nejsou v extrémním rozporu s právním posouzením jednání obviněného, státní zástupce tak navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného posoudil jako zjevně neopodstatněné a podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. ho odmítl. Nejvyšší soud jako soud dovolací § 265c tr. ř. nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou podle § 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř., v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dále Nejvyšší soud posuzoval, zda dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. byl uplatněn v souladu se zákonnými podmínkami, protože dovolání lze podat jen z důvodů taxativně uvedených v § 265b tr. ř., a shledal, že obviněný, který své dovolání opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., vnesl v souladu s ním námitky právní povahy, protože vytýkal nedostatky v subjektivní stránce trestného činu, jímž byl uznán vinným. S ohledem na to, že námitky obviněným vznesené směřují pouze proti výroku o vině pod bodem 3. rozsudku soudu prvního stupně, s nímž se ztotožnil i odvolací soud, je potřeba uvést, že obviněný se tohoto skutku, v němž je mimo dalších dvou výše uvedených trestných činů spatřován i trestný či loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., podle skutkových zjištění popsaných ve výroku rozsudku soudu prvního stupně dopustil tak, „že dne 27. 9. 2005 v době od 02.50 hodin do 03.00 hodin v T., v O. n. T., ve vestibulu pavilonu „…“, při provádění služebního zákroku příslušníky Policie České republiky, oblečenými ve služebních stejnokrojích, řádně označených odznaky PČR, nejprve se vytrhl z úchopu nstržm. P. B., služebně zařazenému jako policejní inspektor OOP T., kterého srazil na zem, poté nprap. Z. H., služebně zařazeného jako policejní inspektor SSK OŘ PČR T., zezadu uchopil rukama, čímž mu bránil v pohybu a po odstranění zajišťovací pojistky mu z pouzdra vytrhl služební pistoli zn. ČZ, vz. 82, ráže 9 mm, č. 0384.. se zásobníkem a 12 ks nábojů, rozběhl se směrem k propojovací chodbě, přičemž zasunul náboj do nábojové komory a asi po 10 metrech se v této chodbě otočil a pěti mířenými ranami vystřelil směrem do prostoru vestibulu v době, kdy policista H. byl ukryt za opěrným sloupem a policista B. za rohem zdi mezi propojovací chodbou a vestibulem, po vystřelení pěti ran se rozběhl chodbou ke vchodovým dveřím, zaběhl do prostoru vedoucího do suterénu, po opakované výzvě k zanechání protiprávního jednání opětovně jedenkrát vystřelil směrem k východu, poté zbraň odhodil a vzdal se příslušníkům PČR“. Ve vztahu k obviněným namítaným nedostatkům je vhodné nejprve uvést, že trestného činu podle § 234 odst. 1 tr. zák. se dopustí ten, kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci. Pro naplnění zákonných znaků trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. není nezbytné, aby zmocnění se věci následovalo bezprostředně po užití násilí. Vyžaduje se však, aby násilí, jehož užití musí vždy zmocnění se věci předcházet, bylo způsobilé ovlivňovat vůli poškozeného a být prostředkem nátlaku na něho, aby vůle poškozeného byla předchozím užitím násilí, při němž pachatel projevil svůj záměr zmocnit se cizí věci, ovlivněna, např. vědomím fyzické převahy útočníka, obavou před dalším násilím apod. (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2003, sp. zn. 7 Tdo 592/2003, publikované v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, roč. 2004, sešit 25 T-610). Je nerozhodné, zda pachatel, který užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci si takovou věc chtěl přisvojit, zničit, nebo ji převést na jiného a nebo ji jen přechodně užívat (srov. rozhodnutí č. 51/1976-III. Sb. rozh. tr.). K subjektivní stránce, jíž obviněný zejména ve svém dovolání napadá, je potřeba uvést, že je vždy charakterizována zaviněním, které představuje vnitřní, psychický vztah pachatele k podstatným složkám trestného činu. Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl způsobem v trestním zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem [úmysl přímý podle § 4 písm. a) tr. zák.], nebo věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn [úmysl nepřímý podle § 4 písm. b) tr. zák.]. Nejvyšší soud z obsahu předmětného spisu a z výrokové části napadených rozhodnutí shledal, že podle popisu skutku je násilí představováno tím, že obviněný se nejprve vytrhl z úchopu nstržm. P. B., kterého srazil na zem, poté nprap. Z. H. zezadu uchopil rukama, čímž mu bránil v pohybu, a po odstranění zajišťovací pojistky mu z pouzdra vytrhl služební pistoli. Odvolací soud ve svém rozhodnutí takto zjištěný skutkový děj ve vztahu k použité právní kvalifikaci vyhodnotil. Na straně 6 a 7 k němu zejména uvedl, že „obviněný při zákroku policistů užil násilí, jež mu umožnilo zmocnit se zbraně jednoho z policistů“. Nejvyšší soud v souladu s odvolacím soudem shledal, že obviněný po objektivní stránce naplnil znaky trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., protože není pochyb o tom, že obviněný se zbraně zmocnil poté, co jednoho z policistů srazil na zem a druhého zezadu uchopil tak, aby se zabránil v pohybu. Toto jednání je násilím ve smyslu požadavků § 234 odst. 1 tr. zák. a bylo prostředkem ke zmocnění se zbraně, kterou bezprostředně nato obviněný vytrhl z pouzdra jednoho policistů vytrhl. Pokud jde o výhrady ve vztahu k subjektivní stránce, ani zde nevznikají pochybnosti o tom, že obviněný jednal v úmyslu se za daných skutkových okolností násilím zbraně zmocnit. V této souvislosti lze poukázat na závěry odvolacího soudu, který na straně 7 odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že obviněný pojal úmysl zmocnit se pistole policisty Z. H. po uchopení policisty, kdy jeho pasivní odpor přerostl v odpor aktivní. S ohledem na obsah spisu a popsaná skutková zjištění jsou tyto úvahy v souladu s provedenými důkazy a Nejvyšší soud se s tímto jasným, byť stručným zjištěním odvolacího soudu ztotožnil. Navíc však považuje za vhodné doplnit, že závěr o úmyslu obviněného směřujícím ke zmocnění se zbraně násilím, jednoznačně vyplývá z učiněných skutkových zjištění, která vylučují obhajobu obviněného, že jednal zkratkovitě, a že násilí nečinil se záměrem, aby se zmocnil zbraně. Toto tvrzení obviněného nekoresponduje s popsaným skutkem ani s tím, jak je děj zaznamenán ve výpovědích svědků, kteří jednání obviněného sledovali. Z výpovědi svědka P. B. se podává, že obviněný do něj strčil, až upadl na zem, přesto však zpozoroval, jak obviněný svědka Z. H. objal, a nato uviděl v ruce obviněného předmět černé barvy. Svědek Z. H. uvedl, že sledoval, jak obviněný nejprve srazil kolegu P. B., jeho odstrčil na zeď, čímž svědek ztratil rovnováhu, obviněný jej nato objal, chytil jakoby za žebra a vytáhl mu pistoli. Z tohoto průběhu situace je zřejmé, že obviněný nejednal zkratkovitě, tedy nahodile, necíleně a zmatečně, ale naopak postupoval racionálně. Je dostatečně zřejmé, že se obviněný zbraně zmocnil zcela záměrně právě proto, že se jedná o zbraň. Aby ji získal, musel použít násilí vůči oběma policistům, kteří jej drželi a vyváděli z nemocnice. Pro úmysl obviněného násilím se zmocnit zbraně, též svědčí i to, že pro uchopení zbraně sahal přesně a jistě do míst, kde měl policista zbraň připevněnu. K tomu, aby ji získal, nestačilo ji pouze vytáhnout z pouzdra, ale před tím, bylo nutné se „zbavit“ policistů, a proto obviněný jednal tak, že se nejprve vytrhl z úchopu, jednoho z nich srazil na zem, a teprve když již tento policista nebyl v jeho bezprostřední blízkosti, učinil přesně cílené úkony směřující k tomu, aby mu druhý policista, který měl u sebe zbraň, v jejím odnětí nebránil. Proto ho zezadu uchopil, čímž mu zabránil v pohybu a tedy i v možnosti obviněnému zmocnění se zbraně znemožnit. Obviněný si tak násilným jednáním vytvořil prostor proto, aby mohl odjistit uzávěr pouzdra, z něhož poté zbraň vytrhl. Nelze též přehlédnout, že obviněný všechny tyto kroky musel činit rychle a bez zaváhání, kdy úspěšnost jeho činu záležela i na momentu překvapení. Na záměr obviněného získat násilím zbraň, lze usuzovat i z jeho dalšího počínání, které rovněž vylučuje to, že by jednal zkratkovitě. Obviněný totiž poté, co se zbraně uvedeným způsobem zmocnil, ji okamžitě ve shodě s účelem, k němuž zbraně slouží, užil. Zasunul totiž náboj do nábojové komory a nejprve pěti mířenými ranami z ní vystřelil. V tomto jednání nelze shledávat nahodilé jednání, protože jde o promyšlené chování, jehož cílem bylo, aby se obviněný vymanil z moci policistů a aby jejich snahám o jeho zajištění a vyvedení z nemocnice unikl. Za daných skutkových okolností je zřejmé, že obviněný proto, aby takto jednal, nemusel mít ihned v počátku toho, kdy se začal policistům bránit, úmysl jim vzít zbraň, ale stačilo, aby v průběhu popisovaného ataku tento úmysl dodatečně pojal. Úmysl zmocnit se cizí věci může totiž pachatel pojmout i v průběhu násilí, jehož se počal dopouštět z jiných pohnutek (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2003, sp. zn. 7 Tdo 592/2003, publikované v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, ročník 2004, sešit 25 T-610). V daném případě je nutné vycházet z bezprostředního úmyslu pachatele, tj. že se chtěl zmocnit pistole násilím a že tak také v daných souvislostech učinil. Jiný, než tento závěr s ohledem na skutkové okolnosti nelze dovodit, protože obviněný se zbraně nemohl zmocnit jinak, než použitím síly proti policistům, neboť by bylo absurdní domnívat se, že by mu pistoli policista vydal dobrovolně. Pokud obviněný svůj úmysl popíral též s ohledem na to, že zbraň v závěru celého incidentu odhodil, a že si ji tedy neponechal, není v daných souvislostech tato obhajoba podstatná, protože délka doby držení zmocněné se věci není v žádném případě rozhodující (viz též rozhodnutí č. 41/1967 Sb. rozh.tr.). To, že obviněný poté, co se zbraně zmocnil, opakovaně z ní vystřelil a běžel s ní ke vchodu z nemocnice, a posléze ji odhodil a vzdal se příslušníkům Policie, nemá pro správnost použité právní kvalifikace větší význam. Trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. byl totiž dokonán okamžikem, kdy se obviněný zbraně násilím zmocnil. Další nakládání s ní již bylo závislé na tom, čeho chtěl obviněný tímto jednáním docílit. Na základě všech těchto zjištění a právních závěrů Nejvyšší soud shledal, že soudy obou stupňů zcela správně popsaný skutek pod bodem 3. rozsudku soudu prvního stupně posoudily (vedle trestných činů nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 tr. zák. a útoku na veřejného činitele podle § 155 odst. 1 písm. b) tr. zák.) jako trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. Obviněný se chtěl zmocnit zbraně za použití násilí a jednal tudíž v přímém úmyslu podle § 4 písm. a) tr. zák. Jestliže obviněný namítal, že skutek byl v rámci podané obžaloby právně kvalifikován jako pokus trestného činu vraždy podle § 8 odst. 1 k § 219 odst. 1, 2 písm. a), f) tr. zák., kde byl tento čin popsán zcela shodně s tím, jak o něm bylo rozhodnuto v nyní napadených rozhodnutích, kde však byla užita jiná právní kvalifikace, a dovozoval, že soudy jen přizpůsobovaly závěr o naplnění subjektivní stránky podle toho, co lze obviněnému prokázat po objektivní stránce, pak tuto námitku rovněž Nejvyšší soud neshledal jako důvodnou. V daném postupu soudů bylo plně respektováno, že podle § 2 odst. 8 tr. ř. ve spojení s § 220 odst. 1 tr. ř. může soud rozhodovat pouze o skutku, který je uveden v žalobním návrhu a o obžalovaném, na kterého byla obžaloba podána. Jestliže z ustanovení § 220 odst. 3 tr. ř. vyplývá, že soud není vázán žalobním návrhem, jenž představuje pouhou subsumpci vymezeného skutku pod příslušné ustanovení trestního zákona, lze shrnout, že soudem musí být zachována totožnost skutku, o čemž v daném případě nevznikají pochybnosti, nikoliv však právní posouzení jednání, které je dotyčnému v obžalobě kladeno za vinu. Je totiž nutné připomenout, že při posuzování otázky, zda skutek je či není trestným činem, se postupuje tak, že soud nejprve dokazováním provede potřebná zjištění o existenci rozhodných skutkových okolností. Dále učiní závěr, zda tyto skutkové okolnosti naplňují formální znaky trestného činu uvedeného ve skutkové podstatě (§ 3 odst. 1 tr. zák.). Soud může zažalovaný skutek posoudit jako jiný trestný čin, než jaký v něm spatřovala obžaloba, což je zcela obvyklý postup, který v projednávané věci zachoval i soud prvního stupně, který již ve svém prvním rozsudku ze dne 27. 4. 2006, č. j. 18 T 1/2006-600 nyní uvedenou právní kvalifikaci trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. použil. Proto, když soudy prvního i druhého stupně vycházely ze skutkového děje, jak byl v obžalobě popsán, a tento skutek právně posoudily vedle dalších dvou uvedených trestných činů jako trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., je tato právní kvalifikace správná, neboť byly po všech stránkách naplněny znaky této skutkové podstaty. Za daných okolností proto nelze oběma soudům vytýkat, že nezměnily skutková zjištění, která pro uvedené právní posouzení obsahují všechny rozhodné skutečnosti. Nejvyšší soud na základě všech shora uvedených úvah shledal, že výhrady, které obviněný ve svém dovolání uplatnil, nejsou důvodné. Vzhledem k tomu, že jsou v dovolání vyjádřené argumenty jen opakováním již dříve uplatněné obhajoby, s níž se již vypořádal odvolací soud, bylo dovolání obviněného jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto. V Brně 16. dubna 2008

http://www.sagit.cz/info/sb13235

VYHLÁŠKA ze dne 23. července 2013 o předkládání výkazů České národní bance statisticky významnými vykazujícími osobami pro účely sestavení statistiky platební bilance, investiční pozice a dluhové služby vůči zahraničí - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Předpis č. 235/2013 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2013, částka 91, ze dne 2. 8. 2013 ze dne 23. července 2013 o předkládání výkazů České národní bance statisticky významnými vykazujícími osobami pro účely sestavení statistiky platební bilance, investiční pozice a dluhové služby vůči zahraničí Česká národní banka stanoví podle § 41 odst. 3 a § 43 písm. b) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 227/2013 Sb.: Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) obsah, formu, lhůty a způsob sestavování a předkládání výkazů České národní bance osobami zařazenými do okruhu statisticky významných vykazujících osob (dále jen „vykazující osoba“) a stanoví okruh vykazujících osob, které disponují informacemi potřebnými pro sestavení statistiky platební bilance, investiční pozice a dluhové služby vůči zahraničí. b) datovým souborem elektronické seskupení údajů výkazu s předem definovanými datovými strukturami, které jsou informačním systémem metodicky popsány, předávány a zpracovávány jako celek. Okruh vykazujících osob (1) Výkazy sestavuje a předkládá vykazující osoba, a) která je tuzemským investorem s přímou investicí v zahraničí a výše jeho podílu na podnikání zahraniční společnosti nebo objem úvěrů poskytnutých nebo přijatých v rámci jeho přímé investice v zahraničí ke konci kalendářního roku dosáhne alespoň 2 500 000 Kč, b) která je tuzemskou společností s přímou investicí zahraničního investora a výše podílu zahraničního investora na jejím podnikání nebo objem úvěrů poskytnutých nebo přijatých v rámci jeho přímé investice v tuzemsku ke konci kalendářního roku dosáhne alespoň 25 000 000 Kč, c) u které celkový roční objem aktiv nebo pasiv ve vztahu k zahraničí ke konci kalendářního roku dosáhne alespoň 200 000 000 Kč, nebo d) u které celkový roční objem finančních úvěrů poskytnutých nebo přijatých ve vztahu k zahraničí ke konci kalendářního roku dosáhne alespoň 100 000 000 Kč. (2) Vykazující osoba, která náleží do sektoru vládních institucí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii2), sestavuje a předkládá pouze výkaz PB (ČNB) 42-04 „Splátkový kalendář dlouhodobých finančních úvěrů přijatých ze zahraničí“ podle § 6 odst. 1 písm. b). (3) Předkládání výkazů podle této vyhlášky se nevztahuje na vykazující osoby, které pravidelně sestavují a předkládají výkazy České národní bance podle jiných právních předpisů upravujících výkaznictví, které stanoví předávání údajů České národní bance obdobných údajům požadovaným touto vyhláškou. Výkazy za oblast přímých investic (1) Vykazující osoba podle § 3 odst. 1 písm. a) k poslednímu dni každého kalendářního roku sestavuje výkaz PB (ČNB) 71-01 „Roční výkaz o stavu přímých investic v zahraničí“. (2) Vykazující osoba podle § 3 odst. 1 písm. b) k poslednímu dni každého kalendářního roku sestavuje výkaz PB (ČNB) 72-01 „Roční výkaz o stavu přímých investic v tuzemsku“. (3) Výkazy podle odstavců 1 a 2 vykazující osoba předkládá České národní bance vždy do 31. července následujícího kalendářního roku. (4) Obsah výkazů podle odstavců 1a 2 je stanoven v příloze č. 1 k této vyhlášce. Výkaz za oblast aktiv a pasiv ve vztahu k zahraničí (1) Vykazující osoba podle § 3 odst. 1 písm. c) k poslednímu dni každého kalendářního čtvrtletí sestavuje a předkládá České národní bance výkaz PB (ČNB) 43-04 „Vybraná aktiva a pasiva vůči zahraničí“, a to vždy do 25 dnů následujících po skončení čtvrtletí. (2) Obsah výkazu podle odstavce 1 je stanoven v příloze č. 2 k této vyhlášce. Výkazy za oblast finančních úvěrů (1) Vykazující osoba podle § 3 odst. 1 písm. d) a) k poslednímu dni každého kalendářního měsíce sestavuje a předkládá České národní bance výkaz PB (ČNB) 41-12 „Finanční úvěry a účty v zahraničí“, a to vždy do 25 dnů následujícího měsíce, b) k poslednímu dni každého kalendářního čtvrtletí sestavuje a předkládá České národní bance výkaz PB (ČNB) 42-04 „Splátkový kalendář dlouhodobých finančních úvěrů přijatých ze zahraničí“, a to vždy do 25 dnů následujících po skončení čtvrtletí. (2) Obsah výkazů podle odstavce 1 je stanoven v příloze č. 3 k této vyhlášce. Způsob sestavování výkazů Výkazy podle § 4 sestavuje vykazující osoba vyplněním elektronického formuláře. Pro sestavování výkazů podle § 5 a 6 vykazující osoba vytváří z údajů svého informačního systému datový soubor s hodnotami údajů, který předává jako součást datové zprávy3) České národní bance. (1) Vykazující osoba postupuje při sestavování výkazů na základě údajů z vlastního účetnictví a podle pravidel pro sestavování účetní závěrky4) a dalších podkladů platných ke dni sestavení výkazu. (2) Pro oceňování vykazovaných údajů se používají způsoby stanovené právním předpisem upravujícím vedení účetnictví5). (3) Pro přepočet údajů v cizích měnách na údaje vykazované v české měně použije vykazující osoba kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro den sestavení výkazu, nejedná-li se o údaje o transakcích ve vztahu k zahraničí, kdy se použije kurz devizového trhu vyhlášený pro den uskutečnění transakce, nebo pro den, kdy bylo o transakci účtováno, anebo lze použít průměrný kurz za vykazované období. Pro přepočet údajů v cizích měnách, pro něž Česká národní banka nevyhlašuje kurz devizového trhu, postupuje vykazující osoba podle pravidel pro sestavování účetní závěrky4). (1) Výkazy podle § 4 předkládá vykazující osoba České národní bance zasláním vyplněného elektronického formuláře prostřednictvím internetové aplikace České národní banky pro sběr informačních povinností. (2) Výkazy podle § 5 a 6 předkládá vykazující osoba České národní bance v elektronické podobě jako datové zprávy a ve struktuře a formě datových souborů, které jsou dostupné prostřednictvím a) programové aplikace České národní banky pro sběr dat od nebankovních subjektů (SDNS), která je dostupná způsobem umožňujícím dálkový přístup, nebo b) vlastní programové aplikace vykazující osoby, která používá pro předání výkazu webové služby České národní banky pro sběr dat (SDNS-WS). (1) Pokud jsou předložené výkazy správné a úplné, Česká národní banka prostřednictvím programové aplikace uvedené v § 9 potvrdí vykazující osobě jejich přijetí. (2) Požaduje-li to Česká národní banka, vykazující osoba provede opravu nesprávných nebo neúplných výkazů, opravené výkazy ve stanovené lhůtě předloží České národní bance způsobem stanoveným v § 9 a v případě potřeby poskytne požadované vysvětlení. (3) Pokud vykazující osoba zjistí, že údaje dříve předloženého výkazu nejsou správné, provede prostřednictvím programové aplikace uvedené v § 9 opravu dat tohoto výkazu a v případě potřeby i dat výkazů souvisejících a neprodleně uvědomí o provedení, rozsahu a obsahu oprav Českou národní banku. (1) Neprodleně po zařazení do okruhu vykazujících osob sdělí vykazující osoba České národní bance jména a příjmení nejméně 2 kontaktních osob a adresu pracoviště, telefonní číslo a adresu elektronické pošty těchto osob. (2) Vykazující osoba sdělí České národní bance bez zbytečného odkladu každou změnu údajů podle odstavce 1. 1. Vyhláška č. 34/2003 Sb., kterou se stanoví rozsah, období, lhůty a způsob plnění oznamovací povinnosti podle devizového zákona. 2. Vyhláška č. 351/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 34/2003 Sb., kterou se stanoví rozsah, období, lhůty a způsob plnění oznamovací povinnosti podle devizového zákona. 3. Vyhláška č. 33/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 34/2003 Sb., kterou se stanoví rozsah, období, lhůty a způsob plnění oznamovací povinnosti podle devizového zákona, ve znění vyhlášky č. 351/2003 Sb. Specifika účetnictví a oceňování v zemědělství, 2. vydání Dana Dvořáková - Wolters Kluwer, a. s. Stěžejní část publikace je věnována účetnictví v zemědělství dle českých účetních předpisů. V této části publikace jsou analyzovány především jednotlivé přístupy k ocenění biologických aktiv a možnosti jejich účetního zachycení. Prvořadá pozornost je věnována způsobům kalkulace ... Mgr. Michal Králík, Ph.D. - Wolters Kluwer, a. s. Tento Přehled judikatury nabízí rozsáhlý výběr rozhodnutí soudů k podílovému spoluvlastnictví, které přináší v praktickém životě značné množství problémů. Judikatura tohoto svazku řeší otázky hospodaření se společnou věcí, převodů spoluvlastnického podílu, zrušení spoluvlastnictví a ... Cena: 1 540 KčKOUPIT

http://kraken.slv.cz/3VSPH373/2012

3 VSPH 373/2012-A-13 KSHK 40 INS 21471/2011 3 VSPH 373/2012-A-13 Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka: Bc. Petr anonymizovano , anonymizovano , bytem v Babicích 27, okres Hradec Králové, zahájené k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. prosince 2011, č.j. KSHK 40 INS 21471/2011-A-5, Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. prosince 2011, č.j. KSHK 40 INS 21471/2011-A-5, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Napadeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové (insolvenční soud) zamítl insolvenční návrh dlužníka. V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že dlužník podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení 22.11.2011 a že tentýž den byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku vyhláška o zahájení insolvenčního řízení. Dlužník uvedl v insolvenčním návrhu, že má závazek vůči Karlu Zakopalovi ve výši 10.000,--Kč a dále vůči zástavnímu věřiteli Raiffeisenbank, a.s. (také Banka) v celkové výši 2.100.000,--Kč. Konstatoval, že je nezaměstnaný, že je registrován u Úřadu práce v Pardubicích a že na základě dohody se svým otcem má od něj důchod ve výši 1.500,--Kč měsíčně. Uvedl, že jeho majetek sestává z mobilního telefonu, notebooku a nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. 145 u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové, na nichž vázne zástavní právo pro Banku. Vyšel ze zjištění, podle něhož dlužník má věřitele v osobě Karla Zakopala s pohledávkou ve výši 10.000,--Kč z právního důvodu smlouvy o půjčce z 15.6.2010, v níž byla sjednána její splatnost 15.4.2011 (také Půjčka). Druhým věřitelem je Banka s pohledávkou ve výši 2.100.000,--Kč z právního důvodu uzavřené úvěrové smlouvy č. 600/422/08/1/01 (také Smlouva), jež je zajištěna zástavním právem k výše uvedeným nemovitostem. Z předložené Smlouvy nezjistil, kdy byla uzavřena, neboť nebyla datována, ani s kým byla uzavřena, neboť není podepsána, a dovodil, že dlužník nedoložil listinu osvědčující vznik dluhu vůči Bance ani splatnost tvrzeného závazku. Doplnil, že dlužník nepředložil ani Všeobecné obchodní podmínky, dle kterých Banka postupuje. Cituje ustanovení § 3, § 103 odst. 2, § 143 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), dospěl k právnímu závěru, že dlužník neosvědčil, že je v úpadku za situace, kdy doložil svůj závazek jen vůči jednomu věřiteli, a že v projednávané věci tak nebyly naplněny zákonem stanovené předpoklady pro zjištění úpadku dlužníka. Uzavřel, že dlužníkův úpadek osvědčen nebyl, a v souladu se zásadou hospodárnosti řízení proto neprováděl procesní úkony k doplnění insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení podle § 128 odst. 2 a § 393 InsZ a návrh rovnou zamítl. Toto usnesení napadl dlužník v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud zrušil a vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. Připustil, že na předložené Smlouvě chyběly podpisy i datum, ale zároveň zdůraznil, že z dalších doložených listin bylo zřejmé, že Smlouva i závazek z ní existují. Uvedl, že by Smlouvu opatřenou všemi náležitostmi doložil v nejkratší době k výzvě soudu, neboť ji neměl ke dni podání insolvenčního návrhu k dispozici. Uzavřel, že je přesvědčen o tom, že nebyly splněny podmínky pro zamítnutí insolvenčního návrhu a že insolvenční soud namísto toho měl postupovat podle § 128 odst. 2 a § 393 InsZ a vyzvat jej k doplnění insolvenčního návrhu, resp. návrhu na povolení oddlužení, a k zamítnutí insolvenčního návrhu přistoupit, jen pokud by nevyhověl jeho výzvě. Smlouvu opatřenou podpisy a datem jejího uzavření společně s Všeobecnými obchodními podmínkami Banky přiložil. Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání [§ 94 odst. 2 písm. d) InsZ], přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání je opodstatněno, byť z jiných než navrhovatelem uváděných důvodů, neboť jeho insolvenční návrh nemá zákonem požadované náležitosti. Z § 97 odst. 1 a 3 InsZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 InsZ tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) a označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka způsobem uvedeným v odstavci 1, musí být v insolvenčním návrhu uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 InsZ). Podle § 104 odst. 1 InsZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (seznam majetku), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (seznam závazků), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. Podle § 104 odst. 4 InsZ nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně uvést, že jsou správné a úplné. Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku (§ 3 odst. 3 InsZ). Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 InsZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 InsZ (zejména řádnými seznamy majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 InsZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá. Pouhé konstatování, že dlužník je v úpadku , nebo mu úpadek hrozí , případně, že dlužník je insolventní , nebo že je v platební neschopnosti , anebo že je předlužen , není ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 InsZ uvedením okolností, které úpadek osvědčují. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ až c/ InsZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 InsZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet. Podle § 128 odst. 2 InsZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne. Ze spisu plyne, že dlužník podal insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři a že v jeho kolonce č. 6 uvedl jen, že má více věřitelů a závazky po lhůtě splatnosti déle než 30 dnů a tyto závazky není schopen platit. Jedná se o závazek vůči Karlu Zakopalovi v celkové výši 10.000,--Kč a vůči Bance ve výši 2.100.000,--Kč, přičemž ohledně dalších tvrzeních k těmto závazkům odkázal na kolonky č. 18 a 20 formuláře návrhu na povolení oddlužení a dále také na připojené listiny. K důvodům své neschopnosti závazky splácet neuvedl ničeho. Z připojeného seznamu závazků se podává, že dlužník má závazek vůči Raiffeisenbank, a.s. se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 9, IČO 49240901, který je vykonatelný ve výši 2.100.000,--Kč s tím, že poslední splátku uhradil v roce 2008 bez bližšího uvedení čísla úvěrové smlouvy a data jejího uzavření, a dále vůči Karlu Zakopalovi, bytem v Pardubicích, Dašická 1752 ve výši 10.000,--Kč, na níž nesplatil ničeho, bez uvedení data uzavření smlouvy a termínu splatnosti, v seznamu není uvedeno, že dlužníkův závazek vůči Bance je zajištěný, jak plyne z níže uvedeného výpisu z katastru nemovitostí. Přesto seznam je opatřen prohlášením dlužníka, že je úplný a pravdivý. Seznam majetku je také opatřen prohlášením dlužníka, že je úplný a správný, přestože v rozporu s tímto prohlášením podle připojeného výpisu z katastru nemovitostí je dlužník také vlastníkem pozemků parc.č. 8/1, 8/2, 7/2, 302 a 303 a dále domu č.p. 27 postaveného na pozemku parc.č. 8/1, zapsaných pro okres Hradec Králové, obec Babice, kat. úz. Velké Babice, zapsaných na LV 145 u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové, že uvedené nemovitosti jsou zastaveny ve prospěch Banky a že byla nařízena exekuce ohledně závazku dlužníka ze Smlouvy. Je tak zjevné, že dlužník v insolvenčním návrhu nevylíčil rozhodné skutečnosti, z nichž by vyplýval závěr, že má více věřitelů s pohledávkami déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti, jež není schopen plnit, neboť v kolonce č. 6 neuvedl lhůtu splatnosti svých závazků a jejich právní důvod a netvrdil žádné skutečnosti, z nichž by plynul závěr, že je není schopen plnit. Nedostatky ve vylíčení rozhodných skutečností pak nelze jako součást tvrzení o úpadku nahradit ani údaji z obligatorních seznamů, jež nemají zákonné náležitosti uvedené v § 104 odst. 2 až 4 InsZ a nelze k nim přihlížet. Seznam majetku není úplný a je v rozporu s dlužníkovým prohlášením o jeho úplnosti bez uvedení nemovitostí, jež vlastní, jak plyne z přiloženého výpisu katastru nemovitostí, a seznam závazků také není úplný a neobsahuje lhůtu splatnosti závazků z Půjčky a ze Smlouvy (resp. důvod vykonatelnosti závazku). Nelze přihlížet ani k dalším tvrzením, jež vyplývají z přiložených listin, jak vysvětleno výše, ani z návrhu na povolení oddlužení, neboť vyplněním údajů o majetku a závazcích v kolonkách 16-21 formuláře návrhu na povolení oddlužení (či v jiných částech formuláře) dlužník naplňuje jen obsahové požadavky tohoto návrhu. Seznamy majetku a závazků formulář výslovně avizuje jako jednu z povinných příloh insolvenčního návrhu. Proto formulář v kolonkách 16-21 (ani v jiné své části) splnění speciálních náležitostí, jež příslušejí těmto seznamům, nepředepisuje a údaje vyplněné v kolonkách č. 16-17 a 18-21 náležitosti seznamů závazků a majetku nemají. Za uvedené situace tu nebyl důvod, aby insolvenční soud postupoval podle § 128 odst. 2 InsZ, tj. vyzýval dlužníka k doplnění listiny, již přiložil dlužník k odvolání, a namístě bylo insolvenční návrh odmítnout podle § 128 odst. 1 InsZ pro jeho neprojednatelnost bez dalšího. Z uvedeného je zřejmé, že pro popsané vady, pro které nelze v řízení pokračovat, nebyl insolvenční návrh způsobilý projednání, a tudíž nebyly dány podmínky k tomu, aby o něm soud věcně rozhodl, tedy ho zamítl, jak to insolvenční soud napadeným usnesením učinil. Za dané situace nebylo možné jiné rozhodnutí než insolvenční návrh odmítnout podle § 128 odst. 1 InsZ. Tím, že insolvenční soud insolvenční návrh přes uvedené vady projednal, zatížil řízení vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci samé. Na základě výše uvedených závěrů odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátil věc insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. V Praze dne 11. září 2012

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B75F98FAC77A64F2C12582560036BB02?openDocument

8 Tdo 1304/2017 Název judikátu: Hrubé porušení povinnosti; gradace příčinné souvislosti Právní věta: Usmrcení z nedbalosti, Hrubé porušení zákona § 143 odst. 1, 3 tr. zákoníku I. Okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby podle § 143 odst. 3 tr. zákoníku je naplněna, pokud dojde k hrubému porušení jednoho či více z vyjmenovaných zákonů, jež má za dané situace zpravidla za následek způsobení smrti člověka a které je podstatně závažnější, než jakým je porušení důležité povinnosti uložené podle zákona ve smyslu § 143 odst. 2 tr. zákoníku. Půjde přitom o výrazně intenzivnější porušení jedné zákonné normy anebo porušení více zákonných norem příslušného zákona, což v souhrnu podstatně zvyšuje závažnost činu. Na hrubé porušení zákona lze usuzovat z povahy a intenzity porušení příslušného zákona, které musí být závažné a k němuž dochází především tehdy, když se na vzniku smrtelného následku nepodílely další osoby, nebo pokud pachatel porušil více různých zákonných norem apod. Jestliže se na vzniku smrtelného následku podílelo jak jednání pachatele, tak jednání dalších osob, je třeba při úvaze o naplnění znaku spočívajícího v hrubém porušení zákona zkoumat konkrétní okolnosti skutku a hodnotit význam a důležitost jednání pachatele pro vznik tohoto následku (viz rozhodnutí uveřejněné pod č. 32/2016 Sb. rozh. tr.). Popis skutku, Usmrcení z nedbalosti, Hrubé porušení zákona, Rozsudek § 143 odst. 1, 3 tr. zákoníku, § 120 odst. 3 tr. ř. II. Ve výroku rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným trestným činem usmrcení z nedbalosti spáchaným proto, že hrubě porušil některý ze zákonů ve smyslu § 143 odst. 1, 3 tr. zákoníku, musí být v popisu skutku uvedeno konkrétní ustanovení takového zákona, které obviněný porušil. Nestačí, je-li poukaz na porušené zákonné ustanovení obsažen jen v odůvodnění rozsudku. Datum rozhodnutí: 12/06/2017 Spisová značka: 8 Tdo 1304/2017 ECLI: ECLI:CZ:NS:2017:8.TDO.1304.2017.1 Heslo: Hrubé porušení zákona § 143 odst. 3 tr. zákoníku § 120 odst. 3 tr. ř. Publikováno ve sbírce pod číslem: 10 / 2019 8 Tdo 1304/2017-40 Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 6. 12. 2017 o dovolání obviněného L. K. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. 4 To 256/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 4 T 43/2016, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušují usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. 4 To 256/2016, a rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 25. 4. 2016, sp. zn. 4 T 43/2016. Podle § 265­l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Okresnímu soudu v Teplicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 1. Rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 25. 4. 2016, sp. zn. 4 T 43/2016, byl obviněný L. K. uznán vinným přečinem usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 3 tr. zákoníku, kterého se dopustil skutkem popsaným tak, že jako stavební technik firmy K-STAV, s. r. o., IČ: 49099396 (dále jen „společnost K-STAV“), s osvědčením odborné způsobilosti osob pro dočasné stavební konstrukce (instruktora lešenářské techniky) č. 3774/2009, hrubým způsobem porušil své pracovní povinnosti a předal protokolem o předání a převzetí lešení ze dne 18. 5. 2015 firmě RENBAU, s. r. o., IČ: 25025317 (dále jen „společnost RENBAU“), zastoupené B. H., lešení typu PERI UP, HŰNNEBECK, BOSTA 70 na stěně S3 o výměře 620 m2 na panelovém domě v T., D., tento předávací protokol vystavil, aniž si ověřil, že postavené lešení splňuje nároky kladené na tento typ konstrukcí ČSN 738101, nařízením vlády č. 362/2005 Sb., a návodem výrobce, lešení bylo přitom postaveno v příkrém rozporu s požadavky norem na stavbu a provoz lešení, společnost RENBAU prováděla na základě smlouvy o dílo uzavřené s objednatelem Stavební bytové družstvo „Mír“ T., zakázku „Obnovující nátěr obvodového pláště včetně navazujících oprav bytového domu v T., D.“, k těmto pracím pak najímala jednotlivé subdodavatelské firmy, mezi jinými i firmu M. P., pro tuto firmu pracoval jako lakýrník poškozený J. B., který dne 11. 11. 2015 kolem 13.10 hod. z důvodu chybně postaveného lešení z něho spadl, přičemž v době úrazu nebyl ovlivněn cizorodými látkami ani netrpěl zdravotními problémy, které by se mohly podílet na pádu z lešení, a utrpěl polytrauma (mnohočetné závažné poranění), které vedlo k smrti. 2. Za tento přečin byl obviněný podle § 143 odst. 3 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti roků. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu činnosti stavebního technika s oprávněním vedoucího, instruktora či garanta pro dočasné stavební konstrukce, zejména lešení na dobu pěti let. Podle § 81 odst. 3 tr. ř. bylo uloženo zničení jednoho kusu bílé elektrikářské stahovací pásky na kabely. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozené D. B. na náhradě škody částku 544.301 Kč. Se zbytkem nároku byla poškozená podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací usnesením ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. 4 To 256/2016, odvolání obviněného podané proti shora citovanému rozsudku soudu prvního stupně jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítl. 4. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce s odkazem na důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání pro nedostatky, které vedly k nesprávné právní kvalifikaci. Spatřoval je zejména v tom, že se soudy nezaměřily na řádné objasnění povinností, které měl obviněný porušit. Tuto vadu shledal jak v popisu skutkových zjištění, kde chybí uvedení toho, co výslovně na lešení bylo v příkrém rozporu s požadavky norem, tj., jaké konkrétní nedostatky lešení vykazovalo, tak i v nedostatečném posouzení příčinné souvislosti mezi jeho jednáním a následkem v podobě smrti poškozeného, a to mimo jiné s ohledem na zavinění dalších osob. Uvedené hmotněprávní nedostatky se promítly i do popisu skutku, který nesplňuje požadavky kladené na výrok rozhodnutí ustanovením § 120 odst. 1 tr. ř. 5. Obviněný soudům vytýkal způsob, jakým vyhodnotily příčinný vztah mezi protiprávním jednáním, které je mu kladeno za vinu, a vzniklým následkem, protože se nezabývaly významem příčiny z hlediska principu gradace příčinné souvislosti. Poukazoval na to, že okresní soud se těmito otázkami vůbec nezabýval a existenci příčinné souvislosti toliko konstatoval. Krajský soud sice příčinný vztah dovodil a poukázal i na případnou trestní odpovědnost vůči dalším subjektům, a to generálnímu dodavateli a subdodavateli, jenž od obviněného lešení převzal a odpovídal za jeho další užívání, a taktéž vůči uživateli lešení, který umožnil poškozenému jako svému zaměstnanci, aby na lešení pracoval, avšak tyto své úvahy již nepromítl do závěru o použité právní kvalifikaci podle § 143 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Především je nevyhodnotil s ohledem na hrubé porušení zákonů o bezpečnosti práce. 6. Soudům obou stupňů tak obviněný vytýkal, že v dostatečné míře neposoudily všechny skutečnosti rozhodné pro závěr o tom, že ve smyslu § 143 odst. 3 tr. ř. došlo v jednání obviněného k hrubému porušení povinností. Řádně soudy proto v této souvislosti nevyhodnotily, že obviněný nebyl jedinou osobou, která nesla za vadné postavení lešení odpovědnost, protože zásadně nebyl tím, kdo lešení stavěl. Soudy v potřebné míře neposuzovaly, že nesprávně lešení postavil někdo jiný, ani to, že přebírající společnost měla převzetí takového lešení odmítnout, neboť odpovídala podle předpisů o bezpečnosti práce za užívání lešení ze strany svých zaměstnanců i dalších najímaných subjektů. K tomu přistoupila též firma, která i přes zjevné vady lešení po dlouhou dobu využívala i s jeho nedostatky, a tak umožnila svému zaměstnanci na něm pracovat. Odmítnout práci na předmětném lešení měl i sám poškozený, neboť byl v oblasti bezpečnosti práce proškolen a byl schopen rozpoznat zjevné vady konstrukce. Ve smyslu nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon č. 362/2005 Sb.“), a jeho přílohy, konkrétně části VII. bodu 5., byla osobou odpovědnou za užívání lešení společnost RENBAU a její zástupce B. H., který se hájil tím, že o lešenářských konstrukcích v podstatě nic neví a spoléhal na odbornost obviněného. Za této situace však neměl lešení přebírat a vystupovat v pozici osoby odpovědné za jeho užívání. 7. Obviněný z těchto důvodů, kdy soudy nebraly při svých závěrech o tom, že naplnil znaky kvalifikované skutkové podstaty podle § 143 odst. 3 tr. zákoníku, v úvahu všechny skutečnosti, považuje toto právní posouzení za nesprávné, neboť jeho jednání mělo být posouzeno podle § 143 odst. 1 tr. zákoníku, když k porušení důležité povinnosti vyplývající z jeho zaměstnání či postavení ve smyslu § 143 odst. 2 tr. zákoníku by z jeho strany došlo pouze za předpokladu naplnění principu gradace příčinné souvislosti, avšak jeho čin takové závažnosti ve smyslu zásadní příčiny nedosahuje. 8. Kromě těchto právních nedostatků obviněný soudům vytkl i neúplnost provedeného dokazování, zejména pokud nebyl akceptován jeho návrh na vypracování znaleckého posudku z oboru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zaměřením na stavbu lešení, který byl soudem zamítnut. Zprávu Státního úřadu inspekce práce ze dne 2. 2. 2016 nelze podle jeho názoru považovat ani za odborné vyjádření ve smyslu § 105 odst. 1 tr. ř., neboť neodpovídala významu objasňovaných skutečností. Vedle posouzení kvality lešení nedošlo především k zjištění povinností všech zúčastněných subjektů, a u poškozeného ke zhodnocení zdravotní způsobilosti pro práci ve výškách (např. pravidelné lékařské prohlídky, proškolení, apod.). 9. Pokud soudy zjistily, že poškozený netrpěl zdravotními problémy, které by se mohly podílet na jeho pádu z lešení, opíraly se zřejmě o znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, který jen konstatuje, že u poškozeného nebyly zjištěny žádné chorobné změny, jež by mohly vést k náhlému zhoršení zdravotního stavu s následným pádem z výšky. To však bez dalšího neznamená, že poškozený netrpěl potížemi způsobilými přivodit mu pád jako např. závrať. Podle skutkových zjištění poškozený při pádu nekřičel, což se jeví poměrně nestandardní a neobvyklé. Provedenými důkazy nebylo ani objasněno, co bezprostředně předcházelo pádu poškozeného, ani to, z jakého konkrétního místa vypadl. Obviněný předestřel dosud nezodpovězenou otázku, zda by poškozený nespadl, pokud by lešení bylo postaveno bez vad, a zda byla vada konstrukce lešení skutečnou příčinou pádu poškozeného. Jediným vodítkem pro určení místa, odkud poškozený spadl, je zpráva Oblastního inspektorátu bezpečnosti práce (dále „OIP“) na č. l. 220, z níž však nevyplývá, na základě jakých skutečností a kým bylo místo úrazu určeno, zda horní zábradelní tyč byla správně namontována či nikoli, ani to, zda elektrikářská páska měla sloužit k fixaci zábradelní tyče. Rovněž k poloze těla poškozeného nebyly provedeny potřebné důkazy, a potřebné odpovědi nelze zjistit ani z protokolu Policie České republiky o ohledání místa činu na č. l. 45. K tomu měl být podle obviněného vypravován znalecký posudek z oboru kriminalistiky, odvětví forenzní biomechaniky. 10. Dovolání obviněného směřovalo i proti výroku o náhradě škody, vůči němuž brojil s poukazem na nesprávné vyhodnocení případného spoluzavinění dalších subjektů. Připomenul, že nárok na odškodnění je pouze jeden, a nelze tedy požadovat náhradu z titulu pracovního úrazu, vůči obviněnému a vůči generálnímu dodavateli stavby. Podle obviněného nebyly do výroku o náhradě škody řádně promítnuty ani nároky podle § 2966 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož při usmrcení hradí škůdce peněžitým důchodem náklady na výživu pozůstalým, kterým zemřelý ke dni své smrti poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu. Za nesprávnou obviněný označil také jednorázovou formu tohoto odškodnění na dobu osmi let dopředu, přestože jde o opakující se měsíční plnění. 11. Ze všech uvedených důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. 4 To 256/2016, a aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal tomuto soudu věc znovu projednat a rozhodnout. 12. Státní zástupce působící u Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření poukázal na to, že pod zmíněný dovolací důvod nespadají ty výhrady, jimiž obviněný polemizoval s některými provedenými důkazy. Rovněž námitku o spoluzavinění poškozeného považoval za uplatněnou mimo označený dovolací důvod, neboť žádné spoluzavinění na straně J. B. dovodit nelze. K výhradě, že soudy neprovedly navržený znalecký posudek z oboru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zaměřením na stavbu lešení, uvedl, že v trestním řízení závisí výlučně na úvaze soudu, který z vyhledaných, předložených nebo navržených důkazů provede. Vadu v podobě tzv. opomenutých důkazů a neúplnost provedeného dokazování tak nelze v této věci spatřovat, protože soudy všem svým povinnostem dostály, když nadbytečnost obstarání navrženého důkazu, který by měl zodpovědět v podstatě na tytéž otázky, ke kterým se již vyjádřil OIP, ve své zprávě řádně zdůvodnily (viz stranu 4 usnesení odvolacího soudu). 13. Za výhradu, která se shoduje s označeným dovolacím důvodem, státní zástupce považoval jen tvrzení, že nešlo o příčinnou souvislost mezi jednáním obviněného a způsobeným následkem dalších osob a že jeho jednání mělo být posouzeno toliko jako přečin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 tr. zákoníku. K tomuto vytýkanému nedostatku státní zástupce odkázal na závěry odvolacího soudu na straně 8 přezkoumávaného usnesení, z něhož zdůraznil, že ani případná trestní odpovědnost jiných osob by neměla vliv na trestní odpovědnost dovolatele, neboť jeho jednání (zde opomenutí) mělo povahu příčiny i přesto, že kromě něj mohlo vést k následku i jednání dalších subjektů. Pokud by totiž své povinnosti obviněný splnil řádně, lešení by nemohlo být v takovém tristním stavu vůbec předáno a nemohlo by na něm být pracováno. Odvolacím soudem naznačená eventuální souběžná trestní odpovědnost jiných osob, které se různou měrou rovněž mohly dopustit pochybení, na jeho trestní odpovědnost vliv nemá. V tomto směru tedy státní zástupce označil výhrady obviněného za neopodstatněné. 14. Naproti tomu státní zástupce částečně přisvědčil námitce obviněného k nedostatkům v popisu skutku, neboť rozsudku nalézacího soudu lze vytknout jistou strohost, kterážto byla zčásti napravena až v odůvodnění rozsudku (byť i v tomto směru si lze jistě představit preciznější a přehlednější vyjádření uvedených okolností). Podstatné ale je, že veškeré závažné vady lešení byly zmíněny ve zprávě OIP, která byla provedena jako důkaz. Do jisté míry zásadnější pochybení nalézacího soudu (které nicméně obviněný přímo nezmiňuje) státní zástupce spatřoval v tom, že ve výroku rozsudku nebyly uvedeny konkrétní zákonné normy, v nichž spočívá „hrubé porušení“ zákonů o bezpečnosti práce. Tato vada však nesprávné právní posouzení skutku nezakládá. Za klíčový státní zástupce považoval zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně jeho § 3 odst. 2 písm. p), odst. 3 a § 5 odst. 2, který odkazuje na prováděcí předpis, konkrétně nařízení vlády č. 362/2005 Sb., jenž povinnosti konkretizuje, a to – v posuzovaném případě – v § 4 Přílohy část I. body přílohy 2, 4 a v § 4 Přílohy část VII. body přílohy 1, 2, 4 písm. e), f), 6, 7. 15. Vyšší trestnost podle § 143 odst. 3 tr. zákoníku je v posuzovaném případě podle státního zástupce odůvodněna tím, že smrtelný následek byl způsoben hrubým porušením zákonů o bezpečnosti práce s tím, že rozsudek soudu prvního stupně sice vadou v podobě absence popisu konkrétních zákonných norem, v nichž spočívá „hrubé porušení“ zákonů o bezpečnosti práce, která formálně naplňuje dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., trpí, ovšem tuto vadu není třeba napravit kasačním rozhodnutím ani vydáním nového rozhodnutí ve věci (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2014, sp. zn. 7 Tdo 343/2014). 16. Státní zástupce shledal opodstatněnými výhrady obviněného ve vztahu k výroku o náhradě škody. Poukázal na formální pochybení v řádném nerozlišení nároku na náhradu škody i nemajetkové újmy, když přiznané částky pouze sečetl a obviněnému uložil povinnost zaplatit náhradu škody v souhrnné částce. Dále vytkl, že soud podrobněji nevyjádřil, na podkladě jakých úvah dospěl k závěru, že z hlediska nemajetkové újmy je odpovídající částkou 300.000 Kč. Ztotožnil se s výhradami proti nároku na výživu pozůstalé manželky podle § 2966 občanského zákoníku. Jde o nárok, který v první řadě předpokládá, že náhrada se bude poskytovat peněžitým důchodem, tedy opakovaným peněžitým plněním (rentou). Je pravdou, že soud může rozhodnout o odbytném podle § 2968 občanského zákoníku, nebo se mohou pozůstalý a škůdce dohodnout o jednorázovém poskytnutí náhrady. Z kusého odůvodnění věnovanému této problematice na straně 11 rozsudku soudu prvního stupně však není zřejmé, co vedlo soud k přiznání této částky jednorázově, ani proč konkrétně tyto náklady soud stanovil za dobu osmi let. 17. S přihlédnutím k uvedenému státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. částečně zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. 4 To 256/2016, v části, v níž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného proti výroku o náhradě škody poškozené D. B., dále aby částečně zrušil rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 25. 4. 2016, sp. zn. 4 T 43/2016, ve výroku o náhradě škody poškozené D. B., jakož aby zrušil i další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle § 265m odst. 1 tr. ř. znovu rozhodl tak, že podle § 228 odst. 1 tr. ř. je obviněný L. K. povinen nahradit poškozené D. B. na náhradě škody částku 35.501 Kč a na náhradě nemajetkové újmy částku 300.000 Kč (ta sice soudem nebyla řádně zdůvodněna, ale s přihlédnutím k aktuální judikatuře Nejvyššího soudu lze její výši považovat za odpovídající), a podle § 229 odst. 2 tr. ř. se poškozená D. B. se zbytkem nároku na náhradu škody a nároku na náhradu nemajetkové újmy odkazuje na řízení ve věcech občanskoprávních. 18. Vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství bylo zasláno obhájci obviněného k případnému písemnému stanovisku, jenž obviněný Nejvyššímu soudu zaslal, a v němž obviněný setrval na své dovolací argumentaci i závěrečném návrhu, podle něhož požadoval zrušit napadené usnesení odvolacího soudu a vrátit věc Krajskému soudu v Ústí nad Labem k novému projednání a rozhodnutí. III. Přípustnost a důvody dovolání 19. Nejvyšší soud, když jako soud dovolací shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno oprávněnou osobou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), a zjistil, že netrpí vadami, pro které by je mohl podle § 265i odst. 1 tr. ř. odmítnout, přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, dospěl k následujícím závěrům: 20. Obviněný dovolání podal z důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., podle něhož je možné namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 21. Jestliže toto zákonné vymezení zásadně umožňuje nápravu právních vad v nesprávném právním posouzení skutku, anebo v jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, a podkladem pro závěr o správnosti právních otázek ve smyslu uvedeného dovolacího důvodu je skutkový stav zjištěný soudy prvního, příp. druhého stupně [srov. přiměřeně usnesení Ústavního soudu např. ve věcech ze dne 9. 4. 2003, sp. zn. I. ÚS 412/02, ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. III. ÚS 732/02, ze dne 9. 12. 2003, sp. zn. II. ÚS 760/02, ze dne 30. 10. 2003, sp. zn. III. ÚS 282/03 (U 23/31 SbNU 343), dne 15. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 449/03 (U 22/33 SbNU 445), aj.], obviněný tyto podmínky splnil, protože se jeho prostřednictvím především domáhal nápravy nesprávného právního posouzení činu kvalifikovaného jako přečin podle odstavce 3 § 143 tr. zákoníku [srov. stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2004, sp. zn. Ts 42/2003 (uveřejněné pod č. 36/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. 22. Nejvyšší soud podle obsahu podaného dovolání shledal, že podstatou takto podaného dovolání byly výhrady obviněného zaměřené proti kvalifikované skutkové podstatě obviněnému za vinu kladeného přečinu, protože soudy v potřebné míře z hledisek stanovených zákonem v § 143 odst. 3 tr. zákoníku neposuzovaly všechny okolnosti, za nichž k činu došlo, a nezvažovaly důsledně zavinění i dalších osob. V návaznosti na tento zásadní problém obviněný namítal i další nedostatky, které považoval za příčinu jím shledané právní vady, tedy že jemu za vinu kladené porušené povinnosti soudy řádně nevymezily nejen ve výroku, ale ani dodatečně je nespecifikovaly v odůvodnění přezkoumávaných rozhodnutí, což má rovněž vztah k nedostatku okolností vyjadřujících zmíněný znak kvalifikované skutkové podstaty. S uvedenou výhradou pak souvisí i požadavek na odstranění právních vad v neúplném dokazování a ve výroku o náhradě škody. Vzhledem k tomu, že obviněný uplatnil dovolání v souladu se zákonnými podmínkami dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., Nejvyšší soud posuzoval, zda takto uvedené výhrady obviněného jsou důvodné. IV. Z obsahu přezkoumávaných rozhodnutí 23. Ve vztahu k uvedené právní kvalifikaci z obsahu přezkoumávaných rozhodnutí plyne, že soud prvního stupně se důvodům, pro které shledal v činu obviněného naplněné znaky § 143 odst. 1, 3 tr. zákoníku, věnoval jen velmi okrajově, když v odůvodnění své ho rozsudku na straně 9 uvedl, že „vzal za nespornou zprávu Státního úřadu inspekce práce ze dne 2. 2. 2016, podle níž, a též i podle nařízení vlády č. 362/2005 Sb., příloha část VII bod 5, lešení předává do užívání osoba odpovědná za jeho montáž, přičemž dne 13. 11. 2015 byly na místě činu shledány závažné nedostatky přímo ohrožující bezpečnost a zdraví pracovníků při práci na lešení“. Ke kvalitě lešení a právní odpovědnosti za stavbu a montáž lešení a jeho následnému předání do užívání konstatoval, že „obviněný dne 18. 8. 2015 protokolem o předání a převzetí lešení předal firmě RENBAU, které však bylo postaveno v příkrém rozporu s požadavky norem na stavbu a provoz lešení, aniž si přitom ověřil, zda postavené lešení splňuje nároky kladené na tento typ konstrukcí ČSN 738101, nařízením vlády č. 362/2005 Sb. a návodem výrobce“. Soud uvedl názory jednak obyvatel opravovaného domu a k nim konstatoval, že „…je zarazili zjevné nedostatky nejen při stavbě lešení, nýbrž i v jeho finální fázi“, a jednak dělníků, kteří rovněž zaregistrovali hrubé nedostatky nejen při samotné montáži lešení, nýbrž i po jeho předání obviněným společnosti RENBAU dne 18. 8. 2015. Podle těchto důvodů soud učinil závěr „že montáž lešení byla provedena v rozporu s příslušnými právními předpisy, a proto obviněný, coby právně odpovědná osoba jinému z nedbalosti způsobil smrt a tento čin spáchal proto, že hrubě porušil zákony o bezpečnosti práce, čímž po objektivní i subjektivní stránce naplnil zákonné znaky přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 3 tr. zákoníku“. 24. Kromě těchto úvah soud prvního stupně v odůvodnění svého rozsudku ve vztahu k tomu, v čem spatřoval hrubé porušení zákonů, více neuvedl. V reakci na obhajobu obviněného, že za kvalitu odvedené práce nese odpovědnost i ten, kdo lešení předává, toliko zmínil, že „obviněný dne 18. 8. 2015 formálním způsobem, tedy pouze protokolárně, předal inkriminované lešení firmě RENBAU, zastoupené B. H., a proto nese právní odpovědnost za kvalitu smontovaného lešení, protože si nikterak neověřil kvalitu odvedené práce smluvenými lešenáři“ (srov. stranu 10 rozsudku soudu prvního stupně). 25. Ze závěrů takto soudem prvního stupně učiněných lze dovodit, že se „hrubému porušení zákonů“ u obviněného v zásadě vůbec nevěnoval a že žádné úvahy, které by s tímto znakem korespondovaly a vysvětlovaly jeho naplnění, neučinil, neboť jen dovodil „právní odpovědnost obviněného“ za vnik smrtelného následku, nikoliv však již to, proč shledal i tento následek zapříčiněný „hrubým porušením zákonů“. 26. Na tomto závěru nezměnil nic ani odvolací soud, jenž přisvědčil závěrům soudu prvního stupně, že obviněný protokolárním předáním do užívání jiné osobě lešení, které vykazovalo závažné závady vzniklé již při jeho montáži (nikoliv při jeho užívání), spočívající kromě jiných vad uvedených na straně 6 zprávy OIP v uchycení zábradelní tyče bílou elektrikářskou páskou, neodpovídalo příslušným návodům k montáži a používání a smontování nebylo ani ve shodě s českou technickou normou, porušil zákonnou normu a předpisy vydané na základě zákona a v jeho mezích, tedy vládní nařízení. Pokud obviněný jako odpovědná osoba předal lešení do užívání, odvolací soud konstatoval, že tím došlo „k porušení ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 4 příloha část VII bod přílohy 1 a 2 Nařízení vlády ze dne 17. 8. 2005, č. 362/2005 Sb., v důsledku čehož byla způsobena smrt poškozenému J. B.“. 27. Odvolací soud vycházel z úvahy, že „Tento smrtelný následek je v příčinné souvislosti s jednáním obviněného, který spoléhal na zákonem požadovanou kvalitu smontovaného lešení a při jeho předávání do užívání jinému subjektu přistupoval formálním způsobem (když ve skutečnosti nebyl důsledný při vlastní kontrole stavu a způsobilosti lešení), pak nepochybně věděl, že takovýmto hrubým porušením zákonů o bezpečnosti práce může dojít ke způsobení smrti u osoby, která se na takovém chybně postaveném lešení bude pohybovat, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takový následek nenastane. Z hlediska zavinění (tím spíše, pokud v oboru lešení pracoval 15 let) je u obžalovaného zjevná vědomá nedbalost“ (srov. stranu 7 přezkoumávaného rozhodnutí). 28. Kromě toho však odvolací soud nad rámec zjištění učiněných soudem prvního stupně poukázal na to, že „nejen na straně firmy M. P., který byl zaměstnavatelem zesnulého J. B., ale i na straně společnosti RENBAU, které byly kontrolovanými osobami v rámci šetření příčin a okolností smrtelného pracovního úrazu J. B., bylo rovněž ze strany OIP shledáno dílčí porušení příslušných předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nejméně dne 11. 11. 2015 před zahájením prací na lešení měla být ze strany firmy M. P. provedena zběžná prohlídka konstrukce lešení jako celku za účelem kontroly kompletnosti konstrukce lešení - zábradlí, podlahy, výstupy (viz požadavek ČSN 73 8101 čl. 8.4), a přitom mohlo být zjištěno, že ve všech deseti patrech lešení byly volné okraje propojovacích polí opatřeny pouze jednotyčovým zábradlím tak, že zábradelní tyč byla na jednom konci osazena do úchytu na stojině rámu a druhý konec přesahující do sousedního pole byl přichycen bílou elektrikářskou páskou ke stojině rámu nebo k zábradelní tyči v sousedním poli. Lešení tak viditelně nesplňovalo požadavky na bezpečnou dočasnou stavební konstrukci ve smyslu § 4 nařízení vlády č. 362/2005 Sb. Zběžná prohlídka konstrukce lešení však měla být zajišťována i ze strany hlavního zhotovitele společnosti RENBAU, neboť i její zaměstnanci plnili úkoly na témže lešení.“ 29. Z uvedených skutečností odvolací soud „dospěl k přesvědčení, že měla být vyvozena případná trestní odpovědnost i vůči dalším osobám zastupujících shora uvedené subjekty, které zjevně rovněž zanedbaly své povinnosti“. I přes tato konstatování však odvolací soud uzavřel, že „ani trestní stíhání dalších takových osob by v zásadě nemělo vliv na trestní odpovědnost a vinu obžalovaného“ a že „Jednání obžalovaného má povahu příčiny i přesto, že kromě něj mohlo k následku vést i jednání dalších shora zmíněných subjektů, poněvadž příčinná souvislost mezi jednáním obžalovaného a následkem se nepřerušuje, jestliže k jeho jednání přistoupí další skutečnosti (kupříkladu zanedbání či absence splnění povinných kontrolních činností ze strany dalších subjektů), jež spolupůsobí při vzniku následku, avšak jednání obžalovaného zůstává takovou skutečností, bez níž by k následku nebylo došlo…“. V. Zjištěné nesprávnosti 30. Z obsahu přezkoumávaných rozhodnutí plyne, že jak soud prvního stupně, tak i odvolací soud se v rámci prováděného dokazování a v právním řešení přezkoumávané věci věnovaly tomu, zda obviněný je osobou, která nese trestní odpovědnost za smrt poškozeného, což svým obsahem plně odpovídá a koresponduje s požadavky kladenými na naplnění znaků základní skutkové podstaty usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se dopustí ten, kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt. Ve vztahu k uvedené základní skutkové podstatě se Nejvyšší soud ztotožňuje s úvahami a závěry, které soudy obou stupňů ve svých rozhodnutích učinily, neboť ze všech popsaných a rozvedených závěrů plyne, že výsledky provedeného dokazování bylo prokázáno, že obviněný je osobou, která z nedbalosti způsobila smrt jiné osoby, neboť nesplnil povinnosti, které mu uvedené právní předpisy předepisovaly. V odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně není podrobnější rozvedení toho, zda se jednalo o nedbalost vědomou [§ 16 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku] či nevědomou [§ 16 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku], když soud prvního stupně se této otázce nevěnoval vůbec. Lze však vyjít z usnesení odvolacího soudu, jenž pouze stručně na straně 7 napadeného usnesení zkonstatoval, že obviněný „nepochybně věděl, že takovýmto hrubým porušením zákonů o bezpečnosti práce může dojít ke způsobení smrti u osoby, která se na takovém chybně postaveném lešení bude pohybovat, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takový následek nenastane. Z hlediska zavinění (tím spíše, pokud v oboru lešení pracoval 15 let) je u obžalovaného zjevná vědomá nedbalost“. Nic víc k subjektivní stránce se z obsahu napadených rozhodnutí nepodává, ale lze vyjít i z tohoto stručného shrnutí, že odvolací soud shledal v činu obviněného vědomou nedbalost podle § 16 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Odvolací soud rovněž ve vztahu k odstavci 1 § 143 tr. zákoníku rozvedl úvahy směřující k závěru o nepřerušení příčinné souvislosti mezi jednáním a následkem, jestliže se k jednání obviněného přidá porušení povinností i dalších osob. Je však třeba podtrhnout, že tyto úvahy mají svůj význam pouze ke správnosti právního posouzení podle základní skutkové podstaty § 143 odst. 1 tr. zákoníku (vůči které obviněný, jenž své zavinění připouští, v dovolání výhrady nevznesl), nejsou však dostačující k závěru o tom, že byla za zjištěných okolností naplněna i kvalifikovaná skutková podstata podle § 143 odst. 3 tr. zákoníku. Pro tu zmíněné úvahy nestačí, neboť nedopadají na zákonná hlediska pro tuto kvaltovanou podstatu zásadní. 31. Nejvyšší soud shledal, že se zřetelem na požadavky plynoucí z § 143 odst. 3 tr. zákoníku, je třeba se na podkladě obsahu odůvodnění přezkoumávaných rozhodnutí ztotožnit s výhradami uvedenými v dovolání, protože rozsudek soudu prvního stupně je v tomto směru zcela nedostačující a usnesení odvolacího soudu, byť v něm jsou některé úvahy uvedeny, rovněž vykazuje nedostatky, které bude nutné odstranit, protože odvolací soud, který naznačil možné zavinění i dalších osob, tuto skutečnost vůbec nepromítl do úvah o tom, že obviněný „hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony“ ve smyslu odstavce 3 § 143 tr. zákoníku, ač z uvedeného závěru lze usuzovat na významnou okolnost, již nelze pominout. Jím zmíněné konstatování, že „došlo k porušení ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 4 příloha část VII bod přílohy 1 a 2 Nařízení vlády ze dne 17. 8. 2005, č. 362/2005 Sb., v důsledku čehož byla způsobena smrt poškozenému J. B.“, pro závěr o naplnění uvedeného kvalifikačního znaku nepostačuje, protože ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) [dále zák. č. 309/2006 Sb.“] stanoví, že „bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit, stanoví prováděcí právní předpis“. Jde tedy jen o odkazovací ustanovení, jež obviněnému přímo žádnou povinnost, kterou by měl plnit, případně jednání, jehož by se měl zdržet, nestanoví, ale odkazuje na přílohu uvedenou v nařízení vlády č. 362/2005 Sb., ze dne 17. srpna 2005, o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, v jejímž § 4 je uvedeno, že „další požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci ve výškách a nad volnou hloubkou, a na bezpečný provoz a používání technických zařízení poskytovaných zaměstnancům pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou jsou stanoveny v příloze k tomuto nařízení“. Tou se má na mysli „část VII bod přílohy 1 a 2“, podle nichž v bodě 1. platí, že „dočasné stavební konstrukce lze použít jen v provedení, které odpovídá průvodní dokumentaci a návodům na montáž a používání těchto konstrukcí. Návod na montáž, včetně potřebných doplňujících nákresů a dokumentů, musí být k dispozici zaměstnancům, kteří konstrukci montují, používají a demontují“. V bodě 2. je uvedeno, že „pokud pro dočasnou stavební konstrukci není dostupná potřebná dokumentace nebo tato dokumentace nepokrývá zamýšlené konstrukční uspořádání, musí být odborně způsobilou osobou proveden individuální výpočet pevnosti a stability kromě případů, kdy je konstrukce montována ve shodě s uspořádáním obsaženým v české technické normě“. Jak z obsahu takto citovaných ustanovení, na něž soud odkázal, plyne, nelze z nich jednoznačně dovodit konkrétní porušení, jež pro obviněného z jeho funkce vyplývalo, neboť tato ustanovení uvedené podzákonné normy na jím vytýkané nedodržení povinnosti jednoznačně nedopadají, resp., bylo třeba je podrobněji vyložit a rozvést a vysvětlit je i ve smyslu uvedených zásad ve vztahu k požadovanému „hrubému porušení zákona“. 32. Rovněž je třeba přisvědčit obviněnému i v tom, že pro závěr o naplnění tohoto znaku kvalifikované skutkové podstaty předmětného trestného činu není v popisu skutku dostatek potřebných skutkových zjištění [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11 2013, sp. zn. 8 Tdo 1107/2013 (uveřejněné pod č. 37/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), ze dne 25. 11. 203, sp. zn. 5 Tdo 1328/2003, ze dne 24. 11. 2005, sp. zn. 7 Tdo 1383/2005, ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 5 Tdo 549/2016, aj.]. 33. Jestliže tedy zákon (trestní zákoník) např. v ustanovení § 143 odst. 3 vyžaduje, aby trestný čin byl spáchán hrubým porušením konkrétních zákonů, pak tím vyjadřuje požadavek, aby u obviněného porušení konkrétního ustanovení taxativně uvedeného zákona, bezpečnosti práce, bylo výslovně uvedeno a aby bylo zásadní příčinou vzniku následku (účinku). V opačném případě nelze naplnění předmětného zákonného znaku dovodit, a to s ohledem na povahu znaku „hrubého porušení zákona“, u něhož je třeba vždy zkoumat konkrétní okolnosti skutku [srov. přiměřeně stanovisko kolegia Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 1984, sp. zn. Tpjf 23/84 (uveřejněné pod č. 36/1984 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. Jestliže při vzniku následku spolupůsobilo více příčin (jednání obviněného a dalších osob, které měly obdobnou povinnost uloženou zákonem), je třeba hodnotit každou příčinu pro vznik následku zvlášť a určit její důležitost pro následek, který z jednání obviněného nastal. Jednání obviněného, i když je jen jedním článkem řetězu příčin, které způsobily následek, je příčinou následku i tehdy, kdyby následek nenastal bez dalšího jednání třetí osoby [srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu SR ze dne 4. 2. 1971, sp. zn. 3 Tz 5/71 (uveřejněné pod č. 72/1971 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. 34. Nejvyšší soud proto přezkoumávaná rozhodnutí považuje ve vztahu ke kvalifikované skutkové podstatě podle § 143 odst. 3 tr. zákoníku za neúplná a nedostatečná. VI. Obecně k hrubému porušení zákona podle § 143 odst. 3 tr. zákoníku 35. Pro řádné vymezení pojmu a znaku „hrubého porušení zákona“ je třeba zdůraznit zásadní skutečnosti: Přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 3 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt, jestliže hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony. Jde o nedbalostní trestný čin a z hlediska zavinění se musí nedbalost vztahovat nejen ke smrtelnému následku, ale i k hrubému porušení zákonů, a proto je nutné zdůraznit, že pachatel buď věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí [nedbalost vědomá podle § 16 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku], nebo nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl [nedbalost nevědomá podle § 16 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku]. Je vhodné poznamenat, že žádný právní předpis neobsahuje výčet toho, co je hrubým porušení zákona ve smyslu § 143 odst. 3 tr. zákoníku, avšak v daném kontextu musí být posuzováno právě z toho hlediska, zda bylo zásadní příčinou vzniku následku (účinku), a musí se jednat o porušení, které je větší nebo závažnější, než by bylo možné očekávat u porušení důležité povinnosti podle § 143 odst. 2 tr. zákoníku. 36. U přečinu podle § 143 odst. 3 tr. zákoníku je vyšší trestnost odůvodněna tím, že smrtelný následek byl způsoben „hrubým porušením zákonů“, mimo jiných i o bezpečnosti práce, o který se v přezkoumávané věci jedná. U této kvalifikované skutkové podstaty zákon předpokládá intenzivní porušení některé zákonné normy nebo norem, které má za dané situace zpravidla za následek způsobení smrti člověka, tedy vyvolává reálné nebezpečí, že dojde k smrtelnému následku předpokládanému v § 143 odst. 1 tr. zákoníku, přičemž musí jít o podstatně závažnější porušení předpisů, než je porušení důležité povinnosti ve smyslu § 143 odst. 2 tr. zákoníku. Zejména se jedná o případy, při nichž je porušeno více různých norem či ustanovení příslušného bezpečnostního předpisu, anebo porušení sice menšího množství z nich, ale zato mimořádně intenzivním způsobem [srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2015, sp. zn. 3 Tdo 1190/2015, či ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 7 Tdo 112/2013, aj.; dále srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 - 421. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 1508)]. Pro srovnání z jednání podřazeného pod tuto kvalifikovanou skutkovou podstatu v trestných činech v dopravě jde o hrubé porušení zákona u řidiče osobního motorového vozidla, který projížděl obcí nedovolenou a nepřiměřenou rychlostí, nesledoval dostatečně pozorně situaci v provozu na pozemní komunikaci, nezastavil vozidlo před přechodem pro chodce a neumožnil bezpečné přejití pozemní komunikace chodcům, kteří ji přecházeli po přechodu pro chodce, za situace, kdy jiný řidič jedoucí v témže směru jízdy v jiném jízdním pruhu na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy zastavil své vozidlo před přechodem pro chodce, aby dal přednost přecházejícím chodcům [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 7 Tdo 1356/2013 (uveřejněné pod č. 7/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. 37. Hrubé porušení zákonů v projednávané věci znamená hrubé porušení povinností stanovených zákony na úseku bezpečnosti práce se zaměřením na bezpečnost práce ve výškách s rizikem pádu apod. [vedle zákoníku práce zejména zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 362/2005 Sb.]. 38. Posuzujeme-li v přezkoumávané věci u § 143 odst. 3 tr. zákoníku povahu jednání pachatele spočívající v hrubém porušení zákona, je třeba zkoumat, které konkrétní ustanovení vymezeného zákona vedoucí ke vzniku tragického následku obviněný nerespektoval. Je třeba podle povahy a intenzity porušení určit, zda dosáhlo charakteru „hrubého porušení“, protože podle této nejpřísnější právní kvalifikace § 143 tr. zákoníku se posuzuje porušení více povinností, které jsou dány zákonem, a přitom jde o jejich zásadní a závažné nerespektování. Tato odpovědnost za uvedenou nejvyšší formu škodlivosti by měla nastupovat převážně v těch případech, kdy se na vzniku smrtelného následku nepodílely další osoby, anebo pokud ano, pak jejích podíl na smrti je oproti zavinění pachatele zanedbatelný či málo intenzivní. 39. Tato kritéria je třeba mít na paměti zejména proto, že je nutné odlišit, zda zjištěné porušení povinnosti na straně pachatele je již „hrubým porušením zákona“ podle odstavce 3, anebo jde jen o porušení „důležité povinnosti“ podle odstavce 2 § 143 tr. zákoníku. Je vhodné proto připomenout, že za porušení důležité povinnosti podle § 143 odst. 2 tr. zákoníku v uvedeném smyslu není možno mechanicky považovat porušení jakéhokoli předpisu, ale jen takové v něm zakotvené povinnosti, jejíž porušení má zpravidla za následek nebezpečí pro lidský život, jestliže jejím porušením může snadno dojít k takovému následku [srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 28. 7. 1963, sp. zn. 1 Tz 36/63 (uveřejněné pod č. 11/1964 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. Význam má pro posouzení povinností přezkoumávané věci, které obviněnému vyplývaly ze zákona, to, jaký byl jejich smysl ve směru jejich dopadu pro zajištění bezpečnosti osob pracujících na stavbách, za něž se obecně považují pracoviště, kde je zvýšené nebezpečí vzniku úrazů pracovníků s těžkými či smrtelnými následky. Nelze však odhlédnout od toho, že obecně při výstavbě je nutná zvýšená pozornost řady osob, které zajišťují odborný dozor nad těmito stavbami, ať jako celky nebo jejich dílčími částmi, a které musí být dodrženy tak, aby se předcházelo nebezpečí újmy na zdraví na těchto stavbách. Dodržování těchto předpisů je velmi důležité a významné, když jejich porušení má zpravidla fatální následky pro osoby, které na stavbách pracují, popř. se tam pohybují. Velmi důležité je pak dodržení těch předpisů, které se týkají technického a bezpečnostního zajištění staveb. Lze proto mít za to, že tyto povinnosti představují nepochybně důležité povinnosti ve smyslu § 143 odst. 2 tr. zákoníku (srov. přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2016, sp. zn. 4 Tdo 1401/2016). 40. Kromě uvedeného je třeba pro srovnání § 143 odst. 3 tr. zákoníku s trestným činem usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 2 tr. zákoníku zmínit rovněž podobnost i v tom, že pro § 143 odst. 2 tr. zákoníku platí, že je nezbytné, aby porušení konkrétní povinnosti považované za důležitou bylo v souladu s principem gradace příčinné souvislosti zásadní příčinou vzniku následku (účinku). Jestliže při vzniku následku spolupůsobilo více příčin (např. jednání pachatele a poškozeného), je třeba z hlediska povahy znaku „porušení důležité povinnosti“ vždy zkoumat konkrétní okolnosti skutku (srov. č. 36/1984 Sb. rozh. tr.) a zvlášť hodnotit význam a důležitost každé příčiny pro vznik následku. Je-li rozhodující příčinou způsobeného následku v podobě usmrcení poškozeného např. jeho významné spoluzavinění při dopravní nehodě, nelze zpravidla dovodit, že pachatel spáchal trestný čin usmrcení z nedbalosti tím, že porušil důležitou povinnost, která mu byla uložena zákonem velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 15 Tdo 944/2015 (uveřejněné pod č. 32/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. 41. V přezkoumávané věci, v níž nebylo v činu obviněného L. K. shledáno porušení důležité povinnosti podle § 143 odst. 2 tr. zákoníku, ale hrubé porušení zákona podle § 143 odst. 3 tr. zákoníku, bylo nutné se vypořádat se všemi těmito alternativami a důsledně dovodit, proč se jednalo o „hrubé“ porušení, které se při spoluzavinění i dalších osob jeví kromě uvedeného i s ohledem na tuto okolnost za neopodstatněné a v napadených rozhodnutích nevyřešené. O to méně je pak pochopitelné, proč se soudy nespokojily se závěrem, že se jednalo o porušení důležité povinnosti podle odstavce 2 § 143 tr. zákoníku nebo že šlo pouze o naplnění základní skutkové podstaty podle odstavce 1 citovaného ustanovení. Právě tato hlediska soudy obou stupňů neměly při právních úvahách v posuzované věci dostatečně na paměti, protože klasifikační stupně pro odlišení škodlivosti povahy objektivní stránky činu, tzn., jakou povahu měla nedbalost spočívající v porušení předmětných zákonných ustanovení, dostatečně ve vztahu ke kvalifikačnímu znaku podle § 143 odst. 3 tr. zákoníku neuvážily (jak plyne z odůvodnění přezkoumávaných rozhodnutí). 42. Zdůraznit je třeba, že zejména odvolací soud, jenž v jednání obviněného rovněž shledal naplněnou uvedenou nejpřísnější kvalifikovanou skutkovou podstatu, takový závěr učinil i přesto, že konstatoval spoluzavinění dalších osob. Tento závěr však již nepromítl do úvah o použité zvlášť přitěžující okolnosti a v této souvislosti nerespektoval gradaci příčinné souvislosti, a to v obdobném smyslu, jak ve svém rozhodnutí již učinil velký senát Nejvyššího soudu v usnesení ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 15 Tdo 944/2015 (uveřejněném pod č. 32/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Právě tato skutečnost se jeví v přezkoumávané věci zásadní, a proto je třeba k příčinné souvislosti uvést, že příčinný vztah spojuje jednání s následkem. Příčinný vztah (kauzální nexus) je dalším obligatorním znakem objektivní stránky trestného činu, a proto pachatel může být trestně odpovědný za trestný čin jen tehdy, pokud svým jednáním skutečně způsobil trestněprávně relevantní následek. Není-li zde příčinný vztah, nelze mu k tíži přičítat následek, což pak vede k tomu, že odpadá i jeho trestní odpovědnost. Kauzální význam nemá jenom konání, ale i opomenutí konání, ke kterému je pachatel podle okolností a svých poměrů povinen (§ 112 tr. zákoníku). Základem příčinného vztahu je teorie podmínky (conditio sine qua non), podle níž je příčinou každý jev, bez něhož by jiný jev buď vůbec nenastal, anebo nenastal způsobem, jakým nastal. Jakákoli podmínka, bez níž by následek nenastal, nebo sice nastal, ale jinak, se pokládá za příčinu v trestněprávním smyslu. Přitom není rozhodné, zdali taková podmínka byla objektivně nutnou nebo nahodilou příčinou následku. Teorie podmínky, zakládající v samotném pojetí conditio sine qua non příliš širokou odpovědnost, korigována především za použití zásad umělé izolace jevů a gradace příčinné souvislosti (konkrétního zkoumání příčinných vztahů), jakož i zkoumáním vztahu kauzality a zavinění a s ním souvisejícím tzv. přerušením příčinné souvislosti. V příčinném vztahu je třeba především izolovat jednání v trestněprávním smyslu, trestněprávní příčinu a trestněprávní následek (zásada umělé izolace jevů). V rámci objektivní reality každý jev souvisí s mnoha dalšími jevy, přičemž v jednom vztahu může být příčinou jevu jiného a v dalším vztahu zase následkem jiného takového jevu. Zkoumáme-li příčinný vztah z hlediska trestního práva hmotného, zabýváme se zjišťováním trestněprávně relevantního příčinného vztahu mezi jednáním pachatele a způsobeným následkem (těžším následkem, účinkem, škodlivým následkem atd.) významným pro naplnění znaků konkrétního trestného činu. Proto je třeba v kauzálním vztahu izolovat jednání v trestněprávním smyslu, trestněprávní příčinu a trestněprávní následek. Požadavek trestněprávně relevantního příčinného vztahu znamená, že určitá osoba může být trestná jen tehdy, jestliže svým protiprávním jednáním, které naplňuje znaky trestného činu, následek důležitý z hlediska skutkové podstaty trestného činu skutečně způsobila. Tím samozřejmě uměle izolujeme jen určité stránky konkrétního skutkového děje, které jsou důležité z hlediska trestního práva, a tedy mají trestněprávní význam (srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník I. § 1-139. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, str. 163 až 164). 43. Vzhledem k tomu, že trestným činem je pouze čin, který má znaky některé skutkové podstaty jako typizovaného jednání společensky škodlivého, je třeba zkoumat příčinný vztah v jeho konkrétní podobě, tj. protiprávní jednání pachatele směřující ke konkrétnímu trestněprávně relevantnímu následku, přičemž je třeba si uvědomit, že jednání pachatele jako příčina následku není vždy stejné a stejnorodé. Zásada, že jednotlivé příčiny a podmínky nemají pro způsobení následku stejný význam, se označuje jako zásada gradace příčinné souvislosti. Důležité je, aby jednání pachatele bylo z hlediska způsobení následku příčinou dostatečně významnou. Míra způsobení následku přitom může klesnout až na tak nepatrný stupeň, že příčinná souvislost je prakticky bez významu, a tedy o trestný čin nejde (srov. JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha: Leges, 2009, s. 176). 44. Zásada, že jednotlivé příčiny a podmínky nemají pro způsobení následku stejný význam, se označuje jako zásada gradace příčinné souvislosti. Tato zásada má podstatný význam pro posuzování příčinného vztahu. Pokud tedy při vzniku následku spolupůsobilo více příčin, je třeba hodnotit každou příčinu co do jejího významu pro vznik následku zvlášť a určit její důležitost pro následek, který z jednání obviněných nastal. Jde totiž také o to, aby jednání pachatele bylo z hlediska způsobení následku příčinou dostatečně významnou. Míra způsobení následku je jednou z okolností, které určují povahu a závažnost činu, což se projevuje významně zejména při posuzování jednání spolupachatelů a účastníků na konkrétním trestném činu. Podle zásady konkrétního zkoumání příčinných souvislostí není lidské jednání jako příčina trestněprávně relevantního následku nikterak stejnorodé a není vždy stejné. Naopak toto jednání může vyjadřovat rozličné stupně způsobení následku. VII. K nedostatkům v závěru o hrubém porušení zákona v přezkoumávaných rozhodnutích 45. Těchto kritérií soudy v posuzované věci nedbaly, protože především odvolací soud výslovně a ve shodě se závěry OIP (č. l. 215 až 224) shledal porušení povinností i u dalších osob zúčastněných na předmětné stavbě v době posuzované události a před ní, z nichž jmenoval M. P., jenž byl zaměstnavatelem zemřelého poškozeného, a společnost RENBAU, která lešení postavila, respektive jejího jednatele a stavbyvedoucího v jedné osobě B. H.. Jejich zavinění při stavbě lešení plyne i ze zprávy OIP, podle níž nejen obviněný porušil své povinnosti, když převzal od lešenářské firmy montující lešenářské konstrukce předmětné lešení a toto protokolárně předal jako bezvadné zástupci společnosti RENBAU jako dodavateli a zhotoviteli dané stavby, ale porušení shledal i na straně právě této posledně jmenované společnosti, jakož i u zaměstnavatele poškozeného firmy M. P., kteří „nespolupracovali při zajištění bezpečnosti“, když provedli jen „zběžnou prohlídku konstrukce“, a poté dovolili svým zaměstnancům a zaměstnancům subdodavatelských společností vstoupit a pracovat často ve velké výšce na tomto vadně smontovaném lešení, bez jeho dostatečného zabezpečení proti případnému pádu osob na něm se pohybujících, když navíc namísto dvojitého zábradlí, jak vyžadují montážní návody předmětného lešení, bylo na několika místech, mimo jiné i v místě, odkud vypadl poškozený, pouze jednotyčové zábradlí, jehož jeden konec byl uchycen k vertikální tyči lešení pouze bílou elektrikářskou páskou, nebyly zajištěny volné okraje lešení, jehož desáté pole bylo od stěny objektu vzdáleno 62 cm a bylo bez zábradlí. Závady přitom podle OIP vznikly již při montáži (č. l. 215 až 224 spisu). 46. Z obsahu odůvodnění přezkoumávaných rozhodnutí je nadto zjevné, že v rámci svých právních úvah soudy nehodnotily, které porušené povinnosti je možné podřadit pod znak „hrubého“ porušení zákona, kam nelze podřadit všechna porušení povinností, ale jen ta, která splňují podmínky ustanovení § 143 odst. 3 tr. zákoníku. Přitom však bylo nutné vysvětlit, proč je za porušení zákona v této věci považováno jen odkazovací ustanovení § 5 odst. 2 zák. č. 309/2006 Sb., které žádnou povinnost neukládá. Bylo proto nutné rozlišit zanedbání těch povinností, jež měly vztah jen k nedbalosti vyjádřené v základní skutkové podstatě, protože nikoliv všechna porušení právních předpisů či podzákonných norem, která byla na straně obviněného soudy shledána, pod uvedený pojem spadají. Přitom je však navíc nutné zmínit, že soudy obviněným porušené povinnosti konkrétně řádně nevyjádřily tím způsobem, aby na jednotlivá ustanovení konkrétních norem nejen poukázaly, ale povinnosti z nich plynoucí výslovně konstatovaly a v souladu s pojmem hrubého porušení zákona je vyhodnotily. Tato vada se týká zejména popisu skutku, kde jsou - stejně jako v odůvodnění napadených rozhodnutí - toliko kuse zmíněny. V odůvodnění na stranách 9 rozsudku soudu prvního stupně a 7 a 8 usnesení odvolacího soudu jsou vyjmenována ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., § 4 a příloha VII bod 5 nařízení vlády č. 362/2005 Sb., ČSN 73 8101 čl. 8.4 a návod výrobce předmětného lešení PERI UP T 2 a BOSTA 70, aniž by však současně bylo výslovně konstatováno, v čem je možné shledávat jejich hrubé porušení ve smyslu „hrubého porušení zákona“. Žádný ze soudů se s nimi a jejich významem pro vznik škodlivého následku vůbec nevypořádal. Podstatné přitom je, že ani z ustanovení § 5 odst. 2 zák. č. 309/2009 Sb., jenž jediným je požadovaným „zákonem“ ve smyslu § 143 odst. 3 tr. zákoníku konkrétní povinnost nevyplývá, protože jde jen o odkazovací ustanovení, které odkazuje nikoliv na vládní nařízení č. 362/2005, ale na jeho přílohu, v níž jsou sice určité povinnosti stanoveny, ale velmi obecně tak, že na čin obviněného dopadají jen okrajově. Bylo proto nutné, se tím, co obviněný vlastně porušil a čím, a jak byla taková povinnost konkrétně vymezena, podrobně zabývat. (K povaze a druhům právních norem podrobně srov. např. GERLOCH, A. Teorie práva. 7. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2017, s. 57 – 62). 47. Přitom nebylo možné při užití § 143 odst. 3 tr. zákoníku přehlédnout, že hrubé porušení zákona se váže výslovně na konkrétně vymezený zákon, tzn., že jiné než zákonné ustanovení se v daném případě nemůže do tohoto pojmu zahrnout, což se v posuzovaném případě může týkat zákona o bezpečnosti práce, k němuž se řadí všechny ty právní normy, které upravují bezpečnost a ochranu zdraví při práci a jejichž porušení může vést k způsobení smrti člověka z nedbalosti. Základní normou tu je zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.), zejména ustanovení § 101 až 108 (část pátá – bezpečnost a ochrana zdraví při práci). Dále je třeba sem zařadit i zákon č. 309/2006 Sb., o který soudy své závěry v této věci opřely, ale může se jednat i o zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, atd. (přiměřeně srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II. Komentář. 2. Vydání. Praha: C. H. Beck, str. 1509). Současně je třeba mít na paměti, že předmětného trestného činu se lze dopustit i porušením jiného normativního právního aktu než zákona, avšak pouze za předpokladu, že takový obecně závazný normativní akt nižší právní síly je v souladu se zákonem, navazuje na něj a pouze jej rozvíjí, což vychází z principu bezrozpornosti právního řádu, v jehož smyslu je logicky vyloučeno, aby jeden právní řád odporoval jinému (srov. WINTER, J. Metody a zásady interpretace práva. Auditorium, edice studie. Praha, 2013, s. 70 až 71). Jde o zásadu vnitřní bezrozpornosti právních předpisů, která vedle zásady předvídatelnosti zákona a jeho srozumitelnosti patří k základním principům právního státu [srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2002, sp. zn. Pl. ÚS 21/01(N 14/25 SbNU 97, uveřejněný pod č. 96/2002 Sb.)]. V dané souvislosti jde o normu nižší právní síly, pro niž platí, že nesmí odporovat normě vyšší právní síly. V případě nařízení vlády se jedná o prováděcí předpis, u ČSN se pak jedná o technické normy, které mají v českém právním systému zásadně doporučující, tedy nikoli závazný charakter. Právně závaznými se stanou až tehdy, stanoví-li tak právní předpis. České technické normy jsou obecně zvláštním druhem písemných pravidel, obsahují technický popis parametrů výrobků, konstrukcí, materiálů i složitějších celků z těchto částí tvořených, informace o obecně uznávaných technických řešeních, základní zákonné požadavky bezpečnosti konstrukční, materiálové, protipožární, hygienické či ochrany zdraví a životního prostřední, a tudíž pokrývají téměř všechny oblasti lidské činnosti. Legislativně jsou technické normy upraveny v zákoně č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Existence technických norem jsou nezbytné pro to, aby právní předpisy České republiky (tedy zákony, nařízení vlády a vyhlášky nejrůznějších orgánů státní správy a samosprávy) nebyly neúčelně zatěžovány množstvím detailních právních požadavků technického charakteru. Právní předpis stanoví pouze základní podmínky s tím, že na příslušné české technické normy odkazuje; takto jsou zprostředkovány informace o tom, kde je možno nalézt podrobné řešení dané problematiky. Technické normy tedy doplňují nekompletní právní požadavek vyplývající z příslušného právního předpisu. Odkazy na technické normy mají za cíl konkretizovat požadavky obsažené v právních normách a chránit tak veřejný zájem a bezpečnost. Existuje však celá řada případů, kdy je dodržení požadavků konkrétních technických norem vyžadováno zákonem nebo vyhláškou. Povinnost postupovat při určité činnosti v souladu s technickými normami může vzniknout především na základě ustanovení právního předpisu, podle něhož ve vztazích jím upravených je nutno dodržovat české technické normy. V těchto případech již lze o určité závaznosti těchto norem hovořit. Odkazy na technickou normu v právních předpisech mohou mít z hlediska jejich síly formu odkazu výlučného (povinného) nebo oznamovacího (indikativního). Výlučný odkaz určuje shodu s technickou normou, na kterou se odkazuje, jako jediný způsob splnění příslušného ustanovení daného právního předpisu. V případě indikativního odkazu je shoda s normou jedním z možných způsobů splnění požadavků právního předpisu. Technické normy nejsou obecně závazné, avšak mohou se závaznými stát, pokud na ně konkrétní právní předpis výslovně odkáže [dostupné na https://www.patria.cz/pravo/2315574/o-technickych-normach-i-jak-je-to-s-jejich-zavaznosti.html; znění k datu 6. 12. 2017]. Pro to, aby i z těchto právních předpisů a technických norem (nařízení vlády a ČSN) mohly být vyvozovány důsledky předpokládané v ustanovení § 143 odst. 3 tr. zákoníku, je důležité posoudit (tak jako v každém konkrétním případě), zda je takový právní předpis nižší právní síly vydáván na základě zákona a v jeho mezích. Použít jej lze v uvedeném smyslu jen tehdy, pokud konkretizuje zákazy, příkazy a povinnosti, které zákon stanoví, a upřesňuje je [srov. přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. 8 Tdo 290/2015 (uveřejněné pod č. 22/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), dále též GERLOCH, A. Teorie práva. Dobrá Voda, Pelhřimov: Aleš Čeněk, 2000, s. 31 a násl.]. 48. Nejvyšší soud na všechny tyto okolnosti poukazuje proto, že i z těchto hledisek bude v této trestní věci nutné pečlivě zvážit posuzovat povahu porušení zákona podle § 143 odst. 3 tr. zákoníku a vymezit, zda a za jakých podmínek by bylo možné do uvedeného znaku hrubého porušení zákona zahrnout porušení ČSN 738101 a nařízení vlády č. 362/2005 Sb. v nyní posuzované trestní věci. V žádném případě však nelze za právní normu považovat montážní návod k lešení typu PERI UP HŰNNEBECK, BOSTA 70, protože ten za žádných okolností neodpovídá pojmu právní normy. Proto pro aplikaci § 143 odst. 3 tr. zákoníku na něj odkazovat nelze. Již vůbec pod tento pojem nelze zařadit návod výrobce lešení. Proto i tato skutečnost zůstala ve smyslu uvedeného kvalifikačního znaku dosud soudy nedořešena a neobjasněna, resp. soudy zcela pominuta, stejně jako otázka zavinění, protože nedbalost se musí vztahovat i k této okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby. 49. Na základě všech uvedených důvodů Nejvyšší soud shledal, že závěr o tom, že obviněný naplnil znaky odstavce 3 § 143 tr. zákoníku, je zcela předčasný a bude nutné se objasněním všech rozhodných skutečností pro závěr o této kvalifikované skutkové podstatě v dalším řízení zabývat. Proto podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. 4 To 256/2016, a rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 25. 4. 2016, sp. zn. 4 T 43/2016 a podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil též další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Teplicích přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 50. V dalším řízení bude povinností soudu prvního stupně, jemuž se věc k dalšímu provedení dokazování a právnímu posouzení vrací, aby především podrobně zjistil a poté uvážil míru (stupeň) porušení povinnosti při stavbě a užívání lešení i dalších osob, jak to naznačil ve svém rozhodnutí odvolací soud. Za tím účelem nelze vyloučit provedení dalších důkazů, a to např. i těch, jichž se v řízení dosud obviněný domáhal, tak, aby všechny skutečnosti mající význam pro stanovení uvedené míry, byly v potřebném rozsahu objasněny. Bude třeba se zaměřit na to, jaké povinnosti pro tyto osoby (B. H. a M. P. případně i další) vyplývaly ze zákonů či jiných právních předpisů a do jaké míry je oni nesplnili. Skutečnost, že ohledně nich nebyla obžaloba podána, má význam pro jejich trestní stíhání, nikoliv však pro závěr o tom, že jejich zavinění soudy v této věci shledaly, a tedy byly povinny míru zavinění obviněného se zřetelem na to posoudit, i když tyto osoby stíhány nejsou. Proto bude třeba, aby soud porovnal podíly a význam míry jednotlivých porušených povinností při stavbě lešení jednotlivými osobami zúčastněnými na jeho stavbě a dále při jeho užívání s vymezením toho, kdo konkrétně a v čem porušil zákonné povinnosti, s tím, co je kladeno za vinu obviněnému, a z těchto poměrů určil v rámci zásady gradace příčinné souvislosti ve vztahu k následku smrti u poškozeného míru zavinění obviněného. 51. Na soudu též bude, aby rovněž stanovil, které konkrétní ustanovení zákona o bezpečnosti práce obviněný ve smyslu § 143 odst. 3 tr. zákoníku porušil (tedy, zda lze v dané souvislosti za takové ustanovení považovat i odkazovací ustanovení, a to na podzákonné a nebo jen technické normy), a na tomto základě určil, zda jde o jedno porušení, anebo souhrn zákonem stanovených povinností, a tedy, zda se jedná o hrubé porušení zákona. Nepodaří-li se soudu prvního stupně všechna zákonná hlediska ve smyslu § 143 odst. 3 tr. zákoníku objasnit a zákonným způsobem vykvalifikovat, bude třeba zvažovat, zda a do jaké míry obviněný naplnil podmínky § 143 odst. 2 tr. zákoníku, avšak i ve vztahu k tomuto mírnějšímu právnímu posouzení nebude možné rezignovat na zákonná pravidla mimo jiné gradaci příčinné souvislosti a s tím spojená hlediska, která bude třeba dostatečně zjistit a odůvodnit. Především je zapotřebí konstatovat, že z pohledu rozvedených obecných východisek, zvláště se zřetelem k faktu, že primární je povinnost té osoby, která lešení staví, bude třeba se soustředit na objasnění míry zavinění zejména u těchto osob a zjistit, z jakých důvodů lešení uvedeným protiprávním způsobem postavily. Jeví se totiž problematickým závěr soudů nižších stupňů, podle něhož bylo zavinění u osoby kontrolující stav tohoto lešení natolik zásadní, aby bylo vyšší než u toho, kdo lešení stavěl, případně s vědomím, že bylo vadně postaveno, i užíval. Bude třeba mít na paměti, že k naplnění označeného zákonného znaku pachatelem dochází tehdy, pokud porušení povinností plynoucích ze zákona o bezpečnosti práce je rozhodné pro vznik následku, tj. lze-li ho výlučně, či v rozhodující části (kdy se jednání poškozeného na jeho vzniku podílí měrou nepodstatnou) přičítat jednání pachatele. 52. Nejvyšší soud jen pro úplnost v souladu s podaným dovoláním uvádí, že pokud obviněný v dovolání napadal i výrok o náhradě škody, zejména proto, že se domáhal odpovědnosti za vzniklou škodu i u ostatních osob, které k vzniklému následku měly svým porušením povinností přispět, jde o výrok, který má podklad ve výroku o vině, jenž byl k dovolání obviněného tímto usnesením zrušen. Dovolací soud proto v této fázi trestního řízení nebyl oprávněn ve vztahu k výroku o náhradě škody žádné zásadní závěry činit. Nový výrok o náhradě škody bude záviset na novém rozhodnutí o vině, k němuž byla věc nyní soudu prvního stupně přikázána. Nejvyšší soud však ve vztahu k námitkám, které obviněný uplatnil, již nyní může poznamenat, že při dalším rozhodování bude třeba, aby soud prvního stupně ve vztahu k náhradě škody k uplatněným námitkám uvedeným obviněným v dovolání i ve vyjádření nejvyšším státním zástupcem přihlížel, a rovněž ve vztahu k nim své závěry v souladu se zákonem korigoval. Jen k názoru nejvyššího státního zástupce, že Nejvyšší soud mohl o nároku poškozených v rámci dovolacího řízení sám rozhodnout, je třeba pro přesnost uvést, že tento názor není správný, jak Nejvyšší soud již konstatoval ve svém rozhodnutí ze dne 13. 2. 2013, sp. zn. 8 Tdo 48/2013, publikovaném pod č. 78/2013, Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 6. 12. 2017

http://slideplayer.cz/slide/2770755/

Devizové právo Pojem devizového práva Historie devizového práva - ppt stáhnout Devizové právo Pojem devizového práva Historie devizového práva ZveřejnilLeoš Macháček Prezentace na téma: "Devizové právo Pojem devizového práva Historie devizového práva"— Transkript prezentace: 1 Devizové právo Pojem devizového práva Historie devizového práva Prameny devizového práva Subjekty devizověprávního vztahu Předmět devizověprávního vztahu Obsah devizověprávního vztahu Depozitní povinnost a nouzový stav v devizovém hospodářství Porušení devizových předpisů Dohody o ochraně a podpoře investic 2 A. Pojem devizového práva soubor právních předpisů, které upravují dispozice s hodnotami, jimiž je možné uhrazovat závazky do zahraničí a některými dalšími hodnotami, souvisejícími s platebním a úvěrovým stykem se zahraničím 3 B. Historie devizového práva první uvolnění 162/1989 Sb. vnitřní směnitelnost 528/1990 Sb. vnitřní i vnější směnitelnost 219/1995 Sb. státní devizový monopol 1953 1990 1991 1995 omezeno vyžadování devizových povolení 129/1998 Sb. harmonizační novela 482/2001 Sb. nabývání nemovitostí cizozemci 354/2004 Sb. 2002 2004 1999 4 C. Prameny devizového práva ústavní předpisy zákony 219/1995 Sb. 61/1996 Sb. nařízení vlády vyhlášky 34/2003 Sb. 434/2002 Sb. mezinárodní smlouvy dohody o ochraně a podpoře investic právní předpisy EU články 56 až 60 Smlouvy o založení Evropského společenství čl. 24 přístupové smlouvy 5 D. Subjekty devizověprávního vztahu I. Fyzické a právnické osoby II. Devizové orgány 6 tuzemci devizoví rezidenti I. Fyzické a právnické osoby cizozemci devizoví nerezidenti 7 Devizová místa banka se sídlem v tuzemsku nebo pobočka zahraniční banky osoba, které byla udělena devizová licence osoba s koncesní listinou pro směnárenskou činnost osoba oprávněná k provádění obchodů s devizovými hodnotami nebo k provádění platebního styku ve vztahu k zahraničí na základě principu jednotné licence 8 ministerstvo financí II. Devizové orgány Česká národní banka vláda 9 E. Předmět devizověprávního vztahu devizové hodnoty peněžní prostředky v cizí měně valuty devizy zahraniční cenné papíry finanční deriváty jiné hodnoty 10 Obchod s devizovými hodnotami poskytování služeb třetím osobám, jejichž předmětem je nákup nebo prodej devizových hodnot provedený na vlastní nebo cizí účet, zprostředkování nebo jiné obstarání takového nákupu nebo prodeje, včetně přijímání a předávání pokynů k jeho provedení nebo zajištění směna devizových hodnot 11 Podnikání v oblasti obchodování s devizovými hodnotami bankovní licence devizová licence koncese pro směnárenskou činnost jednotná licence devizová licence x devizové povolení 12 F. Obsah devizověprávního vztahu práva F. Obsah devizověprávního vztahu povinnosti 13 F. Obsah devizověprávního vztahu Práva tuzemců Práva cizozemců Povinnosti tuzemců Povinnosti cizozemců Povinnosti tuzemců i cizozemců Práva a povinnosti devizových míst 14 I. Práva tuzemců smluvně se zavazovat vůči cizozemci a plnit závazky z těchto vztahů v české nebo v cizí měně nabývání devizových hodnot nabývání majetku v zahraničí dovoz a vývoz české i cizí měny 15 II. Práva cizozemců v tuzemsku nakupovat peněžní prostředky v cizí měně za českou měnu a naopak nabývání ostatních devizových hodnot nabývání nemovitostí dovoz a vývoz české i cizí měny 16 III. Povinnosti tuzemců Oznamovací povinnost Nabídková povinnost Transferová povinnost 17 Oznamovací povinnost tuzemců může se týkat: peněžních pohledávek a závazků vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům, přímých investic, finančních úvěrů, cenných papírů a s nimi souvisejících inkas a úhrad vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům, operací na finančním trhu, včetně operací prováděných prostřednictvím cizozemců, zřízení a stavu účtů nebo jiných forem vkladů v zahraničí, včetně svěření peněžních prostředků k uložení na účet v zahraničí plní se: na vyžádání devizového orgánu v rozsahu za období, ve lhůtách a způsobem stanoveným vyhláškou České národní banky 18 IV. Povinnosti cizozemců Oznamovací povinnost Omezení související s nabýváním nemovitostí 19 Nabývání nemovitostí cizozemci právní úprava do 30.4.2004 § 17 Nabývání nemovitostí v tuzemsku (1) Cizozemec, který není občanem České republiky, může nabývat vlastnické právo k nemovitostem v České republice, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, pouze: a) děděním, b) pro diplomatické zastoupení cizího státu za podmínky vzájemnosti, c) jde-li o nemovitost nabývanou do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, z nichž pouze jeden je cizozemcem, nebo má-li cizozemec nabýt nemovitost od manžela, rodičů nebo prarodičů, d) výměnou tuzemské nemovitosti, kterou vlastní, za jinou tuzemskou nemovitost, jejíž cena obvyklá nepřevyšuje cenu obvyklou původní nemovitosti, e) pokud má předkupní právo z titulu podílového spoluvlastnictví nemovitosti, f) jde-li o stavbu, kterou cizozemec vystavěl na vlastním pozemku, g) pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon. (2) Cizozemec - právnická osoba, která má v tuzemsku umístěn podnik nebo organizační složku podniku a je oprávněna v tuzemsku podnikat, může kromě případů uvedených v odstavci 1 nabývat vlastnické právo k nemovitostem v tuzemsku s výjimkou pozemků, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, a pozemků určených k plnění funkcí lesa. 20 Přechodná období Odchylně od povinností vyplývajících ze smluv, na kterých je založena Evropská unie, může Česká republika po dobu pěti let ode dne přistoupení ponechat v platnosti pravidla stanovená devizovým zákonem č. 219/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o nabývání objektů vedlejšího bydlení státními příslušníky členských států, kteří nebydlí v České republice, a společnostmi zřízenými podle práva jiného členského státu, které ani nejsou usazeny, ani nemají pobočku nebo zastoupení na území České republiky. Odchylně od povinností vyplývajících ze smluv, na kterých je založena Evropská unie, může Česká republika po dobu sedmi let ode dne přistoupení ponechat v platnosti pravidla stanovená devizovým zákonem č. 219/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, a zákonem č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, týkající se nabývání zemědělské půdy a lesů státními příslušníky členských států a společnostmi zřízenými podle práva jiného členského státu, které nejsou ani usazeny, ani zapsány do rejstříku v České republice. V žádném případě nesmí být v souvislosti s nabýváním zemědělské půdy a lesů se státním příslušníkem členského státu zacházeno méně příznivě než ke dni podpisu smlouvy o přistoupení nebo s většími omezeními než se státním příslušníkem třetí země. Na samostatně hospodařící zemědělce, kteří jsou státními příslušníky jiného členského státu a kteří se chtějí usadit a bydlet v České republice, se nebude vztahovat předchozí pododstavec ani jiné postupy než ty, které se vztahují na státní příslušníky České republiky. 21 Nabývání nemovitostí cizozemci právní úprava od 1.5.2004 1/2 § 17 Nabývání nemovitostí v tuzemsku (1) Pozemky, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, a pozemky určené k plnění funkcí lesa (dále jen "zemědělský pozemek") mohou nabývat a) tuzemci, s výjimkou osob uvedených v písmenu c), b) cizozemci s českým státním občanstvím, c) cizozemci s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, pokud jsou evidováni v evidenci zemědělských podnikatelů u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností v tuzemsku podle zvláštního zákona, a jejichž trvalý pobyt je alespoň 3 roky, d) ostatní cizozemci pouze 1. děděním, 2. pro diplomatické zastoupení státu za podmínky vzájemnosti, 3. do společného jmění manželů, z nichž pouze jeden je českým státním občanem nebo tuzemcem, 4. od příbuzného v řadě přímé, sourozence nebo manžela, 5. výměnou za jiný zemědělský pozemek v tuzemsku, jehož cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu nepřevyšuje cenu původního zemědělského pozemku zjištěnou podle zvláštního právního předpisu, 6. na základě předkupního práva z titulu podílového spoluvlastnictví, 7. jde-li o zemědělský pozemek, který tvoří jeden funkční celek s nemovitou stavbou v jejich vlastnictví, nebo 8. pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon. 22 Nabývání nemovitostí cizozemci právní úprava od 1.5.2004 2/2 § 17 Nabývání nemovitostí v tuzemsku (2) Další, v odstavci 1 neuvedené nemovitosti, mohou nabývat a) tuzemci, b) cizozemci s českým státním občanstvím, c) cizozemci s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, d) cizozemci - právnické osoby, které umístí v tuzemsku podnik nebo organizační složku podniku a jsou oprávněny v tuzemsku podnikat, e) ostatní cizozemci pouze 1. děděním, 2. pro diplomatické zastoupení státu za podmínky vzájemnosti, 3. do společného jmění manželů, z nichž pouze jeden je českým státním občanem nebo tuzemcem, 4. od příbuzného v řadě přímé, sourozence nebo manžela, 5. výměnou za jinou nemovitost v tuzemsku, jejíž cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu nepřevyšuje cenu původní nemovitosti zjištěnou podle zvláštního právního předpisu, 6. na základě předkupního práva z titulu podílového spoluvlastnictví, 7. výstavbou na vlastním pozemku, 8. jde-li o pozemek, který tvoří jeden funkční celek s nemovitou stavbou v jejich vlastnictví, nebo 9. pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon. 23 IV. Povinnosti tuzemců i cizozemců úhrady do a ze zahraničí mohou být prováděny bezhotovostně pouze prostřednictvím devizových míst povinnost na výzvu devizového místa označit účel úhrady došlé ze zahraničí v případě, že není účel uveden povinnost poskytnout při devizové kontrole potřebnou součinnost devizovému orgánu 24 V. Práva a povinnosti devizových míst oprávnění vyžadovat před provedením úhrady předložení dokladů prokazujících účel požadované úhrady oprávnění vyzvat příjemce úhrady ze zahraničí k označení jejího účelu v případě, že tento účel není uveden povinnost provést pouze operace v souladu s devizovými předpisy povinnost oznámit devizovému orgánu zjištěná porušení devizových předpisů 25 G. Depozitní povinnost nepříznivý vývoj platební bilance hrozí prohloubení celkové nerovnováhy v důsledku přetrvávajícího nadměrného přílivu kapitálu tuto situaci není možné účinně odvrátit běžnými nástroji měnové politiky vyhláškou ČNB a MF 26 G. Nouzový stav v devizovém hospodářství omezení při bezprostředním a vážném ohrožení platební schopnosti vůči zahraničí (nadměrný odliv devizových prostředků do zahraničí), je zakázáno: nabývat devizové hodnoty za českou měnu, provádět veškeré úhrady z tuzemska do zahraničí, ukládat peněžní prostředky na účtech v zahraničí omezení při bezprostředním a vážném ohrožení vnitřní měnové rovnováhy ČR (nadměrný příliv devizových prostředků ze zahraničí), je zakázáno: prodávat tuzemské cenné papíry cizozemcům, přijímat finanční úvěry od cizozemců, zřizovat v tuzemsku účty cizozemcům a ukládat peněžní prostředky na účty cizozemců, převádět peněžní prostředky ze zahraničí do tuzemska mezi bankami a jejich pobočkami, vláda 27 H. Porušení devizových předpisů - sankce omezení, pozastavení či odejmutí devizové licence navržení pozastavení nebo zrušení koncesní listiny ke směnárenské činnosti uložení peněžité pokuty trest za trestný čin podle § 146 TZ § 146 Porušení zákazů v době nouzového stavu v devizovém hospodářství Kdo v době nouzového stavu v devizovém hospodářství poruší zákazy, které jsou stanoveny devizovým zákonem pro nouzový stav v devizovém hospodářství a vztahují se na vyhlášený nouzový stav, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až šest let. 28 I. Dohody o ochraně a podpoře investic obsah dohod povinnost smluvních států vytvářet příznivé podmínky pro investory z druhého státu doložka nejvyšších výhod úprava náhrady škody způsobené vyvlastněním úprava převodů plateb spojených s investicemi a převodů výnosů z investic investice, investor úprava řešení sporů Stáhnout ppt "Devizové právo Pojem devizového práva Historie devizového práva" Regulace a dohled nad bankovním systémem Obecná část finančního práva II Státní občanství a cizinecký režim Devizové právo 3. dubna 2013 JUDr. Radim Boháč, Ph.D. Doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy PF UK 16. dubna 2014. XI. Celostátní finanční konference „Majetek jako základ fungování měst a obcí“ Oceňování majetku – vybrané aspekty ve vztahu k obcím a městům Ing. Vlasta. Bankovní obchody Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.

https://esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=32019R0816

(EU) 2019/816 - Nařízení Evropského parlamentu a Rady … | Esipa.cz (EU) 2019/816Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726 Publikováno: Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 1-26 Druh předpisu: Nařízení NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/816 kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726 EVROPSKÝ PARLAENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, Unie si stanovila za cíl poskytnout svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zajištěn volný pohyb osob. Tohoto cíle by mělo být dosaženo mimo jiné vhodnými opatřeními pro předcházení trestné činnosti, včetně organizované trestné činnosti a terorismu, a pro její potírání. Informace o státních příslušnících třetích zemí se v Unii neshromažďují stejně jako u státních příslušníků členských států, totiž v členském státě jejich státní příslušnosti, ale uchovávají se pouze v členských státech, kde bylo vydáno odsouzení. Celkový přehled o trestní minulosti určitého státního příslušníka třetí země lze proto zjistit pouze tak, že se o tyto informace požádají všechny členské státy. Takové plošné žádosti však představují nepřiměřenou administrativní zátěž pro všechny členské státy, včetně těch, které o dotčeném státním příslušníku třetí země nemají žádné informace. V praxi tato zátěž členské státy odrazuje od toho, aby žádaly jiné členské státy o informace o státních příslušnících třetích zemí, což výměnu informací mezi nimi vážně ztěžuje, neboť to omezuje jejich přístup k informacím z rejstříků trestů na informace uložené v jejich vnitrostátním rejstříku. Proto stoupá riziko, že výměna informací mezi členskými státy je neefektivní a neúplná, což se odráží na úrovni bezpečnosti a ochrany občanů a osob s bydlištěm v Unii. Aby se situace zlepšila, měl by být zřízen systém, jehož prostřednictvím by ústřední orgán členského státu mohl neprodleně a účinně zjistit, které jiné členské státy uchovávají informace z rejstříku trestů o státním příslušníku třetí země (ECRIS-TCN). K vyžádání informací z rejstříku trestů od těchto členských států by mohl být v souladu s rámcovým rozhodnutím 2009/315/SVV použit stávající rámec ECRIS. Toto nařízení by proto mělo stanovit pravidla zavádějící centralizovaný systém na úrovni Unie, který obsahuje osobní údaje, a pravidla pro rozdělení povinností mezi členský stát a organizaci odpovědnou za vývoj a údržbu tohoto centralizovaného systému, jakož i zvláštní ustanovení o ochraně údajů potřebná k doplnění stávající úpravy ochrany údajů a zajištění odpovídající celkové úrovně ochrany a zabezpečení údajů a ochrany základních práv dotčených osob. Cíl poskytnout občanům Unie prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob, také vyžaduje, aby byly uchovávány úplné informace o odsouzení občanů Unie, kteří jsou zároveň státními příslušníky některé třetí země. Vzhledem k tomu, že by se tyto osoby mohly vykazovat více než jednou státní příslušností a že v odsuzujícím členském státě nebo v členském státě jejich státní příslušnosti by se mohla uchovávat různá odsouzení, je třeba začlenit do oblasti působnosti tohoto nařízení i občany Unie, kteří jsou zároveň státními příslušníky třetí země. Vyloučení těchto osob by vedlo k tomu, že by informace uchovávané v ECRIS-TCN byly neúplné. To by ohrozilo spolehlivost tohoto systému. Jelikož však tyto osoby mají občanství Unie, měly by být podmínky, za nichž mohou být údaje o jejich otiscích prstů zahrnuty do ECRIS-TCN, srovnatelné s podmínkami, za nichž jsou mezi členskými státy v rámci ECRIS, zavedeného rámcovým rozhodnutím 2009/315/SVV a rozhodnutím 2009/316/SVV, vyměňovány údaje o otiscích prstů občanů Unie. Proto by údaje o otiscích prstů týkající se občanů Unie, kteří jsou zároveň státními příslušníky třetí země, měly být zahrnuty do ECRIS-TCN pouze tehdy, pokud byly pořízeny v souladu s vnitrostátním právem v rámci trestního řízení, přičemž se rozumí, že pro takové zahrnutí by mělo být členským státům umožněno používat údaje o otiscích prstů pořízených pro jiné účely, než je trestní řízení, pokud je toto použití povoleno podle vnitrostátního práva. ECRIS-TCN by měl umožňovat zpracovávat údaje o otiscích prstů za účelem identifikace členských států, které mají v rejstříku trestů informace o určitém státním příslušníku třetí země. Měl by rovněž umožňovat zpracovávání zobrazení obličeje za účelem potvrzení totožnosti státního příslušníka třetí země. Je zásadní, aby vkládání a použití údajů o otiscích prstů a zobrazení obličeje nepřekročilo rozsah nezbytný k tomu, aby bylo dosaženo stanoveného cíle, respektovalo základní práva, jakož i nejlepší zájem dítěte, a bylo v souladu s platnými pravidly Unie pro ochranu údajů. Vývojem a provozováním ECRIS-TCN by měla být pověřena Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen „agentura eu-LISA“), zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 (5), vzhledem k jejím zkušenostem s řízením jiných rozsáhlých systémů v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Její mandát by se měl změnit, aby tyto nové úkoly odrážel. Pro výkon povinností podle tohoto nařízení by měly být agentuře eu-LISA poskytnuty odpovídající finanční a personální zdroje. Vzhledem k potřebě vytvořit těsná technická spojení mezi ECRIS-TCN a ECRIS by agentuře eu-LISA měl být rovněž uložen úkol zajišťovat další vývoj a údržbu referenčního provedení ECRIS a její mandát by se měl změnit, aby tuto skutečnost odrážel. Čtyři členské státy vyvinuly vlastní vnitrostátní software pro provedení ECRIS v souladu s rozhodnutím 2009/316/SVV, přičemž tento software používají pro výměnu informací z rejstříků trestů namísto referenčního provedení ECRIS. S ohledem na specifické prvky, které tyto členské státy zavedly do svých systémů pro vnitrostátní užití, a na investice, které vynaložily, by jim mělo být umožněno používat pro účely ECRIS-TCN rovněž jejich vnitrostátní software pro provedení ECRIS za předpokladu, že budou splněny podmínky stanovené v tomto nařízení. ECRIS-TCN by měl obsahovat pouze informace o totožnosti státních příslušníků třetích zemí odsouzených trestním soudem v Unii. Tyto informace o totožnosti by měly zahrnovat alfanumerické údaje a údaje o otiscích prstů. Mělo by být rovněž možné, aby byla zahrnuta zobrazení obličeje, pokud právo členského státu, v němž je vydáno rozhodnutí o odsouzení, umožňuje shromažďovat a uchovávat zobrazení obličeje odsouzeného. Alfanumerické údaje, které mají členské státy vložit do centrálního systému, by měly zahrnovat příjmení a jména odsouzené osoby, jakož i její pseudonymy nebo přezdívky, má-li ústřední orgán tuto informaci. Pokud jsou dotčenému členskému státu známy odlišné osobní údaje, jako je například jiný způsob psaní jména v jiné abecedě, mělo by být možné vložit tyto údaje do centrálního systému jakožto doplňující informace. Alfanumerické údaje by měly jako doplňující informace rovněž obsahovat identifikační číslo, nebo druh a číslo dokladů totožnosti dané osoby, jakož i název vydávajícího orgánu, má-li ústřední orgán tyto informace. Před vložením příslušných informací do centrálního systému by měl členský stát ověřit pravost dokladů totožnosti. Vzhledem k tomu, že tyto informace by mohly být nespolehlivé, mělo by se s nimi v každém případě zacházet obezřetně. Ústřední orgány by měly používat ECRIS-TCN k identifikaci členských států, které mají v rejstříku trestů informace o státním příslušníku třetí země, pokud jsou informace o této osobě z rejstříku trestů v dotčeném členském státě požadovány pro účely trestního řízení proti této osobě nebo pro účely uvedené v tomto nařízení. Zatímco ECRIS-TCN by měl být v zásadě používán ve všech těchto případech, měl by orgán příslušný pro vedení trestního řízení moci rozhodnout, že ECRIS-TCN by se neměl použít, pokud by to za okolností daného případu nebylo vhodné, například v některých případech zkráceného trestního řízení, v případech tranzitu, pokud byly informace z rejstříku trestů získány prostřednictvím ECRIS v nedávné době, nebo pokud jde o méně závažné delikty, zejména méně závažné dopravní delikty, méně závažné delikty proti obecně závazným právním předpisům obcí a méně závažné delikty proti veřejnému pořádku. Členské státy by rovněž měly mít možnost používat ECRIS-TCN pro jakékoliv jiné účely než účely stanovené v tomto nařízení, pokud jsou stanoveny vnitrostátním právem a jsou s ním v souladu. S cílem zvýšit transparentnost při používání ECRIS-TCN by však členské státy měly tyto účely oznámit Komisi, která by měla zajistit zveřejnění všech těchto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Mělo by být rovněž možné, aby další orgány žádající o informace z rejstříku trestů rozhodly, že použití ECRIS-TCN by vzhledem k okolnostem daného případu nebylo vhodné, například v případě, že je třeba provést určité standardní správní kontroly týkající se odborné kvalifikace určité osoby, zejména pokud je známo, že o informace z rejstříku trestů nebudou žádat jiné členské státy, a to bez ohledu na výsledek vyhledávání v ECRIS-TCN. ECRIS-TCN by se však měl použít vždy v případě, kdy žádost o informace z rejstříku trestů iniciovala osoba, která žádá o informace o svých vlastních záznamech v rejstříku trestů, v souladu s rámcovým rozhodnutím 2009/315/SVV, nebo byla-li žádost podána s cílem získat informace z rejstříku trestů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU (6). Státní příslušníci třetích zemí by měli mít právo získat písemné informace o svých vlastních záznamech v rejstříku trestů v souladu s právem členského státu, v němž žádají o poskytnutí těchto informací, v souladu s rámcovým rozhodnutím 2009/315/SVV. Dříve než dotčený členský stát tyto informace státnímu příslušníku třetí země poskytne, měl by provést vyhledávání v ECRIS-TCN. Občané Unie, kteří jsou zároveň státními příslušníky třetí země, budou zahrnuti do ECRIS-TCN pouze tehdy, pokud je příslušným orgánům známo, že tyto osoby mají státní příslušnost třetí země. Skutečnost, že příslušným orgánům není známo, že občané Unie jsou zároveň státními příslušníky třetí země, však nevylučuje, že tyto osoby již byly dříve odsouzeny jako státní příslušníci třetí země. S cílem zajistit, aby příslušné orgány měly ucelený přehled o rejstřících trestů, by mělo být možné vyhledávat v ECRIS-TCN za účelem ověření, zda v případě občana Unie má některý z členských států informace z rejstříku trestů týkající se této osoby jako státního příslušníka třetí země. V případě shody mezi údaji zaznamenanými v centrálním systému a údaji použitými členským státem pro vyhledávání (pozitivní nález) by se informace o totožnosti, u nichž byl pozitivní nález zaznamenán, měly poskytnout spolu s pozitivním nálezem. Výsledek vyhledávání by měly používat ústřední orgány pouze za účelem podání žádosti prostřednictvím ECRIS, nebo Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 (7), Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (8), a Úřad evropského veřejného žalobce, zřízený nařízením Rady (EU) 2017/1939 (9), pouze za účelem podání žádosti o informace o odsouzeních podle tohoto nařízení. V počáteční fázi by zobrazení obličeje vložená do ECRIS-TCN měla být používána pouze k potvrzení totožnosti státního příslušníka třetí země za účelem identifikace členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních tohoto státního příslušníka třetí země. V budoucnosti by mělo být možné, aby se zobrazení obličeje používalo pro automatické porovnávání biometrických údajů, pokud budou splněny technické a politické požadavky na toto porovnávání. Komise by s přihlédnutím k nezbytnosti a proporcionalitě, jakož i k technickému vývoji v oblasti softwaru pro rozpoznávání obličeje měla vyhodnotit dostupnost a připravenost požadované technologie dříve, než přijme akt v přenesené pravomoci týkající se využívání zobrazení obličeje ke zjištění totožnosti státních příslušníků třetích zemí za účelem identifikace členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních týkajících se těchto osob. Používání biometrických údajů je nezbytné, protože představují nejspolehlivější metodu zjišťování totožnosti státních příslušníků třetích zemí na území členských států, kteří často nemají dokumenty nebo jiné prostředky pro zjištění totožnosti, a umožňují spolehlivější porovnání shody údajů o státních příslušnících třetích zemí. Členské státy by měly do centrálního systému vkládat údaje o otiscích prstů odsouzených státních příslušníků třetích zemí, které byly sejmuty v souladu s vnitrostátním právem v rámci trestního řízení. Aby v centrálním systému byly k dispozici co nejúplnější identifikační informace, měly by mít členské státy možnost do něho rovněž vkládat údaje o otiscích prstů, které byly sejmuty pro jiné účely, než je trestní řízení, pokud jsou tyto údaje o otiscích prstů v souladu s vnitrostátním právem k dispozici pro použití v trestním řízení. Toto nařízení by mělo stanovit minimální kritéria, pokud jde o údaje o otiscích prstů, které by členské státy měly vkládat do centrálního systému. Členské státy by měly mít možnost volby: vložit buď údaje o otiscích prstů státních příslušníků třetích zemí, kterým byl uložen trest odnětí svobody v délce nejméně šesti měsíců, nebo údaje o otiscích prstů státních příslušníků třetích zemí, kteří byli odsouzeni za trestný čin, za nějž lze podle práva dotčeného členského státu uložit trest odnětí svobody s horní hranicí sazby nejméně dvanáct měsíců. Členské státy by měly v ECRIS-TCN pořizovat záznamy týkající se odsouzených státních příslušníků třetích zemí. Tam, kde je to možné, by tyto záznamy měly být pořizovány automaticky a bez zbytečného prodlení poté, co je informace o jejich odsouzení vložena do vnitrostátního rejstříku trestů. Členské státy by měly v souladu s tímto nařízením vkládat do centrálního systému alfanumerické údaje a údaje o otiscích prstů související s odsouzeními vydanými po dni zahájení vkládání údajů do ECRIS-TCN. Od téhož dne a kdykoliv později by členské státy měly mít možnost vkládat do centrálního systému zobrazení obličeje. Aby se zajistila maximální efektivnost systému, měly by členské státy v souladu s tímto nařízením pořizovat v ECRIS-TCN také záznamy týkající se státních příslušníků třetích zemí odsouzených ještě přede dnem zahájení vkládání údajů. Členské státy by však neměly být povinny získávat za tímto účelem informace, které přede dnem zahájení vkládání údajů v souladu s tímto nařízením ještě nebyly v jejich rejstříku trestů. Údaje o otiscích prstů státních příslušníků třetích zemí sejmutých v souvislosti s těmito předchozími odsouzeními by měly být zahrnuty pouze v případě, že otisky byly sejmuty během trestního řízení, a v případě, kdy se dotčený členský stát domnívá, že je lze jednoznačně přiřadit k jiným informacím o totožnosti uvedeným v rejstříku trestů. Zlepšení výměny informací o odsouzeních by mělo členským státům pomoci v provádění rámcového rozhodnutí 2008/675/SVV, které členským státům ukládá, aby během nových trestních řízení zohledňovaly předchozí odsouzení vydaná v jiných členských státech v rozsahu, v jakém se předchozí vnitrostátní odsouzení zohledňují podle vnitrostátního práva. Pozitivní nález zjištěný ECRIS-TCN by neměl sám o sobě znamenat, že dotyčný státní příslušník třetí země byl ve zjištěných členských státech odsouzen. Existence předchozích odsouzení by měla být potvrzena pouze na základě informací obdržených z rejstříku trestů příslušných členských států. Aniž je vyloučena možnost využít v souladu s platnými pravidly finanční programy Unie, každý členský stát by měl nést vlastní náklady související s prováděním, správou, používáním a údržbou své databáze rejstříku trestů a vnitrostátních databází otisků prstů a s prováděním, správou, používáním a údržbou technických úprav nezbytných k využívání ECRIS-TCN, včetně připojení těchto databází k vnitrostátnímu ústřednímu přístupovému místu. Do ECRIS-TCN by za účelem identifikace členských států, jež mají informace z rejstříku trestů o státních příslušnících třetích zemí, měly mít přístup Eurojust, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce, aby se podpořilo plnění jejich úkolů uložených právními předpisy. Eurojust by měl mít přímý přístup do ECRIS-TCN i za účelem plnění svého úkolu podle tohoto nařízení, totiž jednat jako kontaktní místo pro třetí země a mezinárodní organizace, aniž je dotčeno uplatňování zásad justiční spolupráce v trestních věcech, včetně pravidel vzájemné právní pomoci. Zatímco je třeba brát v úvahu postoj členských států, které se neúčastní posílené spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, neměl by být tomuto úřadu odepřen přístup k informacím o odsouzeních pouze proto, že se dotčený členský stát uvedené posílené spolupráce neúčastní. Toto nařízení stanoví přísná pravidla přístupu k ECRIS-TCN a nezbytná ochranná opatření, včetně odpovědnosti členských států v souvislosti se shromažďováním a využíváním údajů. Stanoví rovněž, jakým způsobem mohou fyzické osoby uplatňovat své právo na náhradu újmy, na přístup k údajům, jejich opravu, výmaz a nápravu, zejména právo na účinnou právní ochranu, jakož i dozor nad všemi operacemi zpracování údajů vykonávanými nezávislými orgány veřejné moci. Respektuje tudíž základní práva a svobody zakotvené především v Listině základních práv Evropské unie, včetně práva na ochranu osobních údajů, zásady rovnosti před zákonem a obecného zákazu diskriminace. V této souvislosti rovněž zohledňuje Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a další závazky v oblasti lidských práv podle mezinárodního práva. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (10) by se měla vztahovat na zpracování osobních údajů příslušnými vnitrostátními orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (11) by se mělo vztahovat na zpracování osobních údajů vnitrostátními orgány, pokud takové zpracování nespadá do oblasti působnosti směrnice (EU) 2016/680. Koordinovaný dozor by měl být zajištěn v souladu s nařízením (EU) Evropského parlamentu a Rady 2018/1725 (12), jež by se mělo vztahovat i na zpracovávání osobních údajů agenturou eu-LISA. Pokud jde o předchozí odsouzení, měly by ústřední orgány vložit alfanumerické údaje do konce období pro vkládání údajů podle tohoto nařízení a údaje o otiscích prstů do dvou let po dni zahájení provozu ECRIS-TCN. Za podmínky, že budou tyto lhůty dodrženy, by členské státy měly mít možnost vložit všechny údaje současně. Měla by být stanovena pravidla týkající se odpovědnosti členských států, Eurojustu, Europolu, Úřadu evropského veřejného žalobce a agentury eu-LISA za újmu, která vznikne na základě jakéhokoli porušení tohoto nařízení. Za účelem zlepšení identifikace členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o doplnění tohoto nařízení ustanovením o používání zobrazení obličeje ke zjišťování totožnosti státních příslušníků třetích zemí za účelem identifikace členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13). Zejména pro zajištění rovné účasti na vypracování aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Za účelem zajištění jednotných podmínek pro zřízení a provozní řízení ECRIS-TCN by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (14). Členské státy by měly co nejdříve přijmout opatření nezbytná k zajištění souladu s tímto nařízením, aby bylo možné zajistit řádné fungování ECRIS-TCN, s přihlédnutím k době, kterou agentura eu-LISA potřebuje pro vývoj a zavedení ECRIS-TCN. Pro přijetí opatření k zajištění souladu s tímto nařízením by však členské státy měly mít alespoň 36 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost. Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž umožnění rychlé a účinné výměny přesných informací z rejstříku trestů týkajících se státních příslušníků třetích zemí, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být zavedením společných pravidel lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. V souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 oznámilo Spojené království své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení. V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (15) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů a dne 12. prosince 2017 vydal stanovisko (16), Tímto nařízením se: zřizuje systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí (ECRIS-TCN); stanovují podmínky, za nichž ústřední orgány používají ECRIS-TCN, aby získaly informace o takových předchozích odsouzeních prostřednictvím Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS), který byl zřízen rozhodnutím 2009/316/SVV, jakož i podmínky, za kterých ECRIS-TCN používají Eurojust, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce. Toto nařízení se vztahuje na zpracovávání informací o totožnosti státních příslušníků třetích zemí, kteří byli odsouzeni v členských státech, za účelem identifikace členských států, v nichž byla tato odsouzení vydána. S výjimkou čl. 5 odst. 1 písm. b) bodu ii) se ustanovení tohoto nařízení, která se vztahují na státní příslušníky třetích zemí, vztahují rovněž na občany Unie, kteří jsou zároveň státními příslušníky třetí země a kteří byli odsouzeni v členských státech. „odsouzením“ jakékoli konečné rozhodnutí trestního soudu proti fyzické osobě v souvislosti s trestným činem, jestliže se toto rozhodnutí zaznamenává do rejstříku trestů odsuzujícího členského státu; „rejstříkem trestů“ vnitrostátní rejstřík nebo rejstříky, do nichž se podle vnitrostátního práva zaznamenávají odsouzení; „ústředním orgánem“ orgán určený v souladu s čl. 3 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV; „příslušnými orgány“ ústřední orgány a Eurojust, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce, které jsou příslušné k přístupu do ECRIS-TCN a k vyhledávání v něm v souladu s tímto nařízením; „státním příslušníkem třetí země“ osoba, jež není občanem Unie ve smyslu čl. 20 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, osoba bez státní příslušnosti nebo osoba, jejíž státní příslušnost není známa; „centrálním systémem“ jedna nebo více databází, které obsahují informace o totožnosti státních příslušníků třetích zemí, kteří byli odsouzeni v členských státech, vyvíjené a udržované agenturou eu-LISA; „softwarem rozhraní“ software používaný příslušnými orgány, který jim umožňuje přístup do centrálního systému prostřednictvím komunikační infrastruktury uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. d); „informacemi o totožnosti“ alfanumerické údaje, údaje o otiscích prstů a zobrazení obličeje, které jsou použity ke zjištění spojitosti mezi těmito údaji a fyzickou osobou; „pozitivním nálezem“ shoda nebo shody zjištěné srovnáním informací o totožnosti zaznamenaných v centrálním systému s informacemi o totožnosti použitými pro vyhledávání; „vnitrostátním ústředním přístupovým místem“ vnitrostátní místo připojení ke komunikační infrastruktuře uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. d); „referenčním provedením ECRIS“ software vyvinutý Komisí a zpřístupněný členským státům pro výměnu informací z rejstříku trestů prostřednictvím ECRIS; „vnitrostátním dozorovým orgánem“ nezávislý orgán veřejné moci zřízený ve členském státě podle použitelných pravidel Unie pro ochranu údajů; „dozorovými orgány“ evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní dozorové orgány. Technická architektura ECRIS-TCN 1. ECRIS-TCN se skládá z: centrálního systému, v němž jsou uloženy informace o totožnosti odsouzených státních příslušníků třetích zemí; vnitrostátního ústředního přístupového místa v každém členském státě; softwaru rozhraní umožňujícího připojení příslušných orgánů k centrálnímu systému přes vnitrostátní ústřední přístupová místa a komunikační infrastrukturu uvedenou v písmeni d); komunikační infrastruktury mezi centrálním systémem a vnitrostátními ústředními přístupovými místy. 2. Centrální systém je provozován v technických prostorách agentury eu-LISA. 3. Software rozhraní je začleněn do referenčního provedení ECRIS. Členské státy používají referenční provedení ECRIS, nebo v situaci a za podmínek stanovených v odstavcích 4 až 8 vnitrostátní software pro provedení ECRIS, k vyhledávání v ECRIS-TCN a k zasílání následných žádostí o informace z rejstříku trestů. 4. Členské státy, které používají svůj vnitrostátní software pro provedení ECRIS, odpovídají za zajištění toho, aby jejich vnitrostátní software pro provedení ECRIS umožňoval jejich vnitrostátním orgánům, které vedou rejstříky trestů, používat ECRIS-TCN, s výjimkou softwaru rozhraní, v souladu s tímto nařízením. Přede dnem zahájení provozu ECRIS-TCN v souladu s čl. 35 odst. 4 tyto členské státy za tímto účelem zajistí, aby jejich vnitrostátní software pro provedení ECRIS fungoval v souladu s protokoly a technickými specifikacemi stanovenými v prováděcích aktech podle článku 10 a v souladu s veškerými dalšími technickými požadavky stanovenými agenturou eu-LISA podle tohoto nařízení založenými na uvedených prováděcích aktech. 5. Pokud nepoužívají referenční provedení ECRIS, zajistí členské státy, které používají svůj vnitrostátní software pro provedení ECRIS, rovněž bez zbytečného odkladu provedení veškerých dalších technických úprav svého vnitrostátního softwaru provedení ECRIS nezbytných v důsledku jakýchkoliv změn technických specifikací stanovených prováděcími akty uvedenými v článku 10 nebo v důsledku změn jakýchkoli dalších technických požadavků stanovených agenturou eu-LISA podle tohoto nařízení založenými na uvedených prováděcích aktech. 6. Členské státy, které používají svůj vnitrostátní software pro provedení ECRIS, nesou veškeré náklady spojené s prováděním, údržbou a dalším vývojem tohoto softwaru a jeho propojení s ECRIS-TCN, s výjimkou softwaru rozhraní. 7. Pokud členský stát používající svůj vnitrostátní software pro provedení ECRIS není schopen plnit své povinnosti podle tohoto článku, je k využívání ECRIS-TCN povinen používat referenční provedení ECRIS, včetně integrovaného softwaru rozhraní. 8. Pro účely posouzení, které má být provedeno Komisí podle čl. 36 odst. 10 písm. b), poskytnou dotčené členské státy Komisi veškeré nezbytné informace. Vkládání údajů do ECRIS-TCN 1. V případě každého odsouzeného státního příslušníka třetí země ústřední orgán odsuzujícího členského státu pořídí datový záznam v centrálním systému. Datový záznam musí zahrnovat: pokud jde o alfanumerické údaje: informace, které je třeba vložit s výjimkou jednotlivých případů, kdy tyto informace nejsou ústřednímu orgánu známy (povinné informace): místo narození (obec a země), státní příslušnost (příslušnosti), případná předchozí jméno (jména) nebo příjmení, kód odsuzujícího členského státu; informace, které je třeba vložit, pokud jsou uvedeny v rejstříku trestů (nepovinné informace): jména rodičů; informace, které je třeba vložit, pokud je má ústřední orgán k dispozici (další informace): identifikační číslo, nebo druh a číslo dokladů totožnosti dané osoby, jakož i název vydávajícího orgánu, pseudonymy nebo přezdívky; pokud jde o údaje o otiscích prstů: údaje o otiscích prstů, které byly sejmuty v souladu s vnitrostátním právem v rámci trestního řízení; alespoň údaje o otiscích prstů, které byly sejmuty na základě jednoho z těchto kritérií: pokud byl státnímu příslušníku třetí země uložen trest odnětí svobody v délce nejméně šest měsíců, pokud byl státní příslušník třetí země odsouzen za trestný čin, za který lze podle práva členského státu uložit trest odnětí svobody s horní hranicí sazby nejméně dvanáct měsíců. 2. Údaje o otiscích prstů uvedené v odst. 1 písm. b) tohoto článku musí splňovat technické specifikace týkající se kvality, rozlišení a zpracování údajů o otiscích prstů stanovené v prováděcím aktu uvedeném v čl. 10 odst. 1 písm. b). Referenční číslo údajů o otiscích prstů odsouzeného zahrnuje kód odsuzujícího členského státu. 3. Datový záznam může obsahovat také zobrazení obličeje odsouzeného státního příslušníka třetí země, pokud právo odsuzujícího členského státu umožňuje shromažďovat a uchovávat zobrazení obličeje odsouzených. 4. Odsuzující členský stát pořídí datový záznam automaticky, pokud je to možné, a bez zbytečného odkladu po zaznamenání odsouzení do rejstříku trestů. 5. Odsuzující členský stát pořídí datové záznamy i o odsouzeních vydaných přede dnem zahájení vkládání údajů v souladu s čl. 35 odst. 1 v takovém rozsahu, v jakém se tyto údaje týkající se odsouzených uchovávají v jejich vnitrostátních databázích. V těchto případech by údaje o otiscích prstů měly být zahrnuty, pouze pokud byly sejmuty v rámci trestního řízení v souladu s vnitrostátním právem a pokud je lze jednoznačně přiřadit k jiným informacím o totožnosti uvedeným v rejstříku trestů. 6. Za účelem splnění povinností stanovených v odst. 1 písm. b) bodech i) a ii) a v odstavci 5 mohou členské státy použít údaje o otiscích prstů sejmutých pro jiné účely, než je trestní řízení, pokud je toto použití povoleno podle vnitrostátního práva. Zobrazení obličeje 1. Dokud nevstoupí v platnost akt v přenesené pravomoci podle odstavce 2, lze zobrazení obličeje používat pouze k potvrzení totožnosti státního příslušníka třetí země, jehož totožnost byla zjištěna pomocí alfanumerického vyhledávání nebo vyhledávání s použitím údajů o otiscích prstů. 2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37 doplňující toto nařízení, pokud jde o používání zobrazení obličeje ke zjištění totožnosti státních příslušníků třetích zemí za účelem identifikace členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních těchto osob, až to bude technicky možné. Před výkonem této pravomoci Komise s přihlédnutím k nezbytnosti a proporcionalitě, jakož i k technickému vývoji v oblasti softwaru pro rozpoznávání obličeje, posoudí dostupnost a připravenost potřebné technologie. Používání ECRIS-TCN pro identifikaci členských států, jež mají informace z rejstříku trestů 1. Ústřední orgány používají ECRIS-TCN pro identifikaci členských států, jež mají informace z rejstříku trestů o státním příslušníku třetí země, s cílem získat informace o předchozích odsouzeních prostřednictvím ECRIS, pokud jsou informace o této osobě z rejstříku trestů v dotčeném členském státě požadovány pro účely trestního řízení vedeného proti této osobě, nebo za některým z následujících účelů, je-li stanoven vnitrostátním právem a je s ním v souladu: kontrola záznamů v rejstříku trestů týkajících se určité osoby na její žádost, získání licence nebo povolení, prověření pro potřeby zaměstnavatele, prověření pro účely dobrovolných činností, jejichž součástí jsou přímé a pravidelné kontakty s dětmi nebo zranitelnými osobami, postupy související s vízy, získáním občanství a migrací, včetně azylových řízení, a kontroly související s veřejnými zakázkami a veřejným výběrovým řízením. Nicméně v určitých případech jiných než těch, kdy státní příslušník třetí země žádá ústřední orgán o informace o svých vlastních záznamech v rejstříku trestů, nebo kdy je žádost podána za účelem získání informací z rejstříku trestů podle čl. 10 odst. 2 směrnice 2011/93/EU, může orgán žádající o informace z rejstříku trestů rozhodnout, že takové použití ECRIS-TCN není vhodné. 2. Kterýkoliv členský stát, který se rozhodne, pokud je to stanoveno vnitrostátním právem a je to s ním v souladu, používat ECRIS-TCN pro jiné účely, než které jsou stanoveny v odstavci 1, k získání informací o předchozích odsouzeních prostřednictvím ECRIS, oznámí tyto jiné účely a veškeré jejich změny Komisi do dne zahájení provozu podle čl. 35 odst. 4, nebo kdykoliv poté. Komise tato oznámení zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do 30 dnů od jejich obdržení. 3. Eurojust, Europol, a Úřad evropského veřejného žalobce mají právo vyhledávat v ECRIS-TCN za účelem identifikace členských států, jež mají informace z rejstříku trestů o státním příslušníku třetí země, v souladu s články 14 až 18. Nevkládají však do ECRIS-TCN žádné údaje ani je neopravují ani nevymazávají. 4. Pro účely uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 mohou příslušné orgány rovněž vyhledávat v ECRIS-TCN s cílem ověřit, zda má o určité osobě, která je občanem Unie, kterýkoli členský stát informace z rejstříku trestů týkající se této osoby jako státního příslušníka třetí země. 5. Při vyhledávání v ECRIS-TCN mohou příslušné orgány využít všechny údaje uvedené v čl. 5 odst. 1 nebo pouze některé z nich. Minimální soubor údajů nezbytných pro vyhledávání v systému se stanoví v prováděcím aktu přijatém podle čl. 10 odst. 1 písm. g). 6. Příslušné orgány mohou v ECRIS-TCN vyhledávat rovněž s použitím zobrazení obličeje, pokud byla tato funkce zavedena v souladu s čl. 6 odst. 2. 7. V případě pozitivního nálezu poskytne centrální systém příslušnému orgánu automaticky informace o členských státech, jež mají informace z rejstříku trestů o státním příslušníku třetí země, spolu se souvisejícími referenčními čísly a odpovídajícími informacemi o totožnosti. Tyto informace o totožnosti se použijí pouze za účelem ověření totožnosti dotyčného státního příslušníka třetí země. Výsledek vyhledávání v centrálním systému lze využít pouze pro účely podání žádosti podle článku 6 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV nebo žádosti podle čl. 17 odst. 3 tohoto nařízení. 8. Nevyskytne-li se pozitivní nález, centrální systém o tom automaticky informuje příslušný orgán. Uchovávání a pozměňování údajů 1. Každý datový záznam se uchovává v centrálním systému, dokud jsou údaje o odsouzeních dotyčné osoby uloženy v rejstříku trestů. 2. Po uplynutí doby uchovávání uvedené v odstavci 1 ústřední orgán odsuzujícího členského státu datový záznam z centrálního systému vymaže, včetně případných údajů o otiscích prstů nebo zobrazení obličeje. Výmaz se provádí pokud možno automaticky a v každém případě nejpozději jeden měsíc po uplynutí doby uchovávání. Pozměňování a výmaz údajů 1. Členské státy mohou změnit nebo vymazat údaje, které do ECRIS-TCN vložily. 2. Jakákoli změna informací v rejstříku trestů, které vedly k pořízení datového záznamu v souladu s článkem 5, zahrnuje stejnou změnu informací uložených v tomto datovém záznamu v centrálním systému, již odsuzující členský stát provede bez zbytečného odkladu. 3. Má-li odsuzující členský stát důvod se domnívat, že údaje, které zaznamenal do centrálního systému, nejsou přesné nebo že byly v centrálním systému zpracovány v rozporu s tímto nařízením: okamžitě zahájí kontrolu přesnosti dotyčných údajů nebo zákonnosti jejich zpracování; v případě potřeby tyto údaje bez zbytečného odkladu opraví nebo vymaže z centrálního systému. 4. Pokud má členský stát jiný než odsuzující členský stát, který údaje vložil, důvod se domnívat, že údaje zaznamenané v centrálním systému nejsou přesné nebo že byly v centrálním systému zpracovány v rozporu s tímto nařízením, bez zbytečného odkladu kontaktuje ústřední orgán odsuzujícího členského státu. Odsuzující členský stát: okamžitě zahájí kontrolu přesnosti dotčených údajů nebo zákonnosti jejich zpracování; v případě potřeby tyto údaje bez zbytečného odkladu opraví nebo vymaže z centrálního systému; bez zbytečného odkladu informuje dotyčný jiný členský stát, že údaje byly opraveny nebo vymazány, nebo mu sdělí důvody, proč se tak nestalo. 1. Komise co nejdříve přijme prováděcí akty nezbytné pro technický vývoj a provedení ECRIS-TCN, a zejména akty týkající se: technických specifikací pro zpracování alfanumerických údajů; technických specifikací pro kvalitu, rozlišení a zpracování údajů o otiscích prstů; technických specifikací softwaru rozhraní; technických specifikací pro kvalitu, rozlišení a zpracování zobrazení obličeje pro účely uvedené v článku 6 a v souladu s podmínkami stanovenými v uvedeném článku; kvality údajů, včetně mechanismu a postupů pro provádění kontrol kvality údajů; vkládání údajů podle článku 5; přístupu k ECRIS-TCN a vyhledávání v tomto systému podle článku 7; pozměňování a výmazu údajů podle článků 8 a 9; vedení protokolů a přístupu k nim podle článku 31; fungování centrálního úložiště a pravidla platná pro zabezpečení a ochranu údajů týkající se tohoto úložiště podle článku 32; poskytování statistik podle článku 32; požadavků na výkonnost a dostupnost ECRIS-TCN, včetně minimálních specifikací a požadavků týkajících se biometrického ověřování v ECRIS-TCN, zejména pokud jde o požadovanou míru falešných pozitivních identifikací a míru falešných negativních identifikací. 2. Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají přezkumným postupem podle čl. 38 odst. 2. Vývoj a provozní řízení ECRIS-TCN 1. Za vývoj ECRIS-TCN odpovídá agentura eu-LISA v souladu se zásadou záměrné a standardní ochrany údajů. Agentura eu-LISA kromě toho odpovídá za provozní řízení ECRIS-TCN. Vývoj sestává z vypracování a provedení technických specifikací, testování a celkové projektové koordinace. 2. Agentura eu-LISA odpovídá i za další vývoj a údržbu referenčního provedení ECRIS. 3. Agentura eu-LISA navrhne fyzickou architekturu ECRIS-TCN, včetně jeho technických specifikací a vývoje, pokud jde o centrální systém, vnitrostátní ústřední přístupové místo a software rozhraní. Tento návrh přijme správní rada s výhradou příznivého stanoviska Komise. 4. Agentura eu-LISA vyvine a zavede ECRIS-TCN co nejdříve po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté, co Komise přijme prováděcí akty uvedené v článku 10. 5. Správní rada agentury eu-LISA ustaví před fází návrhu a vývoje ECRIS-TCN radu pro řízení programu složenou z deseti členů. Tato rada pro řízení programu se skládá z osmi členů jmenovaných správní radou, předsedy poradní skupiny uvedené v článku 39 a jednoho člena jmenovaného Komisí. Členové jmenovaní správní radou se volí pouze z těch členských států, které jsou plně vázány právními nástroji podle práva Unie upravujícími ECRIS a které budou zapojeny do ECRIS-TCN. Správní rada zajistí, aby členové, jež jmenuje do rady pro řízení programu, měli potřebné zkušenosti a odborné znalosti v oblasti vývoje a řízení informačních systémů využívaných justičními orgány a orgány, jež vedou rejstříky trestů. Agentura eu-LISA se podílí na činnosti rady pro řízení programu. Za tím účelem se její zástupci účastní zasedání rady pro řízení programu s cílem podávat zprávy o práci související s návrhem a vývojem ECRIS-TCN a o jakékoliv další související práci a činnostech. Rada pro řízení programu se schází nejméně jednou za tři měsíce a v případě potřeby častěji. Zajišťuje přiměřené řízení fáze návrhu a vývoje ECRIS-TCN a soudržnost mezi centrálními a vnitrostátními projekty ECRIS-TCN a s vnitrostátním softwarem pro provedení ECRIS. Rada pro řízení programu předkládá pravidelně, a pokud možno každý měsíc, správní radě eu-LISA písemné zprávy o pokroku projektu. Rada pro řízení programu nemá rozhodovací pravomoc ani není zmocněna zastupovat členy správní rady. 6. Rada pro řízení programu stanoví svůj jednací řád, který zahrnuje zejména pravidla pro: 7. Radě pro řízení programu předsedá některý z členských států, který je podle práva Unie v plné míře vázán legislativními nástroji upravujícími ECRIS a legislativními nástroji upravujícími vývoj, zřízení, provoz a používání všech rozsáhlých informačních systémů řízených agenturou eu-LISA. 8. Všechny cestovní výdaje a výdaje na pobyt, které vzniknou členům rady pro řízení programu, hradí agentura eu-LISA. Článek 10 jednacího řádu agentury eu-LISA se použije obdobně. Sekretariát rady pro řízení programu zajišťuje agentura eu-LISA. 9. Poradní skupina uvedená v článku 39 se během fáze návrhu a vývoje skládá z národních projektových manažerů ECRIS-TCN a předsedá jí agentura eu-LISA. V průběhu fáze návrhu a vývoje se schází pravidelně, pokud možno alespoň jednou za měsíc, až do zahájení provozu ECRIS-TCN. Po každém zasedání podává zprávu radě pro řízení programu. Poskytuje odborné znalosti na podporu úkolů rady pro řízení programu a podniká kroky v návaznosti na stav připravenosti členských států. 10. Za účelem nepřetržitého zajištění důvěrnosti a integrity údajů uchovávaných v ECRIS-TCN zajišťuje agentura eu-LISA ve spolupráci s členskými státy vhodná technická a organizační opatření se zohledněním aktuálního stavu techniky, nákladů na provedení a rizik spojených se zpracováním. 11. Agentura eu-LISA odpovídá za tyto úkoly týkající se komunikační infrastruktury uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. d): koordinaci vztahů mezi členskými státy a poskytovatelem komunikační infrastruktury. 12. Komise odpovídá za všechny ostatní úkoly týkající se komunikační infrastruktury uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. d), zejména za: 13. Agentura eu-LISA vyvine a spravuje mechanismus a postupy pro provádění kontrol kvality údajů uchovávaných v ECRIS-TCN a pravidelně předkládá zprávy členským státům. Agentura eu-LISA pravidelně předkládá Komisi zprávy o zjištěných problémech a o tom, kterých členských států se týkají. 14. Provozní řízení ECRIS-TCN sestává ze všech úkolů nezbytných pro zachování jeho funkčnosti v souladu s tímto nařízením, zejména z údržby a technického rozvoje, potřebných k tomu, aby ECRIS-TCN fungoval na uspokojivé úrovni v souladu s technickými specifikacemi. 15. Agentura eu-LISA plní úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání ECRIS-TCN a referenční provedení ECRIS. 16. Aniž je dotčen článek 17 služebního řádu úředníků Evropské unie, stanovený nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (17), uplatňuje agentura eu-LISA na všechny své pracovníky, kteří musí pracovat s údaji uloženými v centrálním systému, vhodná pravidla týkající se služebního tajemství nebo jiných srovnatelných povinností zachovávání důvěrnosti. Tato povinnost trvá i poté, co dotyčné osoby opustí svou funkci nebo zaměstnanecký poměr, nebo poté, co ukončí svou činnost. 1. Každý členský stát odpovídá za: zajištění bezpečného spojení mezi svými vnitrostátními rejstříky trestů a databázemi otisků prstů a vnitrostátním ústředním přístupovým místem; vývoj, provoz a údržbu spojení uvedeného v písmeni a); zajištění spojení mezi svými vnitrostátními systémy a referenčním provedením ECRIS; řízení a pravidla přístupu pro řádně zmocněné pracovníky ústředních orgánů do ECRIS-TCN v souladu s tímto nařízením a vypracování a pravidelnou aktualizaci seznamu těchto pracovníků a profilů uvedených v čl. 19 odst. 3 písm. g). 2. Každý členský stát poskytne pracovníkům svého ústředního orgánu, kteří mají právo na přístup do ECRIS-TCN, předtím, než jim udělí oprávnění zpracovávat údaje uchovávané v centrálním systému, vhodnou odbornou přípravu týkající se zejména zabezpečení údajů, pravidel pro ochranu údajů a souvisejících základních práv. 1. V souladu s platnými pravidly Unie pro ochranu údajů každý členský stát zajistí, aby se údaje zaznamenané v ECRIS-TCN zpracovávaly zákonným způsobem, a zejména aby: přístup k údajům měli pouze řádně zmocnění pracovníci za účelem plnění svých úkolů; se údaje shromažďovaly zákonným způsobem, který plně respektuje lidskou důstojnost a základní práva státního příslušníka třetí země; se údaje vkládaly do ECRIS-TCN zákonným způsobem; byly údaje při vkládání do ECRIS-TCN přesné a aktuální. 2. Agentura eu-LISA zajistí, aby se ECRIS-TCN provozoval v souladu s tímto nařízením, aktem v přenesené pravomoci uvedeným v čl. 6 odst. 2 a prováděcími akty uvedenými v článku 10, jakož i v souladu s nařízením (EU) 2018/1725. Agentura eu-LISA zejména přijme nezbytná opatření k zajištění zabezpečení centrálního systému a komunikační infrastruktury uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. d), aniž jsou dotčeny povinnosti jednotlivých členských států. 3. Agentura eu-LISA informuje Evropský parlament, Radu, Komisi a evropského inspektora ochrany údajů co nejdříve o opatřeních, jež přijala podle odstavce 2 za účelem zahájení provozu ECRIS-TCN. 4. Komise poskytuje informace uvedené v odstavci 3 členským státům a veřejnosti prostřednictvím pravidelně aktualizovaných veřejných internetových stránek. Přístup Eurojustu, Europolu a Úřadu evropského veřejného žalobce 1. Eurojust má přímý přístup do ECRIS-TCN za účelem uplatňování článku 17 a plnění svých úkolů podle článku 2 nařízení (EU) 2018/1727 pro identifikaci členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí. 2. Europol má přímý přístup do ECRIS-TCN za účelem plnění svých úkolů podle čl. 4 odst. 1 písm. a) až e) a h) nařízení (EU) 2016/794 pro identifikaci členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí. 3. Úřad evropského veřejného žalobce má přímý přístup do ECRIS-TCN za účelem plnění svých úkolů podle článku 4 nařízení (EU) 2017/1939 pro identifikaci členských států, jež mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí. 4. Vyskytne-li se pozitivní nález poukazující na členské státy, jež mají informace z rejstříku trestů o státním příslušníku třetí země, mohou Eurojust, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce využít své kontakty s vnitrostátními orgány těchto členských států a získat od nich způsobem stanoveným jejich zřizovacím aktem informace z rejstříku trestů. Přístup oprávněných pracovníků Eurojustu, Europolu a Úřadu evropského veřejného žalobce Eurojust, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce odpovídají za řízení a pravidla přístupu řádně zmocněných pracovníků do ECRIS-TCN v souladu s tímto nařízením a za vypracování a pravidelnou aktualizaci seznamu těchto pracovníků a jejich profilů. Povinnosti Eurojustu, Europolu a Úřadu evropského veřejného žalobce Eurojust, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce: zajišťují technické prostředky pro připojení k ECRIS-TCN a odpovídají za údržbu tohoto připojení; poskytují svým pracovníkům, kteří mají právo na přístup do ECRIS-TCN, předtím, než jim udělí oprávnění zpracovávat údaje uchovávané v centrálním systému, odbornou přípravu týkající se zejména pravidel pro zabezpečení a ochranu údajů a souvisejících základních práv; zajišťují, aby osobní údaje, které zpracovávají podle tohoto nařízení, byly chráněny v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů. 1. Třetí země a mezinárodní organizace mohou pro účely trestního řízení své žádosti o informaci o tom, které případné členské státy mají informace z rejstříku trestů o státním příslušníku třetí země, podat Eurojustu. Použijí k tomu standardní formulář, který je obsažen v příloze tohoto nařízení. 2. Obdrží-li Eurojust žádost uvedenou v odstavci 1, použije ECRIS-TCN pro identifikaci případných členských států, jež mají informace z rejstříku trestů o dotyčném státním příslušníku třetí země. 3. Vyskytne-li se pozitivní nález, Eurojust se dotáže členského státu, který má o dotčeném státním příslušníku třetí země informace z rejstříku trestů, zda souhlasí s tím, aby Eurojust informoval třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, o který dotčený členský stát se jedná. Pokud s tím tento členský stát souhlasí, informuje Eurojust třetí zemi nebo mezinárodní organizaci o tomto členském státě a o způsobu, jak mohou v tomto členském státě podat v souladu s platnými postupy žádost o výpisy z rejstříků trestů. 4. Pokud se pozitivní nález nevyskytne nebo Eurojust nemůže žádosti podané podle tohoto článku zodpovědět způsobem uvedeným v odstavci 3, informuje dotčenou třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, že vyřizování žádosti ukončil, aniž by jakkoliv naznačil, zda má některý členský stát informace z rejstříku trestů týkající se dotčené osoby. Poskytování informací třetí zemi, mezinárodní organizaci nebo soukromému subjektu Eurojust, Europol, Úřad evropského veřejného žalobce ani žádný ústřední orgán nesmí třetí zemi, mezinárodní organizaci nebo soukromému subjektu předat nebo zpřístupnit informace získané z ECRIS-TCN a týkající se státního příslušníka třetí země. Tímto článkem není dotčen čl. 17 odst. 3. 1. Agentura eu-LISA přijme nezbytná opatření, aby zajistila zabezpečení ECRIS-TCN, aniž jsou dotčeny povinnosti každého členského státu, přičemž zohlední bezpečnostní opatření uvedená v odstavci 3. 2. Pokud jde o provoz ECRIS-TCN, přijme agentura eu-LISA opatření nezbytná k dosažení cílů stanovených v odstavci 3, včetně přijetí bezpečnostního plánu, plánu kontinuity provozu a plánu pro obnovení provozu po havárii, a k zajištění toho, aby instalované systémy mohly být v případě výpadku obnoveny. 3. Členské státy zajistí bezpečnost údajů před jejich přenosem do a z vnitrostátního ústředního přístupového místa a během něj. Každý členský stát je povinen zejména: údaje fyzicky chránit, mimo jiné vypracováním plánů pro nepředvídané situace, za účelem ochrany infrastruktury; odepřít neoprávněným osobám přístup do vnitrostátních zařízení, v nichž členský stát vykonává činnosti související s ECRIS-TCN; zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování či odstraňování nosičů údajů; zabránit neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, pozměňování nebo výmazu uložených osobních údajů; zabránit neoprávněnému zpracovávání údajů v ECRIS-TCN a jakémukoli neoprávněnému pozměňování nebo výmazu údajů zpracovávaných v ECRIS-TCN; zajistit, aby osoby oprávněné k přístupu do ECRIS-TCN měly přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich oprávnění k přístupu, a pouze prostřednictvím individuálního uživatelského hesla a chráněných režimů přístupu k informacím; zajistit, aby všechny orgány s právem přístupu do ECRIS-TCN vytvořily profily popisující funkce a povinnosti osob, jež jsou oprávněny údaje vkládat, opravovat, vymazávat, prohlížet nebo vyhledávat, a aby tyto profily bez zbytečného odkladu zpřístupnily vnitrostátním dozorovým orgánům, pokud o ně požádají; zajistit, aby bylo možné ověřit a zjistit, kterým institucím a jiným subjektům Unie lze osobní údaje předávat prostřednictvím zařízení pro přenos údajů; zajistit, aby bylo možné ověřit a zjistit, které údaje byly zpracovány v ECRIS-TCN, kdy, kým a pro jaký účel; zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo výmazu osobních údajů při jejich přenosu do ECRIS-TCN a z něj nebo při přepravě nosičů údajů, zejména prostřednictvím vhodných technik šifrování; sledovat účinnost bezpečnostních opatření uvedených v tomto odstavci a přijímat nezbytná organizační opatření související s vlastní kontrolou a dozorem s cílem zajistit soulad s tímto nařízením. 4. Agentura eu-LISA a členské státy spolupracují s cílem zajistit soudržný přístup k zabezpečení údajů založený na postupu řízení bezpečnostních rizik, který zahrnuje celý ECRIS-TCN. 1. Každá osoba nebo členský stát, jimž vznikla hmotná či nehmotná újma v důsledku nezákonného zpracování nebo jiného činu neslučitelného s tímto nařízením, má nárok na náhradu vzniklé újmy od: členského státu, který za ni odpovídá, nebo agentury eu-LISA v případě, že nesplnila povinnosti stanovené tímto nařízením nebo nařízením (EU) 2018/1725. Členský stát odpovědný za vzniklou újmu nebo případně agentura eu-LISA jsou zcela nebo zčásti zproštěny odpovědnosti, pokud prokáží, že za událost vedoucí ke vzniku újmy nenesou odpovědnost. 2. Pokud jakékoli nesplnění povinností členského státu, Eurojustu, Europolu nebo Úřadu evropského veřejného žalobce podle tohoto nařízení způsobí ECRIS-TCN újmu, odpovídají za ni tento členský stát, Eurojust, Europol nebo Úřad evropského veřejného žalobce, ledaže by agentura eu-LISA nebo jiný členský stát účastnící se ECRIS-TCN opomenuly přijmout přiměřená opatření pro zabránění vzniku újmy nebo zmírnění jejích následků. 3. Uplatnění nároku vůči členskému státu na náhradu újmy uvedenou v odstavcích 1 a 2 se řídí právem žalovaného členského státu. Uplatnění nároku vůči agentuře eu-LISA, Eurojustu, Europolu nebo Úřadu evropského veřejného žalobce na náhradu újmy uvedenou v odstavcích 1 a 2 se řídí podmínkami stanovenými v jejich zřizovacích aktech. Členské státy zajistí, aby každý ústřední orgán přijal opatření nezbytná pro dodržování tohoto nařízení a v případě potřeby spolupracoval s dozorovými orgány. Za jakékoli zneužití údajů vložených do ECRIS-TCN se v souladu s vnitrostátním právem nebo právem Unie uloží účinné, přiměřené a odrazující sankce nebo disciplinární opatření. Práva a dozor v oblasti ochrany údajů 1. Každý ústřední orgán je považován za správce v souladu s platnými pravidly Unie pro ochranu údajů, pokud jde o zpracovávání osobních údajů členským státem daného ústředního orgánu podle tohoto nařízení. 2. Agentura eu-LISA je považována za zpracovatele údajů v souladu s nařízením (EU) 2018/1725, pokud jde o osobní údaje, které členské státy vložily do centrálního systému. 1. Údaje vložené do centrálního systému se zpracovávají pouze za účelem identifikace členských států, jež mají informace z rejstříku trestů o státních příslušnících třetích zemí. 2. S výjimkou řádně zmocněných pracovníků Eurojustu, Europolu nebo Úřadu evropského veřejného žalobce, kteří mají přístup do ECRIS-TCN pro účely tohoto nařízení, je přístup do ECRIS-TCN výlučně vyhrazen řádně zmocněným pracovníkům ústředních orgánů. Přístup je omezen na rozsah nezbytný pro plnění úkolů v souladu s účelem uvedeným v odstavci 1 a na to, co je nezbytné a přiměřené s ohledem na sledované cíle. Právo na přístup k osobním údajům, jejich opravu a vymazání a omezení jejich zpracování 1. Žádosti státních příslušníků třetích zemí týkající se práv na přístup k osobním údajům, na jejich opravu a vymazání a na omezení jejich zpracování, jež jsou stanovena v platných pravidlech Unie pro ochranu údajů, mohou být podány ústřednímu orgánu kteréhokoli členského státu. 2. Je-li žádost podána jinému než odsuzujícímu členskému státu, postoupí ji tento členský stát bez zbytečného odkladu a v každém případě do deseti pracovních dnů od obdržení odsuzujícímu členskému státu. Po obdržení žádosti odsuzující členský stát: okamžitě zahájí postup kontroly přesnosti dotčených údajů nebo zákonnosti jejich zpracování v ECRIS-TCN a bez zbytečného odkladu odpoví členskému státu, který mu žádost postoupil. 3. V případě, že údaje zaznamenané v ECRIS-TCN jsou nepřesné, nebo byly zpracovány nezákonným způsobem, odsuzující členský stát je v souladu s článkem 9 opraví nebo vymaže. Odsuzující členský stát nebo případně členský stát, kterému byla žádost podána, dotčené osobě bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že byla přijata opatření za účelem opravy nebo vymazání údajů, které se jí týkají. Odsuzující členský stát rovněž bez zbytečného odkladu informuje o přijatých opatřeních všechny další členské státy, které obdržely informace o odsouzení získané na základě vyhledávání v ECRIS-TCN. 4. Pokud odsuzující členský stát nesouhlasí s tím, že údaje zaznamenané v ECRIS-TCN jsou nepřesné, nebo že byly zpracovány nezákonným způsobem, přijme správní nebo soudní rozhodnutí a písemně informuje dotčenou osobu, proč nehodlá opravit nebo vymazat údaje, které se jí týkají. Je-li to vhodné, může být o těchto případech informován vnitrostátní dozorový orgán. 5. Členský stát, který přijal rozhodnutí podle odstavce 4, také dotčenou osobu informuje o krocích, které může učinit, pokud pro ni odůvodnění poskytnuté podle odstavce 4 není přijatelné. To zahrnuje informace o postupu podání žaloby nebo stížnosti příslušným orgánům nebo soudům daného členského státu a o veškeré pomoci dostupné v souladu s vnitrostátním právem daného členského státu, včetně pomoci vnitrostátních dozorových orgánů. 6. Jakákoli žádost podaná podle odstavce 1 musí obsahovat informace nezbytné pro zjištění totožnosti dotčené osoby. Tyto informace se použijí výhradně za účelem umožnění výkonu práv uvedených v odstavci 1 a ihned poté se vymaží. 7. Pokud se použije odstavec 2, ústřední orgán, kterému byla žádost podána, uchová písemný záznam o jejím podání, o způsobu jejího řešení a o orgánu, kterému byla postoupena. Ústřední orgán tento záznam neprodleně zpřístupní vnitrostátnímu dozorovému orgánu, pokud o to požádá. Ústřední orgán a vnitrostátní dozorový orgán tyto záznamy vymaží po uplynutí tří let od jejich pořízení. Spolupráce k zajištění dodržování práv v oblasti ochrany údajů 1. Ústřední orgány vzájemně spolupracují za účelem zajištění dodržování práv stanovených v článku 25. 2. Vnitrostátní dozorový orgán v každém členském státě na požádání informuje dotčenou osobu o tom, jak má uplatnit své právo na opravu nebo výmaz údajů, které se jí týkají, v souladu s platnými pravidly Unie pro ochranu údajů. 3. Vnitrostátní dozorový orgán členského státu, který údaje předal, a vnitrostátní dozorové orgán členského státu, kterému byla žádost podána, vzájemně spolupracují pro účely tohoto článku. Každá osoba má právo podat stížnost a právo na právní ochranu v odsuzujícím členském státě, který odepřel právo na přístup k údajům, které se jí týkají, uvedeným v článku 25, nebo právo na jejich opravu nebo výmaz, v souladu s vnitrostátním právem či právem Unie. Dozor vykonávaný vnitrostátními dozorovými orgány 1. Každý členský stát zajistí, aby vnitrostátní dozorové orgány určené podle platných pravidel Unie pro ochranu údajů dohlížely na zákonnost zpracování osobních údajů podle článků 5 a 6 dotčeným členským státem, včetně jejich přenosu do ECRIS-TCN a z něj. 2. Vnitrostátní dozorový orgán zajistí, aby byl alespoň jednou za tři roky ode dne zahájení provozu ECRIS-TCN proveden podle příslušných mezinárodních auditorských standardů audit operací zpracování údajů ve vnitrostátním rejstříku trestů a databázích otisků prstů týkajících se výměny údajů mezi těmito systémy a ECRIS-TCN. 3. Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní dozorové orgány měly dostatek zdrojů k plnění úkolů, které jim toto nařízení ukládá. 4. Každý členský stát poskytne veškeré informace, které si jeho vnitrostátní dozorové orgány vyžádají, a zejména informace o činnostech prováděných v souladu s články 12, 13 a 19. Každý členský stát poskytne svým vnitrostátním dozorovým orgánům přístup ke svým záznamům podle čl. 25 odst. 7 a ke svým protokolům podle čl. 31 odst. 6 a umožní jim kdykoliv přístup do všech prostor souvisejících s jeho ECRIS-TCN. 1. Evropský inspektor ochrany údajů sleduje, zda jsou činnosti agentury eu-LISA související se zpracováním osobních údajů v ECRIS-TCN prováděny v souladu s tímto nařízením. 2. Evropský inspektor ochrany údajů zajistí, aby byl alespoň jednou za tři roky v souladu s příslušnými mezinárodními auditorskými standardy proveden audit činností agentury eu-LISA souvisejících se zpracováváním osobních údajů. Zpráva o tomto auditu se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, agentuře eu-LISA a dozorovým orgánům. Agentura eu-LISA má možnost se ke zprávě před jejím přijetím vyjádřit. 3. Agentura eu-LISA poskytuje evropskému inspektorovi ochrany údajů informace, o které požádá, a poskytuje mu přístup ke všem dokumentům a ke svým protokolům pořízeným podle článku 31 a nepřetržitý přístup do všech svých prostor. Spolupráce vnitrostátních dozorových orgánů s evropským inspektorem ochrany údajů Koordinovaný dozor nad ECRIS-TCN je zajišťován v souladu s článkem 62 nařízení (EU) 2018/1725. 1. Agentura eu-LISA a příslušné orgány, každý ve své působnosti, zajistí, aby všechny operace zpracování údajů v ECRIS-TCN byly zaprotokolovány v souladu s odstavcem 2 pro účely kontroly přípustnosti žádosti, sledování integrity a zabezpečení údajů a zákonnosti zpracování údajů, jakož i pro účely vlastní kontroly. 2. Protokol musí obsahovat: účel žádosti o přístup k údajům ECRIS-TCN; předané údaje podle článku 5; datum a přesný čas operace; údaje použité pro dotaz; identifikační značku úředníka, který vyhledávání provedl. 3. Protokol o operacích nahlížení do systému a poskytování údajů umožní určit důvody těchto operací. 4. Protokoly se použijí pouze pro sledování zákonnosti zpracování údajů a pro zajištění integrity a zabezpečení údajů. Pro sledování a hodnocení uvedené v článku 36 smějí být použity pouze protokoly obsahující jiné než osobní údaje. Tyto protokoly musí být chráněny vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a vymazány po uplynutí tří let, pokud nejsou nezbytné pro již zahájené kontrolní postupy. 5. Na požádání zpřístupní agentura eu-LISA protokoly o svých operacích zpracování údajů bez zbytečného odkladu ústředním orgánům. 6. Příslušné vnitrostátní dozorové orgány odpovědné za kontrolu přípustnosti žádosti a sledování zákonnosti zpracování údajů a integrity a zabezpečení údajů mají na požádání přístup k protokolům za účelem plnění svých povinností. Ústřední orgány na požádání zpřístupní příslušným vnitrostátním dozorovým orgánům bez zbytečného odkladu protokoly o svých operacích zpracování údajů. Vizávěrečná ustanovení 1. Řádně zmocnění pracovníci agentury eu-LISA, příslušných orgánů a Komise mají přístup k údajům zpracovávaným v rámci ECRIS-TCN výlučně pro účely hlášení a statistik bez možnosti zjistit totožnost jednotlivých osob. 2. Pro účely odstavce 1 agentura eu-LISA zřídí, realizuje a provozuje ve svých technických zařízeních centrální úložiště obsahující údaje uvedené v odstavci 1, které by umožnilo získávat přizpůsobitelné zprávy a statistiky bez možnosti zjistit totožnost jednotlivých osob. Přístup do centrálního úložiště je umožněn přes zabezpečený přístup s kontrolovaným přístupem a specifickými uživatelskými profily, a to výhradně pro účely hlášení a statistik. 3. Postupy zavedené agenturou eu-LISA ke sledování fungování ECRIS-TCN uvedené v článku 36, jakož i referenčního provedení ECRIS zahrnují možnost vydávat pravidelné statistiky za účelem tohoto sledování. Agentura eu-LISA předkládá Komisi každý měsíc statistiky zaznamenávání, uchovávání a výměny informací, které byly získány z rejstříku trestů, prostřednictvím ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS. Agentura eu-LISA zajistí, aby na základě těchto statistik nebylo možné zjistit totožnost jednotlivých osob. Na žádost Komise poskytne agentura eu-LISA statistiky o konkrétních aspektech týkajících se provádění tohoto nařízení. 4. Členské státy poskytnou agentuře eu-LISA statistiky, které potřebuje k plnění svých povinností uvedených v tomto článku. Komisi poskytnou statistiky o počtu odsouzených státních příslušníků třetích zemí na jejich území, jakož i o počtu odsouzení státních příslušníků třetích zemí vydaných na jejich území. 1. Náklady spojené se zřízením a provozem centrálního systému, komunikační infrastruktury uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. d), softwaru rozhraní a referenčního provedení ECRIS jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie. 2. Náklady připojení Eurojustu, Europolu a Úřadu evropského veřejného žalobce k ECRIS-TCN jsou hrazeny z jejich rozpočtů. 3. Ostatní náklady hradí členské státy, zejména náklady vzniklé připojením stávajících vnitrostátních rejstříků trestů, databází otisků prstů a ústředních orgánů k ECRIS-TCN, jakož i náklady na umístění referenčního provedení ECRIS. 1. Každý členský stát oznámí agentuře eu-LISA svůj ústřední orgán nebo orgány, které jsou oprávněny vkládat, opravovat, vymazávat, prohlížet či vyhledávat údaje, jakož i veškeré změny, k nimž v tomto ohledu dojde. 2. Agentura eu-LISA zajistí zveřejnění seznamu ústředních orgánů oznámených členskými státy v Úředním věstníku Evropské unie i na svých internetových stránkách. Když agentura eu-LISA obdrží oznámení o změně ústředního orgánu členského státu, bez zbytečného odkladu seznam aktualizuje. Vkládání údajů a zahájení činnosti 1. Komise stanoví den, od kterého členské státy začnou do ECRIS-TCN vkládat údaje uvedené v článku 5, jakmile se ujistí, že jsou splněny tyto podmínky: byly přijaty relevantní prováděcí akty uvedené v článku 10; členské státy potvrdily, že byla provedena nezbytná technická a právní opatření pro shromažďování údajů uvedených v článku 5 a jejich předávání do ECRIS-TCN, a oznámily tato opatření Komisi; agentura eu-LISA ve spolupráci s členskými státy provedla souhrnný test ECRIS-TCN s použitím anonymních testovacích údajů. 2. Jakmile Komise stanoví den zahájení vkládání údajů v souladu s odstavcem 1, sdělí jej členským státům. Do dvou měsíců od tohoto dne členské státy vloží do ECRIS-TCN údaje uvedené v článku 5, přičemž zohlední čl. 41 odst. 2. 3. Po uplynutí doby uvedené v odstavci 2 provede agentura eu-LISA ve spolupráci s členskými státy závěrečný test ECRIS-TCN. 4. Pokud bude test uvedený v odstavci 3 úspěšně dokončen a agentura eu-LISA se domnívá, že ECRIS-TCN je připraven na zahájení provozu, oznámí to Komisi. Komise informuje Evropský parlament a Radu o výsledcích testu a rozhodne o dni zahájení provozu ECRIS-TCN. 5. Rozhodnutí Komise o dni zahájení provozu ECRIS-TCN podle odstavce 4 se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. 6. Členské státy začnou používat ECRIS-TCN ode dne stanoveného Komisí v souladu s odstavcem 4. 7. Při přijímání rozhodnutí podle tohoto článku může Komise stanovit různé dny pro zahájení vkládání alfanumerických údajů a údajů o otiscích prstů, které jsou uvedeny v článku 5, do ECRIS-TCN a pro zahájení provozu v souvislosti s těmito různými kategoriemi údajů. 1. Agentura eu-LISA zajistí zavedení postupů, které budou sledovat vývoj ECRIS-TCN, pokud jde o cíle v oblasti plánování a nákladů, a dále budou sledovat fungování ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS, pokud jde o cíle v oblasti technických výstupů, nákladové efektivnosti, zabezpečení a kvality služeb. 2. S cílem sledovat fungování ECRIS-TCN a jeho technickou údržbu má agentura eu-LISA přístup k potřebným informacím týkajícím se operací zpracování údajů prováděných v ECRIS-TCN a v referenčním provedení ECRIS. 3. Do 12. prosince 2019 a poté každých šest měsíců během fáze návrhu a vývoje předloží agentura eu-LISA zprávu Evropskému parlamentu a Radě o aktuálním stavu návrhu a vývoje ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS. 4. Zpráva uvedená v odstavci 3 obsahuje přehled aktuálních nákladů a průběhu projektu, posouzení finančních dopadů a informace o jakýchkoli technických problémech a rizicích, které by mohly ovlivnit celkové náklady na ECRIS-TCN hrazené ze souhrnného rozpočtu Unie podle článku 33. 5. V případě podstatných prodlev v procesu vývoje informuje agentura eu-LISA Evropský parlament a Radu co nejdříve o důvodech těchto prodlev a jejich časových a finančních dopadech. 6. Po ukončení vývoje ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS předloží agentura eu-LISA Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž vysvětlí, jak byly splněny cíle, zejména cíle v oblasti plánování a nákladů, a odůvodní případné odchylky. 7. V případě technické aktualizace ECRIS-TCN, jež by mohla znamenat podstatné náklady, o tom agentura eu-LISA informuje Evropský parlament a Radu. 8. Dva roky po zahájení provozu ECRIS-TCN a poté každé dva roky předloží agentura eu-LISA Komisi zprávu o technickém fungování ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS, včetně jejich zabezpečení, vycházející především ze statistik o fungování a používání ECRIS-TCN a o výměně informací, které byly získány z rejstříku trestů, prostřednictvím referenčního provedení ECRIS. 9. Čtyři roky po zahájení provozu ECRIS-TCN a poté každé čtyři roky provede Komise celkové hodnocení ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS. Zpráva o celkovém hodnocení vypracovaná na tomto základě zahrne posouzení uplatňování tohoto nařízení, přezkum dosažených výsledků ve vztahu ke stanoveným cílům a posouzení dopadu na základní práva. Zpráva rovněž zahrne posouzení skutečnosti, zda je výchozí princip fungování ECRIS-TCN nadále platný, posouzení přiměřenosti používání biometrických údajů pro účely ECRIS-TCN a posouzení zabezpečení ECRIS-TCN a všech bezpečnostních faktorů, jež mohou mít dopad na budoucí operace. Hodnocení zahrnuje veškerá nezbytná doporučení. Komise uvedenou zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Agentuře Evropské unie pro základní práva. 10. První celkové hodnocení podle odstavce 9 kromě toho obsahuje posouzení: míry, v jaké zahrnutí informací o totožnosti občanů Unie, kteří jsou zároveň státními příslušníky třetí země, do ECRIS-TCN přispělo k dosažení cílů tohoto nařízení, a to na základě relevantních statistických údajů a dalších informací od členských států; možnosti, aby některé členské státy nadále používaly vnitrostátní software pro provedení ECRIS v souladu s článkem 4; vložení údajů o otiscích prstů do ECRIS-TCN, a zejména pak použití minimálních kritérií uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. b) bodě ii); dopadu ECRIS a ECRIS-TCN na ochranu osobních údajů. K posouzení lze v případě potřeby připojit legislativní návrhy. Následná celková hodnocení mohou obsahovat posouzení kteréhokoli či všech těchto aspektů. 11. Členské státy, Eurojust a Europol a Úřad evropského veřejného žalobce poskytnou agentuře eu-LISA a Komisi informace nezbytné pro vypracování zpráv uvedených v odstavcích 3, 8 a 9 v souladu s kvantitativními ukazateli předem stanovenými Komisí, agenturou eu-LISA nebo oběma. Tyto informace nesmějí ohrozit pracovní metody ani obsahovat informace, které prozrazují zdroje, pracovníky nebo vyšetřování určených orgánů. 12. V relevantních případech poskytnou dozorové orgány agentuře eu-LISA a Komisi informace nezbytné pro vypracování zpráv uvedených v odstavci 9 v souladu s kvantitativními ukazateli předem stanovenými Komisí, agenturou eu-LISA nebo oběma. Tyto informace nesmějí ohrozit pracovní metody ani obsahovat informace, které prozrazují zdroje, pracovníky nebo vyšetřování. 13. Agentura eu-LISA poskytne Komisi informace nezbytné k vypracování celkových hodnocení podle odstavce 9. 2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 11. června 2019. 3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se uvedená lhůta prodlouží o dva měsíce. Agentura eu-LISA zřídí poradní skupinu, aby získala odborné poznatky související se ECRIS-TCN a referenčním provedením ECRIS, zejména v souvislosti s přípravou svého ročního pracovního programu a výroční zprávy o činnosti. Během fáze návrhu a vývoje se použije čl. 11 odst. 9. „4. Agentura odpovídá za přípravu, vývoj nebo provozní řízení systému vstupu/výstupu (EES), sítě DubliNet, evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS), ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS.“ Úkoly související se ECRIS-TCN a referenčním provedením ECRIS V souvislosti se ECRIS-TCN a referenčním provedením ECRIS agentura plní: úkoly, kterými ji pověřuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 (*1) úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS. (*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 1).“" „1. Agentura sleduje vývoj v oblasti výzkumu, který je důležitý pro provozní řízení SIS II, VIS, Eurodacu, EES, ETIAS, sítě DubliNet, ECRIS-TCN a jiných rozsáhlých informačních systémů uvedených v čl. 1 odst. 5.“ V článku 19 se odstavec 1 mění takto: písmeno ee) se nahrazuje tímto: přijímá zprávy o vývoji EES podle čl. 72 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226, o vývoji ETIAS podle čl. 92 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1240 a zprávy o vývoji ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS podle čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) 2019/816;“ přijímá zprávy o technickém fungování SIS II podle čl. 50 odst. 4 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 66 odst. 4 rozhodnutí 2007/533/SVV, o technickém fungování VIS podle čl. 50 odst. 3 nařízení (ES) č. 767/2008 a čl. 17 odst. 3 rozhodnutí 2008/633/SVV, o technickém fungování EES podle čl. 72 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2226, o technickém fungování ETIAS podle čl. 92 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1240 a o technickém fungování ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS podle čl. 36 odst. 8 nařízení (EU) 2019/816;“ přijímá oficiální připomínky ke zprávám evropského inspektora ochrany údajů o auditech provedených podle čl. 45 odst. 2 nařízení (ES) č. 1987/2006, čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2008, čl. 31 odst. 2 nařízení (EU) č. 603/2013 a čl. 56 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226, článku 67 nařízení (EU) 2018/1240 a čl. 29 odst. 2 nařízení (EU) 2019/816 a zajišťuje patřičná opatření v návaznosti na tyto audity;“ „lla) předkládá Komisi statistiky týkající se ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS podle čl. 32 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (EU) 2019/816;“ zajišťuje každoroční zveřejnění seznamu příslušných orgánů, které jsou oprávněny přímo vyhledávat v údajích obsažených v SIS II podle čl. 31 odst. 8 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 46 odst. 8 rozhodnutí 2007/533/SVV, spolu se seznamem úřadů vnitrostátních systémů SIS II (úřady N.SIS II) a centrál SIRENE podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 7 odst. 3 rozhodnutí 2007/533/SVV, jakož i se seznamem příslušných orgánů podle čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226, seznamem příslušných orgánů podle čl. 87 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1240 a seznamem ústředních orgánů podle čl. 34 odst. 2 nařízení (EU) 2019/816;“. V čl. 22 odst. 4 se za třetí pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní: „Eurojust, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce se mohou také účastnit zasedání správní rady jako pozorovatelé, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se ECRIS-TCN ve vztahu k uplatňování nařízení (EU) 2019/816.“ aniž je dotčen článek 17 služebního řádu, stanovení požadavků na důvěrnost údajů k zajištění souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 1987/2006, článkem 17 rozhodnutí 2007/533/SVV, čl. 26 odst. 9 nařízení (ES) č. 767/2008, čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 603/2013, čl. 37 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2226, čl. 74 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1240 a čl. 11 odst. 16 nařízení (EU) 2019/816;“. V čl. 27 odst. 1 se vkládá nové písmeno, které zní: poradní skupina pro ECRIS-TCN;“. 1. Členské státy přijmou co nejdříve opatření nezbytná pro dosažení souladu s tímto nařízením s cílem zajistit řádné fungování ECRIS-TCN. 2. U odsouzení vydaných přede dnem zahájení vkládání údajů určeným podle čl. 35 odst. 1 pořídí ústřední orgány jednotlivé datové záznamy v centrálním systému takto: alfanumerické údaje vloží do centrálního systému do konce období uvedeného v čl. 35 odst. 2; údaje o otiscích prstů vloží do centrálního systému do dvou let po zahájení provozu v souladu s čl. 35 odst. 4. (1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 (dosud nezveřejněn v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 19. dubna 2019. (5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99). (7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138). (8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí Rady 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53). (9) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (dále jen „EPPO“) (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1). (16) Úř. věst. C 55, 14.2.2018, s. 4. STANDARDNÍ FORMULÁŘ ŽÁDOSTI O INFORMACE PODLE ČL. 17 ODST. 1 NAŘÍZENÍ (EU) 2019/816 S CÍLEM ZÍSKAT INFORMACE, KTERÝ ČLENSKÝ STÁT PŘÍPADNĚ MÁ INFORMACE Z REJSTŘÍKU TRESTŮ O STÁTNÍM PŘÍSLUŠNÍKU TŘETÍ ZEMĚ Tento formulář, který je k dispozici na internetových stránkách www.eurojust.europa.eu ve všech 24 úředních jazycích orgánů Unie, by měl být vyplněn v jednom z těchto jazyků a zaslán na adresu [email protected] Dožadující stát nebo mezinárodní organizace: Název státu nebo mezinárodní organizace: Orgán podávající žádost: Osoba, která tento orgán zastupuje (její jméno): Trestní řízení, pro jehož účely jsou informace požadovány: Vnitrostátní číslo jednací: Druh trestných činů, které jsou předmětem vyšetřování (uveďte prosím příslušná ustanovení trestního zákoníku): Další relevantní informace (např. naléhavost žádosti): Informace o totožnosti osoby, která je státním příslušníkem třetí země a ohledně níž jsou požadovány informace týkající se odsuzujícího členského státu: Pozn.: uveďte prosím co nejvíce informací, jež jsou k dispozici. Místo narození (obec a země): Státní příslušnost (příslušnosti): Případné předchozí jméno (jména) nebo příjmení: Druh a číslo dokladu (dokladů) totožnosti osoby: Orgán, který doklad (doklady) vydal: Pseudonymy nebo přezdívky: Jsou-li k dispozici údaje o otiscích prstů, poskytněte je prosím. Jedná-li se o více osob, uveďte prosím každou zvlášť Rozbalovací panel umožní vkládání nových subjektů: (Elektronický) podpis a razítko:

http://www.firmo.cz/cs/spolecnost/60193077/pankrac-as

Pankrác, a.s. | FIRMOFirmo, podnikání bez starostíMenu Ukázkový subjektUkázka Vyzkoušet ZDARMAVyzkoušet Přihlásit RegistracePankrác, a.s.Základní informace Struktura společnostiÚčast ve společnostechGraf vazebZjištěné problémyDotacePředmět činnostiEkonomické údajeInsolvenční rejstříkVolná místaVeřejné zakázkySbírka listinOchranné známky Zavřít panel Zobrazit panelTrendy929 008 tis. KčCelkové výnosy za rok 2014Trendy323 695 tis. KčZisk za rok 2014Trendy4 299 389 tis. KčAktiva celkem za rok 2014Trendy38Zaměstnanců za rok 2014Základní údaje od 7.11.2001Praha 4 - Michle, Budějovická 64/5, PSČ 14000 Historické adresy 1.1.1994 - 7.11.2001Praha 4, Budějovická 5 od 29.7.2014Budějovická 64/5, 140 00 PrahaIČ vckfjy9 1.1.1994 - 1.8.2014 Městský soud v Praze, odd. vložka: B 2302 Základní jměníod 1.8.2014 1 200 000 000 Kč Historické jmění24.9.2009 - 1.8.2014 10.12.2008 - 24.9.2009 1.9.2008 - 10.12.2008 278 258 248 Kč 16.11.2006 - 1.9.2008 280 998 457 Kč 28.3.2006 - 16.11.2006 73 629 952 Kč 31.5.2001 - 28.3.2006 74 788 770 Kč 5.8.1997 - 31.5.2001 68 141 470 Kč 4.1.1995 - 5.8.1997 340 707 350 Kč 1.1.1994 - 4.1.1995 130 425 900 Kč 994404-640849002 1. srpna 2014 : Na společnost Pankrác, a.s., jako nástupnickou společnost, přešlo v důsledku přeshraniční fúze sloučením jmění zanikající zahraniční společnosti H.R.K.S. S.A., se sídlem L-1653 Lux Na společnost Pankrác, a.s., jako nástupnickou společnost, přešlo v důsledku přeshraniční fúze sloučením jmění zanikající zahraniční společnosti H.R.K.S. S.A., se sídlem L-1653 Lux...embourg, 2, Avenue Charles de Gaulle, Lucemburské velkovévodství, zapsané v rejstříku obchodních společností v Lucemburku, registrační číslo B 70607. Rozhodným dnem fúze byl 1. listopad 2013. Zanikající zahraniční společnost H.R.K.S. S.A. v důsledku přeshraniční fúze sloučením zanikla bez likvidace a nástupnická společnost Pankrác, a.s., se stala jejím univerzálním právním nástupcem. zobrazit více 31. srpna 2010 : Společnost Pankrác, a.s. jako nástupnická společnost, převzala v rámci fúze sloučením jmění zanikajících společností:1. ŠTI-CZ, a.s., IČ 28224540, se sídlem Praha 4, Michle, Budějo Společnost Pankrác, a.s. jako nástupnická společnost, převzala v rámci fúze sloučením jmění zanikajících společností:1. ŠTI-CZ, a.s., IČ 28224540, se sídlem Praha 4, Michle, Budějo...vická 64/5, PSČ 140 00, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B vložka 13830,2. STIPAN, a.s., IČ 26928434, se sídlem Brno, Lidická č.or. 57, čp. 710, PSČ 602 00, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B vložka 41613. PELO, a.s., IČ 27710751, se sídlem Brno, Lidická č.or. 57, čp. 710, PSČ 602 00, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B vložka 4794 zobrazit více 11. srpna 2010 : Dne 7.8.2010 přešlo vlastnické právo k účastnickým cenným papírům menšinových akcionářů na společnost H.R.K.S. S.A. 1. září 2008 : Společnost Pankrác, a.s., IČ 60193077 se sídlem Praha 4, Michle, Budějovická 64/5, PSČ 140 00, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze oddíl B vložka číslo 23 Společnost Pankrác, a.s., IČ 60193077 se sídlem Praha 4, Michle, Budějovická 64/5, PSČ 140 00, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze oddíl B vložka číslo 23...02, se rozdělila odštěpením a sloučením odštěpované části do nové společnosti QWER a.s. se sídlem Praha 4, Michle, Budějovická 64/5, PSČ 140 00. zobrazit více 1. září 2008 : Společnost QWER a.s., jako nástupnická společnost, převzala v rámci rozdělení odštěpením část jmění rozdělované společnosti Pankrác, a.s., včetně práv a povinností z pracovněprávní Společnost QWER a.s., jako nástupnická společnost, převzala v rámci rozdělení odštěpením část jmění rozdělované společnosti Pankrác, a.s., včetně práv a povinností z pracovněprávní...ch vztahů, v rozsahu definovaném projektem rozdělení ze dne 29.7.2008. zobrazit více Společnost Pankrác, a.s., IČ 60193077 se sídlem Praha 4, Michle, Budějovická 64/5, PSČ 140 00, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze oddíl B vložka číslo 23...02, jako nástupnická společnost, převzala v rámci sloučení jmění zanikajících společností NUT, a.s., IČ 27224031 se sídlem Praha 4, Michle, Budějovická 64/5, PSČ 140 00, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze oddíl B vložka 9828 a CIHELNA Uhříněves s.r.o., IČ 28066766 se sídlem Praha 4, Budějovická 64/5, PSČ 140 00, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze oddíl C vložka číslo 126973, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů. zobrazit více 11. prosince 2002 : Na společnost přešlo jako na právního nástupce jmění zaniklýchspolečnosti AREÁL Řepy a.s.,sídlem Praha 6 - Řepy, Karlovarská814/111, PSČ 161 08, IČ 63079445, dříve zapsané v obchod Na společnost přešlo jako na právního nástupce jmění zaniklýchspolečnosti AREÁL Řepy a.s.,sídlem Praha 6 - Řepy, Karlovarská814/111, PSČ 161 08, IČ 63079445, dříve zapsané v obchod...nímrejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B,vložka 3183,a INOVA a.s., sídlem Praha 4 - Michle, Budějovická 64/5, PSČ140 00, IČ 60193514, dříve zapsané v obchodním rejstříku vedenémMěstským soudem v Praze,oddíl B,vložka 2339, které byly zrušenybez likvidace rozhodnutím mimořádných valných hromad ze dne25.7.2002 a sloučeny se společností. zobrazit více 28. května 2001 : Společnost je právním nástupcem společností zanikajících ke dni31.5.2001, a to :1) I. P. B., a.s. se sídlem Praha 4, Budějovická 5, IČ 63999668zapsané v oddílu B, vložka 3565,2) A. Společnost je právním nástupcem společností zanikajících ke dni31.5.2001, a to :1) I. P. B., a.s. se sídlem Praha 4, Budějovická 5, IČ 63999668zapsané v oddílu B, vložka 3565,2) A....P.B., a.s. se sídlem Praha 6, Karlovarská 614/111, IČ63999072 zapsané v oddílu B, vložce 35003) P.P.B., a.s. se sídlem Praha 4, Budějovická 5, IČ 63998939zapsané v oddílu B, vložce 3486všechny zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského souduv Praze. zobrazit více 25. listopadu 1994 : Podle notářského zápisu ze dne 1.12.1993 závazky společnostiČKD Polovodiče Praha a.s. zaniklé rozdělením přecházejíke dni 1.1.1994 na nově vzniklou společnost ČKD PolovodičePraha a Podle notářského zápisu ze dne 1.12.1993 závazky společnostiČKD Polovodiče Praha a.s. zaniklé rozdělením přecházejíke dni 1.1.1994 na nově vzniklou společnost ČKD PolovodičePraha a....s.(IČO 60193093,Rg B 2304),s výjimkou všech úvěrůu Komerční banky Praha a.s.,které přecházejí na nověvzniklou společnost Pankrác,a.s. (IČO 60193077,Rg B 2302 ) zobrazit více 1. ledna 1994 : Společnost byla založena podle §69 obch. zák.Usnesením mimořádnévalné hromady ze dne 10.12.1993 byla společnost založena,stanovyschváleny a zvoleni členové představenstva a dozorčí Společnost byla založena podle §69 obch. zák.Usnesením mimořádnévalné hromady ze dne 10.12.1993 byla společnost založena,stanovyschváleny a zvoleni členové představenstva a dozorčí... rady.Společnost vznikla rozdělení,je splaceno 100% základního jměníspolečnosti. zobrazit více 30. června 2010 - 11. srpna 2010 : Mimořádná valná hromada emitenta Pankrác, a.s., IČ 60193077, se sídlem Praha 4, Michle, Budějovická 64/5, PSČ 140 00, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze,... oddíl B vložka 2302, přijala dne 21. 6. 2010 v souladu s ust. §183i až 183n ObchZ. následující usnesení:Valná hromada konstatuje na základě výpisu ze Seznamu akcionářů společnosti Pankrác, a.s., IČ 60193077, se sídlem Praha 4, Michle, Budějovická 64/5, PSČ 140 00, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B vložka 2302, a na základě předložení akcií na mimořádné valné hromadě, že společnost H.R.K.S. S.A., se sídlem 2, Avenue Charles de Gaulle, L-1653 Luxembourg, Lucemburské velkovévodství, je ve smyslu ust. § 183i odst. 1 ObchZ osobou, která vlastní ve společnosti Pankrác, a.s. akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí 97,3% základního kapitálu společnosti Pankrác, a.s., a s nimiž je spojen 97,3% podíl na hlasovacích právech ve společnosti Pankrác, a.s.Valná hromada u r č u j e, že společnost H.R.K.S. S.A., se sídlem 2, Avenue Charles de Gaulle, L-1653 Luxembourg, Lucemburské velkovévodství, je hlavním akcionářem emitenta - společnosti Pankrác, a.s., IČ 60193077, se sídlem Praha 4, Michle, Budějovická 64/5, PSČ 140 00, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B vložka 2302. Společnost H.R.K.S. S.A. tímto splňuje podmínky pro uplatnění práva výkupu účastnických cenných papírů podle ust. § 183i a násl. ObchZ.Valná hromada k o n s t a t u j e, že akcionář, společnost H.R.K.S. S.A., se sídlem 2, Avenue Charles de Gaulle, L-1653 Luxembourg, Lucemburské velkovévodství, je akcionářem oprávněným k uplatnění práva výkupu účastnických cenných papírů resp. přechodu akcií od ostatních akcionářů podle § 183i ObchZ.Valná hromada konstatuje, že akcionář, společnost H.R.K.S. S.A., se sídlem 2, Avenue Charles de Gaulle, L-1653 Luxembourg, Lucemburské velkovévodství, doložil potvrzením obchodníka s cennými papíry, společnosti A&CE Global Finance, a.s., IČ 26257530, se sídlem Brno, Ptašínského 4, PSČ602 00, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B vložka 3628, že předal finanční prostředky potřebné k výplatě protiplnění za přecházející akcie před konáním valné hromady. Výplatu protiplnění v penězích za přešlé akcie provede obchodník s cennými papíry, společnost A&CE Global Finance, a.s., IČ 26257530, se sídlem Brno, Ptašínského 4, PSČ 602 00, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B vložka 3628.Valná hromada schvaluje návrh usnesení předložený hlavním akcionářem a rozhoduje o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů - akcií takto: všechny kmenové listinné akcie ve formě na jméno, které nejsou ve vlastnictví hlavního akcionáře (tj. akcie ve vlastnictví ostatních akcionářů odlišných od hlavního akcionáře) přecházejí na hlavního akcionáře, společnost H.R.K.S. S.A., se sídlem 2, Avenue Charles de Gaulle, L-1653 Luxembourg, Lucemburské velkovévodství, za podmínek stanovených §183i až 183n ObchZ. a tímto usnesením. Vlastnické právo k akciím ostatních akcionářů odlišných od hlavního akcionáře přejde na hlavního akcionáře uplynutím jednoho měsíce od zveřejnění zápisu tohoto usnesení valné hromady do obchodního rejstříku.Valná hromada určuje, že výše protiplnění za každou jednu kmenovou listinnou akcii ve formě na jméno ve jmenovité hodnotě 3.000.000,- Kč činí 11.636.128,- Kč (slovy: jedenáct miliónů šest set třicet šest tisíc jedno sto dvacet osm korun českých). Přiměřenost výše protiplnění je doložena znaleckým posudkem č. 1551-121/10 zpracovaným společností A&CE Consulting, s.r.o., znaleckým ústavem, IČ 44119090, se sídlem Brno, Ptašínského 4, PSČ 602 00, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C vložka 4037. Výplata protiplnění bude provedena na náklady hlavního akcionáře.Valná hromada určuje lhůtu pro poskytnutí protiplnění tak, že protiplnění bude dosavadním akcionářům poskytnuto ve lhůtě deseti pracovních dnů od splnění podmínek stanovených § 183m, odst. 2 ObchZ., to je poté, co dosavadní vlastníci předají své akcie společnosti. Předložení akcií společnosti ve stanovené lhůtě budou dosavadní vlastníci akcií uskutečňovat tak, že tyto akcie předloží v sídle obchodníka s cennými papíry, společnosti A&CE Global Finance, a.s., IČ 26257530, se sídlem Brno, Ptašínského 4, PSČ 602 00, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B vložka 3628. zobrazit více 22. září 2009 - 24. září 2009 : Dne 18. 9. 2009 přijala VH společnosti záměr zvýšení základního kapitálu společnosti, takto:Společnost zvyšuje svůj základní kapitál z důvodu posílení vnitřních zdrojů následovně:Z... ákladní kapitál společnosti, který byl v plném rozsahu splacen, se zvyšuje o částku 700.000.000, Kč (sedm set miliónů korun českých), tedy z dosavadní výše základního kapitálu 300.000.000,- Kč (tři sta miliónů korun českých) na novou výši základního kapitálu 1.000.000.000,- Kč (jedna miliarda korun českých). Upisování nad navrhovanou částku zvýšení základního kapitálu se nepřipouští.Zvýšení základního kapitálu bude provedeno úpisem nových akcií, jejichž emisní kurs bude splácen pouze nepeněžitými vklady.V rámci upisování nových akcií bude možno celkem upsat celkem 7 (sedm) kusů nových kmenových akcií ve formě na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě každé jedné 100.000.000, Kč (jedno sto miliónů korun českých). Nové akcie nebudou kótovány k obchodování na oficiálních trzích. Převod akcií nebude omezen.Emisní kurs nově upisovaných akcií bude roven jejich jmenovité hodnotě.Poukázky na akcie nebudou vydány.Dosavadní akcie, tedy jejich druh, forma, podoba, jmenovitá hodnota a práva s nimi spojená (včetně jejich převoditelnosti) zůstávají v souvislosti se zvýšením základního kapitálu beze změny.Akcie budou upisovány bez veřejné nabídky a s ohledem na skutečnost, že emisní kurs bude splácen výhradně nepeněžitými vklady, nebudou akcie upisovány s využitím přednostního práva ve smyslu § 204a obchodního zákoníku, ale budou upsány předem určeným zájemcem postupem dle ust. § 204 odst. 5 obchodního zákoníku.Místem pro úpis nových akcií je sídlo společnosti v pracovní dny od 9,00 do 15,00 hodin.Lhůta pro úpis nových akcií, tj. pro uzavření smlouvy o upsání akcií činí 14 (čtrnáct) dnů ode dne doručení návrhu smlouvy o upsání akcií předem určenému zájemci představenstvem.Představenstvo je povinno odeslat návrh smlouvy o upsání akcií (včetně uvedení emisního kursu) předem určenému zájemci do 7 (sedmi) dnů ode dne, kdy se stane zápis rozhodnutí valné hromady společnosti o zvýšení základního kapitálu společnosti v obchodním rejstříku účinným vůči třetím osobám.Lhůta pro splacení nepeněžitého vkladu činí 30 (třicet) dnů ode dne úpisu.Místem pro splacení emisního kursu upsaných akcií je sídlo společnosti.Předmětem nepeněžitého vkladu je hromadná akcie č. 000001 nahrazující 185424 ks kmenových listinných akcií ve formě na majitele o jmenovité hodnotě 100,- Kč emitenta společnosti ŠTI-CZ, a.s., IČ 28224540, se sídlem Praha 4, Michle, Budějovická 64/5, PSČ 140 00, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B vložka 13830, jejímž držitelem a majitelem je obchodní společnost H.R.K.S. S.A., se sídlem 2, Avenue Charles de Gaulle, L-1653 Luxembourg, Lucemburské velkovévodství.Předmět nepeněžitého vkladu je blíže specifikován a jeho hodnota byla stanovena ve znaleckém posudku č. 1333-123/09 vyhotoveném dne 25. 8. 2009 společností A&CE Consulting, s.r.o., Ptašinského 4, Brno, PSČ 602 00, IČ 44119097, zapsanou do obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Brně, oddíl C vložka 4037, znaleckým ústavem, znalcem jmenovaným usnesením Městského soudu v Praze čj. 2 Nc 4745/2009-6 dne 20. 7. 2009, právní moc dne 21. 7. 2009 ve výši 770.033.000,- Kč (sedm set sedmdesát miliónů třicet tři tisíce korun českých).Předmět nepeněžitého vkladu je plně hospodářsky využitelný pro společnost a upsání akcií na zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem je v důležitém zájmu společnosti.Všechny akcie v rozsahu zvyšovaného základního kapitálu budou nabídnuty k úpisu předem určenému zájemci, kterým je společnost H.R.K.S. S.A., se sídlem 2, Avenue Charles de Gaulle, L-1653 Luxembourg, Lucemburské velkovévodství (dále jen jako předem určený zájemce).Předem určenému zájemci bude nabídnuto k úpisu celkem 7 (sedm) kusů nových kmenových akcií ve formě na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě každé jedné 100.000.000, Kč (jedno sto miliónů korun českých).Za shora specifikovaný nepeněžitý vklad bude předem určenému zájemci vydáno 7 (sedm) kusů nových kmenových akcií ve formě na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě každé jedné 100.000.000, Kč (jedno sto miliónů korun českých).Rozdíl mezi oceněnou hodnotou (hodnotou nepeněžitého vkladu) a jmenovitou hodnotou akcií (tj. i emisním kursem), tj. částka 70.033.000,- Kč (sedmdesát miliónů třicet tři tisíc korun českých) bude v souladu s § 163a odst. 3 ObchZ. vyplacena upisovateli - určenému zájemci. zobrazit více 24. listopadu 2008 - 10. prosince 2008 : Společnost zvyšuje svůj základní kapitál z důvodu posílení vnitřních zdrojů následovně:Základní kapitál společnosti, který byl v plném rozsahu splacen, se zvyšuje o částku 21.741.7... 52, Kč (dvacet jedna milionů sedm set čtyřicet jedna tisíc sedm set padesát dvě koruny českých), tedy z dosavadní výše základního kapitálu 278.258.248,- Kč (dvě stě sedmdesát osm miliónů dvě stě padesát osm tisíc dvě stě čtyřicet osm korun českých) na novou výši základního kapitálu 300.000.000,- Kč (tři sta miliónů korun českých). Upisování nad navrhovanou částku zvýšení základního kapitálu se nepřipouští.Zvýšení základního kapitálu bude provedeno bez veřejné nabídky akcií úpisem 21.741.752 kusů nových kmenových listinných akcií ve formě na majitele o jmenovité hodnotě 1,- Kč (jedna koruna česká) každé, jejichž emisní kurz bude splácen peněžitými vklady. Nové akcie nebudou kótovány k obchodování na oficiálních trzích.Emisní kurz nově upisovaných akcií odpovídá jejich jmenovité hodnotě, tedy emisní kurz každé jedné nové akcie o jmenovité hodnotě 1,- Kč (jedna koruna česká) bude činit 1,- Kč (jedna koruna česká).Upsání všech nových akcií nebude provedeno upsáním s využitím přednostního práva, nebude nabídnuto předem určenému zájemci a ani nebude nabídnuto k upsání na základě veřejné nabídky, nýbrž všechny nové akcie budou zcela upsány stávajícími akcionáři společnosti na základě dohody ve smyslu ust. § 205 ObchZ.Upsání nových akcií společnosti bude provedeno v dohodě dle ust. § 205 ObchZ., která nahrazuje listinu upisovatelů a která bude uzavřena mezi akcionáři společnosti v sídle společnosti v pracovní dny od 9,00 do 16,00 hodin ve lhůtě 60 (šedesáti) dní ode dne rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, avšak ne dříve, než bude podán návrh na zápis tohoto usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Skutečnost, že byl podán návrh na zápis tohoto usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku spolu s návrhem termínu pro uzavření dohody dle ust. § 205 ObchZ. budou akcionářům písemně sděleny představenstvem společnosti nejpozději do 5 (pěti) dnů ode dne podání návrhu na zápis rozhodnutí (usnesení) valné hromady o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku příslušnému rejstříkovému soudu. V případě, že upisování akcií (tj. uzavření dohody dle ust. § 205 ObchZ.) započne dříve, než bude usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu zapsáno do obchodního rejstříku, bude upisování vázáno na rozvazovací podmínku, kterou bude právní moc rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zápis usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. V případě, že bude návrh na zápis usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku pravomocně zamítnut, je upsání akcií neúčinné.Lhůta pro splacení peněžitého vkladu činí 90 (devadesát) dnů ode dne úpisu akcií, resp. uzavření dohody dle ust. § 205 obchodního zákoníku.Peněžité vklady budou spláceny na účet společnosti č.ú. 4140001513/6800 vedený u Volksbank CZ, a.s.Poukázky na akcie nebudou vydány. zobrazit více 10. července 2006 - 16. listopadu 2006 : Základní kapitál společnosti, který byl v plném rozsahu splacen, se zvyšuje z dosavadní výše 73.629.952,- Kč o částku 200.000.000,- Kč na výslednou částku 273.629.952,- Kč, a to pe... něžitými vklady, s možností upisování nad tuto částku maximálně o částku 20.889.856,- Kč, tedy na celkovou výslednou částku 294.519.808,- Kč, vydáním 200.000.000 kusů až 220.889.856 kusů nových zaknihovaných akcií na majitele ve jmenovité hodnotě 1,- Kč. Emisní kurs upisovaných akcií bude roven jejich jmenovité hod-notě. Akcie nebudou kótovanými cennými papíry.Dosavadní akcie, tedy jejich druh, forma, podoba, jmenovitá hodnota a práva s nimi spojená zůstávají beze změny.Akcie budou upisovány s využitím přednostního práva ve smyslu § 204a obch. zákoníku.Představenstvo společnosti je povinno do 30 dnů ode dne zápisu rozhodnutí valné hromadyspolečnosti o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku zveřejnit a uveřejnit v souladu se zákonem a stanovami společnosti výzvu pro uplatnění přednostního práva k upisování akcií.Lhůta pro upisování akcií činí 1 měsíc a počíná plynout prvním dnem po dni zveřejnění výzvy pro uplatnění přednostního práva k upisování akcií v Obchodním věstníku.Každý akcionář společnosti je oprávněn upsat na jednu stávající zaknihovanou akcii na majitele ve jmenovité hodnotě 1,- Kč 3 kusy nových zaknihovaných akcií na majitele ve jmenovité hodnotě 1,- Kč.Rozhodným dnem pro uplatnění přednostního práva k upisování akcií je 9. 6. 2006.O provedeném úpisu a konečné částce zvýšení je oprávněno rozhodnout představenstvo společnosti.Nebudou-li s využitím přednostního práva k upisování akcií upsány akcie, jejichž emisní kurs se rovná výši zvýšení základního kapitálu tj. 200.000.000,- Kč, budou akcie upsány akcionáři na základě dohody dle § 205 obchodního zákoníku.Místem pro úpis nových akcií je sídlo společnosti, v pracovních dnech od 10,00 do 16,00 hodin.Lhůta pro splacení emisního kursu upsaných akcií činí 2 měsíce. Počíná běžet prvním dnem poskončení lhůty k upisování akcií. Upisovatelé jsou povinni splatit emisní kurs upsaných akcií na zvláštní účet u Volksbank a.s., č.ú 4140001513/6800 , který byl za tímto účelem zřízen.Důvodem pro zvýšení základního kapitálu společnosti je posílení kapitálu společnosti v souvislosti s plánovanými investicemi do nové výstavby. zobrazit více 10. července 2006 - 10. července 2006 : Základní kapitál společnosti, který byl v plném rozsahu splacen, se zvyšuje z dosavadní výše 73.629.952,- Kč o částku 200.000.000,- Kč na výslednou částku 273.629.952,- Kč, a to pe... něžitými vklady, s možností upisování nad tuto částku maximálně o částku 20.889.856,- Kč, tedy na celkovou výslednou částku 294.519.808,- Kč, vydáním 200.000.000 kusů až 220.889.856 kusů nových zaknihovaných akcií na majitele ve jmenovité hodnotě 1,- Kč. Emisní kurs upisovaných akcií bude roven jejich jmenovité hod-notě. Akcie nebudou kótovanými cennými papíry.Dosavadní akcie, tedy jejich druh, forma, podoba, jmenovitá hodnota a práva s nimi spojená zůstávají beze změny.Akcie budou upisovány s využitím přednostního práva ve smyslu § 204a obch. zákoníku.Představenstvo společnosti je povinno do 30 dnů ode dne zápisu rozhodnutí valné hromadyspolečnosti o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku zveřejnit a uveřejnit v souladu se zákonem a stanovami společnosti výzvu pro uplatnění přednostního práva k upisování akcií.Lhůta pro upisování akcií činí 1 měsíc a počíná plynout prvním dnem po dni zveřejnění výzvy pro uplatnění přednostního práva k upisování akcií v Obchodním věstníku.Každý akcionář společnosti je oprávněn upsat na jednu stávající zaknihovanou akcii na majitele ve jmenovité hodnotě 1,- Kč 3 kusy nových zaknihovaných akcií na majitele ve jmenovité hodnotě 1,- Kč.Rozhodným dnem pro uplatnění přednostního práva k upisování akcií je 9. 6. 2006.O provedeném úpisu a konečné částce zvýšení je oprávněno rozhodnout představenstvo společnosti.Místem pro úpis nových akcií je sídlo společnosti, v pracovních dnech od 10,00 do 16,00 hodin.Lhůta pro splacení emisního kursu upsaných akcií činí 2 měsíce. Počíná běžet prvním dnem poskončení lhůty k upisování akcií. Upisovatelé jsou povinni splatit emisní kurs upsaných akcií na zvláštní účet u Volksbank a.s., č.ú 4140001513/6800 , který byl za tímto účelem zřízen.Důvodem pro zvýšení základního kapitálu společnosti je posílení kapitálu společnosti v souvislosti s plánovanými investicemi do nové výstavby. zobrazit více 19. prosince 2005 - 28. března 2006 : Mimořádná valná hromada společnosti konaná dne 30.11.2005 rozhodla o snížení základního kapitálu takto:Snížení základního kapitálu společnsoti bude provedeno v souladu s § 161b ods... t. 4 obchod. zákoníku z dosavadní výše 74.788.770,- Kč o částku 1.158.818,- Kč na výslednou částku 73.629.952,- Kč o jmenovitou hodnotu akcií ve vlastnictví společnosti a to 1.158.818 kusů kmenových zaknihovaných akcií na majitele o jmenovité hodnotě 1,- Kč každé ISIN CZ0009103008, zrušením těchto akcií. Důvodem snížení je zákonná povinnost společnosti snížit základní kapitál o jmenovitou hodnotu akcií nabytých společností dle § 161b odst. 1 písm. b) obchod. zákoníku, pokud nebudou zcizeny ve stanovené lhůtě.Vlastní akcie nabyla společnost na základě rozhodnutí valné hromady ze dne 25.7.2002 o sloučení se zanikajícími společnostmi INOVA a.s a AREÁL Řepy a.s. Usnesení rejstříkového soudu o zápisu sloučení do obchodního rejstříku nabylo právní moci dne 11.12.2002.Snížení základního kapitálu bude provedeno pouze účetním zaúčtováním a to:- snížení základního kapitálu o nominální hodnotu akcií, o níž se snižuje základní kapitál společnosti tj. 1.158.818,- Kč- vypořádání rozdílu pořizovací ceny a nominální hodnoty vlastních akcií proti kapitálovým fondům účet 413, tj. snížením jeho výše o 5.235.746,97 Kč. zobrazit více 19. února 1997 - 29. ledna 1998 : Společnost rozhodla na valné hromadě dne 6.12.1996 o sníženízákladního jmění dle § 213a obchodního zákoníku. Důvod snížení:úhrada ztráty za uplynulá období a přiblížení jmenovité h... odnotyakcií jejich reálné hodnotě. Rozsah snížení: na 68.141.470,- Kč.Způsobem: poměrným snížením jmenovité hodnoty všech akcií, a toISIN CZ 0009033205 z 550,- Kč na 110,- KčISIN CZ 0009078903 z 970,- Kč na 194,- Kč.Snížení zaknihovaných akcií bude provedeno změnou zápisu o výšijmenovité hodnoty akcií v zákonem stanovené evidenci cennýchpapírů na základě příkazu společnosti, který bude podán do 14dnů po zapsání snížení základního jmění do obchodního rejstříku. zobrazit více

http://kraken.slv.cz/IV.US2072/13

IV. ÚS 2072/13 IV.ÚS 2072/13 ze dne 15. 10. 2013 Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Michaely Židlické, soudkyně JUDr. Vlasty Formánkové a soudce zpravodaje JUDr. Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti V. B., zastoupeného Mgr. Radkem Hladinou, advokátem se sídlem Praha, Revoluční 8, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013 č. j. 5 Tdo 361/2013-24, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 3. 2012 sp. zn. 5 To 61/2012 a rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 1. 12. 2011 sp. zn. 3 T 51/2011, takto: V ústavní stížnosti stěžovatel navrhl zrušení shora označených rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo porušeno jeho právo podle čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Zároveň stěžovatel s podáním ústavní stížnosti spojil návrh na odklad vykonatelnosti všech napadených rozhodnutí. Shora označeným rozsudkem soudu prvního stupně byl stěžovatel pod bodem 1) uznán vinným přečinem porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 1. 2010, a pod bodem 2) téhož rozsudku byl uznán vinným trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2009. Za to byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců a výkon trestu mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Stěžovateli byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu nebo jeho člena ve všech typech obchodních společností a družstvech na dobu třiceti měsíců. Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel odvolání, které Krajský soud v Brně zamítl jako nedůvodné. Jeho dovolání pak Nejvyšší soud odmítl. V odůvodnění ústavní stížnosti, které je obsahově shodné s argumenty pojatými do předcházejícího opravného prostředku, stěžovatel jednak uvádí, že ve věci rozhodoval soudce Mgr. Dan Krátký, soudce Krajského soudu v Brně, který byl dočasně přidělen k Okresnímu soudu v Blansku. Podle stěžovatele byl uvedený postup v rozporu se zákonem, konkrétně s ustanovením § 68 odst. 2 písm. c) zákona č. 6/2000 Sb., o soudech a soudcích, podle kterého o dočasném přidělení soudce k okresnímu soudu v působnosti krajského soudu rozhoduje ministr spravedlnosti na návrh předsedy příslušného krajského soudu. Vzhledem k tomu, že tento postup nebyl dodržen, došlo údajně k porušení práva stěžovatele na zákonného soudce. Stěžovatel dále uvádí, že není jisté, zda věc byla tomuto soudci přidělena řádně v souladu s rozvrhem práce. V další části ústavní stížnosti stěžovatel namítá nedostatečné odůvodnění adhezního výroku v rozsudku nalézacího soudu, přičemž Nejvyšší soud se s touto jeho námitkou dostatečně nevypořádal. Stěžovatel dále nesouhlasí s prováděním a hodnocením důkazů ze strany trestních soudů a tvrdí, že soudy flagrantně porušily práva obhajoby a řízení zatížily tzv. opomenutými důkazy, které v souladu s judikaturou Ústavního soudu neměly být opomenuty. Po prostudování ústavní stížnosti a obsahu napadených rozhodnutí Ústavní soud dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný. Argumentace stěžovatele spočívá především v polemice s hodnocením důkazů a v nesouhlasu se skutkovými i právními závěry trestních soudů. Ústavní soud zdůrazňuje, že pokud jde o hodnocení důkazů, vyslovil již v řadě svých rozhodnutí, že není běžnou další instancí v systému všeobecného soudnictví, není vrcholem soustavy soudů ve věcech civilních, trestních a správních ani není těmto soudům soudem nadřízeným. Jen soud, který je součástí této soustavy soudů, hodnotí důkazy podle svého volného uvážení v rámci stanoveném trestním řádem. Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad jiných než ústavních předpisů a jejich aplikace při řešení konkrétního případu jsou proto záležitostí obecných soudů (čl. 91 odst. 1 Ústavy), což je v plném souladu s ústavním principem nezávislosti soudů (čl. 81 Ústavy, čl. 36 odst. 1 Listiny). Postavení Ústavního soudu jako ochránce ústavnosti si stěžovatel zřejmě není vědom, neboť v ústavní stížnosti takřka doslovně zopakoval argumenty, které uplatnil již v průběhu trestního řízení v rámci své obhajoby, v odvolání a dovolání. Jeho argumenty se zabývaly již trestní soudy a v odůvodnění svých rozhodnutí se s nimi dostatečně vypořádaly. Stěžovatel bez přesvědčivé ústavněprávní argumentace, toliko poukazem na vlastní rozbor provedených důkazů, přináší své odlišné skutkové úvahy, a tak pouze polemizuje se závěry soudů. V této souvislosti Ústavní soud zdůrazňuje svou ustálenou rozhodovací praxi, z níž vyplývá, že skutková polemika stěžovatelů není způsobilá sama o sobě založit dotčení ústavních práv. Ústavnímu soudu nepřísluší přehodnocovat ostatními soudy provedené hodnocení důkazů, nejedná-li se o takové rozpory mezi provedenými důkazy a vyvozeným skutkovým stavem, zakládající vykročení z mezí ústavních záruk (srov. např. nálezy sp. zn. I. ÚS 272/01 a II. ÚS 182/02). Takové vybočení v dané věci zjištěno nebylo. Námitkou stěžovatele vztahující se k porušení jeho práva na zákonného soudce se podrobně zabýval i Nejvyšší soud. V odůvodnění svého usnesení srozumitelně objasnil, že zákonné podmínky pro dočasnou změnu výkonu funkce soudce Krajského soudu v Brně Mgr. Dana Krátkého byly naplněny, neboť zákon o soudech a soudcích v daném případě nepožadoval pro jeho dočasné přidělení k Okresnímu soudu v Blansku rozhodnutí ministra spravedlnosti, jak tvrdil stěžovatel. Neopodstatněné je i tvrzení stěžovatele, že soudy porušily zásady práva na spravedlivý proces tím, že řízení zatížily tzv. opomenutými důkazy a nevypořádaly se s jeho námitkami. Z podrobného odůvodnění napadených rozhodnutí je naopak patrné dostatečné vypořádání se s námitkami stěžovatele v kontextu s dalšími ve věci provedenými důkazy. Ústavní soud z hlediska výše uvedeného vymezení svých kompetencí neshledal žádný důvod, který by zpochybňoval skutkové a právní závěry, k nimž soudy v tomto řízení dospěly. Nezjistil, že by postupem soudů došlo k porušení práva stěžovatele na spravedlivý proces, které by odůvodňovalo výjimečný zásah Ústavního soudu. V návaznosti na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. Pokud jde o návrh na odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí, tento má ve vztahu k ústavní stížnosti akcesorickou povahu a nelze jej od ní oddělit (srov. např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 209/94). Jestliže je ústavní stížnost odmítnuta, sdílí takový návrh právní osud ústavní stížnosti. Za správnost vyhotovení: Lenka Kubacká

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/pripad-aktivistky-krejcove-bude-znovu-resit-nejvyssi-soud-ce/r~e31ab7ecd29c11e7a4500cc47ab5f122/

Případ aktivistky Krejčové bude znovu řešit Nejvyšší soud. Čelila obžalobě, že nalehla na policistu - Aktuálně.cz 26. 11. 2017 12:31 Nejvyšší soud v Brně bude řešit případ aktivistky Kateřiny Krejčové, která čelila obžalobě, že při demonstraci napadla policistu tak, že ho zalehla. Obvodní soud Krejčové dvakrát uložil podmíněný trest, oba rozsudky však zrušil pražský městský soud. Aktivistka Kateřina Krejčová. | Foto: ČTK Praha - Případem levicové aktivistky Kateřiny Krejčové, která čelila obžalobě z napadení policisty na demonstraci v Praze, se bude znovu zabývat Nejvyšší soud v Brně. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podal dovolání v její neprospěch. Na posun v případu upozornila Česká televize. Krejčové Obvodní soud pro Prahu 1 dvakrát uložil podmíněný trest, oba rozsudky však zrušil pražský městský soud. Krejčovou nejprve osvobodil, po úspěšném dovolání státního zástupce případ předal do přestupkového řízení. Podle Zemana se ale Krejčová dopustila trestného činu. Po návratu na obvodní soud rozhodla soudkyně Edita Beranová stejně jako poprvé - Krejčovou potrestala podmíněným trestem. Odvolací soud následně rozsudek znovu zrušil a případ předal Městské části Praha 1 do přestupkového řízení. Druhé dovolání v případu podal Zeman podle justiční databáze infoSoud v úterý.

https://rejstriky.finance.cz/firma-ranc-slunicko-s-r-o-26430851

Ranč Sluníčko s.r.o. Mníšek pod Brdy IČO 26430851 kontakty (20.10.2019) | Finance.cz Ranč Sluníčko s.r.o. Mníšek pod Brdy IČO: 26430851 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Ranč Sluníčko s.r.o., která sídlí v obci Mníšek pod Brdy a bylo jí přiděleno IČO 26430851. Firma s názvem Ranč Sluníčko s.r.o. se sídlem v obci Mníšek pod Brdy byla založena v roce 2001. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 3 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Chov domácích a zoologických zvířat a poskytování souvisejících služeb - v rozsahu § 25 ŽZ , Pořádání odborných kursů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti - v rozsahu § 25 ŽZ a další. Základní údaje o Ranč Sluníčko s.r.o. IČO: 26430851 Městský soud v Praze 29.1.2001 C 81665 Aktuální kontaktní údaje Ranč Sluníčko s.r.o. Kontakty na Ranč Sluníčko s.r.o. IČO: 26430851 1526 , Mníšek pod Brdy 252 10 19.12.2014 1 , Václavice 256 01 8.4.2011 - 19.12.2014 Chvojen 1 , Chvojen Česká republika 29.1.2001 - 8.4.2011 1526, Mníšek pod Brdy 252 10 Obory činností Ranč Sluníčko s.r.o. IČO: 26430851 zemědělská výroba 8.4.2011 chov domácích a zoologických zvířat a poskytování souvisejících služeb - v rozsahu § 25 ŽZ 29.1.2001 - 8.4.2011 pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti - § 25 ŽZ 29.1.2001 - 8.4.2011 pořádání dětských rekreačních a rekreačně vzdělávacích akcí - v rozsahu § 25 ŽZ 29.1.2001 - 8.4.2011 ubytovací služby - v rozsahu § 25 ŽZ 29.1.2001 - 8.4.2011 poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software - v rozsahu § 25 ŽZ 29.1.2001 - 8.4.2011 zpracování dat, služby databank, správa sítí - v rozsahu § 25 ŽZ 29.1.2001 - 8.4.2011 grafické práce a kresličské práce - v rozsahu § 25 ŽZ 29.1.2001 - 8.4.2011 vydavatelská a nakladatelská činnost - v rozsahu § 25 ŽZ 29.1.2001 - 8.4.2011 výroba, rozmnožování a nahrávání zvukových a zvukově obrazových záznamů - v rozsahu § 25 ŽZ 29.1.2001 - 8.4.2011 zprostředkování obchodu - v rozsahu § 25 ŽZ 29.1.2001 - 8.4.2011 20 , Votice 259 01 1003737897 Živnost č. 2 Chov domácích a zoologických zvířat a poskytování souvisejících služeb - v rozsahu § 25 ŽZ Živnost č. 3 Pořádání odborných kursů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti - v rozsahu § 25 ŽZ Živnost č. 4 Pořádání dětských rekreačních a rekreačně vzdělávacích akcí - v rozsahu § 25 ŽZ Živnost č. 5 Ubytovací služby - v rozsahu § 25 ŽZ Živnost č. 6 Poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software - v rozsahu § 25 ŽZ Živnost č. 7 Zprostředkování obchodu - v rozsahu § 25 ŽZ Živnost č. 8 Zpracování dat, služby databank, správa sítí - v rozsahu § 25 ŽZ Živnost č. 9 Grafické práce a kresličské práce - v rozsahu § 25 ŽZ Živnost č. 10 Vydavatelská a nakladatelská činnost - v rozsahu § 25 ŽZ Živnost č. 11 Výroba, rozmnožování a nahrávání zvukových a zvukově obrazových záznamů - v rozsahu § 25 ŽZ Vedení firmy Ranč Sluníčko s.r.o. IČO: 26430851 Jménem společnosti jedná každý z jednatelů společnosti samostatně. 8.4.2011 Za společnost jednají oba jednatelé společnosti a to každý samostatně. Podepisování za společnost se děje tak, že k obchodnímu jménu společnosti Ranč Sluníčko s.r.o. připojuje svůj podpis jeden z jednatelů společnosti. 29.1.2001 - 8.4.2011 Ing. Aleš Nejedlý 19.12.2014 Iveta Nejedlá 19.12.2014 Ing. Aleš Nejedlý 29.1.2001 - 8.4.2011 Iveta Kraftová 29.1.2001 - 8.4.2011 Ing. Aleš Nejedlý 8.4.2011 - 19.12.2014 Iveta Nejedlá 8.4.2011 - 19.12.2014 Vlastníci firmy Ranč Sluníčko s.r.o. IČO: 26430851 zakladni 150 000 Kč - 29.1.2001 Sbírka Listin Ranč Sluníčko s.r.o. IČO: 26430851 C 81665/SL 16 účetní závěrka [2014] rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2014 26.5.2015 27.5.2015 1 C 81665/SL 15 účetní závěrka [2014] VZZ Městský soud v Praze 31.12.2014 26.5.2015 27.5.2015 2 C 81665/SL 14 zakladatelské dokumenty, notářský zápis [NZ 573/2014] Městský soud v Praze 19.8.2014 8.12.2014 22.12.2014 10 C 81665/SL 9 účetní závěrka [2011] rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2011 12.2.2014 18.2.2014 2 C 81665/SL 8 účetní závěrka [2011] příloha Městský soud v Praze 31.12.2011 12.2.2014 18.2.2014 1 C 81665/SL 7 účetní závěrka [2012] VZaZ Městský soud v Praze 31.12.2012 12.2.2014 18.2.2014 2 C 81665/SL 6 účetní závěrka [2012] rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2012 12.2.2014 18.2.2014 2 C 81665/SL 5 účetní závěrka [2012] příloha Městský soud v Praze 31.12.2012 12.2.2014 18.2.2014 1 C 81665/SL 10 účetní závěrka [2011] VZaZ Městský soud v Praze 31.12.2011 12.2.2014 18.2.2014 2 C 81665/SL 4 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 42/2011 Městský soud v Praze 7.3.2011 20.4.2011 9 C 81665/SL 2 účetní závěrka za rok 2002 + přílohy Městský soud v Praze 11.3.2003 21.3.2003 0 C 81665/SL 3 účetní závěrka 2001 Městský soud v Praze 31.12.2001 20.11.2002 20.11.2002 0 C 81665/SL 1 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 11.12.2000 14.3.2001 0 Hodnocení Ranč Sluníčko s.r.o. Výpis dat pro firmu Ranč Sluníčko s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Ranč Sluníčko s.r.o., 26430851 na obchodním rejstříku výpis firmy Ranč Sluníčko s.r.o., 26430851 na živnostenském rejstříku Ranč Sluníčko s.r.o. - 26430851 - Mníšek pod Brdy 1526 Ranč Klíny s.r.o. - 01549332 - Klíny 19 Ranč Bělečko Agro s.r.o. - 04001389 - Býšť 21 Ranč pod Skálou Třebívlice, z.s. - 04809351 - Třebívlice , Pod Skálou 139 RANČ I/38 s.r.o. - 25303554 - Vranovská Ves 120 Dětský ranč Hlučín z.s. - 66144400 - Hlučín , Celní 1996/10 Zelený ranč s.r.o. - 49900226 - Málkov 14 Nord ranč s.r.o. - 28686969 - Bohatice 7 Ladislav Ranc - 00920258 - Libavské Údolí 72

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/soud-osvobodil-manazera-ktery-ma-byt-svedkem-proti-rittigovi-57777?autoplay=1

Soud osvobodil manažera Sittu, který má být svědkem proti Rittigovi - Seznam Zprávy Vladimír Sitta mladší přichází k soudu. (Video: Seznam.cz) 8. 10. 2018 14:14 Vrchní soud v Praze osvobodil Vladimíra Sittu mladšího, bývalého manažera společnosti Neograph, který je důležitým svědkem v případu tunelování pražského Dopravního podniku. V procesu je jedním z obžalovaných lobbista Ivo Rittig a také bývalý ředitel Dopravního podniku Martin Dvořák. Vladimír Sitta mladší byl obžalován, že zneužil ke škodě papírny Neograph informace, které měl jakožto její obchodní ředitel. Původně ho za to soud potrestal roční podmínkou a dvouletým zákazem činnosti ve vedeních podniků vyrábějících papír. Odvolací soud však dal Sittovi za pravdu, že jeho stíhání bylo nedůvodné. Žalovaný skutek podle soudu není trestným činem. Odvolání státního zástupce bylo zamítnuto. Sitta už skoro deset let upozorňuje na nesrovnalosti ve společnosti Neograph, která mimo jiné zajišťovala tisk jízdenek pro pražský Dopravní podnik. Firma založená Sittovým otcem a dědem se měla stát nástrojem pro tunelování Dopravního podniku. Sitta mladší upozornil na to, že 17 haléřů z každé dodané jízdenky putovalo do karibské firmy spojované právě s Ivo Rittigem. Když o tomto podezření začal Sitta mluvit, Rittigovi lidé prostřednictvím dalšího společníka Neographu firmu ovládli a rodinu Sittových v ní zbavili veškerého vlivu. Nové vedení firmy pak na Sittovy podalo trestní oznámení a obvinilo je z tunelování Neographu. Před soudem tak neskončil Rittig a jeho lidé, ale Vladimír Sitta starší i Vladimír Sitta mladší. Oba od začátku poukazovali na to, že jejich stíhání je jen mstou Rittigových lidí. Dlouho ale na jejich argumenty nikdo neslyšel. Policie se nakonec začala zabývat i možným tunelováním Dopravního podniku a případ začne už příští týden konečně po mnohaletých průtazích řešit Městský soud v Praze. Právě Městský soud v Praze přitom už před třemi lety uznal vinnými oba Sittovy. Vrchní soud v Praze se ale loni přiklonil na jejich stranu a potvrdil, že celá věc skutečně působí dojmem, jako by byla mstou Rittigových lidí. Podivil se i postupu policie a státního zastupitelství. Sittu staršího Vrchní soud už loni osvobodil, v případě Sitty mladšího nechal část kauzy projednat znovu.

https://iudictum.cz/15678/8-afs-17-2011-85

8 Afs 17/2011 - 85 — Nejvyšší správní soud — Iudictum.cz 8 Afs 17/2011 - 85 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: R. P., zastoupen JUDr. Koljou Kubíčkem, advokátem se sídlem Urbánkova 3360, Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo financí, se sídlem Letenská 15, Praha 1, zastoupen JUDr. Alanem Korbelem, advokátem se sídlem Nám. 14. října 3, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 11. 2007, čj. 16/87643/2007/1561, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2010, čj. 6 Ca 352/2007 - 52, Magistrát hlavního města Prahy rozhodnutím ze dne 27. 8. 2007, čj. MHMP 357571/2007/DOP – T/Fu/TAXI-rozc, uložil žalobci pokutu ve výši 400 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1000 Kč za porušení cenových předpisů podle § 15 odst. 1 písm. f) ve spojení s § 13 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o cenách“). Žalovaný odvolání žalobce proti shora uvedenému rozhodnutí zamítl rozhodnutím ze dne 8. 11. 2007, čj. 16/87643/2007/1561. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“). V ní žalovanému vytkl nedostatečně zjištěný skutkový stav věci. Cenová kontrola byla uskutečněna v době bezpečnostní přestávky, tedy v okamžiku, kdy žalobce taxislužbu nevykonával ani nenabízel. Kontrolní pracovník žalobci neoznámil zahájení kontroly a neprokázal se příslušným oprávněním. Žalobce má za to, že se daného deliktu nedopustil. Statickou kontrolou nemohlo být shledáno porušení nařízení č. 20/2006 Sb. hl. m. Prahy, neboť žalobce žádnou jízdu neposkytoval, a proto správní orgány nemohly uzavřít, že žalobce vykonával taxislužbu pouze na území hl. m. Prahy. Žalobce mohl zvýšit stanovenou maximální cenu o ekonomicky oprávněné náklady ve smyslu § 2 vyhlášky č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon o cenách. Regulaci cen v taxislužbě považuje za protiústavní. Žalobce se dále vymezil proti uložené povinnosti hradit náklady řízení a poukázal na nedostatečné odůvodnění uložení pokuty. Pokuta je pro něj likvidační, neboť nedosahuje takových příjmů, aby ji byl schopen uhradit a případné splácení by jeho rodinu zatížilo na mnoho let. Žalobce závěrem navrhl moderaci uložené pokuty. Městský soud rozsudkem ze dne 7. 10. 2010, čj. 6 Ca 352/2007 - 52, rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Městský soud předně neshledal důvodnou výtku o nedostatečně zjištěném skutkovém stavu, neboť z kontrolního protokolu a fotodokumentace plyne, že žalobce měl na dveřích svého vozidla i v ceníku ve vozidle uvedeny ceny, které byly řádově vyšší, než ceny platné v okamžiku nabídky. Soud žalobci nepřisvědčil ani v tom, že cenová kontrola nebyla řádně zahájena z důvodu, že žalobce vykonával bezpečnostní přestávku. Jednalo se o kontrolu statickou ve smyslu § 13 odst. 2 zákona o cenách, nikoliv o kontrolu cenových předpisů při jízdě se zákazníky. Na vozidle žalobce byla uvedena cena, která byla stanovena v rozporu s nařízením č. 20/2006 Sb. hl. m. Prahy. Žalobce nesplnil svou povinnost provozovatele taxislužby označit zboží cenou platnou v okamžiku nabídky, tedy cenou aktuální, jak vyžaduje § 11 odst. 2 vyhlášky č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě. Nejvyšší cena musí odpovídat maximální, předpisy stanovené, ceně a nesmí být vyšší. Soud nezohlednil námitky, že v případě žalobce existují odlišné podmínky, pro které by byl v souladu s § 2 vyhlášky č. 580/1990 Sb. oprávněn navýšit úředně stanovou maximální cenu taxislužby o ekonomicky oprávněné náklady. Dané ustanovení na žalobce nedopadá. Městský soud konečně neshledal regulaci cen taxislužby na území hlavního města Prahy nezákonnou ani protiústavní. Městský soud ovšem shledal důvodnou námitku, že žalovaný se při stanovení výše pokuty nezabýval a nezohlednil majetkové poměry žalobce tak, aby pro něj pokuta neměla likvidační charakter. Soud přitom přihlédl k v mezidobí vzniklé judikatuře, konkrétně k usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 3. 2008, čj. 1 As 9/2008 - 133. Ve smyslu tohoto usnesení se likvidační pokutou rozumí sankce, která je nepřiměřená osobním a majetkových poměrům delikventa do té míry, že je způsobilá mu sama o sobě přivodit platební neschopnost či ho donutit ukončit podnikatelskou činnost, nebo se v důsledku takové pokuty může stát na dlouhou dobu v podstatě jediným smyslem jeho podnikatelské činnosti splácení této pokuty a zároveň je zde reálné riziko, že se pachatel, případně i jeho rodina (jde-li o podnikající fyzickou osobu) na základě této pokuty dostanou do existenčních potíží. V posuzovaném případě měl městský soud za to, že s ohledem na výši pokuty a skutečnosti uváděné žalobcem, by onen likvidační účinek hrozil a toto riziko nelze bez dalšího vyloučit. Žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí neuvedl konkrétní důvody, na jejichž základě učinil závěr, že uložená pokuta je přiměřená zákonem stanoveným kritériím a že není v daném případě likvidační. Odůvodnění výše pokuty proto není úplné. Městský soud tedy rozhodnutí žalovaného zrušil a zavázal jej, aby se zabýval osobními a majetkovými poměry žalobce ke dni svého rozhodování a nikoliv k okamžiku spáchání deliktu. Proti zrušujícímu rozsudku městského soudu podal žalovaný (stěžovatel) kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“). Vyjádřil v ní nesouhlas se závěrem městského soudu, že správní orgány nedostatečně odůvodnily výši uložené pokuty. V době vydání rozhodnutí postupovaly zcela v souladu s cenovými předpisy i správním řádem. Uvedené usnesení rozšířeného senátu bylo vydáno více než dva roky po právní moci rozhodnutí žalovaného. Zohlednily zákonná kritéria pro uložení pokuty i tehdejší judikaturu Nejvyššího správního soudu. Stěžovatel připomenul, že v předmětném rozhodnutí rozšířeného senátu je uvedeno, že pokuta za jiné správní delikty by neměla ztratit cokoliv ze své účinnosti, proto musí být citelným zásahem do majetkové sféry pachatele. Žalobce však v průběhu správního řízení otázku majetkových poměru nenamítal a své majetkové poměry nikterak nedoložil. Se stěžovatelem lze souhlasit v tom, že vyslovený právní názor, dle kterého správní orgány nepřihlíží k majetkovým a osobním poměrům stěžovatele, byl v souladu s předchozí judikaturou kasačního soudu, a to např. s rozsudkem ze dne 4. 12. 2003, čj. 6 A 186/2002 - 45, všechna rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz. K posuzované otázce se však následně závazným způsobem vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 20. 4. 2010, čj. 1 As 9/2008 - 133. Konkrétně v něm vyslovil, že „(s)právní orgán ukládající pokutu za jiný správní delikt je povinen přihlédnout k osobním a majetkovým poměrům pachatele tehdy, pokud je podle osoby pachatele a výše pokuty, kterou lze uložit, zřejmé, že by pokuta mohla mít likvidační charakter, a to i v případech, kdy příslušný zákon osobní a majetkové poměry pachatele v taxativním výčtu hledisek rozhodných pro určení výše pokuty neuvádí. Správní orgán vychází při zjišťování osobních a majetkových poměrů z údajů doložených samotným účastníkem řízení, případně z těch, které vyplynuly z dosavadního průběhu správního řízení či které si opatří samostatně bez součinnosti s účastníkem řízení. Nelze-li takto získat přesné informace, je správní orgán oprávněn stanovit je v nezbytném rozsahu odhadem.“ Nejvyšší správní soud ve zbytku odkazuje na celé odůvodnění tohoto usnesení. Žalobci, osobě provozující taxislužbu, byla uložena pokuta ve výši 400 000 Kč. Z rozhodnutí správního orgánu prvého stupně nadto plyne, že mu byla třemi jinými pravomocnými rozhodnutími uložena pokuta za porušení právních předpisů souvisejících s provozováním taxislužby ve výši 50 000 Kč, 20 000 Kč a 50 000 Kč. Obecně je pokuta stanovená ve výši 400 000 Kč nepochybně způsobilá ohrozit či zasáhnout majetkovou sféru podnikající fyzické osoby. Podle shora citovaného usnesení rozšířeného senátu přitom mají správní orgány povinnost přihlédnout i k osobním a majetkovým poměrům, byť zákon o cenách tato kritéria v taxativním výčtu hledisek rozhodných pro určení výše pokuty neuvádí. Z obsahu nyní přezkoumávaných správních rozhodnutí ovšem není možné riziko likvidačního působení pokuty na žalobce bez dalšího vyloučit. Městský soud proto postupoval správně, pokud rozhodnutí žalovaného zrušil z důvodu, že se kritériem osobních a majetkových poměrů vůbec nezabýval, a to s ohledem na to, co v řízení ve vztahu k osobě žalobce vyšlo najevo. Skutečnost, že závěry rozšířeného senátu byly vysloveny až po vydání rozhodnutí žalovaného, nemůže založit důvodnost kasační stížnosti. Správní soudy totiž postupují od okamžiku vyhlášení rozhodnutí rozšířeného senátu podle tam zaujatého právního názoru ve všech probíhajících a v budoucnu zahájených řízeních (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 21. 10. 2008, čj. 6 As 7/2005 - 97). Rozšířený senát sjednocuje odlišné názory na posuzovanou právní otázku, a proto je nutno jeho závěry respektovat. Nejvyšší správní soud doplňuje, že k týmž závěrům, a to za situace, kdy žalobce ve správním řízení nenamítal likvidační charakter pokuty, dospěl i v rozsudku ze dne 12. 5. 2011, čj. 2 Afs 32/2011 - 74. Soud v tomto rozhodnutí také přisvědčil argumentaci žalovaného ve vztahu k potřebě citelnosti a odpovídající intenzitě uložené pokuty. Dodal však, že je současně třeba trvat na tom, aby tato citelnost a intenzita vycházela ze zjištění o osobních a majetkových poměrech konkrétního delikventa a právě proto je tato informace pro rozhodování správního orgánu nezbytná. Nejvyšší správní soud nad rámec uplatněných kasačních námitek upozorňuje na další, v mezidobí vydané, rozhodnutí rozšířeného senátu ze dne 22. 3. 2011, čj. 8 Afs 48/2009 - 80, podle něhož výrazem „cena platná v okamžiku nabídky“ ve smyslu § 13 odst. 2 zákona o cenách, ve znění účinném do 17. 11. 2009, se rozumí cena prodávajícím aktuálně požadovaná; skutečnost, zda jde o cenu dovolenou právními předpisy o regulaci cen, není pro posouzení, zda prodávající splnil své povinnosti podle uvedeného ustanovení, rozhodná. I v tomto případě Nejvyšší správní soud odkazuje na plné odůvodnění předmětného usnesení. V nyní souzené věci byla žalobci uložena pokuta za porušení § 15 odst. 1 písm. f) ve spojení s § 13 odst. 2 zákona o cenách, neboť na dveře vozidla taxislužby umístil ceník, který neodpovídal platným cenovým předpisům. Kontrolní orgán učinil závěr o porušení cenových předpisů a o neplnění informační povinnosti dle § 13 odst. 2 zákona o cenách na základě tzv. statické kontroly. Z předmětného usnesení rozšířeného senátu ovšem lze dovodit, že k porušení cenových předpisů podle shora uvedených ustanovení nedojde bez dalšího jen tím, že provozovatel taxislužby vozidlo označí cenou, která je vyšší nežli stanovená maximální cena. Jinými slovy řečeno, skutečnost, že žalobce označil vozidlo taxislužby cenou, která je v rozporu s cenovými předpisy, nemohla sama o sobě založit jeho odpovědnost za delikt podle § 15 odst. 1 písm. f) zákona o cenách. Naopak, mají-li správní orgány v úmyslu sankcionovat provozovatele taxislužby za nastavení cen vyšších než je cena maximální dle cenových předpisů, mohou tak činit podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona o cenách, nikoli aplikací písm. f) téhož ustanovení. I tyto právní závěry musí správní orgán v dalším řízení rovněž zohlednit. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 1 a contrario a § 120 s. ř. s. Stěžovatel neměl v tomto soudním řízení úspěch, nemá tedy právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšnému žalobci náhrada nákladů nebyla přiznána, neboť mu v tomto kasačním řízení podle obsahu soudního spisu žádné náklady nevznikly. Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2011, sp. zn. 8 Afs 17/2011 - 85, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

http://kraken.slv.cz/3VSPH932/2012

3 VSPH 932/2012-B-39 KSLB 76 INS 15065/2011 3 VSPH 932/2012-B-39 Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužnice: Milena anonymizovano , anonymizovano , bytem Svojkov 13, zast. JUDr. Danuší Koldovskou, advokátkou se sídlem Česká Lípa, nám. T.G. Masaryka 169, o odvolání insolvenční správkyně Ing. Soni Aubrechtové se sídlem Most, Bělehradská 3347/7, zast. Mgr. Martinem Kolářem, advokátem se sídlem Děčín 1, Masarykovo nám. 3/3, a věřitele LEASING-STAR, spol. s r.o. se sídlem Praha 1, Krakovská 1346/15, IČO: 41324536, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č.j. KSLB 76 INS 15065/2011-B-19 ze dne 4.června 2012 Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č.j. KSLB 76 INS 15065/2011-B-19 ze dne 4. června 2012 se v bodu I. výroku mění tak, že se Ing. Soňa Aubrechtová se sídlem v Mostě funkce insolvenčního správce nezprošťuje, a v bodu II. výroku se mění tak, že se insolvenčním správcem neustanovuje IREKON, v.o.s. se sídlem v Turnově. Napadeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci (insolvenční soud) zprostil insolvenční správkyni Ing. Soňu Aubrechtovou (dále též jen insolvenční správkyně) se sídlem Most, Bělehradská 3347/7 funkce insolvenčního správce (bod I. výroku), ustanovil insolvenčním správcem IREKON, v.o.s. se sídlem Turnov, Palackého 211 (bod II. výroku) a uložil insolvenční správkyni povinnost bez zbytečného odkladu řádně informovat nového insolvenčního správce (IREKON) o své dosavadní činnosti a předat mu všechny doklady souvisící s výkonem funkce insolvenčního správce (bod III. výroku). V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že k návrhu věřitele LEASING-STAR, spol. s r.o. (dále jen Věřitel) rozhodl o úpadku dlužníka, na jeho majetek prohlásil konkurs a insolvenčním správcem jmenoval KOPPA, v.o.s. (dále též původní správkyně), jež Věřitelovu přihlášenou pohledávku přezkoumanou jako nevykonatelnou v celkové výši 216.324,56 Kč uznala do částky 157.137,48 Kč, ve zbývající části ji popřela, dále popřel smluvní úrok z prodlení a uznal zákonný úrok z prodlení, rovněž popřel náklady rozhodčího řízení z důvodu neplatné sjednané rozhodčí doložky a část smluvní pokuty ve výši 15.000,-Kč; takto pohledávku popřela i dlužnice. Po schůzi věřitelů navazující na přezkumné jednání, jíž se zúčastnil jako jediný Věřitel, jenž je současně zástupcem věřitelů s největší pohledávkou, odvolal Věřitel správkyni KOPPA, v.o.s. a jmenoval insolvenční správkyní Ing. Aubrechtovou. Ta zaslala 13.3.2012 soudu podání, jímž vzala popření pohledávky (zřejmě správkyní KOPPA, v.o.s.) Věřitele ve výši 59.407,52 Kč podle § 201 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), zpět s odůvodněním, že se tak rozhodla na základě doplňujícího vysvětlení Věřitele. Soud konstatoval, že z tohoto podání není zřejmé, které dílčí pohledávky dodatečně uznala a z jakého důvodu, takže byla uznána pohledávka ve výši 216.545,-Kč a popřena zůstala pohledávka ve výši 156.917,04 Kč, přičemž popřený věřitel incidenční žalobu nepodal. Pokračoval, že usnesením z 30.3.2012 vyzval insolvenční správkyni, aby se k důvodům, které soud shledal jako důvody pro její zproštění z funkce, vyjádřila, a sdělila též důvod dodatečného uznání části pohledávky Věřitele. Nato reagovala insolvenční správkyně přípisem z 10.4.2012, že může zcela svobodně popírat nebo uznávat pohledávky a soud nemůže její rozhodnutí ovlivňovat. K dodatečnému uznání částky 59.407,52 Kč uvedla, že původní správkyně omylem započetla do smluvních úroků z prodlení i částku 44.407,52 Kč představující běžný úrok a částku 15.000,-Kč představující část smluvní pokuty, neboť ji považuje za mravnou, jelikož Věřiteli mohla vzniknout škoda, když dlužnice neoznámila zahájení exekučního řízení prodejem nemovitostí, čímž porušila svou povinnost. Dále soud uvedl, že Věřitel přihlásil v přihlášce pohledávek mimo jiné smluvní úrok z prodlení ve výši 138.439,09 Kč a v doplnění přihlášky pak 37.855,36 Kč; Věřitelem přihlášený smluvní úrok 0,266 % denně (zřejmě z jistiny) tak činí 176.257,33 Kč, jež původní správkyně popřela. Tvrzení insolvenční správkyně o tomto zápočtu je dle soudu účelový a nepravdivý, rovněž považuje za zcela nepřijatelné její hodnocení smluvní pokuty za mravnou a důvodnou. Naopak, soud ji hodnotí za nemravnou sjednanou pouze s cílem Věřitele, jenž je rovněž zajištěným věřitelem, nepřiměřeně navýšit svoji pohledávku právě pro účely výkonu rozhodnutí nebo insolvence na úkor jiných věřitelů. Věřitel jako zajištěný věřitel je v případě výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí vždy exekučním soudem či exekutorem včas informován, neboť mu je ze zákona dle § 336f o.s.ř. zaslána dražební vyhláška a takový věřitel pak může svůj nárok s pořadím dle dne vzniku zajištění v exekuci přihlásit, a proto není závislý na tom, zda jej dlužník informuje či nikoliv, takže smluvní pokuta neplní zajišťovací funkci. Soud cituje § 32 odst. 1 a § 36 odst. 1 IZ dospěl k závěru, že insolvenční správkyně jednala v rozporu se společnými zájmy věřitelů a nejspíš jako odměnu zajištěnému věřiteli, za to, že ji ustanovil do funkce, uznala část pohledávky bez zjevného důvodu, aby takový věřitel získal uznání pohledávky v rozsahu převyšujícím 50 % přihlášené pohledávky a eliminovala tak případnou možnost, že tento věřitel v souladu s ust. § 178 IZ ztratí možnost uspokojení i v nepopřené výši. Skutečnost, že insolvenční správkyně jednala po dohodě s Věřitelem, vyplývá jednak z rychlosti jejího úkonu, kdy k popření došlo 15.2.2012, usnesení potvrzení schůze věřitelů bylo doručeno 17.2.2012 a zpětvzetí popření bylo učiněno 13.3.2012, jednak z neuvedení důvodu, proč k dodatečnému uznání došlo, a z následného odůvodnění insolvenční správkyně vyplývá, že žádný objektivní důvod k tomu neměla. Tomu nasvědčuje i to, že výše dodatečně uznané pohledávky byla taková, aby převýšila 50 % uznaného nároku. Soud dovodil, že postupovala-li insolvenční správkyně při přezkumu pohledávky zajištěného a největšího věřitele v rozporu se zájmy ostatních věřitelů, nelze očekávat, že při zpeněžování nemovitostí bude postupovat v souladu s jejich zájmy. Uzavřel, že insolvenční správkyně nepostupovala s odbornou péčí a svědomitě, neboť uznala část pohledávky Věřitele bez zjevného důvodu, a v případě pochybností mohla vyčkat rozhodnutí soudu v incidenčním řízení, proto k jejímu odvolání (zproštění) přistoupil po jejím slyšení písemnou formou dle § 32 IZ. Toto usnesení napadla v zákonem stanovené lhůtě insolvenční správkyně a zástupce věřitelů, jímž je shora označený Věřitel, odvoláním. Insolvenční správkyně navrhla, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně. Namítla, že v insolvenčním řízení je popěrné právo primárně svěřeno insolvenčnímu správci a vedle toho i věřitelům a event. dlužníkům, nikoliv však insolvenčnímu soudu, jenž nemůže jakkoliv hodnotit provedení přezkumu pohledávek insolvenčním správcem, a nelze takové oprávnění dovozovat ze skutečnosti, že projednává incidenční spory o pravost, výši nebo pořadí pohledávek, jež jsou zahajovány na návrh. Pokračovala, že ke zpětvzetí popření správcem není potřebný souhlas insolvenčního soudu, což rovněž dokládá, že insolvenčnímu soudu nepřísluší nijak zasahovat do popěrného práva a v důsledku toho ani hodnotit výsledky přezkumu prováděné insolvenčním správcem ani ke vztahu k otázce řádného plnění povinností nebo výkonu jeho funkce s odbornou péčí. Chybné popření pohledávky insolvenčním správcem nemůže zakládat ani důvod pro jeho zproštění podle § 32 odst. 1 IZ soudem, jenž v daném případě vybočil ze zákonných mezí insolvenčního zákona. Namítla, že ani v případě chybného postupu při zpětvzetí popření Věřitelovy přihlášky, jež považuje za správné, není dán důvod pro její zproštění, a pro případ nepopření pohledávky, jež zde není a měla být popřena, je zde primárně popěrné právo věřitelů a sekundárně jejich právo na náhradu škody způsobené správcem ve smyslu § 37 odst. 1 IZ; odkázala na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 1101/2010-B-49. Doplnila, že zpětvzetím popření pohledávky lze zamezit incidenčním sporům. Insolvenční správkyně dále zdůraznila, že závěry insolvenčního soudu jsou ryze spekulativní, přičemž se soud řádně neseznámil s přihláškou Věřitele, neboť by musel zjistit, že původní správkyně nepopřela toliko zákonný úrok z prodlení, přestože Věřitel přihlásil i úrok ve výši 24 % p.a. sjednaný v úvěrové smlouvě s dlužnicí, na nějž mu vznikl nárok, a proto v této části vzala popření pohledávky zpět, přičemž úvěrová smlouva byla založena u přihlášky Věřitele a soudu nebránilo nic v tom, aby si ujednání o úroku ověřil. Závěry soudu o nedůvodnosti zpětvzetí popření tedy neobstojí a nejsou důvodem k jejímu zproštění z funkce správce s tím, že tabulku s výpočtem řádného úroku přikládá. Insolvenční správkyně odmítla i závěr soudu o údajné rychlosti zpětvzetí popření, neboť mezi doručením usnesení o potvrzení schůze věřitelů a zpětvzetím pohledávky uběhlo 25 dní a z toho nelze ničeho dovozovat. Rovněž nesouhlasila s dalším závěrem soudu o neodůvodněnosti zpětvzetí popření, neboť není povinna tyto důvody uvádět, a pokud by je měl insolvenční soud požadovat v rámci své dohlédací činnosti, pak svou povinnost splnila přípisem z 10.4.2012. Uzavřela, že soud fakticky spekuluje o její nepodjatosti k Věřiteli, jež nemůže být založena okolností jejího zvolení do funkce hlasy konkrétného věřitele nebo ji zakládat na výsledku a průběhu přezkumu pohledávek, a proto podjatost či pochybnost o ní se musí zakládat na faktickém vztahu ke konkrétní osobě a nikoliv na základě řádného a důvodného užívání procesních institutů upravených insolvenčním zákonem. Věřitel navrhl rovněž zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení, neboť postupem insolvenční správkyně došlo k odstranění pochybení původní správkyně; ostatní důvody zproštění funkce insolvenční správkyně shledal jako spekulativní, účelové a nepravdivé. Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání, přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k závěru, že odvolání insolvenční správkyně a Věřitele jsou opodstatněna. Podle § 32 IZ insolvenčního správce, který neplní řádně své povinnosti nebo který nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo který závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem, může insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu jeho funkce zprostit (odst. 1). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 se mohou odvolat insolvenční správce a osoby oprávněné podat návrh podle odstavce 1 (odst. 2). Podle § 36 IZ insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob (odst. 1). Insolvenční správce poskytuje věřitelským orgánům součinnost nezbytnou k řádnému výkonu jejich funkce (odst. 2). Podle § 37 odst. 1 věta prvá IZ insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí. Za relevantní důvody, pro něž může insolvenční soud zprostit správce funkce, považuje odvolací soud zejména skutečnost, že při výkonu své funkce řádně neplní povinnosti vyplývající pro něj z § 36 IZ, liknavě provádí soupis majetkové podstaty, zpeněžuje majetek podstaty v rozporu s § 225 odst. 4 nebo § 226 odst. 5 IZ, nesplní povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce, nebo ve věci postupuje nekvalifikovaně. Důležitým důvodem pro zproštění funkce správce může být také skutečnost, že bezdůvodně nesplní závazný pokyn insolvenčního soudu nebo zajištěného věřitele anebo vykonatelný rozsudek týkající se vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybení správce může vést soud ke zproštění správce funkce i zjištění ojedinělého, leč závažného porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudem (např. prodej majetku z majetkové podstaty bez toho, aby majetek byl předtím sepsán nebo prodej majetku bez vyslovení souhlasu věřitelského výboru a insolvenčního soudu). Jedná se o taková porušení povinností, jež mají nepříznivý dopad do průběhu insolvenčního řízení, např. na jeho rychlost, a může vést k ohrožení cíle insolvenčního řízení, jímž je uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů při dodržování zásad insolvenčního řízení (§ 1 a § 5 IZ); jedná-li se však o pochybení méně závažné, omezuje se soud na to, že ke zjednání nápravy využije svého oprávnění uložit insolvenčnímu správci dle § 81 odst. 2 IZ pořádkovou pokutu. Východiska pro závěr, zda svým postupem insolvenční správkyně porušila závažně své povinnosti a že tu jsou důvody pro její zproštění funkce podle § 32 IZ, shledává odvolací soud v odpovědi na otázku, zda insolvenční správkyně dodatečným částečným zpětvzetím popření pohledávky Věřitele původní insolvenční správkyní postupovala s odbornou péčí a svědomitě v rozporu s § 36 IZ a neporušila své povinnosti správce, jak dovodil soud prvního stupně. Odvolací soud konstatuje, že je plně v kompetenci a odpovědnosti insolvenčního správce, jaké zaujme stanovisko k jednotlivým přihlášeným pohledávkám, a že jej může přehodnotit tím způsobem, že popření vezme zpět, jak umožňuje § 192 odst. 1 IZ. Není pochyb o tom, že vezme-li insolvenční správce zpět své popření, je pohledávka ve smyslu § 201 odst. 1 písm. c) IZ zjištěna. Insolvenční správce může účinně vzít zpět popření nevykonatelné pohledávky podle tohoto ustanovení jen po dobu, po kterou se podle insolvenčního zákona k takto popřené pohledávce v insolvenčním řízení přihlíží. K účinnému zpětvzetí popření pravosti nevykonatelné pohledávky insolvenčním správcem tak může dojít do doby, než marně uplyne lhůta stanovená věřiteli popřené pohledávky k podání incidenční žaloby u insolvenčního soudu, a podá-li věřitel včas žalobu o určení pravosti popřené nevykonatelné pohledávky, pak do doby, než rozhodnutí insolvenčního soudu o této žalobě nabude právní moci (blíže viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. MSPH 88 INS 3697/2008, 29 NSČR 18/2009 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 64/2010). Z tohoto vyplývá, že po uplynutí uvedených lhůt pak jakékoliv zpětvzetí popření pohledávky insolvenčním správcem nemůže mít účinky. Odvolací soud z vyjádření insolvenční správkyně z 10.4.2012 (B-14), jímž reagovala na usnesení insolvenčního soudu z 30.3.2012 (B-13) k vysvětlení jejího postupu při dodatečném zpětvzetí popření části Věřitelovy pohledávky, zjistil, že v něm namítla porušení § 5 odst. a) a b) IZ, neboť se přezkumného jednání zúčastnila namísto původní správkyně advokátní koncipientka, a že písemné vyrozumění původní správkyně o částečném popření Věřitelovy pohledávky považuje za zmatečné, když sdělila Věřiteli, že nebyl přítomen přezkumnému jednání, ačkoliv se ho zúčastnil jako jediný věřitel dlužnice, a stanovila mu lhůtu k podání vylučovací žaloby, jež je s ohledem na jeho osobní účast při přezkumném jednání nepřípustná. Dále insolvenční správkyně podrobně zdůvodnila, proč vzala zpět popření úroku ve výši 44.407,52 Kč, jak uvedla i v odvolání, a proč neshledala nemravnou Věřitelovu pohledávku v části smluvní pokuty ve výši 15.000,-Kč. Závěrem odmítla jakékoliv pochybnosti o své podjatosti ve vztahu k Věřiteli. Odvolací soud dospěl k závěru, že insolvenční správkyně svým zpětvzetím popření pohledávky v rozsahu 59.407,52 Kč nijak neporušila své povinnosti, neboť insolvenční zákon jí umožňuje takto postupovat. Okolnost, že insolvenční soud má jiný názor na existenci a výši závazků dlužníka, zejména pokud se týká přezkumného jednání, resp. revizi jeho výsledků, není důvodem pro zproštění insolvenční správkyně funkce správce. Insolvenční soud při posuzování důvodnosti návrhu dle § 32 IZ nezkoumá, zda insolvenční správkyně postupovala správně, když konkrétní pohledávku Věřitele uznala, resp. vzala popření své předchůdkyně částečně zpět; tím však není vyloučen případný nárok dlužnice na náhradu škody ve smyslu § 37 IZ. Odvolací soud pak považuje závěry soudu prvního stupně o tom, že insolvenční správkyně uznala část pohledávky Věřitele nejspíše jako odměnu za to, že byla ustanovena správkyní k návrhu Věřitele a že s ním jednala ve vzájemné dohodě, za spekulativní, neboť nemají podklad v jakémkoliv skutkovém zjištění soudu prvního stupně, ani se nepodávají z obsahu spisu. Vrchní soud v Praze v rozhodnutí č.j. KSPL 54 INS 16244/2010, 3 VSPH 1463/2012-B-38 ze dne 21. června 2013 mimo jiné vyslovil, že v insolvenčním řízení může veřejná obchodní společnost vykonávat činnost (funkci) insolvenčního správce výhradně prostřednictvím svého ohlášeného společníka; jen takovou osobu může soud podle § 24 odst. 2 IZ oznámit jako společníka, který bude jejím jménem ve funkci insolvenčního správce konat, a že úkony činěné za veřejnou obchodní společnost co ustanoveného insolvenčního správce jiným než jejím ohlášeným společníkem nemají účinky úkonů insolvenčního správce, které s nimi zákon jinak spojuje. Odvolací soud z protokolu o přezkumném jednání ze dne 14.2.2012 (B-7) zjistil, že se ho za původní správkyni zúčastnila Mgr. Jana Velhartická (zda byla zplnomocněna k tomuto jednání, se z obsahu elektronického spisu nepodává), jež za původní správkyni Věřitelovu pohledávku v části 216.324,56 Kč popřela. Při tomto přezkumném jednání tedy za původní správkyni jednala jiná osoba, než jakou sdělila insolvenčnímu soudu podáním z 21.12.2011 (B-3), že ve smyslu § 24 odst. 2 IZ bude jejím jménem vykonávat funkci insolvenčního správce Mgr. Ing. Vlastislav Vlček (ohlášený společník). Je tedy zřejmé, že se tento ohlášený společník původní správkyně osobně přezkumného jednání nezúčastnil, a že ani k účinnému popření části Věřitelovy pohledávky nedošlo. Odvolací soud z vyrozumění původní správkyně o popření pohledávky ze 16.2.2012 zaslané Věřiteli zjistil, že přezkoumala Věřitelem přihlášenou nevykonatelnou pohledávku ve výši 351.506,68 Kč, již popřel co do pravosti a výše v částce 216.324,56 Kč s tím, že popírá na příslušenství pohledávky smluvní úrok z prodlení ve výši 0,266 % denně z dlužné částky (176.257,33 Kč), uznává nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 13.836,77 Kč, smluvní úrok z prodlení byl tedy popřen v celkové výši 124.565,20 Kč, neboť danou sazbu považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům, a z těchto důvodů popírá i smluvní pokutu ve výši 15.000,-Kč, co do částky 30.000,-Kč ji uznává, a rovněž popírá náklady rozhodčího řízení ve výši 38.904,-Kč. Jak se podává z obsahu insolvenčního spisu (seznamu přihlášených pohledávek B-5 a upraveného seznamu B-8), byla předmětem přezkumu Věřitelova pohledávka ve výši 373.642,04 Kč. Je tedy zřejmé, že samotné vyrozumění o popření pohledávek trpí vadami, neboť z něj není zřejmé, co bylo skutečně předmětem přezkumu, ani není zřejmé, co bylo skutečně popřeno (součet popřených částek 124.565,20 Kč, 15.000,-Kč a 38.904,-Kč nečiní celkově popřenou částku 216.324,56 Kč). Takové vyrozumění nemohlo založit jakékoliv účinky pro běh lhůt k podání incidenční žaloby Věřitelem. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud neshledal důvody pro zproštění Ing. Soni Aubrechtové funkce insolvenční správkyně, neboť její činnost nelze hodnotit jako nesvědomitou a vykonávanou nikoliv s odbornou péčí, ani nebylo prokázáno, že by upřednostňovala své vlastní zájmy nebo jiných osob před zájmy všech věřitelů dlužníka. Z uvedených důvodů odvolací soud shledal odvolání obou odvolatelů za důvodné a napadené usnesení podle § 220 odst. 1 a § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). V Praze dne 10. září 2013 JUDr. Michal Kubín, v. r. předseda senátu

https://zpravy.tiscali.cz/dlouholety-haagsky-zalobce-byl-posedly-hollywoodskymi-hvezdami-a-penezi-303963

Dlouholetý haagský žalobce byl posedlý hollywoodskými hvězdami a penězi - Tiscali.cz MAGAZÍN 11. 10. 2017 14:52 - Magazín autor: Lukáš Strašík Donec eris felix, multos numerabis amicos, říkávali staří latiníci. Na toto rčení si nepochybně vzpomněl někdejší dlouholetý hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu (ICC) Luis Moreno-Ocampo. I pro něj totiž platilo, že "dokud mu přálo štěstí, měl spoustu přátel" – a dokonce přímo těch nejslavnějších. V době svého mandátu si potrpěl na blízkost hollywoodských hvězd v čele s Angelinou Jolie a liboval si v tom, že mu poskytovaly přátelské rady. Jakmile skončil, pes po něm neštěkl. Špatně se mu ale rozhodně nedaří, i když se ukazuje, že jeho působení u soudu bylo poněkud problematické. Luis Moreno-Ocampo a Angelina Jolie,zdroj: Profimedia.cz Argentinec Ocampo otevřel haagský ICC celebritám. Diskutoval s nimi o výsledcích svého vyšetřování, chtěl se při pátrání opírat o jejich pomoc a využít jejich slávy k tomu, aby se ICC stal ve světě známějším. Obě strany z toho měly zjevně užitek: Ocampovi se dostalo náležité pozornosti a herci nabyli dojmu, že opravdu dokážou něco ovlivnit. Bylo to jako výměnný obchod: Sláva za relevanci. ICC je stálý orgán, jehož úkolem je soudit pachatele zločinů proti lidskosti, genocid a válečných zločinů na celém světě. Vznikl 1. července 2002, činnost zahájil o rok později. Nejvyšším trestem, který může uložit, je doživotní odnětí svobody. Luis Moreno-Ocampo a Angelina Jolie se zřejmě cítili být sjednoceni v boji za potrestání válečných zločinců. Ale slavná herečka nebyla jedinou celebritou, s níž se Ocampo v této otázce radil. Vyhledával i blízkost George Clooneyho nebo Seana Penna, jak vyplývá z interních dokumentů, které nyní získal zpravodajský web Mediapart. Bratři ve zbrani? Angelina Jolie soud několikrát navštívila, v prvních letech dokonce ještě s Bradem Pittem. Držitelka Oscara z roku 2000 za nejlepší ženskou vedlejší roli se léta angažuje v humanitární pomoci a od roku 2012 je zvláštní vyslankyní Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, pro něhož uskutečnila několik desítek misí v různých částech světa. Stála rovněž u vzniku několika charitativních organizací. V roce 2010 Ocampa dokonce napadlo, že by herečku mohl přijmout do týmu svých poradců. Její roli spatřoval v tom, že by jej podporovala, "budovala mosty" a že by do celé věci vnesla trochu života. Tuto oficiální roli sice Angelina odmítla, kontakt mezi nimi ale zůstal zachován. O rok později přišel do kin její režijní debut V zemi krve a medu o hrůzách války v Bosně a Hercegovině. "Ten film je tak silný, že se z něj pořád nedokážu vzpamatovat," napsal jí tehdy Ocampo. "Jsi odvážná, moudrá a citlivá. Ten film – to jsi ty." Herečka odpověděla, že nedokáže ani slovy vyjádřit, jak moc pro ni Ocampova podpora znamená. Když jezdila svůj film představovat, vystoupila i v Berlíně – a Ocampo stál po jejím boku. Nejen Angelina Jolie Když Ocampo přemítal nad postupem vůči Izraeli kvůli možnému spáchání válečných zločinů v pásmu Gazy, obrátil se v dubnu 2012 na Angelinu Jolie s prosbou o radu. Z formálních důvodů se rozhodl útoky v Gaze nevyšetřovat, což palestinské vedení i Izrael respektovaly. "Problém je, jak to mám vysvětlit obyčejným lidem," napsal tehdy herečce. Ta mu odpověděla, že to je naopak fantastická příležitost k tomu, aby popsal, jak soud pracuje, a ukázal světu, jak složitá taková rozhodnutí bývají, cituje z materiálů německý týdeník Der Spiegel. Počátkem roku 2011 zahájil Ocampo vyšetřování válečných zločinů v Libyi. V té době kontaktoval George Clooneyho, který se stejně jako jeho herecká kolegyně rád angažuje ve světové politice. Koncem roku 2010 například odstartoval projekt Satellite Sentinel, který si kladl za cíl dohlížet na občanskou válku v Súdánu. Satelity nad válečnou oblastí měly dokumentovat útoky na bezbranné vesničany. Ocampo si přál, aby se satelity zaměřily i na Libyi. "Bylo by skvělé, kdybychom mohli vyvinout tlak na Kaddáfího generály," vzkázal Clooneymu. Když v roce 2012 odsoudili liberijského exprezidenta Charlese Taylora, neměl s tím sice Ocampo vůbec nic společného, ale přesto mu další hollywoodský herec Sean Penn poslal gratulaci ve znění "Ya got the fucker", čili slušně řečeno "Tak jsi toho darebáka dostal". Charlese Taylora odsoudil haagský Zvláštní tribunál pro Sierru Leone. Exprezident se tehdy stal první bývalou hlavou státu odsouzenou před mezinárodním tribunálem od norimberského procesu, kdy si v říjnu 1946 vyslechl verdikt Karl Dönitz, který byl po smrti Adolfa Hitlera chvíli říšským prezidentem. V červnu 2012 pak Ocampovo působení v roli hlavního haagského žalobce skončilo. Ještě na poslední chvíli dosáhl jediného verdiktu během svého devítiletého funkčního období a zároveň i prvního verdiktu v desetileté historii soudu. ICC tehdy shledal bývalého velitele konžských milic Thomase Lubangu vinným z válečných zločinů za verbování dětských vojáků v letech 2002 až 2003 za občanské války v Kongu. Za svého působení zřejmě nabyl Ocampo skálopevného přesvědčení, že hollywoodským hvězdám záleží na něm jako na osobě. Jinak si asi lze jen těžko vysvětlit, že reagoval s takovým zklamáním, když o něj Angelina Jolie po konci jeho mandátu úplně ztratila zájem. Oba předtím hovořili o projektu na vzdělávání dětí v krizových oblastech. Z návrhu vyplývá, že to chtěl Ocampo pojmout s hollywoodskou hvězdou ve velkolepém stylu. Pak se ale kontakty přerušily. Herečka si změnila mailovou adresu a Ocampo marně obcházel známé, aby vypátral, co se to s "Angie" stalo. Herečka se mu už neozvala. Ocampo se ale rozhodně špatně nemá ani poté, co ICC opustil. Jeho obchodům se daří: V New Yorku má poradenskou firmu, píše knihu o ICC, spolupracuje s Harvardovou univerzitou a radí mimo jiné tabákové společnosti Philip Morris v boji proti pašování cigaret. Jeho největším projektem je ale nyní Venezuela: z pověření Organizace amerických států vyšetřuje, zda se režim Nicolase Madura nedopustil zločinů proti lidskosti. S morálkou na štíru Luis Moreno Ocampo pomáhal ICC formovat a byl považován za jakousi morální autoritu. Z dokumentů získaných webem Mediapart ale vyplývá, že zdaleka nebyl tak bezúhonný, jak se prezentoval. Nešlo přitom jen o zmíněnou snahu zalíbit se za každou cenu hollywoodským celebritám, ale i jeho lačnost po penězích a mírně řečeno pochybnou poradenskou činnost, do níž se pustil po odchodu z ICC. Zpočátku se přitom zdálo, že argentinský právník je pro tuto funkci ideální volbou. Jako žalobce si udělal v 80. letech jméno během procesů s veliteli vojenské junty, později se specializoval na případy porušování lidských práv a boj proti korupci. Obraz neohroženého pronásledovatele válečných zločinců ale nyní utrpěl vážné trhliny. Z dokumentů například vyplývá, že vlastnil několik firem v daňových rájích na Britských Panenských ostrovech (Yemana Trading), v Uruguayi (Transparent Markets), v Panamě (Tain Bay Corporation) nebo v Belize (Lucia Enterprises). Hájí se tím, že na offshore společnostech není nic nelegálního. V dubnu 2015 zase podepsal dohodu, podle níž měl během tří let inkasovat přes tři miliony dolarů za poradenskou činnost pro kontroverzního libyjského podnikatele Hasana Tatanakiho, který byl zapleten do občanské války v zemi. Cílem dohody bylo mimo jiné ochránit ropného magnáta a někdejšího stoupence Kaddáfího režimu před trestním stíháním. Ocampo mu poskytl konkrétní tipy, jak by se šlo soudu vyhnout. Inkasoval za to 750 tisíc dolarů, spolupráci prý ale po tříměsíční práci ukončil – bez udání důvodu. Brání se tím, že to, co udělal, bylo nejen legální, ale dokonce i správné. Moc se nevyznamenal ani jako žalobce Když Ocampo v Haagu začínal, bylo mu jeho silné ego ještě ku prospěchu. Pustil se do práce s vervou a dal nové instituci nezbytný švih. Vyšetřoval zločiny v Kongu, Ugandě, Súdánu nebo Středoafrické republice. Postupem času se ale ukazovalo, že toho sice spoustu začal a potrpěl si na velkolepé výstupy, ale dělalo mu problém dotáhnout případy čistě do konce. Zmíněný proces s Lubangou například dvakrát málem ztroskotal na tom, že se opíral o anonymní svědky. Ocampo se nevyhnul interní kritice a soud na protest opouštěli zkušení právníci. Namítali, že Ocampo prezentoval problematické svědky, kteří nic nevěděli, a i jeho právní argumentace byla veskrze chatrná. Své oddělení prý navíc řídil ve stylu argentinského velkostatkáře. Situace se nezlepšila ani po takzvaném arabském jaru, kdy se otevřela nebývalá šance získat spoustu svědků a důkazního materiálu. Ocampo se ani tehdy nijak zvlášť nezajímal o podrobnosti a jako už tolikrát předtím i nyní propásl šanci vyšetřovat zločiny přímo na místě, třebaže jej k tomu spolupracovníci vyzývali. Neobtěžoval se zkrátka forenzní mravenčí prací či sbíráním důkazů – mnohem významnější pro něj byla sláva, velkolepá vystoupení na mezinárodních fórech a zájem médií. Když skončil, Angelina Jolie na slavnostním rozloučení nešetřila chválou: "Hlavní žalobce Ocampo udělal obrovský pokrok při prosazování mezinárodní spravedlnosti. Několikrát jsem jej v Haagu navštívila. Dal hlas lidem, který žádný hlas nemají," prohlásila tehdy. Ale při střízlivém pohledu jeho bilance zase tak oslnivá není: vydal 30 zatykačů, ale na kontě má jeden jediný rozsudek. A zahraniční intervence v Libyi, kterou podporoval, zemi rozdělila a udělala z ní bojiště nejrůznějších znesvářených skupin. Snad by se mu dalo odpustit, že se tehdy mýlil, ale už těžko lze přimhouřit oči nad tím, že udělal z ICC víceméně hračku v rukou různých politických zájmů. Získané dokumenty tak vrhají stín nejen na něj, ale na celý ICC, který byl kdysi založen v duchu vítězství morálky nad zločinem. Žalobce ICC vybídl k zatčení Kaddáfího jeho spolupracovníky Soudný den pro diktátora, kterého podporoval Reagan Zatkněte prezidenta Bašíra, žádá soud v Haagu Jihoafričany Musíme se konečně začít zabývat příčinami migrace, vyzvala svět Angelina Jolie Tagy: Nizozemsko Německo Afrika zahraničí Kongo uganda Spojené státy ICC Středoafrická republika hollywoodské hvězdy Haagsky tribunál mezinárodní trestní soud Zdroje: Der Spiegel další články na téma: mezinárodní trestní soud Súdánci obklíčili vojáky JAR, aby Bašír unikl spravedlnosti

http://www.megacars.cz/ojete-auto/bmw-rada-5-535-d-autoklima-esp-13185/

BMW Řada 5 535 D *AUTOKLIMA*ESP* | Luxusní ojetá auta BMW Řada 5 535 D *AUTOKLIMA*ESP* Litujeme, ale inzerát BMW Řada 5 535 D *AUTOKLIMA*ESP* byl již smazán. Místo něj jsme pro Vás našli podobné inzeráty z naší nabídky luxusních vozů. BMW Řada 5 520d xDrive Touring FACELIFT Cena: 649000 Kč, výkon 135 kw, najeto 36000 km, rok výroby: 2013, 1.majitel, nebouráno, servisováno, jako nové, pohon všech čtyř kol bmw xdrive, 8stupňová automatická převodovka steptronic, černé, vysoce lesklé prvky obložení interiéru, automatické ovládání víka zavazadlového prostoru, sportovní kožený volant, podélné hliníkové střešní nosníky, vak na lyže a snowboard, vnitřní zpětné zrcátko s automatickým zacloňováním, vyhřívání sedadel řidiče a spolujezdce,… BMW Řada 5 530XD , NOVÉ, M-PAKET Cena: 869900 Kč, výkon 190 kw, najeto 45000 km, rok výroby: 2014, stav nového auta, velmi bohatá výbava m-packet , top stav !! koupeno nové v čr v renocar čestlice .. 4x4 ! v případě zájmu nás kontaktujte na tel 777 774 042 .; laserové světla , harman kardon music , digitální budíky.. cena bez dph.; další výbava: bezklíčové startování a odemykání, litá kola, nastavitelný volant, pevná střecha, posilovač řízení, venkovní teploměr,první majitel, servisní… Cena: 413140 Kč, výkon 190 kw, najeto 165000 km, rok výroby: 2011, vozidlo nestojí na prodejně v olomouci, volejte předem!!! vozidlo po servise- nové brzdy,olej v převodovce,atd.. lakované m litá kola styling 373. hned můžete odjet tímto vozem. protiučet za vaše původní vozidlo je možný a to vše 7 dní v týdnu od 9 - 18 hodin !!! . více info na www.autosamson.cz údaje obsažené v této kartě vozu mají informativní charakter. tato indikativní nabídka není nabídkou… BMW Řada 5 535d M-paket JAKO NOVE Cena: 491736 Kč, výkon 220 kw, najeto 86000 km, rok výroby: 2011, sportovní automatická převodovka steptronic (osmistupňová) včetně řadicích pádel na volantu), m sportovní paket, m aerodynamický paket, m zadní spoiler, bmw individual high-gloss shadow line černé vysoce lesklé okenní lišty, zadní kamera, automatické ovládání víka zavazadlového prostoru, funkce plynulého dovírání dveří soft-close, vnitřní zpětné zrcátko s automatickým zacloňováním, průchozí… BMW Řada 5 M550d xDrive PĚKNÉ Cena: 979339 Kč, výkon 280 kw, najeto 77000 km, rok výroby: 2012, nebouráno, servisní knížka, pěkné, m sportovní paket, m aerodynamický paket, 'adaptive drive' , dynamic drive' , automatické ovládání víka zavazadlového prostoru, komfortní přístupový systém odemykání a zamykání vozu bez nutnosti použití klíče, zadní kamera, elektricky ovládané skleněné střešní okno, ambientní osvětlení interiéru, komfortní elektricky nastavitelná sedadla řidiče a spolujezdce,… BMW Řada 5 525d M-Paket Manuál Serv.knih Cena: 469000 Kč, výkon 150 kw, najeto 141827 km, rok výroby: 2011, servisní kniha, 2 klíče, není možný odpočet dph, jeden majitel v čr, šestiválcový motor n57, m paket, sportovní vyhřívaná sedadla alcatara / látka, černý strop, střešní okno, tempomat, satelitní navigace business, bi-xenonové světlomety, asistent dálkových světel, parkovací senzory přední / zadní, m 18 alu; aktivní ochrana chodce; další výbava: indikátor parkování, litá kola,servisní knížka,… Cena: 269900 Kč, výkon 173 kw, najeto 208300 km, rok výroby: 2007, vozidlo nestojí ma prodejně v olomouci. !!!volat předem !!! hned můžete odjet tímto vozem na splátky od 10 % akontace. protiučet za vaše původní vozidlo je možný a to vše 7 dní v týdnu od 9 - 18 hodin !!! . více info na www.autosamson.cz údaje obsažené v této kartě vozu mají informativní charakter. tato indikativní nabídka není nabídkou ve smyslu § 1731 nebo § 1732 občanského zákoníku, ani se… Cena: 346281 Kč, výkon 180 kw, najeto 194000 km, rok výroby: 2010, cena: 346 281,-kč +21%dph=419 000,-kč veškeré zobrazené informace mají pouze informativní charakter a nejsou nabídkouvesmyslu ustanovení § 1732 odst. 2 zákona č.89/2012 sb.,občanského zákoníku.; další výbava: indikátor parkování, litá kola,první majitel, servisní knížka, nehavarované Cena: 148678 Kč, výkon 170 kw, najeto 219100 km, rok výroby: 2007, vozidlo na prodejně v olomouci. hned můžete odjet tímto vozem na splátky od 0 % akontace. protiučet za vaše původní vozidlo je možný a to vše 7 dní v týdnu od 9 - 18 hodin !!! . více info na www.autosamson.cz údaje obsažené v této kartě vozu mají informativní charakter. tato indikativní nabídka není nabídkou ve smyslu § 1731 nebo § 1732 občanského zákoníku, ani se nejedná o veřejný příslib dle §… BMW Řada 5 530XD-4x4-FACELIFT-PANORAMA Cena: 179000 Kč, výkon 145 kw, najeto 325000 km, rok výroby: 2008, panorama.automat.isofix.4x4.nové pneu.možná výměna za váš vůz.první majitel, servisní knížka BMW Řada 5 525 D 130 KW M-PAKET TOP STAV Cena: 169800 Kč, výkon 130 kw, najeto 277000 km, rok výroby: 2007, pro prohlídku volejte předem, vozidlo nestojí na provozovně !!!! prostorný pohodlný vůz s naftovým motorem !! vozidlo v top stavu !! zachovalý exteriér i interiér !! m- paket !! servisní kniha !! garance nájezdu km !!! pro více informací volejte prodejci na tel, 608703320, 274773482. !!! máme otevřeno denně !!!servisní knížka BMW Řada 5 535xd Touring VELMI PĚKNÉ Cena: 495041 Kč, výkon 230 kw, najeto 136000 km, rok výroby: 2012, xdrive - variabilní systém pohonu všech kol, m sportovní kožený volant, el. nastavení tuhosti tlumičů dynamic damping control, aktivní stabilizátory na obou nápravách dynamic drive, 19 kola z lehké slitiny v-spoke 331, automatické ovládání víka zavazadlového prostoru, komfortní přístupový systém odemykání a zamykání vozu bez nutnosti použití klíče, funkce plynulého dovírání dveří soft-close,… BMW Řada 5 530i M-PACKET,200KW,TOPSTAV Cena: 299000 Kč, výkon 200 kw, najeto 187000 km, rok výroby: 2008, volat předem , vozidlo nestojí na provozovně. velmi dobrý stav vozidla, m-packet.; další výbava: litá kola, BMW Řada 5 530d xDRIVE M-PAKET ČR Cena: 511570 Kč, výkon 190 kw, najeto 71600 km, rok výroby: 2011, možnost odpočtu dph. velmi pěkný stav, zakoupeno nové v čr, servisované v aut. servisu. 2x orig. klíče, servisní kniha. m-paket, interiér kůže, přední sedadla komfortní/vyhřívaná/el. nastavitelná s pamětí, el. nast. volant, tempomat, el. sklopná zrcátka, bi-xenony + denní svícení, alu kola orig. bmw m r19, el. víko kufru, dělená/sklopná zadní sedadla, asistent dálk. světel, p+z park. senzory,… Cena: 390000 Kč, výkon 230 kw, najeto 362000 km, rok výroby: 2012, 2,9 l diesel,výkon 230 kw,automatická převodovka,362 000 km,po prvním majiteli,rádio, tónovaná skla,gps navigace,kožená sedadla,el. zrcátka,el. okna,přídavné světlomety/mlhovky,klimatizace,airbag,ostřikovač světel,alu kola, tempomat,centrální zamykání,handsfree,palubní pc,vyhřívaná zrcátka, imobilizér,parkovací senzory, abs,garážovaný,vyměním za pracovní stroj Cena: 499000 Kč, výkon 135 kw, najeto 99000 km, rok výroby: 2013, koupeno jako nové v čr, vůz jezdil jako diplomatický v srn !! pravidelně servisovaný vůz v bmw; modelový rok 2014 ! vyhřívané zadní sedačky !! kůže dakota !! nekuřácký vůz !! garážovaný !!; další výbava: bezklíčové startování a odemykání, indikátor parkování, litá kola, pevná střecha,servisní knížka BMW Řada 5 530i Touring M-paket V ZÁRUCE Cena: 1057851 Kč, výkon 185 kw, najeto 31000 km, rok výroby: 2017, 18 m kola z lehké slitiny double-spoke 662 m, m sportovní paket, m sportovní podvozek včetně snížení světlé výšky o 10 mm na obou nápravách, elektricky ovládané tažné zařízení, zadní kamera, přední a zadní parkovací asistent (pdc), panoramatické elektricky ovládané skleněné střešní okno, rolovací sluneční clony pro zadní boční okna, mechanické, paket zrcátek , sportovní přední sedadla včetně el.… Cena: 109000 Kč, výkon 141 kw, najeto 325607 km, rok výroby: 2003, bmw 525i 141kw automat sedan vozidlo servisované nehavarované v dobré výbavě ..dohoda jistá protiůčet jiným osobním vozem možný leasing ůvěr zajistíme BMW Řada 5 525 TDS Cena: 59900 Kč, výkon 105 kw, najeto 280447 km, rok výroby: 1998, Cena: 99000 Kč, výkon 130 kw, najeto 335000 km, rok výroby: 2005, autobazar tt auto BMW Řada 5 525i 110 KW VELMI SLUŠNÝ STAV Cena: 134800 Kč, výkon 110 kw, najeto 170000 km, rok výroby: 1984, vozidlo ve velmi dobrém stavu !! zachovalý interiér !! pro více informací volejte prodejci na tel, 608703320 !! BMW Řada 5 520d aut.,panorama,Navi,kůže Cena: 168000 Kč, výkon 120 kw, najeto 104000 km, rok výroby: 2007, garance ujetých km. doživotní záruka na původ vozidla. certifikát cebia. možnost prohlídky v autorizovaném nebo vámi vybraném servise. možnost prodloužené záruky na mechanické a elektronické části vozidla. vyřízení leasingu i úvěru ihned na místě. vyřízení veškerých dokladů k přihlášení vč. stk a emisí na místě. protiúčet i výměna možná.první majitel, servisní knížka, nehavarované Cena: 89800 Kč, výkon 110 kw, najeto 229000 km, rok výroby: 1990, pro více informací volejte prodejci na tel, 608703320, 274773482. !!! máme otevřeno denně !!! BMW Řada 5 528i 142 KW Cena: 49800 Kč, výkon 142 kw, najeto 293000 km, rok výroby: 1999, pro více informací volejte prodejci na tel, 608703320, 274773482. !!! máme otevřeno denně !!!servisní knížka Cena: 371818 Kč, výkon 140 kw, najeto 185900 km, rok výroby: 2015, vozidlo na provozovně v olomouci. ihned můžete odjet tímto vozem na splátky od 10 % akontace. protiučet za vaše původní vozidlo je možný a to vše 7 dní v týdnu od 9 - 18 hodin !!! . více info na www.autosamson.cz údaje obsažené v této kartě vozu mají informativní charakter. tato indikativní nabídka není nabídkou ve smyslu § 1731 nebo § 1732 občanského zákoníku, ani se nejedná o veřejný příslib… Cena: 138900 Kč, výkon 120 kw, najeto 317348 km, rok výroby: 2007, komplet nová spojka (25tis.kč) - spotřeba 6,5l/100km - tz 1800kg - 2 sady kol - záruka na původ vozu!; měsíční splátky dle vašich možností.; prohlídka v servisu nebo vaším mechanikem samozřejmostí!; váš současný vůz můžete použít jako protihodnotu, případněi jako akontaci na úvěr.; v kanceláři autobazaru nebo na tel. čísle 776896089;nehavarované Cena: 444444 Kč, výkon 220 kw, najeto 214000 km, rok výroby: 2011, zimní pneu 18.možná výměna za váš vůz.servisní knížka, nehavarované BMW Řada 5 530D 3,0 TD 135KW AUTOMAT Cena: 47500 Kč, výkon 135 kw, najeto 323700 km, rok výroby: 1999, komisní prodej !!!! otevřeno po-ne 7:30h-17.30h,nabízíme více jak 100 vozů různých značek a cenových kategorií ,možnost protiůčtu,výkup za hotové,komisní prodej,splátkový prodej od 0%,informace na tel.608777121, 774976076,608444131, BMW Řada 5 520D,FACELIFT,2009 !! Cena: 119900 Kč, výkon 120 kw, najeto 385000 km, rok výroby: 2009, velmi pěkný a zachovalý stav !!! facelift rok výroby 2009 , manuální převodovka 6ti stupňová . spotřeba cca 6l/100km ! po velkém servise , výměna olejů, filtrů , rozvody atd atd. startování tlačítkem ,navigace . v případě zájmu nás kontaktujte na tel 777 774 042.;nehavarované Cena: 109000 Kč, výkon 130 kw, najeto 256000 km, rok výroby: 2004, servisní kniha, výborný stav. dobrá cena; další výbava: litá kola,servisní knížka BMW Řada 5 5-530D,M-PACKETvolat-60881403 Cena: 449000 Kč, výkon 180 kw, najeto 181000 km, rok výroby: 2010, volat přímo majitele- 608 814 031. vozidlo nestojí na provozovně.; další výbava: litá kola,servisní knížka, nehavarované BMW Řada 5 2.0 525d xDrive Luxury Line Cena: 470247 Kč, výkon 160 kw, najeto 109619 km, rok výroby: 2015, první majitel, servisní knížka BMW Řada 5 3.0 xDrive 535d Gran Turismo L Cena: 734710 Kč, výkon 230 kw, najeto 102387 km, rok výroby: 2016, první majitel, servisní knížka BMW Řada 5 Combi 530 xD 170kW TipTronic Cena: 137000 Kč, výkon 170 kw, najeto 268000 km, rok výroby: 2006, otevřeno po-ne 7:30h-17.30h,nabízíme více jak 100 vozů různých značek a cenových kategorií ,možnost protiůčtu,výkup za hotové,komisní prodej,splátkový prodej od 0%,informace na tel.608777121, 774976076,608444131, BMW Řada 5 525xDrive ČR Automat Kůže Cena: 429000 Kč, výkon 160 kw, najeto 176928 km, rok výroby: 2012, koupeno nové v čr, pravidelný servis bmw, pohon xdrive, automatická převodovka, dva klíče, navigace professional, el. nastavitelné kožené vyhřívané sedačky s pamětí, el. nastavitelný multifunkční volant, tempomat, senzor deště a světel, parkovací senzory přední a zadní, dvouzónová automatická klimatizace, zatmavená zadní okna, 17alu kola, isofix;servisní knížka, nehavarované BMW Řada 5 525d Touring Futura DPH Cena: 243802 Kč, výkon 160 kw, najeto 239563 km, rok výroby: 2012, vůz dovezen ze střední itálie, absolutně bez koroze, kompletní doklady k přihlášení. dovozová stk - odjet můžete se všemi doklady a převozním číslem, vůz si dohlásíte u vás na značky za 800kč; výhodné financování stejně jako okamžité přihlášení samozřejmostí. odpočet dph. uvedená cena je platná při hotovostní platbě i při financování úvěrem. váš vůz vykoupíme protihodnotou či jako akontaci úvěru.… Cena: 247107 Kč, výkon 135 kw, najeto 213587 km, rok výroby: 2013, vůz dovezen ze střední itálie, absolutně bez koroze, kompletní doklady k přihlášení. dovozová stk - odjet můžete se všemi doklady a převozním číslem, vůz si dohlásíte u vás na značky za 800kč; výhodné financování stejně jako okamžité přihlášení samozřejmostí. odpočet dph. nové zimní pneu. uvedená cena je platná při hotovostní platbě i při financování úvěrem. váš vůz vykoupíme protihodnotou či… BMW Řada 5 530d Futura nové rozvody a př Cena: 349000 Kč, výkon 180 kw, najeto 244619 km, rok výroby: 2011, vůz dovezen ze střední itálie, absolutně bez koroze, nehavarovaný, kompletní doklady k přihlášení. dovozová stk - odjet můžete se všemi doklady a převozním číslem, vůz si dohlásíte u vás na značky za 800kč; výhodné financování stejné jako okamžité přihlášení samozřejmostí; po velkém servise v cz - výměně rozvodů + převodovky - oprava přes 100tis ..; další výbava: indikátor parkování, litá kola, … Cena: 519000 Kč, výkon 135 kw, najeto 98450 km, rok výroby: 2014, velmi pěkný stav. facelift, individual barva champagner quarz metallic. el. servisní kniha. 2x orig. klíče. stk+me do 11/2020. plní euro 6. alu disky orig. bmw r17. audiosystém harman/kardon, bi-xenony + led denní svícení, p+z park. senzory, 8mi stupňová aut. převodovka, vyhřívaná sedadla, el. víko kufru, tempomat, navigace atd. vozidlo skladem na naší provozovně - ihned k dispozici.;servisní… BMW Řada 5 525i 141kW HAMANN Cena: 144950 Kč, výkon 141 kw, najeto 215300 km, rok výroby: 2003, vykoupíme,? nebo přijmeme do komise váš stávající vůz a všechny formality zařídíme za vás. zajistime vám výhodné financování a pojíštění vašeho vozu. údaje obsažené v této kartě vozu mají informativní charakter. tato indikativní nabídka není nabídkou ve smyslu § 1731 nebo § 1732 občanského zákoníku,? ani se nejedná o veřejný příslib dle § 1733 občanského zákoníku. z této indikativní nabídky… BMW Řada 5 525DA Cena: 49900 Kč, výkon 120 kw, najeto 348000 km, rok výroby: 2002, možná výměna za váš vůz.servisní knížka BMW Řada 5 530D Combi Cena: 59500 Kč, výkon 142 kw, najeto 330000 km, rok výroby: 2001, velmi dobrrý stav, bez koroze, vše fungující, BMW Řada 5 535D DPH,Mpaket,Panorama,Logi Cena: 156198 Kč, výkon 200 kw, najeto 245450 km, rok výroby: 2005, dovezen ze střední itálie, absolutně bez koroze, pravidelný servis, kompletní doklady k přihlášení. výhodné financování i dohlášení na značky samozřejmostí. uvedená cena je platná při hotovostní platbě i při financování. váš vůz vykoupíme protihodnotou či jako akontaci.;první majitel BMW Řada 5 535 D, M - PAKET, NOVÉ CZ Cena: 260331 Kč, výkon 200 kw, najeto 200000 km, rok výroby: 2006, servisní knížka, nehavarované BMW Řada 5 545 Cena: 199999 Kč, výkon 245 kw, najeto 222800 km, rok výroby: 2004, stav: velmi dobrý servisní knížka pravidelný servis bmw-doloženo veškerými fa!!protokoly tüv-dekra!!velmi zachovalý stav i vzhled!!vin; wbanb33534b114509; nehavarované BMW Řada 5 530xd kombi/ xenony/kůže/auto Cena: 125000 Kč, výkon 170 kw, najeto 276800 km, rok výroby: 2006, stav: velmi dobrý cena uvedena bez dph id 105, volejte +420 778 447 741, vin:wbanp71030cy09240, staňte se jedním z 99% již spokojených zákazníků, garantovaný původ a stav vozidel, prohlídka vaším mechanikem samozřejmostí, rychlé vyřízení financování bez poplatků nebo dokládání příjmů, dtc, auto.klima, tempomat, multi.volant, navigace, hlas.ovládání, park.senzory vpředu/vzadum, el… MegaCars > Luxusní vozy > BMW Řada 5 535 D *AUTOKLIMA*ESP*

http://www.firmo.cz/cs/spolecnost/27180417/walter-engines-as

WALTER ENGINES a.s. | FIRMOFirmo, podnikání bez starostíMenu Ukázkový subjektUkázka Vyzkoušet ZDARMAVyzkoušet Přihlásit RegistraceWALTER ENGINES a.s. (zaniklý subjekt)Základní informace 19.11.2004 - 30.9.2008Praha 5 - Jinonice, Jinonická 329, PSČ 1500714.9.2004 - 19.11.2004Praha 10, Na Výsluní 201/13, PSČ 10000 Historické adresy z obchodního rejstříku 5.6.2006 - 10.11.2009IČ 1.4.2005 - 30.9.2008 CZ27180417 19.11.2004 - 30.9.2008 14.9.2004 - 19.11.2004 WINPRETO a.s. Městský soud v Praze, odd. vložka: B 9567 Historické jmění13.7.2005 - 30.9.2008 14.9.2004 - 13.7.2005 30. září 2008 - 30. září 2008 : Vymazává se ke dni nabytí právní moci tohoto usnesení z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze obchodní společnost WALTER ENGINES a.s., se sídlem Praha 5, Jinonice, ... Jinonická 329, PSČ: 150 07, IČ: 271 80 417, zapsaná v oddíle B, vložka 9567. Právní důvod výmazu: Společnost zanikla na základě smlouvy o fúzi ze dne 11.9.2008 sloučením se společností FF Invest a.s., IČ: 275 68 954, se sídlem Praha 4, U Habrovky 247/11, PSČ 140 00, zapsanou v oddíle B, vložka 10864 obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, která se tímto jako společnost nástupnická stala právním nástupcem společnosti WALTER ENGINES a.s. zobrazit více 29. dubna 2005 - 13. července 2005 : a) Důvodem zvýšení základního kapitálu je vytvoření ziskové společnosti, která bude atraktivnípro budoucího investora. Cílem, který bude dosažen navýšením základního kapitálu, je u... možnitrozvoj podnikání v oblasti výroby a oprav leteckých motorů a jejich dílů.b) Jediný akcionář schvaluje zprávu představenstva společnosti WALTER ENGINES a.s.dle § 204 odst. 3 věty druhé obchodního zákoníku v platném znění, ze dne 3.3.2005,která byla předložena představenstvem společnosti.c) Základní kapitál společnosti se zvyšuje o částku 200.000.000,-Kč (slovy: dvěstě milionů korunčeských), tedy ze stávající částky 2.000.000,-Kč (slovy: dva miliony korun českých) na novou částku202.000.000,-Kč (slovy: dvěstědva milionů korun českých), a to bez veřejné nabídky na úpis akcií.Upisování akcií nad částku navrhovaného zvýšení základního kapitálu se nepřipouští.d) Zvýšení základního kapitálu bude provedeno úpisem nových 20 (slovy: dvaceti) kusůkmenových akcií o jmenovité hodnotě jedné akcie 10.000.000,-Kč (slovy: deset milionůkorun českých), znějících na jméno, vydaných v listinné podobě.e) Emisní kurs každé jedné takto upisované akcie činí 12.723.650,-Kč (slovy: dvanáctmilionů sedmsetvacettři tisíc šestsetpadesát korun českých), z toho je jmenovitá hodnota10.000.000,-Kč a emisní ážio 2.723.650,-Kč (plus příplatek do rezervního fondu ve výši2.020.000,- Kč na každou akcii).f) Všechny nové akcie budou upsány předem určeným zájemcem, kterým je jediný akcionář,přičemž tento upíše akcie ve smlouvě o upsání akcií, kterou uzavře se společností ve smysluust. § 204 odst. 5 obchodního zákoníku v platném znění a která musí obsahovat náležitosti dle§ 205 odst. 3 obchodního zákoníku v platném znění.g) Lhůta pro upisování akcií se stanovuje 30 dnů a počíná běžet ode dne doručení návrhu nauzavření smlouvy o upsání akcií, zaslaného společností jedinému akcionáři. Společnostdoručí návrh smlouvy jedinému akcionáři do 15ti dnů ode dne podání návrhu na zápistohoto rozhodnutí jediného akcionáře o zvýšení základního kapitálu do obchodníhorejstříku. Upisování akcií je vázáno na rozvazovací podmínku podle ust. § 203 odst. 4věta druhá obchodního zákoníku v platném znění. Smlouva o úpisu akcií pozbudeúčinnosti dnem, kterým nabude právní moci rozhodnutí příslušného rejstříkového soudu ozamítnutí návrhu na zápis rozhodnutí jediného akcionáře do obchodního rejstříku.h) Místo pro upisování akcií, tedy místo uzavření smlouvy o upsání akcií bude kancelář sídlaspolečnosti WALTER ENGINES a.s., na adrese Praha 5 - Jinonice, Jinonická 329, PSČ 150 07.i) Jediný akcionář schvaluje upisování akcií nepeněžitým vkladem, jehož předmětem je částpodniku vkladatele označená jako "WALTER ENGINES", tvořící samostatnouorganizační složku vyčleněnou na základě interní Organizační směrnice vkladatele č.INF-4002 ze dne 30.9.2004, která je schopná komplexně zajišťovat vývoj, výrobu aúdržbu turbovrtulových motorů a výrobu dílů a podsestav na zakázku zejména pro leteckýprůmysl, kterou tvoří soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání,k němuž náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží k provozování uvedenéčásti podniku vkladatele nebo vzhledem ke své povaze mají k tomuto účelu sloužit, ajejichž součástí jsou zejména Majetek, Závazky a Zaměstnanci.Jediný akcionář schvaluje ocenění nepeněžitého vkladu, který byl v souladu s ustanovením§ 59 odst. 3 obchodního zákoníku v platném znění oceněn znaleckým posudkem pod. č. B53/2004 znaleckého deníku ze dne 15.12.2004, soudního znalce jmenovaného na základěusnesení Městského soudu v Praze, čj. Nc 4738/2004-5, ze dne 18.11.2004, a toznaleckým ústavem HZ Praha, spol. s r.o., se sídlem Kodaňská 1441/46, Praha 10, IČ: 17049 644, na částku 294.873.000,-Kč.Rozdíl mezi hodnotou nepeněžitého vkladu stanovenou tímto znaleckým posudkem ajmenovitou hodnotou akcií, které mají být vydány jako protiplnění akcionáři, tedy částka94.873.000,-Kč, tvoří co do částky 54.473.000,-Kč emisní ážio a co do částky40.400.000,- Kč příplatek do rezervního fondu podle § 163a odst. 3 obchodního zákoníkuv platném znění.Za tento nepeněžitý vklad bude jako protiplnění vydáno 20 (slovy: dvacet) kusůkmenových akcií znějících na jméno, v listinné podobě, o jmenovité hodnotě každé akcie10.000.000,-Kč (slovy: deset milionů korun českých).Jediný akcionář schvaluje, aby v případě, že hodnota nepeněžitého vkladu převýší ke dnisplacení vkladu hodnotu stanovenou Znaleckým posudkem, byl rozdíl započten na emisníážio. Pokud hodnota nepeněžitého vkladu bude ke dni splacení vkladu nižší než hodnotastanovená Znaleckým posudkem, je upisovatel povinen finančně vypořádat tento rozdíl.j) Lhůta pro splacení nepeněžitého vkladu: emisní kurs takto upsaných akcií je upisovatelpovinen splatit v celé výši nejpozději do dvaceti pracovních dnů ode dne, kdy nabudeprávní moci usnesení příslušného soudu o zápisu tohoto rozhodnutí jediného akcionáře ozvýšení základního kapitálu společnosti do obchodního rejstříku.Místem splacení nepeněžitého vkladu je sídlo společnosti WALTER ENGINES a.s., naadrese Praha 5 - Jinonice, Jinonická 329, PSČ 150 07. Nepeněžitý vklad musí být splacenpřed dodáním návrhu na zápis zvýšeného základního kapitálu do obchodního rejstříku. zobrazit více

http://docplayer.cz/2494798-Zamestnavani-cizich-statnich-prislusniku-ve-vyzkumu-a-vyvoji.html

⭐ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZÍCH STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ VE VÝZKUMU A VÝVOJI 1 PRŮVODCE ŘÍZENÍM VĚDECKÝCH PROJEKTŮ ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZÍCH STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ VE VÝZKUMU A VÝVOJI Employment of Foreigners in the Area of Research and Technological Development Jana Mittnerová, Anna Mittnerová, Lucie Březinová 7. RÁMCOVÝ PROGRAM, SPECIFICKÝ PROGRAM LIDÉ, SÍTĚ ZÁKLADNÍ ODBORNÉ PŘÍPRAVY, AKCE MARIE CURIE 7. RÁMCOVÝ PROGRAM EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ PRO VÝZKUM, TECHNOLOGICKÝ ROZVOJ A DEMONSTRACE2 ANOTACE Úkony, které musí hostitelská organizace učinit v souvislosti s přijetím zahraničního výzkumného pracovníka Tato metodická příručka obsahuje stručný přehled hlavních kroků, které musí učinit česká hostitelská výzkumná organizace, jako příjemce grantu, pokud chce zaměstnat cizího státního příslušníka ve výzkumu a vývoji v rámci projektu 7.RP, specifický program Lidé, sítě základní odborné přípravy, akce Marie Curie. Součástí příručky jsou komentované vzorové dohody, které organizace uzavírá s výzkumným pracovníkem, a anglicko-český slovník frází a pojmů často používaných zejména ve vzorových smluvních dokumentech Evropské komise. Slovník byl sestaven na základě porovnání dostupných překladů oficiálních dokumentů 7. rámcového programu vypracovaných překladateli Evropské komise DG Translation. Většinu zde popsaných postupů a dokumentů může hostitelská organizace využít také při přijímání zahraničních výzkumníků, jejichž pracovní pobyt je financovaný z jiných zdrojů anebo z jiných akcí Marie Curie. Zejména dohoda o hostování a závazek hostitelské organizace k úhradě nákladů jsou nutným předpokladem k tomu, aby mohl být v jakémkoliv finančním režimu zahájen proces, který povede k zaměstnání zahraničního výzkumníka z třetí země českou výzkumnou organizací. Příručka je určena především personálním a administrativním útvarům vysokých škol a výzkumných institucí, které mají ve své kompetenci nábor a zaměstnávání zahraničních výzkumníků, a měla by jim ulehčit orientaci v náležitostech, které je třeba splnit vůči příslušným orgánům české státní správy. Jana Mittnerová, Anna Mittnerová, Lucie Březinová, 2010 ISBN3 OBSAH ÚVOD 5 1. VÝBĚR VÝZKUMNÉHO PRACOVNÍKA A OHLÁŠENÍ VOLNÉHO PRACOVNÍHO MÍSTA ÚŘADU PRÁCE 7 2. VZNIK PRACOVNĚPRÁVNÍHO VZTAHU 7 3. DOKUMENT DECLARATION ON THE CONFORMITY 8 4. ZÁKLADNÍ POVINNOSTI HOSTITELSKÉ ORGANIZACE A VÝZKUMNÉHO PRACOVNÍKA, KTERÉ SOUVISEJÍ SE VZNIKEM PRACOVNĚPRÁVNÍHO VZTAHU VÝZKUMNÍ PRACOVNÍCI, KTEŘÍ SE MOHOU PROJEKTU ZÚČASTNIT, A JEJICH RODINNÍ PŘÍSLUŠNÍCI POVOLENÍ K POBYTU VÝZKUMNÉHO PRACOVNÍKA NA ÚZEMÍ ČR NAHLÁŠENÍ POBYTU VÝZKUMNÉHO PRACOVNÍKA NA ÚZEMÍ ČR NA CIZINECKÉ POLICII POVOLENÍ K ZAMĚSTNÁNÍ RODNÉ ČÍSLO VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ÚŘAD PRÁCE FINANČNÍ ÚŘAD BANKOVNÍ ÚČET SITUACE PO UKONČENÍ PRACOVNĚPRÁVNÍHO VZTAHU VÝZKUMNÝ PRACOVNÍK, KTERÝ JE OBČANEM EU, ZEMÍ EHP NEBO ŠVÝCARSKA VÝZKUMNÝ PRACOVNÍK ZE TŘETÍ ZEMĚ NEBO Z OSTATNÍCH PŘIDRUŽENÝCH ZEMÍ ZÁKLADNÍ DOKUMENTY, KTERÉ MUSÍ HOSTITELSKÁ ORGANIZACE V SOUVISLOSTI S PROJEKTEM ARCHIVOVAT 21 KOMENTOVANÉ PŘÍLOHY 25 SLOVNÍK ČASTO POUŽÍVANÝCH FRÁZÍ A POJMŮ 614 5 ÚVOD České vysoké školy a další organizace zabývající se výzkumem a vývojem se stále častěji účastní projektů 7. rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace a za tímto účelem najímají zahraniční vědce a výzkumné pracovníky. Problematika zaměstnávání těchto cizích státních příslušníků je velmi komplexní a její řešení spadá do kompetence několika ministerstev (Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, Ministerstva zdravotnictví České republiky, Ministerstva financí České republiky, Ministerstva vnitra České republiky a Ministerstva zahraničních věcí České republiky). Aby došlo ke zjednodušení mezinárodní a mezisektorové mobility vědců a výzkumných pracovníků, vznikla při Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR pracovní skupina, která připravuje novou strategii a koncepci rozvoje lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji. Tím by mělo dojít mimo jiné k usnadnění profesního růstu výzkumných pracovníků, kteří se účastní projektů 7. rámcového programu, a ke zjednodušení jejich momentálně poměrně složité situace. Cílem této publikace je poskytnout stručný přehled základních povinností, které vzniknou hostitelské organizaci jako příjemci grantu a zahraničnímu výzkumnému pracovníkovi na počátku profesní dráhy, jenž se chce na projektu podílet, v souvislosti s pracovním poměrem sjednaným mezi hostitelskou organizací a výzkumným pracovníkem. Výčet povinností však není vyčerpávající. Publikace se zaměřuje na projekty 7. rámcového programu, specifický program Lidé, sítě základní odborné přípravy, akce Marie Curie (Initial Training Networks neboli ITN). V brožuře zároveň naleznete několik komentovaných vzorových smluvních dokumentů, které mohou sloužit jako podklad pro úpravu vztahu mezi hostitelskou organizací a výzkumným pracovníkem. Jedná se o dodatek k pracovní smlouvě, dohodu o hostování a závazek hostitelské organizace k úhradě nákladů. Obě prvně jmenované modelové dohody jsou vypracovány v české a anglické jazykové verzi. Součástí brožury je i slovník často používaných frází a pojmů, se kterými se můžete setkat v projektech 7.RP. Elektronickou verzi slovníku umožňující jednoduché vyhledávání požadovaného výrazu naleznete na webových stránkách projektu OK KAMPUŠ+. Účelem této publikace je podat obecnou informaci o základních otázkách souvisejících s právním vztahem mezi hostitelskou organizací a zahraničním výzkumným pracovníkem v rámci projektu. Avšak cílem dokumentu není nahradit právní, daňové či jiné poradenství v konkrétním řešeném případě. Před přijetím rozhodnutí na základě informací uvedených v tomto dokumentu proto doporučujeme vyžádat si podrobnější právní, daňovou či jinou profesionální konzultaci. Publikace obsahuje právní stav ke dni 31. července Tato publikace byla zpracována díky finančním prostředkům poskytnutým Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR z programu EUPRO na projekt OK KAMPUŠ+. 56 7 1. VÝBĚR VÝZKUMNÉHO PRACOVNÍKA A OHLÁŠENÍ VOLNÉHO PRACOVNÍHO MÍSTA ÚŘADU PRÁCE V projektech 7. rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (7.RP), specifický program Lidé, sítě základní odborné přípravy, akce Marie Curie, je česká hostitelská výzkumná organizace (dále jen hostitelská organizace ) jako příjemce grantu Evropské unie povinna zveřejnit svůj zájem o přijetí nového zahraničního výzkumného pracovníka na počátku profesní dráhy (dále jen výzkumný pracovník ) způsobem uvedeným v příslušné grantové dohodě. Ke zveřejnění příslušného volného pracovního místa musí dojít v mezinárodním měřítku a hostitelská organizace by měla využít veškeré vhodné prostředky pro rozšíření této informace. Jednou z možností publikace volného pracovního místa je jeho bezplatné zveřejnění na portálu EURAXESS. Pro využití této služby se musí hostitelská organizace zaregistrovat na webových stránkách Z přihlášených uchazečů si hostitelská organizace vybere vhodného výzkumného pracovníka, který odpovídá kritériím daným grantovou dohodou. Vybraný výzkumný pracovník může získat základní informace o České republice na webových stránkách Nezávisle na vyhlášení volného místa na portálu EURAXESS musí hostitelská organizace oznámit volné pracovní místo a jeho charakteristiku příslušnému úřadu práce. Tuto povinnost musí splnit ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy se takové místo vytvořilo nebo uvolnilo. Po obsazení volného místa je hostitelská organizace opět povinna tuto skutečnost nahlásit úřadu práce, a to do 10 dnů. Za porušení oznamovací povinnosti hrozí hostitelské organizaci pokuta až do výše Kč. Odpovědnost hostitelské organizace zaniká, jestliže příslušný úřad práce nezahájil řízení o tomto správním deliktu do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. 2. VZNIK PRACOVNĚPRÁVNÍHO VZTAHU Mezi hostitelskou organizací a vybraným výzkumným pracovníkem musí dojít k uzavření smlouvy, která zohledňuje požadavky grantové dohody příslušné pro daný projekt (dále jen grantová dohoda ). Významné jsou především požadavky uvedené v příloze III grantové dohody. Smlouvou mezi hostitelskou organizací a výzkumným pracovníkem by měla být standardní pracovní smlouva hostitelské organizace rozšířená o požadavky grantové dohody. Pokud je ale v praxi obtížné text standardní pracovní smlouvy měnit, je možné současně s pracovní smlouvou uzavřít její dodatek, který požadavky grantové dohody zohlední. Dodatek k pracovní smlouvě musí být v souladu s grantovou dohodou i s pracovní smlouvou. 78 V příloze č. 1 této publikace naleznete vzor dodatku k pracovní smlouvě s komentářem, který lze použít jako základ pro přípravu smlouvy s výzkumným pracovníkem. Nicméně přípravu konkrétní smlouvy mezi hostitelskou organizací a výzkumným pracovníkem doporučujeme předem konzultovat s právním poradcem. Nedílnou součástí pracovní smlouvy je Osobní plán profesního rozvoje (Career Development Plan), který upřesňuje činnost výzkumného pracovníka v rámci projektu, a to včetně studia umožňujícího získat akademický titul doktor (ve zkratce Ph.D.). Při uzavření pracovní smlouvy musí výzkumný pracovník obdržet od hostitelské organizace kopii grantové dohody a jejích příloh I, II a III. Uzavřením pracovní smlouvy se výzkumný pracovník stává zaměstnancem hostitelské organizace a vztahují se na něj ustanovení českého právního řádu platná pro české zaměstnance. 3. DOKUMENT DECLARATION ON THE CONFORMITY Po přijetí výzkumného pracovníka je hostitelská organizace povinna vyplnit a odeslat dokument nazvaný Declaration on the Conformity. Tímto dokumentem se potvrzuje soulad příslušné smlouvy uzavřené mezi hostitelskou organizací a výzkumným pracovníkem s grantovou dohodou a další skutečnosti (například fakt, že výzkumný pracovník od hostitelské organizace obdržel kopii grantové dohody a jejích příloh I, II a III). Hostitelská organizace musí dokument vyplnit online na webových stránkách systému SESAM a prostřednictvím těchto webových stránek i vyplněný dokument odeslat. Zároveň je hostitelská organizace povinna takto vyplněný dokument vytisknout, podepsat, nechat podepsat také výzkumného pracovníka a ve lhůtě dané grantovou dohodou (obvykle 20 dnů od přijetí výzkumného pracovníka) odeslat poštou do Výkonné agentury pro výzkum na adresu Research Executive Agency (REA), COVE - B-1049 Brussels, Belgium. Webové stránky této agentury naleznete zde: research/rea/. Do systému SESAM se musí hostitelská organizace přihlásit na webu: https://webgate. ec.europa.eu/sesam/index.do. V systému SESAM se hostitelská organizace registruje do příslušného projektu, ale tuto registraci ještě musí předem schválit koordinátor projektu. O povolení přístupu k projektu koordinátorem je hostitelská organizace vyrozuměna em. Se systémem SESAM může hostitelská organizace pracovat pouze tehdy, je-li přihlášena v systému ECAS (European Commission Authentication Service) na webu: https://webgate.ec.europa.eu/ecas. Vzor dokumentu Declaration on the Conformity tvoří přílohu č. 2 této publikace. 89 4. ZÁKLADNÍ POVINNOSTI HOSTITELSKÉ ORGANIZACE A VÝZKUMNÉHO PRACOVNÍKA, KTERÉ SOUVISEJÍ SE VZNIKEM PRACOVNĚPRÁVNÍHO VZTAHU V této kapitole naleznete jednak přehled kategorií výzkumných pracovníků, kteří se mohou projektu zúčastnit, a jednak přehled základních povinností hostitelské organizace a výzkumného pracovníka, které souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Některé z těchto povinností je třeba splnit ještě před vznikem pracovněprávního vztahu, tedy před uzavřením pracovní smlouvy. Naší snahou bylo poskytnout co nejobsáhlejší přehled všech povinností, které hostitelské organizaci nebo výzkumnému pracovníkovi v této souvislosti vzniknou, ale přesto se nejedná o jejich úplný výčet. 4.1 VÝZKUMNÍ PRACOVNÍCI, KTEŘÍ SE MOHOU PROJEKTU ZÚČASTNIT, A JEJICH RODINNÍ PŘÍSLUŠNÍCI V souladu s grantovou dohodou se projektu mohou zúčastnit následující kategorie výzkumných pracovníků: výzkumní pracovníci, kteří jsou občany EU, výzkumní pracovníci z tzv. přidružených zemí (Associated Countries) 1 a výzkumní pracovníci z ostatních tzv. třetích zemí. Práva a povinnosti uvedené v kap. 4 pro výzkumné pracovníky, kteří jsou občany EU, platí i pro výzkumné pracovníky z tzv. přidružených zemí (Associated Countries), které jsou současně členy Evropského hospodářského prostoru (dále jen EHP ), jmenovitě z Islandu, Lichtenštejnska a Norska, a pro výzkumné pracovníky ze Švýcarska. Pravidla obsažená v kap. 4 pro výzkumné pracovníky ze třetích zemí se vztahují i na výzkumné pracovníky ze všech ostatních přidružených zemí 2 (dále jen ostatní přidružené země ). Kap. 4 se také zaměřuje na postavení rodinných příslušníků výzkumného pracovníka, kteří s ním na našem území pobývají. Český právní řád bohužel nemá jednotnou definici rodinného příslušníka, a proto je třeba vždy vyjít z definice rodinného příslušníka obsažené v příslušném právním předpisu, který řeší konkrétní posuzovanou situaci. 1 Mezi přidružené země se řadí Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko, Izrael, Turecko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Makedonie/FYROM, Albánie, Černá Hora a Faerské ostrovy. Tyto ostrovy jsou součástí Dánského království, ale přesto mají širokou autonomii, takže na rozdíl od Dánska nepatří do Evropské unie (příslušná smlouva o přidružení k 7.RP byla uzavřena teprve dne 3. června 2010). Aktuální seznam všech přidružených zemí naleznete zde: ftp://ftp. cordis.europa.eu/pub/fp7/docs/third_country_agreements_en.pdf. 2 Status obyvatel Faerských ostrovů se nám zatím nepodařil objasnit a bude třeba si v této otázce vyžádat stanovisko příslušných orgánů. 910 4.2 POVOLENÍ K POBYTU VÝZKUMNÉHO PRACOVNÍKA NA ÚZEMÍ ČR Výzkumný pracovník, který je občanem EU, zemí EHP nebo Švýcarska, ani rodinný příslušník, který je občanem některé z těchto zemí, nepotřebují zvláštní povolení k pobytu na území ČR. Naproti tomu výzkumný pracovník nebo rodinný příslušník ze třetí země nebo z ostatních přidružených zemí povolení k pobytu na území ČR potřebují VÝZKUMNÝ PRACOVNÍK, KTERÝ JE OBČANEM EU, ZEMÍ EHP NEBO ŠVÝCARSKA V případě výzkumného pracovníka, který je občanem EU, zemí EHP nebo Švýcarska, není k dlouhodobému pobytu na našem území třeba žádné zvláštní povolení k pobytu ve smyslu zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Nicméně pokud hodlá pobývat na území ČR po dobu delší než 3 měsíce, je oprávněn (nikoliv povinen) zažádat si o vystavení potvrzení o přechodném pobytu podle uvedeného zákona 3. JEHO RODINNÝ PŘÍSLUŠNÍK Obdobný režim platí i pro rodinného příslušníka výzkumného pracovníka, který je sám také občanem EU, některé ze zemí EHP nebo Švýcarska. Na území ČR může s výzkumným pracovníkem v České republice pobývat bez víza, a pokud zde hodlá pobývat po dobu delší než 3 měsíce, může požádat policii o vydání potvrzení o přechodném pobytu. Náležitosti této žádosti opět upravuje zákon o pobytu cizinců na území České republiky 4. Rodinný příslušník, který není občanem EU, některé ze zemí EHP nebo Švýcarska, a který hodlá s výše uvedeným výzkumným pracovníkem pobývat na území ČR po dobu delší než 3 měsíce, je povinen do 3 měsíců od vstupu na území ČR požádat policii o vydání povolení k přechodnému pobytu. Náležitosti této žádosti jsou uvedeny v zákoně o pobytu cizinců na území České republiky 5. Pokud o povolení včas nepožádá, dopouští se přestupku, za který mu hrozí pokuta až Kč. Přestupek lze projednat pouze, pokud od doby jeho spáchání neuplynula lhůta delší než jeden rok. 3 Náležitosti žádosti jsou uvedeny v 87a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, v platném znění. 4 Náležitosti žádosti jsou uvedeny v 87a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, v platném znění. 5 Konkrétně v ustanovení 87b zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, v platném znění. 1011 4.2.2 VÝZKUMNÝ PRACOVNÍK ZE TŘETÍ ZEMĚ NEBO Z OSTATNÍCH PŘIDRUŽENÝCH ZEMÍ Pobyt výzkumného pracovníka ze třetí země nebo z ostatních přidružených zemí, který bude delší než 3 měsíce, je možný na základě zvláštního povolení podle zákona o pobytu cizinců, které se nazývá povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu. Výzkumný pracovník si tedy nemusí zažádat o vízum k pobytu nad 90 dní. Povolení k dlouhodobému pobytu mu zaručuje lepší postavení, než má držitel víza nad 90 dní. Mezi tyto výhody například patří, že se o tomto povolení rozhoduje ve správním řízení (na rozdíl od řízení o udělení víza), takže má žadatel všechna práva účastníka správního řízení. U již vydaného povolení k pobytu lze změnit účel pobytu. Za určitých podmínek může být povolení k pobytu vydáno až na dva roky (na rozdíl od víza, které lze vydat nejvýše na 1 rok). Cizinec s dlouhodobým pobytem může cestovat po zemích Schengenského prostoru, jakož i po Švýcarsku či Lichtenštejnsku, po dobu až 3 měsíců, aniž by potřeboval další krátkodobá víza. O povolení k dlouhodobému pobytu je výzkumný pracovník oprávněn požádat již před vstupem na území ČR na zastupitelském úřadu. Žádost nemusí podávat osobně. Po vstupu na území ČR může o toto povolení žádat na příslušném inspektorátu cizinecké policie pouze tehdy, pokud zde pobývá na základě víza k pobytu nad 90 dní nebo povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem. Žádost nelze podat, pokud je cizinec pouze držitelem turistického víza k pobytu do 90 dnů. K žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu výzkumného pracovníka je mimo jiné nutné přiložit dohodu o hostování a písemný závazek hostitelské organizace k úhradě případných nákladů. DOHODA O HOSTOVÁNÍ O povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu může požádat cizinec, který uzavřel s hostitelskou organizací (tj. výzkumnou organizací 6 ve smyslu zákona o pobytu cizinců) tzv. dohodu o hostování a hodlá na území ČR pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce. Tato dohoda o hostování nezakládá pracovněprávní vztah s hostitelskou organizací ani nenahrazuje pracovní smlouvu. Vzor dohody o hostování naleznete jako přílohu č. 3 této publikace. 6 Za výzkumnou organizaci ve smyslu zákona o pobytu cizinců se považuje organizace zapsaná do seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zákona o veřejných výzkumných institucích. Tento seznam naleznete na 1112 ZÁVAZEK HOSTITELSKÉ ORGANIZACE K ÚHRADĚ NÁKLADŮ Po uzavření dohody o hostování musí hostitelská organizace předat výzkumnému pracovníkovi svůj písemný závazek, že uhradí případné náklady spojené s pobytem výzkumného pracovníka na území ČR po skončení platnosti oprávnění k pobytu, a to včetně nákladů spojených s jeho vycestováním z území ČR, pokud tyto náklady vznikly do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování a byly hrazeny z veřejných prostředků. Vzor závazku hostitelské organizace k úhradě případných nákladů spojených s pobytem výzkumného pracovníka na území ČR po skončení platnosti oprávnění k pobytu tvoří přílohu č. 4 této publikace. Další náležitosti žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu výzkumného pracovníka naleznete zde: cz/informace_pro_cizince/povoleni_k_dlouhodobemu_pobytu/ povoleni_k_dlouhodobemu_pobytu_za_ucelem_2.html. Lhůta k vyřízení žádosti výzkumného pracovníka o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu činí 60 dnů ode dne podání žádosti. Povolení k pobytu se vydává s dobou platnosti na dobu potřebnou k dosažení účelu, který vyžaduje pobyt na území (je-li pobyt kratší než 1 rok); jinak na 2 roky. Pokud výzkumný pracovník nepožádá včas o jeho prodloužení 7, hrozí mu za tento přestupek pokuta až Kč. Přestupek lze projednat pouze, pokud od doby jeho spáchání neuplynula lhůta delší než jeden rok. Výzkumný pracovník, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu na území na žádost podanou na zastupitelském úřadu, je povinen se do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ČR osobně dostavit na příslušný inspektorát cizinecké policie k převzetí průkazu o povolení k pobytu. Jestliže výzkumný pracovník přestane splňovat podmínky pro udělení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, může mu cizinecká policie toto povolení zrušit 8. V příslušném rozhodnutí stanoví lhůtu pro vycestování z území ČR a výzkumnému pracovníkovi udělí výjezdní příkaz. Výzkumný pracovník je povinen ve stanovené lhůtě vycestovat. Proti rozhodnutí 7 Nejdříve 120 a nejpozději 14 dní před uplynutím platnosti povolení k pobytu. 8 Další důvody pro zrušení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu naleznete v ustanovení 46d zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, v platném znění. 1213 o zrušení povolení k pobytu může výzkumný pracovník podat správní žalobu k soudu a současně se žalobou může podat návrh na přiznání odkladného účinku napadeného správního rozhodnutí. V takovém případě má nárok na udělení víza nad 90 dní za účelem strpění jeho pobytu na území. Jestliže výzkumný pracovník pobývá na našem území bez víza, ač k tomu není oprávněn, nebo bez platného oprávnění k pobytu, vystavuje se možnosti postihu formou správního vyhoštění až na 3 roky. Ke správnímu vyhoštění však může dojít pouze za velmi specifických podmínek, zejména za předpokladu, že tento cizinec ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek anebo ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto povolení. JEHO RODINNÝ PŘÍSLUŠNÍK Rodinný příslušník výzkumného pracovníka ze třetí země nebo z ostatních přidružených zemí (např. manžel, manželka či registrovaný partner, nezletilé dítě nebo zletilé nezaopatřené dítě), který chce s výzkumným pracovníkem pobývat na území ČR dobu delší než 90 dní, musí podat žádost o povolení k dlouhodobému pobytu. Lhůta k vyřízení žádosti rodinného příslušníka o toto povolení k pobytu je stejná jako v případě povolení pobytu pro samotného výzkumného pracovníka, tedy 60 dnů ode dne podání žádosti. Povolení k pobytu se vydává na stejnou dobu jako povolení výzkumného pracovníka a rodinný příslušník musí včas 9 požádat o případné prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu. Jinak mu hrozí pokuta až Kč. Přestupek lze projednat pouze, pokud od doby jeho spáchání neuplynula lhůta delší než jeden rok. Jestliže rodinný příslušník pobývá na našem území bez víza, ač k tomu není oprávněn, nebo bez platného oprávnění k pobytu, vystavuje se možnosti postihu formou správního vyhoštění až na 3 roky. Obdobně jako v případě výzkumného pracovníka lze o vyhoštění rodinného příslušníka rozhodnout pouze ve velmi závažných případech. 4.3 NAHLÁŠENÍ POBYTU VÝZKUMNÉHO PRACOVNÍKA NA ÚZEMÍ ČR NA CIZINECKÉ POLICII Všichni výzkumní pracovníci jsou povinni nahlásit svůj pobyt na území ČR a jeho případné změny. 9 Nejdříve 120 a nejpozději 14 dní před uplynutím platnosti povolení k pobytu. 1314 4.3.1 VÝZKUMNÝ PRACOVNÍK, KTERÝ JE OBČANEM EU, ZEMÍ EHP NEBO ŠVÝCARSKA Výzkumný pracovník, který je občanem EU, zemí EHP nebo Švýcarska, nemusí mít vízum, ale přesto je povinen do 30 dnů od překročení hranice nahlásit příslušnému inspektorátu cizinecké policie počátek, místo a dobu svého pobytu, neboť jeho předpokládaný pobyt na našem území bude delší než 30 dní. JEHO RODINNÝ PŘÍSLUŠNÍK Výše uvedené pravidlo se v zásadě uplatní i na rodinné příslušníky výzkumného pracovníka VÝZKUMNÝ PRACOVNÍK ZE TŘETÍ ZEMĚ NEBO Z OSTATNÍCH PŘIDRUŽENÝCH ZEMÍ Výzkumný pracovník ze třetí země nebo z ostatních přidružených zemí pobývající v ČR na základě povolení k dlouhodobému pobytu je povinen do 3 pracovních dnů od překročení hranic nahlásit příslušnému inspektorátu cizinecké policie počátek, místo a dobu svého pobytu. JEHO RODINNÝ PŘÍSLUŠNÍK Pravidlo se obdobně použije i na rodinné příslušníky výzkumného pracovníka (kromě rodinných příslušníků, kteří jsou mladší patnácti let). Je-li rodinný příslušník občanem EU, zemí EHP nebo Švýcarska, uplatní se lhůta pro splnění ohlašovací povinnosti v délce 30 dnů. Další podrobnosti o ohlašovacích povinnostech, včetně povinnosti nahlásit změnu pobytu, naleznete zde: Pokud cizinec nesplní povinnost nahlásit místo pobytu nebo jeho změnu, hrozí mu pokuta až Kč. Přestupek lze projednat pouze, pokud od doby jeho spáchání neuplynula lhůta delší než jeden rok. 4.4 POVOLENÍ K ZAMĚSTNÁNÍ Ke vzniku pracovního poměru mezi výzkumným pracovníkem a hostitelskou organizací nepotřebuje ani jedna kategorie výzkumných pracovníků povolení k zaměstnání v ČR VÝZKUMNÝ PRACOVNÍK, KTERÝ JE OBČANEM EU, ZEMÍ EHP NEBO ŠVÝCARSKA Výzkumný pracovník, který je občanem EU, zemí EHP nebo Švýcarska, není z pohledu zákona o zaměstnanosti považován za 1415 cizince, a tudíž má ve vztazích upravovaných tímto zákonem stejné postavení jako občan ČR. Toto postavení mají i rodinní příslušníci výzkumného pracovníka bez ohledu na jejich státní příslušnost 10. Podrobnosti o zaměstnávání občanů EU, zemí EHP nebo Švýcarska naleznete zde: VÝZKUMNÝ PRACOVNÍK ZE TŘETÍ ZEMĚ NEBO Z OSTATNÍCH PŘIDRUŽENÝCH ZEMÍ Výzkumný pracovník ze třetí země nebo z ostatních přidružených zemí nemá povinnost získat povolení k zaměstnání, a to díky výjimce udělené cizincům, kteří vykonávají v České republice soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako vědecký, výzkumný nebo vývojový pracovník ve výzkumné organizaci schválené pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí. Seznam schválených organizací naleznete na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: cz/vyzkum/seznam-vyzkumnych-organizaci-schvalenych-proprijimani. Informace o výjimce z povolení k zaměstnání vědeckých pracovníků ze třetích zemí nebo z ostatních přidružených zemí naleznete zde: 4.5 RODNÉ ČÍSLO Výzkumný pracovník, který je občanem EU, zemí EHP nebo Švýcarska si může o rodné číslo požádat. Výzkumnému pracovníkovi ze třetí země nebo z ostatních přidružených zemí je rodné číslo přiděleno automaticky VÝZKUMNÝ PRACOVNÍK, KTERÝ JE OBČANEM EU, ZEMÍ EHP NEBO ŠVÝCARSKA Výzkumný pracovník, který je občanem EU, zemí EHP nebo Švýcarska, nemá zákonnou povinnost mít rodné číslo. Na základě našich zkušeností nicméně doporučujeme, aby o přidělení rodného čísla požádal. Zjednoduší se tím kontakt s různými českými úřady a institucemi. Hostitelská organizace může výzkumného pracovníka nechat zaregistrovat pod rodným číslem například u příslušné zdravotní pojišťovny nebo správy sociálního zabezpečení. Žádost o přidělení rodného čísla se podává na Ministerstvu vnitra ČR, odboru správních činností, náměstí Hrdinů 3, Praha Za rodinné příslušníky se v tomto případě považují manžel nebo manželka, partner nebo partnerka, se kterým občan EU uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů členského státu, jejich potomci, jsou-li mladší 21 let nebo jsou-li na něm závislí, dále pak vyživovaní (závislí) příbuzní ve vzestupné řadě občana EU, zemí EHP nebo Švýcarska a jeho manžela/ manželky nebo registrovaného partnera/partnerky. 1516 Lhůta pro rozhodnutí o přidělení rodného čísla činí 30 dní od doručení žádosti. Žádost lze podat osobně nebo prostřednictvím poštovní přepravy. Je-li žádost zasílána poštou, musí být podpis žadatele úředně ověřen. Formuláře jsou k dispozici na stránkách Ministerstva vnitra ČR JEHO RODINNÝ PŘÍSLUŠNÍK Obdobně by měl postupovat rodinný příslušník výzkumného pracovníka, který je sám občanem EU, zemí EHP nebo Švýcarska, aby získal rodné číslo pro účely veřejného zdravotního pojištění VÝZKUMNÝ PRACOVNÍK ZE TŘETÍ ZEMĚ NEBO Z OSTATNÍCH PŘIDRUŽENÝCH ZEMÍ Výzkumný pracovník, který si požádal o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, dostane rodné číslo z moci úřední (tedy bez zvláštní žádosti). Číslo mu přidělí cizinecká policie, která vydává povolení k dlouhodobému pobytu. JEHO RODINNÝ PŘÍSLUŠNÍK Stejný postup se uplatní i v případě rodinného příslušníka, který je občanem třetí země nebo některé z ostatních přidružených zemí. Dokladem o rodném čísle je průkaz o povolení k pobytu cizince, potvrzení o přechodném pobytu na území České republiky občana Evropské unie, průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie a průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie. Další podrobnosti o přidělování rodného čísla cizincům naleznete na stránkách Ministerstva vnitra ČR: 4.6 VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Je třeba, aby byl výzkumný pracovník pojištěn v systému veřejného zdravotního pojištění, a proto je povinen si vybrat jednu z českých zdravotních pojišťoven. Hostitelská organizace musí výzkumného pracovníka u zvolené pojišťovny přihlásit, a to do 8 dnů od jeho nástupu do práce. Zdravotní pojišťovna na základě registrace výzkumnému pracovníkovi vystaví průkaz pojištěnce Například VZP vystaví při registraci dočasný papírový průkaz pojištěnce a samotný plastový průkaz pojištěnce zašle hostitelské organizaci poté, co ho nechá pro výzkumného pracovníka vyrobit. Kartička pro občany EU, EHP a Švýcarska (tzv. Evropský průkaz zdravotního pojištění) je modrá. Pro občany z třetích zemí a ostatních přidružených zemí je průkaz pojištěnce zelený a platí pouze na území ČR a jen 1 rok, takže je nezbytné vždy včas požádat o prodloužení jeho platnosti. Další užitečné informace k této problematice jsou k dispozici zde: 1617 Hostitelská organizace je povinna příslušné zdravotní pojišťovně oznámit i další skutečnosti dané zákonem. Například ukončení zaměstnání výzkumného pracovníka u hostitelské organizace nebo změnu zdravotní pojišťovny na základě volby výzkumného pracovníka, pokud výzkumný pracovník hostitelskou organizaci o této změně informuje. Hostitelská organizace musí zdravotní pojišťovně oznámit také skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit za výzkumného pracovníka pojistné, pokud jsou hostitelské organizaci známy. Lhůta pro plnění oznamovací povinnosti ve všech těchto případech činí 8 dnů od vzniku dané skutečnosti. Za nesplnění kterékoliv z těchto oznamovacích povinností hostitelské organizaci hrozí pokuta až do výše Kč. Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty. Oznamovací povinnosti vůči zdravotní pojišťovně má i samotný výzkumný pracovník, pokud zjistí, že hostitelská organizace za něj výše uvedené skutečnosti neoznámila, nebo jestliže on sám tyto skutečnosti hostitelské organizaci neoznámil. Oznamovací povinnost musí splnit neprodleně a za její porušení mu hrozí pokuta až Kč. Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti mu může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty. Nicméně při nesplnění oznamovací povinnosti hostitelskou organizací uloží zdravotní pojišťovna pokutu pouze jí jako zaměstnavateli a nikoliv výzkumnému pracovníkovi. Výzkumný pracovník má vůči zdravotní pojišťovně i další povinnosti (například povinnost oznámit jí do 8 dnů ztrátu nebo poškození průkazu pojištěnce, povinnost vrátit jí do 8 dnů průkaz pojištěnce při: a) zániku zdravotního pojištění z důvodu ukončení zaměstnání, b) změně zdravotní pojišťovny či c) dlouhodobém pobytu v zahraničí. Další povinností je oznámit zdravotní pojišťovně změnu jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla, a to do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Za porušení těchto povinností hrozí pokuta do výše 500 Kč. Pokuty lze hostitelské organizaci nebo výzkumnému pracovníkovi uložit do jednoho roku ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění povinnosti, nejdéle však do tří let od doby, kdy povinnost měla být splněna. Stejně jako v případě ostatních zaměstnanců bude hostitelská organizace za výzkumného pracovníka každý měsíc odvádět pojistné na zdravotní pojištění ve výši 4,5 % z vyměřovacího základu za zaměstnance a 9 % z vyměřovacího základu za zaměstnavatele. Při výpočtu vyměřovacího základu doporučujeme zohlednit následující příspěvky, na které má výzkumný pracovník nárok podle pracovní smlouvy: 1718 18 a) příspěvek na životní náklady, b) příspěvek na mobilitu, c) příspěvek na dopravu a d) příspěvek na kariéru. Příspěvek na úhradu výdajů spojených se zapojením do základní odborné přípravy se do vyměřovacího základu nezahrnuje, neboť se proplácí na základě skutečných výdajů. Evropská komise (dále jen Komise ) v tomto ohledu zastává stanovisko, že by se měl do vyměřovacího základu zahrnout pouze příspěvek na životní náklady, který by měl být předmětem daně z příjmů, jakož i odvodů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (obdobně jako mzda ostatních zaměstnanců). Ostatní příspěvky by měly být vypláceny na základě skutečných výdajů, avšak zároveň Komise nechává na národní legislativě, aby v případě zájmu tuto otázku upravila odlišně. Český právní řád bohužel tuto specifickou otázku zatím neřeší. V tomto směru nemáme konkrétní stanovisko Ministerstva financí ČR, ani nevíme, jaká je obvyklá praxe finančních úřadů, a tudíž volíme výše uvedený postup, abychom předešli riziku, že bude finanční úřad výši vyměřovacího základu hostitelské organizaci rozporovat. Při výpočtu vyměřovacího základu je tedy podle našeho názoru nutné vyjít z částek uvedených v čl. 3 vzorového dodatku k pracovní smlouvě, který tvoří přílohu č. 1 této publikace, a vyměřovacím základem by měl být měsíční příjem výzkumného pracovníka uvedený v pracovní smlouvě VÝZKUMNÝ PRACOVNÍK, KTERÝ JE OBČANEM EU, ZEMÍ EHP NEBO ŠVÝCARSKA Výzkumný pracovník, který je občanem EU, zemí EHP nebo Švýcarska, je účastníkem veřejného zdravotního pojištění po dobu svého zaměstnání u hostitelské organizace. JEHO RODINNÝ PŘÍSLUŠNÍK Nezaopatřený rodinný příslušník výzkumného pracovníka - občana EU, zemí EHP nebo Švýcarska může být přihlášen k veřejnému zdravotnímu pojištění spolu s výzkumným pracovníkem (tj. u stejné zdravotní pojišťovny) VÝZKUMNÝ PRACOVNÍK ZE TŘETÍ ZEMĚ NEBO Z OSTATNÍCH PŘIDRUŽENÝCH ZEMÍ Výzkumný pracovník ze třetí země nebo z ostatních přidružených zemí je účastníkem veřejného zdravotního pojištění po dobu 12 Pokud se výzkumný pracovník - občan EU rozhodne například pro VZP, navštíví pojišťovnu v místě, kde ho přihlásil ke zdravotnímu pojištění jeho zaměstnavatel, a požádá o registraci svého nezaopatřeného rodinného příslušníka pomocí formuláře VZP označeného E 901. Další podrobnosti naleznete na stránkách:19 platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu. Během této doby se výzkumný pracovník ze třetí země považuje pro účely úhrady poskytování zdravotní péče za cizince s povoleným trvalým pobytem. JEHO RODINNÝ PŘÍSLUŠNÍK Na rodinného příslušníka výzkumného pracovníka ze třetí země nebo z ostatních přidružených zemí se toto pravidlo bohužel neuplatní, a proto se nemůže účastnit veřejného zdravotního pojištění. Může si sjednat pouze smluvní (komerční) zdravotní pojištění. Rozsah zdravotního pojištění na území ČR bude pro pojištěné výzkumné pracovníky, resp. nezaopatřeného rodinného příslušníka občana EU, zemí EHP nebo Švýcarska, stejný jako pro pojištěnce - občana ČR. Další informace ohledně zdravotního pojištění cizinců naleznete zde: internet/cz/klienti/zdravotni/pojisteni_cizincu/. 4.7 SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Obdobně jako v případě zdravotního pojištění je hostitelská organizace povinna přihlásit výzkumného pracovníka na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení do 8 dnů od nástupu do zaměstnání a odvádět za něj každý měsíc pojistné na sociální zabezpečení. Odvody pojistného na sociální zabezpečení činí 6,5 % z vyměřovacího základu za zaměstnance a 25 % z vyměřovacího základu za zaměstnavatele. Výše pojistného bude opět vypočtena z vyměřovacího základu, kterým bude jeho měsíční příjem uvedený v pracovní smlouvě. Podrobnosti k vyměřovacímu základu viz odd. 4.6 této publikace. Rozsah sociálního zabezpečení (nemocenské pojištění, důchodové pojištění) bude stejný jako pro pojištěnce - občana ČR. Okruh povinností, které hostitelské organizaci ukládá zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení 13 v souvislosti se zaměstnáváním výzkumného pracovníka, je podobný jako okruh povinností, které má z důvodů zaměstnávání ostatních svých zaměstnanců (zejména jde o různé oznamovací, evidenční či archivační povinnosti). 4.8 ÚŘAD PRÁCE Povinnosti, které má hostitelská organizace vůči úřadu práce z titulu zaměstnání výzkumného pracovníka, jsou obdobné těm, které musí plnit z důvodů zaměstnávání svých ostatních zaměstnanců (opět jde zejména o různé oznamovací, evidenční či archivační povinnosti). 13 Zákon č. 582/1991 Sb., zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů. 1920 Hostitelská organizace je povinna vést evidenci všech výzkumných pracovníků, které zaměstnává, jakož i rodinných příslušníků výzkumného pracovníka, který je občanem EU, zemí EHP nebo Švýcarska 14. Toto pravidlo se nevztahuje na rodinné příslušníky výzkumného pracovníka ze třetí země a z ostatních přidružených zemí. Za porušení této povinnosti hrozí hostitelské organizaci pokuta až do výše Kč. Odpovědnost hostitelské organizace však zaniká, jestliže příslušný úřad práce nezahájí řízení o tomto správním deliktu do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 roků ode dne, kdy byl spáchán. Hostitelská organizace je dále povinna písemně oznámit příslušnému úřadu práce: - skutečnost, že výzkumného pracovníka zaměstnává, a to nejpozději v den jeho nástupu do práce a - ukončení pracovního poměru výzkumného pracovníka, a to nejpozději do 10 dnů od skončení zaměstnání. Příslušný formulář ke splnění těchto informačních povinností naleznete zde: Za porušení oznamovací povinnosti hrozí hostitelské organizaci pokuta až do výše Kč. Odpovědnost hostitelské organizace zaniká, jestliže příslušný úřad práce nezahájil řízení o tomto správním deliktu do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. Podrobnosti o dalších oznamovacích povinnostech hostitelské organizace vůči úřadu práce naleznete na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR: 4.9 FINANČNÍ ÚŘAD Hostitelská organizace je za výzkumného pracovníka povinna odvádět zálohu na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti obdobně jako u svých ostatních zaměstnanců BANKOVNÍ ÚČET Výzkumný pracovník si musí zřídit korunový účet u banky působící v České republice, aby mu na něj mohla být zasílána odměna podle pracovní smlouvy. 14 Za rodinné příslušníky se v tomto případě považují manžel nebo manželka, partner nebo partnerka, se kterým občan EU uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů členského státu, jejich potomci, jsou-li mladší 21 let nebo jsou-li na něm závislí, dále pak vyživovaní (závislí) příbuzní ve vzestupné řadě občana EU, země EHP nebo Švýcarska a jeho manžela/ manželky nebo registrovaného partnera/partnerky. 20 Zobrazit více www.vscht.cz Co všechno musí zařídit hostitelská organizace v souvislosti s přijetím zahraničního výzkumníka Zkušenosti z VŠCHT Praha Seminář JCMM Zaměstnávání cizích státních příslušníků ve vědě a výzkumu, Více ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍCI V PROJEKTECH. Mgr. Viktória Bodnárová, Sychrov, 20.05.2011 ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍCI V PROJEKTECH Mgr. Viktória Bodnárová, Sychrov, 20.05.2011 EURAXESS Česká republika www.euraxess.cz Poskytujeme informace, poradenství a asistenci ohledně následujících témat: vstupní Více Co všechno musí zařídit hostitelská organizace v souvislosti s přijetím zahraničního výzkumníka www.vscht.cz POSTUP PŘI PŘIJETÍ ZAHRANIČNÍHO VÝZKUMNÉHO PRACOVNÍKA Zkušenosti VŠCHT Praha Právní rámec mobility výzkumníků Mezinárodní mobilita výzkumníků se řídí zákony EU Směrnice ER 2005/71/ES o zvláštním Více ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZÍCH STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ VE VÝZKUMU A VÝVOJI PRŮVODCE ŘÍZENÍM VĚDECKÝCH PROJEKTŮ ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZÍCH STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ VE VÝZKUMU A VÝVOJI Employment of Foreigners in the Area of Research and Technological Development Jana Mittnerová, Anna Mittnerová, Více Projekt České centrum pro mobilitu v letech 2008-2011 finančně podporuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu EUPRO. Doporučený postup pro přijímání vědecko-výzkumných pracovníků ze třetích zemí Projekt České centrum pro mobilitu v letech 2008-2011 finančně podporuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci Více Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012 Zaměstnávání cizinců v knihovnách případová studie SVK PK Konference knihovny současnosti 2014 Olomouc 09. 11. 09. 2014 Osnova Úvod Legislativa Statistiky Zaměstnavatel Zaměstnanec Osnova Rady, tipy, doporučení Více EURAXESS národní síť servisních center Česká republika EURAXESS národní síť servisních center Česká republika Osnova prezentace 1. Vědecká víza 2. Dohoda o hostování s výzkumným pracovníkem ze třetí země 3. EURAXESS Jobs Portál Vědecký balíček Směrnice Rady Více b) na základě krátkodobého víza - víza k pobytu do 90 dnů; Škola ZŠ V Zahrádkách Směrnice ředitele školy ke vzdělávání cizinců Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.10 Skartační znak: S 5 Změny: 24.1. 2012 Čl. I. Tento pokyn vychází z 20 zákona č. 561/2004 Více Zaměstnáváte vědecko-výzkumné pracovníky ze zahraničí? Třešť, 25. 4. 2012 Zaměstnáváte vědecko-výzkumné pracovníky ze zahraničí? Třešť, 25. 4. 2012 Kdo jsme? EURAXESS Česká republika Součást Střediska společných činností AV ČR, v. v. i. Finanční podpora Ministerstva školství, Více Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU) Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná Více ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE Ministerstvo práce a sociálních věcí 128 01 Praha 2, Na Poříčním právu 1/376 Tiskopis žádosti o povolení zprostředkování zaměstnání bezplatně i za úhradu platný ode dne 1.1.2009 dle zákona č. 435/2004 Více ZAHRANIČNÍ VÝZKUMNÍ PRACOVNÍCI POVINNOSTI HOSTITELSKÉ INSTITUCE ZAHRANIČNÍ VÝZKUMNÍ PRACOVNÍCI POVINNOSTI HOSTITELSKÉ INSTITUCE Ing. Anna Mittnerová [email protected] EUPRO II, LE12005 1 Právní rámec mezinárodní mobility výzkumníků Zákony EU Směrnice ER 2005/71/ES Více STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti Více 24. září 2015. Lucie Rytířová 24. září 2015 Lucie Rytířová Zaměstnání Vyslání Imigrační povinnosti Daňové povinnosti Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 2 3 EU / EHP / Švýcarsko Smluvní státy (např. USA, Kanada, Korea, Japonsko, Více EURAXESS Pracovní příležitosti a možnosti cest do zahraničí, informace pro hostující vědce EURAXESS Pracovní příležitosti a možnosti cest do zahraničí, informace pro hostující vědce ČVUT, Praha 20.2.2014 Mgr. Zuzana Dobešová Co je EURAXESS? o celoevropská síť servisních center od roku 2003 40 Více OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců... Úvod.......................................................................... 13 Seznam použitých zkratek.................................................... 15 Přehled souvisejících právních předpisů...................................... Více ZKUŠENOSTI Z VŠCHT PRAHA www.vscht.cz ZAHRANIČNÍ VÝZKUMNÍ PRACOVNÍCI ZKUŠENOSTI Z VŠCHT PRAHA Ing. Anna Mittnerová MŠMT, EUPRO II, LE 12005 [email protected] 1 Kategorie zahraničních výzkumníků na VŠ a VO Krátkodobé pobyty Více OPRÁVNĚNOST OSOBNÍCH VÝDAJŮ NA ZAMĚSTNANCE A EXTERNÍ EXPERTY FINANČNÍ MECHANISMY EHP / NORSKA POKYN č. 1 NÁRODNÍHO KONTAKTNÍHO MÍSTA OPRÁVNĚNOST OSOBNÍCH VÝDAJŮ NA ZAMĚSTNANCE A EXTERNÍ EXPERTY Verze: 1. ledna 2008 Národní kontaktní místo Ministerstvo financí SEZNAM Více Výše některých správních poplatků podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění Výše některých správních poplatků podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění Občanství (položka 8) a) Vydání osvědčení nebo potvrzení o státním občanství České republiky - Kč Více JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ pro fyzické osoby podací razítko JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ pro fyzické osoby Základní část V případě, že jste se rozhodli učinit níže uvedené úkony pomocí jednotného registračního formuláře na Centrálním registračním Více MEZINÁRODNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ, VYSÍLÁNÍ A PRONÁJEM PRACOVNÍKŮ MEZINÁRODNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ, VYSÍLÁNÍ A PRONÁJEM PRACOVNÍKŮ 1. vydání (březen 2012) 2. aktualizace k 1. 1. 2015 Publikace Mezinárodní zaměstnávání, vysílání a pronájem pracovníků je i v roce 2015 praktickou Více ZÁKON 325/1999 1 94 ČÁST PRVNÍ. MEZINÁRODNÍ OCHRANA OBSAH Úvodní slovo... XI Rozdělení práce... XII Poděkování... XIII Seznam použitých zkratek... XIV Seznam relevantních mezinárodních smluv, jiných mezinárodních instrumentů, právních předpisů ES/EU a dokumentů Více Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, Více Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky CZ Trvalý pobyt pro cizince Čr CZ Trvalý pobyt pro cizince ČR Trvalý pobyt je pobytový status pro cizince, který splní zákonné podmínky. Může být umožněn na základě: Povolení k pobytu pro občany ze zemí Více FINANČNÍ DOHODA Č. / /01/02 (Uvádějte prosím ve veškeré korespondenci) PROGRAM SOCRATES -ERASMUS AKCE 2.2 Financování mobilit učitelů složené z grantu Erasmus a dotace MŠMT na dofinancování konečného uživatele vyplácené formou cestovních náhrad uzavřená mezi: FINANČNÍ DOHODA Více 254/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 13. dubna 2004 254/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. dubna 2004 o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Změna: 303/2008 Sb. Změna: 281/2009 Sb. Změna: Více ROZHODNUTÍ O DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti Evidenční štítek ROZHODNUTÍ O DOČSNÉ PRCOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti Toto hlášení je ošetřující lékař povinen odeslat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení Více Ohlášení živnosti volné pro fyzické osoby s bydlištěm mimo území České republiky (Zahraniční fyzická osoba občan členského státu EU, EHP a Švýcarska) Ohlášení živnosti volné pro fyzické osoby s bydlištěm mimo území České republiky (Zahraniční fyzická osoba občan členského státu EU, EHP a Švýcarska) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná Více 1/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti 1/2012 Sb. ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Více Smlouva o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu č. TD02XXXX Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace příloha č. 4 I. Obecné ustanovení a předmět smlouvy Zastupitelstvo městské části Praha 14 /dále jen MČ Praha 14/ rozhodlo svým usnesením č. /ZMČ/201 ze dne o poskytnutí Více Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 2 Sbírka zákonů č. 1 / 2012 1 ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na Více Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, Více 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství 1 ) (dále jen nařízení Strana 560 Sbírka zákonů č. 38 / 2008 Částka 11 38 ZÁKON ze dne 17. ledna 2008 o vývozu a dovozu zboží, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující Více Obsah. Úvod... 8. Používané zkratky... 9 Schéma: Podnikání cizinců z tzv. třetích zemí Živnostenský úřad---- Obchodní rejstřík ----- Cizinecká policie --------Finanční úřad----- Každý žadatel o dlouhodobý pobyt se musí dostavit na Živnostenský Více Postup při administraci žádostí: Obsah žádosti: Kritéria posouzení: Povinnosti příjemce finančního příspěvku: MĚSTO DESNÁ Rada města 468 61 Desná v Jizerských horách, Krkonošská 318, Tel. 483 337 941, Fax. 483 337 953, Mobil:737248436 e-mail : [email protected] Pravidla pro poskytování finančních příspěvků Více Registrační řád Svazu zápasu České republiky. Obsah. 1. Obecná ustanovení...2. 2. Registrační činnost...2. 3. Podklady pro registraci... Obsah 1. Obecná ustanovení...2 1.1. Účel registrace...2 1.2. Vyznačení činnosti v průkazu zápasu...2 1.3. Počet funkcí vykonávaných jednotlivcem...2 1.4. Registrace evidence...2 2. Registrační činnost...2 Více Pro účely těchto pravidel a podmínek: a) žadatelem o dotaci se rozumí poskytovatel sociálních služeb, registrovaný podle Pravidla a podmínky pro poskytnutí dotace hlavního města Prahy v sociální oblasti pro rok 2010 prostřednictvím Městské části Praha 16 V. Program Podpora městských částí v sociální oblasti Městská část Více Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ. Začínáte? Příručka pražského podnikatele Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ Začínáte? Příručka pražského podnikatele 1. Dohoda o provedení práce (DPP) Dohoda o provedení práce Více Obsah. Úvod 8. Používané zkratky 9 Obsah Úvod 8 Používané zkratky 9 1. Právní předpisy a hlavní změny pro rok 2011 10 1.1 Právní předpisy 10 1.2 Popis hlavních změn pro rok 2011 10 1.2.1 Nejvýznamnější změny z let 2007 a 2008 10 1.2.2 Limit Více JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ Fyzická osoba - základní a živnostenská část ČÁST A - PODNIKATEL 01 Podnikatel a) titul podací razítko JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ Fyzická osoba - základní a živnostenská část b) jméno c) příjmení d) titul 1) *) e) pohlaví f) rodné příjmení g) Více Ohlášení živnosti volné pro fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky (Česká fyzická osoba) Ohlášení živnosti volné pro fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky (Česká fyzická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, Více PRÁCE V EU/EHP A ŠVÝCARSKU. EVROPSKÉ SLUŽBY ZAMĚSTNANOSTI Jana Jeništová, EURES poradce Úřad práce hl. m. Prahy PRÁCE V EU/EHP A ŠVÝCARSKU EVROPSKÉ SLUŽBY ZAMĚSTNANOSTI Jana Jeništová, EURES poradce Úřad práce hl. m. Prahy Cíl prezentace EURES, práce v EU/EHP, Švýcarsku Zdravotní a sociální pojištění při práci v Více 397 ZÁKON ze dne 7. září 2012 o pojistném na důchodové spoření Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 397 ZÁKON ze dne 7. září 2012 o pojistném na důchodové spoření Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ POJISTNÉ 1 Poplatník Poplatníkem pojistného na důchodové spoření je účastník Více Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby, které nemají sídlo na území ČR, EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnické osoba) Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby, které nemají sídlo na území ČR, EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnické osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná Více I. Předmět plnění. 1. Dodavatel je podle... ze dne. oprávněn provozovat činnost... II. Dodací podmínky Příloha č. 2 Dne 2010 uzavřeli Středisko služeb školám, Plzeň, Částkova 78 IČ: 49777700 DIČ: CZ49777700 se sídlem 326 00 Plzeň, Částkova 78 zastoupené Ing. Tomášem Vláškem, ředitelem (dále jen objednatel) Více FINANČNÍ ŘÍZENÍ Z HLEDISKA ÚČETNÍ EVIDENCE MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ I. FINANČNÍ ŘÍZENÍ Z HLEDISKA ÚČETNÍ EVIDENCE MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ I. MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ Mzdové účetnictví představuje účetnickou agendu související se zaměstnáváním pracovníků účetní jednotky. Zahrnuje personální Více 397/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ POJISTNÉ Předsedům VZO Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení Vážené kolegyně, vážení kolegové, posíláme stanovisko Legislativní rady Českomoravské konfederace odborových svazů k některým změnám Více 7. METODICKÝ POKYN PRO POSKYTNUTÍ NEÚČELOVÉHO NEINVESTIČNÍHO PŘÍSPĚVKU Ekonomický odbor 1. zasedání Zastupitelstva Městského obvodu Liberec - Vratislavice n.n. dne 15. 1. 2014 Bod pořadu jednání: 7. METODICKÝ POKYN PRO POSKYTNUTÍ NEÚČELOVÉHO NEINVESTIČNÍHO PŘÍSPĚVKU Věc: Více Článek I. Smluvní strany Příloha č. 7 Návrh smlouvy na zajištění jazykových a jazykově-metodických kurzů v zahraničí pro zvýšení kvalifikace pedagogů a zvýšení kvality výuky na 1. Základní škole Holešov Objednatel: Název: 1. Základní Více Akce Marie Curie - IEF, IOF, IIF Výzva, návody pro žadatele a hodnocení projektů Akce Marie Curie - IEF, IOF, IIF Výzva, návody pro žadatele a hodnocení projektů Petra Perutková NCP pro granty ERC a akce Marie Curie Technologické centrum AV ČR Specifický program LIDÉ - Akce Marie Curie Více STIPENDIJNÍ ŘÁD METROPOLITNÍ UNIVERZITY PRAHA, o. p. s. STIPENDIJNÍ ŘÁD METROPOLITNÍ UNIVERZITY PRAHA, o. p. s. Čl. 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ Stipendijní řád Metropolitní univerzity Praha, o.p.s. upravuje 1 poskytování stipendií studentům Metropolitní univerzity Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE. Název zakázky: Zajištění zahraničních jazykových pobytů ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZŠ Hustopeče, Nádražní 4, okres Břeclav, příspěvková organizace, Nádražní 4, 69301 Hustopeče se sídlem Nádražní 4, 693 01 Hustopeče, jako zadavatel vyhlašuje v souladu s Příručkou Více Jak požádat o vrácení uhrazené DPH v projektech Jak požádat o vrácení uhrazené DPH v projektech Vladimír Svatek [email protected] 12. prosince 2012 Technologické centrum AV ČR ZÁKON Č.235/2004 SB. O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY 81 Vracení daně v rámci Více Podmínky pro podávání žádostí o přijetí dítěte k docházce dětských jeslí pro následující školní rok Podmínky pro podávání žádostí o přijetí dítěte k docházce dětských jeslí pro následující školní rok Vážení rodiče, příjem přihlášek do dětských jeslí (dále jen jesle ) pro současný školní rok (1.9. 31.8.) Více Kontroly zaměřené na nelegální práci, sankce a související prohřešky s kontrolou na pracovišti - 1 - Kontroly zaměřené na nelegální práci, sankce a související prohřešky s kontrolou na pracovišti Od 1. dubna 2012 byl výrazně zpřísněn dohled na zjišťování nelegální práce, tak jak ji nově definuje Více SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA ROZVOJ PODNIKATELSKÉHO PROJEKTU SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA ROZVOJ PODNIKATELSKÉHO PROJEKTU Smluvní strany: 1. Jihomoravský kraj zastoupený: Ing. Stanislavem Juránkem hejtmanem Jihomoravského kraje Více EURES. Evropské služby zaměstnanosti EURopean Employment Services. Informační den o práci a podnikání Pardubice, 24.9.2009 EURES Evropské služby zaměstnanosti EURopean Employment Services Informační den o práci a podnikání Pardubice, 24.9.2009 www.eures.cz http://eures.europa.eu Uvažujete o práci v některé evropské zemi? Jste Více SP Lidé 7. RP - Akce Marie Curie. Petra Perutková NCP pro granty ERC a akce Marie Curie Technologické centrum AV ČR SP Lidé 7. RP - Akce Marie Curie Petra Perutková NCP pro granty ERC a akce Marie Curie Technologické centrum AV ČR Specifický program Lidé 7. RP Učenec v laboratoři není jen odborník, je to dítě, které Více Příloha č. 5: Návrh kupní smlouvy Obchodní podmínky Příloha č. 5: Návrh kupní smlouvy Obchodní podmínky Zadavatel jako součást zadávací dokumentace předkládá tyto obchodní podmínky, které jsou vypracovány ve formě a struktuře návrhu kupní smlouvy. Obchodní Více Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Osnova práce: Obecná charakteristika pracovního práva Vymezení pojmu, právní Více Výzva k podání nabídek Výzva k podání nabídek Číslo zakázky: Název programu: Registrační čísla projektů: Název projektů: Název zakázky: Předmět zakázky: Datum vyhlášení zakázky: Název/ obchodní firma zadavatele: Sídlo zadavatele: Více Rozhodnutí o poskytnutí podpory Rozhodnutí o poskytnutí podpory Česká republika Technologická agentura České republiky se sídlem Evropská 2589/33b, 160 00 Praha 6 IČ: 72050365 zastoupená Rut Bízkovou, předsedkyní TA ČR kontaktní osoba: Více POBYT V JINÉM STÁTĚ EU POBYT V JINÉM STÁTĚ EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Pobyt v jiném státě EU V této kapitole se dozvíte: Instituce, které Vám pomohou s vyřízením Vašeho pobytu v jiné členské zemi EU. K čemu slouží Více Proces vnitropodnikového převodu zaměstnance / lokalizace statutárního orgánu podle projektu Přílohy projektu Fast Track Proces vnitropodnikového převodu zaměstnance / lokalizace statutárního orgánu podle projektu Vnitropodnikový převod zaměstnance Společnost projedná s krajskou pobočkou ÚP podrobnosti Více Otázky platné od 1.1.2014. Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů INFORMACE O PŘIJÍMACÍM ŘÍZENÍ /pro školní rok 2016/2017/ Níže uvedené informace jsou zpracovány podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve Více Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, Více C131210. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Zkvalitnění výuky na SOŠz a SOU Rajhrad 10.10.2013 Výzva k podání nabídek (pro účely uveřejnění na www.msmt.cz nebo www stránkách krajů pro zadávání zakázek z prostředků finanční podpory OP VK, které se vztahují na případy, pokud zadavatel není povinen Více Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn *** 61 Povinnosti ošetřujícího lékaře Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn Ošetřující lékař je povinen *** 61 Povinnosti ošetřujícího lékaře a) rozhodnout o vzniku dočasné pracovní Více R E G I S T R A Č N Í R E G I S T R A Č N Í Ř Á D Registrační řád Svazu zápasu České republiky (dále jen RŘ ) stanoví podmínky a způsob, jakým se zajišťuje a prokazuje příslušnost ke Svazu zápasu ČR. Všichni členové SZČR, fyzické Více Pravidla pro poskytování institucionální podpory na podporu účasti v projektech mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji Pravidla pro poskytování institucionální podpory na podporu účasti v projektech mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo ) vyhlašuje Více EURES. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services. Jak za prací do Evropy. Pardubice - 1.12.2010 Radka Vojtíšková EURES Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services Jak za prací do Evropy Pardubice - 1.12.2010 Radka Vojtíšková www.eures.cz www.eures.europa.eu Informační a poradenská síť spojující veřejné Více REGISTRAČNÍ A PŘESTUPNÍ ŘÁD Č E S K Á G Y M N A S T I C K Á F E D E R A C E 160 17 Praha 6, Zátopkova 100/2, tel./ fax 242 429 260, e-mail: [email protected] REGISTRAČNÍ A PŘESTUPNÍ ŘÁD Praha, listopad 2010 Roman Slavík předseda ČGF OBSAH Více Příloha č. 4 SMLOUVA O ZAJIŠTĚNÍ SLUŽEB Příloha č. 4 SMLOUVA O ZAJIŠTĚNÍ SLUŽEB uzavřená podle ustanovení 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů I. SMLUVNÍ STRANY: Objednatel Základní škola, Základní Více Reklamační řád. 1. Obecné informace Reklamační řád ING Bank N.V. zastoupená v České republice prostřednictvím své pobočky v Praze (dále jen Banka ), pro retailové bankovní produkty ING Konto, ING Termínované vklady, ING Investice a ING Fondy Více Číslo veřejné zakázky (bude doplněno poskytovatelem dotace) 1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva k podání nabídek (pro účely uveřejnění na www.msmt.cz nebo www stránkách krajů pro zadávání zakázek z prostředků finanční podpory OP VK, které se vztahují na případy, pokud zadavatel není povinen Více Zdravotní pojištění a poskytování. zdravotní péče při cestách po EU. Zuzana Kneřová Centrum mezistátních úhrad Zdravotní pojištění a poskytování zdravotní péče při cestách po EU Zuzana Kneřová Centrum mezistátních úhrad Centrum mezistátních úhrad od 1.1. 2002 styčnou institucí (tzv. liaison body) pro oblast dávek Více Statut Technologické agentury České republiky VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY III. Příloha k usnesení vlády ze dne 7. prosince 2009 č. 1530 ve znění přílohy k usnesení vlády ze dne 18. prosince 2013 č. 991 Statut Technologické agentury České republiky Článek Více Vyhlášení centralizovaného rozvojového programu pro veřejné vysoké školy pro rok 2016 Vyhlášení centralizovaného rozvojového programu pro veřejné vysoké školy pro rok 2016 I. Vyhlášení Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo ) vyhlašuje níže uvedený centralizovaný Více Základní škola a mateřská škola Měčín p.o. Školní 93, Měčín, 340 12 Švihov Označení směrnice: Vnitřní směrnice školy O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM Číslo jednací: ZŠMŠ/229/2010 Zpracovala: Mgr. Václava Čejková Platnost od: 22.3.2010 Datum vydání: 22.3.2010 Vydává: Mgr. Václava Více Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis Více Stipendijní řád. Stipendijní řád. POZOR! Pořízená kopie je neřízený dokument. Stipendijní řád Verze: 2 Platnost: dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR Zpracoval: Mgr. Vladimíra Sedláčková Mgr. et Mgr. Michaela Vaněčková, Ph.D. Markéta Šimáková Schválil: Více Číslo veřejné zakázky (bude doplněno poskytovatelem dotace) 1 Název programu: Registrační číslo projektu Název projektu: Název veřejné zakázky: Výzva k podání nabídek (pro účely uveřejnění na www.msmt.cz nebo www stránkách krajů pro zadávání zakázek z prostředků finanční podpory OP VK, které se vztahují na případy, pokud zadavatel není povinen Více II. ÚPLNÉ ZNĚNÍ STIPENDIJNÍHO ŘÁDU VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ ze dne 11. května 2009 ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 22. srpna 2006 Více Směrnice pro poskytování informací Směrnice pro poskytování informací Obecná ustanovení Na základě ustanovení zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu informacím vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici. Směrnice je umístěna Více Smlouva o přepravě nákladu Smlouva o přepravě nákladu uzavřená podle 765 a násl. občanského zákoníku Níže uvedeného dne, měsíce a roku smluvní strany... IČ. se sídlem. jejímž jménem jedná (dále jen odesílatel ) a... IČ... se sídlem... Více Výzva k podání nabídek Číslo veřejné zakázky (bude doplněno poskytovatelem dotace) 1 Název programu: Registrační číslo projektu Název projektu: Název veřejné zakázky: Předmět veřejné zakázky (služba/dodávka/stavební práce): Více Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí návratné finanční výpomoci Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí návratné finanční výpomoci příloha č. 1 I. Obecné ustanovení Zastupitelstvo městské části Praha 14 rozhodlo svým usnesením č.../zmč/2015 ze dne 08. 12. 2015 o poskytnutí Více Žádost o koncesi podle 50 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ŽZ)

http://www.ochranaroztyl.estranky.cz/clanky/bytovy-park-roztyly/eia-bytovy-park-roztyly-ii---vyjadreni-k-posudku-zameru.html

Ochrana Roztyl z.s. - Bytový park Roztyly - EIA Bytový park Roztyly II - vyjádření k posudku záměru Úvod › Bytový park Roztyly › EIA Bytový park Roztyly II - vyjádření k posudku záměru EIA Bytový park Roztyly II - vyjádření k posudku záměru Ochrana Roztyl, z. s. Magistrát hlavního města Prahy Blatenská 2179/3 odbor ochrany prostředí148 00 Praha 4 – Chodov Jungmannova 35/29 Praha 10. 11. 2015 Vyjádření k posudku záměru Bytový park Roztyly II (PHA894), dle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění Zapsaný spolek Ochrana Roztyl, z. s. nesouhlasí se záměrem Bytový park Roztyly II. K záměru EIA Bytový park Roztyly II jsme se vyjádřili dopisem ze dne 2. 1. 2014 k zjišťovacímu řízení. Dokumentace však vůbec nezohlednila naše připomínky uplatněné v zjišťovacím řízení. Řešení záměru stavby je v dokumentaci stejné jako v oznámení. K dokumentaci záměru jsme se vyjádřili dopisem ze dne 5. 2. 2015. Zpracovatel posudku se s našimi námitkami a námitkami dalších spolků, občanů a Prahy 11 vyrovnal způsobem, který naše pochybnosti nezmenšil. Zásadně nemůžeme souhlasit s následujícími body, které jsou součástí posudku. V průběhu zpracování posudku oznamovatel upravil a doplnil záměr tak, aby reagoval na připomínky uvedené ve vyjádření IPRu (ze dne 3. 2. 2015). Byla předložena nová urbanistická studie pro celé území vlastněné Alborgem a fakticky došlo k doplnění dokumentace. Dokumentace měla tak být vrácena k přepracování a doplněná dokumentace měla být zveřejněna. Vše se mělo objevit v informačním systému EIA na www stránce http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_PHA894 a veřejnost měla být o těchto skutečnost informována oznámením. Tento postup ale nebyl dodržen, a veřejnost ani náš spolek se o doplnění dokumentace nedozvěděl dříve, než z posudku záměru. Prohlašujeme, že se tímto nezákonným postupem cítíme poškozeni na svých právech. B.I.1. Název záměru Předmětem předkládané dokumentace je posouzení záměru „Bytový park Roztyly II, Praha11 – Chodov“. Stanovisko zpracovatele posudku: Záměr je zařazen do Kategorie II, bod 10.6 – Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu“ kde státní správu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí vykonává orgán kraje, v tomto případě Magistrát hl. m. Prahy, odbor ochrany prostředí. Zpracovatel posudku upozorňuje, že výše uvedené zařazení záměru vyplývá z dikce zákona č.100/2001 Sb. před jeho poslední novelizací. Podle aktuálně platného zákona o posuzování vlivů na životní prostředí by se jednalo o následující zařazení: Je tedy patrné, že pokud by záměr byl zahájen v době platnosti stávajícího zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, jednalo by se o oznámení podlimitního záměru dle přílohy č.3a zákona č.100/2001 Sb. v platném znění. Poslední odstavec ve stanovisku zpracovatele posudku nesmí mít žádný vliv na rozhodnutí o povolení či zamítnutí záměru. Právě záměr Bytový park Roztyly II ukazuje, jak bylo rozhodnutí poslanců v novele zákona posunout hranici podlimitních záměrů z hlediska parkovacích stání na hranici 500, ovlivněno stavaři, developery a investory na úkor obyvatel a životního prostředí. Kapacita parkovacích míst však nemůže být jediným ukazatelem, zda zařadit záměr do podlimitní kategorie. Zodpovědný úředník by měl zhodnotit, jak velký vliv na okolí může záměr přinést, a tak může být ve zjišťovacím řízení i záměr tabulkově podlimitní. V případě bytového parku Roztyly II je evidentní, že záměr významně ovlivní okolí, které je již v současné době nadlimitně zatížené, a dále může mít významný vliv na stanoviště zvláště chráněných živočichů stejně jako na okolní zástavbu z hlediska vibrací, a tedy v každém případě musí být posuzován podle zákona. Zároveň by v žádném případě neměla být připuštěna „salámová metoda“ dělení záměru, čehož je Bytový park Roztyly příkladem: podlimitní Bytový park Roztyly I, nyní posuzovaný Bytový park Roztyly II a připravovaná 3. etapa zástavby, kterou nyní investor prezentuje, aby uspokojil námitky, které byly podány k dokumentaci. Zpracovatel posudku toto přijímá, aniž by jako zásadní požadoval zpracování varianty řešení záměru včetně etapy III. (Otázkou je, zda by v tom případě neměl být záměr posuzován dokonce v procesu SEA.) Zpracovatel posudku tím jednoznačně podporuje „salámovou metodu“. Za naprosto nedostačující považujeme zdůvodnění potřeby záměru. V ZUR HMP je uvedeno, že v roce 2040 bude mít Praha bez migrace jen 1 132 000 obyvatel (2011 měla 1 260 000 obyvatel). V místě záměru navíc dochází k překročení hygienických limitů. Za potřebu záměru nelze považovat zhodnocení pozemku a investice developera. Zdůvodněním potřeby záměru nemůže být ani fakt, že v územním plánu jsou pozemky vedeny jako stavební (pro obytnou výstavbu). Pro obyvatele, žijící v sousedství záměru a životní prostředí je záměr naopak škodlivý, přivádí do oblasti pouze další lidi, kteří spotřebovávají hodnoty území (ať přírodní či vytvořené), zvyšuje osobní automobilovou dopravu a naopak vůbec nijak nedoplňuje občanskou a veřejnou vybavenost. Upozorňujeme, že Zastupitelstvo Městské části Praha 11 deklarovalo ve svém usnesení č. 0011/1/Z/2014 (příloha 1), že veřejným zájmem na Praze 11 je zejména ochrana zdraví a životního prostředí, ochrana kvality a bezpečnosti bydlení včetně ochrany obyvatel před hlukem a emisemi, ochrana zvláště chráněných živočichů, zachování a respektování krajinného rázu a ochrana ploch zeleně a veřejné vybavenosti. Tento veřejný zájem je nadřazený individuálním stavebním záměrům. Veřejným zájmem je dále nezahušťovat Prahu 11 další administrativní a bytovou výstavbou či navyšováním kapacity zastavěných ploch. Výjimku z tohoto principu může schválit v konkrétních případech pouze ZMČ Prahy 11. Zároveň upozorňujeme, že posuzovaný záměr výstavby bytového komplexu není v zájmu veřejného zdraví (ba naopak) či veřejné bezpečnosti, není veřejným zájmem ani nijak nenaplňuje ostatní body taxativního výčtu možnosti udělení výjimky. Výjimku z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů tak nelze pro posuzovaný záměr udělit, díky čemuž je záměr v podstatě nerealizovatelný. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 As 65/2012 jsou soudci Nejvyššího správního soudu přesvědčeni, že „veřejný zájem musí být výslovně formulován ve vztahu ke konkrétní posuzované záležitosti a musí být přesvědčivě odlišen od zájmu soukromého”. Veřejný zájem je přitom třeba vyvodit z právní úpravy, z právní politiky a z posouzení různých hodnotových hledisek podle úkolů veřejné správy v příslušné oblasti (sociální, kulturní, ochrany životního prostředí apod.). Skutečnost, že vedlejším důsledkem podnikatelské činnosti soukromé společnosti, která hodlá realizovat svůj investiční záměr, jehož cílem je s největší pravděpodobností její zisk, je uspokojení bytové potřeby jejích zákazníků, ještě nemusí vytvářet odpovídající sociální veřejný zájem. Umístění navrhované protihlukové stěny na vrcholu zemního valu podél ulice Ryšavého sníží kvalitu veřejného prostoru v celém okolí stanice metra Roztyly a vytvoří další bariéru v území. Připomínáme, že další protihluková zeď je plánována jihovýchodně o řešeného území v rámci bytového souboru Na Výhledu. Třetí etapa záměru, představená v urbanistické studii zveřejněné až ve fázi posudku k dokumentaci, je v rozporu s územním plánem. Studie je navíc dokument, který nemá žádnou právní hodnotu. Po investorovi nelze požadovat, aby se v budoucnu podle studie řídil. Zpracovatel posudku dále z podkladů oznamovatele vypichuje, že „záměr přináší náplň pro dlouhodobě nevyužitou a neudržovanou plochu“ a dále že „návrh bytového domu vytváří jeden z prvků, které dají vzniknout budoucímu lokálnímu centru kolem stanice metra Roztyly“. Uvedená tvrzení jsou tendenční a poplatná investorovi stavby. Lokalita je dvoudobé využívána místními obyvateli k rekreaci. Uváděný neudržovaný stav území je čistě zodpovědností majitele a současně investora záměru společnosti Alborg-Development, a.s., která pozemky vlastní již od roku 2008. Str. 55 – 61 V této části posudku je uvedeno dvojí vyjádření IPRu a stanovisko zpracovatele posudku. Posudek se opírá o již výše zmíněnou předloženou urbanistickou studii, která má území řešit jako celek. Z přiložené studie nevyplývá, že by IPR měl své původní stanovisko změnit. Je velmi překvapující, že nepatrné úpravy ve studii mohou zásadně změnit stanovisko instituce, která má být garantem rozvoje města a jeho urbanistického vzhledu a plánování. Navíc nelze zaručit, že navrhované řešení bude realizováno, protože 3. etapa záměru je v současné době ve fázi zadání změny územního plánu SÚ hl. m. Prahy (z VV na OB). Připomínáme, že zastupitelstvo Městské části Praha 11 vydalo k zadání této změny nesouhlasné stanovisko (viz níže). Záměr, tak jak je navržen, nerespektuje charakter současné výstavby, která je tvořena blokovou zástavbou a řadovými rodinnými domy. Domy záměru jsou navrženy jako solitéry, tento princip umožňuje maximální vytěžení pozemku. V žádném případě nemůžeme souhlasit s výstavbou protihlukové zdi, která bude vybudována ve veřejném prostoru a citelně zasáhne do charakteru současného sídliště. Se současnými i budoucími ulicemi by se mělo pracovat jako s městskými ulicemi, a ne komunikacemi s charakterem silnic. Navržený záměr se však chová právě opačně. A rovněž neobsahuje žádnou občanskou ani veřejnou vybavenost. Za naprosto nepřijatelné považujeme přesunutí občanské (pobytový parter) a veřejné vybavenosti (mateřská školka) a dále parkových ploch a dětského hřiště pouze do třetí etapy záměru. Opakujeme, že se jedná o nevymahatelný příslib. Pokud toto hodlá IPR a zpracovatel posudku akceptovat, aniž by požadoval předložení úplně celého záměru do procesu posuzování EIA, nemůžeme než konstatovat, že takové jednání je nekompetentní a zřejmě i účelové, aby mohl být tento předimenzovaný, danou lokalitu naprosto vytěžující a k okolí nešetrný záměr schválen. Upozorňujeme, že plocha, na které je uvažována třetí etapa, je plocha VV. Oznamovatel záměru již podal podnět na změnu územního plánu z VV na OB pod číslem 128. Zařazení tohoto podnětu do pořizování se odehrálo značně nestandartní formou na Výboru pro územní rozvoj MHMP. Změna má číslo Z 2867/00. K návrhu zadání změny se negativně vyjádřil náš spolek, spolek Zelené Roztyly, občané z okolí i MČ Praha 11 (usnesení Zastupitelstva MČ Praha 11ze dne 9. 12. 2014 č. 0002/2/Z/2014 – příloha 2). Hluk, ovzduší a klima, posouzení vlivu na zdraví Za zásadní považujeme, že hluková studie vč. návrhu masivních protihlukových opatření, rozptylová studie a posouzení vlivu na zdraví vychází ze zastaralých dat. Podklady musí být aktualizované a ne více jak rok staré. Dopravně inženýrské údaje o intenzitě automobilové dopravy, včetně prognózy dopravy k roku 2017 jsou z 30. 8. 2013, tzn., že vychází ze sčítání dopravy v roce 2012. Vzhledem ke zprovoznění rampy na Kačerově v listopadu 2013 a navedení části těžké tranzitní nákladní dopravy (tzn. 5200 NA denně, tzn. o 2400 NA více, než uvedla uvedená prognóza dopravy TSK) ze Spořilovské na ul. 5. května jsou zjevně neaktuální. Požadujeme proto aktualizaci dopravně inženýrských dat včetně prognózy dopravy k výhledovému roku 2017 (resp. očekávaného roku zprovoznění záměru) a dále aktualizaci akustické, rozptylové studie a studie vlivu záměru na zdraví obyvatel. Požadujeme rovněž doložit, že plánovaná zástavba nezhorší působení vibrací ve vztahu ke stávající okolní zástavbě. Požadujeme vyřešení této problematiky v rámci procesu EIA a neodkládání problémů do dalších stupňů projektové přípravy. Při určování podlaží budov je nutno vycházet z Územně analytických podkladů hl. m. Prahy. (Reakce na str. 75 posudku: Stanovisko zpracovatele posudku: Ve vztahu k výšce objektu Hrdličkova 2177 se jedná o výklad pojmu. Hluková studie pracuje na straně bezpečnosti výpočtu a proto přízemí považuje za 1.NP a tedy objekt je hodnocen se 7.NP:.) Nesouhlasíme s vybudováním mohutné (4 m, v některých místech až 4,6 m vysoké) protihlukové stěny, která má být umístěna v ploše IZ, kde je její umístění nepřípustné. Umístění stěny není možné ani z hlediska požadavků vyhlášky č. 104/1997 Sb., která považuje protihlukové stěny za krajní řešení, a to nejen v městském prostředí, ale i v krajině: „Protihlukové stěny podél komunikace musí být budovány tak, aby byly co nejšetrněji začleněny do okolní krajiny, a zřizují se pouze v případech, kde není možné snížit škodlivé účinky dopravního hluku jiným způsobem.“ (§ 22 odst. 2). V posudku se uvádí, že protihluková stěna s podpůrnou konstrukcí pro zeleň o celkové délce 204 m bude zakomponována mezi stávající zeleň. Nikde však nelze nalézt podrobnější popis konstrukce, který by vyjádření posuzovatele dokládal. V dokumentaci bylo uvedeno, že se bude jednat o pevnou zeď s konstrukcí pro popínavou zeleň na vrcholu. Tato zeď by měla být tvořena 26 sloupy a 52 vzpěrami. Vzhled a konstrukce těchto staveb navržených v první etapě (která je už ve výstavbě) naše obavy podporují, a to včetně kácení koridoru pro protihlukovou stěnu v lednu 2014 (fotodokumentace v příloze 3). Domníváme se, že navrhované „šetrné“ řešení protihlukové stěny nelze realizovat, aniž by došlo k (okamžitému či postupnému) poškození stávajících dřevin v území a zároveň, aby konstrukce stěny byla dostatečně stabilní a masivní, pro odstínění a pohlcení hluku z dopravy. Není uvedeno, jakým způsobem by měl být vybudován chodník podél ulice Ryšavého. Obáváme se, že bude postaven místo části zemního valu. Toto řešení je pro nás nepřijatelné, neboť dojde k zásahu do izolační zeleně a k likvidaci dřevin rostoucích mimo les, které zde plní důležitou hygienickou a estetickou funkci. IProblematiku hluku by měl investor řešit jiným způsobem (menším počtem domů s nižším stupněm podlaží), než je zásah do veřejného prostoru. Potřeba výstavby protihlukové zdi navíc ukazuje na nevhodnost umístění tak velkého záměru do vybraného území. Problematika s hlukem ukazuje, že původní koeficient míry využití území „C“ mnohem lépe popisoval možnosti výstavby v dané lokalitě. Požadujeme, aby (ne)soulad protihlukové stěny s územním plánem byl vyřešen v rámci procesu EIA. V případě, že protihlukovou stěnu do plochy IZ nelze umístit, požadujeme přepracování projektu a dokumentace v souladu s dodržením hygienických limitů pro hluk z dopravy ve vnějším chráněném prostoru staveb. Nesouhlasíme s vypořádáním našich připomínek z hlediska imisní zátěže území. V místě záměru jsou překračovány imisní limity pro benzo(a)pyren a krátkodobé koncentrace prachových částic PM10 a NO2. Upozorňujeme, že WHO od roku 2014 doporučuje pro PM2,5 limit 10 µg∙m-3, od roku 2020 by v ČR podle EU měl platit limit 20 µg∙m-3, který je však dvojnásobný, než je doporučení WHO. Realizací posuzovaného záměru při souběžné realizaci vysokopodlažních záměrů plánovaných v blízkém okolí může dojít ke zhoršení (již dnes zhoršeného) provětrávání území a jeho okolí a s tím souvisejícímu zhoršení imisních podmínek v území. Veškeré navrhované zásahy v území musí být provázeny přesvědčivým průkazem, že jejich uskutečněním nedojde k překročení přípustné míry zatěžování a znečišťování prostředí, tedy k nadlimitní zátěži území. Pokud již objektivně v důsledku lidské činnosti existuje v daném území nadlimitní zátěž, tedy protiprávní stav, pak je nutno u navrhovaného zásahu podat přesvědčivý průkaz toho, že provedením tohoto zásahu, případně dalších souběžných opatření v území nedojde ani v minimální míře k přitížení nadlimitní zátěže nebo bude zajištěn pokles zátěže pod předepsané mezní hodnoty – limity. Bez takového průkazu je odsouhlasení, umístění nebo povolení zásahu nezákonné, ba protiústavní a příslušné dotčené orgány i stavební úřady, jež mají hájit vymezené veřejné zájmy a místo toho souhlasí se způsobením bezpráví nebo s jeho prohloubením, závažným způsobem porušují zákon a jednají hrubě chybně. I na základě našich připomínek zpracovatel posudku stanovil podmínky, které musí být splněny před započetím a v průběhu stavby. Připomínáme, že stavba 1. etapy již byla zahájena na jaře 2015. Musíme bohužel konstatovat, že oznamovatel se v případě 1. etapy k vegetaci a živočichům choval přesně opačně, než požaduje zpracovatel posudku. Dřeviny byly vykáceny sice ještě v březnu, ale až po datu, které MŽP označilo jako konec vegetačního klidu (lze doložit zápisy na MČ Praha 11). Na začátku vegetační sezóny a v jejím průběhu došlo k odstranění zeminy atd. Toto vše dokazuje, že celý záměr Bytový park Roztyly měl být posuzován jako jeden celek a ne po etapách „salámovou metodou“. Požadujeme, aby navrhovaný aktualizovaný biologický průzkum byl zpracován bezpečně před zahájením stavby a rozhodně před započetím případně nezbytného kácení v území, aby nebyla negativně ovlivněna jeho objektivita. Požadujeme, aby případná rozvolněná stěna navrhovaná mezi stávající dřeviny respektovala kořenový systém dřevin a právními předpisy danou minimální vzdálenost stavby od dřevin. Nad rámec náhradní výsadby v rámci etapy II a kompenzační výsadby dřevin k odstranění znečištění ovzduší BaP požadujeme alespoň částečnou kompenzaci za zeleň masivně vykácenou v rámci přípravy 1. etapy záměru, a to v souladu Integrovaným krajským programem snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha, který rada Magistrátu hl. m. Prahy přijala dne 12. 9. 2006, usnesení č. 1461. Rada hl. m. Prahy se usnesla, že „v husté obytné zástavbě je dále nutno nadále zvyšovat zastoupení vegetace. Vegetační kryt účinně váže prachové částice na svém povrchu a neumožní jim tak snadno uvolnit se znovu do ovzduší. Prašnost na těchto plochách je tak zásadně omezena.“ Dále upozorňuje na problematickou životaschopnost stromů vysazených na konstrukci a ne na rostlém terénu. Jako důkaz přikládáme fotodokumentaci (v příloze 4) usychajících borovic vysázených v zemině na konstrukci v areálu Florentinum. Sadové úpravy a kompenzační výsadbu požadujeme provádět na rostlém terénu, tedy v životaschopných podmínkách pro dřeviny. Nesouhlasíme s vypořádáním našich připomínek k zásahu záměru do hodnot krajinného rázu a požadujeme zpracování hodnocení vlivu záměru, vč. navrhovaných protihlukových opatření a vč. etapy I, na krajinný ráz a závazné stanovisko dotčeného orgánu státní správy z hlediska vlivu na krajinný ráz ve smyslu §12 zákona č.114/1992 Sb. v platném znění, a to včetně posouzení vlivu záměru na vyhlídkové místo celoměstského významu na památkovou rezervaci a centrum hl. m. Prahy od budovy MediCentra. K problematice posuzování možných vlivů záměrů na krajinný ráz v již urbanizované krajině odkazujeme na dva rozsudky Nejvyššího správního soudu z poslední doby, a to ve věci sp. zn. 1 As 5/2008 ze dne 18. 6. 2008 (komerční objekt při Budějovickém nám. v Praze 4) a ve věci sp. zn. 6 As 30/2006 ze dne 26. 6. 2008 (mohutný bytový objekt na sídlišti Modřany, Praha 12). Z pohledu zpracovatele posudku se jako významné jeví posouzení navrhovaných protihlukových opatření (zemní val, protihluková stěna) ve vztahu k rozhledovým parametrům křižovatky. Proto lze z pohledu zpracovatele posudku upozornit, že v rámci dokumentace pro územní řízení budou doložena odpovídající vyjádření dotčených orgánů činných v dopravě, minimálně odboru dopravních agend MHMP a Policie ČR z hlediska rozhledových poměrů v křižovatce ve vztahu k navrhovanému protihlukovému opatření. Minimálně uvedená vyjádření ve vztahu k návrhu protihlukových opatření musí oznamovatel získat bez ohledu na proces posuzování vlivů na životní prostředí, proto nejsou formulována do podmínek stanoviska příslušnému úřadu. Uvedený aspekt je však zapracován do příslušného doporučení týkajícího se problematiky hluku z dopravy, a to tak, že je požadováno, aby v rámci dokumentace pro územní řízení byla provedena aktualizace hlukové studie z dopravy v relevantním 3D prostředí (zahrnující finální parametr zemního valu a délku a výšku protihlukové stěny na valu) na základě aktuálních dodaných dopravních intenzit od TSK hl.m. Prahy a současně byla konkretizována účinná protihluková opatření pro zajištění hygienických limitů; z hlediska hlukové studie musí být respektována i vyjádření dotčených dopravních orgánů ve vztahu ke křižovatce komunikací Komárkova a Ryšavého z hlediska rozhledových poměrů. Musíme upozornit, že prodloužení stávajícího valu se začalo budovat již při zahájení výstavby 1. etapy, aniž by stavební úřad vyhodnotil nebezpečnost valu na provoz v křižovatce Ryšavého – Komárkova, i když občanská sdružení a občané na tento problém upozorňovali. Upozorňujeme, že problémy s průjezdností křižovatky Komárkova – Ryšavého (odbočování vlevo v křižovatce) jsou již nyní. A proto stejně jako v předchozím odstavci musíme konstatovat: Požadujeme, aby úprava křižovatky (minimálně vyznačení odbočovacích pruhů) byla zahrnuta do záměru již v současné fázi posuzování. Nesouhlasíme s vypořádáním našich připomínek k zásahu do majetku stávajících obyvatel v okolí, osvětlení a oslunění stávající zástavby a pohody bydlení stávajících obyvatel a požadujeme, aby tato problematika byla vyřešena v rámci procesu EIA. Požadujeme doložit odborným podkladem, že studie vlivu záměru na osvětlení a oslunění stávající zástavby není potřeba. Pouhé konstatování oznamovatele, že tato studie není potřeba je nedostačující. Na základě výše uvedeného nejsou žádné důvody k vydání souhlasného stanoviska EIA k záměru Bytový park Roztyly II. Požadujeme přepracování dokumentace záměru v souladu s našimi připomínkami případně záměr v předložené podobě zcela zamítnout. Pokud nebude vydáno nesouhlasné stanovisko, máme tyto připomínky k navrženým podmínkám a požadujeme jejich zapracování do stanoviska: Nejpozději v rámci územního řízení (nikoliv až stavebního) musí být doloženo a vypořádáno: popis účinných vibroizolačních opatření (viz podmínka č. 3), rozsah účinných protihlukových opatření vč. konkrétního návrhu všech ochranných staveb (val, stěna vč. kotvení, podpůrná konstrukce pro zeleň), a to vč. materiálového a konstrukčního řešení těchto staveb, neboť od tohoto se odvíjejí jejich účinné ochranné vlastnosti (viz podmínky č. 6 a 7), podrobný hydrogeologický průzkum (viz podmínka č. 8), průzkum znečištění geologického prostředí (viz podmínka č. 11), kompletní návrh sadových úprav včetně náhradní a kompenzační výsadby (za kácené dřeviny a kompenzaci překročení průměrného ročního limitu BaP) (viz podmínka č. 12) dopravní posouzení křižovatky Ryšavého – Komárkova a případný návrh úpravy křižovatky (viz podmínka č. 15), navrhnout veřejná prostranství záměru podle Manuálu tvorby veřejných prostranství, ke stavebnímu povolení vypracovat plán opatření pro případ havárie ze stavební činnosti (havarijní plán) v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb., který musí být schválen místně příslušným vodoprávním úřadem. Do podmínek pro fázi přípravy záměru požadujeme dále doplnit: provedení měření výchozího stavu z hlediska vibrací u vybraných objektů (ve spolupráci s Hygienickou stanicí hl.m. Prahy), provedení měření výchozího stavu z hlediska hlukové zátěže u vybraných objektů (ve spolupráci s Hygienickou stanicí hl.m. Prahy). Do podmínek pro fázi výstavby záměru požadujeme doplnit: Ad podmínka 17 – součástí ZOV bude i hluková studie ze stavební činnosti s návrhem protihlukových opatření pro fázi výstavby. Součástí ZOV bude i havarijní plán (viz výše). Ad podmínka 20 – protihluková opatření budou provedena zejména z hlediska snížení hluku z pilotování základů budov. Dále zde požadujeme doplnit, že hlučné stavební práce nebudou prováděny v brzké ranní a pozdních večerních hodinách, tzn. minimálně od 6 do 8 hod. ráno a od 20 do 22 hod. večer. Požadujeme stanovit zmírňující podmínky z hlediska hluku ze stavební činnosti i pro práce související s etapou I, kdy dotčené správní orgány v tomto ohledu naprosto selhaly. Do podmínek pro fázi provozu požadujeme doplnit: Nejpozději do 1 roku od zprovoznění záměru a nastěhování obyvatel doložit, že nová zástavba nezhorší působení vibrací ve vztahu ke stávající okolní zástavbě a to provedením změření technické seismicity u vybraných objektů stávající obytné zástavby v rámci kolaudačního řízení. Při prokazatelné změně, která by mohla mít negativní vliv na stávající objekty, budou případná opatření realizována na náklady investora záměru. Měření výchozího stavu z hlediska vibrací bude provedeno u daných objektů před zahájením výstavby suterénu etapy I záměru. Povinná péče o vysazenou zeleň po dobu min. 5 let, a to i o popínavé rostliny na protihlukové stěně. Usnesení č. 0011/1/Z/2014 Zastupitelstva MČ Praha 11 Usnesení č. 0002/2/Z/2014 Zastupitelstva MČ Praha 11 Fotodokumentace kácení Fotodokumentace usychajících stromů ve Florentinu

https://rejstriky.finance.cz/firma-v-building-s-r-o-01474979

V-Building s.r.o. Praha 6 IČO 01474979 kontakty (16.08.2018) | Finance.cz V-Building s.r.o. Praha 6 IČO: 01474979 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu V-Building s.r.o., která sídlí v obci Praha 6 a bylo jí přiděleno IČO 01474979. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma V-Building s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem V-Building s.r.o. se sídlem v obci Praha 6 byla založena v roce 2013. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 1 osob. Společnost podniká v oboru Provádění staveb, jejich změn a odstraňování a Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona . Základní údaje o V-Building s.r.o. IČO: 01474979 C 206756 01474979 V-Building s.r.o. x5isask CZ01474979 7696921001/5500 12.11.2015 Kontakty na V-Building s.r.o. IČO: 01474979 Heinemannova 2695/6, Dejvice, 160 00 Praha 6 6.3.2013 Obory činností V-Building s.r.o. IČO: 01474979 Vedení firmy V-Building s.r.o. IČO: 01474979 Haškova 610 , 403 17 Chabařovice Česká republika Haškova 610, 403 17 Chabařovice Vlastníci firmy V-Building s.r.o. IČO: 01474979 Sbírka Listin V-Building s.r.o. IČO: 01474979 C 206756/SL 6 účetní závěrka [2014] příloha Městský soud v Praze 31.12.2014 19.5.2015 20.5.2015 1 C 206756/SL 5 účetní závěrka [2014] rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2014 19.5.2015 20.5.2015 1 C 206756/SL 4 účetní závěrka [2014] VZZ Městský soud v Praze 31.12.2014 19.5.2015 20.5.2015 2 C 206756/SL 2 účetní závěrka [2013] Městský soud v Praze 31.12.2013 26.5.2014 10.6.2014 4 C 206756/SL 1 notářský zápis NZ 57/2013 Městský soud v Praze 18.2.2013 21.2.2013 8.3.2013 5 Hodnocení V-Building s.r.o. Výpis dat pro firmu V-Building s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy V-Building s.r.o., 1474979 na obchodním rejstříku výpis firmy V-Building s.r.o., 1474979 na živnostenském rejstříku výpis firmy V-Building s.r.o., 1474979 na Datových schránkách The Park Prague Building 11 s.r.o. - 02265184 - Praha , Štětkova 1638/18

http://kraken.slv.cz/7Afs96/2007

7Afs96/2007 7 Afs 96/2007-56 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Vojtìcha ©imíèka a soudcù Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Milu¹e Do¹kové v právní vìci ¾alobce M. K., zastoupeného JUDr. Lubo¹em Hendrychem, advokátem se sídlem Ústí nad Labem, Vaníèkova 1, proti ¾alovanému Finanènímu øeditelství v Ústí nad Labem, se sídlem Ústí nad Labem, Velká Hradební 61, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 7. 2007, è. j. 15 Ca 26/2006-26, Rozhodnutím ¾alovaného ze dne 2. 12. 2005, è. j. 19645/05-1300, bylo zamítnuto odvolání ¾alobce proti dodateènému platebnímu výmìru Finanèního úøadu v Ústí nad Labem (dále jen správce danì ) ze dne 6. 12. 2004, è. j. 229694/04/214911/6343, k dani z pøidané hodnoty za zdaòovací období leden 2001, která byla ¾alobci vymìøena ve vý¹i 22 000 Kè, z dùvodu neuznání nároku na odpoèet danì dle dokladu è. 2 ze dne 15. 1. 2001 vystaveného spoleèností BUILD PROGRESS, s. r. o., za provedenou reklamní kampaò. Dále bylo rozhodnutím ¾alovaného ze dne 2. 12. 2005, è. j. 19646/05-1300, zamítnuto odvolání ¾alobce proti dodateènému platebnímu výmìru tého¾ správce danì ze dne 6. 12. 2004, è. j. 229701/04/214911/6343, k dani z pøidané hodnoty za zdaòovací období únor 2001, která byla ¾alobci vymìøena takté¾ ve vý¹i 22 000 Kè, kdy¾ ¾alobci nebyl uznán nárok na odpoèet danì uplatnìný dle dokladu è. 6 ze dne 24. 2. 2001 vystaveného rovnì¾ spoleèností BUILD PROGRESS, s. r. o., za provedenou reklamní kampaò. Obì rozhodnutí ¾alovaného budou v dal¹ím textu souhrnnì oznaèena jako napadená rozhodnutí . Tato rozhodnutí ¾alovaného byla u Krajského soudu v Ústí nad Labem napadena samostatnými ¾alobami, jimi¾ se ¾alobce domáhal jejich zru¹ení i zru¹ení dodateèných platebních výmìrù. Krajský soud, poté, co øízení spojil ke spoleènému projednání, obì ¾aloby rozsudkem ze dne 23. 7. 2007, è. j. 15 Ca 26/2006-26, zamítl. Krajský soud se v odùvodnìní svého rozsudku, po pøezkoumání skutkového a právního stavu a provedeném ústním jednání, zabýval otázkou, zda správce danì oprávnìnì neuznal ¾alobci nárok na odpoèet danì z pøidané hodnoty ve vý¹i dvakrát 22 000 Kè dle shora uvedených dokladù s ohledem na zji¹tìní, ¾e ¾alobce neprokázal faktické uskuteènìní deklarovaných zdanitelných plnìní, jak to vy¾aduje § 31 odst. 9 zákona è. 337/1992 Sb., o správì daní a poplatkù, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen daòový øád ). Ztoto¾nil se pøitom s názorem ¾alovaného, ¾e ¾alobce neprokázal, ¾e se zdanitelná plnìní vùbec uskuteènila a ¾e tedy faktury vystavené spoleèností BUILD PROGRESS, s. r. o., prokazují právo ¾alobce na odpoèet danì ve smyslu § 19 zákona è. 588/1992 Sb., o dani z pøidané hodnoty, ve znìní platném do 30. 6. 2001 (dále jen zákon o DPH ). Uskuteènìní zdanitelných plnìní neprokazují podle krajského soudu ani svìdecké výpovìdi F. V. a V. S., a to zejména proto, ¾e F. V. popøel, ¾e by byl osobou organizující a zaji¹»ující pro ¾alobce reklamní smlouvu a ¾e pouze vìdìl o existenci nìjaké smlouvy, dokladù zahrnutých do úèetnictví a ¾alobcovì doménì na Internetu. Takté¾ svìdecká výpovìï V. S. uskuteènìní reklamní kampanì neprokazuje, nebo» jmenovaný výslovnì vypovìdìl, ¾e reklamní smlouvy neuzavøel, faktury nevystavil, nepoznává razítka a podpisy a ¾e spoleènost BUILD PROGRESS, s. r. o. v letech 2000-2001 nevyvíjela ¾ádnou èinnost a ani nemìla ¾ádné zamìstnance. O pøípadné èinnosti mìl tento svìdek vìdìt jen z výpovìdi J. U. pøednesené pøed vy¹etøovací komisí. Krajský soud v¹ak nemohl uskuteènìní reklamní kampanì ovìøit svìdeckou výpovìdí J. U., nebo» tuto osobu nebyl ¾alobce schopen blí¾e identifikovat a navíc plná moc udìlená J. U. byla nekonkrétní a udìlená a¾ po podpisu reklamních smluv. Tyto reklamní smlouvy kromì toho obsahují rozporná ustanovení, pokud jde o sjednanou dobu plnìní, a takté¾ ¾alobce nebyl schopen pøedlo¾it mìsíèní výkazy týkající se reklamní kampanì pøesto, ¾e k tomu byl zhotovitel reklamy povinen. K argumentaci ¾alobce, ¾e tyto mìsíèní výkazy neuchoval, nebo» k tomu nemìl ani smluvní, ani zákonnou povinnost, krajský soud poznamenal, ¾e bylo pøedev¹ím na ¾alobci, aby prokázal, ¾e byly reklamní slu¾by skuteènì poskytnuty. Pøípadná archivace dokladù nad rámec smluvní èi zákonné povinnosti (ve smyslu, v jakém se k ní vyjádøil i Nejvy¹¹í správní soud ve svém rozsudku ze dne 21. 6. 2006, è. j. 2 Afs 139/2005-83) nepochybnì mohla usnadnit ¾alobcovu dùkazní pozici, proto¾e likvidace dokladù jej nezbavovala povinnosti prokázat reálné uskuteènìní jím deklarovaného zdanitelného plnìní. Pøi popsaném hodnocení vìci krajský soud vycházel z ustanovení § 31 odst. 8 a 9 daòového øádu, kdy poukázal na nerovnomìrné rozvr¾ení dùkazního bøemene (ve prospìch správce danì) v daòovém øízení; to vychází ze zásady ochrany zájmù státu na øádném plnìní daòových povinností. Pokud je daòový subjekt schopen pøedlo¾it dùkazy potvrzující jeho tvrzení, pøechází dùkazní bøemeno opìt na správce danì, v opaèném pøípadì se má za to, ¾e daòový subjekt dùkazní bøemeno neunesl. Krajský soud dále poukázal na §§ 12 a 19 zákona o DPH, které upravují podmínky nároku na odpoèet danì; z nich vyplývá, ¾e daòový subjekt musí pøedev¹ím prokázat, ¾e se zdanitelné plnìní uskuteènilo a ¾e bylo uskuteènìno plátcem danì, pøièem¾ pro vznik nároku na odpoèet danì nepostaèuje pouhé deklarování zdanitelného plnìní pøi splnìní formálnì právních nále¾itostí. Kromì toho, s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 27. 8. 2001, sp. zn. IV. ÚS 121/01, dospìl krajský soud k závìru, ¾e zpráva o daòové kontrole byla vypracována peèlivì a v takovém rozsahu, ¾e je zøejmé, co v¹e daòový subjekt pøi kontrole pøedlo¾il, jaký byl obsah pøedlo¾ených dokladù, jaké svìdky navrhl a co svìdci uvedli, i to, které z navrhovaných dùkazních prostøedkù správce danì neosvìdèil jako dùkaz a proè. Proti tomuto rozsudku brojil ¾alobce (dále jen stì¾ovatel ) kasaèní stí¾ností odkazující na dùvody uvedené v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a b) soudního øádu správního (dále jen s. ø. s. ). Stì¾ovatel je pøesvìdèen, ¾e splnìní podmínky zakotvené v § 19 zákona o DPH nebylo v rámci dokazování zpochybnìno; zde odkazuje na pøedlo¾ené úèetní doklady, svìdecké výpovìdi svìdkù F. V., V. S. a J. U. a dal¹í dùkazy, které prokazují, ¾e k uskuteènìní deklarovaných zdanitelných plnìní skuteènì do¹lo. Stì¾ovatel dále nesouhlasí se závìrem krajského soudu, ¾e neunesl dùkazní bøemeno ve smyslu § 31 odst. 9 daòového øádu a pokládá za prokázané, ¾e ve¹keré dostupné dùkazy nabídl. K otázce dùkazního bøemene vyslovil pochybnost, ¾e by dùkazní bøemeno mìlo mít tak v¹eobecný charakter, aby pøecházelo do povinnosti splnit libovùli správce danì a tvrdit a dokazovat, ¾e se zdanitelné plnìní uskuteènilo, za jakým úèelem a od jakého jiného plátce. Podle stì¾ovatele v dobì daòové kontroly snad ani teoreticky nepøipadala v úvahu mo¾nost prokázat uskuteènìní zdanitelného plnìní jiným zpùsobem. Za tìchto okolností odmítá opakovanì pøedkládat v¹echny dostupné dùkazní prostøedky, které budou stejnì správcem danì oznaèeny za nedostateèné. Stì¾ovatel rovnì¾ odmítá být postihován za to, ¾e neuchoval podklady o uskuteènìných reklamních impresích, nebo» takovou povinnost mu zákon ani smlouva neukládaly. Je proto pøesvìdèen, ¾e splnil ve¹keré podmínky § 19 zákona o DPH k tomu, aby byl oprávnìn uplatnit nárok na odpoèet DPH, a ¾e dostateènì a vyèerpávajícím zpùsobem prokázal uskuteènìní zdanitelného plnìní a jeho pou¾ití pøi podnikání. Uzavøel, ¾e správce danì neopatøil dùkazní prostøedky a skuteènosti rozhodné pro správné stanovení daòové povinnosti nad rámec návrhù daòového subjektu [§ 2 odst. 1 a 3 a § 31 odst. 2 a 4 daòového øádu], a ani ¾alovaný tyto vady nenapravil, kdy¾ jeho odvolání zamítl (v rozporu s § 50 odst. 3 a 6 daòového øádu). Úvodem je nutno øíci, ¾e argumentace stì¾ovatele se do znaèné míry nese v rovinì obecné, kdy polemizuje s rozsahem skuteèností, které jsou daòové subjekty v rámci daòové kontroly povinny prokázat, a» ji¾ z pohledu po¾adavkù hmotného práva, èi úpravy procesní. V této, obecné, rovinì proto pova¾uje Nejvy¹¹í správní soud za vhodné poukázat na èást odùvodnìní napadeného rozsudku (strana 3 a 4), kde je krajským soudem podán pøiléhavý výklad povinnosti daòového subjektu v rámci dokazování v daòovém øízení. Nad tento rámec lze poukázat na základní judikaturu v této oblasti, napø. na rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 9. 2. 2005, è. j. 1 Afs 54/2004-125, publikovaný pod è. 1022/2007 Sb. NSS (kde je zdùraznìna prioritní povinnost daòového subjektu dokazovat v¹e, co sám tvrdí), rozsudek ze dne 14. 7. 2008, è. j. 8 Afs 70/2007-102, dostupný na www.nssoud.cz (k povinnosti daòového subjektu dostateènì identifikovat navrhované dùkazy), rozsudek ze dne 13. 4. 2006, è. j. 3 Afs 12/2003-277, publikovaný pod è. 666/2005 Sb. NSS (k rozlo¾ení dùkazního bøemene mezi správce danì a daòový subjekt) èi rozsudek ze dne 8. 11. 2007, è. j. 5 Afs 172/2006-115, dostupný na www.nssoud.cz (k neexistenci povinnosti daòového subjektu dokazovat skuteènosti, které sám netvrdí). Pokud jde o ústavnìprávní rámec dokazování v daòovém øízení, lze odkázat napø. na nález Ústavního soudu ze dne 1. 7. 2005, sp. zn. IV. ÚS 29/05 (dostupný na www.nalus.usoud.cz); zde se Ústavní soud vyslovil k ústavní konformnosti úpravy dokazování zakotvené v daòovém øádu. Pokud jde o samotný zpùsob, jakým byly krajským soudem posouzeny jednotlivé stì¾ovatelem tvrzené obchodní pøípady, v pøípadì spoleènosti BUILD PROGRESS, s. r. o. je v odùvodnìní napadeného rozsudku konstatována podstatná (mínìno relevantní) èást výpovìdi svìdkù V. a S.; krajský soud zde vylo¾il, proè (ve shodì s daòovými orgány) nepova¾uje tyto výpovìdi z hlediska prokázání reálné existence zdanitelného plnìní (reklamní kampanì) za prùkazné. Nejvy¹¹í správní soud na tomto hodnocení neshledává ¾ádné rozpory z hlediska obecné èi právní logiky a v podrobnostech na nì odkazuje. Lze pøitom shrnout, ¾e zdej¹í soud hodnotí výpovìï svìdka V. jako neurèitou, výpovìï svìdka Stránského pak jako pøímo popírající tvrzení stì¾ovatelù. K osobì J. U. lze uvést, ¾e i zde se lze ztoto¾nit s názorem krajského soudu, ¾e jeho bli¾¹í identita (pro potøeby provedení pøípadné svìdecké výpovìdi) nebyla zji¹tìna; zde je nutno pøipomenout, ¾e iniciativa pøi prokazování skuteèností podporujících daòovì relevantní tvrzení daòového subjektu le¾í, ve smyslu § 31 odst. 9 daòového øádu, pøedev¹ím na nìm (podrobnìji viz vý¹e zmiòovaný rozsudek ze dne 14. 7. 2008, è. j. 8 Afs 70/2007-102). Krajský soud v odùvodnìní rozsudku zmiòuje dále rozpory ve smluvních ujednáních u jednotlivých smluv. Dle názoru Nejvy¹¹ího správního soudu tyto rozpory nedosahují takové intenzity, aby per se vyluèovaly existenci stì¾ovateli tvrzeného plnìní. To v¹ak krajský soud v odùvodnìní rozsudku ani netvrdí, tato zji¹tìní pova¾uje spí¹e za indicie, které v¹ak, v kontextu dal¹ích zji¹tìní, znevìrohodòují tvrzení stì¾ovatele. S tímto hodnocením, implicitnì vyplývajícím z argumentace v napadeném rozsudku, se Nejvy¹¹í správní soud ztoto¾òuje. Uvedené lze vztáhnout i na argumentaci krajského soudu týkající se absence jakýchkoli listinných dùkazù souvisejících s tvrzeným pøijatým plnìním. Krajský soud pouze zcela logicky dovodil, ¾e nìjaké listinné doklady musely nutnì, z povahy tvrzeného plnìní, pøi vzájemném styku mezi stì¾ovatelem a spoleèností BUILD PROGRESS, s. r. o. existovat; pokud by je daòový subjekt (stì¾ovatel) pøedlo¾il, mohly by nepochybnì potvrdit jeho skutková tvrzení. Tento závìr krajského soudu v¹ak rozhodnì nelze interpretovat tak, ¾e by je soud pova¾ovat za jakýsi obligatorní dùkaz a ¾e by snad (v ¹ir¹ím kontextu) akceptoval libovùli daòových orgánù v jejich bezbøehých po¾adavcích na rozsah dùkazního bøemene daòového subjektu, jak to naznaèuje kasaèní stí¾nost. I zde lze jen zopakovat, ¾e je primárnì povinností daòového subjektu prokázat v¹echny skuteènosti, které je povinen uvádìt v pøiznání, hlá¹ení a vyúètování nebo k jejich¾ prùkazu byl správcem danì v prùbìhu daòového øízení vyzván (§ 31 odst. 9 daòového øádu). Vyvstanou-li dùvodné pochybnosti o jeho tvrzeních, je plnì na nìm, aby je rozptýlil. Z uvedeného je zøejmé, ¾e Nejvy¹¹í správní soud stì¾ovatelem vytýkané dùvody nezákonnosti napadeného rozsudku neshledal. Nezbylo mu proto, ne¾ kasaèní stí¾nost jako nedùvodnou zamítnout (§ 110 odst. 1, vìta druhá s. ø. s.).

http://doczz.cz/doc/221393/od%C5%AFvodn%C4%9Bn%C3%AD---m%C4%9Bstsk%C3%BD-%C3%BA%C5%99ad-hora%C5%BE%C4%8Fovice

Odůvodnění - Městský úřad Horažďovice - Absolventi A Srazy Odůvodnění - Městský úřad Horažďovice Změna č.1A územního plánu Správní orgán, který územní plán vydá: Zastupitelstvo města Horažďovice Oprávněná úřední osoba pořizovatele Projektant ÚSES: 1. Postup při pořízení územního plánu ............................................................................................................................................. 3 2. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území.................................................................... 4 Soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem ........................... 4 3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území ..................... 5 4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů ........................ 6 5. Přezkoumání se stanovisky dotčených orgánů ......................................................................................................................... 6 6. Vyhodnocení splnění požadavku zadání, popřípadě vyhodnocení souladu s body (1-4) uvedenými ve vyhlášce 500 v příloze 7 části II. bod b ............................................................................................................................................... 8 7. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí .................................................................. 9 8. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 ...................................................................................................................... 9 9. Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly .................................................................................................................. 9 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty .......................................................................................10 10.1 Zdůvodnění urbanistického řešení a koncepce krajiny ...............................................................................................10 Zastavěné území a zastavitelné plochy ..................................................................................................................10 10.2 Zdůvodnění z hlediska dynamiky rozvoje .......................................................................................................................... 11 10.3 Zdůvodnění z hlediska umístění plošného rozvoje ...................................................................................................... 11 10.4 Zdůvodnění z hlediska umístění ploch a vedení koridorů dopravní a technické infrastruktury ........ 11 Dopravní infrastruktura.................................................................................................................................................. 11 10.4.2 Technická infrastruktura ................................................................................................................................................ 11 10.5 Zdůvodnění určení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření ......................................12 10.6 Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití, než je stanoveno v prováděcím právním předpisu ..........................................................................................................................................................................................................12 10.7 Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje (RUR) území 12 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch 13 Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení ....................................................................................13 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ..................................................................................................................................................................... 14 13.1 Vyhodnocení záboru zemědělského půdního fondu (ZPF) ........................................................................................ 14 13.2 Zdůvodnění záboru ZPF – zastavitelné plochy .............................................................................................................15 Rozhodnutí o námitkách včetně jeho odůvodnění ..............................................................................................................16 Vypořádání připomínek ...................................................................................................................................................................17 Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ..... 20 Zastupitelstvo města na základě usnesení ze dne 29.02.2012 bod bodem č. 21 schválilo pořízení změny č. 1 územního plánu Horažďovice a dále rozhodlo o tom, že pořizovatelem změny bude úřad s rozšířenou působností Horažďovice. Na základě podnětu Města Horažďovice byli občané a další subjekty v území vyzváni, aby vyhodnotili své požadavky z nového územního plánu, zformulovali je do podnětů a ty sdělili úřadu územního plánování v termínu do 10.02.2012. Tyto podněty byly předány, přičemž je možno konstatovat, že se jedná většinou o zájmy individuální, které město akceptovalo k prověření. Současně úřad územního plánování vyhodnotil dosavadní zkušenosti při práci s novým územním plánem a rovněž nové okolnosti a podněty, které sice vyplynuly před vydáním územního plánu, avšak schvalující orgán města dospěl z procesních důvodů k závěru, že není vhodné zahrnout tyto podněty po již proběhlém veřejném projednání do územního plánu a dokument přepracovat. Jedná se např. o nový právní názor na těžbu písku a pozemkové úpravy v Horažďovicích Předměstí. Dalším důvodem je digitalizace mapových podkladů, která probíhala během projednávání územního plánu a dále i po jeho schválení na celém zájmovém území. Dále jsou také důvodem pozemkové úpravy, které během pořizování územního plánu proběhly na části zájmového území v katastrálním území Horažďovice severovýchodně od hlavního sídla. V současné době probíhají malé pozemkové úpravy v katastrálním území Rovněž je důležité, aby byly technicky a věcně zřetelněji definovány funkce jednotlivých, především rozvojových ploch a podmínky pro další rozhodování v území. Úprava vyplývající z průběhu projednání : Změna č.1 územního plánu byla zveřejněna Oznámením o projednání Návrhu zadání územního plánu Horažďovice od 14. května 2012 až 29. června 2012. K tomuto dokumentu byly uplatněny vyjádření, stanoviska a podněty. Původně bylo zahájeno projednání označené jako změna č.1 územního plánu Města Horažďovice. V průběhu projednání vyplynuly z požadavků odboru životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje požadavky na posuzování vlivu na životní prostředí. Po obšírném jednání s dotčeným orgánem a po projednání v pracovní skupině rady města rozšířené o členy zastupitelstva města bylo odsouhlaseno formální rozdělení návrhu zadání změny č.1 územního plánu Města Horažďovice na 3 dílčí změny s ohledem na potřebnost hodnocení vlivu na životní prostředí u některých z nich. Vývoj se nakonec ustálil na 3 segmentech a to : Část změny č.1 nevyžadující posuzování vlivu na životní prostředí (označeno jako změna 1A), Část změny č.1 vyžadující posuzování vlivu na životní prostředí (motocross-deponie a obchvat silnice I/22) (označeno jako změna 1B) Část změny č.1 vyžadující posuzování vlivu na životní prostředí (těžba písku) (označeno jako změna 1C) Zastupitelstvo města dne 4. března schválilo rozdělení na 3 dílčí změny zadání č.1A, č.1B, č.1C. Zpracovatel na základě zadání změny č. 1A ve spolupráci s určeným zastupitelem a úřadem územního plánování vypracoval návrh pro společné jednání. Ke společnému jednání s dotčenými orgány konanému dne 16. června 2014, byla podána stanoviska na jejichž základě byl návrh územního plánu upraven. Veřejné projednání proběhlo dne 13. října 2014 a byly vzneseny 3 námitky. Způsob jejich vypořádání je součástí odůvodnění 2. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace Soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací Soulad s politikou územního rozvoje (PÚR) Vyhodnocení souladu změny číslo 1A s PÚR ČR 2008: Rozsah změny je příliš drobný na to, aby obsahoval záměry, které jsou závazně vymezeny v Politice územního rozvoje ČR 2008. Řešení změny není v rozporu se stanovenými republikovými prioritami územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území dle kap. 2 politiky. Soulad s územně plánovací dokumentací (ÚPD) vydanou krajem Platnou územně plánovací dokumentací kraje jsou Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje vydané dne 17 10. 2008. Tato dokumentace je závazná ve stanoveném rozsahu pro ÚP obcí v záležitostech nadmístního významu. Z hlediska priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území Změna č.1A respektuje ochranu regionálních prvků ÚSES a dotčené změny záměrů se jich nedotýkají. Z hlediska vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os Dotčeným územím prochází rozvojová osa OR8 Klatovy- Horažďovice- hranice kraje. /kolem je ukotvení a řešení dopravní infrastruktury a podmínky pro posílení osídlení a rozvoj bydlení. Tyto jsou akceptovány v řešení řady podnětů na rozvojové plochy bydlení. c) Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv Pro koridory a plochy dopravy republikového významu Byl graficky lépe vyjádřen a podmínkami využití specifikován požadavek na zdvoukolejnění trati č.190 PlzeňHoražďovice. Vymezení ploch a koridorů nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu, zásobování vodou a odkanalizování Takové požadavky nebyly uplatněny. Prvky regionálních ÚSES nebyly měněny. d) Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje Prvky regionálních ÚSES nejsou změnami dotčeny. Podmínkami využití jsou zpřesněny krajinné typy a také jsou vymezeny přírodní hodnoty. Prvky ochrany by měly ochránit krajinný potenciál pro budoucí generace a omezit následnou míru změn v území. Podmínkami využití jsou zpřesněny a vymezeny kulturní hodnoty, tak aby se omezila rizika jejich e) Vymezení cílových charakteristik krajiny Pro posílení cílové charakteristiky krajiny jsou v podmínkách využití více zpřesněny krajinné typy ploch lesních, ploch smíšených, rekreace, ploch zemědělských a ploch vodních. 3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména Hlavním cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, který uspokojí požadavky současné generace, aniž by ohrozil podmínky života generací budoucích. Změna č.1A návrhu územního plánu v souladu s úkoly územního plánování: nemění soulad všech hodnot území se zřetelem na péči o ochranu životního prostředí sleduje vyvážený stav mezi krajinou a návrhem rozvojových, nově zastavitelných ploch stanovuje podmínky pro výstavbu na rozvojových plochách podmínkami využití zpřesňuje krajinné typy určuje podmínky ploch s rozdílným způsobem využití, vymezuje a chrání přírodní hodnoty obce Změna č.1A návrhu územního plánu je v souladu s cíli vytýčené priority, kterými jsou: Návrhem ploch pro bydlení Změna č.1A návrhu územního plánu zdůvodňuje ochranu urbanistických a architektonických hodnot Jsou vymezeny hodnoty kulturní, civilizační a jsou podmínkami využití více specifikovány podmínky ochrany v hodnotnějších enklávách a vesnických území. Změna č.1A návrhu územního plánu zdůvodňuje požadavky na ochranu nezastavěného území Jasně specifikuje činnosti a funkce, které jsou v nezastavěné krajině možné. 4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho Změna č.1A územního plánu je zpracována v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen „stavební zákon“) a vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. (dále též jen “vyhláška 501“) a vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. (dále též jen „vyhláška 500“). Jednotlivé plochy jsou členěny dle § 4 až 19 vyhlášky 501. V souladu s možností danou § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501 jsou ve změně č.1A návrhu územním plánu plochy vymezené. Změna č.1 územního plánu je zpracována pro celkem tři části zadání č.1A, č.1B, č.1C a celé území obce Horažďovice. Změna č.1A návrhu územního plánu je pořizována odbornou osobou splňující kvalifikační předpoklady pro územně plánovací činnost a zpracována osobou oprávněnou k vybrané činnosti ve výstavbě. Zveřejňování písemností v celém procesu probíhalo v souladu s ustanovením § 20 stavebního zákona. Součástí změny jsou i záležitosti, které se týkají formálních úprav, zpřesnění podmínek využití. Výroková část (textová část změny č.1A) územního plánu je zpracována dle přílohy 7 I. vyhlášky 500, textová část odůvodnění změny č.1A územního plánu je zpracována dle přílohy 7 II. vyhlášky č. 500 v kombinaci s § 53 stavebního zákona. Grafická část celého územního plánu je vydávána v měřítku 1 : 5 000. Pouze výkres širších vztahů je zpracován a vydán v měřítku 1 : 25 000. 5. Přezkoumání se stanovisky dotčených orgánů K návrhu dokumentace změny č. 1A ÚP Horažďovice byla během projednání návrhu dle ustanovení § 50 stavebního zákona uplatněna stanoviska těchto dotčených orgánů: Ministerstvo životního prostředí – „v řešeném území se nenachází poddolované ani ložiskové území, ministerstvo nemá žádné požadavky ani námitky“ České dráhy – „připomínáme, že v OPD lze zřizovat a provozovat stavby a jiné činnosti jen se souhlasem Drážního úřadu, příp. Ministerstva dopravy ČR a se souhlasem vlastníka pozemků dráhy a vlastníků sousedních pozemků, nemáme námitek ani dalších připomínek“ Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni – „se souhlasí bez připomínek, z hlediska chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví nejsou k dokumentaci žádné připomínky“ Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor dopravy – „souhlasí s předloženým návrhem bez připomínek“ Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor kultury – „lze konstatovat, že není návrh v rozsahu, ve kterém byl předložen, v rozporu se zájmy památkové péče v řešeném území“ Ministerstvo dopravy – „silniční doprava – lokalita P17/1 (Plocha výroby B-N-17) je situována v přímé návaznosti na silnici I/22, dopravní připojení této lokality požadujeme realizovat prostřednictvím stávající místní komunikace, nikoliv novým přímým připojením na silnice I/22; železniční doprava - návrh není v kolizi s železničními tratěmi č. 185 Horažďovice – Domažlice a č. 190 Plzeň – České budějovice, a proto nemáme z hlediska železniční dopravy připomínek; k letecké a vodní dopravě nemáme připomínek neboť nejsou dotčeny námi sledované zájmy“ Ředitelství silnic a dálnic – „plocha DSm-N 52/2 je navržena pro připojení místní komunikace na navržený obchvat, pro tento záměr požadujeme splnění podmínek platných norem a projednání a odsouhlasení majetkovým správcem silnice I/27 ŘSD ČR – Správou Plzeň a ŘSD ČR – oddělením technické přípravy; P 17/1 (plocha výroby B-N 17/1) je situována v přímé návaznosti na stávající silnici I/22, dopravní napojení této lokality musí být realizováno prostřednictvím stávající místní komunikace, nikoliv přímým připojením na silnici I/22; plocha B-N-10, 10/3 a plocha přestavby P21/6, B-N-21 (plochy bydlení) jsou situovány v blízkosti stávající silnice I/22a budou zasaženy hlukem na této komunikaci, požadujeme v těchto lokalitách zařadit objekty a zařízení, pro které jsou stanoveny hygienické a hlukové limity, do podmíněně přípustného využití tak, že umístění objektů v těchto lokalitách bude podmíněno prokázáním splnění hygienických limitů s tím, že veškerá opatření na snížení negativních účinků dopravy budou řešena na náklady investora/ů v předmětné lokalitě, nikoliv ŘSD ČR“ Česká Republika-Ministerstvo obrany, sekce ekonomická a majetková MO, Oddělení ochrany územních zájmů Praha – „ AHNM neshledala rozpor mezi návrhem funkčního využití ploch a zájmy Ministerstva obrany a bezpečnosti státu, nemáme k řešené ÚPD připomínek a souhlasíme“ Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor životního prostředí – „ZPF-lokalita pro rekreaci Z43 (R-N-63) představuje zhruba šestihektarový zábor zemědělské půdy, rozsáhlý izolovaný záměr nutné omezit na nejmenší nutnou plochu a výsledný redukovaný zábor řádně zdůvodnit dle § 4 a 5 zákona, plochy zemědělské Z3 v k.ú. Svaté Pole jsou vymezeny na svažitých pozemcích, proto by měly být doplněny odpovídajícími protierozními opatřeními, ostatní lokality bez připomínek; ochrana přírody-požaduje do změn č. 1B a 1C zahrnout nové vymezení místního ÚSES, jelikož stávající není ve stavu, aby odpovídal posledním poznatkům a metodickým východiskům v této oblasti; správa lesů-nemá námitek; krajský úřad posoudil návrh z hlediska zájmů chráněných lesním zákonem, v kap. 6.3 výstupní limity-podmínky pro využití ploch změna územního plánu stanoví podmínky pro využití ploch v návaznosti na les, umístění staveb hlavních na vymezených plochách zástavby je přípustné minimálně 25 metrů od hranice lesa, staveb vedlejších a oplocení pak minimálně 10 metrů od hranice lesa, tato podmínka musí být splněna zároveň s podmínkami rozhodnutí dotčeného správního orgánu“ 6. Vyhodnocení splnění požadavku zadání, popřípadě vyhodnocení souladu s body (1-4) uvedenými ve vyhlášce 500 v příloze 7 části II. bod b Změna č.1A návrhu ÚP Horažďovice je zpracována v souladu se zadáním, schváleným zastupitelstvem města Horažďovice dne 04.03.2013. Záměry, které měly být prověřeny, byly prověřeny a případně zapracovány v návrhu změny, aniž by se uvedený návrh dostal do rozporného pojetí se zadáním. Vybrané úkoly, dané jednotlivými kapitolami zadání byly vyřešeny (upřesněny) takto: a) Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce, vyjádřené zejména v cílech zlepšování dosavadního stavu, včetně rozvoje obce a ochrany hodnot jejího území, v požadavcích na změnu charakteru obce, jejího vztahu k sídelní struktuře a dostupnosti veřejné infrastruktury Změna č.1A nezmenšuje rozvojový potenciál obce a ani nemění urbanistickou koncepci. Uvedené změny zastavitelných ploch převážně doplňují již urbanistickou strukturu a tuto nadále podporují. Koncepce zelených pásů, koncepce diferenciovaně využívané krajiny, koncepce minimalizace funkčních ploch v zastavěném území jsou zachovány. Změna č.1A si klade za cíl zpřesnění podmínek využití pro jasnější rozhodování v území, aniž by stávající koncepce byla narušena. Plochy rezerv jsou zachovány a jsou pro ně stanoveny podmínky k prověření. Rozvojové plochy jsou podmíněny řadou opatření a jsou pro ně stanoveny přesnější podmínky využití. Cílem je fázovat podmínky zástavby pouze v takovém rozsahu, který je účelný a potřebný. b) Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerva na stanovení jejich využití, které bude nutno Takové plochy a koridory nebyly změnou č.1A vymezeny. Návrh změny č.1A již přebírá existující, stanovuje však podmínky pro jejich prověření z důvodu uvedení dokumentace do souladu s formálním pojetím zákona a vyhlášky. Z hlediska zadání dochází k zpřesnění podmínek. c) Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo Opatření se týkají prvků ÚSES (Svaté Pole), veřejných prostranství (pouze v rozsahu změny č.1A zastavitelné plochy). Byla vymezena i plocha pro retenci- dílčí posun navržené plochy stromořadí. Platné zastavitelné plochy, které nejsou předmětem změn, plochy veřejných prostranství vymezeny nemají, neboť jsou podstatným průnikem do vlastnických práv a takto v zadání nebyl požadavek definován. d) Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci Podmínkami využití byly zpřesněny již existující omezení pro definované plochy. Jsou zde zařazeny takové plochy, kde je důvodný požadavek na trasování uliční struktury dle koncepce a kde není možné, s ohledem na velikost plochy, stanovit přesnější podmínky pro územní rozhodování. e) Případný požadavek na zpracování variant řešení Takový požadavek změna č. 1A neuvádí. f) Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Požadavky na formální a obsahové pojetí návrhu změny č.1A dle zadání byly uplatněny a zohledněny. Nově byly doplněny výkresy právního stavu, neboť množství změn a požadavky na formální úpravy by značně znepřehlednily situaci v rozhodování území. Požadavek Krajského úřadu, odboru životního prostředí na zpřesnění zastavitelné plochy vůči lokalitě Svaté Pole byl akceptován. Plocha ÚSES byla zpřesněna tak, aby nebyla v kolizi se záměry zastavitelné plochy. Všechny zastavitelné lokality byly vymezeny, dotčené ZPF, PUPFL bylo spočítáno. Změna kultury na les není vymezena. Motokrosové závodiště- přípustné terénní úpravy jsou možné za pohledovým horizontem- severní části, tak aby nedošlo k ovlivnění hlukem zástavby Horažďovic. Jsou částečně využité degradované plochy, nejedná se však o zábor zastavitelné plochy. Stanovisko Ministerstva dopravy bylo vymezení koridoru min. 50metrů pro obě strany na část úseku tratě č.190. Tento požadavek byl ve změně č.1A více upřesněn a graficky lépe vyjádřen oproti platnému Krajská hygienická stanice ve svém stanovisku ze dne 26. 6. 2012 požaduje pro vybrané plochy změny učinit opatření, která zmírní dopady hlukové zátěže. Tyto podmínky byly zapracovány do výstupních limitů i samotných podmínek dotčených rozvojových ploch. 7. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující Vzhledem k rozsahu změny č. 1A nebylo požadováno. 8. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 9. Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo 10. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty 10.1 Zdůvodnění urbanistického řešení a koncepce krajiny 10.1.1 Zastavěné území a zastavitelné plochy Hranice zastavěného území vymezená v platném územním plánu se rozšiřuje projektantem o vymezení ploch změny a to k datu 5. 12. 2013. Vymezené zastavěné území je vyznačeno v grafické části Výchozím podkladem byl platný územní plán. Podklady pro navrhované řešení byly podněty pro změnu č.1 společně se schváleným zadáním změny č.1A. Dalšími vstupy byly Politika územního rozvoje, Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje, Územní systém ekologické stability, Stanoviska orgánů státní správy. Jako mapové podklady byly využity mapy DKM, které byly digitalizovány zpracovatelem a mapy ZABAGED pro jejich vrstevnice. Uvedená změna pozitivním způsobem rozvíjí urbanistickou koncepci, tím, že přesněji stanovuje podmínky využití. 10.1.1.1 Plochy výroby (V) Tyto plochy lze charakterizovat jako plochy s možností umisťovat zařízení pro drobnou výrobu, skladování a služby ale i bydlení. Jedná se zejména o zařízení výroby a služeb všeho druhu, sklady a veřejné provozy. Pro tyto plochy jsou stanovena určitá omezení, která se snaží předejít případným kolizím či střetům zájmů, jež by v případě realizace mohly vzniknout. Územní plán tak dává široké možnosti uplatnění za současné eliminace nejvyšších možných rizik. Platný územní plán tyto plochy definuje jako produkční. Změna č.1A si klade za cíl přesněji definovat možné funkce v tomto území. 10.1.1.2 Plochy rekreace na plochách přírodního charakteru (Rn) Územní plán vymezuje a přebírá z požadavků koncepce platného územního plánu- území rekreačního. Plochy přírodní rekreace jsou de-facto nezastavitelné stavbami pro ubytování a slouží zejména jako plochy pro pobytové aktivity. Změna tento režim zpřesňuje podmínkami využití. 10.1.1.3 Vodní plochy a toky (W) Jedná se o plochy vodních toků, rybníků, retenčních a ostatních vodních nádrží, které plní funkce ekologicko-stabilizační, retenční, rekreační, estetické a hospodářské. Vodní plochy a toky zůstávají nejdůležitějšími přírodními činiteli v krajině. Podél nich je směřována většina biokoridorů a interakčních prvků a právě ony se svými břehovými partiemi se podílejí nejsilnější měrou na migraci a reprodukci většiny rostlinných a živočišných druhů. Systém opatření posiluje retenci krajiny a zlepšuje její biodiverzitu. Územní plán nové plochy vymezuje tam, kde je to nejvíce účelné (jihovýchod) a prospívá tak ke zvýšení ekologické stability a posílení protipovodňové funkce, čímž pomáhá k dalšímu zvýšení retence v území. Podmínky využití ostatních ploch nezastavěného území zřízení drobných vodních ploch a vodohospodářských úprav umožňují také. V platném územním plánu nebyly tyto v grafické části vymezeny. Jedná se o formální úpravu. 10.1.1.4 Plochy lesní (NL) Jedná se o plochy určené k plnění funkce pro upevnění funkce ekologicko-stabilizační, krajinotvorné, rekreační, estetické a hospodářské. Návrh lesních ploch podporuje obnovení krajinné mozaiky v zorněné krajině. V platném územním plánu nebyly tyto v grafické části vymezeny. Jedná se o formální úpravu. 10.1.1.5 Plochy zemědělské (NZ) Jedná se zejména o plochy zemědělské - orné půdy, které plní výhradně hospodářské funkce. Tyto plochy znamenají největší intenzitu možné hospodářské zátěže. V platném územním plánu jsou vymezeny jako plochy produkční. Jedná se o formální úpravu s cílem více zpřesnit podmínky využití. 10.1.1.6 Plochy smíšené nezastavěného území – přírodní (NSp) Jde převážně o území s vyšším požadavkem na ochranu přírody. Jejich ochrana a postupné doplňování je pro přírodní biodiverzitu krajiny a krajinný ráz zcela zásadní a nenahraditelná. Významnou roli bude hrát procentuelní zastoupení jednotlivých prvků vegetace a jejich vzájemná rozmanitost a uskupení. Často se také jedná se o plochy, které kombinují travní porosty s keřovým a stromovým patrem na zemědělských pozemcích, jež svojí existencí chrání. Jsou to plochy hodnotné z hlediska krajinného rázu. Tyto plochy mají omezený potenciál hospodářského využití. V platném územním plánu jsou vymezeny jako plochy krajinné, jedná se o formální úpravu s cílem zpřesnění podmínek. 10.2 Zdůvodnění z hlediska dynamiky rozvoje Jelikož jde o dílčí doplnění zastavitelných ploch, není zapotřebí řešit etapizaci. Dynamiku rozvoje lze lépe fázovat prostřednictvím požadavků dohod o parcelaci a u vybraných ploch pak podmínkou vybudování a napojení na potřebnou infrastrukturu. 10.3 Zdůvodnění z hlediska umístění plošného rozvoje Změna č.1A je rovnoměrným zastoupením zastavitelných ploch jak sídla Horažďovice, tak i ostatních sídel, kde platný územní plán velký rozsah ploch k zástavbě dnes neřeší. 10.4 Zdůvodnění z hlediska umístění ploch a 10.4.1 Dopravní infrastruktura Změna č.1A lépe, v grafické podobě vymezil koridor pro zdvoukolejnění tratě – plocha č. 36/5. Pro ostatní plochy je zakotvena podmínka dopravní infrastruktury v regulativech. 10.4.2 Technická infrastruktura 10.4.2.1 Vodovod a kanalizace Koncepce vodovodu a kanalizace nebyla změnou č.1A měněna. Nové zastavitelné plochy změny č.1A v sídle Horažďovice jsou podmíněny napojením na infrastrukturu vodovodu a kanalizace. 10.4.2.2 Elektrická energie Koncepce elektro nebyla změnou č.1A měněna. 10.5 Zdůvodnění určení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných VD1 odklon a nové napojení II/169 na obchvat I/22 (TI-N 52/2) severně od sídla Horaždovice plocha veřejných prostranství, zahrnující komunikaci, chodníky a výpis parcelních čísel 3011/5 KN, 3021 KN předkupní vloženo ve 10.6 Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití, než je stanoveno v prováděcím právním předpisu (vyhl. o obecných požadavcích na využívání území) V návrhu zněny č.1A ÚP nebylo stanoveno funkční využití nad rámec obsahu citovaného právního předpisu. 10.7 Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje (RUR) území Pro ochranu přírody a krajiny návrh zlepšuje dosavadní stav, jasně zakotveny jsou podmínky využití v krajině. Jsou formálně zobrazeny plochy lesů, vodní plochy s podmínkami využití. Pro ochranu rekreace návrh posiluje situaci vymezením ploch rekreace s možnostmi ekonomického Pro ochranu hospodářských podmínek návrh posiluje již tak silnou pozici dalšími možnostmi Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území jsou vyřešeny výstupními limity a podmínkami funkčního využití . V ostatních sledovaných složkách nedochází k žádným změnám. 11. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení Vzhledem k tomu, že město má dobrý rozvojový potencionál, který je dán vybavením kompletní technickou infrastrukturou a také skutečnost, že se obec nachází v rozvojové ose OR8, je doplňování rozvojových ploch zcela v souladu s možnostmi obce a potenciálem rozvoje. Do okruhu podmiňujících faktorů rozvoje území patří stabilita a perspektiva hospodářsko-ekonomické základny. Ve městě je řada prosperujících firem. a předpokládá se další nárůst, jež nebude mít bezprostřední vliv na kvalitu bydlení v sídlech. U těch je však zapotřebí reagovat na rostoucí poptávku po bydlení. S ohledem na rozvojové možnosti severních partií je zapotřebí také řešit dostatečné ukotvení obchvatu. Z výše uvedených důvodu je vymezení nových zastavitelných ploch zejména pro rozvoj bydlení a výroby jako logický předpoklad dalšího rozvoje, který je podpořen i v ZÚR. Ve městě jsou požadovány vazby na již stávající síť komunikací a existující technické infrastruktury. Plochy pro rozvoj obce jsou voleny tak, aby veškeré negativní dopady navrhovaného řešení byly minimální. Využívá se tak možnosti jednoduchého napojení na infrastrukturu obce (bez nutnosti dalších vyvolaných záborů ploch), v některých případech se navrhovaným řešením rozvojových ploch zlepšují i podmínky v zastavěném území. Vymezení zastavitelných ploch je drženo zásadou návaznosti na stávající zastavěné území s cílem zamezit nežádoucí suburbanizaci území. Samostatné enklávy jsou pojaté jako dvorce v krajině s minimální hustotou bydlení, tak aby nepůsobily jako urbanizovaný satelit. Celkový výčet všech zastavitelných ploch změny č.1A činí cca 101,4543 hektarů. Orientační počet staveb - rodinných domů - činí rozptyl cca 60 rodinných domů při zohlednění režimů rozvolněnosti, větších stavebních pozemků a v řadě případů i striktních omezení, co do počtu rodinných domů na vymezené ploše. Zprůměrováním tedy vychází výpočtem rozptyl cca 1300-1800 m2 na jeden rodinný dům, bez zohlednění veřejných prostranství, komunikací. 12. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení Takové plochy ve změně č. 1A nejsou. 13. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na 13.1 Vyhodnocení záboru zemědělského půdního fondu (ZPF) V tabulkové části jsou jednotlivé očíslované lokality charakterizovány jejich navrhovaným funkčním využitím. Dále jsou uvedeny plochy záboru roztříděné podle jednotlivých kultur a podle tříd ochrany. V grafické části (Výkres předpokládaných záborů půdního fondu M 1 : 10 000) je v řešeném území vyznačen zákres hranic BPEJ s jejich kódem a barevným rozlišením dle tříd ochrany a vyznačen zákres lokalit záboru s jejich označením. Plochy bydlení B Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) zahrady travní Plochy veřejného prostranství PV Plochy rekreace R Plochy rekreace celkem Celkový zábor 1,5040 1,3301 0,0850 0,2245 Plochy výroby a skladování V Plochy technické infrastruktury TI Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) 16,8297 0,0758 0,0039 10,1843 0,9800 7,7873 0,9680 8,2240 5,4001 4,2329 13.2 Zdůvodnění záboru ZPF – zastavitelné plochy elná Způsob využití plochy Zdůvodnění záboru Plocha navazuje na záhumenní partii sídla a je převážně rozšířením již existující zahrady Koridor dopravní infrastruktury DS Plocha je nutným záborem pro připojení k obchvatové komunikaci Plochy výroby V Plocha je požadovaným záborem pro rozšíření již nedostačujích ploch k výrobě pro existující areál. Severní směr je limitován říční nivou. Plocha navazuje na již existující plochy bydlení a je dílčím rozšířením již existujících zahrad Plocha navazuje na plochu již existujících zahrad Plocha navazuje na záhumenní partie, řeší se absentující podíl zastavitelných ploch pro bydlení v platném ÚP Plocha řeší potřebu obhospodařování přilehlých celků zemědělské půdydvorec pro zemědělskou výrobu, umístěný uprostřed ploch orné půdy přilehlých celků zemědělské půdy včetně zpracování biologického odpadu, musí být umístěna volně v partie, řeší se potřeba rozvoje bydlení městského typu pro sídlo Ploca řeší funkční konverzi ploch okolo bývalého vodojemu a vytváří tak předpoklady pro rekreační Rozhodnutí o námitkách včetně jeho odůvodnění Autor námitky Text námitky –krácený Návrh na vypořádání Nesouhlas s upřesněním polohy MVE jako plochy V-N-55, v platném územním plánu není nikde uvedeno, že by lokalita Jarov měla být plánována pro více MVE, je pouze v textové části uvedeno „V lokalitě 035_Jarov je možné umístění malé vodní elektrárny v návaznosti na náhon“ Námitce bylo vyhověno z části. V textu je vypuštěna věta „ve vazbě na náhon". Na druhé straně územnímu plánu nepřísluší regulovat počet umístěných MVE v dané lokalitě a tento požadavek nepodal Bohdan Mirovič Převedení rezervy R25/2 na plochu aktivní a Irena Nyklová pro bydlení Námitka se zamítá. V řešeném území se již nachází dostatečné množství ploch sloužící k rozvoji bydlení. Změna plochy z reservy (kterou je doposud) na aktivní nebyla předmětem požadavku ani zadání . Námitce se vyhovuje. Zadání nespecifikovalo způsob využití území, ale pouze účel (chov ryb) což je nyní pro danou plochu jmenovitě uvedeno. Zároveň bylo dosaženo i dohody s dotčeným orgánem o redukci této plochy a dále tak, že plocha byla rozdělena na rybochovnou bez budov a zastavitelnou (pouze v místě stávajícího objektu). Toto řešení dotčený orgán akceptoval. Požadavek na změnu plochy rekreační R-N63 na plochu výrobní – chov ryb 15. Vypořádání připomínek Využití ploch dle platného ÚP produkční; alej přes pozemky aby alej vedla po hranici 1083/4, 1083/42, 1083/43 1221/1, 1221/2, krajinné BC 2974 po PÚ st.345/1, st.331, p.č.1256/5, 1256/17-20, změnit na území zastavitelné (produkci – zemědělství) lokalitu 66 změnit na území umožnit stavby pro zemědělství a bydlení (zastavitelné); posunutí biocentra zastavitelné produkční – produkční – výroba a sklady zastavitelné - obytné st.87 zastavitelné obytné produkční – truhlárna st.460, 1485/3 vyloučit zástavbu RD; ponechat jen jako zahrádky 217,215/2, 215, 216, 213, 206, 772/3, 772/2123, 3007 po PÚ produkční – rozšíření stávajícího provozu nezastavitelné krajinné vyhověno částečně v Z62 772/29 3013/1 – 12, 3014 po PÚ (původně PK 1245/1) 1123/4,1126/11, 1126/12, 1197/69, 1197/70, 1197/60 pozemky na hranici a nezastavitelné produkční, zastavitelné obytné, produkční + 772/28 úprava průběhu hranice zastavitelné/nezastavitelné s využitím okrajové cesty vyhověno v Z62 zastavitelné – bydlení z části vyhověno sjednotit pod jeden druh rozšířit zastavitelné obytné nedovolit RD, ponechat jako nedovolit RD, jen zahrádky 1126/13, 1126/14, 1136/1, 1123/5, 1126/12, 1123/13, 1123/4, 199/3,199/1,155 /2,199/5, 199/1(PK) 1197/99 324/3,324/5 324/2,324/6,324 238/4, st.1728 st.1274,1478,14 79,232/2,238/1, 238/6,238/30,80 7/2,808/7....viz. ÚR 20734/2010 Jarov – viz. st.430,st.1700/1 1452/2,1452/6,1 1403/2, 1402/21,1402/1 7,1402/15,1402/ 13 a další…. 222/2,223 KN 84 PK,85 PK st.398 2956 po PÚ část zastavitelné produkční a obytné; část nezastavitelné produkce; část FV + obchvat vymezení jako ÚSES – veřejně prospěšné opatření zastavitelné bydlení zastavitelné bydlení; přerozdělit využití pozemků a zvětšit zastavitelné území zastavitelné produkční nesouhlas s vymezením jako komunikace – malý městský neřešíme graficky blíže uvést její umístění zmínit,že biocentrum nebude vyhověno v textu zastavitelné obytné/rekreační nezastavitelné produkční zastavitelné rekreační vyhověno (zahrnuto v Z3) ÚSES–VPO vypustit vyvlastnění produkční/obytné změna trasy biokoridoru jako možnost most – náhon 196/1,196/5, 10/3, 10/4, 10/5, 10/6,10/7 biokoridoru ÚSES zastavitelného území na rekreační, obytné a produkční 25/1 PK 1197/97 1197/68 st.15,st.29,st.30 484/4, 484/2 plocha barevně N.Dvůr ostrovní zástavba jen v koordinačním napojení, pouze z obecných posunout obalovou ÚSES, současně vedeno nefunkční ÚSES začlenění pozemků intravilánu/zastavitelné obytné, změna okrajové linie hospodářského stavení produkční/rekreace v textové části provést podrobnější rozlišení využití ploch zejména u produkce ve č.501/2006 zástavby i do hlavního zastavitelných ploch stanovit dohody řešení o parcelaci a ÚSES vyjmout; resp. rekreační vyjmout z ÚSES použít nové digitální mapy, zanést platné posunout zastavitelné pro převést rezervu do aktivního 16. Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu Textová část návrhu ÚP Hořovice čítá 20 stran A4. Grafická část návrhu ÚP Hořovice obsahuje 7 výkresy: HLAVNÍ VÝKRES SE ZACHYCENÍM PRÁVNÍHO STAVU ZMĚNY Č. 1 KOORDINAČNÍ VÝKRES SE ZACHYCENÍM PRÁVNÍHO STAVU ZMĚNY Č. 1 o konání 7. zasedání Zastupitelstva města Horažďovice Městský úřad Horažďovice v souladu s ustanovením § 93 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, informuje o k... MĚSTO HORAŽĎOVICE MĚSTSKÝ délka krovek brouka či počet nehod v jistém úseku silnice. Tyto znaky mají proměnlivý charakter a pro různé objekty z daného statistického souboru nabývají různých hodnot. V teorii pravděpodobnosti... JJ: „Totemová zvířata“ jste poprvé vydala již před více než deseti lety. Loni pak ve spolupráci s naším knihkupectvím vyšel nový dotisk tohoto kompletu. Mohla byste komplet nějak přiblížit čtenáři... Lesní rybníček Janovka sněhu. Nejen, že se tak zachytí voda na našem území, která by jinak říční sítí nenávratně odtekla, ale rovněž průtokem rybníky je tento velký nárazový průtok tlumen a upravován na kapacitu vodních ... Textová část - Újezdní úřad Hradiště

https://www.praha-9.eu/rubrika/judikatura/

Judikatura | Společenství vlastníků Místecká 450 ArchivJudikatura Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2017, čj. 26 Cdo 2323/2016 NSS: Letňanské lentilky jsou bez územního rozhodnutí Trvalo to, ale došlo na naše slova. Nejvyšší správní soud zrušil územní rozhodnutí projektu korupčníka Mikuleckého – Letňanské lentilky, proti kterému naše SVJ brojí už od roku 2012. Přijal tak argumenty, že letňanská radnice, stejně jako pražský magistrát vydali nezákonná rozhodnutí. SVJ mělo být účastníkem územního i stavebního řízení. Lentilkový kmotr své betonové monstrum prosadil silou, bez ohledu na platné zákony. Radnici, která ho v tom podpořila, se to ale vymstí. Nynější rozsudek sám o sobě ještě neznamená, že se zbabraný projekt do měsíce srovná se zemí; k tomu bude zapotřebí zrušit nezákonně vydané stavební povolení. Je ale jasné, že se Brusel brzy začne ptát, zda desítky milionů korun, vyplacené na dotacích, nebyly použity v rozporu s unijními pravidly a nešly například na černou stavbu, prosazenou mafiánským způsobem proti vůli místních. A další nároky z titulu odpovědnosti státu za škodu vyvolanou nezákonnými rozhodnutími budou následovat… V této souvislosti je dobré uvést, že pod nezákonnými rozhodnutími jsou podepsáni vedoucí letňanského stavebního úřadu Václav Ryčl a ředitelka magistrátního stavebního odboru Ivana Jakoubková. Měli jsme právo mluvit do revitalizace společného domu, rozhodl Nejvyšší správní soud Až u Nejvyššího správního soudu (NSS) nalezlo SVJ 450 zastání ve sporu se stavebním úřadem o účastenství ve stavebních řízeních na celkovou revitalizaci domu ze strany SVJ 449, 451 a 453. Ač jsme setrvale upozorňovali na to, že jsme opominutými účastníky řízení, stavební úřad, magistrát i městský soud náš právní názor opřený o propracovanou argumentaci přehlížel. NSS na základě naší kasační stížnosti učinil rozsudkem sp. zn. 1 As 142/2015-49 těmto nezákonostem přítrž. VS: Ke změně stanov SVJ vzniklých před 1.1.2014 není zapotřebí notářského zápisu Vrchní soud v Praze svým usnesením ze dne 28. 7. 2015, sp. zn. 7 Cmo 79/2015, ukončil dohady nad výkladem § 1200 odst. 3 ve spojení s § 564 nového občanského zákoníku (NOZ). K dispozici je zatím jen izolovaná právní věta judikátu, zveřejněná v Soudních rozhledech 10/2015. Po zveřejnění celého rozhodnutí budou relevantní pasáže doplněny. „Zákonný požadavek notářského zápisu ohledně změny stanov vycházející z § 1200 odst. 3 NOZ platí jen pro společenství vlastníků vzniklá dle NOZ od 1. 1. 2014; na dříve vzniklá společenství vlastníků jednotek § 1200 odst. 3 NOZ nedopadá.” NS: zastoupení vlastníka na shromáždění musí být povoleno stanovami SVJ Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.5.2012, sp. zn. 29 Cdo 3399/2010 Právo účastnit se shromáždění (jako jeho člen) a podílet se na jeho rozhodování o záležitostech souvisejících se správou domu je osobním právem vlastníka jednotky. Jakkoliv lze hlasování na shromáždění považovat za právní úkon vlastníka jednotky, účast na shromáždění jako taková právním úkonem není. Člen shromáždění, který se účastní shromáždění, sice může právě proto, že se shromáždění účastní, vykonávat hlasovací právo (popř. i další práva, jako např. právo podávat návrhy, nahlížet do podkladů pro jednání apod.), nicméně účast na shromáždění je nutno od samotného hlasování (či výkonu dalších práv) odlišit. I tehdy, nebude-li se na shromáždění hlasovat, totiž právo účastnit se svědčí pouze členu shromáždění (vlastníku jednotky). Současně platí, že člen shromáždění nemůže vykonávat hlasovací právo, neúčastní-li se shromáždění. Z tohoto důvodu nelze právo vlastníka jednotky nechat se na shromáždění zastoupit dovozovat z ustanovení § 3 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů a § 31 odst. 1 obč. zák.; plná moc k zastoupení vlastníka na shromáždění není plnou mocí k uskutečnění právního úkonu ve smyslu posledně označeného ustanovení. NS: Shromáždění SVJ nemůže svým rozhodnutím změnit prohlášení vlastníka o vymezení jednotek Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.11.2011, sp. zn. 29 Cdo 406/2010 Do působnosti shromáždění společenství vlastníků bytových jednotek nespadá rozhodování o změně prohlášení vlastníka budovy v částech obsahujících rozdělení budovy na jednotky a společné části domu (§ 4 odst. 2 písm. b/ a c/ zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů). NS: Návrh na přezkum rozhodnutí shromáždění SVJ může podat i vlastník, který se hlasování neúčastnil a s rozhodnutím nesouhlasí Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.5.2011, sp. zn. 22 Cdo 1423/2009 Podle názoru dovolacího soudu nelze možnost napadnout rozhodnutí shromáždění vlastníků v důležité záležitosti přehlasovaným vlastníkem jednotky návrhem u soudu ve smyslu § 11 odst. 3 věta třetí ZVB vykládat tak, že toto právo má pouze vlastník jednotky, který byl při hlasování shromáždění vlastníků jednotek přítomen. zákon ceny smlouva kamery vlastníci zápis správa domu úspora energie ÚMČ Praha 18 internet odečty teplo hlasování Judikatura Shromáždění Letňanské lentilky SBD Praha zálohy havárie pojistka vyúčtování Finance revitalizace úklid voda BPT stanovy AVIA výbor

http://kraken.slv.cz/KSOS38INS4726/2011

KSOS 38 INS 4726/2011-A7 Číslo jednací: KSOS 38 INS 4726/2011-A7 Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Lubomírem Utratou v insolvenční věci dlužníka-navrhovatele: Milena Balcárková, rč.: 495222/259, Valová 276/5, 789 01 Zábřeh Usnesení č.j. KSOS 38 INS 4726/2011-A5 ze dne 27.04.2011 s e m ě n í tak, že dlužníkovi-navrhovateli se neukládá zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč. O d ů v o d n ě n í: Návrhem dlužníka doručeným Krajskému soudu v Ostravě dne 22.03.2011 bylo ve věci dlužníka zahájeno insolvenční řízení. Dlužník insolvenční návrh spojil s návrhem na povolení oddlužení a jako způsob oddlužení navrhoval plnění splátkovým kalendářem. Výpočtem provedeným v souladu s ust. § 398 odst. 3 insolvenčního zákona dospěl soud k závěru, že povolení oddlužení by nebylo u dlužníka možné, neboť nelze předpokládat, že hodnota plnění, kterou by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, by činila alespoň 30% jejich pohledávek. Celková výše závazků dlužníka činí nejméně 476.501,-Kč. Za daných okolností, kdy dlužník od České správy sociálního zabezpečení pobírá starobní důchod ve výši 7.234,-Kč měsíčně, je dlužník schopen splatit nezajištěným věřitelům po odečtení odměny insolvenčního správce cca 2,5 % jejich pohledávek. Souhlas věřitelů s nižším plněním dlužník nedoložil. Na základě výše uvedených skutečností soud dovodil, že v případě pokračování insolvenčního řízení by byl návrh na povolení oddlužení dle ust. § 395 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona zamítnut pro nedostatečné plnění dlužníka vůči nezajištěným věřitelům a současně by soud dle ust. § 396 odst. 1 insolvenčního zákona rozhodl o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. S ohledem na majetek dlužníka včetně okruhu postižitelných příjmů dlužníka existuje důvodná obava, že v případě prohlášení konkursu by zde nebyly prostředky, které pokryjí náklady insolvenčního řízení. Zaplacení zálohy dlužníkem umožní při prohlášení konkursu zajištění prostředků ke krytí nákladů insolvenčního řízení, zejména nákladů souvisejících se zjišťováním (prověřováním) stavu majetku dlužníka, odměny insolvenčního správce a jeho hotových výdajů. Dne 13.05.2011 bylo soudu doručeno odvolání dlužníka, ve kterém dlužník uvedl, že na základě darovací smlouvy mu bude příbuzná Jaroslava Wolná přispívat po dobu účinků oddlužení částkou 4.000,-Kč měsíčně. To znamená, že v době, kdy soud bude rozhodovat o návrhu na povolení oddlužení, jsou splněny podmínky oddlužení, když bude možné zaplatit věřitelům více než 30 % jejich pohledávek. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud dle ust. § 95 insolvenčního zákona tak, že usnesení č.j.-A5 ze dne 27.04.2011 změnil tak, že dlužníkovi-navrhovateli se zaplacení zálohy na náklady insovenčního řízení ve výši 50.000,-Kč neukládá a v řízeníse nadále pokračuje. V Ostravě dne 13.06.2011

http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-641-04

I.ÚS 641/04 ze dne 19. 1. 2005 N 10/36 SbNU 115 Průtahy v přípravném řízení Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Janů a soudců JUDr. Františka Duchoně a JUDr. Vojena Güttlera - ze dne 19. ledna 2005 sp. zn. I. ÚS 641/04 ve věci ústavní stížnosti M. H. proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v nečinnosti Policie České republiky, Správy hlavního města Prahy, ve věci vedené pod sp. zn. ČTS:ÚVP-268/217-2000 a proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v nečinnosti Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ve věci vedené pod sp. zn. 2 Zt 160/2003. I. Postupem Policie České republiky, Správy hlavního města Prahy, ve věci vedené pod sp. zn. ČTS:ÚVP-268/217-2000 a postupem Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ve věci vedené pod sp. zn. 2 Zt 160/2003 bylo porušeno základní právo stěžovatele na projednání věci bez zbytečných průtahů, zakotvené v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. II. Policii České republiky, Správě hlavního města Prahy, se ukládá, aby nepokračovala dále v průtazích v řízení vedeném pod sp. zn. ČTS:ÚVP-268/217-2000 a aby neprodleně v této věci jednala. Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1 se ukládá, aby nepokračovalo dále v průtazích v řízení vedeném pod sp. zn. 2 Zt 160/2003 a aby neprodleně v této věci jednalo. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 29. 9. 2004, se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud nařídil Policii České republiky, Správě hlavního města Prahy, (dále jen "Policie") ve věci vedené pod sp. zn. ČTS:ÚVP-268/217-2000 a Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1 (dále jen "státní zastupitelství"), ve věci ve věci vedené pod sp. zn. 2 Zt 160/2003, aby konaly a rozhodly. Jak stěžovatel ve své ústavní stížnosti uvádí, dne 7. 11. 2000 mu bylo sděleno obvinění ze spáchání trestného činu padělání a pozměňování peněz dle § 140 odst. 1, 2 a odst. 3 písm. a) a b) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a ze spáchání trestného činu podvodu dle § 250 odst. 1 a odst. 3 písm. a) a b) trestního zákona a bylo současně rozhodnuto o jeho vzetí do vazby. V červenci 2001 byl z vazby propuštěn. Od této doby dle tvrzení stěžovatele nebyly vůči němu činěny žádné vyšetřovací úkony a neproběhly žádné výslechy svědků a tato nečinnost trvala i v průběhu let 2002, 2003 a 2004. Proto stěžovatel podal dne 19. 7. 2004 žádost o odstranění průtahů ve vyšetřování. Vzhledem k tomu, že na ni stěžovatel, jak uvádí, nedostal od státního zastupitelství v zákonné 30 denní lhůtě odpověď, podal Městskému státnímu zastupitelství v Praze dne 6. 9. 2004 "žádost o provedení dohledu". Dne 9. 9. 2004 pak byla stěžovateli zaslána odpověď státního zastupitelství, ze které, dle názoru stěžovatele, vyplývá, že průtahy byly shledány, nicméně nebyla přijata žádná opatření k jejich odstranění. Podle názoru stěžovatele nelze považovat dobu čtyř let, po kterou přípravné řízení probíhá, za přiměřenou, a to zejména za situace, kdy v dané věci nejsou od července 2001 činěny žádné úkony. Dle názoru stěžovatele dochází k nerespektování jeho práva na projednání věci bez zbytečných průtahů ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Na základě výzvy Ústavního soudu se k ústavní stížnosti vyjádřilo státní zastupitelství. Ve svém vyjádření uvádí, že se jedná o relativně složitou trestní věc, a poukazuje na počet obviněných, množství útoků a zejména pak na nutnost získávání informací od cizozemských bankovních ústavů. Ústavní stížnost považuje za tendenční a účelovou, s tím, že se nedá říci, že by policejní orgán průběžně neprováděl vyšetřovací úkony. Státní zastupitelství poukazuje na to, že v dané věci jsou činěny zejména úkony spočívající v obstarávání zpráv od zahraničních bank, přičemž některé jsou činěny formou mezinárodní pomoci. Pokud jde o žádost stěžovatele o odstranění průtahů, státní zastupitelství ve svém vyjádření zaslaném Ústavnímu soudu sděluje, že trestní zákon o žádné 30denní lhůtě nehovoří, a vzhledem k rozsáhlosti vyšetřovacího spisu, který bylo nutno prověřit, byla tato žádost vyřízena bez zbytečného odkladu. Navíc považuje petit ústavní stížnosti za nesrozumitelný, když je v něm žádáno, aby rozhodlo, ale již není řečeno o čem. V závěru svého vyjádření státní zastupitelství navrhlo, aby ústavní stížnost byla zamítnuta. Na základě výzvy Ústavního soudu se rovněž vyjádřila Policie. Ve svém vyjádření Ústavnímu soudu sdělila následující: V průběhu let 2002 a částečně 2003 byla ověřována totožnost obviněných cizích státních příslušníků, přičemž žádosti musely být několikrát urgovány, protože bulharská strana informace nepodávala nebo nepodávala v dostatečné míře. Současně se ověřovaly doklady zajištěné při domovních prohlídkách. Rovněž bylo nutné urgovat žádost u banky, která dodnes nepodala zprávu, třebaže jiné banky tak učinily. Ve druhé polovině roku 2003 pak byly podány návrhy na právní pomoc vyžádáním zpráv od cizozemských bank. Od této právní pomoci však bylo na pokyn dozorujícího státního zástupce upuštěno a od února 2004 byly vyžádány zprávy přímo od cizozemských bank. Některé z bank odpověděly, jiné však přes opětovné žádosti ze září a října 2004 do současné doby zprávy nepodaly. V roce 2004 rovněž byla vyžádána jedna právní pomoc z Francie, když banka mimo právní pomoc informace poskytnout odmítla; tato žádost dosud nebyla doručena. Také byly vyžádány zprávy z prodejen. Závěrem svého vyjádření Policie uvádí, že se jedná o rozsáhlou trestnou činnost dvanácti obviněných, z čehož vyplývá i dlouhodobější vyšetřování, zejména když obvinění svoji trestnou činnost popírají. V současné době Policie vyčkává na doručení zpráv z části cizozemských bank, z napadených prodejen a na právní pomoc z Francie a poté bude přistoupeno k seznámení s výsledky vyšetřování, vzhledem k čemuž se Policie domnívá, že vyšetřování probíhá plynule. Policie ve svém vyjádření ještě také podotkla, že policejní komisař zpracovává paralelně podobné nebo ještě rozsáhlejší kauzy, Dle čl. 38 odst. 2 Listiny má každý právo na projednání věci bez zbytečných průtahů. Obdobně dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, který rozhodne o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. K posouzení, zda v daném případě bylo postupováno v souladu s uvedenými ustanoveními, konstatuje Ústavní soud především, že k otázkám přiměřenosti doby řízení z ústavněprávního pohledu se opakovaně vyjádřil ve své judikatuře, včetně rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 600/03 [Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu (dále jen "Sbírka rozhodnutí"), svazek 32, nález č. 6, strana 35], sp. zn. I. ÚS 660/03 (Sbírka rozhodnutí, svazek 32, nález č. 24, strana 219), sp. zn. I. ÚS 647/03 (Sbírka rozhodnutí, svazek 33, nález č. 84, strana 313), sp. zn. I. ÚS 210/04 (Sbírka rozhodnutí, svazek 34, nález č. 127, strana 297), sp. zn. I. ÚS 296/04 (Sbírka rozhodnutí, svazek 34, nález č. 107, strana 121), sp. zn. I. ÚS 332/04 (Sbírka rozhodnutí, svazek 34, nález č. 106, strana 115), sp. zn. II. ÚS 71/99 (Sbírka rozhodnutí, svazek 30, nález č. 83, strana 281), sp. zn. II. ÚS 225/01 (Sbírka rozhodnutí, svazek 23, nález č. 102, strana 35), sp. zn. II. ÚS 408/03 (Sbírka rozhodnutí, svazek 32, nález č. 18, strana 169), sp. zn. II. ÚS 284/04 (Sbírka rozhodnutí, svazek 34, nález č. 123, strana 269), sp. zn. II. ÚS 335/04 (Sbírka rozhodnutí, svazek 34, nález č. 137, strana 385), sp. zn. II. ÚS 504/03 (Sbírka rozhodnutí, svazek 33, nález č. 50, strana 25), sp. zn. III. ÚS 696/02 (Sbírka rozhodnutí, svazek 31, nález č. 133, strana 189), sp. zn. III. ÚS 75/04 (Sbírka rozhodnutí, svazek 35, nález č. 140, strana 3), sp. zn. IV. ÚS 180/04 (Sbírka rozhodnutí, svazek 34, nález č. 112, strana 157), sp. zn. IV. ÚS 193/03 (Sbírka rozhodnutí, svazek 31, nález č. 120, strana 85), sp. zn. IV. ÚS 278/03 (Sbírka rozhodnutí, svazek 32, nález č. 20, strana 187), sp. zn. IV. ÚS 475/03 (Sbírka rozhodnutí, svazek 32, nález č. 7, strana 39), sp. zn. IV. ÚS 36/04 (Sbírka rozhodnutí, svazek 33, nález č. 56, strana 73) - vše též na www.usoud.cz. V souladu s touto judikaturou při posuzování tvrzeného porušení práva na projednání věci bez zbytečných průtahů Ústavní soud postupuje v každé věci samostatně a zvažuje, zda se s ohledem na okolnosti případu jedná o neodůvodněné průtahy či nikoliv. Přiměřenost doby řízení nelze vyjádřit numericky, neboť je podmíněna objektivně charakterem projednávané věci a musí být zkoumána ve světle konkrétních okolností případu, s přihlédnutím ke složitosti věci, chování stěžovatele a chování příslušných orgánů. V případě trestního řízení tak může být významný pro posouzení přiměřenosti jeho délky např. počet spoluobviněných, teritoriální a časový rozsah trestné činnosti či přítomnost mezinárodního prvku. Státu pak nelze přičítat k tíži prodloužení délky řízení dané uplatňováním procesních práv stěžovatelem. Konečně je třeba zkoumat, zda orgány činné v trestním řízení konaly v dané věci plynule. Ústavní soud si za účelem ověření pravdivosti skutkových tvrzení stěžovatele a posouzení důvodnosti ústavní stížnosti vyžádal od Policie spis vedený pod sp. zn. ČTS: ÚVP-268/217-2000 (dále jen "spis Policie"). Na základě obsahu tohoto spisu a ve světle výše uvedeného Ústavní soud posoudil ústavní stížnost a dospěl k závěru, že je důvodná. Ústavní soud v první řadě shledal, že předmětná věc se vyznačuje značnou mírou složitosti, danou zejména počtem obviněných, množstvím útoků a mezinárodními prvky. Ústavní soud dále zkoumal, zda těmito faktory lze ospravedlnit délku daného přípravného řízení. Ústavní soud ze spisu Policie zjistil, že proti stěžovateli bylo dne 7. 11. 2000 zahájeno trestní stíhání, které dosud neskončilo. Od počátku období, na které se stěžovatel zaměřuje ve své ústavní stížnosti, tedy od června 2001 do konce roku 2001, byla v tomto přípravném řízení prováděna řada úkonů, zejména výslechů svědků a obviněných a zjišťování informací od bankovních ústavů. V průběhu let 2002 až 2004 se pak počet úkonů výrazně snižuje a zejména je zaměřen na získávání informací ze zahraničí. Právě potřebou informací týkajících se cizích státních příslušníků a obzvláště pak platebních karet vydaných v zahraničí Policie, potažmo státní zastupitelství vysvětlují délku daného řízení. Ústavní soud nicméně konstatuje, že délka řízení nebyla prodlužována pouze samotnou potřebou těchto informací, nýbrž z velké části nedůsledností práce orgánů činných v trestním řízení v souvislosti s jejich získáváním. V první řadě k tomu Ústavní soud konstatuje, že již samotná data, kdy orgány činné v trestním řízení o dané informace ze zahraničí žádaly, jsou v mnoha případech na pováženou. Ze spisu Policie vyplývá, že již v průběhu roku 2001 (dopisy z 6. 8. 2001, 13. 8. 2001, 5. 11. 2001) obdržela odpovědi tuzemských bank, ve kterých je mimo jiné uváděno, že část informací nemohou poskytnout a lze je získat pouze u zahraničních vydavatelských bank. Teprve v průběhu roku 2003 (dopisy doručené státnímu zastupitelství 1. 9. 2003, 23. 9. 2003) však orgány činné v trestním řízení přikročily k požádání o tyto informace cestou žádosti o právní pomoc. Ústavní soud shledává, že takovýto postup byl v rozporu se zásadou rychlosti řízení vyjádřenou v § 2 odst. 4 trestního řádu a dalších jeho ustanoveních, která představují promítnutí čl. 38 odst. 2 Listiny do úpravy trestního řízení. Bylo na orgánech činných v trestním řízení, aby v přiměřené lhůtě zvážily, zda dané informace budou ze zahraničí vyžadovat, a podnikly v tom příslušné kroky. Dobu dvou let v tomto případě za přiměřenou považovat nelze, přičemž na tomto konstatování by nic nemohl změnit ani eventuální fakt, že by během těchto dvou let byly ve větším počtu prováděny další jiné úkony v daném trestním řízení. Orgány činné v trestním řízení totiž mohly a měly předpokládat, že získávání informací ze zahraničí může být časově náročné, jak si na to ostatně samy stěžují v souvislosti s podáváním údajů bulharskou stranou v dřívějších fázích vyšetřování, a proto se měly věnovat tomuto problému přednostně a o tyto informace zažádat co nejdříve. Nejenom že tak neučinily, ale od zmíněné právní pomoci bylo ustoupeno a informace byly od února 2004 vyžadovány přímo od zahraničních bank (23. 2. 2004, 24. 2. 2004, 1. 3. 2004, 4. 3. 2004, 5. 3. 2004 a další), tedy ještě o řadu dalších měsíců později. K tomu nezbývá Ústavnímu soudu, než konstatovat, že bylo na orgánech činných v trestním řízení, aby si zjistily a ujasnily, jakým způsobem budou informace od zahraničních bank získávat, a v přiměřené lhůtě tak učinily. Řada měsíců musela uplynout zbytečně, než orgány činné v trestním řízení změnily taktiku a namísto zprostředkovaného získávání informací cestou mezinárodní právní pomoci se obrátily na zahraniční banky přímo. Ze spisu Policie je nepochybné, že na žádosti o získávání informací se orgánům činným v trestním řízení nedostalo vždy včasné odpovědi. Otázka, kterou si Ústavní soud musel položit, byla, zda orgány činné v trestním řízení na tuto situaci reagovaly adekvátně. Odpověď zní, že nikoliv. Ze spisu sice vyplývá, že své žádosti urgovaly, což může hrát při posuzování průtahů svou roli (srovnej Wloch proti Polsku, http://cmiskp.echr.coe.int), ale opakované žádosti a urgence učiněné po půl roce nečinnosti dotázaného adekvátní reakcí nejsou. Ústavní soud k uvedenému rovněž dodává, že je nepřijatelné, aby trestní řízení bylo do nekonečna prodlužováno s odkazem na nutnost získávat informace ze zahraničí. Je věcí státu, aby se s problematikou zahraničních prvků v trestním řízení, včetně mezinárodní spolupráce, vypořádal zajištěním funkčního a rychlého systému právní pomoci či jiným způsobem. Vůbec již nelze akceptovat situaci, kdy jedna z tuzemských bank na žádost orgánů činných v trestním řízení ze dne 28. 6. 2001 doposud nijak nereagovala. V § 8 odst. 1 a 2 trestního řádu se stanoví, že státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů, a jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo v řízení před soudem též k posouzení poměrů obviněného anebo pro výkon rozhodnutí, může státní zástupce a po podání obžaloby nebo návrhu na potrestání předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství. V daném případě byly zaslány urgence, vždy na stejnou adresu. Orgány činné v trestním řízení však mohly též např. poslat stížnost na nečinnost adresovanou vedení této banky. Podle § 66 trestního řádu je také možné potrestat toho, kdo neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které mu byly dány podle tohoto zákona, pořádkovou pokutou do výše 50 000 Kč. Pokud tuzemská banka neplní své povinnosti, je namístě ji za to postihnout, nikoliv toto její počínání trpět bez jakékoliv reakce, tím spíše, pokud nečinnost trvá několik let. Je úkolem státu a jeho orgánů, aby si vytvořily nástroje, kterými zajistí plnění povinností vyplývajících z jeho zákonů, a tyto nástroje pak příslušně využívat. Konečně Ústavní soud podotýká, že ačkoliv orgány činné v trestním řízení poukazují na pomalou odezvu při získávání informací jak doma, tak i v zahraničí, samy si počínaly liknavě, když v naprosto jednoduché záležitosti na písemný dotaz z rumunské strany z 4. 3. 2003, zda jeden ze spoluobviněných je zadržený v České republice, reagovaly po více než 5 měsících - až 22. 8. 2003. Ústavní soud vzhledem k uvedenému shledal, že délku přípravného řízení lze připisovat míře složitosti případu jen částečně. Ústavní soud má za to, že složitostí věci lze odůvodnit pouze nutnost řádné činnosti orgánů činných v trestním řízení, nikoliv jejich nečinnost nebo činnost, která je díky svému špatnému provádění neefektivní až diletantská. K dalšímu obsahu vyjádření orgánů činných v trestním řízení Ústavní soud považuje za nutné především uvést, že je třeba zcela odmítnout jejich argument týkající se jejich přetíženosti. Ústavní soud v minulosti mnohokrát rozhodoval o stížnostech proti nečinnosti soudů a konstatoval, že námitky přetíženosti soudů je sice možné připustit jako konstatování obecného stavu, těžko však ve věci samé, neboť nedostatky v tomto směru nemohou jít k tíži občanů. Ústavnímu soudu nezbývá, než stejné aplikovat i na Policii a státní zastupitelství. Je na státu, aby zajistil takové personální a technické vybavení orgánů činných v trestním řízení a organizaci jejich práce tak, aby byly schopné vést trestní řízení v souladu s požadavky kladenými čl. 38 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Případnými nedostatky v tomto směru nelze omlouvat porušování ústavně zaručených práv stěžovatele. Ústavní soud je navíc v této souvislosti nucen konstatovat, že z dopisu Policie adresovaného obhájci jednoho ze spoluobviněných ze dne 24. 5. 2002 vyplývá, že již v této době Policie přiznávala svoji přetíženost a slibovala brzkou nápravu, přesto však ke zlepšení nedošlo. Ze zjištění Ústavního soudu také plyne, že stěžovatel nečinil žádné procesní úkony, které by byly nějakým způsobem obstrukční, a uzavírá, že stěžovateli průtahy v daném řízení nelze přičítat. Trestní řízení je ovládáno zásadou presumpce neviny, a proto pouhý fakt, že se obviněný nepřiznal k trestné činnosti, nelze považovat za relevantní a uvádět jako důvod k průtahům. Ústavní soud se nemůže ztotožnit s názorem Policie a státního zastupitelství, že v dané věci jsou činěny úkony průběžně a vyšetřování probíhá plynule. Pojem plynulost v trestním řízení je třeba chápat ve světle ústavně zaručených práv stěžovatele a také v kontextu zásady rychlosti řízení zakotvené v ustanoveních trestního řádu. V daném případě vzhledem k uvedenému Ústavnímu soudu nezbývá, než konstatovat, že dané řízení plynule neprobíhalo. Podle ustanovení § 44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, může Ústavní soud se souhlasem účastníků od ústního jednání upustit, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Vzhledem k tomu, že stěžovatel, Policie i státní zastupitelství vyjádřily svůj souhlas s upuštěním od ústního jednání, a dále vzhledem k tomu, že Ústavní soud má za to, že od jednání nelze očekávat další objasnění věci, bylo od ústního jednání v předmětné věci upuštěno. Ze všech výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání shledal, že stěžovatelova ústavně zaručená práva podle čl. 38 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy byla porušena, a uložil Policii a státnímu zastupitelství, aby nepokračovaly v průtazích v daném řízení a neprodleně v této věci jednaly.

http://kraken.slv.cz/4Ads17/2006

4Ads17/2006 è. j. 4 Ads 17/2006-21 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Marie Turkové a soudcù JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Jaroslava Vla¹ína v právní vìci ¾alobce: J. C., proti ¾alované: Èeská správa sociálního zabe zpeèení, se sídlem Praha 5, Køí¾ová 25, o kasaèní stí¾nosti ¾alované proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 3. 2005, è. j. 42 Cad 48/2005-7, Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 3. 2005, è. j. 42 Cad 48/2005-7, s e z r u ¹ u j e a vìc s e v r a c í tomuto soudu k dal¹ímu øízení. Pøípisem ze dne 1. 3. 2005, který byl Krajskému soudu v Ústí nad Labem doruèen dne 3. 3. 2005, postoupila ¾alovaná podání ¾alobce ze dne 7. 2. 2005, které bylo podle jejího názoru ¾alobou smìøující proti rozhodnutí ¾alované ze dne 2. 2. 2005. Podání ¾alobce ze dne 7. 2. 2005 bylo adresováno ¾alované a obsahovalo ¾ádost o pøezkoumání posudku lékaøe OSSZ v Teplicích ze dne 19. 1. 2005. ®alobce ve svém podání uvedl, ¾e má èásteèný invalidní dùchod, pracoval v chránìné dílnì, ale jeho zdravotní stav se natolik zhor¹il, ¾e musel ukonèit pracovní pomìr. Z tohoto dùvodu ¾alobce ¾ádal o plný invalidní dùchod. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 3. 2005, è. j. 42 Cad 48/2005-7, bylo pøedmìtné podání ÈSSZ z 1. 3. 2005, do¹lé podepsanému soudu dne 3. 3. 2005, odmítnuto a nikomu nebyla pøiznána náhrada nákladù øízení. V odùvodnìní rozhodnutí soud konstatoval, ¾e v rámci pøípravy jednání bylo shledáno, ¾e soudní øízení nebylo zahájeno z podnìtu ¾alobce, nýbr¾ úkonem ¾alované, je¾ krajskému soudu postoupila údajnou ¾alobu proti svému zamítavému rozhodnutí ze dne 2. 2. 2005. Postoupené podání v¹ak podle názoru krajského soudu takovou ¾alobou není, ve skuteènosti jde o správnímu orgánu adresovanou ¾ádost o pøezkoumání posudku, pøièem¾ z tohoto podání není ani v nejmen¹ím patrno, ¾e by mìl ¾alobce v úmyslu se obrátit na soud. Krajský soud doplnil, ¾e i kdyby tomu tak bylo, nemohl by mít ¾alobce úspìch, proto¾e pøedbì¾né úkony ve správním øízení, které nejsou rozhodnutími, jsou ze soudního pøezkumu vylouèeny a taková ¾aloba by musela být odmítnuta pro nepøípustnost. V tomto pøípadì v¹ak podle krajského soudu ¾aloba (její¾ nezbytnou souèástí musí být zjevný projev vùle iniciovat soudní øízení) zcela chybí a závìr ¾alované o její existenci je jen bezdùvodnou fabulací, zalo¾enou na manipulaci se slovy i daty. Tato skuteènost podle krajského soudu pøedstavuje neodstranitelnou absenci základní podmínky øízení, které tak nemù¾e být uskuteènìno, a pøedmìtný návrh ¾alované musel být odmítnut podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen s. ø. s. ). Proti tomuto usnesení podala ¾alovaná (dále jen stì¾ovatelka ) vèas kasaèní stí¾nost, v ní¾ nesouhlasila se závìrem krajského soudu, ¾e z podání ¾alobce nelze vyvodit úmysl obrátit se na soud. Vùle ¾alobce podle stì¾ovatelky jednoznaènì smìøuje k pøezkoumání a zmìnì rozhodnutí stì¾ovatelky. ®alobce nesouhlasil se zamítavým rozhodnutím, které bylo vydáno na podkladì lékaøského posudku, a domáhal se pøiznání dùchodu. Stì¾ovatelka je pouze prostøedníkem, který zaruèuje dodr¾ení lhùty pro podání ¾aloby, a vychází z pøedpokladu, ¾e vùlí poji¹tìnce, který podává odvolání, opravný prostøedek èi ¾ádost o pøezkoumání po doruèení rozhodnutí stì¾ovatelky, je odvolat se do rozhodnutí stì¾ovatelky, nikoliv do rozhodnutí nebo posudku lékaøe OSSZ. ®ádný právní pøedpis nestanoví stì¾ovatelce povinnost odstraòovat vady podání. Nemá-li ¾aloba stanovené nále¾itosti, jedná se o vady, jejich¾ odstranìní ukládá soudní øád správní soudu. Podání podle stì¾ovatelky nemusí obsahovat výslovné vyjádøení, ¾e se úèastník øízení chce obrátit na soud. Pokud mìl krajský soud pochybnosti o obsahu podání ¾alobce, mìl je podle názoru stì¾ovatelky odstranit postupem podle ustanovení § 37 odst. 5 s. ø. s. a poté pøípadnì mohl podání ¾alobce odmítnout. Podle stì¾ovatelky bylo na krajském soudu, aby najisto postavil, zda se ¾alobce chce domáhat svého práva u soudu. Stì¾ovatelka navrhla, aby Nejvy¹¹í správní soud usnesení krajského soudu zru¹il a vìc vrátil tomuto soudu k dal¹ímu øízení. Nejvy¹¹í správní soud pøezkoumal napadené usnesení v souladu s ustanovením § 109 odst. 2 a 3 s. ø. s. vázán rozsahem a dùvody, které stì¾ovatelka uplatnila ve své kasaèní stí¾nosti, a dospìl k závìru, ¾e kasaèní stí¾nost je dùvodná. Podle konstantní judikatury Nejvy¹¹ího správního soudu je-li kasaèní stí¾ností napadeno usnesení o odmítnutí ¾aloby, pøicházejí pro stì¾ovatele v úvahu z povahy vìci pouze kasaèní dùvody podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ø. s., spoèívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Pod tento dùvod spadá také pøípad, kdy vada øízení pøed soudem mìla nebo mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí o odmítnutí návrhu, a dále vada øízení spoèívající v tvrzené zmateènosti øízení pøed soudem (srov. rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 21. 4. 2005, è. j. 3 Azs 33/2004-98, publikovaný ve sbírce rozhodnutí Nejvy¹¹ího správního soudu pod è. 625/2005). Z obsahu kasaèní stí¾nosti tedy plyne, ¾e ji stì¾ovatelka podala z dùvodù uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) s. ø. s., podle kterého lze kasaèní stí¾nost podat z dùvodu nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení øízení. V posuzované vìci Nejvy¹¹í správní soud uvádí, ¾e pøedmìtem úvah bylo posouzení právního úkonu ¾alobce ze dne 7. 2. 2005, který stì¾ovatelka posoudila jako ¾alobu proti svému rozhodnutí ze dne 2. 2. 2005, jím¾ byla zamítnuta ¾ádost ¾alobce o plný invalidní dùchod. Toto podání postoupila stì¾ovatelka krajskému soudu. Podle ustanovení § 108 zákona è. 582/1991 Sb., o organizaci a provádìní sociálního zabezpeèení, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, platí, ¾e pokud tento zákon nestanoví jinak, pou¾ijí se v øízení o dùchodovém poji¹tìní obecné pøedpisy o správním øízení. Podle ustanovení § 19 odst. 2 zákona è. 71/1967 Sb., o správním øízení (správní øád), ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, se podání posuzuje podle jeho obsahu. Obdobnì podle ustanovení § 41 odst. 2 zákona è. 99/1963 Sb., obèanský soudní øád, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen o. s. ø. ), se zøetelem k ustanovení § 64 s. ø. s. se ka¾dý úkon posuzuje podle obsahu, i kdy¾ je úkon nesprávnì oznaèen. V daném pøípadì posoudila stì¾ovatelka podání ¾alobce ze dne 7. 2. 2005 podle obsahu jako ¾alobu proti svému rozhodnutí a v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 s. ø. s. a ustanovením § 32 s. ø. s. je postoupila pøíslu¹nému krajskému soudu. I kdy¾ je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, místem pro podání ¾aloby pro úèely zachování lhùty podle ustanovení § 72 odst. 1 druhá vìta s. ø. s., je zároveò pøedev¹ím úèastníkem øízení o ¾alobì, a nelze tedy po nìm po¾adovat, aby sám odstraòoval nedostatky ¾aloby, k èemu¾ ostatnì není ani oprávnìn. Krajský soud sice není vázán názorem uèinìným správním orgánem o obsahu podání, má-li v¹ak za to, ¾e z podání nelze jednoznaènì dospìt k závìru o úmyslu podat ¾alobu, mù¾e vìc zapsat do rejstøíku nejasných podání a èinit úkony podle ustanovení § 37 odst. 5 s. ø. s. Postupem podle tohoto ustanovení odstraòuje soud té¾ pøípadné vady ¾aloby, vyhodnotí-li urèité podání jako ¾alobu, která postrádá nìkteré ze zákonných nále¾itostí. Krajský soud v¹ak v daném pøípadì pøedepsaným zpùsobem nepostupoval a ve svém rozhodnutí vycházel z øady chybných úvah. Podle ustanovení § 4 odst. 1 s. ø. s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o a) ¾alobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veøejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jako¾ i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svìøeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veøejné správy, (dále jen "správní orgán"), b) ochranì proti neèinnosti správního orgánu, c) ochranì pøed nezákonným zásahem správního orgánu, d) kompetenèních ¾alobách. Podle ustanovení § 32 odst. 1 s. ø. s. øízení je zahájeno dnem, kdy návrh do¹el soudu; týká-li se návrh vìcí uvedených v § 4 odst. 1, nazývá se návrh ¾alobou. Podle ustanovení § 72 odst. 1 s. ø. s. ¾alobu lze podat do dvou mìsícù poté, kdy rozhodnutí bylo ¾alobci oznámeno doruèením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným zpùsobem, nestanoví-li zvlá¹tní zákon lhùtu jinou. Lhùta je zachována, byla-li ¾aloba ve lhùtì podána u správního orgánu, proti jeho¾ rozhodnutí smìøuje. Z uvedených zákonných ustanovení jednoznaènì vyplývá, ¾e soudní øízení je zahájeno podáním ¾aloby, nikoliv podáním správního orgánu, který ¾alobu krajskému soudu postoupil. Vzhledem k tomu, ¾e úèastník mù¾e podat ¾alobu jak u soudu, tak u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, není místo podání pro posouzení jejího obsahu urèující. Podání nemusí obsahovat výslovnì vyjádøení, ¾e se podatel chce obrátit na soud, rozhodující je obsah podání z hlediska ustanovení § 37 odst. 3 s. ø. s. a ustanovení § 71 odst. 1 s. ø. s. Krajský soud podsouvá stì¾ovatelce pochybnosti o povaze podání, které v¹ak stì¾ovatelka, narozdíl od soudu, zjevnì nemìla. Jak ji¾ bylo vý¹e uvedeno, stì¾ovatelka posoudila podání v rámci své pravomoci podle obsahu jako ¾alobu, kterou postoupila soudu. Krajský soud vyslovil závìr, ¾e ¾alobce nevyjádøil svou vùli obrátit se na soud, a závìr stì¾ovatelky o tom, ¾e se jedná o ¾alobu, pova¾oval krajský soud za bezdùvodnou fabulaci a manipulaci se slovy a daty. Tento závìr v¹ak nelze pova¾ovat za správný. Øízení ve vìcech dùchodového poji¹tìní je jednoinstanèní a doruèením rozhodnutí je pravomocnì skonèeno. Neexistuje tedy ¾ádné správní øízení, v nìm¾ by mohla stì¾ovatelka pokraèovat, co¾ je nepochybnì jedním z dùvodù, pro které stì¾ovatelka pova¾ovala podání ¾alobce za ¾alobu. K vý¹e uvedeným závìrùm Nejvy¹¹í správní soud dále podotýká, ¾e správní orgán nemohl uva¾ovat o provedení autoremedury , nebo» ta je podle ustanovení § 57 odst. 1 správního øádu mo¾ná jen ve dvouinstanèním øízení. Za situace, kdy jediným opravným prostøedkem proti rozhodnutí stì¾ovatelky je ¾aloba ve správním soudnictví, nepøipadá autoremedura v úvahu, a po postoupení ¾aloby soudu mù¾e správní orgán postupovat pouze podle ustanovení § 62 s. ø. s., co¾ v¹ak závisí pouze na jeho uvá¾ení a nezakládá ¾ádnou povinnost správního orgánu. V posuzované vìci Nejvy¹¹í správní soud dále uvádí, ¾e z obsahu spisu plyne, ¾e ve vìci se dne 25. 3. 2005 konalo jednání, k nìmu¾ v¹ak ¾alobce nebyl pøedvolán. Tímto postupem do¹lo k poru¹ení jeho ústavnì zaruèených práv podle èl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Je pøitom zcela jednoznaèné, ¾e pøi úèasti ¾alobce u jednání by mìl krajský soud mo¾nost odstranit pochybnosti, které o obsahu podání mìl, a odstranit pøípadnì i dal¹í nedostatky podání. Podpùrnou argumentaci krajského soudu, ¾e by ¾alobce stejnì nemohl mít úspìch, proto¾e pøedbì¾né úkony, které nejsou rozhodnutími, jsou ze soudního pøezkumu vylouèeny a ¾aloba by musela být odmítnuta, pova¾uje Nejvy¹¹í správní soud za zcela nesprávnou, nebo» pøípadné nedostatky podání ¾alobce nemohou v ¾ádném pøípadì vést k odmítnutí podání správního orgánu, který pouze realizuje svou zákonnou povinnost a pøedkládá krajskému soudu ¾alobu, je¾ byla u správního orgánu podána ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 druhá vìta s. ø. s. Nejvy¹¹í správní soud v souladu se svou konstantní judikaturou uzavírá, ¾e postoupí-li správní orgán soudu podání, které podle obsahu pova¾uje za ¾alobu proti svému rozhodnutí, a soud dospìje k závìru, ¾e úmysl podatele není jednoznaènì zøejmý, nemù¾e z tohoto dùvodu zastavit øízení podle § 104 odst. 1 o. s. ø. ve spojení s § 64 s. ø. s. a vrátit vìc správnímu orgánu k dal¹ímu øízení. Pochybnosti o obsahu podání je tøeba odstranit postupem podle § 37 odst. 5 s. ø. s. (srov. rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 23. 2. 2005, è. j. 3 Ads 28/2004-20, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvy¹¹ího správního soudu pod è. 655/2005). Stì¾ovatelka svým podáním ze dne 1. 3. 2005 pouze v souladu s pøíslu¹nými ustanoveními zákona postoupila krajskému soudu podání ¾alobce k dal¹ímu øízení. Krajský soud se mìl tedy následnì zabývat obsahem podání ¾alobce, kterým bylo zahájeno soudní øízení, a nikoliv odmítnout podání stì¾ovatelky, která pouze realizovala své zákonné povinnosti. Nejvy¹¹í správní soud proto konstatuje, ¾e napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 3. 2005, è. j. 42 Cad 48/2005-7, je nezákonné. Nejvy¹¹í správní soud se zøetelem k vý¹e uvedenému dospìl k závìru, ¾e kasaèní stí¾nost je dùvodná, a proto napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem zru¹il a vìc mu vrátil k dal¹ímu øízení. V dal¹ím øízení bude tøeba, aby krajský soud postupem podle ustanovení § 37 odst. 5 s. ø. s. odstranil vady podání za úèelem zji¹tìní, zda se ¾alobce hodlal domáhat pøezkoumání rozhodnutí stì¾ovatelky u soudu ve správním soudnictví. Podle výsledku svých zji¹tìní pak krajský soud v souladu s ustanovením § 110 odst. 3 s. ø. s. zvolí dal¹í procesní postup. V novém rozhodnutí o vìci rozhodne krajský soud té¾ o náhradì nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti ve smyslu ustanovení § 110 odst. 2 s. ø. s.

https://zakony.kurzy.cz/89-2012-obcansky-zakonik/paragraf-86/

§ 86 paragraf 86 - Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. Kurzy.cz > Zákony > Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. > ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST > Hlava II Osoby > Díl 2 Fyzické osoby > Oddíl 6 Osobnost člověka > Pododdíl 2 Podoba a soukromí > § 86 <a href="https://zakony.kurzy.cz/89-2012-obcansky-zakonik/paragraf-86/" title="§ 86 ">§ 86, Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb.</a> Zařazení ustanovení v předpisu: OBECNÁ ČÁST (ČÁST PRVNÍ) » Osoby (Hlava II) » Fyzické osoby (Díl 2) » Osobnost člověka (Oddíl 6) » Podoba a soukromí (Pododdíl 2) » § 86 § 86 paragraf 86 - Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. § 86 paragraf 86 - Daňový řád č. 280/2009 Sb. § 86 paragraf 86 - Zákoník práce č. 262/2006 Sb., porovnání znění k 1.1.2007 § 86, paragraf 86 - Zákoník práce č. 262/2006 Sb., znění k 1.1.2015 středa 21.2.2018 04:19:50

https://www.bozpinfo.cz/kamerove-systemy-narusovani-soukromi-zamestnancu

Kamerové systémy a narušování soukromí zaměstnanců | BOZPinfo.cz Zpravodaj SÚIP č. 3/2018 Nabytím účinnosti zákona č. 206/2017 Sb., který mimo jiné novelizoval zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, přibyly do tohoto zákona nové § 11a a § 24a týkající se ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců, které ode dne 29. 7. 2017 definují zjištěná porušení § 316 odst. 2 - 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“) jako přestupky. Společenskou škodlivost těchto nových přestupků vyjadřuje zákonodárce maximálními výšemi sankcí. Až do výše 1 000 000 Kč lze uložit sankci u zjištěného narušení soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele způsoby uvedenými v § 316 odst. 2 ZP a vyžadováním informací od zaměstnanců, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem. Až do výše 100 000 Kč lze uložit sankci, pokud zaměstnavatel neinformuje zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění dle § 316 odst. 3 ZP. Ustanovení § 316 odst. 2 ZP uvádí taxativní výčet způsobů, které zákon považuje za narušení soukromí zaměstnanců, pokud nejsou zaměstnavatelem prováděny bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele. Jedná se o podrobení zaměstnanců otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci, a to na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele. Z výše uvedeného lze dovodit rozsah tohoto sledování, kdy ostatní, v zákoně neuvedené způsoby, nejsou porušením pracovněprávních předpisů, pokud by tedy byla kontrola prováděna u všech zaměstnanců stejným způsobem a v obdobném rozsahu. Např. kontrola pohybu služebního vozidla prostřednictvím GPS není sledováním dle tohoto zákona a reakce zaměstnavatele na případné zjištěné nedostatky jsou považovány za oprávněnou kontrolu zaměstnavatele dle § 316 odst. 1 ZP, event. za součást obecné kontrolní pravomoci zaměstnavatele vyplývající z § 11 ZP. S tím souvisí také pojem soukromí, které lze pro účely tohoto článku zjednodušit na schopnost identifikace daného zaměstnance a s tím spojený zásah do adresné „osobní, intimní sféry člověka v jeho integritě, která zahrnuje všechny projevy osobnosti konkrétního a jedinečného lidského tvora. Pojem soukromí obsahuje též hmotný i myšlenkový prostor jednotlivce, součástí soukromého života je i právo na vytváření a rozvíjení vztahů s dalšími lidskými bytostmi“ (Stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů [dále jen „ÚOOÚ“] č. 6/2009 Ochrana soukromí při zpracování osobních údajů). Zjištění narušení soukromí zaměstnanců odposlechem, záznamem telefonických hovorů, kontrolou elektronické pošty či listovních zásilek není v kontrolní praxi tak časté. Stejně tak nepůsobí obtíže takové jednání rozeznat a v kontrolních protokolech popsat. Využívání kamerových systémů je častější a jejich aplikace je velmi variabilní, přesto je třeba mít pro posuzování těchto systémů jednotnou metodiku. Jakkoli se kompetence ÚOOÚ a orgánů inspekce práce liší (ÚOOÚ nepovažuje provozování kamerového systému bez záznamu za zpracování osobních údajů, naopak orgány inspekce práce omezují svou kontrolní pravomoc jen na sledování zaměstnanců na pracovišti a ve společných prostorách zaměstnavatele, bez ohledu na ostatní osoby), metodika ÚOOÚ pro určení kamerového systému, který splňuje zákonné požadavky, a který ne, může být inspirací a významným vodítkem pro orgány inspekce práce. Jedná se o tzv. test přiměřenosti, který aplikují i soudy (např. nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 4/94). Ten bere při posuzování v potaz tři hlediska, a to vhodnost (bude-li zvolený prostředek způsobilý k dosažení sledovaného účelu – technické parametry a počet kamer, dostatečná doba uchovávání záznamů apod.), nutnost (není-li možné sledovaný účel zajistit jiným, objektivně srovnatelným, způsobem při stejném nebo menším zásahu do chráněných hodnot) a přiměřenost (zda míra zásahu do práv zaměstnanců není nepřiměřená hodnotám, které zaměstnavatel kamerovým systémem chrání). Ort Miroslav 18.06.2019 - Obsah lékárničky na pracovištích. Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele? 22.04.2019 - Bezpečnost a ochrana zdraví při práci hrou 18.04.2019 - Odborová organizace má právo na výkon kontroly BOZP u zaměstnavatele. V tomto případě však soud rozhodl jinak 15.04.2019 - Ztráta ochranné obuvi kvůli nepořádným zaměstnancům. Jak to řešit? 11.04.2019 - Agentura EU-OSHA vzdává hold svým lidem a svému domovu

http://kraken.slv.cz/8Afs97/2007

8Afs97/2007 8 Afs 97/2007-54 USNESENÍ Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátu slo¾eném z pøedsedy JUDr. Michala Mazance a soudcù JUDr. Petra Pøíhody a JUDr. Jana Passera v právní vìci ¾alobce: Pozemní stavby Ostrava, státní podnik v likvidaci , posl. se sídlem Ostrava, zastoupeného JUDr. Zdeòkou Novákovou, advokátkou, se sídlem Masná 10, Moravská Ostrava, proti ¾alovanému: Finanèní úøad Ostrava I, se sídlem Jureèkova 2, Ostrava, proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 16. 11. 2005, èj. 184483/05/388940/3560, o kasaèních stí¾nostech ¾alobce a Ing. M. K., zastoupeného Mgr. Zdeòkou Novákovou, advokátkou, se sídlem Masná 10, Moravská Ostrava, proti usnesení Krajského soudu v Ostravì ze dne 1. 11. 2007, èj. 22 Ca 42/2006-29, I. Kasaèní stí¾nosti s e o d m í t a j í . II. ®ádný z úèastníkù n e m á p r á v o na náhradu nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti. Rozhodnutím ze dne 16. 11. 2005, èj. 184483/05/388940/3560, ¾alovaný zamítl námitku ¾alobce proti exekuènímu pøíkazu ¾alovaného ze dne 30. 9. 2005, èj. 155519/05/388940/3560. ®alobce napadl rozhodnutí ¾alovaného ¾alobou u Krajského soudu v Ostravì, který usnesením ze dne 1. 11. 2007, èj. 22 Ca 42/2006-29, øízení zastavil. Usnesení odùvodnil tím, ¾e ¾alobce byl dne 7. 11. 2006 vymazán z obchodního rejstøíku bez právního nástupce, dùvodem výmazu bylo zamítnutí návrhu na prohlá¹ení konkursu pro nedostatek majetku. Krajský soud proto postupoval podle § 107 odst. 3, 5 o. s. ø. za pou¾ití § 64 s. ø. s., nebo» nebylo nikoho, s kým by bylo mo¾no na místì ¾alobce pokraèovat v øízení. Usnesení krajského soudu bylo napadeno dvìma kasaèními stí¾nostmi z dùvodu podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ø. s., tj. tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o zastavení øízení. První kasaèní stí¾nost byla podána Mgr. Zdeòkou Novákovou, advokátkou, s tím, ¾e ji podává v zastoupení ¾alobce. Druhá kasaèní stí¾nost byla podána opìt Mgr. Zdeòkou Novákovou, tentokrát zastupující Ing. M. K., který byl likvidátorem ¾alobce. Ten se odvolal na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 189/02 a zdùraznil, ¾e kasaèní stí¾nost podává jako osoba mající zájem na dal¹í existenci ¾alobce. ®alobce sice de iure neexistuje, ale je vedeno øízení o zru¹ení jeho výmazu z obchodního rejstøíku. Kasaèní stí¾nost lze ov¹em podat pouze v zákonné lhùtì, proto tak Ing. M. K. z dùvodu právní jistoty èiní. Ve zbývající èásti jsou kasaèní stí¾nosti prakticky toto¾né. Stì¾ovatelé namítli, ¾e krajský soud rozhodl pøedèasnì a nezákonnì, nebo» bylo mo¾no oèekávat, ¾e dojde ke zru¹ení zápisu o výmazu spoleènosti z obchodního rejstøíku a tím k obnovení právní subjektivity ¾alobce. Soud mìl proto pøeru¹it øízení podle § 48 odst. 1 písm. d.) s. ø. s. a vyèkat právní moci rozhodnutí, týkajícího se zru¹ení zápisu o výmazu ¾alobce z obchodního rejstøíku. Stì¾ovatelé dále uvádìjí, ¾e ¾alobce napadl usnesení Krajského soudu v Ostravì o výmazu ze dne 10. 10. 2006, sp. zn. F 41076/2006, AXIV 218-230, ¾alobou pro zmateènost (sp. zn. 29 Cm 8/2007) a podal také ¾alobu na obnovu øízení (sp. zn. 29 Cm 11/2007). Stì¾ovatelé rovnì¾ uvádìjí, ¾e ¾alobce podal dne 6. 9. 2007 ke Krajskému soudu v Ostravì návrh na zru¹ení zápisu svého výmazu z obchodního rejstøíku (sp. zn. 24 Cm 166/2007). Koneènì pak stì¾ovatelé dodali, ¾e v dobì podání kasaèní stí¾nosti nebylo o ¾ádném z uvedených návrhù meritornì rozhodnuto. ®alovaný se ke kasaèním stí¾nostem nevyjádøil. Nejvy¹¹í správní soud se musel pøed vìcným pøezkumem napadeného usnesení zabývat tím, zda jsou splnìny podmínky, za nich¾ mù¾e o vìci jednat a rozhodnout. Dospìl pøitom k závìru, ¾e tyto podmínky splnìny nejsou, nebo» kasaèní stí¾nosti byly podány osobami neoprávnìnými. Kasaèní stí¾nost mù¾e podat úèastník øízení, ze kterého napadené rozhodnutí vze¹lo, nebo osoba zúèastnìná na øízení (§ 102 odst. 1 s. ø. s.). Øízení pøed krajským soudem se neúèastnily osoby zúèastnìné, úèastníky øízení byli pouze ¾alobce a ¾alovaný. Jak ov¹em vyplývá z obchodního rejstøíku vedeného Krajským soudem v Ostravì, ¾alobce byl ke dni 7. 11. 2006 z tohoto rejstøíku vymazán poté, co byl usnesením Krajského soudu v Ostravì ze dne 8. 12. 2004, èj. 13 K 136/93-497, zamítnut návrh na prohlá¹ení konkurzu na majetek ¾alobce pro nedostatek majetku k úhradì nákladù konkurzu. ®alobce ke dni výmazu z obchodního rejstøíku zanikl (§ 10 zákona è. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù). Krajský soud proto v nyní posuzované vìci postupoval správnì podle § 107 odst. 3, 5 o. s. ø. za pou¾ití § 64 s. ø. s. a øízení zastavil. Podala-li za tohoto stavu vìci zástupkynì ¾alobce kasaèní stí¾nost proti usnesení krajského soudu, nebylo mo¾né posoudit kasaèní stí¾nost jako stí¾nost ¾alobce samotného, nebo» ten v dobì jejího podání nemìl právní subjektivitu, ani procesní zpùsobilost. Advokátka ¾alobce nemìla v øízení pøed krajským soudem postavení, které by ji samotnou opravòovalo k podání kasaèní stí¾nosti a Nejvy¹¹í správní soud proto uzavøel, ¾e kasaèní stí¾nost podala osoba neoprávnìná. Stejný závìr Nejvy¹¹í správní soud zaujal i ve vztahu ke kasaèní stí¾nosti podané Ing. M. K. Skuteènost, ¾e se jedná o osobu, který byla likvidátorem ¾alobce, nemìní nic na tom, ¾e Ing. M. K. nebyl úèastníkem øízení pøed krajským soudem ani osobou zúèastnìnou na øízení. Nejvy¹¹í správní soud nad rámec nutného odùvodnìní k usnesení krajského soudu dodává: Stí¾ní námitky oznaèily napadené usnesení za pøedèasné, nebo» krajský soud nevyèkal výsledku v øízení o ¾alobì pro zmateènost (sp. zn. 29 Cm 8/2007) a o ¾alobì na obnovu øízení (sp. zn. 29 Cm 11/2007). Krajský soud mìl vyèkat také na rozhodnutí v øízení o návrhu na zru¹ení zápisu výmazu ¾alobce z obchodního rejstøíku (sp. zn. 24 Cm 166/2007). ®alobce uvedl, ¾e se domnívá, ¾e napadené usnesení je nezákonné a pøedèasné, kdy¾ lze oèekávat, ¾e dojde ke zru¹ení zápisu o výmazu spoleènosti z OR a tudí¾ i k obnovení právní subjektivity . Nejvy¹¹í správní soud neshledal napadené usnesení pøedèasným a nepøisvìdèil námitce, podle ní¾ mìl krajský soud pøeru¹it øízení podle § 48 odst. 1 písm. d.) s. ø. s. Podle citovaného ustanovení pøedseda senátu pøeru¹í usnesením øízení, jestli¾e rozhodnutí závisí na otázce, kterou v daném øízení není soud oprávnìn øe¹it. Z kasaèních stí¾ností nevyplývá konkrétní otázka, kterou krajský soud nebyl oprávnìn øe¹it, ze stí¾ní argumentace je v¹ak zøejmé, ¾e se má jednat o otázku existence ¾alobce. Tato otázka v¹ak ji¾ byla pravomocnì vyøe¹ena a to usnesením Krajského soudu v Ostravì ze dne 10. 10. 2006, sp. zn. F 41076/2006, AXIV 218-230, které nabylo právní moci dne 7. 11. 2006, a jím¾ do¹lo k výmazu ¾alobce z obchodního rejstøíku a tedy k jeho zániku (§ 10 zákona o státním podniku). Pozdìj¹í vyu¾ití mimoøádných opravných prostøedkù ji¾ není s to pøevá¾it princip právní jistoty, v souladu s ním¾ krajský soud zastavil øízení, jeho¾ úèastník ztratil právní subjektivitu bez nástupce. Krajský soud postupoval v souladu s § 52 odst. 2 s. ø. s., podle nìj¾ si o jiných otázkách soud uèiní úsudek sám, je-li tu v¹ak rozhodnutí o nich, soud z nìj vychází. Jinými otázkami se v pøedmìtném ustanovení myslí v¹echny otázky s výjimkou otázky spáchání trestného èinu a osobního stavu. Krajský soud za existence odpovídajícího pravomocného rozhodnutí týkajícího se existence ¾alobce vycházel v souladu se soudním øádem správním z tohoto rozhodnutí. Po zji¹tìní, ¾e nejsou dány podmínky øízení, krajský soud postupoval zcela správnì podle § 107 odst. 5 o. s. ø. za pou¾ití § 64 s. ø. s. a øízení zastavil. Nejvy¹¹í správní soud rovnì¾ poznamenává: Soudní øád správní zná také fakultativní dùvody pøeru¹ení øízení napø. v pøípadì, ¾e pøedseda senátu zjistí, ¾e probíhá jiné øízení, jeho¾ výsledek mù¾e mít vliv na rozhodování soudu o vìci samé nebo takové øízení sám vyvolá [§48 odst. 2 písm. f) s. ø. s.]. V nyní posuzované vìci lze ov¹em jen stì¾í vytýkat krajskému soudu, ¾e nezvolil tento procesní postup, nebo» jej o ¾alobì na obnovu øízení, o ¾alobì pro zmateènost ani o návrhu na zru¹ení zápisu výmazu z obchodního rejstøíku, nikdo neinformoval. Soud pøitom nemá povinnost zabývat se v prùbìhu celého øízení tím, zda nebylo procesními stranami zahájeno nìjaké dal¹í øízení, které by pøípadnì mohlo mít vliv na probíhající øízení. V této souvislosti ostatnì Nejvy¹¹í správní soud podotýká, ¾e øízení o ¾alobì na obnovu øízení bylo zastaveno usnesením ze dne 15. 8. 2007, èj. 29 Cm 11/2007-8, které bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 10. 2007, èj. 5 Cmo 325/2007-16, obì usnesení nabyla právní moci dne 11. 12. 2007. Øízení o ¾alobì pro zmateènost bylo zastaveno usnesením ze dne 15. 8. 2007, èj. 29 Cm 8/2007-12, které nabylo právní moci dne 8. 9. 2007. Návrh na zru¹ení zápisu o výmazu státního podniku a obnovení likvidace krajský soud zamítl usnesením ze dne 9. 1. 2008, èj. 24 Cm 166/2007-25, usnesení dosud nenabylo právní moci. Nejvy¹¹í správní soud dospìl k závìru, ¾e kasaèní stí¾nosti byly podány osobami k tomu zjevnì neoprávnìnými, proto je odmítl [§ 46 odst. 1 písm. c) s. ø. s. za pou¾ití § 120 s. ø. s.]. O náhradì nákladù øízení Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ø. s. za pou¾ití § 120 s. ø. s. ®ádný z úèastníkù nemá právo na náhradu nákladù øízení, byly-li návrhy odmítnuty.. V Brnì dne 11. èervence 2008

http://docplayer.cz/40007193-Narizeni-libereckeho-kraje-c-1-2007-ze-dne-15-kvetna-2007-o-zrizeni-prirodni-pamatky-radlo-a-jejiho-ochranneho-pasma.html

NAŘÍZENÍ. Libereckého kraje č. 1/2007 ze dne 15. května 2007, o zřízení přírodní památky Rádlo a jejího ochranného pásma. - PDF Download "NAŘÍZENÍ. Libereckého kraje č. 1/2007 ze dne 15. května 2007, o zřízení přírodní památky Rádlo a jejího ochranného pásma." 1 NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 1/2007 ze dne 15. května 2007, o zřízení přírodní památky Rádlo a jejího ochranného pásma. Rada Libereckého kraje v souladu s 7 a 59 odst. 1 písm. k) zák. č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a na základě zmocnění 77a odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s ust. 36 a 37 tohoto zákona vydává toto nařízení kraje. Čl. 1 Vymezení přírodní památky a její poslání 1) Zřizuje se přírodní památka Rádlo (dále jen památka ). Památka se nachází v Libereckém kraji, okrese Jablonec nad Nisou, na území obce Rádlo na parcelách uvedených v příloze č.1. Celková výměra památky činí 3,2367 ha. 2) Hlavním posláním památky je ochrana stanovišť a populací zvláště chráněných druhů rostlin žijících na podmáčených loukách a rašeliništích. Čl. 2 Základní ochranné podmínky Základní ochranné podmínky památky stanoví 36 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). Čl. 3 Bližší ochranné podmínky Na území památky lze jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody 1) : 1) vjíždět motorovými vozidly, kromě vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu, požární ochranu a veterinární službu, 2 2) umisťovat stavby všeho druhu, 3) zřizovat tábořiště, 4) pořádat sportovní akce, 5) provádět výzkum a průzkum. Čl. 4 Ochranné pásmo 1) Před rušivými vlivy z okolí zabezpečuje památku ochranné pásmo. 2) Ochranné pásmo je vyhlášeno jako území do vzdálenosti 50 m od hranic památky na pozemích p. č. 993/3, 993/4, 993/2, 174/2, 254/1, 1001, 183/2, 183/1, 184, 185, 1010/1, 1009 v k. ú. Rádlo a území ve vzdálenosti do 12 m od hranic památky na pozemku č. 739/6 v k. ú. Rádlo. Zákres ochranného pásma památky do katastrální mapy je v příloze č. 2. 3) V ochranném pásmu je nezbytný předchozí souhlas orgánu ochrany přírody k činnostem, uvedeným v 37 odst. 2 zákona. 2) Čl. 5 Závěrečná ustanovení 1) Vyhlášení památky se provede zveřejněním tohoto nařízení ve Věstníku právních předpisů Libereckého kraje. Věstník je veřejnosti přístupný na Krajském úřadu Libereckého kraje, na obecních úřadech v kraji a na Ministerstvu vnitra ČR. 2) O památce se vede evidence podle 42 zákona. Originál nařízení je uložen u Krajského úřadu Libereckého kraje a u Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Praze, kde je možno do něj nahlížet a pořizovat výpisy, opisy a kopie. Jedno originální vyhotovení nařízení je uloženo u místně příslušného katastrálního úřadu. 3) Činnost v památce a v jejím ochranném pásmu je upravena plánem péče. Schválený plán péče je v tištěné podobě uložen u příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny a u Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Praze. 4) Porušení povinností stanovených tímto nařízením lze postihnout jako přestupek nebo protiprávní jednání dle ust. 87 a 88 zákona nebo podle zvláštního předpisu. 3) 5) Toto nařízení kraje bylo schváleno usnesením Rady Libereckého kraje č. 462/07/RK ze dne 15. května 2007 3 Čl. 6 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti 15. dnem následujícím po dni, kdy bylo vyhlášeno ve Věstníku právních předpisů Libereckého kraje a tento den se zároveň ruší Vyhláška Okresního národního výboru v Jablonci nad Nisou o chráněném přírodním výtvoru botanické lokalitě Rádlo nad koupalištěm ze dne Petr Skokan v.r. hejtman Karel Dolejší v.r. statutární náměstek hejtmana Přílohy: 1) Parcelní vymezení Přírodní památky Rádlo a jejího ochranného pásma 2) Vymezení hranic Přírodní památky Rádlo a jejího ochranného pásma parcelní situace 1) Příslušným orgánem ochrany přírody dle ust. 77a odst. 3 písm. f) je Krajský úřad Libereckého kraje. 2) Ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků, změnám kultury pozemků a ke stanovení způsobu hospodaření v lesích v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. 3) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb.,(krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 4 Příloha č. 1 Parcelní vymezení Přírodní památky Rádlo a jejího ochranného pásma Přírodní památka podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku listu vlastnictví celková (m 2 ) v ZCHÚ (m 2 ) 993/1 Lesní pozemek /1 TTP /3 TTP TTP Ostatní plocha Neplodná půda Ostatní plocha Neplodná půda /1 Ostatní plocha Neplodná půda Celkem Ochranné pásmo podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku listu vlastnictví celková (m 2 ) v OP (m 2 ) 1001 TTP Ostatní plocha Ostatní komunikace 1010/1 Lesní pozemek /2 TTP /1 TTP /2 TTP Ostatní plocha Ostatní komunikace 185 TTP /1 Ostatní plocha Silnice /6 TTP /2 Lesní pozemek /3 Lesní pozemek /4 Lesní pozemek /2 TTP Celkem 5 Příloha č. 2 Vymezení hranic Přírodní památky Rádlo a jejího ochranného pásma

http://docplayer.cz/2948895-R-o-z-h-o-d-n-u-t-i-o-n-a-m-i-t-k-a-ch.html

1 F i n a n č n í a r b i t r Legerova 1581/69, Praha 1 Nové Město Tel , Evidenční číslo: FA/8217/2015 Spisová značka (uvádějte vždy v korespondenci): FA/PS/593/2014 R o z h o d n u t í o n á m i t k á ch Finanční arbitr příslušný k rozhodování sporů podle 1 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o finančním arbitrovi ), rozhodl podle ustanovení 16 odst. 2 ve spojení s ustanovením 24 zákona o finančním arbitrovi a přiměřeným použitím zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), v řízení zahájeném dne podle 8 zákona o finančním arbitrovi na návrh navrhovatele společnosti, zastoupeného na základě plné moci ze dne Mgr. Janem Kramperou, advokátem evid. č. ČAK 13704, Dvořák Hager & Partners, advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Oasis Florenc, Pobřežní 394/12, Praha 8 (dále jen Navrhovatel ), proti společnosti Expobank CZ a.s., IČO , se sídlem Vítězná 126/1, Praha 5, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, spisová značka B 476, zastoupené na základě plné moci ze dne a substituční plné moci ze dne Ing. Mgr. Petrou Kutkovou, LL.M., advokátní koncipientkou evid. č. ČAK 37528, Ueltzhöffer Klett Jakubec & Partneři advokátní kancelář, se sídlem Voctářova 2449/5, Praha 8 Libeň (dále jen Instituce ), o námitkách Navrhovatele ze dne , evid. č. FA/6020/2015 (dále jen Námitky ), proti nálezu finančního arbitra ze dne , evid. č. FA/5129/2015 (dále jen Nález ), takto: Námitky navrhovatele, ze dne , evid. č. FA/6020/2015, se zamítají a nález finančního arbitra ze dne , evid. č. FA/5129/2015, se podle ustanovení 16 odst. 2 zákona o finančním arbitrovi potvrzuje. 1. Řízení o návrhu O d ů v o d n ě n í : Navrhovatel se v řízení před finančním arbitrem zahájeným proti Instituci domáhal náhrady škody ve výši eur a amerických dolarů s příslušenstvím, kterou Instituce podle tvrzení Navrhovatele způsobila tím, že neoznámila podle 18 odst. 1 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon proti praní špinavých peněz ), podezřelý obchod Ministerstvu financí České republiky (dále jen Ministerstvo financí ), a současně tím, že porušila i obecnou prevenční povinnost předcházet škodám podle 415 1 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do dne (dále jen zákon č. 40/1964 Sb. ), a neposkytovala Navrhovateli své služby s vynaložením odborné péče. Finanční arbitr zjistil, že Navrhovatel s Institucí uzavřel dne smlouvu o účtu, na základě které zřídila Instituce Navrhovateli účet č. v měně česká koruna (dále jen Smlouva o účtu 1 a Účet 1 ), a smlouvu o účtu, na základě které zřídila Instituce Navrhovateli účet č. v měně euro (dále jen Smlouva o účtu 2 a Účet 2 ). Dne Navrhovatel s Institucí uzavřel smlouvu o účtu, na základě které zřídila Instituce Navrhovateli účet č. v měně americký dolar (dále jen Smlouva o účtu 3 a Účet 3 ). Nedílnou součástí Smlouvy o účtu 1, Smlouvy o účtu 2 a Smlouvy o účtu 3 (dále společně také Smlouvy o účtu ) jsou podle jejich čl. 2 odst. 1 všeobecné obchodní podmínky, v případě Smlouvy o účtu 1 a Smlouvy o účtu 2 účinné od , v případě Smlouvy o účtu 3 účinné od (dále jen Všeobecné obchodní podmínky ). Navrhovatel podpisem Smluv o účtu potvrdil, že aktuálně platné znění Všeobecných obchodních podmínek obdržel, seznámil se s nimi, obsahu porozuměl a souhlasí s ním. V souladu s návrhem Navrhovatele finanční arbitr v Nálezu zkoumal, zda Instituce odpovídá za jím tvrzenou škodu. Finanční arbitr v Nálezu konstatoval, že Instituce neporušila povinnost podle 18 odst. 1 zákona proti praní špinavých peněz, neboť platební transakce, které byly předmětem sporu, viz výčet na str. 12 Nálezu (dále jen Sporné transakce 1, 2 a 3 a společně Sporné transakce ), nebyly podezřelým obchodem a Instituce nemohla porušit ani svou prevenční povinnost předcházet škodám podle 415 zákona č. 40/1964 Sb., ani smluvní ujednání podle článku 37 Všeobecných obchodních podmínek, tedy povinnost postupovat s odbornou péčí. Finanční arbitr se, ačkoli to již nebylo pro posouzení sporu rozhodné, rovněž stručně vyjádřil k ostatním předpokladům odpovědnosti za škodu, totiž vzniku škody samotné, příčinné souvislosti a zavinění Instituce. Pokud se jedná o vznik škody, finanční arbitr v Nálezu vyslovil, že má pochybnosti, zda vůbec, a pokud ano, kdy a v jaké výši Navrhovateli škoda vznikla a své úvahy podrobně vysvětlil. Zároveň však finanční arbitr uvedl, že nepovažuje za nezbytné se vznikem škody podrobně zabývat a prokazovat ho, když odpovědnost Instituce za případně vzniklou škodu nemůže být dána už z důvodu absence jejího protiprávního jednání. Ačkoli se finanční arbitr vzhledem ke svým závěrům ohledně porušení právní povinnosti Institucí a vzniku škody nemusel zabývat ani příčinnou souvislostí mezi nimi, vyjádřil svou pochybnost nad tím, že by mohlo neoznámení podezřelého obchodu být v příčinné souvislosti se vznikem škody, tedy s tím, že se pohledávky za Příjemci stanou objektivně nedobytnými. Finanční arbitr současně připomněl, že jednání jednatele Navrhovatele,, bylo v rozhodné době jednáním Navrhovatele, a proto Navrhovatel nemůže tvrdit, že o Smlouvách o půjčce specifikovaných na str. 14 Nálezu, jež byly podkladovým právním vztahem ke Sporným transakcím (dále jen Smlouvy o půjčce ), nevěděl. Finanční arbitr v Nálezu uzavřel, že byla-li Navrhovateli způsobena škoda (tento předpoklad odpovědnosti za škodu se však nepodařilo Navrhovateli v řízení prokázat), není Instituce osobou, která by za ni odpovídala (a to ani v případě, že by finanční arbitr dospěl k závěru, že Instituce porušila Navrhovatelem tvrzené povinnosti, což se však nestalo). Podstatou tohoto případu je totiž to, že Příjemci nevrátili peněžní prostředky, které jim Navrhovatel poskytl jako půjčku. Instituce nemůže nést odpovědnost za rozhodnutí, s kým Navrhovatel vstoupí do smluvního vztahu a komu poskytne volné peněžní prostředky. Primárním nositelem odpovědnosti je ten, 2 3 komu byla půjčka poskytnuta, v případě obchodních společností však může odpovědnost za škodu nést také statutární orgán, který při poskytování půjček dlužníku zaviněně porušil své povinnosti. V případě společnosti s ručením omezeným podle 135 odst. 2 ve spojení s ustanovením 194 odst. 5 zákona č. 513/1991 Sb. je jednatel povinen vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře.. Finanční arbitr zároveň připomněl, že nebyl jediným jednatelem Navrhovatele, z čehož vyplývá, že tvrzené škodě mohl zabránit i druhý jednatel, pokud by svou funkci vykonával řádně. Finanční arbitr posoudil všechny podklady, které v řízení shromáždil, své právní závěry podrobně odůvodnil a návrh Navrhovatele v celém rozsahu podle 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi zamítl. 3. Námitky Navrhovatele proti Nálezu Navrhovatel rozporuje závěr finančního arbitra o tom, že nelze dospět k odpovědnosti Instituce za škodu vzniklou Navrhovateli, neboť podstatou případu je poskytnutí peněžních prostředků Navrhovatele na základě půjček. Podle Navrhovatele představovaly Smlouvy o půjčce, na jejichž základě Instituce realizovala Sporné transakce, předstírané právní úkony, které měly za cíl vyvést finanční prostředky z Navrhovatele, když současně podle něj není argumentace finančního arbitra relevantní, neboť rozhodující je odpovědnost Instituce vyplývající z porušení jejích zákonných a smluvních povinností ve vztahu ke svému klientovi, tj. Navrhovateli. Navrhovatel dále tvrdí, že závěr finančního arbitra o absenci podezřelého obchodu a tedy i o neporušení 18 zákona proti praní špinavých peněz Institucí není podložený, když z argumentace použité v Nálezu a z otevřenosti pojmu podezřelý obchod vyplývá opak. Navrhovatel také cituje závěry finančního arbitra z Nálezu, že z tvrzení Navrhovatele spíše vyplývá, že Spornými transakcemi Jednatel Navrhovatele (rozuměj ) trestnou činnost páchal, nikoliv legalizoval výnosy z ní. Na to však zákon proti praní špinavých peněz nemířil.. Podle jeho názoru se však zákon proti praní špinavých peněz vztahuje právě i na situace, kdy jsou peněžní prostředky přímo předmětem trestného činu, a to i s nižším stupněm pravděpodobnosti, když odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne ve věci I. ÚS 2485/13, podle něhož může Policie České republiky na základě informací od Finančně analytického útvaru Ministerstva financí v souvislosti s trestnou činností zajišťovat peněžní prostředky na bankovních účtech, a to ať už jsou ke spáchání trestného činu určeny, jsou výnosem z trestného činu nebo k němu byly použity. Podle Navrhovatele je proto závěr finančního arbitra nesprávný a v rozporu s judikaturou Ústavního soudu, neboť 6 zákona proti praní špinavých peněz nelze vykládat bez ohledu na smysl a účel tohoto zákona. Současně by podle jeho názoru bylo absurdní, kdyby podezřelým obchodem nebyly transakce, kterými se přímo trestná činnost páchá (přičemž postačí pouze nižší stupeň pravděpodobnosti takové situace), ale pouze situace, kdy prostředky již pochází z trestné činnosti nebo jsou k takové činnosti určeny. Navrhovatel dále tvrdí, že jelikož Instituce v řízení neprokázala znalost ekonomického důvodu Sporných transakcí před jejich uskutečněním, a tyto transakce byly neobvyklé, měla Instituce tento důvod zjišťovat, aby vyloučila podezřelý obchod ve smyslu zákona proti praní špinavých peněz. Tento zákon Instituci ukládá oznamovat jakýkoli podezřelý obchod bez ohledu na to, jaký je jeho vnější projev. 3 4 Pokud se finanční arbitr při posuzování obvyklosti Sporných transakcí zabýval platebními transakcemi na jiných účtech Navrhovatele vedených Institucí, jednalo se o zavádějící a neúplnou argumentaci, neboť a) veškeré finančním arbitrem uváděné platby jsou podstatně nižší hodnoty než Sporné transakce (o ,- eur, resp ,- eur nižší než Sporné transakce 1 a 2); b) platební transakce z výčtu finančního arbitra, které se pak svou výší Sporným transakcím blížily, Navrhovatel za podezřelé obchody považuje a škodu z nich vzniklou také u finančního arbitra uplatnil již v rámci řízení ve věci FA/PS/87/2014; c) veškeré platby z účtů Navrhovatele provedené v 6 měsících předcházejících Sporné transakci 2 a 3 se uskutečnily ve prospěch právnických osob, nikoliv osoby fyzické nepropojené s Navrhovatelem; d) i když Instituce provedla Spornou transakci 1 ve prospěch právnické osoby, svou hodnotou tato transakce překračovala obvyklé transakce Navrhovatele o 100%; e) Instituce provedla za jediný den ze dvou účtů Navrhovatele platbu ve výši téměř ,- Kč, a to na účet stejné fyzické osoby nepropojené s Navrhovatelem. Navrhovatel uzavírá, že na základě těchto skutečností měla Instituce vyhodnotit Sporné transakce jako podezřelý obchod a řádně je oznámit, čímž by podstatně snížila Navrhovateli vzniklou škodu. Stran aplikace 415 zákona č. 40/1964 Sb. Navrhovatel nesouhlasí se závěry finančního arbitra z Nálezu a tvrdí, že právě za situace, kdy podle finančního arbitra nebyly Sporné transakce podezřelým obchodem ve smyslu zákona proti praní špinavých peněz (z důvodu, že na předmětné jednání Instituce se tento zákon nevztahoval), měl se zabývat otázkou, zda-li jednání (nekonání) Instituce nepředstavuje porušení obecné prevenční povinnosti dle ustanovení 415 občanského zákoníku. Podle Navrhovatele nemůže Instituce pouze bezmyšlenkovitě plnit platební příkazy osoby s podpisovým vzorem, pokud je zjevné, že jejich provedením může být majiteli těchto peněžních prostředků způsobena škoda, když zároveň tvrdí, že tyto příkazy nedával Navrhovatel, ale jeden z jednatelů Navrhovatele, tj. osoba, které prostředky na účtu Navrhovatele nenáležely. Navrhovatel tvrdí, že Instituce sice nemusí provádět rozsáhlá šetření ohledně účelu a příjemce každé platební transakce, ale měla by používat zdravý rozum, a ten využít k tomu, aby předešla případným škodám. Jestliže tak jeden z jednatelů Navrhovatele, který nebyl společníkem Navrhovatele a nenakládal se svým majetkem (rozuměj ), opakovaně činil transakce typu Sporných transakcí a zjevně tak Navrhovatele tuneloval, měla Instituce přinejmenším a) upozornit druhého jednatele Navrhovatele; b) přesvědčit se, zda nakládá s peněžními prostředky ve shodě se schváleným obchodním vedením Navrhovatele; c) ověřit, zda o Sporných transakcích věděl i společník Navrhovatele. Instituce však nevynaložila ani odbornou péči ve smyslu čl. 37 Všeobecných obchodních podmínek, neboť odborná péče vynakládaná zkušeným bankovním subjektem přeci znamená přinejmenším to, že mne ten, kdo ji vykonává, upozorní na to, že jsem možná okrádán, a to třebaže vlastním jednatelem (stejně tak jako by mne upozornil všímavý soused na to, že se někdo pokoušel dostat do mého bytu). To však Instituce neučinila a odbornou péči omezila na bezmyšlenkovité plnění příkazů k úhradě, čímž podle Navrhovatele porušila i své smluvní závazky. Pokud se jedná o vznik škody samotné, podle Navrhovatele není možné přijmout závěr, že by škoda Navrhovateli nevznikla nebo, že by ji neprokázal, za situace, kdy se finanční arbitr výší škody vzniklé Navrhovateli v souvislosti s protiprávním jednáním Instituce v průběhu řízení dostatečně nezabýval a nepovažoval za nutné ji prokazovat.. Nakonec Navrhovatel rozporuje závěry finančního arbitra ohledně příčinné souvislosti mezi jednáním Instituce a tvrzenou škodou. Argumentace finančního arbitra je podle Navrhovatele 4 5 zavádějící, neboť škoda nevznikla Navrhovateli proto, že by mu nebyly vráceny prostředky poskytnuté na základě půjčky, ale proto, že jednatel Navrhovatele za asistence Instituce (resp. za absolutní nečinnosti Instituce a jejího neplnění zákonných a smluvních povinností) vyvedl z Navrhovatele peněžní prostředky. V této souvislosti Navrhovatel poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne ve věci I. ÚS 312/05, podle něhož pro výsledek je příčinou taková událost, kterou si nelze odmyslet, aniž by nutně odpadl i sám výsledek (škoda) a uzavírá, že pokud by Instituce řádně plnila své povinnosti dle Zákona (rozuměj zákona proti praní špinavých peněz) a ustanovení 415 občanského zákoníku (rozuměj zákona č. 40/1964 Sb.), pokud by Instituce řádně plnila ve vztahu k Navrhovateli své smluvní povinnosti a pokud by zavedla, resp. řádně uplatňovala i v případě Sporných transakcí postupy vnitřní kontroly a komunikace za účelem naplnění podmínek Zákona, ke Sporným transakcím by v takovém množství a objemu, tudíž i ke škodě v takovém rozsahu, jak vznikla, nedošlo. Závěr finančního arbitra je tedy nesprávný. Z tohoto důvodu spočívá Nález na nesprávném právním posouzení věci.. 4. Vyjádření Instituce Instituce považuje Námitky Navrhovatele za zcela nedůvodné, účelové a místy dokonce zavádějící. Stran námitky o předstíraném právním jednání spočívajícím ve Smlouvách o půjčce, na jejichž základě Navrhovatel provedl Sporné transakce, Instituce tvrdí, že za případnou škodu je odpovědný primárně jednatel Navrhovatele na základě vnitřního vztahu mezi Navrhovatelem a jeho statutárním orgánem. Smlouvy o půjčce představovaly pro Instituci ekonomický důvod Sporných transakcí, které proto neměla důvod považovat za transakce zjevně nemající ekonomický důvod ve smyslu 6 zákona proti praní špinavých peněz, když její povinností nebylo zkoumat a vyhodnocovat, zda uváděný ekonomický důvod je skutečný nebo fiktivní. Instituce odkazuje také na závěry finančního arbitra z Nálezu a tvrdí, že není-li povinna aktivně zjišťovat důvod převodu, nemůže pak být logicky ani povinna ověřovat správnost uvedeného ekonomického důvodu. Dále Instituce rekapituluje některé závěry Navrhovatele a finančního arbitra, upozorňuje na nesprávnou citaci důvodové zprávy k zákonu proti praní špinavých peněz Navrhovatelem a tvrdí, že nesprávný je i Navrhovatelův výklad nálezu Ústavního soudu ze dne ve věci I. ÚS 2485/2013, o nějž opírá své závěry. Instituce k tomuto uzavírá, že Navrhovatel neprokázal, že by pod pojem podezřelý obchod měly spadat i transakce, jimiž je páchána trestná činnost a že finanční arbitr vyslovil pouhou domněnku, když v Nálezu konstatoval, že Spornými transakcemi jednatel Navrhovatele trestnou činnost spíše páchal, než legalizoval výnosy z ní. Instituce podle svých tvrzení neměla důvod považovat Sporné transakce za neobvyklé, když měla k dispozici údaje o transakcích v podobné výši uskutečňovaných na jiných účtech Navrhovatele, o zůstatcích na účtech Navrhovatele i zpětných platbách z účtů osob, na jejichž účty byly peněžní prostředky převáděny. V této souvislosti ke Sporné transakci 2 a 3 uvádí, že jejich účel byl zmíněn přímo u jejich popisu a že již z minulosti věděla o obchodním vztahu mezi Navrhovatelem a (dále jen Příjemce 2 ), u Sporné transakce 1 pak odkazuje na znalost jejího ekonomického důvodu z telefonického rozhovoru a doplňuje, že rozhodující je především ne/obvyklost dané transakce a neexistence povinnosti ekonomický důvod vždy zjišťovat. Pokud Navrhovatel v Námitkách vytýkal finančnímu arbitrovi to, že jeho výčet různých transakcí na Účtech 1, 2 a 3 (dále jen Účty ) je zavádějící a nezohledňující vše podstatné, podle Instituce a) nižší transakce prováděné na Účtech před Spornými transakcemi automaticky 5 6 nesvědčí o neobvyklosti Sporných transakcí, když vše je třeba posuzovat komplexněji (navíc na Účtu 1 probíhaly dokonce i větší platební transakce); b) sporné transakce v řízení před finančním arbitrem ve věci FA/PS/87/2014 byly taktéž obvyklé a z toho je možno vycházet i v posuzovaném případě; c) uskutečnění Sporné transakce 2 a 3 ve prospěch fyzické osoby samo o sobě o ničem nesvědčí, zvláště za situace, když i dříve Navrhovatel převody vysokých částek ze svých účtů prováděl, a to dokonce i s Příjemcem 2, tedy příjemcem právě ze Sporných transakcí 2 a 3 (Instituce předkládá i výčet konkrétních platebních transakcí a mj. poukazuje na to, že Navrhovatel vysoké částky od Příjemce 2 i přijímal, a že platební styk s ním byl na Účtu 1 dlouhodobý, pravidelný, oboustranný a pro Navrhovatele obvyklý a svědčil o existenci obchodního vztahu mezi nimi.). Instituce proto neměla žádné podezření ani u Sporných transakcí 2 a 3, byť v souhrnu dosahovaly téměř ,- Kč. Ohledně Navrhovatelem namítaného porušení zákona proti praní špinavých peněz pak Instituce uzavírá, že s ohledem na výše uvedené nebyla dána zjevná absence ekonomického důvodu, že neměla nejmenší podezření o tom, že by Sporné transakce mohly být podezřelým obchodem ve smyslu uvedeného zákona, a tudíž tento zákon ani neporušila. Dále Instituce rozporuje tvrzení Navrhovatele ohledně aplikace 415 zákona č. 40/1964 Sb. a souhlasí se závěry finančního arbitra v Nálezu, neboť za situace, kdy finanční arbitr neshledal Sporné transakce podezřelými ve smyslu zákona proti praní špinavých peněz, jí není zřejmé, jakou prevenční povinnost spočívající v jednání, příp. nekonání, by měla Instituce porušit. Podle Instituce se na posuzovaný případ vztahoval zákon proti praní špinavých peněz, který však neporušila, a tudíž není pro aplikaci 415 zákona č. 40/1964 Sb. prostor. Pokud pak Instituce jednala v souladu s právními předpisy, nemohla porušit ani čl. 37 Všeobecných obchodních podmínek, tedy povinnost postupovat s odbornou péčí. V otázce vzniku škody Instituce připomíná, že vzhledem k absenci porušení právní povinnosti se finanční arbitr nebyl povinen zabývat ani dalšími předpoklady odpovědnosti za škodu a upozorňuje na rozdílné pojetí škody mezi Navrhovatelem (okamžik odepsání peněžních prostředků z účtu) a finančním arbitrem (okamžik zjištění nedobytnosti pohledávky) a tvrdí, že Navrhovatel nedobytnost svých pohledávek za společností (dále jen Příjemce 1 ) a Příjemcem 2 nijak nedoložil. Navrhovatel však řádně neprokázal ani výši tvrzené škody, když s ohledem na to, že Příjemce 1 vrátil Navrhovateli částku ve výši euro, se zcela zřejmě nemůže jednat o součet Sporných transakcí. Nakonec Instituce připomíná primární odpovědnost Příjemců 1 a 2 a jednatele, když Navrhovatel ani nekonkretizoval míru odpovědnosti Instituce. Instituce opakuje též některé závěry finančního arbitra ohledně příčinné souvislosti a považuje je za správné. Podle Instituce již z tvrzení Navrhovatele vyplývá, že její konání či opomenutí nemůže být v daném případě příčinou škody, neboť sám Navrhovatel uvádí, že pokud by Instituce učinila, co měla, ke škodě by došlo pouze v menším rozsahu, aniž by však tento rozsah blíže specifikoval. V případě, že by měl být vznik škody vázán, jak tvrdí Navrhovatel, k momentu odepsání částek Sporných transakcí z Účtu 2 a 3, by bylo možno o příčinné souvislosti uvažovat tehdy, pokud by odepsání peněžních prostředků bylo následkem neoznámení podezřelé transakce...tato konstrukce však postrádá jakýkoliv smysl, když v daném případě došlo nejdříve k následku (tj. odepsání peněžních prostředků) a až následně mohlo dojít k příčině tvrzené Navrhovatelem (tj. případnému oznámení podezřelé transakce). Jelikož by pak v takovém případě Instituci vznikla škoda i bez ohledu na tvrzenou příčinu, tím spíše by nebyla příčinná souvislost dána ani tehdy, když škoda vznikla až v okamžiku zjištění nedobytnosti daných pohledávek. 6 7 Závěrem Instituce připomíná, že účelem zákona proti praní špinavých peněz není postih chování člena statutárního orgánu, který porušuje své právní povinnosti, jak se Navrhovatel mylně domnívá. 5. Řízení o námitkách Finanční arbitr podle 12 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi rozhoduje podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nestranně, spravedlivě, bez průtahů a pouze na základě skutečností zjištěných v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy. Podle 12 odst. 3 zákona o finančním arbitrovi není finanční arbitr vázán návrhem a aktivně opatřuje důkazy; při svém rozhodování vychází ze skutkového stavu věci a volně hodnotí shromážděné důkazy jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti. Finanční arbitr konstatuje, že Navrhovatel podal Námitky proti Nálezu v zákonem stanovené lhůtě podle 16 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi; finanční arbitr je posoudil jako přípustné podle 81 a 82 správního řádu. Finanční arbitr proto v souladu s 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad Nálezu a řízení, které vydání napadeného Nálezu předcházelo, s právními předpisy, správnost napadeného Nálezu pak přezkoumal v rozsahu námitek Navrhovatele, jak následuje. Finanční arbitr předně odmítá námitku Navrhovatele, že příkazy ke Sporným transakcím nedával Navrhovatel, nýbrž jeden z jednatelů Navrhovatele, tj. osoba, které prostředky na účtu Navrhovatele nenáležely. Jednatel společnosti s ručením omezeným byl podle 133 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obchodní zákoník ), resp. ve znění účinném v době zadávání příkazů k provedení Sporných transakcí, jejím statutárním orgánem, když podle 13 odst. 1 téhož zákona jedná právnická osoba právě a jen statutárním orgánem. Pokud by pak Navrhovatel namítal, což však v řízení ani neučinil, že neměl Sporné transakce provést s ohledem na případné omezení jeho oprávnění Navrhovatelem, připomíná finanční arbitr znění 13 odst. 5 obchodního zákoníku, podle něhož omezení jednatelského oprávnění statutárního orgánu právnické osoby vyplývající ze stanov, společenské smlouvy či jiného obdobného dokumentu nebo z rozhodnutí orgánů právnické osoby není možno uplatňovat vůči třetím osobám, i když byla zveřejněna. Zákon tak jasně stanoví, že dával-li v posuzovaném případě příkazy ke Sporným transakcím jako jednatel Navrhovatele, dával je Navrhovatel sám, když Instituce tak mohla i důvodně předpokládat, že k tomu byl oprávněn. Finanční arbitr z této skutečnosti vychází i v námitkovém řízení. Stran tvrzené povinnosti Instituce oznámit Sporné transakce Ministerstvu financí jako podezřelé obchody ve smyslu 6 odst. 1 zákona proti praní špinavých peněz, finanční arbitr na samém počátku předesílá, že podezřelost obchodu ve smyslu uvedeného ustanovení není dána automaticky tím, že se jedná o některou ze situací uvedených pod písm. a) až i) téhož ustanovení, případně tím, že se jedná o převod ve prospěch fyzické osoby, jak Navrhovatel naznačuje. I pokud nastane některá ze situací uvedených v 6 odst. 1 písm. a) až i) zákona proti praní špinavých peněz, musí takový obchod zároveň být způsobilý vyvolat v povinné osobě podezření, že se jedná o snahu o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, nebo musí taková okolnost tomuto podezření alespoň nasvědčovat. To ostatně potvrzuje rovněž důvodová zpráva k zákonu proti praní špinavých peněz, která k 6 mj. říká, že zatímco v odst. 1 je jejich (rozuměj znaků, resp. identifikátorů, které mohou nasvědčovat podezřelému obchodu pozn. finančního arbitra) demonstrativní výčet dále podmíněn okolnostmi vyvolávajícími podezření z protiprávní aktivity a vyhodnocení obchodu 7 8 jako podezřelého je tedy podmíněno uvážením, situace popsané v odst. 2 budou vždy důvodem k podání oznámení podle 18. Podmínka způsobilosti vyvolat podezření je tak nastavením rozumných hranic, neboť jinak by mohlo být Ministerstvo financí zahlceno nesčetným množstvím denně provedených obchodů, které by povinné osoby, neplatilo-li by výše uvedené, musely oznamovat například už tehdy, kdy např. klient provádí převody na jiné účty bezprostředně po hotovostních vkladech (srov. 6 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona). Takový závěr by však byl bez dalšího absurdní, a proto je finanční arbitr přesvědčen, že pokud se má o podezřelý obchod skutečně jednat, musí být současně přítomno podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, jak citované ustanovení stanoví. Jestliže Navrhovatel v posuzovaném případě namítá, že pokud byly Sporné transakce ve světle standardního chování Navrhovatele neobvyklé a Instituce neznala před jejich uskutečněním ani jejich ekonomický důvod, měla tento důvod zjišťovat a vyloučit podezřelý obchod ve smyslu zákona proti praní špinavých peněz, potom finanční arbitr nemůže jinak, než tuto námitku odmítnout. Finanční arbitr se v napadeném Nálezu podrobně zabýval převody významnějších peněžních obnosů v souvislosti s Účty, když na jeho str. 13 a 19 poukázal nejen na to, že v období od do , tj. před všemi Spornými transakcemi, převedl Navrhovatel z Účtu 1 na účet Příjemce 2 (tj. příjemce Sporné transakce 2 a 3) částku v celkové výši ,- Kč, ale i na to, že v období od do , tedy stále před všemi Spornými transakcemi, přijal od Příjemce 2 na Účet 1 částku celkem ,57 Kč. Současně, finanční arbitr na str. 18 Nálezu provedl příkladný výčet platebních transakcí svědčících o tom, že převody částek odpovídajících několika stovkám tisíc eur na účty, které nevede Instituce, prováděl Navrhovatel už před Spornými transakcemi: 1) dne odchozí platba z Účtu 2 ve výši eur na účet č., ( ); 2) dne odchozí platba z Účtu 2 ve výši ,85 eur na účet č., ( ); 3) dne odchozí platba z Účtu 1 ve výši ,30 Kč ( eur) na účet č., ( ); 4) dne odchozí platba z Účtu 2 ve výši eur na účet č., ( ); 5) dne odchozí platba z Účtu 1 ve výši Kč na účet č. ( ); 6) dne odchozí platba z Účtu 2 ve výši eur na účet č., ( ); 7) dne odchozí platba z Účtu 1 ve výši Kč na účet č. ( ); 8) dne odchozí platba z Účtu 1 ve výši Kč na účet č. ( ); 9) dne odchozí platba z Účtu 2 ve výši ,63 eur na účet č., ( ); 10) dne odchozí platba z Účtu 1 ve výši Kč na účet č. ( ). Nakonec finanční arbitr provedl na str. 18 až 20 Nálezu i stručnou rekapitulaci zásadních peněžních obratů a některých platebních transakcí na všech Účtech Navrhovatele, které pro Navrhovatele vede Instituce, které taktéž svědčí o obchodní činnosti Navrhovatele, jeho majetkových poměrech a tedy i o tom, jaké platební transakce jsou při jeho činnosti obvyklé. Stran Účtu 1 finanční arbitr konstatoval, že kreditní a debetní obrat na něm byl v období od prosince 2008 do prosince 2010, tj. před Spornými transakcemi, až v řádech stovek milionů korun měsíčně. 8 9 Ve vztahu k Účtu 2 finanční arbitr připomněl nejen kreditní a debetní obraty ve výši milionů či stovek tisíc eur v období před Spornými transakcemi, ale zmínil i několik konkrétních platebních transakcí, které těmto Sporným transakcím předcházely. Jedná se zejména o převod částky ve výši eur z Účtu 1 na Účet 2 dne , tj. už před Spornou transakcí 1, o převod částky ve výši eur na Účet 2 dne Příjemcem 1 a o převod eur na Účet 2 dne od Navrhovatele samotného, tj. celkový příjem eur na Účet 2 před Spornými transakcemi 2 a 3. V souvislosti s Účtem 3 pak finanční arbitr mj. uvedl, že již na něj přišly peněžní prostředky ve výši ,64 amerických dolarů, z nichž velkou část Navrhovatel převedl během následujících tří dnů na Účet 1. I poté však Navrhovatel z Účtu 3 běžně odesílal či na něj přijímal částky v řádu stovek tisíc či milionů amerických dolarů, když příkladem finanční arbitr zmínil to, že v v listopadu a prosinci roku 2010 na Účet 3 došly platby ve výši dolarů a ,27 dolarů od třetích osob, v obou případech Navrhovatel stejnou částku následující den odeslal na účet s názvem. Zůstatek ve výši přibližně dolarů pak byl na Účtu 3 až do , kdy Navrhovatel převedl peněžní prostředky ve výši dolarů na účet s názvem. Dne pak na Účet 3 došla platba ve výši dolarů s popisem a platba ve výši ,59 dolarů z účtu s názvem a s popisem. To vyplývá z výpisů z Účtu 1 a 3. S ohledem na výše uvedené je finanční arbitr přesvědčen, že platební transakce v řádech milionů až desítek milionů korun (tedy i platby v eurech a v amerických dolarech na Účtu 2 a 3) nebyly pro Účty Navrhovatele ničím neobvyklým a pokud se jimi finanční arbitr v Nálezu podrobně zabýval, nejednalo se v žádném případě o zavádějící a neúplnou argumentaci jak tvrdí Navrhovatel, ale naopak, o popsání zcela zásadní skutečnosti související i s možnou podezřelostí Sporných transakcí ve smyslu zákona proti praní špinavých peněz. Jestliže Navrhovatel namítal, že veškeré finančním arbitrem uváděné platby jsou podstatně nižší hodnoty než Sporné transakce, případně o až euro nižší než Sporné transakce 1 a 2, jedná se o nepravdivé tvrzení. V této souvislosti lze odkázat na výše uvedený přehled platebních transakcí probíhajících na Účtech, zejména pak například na převod částky ve výši eur ze dne z Účtu 2, ve výši eur ze dne z Účtu 2, ve výši eur ze dne z Účtu 2, ve výši ,- Kč ze dne z Účtu 1 a ve výši ,- Kč ze dne z Účtu 1. Veškeré tyto převody ve prospěch třetích osob předcházely Sporným transakcím, když zvláště je třeba upozornit na převod částky eur ze dne , jenž Navrhovatel učinil přibližně dva měsíce před Spornou transakcí 1, a to rovněž ve prospěch Příjemce 1. Na základě jmenovaných platebních transakcí pak musí finanční arbitr odmítnout i námitku Navrhovatele, že i když Instituce provedla Spornou transakci 1 ve prospěch účtu právnické osoby (tj. Příjemce 1), svou hodnotou tato transakce překračovala obvyklé transakce Navrhovatele o 100%, neboť ani toto tvrzení Navrhovatele není vzhledem k právě uvedenému pravdivé. Finanční arbitr rovněž považuje za zcela lichou námitku Navrhovatele, že platební transakce z výčtu finančního arbitra, které se svou výší Sporným transakcím blížily, nelze zohlednit v tomto řízení, neboť Navrhovatel je považuje za podezřelé obchody a škodu z nich vzniklou uplatnil v řízení před finančním arbitrem v řízení vedením pod spisovou značkou FA/PS/87/2014. Finanční arbitr nejen, že v pravomocném rozhodnutí v tomto předcházejícím řízení podrobně vysvětlil, proč 9 dotčených platebních transakcí (včetně převodu částky ve výši ,- Kč ze dne a ve výši ,- Kč ze dne ) nepovažuje za podezřelé obchody ve smyslu zákona proti praní špinavých peněz, ale současně není pravda, 9 10 že veškeré platební transakce blížící se svou výší Sporným transakcím v předchozím řízení Navrhovatel označil za podezřelé obchody a uplatňoval z nich náhradu škody (viz například veškeré převody v eurech zmíněné v odstavci výše). Odmítnout však musí finanční arbitr i námitku Navrhovatele, kterou poukazuje na skutečnost, že veškeré platby z účtů Navrhovatele provedené v 6 měsících předcházejících Sporné transakci 2 a 3 se uskutečnily ve prospěch právnických osob, nikoliv osoby fyzické nepropojené s Navrhovatelem. Finanční arbitr si je samozřejmě vědom toho, že Sporné transakce 2 a 3 provedla Instituce ve prospěch účtu fyzické osoby (Příjemce 2), avšak vzhledem k posuzování Sporných transakcí z širšího pohledu, tj. za současného přihlédnutí k obchodní činnosti Navrhovatele, k významným částkám pohybujících se na jeho Účtech a vůbec celkově k jeho majetkovým poměrům, dospěl k závěru, že toto kritérium není pro posouzení případné podezřelosti vybraných transakcí ve smyslu zákona proti praní špinavých peněz rozhodující. Ostatně ani z 3 a 6 zákona proti praní špinavých peněz nevyplývá, že účast fyzické osoby na Sporných transakcích by měla zvyšovat míru jejich podezřelosti. Navrhovatel navíc pro posuzování Sporných transakcí 2 a 3 vyzdvihuje období pouze 6 měsíců těmto transakcím předcházejících, avšak finanční arbitr nevidí důvod, proč rozhodné období omezovat právě touto dobou. Již při zahrnutí dalších dvou měsíců navíc, tj. při posuzování 8 měsíců těmto transakcím předcházejících, je totiž třeba přihlédnout i k platební transakci ve výši ,- Kč ze dne a ve výši ,- Kč ze dne , které Navrhovatel provedl ve prospěch fyzické osoby, navíc právě Příjemce 2, jenž byl i příjemcem ze Sporných transakcí 2 a 3. I z tohoto důvodu tak považuje finanční arbitr námitku Navrhovatele za zcela účelovou. Finanční arbitr současně odmítá i Navrhovatelovu námitku, že Instituce snad měla považovat Sporné transakce 2 a 3, tj. platby ve výši téměř ,- Kč ze dvou účtů Navrhovatele během jediného dne (navíc na účet fyzické osoby), za podezřelý obchod, a to mj. proto, že z ničeho nevyplývá omezení Navrhovatele zadat a Instituce provést v jeden den více plateb v libovolné, tedy i obdobné či stejné, výši s různými, tedy i identickými, příjemci. Finanční arbitr proto na základě výše uvedeného uzavírá, že pokud považovala Instituce Sporné transakce za pro Navrhovatele obvyklé, resp. nepovažovala je s ohledem na dlouhodobější vědomost o jeho obchodní činnosti (různorodá činnost od půjčování peněžních prostředků až například po obchod s realitami známa, což ostatně plyne i z veřejně dostupného zdroje informací, konkrétně živnostenského rejstříku), majetkových poměrů, historie jím prováděného objemu platebních transakcí na Účtech a vědomost o jejich ekonomickém důvodu za neobvyklé (resp. za podezřelé obchody), nelze v jejím postupu shledávat žádné pochybení. Pokud se jedná o námitky Navrhovatele stran samotného ekonomického důvodu Sporných transakcí (finanční arbitr připomíná, že i v tomto případě musí být současně přítomno podezření, že se jedná o snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, nebo musí taková okolnost tomuto podezření alespoň nasvědčovat, jak uvedl již výše), je třeba prvně připomenout, že podle 6 odst. 1 písm. d) zákona proti praní špinavých peněz se musí jednat o převod majetku, který zjevně nemá ekonomický důvod. Podle názoru finančního arbitra prezentovaného již v Nálezu Instituce nemá povinnost zkoumat každý jednotlivý převod peněžních prostředků a zjišťovat právní důvod takového převodu (tzv. podkladový právní vztah) a z něho usuzovat na ekonomický důvod. To by odporovalo základnímu principu platebního styku, podle něhož je v zásadě podkladový vztah mezi plátcem a příjemcem pro účely provádění platebních transakcí zcela bez významu a poskytovatelé platebních služeb jeho obsah nezjišťují. 10 11 Z uvedeného ustanovení zákona proti praní špinavých peněz naopak vyplývá, že Instituce by se měla soustředit na platební transakce, které ekonomický důvod zjevně nemají, nikoliv ověřovat, zda ho všechny platební transakce mají. V posuzovaném případě Instituce vycházela z dlouhodobých zkušeností a obchodního vztahu s Navrhovatelem, resp. ze znalosti jeho standardní obchodní činnosti, jak finanční arbitr rozvedl už výše v souvislosti s obvyklostí Sporných transakcí, a proto se finanční arbitr domnívá, že Instituce neměla důvod považovat Sporné transakce za transakce, které zjevně nemají ekonomický důvod, zvláště když Příjemci 1 a 2 pro ni nebyli, s ohledem na historii platebních transakcí na Účtech, zcela neznámými osobami. Tyto závěry pak platí tím spíše, že u Sporných transakcí 2 a 3 byl jejich ekonomický důvod navíc výslovně zmíněn přímo v pokynu pro jejich provedení a když ani Navrhovatel nenamítá, že Instituci známé okolnosti v době provedení Sporných transakcí nasvědčovaly tomu, že by snad označení Sporné transakce 2 a 3 mělo pouze zastřít případný jiný ekonomický důvod než ten, který byl uvedený. Zákon proti praní špinavých peněz sice v 9 odst. 2 hovoří i o kontrole účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu, zároveň však v odst. 3 stanoví, že povinná osoba provádí kontrolu klienta podle odstavce 2 v rozsahu potřebném k posouzení možného rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu. Sám zákon tak v odst. 3 citovaného ustanovení dává Instituci možnost přizpůsobit rozsah a intenzitu kontroly s ohledem na různá kritéria, včetně typu klienta, což potvrzuje i Instituce ve svých vyjádřeních, která Navrhovatele hodnotila jako nerizikového. Instituce tak na základě zkušeností s Navrhovatelem a znalosti jeho obchodní činnosti prováděla kontrolu jím prováděných transakcí v rozsahu, který si vyhodnotila jako nezbytný vzhledem k zákonným požadavkům, což jí zákon proti praní špinavých peněz umožňuje (srov. též například Vantuch, Pavel. Nový zákon č. 253/2008 Sb. proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. 1. část, článek ze dne dostupný v automatizovaném systému právních informací ASPI pod č. LIT31487CZ, podle něhož zde je dána povinné osobě možnost kvalifikované úvahy k určení rozsahu kontroly klienta na základě vlastního hodnocení rizik ). Skutečnost, zda takto nastavený rozsah a intenzita kontroly odpovídají požadavkům 9 zákona proti praní špinavých peněz, pak nepřísluší hodnotit finančnímu arbitrovi, ale orgánu dozoru ve smyslu 35 téhož zákona, který postihuje případný správní delikt spočívající v neprovádění této kontroly nebo jejím neprovádění v potřebném rozsahu a intenzitě. Finanční arbitr tak odmítá i námitku Navrhovatele, že Instituce měla povinnost zjišťovat ekonomický důvod Sporných transakcí, a domnívá se, že pokud Instituce tyto transakce neoznámila Ministerstvu financí, neboť neshledala zjevnou absenci ekonomického důvodu, nijak nepochybila. Ve vztahu k povinnosti Instituce zjišťovat ekonomický důvod Sporných transakcí lze nad rámec uvedeného doplnit, že i kdyby ho Instituce v okamžiku jejich provádění skutečně neznala a jednatele požádala o veškeré podklady, s největší pravděpodobností by se na věci nic nezměnilo, neboť tento jednatel by jí předložil Smlouvy o půjčce, na jejichž základě Sporné transakce skutečně proběhly a jejichž existenci již v době provádění Sporných transakcí Navrhovatel nezpochybňuje. Současně pak musí podle finančního arbitra platit, že pokud Instituce neměla povinnost zjišťovat ekonomický důvod Sporných transakcí, tím spíše neměla ani povinnost zkoumat a prověřovat, zda její dlouhodobý klient, s nímž měla jinak dobrý obchodní vztah, předstírá své právní jednání 11 12 (navíc, jak finanční arbitr vysvětlí dále, když lze v právních vztazích očekávat, že druhá strana jedná poctivě a v dobré víře). Pomine-li finanční arbitr případné praktické problémy s tím, jak by takové prověřování vůbec mělo vypadat, tzn. co dalšího by měla Instituce udělat, pokud by jí Navrhovatel podle předpokladu potvrdil předstíraný důvod právního jednání, a tedy i prakticky omezenou možnost předstírané jednání odhalit, Navrhovatel v průběhu řízení neprokázal, že by skutečným důvodem Sporných transakcí nebyl transfer peněžních prostředků na základě skutečně sjednaných půjček. I tuto námitku Navrhovatele proto finanční arbitr odmítá. Ve světle doposud uvedeného finanční arbitr odmítá také námitku Navrhovatele, že podezřelým obchodem ve smyslu zákona proti praní špinavých peněz může být i platební transakce, kterou se trestná činnost přímo páchá, neboť tato skutečnost není pro posouzení sporu relevantní. Zásadní otázkou k řešení je totiž v posuzovaném případě to, zda Instituce měla důvod považovat Sporné transakce za podezřelý obchod ve smyslu zákona proti praní špinavých peněz, když finanční arbitr již výše konstatoval, že Instituce takový důvod, a to ani s ohledem na Navrhovatelem tvrzenou otevřenost pojmu podezřelý obchod, neměla. Navíc sám Navrhovatel doposud spáchání žádného trestného činu neprokázal a odkazuje pouze na probíhající řízení před Policií České republiky, když ani sám finanční arbitr si o této otázce nemůže, s ohledem na 57 odst. 1 písm. c) správního řádu, učinit úsudek. Finanční arbitr proto odmítá i námitku Navrhovatele odůvodňovanou nálezem Ústavního soudu ze dne ve věci I. ÚS 2485/13, že Nález je v této části nesprávný a v rozporu s judikaturou Ústavního soudu. S ohledem na výše uvedené a vzhledem k podstatě předmětu sporu finanční arbitr shrnuje, že ze strany Instituce neshledal porušení povinnosti uložené jí jako povinné osobě zákonem proti praní špinavých peněz, tj. oznámit podezřelý obchod Ministerstvu financí. Podle Navrhovatele se však měl finanční arbitr, pokud nepovažoval Sporné transakce za podezřelý obchod (a to proto, že zákon proti praní špinavých peněz se na jednání Instituce nevztahuje) a neshledal porušení zákona proti praní špinavých peněz, zabývat otázkou, zda-li jednání (nekonání) Instituce nepředstavuje porušení obecné prevenční povinnosti dle ustanovení 415 občanského zákoníku. Finanční arbitr musí v prvé řadě odmítnout námitku Navrhovatele, že u Sporných transakcí se nemělo o podezřelý obchod ve smyslu zákona proti praní špinavých peněz jednat proto, že tento zákon se na jednání Instituce nevztahoval. Naopak, finanční arbitr v Nálezu jasně vyslovil, že zákon proti praní špinavých peněz na Instituci dopadal, a následně, stejně jako v tomto rozhodnutí, podrobně zkoumal, zda nepostupovala v rozporu s ním a uzavřel, že nikoliv. Již v napadeném Nálezu finanční arbitr odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 25 Cdo 1427/2001, podle něhož aplikace ustanovení 415 obč. zák. (upravujícího tzv. obecnou prevenční povinnost) přichází v úvahu tehdy, jestliže neexistuje konkrétní úprava vztahující se na jednání, jehož protiprávnost se posuzuje. Shodně i odborná veřejnost zastává názor, že aplikace 415 přichází v úvahu jen tehdy, není-li konkrétní právní úprava, vztahující se na jednání, jehož protiprávnost se posuzuje. Pokud postup stanovený právní normou byl dodržen, je aplikace 415 vyloučena (srov. Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M. a kol. Občanský zákoník I. 1 až 459. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str a násl.). Ustanovení 415 občanského zákoníku, podle něhož každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí, vyjadřuje tzv. obecnou prevenční povinnost vztahující se na všechny účastníky občanskoprávních a obchodněprávních vztahů, když na významu nabývá tam, kde postup účastníkům takového 12 13 vztahu nestanoví právní předpis, případně smlouva. Citované ustanovení je tak odrazem toho, že ani zákonodárce ani smluvní strany nemohou předvídat veškeré možné situace v životě člověka a vytvořit pro ně pravidlo chování v právním předpisu, případně smlouvě. Avšak pokud danou situaci právní předpis či smlouva upravují, je pro závěr, zda byla porušena právní povinnost, a tedy i pro závěr, zda je naplněna první z podmínek pro odpovědnost za škodu, rozhodující právě ne/naplnění tohoto právního předpisu či smlouvy. V posuzovaném případě rozuměl finanční arbitr argumentaci Navrhovatele pomocí 415 zákona č. 40/1964 Sb. tak, že Instituce měla v rámci obecné prevenční povinnosti oznámit Sporné transakce jako podezřelé obchody Ministerstvu financí ve smyslu 18 odst. 1 zákona proti praní špinavých peněz, když Navrhovatel toto své tvrzení v návrhu ani v průběhu řízení před vydáním Nálezu nijak blíže nerozvedl. Jelikož pak finanční arbitr dospěl k závěru, že zákon proti praní špinavých peněz poskytuje dostatečné vodítko k tomu, co se podezřelým obchodem rozumí a jak má Instituce v případě, že podezřelý obchod identifikuje, postupovat, má za to, že povinnosti Instituce ohledně oznamování podezřelých obchodů jsou dostatečně regulovány zákonem proti praní špinavých peněz a k aplikaci 415 zákona č. 40/1964 Sb., i s ohledem na výše citované rozhodnutí Nejvyššího soudu, nebyl prostor. Avšak jak vyplývá z podaných Námitek, Navrhovatel své tvrzení ohledně aplikace 415 zákona č. 40/1964 Sb. odůvodňuje tím, že Instituce neoznámila Sporné transakce druhému jednateli a neověřila si, zda o nich jako jediný společník ví, a nepřesvědčila se, zda nakládá s peněžními prostředky ve shodě se schváleným obchodním vedením Navrhovatele. Tak či onak, v takovém případě by se jednalo o jiný skutek, který zákon proti praní špinavých peněz nereguluje. Tento skutek by spočíval v tom, resp. hodnotit je třeba to, zda Sporné transakce vybočovaly z běžného dění na Účtech a z majetkových poměrů Navrhovatele takovým způsobem, že by je Instituce musela považovat za nestandardní, a tudíž podezřelé (podezřelé v běžném slova smyslu, nikoliv ve vazbě na 6 zákona proti praní špinavých peněz) a zda měla povinnost na tyto transakce Navrhovatele upozornit, anebo zda je měla dokonce hlásit druhému jednateli Navrhovatele či ověřovat, zda odpovídají schválenému obchodnímu vedení Navrhovatele. Nicméně i při takovém pohledu na věc se finanční arbitr domnívá, že s ohledem na doposud uvedené, totiž zejména na časté dispozice s významnými peněžními částkami na Účtech, majetkové poměry Navrhovatele, charakter jeho podnikání, vrácení některých částek Sporných transakcí na Účty apod., se Sporné transakce nejeví jako vybočující z běžného dění na Účtech, resp. z činnosti Navrhovatele, tedy jakkoli nestandardní. Finanční arbitr proto neshledává porušení prevenční povinnosti ani v tom, že Instituce neoznámila Sporné transakce Navrhovateli a že neověřovala jeho schválené obchodní vedení. Navíc, pokud by tak učinila vůči jednateli, nutno zopakovat tedy přímo Navrhovateli, neboť jednání tohoto jednatele představovalo v posuzovanou dobu jednání Navrhovatele, například za účelem ověření toho, zda zadal příkaz ke Sporným platebním transakcím skutečně on, nepochybně by prokázala větší než povinnou ostražitost a přitom by vyvedení prostředků z Účtu 2 a 3 nezabránila, neboť se na této činnosti podílel právě tento jednatel. Uvažovat lze pak samozřejmě i o informování druhého jednatele, který by vyvádění prostředků z Účtu 2 a 3 zabránit mohl, avšak k tomu Instituce nebyla povinna ani podle zákona či Smluv o účtu (rozuměj zákon ani Smlouvy o účtu neobsahují takové ustanovení, resp. ujednání, které by Instituci ukládalo v případě, že obchodní společnost má více jednatelů, kontaktovat v určitých situacích jen jednoho z nich a kterého, v jiných případech pak například všechny jednatele nebo pouze 13 14 toho, který v tu chvíli nejednal), ale ani v rámci prevenční povinnosti podle 415 zákona č. 40/1964 Sb. V případě Navrhovatele mohl podle zápisu v obchodním rejstříku jednat jménem Navrhovatele každý z jednatelů samostatně, a to plnohodnotně v celém rozsahu činnosti Navrhovatele. Nebylo tak povinností Instituce, které byla tato skutečnost známa (rozuměj, že každý z jednatelů byl oprávněn jednat jménem Navrhovatele samostatně), rozmýšlet se nad tím, kterého z těchto rovnoprávných jednatelů vybere. V případě, že Navrhovatel měl pochybnosti a nedostatek důvěry v osobu některého z jednatelů, nic mu nebránilo v tom, aby rozsah jejich jednání nastavil jinak. Ve vztahu k Instituci si pak mohl Navrhovatel smluvně vymínit, že provedení určitých transakcí, např. ve vztahu k určitým příjemcům nebo přesahujícím předem stanovený limit, podléhá schválení obou jednatelů Navrhovatele. Pokud tak Navrhovatel neučinil a zároveň umožnil, aby při uzavírání Smluv o účtu jednal právě a jen jednatel, musí si za to nést odpovědnost sám. Samozřejmě pak platí, že právní řád Navrhovateli nabízí instrumenty, kterých může využít v případě, že jeho jednatel poruší své zákonné povinnosti, příp. povinnosti, které mu byly uloženy v příslušné smlouvě o výkonu funkce jednatele, a Navrhovatele tak poškodí. Jestliže tak Navrhovatel v Námitkách tvrdí, že bylo přinejmenším namístě, aby Instituce informovala druhého jednatele Navrhovatele o veškerém dění na Účtu 2 a 3 a případně se přesvědčovala, zda Sporné transakce odpovídají schválenému obchodnímu vedení (které navíc nemá, jak již finanční arbitr zmínil, vůči třetím osobám relevanci, srov. zejména 133 odst. 2 obchodního zákoníku nebo obecná ustanovení 13 odst. 4 a 5 tamtéž), je nutné tuto námitku odmítnout. Navíc sám Navrhovatel jednal v posuzované době liknavě, když jeho druhý jednatel a jediný společník nemalou měrou podcenil kontrolu účetnictví a veškerých majetkových dispozic Navrhovatele. Pochybnosti tak mohou být naopak o tom, zda druhý jednatel a jediný společník Navrhovatele všechny své úkoly plnil řádně a s péčí řádného hospodáře, jak požadují např. 135 odst. 1 a 194 odst. 5 obchodního zákoníku. Právě podle názoru finančního arbitra hrubě zanedbal veškeré své povinnosti, když to byl především on, nikoliv Instituce, kdo měl a mohl provedení Sporných transakcí zabránit. Finanční arbitr je přesvědčen, že druhý jednatel a jediný společník měl spoustu možností, jak veškeré finanční toky Navrhovatele průběžně i následně kontrolovat, a to od pravidelného nahlížení na Účty, jak předpokládají např. články 1.7 Smluv o účtu, pravidelné a hlubší analýzy veškeré obchodní dokumentace a účetnictví, až třeba po častější provádění auditů, jež i kdyby nebyly povinné ve smyslu 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, byly vzhledem k obrovským finančním tokům na Účtech přinejmenším namístě. Ostatně s takovou kontrolou počítá i 122 odst. 2 obchodního zákoníku, podle něhož společníci mají zejména právo požadovat od jednatelů informace o záležitostech společnosti a nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje nebo k tomu zmocnit auditora nebo daňového poradce. Jestliže tak druhý jednatel zjistil Sporné transakce až v srpnu roku 2013, jak v průběhu řízení Navrhovatel uvádí, byl to primárně on, nikoliv Instituce, kdo nedostatečně plnil své povinnosti. Touto optikou pak působí námitka Navrhovatele, že Instituce se měla více zajímat o dodržování schváleného obchodního vedení Navrhovatele, dosti účelově, když sám mu po několik let náležitou pozornost nevěnoval (minimálně ohledně zásadních finančních toků), ač k tomu byl povinen a měl k tomu i dostatek nástrojů. Závěrem finanční arbitr připomíná, že u 415 zákona č. 40/1964 Sb. jde o běžnou míru opatrnosti, nikoliv o bezbřehou povinnost předvídat a předejít veškerým možným škodám v budoucnu (srov. Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M. a kol. Občanský zákoník I. 1 až 15 Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str a násl.). V této souvislosti se finanční arbitr s ohledem na doposud uvedené domnívá, že běžnou míru opatrnosti Instituce v posuzovaném případě zachovala a odmítá proto i námitky Navrhovatele týkající se toho, že Instituce pouze bezmyšlenkovitě plnila příkazy a že působení škody Navrhovateli jí muselo být zjevné. Z výše uvedených důvodů se finanční arbitr proto neztotožňuje ani s tím, že by Instituce svým nekonáním jednala v rozporu s odbornou péčí ve smyslu článku 37 Všeobecných obchodních podmínek, neboť podle jeho názoru žádnou ze svých povinností vůči Navrhovateli, ani jiným subjektům, neporušila. Jestliže pak Navrhovatel namítal, že odborná péče vynakládaná zkušeným bankovním subjektem přeci znamená přinejmenším to, že mne ten, kdo ji vykonává, upozorní na to, že jsem možná okrádán, a to třebaže vlastním jednatelem (stejně tak jako by mne upozornil všímavý soused na to, že se někdo pokoušel dostat do mého bytu), považuje finanční arbitr jeho námitku za zcela nepřiléhavou, neboť optikou Navrhovatele by musel zmiňovaný všímavý soused upozorňovat také na případy, kdy se do onoho bytu bude pokoušet dostat například i sám jeho majitel, resp. někdo z jeho rodiny (například zapomenou klíče). Taková situace je však absurdní, neboť lze rozumně předpokládat, že osoba, která určitým způsobem vědomě jedná a nejedná excesivně, ví, co dělá. Navíc, i podle 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře, když aplikovatelnost tohoto ustanovení na posuzovaný případ vyplývá z přechodného ustanovení 3030 téhož zákona. Navrhovatel tak zcela ignoruje skutečnost, že Sporné transakce realizoval, jednatel Navrhovatele, osoba Instituci dobře známá, o níž si Instituce neměla důvod myslet cokoliv nekalého, zvláště když i při realizaci Sporných transakcí vykonával svou funkci v mezích zákonného oprávnění. Pokud se jedná o vznik škody samotné, Navrhovatel namítá, že finanční arbitr se touto otázkou dostatečně nezabýval, když nesouhlasí ani s jeho závěrem, že škoda nevznikla. Ačkoliv se Navrhovatel omezil na obecná konstatování a svou argumentaci o tvrzeném pochybení finančního arbitra blíže nerozvedl, považuje finanční arbitr za vhodné zopakovat své nejzásadnější závěry i v tomto rozhodnutí. Předně je nutno připomenout, že pokud nebyla splněna první podmínka případné odpovědnosti Instituce za tvrzenou škodu, tj. porušení právní povinnosti, a to ať již uložené zákonem, včetně obecné prevenční povinnosti podle 415 zákona č. 40/1964 Sb., nebo smlouvou, není již nutné ani účelné zabývat se podrobně vznikem škody samotné. To lze dovodit například i z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 23 Cdo 4140/2011, podle něhož porušení právní povinnosti (jež je v příčinné souvislosti se vzniklou škodou) je předpokladem jak odpovědnosti za škodu upravené ustanovením 373 a násl. obch. zák., tak i odpovědnosti za škodu upravené občanským zákoníkem. Pak je skutečně pro výsledek řízení bez právního významu, zda odpovědnost žalovaných za škodu je posuzována podle zákoníku občanského nebo obchodního, jestliže poškozená (žalobkyně) porušení povinnosti neprokázala; žalobě na náhradu škody by nebylo možno vyhovět. Obdobně Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne , sp. zn. 25 Cdo 773/2004, uvedl, že vzhledem k tomu, že odpovědnost za škodu podle ust. 420 obč. zák. je dána, jsou-li uvedené předpoklady splněny kumulativně, pak nelze odvolacímu soudu vytýkat nesprávnost názoru, že není-li splněn jeden z předpokladů, není třeba se zabývat otázkou splnění ostatních, tedy především otázkou protiprávnosti jednání žalovaného. Přesto finanční arbitr provedl stručný rozbor celé problematiky, když došel k závěru, že v době vydání Nálezu škoda neexistovala, resp. nebyla Navrhovatelem dostatečně prokázána. V této 15 16 souvislosti finanční arbitr v Nálezu mj. konstatoval, že ke škodě nedochází ovšem v okamžiku převodu peněžních prostředků od věřitele k dlužníkovi, ani tím, že by dluh odpovídající pohledávce nebyl splněn řádně a včas (nejpozději ke dni splatnosti), ale teprve tehdy, stala-li se pohledávka - objektivně vzato - nevymahatelnou. Pouze v případě, že se věřitel nemůže úspěšně domoci uspokojení své pohledávky od dlužníka, lze totiž opodstatněně hovořit o tom, že u věřitele nastala újma, která se projevuje v jeho majetkové sféře a která je vyjádřitelná v penězích, tedy že věřiteli vznikla škoda (srov. například rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 21 Cdo 2596/2008 či ze dne , sp. zn. 25 Cdo 1313/2014). Podle názoru finančního arbitra tedy tvrzená škoda nevznikla tím, že Instituce jednala v souladu se Smlouvami o účtu a provedla Sporné transakce. Současně finanční arbitr vyslovil, že pro závěr o tom, zda se jedná o nevymahatelnou pohledávku, nepochybně nejsou významné subjektivní představy věřitele o míře jeho úspěšnosti v případném soudním řízení (a následném exekučním řízení), příp. insolvenčním řízení vedeném proti dlužníkovi. Rozhodující z tohoto pohledu je pouze objektivní zjištění, že se oprávněný subjekt (věřitel) skutečně svého práva nedomůže (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 21 Cdo 480/2007). V posuzovaném případě by proto podle finančního arbitra muselo být nejdříve postaveno na jisto, že Navrhovatel svou pohledávku za Příjemcem 1 a 2 nevymůže. Tuto skutečnost Navrhovatel v řízení nijak nedoložil, když z exekučních příkazů z roku 2013 vydaných soudním exekutorem a předložených Navrhovatelem navíc vyplývá, že po Příjemci 2 se domáhal částek ,- Kč, ,- EUR a ,- EUR. I kdyby pak Navrhovatel z provedené exekuce nedosáhl uspokojení veškerých svých pohledávek, jak v řízení tvrdil, pro řízení před finančním arbitrem vedené o částky eur a amerických dolarů by bylo relevantní to, v jaké výši byly provedenou exekucí uhrazeny právě tyto částky. Ve vztahu k Příjemci 1 pak bude obdobně relevantní, nakolik bude tento uspokojen v probíhajícím insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 78 INS 27420/ 2013, když z insolvenčního spisu veřejně přístupného z https://isir.justice.cz nevyplývá, že by byl Příjemce 1 zcela bez majetku a současně ve věci probíhá ještě několik incidenčních sporů, tedy není jisté, jakou částku Příjemce 1 dohromady svým věřitelům skutečně dluží a kolik z nich a v jaké výši bude nakonec uspokojeno. Avšak i kdyby se Navrhovatel nedomohl z probíhajících exekucí a insolvenčního řízení na majetek Příjemce 1 a 2 částky odpovídající tvrzené škodě, tj eur a amerických dolarů, podle názoru finančního arbitra je nutno požadovat zbývající část především po jednateli Navrhovatele, kterého sám Navrhovatel označil již v návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem za hlavního viníka, případně po druhém jednateli a jediném společníkovi, jenž, jak finanční arbitr rozvedl výše, taktéž řádně neplnil své povinnosti. Ohledně vzniku škody tak finančnímu arbitrovi nezbývá než zopakovat svou pochybnost vyjádřenou již v Nálezu, zda vůbec a případně v jaké výši škoda Navrhovateli vznikla. To platí tím spíše, že po provedení Sporných transakcí Navrhovatel od Příjemce 1 a 2 nemalé peněžní prostředky i přijímal, jak finanční arbitr podrobně rozvedl na str. 22 Nálezu. V této souvislosti stojí za zmínku především platební transakce ve výši eur ze dne a ve výši ,55 eur ze dne , kterými Příjemce 1 prokazatelně splácel půjčku odpovídající Sporné transakci 1 ve výši eur. To ostatně vyplývá i z výše uvedeného insolvenčního spisu, kde sám Navrhovatel v přihlášce své pohledávky za Příjemcem 1 uvádí, že eur mu Příjemce 1 vrátil, z čehož jednoznačně plyne, že by Navrhovatelem tvrzená škoda, pokud by vůbec existovala, byla mnohem menší. 16 17 Pokud se jedná o samotný okamžik vzniku škody, finanční arbitr zná i odborné názory, podle nichž může škoda vzniknout již vylákáním či krádeží peněžních prostředků. Finanční arbitr se však s těmito úvahami setkal především v judikatuře trestních soudů, když tyto závěry byly činěny právě pro účely trestního řízení (srov. například rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 6 Tdo 681/2014: Je-li u pachatele trestného činu úvěrového podvodu dáno i ohledně škody úmyslné zavinění, pak je okamžik vylákání, resp. vyplacení úvěru okamžikem vzniku škody, od něhož se odvíjí běh promlčecí lhůty. či rozhodnutí téhož soudu ze dne , sp. zn. 3 Tdo 736/2014, týkající se dotačního podvodu.). Jelikož však finanční arbitr v tomto řízení neshledal již první předpoklad případné odpovědnosti Instituce za škodu, totiž porušení právní povinnosti, jak podrobně rozvedl výše, nepovažoval finanční arbitr za potřebné a účelné vyčkávat případného rozhodnutí v trestním řízení, o jehož zahájení se Navrhovatel ve svém návrhu zmiňoval, neboť ani případné konstatování trestního soudu o spáchání trestného činu, v jehož důsledku by Navrhovateli vznikla škoda, by nezměnilo nic na tom, že Instituce za tuto škodu neodpovídá. Finanční arbitr tak činil v souladu se zásadou procesní ekonomie (srov. 6 správního řádu a 12 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi), kterou je řízení před finančním arbitrem rovněž ovládáno. V poslední části podaných Námitek se Navrhovatel opakovaně zabývá vnitřními kontrolními postupy a komunikací Instituce a s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne , sp. zn. I. ÚS 312/05, tvrdí, že kdyby Instituce řádně plnila své povinnosti podle zákona proti praní špinavých peněz a své smluvní povinnosti vůči Navrhovateli, nedošlo by ke škodě v takovém rozsahu, když z tohoto důvodu je nesprávný i závěr finančního arbitra. Finanční arbitr v této souvislosti pouze opakuje, že mu nepřísluší hodnotit, zda veškeré vnitřní postupy Instituce odpovídají požadavkům zákona proti praní špinavých peněz. K samotné příčinné souvislosti musí finanční arbitr nejprve zdůraznit, že pokud neshledal porušení právní povinnosti Instituce a vznik samotné škody, nebyl povinen zabývat se ani touto podmínkou případné odpovědnosti Instituce za škodu a již z tohoto důvodu nelze o nesprávnosti Nálezu hovořit a je tak třeba námitku Navrhovatele odmítnout. Navrhovatel dále v Námitkách citoval výše uvedený nález Ústavního soudu ( Pro výsledek je příčinnou taková událost, kterou si nelze odmyslet, aniž by nutně odpadl i sám výsledek (škoda). ), blíže však nevysvětlil, co by uvedené změnilo na závěru finančního arbitra, že neoznámení podezřelého obchodu nemůže být v příčinné souvislosti se vznikem škody, tedy s tím, že se pohledávky za Příjemcem 1 a 2 stanou objektivně nedobytnými. Jestliže pak Navrhovatel ignoruje Smlouvy o půjčce, na jejichž základě se Sporné transakce uskutečnily a vychází z toho, že se jednalo o trestný čin spáchaný za asistence Instituce, nezbývá finančnímu arbitrovi než zopakovat, že takovou skutečnost Navrhovatel neprokázal a finanční arbitr si o ní úsudek učinit nemůže, viz 57 odst. 1 písm. c) správního řádu. Nad rámec výše uvedeného lze odkázat například na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 28 Cdo 1635/2012, v němž tento mj. zopakoval svůj názor, že nemůže z hlediska naplnění příčinné souvislosti jako jednoho z předpokladů odpovědnosti za škodu stačit obecná úvaha o možných následcích jednání škůdce či pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku jeho protiprávního jednání, nýbrž musí být příčinná souvislost najisto postavena. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li konkrétní majetková újma následkem konkrétního protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku. Příčinou škody může být jen takové protiprávní jednání, bez něhož by škodný následek nevznikl. Nemusí sice jít o příčinu jedinou, nýbrž i jen o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, avšak musí jít o příčinu podstatnou. Je-li více 17 18 příčin, které působí souběžně anebo následně, je pro existenci příčinné souvislosti nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen (prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta postupně případně příčinu další), že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. I kdyby tak finanční arbitr připustil, že neoznámení Sporných transakcí mohlo být jednou z příčin vzniku Navrhovatelem tvrzené škody vedle samotného jednání Navrhovatele (ať již Navrhovatelem tvrzeného podvodného jednání jednatele či liknavého přístupu jednatele ), rozhodně by nebylo možno tvrdit, že nečinnost Instituce vyvolala jednání či nečinnost a už vůbec by nebylo možno dovodit, že případná nečinnost Instituce představuje conditio sine qua non vzniku škody. Zde je ostatně třeba zdůraznit, že pokud Navrhovatel tvrdil, že škoda by se včasným ohlášením Sporných transakcí Ministerstvu financí přinejmenším zmírnila, jedná se o tvrzení čistě hypotetické, neboť nelze s jistotou předvídat, jak by Ministerstvo financí na takové oznámení reagovalo, tedy v jakém časovém horizontu a jaké konkrétní kroky by, zda vůbec nějaké, učinilo. Jestliže tak Instituce Sporné transakce Ministerstvu financí neoznámila nebo o nich neinformovala druhého jednatele, stále zde bylo hned několik faktorů, které mohly jejich provedení zabránit (včetně samotného ), a to zcela nezávisle na tom, jak jednala Instituce. Tento závěr platí tím spíše, že sám mohl provedení Sporných transakcí, a tím i tvrzené škodě, zabránit ještě před jejich realizací, pokud by řádně plnil své povinnosti jednatele a společníka Navrhovatele už ve vztahu ke sporným transakcím, jež byly předmětem řízení před finančním arbitrem ve věci FA/PS/87/2014 (pět z nich předcházelo Sporným transakcím). Z výše citovaného rozhodnutí současně plyne, že podle teorie adekvátní příčinné souvislosti je příčinná souvislost dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události. Avšak i v této souvislosti by bylo lze jen stěží dovodit, že vznik tvrzené škody v takové výši, resp. objektivní nedobytnost pohledávky za Příjemcem 1 a 2, je podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem případné nečinnosti Instituce. To platí tím spíše, že Instituce jen těžko mohla předpokládat, že tunelování Navrhovatele (jejího dlouholetého a prověřeného obchodního partnera) by mohlo v takových objemech a takovou dobu probíhat bez jakéhokoliv povšimnutí dalších odpovědných osob, zejména jednatele a společníka. Poukázat lze však například i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 23 Cdo 1583/2010, podle něhož příčinná souvislost je dána, vznikla-li škoda v důsledku protiprávního jednání škůdce, tedy za pravidelného průběhu věcí by bez škůdcova jednání vůbec nenastala. Škoda musí být nezprostředkovaným následkem protiprávního jednání, které je její hlavní příčinou, nesmí jít o příčinu jen vedlejší, popř. příčinu zkoumanou jen v obecné rovině bez rozboru jednotlivých prvků konkrétní situace. Pokud dojde k řetězení jednotlivých příčin a následků, musí škoda bezprostředně vzejít z jednání škůdce. Právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována. Jelikož je pak zcela zřejmé, že v posuzovaném případě škoda bezprostředně nevzešla z jednání Instituce, že by se jednalo maximálně o příčinu vedlejší a že škoda mohla vzniknout i v případě, že by Instituce Sporné transakce oznámila, nelze podle názoru finančního arbitra dovodit příčinnou souvislost mezi tvrzenou škodou a porušením právní povinnosti ani z těchto důvodů. Na základě všech shora uvedených skutečností finanční arbitr zamítl Námitky Navrhovatele a Nález potvrdil. 18 19 P o u č e n í : Rozhodnutí o námitkách je podle 16 odst. 4 zákona o finančním arbitrovi konečné. Podle 17 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi doručený nález, který již nelze napadnout námitkami, je v právní moci (v případě, že bylo vydáno rozhodnutí o námitkách, nabývá nález právní moci dnem doručení rozhodnutí o námitkách pozn. finančního arbitra). Podle 244 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský soudní řád ), rozhodl-li správní orgán podle zvláštního zákona o sporu a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení. Podle 247 odst. 1 občanského soudního řádu musí být žaloba podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. V Praze dne otisk úředního razítka Mgr. Monika Nedelková finanční arbitr 19 F i n a n č n í a r b i t r Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1 Nové Město Tel. 257 042 094, e-mail: [email protected] www.finarbitr.cz Evidenční číslo: FA/11243/2015 Spisová značka (uvádějte vždy v korespondenci): F i n a n č n í a r b i t r Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1 Nové Město Tel. 257 042 094, e-mail: [email protected] www.finarbitr.cz Evidenční číslo: FA/3983/2015 Spisová značka (uvádějte vždy v korespondenci): F i n a n č n í a r b i t r Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1 Nové Město Tel. 257 042 094, e-mail: [email protected] www.finarbitr.cz Evidenční číslo: FA/11241/2015 Spisová značka (uvádějte vždy v korespondenci): Finanč ní arbitr Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1 Nové Město Tel. 257 042 094, e-mail: [email protected] www.finarbitr.cz Evidenční číslo: FA/5129/2015 Spisová značka (uvádějte vždy v korespondenci): FA/PS/204/2015 N á l e z Návrh se podle 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi zamítá. O d ů v o d n ě n í : Finanční arbitr Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1 Nové Město Tel. 257 042 094, e-mail: [email protected] www.finarbitr.cz Evidenční číslo: FA/6809/2015 Spisová značka (uvádějte vždy v korespondenci): FA/PS/594/2014 N á l e z Návrh se podle 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi zamítá. O d ů v o d n ě n í : Finanční arbitr Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1 Nové Město Tel. 257 042 094, e-mail: [email protected] www.finarbitr.cz Evidenční číslo: FA/6633/2015 Spisová značka (uvádějte vždy v korespondenci):

http://www.chomutov-mesto.cz/?download=_/ms-rm-usneseni/usneseni-rady-mesta-chomutova-z~27.html

z 62. schůze Rady města Chomutova, která se konala dne 2.11.2009 od 13.00 hodin v zasedací místnosti na Magistrátu města Chomutova, nám. 1. máje, Chomutov Usnesení RaMěst č. 400/09 z 2.11.2009 uzavření smlouvy o zřízení úplatného věcného břemene práva uložení dešťové kanalizace společně s právem chůze a jízdy na části pozemku p.č. 4964/5 v k.ú. Chomutov I dle GP č. 4110-297/2009 ze dne 10.8.2009 za cenu 100,-Kč s vlastníkem pozemku Ing. Hynkem a Ing. Lenkou Stupákovými ve prospěch Statutárního města Chomutov. uzavření třístranné smlouvy o zřízení úplatného věcného břemene práva zřídit a provozovat plynárenské zařízení včetně jeho příslušenství společně s právem chůze a jízdy v souvislosti se zřízením, rekonstrukcemi, opravami a provozováním distribuční soustavy a plynovodních přípojek na částech pozemků p.č. 4927/1, 4927/4, 4927/5 a 4927/6 v k.ú. Chomutov I dle GP č. 4127-297/2009 ze dne 8.9.2009 za cenu 1.273,-Kč + DPH, ve prospěch RWE GasNet, s.r.o., Ústí nad Labem, Klíšská 940 a zřizovatelem stavby Spolkem Strážiště, 17.listopadu 5349, Chomutov. uzavření smlouvy o zřízení úplatného věcného břemene práva zřídit a provozovat plynárenské zařízení společně s právem chůze a jízdy v souvislosti se zřízením, stavebními úpravami, opravami a provozováním distribuční soustavy a plynovodních přípojek na částech pozemků p.č. 920, 959, 960, 991/1 a 1865 v k.ú. Chomutov I dle GP č. 4128-242/2009 ze dne 17.9.2009 za cenu 29.269,-Kč + DPH, ve prospěch RWE GasNet, s.r.o., Ústí nad Labem, Klíšská 940. doplnění usnesení RM čj. 369/09/6 ze dne 5.10.2009 o pozemky p.č. 3260/2 a 3237 v k.ú. Chomutov I, ostatní beze změny. uzavření smlouvy budoucí o zřízení úplatného věcného břemene práva zřízení a provozování vedení pro akci „Chomutov – kabelový rozvod kamerového systému„ společně s právem chůze a jízdy za účelem oprav a údržby na části pozemku p.č. 117/7 v k.ú. Chomutov I s vlastníkem Ústecký kraj, zastoupený Správou a údržbou silnic Ústeckého kraje, příspěvková organizace, Ruská 260, Dubí – Pozorka, ve prospěch Statutárního města Chomutov. zveřejnění záměru směny pozemku p.č. 1695/1 v k.ú. Chomutov I za pozemek p.č. 1701/17 v k.ú. Chomutov I, dle podmínek důvodové zprávy. zveřejnění záměru prodeje pozemku p.č. 3933/1 v k.ú. Chomutov II. zveřejnění záměru prodeje částí pozemku p.č. 2092/1 v k.ú. Chomutov II. n e s c h v á l i t prodej pozemků p.č. 2499 a 2502 v k.ú. Chomutov I do vlastnictví Petra a Hany Dvorských. n e s c h v á l i t prodej pozemku p.č. 2587/5 v k.ú. Chomutov I do vlastnictví Emila Zeha. n e s c h v á l i t prodej částí pozemků p.č. 971/2, 975/2 a 975/5 v k.ú. Chomutov I do vlastnictví Miroslava a Marie Bartoncových. n e s c h v á l i t prodej pozemku p.č. 5310/26 v k.ú. Chomutov I do vlastnictví Luboše a Jitky Vaňkových. n e s c h v á l i t prodej části pozemku p.č. 1950/2 v k.ú. Chomutov II do vlastnictví Stanislava a Jaroslavy Vaněčkových. Usnesení RaMěst č. 401/09 z 2.11.2009 s c h v á l i t prodej bytů nájemníkům a pozemků souvisejích s byty dle důvodové zprávy. Usnesení RaMěst č. 402/09 z 2.11.2009 Žádost o udělení výjimky z OZV 2/2008, o ochraně nočního klidu podle článku 3 odst. 1 obecně závazné vyhlášky Statutárního města Chomutov č. 2/2008, o ochraně nočního klidu a regulaci hlučných činností, z ustanovení čl. 2 odst. 4 této vyhlášky Správě kulturních zařízení, s.r.o. - k pořádání pravidelně se opakující veřejnosti přístupné produkce hudby - koncertů, společenských večerů a plesů v Kulturním domě na Zahradní 5341, Chomutov, podle potřeby ve dnech pondělí - neděle, vždy do 03,00 hodin následujícího dne, za těchto podmínek: - budou dodržovány platné zákonné normy a právní předpisy města, - v průběhu konání každé akce bude po celou dobu přítomna pořadatelské služba v počtu 5 členů, která zajistí pořádek a klid i po skončení akce. Usnesení RaMěst č. 403/09 z 2.11.2009 Rozpočtové opatření č. 88/2009 s c h v á l i t rozpočtové opatření č. 88/2009: - zvýšení příjmů orj. 07/OŠ/, pol. 4122 /Neinvestiční přijaté transfery od krajů/, ÚZ 33 163 o částku 15 000,- Kč - zvýšení výdajů orj. 07/OŠ/, odd.§ 3111, pol. 5331 /Neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím/, ÚZ 33 163, org. 314 o částku 15 000,- Kč. Usnesení RaMěst č. 404/09 z 2.11.2009 Rozpočtové opatření č. 89/2009 s c h v á l i t rozpočtové opatření č. 89/2009: - zvýšení příjmů orj. 07/OŠ/, pol. 4122 /Neinvestiční přijaté transfery od krajů/ o částku 60 000,- Kč - zvýšení výdajů orj. 07/OŠ/, odd.§ 3113, pol. 5331 /Neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím/ org. 304 o částku 36 000,- Kč - zvýšení výdajů orj. 07/OŠ/, odd.§ 3113, pol. 5331 /Neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím/ org. 308 o částku 17 000,- Kč - zvýšení výdajů orj. 07/OŠ/, odd.§ 3113, pol. 5331 /Neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím/ org. 312 o částku 7 000,- Kč. Usnesení RaMěst č. 405/09 z 2.11.2009 Naplněnost chomutovských základních a mateřských škol předloženou informativní zprávu o naplněnosti chomutovských základních a mateřských škol. Usnesení RaMěst č. 406/09 z 2.11.2009 s bezúplatným použitím znaku města Chomutov pro Tělovýchovnou jednotu VTŽ Chomutov v rozsahu dle důvodové zprávy. Usnesení RaMěst č. 407/09 z 2.11.2009 Rozpočtové opatření č. 92/2009 s c h v á l i t rozpočtové opatření č. 92/2009: - zvýšení příjmů orj. 31 /PZOO/, položka 4122 /neinvestiční transfery od KÚ/ o částku 134.000,-- Kč - zvýšení výdajů orj. 31 /PZOO/, odd§ 3741 , položka 5331 /neinvestiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím/ o částku 134.000,-- Kč. Usnesení RaMěst č. 408/09 z 2.11.2009 Rozpočtové opatření č. 94/2009 s c h v á l i t rozpočtové opatření č. 94/2009: - zvýšení příjmů orj. 05 /OSÚaŽP/, položka 4216 /ostatní investiční transfery ze státního rozpočtu/ ÚZ 29516 o částku 52.000,-- Kč - zvýšení výdajů orj. 05 /OSÚaŽP/, odpa 1039, položka 6119 /ostatní nákup dlouhodobého nehmotného majetku/ ÚZ 29516 o částku 52.000,-- Kč. Usnesení RaMěst č. 409/09 z 2.11.2009 Rozpočtové opatření č. 96/2009 rozpočtové opatření č. 96/2009: - zvýšení příjmů orj. 05 /OSÚaŽP/, položka 4116 /ostatní neinvestiční transfery ze státního rozpočtu/ ÚZ 29008 o částku 39.000,-- Kč - zvýšení výdajů orj. 05 /OSÚaŽP/, odpa 1036, položka 5166 /konzultační služby/ ÚZ 29008 o částku 39.000,-- Kč. Usnesení RaMěst č. 410/09 z 2.11.2009 Rozpočtové opatření č. 97/2009 rozpočtové opatření č. 97/2009: - zvýšení příjmů orj. 05 /OSÚaŽP/, položka 4116 /ostatní neinvestiční transfery ze státního rozpočtu/ ÚZ 29004 o částku 81.000,-- Kč - zvýšení výdajů orj. 05 /OSÚaŽP/, odpa 1031, položka 5213 /neinvestiční transfery nefinančním podnikatelským subjektům – práv. osobám/ ÚZ 29004 o částku 81.000,-- Kč. Usnesení RaMěst č. 411/09 z 2.11.2009 Rozpočtové opatření č. 93/2009 s c h v á l i t rozpočtové opatření č. 93/2009: - zvýšení příjmů orj. 12 /PaM/, položka 4111 /neinvestiční přijaté transfery z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu/ ÚZ 98216 o částku 1.936.000,- Kč - zvýšení výdajů orj.12 /PaM/ odd§ 6171, položka 5011 /platy zaměstnanců/ org. 1 ÚZ 98216 o částku 1.445.000,- Kč - zvýšení výdajů orj. 12 /PaM/, odd§ 6171, položka 5031 /povinné pojistné na sociální pojištění/ ÚZ 98216 o částku 361.000,- Kč - zvýšení výdajů orj. 12 /PaM/, odd§ 6171, položka 5032 /povinné pojistné na veřejné zdravotní pojištění/ ÚZ 98216 o částku 130.000,- Kč - zvýšení příjmů orj. 08 /KT/, položka 4111 /neinvestiční přijaté transfery z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu/ ÚZ 98216 o částku 68.000,- Kč - zvýšení výdajů orj. 08 /KT/, odd§ 6171, položka 5137, organizace 11 /drobný hmotný investiční majetek/ ÚZ 98216 o částku 68.000,- Kč. Usnesení RaMěst č. 412/09 z 2.11.2009 Výběr kandidáta na funkci ředitele v souladu s ustanovením § 102 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, a v souladu s ustanovením § 166 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), projednala zápis z konkursního řízení a 1) b e r e n a v ě d o m í výsledek konkursního řízení včetně konečného pořadí účastníků konkursu na obsazení místa ředitele Základní umělecké školy T. G. Masaryka Chomutov, nám. T. G. Masaryka 1626, jmenovat do funkce ředitele příspěvkové organizace, Základní umělecké školy T. G. Masaryka Chomutov, nám. T. G. Masaryka 1626, pana Mgr. Karla Žižku, s účinností od 1. 2. 2010, 3) p o v ě ř u j e Bc. Dagmar Mikovcovou, vedoucí OŠ vystavením jmenovacího dekretu a stanovením platového výměru. Usnesení RaMěst č. 413/09 z 2.11.2009 Rozpočtové opatření č. 91/2009 s c h v á l i t rozpočtové opatření č. 91/2009: - snížení příjmů orj. 04 (OSVaZ), položka 4116 (ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu), ÚZ 13235 o částku 3.009.000,- Kč - snížení výdajů orj. 04 (OSVaZ), odd§ 4195 (příspěvek na péči), položka 5410 (sociální dávky), ÚZ 13235 o částku 3.009.000,- Kč - snížení výdajů orj. 04 (OSVaZ), odd§ 4172 (doplatek na bydlení), položka 5410 (sociální dávky), ÚZ 13306 o částku 1.000.000,- Kč - snížení výdajů orj. 04 (OSVaZ), odd§ 4173 (mimořádná okamžitá pomoc) položka 5410 (sociální dávky), ÚZ 13306, org. 34 (nezbytné náklady) o částku 40.000,- Kč - snížení výdajů orj. 04 (OSVaZ), odd§ 4177 (mimořádná okamžitá pomoc - sociální vyloučení), položka 5410 (sociální dávky), ÚZ 13306, o částku 50.000,- Kč - snížení výdajů orj. 04 (OSVaZ), odd§ 4179 (ostatní dávky sociální pomoci), položka 5410 (sociální dávky), ÚZ 13306, o částku 40.000,- Kč - snížení výdajů orj. 04 (OSVaZ), odd§ 4182 (příspěvek na zvláštní pomůcky), položka 5410 (sociální dávky), ÚZ 13306, o částku 700.000,- Kč - snížení výdajů orj. 04 (OSVaZ), odd§ 4184 (příspěvky na zakoupení, opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla), položka 5410 (sociální dávky), ÚZ 13306, o částku 1.000.000,- Kč - snížení výdajů orj. 04 (OSVaZ), odd§ 4185 (příspěvek na provoz motorového vozidla), položka 5410 (sociální dávky), ÚZ 13306, o částku 200.000,- Kč - snížení výdajů orj. 04 (OSVaZ), odd§ 4186 (příspěvek na individuální dopravu), položka 5410 (sociální dávky), ÚZ 13306, o částku 140.000,- Kč - zvýšení výdajů orj. 04 (OSVaZ), odd§ 4171 (příspěvek na živobytí), položka 5410 (sociální dávky), ÚZ 13306, o částku 3.100.000,- Kč - zvýšení výdajů orj. 04 (OSVaZ), odd§ 4173 (mimořádná okamžitá pomoc), položka 5410 (sociální dávky), ÚZ 13306, org. 31 (újma na zdraví) o částku 40.000,- Kč - zvýšení výdajů orj. 04 (OSVaZ), odd§ 4173 (mimořádná okamžitá pomoc), položka 5410 (sociální dávky), ÚZ 13306, org. 33 (jednorázový výdaj) o částku 30.000,- Kč. Usnesení RaMěst č. 414/09 z 2.11.2009 Schválení pronájmu sociálních bytů v Jiráskově ul. 4597 na základě usnesení RaMěst č. 350/09 ze dne 31.08. 2009 prodloužení smlouvy o nájmu bytu paní Krutilkové Julianě dle důvodové zprávy. Usnesení RaMěst č. 415/09 z 2.11.2009 Ing. Petru Chytrovi, vedoucímu ORIaMM ve lhůtě do 30 dnů předložit zprávu o lokalitách Pod Lesem a Ve Stráni ve vazbě na příslušná stavební povolení. Marie Štáfková Mgr. Jan Mareš náměstkyně primátorky člen Rady města Chomutova

http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/26-cdo-2231-2006/

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 2231/2006 | Judikatura | Pravo4u.cz - služby pro právníky Judikatura Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 20. 12. 2000, sp. zn. 20 Cdo 1265/98, uveřejněný pod č. 19 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2002, dále např. usnesení ze dne 29. 11. 2005, sp.zn. 26 Cdo 285/2005) je ustálena v názoru, že prostory, jež oprávněná osoba užívá z titulu práva odpovídajícího věcnému břemeni, nemohou být za trvání věcného břemena vlastníkem, kterého věcné břemeno omezuje, platně (znovu) přenechány do užívání nájemní smlouvou. Smlouvou o zřízení věcného břemena k nemovitosti (resp. k její části – tj. k bytu) se vlastník nemovitosti vzdal práva nadále disponovat s jejím užíváním v rozsahu zřízeného věcného břemene, a nemůže proto ohledně ní uzavírat následně jinou smlouvu o nájmu Na tomto závěru nemění ničeho ani souhlas osoby oprávněné z věcného břemena s uzavřením nájemní smlouvy. Byt, k němuž svědčí jiné osobě věcné břemeno užívání, nelze totiž pokládat za právně volný, a tato okolnost vylučuje možnost vzniku práva nájmu k témuž bytu další osobě (srov. k tomu závěry vyjádřené např. v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2001, sp.zn. 26 Cdo 467/2000, a ze dne 30. 5. 2001, sp.zn. 26 Cdo 2396/2000, uveřejněných v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, pod C 303, svazek 3, a pod C 535, svazek 6, a rozsudek ze dne 26. 4. 2006, sp.zn. 26 Cdo 1998/2005). Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Vokřinkové ve věci žalobkyně m. č. P., proti žalované L. S., zastoupené, advokátem, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 55 C 38/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. února 2006, č. j. 39 Co 391/2005-46, takto: Obvodní soud pro Prahu 2 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 8. 4. 2005, č.j. 55 C 38/2004-30, zamítl žalobu na vyklizení žalované z bytu č. 5, o velikosti 1+1, sestávajícího z pokoje, kuchyně, předsíně, koupelny, WC, sklepa a komory, ve 3. podlaží domu čp. 420/20 v ulici Ohradní, P. (dále „předmětný byt“ nebo „byt“ a „předmětný dům“), a rozhodl o nákladech řízení. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 8. 2. 2006, č.j. 39 Co 391/2005-46, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Soudy obou stupňů vzaly za prokázáno, že žalobkyně má k předmětnému domu ve vlastnictví hl. m. P. právo hospodaření, že dne 27. 2. 1995 uzavřela k bytu nájemní smlouvu s Ing. P. V., že dne 13. 5. 2003 uzavřel jmenovaný (a jeho manželka) se žalovanou dohodu o výměně předmětného bytu (dále „dohoda o výměně bytu“) za byt č. 7, ve 4. patře domu č.p. 997 v Sarajevské ulici v P. (dále „vyměňovaný byt“), že k této dohodě udělila souhlas jak H. A., výlučná vlastnice domu č. 997 v Sarajevské ulici (dne 7. 5. 2003), tak i žalobkyně (dne 16. 6. 2003), která následně (dne 7. 8. 2003) uzavřela se žalovanou smlouvu o nájmu předmětného bytu. Dále vzaly za prokázáno, že smlouvou o zřízení věcného břemena, uzavřenou dne 6. 11. 200 mezi H. A. (jako povinnou) a P. S. (jako oprávněným), bylo oprávněnému zřízeno k vyměňovanému bytu právo věcného břemena spočívající ve výlučném užívání tohoto bytu, že oprávněný vyměňovaný byt neužíval a udělil povinné písemný souhlas k tomu, aby s ním disponovala, že dne 2. 6. 2002 uzavřela H. A. se žalovanou smlouvu o nájmu tohoto bytu, že žalobkyně měla před udělením souhlasu s dohodou o výměně bytu k dispozici listiny osvědčující, že vyměňovaný byt je zatížen věcným břemenem, a že manželé V. jsou na základě kupní smlouvy ze dne 30. 7. 2003 (s účinky vkladu k 7. 8. 2003) vlastníky nově postaveného rodinného domu č.p. 846 v k.ú. L. Odvolací soud dospěl ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že nájemní smlouva k vyměňovanému bytu je platná, a že H. A., jako vlastnice domu, v němž se tento byt nachází, byla oprávněna ji uzavřít, a to i za situace, kdy vyměňovaný byt byl zatížen věcným břemenem. Konstatoval, že i když „vedle sebe věcné břemeno a nájem bytu nemohou obstát (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z 20. 12. 2000, sp.zn. 20 Cdo 1265/98)“, nelze tuto nájemní smlouvu považovat za absolutně neplatnou (§ 39 obč.zák.), neboť oprávněný držitel práva věcného břemena, který má stejná práva jako vlastník (§ 129 odst. 2 a § 130 odst. 2 obč.zák.), udělil H. A. souhlas k dispozicím s bytem; jmenovaná tak byla vzhledem k ustanovením § 2 odst. 1 a 3 obč.zák. oprávněna uzavřít smlouvu o nájmu vyměňovaného bytu a rovněž tak následně udělit souhlas s jeho výměnou. Odvolací soud neshledal – s odkazem na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně – opodstatněnými ani další odvolací námitky týkající se neplatnosti smlouvy o nájmu k vyměňovanému bytu, dohody o výměně bytu (šlo o předstírané právní úkony, které nebyly realizovány), a neplatnosti souhlasu žalobkyně s dohodou pro omyl spočívající v její nevědomosti o existenci věcného břemena; rovněž přisvědčil skutkovému závěru soudu prvního stupně, že dohoda o výměně bytu byla jejími účastníky realizována. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. a uplatnila v něm dovolací důvody upravené v § 241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. V úvodu dovolání uvádí, že „při podání žaloby vycházela z rozsudku NS ČR sp.zn. 20 Cdo 1230/99“, a poté vyjadřuje názor, že předpokladem toho, aby se žalovaná stala nájemkyní předmětného bytu, bylo zapotřebí „řetězce na sebe navazujících právních úkonů (nájemní smlouvy, dohody o výměně bytu, souhlasy pronajímatelů)“, a že neplatnost kteréhokoliv z nich má za následek, že žalovaná není nájemkyní předmětného bytu; na tom nemůže ničeho změnit ani nájemní smlouva uzavřená mezi ní a žalobkyní, neboť byla pouze „novací nájemního vztahu, o němž se v době podpisu této nájemní smlouvy předpokládalo, že v něm došlo k platné změně v osobě nájemce (rozsudek NS sp.zn. 26 Cdo 1657/2002)“. Odvolacímu soudu vytýká, že se zabýval toliko otázkou věcného břemena zatěžujícího vyměňovaný byt a pokud jde o ostatní otázky, odkázal na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně; ten však neprovedl důkazy navrhované žalobkyní a provedené důkazy hodnotil nesprávně. V řízení tak došlo k porušení § 125, § 132, § 157 odst. 2 o.s.ř., a pokud jde o řízení odvolací, tak ve spojení s § 211 o.s.ř. Dovolatelka dále vyjadřuje názor, že nájemní smlouva žalované k vyměňovanému bytu je neplatná zejména proto, že šlo o byt zatížený věcným břemenem, že neplatná je i dohoda o výměně bytů, neboť žalovaná nebyla nájemkyní vyměňovaného bytu a souhlas H. A. byl udělen před uzavřením této dohody (v této souvislosti poukazují na „rozsudek NS ČR 26 Cdo 802/2000“), a že neplatný je souhlas žalobkyně k dohodě, neboť byla uvedena v omyl (nevěděla o tom, že vyměňovaný byt je zatížen věcným břemenem, ani o tom, že manželé V. mají před kolaudací domu, který následně koupili). Rovněž tak namítá, že dohoda o výměně bytu nebyla ze strany manželů V. realizována, takže se žalovaná nestala nájemkyní předmětného bytu, a proces směny nebyl dovršen ani uzavřením nájemní smlouvy se žalobkyní. Dovolatelka má za to, že „otázky platnosti právních úkonů vedoucích k výměně bytů a stejně tak samotného aktu výměny byly řešeny v rozporu s OZ“, přičemž poukazuje na „usnesení NS ČR sp.zn. 26 Cdo 3007/2005“ a na odůvodnění tohoto rozhodnutí, z něhož mimo jiné vyplývá, že „Obvodní soud pro Prahu 3 a jiný senát Městského soudu v Praze se odlišují v právním názoru vycházejícímu z judikatury NS ČR od právního názoru Obvodního soudu pro Prahu 4 a odvolacího senátu 39 Co Městského soudu v Praze“. Závěrem dovolatelka dovozuje, že situace, kdy pronajímatel nemůže odepřít souhlas s dohodou o výměně bytu z důvodu, že je předstíraná, protože tato skutečnost vyjde najevo až následně, je – co do omezení jeho vlastnického práva – obdobná situaci při přechodu nájmu bytu podle § 706 odst. 1 obč.zák.; nelze-li právní úpravu přechodu nájmu zneužívat na úkor pronajímatele, platí to i pro institut výměny bytu. Navrhla, aby rozsudky soudů obou stupňů byly zrušeny a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), za kterou jedná osoba s právnickým vzděláním (§ 241 odst. 1 o.s.ř.), se nejprve zabýval přípustností tohoto mimořádného opravného prostředku. Zbývá posoudit přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., z něhož ji zřejmě dovozuje dovolatelka. Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je zásadně důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci; není jím naopak důvod, kterým by bylo možné vytýkat nesprávnost skutkových zjištění (§ 241a odst. 3 o.s.ř.). Přípustnost dovolání nezakládá ani existence tzv. jiné vady řízení (§ 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), neboť k těmto vadám, jakož i k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o.s.ř., dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné. Se zřetelem k uvedenému se dovolací soud nezabýval uplatněným dovolacím důvodem podle § 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř., ani námitkami směřujícími proti nesprávnosti (neúplnosti) skutkových zjištění odvolacího soudu, obsahově naplňujícími dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o.s.ř. Ve smyslu ustanovení § 242 odst. 3 o.s.ř. je dovolací soud – s výjimkou určitých vad řízení – vázán uplatněným dovolacím důvodem; pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, jsou relevantní jen otázky (z těch, na kterých napadené rozhodnutí spočívá), jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatel napadl, resp. jejichž řešení v dovolání zpochybnil. Dovolatelka v dovolání výslovně neformuluje právní otázku, s níž spojuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí. S přihlédnutím k právnímu posouzení věci odvolacím soudem a uplatněnému dovolacímu důvodu, včetně jeho obsahové konkretizace, lze spojovat zásadní právní význam napadeného rozhodnutí s řešením otázky, zda vlastník obytného domu, v němž se nachází byt, k němuž existuje věcné břemeno užívání ve prospěch oprávněné osoby, je oprávněn tentýž byt přenechat se souhlasem oprávněné osoby do nájmu jinému, jakož i s řešením otázky, zda může platně uzavřít dohodu o výměně bytu osoba, která není jeho nájemcem. Dovolací soud shledává pro řešení těchto otázek podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. dovolání přípustným. Judikatura Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 20. 12. 2000, sp. zn. 20 Cdo 1265/98, uveřejněný pod č. 19 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2002, dále např. usnesení ze dne 29. 11. 2005, sp.zn. 26 Cdo 285/2005) je ustálena v názoru, že prostory, jež oprávněná osoba užívá z titulu práva odpovídajícího věcnému břemeni, nemohou být za trvání věcného břemena vlastníkem, kterého věcné břemeno omezuje, platně (znovu) přenechány do užívání nájemní smlouvou. Od uvedeného názoru nemá dovolací soud důvodu odchýlit se ani v souzené věci, neboť smlouvou o zřízení věcného břemena k nemovitosti (resp. k její části – tj. k bytu) se vlastník nemovitosti vzdal práva nadále disponovat s jejím užíváním v rozsahu zřízeného věcného břemene, a nemůže proto ohledně ní uzavírat následně jinou smlouvu o nájmu. Na tomto závěru nemění ničeho ani souhlas osoby oprávněné z věcného břemena s uzavřením nájemní smlouvy. Byt, k němuž svědčí jiné osobě věcné břemeno užívání, nelze totiž pokládat za právně volný, a tato okolnost vylučuje možnost vzniku práva nájmu k témuž bytu další osobě (srov. k tomu závěry vyjádřené např. v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2001, sp.zn. 26 Cdo 467/2000, a ze dne 30. 5. 2001, sp.zn. 26 Cdo 2396/2000, uveřejněných v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, pod C 303, svazek 3, a pod C 535, svazek 6, a rozsudek ze dne 26. 4. 2006, sp.zn. 26 Cdo 1998/2005). Nejvyšší soud dále v rozsudku ze dne 31. 3. 1999, sp.zn. 2 Cdon 291/97, uveřejněném pod č. 32 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2000 dovodil, že ustanovení § 715 obč.zák. nelze ani analogicky uplatnit pro dohodu o výměně bytu uzavíranou osobou, jejíž nájemní poměr již dříve skončil. K odůvodnění tohoto právního názoru uvedl, že uvedené ustanovení umožňuje nájemcům se souhlasem pronajímatelů se dohodnout o výměně bytů, a že toto ustanovení je svou povahou ustanovením, jež nelze analogicky – ve smyslu § 853 obč. zák. – uplatnit pro dohody o výměně bytů uzavírané jinými osobami než nájemci směňovaných bytů, zvláště pak pro dohody o výměně bytů uzavírané osobami, jejichž nájemní poměr dříve skončil, nebo osobami, které nájemci směňovaného bytu nikdy nebyly. V odůvodnění rozsudku ze dne 31. 5. 2001, sp.zn. 20 Cdo 1230/99, uveřejněném pod č. 7 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2002 (dále „R 7/2002“), Nejvyšší soud rovněž dovodil, že skutečnost, že jeden z účastníků dohody o výměně bytu nebyl ani nájemcem směňovaného bytu, způsobuje absolutní neplatnost dohody pro rozpor se zákonem (§ 39 obč. zák.). Nejvyšší soud nemá důvod se od těchto právních závěrů odchýlit ani v projednávané věci. Z uvedeného pro projednávanou věc vyplývá, že H. A., vlastnice domu, v němž se vyměňovaný byt nachází, nebyla oprávněna uzavřít se žalovanou platnou smlouvu o nájmu tohoto bytu, a že žalovaná, jíž k tomuto bytu nevzniklo nájemní smlouvou právo nájmu, nemohla platně uzavřít dohodu o výměně bytu. Přestože dovolací soud nesouhlasí s opačnými závěry, k nimž při posouzení těchto otázek dospěl odvolací soud, shledal jeho rozsudek, jímž byl potvrzen zamítavý rozsudek soudu prvního stupně, věcně správným. Nelze totiž ztratit se zřetele, že je-li dohoda o výměně bytu, uzavřená mezi žalovanou a manžely Volkovými, neplatná, svědčí dosud k předmětnému bytu právo nájmu osobám, jež byly v době uzavření této dohody jeho nájemci (v řízení nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by jejich právo zaniklo jinak, než dohodou o výměně bytu). Žalobkyně by pak nebyla k podání žaloby na vyklizení žalované z předmětného bytu aktivně věcně legitimována, neboť za trvání nájemního poměru k bytu je k vyklizení osoby bydlící v bytě bez právního důvodu aktivně legitimován zásadně jen nájemce bytu, nikoliv pronajímatel, byť je vlastníkem domu, v němž se vyklizovaný byt nachází (srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 8. 1995, sp.zn. 2 Cdo 165/95, uveřejněný v časopise Právní rozhledy 1/1996, str. 27, 28, dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 1997, sp.zn. 2 Cdon 959/96, uveřejněný pod č. 58 v časopise Soudní judikatura 7/1997, ze dne 9. 11. 2000, sp.zn. 26 Cdo 1336/99, ze dne 31. 5. 2001, sp.zn. 20 Cdo 1230/99, uveřejněný pod R 7/2002, a rozsudek ze dne 26. 4. 2006, sp.zn. 26 Cdo 1998/2005). Se zřetelem k uvedenému Nejvyšší soud dovolání žalobkyně podle § 243b odst. 2 věty před středníkem o.s.ř. zamítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř. a o skutečnost, že žalované nevznikly (dle obsahu spisu) náklady, na jejichž náhradu by měla právo vůči procesně neúspěšné žalobkyni. Vloženo: 18. May 2010

http://docplayer.cz/1116593-1-teorie-a-metodika-uzemniho-planovani-a-urbanismu.html

1 VÝBĚR Z DATABÁZE KNIHOVNY ÚÚR Teorie a metodika územního plánování a urbanismu ESPON project Application and effects of the ESDP in the Member States. Projekt ESPON Aplikace a vlivy ESDP v členských státech. B.m., The ESPON Monitoring Committee and the partners of the projects mentioned (2006?). 204 s., 59 s., mp, tab., gr. Závěrečná zpráva výzkumného projektu, realizovaného v rámci programu ESPON , hodnotí prostředky, způsoby a vlivy ESDP na členské a přistupující státy Evropské unie. SPK 5963 CAVIEZEL, Nott romande.ch. Distinction romande d architecture. Die französische Schweiz verleiht Auszeichnungen für gute Bauten. francouzského Švýcarska.ch. Vyznamenání pro architekturu ve francouzském Švýcarsku. Francouzské Švýcarsko propůjčuje vyznamenání za dobré stavby. Werk, Bauen + Wohnen 2006, č. 10, s , 8 obr. Ceny za dobré stavby byly uděleny realizacím ve francouzském Švýcarsku. Třebaže tradice se od německého Švýcarska liší, v současnosti se tyto tradice a rozdíly stále více sbližují. CZUMALO, Vladimír JUNEK, Jiří Místo, moře, kuře, stavení (cestovní zpráva). Stavba 2006, č. 4, s , 12 obr. Návštěva 11 staveb dle výběru redakce. Hodnocení dle tématu čísla tvorba místa. Závěr zní, že současná architektura s místem příliš pracovat neumí. O skutečném tvoření místa lze mluvit jen ve dvou případech. GEBRIAN, Adam Fenomén sport: nové trendy v navrhování sportovních staveb. ERA 2006, č. 4, s , 19 obr. Obliba sportu v poslední době nespočívá jen v pasivním sledování, ale hlavně v aktivním provozování. Postoj architektů k řešení sportovních zařízení podle zvolených sedmi principů. HLOUŠKOVÁ, Věra Živé město, urbanismus a citlivost aneb Co je to revitalizace. Veř. správa 2006, č. 26, příl., s. VI VII, 1 fot., 2 obr. Rozhovor s architektem Tomášem Víchem o problematice naznačené v názvu článku. V čem může odborník poradit. CHEVALLIER, Fabienne Paris : Laboratoire des modernités urbaines. Paříž : Laboratoř urbanistické moderny. Urbanisme 2006, č. 350, s , 1 obr. Několik významných architektů urbanistů, konče Le Corbusierem, se podílelo na urbanistickém rozvoji Paříže. Každá osobnost poznamenala město svými koncepcemi a názory. Článek podává jejich přehled. PELČÁK, Petr Ernst Wiesner ( ). Brno und andere Moderne. Ernst Wiesner ( ). Brno a jiná moderna. Werk, Bauen + Wohnen 2006, č. 9, s , 12 obr. Architekt Ernst Wiesner vytvořil v Brně a meziválečné době četná významná díla, které dodnes slouží jako příklady tvůrčí práce v tehdy multikulturní moravské metropoli. PIEPER, Jan Kritische Annäherung an die Peripherie der Architektur. Kritické přiblížení k periferii architektury. Baumeister 2006, č. 7, s , 18 obr., 1 pl. Budova muzea podniku Mercedes Benz je avantgardní stavbou vyvolávající různorodé pocity, Zde je podrobena přísné kritice. SEDLÁKOVÁ, Radomíra Od kubismu k vrcholnému funkcionalismu. 3 část. Fórum ABF 2006, č. 3/4, s , 17 obr. Období československé architektury v letech Každý rok tohoto období je zachycena jedna stavba, která v té době v republice vznikla. SEDLÁKOVÁ, Radomíra Zamyšlení nad rodinnými domy. Stavitel 2006, č. 9, s , 4 obr., 2 půd. Přehlídka rodinných domů z Estonska ukazuje moderní architekturu s tradicemi funkcionalismu. Stavební materiály jsou přírodní kámen, dřevo a sklo. Typická je co největší otevřenost stavby. 2. samospráva obcí, právní předpisy a územní plánování 21. Společné sdělení odboru ekologie krajiny a lesa, odboru zvláště chráněných částí přírody a odboru legislativního k definici jezera v souvislosti s ochranou podle 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). Věst. MŽP 2006, č. 9, s. 5 2 425. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Sb. zákonů 2006, č Úplné znění zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), jak vyplývá z pozdějších změn. Sb. zákonů 2006, č Úplné znění zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá z pozdějších změn. Sb. zákonů 2006, č Vyhláška, kterou se mění vyhláška Českého úřadu zeměměřicského a katastrálního č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Sb. zákonů 2006, č Úplné znění zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, jak vyplývá z pozdějších změn. Sb. zákonů 2006, č Úplné znění zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), jak vyplývá z pozdějších změn. Sb. zákonů 2006, č Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 456/2005 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků. Sb. zákonů 2006, č. 153 Česká komora architektů. Ročenka Praha, Česká komora architektů s. Obecně o České komoře architektů, XIII. valná hromada s výroční zprávou za období od dubna 2005 do března 2006, složení orgánů ČKA, seznam autorizovaných osob. SPK 5961 Historická města a městyse. Novela zákona o obcích umožňuje vrátit historické tituly. Obec a finance 2006, č. 3, s , 1 fot., 1 mp. Charakteristika novely zákona č. 234/2006 Sb., který mj. novelizuje obecní zřízení a umožní řadě obcí obnovit své historicky získané tituly městysů a měst. Klient má právo o sobě rozhodovat. Moderní obec 2006, č. 8, s. 28, 1 fot. Od vstoupí v platnost nový zákon o sociálních službách, který lidem v nepříznivé sociální situaci má zajistit podporu prostřednictvím sociálních služeb a stanovit pravidla pro jejich poskytování. Nová pravidla silničního provozu. Autoškoly. Podle stavu k Úplné znění. Ostrava, Sagit s., tab., obr., edice ÚZ, č. 561 Úplná znění zákonů a prováděcích předpisů. SPK 5957 Nový stavební zákon hospodářský a finanční dosah schválené právní úpravy. Obec a finance 2006, č. 4, s. 26, 1 fot. Aplikace nového stavebního zákona od povede ke zvýšení kvality rozhodování ve stavebním a územním řízení a ovlivní schopnost adaptovat podmínky území na změny spojené se vstupem do EU. Obce jsou stabilizátorem veřejného života. Veř. správa 2006, č. 32, s Projev předsedy Svazu měst a obcí Slovenska Michala Sýkory na XVI. sněmu ZMOS. Fiskální decentralizace, legislativní požadavky a další priority. Pohled na Slovensko. Vybraná opatření samosprávy a jejich hodnocení. Obec a finance 2006, č. 3, s , 1 fot. Další pokračování hodnocení ekonomických a sociálních opatření v regionech na Slovensku, jak je provádí Stredoeurópsky inštitút pre ekonomické a sociálné reformy v rámci projektu HESO Regióny. Prováděcí vyhlášky k zákonu o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Obec a finance 2006, č. 4, s. 27, 1 fot. V souvislosti s nabytím účinnosti nového stavebního zákona probíhá řada odborných školení. Zároveň se připravuje vydání tří prováděcích vyhlášek. Rozpočtové určení daní. Zruší Ústavní soud koeficienty velikostních kategorií obcí? Obec a finance 2006, č. 4, s , 1 tab., 1 fot. Návrh na zrušení velikostních kategorií obcí a nové legislativní vymezení pravidel pro výpočet podílu obce na celostátním hrubém výnosu z příslušných daní tak, aby bylo zajištěno tzv. životní minimum obce. Veřejné zakázky. Koncesní zákon. Podle stavu k Úplné znění. Ostrava, Sagit s., tab., edice ÚZ, č. 574 Úplná znění zákonů a prováděcích předpisů. SPK 5958 Závazné stavební normy bezplatně přístupné? Bul. ČKA 2006, č. 3, s. 11 Nový stavební zákon přináší ( 196, odst. 2) revoluční novinku. Pokud tento zákon či související právní předpis stanoví povinnost postupovat dle technické normy, musí být tato bezplatně veřejně přístupná. BUREŠ, Pavel Výzkumný projekt Památková dokumentace vesnických sídel v ČR. Zpr. památ. péče 2006, č. 4, s , 9 obr. Stavební a urbanistické proměny vesnických sídel. Toto kulturní dědictví je ohroženo, není dosud dostatečně prozkou- 2 3 máno a zdokumentováno. V průběhu 10 let zdokumentováno asi lokalit. DEDEK, Vladimír I nejmenší obce v republice mají právo na kvalitní požární ochranu. Moderní obec 2006, č. 8, s , 3 fot. Přestože uvolňování dobrovolných hasičů pro plnění úkolů v obecném zájmu upravuje zákoník práce, mnohdy od zaměstnavatelů uslyší: Buď tady chceš pracovat, nebo běž k hasičům. DRTIL, Miloslav RAJCZYKOVÁ, Elena Implementácia rámcovej smernice pre vodnú politiku prehľad legíslativnych predpisov týkajúcích sa čistenia odpadových vod v Slovenskej republike. Sovak 2006, č. 7/8, s , 3 tab. Znečišťující látky ve vodách kvalitativní cíle. Znečišťující látky limitní hodnoty ukazatelů znečištění. Pokuty a poplatky. Hlavní termíny slovenské legislativy týkající se nakládání s odpadními vodami. DUNOYER DE SEGONZAC, Patrice La démolition de logements sociaux: retour sur une analyse. Demolice sociálních bytů: návrat k jedné analýze. Urbanisme 2006, č. 350, s Článek v Urbanisme č. 349 vyvolal debatu o obnově měst, která se vztahuje k orgánům místní a regionální správy a jejich kompetencím, hlavně ohledně sociálního bydlení. ELIÁŠ, Antonín Velikostní kategorie obcí a možnosti změn rozpočtového určení výnosů daní. Obec a finance 2006, č. 3, s. 20, 2 tab. V diskusi o možnostech změn zákona o rozpočtovém určení výnosů některých daní se rozebírá úprava velikostních kategorií obcí. GALA, Petr ŠAFRÁNEK, Jan Stavba rodinného domu dle nového zákona. Stavitel 2006, č. 9, s. 73 Od vstoupí v účinnost nový stavební zákon. Na příkladu rodinného domu autoři ukazují některé principy umísťování staveb. Rozhodnutí o umístění stavby, stavební povolení, ohlášení stavby, užívání domu. HEGER, Vladimír Novela vychází vstříc požadavkům obcí. Veř. správa 2006, č. 26, s. 8, 1 fot. Rozhovor s Marií Kostruhovou, ředitelkou odboru dozoru a kontroly veřejné správy MV ČR, o novele zákona o obcích, krajích a o hlavním městě Praze. Co schválená změna právní úpravy přinese obcím? HORÁČEK, Zdeněk Shrnutí dopadů přijetí nového stavebního zákona do vodního zákona. Vod. hospod. 2006, č. 9, s , angl.res. Stavební zákon a změny související s novou úpravou institutu územního plánování a nové vymezení působnosti vydávání stanovisek vodoprávních úřadů k těmto institucím. Chybí protipovodňová ochrana jako důvod vyvlastnění. HOŠEK, Zdeněk Požární bezpečnost staveb. Staveb. právo 2005, č. 5, s , tab., obr. Názvosloví. Požární ochrana a požární bezpečnost staveb. Legislativa na úseku požární ochrany. Požadavky na požární bezpečnost staveb a na vybrané druhy staveb. ČSN z oblasti požární bezpečnosti staveb. JEDITSCHKA, Jens Implementace rámcové směrnice EU pro vodní politiku a dalších významných předpisů EU souvisejících s odpadní vodou ve vybraných podunajských zemích situace v Německu (podunajská část). Sovak 2006, č. 7/8, s , 3 tab. Klíčové prvky Rámcové směrnice a Směrnice o městských odpadních vodách. Evropská vodní legislativa se zaměřením na čistění odpadní vody. Vliv obecní infrastruktury na odpadní vodu. Citlivé oblasti a opatření. JUNGOVÁ, Ivana MRÁZKOVÁ, Radana Tipy roku Veř. správa 2006, č. 40, s , 9 obr. 4 kategorie stránek obcí. Hlavními kritérii pro volbu zajímavých a originálních stránek byl rozsah informací o veřejné správě, přehlednost a interaktivnost, aktuálnost i design. KAMENÍČKOVÁ, Věra Místní rozpočty v roce Předběžné výsledky státního závěrečného účtu za uplynulý rok. Obec a finance 2006, č. 3, s , 8 tab., 2 gr., 1 fot. Výsledek hospodaření veřejných rozpočtů za rok 2005 předčil očekávání. Dosažený přebytek sice nepředstavuje ani 1 % HDP, nicméně ve srovnání se schodky předchozích let je bezesporu pozitivním jevem. KOČÍ, Roman Účelové komunikace a jejich právní ochrana. Veř. správa 2006, č. 35, s. 12 a 21 23, 3 fot. Obce často neoprávněně, bez koordinace s příslušným silničním správním úřadem, uzavírají přístupové účelové komunikace, přestože k výkonu této agendy nejsou a nemohou být vybaveny. KUŽEL, Jan MORÁVEK, Jiří Novela zákona o ochraně ovzduší odstranila některé nedostatky. Moderní obec 2006, č. 4, s. 51, 1 fot. 1. října 2005 nabyla účinnost novela zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, která mj. zavádí změny související se snížením administrativní náročnosti opatření ke zlepšení kvality ovzduší. MANA, Vladimír Společný metodický pokyn MŽP a MZe. Vod. hospod. 2006, č. 9, s , 1 obr., angl.res. Metodický materiál, který se zabývá činností správců vodních toků a ochranou vodních toků jako významných krajinných prvků. Slouží pro činnost správců vodních toků a pro zkvalitnění ochrany přírody. PEKOVÁ, Jitka Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha, Management Press s. 4 Základní poznatky z teorie územních financí, jejich praktické uplatňování v podmínkách ČR, objem a struktura rozpočtových prostředků a hospodaření s nimi PYTL, Vladimír Vodovody a kanalizace v letech Sovak 2006, č. 7/8, s , 1 tab. Statistické údaje o rozvoji oboru vodovodů a kanalizací. Jejich cílem je dodávání pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod. Souhrnné údaje o vodovodech a kanalizacích dle ČSÚ za léta RŮŽIČKOVÁ, Zdenka Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků za rok Veř. správa 2006, č. 23, příl., s. I XII, 11 tab., 2 gr. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí a DSO, příjmy a výdaje krajů a obcí, přehled o přijatých dotacích a půjčkách krajskými úřady z rozpočtů jednotlivých kapitol a ze státních fondů, aj. SERAFÍN, Petr K novému stavebnímu zákonu. Siln. obz. 2006, č. 9, s Nové zákony z května 2006, které upravují územní plánování a stavební řád včetně souvisejících oblastí: stavební zákon č. 183/2006 Sb., zákon o vyvlastnění č. 184/2006 Sb. a zákon změnový č. 186/2006 Sb. SCHÖDELBAUEROVÁ, Pavla Změny v úpravě nájmu bytu. Obec a finance 2006, č. 3, s , 1 fot. Novela občanského zákoníku mění některé nájemní vztahy. Nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. SCHWAB, Roland WOLF, Juliane Wasserstoff im Straßenverkehr eine Aufgabe für den Gesetzgeber? Vodík v silniční dopravě úkol pro zákonodárce? Int. Verkehrswesen 2006, č. 9, s , 3 tab., 6 obr. Vznikají pumpy na vodík, což je pro životní prostředí příznivější pohonná látka. Silniční doprava je čistší, ale je nutno zákonně stanovit náležité předpisy. SPECK, Georg ZOTZ, Brigitte Eisenbahninfrastruktur: Von der Entstehung bis zur Freistellung. Železniční infrastruktura: od vzniku k vynětí z provozu. Int. Verkehrswesen 2006, č. 9, s , 1 obr. Plánování vyžaduje stanovený právní proces. Je třeba srozumitelně formulovat vznik a ukončení železniční infrastruktury. ŠMEJKAL, Václav Novinky a zpřesnění. Ekonom 2006, č. 41, příl. Veřejné zakázky, s. 2 8 Vedle tradičního otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním a bez uveřejnění zavádí zákon o veřejných zakázkách nově soutěžní dialog a zjednodušené podlimitní řízení. ŠMEJKAL, Václav Riziko stěžovatele. Ekonom 2006, č. 41, s Zákon o veřejných zakázkách staví potenciálního nespokojence s postupem zadavatele do nevděčné pozice. Může přijít o stanovenou kauci. Hlavní novinky v tomto zákoně a jejich obsah. ŠTEFANOVÁ, Alexandra V Hradci Králové jsem našel svůj domov už dávno. Veř. správa 2006, č. 30, příl. Královéhradecký kraj, s. II III, 3 fot. Rozhovor s Pavlem Bradíkem, hejtmanem Královéhradeckého kraje, o zkušenostech při vytváření územní samosprávy, o krajských nemocnicích, sdílených daních, hospodaření se státními dotacemi, aj. VIDLÁKOVÁ, Olga Lublaň: Čtrnáctá výroční konference NISPAcee. Veř. správa 2006, č. 31, s , 3 fot. Hlavním tématem konference byla profesionalita, nestrannost a transparentnost veřejné správy a veřejné politiky v Evropě a Eurasii posledních let. ZELENÁ, Magdaléna Urbanistická studie Hostimi. Studentská spolupráce krajinářů a urbanistů. Obec a finance 2006, č. 3, s , 4 fot. Malá a zdánlivě nevýznamná venkovská sídla tvoří neodmyslitelnou součást našeho venkova. Nastává čas věnovat pozornost i těmto malým sídlům, kterým mnohdy hrozí nebezpečí zániku. 3. společenskovědní východiska územního plánování Analýza bytové výstavby. Vloni bylo dokončeno nejvíce bytů od roku Obec a finance 2006, č. 3, s , 2 tab., 1 mp. Bytová výstavba dosáhla v roce 2005 největších úspěchů od roku Bylo dokončeno přes nových bytů a nově zahájena výstavba bytů. Na konci roku 2005 bylo rozestavěno bytů. Stav vodovodů a kanalizací. Přes 90 % obyvatel napojeno na vodovod, téměř 80 % na kanalizaci. Obec a finance 2006, č. 4, příl. Zpravodaj MZe, s , 4 tab. Počet zásobených obyvatel, výroba a dodávka vody z vodovodů. Počet obyvatel v domech připojených na kanalizaci a množství vypouštěných a čištěných odpadních vod. Údaje jsou za jednotlivé kraje v roce BALBO, Marcello TUTS, Rafael Urban policy implications of international migration. Implikace urbanistické politiky do mezinárodní migrace. Habitat Debate 2006, č. 3, s , 1 mp. V posledních deseti letech se globalizace stala hlavním motorem ve formování urbanistického rozvoje, což staví před management města nové naléhavé problémy. 5 BAUTZOVÁ, Libuše Bude tady těsno. Ekonom 2006, č. 33, s , 2 fot., 2 gr. V roce 2007 bude podle odhadů OSN žít ve městech více lidí než ve venkovských oblastech. Rychle rostoucí populace je velkým nebezpečím i jistou příležitostí. BERNARD, Josef Sociální integrace přistěhovalců z velkoměsta na vesnici v České republice a v Rakousku. Sociol. čas. 2006, č. 4, s , angl.res., 1 tab., lit. Studie přináší výsledky z výzkumu přistěhovalců v průběhu let Motivy k přestěhování hledání venkova a stěhování jako vedlejší produkt. Základní kategorie modelu vztahu přistěhovalce k nové obci. COSTLEY, Debra Master planned communities: Do they offer a solution to urban sprawl or a vehicle for seclusion of the more affluent consumers in Australia? Obce s generálním územním plánem: Nabízejí řešení pro nekoordinovaný růst měst, nebo prostředek k izolaci bohatších spotřebitelů v Austrálii? Housing, Theory and Society 2006, č. 3, s , lit. Generely nejsou v Austrálii obvyklé. Problém je, zda řeší rovnost, spravedlnost, bezpečnost a soudržnost v obci. Závěr: Ano obce mají možnost ovlivňovat díky generelu úspěšný rozvoj. CSIZMADY, Adrienne Housing Estates: the Legacy od Socialism. The World of the middle Class or the Slum of the Future? Sídliště: dědictví socialismu. Svět střední třídy nebo slum budoucnosti? Archit. a urban. 2006, č. 1/2, s , 4 tab., 2 mp., 3 gr., text také angl. Studie podrobně zkoumá potřebu a potenciál sídlišť v Budapešti. Poukazuje na souvislosti, za kterých sídliště vznikala, změny sociálních poměrů obyvatel, příznaky přeměny na slumy, možnosti rekonstrukce. DEDEK, Vladimír I nejmenší obce v republice mají právo na kvalitní požární ochranu. Moderní obec 2006, č. 8, s , 3 fot. Přestože uvolňování dobrovolných hasičů pro plnění úkolů v obecném zájmu upravuje zákoník práce, mnohdy od zaměstnavatelů uslyší: Buď tady chceš pracovat, nebo běž k hasičům. DOČKAL, Vít (edit.) Přeshraniční spolupráce na východních hranicích České republiky. Růžový obláček a hrana reality. Brno, Masarykova univerzita s., tab. Na teorii předpokladů a východisek regionální spolupráce podél hranic navazují případové studie vybraných euroregionů Pomoraví, Beskyd a Těšínského Slezska FRIČ, Jindřich Bezpečná obec. Veř. správa 2006, č. 39, s , 3 schémata, 1 gr., 3 fot. Cíle a dílčí cíle projektu Bezpečná obec. Důvody realizace projektu. Pozice projektu a struktura jeho pracovních skupin a jeho členění podle oblastí aktivit. FROMHOLD EISEBITH, Martina SCHRATTENEC KER, Wolfgang Qualifikationsentwicklung der Beschäftigten in Deutschland eine raumbezogene Analyse. Vývoj kvalifikace zaměstnanců v Německu analýza v souvislosti s územím. Raumforsch. und Raumordn. 2006, č. 4, s , lit., 11 mp., 4 gr. Vývoj zvyšování kvalifikace v jednotlivých skupinách ukazuje rozdíly v regionální typizaci, věkové struktuře, typech sídelních struktur. Berlín a aglomerace Rhein-Ruhr. GOLLNER, Christoph Demografické a sociálno ekonomické štruktúry vo viedenskej panelovej výstavbe. Demographic and Socio economic Sructures in Viennese Prefabricated Housing Estates. Archit. a urban. 2006, č. 1/2, s , 1 tab., 6 gr., 4 obr., text také angl. Panelová sídliště jde skutečně o sociální problém? Přehled panelových sídlišť ve Vídni, u kterých proběhl průzkum. Demografické složení sídliště, vzdělání, práce, noví obyvatelé, participace. HELLEROVÁ, Alena Statistika cestovního ruchu v roce Zpravodaj ČSÚ 2006, č. 7/8, s , 1 tab. Obsah statistických šetření v oblasti cestovního ruchu (CR) je ovlivněn legislativou EU a potřebami tvorby Satelitního účtu CR. Statistika CR v roce Vývoj odvětví CR. Statistika CR v roce HOLMEROVÁ, Ivana Aktivní stárnutí. Strategie Světové zdravotnické organizace. Veř. správa 2006, č. 39, příl., s. VII VIII, 1 fot. Demografická struktura. Podpora zdraví a prevence. Aktivní postoje seniorů. Péče o stárnoucí populaci. Feminizace stárnutí. Etické otázky. Ekonomika stárnoucí populace. HYLLAND ERIKSEN, Thomas The more immigrants, the less xenophobia. Čím více imigrantů, tím méně xenofobie. Habitat Debate 2006, č. 3, s. 9 Norsko jako jedna z prosperujících zemí se přidává k diskusi o imigraci. Domácí obyvatelstvo se v různých zemích chová k imigrantům podezíravě a sobecky. CHAPPLE, Karen Overcoming mismatch. Jak překonat zmatek. APA Journal 2006, č. 3, s , lit. Teorie o územním chaosu byla stimulem pro pokus vytvářet pracovní místa pro chudé obyvatele městských center v předměstích. Plánovači musí pečovat o kontakt zprostředkovatelů práce v těchto místech. 6 JOURNÉ, Luc La puissance de la société civile. Síla občanské společnosti. Urbanisme 2006, č. 350, s , 1 obr. Nové projekty uspořádání území vyžadují spolupráci zvolených zástupců a soukromých developerů, jakož i občanské společnosti. Otázka je, jaké jsou a jak se vyrovnávají jejich pravomoci. KREMER PREIß, Ursula Später Wohnen. Zukünftige Herausforderungen an das Wohnen im Alter. Bydlení později. Budoucí požadavky na bydlení ve stáří. Baumeister 2006, č. 5, s , 4 obr. Stárnutí obyvatelstva vyžaduje řešení bydlení pro seniory zlepšením domovů pro ně. Popisuje se projekt Život a bydlení ve stáří vypracovaný Kuratoriem Německa Pomoc seniorům a Bertelmannovou nadací. KUPROVÁ, Lenka KAMENICKÝ, Jiří Multikriteriální hodnocení postavení krajů v rámci ČR v letech Statistika 2006, č. 4, s , 5 tab., 4 gr., lit., angl.res. Mezikrajské srovnání, jehož cílem bylo ukázat postavení kraje a změnu postavení kraje, a to ve čtyřech oblastech: demografické, sociální, ekonomické a v oblasti životního prostředí. MATOUŠEK, Michal MHD a kvalita služby. 2. díl. Modifikovaný model měření spokojenosti zákazníků MHD pro středně velká města ČR. Doprava 2006, č. 4, s , 1 tab. Průzkum v terénu MHD u osob nad 16 let, dva typy dotazníku, zjišťované údaje, stupnice hodnocení a výsledky. Vypovídající hodnota modelu měření spokojenosti. MOLDRZYKOVÁ, Dana Moravskoslezský kraj má fungující Krajský plán vyrovnávání příležitostí. Veř. správa 2006, č. 37, s , 2 fot. Jedním z východisek pro vznik koncepce vyrovnávání příležitostí byla potřeba řešit problematiku životních podmínek lidí se zdravotním postižením na krajské úrovni systémově a komplexně. MRÁZKOVÁ, Radana Cheb Marktredwitz: Krajinná výstava propojila města. Veř. správa 2006, č. 31, s. 8 10, 7 fot., 1 mp. Historicky první krajinná výstava v ČR pořádaná přes státní hranici, zaměřená na obnovu a zkrášlení zanedbaných území, úpravu zákoutí a kultivaci nevzhledných částí měst. POLÁKOVÁ, Olga a kol. Bydlení a bytová politika. Praha, Ekopress s. Přehled současné situace v oblasti bydlení a bytové politiky v České republice zahrnuje různé typy bydlení, vývoj a strukturu výdajů za bydlení a nástroje podpory bydlení, včetně demografických aspektů ROLLNICEK, Roman Cities: Magnets of hope. Města, magnety naděje. Habitat debate 2006, č. 3, s. 4 5, 1 obr. V dnešní době je migrace stále většího rozsahu, lidé se stěhují do měst. Musí však čelit mnoha závažným problémům. RYŠAVÝ, Ivan Sociální bydlení: Naděje i pochybnosti. Moderní obec 2006, č. 9, s. 6 7, 2 fot. Novela zákona o dani z přidané hodnoty nevyřeší problémy sociálního bydlení. Sleduje spíše možnost ponechat většinu bytové výstavby, rekonstrukce, opravy a modernizace bytů a domů ve snížené sazbě DPH. SCHLOSSBERG, Marc aj. School trips. Effects of urban form and distance on travel mode. Cestování do školy. Vlivy urbánní formy a vzdálenosti na použití dopravních prostředků. APA Journal 2006, č. 3, s , tab.5, obr.1 V USA se od škol v malých místech v řidčeji osídlených oblastech přešlo na větší školy. Zkoumá se vztah mezi urbánní formou a dopravou školáků do školy (pěšky, na kole). Souvisí to s rozvojem dopravy. STEJSKALOVÁ, Eva Krajinná výstava v Chebu zanechává stopu. Moderní obec 2006, č. 10, s. 8, 2 fot. Zahrady 10 evropských zemí, tenisový areál, minigolf, plavbu lodí po řece, divadelní představení, ekologické zemědělství to vše bylo možné vidět na Krajinné výstavě bez hranic Cheb Marktredwitz SVOBODA, Karel Spolupráce obcí v nových členských státech Evropské unie. Veř. správa 2006, č. 32, příl., s. I V Spolupráce obcí na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Slovinsku, Estonsku, Litvě a Lotyšsku. Je zvlášť naléhavá v zemích, jejichž sídelní struktura se vyznačuje vysokým počtem municipalit a malých obcí. ŠTEFANOVÁ, Alexandra V Královéhradeckém kraji ubývá žáků základních škol. Veř. správa 2006, č. 30, příl. s. IV VI, 5 gr. Rozhovor s Jiřím Horákem, pracovníkem Odboru školství Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, o struktuře školské soustavy, o sekundárním a terciárním vzdělávání, pedagogicko psychologickém poradenství, aj. TAYLOR, Alison No crime, by design. Projektování proti kriminalitě. Green Places 2006, č. 28, s , 7 obr., 1 pl. Cílem evropského projektu je umožnit členským partnerům mj. zdokonalení pobřežního pásma řeky pásy zeleně tak, aby se vypracoval model zaměřený na zabraňování kriminalitě. VAFEK, Michael Ohlasy veřejnosti na budování bezpečnostních prvků a opatření na pozemních komunikacích. Siln. obz. 2006, č. 8, s , 3 obr. 6 7 Přehled a popis bezpečnostních opatření na zlepšení bezpečnosti dopravy v okrese Prostějov. Pro celou ČR platí, že nemají tato opatření velkou podporu veřejnosti. Výjimkou jsou zpomalovací pruhy. VIDLÁKOVÁ, Olga Paříž: OECD FORUM Veř. správa 2006, č. 33, s , 4 fot. Téma: jak dosáhnout rovnováhy globalizace, aby se zabezpečila prosperita populace celého světa. Více než tisícovka účastníků po plenárním zasedání jednala v 15 skupinách o dílčích tématech. ZEMAN, Kryštof Vývoj obyvatelstva České republiky v roce Demografie 2006, č. 3, s , 15 tab., 2 gr., lit., angl. res. Popis a analýza demografického vývoje Demografické procesy, pohyb obyvatelstva, ukazatele demografického vývoje, charakteristiky věkového složení, vnitřní a zahraniční migrace. ZUKAL, Jiří Cizinci mezi námi. Veř. správa 2006, č. 29, s , 3 obr., 1 tab. V roce 2004 žilo na území Evropské unie cca 25 milionů cizích státních příslušníků, tj. 5,5 % z celkové populace. Nejvíce cizinců žije na území Německa, Francie, Španělska, Velké Británie a Itálie. ZUKAL, Jiří Občané pětadvacítky a dovolená. Veř. správa 2006, č. 39, s , 1 tab., 3 fot. Jakou podobu má typická evropská dovolená? Kde se odehrává? Výsledky podrobné studie Statistického úřadu Evropských společenství. 4. přírodovědní východiska územního plánování KUBA, Bohumil Kartografie: Státní mapové dílo. Veř. správa 2006, č. 30, s. 12 a 21, 2 fot. Jednotlivá státní mapová díla jsou vyhotovována podle jednotných pravidel a pokrývají celé území státu. Jejich vydavatelem je Český úřad zeměměřický a katastrální. ONDROUŠEK, Josef Ochrana před výbuchy. Sovak 2006, č. 9, s. 30, 2 obr. Nařízení vlády č. 406/2004 Sb. o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. Požadavky na zabezpečení pracoviště, termín rozvoj osídlení a velkých územních celků Pohled na Slovensko. Vybraná opatření samosprávy a jejich hodnocení. Obec a finance 2006, č. 3, s , 1 fot. Další pokračování hodnocení ekonomických a sociálních opatření v regionech na Slovensku, jak je provádí Stredoeurópsky inštitút pre ekonomické a sociálné reformy v rámci projektu HESO Regióny. BOUŠKA, Pavel Regionální rozvojový fond obnovení příjmu žádostí o úvěr na rozvoj průmyslových zón. Obec a finance 2006, č. 4, s. 34 Od jsou opět přijímány žádosti o zvýhodněné úvěry určené k realizaci investičních projektů měst a obcí, zaměřených na přípravu pozemků pro rozvoj průmyslových zón. DAMBORSKÝ, Milan Příští projekty regionálního rozvoje získaly strategickou orientaci. Moderní obec 2006, č. 10, s. 30, 1 tab. Nová Strategie regionálního rozvoje ČR určuje prioritní oblasti, priority podpory, opatření a podmínky realizace podpory regionálního rozvoje. Nově vymezuje regiony se soustředěnou podporou. DAMBORSKÝ, Milan Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2006 až Veř. správa 2006, č. 33, s. 10, 1 mp. Dokument předepisuje provést analýzu stavu regionálního rozvoje, slabých a silných stránek krajů a okresů a určit strategické cíle regionálního rozvoje v ČR. DOČKAL, Vít (edit.) Přeshraniční spolupráce na východních hranicích České republiky. Růžový obláček a hrana reality. Brno, Masarykova univerzita s., tab. Na teorii předpokladů a východisek regionální spolupráce podél hranic navazují případové studie vybraných euroregionů Pomoraví, Beskyd a Těšínského Slezska ECKEY, Hans Friedrich KOSFELD, Reinghold TÜRCK, Matthias Abgrenzung deutscher Arbeitsmarktregionen. Vymezení regionů pracovního trhu v Německu. Raumforsch. und Raumordn. 2006, č. 4, s , lit., 3 mp., 4 tab. Regiony trhu práce s více než obyvateli jsou určeny bohatstvím nebo chudobou regionů, ale z faktorové analýzy vyplývá vymezení podle doby dojížďky do práce v závislosti na atraktivitě centra. GATSCHNEGG, Wolfgang Motor für Österreichs Wirtschaft. Motor pro rakouskou ekonomiku. Perspektiven 2006, č. 4/5, s , 7 obr. Vídeň jako spolková země je šestým nejbohatším regionem v EU. Je to hnací síla ekonomiky a zaměstnanosti v Rakousku. 8 GATSCHNEGG, Wolfgang Zwei Städte, zwei Länder und eine Region. Dvě města, dvě země a jeden region. Perspektiven 2006, č. 4/5, s , 6 obr. Bratislava a Vídeň chtějí vyloučit zbytečnou konkurenci a spolupracovat. Mají společné projekty, např. v oblastech trhu práce, vědy, výzkumu a infrastruktury. Mezi městy je spojení lodí po Dunaji. HALBRITTER, Günter FLEISCHER, Torsten KUPSCH, Christel Telematik Strategien zur Erreichung einer nachhaltigen Entwicklung. Ausgewählte Ergebnisse der Studie Innovationsstrategien für neue Techniken und Dienste zur Erreichung einer nachhaltigen Entwicklung im Verkehr. Telematika strategie k dosažení udržitelného rozvoje. Vybrané výsledky studie Inovační strategie pro nové techniky a služby k dosažení udržitelného rozvoje v dopravě. Int. Verkehrswesen 2006, č. 10, s , lit., 1 obr., 2 gr. Program uvedený v názvu ukázal značné rozdíly v právních, institucionálních a organizačních rámcových podmínkách zkoumaných spolkových zemí. Vzorem pro inovaci dopravní telematiky má být USA a Japonsko. HRABÁČEK, Jan Veřejná doprava ve Švýcarsku. 2. část. Doprava 2006, č. 4, s , 4 obr., 7 tab. Dopravci a podmínky jejich práce. Vypracování nabídky a jízdního řádu. Tarif. Veřejná doprava. Tarifní a dopravní svazy. Standardy dopravní obslužnosti. Schéma nabídky v kantonu Graubünden. KERSTEN, Jens Daseinvorsorge und demographischer Wandel: Wie ändert sich dar Raum uns Staatsverständnis? Veřejné služby a demografické změny: Jak se mění chápání prostorového rozvoje a státu? Raumforsch. und Raumordn. 2006, č. 4, s Regionální rozdíly v demografických změnách jsou v SRN různé. Nyní již veřejné služby občanům nezajišťuje jen stát, ale ten je řídí prostřednictvím soukromých aktérů. Neřeší se tím však všechno. KLEE, Andreas Wie hell strahlen Leuchttürme? Jak jasně září majáky? Nachrichten ARL 2006, č. 3, s. 1 4 Pro zlepšení ekonomiky některých regionů SRN se vypracovává koncept politiky clusterů. Jsou to nadregionální struktury propojené sítěmi spojujícími ekonomické, správní, politické, vědecké a vzdělávací aktéry. KOTRBA, Rudolf Regionální rady a jejich finanční hospodaření při řízení operačních programů. Obec a finance 2006, č. 3, s. 17 Od 1. července 2006 se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách, který upravuje vznik Regionálních rad, působících v jednotlivých regionech soudržnosti. KŘÍŽOVÁ, Ludmila Musíme prosadit své představy rozvoje kraje. Veř. správa 2006, č. 28, s. 8 10, 3 fot. Rozhovor s Milošem Vystrčilem, hejtmanem kraje Vysočina, který patří k nejrychleji se rozvíjejícím krajům. Jaké jsou důvody tohoto úspěchu a co dělat pro jeho udržení i v budoucnu? KUPROVÁ, Lenka KAMENICKÝ, Jiří Multikriteriální hodnocení postavení krajů v rámci ČR v letech Statistika 2006, č. 4, s , 5 tab., 4 gr., lit., angl.res. Mezikrajské srovnání, jehož cílem bylo ukázat postavení kraje a změnu postavení kraje, a to ve čtyřech oblastech: demografické, sociální, ekonomické a v oblasti životního prostředí. LANGHAGEN ROHRBACH, Christian Aktuelle Entwicklungen der IuK Technologien Konsequenten für räumliche Entwicklung und Raumplanung. Aktuální rozvoj v informačních a komunikačních technologiích důsledky pro prostorový rozvoj a prostorové plánování. Raumforsch. und Raumordn. 2006, č. 4, s , lit., 2 mp., 1 gr. Informační a komunikační technologie rychlým rozvojem poskytují velké možnosti uživatelům i nové možnosti umístění. Prezentují se ve vztahu k jejich imanentnímu prostorovému či změnovému potenciálu rozvoje. MOLDRZYKOVÁ, Dana Moravskoslezský kraj má fungující Krajský plán vyrovnávání příležitostí. Veř. správa 2006, č. 37, s , 2 fot. Jedním z východisek pro vznik koncepce vyrovnávání příležitostí byla potřeba řešit problematiku životních podmínek lidí se zdravotním postižením na krajské úrovni systémově a komplexně. PETŘÍČEK, Martin Údolí otevřené na sever. Ekonom 2006, č. 41, s , 5 fot. Jeseníky, jeden ze strukturálně postižených regionů, lákají polské turisty. Jen na cestovní ruch se však Jeseníky spoléhat nemohou. Nabízí se např. využití obnovitelných zdrojů energie. SCHOLICH, Dietmar Großflächiger Einzelhandel als Herausforderung. Velkoplošný maloobchod (supermarkety) jako výzva. Nachrichten ARL 2006, č. 3, s. 4 8 Úkolem územního plánování je uspořádat nákupní centra tak, aby občané měli zajištěno kvalitní zásobování v dosahu svých dopravních možností. SCHWENGLER, Barbara BINDER, Jan Lösungsansatz zum Gewichtungsproblem der Förderindikatoren beim Übergang zu einem gesamtdeutschen Modell. Řešení problému zvažování podkladových indikátorů při přechodu k jedinému modelu pro celé Německo. Raumforsch. und Raumordn. 2006, č. 4, s , lit., 2 tab., 6 gr., 1 mp. 9 Podle všeobecného ukazatele bylo znovu vymezeno zlepšení regionální ekonomické struktury. Ukazatel byl odvozen z indikátorů trhu práce a příjmů. Jde o sjednocení podpor pro západní a východní spolkové země. SVOBODA, Karel Spolupráce obcí v nových členských státech Evropské unie. Veř. správa 2006, č. 32, příl., s. I V Spolupráce obcí na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Slovinsku, Estonsku, Litvě a Lotyšsku. Je zvlášť naléhavá v zemích, jejichž sídelní struktura se vyznačuje vysokým počtem municipalit a malých obcí. ŠTEFANOVÁ, Alexandra V Hradci Králové jsem našel svůj domov už dávno. Veř. správa 2006, č. 30, příl. Královéhradecký kraj, s. II III, 3 fot. Rozhovor s Pavlem Bradíkem, hejtmanem Královéhradeckého kraje, o zkušenostech při vytváření územní samosprávy, o krajských nemocnicích, sdílených daních, hospodaření se státními dotacemi, aj. ŠTEFANOVÁ, Alexandra V Královéhradeckém kraji ubývá žáků základních škol. Veř. správa 2006, č. 30, příl. s. IV VI, 5 gr. Rozhovor s Jiřím Horákem, pracovníkem Odboru školství Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, o struktuře školské soustavy, o sekundárním a terciárním vzdělávání, pedagogicko psychologickém poradenství, aj. TROST, Dirk Gunther Zehn Jahre Regionalisierung des SPNVs. Eine Bilanz. Deset let regionalizace kolejové osobní příměstské dopravy. Bilance. Int. Verkehrswesen 2006, č. 10, s , lit.1 obr., 1 mp., 6 gr. Přenesení odpovědnosti za veřejnou kolejovou dopravu na spolkové země vybízí k hodnocení, jak byla využita šance konkurenceschopnosti a vyšší atraktivity. Proces zdaleka není po deseti letech uzavřen. VALLÉE, Dirk HEILAND, Stefan Umweltprüfung von Regionalplänen Neue Chancen für die Regionalplanung aus der Perspektive der Region Stuttgart. EIA regionálních plánů nové šance pro regionální plánování z pohledu regionu Stuttgart. Raumforsch. und Raumordn. 2006, č. 4, s , lit., 1 tab. V regionu Stuttgart je do regionálního plánu zahrnut regionální plán dopravy a rámcový plán krajiny. Ten slouží jako podklad EIA, může být pomocí i pro jiné případy. ZUKAL, Jiří Jak vypadá a jak hospodaří evropská rodina. Veř. správa 2006, č. 34, s , 1 tab., 3 fot. Ve většině členských států tvoří jednoznačně největší položku výdaje na bydlení a nejmenší na oblečení a obuv. Porovnání výdajů domácností v zemích EU na bydlení, dopravu, jídlo, rekreaci a oblečení. ZUKAL, Jiří Občané pětadvacítky a dovolená. Veř. správa 2006, č. 39, s , 1 tab., 3 fot. Jakou podobu má typická evropská dovolená? Kde se odehrává? Výsledky podrobné studie Statistického úřadu Evropských společenství. ZUKAL, Jiří Obrovské rozdíly mezi regiony přetrvávají. Veř. správa 2006, č. 27, s , 3 tab. 10 nejbohatších a 10 nejchudších regionů v EU. HDP na 1 obyvatele v ČR a na Slovensku. ZUKAL, Jiří Současnost a budoucnost Evropy očima občanů. Veř. správa 2006, č. 32, s , 4 tab., 6 fot. Občané se ve všech oblastech vyjádřili pro posílení rozhodovací pravomoci na komunitární úrovni. To platí např. pro boj proti nezaměstnanosti a zajištění ekonomického růstu. 6. územní plánování měst Historická města a městyse. Novela zákona o obcích umožňuje vrátit historické tituly. Obec a finance 2006, č. 3, s , 1 fot., 1 mp. Charakteristika novely zákona č. 234/2006 Sb., který mj. novelizuje obecní zřízení a umožní řadě obcí obnovit své historicky získané tituly městysů a měst. Hluboká mění svoji tvář. Veř. správa 2006, č. 36, s. 11, 3 fot. Rozhovor se senátorem a starostou města Hluboká nad Vltavou Tomášem Jirsou o dosud realizovaných projektech a o dalších investičních záměrech města. Mikulov má Program regenerace až do roku Moderní obec 2006, č. 4, s. 33, 2 fot. Historické jádro Mikulova je už od roku 1952 městkou památkovou rezervací. Program regenerace sleduje zachování mimořádné urbanistické a architektonické kvality sídla a hodnoty jeho památkového fondu. Nejlepší webové stránky kategorie města. Obec a finance 2006, č. 3, mimoř. příl. Zlatý erb 2006, s. 11, 2 fot.1 tab. Nejlepší hodnocení webových stránek v kategorii měst získala města Děčín, Tišnov a Bechyně. Slabinou je bezbariérová přístupnost, silnými stránkami jsou ostatní kritéria. BALBO, Marcello TUTS, Rafael Urban policy implications of international migration. Implikace urbanistické politiky do mezinárodní migrace. Habitat Debate 2006, č. 3, s , 1 mp. V posledních deseti letech se globalizace stala hlavním motorem ve formování urbanistického rozvoje, což staví před management města nové naléhavé problémy. 10 BAUTZOVÁ, Libuše Bude tady těsno. Ekonom 2006, č. 33, s , 2 fot., 2 gr. V roce 2007 bude podle odhadů OSN žít ve městech více lidí než ve venkovských oblastech. Rychle rostoucí populace je velkým nebezpečím i jistou příležitostí. BURDETT, Richard Londres au coeur. Londýn v srdci. Archit. d Aujourd hui 2006, č. 365, s , 7 mp., 1 pl., 6 obr. Autor, profesor architektury a urbanismu, poradce londýnského starosty, jako člen Úřadu pro Velký Londýn, pověřeného rozvojem jeho 32 obvodů a vypracováním územního generelu, píše o svých zkušenostech. DRAHOVZAL, Pavel Znovuzavedení titulu městys a navrácení statusu města historickým městům. Veř. správa 2006, č. 31, s. III VIII, 5 fot. Historické počátky sítě měst a městysů. Seznam obcí, které mají právo požádat předsedu Poslanecké sněmovny o navrácení označení město nebo městys. FUREK, Adam Určování obcí městy a městysi. Veř. správa 2006, č. 31, příl., s. I III, 5 fot. Nový zákon č. 234/2006 Sb. upravuje změny obecního zřízení, z nichž je zvlášť významná změna týkající se určování statusu obcí podle 3 novelizovaného znění. GATSCHNEGG, Wolfgang Zwei Städte, zwei Länder und eine Region. Dvě města, dvě země a jeden region. Perspektiven 2006, č. 4/5, s , 6 obr. Bratislava a Vídeň chtějí vyloučit zbytečnou konkurenci a spolupracovat. Mají společné projekty, např. v oblastech trhu práce, vědy, výzkumu a infrastruktury. Mezi městy je spojení lodí po Dunaji. GLANCEY, Jonathan Le conte de deux villes. Pověst o dvou městech. Archit. d Aujourd hui 2006, č. 365, s , 12 obr. Příliv kapitálu a pracovních sil do Londýna, nové urbanistické uspořádání gigantické aglomerace přináší příklad úspěšné metropole 21. století, nebo pocit pravého opaku? JEŽEK, Jiří Městský marketing nástroj dlouhodobého rozvoje města. Obec a finance 2006, č. 3, s. 31, 2 tab. Každé město většinou hledá svůj individuální způsob městského marketingu a představitelé měst tento pojem často interpretují velmi odlišně. KADLECOVÁ, Jitka Bezbariérový přístup nejen pro občany se zdravotním postižením. Veř. správa 2006, č. 23, s. 23 Při snaze o zpřístupnění památky je nutný citlivý přístup, řešení je velmi individuální. Především v kulturních zařízeních by vozíčkáři měli být nenápadnou součástí davu. KIL, Wolfgang Verwunschene Orte. Führen schrumpfende Städte auch zu einem neuen Denkmalbegriff? Začarovaná města. Vedou smršťující se města také k novému pojetí památky? Baumeister 2006, č. 10, s , 9 obr. Zhořelec s městským centrem zahrnujícím stavby od gotiky po secesi trpí nedostatkem peněz na opravy. Ani koupěschopné obyvatelstvo není. Město se vylidňuje a chátrá. Problém je, jak dál. KOPŘIVA, Miloš Praha, její sportovní areály a olympijské hry. ERA 2006, č. 4, s , 7 obr. Olympijská města promítají do své kandidatury tradice. V urbanismu se to týká volby umístění ústředního areálu her a hlavního ceremoniálního stadionu. Snaha situovat ústřední areál do Letňan, ne na Strahov. KOVÁČIKOVÁ, Sylva Náměstí v Bílovci již nevypadá jako velké parkoviště. Moderní obec 2006, č. 4, s. 27, 1 fot. V městské památkové zóně v Bílovci je sedm státem chráněných kulturních památek. Cílená a programová regenerace těchto památek i celého historického jádra je vedena snahou zlepšit vzhled centra města. KOVAŘÍK, Jan ADÁMEK, Jan Paříž, město na Seině. Postřehy a zajímavosti z dopravy. Siln. obz. 2006, č. 7, s , 23 obr. Okružní systém dálnic a rychlostních komunikací. Charakteristika druhů městské dopravy. Auta v centru, semafory a řízení dopravy v ulicích, přechody, zklidňování dopravy, jednostopá vozidla. KUBÍKOVÁ, Světlana Praha olympijská. ERA 2006, č. 4, s , 8 obr. Shrnutí analytických a studijních prací pro záměr pořádání Letních olympijských her v Praze 2016, resp. 2020, zpracovaných Útvarem rozvoje hl. města Prahy v letech Koncept olympijských her v Praze. MACURA, Lumír Může i průmyslové město lákat turisty? Moderní obec 2006, č. 4, s. 42, 2 fot. Bohumín si neklade za cíl stát se vyhledávanou turistickou lokalitou. Rozvojem svého sportovně rekreačního komplexu se však stává pohostinným městem, kde lze příjemně trávit volný čas. MARKOVÁ, Libuše Inspirativní příklad z Orlové. Moderní obec 2006, č. 9, s. 25, 2 fot. Zateplování a v budoucnu též budování solárních kolektorů je reálnou cestou ke snižování provozních nákladů v panelových domech. Zkušenosti Bytového družstva Orlová, v jehož správě je bytů. 10 11 ONDRÁČKOVÁ, Jiřina Vidět, jak Loket krásní, bylo úžasné. Moderní obec 2006, č. 8, s. 29, 2 fot. Rozhovor s Janem Hadravou, senátorem Parlamentu ČR a zástupcem starosty města Loket, o hledání identity města a naplňování vize turistického centra a místa, kde se dobře žije. OVERBECK, Gerhard Kulturlandschaften in suburbanen Räumen. 4R Kooperation zu Kulturlandschaften geht in die zweite Runde. Kulturní krajiny v suburbánních oblastech. Kooperace 4R nastupuje do druhého kola. Nachrichten ARL 2006, č. 3, s. 25 Výzkum ARL a partnerů se zaměřuje na rozvoj a management kulturní krajiny v suburbánních oblastech. Je potřeba vypracovat plány vzájemného pronikání města a krajiny. ROLLNICEK, Roman Cities: Magnets of hope. Města, magnety naděje. Habitat debate 2006, č. 3, s. 4 5, 1 obr. V dnešní době je migrace stále většího rozsahu, lidé se stěhují do měst. Musí však čelit mnoha závažným problémům. ŘEŘICHOVÁ, Daniela Chceme vytvořit přátelské prostředí pro všechny. Veř. správa 2006, č. 23, s Rozhovor s Václavem Krásou, předsedou Národní rady zdravotně postižených ČR, o bezbariérové výstavbě, výběru projektů v rámci programu mobility, motivaci k zajišťování bezbariérovosti aj. SCALBERT, Irénée Londres, ville basse. Londýn, nízké město. Archit. d Aujourd hui 2006, č. 365, s , 11 obr. V Londýně nejsme oslněni mrakodrapy jako v New Yorku. I přes svůj kosmopolitní charakter se město rozvíjí spíš horizontálně. ŠKARPICHOVÁ, Alžběta Uherské Hradiště: Povodně památkám pomohly. Moderní obec 2006, č. 4, s , 4 fot. Město je vítězem Zlínského kraje v soutěži o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok TYM, Antonín Města v Jihomoravském kraji se připravují na čerpání peněz z Evropské unie. Veř. správa 2006, č. 27, s , 2 fot. Z prostředků Jihomoravského kraje byl nedávno podpořen projekt Národní sítě zdravých měst ČR Místní partnerství pro čerpání zdrojů EU pilotní ukázky v Jihomoravském kraji. WIGGLESWORTH, Sarah Londres, capitale du XXIe siecle? Londýn, hlavní město XXI. století? Archit. d Aujourd hui 2006, č. 365, s , 7 obr., 1 mp. Srdce Londýna je svými velkými stavbami prezentací známých architektů. Město transformuje své dědictví a svá brownfields v místa s kulturním významem. V bytové výstavbě bude město muset být dynamičtější. 7. územní plánování částí měst Koncept moderního historického centra. Stavitel 2006, č. 9, s. 39, 2 obr. Území bývalé koksovny Karolina jádrem nové výstavby se mají stát zóny pro pěší, a to bez křížení s automobily. Nové zastávky MHD zajistí přístup z celého města. Hlavní pěší trasy se protínají na náměstí. Neuer Bahnhofsvorplatz in Leipzig. Nové prostranství před hlavním nádražím v Lipsku. Baumeister 2006, zvl. č. BX 10, s , 6 obr., 2 pl. Přestavba lipského hl. nádraží zahrnovala i zřízení přednádražních prostor tak, aby bylo harmonicky propojeno s vnitřním městem a zastávkou a památkově chráněná budova nádraží nebyla zatlačena do pozadí. Nové Vysočany budoucnost jednoho brownfieldu. Fórum ABF 2006, č. 3/4, s , 6 obr., 1 mp. Bývalý areál ČKD v Praze Vysočanech po roce 1990, tj. řada opuštěných továrních budov, které postupně chátrají. Ojedinělá příležitost k přeměně urbanistického celku, který se nachází u metra, silničního okruhu i železnice. Panelové sídliská v Bratislave: stručný prehľad. Archit. a urban. 2006, č. 1/2, s , čet. obr., čet. pl. Soupis 19 panelových sídlišť ukazuje rozmístění panelové výstavby, urbanistickou strukturu jednotlivých sídlišť, typ použitých panelových domů, autora, čas vzniku, rozlohu, počet bytů a obyvatel. Spielberk Office Centre významná součást výstavby v Brně. Fórum ABF 2006, č. 3/4, s , 6 obr. Celý komplex bude mít 5 budov typu Villa, 2 inteligentní budovy a 2 výškové budovy. Popis jednotlivých typů budov. Umístění centra je v nově vznikající jižní části města Brna. V Plzni vznikne nová městská čtvrť. ASB 2006, č. 6, s. 27, 1 pl. Plzeň plánuje vybudovat celou městskou čtvrť. Financování i z přeshraničního programu Interreg. V nové čtvrti bude pestrá struktura bytů a občanské vybavení. V lokalitě nejsou položeny inženýrské sítě. BOKERN, Anneke Stadtzentrum gesucht. Masterplanung für ein Stadtzentrum in Almere von OMA. Hledá se městské centrum. Generální plánování pro městské centrum v Almere (Nizozemí). Werk, Bauen + Wohnen 2006, č. 9, s. 4 11, 10 obr., 2 pl. Almere je malé město poblíž Amsterodamu, bez urbanity, jen s řadovými domy. Proto byl učiněn pokus zřídit umělé centrum; nemá však přitažlivé veřejné prostory. 11 12 CSIZMADY, Adrienne Housing Estates: the Legacy od Socialism. The World of the middle Class or the Slum of the Future? Sídliště: dědictví socialismu. Svět střední třídy nebo slum budoucnosti? Archit. a urban. 2006, č. 1/2, s , 4 tab., 2 mp., 3 gr., text také angl. Studie podrobně zkoumá potřebu a potenciál sídlišť v Budapešti. Poukazuje na souvislosti, za kterých sídliště vznikala, změny sociálních poměrů obyvatel, příznaky přeměny na slumy, možnosti rekonstrukce. CHAPPLE, Karen Overcoming mismatch. Jak překonat zmatek. APA Journal 2006, č. 3, s , lit. Teorie o územním chaosu byla stimulem pro pokus vytvářet pracovní místa pro chudé obyvatele městských center v předměstích. Plánovači musí pečovat o kontakt zprostředkovatelů práce v těchto místech. JOSEPHY, Martin Was lange währt. Stadterweiterung Bern Brünnen. Wettbewerb Grünräume und Stand der Dinge. Co se dlouho zachová. Rozšíření města Bern Brünnen. Soutěž na zelené plochy a stav věcí. Werk, Bauen + Wohnen 2006, č. 10, s , 10 pl., 5 obr. Ve Švýcarsku probíhají urbanistické soutěže, zde na rozšíření Bernu západním směrem. Práce jsou v chodu a nyní se jedná o soutěž na centrální zelené plochy. KOCOURKOVÁ, Jarmila Několik poznámek k městské zeleni. Od záhonu po Fifejdy. Veronica 2006, č. 5, s. 1 6, 4 obr. Pohled na zeleň z hlediska územního plánování. Nedostatečné výměry parků k počtu obyvatel, jejich vybavení pro volný čas, málo sídlištní zeleně, malé množství spojovacích prvků a vodních prvků. LLOYD, Sophie Der Olympiapark. Olympijský park. Garten + Landschaft 2006, č. 10, s , 2 pl., 4 obr. Nový park na východě Londýna má jako centrum olympijských her 2012 přilákat mezinárodní publikum a sloužit jako katalyzátor pro rozvoj nové obytné a obchodní čtvrti v údolí Lea. MANDOUL, Thierry CHAPEL, Enrico Statt Durchmischung. Zum projekt Paris Seine Rive Gauche. Místo, aby se promíchalo. K projektu Paříž, levý břeh Seiny. Werk, Bauen + Wohnen 2006, č. 9, s , 4 obr., 1 pl. Velký projekt Paříž, levý břeh Seiny se realizuje 13 let a ještě dlouho bude pokračovat. Obrovská plocha je urbanisticky komplexní a zároveň problematická. MARTÍNEK, Radko Revitalizace sídlišť a devastovaných městských částí je součástí programu, jak zajistit dostupné bydlení. Veř. správa 2006, č. 26, s , 3 fot. Zdravý rozvoj měst se stal součástí kohezní politiky Evropské unie. Za pokrok lze pokládat zejména skutečnost, že podporu ze strukturálních fondů je možno směřovat do regenerace panelových sídlišť. MEYER, Vera HUEMER, Johannes K histórii panelových sídlisk vo Viedni. On History of Prefabricated Housing Estates in Vienna. Archit. a urban. 2006, č. 1/2, s. 5 24, 30 obr., lit., text také angl. Dějiny panelové výstavby. Výstavba panelových sídlišť v 60. a 70. letech 20. století. Panelová sídliště nové typy sídlišť, domů a bytů. Konec panelové výstavby ve Vídni a tendence v bytové výstavbě od roku MORAVČÍKOVÁ, Henrieta a kol. Panelové sídliská v Bratislave a ich univerzálne a špecifické súvislosti. Prefabricated Housing Estates in Bratislava and their General and Specific Contexts. Archit. a urban. 2006, č. 1/2, s , 14 obr., 2 pl., lit., text také angl. Historický vývoj panelové výstavby v Bratislavě. Současnost panelových sídlišť, problémy a jejich řešení. Humanizace a revitalizace panelových sídlišť. Sídliště Petržalka v centru pozornosti. OVERBECK, Gerhard Kulturlandschaften in suburbanen Räumen. 4R Kooperation zu Kulturlandschaften geht in die zweite Runde. Kulturní krajiny v suburbánních oblastech. Kooperace 4R nastupuje do druhého kola. Nachrichten ARL 2006, č. 3, s. 25 Výzkum ARL a partnerů se zaměřuje na rozvoj a management kulturní krajiny v suburbánních oblastech. Je potřeba vypracovat plány vzájemného pronikání města a krajiny. SCHULZ, Bernhard Gartenstadt Atlantic in Berlin. (1928) Zahradní město Atlantic v Berlíně. (1928) Baumeister 2006, č. 10, s , 8 pl., 12 obr. Budova Lichtburg z roku 1928 byla zbořena a nahrazena velkým obytným komplexem v bílé a červené barvě, opatřeným zelení trávníků a stromů. SÝKORA, Tomáš Centrum Ústí nad Labem se oživuje. Moderní obec 2006, č. 8, s. 31, 2 fot. Prvním krokem k revitalizaci městského jádra severočeské metropole se stala rekonstrukce Mírového náměstí. K rozvoji svého centra přistoupilo město opravdu komplexně. Rekonstrukci pomohl SROP. TOMÍŠKOVÁ, Marie Panelová sídliště v České republice. Vývoj a výhled do budoucna. Prefabricated Housing Estates in Czech Republic. Evolution and Perspective into the Future. Archit. a urban. 2006, č. 1/2, s , 10 obr., 1 gr., 2 kartogr., 2 pl., lit., text také angl. Bytová výstavba po roce 1945, jednotlivé etapy a typické znaky. Lokalizace a časové etapy výstavby sídlišť. Brněnská 12 13 sídliště. Problémy sídlišť, program regenerace sídlišť, poskytování dotace. TRELCAT, Sophie Das Herz von London. Srdce Londýna. Garten + Landschaft 2006, č. 10, s. 8 11, 2 mp., 2 pl., 2 obr. Po období úbytku obyvatelstva se v Londýně opět začal dynamicky rozvíjet urbanismus. Čtyři velkorysé projekty obnovy města v centru mají vytvořit nové byty a nová pracovní místa. WAKEMAN, Rosemary PAQUOT, Thierry New York chantiers. Staveniště v New Yorku. Urbanisme 2006, č. 350, s , 2 obr. Bohatá megapole New York s úspěšnou ekonomikou se mění. Je zde mnoho stavebních realizací na různých místech města, počínaje Ground Zero a konče tržnicí v Bronxu. WILDER, Peter Das Quartier Paddington Central. Čtvrť Paddington Central. Garten + Landschaft 2006, č. 10, s , 1 pl., 3 obr. V blízkosti proslulého nádraží Paddington se na bývalém území ležícím ladem rozvíjí nová čtvrť. Pro architekty krajináře hraje významnou úlohu ozelenění podsklepených ploch. ZACHOVAL, Dalibor O úklidu veřejných prostranství. Veronica 2006, č. 5, s. 7 9 Rozhovor o úpravách parků a zahrad se Zdeňkem Sendlerem, autorem úprav v Brně či Litomyšli. Zamyšlení nad podmínkami a nad možnostmi, které města vytvořila pro zlepšení městské zeleně. ZIKOVÁ, Lidmila Most, věž a kaple. ASB 2006, č. 6, s , 3 obr. Na prostoru bývalé koksovny Karolina vyroste dle projektu nová čtvrť. Středem území má být multifunkční zóna pro ochod i bydlení. Jádro nové výstavby tvoří zóny pro pěší bez křížení s automobilovou dopravou. 8. venkovská sídla Nejlepší webové stránky kategorie obce. Obec a finance 2006, č. 3, mimoř. příl. Zlatý erb 2006, s. 12, 1 tab., 2 fot. Nejlepší hodnocení webových stránek v kategorii obce získaly obce Tlumačov, Okříšky a Jiřetín pod Bukovou. Nejlépe byl hodnocen test rychlosti vyhledávání informace. Výsledky soutěže Vesnice roku v roce Obec a finance 2006, č. 4, s. 8 13, 1 tab., 14 fot. Charakteristika 13 vítězných obcí krajských kol soutěže Vesnice roku Přehledná tabulka nositelů modrých, bílých a zelených stuh udělených obcím v rámci soutěže. ČERVENÁ, Gabriela KROUPOVÁ, Zdeňka LEADER venkov sobě. Zkušenosti z činnosti místních akčních skupin (MAS) ve Středočeském kraji. Obec a finance 2006, č. 4, příl. Zpravodaj MZe, s , 4 fot. Základem realizace úspěšné iniciativy LEADER je partnerství ziskových i neziskových subjektů v daných regionech, které vyúsťuje do integrovaného strategického záměru rozvoje daného regionu. FLORIAN, Jan Patnáct let obnovy vesnice. Bude EAFRD využitou nebo promarněnou šancí rozvoje venkova? Obec a finance 2006, č. 3, s , 1 tab., 1 fot. Využití zdrojů nabízených EAFRD záleží nejen na vládě a bruselských úřednících, ale především na obcích, zemědělcích, venkovských regionech a jejich představitelích. MATOUŠKOVÁ, Kamila Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období Zaměření a projednávání. Veř. správa 2006, č. 38, příl., s. I VIII, 5 tab., 1 gr.1 fot. Rozbor výchozího stavu hospodářské, environmentální a sociální situace venkova ČR a stanovení indikátorů. Celková strategie, přenesení zájmů společenství a národní priority. MATOUŠKOVÁ, Kamila Venkov jako hodnota. Politika rozvoje venkova v České republice. Obec a finance 2006, č. 3, s , 1 tab., 1 fot. V nadcházejícím období má Česká republika příležitost vytvořit komplexní národní politiku rozvoje venkova odpovídající celosvětovým trendům. OLMROVÁ, Jiřina Venkovský prostor nabízí možnost vychovávat dítě jinak. Veř. správa 2006, č. 34, příl. Zpravodaj, s. 4 5, 2 fot. Důvody, pro které se dvojice mladých lidí se dvěma dětmi po zralé úvaze rozhodla odejít z města a bydlet a pracovat v sociální oblasti na venkově. ŘEŘICHOVÁ, Daniela Rozšiřování podnikatelské činnosti obci prospívá. Veř. správa 2006, č. 39, s , 2 fot. Rozhovor s Janem Petrů, starostou obce Radenín, o opatřeních k zabránění škodám na veřejném i soukromém majetku v důsledku živelních pohrom, o penězích vybraných z daní v závislosti na velikosti obce aj. Spořice využijí energii zahálející v zemi. Moderní obec 2006, č. 9, s. 26, 2 fot. Spořice, malá obec blízko Chomutova, se mohou pochlubit mimo jiné tím, že postavily dvě obecní stavby za použití nejmodernější technologie získávání tepla. 13 14 12. kulturní hodnoty města Mikulov má Program regenerace až do roku Moderní obec 2006, č. 4, s. 33, 2 fot. Historické jádro Mikulova je už od roku 1952 městkou památkovou rezervací. Program regenerace sleduje zachování mimořádné urbanistické a architektonické kvality sídla a hodnoty jeho památkového fondu. ANTONOVIČOVÁ, Milena Přístupnost historických měst a památek. Veř. správa 2006, č. 23, s. 10, 2 fot. Zajištění alespoň základních prvků bezbariérové přístupnosti znamená obecné zvýšení atraktivnosti dané lokality. Konzultanti pro bezbariérové stavby v ČR. BUREŠ, Pavel Výzkumný projekt Památková dokumentace vesnických sídel v ČR. Zpr. památ. péče 2006, č. 4, s , 9 obr. Stavební a urbanistické proměny vesnických sídel. Toto kulturní dědictví je ohroženo, není dosud dostatečně prozkoumáno a zdokumentováno. V průběhu 10 let zdokumentováno asi lokalit. DRAHOVZAL, Pavel Znovuzavedení titulu městys a navrácení statusu města historickým městům. Veř. správa 2006, č. 31, s. III VIII, 5 fot. Historické počátky sítě měst a městysů. Seznam obcí, které mají právo požádat předsedu Poslanecké sněmovny o navrácení označení město nebo městys. FUREK, Adam Určování obcí městy a městysi. Veř. správa 2006, č. 31, příl., s. I III, 5 fot. Nový zákon č. 234/2006 Sb. upravuje změny obecního zřízení, z nichž je zvlášť významná změna týkající se určování statusu obcí podle 3 novelizovaného znění. GATSCHNEGG, Wolfgang Schaurig schöne Plätze: Die Wiener, der Tod und die Sehenswürdigkeiten dazu. Hrůzně krásná místa: Vídeňané, smrt a k tomu pamětihodnosti. Perspektiven 2006, č. 6/7, s , 5 obr. Vídeňané mají ke smrti zvláštní vztah. Turisté navštěvují četné vídeňské hřbitovy s pompézními a krásnými náhrobky, nebo s romantickou a idylickou atmosférou. KIL, Wolfgang Verwunschene Orte. Führen schrumpfende Städte auch zu einem neuen Denkmalbegriff? Začarovaná města. Vedou smršťující se města také k novému pojetí památky? Baumeister 2006, č. 10, s , 9 obr. Zhořelec s městským centrem zahrnujícím stavby od gotiky po secesi trpí nedostatkem peněz na opravy. Ani koupěschopné obyvatelstvo není. Město se vylidňuje a chátrá. Problém je, jak dál. KITLITSCHKA, Werner Die Kunst der Bildhauer auf den Wiener Friedhöfen. Umění sochařů na vídeňských hřbitovech. Perspektiven 2006, č. 6/7, s , 9 obr. Sochařská výzdoba náhrobků z vápence a v menší míře z mramoru náleží 19. a 20. století, kdy se začal objevovat luxus. Symbolické postavy na hrobech jsou díla četných významných umělců. KOVÁČIKOVÁ, Sylva Náměstí v Bílovci již nevypadá jako velké parkoviště. Moderní obec 2006, č. 4, s. 27, 1 fot. V městské památkové zóně v Bílovci je sedm státem chráněných kulturních památek. Cílená a programová regenerace těchto památek i celého historického jádra je vedena snahou zlepšit vzhled centra města. ONDRÁČKOVÁ, Jiřina Dlouhodobý projekt na záchranu židovských památek. Moderní obec 2006, č. 10, s , 6 fot. Židovské památky, přes velké a nenahraditelné ztráty, dostaly po roce 1989 novou šanci. Dnes hodnotí představitelé židovských obcí situaci opatrně jako mírně povzbuzující. ONDRÁČKOVÁ, Jiřina Na zámek s vozíkem? Jde to, ale ne vždy a všude. Moderní obec 2006, č. 4, s. 28, 1 fot. Rozhovor s Danielou Filipovou, senátorkou Parlamentu ČR, o problematice zpřístupňování památek osobám se sníženou schopností pohybu a orientace. SOUKUP, Vladimír Velké Meziříčí: Město mostů a staleté historie. Veř. správa 2006, č. 31, s. 30, 2 fot. Velké Meziříčí, starobylé sídlo na Českomoravské vrchovině, je známé zejména svým dálničním mostem nazývaným Vysočina, který převádí dálnici D1 přes hluboké údolí řeky Oslavy. WAGNER, Karl Ein verkanntes Juwel ist 95 bzw. Was Kunsthistoriker unberücksichtig ließen. Přehlížený klenot má 95 let. Eventuálně: Co historikové umění ponechali bez povšimnutí. Perspektiven 2006, č. 6/7, s , 1 obr. Secesní hřbitovní kostel sv. Karla Boromejského na Ústředním hřbitově ve Vídni patřil k městským pamětihodnostem, ale zatím se mu nedostalo v dějinách umění dostatečného uznání. WANNER, Michal Proměny času: Obrazy měst, obcí a sídel. Veř. správa 2006, č. 36, s , 5 obr. Co je to veduta. Soupis vedut vzniklých do roku Rozsah a struktura údajů v doposud vydaných archivních svazcích, v nichž je podchyceno vedut dokumentujících vývoj lokalit. 14 15 13. ekonomika územního plánování a urbanismu 427. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 616/2004 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením bytu některými osobami mladšími 36 let, ve znění nařízení vlády č. 360/2006 Sb. Sb. zákonů 2006, č Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 456/2005 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků. Sb. zákonů 2006, č. 153 Diskuse kolem nájemného nekončí. Veř. správa 2006, č. 34, s. 11, 2 fot. Zákon o jednostranném zvyšování nájemného umožňuje pronajímateli max. čtyřikrát jednostranně a limitovaně zvýšit nájemné. Zákon obsahuje algoritmus stanovení max. přírůstku nájemného pro konkrétní byt. Jednostranné zvyšování nájemného. Postup při vyhledávání maximálního přírůstku nájemného. Obec a finance 2006, č. 4, s , 2 fot., 1 tab. V případě, že nedojde k dohodě nájemce a pronajímatele o výši nájemného, je snaha některých pronajímatelů maximálně zvyšovat nájemné limitována do konce roku 2010 zákonem. Nové formy rozvoje a rekonstrukce škol. Největší PPP projekt v oblasti veřejných budov v Německu. Stavitel 2006, č. 8, příl. Veřejně prospěšné stavby, s. IV V, 3 obr. Projekt zahrnuje 284 budov. Kromě rekonstrukce a sanace objektů má dojít k trvalému zlepšení provozu veškerých školních budov a venkovního příslušenství škol. Přehled dosažených výsledků. Nový stavební zákon hospodářský a finanční dosah schválené právní úpravy. Obec a finance 2006, č. 4, s. 26, 1 fot. Aplikace nového stavebního zákona od povede ke zvýšení kvality rozhodování ve stavebním a územním řízení a ovlivní schopnost adaptovat podmínky území na změny spojené se vstupem do EU. Pohledávky ze státních příspěvků na investiční bytovou výstavbu. Veř. správa 2006, č. 37, s , 1 gr., 3 fot. Specifickou součástí majetku, který Úřad pro zastupování státu převzal podle zákona č. 320/2002 Sb., je sledování plnění podmínek poskytnutí příspěvků na individuální bytovou výstavbu. Program Panel upraven. Byt magazín 2006, č. 9, příl. Recepty pro bydlení, s. 34 Nařízení vlády č. 325/2006 Sb. změnilo s účinností od některé podmínky pro podporu oprav, modernizaci a regeneraci panelových bytových domů. Umožňuje získat zvýhodněné podmínky pro splácení. Rozpočtové určení daní. Zruší Ústavní soud koeficienty velikostních kategorií obcí? Obec a finance 2006, č. 4, s , 1 tab., 1 fot. Návrh na zrušení velikostních kategorií obcí a nové legislativní vymezení pravidel pro výpočet podílu obce na celostátním hrubém výnosu z příslušných daní tak, aby bylo zajištěno tzv. životní minimum obce. V Plzni vznikne nová městská čtvrť. ASB 2006, č. 6, s. 27, 1 pl. Plzeň plánuje vybudovat celou městskou čtvrť. Financování i z přeshraničního programu Interreg. V nové čtvrti bude pestrá struktura bytů a občanské vybavení. V lokalitě nejsou položeny inženýrské sítě. Změny v programu PANEL. Stavitel 2006, č. 8, s. 8 Od změny na podporu oprav a modernizace panelových domů. Dva typy podpor: cenově zvýhodněná záruka na úvěr a dotace na úhradu části úroků. Seznam oprav, na které lze poskytnout podporu. BOUŠKA, Pavel Regionální rozvojový fond obnovení příjmu žádostí o úvěr na rozvoj průmyslových zón. Obec a finance 2006, č. 4, s. 34 Od jsou opět přijímány žádosti o zvýhodněné úvěry určené k realizaci investičních projektů měst a obcí, zaměřených na přípravu pozemků pro rozvoj průmyslových zón. CÍSAŘ, Jaromír Zaniknou nájemní byty? Obecní byty by pro municipality neměly být přítěží. Obec a finance 2006, č. 4, s , 1 fot. Význam obecního vlastnictví bytů, prodej obecních bytů, ekonomický tlak, bytová politika. Je nezbytné rehabilitovat obecní vlastnictví nájemních bytů a vytvořit podmínky pro jeho rozvoj. ČAMROVÁ, Lenka Jak hodnotit efektivnost veřejných výdajů na povodně? Vod. hospod. 2006, č. 9, s , 1 tab., 4 gr., lit., angl. res. Metoda hodnocení efektivnosti výdajů na povodně z let 1997 a Hodnocení dle Strategie ochrany před povodněmi na území ČR. Strategické cíle ochrany před povodněmi a politická opatření jsou v rozporu. DAMBORSKÝ, Milan Příští projekty regionálního rozvoje získaly strategickou orientaci. Moderní obec 2006, č. 10, s. 30, 1 tab. Nová Strategie regionálního rozvoje ČR určuje prioritní oblasti, priority podpory, opatření a podmínky realizace podpory regionálního rozvoje. Nově vymezuje regiony se soustředěnou podporou. ECKEY, Hans Friedrich KOSFELD, Reinghold TÜRCK, Matthias Abgrenzung deutscher Arbeitsmarktregionen. Vymezení regionů pracovního trhu v Německu. Raumforsch. und Raumordn. 2006, č. 4, s , lit., 3 mp., 4 tab. 15 16 Regiony trhu práce s více než obyvateli jsou určeny bohatstvím nebo chudobou regionů, ale z faktorové analýzy vyplývá vymezení podle doby dojížďky do práce v závislosti na atraktivitě centra. ELIÁŠ, Antonín Velikostní kategorie obcí a možnosti změn rozpočtového určení výnosů daní. Obec a finance 2006, č. 3, s. 20, 2 tab. V diskusi o možnostech změn zákona o rozpočtovém určení výnosů některých daní se rozebírá úprava velikostních kategorií obcí. FLORIAN, Jan Patnáct let obnovy vesnice. Bude EAFRD využitou nebo promarněnou šancí rozvoje venkova? Obec a finance 2006, č. 3, s , 1 tab., 1 fot. Využití zdrojů nabízených EAFRD záleží nejen na vládě a bruselských úřednících, ale především na obcích, zemědělcích, venkovských regionech a jejich představitelích. GATSCHNEGG, Wolfgang Motor für Österreichs Wirtschaft. Motor pro rakouskou ekonomiku. Perspektiven 2006, č. 4/5, s , 7 obr. Vídeň jako spolková země je šestým nejbohatším regionem v EU. Je to hnací síla ekonomiky a zaměstnanosti v Rakousku. GRABMÜLLEROVÁ, Daniela Problematika nájemného z bytů a nová úprava možnosti jednostranného zvyšování nájemného. Veř. správa 2006, č. 37, příl., s. I IV, 1 tab. Působnost a základní principy zákona o jednostranném zvyšování nájemného. Sdělení MMR publikované ve Sbírce zákonů. Postup při vyhledávání maximálního přírůstku měsíčního nájemného pro konkrétní byt. HALL, Euan Money, money, money. Peníze, peníze, peníze. Green Places 2006, č. 29, s , 2 obr. Problémy financování projektů zelených ploch jsou spojeny s udržitelným rozvojem obcí, bezpečností veřejných ploch a náležitou správou a údržbou. HANDY, Susan The road less driven. Silnice s menším automobilovým provozem. APA Journal 2006, č. 3, s V USA je vysoké procento provozu osobních automobilů. Pro jednotlivce i pro společnost z toho plyne nutnost plánovat dopravní trasy s investicemi do neautomobilové infrastruktury a se zpoplatněním. HLAVÁČEK, Jiří Výzvy pro politiku životního prostředí České republiky v nadcházejícím období. Zprav. MŽP 2006, č. 9, s , 2 obr. Prioritním problémem ČR je plynulé a radikální snižování energetické a materiálové náročnosti ekonomiky. Pokles investic do životního prostředí. Finanční požadavky v souvislosti s Evropskou unií. Strategie trvale udržitelného rozvoje a Státní politika životního prostředí. KAMENÍČKOVÁ, Věra Místní rozpočty v roce Předběžné výsledky státního závěrečného účtu za uplynulý rok. Obec a finance 2006, č. 3, s , 8 tab., 2 gr., 1 fot. Výsledek hospodaření veřejných rozpočtů za rok 2005 předčil očekávání. Dosažený přebytek sice nepředstavuje ani 1 % HDP, nicméně ve srovnání se schodky předchozích let je bezesporu pozitivním jevem. KLEE, Andreas Wie hell strahlen Leuchttürme? Jak jasně září majáky? Nachrichten ARL 2006, č. 3, s. 1 4 Pro zlepšení ekonomiky některých regionů SRN se vypracovává koncept politiky clusterů. Jsou to nadregionální struktury propojené sítěmi spojujícími ekonomické, správní, politické, vědecké a vzdělávací aktéry. KOŘÍNKOVÁ, Květoslava Téma Infrastruktura EU a její financování. 5. evropský dopravní kongres v Brně červen Doprava 2006, č. 4, s. 3 8, 14 tab. Rozvoj dopravní infrastruktury v EU a ČR. Informace z ČR co do podrobností lze srovnávat s Maďarskem. Zprovozněné a nedokončené úseky dálnic a rychlostních komunikací. Železniční sítě v ČR. Výdaje na dopravu. KOTRBA, Rudolf Regionální rady a jejich finanční hospodaření při řízení operačních programů. Obec a finance 2006, č. 3, s. 17 Od 1. července 2006 se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách, který upravuje vznik Regionálních rad, působících v jednotlivých regionech soudržnosti. KUČERA, Jiří Past na dopravce. Ekonom 2006, č. 40, s. 30, 2 obr. Od ledna 2007 se v ČR začne vybírat elektronické mýtné na 970 km dálniční sítě. Od poloviny roku se mýtné bude vybírat i na všech silnicích I. třídy. Některým dopravcům vzrostou náklady více než dvacetkrát. LETTNER, Christian Kleinere und mittlere Unternehmen (KMU) in Wien. Malé a střední podniky ve Vídni. Perspektiven 2006, č. 4/5, s , 1 obr. Vídeňské soukromé podniky patří ve velké většině do kategorie malých (do 50 zaměstnanců) a středních ( zaměstnanců) podniků. Zaměstnávají 62 % sil a jsou páteří vídeňské ekonomiky. LUX, Martin SUNEGA, Petr Jak dobře investovat do bydlení. Praha, Sociologické nakladatelství s., tab., gr., fot. Analýza fungování trhu s nemovitostmi určenými k bydlení, návody a postupy pro vlastníky nemovitostí, jak výnosy a investiční rizika při koupi nemovitostí minimalizovat a jak je vypočítat 17 MACELA, Miloslav Zákon o sociálních službách. Zásadní změna financování z perspektivy krajů a obcí. Obec a finance 2006, č. 3, s , 1 tab., 1 fot. Nový zákon č. 108/2006 Sb. (účinnost od ), o sociálních službách, mění od základu systém financování sociálních služeb a významně zasáhne do výkonu veřejné správy v tomto sektoru na úrovni krajů a obcí. NERAD, František Nechtěné segmenty trhu s byty. Veř. správa 2006, č. 34, s , 1 fot. Kritika českého prostředí trhu s byty, včetně legislativy a přístupu politických stran. Principy úspěšné koncepce bytové politiky uplatňované ve SRN a Rakousku. ONDRÁČKOVÁ, Jiřina Šance využití starých továren. Moderní obec 2006, č. 10, s. 24 Existující průmyslové zóny nestačí poptávce investorů, stát bude proto podporovat jejich další výstavbu. Má ale zájem na tom, aby vznikaly především revitalizací nevyužívaných průmyslových závodů. ONDRÁČKOVÁ, Jiřina Zákon je jedna věc, praxe druhá. Moderní obec 2006, č. 10, s. 32, 2 fot. Rozhovor s Davidem Vodrážkou, starostou Městské části Praha 13, o problémech spojených s nájemním bydlením, mj. v souvislosti s deregulací nájemného od PEKOVÁ, Jitka Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha, Management Press s. Základní poznatky z teorie územních financí, jejich praktické uplatňování v podmínkách ČR, objem a struktura rozpočtových prostředků a hospodaření s nimi PELTRÁM, Antonín Soukromé spolufinancování dopravní infrastruktury na 5. evropském dopravním kongresu. Doprava 2006, č. 4, s Současné postupy v Německu při spolufinancování. F model se omezuje na mosty, tunely a horské průsmyky. A model je zaměřen na rozšíření počtu jízdních pruhů. Společnost pro financování dopravní infrastruktury. RŮŽIČKOVÁ, Zdenka Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků za rok Veř. správa 2006, č. 23, příl., s. I XII, 11 tab., 2 gr. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí a DSO, příjmy a výdaje krajů a obcí, přehled o přijatých dotacích a půjčkách krajskými úřady z rozpočtů jednotlivých kapitol a ze státních fondů aj. RYBÁŘOVÁ, Eva Nájemné neporoste všude stejně. Moderní obec 2006, č. 10, s. 34, 1 fot. Některé obce chtějí zvýšit nájemné jen minimálně, jiné o 30 i více procent. Základní informace o sociálních dávkách (příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení). RYCHTER, Alexander Wohnungsmärkte der alternden Gesellschaft. Trhy s byty pro stárnoucí společnost. Baumeister 2006, č. 5, s , 1 obr. Vzhledem ke stárnutí obyvatelstva je nutno, aby se v SRN ekonomika bytová a nemovitostní přizpůsobila těmto nelehkým demografickým změnám. RYŠAVÝ, Ivan Šumperku se osvědčuje nový model hospodaření v městských lesích. Moderní obce 2006, č. 9, s. 14, 1 fot., 1 tab. Od byla v lesích města Šumperk oddělena odborná činnost od hospodářské. Přijatý model začal fungovat spolu s novým lesním hospodářským plánem platným až do roku ŘEŘICHOVÁ, Daniela Rozšiřování podnikatelské činnosti obci prospívá. Veř. správa 2006, č. 39, s , 2 fot. Rozhovor s Janem Petrů, starostou obce Radenín, o opatřeních k zabránění škodám na veřejném i soukromém majetku v důsledku živelních pohrom, o penězích vybraných z daní v závislosti na velikosti obce aj. SCHÖDELBAUEROVÁ, Pavla Některé otázky související s novou úpravou nájmu bytu podle novely občanského zákoníku č. 107/2007 Sb., která nabyla účinnosti dne Veř. správa 2006, č. 37, příl., s. IV VIII Ustanovení o přechodu práva nájmu dotčená změnami občanského zákoníku. Zánik nájmu bytu. Výpověď. Uzavírání smluv. Poskytování přístřeší. Náhradní ubytování. SCHOLICH, Dietmar Großflächiger Einzelhandel als Herausforderung. Velkoplošný maloobchod (supermarkety) jako výzva. Nachrichten ARL 2006, č. 3, s. 4 8 Úkolem územního plánování je uspořádat nákupní centra tak, aby občané měli zajištěno kvalitní zásobování v dosahu svých dopravních možností. SCHWENGLER, Barbara BINDER, Jan Lösungsansatz zum Gewichtungsproblem der Förderindikatoren beim Übergang zu einem gesamtdeutschen Modell. Řešení problému zvažování podkladových indikátorů při přechodu k jedinému modelu pro celé Německo. Raumforsch. und Raumordn. 2006, č. 4, s , lit., 2 tab., 6 gr., 1 mp. Podle všeobecného ukazatele bylo znovu vymezeno zlepšení regionální ekonomické struktury. Ukazatel byl odvozen z indikátorů trhu práce a příjmů. Jde o sjednocení podpor pro západní a východní spolkové země. ŠARAPATKA, Bořivoj Trvalé travní porosty v ekologickém zemědělství a jejich produkční a mimoprodukční funkce. Zprav. MŽP 2006, č. 9, s Trvalé travní porosty tvoří více než 90 % ploch zemědělské půdy zařazené do systému ekologického zemědělství. Využívání travních porostů pro výrobu energie. Problematický šťovík. Dotační politika. 17 18 ŠLACHTA, Emil Zásady pro vytváření spravedlivého dopravního prostředí v ČR v souladu s EU. Siln. obz. 2006, č. 9, s Definování norem a možnosti podpory provozování dopravní infrastruktury v souladu s legislativou EU. Řešení harmonizace dle druhů dopravy. Vytvoření počítačových modelů. Dopravní politika ČR, ŠMEJKAL, Václav Novinky a zpřesnění. Ekonom 2006, č. 41, příl. Veřejné zakázky, s. 2 8 Vedle tradičního otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním a bez uveřejnění zavádí zákon o veřejných zakázkách nově soutěžní dialog a zjednodušené podlimitní řízení. ŠMEJKAL, Václav Riziko stěžovatele. Ekonom 2006, č. 41, s Zákon o veřejných zakázkách staví potenciálního nespokojence s postupem zadavatele do nevděčné pozice. Může přijít o stanovenou kauci. Hlavní novinky v tomto zákoně a jejich obsah. TYM, Antonín Města v Jihomoravském kraji se připravují na čerpání peněz z Evropské unie. Veř. správa 2006, č. 27, s , 2 fot. Z prostředků Jihomoravského kraje byl nedávno podpořen projekt Národní sítě zdravých měst ČR Místní partnerství pro čerpání zdrojů EU pilotní ukázky v Jihomoravském kraji. WUNDERLICH, Brigitte Der PanEuropäische Verkehrskorridor III eine Verkehrsachse der Zukunft. Panevropský dopravní koridor III dopravní osa budoucnosti. Int. Verkehrswesen 2006, č. 9, s , 1 mp. Multimodální koridor III vede přes SRN a Polsko na Ukrajinu (Berlín Kyjev). Sekretariát koridoru zdůrazňuje jeho význam pro integraci území. ZELENÝ, Zdeněk Financování prioritních oblastí životního prostředí z fondů Evropské unie v období Veř. správa 2006, č. 36, příl., s. I VI, 8 tab., 1 fot. Operační programy, priority a cíle ochrany ŽP. Projekty Fondu soudržnosti 2005, které obdržely rozhodnutí Evropské komise. Zásobník projektů Fondu soudržnosti pro nadcházející období. ZUKAL, Jiří Jak vypadá a jak hospodaří evropská rodina. Veř. správa 2006, č. 34, s , 1 tab., 3 fot. Ve většině členských států tvoří jednoznačně největší položku výdaje na bydlení a nejmenší na oblečení a obuv. Porovnání výdajů domácností v zemích EU na bydlení, dopravu, jídlo, rekreaci a oblečení. ZUKAL, Jiří Obrovské rozdíly mezi regiony přetrvávají. Veř. správa 2006, č. 27, s , 3 tab. 10 nejbohatších a 10 nejchudších regionů v EU. HDP na 1 obyvatele v ČR a na Slovensku. 14. bydlení 427. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 616/2004 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením bytu některými osobami mladšími 36 let, ve znění nařízení vlády č. 360/2006 Sb. Sb. zákonů 2006, č. 137 Analýza bytové výstavby. Vloni bylo dokončeno nejvíce bytů od roku Obec a finance 2006, č. 3, s , 2 tab., 1 mp. Bytová výstavba dosáhla v roce 2005 největších úspěchů od roku Bylo dokončeno přes nových bytů a nově zahájena výstavba bytů. Na konci roku 2005 bylo rozestavěno bytů. Diskuse kolem nájemného nekončí. Veř. správa 2006, č. 34, s. 11, 2 fot. Zákon o jednostranném zvyšování nájemného umožňuje pronajímateli max. čtyřikrát jednostranně a limitovaně zvýšit nájemné. Zákon obsahuje algoritmus stanovení max. přírůstku nájemného pro konkrétní byt. Jednostranné zvyšování nájemného. Postup při vyhledávání maximálního přírůstku nájemného. Obec a finance 2006, č. 4, s , 2 fot., 1 tab. V případě, že nedojde k dohodě nájemce a pronajímatele o výši nájemného, je snaha některých pronajímatelů maximálně zvyšovat nájemné limitována do konce roku 2010 zákonem. Nejlepší investice? Vlastní bydlení. Fórum ABF 2006, č. 3/4, s , 9 obr. Praha tvoří podstatnou část bytového trhu v ČR. Naopak v SRN je bytový trh rozvinutý i v nejmenších městech. Současná poptávka po nových bytech, kvalita bytů, bytové projekty, vývoj cen bytů v Praze. Panelové sídliská v Bratislave: stručný prehľad. Archit. a urban. 2006, č. 1/2, s , čet.obr., čet.pl. Soupis 19 panelových sídlišť ukazuje rozmístění panelové výstavby, urbanistickou strukturu jednotlivých sídlišť, typ použitých panelových domů, autora, čas vzniku, rozlohu, počet bytů a obyvatel. Pohledávky ze státních příspěvků na investiční bytovou výstavbu. Veř. správa 2006, č. 37, s , 1 gr., 3 fot. Specifickou součástí majetku, který Úřad pro zastupování státu převzal podle zákona č. 320/2002 Sb., je sledování plnění podmínek poskytnutí příspěvků na individuální bytovou výstavbu. 18 19 Prestižní lokalita s přívětivou architekturou. Stavitel 2006, č. 8, s. 12 Medlánky v Brně patří se svým rozsahem i pojetím k nejzajímavějším rezidenčním projektům v ČR. Podíl zeleně 66 %, dostatek parkovišť, dva typy bytových domů, 4 etapy výstavby, 1. je dokončena. Prioritou údržba a modernizace bytových domů. Stavitel 2006, č. 8, s. 7, 1 fot. Rozhovor s ředitelem SČMBD M. Hejdou o problémech, které přináší správa bytových domů. Počet dokončovaných bytů; ukazatele údržby, opravy a modernizace; podpora státu, výhody a nevýhody družstevního bydlení. Program Panel upraven. Byt magazín 2006, č. 9, příl. Recepty pro bydlení, s. 34 Nařízení vlády č. 325/2006 Sb. změnilo s účinností od některé podmínky pro podporu oprav, modernizaci a regeneraci panelových bytových domů. Umožňuje získat zvýhodněné podmínky pro splácení. Přibývá bytových komplexů. Stavitel 2006, č. 9, s. 40, 2 obr. Nevyhovující kvalita domů a bytů v ČR. V bývalé tovární čtvrti Vysočanech probíhá výstavba obytného komplexu Nová Harfa (asi 950 bytů). V Řeporyjích vzniká další bytový komplex Šafránka (bytové a rodinné domy). Sanierung Wohnzeile Prager Straße in Dresden. Sanace obytného řadového bloku Prager Straße v Drážďanech. Baumeister 2006, zvl.č.bx 10, s , 2 pl., 7 obr. Dlouhé a nehezké panelové bloky bytů na Prager Straße v Drážďanech byly renovovány zevně i uvnitř. Tamější malometrážní byty jsou určeny jednočlenným domácnostem, studentům a seniorům. Státní fond rozvoje bydlení. Operační programy Veř. správa 2006, č. 28, s. 2 Informace z jednání vlády, kde byly projednány: návrh novely nařízení vlády o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení, zpráva o dosavadním průběhu Národního programu výzkumu aj. Wohnhaus in Berlin. Obytný dům v Berlíně. Baumeister 2006, zvl.č.bx 10, s , 6 pl., 8 obr. Obytný a obchodní dům vznikl v jedné z berlínských proluk. Uliční fasáda má charakter veřejný, fasáda do dvora s dřevěnými balkony zajišťuje pocit soukromí. Změny v programu PANEL. Stavitel 2006, č. 8, s. 8 Od změny na podporu oprav a modernizace panelových domů. Dva typy podpor: cenově zvýhodněná záruka na úvěr a dotace na úhradu části úroků. Seznam oprav, na které lze poskytnout podporu. AEBERHARD, Beat Ein zweiteiliges Ganzes. Mehrfamilienhaus an der Zurlindenstrasse in Zürich, von huggen_berger architekten. Dvoudílný celek. Vícebytový dům na Zurlindenstrasse v Curychu; architekti huggen_berger architekten. Werk, Bauen + Wohnen 2006, č. 10, s , 7 obr., 7 pl. Zajímavá budova rozšiřuje zchátralý dům z gründerského období na přesvědčivý městský dům. Byty jsou řešeny tak, že vzájemně pronikají do nové i staré stavby. To způsobuje zajímavé prostorové konfigurace. CALATRAVA, Santiago Turning Torso. Architekt 206, č. 8, s. 4 11, 11 obr., 1 řez, 1 sit., 2 půd. Ve švédském přístavním městě Malmö se postavila obytná spirálová věž. Tvoří ji 9 buněk, každá má 5 pater. Jedna buňka má m 2, mezi nimi jsou vyhlídkové plošiny. Technické zázemí je v sousední budově. CÍSAŘ, Jaromír Zaniknou nájemní byty? Obecní byty by pro municipality neměly být přítěží. Obec a finance 2006, č. 4, s , 1 fot. Význam obecního vlastnictví bytů, prodej obecních bytů, ekonomický tlak, bytová politika. Je nezbytné rehabilitovat obecní vlastnictví nájemních bytů a vytvořit podmínky pro jeho rozvoj. DREWES, Frank F. Perforierter Kubus. Plaza Appartments in San Francisco/USA. Perforovaná krychle. Byty v San Francisku/USA. DBZ 2006, č. 9, s , 6 obr., 5 pl. V jedné z nejhorších obytných oblastí San Franciska byl vybudován bytový objekt myšlený jako důstojné bydlení pro skupiny s nízkými příjmy. V budově je divadlo a lékař. DUNOYER DE SEGONZAC, Patrice La démolition de logements sociaux: retour sur une analyse. Demolice sociálních bytů: návrat k jedné analýze. Urbanisme 2006, č. 350, s Článek v Urbanisme č. 349 vyvolal debatu o obnově měst, která se vztahuje k orgánům místní a regionální správy a jejich kompetencím, hlavně ohledně sociálního bydlení. GALA, Petr ŠAFRÁNEK, Jan Stavba rodinného domu dle nového zákona. Stavitel 2006, č. 9, s. 73 Od vstoupí v účinnost nový stavební zákon. Na příkladu rodinného domu autoři ukazují některé principy umísťování staveb. Rozhodnutí o umístění stavby, stavební povolení, ohlášení stavby, užívání domu. GOLLNER, Christoph Demografické a sociálno ekonomické štruktúry vo viedenskej panelovej výstavbe. Demographic and Socio economic Sructures in Viennese Prefabricated Housing Estates. Archit. a urban. 2006, č. 1/2, s , 1 tab., 6 gr., 4 obr., text také angl. Panelová sídliště jde skutečně o sociální problém? Přehled panelových sídlišť ve Vídni, u kterých proběhl průzkum. De- 19 20 mografické složení sídliště, vzdělání, práce, noví obyvatelé, participace. GRABMÜLLEROVÁ, Daniela Problematika nájemného z bytů a nová úprava možnosti jednostranného zvyšování nájemného. Veř. správa 2006, č. 37, příl., s. I IV, 1 tab. Působnost a základní principy zákona o jednostranném zvyšování nájemného. Sdělení MMR publikované ve Sbírce zákonů. Postup při vyhledávání maximálního přírůstku měsíčního nájemného pro konkrétní byt. HÖTZL, Manuela Alpen Wohnheim. Altenwohnheim in Steinfeld. Domov v Alpách. Bydlení pro seniory ve Steinfeldu. Baumeister 2006, č. 5, s , 12 obr., 5 pl. Stavba obložená dřevem a prosklená je zasazena do krásné alpské krajiny, aby senioři, kteří v ní našli domov, měli i přes omezenou pohyblivost možnost těšit se z přírodních půvabů. IBELINGS, Hans Ein Beitrag zur romantischen Moderne. Wohnhaus in Joure, Niederlande. Příspěvek k romantické moderně. Obytný dům v Joure, Nizozemí. Baumeister 2006, č. 7, s , 8 obr., 5 pl. Obytný dům, solitér na okraji parku na břehu plavebního kanálu má zvlněné linie (půdorysu), které opticky redukují jeho objem. Jedná se o čtyřposchoďovou stavbu. JOANELLY, Tibor Kultivierung des Gewöhnlichen. Sanierung eines Terrasenhauses bei Zürich. Kultivace obyčejnosti. Sanace terasového domu u Curychu. Baumeister 2006, č. 6, s , 10 obr., 6 pl. Tradiční způsob stavění v 60. letech 20. století cihla a beton potřeboval inovaci. Vnitřní dispozice bytů byla zvětšena, takže terasa tvoří jejich součást bez přechodů. JOSEPHY, Martin Balkon neu interpretiert. Genossenschaftliche Wohnanlage, Zürich/CH. Balkon nově interpretovaný. Družstevní byty v Curychu/ Švýcarsko. DBZ 2006, č. 9, s , 4 obr., 4 pl. Nájemní bydlení v jedné z curyšských ulic není jen ekonomicky rozumné, ale charakterizuje je nový typ balkonu jako inovační prvek. KREMER PREIß, Ursula Später Wohnen. Zukünftige Herausforderungen an das Wohnen im Alter. Bydlení později. Budoucí požadavky na bydlení ve stáří. Baumeister 2006, č. 5, s , 4 obr. Stárnutí obyvatelstva vyžaduje řešení bydlení pro seniory zlepšením domovů pro ně. Popisuje se projekt Život a bydlení ve stáří vypracovaný Kuratoriem Německa Pomoc seniorům a Bertelmannovou nadací. LUND, Hollie Reasons for living in a transit oriented development, and associated transit use. Důvody pro bydlení v rozvojových oblastech zaměřených na tranzit a využívání tranzitu s tím spojeného. APA Journal 2006, č. 3, s , 8 tab., 4 obr., 1 gr. Zkoumají se příčiny stěhování obyvatel do blízkosti železničních stanic. Jsou to nižší náklady na bydlení, kvalitní prostředí a dostupnost dopravního prostředku. LUX, Martin SUNEGA, Petr Jak dobře investovat do bydlení. Praha, Sociologické nakladatelství s., tab., gr., fot. Analýza fungování trhu s nemovitostmi určenými k bydlení, návody a postupy pro vlastníky nemovitostí, jak výnosy a investiční rizika při koupi nemovitostí minimalizovat a jak je vypočítat MAKOVEC, Vlastimil Dřevostavby jako kvalitní a moderní technologie. Stavitel 2006, č. 9, s. 8 9, 4 obr. Výhody dřevostaveb úspora nákladů na vytápění, zdravé vnitřní klima, rychlost výstavby, větší prostor, nízká hladina hluku, možnost celoroční výstavby. Stavebně technické vlastnosti a kvalita dřevostaveb. MARTÍNEK, Radko Revitalizace sídlišť a devastovaných městských částí je součástí programu, jak zajistit dostupné bydlení. Veř. správa 2006, č. 26, s , 3 fot. Zdravý rozvoj měst se stal součástí kohezní politiky Evropské unie. Za pokrok lze pokládat zejména skutečnost, že podporu ze strukturálních fondů je možno směřovat do regenerace panelových sídlišť. MEYER, Vera HUEMER, Johannes K histórii panelových sídlisk vo Viedni. On History of Prefabricated Housing Estates in Vienna. Archit. a urban. 2006, č. 1/2, s. 5 24, 30 obr., lit., text také angl. Dějiny panelové výstavby. Výstavba panelových sídlišť v 60. a 70. letech 20. století. Panelová sídliště nové typy sídlišť, domů a bytů. Konec panelové výstavby ve Vídni a tendence v bytové výstavbě od MIKLOŠ, Peter Bytové domy na margo témy. Projekt 2006, č. 3, s. 4 Změny v pohledu společnosti na bytové domy. Společenská rozvrstvenost se odráží i v individualizaci, v nárocích a požadavcích na bydlení, formuje se prostor pro architektonickou tvorbu. Příklady ze Slovenska a Španělska. MORAVČÍKOVÁ, Henrieta a kol. Panelové sídliská v Bratislave a ich univerzálne a špecifické súvislosti. Prefabricated Housing Estates in Bratislava and their General and Specific Contexts. Archit. a urban. 2006, č. 1/2, s , 14 obr., 2 pl., lit., text také angl. Historický vývoj panelové výstavby v Bratislavě. Současnost panelových sídlišť, problémy a jejich řešení. Humanizace 20

http://www.ucenischalupou6.chytrak.cz/politologie/6.htm

6. Vznik a vývoj Ústavy ČR, její struktura V českých zemích platily tyto ústavy: Rakousko, Rakosko-Uhersko 1. dubnová – 1848 1. Prozatimní ústava – 1918 2. březnová – 1849 2. Ústavní listina ČSR – 1920 3. únrová – 1861 3. Ústava 9. května – 1948 4. prosincová – 1867 4. Ústava ČSSR – 1960 5. Ústava ČR - 1993 Období Rakouska a Rakouska-Uherska od r.1848 do r. 1918 do roku 1848 bylo Rakousko absolutní monarchií císařský pa­tent z 15. 3. 1848 obsahoval příslib vydání ústavy a poté i volby do říšského sněmu 25. 4. vyhlášena první rakouská ústava byla tzv. oktrojovaná o tj. vyhlášená rozhodnutím císaře bez souhlasu říšského sněmu a nikdy nevstoupila v platnost o sněm zasedal od července 1848 ve Vídni a později v Kroměříži o jeho jednání se účastnili i „vůdcové českého národa" F. Palacký a F. L. Rieger, který mj. formuloval princip moderního konstitucionalismu: „Všechna moc pochází z lidu a vykonává se způso­bem v ústavě zakotveným" habsburská monarchie však chtěla obnovit předrevoluční poměry o v březnu 1849 rozehnala (pro je­ho radikalismus) Kroměřížský sněm a František Josef I. vyhlásil oktrojovanou ústavu o 31. 12. 1851 byl Silvestrovskými patenty obnoven absolutismus o zrušena byla březnová ústava, občanská práva a parlamentní systém o v platnosti zůstalo jen zrušení pod­danství a rovnost před zákonem 20. 10. 1860 vydal císař říjnový diplom, ve kterém se zřekl ab­solutismu 26. 2. 1861 byla vyhlášena již třetí oktrojovaná ústa­va (nebyla zcela založena na zásadách diplomu) o upravovala vznik nové říšské rady § která byla složena ze sněmovny panské a poslanecké § zástupci byli do poslanecké komory voleni nepří­mo - ze zemských sněmů nejvýznamnějším mezníkem v dějinách naší ústavnosti bylo přijetí prosincové ústavy roku 1867 byla složena se šesti zákonů: první uzákonil říšskou radu (složenou z poslanecké a panské sněmovny) druhý stanovil všeobecná práva občanů (svobody duševní, hospodářská a národnosti) třetím se zřizoval říšský (ústavní) soud čtvrtý upravoval nezávislost moci soudní pátý moc vládní podřízenou kontrole rady šestý dualismus Rakouska a Uher (se společnou zahraniční, finanční a vojenskou politikou) v letech 1882-1896 bylo postupně rozšiřováno voleb­ní právo až v roce 1907 bylo zavedeno všeobecné rovné hlaso­vací právo (jen pro muže; od 24. let aktivní - právo volit a od 30. let pasivní - právo být volen) prosincová ústava platila s obměnami do r. 1918 Období Československa a České republiky od r. 1918 1. – Prozatimní ústava v listopadu 1918 došlo ke schválení tzv. Prozatímní ústavy, jež upravovala činnost: Revolučního národní­ho shromáždění 2. – Ústavní listina ČR řádná ústava byla schvále­na 29. 2.1920 za vzor byla vzata především Ústava Francouzské republiky; naši představitelé tak dali přednost systému parla­mentnímu před prezidentským systémem USA Ústava ČSR je složena: 1. z preambule 2. deseti článků úvozovacího zákona (usta­novení přechodná a závěrečná) 3. vlastního ústavního dokumen­tu, který je tvořen šesti hlavami se 134 paragrafy preambule de­klarovala jednotu ČSR zákono­dárnou moc představovalo dvoukomorové Národní shromáždě­ní, složené z: 1. Poslanecké sněmovny (300 poslanců volených na 6 let, aktivní právo od 21 let, pasivní od 30 let) 2. Senátu (150 sená­torů volených na 8 let s aktivním volebním právem od 26 a pa­sivním od 45 let) obě komory byly voleny stejným (poměrným) volebním systémem a byly rozpustitelné Senát se v prvorepublikové ústavě neosvědčil o po volbách do Poslanecké sněmovny byl vždy rozpuštěn i Senát s odůvodně­ním, že se volební preference voličů změnily a že dříve zvolený Senát již neodráží realitu ve společnosti (býval tedy rozpuštěn z důvodu, pro který byl ustaven) senát i sněmovna byly navíc omezovány i tuhou stranickou kontrolou o před převzetím man­dátu museli zástupci podepsat reverz, nedatované prohlášení, že se svého mandátu vzdávají o jestliže dotyčný porušoval stranic­kou kázeň, mohla strana jen doplnit datum a prohlášení odevzdat hlavou státu byl prezident, volený společnou schůzí obou ko­mor na dobu sedmi let o výjimka z tohoto omezení byla učiněna jmenovitě Tomáši G. Masarykovi, který byl zvolen celkem čtyři­krát o zastupoval stát navenek o přijímal a jmenoval vel­vyslance o měl právo vyhlašovat válečný stav, se souhlasem Národního shromáždění vypovídat válku a sjednávat mír o byl vrchním velitelem branné moci měl právo: o suspenzivního veta o rozpustit parlament o právo udělit milost měl povinnost: o podá­vat NS zprávy o stavu republiky o jmenovat a odvolávat vládu o jmenovat soudce, vysokoškolské profeso­ry, státní úředníky, důstojníky jakýkoliv prezidentův úkon vyža­doval ke své platnosti spolupodpis (kontrasignaci) odpovědného člena vlády prezidenta nešlo ze své funkce odvolat v případě, že by nemohl svou funkci vykonávat, by převzala jeho pravomoci vláda vláda byla odpovědna Poslanecké sněmovně, která ji mohla vyslovit nedůvěru (zásada parlamentního systému) jejím úko­lem bylo provádění zákonů a správa systém soudní moci byl tvořen: o soudem ústavním o soudem volebním o nejvyšším správním soudem (pro zákonnost rozhodnutí státních orgánů) o státním soudem (pro těžké zločiny) o vojenskými soudy o systémem civilních a trestních soudů - soudy okres­ní, krajské, vrchní a nejvyšší soud. Ústava byla doplněna hlavou o právech, svobodách a občan­ských povinnostech rokem 1918 byly zrušeny šlechtické výsady a nastolena rovnoprávnost žen o Ústava ČSR § ústava první československé republiky, přijatá 29. 2. 1920 § plně respektovala základy kapitalistického společenského zřízení, soukromé vlastnictví a demokratický politický systém pluralitního státu § Parlament byl dvoukomorový, demokratické svobody byly ústavou zaručeny § s ohledem na problémy s ustavením státu ústava vycházela z teorie jednoho československého národa § platila až do druhé republiky ČSR a znovu 1945 – 48, kdy byla zásadně pozměněna revolučními akty zakotvenými v Košickém vládním programu o Druhá republika § ustálené označení státního útvaru a politického systému na území okleštěné ČSR od začátku října 1938 do 15. 3. 1939 § od první republiky se lišila zmenšeným územím a charakterem státu § 5. 10. 1938 abdikoval prezident E. Beneš § 30. 11. prezidentem zvolen E. Hácha § dosavadní politické strany rozpuštěny a povolena pouze Strana národní jednoty (vládní) a Národní strana práce (umírněně opoziční) § postupně byl budován systém tzv. autoritativní demokracie, sílily snahy o totalitarizaci politického a veřejného života § demokratické síly umlčovány demagogickou propagandou a státní mocí § autoritativní formy vlády se prosadily zejm. na Slovensku (jediná legální strana HSĽS) a na Podkarpatské Rusi, jež získaly rozsáhlou autonomii § republika (od 22. 11. 1938 nesla oficiální název Česko-Slovensko) se dostávala do hospodářského i politického područí Německa § její trvání ukončila slovenská krize v březnu 1939 · pražská československá vláda se 10. 3. pokusila mocí ustavit na Slovensku novou ústavní vládu · 13. 3. však jednal J. Tiso s A. Hitlerem · 14. 3. byl proklamována Slovenská republika § v noci na 15. 3. prezident E. Hácha a ministr zahraničních věcí F. Chvalkovský podepsali pod nátlakem v Berlíně souhlas s okupací českých zemí z 29. na 30. 9. 1938 konec československé suverenity došlo k po­rušení mezinárodního práva i naší ústavnosti (změna hranic byla možná jen se souhlasem NS) byl přijat zákon o autonomii Slovenska a republika se stala Česko-Slovenskou v prosinci té­hož roku došlo k totální likvidaci ústavnosti a demokracie vů­bec schválen ústavní zákon, který dával právo vládě na­hradit zákony zákonnými opatřeními a prezidentovi pravomoc vydávat dekrety se silou ústavních zákonů konec republiky byl završen vyhlášením Protektorátu a vyhlášením Slovenského státu (14.-16. 3. 1939) o mnichovská dohoda § dohoda o odstoupení pohraničních území ČSR obývaných německou menšinou Německu § podepsána 29. 9. 1938 na konferenci v Mnichově představiteli Německa (A. Hitler), Itálie (B. Mussolini), Velké Británie (N. Chamberlain) a Francie (E. Daladier) § mnichovská dohoda byla důsledkem politiky appeasementu (viz též berchtesgadenská schůzka, godesberská jednání, Runcimanova mise), a rozvratné kampaně Sudetoněmecké strany § zástupci československé vlády na konferenci pozváni nebyli § dohoda přijatá čtyřmi velmocemi byla pro československou stranu ultimátem, které pod nátlakem přijala. Československá republika (ČSR) na základě mnichovské dohoda ztratila rozsáhlá hospodářsky a zejm. strategicky významná území v pohraničních oblastech (asi 1/3 území) § v říjnu 1938 vyhověla ČSR i územním požadavkům Polska (Těšínsko) a v listopadu i Maďarska (jižní a východní Slovensko, značná část Podkarpatské Rusi) § 1942 prohlásily mnichovskou dohodu za neplatnou Velká Británie a Francie, 1944 Itálie a 1973 Německo (SRN) srpen 1944 - Londýn E. Beneš vyhlásil obnovení ústavního po­řádku (ústavní restituce) definoval dobu nesvobody od 30. 9.1938 do doby než bude určeno (4. 5. 1945) a zákony vyda­né v této době za neplatné exilové vedení bylo složeno ze státní rady, vlády a prezidenta 4. 4. 1945 - Košice došlo k vytvoření exilové vlády do října 1945 měl prezident právo vydávat dekrety (na návrh vlády a s je­jím souhlasem) všechny dekrety prošly později i ratihabicí (byly dodatečně schváleny) prozatímním NS 26. 5. 1946 se konaly volby do Ústavodárného NS, které vyhrála KSČ (získala 93 man­dátů ze tří set) o Košický vládní program § programový dokument první vlády ČSR po 2. světové válce § přijat v březnu 1945 v Moskvě představiteli londýnského a moskevského centra zahraničního odboje a zástupci Slovenské národní rady § vyhlášen 5. 4. 1945 v Košicích § vypracován na základě návrhů moskevského vedení KSČ § obsahoval 16 kapitol § proklamoval zahraničně politickou orientaci na SSSR, konfiskaci majetku Němců a Maďarů a zrádců, potrestání kolaborantů, rovnoprávný vztah Čechů a Slováků, zřízení národních výborů a zásadní změny v hospodářské a sociální oblasti i protidemokratický zákaz činnosti pravicových politických stran únor 1948 – únorový převrat – únorový puč převzetí moci komunistickou stranou podle Ústavy 1920 je vláda usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina je­jích členů demisi však podala jen menšina demokratických mi­nistrů výrazná podpořa parlamentu + nelegitimní postu­py komunistů (Lidové milice, akční výbory Národní fronty, masové demonstrace) se Benešovi asi ani nemohlo podařit zfor­movat jinou vládu o Únorový převrat 1948 § převzetí moci komunistickou stranou v Československu v únoru 1948 § politická krize byla zjevně vyprovokována komunisty · 20. 2. 1948 podalo 12 demokratických členů vlády (z 27) demisi prezidentu republiky E. Benešovi · komunisté žádali její přijetí a doplnění vlády novými lidmi, což považovali za legální postup · zinscenovali řadu podpůrných nátlakových akcí, které často zjevně porušovaly legalitu (sjezd závodních rad, generální stávka, vytvoření a ozbrojení Lidových milicí, vytvoření akčních výborů Národní fronty, které začaly s „očistou“ ve všech institucích, sjezd rolnických komisí) § 25. 2. 1948 E. Beneš demisi podepsal a souhlasil s komunistickými návrhy § v následujících týdnech došlo k úplné likvidaci demokratického politického systému, nastoupení totalitního režimu a rozpoutání perzekuce politických odpůrců § nová vláda hned poté zahájila práci na upevňování komunistické moci § účast V. A. Zorina, Stalinova emisara, v ČSR svědčila o tom, že celý proces proběhl za nepřímé asistence SSSR § únorovým převratem se Československo stalo sovětským satelitem 3. – Ústava 9. května o SNR (Slovenská národní rada) o národní výbory došlo k omezení sou­kromého vlastnictví, plánovanou ekonomiku aj. fakticky měla jen formální charakter, protože umožnila obcházení lidských práv a protože chod státních orgánů kontrolovalo mocenské centrum KSČ o Ústava 9. května § ústava ČSR přijatá Národním shromážděním 9. 5. 1948 § kodifikovala všechny změny od roku 1945 a předpokládala jako cíl vybudování socialismu § měla 12 základních článků, o které se od 1946 vedl politický boj § prezident E. Beneš ji odmítl podepsat a abdikoval § ČSR podle této ústavy byla unitárním státem, zákonodárná pravomoc příslušela jednokomorovému Národnímu shromáždění, Slovenská národní rada byla podřízena vládě a za základ hospodářské soustavy byl prohlášen státní sektor § v roce 1960 nahrazena Ústavou ČSSR 4. – Ústava ČSSR v r. 1960 byla vyhlášena nová socialistická ústava (Ústava ČSSR) článkem 4 si komunisté pojistili svou pozici i podle prá­va o svou stranu definovali jako „vedoucí sílu ve společnosti a ve státě, jako předvoj dělnické třídy, složenou z nejuvědomělej­ších a nejaktivnějších občanů z řad dělníků, rolníků a inteligen­ce" její významnou změnou byl ústavní zákon o Československé federaci (1968) o upravoval vznik dvou rovnoprávných republik se svou vládou, národní radou (parlamentem) a společným Federálním shro­mážděním, federální vládou a ústavním soudem (ten však nikdy nebyl jmenován) § FS bylo složeno ze Sněmovny lidu (200 po­slanců; v roce 1990 sníženo na 150; volilo se z celé federace) a Sněmovny národů (150 poslanců; 75 z ČSR a 75 z SSR) § ve FS platil tzv. zákaz majorizace (aby nedošlo k přehlasování zástup­ců jednoho národa zástupci druhého), poslanci zvoleni v jednot­livých republikách hlasovali odděleně o tento zákon byl sloven­skou reprezentací zneužíván v době rozpadu společného státu po listopadu 1989 došlo v našem ústav­ním systému k výrazným změnám: o byl odstraněn čtvrtý článek ústavy zaručující vedoucí postavení komunistické strany o došlo k realizaci hlavních zásad právního státu a naplnění základních práv a svobod o byla umožněna volná soutěž politických stran o za­hájena transformace ekonomického systému a rozsáhlá deetatizace (odstátnění) o výraznou měrou byly posíleny pravomoci ná­rodních rad, které mohly přijímat republikové ústavní zákony o tzv. spor o pomlčku § název byl sice v konečné fázi Česká a Slovenská federativní republika, ale mezitím byl několik dní schválen název s pomlčkou. o spory o kompetenční zá­kony § týkaly se pravomocí federální vlády a vlád obou republik § postupně oklesťovaly pravomoci federace ve pro­spěch republik volby 5.- 6. 6. 1992 o v České repblice zvítězila ODS – Václav Klaus o ve Slovenské republice zvítězila HZDS – Vladimír Mečiar 1. 9. 1992 byla SNR schválena ústava SR 25. 11. 1992 byl ve FS schválen ústavní zákon o zá­niku ČSFR, který nabýval účinnosti uplynutím 31. prosince 16. 12. 1992 byla ČNR schválena ústava ČR Rozdělení orgánů podle ústavního zákona o Československé federaci Federální orgány o Ústava ČSSR § ústava přijatá Národním shromážděním 11. 7. 1960 § prezentována jako završení budování socialismu; poprvé zakotvila vedoucí úlohu komunistické strany § státní moc původně rozdělena mezi jednokomorové Národní shromáždění, vládu a prezidenta § Ústava ČSSR byla postupně měněna a doplňována sérií ústavních zákonů, zejm. zákonem o československé federaci z roku 1968 § v roce 1989 zrušena vedoucí úloha komunistické strany § 1991 ústava změněna Listinou základních práv a svobod § platila s uvedenými podstatnými změnami do zániku ČSFR 1992 5. – Ústava ČR ze dne 16. 12. 1992 1.1. 1993, kdy vstoupila v platnost Ústava ČR vládní návrh tohoto dokumen­tu, obohacený o několik pozměňujících návrhů, byl přijat Čes­kou národní radou 172 hlasy (16 hlasovalo proti, 10 se zdrželo, 2 nepřítomni) ústava je složena z 8 hlav, které tvoří 113 článků o základních ustanovení o definuje dvoukomorový Parlament (Poslaneckou sněmovnu a Senát) § komory jsou voleny na různá funkční období, v různou dobu a odlišnými volebními systémy § za přesně vymezených podmí­nek může prezident Poslaneckou sněmovnu rozpustit § do doby než bude opět zvolena, vykonává její pravomoci Senát § v přípa­dě smrti prezidenta přebírá jeho pravomoci vláda a Poslanecká sněmovna (je-li rozpuštěna, Senát) § zákonodárný proces může zahájit poslanec (nebo skupina poslanců), Senát, vláda nebo za­stupitelstvo vyššího územního celku § zákonodárnou iniciativu nemá prezident, ani jednotliví senátoři § zákon je projednáván nejprve ve výborech poslanecké sněmovny, poté sněmovnou ja­ko celkem § k jeho schválení je potřebná nadpoloviční většina přítomných poslanců a poté nadpoloviční většina přítomných se nátorů · jedná-li se o zákon ústavní, jde o třípětinovou většinu v obou komorách § je-li zákon Senátem odmítnut, počet hlasů pro přijetí se určuje z nadpoloviční většiny všech členů sněmov­ny o upravuje moc výkonnou, která je tvořena vládou, prezidentem a státním zastupitelstvím (bývalá prokuratura; je in­stitutem veřejné žaloby) o vrcholným orgánem exekutivy je vláda, která podléhá kontrole Poslanecké sněmovny o prezident je volen na společné schůzi obou komor a ale není jimi odvolatelný o má právo suspenzivního veta a pravomoc rozpustit poslaneckou sněmovnu o další pravomoce prezidenta lze rozdělit do dvou sku­pin: § na ty, které vykonává samostatně § a na ty, které vyžadují sou­hlas (kontrasignaci - spolupodpis) premiéra o prezident jmenuje soudce, má právo milosti a amnestie (se souhlasem premiéra) o vymezuje moc soudní, která je tvořena ústavním sou­dem a soustavou soudů o nejdůležitějším úkolem Ústavního sou­du (sídlí v Brně) je dohled nad dodržováním ústavnosti v ČR § v jeho kompetenci je zrušení zákona nebo jiných právních před­pisů o soustava soudů je čtyřstupňová a je tvořena: § Nejvyšším sou­dem (v Brně) § Nejvyšší správní soud (v Brně) – vznikl k 1. 1. 2003 § dvěma vrchními soudy (v Praze a Olomouci) § soudy krajskými § soudy okresními o zavádí do našeho systému státní moci nezávislou moc kontrolní v podobě Nejvyššího kontrolního úřadu § v jeho kom­petenci je kontrola hospodaření se státním majetkem, státního závěrečného účtu, státního rozpočtu aj. § v čele stojí prezident NKÚ, který je spolu s viceprezidentem jmenován na návrh Poslanecké sněmovny prezidentem republiky o specifikem našeho systému je ústavně zakotvená nezávislost centrální banky § jejím hlavním úkolem je pečovat o stabilitu měny § nejdůležitějším nástrojem banky je monetární (měnová) hospodářská politika, která je ne­závislá na fiskální (rozpočtové) politiky vlády § dále má na staros­ti emisi měny, vykonává dohled nad bankovní činností ostatních bank apod. § v čele ČNB stojí guvernér, kterého jmenuje do funk­ce prezident republiky o podle článku 99 je územní sa­mospráva dvoustupňová: § jejím základem jsou obce a vyššími celky – kraje o Význam samosprávy tkví v určité právní nezávislosti na státu ve věcech regionálního významu o oba stup­ně jsou spravovány zastupitelstvem, které je voleno na čtyři roky § zastupitelstvo je nejdůležitějším obecním orgánem, rozhoduje o otázkách týkajících se obce, (např. o majetku, zřízení obecní policie) § obecní zastupitelstvo volí obecní radu (nevolí se v ob­cích, kde má zastupitelstvo méně než 15 členů) a starostu (ve sta­tutárních městech primátora) · rada je výkonným orgánem obce, je odpovědna zastupitelstvu a jejími členy jsou starosta, jeho zá­stupce a další radní · úkolem starosty je kromě toho i zastupovat obec navenek · dalším orgánem je obecní úřad (starosta, jeho zá­stupce, tajemník a další pracovníci), který vykonává úkoly, které mu uložila rada nebo zastupitelstvo § kromě samosprávných úko­lů vykonává i úkoly týkající se státní správy (přenesená působ­nost), tj. úkoly, které byly obci v rámci decentralizace státní sprá­vy svěřeny nebo uloženy § komunální volby se konají na zásadách všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva jednou za 4 roky · právo volit má každý občan starší osmnácti let, který má v obci trvalé bydliště · místní referendum se může konat na návrh každého občana, který podpořilo svým podpisem určité procen­to voličů · referendum se nesmí konat o odvolání orgánů obce, o místních poplatcích, rozpočtu apod. o Ústava ČR § ústava schválená 16. 12. 1992 jako ústavní zákon České národní rady s účinností od 1. 1. 1993 § je součástí tzv. ústavního pořádku ČR, který tvoří především Listina základních práv a svobod § v úvodních ustanoveních upravuje základní principy ústavního systému republiky, jako jsou demokratický základ státnosti, pluralita politického systému, princip soudní ochrany základních práv a svobod, a atributy svrchovanosti státu, jako jsou státní území, státní občanství, hlavní město a státní symboly § podle Ústavy ČR je ČR svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana § lid je zdrojem veškeré státní moci, kterou vykonává zprostředkovaně nebo přímo § stěžejním předmětem ústavní úpravy je dále systém dělby moci v ČR, tvořený orgány moci zákonodárné, výkonné a soudní § moc zákonodárná je tvořena dvoukomorovým Parlamentem České republiky, který se skládá z Poslanecké sněmovny a Senátu § moc výkonná je tvořena prezidentem ČR, vládou ČR a dalšími orgány § moc soudní tvoří podle ústavy Ústavní soud ČR a soustava obecných soudů § dalšími Ústavou ČR upravenými institucemi jsou Nejvyšší kontrolní úřad a Česká národní banka § ústava ČR může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony, přičemž ústava nepřipouští změnu podstatných náležitostí demokratického právního státu § k hlasování o Ústavu ČR se požaduje souhlas třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů

https://www.tretiruka.cz/news/pripominky-navrh-vyhlasky-o-stanoveni-postupu-k-zajisteni-ochrany-zemedelskeho-pudniho-fondu/

Připomínky: Návrh vyhlášky o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu :: Třetí Ruka > Úvodní stránka > Připomínky: Návrh vyhlášky o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu Připomínky: Návrh vyhlášky o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu Ministerstvo životního prostředí předkládá návrh vyhlášky o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu na základě nového zmocnění uvedeného v § 22 odst. 1 písm. f) až i) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „zákon“), které bylo vloženo do zákona novelou zákona, provedenou zákonem č. 41/2015 Sb. Předmětem této vyhlášky je stanovení: způsobu vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (§ 5 odst. 1 zákona) a způsob posuzování územně plánovací dokumentace včetně rámcového obsahu stanoviska k územně plánovací dokumentaci (§ 5 odst. 2 zákona), postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při zpracovávání a projednávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů určením obsahu a způsobu vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, včetně údajů potřebných pro vyhodnocení z hlediska dopadů na zemědělský půdní fond (§ 6 zákona), postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při stavební, těžební a průmyslové činnosti, terénních úpravách a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu určením obsahu a způsobu vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, včetně údajů potřebných pro vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (§ 8 a 9 zákona), a způsobu provádění rekultivace půdy, obsah plánu rekultivace a podklady pro změnu rekultivace z titulu ochrany přírody (§ 9 a 10 zákona).

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kolik-ma-stat-platit-majitelum-domu-jako-nahradu-za-regulovane-najemne-42377?seq-no=1&dop-ab-variant=&source=clanky

Kolik má stát platit majitelům domů jako náhradu za regulované nájemné? - Seznam Zprávy Kolik má stát platit majitelům domů jako náhradu za regulované nájemné? Duel: Kolik má stát platit majitelům domů jako náhradu za regulované nájemné? Duel: Jak vysoké odškodné bude stát platit za regulaci nájemného? Spor o regulované nájemné se počátkem nového roku znovu vrátil na scénu. A majitelé domů slaví vítězství. Ústavní soud se před pár dny zastal muže, který usiloval o náhradu škody kvůli regulaci činže. Soudy nižší instance tak podle verdiktu mají vypočítávat náhrady jako rozdíl mezi obvyklým tržním a regulovaným nájemným. Dosud přiznávaly majitelům domů nižší částky. Jaký bude mít rozsudek další dopad? Téma dnešního Duelu. Do něj jsme pozvali předsedu Sdružení nájemníků ČR Milana Tarabu a místopředsedu Občanského sdružení majitelů domů ČR Karla Polatu. Ústavní soud minulý týden vyhověl stížnosti vlastníka bytu v Praze, který dosud neúspěšně žádal náhradu za regulaci nájemného od června 2005 do března 2006. Ústavní soudci zohlednili loňská rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, jenž se zastal několika jiných majitelů domů. Podpořil tehdy způsob výpočtu náhrady, který je pro ně vstřícnější. Majitel bytu neúspěšně žaloval stát, soud se nyní bude muset kauzou zabývat znovu. Nález Ústavního soudu se týká období před začátkem postupné deregulace. Primárním kritériem při rozhodování o výši náhrady za omezení vlastnického práva musí být rozdíl mezi tržním nájemným v daném místě a daném čase a nájemným, jež mohl vlastník získat podle tehdejší právní úpravy, případně které reálně vybíral. Právě v tom spočívá loni vyjádřený názor Evropského soudu pro lidská práva. Podle verdiktu však štrasburský soud připouští, že popsaný rozdíl nemusí být jediným kritériem. „Obecné soudy tedy mohou vzít v úvahu další okolnosti případu, přičemž odchýlení odshora uvedené základní metody stanovení náhrady musí být založené na věcných důvodech směřujících ke spravedlivému řešení věci a opřené o přesvědčivou a racionální argumentaci,“ stojí v nálezu. Ústavní soud v minulosti opakovaně označoval regulaci nájemného za neústavní. Deregulace začala v roce 2007, skončila v Česku s posledním dnem roku 2012. Týkala se zhruba 700 000 domácností. Soudní spory ale trvají i poté. Majitelé domů dlouhodobě kritizovali výši náhrad přiznávanou českou justicí. Loni v pilotních případech Evropský soud pro lidská práva přisoudil třem stěžovatelům 2,19 milionu korun. Živě: Na Václavském náměstí demonstruje 50 tisíc lidí „Rozvoj venkova“ Agrofertem pokračuje za české peníze. Zda EU desítky milionů korun proplatí, není jisté

http://docplayer.cz/2692978-Predmet-analyzy-zpravodajske-prispevky-o-kriminalnich-cinech-s-identifikaci-romske-mensiny-v-poradech-udalosti-a-udalosti-komentare.html

⭐Předmět analýzy: Zpravodajské příspěvky o kriminálních činech s identifikací romské menšiny v pořadech Události a Události, komentáře Předmět analýzy: Zpravodajské příspěvky o kriminálních činech s identifikací romské menšiny v pořadech Události a Události, komentáře Download "Předmět analýzy: Zpravodajské příspěvky o kriminálních činech s identifikací romské menšiny v pořadech Události a Události, komentáře" 1 Provozovatel: Česká televize Program: ČT1, ČT24 Období: leden květen 2012 Předmět analýzy: Zpravodajské příspěvky o kriminálních činech s identifikací romské menšiny v pořadech Události a Události, komentáře Záznamy: Záznamy jsou dostupné na webové stránce provozovatele Úvod: Analýza navazuje na obdobný materiál z loňského roku, který analyzoval zpravodajství o kriminálních činech s identifikací romské etnicity v pořadu Televizní noviny na programu Nova. Sledovaným obdobím je stejně jako v případě Novy prvních pět měsíců roku 2012, tj. období od 1. ledna 2012 do 31. května Monitoring zahrnuje pořady ČT Události a Události, komentáře. Analýza je zaměřena jednak obecně na způsob informování o trestné činnosti v souvislostech s romským etnikem, zejména pak na exponované kauzy loňského roku (Břeclav). Prvním úkolem bylo vysledovat ve vysílání všechny reportáže, které se soustředily na informování o událostech kriminálního charakteru (násilné trestné činy, krádeže, loupeže), v nichž měli nějakou formou figurovat Romové, ať již jako útočníci, tak jako oběti. Do výběru byly zahrnuty i reportáže, v nichž nejsou Romové explicitně uvedeni, ale u nichž lze divácky dovodit, že je o Romech řeč, případně jsou zmíněni pouze obrazovou formou. Do výběru rovněž patří i příspěvky, které informují o událostech navazujících a souvisejících s tímto etnikem (pochody extremistů, protesty proti Romům apod.). Takto vybrané reportáže pak byly podrobeny analýze, zejména s ohledem na posouzení, zdali nedochází k porušení zákona č.231/2001 Sb. o rozhlasovém a televizním vysílání, a to zejména v oblasti těchto ustanovení: - Utvrzování stereotypních předsudků týkajících se etnických, náboženských nebo rasových menšin - 32 odst. 1 písm. j) - Objektivita a vyváženost - 31 odst. 2 a 3 - Podněcování k nenávisti z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení - 32 odst. 1 písm. c)2 Analýza: Z hlediska analyzovaného tématu je třeba konstatovat, že v hlavním zpravodajství ČT lze vysledovat zcela odlišný přístup oproti komerčním provozovatelům. Je zde snaha minimálně se věnovat bulvárním zprávám, tedy i kriminální činnosti. Převažují informace politické, kulturní, velkou část zaujímají informace ze světa. Kriminalitě jako takové je věnován minimální prostor a kriminalitě s identifikací romské menšiny potom prostor prakticky nulový. Romské etnikum je zmiňováno častěji v souvislostech sociálních, kulturních, společenských. Je probírána otázka dodržování lidských práv, postavení menšin ve společnosti, hrozby rasismu a extremismu atd. Z monitoringu pětiměsíčního období roku 2012 plyne konstatování, že Česká televize lze říci cíleně dbá o to, aby v jejím zpravodajství nedocházelo k jakékoli stereotypizaci v tématech, která se dotýkají problematiky menšin. Ideální ukázkou tohoto stavu je informování o břeclavské kauze, která byla ostatně jediným šířeji pojatým případem informování o kriminálním činu s identifikací romského etnika za celé monitorované období, a která je tedy rozebrána podrobně v samostatné kapitole. Drtivá většina informací s kriminální tématikou v hlavních zpravodajských pořadech ČT Události a Události, komentáře je věnována kriminalitě většinové společnosti. Zajímavý je rovněž fakt, že na rozdíl od komerčních provozovatelů ve zpravodajství České televize není informování o romské menšině a priori spojeno s kriminální tematikou,3 respektive s kriminalitou romské menšiny. Naopak romské etnikum je častěji zmiňováno v jiných než kriminálních kontextech jde o informace z oblasti školství, sociálního začleňování, boje proti rasismu a extremismu, kulturních počinů atd. Navíc v těchto případech jde většinou o obsáhlejší analytické příspěvky, kdežto při informacích týkajících se kriminality pokud už nějaké jsou - jde většinou o velmi stručné zprávy. Z toho plyne, že v celkovém informačním objemu sledovaného období je zobrazování Romů v kontextu kriminální činnosti naprosto minoritním, zcela výjimečným jevem. V celém monitorovaném období bylo v součtu obou analyzovaných programů zaznamenáno celkem 57 příspěvků týkajících se kriminality (mimo případu Břeclav, jemuž je věnována samostatná kapitola), z toho pouze 5 příspěvků se týká romské menšiny. Z toho ve čtyřech (tedy naprosté většině) případech jde o identifikaci Roma v roli oběti. Celkem tři příspěvky se týkají silvestrovské střelby v Tanvaldu, kde byl obětí romský mladík. V první zprávě z 1. ledna není identifikace etnika provedena verbálně, ale na romský původ zastřeleného mladíka lze s velkou pravděpodobností soudit dle vzhledu jeho příbuzných, kteří jsou aktéry reportáže, resp. jedné části reportáže, která celkově mapuje události posledního dne roku 2011 v ČR. V dalších dvou případech, kdy je veřejnost informována o oznámení policie, že v tomto případě nešlo o vraždu, je romská národnost zmíněna v souvislosti se závěrem police, že případ nemá rasistický podtext. V dalším případě jde opět o Roma v roli oběti, dne 16. února zazní informace o tom, že přes půl milionu korun dostanou od státu pozůstalí romského muže, který před 10 lety zemřel po pádu z okna na policejní stanici v Brně. Náhradu přiznal pozůstalým Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Další identifikace romského etnika je v opačném gardu, Romové jsou označeni za pachatele přepadení ženy ve Varnsdorfu, stručná zpráva z 18. ledna hovoří o tom, že napadená žena zemřela v nemocnici, romské etnikem je logicky identifikováno v přímé souvislosti se související informací, že ve městě se v souvislosti s tímto případem chystají demonstrace radikálů a radnice vyzývá občany ke klidu. O přístupu k tématu romské kriminality výmluvně svědčí fakt, že v hlavních zprávách na ČT nezazněly na rozdíl od ostatních analyzovaných provozovatelů - zprávy o údajném útoku Romů v Liberci nebo v České Lípě, ale naopak bylo zde později zařazeno oznámení, že v obou případech došlo ke křivému obvinění Romů údajně napadení si útok, podobně jako chlapec z Břeclavi, vymysleli.4 Případ Břeclav: První příspěvek je dne 18. dubna zařazen do pořadu Události, komentáře. Reportér informuje, že až 2 tisíce lidí se chystají v neděli demonstrovat v Břeclavi. Protestní akci na podporu 15letého chlapce, kterého o víkendu napadli a vážně zranili 3 dosud neznámí muži, svolala Dělnická mládež, odnož radikální Dělnické strany sociální spravedlnosti. Matka údajně napadeného Petra hovoří o tom, že pachateli byli Romové. Zazní hlasy místních obyvatel, kteří se chystají na demonstraci, zástupkyně vlády pro lidská práva říká, že je nutno jednoznačně mírnit hlasy těch, kteří volají po kolektivní vině všech Romů v České republice. Představitelé města i Jihomoravského kraje útok odsoudili a občany vyzvali, aby se k akci extremistů nepřidávali. K uklidnění vyhrocené situace vede podle policie zřejmě jediná cesta, a to dopadnout trojici výtržníků do konce týdne. Starosta města říká, že lidé v Břeclavi jsou pobouřeni a zneklidněni brutálním trestným činem a čekají od Policie České republiky razantní zásah a od soudu rychlé, důsledné a exemplární potrestání. Vyzývá občany města, aby se nepřidávali k akci extremistů. Dále starosta ujišťuje, že radnice situaci nijak nepodcenila a že bezpečnostní opatření jsou opravdu velká. Je nasazeno značné množství policistů. Další zprávy ze dne 20. dubna, stručnější v pořadu Události, komentáře a obsáhlejší v pořadu Události, informují o tom, že v Břeclavi se chystají na stejnou dobu dva pochody, jednak protestní pochody pravicových radikálů, jednak pochod na podporu romských obyvatel, policie je v pohotovosti. V reportáži z Událostí zazní hlas jednoho z místních obyvatel, že není důvod, proč by měli trpět místí Romové, když není jasné, zda jsou skutečně pachateli. Starší Romové z Břeclavi se snaží pachatele vypátrat na vlastní pěst. Domnívají se, že pachatelé mohli přijít ze Slovenska. Policie pátrá zatím bezvýsledně. Další zpráva je z Událostí až ze dne 11. května. Informuje velmi stručně o tom, že kauza mladíka přepadeného v Břeclavi má nový vývoj. Oběť totiž změnila výpověď. Nepřepadla ho5 údajně trojce útočníků, ale pouze jeden. Podle všeho navíc kvůli tomu, že přepadený prodával nekvalitní marihuanu. Neoficiální informace navíc mluví o dalších nesrovnalostech v případu. Další příspěvek ze dne 13. května, tentokrát mnohem obsáhlejší, opět v pořadu Události, informuje o tom, že v noci jednal v Břeclavi krizový štáb kvůli napětí po údajném útoku na patnáctiletého chlapce. V případu se objevily nesrovnalosti poté, co chlapec zásadně změnil svou výpověď. Teď to vypadá, že podle všeho nebyl napaden třemi romskými mladíky a že v případu mohlo jít o prodej drog. V osm hodin večer se na služebně břeclavské městské policie sešlo vedení města, kriminalisté, psycholog i sociální pracovnice. Celé jednání se protáhlo až do půlnoci. Policie ale nechtěla dát jakékoli informace. Podle informací České televize se v případu objevila řada zásadních nesrovnalostí. Stále není jasné, kolik bylo útočníků nebo jestli Petra opravdu napadli Romové, jak původně tvrdil. Jednou z vyšetřovacích verzí je teď spor o drogy, které mohl napadený prodávat. Nové informace od policie chtějí hlavně břeclavští Romové, které napadený chlapec původně označil za útočníky. Břeclav přitom není jediné město, kde se situace vyhrotila po údajných útocích romských násilníků. Jak se ale ukázalo, třeba v případech napadené liberecké dívky nebo pobodaného muže v České Lípě, oběti si útok vymyslely. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva k tomu říká: Hlavně, že se na tom přiživují extremisté. A to je velmi nebezpečné. Konečně dne 23. května jsou v obou hlavních zpravodajských pořadech zařazeny zprávy o tom, že údajně napadený si všechno vymyslel. Policii přiznal, že si zranění způsobil sám. Petr dělal před svými dvěma kamarádkami a jedním kamarádem v osmém patře jednoho břeclavského paneláku na zábradlí gymnastické cviky a při tom spadl o patro níž a tam si o zábradlí způsobil velmi vážná zranění. Všichni si pak ve strachu z reakce jeho matky vymysleli napadení a tuto verzi se jim dařilo držet i při všech výsleších až do té doby, než si je policisté odvezli do Prahy na speciální pracoviště s takzvaným detektorem lži a tam vše vyšlo najevo. Matka chlapce, která celý údajný romský útok medializovala, nyní nezvedá telefon. Dále je případu věnována značná pozornost dne 24. května v obsáhlých příspěvcích v Událostech i v Událostech, komentářích. Předmětem obou příspěvků je de facto vážnost křivého obvinění vůči Romům a možné důsledky takového obvinění, jakož i celkově dozvuky případu. Romové se dočkali omluvy za křivé obvinění. Oksana Zhyvachivská, matka 15letého Petra, je veřejně požádala o odpuštění. Omluvu břeclavští Romové kvitují s povděkem, ale stačit jim asi nebude. Falešné obvinění totiž způsobilo vlnu protiromských nálad, o čemž v krátkých vstupech hovoří místí zástupci romského etnika. Představitelé romské komunity se o dalších krocích chtějí poradit s právníky. V Událostech hovoří starosta Břeclavi, vyslovuje naději, že se situace ve městě uklidní a že snad teď bude více peněz na řešení bezpečnostních otázek ve městě. Ve studiu v pořadu Události, komentáře jsou pak hosty šéfredaktor Lidových novin Dalibor Balšínek a místopředseda Celostátní asociace Romů Stanislav Daniel. Ten říká, že omluvu matky považuje za dostatečnou. Ale státní zástupce by podle něj měl celou věc posoudit znovu, a v případě, že zjistí, že došlo k naplnění skutkové podstaty některého trestného činu, měl by dát sám pokyn k zahájení úkonů trestního stíhání. Pokud tak neudělá, Romové budou tuto situaci konzultovat a je možné, že i sami podají pak následně návrh na trestní stíhání. Balšínek pak hovoří o tom, že média nesou odpovědnost, stejně jako celá společnost, za protiromské nálady. Zároveň je třeba rozlišovat mezi jednotlivými typy médii. Je rozdíl mezi televizí Nova a veřejnoprávní televizí. Zprávu nejdřív zpracovaly obě dvě komerční televize a podle Balšínka ji zpracovaly6 velmi korektně. Nezdůrazňovaly pachatele nebo národnost pachatele nebo domnělého pachatele. První, kdo vyslovil nebo naznačil, že může jít o útočníky romské národnosti, byla až policejní mluvčí, která řekla můžeme potvrdit, že by se mělo jednat o tři pachatele snědší pleti. Na dotaz redaktora, zda je chyba uvádět národnost v tomto případě, Balšínek odpovídá, že stoprocentně, protože v naprosté většině případů není nutné vůbec uvádět národnost pachatele. Redaktor se dále táže: Ale není to nepřijatelné filtrování informací? Přeci i to, národnost, může být identifikačním znakem, podle kterého lze najít pachatele, což, zdálo se, může být tento případ. Balšínek odpovídá, že prohlášení policie nebylo ve smyslu hledáme pachatele, kteří vypadají takovým a takovým způsobem, mají, já nevím, 170 centimetrů, tmavé vlasy, hnědou pleť, šikmé oči, nýbrž pouze šlo o obecné naznačení viny romského etnika. Dále srovnává ČR s Francií (případ střelce v Toulouse) tam to mělo nepochybně nějakou jakože, nějakej důvod. Jako to, čeho my jsme svědky v řadě českých médií, ten důvod to žádný nemá. Tady se nakonec stejně ukázalo, že to ten důvod nemá. Já myslím, že ta společenská škoda, vytváření těch protiromských nálad, které na základě toho vznikají, a vemte si, kolik těch případů už jako vzniklo, kde se neprokázalo, že v tom byli skutečně Romové, že to vytváří velmi nepříjemné, agresivní nálady ve společnosti, které můžou končit právě případem, jako je Vítkov, anebo případy, které se dějí v Maďarsku. Daniel na závěr říká: Všude ve světě nebo i u nás prostě budeme-li říkat o majoritní společnosti, že jsou to bílí nebo já nevím, třeba holohlaví nebo prostě jsou to občané, nějací občané prostě. Je to neznámý pachatel. Čili ne označit Rom. Z jakého důvodu? Ten chlapec úmyslně, zcela úmyslně uvedl v omyl i média, když jim to sděloval a samozřejmě média tomu věřila. A tím pochopitelně došlo jako, předpokládám, že ty média skutečně nehledala nějaké cestičky, aby si to ověřila a tomu chlapci to věřila. Další den, dne 25. května se pořad Události, komentáře k celé věci vrací v obsáhlém rozhovoru s vládní zmocněnkyní pro lidská práva. Redaktorka uvádí, že lží chlapce z Břeclavi, že ho brutálně napadli Romové, se bude zabývat státní zastupitelství. Bude zkoumat, zda chlapec svou výpovědí nespáchal trestný čin. Premiér Petr Nečas i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg pak odmítli požadavek romských organizací, aby bylo obnoveno ministerstvo pro lidská práva. Česká republika si ho podle vrcholných politiků nemůže v době škrtů dovolit. Zmocněnkyně volá po silnějším hlasu ze strany politiků napříč všemi stranami, po daleko větším odsouzení určitých protiromských postojů a hesel, která se ozývají dneska po celé České republice. Uvádí, že v Břeclavi přímo byla, situace je už mnohem klidnější. Dále by uvítala právní analýzu, jestli stávající skutkové podstaty trestných činů, jako například křivé obvinění, šíření poplašné zprávy a tak dále, lze použít i na tyto případy. Její úřad by podle ní potřeboval větší kompetence a podporu. Je tedy zřejmé, že v případě, kdy situace vypadala jako útok Romů na chlapce, informovala Česká televize o situaci v Břeclavi velmi střídmě, stručně, opatrně, nekonfrontačně, zjevně s úmyslem nehrotit protiromské nálady ve společnosti. Jako jedno z prvních médií přinesla pochybnosti o pravdivosti slov údajně napadeného chlapce. V okamžiku, kdy se objevila pravda a ukázalo se, že si chlapec vše vymyslel, začala o celé věci (na rozdíl od většiny ostatních médií) informovat daleko podrobněji a obšírněji než v úvodu kauzy, zdůraznila opakovaně křivdu spáchanou na romském etniku a pokusila se analyzovat příčiny vzniklé situace. S neobvyklým případem, v němž došlo ke křivému obvinění, které vedlo k vyvolání nálad proti jednomu etniku, se vyrovnala ve srovnání s většinou ostatních médií se ctí. Není důvod domnívat se, že by mohlo dojít k porušení zákona o vysílání.7 Souhrn: Česká televize se snaží přistupovat k problematice menšin analytičtěji, kritičtěji a vnímat ji v širších kontextech. V případu jako je Břeclav je největší pozornost věnována dopadu případu na atmosféru ve společnosti, hovoří se o vině médií na vzniklé situaci. Při informování o romské menšině je snaha o odborný pohled a seriózní diskuzi. Problematika je představena z různých úhlů pohledu. Na rozdíl od komerčních subjektů informuje ČT nejen o tzv. protiromských, ale také o tzv. proromských demonstracích v krizových oblastech. Je třeba si všimnout snahy o používání výrazových prostředků, které nevedou ke zjednodušujícím emočním efektům např. akce běžně nazývané na komerčních programech protiromská demonstrace je zde označena jako demonstrace na podporu brutálně napadeného chlapce atd. ČT věnuje hodně prostoru v ostatních médiích poměrně velmi opomíjeným aktivitám různých organizací zabývajících se snahou o integraci Romů. Vyhýba se paušalizaci, ve zpravodajství je opakovaně zdůrazňováno, že jakékoli tendence obvinovat plošně celek, rasu, jsou zavádějící a nesprávné. Věnuje se romské problematice i v mezinárodním kontextu. Minimálně operuje s identifikací etnika, snaží se jí vyhnout i v tak citlivých případech jako Tanvald nebo Břeclav. Tématu kriminality, zejména kriminality páchané Romy, se provozovatel spíše vyhýbá, zpráv s tímto námětem je minimálně a jsou kusé a neutrální, upozaděné, páté, šesté v pořadí, stručné. Dalo by se dokonce uvažovat o přítomnosti jisté pozitivní diskriminace, nikoli ovšem v míře nebo formě, které by mohly vést k úvaze o porušení zásad objektivity a vyváženosti. Důležitá je skutečnost, že ve zpravodajství s kriminální tématikou jsou pokud už dojde k jejich identifikaci Romové často prezentováni jako oběti.8 Zajímavý je fakt, že z celkového monitoringu, který musel být proveden v zájmu zjištění případného zobrazení romského etnika způsobem neumožňujícím jeho vyhledání pomocí klíčových slov, tedy zejména pouze obrazového, bylo nad rámec zadání analýzy a jejích zpracovaných výstupů zjištěno, že v rámci zpravodajství ČT je výraz nepřizpůsobivý častěji obrazově ztotožněn s postavou bezdomovce většinového etnika, než s příslušníkem menšiny. Závěr: Ani vysílání jako celek, ani žádný z analyzovaných zpravodajských příspěvků nezadávají žádný důvod k úvaze o možném porušení zákona o vysílání. Na základě monitoringu příspěvků o kriminálních činech s identifikací romské etnicity v pořadech Události a Události, komentáře v období 1. ledna května 2012 doporučuje oddělení televize toto usnesení: Rada se seznámila s monitoringem příspěvků o kriminálních činech s identifikací romské etnicity v pořadech Události a Události, komentáře provozovatele Česká televize v období 1. ledna května Zpracoval: V. Nejedlý 6. prosince 2013 Podobné dokumenty Předmět analýzy: Zpravodajské příspěvky o kriminálních činech s identifikací romské menšiny v pořadech Zprávy FTV Prima, Krimi zprávy a Krimi plus Provozovatel: FTV Prima, spol. s r.o. Program: Prima family Období: leden květen 2012 Předmět analýzy: Zpravodajské příspěvky o kriminálních činech s identifikací romské menšiny v pořadech Zprávy FTV Prima, Více Obraz extrémistických aktivit v českých médiích Mgr. Peter Gabaľ Obraz extrémistických aktivit v českých médiích Mgr. Peter Gabaľ Čím víc se nás nebo našeho oboru nějaká zpráva dotýká, tím snazší je odhalit v ní nesrovnalosti. A čím vzdálenější nám téma je, tím snáze Více 6. Soudnictví, kriminalita 6. Soudnictví, kriminalita Nepominutelnou oblastí s genderově citlivými rozdíly je soudnictví. A to jak u obětí, tak pachatelů zjištěných trestných činů, včetně uvězněných. Speciální problematikou jsou Více KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2012 Spr. 155/2013-000 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2012 S cílem zajistit základní údaje o počtech případů Probační a mediační Více VEŘEJNOST JE PŘESVĚDČENA, ŽE NĚKTERÉ SKUPINY OBYVATEL INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 04/2008 VEŘEJNOST JE PŘESVĚDČENA, ŽE NĚKTERÉ SKUPINY OBYVATEL JSOU NA TRHU PRÁCE TRVALE ZNEVÝHODŇOVÁNY Týká se to především starších občanů, lidí se zdravotním handicapem, Více Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Češi za největší problém naší země jednoznačně považují korupci, a to zejména na úrovni ministerstev, policie a justice. Za druhý nepalčivější Více Předmět analýzy: Romská etnicita prezentovaná ve zpravodajských příspěvcích pořadu Televizní noviny v období 11.4 31.5 2012 Provozovatel: Program: CET 21 spol. s r.o. Nova Předmět analýzy: Romská etnicita prezentovaná ve zpravodajských příspěvcích pořadu Televizní noviny v období 11.4 31.5 Úvod: Tento materiál, který pokrývá Více KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2009 Spr.116 /2010-000 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2009 S cílem zajištění základních statistických údajů o počtech případů Probační Více Hodnocení informací v médiích TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: [email protected] Hodnocení informací v médiích Technické parametry Více Za nepokoje na Šluknovském výběžku mohou nově přistěhovalí Romové, míní většina Za nepokoje na Šluknovském výběžku mohou nově přistěhovalí Romové, míní většina Stále neutuchající problém Šluknovského výběžku považují více než dvě třetiny Čechů za velmi vážný. Více jak čtyři pětiny Více Policie České republiky. Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje. senioři a kriminalita Policie České republiky Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje senioři a kriminalita Jihočeský kraj základní údaje rozloha 10 056 km 2 počet obyvatel 630 063 62 obyvatel/km 2 počet obcí 623 délka Více IČ 27695964 Zengrova 2693/2 61500 Brno 15 Provozovatel: Program: Druh vysílání: Věc: AIDEM a.s. IČ 27695964 Zengrova 2693/2 61500 Brno 15 Brno TV Televizní vysílání prostřednictvím kabelových systémů Televizní vysílání prostřednictvím zvláštních Více Odbor bezpečnostní politiky. Praha 20. ledna 2015. Počet listů: 8 Odbor bezpečnostní politiky Praha 20. ledna 2015 Počet listů: 8 Extremismus Souhrnná situační zpráva 4. čtvrtletí roku 2014 1 Obsah 1. Informace k vývoji extremistické scény ve 4. čtvrtletí roku 2014... Více 12.2.2015. Systém krizové intervenční péče u PČR Systém krizové intervenční péče u PČR Systém krizové péče u PČR 2010 dohoda mezi PČR a BKB o poskytování krizové intervence obětem TČ od tohoto roku by všechna KŘ PČR měla mít své krizové týmy 2013 zákon Více odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: [email protected] Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek Více Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní Více Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (Parlament České republiky schválil zákon dne 10. července 2001, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 2. srpna Více KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice č. j.: Spr 00562/2015-022 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014 Základní definice Základní statistickou jednotkou v případě tohoto statistického vyhodnocení Více Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka. První výsledky výzkumu, 2015 V první, kvantitativní části výzkumu bylo osloveno celkem 1435 respondentů. Bylo použito kvótního výběru, tzn. složení respondentů kopírovalo složení obyvatel ČR podle (kvót) Více Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich Více Analýza mediální prezentace kandidátů na prezidenta ČR v televizním zpravodajství Analýza mediální prezentace kandidátů na prezidenta ČR v televizním zpravodajství 7. listopadu 0 5. ledna 0 ANALÝZA ZPRAVODAJSTVÍ ČESKÝCH TELEVIZÍ 0/Q Analýza zpravodajství českých televizí posuzované Více Výňatek z licenčních podmínek programu BBC 8 As 80/2011-82 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Více Analýza vysílání České televize k volbám do Evropského parlamentu 2009: vybrané pořady programu ČT1 (a zčásti ČT24) Analýza vysílání České televize k volbám do Evropského parlamentu 2009: vybrané pořady programu ČT1 (a zčásti ČT24) Tato analýza vznikla jako součást celkového monitoringu oddělení televize analytického Více Hlava II: Trestní odpovědnost Kdyby na naše stránky zabrousil čirou náhodou zastupitel města, který ještě nepochopil, že je úřední osobou a musí se podle toho chovat, předkládáme nejdůležitější pasáže z Trestního zákoníku, které by Více Extremismus Souhrnná situační zpráva 1. čtvrtletí roku 2014 Odbor bezpečnostní politiky Praha 15. dubna 2014 Počet listů: 7 Extremismus Souhrnná situační zpráva 1. čtvrtletí roku 2014 1 Obsah 1. Informace k vývoji extremistické scény v 1. čtvrtletí roku 2014... Více Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje Vývoj a stav kriminality v kraji za leden-září 2015 kpt. Ing. Roman Filo Moravskoslezský kraj základní přehled Počet obyvatel 1 218 732 (2014) Rozloha Více SPOLUPRÁCE ŠKOLY S POLICIÍ ČR PŘI PREVENCI A PŘI VYŠETŘOVÁNÍ KRIMINALITY DĚTÍ A MLÁDEŽE A KRIMINALITY NA DĚTECH A MLÁDEŽI PÁCHANÉ Základní škola, Liberec, ul. 5.května 64/49, příspěvková organizace tel: 485 105 631 e-mail: [email protected] SPOLUPRÁCE ŠKOLY S POLICIÍ ČR PŘI PREVENCI A PŘI VYŠETŘOVÁNÍ KRIMINALITY DĚTÍ A MLÁDEŽE A Více S t ř e d i s k o Z l í n. PhDr. Zdeňka Kosařová Mgr. Vladimír Lhotka Mgr. Radomír Váňa S t ř e d i s k o Z l í n PhDr. Zdeňka Kosařová Mgr. Vladimír Lhotka Mgr. Radomír Váňa PRÁCE S PACHATELI NÁSILNÝCH TRESTNÝCH ČINŮ Zahajovací konference v rámci projektu Zlínského kraje NEPŘEHLÍŽEJME DOMÁCÍ Více Legislativa a etické kodexy pro práci mluvčích. Přednáška 06. 1. PaedDr.Emil Hanousek,CSc., [email protected] :: Legislativa a etické kodexy pro práci mluvčích Přednáška 06 1. Hlavní zákony 483/1991 o České televizi 484/1991 o Českém rozhlase 517/1992 o ČTK 046/2002 o právech a povinnostech při vydávání periodického Více SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ Z VÝZKUMU V RÁMCI PROJEKTU MULTIPOLIS JAK ČEŠTÍ ŽÁCI VNÍMAJÍ SVÉ OKOLÍ? SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ Z VÝZKUMU V RÁMCI PROJEKTU MULTIPOLIS ETNICITA VNÍMÁNÍ LIDÍ VNÍMÁNÍ SVĚTA SKRZE MEDIÁLNÍ REALITU VELIKOST OBCE ANGAŽOVANOST DOPADY PROJEKTU MULTIPOLIS Více KONCEPCE PREVENCE KRIMINALITY KRAJE VYSOČINA na léta 2013-2016 KONCEPCE PREVENCE KRIMINALITY KRAJE VYSOČINA na léta 2013-2016 1 Koncepce prevence kriminality Kraje Vysočina na léta 2013 až 2016 1. Východiska Koncepce je navržena na základě: Strategie prevence kriminality Více Výkladová prezentace k tématu Listina základních práv a svobod Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr. Více Městský úřad Vimperk Steinbrenerova 6/2, 385 17, Vimperk odbor vnitřních věcí Městský úřad Vimperk Steinbrenerova 6/2, 385 17, Vimperk odbor vnitřních věcí VÁŠ DOPIS ZN: ZE DNE: 16.11.2011 NAŠE ZN: KS 32554/11-3/11 - Chr Dělnická strana sociální VYŘIZUJE: Zdeněk Ženíšek spravedlnosti Více Hodnocení zpravodajství Hodnocení zpravodajství Připraveno exkluzivně pro Českou televizi Březen 2013 TNS Aisa 1 Pozadí výzkumu 2 Pozadí výzkumu Výzkum byl realizován prostřednictvím panelu domácností mymap, dotazování probíhalo Více koncepce boje proti extremismu pro rok 2014 koncepce boje proti extremismu pro rok 2014 Odbor bezpečnostní politiky Praha 2014 Koncepce boje proti extremismu pro rok 2014 byla schválena vládou dne 21. května 2014 usnesením č. 372. Text neprošel Více Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: [email protected] Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05 Více Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 duben 2010 Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 Abstrakt: Barbora Tošnerová Komentář k analýze agentury Newton Media, která se zaměřila na to, jak o občanech čtyř vybraných zemí žijících Více Výsledky zjišťování pocitu bezpečí občanů Města Krnova 2006 Výsledky zjišťování pocitu bezpečí občanů Města Krnova 2006 Metodologie výzkumu: Metoda výzkumu: Dotazníkové šetření Sběr dat: Květen 2006 Vyhodnocení dat: Prosinec 2006 Cílová skupina: Občané města Krnova Více Analýza vysílání programu Nova v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu 2009 Analýza vysílání programu Nova v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu 2009 Monitoring vysílání v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu, zahrnující Televizní noviny od 1. 8. června 2009. Více Rozhodnutí o udělení licence Sp. zn./ldent.: 2010/477/sve/Jin Naše zn.: sve/1985/2010 Zasedání Rady č. 12-2010 / poř.č.: 41 Jindřichohradecká televizní s.r.o. IČ: 28109503 Vajgar 532 37701 Jindřichův Hradec Česká republika Rozhodnutí Více Policie ČR, OOP Frýdlant. Prezentace na téma užívání drog není trestný čin, ale Policie ČR, OOP Frýdlant Prezentace na téma užívání drog není trestný čin, ale Každou společnost provází negativní jev, a to kriminalita. Účinná kontrola by měla být jednou ze základních funkcí demokratické Více Stimulancia a opioidy z pohledu médií Stimulancia a opioidy z pohledu médií Kateřina Grohmannová AT konference, Měřín 24. května 2006 Obsah Představy a postoje o užívání a uživatelích drog Role médií Cíle výzkumu Výzkumné otázky Základní a Více Praktické zkušenosti s dopady medializace na projekty v oblasti sociální integrace Praktické zkušenosti s dopady medializace na projekty v oblasti sociální integrace na příkladu medializace sporu o stavbu komunitního centra v obci Uhelná na Jesenicku Popis události Jaká je situace sociálně Více KONCEPCE BOJE PROTI EXTREMISMU PRO ROK 2015 KONCEPCE BOJE PROTI EXTREMISMU PRO ROK 2015 Ministerstvo vnitra Odbor bezpečnostní politiky Praha 2015 Koncepce boje proti extremismu pro rok 2015 byla schválena vládou dne 25. května 2015 usnesením č. Více Předmět analýzy: Romská etnicita prezentovaná ve zpravodajských příspěvcích pořadu Televizní noviny v období leden-únor 2012 Provozovatel: Program: CET 21 spol. s r.o. Nova Předmět analýzy: Romská etnicita prezentovaná ve zpravodajských příspěvcích pořadu Televizní noviny v období leden-únor 2012 Motto: V převážné většině případů Více Z rozhodovací činnosti Úřadu Z rozhodovací činnosti Úřadu Sdělení úvodem: Úřad pro ochranu osobních údajů se prostřednictvím následující stručné charakteristiky vyjadřuje k některým problematickým okruhům případů porušování povinností Více 16.10.2011 KRIMINALISTICKÁ GENETIKA V ČESKÉ REPUBLICE. Praxe a legislativa KRIMINALISTICKÁ GENETIKA V ČESKÉ REPUBLICE Praxe a legislativa Genetické zkoumání v PČR Kriminalistická genetická analýza standardní kriminalistická znalecká metoda PČR zkoumá lidský biologický materiál Více Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 05 VY 32 INOVACE 0114 0105 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 05 VY 32 INOVACE 0114 0105 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Číslo a název šablony Vyšší odborná škola Více Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0204 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0204 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická Více S T A T U T Á R N Í M Ě S T O LIBEREC S T A T U T Á R N Í M Ě S T O LIBEREC 5. zasedání zastupitelstva města dne: 26. 5. 2011 Bod pořadu jednání: Věc: Vyřízení podnětů, dotazů a připomínek z náhradního 3. zasedání zastupitelstva města, které Více HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ. Předmět úpravy V. Úplné znění zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění zákona č. 89/2012, a dalších Více Budeme prosazovat a podporovat zvýšení bezpečnosti v obci zřízením městské policie Volební noviny č. 2 Budeme prosazovat a podporovat zvýšení bezpečnosti v obci zřízením městské policie Hnutí NEZÁVISLÍ a sdružení PRO Vratimov bude prosazovat a podporovat zvýšení bezpečnosti v obci zřízením Více Vyhodnocení dotazníku Prevence kriminality ve městě Zábřeh. Věk respondentů Vyhodnocení dotazníku Prevence kriminality ve městě Zábřeh Na jaře 2015 probíhalo dotazníkové šetření mezi obyvateli města, jehož cílem bylo zjistit názory obyvatel v oblasti kriminality a prevence kriminality Více Monitoring soudních rozhodnutí Monitoring soudních rozhodnutí Konference Diskriminace v ČR: oběť diskriminace a její překážky v přístupu ke spravedlnosti 1. července 2015, Brno Jiří Šamánek Kancelář veřejného ochránce práv Příjemce Více EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI CRI(98)29 Version tchèque Czech version EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI VŠEOBECNÉ POLITICKÉ DOPORUČENÍ ECRI Č. 3 POTÍRÁNÍ RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI SMĚŘUJÍCÍ VŮČI ROMŮM PŘIJATO 6 BŘEZEN Více Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail:[email protected] Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail:[email protected] Tento materiál byl zpracován po konzultacích s MV ČR. STANOVISKO č. 2/2004 leden 2004 Zpřístupňování a zveřejňování Více 209/1997 Sb. ZÁKON. ze dne 31. července 1997. o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů ČÁST PRVNÍ 209/1997 Sb. ZÁKON ze dne 31. července 1997 o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů Změna: 265/2001 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Více Výzkum rizikového chování českých dětí v prostředí internetu 2013 Výzkum rizikového chování českých dětí v prostředí internetu 2013 Cíl výzkumu kyberšikana z hlediska oběti a útočníka, dále též rodiče a učitele osobní údaje (sdílení, zasílání) sexting sociální sítě komunikace Více Doplňkový řád 1. Kapitola I - Dožádání (články 1 až 3)...000. Kapitola II - Bezplatná právní pomoc (články 4 a 5)...000 Doplňkový řád 1 Obsah Kapitola I - Dožádání (články 1 až 3)...000 Kapitola II - Bezplatná právní pomoc (články 4 a 5)...000 Kapitola III - Oznámení o porušení přísahy svědky a znalci (články 6 a 7)...000 Více SPOLUPRÁCE ŠKOLY S POLICÍ Vypracoval: Základní škola Česká Lípa, Školní 2520 SPOLUPRÁCE ŠKOLY S POLICÍ 1 Schválil: Účinnost od : 1.9.2005 Obecná ustanovení Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, Více Underreporting a pohled české veřejnosti na možnosti institucionální obrany proti diskriminaci Underreporting a pohled české veřejnosti na možnosti institucionální obrany proti diskriminaci Marína Urbániková (KVOP) 1. července 2015. Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 Příjemce a realizátor projektu Více P o l i c i e Č e s k é r e p u b l i k y O k r e s n í ř e d i t e l s t v í P a r t y z á n s k á 9, B r u n t á l 7 9 2 0 1 B R U N T Á L P o l i c i e Č e s k é r e p u b l i k y O k r e s n í ř e d i t e l s t v í P a r t y z á n s k á 9, B r u n t á l 7 9 2 0 1 B R U N T Á L Bezpečnostní analýza OOP ČR Krnov ( k 30.11.2006) 1. Úvod Stejně Více Kriminalita dětí a mládeže Karlovarský kraj Zkušenosti policie se šikanou na školách - Kazuistika Kriminalita dětí a mládeže Karlovarský kraj Zkušenosti policie se šikanou na školách - Kazuistika Trestná činnost dětí a mládeže Karlovarský kraj Věková struktura pachatelů 2. 1. - 13.11. 2012 1.1. 13. Více 080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE Factum Invenio, s.r.o., Těšnov 5, 110 00 Praha 1,tel: +420 224 805 650, fax: +420 224 805 628, email: [email protected], www.factum.cz 080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE Dobrý Více Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 01 VY 32 INOVACE 0114 0301 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 01 VY 32 INOVACE 0114 0301 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková Více Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Základní informace o projektu Zadavatel Nadace rozvoje občanské společnosti Více Radniční periodika po novele tiskového zákona. Mgr. Petra Bielinová, advokát České Budějovice 30.1.2014 Radniční periodika po novele tiskového zákona Mgr. Petra Bielinová, advokát České Budějovice 30.1.2014 Prameny právní úpravy vydávání radničních periodik (RP) Ústava ČR: rovná soutěž politických stran, Více Efektivita kampaně Vaše dítě, vaše televize, vaše zodpovědnost. Připraveno pro: RRTV Efektivita kampaně Vaše dítě, vaše televize, vaše zodpovědnost Připraveno pro: RRTV 30. 11. 2011 Metodologie Cílová skupina: Celá Česká republika Rodiče dětí ve věku 0 15 let Rovnoměrné rozložení vzorku Více Závěr č. 62 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 11. 2007. - Vymezení předmětu správního řízení MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 62 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 11. 2007 - Vymezení předmětu správního řízení I. Více Provozovatel: Česká televize, FTV Prima, spol. s r.o., CET 21 spol. s r.o. Provozovatel: Česká televize, FTV Prima, spol. s r.o., CET 21 spol. s r.o. Programy: ČT1, ČT24, Prima, NOVA Předmět analýzy: Resumé monitoringu vysílání se zaměřením na ztvárnění menšin a specifických Více Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 14. 10. 2013 2013/2183(INI) NÁVRH ZPRÁVY o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové Více Příloha č. 1 k č. j. KRPA-1069-55/ČJ-2010-0000KR Počet listů: 23 Příloha č. 1 k č. j. KRPA-1069-55/ČJ-2010-0000KR Počet listů: 23 KRIMINALITA v hlavním městě Praze za období od 1. 1. do 30. 6. 2010 ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 (Statistické údaje za 1. pololetí Více Zpráva o šetření. ve věci pana R. K. Okresní správa sociálního zabezpečení si při rozhodování o výplatě dávek nemocenského pojištění může sama učinit úsudek o tom, zda byl pojištěnec účastník rvačky či nikoliv, pokud pro takový závěr má dostatek Více Evaluation Only. Created with Aspose.Words. Copyright 2003-2011 Aspose Pty Ltd. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ Evaluation Only. Created with Aspose.Words. Copyright 2003-2011 Aspose Pty Ltd. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 14. května 2008 č. 540 k Souhrnné zprávě o plnění Priorit a postupů Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 3 As 15/2010-85 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Milana Více Design prezentace Ing. Alena Krestová, NS ČR. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci (2) JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR (2) JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR -přednáška pro Justiční akademii SR Pezinok, 24. září 2009 7 (1) Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno Více Ukázka mediální analýzy na téma Ministerstvo financí Ukázka mediální analýzy na téma Ministerstvo financí Období:..00..00 NEWTON Information Technology, s.r.o. Politických vězňů 0,0 00 Praha E-mail: [email protected] Web: http://www.newtonit.cz Tel.: Více KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU [email protected] Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Více Masová média. 3 ročník učebních oborů / U3A, U3B Vytvořeno Srpen 2013 Autor materiálu. Ročník studia/třída Masová média Mediální výchova Masová média VY_32_INOVACE_02_02_01 Prezentace obsahuje vysvětlení pojmu masová média, stručnou historii televize, novin, rozhlasu a internetu. Žáci se zamyslí nad významem Více Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail:[email protected] Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail:[email protected] Tento materiál byl zpracován po konzultacích s MV ČR. STANOVISKO č. 2/2004 leden 2004, aktualizace: Červenec 2005 Více VYBRANÉ STANDARDY KVALITY PRO ORGÁNY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ OBEC DALOVICE Hlavní 99 362 63 VYBRANÉ STANDARDY KVALITY PRO ORGÁNY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ Novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí ( dále jen SPOD) ve znění pozdějších předpisů, Více Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: [email protected] Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry Více Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Jana Kvasnicová Obsah Rovné zacházení a zákaz diskriminace Antidiskriminační zákon Pojem zdravotního postižení Pojem diskriminace Ochránce Více Příloha 2 Tabulka 1. Nabídka pořadů podle 2 odst. 2 písm. c) a d) zákona o Českém rozhlasu. Regionální vysílání Českého rozhlasu celkem. Tabulka 1 celkem svobodu náboženské víry a přesvědčení 953 677 1,1 kulturu 11 475 3 435 5,3 etnický nebo národnostní původ, národní totožnost 3 716 1 435 2,2 sociální původ 5 472 2 072 3,2 věk nebo pohlaví Více EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI CRI(2001)1 Version tchèque Czech version EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI VŠEOBECNÉ POLITICKÉ DOPORUČENÍ ECRI Č. 6 BOJ PROTI ŠÍŘENÍ RASISTICKÝCH, XENOFOBNÍCH A ANTISEMITSKÝCH MATERIÁLŮ PO Více *UOOUX002ME98* Zn. SPR-0856/10-19 *UOOUX002ME98* Zn. SPR-0856/10-19 ROZHODNUTÍ Předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů jako odvolací orgán příslušný podle 2, 29 a 32 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých Více Soukromí nade vše. Čím víc toho o sobě prozradíme, tím jsme zranitelnější. Ing. Simona Martínková Masarykovo gymnázium, Plzeň Soukromí nade vše Čím víc toho o sobě prozradíme, tím jsme zranitelnější Ing. Simona Martínková Masarykovo gymnázium, Plzeň Obsah Ochrana osobních údajů Ochrana osobnosti Antispamový zákon Zákon o regulaci Více Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Více Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Škola : ZŠ Sirotkova 36, Brno 616 00 Metodik prevence : Mgr. Zuzana Košťálová (I. stupeň) Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Cíl: 1. vytvoření krizového plánu pro řešení Více Předmět analýzy: Romská etnicita prezentovaná ve zpravodajských příspěvcích pořadu Televizní noviny v období 21.2.-10.4. 2012 Provozovatel: Program: CET 21 spol. s r.o. Nova Předmět analýzy: Romská etnicita prezentovaná ve zpravodajských příspěvcích pořadu Televizní noviny v období 21.2.-10.4. 2012 Úvod: V rámci první fáze monitoringu Více ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56 Bezpečnostní analýza kraje Vysočina 1 Obsah I. Úvod II. Legislativa a vymezení základních pojmů III. Doporučení k prevenci kriminality v kraji IV. Bezpečnostní analýza Více ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Číslo jednací: - 95-100 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v Více Sp. zn./ldent.: 2013/583/FIA/Jin Č.j.: FIA/3369/2013 Zasedání Rady č. 14-2013 / poř.č.: 4 RADA PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ Rada pro rozhlasové a televizní vysíláni Skřetova 6,120 00 Praha 2 Tel.: + tpo 274 813 830 / Fax: + 420 274 810 885 / e-mail: [email protected] www.rrtv.cz Jindřichohradecká Více ETICKÝ KODEX ORGANIZACE ETICKÝ KODEX ORGANIZACE Proxima Sociale o. p. s. Rakovského 3138 143 00 Praha 12 Modřany tel. /fax: 277 007 280 Zapsána v Rejstříku obecně prospěšných společností, Městský soud v Praze, oddíl O, vložka Více U S N E S E N Í. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Pro schůzi Rady městské části. č.j.: 65/2013 č.j.: 65/2013 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Pro schůzi Rady městské části U S N E S E N Í č. 60 ze dne 30.01.2013 Koncepce Radniční noviny - listy městské části Praha 3 Rada městské části I. s c h v a l u j e 1. Více Televizní vysílání prostřednictvím pozemních vysílačů. Analýza struktury hostů v pořadu Partie období září 2011 prosinec 2011 Provozovatel: Program: Druh vysílání: Věc: FTV Prima, spol. s r.o. Prima televize Televizní vysílání prostřednictvím pozemních vysílačů Analýza struktury hostů v pořadu Partie období září 2011 prosinec Více KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2008 Spr. 88 /2009-000 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2008 S cílem zajištění základních statistických údajů o počtech případů Probační Více Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Olga Čadilová

http://www.sagit.cz/info/sb00104

ZÁKON ze dne 4. dubna 2000 o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Předpis č. 104/2000 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2000, částka 32, ze dne 25. 4. 2000 o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů STÁTNĺ FOND DOPRAVNĺ INFRASTRUKTURY (2) Fond je právnickou osobou podřízenou Ministerstvu dopravy a spojů (dále jen "ministerstvo"). Fond používá svých příjmů ve prospěch rozvoje, výstavby, údržby a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest v tomto rozsahu: i) náklady na činnost Fondu. a) převody prostředků z Fondu národního majetku, b) převody výnosů silniční daně, c) převody podílu z výnosu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv, d) převody výnosů z poplatků za použití vybraných druhů dálnic a rychlostních silnic,5) g) příspěvky z Evropské komise poskytované prostřednictvím příslušných Evropských fondů, h) dary a dědictví, i) dotace ze státního rozpočtu. (2) Výši podílu z plateb spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv stanoví zvláštní právní předpis. (3) Dary a dědictví může Fond jménem České republiky přijmout a použít jen za podmínek a pro účely stanovené dárcem nebo zůstavitelem, pokud se tyto podmínky a účely shodují s předmětem činnosti Fondu. (4) Zůstatky příjmů Fondu se na konci každého kalendářního roku převádějí do kalendářního roku následujícího. (1) Fond sestavuje pro každý rozpočtový rok návrh rozpočtu Fondu, který předkládá prostřednictvím ministra k projednání vládě a ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky současně s návrhem státního rozpočtu České republiky. Součástí rozpočtu Fondu je a) jmenovitý seznam akcí financovaných z Fondu včetně rozpočtovaných částek a lhůt realizace, (2) Po skončení rozpočtového roku sestavuje Fond návrh roční účetní závěrky a výroční zprávy o činnosti Fondu (dále jen "výroční zpráva") a předkládá ji prostřednictvím ministra k projednání vládě a ke schválení Poslanecké sněmovně do tří měsíců po skončení rozpočtového roku. Roční účetní závěrka Fondu musí být před jejím předložením Poslanecké sněmovně ověřena auditorem. (3) Výdajová stránka rozpočtu Fondu je členěna ve shodě s účelem Fondu podle § 2 písm. a) až i) a podle jednotlivých investičních akcí. (4) Dodatečné přijímání úvěrů v rozpočtovém roce schvaluje vláda na základě návrhu Fondu předloženého prostřednictvím ministra. Ustanovení odstavce 3 se použije obdobně. (5) Fond vede účetnictví podle zvláštního zákona.6) (6) Fond hospodaří ve dvou účetně oddělených okruzích tak, aby byly samostatně sledovány náklady na vlastní činnost od ostatních činností Fondu. Orgány Fondu tvoří výbor Fondu (dále jen "výbor"), dozorčí rada Fondu (dále jen "dozorčí rada") a ředitel Fondu (dále jen "ředitel"). b) návrh roční účetní závěrky Fondu, c) návrh výroční zprávy Fondu, d) časový plán příjmů a výdajů Fondu, e) roční program vyhlašovaných výběrových řízení na realizace investičních akcí podle zvláštního právního předpisu, f) uvolnění prostředků na investiční akce podle schváleného statutu Fondu, g) kontrolní zprávy o postupu investičních akcí, h) vyúčtování investičních akcí. (4) Výbor jmenuje a odvolává ředitele. Jmenování zakládá pracovní poměr k Fondu. (5) Výbor stanovuje řediteli plat podle zvláštního právního předpisu.8) (5) Členům dozorčí rady přísluší odměna, kterou vláda stanoví usnesením. Odměna a refundace mzdy zaměstnavateli členů dozorčí rady je nákladem na činnost Fondu podle § 2 písm. i). (4) Fond je oprávněn požadovat, aby osoba, která uvedené povinnosti porušila, vydala prospěch, který tímto získala. Právo na náhradu škody tím není dotčeno.§ 12 Odměňování zaměstnanců Fondu se řídí zvláštním právním předpisem.8) Změna zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona č. 285/1991 Sb., zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 569/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 120/1995 Sb. a zákona č. 135/1996 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 2 písm. b) bod 7 zní: "7. k převodu na Státní fond dopravní infrastruktury pro financování staveb celostátních a regionálních drah, jde-li o majetek Fondu získaný privatizací majetku Českých drah,". 2. V § 18 odst. 2 písm. b) se za bod 7 vkládá nový bod 8, který zní: "8. k převodu na Státní fond dopravní infrastruktury,". Dosavadní body 8 a 9 se označují jako body 9 a 10. PŘECHODNÉ USTANOVENĺ

http://kraken.slv.cz/33Cdo122/2013

33 Cdo 122/2013 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce Ing. P. B. , zastoupeného JUDr. Josefem Jurasem, advokátem se sídlem v Moravské Ostravě, Jiráskovo náměstí 8, proti žalovanému K. G. , zastoupenému JUDr. Juditou Naglíkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Mírové náměstí 519/3, o zaplacení 420.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně, pod sp. zn. 18 C 117/2007, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. března 2012, č. j. 11 Co 508/2011-283, takto: Dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Krajský soud v Ostravě potvrdil rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 25. listopadu 2010, č. j. 18 C 117/2007-226, ukládající žalovanému povinnost zaplatit žalobci 420.000,- Kč se specifikovaným úrokem z prodlení, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 [srov. část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. (dále jen o. s. ř. )], a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.; úvaha dovolacího soudu o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí je vyloučena, protože žalovaný - jak vyplývá z obsahu dovolání - v něm neuplatnil dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jímž lze vytýkat nesprávné právní posouzení věci. Proti skutkovému závěru soudu prvního stupně, který odvolací soud převzal, že z půjčky ve výši 470.000,- Kč, kterou mu žalobce poskytl dne 3. 2. 1997, dosud 420.000,- Kč dluží, staví žalovaný vlastní skutkovou verzi, že všechny půjčky žalobci již beze zbytku uhradil . Výtky směřující proti skutkovým zjištěním však nejsou s to přípustnost dovolání založit; dovolací soud je povinen vycházet ze skutkového stavu, který byl podkladem pro právní posouzení věci odvolacím soudem a který je v poměrech přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. nezpochybnitelný (§ 237 odst. 3 část věty za středníkem, § 214a odst. 3 o. s. ř.). Regulérní není ani výtka žalovaného, že v řízení nebyly provedeny další jím navržené důkazy (především písemné potvrzení o úhradě 390.000,- Kč ze dne 15. 5. 1999, jež dohledal až po rozhodnutí soudu prvního stupně), podřaditelná výhradně dovolacímu důvodu uvedenému § 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř., neboť k okolnostem uplatněným tímto dovolacím důvodem se nepřihlíží (srov. § 237 odst. 3 část věty za středníkem o. s. ř.). Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl (§ 243b odst. 5 věta první o. s. ř.). O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobci v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči žalovanému právo.

https://sbirka.nssoud.cz/cz/rizeni-pred-soudem-a-nalezitosti-zaloby-proti-rozhodnuti-spravniho-organu.p739.html

Řízení před soudem a náležitosti žaloby proti rozhodnutí ... | Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Řízení před soudem a náležitosti žaloby proti rozhodnutí správního orgánu Ej 33/2006 Řízení před soudem: náležitosti žaloby proti rozhodnutí správního orgánu I. Líčení skutkových okolností v žalobě proti rozhodnutí správního orgánu nemůže být toliko typovou charakteristikou určitých "obvyklých" nezákonností, k nimž při vyřizování věcí určitého druhu může docházet, nýbrž zcela jasně individualizovaným, a tedy od charakteristiky jiných konkrétních skutkových dějů či okolností jednoznačně odlišitelným popisem. II. Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti. III. Právní náhled na věc se přitom nemůže spokojit toliko s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona bez souvislosti se skutkovými výtkami. Pokud žalobce odkazuje na okolnosti, jež jsou popsány či jinak zachyceny ve správním či soudním spise, nemůže se jednat o pouhý obecný, typový odkaz na spis či jeho část, nýbrž o odkaz na konkrétní skutkové děje či okolnosti ve spisu zachycené, a to tak, aby byly zřetelně odlišitelné od jiných skutkových dějů či okolností obdobné povahy a aby bylo patrné, jaké aspekty těchto dějů či okolností považuje žalobce za základ jím tvrzené nezákonnosti. (Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2005, čj. 2 Azs 92/2005-58) č. 488/2005 Sb. NSS. Ramiz D. (Srbsko a Černá Hora) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobce. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 22. 12. 2004 bylo podle § 37 odst. 5 s. ř. s. odmítnuto podání žalobce ze dne 18. 12. 2003, jež bylo žalobou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 10. 2003, jímž žalovaný zamítl rozklad stěžovatele proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o neudělení azylu a toto rozhodnutí potvrdil. Krajský soud usnesení o odmítnutí podání odůvodnil tím, že žalobce přes výzvu soudu, která mu byla doručena, ve lhůtě stanovené soudem nedoplnil své podání postrádající základní náležitosti předepsané soudním řádem správním a podání se ve svém obsahu omezilo pouze na nesouhlas s napadeným rozhodnutím správního orgánu. Krajský soud měl za to, že bez doplnění uvedených náležitostí nebylo lze ve věci jednat. Z podání stěžovatele totiž podle krajského soudu nevyplývalo, z jakých skutkových a právních důvodů se stěžovatel přezkumu správního rozhodnutí domáhá. Žalobce (stěžovatel) v kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí krajského soudu trpí vadami vymezenými v § 103 odst. 1 písm. a), d), e) s. ř. s., a navrhl jeho zrušení. Namítl především, že v důsledku neznalosti českých právních předpisů za pomoci nevládních organizací působících v oboru pomoci žadatelům o azyl sepsal podání k soudu a podle jeho názoru je z něho zcela zřejmé, čeho se týká, kdo je činí, proti komu směřuje a co navrhuje. Vzhledem k tomu, že nebyl v řízení před soudem zastoupen advokátem, nelze se pozastavovat nad nedostatečností jeho podání, zejména nad nedostatkem konkrétních skutečností. Stěžovatel by podle svých slov tyto skutečnosti soudu rád doložil, a pokud by se dozvěděl o výzvě soudu k doplnění podání, reagoval by řádně a včas i na ni. Usnesení krajského soudu ze dne 13. 11. 2004, kterým byl vyzván k doplnění podání, mu však nebylo reálně doručeno, nýbrž doručeno toliko tzv. fikcí, a proto své podání nedoplnil a ani doplnit nemohl. V době vydání rozhodnutí soudu bydlel a měl adresu pro doručování v ulici P. 15, B., v domě pana Antonína K. Usnesení bylo doručováno na tuto adresu, ovšem pan K. poštu nepřebíral ani nepředal stěžovateli oznámení o uložení zásilky. Krajský soud nešetřil dostatečným způsobem stěžovatelova práva, nepostupoval podle § 42 s. ř. s., namísto toho zvolil čistě formalistickou cestu jediného pokusu o doručení výzvy, o níž se tak stěžovatel dozvěděl až z usnesení o odmítnutí návrhu. Vzhledem k těmto skutečnostem a názoru o věcné projednatelnosti svého podání navrhl stěžovatel zrušení napadeného usnesení krajského soudu. Druhý senát při předběžném posouzení kasační stížnosti shledal, že právní názor, o který hodlal své rozhodnutí opřít a který již byl vyjádřen v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2004, čj. 4 Azs 149/2004-52 (publikován pod č. 488/2005 Sb. NSS), je v rozporu s právním názorem vysloveným prvním senátem v rozsudcích ze dne 5. 5. 2004, čj. 1 Azs 37/2004-40, a ze dne 28. 4. 2004, čj. 1 Azs 28/2004-41 (dostupné na www.nssoud.cz). Z důvodů rozpornosti dosud zaujatých názorů předložil věc podle § 17 odst. 1 s. ř. s. usnesením rozšířenému senátu. Ten kasační stížnost projednal v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů (§ 109 odst. 2, 3 s. ř. s.) a zamítl ji. Z obsahu kasační stížnosti je zřejmé, že stěžovatelem je tvrzen důvod kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., i když v jeho podání jsou též výslovně zmíněny i důvody podle § 103 odst. 1 písm. b) a d) s. ř. s. Tvrzená nezákonnost má podle stěžovatele spočívat v tom, že krajský soud odmítl jeho podání pro existující vady, bez jejichž odstranění nebylo možno v řízení pokračovat, za situace, kdy takovými vadami stěžovatelovo podání ve skutečnosti vůbec netrpělo a bylo ještě projednatelné, a za situace, kdy mu výzva k odstranění vad ani nebyla řádně doručena. Rozšířený senát pro to, aby mohl učinit závěr o dostatečnosti či nedostatečnosti žalobních bodů, musel nejprve řešit otázku řádného procesního postupu krajského soudu, poté, co ten shledal vady podané žaloby a vyzval stěžovatele (žalobce) k jejich odstranění. a) k řádnému doručení výzvy K tomu, aby mohla být vyvrácena správnost údajů o doručení obsažených v doručence, musí účastník řízení především tvrdit skutečnosti, jež vedou k závěru, že údaje v doručence nejsou pravdivé. Jde-li o tzv. náhradní doručení písemnosti určené do vlastních rukou účastníka, jsou tvrzeními, jež v případě, že jsou prokázána, mohou vyvrátit závěr o doručení dokladovaném doručenkou, zásadně jen to, že se nezastižený adresát v době pokusu o doručení písemnosti v místě doručení nezdržoval, případně tvrzení, že pošta při doručování zásilky nedodržela postup předepsaný občanským soudním řádem a jinými předpisy o doručování (srov. k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 4. 2000, sp. zn. 20 Cdo 2756/99, dostupné na www.nsoud.cz). Ani jedno z toho však stěžovatel netvrdil; uvedl pouze, že osoba, v jejímž domě bydlel, odmítala z jemu neznámého důvodu předávat stěžovateli oznámení o uložení poštovních zásilek. Takové tvrzení není způsobilé, v případě, že by bylo pravdivé, vyvrátit závěr o náhradním doručení zásilky, neboť se netýká způsobu doručení doručujícím subjektem, nýbrž až okolností ve sféře ovládané stěžovatelem, tedy toho, zda a případně proč se stěžovatel, kterému byla zásilka oznámena, o ní dozvěděl či nedozvěděl. Vhodným způsobem výzvy k vyzvednutí písemnosti ve smyslu § 46 odst. 4 o. s. ř., ve znění účinném v době doručování, bylo totiž nepochybně i písemné uvědomění (oznámení) o uložení zásilky na poště, vhozené poštovním doručovatelem do poštovní schránky adresáta. Toto uvědomění (oznámení) bylo, jak je patrné z doručenky, jež je veřejnou listinou, doručovatelem provedeno. Případná ztráta písemného uvědomění o uložení zásilky na poště, bylo-li doručeno do sféry ovládané adresátem, tedy např. do jeho - byť s nějakou další osobou společné - poštovní schránky, jde (za jinak splněných podmínek náhradního doručení) na vrub adresáta, tedy stěžovatele (shodný závěr viz např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 181/2002, dostupném na www.nsoud.cz). O takto nezpůsobilém tvrzení stěžovatele o jeho potížích s tím, aby se dozvěděl o doručované zásilce, způsobených údajným chováním pana K., proto rozšířený senát nevedl dokazování, neboť ani prokázání pravdivosti tohoto tvrzení by nemohlo nic změnit na závěru, že stěžovateli bylo usnesení krajského soudu ze dne 13. 1. 2004, čj. 36 Az 952/2003-8, doručeno náhradním způsobem desátý den od uložení zásilky podle ustanovení § 46 odst. 4 věty druhé o. s. ř., ve znění účinném v době doručování, neboť podle tohoto ustanovení nastávají účinky doručení (za splnění zákonem předepsaných podmínek) i tehdy, když se adresát o uložení písemnosti nedozvěděl. Při náhradním doručování byly dodrženy ústavní kautely pro použití výjimečného nástroje tzv. doručování fikcí, jak byly formulovány např. v nálezu Ústavního soudu ze dne 16. 9. 2004, sp. zn. II. ÚS 451/03, neboť byly bezezbytku naplněny všechny striktní podmínky a právní náležitosti pro uplatnění účinku náhradního doručení, stanovené v § 46 odst. 4 ve spojení s odst. 5 o. s. ř., ve znění účinném v době doručování. Zcela nepřípadný je poukaz stěžovatele, že v jeho případě mělo být užito ustanovení § 42 odst. 3 věty první s. ř. s., podle něhož, jestliže doručování písemností zřejmě bude spojeno s průtahy nebo s obtížemi, může předseda senátu uložit tomu, jehož se to týká, aby si pro doručování zvolil zmocněnce, jemuž lze doručovat bez obtíží, a poučí jej, že jinak se písemnosti budou ukládat u soudu s účinky doručení. Uvedené ustanovení míří na situace, kdy místo pobytu účastníka, jemuž má být doručováno, je sice známé, avšak na straně účastníka vznikají či je pravděpodobné, že budou vznikat, obtíže při doručování, například proto, že účastník, který nemá zástupce s procesní plnou mocí, často cestuje mimo místo pobytu, zejména do ciziny, nebo tam dlouhodobě pobývá; podobným případem je též, pokud účastník často mění místo pobytu (viz Vopálka - Mikule - Šimůnková - Šolín: Soudní řád správní. Komentář. 1. vyd., C. H. Beck, Praha 2004, str. 80-81; shodné závěry k obdobnému ustanovení § 49 odst. 2 o. s. ř., ve znění účinném v době doručování, viz Bureš - Drápal - Krčmář - Mazanec: Občanský soudní řád. Komentář - I. díl. 6. vyd., C. H. Beck, Praha 2003, str. 185). V případě stěžovatele neměl krajský soud nejen v době doručování usnesení o výzvě k odstranění vad podání, ale ani v době doručování usnesení o odmítnutí podání, žádných důvodů podle § 42 odst. 4 věty první s. ř. s. postupovat. V době doručování usnesení o výzvě k odstranění vad podání nebylo krajskému soudu ničeho známo o tom, že by doručování stěžovateli mohlo být spojeno s jakýmikoli obtížemi - skutečnost, že toto usnesení bylo doručeno náhradním způsobem, k takovému závěru ještě rozhodně neopravňovala, neboť tento způsob doručení je v řízeních před soudy vcelku běžný, neboť účastníci řízení si vcelku nezřídka na poště uložené soudní písemnosti nevyzvedávají. Chyběly tedy jakékoli konkrétní skutečnosti, které by nasvědčovaly domněnce, že doručování písemností stěžovateli zřejmě (tj. v daném formulačním kontextu "pravděpodobně, asi, nejspíše" - na rozdíl od formulace v § 42 odst. 4 s. ř. s., kde je užita jiná formulace a kde slovo "zřejmé" má význam "nepochybné, zjevné, jasné") bude spojeno s průtahy nebo s obtížemi. V době doručování usnesení o odmítnutí podání pak naopak byly známy skutečnosti, které použití ustanovení § 42 odst. 3 věty první s. ř. s. vylučovaly, neboť při doručování vyšlo najevo, že stěžovatel se na adrese P. 15, B., u p. Antonína K., zdržuje a že mu tam lze doručovat bez zásadních problémů. b) k potřebě ustanovení zástupce Pokud stěžovatel uvádí, že nezná české procesní předpisy a že v řízení před krajským soudem neměl zástupce z řad advokátů a že při sepisování žaloby ke krajskému soudu využil toliko bezplatných služeb nevládních organizací působících v oboru pomoci žadatelům o azyl, naznačuje tím nejspíše, že mu soud měl takového zástupce k ochraně jeho zájmů ustanovit. I tato jeho úvaha, je-li takto míněna, není případná. Skutečnost, že u stěžovatele se jedná o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve věci žádosti o udělení azylu, zde není rozhodná. Soudní řád správní má ohledně náležitostí žaloby v zásadě jednotný procesní režim pro všechny žaloby proti rozhodnutím správních orgánů, bez ohledu na to, zda se jedná o věci azylové nebo například finanční či stavební, přičemž náležitosti žaloby podle § 71 s. ř. s. jsou formulovány tak, že její sepsání zpravidla vyžaduje jistých odborných znalostí v oboru práva, neboť žalobce je povinen v ní uvést žalobní body, v nichž v jejich vzájemné souvztažnosti konkrétně popíše skutkové a právní důvody, pro které považuje jeho žalobou napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Zákonodárce - oproti původnímu znění vládního návrhu soudního řádu správního - nakonec záměrně nestanovil pro řízení před krajským soudem ve věcech správního soudnictví povinnost zastoupení žalobce advokátem, neboť se přiklonil k názoru, že není vhodné žalobce k tomuto zastoupení nutit proti jejich vůli, a zvyšovat tak jejich finanční náklady v souvislosti se soudním řízením, nýbrž postačí jim (stejně jako je tomu před soudy I. a II. instance v občanském soudním řízení a v řízení trestním ve věcech méně závažných trestných činů) dát toliko možnost nechat se zastupovat profesionálem v oboru práva [viz Poslaneckou sněmovnou schválený pozměňovací návrh poslance Marka Bendy k vládnímu návrhu soudního řádu správního (tisk 1080), Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 3. volební období, 2002, tisk 1080/2, viz též vystoupení poslanců Marka Bendy a Evy Dundáčkové v obecné rozpravě 2. čtení tohoto návrhu zákona na 46. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v jejím 3. volebním období dne 30. 1. 2002]. Znamená to tedy, že je na žalobci, zda žalobu sepíše a podá sám, anebo zda si k tomu zvolí zástupce, zejména pak z řad advokátů. Rizikem první z uvedených možností je v případě, že žalobce není odborníkem v oboru práva, samozřejmě to, že žaloba nebude sepsána dostatečně odborným způsobem, a že tedy například nebude splňovat náležitosti stanovené zákonem a bude nutno ji doplnit a opravit. Postup soudu v případě, že žalobu neobsahující předepsané náležitosti podal někdo, kdo není zastoupen advokátem nebo jinou odborně způsobilou osobou, musí respektovat ústavní kautely vyplývající z čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (" ") a konkretizované na úrovni jednoduchého práva zejména v ustanovení § 36 odst. 1 s. ř. s., podle něhož účastníci mají v řízení rovné postavení a soud je povinen poskytnout jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv a poskytnout jim poučení o jejich procesních právech a povinnostech v rozsahu nezbytném pro to, aby v řízení neutrpěli újmu. Ve světle tohoto ustanovení nutno mít za to, že povinnost soudu poučit účastníka o možnosti zastoupení advokátem má v řízení podle soudního řádu správního daleko méně striktní režim než např. v řízení trestním, pro něž je v ustanovení § 2 odst. 13 trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů, stanoveno, že ten, proti němuž se trestní řízení vede, musí být v každém období řízení poučen o právech umožňujících mu plné uplatnění obhajoby a o tom, že si též může zvolit obhájce; úprava v soudním řádu správním typově odpovídá spíše poučovací povinnosti soudu v občanském soudním řízení (viz generální klausule v § 5 o. s. ř., jež je jistou obdobou § 36 odst. 1 s. ř. s., viz též další ustanovení o. s. ř., zejm. § 30). Nutno tedy mít za to, že soud ve správním soudnictví v řízení před krajským soudem je povinen poučit účastníka o možnosti zvolit si zástupce v zásadě za obdobných základních podmínek, za jakých by tak byl povinen učinit soud v řízení občanskoprávním. I na řízení před krajským soudem ve správním soudnictví je tedy použitelná zásada, že účastník musí být poučen o možnosti zvolit si zástupce tehdy, má-li soud konkrétní důvody domnívat se, že tento není schopen činit podání po věcné i právní stránce správná a odpovídající dané věci a i jinak se v soudním sporu orientovat a postupovat adekvátním způsobem (srov. k tomu nález Ústavního soudu ze dne 4. 11. 2002, sp. zn. IV. ÚS 707/2000, zveřejněný pod č. 137 ve svazku č. 28 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, str. 195). Ve věci stěžovatele však krajský soud žádné konkrétní důvody k domněnce, že je stěžovatele potřeba poučit o jeho právu na zastoupení v řízení před soudem, neměl. Stěžovatel podal konsekventně a zcela srozumitelně a ve vztahu k dané věci odpovídajícím způsobem formulovanou žalobu, byť s chybějícími podstatnými náležitostmi. Z napadeného rozhodnutí a z obsahu správního spisu pak bylo patrné, že stěžovatel pochází ze země náležející k evropské právní kultuře, v níž je v řízení před soudy institut práva na zastoupení zástupcem (zejména advokátem) všeobecně uznávaný, ve všech k této právní kultuře náležejících právních řádech alespoň v základních rysech právem upravený a i mezi lidmi bez právních znalostí alespoň v hrubých obrysech všeobecně známý. Stěžovatel řadu let před podáním žádosti žil, byť s přerušeními, v České republice (mimo jiné již jednou podal žádost o azyl) a jeho nejbližšími rodinnými příslušníky, se kterými žil ve společné domácnosti nebo se s nimi běžně stýkal, byli čeští státní občané. Stěžovatel navíc dobře ovládal český jazyk, což plyne zejména z toho, že na jeho vlastní žádost s ním byl pohovor o jeho žádosti o azyl veden v češtině. Ze všeho výše uvedeného mohl tedy krajský soud právem usuzovat, že stěžovateli musí s pravděpodobností hraničící s jistotou být přinejmenším v základních rysech známa možnost nechat se v řízení před soudem zastupovat advokátem. Ze samotné skutečnosti, že stěžovateli bylo usnesení o výzvě k odstranění vad jeho žaloby ze dne 18. 12. 2003 doručeno náhradním způsobem, nemohl soud bez dalšího dovozovat, že stěžovatel může potřebovat právní pomoc a že pro to, aby v řízení před soudem neutrpěl újmu, je nutno poučit jej o možnosti si zástupce zvolit, příp. o možnosti ustanovení zástupce soudem, budou-li splněny zákonné podmínky. Nelze dále přehlédnout, že žaloba postrádala především důvody skutkové, tedy důvody, které jsou ve vztahu k negativnímu rozhodnutí o azylu zřejmé právě stěžovateli. Krajský soud tedy nepochybil, když mu takové poučení neposkytl. Stěžovatel sám pak o ustanovení zástupce pro řízení o žalobě nepožádal. c) k náležitostem žaloby - Na úvod nutno poznamenat následující: Soudní řád správní stanoví pro každé podání účastníka vůči soudu určité náležitosti, jež toto podání musí splňovat. Pokud je nesplňuje, definuje zákon postup soudu při doplňování náležitostí podání a odstraňování jeho vad. Rovněž definuje další postup soudu a právní následky toho, není-li podání doplněno a vady odstraněny. Náležitosti žaloby v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a násl. s. ř. s.) vyplývají v první řadě z ustanovení § 37 s. ř. s. (zejm. z jeho odst. 3), kde jsou stanoveny obecné ("minimální") náležitosti každého podání adresovaného soudu, které se vztahují na všechna řízení podle soudního řádu správního, pokud z jeho ustanovení o jednotlivých typech řízení neplyne (ať již přímo nebo z povahy věci), že podání některé z náležitostí podle § 37 s. ř. s. v rámci daného konkrétního typu řízení nemusí splňovat. Další náležitosti podání - nad rámec "minimálních" náležitostí - však jsou pro žalobu proti rozhodnutí správního orgánu stanoveny v § 71 s. ř. s., stejně jako jsou u jiných typů řízení podle soudního řádu správního stanoveny v jiných jeho příslušných ustanoveních (např. u žalob na ochranu proti nečinnosti správního orgánu tak stanoví § 80 odst. 3 s. ř. s.). V § 37 odst. 5 větě první s. ř. s. se hovoří o odstraňování "vad podání", nikoli o odstraňování vad podání podle § 37 odst. 3 s. ř. s. Z této skutečnosti a především ze systematického zařazení ustanovení o opravě a odstraňování vad podání do § 37 odst. 5 s. ř. s., který je součástí obecných ustanovení o řízení ve správním soudnictví, nutno nepochybně usuzovat, že i nesplnění zvláštních náležitostí podání předepsaných pro jednotlivé typy řízení musí vést za splnění podmínek § 37 odst. 5 s. ř. s. k odmítnutí podání, a tedy ke skončení soudního řízení o věci (obdobný závěr viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2004, čj. 4 Ads 37/2004-42, dostupný na www.nssoud.cz). Jiný výklad, a sice že podání lze odmítnout (za podmínek § 37 odst. 5 s. ř. s.) výlučně pro absenci náležitostí podle § 37 s. ř. s. (zejm. jeho odst. 3), a nikoli pro absenci náležitostí podle zvláštních ustanovení soudního řádu správního o jednotlivých typech řízení, by byl v rozporu se systematikou soudního řádu správního. I absence těchto "zvláštních" náležitostí podání totiž v řadě případů vede k neprojednatelnosti dotyčného podání. Proto musí v zákoně existovat mechanismus umožňující odstranění i těchto vad podání, aby vůbec bylo možno dále o žalobě jednat. Není-li takový mechanismus upraven vždy pro každý jednotlivý typ řízení podle soudního řádu správního zvláště, nelze než dospět k závěru, že nutno vzhledem k subsidiární použitelnosti obecných ustanovení o řízení užít i zde mechanismu upraveného v § 37 odst. 5 s. ř. s. Stěžovateli nutno přisvědčit v tom, že jeho podání (žaloba ze dne 18. 12. 2003) splňovalo veškeré náležitosti uvedené v § 37 odst. 3 s. ř. s., když z něho nepochybně bylo zřejmé, čeho se týká (soudního přezkoumání v žalobě přesně označeného správního rozhodnutí žalovaného ve věci žádosti stěžovatele o azyl), kdo je činí (stěžovatel), co navrhuje (zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného a vrácení věci žalovanému), bylo stěžovatelem podepsáno a datováno dnem 18. 12. 2003. Stěžovatel v podání uvedl své jméno, příjmení a adresu pro doručování, dále též svoji státní příslušnost a datum narození. Podání podal v předepsaném počtu dvou stejnopisů. Listin se nedovolával, proto žádné nepřipojil, vyjma kopie napadeného správního rozhodnutí, stejně tak nemusel dokládat zaplacení soudního poplatku, neboť nebyl povinen ve své věci soudní poplatek platit. V tomto smyslu soud tedy v odůvodnění usnesení o odmítnutí podání nepopsal vady stěžovatelova podání přesně, uvedl-li, že podání stěžovatele postrádá základní náležitosti podání podle § 37 odst. 3 s. ř. s. Krajský soud však zcela důvodně shledal, že podání žalobce nesplňovalo náležitosti žaloby, jak je stanoví § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Podle tohoto ustanovení žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3 s. ř. s.) musí obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné; podle písm. e) pak též musí být uvedeno, jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést. Ustanovení § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. tak žalobci ukládá povinnost uvést v žalobě konkrétní (tj. ve vztahu k žalobci a k projednávané věci individualizovaná) skutková tvrzení doprovázená (v témže smyslu) konkrétní právní argumentací, z nichž plyne, z jakých důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné (srov. k tomu obdobné závěry, vyslovené ve výše zmíněném rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2004, čj. 4 Azs 149/2004-52, zveřejněném pod číslem 488/2005 Sb. NSS; z klasické starší judikatury viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 1. 1993, čj. 6 A 85/92-5). Líčení skutkových okolností nemůže být toliko typovou charakteristikou určitých "obvyklých" nezákonností, k nimž při vyřizování věcí určitého druhu může docházet, nýbrž zcela jasně individualizovaným, a tedy od charakteristiky jiných konkrétních skutkových dějů či okolností jednoznačně odlišitelným popisem. Konkretizace faktů dostatečně substancovanými žalobními body je důležitá nejen z hlediska soudu, tj. pro stanovení programu sporu a vytyčení mezí, v nichž se soud může v souladu s dispoziční zásadou pohybovat, ale má význam i pro žalovaného. Stěžejní procesní zásadou je rovnost účastníků před soudem vyjadřovaná někdy jako rovnost zbraní. Každá procesní strana by měla mít přiměřenou možnost uplatnit své argumenty za podmínek, které ji citelně neznevýhodňují v porovnání s protistranou. Provedením této zásady je potom též požadavek náležité substanciace přednesů stran: jedině tím, že strana svůj přednes dostatečně konkretizuje, umožní druhé straně k tomuto přednesu učinit vyjádření. Pokud je tvrzení jedné procesní strany jen povšechné a nekonkrétní, neví druhá strana, k čemu se má vlastně vyjádřit; tím se přirozeně snižuje i její možnost náležité procesní obrany. Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti. Právní náhled na věc se přitom nemůže spokojit toliko s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona bez souvislosti se skutkovými výtkami. Pokud žalobce odkazuje na okolnosti, jež jsou popsány či jinak zachyceny ve správním či soudním spise, nemůže se jednat o pouhý obecný, typový odkaz na spis či jeho část, nýbrž o odkaz na konkrétní skutkové děje či okolnosti ve spisu zachycené, a to tak, aby byly zřetelně odlišitelné od jiných skutkových dějů či okolností obdobné povahy a aby bylo patrné, jaké aspekty těchto dějů či okolností považuje žalobce za základ jím tvrzené nezákonnosti. Právě vyslovené závěry však neznamenají, že bezvadným žalobním bodem je pouze takové skutkové tvrzení, které žalobce přesně subsumuje pod určitá ustanovení zákona. Možno zde připomenout závěry Ústavního soudu vyslovené v nálezu ze dne 13. 1. 2000, sp. zn. III. ÚS 236/99, zveřejněném pod č. 5 ve svazku č. 17 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, str. 35), podle něhož přístup, jenž by konkrétní právní argumentaci obsahovou, neobsahující však odkaz na přesně označené ustanovení právního předpisu, považoval k naplnění zásady dispoziční v řízení o přezkoumání zákonnosti rozhodnutí orgánu veřejné správy za nedostatečnou, nutno považovat za přepjatý formalismus, v důsledku čehož je dotčeno základní právo plynoucí z ustanovení čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod. Žalobce tedy svá konkrétní a dostatečně individualizovaná skutková tvrzení nemusí podřazovat pod přesná ustanovení právních předpisů, vždyť přece i nadále platí, že soud zná právo. Stěžovatel podal v bodu III své žaloby ze dne 18. 12. 2003 výčet různých ustanovení zákona, a sice zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "spr. ř."), a zákona o azylu, která měl žalovaný podle jeho názoru porušit. Spolu s tímto výčtem citoval stěžovatel podstatný obsah těchto ustanovení, a to tak, že informaci o textu ustanovení jazykově formuloval ve vztahu ke své osobě [např. uvedl: "odůvodnění napadeného rozhodnutí mě nepřesvědčilo o jeho správnosti" "správní orgán (...) nevedl azylové řízení tak, aby posílil moji důvěru ve správnost jeho rozhodování, a napadené rozhodnutí nepovažuji za přesvědčivé" ]. V takto formulované žalobě zcela absentují jakákoli konkrétní skutková tvrzení o nezákonnostech - ve skutečnosti se jedná toliko o citace určitých ustanovení zákona. V žalobě rovněž zcela chybí právní výtky, neboť citovaná ustanovení zákona nejsou jakkoli subsumována na vylíčená skutková tvrzení. Stěžovatel ohledně skutkových důvodů, na jejichž základě tvrdí jím namítaná porušení zákona, odkázal na svoji žádost o udělení azylu, na protokol o pohovoru k této žádosti, na rozklad proti prvoinstančnímu rozhodnutí Ministerstva vnitra a na ostatní spisový materiál, aniž by ovšem poukázal na konkrétní skutkové děje či okolnosti tam zachycené, které by byly skutkovým základem jím tvrzených nezákonností. Přitom je to právě stěžovatel, jemuž musí být skutkové okolnosti dostatečně známy, neboť on je tím, který ve správním řízení uplatnil nějaká tvrzení, o kterých správní orgán jednal a určitým způsobem uvážil. Pokud tedy krajský soud shledal, že žaloba stěžovatele postrádá náležitosti podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s., dospěl ke zcela správnému a zákonnému závěru. Správně a dostatečně konkrétně a jednoznačně formulovaným způsobem proto tedy vyzval stěžovatele usnesením ze dne 13. 1. 2004, čj. 36 Az 952/2003-8, k doplnění žaloby o označení žalobních bodů, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje stěžovatel napadené výroky rozhodnutí žalovaného za nezákonné nebo nicotné. Pokud by stěžovatel své podání o výše uvedené žalobní body nedoplnil, nebylo by možno pro tento nedostatek v řízení o žalobě pokračovat, neboť žaloba by byla natolik neurčitá, že by z ní nebylo patrné, v jakých ohledech a v jakém věcném rozsahu má soud rozhodnutí žalovaného přezkoumávat. Nelze se ztotožnit s názorem, že při obecném výčtu porušených ustanovení správního řádu soud žalobu může projednat v takto obecných mezích, tedy z hlediska, zda nebyla porušena označená ustanovení správního řádu. Takový přezkum by nemohl být přezkumem omezeným, naopak, pokud by soud takovou žalobu považoval za projednatelnou, musel by vymezit všechny povinnosti, které jsou označenými ustanoveními správnímu orgánu uloženy, podřadit jim veškeré jeho úkony a posoudit, zda ustanovením zákona odpovídají či nikoliv, stejně jako by z těchto hledisek musel úplně zkoumat vydané rozhodnutí. K žalobě postrádající skutkové výtky by se tak mnohdy dostalo žalobci podrobnějšího přezkumu, než pokud by jimi byl rozsah přezkumu vymezen. Ve vztahu k porušení předpisu hmotněprávního by nedostatek skutkového vymezení žalobních bodů a pouhý odkaz na ustanovení právního předpisu znamenal rozbor všech v úvahu přicházejících podmínek jeho naplnění, což je nereálné. Nakonec pak by podobných nedostatků žalobních bodů vedla k popření povinnosti žalobní body označit. Krajský soud ovšem pochybil, pokud shora uvedeným usnesením stěžovatele vyzval též k upřesnění podání tak, aby bylo zřejmé, jaké důkazy k prokázání svých tvrzení stěžovatel navrhuje provést, neboť stěžovatel v žalobě jako důkaz navrhl jednak opis napadeného správního rozhodnutí, jednak správní spis. Soudu ve fázi odstraňování vad žaloby nepřísluší vyzývat žalobce k uvedení důkazů, pokud tak žalobce učinil, byť třeba podle soudu nedostatečným způsobem nebo navržením nevhodných a nepřípadných důkazů. Na věcné správnosti usnesení o odmítnutí stěžovatelova podání to však nic nemění, když toto usnesení bylo vydáno nepochybně důvodně proto, že stěžovatel přes výzvu nedoplnil náležitosti podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. (viz k tomu podrobně výše). Nejvyšší správní soud zasedající v rozšířeném senátu tedy nezjistil naplnění žádného z důvodů kasační stížnosti uplatňovaných stěžovatelem. Krajský soud nepochybil při řešení ani jedné ze tří postupně vznesených procesních otázek. Žaloba nebyla projednatelná, vyzval tedy správně stěžovatele (žalobce) k odstranění vytýkaných vad a tuto výzvu mu řádně doručil. Pro ustanovení zástupce v této fázi řízení nebyl žádný důvod. Jestliže na zaslanou výzvu stěžovatel (žalobce) nereagoval, bylo zcela na místě podání (žalobu) postupem podle § 37 odst. 5 s. ř. s. odmítnout.

https://esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=2020s006

6/2020 Sb. - Vyhláška o ošetřování nebo označování… | Esipa.cz 6/2020 Sb.Vyhláška o ošetřování nebo označování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů Částka: 003 Druh předpisu: Vyhláška Rozeslána dne: 10. ledna 2020 Autor předpisu: Ministerstvo zemědělství Přijato: 19. prosince 2019 Nabývá účinnosti: 25. ledna 2020 o ošetřování nebo označování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 249/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 299/2017 Sb. a zákona č. 369/2019 Sb., (dále jen zákon ): způsob označování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů (dále jen dřevěný obalový materiál ), technické a technologické požadavky vhodné k provedení ošetření dřevěného obalového materiálu a způsob prokazování splnění podmínek a rozsah znalostí uvedených v čl. 98 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031. Způsob označování dřevěného obalového materiálu [K § 68 odst. 5 písm. b) a § 68 odst. 6 písm. a) zákona] (1) Ošetřený dřevěný obalový materiál musí být označen značkou, jejíž provedení, obsah a vzor jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Značka nesmí obsahovat uvnitř ohraničeného prostoru žádné jiné informace, ani do ní nesmí zasahovat jiné značení nebo symbol. (3) Značka dřevěného obalového materiálu musí být čitelná, trvalá, nepřenosná, musí být umístěna na viditelném místě, nejméně na dvou vnějších protilehlých stranách obalu a nesmí být napsána ručně. Značka může být provedena červenou nebo oranžovou barvou pouze u dřevěného obalového materiálu, který se používá k přepravě nebezpečných látek a rizikového zboží. (4) Pravidla označování dřevěného obalového materiálu jsou uvedena v příloze č. 2 k této vyhlášce. Technické a technologické požadavky vhodné k provedení ošetření dřevěného obalového materiálu [K § 68 odst. 5 písm. b) zákona] (1) K ošetření dřevěného obalového materiálu lze použít tepelné ošetření používající konvenční parní nebo sušicí komory, tepelné ošetření využívající mikrovlnný ohřev, nebo ošetření sulfurylfluoridem. (2) Pro výrobu ošetřeného dřevěného obalového materiálu, který bude označen značkou v souladu s § 2, je možné použít pouze dřevo, na kterém se nenachází žádná kůra, s výjimkou vizuálně oddělených, jasně zřetelných kousků kůry, pokud tyto jsou užší než 3 cm bez ohledu na délku, nebo (3) Při tepelném ošetření může být kůra odstraněna i po provedení tohoto ošetření. Pokud je při tepelném ošetření specifikováno omezení rozměru, musí být do měření rozměrů zahrnuta veškerá kůra. (1) Při tepelném ošetření používajícím konvenční parní nebo sušicí komory je základním požadavkem dosažení minimální teploty 56 °C nepřetržitě po dobu minimálně 30 minut v celém profilu ošetřovaného dřeva včetně středu jeho nejsilnější části. (2) Teplota podle odstavce 1 musí být měřena vložením snímače do nejsilnější části ošetřovaného dřeva. (3) Pokud je pro ošetření používána sušicí komora, nemusí být teplota měřena umístěním snímačů do dřeva, ale může být vypracován program ošetření na základě série zkušebních měření. Tato měření musí prokázat, že teplota v jádru dřeva měřená v různých místech komory ve vztahu k teplotě vzduchu v komoře dosáhne minimálně 56 °C nepřetržitě po dobu minimálně 30 minut v celém profilu dřeva. (4) Technické a technologické požadavky na zařízení k tepelnému ošetření používajícím konvenční parní nebo sušicí komory a průběh ošetření jsou uvedeny v části A přílohy č. 3 k této vyhlášce. (1) Při tepelném ošetření využívajícím mikrovlnný ohřev musí být dřevěný obalový materiál zahříván tak, aby bylo dosaženo minimální teploty 60 °C po dobu 1 minuty nepřetržitě v celém profilu dřeva včetně jeho povrchu. Předepsaná teplota musí být dosažena do 30 minut od začátku ošetření. (2) Technické a technologické požadavky na zařízení k tepelnému ošetření využívajícím mikrovlnný ohřev a průběh ošetření jsou uvedeny v části B přílohy č. 3 k této vyhlášce. (1) Ošetření dřevěného obalového materiálu sulfurylfluoridem musí být provedeno v souladu s technologickým postupem schváleným Ústavem, který zaručuje dosažení minimální koncentrace za jednotku času po dobu 24 nebo 48 hodin na cílovou teplotu a minimální konečnou koncentraci uvedenou v tabulce č. 1 části C přílohy č. 3 k této vyhlášce. Minimální koncentrace za jednotku času musí být dosaženo v celém profilu dřeva, včetně jeho nejsilnější části, ačkoli koncentrace se měří v okolní atmosféře. (2) Minimální teplota pro ošetřování podle odstavce 1 nesmí být nižší než 20 °C a minimální doba expozice nesmí být menší než doba uvedená pro každou teplotu v tabulce č. 1 části C přílohy č. 3 k této vyhlášce. (3) Pokud není minimální koncentrace za jednotku času podle odstavce 1 dosaženo po 24 nebo 48 hodinách, i když je dosaženo minimální konečné koncentrace, může být k jejímu dosažení povoleno zvýšení doby ošetření nejvýše o 2 hodiny, aniž by se zvýšila koncentrace sulfurylfluoridu, nebo se celý proces ošetření zopakuje. (4) Dřevěný obalový materiál obsahující kusy dřeva přesahující 20 cm v příčném řezu ve svém nejmenším rozměru a dřevěný obalový materiál s obsahem vlhkosti vyšším než 75 % nesmí být podroben ošetření sulfurylfluoridem. (5) Technické a technologické požadavky na zařízení k ošetření sulfurylfluoridem jsou uvedeny v části C přílohy č. 3 k této vyhlášce. Způsob prokázání splnění podmínek a rozsah znalostí nezbytných k ošetření dřevěného obalového materiálu registrovaného provozovatele [K § 68 odst. 8 písm. c) zákona] (1) Rozsah znalostí nezbytných k ošetření dřevěného obalového materiálu podle článku 98 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031 je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. (2) Registrovaný provozovatel prokazuje rozsah svých znalostí potřebných k provádění ošetření dřevěného obalového materiálu formou distančních testů zveřejněných na internetových stránkách Ústavu. (3) Distanční test uvedený v odstavci 2 obsahuje 30 otázek a je složen úspěšně v případě nejméně 25 správných odpovědí. Čas pro zpracování testu je 60 minut a test je třeba složit nejpozději do 30 dnů ode dne získání přístupu registrovaného provozovatele k distančnímu testu. Přihlašovací údaje k distančnímu testu obdrží registrovaný provozovatel po podání žádosti o oprávnění k provádění označování uvedeného v čl. 96 nařízení (EU) 2016/2031 a oprav dřevěného obalového materiálu podle čl. 97 nařízení (EU) 2016/2031, pokud se jedná o registrovaného provozovatele, který hodlá provozovat zařízení k ošetřování. Vyhláška č. 384/2011 Sb., o technických zařízeních a o označování dřevěného obalového materiálu a o změně vyhlášky č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin, se zrušuje. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 6/2020 Sb. Provedení, obsah a vzor značky k označování dřevěného obalového materiálu Příloha PDF (1133 kB) Příloha č. 2 k vyhlášce č. 6/2020 Sb. Pravidla označování dřevěného obalového materiálu Příloha PDF (100 kB) Příloha č. 3 k vyhlášce č. 6/2020 Sb. Příloha PDF (267 kB) Příloha č. 4 k vyhlášce č. 6/2020 Sb. Rozsah znalostí nezbytných k získání oprávnění k ošetřování dřevěného obalového materiálu Příloha PDF (64 kB)

http://kraken.slv.cz/1VSPH1243/2013

1 VSPH 1243/2013-B-69 KSUL 45 INS 3212/2009 1 VSPH 1243/2013-B-69 USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenčním řízení dlužnice: Marta anonymizovano , anonymizovano , bytem Meziboří, Nám. 8. května 325, zast. JUDr. Pavlem Marečkem, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Vaníčkova 1070/29, o odvolání JUDr. Pavla Vaníčka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 45 INS 3212/2009-B-63 ze dne 1. července 2013, I. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 45 INS 3212/2009-B-63 ze dne 1. července 2013 se m ě n í tak, že se JUDr. Pavlu Marečkovi, advokátovi se sídlem v Ústí nad Labem, Vaníčkova 1070/29, přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů v celkové výši 3.025,-Kč. Krajský soud v Ústí nad Labem nadepsaným usnesením přiznal JUDr. Pavlu Marečkovi (dále jen odvolatel ) právo na náhradu hotových výdajů a odměnu za zastupování dlužnice v celkové výši 2.541,-Kč. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 6.12.2012 (B-48) byl dlužnici ustanoven odvolatel jako zástupce pro účel dovolacího řízení. Dovolací řízení bylo pravomocně skončeno dne 27.4.2013 a soud rozhodl o odměně a náhradě hotových výdajů odvolatele. Za převzetí a přípravu zastoupení a první poradu s klientem byla odměna stanovena v částce 847,-Kč (§ 7 bod 3, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. b) a § 12a odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do 31.12.2012, dále jen AT ), tedy 70 % za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 5.000,-Kč (§ 9 odst. 1 AT, ve znění účinném do 31.12.2012), zvýšené o DPH 21 %. Odměna za dovolání ze dne 31.1.2013 pak byla stanovena v částce 968,--Kč (§ 7 bodu 3 ve spojení s § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d) a § 12a odst. 1 AT ve znění účinném do 7. 5. 2013), zvýšené o DPH 21 %. Celková výše odměny a náhrada hotových výdajů plus DPH (726,-Kč) činila 2.541,-Kč. Proti tomuto usnesení podal odvolatel včas odvolání a namítal, že za druhý úkon právní služby mu měla být přiznána odměna ve výši 1.200,-Kč plus DPH, celkem tedy měla odměna a náhrada hotových výdajů činit 3.025,-Kč. Proto odvolatel navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a přiznal mu částku ve výši 3.025,-Kč, a dále, aby odvolací soud přiznal odvolateli odměnu a náhradu hotových výdajů za podané odvolání. Podle § 7 bod 3 AT, ve znění účinném do 31.12.2012, činila sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (určený podle § 9 odst. 1 AT, tj. z tarifní hodnoty ve výši 5.000,-Kč) z tarifní hodnoty 1.000 ,-Kč až 5.000,-Kč částku 1.000,-Kč. Podle § 7 bod 4 AT, v platném znění, činila výše mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (určený podle § 9 odst. 1 AT, tj. ve výši 10.000,-Kč) z tarifní hodnoty 5.000,-Kč až 10.000,-Kč částku 1.500,-Kč. Podle § 12a odst. 1 AT, ve znění účinném do 31.12.2012, sazby mimosmluvní odměny podle § 7 za úkony právních služeb ustanoveného zástupce v občanském soudním řízení nebo ustanoveného opatrovníka v občanském soudním řízení se snižují o 30 %. Podle § 12a odst. 1 AT, v platném znění, sazby mimosmluvní odměny podle § 7 za úkony právních služeb ustanoveného zástupce v občanském soudním řízení, ustanoveného opatrovníka v občanském soudním řízení, ustanoveného obhájce v trestním řízení, ustanoveného zmocněnce v trestním řízení nebo opatrovníka dítěte podle jiného právního předpisu upravujícího soudnictví ve věcech mládeže se snižují o 20 %. Na základě skutečnosti, že odvolatel učinil v řízení dva úkony právní služby, jak shora uvedeno, dospěl odvolací soud k závěru, že za prvý úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení a první porada s klientem-§ 11 odst. 1 písm. b) AT) přísluší odvolateli odměna ve výši 700,-Kč plus DPH. Za druhý úkon právní služby (sepis dovolání dne 31.1.2013-§ 11 odst. 1 písm. d) AT) náleží odvolateli odměna ve výši 1.200,-Kč plus DPH (§ 7 bod 4 a § 12a odst. 1 AT, v platném znění). Dále za oba úkony právní služby náleží odvolateli náhrada hotových výdajů, tj. 2x 300,-Kč. Celková výše odměna a náhrady hotových výdajů plus DPH činí 3.025,-Kč. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud s ohledem na skutečnost, že v rámci odvolání nešlo o hájení práva zastoupené dlužnice, ale jednalo se o odvolání ve vlastní věci odvolatele, proto se na podané odvolání nevztahuje princip úspěšnosti a není právní důvod pro přiznání odměny a náhrady hotových výdajů odvolateli.

https://prace.inzon.cz/obrana-a-ochrana/nabidka-prace-strazny-oddeleni-vezenske-straze-vazebni-veznice-litomerice-900329/

Nabídka práce: strážný oddělení vězeňské stráže Vazební věznice Litoměřice - Litoměřice, Nabídka Hlavní stránka > Práce > Obrana a ochrana > Nabídka práce: strážný oddělení vězeňské stráže Vazební věznice Litoměřice Nabídka práce: strážný oddělení vězeňské stráže Vazební věznice Litoměřice Inzerát číslo 900 329 Způsob prvního kontaktu: e-mailem či telefonicky. Inzerát byl získán z Úřadu práce. Uvedený plat je orientační a může se od skutečného lišit. Detail této nabídky práce naleznete na stránkách MPSV. Forografie Nabídka práce: strážný oddělení vězeňské stráže Vazební věznice Litoměřice Nabídka práce: Strážný: Požadavky na uchazeče: předpoklady k přijetí uvedené v § 13 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních… Nabídka práce: bezpečnostní pracovník/pracovnice - strážný/strážná Nabídka práce: bezpečnostní pracovník/pracovnice - strážný/strážná: Požadavky na uchazeče: předpoklady k přijetí uvedené v § 13 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních… Nabídka práce: Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur Nabídka práce: Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur: Požadavky na uchazeče: předpoklady k přijetí uvedené v § 13 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních… Nabídka práce: Vrátní včetně úklidových služeb Nabídka práce: Vrátní včetně úklidových služeb: Požadavky na uchazeče: předpoklady k přijetí uvedené v § 13 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních… Nabídka práce: Pracovník ostrahy: Požadavky na uchazeče: předpoklady k přijetí uvedené v § 13 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních… Nabídka práce: Recepční/strážný/á (OZP) Nabídka práce: Recepční/strážný/á (OZP): Požadavky na uchazeče: předpoklady k přijetí uvedené v § 13 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních… Nabídka práce: Policisté: Požadavky na uchazeče: předpoklady k přijetí uvedené v § 13 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních… Nabídka práce: Pracovníci na koupališti Nabídka práce: Pracovníci na koupališti: Požadavky na uchazeče: předpoklady k přijetí uvedené v § 13 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních…

http://kraken.slv.cz/KSBR37INS17016/2013

KSBR 37 INS 17016/2013-A-14 Na všech podáních v této věci uveďte: Jednací číslo: KSBR 37 INS 17016/2013-A-14 Krajský soud v Brně rozhodl asistentkou soudce JUDr. Lucií Podařilovou, DiS. v insolvenční věci dlužníků: a) Josef anonymizovano , anonymizovano , Osvobození 646/37, 696 01 Rohatec a b) Miroslava anonymizovano , anonymizovano , Osvobození 646/37, 696 01 Rohatec, o insolvenčních návrzích dlužníků Usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 37 INS 17016/2013-A-11 ze dne 16.10.2013 se mění tak, že insolvenční řízení s e n e z a s t a v u j e . Insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení domáhal se dlužník a dlužnice každý svým samostatným návrhem, aby soud rozhodl o jejich úpadku a zároveň o povolení oddlužení. Jako způsob oddlužení navrhli plnění splátkového kalendáře. Usnesením ze dne 9.9.2013 soud spojil insolvenční řízení ve věci dlužníka a ve věci dlužnice ke společnému řízení. Usnesením ze dne 13.9.2013 soud vyzval dlužníka a dlužnici, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatili společně a nerozdílně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 3.000,-Kč. Současně byli dlužníci poučeni, že nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit. Usnesením ze dne 16.10.2013 soud insolvenční řízení z důvodu nezaplacení zálohy na náklady řízení zastavil. Usnesení bylo oběma dlužníkům doručeno dne 18.10.2013. Proti tomuto usnesení podali dlužníci dne 24.10.2013 včasné odvolání, ve kterém mj. uvedli, že zálohu na náklady řízení ke dni 16.10.2013 uhradili. Jelikož dle zjištění soudu byla dodatečně splněna povinnost, pro jejíž nesplnění bylo insolvenční řízení zastaveno, soud postupoval v souladu s ust. § 95 IZ a rozhodnutí změnil tak, že insolvenční řízení se nezastavuje.

https://www.bookspipes.cz/zasady-zpracovani-osobnich-udaju

Zásady zpracování osobních údajů | Books & Pipes Cílem těchto Zásad zpracování osobních údajů vydaných nakladatelstvím Books & Pipes, z.ú., IČ 70889899, se sídlem třída Kpt. Jaroše 1932/13, 602 00 Brno („Zásady“ a „Books & Pipes“) je poskytnout informace o tom, jaké osobní údaje Books & Pipes (jako správce nebo zpracovatel) zpracovává o fyzických osobách při poskytování služeb a při návštěvách internetových stránek provozovaných Books & Pipes, k jakým účelům a jak dlouho Books & Pipes tyto osobní údaje v souladu s platnými právními předpisy zpracovává, komu a z jakého důvodu je může předat, a rovněž informovat o tom, jaká práva fyzickým osobám v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů náleží. Tyto Zásady jsou účinné od 25. 5. 2018 a jsou vydány v souladu s nařízením (EU) 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů („nařízení“ nebo „GDPR“) za účelem zajištění informační povinnosti Books & Pipes jako správce nebo zpracovatele dle čl. 13 GDPR. 1. Osobním údajem je jakákoli informace, která se vztahuje k fyzické osobě, kterou je Books & Pipes schopno identifikovat. V souvislosti s poskytováním služeb může ze strany Books & Pipes dojít ke zpracování zejména následujících osobních údajů: 2. Books & Pipes může rovněž zpracovávat údaje na základě vašeho souhlasu. Zpracování těchto údajů není nezbytně nutné k poskytování služeb nebo plnění zákonných povinností či ochranu oprávněných zájmů Books & Pipes, ale jejich zpracování umožní Books & Pipes zlepšovat poskytované služby. Tyto údaje jsou zpracovávány jen v případě udělení souhlasu a mohou být zpracovávány po dobu platnosti tohoto souhlasu. Jedná se zejména o: záznamy o chování na internetových stránkách spravovaných Books & Pipes získané z cookies v případě povolení cookies ve webovém prohlížeči Rozsah zpracovávaných údajů závisí na účelu zpracování. Pro některé účely je možné zpracovávat údaje přímo na základě smlouvy (z důvodu poskytování služeb), oprávněného zájmu Books & Pipes nebo na základě zákona (bez souhlasu), pro jiné pouze na základě souhlasu. 1. Zpracovávání z důvodu poskytování služeb, plnění zákonných povinností a z důvodu oprávněných zájmů Books & Pipes Poskytnutí osobních údajů nutných pro poskytování služeb, plnění zákonných povinností Books & Pipes a ochranu oprávněných zájmů Books & Pipes je povinné. Bez poskytnutí osobních údajů k těmto účelům by nebylo možné služby poskytovat. Ke zpracování osobních údajů pro tyto účely nepotřebujeme souhlas. Zpracování z důvodu poskytování služeb, plnění zákonných povinností a z důvodu oprávněných zájmů Books & Pipes nelze odmítnout. Se souhlasem bude Books & Pipes od 25. 5. 2018 zpracovávat osobní údaje z důvodu zlepšování poskytovaných služeb. Poskytnutí souhlasu je dobrovolné a subjekt údajů jej může po 25. 5. 2018 kdykoli odvolat. Pokud subjekt údajů svůj souhlas odvolá, není tím dotčeno zpracování jeho osobních údajů ze strany Books & Pipes pro jiné účely a na základě jiných právních titulů, v souladu s těmito Zásadami. 3. Zpracovávání cookies z internetových stránek provozovaných Books & Pipes V případě, že má subjekt údajů ve svém webovém prohlížeči povoleny cookies, zpracováváme o něm záznamy chování z cookies umístěných na internetových stránkách provozovaných Books & Pipes, a to pro účely zajištění lepšího provozu internetových stránek Books & Pipes. Books & Pipes při poskytování služeb využívá odborné a specializované služby jiných subjektů. Pokud tito dodavatelé zpracovávají osobní údaje předané od Books & Pipes, mají postavení zpracovatelů osobních údajů a zpracovávají osobní údaje pouze v rámci pokynů od Books & Pipes a nesmí je využít jinak. Jde zejména o činnost účetních a advokátů nebo správu IT systémů. Každý takový subjekt pečlivě vybíráme a s každým uzavíráme smlouvu o zpracování osobních údajů, ve které má zpracovatel stanoveny přísné povinnosti k ochraně a zabezpečení osobních údajů. Books & Pipes v rámci plnění svých zákonných povinností předává osobní údaje správním orgánům a úřadům stanoveným platnou legislativou. Books & Pipes zpracovává osobní údaje ručně i automatizovaně. Z obchodních (marketingových) sdělení zasílaných Books & Pipes je vždy zřejmé, že Books & Pipes je jejich odesílatelem. Obchodní sdělení můžeme zasílat buď na základě oprávněného zájmu Books & Pipes, a to jen do doby než vyslovíte nesouhlas, nebo na základě výslovného souhlasu se zpracováním osobních údajů pro marketingové a obchodní účely. V zaslaných obchodních sděleních je rovněž možnost pro odmítnutí zasílání těchto sdělení. Dle nařízení bude mít subjekt údajů od 25. 5. 2018 v případě, že bude pro Books & Pipes identifikovatelnou fyzickou osobou a prokáže Books & Pipes svoji totožnost, následující práva. Dle čl. 15 GDPR bude mít subjekt údajů právo na přístup k osobním údajům, které zahrnuje jednak právo získat od Books & Pipes: Právo na potvrzení o zpracování osobních údajů a na informace bude možné uplatnit výhradně písemně na adresu sídla Books & Pipes. Dle čl. 16 GDPR bude mít subjekt údajů právo na opravu nepřesných osobních údajů, které o něm bude Books & Pipes zpracovávat. Subjekt údajů má rovněž povinnost oznamovat změny svých osobních údajů a doložit, že k takové změně došlo. Zároveň je povinen nám poskytnout součinnost, bude-li zjištěno, že osobní údaje, které o něm zpracováváme, nejsou přesné. Opravu provedeme bez zbytečného odkladu, vždy však s ohledem na dané technické možnosti. Dle čl. 17 GDPR bude mít subjekt údajů právo na výmaz osobních údajů, které se ho týkají, pokud Books & Pipes neprokáže oprávněné důvody pro zpracování těchto osobních údajů. Books & Pipes má nastaveny mechanismy pro zajištění anonymizace či výmazu osobních údajů v případě, že již nejsou potřeba k účelu, pro nějž byly zpracovávány. Pokud se subjekt údajů domnívá, že nedošlo k výmazu jeho osobních údajů, může se na nás obrátit výhradně písemně na adresu sídla Books & Pipes. Dle čl. 18 GDPR bude mít subjekt údajů do doby vyřešení podnětu právo na omezení zpracování, pokud bude popírat přesnost osobních údajů, důvody jejich zpracování nebo pokud podá námitku proti jejich zpracování, a to výhradně písemně na adresu sídla Books & Pipes. Dle čl. 19 GDPR bude mít subjekt údajů právo na oznámení ze strany Books & Pipes v případě opravy, výmazu nebo omezení zpracování osobních údajů. Dojde-li k opravě nebo výmazu osobních údajů, budeme informovat jednotlivé příjemce, s výjimkou případů, kdy se to ukáže jako nemožné nebo to vyžaduje nepřiměřené úsilí. Dle čl. 20 GDPR bude mít subjekt údajů právo na přenositelnost údajů, které se ho týkají, a právo požádat Books & Pipes o předání těchto údajů jinému správci. Dle čl. 21 GDPR bude mít subjekt údajů právo vznést námitku proti zpracování jeho osobních údajů z důvodu oprávněného zájmu Books & Pipes. V případě, že Books & Pipes neprokáže, že existuje oprávněný důvod pro zpracování, který převažuje nad zájmy nebo právy a svobodami subjektu údajů, Books & Pipes zpracování na základě námitky ukončí bez zbytečného odkladu. Námitku je možné poslat výhradně písemně na adresu sídla Books & Pipes. Souhlas se zpracováním osobních údajů pro obchodní (marketingové) účely účinný od 25. 5. 2018 je možné kdykoliv po tomto datu odvolat. Odvolání je zapotřebí učinit výslovným, srozumitelným a určitým projevem vůle, a to výhradně písemně na adresu sídla Books & Pipes.

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2903063-tchajwanci-zadrzeni-v-cesku-se-obavaji-vydani-do-ciny-obratili-se-na-ustavni-soud

Tchajwanci zadržení v Česku se obávají vydání do Číny. Obrátili se na Ústavní soud — ČT24 — Česká televize Ústavní soud bude rozhodovat o osudu osmi Tchajwanců, o jejichž vydání žádá Čína. Tchajwanci požádali v Česku o mezinárodní ochranu, kterou jim ministerstvo vnitra na rok udělilo. Obecné soudy však rozhodly, že jejich vydání je přípustné. Vykonatelnost verdiktů Ústavní soud odložil. Osm Tchajwanců zadržely české úřady na čínskou žádost. Peking tvrdí, že jako organizovaná skupina vylákali ze tří Číňanek žijících v Austrálii v přepočtu 62 milionů korun. Čínská policie uvádí, že muži páchali trestnou činnost od července 2017. Tchajwanci vinu popírají a zároveň se obávají, že kdyby byli do Číny vydáni, mohli by beze stopy zmizet, být mučeni nebo dokonce popraveni. Poté, co Městský a po něm i Vrchní soud v Praze označil vydání za přípustné, obrátili se na Ústavní soud. Vrchní soud rozhodl na základě záruk čínské strany, že nezákonné pronásledování nebo trest smrti Tchajwancům nehrozí. Ústavní soud bude osm stížností, které o prázdninách obdržel, řešit ve spojeném řízení. Soudkyní zpravodajkou se stala Kateřina Šimáčková, stojí v soudní databázi. Než ústavní soudci rozhodnou, vydání Tchajwancům nehrozí Ústavní soud zároveň odložil vykonatelnost rozsudků u všech osmi lidí. Nehrozí jim tedy vydání, dokud ÚS nerozhodne – aby se předešlo tomu, že by se soud Tchajwanců zastal, ale ti mezitím již byli v Číně. „V zájmu zajištění, že k takové situaci – a tedy ani nezhojitelnému zásahu do základních práv a svobod stěžovatele – nedojde, je namístě odložit výkon napadených soudních rozhodnutí o přípustnosti vydání stěžovatele,“ stojí v usnesení. Vydání by však zatím stejně nebylo možné díky doplňkové ochraně poskytnuté na jeden rok ministerstvem vnitra – ta je pro vydání překážkou. Případné vydání by navíc musela ještě schválit ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Lidskoprávní organizace dlouhodobě vytýkají Číně kruté zacházení s vězni. Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií. Tchaj-wan však funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení. Česko uplatňuje jako většina států světa takzvanou politiku jedné Číny, oficiálně uznává jen pevninskou Čínu. Vydáno pod DomácíÚstavní soudČínaMinisterstvo vnitraVrchní soud v PrazeKateřina ŠimáčkováSoudVydáníTchaj-wan

http://kraken.slv.cz/41ICm3139/2011

41 ICm 3139/2011 Číslo jednací: 41 ICm 3139/2011-51 ( KSHK 41 INS 13846/2011 ) Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vosečkem v právní věci žalobce Euro Benefit a.s., IČ 25120514, sídlem v Praze 1, Truhlářská 1108/3, PSČ 110 00, zastoupeného Mgr. Janem Petříkem, advokátem sídlem v Praze 1, Týnská 12, PSČ 110 00, proti žalovanému JUDr. et Ing. Tomáši Matouškovi, insolvenčnímu správci dlužníka Jitky anonymizovano , anonymizovano , sídlem v Hradci Králové, Dukelská 15, PSČ 500 02, zastoupenému JUDr. Milanem Novákem, advokátem sídlem tamtéž, o určení pohledávky v insolvenčním řízení takto: I. Určuje se, že pohledávka žalobce ve výši 6.949,10 Kč, uplatněná v insolvenčním řízením vedeném pod sp. zn. KSHK 41 INS 13846/2011 ve věci dlužníka Jitky anonymizovano , není důvodná. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení 20.570,-Kč k rukám jeho advokáta JUDr. Milana Nováka do tří dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: Žalobou ze dne 21.11.2011, soudu doručenou dne 23.11. 2012, se žalobce domáhal určení oprávněnosti své nevykonatelné pohledávky ve výši celkem 6 494,10 Kč přihlášené do insolvenčního řízení žalovaného z titulu směnky vlastní vystavené dlužníkem dne 14. 6. 2011 na částku 6 929,70 Kč a splatné 7.8. 2011 a 6% úroků z prodlení od 8.8. 2011 do 24.8. 2011v částce 31,-Kč. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby když uvedl, že směnka byla vyplněna v rozporu se směnečným prohlášením, v době splatnosti směnky byla splatná pouze první splátka, úrok z úvěru ve výši 85 % p.a. a případné smluvní pokuty jsou v rozporu s dobrými mravy. Dále odkazuje na smlouvu o spotřebitelském úvěru a tvrdí, že závazek dlužníka byl touto směnkou zajištěn a dále i to, že žalobce uplatnil i pohledávky vyloučené z uspokojení v ins. řízení jednak vyplněním budoucích nesplatných pohledávek a jednak úroků z prodlení za dobu po zjištění úpadku tj. po 25.8. 2011. Rozsudek ze dne 5.5. 2013, jímž bylo žalobě vyhověno, byl k odvolání žalovaného zrušen usnesením ze dne 2.9. 2013. Odvolací soud přitom dovodil právo žalovaného vznášet absolutní i relativní kauzální námitky vůči zajišťovací směnce, neboť ten nebyl účastníkem směnečného řízení, dále může namítat neplatnost ujednání o smluvní pokutě či smluvnímu úroku z důvodu absolutní neplatnosti či rozporu s dobrými mravy. Soud v dalším průběhu řízení vycházel ze všech dosud provedených důkazů a to se souhlasem žalovaného, když zástupce žalobce se z účasti na jednání omluvil a výslovně souhlasil s jednáním bez jeho účasti. Soud z obsahu přihláškového spisu sp. zn. 41 INS 13846/2011-P-1-z důkazů provedených při jednání dne 5.5. 2013-tedy zjistil následující skutečnosti: Žalobce jako věřitel v insolvenčním řízení dlužníka Jitky anonymizovano přihlásil do řízení pohledávku ve výši 6 949,10 Kč doloženou směnkou vlastní. Při přezkumné jednání žalovaný popřel co do výše 6 403,10 Kč a uznal 546,-Kč. Z důkazu listinou provedeném dne 29.11. 2013 předloženou žalobcem k žalobě a označenou jako Všeobecné obchodní podmínky o úvěru podepsané dlužnicí dne 14.6. 2011 se podává, že dlužnice vyslovila s těmito podmínkami souhlas. Vzhledem k citovanému stanovisku odvolacího soudu a k tomu, že kausou zajišťovací směnky byla úvěrová smlouva, resp. platnost závazků z této smlouvy pro dlužnici, bylo by na místě k zjištění, zda závazek z úvěrového vztahu mezi žalobcem a dlužnicí vůbec vznikl, vést důkaz úvěrovou smlouvou uzavřenou dlužnicí se žalobcem. Tuto smlouvu žalobce nepředložil ani k přihlášce pohledávky do insolvenčního řízení ani v průběhu projednávání tohoto sporu. Jelikož se žalobce nařízeného jednání nezúčastnil, nemohl být soudem poučen ve smyslu § 118a o.s.ř. o své povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní (§ 101 odst. 1 o.s.ř.). Žalobce proto neunesl důkazní břemeno o vzniku platného závazku dlužnice z úvěrové smlouvy. To vede k zamítnutí podané žaloby v celém rozsahu. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný, jenž byl zastoupen advokátem a ve sporu byl úspěšný, má právo na odměnu advokáta dle vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif v platném znění: za pět úkonů po 3.100,-Kč plus 5x 300,-Kč paušální náhrady (§ 11 odst. 1 písm. a/ a d/, § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. c/, § 13 odst. 3 cit. předpisu), tj. 17.000,-Kč plus 21% DPH ve výši 3.570,-Kč, dohromady pak 20.570,-Kč. V Hradci Králové dne 29. listopadu 2013 JUDr. Pavel Voseček,v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Marie Bažantová

http://kraken.slv.cz/20Cdo2921/2008

20 Cdo 2921/2008 Datum rozhodnutí: 13.04.2010 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněného Družstva Machuldova 599 , se sídlem v Praze 4 - Kamýku, Machuldova 599, IČ 256 17 567, zastoupeného JUDr. Karlem Slapničkou, advokátem se sídlem v Praze 9, Ostravská 619, proti povinným 1) J. J ., a 2) Z. J ., oběma zastoupeným JUDr. Jaromírem Mlejnským, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 4, Pod Svahem 1791/6a, vyklizením bytu bez náhrady, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 13 Nc 25609/2006, o dovolání povinných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. června 2007, č. j. 54 Co 424/2006 - 33, takto: Shora označeným usnesením městský soud potvrdil usnesení ze dne 21. 4. 2006, č. j. 13 Nc 25609/2006 - 6, jímž obvodní soud nařídil podle vykonatelného rozsudku téhož soudu ze dne 1. 12. 2005, č. j. 55 C 86/2005 - 19, exekuci vyklizením bytu č. 16, I. kategorie, o velikosti 3+1 s příslušenstvím v 6. podlaží objektu v Praze 4, Machuldova 599, bez náhrady (výrok I.), a kterým dále pro vymožení nákladů předcházejícího řízení ve výši 5.025,- Kč a pro vymožení nákladů exekuce a nákladů oprávněného, které budou v průběhu řízení stanoveny, nařídil exekuci na majetek povinného č. 1, který plní společně a nerozdílně s povinnou č. 2 (výrok II.), a současně na majetek povinné č. 2, která plní společně a nerozdílně s povinným č. 1 (výrok III.), přičemž provedením exekuce pověřil soudního exekutora Mgr. Otakara Kořínka, Exekutorský úřad Praha 3. Usnesení odvolacího soudu napadli povinní - aniž byli při tomto úkonu zastoupeni advokátem - podáním ze dne 27. 6. 2007, nazvaným jako odvolání , které je podle svého obsahu dovoláním. K žádosti povinných jim soud prvního stupně usnesením ze dne 7. 3. 2008, č. j. 13 Nc 25609/2006 - 74, ustanovil zástupcem pro dovolací řízení JUDr. Jaromíra Mlejnského, Ph.D., advokáta se sídlem v Praze 4 - Braník, Pod Svahem 1791/6a, který podáním ze dne 18. 6. 2008, předaným soudu prvního stupně dne 23. 6. 2008, dovolání povinných doplnil. Vadu podání tedy dovolatel může odstranit jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 2, věty první, o. s. ř. odmítnout. Jelikož v projednávané věci dovolání povinných, podané k poštovní přepravě dne 29. 6. 2007, vykazovalo vady a dovolatelé ani při jeho podání nebyli zastoupeni advokátem, vyzval je soud prvního stupně usnesením ze dne 5. 12. 2007, č. j. 13 Nc 25609/2006-47, aby ve lhůtě 10 dnů ode doručení tohoto usnesení doložili, že mají právnické vzdělání, případně aby si pro podání dovolání v této věci zvolili zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podali řádné dovolání proti usnesení odvolacího soudu; současně byli povinní poučeni o tom, že mají-li za to, že splňují podmínky pro osvobození od soudních poplatků, mohou navrhnout, aby jim pro podání dovolání byl soudem ustanoven zástupce z řad advokátů. Dále z obsahu spisu vyplývá, že zástupce, který byl povinným k jejich žádosti usnesením soudu prvního stupně ze dne 7. 3. 2008, č. j. 13 Nc 25609/2006 - 74, (jež v tomto výroku nabylo právní moci dne 5. 4. 2008) ustanoven, dovolání doplnil podáním ze dne 18. 6. 2008, předaným soudu prvního stupně dne 23. 6. 2008. Protože tedy ustanovený zástupce povinných v zákonné lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení soudu prvního stupně ze dne 7. 3. 2008, č. j. 13 Nc 25609/2006 - 74, (tedy do 5. 6. 2008) dříve učiněné podání dovolatelů včas nedoplnil (vady dovolání neodstranil, takže dovolání postrádá náležitosti, důvody dovolání i obsahové vymezení dovolacích důvodů), nelze pro tyto nedostatky dovolání v dovolacím řízení pokračovat. Nejvyšší soud proto vadné dovolání s ohledem na výše uvedené skutečnosti podle § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl, aniž mohl přihlédnout k doplnění dovolání předanému soudu prvního stupně dne 23. 6. 2008. V Brně dne 13. dubna 2010

http://psp.cz/eknih/1998ps/stenprot/043schuz/s043062.htm

PČR, PS 1998-2002, 43. schůze, část 62 (28. 11. 2001) Tolik k námitkám vlády. Jenom bych chtěl připomenout události ze včerejšího dne, kdy Ústavní soud znovu poukázal na nutnost řešení této problematiky, na nutnost řešení možnosti odvolání, a v nálezu, který jsem tady už zmiňoval, to znamená 11/2000 z července tohoto roku, říká, že tento požadavek musí být zakotvený v zákoně. Neříká, že to musí být soud, říká pouze, že to je zpravidla soud. My jsme se tedy pokusili to řešit zmíněným kolegiem. Děkuji vám za pozornost a žádám vás o propuštění zákona do druhého čtení. Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan kolega Petr Koháček. Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, máme před sebou návrh zákona, který předložili naši kolegové a který navrhuje řešit problém, který se vyskytl v praxi provádění zákona o ochraně utajovaných skutečností. Ten problém spočívá v tom, že konečné slovo Národního bezpečnostního úřadu bylo i v negativním případě, kdy bylo vydáno negativní rozhodnutí v neprospěch žadatele o prověření na některý stupeň. Plně souhlasím se svými kolegy, že by měl být zřízen nezávislý orgán se specifickým postavením, odpovídající specifice problematiky, které se týká. Nicméně jsem si podrobně prostudoval rozhodnutí Ústavního soudu, které shodou okolností bylo vyneseno dva dny potom, co naši kolegové svůj návrh předložili, a zhruba o měsíc později bylo toto rozhodnutí publikováno. Obávám se, že rozhodnutí Ústavního soudu, které ve svém zdůvodnění se odvolává na články 26 a 36 Listiny základních práv a svobod, kde tvrdí, že jde o zásah do práva pracovního, zjednodušeně řečeno, že je nutné, aby takovéto rozhodnutí přezkoumal soud. Já si myslím, že tento problém je jistě zralý pro to, aby se řešil v dalším projednávání tohoto návrhu zákona. Bude potřeba si k této problematice vyžádat ještě některá další odborná stanoviska, aby bylo opravdu vyhověno Ústavnímu soudu. Zde prosím si všimněte, nekritizuji rozhodnutí Ústavního soudu. Chtěl bych ale k tomu dodat ještě jednou závažnou věc. My se tímto problémem zabývat musíme. Musíme se tím zabývat proto, že Ústavní soud v zákoně 148/1998 zrušil tři velmi významná ustanovení s platností od 1. července příštího roku. Z toho, jak jsem posuzoval dopad toho, kdyby nebyla přijata jiná právní úprava v těch oblastech, které Ústavní soud zrušil, mohli bychom se dostat do situace, kdy prověření na stupeň přísně tajné by víceméně mohl dostat každý. Říkám to samozřejmě s trochou nadsázky, ale otevírá to daleko větší prostor, než který byl v dosavadním návrhu zákona. Je to dáno tím, že v § 23 odst. 2 bylo vypuštěno slovo "zejména". Takže bude pravděpodobně třeba doplnit stávající výčet podmínek, které musí žadatel o prověrky různých stupňů splnit. Já vás nechci zde zatěžovat dalšími podrobnostmi, které s problematikou zákona o ochraně utajovaných skutečností souvisejí, ale vzhledem k tomu, že návrh našich kolegů je dobrým podkladem pro to, aby problémy, které jsou způsobeny rozhodnutím Ústavního soudu na straně jedné a potřebou zajistit, aby rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu bylo podřízeno nezávislé další kontrole, jinými slovy možnosti odvolání, doporučuji, abychom tento návrh zákona propustili do druhého čtení a přikázali k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu a mám zde do ní písemnou přihlášku pana kolegy Josefa Houzáka, kterému tedy uděluji slovo. Prosím. Poté pan kolega Jan Klas. Poslanec Josef Houzák: Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, předložený návrh novely zákona č. 148 o utajovaných skutečnostech a změnách dalších zákonů považuji za návrh opodstatněný a potřebný, který případným svým přijetím přispěje k odstranění vážné mezery v zákoně, která neumožňovala přezkoumání rozhodnutí, které svým rozsahem významně zasahuje do života každého občana, který byl prověřován, ale i do záležitostí jeho rodinných příslušníků. Určitý problém u mě vyvolává návrh na vytvoření, lépe řečeno zřízení kolegia na úseku ochrany utajovaných skutečností jako součást Nejvyššího státního zastupitelství. Možná že vytvoření takovéhoto odvolacího orgánu by bylo vhodnější, jak už zde bylo řečeno, u nezávislého soudu. Plně se ztotožňuji s tím, co řekl zpravodaj k této zprávě, že se jedná o tak vážnou záležitost, že je třeba využít toho prostoru ke druhému čtení, posoudit ty věci, abychom se dopracovali k řešení celého problému tak, jak návrh tady zní, to znamená samotné odvolání. A sám osobně doporučuji, aby tento zákon byl propuštěn do druhého čtení. Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan kolega Jan Klas. Další přihlášku nevidím. Poslanec Jan Klas: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi učinit pár poznámek k novele, která zásadním způsobem zasahuje do zákona, který jsme přijímali v hektickém předvolebním období, a sice v roce 1998 v červnu, kdy se blížily volby v tomto roce. Jsem rád, že před několika týdny učinil Ústavní soud výrok, který vlastně způsobuje to, že předloženou novelu kolegů Ondruše a dalších je nutno přepracovat na základě tohoto výroku Ústavního soudu, jak už řekl zpravodaj kolega Koháček. Jsem rád, že kolegové nezavádějí soudní přezkum. Soudní přezkum by znamenal praktické rozbití procesu prověrek a zrušení Národního bezpečnostního útvaru jako instituce. Takže velice vítám to, že je zde zaveden jiný orgán pod názvem "kolegium". Jistě víte ze zkušenosti, že jakýkoliv soudní spor, ať již v oblasti lustrací, tak popř. v oblasti této, by znamenal každopádně prohru státní instituce. Za ministra Jana Rumla stát prohrál několik milionů v soudních sporech, kdy se lidé odvolávali proti pozitivním lustračním osvědčením. Proto jsem rád, že kolegové nezavádějí tento proces do tohoto návrhu zákona. Ke složení kolegia. Vůbec se mi nelíbí navržení kolegia ze tří státních zástupců, protože všichni si jistě dobře vzpomínáte, že právě státní zástupci byli lidé, kteří nejvíce byli proti procesu prověřování.

https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mrqgazv6mrzgexhazrwfu2a

291/2003 Sb. - Beck-online 291/2003 Sb.: 1. 3. 2012 - 10. 2. 2020 § 12 Bovinní somatotropin § 25 Účinnost Příloha č. 1. SLEDOVANÉ LÁTKY Příloha č. 2. REZIDUA NEBO SKUPINY LÁTEK, ZJIŠŤOVANÉ PODLE DRUHŮ ZVÍŘAT, JEJICH KRMIVA VČETNĚ VODY A PRIMÁRNÍCH ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ Příloha č. 3. PLÁN SLEDOVÁNÍ 291/2003 Sb. znění účinné od 1. 3. 2012 do 10. 2. 2020 vyhláškou č. 51/2012 Sb. vyhláškou č. 129/2009 Sb. vyhláškou č. 375/2006 Sb. vyhláškou č. 232/2005 Sb. o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 18 odst. 5 písm. a), § 19 odst. 3 a 5, § 22 odst. 2 písm. d), § 51a odst. 3 a § 75 odst. 3 zákona: Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1 a upravuje které látky nesmí být podávány zvířatům všech druhů, hospodářským zvířatům, nebo živočichům vodního hospodářství, a které z těchto látek, za jakých podmínek a jakým způsobem lze výjimečně podávat některým zvířatům ke stanovenému léčebnému nebo zootechnickému ošetření, jak se zachází s hospodářskými zvířaty, jimž byly podány látky uvedené pod písmenem a), a s jejich produkty, způsob sledování přítomnosti nepovolených látek, jejich reziduí a látek kontaminujících, které by mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat, v živočišných produktech, krmivech a napájecí vodě (dále jen „sledování“), součinnost chovatelů a osob, které vyrábějí a zpracovávají živočišné produkty, s orgány provádějícími sledování, opatření přijímaná na základě výsledků sledování. hospodářskými zvířaty – domácí skot, prasata, ovce, kozy, lichokopytníci, drůbež a králíci, jakož i volně žijící zvířata jmenovaných druhů a volně žijící přežvýkavci, kteří byli odchováni v hospodářství, nepovolenými látkami nebo přípravky – látky nebo přípravky, jejichž podávání zvířatům je zakázáno zákonem nebo zákonem o léčivech2, rezidui – rezidua látek s farmakologickým účinkem, jejich metabolitů a jiných látek, které se dostaly do živočišných produktů a které by mohly být škodlivé pro zdraví lidí, látkami kontaminujícími – látky, které se dostaly do živočišných produktů neúmyslně při výrobě, zpracování, balení, přepravě nebo skladování, mimo mechanické znečištěniny, mikroby, živé nebo mrtvé živočišné škůdce a části jejich těl, látkami s farmakologickým účinkem – látky, které jsou farmakodynamicky aktivní v dávce, ve které jsou podávány zvířatům prostřednictvím veterinárních léčivých přípravků, v nichž jsou obsaženy, beta agonisty – agonisté adrenergních receptorů typu beta, léčebným ošetřením – podání veterinárního léčivého přípravku v souladu s § 5 hospodářskému zvířeti vyšetřenému veterinárním lékařem k ošetření poruch reprodukce včetně přerušení nežádoucí březosti, v případě beta agonistů k vyvolání tokolýzy při telení krav, k léčbě onemocnění dýchacího ústrojí, navikulárního syndromu (podotrochlózy) a laminitidy a k vyvolání tokolýzy u koňovitých, zootechnickým ošetřením – podání veterinárního léčivého přípravku v souladu s § 6 hospodářskému zvířeti vyšetřenému veterinárním lékařem k synchronizaci říje nebo k přípravě dárkyň a příjemkyň embryí, v případě živočichů vodního hospodářství skupině chovaných zvířat k inverzi pohlaví, a to na základě předpisu veterinárního lékaře a pod jeho odpovědností, nedovoleným ošetřením – použití látek nebo přípravků, jejichž podávání zvířatům je zakázáno zákonem nebo zvláštním právním předpisem,2 anebo použití látek nebo přípravků, jejichž podání zvířatům je povoleno, avšak k jiným účelům a za jiných podmínek, úředním vzorkem – vzorek odebraný orgánem vykonávajícím státní veterinární dozor za účelem vyšetření na rezidua nebo na látky kontaminující, a to s uvedením typu, množství a způsobu odběru, jakož i druhu, pohlaví a původu zvířete anebo druhu a původu živočišného produktu či krmiva, schválenou laboratoří – laboratoř státního veterinárního ústavu nebo jiná laboratoř, které bylo vydáno pro příslušný okruh vyšetřování osvědčení o akreditaci podle zvláštního právního předpisu3 a které Státní veterinární správa vydala povolení k provádění veterinární laboratorní činnosti, partií zvířat – skupina zvířat stejného druhu a věkové kategorie, chovaná ve stejném hospodářství, ve stejném čase a za stejných podmínek chovu. Nepovolené látky a přípravky a podmínky pro jejich výjimečné podávání hospodářským zvířatům Není-li dále stanoveno jinak, nesmí být uváděny do oběhu thyreostatické látky, stilbeny, deriváty stilbenů, jejich soli a estery, 17-beta-estradiol a jeho estery a beta agonisté pro účely jejich podávání zvířatům, jejichž maso či jiné produkty jsou určeny k výživě lidí, nejde-li o podání za účelem uvedeným v § 5 odst. 1 písm. b) a c), podávány hospodářským zvířatům nebo živočichům vodního hospodářství látky uvedené pod písmenem a), jakož i látky s estrogenním, androgenním nebo gestagenním účinkem. Hospodářská zvířata a živočichové vodního hospodářství, kterým byly podány látky uvedené v § 3 písm. b), nesmí být chováni v hospodářství, které není pod státním veterinárním dozorem vykonávaným v souladu s § 52 zákona a speciálně zaměřeným na kontrolu podávání těchto látek hospodářským zvířatům a živočichům vodního hospodářství (dále jen „cílený dozor“). Hospodářská zvířata, v nichž jsou obsaženy látky uvedené v § 3 písm. b) anebo u nichž byla stanovena přítomnost těchto látek, nelze uvádět do oběhu nebo porážet k lidské spotřebě, pokud nelze prokázat, že tato zvířata byla ošetřena v souladu s § 5 nebo 6. Maso pocházející ze zvířat uvedených v odstavcích 1 a 2 nesmí být ani uváděno do oběhu, ani dále zpracováváno. Živočichy vodního hospodářství, kterým byly podány látky uvedené v § 3 písm. b), jakož i výrobky, jež z těchto živočichů pocházejí, nelze uvádět do oběhu k lidské spotřebě. V rámci léčebného ošetření je možno podávat hospodářským zvířatům registrované veterinární léčivé přípravky obsahující testosteron a progesteron včetně derivátů těchto látek, které mohou být v organizmu v místě podání snadno hydrolyzovány na výchozí sloučeniny (vlastní léčivé látky). Tyto veterinární léčivé přípravky musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem2 na jejich uvádění do oběhu a mohou být podávány pouze jednoznačně identifikovaným hospodářským zvířatům, a to injekčně, anebo v případě léčby ovariálních dysfunkcí ve formě vaginálních spirál (nikoli implantací), koňovitým perorálně registrované veterinární léčivé přípravky obsahující allyltrenbolon anebo beta agonisty, a to v souladu s rozhodnutím o registraci, kravám při telení registrované veterinární léčivé přípravky obsahující beta agonisty, a to injekčně za účelem vyvolání tokolýzy. Veterinární léčivé přípravky uvedené v odstavci 1 podává pouze veterinární lékař s výjimkou přípravků uvedených pod písmenem b), které může podat i jiná osoba pod odpovědností veterinárního lékaře. Podávání veterinárních léčivých přípravků uvedených v odstavci 1 musí veterinární lékař zaznamenat v evidenci vedené podle zákona a podle zvláštního právního předpisu,2 a to včetně údajů o druhu a datu ošetření, druhu veterinárního léčivého přípravku a totožnosti ošetřeného zvířete. Veterinární léčivé přípravky uvedené v odstavci 1 písm. c) nelze podávat v rámci léčebného ošetření hospodářským zvířatům, jež nejsou chovnými zvířaty (dále jen „užitková zvířata“), jakož i chovným zvířatům, u nichž se nadále nepočítá s využíváním jejich reprodukčních schopností. Chovatelé nesmí vlastnit ani přechovávat veterinární léčivé přípravky uvedené v odstavci 1 písm. c). V rámci zootechnického ošetření je možno podávat jednoznačně identifikovaným hospodářským zvířatům registrované veterinární léčivé přípravky s estrogenním (s výjimkou 17-beta-estradiolu a jeho esterů), androgenním nebo gestagenním účinkem. Jde-li o živočichy vodního hospodářství, mohou být rybí násadě podávány během prvních 3 měsíců registrované veterinární léčivé přípravky, které mají androgenní účinek, a to za účelem inverze pohlaví. Veterinární léčivé přípravky uvedené v odstavcích 1 a 2 podává veterinární lékař. Veterinární léčivé přípravky určené lékařem uvedené v odstavcích 1 a 2 může podle pokynů veterinárního lékaře podávat také chovatel nebo jiná osoba na základě pověření veterinárního lékaře. Nepodává-li veterinární lékař registrovaný veterinární léčivý přípravek osobně, vystaví předpis, v němž uvede důvod podání a množství přípravku a zajistí, aby na vystavený předpis nebylo možno vydat předepsaný přípravek opakovaně. Pro zaznamenávání podaného registrovaného veterinárního léčivého přípravku podle tohoto ustanovení platí § 5 odst. 3 obdobně. Veterinární léčivé přípravky uvedené v odstavci 1 nelze podávat v rámci zootechnického ošetření užitkovým zvířatům a chovným zvířatům, u nichž se nadále nepočítá s využíváním jejich reprodukčních schopností. Veterinární léčivé přípravky s obsahem hormonálních látek a beta agonistů, jejichž podávání hospodářským zvířatům dovolují § 5 a 6, musí splňovat podmínky stanovené zvláštním právním předpisem.2 Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (dále jen „Ústav“) však posoudí jako nebezpečné veterinární léčivé přípravky hormonální, které mají prodloužený účinek nebo ochrannou lhůtu delší než 15 dnů, byly registrovány podle dřívějších právních předpisů, u kterých nejsou známy podmínky jejich použití anebo pro které neexistují reagencie, analytické přístroje nebo metody pro zjišťování přítomnosti reziduí látek s farmakologickým účinkem v množství překračujícím jejich nejvyšší přípustná množství (dále jen „stanovené limity“),4 obsahující beta agonisty, jejichž ochranná lhůta je delší než 28 dnů. Chovná zvířata, včetně chovných zvířat, u nichž se nadále nepočítá s využíváním jejich reprodukčních schopností, kterým byly podány registrované veterinární léčivé přípravky uvedené v § 5 nebo 6 za podmínek v nich stanovených a u kterých byla dodržena ochranná lhůta stanovená v rozhodnutí o registraci, mohou být uváděna do oběhu a jejich maso může být opatřeno označením zdravotní nezávadnosti. S vysoce hodnotnými koňmi, zejména závodními, sportovními nebo cirkusovými, anebo s koňmi určenými k plemenitbě či pro výstavy, jimž byly z důvodů uvedených v § 5 podány registrované veterinární léčivé přípravky obsahující allyltrenbolon nebo beta agonisty, lze obchodovat ještě před uplynutím ochranné lhůty, pokud byly splněny podmínky pro podání těchto přípravků a pokud jsou druh a datum ošetření uvedeny ve veterinárním osvědčení nebo v průkazu koně. Živočišné produkty pocházející od zvířat, kterým byly podány v souladu s ustanoveními této vyhlášky registrované veterinární léčivé přípravky obsahující látky s estrogenním, androgenním nebo gestagenním účinkem anebo beta agonisty, mohou být uváděny do oběhu k lidské spotřebě, pokud veterinární léčivé přípravky podané těmto zvířatům odpovídají požadavkům § 7 a pokud před poražením těchto zvířat byly dodrženy ochranné lhůty. Výroba, dovoz, skladování, distribuce, prodej a používání látek uvedených v § 3 se řídí zvláštním právním předpisem.2 Orgány vykonávající státní veterinární dozor provádějí vedle kontrol stanovených zvláštním právním předpisem2 též kontroly podle § 16 odst. 1 za účelem zjištění držení nebo přechovávání látek uvedených v § 3 nebo přípravků obsahujících tyto látky, které by byly určeny k podávání zvířatům pro účely výkrmu, nedovoleného ošetření, nedodržení stanovených ochranných lhůt, nedodržení omezení při používání veterinárních léčivých přípravků podle § 5 nebo 6, přítomnosti látek uvedených v § 3 ve zvířatech, v napájecí vodě a na všech místech, na nichž jsou zvířata chována, jakož i přítomnosti reziduí těchto látek ve zvířatech, v jejich exkrementech, tělních tekutinách, tkáních a produktech, a to v souladu s přílohou č. 3 k této vyhlášce. Jestliže byla při kontrolách prováděných podle odstavce 2 zjištěna přítomnost látek nebo přípravků, jejichž používání nebo držení je zakázáno, anebo přítomnost reziduí látek prokazující nedovolené ošetření, musí být tyto látky a přípravky, ošetřená zvířata a jejich produkty umístěny pod úředním dohledem do realizace opatření podle zákona.5 Výrobci a distributoři2 látek s thyreostatickým, estrogenním, androgenním nebo gestagenním účinkem, jakož i beta agonistů, kterým byla výroba nebo distribuce těchto látek nebo veterinárních léčivých přípravků obsahujících tyto látky povolena podle zvláštního právního předpisu,2 v souladu s tímto předpisem vedou a uchovávají záznamy o nákupu a prodeji těchto látek a přípravků a na požádání je předkládají, popřípadě zpřístupňují inspektorům Ústavu. Jestliže podle výsledků provedených kontrol nejsou požadavky této vyhlášky dodržovány v členském státě původu zvířat nebo živočišných produktů, uvědomí o tom Státní veterinární správa příslušné orgány tohoto členského státu. Ze země, jež není členským státem (dále jen „třetí země“) a jejíž právní řád dovoluje uvádět do oběhu a podávat zvířatům všech druhů, jejichž maso či jiné produkty jsou určeny k výživě lidí, stilbeny, deriváty stilbenů, soli a estery stilbenů nebo látky s thyreostatickým účinkem, nelze dovážet hospodářská zvířata, živočichy vodního hospodářství ani maso a jiné produkty pocházející od těchto zvířat a živočichů. Z třetí země nelze dále dovážet hospodářská zvířata a živočichy vodního hospodářství, jimž byly podány thyreostatické látky, stilbeny, deriváty stilbenů, jejich soli a estery, 17-beta-estradiol a jeho estery nebo přípravky obsahující tyto látky, beta agonisté a látky s estrogenním, androgenním nebo gestagenním účinkem, anebo přípravky obsahující tyto látky, pokud tyto látky nebo přípravky nebyly podány v souladu s požadavky stanovenými v § 5, 6 a 8 a pokud nebyly dodrženy stanovené ochranné lhůty, odpovídající mezinárodním doporučením, maso a jiné produkty pocházející od zvířat uvedených pod písmenem a), nejde-li o dovoz užitkových zvířat a chovných zvířat, u nichž nelze dále využívat jejich reprodukčních schopností, jakož i masa z těchto zvířat, jestliže třetí země poskytne záruky alespoň rovnocenné zárukám požadovaným touto vyhláškou, popřípadě odpovídající požadavkům Evropské komise (dále jen „Komise“). V případě hospodářských zvířat, jimž byl před 14. říjnem 2004 podán 17-beta-estradiol nebo jeho estery k léčebnému nebo zootechnickému ošetření, se uplatňují shodná ustanovení jako u látek povolených podle § 5 odst. 1 písm. a), jde-li o léčebné ošetření, a podle § 6, jde-li o zootechnické ošetření. Bovinní somatotropin Není-li dále stanoveno jinak, nesmí být bovinní somatotropin uváděn do oběhu za účelem jeho prodeje a jakéhokoli způsobu podávání dojnicím. Výroba, příprava a distribuce bovinního somatotropinu se řídí zvláštním právním předpisem. Ustanovením odstavce 1 není dotčena výroba bovinního somatotropinu nebo jeho dovoz za účelem jeho vývozu do třetích zemí. Plán sledování a součinnost chovatelů a osob, které vyrábějí a zpracovávají živočišné produkty, při jeho plnění Účelem plánu sledování je zjišťovat přítomnost skupin látek a jejich reziduí, uvedených v přílohách č. 1 a 2 k této vyhlášce, v chovu zvířat a ve výrobě živočišných produktů. Plán sledování musí stanovit postupy a opatření ke sledování látek a reziduí uvedených v odstavci 1 v souladu s přílohou č. 2 k této vyhlášce, zejména ke zjišťování přítomnosti látek uvedených v odstavci 1 u zvířat, v napájecí vodě a na všech místech, kde jsou zvířata chována, reziduí látek uvedených v odstavci 1 u zvířat, v jejich exkrementech, tělních tekutinách, tkáních a produktech, jako jsou maso, mléko, vejce nebo med, pravidla pro odběr vzorků a jeho rozsah v souladu s přílohou č. 3 k této vyhlášce. sestaví v souladu s § 48 odst. 1 písm. a) zákona a v souladu s přílohou č. 3 k této vyhlášce plán sledování a předloží jej ke schválení Komisi, provádí každoroční aktualizaci tohoto plánu, a to nejpozději do 31. března příslušného kalendářního roku, a seznámí s ním Komisi, informuje každých 6 měsíců Komisi a členské státy o plnění plánu sledování, popřípadě o vývoji situace a předkládá každoročně Komisi výsledky plnění plánu sledování spolu s výsledky přijatých kontrolních opatření, a to nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku, zveřejňuje výsledky plnění tohoto plánu, může předkládat Komisi připomínky k aktualizovaným plánům sledování ostatních členských států, a to ve lhůtě 10 pracovních dnů ode dne, kdy jí byly tyto plány doručeny. Plán sledování obsahuje zejména specifikaci právních předpisů, které upravují používání látek uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, jmenovitě ustanovení o zákazu či povolení používání těchto látek, o jejich uvádění do oběhu a podávání, údaje o organizacích a institucích podílejících se na uskutečňování plánu sledování, seznam schválených laboratoří s údaji o jejich kapacitních možnostech z hlediska vyšetřování vzorků, seznam látek, které mají být sledovány, stanovené limity reziduí povolených látek, pokud nejsou tyto limity stanoveny předpisy Evropských společenství, metody vyšetřování, standardy pro interpretaci nálezů a v případě látek uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce i počet vzorků, který má být odebrán, včetně zdůvodnění tohoto počtu, počet úředních vzorků, které mají být odebrány ve vztahu k počtu zvířat příslušných druhů poražených v předchozím roce v souladu s rozsahem a četností odběru vzorků podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, údaje o pravidlech, kterými se řídí odběr úředních vzorků a které určují, jaké údaje mají být uvedeny na těchto vzorcích, opatření ukládaná orgány vykonávajícími státní veterinární dozor v případě pozitivního nálezu u zvířat nebo v živočišných produktech. Chovatelé a osoby, které vyrábějí a zpracovávají živočišné produkty, poskytují součinnost k plnění plánu sledování zejména tím, že chovatelé uvádějí do oběhu pouze kterým nebyly podány nepovolené látky nebo přípravky anebo u kterých nedošlo k nedovolenému ošetření, u kterých, pokud jim byly podány povolené látky nebo přípravky, byly dodrženy ochranné lhůty stanovené pro tyto látky nebo přípravky, živočišné produkty pocházející od zvířat uvedených v bodě 1, osoby, které vyrábějí a zpracovávají živočišné produkty, provádějí vlastní kontroly hygienických podmínek výroby tak, aby přijímaly do svých zařízení pouze taková hospodářská zvířata, u kterých je chovatel s to zaručit, že byly dodrženy ochranné lhůty, se přesvědčily, že u hospodářských zvířat nebo živočišných produktů dodaných do jejich zařízení nejsou přítomna rezidua v množství překračujícím stanovené limity ani jakékoli stopy nepovolených látek nebo přípravků. Orgány vykonávající státní veterinární dozor sledují v hospodářstvích podmínky chovu a ošetření zvířat podle této vyhlášky. V souvislosti s plánem sledování organizují bez předchozího upozornění namátkové kontroly, zaměřené zejména na zjišťování držení nebo přítomnosti nepovolených látek nebo přípravků, jež mohou být zneužity k podávání zvířatům ke krmným účelům nebo k nedovolenému ošetření. Tyto kontroly se provádějí během výroby, uvádění do oběhu, skladování, přepravy, distribuce a prodeje látek uvedených v části A přílohy č. 1 k této vyhlášce, ve všech stadiích výroby krmiv a jejich uvádění do oběhu, v celém řetězci získávání a zpracovávání živočišných produktů. Kontroly podle odstavce 1 prováděné na jatkách nebo na místech prvního prodeje produktů rybolovu a vodního hospodářství mohou být omezeny, jestliže hospodářství původu nebo místo odeslání zvířat nebo živočišných produktů je pod státním veterinárním dozorem anebo je součástí koordinovaného systému sledování, jehož pravidla jsou obsažena ve specifikacích pro obchodní značku nebo jsou uvedena na etiketě. Orgány vykonávající státní veterinární dozor v případě podezření na nedovolené ošetření si vyžádají od chovatele nebo veterinárního lékaře, který v hospodářství vykonává veterinární léčebnou a preventivní činnost, doklady prokazující důvod a povahu ošetření; potvrzení nedovoleného ošetření nebo použití nepovolených látek nebo přípravků, popřípadě důvodného podezření z jejich použití, provedou kontroly (vyšetření) zvířat v hospodářstvích původu nebo odeslání zvířat hlavně se zřetelem na prokázání nedovoleného ošetření se zaměřením na stopy po takovém úkonu. Součástí těchto kontrol může být úřední odběr vzorků, v hospodářstvích, v nichž byla zvířata chována, včetně hospodářství s uvedenými hospodářstvími administrativně spojených, v hospodářstvích původu nebo odeslání zvířat za účelem zjištění přítomnosti nepovolených látek nebo přípravků. Při těchto kontrolách se vždy odebírají úřední vzorky krmiv a napájecí vody, krmiv a napájecí vody v hospodářstvích původu nebo odeslání zvířat, a jde-li o vodní živočichy, vody, z níž byli tito živočichové vyloveni, uvedené v odstavci 1 písm. a), potřebné k objasnění původu nepovolených látek nebo přípravků, anebo jimi ošetřených zvířat; překročení stanovených limitů reziduí provedou šetření nezbytná vzhledem k pozitivnímu nálezu. V hospodářstvích, z nichž byla do hospodářství uvedeného v odstavci 3 přemísťována zvířata, a u výrobců krmiv, jimiž byla do hospodářství uvedeného v odstavci 3 dodávána krmiva, provádí krajská veterinární správa vedle kontrol uvedených v § 16 odst. 1 další kontroly ke zjištění původu nedovoleně podaných látek a o výsledcích těchto kontrol informuje Státní veterinární správu. Úřední vzorky odebrané v souladu s přílohou č. 3 k této vyhlášce vyšetřují národní referenční laboratoře, referenční, popřípadě jiné schválené laboratoře, které prokázaly svou způsobilost úspěšnou účastí v testovacích schématech uznaných nebo organizovaných národními referenčními laboratořemi nebo referenčními laboratořemi Evropské unie. Národní referenční laboratoř zřízená v rámci Ústavu je příslušná pro látky uvedené ve skupinách A a B 2 písm. d) přílohy č. 1 k této vyhlášce, Státního veterinárního ústavu Jihlava je příslušná pro látky uvedené ve skupinách B 1, B 2 písm. a), b), c), e) a f) a B 3 písm. d) a e) přílohy č. 1 k této vyhlášce, Státního veterinárního ústavu Olomouc je příslušná pro látky uvedené ve skupině B 3 písm. c) přílohy č. 1 k této vyhlášce, Státního veterinárního ústavu Praha je příslušná pro látky uvedené ve skupině B 3 písm. a) a b) přílohy č. 1 k této vyhlášce. Národní referenční laboratoře zejména kontrolují činnost laboratoří uvedených v odstavci 1 písm. b), zejména analytické standardy a metody vyšetřování pro každé reziduum nebo skupinu reziduí, organizují porovnávací testy pro každé reziduum nebo skupinu reziduí, zajišťují dodržování stanovených limitů laboratořemi uvedenými v odstavci 1 písm. b), podílejí se na sestavování plánu sledování a vyhodnocování výsledků jeho plnění, poskytují informace dodávané referenčními laboratořemi Evropské unie a zajišťují další vzdělávání svých zaměstnanců v kurzech organizovaných Komisí nebo referenčními laboratořemi Evropské unie. Je-li vydáno rozhodnutí o registraci veterinárního léčivého přípravku, který je určen k podávání zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, Ústav poskytne běžné analytické metody pro zjišťování reziduí předložené žadatelem o registraci jak příslušné národní referenční laboratoři, tak i příslušné referenční laboratoři Evropské unie. Pozitivní nálezy, které byly zjištěny běžnou metodou a týkají se látek uvedených ve skupině A přílohy č. 1 k této vyhlášce, musí být ověřeny příslušnou národní referenční laboratoří s použitím stanovené referenční metody. Jsou-li uplatněny námitky zpochybňující správnost výsledků vyšetření úředních vzorků, musí být tyto výsledky ověřeny příslušnou národní referenční laboratoří; tato laboratoř o tom uvědomí Státní veterinární správu. Ověření se provádí na náklad osoby, která správnost výsledků vyšetření úředních vzorků zpochybňuje. Jestliže se vyšetřením úředních vzorků zjistí nedovolené ošetření nebo přítomnost reziduí v množství překračujícím stanovené limity, orgány vykonávající státní veterinární dozor učiní odpovídající opatření podle § 19 a násl. Týká-li se toto zjištění zvířat nebo živočišných produktů pocházejících z některého členského státu, informuje o tom Státní veterinární správa příslušný úřad tohoto členského státu a spolupracuje s ním na jeho žádost při dalším šetření, dovezených z třetí země, informuje o tom Státní veterinární správa Komisi. Je-li výsledkem vyšetření úředních vzorků některý z pozitivních nálezů uvedených v § 18, laboratoř, která provedla vyšetření, poskytne Státní veterinární správě a krajské veterinární správě, která odebrala úřední vzorky, podrobné údaje o postupu a výsledcích vyšetření, krajská veterinární správa shromáždí a prověří údaje potřebné ke zjištění totožnosti zvířat a hospodářství jejich původu nebo odeslání, Státní veterinární správa informuje o výsledcích vyšetření Komisi a členské státy, jestliže tyto výsledky odůvodňují provedení šetření nebo jiné činnosti v některém členském státě nebo v některé třetí zemi. Krajská veterinární správa nebo Ústav v souladu se svou působností provede šetření v hospodářství původu nebo odeslání k určení příčin přítomnosti reziduí, v případě nedovoleného ošetření šetření ke zjištění zdroje použitých látek nebo přípravků (ve stadiu výroby, skladování, přepravy, dovozu, distribuce, prodeje), jakákoli další šetření, jež považuje za nezbytná. Krajská veterinární správa učiní opatření, aby zvířata, od kterých byly odebrány vzorky, jejichž vyšetření prokázalo pozitivní nález, byla jednoznačně a zřetelně označena a aby neopustila hospodářství do doby, kdy budou známy výsledky šetření uvedeného v odstavci 2. Krajská veterinární správa nebo Ústav uvědomí bez průtahů Státní veterinární správu o výsledcích šetření uvedeného v odstavci 2. Je-li prokázáno nedovolené ošetření, krajská veterinární správa zabezpečí, aby zvířata, kterých se týkají kontroly podle § 16 odst. 3 písm. b), byla řádně označena a byla pod cíleným dozorem a aby od těchto zvířat byl odebrán úřední vzorek ze statisticky reprezentativního souboru. Jsou-li prokázána rezidua v množství překračujícím stanovené limity, krajská veterinární správa nebo Ústav v souladu se svou působností provede šetření v hospodářství původu nebo odeslání ke zjištění důvodu překročení těchto limitů a v souladu s výsledky tohoto šetření učiní potřebná opatření k ochraně zdraví lidí, včetně případného zákazu uvádění zvířat a živočišných produktů z daného hospodářství do oběhu. Dojde-li opakovaně k překročení stanovených limitů reziduí při uvedení zvířat nebo živočišných produktů do oběhu, přijme krajská veterinární správa opatření ke zvýšení účinnosti státního veterinárního dozoru v hospodářství nebo ve výrobním či zpracovatelském zařízení, z nichž zvířata nebo živočišné produkty pocházejí, a to nejméně na dobu 6 měsíců. V takovém případě jsou zvířata nebo živočišné produkty uvolňovány do oběhu až na základě výsledků vyšetření odebraných vzorků. Prokáže-li výsledek vyšetření překročení stanovených limitů reziduí, musí být živočišné produkty posouzeny jako nepoživatelné. Za šetření provedená podle § 19 lze uložit chovateli náhradu.6 Potvrdí-li šetření uvedená v § 20, že podezření, jež vedlo k těmto šetřením, bylo důvodné, hradí náklady na tato šetření chovatel.6 Náklady na neškodné odstranění zvířat nebo živočišných produktů, u kterých byl zjištěn pozitivní nález, anebo zvířat nebo živočišných produktů, které se v souladu s § 22 považují za pozitivní, nese chovatel bez náhrady či odškodnění. Držení, používání nebo výrobu nepovolených látek nebo přípravků anebo látek uvedených ve skupinách A, B 1 a B 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce osobami, které k tomu nejsou oprávněny, oznámí krajská veterinární správa nebo Ústav příslušným orgánům. Mají-li orgány vykonávající státní veterinární dozor za to, že v jiném členském státě nejsou nebo přestaly být prováděny kontroly stanovené odpovídajícím předpisem Evropských společenství6a, uvědomí o tom Státní veterinární správa příslušný úřad tohoto členského státu s tím, aby ji informoval o přijatých opatřeních a důvodech pro ně. Nepokládá-li Státní veterinární správa tato opatření za dostatečná, učiní je předmětem společného jednání o způsobech a prostředcích nápravy; k nim může patřit i veterinární kontrola na místě. O těchto jednáních a dosažených výsledcích uvědomí Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi. Nedojde-li k dohodě, předloží Státní veterinární správa spornou záležitost k posouzení Komisi. Ověřuje-li Komise svými odborníky na místě v České republice, zda a jak je plněn plán sledování uvedený v § 13 a jak je jeho plnění kontrolováno, poskytuje Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona těmto odborníkům potřebnou součinnost. Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona uvědomí Komisi o opatřeních přijatých na základě výsledků uvedeného ověření. Zvířata, která jsou pod cíleným dozorem podle § 20 odst. 1, nesmí být po dobu trvání tohoto dozoru přemísťována bez souhlasu krajské veterinární správy a bez přijetí preventivních opatření odpovídajících povaze nedovoleně podané látky. Potvrdí-li vyšetření úředního vzorku odebraného podle § 20 odst. 1 nedovolené ošetření, rozhodne krajská veterinární správa, že zvířata, která byla zjištěna jako pozitivní, budou neprodleně poražena na místě nebo přepravena na určené jatky s příkazem k poražení na základě veterinárního osvědčení; těla takto poražených zvířat se považují za vysokorizikové konfiskáty živočišného původu. Kromě toho se na náklady chovatele6 odeberou vzorky z celé partie zvířat a vyšetří se v rozsahu stanoveném krajskou veterinární správou. Je-li však polovina nebo více vzorků odebraných z reprezentativního souboru podle § 20 odst. 1 pozitivní, může krajská veterinární správa ponechat na chovateli, aby si vybral mezi poražením těchto zvířat anebo kontrolou všech podezřelých zvířat přítomných v hospodářství. V hospodářství, v němž bylo prokázáno nedovolené ošetření, provádí krajská veterinární správa intenzivní sledování příslušných reziduí po dobu nejméně 12 následujících měsíců a o jeho výsledcích informuje Státní veterinární správu. Úřední veterinární lékař na jatkách, který zjistí nebo má podezření, že zvířata byla nedovoleně ošetřena anebo že jim byly podány nepovolené látky nebo přípravky, zabezpečí, aby tato zvířata byla poražena odděleně od ostatních zvířat dodaných na jatky, pozastaví těla a orgány poražených zvířat a odebere vzorky potřebné ke zjišťování příslušných látek, v případě pozitivního nálezu posoudí maso a orgány jako nepoživatelné s tím, že se považují za vysokorizikové konfiskáty živočišného původu, informuje o těchto skutečnostech krajskou veterinární správu, která o nich uvědomí bez průtahů Státní veterinární správu, zvířata byla dovoleně ošetřena, ale nebyla dodržena stanovená ochranná lhůta, zajistí odložení poražení těchto zvířat do doby, kdy již rezidua nebudou překračovat stanovené limity. Tato doba nesmí být kratší než ochranná lhůta stanovená v rozhodnutí o registraci příslušného veterinárního léčivého přípravku anebo než ochranná lhůta stanovená v § 7 odst. 2 písm. b). Jestliže poražení zvířat nemůže být podle odstavce 1 písm. b) odloženo z důvodu jejich zdravotního stavu nebo pohody anebo vzhledem k uspořádání nebo vybavení jatek, mohou být zvířata poražena před uplynutím doby uvedené v odstavci 1 písm. b). Jejich maso a orgány však musí být pozastaveny až do uzavření výsledků jejich kontroly včetně případného odběru a vyšetření vzorků. Jako poživatelné mohou být posouzeny jen maso a orgány s obsahem reziduí nepřekračujícím stanovené limity. Živočišné produkty, které obsahují rezidua v množství překračujícím stanovené limity, se vždy posoudí jako nepoživatelné. Provozovateli jatek, který pomáhá zatajit nedovolené ošetření, nelze po dobu následujících 12 měsíců umožnit získání jakékoli pomoci z fondů Evropské unie. Jestliže pohraniční veterinární kontrola prokáže u zvířat dovezených z třetí země nedovolené ošetření anebo přítomnost nepovolených látek nebo přípravků, přistoupí orgány provádějící tuto kontrolu k provádění dalších kontrol u všech partií zvířat a živočišných produktů z téhož zdroje. Zejména pozastaví dalších 10 partií za účelem provedení kontroly reziduí odebráním reprezentativního vzorku z každé partie nebo části partie. Jestliže kontroly prokážou přítomnost nepovolených látek nebo přípravků, nebo překročení stanovených limitů, postupují orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu podle článků 19 až 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (32004R0882) ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat. Jestliže pohraniční veterinární kontrola prokáže překročení stanovených limitů reziduí, přistoupí orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu k provedení dalších kontrol uvedených v odstavci 1. O případech uvedených v odstavcích 1 a 2 informuje Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. m) a písm. o) bodem 2 zákona Komisi. SLEDOVANÉ LÁTKY SKUPINA A - Látky s anabolickým účinkem a nepovolené látky: Stilbeny, deriváty stilbenů, jejich soli a estery Látky s thyreostatickým účinkem Laktony kyseliny resorcylové včetně zeranolu Látky s farmakologickým účinkem, pro které nemohou být stanoveny žádné maximální limity7 SKUPINA B - Veterinární léčivé přípravky (včetně nepovolených látek, které by mohly být použity pro veterinární účely) a látky kontaminující: Antibakteriálni látky včetně sulfonamidů a chinolonů Ostatní veterinární léčivé přípravky: Antikokcidika včetně nitroimidazolů Karbamáty a pyretroidy Nesteroidní protizánětlivá léčiva Ostatní farmakologicky účinné látky Látky kontaminující životní prostředí a ostatní látky: Organochlorované sloučeniny včetně PCB REZIDUA NEBO SKUPINY LÁTEK, ZJIŠŤOVANÉ PODLE DRUHŮ ZVÍŘAT, JEJICH KRMIVA VČETNĚ VODY A PRIMÁRNÍCH ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ Druh zvířete, krmivo nebo živoč. produkt Skot,ovce, kozy, prasata, koně Králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu, zvěřina1) B 2d B 3f 1) Pokud jde o zvěřinu, stanovují se pouze chemické prvky, pokud plán sledování neurčí i jiné chemické látky. PLÁN SLEDOVÁNÍ Zásady odběru úředních vzorků 1. Plán sledování některých látek a reziduí je zaměřen na dozor a odhalování příčin vzniku nebezpečných reziduí v potravinách živočišného původu v hospodářstvích, na jatkách, v podnicích pro ošetření mléka, v zařízeních na zpracování ryb a ve sběrnách a balírnách (třídírnách) vajec. 2. Úřední vzorky se odebírají v souladu s odpovídající částí této přílohy. 3. U látek skupiny A se dozor zaměřuje na odhalení nedovoleného podávání nepovolených látek a přípravků a případného nesprávného podávání povolených látek. Při odběrech vzorků musí být brána v úvahu nejméně následující kritéria: pohlaví, stáří, druh zvířat, systém krmení, všechny dostupné předcházející informace a veškeré důkazy nesprávného použití nebo zneužití látek této skupiny. 4. U látek skupiny B se dozor zaměřuje zejména na kontrolu dodržování maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků, stanovených vyhláškou č. 273/2000 Sb., kterou se stanoví nejvyšší přípustné zbytky veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek používaných v živočišné výrobě v potravinách a potravinových surovinách, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 1, skupiny I a III, a maximálních hladin pesticidů stanovených vyhláškou č. 465/2002 Sb., kterou se stanoví maximálně přípustné množství reziduí jednotlivých druhů pesticidů v potravinách a potravinových surovinách, ve znění pozdějších předpisů, a na sledování koncentrací látek kontaminujících životní prostředí, stanovených vyhláškou č. 53/2000 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky použití látek přídatných, pomocných a potravních doplňků, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se provádějí pouze namátkové odběry, musí být schváleny Komisí. Podrobná pravidla pro odběr úředních vzorků Odběry vzorků, včetně jejich úpravy v rámci stanovených pravidel, označení, zajištění ochrany před poškozením jejich obsahu a přepravy do příslušné schválené laboratoře, provádějí inspektoři krajské veterinární správy (dále jen „inspektor“). Tito inspektoři předávají vzorky do příslušné schválené laboratoře. 2. Odběry vzorků Odběry vzorků musí být organizovány bez předchozího upozornění tak, aby byl vždy zachován moment překvapení. Musí být neočekávané a nesmí být prováděny v nějakém pevně stanoveném čase nebo v některém konkrétním dnu týdne. Odběry vzorků musí být prováděny během celého roku v různých intervalech v zařízeních uvedených v části I bodě 1. Přitom je třeba zohlednit jednak skutečnost, že řada substancí je aplikována pouze v určitých obdobích, jednak další dostupné informace, například použití dosud neznámých substancí, náhlý výskyt nemocí v určitých oblastech, podezření z provádění činnosti v rozporu se zákonem apod. 2.2. Strategie odběru vzorků Cílem odběru vzorků v rámci plánu sledování je: a) zjištění všech případů nedovoleného ošetření, b) kontrola dodržování maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků, maximálních hladin pesticidů a koncentrací látek kontaminujících životní prostředí, c) sledování a zjišťování příčin výskytu reziduí v potravinách živočišného původu. 2.3. Odběr vzorků 2.3.1. Definice 2.3.1.1. Cílený vzorek Cílený vzorek je vzorek, který je odebrán v souladu se strategií odběru vzorků definovanou v bodě 2.2. 2.3.1.2. Podezřelý vzorek Podezřelý vzorek je vzorek, který je odebrán na základě - pozitivního nálezu u vzorku odebraného podle požadavků § 13 této vyhlášky, - pozitivního nálezu zjištěného v rámci kontrol prováděných v souladu s § 16 této vyhlášky, - zjištění úředního veterinárního lékaře na jatkách podle § 23 této vyhlášky. 2.3.1.3. Namátkový vzorek Namátkový vzorek je vzorek, který je odebraný podle statistického předpokladu pro poskytnutí reprezentativních údajů. 2.3.2. Cílený odběr vzorků v hospodářství 2.3.2.1. Kritéria pro výběr Hospodářství pro odběr vzorků mohou být vybrána pomocí místních znalostí nebo jakékoli jiné závažné informace, jako je typ systému výkrmu, plemeno a pohlaví zvířat. Inspektor provede ohodnocení celého stavu na hospodářství, aby vybral zvířata, od nichž mají být odebrány vzorky. Při tomto ohodnocení musí být mj. uplatňována následující kritéria: - indikace použití látek s farmakologickým účinkem, - druhotné pohlavní rysy, - změny chování, - stejná úroveň vývoje ve skupině zvířat různého plemene nebo kategorie, - zvířata s dobrou stavbou a malým množstvím tuku. 2.3.2.2. Typ cíleného vzorku, který má být odebrán Pro zjišťování látek s farmakologickým účinkem se odeberou odpovídající vhodné vzorky podle ustanovení v plánu sledování. 2.3.3. Cílený odběr vzorků v primárních zpracovatelských zařízeních 2.3.3.1. Kritéria pro výběr Při provádění hodnocení těl poražených zvířat nebo živočišných produktů, od kterých mají být vzorky odebrány, musí inspektor mj. uplatňovat následující kritéria: - pohlaví, stáří, druh zvířat a způsob chovu, - informace o výrobci, - běžnou praxi vzhledem k podávání zvláštních látek s farmakologickým účinkem v příslušném systému chovu. Při odběru vzorků je třeba se snažit vyhnout odběru hromadných vzorků od jednoho výrobce. 2.3.3.2. Typ odebraných vzorků Pro zjišťování látek s farmakologickým účinkem se odeberou odpovídající vhodné vzorky podle ustanovení plánu sledování. 2.4. Množství vzorku Minimální množství vzorku se definují v plánu sledování. Musí být postačující, aby to umožnilo laboratoři provést analytické postupy nutné pro ukončení vyšetření a potvrzující analýzy. 2.5. Rozdělení do podvzorků Pokud je to technicky možné, musí být každý vzorek rozdělen do nejméně 2 rovnocenných podvzorků tak, aby každý umožňoval úplný analytický postup. Rozdělení může být provedeno v místě odběru vzorků nebo v laboratoři. 2.6. Nádoby na vzorky Vzorky musí být odebrány do vhodných nádob, aby byla uchována neporušenost vzorku a aby bylo možno zjistit jeho původ. Nádoby musí především vyloučit možnost záměny vzorku, jeho křížovou kontaminaci a znehodnocení. Nádoby musí být úředně zapečetěny. 2.7. Zpráva o odběru vzorku Po každém odběru vzorku musí být vyhotovena zpráva. Inspektor uvede ve zprávě o odběru nejméně následující údaje: - adresu krajské veterinární správy, - jméno inspektora nebo identifikační kód, - úřední kódové číslo vzorku, - datum odběru vzorku, - jméno a adresu chovatele nebo osoby, která vyrábí a zpracovává živočišné produkty, - název a adresu hospodářství původu zvířat (při odběru v hospodářství), - registrační číslo jatek nebo jiného zařízení, - označení zvířete nebo živočišného produktu, - druh zvířete; - odebraný vzorek, - medikaci během posledních 4 týdnů před odběrem vzorku (při odběru v hospodářství), - látku nebo skupinu látek pro vyšetření, - zvláštní poznámky. Počet stejnopisů zprávy o odběru se stanoví v závislosti na postupu odběru. Zprávu a její stejnopisy podepíše inspektor; v případě odběru v hospodářství se přizve k podpisu zprávy chovatel nebo jeho zástupce. Originál zprávy o odběru zůstává krajské veterinární správě, která musí zabezpečit, že nepovolané osoby nemohou mít k této zprávě přístup. Podle potřeby může být o provedeném odběru informován chovatel nebo provozovatel zařízení, v němž se vyrábějí nebo zpracovávají živočišné produkty. 2.8. Zpráva pro laboratoř Zpráva pro laboratoř obsahuje nejméně následující informace: - druh zvířete, Tato zpráva se doručuje laboratoři společně se vzorky. 2.9. Přeprava a skladování Plán sledování musí specifikovat vhodné podmínky skladování a přepravy pro každý vzorek (tkáň) pro analýzu, aby byla zaručena stabilita a celistvost vzorku. Zvláštní pozornost musí být věnována přepravním krabicím, teplotě a době, za kterou musí být odebraný vzorek doručen příslušné laboratoři. O jakémkoli nedodržení požadavků plánu sledování laboratoř informuje neprodleně Státní veterinární správu. Počet vzorků a četnost jejich odběru Stanoví se minimální počet zvířat, od kterých se odebírají vzorky. Každý vzorek musí být vyšetřen na průkaz přítomnosti jedné nebo více látek. Skot, prasata, ovce, kozy a koně 1. Skot: a) Minimální počet zvířat, která se každoročně kontrolují na přítomnost všech druhů reziduí a látek, musí být roven nejméně 0,4 % skotu poraženého v předchozím roce, a to s rozvržením uvedeným pod písmeny b) a c). b) Skupina A – 0,25 % se rozdělí takto: - polovina vzorků se odebírá od živých zvířat v hospodářství (výjimečně může být 25 % vzorků vyšetřovaných na látky skupiny A 5 odebráno z vhodného materiálu – krmiv, pitné vody apod.), - polovina vzorků se odebírá na jatkách. Každá podskupina ve skupině A se každoročně kontroluje za použití nejméně 5 % z celkového počtu vzorků odebraných pro skupinu A. Zbytek vzorků se rozvrhne podle zkušeností a informací získaných v předcházejícím období. c) Skupina B – 0,15 % se rozdělí takto: 30 % vzorků musí být vyšetřeno na látky skupiny B 1, 30 % vzorků musí být vyšetřeno na látky skupiny B 2, 10 % vzorků musí být vyšetřeno na látky skupiny B 3. Zbytek vzorků se rozvrhne podle potřeby sledovat další skupiny látek. 2. Prasata: a) Minimální počet zvířat, která se každoročně kontrolují na všechny druhy reziduí a látek, musí být roven nejméně 0,05 % prasat poražených v předchozím roce, a to s rozvržením uvedeným pod písmeny b) a c). b) Skupina A – 0,02 %: Vedle odběru vzorků od zvířat na jatkách se provádějí také vyšetření napájecí vody, krmiv, trusu a dalších významných parametrů na úrovni hospodářství. Minimální počet hospodářství, která musí být v tomto případě ročně navštívena, představuje nejméně jedno hospodářství na 100 000 prasat poražených v předcházejícím roce. c) Skupina B – 0,03 %: Pro podskupiny musí být dodržen stejný rozvrh, jako je uveden pro skot. Zbytek vzorků se rozvrhne podle potřeby sledovat další skupiny látek: 3. Ovce a kozy: a) Minimální počet zvířat, která se každoročně kontrolují na všechny druhy reziduí a látek, musí být roven nejméně 0,05 % ovcí a koz starších 3 měsíců, poražených v předchozím roce, a to s rozvržením uvedeným pod písmeny b) a c). b) Skupina A – 0,01 %: c) Skupina B – 0,04 %: 4. Koně: Počet vzorků se stanoví na základě potřeby sledovat skupiny látek v závislosti na zjištěných problémech. Brojleři, vyřazené slepice, krůty, ostatní drůbež a) Vzorek představuje jedno nebo více zvířat v závislosti na podmínkách vyšetřovacích metod. b) Pro každou kategorii drůbeže (brojleři, vyřazené slepice, krůty, ostatní drůbež) činí minimální počet každoročně odebraných vzorků nejméně jeden vzorek na 200 tun roční produkce (mrtvá hmotnost) a nejméně 100 vzorků pro každou skupinu látek, pokud roční produkce kategorie ptáků překračuje 5 000 tun. Vzorky se vyšetřuji s rozvržením uvedeným pod písmeny c) a d). c) Skupina A – 50 % všech vzorků: Jedna pětina těchto vzorků se odebírá na úrovni hospodářství. d) Skupina B – 50 % všech vzorků: 30 % se vyšetří na látky skupiny B 1, 30 % se vyšetří na látky skupiny B 2, 10 % se vyšetří na látky skupiny B 3. Produkty vodního hospodářství 1. Produkty rybného hospodářství: a) Vzorek představuje jednu nebo více ryb podle velikosti těchto ryb a podle podmínek vyšetřovacích metod. b) Každoročně se odebere nejméně jeden vzorek na 100 tun roční produkce. c) Látky nebo rezidua, na jejichž přítomnost jsou vzorky vyšetřovány, a typ vzorků odebíraných na vyšetření se vybírají na základě informací o pravděpodobném používání příslušných látek. d) Vzorky se vyšetřují s rozvržením uvedeným pod písmeny e) a f). e) Skupina A – jedna třetina všech vzorků: Všechny vzorky se odebírají na úrovni hospodářství z ryb všech stádií chovu, včetně ryb připravených k uvedení do oběhu ke spotřebě. f) Skupina B – dvě třetiny všech vzorků: Odběr vzorků se provede - nejlépe v hospodářství z ryb připravených k uvedení do oběhu ke spotřebě, - v případě čerstvých ryb buď ve zpracovatelských zařízeních, anebo ve velkoobchodech pod podmínkou, že při pozitivním nálezu bude možno zpětně zjistit hospodářství původu. Vzorky odebírané v hospodářství se odebírají vždy nejméně z 10 % registrovaných míst chovu. 2. Ostatní produkty vodního hospodářství: Je-li důvod se domnívat, že v případě ostatních produktů vodního hospodářství byly použity chemikálie nebo veterinární přípravky, anebo existuje-li podezření na kontaminaci životního prostředí, musí být zahrnuty do plánu odběru vzorků vzorky odebrané z těchto druhů produktů úměrně k jejich produkci, a to jako doplňkové vzorky k produktům odebraným z rybného hospodářství. 1. Kravské mléko: a) Každý úřední vzorek musí být odebrán takovým způsobem, aby bylo možno zpětně zjistit hospodářství původu mléka. b) Vzorky mohou být odebírány na úrovni - hospodářství ze sběrného tanku, nebo - podniku pro ošetření mléka před vyprázdněním cisterny naplněné mlékem. c) Požadavek zjištění hospodářství původu nemusí být dodržen pro látky skupiny B 3 písm. a), b) a c). d) Vzorky se odebírají pouze ze syrového mléka. e) Velikost vzorku závisí na použitých analytických metodách. f) Ročně se odebírá jeden vzorek na 15 000 tun roční produkce mléka, nejméně však 300 vzorků, které se vyšetřují s rozvržením uvedeným pod písmeny g), h) a i). g) 70 % vzorků se vyšetří na přítomnost reziduí veterinárních léčivých přípravků. V tomto případě musí být každý vzorek testován na nejméně 4 různé látky z nejméně 3 skupin ze skupin A 6, B 1, B 2 písm. a) a B 2 písm. e). h) 15 % vzorků se vyšetří na přítomnost reziduí ze skupiny B 3. i) Zbytek vzorků (15 %) se rozvrhne podle potřeby sledovat další skupiny látek. 2. Mléko od ostatních druhů zvířat (ovcí, koz, koní): Počet vzorků pro tyto druhy zvířat stanoví plán sledování podle úrovně produkce a zjištěných problémů. Mléko od těchto druhů zvířat se zahrnuje do plánu odběru vzorků v podobě dodatečných vzorků ke vzorkům stanoveným pro kravské mléko. 1. Slepičí vejce: a) Každý úřední vzorek musí být odebrán takovým způsobem, aby bylo možno zpětně zjistit hospodářství původu vajec. b) Vzorky mohou být odebrány na úrovni - hospodářství, nebo - balírny (třídírny) vajec. c) Velikost vzorku je nejméně 12 vajec nebo více v závislosti na použitých analytických metodách. d) Ročně se odebírá jeden vzorek na 1 000 tun roční produkce konzumních vajec, nejméně však 200 vzorků. Nejméně 30 % vzorků se odebírá na úrovni balíren (třídíren) vajec. Vzorky se vyšetřují s rozvržením uvedeným pod písmeny e) a f). e) 70 % vzorků se vyšetří na přítomnost nejméně jedné látky z každé ze skupin A 6, B 1 a B 2 písm. b). f) 30 % vzorků se vyšetří podle rozvrhu, který musí zahrnovat některá vyšetření látek skupiny B 3 písm a). 2. Vejce od jiných druhů drůbeže: Počet vzorků pro tyto druhy drůbeže stanoví plán sledování podle úrovně produkce a zjištěných problémů. Vejce od těchto druhů drůbeže se zahrnují do plánu odběru vzorků v podobě dodatečných vzorků k vzorkům stanoveným pro slepičí vejce. Králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a zvěřina 1. Králičí maso: a) Vzorek představuje jedno nebo více zvířat od stejného chovatele v závislosti na podmínkách vyšetřovacích metod. b) Každý vzorek musí být odebrán takovým způsobem, aby bylo možno zpětně zjistit hospodářství původu králíků. c) Vzorky mohou být odebrány na úrovni - schválených jatek. d) Na úrovni hospodářství může být proveden také odběr několika dodatečných vzorků napájecí vody a krmiv za účelem kontroly nepovolených látek nebo přípravků. e) Ročně se odebírá 10 vzorků na 300 tun roční produkce (mrtvá hmotnost) pro prvních 3 000 tun produkce a jeden vzorek pro každých dalších 300 tun. Vzorky se vyšetřují s rozvržením uvedeným pod písmeny f) a g). f) Skupina A – 30 % celkového počtu vzorků: - 70 % se vyšetří na látky skupiny A 6, - 30 % se vyšetří na látky dalších podskupin skupiny A. g) Skupina B – 70 % celkového počtu vzorků: - 30 % se vyšetří na látky skupiny B 1, - 30 % se vyšetří na látky skupiny B 2, - 10 % se vyšetří na látky skupiny B 3. 2. Maso zvěře ve farmovém chovu: a) Velikost vzorku závisí na použité vyšetřovací metodě. b) Vzorky se odebírají na úrovni zpracovatelského podniku takovým způsobem, aby bylo možno zpětně zjistit farmu původu zvěře. c) Na úrovni farmy může být proveden také odběr několika dodatečných vzorků napájecí vody a krmiv za účelem kontroly nepovolených látek nebo přípravků. d) Ročně se odebírá nejméně 100 vzorků, které se vyšetřují podle rozvržení uvedeného pod písmeny e) a f). e) Skupina A – 20 % celkového počtu vzorků: Většina vzorků se vyšetří na přítomnost látek skupiny A 5 a skupiny A 6. f) Skupina B – 70 % celkového počtu vzorků: - 30 % se vyšetří na látky skupin B 2 písm. a) a B 2 písm. b), - 10 % se vyšetří na látky skupin B 2 písm. c) a B 2 písm. e), - 30 % se vyšetří na látky skupiny B 3. 3. Zvěřina: b) Vzorky se odebírají na úrovni podniku na zpracování zvěřiny nebo na místě ulovení. c) Odběr vzorků se provádí tak, aby bylo možno zpětně zjistit honitbu, v níž byla zvěř ulovena. d) Ročně se odebírá nejméně 100 vzorků. e) Tyto vzorky musí být odebrány pro analýzu reziduí chemických prvků, popřípadě jiných chemických látek určených plánem sledování. b) Vzorky se mohou odebírat na jakémkoli místě produkčního řetězce za podmínky, že je možno zpětně zjistit původního výrobce medu. c) Ročně se odebírá nejméně 10 vzorků na 300 tun roční produkce pro prvních 3 000 tun produkce a jeden vzorek pro každých dalších 300 tun. Vzorky se vyšetřují podle rozvržení uvedeného pod písmeny d), e) a f). d) 50 % celkového počtu vzorků – na látky skupin B 1 a B 2 písm. c). e) 40 % celkového počtu vzorků – na látky skupin B 3 písm. a), B 3 písm. b) a B 3 písm. c). f) Zbytek vzorků se rozvrhne podle potřeby sledovat další skupiny látek, mimo jiné i mykotoxiny. Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS. Směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech a o zrušení směrnic 85/358/EHS a 86/469/EHS a rozhodnutí 89/187/EHS a 91/664/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/74/ES ze dne 22. září 2003, kterou se mění směrnice Rady 96/22/ES o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/97/ES ze dne 19. listopadu 2008, kterou se mění směrnice Rady 96/22/ES o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat. Zákon č․ 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. § 22 odst. 1 písm. a), § 50 odst. 5, § 51 odst. 3, § 52 odst. 1 písm. b), § 53 odst. 1 písm. f), § 54 a § 72 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona. § 75 odst. 2 zákona. Směrnice Rady 96/23/ES. Příloha č. 1 skupina IV vyhlášky č. 273!2000 Sb., kterou se stanoví nejvyšší přípustné zbytky veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek používaných v živočišné výrobě v potravinách a potravinových swovinách, ve znění pozdějších předpisů. Souvislosti k 291/2003 Sb.: § 6 od 01.03.2012 15.06.2005 - 29.02.2012 05.09.2003 - 14.06.2005

https://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/duchovni-pece-ve-veznici-viden-josefstadt

Duchovní péče ve věznici Vídeň - Josefstadt | Právní prostor Předmětem následujících řádků je duchovní péče, kterou poskytují náboženská společenství a jejich členové ve prospěch obviněných a odsouzených v největší rakouské věznici Vídeň-Josefstadt. Ta se nalézá v centrální oblasti města Vídně, nedaleko historické budovy vídeňské univerzity a kostela zvaného Votivkirche. Její dějiny začínají roku 1839, kdy byla otevřena tehdy nová budova trestního soudu města Vídně.[1] Právě za tímto soudem se věznice nachází. Je součástí velkého komplexu budov, k němuž patří také vídeňský zemský trestní soud a státní zastupitelství Vídeň. Věznice má kapacitu kolem 1000 míst a je určena k výkonu vazby a trestu odnětí svobody v délce trvání do 18 měsíců. Je v ní ženské oddělení, oddělení pro mladistvé a vězeňská nemocnice. [2] Poslední velká rekonstrukce věznice se uskutečnila v roce 1995. Jako hlavní podklad pro své pojednání jsem použil knihu, jejíž tvůrkyní je absolventka srovnávací religionistiky na vídeňské univerzitě, novinářka Ursula Unterbergerová. Jednalo se původně o její závěrečnou práci na univerzitě z roku 2008; později však byla doplněna o nové údaje. Vycházím ze znění, které vyšlo v knižním provedení v Marburku v roce 2013. Název spisu zní Religion – die letzte Freiheit. Religionsausübung im Strafvollzug (Náboženství – poslední svoboda. Výkon náboženství ve výkonu trestu). K první části názvu autorku inspiroval rozhovor s jedním z dozorců pracujících ve věznici Vídeň-Josefstadt. Řekl jí: „Náboženství je poslední svobodou tady u nás vevnitř.“[3] Kniha spočívá do velké míry na rozhovorech s obviněnými a odsouzenými (dále jen: vězňové), dozorci a vězeňskými kaplany v uvedené věznici, které zde autorka vedla na jaře roku 2008. Pro ilustraci nejprve některé údaje o počtu členů náboženských společenství v Rakousku a počtu vězňů, které jsou pro zkoumanou problematiku důležité: Mezi 8,7 miliony obyvatel Rakouska tvořili v roce 2016 podle odhadů 64 % katolíci, 16 % bez vyznání, 8 % muslimové, 5 % evangelíci obojího vyznání (luterští tvoří většinu, reformovaní menšinu), 5 % pravoslavní (příslušející do různých národních autokefálních církví), 2 % ostatní [4] (v tom jsou zahrnuti také židé, kteří podle Richarda Potze tvoří 0,15–0,2 % obyvatel Rakouska). [5] Ve Vídni byl podle odhadů z roku 2016 počet katolíků a evangelíků nižší oproti rakouskému průměru, naopak vyšší byl počet osob bez vyznání (30 %), muslimů (14 %) a pravoslavných (10 %). [6] Podle našeho odhadu, který je založen na dlouhodobé osobní zkušenosti z Vídně i několika dalších rakouských měst, je religiozita v Rakousku o něco vyšší než v České republice, ne však příliš. Přibližný počet vězňů v rakouských věznicích podle náboženského vyznání byl v roce 2008 tento: 54,8 % katolíci, 15 % bez vyznání nebo údaj o svém náboženském vyznání neuvádějící, 13,5 % muslimové, 11,9 % pravoslavní z různých církví, 3,3 % evangelíci, 0,5 % menší náboženská společenství vzniklá z křesťanství, 0,5 % buddhisté, hinduisté, sikhové, 0,2 % židé. • 0,2 % [7] Údaje o náboženské příslušnosti jsou součástí elektronického formuláře, který vyplňují vězňové, když jsou vzati do vazby nebo nastupují výkon trestu odnětí svobody. Vyplnění kolonky o náboženské příslušnosti není povinné. [8] Konfesněprávní úprava duchovní služby ve vězeňství v Rakousku Pokud jde o rakouskou konfesněprávní úpravu duchovní služby ve vězeňství, hrají důležitou roli ústavněprávní a mezinárodněprávní normy. Evropská úmluva o ochraně lidských práv z roku 1950 má v Rakousku postavení shodné s ústavními zákony. [9] Náboženská společenství mají v rakouském právním řádu různé postavení, které je ovlivněno především historickým vývojem. Některá z nich jsou uznána za právnické osoby veřejného práva (především katolická církev, evangelická církev obojího vyznání, židé, muslimové, řečtí pravoslavní a další). Druhou skupinu tvoří náboženská společenství, která se stala právními subjekty s formou „státem zapsaného společenství náboženského vyznání“. Třetí skupinu tvoří náboženská společenství, která si zvolila právní formu spolků. [10] Prvním typem duchovní péče v rakouských věznicích je neinstitucionalizovaná duchovní péče. K této péči jsou oprávněna všechna náboženská společenství bez ohledu na své právní postavení. V souvislosti s tím mají místní duchovní správci resp. jimi pověřené osoby právo na svobodný přístup k členům příslušného vyznání za účelem svobodného výkonu pastoračních funkcí (ustanovení § 640 Jednacího řádu pro soudy I. a II. instance z roku 1951). Zákon o výkonu trestu odnětí svobody z roku 1969 stanoví ve svém § 85, že každý vězeň má právo účastnit se společných bohoslužeb a jiných společných náboženských akcí svého současného nebo dřívějšího náboženského vyznání. Má rovněž právo přijímat dobra od poskytovatelů duchovní péče (Seelsorger), kteří jsou ve věznici ustanoveni k duchovní službě, tj. od vězeňských kaplanů, nebo i od duchovních jiných náboženských společenství do věznice docházejících. Pojem vlastní náboženské vyznání je rakouským spolkovým ústavním soudem vykládán široce, jako vnitřní vztah k víře, který se nemusí nutně shodovat s členstvím v náboženském společenství. [11] Pokud není ve věznici ustanoven poskytovatel duchovní péče určitého náboženského vyznání ani není ke službě připuštěn, je třeba, aby vedení věznice zajistilo vězni, pokud o to požádá, jiného poskytovatele duchovní péče. Obsah rozhovoru mezi vězněm a poskytovatelem duchovní péče nesmí být sledován.[12] Pokud jde o přístup do věznice, mají vězeňští kaplani právo vstupovat do vězeňských místností bez doprovodu dozorce. O žádosti osoby ve výkonu vazby o jiného poskytovatele duchovní péče rozhoduje soudce, který se příslušnou trestní věcí zabývá. Tohoto poskytovatele duchovní péče doprovází dozorce, který je povinen se vzdálit v případě, že se chce obviněný vyzpovídat.[13] Druhým typem duchovní péče je institucionalizovaná duchovní péče. Tuto péči poskytuje katolická církev a evangelická církev. V případě katolické církve ji umožňuje konkordát mezi Apoštolským stolcem a Rakouskem z roku 1933 (čl. XVI). Na základě tohoto ustanovení mají katoličtí poskytovatelé duchovní péče právo na svobodný výkon duchovní péče ve veřejných nemocnicích, léčebných ústavech, zaopatřovacích ústavech, věznicích, ústavech pro výchovu mládeže a podobných ústavech. Poskytovatel duchovní péče musí mít ke své službě v každém z uvedených zařízení souhlas příslušného diecézního biskupa. K povinnostem katolických poskytovatelů duchovní péče ve vězeních by podle vídeňského kanonisty prof. Josefa Kremsmaira mělo náležet slavení mše svaté pro příslušníky katolického vyznání o nedělích a svátcích, jejíž součástí je homilie, a dále udělování svátostí (křtu, biřmování, Eucharistie, smíření, manželství a pomazání nemocných). Po dohodě s vedením věznice mohou být organizovány duchovní oslavy a vyučování náboženství zaměřené na formování svědomí vězňů. Kromě toho má být poskytovatel duchovní péče k dispozici k duchovním rozhovorům s jednotlivými vězni i jejich skupinami. [14] Pokud jde o evangelickou církev, umožňuje institucionalizovanou duchovní péči v nemocnicích a věznicích protestantský zákon z roku 1961, který Rakouská republika vydala ke stému výročí Protestantského patentu z roku 1861, jímž byly evangelické církve augsburského vyznání a helvetského vyznání uznány za rovnoprávné s církví katolickou. Vnitřní organizační řády uvedených institucí musí podle zákona z roku 1961 obsahovat ustanovení o tom, že jejich vedení informuje v pravidelných časových úsecích příslušné evangelické poskytovatele duchovní péče o přijetí vězňů evangelického vyznání do těchto institucí (§ 18 odst. 3). [15] Rakouský trestní řád z roku 1975 obsahuje ustanovení o tom, že duchovní, bez ohledu na to, k jakému náboženskému společenství náležejí, nesmějí být jako svědkové vyslýcháni v žádném typu řízení o tom, co se dověděli při zpovědi nebo obdobné činnosti podléhající povinnosti mlčenlivosti (§ 155 odst. 1). Na rozdíl od českého zákonodárce, který svým zákonem o církvích č. 3/2002 Sb. omezil náboženskou svobodu všech registrovaných náboženských společenství tím, že některá dosud běžná práva nahradil institutem tzv. zvláštních práv, přiznávaných jen některým náboženským společenstvím, rakouský právní řád toto omezení neobsahuje. Povinnost mlčenlivosti se přiznává v Rakousku zástupcům všech náboženských společenství. Nemyslitelné je zde, aby toto právo bylo přiznáváno jen některým vybraným náboženským společenstvím jako nějaké zvláštní privilegium, natož aby bylo spojováno s tak obskurním požadavkem, jako je přiznání práva na dodržování duchovního tajemství jen náboženským společenstvím, které tuto povinnost mají jako součást svého učení padesát let, jak je tomu v České republice. [16] Postavení duchovní péče ve věznici Vídeň-Josefstadt Náboženské vyznání vězňů K postavení duchovní péče ve věznici Vídeň-Josefstadt uveďme nejprve několik údajů o náboženském vyznání vězňů v ní umístěných, v jejichž prospěch je duchovní péče poskytována. Ve věznici bylo v roce 2008 umístěno celkem 1165 vězňů, tedy počet do značné míry větší, než činí plánovaná kapacita. Pokud jde o příslušnost vězňů k náboženským společenstvím, je značně diverzifikovaná. Ve sledovaném roce náleželi ke čtrnácti náboženským společenstvím. Bylo mezi nimi: 501 katolíků, 171 muslimů, 135 pravoslavných, 105 bezkonfesních, 86 neuvádějících údaj o náboženském vyznání, 62 srbských pravoslavných, 29 evangelíků a. v. zbytek počtu asi deset vězňů byl příslušností rozptýlen mezi ruské pravoslavné, adventisty, židy, starokatolíky, buddhisty, řecké pravoslavné, sikhy a Svědky Jehovovy. Pokud jde o podíl počtu cizinců ve věznici Vídeň-Josefstadt ve vztahu k počtu rakouských občanů, v roce 2005 to bylo 65,3 procenta. [17] V porovnání s tím je podíl počtu cizinců ve všech rakouských věznicích v současné době asi 55 procent. [18] Zařízení a služby, jejichž provoz se vztahuje k náboženství Ve věznici jsou čtyři modlitebny: katolická, evangelická, židovská a muslimská. První tři se nacházejí ve čtvrtém patře na téže chodbě, kde je umístěna také vězeňská knihovna. Na konci chodby se nachází katolická kaple, napravo od ní evangelická modlitebna, nalevo židovská. Katolická kaple je nejvýše položenou místností celé věznice. Na nejvyšším místě střechy věznice je umístěn kříž. Nutnost zřídit muslimskou modlitebnu se ukázala před několika lety. Nachází se ve sklepě věznice, jelikož nebylo možno nalézt jinou vhodnou místnost. Před jejím zřízením mohli muslimští vězňové používat evangelickou modlitebnu. O vztazích mezi zástupci náboženských společenství působících ve věznici svědčí následující příběh. Dr. Mohamed Hassan, který je poskytovatelem duchovní péče pro muslimy, poděkoval během semináře o duchovní péči ve vězeňství konaném na vídeňské univerzitě v roce 2008 svému židovskému kolegovi, rabínovi Dovu Guzmanovi, za to, že v době, kdy muslimové spoluužívali evangelickou modlitebnu, jim rabín dovolil, aby měli svůj velký modlitební koberec srolován v rohu židovské modlitebny. [19] Zákon o výkonu trestu stanoví, že vězňové mají právo na stravu, která odpovídá předpisům jejich náboženského vyznání. Kuchař věznice Vídeň-Josefstadt sdělil v interview s Ursulou Unterbergerovou, že denně se ve vězeňské kuchyni připravuje průměrně pět menu. V některé dny je to až deset menu. Jsou to: hlavní jídlo, rituální jídlo, veganské jídlo, vegetariánské jídlo, jídlo pro diabetiky, lehké jídlo, bezlepkové jídlo, jídlo bez laktózy. Poslední čtyři menu jsou předepisována vězňům lékařem, který sděluje počet jejich porcí kuchyni. Hlavní jídlo každý den ochutnává službu konající důstojník vězeňské služby, což má zaručit kvalitu a odpovídající množství jídla. Existuje plán pro přípravu jídel na měsíc dopředu, který je kontrolován lékařem. Pro muslimské vězně připravují ve vězeňské kuchyni rituální jídlo, v němž není obsaženo vepřové maso ani sádlo. Pro židovské vězně se denně přiváží košer jídlo z židovského centra v devatenáctém vídeňském obvodu, a to na náklady věznice. Pro buddhisty se žádné speciální jídlo nevaří. Na dotaz vedení věznice, který byl směřován na vedení buddhistického náboženského společenství v Rakousku, zda musejí jíst buddhisté vegetariánskou stravu, jim byla dána odpověď, že to není nezbytné. [20] Komunikace mezi vězni a poskytovateli duchovní péče Každý den vězňů je zcela regulován: podle přesných pravidel se řídí jak vydávání jídla, tak i komunikace mezi poskytovateli duchovní péče a vězni. Ke komunikaci slouží formulář č. 11, zvaný žádanka, který je vyhotoven v souladu s ustanovením zákona o výkonu trestu odnětí svobody. Vězni, který chce o něco požádat poskytovatele duchovní péče, je vydán formulář. Při výdeji snídaně vybere služba vyplněné formuláře a doručí je do přihrádky katolického nebo evangelického vězeňského kaplana. Žádosti vězňů pravoslavného vyznání jsou často doručovány katolickému vězeňskému kaplanu. Žádosti vězňů muslimského vyznání se doručují vedoucímu oddělení péče o cizince. Žádosti židovských vězňů jsou sbírány zvlášť a odevzdány židovskému poskytovateli duchovní péče. Podle slov Mag. Herberta Trimmela, katolického vězeňského kaplana, je mu denně doručeno 15–20 žádanek, v pondělí vždy o něco málo více. Z interview, které s ním vedla Ursula Unterbergerová, cituji: „No jo, něco je někdy velmi přímé, tak jako včera jsem například zahodil tři žádanky, byli to lidé, kteří napsali, že jsou dnes přemisťováni do jiné věznice a nemají co kouřit. Potom tam stojí: »Pane Trimmele, potřebovat tabák. Jedeme pryč.« To je samozřejmě otřesné. Ráno jsem tam nebyl, ale mohl jsem tam jít. Ale to nepotřebujeme, protože to trochu snižuje naši hodnotu před [myšleno vězeňskými, pozn. autora] úředníky. Ti potom řeknou: »Oni Vám píší jen tehdy, když chtějí cigarety.« To je částečně samozřejmě pravda, o tom nelze pochybovat. Je to ale legitimní, když ti lidé nic nemají.“ [21] Kromě toho komunikují vězňové a poskytovatelé duchovní péče neformálně tím způsobem, že je požádají o pomoc, když je potkají. Katoličtí a evangeličtí kaplani mají u sebe klíče, s jejichž pomocí se volně pohybují po budově. Ve věznici se nachází knihovna, kterou má na starosti jedna pracovnice vězeňské služby. Pomáhají jí čtyři spolupracovníci, a též vybraní vězni. Vězňové si mohou knihy vypůjčit na čtrnáct dnů, přičemž často dochází k prodlužování výpůjček. Z duchovní literatury si vězňové ve sledovaném období pěti let (2003–2008) nejčastěji vypůjčili Bibli (zájem mělo 48 % vězňů), která je k dispozici v překladu do šestnácti jazyků, včetně češtiny. Na druhém místě byl Korán (zájem projevilo 33 % vězňů), který je v dispozici v překladu do deseti jazyků. Kromě toho se ve vězeňské knihovně nachází dalších více než sto titulů duchovní a filosofické literatury z těchto oblastí: křesťanská literatura, buddhismus/hinduismus, židovství, islám a filosofie. [22] Údaje o organizaci duchovní péče ve věznici Vídeň-Josefstadt získala Ursula Unterbergerová na základě rozhovorů s jejími poskytovateli. [23] V případě katolické církve to byl Mag. Herbert Trimmel, pastorační asistent, jenž je ve služebním poměru k vězeňské správě jakožto katolický vězeňský kaplan. Působí ve věznici Vídeň-Josefstadt a Vídeň-Simmering a svou službu vykonává dvacet dva let. Dr. Matthias Geist, evangelický vězeňský kaplan, vykonává ve věznici VídeňJosefstadt svou službu sedm let. Oba působí v rámci institucionalizované vězeňské duchovní péče, tj. mají ve věznici své kanceláře a mohou se po věznici volně pohybovat. Nejlépe je v Rakousku zastoupena katolická vězeňská duchovní péče. V celé zemi v ní v roce 2008 působilo deset vězeňských kaplanů, a to ve služebním poměru k vězeňské správě na plný úvazek. Mezi nimi převažovali laici (z deseti kaplanů sedm laiků). Katoličtí vězeňští kaplani vykonávali službu v každé z rakouských věznic. Ve věznici Vídeň-Josefstadt působí sedm katolických poskytovatelů duchovní péče. Pět z nich je ve služebním poměru k vězeňské správě na plný či částečný úvazek a slouží zpravidla ve více věznicích. Dva ze sedmi – oba kněží – jsou ve služebním poměru k církvi. Ve věznici Vídeň-Josefstadt je každý den, s výjimkou úterý a soboty, slavena katolická mše svatá, jíž se může účastnit každý vězeň jednou za 14 dnů. [24] Vzhledem k tomu, že ve věznici jsou umístěni převážně obvinění ve výkonu vazby, účastní se vězňové mše podle toho, jak jsou rozděleni ve vězeňských odděleních. Je tomu tak z toho důvodu, aby se předešlo nebezpečí, že obvinění se na mši budou setkávat se svými komplici. Mše svatá začíná v 7.40. Katolická duchovní péče poskytuje také rozhovory s vězni; k jejím specialitám patří organizování modlitebního kroužku v angličtině, který je spojen s písněmi doprovázenými zvuky bubnů. Jedná se o skupinovou aktivitu pro asi třicet vězňů pocházejících převážně z Afriky. Koná se každé úterý v 7.00 hodin. Ředitelka věznice Mag. Helene Pigl k postavení duchovní služby uvádí: „Samozřejmě, že existují určité požadavky na to, co by měla duchovní péče dělat, totiž dělat duchovní péči s lidmi. To znamená, že každý by měl mít někoho, kdo je téhož náboženského vyznání, na koho se může obrátit. Já si ale myslím, že naši duchovní dělají mnohem víc. Je to směs sociální práce, terapie a duchovní péče. Přičemž hranice mezi tím jsou dost propustné.“ [25] Poskytovatelé duchovní péče přicházejí do kontaktu i s pracovníky věznic. Katolický vězeňský kaplan Mag. Trimmel k tomu říká: „A pořád znovu se na nás obracejí lidé, jsou to úředníci, kteří chtějí, abychom umístili jejich dítě do některé katolické mateřské školy nebo abychom za ně vedli jednání v místě, kde se vybírá církevní příspěvek.“ [26] Zásadní roli u vězňů hraje ochrana zpovědního tajemství resp. toho, co vězňové důvěrně sdělí poskytovatelům duchovní péče. Mag. Herbert Trimmel k tomu říká: „A pořád se ptají, když si nejsou jisti, jestli je zpovědní tajemství, protože jednoduše jsou také věci, které chtějí vyprávět, a které nechtějí vyprávět jiné [tj. vězeňské či justiční, pozn. autora] službě, protože ta z nich musí vyvodit konsekvence – a to my prostě nemusíme.“ [27] Jako návrh na zlepšení vidí katolický vězeňský kaplan Trimmel skutečnost, aby bylo více času pro následnou duchovní péči o vězně. Tím jsou míněni ti, s nimiž byl kaplan jednou v kontaktu a kteří se přihlásili prostřednictvím žádanky, které ale pro nedostatek času již nemohl znovu navštívit. V systému žádanek někteří vězňové propadnou a není možné chodit věznicí a každého se osobně ptát, zda nechce hovořit s poskytovatelem duchovní péče. Evangelickou vězeňskou duchovní péči vykonávají v celém Rakousku tři kaplani, kteří jsou ve služebním poměru k evangelické církvi. Další tři vykovávají současně vězeňskou a nemocniční duchovní péči. V roce 2011 pracovalo v rámci evangelické vězeňské duchovní péče celkem 21 osob, z toho 15 dobrovolníků. Kromě toho je součástí služební smlouvy evangelických farářů, kteří pečují o své sbory, péče o evangelické vězně v jejich farním obvodu. Náklady na evangelické poskytovatele duchovní péče hradí církev, která obdrží refundaci od státu (i když ne v plné výši). Muslimská vězeňská duchovní péče existuje v Rakousku od roku 1996. Ve věznici Vídeň-Josefstadt ji vykonává Dr. Mohamed Hassan. Jednou týdně navštěvuje věznici, modlí se s vězni a také odpovídá na jejich otázky, a to v němčině, arabštině a angličtině. Věznice respektuje islámské předpisy týkající se jídla. V ramadánu probíhá výdej jídla v obvyklých časech. Příslušní úředníci vězeňské správy rozdělí žadatelům z řad muslimských vězňů plotýnky, aby si mohli po západu slunce večeři přihřát. Spolu s večeří je vězňům podávána také snídaně na další den. Duchovní péči ve prospěch židovských vězňů poskytují tři rabíni, kteří věznici navštěvují dvakrát až třikrát do týdne. Hovory s vězni se týkají především věroučných záležitostí. Jsou vedeny hebrejsky, německy a rusky. Je třeba podotknout, že židovských vězňů není mnoho, v únoru 2008 to byli dva. Duchovní péči ve prospěch Svědků Jehovových poskytuje ve věznici Vídeň-Josefstadt pan Leo Knabl. V rámci neinstitucionalizované duchovní péče pečuje o vězně v několika vídeňských věznicích. Povoláním je domovník ve třetím vídeňském obvodu. Vězeňská duchovní péče Svědků Jehovových od státu nepřijímá žádnou finanční pomoc. Dále ve věznici působí ještě buddhistický poskytovatel duchovní péče Thule G. Jug, který v rakouských věznicích v rámci neinstitucionalizované péče doprovází asi třicet vězňů. Finanční podporu ze strany státu nemá.[28] Rozhovory s vězni Na závěr tohoto pojednání přinášíme několik myšlenek z rozhovorů s vězni, které ve věznici Vídeň-Josefstadt vedla v květnu a červnu 2008 Ursula Unterbergerová. Interview s první vězeňkyní, která byla evangelického vyznání, bylo vedeno v místnosti sociálních služeb a byl mu přítomen evangelický vězeňský kaplan Dr. Matthias Geist. Vězeňkyně se považuje za částečně věřící, od té doby, co je ve vězení, je více věřící. Říká: „Od té doby, co jsem tady, se opět tímto tématem víc zabývám. Protože tady mám na to také čas.“ Vězeňkyně navštěvuje evangelické i katolické bohoslužby. Rozhovory vede jen s evangelickým vězeňským kaplanem. Nepozoruje negativní reakce na svou víru ze strany okolí. Zlepšení spatřuje v zavedení častějších bohoslužeb. [29] Případným negativním reakcím na víru vězňů se věnuje následující vězeň, který byl dříve prakticky bez víry, ale v roce 2001 konvertoval díky četbě judaistické literatury k židovství: „Mám 104 kilo čisté váhy – na mě si nikdo nedovolí! Nikdo mě nikdy nic hloupého neřekl. U jiných to bude ale asi vypadat trochu jinak.“ [30] Rozhovor s následujícím vězněm, katolického vyznání, byl veden v prostorách vězeňské ošetřovny. Vězeň uvedl: „Říkám si, že právě tady uvnitř má člověk čas, pokud přijme víru, aby se obrátil. Protože právě tady má člověk víc času na přemýšlení…“. Duchovní péči označuje takto: „spojuje lidské s náboženským. Nejprve přijde člověk a teprve potom náboženství, ale nikoli z donucení, aby bylo něco člověku naoktrojováno: to musíš dělat a to musíš dělat. Nejdříve jde o to osobní, lidské.“ [31] Jako poslední uvádíme rozhovor s vězněm, který je členem náboženského společenství Svědkové Jehovovi: „No jo, kdybych byl býval pokřtěn dřív, nebyl bych tady. Slyšel jsem, že jsem jediný Svědek Jehovův tady [ve věznici, pozn. autora]. To totiž nemůže být. Svědkové Jehovovi, kteří jsou ve vězení.“ [32] Na závěr vyjádření katolického vězeňského kaplana Mag. Herberta Trimmela k tomu, jak on chápe vězeňskou duchovní péči: „Já k tomu přistupuji jako Matka Tereza, která byla velkou osobností, a která řekla: »Já nechci k nikomu přistupovat jako misionář ani ho obracet, ale muslim má být lepším muslimem, hinduista lepším hinduistou a křesťan lepším křesťanem.«“ [33] [1] Viz Internetové stránky věznice Vídeň-Josefstadt. Dostupné z: https://www.justiz. gv.at/web2013/ja_wien-josefstadt/justizanstalt-wien-josefstadt/geschichtliches~- 2c94848542ec4981014472570d575a6f.de.html [2] Viz Internetové stránky věznice Vídeň-Josefstadt. Dostupné z: https://www.justiz. gv.at/web2013/ja_wien-josefstadt/justizanstalt-wien-josefstadt/zustaendigkeit~- 2c94848542ec4981014462fdccf64732.de.html [3] UNTERBERGER, Ursula. Religion – die letzte Freiheit. Religionsausübung im Strafvollzug. Marburg: Tectum Verlag, 2013, s. 13. [4] GOUJON, Anne, Sandra JURASSZOVICH a Michaela POTANČOKOVÁ. Demographie und Religion in Österreich, Szenarien 2016 bis 2046, Deutsche Zusammenfassung. Wien: Institut für Demographie der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, s. 6. Dostupné z: https://www.oeaw.ac.at/fileadmin/subsites/Institute/VID/PDF/Publications/ Working_Papers/WP2017_09-Deutsch_Zusammenfassung.pdf [5] POTZ, Richard. Austria. In: ROBBERS, Gerhard a Cole W. DURHAM (eds.). Encyclopedia of Law and Religion, Volume 4. Europe. Leiden/Boston: Brill/Nijhoff, 2016, s. 15. [6] GOUJON, JURASSZOVICH, POTANČOKOVÁ. op. cit., s. 7. [7] UNTERBERGER, op. cit., s. 9. [8] Ibid., s. 33. [9] POTZ, op. cit., s. 16. [10] Ibid., s. 17–18. [11] POTZ, Richard a SCHINKELE, Brigitte. Religionsrecht im Überblick. 2., überarbeitete Auflage. Wien: Facultas Verlags- und Buchhandels AG, 2007, s. 64. [12] POTZ, SCHINKELE, op. cit., s. 91–92. [13] Jednací řád pro soudy I. a II. instance, § 640 odst. 3. [14] KREMSMAIR, Josef. Anstaltsseelsorge in Österreich. In: Österreichisches Archiv für Kirchenrecht, Freistadt, č. 1995–97, Heft 1, s. 113. [15] POTZ, SCHINKELE, op. cit., s. 93. [16] K tomu viz TRETERA, Jiří Rajmund a Záboj HORÁK. Konfesní právo. Praha: Leges, 2015, s. 238–239; a TRETERA, Jiří Rajmund a Záboj HORÁK. Jak by měl vypadat nový zákon o svobodě náboženského vyznání. In: Revue církevního práva, Praha, 2017, č. 67–2, s. 11–29. [17] UNTERBERGER, op. cit., s. 42, poznámka pod čarou č. 40. [18] Durchschnittlicher Insassenstand nach Staatsbürgerschaft. Insassenstand 1. Oktober 2018. Zdroj: Die Österreichische Justiz, https://www.justiz.gv.at/web2013/home/strafvollzug/statistik/durchschnittlicher-insassenstand-nach-staatsbuergerschaft~2c94848 542ec498101444595343b3e06.de.html [19] UNTERBERGER, op. cit., s. 47, pozn. pod čarou 43. [20] UNTERBERGER, op. cit., s. 49. [21] Ibid., s. 50–51. [22] Srov. UNTERBERGER, op. cit., s. 53–70. [23] Údaje pocházejí z roku 2008. [24] Také evangelické bohoslužby se může zúčastnit jednou za čtrnáct dnů. [25] UNTERBERGER, op. cit., s. 85. [27] Ibid., s. 86. [28] K organizaci duchovní péče srov. UNTERBERGER, op. cit., s. 71–92. [29] UNTERBERGER, op. cit., s. 99. [30] Ibid., s. 101. [31] Ibid., s. 107–108. [32] UNTERBERGER, op. cit., s. 109. [33] UNTERBERGER, op. cit., s. 113.

http://slideplayer.cz/slide/2616071/

KOSMETOVIGILANCE Národní referenční centrum pro kosmetiku MUDr.Dagmar Jírová,CSc. - ppt stáhnout KOSMETOVIGILANCE Národní referenční centrum pro kosmetiku MUDr.Dagmar Jírová,CSc. Prezentace na téma: "KOSMETOVIGILANCE Národní referenční centrum pro kosmetiku MUDr.Dagmar Jírová,CSc."— Transkript prezentace: KOSMETOVIGILANCE Národní referenční centrum pro kosmetiku MUDr.Dagmar Jírová,CSc. 2 Co je to kosmetovigilance ? Monitoring výskytu a hodnocení rizika nežádoucích účinků způsobených používáním kosmetických prostředků. Kosmetovigilance zahrnuje : Hlášení nežádoucích příhod. Zaznamenání příhod, posuzování, objasňování. Provádění doplňujících vyšetření, studií, hodnocení. Identifikaci výrobků/ingrediencí s rizikem pro zdraví. Opatření na úrovni výrobce / orgány dozoru/ legislativní 3 Co je cílem kosmetovigilance ? Získat informace o nežádoucích účincích ingrediencí používaných v kosmetice. Zajistit bezpečnost kosmetických prostředků po uvedení na trh. Naplnit odpovědnost výrobce za výrobek po uvedení na trh Shromáždit údaje pro poskytování informace veřejnosti Získat podklady pro opatření na úrovni výrobce / kontrolních orgánů / legislativní opatření. 4 Legislativní podklad pro kosmetovigilanci §27 odst. 2 zákona č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví : Výrobce nebo dovozce je povinen uschovávat na adrese uvedené podle prováděcího právního předpisu na obalu výrobku a předložit pro kontrolní účely údaje stanovené…. § 3 písm.f) vyhlášky č.26/2001 Sb., o kosmetických prostředcích : f) údaje o nežádoucích účincích na fyzické osoby plynoucí z používání kosmetického prostředku Leták Colipa / ČSZV : Metodický návod pro zpracování hlášení nežádoucích příhod. 5 Legislativní podklad pro kosmetovigilanci § 27 odst. 3 písm.c) zákona č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví : Výrobce nebo dovozce je povinen …. zajistit, aby na adrese uvedené na obalu kosmetického prostředku byly veřejnosti snadno dostupné údaje (charakter, frekvence) o c) nežádoucích účincích kosmetického prostředku na fyzické osoby plynoucích z používání kosmetického prostředku; snadný přístup veřejnosti k těmto údajům může být zajištěn jakýmikoli prostředky, včetně elektronických. Leták Colipa/ČSZV : Internetový adresář kontaktů na kosmetické firmy pro veřejnost 6 Legislativní podklad pro kosmetovigilanci § 5 zákona č.102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků : Výrobce nebo dovozce je povinen …. (5)....prověřovat bezpečnost svých výrobků (6)....pokud zjistí, že jeho výrobek je nebezpečný, upozornit spotřebitele, stáhnout z trhu / oběhu (7)....umožnit spotřebiteli vrácení výrobku, úhradu, zničení výrobku (8)....oznámit svůj nebezpečný výrobek orgánu dozoru, spolupracovat s orgánem dozoru (9)....poskytnout údaje - specifikaci výrobku 7 Nežádoucí účinek kosmetického prostředku Nežádoucí účinek = škodlivý účinek výrobku na zdraví člověka, který se objeví při normálním nebo rozumně předvídatelném způsobu použití výrobku. Závažný nežádoucí účinek ~ má závažné důsledky pro člověka vede k dočasné nebo trvalé neschopnosti, invaliditě, vyžaduje dlouhodobou léčbu nebo hospitalizaci, ohrožuje život, popříp. je smrtelný. Vždy nutno hlásit orgánům dozoru a přijmout opatření ! Těžký, středně těžký, mírný ~ stupeň intenzity účinku (těžké dráždění bez následků nemusí být závažným účinkem) 8 Kosmetovigilance postup výrobce nebo dovozce Zpracování hlášení. Příjem hlášení k tomu určenou osobou do předem připraveného systému Registrace - založení spisu : charakter účinku, datum, identita výrobku (název, kategorie, č.šarže), totožnost spotřebitele (jméno, adresa, věk, pohlaví) Získání relevantních informací : dotazník pro spotřebitele, lékařské vyšetření – spolupráce výrobce s lékařem (info,standardy) Vyhodnocení a klasifikace příčinné souvislosti : velmi pravděpodobná, pravděpodobná, sporná, nepravděpodobná, vyloučená Uzavření hlášení, archivace (SOP: osoba, číslo) 9 Kosmetovigilance postup výrobce nebo dovozce Následná opatření. Analýza údajů. Četnost a intenzita nežádoucích účinků u téhož výrobku : incidence (počet NÚ/čas.interval), míra incidence (počet NÚ/počet prodaných za čas.interval) trendy výskytu – predispozice skupin spotřebitelů Nápravná opatření. Úprava návodu k použití, varování, úprava složení …. Zprávy a výkaz údajů vně společnosti. Poskytování informací spotřebitelům na vyžádání Poskytování informací kontrolním orgánům při dozoru Poskytování informací do RAPEX 10 Příčinná souvislost nežádoucího účinku s použitím výrobku Posuzuje se individuálně u daného spotřebitele Každé hlášení se považuje až do ukončení průkazu za nežádoucí příhodu (navození nežádoucího účinku) Hodnocení příčinné souvislosti - 3 parametry - minimum 1.Příznaky - charakter 2.Časová posloupnost nástupu příznaků 3.Průkazné lékařské vyšetření nebo opakovaná expozice Minimum není k dispozici – neklasifikovatelný případ 11 Příčinná souvislost nežádoucího účinku - příznaky - Posuzuje se soulad povahy a místa výskytu příznaků s očekávaným způsobem použití výrobku. Vyloučit možnou koincidenci : léky + UV záření, potraviny s obsahem konzervantů, barviv, bylinné čaje, koření, rostlinné materiály, souběžné použití prostředků domácnosti, souběžné použití jiné kosmetiky. Pokud příznaky nenaznačují účinek výrobku, snižuje se úroveň příčinné souvislosti o jeden stupeň. velmi pravděpodobná  pravděpodobná pravděpodobná  sporná 12 Příčinná souvislost nežádoucího účinku - chronologie - Posuzuje se časová posloupnost výskytu příznaků se zahájením používání výrobku, ukončením používání a odeznění příznaků. Kompatibilní, z lékařského hlediska přesvědčivá, lze ji u daného typu prostředku očekávat. Nekompatibilní, z lékařského hlediska nepřesvědčivá, nelze ji u daného typu prostředku očekávat. Není nesporně kompatibilní, časová posloupnost je neočekávaná, nelze ji pro daný typ přípravku očekávat. 13 Příčinná souvislost nežádoucího účinku - lékařské vyšetření / opakovaná expozice - Řízenou expozici podezřelému výrobku (simulaci příhody) provádět pod dohledem lékaře (specializované pracoviště). Poskytnout lékaři na vyžádání : vzorky ingrediencí, ředidla relevantní receptuře výrobku Protokol testu : metodika, simulace podmínek expozice popsané spotřebitelem, popis a záznam příznaků. Relevantní lékařské vyšetření je pozitivní Relevantní lékařské vyšetření není průkazné nebo nebylo provedeno Relevantní lékařské vyšetření je negativní. 14 Informační list o příhodě Datum kontaktu / datum vyplnění Spotřebitel Jméno nebo iniciály, pohlaví, věk (zejména v případě dětí) Kontaktní údaje (adresa,telefon, e mail) Základní charakteristika nežádoucí příhody, anamnéza používání kosmetiky v minulosti (alergie, dřívější reakce) Osoba, která příhodu ohlašuje, pokud se nejedná o spotřebitele: Jméno, kontaktní údaje Kvalifikace (lékař,lékárník, zdravotní sestra, jiný odborník). Pokud lze informace sdílet: charakteristika spotřebitele Při uvádění údajů o spotřebiteli musí být dodržena pravidla respektování soukromí a ochrany osobních údajů. 16 Informační list o příhodě Podezřelý výrobek Přesný název, kategorie prostředku, číslo šarže, výrobce, distributor Podmínky použití Délka doby aplikace,při chybném použití popis sledu událostí Popis nežádoucí příhody Příznaky, chronologie (datum počátku příhody, doba do nástupu/odeznění příznaků), současné používání jiných výrobků, vyhodnocení kauzality spotřebitelem, anamnéza předchozích reakcí, alergie Závažnost příhody (léčba, hospitalizace…). Klinický průběh příhody, léčba, pokud proběhla. Diagnóza určená lékařem, je-li k dispozici. Výsledky lékařského vyšetření a/nebo opakované expozice. 17 Kosmetovigilance – informační systém Podmínkou je součinnost zúčastněných partnerů a vzájemná informovanost Spotřebitel Dermatolog (dermatoalergologické ambulance) Výrobce, dovozce, distributor Orgány dozoru (HS) Poradní sbor HH pro PBU Sdružení na obranu spotřebitelů Sdružení výrobců (ČSZV, PROKOS,COLIPA) Legislativní orgány (MZ ČR, Evropská komise, SC on Cosmetics, SCCP) Systémy informační, rychlého varování (RAPEX) Stáhnout ppt "KOSMETOVIGILANCE Národní referenční centrum pro kosmetiku MUDr.Dagmar Jírová,CSc." Podobné prezentace Kosmetické prostředky RAPEX MUDr. Dagmar Jírová, CSc. NRC pro kosmetiku Státní zdravotní ústav Praha. Veterinární farmakovigilance Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. Právní odpovědnost lékárníka při výdeji OTC a DS. Novinky v lékárenské legislativě JUDr. Monika Bakešová JUDr. MUDr. Jan Skácel.

https://rejstriky.finance.cz/firma-spolecenstvi-vlastniku-pro-dum-382-383-384-385-skolni-liberec-25479148

Společenství vlastníků pro dům 382, 383, 384, 385 Školní Liberec Liberec IČO 25479148 kontakty (22.11.2019) | Finance.cz Společenství vlastníků pro dům 382, 383, 384, 385 Školní Liberec Liberec IČO: 25479148 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Společenství vlastníků pro dům 382, 383, 384, 385 Školní Liberec, která sídlí v obci Liberec a bylo jí přiděleno IČO 25479148. Firma s názvem Společenství vlastníků pro dům 382, 383, 384, 385 Školní Liberec se sídlem v obci Liberec byla založena v roce 2013. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 17 osob. Základní údaje o Společenství vlastníků pro dům 382, 383, 384, 385 Školní Liberec IČO: 25479148 Krajský soud v Ústí nad Labem 12.12.2003 Společenství vlastníků pro dům 382, 383, 384, 385 Školní Liberec Společenství vlastníků jednotek 12.12.2003 Den vzniku 1.4.2003 12.12.2003 - 8.1.2016 Aktuální kontaktní údaje Společenství vlastníků pro dům 382, 383, 384, 385 Školní Liberec Kontakty na Společenství vlastníků pro dům 382, 383, 384, 385 Školní Liberec IČO: 25479148 Školní 385/4 , Liberec 460 05 18.3.2016 Školní 385/4 , Liberec 460 05 12.12.2003 - 18.3.2016 Školní 385/4, Liberec 460 05 Obory činností Společenství vlastníků pro dům 382, 383, 384, 385 Školní Liberec IČO: 25479148 správa domu 12.12.2003 Vedení firmy Společenství vlastníků pro dům 382, 383, 384, 385 Školní Liberec IČO: 25479148 Navenek zastupuje společenství předseda výboru a v jeho nepřítomnosti jiný člen výboru. Písemná právní jednání za společenství podepisuje předseda výboru spolu s dalším členem výboru, v době nepřítomnosti předsedy výboru podepisují za společenství dva čle nové výboru. Kdo za společenství podepisuje, připojí k názvu společenství svůj podpis a údaj o své funkci. 8.1.2016 Způsob jednání: Za výbor jedná navenek předseda výboru nebo výborem písemně pověřený člen výboru. Je-li pro právní úkon zapotřebí písemná forma, je nezbytný podpis předsedy nebo místopředsedy a dalšího člena výboru. 12.12.2003 - 8.1.2016 Ing. Miroslav Jirásek 18.3.2016 Aloisina výšina 448/1, Liberec 460 05 Leopold Goll 18.3.2016 Školní 382/10, Liberec 460 05 Mgr. Štěpánka Vlasáková 29.7.2018 Školní 384/6, Liberec 460 05 Ing. Zdeněk Krechler 12.12.2003 - 17.8.2005 od 26.6.2003 do 17.5.2005 Ing. Miroslav Jirásek 12.12.2003 - 4.10.2006 od 26.6.2003 do 26.6.2006 Karel Machuta 12.12.2003 - 4.10.2006 Karol Švehla 12.12.2003 - 4.10.2006 Školní 383/8, Liberec 460 05 Ing. Roman Vacek 12.12.2003 - 4.10.2006 Ing. Jiří Havlík 24.4.2004 - 4.10.2006 Jaroslava Brožková 17.8.2005 - 4.10.2006 od 17.5.2005 do 12.7.2006 Šárka Landová 4.10.2006 - 14.8.2009 od 21.7.2006 Irena Kyceltová 4.10.2006 - 14.8.2009 Karol Švehla 4.10.2006 - 13.10.2009 od 12.7.2006 do 12.7.2009 od 21.7.2006 do 12.7.2009 Šárka Landová 22.9.2009 - 26.1.2012 Irena Kyceltová 22.9.2009 - 26.1.2012 Karol Švehla 13.10.2009 - 15.8.2013 od 7.8.2009 do 7.8.2012 Mgr. Štěpánka Bahníková 13.10.2009 - 15.8.2013 Ing. Jiří Havlík 13.10.2009 - 15.8.2013 Mgr. Štěpánka Bahníková 15.8.2013 - 8.1.2016 od 26.6.2013 do 2.1.2016 Aleš Přistoupil 15.8.2013 - 8.1.2016 Věra Pecková 15.8.2013 - 8.1.2016 Mirko Šída 15.8.2013 - 8.1.2016 Vnitřní 1411, Liberec 463 11 Marie Kuchynková 15.8.2013 - 8.1.2016 Zuzana Guschlová 26.8.2013 - 8.1.2016 Mgr. Štěpánka Bahníková 18.3.2016 - 6.5.2017 Mgr. Štěpánka Bahníková 6.5.2017 - 29.7.2018 Sbírka Listin Společenství vlastníků pro dům 382, 383, 384, 385 Školní Liberec IČO: 25479148 S 2715/SL 31 rozhod. o statut. orgánu Zápis z jednání výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 28.1.2016 16.2.2016 21.3.2016 2 S 2715/SL 30 rozhod. o statut. orgánu Oznámení o výsledku voleb Krajský soud v Ústí nad Labem 10.2.2016 16.2.2016 21.3.2016 1 S 2715/SL 29 účetní závěrka [2014] Krajský soud v Ústí nad Labem 19.2.2015 17.3.2016 18.3.2016 2 S 2715/SL 28 rozhod. o statut. orgánu shromáždění Krajský soud v Ústí nad Labem 2.11.2015 17.12.2015 11.1.2016 1 S 2715/SL 27 zakladatelské dokumenty, notářský zápis [NZ 371/2015] Krajský soud v Ústí nad Labem 2.11.2015 17.12.2015 11.1.2016 23 S 2715/SL 26 rozhod. o statut. orgánu Zápis z jednání výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 26.6.2013 16.8.2013 19.8.2013 1 S 2715/SL 25 rozhod. o statut. orgánu Zápis ze shromáždění SV Krajský soud v Ústí nad Labem 26.6.2013 16.8.2013 19.8.2013 6 S 2715/SL 24 podpisové vzory čestné prohl.Mgr.Bahníková Krajský soud v Ústí nad Labem 4.9.2009 14.10.2009 19.10.2009 2 S 2715/SL 23 podpisové vzory čestné prohl.Ing.Havlík Krajský soud v Ústí nad Labem 8.9.2009 14.10.2009 19.10.2009 2 S 2715/SL 22 podpisové vzory čestné prohl.K.Švehla Krajský soud v Ústí nad Labem 8.9.2009 14.10.2009 19.10.2009 2 S 2715/SL 21 rozhod. o statut. orgánu Zápis ze schůze výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 7.8.2009 14.10.2009 19.10.2009 1 S 2715/SL 20 rozhod. o statut. orgánu Zápis ze shrom.SV Krajský soud v Ústí nad Labem 7.8.2009 14.10.2009 19.10.2009 1 S 2715/SL 19 podpisové vzory Š. Landová Krajský soud v Ústí nad Labem 16.8.2006 6.10.2006 15.11.2006 1 S 2715/SL 18 ostatní usnesení ze shromáždění Krajský soud v Ústí nad Labem 12.7.2006 6.10.2006 15.11.2006 2 S 2715/SL 17 ostatní zápis ze schůze výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 21.7.2006 6.10.2006 15.11.2006 1 S 2715/SL 16 stanovy společnosti Krajský soud v Ústí nad Labem 6.10.2006 15.11.2006 12 S 2715/SL 15 rozhod. o statut. orgánu zápis ze schůze shromáždění Krajský soud v Ústí nad Labem 17.5.2005 17.8.2005 6.9.2005 3 S 2715/SL 14 ostatní výpis z rejstříku trestů Krajský soud v Ústí nad Labem 30.5.2005 17.8.2005 6.9.2005 1 S 2715/SL 13 podpisové vzory prohlášení J. Brožková Krajský soud v Ústí nad Labem 13.6.2005 17.8.2005 6.9.2005 1 S 2715/SL 12 účetní závěrka k 31. 12. 2003 Krajský soud v Ústí nad Labem 15.3.2004 1.4.2004 3.6.2004 7 S 2715/SL 11 ostatní zápis z jednání výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 17.2.2004 27.4.2004 12.5.2004 4 S 2715/SL 10 podpisové vzory prohlášení Ing. J.Havlík Krajský soud v Ústí nad Labem 1.3.2004 27.4.2004 12.5.2004 2 S 2715/SL 9 ostatní zápis ze schůze výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 27.6.2003 5.1.2004 9.1.2004 1 S 2715/SL 8 podpisové vzory členů výboru Krajský soud v Ústí nad Labem 1.7.2003 5.1.2004 9.1.2004 3 S 2715/SL 7 ostatní prohlášení Ing. M.Jirásek Krajský soud v Ústí nad Labem 8.10.2003 5.1.2004 9.1.2004 1 S 2715/SL 6 ostatní prohlášení K. Machuta Krajský soud v Ústí nad Labem 8.10.2003 5.1.2004 9.1.2004 1 S 2715/SL 5 ostatní prohlášení Ing. Z. Krechler Krajský soud v Ústí nad Labem 8.10.2003 5.1.2004 9.1.2004 1 S 2715/SL 4 ostatní prohlášení K. Švehla Krajský soud v Ústí nad Labem 8.10.2003 5.1.2004 9.1.2004 1 S 2715/SL 3 ostatní prohlášení Ing. R. Vacek Krajský soud v Ústí nad Labem 8.10.2003 5.1.2003 9.1.2004 1 S 2715/SL 2 notářský zápis dodatek k opravě NZ 257/2003 Krajský soud v Ústí nad Labem 26.6.2003 5.1.2004 9.1.2004 1 S 2715/SL 1 notářský zápis NZ 257/2003, zak. dokumenty Krajský soud v Ústí nad Labem 26.6.2003 5.1.2004 9.1.2004 14 Hodnocení Společenství vlastníků pro dům 382, 383, 384, 385 Školní Liberec Výpis dat pro firmu Společenství vlastníků pro dům 382, 383, 384, 385 Školní Liberec obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Společenství vlastníků pro dům 382, 383, 384, 385 Školní Liberec, 25479148 na obchodním rejstříku Společenství vlastníků Lavického 382, 383, 384, Třebíč - 07095198 - Třebíč , Lavického 382 Společenství Veronské náměstí 382, 383, 384 - 24718441 - Praha 10 - Horní Měcholupy , Veronské náměstí 383

http://kraken.slv.cz/21Cdo2529/2004

21 Cdo 2529/2004 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobkyně MUDr. J. P., zastoupené advokátem, proti žalované České republice Vězeňské službě České republiky se sídlem v Praze 4, Soudní č. 1672/1a, o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp.zn. 15 C 23/2003, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. února 2004, č.j. 28 Co 1/2004-49, takto : Dopisem ze dne 5.12.2002 žalovaná sdělila žalobkyni, že s ní okamžitě zrušuje pracovní poměr podle ustanovení § 53 odst.1 písm.b) zákoníku práce. Zvlášť hrubého porušení pracovní kázně se měla dopustit tím, že 1) byla dne 2.12.2003 nalezena v lékařském pokoji (asi ve 13.00 hod.) při intimním styku s odsouzeným, 2) dle vlastního vyjádření k častým intimním stykům mezi ní a tímto odsouzeným docházelo již od července 2002, 3) dle vlastního vyjádření s tímto odsouzeným udržovala v době své dočasné nepřítomnosti pravidelnou korespondenci psaním SMS zpráv a telefonickým voláním, 4) jí bylo známo, že odsouzený vlastní mobilní telefon nebo k němu má přístup, 5) při osobní prohlídce byla u ní nalezena SIM karta k mobilnímu telefonu. Tímto svým jednáním měla porušit základní povinnosti zaměstnanců uvedené v ustanovení § 73 odst. 1 písm. a), b) a c) zákoníku práce, ustanovení odst. 11 pracovní smlouvy, Prohlášení o seznámení a povinnosti osob vykonávajících pracovní činnost pro Věznici V. ze dne 2.1.2002, Poučení pro zaměstnance Vězeňské služby ČR, nařízení generální ředitelky Vězeňské služby ČR a nařízení ředitele Věznice V. Žalobkyně se domáhala, aby bylo určeno, že uvedené okamžité zrušení pracovního poměru (které jí bylo doručeno dne 6.12.2002) je neplatné. Žalobu odůvodnila zejména tím, že se zvlášť závažného porušení pracovní kázně nedopustila; popírá zejména, že by nastaly skutečnosti uvedené v dopise ze dne 5.12.2002 pod body 2), 3) a 4). Ve vztahu k jednání vytýkanému jí pod bodem 5) sice připustila, že u ní byla nalezena SIM karta k mobilnímu telefonu, jednalo se však o dlouhodobě zablokovanou kartu, tedy o nefunkční věc, která nemohla splnit účel, ke kterému byla vyrobena . I když nepopírá blízký vztah k P. V., který byl v kritické době ve výkonu trestu ve Věznici V., nikdy nezneužila svého postavení lékařky ve věznici a nikdy se nesnažila zasáhnout do organizace režimu odsouzeného tak, aby mohla být v jeho přítomnosti; ani dne 2.12.2002 nevyužila žádné legitimní záminky k tomu, aby se odsouzený dostal do její přítomnosti, a proto ani jednání vytýkané jím pod bodem 1) nepovažuje za porušení zvláštních povinností ani za své selhání. Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 10.10.2003, č.j. 15 C 23/2003-26, žalobu na určení, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobkyně u žalované provedené dopisem ze dne 5.12.2002 je neplatné, zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na nákladů řízení. Vycházeje z toho, že žalobkyně byla u žalované zaměstnána na základě pracovní smlouvy ze dne 1.1.2002 jako lékařka s místem výkonu práce ve Věznici V., že posuzované okamžité zrušení pracovního poměru má všechny formální náležitosti požadované zákoníkem práce a že všechny důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru, které žalovaná v listině ze dne 5.12.2002 označila, se skutečně staly , dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalobkyně porušila pracovní kázeň ve všech vytýkaných bodech a že její jednání lze hodnotit jako zvlášť hrubé porušení pracovní kázně takové intenzity, jakou má na mysli ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) zák. práce. Při hodnocení míry intenzity porušení pracovní kázně přihlédl zejména k postavení žalobkyně, která vykonávala funkci lékařky ve vězeňské službě, že přicházela do styku s vězni, při kterém je nutno zachovávat striktní dodržování povinností z důvodu bezpečnosti zaměstnanců, ale i široké veřejnosti, a že se svým chováním ( intimním stýkáním s odsouzeným ) stávala vydíratelnou . Zdůraznil, že přísná opatření týkající se mobilních telefonů mají důležitý preventivní význam, neboť nezavedením pravidel by bylo vězňům umožněno nekontrolovaně komunikovat se svým okolím a nebylo by možno zamezit přípravě a realizaci některých druhů trestné činnosti, například vnášení drog do věznice, útěky vězňů apod. ; proto dovodil, že na žalované nelze spravedlivě požadovat, aby v pracovním poměru s žalobkyní pokračovala. Námitku žalobkyně, že podle znaleckého posudku podaného v trestním řízení (které bylo proti ní vedeno) trpěla v době porušení pracovní kázně duševní poruchou a že nebyla schopna zhodnotit důsledky svého jednání, odmítl s odůvodněním, že jednání žalobkyně, které jí bylo vytýkáno v okamžitém zrušení pracovního poměru, nebylo právním úkonem, neboť nesměřovalo ke vzniku, změně či zániku právního vztahu , že bylo tzv. faktickým úkonem a že takové jednání je hmotněprávním předpokladem k učinění právního úkonu , avšak přezkoumání platnosti tohoto úkonu podle ustanovení § 242 odst. 1 zák práce nepodléhá . K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 9.2.2004, č.j. 28 Co 1/2004-49, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými závěry soudu prvního stupně i s jeho právním závěrem, že posuzované okamžité zrušení pracovního poměru je platným právním úkonem; rovněž dovodil, že žalobkyně porušila pracovní kázeň ve všech vytýkaných bodech a že její jednání dosáhlo intenzity zvlášť hrubého porušení pracovní kázně, přičemž za úplná a správná považoval i hlediska, k nimž soud prvního stupně při hodnocení míry intenzity porušení pracovní kázně přihlédl. Souhlasil i se závěrem soudu prvního stupně, který učinil ve vztahu ke zdravotnímu stavu žalobkyně v době porušení pracovní kázně a k tvrzené ztrátě schopnosti ovládnout své jednání. Nad rámec uvedeného závěru soudu prvního stupně poukázal na to, že, jestliže žalobkyně sama nezpochybňuje, že byla schopna vykonávat práci lékařky u žalované (lékařská zpráva ze dne 4.10.2001), což s sebou nese odpovědnost za řádný výkon této práce a za dodržování pracovněprávních předpisů, nemůže zároveň tvrdit, že nebyla odpovědna za skutky, pro které s ní byl okamžitě zrušen pracovní poměr; navíc tyto skutky nijak nezpochybnila. Požadavek žalobkyně, aby bylo přihlédnuto ke znaleckému posudku znalce MUDr. V. T. ze dne 7.6.2003, jehož obsahu se na podporu svého tvrzení, že trpí duševní chorobou, která výrazně ovlivňuje její chování, dovolává, odvolací soud odmítl s odůvodněním, že znalec vyšetřoval žalobkyni v souvislosti s trestním stíháním pro trestné činy nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů a maření výkonu úředního rozhodnutí, tedy pro jiné skutky, než pro které s ní byl okamžitě zrušen pracovní poměr, a že znalecký posudek byl vypracován téměř rok poté, co se žalobkyně začala chovat způsobem, který vedl k okamžitému zrušení pracovního poměru; zdůraznil, že žalobkyně udržovala intimní známost s vězněm od července 2002 a že od té doby rovněž věděla, že tento vězeň má mobilní telefon, který mu opakovaně dobíjela. Odvolací soud nepřihlédl ani k dalším odvolacím námitkám žalobkyně, že jí byl přiznán plný invalidní důchod, že bylo zahájeno řízení o omezení způsobilosti k právním úkonům a že trestní stíhání vůči ní bylo zastaveno a byla jí uložena ochranná léčba, neboť jde o skutečnosti, které nastaly až po 5.12.2002, tedy po dni, kdy s ní byl okamžitě zrušen pracovní poměr. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.; podle jejího názoru má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam, neboť vychází z nesprávného právního názoru, že deliktní odpovědnost v pracovněprávním vztahu se bezvýjimečně kryje se způsobilostí občana mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti a způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti, i když existují závažné důkazy o vymizení ovládacích a rozpoznávacích schopností zaměstnance . Podle jejího názoru deliktní odpovědnost zaměstnance, který je stižen duševní poruchou, je neomezená, ale jen v případě, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, a proto je třeba judikovat, že deliktní způsobilost v pracovněprávních vztazích není totožná se způsobilostí k právním úkonům . S poukazem na ustanovení § 12 zák. práce upozorňuje na to, že způsobilost k právním úkonům může zaměstnanec pozbýt jen rozhodnutím soudu , zatímco deliktní způsobilost může zaměstnanec pozbýt v pracovněprávních vztazích i bez soudního rozhodnutí ad hoc , přičemž odkazuje na ustanovení § 178a odst. 1 zák. práce; připomíná, že posouzení schopnosti ovládnout jednání a schopnosti posoudit následky jednání je rozhodnutím o skutečnosti, k níž je třeba odborných znalostí ve smyslu ust. § 127 odst. 1 o.s.ř. . Odvolacímu soudu ve vztahu k projednávané věci žalobkyně konkrétně vytýká, že svůj rozsudek zdůvodnil nepodloženými spekulacemi navazujícími na její prohlášení, že podle svého soudu byla schopna vykonávat práci lékařky u žalované a k její práci nebyly ze strany žalované připomínky , že nehodnotil tato její subjektivní a laická vyjádření v souvislosti s objektivními důkazy a že zcela nehodnotil skutečnost, že její pochybení, pro která byla stíhána, jsou identická obsahově i časově s pochybeními, pro která s ní byl okamžitě rozvázán pracovní poměr . Stejně jako v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení poukazuje na znalecký posudek MUDr. V. T. a zdůrazňuje, že u ní konstatoval jednoznačně, že rozpoznávací a ovládací schopnosti v době domnělé trestné činnosti byly vymizelé vzhledem k trestné činnosti . Je přesvědčena, že odvolací soud, pokud měl zato, že skutky jsou rozdílné a nelze na ně závěry znaleckého posudku vztáhnout, nemohl udělat vysoce odborný závěr bez nového znaleckého posudku a že pokud otázku subjektivní stránky, vzdor jednoznačnému znaleckému posudku, odpověděl sám a opačně, pochybil, pokud neustanovil znalce jiné, neboť posouzení skutečností záviselo na rozhodnutích, k nimž je třeba odborných znalostí . Namítá dále, že nemohl být zajištěn spolehlivý podklad pro rozhodnutí, neboť nezavinila potřebnou formou zavinění porušení své pracovní povinnosti, že za jednání, které je jí vytýkáno, nemůže být odpovědná, když nemá způsobilost nést následky za protiprávní jednání (deliktní způsobilost), že nesprávně postupovala žalovaná, když přikročila k okamžitému zrušení pracovního poměru a že odvolací soud nesprávně posuzoval věc z hlediska objektivní odpovědnosti; správně neměla být věc po právní stránce posouzena podle ustanovení § 53 zákoníku práce. Protože podle názoru žalobkyně rozsudek odvolacího soudu a soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci, navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalovaná navrhla, aby dovolání žalobkyně bylo jako bezdůvodné odmítnuto. Podle jejího názoru nemá rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam; jednak nelze dávat rovnítko mezi trestněprávní a pracovněprávní odpovědnost (znalecký posudek o tom, že žalobkyně nebyla schopna posoudit závažnost svého trestního jednání, byl učiněn na jinou činnost a v jiném časovém období, a proto jej nelze vztahovat na jednání žalobkyně vytýkané jí v okamžitém zrušení pracovního poměru), jednak bylo prokázáno, že v době zvlášť hrubého porušení pracovní kázně byla žalobkyně plně způsobilá nést následky svého jednání (jak sama tvrdila a jak vyplynulo z jí předložené lékařské zprávy, byla schopna plně odpovídat za své profesní úkony lékařky a její vedoucí potvrdil, že výkon její profese byl v normálu ). Aplikace ustanovení § 178a zák. práce, na které žalobkyně v dovolání rovněž poukazuje, není v tomto případě namístě, stejně jako navrhovaný specielní znalecký posudek na posouzení její pracovněprávní odpovědnosti . Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (§ 236 odst. 2 o.s.ř.). Žalobkyně napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu ve výroku, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně o věci samé (tj. o zamítnutí žaloby na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 5.12.2002) potvrzen. Podle ustanovení § 237 odst.1 písm.b) o.s.ř. dovolání není přípustné, a to již proto, že ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé, které by bylo odvolacím soudem zrušeno. Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu tedy může být přípustné jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení § 237 odst.1 písm.c) o.s.ř. Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. § 242 odst.3 o.s.ř.); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení § 237 odst.3 o.s.ř. ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které odvolatel v dovolání označil. Dovolání může být podle ustanovení § 237 odst.1 písm.c) o.s.ř. - jak uvedeno již výše - přípustné, jen jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé zásadní význam po právní stránce. Dovolání v tomto případě (má-li rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam) lze podat jen z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [srov. § 241a odst.2 písm.a) o.s.ř.], nebo z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [srov. § 241a odst.2 písm.b) o.s.ř.]. Z důvodu, že vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, lze rozhodnutí odvolacího soudu napadnout, jen je-li dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst.1 písm.a) a b) o.s.ř., popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení podle ustanovení § 238 a § 238a o.s.ř. (srov. § 241a odst.3 o.s.ř.). Z výše uvedeného současně vyplývá, že na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce, lze usuzovat jen z okolností, uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení § 241a odst.2 písm.b) o.s.ř., a že k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení § 241a odst.2 písm.a) nebo ustanovení § 241a odst.3 o.s.ř. nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., přihlédnuto (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.6.2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, které bylo uveřejněno pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, boč. 2004). V posuzované věci řešil odvolací soud právní otázku výkladu ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) zák. práce z hlediska toho, zda se žalobkyně dopustila porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem ve smyslu ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) zák. práce. Ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) zák. práce patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k takovým právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Pro posouzení, zda zaměstnanec porušil pracovní kázeň méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem, zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet. V zákoníku práce ani v ostatních pracovněprávních předpisech nejsou pojmy méně závažné porušení pracovní kázně , závažné porušení pracovní kázně a porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem definovány, přičemž na jejich vymezení závisí možnost a rozsah postihu zaměstnance za porušení pracovní kázně. Vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu; soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení pracovní kázně k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. Zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebo výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval. Tyto právní závěry jsou aplikovány i soudní praxí (srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 6. 1995, sp. zn. 6 Cdo 53/94, uveřejněný v časopise Práce a mzda č. 7-8 ročník 1996 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 1. 2000, sp. zn. 21 Cdo 1228/99, uveřejněný pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2001) a vycházely z nich také soudy obou stupňů v projednávané věci. Žalobkyně však ve svém dovolání právní posouzení věci soudy [aplikaci ustanovení § 53 odst.1 písm.b) zák. práce na soudem zjištěný skutkový stav ani jeho výklad z hlediska otázky intenzity porušení pracovní kázně a způsobu posuzování míry této intenzity] nezpochybňuje. I když v dovolání uvedla, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, neboť vychází z nesprávného právního názoru [že deliktní odpovědnost v pracovněprávním vztahu se bezvýjimečně kryje se způsobilostí občana mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti a způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti, i když existují závažné důkazy o vymizení ovládacích a rozpoznávacích schopností zaměstnance ], že tedy uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst.2 písm.b) o.s.ř.], z obsahu samotného dovolání (z vylíčení důvodů dovolání - srov. § 41 odst.2 o.s.ř.) je zřejmé, že - mimo jiné - podrobuje kritice skutková zjištění, z nichž rozsudek odvolacího soudu (a soudu prvního stupně) vychází. Podstatou jejích námitek je nesouhlas s výsledky dokazování a s tím, jak odvolací soud (a soud prvního stupně, jehož závěry považoval odvolací soud za správné) hodnotil provedené důkazy a k jakým skutkovým závěrům z provedených důkazů dospěl; skutková zjištění soudů považuje dovolatelka za chybná a na základě vlastního hodnocení důkazů dovozuje, že odvolací soud zdůvodnil nepodloženými spekulacemi navazujícími na její prohlášení, že podle svého soudu byla schopna vykonávat práci lékařky u žalované a k její práci nebyly ze strany žalované připomínky , že nehodnotil tato její subjektivní a laická vyjádření v souvislosti s objektivními důkazy , že zcela nehodnotil skutečnost, že její pochybení, pro která byla stíhána, jsou identická obsahově i časově s pochybeními, pro která s ní byl okamžitě rozvázán pracovní poměr , a že nezavinila potřebnou formou zavinění porušení své pracovní povinnosti . Dovolatelka vychází z odlišných skutkových závěrů než odvolací soud a na nich pak buduje i své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci [že za jednání, které je jí vytýkáno, nemůže být odpovědná, neboť nemá způsobilost nést následky za protiprávní jednání (deliktní způsobilost) a že správně neměla být věc posouzena po právní stránce posouzena podle ustanovení § 53 zákoníku. práce ]. Tím, že dovolatelka na vlastních (odlišných) skutkových závěrech buduje odlišný právní názor na věc, nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující; žalobkyně tedy těmito námitkami neuplatňuje dovolací důvod uvedený v ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., ale dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř. Správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska tohoto dovolacího důvodu nemohl dovolací soud přezkoumat, neboť skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuálně vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, nezakládá jak výše uvedeno přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Dovolatelka dále v souvislosti s tvrzením, že byla v době porušení pracovní kázně v natolik nepříznivém zdravotním stavu, že za jednání, které je jí vytýkáno, nemůže být odpovědná ( nemá způsobilost nést následky za protiprávní jednání - deliktní způsobilost ), odvolacímu soudu vytýká, že nemohl udělat vysoce odborný závěr bez nového znaleckého posudku a že pokud otázku subjektivní stránky, vzdor jednoznačnému znaleckému posudku, odpověděl sám a opačně, pochybil, pokud neustanovil znalce jiné, neboť posouzení skutečností záviselo na rozhodnutích, k nimž je třeba odborných znalostí . Z pohledu dovolacích důvodů má tedy dovolatelka za to, že řízení je v tomto směru postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst.2 písm.a) o.s.ř.]. Ani případnou existencí dovolatelkou tvrzených vad - nehledě k tomu, že v řízení by nemělo význam provádět důkazy požadované účastníky, o nichž by bylo předem známo, že k nim nebude možné při hodnocení všech důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř. přihlédnout, neboť jsou pro věc nerozhodné a nemohou směřovat ke zjištění skutkového stavu věci (ke zjištění skutečností předvídaných skutkovou podstatou právní normy), jakož i důkazy pro rozhodnutí bezvýznamné, a že v posuzovaném případě nebylo zjištěno (a ani to dovolatelka netvrdí), že by žalobkyně byla v době porušení pracovní kázně, pro které s ní byl okamžitě zrušen pracovní poměr, pravomocným rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo že by v této způsobilosti byla omezena - se dovolací soud nemohl zabývat, neboť tyto vady by samy o sobě nemohly přivodit závěr o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí [§ 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.]. V posuzovaném případě odvolací soud - jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozsudku - založil svůj závěr o neopodstatněnosti žaloby na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru na závěru, že žalobkyně se jednání uvedených v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 5.12.2002 dopustila a že intenzita tohoto porušení pracovní kázně byla zvlášť hrubá; uvedený závěr byl pro rozhodnutí odvolacího soudu určující. Spatřuje-li proto žalobkyně zásadní právní význam v tom, že se odvolací soud nezabýval otázkou, že deliktní způsobilost v pracovněprávních vztazích není totožná se způsobilostí k právním úkonům , že způsobilost k právním úkonům může zaměstnanec pozbýt jen rozhodnutím soudu (§ 12 zák. práce) a že deliktní způsobilost může zaměstnanec pozbýt v pracovněprávních vztazích i bez soudního rozhodnutí ad hoc (§ 178a odst. 1 zák. práce), dovolává se přípustnosti dovolání z důvodu, který nemá bezprostřední vztah k napadenému rozhodnutí, neboť jí předkládané otázky nemají na správnost závěrů odvolacího soudu vliv. Protože dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky její dovolání - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 věty první o.s.ř., neboť žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, na náhradu svých nákladů nemá právo a žalované v tomto dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

http://www.hradilova.com/http:/www.hradilova.com/co-musim-mit-jako-osvc-bez-zamestnancu-splneno-z-hlediska-bozp

OSVČ bez zaměstnanců | BOZP a PO Hradilová BOZP a PO Hradilová BOZP a PO – školení, dokumentace, audity. Koordinátor BOZP na staveništi. Bezpečnostní a požární technik. Příprava na kontrolu. ← VELKÉ TÉMA SOUČASNOSTI – „ŠVARCSYSTÉM“ Přestávky v práci vs. bezpečnostní přestávky → K tématu se vyjádřili inspektoři ze Státního úřadu inspekce práce, kteří odpověděli na dva vybrané dotazy. Dotaz č. 1 BOZP při malování pokojů: Chtěl bych začít podnikat jako malíř pokojů a při procházení předpisů teď řeším BOZP. Četl jsem články k tématu, kdy OSVČ podniká bez zaměstnanců a následně i zákon 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, ve znění pozdějších přepisů, a paragrafy zákoníku práce. Pracoval bych sám a používal pouze vodoředitelné barvy. Žádné elektrické stroje. Skutečné riziko je tedy srovnatelné jako při pracích v domácnosti. Ale není mi jasné, co musím předložit v případě kontroly, aby kontrola zase spokojeně odešla. Dotaz č. 2 Vedení účetnictví: Chtěla bych vést účetnictví a daňovou evidenci jako podnikatelka, pracovala bych doma bez zaměstnanců. Účetnictví bych vedla v papírové formě nebo později, pokud by toho bylo více, na počítači. Jakou dokumentaci z BOZP musím vést, abych obstála při kontrole? Osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ) je podle platné právní legislativy (§ 12 a § 13 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP) postavena na úroveň zaměstnavatele a současně zaměstnance. Je povinna zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při činnostech nebo poskytování služeb jak sobě, tak i jiným osobám, které může svou činností ohrozit. Z tohoto důvodu je povinna v plném rozsahu jako zaměstnavatel plnit povinnosti stanovené v § 101 odst. 1 a 2; § 102; § 104 a § 105 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen ZP) a § 2 až § 11 zákona č. 309/2006 Sb. Předpokladem naplnění těchto požadavků je znalost právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP. Co jsou právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP, stanoví § 349 ZP. Bude-li malíř pokojů například při své práci používat žebřík, je povinen dodržovat požadavky uvedené v kap. III. Používání žebříků Přílohy k nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, a současně tento žebřík, případně jiný výrobní a pracovní prostředek a zařízení (například ruční a přenosné mechanizované nářadí) musí používat v souladu s provozní dokumentací (včetně návodu výrobce pro montáž, manipulaci, opravy a údržbu). Zákoník práce v § 102 odst. 3 a 4 stanoví povinnost OSVČ soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika, přijímat a realizovat opatření k jejich odstranění. Není-li možné rizika odstranit, je povinna je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví své osoby, případně jiných osob, bylo minimalizováno. V tomto případě o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních je OSVČ povinna vést dokumentaci. S těmito riziky a přijatými opatřeními k jejich minimalizaci je OSVČ povinna seznámit všechny osoby, které budou těmito riziky ohroženy. Na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce je OSVČ povinna zpracovat vlastní seznam osobních ochranných pracovních prostředků (dále jen OOPP) v souladu s § 104 ZP a NV č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích a čisticích a desinfekčních prostředků a v jejím zájmu je tyto OOPP také při práci používat. Například jedním z rizik při provádění malířských prací je zasažení zraku barvou, proto je ve vlastním zájmu malíře pokojů chránit si zrak vhodným OOPP. Zpracování a vedení dokumentace o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních si může OSVČ podle § 9 odst. 3 písm. a) z. č. 309/2006 Sb. provádět sama za předpokladu, že má k tomu potřebné znalosti. Další možností je obrátit se s touto problematikou na odborně způsobilou osobu v prevenci rizik. Pokud se týká problematiky zajišťování BOZP při vedení účetnictví, tak i účetní, v postavení OSVČ, musí zvážit rizika, zda při své práci nemůže ohrozit sebe nebo i jiné osoby, které se na jejím pracovišti mohou pohybovat. Z dokumentace, kterou je tato OSVČ povinna vést, připadá v úvahu, dle našeho názoru, průvodní dokumentace (návody výrobce pro montáž, manipulaci, opravy a údržbu) používaných výrobních, pracovních prostředků a zařízení (např. počítač, skener, kopírka, varná konvice apod.). Používaná zařízení je nutno provozovat v souladu s touto dokumentací. Rádi bychom rovněž upozornili, že Státní úřad inspekce práce není oprávněn k výkladu právních předpisů, protože toto může učinit pouze jejich tvůrce nebo soud. Převzato ze zdroje: www.bozpinfo.cz Poradenství v BOZP A PO Užitečné informace ke stažení Co je to švarcsystém? OSVČ bez zaměstnanců Úroveň bezpečnostních techniků © 2018 - BOZP a PO Hradilová

https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=8980&Section=1&IdPara=1&ParaC=2

Vládní nařízení ze dne 29.8.1940, jímž se mění a doplňují trestní řád a předpisy o složení trestních soudů 16.11.1940 | Sbírka: 396/1940 Sb. | Částka: 127/1940 Pasivní derogace: 39/1945 Sb.II, 30/1945 Sb.II, 306/1942 Sb., 284/1941 Sb. 396/1940 Sb. ze dne 29. srpna 1940, jímž se mění a doplňují trestní řád a předpisy o složení trestních soudů Trestní řád ze dne 23. května 1873, č. 119 ř. z., se mění a doplňuje takto: 1. Za § 34 se vkládá § 34 a) tohoto znění: (1) Od stíhání činu veřejnou žalobou může býti upuštěno: 1. je-li obviněný pro týž čin vydán cizí vládě; 2. je-li obviněný pro jiný čin vydán cizí vládě a nemají-li trest zabezpečovací opatření, jež by jej při zdejším stíhání mohly postihnouti, významu vedle trestu nebo zabezpečovacího opatření, jež ho v cizině již právoplatně postihly nebo, jak lze očekávati, jej tam postihnou; 3. je-li obviněný vypovězen z území Velkoněmecké říše. (2) Zabezpečovacím opatřením se tu rozumí opatření omezující svobodu, vyjímajíc procesní vazbu. 2. § 283, odst. 1 zní takto: Odvolání možno vznésti toliko proti výroku o trestu, není-li tu důvodu zmatečnosti uvedeného v § 281, č. 11, a proti výroku o nárocích soukromoprávních. Proti výroku o trestu se mohou odvolati všichni ti, kdo jsou oprávněni vznésti zmateční stížnost. 3. Za § 363 se vkládá § 363 a) tohoto znění: § 363 a Bylo-li upuštěno od stíhání veřejnou žalobou z některého důvodu, uvedeného v § 34 a), odst. 1, a nepominula-li ještě trestnost činu promlčením, může býti trestní řízení proti obviněnému, vrátí-li se na území Protektorátu, na návrh veřejného žalobce bez podmínek a formálností obnovy zahájeno nebo v něm pokračováno. Bylo-li však od stíhání upuštěno z důvodu uvedeného v § 34 a), odst. 1, č. 2, může se tak státi jen za těchto dalších podmínek: 1. jestliže v případě, že od stíhání bylo upuštěno se zřetelem k trestu nebo zabezpečovacímu opatření, jež obviněného pro jiný čin v cizině již právoplatně postihly, z tohoto trestu nebo zabezpečovacího opatření sešlo; 2. jestliže v případě, že od stíhání bylo upuštěno se zřetelem k trestu nebo zabezpečovacímu opatření, jež obviněného pro jiný čin v cizině pravděpodobně postihnou, od právní moci rozhodnutí vydaného v cizině neuplynul ještě jeden rok. § 397 a (1) Vrchní státní zástupce může naříditi,a by od výkonu nebo od dalšího výkonu trestu na svobodě nebo zabezpečovacího opatření [§ 34 a), odst. 2] bylo upuštěno, je-li odsouzený pro jiný čin vydán cizí vládě nebo je-li vypovězen z území Velkoněmecké říše. (2) Vrátí-li se vydaný nebo vypovězený na území Protektorátu, může býti trest (zabezpečovací opatření) vykonán nebo v jeho výkonu pokračováno. (1) Působnost porot se do konce roku 1941 zastavuje. (2) Ve věcech, v nichž by se mělo konati hlavní přelíčení před soudem porotním, použije se stran hlavního přelíčení a opravných prostředků proti rozsudkům v něm vyneseným ustanovení hlavy XVIII trestního řádu a zákonných předpisů ustanovení této hlavy doplňujících, jakož i § 338, odst. 2 a 3 a § 339 trestního řádu. Jde-li však o čin, na který zákon stanoví trest smrti nebo doživotní trest na svobodě, nebo o čin, jehož se obviněný dopustil před dovršením 20. roku svého věku, platí tato další ustanovení: a) hlavní přelíčení se koná před čtyřmi soudci, z nichž jeden předsedá, b) nechce-li si obžalovaný vzíti sám obhájce, zřídí se mu pod zmatečností (§ 281, č. 3 trestního řádu) pro hlavní přelíčení obhájce z moci úřední. Do konce roku 1941 přísluší konati hlavní přelíčení pro přečiny a zločiny, uvedené v § 1 zákona ze dne 30. května 1924, č. 124 Sb., o změně příslušnosti trestních soudů a odpovědnosti za obsah tiskopisů ve věcech křivého obvinění, utrhání a urážek na cti, ve znění § 39 zákona ze dne 28. června 1933, č. 108 Sb., o ochraně cti, třem soudcům bez účasti kmetů. Seznamy porotců a kmetů nebudou na rok 1941 sestavovány. (1) Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ustanovení čl. II a III jest užíti i ve věcech, v nichž hlavní přelíčení již započalo, avšak nebylo dosud skončeno, nebo v nichž se objeví potřeba hlavní přelíčení opakovati. Ustanovení čl. I, č. 2 užije se i na odvolání vznesená před účinností tohoto nařízení, pokud nejsou z jiného důvodu nepřípustná. (2) Toto nařízení provede ministr spravedlnosti.

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32014R0316

Nařízení Komise (EU) č. 316/2014 ze dne 21. března 2014 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie dohod o převodu technologií Text s významem pro EHP NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 316/2014 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie dohod o převodu technologií Nařízení č. 19/65/EHS zmocňuje Komisi formou nařízení použít čl. 101 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod o převodu technologií a odpovídající jednání ve vzájemné shodě, kterých se účastní pouze dva podniky a na něž se vztahuje čl. 101 odst. 1 Smlouvy. Na základě nařízení č. 19/65/EHS přijala Komise zejména nařízení (ES) č. 772/2004 (2). Nařízení (ES) č. 772/2004 definuje kategorie dohod o převodu technologií, u nichž měla Komise za to, že zpravidla splňují podmínky stanovené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy. Vzhledem k celkově pozitivním zkušenostem s používáním uvedeného nařízení, jehož použitelnost skončí dnem 30. dubna 2014, a k dalším zkušenostem získaným od jeho přijetí je vhodné přijmout nové nařízení o blokové výjimce. Toto nařízení by mělo splňovat dva požadavky: zajistit účinnou ochranu hospodářské soutěže a přiměřenou právní jistotu pro podniky. Plnění těchto cílů by mělo brát úvahu potřebu v nejvyšší možné míře zjednodušit správní dohled a právní rámec. Předmětem dohod o převodu technologií je udělení licence na technologická práva. Takovéto dohody zpravidla zvyšují hospodářskou výkonnost a podporují hospodářskou soutěž, protože mohou snížit zdvojení výzkumu a vývoje, posílit podněty pro provádění nového výzkumu a vývoje, podpořit inkrementální inovace, usnadnit rozšiřování technologií a mohou vyvolat hospodářskou soutěž na výrobkových trzích. Pravděpodobnost, že účinky zvyšující výkonnost a podporující hospodářskou soutěž převáží nad zápornými účinky na hospodářskou soutěž, které jsou způsobeny omezeními obsaženými v dohodách o převodu technologií, závisí na tržní síle dotyčných podniků a v důsledku toho na rozsahu, v jakém jsou tyto podniky vystaveny soutěži ze strany jiných podniků, které disponují náhradními technologiemi nebo vyrábějí náhradní výrobky. Toto nařízení by se mělo vztahovat pouze na dohody o převodu technologií mezi poskytovatelem a nabyvatelem licence. Na uvedené dohody by se mělo vztahovat i tehdy, jestliže obsahují omezení pro více než jednu rovinu obchodu, například když je nabyvateli licence uložena povinnost vybudovat zvláštní distribuční systém a když je mu stanoveno, jaké závazky musí nebo může uložit prodejcům výrobků vyrobených v licenci. Tato omezení a tyto závazky by však měly být v souladu s pravidly hospodářské soutěže použitelnými na dodavatelské a distribuční dohody, která jsou stanovena v nařízení Komise (EU) č. 330/2010 (3). Dodavatelské a distribuční dohody mezi nabyvatelem licence a odběrateli jeho smluvních výrobků by však neměly být tímto nařízením vyňaty. Toto nařízení by se mělo vztahovat pouze na dohody, v nichž poskytovatel licence dovoluje nabyvateli licence a/nebo jednomu či několika jeho subdodavatelům využívat licencovaná technologická práva, případně po dalších výzkumných a vývojových činnostech nabyvatele licence a/nebo jeho subdodavatelů, k produkci zboží nebo služeb. Nemělo by se vztahovat na udělování licencí v souvislosti s dohodami o výzkumu a vývoji, na něž se vztahuje nařízení Komise (EU) č. 1217/2010 (4), nebo na udělování licencí v souvislosti se specializačními dohodami, na něž se vztahuje nařízení Komise (EU) č. 1218/2010 (5). Nemělo by se rovněž vztahovat na dohody, jejichž účel spočívá v pouhé reprodukci a distribuci výrobků chráněných autorskými právy k programovému vybavení, neboť předmětem takovýchto dohod není udělení licence na technologii k výrobním účelům; tyto dohody jsou spíše podobné distribučním dohodám. Nařízení by se nemělo vztahovat ani na dohody o zřizování technologických „poolů“, to znamená dohody, jejichž cílem je seskupení technologií s cílem udělit na ně licence třetím stranám, ani na dohody, kterými jsou těmto třetím stranám poskytovány licence na technologie seskupené do „poolu“. Pro použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy formou nařízení není nutno vymezit ty dohody o převodu technologií, na něž by se mohl vztahovat čl. 101 odst. 1 Smlouvy. V rámci individuálního posuzování dohod podle čl. 101 odst. 1 je třeba vzít v úvahu několik faktorů, zejména strukturu a dynamiku relevantních trhů technologií a výrobků. Je třeba omezit výhody blokové výjimky stanovené tímto nařízením na ty dohody, u nichž se lze s dostatečnou jistotou domnívat, že splňují podmínky uvedené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy. Za účelem využití výhod převodu technologií a splnění s ním spojených cílů by se toto nařízení mělo vztahovat nejen na převod technologií jako takový, ale i na jiná ustanovení obsažená v dohodách o převodu technologií, nakolik jsou tato ustanovení přímo spojena s výrobou či prodejem smluvních výrobků. V případě dohod o převodu technologií mezi soutěžiteli lze předpokládat, že dohody, které neobsahují určitá omezení se závažnými zápornými účinky na hospodářskou soutěž, obecně povedou ke zlepšení výroby nebo distribuce a vyhradí spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z nich vyplývajících, pokud společný podíl stran na relevantních trzích nepřekročí 20 %. V případě dohod o převodu technologií mezi stranami nenacházejícími se v soutěžním vztahu lze předpokládat, že dohody, které neobsahují určitá omezení se závažnými zápornými účinky na hospodářskou soutěž, obecně povedou ke zlepšení výroby nebo distribuce a vyhradí spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z nich vyplývajících, pokud jednotlivý podíl každé ze stran na relevantních trzích nepřekročí 30 %. Je-li použitelný práh podílu na trhu překročen na jednom nebo na více výrobkových trzích či trzích technologií, bloková výjimka by se na dohodu neměla použít, pokud jde o dotyčné relevantní trhy. Nelze mít bez dalšího za to, že nad těmito prahy podílu na trhu spadají dohody o převodu technologií pod čl. 101 odst. 1 Smlouvy. Na dohody o udělení výhradní licence mezi podniky, které se nenacházejí v soutěžním vztahu, se například čl. 101 odst. 1 Smlouvy často nevztahuje. Ani při překročení těchto prahů podílu na trhu nelze mít bez dalšího za to, že dohody o převodu technologií, na něž se vztahuje čl. 101 odst. 1 Smlouvy, nesplňují podmínky pro uplatnění výjimky. Nelze ovšem ani předpokládat, že obvykle přinesou objektivní výhody takové povahy a rozsahu, aby vyvážily nevýhody, které způsobily pro hospodářskou soutěž. Toto nařízení by nemělo sloužit k uplatnění výjimky na dohody o převodu technologií, které obsahují omezení, jež nejsou nezbytná pro zlepšení výroby nebo distribuce. Zejména dohody o převodu technologií, které obsahují určitá omezení se závažnými zápornými účinky na hospodářskou soutěž, jako je stanovení cen vůči třetím stranám, by měly být bez ohledu na podíl dotyčných podniků na trhu vyloučeny z možnosti využití blokové výjimky podle tohoto nařízení. U těchto tak zvaných tvrdých omezení by měla být celá dohoda vyloučena z možnosti využití blokové výjimky. Za účelem zachování inovačních pobídek a zajištění vhodného uplatnění práv duševního vlastnictví by měla být z možnosti uplatnění blokové výjimky vyloučena určitá omezení. Zejména by měly být vyloučeny určité závazky udělit zpětně licenci poskytovateli licence a doložky o nenapadnutí práv. Jestliže je takové omezení obsaženo v licenční dohodě, mělo by být z možnosti uplatnění blokové výjimky vyloučeno pouze dané omezení. Prostřednictvím prahů podílů na trhu, vyloučení dohod o převodu technologií, které obsahují omezení se závažnými zápornými účinky na hospodářskou soutěž, z možnosti uplatnění blokové výjimky a prostřednictvím omezení vyloučených podle tohoto nařízení by mělo být obecně zajištěno, že dohody, na které se bloková výjimka použije, neumožní zúčastněným podnikům vyloučit hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části dotčených výrobků. Podle čl. 29 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (6) může Komise odejmout výhodu plynoucí z tohoto nařízení, pokud v konkrétním případě zjistí, že dohoda, na kterou se vztahuje výjimka podle tohoto nařízení, má přesto takové dopady, které nejsou slučitelné s čl. 101 odst. 3 Smlouvy. To může nastat zejména v případě, že jsou oslabeny inovační pobídky nebo že je bráněno přístupu na trh. Podle čl. 29 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 může orgán pro hospodářskou soutěž členského státu odejmout výhodu plynoucí z tohoto nařízení na celém území členského státu nebo na jeho části, pokud dohoda, na kterou se vztahuje výjimka podle tohoto nařízení, má přesto v konkrétním případě na celém území členského státu nebo na jeho části dopady, které nejsou slučitelné s čl. 101 odst. 3 Smlouvy, a pokud má toto území nebo jeho část všechny vlastnosti odděleného zeměpisného trhu. Za účelem zesílení dohledu nad paralelními sítěmi dohod o převodu technologií, které mají podobné omezující účinky a které se týkají více než 50 % daného trhu, může Komise formou nařízení prohlásit, že se toto nařízení nepoužije na dohody o převodu technologií obsahující zvláštní omezení vztahující se k dotyčnému trhu, a tak obnovit plnou použitelnost článku 101 Smlouvy na tyto dohody, „dohodou“ se rozumí dohoda, rozhodnutí sdružení podniků nebo jednání ve vzájemné shodě; „technologickými právy“ se rozumí know-how, jakož i následující práva nebo kombinace těchto práv, včetně přihlášek či žádostí o zápis těchto práv: užitné vzory, práva k průmyslovým vzorům, topografie polovodičových výrobků, doplňková ochranná osvědčení pro léčiva nebo jiné výrobky, pro které lze takováto osvědčení získat, osvědčení šlechtitelů rostlin, a autorská práva k programovému vybavení; „dohodou o převodu technologií“ se rozumí: dohoda o udělení licence na technologická práva uzavřená mezi dvěma podniky za účelem výroby smluvních výrobků nabyvatelem licence a/nebo jeho subdodavatelem (subdodavateli), postoupení technologických práv mezi dvěma podniky za účelem výroby smluvních výrobků, pokud část rizika spojeného s využíváním technologie zůstane na postupiteli; „vzájemnou dohodou“ se rozumí dohoda o převodu technologií, při níž si dva podniky v téže smlouvě či v samostatných smlouvách vzájemně udělí licenci na technologická práva, přičemž se tyto licence týkají konkurenčních technologií nebo je lze použít k výrobě konkurenčních výrobků; „nevzájemnou dohodou“ se rozumí dohoda o převodu technologií, kterou jeden podnik uděluje licenci na technologická práva druhému podniku nebo kterou si takovou licenci vzájemně udělí dva podniky, přičemž se tyto licence netýkají konkurenčních technologií ani je nelze použít k výrobě konkurenčních výrobků; „výrobkem“ rozumí zboží nebo služba, včetně zboží nebo služby ve formě polotovaru nebo v konečné podobě; „smluvním výrobkem“ se rozumí výrobek vyrobený přímo či nepřímo na základě licencovaných technologických práv; „práva duševního vlastnictví“ zahrnují práva k průmyslovému vlastnictví, zejména patenty a ochranné známky, autorská práva a práva s ním související; pojmem „know-how“ se rozumí soubor praktických znalostí, které jsou získány zkušenostmi a pokusy: které jsou tajné, to znamená, že nejsou všeobecně známé a nejsou snadno přístupné, které jsou podstatné, to znamená, že jsou důležité a užitečné pro výrobu smluvních výrobků, a které jsou identifikované, to znamená, že jsou dostatečně úplným způsobem popsané, takže lze prověřit, zda splňují kritéria tajnosti a podstatnosti; „relevantním výrobkovým trhem“ se rozumí trh pro smluvní výrobky a jejich náhrady, to znamená všechny výrobky, které kupující na základě jejich vlastností, cen a účelu použití považuje za zaměnitelné nebo nahraditelné; „relevantním trhem technologií“ se rozumí trh s licencovanými technologickými právy a jejich náhradami, to znamená se všemi takovými technologickými právy, která nabyvatel licence na základě jejich povahy, licenčních poplatků, které z nich plynou, a účelu použití považuje za zaměnitelná nebo nahraditelná; „relevantním zeměpisným trhem“ se rozumí oblast, v níž se dotyčné podniky účastní nabídky výrobků a poptávky po nich nebo udělování či nabývání licencí na technologická práva, v níž jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně stejnorodé a která může být odlišena od sousedních zeměpisných oblastí, protože podmínky hospodářské soutěže jsou v těchto oblastech zřetelně odlišné; „relevantním trhem“ se rozumí kombinace relevantního výrobkového trhu či relevantního trhu technologií s relevantním zeměpisným trhem; „soutěžícími podniky“ se rozumí podniky, které spolu soutěží na relevantním trhu, přičemž: soutěžící podniky na relevantním trhu, na kterém se udělují licence na technologická práva, jsou takové podniky, které udělují licence na konkurenční technologická práva (skuteční soutěžitelé na relevantním trhu), soutěžící podniky na relevantním trhu, na kterém se prodávají smluvní výrobky, jsou takové podniky, které by bez dohody o převodu technologií působily na relevantních trzích, na nichž jsou prodávány smluvní výrobky (skuteční soutěžitelé na relevantním trhu), nebo které by bez dohody o převodu technologií za opodstatněných předpokladů a nikoli jen čistě teoreticky při nepatrném trvalém zvýšení relativních cen pravděpodobně v krátkém čase provedly dodatečné investice nebo nesly jiné transformační náklady nutné k tomu, aby vstoupily na relevantní trhy (potenciální soutěžitelé na relevantním trhu); „systémem selektivní distribuce“ se rozumí systém distribuce, v němž se poskytovatel licence zaváže udělovat licence na výrobu smluvních výrobků přímo nebo nepřímo pouze nabyvatelům licence, kteří budou vybráni na základě stanovených kritérií, a v němž se tito nabyvatelé licence zaváží, že na území, které si poskytovatel licence pro používání tohoto systému vyhradil, nebudou smluvní výrobky prodávat neschváleným distributorům; „výhradní licencí“ se rozumí licence, podle níž poskytovatel licence sám nesmí vyrábět na základě licencovaných technologických práv a nesmí udělovat licence na tato práva třetím stranám, a to obecně nebo k určitému užití nebo na určitém území; „výhradním územím“ se rozumí území, v němž smí smluvní výrobky vyrábět pouze jeden podnik, ale v němž je přesto možné povolit jinému nabyvateli licence výrobu smluvních výrobků na tomto území pouze pro určitého zákazníka, jestliže druhá licence byla udělena, aby se pro tohoto zákazníka vytvořil alternativní zdroj dodávek; „výhradní skupinou zákazníků“ se rozumí skupina zákazníků, které smí aktivně prodávat smluvní výrobky vyráběné licencovanou technologií pouze jedna strana dohody o převodu technologií. 2. Pro účely tohoto nařízení zahrnují pojmy „podnik“, „poskytovatel licence“ a „nabyvatel licence“ i propojené podniky. „Propojenými podniky“ se rozumějí: podniky, ve kterých jedna smluvní strana dohody o převodu technologií přímo nebo nepřímo: podniky, které mohou přímo nebo nepřímo v podniku, jenž je smluvní stranou dohody o převodu technologií, vykonávat práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a); podniky, v nichž jedna smluvní strana dohody o převodu technologií spolu s jedním nebo více podniky uvedenými v písmenu a), b) nebo c), nebo v nichž dva nebo více posledně zmíněných podniků mají společně práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a); podniky, v nichž jsou práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a) vykonávány společně: smluvními stranami dohody o převodu technologií nebo příslušnými s nimi propojenými podniky uvedenými v písmenech a) až d), nebo jednou nebo více smluvními stranami dohody o převodu technologií nebo jedním nebo více s nimi propojenými podniky uvedenými v písmenech a) až d) a jedním nebo více třetími stranami. 1. Podle čl. 101 odst. 3 Smlouvy a s výhradou ustanovení tohoto nařízení se čl. 101 odst. 1 Smlouvy na dohody o převodu technologií nevztahuje. 2. Výjimka uvedená v odstavci 1 se uplatní v rozsahu, v němž dohody o převodu technologií obsahují omezení hospodářské soutěže, na něž se vztahuje čl. 101 odst. 1 Smlouvy. Výjimka se uplatní, dokud licencovaná technologická práva nevyprší, nezaniknou nebo nejsou prohlášena za neplatná anebo – v případě know-how – dokud know-how zůstává tajné. Pokud se však know-how stane obecně známým v důsledku počínání nabyvatele licence, použije se výjimka po dobu trvání dohody. 3. Výjimka uvedená v odstavci 1 se uplatní rovněž na ustanovení v dohodách o převodu technologií, která se týkají nákupu výrobků nabyvatelem licence nebo která se týkají udělení licence na jiná práva duševního vlastnictví či know-how nebo postoupení těchto práv či know-how nabyvateli licence, nakolik se tato ustanovení přímo týkají výroby nebo prodeje smluvních výrobků. 1. Jestliže smluvní strany dohody jsou soutěžícími podniky, uplatní se výjimka stanovená v článku 2 za předpokladu, že společný podíl stran na relevantním trhu (relevantních trzích) nepřekročí 20 %. 2. Jestliže smluvní strany dohody nejsou soutěžícími podniky, uplatní se výjimka stanovená v článku 2 za předpokladu, že podíl žádné ze stran na relevantním trhu (relevantních trzích) nepřekročí 30 %. 1. Jestliže smluvní strany dohody jsou soutěžícími podniky, výjimka stanovená v článku 2 se neuplatní na dohody, jejichž cílem je přímo či nepřímo, samostatně nebo ve spojení s jinými okolnostmi pod kontrolou smluvních stran kterékoli z následujících omezení: omezení možnosti jedné strany, aby si sama určovala cenu, za kterou prodává své výrobky třetím stranám; omezení výroby s výjimkou omezení výroby smluvních výrobků, která jsou nabyvateli licence uložena v nevzájemné dohodě nebo jsou uložena pouze jednomu z nabyvatelů licence ve vzájemné dohodě; rozdělení trhů nebo zákazníků s výjimkou: závazku, který byl uložen poskytovateli licence a/nebo nabyvateli licence v nevzájemné dohodě, nevyrábět na základě licencovaných technologických práv v rámci výhradního území vyhrazeného druhé straně a/nebo neprodávat aktivně a/nebo pasivně na výhradním území nebo výhradní skupině zákazníků, jež byly vyhrazeny druhé straně, omezení, uloženého v nevzájemné dohodě nabyvateli licence, aktivního prodeje na výhradním území nebo výhradní skupině zákazníků, jež byly poskytovatelem licence přiděleny jinému nabyvateli licence, pokud se u posledně uvedeného nejedná o podnik, který v okamžiku uzavření licenční dohody nebyl soutěžícím podnikem vůči poskytovateli licence, závazku, který byl uložen nabyvateli licence, vyrábět smluvní výrobky pouze pro vlastní potřebu, pokud nabyvatel licence není omezen v aktivním nebo pasivním prodeji smluvních výrobků jako náhradních dílů pro své vlastní výrobky, závazku, který byl uložen nabyvateli licence v nevzájemné dohodě, vyrábět smluvní výrobky pouze pro určitého zákazníka, jestliže byla licence udělena za účelem vytvoření alternativního zdroje dodávek tomuto zákazníkovi; omezení možnosti nabyvatele licence využívat svá vlastní technologická práva, nebo omezení možnosti kterékoli ze smluvních stran provádět výzkum a vývoj, ledaže je posledně uvedené omezení nezbytné k tomu, aby se zabránilo prozrazení licencovaného know-how třetí straně. 2. Jestliže smluvní strany dohody nejsou soutěžícími podniky, výjimka stanovená v článku 2 se neuplatní na dohody, jejichž cílem je přímo či nepřímo, samostatně nebo ve spojení s jinými okolnostmi pod kontrolou smluvních stran kterékoli z následujících omezení: omezení možnosti jedné strany, aby si sama stanovovala cenu, za kterou prodává výrobky třetím stranám, aniž je dotčena možnost stanovovat maximální prodejní cenu nebo doporučovat prodejní cenu, pokud se tyto nerovnají v důsledku vyvíjení tlaku nebo vytváření pobídek jednou ze smluvních stran pevným nebo minimálním prodejním cenám; omezení území, na kterém smí nabyvatel licence pasivně prodávat smluvní výrobky, nebo okruh zákazníků, kterým smí nabyvatel licence tyto výrobky pasivně prodávat, s výjimkou: omezení pasivního prodeje na výhradním území nebo výhradní skupině zákazníků, které jsou vyhrazeny poskytovateli licence, závazku vyrábět smluvní výrobky pouze pro vlastní potřebu, pokud nabyvatel licence není omezen v aktivním nebo pasivním prodeji smluvních výrobků jako náhradních dílů pro své vlastní výrobky, závazku vyrábět smluvní výrobky pouze pro určitého zákazníka, jestliže byla licence udělena za účelem vytvoření alternativního zdroje dodávek tomuto zákazníkovi, omezení prodeje konečným uživatelům nabyvatelem licence, který působí na velkoobchodní úrovni, omezení aktivního nebo pasivního prodeje konečným uživatelům nabyvatelem licence, který je členem systému selektivní distribuce a působí na maloobchodní úrovni, aniž je dotčena možnost zakázat členovi systému vykonávat činnost z neschválených poboček. 3. Jestliže smluvní strany nejsou v okamžiku uzavření dohody soutěžící podniky, ale stanou se jimi později, použije se po celou dobu trvání dohody odstavec 2 místo odstavce 1, jestliže dohoda nebude později zásadně pozměněna. Takovou změnou je i uzavření nové dohody o převodu technologií mezi smluvními stranami týkající se konkurenčních technologických práv. 1. Výjimka stanovená v článku 2 se neuplatní na žádný z následujících závazků obsažených v dohodách o převodu technologií: veškeré přímé nebo nepřímé závazky nabyvatele licence udělit poskytovateli licence či třetí straně určené poskytovatelem licence výhradní licenci na zlepšení licencované technologie, která přinesl nabyvatel licence, nebo na nová použití této technologie, která zavedl nabyvatel licence, nebo na poskytovatele licence či třetí straně určené poskytovatelem licence úplně nebo částečně převést práva k uvedeným zlepšením nebo novým použitím licencované technologie; veškeré přímé nebo nepřímé závazky smluvní strany nenapadnout platnost práv duševního vlastnictví, kterými disponuje druhá strana v rámci Unie, aniž je dotčena možnost v případě výhradní licence stanovit ukončení dohody o převodu technologií pro případ, že nabyvatel licence napadne platnost kteréhokoli licencovaného technologického práva. 2. Jestliže smluvní strany nejsou soutěžícími podniky, neuplatní se výjimka stanovená v článku 2 na přímé nebo nepřímé závazky, které omezují možnost nabyvatele licence využívat jeho vlastní technologická práva nebo možnost kterékoli ze smluvních stran provádět výzkum a vývoj, ledaže je posledně uvedené omezení nezbytné k tomu, aby se zabránilo prozrazení licencovaného know-how třetí straně. 1. Komise může odejmout výhodu plynoucí z tohoto nařízení podle čl. 29 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003, pokud v konkrétním případě zjistí, že dohoda o převodu technologií, na kterou se vztahuje výjimka stanovená v článku 2 tohoto nařízení, má přesto takové dopady, které jsou neslučitelné s čl. 101 odst. 3 Smlouvy, a zejména pokud: je omezen přístup technologií patřících třetím stranám na trh, například v důsledku kumulativního účinku paralelních sítí omezujících dohod stejného druhu, které nabyvatelům licence zakazují používání technologií třetích stran; je omezen přístup potenciálních nabyvatelů licence na trh, například v důsledku kumulativního účinku paralelních sítí podobných omezujících dohod, které poskytovatelům licence zakazují udělování licencí jiným nabyvatelům licence, nebo protože jediný vlastník technologie udělující licenci na příslušná technologická práva uzavře výhradní licenci s nabyvatelem licence, který již působí na výrobkovém trhu na základě vzájemně nahraditelných technologických práv. 2. Jestliže má v konkrétním případě dohoda o převodu technologií, na kterou se vztahuje výjimka stanovená v článku 2 tohoto nařízení, na území členského státu nebo na jeho části, která vykazuje všechny znaky odděleného zeměpisného trhu, účinky, které jsou neslučitelné s čl. 101 odst. 3 Smlouvy, může orgán pro hospodářskou soutěž tohoto členského státu za stejných podmínek jako v odstavci 1 tohoto článku odejmout pro dotčené území podle čl. 29 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 výhodu plynoucí z tohoto nařízení. 1. Podle článku 1a nařízení č. 19/65/EHS může Komise formou nařízení prohlásit, že v případech, kdy je více než 50 % relevantního trhu pokryto paralelními sítěmi dohod o převodu technologií stejného druhu, se toto nařízení nepoužije na dohody o převodu technologií, které obsahují zvláštní omezení hospodářské soutěže na tomto trhu. Na používání jednotlivých prahů podílu na trhu stanovených v článku 3 se použijí tato pravidla: podíl na trhu se vypočítá na základě hodnoty prodejů na trhu; jestliže nejsou údaje o prodejích na trhu k dispozici, pak lze stanovit podíl na trhu dotyčného podniku na základě odhadů založených na jiných důvěryhodných informacích o trhu, včetně objemů prodeje na trhu; podíl na trhu se vypočítá na základě údajů týkajících se předchozího kalendářního roku; podíl na trhu podniků uvedených v čl. 1 odst. 2 druhém pododstavci písm. e) se rovnoměrně rozdělí na každý podnik, který má práva nebo pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 2 druhém pododstavci písm. a); podíl poskytovatele licence na relevantním trhu s licencovanými technologickými právy se vypočítá na základě výskytu licencovaných technologických práv na relevantním (výrobkovém a zeměpisném) trhu (trzích), na kterém (kterých) se smluvní výrobky prodávají, tedy na základě údajů o prodeji smluvních výrobků vyrobených společně poskytovatelem a nabyvateli licence; jestliže podíl na trhu podle čl. 3 odst. 1 nebo 2 na počátku nepřesahuje 20 %, případně 30 %, ale následně vzroste nad tyto hranice, platí výjimka stanovená v článku 2 po období dvou po sobě následujících kalendářních let od roku, kdy byl práh 20 %, případně 30 % překročen poprvé. Vztah k ostatním nařízením o blokových výjimkách Toto nařízení se nevztahuje na licenční ujednání v dohodách o výzkumu a vývoji, které spadají do působnosti nařízení (EU) č. 1217/2010, nebo ve specializačních dohodách, které spadají do působnosti nařízení (EU) č. 1218/2010. Zákaz stanovený v čl. 101 odst. 1 Smlouvy se nepoužije v období od 1. května 2014 do 30. dubna 2015 na dohody, jež byly dne 30. dubna 2014 již v platnosti a jež nesplňují podmínky pro uplatnění výjimky podle tohoto nařízení, avšak které dne 30. dubna 2014 splňovaly podmínky pro uplatnění výjimky podle nařízení (ES) č. 772/2004. Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. května 2014. Jeho použitelnost končí dnem 30. dubna 2026. (1) Úř. věst. 36, 6.3.1965, s. 533/65. (2) Nařízení Komise (ES) č. 772/2004 ze dne 7. dubna 2004 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod o převodu technologií (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 11). (3) Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (Úř. věst. L 102, 23.4.2010, s. 1). (4) Nařízení Komise (EU) č. 1217/2010 ze dne 14. prosince 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na některé kategorie dohod o výzkumu a vývoji (Úř. věst. L 335, 18.12.2010, s. 36). (5) Nařízení Komise (EU) č. 1218/2010 ze dne 14. prosince 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na některé kategorie specializačních dohod (Úř. věst. L 335, 18.12.2010, s. 43). (6) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1).

https://sbirka.nssoud.cz/cz/rizeni-pred-soudem-nahrada-nakladu-rizeni-procesne-nezastoupenemu-navrhovateli-zalobci.p3400.html

Řízení před soudem: náhrada nákladů řízení procesně ... | Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 3344/2016 Řízení před soudem: náhrada nákladů řízení procesně nezastoupenému navrhovateli (žalobci) k vyhlášce č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném ke dni 25. 8. 2015 k § 57 odst. 1 soudního řádu správního ve znění zákona č. 237/2004 Sb. k § 151 odst. 3 občanského soudního řádu ve znění zákona č. 139/2015 Sb. Soud ve správním soudnictví nemůže přiznat procesně nezastoupenému navrhovateli (potažmo žalobci) náhradu nákladů řízení stanovenou paušální částkou podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, nýbrž musí vycházet z nákladů, jejichž vynaložení navrhovatel (potažmo žalobce) soudu prokáže (§ 57 odst. 1 s. ř. s.). Použití § 151 odst. 3 o. s. ř. (v novelizovaném znění účinném od 1. 7. 2015) na řízení podle soudního řádu správního je vyloučeno. Stejně tak nejsou na toto řízení přenositelné důvody nálezu pléna Ústavního soudu ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13, č. 275/2014 Sb. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2015, čj. 6 As 135/2015-79) č. 1260/2007 Sb. NSS a č. 3228/2015 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 275/2014 Sb. Ondřej S. proti městu Špindlerův Mlýn o návrh na zrušení opatření obecné povahy, o kasační stížnosti odpůrce. Zastupitelstvo města Špindlerův Mlýn schválilo dne 15. 11. 2011 územní plán města Špindlerův Mlýn, jenž nabyl účinnosti dne 1. 12. 2011. Dne 25. 9. 2014 podal navrhovatel návrh na zrušení (části) územního plánu Špindlerova Mlýna, kterému Krajský soud v Hradci Králové vyhověl rozhodnutím ze dne 28. 4. 2015, čj. 30 A 75/2014-85. Odpůrce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. [18] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s., aplikovaného na základě § 120 s. ř. s., podle něhož má „ účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl “. Stěžovatel nebyl v řízení o kasační stížnosti úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Navrhovatel měl ve věci plný úspěch. V řízení o kasační stížnosti uplatnil jedno písemné podání (vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku), přičemž nebyl zastoupen advokátem. Nejvyšší správní soud proto stál před otázkou, v jaké výši má navrhovateli přiznat náhradu nákladů řízení – zda ve výši prokázaných nákladů na poštovné, či ve výši paušálu stanoveného § 13 odst. 3 advokátního tarifu. [19] Nejvyšší správní soud nejprve zvažoval, zda na danou situaci dopadá čerstvě novelizovaný § 151 odst. 3 o. s. ř., který stanoví: „ Účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku .“ Nejvyšší správní soud ale dospěl k závěru, že použití tohoto ustanovení je vyloučeno, neboť podle § 64 s. ř. s. se má první a třetí část občanského soudního řádu aplikovat na řízení před správními soudy pouze tehdy, nestanoví-li sám soudní řád správní jinak. Úprava nákladů řízení v § 57 až § 61 s. ř. s. je přitom komplexní a obsahuje též vlastní úpravu toho, co je nutno rozumět náklady řízení, stejně jako pravidla pro rozhodování o nich, byť jde v řadě ohledů o úpravu duplicitní, resp. obdobnou jako v občanském soudním řádu. [20] Dále Nejvyšší správní soud řešil otázku, zda není potřeba příslušná ustanovení soudního řádu správního interpretovat v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13, č. 275/2014 Sb., týkajícím se rovnosti účastníků civilního řízení a práva nezastoupeného účastníka řízení na paušální náhradu hotových výdajů. Shledal ale, že tomu tak není. Ústavní soud v citovaném nálezu prováděl interpretaci § 137 o. s. ř. v tehdy účinném znění, nikoliv interpretaci soudního řádu správního. Řada argumentů nadnesených Ústavním soudem není pro oblast správního soudnictví využitelná. Zejména je nutno poukázat na to, že Ústavní soud shledal existenci nepravé (teleologické) mezery v právu, kterou byl nucen výkladem pomocí analogie zaplnit, v tom, že je porušena rovnost účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Měl přitom na mysli rovnost stran konkrétního sporu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 3. 2015, čj. 6 Ads 299/2014-25, vyjadřující se k dílčí otázce, zda citovaný nález Ústavního soudu dopadá na věci sociální péče souzené ve správním soudnictví). Ve správním soudnictví přitom panuje konstantní , podle níž se žalovaným náhrada nákladů řízení zpravidla nepřiznává, a to ani tehdy, nechají-li se zastupovat advokátem (srov. k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2007, čj. 6 As 40/2006-87, č. 1260/2007 Sb. NSS, popř. nedávné usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, čj. 7 Afs 11/2014-47, č. 3228/2015 Sb. NSS, a tam citovanou judikaturu). Stejně tak míří čistě jen do oblasti občanského práva úvaha Ústavního soudu, podle níž interpretativní výrok II citovaného nálezu představuje „ alespoň dočasné řešení systémového problému české justice, tedy motivace ‚velkých hráčů‘ sériově žalovat ‚malé hráče‘“. Z citace je zřejmé, že Ústavní soud sám vnímal svůj nález jako překlenovací. Nejvyšší správní soud vzal proto dále v úvahu fakt, že po vydání citovaného nálezu Ústavního soudu nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu (zákon č. 139/2015 Sb.), která daný problém vyřešila pro oblast obecného soudnictví (viz výše citované novelizované znění § 151 odst. 3 o. s. ř.). Ačkoliv si zákonodárce musel být vědom toho, že soudní řád správní obsahuje svébytnou úpravu nákladů řízení, k jeho novelizaci v tomto směru nepřistoupil. Tím se jen potvrzuje úvaha, že důvody, pro které Ústavní soud využil v občanském soudním řízení ústavně konformní výklad pomocí analogie, nejsou plně přenositelné na řízení podle soudního řádu správního. [21] Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že za současného stavu právní úpravy nemůže přiznat procesně nezastoupenému navrhovateli (potažmo v jiných případech žalobci) náhradu nákladů řízení stanovené paušální částkou podle advokátního tarifu, nýbrž musí i nadále vycházet z nákladů, jejichž vynaložení navrhovatel (potažmo žalobce) soudu prokáže. Nejvyšší správní soud proto navrhovateli v daném případě přiznal náhradu nákladů řízení ve výši poštovného na odeslání vyjádření k návrhu odpůrce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, tj. ve výši 34 Kč. K tomu stanovil odpůrci přiměřenou lhůtu jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. (...)

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1989-2

2/1989 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o úplatách ve vodním hospodářství (úplné znění... Vyhlášené znění 30.01.1989 Úplné znění č. 2/1989 Sb.Nařízení vlády Československé socialistické republiky o úplatách ve vodním hospodářství (úplné znění, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 91/1988 Sb.) ČÁST TŘETÍ - Úplaty za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (§ 8 - § 14) Organizace, které odebírají vodu z vodních toků v množství přesahujícím 15 000 m3 ročně nebo 1 250 m3 měsíčně, platí správci vodního toku, popřípadě správci toho jeho úseku, v němž k odběru vody dochází, úplaty ve výši stanovené cenovými předpisy.1) a) vody pro napouštění rybníků, slepých ramen vodních toků a jiných nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů, b) okalových vod pro lesní výrobu, c) vody pro potřeby ozbrojených sil Československé socialistické republiky a ozbrojených spojeneckých sil na území vojenských újezdů.2) (2) Okalovými vodami pro zemědělskou a lesní výrobu jsou vody odebírané z vodního toku za zvýšených průtoků (vodních stavů) pro závlahy zaplavováním. Vodohospodářský orgán stanoví pro úseky vodních toků spodní hranici zvýšeného průtoku (vodního stavu) umožňujícího odběr okalových vod, vztaženou k vodočtu nebo k jiné výškové značce podle místních podmínek. Za odběry podzemní vody3) (dále jen "odběry") jsou organizace, jejichž odběry přesahují množství 15 000 m3 ročně nebo 1 250 m3 měsíčně (dále jen "odebírající organizace"), povinny platit úplaty místně příslušnému správci vodních toků vodohospodářsky významných4) (dále jen "správce toků"). c) pro účely, pro něž je použití pitné vody stanoveno zvláštními předpisy,5) jsou-li tyto odběry zvlášť měřeny; při odběrech používaných k více účelům, které nelze samostatně měřit, se změří celkové množství odebrané vody a množství vody, na které se povinnost platit úplaty nevztahuje, se určí podle ročních směrných čísel spotřeby vody,6) Nemá-li odebírající organizace povinnost měřit odběry vodoměry,7) je povinna o odběrech vést evidenci a mít k dispozici dokumentaci o jejich výši a časovém rozložení. Neprokáže-li odebírající organizace touto dokumentací množství odběru, stanoví se úplata na základě množství odběru uvedeného v povolení vodohospodářského orgánu k tomuto odběru. (4) Odebírající organizace je povinna oznámit správci toků do 15. února údaje o skutečném množství odběrů za předchozí rok.7) Úplaty za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (1) Organizace, které vypouštějí do povrchových vod odpadní vody (dále jen "vypouštějící organizace") obsahující znečištění v ukazatelích uvedených v části A přílohy, jsou povinny za vypouštění těchto vod platit správcům toků úplaty podle množství znečišťujících látek v odpadních vodách a podle míry způsobeného zhoršení jakosti vody ve vodním toku. (2) Povinnost platit úplaty není dotčena tím, že vypouštějící organizaci bylo podle § 8 odst. 1 písm. c) a § 23 odst. 3 vodního zákona povoleno vypouštění odpadních vod do vod povrchových. (3) Placení úplat nezbavuje vypouštějící organizaci odpovědnosti za způsobené škody podle obecně závazných právních předpisů. u biochemické spotřeby kyslíku (dále jen "BSK5") ........... 3 t/rok, u nerozpuštěných látek .................................. 10 t/rok, u ropných látek 5 mg/l a 1 t/rok, u zjevné acidity nebo alkality 0,5 mmol/l a 500 kmol/rok, u rozpuštěných anorganických solí 1 000 mg/l a 20 t/rok, b) organizace, které provozují čistírnu odpadních vod a nepřekračují hodnoty ukazatelů přípustného stupně znečištění vod8) stanovené vodohospodářským orgánem, (5) V případech, kdy vypouštějící organizace platí základní úplatu současně za znečištění v ukazatelích BSK5 a ropné látky, správce toků na její žádost odečte od celkového množství BSK5 podíl BSK5 připadající na ropné látky. (1) Základní úplata se vypočte podle nákladů na konkrétní nebo obecně použitelný způsob čištění odpadních vod, na jejichž vypouštění se povinnost platit úplaty vztahuje. Podle nákladů na konkrétní způsob čištění se vypočte základní úplata pro příští kalendářní rok, dodala-li vypouštějící organizace ve lhůtě uvedené v § 12 odst. 1 správci toků přípravnou nebo projektovou dokumentaci9) zařízení k odstraňování znečištění odpadních vod, které se vypouštějí do povrchových vod; tento způsob výpočtu se použije přednostně. Jinak se základní úplata vypočte pro uvedené období podle nákladů na obecně použitelný způsob čištění. (2) Dokumentaci uvedenou v odstavci 1 lze k výpočtu základní úplaty použít, pokud obsahuje potřebné údaje, zabezpečuje zneškodňování vypouštěných látek v odpadních vodách způsobem odpovídajícím současnému stavu technického pokroku10) a není starší 2 let, ledaže podle ní výstavba čistícího zařízení byla již zahájena; dokumentace zařízení k odstraňování znečištění odpadních vod ropnými látkami se však použije jen tehdy, lze-li podle ní zabezpečit snížení koncentrace znečištění odpadních vod pod hodnotu 5 mg/l. (3) Způsob výpočtu základní úplaty je stanoven v části B přílohy. (4) Vypouštějí-li se odpadní vody obsahující BSK5 nebo nerozpuštěné látky více výtoky, množství znečištění se pro výpočet sazby a základní úplaty sčítají. Samostatně se posuzují jen tehdy, nejsou-li dány technické možnosti pro spojení výtoků, nebo ústí-li výtoky do různých povrchových vod. (5) Vypouští-li vypouštějící organizace odpadní vody do zařízení na vodním toku, které je podle rozhodnutí vodohospodářského orgánu určeno k čištění (dočištění) těchto odpadních vod, vypočte se základní úplata podle množství znečištění, které se vypouští až z tohoto zařízení. (6) Má-li vypouštějící organizace zařízení k akumulaci a řízenému vypouštění odpadních vod, stanoví se základní úplata podle vypouštěného množství ročního znečištění, sníženého o množství znečištění, obsaženého v akumulačním zařízení. Toto snížení však nesmí překročit množství znečištění, které přepočteno na celoroční odtok vody ve vodním toku by způsobilo zhoršení kvality o 2,5 mg/l BSK5 nebo 0,5 mmol/l acidity nebo alkality, nebo o 500 mg/l rozpuštěných anorganických solí. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na odpadní vody s ostatními ukazateli znečištění a na vypouštění odpadních vod do jiných povrchových vod než vodních toků. (7) Při výpočtu základní úplaty se nepřihlíží k výnosu, který vznikne vypouštějící organizaci provozem čistírny (využitím hodnotných látek z odpadních vod). (3) Za vypouštění odpadních vod do vodárenského toku nebo vodního toku v jeho povodí,11) může činit přirážka nejvýše 200 % základní úplaty. Přirážka za vypouštění odpadních vod do ostatních vodních toků může činit nejvýše 100 % základní úplaty. (5) Na žádost vypouštějící organizace správce toků sníží přirážku vypočtenou a upravenou podle předchozích odstavců na polovinu v těch případech, kdy vypouštějící organizace buduje čistírnu odpadních vod nebo jiné obdobné zařízení investičního charakteru ke snížení znečištění odpadních vod na hodnoty povolené vodohospodářským orgánem; takto snížená přirážka se platí ode dne určeného správcem toků až do plánovaného termínu dokončení výstavby. (6) Vypouštějící organizace přirážku nezahrnují do kalkulace cen. (1) Vypouštějící organizace je povinna oznámit každoročně nejpozději do 31. října správci toků pro příští kalendářní rok tyto údaje: a) objem vypouštěné vody v litrech za sekundu, v m3 za den a za rok, b) hodnotu BSK5 v mg/l odpadní vody, v kg za den a v tunách za rok, c) množství nerozpuštěných látek v mg/l odpadní vody, v kg za den a v tunách za rok, d) množství ropných látek v mg/l odpadní vody, v kg za den a v tunách za rok, e) velikost hodnoty zjevné acidity nebo zjevné alkality v odpadních vodách v mmol/l a kmol za den a za rok, f) množství rozpuštěných anorganických solí v mg/l odpadních vod, v kg za den a v tunách za rok. (2) Vypouštějící organizace je povinna oznámit údaje uvedené v odstavci 1 pro každý výtok odpadních vod zvlášť; jde-li o údaje za den nebo za sekundu, je povinna uvést hodnoty maximální i průměrné. Oznámí též časový průběh vypouštění odpadních vod. Má-li k dispozici přípravnou nebo projektovou dokumentaci, ze které lze vypočíst základní úplatu, přiloží ji k oznámení. (3) Pro zjišťování koncentrace znečištění je směrodatný rozbor slévaného osmihodinového vzorku odpadní vody, odebíraného zpravidla v hlavní směně, pokud vypouštějící organizace nedohodne se správcem toků přesnější způsob jejího zjišťování. Stanovení všech ukazatelů znečištění se provádí ze slévaného vzorku po jeho dokonalém promísení (homogenizovaný vzorek). (1) Výpočet úplat a jejich změn provádějí správci toků. (2) Správce toků je oprávněn přezkoušet údaje uvedené v oznámení podle § 12 a podle výsledků přezkoušení vypočítat výši úplaty nebo její výpočet upravit; vypouštějící organizaci je povinen umožnit přezkoušení se zúčastnit. Nepředloží-li vypouštějící organizace podklady pro výpočet úplat (§ 10 odst. 2, § 12), použije správce toků pro výpočet úplat jiných jemu dostupných údajů. (3) Správce toků vyrozumí vypouštějící organizaci o výši úplaty pro příští kalendářní rok do 30. listopadu běžného roku; vyrozumí ji i tehdy, zůstává-li výše úplaty za předcházející kalendářní rok beze změn. (4) Zjistí-li správce toků, že během kalendářního roku došlo při vypouštění odpadních vod k podstatným změnám proti údajům, které byly oznámeny podle ustanovení § 12, upraví bez zbytečného odkladu výši úplaty, popřípadě i výši měsíčních splátek a sdělí to vypouštějící organizaci. (5) Vypouštějící organizace je povinna do 15. února následujícího roku předložit správci toků doklady o tom, že vypouštěla v předchozím kalendářním roce odpadní vody do povrchových vod v jiném množství nebo jakosti než odpovídá výpočtu, podle něhož úplaty zaplatila. Na základě těchto dokladů provede správce toků nový výpočet úplaty a nové vyúčtování. (1) Úplaty jsou splatné vždy 25. den v měsíci, jednou dvanáctinou roční úplaty (dále jen "měsíční splátky"). Správce toků může s vypouštějící organizací dohodnout jinou výši měsíčních splátek. (2) Neprovede-li vypouštějící organizace úhradu plateb včas a v plné výši, je povinna za každý den prodlení zaplatit penále ve výši 1 promile z částky včas nezaplacené. Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980 s výjimkou ustanovení § 12 a § 13 odst. 1 až 3, která nabyla účinnosti dnem 27. února 1979. Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 91/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, nabylo účinnosti dnem 1. ledna 1989. b) Nerozpuštěné látky jsou látky, které se stanoví filtrací vody a vysoušením zbytku na filtru při 105 °C do konstantní hmotnosti. d) Zjevná alkalita a zjevná acidita jsou zvláštními případy neutralizační kapacity vody. Alkalita je schopnost některých součástí obsažených ve vodě vázat silné kyseliny. Zjevná alkalita je podíl alkality, která odpovídá množství kyseliny potřebné ke snížení pH na 8,3. Acidita je schopnost některých součástí obsažených ve vodě vázat silné zásady. Zjevná acidita je podíl acidity, který odpovídá množství zásady potřebné ke zvýšení hodnoty pH na 4,5. e) Rozpuštěné anorganické soli jsou látky, které zbudou ve filtrátu vzorku vody po odpaření, vysušení a vyžíhání při 600 °C do konstantní hmotnosti. Stanovení ukazatelů se provádí podle ČSN 83 0540 Chemický a fyzikální rozbor odpadních vod, část 9 (BSK5), část 3 (nerozpuštěné látky a rozpuštěné soli), část 4 (ropné látky) a část 7 (zjevná acidita nebo zjevná alkalita). 2. Z přípravné nebo projektové dokumentace, popřípadě z jiných technicko-ekonomických podkladů, které tuto dokumentaci doplňují, pokud je možné je použít za podklad pro stanovení ročních úplat (§ 10 odst. 2 nařízení vlády), se stanoví sazba jako podíl ročních úplných vlastních nákladů zařízení určeného k odstranění znečištění odpadních vod a ročního množství znečištění odstraňovaného provozem čisticího zařízení. U = 21,5 x Z00,8265, U = 2,34 x Z00,7514 2. Výše základní úplaty pro odpadní vody s ukazateli znečištění ropné látky, rozpuštěné anorganické soli a zjevná acidita anebo zjevná alkalita se vypočte jako součin sazby uvedené v bodě 3-5 a množství ročních znečištění nebo množství vypouštěných odpadních vod. D. Výše základní úplaty i přirážky se zaokrouhluje na celé Kčs. 3) § 2 vodního zákona 4) Správci vodních toků vodohospodářsky významných jsou státní vodohospodářské organizace Povodí Labe, Povodí Vltavy, Povodí Ohře, Povodí Moravy, Povodí Odry, Povodí Dunaje, Povodí Váhu, Povodí Hronu, a Povodí Bodrogu a Hornádu. 5) § 7 a 8 vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek. 6) Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích. Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství SSR č. 154/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích.7) Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 63/1975 Sb., o povinnostech organizací podávat zprávy o zjištění podzemních vod a oznamovat údaje o jejich odběrech. 7) Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 63/1975 Sb., o povinnostech organizací podávat zprávy o zjištění podzemních vod a oznamovat údaje o jejich odběrech. 8) Nařízení vlády ČSR č. 25/1975 Sb., kterým se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod. Nařízení vlády SSR č.30/1975 Sb., kterým se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod. 9) Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb. 10) § 23 odst. 1 a 2 vodního zákona. 11) Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 28/1975 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků. Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství SSR č. 10/1977 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků.

http://kraken.slv.cz/1VSOL752/2016

1 VSOL 752/2016-A-21 KSOS 31 INS 21797/2015 1 VSOL 752/2016-A-21 Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Diany Vebrové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Pavly Tomalové v insolvenční věci dlužníka Jakuba anonymizovano , anonymizovano , bytem Přerov, Bratrská 709/34, PSČ 750 02, adresa pro doručování: Přerov, U Tenisu 1033, PSČ 750 02, zastoupeného Mgr. Markem Vlkem, advokátem se sídlem Olomouc, Sokolská 584/11, PSČ 779 00, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25.4.2016, č.j. KSOS 31 INS 21797/2015-A-15, V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že dlužník se návrhem na povolení oddlužení domáhá oddlužení ve formě zpeněžení majetkové podstaty s tím, že je nezaměstnaný, má příjem pouze ze sociálních dávek a má peněžitý dar od svého otce ve výši 114.100 Kč pro případ schválení oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty, z něhož je schopen uspokojit nezajištěné věřitele v rozsahu 30,04 %. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že povolení oddlužení dlužníku není možné, neboť dlužníkem navržený způsob oddlužení zpeněžením majetkové isir.justi ce.cz podstaty obchází zákon a lze v něm spatřovat nepoctivý záměr. Oddlužení je postaveno na principu, že dlužník vyvine maximální úsilí, aby věřitelé byli v době trvání oddlužení uspokojeni v co možná nejvyšší míře a za tuto snahu, splní-li současně další zákonem stanovené podmínky, mu bude přiznáno osvobození od placení zbytku pohledávek zahrnutých do oddlužení a pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojovaly. Dlužník v posuzované věci nabízí uspokojení věřitelů v minimální zákonem stanovené výši, přičemž si obstaral dar, který tuto minimální výši uspokojení přesně pokryje. Takový postup není v souladu se zásadami insolvenčního řízení a dlužníka na úkor věřitelů nedovoleně zvýhodňuje (§ 5, písm. a/ IZ). Tento závěr podporuje i skutečnost, že dlužník nenabízí uspokojení věřitelů z měsíčně opakujícího se daru, který by sloužil k uspokojení věřitelů při oddlužení plněním splátkového kalendáře po dobu, než bude schopen své závazky plnit sám. Dlužník je nemajetný, vlastní pouze věci osobní potřeby, a proto je nutné mu pro případ řešení úpadku konkursem uložit zálohu na náklady insolvenčního řízení, která pokryje alespoň minimální výši odměny insolvenčního správce při řešení dlužníkova úpadku konkursem, jež činí dle vyhlášky č. 313/2007 Sb., v platném znění, 45.000 Kč bez hotových výdajů. Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, v němž namítal, že jím navržený způsob oddlužení zákon neobchází. Uvedl, že oddlužení ve formě zpeněžení majetkové podstaty postavil na existenci své pohledávky vůči třetí osobě, což je v praxi běžně aplikovaný způsob a nemusí jít vždy o případ, kdy věřitelé obdrží v rámci oddlužení 100 % svých pohledávek. Poukázal na insolvenční řízení ve věci dlužnice Dagmar Jahodové, sp. zn. KSOL 10 INS 21401/2014 a na insolvenční řízení ve věci dlužníka Milana Bednáře, sp. zn. KSOL 16 INS 10758/2012. Pro věřitele je v rámci insolvenčního řízení výhodnější, obdrží-li finanční prostředky v relativně krátkém čase, neboť v případě oddlužení formou plnění splátkového kalendáře by byl dar rozpočítán do 60 měsíčních splátek, čímž by se zvýšily náklady na insolvenčního správce. Oddlužení ve formě plnění splátkového kalendáře postavená na podstatném přispění od příslušníků rodiny dlužníků jsou běžnou záležitostí a správnou praxí insolvenčních soudů, jelikož tím dochází k naplnění primárního účelu insolvenčního řízení nepřímo vymezeného v ustanovení § 1, písm. b) IZ, to je k oddlužení dlužníka, který má pak za důsledek naplnění dalšího rysu oddlužení, to je výchovný efekt jak na dlužníka samotného, tak na jeho rodinné příslušníky. Tento účel insolvenčního zákona naplňuje i odvolatelem navrhovaný způsob oddlužení v tomto insolvenčním řízení, kde je projednávána situace dlužníka, který se zadlužil ve velmi mladém věku, přičemž se po smíření s otcem společně pokusili věc vyřešit tím, že vyhledali právní pomoc a požádali o návrh řešení. Dlužník žádný nepoctivý záměr ve zvoleném postupu neshledává, a ani soud prvního stupně žádné konkrétní skutečnosti k nepoctivému záměru dlužníka neuvádí. Navrhované řešení úpadku dlužník zjistil po konzultaci jeho případu s jeho právním zástupcem na schůzce v advokátní kanceláři dne 17.7.2015, kdy právní zástupce informoval dlužníka, že v minulosti podobnou situaci řešil jako insolvenční správce dlužníka Milana Bednáře. Dlužník se při volbě dalšího postupu touto právní radou řídil a návrh na povolení oddlužení podal. Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné. Z obsahu spisu se podává, že řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 27.8.2015 insolvenčním návrhem dlužníka spojeným s návrhem na povolení oddlužení, jímž se dlužník domáhal rozhodnutí o svém úpadku a jeho řešení oddlužením ve formě zpeněžení majetkové podstaty. Dlužník uvedl, že má čtyři nezajištěné závazky vůči čtyřem různým věřitelům v celkové výši 200.043,43 Kč, jejichž splatnost nastala nejpozději do ledna 2014. Do úpadku se dostal v době, kdy byl bez zaměstnání, v evidenci úřadu práce, a proto nebyl schopen hradit své závazky, neboť příjem ze sociálních dávek nepostačoval ani na běžné životní potřeby. Aktuálně je nezaměstnaný, má příjem ze sociálních dávek ve výši 9.010 Kč a pro účely oddlužení využije finanční dar od otce Františka anonymizovano ve výši 114.100 Kč, z něhož je schopen uspokojit pohledávky nezajištěných věřitelů v rozsahu 30,4 % a uhradit odměnu insolvenčního správce. Vlastní pouze věci osobní povahy. K návrhu připojil darovací smlouvu ze dne 26.8.2015 s úředně ověřenými podpisy, kterou uzavřel dlužník jako obdarovaný s Františkem Vykopalem jako dárcem, dárce se zavázal darovat ze svého výlučného vlastnictví obdarovanému částku 114.100 Kč, a to pro účely schváleného oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty a obdarovaný tento dar přijal a seznam majetku opatřený podpisem s prohlášením, že je správný a úplný, v něm uvedl pouze věci osobní povahy. Podáním doručeným soudu dne 13.10.2015 dlužník doplnil, že otec mu přislíbil pomoc v řešení jeho majetkové situace v rámci oddlužení tím, že mu daruje jednorázově částku tak, aby se mohl oddlužit nikoliv splátkovým kalendáře, ale zpeněžením majetkové podstaty. Oddlužení by spočívalo v tom, že po jeho schválení mu otec zašle na účet majetkové podstaty darovanou částku 114.100 Kč a insolvenční správce po odečtení odměny zbývající částku vypořádá mezi nezajištěné věřitele. Tím bude dosaženo uspokojení nezajištěných věřitelů v co nejkratším čase. Otec podniká, nemá žádné závazky. Pohledávky věřitelů dlužníka v exekučních řízeních jsou nedobytné, neboť je nemajetný. Podáním doručeným soudu dne 18.11.2015 dlužník sdělil, že jeho advokát uzavřel s Františkem Vykopalem smlouvu o advokátní úschově peněžních prostředků ve výši 114.100 Kč, na základě níž byla částka složena do advokátní úschovy a bude následně použita pro účely schváleného oddlužení dlužníka formou zpeněžení majetkové podstaty. Na tomto základě soud prvního stupně rozhodl ve věci odvoláním napadeným usnesením. Odvolací soud se-z pohledu níže citované judikatury-zabýval otázkou, zda lze na straně dlužníka spatřovat nepoctivý záměr ve smyslu ust. § 395 odst. 1, písm. a) IZ. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 28. července 2011, sen. zn. 29 NSČR 14/2009, uveřejněném pod číslem 14/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, k otázce, kdy lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že návrhem na povolení oddlužení je sledován nepoctivý záměr, uvedl následující: Ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, to jest k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případ vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Vedle okolností příkladmo vypočtených (jako ty, z nichž lze usuzovat na dlužníkův nepoctivý záměr při podání návrhu na povolení oddlužení) v ustanovení § 395 odst. 3 insolvenčního zákona, s nimiž je soud povinen se vypořádat (vyjdou-li v insolvenčním řízení najevo) vždy, tak bude závěr, že dlužník sleduje podáním návrhu na povolení oddlužení nepoctivý záměr, závislý vždy na posouzení konkrétních okolností, jež vyjdou najevo v rámci daného insolvenčního řízení. Jinak řečeno, nepoctivost dlužníkova záměru při podání návrhu na povolení oddlužení se nevyčerpává jednáními popsanými v § 395 odst. 3 insolvenčního zákona, když k úsudku ve smyslu § 395 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona mohou vést různá jednání dlužníka. Může jít např. o jednání směřující k poškozování věřitelů (lhostejno, že nesankcionované normami trestního práva) v době před zahájením insolvenčního řízení, o zatajování skutečností týkajících se majetkových poměrů dlužníka a podobně. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 28. března 2012, sen. zn. 29 NSČR 32/2011, uveřejněném pod číslem 112/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále k ustanovení § 395 IZ uvedl následující: Posouzení, zda dlužník (ne)sleduje podáním návrhu na oddlužení nepoctivý záměr [§ 395 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona] je logicky navázáno na hodnocení skutečností, které se udály v určitém časovém rámci, zpravidla (stejně jako v tomto případě) před zahájením insolvenčního řízení. Přitom je ovšem třeba mít na paměti, že o způsob řešení svého úpadku oddlužením typově žádají i osoby, které si úpadkovou situaci (nebo hrozící úpadek) přivodily do jisté míry lehkomyslným, marnotratným nebo obecně málo zodpovědným přístupem ke svým majetkovým záležitostem (počínaje tzv. řetězením úvěrů a půjček a konče třeba i utrácením peněz v hracích automatech), ale v určité fázi života (zpravidla časově úzce propojené dobou zahájení insolvenčního řízení) se rozhodly tento přístup změnit a své ekonomické potíže řešit smysluplnou cestou v insolvenčním řízení. Je-li taková proměna opravdová [o čemž by se měl insolvenční soud přesvědčit v insolvenčním řízení ve vazbě na vše, co v něm vyšlo najevo ve fázích rozhodování o návrhu na povolení oddlužení a o schválení oddlužení, a k čemuž v době po povolení oddlužení slouží schůze věřitelů dle § 399 odst. 1 insolvenčního zákona se zdůrazněnou povinností (v § 399 odst. 2 insolvenčního zákona) dlužníkovy účasti a odpovědí na dotazy přítomných věřitelů (i insolvenčního soudu)], není důvod vylučovat dlužníka a priori z režimu oddlužení. Nalézt hranici, po jejímž překročení lze z událostí předcházejících zahájení insolvenčního řízení dovodit, že dlužník sleduje podáním návrhu na oddlužení nepoctivý záměr, může být v některých situacích obtížné, podstatné však je, zda nejpozději v době rozhodování insolvenčního soudu o schválení oddlužení je důvod usuzovat, že dlužník se poctivě snaží vypořádat s věřiteli a napravit stav vyvolaný předchozí nehospodárnou (jelikož k úpadku vedoucí) správou svého majetku. Přitom není vyloučeno ani to, aby jako dlužníkovy kroky směřující k poctivému vypořádání se s věřiteli zohlednil odvolací soud i jednání dlužníka, které může být (až v odvolacím řízení) i reakcí na důvody usnesení, jímž soud prvního stupně neschválil oddlužení. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 30.4.2013, sen. zn. 29 NSČR 45/2010 ( MSPH 93 INS 1923/2008), které je dostupné na stránkách www.nsoud.cz, řešil otázku, zda dlužník má za trvání schváleného (lhostejno, jakým způsobem) oddlužení i jiné povinnosti podřaditelné režimu § 418 odst. 1 písm. a/ IZ , ve znění účinném do 31.12.2013 ( tj. v době před novelou, která vložila do ustanovení § 418 IZ nový odstavec 3) a konstatoval, že již z dikce § 395 odst. 1 písm. a/, odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona je zřejmé, že ústředním principem vévodícím způsobu řešení dlužníkova úpadku oddlužením (jenž má po skončení insolvenčního řízení vyústit v rozhodnutí, jímž bude dlužník zbaven povinnosti k úhradě zbytku svých dluhů) je zásada poctivosti dlužníka (§ 395 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona) a zodpovědného přístupu dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení. Proto je otázka poctivosti dlužníkových záměrů a otázka, zda dlužník v insolvenčním řízení nekoná lehkomyslně či nedbale, zkoumána nejen při povolení oddlužení (§ 395 odst. 1 písm. a/, odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona), nýbrž i při posouzení, zda má být oddlužení schváleno (§ 405 odst. 1 insolvenčního zákona), ale (dokonce) i po skončení insolvenčního řízení (coby důvod pro odejmutí přiznaného osvobození od placení zbytku dluhů) [§ 417 odst. 1 insolvenčního zákona]. Ačkoli dikce § 417 odst. 1 insolvenčního zákona definuje tam popsané jednání dlužníka výslovně jen coby důvod k odnětí již přiznaného osvobození, teleologickému výkladu příslušných ustanovení insolvenčního zákona odpovídá, že vyjde-li stejné jednání dlužníka najevo ještě před rozhodnutím o přiznání osvobození, bude namístě takové osvobození dlužníku nepřiznat, přičemž kritériem, o jehož nesplnění v daném stadiu věci půjde, bude (v souladu s dikcí § 414 odst. 1 insolvenčního zákona) to, že dlužník nesplnil řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení . Ve stejném duchu je nutno vykládat povinnosti dlužníka při aplikaci ustanovení § 418 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona. To, že insolvenčnímu soudu je výslovně předepsáno zkoumat poctivost dlužníkových záměrů a jeho případný lehkomyslný nebo nedbalý přístup k plnění povinností v insolvenčním řízení při povolení oddlužení a při jeho schválení (§ 395 odst. 1 písm. a/, odst. 2 písm. b/, § 405 odst. 1 insolvenčního zákona), neznamená, že dlužník není povinen chovat se poctivě a vyhnout se lehkomyslnému a nedbalému plnění svých povinností po celou dobu trvání insolvenčního řízení. Stejně tak skutečnost, že nepoctivost dlužníkova záměru nebo jeho lehkomyslný či nedbalý přístup vyšly v insolvenčním řízení najevo až dodatečně (po schválení oddlužení), nezbavuje insolvenční soud povinnosti zajistit, aby účastníci insolvenčního řízení nebyli takovým nepoctivým, lehkomyslným nebo nedbalým konáním dlužníka nespravedlivě poškozeni nebo nedovoleně zvýhodněni (§ 5 písm. a/ insolvenčního zákona). Povinnost dlužníka sledovat navrženým oddlužením ve smyslu § 395 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona poctivý záměr, trvá po celou dobu oddlužení (i po schválení oddlužení); po celou tuto dobu je poctivost dlužníkova záměru při oddlužení povinen zkoumat insolvenční soud a reagovat (z úřední povinnosti) na skutečnosti, z nichž se podává, že dlužník nesledoval oddlužením poctivý záměr, jakmile vyjdou v insolvenčním řízení najevo. Vyjde-li po schválení oddlužení najevo, že dlužník navrženým oddlužením sledoval nepoctivý záměr, je to důvodem ke zrušení schváleného oddlužení podle § 418 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona. Promítnuto na poměry projednávané věci odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že v posuzovaném případě je třeba spatřovat nepoctivý záměr dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení dle ustanovení § 395 odst. 1, písm. a) IZ. Soud prvního stupně správně konstatoval, že oddlužení je postaveno na principu, že dlužník vyvine maximální úsilí, aby věřitelé byli v době trvání oddlužení uspokojeni v co možná nejvyšší míře. V posuzované věci je však snahou dlužníka dosáhnout výhod oddlužení ve formě osvobození od placení zbytku dluhů za co nejnižšího uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů, tj. za minimální zákonem stanovené úhrady pohledávek nezajištěných věřitelů ve výši 30 %. Tento závěr odvolací soud dovozuje z obsahu darovací smlouvy, podle níž dárce (otec dlužníka) dlužníku poskytuje dar-finanční prostředky-účelově, pouze pod podmínkou schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, a to za předpokladu minimálního uspokojení nezajištěných věřitelů dlužníka. Jinými slovy řečeno, jestliže dlužník, potažmo jeho dárce, podmiňuje poskytnutí finanční částky z daru nezajištěným věřitelům tím, že mu bude schváleno oddlužení zpeněžením majetkové podstaty s předpokládaným uspokojením nezajištěných věřitelů v minimální zákonem stanovené výše, sleduje tím nepoctivý záměr spojený s návrhem na povolení oddlužení. Ještě jinak řečeno, přestože je dlužník nemajetný, domáhá se schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a dar, který mu má sloužit k oddlužení, je vázán až na schválené oddlužení jím požadovaným způsobem, tj. zpeněžením majetkové podstaty, čímž staví věřitele do situace, že jsou zbaveni možnosti volby způsobu oddlužení a jsou nuceni akceptovat oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, kterým je jim nabízeno minimální uspokojení. Závěr soudu prvního stupně, že návrh dlužníka na povolení oddlužení bude zamítnut (§ 395 odst. 1 písm. a/ IZ) a současně bude rozhodnuto o způsobu řešení úpadku dlužníka konkurzem (§ 396 IZ), je tudíž správný. Dlužník nevlastní žádný pohotový majetek, pouze věci osobní potřeby, a proto je požadavek soudu prvního stupně na složení zálohy na náklady insolvenčního řízení důvodný. Smyslem zálohy je totiž umožnit činnost insolvenčního správce již od počátku jeho ustanovení do funkce, přičemž složená záloha správci umožní hradit náklady vzniklé při zjišťování majetku dlužníka, případně jiných osob, který by také mohl náležet do majetkové podstaty dlužníka.

http://obchodni.juristic.cz/75517/clanek/j_obchod2.html

J§ Obchodní právo : K některým otázkám právní úpravz sázky a hry s přihlédnutím k principu dobrých mravů 1.část Sázka a hra jsou v současné době upraveny v §§ 845-846 občanského zákoníku (dále jen ObčZ). Je to úprava dosti kusá; představují ji v současnosti pouhé dva paragrafy. Není ani prosta jistých výkladových problémů. Přitom význam sázky a hry z hlediska společenského je podstatně větší, než by se z této skromné úpravy mohlo zdát. Jednak se jedná o společenský jev, který je v českých zemích tradičně poměrně silně zakořeněn, jednak se jedná i o stabilní zdroj finačních prostředků sloužících k podpoře některých neziskových sociálních a kulturních aktivit, pro něž v současných veřejných rozpočtech nezbývá obvykle dostatečné množství prostředků. Jedná se ovšem i o jev, který sebou nese i nezanedbatelná společenská rizika. Je totiž již dobře známou skutečností, že sázky a hry jakožto aktivity ze své podstaty hazardní, vedou u určitých jedinců k rozvoji sociálně patologických jevů, k vzniku tzv. "hráčské závislosti", což má neblahý vliv nejen na ně, ale především na osoby jim blízké, zejména rodinné příslušníky, což se sekundárně projevu ve vlivu na ostatní společnost. ( 1) Kromě toho se tyto aktivity často stávají předmětem zájmu organizovaného zločinu, který v nich vidí nikoliv zanedbatelný zdroj příjmů, což nutně vyžaduje jejich důkladnou veřejnou regulaci a kontrolu nad jejich provozováním. Konečně provozování, popř. i pouhá účast na těchto aktivitách se může za určitých konkrétních okolností snadno dostat do rozporu se zákonným příkazem jednání v souladu s dobrými mravy (viz § 3 odst. 1 ObčZ). ( 2) II. K právní úpravě sázky a hry v minulosti Ustanovení o sázce a hře se vyskytují již v obecném zákoníku občanském č. 946/1811 Sb. zák. soudních (dále jen "ABGB"), kde byla sázka, hra a také los upraveny v § 1267 a násl. Pojmově se jednalo o smlouvy vzájemné, tj. plnění jednoho z účastníků bylo nepodmíněné, avšak plnění druhého z účastníků bylo podmíněno určitou budoucí nejistou událostí; proto byly označovány za smlouvy odvážné (=aleatorní). Sázku a hru upravoval i zákon č. 141/1950 Sb. z. a n., střední občanský zákoník, a velmi stručně v §§ 504-505. Současný ObčZ - zákon č. 40/1964 Sb. ve znění platném do 31.12.1991 sázku a hru přímo vůbec neupravoval. Byla zde obsažena pouze nepřímo v rámci odpovědnosti za neoprávněný majetkový prospěch (§ 455 odst. 2 ObčZ ve znění platném do 31.12.1991). Bylo zde stanoveno, že za neoprávněný majetkový prospěch se nepovažuje přijetí plnění ze sázky nebo hry uzavřené mezi občany, jakož i vrácení peněz do sázky nebo hry půjčených; toho se však nelze domáhat soudní cestou. Ustanovení §§ 845-846 se dostala do ObčZ jeho velkou novelou provedenou zákonem č. 509/1991 Sb. s účinností od 1.1.1992. Důvodová zpráva k této novele uvádí, že úprava sázky a hry je důležitá vzhledem k potřebě regulace rozvoje zábavního průmyslu. Tato úprava ovšem není nijak novátorská. Právě naopak. Jsou zde doslova převzata ustanovení §§ 504-505 středního ObčZ z roku 1950. Celá úprava sázky, hry a losu je dnes v ObčZ důsledně kogentní; není možné se od ní žádným způsobem odchýlit. Kromě ObčZ je dále problematika sázky, hry a losu upravena v zákoně č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákonů č. 70/1994 Sb., č. 149/1998 Sb. a č. 63/1999 Sb. (dále jen "LotZ"). Tento převážně veřejnoprávní předpis upravuje především problematiku vydávání úředního povolení k provozování těchto aktivit, veřejnoprávní dozor a sankce, a některé související otázky s tím spojené. Tento zákon ostatně patří mezi právní předpisy těšící se nemalé pozornosti odborné i laické veřejnosti; zejména jeho druhá novela byla obsáhle diskutována na stránkách tohoto časopisu ( 3) i jinde. ( 4) III. Sázka a hra de lege lata III.1 Pojmové vymezení sázky a hry Smlouva o sázce je pojmově smlouvou dvoustrannou, synallagmatickou, konsensuální, bezformální a odvážnou. Může být uzavřena písemně, ústně i konkludentně. Tím ovšem není vyloučeno, aby se účastníci smlouvy na její formě dohodli. Může zde postačovat i právní úkon projevený konkludentně tak, aniž by offerent předem znal konkrétního akceptanta. ( 5) Sázka je pojmově příslibem plnění pro případ, že nastane určitá událost. Touto událostí může být jak událost dosud nenastalá, teprve v budoucnosti očekávaná, tak i potvrzení správnosti či uskutečnění určité události, která již nastala, avšak nebylo jisto, zda se skutečně stala; jinak řečeno, může jí být ověření správnosti určitého tvrzení, jehož správnost byla mezi účastníky sázky sporná v době uzavírání smlouvy o sázce. ( 6) Událostí může být jak činnost lidská, tak vis maior, typicky např. přírodní úkaz. Stejně jako sázka, ani hra není v platném ObčZ pojmově upravena. Smlouvu o hře lze vymezit jakožto pojmově smlouvu synallagmatickou, konsensuální, bezformální a odvážnou. Oproti sázce však může být smlouva o hře dvoustranná i vícestranná. Může být uzavřena písemně, ústně i konkludentně. Tím ovšem rovněž není vyloučeno, aby se účastníci smlouvy na její formě dohodli. I zde postačuje právní úkon projevený konkludentně tak, aniž by offerent předem znal konkrétního akceptanta. Oproti sázce, kde výsledek záleží na ověření určité události, či na tom, zda určitá událost nastane, aniž by se na ní některý z kontrahentů podílel vlastním přičiněním, u hry je dosažení výsledku nemožné bez uskutečnění určité činnosti jedním, vícero či všemi kontrahenty. Občanský zákoník zásadně nerozlišuje mezi sázkami a hrami. Vše, co splňuje výše řečené, jest nutno považovat za sázku nebo hru. Není tedy podstatné, zda se jedná o sázku či hru, které vyžadují určité intelektuální, kombinační či jiné vlohy nebo schopnosti hráčů (např. karty, šachy, společenské stolní hry, apod.), a které tudíž mohou podstatně ovlivnit výsledek hry a tudíž i možnost a reálnost výhry, a těmi, které jsou postaveny výlučně na náhodě (typicky tzv. hrací automaty). III.2 K problematice sázky a hry jakožto spotřebitelských smluv Novela ObčZ provedená zákonem č. 367/2000 Sb. s účinností od 1.1.2001 považuje smlouvy o sázce, hře, losu a loterii za tzv. spotřebitelské smlouvy (§ 52 odst. 1 ObčZ), pokud jsou účastníky smlouvy dodavatel a spotřebitel. Rozhodnou zde je ta skutečnost, že jeden z účastníků (dodavatel) je podnikatelem, kdežto druhý účastník (spotřebitel) nikoliv. Pokud není splněna tato podmínka, pak tyto smlouvy nejsou smlouvami spotřebitelskými; rozhodným pro to, zda se jedná o spotřebitelskou smlouvu, je právě postavení účastníků. Na spotřebitelské smlouvy nově dopadají ustanovení části prvé hlavy páté občanského zákoníku (§§ 52-57 ObčZ). Smyslem této úpravy je poskytnutí zvýšené zákonné ochrany spotřebiteli. Koncepce spotřebitelských smluv totiž vychází z myšlenky, že ve spotřebitelských smlouvách je třeba poskytnout tomu z účastníků, který je ve smluvním vztahu reálně slabším, zvýšenou zákonnou ochranu. To se projevuje především zpřísněným způsobem uzavírání těchto smluv, informační povinností dodavatele vůči spotřebiteli, zákonným zákazem sjednávání pro spotřebitele znevýhodňujících klauzulí, a poskytnutím možnosti, a zvýhodněným režimem jednostranného odstoupení od smlouvy spotřebitelem. Co se však sázky, hry, losu a loterie týče, platí zde výjimka, totiž že pokud nebylo toto odstoupení výslovně účastníky smlouvy ujednáno, není možné od smlouvy odstoupit (§ 53 odst. 7 písm. f) ObčZ). Tím není obecně vyloučeno právo některého z účastníků smlouvy od ní odstoupit v souladu se smlouvou nebo ostatními ustanoveními zákona. III.3 Společné principy sázek a her De lege lata je třeba sázky a hry ( 7) dělit na ty, jež jsou provozovány na základě příslušného povolení poskytnutého příslušným orgánem veřejné správy, a na ty, které jsou provozovány bez tohoto povolení. Sázky a hry, které jsou provozovány bez úředního povolení, nejsou však apriori neplatné. Pokud jsou provozovány sázky a hry způsobem, který podléhá povinnosti úředního povolení (např. dostihové sázky), pak je takováto smlouva o hře nebo sázce absolutně neplatná pro rozpor se zákonem (§ 39 ObčZ). Pokud jsou však sázky a hry provozovány způsobem, který úřednímu povolení nepodléhá (např. sázka o vědomost, kde výhrou je 100 Kč), pak jsou tyto smlouvy platné, pokud neplyne ze zákona jiný důvod jejich neplatnosti. Provozování sázek a her, které podléhají povinnosti úředního povolení, bez tohoto povolení, je možné posuzovat podle povahy a okolností konkrétního případu, je-li tímto jednáním způsobena třetí osobě vážná újma na jejích právech v důsledku uvedení v omyl, nebo využití jejího omylu provozovatelem těchto sázek nebo her újma na jejích právech, jako trestný čin Poškozování cizích práv podle § 209 trestního zákona. Předmětem sázky nebo hry (tzv. herním vkladem) může být téměř cokoliv, pouze s jistými omezeními. Především předmětem sázky nemohou být věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, které jsou zvláštními předpisy vyhrazeny do vlastnictví státu nebo jím určených právnických osob (§ 125 odst. 2 ObčZ), dále věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které jsou nepřevoditelné, anebo stran kterých je zvláštními předpisy stanoven zvláštní režim zacházení. ( 8) Dále to nemohou být neovladatelné přírodní síly, anebo jiné hodnoty osobní povahy (např. právo na ochranu osobnosti podle § 11 a násl. ObčZ) a majetková práva osobnostní povahy. ( 9) Předmětem sázky nebo hry může být i určité jednání nebo opomenutí. Tak např. je možné se vsadit, že ten, kdo sázku nebo hru prohraje, stane se na dobu 1 týdne abstinentem, nebo že pro souseda obstará určitou záležitost. Je však zcela nepřípustné, aby se předmětem sázky nebo hry stala povinnost chovati se zákonem zakázaným způsobem (např. spáchání úkladné vraždy), anebo naopak povinnost opomenutí jednání tam, kde zákon určité jednání vyžaduje (např. závazek podnikání bez opatření si příslušného podnikatelského oprávnění). Někteří autoři ( 10) mají za to, že sázka i hra jsou vždy smlouvami úplatnými. S tím nelze bezezbytku souhlasit. Je sice pravdou, že absolutní většina těchto smluv je smlouvami úplatnými, avšak není tomu tak vždy. Může být uzavřena např. sázka pro čest, tj. že ten, kdo prohrál, uzná např. vynikající znalost vítěze v určitém oboru. Obdobně tak může být uzavřena smlouva o hře, přičemž do hry nebude učiněn žádný majetkový vklad, ( 11) neboť hra nebyla vedena za účelem výhry některého z účastníků, nýbrž výlučně pro pobavení a ukrácení si dlouhé chvíle. Hra může být provozována též prostřednictvím hracího přístroje. Pak offerentem je provozovatel tohoto hracího přístroje, a akceptantem ten, kdo vloží předmět, resp. vklad do hry do hracího přístroje; tímto je též smlouva o hře uzavřena. III.4 K problematice platnosti smluv o sázce nebo hře Současná právní úprava oproti úpravě obsažené v ABGB neobsahuje ani rámcové vymezení sázky. Oproti předchozí úpravě zde ani není stanovena neplatnost sázky tehdy, pokud měla jedna ze stran jistotu o výsledku, a zatajila to druhé straně. Takovou situaci ovšem nelze v praxi vyloučit. Tak např. dvě osoby uzavřou sázku o době skončení 2. světové války. Osoba A ovšem najisto ví, že se tak stalo v r. 1945, protože se jedná o profesionálního historika. Podle § 1270 druhé věty ABGB by byla takto uzavřená sázka neplatná. Současná právní úprava to ovšem nestanoví. V dané situaci nelze postupovat jinak než in concreto, s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem toho kterého případu. Pokud by se ve výše řečeném případě osoba A dopustila lsti zatajujíce osobě B, že je profesionálním historikem, a osoba B by o tom ničeho netušila, pak je podle § 39 ObčZ sázka neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 ObčZ). Pokud by ovšem osoba B věděla, že se osoba A je profesionálním historikem a přesto sázku uzavřela, ( 12) pak je sázka platná, neboť zde ke lsti nedošlo; i profesionální historik může být na pochybách stran správnosti určité informace. K této problematice se vyjádřil již starorakouský Nejvyšší soudní a kasační dvůr, ( 13) který judikoval, že: "Platná sázka předpokládá nevědomost události na obou stranách. I tehdy, jestliže jedna z obou stran se netají tím, že o události bezpečně ví a druhá strana přesto na sázce trvá, není tu platná sázka. V takovém případě odpadá ovšem nárok na náhradu škody, ježto nebyla uvedena v omyl. ( 14) Otázkou je, jak posuzovat případ, pokud by v daném případě osoba A nejednala lstivě, ale v omylu domnívajíc se, že osoba B ví, že je profesionálním historikem, anebo prostě opomenula osobu B informovat. Zde by opět záleželo na povaze konkrétního případu, avšak podle všeho by šlo opět o sázku neplatnou, neboť osoba B by se ocitla v nerovném postavení, které by jí nedávalo možnost úspěchu. Obdobně je neplatnou sázka, kde je předmět sázky neurčitý nebo objektivně nemožný. Při sázce platí, že smluvní strany nemají svým jednáním nedovoleným nebo nemravným způsobem působit, aby k události, jež je předmětem sázky nebo hry, došlo anebo nedošlo. ( 15) Platí, že strany se mají chovat vždy slušně. Rovněž tak vždy neplatnou je sázka nebo hra, kde nebyla dodržena spravedlivá možnost rovné výhry pro všechny kontrahenty; jinými slovy řečeno, neplatnou je sázka nebo hra, kde nebyla dodržena pravidla "fair play", nebo-li spravedlnosti a rovnosti. To ostatně plyne i z dikce § 1 odst. 5 LotZ, podle něhož jsou zakázány loterie nebo jiné podobné hry, které nezaručují všem účastníkům hry rovné podmínky včetně možnosti výhry. Provozování sázek a her, jejíž pravidla nezaručují rovné možnosti výhry všem účastníkům, by bylo možno považovat za trestný čin Provozování nepoctivých sázek a her podle § 250c trestního zákona. Pokud by sázka byla z některého z výše uvedených důvodů neplatná, a jeden z účastníků i přesto, že by mu neplatnost sázky byla známa, přesto plnil předmět sázky, pak je nutno na takovéto jednání nahlížet jako na dar (viz § 628 a násl. ObčZ). Rovněž tak je nutno posuzovat sázku, kde se účastníci dohodnou o sázkové události, která je všem účastníkům známa, a přesto zde dochází k plnění předmětu sázky. Pak platí, že smlouva o sázce je simulovaným právním úkonem, a platným právním úkonem je darovací smlouva (viz § 41a ObčZ). Občanský zákoník ani LotZ neřeší, zda je provozovatel sázky, hry nebo loterie, který je povinen mít ke své činnosti zákonem požadované úřední povolení, avšak nemá jej, může uzavřít s účastníkem sázky nebo hry o tom platně smlouvu. Podle všeho je možné i v tomto případě uzavřít platnou smlouvu o sázce nebo hře, protože ObčZ ani LotZ výslovně nestanoví opak, a úřední povolení je vyžadováno pouze ve vazbě na legálnost výkonu této podnikatelské aktivity sui generis. Opačný závěr by se též rozcházel s obecným pravidlem, totiž že sázky a hry jsou obecně platné a legální, pouze s tou výhradou, že výhry a pohledávky z těchto her jsou nevymahatelné. III.5 Řešení sporů ze sázka a hry Účastníci sázky nebo hry se mohou dohodnout, že rozhodnutí o to, zda sázková událost nastala (a taktéž o tom, kdo sázku vyhrál), učiní nestranná třetí osoba. Pokud však tato třetí osoba odmítne rozhodovat, pak připadají v úvahu pouze tři možnosti: 1/ účastníci sázky se dohodnou na jiné osobě, jež bude souhlasit s tím, že rozhodne o vítězství v sázce, nebo 2/ účastníci sázky se sami dohodnou, kdo sázku vyhrál, nebo 3/ na návrh některého z účastníků rozhodne ve věci soud. Pravomoc soudu k rozhodnutí o tom, zda určitá sázková událost nastala nebo nenastala, zde zásadně je, neboť soudy projednávají v civilním řízení věci, které (mimo jiné) vyplývají z občanskoprávních vztahů (§ 7 odst. 1 občanského soudního řádu). Jestliže je sázka a výslovně upravena v §§ 845-846 ObčZ, pak je uzavření smlouvy o sázce nebo hře chováním právem aprobovaným, a tudíž i dovoleným právním úkonem. Zákonný zákaz vymahatelnosti výher a pohledávek z půjček poskytnutých do sázky na tom nemůže nic změnit. Soud by v takovémto řízení nerozhodoval o vymahatelnosti výhry, nýbrž by deklaratorním rozhodnutím konstatoval, zda určitá událost nastala nebo nenastala, a tudíž i kdo sázku nebo hru vyhrál. Podle všeho by se však účastníci nemohli obrátit na rozhodce nebo rozhodčí soud, neboť rozhodnutí o tom, kdo sázku vyhrál, není rozhodnutím o majetkovém sporu ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, i když samo rozhodnutí o tom, kdo sázku vyhrál, se může promítat do majetkové sféry účastníků. Samo rozhodnutí o vítězi sázky je však rozhodnutím deklarujícím určitou skutečnost, nikoliv rozhodnutím o majetkových otázkách sporných mezi účastníky; zřejmá je tato skutečnost u těch sázek, kde není žádný majetkový vklad, tj. u sázek pro čest. Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 4.4.2001 a legislativa od této doby mohla dostát změny

https://www.mojestarosti.cz/poradna/pravni-problemy/trestne-ciny-a-prestupky/vysvetleni-158-odstavec-6-a-7-trestniho-radu-co-znamena.html

Vysvětlení § 158 odstavec 6 a 7 Trestního řádu - co znamená? - Trestné činy a přestupky - PRÁVNÍ PROBLÉMY Moje starosti.cz PRÁVNÍ PROBLÉMY Trestné činy a přestupky Vysvětlení § 158 odstavec 6 a 7 Trestního řádu - co znamená? Téma: Vysvětlení § 158 odstavec 6 a 7 Trestního řádu - co znamená? Uživatel: affe touto cestou se na Vas obracim s dotazem ktery potrebuji vysvetlit. Manzel dostal predvolani k podani vysvetleni. Tyka se to paragrafu 158 odstavce 7 a 6 trestniho radu. Jedine co vim ma byt vysvetleni k Napomahani K neopravnenemu pobytu na uzemi Republiky. Prosim pomozte mi vysvetlit tyto zakony potrebuji to vedet co nejdriv dekuji vsem kteri mi pomohou AFFE Stránka otevřena 33451x Předchozí téma | Další téma Původní název příspěvku před úpravou administrátorem: Vysvetleni paragrafu 14.07.2012 13:03 Uživatel: Barča Ten pragraf je jen o oprávnění k předvolání k podání vysvětlení před zahájením trestního řízení. Nebo tak tomu aspoň rozumím já. TADY 14.07.2012 13:07 Uživatel: Avatárek O obsahu vysvětlení, která nemají povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, se sepíše úřední záznam. Úřední záznam slouží státnímu zástupci a obviněnému ke zvážení návrhu, aby osoba, která takové vysvětlení podala, byla vyslechnuta jako svědek, a soudu k úvaze, zda takový důkaz provede. Úřední záznam lze v řízení před soudem užít jako důkaz pouze za podmínek stanovených tímto zákonem. Je-li ten, kdo podal vysvětlení, později vyslýchán jako svědek nebo jako obviněný, nemůže mu být záznam přečten, nebo jinak konstatován jeho obsah. Vysvětlení podle odstavce 3 nesmí být požadováno od toho, kdo by jím porušil státem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má. Osoba podávající vysvětlení, s výjimkou podezřelého, je povinna vypovídat pravdu a nic nezamlčet; vysvětlení může odepřít, pokud by jím způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám uvedeným v § 100 odst. 2; o tom je třeba osobu, od níž je požadováno vysvětlení, předem poučit. Nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že osobě podávající vysvětlení bude třeba jako svědkovi poskytnout ochranu, je třeba při sepisování úředního záznamu postupovat podle § 55 odst. 2. Na zákony se nevztahují autorská práva a proto můžeme zkopírovat i přímo do webu 14.07.2012 20:09 Uživatel: affe Dekuji za odpovedi ktere jste mi poslali... Mam jeste jeden dotaz muzete mi zjistit jaka je trestni sazba pokud se prokaze ze bude obvinen k napomahani prevodu lidi kteri nelegalne prekracuji hranice republiky krasny vecer AFFE 14.07.2012 21:23 Uživatel: socialni_pracovnice Affe, jedná se o "Organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice" - § 340 trestního zákoníku. Trestní sazba se v různých případech liší, viník ale může dostat také například jen peněžitý trest nebo může být potrestán propadnutím majetku. Více si o tom můžeš přečíst třeba TADY. 05.06.2016 13:26 Uživatel: Jindy Tady asi nikdo neví oč konkretně v tvém případě jde. Já osobně bych si ale k už podání vysvětlení vedla za ručičku právníka. Pro jistotu. Protože co se může pokazit, to se také pokazí. 19.08.2012 13:43 Uživatel: Marcel Ahoj chtěl bych se zeptat kolik let za toto mužu dostat děkuji 19.08.2012 13:50 Uživatel: Barča V příspěvku nad Tvým je odkaz, klikni a počti. Je to ten barvou odlišený kousek textu. 23.12.2012 15:09 Uživatel: hafhaf dobry den, mam prijit na policii veci podvod. v dopise je uvedeno toto: neznamy-podvod-me jmeno. jde z toho usoudit, kdo je obvineny? dekuji za odpoved. 23.12.2012 16:08 Uživatel: Barča Já bych řekla, že v tom dopise bude víc, než píšeš tady. 23.12.2012 19:21 Uživatel: hafhaf no to bylo, moje inicialy, bydliste a ze se mam dostavit na sluzebnu, ale zajima me, o co muze jit, o nicem nevin a jestli by se z toho poradi jmen dalo vyvodit kdo je podvefeny. paragraf 158 odstavec 6 a 7 trestniho zakona. 23.12.2012 19:25 Uživatel: Barča Pokud jsi nebyl oznamovatelem nějakého činu na policii, pak jsi ten druhý. Někdo něco má proti Tobě. 30.04.2013 11:56 Uživatel: franta Co když jsem při podání vysvětlení lhal? Jaký je postih? 30.04.2013 20:14 Uživatel: socialni_pracovnice Pokud jsi lhal, může jít podle § 47a zákona o přestupcích o přestupek křivého vysvětlení. Tohto přestupku se dopustí ten, kdo jako osoba podávající vysvětlení o trestném činu spáchaném jiným před orgánem činným v trestním řízení úmyslně uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí, nebo takovou okolnost zamlčí. Za tento přestupek můžeš dostat pokutu až do výše 50.000 Kč. 25.10.2013 15:11 Uživatel: Vendy001 Dobrý den dostal jsem předvolání policií. Týká se to Podání výsvětlení podle paragrafu 158 odstavce 7 a 6 trestního řádu. Předmětem podání vysvětlení je : ůřední jednání Nevíte co to znamená ůřední jednání? Vúbec nemám ponětí oč jde. 25.10.2013 21:59 Uživatel: socialni_pracovnice Úřední jednání může být jakékoliv jednání na úřadě, projednávání nějaké úřadní věci. Může se to týkat Vaší práce - pokud Vy sám na nějakém úřadě pracujete - nebo třeba nějaké situace, které jste byl svědkem, těžko říci. Na tom předvolání je určitě nějaký kontakt, nejlepší bude, když tam zavoláte a přeptáte se přímo u zdroje. 26.10.2013 05:27 Uživatel: Vendy001 No právě že jsem tam volal oč jde. Řekli že nic podstatného nebo důležitého a že po telefonu ne. Akorát že to je od hospodářské kriminálky. Jak jsem tak koukal tak vždy uváděj předmětem podání vysvětlení je: např. padělání dokladů, sdílení souborů atd. U mne je to pouze předmětem podání vysvětlení je: úřední jednání Tak nevim oč jde a oni to neřeknou. Radši jsem si zkontroloval platbu daně z nemovitosti a daň z prodeje garáže a vše v pořádku. Ani nedělám na žádném úřadě. Jediné co mne napadá tak že brácha si vzal nějaké půjčky nebo úvěry nebo co a snad nesplácel. Ale je to už asi 4 nebo 5 let. 26.10.2013 11:36 Uživatel: Dany Zdroj: http://www.policie.cz/clanek/odbor-hospodarske-kriminality-adresa-pro-pisemny-styk.aspx 24.06.2014 12:43 Uživatel: Krejčiříková Dobrý den, dnes mi byl doručena výzva k podání vysvětlení podle §158 odst. 7 trestního řádu. Chtěla jsem se zeptat jestli je lepsí vypovídat nebo ne. díky 24.06.2014 21:06 Uživatel: socialni_pracovnice K podání vysvětlení jste povinna se dostavit. Odmítnou podat vysvětlení můžete jen z důvodů stanovených v zákoně - jedná se o stejné důvody, pro které je možné odmítnout svědeckou výpověď. Podle zákona platí, že nikdo nesmí být nucen vypovídat o utajovaných skutečnostech chráněných jinými zákony nebo o věcech, na něž se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost. Nikdo také nemůže být nucen vypovídat v případech, kdy by svou výpovědí způsobil trestní stíhání či stíhání za přestupek nebo jiný správní delikt sobě nebo osobě mu blízké. Osobami blízkými jsou příbuzní v řadě přímé (rodiče, prarodiče děti, vnoučata…), sourozenci, manžel, partner či další osoby, jejichž újmu byste důvodně pociťovala jako újmu vlastní. 10.06.2019 14:46 Uživatel: bedřiška Jsem předovolaná, ale nechci vypovídat jelikož bych mohla ublížit svojí výpovědí osobě mě blízké, Musím se i tak dostavit nebo stačí poslat, že nechci vypovídat a případně notářsky ověřit? Předem vělmi děkuji. 05.10.2014 05:42 Uživatel: boris Dobrý den, Včera mi byla předána obsílka policistou že se mám dostavit k podání vysvětlení podle §158/7tr. řádu. Předmět podání vysvětlení je : Podání vysvětlení Boris. Nechápu to jim vadí že existuju nebo co? 23.10.2015 09:50 Uživatel: ostrava Dobrý den chtěla bych se zeptat co znamená podání vysvetleni paragraf 158 odst. 7 a předmět jednani je ohrožování výchovy dítěte vůbec nevím co to je o dítě se statam dobře! dekuji 18.11.2015 10:10 Uživatel: socialni_pracovnice Dobrý den, z textu, který uvádíte, není vůbec patrné, o čí dítě se jedná. Může se jednat o Vaše dítě. V takovém případě má asi někdo pocit, že u Vás doma není vše v pořádku a že je Vaše dítě nějak ohroženo. Pokud ale máte čisté svědomí a víte, že výchovu dítě nezanedbáváte, nemáte se čeho bát a vše popravdě vypovězte. Může se ale také jednat o dítě někoho jiného - sousedů v domě apod. Třeba někdo podal trestní oznámení a vás uvedl jako svědka, protože poměry v rodině znáte. 09.11.2015 20:02 Uživatel: Hanka15 Dobrý den, přišel mi dopis od policie, že se mám dostavit k podání vysvětlení podle § 158 odst. 7 trestního řádu. Předmětem podání vysvětlení je, že jsem před pár lety posílala peníze na účet jedné agentuře, ze které se vyklubali podvodníci. Takže to znamená, že se nemám čeho bát, že to není nic proti mě, ale spíš budu svědčit já? Jenže problém je ten, že si to vůbec nepamatuju, neuvědomuju si to, takže se bojím že tam přijdu a budu jim dokola jak blbá opakovat že nic nevím Hrozí mi něco? Děkuji za odpověď. 18.11.2015 10:13 Uživatel: socialni_pracovnice Dobrý den, jestliže jde o události staré několik let, tak je jasné, že si nebudete pamatovat vše do detailů. Uričtě si ale budete pamatovat alespoň něco - třeba proč jste té agentuře ty peníze posílala. Pokud odpovědi na ostatní otázky vědět nebudete, tak zkrátka řeknete, že nevíte nebo si to nepamatujete. Pokud je to opravdu tak, pak se nemáte čeho bát a nic Vám nehrozí. Pokud byste ale vypovídala křivě nebo nějaké informace záměrně zamlčovala a následně by se to provalilo, pak byste problémy mít mohla. 22.12.2015 21:10 Uživatel: Yasmina dneska (22.12.2015) jsem ve schránce našla vhozený dopis od hospodářské kriminálky, že se za týden mám dostavit k podání vysvětlení ve věci bankovních účtů, kterých jsem majitelka. Mám 2 účty a vůbec nevím o co se může jednat. Nemáte s tím někdo zkušenost? Děkuji. 23.12.2015 00:27 Uživatel: Dany Pod pojem hospodářské kriminality spadají trestné činy: pokračování + zdroj = viz. odpověď výše ze dne 26.10.2013 v 11:36 hod. Osobní zkušenost nemám. 28.12.2015 09:00 Uživatel: Yasmina Nikdo nemá zkušenost s hospodářskou kriminálkou? Zítra (29.12.2015) tam jdu, od minulého týdne nad tím pořád přemýšlím, nic mě nenapadá o co by se mohlo jednat. Jsem z toho hrozně vystrašená, protože vůbec netuším o co tu jde. 03.05.2016 14:40 Uživatel: Rendy Zdravím, dnes jsem našel taky ten dopis ve schránce k vysvětlení protiprávního jednání krádeže. Smůla v tom, ze jsem nic neukradl a nejsem si ničeho vědom. Nebo někomu vadím? 04.06.2016 20:59 Uživatel: Dragostea Dobrý večer. Dnes jsem dostala obsilku a předmětem podání vysvětlení je: ZP-maření výkonu úředního rozhodnuti v Jablonném. Není tu žádný paragraf abych věděla oč jde. Nic jsem nezmarila pouze podala trestní oznámení za vyhrožování. Děkuji předem za brzkou odpověď. 05.06.2016 06:47 Uživatel: Máša predpokladam, ze jim tam pujdes osobne povedet, co jsi oznamila. 22.07.2016 23:53 Uživatel: Khalifa Steve Město:spain 22.07.2016 23:56 Uživatel: Khalifa Steve kontaktujte nás o půjčku: [email protected] 22.11.2018 11:59 Uživatel: Pajinice Dobrý den, dnes (22.11.2018) jsem si vyzvedla dopis od policie ČR že mám podat vysvětlení. Podezreni že spáchání zvlášť závažného zločinu pro podvodu dle par. 209/1,5a) trestního zákoníku v souvislosti s uzavíráním smluv na pojistný produkt (firma) v roce 2010 že strany zástupců spol. (firma). Strašně se bojim, nevím jestli nejsem já obvinena, přitom jsem žádný smlouvy nedělala. Jen jsem sepsala smlouvu s nima tenkrát, dekuji 13.08.2019 16:53 Uživatel: Květ Dobry den Chci se zeptat informuje policie zamestnavatele o trestnim činu Reagujete na téma: Vysvětlení § 158 odstavec 6 a 7 Trestního řádu - co znamená? lili259 28 minut online

http://docplayer.cz/16463572-Urad-pro-ochranu-hospodarske-souteze-rozhodnuti-c-j-uohs-s41-2011-vz-8783-2011-530-swa-v-brne-dne-25-srpna-2011.html

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S41/2011/VZ-8783/2011/530/SWa V Brně dne 25. srpna PDF Download "ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S41/2011/VZ-8783/2011/530/SWa V Brně dne 25. srpna 2011" 1 *UOHSX003LV8L* UOHSX003LV8L ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S41/2011/VZ-8783/2011/530/SWa V Brně dne 25. srpna 2011 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ve správním řízení zahájeném dne na návrh ze dne , jehož účastníky jsou zadavatel statutární město Liberec, IČ , náměstí Dr. E. Beneše 1, Liberec, zastoupené Martinou Rosenbergovou, primátorkou, navrhovatel - SYNER, s. r. o., IČ , se sídlem Dr. Milady Horákové 580/7, Liberec, za niž jednají Ing. Dalibor Kobrle a Ing. Martin Borovička, jednatelé, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne JUDr. Jaromírem Bláhou, advokátem, Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová, s. r. o., IČ , se sídlem Prvního pluku 206/7, Praha 8 Karlín, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele ve veřejné zakázce Revitalizace Soukenného náměstí - realizace zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno pod ev. č dne ve znění oprav ze dne , a jehož zrušení bylo uveřejněno pod stejným ev. č. dne , rozhodl takto: I. Zadavatel statutární město Liberec, IČ , náměstí Dr. E. Beneše 1, Liberec nedodržel postup stanovený v 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když zrušil zadávací řízení, aniž by se v jeho průběhu 2 vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nebylo možné po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Jako opatření k nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ruší rozhodnutí zadavatele ze dne o zrušení zadávacího řízení ve věci veřejné zakázky Revitalizace Soukenného náměstí - realizace. II. Podle 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli statutárnímu městu Liberec, IČ , náměstí Dr. E. Beneše 1, Liberec, ukládá: uhradit náklady řízení ve výši Kč (třicet tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. III. Zadavatel statutární město Liberec, IČ , náměstí Dr. E. Beneše 1, Liberec se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., oveřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů tím, že zrušil zadávací řízení v rozporu s 84 citovaného zákona. IV. Zadavatel statutární město Liberec, IČ , náměstí Dr. E. Beneše 1, Liberec se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů tím, že postupoval při vyřizování námitek společnosti SYNER, s. r. o., IČ , se sídlem Dr. Milady Horákové 580/7, Liberec, proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení v rozporu 111 odst. 1 citovaného zákona. V. Za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku III. a IV. se zadavateli statutárnímu městu Liberec, IČ , náměstí Dr. E. Beneše 1, Liberec, podle 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ukládá pokuta ve výši Kč (sto tisíc korun českých). 2 3 Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu Brno. ODŮVODNĚNÍ 1. Statutární město Liberec, IČ , náměstí Dr. E. Beneše 1, Liberec, zastoupené Martinou Rosenbergovou, primátorkou, (dále jen zadavatel ) uveřejnilo podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ) v informačním systému o veřejných zakázkách pod ev. č dne ve znění oprav ze dne oznámení o zahájení otevřeného řízení za účelem zadání podlimitní veřejné zakázky Revitalizace Soukenného náměstí - realizace (dále jen veřejná zakázka ). 2. Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky byla nejnižší nabídková cena. 3. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel deset nabídek. Z protokolu o jednání hodnotící komise ze dne vyplývá, že po provedeném posouzení nabídek hodnotící komise vyřadila celkem pět nabídek, čtyři pro nesplnění požadavků zadavatele uvedených v zadávací dokumentaci a jednu pro neodůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Po provedeném posouzení a hodnocení zbývajících pěti nabídek rozhodl zadavatel, že nejvhodnější nabídku podal uchazeč SYNER, s. r. o., IČ , se sídlem Dr. Milady Horákové 580/7, Liberec, za niž jednají Ing. Dalibor Kobrle a Ing. Martin Borovička, jednatelé, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne JUDr. Jaromírem Bláhou, advokátem, Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová, s. r. o., IČ , se sídlem Prvního pluku 206/7, Praha 8 Karlín, (dále jako vybraný uchazeč nebo navrhovatel ). 4. Zadavatel dne rozhodl o zrušení zadávacího řízení podle 84 odst. 2 písm. e) zákona s odůvodněním, že zadavatel nemá dostatek finančních prostředků ke kompletní realizaci předmětu veřejné zakázky, neboť prozatím nedošlo ke schválení rozpočtu na rok Jako další důvod uvedl zadavatel snahu nového vedení města řešit rekonstrukci libereckých náměstí koncepčně a koordinovaně. 5. Navrhovatel podal dopisem ze dne námitky proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, které zadavatel obdržel dne Jelikož zadavatel nevyřídil námitky podle 111 odst. 1 zákona, navrhovatel podal dopisem ze dne návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen návrh ) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ). 6. Úřad obdržel návrh dne a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen téhož dne. 7. Navrhovatel je přesvědčen, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je v přímém rozporu s 6 a 84 odst. 2 písm. e) zákona, a proto podal proti rozhodnutí zadavatele o zrušení předmětného zadávacího řízení námitky. Navrhovatel uvádí, že v rozporu s 111 odst. 1 3 4 zákona do dne podání návrhu neobdržel písemné rozhodnutí zadavatele o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv a z jakých důvodů. 8. Navrhovatel namítá, že podle ustálené rozhodovací praxe Úřadu možnost zrušit zadávací řízení podle 84 odst. 2 písm. e) zákona předpokládá skutečnosti, které jsou objektivní, a tedy nezávislé na vůli zadavatele. Důvodem pro zrušení celého zadávacího řízení by pak měly být pouze takové skutečnosti, které nelze vyřešit přijmutím opatření k nápravě a které mají vliv např. na zákonnost zadávacího řízení a celého postupu zadavatele. Mezi skutečnosti, jež jsou důvodem pro zrušení veřejné zakázky, lze obecně zařadit nedostatek finančních prostředků potřebných k plnění veřejné zakázky, který nastal mimořádně, nepředvídaně a v průběhu zadávacího řízení. 9. Navrhovatel poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Afs 64/ , ve kterém se soud k výkladu důvodů pro zrušení zadávacího řízení vyjádřil tak, že zrušení zadávacího řízení musí být vykládáno restriktivně, proto je třeba ustanovení 84 odst. 2 písm. e) zákona a zejména slovní spojení důvody zvláštního zřetele hodné vykládat jako důvody objektivní, stojící vně veřejného zadavatele, nikoliv jako důvody subjektivního rázu, které by popřely smysl uvedeného ustanovení zákona. Obdobný přístup podle názoru navrhovatele vyznávají i autoři komentářové literatury, podle kterých ustanovení 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona obsahují zvláštní možnosti zadavatele zrušit zadávací řízení v situacích, v nichž se zadavatel ocitne zpravidla v důsledku působení některé vnější, nepředvídatelné události. Dle uvedených ustanovení má zadavatel právo zrušit zadávací řízení například tehdy, pokud mu byla na veřejnou zakázku přislíbena dotace a před ukončením zadávacího řízení je zřejmé, že zadavatel tuto dotaci neobdrží, nebo pokud je na majetek zadavatele v průběhu zadávacího řízení prohlášen konkurs, nebo zadavatel vstoupí do likvidace, nebo v důsledku živelné pohromy nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby dokončil zadávací řízení na plnění, které již s ohledem na živelnou událost objektivně nemůže požadovat, atp. 10. Podle navrhovatele je zřejmé, že důvody uvedené zadavatelem v předmětném rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení neodpovídají žádnému z důvodů uvedených v 84 odst. 2 zákona, a to včetně důvodu pod písmenem e), na nějž zadavatel odkazuje. Oba důvody použité zadavatelem při zrušení předmětného zadávacího řízení totiž nejsou důvody objektivními, nastalými nezávisle na vůli zadavatele. 11. Navrhovatel tvrdí, že nedostatek finančních prostředků ke kompletní realizaci předmětu plnění veřejné zakázky není objektivním důvodem pro zrušení zadávacího řízení, neboť schválení rozpočtu je plně v kompetenci samotného zadavatele, jakožto územního samosprávného celku. Neschválení rozpočtu tedy nemůže představovat objektivní důvod, tj. nezávislý na vůli zadavatele. Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že není zřejmá souvislost neschválení rozpočtu s tvrzeným nedostatkem finančních prostředků. Pakliže se zadavatel rozhodl předmětnou veřejnou zakázku zadat, bylo podle navrhovatele jeho povinností vyhradit pro tento účel potřebné finanční prostředky. Podle názoru navrhovatele je zadavatel vždy povinen před zahájením zadávacího řízení zvážit, zda má na realizaci předmětné veřejné zakázky dostatek finančních prostředků či nikoliv a podle toho buď 4 5 zahájit zadávací řízení a pokračovat v něm až do uzavření smlouvy, nebo v případě nedostatku finančních prostředků toto zadávací řízení vůbec nezahajovat. Pakliže bylo předmětné zadávací řízení z titulu tehdejšího finančního krytí již zahájené, tak pokud se nevyskytnou takové relevantní, objektivní a na vůli zadavatele zcela nezávislé překážky, pro které není možné v zadávacím řízení pokračovat, pak je i nové vedení města povinno v takto nastaveném zadávacím řízení dále pokračovat, neboť je vázáno právním stavem započatým předchozím vedením města. 12. Navrhovatel připomíná, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí dle bodu II.2.1. oznámení o zakázce Kč bez DPH, přičemž navrhovatel ve své nabídce, která byla vybrána jako nejvhodnější dle kritéria nejnižší nabídkové ceny, nabídl cenu ,18 Kč bez DPH, tedy cenu výrazně nižší. Navrhovatel rovněž zdůrazňuje, že pro účely revitalizace plochy Soukenného náměstí v Liberci zastupitelstvo města schválilo dne na svém zasedání přijetí finančního daru ve výši Kč od společnosti Multi Veste Czech Republic 9, s. r. o., IČ , se sídlem Praha 1, Olivová 4/2096, Praha 1. Ve svém důsledku by tak úspora zadavatele při realizaci veřejné zakázky činila oproti předpokládané hodnotě zakázky částku cca Kč. 13. Pokud se jedná o druhý důvod použitý zadavatelem (snaha vedení zadavatele řešit rekonstrukce libereckých náměstí koncepčně a koordinovaně), pak se podle navrhovatele rovněž jedná o ryze subjektivní důvod. Zadavatel měl koncepčnost a koordinovanost rekonstrukce libereckých náměstí zohlednit již před vyhlášení zadávacího řízení. Změna zastupitelstva a s tím související změna názoru na věc podle navrhovatele nemůže být objektivním důvodem pro zrušení zadávacího řízení a odlišné priority nového zastupitelstva zadavatele nemohou mít vliv na jeho závazky z minulosti. 14. Dle názoru navrhovatele dále nebyla při zrušení zadávacího řízení splněna ani podmínka bezodkladnosti vydání takového rozhodnutí. Ke zrušení zadávacího řízení podle 84 odst. 2 písm. e) zákona musí dojít bez zbytečného odkladu poté, co nastal důvod, o který se zrušení zadávacího řízení opírá. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel musel mít zcela jasné ekonomické povědomí o údajném nedostatku finančních prostředků již daleko dříve, než v prosinci Nedostatek finančních prostředků zadavatel mohl při vynaložení přiměřeného úsilí zjistit již při tvorbě plánu investičních výdajů pro rok 2011, tj. v době běhu zadávací lhůty. 15. Závěrem navrhovatel podotýká, že uchazeči vynakládají za účelem získání veřejné zakázky nemalé finanční, personální a administrativní prostředky na to, aby kvalitním zpracováním své nabídky získali předmětnou veřejnou zakázku. Podle navrhovatele by bylo proti smyslu zadávání veřejných zakázek ve světle dikce 6 zákona, zejména pak zásady transparentnosti, pokud by zadavatel byl oprávněn zrušit zadávací řízení pouze z důvodu, že se na přelomu dvou rozpočtových roků rozhodne pro rok navazující nevyčlenit ve výdajové části rozpočtu příslušné prostředky, k jejichž uvolnění se byť prostřednictvím předchozího vedení města zavázal již při schválení a zahájení zadávacího řízení. 5 6 16. S ohledem na výše uvedené navrhovatel považuje za prokázané, že zadavatelem uvedené důvody pro zrušení zadávacího řízení byly ryze subjektivní a účelové, a proto navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o zrušení veřejné zakázky ze dne Vyjádření zadavatele k návrhu a dokumentaci o zadání veřejné zakázky obdržel Úřad dne Ke zrušení zadávacího řízení zadavatel uvádí, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, proto se zadavatel rozhodl zrušit zadávací řízení bez zbytečného odkladu. Zadavatel si vyhrazuje právo na doplnění tohoto vyjádření spolu s příslušnými podklady. K nevyřízení námitek navrhovatele zadavatel uvádí, že na straně zadavatele došlo k administrativnímu pochybení a námitky navrhovatele nebyly včas postoupeny oprávněnému zástupci zadavatele - primátorovi města Liberec, který měl přezkoumat oprávněnost podaných námitek. O podané námitce se oprávněný zástupce zadavatele dozvěděl až po přijetí návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a z tohoto důvodu oprávněný zástupce zadavatele nerozhodl o podané námitce ve stanoveném termínu. 18. Účastníky správního řízení podle 116 zákona jsou: zadavatel, navrhovatel. 19. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S41/2011/VZ- 2460/2011/530/SWa ze dne Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S41/2011/VZ-2464/2011/530/SWa ze dne stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Uvedeným usnesením Úřad rovněž stanovil zadavateli lhůtu kprovedení úkonů podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení. 21. Doplnění vyjádření zadavatele k návrhu ze dne obdržel Úřad dne Zadavatel poukazuje na skutečnost, že hlavním zdrojem příjmů zadavatele jsou výnosy daní (62 %) a dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů (29 %) a většina výdajů je vázána do mandatorních a quasimandatorních výdajů. Podle rozpočtového výhledu statutárního města Liberec zpracovaného společností AQE v září 2010 může zadavatel v období let 2011 až 2015 investovat minimálně Kč v roce 2011 a maximálně Kč v roce 2013, aniž by uvažoval o cizích zdrojích. Z další analýzy vyplývá, že rozpočet zadavatele bude v příštích letech deficitní, dorovnávaný převážně dluhovým financováním. Zadavatel uvádí, že rozpočtový výhled byl zpracováván v létě roku 2010, a proto neobsahuje další legislativní změny a reformy, které byly přijaty vládou a parlamentem na podzim roku 2010 a které mají negativní dopad do hospodaření měst a obcí. Nejpodstatnějším zásahem do struktury financování měst je výpadek příspěvku na přenesený výkon státní správy, který budou muset města dofinancovat z vlastních finančních prostředků, což odčerpává finanční prostředky hlavně z kapitol investic a správy a údržby majetku. 6 7 22. Zadavatel zrušil zadávací řízení zdůvodu nedostatku finančních prostředků ke kompletní realizaci předmětu plnění veřejné zakázky, což se podle zadavatele zakládalo na několika skutečnostech. Předně ve srovnání s předchozími roky došlo k poměrně razantnímu poklesu výdajů města, a to jak kapitálových tak běžných, celkem ve srovnání s rokem 2009 předpokládaný pokles o cca Kč a z pohledu běžných výdajů počítá zadavatel s poklesem o Kč. Pokles výdajů je způsoben především novým výdajem ve výši cca Kč na splátku úroku na úhradu dluhopisu a povinnosti vložit každoročně do amortizačního fondu, dále pak očekávaným významným poklesem příjmů z prodeje nemovitostí. Rozpočet města navrhuje nižší výdaje i ve srovnání s rozpočtovým výhledem, který předpokládal rezervu pouhých Kč na kapitálové výdaje, což je částka, která nestačí ani na průběžné obnovování městského majetku. I tato skutečnost podle zadavatele dokládá, že byl nucen významným způsobem šetřit. K úpravě rozpočtu ve srovnání s návrhem minulého vedení města došlo okamžitě po nástupu nového vedení města, proto bylo zřejmé až těsně před koncem roku 2010, jaké akce si zadavatel bude moci v roce 2011 dovolit a jaké nikoliv. Realizace předmětné veřejné zakázky je z pohledu zadavatele investicí zbytnou, kterou lze odsunout na neurčito, až bude mít zadavatel dostatek finančních prostředků, a proto do rozpočtu zařazena nebyla. 23. Podle zadavatele je zřejmé, že zadavatel nebude mít v roce 2011 ze zcela objektivních příčin, nezávislých na jeho vůli, dostatek finančních prostředků na úhradu ceny veřejné zakázky. Změna míry a struktury příjmů města v důsledku hospodářské situace a legislativních změn na podzim roku 2010 spadá podle zadavatele pod legislativní pojem důvody zvláštního zřetele hodné podle 84 odst. 2 písm. e) zákona, neboť stojí vně zadavatele. Není-li objektivně dán dostatek finančních prostředků na zaplacení ceny díla, je podle názoru zadavatele atakován smysl dokončení zadávacího řízení, a zadavatel je naopak vystaven riziku další finanční újmy v důsledku porušení smluvních povinností. 24. Zadavatel uznává, že přehodnocení koncepce a následné koordinované řešení rekonstrukce libereckých náměstí a úprav veřejných prostranství je subjektivním důvodem zadavatele. Zadavatel však nehodlá vybrat jiný návrh a revitalizovat náměstí podle jiného projektu v důsledku jiného názoru. Vzhledem k výše popsaným ekonomickým okolnostem bude znova potřeba posoudit dosavadní plány i z hlediska nákladů investičních a provozních a zvolit ekonomickým možnostem odpovídající řešení. To se týká nejenom předmětné veřejné zakázky, ale i dalších libereckých náměstí - Nerudova, Tržního, Sokolovského, Papírenského a Třídy 1. Máje. 25. Z výše uvedených důvodů považuje zadavatel zrušení výběrového řízení za jediné možné řešení a je přesvědčen, že při zadávání předmětné veřejné zakázky ani při jejím zrušení nedošlo k porušení zákona. 26. Vyjádření navrhovatele ze dne obdržel Úřad dne Navrhovatel opětovně uvádí, že konstantní výkladová praxe jak Úřadu, tak soudů potvrzuje, že mezi skutečnosti, jež jsou důvodem pro zrušení veřejné zakázky, sice lze obecně zařadit nedostatek finančních prostředků potřebných k plnění veřejné zakázky, avšak takový nedostatek musel nastat mimořádně, nepředvídaně a v průběhu zadávacího řízení. Navrhovatel se domnívá, 7 8 že v mezidobí od zahájení zadávacího řízení do přijetí rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nenastaly a zadavatel ani neprokázal existenci žádných okolností, které by náhlý nedostatek finančních prostředků ve vztahu k realizaci veřejné zakázky mohly odůvodnit. 27. K tvrzenému výpadku příspěvku na přenesený výkon státní správy navrhovatel uvádí, že realizace veřejné zakázky nespadá do přenesené působnosti obcí. Snížením nenárokového příspěvku není podle navrhovatele možné odůvodňovat snížení finančních prostředků pro již dříve schválenou veřejnou zakázku realizovanou v rámci samostatné působnosti obce. Navíc nedošlo k úplnému výpadku tohoto příspěvku, ale pouze k jeho ponížení. Na příspěvek ze státního rozpočtu na plnění úkolů v přenesené působnosti mají sice obce právní nárok, zákon však nestanoví, v jaké výši bude tento příspěvek poskytnut ani jaké procentuální náklady spojené s výkonem veřejné správy obcí bude krýt. Zadavatel tedy nemůže snížení tohoto příspěvku považovat za důvod pro zrušení předmětné veřejné zakázky. 28. Ke splátkám úroků na úhradu dluhopisů navrhovatel podotýká, že z Informačního memoranda zadavatele o dluhopisech s pohyblivým výnosem v celkové předpokládané jmenovité hodnotě Kč splatných v roce 2025 vyhotoveného dne vyplývá, že emise dluhopisů byla schválena před vyhlášením veřejné zakázky. Povinnosti z tohoto memoranda vyplývající tak podle navrhovatele není možné využít jako objektivní důvody nastalé po vyhlášení veřejné zakázky odůvodňující její zrušení. 29. Vyjádření zadavatele ze dne obdržel Úřad dne Zadavatel navrhuje provést jako důkazy schválený rozpočet statutárního města Liberec pro rok 2011, Protokol o hlasování o rozpočtu statutárního města Liberec pro rok 2011, Rozpočtový výhled na roky zpracovaný společností AQE Advisors a. s. v září 2010 a rovněž zaslané doplnění k vyjádření zadavatele ze dne Zadavatel dále navrhuje Úřadu slyšení svědka Mgr. Jana Korytáře, toho času primátora města. 30. Úřad přezkoumal na základě 112 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména zadávací dokumentace, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zrušení předmětného zadávacího řízení nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti. Ad výrok I. a III. zrušení zadávacího řízení 31. Podle 84 odst. 2 zákona zadavatel může bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud a) stanovil minimální počet zájemců, kteří mají podat žádost o účast, nebo potvrzení zájmu o účast v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním či soutěžním dialogu, a tento stanovený počet nebyl naplněn, popřípadě nebyl naplněn po posouzení kvalifikace, 8 9 b) počet zájemců vyzvaných zadavatelem k podání nabídky v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním či soutěžním dialogu byl nižší či roven minimálnímu zákonnému počtu a nabídku podá menší počet uchazečů než zadavatelem vyzvaný, c) vybraný uchazeč, popřípadě uchazeč druhý v pořadí, odmítl uzavřít smlouvu nebo neposkytl zadavateli k jejímu uzavření řádnou součinnost podle 82 odst. 3, d) odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil, e) v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. 32. Zadavatel rozhodl dne o zrušení zadávacího řízení s odkazem na 84 odst. 2 písm. e) zákona. Zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odůvodnil zrušení veřejné zakázky následovně: (začátek citace) Důvodem pro zrušení této veřejné zakázky je fakt, že zadavatel nemá dostatek finančních prostředků ke kompletní realizaci předmětu plnění veřejné zakázky, neboť prozatím nedošlo ke schválení rozpočtu na rok 2011 a zadavatel tak nemá zajištěné financování této akce v příštím roce. Dalším podstatným důvodem je snaha nového vedení města řešit rekonstrukce libereckých náměstí koncepčně a koordinovaně." (konec citace) 33. Úřad k problematice zrušení zadávacího řízení obecně konstatuje, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně se zadávací řízení ruší podle 84 odst. 1 zákona, fakultativně za podmínek stanovených 84 v odst. 2 až 5 zákona. 34. Je zřejmé, že ustanovení 84 odst. 2 písm. e) zákona předpokládá skutečnosti, které jsou objektivní, a tedy nezávislé na vůli zadavatele slovy zákona v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Zadavatel by měl při posouzení oprávněnosti zrušení veřejné zakázky podle výše uvedeného ustanovení zákona zhodnotit, zda důvody pro zrušení veřejné zakázky splňují dvě podmínky vyplývající z citovaného ustanovení zákona, a to podmínku, že se důvody vyskytly v průběhu zadávacího řízení, a že se jedná o důvody zvláštního zřetele. 35. V předmětném zadávacím řízení byl jako hlavní důvod zrušení zadavatelem označen nedostatek finančních prostředků z důvodu neschváleného rozpočtu na rok Mezi skutečnosti, jež jsou důvodem pro zrušení veřejné zakázky, lze obecně zařadit nedostatek finančních prostředků potřebných k plnění veřejné zakázky, který nastal mimořádně, nepředvídaně a v průběhu zadávacího řízení. 36. Záměr zadavatele zrušit zadávací řízení byl schválen zastupitelstvem města dne , zadavatel pak zrušil zadávací řízení rozhodnutím ze dne Rozpočet statutárního města Liberec na rok 2011 byl schválen na zasedání zastupitelstva města dne (viz rozpočet předložený zadavatelem v rámci správního řízení a informace uveřejněné na webových stránkách zadavatele). Vdobě, kdy zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího 9 10 řízení, tedy ještě nebyl dán důvod, který zadavatel uvádí jako stěžejní pro svoje rozhodnutí. Nedostatek finančních prostředků tedy nenastal v průběhu zadávacího řízení, ale až po jeho zrušení. Z tohoto pohledu nelze dovodit závěr, že zadavatel v dané době věděl, že předmětné zadávací řízení nebude schopen financovat a bude nucen zadávací řízení zrušit. Neschválení rozpočtu, tj. prozatímní nevyjasněnou finanční situaci zadavatele, nelze považovat za dostatečný důvod pro zrušení veřejné zakázky, neboť se jedná pouze o přechodný stav. 37. Úřad tedy konstatuje, že podmínka ustanovení 84 odst. 2 písm. e) zákona, tj. aby se důvody hodné zvláštního zřetele vyskytly v průběhu zadávacího řízení, nebyla naplněna, neboť ke vzniku této okolnosti došlo až po zrušení předmětného zadávacího řízení. 38. Úřad dále uvádí, že s ohledem na cenu veřejné zakázky, tj. nabídkovou cenu vybraného uchazeče, který činila ,18 Kč bez daně z přidané hodnoty, nepovažuje snížení příjmů v rozpočtu zadavatele z Kč v roce 2010 na Kč v roce 2011 za důvody hodné zvláštního zřetele, a to i s ohledem na skutečnost, že zadavateli byl poskytnut finanční dar ve výši Kč od společnosti Multi Veste Czech Republic 9, s. r. o., IČ , se sídlem Olivova 4/2096, Praha, určený výlučně pro účely realizace předmětu veřejné zakázky. Aby nedostatek finančních prostředků mohl být považován za důvod zvláštního zřetele hodný, který skutečně odůvodňuje zrušení zadávacího řízení, mělo by se jednat z hlediska faktické možnosti financování předmětu plnění veřejné zakázky o zásadní zásah do finanční situace zadavatele jako je např. nepřidělení původně přislíbené dotace určené pro realizaci předmětu veřejné zakázky, prohlášení konkursu, vstup do likvidace apod. 39. Zadavatel tedy v předmětném správním řízení neprokázal, že snížení rozpočtových prostředků mělo přímý dopad na financování dané veřejné zakázky. S tím souvisí rovněž vyjádření zadavatele, že při sestavování rozpočtu na rok 2011 se musel rozhodnout, které investice upřednostní a které odloží, a proto realizaci předmětu veřejné zakázky do rozpočtu na rok 2011 nezahrnul, neboť jde podle jeho názoru o investici zbytnou. Z tohoto pohledu nelze dovodit přímý dopad snížení rozpočtových prostředků na možnost či nemožnost financování předmětné veřejné zakázky. 40. K druhému důvodu zrušení zadávacího řízení uváděnému zadavatelem, tj. snaha nového vedení města řešit rekonstrukce libereckých náměstí koncepčně a koordinovaně, Úřad uvádí následující. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu ze dne tento důvod vysvětlil tak, že nehodlá revitalizovat Soukenné náměstí podle jiného projektu v důsledku změny názoru, ale vzhledem k ekonomickým okolnostem hodlá přehodnotit dosavadní plány z hlediska nákladů investičních a provozních a zvolit ekonomickým možnostem odpovídající řešení i s ohledem na další liberecká náměstí. Ve skutečnosti se tedy nejedná o změnu koncepce řešení předmětu veřejné zakázky, ale pouze o změnu koncepce financování veřejné zakázky v důsledku nedostatku finančních prostředků v rozpočtu zadavatele na rok Nejedná se tedy o další důvod pro zrušení zadávacího řízení, ale o důvod, ke kterému se již Úřad vyjádřil výše. Zvyjádření zadavatele rovněž vyplývá, že se nejedná o veřejnou 10 11 zakázku, jejíž předmět by v budoucnu nebyl realizován z důvodu absence finančních prostředků. 41. K návrhu zadavatele ze dne na provedení důkazu výslechem svědka Mgr. Jana Korytáře, toho času primátora města, Úřad uvádí, že na základě písemných podkladů zaslaných zadavatelem v průběhu zadávacího řízení a dokumentace o předmětné veřejné zakázce byl Úřad schopen v souladu s 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád") zjistit dostatečně stav věci. Provedení důkazu výslechem svědka tedy s ohledem na uvedené nepovažoval Úřad za nutné. 42. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že nebyla naplněna podmínka pro zrušení zadávacího řízení stanovená v 84 odst. 2 písm. e) zákona, a to, že v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Ad výrok IV. nevyřízení námitek 43. Podle 110 odst. 2 zákona lze námitky podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy. 44. Podle 111 odst. 1 zákona zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy. 45. Podle 120 odst. 1 písm. g) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že odmítne námitky v rozporu s 110 zákona anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s 111 zákona. 46. Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení obdržel navrhovatel dne Navrhovatel podal ve lhůtě stanovené zákonem námitky směřující proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, které zadavatel obdržel dne Z předložené dokumentace o zadání veřejné zakázky vyplývá, že zadavatel námitky podané navrhovatelem ve lhůtě stanovené zákonem ani později nevyřídil. 48. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. g) zákona tím, že nevyřídil námitky navrhovatele proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení podle 111 odst. 1 zákona. Nápravné opatření 49. Podle 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější 11 12 nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo jen jednotlivý úkon zadavatele. 50. Úřad je při rozhodování podle 118 odst. 1 zákona povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. 51. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem a tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, rozhodl Úřad o zrušení úkonu zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku I. rozhodnutí. Náklady řízení 52. Podle 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle 118 odst. 1 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen náklady řízení ). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Podle 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, je zadavatel povinen uhradit náklady řízení o přezkoumání úkonů zadavatele paušální částkou v případě, že Úřad rozhodl podle 118 odst. 1 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši Kč. 53. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím byl zrušen úkon zadavatele spočívající zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. 54. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo /0710, variabilní symbol Uložení sankce 55. Podle 120 odst. 1 zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že a) nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku, b) nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo ji splní v rozporu s 146 nebo 147, c) uzavře smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle 146 odst. 1, ačkoli je podle tohoto zákona povinen toto oznámení uveřejnit, d) uzavře smlouvu na veřejnou zakázku v rozporu s 82 odst. 1, 110 odst. 6 nebo 111 odst. 5 anebo v rozporu s předběžným opatřením dle 117 odst. 1, 12 13 e) zruší zadávací řízení v rozporu s 84, f) nepořídí nebo neuchová dokumentaci podle 109 nebo 155, nebo g) odmítne námitky v rozporu s 110 anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s V případě šetřené veřejné zakázky se zadavatel správního deliktu dopustil tím, že zrušil zadávací řízení, aniž byly splněny podmínky podle 84 zákona. Zadavatel tak naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle ustanovení 120 odst. 1 písm. e) zákona. 57. Zadavatel se rovněž dopustil správního deliktu tím, že o námitkách navrhovatele nerozhodl podle 111 odst. 1 zákona. Zadavatel tak naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle ustanovení 120 odst. 1 písm. g) zákona. 58. Podle 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. 59. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl dne , kdy obdržel návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Ke spáchání správních deliktů došlo dne , kdy zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení, a dne , kdy marně uplynula lhůta pro vyřízení námitek navrhovatele. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla. 60. Podle 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g). 61. V souladu se zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, tj. deliktu, za který je možno uložit nejpřísnější sankci (nejvyšší pokutu). Vzhledem k tomu, že za správní delikty uvedené ve výroku III. a IV. rozhodnutí je sankce stejně přísná, proto se Úřad zabýval otázkou, který delikt je v šetřeném případě závažnější. 62. Podle 114 odst. 5 zákona pokud zadavatel nevyřídil námitky podle 111 odst. 1 zákona, lze návrh na uložení opatření k nápravě doručit Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem. Z citovaného ustanovení zákona vyplývá, že navrhovatel se mohl účinně bránit i v případě neodeslání rozhodnutí o námitkách navrhovatele v zákonem stanovené lhůtě, tedy i v případě spáchání správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. g) zákona. 63. S odkazem na absorpční zásadu správního trestání uložil Úřad pokutu za delikt závažnější z hlediska jeho dopadu na průběh zadávacího řízení, což je v daném případě delikt podle 120 odst. 1 písm. e) zákona, jehož se zadavatel dopustil tím, že zrušil zadávací řízení v rozporu s 84 zákona. 13 14 64. Podle 121 odst. 2 zákona při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 65. Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu tu skutečnost, že zrušení zadávacího řízení, aniž byly splněny podmínky ustanovení 84 zákona, je jedním z nejzásadnějších zásahů do průběhu zadávacího řízení. Přesto však v předmětné věci, i když nebyly naplněny všechny podmínky ustanovení 84 odst. 2 písm. e) zákona pro zrušení zadávacího řízení, vzhledem ke všem okolnostem nejeví jednání zadavatele znaky účelovosti a úmyslu postupovat v rozporu se zákonem, což Úřad shledal jako polehčující okolnost. 66. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně nespravedlivá. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález Ústavního soudu č. 405 uveřejněný ve Sbírce zákonů, částka 142/2002 Sb. Podle uvedeného nálezu je v případě ukládání pokut vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla zničena majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Při stanovení výše pokuty vzal tedy Úřad v úvahu i finanční možnosti zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z rozpočtu zadavatele na rok 2011 schváleného dne Úřad zjistil, že příjmy zadavatele se pohybují v řádech stovek miliónů korun, rozpočet obsahuje na straně příjmů částku ve výši Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační. 67. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Proto Úřad uložil pokutu v samé dolní hranici zákonné sazby. 68. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo /0710, variabilní symbol IČ zadavatele. POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má 14 15 odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis. otisk úředního razítka Mgr. Kamil Rudolecký místopředseda Obdrží: 1. Statutární město Liberec, náměstí Dr. E. Beneše 1, Liberec 2. JUDr. Jaromír Bláha, advokát, Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová, s. r. o., Prvního pluku 206/7, Praha 8 Karlín Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy 15 30 Af 65/2013-70 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Viktora Kučery a JUDr. Petra

https://zakonyprolidi.cz/cs/1987-67

67/1987 Sb. Vyhláška Československé komise pro atomovou energii o zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s ... Minulé znění 01.09.1987 - 30.06.1997 Vyhláška č. 67/1987 Sb.Vyhláška Československé komise pro atomovou energii o zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady Minulé znění 01.09.1987 - 30.06.1997Předpis je již zrušen ČÁST DRUHÁ - Základní požadavky na zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady (§ 4 - § 16) ČÁST TŘETÍ - Přechodná ustanovení (§ 17 - § 18) ze dne 30. června 1987 o zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady Československá komise pro atomovou energii ve spolupráci s federálním ministerstvem paliv a energetiky stanoví podle § 54 odst. 3 písm. c) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, ve znění zákona č. 115/1983 Sb. a podle § 21 zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení: Předmět a účel vyhlášky Vyhláška stanoví základní technické a organizační požadavky na zabránění úniku radioaktivních látek do ovzduší, vod anebo půdy (dále jen "životní prostředí") při zacházení s radioaktivními odpady vznikajícími v jaderných zařízeních. (1) Vyhláška upravuje závazný postup pro orgány, organizace a jejich pracovníky, kteří navrhují a projektují (dále jen "navrhují"), vyrábějí a provádějí výstavbu (dále jen "stavějí"), uvádějí do provozu, provozují, opravují nebo rekonstruují (dále jen "provozují"), umisťují nebo vyřazují z provozu jaderná zařízení či jejich části při zacházení s radioaktivními odpady vznikajícími v jaderných zařízeních. (2) Vyhláška se nevztahuje na zacházení s radioaktivními odpady vznikajícími z jiných činností, které je upraveno zvláštními předpisy. 1) (1) Odpady jsou podle této vyhlášky nevyužitelné odpadní látky a nepoužitelné předměty, ve kterých mohou být obsaženy radionuklidy a které lze za podmínek stanovených zvláštními předpisy 1) uvést do životního prostředí. (2) Radioaktivní odpady jsou nevyužitelné odpadní látky a nepoužitelné předměty, které nelze pro zvýšený obsah radionuklidů nebo neodstranitelnou povrchovou kontaminaci uvést do životního prostředí. Vyhořelé jaderné palivo se pro účely této vyhlášky za radioaktivní odpad nepovažuje. (3) Zacházením s radioaktivními odpady se rozumí souhrn činností souvisících s bezpečným odstraňováním radioaktivních odpadů z jaderného zařízení od jejich vzniku až po konečné uložení. (4) Uváděním odpadů do životního prostředí se rozumí jejich vypouštění, odvoz nebo jiný způsob, kterým se odpady organizované odstraňují a ukládají nebo rozptylují do životního prostředí. (5) Vypouštěním se rozumí uvádění plynných a kapalných odpadů do životního prostředí. (6) Zpracováním radioaktivních odpadů se rozumí oddělení radioaktivních odpadů z jejich směsi s jinými látkami (odpady, využitelnými látkami apod.). (7) Úpravou radioaktivních odpadů se rozumí změna jejich fyzikálních nebo chemických vlastností anebo jejich balení, které podmiňují další nakládání s nimi (skladování, dopravu a konečně uložení). (8) Skladování radioaktivních odpadů je krátkodobé uložení radioaktivních odpadů mezi jednotlivými činnostmi při zacházení s nimi. (9) Konečným uložením radioaktivních odpadů se rozumí uložení, jehož cílem je oddělení radioaktivních odpadů od životního prostředí. (10) Systémem se rozumí soubor postupů a zařízení používaných při dané činnosti. (11) Uvážením hospodářských a společenských hledisek se rozumí postup, kterým se zajišťuje účelnost vynaložení prostředků na zajištění vyšší jaderné bezpečnosti, než odpovídá příslušným předpisům. Základní požadavky na zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady Požadavky na jaderná zařízení (1) Jaderné zařízení musí být navrženo, postaveno, provozováno a vyřazeno z provozu tak, aby množství vznikajících radioaktivních odpadů bylo tak nízké, jal lze dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek. (2) Návrh jaderného zařízení musí obsahovat rozbor složení a množství radioaktivních odpadů vznikajících za provozu 2) a za havarijních podmínek, 3) způsob jejich sběru, třídění, zpracování, úpravy, skladování a dopravy ke konečnému uložení a způsob uvádění odpadů do životního prostředí. (3) Součásti jaderného zařízení včetně zařízení vlastního systému zacházení s radioaktivními odpady se dekontaminují, je-li to nutné z hlediska požadavků jaderné bezpečnosti a radiační ochrany. Dekontaminační prostředky a postupy musí být voleny tak, aby účinnost dekontaminace byla co největší, jejich působení na dekontaminovaná zařízení co nejpříznivější a množství a složení následně vznikajících radioaktivních odpadů co nejmenší. (4) Při navrhování, výstavbě a provozu jaderných zařízení musí být zvažována hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany při zacházení s radioaktivními odpady pocházejícími z velkých oprav, obnov anebo vyřazování jaderného zařízení z provozu. Požadavky na systém zacházení s radioaktivními odpady (1) Systém zacházení s radioaktivními odpady musí být navržen a postaven tak, aby: a) spolehlivě shromáždil a uskladnil radioaktivní odpady z provozu jaderného zařízení i radioaktivní odpady vzniklé za havarijních podmínek, b) byl dobře přístupný k údržbě a opravám a jeho dekontaminace byla snadná, c) bylo co nejvíce zamezeno jeho zanášení a případné nánosy nebo usazeniny byly snadno odstranitelné, d) zabránil únikům radioaktivních odpadů; případné úniky musí být sbírány a vraceny do systému nebo jinak zneškodňovány. (2) K zajištění plynulého provozu systému zacházení s radioaktivními odpady musí mít jeho jednotlivé části podle výsledku bezpečnostních rozborů zálohu nebo musí být zajištěny náhradními díly. V souladu s tím musí být v návrhu systému stanoveno minimum záloh technologických zařízení a náhradních dílů, které musí mít provozovatel k dispozici. (3) Obsahují-li radioaktivní odpady výbušné nebo hořlavé látky, musí být příslušný systém jejich zpracování navržen, postaven a provozován tak, aby možnost výbuchu nebo požáru byla vyloučena; nelze-li vyloučit, musí být systém proti možným účinkům výbuchu nebo požáru odolný. Veličiny mající rozhodující vliv na výbušnost nebo vzplanutí těchto radioaktivních odpadů musí být kontrolovány. (4) Technologické postupy používané při zacházení s radioaktivními odpady musí být podle dostupných poznatků vědy zdokonalovány, aby úroveň zajištění jaderné bezpečnosti systému zacházení s radioaktivními odpady byla zvyšována při uvážení hospodářských a společenských hledisek. (5) Při provozu systémů zacházení s radioaktivními odpady musí být průběžně nebo alespoň pravidelně měřeny veličiny, které prokazují správnou funkci těchto systémů. Veličiny limitující uvádění odpadů do životního prostředí podle § 8 této vyhlášky musí být měřeny nepřetržitě a výsledky měření musí být zaznamenány. Metody měření těchto limitovaných veličin upravují technické normy. Sběr, třídění a skladování radioaktivních odpadů (1) Radioaktivní odpady nebo jejich směsi s jinými látkami musí být v místě jejich vzniku sbírány, a pokud je to technicky možné a zdůvodnitelné, tříděny a bezpečně dopravovány ke zpracování, úpravě apod. Při sběru a skladování radioaktivních odpadů nesmí dojít k jejich styku se životním prostředím, zejména k jejich průniku do podzemních a povrchových vod. (2) Radioaktivní odpady a jejich směsi s jinými látkami musí být tříděny do tříd tak, aby další zacházení s nimi bylo při dodržení požadavků jaderné bezpečnosti co nejvýhodnější. V úvahu musí být vzaty zejména jejich fyzikální a chemické vlastnosti, způsob dalšího zpracování a úpravy. (3) Třídy a způsob třídění radioaktivních odpadů musí být stanoveny samostatnými provozními předpisy. (4) Radioaktivní odpady nesmějí být při sběru nebo dopravě míšeny, pokud by vzniklá směs mohla nabýt nežádoucích vlastností (ztuhnout, vznítit se apod.). Radioaktivní odpady a odpady mohou být míšeny jen tehdy, není-li jiná možnost jejich odstranění z jaderného zařízení a jsou-li splněny požadavky stanovené v § 8 této vyhlášky. (5) Je-li nutno radioaktivní odpady před jejich zpracováním nebo úpravou skladovat, musí být jejich skladované množství co nejmenší. Pro každou třídu skladovaných radioaktivních odpadů stanoví provozovatel na základě technicko-hospodářského rozboru jejich nejvyšší přípustná skladovatelná množství, která podléhají schválení Československé komise pro atomovou energii (dále jen "Komise"). (6) Nádrže s kapalnými radioaktivními odpady musí být zajištěny proti přeplnění a jejich zaplnění musí být soustavně kontrolováno. Nádrže musí být umístěny v ochranných jímkách, které pojmou s dostatečnou zálohou objem nádrže. Ochranné jímky musí být těsné, opatřené signalizací úniku z nádrží a vybaveny zařízením pro jejich odčerpání. Výpary nádrží musí být odváděny a zpracovávány jako radioaktivní odpady. (7) Skladovací a shromažďovací nádrže musí být navrženy, postaveny a provozovány tak, aby jejich obsah bylo možno vyčerpat a aby v každém systému skladovacích nebo shromažďovacích nádrží byla vždy, jako havarijní záloha, volná kapacita o objemu odpovídajícímu největší nádrži systému. (8) Pevné radioaktivní odpady musí být skladovány tak, aby nemohlo dojít k jejich rozkladu anebo rozptýlení. (1) Radioaktivní odpady musí být zpracovány tak, aby oddělitelné a využitelné látky mohly být v co největší možné míře vráceny do výrobního procesu a aby množství zbylých odpadů a radioaktivních odpadů bylo co nejmenší a jejich složení a další fyzikální a chemické vlastnosti takové, aby nebránily uvedení odpadů do životního prostředí nebo úpravě radioaktivních odpadů pro jejich konečné uložení. (2) Radioaktivní odpady a jejich směsi s jinými látkami musí být zpracovány tak, aby objem a aktivita, popřípadě jiné limitované veličiny následně vznikajících a do životního prostředí uváděných odpadů splnily požadavky podle § 8 této vyhlášky. (3) V návrhu způsobu zpracování radioaktivních odpadů musí být zvážen vliv vznikajících látek na jadernou bezpečnost a spolehlivost technologických zařízení systému zpracování radioaktivních odpadů i systémů technologicky souvisících. (4) Používají-li se při zpracování radioaktivních odpadů iontové měniče, filtrační nebo podobné dělící látky s omezenou životností, musí být pravidelně sledována účinnost jejich funkce a stanoveny mezní podmínky, při jejichž překročení musí být obnoveny, vyměněny apod. to mezní podmínky musí být zahrnuty do limitů a podmínek 4) jaderného zařízení. (5) Jsou-li radioaktivní odpady spalovány, musí být pro každou jejich třídu v provozních předpisech stanoven optimální režim spalování. (1) Plynné a kapalné odpady lze vypustit jen za podmínek stanovených podle zvláštních předpisů. 1) Vypouštění radioaktivních odpadů je nepřípustné. (2) Součástí limitů a podmínek 4) jaderného zařízení musí být roční limity vypouštěných odpadů a dále vyšetřovací a zásahové úrovně stanovené jako násobek dlouhodobě normálních nebo projektovaných hodnot denně vypouštěných dopadů. Při převýšení vyšetřovací úrovně musí být zjištěny a vyhodnoceny jeho příčiny; při převýšení zásahové úrovně se musí podniknout nápravná opatření přiměřená stupni tohoto převýšení. (1) Radioaktivní odpady musí být upraveny tak, aby vyhověly limitům a podmínkám pro konečné uložení. Výběr metody úpravy radioaktivních odpadů a jeho zdůvodnění musí být předmětem bezpečnostních rozborů. (2) Zpevňují-li se tekuté radioaktivní odpady mísením se ztužidly, jimiž mohou být např. cement, pevné živice nebo skelná hmota, musí být příslušný systém úpravy navržen a postaven tak, aby umožňoval jeho prohlídky, údržbu a opravy a snadné čistění.V samostatných provozních předpisech musí být stanoveny režimy úpravy zahrnující mimo jiné poměr mísení nebo měrné spotřeby ztužidel a podmínky tuhnutí a musí být stanoven způsob a lhůty čistění zařízení. Pro ztužidla musí být stanoveny a kontrolovány přejímací podmínky zaručující jejich požadovanou jakost. Plní-li se směs do obalů, musí být systém jištěn proti jejich přeplnění. (3) Je-li součástí úpravy radioaktivních odpadů balení, musí být použito technicky normalizovaných obalů. Obaly musí být zvoleny tak, aby vydržely spolehlivě namáhání při uskladňování, vyskladňování, dopravě a ukládání na úložišti a aby zacházení s nimi bylo bezpečné. Přitom se musí vzít v úvahu jak možné působení radioaktivních odpadů vyvolané přítomností korozivních látek, jejich rozpínáním, vývinem plynů, uvolňováním tepla apod. na obaly zevnitř, tak působení vnějších vlivů. Skladování upravených radioaktivních odpadů (1) Nemohou-li být upravené radioaktivní dopady ihned odvezeny do úložiště, musí být bezpečně skladovány v jaderném zařízení, ve kterém byly upraveny. (2) Upravené radioaktivní odpady musí být skladovány tak, aby nedošlo ke změnám vlastností, které by mohly znemožnit jejich konečné uložení. Musí být skladovány s ohledem na organizaci přepravy a konečného uložení a na požadavky radiační ochrany. (3) Skladují-li se upravené radioaktivní odpady v sudech, musí být stanoven nejvyšší možný počet sudů skladovaných na sobě a způsob prokládání a vázání skladovaného útvaru. (4) Skladovací prostory musí odpovídat technickým normám; jejich stav a vybavení musí být pravidelně kontrolovány. Doprava radioaktivních odpadů (1) Veškerá doprava radioaktivních odpadů v jaderném zařízení a všechny činnosti s ní spojené musí být navrženy a prováděny tak, aby se zamezilo úniku radioaktivních odpadů ze systému zacházení s nimi. (2) Tekuté radioaktivní odpady se mohou v jaderném zařízení přepravovat v kontejnerech jen tehdy, je-li jejich doprava potrubím technicky nebo hospodářsky neúnosná. (3) Způsob, organizace a prostředky dopravy radioaktivních odpadů v jaderném zařízení musí být upraveny samostatnými provozními předpisy. (4) Přeprava radioaktivních odpadů vně jaderných zařízení se řídí zvláštními předpisy. 5) Musí být organizována tak, aby rizika s ní spojená byla tak nízká, jak lze při uvážení hospodářských a společenských hledisek. Konečné uložení radioaktivních odpadů (1) Radioaktivní odpady, které vyhovují limitům a podmínkám konečného uložení, uloží odpovědná organizace v úložišti. Požadavky na zajištění jaderné bezpečnosti při konečném uložení radioaktivních odpadů, které limitům a podmínkám konečného uložení vyhovět nemohou, stanoví v jednotlivých případech Komise po projednání s příslušnými orgány. (2) Úložiště se pokládá za jaderné zařízení. Musí být umístěno, postaveno a provozováno tak, aby uložené radioaktivní odpady byly bezpečně odděleny od životního prostředí na dobu, než jejich aktivita klesne na požadovanou úroveň. Případné úniky radioaktivních látek z úložiště do okolního prostředí musí být tak nízké, jak lze dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek. (3) Úložné prostory úložiště musí být tak velké, aby spolehlivě pojaly radioaktivní odpady z provozu určených jaderných zařízení. Při umisťování a navrhování úložiště musí být pamatováno na možnost konečného uložení radioaktivních odpadů vznikajících za mimořádných okolností nebo v období po ukončení provozu těchto jaderných zařízení. (4) Úložné prostory úložiště musí zaručovat těsnost proti obousměrnému průsaku vod odpovídající geologickému podloží. Zaplňované úložné prostory úložiště musí být suché. (5) Pozemní úložiště musí být chráněno proti záplavě a zatopení srážkovými vodami i za abnormálních srážek. Je-li touto ochranou vnější odvodňovací systém, musí být navržen a postaven tak, aby nedošlo k jeho zanesení nebo ucpání. Pro případné průniky vod do úložných prostorů musí být zajištěno jejich odčerpání a zacházení s nimi v souladu s požadavky podle § 6 až 8 této vyhlášky. (6) Zaplněné úložné prostory úložiště musí být uzavřeny v souladu s požadavky odstavců 4 a 5. (7) Úložiště a jeho okolí musí být monitorováno po celou dobu provozu úložiště, to znamená po dobu jeho zaplňování. Systém monitorování musí poskytovat dostatečný přehled o případném vniknutí vody do úložných prostorů úložiště a o případném úniku radionuklidů z úložiště do okolního prostředí a současně nesmí snižovat těsnost a narušovat celistvost úložiště. Systém monitorování musí sledovat činnost vnějšího odvodňovacího systému. (8) Úložiště musí být navrženo, postaveno a provozováno tak, aby jeho kontrola a monitorování byly možné i v době po ukončení jeho provozu. (9) Jaderná bezpečnost systému konečného uložení radioaktivních odpadů musí být prokázána v bezpečnostní dokumentaci obsahující jednak bezpečnostní rozbory možných následků navrhovaného způsobu konečného uložení a jednak limity a podmínky konečného uložení radioaktivních odpadů. Bezpečnostní rozbory musí prokazatelně a věrohodně v rozsahu a podrobnostech odpovídajících stupni a obsahu bezpečnostní zprávy zhodnotit rizika vyplývající z provozu úložiště a rizika přicházející v úvahu v období po skončení provozu úložiště. Limity a podmínky konečného uložení radioaktivních odpadů (1) Uložit lze jen radioaktivní odpady, které s ohledem na daný systém konečného uložení způsobí obyvatelstvu a životnímu prostředí v současné době i v budoucnosti dávky záření tak nízké, jak lze dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek. (2) Limity a podmínky konečného uložení radioaktivních odpadů musí vymezovat charakteristické vlastnosti ukládaných radioaktivních odpadů, zejména obsah radionuklidů, strukturální stabilitu, loužitelnost, tepelné a radiační účinky, možnost tvoření plynů, mikrobiálního rozkladu a vzniku kritického stavu, obsah korozivních, výbušných a samozápalných látek, hořlavin, volných kapalin a komplexotvorných činidel, korozivzdornost a povrchovou kontaminaci obalů a dávkový příkon. Tyto limity a podmínky musí vycházet z bezpečnostních rozborů možných dopadů systému konečného uložení radioaktivních odpadů na okolní prostředí. (3) Limity a podmínky konečného uložení radioaktivních odpadů obsažené v předprovozní bezpečnostní zprávě musí zahrnovat soupis podmiňujících veličin nebo kritérií, způsoby a lhůty nebo četnost jejich měření a hodnocení, limity podmiňujících veličin a jejich zdůvodnění nebo zdůvodnění toho, proč není charakteristická vlastnost ukládaných radioaktivních odpadů limitována. Způsoby měření a hodnocení podmiňujících veličin upravují technické normy. (4) Limity a podmínky konečného uložení schvaluje Komise. 4) Zacházení s radioaktivními odpady včetně monitorování, organizace, výcviku pracovníků, prohlídek a údržby zařízení, vedení záznamů apod. musí být organizovány tak, aby byla jednoznačně vymezena odpovědnost každého pracovníka. Evidence a hodnocení tvorby radioaktivních odpadů (1) Provozovatel jaderného zařízení musí evidovat a pravidelně, nejméně však jednou za rok, vyhodnocovat množství a měrné aktivity radioaktivních odpadů při jejich vzniku, třídění, zpracování, úpravě, skladování, dopravě a konečném uložení, včetně nákladů s tím spojených. (2) Před odvozem radioaktivních odpadů z jaderného zařízení do úložiště musí provozovatel jaderného zařízení provozovateli úložiště prokázat splnění limitů a podmínek konečného uložení odvážených radioaktivních odpadů. (3) Doklady o splnění limitů a podmínek konečného uložení radioaktivních odpadů musí provozovatelé jaderných zařízení trvale archivovat. Stejným způsobem musí provozovatel úložiště nakládat s evidenčními záznamy o konečném uložení radioaktivních odpadů v úložišti. (1) Bezpečnostní dokumentace systému zacházení s radioaktivními odpady předkládaná Komisi musí obsahovat vedle náležitostí požadovaných zvláštními předpisy 6) a jinými předpisy Komise: 7) a) v případě žádosti o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodování v územním řízení o umístění stavby doklad o splnění požadavků podle § 12 odst. 2 této vyhlášky; b) v případě žádosti o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodování v stavební řízení o stavební povolení:1.doklad o splnění požadavků na návrh systému, 2.průkaz, že hodnoty charakterizující úroveň zajištění jaderné bezpečnosti a uvedené v § 4 odst. 1 a § 12 odst. 2 této vyhlášky jsou takové, jak jich lze dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek, 3.bezpečnostní rozbory požadované podle § 9 odst. 1 a § 12 odst. 9 této vyhlášky, 4.předběžný návrh limitů a podmínek konečného uložení radioaktivních odpadů; c) v případě žádosti o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodnutí o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu a o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodování v kolaudačním řízení o kolaudačním rozhodnutí: 1.doklad o splnění požadavků na výstavbu systému, 2.průkaz, že hodnoty uvedené v § 11 odst. 4 a § 13 odst. 1 jsou takové, jak jich lze dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek, 3.konečné znění limitů a podmínek konečného uložení radioaktivních odpadů, 4.doplnění nebo změny limitů a podmínek jaderného zařízení podle § 7 odst. 4 a § 8 odst. 2 této vyhlášky, 5.kompletní provozní předpisy, 6.doklady o připravenosti zařízení ke zkušebnímu provozu systému, 7.doklady o připravenosti pracovníků, 8.program zkušebního provozu, 9.doklady o úspěšném zakončení zkušebního provozu, 10.dokumentaci podle čl. 1 až 8, pokud byla na základě výsledků zkušebního provozu upravena. Doklady podle č. 1 až 8 se předkládají k žádosti o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodnutí o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu. Doklady č. 9 a 10 se předkládají k žádosti o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodování v kolaudačním rozhodnutí. (2) Průkaz požadovaný podle odst. 1 písm. b) č. 2 a odst. 1 písm. c) č. 2 musí být založen na rozboru nákladů potřebných na zvýšení úrovně zajištění jaderné bezpečnosti a přínosů z toho plynoucích. Jaderná zařízení nebo jejich části umístěné, navržené, postavené, provozované nebo vyřazované z provozu před počátkem účinnosti této vyhlášky, pokud nesplňují požadavky jí stanovené, musí být postupně, nejpozději 1. 9. 1993, uvedeny do souladu s ní, nerozhodne-li Komise o pozdější lhůtě. Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 1. září 1987. 1) § 13 vyhlášky ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb. ,, o ochraně zdraví před ionizujícím zářením. § 13 vyhlášky ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 65/1972 Sb. , o ochraně zdraví před ionizujícím zářením. 2) § 2 odst. 6, 7 a 8 výnosu Československé komise pro atomovou energii č. 2/1978 o zajištění jaderné bezpečnosti při navrhování, povolování a provádění staveb s jaderně energetickým zařízením, registrovaného v částce 28/1978 Sb. 3) § 2 odst. 9 výnosu citovaného v poznámce 2). 4) § 7 odst. 1 písm. a) a d) a odst. 2) zákona č. 28/1984 Sb. , o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení. 5) Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID), Příloha I k jednotným právním předpisům pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM) tvořící přípojek B k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 8/1985 Sb. ). Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 64/1987 Sb. ). 6) § 7 , 20 a 39 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb. , o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního úřadu. 7) § 9 až 13 výnosu Československé komise pro atomovou energii č. 5/1979 o zajištění jakosti vybraných zařízení v jaderné energetice z hlediska jaderné bezpečnosti, registrováno v částce 29/1979 Sb.

http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/26-cdo-2849-2008/

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 2849/2008 | Judikatura | Pravo4u.cz - služby pro právníky Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 2849/2008 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Marie Vokřinkové ve věci žalobkyně P. s.r.o., zastoupené advokátem, proti žalované b-T. a.s., zastoupené advokátem, o zaplacení částky 542.303,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 152/2006, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. února 2008, č. j. 68 Co 537/2007-121, takto: Obvodní soud pro Prahu 2 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 31. srpna 2007, č. j. 19 C 152/2006-98, vyhověl žalobě a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 542.303,20 Kč s tam uvedeným příslušenstvím; současně rozhodl o nákladech řízení účastnic. K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 18. února 2008, č. j. 68 Co 537/2007-121, potvrdil citovaný rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé, změnil ho v nákladovém výroku jen tak, že výše nákladů činí 70.567,35 Kč a jinak ho i v tomto výroku potvrdil; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastnic. Po zopakování důkazu přečtením listin vzal odvolací soud z provedených důkazů především za zjištěno, že žalobkyně je vlastnicí „budovy na pozemku parc. číslo 2610/3, zapsané na listu vlastnictví č. 1182 u Katastrálního úřadu pro hl. m. P.“, v níž se nachází nebytové prostory o výměře 811 m2, které byly předmětem nájmu (dále jen „předmětné nebytové prostory“, resp. „nebytové prostory“), že předmětné nebytové prostory byly stavebně určeny jako sklad materiálu, že žalobkyně (jako pronajímatelka nebytových prostor) a žalovaná (jako jejich nájemkyně) uzavřely dne 5. dubna 2004 smlouvu o nájmu nebytových prostor (dále jen „předmětná nájemní smlouva“, resp. „nájemní smlouva“), že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, že v ní bylo sjednáno měsíční nájemné v částce 68.935,- Kč, paušální náhrada za elektrickou energii v částce 4.500,- Kč měsíčně, paušální měsíční náhrada za ostrahu objektu ve výši 2.000,- Kč a paušální náhrada za odvoz odpadu ve výši 200,- Kč měsíčně a že k měsíčnímu nájemnému a úhradě za služby v celkové částce 75.635,- Kč náležela daň z přidané hodnoty, že na základě nájemní smlouvy žalovaná předmětné nebytové prostory užívala pro provozování zámečnické výroby v době od 1. dubna 2004 do 30. září 2004, aniž za jejich užívání cokoliv zaplatila, že v tomto období měly do budovy, v níž se nacházely předmětné nebytové prostory, přístup pouze účastnice řízení a že koncem roku 2004 žalobkyně nebytové prostory pronajala jinému nájemci za vyšší cenu, než jakou požadovala po žalované. Na tomto skutkovém základě odvolací soud především dovodil, že nájemní smlouva byla uzavřena v souladu s ustanoveními § 1 a § 3 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění účinném v době uzavření nájemní smlouvy (dále jen „zákon č. 116/1990 Sb.“). V této souvislosti zejména konstatoval, že nájemní smlouva obsahovala všechny náležitosti předepsané ustanovením § 3 odst. 3 zákona č. 116/1990 Sb., a pokračoval, že není neplatná pro rozpor s ustanovením § 3 odst. 2 zákona č. 116/1990 Sb., „neboť účel skladový a účel zámečnické výroby je třeba vykládat v širším smyslu s ohledem na faktické činnosti, které měly být v prostorách realizovány a které tam fakticky realizovány byly … nevznikl mezi dohodnutým účelem nájmu a dokumentovaným stavebním určením nebytových prostor zásadní rozpor“ (v této souvislosti poukázal na rozsudky Nejvyššího soudu České republiky ve věcech sp. zn. 28 Cdo 2899/2005 a sp. zn. 28 Cdo 1796/2007). Přiznal-li soud prvního stupně žalobkyni za dobu uplatněnou v žalobě (za období od 1. dubna 2004 do 30. září 2004) nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání nebytových prostor žalovanou (poté, co dovodil, že nájemní smlouva je neplatná) ve výši odpovídající smluvenému nájemnému, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé jako věcně správný potvrdil, neboť žalobkyni tatáž částka náležela z titulu dlužného nájemného. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“). Uplatněné dovolací námitky podřadila pod dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. V dovolání především namítla, že platnost předmětné nájemní smlouvy měla být posuzována rovněž z hlediska ustanovení § 49a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“); v této souvislosti namítla, že soudy obou stupňů opomenuly tvrzení o okolnostech, které ovlivnily její vůli k uzavření nájemní smlouvy, a že k prokázání těchto tvrzení neprovedly navržené důkazy. Dále uvedla, že odvolací soud „překročil svá oprávnění v tom, že hodnotil ... odborné otázky, aniž k tomu měl odbornou způsobilost“; chtěl-li totiž posoudit otázku, zda v prostoru kolaudovaném jako sklad materiálu „může být provozována zámečnická výroba a kovovýroba v rozsahu provozované(m) žalovanou“, měl ustanovit znalce „z oboru bezpečnosti práce a bezpečnosti životního prostředí“, popřípadě požádat „příslušný odborný orgán státní správy“, který by uvedenou otázku posoudil. Navrhla, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu (v daném případě jeho potvrzujícímu výroku o věci samé) upravuje ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ a c/ o.s.ř. Protože ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. přípustnost dovolání nezakládá (neboť rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené rozsudkem odvolacího soudu, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci), zabýval se dovolací soud přípustností dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. Je-li přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, pak také dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních a způsobilým dovolacím důvodem je proto v tomto případě zásadně jen důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.; není jím naopak dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o.s.ř., jímž lze vytýkat nesprávnost skutkových zjištění, na nichž odvolací soud založil své právní posouzení věci. Dovolací soud zastává – s přihlédnutím k obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) – názor, že vedle dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. dovolatelka uplatnila rovněž dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. (jehož prostřednictvím vytkla soudům obou stupňů, že neprovedly navržené důkazy k prokázání okolností, které ovlivnily její vůli k uzavření nájemní smlouvy, a že neprovedly ani znalecký důkaz „z oboru bezpečnosti práce a bezpečnosti životního prostředí“, popřípadě dotaz na „příslušný odborný orgán státní správy“). Přitom však přehlédla, že k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, tj. k vadám podle § 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř., (a také k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a § 229 odst. 3 o.s.ř.) dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné (§ 242 odst. 3 věta druhá o.s.ř.); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání (podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.) zásadně nezakládají (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. října 2005, sp. zn. 26 Cdo 181/2005, ve spojení s usnesením Ústavního soudu České republiky ze dne 20. července 2006, sp. zn. III. ÚS 51/06, usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. března 2006, sp. zn. 26 Cdo 1829/2005, a dále např. rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, z 12. dubna 2006, sp. zn. IV. ÚS 155/06, a z 15. srpna 2008, sp. zn. III. ÚS 1482/08). Nad rámec uvedeného dovolací soud dodává, že z hlediska ustanovení § 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. jsou právně relevantní jen vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jestliže z obsahu spisu nevyplývá, že žalovaná se v řízení před soudy obou stupňů dovolala postupem podle § 40a obč. zák. neplatnosti nájemní smlouvy z důvodu podle § 49a obč. zák., bylo by nadbytečné provádět důkazy k okolnostem, které měly (právě z hlediska § 49a obč. zák.) ovlivnit její vůli k uzavření nájemní smlouvy. K výtce týkající se neprovedení znaleckého důkazu „z oboru bezpečnosti práce a bezpečnosti životního prostředí“, popřípadě dotazu na „příslušný odborný orgán státní správy“, uvádí dovolací soud následující. Při odvolacím jednání dne 18. února 2008 odvolací soud vyjádřil názor, že „smlouvu o nájmu nebytových prostor z 5.4.2004 posuzuje jako platnou“ (viz § 118a odst. 1 a 2 o.s.ř., který je za použití ustanovení § 211 o.s.ř. aplikovatelný i v odvolacím řízení). K tomu účastnice k výzvě odvolacího soudu uvedly, že „v této souvislosti nemají žádná další skutková tvrzení a nenavrhují provedení dalších důkazů“. Z uvedeného vyplývá, že v odvolacím řízení (za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 205a o.s.ř.) žádná z účastnic (tudíž ani dovolatelka) nenavrhla provedení uvedených důkazů. Za této situace odvolací soud – logicky vzato – ani nemohl rozhodnout (podle § 120 odst. 1 věty druhé o.s.ř., které je za použití ustanovení § 211 o.s.ř. aplikovatelné i v odvolacím řízení), zda takový (nenavržený) důkaz provede. Proto mu nelze ani úspěšně vytýkat jejich neprovedení v řízení, které nelze podřadit pod řízení vyjmenovaná v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř. Z uvedeného vyplývá, že dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. nebyl užit opodstatněně. Napadený rozsudek je založen mimo jiné na právním názoru, že předmětná nájemní smlouva není neplatná pro rozpor s ustanovením § 3 odst. 2 zákona č. 116/1990 Sb., neboť nevznikl zásadní rozpor mezi účelem nájmu dohodnutým v nájemní smlouvě (zámečnická výroba) a stavebním určením předmětných nebytových prostor (sklad materiálu). Dovolatelka správnost tohoto právního názoru zpochybnila (mimo jiné i námitkou, že odvolací soud „překročil svá oprávnění v tom, že hodnotil … odborné otázky, aniž k tomu měl odbornou způsobilost …“). Řešení zmíněné právní otázky by proto mohlo činit napadené rozhodnutí zásadně právně významným; z posléze uvedených důvodů však o takové rozhodnutí jít nemůže. Právním posouzením věci je taková činnost soudu, při níž soud aplikuje konkrétní právní normu na zjištěný skutkový stav, tedy z konkrétních skutkových zjištění dovozuje, jaká mají účastníci podle příslušného právního předpisu práva a povinnosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. září 2003, sp. zn. 26 Cdo 1682/2003, a ze dne 6. ledna 2005, sp. zn. 26 Cdo 728/2004). Již v rozsudku ze dne 30. ledna 2002, sp. zn. 30 Cdo 1306/2001, uveřejněném pod C 998 ve svazku 14 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu (dále jen „uveřejněný rozsudek“), Nejvyšší soud České republiky vyslovil názor, že ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 116/1990 Sb. nedovolovalo uzavírat nájemní smlouvy u nebytových prostor k jinému účelu, než ke kterému jsou stavebně určeny. K uvedenému názoru se Nejvyšší soud přihlásil rovněž v rozhodnutích z 19. srpna 2002, sp. zn. 26 Cdo 1148/2000, ze 4. února 2004, sp. zn. 26 Cdo 809/2002, z 31. srpna 2004, sp. zn. 28 Cdo 2040/2003, z 30. listopadu 2004, sp. zn. 28 Cdo 764/2008, z 31. ledna 2006, sp. zn. 28 Cdo 1528/2005, z 22. února 2007, sp. zn. 28 Cdo 161/2007, z 25. září 2007, sp. zn. 26 Odo 865/2006, a z 19. prosince 2007, sp. zn. 28 Cdo 2924/2006. V odůvodnění uveřejněného rozsudku pak Nejvyšší soud České republiky mimo jiné uvedl, že při posouzení otázky platnosti smlouvy o nájmu nebytových prostor podle § 39 obč. zák. je na soudu, aby vycházel při řešení předběžné otázky, k jakému účelu je stavba určena, z kolaudačního rozhodnutí, stavebního povolení nebo rozhodnutí stavebního úřadu o změně v užívání stavby, a že je rovněž na soudu, aby teprve na základě takového zjištění porovnal, zda takto učiněné zjištění vztahující se k účelu, k němuž je stavba nebo její část stavebně určena, je v souladu s účelem, pro který byl nájem v konkrétním případě sjednáván. Od uvedených závěrů se dovolací soud neodklání ani v posuzované věci. Navíc nelze přehlédnout, že dovolací soud opakovaně vyjádřil názor, že na neplatnost smlouvy o nájmu nebytových prostor podle § 39 obč. zák. pro rozpor se zákonem (s ustanovením § 3 odst. 2 zákona č. 116/1990 Sb.) lze usuzovat pouze v případě, že jde o zásadní rozpor mezi dohodnutým účelem nájmu a dokumentovaným stavebním určením předmětných prostor (viz rozsudky Nejvyššího soudu České republiky ve věcech sp. zn. 28 Cdo 2899/2005 a sp. zn. 28 Cdo 1796/2007, na něž poukázal již odvolací soud). Z řečeného vyplývá, že otázku, zda předmětné nebytové prostory byly ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 116/1990 Sb. pronajaty k účelu, k němuž jsou stavebně určeny, vyřešil odvolací soud v souladu s uvedenou judikaturou. Nad rámec uvedeného dovolací soud navíc dodává, že podle článku 2 nájemní smlouvy byly žalované předmětné nebytové prostory pronajaty k její podnikatelské činnosti jako skladová plocha. Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., a proto je podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o.s.ř. jako nepřípustné odmítl.

http://kraken.slv.cz/1VSPH853/2013

1 VSPH 853/2013-A-38 KSCB 27 INS 7429/2012 1 VSPH 853/2013-A-38 USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Františka Kuery a soudc JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenním ízení dlužníka: Michal Hájek, nar. 25. prosince 1973, bytem Lná e 55, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v ýeských BudČjovicích .j. KSCB 27 INS 7429/2012-A-32 ze dne 27. b ezna 2013, Usnesení Krajského soudu v ýeských BudČjovicích .j. KSCB 27 INS 7429/2012-A-32 ze dne 27. b ezna 2013 se v bodech II. a III. výroku potvrzuje. Krajský soud v ýeských BudČjovicích nadepsaným usnesením v bodČ I. výroku zjistil úpadek dlužníka, odmítl jeho návrh na povolení oddlužení a na jeho majetek prohlásil konkurs (body II. a III. výroku), insolvenním správcem ustanovil JUDr. Miroslava Havlenu (bod IV. výroku), vyzval vČ itele k p ihlašování pohledávek za dlužníkem a ke sdČlení práv váznoucích na majetku dlužníka (body V. a VI. výroku), na ídil konání p ezkumného jednání a sch ze vČ itel (body VII. a VIII. výroku), vyzval vČ itele ke sdČlení, zda v p ípadČ jmenování za lena vČ itelského výboru s tímto nesouhlasí (bod IX. výroku), k p ezkumnému jednání p edvolal insolvenního správce a dlužníka (bod X. výroku), insolvennímu správci uložil zpracovat seznam p ihlášených pohledávek, zprávu o innosti a hospodá ské situaci dlužníka a podávat minimálnČ jednou za t i mČsíce zprávu o stavu ízení (body XI. a XIII. výroku), uril, že rozhodnutí bude zve ej ovat v insolvenním rejst íku (bod XII. výroku) a rozhodl, že úinky tohoto rozhodnutí nastávají okamžikem jeho zve ejnČní v insolvenním rejst íku (bod XIV. výroku). V od vodnČní usnesení soud zejména uvedl, že dne 28.3.2012 p edložil dlužník soudu insolvenní návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Dne 25.4.2012 do ízení p istoupil insolvenní navrhovatel-vČ itel Credico europe, a.s. Dlužník tvrdil, že má závazek v celkové výši 902.630,-K v i vČ iteli Credico europe, a.s., zajištČný nemovitostmi, který vyplývá ze smlouvy o podnikatelském úvČru. Celková výše závazk dlužníka inila 940.000,-K, závazky ve výši 32.893,-K nepocházely z nepodnikatelské innosti. Na jednání konaném dne 10.7.2012 dlužník tvrdil, že úvČr od vČ itele Credico europe, a.s. nepoužil v souvislosti s podnikáním, ale na úhradu p edchozích závazk . Soud dospČl k závČru, že se nepoda ilo vyvrátit pochybnosti ohlednČ podnikatelského charakteru úvČru dlužníka, p iemž tento závazek inil 96 % všech závazk . Soud rovnČž dovozoval lehkomyslný a nedbalý p ístup dlužníka k plnČní povinností, když byl dne 10.7.2012 soudem zavázán podat zprávu o stavu mimosoudního jednání s vČ itelem Credico europe, a.s. a neuinil tak, ani vČ itele Credico europe, a.s. nekontaktoval. Proto soud postupoval podle § 390 odst. 3 IZ, návrh na povolení oddlužení odmítl pro absenci aktivní legitimace dlužníka k podání návrhu na povolení oddlužení a na majetek dlužníka prohlásil konkurs. Proti tomuto usnesení se dlužník vas odvolal. Namítal, že dne 28.3.2013 ukonil výkon živnosti, odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 29 NSýR 3/2009 ze dne 21.4.2009, p ipustil, že smlouva o úvČru uzav ená s vČ itelem Credico europe, a.s. dne 20.7.2011 ve výši 692.000,-K byla uzav ena jako podnikatelský úvČr, avšak k tomu byl dlužník donucen okolnostmi, když mČl na svých nemovitostech šest na ízených exekucí. Dlužník souhlasil s uzav ením smlouvy o úvČru, aby mohl uhradit závazky z p edchozí doby, a vČ itel Credico europe, a.s. si byl vČdom soukromého charakteru tČchto závazk . Na základČ jednání u soudu ze dne 10.7.2012 dlužník kontaktoval shora uvedeného vČ itele a snažil se o dohodu o posekání s platbou úvČru, avšak vČ itel mu nevyhovČl a odmítl vyíslit celkovou výši závazku za úelem jednání s bankou. Proto dlužník navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení o prohlášení konkursu zrušil a návrh na povolení oddlužení projednal. Z vyjád ení vČ itele Credico europe, a.s. ze dne 27.5.2013 k podanému odvolání plyne, že smlouva o podnikatelském úvČru byla uzav ena v režimu obchodního zákoníku, že dlužník byl v dobČ uzav ení smlouvy podnikatelem zapsaným v živnostenském rejst íku a že v p ípadČ, kdy by vČ itel nebyl výslovnČ dlužníkem ujištČn, že úvČr bude poskytnut v souvislosti s podnikáním, nebyl by jej dlužník získal. VČ itel zd raznil, že dlužník ukonil své podnikání dne 28.3.2012, návrh na povolení oddlužení podal dne 27.3.2012. Pokud šlo o mimosoudní jednání, dlužník vČ itele nekontaktoval. Proto vČ itel navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení jako vČcnČ správné potvrdil. Podle § 389 odst. 1 IZ jedinČ dlužník, který není podnikatelem, m že insolvennímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo hrozící úpadek ešil oddlužením. Jiná osoba než dlužník není oprávnČna návrh na oddlužení podat. Návrh na povolení oddlužení podaný opoždČnČ nebo nČkým, kdo k tomu nebyl oprávnČn, insolvenní soud odmítne (§ 390 odst. 3). Podle § 395 odst. 1 IZ insolvenní soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se z etelem ke všem okolnostem lze d vodnČ p edpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý zámČr, nebo b) že hodnota plnČní, které by p i oddlužení obdrželi nezajištČní vČ itelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito vČ itelé s nižším plnČním souhlasí. Podle odstavce druhého téhož ustanovení insolvenní soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže a) jej znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již d íve rozhodnuto, nebo b) dosavadní výsledky ízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý p ístup dlužníka k plnČní povinností v insolvenním ízení. Podle odstavce t etího téhož ustanovení na nepoctivý zámČr sledovaný návrhem na povolení oddlužení lze usuzovat zejména tehdy, jestliže ohlednČ dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo lena jeho kolektivního statutárního orgánu a) v posledních 5 letech probíhalo insolvenní ízení nebo jiné ízení ešící úpadek takové osoby, a to v závislosti na výsledku takového ízení, nebo b) podle výpisu z rejst íku trest v posledních 5 letech p ed zahájením insolvenního ízení probČhlo trestní ízení, které skonilo pravomocným odsouzením pro trestný in majetkové nebo hospodá ské povahy; to neplatí, lze-li na základČ dlužníkem prokázaných skuteností usuzovat na to, že se o nepoctivý zámČr nejedná. Podle usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 29 NSýR 3/2009 ze dne 21.4.2009 platí, že dlužníkem, který není podnikatelem , se ve smyslu ustanovení § 389 odst. 1 insolvenního zákona rozumí taková fyzická nebo právnická osoba, která není zákonem považována za podnikatele a souasnČ nemá závazky (dluhy) vzešlé z jejího podnikání. To, zda existuje rozumný d vod nepokládat p i rozhodování o návrhu na povolení oddlužení nebo p i rozhodování o tom, zda se oddlužení schvaluje, za p ekážku bránící uplatnČní institutu oddlužení neuhrazený dluh z dlužníkova d ívČjšího podnikání, insolvenní soud uváží vždy p edevším s p ihlédnutím k: 1) dobČ vzniku konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání, 2) dobČ ukonení dlužníkova podnikání, 3) etnosti neuhrazených dlužníkových závazk (dluh ) z podnikání, 4) výši konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání v porovnání s celkovou výší všech dlužníkových závazk , 5) tomu, zda vČ itel, o jehož pohledávku jde, je srozumČn s tím, že tato pohledávka bude podrobena režimu oddlužení. K vČcnému obsahu ustanovení § 389 IZ zaujímá soudní judikatura od poátku konstantní stanovisko, potvrzené i sjednocující judikaturou Nejvyššího soudu (srov. nap . usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. KSOS 34 INS 625/2008, 29 NSýR 3/2009-A ze dne 21.4.2009 zve ejnČné pod . 79/2009 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Protože obsah podmínky p ípustnosti oddlužení definovaný v § 389 odst. 1 IZ slovním spojením dlužník, který není podnikatelem není v insolvenním zákonČ dále vyložen, úelu sledovanému touto úpravou (zámČru zákonodárce) odpovídá výklad, podle nČjž se m že oddlužení úspČšnČ domáhat jen taková fyzická i právnická osoba, která není zákonem považována za podnikatele, a která zárove nemá závazky (dluhy) vzešlé z podnikání. Lze tedy shrnout, že ešení úpadku i hrozícího úpadku oddlužením je zapovČzeno jak dlužníku, na nČjž se podle norem hmotného práva stále pohlíží jako na podnikatele (srovnej nap . § 2 odst. 3 obchodního zákoníku), a to i kdyby v dobČ podání návrhu na povolení oddlužení již fakticky nepodnikal a ani nemČl žádné dluhy z podnikání, tak je zapovČzeno i dlužníku, který již svou podnikatelskou innost formálnČ ukonil (nap . bylo-li jeho živnostenské oprávnČní na jeho žádost zrušeno, nebo zaniklo) nebo ji p erušil (k jeho oznámení bylo provozování jeho živnosti p erušeno), má však dluhy z podnikání. Na druhou stranu shora citované usnesení Nejvyššího soudu p ipouští, že striktní uplat ování zákonného požadavku, aby do oddlužení nevstupovali ti, kdož mají dluhy ze svého podnikání, m že vést v krajních p ípadech k nep imČ enČ tvrdému dopadu do pomČr toho i onoho dlužníka. V takovýchto specifických p ípadech je proto na uvážení insolvenního soudu (založeném na konkrétních skutkových okolnostech p ípadu), aby zhodnotil, zda automatickou aplikací zásady, podle které osobou oprávnČnou podat návrh na povolení oddlužení není dlužník, který-a již nepodniká-má stále dluhy ze svého podnikání, by nebyl pop en duch zákona, a zda tím ve skutenosti není upírána možnost pokusit se o oddlužení zp sobem p edjímaným insolvenním zákonem osobČ, se kterou institut oddlužení v souladu s úelem, pro který byl zákonodárcem zformulován, typovČ poítá. Subjektivní podmínky p ípustnosti oddlužení zkoumá soud ve stadiu rozhodování o návrhu na povolení oddlužení se z etelem ke skutenostem, které dlužník uvedl v návrhu na povolení oddlužení (a v insolvenním návrhu), pop ípadČ se z etelem ke skutenostem doloženým vČ iteli, nebo které jinak vyšly najevo; zjištČní o nesplnČní tČchto podmínek má za následek odmítnutí návrhu na povolení oddlužení podle § 390 odst. 3 IZ. Podle § 396 odst. 1 IZ jestliže insolvenní soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vČdomí jeho zpČtvzetí nebo jej zamítne, rozhodne souasnČ o zp sobu ešení dlužníkova úpadku konkursem. V projednávané vČci spolu s insolvenním návrhem podal dlužník návrh na povolení oddlužení, dlužník má splatné závazky v i 4 vČ itel m v celkové výši 940.935,-K, p iemž závazek v i vČ iteli Credico europe, a.s. inil 902.630,-K. Dlužník pobírá invalidní d chod ve výši 4.554,-K mČsínČ, na základČ smlouvy o d chodu ze dne 27.3.2012 by mČl za úelem oddlužení pobírat mČsínČ 5.700,-K. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 20.7.2011 byla mezi vČ itelem Credico europe, a.s. a dlužníkem uzav ena smlouva o podnikatelském úvČru, na základČ které vČ itel dlužníkovi poskytl 692.000,-K. Na jednání konaném dne 10.7.2012 dlužník tvrdil, že tento úvČr nebyl použit v souvislosti s podnikáním a že byl použit na úhradu závazk pocházejících p evážnČ ze spot ebitelských úvČr , finanní prost edky z úvČru byly zaslány na jednotlivé exekutorské úty. Dlužník byl soudem vyzván, aby vČ itele Credico europe, a.s. kontaktoval za úelem mimosoudního ešení situace a o výsledku podal zprávu, což však dlužník neuinil, p iemž výsledek své neinnosti oz ejmil až v rámci odvolání. Odvolací soud má za to, že dlužník p esvČdivČ nevyvrátil domnČnku o podnikatelském charakteru závazku v i vČ iteli Credico europe, a.s., když smlouva o podnikatelském úvČru podléhala režimu obchodního zákoníku, v dobČ jejího uzav ení vystupovaly obČ smluvní strany jako podnikatelé a nelze ani vylouit, že se smlouva o úvČru s p ihlédnutím ke všem okolnostem týkala též podnikatelské innosti. Odvolací soud ovšem p i hodnocení dlužníkova chování p ed zahájením insolvenního ízení i v jeho pr bČhu zárove dospČl k závČru, že toto vykazuje výrazné rysy nezodpovČdnosti, lehkomyslnosti a nepoctivosti, takže i z tČchto d vod je namístČ jeho návrh na povolení oddlužení odmítnout dle § 395 odst. 1 písm. a/ IZ. P edevším se dlužník ani nepokusil vysvČtlit, pro uzavíral s vČ itelem Credico europe, a.s. smlouvu o podnikatelském úvČru a ne ešil svou situaci rovnou podáním insolvenního návrhu s návrhem na povolení oddlužení, když tvrdí, že takto ešil své jiné než podnikatelské závazky. Nadto dlužník po zahájení insolvenního ízení nejenomže laxnČ p istoupil k zadání soudu, aby s uvedeným vČ itelem jednal a o výsledku jednání soud neprodlenČ zpravil, ale bez omluvy nesplnil ani základní povinnost (o níž byl výslovnČ pouen v napadeném usnesení) plynoucí p ímo z § 190 odst. 2 IZ, a to povinnost dostavit se k p ezkumnému jednání, jež se konalo 23.5.2013. Ze shora uvedených d vod proto odvolací soud usnesení soudu I. stupnČ v napadeném rozsahu podle § 219 o.s. . jako vČcnČ správné potvrdil.

http://kraken.slv.cz/11Tcu31/2007

11 Tcu 31/2007 Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. května 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o : Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky T. S., rozsudkem Zemského soudu Mnichov I., Spolková republika Německo, ze dne 11. 4. 2006, sp. zn. 8 KLs 114 Js 10964/04, a to pro trestný čin krádeže podle § 242 odst. 1 a 2, § 243 odst. 1 věta 2 č. 2 a 3, § 244 odst. 1 č. 2 odst. 2, § 244a odst. 1, § 252, § 223 odst. 1, § 230, § 52, § 53, § 55 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků a 6 (šesti) měsíců, a to se zahrnutím trestu uloženého mu rozsudkem Obvodového soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 3. 1. 2005, sp. zn. 53 Ls 302 Js 13030/04, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Norimberk-Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 23. 6. 2005, sp. zn. 11 Ns 302 Js 13030/2004. Výše označeným rozsudkem Zemského soudu Mnichov I., Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 11. dubna 2006, byl T. S. uznán vinným trestným činem krádeže podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a byl mu za to uložen úhrnný trest odnětí svobody v délce tří roků a šesti měsíců, se zahrnutím trestu z dřívějšího rozsudku Obvodového soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 3. ledna 2005, sp. zn. 53 Ls 302 Js 13030/04, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Norimberk-Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 23. června 2005, sp. zn. 11 Ns 302 Js 13030/2004. Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že jako člen organizované skupiny, která se zaměřovala na krádeže motocyklů a automobilů a jejich následný dovoz a prodej, v období od 1. července 2003 do 14. září 2003 na různých místech, ve třech případech překonal blíže nezjištěným způsobem zámek zaparkovaných motocyklů, když se ve všech případech jednalo o tovární značku Ducati 996 S, v celkové hodnotě 36 000 EUR. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák.). Podmínka oboustranné trestnosti činu byla Nejvyšším soudem shledána splněnou i ohledně trestné činnosti, pro kterou byl T. S. pravomocně odsouzen výše označeným předchozím rozsudkem Obvodového soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Norimberk-Fürth, Spolková republika Německo, když v dřívější věci uložený trest byl zahrnut do celkového úhrnného trestu uloženého v nyní předložené věci. Trestná činnost obviněného zde spočívala v podstatě v tom, že se dne 3. května 2004, spolu s jinak odsouzeným P. H., pokusil pomocí tzv. polského klíče rozlomit zámek zaparkovaného motocyklu tovární značky Honda Varadero, což se mu nepodařilo a na motocyklu tím způsobil škodu ve výši 350 EUR, a dále téhož dne, spolu s jinak odsouzeným P. H., rozlomil zámek zaparkovaného motocyklu tovární značky KTM, v hodnotě 5 800 EUR, přičemž ve snaze odjet s odcizeným motocyklem z místa činu a tak si jej ponechat pro sebe, napadl majitele odcizeného motocyklu (mimo jiné jej opakovaně udeřil do obličeje), když se jej pokoušel zastavit a způsobil mu tak tržnou ránu na bradě, obraženinu lebky, odřeniny obou kolen, obou nohou a obou loktů, v důsledku čehož byl poškozený tři dny v pracovní neschopnosti a celková doba léčení dosáhla tří týdnů (srov. usnesení nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2006, sp. zn. 11 Tcu 167/2006). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený T. S. se na území Spolkové republiky Německo dopustil závažné úmyslné majetkové trestné činnosti. V této souvislosti bylo nutno přihlédnout k vlastnímu způsobu zmocnění se cizích věcí (násilné překonání uzamčení motorového vozidla), dále k tomu, že se trestné činnosti dopustil v součinnosti s dalšími osobami, když se jednalo o předem promýšlenou a organizovanou trestnou činnost spáchanou ve více případech, kterou byla způsobena značná škoda na cizím majetku. Jeho trestnou činnost lze proto pokládat za závažnou ve smyslu požadavku § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Pro úplnost je dále nutno konstatovat, že Nejvyšší soud na základě návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 6. listopadu 2006, již dne 24. listopadu 2006, pod sp. zn. 11 Tcu 167/2006, rozhodl zaznamenat do evidence Rejstříku trestů údaje o odsouzení T. S. rozsudkem Obvodového soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 3. ledna 2005, sp. zn. 53 Ls 302 Js 13030/04, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Norimberk-Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 23. června 2005, sp. zn. 11 Ns 302 Js 13030/2004, tedy včetně údaje o uložení trestu odnětí svobody v trvání dvou let a čtyř měsíců. Jedná se přitom o trest, který byl nyní zaznamenávaným odsouzením, jak to vyplývá z výroku tohoto usnesení, zahrnut do celkové výše úhrnného trestu odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců. Proto v tomto směru nelze k záznamu tohoto dřívějšího trestu v evidenci Rejstříku trestů na podkladě usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. listopadu 2006, sp. zn. 11 Tcu 167/2006, již přihlížet.

http://www.vz24.cz/kauzy/nakup-armadnich-tatrovek/

Nákup armádních tatrovek | vz24.cz Nacházíte se zde: Zpravodajství » Kauzy » Nákup armádních tatrovek Z odposlechů vojenské tajné služby vyplývá, že nákup terénních automobilů Tatra pro armádu provázela manipulace. Odposlechy ukázaly, že o provizi ze smlouvy se dál dělil podnikatel a konzultant Pavel Stošek. Ten v jednom z telefonátů naznačil, že část peněz jde lidem ve velmi vysokých funkcích. Bývalý velvyslanec Spojených států v Česku a předseda dozorčí rady automobilky Tatra William Cabaniss řekl, že v únoru 2008 po něm bchtěl tehdejší náměstek ministryně obrany a současný náměstek ministra financí Martin Barták miliony dolarů za to, aby Tatra už neměla problémy s armádní zakázkou. Údajnou korupci kolem Tatry vyšetřovala policie od listopadu 2010 3.12.2014 16:13, Zdroj: ČTK Praha - Výběr událostí kolem zakázky na nákup nákladních automobilů Tatra pro českou armádu (pražský vrchní soud dnes definitivně zprostil obžaloby bývalého ministra obrany Martina Bartáka a zbrojaře Michala Smrže):... Více » Kauza: Nákup armádních tatrovek 3.12.2014 14:52, Zdroj: ČTK Praha - Pražský vrchní soud dnes definitivně zprostil obžaloby bývalého ministra obrany Martina Bartáka a zbrojaře Michala Smrže v kauze údajné korupce při nákupu aut Tatra pro armádu. Potvrdil tak rozsudek městského soudu z letošního května. Verdikt je pravomocný, lze proti němu podat mimořádný opravný prostředek, a to dovolání k Nejvyššímu soudu. Případ kolem aut Tatra je první pravomocně skončenou kauzou, která se týká údajné korupce kolem zak... Více » 14.5.2014 15:48, Zdroj: ČTK Praha - Pražský městský soud dnes zprostil viny exministra obrany Martina Bartáka a zbrojaře Michala Smrže v kauze údajné korupce při nákupu armádních vozů Tatra. Obžaloba Bartáka vinila z přijímání úplatku, Smrže z pokusu o podvod. Podle rozsudku se trestného činu nedopustili. Verdikt není pravomocný, státní zástupce Dušan Táborský se proti němu na místě odvolal k vrchnímu soudu.... Více » 31.3.2014 16:46, Zdroj: ČTK Praha - Bývalý premiér Mirek Topolánek dnes při výpovědi u pražského městského soudu vyloučil, že si tehdejší náměstek ministryně obrany Martin Barták řekl na setkání v USA o úplatek za vyřešení problémů při dodávce terénních aut Tatra pro českou armádu. Představitelé automobilky podle něj přišli na setkání v americkém Centerville lobbovat nečekaně a bez pozvání. Jejich chování Topolánek označil za nestandardní.... Více » 31.3.2014 12:10, Zdroj: ČTK 27.3.2014 13:06, Zdroj: ČTK Praha - Někdejší ředitel automobilky Tatra Ronald Adams žádá za své trestní stíhání od České republiky odškodné ve výši pěti milionů korun. Obžaloba z podplácení v souvislosti se zakázkami pro českou armádu podle něj negativně ovlivnila jeho osobní i profesní pověst. Peníze chce následně poukázat neziskovým organizacím, které bojují proti korupci ve státní správě. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělila agentura Bison & Rose, jež Adamse zastupuje.... Více » 28.1.2014 13:58, Zdroj: ČTK Praha - Bývalý náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Jaroslav Kopřiva se dnes u soudu zastal svého někdejšího kolegy, exministra obrany Martina Bartáka. Popřel tvrzení obžaloby, že se Barták snažil ovlivnit kontrolní zkoušky způsobilosti vozů Tatra pro českou armádu. Nic prý také neví ani o tom, že by Barták po Tatře požadoval úplatek pěti milionů dolarů (tehdy přes 80 milionů korun).... Více » 17.1.2014 10:00, Zdroj: ČTK Praha - Městský soud v Praze začne 20. ledna projednávat případ údajné korupce při nákupu vozů Tatra pro českou armádu. Na lavici obžalovaných usedne bývalý ministr obrany Martin Barták a zbrojař Michal Smrž.... Více » 24.10.2013 17:20, Zdroj: ČTK Praha - Výběr událostí kolem armádní zakázky na nákup nákladních automobilů Tatra:... Více » Kauza: Bartákova korupční aféra, Nákup armádních tatrovek 1.10.2013 11:06, Zdroj: ČTK Brno 1. října (ČTK) - Bývalý předseda představenstva automobilky Tatra Kopřivnice Ronald Adams dnes u brněnského městského soudu popřel, že by chtěl podplatit na veletrhu Idet 2009 tehdejšího náměstka ministryně obrany Martina Bartáka. Adamsovi nyní hrozí za korupci až pět let vězení. Obvinění původně považoval za vtip. Soudu řekl, že je smyšlené, uměle vykonstruované Bartákem a naprosto lživé.... Více » 1.10.2013 08:56, Zdroj: ČTK Brno 1. října (ČTK) - Brněnský městský soud dnes pravděpodobně vynese verdikt v kauze bývalého generálního ředitele automobilky Tatra Kopřivnice Ronalda Adamse, který je podezřelý z korupce. Hrozí mu až pět let vězení za to, že údajně na zbrojařském veletrhu Idet 2009 nabídl tehdejšímu náměstkovi ministryně obrany Martinu Bartákovi úplatek 20 milionů korun.... Více » Kauza: Nákup armádních tatrovek | Region: Jihomoravský 3.9.2013 10:50, Zdroj: ČTK Brno - Bývalý šéf armádního Generálního štábu (GŠ) Pavel Štefka údajně nevěděl, že se na zbrojařském veletrhu Idet 2009 sešli šéf automobilky Tatry Kopřivnice Ronald Adams s náměstkem ministryně obrany Martinem Bartákem. Štefka přitom tehdy pracoval pro Tatru jako jeden z jejich vrcholných funkcionářů a na stánku firmy byl. Neví nic o tom, že by Adams nabízel Bartákovi úplatek za to, že náměstek zajistí firmě státní zakázku. Podle Štefky Tatra Ko... Více » Exministr Barták dnes jako svědek vystoupí v Adamsově kauze 20.8.2013 07:43, Zdroj: ČTK Brno - Exministr obrany Martin Barták dnes bude vypovídat jako svědek v kauze někdejšího šéfa kopřivnické automobilky Tatra Ronalda Adamse. Podle obžaloby Adams nabídl Bartákovi na zbrojařském veletrhu Idet 2009 úplatek 20 milionů korun v souvislosti s armádní zakázkou pro Tatru. Hrozí mu za to až pět let vězení.... Více » 6.8.2013 12:38, Zdroj: ČTK Brno - Někdejší šéf kopřivnické automobilky Tatra Ronald Adams se na zbrojařském veletrhu Idetu 2009 bavil s tehdejším náměstkem ministryně obrany Martinem Bartákem o 20 milionech. Brněnskému městskému soudu to dnes řekl Bartákův bývalý poradce David Průša s tím, že zaslechl jen část jejich rozhovoru. Zda ale šlo o nabídku úplatku za to, že se Barták postará o navýšení státní zakázky pro Tatru, to Průša neví. Za korupci hrozí Američanu Adamsovi a... Více » 23.7.2013 12:00, Zdroj: ČTK Brno - V kauze bývalého šéfa Tatry Ronalda Adamse podezřelého z korupce unikly podle jeho obhájce Radka Ondruše informace ze spisu. Písemnosti s důvěrnými informacemi se dostaly ke klíčovým svědkům, řekl dnes novinářům v přestávce soudního líčení u Městského soudu v Brně Ondruš. Svědky jsou mimo jiné bývalý náměstek ministryně obrany Martin Barták a zbrojař Michal Smrž. Oba jsou obžalovaní v související kauze. Smržova výpověď se dnes u soudu četl... Více » 22.7.2013 10:42, Zdroj: ČTK Brno - Případ údajné korupce bývalého ministra obrany Martina Bartáka a zbrojaře Michala Smrže bude místo Krajského soudu v Ostravě řešit Městský soud v Praze. Nejvyšší soud (NS) rozhodl o přesunu kauzy. Důvody spočívají v rychlosti a hospodárnosti řízení, řekl dnes ČTK mluvčí NS Petr Knötig. Většina svědků totiž bydlí v Praze.... Více » V Brně začal soud s bývalým šéfem Tatry Adamsem kvůli úplatku 2.7.2013 13:47, Zdroj: ČTK Brno - V Brně začal soud s bývalým šéfem automobilky Tatra Ronaldem Adamsem, který je obžalovaný z korupce. Podle obžaloby nabídl v té době náměstkovi ministra obrany Martinu Bartákovi úplatek 20 milionů korun. Adams se k soudu nedostavil, omluvil se předem a požádal o líčení v nepřítomnosti. U soudu se četla výpověď obžalovaného, ve které odmítl, že by úplatek nabídl. Adamsovi hrozí v případě prokázání viny pět let ve vězení.... Více » Praha - Výběr ministrů a bývalých ministrů české vlády, které policie v posledních deseti letech obvinila z trestného činu (řazeno chronologicky):... Více » Kauza: Letadla CASA, Nákup armádních tatrovek, Peníze za loajalitu a mlčení ve VV, Zatčený hejtman Rath 12.4.2013 14:22, Zdroj: ČTK 31.1.2013 14:10, Zdroj: ČTK Ostrava/Brno - Bývalý ministr obrany Martin Barták a zbrojař Michal Smrž stanou kvůli úplatkům v kauze nákupu vozů Tatra před soudem. Žalobce dnes podal Krajskému soudu v Ostravě obžalobu, řekl ČTK dozorující státní zástupce Dušan Táborský. V kauze je stíhán i šéf automobilky Ronald Adams. Jeho obžaloba by mohla být podána Krajskému soudu v Brně do konce února.... Více »

http://kraken.slv.cz/2Afs125/2005

2Afs125/2005 è. j. 2 Afs 125/2005-40 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Vojtìcha ©imíèka a soudcù JUDr. Milu¹e Do¹kové a JUDr. Karla ©imky v právní vìci ¾alobce: Mgr. V. R., správce konkursní podstaty úpadce S. A., a. s. proti ¾alovanému: Finanèní øeditelství v Brnì, se sídlem nám. Svobody 4, Brno, o kasaèní stí¾nosti ¾alovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brnì ze dne 17. 5. 2005, è. j. 31 Ca 21/2005-20, Finanèní øeditelství v Brnì (dále jen stì¾ovatel ) vèas podanou kasaèní stí¾ností brojí proti shora oznaèenému rozsudku Krajského soudu v Brnì, kterým krajský soud zru¹il dodateèný platební výmìr Finanèního úøadu Brno-venkov ze dne 17. 2. 1999, è. j. 24830/99/293961/8403, jím¾ byla ¾alobci (poznámka soudu: pøesnìji-spoleènosti S. A., a. s.) vymìøena daò z nemovitostí za zdaòovací období 1998 ve vý¹i 111 870 Kè, a dále zru¹il rozhodnutí Finanèního øeditelství v Brnì ze dne 9. 11. 2001, è. j. 3997A/99/FØ/140, kterým bylo zamítnuto odvolání ¾alobce proti citovanému platebnímu výmìru. Stì¾ovatel v kasaèní stí¾nosti uplatòuje dùvody obsa¾ené v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní (dále jen s. ø. s. ), a tvrdí, ¾e napadený rozsudek spoèívá na nesprávném posouzení právní otázky krajským soudem, a je proto nezákonný. Stì¾ovatel zejména namítá, ¾e rozhodnou otázkou je posouzení toho, zda zpevnìné plochy ve vlastnictví ¾alobce jsou stavbou podléhající dani z nemovitostí. Odkazuje pøitom na rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu sp. zn. 4 Afs 21/2003 a na usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 596/01 a uvádí, ¾e podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona è. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí nejsou pøedmìtem danì z pozemkù pozemky zastavìné stavbami v rozsahu pùdorysu stavby, a to i v pøípadì, ¾e stavby nejsou pøedmìtem danì ze staveb dle ustanovení § 7 odst. 2 cit. zákona. Pøedmìtem danì ze staveb je proto stavba, která je stavbou ve smyslu stavebnìprávních pøedpisù a souèasnì je stavbou nemovitou. V daném pøípadì bylo na zpevnìné plochy jako souèásti prodejního a skladového areálu firmy vydáno kolaudaèní rozhodnutí, tak¾e se jedná o stavbu nemovitou, spojenou se zemí pevným základem. Tomuto závìru odpovídá stanovisko stavebního úøadu ze dne 12. 4. 1999. Stì¾ovatel dále uvádí, ¾e pro úèely pøedmìtné danì není rozhodující, zda stavba má èi nikoliv obvodový plá¹». Ustanovení § 10 zákona è. 338/1992 Sb. je toti¾ nutno logicky a systematicky vykládat tak, ¾e u zpevnìných ploch je mo¾no s pøihlédnutím k negativnímu vymezení pøedmìtu danì v ustanovení § 7 odst. 2 cit. zákona stanovit základ danì dle ustanovení § 10, které dopadá i na daný pøípad. Podle tohoto ustanovení toti¾ platilo, ¾e základem danì je výmìra pùdorysu nadzemní èásti stavby v m2, pøièem¾ pùdorysem se rozumí prùmìt obvodového plá¹tì stavby na pozemek. Co je obvodovým plá¹tìm stavby v¹ak ji¾ tento ani jiný zákon nestanovuje. Stì¾ovatel dovozuje, ¾e souèástí výètu konkrétních druhù staveb, které nejsou pøedmìtem danì ze staveb, jsou i stavby, které nejsou opatøeny klasickým obvodovým plá¹tìm. Pøesto i ony mají pùdorys; jinak by nemìlo smysl ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) cit. zákona. U zpevnìných ploch je nepochybná jejich výmìra a jedná se o stavby, tvoøené nìkolika vrstvami materiálu, svým zpùsobem výstavby v¾dy pøevy¹ující okolní terén. Stì¾ovatel tak dospívá k závìru, ¾e stavbami pro úèely danì z nemovitostí jsou i stavby nemající klasicky pøedstavitelný obvodový plá¹», který prakticky pøichází v úvahu jen u budov s navazujícími obvodovými stìnami. Z obsahu pøedmìtného správního a soudního spisu Nejvy¹¹í správní soud zjistil, ¾e dne 17. 2. 1999 vydal Finanèní úøad Brno-venkov shora citovaný dodateèný platební výmìr, kterým s odkazem na zákon è. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí a dále s odkazem na zákon è. 337/1992 Sb. (zejména ustanovení § 68) dodateènì ¾alobci vymìøil daò z nemovitostí za rok 1998 ve vý¹i 111 870 Kè. Odvolání proti tomuto dodateènému platebnímu výmìru zamítl stì¾ovatel vý¹e uvedeným rozhodnutím ze dne 9. 11. 2001. V odùvodnìní svého rozhodnutí uvedl, ¾e pojem stavba v obèanskoprávním smyslu není toto¾ný s tímto pojmem podle stavebních pøedpisù. Nemovitostmi jsou podle ustanovení § 119 odst. 1, 2 obèanského zákoníku pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Jen tyto stavby jsou proto pøedmìtem danì ze staveb podle zákona è. 338/1992 Sb. Stavby zpevnìných ploch, které jsou zkolaudovány v rámci stavby, jsou její nedílnou souèástí, pøedstavují nemovitou stavbu a jsou proto i pøedmìtem danì ze staveb v rozsahu pùdorysu této stavby. Proto¾e zákon nevymezil pøedmìt danì pouze na budovy, je nutno vycházet z negativního vymezení pøedmìtu danì obsa¾eného v ustanovení § 7 odst. 2 cit. zákona a i k definici veøejných dopravních cest. Pokud by zákonodárce chtìl omezit pøedmìt danì pouze na stavby s obvodovým plá¹tìm, uèinil by tak výslovnì a nemìl by potøebu vypoèítávat stavby, které nemají obvodový plá¹» . Proti tomuto rozhodnutí stì¾ovatele podal ¾alobce ¾alobu ke Krajskému soudu v Brnì, v ní¾ podrobnì a ve shodì s uplatnìnými odvolacími body namítal, ¾e zpevnìné a manipulaèní plochy nepodléhají dani ze staveb, nýbr¾ ¾e jsou pøedmìtem danì z pozemkù. Krajský soud v Brnì rozsudkem ze dne 25. 5. 2004, sp. zn. 30 Ca 14/2002, vyslovil nicotnost rozhodnutí finanèního úøadu i finanèního øeditelství. Tento rozsudek krajského soudu byl v¹ak na základì kasaèní stí¾nosti podané Finanèním øeditelstvím v Brnì rozsudkem Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 16. 2. 2005, è. j. 2 Afs 131/2004-46, zru¹en a vìc byla vrácena krajskému soudu k dal¹ímu øízení. Proto krajský soud o podané ¾alobì rozhodoval znovu a rozsudkem napadeným nyní projednávanou kasaèní stí¾ností této ¾alobì vyhovìl a obì vydaná správní rozhodnutí zru¹il. V tomto svém rozsudku vycházel krajský soud z toho, ¾e pøedmìtná zpevnìná plocha se sestává z vrstvy asfaltobetonu a z vrstvy ¹tìrkové a ¾e se jedná o souèást zkolaudované stavby prodejního a skladového areálu, spojené se zemí pevným základem. Závìr správce danì o pøedmìtných plochách jako o pøedmìtu zdanìní není nièím podlo¾en, proto¾e zkolaudována byla pouze stavba areálu a nelze z toho dovodit, ¾e zpevnìné plochy jsou podøaditelné pod stavbu vymezenou v ustanovení § 7 odst. 1 ve spojení s § 10 zákona è. 338/1992 Sb. Správce danì se mìl zamìøit té¾ na otázku, jaký pùdorys má stavba zpevnìných ploch, kdy¾ zákon pova¾uje za pùdorys stavby prùmìt obvodového plá¹tì na pozemek. Soud tak zaujal právní názor, ¾e ani ze zji¹tìní, ¾e zpevnìné plochy byly zkolaudovány spoleènì se stavbou hlavní, nevyplývá, ¾e podléhají dani ze staveb, nebo» jde o stavby vybudované na pozemcích mimo pùdorys stavby hlavní. Právì zpùsob vymezení základu danì obsa¾ený v ustanovení § 10 cit. zákona nasvìdèuje tomu, ¾e zákonodárce nepamatoval na pøípady zdanìní ze staveb u staveb typu zpevnìných ploch, by» by byly kolaudovány se stavbou hlavní ve smyslu stavebních pøedpisù. Jestli¾e toti¾ tyto stavby nemají obvodový plá¹», nemá jejich zdanìní oporu v právní úpravì. Proto krajský soud obì správní rozhodnutí zru¹il. Nejvy¹¹í správní soud pøezkoumal napadený rozsudek Krajského soudu v Brnì v rozsahu kasaèní stí¾nosti a v rámci uplatnìných dùvodù (§ 109 odst. 2 a 3 s. ø. s) a dospìl k závìru, ¾e kasaèní stí¾nost není dùvodná. Proto¾e stì¾ovatel uplatnil stí¾nostní dùvod spoèívající v tvrzené nezákonnosti pøi nesprávném posouzení právní otázky soudem v pøedcházejícím øízení, právì tímto smìrem zdej¹í soud upøel svoji dal¹í pozornost. O nezákonnost by se pøitom jednalo tehdy, jestli¾e by krajský soud aplikoval na zji¹tìnou skutkovou situaci nesprávné zákonné ustanovení (pøíp. by opomenul aplikaci nìkterých ustanovení dal¹ích), anebo by sice vycházel z relevantních zákonných ustanovení, nicménì jejich výklad by odporoval bì¾ným interpretaèním metodám (teleologická, systematická, logická, gramatická apod.). Z obsahu kasaèní stí¾nosti je pøitom patrno, ¾e stì¾ovatel namítá v poøadí druhou uvedenou mo¾nost, tzn. nesprávnost aplikace citovaných zákonných ustanovení, zejména z hlediska vymezení pøedmìtu danì ze staveb. Nejvy¹¹í správní soud pøi svých úvahách v projednávané vìci vycházel pøedev¹ím z toho, ¾e daò z nemovitosti pøedstavuje pøímou daò majetkového typu, u ní¾ se daòová povinnost vá¾e k vlastnictví nemovitého majetku. Historicky nazíráno se jedná o jednu z nejstar¹ích daní, její¾ koøeny lze vysledovat a¾ do období cca 2000 let pøed na¹ím letopoètem. Od té doby se nicménì její charakter výraznì zmìnil, nebo» pùvodnì vlastnictví nemovitostí (zejména zemìdìlských a lesních) pøedstavovalo indikátor hospodáøské a tedy i daòové výkonnosti. Dal¹í vývoj v daòové oblasti a akcent pøedev¹ím na daò z pøíjmù význam danì z nemovitostí postupnì sní¾il a pøedev¹ím vyvolal faktickou situaci velmi sporné vícenásobné zátì¾e stejných pøíjmù. Relevantní zákonná úprava (ustanovení § 1 zákona è. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí ve znìní zákonù è. 315/1993 Sb., è. 242/1994 Sb. a è. 248/1995 Sb.) rozli¹uje mezi daní z pozemkù a daní ze staveb. Daò z pozemkù se vztahuje na pozemky na území ÈR vedené v katastru nemovitostí s výjimkou [§ 2 odst. 1 písm. a) cit. zákona] pozemkù v rozsahu pùdorysu stavby pozemky zastavìné stavbami, a to i v pøípadì, ¾e stavby nejsou pøedmìtem danì ze staveb podle § 7 odst. 2 tohoto zákona. Podle ustanovení § 7 zákona è. 338/1992 Sb., vymezovalo pøedmìt danì ze staveb následujícím zpùsobem: (1) Pøedmìtem danì ze staveb jsou stavby na území Èeské republiky, na které bylo vydáno kolaudaèní rozhodnutí nebo kolaudaènímu rozhodnutí podléhající a u¾ívané a nebo podle døíve vydaných obecnì závazných právních pøedpisù dokonèené. (2) Pøedmìtem danì ze staveb nejsou stavby pøehrad, stavby, jimi¾ se upravuje vodní tok, stavby vodovodních øadù a vodárenských objektù vèetnì úpraven vody, kanalizaèních stok a kanalizaèních objektù vèetnì èistíren odpadních vod, jako¾ i stavby urèené k pøedchozímu èi¹tìní vod pøed jejich vypou¹tìním do kanalizací, stavby na ochranu pøed povodnìmi, stavby k zavla¾ování a odvodòování pozemkù, stavby rozvodù energií a veøejných dopravních cest. (3) Veøejnými dopravními cestami se rozumìjí stavby pozemních komunikací (dálnice, silnice, místní komunikace a veøejné úèelové komunikace), stavby leteckých zaøízení, stavby drah a na dráze, stavby vodních cest a pøístavù. Pro zajímavost soud pøipomíná, ¾e podle pùvodního a schváleného vládního návrhu zákona (viz http://www.psp.cz/eknih/1990cnr/tisky/t0659_01.htm) byly pøedmìtem danì ze staveb stavby na území Èeské republiky, na které bylo vydáno kolaudaèní rozhodnutí nebo kolaudaènímu rozhodnutí podléhající a u¾ívané a nebo podle døíve vydaných obecnì závazných právních pøedpisù dokonèené. Podle odst. 2 v dani ze staveb je zahrnuta daò z pozemkù skuteènì zastavìných stavbou. Dùvodová zpráva k tomu uvádìla, ¾e daní ze staveb se zdaòují stavby ve vlastnictví fyzických a právnických osob, které slou¾í k bydlení, rekreaci a podnikatelské èinnosti bez ohledu na jejich stavebnì-technické vyhotovení a stáøí. Jde zejména o stavby zkolaudované a o stavby, na které v souladu s døíve platným právním stavem nebylo vydáno kolaudaèní rozhodnutí. Stavby slou¾ící k uspokojování nìkterých celospoleèenských potøeb nejsou do této danì zahrnuty, napø. pøehrady a liniové stavby. Daò ze skuteènì zastavìných èástí zastavìných ploch je v dani ze staveb zahrnuta. Lze tak uèinit dílèí závìr, ¾e logika zákona è. 338/1992 Sb., upravujícího tento typ majetkové danì, je zalo¾ena na zdanìní témìø v¹ech pozemkù a staveb (viz té¾ citovaná dùvodová zpráva, podle ní¾ se v porovnání s dosavadní zemìdìlskou daní z pozemkù a domovní daní zdaòují témìø v¹echny pozemky a stavby) a na zmínìné prioritì danì ze staveb pøed daní z pozemkù. V projednávané vìci se tak jeví rozhodnou otázka, zda pøedmìtné stavby zpevnìných ploch lze èi nikoliv pova¾ovat za stavbu ve smyslu zákona è. 338/1992 Sb. K tomu Nejvy¹¹í správní soud pøipomíná, ¾e obdobnými pøípady se ji¾ zabýval v rozsudcích ze dne 22. 2. 2005, sp. zn. 4 Afs 21/2003, ze dne 18. 2. 2005, sp. zn. 4 Afs 23/2003, a ze dne 1. 3. 2005, sp. zn. 4 Afs 29/2003. V tìchto rozsudcích Nejvy¹¹í správní soud vycházel ze skuteènosti, ¾e nemù¾e za situace, kdy z obsahu pøíslu¹ných podkladù a jejich posouzení vyplývá, ¾e se jedná o nemovitost zkolaudovanou jako stavbu, a kdy § 7 odst. 1 zákona o dani z nemovitostí stanoví, ¾e pøedmìtem danì ze staveb jsou stavby na území Èeské republiky, na které bylo vydáno kolaudaèní rozhodnutí nebo kolaudaènímu rozhodnutí podléhající a u¾ívané, a ¾ádné jiné ustanovení nestanoví, ¾e takové komunikace je tøeba podøadit pod re¾im danì z pozemkù, dospìt k jinému závìru, ne¾ k tomu, ¾e je tøeba v souzené vìci aplikovat ustanovení vztahující se ke stavbám a následnì na základì tohoto zji¹tìní i vymìøit daò ze stavby, a nikoliv pozemku. Základ danì ze stavby v posuzované vìci se pøitom musí øídit § 10 zákona o dani z nemovitostí, v jeho¾ smyslu je základem danì ze stavby výmìra pùdorysu nadzemní èásti stavby v m2 (dále jen "zastavìná plocha") podle stavu k 1. lednu zdaòovacího období. Pùdorysem se rozumí prùmìt obvodového plá¹tì stavby na pozemek. Ustanovení § 7 odst. 2 zákona o dani z nemovitostí potom vymezuje, které stavby pøedmìtem danì ze staveb nejsou. Z jeho dikce je pak ve spojení s dikcí § 10 zákona o dani z nemovitostí nutno jazykovým a systematickým výkladem dovodit, ¾e stavbami pro úèely danì z nemovitostí je nutno rozumìt i takové stavby, které nemají klasicky pøedstavitelný obvodový plá¹» (takový obvodový plá¹» prakticky pøichází v úvahu jen u budov s více ménì souvisle na sebe navazujícími obvodovými stìnami). Dopad zákona o dani z nemovitostí na komunikace nelze restriktivnì dovozovat z toho, zda jde o stavbu, která má èi nemá klasicky pøedstavitelný tzv. obvodový plá¹» , nýbr¾ jeho dopad je nutno dovozovat pøedev¹ím ze splnìní pøedpokladu, zda komunikace je èi není zkolaudovaná jako stavba, pøièem¾ pro pøípad, ¾e komunikace zkolaudovaná jako stavba (a to stavba nemovitá) je, a ¾e je u ní pro stanovení zastavìné plochy mo¾no vycházet z prùmìtu pùdorysu stavby na pozemek, a základem danì ze stavby je potom právì výmìra pùdorysu nadzemní èásti stavby v m2, promítající se na pozemek (ostatnì viz dikci dne¹ního znìní § 10 zákona o dani z nemovitostí, které je podstatnì srozumitelnìj¹í). Tento právní názor nicménì vyvrátil Ústavní soud nálezem ze dne 6. 2. 2007, sp. zn. I. ÚS 531/05, kterým jako protiústavní zru¹il citovaný rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 1. 3. 2005, sp. zn. 4 Afs 29/2003. Podstata právního názoru Ústavního soudu je zalo¾ena na tom, ¾e zákon o dani z nemovitosti u¾ívá pojem stavba ve smyslu obèanskoprávním a tento pojem je spjat s pojmem nemovitosti. Stavba jako nemovitost tedy musí splòovat znaky pøirozeného pojmu vìci s tím rozdílem, ¾e nemusí být oddìlena od pozemku, na kterém je postavena. Má-li být proto poplatníkem danì ze stavby její vlastník, musí být stavba zpùsobilým pøedmìtem vlastnického práva a je tedy nezbytné, aby byla vìcí v právním smyslu. Z toho v koneèném dùsledku plyne, ¾e pøedpokladem, aby stavba byla pøedmìtem danì podle cit. zákona, je tedy nejen to, ¾e je nemovitou stavbou, nýbr¾ musí být splnìny kumulativnì i dal¹í pøedpoklady, tj. zejména skuteènost, ¾e podléhá kolaudaci. Ze samotné skuteènosti, ¾e bylo na stavbu vydáno kolaudaèní rozhodnutí, proto je¹tì dostateènì nevyplývá závìr, ¾e se jedná o stavbu, která je pøedmìtem danì ze staveb. V¾dy je zapotøebí té¾ zkoumat, zda se jedná o nemovitost ve smyslu obèanskoprávním. Nesplòuje-li výsledek stavební èinnosti pojmové znaky stavby jako vìci nemovité, je jedinou nemovitostí, která by mohla být pøedmìtem danì z nemovitosti, právì jen pozemek, na kterém byla daná stavební èinnost uskuteèòována. V projednávané vìci Nejvy¹¹í správní soud na základì shora vysloveného konstatuje, ¾e právní názor obsa¾ený v napadeném rozsudku krajského soudu je v zásadních rysech obdobný citovanému právnímu názoru Ústavního soudu. Ratio decidendi napadeného rozsudku toti¾ vychází z toho, ¾e v daném pøípadì je stavbou prodejní a stavební areál, zatímco pøedmìtné zpevnìné plochy, by» i zkolaudované, slou¾í k øádnému vyu¾ití povolené a zkolaudované stavby tohoto areálu jako¾to stavby hlavní. Lze tak uzavøít, ¾e zatímco ustanovení § 7 ve spojení s § 2 zákona è. 338/1992 Sb. vymezuje pøedmìt danì, ustanovení § 10 stejného zákona ji¾ urèuje zpùsob stanovení základu danì. Pro posouzení toho, zda konkrétní stavba podléhá èi nikoliv dani ze staveb, je proto rozhodné její podøazení pod ustanovení § 7 (a to i s pøihlédnutím k negativní enumeraci obsa¾enou v odst. 2). Relevantními zákonnými kritérii pro vymezení pøedmìtu zdanìní jsou pøitom jak vydání kolaudaèního rozhodnutí, tak také právní povaha stavby jako¾to stavby nemovité ve smyslu obèanského zákoníku. Jestli¾e toti¾ zákon o dani z nemovitostí pou¾ívá pojem nemovitost, je nutno vycházet z toho, ¾e se jedná o nemovitost ve smyslu obèanského zákoníku, proto¾e v opaèném pøípadì by musel zákon o dani z nemovitosti obsahovat vlastní legální definici. Podle ustanovení § 119 odst. 2 obèanského zákoníku jsou nemovitostmi pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem, pøièem¾ platí, ¾e stavba není souèástí pozemku. Ne ka¾dá stavba ve smyslu obèanského zákoníku je tedy stavbou ve smyslu stavebního práva a naopak. Jak toti¾ Nejvy¹¹í správní soud vyslovil v jiné souvislosti (rozsudek ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 2 As 50/2005), veøejné a soukromé právo v moderní spoleènosti nejsou dva svìty oddìlené èínskou zdí , v nich¾ by platila zcela a principiálnì odli¹ná pravidla, nýbr¾ dvì sféry jednoho ve své podstatì jednotného a uceleného právního øádu. Vztah soukromého a veøejného práva chápe Nejvy¹¹í správní soud v souladu s pøeva¾ujícími doktrinálními trendy poslední doby jako vztah obecného a zvlá¹tního práva. Jinak øeèeno, soukromé právo upravuje práva a povinnosti subjektù práv bez ohledu na jejich specifickou povahu z hlediska jejich role pøi výkonu veøejné moci (v tomto smyslu má v právu soukromém stát stejné postavení jako kterákoli jiná právnická èi fyzická osoba); oproti tomu veøejnoprávními je taková podmno¾ina mno¾iny v¹ech právních vztahù, která je charakterizována tím, ¾e v daném právním vztahu je alespoò jeden z jeho subjektù vykonavatelem veøejné moci. Teorie veøejného práva jako zvlá¹tního práva k obecnému právu soukromému pak je v praxi cenná jednak tím, ¾e-zejména pøi zapojení dílèích komponent dal¹ích teorií rozli¹ení obou základních sfér práva (zájmové, subordinaèní, organické v její pùvodní podobì)-doká¾e normy veøejného a soukromého práva od sebe vcelku efektivnì a jednoznaènì rozli¹it, jednak tím, ¾e umo¾òuje subsidiárnì pou¾ít i ve veøejném právu normy práva soukromého tam, kde veøejnoprávní úprava chybí èi je kusá a kde nelze dospìt k rozumnému závìru, ¾e absence èi kusost úpravy má svùj samostatný smysl a úèel. V projednávané vìci proto krajský soud dospìl ke správnému právnímu závìru, ¾e pro zahrnutí pøedmìtných zpevnìných ploch pod pøedmìt danì ze staveb nepostaèuje toliko skuteènost, ¾e byly zkolaudovány jako souèást stavby prodejní a skladový areál rozhodnutím Obecního úøadu Rajhrad, stavebního úøadu ze dne 28. 8. 1997, è. j. 1466/97-St., nýbr¾ ¾e je nutno je souèasnì posoudit i z hlediska, zda se vùbec o stavbu v obèanskoprávním smyslu mù¾e jednat. Naopak v¹ak z citovaného nálezu Ústavního soudu plyne, ¾e stavbou (a to i do úèinnosti zákona è. 65/2000 Sb.) mù¾e být i jiná nemovitá stavba ne¾ budova, tzn. i stavba bez obvodového plá¹tì. V tomto smìru proto není namístì se od shora zmínìného právního názoru zdej¹ího soudu jakkoliv odchýlit a v této èásti argumentace krajského soudu není správná. Pro úplnost Nejvy¹¹í správní soud uvádí, ¾e se shora vyjádøeným právním názorem obsa¾eným v tomto rozsudku vìdomì odchyluje od svého døívìj¹ího právního názoru, vysloveného v citovaných rozsudcích. Proto¾e v¹ak tento døívìj¹í názor zdej¹ího soudu byl popøen zmínìným nálezem Ústavního soudu, není dána nutnost aktivovat sjednocovací mechanismus uvnitø Nejvy¹¹ího správního soudu, pøedpokládaný ustanovením § 17 s. ø. s. (viz usnesení roz¹íøeného senátu ze dne 11. 1. 2006, sp. zn. 2 Afs 66/2004). Ze v¹ech shora uvedených dùvodù proto Nejvy¹¹í správní soud dospìl k závìru, ¾e kasaèní stí¾nost není dùvodná, jeliko¾ napadený rozsudek Krajského soudu v Brnì neshledal nezákonným ve smyslu ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s.. Proto kasaèní stí¾nost zamítl (§ 110 odst. 1 s. ø. s.). O náhradì nákladù øízení rozhodl Nejvy¹¹í správní soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 za pou¾ití § 120 s. ø. s. Stì¾ovatel nemá právo na náhradu nákladù øízení, nebo» ve vìci nemìl úspìch; ¾alobci, kterému by jinak jako¾to úspì¹nému úèastníku øízení právo na náhradu nákladu øízení pøíslu¹elo, náklady øízení nevznikly, proto mu je soud nepøiznal.